Městská památková rezervace a její regenerace. - Jihlava- postoje návštěvníků a turistů

Městská památková rezervace a její regenerace - Jihlavapostoje návštěvníků a turistů

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.).Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ……. Podpis..................................

„Tak tedy město jako místo skutků, kterými k nám dospěly věky. Tak tedy město jako místo činů a nad nimi stále stejné nebe. Tak tedy město jako místo k životu i setkávání. Stojí tu v dnešku k poznání proher i úspěchu svých lidí.“

Ludmila Klukanová

Poděkování Mé poděkování patří paní RNDr. Mgr. Stanislavě Pachrové, Ph.D. za cenné rady, odborné vedení a ochotu, kterou mi v průběhu zpracování mé bakalářské práce věnovala. Dále děkuji panu primátorovi Ing. Jaroslavovi Vymazalovi za jeho cenné, poskytnuté informace o městské památkové rezervaci Jihlava. Děkuji i paní Bc. Jolaně Pavlíkové z úřadu územního plánování za poskytnuté informace týkající se samotné regenerace městské památkové rezervace. Děkuji své rodině a blízkým za podporu a trpělivost v době mého studia.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Obor Cestovní ruch

M ě s t s k á p a m á t k o v á re z e r v a c e a j e j í re g e n e r a c e - J i h l a v a - p o s t o j e n á v š t ě v n í k ů a turistů

Bakalářská práce

Autor: Martina Kulichová

Vedoucí práce: RNDr. Mgr. Stanislava Pachrová, Ph.D. Jihlava 2015

Copyright © 2015 Kulichová Martina

Abstrakt KULICHOVÁ, Martina: Městská památková rezervace a její regenerace – Jihlava – postoje návštěvníků a turistů. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: RNDr. Mgr. Stanislava Pachrová Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2014. 84 stran Bakalářská práce se zabývá městskou památkovou rezervací a její regenerací Jihlava. Cílem práce je analýza postojů návštěvníků a turistů k vyhlášení městské památkové rezervace Jihlava a význam městské památkové rezervace pro cestovní ruch. Postoje návštěvníků budou zjišťovány pomocí terénního průzkumu metodou dotazníkového šetření.

Klíčová slova Jihlava, Městská památková rezervace, Regenerace, Postoje návštěvníků

Abstract KULICHOVÁ, Martina: The Urban Conservation Area and Its Regeneration - Jihlava Position of Visitors and Tourists. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Travel and Tourism. Supervisor of the work: RNDr. Mgr. Stanislava Pachrová Ph.D. Degree of professional qualification: bachelor. Jihlava 2015. 84 pages This Bachelor thesis deals with urban conservation area and its regeneration of Jihlava. The aim of this work is an analysis of attitudes of visitors and tourists to declaration of the urban conservation area Jihlava, an evaluation of significance of the urban conservation area for tourism. Attitudes of visitors will be inquired by sample survey of methods of questionnaire survey.

Key words Jihlava, Conservation Area, Regeneration, Position of visitors

OBSAH 1.

Úvod ........................................................................................................................ 14

2.

Teoretická část ......................................................................................................... 15

2.1

Charakteristika města ........................................................................................... 15

2.2

Znak a vlajka ........................................................................................................ 16

3.

Historie .................................................................................................................... 16

3.1

Původ názvu Jihlava ............................................................................................ 16

3.2

Horní a městské právo ......................................................................................... 17

3.3

Jihlavská řemesla ................................................................................................. 18

4.

Současnost ............................................................................................................... 19

4.1

Předpoklady cestovního ruchu ............................................................................. 19

4.2

Přírodní předpoklady cestovního ruchu v okrese Jihlava .................................... 20

4.3

Turistická infrastruktura ...................................................................................... 20

4.4

Kulturně - historické předpoklady ....................................................................... 21

4.5

Ekonomická situace ............................................................................................. 21

5.

Nabídka turistických atraktivit ................................................................................ 21

5.1

Brána Matky Boží ................................................................................................ 21

5.2

Jihlavské podzemí ................................................................................................ 22

5.3

Kostel svatého Ignáce z Loyoly ........................................................................... 23

5.4

Kostel svatého Jakuba Většího ............................................................................ 24

5.5

Hradby ................................................................................................................. 24

5.6

City Park .............................................................................................................. 25

5.7

Zoologická zahrada Jihlava ................................................................................. 26

5.8

Vodní ráj .............................................................................................................. 27

5.9

Městská památková rezervace ............................................................................. 27

5.10 Regenerace městské památkové rezervace .......................................................... 28 5.11 Zásady pro užití státní finanční podpory pro regeneraci MPR ............................ 28 5.12 Program regenerace městské památkové rezervace Jihlava pro rok 2014 ........... 30 5.13 Porovnání dnešní regenerace MPR Jihlava s dřívější .......................................... 31 6. 6.1 7.

Praktická část – dotazníky a řízený rozhovor .......................................................... 34 Výzkum postojů návštěvníků a turistů................................................................. 34 Vyhodnocení dotazníků ........................................................................................... 36

7.1

Otázka č. 1: Jaký je důvod Vaší návštěvy? .......................................................... 36

7.2

Otázka č. 2: Jak často navštěvujete toto město? .................................................. 38

7.3

Otázka č. 3: Ve kterém ročním období do tohoto místa zpravidla zavítáte? ....... 40

7.4

Otázka č. 4: Jak dlouho se tentokrát zdržíte v tomto městě? ............................... 41

7.5

Otázka č. 5: Jak dlouho se tentokrát zdržíte v České republice? (pro cizince) .... 42

7.6

Otázka č. 6: Co hodláte v tomto městě nebo jeho okolí navštívit nebo jste již

navštívil? (možnost více odpovědí) ................................................................................ 43 7.7

Otázka č. 7: Pokud jste zde na více dnů, kde jste ubytován? .............................. 44

7.8

Otázka č. 8: Pokud zde budete nocovat, v jakém zařízení to převážně bude?..... 45

7.9

Otázka č. 9: Jaké byly Vaše priority při výběru tohoto regionu? (více odpovědí) .. ............................................................................................................................. 46

7.10 Jaké byly Vaše priority při výběru tohoto regionu? - konkrétnější odpovědi ..... 48 7.11 Otázka č. 10: S kým cestujete? ............................................................................ 48 7.12 Otázka č. 11: Jaký dopravní prostředek jste použil (a)? (jen prostředek do tohoto města) ............................................................................................................................. 49

7.13 Otázka č. 12 Jste ochoten uvést konkrétní místo Vašeho trvalého bydliště? (buď město nebo kraj nebo část státu) ..................................................................................... 51 7.14 Otázka č. 13: Odhadněte vzdálenost z místa Vašeho bydliště do tohoto místa? . 53 7.15 Otázka č. 14 Kolik peněz průměrně vydáte na osobu a den v Kč (bez cestovních výloh)? ............................................................................................................................ 53 8. 8.1 9.

Celkové vyhodnocení dotazníků ............................................................................. 55 Profil návštěvníka ................................................................................................ 57 Řízený rozhovor s primátorem města Jihlava ......................................................... 58

10.

Řízený rozhovor s pracovníky turistického informačního centra ........................ 60

11.

Závěr .................................................................................................................... 60

12.

Seznam použité literatury .................................................................................... 62

12.1 Tištěné zdroje ....................................................................................................... 62 13.

Zdroje obrázků ..................................................................................................... 65

14.

Zdroje tabulek ...................................................................................................... 65

15.

Seznam přílohy .................................................................................................... 66

16.

Tabulky ................................................................................................................ 66

17.

Obrázky ................................................................................................................ 70

18.

Dotazníky ............................................................................................................. 74

18.1 Dotazník č. 1 - Dotazníkové šetření..................................................................... 74 18.2 Dotazník č. 2 - Řízený rozhovor s bývalým primátorem ..................................... 79 18.3 Dotazník č. 3 - Řízený rozhovor s pracovníky TIC ............................................. 82

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek č. 1 – Brána Matky Boží............................................................................... 70 Obrázek č. 2 – Jihlavské podzemí – svítící chodba .................................................... 70 Obrázek č. 3 – Kostel svatého Ignáce z Loyoly.......................................................... 71 Obrázek č. 4 – Kostel svatého Jakuba Většího ........................................................... 71 Obrázek č. 5 – Hradby ................................................................................................ 72 Obrázek č. 6 – City Park ............................................................................................. 72 Obrázek č. 7 – Zoologická zahrada............................................................................. 73 Obrázek č. 8 – Vodní ráj ............................................................................................. 73 Obrázek č. 9 – Městská památková rezervace Jihlava ................................................ 74

SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1 – Finanční podíly ................................................................................... 30 Tabulka č. 2 – Schválené závazné ukazatele akcí obnovy.......................................... 31 Tabulka č. 3 – Program regenerace 1996 – 2009 ....................................................... 66

SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1 – Hlavní důvod návštěvy města Jihlava v roce 2013 ................................... 37 Graf č. 2 - Hlavní důvod návštěvy města Jihlava v roce 2014 ................................... 38 Graf č. 3 – Počet navštívení města Jihlavy v roce 2013 ............................................. 39 Graf č. 4 - Počet navštívení města Jihlavy v roce 2014 .............................................. 39 Graf č. 5 – Preferované roční období pro návštěvu Jihlavy v roce 2013 .................... 40 Graf č. 6 - Preferované roční období pro návštěvu Jihlavy v roce 2014 .................... 41 Graf č. 7 – Počet dní strávených v Jihlavě v roce 2013 .............................................. 42 Graf č. 8 – Počet dní strávených v Jihlavě v roce 2014 .............................................. 42 Graf č. 9 – Navštívená místa v letech 2013 a 2014 .................................................... 43 Graf č. 10 – Místo, kde jsou ubytovaní turisté v roce 2013 ........................................ 44 Graf č. 11 - Místo, kde jsou ubytovaní turisté v roce 2014 ........................................ 45 Graf č. 12 – Zařízení, ve kterém byli turisté ubytováni v letech 2013 a 2014 ............ 46

Graf č. 13 – Priority výběru regionu v roce 2013 ....................................................... 47 Graf č. 14 – Priority výběru regionu v roce 2014 ....................................................... 47 Graf č. 15 – Konkrétnější priority výběru regionu v roce 2013 a 2014 ...................... 48 Graf č. 16 – S kým návštěvníci cestovali do Jihlavy v roce 2013? ............................ 49 Graf č. 17 – S kým návštěvníci cestovali do Jihlavy v roce 2014. ............................. 49 Graf č. 18 – Dopravní prostředek použitý na cestování do Jihlavy v roce 2013 ........ 50 Graf č. 19 - Dopravní prostředek použitý na cestování do Jihlavy v roce 2014 ......... 51 Graf č. 20 – Místa trvalého bydliště respondentů v roce 2013 ................................... 52 Graf č. 21 - Místa trvalého bydliště respondentů v roce 2014 .................................... 52 Graf č. 22 – Počet kilometrů strávených na cestě do města Jihlava ........................... 53 Graf č. 23 – Výdaje na osobu a den v roce 2013 ........................................................ 54 Graf č. 24 – Výdaje na osobu a den v roce 2014 ........................................................ 55

1. Úvod Téma bakalářské práce Městská památková rezervace a její regenerace jsem si vybrala z důvodu poznání historie a atraktivit cestovního ruchu v Jihlavě, města, ve kterém studuji. Cílem práce bude analýza postojů návštěvníků a turistů k vyhlášení městské památkové rezervace Jihlava, zhodnocení významu městské památkové rezervace pro cestovní ruch a aktualizace profilu návštěvníka městské památkové rezervace Jihlava. V teoretické části bude popsána Jihlava s místy atraktivními pro cestovní ruch. V práci bude zmíněna regenerace městské památkové rezervace Jihlava a její financování ve srovnání s regenerací města v minulosti. Práce odpoví na výzkumnou otázku: Změnil se profil návštěvníka městské památkové rezervace Jihlava od roku 2009? Při zpracování práce bude využito metod formou dotazníkového šetření, studium odborné literatury a dvou řízených rozhovorů s bývalým primátorem Jihlavy a zaměstnanci Turistického informačního centra v Jihlavě na Masarykově náměstí. Dotazníkové šetření bude zpracováno matematicko-statistickými metodami a analýzou dat.

14

2. Teoretická část 2.1 Charakteristika města Město Jihlava se rozkládá po obou stranách historické českomoravské zemské hranice, která je tvořená především řekou Jihlavou. Od roku 2000 je centrem kraje Vysočina. Město leží na stejnojmenné řece Jihlavě na 49,33 stupni severní šířky a 13,16 stupni východní délky, kde se rozkládá na ploše 78,85 km² s nadmořskou výškou 525 metrů. Počet obyvatel je ke konci roku 2013 51 598. [1] Sousedícími okresy jsou Pelhřimov, Havlíčkův Brod, Žďár nad Sázavou, Třebíč a jihočeský okres Jindřichův Hradec. (viz Obrázek č. 1 – Mapa ČR) Vůbec první zmínka o osadě jménem Jihlava pochází z roku 1233, v roce, kdy olomoucký biskup Robert potvrdil převod zboží řádu německých rytířů do vlastnictví želivského kláštera. Po roce 1240 byla Jihlava v držbě Václava I. a brzy poté bylo založeno horní město. Jihlava byla poprvé statutárním městem v letech 1864 – 1928. Okres se nalézá v oblasti Jihlavských vrchů, reliéf území je velmi členitý. Podnebí je zde po většinu roku drsné a chladné. [2] Ráz krajiny v Jihlavě a okolí vybízí k autoturistice, agroturistice a cykloturistice. Vhodné podmínky jsou jak pro letní, tak zimní rekreaci a sporty. [3]

Obrázek č. 1 – Mapa ČR

(Zdroj: http://www.ecpm.cz/cz/firma/103-jihlava-jihlava)

15

2.2 Znak a vlajka Symbolem Jihlavy je městský znak rozdělený na čtvrtiny, z nichž dvě jsou stejné. Dvouocasý lev na červeném pozadí se nachází v levém horním rohu, vedle něj je vyobrazen ježek na bílém podkladu. Opačné umístění pokrývá spodní části znaku. Vlajka Jihlavy nese dva hlavní symboly městského znaku, tedy lva a ježka.[4] Proč má Jihlava ve znaku ježka je popsáno v následující kapitole č. 3.1 Původ názvu Jihlava. (viz Obrázek č. 2 – Znak a vlajka Jihlavy)

Obrázek č. 2 – Znak a vlajka Jihlavy

(Zdroj:http://ziva.avcr.cz/2011-2/prirodopisne-motivy-na-ceskych-komunalnichvlajkach-a-praporech-ii-savci.html)

3. Historie 3.1 Původ názvu Jihlava Z nejstarších pramenů vyplývá, že sídliště dostalo název podle řeky. Vůbec nejstarší doklady jména „Giglaue“ (1226) a sídliště „Gyglauam“ (1233) tj. Jiglava, poukazují na nejpravděpodobnější původ názvu řeky ze slovanského „jehla“, německy Nadel. Je ale možný i germánský, tedy langobardský základ „Igulaha“ tedy ve významu „ježový potok“. Oba názvy měly původně vyjadřovat skutečnost, že vodní tok měl ostré kamenité dno připomínající jehličky. Německý název řeky „Igel“ nebo také „Iglawa“ mělo být převzato z češtiny ve 12. století. Jméno je pak možno považovat za slovanské 16

odvozené od základu ježek – „Igel“, ve 13. století se pak objevuje i německý název města „Iglau“ používaní společně až do roku 1945. [Mezník, 1954, s. 21] Velmi nepravděpodobné je, že by slovanské sídliště existovalo již ve 12. století a německy mluvící obyvatelé přejali v tomto období výraz osady do němčiny. Až v době vrcholícího kolonizačního procesu pronikl tento název do popředí díky objevu stříbrných rud u Jihlavy. Vypuknutí „důlní horečky“, v této době nasměřovalo davy „kovkopů“ toužících zbohatnout. Díky novému převážně německy mluvícímu obyvatelstvu si původní, v české výslovnosti „Jiglavu“ přizpůsobili na „Iglau“, tedy jméno odvozené od ježka ( něm. der Igel). [Křesadlo, 1588, s. 51] Samotný ježek se vůbec poprvé objevuje roku 1347 v Kutné Hoře, a to jako pečetní znamení jihlavského patricijského rodu Schoberů. [Přibyl, 1959, s. 93] Teprve postupem času se v učebnici rétoriky Kandela Rhetoricae, jejímž autorem byl pravděpodobně učitel na jihlavské městské škole Urban Matějův z Potěh na počátku 15. století. Kolem roku 1418 se dozvídáme o nadneseném popisu Jihlavy a v něm poprvé v básni Chvála Jihlavy objevujeme název města podle milého, ale pichlavého zvířátka, které se právě v této době dostalo na městský znak – urbs ericiana – ježčí město. [Jilch, 1939, s 33-34]

3.2 Horní a městské právo Od 13. století vynikala Jihlava nejen bohatstvím stříbrných dolů, vojenskou mocí, soukenictvím a dalekým obchodem, ale také jako město velmi znamenitého práva. Pokročilejší metody těžby kovů a také zkušenosti o vhodné právní organizaci i v tehdejších poměrech nikterak jednoduchého horního podnikání přinesli noví obyvatelé města. Objevovaly se mnohé nové podněty díky překotnému rozvoji, které vyžadovaly novou právní úpravu. Jihlava se stala tzv. vrchní právní stolicí, což znamenalo, že v českých zemích bylo několik právních oblastí, jejichž města vzhlížela vždy jen k jednomu z nich jako ke své hlavě. Jihlava se stala nejvyšší stolicí v horních věcech pro země Českého království i pro některá cizí místa, byla hlavou daleko významnější pro oblast městského práva. [Pisková, 2009, s.88]

17

3.3 Jihlavská řemesla Hlavními provozovateli řemesel a živností v Jihlavě byli svobodní obyvatelé tedy měšťané, zároveň tvořili tu nejpočetnější skupinu obyvatel města. Mezi roky 1442 až 1618 v Jihlavě působili řemeslníci jako postřihači, tkalci, lazebníci, ševci, kloboučníci, kožišníci, krejčí, mlynáři, bednáři, hrnčíři, sladovníci, kováři, bradýři, stolaři, měšečníci, zlatníci a valcháři. [Pisková, 2009, s. 206 – 208]

18

4. Současnost 4.1 Předpoklady cestovního ruchu Předpoklady cestovního ruchu představují souhrn přírodních a člověkem vytvořených aspektů včetně mnohoúrovňových vazeb, které vytvářejí předpoklady pro realizaci cestovního ruchu (dále jen CR). Podle Mariota (1983) je lze dělit na lokalizační, realizační a selektivní (viz Obrázek č. 3 – Předpoklady CR podle Mariota). [5]

Obrázek č. 3 – Předpoklady CR podle Mariota

(Zdroj:

http://is.muni.cz/do/rect/el/estud/pedf/js13/geograf/web/pages/08-cestovni-

ruch.html)

19

4.2 Přírodní předpoklady cestovního ruchu v okrese Jihlava V bakalářské práci budou popsány pouze některé předpoklady CR v okrese Jihlava. Atraktivita území je v zásadě dána geomorfologickými, hydrologickými, klimatickými a biogeografickými podmínkami. V Jihlavě a okolí jsou vhodné přírodní předpoklady pro cestovní ruch. Krajina Vysočiny má velkou environmentální a estetickou hodnotu. [Kunc, Šauer, Vystoupil, 2006, s. 11] V těsné blízkosti města Jihlava se nachází z přírodních zajímavostí například přírodní rezervace Vílanecké rašeliniště. Jde o svahové rašeliniště se vzácnou a ohroženou květenou a vzácnými rostlinnými a živočišnými společenstvy. Další zajímavostí je přírodní rezervace Zaječí skok, jedná se o skupinu skalních útvarů nad pravým břehem řeky Jihlavy, spadá do katastru obce Horní Kosov. Další z mnoha přírodních atraktivit je přírodní památka Vysoký kámen, jde o smíšenou bučinu s bohatým bylinným porostem. [6]

4.3 Turistická infrastruktura Infrastrukturou

cestovního

ruchu

se

rozumí

souhrn

organizačně-technických

předpokladů, například doprava, ubytovací a stravovací služby a doplňkové služby. V tomto tématu jsou přiblíženy jen některé služby CR. V okrese Jihlava je kvalitní sportovně-rekreační a dopravní infrastruktura. V zimě jsou využívané sjezdovky ve Skiareálu Šacberk u Jihlavy a Ski Luka nad Jihlavou. V okrese se nachází desítky naučných stezek a turistických tras. Mezi turistickou dopravní infrastrukturu jsou řazeny zejména cyklotrasy a cyklostezky. Mezi známější trasy patří např. Jihlava – Český Těšín. [Kunc, Šauer, Vystoupil, 2006, s. 21 - 27] V Jihlavě se nachází také směnárenské služby, služby poskytované cestovními agenturami a cestovními kancelářemi, nejznámější z kanceláří je na Masarykově náměstí CK ČEDOK.

20

4.4 Kulturně - historické předpoklady Kulturní a historické předpoklady jsou v Jihlavě zastoupené širokou škálou zajímavostí. V kapitole č. 5 Nabídka turistických atraktivit, jsou popsány některé vybrané zajímavosti Jihlavy podrobněji. Mezi další kulturně-historické předpoklady patří také Hraniční kameny, Kaple Panny Marie, Kašny, Kostel svatého Ducha, Kostel Nanebevzetí Panny Marie, Mariánský sloup, radnice a židovský hřbitov. [7]

4.5 Ekonomická situace Jihlava je město průmyslově-zemědělské. Je zde vysoká koncentrace průmyslové výroby, která poskytuje cca 65% pracovních příležitostí v okrese Jihlava. [8]

5. Nabídka turistických atraktivit V Jihlavě se nachází řada pamětihodností a turisticky atraktivních míst. V této kapitole budou zmíněna pouze některá místa.

5.1 Brána Matky Boží Velmi typickým symbolem města Jihlava a také jedinou branou svého druhu, která se zachovala z pěti středověkých městských bran je Brána Matky Boží. Výstavba brány začala společně s výstavbou opevnění, tedy na počátku 2. poloviny 13. století. Od 16. století prochází brána gotickými a renesančními úpravami až do dnešní podoby. Typická podoba je dána rozsáhlou atikou na vrcholu věže. V roce 1853 prochází stavba renovací a je opatřena hodinami. Příčina statického zajištění v lednu 1995 byla v poklesu základů, avšak koruna byla značně porušená a došlo ke kompletnímu zrekonstruování. V současné době je brána přístupná veřejnosti. [9] V Bráně Matky Boží je od roku 2007 umístěna výstava reprodukcí obrazů akademického malíře Gustava Kruma „Z historie Jihlavy“. Jedná se o 25 barevných listů temper a akvarelů, které zaznamenávají nejdůležitější historické události města. Druhou stálou expozicí je Jihlavská pevnost, která je tematicky zaměřená na vznik a vývoj opevnění v Jihlavě. V Bráně Matky Boží se nachází jedno ze dvou Turistických informačních center v Jihlavě. [10] 21

5.2 Jihlavské podzemí Jihlavské podzemí je hned po Znojmu druhý největší labyrint podzemních chodeb. Celková délka jihlavského podzemí činí 25 km a zaujímá plochu 50 000 m². Chodby jihlavského podzemí jsou raženy ve skále v několika podlažích, nacházejí se téměř pod všemi objekty historického jádra města. První podzemní podlaží se nachází 2 – 4 m pod povrchem, z něhož lze sestoupit do druhého podlaží, kde je hloubka 4 – 6 m. Pod některými objekty je raženo třetí podlaží a to v hloubce 8 – 14 m. V průběhu 14. století bylo raženo první podlaží jihlavského podzemí, druhé a třetí bylo pak raženo ve století šestnáctém. Zpevnění některých chodeb cihlovou podezdívkou muselo být provedeno v 17. století. Odtokový žlábek, který byl v minulosti veden středem podlah, sloužil jako odvod veškeré podzemní i prosakující povrchové vody. K odvětrávání sloužily ventilační šachty, vedly z podzemí na povrch. Ještě dnes jde dojít na mnoha místech až k podzemním studnám. V podzemní byly štoly, které tvořily středověkou městskou kanalizaci, v dnešní době jsou tyto štoly zpevněny a napojeny na kanalizaci novou. Vznik jihlavského podzemí má mnoho pověstí a domněnek. Velmi dlouho se historikové domnívali, že jsou podzemní chodby zbytky stříbrných dolů. Také se spekulovalo, zda toto podzemí nesloužilo pro vojenské účely. V současnosti jsou aktuální domněnky, že podzemní chodby vznikly díky hospodářským důvodům. Ve městě se začal rozvíjet obchod a řemesla, avšak význam těžby stříbra poklesl, bylo to v době, kdy Jihlava ležela na důležité křižovatce středověkých obchodních cest. V té době pracovali jihlavští horníci na rozšiřování stávajících sklepů, protože kupci a řemeslníci potřebovali uskladnit své zboží a výrobky do větších prostor. K zasypání sutinami došlo v 19. století při budování vodovodů, plynofikaci a výstavbě nových domů. Tímto byl ale často porušen odvodňovací systém, chodby se začaly plnit vodou, aby nedocházelo k podmáčení základů, musel být velmi pracně hledán původní odtok. Mnozí majitelé domů narušili ucelenost labyrintu z důvodu oddělování průchozích chodeb zdmi. Jihlavské podzemí bylo také upraveno jako protiletecký kryt za dob německé okupace. Po druhé světové válce, v roce 1957 byl asi jeden kilometr chodeb zpřístupněn veřejnosti, do té doby nebyl o podzemí moc zájem. [11] 22

Podzemí bylo vyčištěno, byl obnoven středověký odvodňovací systém a chodby byly zpevněny betonovou krustou, to vše bylo vybudováno v šedesátých letech. Zpřístupněný úsek byl ponechán v původním stavu, jinak se profil některých chodeb snížil sanací. Katakomby byly roku 1969 uzavřeny a znovu otevření bylo až v roce 1991. Zvýšená vlhkost vzduchu je zapříčiněna úpravou povrchu náměstí a ulic, která zaslepila většinu ventilačních šachet. „Svítící chodba“ zde byla objevena amatérskými speleology v roce 1978. V okamžiku, kdy se nasvítí tato chodba, zelenkavě světélkuje v důsledku pokrytí bělavým povlakem. Tato „svítící chodba“ se nachází asi 11 metrů pod povrchem země, je největší raritou a také samozřejmě záhadou jihlavského podzemí. Nové expozice věnované středověkému dolování jsou pro návštěvníky ke zhlédnutí od roku 2013. V katakombách se nachází model hornické krajiny se skanzeny a havířskou vesničkou. Zajímavou expozicí je „feťácké doupě“, expozice o jihlavském horním právu, kde jsou figuríny, které znázorňují bohatého jihlavského patricije, a také je zde k vidění figurína jihlavského havíře. Je zde stála expozice „O vzniku Jihlavy a podzemí“. Vstupné je pro dospělé 60 Kč, důchodci, studenti a zdravotně postižení mají vstup za 40 Kč a děti do 15 let 30 Kč. Ceny jsou uvedené pro rok 2014 [12]

5.3 Kostel svatého Ignáce z Loyoly Tento kostel je přístupný i při mších. Kostel sv. Ignáce je jednolodní kostel raně barokní stavby, se třemi páry bočních kaplí a plochým závěrem. Byl postaven jako kostel jezuitského řádu v letech 1683 – 1689 italským stavitelem Jacopo Braschou. Malíř Karel Töpper namaloval rozměrnou nástropní fresku, ilusivní oltář je zajímavým dílem Adama Lauterera, Františka Moldingera a Josefa Kramolina. Štuková výzdoba velmi působivě podtrhuje atmosféru kostela. Zajímavostí a pýchou jsou dvě velmi unikátní gotické plastiky, první je tzv. Přemyslovský kříž, jde o sochu Ukřižovaného z poloviny 14. století, druhou plastikou je Pieta (zbožná úcta), která je řazená do kruhu krásných českých madon. Uskutečnění oblíbených koncertů duchovní hudby umožňují kvalitní varhany a hlavně neobyčejná akustika chrámového prostoru.

23

Kostel byl postupně vybudován v rohu náměstí na místě původně 23 měšťanských domů a je součástí rozsáhlého jezuitského areálu. V prostorách kostela se nachází hlavní vstup do jihlavského podzemí a je zde umístěna knihovna. [13]

5.4 Kostel svatého Jakuba Většího Kostel s dvěma věžemi je zdaleka viditelnou dominantou města Jihlava. Trojlodní halový kostel s dlouhým presbytářem s dvěma věžemi v průčelí. Jíž před polovinou 13. století byla zahájena stavba tohoto velikána. Květen 1257 je významný tím, že sem byla přenesena fara a zároveň byl kostel i vysvěcen. Vyhlídková věž, tedy severní věž, tak jak jí známe dnes, byla postavena počátkem 14. století, dosahuje výšky 63 m. O sto let později byla postavena jižní věž zvaná zvonová. Ta musela být časem snížena o 9 metrů, protože se začala vyklánět od své osy vlivem nestabilního podloží. Zvon zvaný Zuzana byl do věže zavěšen v roce 1563, je druhým největším zvonem na Moravě (první je v Olomouci), jeho výška je 1,82 m a váží 7 086 kg. Kostel je plný uměleckých předmětů. Například unikátní Pieta, která pochází z 2. pol. 14. století a také socha sv. Kateřiny patřící do okruhu krásných českých madon. Z doby baroka tu jsou obrazy, fresková výzdoba kaple a sochy. Ze zrušeného hřbitova, který zde kdysi stával, je vbudováno několik náhrobních kamenů do obvodových zdí kostela. Dne 28. 4. 2008 byl kostel prohlášen za národní kulturní památku. Mše jsou v kostele přístupné všechny dny v týdnu.[14]

5.5 Hradby Již při založení města vzniklo první opevnění města Jihlavy. Opravdu velký hospodářský a vojenský význam mělo toto město během 13. století. Ve 14. století prošly hradby změnami, byly zesíleny hranolovými či polokruhovými věžemi a v hradebním pásu se nacházelo pět bran. K dalšímu následnému zdokonalení došlo v husitském období. Ve válečné době se do Jihlavy uchylovali lidé z blízkého okolí a svůj majetek sem dávali i významné instituce, například mniši kláštera želivského a mniši ze sedleckého kláštera. Opevnění neboli hradby byly dlouhé 5 km a zeď vysoká 6 m, před kterou byl parkán s parkánovou zdí a 7 m hluboký příkop. Pás tohoto parkánu

24

byl pak doplněn o bašty (věžovitý obranný prvek, otevřený nebo uzavřený vůči vnitřnímu prostoru, sloužil k obraně). [15] Budování zemního bastionového opevnění začalo v 16. století jako náhrada za původní středověké. Dokončeno bylo pak na konci 16. a v průběhu 17. století. V průběhu třicetileté války bylo celé město přesunuto za hradby, bylo to tedy město za hradbami. Mohutné opevnění se stalo pro město údržbově a vývojově neúnosné a na konci 17. století začalo chátrat, nejdříve se začaly hradby rozpadat a příkop zanášet. V roce 1755 byla formálně pak Jihlava jako pevnost zrušena a na konci 18. století započaly likvidační práce jako bourání zemní náspy, zavážení přikopu a samotných bran a jejich předbraní. K prolomení některých hradeb došlo až v druhé polovině 19. století v souvislosti s výstavbou některých komunikací. Zbylé části hradeb o se začala věnovat pozornost až po roce 1950, kdy byla Jihlava prohlášena za památkovou rezervaci. V dnešních dnech je k vidění zhruba 2/3 hradeb, nejvíce pak jižní polovina a část mezi Palackého a Husovou ulicí. Veřejnosti přístupný parkán se nachází v této zachovalé části. Malebná bašta, která je přestavěná na obytný dům, je k vidění v Divadelní uličce. Ze všech pěti bran se dochovala pouze jediná a to Brána Marky Boží. V hradebním úseku mezi ulicemi Husova a Benešova byla do jedné věže v hradebním pásu vložena železná konstrukce, která slouží dnes jako malá volně přístupná rozhledna. [16]

5.6 City Park Stavba obchodního centra City Park je nazývána účelnou a moderní architekturou. Obchodní centrum nabízí zákazníkům obchodně zábavní nákupy spojené s vynikající a snadno dostupnou lokalitou. City Park je napojen na zeleň a revitalizované území potoka. Funkční náplň obchodního centra činí čtyř až pětipodlažní budova s více jak 25 000 čtverečními metry čisté plochy. City Park obsahuje obchodní pasáž s obchody, kavárnami, restauracemi, službami a zábavou. Čtyřsálový multiplex s 501 místy k sezení je umístěn ve střešní nástavbě budovy. Ve dvou spodních podlažích je umístěno parkoviště.

25

Stavba obchodního centra je podřízena plasticitě terénu a respektuje zachování biokoridoru podél Koželužského potoka. Na jihu je vedena krajním polem skeletu Tovární ulice původně ležící na severní straně údolí. Koryto potoka je upraveno svahováním a kamennými opěrnými stěnami s popínavými rostlinami. Současné působení architektury se zařízením objektu vytváří prostor pro pohybové i klidové aktivity obyvatel, všude okolo objektu a v údolí je nově navržená zeleň a také na svazích podél ulice U Dlouhé stěny. Do velkých pozitiv objektu patří výhled z obchodního centra na historické centrum města, vytvoření nových pracovních příležitostí, vytvoření nové cyklistické stezky podél Koželužského potoka. [17]

5.7 Zoologická zahrada Jihlava Předchůdcem dnešní ZOO byl ,,zookoutek“, který vznikl v malebném prostředí lesoparku Heulos v roce 1957. Úplně první zařízení, které zde stálo, byla například expozice ptactva. Postupem času přibývaly i další expozice a začal rozvoj zařízení. Vedení ,,zookoutku“ byl ze začátku Jindřich Weis, který se zasadil o zřízení medvědince, rybníku pro vodní ptactvo, velké voliéry pro dravce a ohrady pro kopytníky. Dalším vedoucím se stal v roce 1960 Josef Vitásek, pod jehož vedením nastala výstavba sítě jednoduchých klecí, pavilonu šelem a opic. Po jeho smrti v roce 1966 zůstal „zookoutek“ rok bez vedení a jeho stav se stále zhoršoval. Chybějící návštěvníci, peníze a hlavně zvířata měla za následek chátrání zařízení. Vladislav Jiroušek ze Dvora Králové nad Labem zabránil likvidaci „zookoutku“ a podpořil studii o prvním významnějším rozvoji dnešní zoologické zahrady.

Díky

projektu z roku 1967 byla zahájena rekonstrukce objektu a zvyšoval se počet i druh chovaných zvířat. Byly získávání i nové vzácnější druhy zvířat a tím se zařízení stávalo mnohem atraktivnější. Statut zoologické zahrady byl „zookoutku“ udělen v roce 1982 Ministerstvem kultury. Po téměř patnáctiletém úsilí byl Ing. Vladislava Jiroušek jmenován první ředitelem zoologické zahrady. V roce 2005 se stala ředitelkou ZOO Ing. Eliška Kubíková, za jejího vedení se objekt rozrůstá. Důraz je kladen hlavně na přírodní vyznění jednotlivých expozic, řadu let známých jako „ZOO bez mříží“. Začas je ZOO nazývána i „Zoo pěti kontinentů“. Řada 26

nových expozic vzniká od roku 2012 až do současnosti. To má za následek zvyšování počtu chovaných druhů zvířat a větší návštěvnost, která se pohybuje kolem 250 tisíc návštěvníků ročně a stále roste (2014). [18] Slibnou záležitostí byla první etapa výstavby projektu „ZOO pěti kontinentů“ na podzim roku 2011. První byla výstavba Expozice afrických kopytníků a žiraf, v prostorách sadu, který spojuje vstupní areál s expoziční částí ZOO. Celý tento projekt má naznačovat africkou savanu, kde budou kolem dokola navrženy ochozy s vyhlídkami, tudíž se návštěvníci budou moci podívat žirafám přímo do obydlí. V objektu jsou i expozice s nočním režimem pro malé africké savce. [19] Zoo je rozdělená do pěti kontinentů. V objektu je téměř 200 druhů exotických zvířat, včetně ohrožených druhů. Jsou umístěna v zajímavých expozicích například v africké vesnici Matongo, asijském parku Hokkaido, jihoamerické Haciendě Escondido, australské farmě či Africké savaně atd. [20]

5.8 Vodní ráj Vodní ráj, tedy koupaliště v Jihlavě, je tvořeno systémem krytých bazénů a kruhového nekrytého bazénu. Celoroční provoz zajišťuje využití vodního ráje v létě i v zimě. K vyžití je ve Vodním ráje dále také parní kabina, masáže, sauna a solárium. Celková kapacita krytého bazénu je 240 osob. V kryté části areálu je velký rekreační bazén, část venkovního bazénu, vířivý bazén, klasická suchá sauna, dětské brouzdaliště, vertikální turbosolárium a parní kabina. Široké spektrum atrakcí nabízí velký rekreační bazén. Jsou tu atrakce jako 92 m dlouhý tobogán, perličková lůžka, divoká řeka, podvodní vzduchovače jako vodopády, chrliče vody, podvodní osvětlení a vodní clona dále stěnové masážní trysky. Ve venkovní části se nachází rekreační bazén, dětský a plavecký bazén. Venkovní atrakce v podobě tobogánu, dvojskluzavky, divoké řeky a dalších lákadel pro děti i dospělé. [21]

5.9 Městská památková rezervace Jde o vybranou část historického jádra města s dochovanými budovami (či jejich soubory) a městskou infrastrukturou (sochami, kašnami…) bez jakýchkoliv výrazných 27

zásahů

do

stavby

z nové

doby.

Na

základě

vypracovaného

podrobného

uměleckohistorického průzkumu je popsáno, jak vhodně chránit tyto objekty. Do ochrany spadají nejen jednotlivé stavby, urbanistická struktura, ale i historický půdorys a panorama. [22] Po druhé světové válce, za doby tehdejšího Československa, byly prohlašovány městské památkové rezervace (dále jen MPR) podle zákona č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách. V dnešní České republice jsou vyhlašovány podle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. [23] K roku 2013 se datuje celkem 40 měst s městskou památkovou rezervací. Ta nejrozsáhlejší z nich je Pražská památková rezervace. [24]

5.10 Regenerace městské památkové rezervace Regenerace znamená nástroj, kterým jsou obnovovány kulturní památky nacházející se v nejcennějších částech našich půvabně historických měst, které jsou prohlášené za památkové rezervace. K uvolňování finančních prostředků dojde jen tehdy, pokud má příslušné město zpracovaný vlastní program regenerace a pokud se finančně podílí společně se samotným vlastníkem na obnově kulturní památky. [25]

5.11 Zásady pro užití státní finanční podpory pro regeneraci MPR Užívání příspěvků na obnovu kulturních památek lze pouze v městech a obcích, na jejichž území byla vyhlášena městská památková rezervace nebo městská památková zóna. Nejprve je zpracován a poté schválen Městský program regenerace podle usnesení vlády. Města, která prochází výběrem, musí splňovat podmínky programu, kterými jsou hlavně existence a kvalita městského programu regenerace, územně plánovací dokumentace, úroveň a výsledky činností místní pracovní skupiny. Poté se rozhoduje o výši finanční podpory. Také se musí přihlížet k přiměřeným finančním potřebám na zachování památkových hodnot v území MPR. V rámci každoroční ankety zjišťující aktivitu jednotlivých měst v programu, se předkládají potřeby města, po předchozím projednání

28

s územně příslušným výkonným orgánem Státní památkové péče a Národním památkovým ústavem k posouzení a vyhodnocení ministerstva kultury. V okamžiku, kdy město nijak neprojeví zájem o finanční podporu v programu a nezašle ministerstvu kultury stanovené údaje či pokud působí proti zásadám péče o obnovu kulturních památek, nebude MPR finanční podpora poskytnuta. Podle zákona se městské programy regenerace zaměřují na objekty, jejichž využití a správa na celkovou obnovu MPR sleduje záměr zvyšování podílu městských a neveřejných prostředků v celkových nákladech na regeneraci. Podpora v programu formou státní finanční podpory může být poskytována pouze na obnovu kulturních památek ve vlastnictví měst, církví, jiných právnických a fyzických osob či krajů. V případě výběru objektů a stanovení výše příspěvků se sleduje zásada finanční účasti a zodpovědnosti všech zúčastněných, totiž vlastníka či uživatele, města a stát, případně kraje. Dále se sleduje vynaložení všech finančních příspěvků poskytovaných z veřejných zdrojů na jednotlivé objekty během jednoho roku. Zásadní kritéria společenské efektivity jsou zejména hmotná podstata nemovité kulturní památky, zachování historické urbanistické struktury MPR a účinnější působení památkových hodnot v prostorech vlastního objektu. Mezi další kritéria patří i dochování charakteru a dosažení harmonie v působení historického prostředí MPR, zpřístupnění objektů veřejnosti, vhodné využití, které je v souladu s památkovými a kulturními hodnotami objektu a úspora veřejných prostředků širším zapojením soukromých finančních zdrojů vlastníků. V konečném rozhodnutí, které město obdrží od ministerstva kultury je uvedeno rozhodnutí samotné o poskytnutí příspěvku v programu. Povinně zakotven nalezneme i údaj o ceně obnovy kulturní památky. Další zásadou je stanovení roční finanční kvóty pro město. Státní finanční podpora pro daný kalendářní rok je v programu rozdělena do tří skupin. První skupinou je objem finanční podpory pro město s MPR. Druhou skupinu tvoří částka finanční podpory pro města s městskou památkovou zónou. Třetí skupinou je tvorba rezerv, jejíž finanční objem je členěn v ročním rozpise. [26]

29

Závazné finanční podíly určitých subjektů se člení podle následující tabulky. Tabulka č. 1 - Finanční podíly

(Zdroj:

Dostupné

z:

http://www.mkcr.cz/assets/kulturni-dedictvi/pamatkovy-

fond/dotacni-programy/UPLNE-ZNENI-ZASAD-MK-Programu-regenerace-MPR-aMPZ---ze-dne-12-5-2011.pdf).

5.12 Program regenerace městské památkové rezervace Jihlava pro rok 2014 Historické jádro města bylo vyhlášeno jako městská památková rezervace výnosem Ministerstva kultury ČSR dne 29. 3. 1982 (nové znění). Jihlavské historické jádro patří mezi nejlépe dochovaná historická jádra v České republice. [27] Prvním program regenerace pro MPR Jihlava byl zpracován v roce 1994 v souladu s Usnesením vlády ČR č. 209 jako soubor účelově zaměřených veřejně prospěšných opatření, které směřují k záchraně historicky nejcennějších částí města, a to městské památkové rezervace. Tento program regenerace zahrnuje komplexní obnovu historického jádra, technickou infrastrukturu a jednotlivé objekty. Zásadní finanční podíly těchto subjektů jsou na základě obnovy památek v daném roce stanoveny Zásadami Ministerstva kultury ČR a liší se podle druhu vlastnictví. [28] Vybrané objekty městské památkové rezervace jsou financovány třemi podíly, a to vlastníkem, ministerstvem kultury a městem, je tomu stejně i v MPR Jihlava.

30

V letošním roce 2014 žádali dva vlastníci nemovitých kulturních památek o dotaci (a také příspěvek města jako jeho součást) Kraj Vysočina, avšak jejich žádosti nebylo z kapacitních důvodů krajem vyhověno, tím pádem ani městem, protože jednotlivé podíly nelze vyplatit zvlášť, jsou na sebe vázány. Informace o rozpisu účelové dotace poskytnuté ze státního rozpočtu v Programu regenerace MPR na rok 2014 pro Městskou památkovou rezervaci Jihlava, poskytla Bc. Jolana Pavlíková z úřadu územního plánování. (viz Tabulka č. 2 – Schválené závazné ukazatelé akcí obnovy) Tabulka č. 2 – Schválené závazné ukazatele akcí obnovy

(Zdroj: Bc. Jolana Pavlíková, úřad územního plánování, 2014)

5.13 Porovnání dnešní regenerace MPR Jihlava s dřívější Tato bakalářská práce přináší nové poznatky z oblasti programu regenerace městské památkové rezervace Jihlava a je obohacena o více informací ohledně výše dotací z předchozích let. V roce 2009 napsal pan Pospíchal ve své bakalářské práci na stejné téma a to Městská památková rezervace a její regenerace, zmínku o výši finanční podpory z roku 2000, kdy bylo poskytnuto od státu 3 150 000 Kč na 9 objektů. [Pospíchal, 2009, s. 30]

31

Pro rok 2014 byla poskytnuta dotace pětinásobně menší než v roce 2000, a to ve výši 600 000 Kč na 5 objektů. Nejnověji získané informace prostřednictvím paní Bc. Jolany Pavlíkové z úřadu územního plánování, nám ukazují přehled programů regenerace MPR Jihlava od roku 1996 až do roku 2013 (viz tabulka č. 3 – Program regenerace 1996 – 2009). Například pro rok 1996, který byl startovním rokem, byla výše použitých finančních prostředků od státu 6 900 000 Kč. O rok později byly finanční prostředky ve výši 5 120 000 Kč. Dále v roce 2009 bylo použito 1 415 000 Kč od státu. Pro roky 2010 až 2014 byla finanční pomoc v řádech statisíců. Tudíž stát v roce 2010 poskytl 684 000 Kč. Rok 2011 měl výši 680 000 Kč poskytnuté finanční podpory a minulý rok 2013 bylo využito 400 000 Kč na program regenerace MPR Jihlava. V porovnání tohoto roku 2014 s rokem 2000, který popsal pan Pospíchal, je zřejmé, že výše finanční podpory se velmi rapidně snížila, a to z 3 150 000 Kč za rok 2000 na 600 000 Kč pro rok 2014. Je zřejmé, že čím déle program regenerace pracuje, tím více je opravených a zregenerovaných objektů v městské památkové rezervaci Jihlava, proto je potřeba méně finančních prostředků na obnovu. [Bc. Jolana Pavlíková, úřad územního

plánování]

32

Tabulka č. 4 – Program regenerace 2010 - 2013

(Zdroj: Bc. Jolana Pavlíková, úřad územního plánování, 2014)

33

6. Praktická část – dotazníky a řízený rozhovor Návštěvník je každá osoba, která cestuje na místo mimo své obvyklé prostředí a dobu kratší než 12 měsíců a jejíž hlavní účel je jiný než výkon výdělečné činnosti v navštíveném místě. Návštěvníky dále členíme na stálé obyvatele, turisty a výletníky. Stálý obyvatel v domácím cestovním ruchu je návštěvník, který žije alespoň 6 po sobě jdoucích měsíců v jistém místě před příchodem do jiného místa na kratší dobu než 6 měsíců. Stálý obyvatel v zahraničním cestovním ruchu je návštěvník, který žije v zemi alespoň 1 rok před příjezdem do jiné země na kratší dobu než 1 rok. Turista v domácím cestovním ruchu je návštěvník trvale usazen v zemi a cestuje na dobu minimálně jednoho přenocování, ale ne delší než 6 měsíců. Turista v zahraničním cestovním ruchu je návštěvník cestující do jiné země na dobu alespoň jednoho přenocování a ne delší než 1 rok. Turista se dále dělí na turistu na dovolené a krátkodobě pobývajícího turistu. Výletník je návštěvník, který cestuje na dobu kratší než 24 hodin, ale nepřenocuje v navštíveném místě. [Linderová, 2013, s. 20-22]

6.1 Výzkum postojů návštěvníků a turistů Dotazování návštěvníků probíhalo od dubna roku 2013 do září roku 2014. Celkem bylo stanovených dotazníků 250, rozdělených do dvou let po 125. Více jak polovina dotazníků byla vyplněna v hlavní sezóně a třetina dotazníků byla vyplněna v měsíci dubnu a květnu. Dotazníkovým šetřením v dubnu a květnu roku 2013 jsem nasbírala 40 vyplněných dotazníků a to samé i v dubnu a květnu roku 2014, což bylo dohromady 32% dotazníků. Dále potom v červnu a červenci 2013, 2014 byl počet dotazníků navýšen na 45 dotazníků za rok. Posledními měsíci dotazování a zkoumání byl srpen a září 2013, 2014, ten tvořily stejný počet vyplněných dotazníků jako duben a květen. Pro širší škálu odpovědí probíhalo dotazníkové šetření jak v pracovních dnech a o víkendech, ale také o svátcích.

34

Tabulka č. 5 – počet dotazníků

rok / měsíc

duben - květen

červen- červenec

srpen - září

počet dotazníků

2013

40

45

40

125

2014

40

45

40

125

celkem

250

(Zdroj: vlastní zpracování, 2014) Sběr dat probíhal na různých místech, například v blízkosti ZOO Jihlava, na Masarykově náměstí, v okolí City parku a také v blízkosti Hradeb, kde je Brána Matky Boží. Několik dotazníků bylo na dotazovanou dobu vloženo přímo do Turistického informačního centra na Masarykově náměstí, kde sami návštěvníci a turisté mohli vyplňovat otázky v dotazníku. První, zásadní a filtrační otázka byla, zda je dotazovaný místní či návštěvník. Od tohoto dotazu se odvíjel celý dotazník. Na konci nesmělo chybět poděkování za informace a strávený čas. Ze všech 250 dotazovaných byli pouze dva cizinci Němci v roce 2013. Zjištěné informace ohledně návštěvníků byly zpracovány matematicko-statistickými metodami, pomocí Excelu do grafů. Není-li uvedeno jinak, jsou grafy dílem autorky (viz Dotazník č. 1 – Dotazníkové šetření).

35

7. Vyhodnocení dotazníků Tabulka č. 6 – Údaje o respondentech 2013 Pohlaví muž žena Celkem Národnost ČR Německo Slovensko Celkem Věk od 17 let 18 - 25 26 -35 36 - 45 46 - 55 56 a více Celkem Vzdělání základní / vyučen střední vysokoškolské Celkem

Počet respondentů 65 60 125 Počet respondentů 118 2 5 125 Počet respondentů 8 27 37 25 18 10 125 Počet respondentů 24 56 45 125

2014 Pohlaví muž žena Celkem Národnost ČR

Počet respondentů 54 71 125 Počet respondentů 125

Celkem Věk od 17 let 18 - 25 26 - 35 36 - 45 46 - 55 56 a více Celkem Vzdělání základní / vyučen střední vysokoškolské Celkem

125 Počet respondentů 6 21 41 32 19 6 125 Počet respondentů 19 69 37 125

(Zdroj: vlastní zpracování, 2014) Dotazníkového šetření se zúčastnilo v roce 2013 60 žen a 65 mužů (52 %). V roce 2014 bylo 71 žen (57 %) a 54 mužů. V roce 2013 odpovědělo na dotazníkové šetření 118 Čechů, 2 Němci a 5 Slováků s trvalým bydlištěm v příslušné zemi. Věkové rozhraní respondentů bylo nejčastěji od 26 do 35 let věku. Více jak polovina respondentů měla střední vzdělání (viz Tabulka č. 6 – Údaje o respondentovi).

7.1 Otázka č. 1: Jaký je důvod Vaší návštěvy? Z Grafu č. 1 je zřejmé, že v roce 2013 byl hlavní důvod návštěvy Jihlavy výlet, 71 % respondentů. Hned za výletem byla nejčastějším důvodem návštěvy města dovolená a odpočinek v zastoupení 18% tedy 22 respondentů. Dále se do města jezdilo kvůli návštěvě příbuzných a na služební cestu. Naopak ani jeden z dotazovaných nejel do města ze zdravotních či jiných důvodů. 36

Graf č. 2 nám jasně ukazuje, že 61 % návštěvníků v roce 2014 jelo do Jihlavy na návštěvu k příbuzným a známým Druhým nejčastějším důvodem návštěvy města je dovolená a odpočinek – 26 %. Zdravotní pobyt, lázně, léčení, ale také pouhé projíždění městem nebyl důvod pro návštěvu města pro rok 2014. Když porovnáme Graf č. 1 s Grafem č. 2, dospějeme k výsledku, že v roce 2013 byl největší podíl na důvodu návštěvy města Jihlava výlet, zatímco v roce 2014 procento respondentů kleslo o 10%. Když dále srovnáme dovolenou a odpočinek v roce 2013 a 2014, tak jasně vidíme, že v roce 2013 byl tento důvod nižší o 8% než v roce 2014, kdy důvod dovelené a odpočinku značně narostl. 2013

7% 2%

18%

dovolená, odpočinek 2%

pouze projíždím výlet služební cesta návštěva příbuzných, známých

71%

Graf č. 1 – Hlavní důvod návštěvy města Jihlava v roce 2013

37

2014

dovolená, odpočinek

12% 1%

26% výlet

služební cesta

návštěva příbuzných, známých 61%

Graf č. 2 - Hlavní důvod návštěvy města Jihlava v roce 2014

7.2 Otázka č. 2: Jak často navštěvujete toto město? Z Grafu č. 3 vyplývá, že v roce 2013 největší počet respondentů navštívilo Jihlavu poprvé – 36 % dotázaných. Zatímco v roce 2014 navštěvovali Jihlavu také nejvíce poprvé, ale počet se na rozdíl od roku 2013 zvýšil o 5 lidí. Na druhém místě navštěvují turisté Jihlavu několikrát ročně jak v roce 2013, tak v roce 2014. Nepatrný rozdíl je v roce 2014, kdy se počet několikrát ročně navštěvujících lidí zvýšil o 4 %. Nejméně zaznamenaná odpověď je v Grafu č. 4 v roce 2014 u odpovědi asi jednou za tři roky – 1 %. Takový průměrný respondent navštěvuje Jihlavu podle odpovědí podruhé, jak v roce 2013, tak i v roce 2014.

38

2013

5%

3%

poprvé

6%

podruhé

36% potřetí několikrát ročně asi jednou ročně

34%

asi jednou za tři roky pravidelně jednou za 3 měsíce

10% 6%

Graf č. 3 – Počet navštívení města Jihlavy v roce 2013 2014 1% 3% 2% poprvé podruhé

40%

potřetí několikrát ročně

38%

asi jednou ročně asi jednou za tři roky pravidelně jednou za 3 měsíce

3%

13%

Graf č. 4 - Počet navštívení města Jihlavy v roce 2014

39

7.3 Otázka č. 3: Ve kterém ročním období do tohoto místa zpravidla zavítáte? Pravidelná návštěvnost města Jihlava byla nejvyšší v roce 2014, přesněji v létě, naopak nejnižší byla v zimě 2013, avšak v roce 2014 stoupla návštěvnost Jihlavy o 1%. Z Grafu č. 5 a Grafu č. 6 jednoznačně vyplývá, že nejvíce návštěvníků a turistů jezdí do Jihlavy převážně v létě. Zřejmě za to může teplé počasí a hlavně prázdniny, kdy mají lidé více času jezdit na výlety se svými dětmi. 2013 12% 26%

jaro 17%

léto podzim zima

45%

Graf č. 5 – Preferované roční období pro návštěvu Jihlavy v roce 2013

40

2014 13% 22%

jaro 14%

léto podzim zima

51%

Graf č. 6 - Preferované roční období pro návštěvu Jihlavy v roce 2014

7.4 Otázka č. 4: Jak dlouho se tentokrát zdržíte v tomto městě? Návštěvníci se podle výsledků z Grafu č. 7 zdrželi v roce 2013 nejfrekventovaněji jen jeden den, a to 67 respondentů. Nejméně se turisté zdrželi 4 dny, a to dva lidé. Vůbec nejdéle se tři respondenti zdrželi 9 dní. Z Grafu č. 8 z roku 2014 vyplívá, že nejvíce se návštěvníci drželi také jeden den, ale vůči roku 2013 bylo respondentů o tři méně. Nejméně se v roce 2014 zdrželi turisté ve městě 3 a 9 dní, oproti roku 2013 se žádný respondent nezdržel v Jihlavě 6 dní. Nejvíce dní, tedy 9 dní se v Jihlavě zdrželi jen 2 lidé. Z Grafu č. 7 a Grafu č. 8 je zřejmé, že největší počet respondentů stráví v Jihlavě jen jeden den. V tomto případě to jsou výletníci.

41

2013 80

67

70

počet návštěvníků

60 50 40

32 30 20

11 7

10

3

2

3 dny

4 dny

3

0

1 den

2 dny

6 dní

7 dní

9 dní

počet dní

Graf č. 7 – Počet dní strávených v Jihlavě v roce 2013 2014 70

64

počet návštěvníků

60 50

40 40 30 20

13 10

4

2

2

0

1 den

2 dny

3 dny

6 dní

7 dní

9 dní

počet dní

Graf č. 8 – Počet dní strávených v Jihlavě v roce 2014

7.5 Otázka č. 5: Jak dlouho se tentokrát zdržíte v České republice? (pro cizince) Pouze dva cizinci, Němci byli přítomni u dotazování v roce 2013. Odpověď byla 7 dní.

42

7.6 Otázka č. 6: Co hodláte v tomto městě nebo jeho okolí navštívit nebo jste již navštívil? (možnost více odpovědí) Z Grafu č. 9 zjistíme, že turisté jezdí do Jihlavy navštívit více míst, než jen jedno. Respondenti jezdí nejčastěji do Jihlavy nakupovat, je to zřejmě z toho důvodu, že v okolí Jihlavy není jiné nákupní středisko než City Park. Hned za City Parkem je nejnavštěvovanější Zoologická zahrada, v roce 2013 navštívilo ZOO 81 respondentů a v roce 2014 jich bylo o 15 více. Turisté navštěvují mnoho památek v Jihlavě včetně sportovního vyžití, které nabízí Vodní ráj. Návštěvníci také rádi posedí v kavárnách a restauracích na Masarykově náměstí, kde se občerství a pokračují ve svém výletu na jiná místa. Navštívená místa

Počet návštěvníků

140 118

120

103

100 60

52

48

38 41

39

40

2014

81

78

80

2013

99

48 46

35 38

31 27

20

11

16

Ko st

jin é

db y

Ci Zo ty ol Pa og rk ic ká za hr ad a Vo dn ír áj

ku ba Ja

el s

va

Hr a

íh o

Lo y z té ho

Ig ná ce

té ho va

el s

Vě tš

ol y

í em po dz

ké la vs Jih Ko st

Br án a

M

at k

y

Bo ží

0

Názvy atraktivit

Graf č. 9 – Navštívená místa v letech 2013 a 2014

43

7.7 Otázka č. 7: Pokud jste zde na více dnů, kde jste ubytován? Z Grafu č. 10 a Grafu č. 11 je jasné, že turisté, kteří stráví více, jak 1 den v Jihlavě, se ubytují především přímo v městě. V roce 2013 to bylo 55% respondentů a o rok později jich bylo o 5% více. Druhá častá odpověď byla v tomto regionu, v obou letech je to stejný počet procent respondentů, což je zajímavé. V roce 2014 nebyl žádný turista ubytovaný v Praze či jinde. Z obou grafů je zřejmé, že lidé využívají ubytovacích služeb přímo v Jihlavě, od hotelů, penzionů až třeba po ubytování u známých. 2013

3%

9%

55%

v tomto místě v tomto regionu

33% v Praze na více místech

Graf č. 10 – Místo, kde jsou ubytovaní turisté v roce 2013

44

2014 7%

v tomto místě 33%

60% v tomto regionu

na více místech

Graf č. 11 - Místo, kde jsou ubytovaní turisté v roce 2014

7.8 Otázka č. 8: Pokud zde budete nocovat, v jakém zařízení to převážně bude? Graf č. 12 ukazuje, že respondenti, kteří zůstali v Jihlavě na delší dobu než jeden den, přenocovali většinou v hotelu. V roce 2013 bylo v hotelu ubytováno 14 respondentů, o rok později to bylo 11 turistů. Po hotelu bylo nejčastější ubytování v penzionech v Jihlavě. V roce 2014 bylo v penzionech ubytováno více respondentů, než v roce 2013. Někteří z respondentů byli ubytováni v hotelu Atrium, Grandhotelu Garni a v Mahlerově penzionu na Hradbách. Turisté méně často využívají ubytování v chatách a u známých a vůbec nejsou ubytováni v kempech a tábořištích.

45

Zařízení, ve kterém byli turisté ubytováni

počet respondentů

16

14

13

14 11

12

10

10 2013

7

8 5

6 4

2

5

1

2

2014

1

bo ř

iš tě

uz ný ch

k/ tá pi n ke m

u

zn ám

ýc h

ch at

/p ř

a/ c

íb

ha l

up a

io n pe nz

ho te

l

0

ubytovací zařízení

Graf č. 12 – Zařízení, ve kterém byli turisté ubytováni v letech 2013 a 2014

7.9 Otázka č. 9: Jaké byly Vaše priority při výběru tohoto regionu? (více odpovědí) Graf č. 13 a Graf č. 14 poukazuje na hlavní prioritu výběru města Jihlava a tou je kultura a příroda, tedy přesněji historické památky a životní prostředí. Kultura byla v roce 2013 zastoupena 35 % a příroda 32 %, o rok později byla kultura zastoupena 41 % a příroda 30 %. Sport a pohyb se pohyboval okolo 30 %. Konkrétně v roce 2013 se turisté zajímali nejvíce o historické památky, životní prostředí, rekreační sport, turistiku, vodní plochy a toky, lesy a krajina. Nejméně však jezdili do Jihlavy ze služebních a ze soukromých důvodů. V roce 2014 byly výsledky podobné, jen počet soukromých důvodů se zvedl. Turistickým zařízením je myšleno, turistické informační centrum, ubytovací a stravovací služby a zábavné podniky jako diskotéky, divadla a kina.

46

2013 4%

32% 29%

příroda kultura sport, pohyb ostatní

35%

Graf č. 13 – Priority výběru regionu v roce 2013 2014 3%

30%

26%

příroda kultura sport, pohyb ostatní

41%

Graf č. 14 – Priority výběru regionu v roce 2014

47

7.10 Jaké byly Vaše priority při výběru tohoto regionu? - konkrétnější odpovědi Priority výběru regionu 140 počet respondentů

120

123 119

114

108

100 83 75

80

103 97

98

92

86

81

89

64 46

2013 2014

61

57

56

60

88

80

43

40

32

27

20

14

vo

vo uk ro m

é

dů

dů so

ac pr

dy

dy

e ac kr e

re ní

tiv

kr ea

ak

or sp čn í

ov ní

ist ur

t, t

a

rn ltu

ika

t or sp

zá

ba va

y ris t kc e

ía

íp

ro

tu

m át říz

re

ku

za

hi

st or

ic

en

ké

pa

a

ra

ch y lo

dn íp

sy ,k vo

ky

y

jin

to k

a

u uk hl le

z

be dí

tře

pr os

ži

vo t

ní

př

os tře

dí

0

priority regionu

Graf č. 15 – Konkrétnější priority výběru regionu v roce 2013 a 2014

7.11 Otázka č. 10: S kým cestujete? Turisté a návštěvníci v Jihlavě nejvíce cestují s rodinou. Z Grafu č. 16 je viditelné, že v roce 2013 cestovalo 45 % turistů (celkový počet 100 % je 125 respondentů). V roce 2014, jak je vidět v Grafu. Č. 17 cestovalo s rodinou 50 % návštěvníků. Turisté také často cestují s kamarády a známými, v roce 2013 cestovalo 39 % lidí s přáteli. V roce 2014 to bylo 41 %. Lidé raději cestují s blízkými než sami.

48

2013

6%

10% sám / sama

s rodinou 39% 45%

s kamarády / se známými se skupinou / se zájezdem

Graf č. 16 – S kým návštěvníci cestovali do Jihlavy v roce 2013? 2014

3%

6% sám / sama

s rodinou 41%

50%

s kamarády / se známými se skupinou /se zájezdem

Graf č. 17 – S kým návštěvníci cestovali do Jihlavy v roce 2014.

7.12 Otázka č. 11: Jaký dopravní prostředek jste použil (a)? (jen prostředek do tohoto města) Velmi častým dopravním prostředkem, díky kterému se návštěvníci dostali do města, byl bezpochyby osobní automobil. Graf č. 18 informuje, o tom, že v roce 2013 49

cestovalo do Jihlavy 39 % návštěvníků autem. Druhým častým dopravním prostředkem byl autobus, v roce 2013 jelo autobusem do města 36 % respondentů. Vlak je také častý prostředek, hlavně pro návštěvníky z okolí například Havlíčkova Brodu. V roce 2014 využívalo 45 % turistů opět automobily. Zbylý počet turistů využilo k cestování autobus či vlak. Oproti Grafu č. 18 z roku 2013 vzrostl počet automobilů o 6%. Je jasné, že pohodlí je na prvním místě, proto návštěvníci používají k transportu auta. 2013

25%

osobní automobil / motocykl 39%

autobus

vlak

36%

Graf č. 18 – Dopravní prostředek použitý na cestování do Jihlavy v roce 2013

50

2014

22%

osobní automobil / motocykl 45%

autobus

vlak

33%

Graf č. 19 - Dopravní prostředek použitý na cestování do Jihlavy v roce 2014

7.13 Otázka č. 12 Jste ochoten uvést konkrétní místo Vašeho trvalého bydliště? (buď město nebo kraj nebo část státu) Respondenti sdělovali kraj svého trvalého bydliště. V Grafu č. 20 jsou zaznamenáni návštěvníci z různých krajů ČR. Jsou zde pouze dva Němci, kteří se lišili odpovědí místa bydliště, bylo to samozřejmě město v Německu Drážďany (rok 2013). Například v Grafu č. 20 v roce 2013 bylo nejvíce respondentů ze Středočeského kraje tedy 30 návštěvníků. Druhé nejvyšší číslo návštěvnosti měl kraj Vysočina, je to z toho důvodu, že lidé žijící v kraji Vysočina mají Jihlavu velmi blízko. V Grafu č. 21 v roce 2014 byl nejvyšší počet návštěvníků z Jihomoravského kraje. Druhým krajem, ze kterého pocházelo nejvíce návštěvníků v roce 2014, byl Středočeský kraj. Kraj Vysočina byl v roce 2014 až na třetím místě v návštěvnosti města. V Grafu č. 20 a Grafu č. 21 nebyl zaznamenán žádný návštěvník z Plzeňského, Libereckého ani Moravskoslezského kraje.

51

aj

kr

9

10

ý Ka kr aj rlo va rs ký O kr lo aj m ou Kr ck ál ý ov kr eh aj ra de ck ý kr aj

ub ic k

ý

30

Pa rd

19

aj

25

kr

28

Zl ín sk

ký

vs

aj

kr

Pr ře ah do a če Ji sk ho ý m kr or aj av sk ý Ji kr ho aj če sk ý kr Zl aj ín sk Pa ý kr rd aj ub ic ký Ka kr rlo aj va rs ký O lo kr m aj ou ck ý kr aj D rá žď an y

St

10

or a

ý

15

Ji ho m

20

ah a

kr aj

oč in a

ý

ys

aj V

Kr

ec k

počet respondentů

30

es k

St ře do č

in a

Ú st 5

Pr

oč

ys

aj V

Kr

počet respondentů

2013

35 30

25 25

20

15

7 11

2 2 5

13 8 8 9

4 2

0

kraje ČR + Drážďany

Graf č. 20 – Místa trvalého bydliště respondentů v roce 2013

2014

35

29

21 11

5 7

0

kraje ČR

Graf č. 21 - Místa trvalého bydliště respondentů v roce 2014

52

7.14 Otázka č. 13: Odhadněte vzdálenost z místa Vašeho bydliště do tohoto místa? Respondenti kroužkovali data podle vzdálenosti jejich bydliště. Z Grafu č. 22 vyplývá, že nejvíce návštěvníků trávilo na cestě do Jihlavy od 51 až 100 km v roce 2013, bylo to přesně 58 respondentů. V roce 2014 jelo do Jihlavy mezi 51 až 100 km 50 lidí. Druhý nejčastější počet kilometrů byl od 101 až 200 km v roce 2013. V roce 2014 strávilo na cestě mezi 101 až 200 km 43 lidí. Jihlava se nachází uprostřed České republiky, proto všichni návštěvníci, kteří jezdí do Jihlavy, stráví podobný počet kilometrů na cestě a to je podle Grafu č. 22 51 až 100 km. Počet km z místa bydliště respondentů do Jihlavy 70 58

60

počet respondentů

50 50 43 40

2013 2014

33 30 21 20

14

13

16

10 2 0 do 10 km

11 až 50 km

51 až 100 km 101 až 200 km 201 až 400 km počet km

Graf č. 22 – Počet kilometrů strávených na cestě do města Jihlava

7.15 Otázka č. 14 Kolik peněz průměrně vydáte na osobu a den v Kč (bez cestovních výloh)? Graf č. 23 ukazuje, že v roce 2013 více jak 90 % návštěvníků utratilo za ubytování mezi 101 až 400 Kč za den. Za stravu dalo 61 návštěvníků také v rozmezí od 101 do 400 Kč za den. Vedlejší výdaje u 71 turistů dosahovaly výše do 100 Kč za den. V Grafu č. 24 vidíme, že v roce 2014 utratilo také více jak 90 % turistů mezi 101 až 400 Kč za den za ubytování stejně jako v roce 2013. S penězi použitými na stravování to 53

bylo stejné, 74 turistů utratilo od 101 do 400 Kč na den. I vedlejší výdaje byli u 66 respondentů v rozsahu do 100 Kč za den. Z Grafu č. 23 a Grafu č. 24 vyčteme, že návštěvníci neutratí za ubytování, stravování ani vedlejší výdaje od 1001 do 1300 Kč na den. Výdaje na osobu a den v roce 2013 120 103

počet respondetů

100

80

71

ubytování

61 60

stravování

40

37

40

20

vedlejší výdaje 18

15

14

12 4

0 do 100

101 - 400

401 - 700

701 - 1000 1001 - 1300

nad 1300

hodnoty v Kč

Graf č. 23 – Výdaje na osobu a den v roce 2013

54

Výdaje na osobu a den v roce 2014 120

114

počet respondetů

100

80

74 66

ubytování

60 48

stravování

40

vedlejší výdaje

25 16

20 7

4

9

10 2

0 do 100

101 - 400

401 - 700

701 - 1000 1001 - 1300

nad 1300

hodnoty v Kč

Graf č. 24 – Výdaje na osobu a den v roce 2014

8. Celkové vyhodnocení dotazníků Z dotazníkového šetření vyplývá, že jeden z hlavních důvodů pro návštěvu Jihlavy je výlet, dovolená a odpočinek. Jihlava je velmi pěkné, historicky zachovalé město, proto ji návštěvníci tak rádi navštěvují, a to hned několikrát. Nejvíce návštěvníků bylo v Jihlavě poprvé, ale ti, kteří tu poprvé nebyli, uvedli, že Jihlavu navštěvují několikrát ročně nebo jsou tu podruhé, to znamená, že Jihlava je velkým lákadlem a stojí za to se tam vracet. Období, které je bezpochyby nejnavštěvovanější v tomto městě, je léto. Tato odpověď je nejfrekventovanější i z toho důvodu, že turisté si nejčastěji vybírají své dovolené v létě, kdy je počasí nejideálnější na výlety a právě samotnou dovolenou. Respondenti se v Jihlavě nejčastěji sdržují jeden den, a to v obou sledovaných letech. Nejdéle se zde sdržují 9 dní, ale jejich počet je už velmi nízký. Cizinci, tedy dva Němci, kteří spolupracovali na výzkumu, se v Jihlavě zdrželi týden.

55

Podle výzkumu je nejnavštěvovanější místo City Park, hned za obchodním centrem je to Zoologická zahrada, která je zajímavá svým rozdělením do pěti kontinentů, toto láká především návštěvníky s dětmi. Dalším velmi navštěvovaným bodem Jihlavy je bezpochyby Jihlavské podzemí a samozřejmě další atraktivity tohoto města. Pokud se turisté rozhodují, kde se ubytují, když chtějí navštívit Jihlavu, je to většinou přímo v samotném městě či v regionu. Méně často se stává, že jsou turisté ubytováni v Praze či na více místech. Jestliže se chtějí návštěvníci ubytovat přímo v Jihlavě, je to převážně v hotelech a penzionech jako je hotel Atrium, Grandhotel Garni a Mahlerův penzion na Hradbách. Nejžádanějšími prioritami výběru je podle výzkumu kultura a příroda, jde především o historické památky, samotné životní prostředí, ale také o turistiku, krajinu, či o zařízení pro turisty jako jsou restaurace, kavárny, informační centra, diskotéky atd. Důvody k návštěvě Jihlavy bývají zřídka kdy jen služební nebo soukromé. Cestování samotné je vždy příjemnější pokud máte někoho po boku. Tudíž turisté a návštěvníci jezdící do Jihlavy cestují převážně s rodinou, ale také s kamarády či známými. Sami a se zájezdem sem jezdí pak méně často. Nejčastěji použitým dopravním prostředkem do tohoto města je automobil a autobus, dále také vlak. Cestování v pohodlí a komfortu zaručuje úspěch a větší prožitek z daného města, proto tyto odpovědi. V roce 2013 jezdili do Jihlavy nejčastěji respondenti ze Středočeského kraje a Vysočiny. O rok později, v roce 2014 navštěvovali turisté Jihlavu převážně z Jihomoravského kraje, poté ze Středočeského kraje jako v roce 2013 a v neposlední řadě také ze samotného kraje Vysočina, ve kterém Jihlava leží. V této odpovědi se odpovědi v grafech lišili. Odhadovanou vzdáleností z místa bydliště do Jihlavy byla nejčastější odpověď 51 až 100 km v obou letech. Druhou častou odpovědí bylo 101 až 200 km. Ze vzdálenosti více jak 400 km nikdo z dotazovaných Jihlavu nenavštívil. Návštěvníci nechali v Jihlavě v obou zkoumaných letech za ubytování a stravování maximálně 400 Kč na den a osobu. Vedlejší výdaje dosahovali pak výše do 100 Kč na osobu a den v obou letech.

56

Na dotazník v roce 2013 odpovídali více často muži, zatímco v roce 2014 měly převahu ženy. V prvním roce výzkumu, což byl rok 2013 byli respondenti s trvalým místem bydliště z 94 % Češi, ze 4 % Slováci a ze 2 % Němci. Ve druhém roce výzkumu to byli pouze Češi. Věkové rozhraní respondentů bylo od 26 do 35 let, úzce za touto kategorií byli lidé od 36 do 45 let. Méně frekventovaně to byli turisté, kterým bylo do 17- ti let či od 56 a více let. Často odpovídali lidé, kteří měli střední vzdělání a to v obou letech výzkumu (kolem 50 %). (viz Dotazník č. 1 – Dotazníkové šetření)

8.1 Profil návštěvníka Typický návštěvník je Čech ve věku 26 až 35 let se středoškolským vzděláním, jezdící do Jihlavy na výlet. Typický návštěvník jede do Jihlavy poprvé v létě. Tento výletník se zdrží v Jihlavě maximálně jeden den. Nejčastěji navštívenou památkou či atraktivitou je City Park, ZOO anebo Jihlavské podzemí. Pokud se návštěvník rozhodne přenocovat, ubytuje se nejčastěji přímo ve městě, konkrétněji pak v hotelu. Prioritou při výběru regionu je pro návštěvníka kultura a příroda, jde především o historické památky. Návštěvník Jihlavy cestuje s rodinou a to osobním automobilem. Typický návštěvník pochází z Jihomoravského kraje, vzdáleného cca 51 až 100 km. Průměrná spotřeba peněz za ubytování a stravování na jeden den je mezi 101 až 400 Kč. Dále se průměrná spotřeba peněz za vedlejší výdaje či nákupy pohybuje do 100 Kč. Porovnáním profilu návštěvníka z roku 2009 od pana Pospíchala zjistíme, že typickým návštěvníkem byl

také Čech, tedy spíše Češka ve věku od 18 do 25 let také se

středoškolským vzděláním. Do Jihlavy jezdil typický návštěvník v roce 2009 také kvůli výletům, osobním automobilem. Návštěvník jezdil také v létě a zdržel se tu také jeden den. Výletník navštívil v Jihlavě nejraději ZOO a Jihlavské podzemí, oproti roku 2014, kdy typický návštěvník zavítal do City Parku. Pokud návštěvník přespal, bylo to v regionu u svých známých či v soukromí. Důvodem výběru města Jihlavy byla také jako v roce 2014 kultura a příroda. Typický turista pocházel z Jihočeského kraje vzdáleného cca 200 km. V Jihlavě nechal návštěvník za ubytování méně než v roce 2014 a to do 100 Kč za osobu na den, za stravování do 400 Kč a vedlejší výdaje byli větší než v roce 2014 a to do 400 Kč. [Pospíchal, 2009, s. 51 - 52]

57

9. Řízený rozhovor s primátorem města Jihlava Řízený rozhovor proběhl dne 29. 10. 2014 s bývalým primátorem Ing. Jaroslavem Vymazalem. Ing. Jaroslav Vymazal pobývá ve městě Jihlava mezi 20 – 30 lety, tudíž zná Jihlavu velmi dobře. První z otázek byla, ve kterém roce bylo historické centrum města prohlášeno Městskou památkovou rezervací, jednoznačně odpověď – 29. 3.1982 (nové znění). Městská památková rezervace (dále MPR) má územně – plánovací dokumentaci, tedy územní plán. Územní plán musí tedy respektovat MPR, obsahuje omezení a nařízení. Město má zpracovaný program regenerace MPR, kdy se na regeneraci podílí jak stát, město, ale i samotný vlastník budovy. Jihlava má strategický plán rozvoje města 2014 – 2020. Plán je komplexní strategický dokument vymezující rozvojové priority města Jihlava. Jsou zde zachycené socioekonomické podmínky, vyhodnocení potenciálu a příležitosti pro další rozvoj krajského města. Posílení konkurenceschopnosti Jihlavy. Komise regenerace v Jihlavě je velmi aktivní, posuzuje co, jak a kolik finančních prostředků bude potřeba k regeneraci MPR. Prohlášení historického centra MPR bylo pro město určitě přínosem, ale jsou tu některé věci, které by ještě mohly být změněny. Ing. Jaroslav Vymazal se velmi zajímá o problémy spojené s památkovou ochranou města. Výhody památkové ochrany města jsou takové, že udržují památky v dobré kondici, pomáhají vytvářet prostředí díky čerpání dotací. Zvyšuje se i kvalita života. Díky regeneraci je zachována výrazná historická stopa, budovy jsou v dobrém stavu, město se stává atraktivním, přitažlivým a zajímavým pro turisty a návštěvníky. A v neposlední řadě je velká výhoda ve tvoření nových pracovních příležitostí. Naopak nevýhoda v ochraně MPR je podle pana primátora mobilita.

Není možné

zastavit čas, společnost se vyvíjí a je potřeba na to reagovat. Nevýhodou MPR je to, že se nedá parkovat v podzemí. Podzemí v Jihlavě, jak už je popsáno v teoretické části bakalářské práce, je druhé největší v ČR a ochrana nedovolí zásah v podobě budování podzemních garáží. Kdyby ovšem ochrana dovolila a jasně stanovila podmínky, za jakých by se mohly podzemní garáže budovat, ulehčilo by to nadzemní dopravě a turisté by toto také přivítali, když vezmeme v potaz, že se na samotné náměstí v centru Jihlavy 58

nedá vjet autem. S členy ochrany MPR hovoří pan primátor již osm let, ale bohužel pokaždé je tento nápad zamítnut. Přitom jak by to ulehčilo život, přilákalo širokou veřejnost, ale také by šlo o rozvoj samotného města a tím i MPR. Pověřený úřad by měl určit podmínky, za kterých by šlo a nešlo podzemní garáže budovat. Další nevýhodou je, že se nemusí zachovat vše, tím je myšleno to že, pokud je budova velmi stará a ve špatných podmínkách, může se nahradit něčím novým, lepším, přitažlivějším pro návštěvníky. Již v minulosti bylo toto využito například při požárech, které sužovaly město. V tehdejší době, když se zničila gotika, tak byla nahrazena renesancí, ale byla samozřejmě zachována určitá stopa, tak to městu velmi pomohlo. Jde o udržení historie a přitom budování lepšího. Také by se dalo povídat o samotném Prioru, který stojí uprostřed náměstí. Časem se doufá, že se Prior přestaví architekturou 21. století. Zkušenosti s jednáním o památkové ochraně s pověřeným městských, památkových a krajských úřadem jsou stejné. Respektují se věci, o kterých se diskutuje, dá se na všem dohodnout a nejsou žádné rozpory, jen je škoda, že se ještě nepovolila výstavba podzemních garáží. Je to stále v jednání. Samozřejmě je tu i tolerance při rekonstrukci staveb a budov, například u kostela sv. Kříže, byla povolena moderní technologie napodobování oblouků jako první v české republice, tudíž se zachovala historická stopa a velmi to pomohlo samotnému objektu. Ctí se také původní materiál, například při výměně oken u historických budov, kde jsou okna nahrazena EURO okny, které jsou sice dražší, ale právě respektují a ctí materiál historických budov. Pro větší příliv turistů a návštěvníků jsou vytvořené balíčky služeb pro různé věkové skupiny a různé potřeby turistů. A opět se dostáváme k budování podzemních garáží. To by určitě přilákalo více turistů. K dalšímu, na čem již Jihlava pracuje, jsou nové instituce, patří sem například zvelebování zoologické zahrady. Během příštího roku má být dokončení posledního budovaného pavilonu. Už dnes se Jihlavská ZOO dostala na 20. příčku nejnavštěvovanějšího místa v ČR. (Ing. Jaroslav Vymazal) (viz Dotazník č.2 – Řízený rozhovor s bývalým primátorem)

59

10. Řízený rozhovor s pracovníky turistického informačního centra Řízený rozhovor se konal dne 26. 11. 2014 se zaměstnankyněmi turistického informačního centra sídlící na Masarykově náměstí. Jedna z pracovnic uvedla, že je zaměstnaná v době do jednoho roku v centru poskytující informace turistům a návštěvníkům. V řízeném rozhovor byla opět otázka týkající se vzniku MPR, což bylo podle starého znění v roce 1951 a podle nového znění 29. 3. 1982. Podle názoru zaměstnankyň se představitelé města určitě starají o problémy spojené s jeho památkovou ochranou. Výhodou památkové ochrany města je samotné vyhlášení MPR a možnost čerpání finančních podpor a fondů. Nevýhoda MPR je, že je například finančně náročná obnova objektů. Jedna z nevýhod spojená přímo s turistickým informačním centrem je ta, že velké „I“ jako znak turistického informačního centra, nesmí být na budově, protože se jedná o památku. Turistické informační centrum (dále jen TIC) slouží k poskytování informací turistům a návštěvníkům, jaké památky a kulturní hodnoty lze navštívit v Jihlavě a okolí. TIC má řadu materiálů o různých akcích, výstavách, památkách a časech prohlídek, které poskytuje návštěvníkům. TIC se musí řídit pokyny magistrátu ohledně podávání informací. TIC dále spolupracuje s Krajským úřadem o památkové ochraně. Město připravuje středisko Robinson, které bude speciálně pro rodiny s dětmi. Prohlášení MPR bylo určitě pro město velkým přínosem (viz Dotazník č. 3 – Řízený rozhovor s pracovníky TIC).

11. Závěr Bakalářská práce byla zaměřená na Městskou památkovou rezervaci a její regeneraci. Na začátku bakalářské práce je popis věnovaný charakteristice samotného města Jihlava. Další bod bakalářské práce byl věnován seznámení se vznikem názvu Jihlava, nejpravděpodobnější původ názvu města, je odvozen od názvu stejnojmenné řeky, ze

60

slovanského „jehla“, německy Nadel, později pak „Iglau“. Čtenáři jsou blíže seznámeni s Jihlavou a vybranými kulturními a historickými památkami. Městská památková rezervace, která byla jedním s hlavních témat bakalářské práce, je nejdříve popsána všeobecně a poté je podrobněji zaměřená na Jihlavu a její regenerační programy. Nejnovější strategický plán Jihlavy je pro roky 2014 až 2020. Klíčovým bodem bakalářské práce byla analýza postojů návštěvníků a turistů k vyhlášení městské památkové rezervaci Jihlava. Pomocí dotazníkového šetření se zjišťoval postoj návštěvníků a turistů k městské památkové rezervaci. Otázka, která byla položena v úvodu a to, zda–li se změnil profil návštěvníka z roku 2009 našla odpověď v dotazníkovém šetření bakalářské práce. Odpovědí je tedy analýza návštěvníků prováděná právě pomocí dotazníkového šetření. Jedním z popsaných rozdílů byly například objekty, ve kterých byli návštěvníci ubytováni. A to tak, že v roce 2009 byli turisté ubytováni převážně v soukromí, u příbuzných a známých, kdežto v tomto výzkumu z roku 2014, to byly hotely. Význam městské památkové rezervace pro cestovní ruch je určitě kladný. Návštěvníci Jihlavu navštěvují v hojných počtech za účelem poznání kulturně historických památek. Vyhlášení městské památkové rezervace dodává Jihlavě určitě na prestiži. Avšak jedním z negativních působení na Jihlavu, které se časem podle informací má změnit, je vnější vzhled obchodního domu Prior. Tento názor koluje již několik let, avšak nikdo přesně neví, kdy se s touto nevzhlednou budovou doopravdy začne něco dělat. Další nevýhoda, která je spojena s MPR je, jak již bylo zmíněno v rozhovoru s bývalým primátorem Jihlavy, nemožnost parkování v samotném centru Jihlavy. Podle mého názoru, by velmi přispělo k rozvoji cestovního ruchu v Jihlavě více parkovacích míst buď v samotném centru Jihlavy, nebo v jejím podzemí. Návštěvníci, kteří se rozhodnou navštívit centrum Jihlavy, musí většinou parkovat v City Parku, kde jsou volná místa na parkování, či v širším okolí centra, kde jsou málokdy volná místa k parkování. Tato práce se snažila přiblížit a dostat do povědomí Jihlavu a její chráněné historické jádro všem, kteří mají chuť a čas poznat více krásy z tohoto města.

61

12. Seznam použité literatury 12.1 Tištěné zdroje JILCH, J. a W. WATTENBACH. Candela Rhetoricae: Iglau. 1939. LINDEROVÁ, Ivica. Cestovní ruch: Základy a právní úprava. Jihlava, 2013. Skripta. VŠPJ.

KŘESADLO, Karel. Kapitoly z historie Jihlavy. Jihlava: Novina, 1992. KUNC, ŠAUER a VYSTOUPIL. Analýza CR v kraji Vysočina. Masarykova Universita, 2006.

MEZNÍK, Jaroslav. Jihlavské privilegium a počátky města Jihlavy. Praha, 1954. PISKOVÁ, Renata. Jihlava: Historie/kultura/lidé. Praha 10: Lidové Noviny, 2009. ISBN 978-80-7106-551-7. POSPÍCHAL, Roman. Městská památková rezervace a její regenerace Jihlava: pohled návštěvníka a turisty. Jihlava, 2009. Bakalářská práce. VŠPJ. PŘIBYL, Alois. Městské pečetě a erby na Jihlavsku. 1959.

Internetové zdroje [1]

Základní info: Jihlava [online]. [cit. 2014-12-02]. Dostupné z: http://www.ecpm.cz/cz/firma/103-jihlava-

jihlava

[2]

Okres

Jihlava:

Jihlava [online].

[cit.

Dostupné

2014-12-02].

z: http://www.czso.cz/xj/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_jihlava

[3]

Charakteristika

Jihlavy:

Jihlava [online].

[cit.

2014-12-02].

Dostupné

z: http://www.czso.cz/xj/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_jihlava

[4] Jihlava: Znak a vlajka [online]. 2010 [cit. 2014-11-23]. Dostupné z: http://www.okuji.cz/

[5]

Předpoklady

CR

podle

Mariota [online].

[cit.

2014-12-02].

Dostupné

z:

is.muni.cz/do/rect/el/estud/pedf/js13/geograf/web/pages/08-cestovni-ruch.html

[6]

Přírodní předpoklady [online]. [cit. 2014-12-02]. Dostupné z: http://www.zjihlavy.cz/s1-chranena-

uzemi-pamatky-rezervace

62

[7]

Kulturně-historické

památky:

Jihlava [online].

[cit.

Dostupné

2014-12-02].

z: http://tic.jihlava.cz/vismo/o_utvar.asp?id_u=43237

[8]

Ekonomická

situace:

Jihlava [online].

[cit.

Dostupné

2014-12-02].

z: http://www.jihlava.cz/ekonomika/d-115817

[9] Historické památky Jihlavy: Brána Matky Boží [online]. 2014 [cit. 2014-11-23]. Dostupné z: http://www.zjihlavy.cz/s1-historicke-pamatky

[10] Jihlava: Brána Matky Boží [online]. 2014 [cit. 2014-11-23]. Dostupné z: http://tic.jihlava.cz/vismo/o_utvar.asp?id_org=100399&id_u=43251&p1=1004

[11] Jihlavské podzemí: Jihlava [online]. [cit. 2014-12-02]. Dostupné z: https://www.jihlavskepodzemi.cz/ [12] Turistické informace: Jihlavské podzemí [online]. 2014 [cit. 2014-11-23]. Dostupné z: http://tic.jihlava.cz/vismo/o_utvar.asp?id_org=100399&id_u=43252&p1=1004

[13] Turistické informace: Kostel sv. Ignáce z Loyoly [online]. 2014 [cit. 2014-11-23]. Dostupné z: http://tic.jihlava.cz/vismo/o_utvar.asp?id_org=100399&id_u=43243&p1=1004

[14] Turistické informace: Kostel sv. Jakuba Většího [online]. 2014 [cit. 2014-11-23]. Dostupné z: http://tic.jihlava.cz/vismo/o_utvar.asp?id_org=100399&id_u=43242&p1=1004

[15] Slovník: bašta [online]. 2014 [cit. 2014-11-23]. Dostupné z: http://slovnik-cizichslov.abz.cz/web.php/slovo/basta-1

[16] Atlas Česka: Městské opevnění - hradby [online]. 2014 [cit. 2014-11-23]. Dostupné z: http://www.atlasceska.cz/kraj-vysocina/mestske-opevneni-jihlava/

[17] Nákupní centrum: City Park [online]. 2014 [cit. 2014-11-23]. Dostupné z: http://www.citypark.cz/?page=static&id=o-cpj

[18]

Zoo

Jihlava:

historie [online].

2014

[cit.

2014-11-23].

Dostupné

z: http://www.zoojihlava.cz/cz/vse-o-zoo/historie

[19] Zoo Jihlava: budoucnost Zoo [online]. 2014 [cit. 2014-11-23]. Dostupné z: http://www.zoojihlava.cz/cz/vse-o-zoo/budoucnost

63

[20] Zoologická zahrada Jihlava: všeobecné informace [online]. 2014 [cit. 2014-11-23]. Dostupné z: http://www.zoojihlava.cz/cz/

[21]

Aquainfo:

Vodní

ráj [online].

2014

[cit.

2014-11-23].

Dostupné

z: http://www.aquainfo.cz/katalog/vodni-raj-jihlava/

[22] Wikipedia: Městská památková rezervace [online]. 2014 [cit. 2014-11-23]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/M%C4%9Bstsk%C3%A1_pam%C3%A1tkov%C3%A1_re zervace

[23] Wikipedia: Městská památková rezervace [online]. 2014 [cit. 2014-11-23]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/M%C4%9Bstsk%C3%A1_pam%C3%A1tkov%C3%A1_re zervace

[24] Wikipedia: Městská památková rezervace [online]. 2014 [cit. 2014-11-23]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/M%C4%9Bstsk%C3%A1_pam%C3%A1tkov%C3%A1_re zervace

[25] Ministerstvo kultury: program regenerace [online]. 2014 [cit. 2014-11-23]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=429

[26] Ministerstvo kultury: podrobné info k programu MPR [online]. 2014 [cit. 2014-1123]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/assets/kulturni-dedictvi/pamatkovy-fond/dotacniprogramy/UPLNE-ZNENI-ZASAD-MK-Programu-regenerace-MPR-a-MPZ---ze-dne-125-2011.pdf

[27]

Vyhlášení MPR: Jihlava [online]. [cit. 2014-12-02]. Dostupné z: http://www.jihlava.cz/j-limity-a-

ochranne-rezimy-vyuziti-uzemi/d-233033/p1=75645

[28]

Jihlava:

program

MPR [online].

2014

[cit.

2014-11-23].

Dostupné

z: http://www.jihlava.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=5967&id=1637&n=programregenerace-mpr-jihlava&query=regenerace+MPR

64

13. Zdroje obrázků Obecné info Jihlava: mapka [online]. [cit. 2014-11-30]. Dostupné z: http://www.ecpm.cz/cz/firma/103jihlava-jihlava Znak a vlajka: Jihlava [online]. [cit. 2014-11-30]. Dostupné z: http://ziva.avcr.cz/2011-2/prirodopisnemotivy-na-ceskych-komunalnich-vlajkach-a-praporech-ii-savci.html Předpoklady

CR:

Mariot [online].

[cit.

2014-12-02].

Dostupné

z:

is.muni.cz/do/rect/el/estud/pedf/js13/geograf/web/pages/08-cestovni-ruch.html

Vysočina news: Brána Matky Boží [online]. 2014 [cit. 2014-11-23]. Dostupné z: http://www.vysocina-news.cz/clanek/krtecek-se-zabydli-v-brane-matky-bozi/ Jihlava: Jihlavské podzemí - svítící chodba [online]. 2014 [cit. 2014-11-23]. Dostupné z: http://www.jihlava.cz/jihlavske-podzemi-je-stale-v-zajmu-zahranicnich-medii/g6684/id_obrazky=9570&typ_sady=1&p1=61724 Akutně: Kostel sv. Ignáce z Loyoly [online]. 2014 [cit. 2014-11-23]. Dostupné z: http://www.akutne.cz/index.php?pg=aktuality&aid=136 Poznáváme svět: Kostel sv. Jakuba Většího [online]. 2014 [cit. 2014-11-23]. Dostupné z: http://www.poznavamesvet.cz/jihlava.html Dědictví

Vysočiny:

Hradby [online].

2014

[cit.

2014-11-23].

Dostupné

z: http://www.dedictvivysociny.cz/kultura/pamatky-50/fortifikacni-10/?id=974 ZOO Jihlava [online]. 2014 [cit. 2014-11-23]. Dostupné z: http://www.cestopisy.net/45zoo-jihlava-raj-kockovitych-selem.php City Park: Jihlava [online]. 2014 [cit. 2014-11-23]. Dostupné z: http://arnika.org/citypark-jihlava-obchodak-pod-hradbami Aquapark:

Vodní

ráj [online].

2014

[cit.

2014-11-23].

Dostupné

z: http://www.aquaparks.com/Accomodation---a13-20142-cz.htm MPR

Jihlava:

mapa-foto [online].

[cit.

Dostupné

2014-11-30].

z: http://www.dedictvivysociny.cz/kultura/pamatky-50/pamatkove_chranena_uzemi-53/?id=1859

14. Zdroje tabulek Program

regenerace.

[online].

2000

[cit.

2014-11-23].

Dostupné

z: http://www.mkcr.cz/assets/kulturni-dedictvi/pamatkovy-fond/dotacni-

65

programy/UPLNE-ZNENI-ZASAD-MK-Programu-regenerace-MPR-a-MPZ---ze-dne-125-2011.pdf)

15. Seznam přílohy 16. Tabulky Tabulka č. 3 - Program regenerace 1996 – 2009

66

67

68

(zdroj: Bc. Jolana Pavlíková, úřad územního plánování)

69

17. Obrázky

Obrázek č. 1 – Brána Matky Boží

Obrázek č. 2 – Jihlavské podzemí – svítící chodba

70

Obrázek č. 3 – Kostel svatého Ignáce z Loyoly

Obrázek č. 4 – Kostel svatého Jakuba Většího

71

Obrázek č. 5 – Hradby

Obrázek č. 6 – City Park

72

Obrázek č. 7 – Zoologická zahrada

Obrázek č. 8 – Vodní ráj

73

Obrázek č. 9 – Městská památková rezervace Jihlava

18. Dotazníky 18.1 Dotazník č. 1 - Dotazníkové šetření Pro návštěvníka Jihlavy. 1. Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy? Dovolená,

výlet

návštěva příbuzných, známých jiné

odpočinek pouze projíždím

důvody……… služební cesta

zdravotní pobyt, léčení, lázně

74

2. Jak často navštěvujete toto město (místo)? poprvé

podruhé

potřetí

několikrát ročně

asi jednou ročně

asi jednou za tři roky

pravidelně jednou za………………………………

3. Ve kterém ročním období do tohoto místa zpravidla zavítáte? léto

jaro

podzim

zima

4. Jak dlouho se tentokrát zdržíte v tomto městě (místě)?

kolik hodin (bez přenocování)…….……..

kolik dnů ………………..

5. Jak dlouho se tentokrát zdržíte v České republice (pouze pro cizince)?

kolik hodin (bez přenocování)…….……..

kolik dnů ………………..

6. Co hodláte v tomto městě (místě) nebo jeho okolí navštívit nebo jste již navštívil? (Každý student doplní podle místa, ve kterém bude provádět průzkum, je důležité pro budoucí odhad počtu tuzemských a zahraničních turistů v daném místě.) jiné …………

75

7. Pokud jste zde na více dnů, kde jste ubytován? v tomto místě

na více místech

v tomto

v

regionu

Praze

jinde

8. Pokud zde budete nocovat, v jakém zařízení to převážně bude? hotel

ubytování v soukromí chata, chalupa

penzión

kempink/tábořiště

jinak …………

u známých/příbuzných

9. Jaké byly Vaše priority při výběru tohoto regionu? (uveďte i více odpovědí) příroda

kultura sport, pohyb ostatní

čisté

životní klidné prostředí bez

prostředí historická

hluku města

lesy, krajina

vodní plochy a toky

a dobře vybavená zařízení kulturní akce a

památky

pro turisty

výkonnostní sport

rekreační sport,turistika aktivní rekreace

pracovní důvody

soukromé důvody

zábava

jiné……………………………

10. Jak cestujete? sám

s rodinou nebo přáteli skupinový zájezd

jinak………………… .

76

11. Jaký dopravní prostředek jste použil (a) ? (uveďte jen dopravní prostředek do tohoto města) osobní automobil/motocykl

autobus

vlak

kolo, lyže

loď

pěšky

jiný způsob přepravy…………..

12. Jste ochoten uvést konkrétní místo Vašeho trvalého bydliště (buď město, či kraj nebo část státu, ve kterém bydlíte?

…………………………………………………………………………………………… ……………………. 13. Odhadněte vzdálenost z místa Vašeho bydliště do tohoto místa? do 10 km

11 až 50 km

51 až 100 km

101 až 200 km

201 až 400 km

4001 až 800 km

801 až 1200 km

1201 až 1600 km

1601 až 2000 km

2001 až 3000 km

3001 až 5000 km

5001 a více

14. Kolik peněz průměrně vydáte na osobu a den v Kč (bez cestovních výloh) ? za ubytování

do 100

101-400 401-700 7011000

za stravování

do 100

101-400 401-700 7011000

vedlejší výdaje/nákupy

do 100

101-400 401-700 7011000

1001-

nad 1300

1300 1001-

nad 1300

1300 1001-

nad 1300

1300

77

Údaje o Vás: pohlaví

muž

stát, ve kterém máte trvalé bydliště věk

žena Rakousko

Německo

Holandsko

Slovensko Francie

Polsko

jiný, uveďte který……………..

do 17 let

18-25

26-35

36-45

46-55

56 a více

vzdělání Místo:

základní/vyučen

střední

Tazatel:

vysokoškolské Datum:

(Zdroj: RNDr. Mgr. Stanislava Pachrová Ph.D.)

78

18.2 Dotazník č. 2 - Řízený rozhovor s bývalým primátorem Pro představitele samosprávy městských památkových rezervací a zón. Název města……………………………………. Jde o: a) městkou památkovou rezervaci (MPR) b) městskou památkovou zónu (MPZ) 1. Jakou funkci v obci zastáváte? starosta

místostarosta

tajemník

jiná………………..

2. Jak dlouho již v tomto městě pobýváte? do 1 roku

1 – 5 let

6-10 lete

10 -20 let

20 -30 let

nad 30 let

3. V kterém roce bylo historické centrum města prohlášeno MPR nebo MPZ? bylo to v roce………………

nevím

4. Má Vaše město zpracovanou nějakou územně-plánovací dokumentaci pro území MPR nebo MPZ? územní plán

regulační plán

urbanistickou

jiný

typ

studii

dokumentace

územně-plánovací

5. Má Vaše město zpracovaný nějaký strategický plán, nebo plán rozvoje města? má plán z roku…

je připravován

uvažujeme

o

jeho

zpracování

79

6. Má Vaše město zpracován Program regenerace MPR (MPZ) ? má plán

uvažujeme

je připravován

o

jeho

zpracování

7. Pracuje ve Vašem městě komise regenerace a jak? ano a je

ano, ale její práce je ne, ale uvažujeme o ne a ani nám

velmi aktivní

formální

jejím zřízení

nechybí

8. Domníváte se, že prohlášení historického centra Vašeho města MPR (MPZ) bylo pro Vaše město přínosem? určitě ano

spíše ano

nedovedu posoudit

spíše ne

určitě ne

9. Zajímáte se o problémy spojené s památkovou ochranou Vašeho města? určitě ano

spíše ano

nedovedu posoudit

spíše ne

určitě ne

10. Máte představu, jaké výhody památková ochrana Vašemu městu přináší? …………………………………………………………………………………………… …………………………. 11. Máte představu, jaké nevýhody památková ochrana Vašemu městu přináší? …………………………………………………………………………………………… …………………………. 12. Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně s Vašim pověřeným městským úřadem? 80

…………………………………………………………………………………………… …………………………. 13. Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně Vašeho města s památkovým úřadem? …………………………………………………………………………………………… …………………………. 14. Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně Vašeho města s Krajským úřadem? …………………………………………………………………………………………… …………………………. 15. Setkal jste se ve Vašem městě s lidmi, kteří do Vašeho města přijeli prohlédnout si historické stavby? velmi často

občas

zřídka

nikdy

16. Co by mělo vedení Vašeho města udělat pro to, aby k Vám lidé jezdili na výlety a jako turisté? …………………………………………………………………………………………… …………………………. Údaje o Vás: pohla muž

žena

ví věk

do 17 let

vzdělání

základní/vyučen

18-25

Místo:

26-35 střední

36-45

46-55

56 a více

vysokoškolské Tazatel:

Datum: (Zdroj: RNDr. Mgr. Stanislava Pachrová Ph.D.) 81

18.3 Dotazník č. 3 - Řízený rozhovor s pracovníky TIC Pro představitele pobočky Národního památkového ústavu v daném kraji odpovědného za danou MPR(Z). Název

města,

za

které

je

pracovník

NPÚ

odpovědný

……………………………………. 1. Jakou funkci v Národním památkovém ústavu zastáváte?......................................................................... 2. Jak dlouho již v ústavu pracujete? do 1 roku

1 – 5 let

6-10 lete

10 -20 let

nad 20 let

3. V kterém roce byla ve Vámi spravovaném městě prohlášena MPR nebo MPZ? …………(nebo nevím) 4. Myslíte si, že se představitelé tohoto města se zajímají o problémy spojené s jeho památkovou ochranou? určitě ano

spíše ano

nedovedu posoudit

spíše ne

určitě ne

5. Jaké výhody památková ochrana městům přináší? …………………………………………………………………………………………… …………………………. 6. Jaké nevýhody památková ochrana městu přináší? …………………………………………………………………………………………… ………………………….

82

7. Jaké postoje zaujímají obyvatelé tohoto města k Vašim návštěvám, pokynům a rozhodnutím? …………………………………………………………………………………………… …………………. …………………………………………………………………………………………… …………………………. 8. Jaké postoje zaujímají představitelé tohoto města k Vašim návštěvám, pokynům a rozhodnutím? …………………………………………………………………………………………… …………………. …………………………………………………………………………………………… …………………………. 9. Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně s pověřenými městským úřady odpovědnými za památkovou péči? …………………………………………………………………………………………… …………………………. …………………………………………………………………………………………… …………………………. 10. Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně s Krajským úřadem? …………………………………………………………………………………………… …………………………. …………………………………………………………………………………………… …………………………. 11. Domníváte se, že prohlášení Vámi spravované MPR nebo MPZ byla pro toto město přínosem? určitě ano

spíše ano

nedovedu

spíše ne

určitě ne

83

posoudit

12. Setkal jste se v tomto městě s lidmi, kteří do tohoto města přijeli prohlédnout si historické stavby? velmi často

občas

zřídka

nikdy

13. Co by uvedené město mělo udělat pro to, aby tam jezdilo více turistů a výletníků? …………………………………………………………………………………………… …………………………. …………………………………………………………………………………………… …………………………. Údaje o Vás: pohlaví

muž

žena

věk

do 17 let

vzdělání

základní/vyučen

18-25

Místo:

26-35 střední

36-45

46-55

56 a více

vysokoškolské

Tazatel:

Datum: (Zdroj: RNDr. Mgr. Stanislava Pachrová Ph.D.)

84