Městská památková rezervace Jihlava postoje občanů a veřejné správy k regeneraci a významu pro cestovní ruch

Vysoká škola polytechnická v Jihlavě Katedra cestovního ruchu

Městská památková rezervace Jihlava – postoje občanů a veřejné správy k regeneraci a významu pro cestovní ruch.

Jana Albrechtová

Jihlava 2009

Městská památková rezervace Jihlava – postoje občanů a veřejné správy k regeneraci a významu pro cestovní ruch.

Městská památková rezervace Jihlava – postoje občanů a veřejné správy k regeneraci a významu pro cestovní ruch. Bakalářská práce

Jana Albrechtová

Vysoká škola polytechnická Jihlava Katedra cestovního ruchu.

Vedoucí práce: Mgr. Stanislava Pachrová

Stupeň odborné kvalifikace: bakalář

Jihlava 2009

COPYRIGHT © 2008 Jana Albrechtová

Vysoká škola polytechnická Jihlava Tolstého 16, 586 01 Jihlava

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Autor práce:

Jana Albrechtová

Studijní program:

Ekonomika a management

Obor:

Cestovní ruch

Název práce:

Městská památková rezervace Jihlava - postoje občanů a veřejné správy k regeneraci a významu pro cestovní ruch.

Cíl práce:

Zjistit postoje a názory občanů a samospráv ve vztahu památky a cestovní ruch.

Mgr. Stanislava Pachrová vedoucí bakalářské práce

RNDr., PaedDr. Jaromír Rux CSc. vedoucí katedry Katedra cestovního ruchu

5

Abstrakt ALBRECHTOVÁ, Jana: Městská památková rezervace Jihlava – postoje občanů a veřejné správy k regeneraci a významu pro cestovní ruch. Bakalářská práce. Vysoká škola

polytechnická

v Jihlavě.

Katedra

cestovního

ruchu.

Vedoucí

práce

Mgr. Stanislava Pachrová. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2009. 63 stran. Hlavním smyslem práce je zjistit postoje občanů a veřejné správy k dané problematice a navrhnout možná opatření dalšího rozvoje městské památkové rezervace Jihlava. Teoretická část obsahuje základní informace o státní památkové péči v České republice, programech na obnovu památek a o MPR Jihlava. Experimentální část prezentuje výsledky sběru primárních a sekundárních dat. Je zde uveden přehled financování MPR Jihlava a také výsledky dotazníkového výzkumu. Dotazníkový výzkum proběhl mezi občany města Jihlavy a také mezi zástupci veřejné správy. Na konci této části se nachází SWOT analýza. V závěru jsou prezentovány výsledky výzkumu a navržená opatření směřující k dalšímu možnému rozvoji MPR Jihlava. Klíčová slova: Městská památková rezervace. Město Jihlava. Památková péče. Financování památek. Program regenerace. Výzkum. SWOT analýza.

6

Abstract ALBRECHTOVÁ, Jana: The urban conservation area of Jihlava – the position of the citizens and the public administration towards the regeneration and the value for tourism.

Bachelor

work.

College

of

Polytechnics

Jihlava.

Department

of

Travel/Tourism. The work supervisor Mgr. Stanislava Pachrová. Degree of professional qualification: bachelor. Jihlava 2009. 63 pages. The main purpose of this bachelor work is to find out the position of citizens and public administration to the given issue and to suggest possible measures for the next development of the urban conservation area of Jihlava. The theoretical part consists of basic information on national monument protection in the Czech Republic, programmes for monument reconditioning and the urban conservation area. The experimental part presents results of primary and secondary data collection. There you can find an overview of the urban conservation area financing and also the research results. The questionnaire research was held among the inhabitants of Jihlava and representatives of public administration. At the end of this part you can find the SWOT analysis. Research results and proposed measures for the future possible development of the urban conservation area in Jihlava are presented in the conclusion of the work. Key words: The urban conservation area. Town Jihlava. Monument protection. Monuments financing. Programme of regeneration. Research. SWOT analysis.

7

Předmluva Bakalářskou práci na téma Městská památková rezervace Jihlava – postoje občanů a veřejné správy k regeneraci a významu pro cestovní ruch jsem si vybrala, protože Jihlava je mým rodným městem. Domnívala jsem se, že zpracování práce týkající se problematiky památkové rezervace Jihlava by pro mě, jako občanku města a studentku cestovního ruchu, mohlo být značným přínosem. Hlavním smyslem práce bylo zjistit postoje občanů a veřejné správy k obnově, regeneraci a plošné ochraně památkové rezervace a jejího významu pro cestovní ruch. Názory občanů a zástupců veřejné správy byly zjišťovány pomocí dotazníkového výzkumu. Neopomenutelnou součástí práce je financování památkové rezervace z dostupných zdrojů. Cílem práce bylo na základě získaných dat navrhnout vhodná opatření dalšího možného rozvoje městské památkové rezervace Jihlava. Data získaná z dotazníkového výzkumu mezi občany Jihlavy by mohla být využita například samotným Statutárním městem Jihlava. Zjištěný profil občanů, jejich názory, postoje a povědomí o existenci městské památkové rezervace Jihlava by mohly sloužit jako jakási zpětná vazba pro zástupce veřejné správy. Na závěr bych ráda poděkovala vedoucí bakalářské práce Mgr. Stanislavě Pachrové za odbornou pomoc, cenné rady a připomínky, které pomohly vzniknout této práci. Mé poděkování patří také pracovníkům Magistrátu města Jihlavy a to především paní Jolaně Pavlíkové, která mi poskytla nezbytné informace o Programu regenerace MPR Jihlava a přehledy financování, které jsou nepostradatelnou součástí bakalářské práce. V neposlední řadě děkuji všem, kteří byli ochotni zúčastnit se dotazníkového výzkumu a pomohli mi tak získat klíčová data pro vypracování bakalářské práce.

8

Obsah Abstrakt........................................................................................................................... 6 Abstract ........................................................................................................................... 7 Předmluva ....................................................................................................................... 8 Obsah ............................................................................................................................... 9 Seznam grafů ................................................................................................................ 11 Seznam tabulek ............................................................................................................. 12 Úvod ............................................................................................................................... 13 1

Literární přehled .................................................................................................. 14 1.1

Státní památková péče ........................................................................................ 14

1.1.1

Vznik ochrany památek ................................................................................ 14

1.1.2

Historie státní památkové péče..................................................................... 14

1.1.3

Současný systém památkové péče................................................................ 15

1.1.4

Památkový fond a jeho součásti ................................................................... 16

1.2

Programy na obnovu památek ............................................................................ 19

1.2.1

Ministerstvo kultury ČR ............................................................................... 19

1.2.2

Evropská unie ............................................................................................... 21

1.2.3

Kraj Vysočina ............................................................................................... 25

1.3

Městská památková rezervace Jihlava................................................................ 27

1.3.1

Základní údaje a vymezení MPR Jihlava ..................................................... 27

1.3.2

Památkově chráněné objekty na území MPR Jihlava................................... 28

1.3.3

Vlastnictví nemovitých kulturních památek................................................. 28

1.3.4

Program regenerace MPR Jihlava ................................................................ 29

1.3.5

Finanční podpora z programů na obnovu památek na území MPR Jihlava . 31

2

Metodika................................................................................................................ 32 2.1

Sběr primárních dat ............................................................................................ 32

2.2

Sběr sekundárních dat......................................................................................... 32

2.3

Interpretace výsledků.......................................................................................... 32

3

Výsledky ................................................................................................................ 33 3.1

Vlastní výzkum................................................................................................... 33

3.1.1

Výsledky dotazníkového výzkumu mezi obyvateli MPR Jihlava................ 33

3.1.2

Výsledky dotazníkového výzkumu mezi představiteli samosprávy MPR Jihlava........................................................................................................... 44

9

3.1.3

Výsledky dotazníkového výzkumu mezi představiteli Národního památkového ústavu ..................................................................................... 45

3.2

Sekundární data .................................................................................................. 46

3.2.1

Přehled financování v rámci Programu regenerace MPR Jihlava 1996-2008 ...................................................................................................................... 46

3.2.2

Přehled financování v rámci programu Podpora rozvoje a obnovy materiálně technické základny regionálních kulturních zařízení ................................... 50

3.2.3

Přehled financování v rámci Havarijního programu .................................... 50

3.2.4

Přehled financování v rámci programu Obnova kulturních památek........... 51

3.2.5

Program Diagnóza památek.......................................................................... 54

3.2.6

ROP NUTS II Jihovýchod............................................................................ 55

3.2.7

Finanční mechanismy EHP/Norsko ............................................................. 55

3.3 4

SWOT analýza a návrhová část.......................................................................... 56 Shrnutí výsledků................................................................................................... 58

4.1

Shrnutí výsledků dotazníkového výzkumu mezi občany ................................... 58

4.2

Shrnutí výsledků financování památkově chráněných objektů .......................... 58

5

Závěr ...................................................................................................................... 59

6

Seznam použitých zdrojů..................................................................................... 61

7

Přílohy ................................................................................................................... 63 7.1

Přílohy A - Dotazníky ........................................................................................ 63

Příloha A 1 - Dotazník pro obyvatele městských památkových rezervací a zón.... 63 Příloha A 2 - Dotazník pro představitele samosprávy městských památkových rezervací a zón .............................................................................................................. 63 Příloha A - 3 Dotazník pro představitele pobočky Národního památkového ústavu v daném kraji zodpovědného za danou MPR(Z)....................................................... 63 7.2

Přílohy B - Tabulky ............................................................................................ 63

Příloha B 1 – Přehled nákladů investovaných v rámci Programu regenerace v letech 2002-2007......................................................................................................... 63 7.3

Přílohy C – Vymezení území MPR Jihlava........................................................ 63

Příloha C 1 – Hranice MPR Jihlava a její ochranné pásmo..................................... 63

10

Seznam grafů Graf 1: Pohlaví ............................................................................................................... 33 Graf 2: Věk ..................................................................................................................... 34 Graf 3: Dosažené vzdělání.............................................................................................. 34 Graf 4: Místo výkonu zaměstnání .................................................................................. 35 Graf 5: Zaměstnání ......................................................................................................... 35 Graf 6: Vztah k městu..................................................................................................... 36 Graf 7: Délka pobytu ...................................................................................................... 36 Graf 8: Prohlášení Jihlavy MPR..................................................................................... 37 Graf 9: Výhody pro město .............................................................................................. 37 Graf 10: Nevýhody pro město ........................................................................................ 38 Graf 11: Jednání s úřady................................................................................................. 38 Graf 12: Přínos prohlášení města MPR .......................................................................... 39 Graf 13: Program regenerace MPR ................................................................................ 40 Graf 14: Setkání s turisty ................................................................................................ 41 Graf 15: Zájem vedení města o problematiku památkové ochrany................................ 41 Graf 16: Vztah k městu................................................................................................... 42 Graf 17. Návrhy k přilákání turistů do města ................................................................. 43

11

Seznam tabulek Tabulka 1: Finanční podíl vlastníků na obnově kulturní památky ................................. 30 Tabulka 2: Dotace z Programu regenerace v roce 1996................................................. 46 Tabulka 3: Dotace z Programu regenerace v roce 1997................................................. 46 Tabulka 4: Dotace z Programu regenerace v roce 1998................................................. 47 Tabulka 5: Dotace z Programu regenerace v roce 1999................................................. 47 Tabulka 6: Dotace z Programu regenerace v roce 2000................................................. 47 Tabulka 7: Dotace z Programu regenerace v roce 2001................................................. 48 Tabulka 8: Dotace z Programu regenerace v roce 2002................................................. 48 Tabulka 9: Dotace z Programu regenerace v roce 2003................................................. 48 Tabulka 10: Dotace z Programu regenerace v roce 2004............................................... 48 Tabulka 11: Dotace z Programu regenerace v roce 2005............................................... 49 Tabulka 12: Dotace z Programu regenerace v roce 2006............................................... 49 Tabulka 13: Dotace z Programu regenerace v roce 2007............................................... 49 Tabulka 14: Dotace z Programu regenerace v roce 2008............................................... 49 Tabulka 16: Dotace z programu Podpora rozvoje a obnovy materiálně technické základny regionálních kulturních zařízení.............................................................. 50 Tabulka 17: Dotace z Havarijního programu ................................................................. 50 Tabulka 18: Dotace z programu Obnova kulturních památek v roce 2002.................... 51 Tabulka 19: Dotace z programu Obnova kulturních památek v roce 2004.................... 51 Tabulka 20: Dotace z programu Obnova kulturních památek v roce 2005.................... 51 Tabulka 21: Dotace z programu Obnova kulturních památek v roce 2006.................... 52 Tabulka 22: Dotace z programu Obnova kulturních památek v roce 2007.................... 52 Tabulka 23: Dotace z programu Obnova kulturních památek v roce 2008.................... 53 Tabulka 24: Celkový přehled financování z programu Obnova kulturních památek v letech 2002-2008 ................................................................................................. 54 Tabulka 25: Dotace z programu Diagnóza památek ...................................................... 54 Tabulka 26: Dotace z ROP NUTS II Jihovýchod .......................................................... 55 Tabulka 27: Dotace z Finančních mechanismů EHP/Norsko ........................................ 55

12

Úvod Téma bakalářské práce Městská památková rezervace Jihlava – postoje občanů a veřejné správy k regeneraci a významu pro cestovní ruch jsem si vybrala na jaře roku 2008. Práce byla zadána katedrou cestovního ruchu Vysoké školy polytechnické v Jihlavě. Kulturní památky jsou jedním z autentických dokladů historie lidstva a Česká republika je z hlediska kulturního dědictví považována za velmoc. Na celém našem území můžeme nalézt památky nejrůznějšího druhu a stáří, které nám přinášejí svědectví o svých tvůrcích i o době jejich vzniku. Památková rezervace je územím s vysokou koncentrací kulturních památek určujících její charakter. Vláda České republiky může takové území prohlásit památkovou rezervací a stanovit podmínky pro zabezpečení její ochrany. Poměrně pozdní prohlášení Jihlavy městskou památkovou rezervací je málo pochopitelné, jelikož se jedná o třetí na památky nejbohatší historické město v České republice. Jde o plochu středověkého historického jádra města Jihlavy v hradbách a v jejich těsném okolí. Z náměstí vychází síť ulic, které do značné míry respektují původní středověký půdorys zástavby. Historické bohatství města leží především v početném souboru obytných domů. Cílem této bakalářské práce je zjištění postojů a názorů občanů a samospráv k obnově památek a plošné ochraně historického centra města. Tyto informace byly zjišťovány pomocí dotazníkového výzkumu v dané lokalitě. Dalším cílem je zmapování výsledků financování MPR Jihlava z Programu regenerace a z ostatních programů na obnovu památek poskytovaných na úrovni obce, kraje, České republiky a Evropské unie. Vyhodnocením nashromážděných dat získáme informace ohledně povědomí občanů o existenci MPR Jihlava, spokojenosti s bydlením ve městě a také o výši finanční podpory, která je památkové rezervaci poskytována. Získané údaje budou sloužit jako výstupy a závěry bakalářské práce.

13

1

LITERÁRNÍ PŘEHLED

1.1

Státní památková péče

1.1.1 Vznik ochrany památek Z hlediska počtu památek je Česká republika považována za velmoc. Na celém území se nachází nespočet památek nejrůznějšího druhu, které jsou dokladem naší slavné historie, a proto by jejich ochrana měla být samozřejmostí. Ojedinělé projevy ochrany památek můžeme najít již ve středověku. Důležitost byla kladena na ideový poukaz starších tradic, zejména na slavnou dobu vlády Karla IV. V období baroka byla zástavba mnohdy přísně regulována a úcta k minulosti se projevovala obnovou památek s náznaky původní slohové orientace. Typickým příkladem je barokní gotika Jana Blažeje Santiniho. Roku 1796 byla založena Společnost vlasteneckých přátel umění, která reagovala na rozprodávání a ničení movitých památek z kostelů a klášterů. Vykupováním těchto ohrožených památek dali základ pozdějšímu vzniku Národní galerie a Národního muzea. Společnost vlasteneckých přátel umění vydala roku 1823 a 1824 směrnice pro památkovou opravu církevních budov a pro rekonstrukci hradů a zámků. Ve 40. letech 19. století spolupracovalo Národního muzeum a jeho archeologická komise na soupisu památek, zabraňování jejich vývozu do zahraničí a na získávání ohrožených památek pro muzejní sbírky. (Ottova encyklopedie, 2006) 1.1.2 Historie státní památkové péče Císařským patentem ze dne 31. 12. 1850 byla ochrana nemovitých památek převzata do kompetence státu. Při ministerstvu pro obchod, průmysl a veřejné stavby byla státem zřízena Centrální komise pro výzkum a zachování stavitelských památek. Tato komise měla za úkol sestavit soupisy památek a plány oprav památkových objektů. Roku 1859 byl komisí zřízen statut konzervátora – osoby s mimořádným rozhledem a zkušenostmi. Prostřednictvím konzervátorů rozhodovala komise na území habsburské monarchie. Konzervátoři měli značné pravomoci a byli vybíráni vždy na 5 let. Od 60. let 19. století patřila komise do resortu ministerstva kultury a vyučování. Roku 1873 byla komise přejmenována na Centrální komisi pro výzkum a udržování památek uměleckých a historických. Vyjádření a povolení této komise bylo vyžadováno ke všem demolicím, úpravám či opravám památek.

14

Roku 1911 byl při Centrální komisi zřízen Státní památkový ústav a byla zavedena funkce generálních konzervátorů. V květnu 1918 byla památková pracoviště přejmenována na Zemský památkový úřad pro Království české. Se vznikem samostatného Československého státu byla změněna také organizace památkové péče. Zemský památkový úřad se změnil na Státní památkový úřad a ústředním orgánem památkové péče se stalo ministerstvo školství. Do ochrany památek se stále více zapojovala také občanská společnost, zejména Klub českých turistů, Česká obec sokolská a okrašlovací spolky. V letech 1946–1951 zde působila Národní kulturní komise pro správu státního kulturního majetku. V roce 1951 převzaly agendu státní památkové péče nově zřízené kraje a Státní památkový úřad byl přeměněn na Státní památkový ústav. Roku 1958 vstoupil v platnost zákon o kulturních památkách a byl založen Státní ústav památkové péče a ochrany přírody. Tato instituce neměla přímé rozhodovací pravomoci. Hlavním úkolem bylo organizovat a uskutečňovat výzkum a dokumentaci památek a jejich hodnocení a popularizaci. Ústřední komise státní památkové péče se stala poradním orgánem ministerstva kultury, jež mělo rozhodovací pravomoc. (Ottova encyklopedie, 2006) 1.1.3 Současný systém památkové péče Památková péče se legislativně opírá o zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů. Orgány vykonávající státní památkovou péči jsou Ministerstvo kultury, krajské úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Ministerstvo kultury je ústředním orgánem státní správy pro kulturní památky v České republice. (Ottova encyklopedie, 2006) Odborně metodickou složku státní památkové péče reprezentuje Národní památkový ústav, který vznikl k 1. 1. 2003 splynutím dosavadních odborných organizací státní památkové péče. Národní památkový ústav má ústřední pracoviště a územní odborná pracoviště, která jsou postupně doplňována tak, aby měla zastoupení v každém kraji. Dne 1. 1. 2008 bylo zřízeno územní pracoviště pro kraj Vysočina v Telči. (4)

15

1.1.4 Památkový fond a jeho součásti Mezi základní činnosti památkové péče patří:

ochrana památkového fondu

uchovávání památkového fondu

poznávání památkového fondu

zprostředkování hodnot památkového fondu veřejnosti

Při všech výše uvedených činnostech je veřejná správa povinna činit taková opatření, aby nedocházelo k neodůvodněným ztrátám prvků památkového fondu, aby bylo zajištěno jeho průběžné vědecké poznávání a aby tyto poznatky a hodnoty památkového fondu byly předávány široké laické i odborné veřejnosti. (3) 1.1.4.1 Kulturní památka Za kulturní památky prohlašuje ministerstvo kultury České republiky věci nemovité a movité, popřípadě jejich soubory, které jsou významnými doklady historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti od nejstarších dob do současnosti, jako projevy tvůrčích schopností a práce člověka z nejrůznějších oborů lidské činnosti, jejichž hodnota je revoluční, historická, umělecká, vědecká a technická. Mezi kulturní památky patří také věci, které mají přímý vztah k významným osobnostem a historickým událostem. (Zákon č. 20/1987 Sb.) 1.1.4.2 Národní kulturní památka Kulturní památky, které tvoří nejvýznamnější součást kulturního bohatství národa, prohlašuje vláda České republiky nařízením za národní kulturní památky a stanovuje podmínky jejich ochrany. (Zákon č. 20/1987 Sb.) 1.1.4.3 Památkové rezervace Území, jehož charakter a prostředí určuje soubor nemovitých kulturních památek, popřípadě archeologických nálezů, může vláda České republiky nařízením prohlásit jako celek za památkovou rezervaci a stanovit podmínky pro zabezpečení její ochrany. Tyto podmínky se mohou v potřebném rozsahu vztahovat i na nemovitosti na území památkové rezervace, které nejsou kulturními památkami.

16

Z praktického hlediska se památkové rezervace dělí na městské památkové rezervace, vesnické památkové rezervace, technické památkové rezervace, archeologické památkové rezervace a na jednu rezervaci bez přívlastku (Kuks). (Zákon č. 20/1987 Sb.) 1.1.4.4 Památkové zóny Území sídelního útvaru nebo jeho části s menším podílem kulturních památek, historické prostředí nebo část krajinného celku, které vykazují významné kulturní hodnoty, může Ministerstvo kultury po projednání krajským úřadem prohlásit za památkovou zónu a určit podmínky její ochrany. (Zákon č. 20/1987 Sb.) 1.1.4.5 Evidence kulturních památek Kulturní památky se zapisují do Ústředního seznamu kulturních památek České republiky, který je veden odbornou organizací státní památkové péče. Krajské a obecní úřady vedou seznamy kulturních památek svých územních obvodů a zápisy do nich provádějí podle výpisů z ústředního seznamu. O zápisu kulturní památky do ústředního seznamu a také o zrušení prohlášení věci za kulturní památku je vyrozuměn vlastník kulturní památky, krajský a obecní úřad. Jedná-li se o nemovitou kulturní památku, je nutné vyrozumět také stavební úřad. U archeologického nálezu prohlášeného za kulturní památku vyrozumí též Archeologický ústav Akademie věd České republiky. Vlastník kulturní památky je povinen oznámit odborné organizaci státní památkové péče každou změnu vlastnictví kulturní památky nebo její přemístění. Oznámení musí učinit vlastník kulturní památky nejpozději do třiceti dnů ode dne, kdy k takové změně došlo. (Zákon č. 20/1987 Sb.) 1.1.4.6 Ochrana a užívání kulturních památek Vlastník kulturní památky je povinen na vlastní náklad pečovat o její zachování, udržovat ji v dobrém stavu a chránit ji před ohrožením, poškozením, znehodnocením nebo odcizením. Kulturní památku je povinen užívat pouze způsobem, který odpovídá jejímu kulturně politickému významu, památkové hodnotě a technickému stavu. Organizace a občané, i když nejsou vlastníky kulturních památek, jsou povinni počínat si tak, aby nezpůsobili nepříznivé změny stavu kulturních památek nebo jejich prostředí a neohrožovali zachování a vhodné společenské uplatnění kulturních památek. (Zákon č. 20/1987 Sb.)

17

1.1.4.7 Památková ochranná pásma Vyžaduje-li to ochrana nemovité kulturní památky nebo jejího prostředí, vymezí obecní úřad obce s rozšířenou působností po vyjádření odborné organizace státní památkové péče památkové ochranné pásmo, sloužící k zajištění okolí památky či památkového souboru. V ochranném pásmu může být omezena či úplně zakázána určitá činnost. Například je možné nařídit odstranění nebo úpravu stavby nebo jiného zařízení ohrožujícího památku. Těmto podmínkám jsou povinni se podrobit všichni vlastníci pozemků v ochranném pásmu. Pokud by jim tím vznikla škoda, přísluší jim – nejde-li o národní majetek – náhrada. (Blažíček, 1962, str. 141) Jde-li o ochranu nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny nebo jejich prostředí, vymezí obdobně obecní úřad obce s rozšířenou působností ochranné pásmo na návrh krajského úřadu po vyjádření odborné organizace státní památkové péče. (Zákon č. 20/1987 Sb.)

18

1.2

Programy na obnovu památek

Kulturní památky jsou nedílnou součástí kulturního dědictví. Jejich obnova je často technologicky a také finančně náročná, a proto stát, kraj i obce poskytují vlastníkům kulturních památek finanční podporu na jejich obnovu a zachování. Finanční podpora je také poskytována z fondů Evropské unie. 1.2.1 Ministerstvo kultury ČR V této kapitole je uveden přehled několika dotačních titulů, které jsou v oblasti památkové péče poskytovány Ministerstvem kultury ČR. 1.2.1.1 Havarijní program Z

tohoto

programu

jsou

poskytovány

finanční

příspěvky

pro

zabezpečení

nejnaléhavějších oprav nemovitých kulturních památek, zejména na odstranění havarijního stavu střech a nosných konstrukcí staveb. (3) 1.2.1.2 Program záchrany architektonického dědictví Tímto programem je podporována obnova kulturních památek tvořících nejcennější součást našeho architektonického dědictví, jako jsou hrady, zámky, kláštery, historické zahrady, kostely a podobně. Zamýšlené práce přitom musejí směřovat k záchraně kulturní památky nebo záchraně těch jejích částí, které tvoří podstatu kulturní památky. K žádosti o zařazení do Programu se přikládá zvláštní druh dokumentace, tzv. projekt záchrany kulturní památky. (3) 1.2.1.3 Program restaurování movitých kulturních památek Z tohoto programu jsou poskytovány finanční příspěvky na náklady spojené s obnovou movitých kulturních památek, zejména takových, které jsou významnými díly výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými pracemi a jsou umístěny v budovách zpřístupněných veřejnosti pro kulturní, výchovně-vzdělávací nebo náboženské účely.(3)

19

1.2.1.4 Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón Program regenerace je jedním z programů, který slouží k obnově kulturních památek nacházejících se v nejcennějších částech našich historických měst, prohlášených za památkové rezervace a památkové zóny. Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón byl ustaven vládním usnesením číslo 209 ze dne 25. března 1992 jako nástroj záchrany a rozvoje i pevně daných organizačních a ekonomických podmínek obnovy kulturních hodnot a ozdravení životního prostředí, ale také vytvoření center rozvoje podnikatelských aktivit historických jader měst a obcí. Proces regenerace se týká takřka všech MPR a MPZ naší republiky. Z pohledu měst je největší přínos Programu regenerace spatřován v jeho nepřetržité soustavnosti a možnosti uživatelů plánovat procesy v delším časovém horizontu. Program regenerace zařadil péči o kulturní památky a regeneraci památkově chráněných území mezi priority místní politiky, aktivizoval a motivoval je ke koncepční a koordinované péči o kulturní hodnoty v rámci sociálního a ekonomického rozvoje území. (3) Program regenerace ulehčuje obecním rozpočtům a umožňuje jim investovat finanční prostředky například do infrastruktur a komunikací. Nebýt programu regenerace, mnohá města by neměla šanci v rámci svých rozpočtů památky rekonstruovat. Finanční příspěvky mohou být z programu poskytovány pouze tehdy, pokud má příslušné město zpracovaný vlastní program regenerace a pokud se zároveň finančně podílí společně s vlastníkem na obnově kulturní památky.

20

1.2.2 Evropská unie V této kapitole je uveden přehled fondů a finančních mechanismů, v rámci kterých je možné čerpat finanční podporu na kulturní památky. 1.2.2.1 Fondy EU Fondy Evropské unie zahrnují širokou škálu nástrojů finanční a technické pomoci. 1.2.2.1.1 Strukturální fondy (SF) Strukturální fondy tvoří jádro regionální a strukturální politiky EU. Zaměřují se na snižování rozdílů mezi regiony členských států a snižování zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů. Peníze ze strukturálních fondů jsou čerpány v rámci sedmiletých cyklů – tzv. programovacích období. Pro období 2007-2013 je hlavním zájmem větší sociální a ekonomický růst a vytváření více pracovních míst pro všechny regiony a obce EU. Regionální rozvoj je v současnosti postaven na třech cílech: Cíl Konvergence Smyslem je zlepšení podmínek a podpora aktivit vedoucích ke sbližování nejméně rozvinutých členských států a regionů EU. Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost Posilování konkurenceschopnosti a přitažlivost regionů pomocí inovačních projektů, zlepšování životního prostředí a posilování zaměstnanosti, například pomocí investic do lidských zdrojů. Cíl Evropská územní spolupráce Cílem

je

posilování

přeshraniční,

meziregionální

a

nadnárodní

spolupráce

prostřednictvím společných místních a regionálních iniciativ. Důležitá je také výměna zkušeností mezi regiony a jednotlivými členskými zeměmi navzájem. (Abeceda fondů Evropské unie 2007-13, str. 3)

21

Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF)

ERDF je nejdůležitějším a objemem peněz i největším ze strukturálních fondů. Tento fond poskytuje pomoc regionům, jejichž rozvoj zaostává za evropským průměrem. ERDF podporuje investiční projekty, jako je např. rekonstrukce kulturních památek, rozvoj a obnova sportovních areálů využitelných pro cestovní ruch, výsadba regenerační zeleně ve městech, posilování spolupráce podnikatelů v příhraničních regionech, výstavba silnic a železnic, investice do výzkumu a technologického vývoje, podpora do malých a středních podniků apod. (9) 1.2.2.1.2 Operační programy (OP) Zdroje evropských fondů jsou využívány pouze na základě vypracovaných a schválených operačních programů, které jsou vždy nově připravovány pro každé programovací období. Operační program je základním strategickým dokumentem finanční a technické podpory pro konkrétní tématickou oblast nebo konkrétní region soudržnosti. V operačním programu jsou popsány cíle a priority, kterých chceme dosáhnout. Najdeme zde také popis typových aktivit, na které je možné čerpat prostředky ze strukturálních fondů. (Abeceda fondů Evropské unie 2007-13, str. 8)

Integrovaný operační program (IOP)

Integrovaný operační program je zaměřený na řešení společných regionálních problémů v oblastech infrastruktury pro veřejnou správu, veřejné služby a územní rozvoj. Finanční prostředky programu jsou určeny k rozvoji veřejné správy, cestovního ruchu, kulturního dědictví, péči o zdraví obyvatel, ke zlepšení kvality bydlení a bezpečnosti. Podpora cestovního ruchu je jednou z typových aktivit. Stát, jako vlastník značného počtu kulturních a historických památek, může žádat o dotace na jejich obnovu a následné využití především v oblastech zajímavých pro rozvoj cestovního ruchu. (Abeceda fondů Evropské unie 2007-13, str. 28)

22

Programy evropské územní spolupráce

Státní hranice oddělující členské státy by neměly být překážkou rovnoměrného rozvoje území EU. Proto je kladen velký důraz na podporu přeshraniční, meziregionální a také nadnárodní spolupráce. Níže uvedené programy jsou zaměřeny na posilování vzájemných vztahů a spolupráci veřejných orgánů a institucí s cílem výměny informací a přenosu zkušeností v oblastech dopravy, životního prostředí, přírodního a kulturního dědictví, rozvoje cestovního ruchu, ale také ve vzdělávání a sociální integraci. Nedílnou součástí uvedených programů je zajištění regionálního rozvoje. OP Meziregionální spolupráce OP Nadnárodní spolupráce, oblast Střední Evropa Tento operační program je rozdělen do několika zón. Česká republika patří do zóny Střední Evropa a OP Nadnárodní spolupráce sdílíme s Rakouskem, Polskem, částí Německa, Maďarskem, Slovinskem, Slovenskem, částí Itálie a z nečlenských zemí EU s částí Ukrajiny. OP Přeshraniční spolupráce ČR – Rakousko Tento operační program je realizován v rámci 5 bilaterálních OP a je určen pro české kraje Jihočeský, Jihomoravský a Vysočina, z rakouské strany jde o regiony Waldviertel, Weinviertel, Wiener Umland Nordteil, Mühlviertel a město Vídeň.

ROP NUTS II Jihovýchod

Regionální operační program NUTS II Jihovýchod je určen pro region soudržnosti Jihovýchod, který tvoří společně kraj Vysočina a Jihomoravský kraj. Tento ROP má pro nadcházející programovací období 2007-2013 k dispozici přibližně 704 mil. eur. Pokud bude v obou krajích dostatek kvalitních projektů, získá region soudržnosti Jihovýchod každým rokem z Evropské unie do regionu průměrně 2,5 miliardy korun. To je přibližně šestkrát více, než činily finanční prostředky ze Společného regionálního operačního programu (SROP) v předchozím programovém období. Finance budou čerpány z Evropského fondu regionálního rozvoje (ERDF) na investiční projekty v oblasti dopravní infrastruktury, cestovního ruchu, rozvoje měst a venkova. (7)

23

ROP NUTS II Jihovýchod je rozdělen na 4 prioritní osy vymezující projekty, které mohou být v rámci příslušné prioritní osy podpořeny. Dostupnost dopravy Rozvoj udržitelného cestovního ruchu –podpora projektů zaměřených např. na technické zhodnocení, zachování a zpřístupnění památek regionálního významu pro potřeby cestovního ruchu včetně nezbytné doprovodné infrastruktury a také na výstavbu, úpravy a technické zhodnocení přístupových komunikací k turisticky využitelným objektům a památkám nadregionálního významu Udržitelný rozvoj měst a venkovských sídel – v rámci této podpory budou podpořeny projekty zaměřené např. na regeneraci historických center a městských památkových rezervací a funkčního využití stavebního fondu ve starší zástavbě těchto center a rezervací Technická pomoc 1.2.2.2 Finanční mechanismy EHP/Norsko Finanční mechanismy se často mylně řadí mezi fondy EU. Jedná se o finanční prostředky, které poskytly tři členské země Evropského sdružení volného obchodu (Norsko, Island a Lichtenštejnsko) a zřídily pro tento účel Finanční mechanismus Evropského hospodářského prostoru (FM EHP). K němu ještě Norsko přispělo druhým Finančním mechanismem Norska. (Abeceda fondů Evropské unie 2007-13, str. 7) Na základě obou uvedených mechanismů se státy EHP/Norsko zavazují přispívat ekonomicky slabším zemím v Evropském hospodářském prostoru, a to poskytováním grantů na investiční a rozvojové projekty v prioritních oblastech, jako např. ochrana a obnova kulturního dědictví, ochrana životního prostředí, podpora soudnictví, zdravotnictví či péče o dítě a rozvoj lidských zdrojů. Pro období 2004 – 2009 může Česká republika čerpat na jednotlivé projekty finanční podporu ve výši 110,91 mil. EUR. Z toho 48,54 mil. EUR z FM EHP a 62,37 mil. EUR z FM Norska. Zajištění spolufinancování projektů v požadované minimální výši 15 % bude v odpovědnosti zprostředkujících subjektů: ústředních orgánů státní správy, krajských úřadů nebo dalších subjektů pověřených Národním kontaktním místem po dohodě s Kanceláří finančních mechanismů. V případě využití rozpočtů ústředních orgánů státní správy a krajských úřadů musí být tyto prostředky součástí příslušných rozpočtů. (8)

24

1.2.3 Kraj Vysočina 1.2.3.1 Fond Vysočiny Dne 19. 3. 2002 byl Zastupitelstvem kraje Vysočina zřízen rozvojový účelový Fond Vysočiny. Od zřízení Fondu jsou zastupitelstvem kraje průběžně vyhlašovány grantové programy (GP), jejichž účelem je cílené financování nejrůznějších rozvojových aktivit ze strany kraje Vysočina. Všechny vyhlášené programy vycházejí z cílů a opatření Programu rozvoje kraje Vysočina. Kraj Vysočina zřizuje několik programů určených k záchraně movitého a nemovitého kulturního dědictví na území kraje Vysočina.

GP: Obnova památkově chráněných území

Tento nový grantový program v oblasti památkové péče byl schválen dne 16. 9. 2008 Zastupitelstvem kraje Vysočina a podporuje obnovu nepamátkových objektů na území městských památkových rezervací a zón. Cílem programu je vytvoření podmínek pro obnovu historicky a památkově cenných konstrukcí a stavebních prvků objektů, které nejsou kulturními památkami, ale nacházejí se v památkově chráněných územích (MPR, MPZ) a výrazným způsobem se uplatňují v jejich výrazu (tj. veřejně přístupné interiéry objektů, exteriérová místa, apod.).

GP: Obnova kulturních památek v kraji Vysočina

Jedná se o dotaci poskytnutou z rozpočtu kraje na památkovou obnovu movitých a nemovitých kulturních památek kraje Vysočina, na jejich údržbu, opravu, rekonstrukci a restaurování. Dotace je poskytována jednorázově a pouze na úhradu prací zabezpečujících uchování souhrnné památkové hodnoty kulturní památky. Podmínkou pro získání dotace je finanční spoluúčast obce, na jejímž katastrálním území se kulturní památka nachází. Dotace na se poskytuje ve výši:

obnova nemovitých kulturních památek - do 30% ceny prací, maximálně do výše 250 000,-Kč.

obnova movitých kulturních památek - do 40% ceny prací maximálně, do výše 300 000,- Kč.

25

GP: Diagnóza památek

Účelem

finančních

prostředků

poskytovaných

tímto

programem

je

zajistit

spolufinancování předprojektové dokumentace obnovy movitých a nemovitých kulturních památek kraje Vysočina. Jedná se zejména o statické posudky, restaurátorské průzkumy, stavebně historické průzkumy, průzkumy jednotlivých konstrukcí objektů a další. (1) 1.2.3.2 FM EHP/Norska

GP: Kulturní dědictví Vysočiny

Výzva je zaměřena na ochranu a obnovu nemovitého kulturního dědictví a zlepšení a ochranu movitého kulturního dědictví. Finanční prostředky jsou poskytovány na opravu movité nebo nemovité kulturní památky zapsané v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky a trvale se nacházejí na území kraje Vysočina. (1)

26

1.3

Městská památková rezervace Jihlava

1.3.1 Základní údaje a vymezení MPR Jihlava Jihlava byla dne 29. 3. 1982 vyhlášena výnosem Ministerstva kultury č.j. 7292/82-II/2 městskou památkovou rezervací. Městská památková rezervace, historické jádro města, představuje jedinečně utvářený celek nepravidelně uspořádané zástavby na mírně svažitém území v hradbách. Účelem prohlášení historického jádra města Jihlavy památkovou rezervací je zabezpečit tomuto celku zvýšenou ochranu jako významnému souboru památek architektury z období rané i pozdní gotiky a renesance i jako urbanistickému útvaru bývalého horního města s významným středověkým půdorysem. (Statutární město Jihlava, 2007, str.8) Historické bohatství města leží především v početném souboru obytných domů, z nichž mnohé jsou také samostatně vedeny v Ústředním seznamu kulturních památek Ministerstva kultury ČR. Na území památkové rezervace se nachází 213 památkově chráněných objektů, z toho 70 památek prvořadého významu. Středem historického jádra je dodnes náměstí, které se svou plochou řadí k největším ve střední Evropě. (Hrádek, 2000, str. 44) Působivý prostor náměstí a jeho historický ráz byl však narušen zbouráním bloku pozdně gotických domů na náměstí, tzv. Kreclu v letech 1974-75 a novodobou výstavbou budovy obchodního domu, který byl slavnostně otevřen v roce 1983. Obchodní dům Prior má mnoho odpůrců a jeho vzhled nehodící se do historického jádra je často diskutovaným problémem Pod úrovní zástavby a často i pod veřejnými prostranstvími se rozkládá podzemní systém, tvořený úrovní sklepů a dalšími níže položenými patry podzemí. Historické jádro města Jihlavy zahrnuje ve své bohaté prostorové skladbě soubory monumentální architektury, městských domů i opevnění. Svým významem a polohou je i nadále určeno k funkci společenského, kulturního a obchodního centra celého města a sídelní regionální aglomerace. (Statutární město Jihlava, 2007, str.8) Za účelem trvalého zachování kulturních, urbanistických a architektonických hodnot historického jádra při rozvoji celého města musí být regulovány základní funkce v tomto území, investorská, stavební a technicko-hospodářská činnost. 27

Městská památková rezervace Jihlava má přesně vymezené hranice a také ochranné pásmo. Toto vymezení je blíže uvedeno v kapitole Přílohy (viz. Přílohy C – Vymezení území MPR Jihlava). 1.3.2 Památkově chráněné objekty na území MPR Jihlava Jak bylo již zmíněno, na území památkové rezervace se nachází 213 památkově chráněných objektů, z toho 70 památek prvořadého významu. (Hrádek, 2000, str. 44) Mezi předměty památkové péče patří např. historický půdorys, městské interiéry, povrchy komunikací, podzemní prostory, nemovité kulturní památky a veřejná zeleň. Většinu objektů v MPR s výjimkou větších profánních staveb a kostelů tvoří obytné domy z období gotiky, renesance a baroka, které mají z velké části zachovalé historické dispozice a fasády. Tyto domy jsou v současnosti využívány jak k bydlení, tak i ke komerčním účelům. 1.3.3 Vlastnictví nemovitých kulturních památek Nemovité kulturní památky na území MPR Jihlava mají různé vlastníky. Vlastníkem těchto památek jsou:

Město Jihlava

Soukromé osoby

Církev

Česká republika

kraj Vysočina

Graficky znázorněný přesný přehled vlastnictví nemovitých kulturních památek na území MPR Jihlava obsahuje mapa, která je součástí doprovodného materiálu bakalářské práce. Tato mapa mi byla poskytnuta úřadem územního plánování Magistrátu města Jihlavy.

28

1.3.4 Program regenerace MPR Jihlava 1.3.4.1 Základní informace Program regenerace MPR Jihlava byl zpracován v roce 1994 v souladu s Usnesením vlády ČR č. 209 ze dne 25. března 1992 jako soubor účelově zaměřených veřejně prospěšných opatření, směřujících k záchraně historicky nejcennější části města – městské památkové rezervace. (2) Program byl schválen Městským zastupitelstvem v Jihlavě dne 25. 10. 1994. Úvodní Program regenerace z roku 1994 byl postupně aktualizován v letech 1997, 2002 a naposled v roce 2007. Městský program regenerace zahrnuje komplexní obnovu historického jádra, jednotlivých objektů i technické infrastruktury. Zpracování programu, jeho schválení a postupná realizace umožňuje městu žádat o účelový nevratný finanční příspěvek ze státního rozpočtu jako přímou pomoc na opravu nemovitých kulturních památek. 1.3.4.2 Finanční podpora Při výběru měst a stanovení výše finanční podpory se posuzuje, do jaké míry město splňuje podmínky, kterými jsou zejména existence a kvalita městského programu regenerace, územně plánovací dokumentace, úroveň a výsledky činnosti místní pracovní skupiny (komise regenerace). Dále se přihlíží k přiměřeným finančním potřebám na zachování památkových hodnot v území MPR, které jsou každoročně předkládány k posouzení a vyhodnocení Ministerstvu kultury ČR. Na základě rozhodnutí ústřední komise Ministerstva kultury ČR pro Program regenerace MPR a MPZ je městu přidělena určitá výše nabídky státní finanční podpory pro aktuální rok. Návrh na rozdělení této roční kvóty a návrh výše účelových příspěvků na jednotlivé obnovy kulturních památek zpracuje v souladu se Zásadami MK ČR komise složená ze zástupců města, okresního úřadu a regionálního památkového ústavu. Výběr kulturních památek vyplývá z připravenosti akcí k realizaci, naléhavosti obnovy a zachování autenticity památkových hodnot a z priorit městského programu regenerace.

29

Finanční příspěvky mohou být z Programu regenerace poskytovány pouze tehdy, pokud se na obnově kulturní památky podílí město společně s jejím vlastníkem v takovém poměru, jak ukazuje níže uvedená tabulka. Vlastníkem kulturní památky může být město, FO nebo PO a také církev. Tabulka 1: Finanční podíl vlastníků na obnově kulturní památky zdroje

Finanční podíly podle druhu vlastnictví města

FO, PO

církve

min. 50 %

min. 40 %

min. 10 %

Rozpočet města

-

min. 10 %

min. 20 %

Prostředky státu

max. 50 %

max. 50 %

max. 70 %

Prostředky vlastníka

1.3.4.3 Regenerace MPR Jihlava od roku 1994 Proces komplexní regenerace městské památkové rezervace se týkal postupných prací, které byly zaměřeny na zlepšování technického a komunikačního vybavení města. Program regenerace byl chápán jako účinný nástroj revitalizace historického jádra MPR Jihlava. Z Programu regenerace byla podpora směřována na:

rekonstrukci domů a hradeb,

opravu inženýrských sítí a řešení dopravního systému,

vyčištění

a

údržbu

systému

historického

podzemí

a

kolektorů,

včetně

hydrogeologického posudku území MPR

předláždění povrchů většiny ulic a obvodových ploch náměstí kamennými dlažbami,

řešení veřejných prostranství, prvků městské architektury a městské zeleně,

vybudování orientačního systému,

restaurování kašen a sousoší,

současně probíhal v dotčených místech záchranný archeologický výzkum.

30

1.3.5 Finanční podpora z programů na obnovu památek na území MPR Jihlava Město Jihlava využívá v rámci obnovy kulturních památek mnoha finančních programů, které jsou v tomto směru poskytovány. 1.3.5.1 Ministerstvo kultury ČR V rámci ministerstva čerpá město Jihlava finanční prostředky například z těchto programů:

Program regenerace MPR a MPZ

Podpora rozvoje a obnovy materiálně technické základny regionálních kulturních zařízení

Havarijní program

1.3.5.2 Kraj Vysočina Z Fondu Vysočiny jsou čerpány finanční prostředky na obnovu památek například z těchto programů:

Obnova kulturních památek

Diagnóza památek

1.3.5.3 Evropská unie Finanční prostředky na obnovu památek se Jihlava snaží využívat také na úrovni dotací EU.

ROP NUTS II Jihovýchod - aktivita 1.1.1 "Regenerace veřejných prostranství městské památkové rezervace a historického centra města"

Finanční mechanismy EHP/Norsko

Přesný objem poskytnutých finančních prostředků z programů na obnovu kulturních památek na území MPR Jihlava je uveřejněn v kapitole 3. 2. Tyto informace jsou pro přehlednost a snadnou orientaci uvedeny ve formě tabulek.

31

2

METODIKA

2.1

Sběr primárních dat

K získání primárních dat byl proveden dotazníkový výzkum. Výzkum byl prováděn jak mezi obyvateli města Jihlavy žijících na území MPR a také v ostatních částech města, tak i mezi představiteli obce a památkových orgánů. Dotazníkový výzkum probíhal v období od června do listopadu roku 2008. Ke zjištění názorů a postojů občanů města Jihlavy byl použit předem připravený dotazník (viz. Příloha A 1). Výzkum probíhal formou osobního dotazování a zúčastnilo se ho 160 respondentů. Dotazník obsahoval 13 otázek, které se vztahovaly k městu Jihlava. Respondent mohl zvolit pouze jednu z předem formulovaných odpovědí, u jedné otázky měl možnost vybrat maximálně 3 různé odpovědi. 3 polootevřené otázky respondentům umožnily vyjádřit vlastní názor k dané problematice. Názory veřejné správy byly zjišťovány formou řízeného rozhovoru. Dotazník pro představitele samosprávy MPR Jihlava (viz. Příloha A 2) a pro představitele Národního památkového ústavu (viz. Příloha A 3) obsahoval uzavřené i otevřené otázky, ve kterých měli dotázaní možnost vyjádřit názory a zkušenosti ohledně MPR Jihlava.

2.2

Sběr sekundárních dat

Sběr sekundárních dat probíhal téměř po celou dobu zpracovávání bakalářské práce. Mezi stěžejní data práce patří přehledy finančních a investičních prostředků, které jsou vynakládány na obnovu památek a infrastruktury ze strany obce, kraje, státu a také Evropské unie. K získání sekundárních dat bylo využito několik různých zdrojů. Hlavní potřebné informace o financování památek mi byly poskytnuty kompetentními zaměstnanci Magistrátu města Jihlavy. Neméně důležitým zdrojem informací byl také internet, a to především webové stránky kraje Vysočina a Ministerstva kultury České republiky.

2.3

Interpretace výsledků

Výsledky výzkumu jsou uvedeny ve třetí kapitole. Primární data získaná z dotazníkového šetření jsou zpracována pomocí programu Excel a jejich výsledky jsou pro přehlednost prezentovány ve formě grafů. Přehledy financování MPR Jihlava jsou uvedeny v tabulkách.

32

3

VÝSLEDKY

V této kapitole jsou uvedeny výsledky získaných primárních a sekundárních dat, které jsou pro snadnou orientaci přehledně zpracovány do grafů a tabulek pomocí programu Excel. Pokud není uvedeno jinak, jsou prezentované grafy a tabulky výsledkem mojí vlastní práce. Mezi výsledky této práce patří také SWOT analýza, která slouží k navržení vhodných opatření rozvoje MPR Jihlava. Její součástí je popis silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb MPR Jihlava.

3.1

Vlastní výzkum

3.1.1 Výsledky dotazníkového výzkumu mezi obyvateli MPR Jihlava V této podkapitole jsou zpracována primární data získaná z dotazníků pro obyvatele města Jihlavy. Prvních pět grafů zachycuje základní demografické údaje zobrazující strukturu obyvatel, kteří se dotazníkového výzkumu zúčastnili. Pohlaví V rámci dotazníkového výzkumu bylo osloveno 160 respondentů. Z celkového počtu dotázaných bylo 96 žen a 64 mužů. Ženy byly ochotnější zúčastnit se výzkumu, a proto tvoří 60% všech dotázaných. Graf 1: Pohlaví

Muži; 40%

Ženy; 60%

33

Věk Ve výzkumu byla nejčastěji zastoupena skupina občanů ve věku 26-35 let, která tvořila 27% z celkového počtu respondentů. Druhou nejpočetnější skupinou byla věková kategorie 36-45 let (22%), následována kategoriemi 46-55 let (19%) a 18-25 let (18%). Mezi dvě nejméně zastoupené kategorie patří občané ve věku 56 a více (11%) a lidé do 17 let (3%). Graf 2: Věk

11%

3%

18%

19%

27%

do 17 let 18-25 26-35 36-45 46-55 56 a více

22%

Dosažené vzdělání Největší zastoupení ve výzkumu měla skupina obyvatel se středoškolským vzděláním a to 45%. Respondenti se vzděláním vysokoškolským (29%) nebo základním/vyučen (26%) byli zastoupeni téměř stejně. Graf 3: Dosažené vzdělání

vysokoškolské 29%

střední 45% základní/ vyučen 26%

34

Místo výkonu zaměstnání Z tohoto grafu vyplývá, že převážná většina (74%) respondentů pracuje v Jihlavě. 15% dotázaných uvedlo, že za prací dojíždí. 10% občanů uvedlo, že nepracuje. Graf 4: Místo výkonu zaměstnání

74% trvale zde nebydlím v tomto městě dojíždím za prací nepracuji

15% 10%

1%

Zaměstnání Graf č.5 jasně ukázal, že 71% všech respondentů jsou zaměstnanci. 14% dotázaných tvoří studenti. 3% jsou ve výzkumu shodně zastoupena soukromými podnikateli, občany v domácnosti či na mateřské dovolené a rovněž lidmi nezaměstnanými. 6% dotázaných jsou lidé v důchodu. Graf 5: Zaměstnání

71%

3% 6%

3% 14%

zaměstnanec v domácnosti, mat.dovolená v důchodu

3%

soukromý podnikatel student(ka) nezaměst-naný

35

Otázka č. 1: Jaký je Váš vztah k tomuto městu? 65% respondentů uvedlo, že mají v Jihlavě trvalé bydliště a bydlí ve vlastním domě či bytě. 34% dotázaných má v Jihlavě trvalé bydliště a bydlí v nájmu. Pouhé 1% je vlastníkem rekreačního objektu. Graf 6: Vztah k městu

65%

34% 1%

mám zde trvalé bydliště a bydlím zde ve vlastním domě (bytě) mám zde trvalé bydliště a bydlím zde v nájmu jsem vlastníkem rekreačního objektu

Otázka č. 2: Jak dlouho již v tomto městě pobýváte (trvale nebo přechodně)? 50% respondentů pobývá ve městě déle než 30 let. Druhou nejpočetnější skupinou jsou obyvatelé, kteří v Jihlavě žijí 20-30 let (23%). 13% obyvatel zde žije 10-20 let a 8% uvedlo pobyt v délce 1-5 let. Kategorie do 1 roku a 6-10 let jsou zastoupeny shodně 3% respondentů. Graf 7: Délka pobytu

50% 23%

do 1 roku 1 – 5 let 6 - 10 let 10 - 20 let 20 - 30 let nad 30 let

13%

3%

8%

3%

36

Otázka č. 3: Víte o tom, že historická část Vašeho města byla prohlášena před časem městskou památkovou rezervací? Povědomí o prohlášení Jihlavy Městskou památkovou rezervací má 60% dotázaných občanů. 21% o prohlášení ví a aktivně se zajímá. 16% respondentů uvedlo, že se o tom dozvídají poprvé. 3% občanů tato problematika nezajímá. Graf 8: Prohlášení Jihlavy MPR

3%

16%

21%

60%

vím o tom a zajímám se

mám o tom povědomí

dozvídám se o tom poprvé

ani mne to nezajímá

Otázka č. 4: Máte představu, jaké výhody to Vašemu městu přináší? Na tuto otázku odpovědělo 35% občanů tak, že neví jaké výhody prohlášení Jihlavy MPR přináší. 56% respondentů tuší, ale nezná žádné konkrétní výhody. 9% dotázaných jako výhody uvedlo:

možnost čerpání dotací na opravu domů a památek z fondů EU a státních dotací

větší informovanost a příliv turistů do města – zvýšení cestovního ruchu v Jihlavě

Graf 9: Výhody pro město

9% 35%

56%

nevím

tuším, ale nevím nic konkrétního

vím, jako příklad uvedu…

37

Otázka č. 5: Máte představu, jaké nevýhody to Vašemu městu přináší? Na tuto otázku odpovědělo 60% občanů záporně, nevěděli jaké nevýhody Jihlavě vyhlášení městské památkové rezervace přináší. 31% dotázaných uvedlo, že tuší, ale neví nic konkrétního. Zbývajících 9% respondentů vidí nevýhody v těchto oblastech:

stavební úpravy a přestavby domů se souhlasem památkářů

závazná stanoviska památkového odboru omezující např. výběr stavebních materiálů, vnitřní a venkovní úpravy budov

omezení ve výstavbě, omezení dopravy na území MPR

Graf 10: Nevýhody pro město

9% 31% 60%

nevím


vím, jako příklad uvedu…

Otázka č. 6: Setkal jste se již při jednání s úřady s tím, že část Vašeho města je prohlášena městskou památkovou rezervací? 80% občanů se při jednání s úřady ještě nesetkalo s tím, že část Jihlavy je prohlášena městskou památkovou rezervací. Naopak 20% dotázaných odpovědělo na tuto otázku kladně a to v těchto souvislostech:

stavební povolení a projednání stavebních úprav při opravě či rekonstrukci domu

problémy s výměnou oken

žádost o vyvěšení reklamní tabule na domě

parkování

Graf 11: Jednání s úřady ano 20%

ne 80%

38

Otázka č. 7: Domníváte se, že prohlášení části Vašeho města městskou památkovou rezervací bylo pro Vaše město přínosem? 75% občanů uvedlo, že vyhlášení městské památkové rezervace bylo pro Jihlavu přínosem. 24% dotazovaných zvolilo možnost nedovedu posoudit a pouhé 1% uvedlo odpověď spíše ne. Na tuto otázku si nikdo z respondentů nevybral odpověď určitě ne. Graf 12: Přínos prohlášení města MPR

spíše ano 44%

určitě ano 31% spíše ne 1%

nedovedu posoudit 24%

39

Otázka č. 8: Již 15 let je v České republice realizován Program regenerace městských památkových rezervací a zón. Máte představu o tom, čeho se tento program týká? Na tuto otázku odpovědělo 31% občanů, že o Programu regenerace nikdy neslyšeli a 42% dotázaných uvedlo, že tuší, čeho by se mohl týkat. 15% respondentů zvolilo možnost, že jde o obnovu infrastruktury historického centra města a 12% uvedlo, že jde o finanční podporu majitelům památkově chráněných domů. Graf 13: Program regenerace MPR

12% 31%

15%

42% nikdy jsem o něm neslyšel tuším, čeho by se mohl týkat jde o obnovu infrastruktury historického centra města (ulice, kanalizace atd.) jde o finanční podporu majitelům památkově chráněných domů na obnovu z prostředků státu a města

40

Otázka č. 9: Setkal jste se ve Vašem městě s lidmi, kteří si do města přijeli prohlédnout historické centrum města? Odpovědi na tuto otázku byly převážně kladné. 57% dotázaných občanů uvedlo, že se s lidmi,

kteří

si

přijedou

prohlédnout

historické

centrum,

občas

setkají.

29% respondentů odpovědělo, že se s takovými lidmi setkávají velmi často. Pouze 10% si vybralo odpověď zřídka a 4% občanů uvedlo, že se s návštěvníky historického centra nesetkalo nikdy. Graf 14: Setkání s turisty

zřídka 10%

nikdy 4%

velmi často 29%

občas 57%

Otázka č. 10: Myslíte si, že se starosta a zastupitelstvo města zajímá o problémy spojené s památkovou ochranou Vašeho města? Z tohoto grafu jasně vyplývá, že celkem 67% občanů města Jihlavy zastává názor, že se starosta a zastupitelstvo zajímá o problémy památkové ochrany města. 29% dotázaných nedokáže posoudit a pouze 4% si myslí, že se vedení města o památkovou ochranu nezajímá. Graf 15: Zájem vedení města o problematiku památkové ochrany

37%

30% 1%

určitě ano

spíše ano

3%

nedovedu posoudit

29%

spíše ne

určitě ne

41

Otázka č. 11: Můžete charakterizovat Váš vztah k městu, kde trvale nebo občas bydlíte? Z této otázky vyplynulo, že 33% občanů Jihlavy jsou lidé, kteří jsou na své město hrdí a jsou rádi, že zde bydlí. Největší skupina (47%) je celkem spokojena s bydlením v Jihlavě. 16% odpovědělo, že je tu bydlení jako v každém jiném městě a pouhá 4% dotázaných by šla bydlet jinam. Mezi respondenty se nenašel nikdo, komu se v Jihlavě nelíbí a raději by se odstěhoval jinam. Graf 16: Vztah k městu

47%

33% 0%

4%

16%

jsem na své město hrdý a rád, že zde bydlím jsem celkem spokojen s bydlením v tomto městě je tu bydlení jako v každé jiném městě klidně bych šel bydlet jinam nelíbí se mi tady a raději bych se odstěhoval někam jinam

42

Otázka č. 12: Co by mělo Vaše město udělat pro to, aby k Vám lidé jezdili na výlety a jako turisté ve větší míře než dosud? V této otázce měli respondenti možnost zvolit maximálně 3 odpovědi. Shodně 33% občanů odpovědělo, že by uvítali zlepšení pořádku, vzhledu, stavu silnic a veřejných prostranství. Toto byly 2 nejčastější odpovědi, se kterými jsem se při výzkumu setkala. 12% občanů by uvítalo příspěvky na opravy domů a 10% navrhlo vydat propagační tiskoviny o městě. Vybudovat další informační středisko by chtělo 5% dotázaných. 1% občanů města nemá zájem, aby sem jezdilo více turistů. 6% respondentů navrhlo jiná opatření: omezit automobilovou dopravu v centru města vybudovat záchytná parkoviště a zlepšit tak situaci parkování ve městě více kulturních a sportovních akcí vybudování naučných stezek rozšířit cenově výhodnou nabídku ubytování – hotely, penziony, turistické ubytovny Graf 17. Návrhy k přilákání turistů do města Graf 15: Návrhy k přilákání turistů do města

12%

6%

1% 33%

33% 5%

10%

nemám zájem, aby sem jezdilo více turistů zlepšit pořádek a vzhled vydat propagační tiskoviny o městě vybudovat další informační středisko zlepšit stav silnic a veřejných prostranství přispět občanům na opravy domů jiná opatření, která?....

43

3.1.2 Výsledky dotazníkového výzkumu mezi představiteli samosprávy MPR Jihlava Na dotazník pro představitele samosprávy MPR Jihlava odpovídala referentka úřadu územního plánování Magistrátu města Jihlavy, která má na starost administraci Programu regenerace MPR Jihlava. Dotazování probíhalo formou řízeného rozhovoru. Dotazovaná referentka je ve věku 36-45 let a má středoškolské vzdělání. Ve městě pobývá již více než 30 let. Jelikož pracuje v oboru, je s problematikou MPR Jihlava velice dobře obeznámena. Respondentka správně uvedla, že se jedná o městskou památkovou rezervaci a rovněž uvedla správný rok, kdy jí byla Jihlava prohlášena. Z rozhovoru jasně vyplynulo, že město Jihlava má zpracovanou územně-plánovací dokumentaci pro MPR. Jedná se o územní plán města Jihlavy a také o regulační plán, který je nyní ve fázi konceptu. Město Jihlava má rovněž zpracovaný Program regenerace MPR z roku 1994. Na otázku, zda ve městě funguje komise regenerace a jak, zvolila respondentka odpověď ano a je velmi aktivní. Odpověď určitě ano byla zvolena pro otázky, zda se domnívá, že prohlášení historického centra města MPR bylo pro Jihlavu přínosem a zda si myslí, že se zajímá o problémy spojené s památkovou ochranou města Jihlavy. Výhody památkové ochrany spatřuje především ve zvýšení atraktivity města jak pro obyvatele, tak i pro návštěvníky a turisty. Nevýhody dotazovaná neuvedla žádné. S lidmi, kteří si do města přijeli prohlédnout historické stavby se setkává velmi často. Na otázku, co by mělo město Jihlava udělat pro to, aby sem lidé jezdili více na výlety a jako turisté, dotázaná zmínila především zlepšení dopravní infrastruktury ve městě a to zejména problematiku parkování. Zkušenosti s jednáním o památkové ochraně města Jihlavy s památkovým úřadem hodnotí jako vyhovující. Naopak zkušenosti s jednáním s Krajským úřadem kraje Vysočina jsou hodnoceny jako vynikající.

44

3.1.3 Výsledky

dotazníkového

výzkumu

mezi

představiteli

Národního

památkového ústavu Dotazníkového výzkumu pro představitele pobočky Národního památkového ústavu v Telči se zúčastnil pracovník zodpovědný přímo za MPR Jihlava. Dotazování probíhalo formou řízeného rozhovoru. Respondent zastává funkci garanta památkové péče a v NPÚ pracuje 6-10 let. Je ve věku 36-45 let a má vysokoškolské vzdělání. Dotazovaný správně uvedl datum, kdy byla Jihlava prohlášena městskou památkovou rezervací. Bylo to dne 29. 3. 1992 výnosem Ministerstva kultury ČSR. Domnívá se také, že prohlášení MPR Jihlava bylo pro město určitě přínosem. Odpověď určitě ano byla zvolena na otázku, zda si myslí, že se představitelé Jihlavy zajímají o problémy spojené s památkovou ochranou města. Jako výhody památkové ochrany města dotázaný uvedl zachování urbanistické, architektonické a historické celistvosti městského jádra. Za nevýhody do určité míry považuje omezení stavebních, dopravních a jiných aktivit v MPR Jihlava. Na otázku, jaké postoje zaujímají obyvatelé města Jihlavy k návštěvám, pokynům a rozhodnutím NPÚ, respondent uvedl, že ne u všech obyvatel se setkávají s pochopením a to zejména u podnikatelů a u finančně silnějších investorů. Naopak představitelé města Jihlavy v převážné míře pokyny a rozhodnutí vydaná NPÚ respektují. Zkušenosti s jednáním o památkové ochraně s pověřeným městským a krajským úřadem hodnotí jako převážně kladné. Při své činnosti spolupracují s památkovou péčí – úřadem územního plánování Magistrátu města Jihlavy. Jednání s krajem Vysočina jsou konstruktivní, zejména ve státní dotační politice. V rámci odvolacích řízení jsou občas ve střetu. S lidmi, kteří si do města přijeli prohlédnout historické stavby se setkal velmi často. Na otázku, co by mělo město Jihlava udělat pro to, aby sem jezdilo více turistů a výletníků, dotázaný uvedl, že se jedná o celý soubor opatření, na která se nedá stručně odpovědět.

45

3.2

Sekundární data

3.2.1 Přehled financování v rámci Programu regenerace MPR Jihlava 1996-2008 Program regenerace byl městem Jihlava zpracován a schválen roku 1994. Z tohoto programu je každoročně čerpán velký objem finančních prostředků na obnovu kulturních památek na území MPR Jihlava. Níže uvedené tabulky zobrazují objem poskytnutých finančních prostředků za posledních 13 let. V tabulkách jsou uvedena pouze souhrnná data přehledu financování v daném roce. Předlohou pro zpracování těchto přehledů financování jsou tabulky uvedené v kapitole Přílohy B – Tabulky, které mi byly poskytnuty Úřadem územního plánování v Jihlavě. V těchto tabulkách je přesně rozpracován rozpis památek, vlastníků a výše finanční podpory, která jim byla poskytnuta a zachycují období let 2002-2007. Tabulka 2: Dotace z Programu regenerace v roce 1996 vlastník

počet obj.

rozpočet celkem

z toho obec

vlastník

stát

církev

2

3 062 250

1 250 000

317 250

1 495 000

soukromé osoby

8

7 653 030

779 000

4 644 030

2 230 000

město

11

6 727 588

3 552 588

celkem

21

17 442 868

5 581 588

3 175 000 4 961 280

6 900 000

Zdroj: Úřad územního plánování (Magistrát města Jihlavy)

Tabulka 3: Dotace z Programu regenerace v roce 1997 vlastník

počet obj.

rozpočet celkem

z toho obec

vlastník

stát

církev

2

4 500 000

2 440 000

720 000

1 340 000

soukromé osoby

7

9 233 000

935 000

6 298 000

2 000 000

město

5

4 821 000

3 041 000

celkem

14

18 554 000

6 416 000

1 780 000 7 018 000

5 120 000


46


počet obj.

rozpočet celkem

z toho obec

vlastník

stát

církev

3

4 013 000

870 000

743 000

2 400 000

soukromé osoby

5

11 037 000

1 104 000

8 333 000

1 600 000

město

8

5 366 940

3 366 940

celkem

16

20 416 940

5 340 940

2 000 000 9 076 000

6 000 000



počet obj.

rozpočet celkem

z toho obec

vlastník

stát

církev

2

1 807 979

427 000

180 979

1 200 000

soukromé osoby

7

14 094 611

1 411 000

10 833 611

1 850 000

město

3

4 186 678

2 536 678

celkem

12

20 089 268

4 374 678

1 650 000 11 014 590

4 700 000



počet obj.

rozpočet celkem

z toho obec

vlastník

stát

církev

2

2 211 000

811 000

400 000

1 000 000

soukromé osoby

7

12 918 000

1 294 000

10 224 000

1 400 000

město

1

*10 955 483

750 000

celkem

10

26 084 483

2 855 000

750 000 10 624 000

3 150 000


*

750.000+750.000 Kč z Programu regenerace bylo použito na opravu prvků tvořících památkovou podstatu objektu, zbývající část byla uhrazena z investičních prostředků.

47


počet obj.

rozpočet celkem

z toho obec

vlastník

stát

církev

3

4 527 939

1 497 000

430 939

2 600 000

soukromé osoby

4

6 424 438

643 000

4 531 438

1 250 000

město

6

1 409 428

709 428

celkem

13

12 361 805

2 849 428

700 000 4 962 377

4 550 000



počet obj.

rozpočet celkem

z toho obec

vlastník

stát

církev

2

2 660 000

1 380 000

460 000

820 000

soukromé osoby

4

6 661 100

667 000

5 279 100

715 000

město

1

959 945

484 945

celkem

7

10 281 045

2 531 945

475 000 5 739 100

2 010 000



počet obj.

rozpočet celkem

z toho obec

vlastník

stát

církev

2

2 602 505

1 130 000

772 505

700 000

soukromé osoby

5

2 196 427

225 000

1 326 427

645 000

město

3

1 582 236

937 236

celkem

10

6 381 168

2 292 236

645 000 2 098 932

1 990 000



počet obj.

rozpočet celkem

z toho obec

vlastník

stát

církev

3

1 099 200

504 200

135 000

460 000

soukromé osoby

6

6 556 638

658 000

5 398 638

500 000

město

3

2 384 674

1 904 674

celkem

12

10 040 512

3 066 874

480 000 5 533 638

1 440 000


48


počet obj.

rozpočet celkem

z toho obec

vlastník

stát

církev

2

1 645 500

925 700

189 800

530 000

soukromé osoby

5

4 674 990

938 000

3 246 990

490 000

město

4

2 386 221

1 916 221

celkem

11

8 706 711

3 779 921

470 000 3 436 790

1 490 000



počet obj.

rozpočet celkem

z toho obec

vlastník

stát

církev

1

982 940

500 000

218 940

264 000

soukromé osoby

1

96 350

20 000

10 350

66 000

město

3

2 312 049

1 712 049

celkem

5

3 391 339

2 232 049

600 000 229 290

930 000



počet obj.

rozpočet celkem

z toho obec

vlastník

stát

církev

2

1 734 361

769 000

615 361

350 000

soukromé osoby

2

1 206 532

242 000

809 532

155 000

město

3

3 573 036

3 103 036

celkem

7

6 513 929

4 114 036

470 000 1 424 893

975 000



počet obj.

rozpočet celkem

z toho obec

vlastník

stát

církev

3

5 940 329

2 667 000

3 003 329

270 000

soukromé osoby

4

2 898 384

581 000

1 937 384

380 000

město

2

2 381 567

1 681 567

celkem

9

11 220 280

4 929 567

700 000 4 940 713

1 350 000


49

Tabulka 15: Celkový přehled financování v rámci Programu regenerace v letech 1996-2008 vlastník

počet obj.

rozpočet celkem

z toho obec

církev

29

36 787 003 15 170 900

soukromé osoby

65

85 650 500

město

53

49 046 845 25 696 362

celkem

147

171 484 348 50 364 262

9 497 000

vlastník

stát

8 187 103

13 429 000

62 872 500

13 281 000 13 895 000

71 059 603

40 605 000


Z této tabulky jasně vyplývá, že za dobu 13 let byla MPR Jihlava z Programu regenerace poskytnuta finanční podpora ve výši 40 605 000,-Kč. 3.2.2 Přehled financování v rámci programu Podpora rozvoje a obnovy materiálně technické základny regionálních kulturních zařízení Z tohoto programu byla spolufinancována rekonstrukce archivu na městskou knihovnu. Dotace byla poskytnuta ze státního rozpočtu (Ministerstvo kultury ČR). Ačkoli se jednalo o nemovitou kulturní památku, byla dotace primárně zaměřena na vybudování nové městské knihovny jako kulturního zařízení. Doba realizace: březen 2000 - prosinec 2003 Akce: Hluboká 1, Jihlava – rekonstrukce objektu na městskou knihovnu Tabulka 16: Dotace z programu Podpora rozvoje a obnovy materiálně technické základny regionálních kulturních zařízení kulturní památka

výše dotace

Hluboká 1, Jihlava

10 000 000,-Kč


3.2.3 Přehled financování v rámci Havarijního programu Tato dotace byla poskytnuta ze státního rozpočtu v roce 2007. Tabulka 17: Dotace z Havarijního programu kulturní památka

výše dotace

dům č. p. 1622, Jihlava

150 000,-Kč

Zdroj: kraj Vysočina

50

3.2.4 Přehled financování v rámci programu Obnova kulturních památek Dotace kraje Vysočina na obnovu kulturních památek jsou poskytovány jednorázově na údržbu, opravu, rekonstrukci a restaurování památek. Město Jihlava dotací z tohoto programu bohatě využívá, což jasně vyplývá z přehledu následujících tabulek. Tabulky zobrazují přehled finančních prostředků poskytnutých v letech 2002-2008. Tabulka 18: Dotace z programu Obnova kulturních památek v roce 2002 Památka

Výše dotace

sochy Kalvárie, Jánský kopeček

100 000,-Kč


Tabulka 19: Dotace z programu Obnova kulturních památek v roce 2004 Památka

Výše dotace

kostel sv. Jana Křtitele

85 000,-Kč

kostel sv. Ignáce

298 034,-Kč

dům Husova č.p. 1310

125 000,-Kč



Výše dotace

kostel sv. Ignáce - zpovědnice

140 000,-Kč

kostel sv. Ignáce - lavice

298 000,-Kč

radnice

250 000,-Kč

Sokolovna

40 620,-Kč

kostel sv. Jakuba - náhrobek

39 270,-Kč

dům Brněnská č.p. 19

225 000,-Kč

dům Čajkovského č.p. 653

195 000,-Kč


51


Výše dotace

Sokolovna

72 328,-Kč


419 356,-Kč

kostel sv. Jakuba - náhrobek

29 000,-Kč


35 931,-Kč



Výše dotace

dům č.p. 1008

198 409,-Kč

dům č.p. 1565

97 346,-Kč

dům č.p. 1325

20 914,-Kč

dům č.p. 1622 - stropy

212 214,-Kč

dům č.p. 1622 - střecha

152 940,-Kč

kostel sv. Ignáce - zádveří

150 190,-Kč


53 355,-Kč


140 420,-Kč


52


Výše dotace

dům č.p. 1001

123 372,-Kč

dům č.p. 1297

41 202,-Kč

dům č.p. 1313

250 000,-Kč

dům č.p. 1325

88 730,-Kč

dům č.p. 1332

120 000,-Kč

dům č.p. 1565

76 781,-Kč

dům č.p. 1622

50 497,-Kč

dům č.p. 1638

58 500,-Kč

dům č.p. 663

70 484,-Kč

kostel Nanebevzetí Panny Marie

225 000,-Kč

kostel sv. Jana Křtitele

178 437,-Kč


140 420,-Kč


53

Tabulka 24: Celkový přehled financování z programu Obnova kulturních památek v letech 2002-2008 Rok

Výše dotace

2002

100 000,-Kč

2004

508 034,-Kč

2005

1 187 890,-Kč

2006

556 615,-Kč

2007

1 025 788,-Kč

2008

1 423 423,-Kč

Dotace celkem

4 801 750,-Kč


Jak vyplývá z uvedené tabulky, celková výše dotací čerpaná z programu Obnova kulturních památek v letech 2002-2008 činí 4 801 750,-Kč. 3.2.5 Program Diagnóza památek V roce 2007 získalo město Jihlava dotaci z Fondu Vysočiny na Stavebně historický průzkum interiéru domu č. 28 v ulici Matky Boží. Tabulka 25: Dotace z programu Diagnóza památek kulturní památka

výše dotace

Matky Boží 28

14 717,-Kč

Zdroj: Odbor rozvoje města (Magistrát města Jihlavy)

54

3.2.6 ROP NUTS II Jihovýchod Statutární město Jihlava má vypracovaný Integrovaný plán rozvoje města – „Regenerace městského prostředí, rozvoj infrastruktury v oblastech sociálních služeb a vzdělávání a všestranný rozvoj občanské vybavenosti.“ Tento plán rozvoje města navazuje na ROP NUTS II Jihovýchod a umožňuje tedy čerpání finančních prostředků z fondů EU v současném programovacím období 2007-2013 v rámci aktivity „Regenerace veřejných prostranství MPR historického centra města.“ Město využilo dotaci na realizaci projektu Park Gustava Mahlera. Dotace je poskytována z EU a také ze státního rozpočtu ČR. Doba realizace: říjen 2008 - srpen 2010 Tabulka 26: Dotace z ROP NUTS II Jihovýchod kulturní památka

výše dotace

Park Gustava Mahlera

39 474 801,-Kč


3.2.7 Finanční mechanismy EHP/Norsko Statutární město Jihlava získalo z finančních mechanismů grant 250 000 EUR na obnovu kostela Povýšení sv. Kříže, který se rovněž nachází na území MPR Jihlava. Oficiální kurz 2. výzvy byl 28,502 CZK/EUR, jednotlivé platby z finančních mechanismů budou propláceny v CZK dle stanoveného aktuálního kurzu. Doba realizace stavební části projektu: leden 2009-duben 2011 Tabulka 27: Dotace z Finančních mechanismů EHP/Norsko kulturní památka

výše dotace

kostel Povýšení sv. Kříže

250 000,-EUR


55

3.3

SWOT analýza a návrhová část

Silné stránky

MPR Jihlava

zachovalé historické centrum MPR kopírující středověký půdorys zástavby

velké množství památkově chráněných objektů na území MPR – cíle pro cestovní ruch

možnost bydlení v památkově chráněných obytných domech

podzemní prostory, původní povrchy komunikací

Program regenerace MPR a MPZ

finanční podpora státu, kraje, obce a EU

Slabé stránky

pozdní prohlášení Jihlavy MPR

špatný stav některých památkově chráněných objektů vyžadující rekonstrukci a modernizaci

nedostatečné využívání památkově chráněných objektů

velké dopravní zatížení MPR a přilehlých území – nedostatek parkovacích míst pro obyvatele a návštěvníky Jihlavy

úbytek bytového fondu na území MPR

obtíže při stavebních úpravách, omezení ve výstavbě na území MPR

malé povědomí obyvatel Jihlavy o MPR Jihlava

obchodní dům Prior na Masarykově náměstí

Příležitosti

posílení významu MPR a výjimečnosti některých památek

atraktivita území a okolí MPR

regenerace MPR

využití cestovního ruchu k financování údržby kulturních památek MPR

využití kulturního potenciálu města

zlepšení informovanosti obyvatel Jihlavy o problematice MPR Jihlava

dobrá dopravní dostupnost a vznik nových parkovacích míst

56

ekonomický rozvoj města a MPR prostřednictvím soukromého sektoru – obchody a služby

čerpání finanční podpory na obnovu kulturních památek z národních programů a fondů EU

rozvoj mezinárodní spolupráce

vyřešení otázky obchodního domu Prior na Masarykově náměstí

Hrozby

obnova MPR a kulturních památek – ztráta autenticity a uceleného charakteru

nepříznivé vlivy cestovního ruchu na opotřebení kulturních památek

nedostatek finančních prostředků na obnovu kulturních památek

úbytek bytového fondu a jeho kvality na území MPR – odliv obyvatel z centra města

nezájem či negativní postoj obyvatel města k památkové péči a cestovnímu ruchu

nezájem turistů o MPR Jihlava a realizované projekty

57

4

SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ

4.1

Shrnutí výsledků dotazníkového výzkumu mezi občany

Tato část je zaměřena na stanovení profilu průměrného občana shrnutím výsledků dotazníkového výzkumu mezi obyvateli města Jihlavy. Pro sestavení profilu využijeme procentuálně nejčastěji zastoupené odpovědi na jednotlivé otázky dotazníku. Profil průměrného občana městské památkové rezervace lze na základě získaných výsledků definovat následovně. Jedná se o ženu ve věku 26-35 let se středoškolským vzděláním, která pracuje jako zaměstnanec v Jihlavě. Má zde trvalé bydliště a bydlí ve vlastním domě déle než 30 let. S bydlením v Jihlavě je celkem spokojená. Má povědomí o tom, že historická část Jihlavy byla prohlášena městskou památkovou rezervací. Pouze tuší, jaké výhody prohlášení města památkovou rezervací přináší, ale neví nic konkrétního. Přesnou představu o nevýhodách nemá. Zastává však názor, že prohlášení Jihlavy památkovou rezervací bylo pro město určitě přínosem. Domnívá se také, že se starosta a zastupitelstvo města zajímají o problémy spojené s památkovou ochranou. Průměrná občanka se při jednání s úřady ještě nesetkala s tím, že je část Jihlavy prohlášena městskou památkovou rezervací. Co se týče Programu regenerace MPR a MPZ, tak pouze tuší, čeho by se mohl týkat. S lidmi, kteří si do města přijeli prohlédnout historické centrum města, se občas setká. Aby do Jihlavy jezdili výletníci a turisté ve větší míře než dosud, navrhuje zlepšit pořádek a vzhled města, stav silnic a veřejných prostranství.

4.2

Shrnutí výsledků financování památkově chráněných objektů

Město Jihlava využívá k financování obnovy památek dotace na všech úrovních. Čerpá podporu z programů Ministerstva kultury ČR, kraje Vysočina. Snaží se využívat granty a finanční mechanismy poskytované Evropskou unií. Největším a nejčastějším zdrojem finančních prostředků je Program regenerace MPR a MPZ. Od roku 1994, kdy byl Program regenerace schválen městským zastupitelstvem, byla v rámci tohoto programu čerpána finanční podpora ve výši 40 605 000,-Kč.

58

5

ZÁVĚR

Prohlášení Jihlavy městskou památkovou rezervací má zcela jistě své klady a zápory. Nesporným přínosem je zvýšená ochrana kulturních památek na území památkové rezervace a příležitost dalšího rozvoje území. Tou je myšlena především možnost získání finančních prostředků na obnovu památek či infrastruktury města, která přispívá ke zvýšení kvality života. Záporně mohou být hodnoceny například ztížené podmínky při rekonstruování objektů, které se nachází na území MPR, jelikož nesmí narušovat její ráz a je vyžadován souhlas a povolení ze strany památkářů. V rámci bakalářské práce byl proveden dotazníkový výzkum mezi občany města a zástupci veřejné správy. Ze zjištěných údajů jsem dospěla k následujícím závěrům. Názory a postoje občanů k obnově památek a plošné ochraně historické části města jsou různé. Většina dotázaných obyvatel má pouze povědomí o tom, že historická část města byla prohlášena městskou památkovou rezervací. Za výhody obyvatelé považují možnost čerpání dotací na obnovu domů a památek a také zvýšení cestovního ruchu ve městě. Nevýhody spatřují hlavně v omezeních spojených s výstavbou a rekonstrukcí domů, jelikož je nutný souhlas památkářů a také v omezení dopravy na území MPR. Celkově se však občané domnívají, že prohlášení historické části města bylo přínosem. Z výzkumu také vyplynulo, že obyvatelé Jihlavy nemají příliš velké povědomí o Programu regenerace a pouze tuší, čeho by se mohl týkat. Závěrem tedy je, že povědomí občanů o MPR Jihlava by se mohlo zvýšit. Město by se mělo zaměřit na větší a častější propagaci MPR Jihlava například vydáváním informačních letáků a brožur, spoluprácí se školami a organizacemi cestovního ruchu. Určitě by pomohlo, kdyby byla Jihlava prezentována nejen jako historické město, ale především jako chráněné území – městská památková rezervace. Jak již bylo uvedeno v kapitole Shrnutí, město Jihlava se na obnovu kulturních památek snaží využívat co nejvíce možných zdrojů financování. Finanční podporu čerpá z různých programů poskytovaných Ministerstvem kultury ČR, krajem Vysočina a neméně také z fondů a finančních mechanismů Evropské unie. Cílem práce bylo zmapovat výsledky Programu regenerace MPR a MPZ. Tento program je jedním z nejčastějších a nejvyužívanějších zdrojů finančních prostředků k obnově kulturních památek na území MPR Jihlava. Program regenerace je městem Jihlava využíván každoročně a to již od roku 1996. 59

Během aplikace Programu regenerace byl výrazně posílen přístup k ochraně a obnově památkových hodnot ve městě, jak ze strany Magistrátu města, tak i ze strany vlastníků jednotlivých objektů. Důkazem toho je vysoký zájem o zařazení do Programu regenerace a z toho vyplývající možnost čerpání finanční podpory. Díky poskytovaným dotacím se výrazně zlepšil stav památkově chráněného území. Došlo a stále dochází k obnově technické infrastruktury, komunikací a kulturních památek. Domnívám se, že velice kladným rysem je, že na území MPR dochází k obnově bytového fondu za účelem zachování funkce bydlení. Město tak chce zabránit odlivu obyvatel z centra města. Jihlava v sobě zcela jistě ještě skrývá nevyužitý potenciál, který by pomocí finanční podpory při obnově památek a šetrného přístupu v péči o ně mohl být objeven a dále rozvíjen. Záleží však na iniciativě veřejné správy a místních obyvatel, jak tuto příležitost využijí.

60

6

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ

BLAŽÍČEK, Oldřich J. Slovník památkové péče : Terminologie. Morfologie. Organizace. 1. vyd. Praha: Sportovní a turistické nakladatelství, 1962. 237 s. HRÁDEK, Mojmír et al. Městské památkové rezervace. Kresby erbů Jiří Louda. Plánky měst Jiří Hedánek. 1. vyd. Praha: Olympia, 2000. 177 s. ISBN 80-7033-657-9. POLÁŠKOVÁ, Eva. Jihlava: Městská památková rezervace. 1. vyd. Brno: Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody, 1970. 30 s. JAROŠ, Zdeněk. Jihlava v datech: Historický kalendář města Jihlavy. 1. vyd. Jihlava: Astera G, 1999. 111s. ISBN 80-901312-4-7. Abeceda fondů Evropské unie 2007-2013. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Odbor evropských fondů, 2007. 28 s. Ottova encyklopedie. Česká republika. 3, Památky. Lidová kultura. Sport. 1. vyd. Praha: Ottovo nakladatelství, 2006. 656 s. ISBN 80-7360-456-6. VARHANÍK, Jiří, VÍCHA, František. Městské památkové rezervaci v Jihlavě je dvacet let: Historické jádro přežilo válku, narušila jej až doba normalizace. Jihlavské listy: Noviny jihlavského regionu, 29. 3. 2002, Roč. 13, č. 25, str. 1., 2. Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péci, ve znění pozdějších předpisů Statutární město Jihlava, Magistrátní úřad, úřad územního plánování. Program regenerace městské památkové rezervace Jihlava, 2007 (1) dostupné z: http://www.kr-vysocina.cz/ [cit. 18. 10. 2008] (2) dostupné z: http://www.jihlava.cz/ [cit. 3. 11. 2008]

61

(3) dostupné z: http://www.mkcr.cz/kulturni-dedictvi/pamatky/granty-adotace/default.htm [cit. 18. 10. 2008] (4) dostupné z: http://www.npu.cz/ [cit. 19. 10. 2008] (5) dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/ [cit. 23. 10. 2008] (6) dostupné z: http://strukturalnifondy.cz/cms/ [cit. 23. 10. 2008] (7) dostupné z: http://www.jihovychod.cz/cs/tiskove-centrum/strucne-o-rop-jv [cit. 23. 10. 2008] (8) dostupné z: http://www.vlada.cz/cs/rvk/rnno/sf/ehp_norsko/ehp_norsko.html [cit. 23. 10. 2008] (9) dostupné z: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy/zakladni-informace-o-erdf [cit. 22. 10. 2008]

62

7

PŘÍLOHY

7.1

Přílohy A - Dotazníky

Příloha A 1 - Dotazník pro obyvatele městských památkových rezervací a zón Příloha A 2 - Dotazník pro představitele samosprávy městských památkových rezervací a zón Příloha A - 3 Dotazník pro představitele pobočky Národního památkového ústavu v daném kraji zodpovědného za danou MPR(Z)

7.2

Přílohy B - Tabulky

Příloha B 1 – Přehled nákladů investovaných v rámci Programu regenerace v letech 2002-2007

7.3

Přílohy C – Vymezení území MPR Jihlava

Příloha C 1 – Hranice MPR Jihlava a její ochranné pásmo

63

PŘÍLOHA

A

1

DOTAZNÍK

PRO

OBYVATELE

MĚSTSKÝCH

PAMÁTKOVÝCH REZERVACÍ A ZÓN 1.

Jaký je Váš vztah k tomuto městu? mám zde trvalé bydliště a bydlím zde ve vlastním domě

mám zde trvalé bydliště

jsem vlastníkem rekreačního

a bydlím zde v nájmu

objektu

(bytě)

Jiný *)

*) Pokud vztah k městu je jiný (např. návštěvě příbuzných, na výletě, dovolené apod.), nepokračovat v rozhovoru..

2.

Jak dlouho již v tomto městě pobýváte (trvale nebo přechodně)? do 1 roku

3.

1 – 5 let

6-10 lete

10 -20 let

20 -30 let

nad 30 let

Víte o tom, že historická část Vašeho města byla prohlášena před časem městskou památkovou rezervací (městskou památkovou zónou)? vím o tom a

mám o tom povědomí

dozvídám se o tom poprvé

ani mne to nezajímá

zajímám se 4.

Máte představu, jaké výhody to Vašemu městu přináší?

nevím 5.


Máte představu, jaké nevýhody to Vašemu městu přináší? nevím

6.

vím, jako příklad uvedu……………………

vím, jako příklad


uvedu…………………

Setkal jste se již při jednání s úřady s tím, že část Vašeho města je prohlášena městskou památkovou rezervací (městskou památkovou zónou)? ano

7.

pokud ano, v jaké

ne

souvislosti?.................................

Domníváte se, že prohlášení části Vašeho města městskou památkovou rezervací (zónou) bylo pro Vaše město přínosem? určitě ano

8.

spíše ano

nedovedu posoudit

spíše ne

určitě ne

Již 15 let je v České republice realizován Program regenerace městských památkových rezervací a zón. Máte představu o tom, čeho se tento program týká? nikdy jsem o něm neslyšel

9.

tuším, čeho

jde o obnovu infrastruktury

jde o finanční podporu majitelům

by se mohl

historického centra města

památkově chráněných domů na obnovu

týkat

(ulice, kanalizace atd.)

z prostředků státu a města

Setkal jste se ve Vašem městě s lidmi, kteří do města přijeli prohlédnout si historické centrum města? velmi často

občas

zřídka

nikdy

10. Myslíte si, že se starosta a zastupitelstvo města zajímá o problémy spojené s památkovou ochranou Vašeho města?

64

určitě ano

spíše ano

nedovedu posoudit

spíše ne

určitě ne

11. Můžete charakterizovat Váš vztah k městu, kde trvale nebo občas bydlíte? jsem na své

jsem celkem

město hrdý a rád, spokojen s bydlením že zde bydlím

je tu bydlení jako

klidně bych

v každé jiném

šel bydlet

městě

jinam

v tomto městě

nelíbí se mi tady a raději bych se odstěhoval někam jinam

12. Co by mělo Vaše město udělat pro to, aby k Vám lidé jezdili na výlety a jako turisté ve větší míře než dosud? (maximálně tři odpovědi) nemám zájem, aby sem jezdilo více turistů

zlepšit pořádek a vzhled

vydat propagační

zlepšit stav silnic

vybudovat další

tiskoviny o městě informační středisko

a veřejných prostranství

přispět občanům na opravy domů jiná opatření, která?.... 13. Údaje o Vás: pohlaví

muž

věk

do 17 let

žena 18-25

26-35

vzdělání

základní/vyučen

kde pracujete

trvale zde nebydlím

36-45 střední

v tomto

46-55

56 a více

vysokoškolské

dojíždím za prací

nepracuji

městě zaměstnání Místo:

zaměstna-

soukromý

v domácnosti,

nec

podnikatel

mateřská dovolená

student(ka)

v důchodu

nezaměst -naný

Datum:

65

PŘÍLOHA

A

2

DOTAZNÍK

PRO

PŘEDSTAVITELE

SAMOSPRÁVY

MĚSTSKÝCH PAMÁTKOVÝCH REZERVACÍ A ZÓN Název města Jihlava. Jde o: a) městkou památkovou rezervaci (MPR) b) městskou památkovou zónu (MPZ) 1. Jakou funkci v obci zastáváte? starosta místostarosta tajemník jiná……………….. 2.

Jak dlouho již v tomto městě pobýváte? do 1 roku 1 – 5 let 6-10 lete

10 -20 let

20 -30 let

3. V kterém roce bylo historické centrum města prohlášeno MPR nebo MPZ? bylo to v roce……………… 4.

nad 30 let nevím

Má Vaše město zpracovanou nějakou územně-plánovací dokumentaci pro území MPR nebo MPZ? územní plán regulační plán urbanistickou studii jiný typ územně-plánovací dokumentace

5.

Má Vaše město zpracovaný nějaký strategický plán, nebo plán rozvoje města? má plán z roku… je připravován uvažujeme o jeho zpracování

6.

Má Vaše město zpracován Program regenerace MPR (MPZ) ? má plán je připravován

7.

uvažujeme o jeho zpracování

Pracuje ve Vašem městě komise regenerace a jak? ano a je ano, ale její práce je ne, ale uvažujeme o jejím velmi aktivní formální zřízení

ne a ani nám nechybí

8.

Domníváte se, že prohlášení historického centra Vašeho MPR (MPZ) bylo pro Vaše město přínosem? spíše ne určitě ne určitě ano spíše ano nedovedu posoudit

9.

Myslíte si, že se zajímáte o problémy spojené s památkovou ochranou Vašeho města? určitě ano spíše ano nedovedu posoudit spíše ne určitě ne

10. Máte představu, jaké výhody to (myšleno památková ochrana) Vašemu městu přináší? ……………………………………………………………………………………………………………… ………. 11. Máte představu, jaké nevýhody to (myšleno památková ochrana) Vašemu městu přináší? ……………………………………………………………………………………………………………… ………. 12. Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně Vašeho města s Vašim pověřeným městským úřadem? ……………………………………………………………………………………………………………… ………. 13. Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně Vašeho města s památkovým úřadem, který má Vaše město na starost? ……………………………………………………………………………………………………………… ………. 14. Setkal jste se ve Vašem městě s lidmi, kteří si do Vašeho města přijeli prohlédnout historické stavby? velmi často občas zřídka nikdy 15. Co by mělo Vaše město udělat pro to, aby k Vám lidé jezdili na výlety a jako turisté? ……………………………………………………………………………………………………………… 16. Údaje o Vás: muž žena pohlaví do 17 let 18-25 26-35 36-45 46-55 56 a více věk základní/vyučen střední vysokoškolské vzdělání Místo: Tazatel: Datum:

66

PŘÍLOHA A 3 DOTAZNÍK PRO PŘEDSTAVITELE POBOČKY NÁRODNÍHO PAMÁTKOVÉHO ÚSTAVU V DANÉM KRAJI ZODPOVĚDNÉHO ZA DANOU MPR(Z) Název města, za které je pracovník NPÚ zodpovědný ……………………………………. 1.

Jakou funkci v Národním památkovém ústavu zastáváte?.........................................................................

2.

Jak dlouho již v ústavu pracujete? do 1 roku

1 – 5 let

6-10 lete

10 -20 let

nad 20 let

3.

V kterém roce byla ve Vámi spravované město prohlášeno MPR nebo MPZ ? …………(nebo nevím)

4.

Myslíte si, že se představitelé tohoto města zajímají o problémy spojené s jeho památkovou ochranou? určitě ano spíše ano nedovedu posoudit spíše ne určitě ne

5. Podle Vašeho názoru, jaké výhody to (myšleno památková ochrana) městům přináší? ……………………………………………………………………………………………………………… 6. Podle Vašeho názoru, jaké nevýhody to (myšleno památková ochrana) městu přináší? ……………………………………………………………………………………………………………… 7. Jaké postoje zaujímají obyvatelé tohoto města k Vašim návštěvám, pokynům a rozhodnutím? ……………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………… 8.

Jaké postoje zaujímají představitelé tohoto města k Vašim návštěvám, pokynům a rozhodnutím? ……………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………… 9.

Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně s pověřenými městským úřady zodpovědnými za památkovou péči? ……………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………

10. Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně s Krajským úřadem? ……………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………… 11. Domníváte se, že prohlášení Vámi spravované MPR nebo MPZ byla pro toto město přínosem? spíše ne určitě ne určitě ano spíše ano nedovedu posoudit 12. Setkal jste se v tomto městě s lidmi, kteří do tohoto města přijeli prohlédnout si historické stavby? velmi často občas zřídka nikdy 13. Co by uvedené město mělo udělat pro to, aby tam jezdilo více turistů a výletníků? ……………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………… 14. Údaje o Vás: muž žena pohlaví do 17 let 18-25 věk základní/vyučen vzdělání Místo:

26-35

36-45 střední

46-55

56 a více vysokoškolské

Datum:

67

PŘÍLOHA B 1 - PŘEHLED NÁKLADŮ INVESTOVANÝCH V RÁMCI PROGRAMU REGENERACE V LETECH 2002-2007 Přehled nákladů v roce 2002


Přehled nákladů v roce 2003


68



69



70





71

PŘÍLOHA C 1 – HRANICE MPR JIHLAVA A JEJÍ OCHRANNÉ PÁSMO Hranice památkové rezervace Hranice památkové rezervace vede ulicemi Hradební, Dvořákovou, Jana Masaryka, Komenského, dále podél jihozápadní fronty Náměstí Svobody, odtud pokračuje krátkým úsekem Křížové ulice do ulice Březinovy, kterou vede až k hranici pozemku Malého Heulosu č.p. 987/2, který kolmo překříží a na východě vede tokem řeky Jihlávky až k cestě parc.č. 6085, po které vede k hranicí pozemku p.č.1005, podle kterého pokračuje dále podle pozemků p.č.1000 a p.č. 999 na ulici Brněnskou, kterou je vedena k cestě p.č.6046 na Brněnskou ul.(novou), po které vede zpět až k Hradební ulici, kde se okruh hranice uzavírá. Ochranné pásmo památkové rezervace Ochranné pásmo MPR vymezil odbor kultury Okresního národního výboru v Jihlavě den 28. března 1985. Hranice OP je vymezena hranicí vedoucí na severu území

-

při počátku

u autobusového nádraží - směrem východním ulicí Fritzovou (k.ú.Jihlava, p.p.č. 5861, 5878, 5896), k severu Havlíčkovou (5894), Pražskou přes Pražský most, dále východně ulicí Královský vršek (4885/108, 4885/l, 4885/14) až k železniční trati (6219), kterou přechází a pokračuje cestou za kostelem sv. J.Křtitele (6129, 6124), ulicí Polenskou (6119), po hranicích pozemků (421/2), po pravém břehu řeky Jihlavy (6177/1) a říčky Jihlávky (6178/1) až k mostu, vede ulicí Semiluckou (939/2) a pokračuje lesní cestou na pomezí Březinových sadů a sídliště (6081), pokračuje ulicí Brněnskou (6078/4), obtáčí areál psychiatrické léčebny (1065, 1066, 1090, 1088, 1086, 1084, 1083, 1082, 1078, 1080, 1077/1), míří dále k západu ulicí Kosovskou (6074), Na vrchu (6071, 1131/1) a Křižíkovou (6060/1), přechází most (1662, 1345/90, 5477/40, 6020/2), Brtnickou (6005), Škroupovou (6015), Znojemskou (5994/1), odbočuje směrem severozápadním a vede po hranicích pozemků a polních cestách (5592/22), (5600/3, 5592/3, 5991, 5602/1, 5987, 5618, 5981, 5628, 5977, 5975) až k ulici Telečské (5958/1) a pokračuje ulicemi Ke Skalce (5965/1, 5961, 5964), Žižkovou (5812), 17. listopadu, včetně Štefánkova náměstí (5825, 4269, 5821, 5827, 5828) a Jiráskovou (5783) zpět k rohu ulice Fritzovy, čímž se obvod ochranného pásma uzavírá. (Statutární město Jihlava, 2007, str.8)

72

Městská památková rezervace Jihlava postoje občanů a veřejné správy k regeneraci a významu pro cestovní ruch

Recommend Documents