postoje občanů a veřejné správy k regeneraci a významu cestovního ruchu

Vysoká škola polytechnická Jihlava katedra Cestovního ruchu

Městská památková rezervace Františkovy Lázně postoje občanů a veřejné správy k regeneraci a významu cestovního ruchu

Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Věra Nečadová

Martina Vraná Jihlava 2009

Anotace Cílem bakalářské práce je zpracovat výsledky Programu regenerace městských památkových rezervací a zón na příkladu jedné určité městské památkové rezervace v České republice. Zjistit postoje občanů a představitelů samospráv na památkovou péči a dále zhodnotit její pozitiva a negativa. Teoretická část se zabývá léčbou ve Františkových Lázní a různými památkami v okolí. Praktická část je zaměřena na programy obnovy historických památek, které jsou financovány ze státního rozpočtu. V druhé polovině praktické části je provedena SWOT analýza města a její vyhodnocení s doporučeními. Poslední výzkumná část je tvořena dotazníky a jejich vyhodnoceními. Z vyplněných dotazníků byly získány postoje občanů a představitelů městské samosprávy k Programu regenerace městské památkové rezervace.

Annotation The aim of this bachelor labour is to work up the issues of The Program of the Regeneration of Town Relic Reserves and Zones on the example of one definite town relic reserve in the Czech Republic. Find out position of citizens and representatives of local government of relic care and then evaluate their positives and negatives. Theoretical part is engaged in treatment in Františkovy Lázně and various sights in the surroundings. Practical part deals with programs of regeneration of historical sights, which are financed by the state budget. In the second part of the practical part there is a SWOT analysis of the town and its evaluation with recommendation. The last investigative part is formed by questionnaires and their evaluation. From filled questionnaires were obtained positions of citizens and representatives of the local government to the Program of regeneration of historical sights.

Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucí bakalářské práce Ing. Věře Nečadové za odborné vedení, za obětavost a trpělivost při jejím vytváření. Děkuji také paní Fejfarové, díky níž jsem získala potřebné dokumenty ke zpracování tématu. Velké poděkování patří také všem dotazovaným občanům Františkových Lázní, kteří mi věnovali trochu svého času a odpověděli na mé otázky. Ráda bych také poděkovala své rodině, přátelům a známým, bez kterých by práci nebylo možné dokončit.

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vyřešila samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu. Ve Světlé nad Sázavou dne 16.5. 2009

Obsah: 1.

ÚVOD ................................................................................................................................................ 8

2.

TEORETICKÁ ČÁST ................................................................................................................... 10 2.1 LÁZEŇSTVÍ .............................................................................................................................. 10 2.2 FRANTIŠKOVY LÁZNĚ.............................................................................................................. 12 2.3 HISTORIE ................................................................................................................................. 12 2.4 ZAKLADATEL .......................................................................................................................... 13 2.5 FRANTIŠKOLÁZEŇSKÉ PARKY .................................................................................................. 14 2.6 SRDÍČKOVÉ TRASY .................................................................................................................. 14 2.7 SOCHA FRANTIŠKA .................................................................................................................. 15 2.8 FRANTIŠKOLÁZEŇSKÉ PRAMENY ............................................................................................. 15 2.8.1 Obecná charakteristika ...................................................................................................... 15 2.8.2 Františkův pramen ............................................................................................................. 16 2.8.3 Luisin pramen a Studený pramen....................................................................................... 17 2.8.4 Solný a Luční pramen ........................................................................................................ 17 2.8.5 Prameny Glauber III, Glauber IV a Kostelní..................................................................... 18 2.8.6 Pramen Natálie .................................................................................................................. 18 2.9 FRANTIŠKOLÁZEŇSKÁ SLATINA ............................................................................................... 19 2.10 LÉČBA VE FRANTIŠKOVÝCH LÁZNÍCH ..................................................................................... 20 2.10.1 Tradiční léčba pohybu................................................................................................... 20 2.10.2 Léčba srdce ................................................................................................................... 20 2.10.3 Léčba žen a dívek .......................................................................................................... 21 2.10.4 Procedury na základě přírodních zdrojů....................................................................... 21 2.11 PAMÁTKY A POZORUHODNOSTI V OKOLÍ FRANTIŠKOVÝCH LÁZNÍ .......................................... 23 2.11.1 Románská falc Cheb...................................................................................................... 23 2.11.2 Špalíček ......................................................................................................................... 24 2.11.3 Komorní Hůrka ............................................................................................................. 25 2.11.4 Soos ............................................................................................................................... 25 2.11.5 Seeberg.......................................................................................................................... 27 2.11.6 Motýlí farma Žirovnice.................................................................................................. 29 2.11.7 Pravěké pohřebiště........................................................................................................ 29 2.11.8 Kladské rašeliny ............................................................................................................ 30 2.11.9 Vildštejn ........................................................................................................................ 30

3.

PRAKTICKÁ ČÁST................................................. CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA. 3.1 MĚSTSKÁ PAMÁTKOVÁ REZERVACE ........................................................................................ 32 3.2 PROGRAM REGENERACE MĚSTSKÝCH PAMÁTKOVÝCH REZERVACÍ .......................................... 34 3.2.1 Úkol programu................................................................................................................... 34 3.2.2 Organizační zabezpečení ................................................................................................... 34 3.2.3 Podpora městských programů ........................................................................................... 35 3.2.4 Zásady přípravy, zpracování a realizace městských programů regenerace ...................... 35 3.2.5 Obsah programu ................................................................................................................ 39 3.2.6 Projednávání a schvalování programu .............................................................................. 39 3.2.7 Realizace programu ........................................................................................................... 40 3.2.8 Podmínky udělování finanční podpory programu.............................................................. 41 3.3 ROZPIS STÁTNÍ FINANČNÍ PODPORY V PROGRAMU REGENERACE MĚSTSKÝCH PAMÁTKOVÝCH REZERVACÍ A MĚSTSKÝCH PAMÁTKOVÝCH ZÓN NA ROK 2009 ............................................................... 41 3.4 PROGRAM PODPORY PRO PAMÁTKY UNESCO ........................................................................ 43 3.5 PROGRAM PODPORA OBNOVY KULTURNÍCH PAMÁTEK PROSTŘEDNICTVÍM OBCÍ S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ ........................................................................................................................................... 44

3.6 3.7 3.8

HAVARIJNÍ PROGRAM .............................................................................................................. 45 PROGRAM ZÁCHRANY ARCHITEKTONICKÉHO DĚDICTVÍ .......................................................... 46 PROGRAM PÉČE O VESNICKÉ PAMÁTKOVÉ REZERVACE, VESNICKÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY A KRAJINNÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY................................................................................................................. 46 3.9 SWOT ANALÝZA MĚSTA FRANTIŠKOVY LÁZNĚ ...................................................................... 47 3.9.1 Hospodářství ...................................................................................................................... 47 3.9.2 Krajina ............................................................................................................................... 48 3.9.3 Lidské zdroje ...................................................................................................................... 50 3.9.4 Dopravní a technická infrastruktura.................................................................................. 52 3.9.5 Cestovní ruch ..................................................................................................................... 53 3.9.6 Shrnutí SWOT analýzy ....................................................................................................... 54 3.10 SHRNUTÍ PRAKTICKÉ ČÁSTI ..................................................................................................... 55 4.

VÝZKUMNÁ ČÁST ...................................................................................................................... 56 4.1 DOTAZNÍK PRO OBYVATELE MĚSTA ......................................................................................... 56 4.1.1 Vyhodnocení dotazníků pro obyvatele města ..................................................................... 69 4.2 DOTAZNÍK PRO PŘEDSTAVITELE SAMOSPRÁVY MPR .............................................................. 70 4.3 SHRNUTÍ VÝZKUMNÉ ČASTI ..................................................................................................... 72

5.

ZÁVĚR............................................................................................................................................ 74

SEZNAM LITERATURY A POUŽITÝCH ZDROJŮ......................................................................... 76 SEZNAM OBRÁZKŮ A GRAFŮ .......................................................................................................... 79 SEZNAM PŘÍLOH.................................................................................................................................. 80

1. Úvod Téma mé bakalářské práce je zpracování programu městské památkové rezervace ve Františkových Lázních. Zpracovaní tohoto tématu mělo být rozsáhlým projektem, který si vyžádalo Ministerstvo kultury České republiky. Tento projekt byl později odvolán, ale práce už byly rozděleny a muselo v nich být i nadále pokračováno. Pro každou lokalitu byly zadány dvě bakalářské práce. První se týkala postojů občanů a veřejné správy k regeneraci městské památkové rezervace a významu pro cestovní ruch. Druhá práce se týkala postojů návštěvníků a turistů k městské památkové rezervaci a její regeneraci. Zvolila jsem první téma práce, tedy postoje občanů a veřejné správy k regeneraci městské památkové rezervace, protože si myslím, že obyvatelé ve městě budou vstřícnější než jeho návštěvníci, kteří si přijeli do města užít pár dní volna a dotazování by jimi mohlo být chápáno jako obtěžování v době, kdy vítají klidnou atmosféru a užívají si příjemnou dovolenou bez povinností. Městkou památkovou rezervaci ve Františkových Lázních jsem si vybrala proto, jelikož jsem zde strávila jeden měsíc na léčebném pobytu a město mi přirostlo k srdci. Doba strávená v něm byla velice příjemná a pro mě, jako pacientku lázní, velice uklidňující a odpočinková. Každý den jsem směla obdivovat krásu historických budov, ze kterých mě nejvíc zaujal Společenský dům s podlahovým akváriem a areál u Natáliina pramene. Okolí města přímo vyzývalo k procházkám a výletům například k nedalekému jezeru Amerika či vyvřelé sopce Komorní Hůrka. Po procedurách jsme měly se spolubydlící hodně času, který jsme využívaly k toulkám a procházkám lesní krajinou. Cílem mé práce je zjistit vztah občanů a městské správy k regeneraci města. Zda jsou obyvatelé spokojeni se současným stavem, jestli si myslí, že je pro jejich město zařazení do programu městské památkové rezervace výhodou a zda mají k regeneraci nějaké výhrady. Souběžně s mou prací měla probíhat i druhá práce založená na postojích návštěvníků k regeneraci města. Jejím cílem mělo být zhodnocení úspěšnosti projektu a vliv

8

na turistickou zajímavost pro návštěvníky. Dále měla být zhodnocena infrastruktura cestovního ruchu a struktura návštěvníků. Tato druhá část projektu ale nebyla nikým zvolena, proto nebudeme mít možnost celkového srovnání a vyhodnocení. Do teoretické části chci zahrnout vývoj lázeňství u nás, historii města, léčebné prameny a léčebné procesy v lázních, dále památky či zajímavosti v okolí města, které stojí za prohlédnutí. V praktické části bude popsán celý program regenerace městské památkové rezervace, především jeho samotné vytvoření a dílčí etapy jeho vývoje. Dále chci v této části také uvést stručně některé další programy Ministerstva kultury, které mohou být využity pro financování obnovy historických budov. Poslední část bude výzkumná. Budou v ní uvedeny dotazníky pro obyvatele a pro představitele veřejné správy města Františkovy Lázně spolu s jejich slovním vyhodnocením a doplněním grafy, které nám pomůžou definovat vztah obyvatel k regeneraci města či případná negativa projektu.

9

2. Teoretická část 2.1 Lázeňství V České republice se nachází velké množství minerálních pramenů a léčebných lázní. Lázně jsou důležitým zdravotnickým a ekonomickým produktem naší země. Využívání přírodních léčivých zdrojů, koupelí, lázní, pití vod a lázeňské léčení má celosvětově několik století dlouhou tradici a české a moravské lázně patří k nejvyspělejším na světě. Lázeňská tradice začala v 15.století, kdy se minerální prameny využívaly k léčebným účelům. Velký rozmach českého lázeňství nastal v 18. a 19. století. V této době byly u každého kvalitnějšího pramene vody zřizovány stáčírny a první lázeňské domy. Důležitou roli při zakládání lázní hrály šlechtické rody a církev. Šlechta především proto, že viděla velké finanční zisky, prestiž a společenské uznání, církev zase popularizaci tzv. zázračných studánek, u kterých stavěla kaple a poutní místa. Postupem času tedy začala v blízkosti zdrojů minerálních a termálních vod, ložisek rašeliny, slatiny a bahna růst lázeňská města se specifickou lázeňskou architekturou. V 19.století se lázeňství neustále rozvíjelo a zdokonalovalo. A to jak samotné léčebné procedury, tak zejména lázeňská centra se svými službami. Stavěly se velké lázeňské domy, kolonády a docházelo k zastřešování zřídel. Lázeňské pobyty byly nedílnou součástí života lidí se společenským postavením, lázeňská města se měnila ve společenská i kulturní centra a křižovatky cestovního ruchu. České lázeňství se v 19.století stalo pojmem, jeho služby využívala klientela z celého světa mezi níž patřila řada význačných osobností té doby. Nabízelo velmi širokou nabídku služeb a léčebných postupů, které byly aplikovány na různé nemoci a postižení. V průběhu 20. století lázeňství ochromila především Druhá světová válka a po ní následující odsun německých obyvatel z pohraničí, kteří vytvářeli potřebné lidské zázemí. Další pokles návštěvnosti znamenalo rozdělení Evropy železnou oponou a poslední pokles byl způsoben komunistickou vládou, která přinesla znárodnění a nešetrné zavádění těžebního průmyslu v oblastech výskytu kvalitních minerálních vod.

10

Společenské změny po roce 1989 znovu oživily lázeňský ruch a otevřely nové možnosti. Se změnou životního stylu došlo k rozšíření standardní nabídky léčebných pobytů o nové formy relaxačních, regeneračních, zkrášlovacích a antistresových programů, které vhodně doplňuje široká škála sportovních aktivit, hlavně golf, tenis, cyklotrasy a fitness. Tyto speciální rozšířené programy nabízí přibližně čtyřicet lázeňských míst v České republice. Mezi nejvyhledávanější patří Karlovy Vary, Bechyně, Bělohrad, Bílina, Bohdaneč, Františkovy Lázně, Jáchymov, Konstantinovy Lázně, Janské Lázně, Jeseník, Karlova Studánka, Kynžvart, Libverda, Lipová, Luhačovice, Mariánské Lázně, Mšené, Poděbrady, Slatinice, Teplice nad Bečvou, Teplice v Čechách, Třeboň, Velichovky, a Velké Losiny. Po roce 2000 došlo k privatizaci většiny lázní. Pro rozvoj lázní není určující pouze typ vlastnictví a zvolená hospodářsko-právní forma, ale zájem vlastníka či zřizovatele a kvalitní management. Pozitivní vývoj můžeme vidět u řady lázeňských organizací ve vlastnictví soukromém, obecním i státním, ať hospodaří jako obchodní společnosti, státní podniky nebo příspěvkové organizace. V případě příspěvkových organizací státu jsou limitujícím faktorem velmi přísná rozpočtová pravidla, která způsobují závislost na rozhodování zřizovatele. Zřejmě jediné, co lze privatizaci lázeňství vytýkat je, že soukromí vlastníci mají prioritu ve vytváření zisku a investování na úkor příjmů zaměstnanců. Mzdy zaměstnanců i ve srovnatelných povoláních a pozicích v lázeňství jsou, s výjimkou lékařů, nižší než mzdy a platy v jiných sektorech zdravotnictví. Lázně Františkovy Lázně a.s. jsou soukromým podnikem. Statutární orgán je představenstvo. Předsedou představenstva je JUDr. Pavel Doucha a to od 30. července 2004. Dalšími členy jsou MUDr. Roman Salamanczuk od 1. ledna 2005 a Jan Doucha od 1. dubna 2009. Členy dozorčí rady jsou Petr Vančura od 28.června 2005, Jana Davidová od 14. ledna 2005, Eva Douchová od 29.prosince 2006. Základní kapitál je 400.000.000 Kč.

11

2.2 Františkovy Lázně Františkovy Lázně (německy Franzensbad) se nachází v Karlovarském kraji v okresu Cheb. Mají pouze kolem 5 000 obyvatel a jsou součástí tzv. Lázeňského trojúhelníku. Rekreační povaha města a blízká hranice přispívá k tomu, že ve Františkových Lázní se léčí vysoké procento německých turistů. Nachází se zde velmi mnoho ubytovacích a stravovacích zařízení. Jako nejslavnější místní rodáka je zpravidla uváděn August Brömse, česko-německý výtvarník žijící na přelomu 19. a 20. století.

2.3 Historie 1

Františkovy Lázně byly založeny 27. dubna 1793 jako Ves císaře Františka a v roce

1807 jim byl úředně přiznán název Františkovy Lázně. Pojmenovány jsou podle císaře Františka I. , který je považován za jejich zakladatele. Z venkovských lázní, ve kterých vyvěral jeden Františkův pramen a stála jedna dřevěná kolonáda, několik lázeňských domů a Společenský dům, se během krátké doby staly jedny z nejvyhledávanějších evropských lázní. Původní ulicová vesnice s dnešní Národní třídou v podobě lázeňského korza byla zvětšena o další tři souběžné ulice. Aby vznikla skutečná lázeňská atmosféra, bylo postaveno dnešní historické centrum se širokým pásem anglických parků. Všechny nové ulice vedly vždy po obvodu parku a tím byly vytvořeny lázně obklopené parky a lesoparky. V roce 1865 byly lázně povýšeny císařem Františkem Josefem I. na město. Po propojení saské, bavorské a české železniční sítě získaly rozměr lázní světových a v období před První světovou válkou, v době největšího rozkvětu, dosahovaly roční návštěvnosti až 20 000 pacientů a téměř 80 000 tzv. pasantů lázeňských turistů. Po druhé světové válce byly lázně znárodněny a vznikl jediný státní podnik Československé státní lázně a 1

www.frantiskovy-lazne.cz: oficiální portál města Františkovy Lázně[on-line], dostupné na: http://www.frantiskovy-lazne.cz/vismo/dokumenty2.asp?u=3464&id_org=3464&id=93930&p1=7095

12

zřídla. Lázně sloužily pracujícímu lidu a léčilo se zde jen malé procento zahraniční klientely. Dobrá úroveň lékařů a zdravotnického personálu zůstala, léčebná zařízení a lázeňské domy byly ale pouze opravovány a lázně se nerozvíjely. V roce 1991 převzala většinu léčebných zařízení akciová společnost Lázně Františkovy Lázně s jednotným programem rekonstrukce všech lázeňských domů a výhledovou koncepcí návratu Františkových Lázní mezi světové lázně. Stejně náročný program přijalo i vedení města. Nové penziony a léčebná zařízení začínali provozovat úspěšně také jednotliví soukromí podnikatelé. V roce 1992 byly Františkovy Lázně vyhlášeny městskou památkovou rezervací.

2.4 Zakladatel Jméno doktor Adler je poprvé zmíněno v roce 1778, kdy žádal chebskou městskou radu o stipendium a potvrzení, že byl zavržen od svých rodičů a příbuzných za přestup z pražského dominikánského konventu na studium medicíny do Vídně. Po návratu ze studií se stal lékařem v Chebu a začal se zajímat o Slatinnou kyselku, dnešní Františkův pramen. Ve chvíli, kdy z hygienických důvodů uzavřel mříží pavilon nad pramenem a svedl kyselku do záchytné jímky, narazil na protesty chebských nosiček minerální vody. Ty se vzbouřily, zničily pavilon a Adlera napadly na ulici. Protože městská rada situaci nechtěla řešit, odjel Adler do Prahy, kde probíhala korunovace Leopolda II. na českého krále a požádal císaře, aby vzal pramen pod svou ochranu. Císař mu vyhověl a poslal do Chebu vyšetřovací komisi, která dala přímý podnět k založení lázní. Doktor Adler je tímto považován za zakladatele Františkových Lázní.

13

2.5 Františkolázeňské parky Parky byly zakládány od roku 1792. Vznik lázeňských parků byl nutný pro existenci lázeňského města. Do Františkových Lázní byl pozván lobkovický knížecí zahradník Martin Soukup ze Schönbrunnu. V jeho díle dál pokračoval i syn Antonín, který přebudoval původní francouzské parky se stříhanými křovinami na pohodlnější anglické parky. Rododendrony, které v parcích vytvářejí romantická místa, se zde pěstují od roku 1828. Pitné kůry propojené s nezbytnou procházkou parkem založily tradici takzvaných lázeňských promenád.

2.6 Srdíčkové trasy První trasy označené srdíčky byly vytčeny v roce 1966. Jednalo se o dvě trasy v blízkosti města. Vedly nedalekými lesy a jejich délka okolo tří kilometrů vyhovovala léčebnému programu. Pěší turistika byla součástí komplexu lázeňské léčby a doplňkem rehabilitačního programu. Na konci osmdesátých let bohužel zanikly. V roce 2002 byly obě srdíčkové trasy pracovníky informačního centra Tři lilie v rámci programu opětovného otevření okruhů pro pohybovou aktivitu znovu obnoveny a vyznačeny. Trasy byly také rozšířeny o dalších 7 vycházkových okruhů s výchozím bodem u Františkova pramene. V roce 2004 pak byly trasy prodlouženy a získaly dnešní podobu různě dlouhých rehabilitačních okruhů. Mapa se všemi srdíčkovými trasami a základními informacemi se nachází za Františkovým pramenem. Oranžová srdíčka určují parkový okruh, s červenými, modrými, zelenými a žlutými srdíčky jsou značeny trasy.

14

2.7 Socha Františka Socha malého chlapce s rybou je nejpopulárnější plastikou a symbolem Františkových Lázní. Původně parková soška z roku 1924 od františkolázeňského sochaře Adolfa Mayerla byla postavena po válce před Společenský dům. Jde o nahého chlapce sedícího na kouli s rybou v ruce. Lázeňský fotograf pan Škarda pro zvýšení popularity Františka vymyslel jednu z nejznámějších legend v Čechách , podle které každá ženy či dívky otěhotní, poté co se dotkne levého prstu chlapečkovy nohy. Dnešní originál kopie Františka vlastní městské muzeu, které ho chrání před častým dotyky mladých dam a jeho kopie, které se ženy dotýkají stejně četně jako kdyby soška byla originál, je umístěna před Společenským domem.

2.8 Františkolázeňské prameny 2.8.1

Obecná charakteristika

Minerálky v oblasti Františkových Lázní jsou v podstatě velmi zředěné roztoky různých solí a objevují se ve větších prostorách podzemních vod. Vetší množství minerálních zřídel je na místech povrchových vod, menší část pochází z vody hlubinné. Při průchodu vrstvami hornin voda rozpouští minerálie. Vodu také ovlivňuje tlak, teplota, nedostatek kyslíku, výkyvy plynů nebo přítomnost radioaktivních prvků. Poté dochází k vzájemnému prolínání vody a hornin. Důležitá je také teplota vody, která do určité míry odpovídá hloubce, kde vyvěrá. Všechny studené prameny vyvěrají z hloubky menší jak 100 m. Prameny se užívají nejen k pitné kúře, ale také ke koupelím. Lázně se rozkládají na ložiscích sirno-železité slatiny, která se hodí ke koupelím a zábalům.K léčbě je zde hojně používán i přírodní výron kysličníku uhličitého.

15

2

Minerální vody jsou alkalicko- muriaticko- salinické kyselky, jsou tedy zásadité slané,

obsahují kysličník uhličitý. Glauberovy prameny mají výrazně projímavé účinky. Velmi vydatný je Kostelní pramen, který je vhodný k léčení lehkých poruch trávení. Pramen je používán i ke koupelím. Největší obsah železa má Železnatý pramen. Proto je používán při únavě, vyčerpanosti a chudokrevnosti. Pro minerální koupele se využívá pramen Carterielli. Další a velmi chutný pramen je Palliardi, který je také nazýván pramen lásky a mládí. Říká se o něm, že vrací lidem svěžest a posiluje životní funkce. Na jeho místě dříve bylo sídliště z dob 4000 -3000 před naším letopočtem. Byly zde objeveny pozůstatky opracovaných kůlů, nástrojů z kostí a různě opracované kousky dřeva. Vysoký obsah soli má Solný pramen, čímž je vhodný pro léčení dny, katarů horních cest dýchacích a podobně. Luční pramen se osvědčil při chorobách žlučníku. Adlerův pramen je jeden z nejvýznamnějších pramenů s vysokým obsahem kysličníku uhličitého. Vodu pro uhličité lázně také poskytují Luisin a Studený pramen. Velkou hodnotu má také voda z pramene Natálie. Je vhodná pro léčení chorob zažívacího ústrojí, ledvin a močových cest. 2.8.2 3

Františkův pramen

Františkův pramen je nejstarším známým místním pramenem. Je znám již

od středověku, kdy tzv. nosičky vody donášely kyselku jako stolní vodu do blízkého Chebu. Název nesl podle blízké obce Slatina, byl označován jako Slatinná kyselka nebo také Chebská kyselka. Na začátku 17. století měl v Evropě pověst nejléčivějšího pramene a byl vyvážen v keramických lahvích do všech větších měst. Dřevěným pavilónem s mříží byl zakryt v roce 1789 a voda byla z hygienických důvodů svedena do jímací nádrže. Nosičky vody, které toto cítily jako zásah do svých práv, brzy pavilon zničily. Celá akce vedla k založení lázní.

2

DAVID, P., SOUKUP,V., THOMA,Z. Skvosty Lázní str. 30 www.frantiskovy-lazne.cz: oficiální portál města Františkovy Lázně[on-line], dostupné na: http://www.frantiskovy-lazne.cz/vismo/dokumenty2.asp?u=3464&id_org=3464&id=94130&p1=18704

3

16

V roce 1793 byl postaven druhý pavilon , který vydržel krýt pramen do roku 1832. V tomto roce byl také postaven zděný klasicistní rondel s dórskými sloupy, který je dodnes zachován v původní podobě a je vnímám jako jeden ze symbolů Františkových Lázní. 2.8.3

Luisin pramen a Studený pramen

Luisin pramen byl objeven v roce 1806. V roce 1807 došlo k jeho zachycení a v roce 1808 byl pojmenován po císařovně Luise, manželce Františka I. Luisin pramen. V roce 1816 byl nedaleko od něj objeven další pramen pojmenovaný Studené vřídlo. Prameny nebyly dlouhou dobu zakryty, pouze Luisin pramen byl od roku 1819 chráněn železným zábradlím. Empírový pavilon, který si dnes můžeme prohlédnout, byl postaven podle projektu krajského inženýra Stöhra v roce 1826. Oba prameny dnes stékající do jedné jímky. Prameny jsou od svého objevení po současnost používány ke koupelím. 2.8.4

Solný a Luční pramen

V roce 1817 byl během průzkumu pod vedením lázeňských lékařů dr. Pöschmana a chirurga Kubicze v místech rozsáhlého slatiniště s vývěry plynných a vodních pramenů objeven Solný pramen. Za krátkou dobu po něm byl objeven i pramen Luční. Později město Cheb odkoupilo pozemky a nechalo postavit promenádní cestu, kterou spojilo oba prameny s další promenádu vedenou k lázním. Nad oběma prameny byly postaveny dřevěné pavilóny. V roce 1826 byla zahájena výstavba kolonády pro větší pohodlí lázeňských hostů. Byla dřevěná a vedla západním směrem v místech dnešní Izabeliny promenády. Otevřenou sloupovou stavbou profukoval vítr, což bylo pro hosty velmi nepříjemné, a proto musela být nakonec kolonáda zasklena. Velmi brzy po zasklení došlo k jejímu stržení vichřicí. Výstavba dnešní kolonády začala v roce 1839 pilotáží jejích základů na mokrém pozemku. Pro zajištění stability zde bylo postaveno 1 116 pilotů. Stavbu pak za jeden

17

rok dokončil plzeňský stavitel Filous. Slavnostní otevření proběhlo v roce 1843. Jedná se o pozdně klasicistní stavbu ovlivněnou parkovým prostředím. Oba pavilóny s prameny jsou zpřístupněné, v jejich křídlech se nachází výstavní galerie. Solný pramen je doporučován na odhlenění dýchacích cest a uplatňuje se při léčení řady dalších onemocnění. 2.8.5

Prameny Glauber III, Glauber IV a Kostelní

Po První světové válce se městská rada snažila obnovit návštěvnost Františkových Lázní a zkoušela najít další cesty, kterými by se daly rozšířit léčebné indikace. Došlo k prvním zkušebním vrtům s cíleným hledáním hlouběji vyvěrajících pramenů s vysokým obsahem kysličníku uhličitého vhodných ke koupelím. Další tři prameny byly nalezeny v oblasti dnešní Dvorany Glauberových pramenů, šlo o prameny Kostelní, Glauber III a Glauber IV. Nalezené prameny měly vysoký obsah kysličníku uhličitého, Glauber IV nalezený v hloubce 92 m převyšoval s obsahem Glauberovy soli podobné známé prameny. V okolí pramenů byly po prvním zachycení vrtů v roce 1923 provedeny úpravy a později město dalo postavit malý pavilón ve švýcarském stylu. Ale pro velký význam všech třech pramenů bylo nutné prameny zakrýt kolonádu nebo dvoranou. Stavbu projektoval františkolázeňský stavitel Ernst Engelhardt, autorem pramenných skříní je sochař Adolf Mayerl. K dokončení dvorany došlo v roce 1930. Technicky moderní stavba nese klasicistní prvky. Jedná se o neoklasicismus vycházející z antické chrámové architektury s empírovými egyptskými prvky. Vnitřní prostor vypadá jako chrám. 2.8.6

Pramen Natálie

Projekt stavby pavilonu pramene Natálie se dvěma křídly a budovu zřídla představil a v roce 1931 uskutečnil místní architekt ing. Sgustav.

18

Pramen je známý už od roku 1880, kdy se hledaly prameny pro Císařské lázně. K zachycení došlo ovšem až v roce 1912, kdy byl pramen pojmenován po srbské královně Natálii. Pro svou příjemnou a osvěžující chuť byl před válkou vyvážen do Ameriky a dodnes patří spolu s Františkovým pramenem k nejoblíbenějším.

2.9 Františkolázeňská slatina 4

Vznikla především z vrstev rákosu, kterým od konce poslední doby ledové zarůstalo

dno chebské pánve. Rozsáhlé ložisko zachytilo minerály z vyvěrajících místních pramenů. Nejcennější z nich jsou dosud sloučeniny síry a železa. Tvorba slatiny se částečně uskutečňuje i dnes, a to v místech, ve kterých nebyl vodní režim a rostlinný pokryv narušen člověkem. Františkolázeňské slatinné zábaly se podávají jako tradiční léčebná metoda. Jejich působení organismus citlivě ovlivňuje, postupně se mu přizpůsobuje a příznivé změny přetrvávají i po návratu z lázní. Nejvýznamnější jsou pro léčení tepelné účinky. Slatinné zábaly jsou hustou kašovitou směsí slatiny s minerální vodou ohřívanou na teplotu, která je o hodně vyšší než tělesná. Po podání zábalu na postižené části těla nemocného se začne předávat teplo do příslušné části těla pacienta. Teplo působí jako faktor, který mění prokrvení, elastické vlastnosti tkání a klidové napětí svaloviny. Při průběhu tedy dochází k poklesu zvýšeného svalového napětí, zlepšuje se pohyblivost a ustupují bolesti v ošetřovaných tkáních. Vstřebané minerály obvykle kůži stahují a dráždí, často působí i protizánětlivým efektem. Sloučeniny síry, vstřebané dále z kůže do organismu, se mohou zapojit do léčivých efektů při chronických zánětlivých onemocněních a obtížích z opotřebení.

4

//www.franzensbad.cz: stránky lázní s možností objednávky pobytu[on-line], dostupné na: http://www.franzensbad.cz/leceni-slatina.php

19

Již několik desítek let jsou ve slatině doloženy takzvané rostlinné steroidní látky, které mají strukturu podobnou některým lidským hormonům.

2.10 Léčba ve Františkových Lázních 2.10.1 Tradiční léčba pohybu Tato léčba má dlouholetou tradici. Okolní rovinatý terén poskytuje mnoho příležitostí pro procházky, jízdu na kole i jiné pohybové aktivity vhodné pro pacienty s postižením pohybového systému. Místní přírodní léčivé zdroje, ve spojení s moderními léčebnými metodami, slouží především ke zmírnění potíží pacientů s degenerativními či zánětlivými chorobami pohybového aparátu i poúrazových a pooperačních stavů. Kombinace starých a osvědčených metod v propojení s moderními rehabilitačními metodami, pohybovou a přístrojovou terapií umožňuje dosahovat tak pozitivních změn zdravotních stavu, že návrat pacientů pro úlevu od chronických potíží do Františkových Lázní je velmi častý. 2.10.2 Léčba srdce Silně mineralizované prameny se využívají ve všech možných formách, například jako koupele, plynové lázně i plynové injekce. V kombinaci s pohybovou terapií slibují dlouhodobé vynikající výsledky. Všechna zařízení, kde dochází k léčbě nemocí srdce a cév, jsou vybavena moderními diagnostickými a terapeutickými přístroji, zajišťujícími stanovení přesných diagnóz a individuálních léčebných plánů. Léčbě se

zde podrobují pacienti se získanými

chlopenními vadami a především lidé s ischemickou chorobou srdce a cév.

20

2.10.3 Léčba žen a dívek Františkovy Lázně jsou proslulé především léčbou ženských nemocí. Léčí se zde primární a sekundární sterilita, poruchy ovariální funkce a s tím související poruchy menstruačního cyklu, zánětlivá onemocnění vnitřních rodidel a jejich následky, stavy po gynekologických operacích a klimakterické obtíže. Od roku 1985 se zde provádí rehabilitace pacientek po onkologické léčbě ženských orgánů a prsů. Lázeňská péče je a zůstane důležitou součástí péče o ženu, a to hlavně proto, že je tato metoda šetrná a velmi účinná. S gynekologickou balneoterapií dětí a dospívajících dívek zde začínali v roce 1967. Hlavním důvodem k zahájení léčby u dětí byly jednak místní dlouholeté vynikající zkušenosti s léčbou dospělých žen, ale také zjištění, že některé patologické stavy způsobující sterilitu mohou vznikat již v dětství. V takových případech pak balneoterapie plní nejen léčebnou, ale i preventivní úlohu. Léčba se snaží o minimalizaci nepříznivých dopadů gynekologických zánětů, operací v břišní dutině, nesprávného vývoje rodidel nebo poruch menstruačního cyklu na budoucí plodnost. Jako hlavní procedury se dívkám od 6 do 15 let v Dětské gynekologické léčebně předepisují střídavě uhličité a slatinné koupele, které doplňuje léčebná tělesná výchova, individuálně pak elektroléčba nebo cvičení v bazénu.

2.10.4 Procedury na základě přírodních zdrojů Uhličité koupele K uhličitým koupelím se používají františkolázeňské minerální vody s vysokým obsahem oxidu uhličitého. Voda v koupelích je nejčastěji ohřátá na 33-34°C a jejich délka se řídí předpisem lékaře. Oxid uhličitý pomáhá lepšímu prokrvení, snížení krevního tlaku a tím i ulehčení zátěže srdce. Kromě srdečních a cévních onemocnění se tyto koupele úspěšně také předpisují při léčbě pohybového aparátu a gynekologických obtížích.

21

Plynové uhličité koupele Jde o využití suchého plynného oxid uhličitého z přirozeného vývěru. Přijímá se jako společná procedura v obdobných indikacích a s podobnými účinky jako uhličitá koupel v minerální vodě, nebo jako individuální procedura při onemocnění ženských orgánů. Plynové injekce Jsou to podkožní injekce oxidu uhličitého, které působí na místní zlepšení prokrvení. Můžou ovlivnit i vzdálenější orgány zlepšením prokrvení nebo uvolněním svalových křečí. Slatinné procedury Působení slatinných procedur je založeno na vlastnosti akumulovat a pomalu předávat teplo. Proto také není vysoká teplota slatiny nepříjemná. Procedurami se dosahuje zlepšení prokrvení, zvýšení látkové výměny a pozitivního ovlivnění chronických zánětů. Kyselost slatiny zneškodňuje mikroorganismy včetně plísní. Slatinné procedury se předepisují při léčení pohybového aparátu a ženských chorob. Slatinné koupele Obvykle procedura trvá patnáct až dvacet minut při teplotě 40-45°C. Pacient sedí během koupele v klidu. Probíhá postupný převod tepla s aktivací termoregulačních procesů. Používají se u onemocnění pohybového aparátu a při gynekologických chorobách. Slatinné zábaly Jejich účinek je téměř stejný jako u slatinných koupelí, mají ale výraznější vliv na postiženou část těla, například páteř či klouby. Jejich výhodou oproti slatinným koupelím jsou podstatně menší vedlejší účinky, například nižší zátěž krevního oběhu.

22

2.11 Památky a pozoruhodnosti v okolí Františkových Lázní 2.11.1 Románská falc Cheb Chebský hrad je románská falc, ze které se tyčí zachovaná věž a patrová kaple spolu se zbytky paláce. Hrad byl postaven pro císaře Friedricha Barbarossu kolem roku 1180. Návrší nad řekou Ohří bylo osídleno už v 9. století. Na dnešním nádvoří byly nalezeny dva slovanské hroby kryté neopracovanými kameny. Roku 1167 bylo přiřknuto Chebsko císaři Barbarossovi, který zde nechal postavit výstavní falc. Byly zachovány vnější hradby s Černou věží, nádherná patrová kaple sv. Erharta a Uršuly a zříceniny paláce. Hrad byl v 17. století přebudován na barokní pevnost, ale pak opuštěn a silně zchátral. Dnes se stal součástí Chebské památkové rezervace. Hrad prošel četnými přestavbami, přesto si však do značné míry ponechal románskou podobu. Je také jedinou ukázkou falce, tedy císařského sídla, na našem území. Výjimečnou památkou je románsko- gotická dvoupodlažní kaple. Z vysoká Černé věž je nádherný výhled do kraje, Otevírací doba duben- listopad od 9.00 do 18.00.( září, říjen, listopad jen do 17.00) Chebský hrad je otevřen od 24. května 2006. Obrázek 1

23

2.11.2 Špalíček Původně na náměstí stály dřevěné kotce. První historické zmínky o nich pochází z roku 1273. V roce 1320 byly tyto kotce přestavěny na zděné krámy. Tato přestavba proběhla díky rozhodnutí městské rady. Protože původní parcely byly velice malé, začaly se domy stavět směrem do výšky. Na nejstarším vyobrazení domů z roku 1470 měl Špalíček již dnešní podobu. Na západě byl ale komplex uzavírán ještě třetím nižším blokem, který byl později zbourán. V roce 1740 byly tyto domy zmíněny v písemných pramenech jako masné krámy, které zde stály až do roku 1803. V roce 1965 došlo k rekonstruování a restaurování Špalíčku. Špalíček můžeme považovat za zvláštní formu měšťanských domů. Jedná se o celek tvořený dvěma bloky úzkých, tří až čtyřpatrových domů. Bloky jsou odděleny 1,6 m širokou Kramářskou uličkou. Přízemí domů na dispozičně bohatší západní straně bylo složeno ze síně a komory, u užších domů na východní straně pouze z jedné nezaklenuté místnosti. U řady domů jsou pozorovatelné kamenné gotické články například sedlové a lomené portály či okna s kamenným ostěním. Na jižní straně Špalíčku je umístěn hrázděný arkýř z 18. století podpíraný okrouhlým sloupem. Horní hrázděná patra Špalíčku vyplňují gotické cihly. Dříve byly fasády domů zdobeny kvalitními plastiky, jak dokládají Madony z let 1500 a 1520 dochované ve sbírkách Krajského muzea Cheb a Galerie výtvarného umění v Chebu. Dnes se ve Špalíčku nachází kanceláře, obchody a bytové jednotky. Není tu zvláštní prohlídkový režim. Obrázek 2

24

2.11.3 Komorní Hůrka Komorní Hůrka je nejznámější a také jedna z nejmladších sopek na území naší republiky. 5

Vznikla před 115 000 - 15 000 lety na dně vysychajícího solného jezera v oblasti

Sokolovské a Chebské pánve. Komorní Hůrka je navršená sopka vzniklá jedním výbuchem se strombolskou aktivitou. Na tuto sopku upozornili desítky vědců, kteří se sopce věnují více než 200 let. O Komorní Hůrku jevil zájem také básník J.W.Goethe, který sopku několikrát navštívil a zkoumal. Jedním z jeho nápadů bylo prokopat sopku, což se během jeho života skrze finanční důvody nepodařilo. Až teprve po Goethově smrti tento nápad zrealizoval hrabě Kašpar Šternberg. V letech 1834 - 1837 bylo vykopáno asi 300 metrů důlních chodeb a podařilo se nalézt sopeční jícen vyplněný čedičem. Dnes zde můžeme najít žulový portál s mříží, který je vstupem do Goethovy hlavy. Nachází se na čedičové skále. Rozlehlá jáma, která se rozkládá u Komorní Hůrky, není kráterem sopky, ale pozůstatky těžby materiálu. Za jícen nemůžeme považovat ani prohlubeň na vrcholu, ta vznikla až po Druhé světové válce při průzkumných prácích. Území je od roku 1933 chráněno jako národní přírodní rezervace o rozloze 7,1 hektaru. 2.11.4 Soos Komplex rašelinných lesů, rašelinišť a slatinišť s mnoha vývěry minerálních pramenů a plynů se rozkládá v Chebské pánvi 6 km severovýchodně od Františkových Lázní. Rezervací se oblast stala roku 1964 na ploše 221 ha. Zpřístupněná je jen část a to 1,2 km dlouhou naučnou stezkou s popisy a vysvětlivkami. Lokalita je velmi navštěvovanou oblastí díky plynným výronům. Najdeme zde rostlinná společenstva, ve kterých se vyskytuje mnoho vzácných a ohrožených druhů rostlin. 5

www.turistika.cz: stránka pro vyhledávání cest a výletů, [on-line], dostupné na: http://www.turistika.cz/turisticke-cile/detail/komorni-hurka-kammerbuhl

25

Pro svou velikost a vysoké zamokření je území téměř neprůstupné, proto se lokalita stala domovem mnoha druhů živočichů, především ptáků. Krajina vznikla geologickými pochody, při kterých se usazovala rostlinná organická hmota, která dala za vznik velkým slatinám. Půda byla a neustále je prosycována minerálními vodami, které způsobují silné zasolení a mají vliv na vznik křemeliny. Tato vrstva s vysokými obsahy solí umožňuje existenci rostlinných společenstev jako například slanomilné rákosiny a slanomilné trávníky. S tímto druhem se setkáme v centrální části, kde je často povrch křemeliny bez vegetačního krytu. V minulosti zde totiž probíhala těžba svrchní vrstvy křemeliny a humolitu především pro lázeňské účely a částečně také pro otop. Pro těžební přístupnost musela být snížena hladina spodní vody odvodňovacími systémy. Díky těmto vlivům a vysokému obsahu solí narušená plocha po ukončení těžby z velké části nezarostla, a tak některá místa zůstávají dodnes holá. S nezarostlou plochou se setkáme především ve středové části, kudy vede naučná stezka po povalových chodníčcích. 6

Ve slatiništních společenstvech roste mnoho zajímavých druhů jako například velmi

vzácná sivěnka přímořská. Mírné deprese jsou zatopené vodou a v některých jezírkách se objevují některé bublinatky a rdesty. Ve vodě s vyšším obsahem minerálů najdeme zástupce parožnatek patřící mezi vzrostlé zelené řasy s křehkým povrchem, na kterém se usazuje uhličitan vápenatý. 7

Na ostatní ploše se nacházejí rozsáhlé rašelinné lesy s převahou břízy pýřité a borovicí

lesní, v některých místech roste i borovice blatka nebo olše lepkavá. Mokřadní biotopy se střídajícími se rašelinnými lesy způsobují neprůstupnost území. Shromažďují se tu vodní ptáci na tahu. Můžeme zde pozorovat jeřába popelavého, který 6

www.priroda-kv.cz: stránka o přírodních památkách rezervacích v karlovarském kraji, [on-line], dostupné na: http://www.priroda-kv.cz/lokality/soos/index.php 7 www.priroda-kv.cz: stránka o přírodních památkách rezervacích v karlovarském kraji, [on-line], dostupné na: http://www.priroda-kv.cz/lokality/soos/index.php

26

hnízdí pouze na několika místech v ČR, dále vodouše rudonohého a slavíka modráčka, který žije schovaný v rákosinách. Vhodné útočiště tu také nachází obojživelníci a hmyzí zástupci. Z obojživelníků můžeme vidět několik druhů čolků,například čolka velkého. Území je součástí v minulosti dříve vyhlášené národní přírodní rezervace Soos (vyhlášené v roce 1964) a přírodní památky Děvín. Tuto oblast bychom měli chránit pro její vysokou biologickou rozmanitost, množství chráněných druhů biotopů, rostlin a živočichů,kteří zde žijí na ucelené ploše a pro místa s minerálními vývěry. Otevírací doba: 14. 3. - 15. 11. denně březen, listopad 10 - 16 hod. duben, říjen 10 - 17 hod. květen, červen, září 9 - 18 hod. červenec, srpen 8 - 19 hod. vstupné: dospělí 60 Kč, děti 30 Kč Obrázek 3

2.11.5 Seeberg Ostroh, neboli v němčině Seeberg, je původem románský hrad z konce 12. století, který byl přebudován v gotickém a renesančním slohu. Rozkládá se na skalnaté ostrožně nad Slatinným potokem. Jeho stavební vývoj známe díky archeologickému průzkumu

27

poměrně dobře. Areál obsahuje vlastní hrad a hospodářské předhradí s hospodářskou budovou a barokní stodolou. Hrad se skládá z dvou samostatných paláců. Jeden je románský a druhý gotický. Paláce jsou spojené renesančním křídlem s arkádovou chodbou v nádvoří. První historické prameny se zprávami o Ostrohu, založeném na přelomu 12. a 13. století, jsou na zástavní listině z roku 1322, kdy Chebsko dostal do zástavy Jan Lucemburský. V tento rok hrad pravděpodobně vlastnilo město Cheb, s určitostí to víme až od roku 1349. Roku 1434 jej dostal kancléř Kašparu Šlik od císaře Zikmunda., další roky jej vlastnili například Junckerovi, bratři Konrád a Jošt z Neubergu, Jiří Wolf z Brandu, Vít Dětřich ze Steinheimu, Nosticové a po nich Gerardové. 1703 koupilo hrad město Cheb, v jehož majetku byl až do roku 1986. 8

Dnešní podoba hradu je výsledkem především výrazné přestavby v 1. polovině

14. století. Další výrazné zásahy byly provedeny během 16. století. Obnova hradu po švédském vypálení již jeho podobu nezměnila. Město Cheb dokázalo hrad uchovávat v dobrém stavu. Teprve v letech 1905-15 došlo k obnově hradu. Touto obnovou byl hrad změněn ve výletní restauraci. Po roce 1945 sice hrad zůstal v majetku města, ale jeho údržbu se nikdo nestaral, teprve v polovině 70. let byla provedena obnova celého areálu, kterou dokončil již nový majitel, a to městské muzeum Františkovy Lázně. Otevřeno: březen, listopad: So, Ne 10-16 duben, říjen: denně 10-16 květen, září: denně 10-17 červen: denně: 9-17 červenec, srpen: denně 9-18

8

www.hrady.dejiny.cz: stránka o českých hradech, [on-line], dostupné na: http://hrady.dejiny.cz/ostroh/index.htm

28

Obrázek 4

2.11.6 Motýlí farma Žirovnice Farma leží asi 2 km od Františkových Lázní ve směru k rezervaci Soos. Najdeme zde krásné exotické motýly v jejich přirozeném prostředí. Můžeme vidět cyklus vývoje motýla od vajíčka po housenku, kuklu až po živého motýla. V jednom domě je také vystavena rozsáhlá sbírka našich i exotických preparovaných motýlů. Farmu provozuje asi 30 let Stanislav Macek, skleník je přístupný veřejnosti až od roku 2001. V jediném prostoru jsou zastoupeni motýly z Afriky, jižní Ameriky, jižní i východní Asie, Austrálie. Jednorázové vstupné: Dospělí: 40 Kč; děti: 20 Kč. Obrázek 5

2.11.7 Pravěké pohřebiště Pohřebiště z doby bronzové najdeme nedaleko obce Žírovnice nad Mlýnským rybníkem. První nedochované nálezy byly objeveny v roce 1880, později bylo pohřebiště poničeno těžbou písku.

29

Vlastní výzkum začal probíhat až v roce 1930, kdy lázeňský host z Prahy našel v prostoru pískovny v hloubce 50 cm první keramickou nádobu. Na celkem malé ploše byly nalezeny zbytky dvou hlavních kruhových mohyl a téměř 50 menších popelnicových hrobů. Nedaleko se nachází také sídliště se zbytky dřevěných staveb a zapuštěných ohnišť. Žárové hroby patří k tzv. chebské skupině popelnicových polí z mladší doby bronzové pocházející z let 1300 - 1000 před naším letopočtem. Na pohřebišti můžeme dnes vidět pouze základy mohyl. 2.11.8 Kladské rašeliny Kladské rašeliny jsou soubor horských vrchovištních rašelinišť v okolí osady Kladská v centru Slavkovského lesa. Tvoří je pět samostatných částí: Tajga, Paterák, Lysiny, Malé rašeliniště a Husí les. Celková rozloha území je 269,59 ha. Národní přírodní rezervace Tajga je z části zpřístupněna návštěvníkům po naučné stezce Kladská v délce 1,7 km. Rašeliniště je zarostlé pralesovitým porostem borovice bažinní. Podrost je tvořen typickými druhy vrchovišť, například keříčky z čeledi brusnicovitých a

vřesovcovitých

jako

borůvkou

bažinnou,

klikvu

bahenní.,dále

rosnatkou

okrouhlolistou. Připomenutí zaslouží ve Slavkovském lese ojedinělý výskyt až 30 cm dlouhých lišejníků provazovky a vousatce na starých břízách. 2.11.9 Vildštejn 9

Komplex pozdně románského hradu Vildštejna a zámku leží v městečku Skalné

u Chebu. Ve městě v minulosti stávala čtyři šlechtická sídla, což je již pozoruhodné samo o sobě; původně románský hrad Vildštejn, postupem času přeměněný téměř v zámek, pak patří mezi ojedinělé představitele štaufské hradní architektury v České

9

://www.castles.cz: stránka se zajímavostmi o hradech, zámcích a tvrzích, [on-line], dostupné na: http://www.castles.cz/hrad-vildstejn-skalna/

30

republice.V přízemních prostorách hradu byla v nové době vybudována restaurace, ve které jsou pořádány svatby, rytířské hostiny či jiné oslavy. Vstupné: 20 Kč, hrad je otevřen po celý rok.

31

3. Praktická část 3.1 Městská památková rezervace Městská památková rezervace (dále „MPR“) Františkovy Lázně byla založena v roce 1992, poté co město nechalo vypracovat plán regenerace MPR, díky kterému je nyní úspěšnější při získávání dotačních titulů. V současné době usiluje společně s Karlovými Vary a Mariánskými Lázněmi o zapsání do seznamu světového dědictví UNESCO. Městská památková rezervace Františkovy Lázně byla vyhlášena k ochraně a zachovaní typické lázeňské architektury pocházející převážně z konce 18. a první poloviny 19. století. Z tohoto období byly dochovány klasicistní a empírové stavby, pavilony a parky. Předmětem ochrany je kolonáda s prameny Solným a Lučním, pavilony nad Františkovým, Luisiným a Glauberovými prameny a lázeňské domy. Mezi významné památky dále patří divadlo Boženy Němcové, budova Městského muzea, z církevních památek například empírový kostel sv. Kříže či pravoslavný kostel sv. Olgy. Od vyhlášení památkové rezervace se městu podařilo opravit většinu lázeňských budov. Opraveny byly zdejší kostely, divadlo, lázeňské kolonády a pavilony i cenné sochy. Na regeneraci památkové rezervace město dodnes vydalo zhruba 30 milionů korun. V roce 2006 byla dokončena rozsáhlá úpravy Izabeliny promenády a prostranství před Solným a Lučním pramenem, včetně odvodnění parku. Náklady ve výši 12.876.332 Kč byly částečně financovány dotací z programu PHARE a částečně z programu regenerace s příspěvkem 243.924 Kč . V souvislosti s touto akcí byly také zrestaurovány historické sochy u pavilonu. Z Programu regenerace MPR byly opraveny všechny církevní objekty ve městě a také některé nemovité kulturní památky, které jsou v soukromém vlastnictví. Celkově bylo z tohoto programu Ministerstva kultury pro městskou památkovou rezervaci Františkovy Lázně vyčleněno více než 20 miliónů Kč.

32

Díky programu rozvoje cestovního ruchu a lázeňství bylo také opraveno divadlo a rozšířena expozice na Soosu v celkových nákladech 2.861.100 Kč. Na hradě Seeberg byly provedeny práce za 1.399.500 Kč. Nejvíce prostředků z tohoto programu bylo čerpáno na veřejné osvětlení . Celkem obnova veřejného osvětlení stála 6.552.700 Kč. V roce 2006 také město uvolnilo k odkupu podnikatelům velmi kvalitní pozemky pro lázeňství. Za získané peníze a dotace byly v lokalitě vybudovány komplexní inženýrské sítě i s komunikacemi a osvětlením a také nové technické služby u Františkolázeňské výtopny. Na inženýrské sítě bylo proinvestováno 21.219.000 Kč, komplexní oprava technických služeb stála 10.036.000 Kč a náklady na výstavbu nových technických služeb byly ve výši 28.601.100 Kč. Celkem bylo vynaloženo 59.856.100 Kč. Parky v jižní části města byly zrekonstruovány za finanční pomoci Ministerstva životního prostředí za 2.036.100 Kč. Město získalo také dotace na opravu omítek kolonády a sloupech na náměstí Míru a to ve výši 226.724 Kč. Poslední dotace získalo na opravu střešní krytiny a fasády a to částku 709.213 Kč. Za roky 2002 - 2006 Město Františkovy Lázně obdrželo z různých dotačních titulů (Ministerstvo kultury, Ministerstvo pro místní rozvoj, PHARE, SROP atd.) částku ve výši 44.787.000 Kč. Na konci roku 2007 vznikl plán na obnovu meteorologického sloupu s úmyslem mu vrátit původní účel a význam. Vedle tohoto záměru šlo v neposlední řadě také o záchranu hodnotného architektonického prvku, který dotváří lázeňské parky, které byly založeny v době vzniku města. Vlastní práce na rekonstrukci probíhaly od srpna do listopadu roku 2008. Obnova byla financována z prostředků rozpočtu města za přispění dotace ze státního rozpočtu prostřednictvím Ministerstva kultury v rámci Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón a za přispění Karlovarského kraje.

33

3.2 Program regenerace městských památkových rezervací Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón byl schválen vládou České republiky 25. března 1992 pod číslem 209. Programem chce vláda přispět k záchraně a rozvoji nejcennějších částí našich historických měst vytvořením organizačních, informačních i ekonomických podmínek k jejich komplexní regeneraci. Podstatou této regenerace je nejen obnova kulturních hodnot a úprava životního prostředí měst, ale také vytvoření atraktivních podmínek pro rozvoj podnikatelských aktivit. 3.2.1

Úkol programu

Cílem Programu je připravit města s vyhlášenou nebo připravovanou městskou památkovou rezervací (dále jen “MPR”) nebo městskou památkovou zónou (dále jen “MPZ”) k jejich regeneraci a všestranně jim napomáhat při přípravě, zpracování a realizaci městských programů regenerace. 3.2.2

Organizační zabezpečení

K zabezpečení programu byla Ministerstvem kultury, životního prostředí a Ministerstvem pro hospodářskou politiku a rozvoj spolu se Sdružením historických sídel Čech, Moravy a Slezska sestavena pracovní skupina pro regeneraci MPR a MPZ České republiky. Hlavními úkoly skupiny je vykonávat poradenské a informační služby pro orgány historických sídel a podporovat je, aby v rámci samostatné i přenesené působnosti zpracovávaly a realizovaly vlastní programy, dále vykonávat činnosti pro orgány státní správy a samosprávy zaměřené na ekonomické, organizační, legislativní a informační zajišťování záchrany a regenerace MPR a MPZ, napomáhat odbornými službami městům a jejich sdružením při utváření výkonné komunální samosprávy k zajištění záchrany a regenerace MPR a MPZ, shromažďovat a publikovat informace, poznatky a zkušenosti týkající se problematiky regenerace historických sídel, spolupracovat se zahraničními institucemi podobného zaměření a vyměňovat vzájemně informace.

34

3.2.3

Podpora městských programů

Z programu MPR se vyčleňují prostředky na zpracování programů, včetně potřebných průzkumů, územně plánovacích podkladů a dokumentace, ze státního rozpočtu. Pro zabezpečování jednotlivých akcí programů v případech, kdy prostředky z rozpočtu města ani soukromníků nestačí, se udělují ze státního rozpočtu, například na záchranu církevních a kulturních památek, na programy podpory vzniku a rozvoje malých a středních podniků realizované prostřednictvím Českomoravské záruční a rozvojové banky, a. s., apod., z výdajů Nadace na záchranu kulturního dědictví, ze Státního fondu pro životní prostředí. Dotace se dále udělují z jiných specializovaných našich i zahraničních fondů, nadací, darů právnických a fyzických osob apod. 3.2.4

Zásady přípravy, zpracování a realizace městských programů regenerace

Charakteristika programů 10

Městské programy regenerace jsou souborem účelově zaměřených, veřejně

prospěšných opatření, směřujících k záchraně historicky nejcennějších částí měst, zejména městských památkových rezervací a městských památkových zón v souladu s Programem regenerace MPR a MPZ České republiky, a k zahájení a rozvinutí jejich cílevědomé komplexní a kontinuální regenerace. Programy zpracovávají nebo pořizují ze svého rozhodnutí města jako součást rozšiřování programu rozvoje územního obvodu města. Programy jsou schvalovány městskými zastupitelstvy. Vytváří i podmínky pro účelné a hospodárné nakládání se soukromými i veřejnými finančními prostředky na základě výnosů, kterých lze regenerací dosáhnout, a nákladů, které je nutno na ni uvolnit. Příprava, zpracování a realizace programů musí zapojovat obyvatele města, vlastníky a uživatele jednotlivých nemovitostí. 10

www.mkcr.cz: oficiální stránky Ministerstva kultury ČR, [on-line], dostupné na: http://www.mkcr.cz/assets/kulturni-dedictvi/pamatky/granty-a-programy/uv209-92.rtf

35

Navrhovaná opatření nemají přinést zvýšení administrativních prací, ale ekonomickou, informační a organizační pomoc městu, vlastníkům a uživatelům nemovitostí. Cíle programů Cíle programů musí být v souladu s ostatními cíli rozvoje města s jeho zvláštními a jedinečnými podmínkami. Cílem je například provést neodkladné práce na záchranu ohrožených objektů a souborů, které se podílejí na památkové podstatě MPR a MPZ (jde např. o opravy střech, okapů a komínů, odstranění podmáčení a statické zabezpečení), a nezbytné opravy technické infrastruktury, dále obnovovat systémy technické infrastruktury (vodohospodářské, energetické, spojové a dopravní). Další cíl zahrnuje

systematické provádění oprav, modernizace, rekonstrukce a

pravidelnou údržbu domovního a bytového fondu jednotlivých objektů i jejich souborů. Přitom musí být zajištěno zachování památkových hodnot a využití objektů a souborů ke vhodným účelům v souladu se zásadami státní památkové péče, dále péči o urbanistickou a architektonickou úroveň prostředí, včetně vzhledu města a jeho charakteru. Cílem je také provádět rekonstrukce a úpravy vnějších prostranství ( ulic, náměstí, parků). V souladu se záměry rozvoje města řešit úpravu komunikací, zřizovat dopravně klidnější a pěší zóny, zastavit vylidňování MPR a MPZ, oživit MPR a MPZ ekologicky nezávadnými podnikatelskými i veřejnými provozy, které vytvářejí pracovní příležitosti pro obyvatele města a jeho okolí, uspokojují potřeby obyvatel i návštěvníků a přiměřeně využívají vhodné objekty obnovovaných památek. Dále péče o kvalitu přírodních složek životního prostředí a jeho ekologickou stabilitu, dodržování limitů pro zdroje škodlivin, zavedení opatření k šetření energií, materiálů a vody, zabezpečovat sběr a zneškodňování odpadu. Posledním cílem je podpora kulturních a osvětových činností, které motivují obyvatel města podílet se na regeneraci, budovat informační systém na území včetně pořízení seznamů ohrožených památek a prohlubovat znalosti o MPR a MPZ.

36

Příprava, zpracování a realizace programů K Programu regenerace MPR a MPZ České republiky budou přihlášena podle zásad tvorby městských programů regenerace všechna města, která mají na svém území vyhlášenou MPR nebo MPZ, nebo města, které se o statut MPR nebo MPZ hlásí. Podle zásad tvorby městských programů mohou přiměřeně žádat i ostatní města, která si chtějí zachovat své historicky a architektonicky cenné části. Podnět ke zpracování programu Podnět ke zpracování programu můžou podávat orgány městské samosprávy, iniciativní skupiny občanů i orgány státní památkové péče a orgány územního plánování. Návrh ke zpracování programu a přihlášení k Programu regenerace MPR a MPZ České republiky musí předat město písemně obci s rozšířenou působností a odbornému pracovišti pro regeneraci MPR a MPZ České republiky. Návrh musí obsahovat charakteristiku stavu MPR nebo MPZ, včetně popisu památkových hodnot, a hlavní cíle, kterých by mělo být dosaženo regenerací . Odděleně musí být uvedeny neodkladné práce na záchranu ohrožených objektů a souborů, které se podílejí na památkové podstatě MPR a MPZ, a známé potřeby nezbytných oprav technické infrastruktury. Ověření záměrů města Ohodnocení návrhu programu ověřuje obec s rozšířenou působností v dohodě s odborným pracovištěm ČR. Musí být přizván zástupce města, památkové péče, orgánu územního plánování a stavebního úřadu, zainteresovaných občanských iniciativ, organizací, podniků, družstev a příslušné odborníky. Hlavním úkolem je upřesnit nebo doplnit cíle programu a náměty pro jeho zpracování, stanovení orientačních nákladů na zpracování programu, posouzení možností financování a určení podílu jednotlivých účastníků na zpracování programu a nezbytných podkladů k neodkladným záchranným pracím. Předmětem jednání je také organizační a informační pomoc odborného pracoviště ČR městu.

37

Pracovní skupina programu Město stanoví pro přípravu, zpracování a realizaci programu stálou pracovní skupinu. Vedoucí skupiny je zpravidla člen městské rady, dalšími členy jsou hlavní koordinátor programu z řad pracovníků městského úřadu, představitel památkové péče, architekturbanista, další členové městského zastupitelstva, zástupci orgánů státní správy, vlastníků a uživatelů nemovitostí, organizací, podniků, družstev, místních spolků, občanských iniciativ a experti (např. sociolog, ekonom, ekolog, právník atp.). Pracovní skupina hájí veřejné zájmy, ne soukromé zájmy skupin podnikatelů nebo vlastníků nemovitostí, kteří mohou vytvářet vlastní sdružení. Pracovní skupina předkládá návrhy a žádosti orgánům samosprávy, státní správy, projektantům a odbornému pracovišti ČR. Městské zastupitelstvo popřípadě městská rada může pracovní skupinu pověřit některými pravomocemi, jako například vypracováváním žádostí o podpory, spoluprací s privatizační komisí, podnikateli, investory, projektanty a dodavateli, zřizováním vlastních odborných týmů, sdružováním prostředků z různých

zdrojů, organizováním soutěží, konkursů, prováděním

nabídkových řízení a řešením konfliktů. Další opatření k zabezpečování programu Pro ekonomické, informační a institucionální zabezpečování programu si město může založit v rozsahu odpovídajícím potřebám informační a poradenské středisko programu zaměřené na širokou veřejnost, na aktivní ochránce kulturního dědictví a životního prostředí, na vlastníky a uživatele nemovitostí, na podnikatele, investory, dále si může založit účelový finanční fond pro doplňkový způsob veřejného financování programu mimo rozpočet města, smíšenou společnost (akciovou společnost nebo společnost s ručením omezeným) s majoritní účastí města a účastí dalších právnických i fyzických osob, jejímž hlavním předmětem činnosti bude zabezpečování realizace programu, a nebo nadaci pro zabezpečování realizace programu.

38

3.2.5

Obsah programu

V návrhu programu jsou uvedeny podrobné cíle regenerace, grafická dokumentace s vyznačením veškerých předpokládaných stavebních, hospodářských a dalších aktivit města, státních, družstevních i soukromých podniků, jednotlivých vlastníků a uživatelů, tabulkově uspořádaný přehled akcí programu, týkajících se například záchrany ohrožených objektů a souborů a nutných oprav technické infrastruktury, obnovy systémů technické infrastruktury, sociálních problémů, atd. Program musí také v případě potřeby obsahovat schematický přehled akcí regenerace ( úprav, modernizací, rekonstrukcí a dostaveb, nové výstavby objektů a souborů včetně veřejných prostranství), scénář postupu regenerace s uvedením kritických míst a s odhadem doby realizace, projednaný s vlastníky a uživateli dotčených nemovitostí, zásady projektového zadání jednotlivých akcí, které mají být realizovány prioritně, přibližné stanovení nákladů na jednotlivé akce, návrh způsobu podnikatelského a investorského zabezpečení financování v jednotlivých letech, rozvahu o zdrojích a návratnosti finančních prostředků, v případě potřeby i rámcové podnikatelské záměry rozhodujících akcí programu, specifikaci finančních prostředků, které zajistí město a které budou požadovány z jiných zdrojů s návrhem zajištění potřebné podpory, vztažené vždy k jednotlivým akcím podle let uvažované realizace, další dokumentaci podle potřeby nebo požadavků města (pracovní skupiny). Návrh programu může být v některých částech předložen ve variantách. Je zpracován textově, tabelárně, graficky, případně modelově, s využitím výpočetní a audiovizuální techniky. Úprava musí být jednoduchá a srozumitelná, určená pro seznámení široké veřejnosti s návrhem programu. 3.2.6

Projednávání a schvalování programu

Návrh regenerace projedná městský úřad veřejně . Jednání probíhá se sdruženími, spolky a orgány státní památkové péče, s obcí s rozšířenou působností a s odborným pracovištěm ČR. Úplná dokumentace programu musí být poskytnuty k nahlédnutí občanům i orgánům státní správy nejméně po dobu 30 dnů, připomínky mohou občané

39

podat ve lhůtě 30 dnů. Tato lhůta začíná běžet posledním dnem lhůty určené pro seznámení. Program zhodnotí příslušné orgány státní správy z hlediska souladu s územně plánovací dokumentací. Když jsou k návrhu programu podány podstatné připomínky, rozhodne město o jeho úpravě a dopracování. Městský úřad seznámí veřejnost s výsledným návrhem. Konečný návrh programu schvaluje městské zastupitelstvo. Závazné zásady programu mohou být stanoveny městským zastupitelstvem v obecně závazné vyhlášce. 3.2.7

Realizace programu

Předem město pořádá akce na záchranu ohrožených objektů nebo souborů a obnovu systémů technické infrastruktury a akce řešící ekologické problémy. Postup stavebních prací nesmí být v rozporu se sociálním a ekonomickým rozvojem města, zájmu vlastníků a uživatelů, a to nejlépe po malých, rychle a komplexně proveditelných částech tak, aby nedocházelo k nadměrnému narušení životního prostředí stavební činností. Město zařídí zpracování urbanistických studií důležitých pro realizaci programu. Urbanistickou studii nebo její část může městské zastupitelstvo po projednání schválit jako výchozí dokument pro realizaci programu a jako informaci významnou mimo jiné pro podnikatele a investory v příslušné části území. Město může vybrat hlavního architekta MPR nebo MPZ nebo jejich části a doporučit podnikatelům, aby s ním své stavební záměry konzultovali. Schválený program je základem pro výběrové nebo konkursní řízení podnikatelů a investorů v MPR nebo MPZ. V případě majetku města může město být podnikatelem i investorem.

40

3.2.8

Podmínky udělování finanční podpory programu

Příprava, zpracování a realizace programu a jeho jednotlivých akcí je kontrolována obcí s rozšířenou působností a odborným pracovištěm ČR. Město přednostně realizuje akce s využitím vlastních zdrojů, prostředků vlastníků či uživatelů a s účastí obyvatel. Pokud město samo finančně nestačí na zabezpečení programu, který se týká vyhlášené nebo navržené MPR nebo MPZ, požádá o podporu na jednotlivé akce z veřejných prostředků od nadřízeného orgánu, který zajistí čerpání ze státního rozpočtu, ústředního orgánu, který je správcem příslušného státního účelového fondu, nebo odborného pracoviště ČR, zprostředkující čerpání z jiných účelových prostředků ústředních orgánů České republiky a mezinárodních společenství (zpravidla s pomocí banky nebo spořitelny). Žádosti o podporu musí obsahovat odůvodnění, také popis cílů a užitků, propočty nákladů a výnosů. Podpora se uděluje vždy teprve po ověření, že náklady prokazatelně přesahují možnosti města, vlastníků a uživatelů a že budou vynaloženy efektivně.

3.3 Rozpis státní finanční podpory v Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón na rok 2009 V rozpočtu České republiky pro rok 2009 je pro Program regenerace městských památkových

rezervací

a

městských

památkových

zón

vyčleněna

částka

150 miliónů Kč. Z této částky je vyčleněno 44,215 miliónů Kč na podporu obnovy kulturních památek v městských památkových rezervacích a 99,785 miliónů Kč na podporu obnovy kulturních památek v městských památkových zónách. Zbývající 6 miliónů Kč tvoří základ rezervy, která může být společně s rezervou vzniklou

41

s úsporami během roku použita především na:
řešení nečekaných havárií a dokončení obnov kulturních památek v MPR a MPZ,
mimořádné příspěvky na obnovu kulturních památek v MPR nebo MPZ, pokud se jedná o území zapsané na Seznamu světového dědictví (UNESCO),
záchranu významných památkových hodnot nebo obnovu významných architektonických nebo uměleckořemeslných prvků, pokud jde o stavby, které nejsou

kulturními

památkami,

ale

nacházejí

se

v MPR

nebo

MPZ ( 3,6 miliónu Kč),
příspěvky na obnovu kulturních památek v MPR nebo MPZ v souvislosti s udělením Ceny za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón podle usnesení vlády č. 209/1992 (1 milión Kč celorepublikovému vítězi soutěže a 1,4 miliónu krajským vítězům). Pro výpočet ročních nabídek podpory v programu byl stanoven limit požadované státní podpory z programu na rok 2009 ve výši 15 miliónu Kč pro MPR a 10 miliónu Kč pro MPZ. Hranice minimální roční podpory byla stanovena na 200 tisíc Kč, pokud potřeby na připravované akce nebyly nižší, pak platí nižší kvóta. Pro vypočtený předpoklad finanční podpory v rozmezí 1 091 – 2 370 tisíc Kč byla stanovena finanční kvóta ve výši 400 tisíc Kč. Výpočet podpory ze státního rozpočtu v programu je stanoven v závislosti daňových příjmů k počtu obyvatel tak, že potřeby jsou vynásobeny následujícím koeficientem daňové výtěžnosti:
města s daňovou výtěžností do 6,99 tis. Kč/obyvatele

koef. 1,2


města s daňovou výtěžností 7 až 7,99 tis. Kč/obyvatele

koef. 1,1

42


města s daňovou výtěžností 8 až 8,99 tis. Kč/obyvatele

koef. 1,0


města s daňovou výtěžností nad 9 tis. Kč/obyvatele

koef. 0,9

V historických městech s celkovou výší rozpočtu v roce 2008 do 20 miliónů Kč a zároveň počtem obyvatel menším než 2000 se na rok 2009 upravují finanční podíly měst na akcích obnovy kulturních památek takto:
v případě kulturních památek ve vlastnictví církví zůstává minimální podíl vlastníka 10% z ročních nákladů, podíl města nesmí být menší než 10% a podíl příspěvku z programu může dosáhnout až 80%,
v případě kulturních památek ve vlastnictví fyzických a právnických osob (mimo církve) jsou finanční podíly měst podle zásad pouze doporučené (eventuelně chybějící % z ročních nákladů lze nahradit zvýšeným podílem státního příspěvku z Programu, který může dosáhnout až 60%).

3.4 Program podpory pro památky UNESCO Česká republika přistoupila k Úmluvě o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví 15. 11 1990 a závaznou se pro ni stala 15.2. 1992. Hlavní poslání Úmluvy je zabezpečit označení, ochranu, zachování a předávání světového přírodního a kulturního dědictví dalším generacím, dále také přijmout odpovídající finanční opatření a podporovat vědecké a výchovné aktivity v této oblasti. Stát má toto zajistit při maximálním využití vlastních zdrojů, případně s mezinárodní spoluprací či pomocí. V České republice můžou být dotace využity pro historické jádro Prahy, historické jádro Českého Krumlova, historické jádro Telče, Poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené Hoře u Žďáru nad Sázavou, historické jádro Kutné Hory s kostelem svaté Barbory a katedrálou Panny Marie v Sedlci, kulturní krajinu Lednicko-Valticko,

43

vesnickou památkovou rezervaci Holašovice, zahrady a zámek v Kroměříži, zámek v Litomyšli, sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci, vilu Tugendhat v Brně a židovskou čtvrť a baziliku svatého Prokopa v Třebíči. Cílem programu je podpora rozvoje památek zapsaných na seznamu UNESCO. Dotace se vztahuje na zpracování a aktualizaci plánu rozvoje, prezentaci a propagaci památek, vědecko-výzkumné projekty vztahující se k památkám. Dotace se poskytuje maximálně do výše 70% kalkulovaných nákladů.

3.5 Program Podpora obnovy kulturních památek prostřednictvím obcí s rozšířenou působností Ministerstvo kultury vyhlásilo tento program začátkem roku 2008. Finanční podpora z tohoto programu je určena na zachování a obnovu nemovitých kulturních památek, které se nacházejí mimo památkové rezervace a zóny, nejsou národními kulturními památkami a které nejsou ve vlastnictví České republiky, nebo na obnovu movité kulturní památky pevně spojené se stavbou, jako jsou například oltáře nebo varhany v kostelech, pokud je tato stavba kulturní památkou. Finanční prostředky z tohoto programu mají umožnit podporu obnovy nemovitých kulturních památek i tam, kde to ostatní programy Ministerstva kultury neumožňovaly. Podporou nemůžou být hrazeny náklady na modernizaci objektů, například zateplování, vytápění, elektroinstalace, rozvody vody, kanalizace, vzduchotechniku, zdravotně technické instalace, nové typy oken, dveří, zřizování obytných podkroví a nové vikýře, dále úpravy veřejných prostranství - úpravy komunikací, terénní úpravy; a pořízení stavebně-historického a restaurátorského průzkumu, projektové dokumentace. Minimální podíl vlastníka je 10% z nákladů. Minimální výše příspěvku činí 50 tisíc Kč. Příspěvek v Programu nesmí být poskytnut, jestliže byl na stejnou akci ve stejném roce poskytnut jiný příspěvek z ostatních programů ministerstva kultury v oblasti památkové

44

péče. Součástí finančního podílu vlastníka může být příspěvek poskytnutý z rozpočtu obce nebo kraje, příspěvek nadací nebo jiných subjektů. Do Programu nemohou být zařazeny akce obnovy kulturní památky, jejíž špatný technický stav byl způsoben vlastníkem, který úmyslně zanedbal její pravidelnou údržbu.

3.6 Havarijní program Finanční prostředky jsou určeny na záchranu a obnovu nemovitých kulturních památek v havarijním technickém stavu, zejména na jejich statické a celkové stavební zajištění a na opravy krovů a střech ( včetně opravy nebo provedení klempířských a zámečnických prací, komínů a hlavní římsy budovy) z Havarijního programu Ministerstva kultury ČR. Do Havarijního programu nemohou být zařazeny akce obnovy, které lze finančně podporovat v rámci Programu městských památkových rezervací a městských památkových zón a Programu péče o vesnické památkové rezervace, vesnické památkové zóny a krajinné památkové zóny, nebo projekty, které se týkají modernizace objektů, úpravy veřejných prostranství, stavebně-historických a restaurátorských průzkumů. Povinnost vlastníka spolupodílet se na úhradě nákladů spojených s opravou kulturní památky nemá být menší než 40% ze smluvní ceny díla provedeného v daném kalendářním roce dodavatelsky. V případě prací provedených svépomocí nemá spoluúčast vlastníka klesnout pod 30% z odborného odhadu ročních nákladů. Finanční částka doporučená na vybrané akce nemůže být nižší než 70 tisíc Kč, souhlas s poskytnutím nižší částky může udělit pouze Ministerstvo kultury ČR.

45

3.7 Program záchrany architektonického dědictví Program záchrany architektonického dědictví je dotační program Ministerstva kultury na podporu obnovy nejcennějších objektů národního architektonického dědictví. Program upřednostňuje obnovu národních kulturních památek a projekty většího rozsahu. Do kulturních památek tvořících nejcennější součást našeho architektonického dědictví mohou být zařazeny hrady, zámky, kláštery, historické zahrady, kostely apod. Je určen pro obnovu nemovitých kulturních památek a projektů záchrany s náklady nad 3 milióny Kč. Projekty musí směřovat k záchraně kulturní památky nebo záchraně těch jejích částí, které tvoří podstatu kulturní památky. Cílem je záchrana ohrožených nemovitých kulturních památek rychlou obnovou, využití těchto památek ke zvýšení celkové kvality životního prostředí a pro kulturní, společenské, veřejně prospěšné a ekonomické účely, získání všech zdrojů přicházejících v úvahu a snižování potřeby příspěvku na obnovu kulturních památek ze státního rozpočtu, zvýšení efektivnosti správy a provozu kulturních památek. Poskytnutí příspěvku je spojeno s účastí vlastníka nebo organizace, která má k památce právo hospodaření, na financování obnovy, a dále se zajištěním budoucího provozu a běžné údržbě památky.

3.8 Program péče o vesnické památkové rezervace, vesnické památkové zóny a krajinné památkové zóny Program je určen na podporu nemovitých kulturních památek, zejména památek lidové kultury, jako jsou zemědělské usedlosti, chalupy, kapličky, boží muka, obnovu a zachování venkovských kostelů, zámečků, tvrzí, technických děl, soch a pomníků, které se nacházejí v památkové vesnické zóně a krajinných památkových zón.

46

Do programu nelze zařadit obnovu památky, jejíž špatný stav má na svědomí vlastník v důsledku úmyslného zanedbání její pravidelné údržby. Podíl vlastníka nemůže být menší než 20 % smluvní ceny díla. Do programu se nezařazují příspěvky nižší než 80 tisíc Kč, pokud Ministerstvo kultury nestanoví jinak. Příspěvek nelze poskytnout na akci, které byl již poskytnut jiný příspěvek z ostatních programů Ministerstva kultury v oblasti památkové péče anebo dotace z Programu obnovy venkova.

3.9 SWOT analýza města Františkovy Lázně 3.9.1

Hospodářství

Silné stránky
rozvětvená hospodářská struktura
nízké náklady na pracovní sílu
přírodní léčivé zdroje
nerostné bohatství
dostatek rozvojových ploch pro investice
výhodná geografická poloha
kvalifikovaná pracovní síla
dostupnost zahraničních trhů a odbytišť (zvláště západních trhů)
tradice lázeňství a cestovního ruchu
tradice zpracování dřeva Slabé stránky
slabé spojení výroby s výzkumem a vývojem
nedostatek investičního kapitálu
nedostatek pracovních příležitostí

47


zánik či omezení činnosti tradičních velkých firem
nízká kvalita podnikatelských služeb
poměrně malý trh
nižší vzdělanost
pomalý hospodářský rozvoj Karlovarského regionu
nízká technicko-technologická úroveň zpracovatelského průmyslu
nízká mobilita pracovní síly Příležitosti
rozvoj spolupráce s příhraničními oblastmi
využívání podpůrných programů
zlepšení fungování legislativy po vstupu do EU
snadnější přístup na trh EU
finance ze zahraničních investic Hrozby
neplnění legislativy EU
nárůst nezaměstnanosti po vstupu do EU
nízká konkurenceschopnost místních firem na společném trhu EU
nepřipravenost na využití strukturálních fondů
malá kupní síla obyvatel

3.9.2

Krajina

Silné stránky
zachovalé přírodní prostředí
kvalita ovzduší
minerální prameny
vysoká krajinná hodnota území, chráněné krajinné oblasti a příznivé klima

48


čistota a kvalita životního prostředí
prostředí umožňující ozdravné a rehabilitační pobyty
dobré podmínky pro letní i zimní sportovně rekreační aktivity, myslivost, rybaření aj.
rozsáhlé lesní porosty
řídké osídlení v přírodně cenných oblastech vhodné podmínky pro rozvoj venkovské turistiky

Slabé stránky
nedostatečné využití potenciálu místa
neúspěšný proces přeměny zemědělství a lesnictví
pomalý environmentální rozvoj regionu
nepovolené a černé skládky
hluk u dopravních komunikací
zatížení sídel automobilovou dopravou
velký rozsah nevyužívané zemědělské půdy na venkově
stopy po nešetrných zásazích do vodních režimů krajiny
zanedbaný vzhled venkovských sídel
nízké využití alternativních zdrojů energie Příležitosti
obnova krajiny
alternativní způsoby využívání zemědělské půdy
zatraktivnění prostředí v sousedství CHKO Slavkovský les
využití potenciálu místa, inspirace přírodou
zapojení široké veřejnosti do ochrany životního prostředí
účinná ekologická výchova a osvěta, více informací, komunikace
odstraňování starých ekologických zátěží
obnova lesů a hospodaření přírodě
zavádění nových technologií v průmyslu, zemědělství i dopravě

49

Hrozby
znehodnocení přírodního prostředí a kulturního dědictví
narušení lesních ekosystémů v důsledku těžby a výskytu škůdců
nezájem veřejnosti
zastavení procesu řešení problémů spojených se silniční dopravou
znečišťování ovzduší a vod
šíření invazních rostlin
lhostejnost k obnově přírodních a kulturních hodnot krajiny
lhostejnost k problémům s odpady
migrace obyvatel z venkova

3.9.3

Lidské zdroje

Silné stránky
dobrá sociální infrastruktura
kvalifikovaná pracovní síla
mnoho kulturních zařízení a kulturních a společenských akcí
dostatečná kapacita středních škol
rozsáhlá nabídka studijních a učňovských oborů
ekonomická fakulta v Chebu
příznivá vzdělanostní struktura obyvatel
nízké náklady na pracovní sílu
volná disponibilní pracovní síla pro některé obory Slabé stránky
malá přizpůsobivost a mobilita pracovní síly
nedostatečný počet nově vytvářených pracovních míst
zvyšující se procento dlouhodobě nezaměstnaných

50


neexistence systému celoživotního vzdělávání
jednostranné zaměření odbornosti pracovní síly
malý počet kvalifikovaných pracovníků v některých oborech (např. ve strojírenství)
vysoký počet pracovníků bez kvalifikace
nedostačující údržba a modernizace bytového fondu
vzdělání uchazečů o zaměstnání neodpovídá aktuálním potřebám trhu práce
nabídka studijních oborů neodpovídá požadavkům trhu práce
nedostatečná nabídka rekvalifikací Příležitosti
příliv obyvatelstva
přizpůsobení systému vzdělávání potřebám trhu práce
zapojení strukturálních fondů EU při realizaci projektů rozvoje lidských zdrojů
zavedení programu celoživotního vzdělávání
propojení mezi institucemi na lokálním trhu práce (školy, zaměstnavatelé, úřady práce)
podpora společnosti
vytváření podmínek pro růst územní mobility a flexibility pracovních sil Hrozby
zvýšení počtu nezaměstnaných absolventů a dlouhodobě nezaměstnaných
přesun kvalifikovaných pracovních sil a absolventů škol z regionu
nedostatečné napojení vzdělávacích institucí na vývoj potřeb trhu práce
stárnutí populace
růst nezaměstnanosti na venkově
růst kriminality a dalších sociálně-patologických jevů

51

3.9.4

Dopravní a technická infrastruktura

Silné stránky
výhodná geografická poloha
poměrně hustá železniční i silniční síť
hraniční přechody se SRN
dostatek zdrojů vody
vyřešená kanalizace Slabé stránky
špatný technický stav inženýrských sítí
nedostatečná technická infrastruktura v malých obcích a okrajových částech větších sídel
špatný technický stav dopravních komunikací (především nižšího stupně) Příležitosti
napojení regionu na evropskou dopravní síť
zlepšení technického stavu komunikací všech řádů
používání letiště v Chebu pro komerční účely (obchod, cestovní ruch atd.)
sjednocení jízdních řádů veřejné dopravy
větší propojenost dopravních systémů přes hranice
dostavění technické infrastruktury ve všech sídlech mikroregionu
používání alternativních zdrojů energie Hrozby
nedostatek finančních zdrojů na opravu silnic,
neustálé přesouvání dopravní zátěže ze železnice na silnice
pomalá modernizace dopravní infrastruktury

52


lhostejnost k problémům v oblasti technické infrastruktury

3.9.5

Cestovní ruch

Silné stránky
výhodná geografická poloha
zachovalé přírodní prostředí
spousta kulturně historických památek
existence značených turistických stezek i cyklotras
přeshraniční spolupráce lázní
tradice a možnost lázeňství
spousta možností pro využití volného času (sport, kultura,...) Slabé stránky
nedostačující doprovodná infrastruktura pro cestovní ruch
rozdíly v kapacitě i úrovni ubytovacích a stravovacích služeb
zhoršení technického stavu památek
zanedbaný vzhled obcí
minimální spolupráce obcí a podnikatelů v cestovním ruchu Příležitosti
rozvoj turistické infrastruktury
vytváření nových produktů určených pro konkrétní cílové skupiny (lázeňství, sport, kultura, agroturistika, kongresový cestovní ruch atd.),
jednotná propagace mikroregionu
obnova MPR
zapojení strukturálních fondů EU

53

Hrozby
neřešení problémů s nedostatkem doprovodné infrastruktury pro cestovní ruch
neomezení kriminality a dalších nežádoucích jevů (prostituce, krádeže)
nižší standardy služeb a zařízení
nedostačující podpora cestovního ruchu na místní, krajské i celostátní úrovni

3.9.6

Shrnutí SWOT analýzy

Město je svojí polohou, existencí léčivý zdrojů a snahou o obnovu městské památkové rezervace na dobré cestě k rozmachu a rozvoji cestovního ruchu. Značnou výhodu je i velké množství kulturních i přírodních památek v blízkém okolí. Je zde dostatek možností ubytování různých kategorií a úrovně. Městské turistické centrum má aktualizované údaje o obsazenosti všech hotelů, ubytoven i penzionů. Jsou schopni poradit s výběrem ubytovaní i s výlety po okolí či autobusovými nebo vlakovými spoji. Město by se mělo snažit o prezentaci nejen jako lázeňské město, ale město, které je vhodné i pro rodinnou dovolenou s možností využití léčebných procedur. Kolem místního jezera Amerika by mohlo být postaveno více rekreačních kempů s levnějším ubytováním, které by cílenou reklamou získalo spoustu klientů. Myslím, že prostředí Františkových Lázní má pro rodinu s dětmi velmi atraktivní podmínky. Návštěvnost rok od roku roste. Město se vydatně snaží o obnovu MPR. Každý rok investuje do regenerace města nemalou částku. Důkazem je, že město bylo v roce 2004 vyhlášeno historickým městem a to za citlivou obnovu lázeňských památek a parků. Návštěvnost přesahuje číslo 23 000 u českých turistů a 37 000 u zahraničních turistů. Klientelu tvoří především bohatší postarší vrstvy z východního Německa očekávající luxus a určitou úroveň zařízení. Němečtí turisté jsou zde velmi často upřednostňováni před českým lázeňskými hosty. Sama jsem to pocítila, ani ne přímo na léčebných procedurách, ale v jednání na recepci hotelu a v chování hotelových zaměstnanců. Výnos vyhrává nad solidaritou a ochotou personálu. Vlastníci ubytovacích zařízení by si měli uvědomit, že i čeští turisté jim přináší poměrně velké finanční výnosy a hlavně,

54

že reklama a doporučení mluveným slovem je mnohem účinnější než reklamy v médiích. Také by se měla zlepšit úroveň ubytování v některých ubytovacích zařízení. Město by se také mělo zaměřit na obnovu komunikacích v okolí a tím zpříjemnit cestovaní do města nebo po okolních památkách. Stav některých cest byl poměrně katastrofální. Ale pozorovala jsem snahu o nápravu. Celkově si myslím, že město má nakročeno na velký rozkvět a vzestup už tak dost velké turistické atraktivity.

3.10 Shrnutí praktické části V praktické části je popsána regenerace města od roku 1992, kdy bylo město prohlášeno městskou památkovou rezervací. Shrnutí úprav a přestaveb budov, které doposud proběhly a jejich finanční náklady. Také je zde uvedeno, odkud byly prostředky čerpány, zda z dotačních fondů nebo z rozpočtu města. Dále popisuji několik programů, které poskytuje Ministerstvo kultury na obnovu kulturního dědictví České republiky. Nejvíce jsem se věnovala Programu regenerace městských památkových rezervací, postupům při jeho vytváření a realizaci. Také jsem zde uvedla postupy při jeho financování a rozpočet pro rok 2009. V další části je uvedena SWOT analýza současného stavu města, její vyhodnocení spolu s doporučeními. Současně s mojí prácí měla být tvořena její druhá část, kterou si bohužel nikdo nezvolil. Jejím obsahem mělo být zkoumání infrastruktury cestovního ruchu, statistik návštěvnosti jednotlivých atraktivit a dostupných statistik cestovního ruchu pro daný region a SWOT analýza města, a také dotazníky určené pro turisty ve městě, které měly vypovídat o jejich dojmech a postojích k obnově města. Ale především měly vypovídat o tom, zda program pomohl městu zvýšit jeho atraktivitu a chuť turistů k další návštěvě. Myslím, že má SWOT analýza je použitelná i pro druhou práci, ale z postojů a výhrad návštěvníků bychom mohli dojít k objektivnějším závěrům. Je škoda, že si tuto část práce nikdo nevybral.

55

4. Výzkumná část Dotazníky k projektu byly předem sestavy tak, aby mohlo dojít k jednotnému vyhodnocení všech městských památkový rezervací v České republice. Otázky v nich se týkaly vztahu obyvatel k městu, jejich povědomí o městské památkové rezervaci, dále jsem se dotazovala na možné výhody a nevýhody vznikající prohlášením města za památkovou rezervaci či zda by tázaní dokázali formulovat význam památkové rezervace. Dalšími otázkami jsem zjišťovala, jestli je podle nich zájem městské správy o regeneraci města dostačující nebo by mělo dojít k nápravě a zda jsou spokojeni s bydlením v tolik navštěvovaném městě. O odpovědi jsem požádala 150 respondentů. Někteří odpovídali se zájmem a vstřícností, u jiných jsem se setkala s nevraživostí a neochotou pomoci s čímkoli. V ulicích se mi vyplatilo oslovovat maminky s kočárky nebo starší občany na odpolední vycházce. Většina lidí středního věku procházející náměstím byla pacienty lázní s trvalým bydlištěm mimo město, proto jsem také zvolila cestu do oblasti rodinných domů a bytů, u kterých jsem měla jistotu, že jejich obyvatelé trvale bydlí ve městě. Františkovy Lázně jsou poměrně malé město, proto nebylo tak těžké získat všech 150 dotazníků.

4.1 Dotazník pro obyvatele města 1. Jaký je Váš vztah k tomuto městu? a) mám zde trvalé bydliště a bydlím zde ve vlastním domě (bytě) b) mám zde trvalé bydliště a bydlím zde v nájmu c) jsem vlastníkem rekreačního objektu d) jiný

56

Graf 1 Otázka č. 1

1% 3% 46%

a) b) c)

50%

d)

Většina dotazovaných bydlí v pronájmu. Jen jeden dotázaný byl vlastníkem rekreačního objektu a 3 % byla ve městě jen na návštěvě. 2. Jak dlouho již v tomto městě pobýváte (trvale nebo přechodně)? a) do 1 roku b) 1 – 5 let c) 6-10 let d) 10 -20 let e) 20 -30 let f) nad 30 let Graf 2

Otázka č.2 0% 3% 17%

30%

a) b) c) d)

24% 26%

e) f)

57

Většina tázaných ve městě bydlela víc jak 30 let, tedy od narození. Jen několik obyvatel se přistěhovalo v posledních pěti let. 10- 20 let žilo ve městě 24 % tázaných a 20 -30 let 26 % tázaných. 3. Víte o tom, že historická část Vašeho města byla prohlášena před časem městskou památkovou rezervací (městskou památkovou zónou)? a) vím o tom a zajímám se b) mám o tom povědomí c) dozvídám se o tom poprvé ani mne to nezajímá Graf 3 Otázka č. 3

10%

12%

a) b) c) 78%

Většina dotazovaných měla povědomí o existenci městské památkové rezervace v jejich městě, ale zvýšený zájem o ní nejevila. 4. Máte představu, jaké výhody to Vašemu městu přináší? a) nevím b) tuším, ale nevím nic konkrétního c) vím, jako příklad uvedu……………………………………………

58

Graf 4 Otázka č. 4

4% 40%

a) b) c) 56%

Jen šest lidí nemělo žádnou představu o tom, co by zařazení do památkové rezervace mohlo městu přinést za výhody. Většina měla tušení, ale přesně ho nevyjádřila. 40 % tázaných odpovídalo například čerpání dotací každý rok, finanční pomoc pro obnovu historických památek a tím prodloužení jejich životnosti, více peněz do rozpočtu města.

5. Máte představu, jaké nevýhody to Vašemu městu přináší? a) nevím b) tuším, ale nevím nic konkrétního c) vím, jako příklad uvedu…………………………………………… Graf 5 Otázka č. 5

26%

34%

a) b) c) 40%

59

26 % nevědělo jaké nevýhody zařazení do městské památkové rezervace městu přináší. 40 % tušilo, ale nedokázalo je přímo definovat. Zbývajících 34 % odpovídalo například zvýšením nároků na jednotlivé vlastníky domů, nutnost přispívat na opravu určitou částí vykalkulované ceny a větší zodpovědnost za ochranu památek.

6. Setkal jste se již při jednání s úřady s tím, že část Vašeho města je prohlášena městskou památkovou rezervací (městskou památkovou zónou)? a) ano b) ne c) pokud ano, v jaké souvislosti?................................................................... Graf 6 Otázka č.6

14%

a) b)

86%

Jen 14 % tázaných se setkalo při jednání s úřady s tím, že jejich město bylo prohlášeno městskou památkovou rezervací. A to v případě žádosti o finanční podporu, nebo jen získalo povědomí o městské památkové rezervaci, zajímalo se jaké výhody by jim mohl projekt přinést. 7. Domníváte se, že prohlášení části Vašeho města městskou památkovou rezervací (zónou) bylo pro Vaše město přínosem? a) určitě ano b) spíše ano

60

c) nedovedu posoudit d) spíše ne e) určitě ne Graf 7 otázka č. 7

10%

6% 36%

a) b) c)

20%

d) e) 28%

36 % tázaných si myslí, že městu zařazení do program určitě prospívá. 28 % se domnívá,že spíše prospívá. 20 % tuto skutečnost nedovede posoudit. 10 % si myslí, že program je pro město spíše nepříznivý a 6 % by program zrušilo. 8. Již 15 let je v České republice realizován Program regenerace městských památkových rezervací a zón. Máte představu o tom, čeho se tento program týká? a) nikdy jsem o něm neslyšel b)tuším, čeho by se mohl týkat c) jde o obnovu infrastruktury historického centra města (ulice, kanalizace atd.) d) jde o finanční podporu majitelům památkově chráněných domů na obnovu z prostředků státu a města.

61

Graf 8 Otázka č. 8

10%

16%

a) b) c)

18%

d) 56%

10 % dotazovaných obyvatel o programu nikdy předtím neslyšelo. Většina tázaných tušila, čeho se program týká. 18 % odpovědělo, že se jedná o obnovu infrastruktury historického centra a zbývajících 16 % určilo, že se jedná o finanční podporu majitelům památkově chráněných domů na obnovu z prostředků státu a města. 9. Setkal jste se ve Vašem městě s lidmi, kteří do města přijeli prohlédnout si historické centrum města? a) velmi často b) občas c) zřídka d)nikdy Graf 9 Otázka č. 9

8%

2%

14%

a) b) c) d) 76%

62

76 % tázaných se při průchodu náměstím setkalo s lidmi, kteří přijeli obdivovat historické centrum. 14 % potkává turisty občas, 8 % je potkává zřídka a jen 2 % se s turisty nesetkalo. 10. Myslíte si, že se starosta a zastupitelstvo města zajímá o problémy spojené s památkovou ochranou Vašeho města? a) určitě ano b) spíše ano c) nedovedu posoudit d) spíše ne e) určitě ne Graf 10 otázka č. 10

10%

4%

4% 40%

a) b) c) d) e)

42%

42 % tázaných se domnívá, že starosta se o problémy s památkovou ochranou spíše zajímá. 40 % se domnívá, že s pohledu návštěvnosti města se o ní zajímat musí. 10 % nedokázalo posoudit, zda se zajímá. 4 % si myslí, že na problémy s obnovou mnoho času nemá. A 4 % se domnívá, že se o obnovu nestará vůbec. 11. Můžete charakterizovat Váš vztah k městu, kde trvale nebo občas bydlíte? a) jsem na své město hrdý a rád, že zde bydlím b) jsem celkem spokojen s bydlením v tomto městě

63

c) je tu bydlení jako v každé jiném městě d) klidně bych šel bydlet jinam e) nelíbí se mi tady a raději bych se odstěhoval někam jinam Graf 11 Otázka č. 11

10%

16%

12%

a) b) c) d)

18%

e) 44%

16 % tázaných se hrdé na své malé město. 44 % je celkem s bydlením spokojeno. 18 % tázaných nevidí na bydlení ve Františkových Lázních nic neobvyklého. 12 % by klidně šlo bydlet jinam a 10 % tázaných by se nejraději odstěhovalo z tak rušného města. 12. Co by mělo Vaše město udělat pro to, aby k Vám lidé jezdili na výlety a jako turisté ve vetší míře než dosud? a) přispět občanům na opravy domů b) vydat propagační tiskoviny o městě c) zlepšit pořádek a vzhled d) vybudovat další informační středisko e) zlepšit stav silnic a veřejných prostranství f) nemám zájem, aby sem jezdilo více turistu

64

Graf 12 Otázka č. 12

a)

26%

34%

b) c) d) e)

14% 12%

8%

6%

f)

34 % tázaných se domnívá, že by město mělo přispívat na opravy domů. 8 % tázaných si myslí, že by se mělo město lépe starat o pořádek. 6 % si myslí, že městu by pomohlo více propagačních tiskovin. 12 % se domnívá, že by město mělo nechat zbudovat další informační centrum. 14 % by chtělo zlepšit silnice a 26 % tázaných občanů nemá zájem o to , aby do města jezdilo více turistů. 13. Údaje o tázaných: Pohlaví: a) muž b) žena Graf 13 Otázka č. 13 Pohlaví

44%

a) 56%

b)

65

56 % dotazovaných byli muži a 44 % byly ženy. Věk: a) do 17 let b) 18-25 c) 26-35 d) 36-45 e) 46-55 f) 56 a více Graf 14 Otázka č. 13 Věk

12%

22%

a) b)

14%

c) d) 18%

14% 20%

e) f)

Do 17 let bylo 22 % tázaných, do 25 let bylo 18 % tázaných, do 35 let bylo 20 % tázaných, do 45 let bylo 14 % tázaných, do 55 let bylo 14 % a nad 56 let bylo tázaných 12 % občanů města.

Vzdělání a) základní b) vyučen

66

c) střední d) vysokoškolské Graf 15 Otázka č. 13 Vzdělání

23%

24% a) b) c) 21%

d)

32%

24 % tázaných mělo jen základní vzdělání. 20 % tázaných bylo vyučeno, 32 % tázaných mělo středoškolské vzdělání a 24 % tázaných mělo vysokoškolské vzdělání. Zaměstnání: a) pracuji v tomto městě(trvale zde bydlím) b) pracuji v tomto městě(trvale zde nebydlím, dojíždím za prací) c) nepracuji Graf 16 Otázka č. 13 Zaměstnání

27% 44%

a) b) c)

29%

67

44 % tázaných pracovalo v tomto městě. 30 % dojíždělo za prací a 26 % obyvatel bylo bez zaměstnání. Povolání: a) zaměstnanec b) soukromý podnikatel c) v domácnosti, d) mateřská dovolená e) student(ka) f) v důchodu g) nezaměstnaný Graf 17 Otázka č.13 Povolání a) 10%

2%

b) 38%

c) d)

26%

e) 6%

16% 2%

f) g)

38 % tázaných pracovalo jako zaměstnanci určitého podniku, 16 % tázaných bylo soukromí podnikatelé, 2 % byly ženy v domácnosti, 6 % tázaných bylo na mateřské dovolené, 26 % tázaných studovalo, 10 % tázaných bylo v důchodě a jen 2 % tázaných bylo nezaměstnaných.

68

4.1.1

Vyhodnocení dotazníků pro obyvatele města

Nebylo snadné získat potřebné množství dotazníků, ne všichni byli ochotní udělat si chvilku času a dotazník vyplnit. Lidé byli někdy hodně odmítaví a nepříjemní. S ochotou většinou odpovídali muži a lidé důchodového věku nebo studenti. Většina obyvatel Františkových Lázní měla povědomí o městské památkové rezervaci a tušila jaké výhody zařazení do projektu může městu přinášet. Více jak polovina tázaných byla toho názoru, že městská památková rezervace je pro město přínosem, díky kterému se město obnovuje a udržuje si svůj osobitý ráz. Většina tázaných tušila, co program městské památkové rezervace znamená. 18 % tázaných se domnívalo, že jde o obnovu infrastruktury městského jádra a 16 %, že jde o finanční podporu majitelům památkově chráněných domů na obnovu z prostředků státu a města. 76 % obyvatel se při svých pochůzkách městem setkalo s lidmi, kteří přijeli obdivovat jejich městské centrum. Z toho můžeme vidět, že město je velmi turisticky atraktivní a zájem úředníků o udržení památek ve městě je veliký. 42 % tázaných je s bydlením ve městě spokojeno, 18 % si myslí, že město pro své obyvatele není ničím výjimečné a třetina tázaných obyvatel je s bydlením nespokojena. Pro zvýšení turistiky si lidé myslí, že by bylo vhodné přispět majitelům domů na jejich obnovu, aby byl udržen historický vzhled města. Ale poměrně mnoho lidí nechce, aby do města přijíždělo ještě více turistů a domnívá se, že na to jak je město malé je turistů už teď mnoho. Já osobně si myslím, že počet turistů na velikost města je opravdu nepoměrný. Při průchodu městem jsem potkávala lázeňské hosty většinou z Německa nebo Ruska. Také sem přijíždí velké množství žen na lázeňskou léčbu. Takže turisty potkáváte opravdu na každém kroku, čehož město a menší podnikatelé dokážou celkem dobře využívat. Cestovní ruch je pro místní rozpočet, tím největším přínosem.

69

4.2 Dotazník pro představitele samosprávy MPR Dotazníky pro představitele městské samosprávy byly stejně jako dotazníky pro obyvatele předem stanovené. Obsahují 16 otázek, které se zabývají otázkami týkající se programů, které město na obnovu regenerace vytvořilo, otázkami o výhodách a nevýhodách prohlášení města památkovou rezervací a představách o tom, co by mělo město udělat proto, aby se ještě zvedla jeho atraktivnost pro turisty. Roznesla jsem 30 dotazníků. Nazpět se mi bohužel vrátily jen tři, proto musím s politováním říct, že vyhodnocení dotazníků díky jejich počtu nebude objektivní a neposkytne úplné informace. Úřad a informační centrum navštívila před mojí osobní návštěvou i paní Nečadová, aby mi připravila pole působnosti. Bohužel stejně jako později já, pocítila nevraživost a neochotu obou institucí a velice problémové vztahy mezi oběma zařízeními. Úřad nejevil velký zájem o spolupráci, bylo mi spíše naznačeno, že na podobné výzkumy nemají čas a já jen plýtvám jejich časem.

1. Jakou funkci v obci zastáváte? Na dotazník mi poskytli své odpovědi starosta Ivo Mlátilík, místostarostka Mgr. Lenka Sazimová a tajemník Ing. Miroslav Jiřina. 2. Jak dlouho již v tomto městě pobýváte? Pan starosta Mlátilík žije ve městě přes 30 let, paní místostarostka Sazimová 25 let a pak tajemník Jiřina na také přes 30 let. 3. V kterém roce bylo historické centrum města prohlášeno MPR nebo MPZ? Všichni tři odpověděli správnou odpovědí a to rokem 1992. 4. Má Vaše město zpracovanou nějakou územně-plánovací dokumentaci pro území MPR nebo MPZ? Město má zpracovaný regulační plán rozvoje roku 2004.

70

5. Má Vaše město zpracovaný nějaký strategický plán, nebo plán rozvoje města? Město má strategický plán rozvoje města a to z roku 2008. 6. Má Vaše město zpracován Program regenerace MPR (MPZ) ? Město má zpracován plán programu regenerace města, který jim pomáhá v úspěšnosti se žádostmi o dotace. 7. Pracuje ve Vašem městě komise regenerace a jak? Ve městě zatím komisi pro regeneraci nemají,ale uvažují o jejím založení. 8. Domníváte se, že prohlášení historického centra Vašeho města MPR bylo pro Vaše město přínosem? Všichni tři si myslí,že vyhlášení MPR bylo pro jejich město přínosem. 9. Zajímáte se o problémy spojené s památkovou ochranou Vašeho města? Všichni tři se zajímají o problémy s památkovou ochranou. Díky památkám získalo město spoustu finančních prostředků. 10. Máte představu, jaké výhody památková ochrana Vašemu městu přináší? Odpovědi na tuto otázky zněly: více finančních prostředků, využívání dotačních fondů,turistické lákadlo, větší známost města. 11. Máte představu, jaké nevýhody památková ochrana Vašemu městu přináší? Odpovědi byly: větší zodpovědnost za ochranu památek, vynakládání finančních prostředků na obnovu, zvýšené požadavky na zachování památek. 12. Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně Vašeho města s památkovým úřadem? S památkovým úřadem jednali pan starosta s paní místostarostou. Oba se shodli na tom, že spolupráce s úřady byla na relativně dobré úrovni a bez větších problémů.

71

13. Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně Vašeho města s Krajským úřadem? S krajským úřadem město v této době spolupracuj dost často, protože spolu s Karlovými Vary a Mariánskými Lázněmi usilují o zapsání do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. 14. Setkal jste se ve Vašem městě s lidmi, kteří do Vašeho města přijeli prohlédnout si historické stavby? Všichni tři se velice často setkávají s turisty, kteří přijeli navštívit jejich město. 15. Co by mělo vedení Vašeho města udělat pro to, aby k Vám lidé jezdili na výlety a jako turisté? Všichni tři odpověděli, že se město velice snaží o zvýšení turistického zájmu. Opravují většinu památek a snaží se o lákavou prezentaci města. Ale všichni si myslí, že by bylo potřeba standardizovat služby v ubytovacích zařízeních. 16. Demografické údaje: Odpovídali dva muži a jedna žena. Pan starosta a tajemník města byli starší 46 let. Paní místostarostce bylo kolem 35 let. Všichni tři jsou vysokoškolsky vzdělaní.

4.3 Shrnutí výzkumné časti V první části výzkumu byly zhodnoceny postoje občanů k památkové regeneraci města. Zjistila jsem, že většina občanů má k těmto obnovám velice pozitivní přístup. Obyvatelé byli vděční za pomoc s úpravami památek, ale velké znalosti a zkušenosti přímo s Programem regenerace městských památkových rezervací neměli. Jediné co velmi některým občanům vadilo, byl neustále zvětšující se počet turistů spolu se zvyšující zátěží na životní prostředí a všudypřítomné rušení klidného rázu města.

72

V druhé časti výzkumu byly uvedeny postoje představitelů samosprávy k Programu. Bohužel tento výzkum není objektivní, protože se mi nazpět vrátily jen tři dotazníky. I přes veškerou snahu a solidární jednání z mé strany i ze strany paní Nečadové nebylo možné získat věší počet vyplněných dotazníků. Neochota úředníků spolupracovat byla tak velká, že každé otevření dveří bylo pro mě místy až nepříjemným zážitkem. Starosta a místostarostka odpovídali na otázky co nejkratšími odpověďmi a co nejrychleji, jen aby byl rozhovor už ukončen. Doufala jsem, že je tento výzkum zaujme a bude pro ně užitečný, ale bohužel neprojevili vůbec žádný zájem o mou práci.

73

5. Závěr Cestovní ruch je pro hospodářství České republiky velice důležitým přínosem. Díky němu naše republika získává finanční prostředky či nová pracovní místa, ovlivňuje také kulturu a obchod. Proto se vláda snaží o ochranu památek různými programy, které pomáhají obnově historické hodnoty památek. Město Františkovy Lázně využívá Program regenerace městských památkových rezervací, Program rozvoje cestovního ruchu a lázeňství, program PHARE a SROP. Snaží se o celkovou regeneraci historického vzhledu náměstí, bočních ulic a parků, což by mělo vést ke zvýšení turistické atraktivity už tak dost známého a proslulého města. V první části jsem popsala jen několik kulturních či přírodních památek a zjistila, že okolí Františkových Lázní přímo vyzývá k výletům a procházkám. Nachází se zde mnoho zajímavostí, které by si člověk určitě neměl nechat ujít jako například přírodní chráněnou rezervaci Soos. V další části jsem podrobně popsala program městských památkových rezervací a prozatímní úspěchy v obnově památek. Šlo především o charakteristiku programu, jeho obsah, podmínky realizace a schválení, přípravu, cíle a podmínky udělování dotací. Dále jsem se pokusila o stručný popis programů, které poskytuje ministerstvo kultury na obnovu historických a kulturních památek. SWOT

analýzou

jsem

došla

k závěrům,

že

ke zvýšení

cestovního

ruchu

ve Františkových Lázní je nutné ještě pár nedostatků odstranit. Jedná se především o nedostatky v úrovni ubytování, zvýšení možností pracovních rekvalifikací či celoživotního vzdělávání, a tím zvýšení úrovně služeb. Dále by se mělo město postarat o obnovu silnic a komunikací nižšího stupně a obnovu inženýrských sítí. Ve výzkumné části jsem pomocí dotazníkového šetření zjistila, že informovanost lidí o programu městské památkové rezervace je poměrně dobrá. Ale lidé spíše jen tuší, čeho se program týká. Neví přesně jak program definovat a co přesně kromě finančních

74

dotací jejich městu přinese. Většina obyvatel byla ráda, že program je využíván a město jím zvelebuje svoji krásu a historickou hodnotu, ale na druhou stranu jim nepřišlo dobré, že se návštěvnost města tímto způsobem ještě zvýší a město ztratí svůj klidný řád a kouzlo. Přestavitelé veřejné správy tento program využívají od počátku prohlášení města za památkovou rezervaci. Mají zpracovaný plán jak pro regeneraci území památkové rezervace, tak i pro ostatní části a okolí města. Snaha o obnovu města je veliká. Městský úřad si je vědom, že cestovní ruch je pro jejich rozpočet nemalým přínosem a že jen díky němu je ve městě mnoho pracovních míst a příležitostí k podnikání. Podle mého názoru jsem cíl práce splnila. Při zpracovávání tématu jsem uplatnila znalosti a dovednosti z mého oboru. Díky práci jsem podrobně poznala jedno z nejkrásnějších měst naší země i s jeho nedostatky a přednostmi. Myslím si, že práce je srozumitelná a zajímavá i pro obyčejného odborně nezainteresovaného člověka. Doufám, že bude přínosem nejen pro mě ale i pro samotné město Františkovy Lázně.

75

Seznam literatury a použitých zdrojů 1. SOUKUP,V., DAVID,P., Skvosty lázní, Praha, Euromedia Group, k. s. 2005. ISBN 80- 242-1524- 1. 2.HRÁDEK, M. a kolektiv, Městské památkové rezervace, Praha, Nakladatelství Olympia, a. s. 2000. IBSN 80- 7033- 657- 9. 3. SOUKUP,V., DAVID,P.,ČECH,L. : Skvosty Čech, Moravy a Slezka, Praha, Euromedia Group, k. s. 200. ISBN 80- 242- 1311- 7. 4. Historie Františkových Lázní [on-line]. 2006 [cit. 17. dubna 2009], Dostupné na: http://www.frantiskovylazne.cz/vismo/dokumenty2.asp?u=3464&id_org=3464&id=939 30&p1=7095 5. Františkův pramen [on-line]. 2006

[cit. 17. dubna 2009]. Dostupné na

:www.frantiskovylazne.cz/vismo/dokumenty2.asp?u=3464&id_org=3464&id=94130&p1=18704 6. Františkolázeňská slatina [on-line], 2008

[cit. 17. dubna 2009]. Dostupné na

dostupné na: www.franzensbad.cz/leceni-slatina.php 7.

Komorní hůrka [on-line]. 2009 [cit. 20. dubna 2009],

dostupné na:

http://www.turistika.cz/turisticke-cile/detail/komorni-hurka-kammerbuhl 8. Soos, přírodní rezervace [on-line]. 2009

[cit. 29. dubna 2009]. Dostupné na:

http://www.priroda-kv.cz/lokality/soos/index.php 9. Dnešní podoba hradu Seeberg [on-line]. 2000 [cit. 30. dubna 2009]. Dostupné na: http://hrady.dejiny.cz/ostroh/index.htm 10.

Hrad

Vildštejn

[on-line].

2008

[cit.

30.

dubna

2009].

dostupné

na:

http://www.castles.cz/hrad-vildstejn-skalna 11. Charakteristika programů MPR [on-line]. 1992 [cit. 30. dubna 2009]. dostupné na: http://www.mkcr.cz/assets/kulturni-dedictvi/pamatky/granty-a-programy/uv209-92.rtf

76

12. http://cs.wikipedia.org/wiki/Cheb_%28hrad%29 13. www.branapamatek.cz/vypis_all.php?search_jmeno=&search_kraj=&search_typ=& serad=typ 14. www.castles.cz/turisticke-zajimavosti/spalicek-cheb.html 15. http://pruvodce.turistik.cz/spalicek-cheb.htm 16. http://zajimavosti.infocesko.cz/content/zapadoceske-lazne-krusne-hory-zapadhistoricke-zajimavosti-historicke-budovy-spalicek-v-chebu.aspx 17. www.turistika.cz/turisticke-cile/detail/komorni-hurka-kammerbuhl 18. www.priroda-kv.cz/lokality/soos/index.php 19. www.stezka.cz/lokality/cheb/ns-soos.htm 20. hrady.dejiny.cz/ostroh/index.htm 21. www.castles.cz/hrad-seeberg/ 22. www.ceska-zoo.cz/zoo.php?kraj=karlovarsky&zoo=motyli-dum-zirovice-ufrantiskovych-lazni 23. www.egronet.de/index.php?gapath=Tschechisch/Tipynavlet/RegionKarlovyVary/C hebsko&CID=287 24. www.lidova-architektura.cz/C-ochrana/chranene-lokality/vpr-karlovarsky-kraj.htm 25. www.marianskelazne.cz/cs/priroda-zivotni-prostredi/chranena-uzemi/narodniprirodni-rezervace/kladske-raseliny/ 26. http://pruvodce.turistik.cz/kladske-raseliny.htm 27. www.castles.cz/hrad-vildstejn-skalna/ 28. www.vildstejn.cz/index2_cz.htm

77

29. www.atlasceska.cz/ceska-republika/lazenstvi/ 30. www.mkcr.cz/ 31. www.mestocheb.cz

78

Seznam obrázků a grafů Obrázek 1: Románská falc Cheb .................................................................................... 23 Obrázek 2: Špalíček ........................................................................................................ 24 Obrázek 3: Soos .............................................................................................................. 27 Obrázek 4: Seeberg......................................................................................................... 29 Obrázek 5: Motýlí farma Žirovnice ................................................................................ 29

Graf 1: Bydliště............................................................................................................... 57 Graf 2: Délka pobytu ...................................................................................................... 57 Graf 3: Povědomí o MPR ve městě ................................................................................ 58 Graf 4: Výhody MPR...................................................................................................... 59 Graf 5: Nevýhody MPR.................................................................................................. 59 Graf 6: Setkání s MPR vjednání s úřady......................................................................... 60 Graf 7: Přínos MPR ........................................................................................................ 61 Graf 8: Pojem MPR ........................................................................................................ 62 Graf 9: Setkání s turisty .................................................................................................. 62 Graf 10: Zájem správy města o problémy s MPR .......................................................... 63 Graf 11: Vztah k městu ................................................................................................... 64 Graf 12: Zvýšení turismu ................................................................................................ 65 Graf 13: Pohlaví.............................................................................................................. 65 Graf 14: Věk ................................................................................................................... 66 Graf 15: Vzdělání............................................................................................................ 67 Graf 16: Zaměstnání ....................................................................................................... 67 Graf 17: Povolání............................................................................................................ 68

79

Seznam příloh Příloha A : Seznam památek městské památkové rezervace Příloha B: Mapa městské památkové rezervace

80

Příloha A Seznam památek městské památkové rezervace Pavilon Františkova pramene, nám. Míru Pavilon Louisina pramene, Máchova 792 Pavilon Solního a Lučního pramene, Sady B. Smetany Kostel Povýšení sv. Kříže, Ruská ulice Areál Společenského domu č.p. 1.-2., Národní 12 Dům č.p. 3, Hotel Tři Lilie, Národní 10 Dům č.p. 4, Národní 8 Dům č.p. 7, Národní 4 Dům č.p. 8, Beseda, Národní 2 Areál domu č.p. 9, Národní 1- a) dům č.p. 9 b) LD Savoy Dům č.p. 10, Národní 3 Areál domu č.p. 14, Národní 13- LD Moravie Dům č.p 47, Americká 5 Dům č.p. 52, LD Úpa, Pohoreckého 20 Areál domu č.p. 72, LD Windsdor, Ruská 25 Lázně I., č.p. 246, Dvořákovy sady Lázně II., č.p. 154, Sady B. Smetany Lázně III, č.p. 77, Sady B.Smetany

81

Kino, Národní ulice Areál uhličitých lázní s kolonádou, Nám. Míru Lázeňská poliklinika č.p. 16, Nám. Míru Pavilon Glauberových pramenů, Sady B. Smetany Pravoslavný kostel, Kollárova ul. Dům č.p. 5, Hotel Slovan II., Národní 6 Dům č.p. 12, LD Květen, Národní 9 Dům č.p. 13, LD Máj, Národní 11 Dům č.p. 17, Coventry, Jiráskova 21 Dům č.p. 18, LD Ostravice, Jiráskova 17 Dům č.p. 19, LD Lužnice, Jiráskova 13 Dům č.p. 21, LD Otava, Jiráskova 7/ B. Němcové 8 Dům č.p. 24, Jiráskova 21 Dům č.p. 26, Ruská ulice, LD ČKD . Dům č.p. 27, LD ČKD Praha, Ruská 12 Dům č.p. 29, LD Berounka, B. Němcové 8 a 9 Dům č.p. 30, B. Němcové 11 Dům č.p. 34, B. Němcové 19 Dům č.p. 41, Anglická 5 Dům č.p. 42, Bílý Lev, Anglická 9 Dům č.p. 43, Anglická 11

82

Dům č.p. 45, Luna, Americká 1 Dům č.p. 46, Zlatá Hvězda, Americká 3 Dům č.p. 48, Paříž, Jiráskova 10 Dům č.p. 49, LD ČKD Praha, Ruská 2 Dům č.p. 51, Belvedere, Pohoreckého Dům č.p. 53, LD Nežárka, Pohoreckého 18 Dům č.p. 55, LD Váh, Pohoreckého 14 Dům č.p. 56 a 276, LD Radbúza a Popelka, Pohoreckého Dům č.p. 58, Lípa, Pohoreckého 6 Dům č.p. 59, LD Ploučnice, B. Němcové 12 Dům č. p. 64, LD Esplanade, Ruská 9 Dům č.p. 65, LD Oděsa, Ruská 11 Dům č.p.66, LD Rubeška ,Ruská 15-17 Dům č.p.69, LD Jesenius, Ruská 19-21 Dům č.p. 76, LD Elektra, 5. května 1 Dům č.p. 82 ,LD Sokolovo, Francouzská 17 Dům č.p. 83, LD Janáček, Francouzská 19 Dům č.p. 86,LD Romano, 5. května 3 Dům č.p. 89, měšťanský dům, Pohoreckého 4 Dům č.p. 90,LD Čajkovskij, Francouzská 33 Dům č.p. 91, LD Prokop Holý, Leninova 7

83

Dům č.p. 92, LD Beethoven, Kollárova 3 Dům č.p.102, Divadlo B. Němcové Dům č.p. 103, LD, Francouzská 9 Dům č.p. 104- 105, LD Poprad, Francouzská 11 Dům č.p. 107, Fara, Ruská Dům č.p.110,LD Foerster, Francouzská 12 Dům č.p. 111, LD, Francouzská 25 Dům č.p. 114,LD Křížkovský, Francouzská 21 Dům č.p. 115,LD Dvořák, Francouzská 29 Dům č.p. 117, Muzeum, Dr. Pohoreckého 8 Dům č.p. 118, LD Pawlik II, 5.května 11 Dům č.p. 119, LD Mozart, Kollárova 5 Dům č.p. 120, LD Smetana, Francouzská 27 Dům č.p. 126, LD, Anglická 15 Dům č.p. 127, LD Fučík, Nádražní 3 Dům č.p. 128,LD Isis, 5. května 7 Dům č.p. 129,LD Sevilla, Máchova 3 Dům č.p. 136.LD Fibich, Francouzská 23 Dům č.p. 137,LD Danajevskij, Francouzská 31 Dům č.p. 147, LD Chopin, Nádražní 1 Dům č.p. 151,LD Imperiál, Sady B. Smetany

84

Dům č.p. 153,LD Palace, B. Němcové 6 Dům č.p. 159, LD Jizera,Jiráskova 15 Přístavba sálu domu č.p. 160, Kollárova ul. Dům č.p. 174, Doubravka, Jiráskova 11 Dům č.p. 180, vila, Kollárova 7 Dům č.p. 227, LD Tři růže, B. Němcové 13 Dům č.p. 228,LD, B. Němcové 10 Dům č.p. 300, Anglická 2 Pavilon Františka Palackého, sady J. Švermy Objekt kloktárny za kolonádou Solného a Lučního pramene Pomník Boženy Němcové, Sady B. Smetany Pomník zakladatelům lázní, Dvořákovy sady Goethův pomník, Sady B. Smetany Pomník císaře Františka II., Isabelina promenáda Kaplička sv. Antonína, 5. května Busta zakladatele lázní Dr. Adlera, Sady B. Smetany Hudební pavilon, Městské sady Hudební pavilon , Nám. Míru pomník Julia Fučíka, promenáda J. Fučíka Evangelický kostel se zahradou a plotem, Francouzská ulice

85

Příloha B: Mapa městské památkové rezervace

86