Městská památková rezervace Lipník nad Bečvou postoje občanů a veřejné správy k regeneraci a významu pro cestovní ruch

Městská památková rezervace Lipník nad Bečvou – postoje občanů a veřejné správy k regeneraci a významu pro cestovní ruch

1

Městská památková rezervace Lipník nad Bečvou – postoje občanů a veřejné správy k regeneraci a významu pro cestovní ruch Bakalářská práce

Hana Doležalová

Vysoká škola polytechnická v Jihlavě Katedra cestovního ruchu

Vedoucí práce RNDr., PaedDr. Jaromír Rux, CSc.

Stupeň odborné kvalifikace: bakalář

Jihlava 2009 2

PODĚKOVÁNÍ Děkuji vedoucímu mé bakalářské práce RNDr., PaedDr. Jaromíru Ruxovi, CSc. za čas věnovaný konzultacím a jeho cenným radám a doporučením, dále paní Magdaleně Gladišové, pracovnici odboru školství a kultury na Městské úřadě v Lipníku nad Bečvou, a paní Haně Švrčkové, pracovnici odboru regionálního rozvoje z téhož úřadu, za jejich informace a čas, které mi věnovaly.

3

ABSTRAKT DOLEŽALOVÁ, Hana: Městská památková rezervace Lipník nad Bečvou – postoje občanů a veřejné správy k regeneraci a významu pro cestovní ruch. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce RNDr., PaedDr. Jaromír Rux, CSc. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2009. 63 stran. Tato bakalářská práce sestává ze dvou hlavních částí, teoretické a praktické. První část rozebírá památkovou ochranu, její vznik a vývoj v České republice, památkové rezervace a také programy na obnovu památek. Druhá část, praktická, je hlavní těžiště práce a obsahuje charakteristiku Lipníku nad Bečvou, dále nabízí přehled o počtu chráněných památek a investiční prostředky na jejich obnovu. Dále mapuje postoje občanů a veřejné správy na základě dotazníkového šetření.

Klíčová slova Bakalářská práce. Památková péče. Městské památkové rezervace a zóny. Program regenerace městský památkových rezervací a zón. Lipník nad Bečvou. Dotazníkové šetření.

4

ABSTRACT DOLEŽALOVÁ, Hana: The urban conservation area – position of citizens. Bachelor work. College of Polytechnics Jihlava. Tourism Department. The head of the work RNDr., PaedDr. Jaromír Rux, CSc. The grade of qualification: bachelor. Jihlava 2009. 63 pages. This bachelor work consists of two main parts, theoretical and practical. The first part analyses the protection of cultural heritage, its origin and development in the Czech Republic, conservation areas and programmes of renovation cultural heritage. The second part is main part of this work and contains characteristics of Lipník nad Bečvou, it offers the list of sights and financial resources to their renovations. Too, it shows attitudes of citizens and public administration based on the questionnaire.

Key words Bachelor work. Care of historical monuments. Urban conservation areas. Programme of regenerations. Lipník nad Bečvou. Questionnaire.

5

OBSAH 0 ÚVOD.................................................................................................................................. 8 1 TEORETICKÁ ČÁST......................................................................................................... 9 1.1 Památková ochrana....................................................................................................... 9 1.1.1 Vznik a vývoj památkové péče.............................................................................. 9 1.1.2 Mezinárodní spolupráce....................................................................................... 11 1.1.3 Památková ochrana v České republice.................................................................12 1.1.4 Organizační uspořádání státní památkové péče................................................... 12 1.1.5 Vznik památkových rezervací..............................................................................14 1.1.6 Památková rezervace (PR)................................................................................... 14 1.1.7 Památková zóna (PZ)........................................................................................... 14 1.2 Programy na obnovu památek.....................................................................................15 1.2.1 Finanční mechanismy Evropského hospodářského prostoru a Norska................15 1.2.2 Programy na obnovu památek na úrovni Evropské unie..................................... 16 1.2.3 Programy na obnovu památek na úrovni České republiky.................................. 20 1.2.4 Programy na obnovu památek na úrovni Olomouckého kraje.............................22 1.3 Metodika práce............................................................................................................24 2 PRAKTICKÁ ČÁST......................................................................................................... 25 2.1 Charakteristika Lipníku nad Bečvou...........................................................................25 2.1.1 Přehled o počtu památkově chráněných objektů..................................................30 2.1.2 Technický stav..................................................................................................... 33 2.2 Podpora regenerace MPR v Lipníku nad Bečvou ze strany obce, kraje, státu........... 34 2.3 Investiční prostředky na obnovu památek a infrastruktury.........................................35 2.4 Dotazníkové šetření.....................................................................................................38 2.5 Vyhodnocení dotazníků pro občany Lipníku nad Bečvou..........................................38 2.6 Vyhodnocení dotazníků pro představitele samosprávy Lipníku nad Bečvou ............47 2.6.1 Vyhodnocení řízeného rozhovoru s panem starostou.......................................... 47 2.6.2 Vyhodnocení řízeného rozhovoru s pracovnicí odboru regionálního rozvoje z úseku památkové péče................................................................................48 2.7 SWOT analýza Městské památkové rezervace Lipník nad Bečvou........................... 49 2.8 Návrhová část..............................................................................................................50 3 ZÁVĚR.............................................................................................................................. 51 4 POUŽITÉ ZDROJE........................................................................................................... 52 5 PŘÍLOHY.......................................................................................................................... 55

6

SEZNAM ILUSTRACÍ Obrázek 1: Jednotky CZ-NUTS, zdroj: www.wikipedia.org............................................... 20 Obrázek 2: Znak města, zdroj: www.wikipedia.org ............................................................ 25 Obrázek 3: Prapor města, zdroj: www.wikipedia.org ..........................................................25 Obrázek 4: Poloha města Lipník nad Bečvou, zdroj: http://mesto-lipnik.cz........................ 26 Obrázek 5: Zvonice, v pozadí farní kostel sv. Jakuba.......................................................... 59 Obrázek 6: Radnice na náměstí T. G. Masaryka.................................................................. 59 Obrázek 7: Podloubí pod radnicí.......................................................................................... 60 Obrázek 8: Pravděpodobně nejstarší dům v Lipníku nad Bečvou č. p. 47 .......................... 60 Obrázek 9: Plochostropé podloubí domu č. p. 47................................................................. 61 Obrázek 10: Prampouchy......................................................................................................61 Obrázek 11: Zámek (dnes část Městského úřadu) - pohled ze předu, v pozadí věž kostela sv. Fr. Serafinského...............................................................................................................62 Obrázek 12: Zámek (pohled zezadu ze střešní zahrady)...................................................... 62 Obrázek 13: Pohled na konírnu se střešní zahradou (v současnosti v opravě)..................... 63 Obrázek 14: Piaristická kolej................................................................................................ 63 Obrázek 15: Starý židovský hřbitov..................................................................................... 64 Obrázek 16: Nový židovský hřbitov..................................................................................... 64

SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Financování ze státního rozpočtu [17]..................................................................... 35 Graf 2: Vztah obyvatel k městu vzhledem k trvalému bydlišti............................................ 39 Graf 3: Rozdělení respondentů podle doby pobytu.............................................................. 39 Graf 4: Povědomí respondentů o MPR Lipník nad Bečvou................................................. 40 Graf 5: Představy obyvatel o výhodách................................................................................ 41 Graf 6: Představy obyvatel o nevýhodách............................................................................ 41 Graf 7: Setkání se s památkovou ochranou...........................................................................42 Graf 8: Povědomí respondentů o přínosech MPR................................................................ 43 Graf 9: Program regenerace městských památkových rezervací a zón................................ 43 Graf 10: Setkání dotázaných s turisty................................................................................... 44 Graf 11: Názory respondentů na zájmy starosty a zastupitelstva o památkové ochraně...... 45 Graf 12: Vztah respondentů k městu.................................................................................... 45

SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Stanovení mezí soustavy územních jednotek podle počtu obyvatel [10]........... 18 Tabulka 2: Jednotky CZ-NUTS [3]...................................................................................... 19 Tabulka 3: Základní informace o Lipníku nad Bečvou, zdroj www.wikipedia.org............. 25 Tabulka 4: Názor obyvatel na větší návštěvnost města turisty............................................. 46 Tabulka 5: Údaje o respondentech........................................................................................47

7

0 ÚVOD Naše země je místem velmi vyhledávaným turisty. Oplývá přírodními krásami, ale také hrady, zámky, nejen jednotlivými památkami, ale celými obdivovanými městy či vesnicemi. To jsou naše poklady z minulosti. Musíme si uvědomit, nejen část našich obyvatel – aktivisté zapálení pro věc, ale všichni lidé, jak je důležité chránit a pečovat o tyto poklady z minulosti a předat je dalším generacím do budoucnosti. Měli bychom být hrdi na tyto odkazy, a pokud tak budou smýšlet všichni, bude o jednu starost památkové péče méně. Památková péče je jedním z mnoha oborů, které se potýkají se zjevnými problémy. Myslím, že tyto už v roce 1924 dobře věděl i pan Josef Švehla, který řekl: „Žádný příkaz, žádný zákon, žádný trest a byť nejlépe a nejostřeji byl k veřejnosti pronesen, nepomůže ochrániti ani stébla trávy v pažitu, není-li především v lidech samých oněch citů, jež působí, že člověk v úctě zastaví svou hrabivost a své osobní zájmy před památkami minulosti.“ [5] Vývoj samozřejmě zastavit nejde, ale měly by mu být dány takové hranice, aby to, co chráníme dnes, mohly obdivovat i budoucí turisté. Cílem mé práce je zmapovat investiční prostředky na obnovu památek v městské památkové rezervaci Lipník nad Bečvou za posledních 15 let, zjistit postoje občanů k obnově památek a k plošné ochraně historického centra města, zjistit názory občanů na význam památek pro cestovní ruch a vliv turistů a návštěvníků na život ve městě. Dále chci ověřit postoje představitelů místní samosprávy a památkové péče na plošnou památkovou ochranu historického centra města a pozitiva i negativa ochrany. Informace, které jsou zde uvedeny, pochází z mého výzkumu, pokud není uvedeno jinak. Taktéž grafy, obrázky a tabulky jsou výsledkem mé práce, pokud neuvádím, z jakého zdroje jsem čerpala.

8

1 TEORETICKÁ ČÁST 1.1 Památková ochrana 1.1.1 Vznik a vývoj památkové péče Zájem o nejrůznější památky můžeme najít již v dávných dobách, kdy šlo např. o sbírání uměleckých děl. Avšak pojem památková péče se začíná objevovat až na přelomu 18. a 19. století se vznikem romantismu a národního obrození. V Evropě již v 1. polovině 19. století vznikají instituce a zákony směřující na ochranu památek. První zemí, která vydala podobný zákon, bylo v roce 1834 Řecko. V českých zemích vzbudili zájem o kulturní památky národní buditelé. Vznikají nejrůznější spolky a organizace zabývající se kulturním dědictvím, např. již v roce 1796 vznikla Společnost vlasteneckých přátel umění, přeměněná později na Národní galerii, jejímž cílem bylo vytvořit obrazárnu ze zachráněných a zakoupených obrazů, dále založit školu na reprodukci a restaurování maleb a zpřístupňovat památky. V roce 1818 bylo založeno Vlastenecké muzeum, dnes Národní, při němž byl v roce 1843 vytvořen archeologický sbor, který začal vydávat první odborný časopis ve střední Evropě nazvaný Památky archeologické a místopisné (1854). První legislativní opatření na ochranu památek bylo vydáno 31. 12. 1850. Toto císařské nařízení ukládalo zřídit Centrální komisi pro výzkum a zachování stavitelský památek. Její povinností bylo vyjadřovat se k určitým stavebním problémům, zkoumat památky, získávat znalosti o nich nebo posoudit historickou cenu objektů, dokonce existoval finanční fond v případě havárií. Komise sídlila ve Vídni, působila i v českých zemích a pracovali v ní konzervátoři, jejichž úkolem bylo pořizovat soupis památek a upozorňovat na všechny okolnosti, které by ohrožovaly jejich ochranu. V roce 1858 bylo jmenováno celkem 58 konzervátorů, přičemž pro Čechy 14, pro Moravu jeden a pro Slezsko dva, a tito každý rok měli podávat úřadu podrobnou zprávu o své činnosti. Centrální komise založila i archiv plánů stavebních památek. V roce 1872 byla komise přejmenována na Centrální komisi pro péči o památky a její zájem se rozšířil i na movité památky. Za památky byly považovány věci či stavby pocházející minimálně z 18. století a starší. 9

„Centrální komise se řídila platnými zásadami své doby vycházející z tzv. purismu (to znamená snahou uvést památku do jejího původního stavu, bez ohledu na její pozdější stavební vývoj – „očištěním“ památky od pozdějších úprav tak docházelo k zásahům, které jsou z dnešního hlediska nevhodné). Odklon od purismu směrem k modernějším metodám péče o památky nastal pod vlivem tzv. vídeňské uměleckohistorické školy, díky působení profesorů Franze Wickhoffa a Aloise Riegla.“ [6] V květnu 1918 byl zřízen C. K. zemský památkový úřad pro Království České. Morava a Slezsko zůstaly spravovány z vídeňské Centrální komise. Při vzniku Československa navázal systém státní památkové péče na zákony a předpisy v rakousko-uherské monarchii, které tehdy patřily k nejmodernějším v Evropě. Ochrana památek se přesunula pod Ministerstvo školství a národní osvěty a název C. K. zemský památkový úřad pro Království České byl změněn na Státní památkový úřad (1920). Tento úřad spravoval památkovou péči i na Slovensku, kde byl zřízen vládní komisionář pro zachování památek. V roce 1918 byl vydán zákon č. 13/1918 Sb., o ochraně uměleckých a historických památek, který zakazoval vývoz památek, a to jak veřejných, tak i soukromých, a určoval sankce až do jednoho milionu korun nebo vězení. V Praze roku 1919 vznikl Státní fotoměřičský ústav, který měl za úkol odborné vyměřování a fotografování památek na celém území republiky a připravit a vydat soupis památek. Byl také založen Státní archeologický ústav pro výzkum archeologických památek. V květnu 1946 byl zákonem vytvořen pojem státní kulturní majetek a byly zřízeny Národní kulturní komise pro správu kulturního majetku v Praze a Bratislavě. Ochrana památek byla v roce 1949 zakotvena v ústavě. Od 1. ledna 1952 vládním nařízením č. 112/1951 Sb., o reorganizaci státní památkové péče bylo určeno, že památkovými orgány jsou krajské odbory školství, věd a umění. Památkový úřad byl přeměněn na Státní památkový ústav. Opatřením ministra byla roku 1953 vytvořena Státní památková správa, která zahrnovala agendu Národní kulturní komise, Státního památkového ústavu a Státního fotoměřičského ústavu.

10

V roce 1958 byl přijat první zákon o památkové péči, kde bylo jako vedoucí orgán památkové péče určeno Ministerstvo školství a kultury. Státní památková správa se ocitla v likvidaci a jako náhrada byl zřízen Státní ústav památkové péče a ochrany přírody, který měl za úkol vědecko-metodickou a výzkumnou činnost. V roce 1973 vláda ČSSR usnesla, že památek v její správě je příliš a proto snížila jejich počet. Určila čtyři kategorie podle významnosti památky, přičemž třetí a čtvrtá kategorie byly víceméně na odpis. Opravovaly se pouze významné památky a opravy se nesly v duchu ne zrovna citelných generálních rekonstrukcí. V roce 1990 došlo k oddělení ochrany přírody od památkové péče a vznikl Státní památkový ústav, od roku 2003 Národní památkový ústav. Do majetku státu zasáhly restituce, které dodnes nejsou zcela vyřešeny.

1.1.2 Mezinárodní spolupráce První mezinárodní spolupráce v oblasti památkové péče se začíná objevovat již po 1. světové válce. Avšak teprve v roce 1933 byla v Athénách na Mezinárodním kongresu moderní architektury přijata tzv. Athénská charta jako soubor zásad moderního urbanismu. 4. listopadu 1946 byla založena Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) podepsáním její ústavy v Londýně. Byly vytvořeny tři úmluvy, které jsou právně závazné i pro Českou republiku, a to Haagská konvence o ochraně kulturních statků v případě válečného konfliktu (1954), Úmluva o opatřeních k zákazu a zabránění nedovoleného dovozu, vývozu a předání vlastnického práva kulturních statků (1970) a Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví (1972). Poslední jmenovaná zavedla Seznam světového dědictví UNESCO, kam může každý stát, který k dohodě přistoupil, navrhovat své památky. V roce 1964 byla na Mezinárodním kongresu architektů a techniků historických památek přijata tzv. Benátská charta, která pojednává o základních principech ochrany a péče o památky.

11

Od roku 1965 Mezinárodní rada pro památky a sídla (ICOMOS) řeší teoretické i praktické otázky památkové péče. Tato rada sdružuje osoby a instituce zapojené v oblasti památkové péče. Sídlí v Paříži a v České republice pracuje Český národní komitét ICOMOS. Rada Evropy také řeší otázky památkové péče a přijala nejrůznější úmluvy a deklarace zaměřující se na ochranu architektonického a archeologického dědictví. Rada Evropy vznikla v roce 1949 a Česká republika s ní spolupracuje od roku 1993. V roce 1959 UNESCO vytvořilo Mezinárodní centrum pro studium ochrany a restaurování kulturního dědictví a Česká republika k němu přistoupila v roce 1995.

1.1.3 Památková ochrana v České republice Památková ochrana v České republice se řídí zákonem č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči. Poslední novelizace nese označení 307/2008 Sb. Tyto současné právní normy jsou však dnes již nevyhovující. Ministerstvo kultury připravuje nový památkový zákon, který se však dosud nepodařilo prosadit v Parlamentu České republiky. „Účelem zákona je zabezpečit ochranu kulturních památek jako nedílnou součást kulturního dědictví společnosti, hmotného svědectví dějin, významného činitele životního prostředí a nenahraditelného bohatství státu. Zákon vytváří podmínky pro jejich zachování a vhodné využívání, vymezuje práva i povinnosti vlastníků kulturních památek a stanovuje postupy, jakými stát zabezpečuje jejich ochranu prostřednictvím příslušných správních orgánů a odborných organizací.“ [6]

1.1.4 Organizační uspořádání státní památkové péče Památková péče je v současné době vykonávána úřady: -

Ministerstvo kultury České republiky

-

krajské úřady

-

obecní úřady obcí s rozšířenou působností

„Tyto orgány vydávají příslušná rozhodnutí na základě žádostí vlastníka kulturní památky resp. národní kulturní památky. Před vydáním rozhodnutí si vyžádají stanovisko odborné organizace státní památkové péče“ [6], kterou je Národní památkový ústav. Tato organi12

zace poskytuje odbornou pomoc vlastníkům kulturních památek při zajišťování péče o ně a vede Ústřední seznam kulturních památek, který v současné době obnáší přibližně 38.000 nemovitých a 320.000 movitých památek. Kromě ochrany jednotlivých památek zná právo i způsob plošné ochrany a to památková rezervace a nižší stupeň památková zóna (viz podkapitoly 1.1.6 a 1.1.7). Ministerstvo kultury zřídilo jako svůj specializovaný kontrolní orgán Památkovou inspekci. „Rada kraje a rada obce s rozšířenou působností mohou zřídit komise státní památkové péče jako své pracovní komise, které napomáhají plnění úkolů úřadu v oblasti památkové péče. Zapojit do činnosti může rada obce s rozšířenou působností také dobrovolné pracovníky ve funkci konzervátora či zpravodaje památkové péče.“ [6] Za kulturní památky podle zákona č. 20/1987 Sb. (dále jen památkový zákon) dle § 2 odstavec 1 prohlašuje Ministerstvo kultury České republiky nemovité a movité věci, popřípadě jejich soubory, a) „které jsou významnými doklady historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti od nejstarších dob do současnosti, jako projevy tvůrčích schopností a práce člověka z nejrůznějších oborů lidské činnosti, pro jejich hodnoty revoluční, historické, umělecké, vědecké a technické, b) které mají přímý vztah k významným osobnostem a historickým událostem.“ [6] Kulturní památky prohlašuje vláda České republiky nařízením za kulturní památky a stanoví podmínky jejich ochrany a tyto se zapisují do Ústředního seznamu kulturních památek České republiky. Nejvýznamnější kulturní památky jsou prohlašovány za Národní kulturní památky a jejich ochrana je samozřejmě přísnější (§ 4 památkového zákona). V paragrafu číslo 5 a 6 tohoto zákona je definice památkové rezervace a památkové zóny. Podle této definici je památková rezervace území, jehož charakter a prostředí určuje soubor nemovitých kulturních památek, popřípadě archeologických nálezů, vláda České republiky může nařízením prohlásit jako celek za památkovou rezervaci a stanovit podmínky pro zabezpečení její ochrany. Nižším stupněm je území městské památkové zóny s menším množstvím kulturních památek. 13

1.1.5 Vznik památkových rezervací Od konce 40. let probíhaly debaty o ochraně historických center měst. Statut městská památková rezervace vznikl usnesením vlády z roku 1950, kde byl schválen postup na zajištění péče o opravu domů v historických jádrech měst Ministerstvem školství, věd a umění. V roce 1952 bylo vyhlášeno vládou České republiky 30 městských památkových rezervací. Pro městské památkové rezervace se začaly zpracovávat asanační plány ve Státním ústavu pro rekonstrukci památkových měst a objektů (SÚPRMO). Bohužel ekonomická idea socialisticky řízeného hospodářství a nedostatek financí neumožnily všechny plány realizovat a památky ve skutečnosti chátraly.

1.1.6 Památková rezervace (PR) Je chráněné území s větší historickou kompaktní zástavbou nemovitými památkami, obvykle bez rušivých novodobých stavebních zásahů, které by znehodnocovaly urbanistické kvality a charakter prostředí. To znamená, že převažující většina staveb v rezervaci má zachováno své originální ztvárnění exteriéru, průčelí s drobnými architektonickými detaily, hmotu včetně tvaru střechy, prostorovou dispozici a obvykle také prvky a vnitřní prostorové řešení v co největší autenticitě. Prohlášení území, určeného souborem nemovitých kulturních památek či popřípadě archeologických nálezů, za památkovou rezervaci je v kompetenci vlády České republiky. Vláda prohlašuje památkovou rezervaci nařízením a stanovuje také podmínky pro zabezpečení jejich ochrany. Památkové rezervace lze z hlediska velikosti sídel členit na městské (MPR), vesnické (VPR) a archeologické. Vesnická památková rezervace je příkladem specifického typu rezervace s unikátně dochovanými soubory lidové architektury.

1.1.7 Památková zóna (PZ) Jedná se o území sídelního útvaru nebo jeho části s menším podílem kulturních památek, historické prostředí nebo část krajinného celku, které vykazují významné kulturní hodnoty. Smyslem památkové regulace je zajištění uchování charakteru sídla, jeho půdorysná rehabilitace a zajištění toho, aby se případná nová zástavba podřizovala charakteru prostředí a nezpůsobovala jeho narušení. Toto pravidlo je nutné prosazovat i u staveb, které nejsou samostatně chráněny jako kulturní památky a uvažuje se o jejich stavební úpravě nebo změně. Prohlášení území sídelního útvaru splňující uvedenou definici památkového zá14

kona, historického prostředí nebo část krajinného celku a stanovení podmínek jejich ochrany je v pravomoci Ministerstva kultury, které tak činí po projednání s příslušným krajským úřadem. Památkové zóny lze podobně jako rezervace členit na městské (MPZ) a vesnické (VPZ). Další specifickou kategorií jsou krajinné památkové zóny (KPZ). Jedná se o takovou část krajiny, jejíž podoba byla v podstatné míře ovlivněna vědomou historickou činností člověka. Tímto faktorem se rapidně liší od chráněných krajinných území, jejichž prioritou je ochrana přírodního dění a zachovalé krajinné a přírodní složky nepoznamenané lidskou činností. Příkladem takovéto člověkem záměrně utvářené a mnohdy i esteticky komponované krajiny mohou být například barokní krajinné kompozice se stromovými alejemi a architektonickými díly. Vyžaduje-li to ochrana kulturní památky, národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny může podle § 17 zákona vymezit obecní úřad obce s rozšířenou působností ochranné pásmo. Ochranné pásmo zamezuje, aby nevhodné novostavby nevznikaly v těsném sousedství chráněného území a zamezuje tak optickému znehodnocení pohledů na chráněné sídlo.

1.2 Programy na obnovu památek 1.2.1 Finanční mechanismy Evropského hospodářského prostoru a Norska Tyto finanční mechanismy se často zařazují do fondů Evropské unie, faktem ale je, že tyto v roce 2004 založily tři nečlenské státy Evropské unie, a to Island, Knížectví Lichtenštejnsko a Norské království. Norsko také založilo vlastní, Norský finanční mechanismus. Program je pětiletý (2004 – 2009) a finanční pomoc je poskytována deseti státům, které se připojily k EU v roce 2004, a dále Španělsku, Portugalsku a Řecku. Hlavním cílem je snížení sociálních a ekonomických nerovností v členských zemích v rámci těchto vymezených prioritních oblastí: 1. Uchování evropského kulturního dědictví 2. Ochrana životního prostředí 3. Rozvoj lidských zdrojů 4. Zdravotnictví a péče o dítě 15

5. Podpora udržitelného rozvoje 6. Vědecký výzkum a vývoj 7. Implementace Schengenského acquis1, posilování justice 8. Technická pomoc Prioritní oblasti 1 – 6 jsou pouze v rámci Finančních mechanismů Evropského hospodářského prostoru, Norský finanční mechanismus navíc připojil také oblasti 7 a 8.

1.2.2 Programy na obnovu památek na úrovni Evropské unie „Fondy EU představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Právě jejich prostřednictvím se rozdělují finanční prostředky určené ke snižování ekonomických a sociálních rozdílů mezi členskými státy a jejich regiony.“ [18] Evropská unie má k dispozici tyto hlavní fondy: 1. Strukturální fondy: a. Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) b. Evropský sociální fond (ESF) 2. Fond soudržnosti (FS) „Každá členská země si dojednává s Evropskou komisí operační programy (OP), které jsou zprostředkujícím mezistupněm mezi třemi hlavními evropskými fondy (ERDF, ESF, FS) a konkrétními příjemci finanční podpory v členských státech a regionech. Jsou to strategické dokumenty představujících průnik priorit politiky hospodářské a sociální soudržnosti EU a individuálních zájmů členských států.“ [18] Česká republika si pro období 2007 – 2013 vyjednala celkem 26 těchto programů, které jsou rozděleny následovně:

1

Acquis - „Acquis communautaire [aki komynotr] (nebo pouze acquis) je francouzský termín, který se používá pro právní řád Evropské unie / Evropského společenství. Acquis je nadřazen národnímu právu členských zemí Evropské unie. Jedná se o zakládací smlouvy, které zásadním způsobem ovlivnily vývoj evropské ekonomické integrace.“ [1]

16

1. Tematické operační programy – jsou určeny k realizaci cíle konvergence pro všechny regiony, s výjimkou hlavního města Prahy. V období 2007 – 2013 se jedná o tyto programy: Integrovaný operační program, OP Podnikání a inovace, OP Životní prostředí, OP Doprava, OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, OP Výzkum a vývoj pro inovace, OP Lidské zdroje a zaměstnanost, OP Technická pomoc. 2. Regionální operační programy – tyto programy mají za cíl zvýšení konkurenceschopnosti regionů, urychlení jejich rozvoje a zvýšení atraktivity regionů pro investory. Každý ROP je řízen samostatně Regionální radou (RR) příslušného regionu soudržnosti. Oblasti podpory se dají shrnout do následujících témat, které upřesňují jednotlivé Regionální rady – Dopravní dostupnost a obslužnost, Rozvoj území, Regionální rozvoj území a Rozvoj cestovního ruchu. ROP jsou financovány z výše uvedeného Evropského fondu pro regionální rozvoj. 3. Operační programy Praha – „do cíle Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost spadá v období 2007 – 2013 z regionů soudržnosti České republiky jen Hlavní město Praha, ostatní regiony přísluší do cíle Konvergence. Pro Prahu jsou v cíli Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost připraveny dva operační programy (OP): OP Praha Konkurenceschopnost a OP Praha Adaptabilita.“ [18] 4. Evropská územní spolupráce Regionem soudržnosti se nazývá úroveň územního členění NUTS 2, kam jsou směřovány prostředky z fondů EU. V roce 2000 Česká republika vytvořila status kraj (NUTS 3), aby však vyhověla klasifikaci Evropské unie NUTS, neboli Nomenklatura územních statistických jednotek (zkratka pochází z francouzského Nomenclature des Unites Territoriales Statistique, nebo anglického Nomenclature of Units for Territorial Statistics), bylo potřeba vytvořit ještě jeden mezistupeň, a to NUTS 2.

17

Statistická jednotka

Nejvyšší počet obyvatel

Nejnižší počet obyvatel

NUTS 1

7.000.000

3.000.000

NUTS 2

3.000.000

800.000

NUTS 3

800.000

150.000

Tabulka 1: Stanovení mezí soustavy územních jednotek podle počtu obyvatel [10]

NUTS 1 území

NUTS 2 kód

region

NUTS 3 kód

kraj

kód

18

NUTS Praha

CZ01 Hlavní město Praha

CZ010

NUTS Střední Čechy

CZ02 Středočeský kraj

CZ020

NUTS Jihozápad

NUTS Severozápad

Jihočeský kraj

CZ031

Plzeňský kraj

CZ032

Karlovarský kraj

CZ041

Ústecký kraj

CZ042

Liberecký kraj

CZ051

CZ05 Královéhradecký kraj

CZ052

CZ03

CZ04

Česká republika CZ0 NUTS Severovýchod

NUTS Jihovýchod

NUTS Střední Morava

NUTS Moravskoslezsko

Pardubický kraj

CZ053

Kraj Vysočina

CZ063

Jihomoravský kraj

CZ064

Olomoucký kraj

CZ071

Zlínský kraj

CZ072

CZ06

CZ07

CZ08 Moravskoslezský kraj

CZ080

Tabulka 2: Jednotky CZ-NUTS [3]

19

Obrázek 1: Jednotky CZ-NUTS, zdroj: www.wikipedia.org

Jak je z tabulky 2 i obrázku 1 patrno, Olomoucký kraj je přiřazen do NUTS Střední Morava. Na ROP Střední Morava bylo vyčleněno 657,39 mil. €, což činí přibližně 2,46 % veškerých prostředků určených z fondů EU pro Českou republiku. Tento ROP obsahuje čtyři prioritní osy, a to: -

Doprava – na tuto prioritní osu je vyčleněno pro období 2007 – 2013 255,1 mil. €;

-

Integrovaný rozvoj a obnova regionu – vyčleněno 259,0 mil. €;

-

Cestovní ruch – vyčleněno 121,6 mil. €;

-

Technická pomoc – vyčleněno 21,7 mil. €.

1.2.3 Programy na obnovu památek na úrovni České republiky „V případě mimořádného společenského zájmu na zachování kulturní památky může výjimečně poskytnout příspěvek Ministerstvo kultury.“ [19] Tento zájem se snaží Ministerstvo kultury definovat prostřednictvím některého z uvedených programů: 1. Havarijní program

20

Tento program je určen na podporu a krytí finančních potřeb pro zabezpečení naléhavých oprav památek, především odstranění havarijního stavu střechy a staticky narušených nosných konstrukcí. 2. Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón Je určen pro opravy památek na území měst s vyhlášenou městskou památkovou rezervací nebo městskou památkovou zónou. Finanční příspěvky mohou být poskytnuty tehdy, pokud má město zpracován vlastní program regenerace a pokud se vlastník podílí finančně na obnově kulturní památky. 3. Program záchrany architektonického dědictví Tento je určen na obnovu a zachování kulturních památek, které tvoří nejcennější část architektonického dědictví ČR jako jsou hrady, zámky, kláštery, historické zahrady, kostely, obranné městské a pevnostní systémy apod. 4. Program péče o vesnické památkové rezervace a zóny a krajinné památkové zóny Určen na podporu obnovy a zachování kulturních památek zejména lidové architektury, jakými jsou například zemědělské usedlosti, chalupy, kapličky, boží muka apod., které se nacházejí na území prohlášených vesnických památkových rezervací a zón a krajinných památkových zón. 5. Program restaurování movitých kulturních památek Určen restaurování movitých kulturních památek a jejich souborů, které jsou významnými díly výtvarných umění a uměleckořemeslnými pracemi – např. oltáře, sochařská díla, kostelní lavice, varhany apod. 6. Program podpory záchranných archeologických výzkumů Určen na terénní výzkumy a jejich zpracování, prováděné obecní úřady obcí s rozšířenou působností organizacemi a zaměřené na poznání a dokumentaci ohrožených archeologických pramenů. 7. Program obnovy kulturních památek prostřednictvím obcí s rozšířenou působností 21

Určen na zachování a obnovu nemovitých kulturních památek mimo památkové rezervace a zóny, tyto nejsou ve vlastnictví České republiky a nemají status národní kulturní památky. 8. Program podpora pro památky UNESCO Cílem je podporování rozvoje památek na území České republiky, které jsou zapsané na Seznamu světového dědictví.

1.2.4 Programy na obnovu památek na úrovni Olomouckého kraje V Olomouckém kraji probíhá Program podpory kultury a památkové péče, v jehož rámci lze získat dotace z programů Obnova kulturních památek a Obnova staveb drobné architektury. 1.2.4.1 Obnova kulturních památek „Cílem programu je zachování kulturního dědictví kraje formou podpory úhrady nákladů spojených se záchranou, obnovou, zachováním a využitím kulturních památek.“ [12] Podle plánu bude v roce 2008 poskytnuto na obnovu kulturních památek v Olomouckém kraji 48 dotací v celkové výši 13 858 669 Kč. „Program slouží především k naplnění těchto priorit: 1. záchrana a obnova kulturních památek nacházejících se ve špatném technickém stavu, pokud tento stav nebyl zaviněn vlastníkem kulturní památky, 2. zachování kulturně historického charakteru a výpovědní hodnoty kulturních památek, 3. zvýšení prezentace památkového fondu v krajském i celostátním měřítku, 4. soulad způsobu využití památky s charakterem jejích kulturně historických hodnot.“ [12] 1.2.4.2 Obnova staveb drobné architektury „Cílem programu je zachování kulturního dědictví kraje formou podpory úhrady nákladů spojených se záchranou, obnovou, zachováním a využitím drobných památek a objektů a to i těch, které nejsou evidovány v Ústředním seznamu kulturních památek ČR.“ [12]

22

Na obnovu staveb drobné architektury místního významu v Olomouckém kraji bude v roce 2008 poskytnuto celkem 77 dotací v celkové výši 3 136 700 Kč. „Program slouží především k naplnění těchto priorit: 1. záchrana a oprava objektů památkové a historické hodnoty nacházejících se ve špatném technickém stavu, pokud nebyl tento stav zaviněn jejich vlastníkem, 2. dominantní postavení objektu v krajině nebo zástavbě obce, 3. vztah objektu k historii obce, 4. kulturně historická hodnota objektu a jeho stáří, 5. vhodnost případného využití objektu s ohledem na jeho kulturně historické hodnoty.“ [12]

23

1.3 Metodika práce Metodika práce se týká hodnocení výsledků Programu regenerace městské památkové rezervace Lipník nad Bečvou a postojů občanů a veřejné správy k otázce plošné ochrany a obnovy památek a jejich významu pro rozvoj cestovního ruchu. Průzkum proběhl formou sociologického výzkumu dotazníkovou formou mezi obyvateli města, z nichž část budou respondenti bydlící na území městské památkové rezervace a část, kteří bydlí mimo toto území. Počet respondentů byl 150. Příklad dotazníku je uveden v příloze 1. Postoje veřejné samosprávy na plošnou památkovou ochranu historického centra města a její pozitiva a negativa byly zjišťovány také formou dotazníku, jehož vzor je k naleznutí v příloze 2. Bakalářská práce byla zpracována podle tohoto metodického postupu: 1. Sběr informací ze sekundárních zdrojů. 2. Popis vzniku a vývoje památkové péče a programů na obnovu památek. 3. Provedení sociologického výzkumu s obyvateli města Lipník nad Bečvou a s představiteli místní samosprávy. 4. Vyhodnocení dat statistickými metodami.

24

2 PRAKTICKÁ ČÁST 2.1 Charakteristika Lipníku nad Bečvou

Obrázek 2: Znak města, zdroj: www.wikipedia.org

Obrázek 3: Prapor města, zdroj: www.wikipedia.org

Status:

Město

Katastrální výměra:

30,57 km²

Počet obyvatel:

8.424 (1. 7. 2007) [4]

Zeměpisná šířka:

49° 31' 43"

Zeměpisná délka:

17° 35' 08"

Nadmořská výška:

233 m

Části obce:

5

Tabulka 3: Základní informace o Lipníku nad Bečvou, zdroj www.wikipedia.org

Lipník nad Bečvou leží v rovině Moravské brány v nadmořské výšce 233 m n. m. asi 15 km severovýchodně od Přerova a 30 km od Olomouce. Toto město má vynikající dopravní spojení, a to jak silniční, tak i železniční. Vede tudy železniční trať označena č. 250 ve 25

směru Česká Třebová – Přerov – Bohumín a v blízkosti města i rychlostní komunikace R35 a dálnice I/47, která byla zprovozněna v roce 2008.

Obrázek 4: Poloha města Lipník nad Bečvou, zdroj: http://mesto-lipnik.cz

Jak již bylo řečeno, Lipník nad Bečvou leží uprostřed Moravské brány, v její nejužší části. Na jedné straně jej obklopují Oderské vrchy a na druhé straně se vypínají Hostýnské vrchy se zříceninou hradu Helfštýn, která je častým cílem přijíždějících turistů. Poloha uprostřed Moravské brány není náhodná, již v dávné minulosti tudy vedla obchodní stezka a samotné jádro původní osady stálo na Jantarové cestě. V okolí města navíc jsou doloženy nálezy ze starší i mladší doby kamenné, a také z pozdějšího keltského období. K zmiňované osadě se kolem roku 1260 připojilo nově založené město, které již koncem 13. století bylo hrazené. Mělo dvě brány – Oseckou na západní straně a Hranickou na východní. Kamenné opevnění bylo vybudováno koncem 15. století, kdy se jednalo o dvojitý pás hradeb s válcovými baštami; později v 16. století bylo upravováno. Do dnešních dob se dochovala část hradeb na severu, západě a jihu včetně několika bašt. Původně patřilo město k hradu Drahotuš, jehož zříceninu lze najít asi 6 km severovýchodně od Lipníku, od 14. století je však město spojeno s novým hradem Helfštýnem do jednoho panství. Od počátku 14. století byl Lipník nad Bečvou majetkem pánů z Kravař – v roce 1378 dostává město první privilegia, která umožnila další hospodářský rozkvět; jednalo se zejména 26

o udělení odúmrtí2, osvobození od roboty a darování pozemků. Dalšími majiteli byli v letech 1447 – 1467 páni ze Sovince. V této době měl již Lipník právo várečné3, právo na šenk vína a dva výroční trhy. Od roku 1467 byli majiteli města Kostkové z Postupimic. Roku 1477 se stal majitelem panství Vilém z Pernštejna, který koupil město i helfštýnské panství. Tato doba je obdobím největšího rozkvětu, je založena městská škola, přichází sbor jednoty bratrské, rozrůstá se židovská komunita, která má vlastní radnici, školu a synagogu. Po polovině 16. století opět dochází ke střídání majitelů. Vnuk Viléma z Pernštejna Vratislav kvůli zadlužení prodává panství Půtovi z Ludanic, toto díky sňatku Kateřiny z Ludanic s Petrem Vokem přešlo na vlastnictví Rožmberků. Opět kvůli dluhům roku 1593 kupuje panství Hynek starší Bruntálský z Vrbna. Jeho syn Jiří se účastnil stavovského povstání, proto byl po bitvě na Bílé hoře v roce 1622 vsazen do vězení, kde zemřel. Téhož roku bylo panství zkonfiskováno císař Ferdinand II. jej daroval kardinálovi Františku z Dietrichsteinu, v jejichž majetku bylo až do roku 1858, kdy rod vymřel po meči. Panství získala dědička Gabriela Hatzfeld-Wildenburg a poté její dcera Antoinetta, hraběnka z rodu Althannů, jimž byl majetek zabaven po 2. světové válce. Město Lipník nad Bečvou se může pyšnit zachovalým historickým jádrem obehnaným hradbami se sedmi baštami. Pozůstatky těchto hradeb patří k nejzachovalejším na Moravě. Městské brány však zanikly již v 19. století. Centrum tvoří náměstí T. G. Masaryka, původně čtvercového tvaru, díky dodatečné zástavbě domovního bloku s radnicí má dnes tvar písmene L. Nachází se zde nárožní radnice s renesančním jádrem a podloubím, která byla v polovině 19. století přestavěna empírově, dále dvě kašny – starší se sochou sv. Floriána (1700, původně byla zdobena piniovou šiškou, později osazena patronem hasičů, sv. Floriánem) a druhá se sv. Janem Nepomuckým (1859), mariánský sloup (1694) a celá řada měšťanských domů se zachovaným podloubím, pod většinou těchto domů se nachází celá soustava podzemních až dvoupatrových sklepů, z nichž některé jsou zasypány kvůli statice, ale 2

Odúmrtí (nebo také odúmrť) – „je majetek zůstavitele, jenž neměl žádné dědice ze zákona ani ze závěti. Dědictví tedy přechází stát. V období středověku a raného novověku si odúmrtní právo nárokoval český panovník, a to již v 10. století. Tuto praxi postupně převzala i šlechta a vrchnost u svých leníků (statky, které tak vrchnost získala, byly zapisovány do odúmrtních knih). Prakticky tedy majetek každého, kdo zemřel bez mužských dědiců, připadl panovníkovi (resp. vrchnosti v případě poddanských statků). Od 14. století se vrchnost začala tohoto práva vzdávat, a to hlavně proto, aby zabránila vzniku pustnoucích míst.“ [11] 3

Právo várečné – „je jedním z nejdůležitějších a nejvýdělečnějších středověkých městských práv, které umožňovalo vařit pivo. (…). Prakticky pokud město mělo právo várečné, mohl ve svém domě pivo vyrábět a šenkovat každý plnoprávný měšťan.“ [15]

27

některé jsou funkční dodnes. Nejstarším dochovaným domem je měšťanský dům čp. 47 z konce 15. století s plochostropým podloubím, zdobeným dřevěným dveřním portálem, mázhauzem a původním renesančním typem fasády se slepým oknem ve štítu ve tvaru čtyřlístku. Na severovýchodním konci náměstí v úzké uličce mezi náměstím a ulicí Hvězdní lze najít ukázku vzácné středověké architektury, tzv. prampouchy4. V Lipníku nad Bečvou jsou dva kostely, kostel sv. Jakuba a kostel sv. Františka Serafinského. Kostel sv. Jakuba (v některých pramenech uváděn jako kostel sv. Jakuba Většího) byla snad původně románská stavba, ale ještě před rokem 1400 byl Lackem z Kravař znovu vystavěn goticky. Postupem času byl dále upravován, z jižní strany byla přistavěna kaple Panny Marie a roku 1596 byla zvýšena věž a ozdobena arkádovým renesančním ochozem a bání. V roce 1604 město nechalo ulít nový zvon vážící přes 5 tun jménem Michal. Bohužel jeho rozkyv byl tak velký, že narážel do zdi kostelní věže, proto byla postavena zvonice se čtvercovým půdorysem 10 x 10 m, vysoká 24 metrů a byly na ni přemístěny všechny zvony z věže kostela sv. Jakuba; celkem jsou tři – Michal (největší), Jakub (nejstarší – pořízen už v roce 1464) a Barborka (z roku 1696, která sloužila jako umíráček). Při požáru v roce 1613 kostel vyhořel, ale ještě téhož roku byl opraven včetně nové střechy věže. Zařízení kostela pochází z 60. let 18. století, kdy byl kostel přestavěn barokně. Kostel sv. Františka Serafinského se nachází v Bratrské ulici v sousedství piaristického kláštera a zámku. Stojí na místě, kde byl v letech 1590 – 93 postaven renesanční bratrský kostel. Z původního kostela se dochovala dispozice stavby včetně obvodových zdí kněžiště s opěrnými pilíři a dvojice věží, severní je vyzdobena sloupkovými arkádami s balustrádou, jižní je nižší a zřejmě nikdy nebyla dostavěna do zamýšlené výše. Po roce 1634 převzali kostel piaristé a zasvětili jej sv. Františku Serafinskému; poté byl přestavěn v ranném baroku, upravena fasáda, přistavěna sakristie a dvě kaple po stranách kostela. Zajímavá je vstupní brána s půlkruhovým obloukem a tepanou barokní mříží z roku 1757. Na bráně je plastika, která přestavuje Zjevení sv. Terezy sv. Josefu Kalasánskému, zakladateli řádu piaristů. Kostel má velmi dobrou akustiku a v současné době je využíván jako místo konání pravidelných koncertů.

4

Prampouch – „je architektonický prvek. Jedná se o zděný oblouk mezi dvěma budovami. Bývají opatřeny stříškou. Většinou se vyskytují prampouchy pouze v jedné řadě, výjimečně i ve více řadách nad sebou.“ [14]

28

Jak již bylo zmíněno, vedle kostela sv. Františka Serafinského se nachází rozlehlý piaristický klášter. Piaristé přišli do Lipníku na popud Františka z Dietrichstejna v roce 1634 a nastěhovali se do domu Jednoty bratrské. Poté došlo k několika přestavbám a přístavbám kvůli rozvíjející se činnosti řádu. Proto má dnes dispozice z 18. století se dvěma nádvořími. V objektu byla škola, noviciát, knihovna, oratorium, byty řeholních kleriků a žáků. V letech 1833 – 1834 pobýval jako zdejší žák i Johann Gregor Mendel, objevitel genetických zákonů. Piaristé odešli z kláštera v roce 1884. Původní renesanční zámek byl vystavěn Bruntálskými z Vrbna na přelomu 16. a 17. století. Po konfiskaci panství byly roku 1626 přemístěny z hradu Helfštýn panské vrchnostenské úřady. Za Dietrichstejnů si zámek uchoval svou renesanční podobu, ale v 60. letech 19. století byl přestavěn ve stylu pozdního klasicismu. Ve stejné době vznikla střešní zahrada na střeše bývalých stájí západního dvorního křídla. V době svého vzniku to byla první střešní zahrada severně od Alp. Současná střešní zahrada byla vybudována v letech 1910 – 1911. Po kompletní rekonstrukci je zahrada ve stavu, v jakém se blíží tomu původnímu. Za zámkem se rozkládá park, který byl založen v polovině 17. století knížetem Dietrichstejnem jako okrasná zahrada s ovocnými stromy. Od roku 1880 došlo ke zvětšení plochy parku a byl zaveden anglický styl parku. Kompozice je založena na kráse jednotlivých stromů na ploše trávníků. Některé stromy pocházejí ještě z dob založení, například vzrostlá převislá forma buku lesního, zvaná „Opičák“ (výška cca 12 m, obvod kmene 433 cm, průměr koruny 25 m), jehož větve dosahují až k zemi. K Lipníku nad Bečvou se neodmyslitelně váže také významná židovská komunita. Židovské osídlení je doloženo od roku 1454, kdy byli Židé vypovězeni z královských měst, například z Olomouce a Uničova, již předtím jsou však doloženi jednotliví Židé. Židé se směli usazovat na západní, později i na východní, straně města v blízkosti obou městských bran. Židovské osídlení však netvořilo uzavřené ghetto, ale domy se nacházely v celém městě. Díky přízni vrchnosti židovských obyvatel postupně přibývalo, až byl Lipník v polovině 19. století pátým největším židovským osídlením na Moravě, a to po Mikulově, Prostějově, Boskovicích a Holešově, kdy Židé tvořili 31 % všech obyvatel Lipníku nad Bečvou. „Synagoga je ve městě doložena již v roce 1540. Stojí na samém konci Pernštýnské ulice těsně u hradeb. Její budova byla na počátku 17. století upravena ve stylu pozdní gotiky. Jde 29

o nejstarší stojící synagogu Moravy. V 19. století při ní existovala významná škola – ješiva5. (…) Po druhé světové válce byla synagoga adaptována pro účely husitské církve. Šikmo proti ní na druhé straně ulice stojí výstavný nadační dům židovských podnikatelů Guttmannů (čp. 659). Bratři David a Wilhelm Guttmannové byli spolumajiteli ostravských dolů a oceláren.“ (4) V Lipníku se do dnešní doby zachovaly dva židovské hřbitovy, i když jich původně bylo více. Ty jsou od sebe vzdáleny jen přes úzkou ulicí Zahradní. Na Starém židovském hřbitově se pohřbívalo od roku 1567 do roku 1883. Podle odhadů se zde nacházelo přibližně 1.500 až 1.800 náhrobků. Za války, v roce 1942, byl zničen německým vojskem a zároveň stržena ohradní zeď z lomového kamene, Po válce bylo asi 160 náhrobků odvezeno na místo u jižní zdi novém hřbitově a plocha hřbitova byla přeměněna na park s dětským hřištěm. Hřbitov se dočkal obnovy až po roce 1989 za podpory organizace Agudath Izrael of America a potomků rodiny rabína Fränkela, který zde byl pochován. Byla také obnovena ohradní zeď a rozmístěny všechny zachovalé staré náhrobky. Nový hřbitov byl zřízen v roce 1883 hned v sousedství starého. Poslední pohřeb se zde konal v roce 1942. Od brány vedla alej stromů k obřadní síni, kterou strhli nacisté. Do roku 1989 byl i tento hřbitov prakticky odsouzen k zániku, například staré náhrobky byly prodávány kamenické dílně a ostatní shrnuty na hromady. Dnes probíhá identifikace náhrobků a jejich zpětné osazování.

2.1.1 Přehled o počtu památkově chráněných objektů Jak již bylo řečeno, část města může být prohlášena za městskou památkovou rezervaci pouze nařízením Vlády České republiky. Toto Nařízení Vlády České socialistické republiky č. 54/1989 Sb. o prohlášení území historických jader měst Kolína, Plzně, Brna, Lipníku nad Bečvou a Příboru za památkové rezervace bylo schváleno dne 14. 4. 1989 s účinností od 1. 6. 1989 a bylo uveřejněno v č. 15/1989 Sb. na straně 0566. Hranice městské památkové rezervace jsou vymezeny v příloze k již uvedenému nařízení, kde se přesně říká: „Hranice území rezervace v Lipníku nad Bečvou vede na severu po obvodu hřbitova, dále po západní straně ulice Bohuslavské, na severní a východní straně historického jádra po obvodu Komenského sadů, na jihu po vnější hranici zástavby ulice Novosady, po hranici parcely č. 2594/4, pokračuje po levém břehu Loučenského potoka, po 5

Ješiva - „vyšší typ školy určené ke studiu talmudu (souhrnu židovského zákona a tradice)“ (4)

30

hranici parcel č. 269, 161/1, 270, 1243/5, 1243/15, 166, ulicí Na Zelince, Bratrskou, Piaristickou, Neffovou, po hranici parcely č. 388/1 a dále po obvodu hřbitova, kde se hranice území rezervace vrací k výchozímu bodu.“ [17] Viz doprovodný materiál. V rámci hranice městské památkové rezervace Lipník nad Bečvou se jedná o tyto objekty: -

Okruh městského opevnění

-

Bývalý zámek č.p. 358 Bratrská s areálem parku

-

Dům č. p. 357 (areál bývalé piaristické koleje s ohradní zdí, altánem v zahradě a obytnou budovou č. p. 358a)

-

Církev československá husitská Lipník nad Bečvou (bývalá synagoga)

-

Farní kostel sv. Jakuba Většího s bránou a ohradní zdí

-

Zvonice při farním kostele sv. Jakuba Většího

-

Fara římskokatolické církve č. 67 s ohradní zdí

-

Filiální kostel sv. Františka Serafínského (bývalý piaristický kostel) se vstupní bránou

-

Hřbitovní kaple sv. Petra

-

Kaple sv. Josefa

-

Radnice č. p. 89

-

Měšťanské domy č. p. 1 – 2

-


-


-


-

Pošta č. p. 29

-

Měšťanský dům č. p. 30 31

-

Měšťanský dům č. p. 33

-


-


-


-


-


-

Měšťanský dům č.p. 59

-

Škola č. p. 62

-


-


-


-


-

Měšťanské domy č. p. 91 – 94 (s renesančním portálem)

-


-


-


-


-


-


-


-

Měšťanský dům č. p. 634 s baštou

-

Měšťanský dům č. p. 635 32

-


-


-


-

Měšťanský dům č. p. 648 s baštou

-


-


-

Kašna s plastikou sv. Floriána

-

Kašna s plastikou sv. Jana Nepomuckého

-

Mariánský sloup

-

Socha sv. Jana Nepomuckého, ul. Bratrská

-

Socha sv. Šebestiána, ul. Komenského sady

-

2 plastiky: socha Bolestné P. Marie a kříž

-

Náhrobek mecenáše J. Neffa, na hřbitově

2.1.2 Technický stav Technický stav památek na samotném náměstí T. G. Masaryka je po opravách alespoň většiny fasád ve velmi dobrém stavu. Bohužel se to nedá říci o některých objektech mimo náměstí, např. v Pernštýnské ulici, kde se najdou i domy je ve velmi špatné stavu s olupující se omítkou či rozbitými dveřmi. Dalším problémovým objektem je bývalý piaristický klášter. Za léta působení tohoto řádu vznikl celým komplex budov, pro který však v současné době není prakticky využití. Byla sice opravena střecha, aby budova dál nechátrala, ale nejlepší by bylo, kdyby se našel investor s realistickými plány na opravu a další využívání. Mezi další ohroženou nemovitou památku patří podle Národního památkového ústavu městské opevnění.

33

2.2 Podpora regenerace MPR v Lipníku nad Bečvou ze strany obce, kraje, státu Pro fungování a realizaci programu regenerace je nutné zajistit dostatek finančních zdrojů. Tyto zdroje můžeme rozdělit na: 1. financování ze zdrojů města, nebo-li z rozpočtu a. financování ze zdrojů města – „základním zdrojem nutných finančních prostředků pro obnovu památek se musí stát u objektů ve vlastnictví obce vlastní rozpočet. Výše uvolňovaných částek pro tyto objekty by se měla pohybovat ve výši cca 5 % rozpočtu města, jelikož pouze touto cestou lze zastavit neudržitelný stav chátrání jednotlivých objektů.“ [17] b. příspěvky z rozpočtu města – „další motivační stránkou pro obnovu a rekonstrukci objektů města v MPR jsou příspěvky z rozpočtu města pro jednotlivé vlastníky - fyzické a právnické osoby. Tyto příspěvky byly již zavedeny rozhodnutím Městské rady v Lipníku nad Bečvou v roce 1992 a v praxi se osvědčily. Každý rok jsou uvolněny příspěvky v celkové výši cca 500 000 Kč pro fyzické osoby.“ [17] 2. financování z vlastních zdrojů vlastníků – protože soukromí vlastníci převažují, je potřeba počítat s velkým objemem prostředků od těchto subjektů. Pro investování vlastníků je nutno s každým vlastníkem vést individuální jednání za účelem rekonstrukce. 3. financování ze státního rozpočtu – tyto peněžní prostředky jsou přísně účelové, tzn. mohou být použity na konkrétní vybrané akce. Tyto příspěvky jsou velmi důležité, protože bez nich by se podařilo provést jen zhruba polovinu provedených oprav, rekonstrukcí a restaurátorských pracích. Město Lipník nad Bečvou obdrželo tyto finanční prostředky, které jsou vyjádřeny v následujícím grafu,

34

Financování ze státního rozpočtu 3 500 000 Kč 3 000 000 Kč 2 500 000 Kč 2 000 000 Kč 1 500 000 Kč 1 000 000 Kč 500 000 Kč

19 92 19 93 19 94 19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06

0 Kč

Graf 32: Financování ze státního rozpočtu [17]

4. financování z rozpočtu Olomouckého kraje – účelové prostředky 5. ostatní zdroje – např. nadace, sbírky, dary, bezúčelové půjčky, obligace, účelové státní fondy atd. Vzhledem k důležitosti těchto příspěvků je nutné ze strany města sledovat možnosti jejich využití.

2.3 Investiční prostředky na obnovu památek a infrastruktury Následující informace jsem zjistila díky ochotě pracovnic na Městském úřadu Lipník nad Bečvou, z odboru regionálního rozvoje. Jsou zde uvedena data od roku 2003 do roku 2008. Rok 2003 Rekonstrukce zámku Celkové náklady:

cca 23.000.000 Kč

Dotace:

840.000 Kč (Ministerstvo kultury ČR)

35

Rekonstrukce Náměstí T. G. Masaryka Celkové náklady:

cca 25.000.000 Kč

Dotace:

cca 9.100.000 Kč (Ministerstvo pro místní rozvoj ČR)

Rok 2004 Statické zajištění a obnova západního bývalého hospodářského křídla zámku Celkové náklady:

cca 520.000 Kč

Dotace:

cca 250.000 (Olomoucký kraj)

Ohradní zeď zámku Celkové náklady:

cca 800.000 Kč

Dotace:

cca 250.000 Kč (Ministerstvo kultury ČR)

Zámek – vstupní portál Celkové náklady:

cca 330.000 Kč

Dotace:


Kaple sv. Petra Celkové náklady:

cca 1.500.000 Kč

Dotace:


Rok 2005 Rekonstrukce přístupových cest k historickému centru města Celkové náklady:

cca 17.800.000 Kč

Dotace:

cca 12.500.000 Kč (Ministerstvo pro místní rozvoj ČR)

36

Rekonstrukce střešní zahrady v areálu zámku Celková náklady:

cca 860.000 Kč

Dotace:


Ohradní zeď zámeckého parku Celkové náklady:

cca 600.000 Kč

Dotace:


Rok 2006 Rekonstrukce střešní zahrady v zámecké areálu Celkové náklady:

3.310.000 Kč

Dotace:

1.290.000 Kč (Ministerstvo kultury ČR, Olomoucký kraj, Pivovary Staropramen a. s., Praha 5)

Rok 2007 Dům č. p. 29 pošta Celková náklady:

2.330.000 Kč

Dotace:


Mariánský sloup Celkové náklady:

cca 830.000 Kč

Dotace:

cca 200.000 Kč (Olomoucký kraj)

Rok 2008 Obnova jižní a západní části okruhu městského opevnění Celková náklady:

cca 650.000 Kč

Dotace:

cca 500.000 Kč (Finanční mechanismy EHP/Norsko) 37

Zámek – pravé hospodářské křídlo (východní) Celková náklady:

cca 3.200.000 Kč

Dotace:


2.4 Dotazníkové šetření Cílem dotazníkového šetření bylo zjistit postoje občanů k obnově památek na území městské památkové rezervace Lipník nad Bečvou, jejich postoje k plošné ochraně historického centra města a jejich názory na význam památek pro cestovní ruch v jejich městě a na vliv turistů a návštěvníků na život ve městě. Dále bylo nutné ověřit postoje představitelů samospráv, státní správy a památkové péče na plošnou památkovou ochranu historického centra města Lipník nad Bečvou a pozitiva i negativa této ochrany. Mezi občany byly jejich názory a postoje zjišťovány dotazníkem (viz příloha). Také mezi představiteli samospráv byly zjišťovány potřebné informace daným dotazníkem, který jsem zanechala u odpovědných osob, jimiž byl pan starosta a pracovnice úseku památkové péče. Dotazníkový průzkum probíhal od léta 2008 do jara 2009 s celkovým počtem respondentů 150. Respondenti byli vybírání naprosto náhodně. Jediným kritériem samozřejmě bylo, aby byli obyvateli města s trvalým bydlištěm či pouze majiteli rekreačního objektu. Pokud jejich vztah k Lipníku nad Bečvou byl jiný, např. návštěva příbuzných, výlet apod., byl rozhovor ukončen. Bohužel nemohu uvést názory představitele Národního památkového ústavu, který má tuto památkovou rezervaci na starosti, protože neprojevil ochotu odpovědět na můj dotazník.

2.5 Vyhodnocení dotazníků pro občany Lipníku nad Bečvou Otázka č. 1 – Jaký je Váš vztah k tomuto městu? Na tuto otázku odpověděla většina respondentů (69 %), že zde má trvalé bydliště a bydlí buď ve vlastním domě nebo bytě. 30 % dotázaných má v Lipníku nad Bečvou také trvalé bydliště, ale bydlí v nájmu. Pouze dva respondenti (1 %) uvedli, že jsou majiteli rekreačního objektu. 38

Jaký je váš vztah k tomuto městu? mám zde trvalé bydliště a bydlím zde ve vlastním domě (bytě)

1% 30%

mám zde trvalé bydliště a bydlím zde v nájmu jsem vlastníkem rekreačního objektu

69%

Graf 33: Vztah obyvatel k městu vzhledem k trvalému bydlišti

Otázka č. 2 – Jak dlouho již v tomto městě pobýváte (trvale nebo přechodně)? Nejvíce dotázaných odpovědělo (celkem 34 %), že zde pobývají nad 30 let, mnoho jich poznamenalo, že zde bydlí celý svůj život. 20 – 30 let zde bydlí 18 %, 10 – 12 let zde pobývá pětina respondentů, do kategorie pobytu 6 – 10 let se zařadilo 16 %. Desetina dotázaných zde bydlí 1 – 5 let, a do 1 roku pouze jedno procento.

Jak dlouho již v tomto městě pobýváte (trvale nebo přechodně)? 1%

10%

34%

16%

18%

21%

do 1 roku 1 - 5 let 6 - 10 let 10 - 20 let 20 - 30 let nad 30 let

Graf 34: Rozdělení respondentů podle doby pobytu

39

Otázka č. 3 – Víte o tom, že historická část Vašeho města byla prohlášena před časem městskou památkovou rezervací? 45 % dotázaných uvedlo, že ví o tom, že Lipník nad Bečvou byl prohlášen městskou památkovou rezervací a dokonce se o tuto problematiku zajímají. Téměř polovina má památkovou ochranu městského centra v podvědomí. 5 % respondentů to bohužel ani nezajímá a jeden respondent uvedl, že se o tomto faktu dozvídá poprvé.

Víte o tom, že historická část vašeho města byla prohlášena před časem městkou památkovou rezervací? 1% 5% 45%

49%

vím o tom a zajímám se mám to v podvědomí dozvídám se to poprvé ani mne to nezajímá

Graf 35: Povědomí respondentů o MPR Lipník nad Bečvou

Otázka č. 4 – Máte představu, jaké výhody to Vašemu městu přináší? Pouze 22 % uvedlo, že neví o žádných výhodách městské památkové rezervace, 28 % tuší, že to má nějaké výhody, ale neví nic konkrétního. Polovina dotázaných uváděla příklady výhod, jako jsou přijíždějící turisté, peníze na opravy památek plynoucí z různých zdrojů (např. Evropská unie a kraj), zvýšený cestovní ruch a peníze plynoucí z něj do rozpočtu města, dále že Lipník je propagován, že se zde konají ve větší míře kulturní akce, také vzhled centra se změnil k lepšímu. Znamená to tedy, že obyvatelé Lipníku hodnotí městskou památkovou rezervaci více pozitivně, než negativně.

40

Máte představu, jaké výhody to vašemu městu přináší?

22%

nevím tuším, ale nevím nic konkrétního vím, jaké příklad uvedu…

50% 28%

Graf 36: Představy obyvatel o výhodách

Otázka č. 5 – Máte představu, jaké nevýhody to Vašemu městu přináší? Dvě třetiny respondentů odpověděly, že neví o nějakých nevýhodách památkového ochrany centra. 19 % tuší, ale není nic určitého a 15 % uvádělo příklady nevýhod, hlavně co se týče oprav, nejrůznějších povolení k nim, schvalovacím procesům, problémů s památkáři, množství předpisů, sledování oprav v centru, také větší frekvence aut a problémy s parkováním. Zde dotázaní také odpovídali, že památková ochrana žádné nevýhody nepřináší, což opět svědčí o pozitivním vnímání, což dokazuje i graf 8.

Máte představu, jaké nevýhody to vašemu městu přináší?

15%

nevím

19%

66%

tuším, ale nevím nic konkrétního vím, jaké příklad uvedu…

Graf 37: Představy obyvatel o nevýhodách

41

Otázka č. 6 – Setkal jste se již při jednání s úřady s tím, že část Vašeho města je prohlášena městkou památkovou rezervací? Tři čtvrtiny respondentů se ještě nesetkalo při jednání s úřady s tím, že část města je památkově chráněna. Zbylá jedna čtvrtina se s touto problematikou již setkala, šlo nejčastěji o věci týkající se oprav domů, výběru barvy fasády, povolení přestaveb, povolení reklam, dále při koupi či prodeji nemovitosti a při přijetí do zaměstnání.

Setkal jste se již při jednání s úřady s tím, že část vašeho města je prohlášena MPR?

25% ano ne 75%

Graf 38: Setkání se s památkovou ochranou

Otázka č. 7 – Domníváte se, že prohlášení části Vašeho města městskou památkovou rezervací bylo pro Vaše město přínosem? Více než 80 % respondentů považuje prohlášení Lipníku za přínos, 15 % nedovede tuto problematiku posoudit a pouze 4 % dotázaných odpověděla, že to přínos spíše nebyl.

42

Domníváte se, že prohlášení části vašeho města MPR bylo pro vaše město přínosem? 4% 15%

0%

určitě ano 44%

spíše ano nedovedu posoudit spíše ne určitě ne

37%

Graf 39: Povědomí respondentů o přínosech MPR

Otázka č. 8 – Již 15 let je v České republice realizován Program regenerace městských památkových rezervací a zón. Máte představu o tom, čeho se tento program týká? Podle odpovědí většina respondentů (34 %) o tom programu nikdy neslyšela, 27 % tuší, čeho by se mohl týkat a 21 % si myslí, že jde obnovu infrastruktury historického centra města. Pouze 18 % dotázaných odpovědělo, že jde o finanční podporu majitelů památkově chráněných domů na obnovu z prostředků státu a města. Již 15 let je v ČR realizován Program regenerace městských památkových rezervací a zón. Máte představu o tom, čeho se tento program týká?

nikdy jsem o něm neslyšel

tuším, čeho by se mohl týkat 18% 34% jde o obnovu infrastruktury historického centra města (ulice, kanalizace atd.)

21% 27%

jde o finanční podporu majitelům památkově chráněných domů na obnovu z prostředků státu a města

Graf 40: Program regenerace městských památkových rezervací a zón

43

Otázka č. 9 – Setkal jste se ve Vašem městě s lidmi, kteří si do města přijeli prohlédnout historické centrum? Velmi často se podle svých slov setkává s lidmi, kteří si do města přijeli prohlédnout historické centrum, více než čtvrtina dotázaných (27 %), více než polovina (51 %) říká, že občas. Zřídka se s turisty setkává 15 % a 7 % odpovědělo, že se s nikým takovým ještě ve městě nesetkali.

Setkal jste se ve vašem městě s lidmi, kteří si do města přijeli prohlédnout historické centrum?

15%

7%

27% velmi často občas zřídka nikdy

51% Graf 41: Setkání dotázaných s turisty

Otázka č. 10 – Myslíte si, že starosta a zastupitelstvo města se zajímá o problémy spojené s památkovou ochranu Vašeho města? Kladně odpověděly téměř tři čtvrtiny dotázaných (celkem 72 %). Negativně hodnotilo své postoje 8 % a pětina respondentů řekla, že nedovedou posoudit zájem starosty a zastupitelstva o památkovou ochranu Lipníku nad Bečvou.

44

Myslíte si, že se starosta a zastupitelstvo města zajímají o problémy spojené s památkovou ochranou vašeho města? 7%

1%

20%

43%

určitě ano spíše ano nedovedu posoudit spíše ne určitě ne

29%

Graf 42: Názory respondentů na zájmy starosty a zastupitelstva o památkové ochraně

Otázka č. 11 – Můžete charakterizovat Váš vztah k městu, kde trvale nebo občas bydlíte? Na tuto otázku odpovědělo 27 % respondentů, že jsou na toto město hrdi a jsou rádi, že zde bydlí a více než polovina (55 %) jsou celkem spokojeni s bydlením v Lipníku nad Bečvou, protože je tu bydlení jako v každém jiném městě. 15 % dotázaných by klidně odešlo bydlet někam jinam a jen pouhým 3 % dotazovaných se tady nelíbí a raději by se odstěhovali někam jinam.

Můžete charakterizovat váš vztah k městu, kde trvale nebo občas bydlíte?

jsem na své město hrdý a rád, že zde bydlím

3%

15%

27%

55%

jsem celkem spokojen s bydlením v tomto městě, je tu bydlení jako v každém jiném městě klidně bych šel bydlet jinam

nelíbí se mi tady a raději bych se odstěhoval někam jinam Graf 43: Vztah respondentů k městu

45

Otázka č. 12 – Co by mělo Vaše město udělat pro to, aby k Vám lidé jezdili na výlety a jako turisté ve větší míře než dosud? Vyhodnocení této otázky není možné zobrazit graficky, protože každý respondent mohl označit až tři odpovědi. Proto jsou v následující tabulce uvedeny počty odpovědí podle toho, kolikrát se objevily. Poslední odpovědí byla kategorie jiná opatření, kam mohli respondenti uvést, co by podle nich mělo město udělat pro vyšší návštěvnost Lipníku nad Bečvou. Zde se objevilo nejvíce odpovědi typu více zeleně, lepší propagace města, více kulturních akcí, nepřestávat realizovat opravy domů a cest, zvýšit kapacitu ubytování, parkoviště pro auta, motoristy i autobusy v centru, zlepšit vzhled podloubí, cyklostezky ve městě, vymyslet zážitkové trasy pro různé skupiny apod. Objevily se také názory, že město již dělá všechna tato opatření a další již opravdu nepotřebuje. Tabulka 4: Názor obyvatel na větší návštěvnost města turisty

Nemám zájem, aby sem jezdilo více turistů Zlepšit pořádek a vzhled Vydat propagační tiskoviny o městě Vybudovat další informační středisko Zlepšit stav silnic a veřejných prostranství Přispět občanům na opravy domů

1 33 27 4 52 46

Otázka č. 13 – Údaje o respondentech V následující tabulce jsou uvedeny údaje o respondentech, kteří odpovídali na daný dotazník.

46

Tabulka 5: Údaje o respondentech

Pohlaví

muž žena

43 % 57 %

Věk

do 17 18 - 25 26 - 35 36 - 45 46 - 55 56 a více

1% 13 % 19 % 30 % 17 % 20 %

Vzdělání

základní/vyučen střední vysokoškolské

35 % 50 % 15 %

Kde pracujete

trvale zde nebydlím v tomto městě dojíždím za prací nepracuji

1% 39 % 30 % 30 %

Zaměstnání

zaměstnanec soukromý podnikatel v domácnosti, mateřská dovolená student(ka) v důchodu nezaměstnaný

57 % 12 % 6% 5% 14 % 6%

2.6 Vyhodnocení dotazníků pro představitele samosprávy Lipníku nad Bečvou Dotazníky pro představitele samosprávy jsem zanechala u pana starosty Ing. Miloslava Přikryla a paní Hany Švrčkové z odboru regionálního rozvoje, úseku památkové péče.

2.6.1 Vyhodnocení řízeného rozhovoru s panem starostou Pan starosta Ing. Miloslav Přikryl pobývá v Lipníku již více než 31 let. Ví, že historické centrum Lipníku nad Bečvou bylo prohlášeno městskou památkovou rezervací v roce 1989. Město má zpracovaný územní plán jako územně-plánovací dokumentaci pro území MPR a strategický plán z roku 2006. Dále má Lipník nad Bečvou zpracován plán Programu rege47

nerace MPR. Ve městě pracuje Komise regenerace a podle pana starosty je velmi aktivní. Podle jeho názoru bylo prohlášení historického centra Lipníku nad Bečvou MPR zcela určitě přínosem. Pan starosta se o problémy spojené s památkovou ochranou města zajímá. Jako výhody památkové ochrany Lipníku nad Bečvou uvedl cestovní a turistický ruch a z toho plynoucí podpora drobných podnikatelů a zaměstnanosti, dodržování estetických norem a hrdost místních obyvatel na historii města. Naopak jako nevýhody uvedl omezování při opravách v centru města, vyšší finanční náročnost na opravy nemovitostí, zatížení městského rozpočtu, protože řada památek je v majetku města a je zároveň kvůli minulému režimu v nedobrém stavu (např. hradby). Jako dobré označil pan starosta zkušenosti s jednáním o památkové ochraně s pověřeným městským úřadem a také Krajským úřadem. Zkušenosti s jednáním o památkové ochraně města s památkovým úřadem označil v některých bodech za rozporuplné, ne vždy se shodnou na názoru, někdy se mu zdá, že ani památkáři nevědí, co chtějí, nedokáží rozlišit věci důležité pro památkovou ochranu. Zároveň si myslí, že vedení města (rada, zastupitelstvo) má cit pro MPR, pro památky, nesnaží se prosazovat věci, které by narušily celistvost MPR, přesto ne vždy se v názoru s památkáři sejdou. Podle jeho slov se velmi často pan starosta setkává s lidmi, kteří si přijeli do Lipníku nad Bečvou prohlédnout historické stavby. Podle něj by vedení města mělo dbát na čistotu a upravenost veřejných prostranství, podporovat kulturní a osvětové akce, opravovat a udržovat městský majetek a propagovat MPR, aby lidé jezdily do Lipníku nad Bečvou na výlety a jako turisté. Ing. Miloslav Přikryl je muž ve věku do 46 do 55 let s vysokoškolským vzděláním.

2.6.2 Vyhodnocení řízeného rozhovoru s pracovnicí odboru regionálního rozvoje z úseku památkové péče Paní Švrčková se podle délky pobytu v Lipníku nad Bečvou zařadila do kategorie 1 – 5 let. Uvedla, že historické centrum města bylo prohlášeno MPR v roce 1989. Řekla, že jako územně-plánovací dokumentaci má město zpracován územní plán a dále strategický plán z roku 2007. Také má město vypracován plán Programu regenerace MPR. Podle jejího názoru pracuje komise regenerace aktivně. Domnívá se, že prohlášení historického centra města bylo určitě přínosem a ona sama samozřejmě zajímá o problémy spojené s památkovou ochranou Lipníku nad Bečvou. Jako výhody památkové ochrany uvedla, že zde exis48

tuje možnost získat dotaci na obnovu památkových objektů z Ministerstva kultury, popř. z Olomouckého kraje, navíc Lipník se jeví jako turisticky atraktivní místo. Paní Švrčková naopak nemá představu, jaké nevýhody to městu přináší. Zkušenosti s jednáním o památkové ochraně Lipníku s pověřeným městským úřadem, s pověřeným památkovým úřadem a Krajským úřadem ohodnotila ve všech případech jako dobré. S lidmi, kteří si přijeli prohlédnout historické stavby, se setkává zřídka. Aby lidé jezdili do Lipníku nad Bečvou více na výlety a jako turisté měla by se zvýši kapacita ubytování. Paní Švrčková je ve věkové kategorii 36 – 45 let, má středoškolské vzdělání.

2.7 SWOT analýza Městské památkové rezervace Lipník nad Bečvou Silné stránky -

velká koncentrace památek s vysokou kulturní a historickou hodnotou

-

dobrá dopravní dostupnost

-

blízkost dalších hojně navštěvovaných kulturních památek v okolí (zřícenina hradu Helfštýna, lázně Teplice nad Bečvou, Zbrašovsko-aragonitové jeskyně…)

-

značené turistické trasy

-

vytvořen okruh pro turisty po městě s vyznačenými památkami

-

vytvoření bezplatné pravidelné průvodcovské služby po památkách města

Slabé stránky -

špatný stav některých objektů a jejich nevyužívanost

-

nedostatečná kapacita ubytování

-

neexistence ochranného pásma, které by zabránilo optickému znehodnocení pohledů na centrum

-

špatný stav silnic

Příležitosti -

sloučit zájmy památkové ochrany se zájmy podnikatelské sféry a veřejnosti 49

-

využívání nejrůznějších dotačních programů

-

vytvoření značky oblasti a její propagování

-

naučné specializované stezky

-

vytvořit zážitkové trasy pro různé skupiny (rodiny s malými dětmi, kolektivy dětí a mládeže, senioři – se zajímavými legendami, doporučenými prohlídkami)

-

propagace Lipníku nad Bečvou na specializovaných webových stránkách (např. o cestování, turistice atd.)

-

vytvoření a využívání nového rezervačního a informačního systému

Hrozby -

pokud nedojde k opravě některých objektů, může hrozit i jejich zánik

-

nejednotné názory samosprávy, vlastníků nemovitostí a orgánů památkové péče na opravy

2.8 Návrhová část a) zkvalitnění ubytovacích služeb a rozšíření jejich kapacity b) vytvoření ochranného pásma MPR c) zlepšení stavu silnic d) vybudování tematických cyklostezek a turistických stezek e) větší propagace města na specializovaných webových stránkách f) rozšířit nabídku služeb v centru města g) vyznačení hranic MPR h) akce na podporu místních tradic i) vytvoření stimulací pro vlastníky nemovitostí ohledně oprav a zvelebení j) zabránit vyklidňování centra 50

3 ZÁVĚR Zmapování investičních prostředků na obnovu památek na území MPR za posledních 15 let se mi nepodařilo, uvádím pouze data z let 2003 – 2008, protože podle městského úřadu je těžké najít starší údaje z důvodu vzniku krajů a zániku okresů. Díky této transformaci vznikaly jiné agendy s jinak uváděnými daty. Naprostá většina občanů Lipníku nad Bečvou má k památkové ochraně pozitivní postoj a myslí si, že prohlášení historického centra bylo přínosem. Polovina také ví, jaké výhody má MPR, a nevýhody uvedlo jen 15 % dotázaných. Čtvrtina obyvatel je na své bydliště hrdá a více než polovina říká, že jsou celkem spokojeni s bydlením v tomto městě. Bohužel také většina o Programu regenerace městských památkových rezervací a zón nikdy neslyšela, nebo jen mlhavě tuší, čeho se tento program týká. Správně odpovědělo pouze 18 % obyvatel, že se jedná o finanční podporu majitelům památkově chráněných domů na obnovu z prostředků státu a města. Naprostá většina obyvatel by ráda uvítala větší množství turistů, proti se vyjádřil pouze jeden respondent. I díky tomu, že část Lipníku je památkově chráněna, se ve městě rozvíjí cestovní ruch, s turisty se často setkává 27 % obyvatel a polovina občas. Postoje samosprávy na plošnou ochranu centra jsou také kladné, ví její výhody i nevýhody. Také zkušenosti s jednáním o památkové ochraně s památkovým úřadem a krajským úřadem uváděli většinou jako dobré. Bohužel se mi nepodařilo zjistit, jaké postoje zaujímá představitel pobočky Národního památkového ústavu v Olomouckém kraji za MPR Lipník nad Bečvou, protože neprojevil ochotu odpovědět na můj dotazník.

51

4 POUŽITÉ ZDROJE Tištěné zdroje (1) DAVID, Petr aj. Průvodce po Čechách, Moravě, Slezsku. Lázně Teplice nad Bečvou a okolí. 1. vyd. Praha : S&D, 1997. ISBN 80-86030-14-9 (2) GLADIŠOVÁ, Magdalena. Průvodce památkami města Lipník nad Bečvou. 2. vyd. Lipník nad Bečvou : Město Lipník nad Bečvou, 2007. (3) HRÁDEK, Mojmír aj. Městské památkové rezervace. 1. vyd. Praha: Olympia, 2000. ISBN 80-7033-657-9 (4) CHRASTILOVÁ, Jiřina. Devět židovských cest : Procházky po památkách Čech, Moravy a Slezska. 1. vyd. Praha : Ladislav Horáček - Paseka, 2008. 400 s. ISBN 97880-7185-905-5. (5) MALOŇ, Lubor Putování dějinami : Město Lipník v proměnách staletí. 1. vyd. Lipník nad Bečvou : [s.n.], 2008. (6) PEK, Tomáš. Financování provozu, údržba a obnova památek. Díl 1. Prostředí a souvislost. Praha : Oeconomica, 2007. ISBN 978-80-245-1309-6 Elektronické zdroje [1] Acquis communautaire : Wikipedia, otevřená encyklopedie [online]. 29. 12. 2008 [cit. 2009-04-25]. Dostupný z WWW: . [2] Archiweb.cz

[online].

1997-2009

[cit.

2009-05-17].

Dostupný

z

WWW:

. [3] CZ-NUTS : Wikipedia, otevřená encyklopedie [online]. 14.3.2009 [cit. 2009-04-16]. Dostupný z WWW: . [4] Český statistický úřad : ČSÚ [online]. 2009 [cit. 2009-05-17]. Dostupný z WWW: .

52

[5] DaS : 06/2007 - památky [online]. 17. IX. 2003 [cit. 2009-05-17]. Dostupný z WWW: . [6] KOZLEROVÁ, Lucie, HRABÁK, Vladimír. SHS ČMS [online]. 2006 [cit. 2008-1029]. Dostupný z WWW: . [7] Město Lipník nad Bečvou : oficiální stránky města [online]. 2006 [cit. 2009-05-17]. Dostupný z WWW: . [8] MonumNet

[online].

10.1.2003

[cit.

2009-05-17].

Dostupný

z

WWW:

. [9] Národní agentura pro evproské vzdělávací programy : NAEP [online]. 2007-2009 [cit. 2009-05-17]. Dostupný z WWW: . [10]NUTS : Wikipedia, otevřená encyklopedie [online]. 19.2.2009 [cit. 2009-04-16]. Dostupný z WWW: . [11]Odúmrť : Wikipedia, otevřená encyklopedie [online]. 1.11.2008 [cit. 2009-04-07]. Dostupný z WWW: . [12]Olomoucký kraj : Dotační programy [online]. 2003 [cit. 2009-04-16]. Dostupný z WWW: <www.kr-olomoucky.cz>. [13]Památková péče : Ministerstvo kultury [online]. 2007 [cit. 2009-05-17]. Dostupný z WWW: . [14]Prampouch : Wikipedia, otevřená encyklopedie [online]. 11. 9. 2008 [cit. 2009-0410]. Dostupný z WWW: . [15]Právo várečné : Wikipedia, otevřená encyklopedie [online]. 14. 2. 2009 [cit. 2009-0409]. Dostupný z WWW: . [16]Proculture

[online].

2003

[cit.

2009-05-17].

Dostupný

z

WWW:

. [17]SLOŽILOVÁ, Jana. Program regenerace MPR 2007 [online]. [2006] [cit. 2008-1105]. Dostupný z WWW: <www.mesto-lipnik.cz>. 53

[18]Strukturální fondy EU : Informace o fondech EU [online]. 2003 [cit. 2009-04-22]. Dostupný z WWW: <www.strukturalni-fondy.cz>. [19]Zákon o státní památkové péči [online]. 2003-2009 [cit. 2009-04-12]. Dostupný z WWW: <www.npu.cz>.

54

5 PŘÍLOHY Seznam příloh Příloha č. 1: Příklad dotazníku pro obyvatele městských památkových rezervací a zón Příloha č. 2: Příklad dotazníku pro představitele samosprávy městských památkových rezervací a zón Příloha č. 3: Příklad dotazníku pro představitele pobočky Národního památkového ústavu Příloha č. 4: Obrazová příloha

55

Příloha č. 1: Příklad dotazníku pro obyvatele městských památkových rezervací a zón

56

Příloha č. 2: Příklad dotazníku pro představitele samosprávy MPR a MRZ

57

Příloha č. 3: Příklad dotazníku pro představitele pobočky NPÚ

58

Příloha č. 4: Obrazová příloha

Obrázek 5: Zvonice, v pozadí farní kostel sv. Jakuba

Obrázek 6: Radnice na náměstí T. G. Masaryka

59

Obrázek 7: Podloubí pod radnicí

Obrázek 8: Pravděpodobně nejstarší dům v Lipníku nad Bečvou č. p. 47

60

Obrázek 9: Plochostropé podloubí domu č. p. 47

Obrázek 10: Prampouchy

61

Obrázek 11: Zámek (dnes část Městského úřadu) - pohled ze předu, v pozadí věž kostela sv. Fr. Serafinského

Obrázek 12: Zámek (pohled zezadu ze střešní zahrady)

62

Obrázek 13: Pohled na konírnu se střešní zahradou (v současnosti v opravě)

Obrázek 14: Piaristická kolej

63

Obrázek 15: Starý židovský hřbitov

Obrázek 16: Nový židovský hřbitov

64

Městská památková rezervace Lipník nad Bečvou postoje občanů a veřejné správy k regeneraci a významu pro cestovní ruch

Recommend Documents