Městská památková rezervace a její regenerace Kroměříž postoje návštěvníků a turistů

Vysoká škola polytechnická v Jihlavě Katedra cestovního ruchu

Městská památková rezervace a její regenerace – Kroměříž – – postoje návštěvníků a turistů.

Markéta Blažková

Jihlava 2009

Městská památková rezervace a její regenerace – Kroměříž – – postoje návštěvníků a turistů.

Poděkování

Děkuji paní Mgr. Stanislavě Pachrové za vedení mé bakalářské práce a za čas, který jí věnovala, panu Doc. RNDr. Jiřímu Vaníčkovi, CSc. za cenné rady a připomínky. Dále děkuji slečně Bc. Petře Kunstové za poskytnutí velmi užitečných informací a za příjemnou spolupráci a vstřícnost při zodpovídání mých dotazů.

Především bych chtěla poděkovat svým rodičům za podporu a trpělivost, kterou mi při mém studiu věnovali.

Městská památková rezervace a její regenerace – Kroměříž – – postoje návštěvníků a turistů. Bakalářská práce.

Markéta Blažková

Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra cestovního ruchu.

Vedoucí práce: Mgr. Stanislava Pachrová

Stupeň odborné kvalifikace: bakalář.

Jihlava: 2009.

Copyright © 2009 Markéta Blažková.

ABSTRAKT BLAŽKOVÁ, Markéta: Městská památková rezervace a její regenerace – Kroměříž – – postoje návštěvníků a turistů. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Mgr. Stanislava Pachrová. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2008. 72 stran.

Tato bakalářská práce pojednává o městské památkové rezervaci v Kroměříži. V teoretické části mé práce je představeno historické i současné město s jeho významnými atraktivitami. V praktické části se zabývám informacemi, které jsou vhodné pro turisty a představuji jednotlivé statistiky návštěvnosti. Stěžejním bodem mé práce je dotazníkový průzkum, který obsahuje názory turistů na toto město. Jejich jednotlivé postoje jsou zobrazeny pomocí grafů a tabulek a doplněny komentářem. Město Kroměříž je poté zhodnoceno SWOT analýzou.

Bakalářská práce. Památková péče. Městská památková rezervace. Kroměříž. Arcibiskupský zámek. Dotazníkový výzkum. Grafické zpracování dat. SWOT analýza.

ABSTRACT This bachelor work dissertates about the urban conservation area of Kroměříž. In the theoretical part of my work the historic and present town with its significant arrangements is introduced. I deal with pieces of information which are suitable for tourists and I introduce statistics of visit rates in the practical part of the work. A fundamental part of my work is a questionnaire survey, which contains the opinions of tourists about this city. Their particular postures are displayed by the help of graphs and tablets and complemented by commentaries. After it the city of Kroměříž is reviewed by a SWOT analysis.

Bachelor Work. Monument Preservation. Urban Conservation Area. Kroměříž. Archiepiscopal Chateau. Questionnaire Survey. Graphic Elaboration of Data. SWOT Analysis.

5

PŘEDMLUVA Městská památková rezervace a její regenerace – Kroměříž – postoje návštěvníků a turistů je bakalářskou prací, která slouží k poznání historie a současnosti města a těch nejpřitažlivějších památek, které se nachází na území městské památkové rezervace v Kroměříži. Dále zahrnuje informace o státní památkové péči v České republice, přehled o infrastruktuře cestovního ruchu a údaje o statistikách návštěvnosti jednotlivých atraktivit města a regionu. Hlavní částí mé práce je dotazníkový průzkum a rozbor silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb pomocí SWOT analýzy.

Proč jsem si toto téma vybrala? Důvodem je především moje velká záliba v cestování a v poznávání historických měst České republiky. Protože mám také ráda přírodu a zejména zahradní architekturu a krajinné úpravy, byla pro mě Kroměříž ideálním místem. I když je Kroměříž od mého bydliště vzdálená více než sto dvacet kilometrů, rozhodla jsem se ji poznat blíže a napsat o ní svoji bakalářskou práci.

Výsledky mojí práce budou poskytnuty k využití Odboru rozvoje města a Odboru kultury, cestovního ruchu a státní památkové péče v Kroměříži.

6

OBSAH 1

ÚVOD .................................................................................................................... 11

2

TEORETICKÁ ČÁST ......................................................................................... 12 2.1

Památková rezervace ...................................................................................... 12

2.1.1 2.2

Městská památková rezervace Kroměříž................................................ 12 Město Kroměříž.............................................................................................. 13

2.2.1 2.3

Historie ........................................................................................................... 13

2.4

Současnost města............................................................................................ 16

2.4.1

Město a jeho obyvatelé ........................................................................... 16

2.4.2

Podnikání a průmysl ............................................................................... 16

2.4.3

Školství ................................................................................................... 17

2.4.4

Kultura .................................................................................................... 18

2.4.5

Kulturní akce .......................................................................................... 18

2.5

3

Název a městský znak............................................................................. 13

Turistické atraktivity městské památkové rezervace v Kroměříži ................. 19

2.5.1

Arcibiskupský zámek ............................................................................. 19

2.5.2

Podzámecká zahrada............................................................................... 21

2.5.3

Květná zahrada ....................................................................................... 22

2.5.4

Sněmovní náměstí .................................................................................. 24

2.5.5

Velké náměstí ......................................................................................... 25

2.5.6

Stojanovo náměstí .................................................................................. 27

2.5.7

Masarykovo náměstí............................................................................... 28

2.5.8

Milíčovo náměstí .................................................................................... 29

2.5.9

Riegrovo náměstí.................................................................................... 29

2.5.10

Vodní ulice ............................................................................................. 30

2.5.11

Jánská ulice............................................................................................. 30

2.5.12

Pilařova ulice .......................................................................................... 30

2.5.13

Kovářská ulice ........................................................................................ 31

2.5.14

Prusinovského ulice................................................................................ 31

PRAKTICKÁ ČÁST ............................................................................................ 32 3.1

Infrastruktura cestovního ruchu ve městě....................................................... 32

3.1.1

Ubytování ............................................................................................... 32

3.1.2

Stravování............................................................................................... 35

7

3.1.3

Doprava .................................................................................................. 37

3.1.4

Informační centrum ................................................................................ 39

3.1.5

Ostatní služby ......................................................................................... 39

3.2

Statistiky návštěvnosti jednotlivých atraktivit MPR Kroměříž...................... 41

3.2.1

Současnost Arcibiskupského zámku ...................................................... 41

3.2.2

Současnost Biskupské mincovny............................................................ 43

3.2.3

Současnost Květné zahrady .................................................................... 44

3.2.4

Muzeum Kroměřížska ............................................................................ 45

3.3

Statistiky návštěvnosti pro daný region.......................................................... 46

3.3.1

Zlínský kraj............................................................................................. 46

3.3.2

Výsledky návštěvnosti Zlínského kraje za rok 2006 a 2007 .................. 47

3.4

Podpora rozvoje cestovního ruchu v Kroměříži ............................................. 48

3.4.1

Cíle projektu ........................................................................................... 48

3.4.2

Stručný obsah projektu ........................................................................... 48

3.4.3

Partneři projektu: .................................................................................... 48

3.5

Dotazníkový průzkum .................................................................................... 49

3.5.1

Použité metody ....................................................................................... 49

3.5.2

Výsledky dotazníkového šetření............................................................. 50

3.5.3

Shrnutí výsledků ..................................................................................... 60

3.6

SWOT analýza cestovního ruchu v Kroměříži............................................... 61

3.6.1

Silné stránky ........................................................................................... 62

3.6.2

Slabé stránky .......................................................................................... 62

3.6.3

Příležitosti............................................................................................... 62

3.6.4

Hrozby .................................................................................................... 63

3.6.5

Navržená opatření................................................................................... 63

4

ZÁVĚR .................................................................................................................. 65

5

SOUPIS BIBLIOGRAFICKÝCH CITACÍ ....................................................... 67

6

PŘÍLOHY ............................................................................................................. 72

8

SEZNAM OBRÁZKŮ, GRAFŮ A TABULEK Obrázek 1: Erb města ..................................................................................................... 13 Obrázek 2: Arcibiskupský zámek................................................................................... 19 Obrázek 3: Květná zahrada............................................................................................. 23 Obrázek 4: Domy na Velkém náměstí ........................................................................... 25 Obrázek 5: Kostel sv. Jana Křtitele ................................................................................ 28 Obrázek 6: Mapa MHD Kroměříž.................................................................................. 38

Graf 1: Vývoj návštěvnosti Historických sálů Arcibiskupského zámku........................ 42 Graf 2: Vývoj návštěvnosti Zámecké obrazárny ............................................................ 42 Graf 3: Vývoj návštěvnosti Květné zahrady .................................................................. 44 Graf 4: Návštěvnost Arcibiskupského zámku a Květné zahrady ................................... 45 Graf 5: Vývoj návštěvnosti jednotlivých objektů Muzea Kroměřížska ......................... 46 Graf 6: Věková kategorie ............................................................................................... 50 Graf 7: Vzdělání respondentů......................................................................................... 51 Graf 8: Hlavní důvody návštěvnosti města Kroměříž .................................................... 52 Graf 9: Návštěvnost města Kroměříž ............................................................................. 52 Graf 10: Návštěvnost v jednotlivých ročních obdobích roku 2008................................ 53 Graf 11: Navštívené atraktivity města ............................................................................ 54 Graf 12: Místo ubytování turistů .................................................................................... 55 Graf 13: Typ ubytovacího zařízení................................................................................. 55 Graf 14: Priority při výběru Kroměříže.......................................................................... 56 Graf 15: Způsob cestování do Kroměříže....................................................................... 56 Graf 16: Způsob dopravy do Kroměříže ........................................................................ 57 Graf 17: Vzdálenost místa bydliště turistů od Kroměříže .............................................. 58 Graf 18: Výdaje za stravování ........................................................................................ 59

9

Tabulka 1: Ceník pokojů hotelu Bouček ........................................................................ 32 Tabulka 2: Ceník hotelového taxi................................................................................... 34 Tabulka 3: Provozní doba IC v Kroměříži ..................................................................... 39 Tabulka 4: Návštěvnost zámecké věže........................................................................... 43 Tabulka 5: Návštěvnost Biskupské mincovny ............................................................... 44 Tabulka 6: Počet přenocování zahraničních turistů........................................................ 47 Tabulka 7: Financování projektu pro podporu CR......................................................... 48 Tabulka 8: Stát s místem trvalého bydliště..................................................................... 51 Tabulka 9: Náklady za ubytování................................................................................... 59 Tabulka 10: Vedlejší výdaje turistů................................................................................ 59

10

1 ÚVOD Česká republika je místo, kde se nachází nesčetné množství kulturních památek. Tím jsou myšlené nejen hrady, zámky a tvrze ale také historická jádra měst. Některá z nich jsou tak významná, že tvoří městské památkové rezervace. Turisté v České republice mohou poznávat také přírodní krásy a zúčastnit se řady folklórních a kulturních akcí. Kroměříž je takovým místem, které turistům dokáže nabídnout vše.

Je to město historických památek, škol, umění a kultury. Je také dějištěm každoročních hudebních festivalů. Lákadlem pro turisty jsou výstavní historické domy, reprezentativní zámek s ohromující obrazárnou, Biskupská mincovna, Arcibiskupské vinné sklepy a dvě nádherné zahrady – Podzámecká a Květná. Historické jádro města je společně s těmito zahradami vyhlášeno městskou památkovou rezervací, což má význam pro naši republiku. Celosvětový význam tohoto místa je dán tím, že se může od roku 1998 pyšnit zápisem na Listinu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Být zapsán na této listině je pro každou jednotlivou památku velká čest, jelikož se jí dostane mezinárodního uznání.

Cílem mé práce je zmapovat postoje a názory návštěvníků a turistů ve vztahu k památkám a cestovnímu ruchu v Kroměříži. Stěžejním bodem práce je dotazníkový průzkum. V něm jsou položené různé typy otázek. Během dotazníkového šetření byly mimo jiné zjištěny důvody návštěvy města, četnost příjezdu turistů, vzdálenost místa bydliště a způsob dopravy návštěvníků do Kroměříže nebo jejich výdaje při pobytu v tomto městě. V praktické části práce jsou poté tyto otázky vyhodnoceny. Jednou z cest, která může vést k rozvoji Kroměříže je cestovní ruch, proto je potenciál rozvoje cestovního ruchu v Kroměříži rozebrán pomocí silných stránek a příležitostí. Negativní dopady pro město pomocí slabých stránek a hrozeb.

Jsou města, kterými projíždíte, aniž by vám výrazně utkvěla v paměti a jsou jiná jako právě Kroměříž, která vás přitahují zvláštní až magickou silou. Troufnu si říci, že každý kdo ji navštíví, prožije zvláštní neobyčejný zážitek. Je přenesen z dnešního uspěchaného světa do poklidu a harmonie minulých let. Každému návštěvníkovi Kroměříže bych poradila, ať zkusí toto město poznat nejen rozumem ale i srdcem. Nebude toho litovat.

11

2 TEORETICKÁ ČÁST 2.1 Památková rezervace Prohlášení území za památkovou rezervaci se řídí podle § 5 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. [13]

Památková rezervace je podle § 5 odstavce 1 výše uvedeného zákona územím, jehož charakter a prostředí určuje soubor nemovitých kulturních památek, popřípadě archeologických nálezů, jež může vláda České republiky nařízením prohlásit jako celek za památkovou rezervaci a stanovit podmínky pro zabezpečení její ochrany. Tyto podmínky se mohou v potřebném rozsahu vztahovat i na nemovitosti na území památkové rezervace, které nejsou kulturními památkami. Podle § 5 odstavce 2 zákona č. 20/1987 Sb. může vláda České republiky nařízením stanovit obecné podmínky zabezpečování státní památkové péče v památkových rezervacích. [13]

Památková rezervace je řešena tak, aby chránila skupinu nemovitých kulturních památek ve své původní historické podobě. Památková rezervace představuje také jeden z nástrojů pro ochranu architektonického a archeologického dědictví, k jejichž ochraně se Česká republika zavázala na mezinárodní úrovni – Úmluva o ochraně architektonického dědictví, tzv. Granadská konvence a Úmluva o ochraně archeologického

dědictví

Evropy,

tzv.

Maltská konvence.

Prohlášení

území

za památkovou rezervaci se děje nařízením vlády ČR. Vláda ČR je také zmocněna stanovit podmínky pro zabezpečení ochrany památkové rezervace. [13]

V České republice se nachází 40 městských památkových rezervací např. Praha, Brno, Olomouc, Telč, Jihlava, Český Krumlov, České Budějovice, Mikulov, Kroměříž atd., 10 archeologických památkových rezervací, 61 vesnických památkových rezervací a 2 ostatní památkové rezervace. [52]

2.1.1 Městská památková rezervace Kroměříž Historické jádro města Kroměříže bylo prohlášeno za památkovou rezervaci výnosem

Ministerstva

kultury č.

j.

15869/78/VI/1

dne 8.

9.

1978.

[27]

K nejvýznamnějším památkám kroměřížské památkové rezervace patří Arcibiskupský

12

zámek s Podzámeckou a Květnou zahradou, historické domy na Velkém náměstí a v přilehlých uličkách a řada církevních staveb v čele s chrámem sv. Mořice.

Výkon státní správy v Kroměříži na úseku státní památkové péče dle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči v jeho platném znění zajišťuje Odbor kultury, cestovního ruchu a státní památkové péče s vedoucím Mgr. Petrem Pálkou. Dále se zde nachází Komise pro architekturu města, regeneraci a rozvoj MPR v čele s předsedou Ing. Janem Slatinou. [19]

2.2 Město Kroměříž 2.2.1 Název a městský znak Název města je slovanského původu. Vytvářel se postupně od nejstaršího Cromesir, což je název zmíněný v latinských textech již roku 1135, přes Cremsirium, Cremsier, z něhož vzniklo německé pojmenování Kremsier, dále Kroměžír. [4] Obrázek 1: Erb města

Ve 12. století byl dokonce na mapě arabského kupce Idrísího zaznamenán název Aggra, který v arabštině souhlasí s keltským názvem Crome sir (proslulý). Český název Kroměříž je doložen od roku 1383. [8] Městský znak tvoří červený štít se šesti stříbrnými špičkami. Čtyři z nich jsou v horní polovině a dvě v polovině dolní. Na počátku 17. století

nechal

kardinál František z Dietrichsteina městský znak Zdroj [3]

vylepšit tím, že do něj vložil svůj rodový erb – štít

s horním polem zlatým a dolním červeným. V jeho středu jsou umístěny dva stříbrné vinařské nože se zlatými rukojeťmi. Takto upravený erb se používá od roku 1629. [3]

2.3 Historie Kroměříž je jedno z nejkrásnějších měst na Moravě a je také významným historickým centrem moravské kultury. Patří k menším hanáckým městům, které leží v Hornomoravském úvalu na řece Moravě. V tomto záplavovém území vzniklo nejprve velkomoravské hradiště a při něm tržní obec. Roku 1107 koupil tuto tržní obec

13

olomoucký biskup Jan II. od moravského markraběte Oty a od té doby se Kroměříž stala součástí majetku olomouckého biskupství i rezidencí dvora olomouckých biskupů. [3]

První osobností, která významně zasáhla do dějin města, byl biskup Bruno ze Schauenburku (1245 – 1281). [7] Ten povýšil Kroměříž na město, nechal je obehnat hradbami a na místě dnešního zámku vybudoval raně gotický hrad. Plochou Velkého náměstí a hradbami s městskými bránami vytvořil město v hranicích dnešní památkové rezervace. Jeho nástupcem byl biskup Dětřich z Hradce, za jehož působení získala Kroměříž řadu privilegií, které posílily rozvoj města. Dal městu brněnské právo s povolením svobodně si volit rychtáře, dva jarmarky do týdne, právo mílové, pivovárečné a mýtní. Roku 1411 král Vladislav IV. potvrdil městu všechny jeho výsady a rozmnožil je. [3] To se však stalo před husitským revolučním hnutím.

Husitská doba zasáhla Kroměříž těžce. Roku 1423 obsadili město Pražané, ale biskup Jan XII. zvaný Železný ho dobyl zpět. V roce 1432 bylo opět obsazeno moravskými husity. Do Kroměříže se vrátil blahobyt a klid až kolem roku 1500, kdy se město dostalo opět do rukou olomouckých biskupů. O obnovu hospodářství a rekatolizaci se starali humanističtí biskupové Stanislav Thurzo (1497 – 1540), Jan Dubravius (1542 – 1553) a Vilém Prusinovský z Víckova (1564 – 1572). Za vlády Stanislava Thurza došlo k přestavbě gotického hradu na renesanční zámek, jednu z prvních památek tohoto stylu na Moravě. Vilém Prusinovský z Víckova je považován za zakladatele zámecké zahrady. Kroměříž se opět stává centrem biskupského hospodářství a správy, než české země zasáhne Třicetiletá válka. Město bylo vydrancováno v letech 1643 a 1645. Roku 1647 zasáhla Kroměříž morová epidemie. Za války byla většina domů ve městě vydrancována a vypálena, bylo zde napočítáno pouze 69 obydlených domů z původních 214. Zničen byl i zámek, který vyhořel. [3, 7]

Úpadek

města

zastavila

až

vláda

biskupa

Karla

Lichtensteina

z Kastelkornu (1664 – 1695), který se rozhodl udělat z Kroměříže výstavné rezidenční město olomouckých biskupů [7]. Je považován za obnovitele města. Zadal přestavbu zámku v raně barokním stylu architektům italského původu Luchesemu a Tencallovi. Luchese vyprojektoval dvě velké zahrady. Biskup zároveň obohatil zámek o vzácné

14

sbírky obrazů, knih, hudebnin a mincí. Nechal vystavět biskupskou mincovnu. Lichtensteinova doba patří k nejsvětlejším stránkám kulturních dějin Kroměříže. [5]

Roku 1752 vypukl v Kroměříži požár, který zničil mnoho domů a částečně i zámek. Město bylo poté nově opraveno v barokním stylu. Roku 1777 bylo olomoucké biskupství povýšeno a Kroměříž se stala sídlem arcibiskupa. [3]

V listopadu roku 1848 bylo do Kroměříže přeneseno z Vídně zasedání Ústavodárného říšského směnu, které zde působilo až do svého rozehnání v březnu roku 1849. [7] Sněmu se zúčastnila řada významných představitelů českého národního obrození (Fr. Palacký, J. K. Tyl, K. Havlíček Borovský, Fr. L. Rieger a další) a stalo se podnětem pro rozmach českého národního sebeuvědomování v Kroměříži i okolí. V druhé polovině 19. století zaznamenala Kroměříž rozvoj drobného průmyslového podnikání. Roku 1887 byl zvolen první starosta Vojtěch Kulp. Česká radnice v Kroměříži byla jednou z prvních na Moravě. Rychle se rozvíjel veřejný a kulturní život města a začaly se budovat nové školní instituce. Prestižní záležitostí se stala stavba českého gymnázia. V této době se městu začalo říkat „Hanácké Athény“. [3, 18]

Po 1. světové válce a vzniku samostatné ČSR v roce 1918 se Kroměříž stala významným kulturním a společenským centrem Moravy. Do života občanů těžce zasáhla až 2. světová válka. Došlo k téměř kompletní likvidaci židovské komunity a při závěrečných bojích na Moravě 4. května 1945 k zapálení zámecké věže, která musela být o několik let později zcela restaurována. V držení olomouckého arcibiskupství byl zámek až do roku 1949, od té doby ho spravuje stát. Tři roky po válce se v Kroměříži konala velkolepá výstava „100 let českého národního života“. [3, 7]

Historické jádro města bylo prohlášeno městskou památkovou rezervaci roku 1978. [7] Po roce 1990 začíná obnova historického centra. V roce 1995 byl komplex zahrad a zámku v Kroměříži vyhlášen národní kulturní památkou České republiky a Kroměříž se stala také nejkrásnějším historickým městem v České republice za rok 1997. Pro svoji neocenitelnou kulturní a historickou cenu byly zahrady a zámek v Kroměříži zapsány v roce 1998 na Listinu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. [18]

15

2.4 Současnost města Kroměříž je městem historických památek, škol, umění a kultury, které je každoročně vyhledáváno návštěvníky zejména pro velké množství památek. Město je také dějištěm každoročních hudebních festivalů, výstav, odborných konferencí a kongresů.

2.4.1 Město a jeho obyvatelé Kroměříž je okresní město ve Zlínském kraji. Obsahuje plochu 5 560 hektarů, z toho město samotné je vystavěno na 1 770 hektarech a ostatní plochu tvoří předměstské části jako jsou Sladovny – ulice a uličky kolem hospodářských objektů biskupství. V této části předměstí je také známé sportovní středisko Bajda, dále Štěchovice, Novosady – předměstí vystavené po roce 1990, nachází se zde secesní domy na Havlíčkově ulici a Psychiatrická léčebna Kroměříž, která byla vystavěna v letech 1903 – 1909 ve slohu vídeňské secese. Na začátku 20. století byla nejvýznamnější stavbou moderní architektury na Moravě. Další předměstské části tvoří sídliště Oskol, Bělidla, Slovan – sídliště vybudované pro 2. světové válce a Zachar – nové sídliště z 80. let se základní školou, obchodním střediskem a budovou Okresního archívu. Místní části Kroměříže tvoří dřívější okolní zemědělské vsi Bílany, Drahlov, Hradisko, Kotojedy, Miňůvky, Postoupky, Těšnovice, Trávník, Vážany a Zlámanka. V Kroměříži je 4 100 domů, asi 11 000 bytů a z toho přes 3 600 bytů v rodinných domech. Zastavěná plocha samotného města představuje 11 procent, výrazný podíl připadá městské zeleni, která dává Kroměříži ráz čistého a vyváženého životního prostředí. Ve městě a jeho okrajových částech žije asi 30 000 obyvatel. Počet žen mírně převařuje nad počtem mužů. Početně nejslabší je generace do 14 let s počtem obyvatel 5 100, nejsilnější skupinou je generace od 15 do 59 let s 19 500 obyvateli a věková skupina osob v důchodovém věku je 5 300. [3, 20]

2.4.2 Podnikání a průmysl Hlavním odvětvím v Kroměříži není průmyslová výroba. Odklon projektu hlavní železnice kolem roku 1840 znamenal malý zájem o průmyslovou výstavbu, narozdíl od řady jiných měst. Pro město je charakteristický rozvoj živnostenského podnikání. Převažuje drobné podnikání v obchodu a službách. Ve městě je asi 4 990 živností.

16

Členem Okresní hospodářské komory v Kroměříži je 94 podniků, z toho 73 jich má sídlo přímo v Kroměříži. Z tohoto počtu je to 1 strojírenská firma, 16 stavebních, 4 potravinářské, 3 nábytkářské, 3 elektrotechnické, 2 chemické a plastikářské a 4 podnikající školy. Ostatní podniky se zabývají různými výrobními, obchodními, poradenskými a dalšími obory. V Kroměříži působí 9 bank a spořitelen a také 9 pojišťoven. [20]

2.4.3 Školství Kroměříž se může pochlubit celou řadou škol a tvoří jakési centrum vzdělanosti Hané. Na tradice kroměřížského školství navazují všeobecné, odborné, pedagogické a umělecké školy. Nachází se zde 9 středních škol, kdy 3 z nich jsou zároveň vyšší odborné a 2 gymnázia. Od roku 2002 zde sídlí celostátní Justiční akademie, která navázala na tradici Justiční školy vzniklé v Kroměříži roku 1995. [20]

Gymnázia - Arcibiskupské

gymnázium

v Kroměříži

–

je to

katolické

gymnázium

se všeobecným zaměřením. Bylo založeno již v roce 1854 olomouckým arcibiskupem Bedřichem z Früstenberka. Z počátku bylo studium vyhrazeno pouze chlapcům a postupně se vypracovalo v elitní školu olomoucké arcidiecéze, která vzdělávala pouze budoucí kněze a katolickou inteligenci. V roce 1950 bylo gymnázium zrušeno a znovu obnoveno bylo až v roce 1991 a do školy byly přijímány i dívky. [66] - Gymnázium Kroměříž

Střední a vyšší odborné školy - Vyšší odborná škola pedagogická a sociální a Střední pedagogická škola - Vyšší odborná škola potravinářská a Střední průmyslová škola mlékárenská - Střední podnikatelská škola a Vyšší podnikatelská škola, s. r. o. - Střední škola – Centrum odborné přípravy technické - Obchodní akademie - Odborné učiliště a Praktická škola - Střední zdravotnická škola - Střední škola hotelová a služeb - Tauferova střední odborná škola veterinární

17

Konzervatoře - Konzervatoř P. J. Vejvanovského – poskytuje střední a vyšší vzdělání v oborech hudba a zpěv.

V Kroměříži ještě donedávna existovaly dvě konzervatoře, ale protože nabízely identické obory, byla Konzervatoř Evangelické akademie Kroměříž přestěhována a 1. září 2008 slavnostně otevřena v Olomouci.

2.4.4 Kultura Divadla a kina Památkově chráněná budova Klubu Starý pivovar se nachází v blízkosti radnice asi 50 m od kroměřížského Velkého náměstí. Krásný divadelní sál se 120 místy a dřevěným balkonem je určen k pořádání divadelních představení a koncertů pro menší soubory a orchestry. Divadelní sál je propojený s přísálím. V prostředí objektu se také pořádají kongresy, semináře, školení i pro soukromé oslavy. Kino Nadsklepí nacházející se na Milíčově náměstí má kapacitu 443 sedadel a nabízí běžnou filmovou distribuci.

Dům kultury Dům kultury je příspěvkovou organizací, kterou zřídilo město Kroměříž za účelem zajišťování kulturní činnosti a udržení kulturních tradic. Pravidelně pořádá divadelní představení profesionálních i amatérských scén, koncerty, výstavy atd.

Knihovna Kroměřížská knihovna vznikla na konci 19. století a je významnou kulturní institucí města. Od roku 1997 sídlí v rekonstruované budově s bezbariérovým vstupem do všech oddělení. [20] Knihovna nabízí klasické knihovnické služby, poradenské služby, nechybí zde ani počítače s přístupem na internet a pořádá také množství kulturních a vzdělávacích aktivit, které oceňují nejen obyvatelé města ale i okolí.

2.4.5 Kulturní akce Kroměříž je vyhlášená velkým množstvím kulturních akcí, které se zde každoročně konají. Mezi ty nejznámější patří Mezinárodní přehlídka vojenských hudeb v Kroměříži, která si získává stále větší ohlas v zahraničí. Letos se uskutečnil

18

již 15. ročník tohoto festivalu a zúčastnily se ho mimo domácích armádních muzikantů i dechové vojenské orchestry z Belgie, Litvy, Polska, Rakouska a Rumunska. [24] Další festivalem je Hudba v zahradách a zámku, jež má také dlouholetou tradici. Cílem tohoto festivalu je uvádění skladeb z bohatého zámeckého hudebního archívu. Nejcennější částí archívu je sbírka Karla Lichtensteina z Kastelkornu, která je označovaná za jednu z nejvýznamnějších sbírek ve střední Evropě. Festival je tradičně zahajován cyklem koncertů kroměřížských hudebních škol a pěveckých sborů v Podzámecké zahradě. Dále se koncerty konají v prostorách zámku a Květné zahrady. [22] K vrcholným hudebním zážitkům patří zářijový festival Kroměřížské hudební léto. Letos se uskutečnil již 40. ročník a je orientován na vážnou hudbu. Koncerty se konají ve Sněmovním sálu Arcibiskupského zámku a těší se i přízni zahraničního publika. [23] Významnou součástí kulturního života Kroměříže jsou koncerty konzervatorního orchestru, komorních souborů a studentů z Konzervatoře P. J. Vejvanovského.

2.5 Turistické atraktivity městské památkové rezervace v Kroměříži 2.5.1 Arcibiskupský zámek Arcibiskupský zámek v Kroměříži je dominantou městské památkové rezervace, národní kulturní památkou, kterou každoročně navštíví tisíce turistů. Ti mohou obdivovat bohaté interiéry zámku, krásnou Podzámeckou zahradu i světoznámou obrazovou galerii.

Vznik

a

vývoj

zámku

Obrázek 2: Arcibiskupský zámek

je

spojen

s historií

olomouckého

biskupství

a arcibiskupství. Na místě dnešního zámku

nebo

v jeho

bezprostřední

blízkosti byl původně zeměpanský dvorec, který nechal přebudovat v raně gotický

hrad

ze Schauenburku.

biskup

Bruno

Z této

doby

se zachovalo pouze několik sklepních prostor Zdroj: Vlastní fotografie

a

Následující

jádro

zámecké

olomoučtí

věže.

biskupové

si hrad postupně upravili na svoji

19

významnou rezidenci až další závažné změny uskutečnil na počátku 16. století biskup Stanislav Thurzo. Tyto úpravy byly zčásti pozdně gotické a zčásti již renesanční. Za švédského vpádu v letech 1643 a 1645 byl zámek zpustošen. [14] Současná podoba zámku je z let 1664 – 1695, kdy byl za biskupa Karla Lichtensteina z Kastelkornu přestavěn v honosný raně barokní palác podle projektu severoitalského architekta Filiberta Lucheseho. [5] Později projekt zpracoval jeho žák Giovanni Pietro Tencalla, který byl jedním z nevýznamnějších projektantů 2. poloviny 17. století v celé habsburské monarchii. Tito dva architekti se také podíleli na dalších stavbách obnovovaného města. Mobiliář a výzdoba interiérů pocházejí až z druhé poloviny 18. století. V roce 1752 zámek vyhořel a při obnově dostal nové zakončení, římsy a střechy. V letech 1848 – 49 zasedal v zámeckém sále Ústavodárný říšský sněm. [7] V roce 1885 se na zámku konala schůzka rakouského císaře Františka Josefa I. a ruského cara Alexandra II. V posledních dnech 2. světové války zde Němci založili požár, který těžce poškodil zámeckou věž. Opravena byla v roce 1948. Zámecká věž měřící 84 m je bezpochyby dominantou zámku. [2,3]

Vysokou uměleckou hodnotu má výzdoba interiérů. Interiéry zámku sloužily ke třem hlavním funkcím – hospodářské správě biskupství, reprezentačním účelům a prezentaci uměleckohistorických sbírek. Nachází se zde několik krásných sálů. K nejvýznamnějším patří Lovecký sál, Carský pokoj, Sněmovní sál, který patří k nejkrásnějším sálům zámku a Manský sál. Podrobný popis těchto zámeckých sálů je uveden v Příloze E.

2.5.1.1 Zámecká obrazárna Zámecké křídlo ve druhém poschodí slouží jako zámecká obrazárna s díly evropských malířů 15. – 18. století. [14] Po pražské Národní galerii je to nejcennější soubor maleb u nás a jeden z předních v Evropě. V devíti sálech zámecké budovy je vystaveno na 100 obrazů a najdeme zde díla takových umělců, jakými byli např. Tiziano Vecelli zv. Tizian, Paolo Veronese, Jacopo Bassano, Hans von Aachen, Lucas Cranach, Jan

Breughel a mnoho dalších. Obraz Apollon a Marsyás

je považovaný odborníky za nejcennější dílo na území našeho státu. Obraz vzbudil také velkou pozornost na světových výstavách v Londýně, Benátkách, Washingtonu a Paříži.

20

V přízemí zahradního křídla zámku jsou umístěny další krásné prostory Sala terreny, které v minulosti tvořily vchod do Podzámecké zahrady. Sala terrena má pět místností navržených podle plánů G. P. Tencally. V hlavní místnosti je široké schodiště spojené se zámkem a další boční místnosti tvořily odpočinkové prostory. Ty byly v západní části ukončeny grottou se sochami faunů a vodními hříčkami. Na výzdobě saly terreny se podílel sochař B. Fontana a malby jsou dílem P. A. Paganiho. Ve východní části je vybudována ukázka rudných dolů, kde horníci dobývají primitivním způsobem rudu, kterou na povrch vynášejí psi a koník.

2.5.1.2 Arcibiskupské vinné sklepy Vinné sklepy založil roku 1266 biskup Bruno ze Schauenburku. V době vlády Karla IV. byly rozšířeny a v roce 1345 jim udělil tento král výsadu vyrábět mešní víno. Sklepy jsou součástí Arcibiskupského zámku. Jsou v nich zachovány nejstarší části zdiva gotického hradu ze 13. století. Umístěné jsou v hloubce 6,5 m. Jejich plocha je 1030 m2 a dělí se na Horní a Dolní sklep. Ve sklepě je celoročně stálá teplota v rozmezí od 9°C do 11°C. Výroba mešních vín má staletou tradici. Víno zde zraje v historických dřevěných sudech různé velikosti. Nejstarší sud je z roku 1805. [28]

2.5.2 Podzámecká zahrada Součástí zámku v Kroměříži je rozsáhlá Podzámecká zahrada. Rozkládá se na rovině pod zámkem na pravém břehu Moravy v nadmořské výšce 190 m, má rozlohu asi 64 ha a roste v ní na stovky různých druhů stromů. [16] Součástí parku jsou tři rybníky a řada malebných zahradních staveb.

„Počátky Podzámecké zahrady sahají nejméně do pozdního středověku. První písemná zmínka o ní je z roku 1509, z doby Stanislava Thurza.“ [Fišer aj., s.31] Byla původně zelinářskou a květinovou zahradou. V 17. století byla přeměněna na barokní zahradu podle architektů F. Lucheseho a G. T. Tencally. [16] Jejich koncepce italské zahrady vydržela až do 20. let 18. století, kdy byla upravena v duchu francouzského zahradního slohu. K dalším změnám došlo na konci 18. století za arcibiskupa Colloreda-Waldsee. Při severní straně zámku nechal postavit kolonádu, ke které přiléhá malá stupňovitá zahrada „giardino segréto“, tj. soukromá zahrada. V tomto období byla zahrada dále rozšiřována, zahrnovala tzv. Dlouhý rybník, kanál a dobově sentimentální

21

stavby. Některé z nich se dochovaly dodnes – chrám Přátelství a umělá zřícenina, ostatní známe jen z maleb J. Fischera. Park dostal ráz uměleckých zahrad ovlivněných estetikou osvícenství. Na počátku 19. století prodělala zámecká zahrada poslední změnu, kdy byla upravena na anglický park. [7] Autorem těchto úprav byl Antonín Arche, který v zahradě vystavěl stavby ve stylu pozdního klasicismu a neorenesance např. „Rybářský domek“, původně kasino u Dlouhého rybníka, Čínský pavilon na ostrůvku u Divokého rybníka. V roce 1846 přibyla ještě Pompejská kolonáda. Název získala podle toho, že v ní byly umístěny busty přivezené z Pompejí. Úpravy z novější doby se týkají slavného kroměřížského rodáka Maxe Švabinského např. mozaikový cyklus lunet z let 1951 – 52 v Colloredově kolonádě. [3] Podzámecká zahrada je unikátní parkem zejména po vegetační stránce, je zde asi 270 druhů stromů. [1] Početné druhy a odrůdy dřevin pocházejí z jižní Evropy, ze severní Ameriky a z východní Asie. Pro návštěvníka i obyvatele města je zahrada příjemným místem procházek a odpočinku. Je krásná ve všech ročních obdobích.

2.5.3 Květná zahrada Libosad zvaný Květná zahrada je vzácnou ukázkou zahradní architektury u nás s bohatou květinovou výzdobou a řadou vzácných dřevin. Byla vybudována na principech italské zahrady a její výjimečnost spočívá především ve skutečnosti, že si do dnešní doby zachovala svoji historickou podobu.

Dějiny Květné zahrady jsou poměrně stručné. Byla vybudována v druhé polovině 17. století za Karla Lichtensteina z Kastelkornu za hradbami tehdejšího města na neplodné a bažinaté půdě. [15] Projekt vypracovali architekti F. Luchese a G. P. Tencalla. Květná zahrada je příkladem raně barokní zahrady s manýristickými prvky. Z velké části si uchovala svoji historickou podobu, což je možné zjistit podle grafických listů J. van der Nypoorta z roku 1691. [3] V 19. století se město rozrůstá a jednotlivé budovy dosahují až k zahradě. V letech 1840 – 1845 jsou zde významné úpravy, které prováděl architekt A. Arche. [15] Vyřešil přístup do zahrady z města vybudováním čestného dvora. K boční straně byly vsunuty dvě budovy tropického a studeného skleníku a budova obytná a správní. Čestný dvůr je vybaven zahradním nábytkem. Vázy s arcibiskupským znakem i lavice jsou ve stylu druhého rokoka

a

působí

v

zahradním

prostředí

elegantně

a

moderně.

V období

22

mezi 1. a 2. světovou válkou byla zahrada zčásti přebudována na užitkovou, až v 50. let začala rekonstrukce. [7]

Květná zahrada má tvar pravidelného obdélníku o rozloze 485x300 m s kratšími stranami na západě a východě. Na západní straně se rozkládá mohutná 244 m dlouhá kolonáda Obrázek 3: Květná zahrada

s krásnou

sochařskou

výzdobou. [1] Celá zahrada se dělí přibližně na dvě poloviny. Bližší část ke kolonádě tzv. květnice je tvořena symetricky

řešenými

plochami

s barevnými květinovými ornamenty, stěnami stříhaných stromů a keřů, také je zde kruhové a obdélníkové bludiště, Lví fontána a kašna Tritonů. Zdroj: Vlastní fotografie

Jsou dílem sochaře Michala Mandíka ze 70. let 17. století. [21] V druhé

východnější části zahrady zvané štěpnice se zachovaly zbytky navršených jahodových kopečků. Jsou to umělé vyvýšeniny, ze kterých je možno přehlédnout celou zahradu.

2.5.3.1 Kolonáda Je uvnitř galerie. Původně sloužila jako vstup do zahrady. Je dlouhá 244 m [1], 14 m široká a téměř 10,5 vysoká. [3] V nikách kolonády je umístěno 44 soch v nadživotní velikosti, které reprezentují antický svět a nad pilíři arkád je zdobena 46 bustami. [15] Při obou bočních výklencích byly kdysi dvě kašny – Venušina a Neptunova. Bočním šnekovým schodištěm je možno vystoupit na střešní terasu a vychutnat si krásu zahrady shora.

2.5.3.2 Rotunda Je další pozoruhodnou stavbou v Květné zahradě. Podobně jako kolonáda je projektována G. P. Tencallou a byla vystavěna v letech 1667 – 1668. [3] Je to osmiboká budova, kterou prochází osa zahrady od původního hlavního vchodu uprostřed kolonády. Malby uvnitř rotundy znázorňují mytologické scény. Jsou zde také sochy satyrů a alegorie ročních období. Zajímavostí rotundy je Foucaultovo 20 kg těžké

23

kyvadlo, které je zavěšené na 25 m dlouhou strunu a demonstruje otáčení Země. Kyvadlo sem počátkem 20. století zavěsil prof. Fr. Nábělek. [21] Fotografie Kolonády a Rotundy jsou umístěny v Příloze D.

Dle mého názoru je největším lákadlem pro turisty Arcibiskupský zámek s Podzámeckou a Květnou zahradou. V Kroměříži je ale řada ostatních památek zahrnutých do památkové rezervace, které stojí za povšimnutí a návštěvu. Ve své práci bych chtěla vyzdvihnout ty nejdůležitější. Pro lepší představu a orientaci je součástí práce Příloha C: Mapa města Kroměříže.

2.5.4 Sněmovní náměstí Na Sněmovním náměstí se nachází komplex zmíněného Arcibiskupského zámku a k němu přiléhající Podzámecké zahrady. Svým názvem připomíná jednání poslanců Ústavodárného říšského sněmu. Odtud lze projít poslední dochovanou městskou branou k biskupské mincovně.

2.5.4.1 Mlýnská brána Mlýnská brána bývala součástí hradebního opevnění města. Je poslední, jež se dochovala. Další dvě brány Vodní a Kovářská, byly zbořeny v letech 1855 až 1857. [7] Byla soukromou branou biskupství a vedla k vrchnostenským stavbám za hradbami města, především k mincovně, mlýnu a pivovaru. Svoji nynější podobu získala v roce 1830, kdy byla upravena Antonínem Archem. Vedle brány bylo v letech 1856 – 1858 postaveno Arcibiskupské gymnázium. [3]

2.5.4.2 Biskupská mincovna Budovu mincovny na Sladovnách nechal postavit Karel Lichtenstein z Kastelkornu roku 1665, v létě roku 1666 zde byly raženy první mince. V roce 1669 byla vyražena první zlatá medaile. V Kroměříži probíhala ražba mincí i medailí díky kvalitním pracovníkům. Takovým byl i Kryštof Hoffman, který vytvořil portrétní medaili zakladatele mincovny. Díky dobré výtvarné úrovni a poctivé řemeslné práci patřily kroměřížské ražby k významným dobovým platidlům a později k sběratelsky hledaným numismatickým akvisicím. Právo ražby vlastních mincí měli olomoučtí biskupové od středověku až do poloviny 18. století, kdy byla z příkazu Marie

24

Terezie činnost mincovny ukončena. Od roku 1998 patří budova mincovny k památkového fondu městské památkové rezervace v Kroměříži. V interiérech mincovny je vybudovaná stálá expozice, kde jsou ukázány mimo jiné mincovní stroje a nástroje ze 17. století, předmincovní platidla, české mince a medaile. [3, 30]

2.5.5 Velké náměstí Je nejvýznamnější kroměřížským náměstím, srdcem historické části města a jedním z nejhezčích náměstí na Moravě. Založil ho biskup Bruno ze Schauenburku Obrázek 4: Domy na Velkém náměstí

kolem roku 1260, má podobu přibližně obdélného pravoúhelníka. [3] Ze starší doby

se dochovaly

pouze

sklepy

některých domů. Dispozice většiny domů na náměstí pochází z renesance. „Původně bylo kolem celého náměstí vedeno

podloubí,

v průběhu

Zdroj [3]

3.

jež

čtvrtiny

měněno

ve

skladiště

krámky.

Postupně

je

však 19. a

bylo století

kupecké

však

opět

obnovováno a náměstí si tak získává svůj typický ráz.“ [Fišer aj., s.39] V minulosti bylo Velké náměstí centrem společenského života a domy zde patřily k nejvýstavnějším ve městě.

Dominantou náměstí je mariánský sloup, který byl postaven po morové epidemii v roce 1680. Jsou na něm umístěné sochy sv. Václava, sv. Floriána, sv. Rocha a sv. Mořice pocházející z raného baroka. Zajímavá je také kašna stojící uprostřed náměstí. Byla postavena v roce 1655 jako součást vodovodního systému města, znovu postavena byla roku 1811 a poté několikrát opravována. V severozápadní části náměstí je drobný památník Jana Milíče z Kroměříže vybudovaný u příležitosti 600. výročí jeho smrti. [3]

25

2.5.5.1 Historické domy na Velkém náměstí Na Velkém náměstí je řada krásných historických měšťanských domů patřících do památkové rezervace. Mají většinou typickou renesanční dispozici s raně barokní fasádou.

Radnice Radnice

je

nejvýznamnější

budovou

na

náměstí.

Byla

postavena

v letech 1550 – 1611. Za svou podobu vděčí kardinálovi Františku z Dietrichsteina, o čemž svědčí i pamětní deska z roku 1611. Radnice byla původně jednopatrová s věží. O druhé patro byla zvýšena teprve roku 1850. [3] Součástí radnice je také balkon zbudovaný v průčelí 40 metrů vysoké věže, dvouramenné schodiště a erbovní deska Karla Lichtensteina z Kastelkornu, která je zasazena do zdi v přízemí. Radnice je dnes sídlem městského úřadu.

Dům č. 20 Tento měšťanský dům byl původně nazývaný „U zlatého kohouta“, protože bývával hostincem. Na domě je pamětní deska připomínající, že zde žil dějepisec F. V. Peřinka a erb kardinála Fr. Dietrichsteina umístěný v nároží.

Dům č. 33 tzv. „obecní dům“ V 17. a 18. století byl dům majetkem úřednické rodiny Finsterwalderů. Roku 1764 ho koupilo město a v polovině 19. století zde sídlily obecní úřady (odtud jeho název). Na domě se nachází kartuš s městským erbem a datem 1600. [3] Dům je dnes sídlem řady společenských organizací.

Dům č. 35 „Na domu se starším jádrem secesní fasáda podle projektu Ing. Ladislava Mesenského z let 1910 – 13. Mesenský postavil řadu kroměřížských domů, v nichž užil secesního či modernistického tvarosloví.“ [Fišer aj., s.45]

Dům č. 38 – Muzeum Kroměřížska Původně nejvýstavnější dům ve městě s renesančními klenbami a portálem. V roce 1609 je zbudoval Fr. z Dietrichsteina v přechodném protobarokním slohu.

26

V letech 1636 – 1643 byl sídlem jezuitské koleje a po odchodu jezuitů z Kroměříže se opět dostal pod majetek biskupství. [3] Dnes je sídlem Muzea Kroměřížska, příspěvkové organizace Zlínského kraje. V jeho prostorách jsou umístěny dvě velké stálé expozice – Památník Maxe Švabinského a expozice Příroda a člověk. Mezi další objekty muzea patří zámek Chropyně, soubor lidových staveb v Rymicích u Holešova a větrný mlýn ve Velkých Těšanech. [29]

Dům č. 39 tzv. „regentský dům“ a dům č. 40 tzv. „hejtmanský dům“ Dům č. 39 je regentským domem nazývaný od roku 1649 podle Jana Mikuláše Reitra z Hornberka, který byl vrchním regentem všech biskupských panství. [7] Vznikl spojením původně dvou renesančních domů s jednotnou raněbarokní fasádou. Na severnějším domě byla roku 1950 odkryta původní sgrafita z konce 16. století, které nám umožňují představit si Kroměříž v její renesanční podobě. [3] Figurální sgrafita mají tři témata „soud nad povětrnými ženami“, „medvědář“ a „herec“. Je na něm erbovní deska Karla Lichtensteina z Kastelkornu, za něhož zřejmě došlo k přestavbě domu. Hejtmanský dům vznikl také spojením dvou renesančních domů. Spojení obou domů provedl také Karel Lichtenstein, který je převedl do biskupského majetku a jehož vlastnictví dokazuje také erbovní deska.

Dům č. 41 Biskupský vrchnostenský dům je jeden z nejstarších dochovaných domů ve městě. V 18. století v něm sídlila biskupská účtárna. Nacházejí se na něm raně renesanční ostění oken z počátku 16. století a manýristický dochovaný portál od G. P. Tencally. [3]

Dům č. 112 tzv. „Vejvanovského dům“ Dům se starším jádrem a pozdější barokně klasicistní fasádou. Byl majetkem biskupského dvorního kapelníka Pavla Josefa Vejvanovského. Na domě je jeho pamětní deska.

2.5.6 Stojanovo náměstí Je pojmenované podle olomouckého arcibiskupa Antonína Cyrila Stojana a situované v jedné z nejstarších částí města. Bezpochyby nevýznamnější stavbou je zde

27

chrám sv. Mořice, který založil kolem roku 1260 biskup Bruno ze Schauenburku. Za husitských

válek

byl

chrám

značně

poškozen

a

k obnově

došlo

až roku 1516 za biskupa Stanislava Thurza. [3] Tuto rozsáhlou renovaci dokončil Stanislav Pavlovský, který je v pramenech nazýván druhým zakladatelem kostela. Jeho dílem bylo také vybavení interiéru, kde se nachází krásné renesanční památky. V další době chrám neušel barokním úpravám Karla Lichtensteina a kardinála Schrattenbacha. Po ničivém požáru byla chrámová stavba obnovována v letech 1836 – 1848. [3] O pseudogotickou úpravu se postaral Ant. Arche.

Budova farního úřadu přiléhající k městským hradbám se nachází v těsné blízkosti chrámu sv. Mořice. Ve svém jádru je renesanční. Byla renovována biskupem Karlem Lichtensteinem, což nám ukazuje jeho erb s nápisem. Autorem stavby byl stavitel z okruhu architekta Filiberta Lucheseho. Toto malé náměstíčko doplňují pozdně barokní domy kanovníků a vikářů. Budova proboštství se zahradou a s výhledem na chrám sv. Jana Křititele patří mezi příjemná kroměřížská zastavení.

2.5.7 Masarykovo náměstí Patří k nejvýstavnějším částem města. Dominantou náměstí je kostel sv. Jana Obrázek 5: Kostel sv. Jana Křtitele

Křtitele. Byl postaven na místě johanitského kostelíka z 12. století. Původní podoba kostela je známá z plánků z konce 17. století, kdy povolal biskup Karel Lichtenstein do Kroměříže řád piaristů, věnoval jim tento tehdy zvaný „špitální kostel“. Piaristé k němu později přistavěli svou kolej a využívali ho až do roku 1737, kdy se zde začal stavět nový chrám. [56] Stavba vznikala za podpory olomouckých biskupů a města Kroměříže,

byla

provedena

podle

projektu

architekta Ignáce Cyraniho z Bolleshausu. Byl dokončen i vysvěcen roku 1768. [56] Díky své Zdroj [55]

jednotné

výzdobě

patří

kroměřížský

sv. Jana

Křtitele

k významným

kostel

památkám

18. století na Moravě. [3]

28

V těsné blízkosti chrámu je budova Justiční akademie, před kterou stojí socha T. G. Masaryka. Pokud se vydáme z Masarykova náměstí směrem ke Květné zahradě narazíme na budovu Vrchnostenské sýpky z roku 1714. [3] Byla postavena za biskupa kardinála W. Schrattenbacha, což dokazuje erb a nápisová deska s chronogramem na bočním štítu.

2.5.8 Milíčovo náměstí Na tomto náměstí upoutá pozornost především budova Nadsklepí postavená roku 1886. Nadsklepí s divadelním sálem bylo kulturním centrem města ve druhé polovině 19. století a na počátku 20. století. [3]

2.5.9 Riegrovo náměstí Je nejstarším náměstím v Kroměříži, dříve Koňský nebo Zelný trh. Je pojmenováno podle politika Fr. L. Riegra, který zde bydlel v době zasedání říšského sněmu. Dominantou náměstí je barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie. Kostel je raně středověkého založení, které je doloženo pouze v jádru věže. Za autora dnešní stavby z let

1724

–

1736

je

považován

Ignác

Cyrani

von

Bolleshaus.

[58]

Zařízení je vesměs barokní. Vedle kostela se nachází Emeritní dům. Postavil ho kardinál Schrattenbach jako útulek pro zestárlé kněze, jeho autorem je také Ign. Cyrani a součástí domu je také kaple.

Za pozornost na Riegrově náměstí stojí barokní kašna před kostelem ozdobená skulpturou s delfínem a především sloup N. Trojice (morový) z let 1724 – 1726. [59] Jeho autorem je olomoucký mistr Jan Strumer. Severně od farního chrámu leželo kdysi židovské ghetto, oddělené od města zdí. Vzniklo po roce 1454, kdy se sem Židé přestěhovali z Olomouce. Části zdí, které se zachovaly dodnes jsou z roku 1680. V ghettu

byla

i

kroměřížská

katovna.

Nejvýznamnější

památkou

je

zde

dům č. 259 v Moravcově ulici – bývalá židovská radnice. [3]

K dalším památkám městské památkové rezervace Kroměříž patří některé objekty, které se nachází v ulicích historické části města. Součástí práce je Příloha C: Mapa Kroměříže, která obsahuje všechny zmíněné ulice města.

29

2.5.10 Vodní ulice Vodní ulice byla v dřívějších dobách nazývána Moravská. Byla zakončena městskou Moravskou branou. V ulici jsou pozoruhodné zejména raně secesní fasády některých domů.

2.5.11 Jánská ulice Jánská ulice vybíhá z Velkého náměstí od „obecního domu“ až k Milíčově náměstí. Vznikla teprve na sklonku 17. století, kdy biskup Karel Lichtenstein z Kastelkornu nechal zbudovat velkorysý urbanistický celek tvořící domy při kapitule u sv. Mořice a piaristické gymnázium podle projektu G. P. Tencally. [7] Domy ve stylu manýrismu působí velmi honosně. Dům č. 27 – seminář chlapců a zpěváků vznikl společně s piaristickým gymnáziem jako první ze zástavby v této ulici. Stavba byla zahájena roku 1693 Karlem Lichtensteinem z Kastelkornu. [3] Osobu zakladatele připomíná erb nad portálem. Dům patřil piaristům do konce 19. století, kdy byl postoupen městu s tou výhradou, že bude sloužit i nadále školním účelům. Kanovnické rezidence (domy č. 28 – 31) na Jánské ulici nechal vybudovat výše zmíněný biskup roku 1693 při kapitule u sv. Mořice. [3] V domě č. 15 se narodil malíř a grafik Max Švabinský.

2.5.12 Pilařova ulice Na rohu Jánské a Pilařovy ulice se nachází budova piaristického gymnázia. Původně se zde nacházely tři domy, které byly vykoupeny v letech 1688 – 1692, základní kámen ke stavbě gymnázia byl položen roku 1694. Dům byl původně jednopatrový a autorem projektu se stal G. P. Tencalla. Stavba druhého patra se uskutečnila až v roce 1851. Školní budova sloužila jako gymnázium s osmi třídami. Z významných osobností, kteří zde studovali stojí za připomenutí významní historici 18. století – Gelasius Dobner, Adolf

Pilař aj. Gymnázium se smlouvami

z let 1879 a 1881 stalo majetkem města s tím, že bude sloužit školním účelům. Nějaký čas se stalo sídlem německého gymnázia a dnes jsou z něj bytové jednotky. V Pilařově ulici se nachází další významná budova památkové rezervace – piaristická kolej. Piaristy uvedlo do Kroměříže biskup Karel Liechtenstein roku 1687 a přidělil jim bývalý středověký kostel johanitů. Ze stavbou koleje započali roku 1688 a také podle Tencallova projektu. Kolej byla umístěna vedle starého kostela při hradební zdi. 30

Uprostřed dvoupatrové budovy je čtvercový arkádový dvůr. Dnes je v ní Konzervatoř P. J. Vejvanovského. [3,7]

2.5.13 Kovářská ulice Kovářská ulice je nazývaná podle toho, že ústila do Kovářského předměstí. Bývala zakončená Kovářskou (Horní) branou, která však byla zbořena. Původně barokní domy jsou přestavěné v době klasicismu a secese.

2.5.14 Prusinovského ulice Na Prusinovského ulici se nachází dům č. 114 – bývalý pivovar. Památkově chráněná budova Klubu Starý pivovar byla postavena koncem 16. století majiteli kroměřížských šenkovních domů, kteří zde vybudovali pivovar. Pivo se tu už dávno nevaří a od roku 1956 se stal střediskem kulturního dění v Kroměříži. [60]

31

3 PRAKTICKÁ ČÁST 3.1 Infrastruktura cestovního ruchu ve městě 3.1.1 Ubytování Z ubytovacích zařízení v Kroměříži převládají především penziony. Cenově jsou dostupné pro ty, kteří preferují levnější formy ubytování. Turisté, kteří si při svém pobytu chtějí dopřát trochu luxusu, si však také vyberou. Ve městě se nachází celkem čtyři hotely. Dva hotely lze zařadit do kategorie čtyřhvězdičkových a zbylé dva mezi dvouhvězdičkové hotely. Jediné, co podle mého názoru v Kroměříži chybí, je moderně řešený hotel příměstského typu. V něm bych viděla, že bude nabízen veškerý komfort a komplex zaměřený na relaxaci (wellness centrum s bazénem, parní kabinou, finskou saunou, fitness centrem), zábava a volnočasové aktivity.

3.1.1.1 Hotely a penziony Hotel Bouček**** Je umístěn přímo na Velkém náměstí, proto je vhodný pro ubytování během pracovní cesty i pro příjemné strávení dovolené. Pro turisty, kteří chtějí být přímo v srdci památkové rezervace a v těsné blízkosti všech významných památek je tento hotel nejvhodnější. Nachází se zde 8 pokojů a 3 apartmány s výhledem na historické náměstí a zámek. Hotel Bouček nabízí všechny typické hotelové služby, například recepci otevřenou 24 hodin denně, směnárnu s celodenním provozem, hotelový trezor. [34] Tabulka 1: Ceník pokojů hotelu Bouček

pokoje standart 127,128,129 apartma business apartma svatební patro pokoje standart 226, 227 apartma standart pokoje standart 229, 230, 231 přistýlka pes

1. patro 1 500 Kč (2 os/noc) 1 000 Kč (1 os/noc) 2 300 Kč (2 os/noc) 1 600 Kč (1 os/noc) 2 500 Kč (2 os/noc) 2. patro 1 700 Kč (2 os/noc) 1 100 Kč (1 os/noc) 2 200 Kč (2 os/noc) 1 600 Kč (1 os/noc) 1 500 Kč (2 os/noc) 1 000 Kč (1 os/noc) 600 Kč se snídaní 500 Kč bez snídaně 200 Kč za pobyt

Zdroj dat: vlastní konstrukce autora podle [33]

32

Hotel Octárna**** Hotel Octárna je umístěn v prostorách bývalého františkánského kláštera v centru historické části Kroměříže. Nabízí ubytování s celkovou kapacitou 46 lůžek. [36] Všechny pokoje jsou stylově vybaveny s vlastním sociálním zařízením. Převážná část pokojů je dvoulůžkových. Pro rodiny jsou k dispozici pokoje, které mají ložnici zvlášť pro rodiče a zvlášť pro děti. Náročnější zákazníci se mohou ubytovat v apartmánu. V prostorách hotelu je možno využít venkovní vyhřívaný bazén s protiproudem, vířivou vanu a saunu, objednat si klasickou masáž či relaxační procedury. V areálu hotelu se nachází i významná kulturní památka – lunety kroměřížského rodáka Maxe Švabinského. Ceny za ubytování jsou srovnatelné s cenami v Hotelu Bouček, a proto bych turistům, kteří se rozhodli strávit klidnou, relaxační a luxusní dovolenou v historické části Kroměříže, raději doporučila Hotel Octárna.

Hotel Hvězda** Hotel Hvězda je situován v klidné okrajové části Kroměříže a nabízí ubytování v přijatelných cenových relacích. Má k dispozici 24 dvoulůžkových, 2 třílůžkové a 4 čtyřlůžkové pokoje. V hotelu jsou také jednací salónky s kapacitou do 50 a 60 osob pro firemní nebo soukromé akce a noční klub s diskotékou pro příjemné strávení pátečních a sobotních večerů. [35] Toto středisko není propojené s budovou hotelu, a proto neruší ubytované hosty. Dostupnost hotelu do centra města je buď městskou hromadnou dopravou (zastávka MHD přímo naproti hotelu) nebo taxi-službou (od hotelu do centra města za cca 50,-). Protože je hotel vybavený na dobré úrovni, je cenově dostupný (cena dvoulůžkového pokoje je 800 Kč, třílůžkového 900 Kč a čtyřlůžkového 1000 Kč). [38] Doporučila bych ho zejména rodinám s dětmi nebo mladým turistům, kteří přijeli nejen za poznáváním památek, ale i za zábavou.

Hotel Oskol Tento hotel je stejný typ hotelu jako Hotel Hvězda, jen je menší. Nachází se zde 9 dvoulůžkových pokojů a 2 třílůžkové. I ceny za ubytování jsou zde téměř stejné. Rozdílem a samozřejmě také výhodou je vzdálenost 150 m od centra města. [37]

V Kroměříži se turisté mohou ubytovat mimo těchto čtyř hotelů také v celé řadě penzionů, ubytoven, v privátních pokojů či domovech mládeže. Z mého pohledu nejvhodnější ubytování pro turisty uvedu v následující části mé práce. 33

Penzion Menšík Penzion Menšík se nachází v přímo na Velkém náměstí. Pro hosty je zde připraveno 7 dvoulůžkových pokojů (6 dvoulůžkových a 1 třílůžkový). Penzion je vhodný pro turisty díky své výhodné poloze v historické části města a zároveň je cenově velmi dostupný. Cena dvoulůžkového pokoje je 700 Kč. [40]

Penzion Malý Val Penzion

Malý

Val

nabízí

hostům

příjemné

ubytování

v blízkosti

Arcibiskupského zámku, centra města a sportovního areálu Bajda. K ubytování jsou dispozici dvoulůžkové a jednolůžkové pokoje a apartmány. Jsou vybaveny televizí, minibarem, telefonem a internetovou přípojkou. Cena dvoulůžkového pokoje je 1200 Kč. [39]

Penzion Excellent Penzion Excellent nabízí ubytování v historické části města na Riegrově náměstí. Celkem 11 pokojů je vybaveno samostatným sociálním zařízením, telefonem, televizí se satelitními programy, minibarem, vysoušečem vlasů apod. Cena za dvoulůžkový se pohybuje v rozmezí od 990 Kč do 1320 Kč. Součástí penzionu je krásný vinný sklep s tím nejlepším vínem z Moravy. K relaxaci je vhodné využít finskou saunu. Zajímavou součástí služeb je hotelové taxi sloužící k transferu hostů (letiště, nádraží). [41]

Tabulka 2: Ceník hotelového taxi

Trasa

Cena

Kroměříž – Praha

5 500 Kč

Kroměříž – Brno

2 100 Kč

Kroměříž – Ostrava

2 600 Kč

Ostatní tarif

17Kč/km

Zdroj dat: vlastní konstrukce autora podle[41]

Další penziony nacházející se v Kroměříži: Penzion Holub, Penzion Domov, Penzion Na jízdárně, Penzion U nemocnice, Penzion Hrozen, Penzion Praga, Penzion Sonáta, Penzion U Anděla.

34

3.1.1.2 Privátní pokoje, ubytovny, domovy mládeže Apartmány Anton Apartmány Anton mají výhodnou polohu v klidné části města asi 200 m od bočního vchodu do Podzámecké zahrady. Možnost ubytování je ve dvou samostatných apartmánech s kapacitou až do 5 osob. Ceny jsou již od 250 Kč za osobu na den.

Privát Mutlová Tyto privátní pokoje se nachází v klidné části města asi 10 minut chůze od centra. Ubytování je rodinného typu ve třílůžkových pokojích a jejich cena je 300 Kč za osobu na den.

Ubytovna Kroměříž Tato ubytovna představuje levnější formu ubytování v okrajové části města s kapacitou 40 lůžek. Ubytovna je rozdělena do čtyř částí, každá část je vybavena kuchyňskou linkou s jídelním koutem, sociálním zařízením a trezorem. Ceny se pohybují v rozmezí 120 – 160 Kč za jednu osobu na noc. [43]

Domov mládeže Kroměříž Zde je ubytování pro veřejnost poskytováno o jarních a hlavních prázdninách. Po předchozí domluvě je tu možnost přenocovat i o víkendu. Provoz je zajištěn při počtu 35 a více osob. Domov mládeže bych doporučila zejména pro zájezdy a školní výlety za poznáním historických památek Kroměříže i blízkého okolí. [42]

Domov mládeže Arcibiskupského gymnázia Stejně jako výše uvedený domov mládeže nabízí i tento ubytování výhodné pro veřejnost. Ubytování lze zajistit pouze po předchozí dohodě a pro větší skupiny zájemců. Cena za ubytování se pohybuje v rozmezí 150 – 190 Kč. [61]

3.1.2 Stravování V Kroměříži je dostatek stravovacích možností. Jedná se zejména o bistra, bary, pizzerie. Nachází se zde také vinárny, cukrárny, kavárny, či čajovny a klasické restaurace nebo restaurace, které jsou součástí hotelů. V letním období roku 2008 jsem

35

v Kroměříži prováděla dotazníkový průzkum, a proto mohu s jistotou říci, že pro návštěvníka tohoto města jsou nejpřitažlivější restaurace právě v historické části města. Tyto restaurace zvyšují svoji atraktivitu otevřenou zahrádkou během letních měsíců.

3.1.2.1 Stravovací zařízení v Kroměříži Restaurace Bouček Restaurace je součástí hotelu Bouček a nachází se přímo v historickém centru města na Velkém náměstí. K obědu i večeři je tu připraveno denní menu. Hosté však mohou ochutnat i z bohaté nabídky domácí a světové kuchyně. V letním období je k dispozici zahrádka v podloubí hotelu s výhledem na náměstí a zámek.

Restaurace Centrál Restaurace Centrál se také nachází na Velkém náměstí přímo naproti hotelu Bouček. V letním období je zde také otevřená zahrádka a v nabídce restaurace jsou jídla teplé i studené kuchyně.

Radniční sklípek Nachází se v Kovářské ulici v blízkosti nejvýznamnější budovy Velkého náměstí – kroměřížské radnice. Provoz vinárny nabízí teplé a studené pokrmy, vína, alkoholické a nealkoholické nápoje. Restaurace Avion Restaurace Avion se nachází také v centru památkové rezervace. Zde se podávají pokrmy z české kuchyně. Patří k větším kroměřížským restauracím s kapacitou 100 míst a je nekuřácká.

Pizzeria Velké náměstí Provozovna pizzerie se nachází přímo na Velkém náměstí a má 45 míst. V letní sezóně je kapacita rozšířena o 27 venkovních míst na přilehlé zahrádce s krásným výhledem na náměstí a zámek. [44] Pizzerie nabízí typickou italskou kuchyni, která je doplněna vybranými a žádanými minutkami. K jídlu je podáváno víno z jižní Moravy.

36

Restaurace Pavel Ocknecht – Globál Tato restaurace se nachází přímo na nádvoří Arcibiskupského zámku na Sněmovním náměstí. Turisté si zde mohou zpříjemnit chvíle čekání před prohlídkou. V nabídce restaurace jsou teplá i studená jídla a nápoje.

Alma klub Na Velkém náměstí v Kroměříži je také vegetariánská jídelna. Nachází se vedle zámku, ve dvoře s vchodem přímo z náměstí. Vaří se zde pokrmy převážně z biologicky pěstovaných plodin a česká i francouzská bezmasá kuchyně. Skupiny si mohou objednat stravu i o víkendech.

Čajovna Lotosový Kwět Čajovna s kapacitou pro 32 osob se nachází se na Riegrově náměstí. Nabízí více než 70 druhů čajů a nápojů. Zajímavostí určitě je možnost kouření vodní dýmky. Každých 14 dní je zde připraveno vystoupení břišních tanečnic. [64]

3.1.3 Doprava 3.1.3.1 Dopravní dostupnost Dopravní dostupnost města je výhodná pro cesty autobusem i vlakem. Autobusové i vlakové nádraží jsou situována v těsné blízkosti u sebe a od centra jsou vzdálena asi 10 minut chůze. Železniční spojení navazuje na hlavní dopravní tepny v Kojetíně a Hulíně. Stanice Kojetín je od Kroměříže vzdálená 9 km, stanice Hulín 8 km. Ve spojení s městy regionu a země však hraje důležitější roli automobilová a autobusová doprava. Kroměříž má přímé autobusové spojení nejen s městy v okolí, ale i s velkými městy jako je Praha, Brno, Ostrava nebo Olomouc. Autem se do Kroměříže dostaneme od Brna po dálnici D1 směrem na Ostravu, u Vyškova navazuje silnice č. 47. Ve směru od Uherského Hradiště a Zlína lze využít silnici I. třídy č. 55 a v Hulíně odbočit na již zmiňovanou silnici č. 47 a z Ostravy po silnici č. 47 směrem na Přerov, kde navazuje silnice č. 55 a v Hulíně opět odbočit na Kroměříž.

3.1.3.2 Městská hromadná doprava (MHD) Městská hromadná doprava v Kroměříži je zajištěna pomocí devíti autobusů na osmi linkách. Informační a předprodejní kancelář MHD se nachází v areálu

37

vlakového nádraží a je otevřena v každý všední den od 5:30 do 9:30 a poté od 12:30 do 16:30. Základní jízdné placeno v hotovosti u řidiče činí 10 Kč, zlevněné jízdné pak 5 Kč. Pro lepší představu je na této straně umístěn Obrázek č.10, který zobrazuje mapu linek MHD v Kroměříži. [45]

Obrázek 6: Mapa MHD Kroměříž

Zdroj dat: [46]

3.1.3.3 Do Kroměříže na kole V okolí Kroměříže se nachází velké množství cyklostezek. Při okraji města probíhají cyklostezky č. 5012, 5020 a 47. Cyklostezka č. 47 prochází kolem severovýchodního okraje Podzámecké zahrady a je součástí Moravské cyklostezky. Na ni dále navazují trasy č. 5033, 5034. Některé cyklotrasy bych podrobně rozepsala: -

Cyklotrasa č. 47 Kroměříž – Olomouc Celková délka trasy: 44 km

-

Cyklotrasa č. 5034 Kroměříž – Kelč Celková délka trasy: 55 km

-

Cyklotrasa č. 5012 Kroměříž – Koryčany Celková délka trasy: 31 km

-

Cyklotrasa č. 5033 Kroměříž – Hustopeče nad Bečvou

38

Celková délka trasy: 48 km [62]

3.1.4 Informační centrum Informační centrum Kroměříž se nachází na spodní straně Velkého náměstí, tedy přímo v centru města. Pro české i zahraniční návštěvníky nabízí různé druhy služeb. Zahraniční turisté se zde mohou domluvit anglickým, německým a ruským jazykem. Nejdůležitější služby IC poskytované turistům: -

Informace o pamětihodnostech a kulturním programu

-

Zajištění prohlídky historického města a zahrad s průvodcem

-

Rezervace prohlídek zámku

-

Zajištění ubytování ve městě a jeho okolí

-

Nabídka jízdenek na mezinárodní autobusové linky

-

Prodej suvenýrů s motivy Kroměříže, publikací a map

-

Prodej dálničních známek

-

Směnárna

-

Půjčovna a úschovna kol

-

Přístup na internet Tabulka 3: Provozní doba IC v Kroměříži

duben prosinec říjen březen listopad 8:30 - 17:00 8:30 - 17:00 8:30 - 17:00 Po 8:30 - 17:00 8:30 - 17:00 8:30 - 17:00 Út 8:30 - 17:00 8:30 - 17:00 8:30 - 17:00 St 8:30 - 17:00 8:30 - 17:00 8:30 - 17:00 Čt 8:30 - 17:00 8:30 - 17:00 8:30 - 17:00 Pá 9:00 - 15:00 9:00 - 13:00 9:00 - 13:00 So 9:00 - 15:00 9:00 - 13:00 Ne Zdroj dat: vlastní konstrukce autora podle [63] květen - září

3.1.5 Ostatní služby Jedná se o služby, které mohou využít účastníci CR při své návštěvě nebo vícedenním pobytu v Kroměříži.

39

3.1.5.1 Banky a bankomaty V

Kroměříži

mají

zastoupení

tyto

banky:

Česká

spořitelna,

ČSOB – Československá obchodní banka, GE Money Bank, Komerční banka, Hypoteční banka a UniCredit Bank. Jejich bankomaty jsou rozmístěny po celém městě. Bankomaty České spořitelny mají výhodné umístění přímo na Velkém náměstí, ČSOB a Komerční banky jsou na blízkém Riegrově náměstí. UniCredit Bank a GE Money Bank bankomaty najdete v ulici Farní a Vodní.

3.1.5.2 Taxi služba Taxi službu provozuje v Kroměříži hned několik firem, pro potřeby turistů postačí, když uvedu jen tři z nich: Milan Štefek (+420) 733 110 696 Baroš Ladislav (+420) 602 321 281 Běhal Libor (+420) 739 053 436 [67]

3.1.5.3 Lékařská pohotovost Pro dospělé Nachází se v Kroměřížské nemocnici a.s. na Havlíčkově ulici 660 v přízemí budovy L. Otevřená je každý všední den od 17:00 do 21:00, o víkendech a svátcích od 8:00 do 21:00. Telefon: (+420) 573 322 580 [50]

Pro děti a mládež Nachází se v Dětském oddělení nemocnice, v budově A. Otevřená je každý všední den od 17:00 do 22:00, o víkendech a svátcích od 8:00 do 22:00. Telefon: (+420) 573 322 263 (případně: 265) [50]

Stomatologická pohotovost Zubní pohotovost organizuje a zajišťuje také Kroměřížská nemocnice. Umístěná je v přízemí budovy L a otevřená je jen o víkendech od 8:00 do 12:00, mimo tento čas je

jako

pohotovost

určena

nemocnice

v Brně

a

poliklinika

v Olomouci.

Telefon: (+420) 573 322 208 [50]

40

3.2 Statistiky návštěvnosti jednotlivých atraktivit MPR Kroměříž V Kroměříži jsou pro veřejnost zpřístupněné tyto památky městské památkové rezervace: -

Arcibiskupský zámek

-

Květná zahrada

-

Biskupská mincovna

-

Muzeum Kroměřížska

Veškeré statistiky o Arcibiskupském zámku, Květné zahradě a Biskupské mincovně uvedené v následující části práce mi poskytla Ing. Zdena Dokoupilová, kastelánka zámku.

3.2.1 Současnost Arcibiskupského zámku Arcibiskupský zámek je pro návštěvníky otevřen v sezoně od dubna do října (mimo pondělí a den po státním svátku). Duben a říjen: 9:00 – 16:00 (pouze víkendy nebo předem ohlášené skupiny) Květen, červen a září: 9:00 – 17:00 Červenec a srpen: 9:00 – 18:00 [32]

3.2.1.1 Historické sály Prohlídka s průvodcem trvá asi 90 minut. Plné vstupné stojí 100 Kč, snížené 50 Kč a pro seniory 90 Kč. [32]

Graf č. 1 nám dává přehled o návštěvnosti Historických sálů Arcibiskupského zámku za posledních dvanáct let. Během těchto let se staly dvě události, které výrazně ovlivnily návštěvnost města. První se stala v červenci roku 1997, kdy byla část Kroměříže zasažena tzv. „Stoletou vodou“. Počet turistů klesl více jak o polovinu oproti předchozímu roku. Od prosince 1998 byla Kroměříž zapsána na Listinu světového a kulturního dědictví UNESCO, což se výrazně projevilo v následujících třech letech. Od roku 2002 si počet návštěvníků zámku udržuje téměř stejnou hranici. Zajímavé je, že se zápis na seznam UNESCO neprojevil v příjezdech zahraničních turistů.

41

Graf 1: Vývoj návštěvnosti Historických sálů Arcibiskupského zámku 80 000 Počet návštěvníků

70 000 60 000 50 000

Domácí turisté

40 000

Zahraniční turisté

30 000 20 000 10 000

19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07

0

Zdroj dat: Arcibiskupský zámek Kroměříž

3.2.1.2 Zámecká obrazárna Prohlídka je samostatně nebo s průvodcem potrvá asi 60 minut. Plné vstupné stojí 50 Kč, snížené 25 Kč a pro seniory 45 Kč. [32]

Na Grafu č. 2 můžeme vidět přehled návštěvnosti Zámecké obrazárny od roku 1996 do roku 2007. Stejně jako u předchozího grafu můžeme i tady pozorovat, že počet návštěvníků galerie klesl, když město zasáhly povodně. Rok po zápisu na seznam UNESCO se vyšplhal až na 15 869 a téměř ke stejnému počtu se přiblížil v loňském roce. Počet zahraničních turistů nikdy nepřesáhl čtyři tisíce. To je pro mě velkým překvapením, už kvůli tomu, že jsou zde vystavena díla předních evropských malířů. Graf 2: Vývoj návštěvnosti Zámecké obrazárny 18 000 14 000 12 000 10 000

Domácí turisté

8 000

Zahraniční turisté

6 000 4 000 2 000 2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

0 1996

Počet návštěvníků

16 000

Zdroj dat: Arcibiskupský zámek Kroměříž

42

3.2.1.3 Věž Prohlídka je samostatná. Plné vstupné stojí 50 Kč, snížené 30 Kč a pro seniory 30 Kč. [32]

V Tabulce č. 4 je zobrazena návštěvnost zámecké věže za uplynulých 6 let. Jedná se o přehled domácích i zahraničních turistů. Od roku 2003 do roku 2006 si počet návštěvníků udržoval téměř stejnou hranici. K výraznému nárůstu však došlo v roce 2007, kdy počet návštěvníků přesáhl dvacet tisíc. Tabulka 4: Návštěvnost zámecké věže

Rok

Počet návštěvníků

Rok

Počet návštěvníků

Rok

Počet návštěvníků

2002 2003

12 560 13 369

2004 2005

13 216 14 672

2006 2007

14 867 20 001

Zdroj dat: Arcibiskupský zámek Kroměříž

3.2.1.4 Sala terrena Čtvrtou a zároveň poslední prohlídkovou trasou je Sala terrena, která se nachází v přízemí zámku. Statistiky návštěvnosti těchto prostor jsou vedeny již od roku 1999. Návštěvnost zde není moc vysoká. Nejnižší počet byl zaznamenán v roce 1999. Jednalo se tehdy o 1 156 turistů a nejvyšší v roce 2005 s počtem 2 702 turistů.

3.2.2 Současnost Biskupské mincovny Rekonstruovaná budova Biskupské mincovny byla slavnostně otevřena a zpřístupněna veřejnosti v květnu roku 1998 včetně stálých expozic: -

Z dějin mincovnictví a medailérství olomouckých biskupů a arcibiskupů

-

Mincovní stroje a nástroje ze 17. století

-

Předmincovní platidla

-

Regionální medaile Kroměřížska

-

Historie peněz na Moravě

-

České mince a medaile [31]

Turisté ji mohou navštívit od května do září denně mimo pondělí a to od 9:00 do 17:00 hodin. Prohlídka je samostatná a trvá asi 30 minut. Plné vstupné je 15 Kč, snížené 10 Kč. [32]

43

Tabulka č. 5 nám dává přehled o návštěvnosti Biskupské mincovny v letech 1999 – 2007. V počátcích mincovna nebyla dostatečně propagována, což se projevilo i v počtu jejich návštěv. Zvýšený zájem o expozici mincí se projevil až od roku 2003. Průměrný počet turistů za těchto 9 let je 7 079. Tabulka 5: Návštěvnost Biskupské mincovny

Rok

Počet návštěvníků

Rok

Počet návštěvníků

Rok

Počet návštěvníků

1999 2000 2001

1 364 2 914 3 317

2002 2003 2004

1 851 12 525 14 184

2005 2006 2007

9 891 7 790 9 877

Zdroj dat: Arcibiskupský zámek Kroměříž

3.2.3 Současnost Květné zahrady Květná zahrada je otevřena po celý rok. Doba otevření je od 7:00 do 19:00 hodin v letním období a do 16:00 hodin v zimních měsících. Prohlídka je samostatná s možností návštěvy tropického skleníku, rotundy a výstupu na vyhlídkovou lávku na Kolonádě. Plné vstupné stojí 20 Kč, po seniory 15 Kč a snížené 10 Kč. [32]

Návštěvnost Květné zahrady je sledována od roku 1999, což je zobrazeno na Grafu č. 3. Na konci roku 1998 proběhl zápis zámku a zahrad v Kroměříži na seznam UNESCO. Následující rok byla návštěvnost Květné zahrady nejvyšší za posledních 9 let a počet návštěvníků se vyšplhal téměř ke stům tisícům. Jak moc se zajímají zahraniční turisté o zahrady v Kroměříži se bohužel nesleduje. Ve městě je ještě jedna zahrada nacházející se přímo pod zámkem, která je však volně přístupná. Graf 3: Vývoj návštěvnosti Květné zahrady

100 000 80 000 60 000 Počet návštěvníků

40 000 20 000 0

19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07

Počet návštěvníků

120 000

Zdroj dat: Arcibiskupský zámek Kroměříž

44

Velkým překvapením pro mě bylo zjištění, že je Květná zahrada navštěvovaná více než hlavní prohlídkový okruh Arcibiskupského zámku. To jsem zobrazila v následujícím Grafu č 4. Zahrady a zámek v Kroměříži jsou bezpochyby největším lákadlem pro turisty, a proto mi srovnání těchto dvou atraktivit připadá zajímavé. Graf 4: Návštěvnost Arcibiskupského zámku a Květné zahrady

Počet návštěvníků

120 000 100 000 80 000 Arcibiskupský zámek

60 000

Květná zahrada

40 000 20 000 2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

0

Zdroj dat: Arcibiskupský zámek Kroměříž

3.2.4 Muzeum Kroměřížska Muzeum Kroměřížska je umístěné v historickém domě č. 38 na Velkém náměstí. V sídle muzea jsou pro návštěvníky připraveny dvě stálé expozice: Památník Maxe Švabinského a expozice „Příroda a člověk“. Turisté si je mohou prohlédnout celoročně. Otevřeno je denně (mimo pondělí) od 9:00 do 12:00 a od 13:00 do 17:00 hodin. Mezi další objekty muzea patří zámek Chropyně, soubor lidových staveb v Rymicích a větrný mlýn ve Velkých Těšanech. [29]

Veškeré statistiky o tomto muzeu uvedené v hlavní části práce a Příloze B mi poskytla paní Ilona Rozsypálková, účetní Muzea Kroměřížska.

Z Grafu č. 5 vyplývá, že nejvíce navštěvují turisté dvě stálé expozice, které jsou umístěné přímo v Kroměříži. Nejvíce návštěvníků zde bylo v roce 2004 a 2005 a počet přesáhl 17 000 turistů. Zámek Chropyně je další stavbou spravovanou Muzeem Kroměřížska a má druhou největší návštěvnost. Je ale otevřen pouze v sezóně od dubna do září, zatímco muzeum je otevřené celoročně. Nejvíce turistů zde bylo v roce 2005.

45

Soubor lidových staveb v Rymicích nemá vysokou návštěvnost, stejně tak i větrný mlýn ve Velkých Těšanech.

Graf 5: Vývoj návštěvnosti jednotlivých objektů Muzea Kroměřížska

Počet návštěvníků

20 000 15 000 muzeum v Kroměříži

10 000

zámek Chropyně lidová arch. Rymice

5 000

větrný mlýn Velké Těšany

0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Zdroj dat: Muzeum Kroměřížska

3.3 Statistiky návštěvnosti pro daný region 3.3.1 Zlínský kraj Zlínský kraj je jedním ze 14 vyšších územních samosprávných celků v České republice. Na jihozápadě sousedí s Jihomoravským krajem, na severozápadě s Olomouckým, na severu s Moravskoslezským a na východě se slovenským Žilinským a Trenčínským krajem. Na jeho území jsou 4 okresy: Zlín, Vsetín, Kroměříž a Uherské Hradiště. [47] Horopisně náleží území kraje k západním Karpatům. Podstatná část území je kopcovitá či hornatá, nejvyšší hřebeny leží na východě na hranici se Slovenskem. Na západě a jihozápadě má kraj i úrodné nížiny – Haná na Kroměřížsku a Slovácko na Uherskohradišťsku. Nachází se zde Hornomoravský úval a Dolnomoravský úval. Území kraje odvodňuje převážně řeka Morava s jejími přítoky. Zlínský kraj má velkou rozlohu chráněného krajinného území. Velkoplošná území zahrnují dvě chráněné krajinné oblasti – Beskydy a Bílé Karpaty. Architektonické zajímavosti Zlínského kraje: -

Zlín (Zlínský mrakodrap, Vila Tomáše Bati)

-

Luhačovice (lázně, stavby Dušana Jurkoviče)

46

-

Kroměříž a nejen její památky UNESCO

-

Holešov (židovské památky)

-

Hrad Buchlov a zámek Buchlovice

-

Skanzeny (skanzen v Rožnově pod Radhoštěm, Rymice, Velké Těšany)

-

A mnoho dalších zajímavostí

3.3.2 Výsledky návštěvnosti Zlínského kraje za rok 2006 a 2007 Výsledky návštěvnosti kraje za rok 2007 jsou příznivé. Zlínský kraj se ve 4. čtvrtletí roku 2007 z pohledu nárůstu návštěvnosti v ubytovacích zařízeních posunul na 3. místo mezi ostatními kraji České republiky. Nárůst návštěvnosti zde představuje 20,1%. Před ním se umístil kraj Pardubický a Plzeňský. Oproti roku 2006 je to posun o tři příčky – ze šestého na třetí místo. Do hromadných ubytovacích zařízení v České republice přijelo ve 4. čtvrtletí roku 2007 celkem 2,7 milionu hostů. Do Zlínského kraje přijelo v tomto období 115 912 návštěvníků, což je o 20,1% více než ve stejném období roku předcházejícího. Průměrný počet přenocování na jednoho návštěvníka ve Zlínském kraji činí 3 noci. Loňská návštěvnost se v ubytovacích zařízeních Zlínského kraje zvýšila o 24 204 návštěvníků. Vzrostl také počet ubytovaných zahraničních návštěvníků, což můžeme vidět v Tabulce č. 6. [48] Tabulka 6: Počet přenocování zahraničních turistů

Rok 2006 2007

Počet zahraničních turistů 72 020 78 008

Zdroj dat: vlastní konstrukce autora podle [48]

V roce 2007 byl počet přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních na území Zlínského kraje 1 844 820. I památky Zlínského kraje přilákaly v roce 2007 vyšší počet návštěvníků. Do státem spravovaných tří zámků a jednoho hradu přišlo o 14% více turistů. Nejvyšší nárůst zaznamenal Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži. Prohlédlo si je celkem 161 217 lidí. [48]

Zvýšený zájem o Zlínský kraj zapříčinila zvýšená propagace kraje, lepšící se spolupráce s turistickými oblastmi a podnikateli a stále se zlepšující nabídka cestovního ruchu.

47

3.4 Podpora rozvoje cestovního ruchu v Kroměříži Období realizace projektu: 1.9. 2005 – 30.11.2006 [49] Tabulka 7: Financování projektu pro podporu CR

Financování projektu Příspěvek ze strukturálních fondů (75%)

2 925 760 Kč

Zlínský kraj (15%)

585 150 Kč

Město Kroměříž (10%)

390 103 Kč

Celkový rozpočet projektu 3 901 013 Kč Zdroj dat: vlastní konstrukce autora podle [49]

3.4.1 Cíle projektu Zvýšení informovanosti o nabídce cestovního ruchu v Kroměříži pro přítomné či případné návštěvníky souborem nových propagačních materiálů, také aktivním získáváním a výměnou zkušeností v oblasti cestovního ruchu

3.4.2 Stručný obsah projektu „Projekt přispěl ke zvýšení informovanosti o nabídce cestovního ruchu v Kroměříži pro návštěvníky. Došlo k posílení znalostí o turistické nabídce města a ke zlepšení komunikace mezi subjekty vyvíjejícími činnost v oblasti cestovního ruchu. Cíle projektu bylo dosaženo ve dvou etapách prostřednictvím realizace komplexu propagačních materiálů provedených v novém, jednotném grafickém stylu. Sada propagačních materiálů se skládá ze souboru skládaček s mnohoúčelovým využitím, informačního a prezentačního CD a fotografické publikace. Byly realizovány propagační aktivity a seminář umožňující získat nové zkušenosti v oblasti cestovního ruchu a položit základ pro partnerství mezi institucemi soukromého, veřejného a neziskového sektoru.“ [49]

3.4.3 Partneři projektu: -

Knihovna Kroměřížska

-

Informační centrum Kroměříž

-

Kroměřížsko – sdružení pro cestovní ruch

-

Klub UNESCO Kroměříž

-

Mikroregion Kroměřížsko

-

Fotoklub Domu kultury Kroměříž [49] 48

3.5 Dotazníkový průzkum 3.5.1 Použité metody Bakalářská práce je vypracována podle následujícího metodického postupu: -

Studium odborné literatury a internetových stránek

-

Sběr sekundárních dat

-

Řízený

rozhovor

s paní

Ing.

Zdenou

Dokoupilovou,

kastelánkou

Arcibiskupského zámku a Ilonou Rozsypálkovou, účetní Muzea Kroměřížska -

Pozorování

-

Provedení dotazníkového průzkumu s návštěvníky a turisty Kroměříže

-

Srovnávání číselných údajů pomocí grafů

-

Zhodnocení pomocí SWOT analýzy

Hlavním úkolem mé práce bylo provést sběr primárních dat v Kroměříži. To jsem provedla formou dotazníkového šetření. Dotazovaní proběhlo od jara do podzimu roku 2008. Provedla jsem ho kvótním způsobem tak, aby počet respondentů odpovídal předpokládanému počtu návštěvníků v daném časovém období. Při svém dotazování jsem měnila místa oslovení, dodržovala stanovený počet respondentů v jednotlivých dnech týdne a měsících. Celkový počet oslovených respondentů je 160. Deset oslovených bylo z výzkumu vyřazeno, protože nebyli turisty ani návštěvníky a ve městě měli trvalý pobyt. Mezi oslovenými jsou domácí i zahraniční turisté. Pro zjištění názorů a postojů turistů byl použit předem připravený dotazník viz Příloha A. Dotazování proběhlo formou rozhovoru, kdy respondent odpovídá na předem připravené otázky. Otázky v dotazníku jsou většinou uzavřené, což znamená, že mají předem připravené varianty odpovědí. Pouze tři otázky jsou otevřené. Jedna z nich se týká např. místa bydliště dotazovaných. Několik otázek má možnost více variant odpovědí, což znamená, že turisté mohli zvolit jednu a nebo i všechny odpovědi. Vyhodnocení těchto otázek jsem provedla následujícím způsobem. Všechny jednotlivé odpovědi jsem zvlášť sečetla a vydělila je celkovým počtem respondentů a poté převedla na procenta. Tím jsem zjistila, kolik procent z celkového počtu turistů navštívilo jednotlivé atraktivity. Výsledky dotazníkového šetření jsou zpracovány a vyhodnoceny pomocí tabulek a grafů a vyjádřeny v procentech. Pokud v textu není uvedeno jinak, všechny grafy a tabulky jsou vlastní konstrukce.

49

3.5.2 Výsledky dotazníkového šetření 3.5.2.1 Údaje o respondentech Pohlaví Ve vybraném městě bylo osloveno 150 návštěvníků a turistů. Z celkových 150 respondentů je 52% žen a 48% mužů.

Věk Graf č. 6 nám dává přehled a věku respondentů. Nejvíce je zastoupena věková kategorie 56 let a více (24%). Hned za ní následuje skupina lidí ve věku 26 – 35 let (21%). Nejméně zastoupená skupina je ve věku do 17 let s 8%. Právě tato skupina má o poznávání Kroměříže nejmenší zájem. Graf 6: Věková kategorie

8%

24%

do 17 let 16%

18 - 25 let 26 - 35 let 36 - 45 let 46 - 55 let

15%

21%

56 let a více

16%

Vzdělání Polovina respondentů má vystudovanou střední školu s maturitou. Druhou nejpočetnější skupinu tvoří lidé se základním vzděláním nebo vyučeni v oboru (33%). Vysokoškolsky vzdělaní lidé tvoří 17% všech dotazovaných.

50

Graf 7: Vzdělání respondentů

17% 33% základní/vyučen střední vysokoškolské 50%

Stát Následující tabulka nám dává přehled o domácích a zahraničních turistech. Domácích turistů byla v Kroměříži převaha (78%). Zbylých 22% tvoří zahraniční turisté. Z tabulky vyplývá, že o Kroměříž mají zájem především Češi a to ze 78%. Za nimi následují Rakušané s 9%, kteří navštěvují Kroměříž zejména se skupinovými zájezdy. Nejméně zastoupenou skupinou jsou turisté z Anglie (2%). Tabulka 8: Stát s místem trvalého bydliště

Česká Rakousko Slovensko republika 78%

9%

5%

Rusko

Německo

Anglie

3%

3%

2%

Otázka č. 1: Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy? Na Grafu č. 8 jsou znázorněny důvody, jež vedou turisty k návštěvě Kroměříže. Ze 61% jde o jednodenní výlet, kdy se turisté zdrží ve městě pouze několik hodin. Tuto odpověď mi respondenti dávali zejména na jaře, na podzim a o víkendech. Druhou nejpočetnější odpovědí je dovolená a odpočinek (20%). Tato odpověď byla nejčastěji zastoupená o letních prázdninách a ve všedních dnech. Z jiných důvodů (8%) turisté uváděli sport, zejména jízdu na kole. Další respondenti odpověděli, že se do Kroměříže vrací, protože se zde narodili a nyní bydlí ve větším městě. Nejméně zastoupená je služební cesta s 2%.

51

Graf 8: Hlavní důvody návštěvnosti města Kroměříž

výlet

61% 20%

dovolená/odpočinek jiné důvody

8%

návštěva příbuzných

5%

pouze projíždím

4%

služební cesta

respondenti

2% 0%

20%

40%

60%

80%

Otázka č. 2: Jak často navštěvujete toto město? Následující graf nám dává přehled o tom, jak často navštěvují turisté Kroměříž. Z Grafu č. 6 vyplývá, že 44% návštěvníků bylo v letošním roce ve městě poprvé. Druhá nepočetnější odpověď je, že turisté navštívili město již podruhé (18%). Možnost několikrát ročně zvolilo 13%, jedenkrát ročně 11% a potřetí 8% všech dotazovaných. Z toho

můžeme

usoudit,

že

se

turisté

do

Kroměříže

stále

rádi

vrací,

protože 56% respondentů zde bylo více jak jedenkrát.

Graf 9: Návštěvnost města Kroměříž poprvé

44%

podruhé

18%

několikrát ročně

13%

asi 1x ročně

respondenti

11%

potřetí

8%

pravidelně jednou za… 0%

6% 10%

20%

30%

40%

50%

52

Otázka č. 3: Ve kterém ročním období do tohoto místa zpravidla zavítáte? V této otázce je možnost více variant odpovědí a úzce souvisí s předchozí otázkou. Ti turisté, kteří Kroměříž navštívili poprvé, uvedli zejména to roční období, které zrovna bylo. Ti, jejíž návštěvy jsou četnější uvedli všechna roční období, ve kterých Kroměříž navštěvují. Více než polovina respondentů odpověděla, že do Kroměříže nejčastěji zavítá v létě (70%). Dále následovalo jaro s 33% a podzim s 20%. Kroměříž je navštěvovaná zejména kvůli krásným zahradám a zámku, který je mimo sezónu uzavřen. Už proto je návštěvnost města v zimním období pouze 1% a jedná se zejména o návštěvy příbuzných a známých.

Graf 10: Návštěvnost v jednotlivých ročních obdobích roku 2008

léto

70%

33%

jaro

podzim

zima

20%

respondenti

1% 0%

20%

40%

60%

80%

Otázka č. 4: Jak dlouho se tentokrát zdržíte v tomto městě? Tato otázka nám dává přehled o tom, jak dlouho turisté pobývají v Kroměříži. Celých 72% respondentů se ve městě zdrží pouze několik hodin a zbylých 28% tu stráví několik dní. Průměrem můžeme vyjádřit, že jednodenní návštěvníci pobývají ve městě 5,2 hodin. Ostatní turisté se zde zdrží v průměru 4,2 dní. Průměrná délka pobytu v Kroměříži je 1,9 dní, což je vypočteno ze všech dotazovaných.

Otázka č. 5: Jak dlouho se tentokrát zdržíte v České republice? (pouze pro cizince) Zahraniční turisté strávili v průměru 5,5 hodin v Kroměříži. Pokud se jednalo o vícedenní pobyt v České republice je průměrný počet 6 dní.

53

Otázka č. 6: Co hodláte v tomto městě nebo jeho okolí navštívit a nebo jste již navštívil? V této otázce je možnost více variant odpovědí, protože turisté do města zpravidla

nepřijíždí

jen

kvůli

jedné

památce.

Největší

atraktivitou

města

jsou bezpochyby kroměřížské zahrady, které navštívilo 71% oslovených, za nimi následuje zámek s 62%. Historické centrum si prohlédlo 26% návštěvníků. Variantu jiné zvolilo 14% respondentů. Z toho nečastěji uváděné odpovědi byly: koupaliště, kroměřížské kostely, vinné sklepy a vinotéka. Graf 11: Navštívené atraktivity města

zahrady

71%

Arcibiskupský zámek

62%

historické centrum Biskupská mincovna

26% respondenti

21%

jiné památky

14%

Muzeum Kroměřížska

12% 0%

20%

40%

60%

80%

Otázka č. 7. Pokud jste zde na více dnů, kde jste ubytován? Graf č. 12 je vytvořen z odpovědí turistů, kteří v Kroměříži pobývali více dní. Celkem 47% těchto turistů mělo ubytování zajištěné přímo ve městě. V kroměřížském regionu bylo ubytováno 18% turistů. Na více místech (29%) byli ubytovaní zejména zahraniční turisté, kteří cestovali se skupinovým zájezdem a navštívili během své dovolené více míst České republiky.

54

Graf 12: Místo ubytování turistů

6% v tomto místě

29%

47%

v tomto regionu na více místech jinde

18%

Otázka č. 8: Pokud zde budete nocovat, v jakém zařízení to převážně bude? Graf č. 13 je také vytvořený z odpovědí těch turistů, kteří v Kroměříži strávili více dní. Nejvíce turistů (31%) uvedlo, že bydlí v penziónu. Hotel si zvolilo 24% turistů. U známých nebo příbuzných nocovalo 15% respondentů. Typ ubytování v chatě nebo chalupě nebyl téměř vůbec zastoupen a tvoří jen 3%. Graf 13: Typ ubytovacího zařízení

15%

6%

hotel 24%

ubytování v soukromí chata,chalupa penzión

12%

9% 3% 31%

kempink u známých/příbuzných jinak

Otázka č. 9: Jaké byly Vaše priority při výběru tohoto regionu? V této otázce je možnost více variant odpovědí, proto nám graf ve výsledku nedá 100%. Z Grafu č. 14 vyplývá, že nejčastěji přijíždí turisté do Kroměříže za kulturou (68%). Tím jsou myšlené nejen historické památky, ale také kulturní akce a zábava. Druhou nejčetnější odpovědí byla příroda (48%). Turisté zde oceňují čisté životní

55

prostředí, klidné prostředí bez hluku a krajinu. Do Kroměříže zavítali turisté také kvůli sportu (8%), zejména cyklistice a aktivní turistice. Mezi ostatními (16%) byly uvedené pracovní důvody (6%), kdy jsem oslovila např. průvodce ruských turistů a soukromé důvody (10%), kdy návštěvníci přijeli za svými příbuznými. Častá odpověď mezi soukromými důvody byla také návštěva kroměřížské vinotéky.

Graf 14: Priority při výběru Kroměříže

kultura

68% 48%

příroda ostatní

respondenti

16%

sport

8% 0%

20%

40%

60%

80%

Otázka č. 10: Jak cestujete? Naprostá většina všech oslovených respondentů přijela do Kroměříže s rodinou nebo přáteli (79%). Skupinový zájezd (11%) tvořily školní výlety, zájezdy rakouských turistů a zájezd seniorů z Vysočiny. Zbývajících 10% respondentů uvedlo odpověď sám. Ti zde byli zejména na návštěvě u příbuzných.

Graf 15: Způsob cestování do Kroměříže

11% 10% s rodinou a přáteli sám skupinový zájezd 79%

56

Otázka č. 11: Jaký dopravní prostředek jste použil/a? Z Grafu č. 15 je zřejmé, že se většina turistů (60%) do Kroměříže dopraví osobním automobilem i přesto, že dopravní spojení do Kroměříže je dobré autobusem i vlakem. Vlak zvolilo 22% dotazovaných a autobus pouze 15%. Autobus byl většinou zvolený turisty, kteří cestovali se skupinovým zájezdem. Ostatní způsob dopravy zaujímá jen 3% a jednalo se především o kombinaci dopravy vlakem a autobusem. Graf 16: Způsob dopravy do Kroměříže

3% 22%

60%

15%

osobní automobil/motocykl

autobus

vlak

jinak

Otázka č. 12: Jste ochoten uvést konkrétní místo Vašeho trvalého bydliště (buď město, či kraj nebo část státu), ve kterém bydlíte? Respondenti uváděli většinou město nebo kraj, ve kterém bydleli. Otázka č. 12 úzce souvisí s následující otázkou, kde se jedná o zjištění vzdálenosti z místa bydliště turistů do Kroměříže. Protože někteří respondenti tuto vzdálenost nedokázali přesně odhadnout byla zde právě tato otázka, ze které jsem mohla později zjistit vzdálenost podle mapy. Pro zajímavost bych uvedla 5 krajů, ze kterých turisté do Kroměříže

zavítají

nejčastěji.

Nejvíce

turistů

do

Kroměříže

přijíždí

z Moravskoslezského kraje, zejména z Ostravy, dále z Vysočiny, Jihomoravského, Zlínského a Olomouckého kraje. Kroměříž se nachází ve Zlínském kraji, všechny ostatní kraje kromě Vysočiny jsou jeho sousední.

57

Otázka č. 13: Odhadněte vzdálenost z místa Vašeho bydliště do tohoto místa? Z Grafu č. 16 je patrné, že nejčastěji zastoupenou vzdáleností je 101 až 200 km (39%). Tato vzdálenost odpovídá Moravskoslezskému kraji, ze kterého přijíždí do Kroměříže nejvíce turistů a také městům z Vysočiny. Další vzdáleností je 51 až 100 km s 18%, kterou uváděli zejména návštěvníci z Brna a okolí a Zlínského kraje. Vzdálenost 201 až 400 km s 13% zastupují města jako například Praha, Děčín, Plzeň a ostatní vzdálenější města a obce, které se nachází po celé České republice. Vzdálenost nad 800 km zastupuje pouze malé procento zahraničních turistů z Ruska, Německa a Anglie. Graf 17: Vzdálenost místa bydliště turistů od Kroměříže

do 10 km 3% 3% 8% 2% 13%

5%

11 až 50 km 9%

51 až 100 km 18%

101 až 200 km 201 až 400 km 401 až 800 km

39%

801 až 1200 km 1201 až 1600 km 1601 až 2000 km

Otázka č. 14: Kolik peněz v průměru vydáte na osobu za den v Kč (bez cestovních výloh)? A) za ubytování Náklady turistů za ubytování uvedené v Tabulce č. 9 jsem vyjádřila v procentech a to z odpovědí pouze těch turistů, kteří se v Kroměříži zdrželi déle než jeden den. Škálu 701 až 1000 Kč zvolilo nejvíce turistů (23%). Většinou ti turisté, kteří byli ubytovaní v penziónech. Hned za ní následovala možnost 401 až 700 Kč s 20%. Nad 1300 Kč zaplatilo 18% všech ubytovaných turistů a jednalo se zejména o hotely. Ostatních 15% turistů bydlelo u známých nebo příbuzných, proto neuváděli výdaje za ubytování.

58

Tabulka 9: Náklady za ubytování

0 Kč

101 až 400 Kč

401 až 700 Kč

701 až 1000 Kč

1001 až 1300 Kč

nad 1300 Kč

15%

12%

20%

23%

12%

18%

B) za stravování Naprostá většina všech dotázaných turistů (59%) zvolila výdaje za stravování ve škále od 101 do 400 Kč. Dalších 16% turistů utratí denně za stravovaní 401 až 700 Kč. Nad 1001 Kč vydají za stravování pouze 3% oslovených turistů. Graf 18: Výdaje za stravování

7%

3%

15%

do 100 Kč

16%

101 až 400 Kč 401 až 700 Kč 701 až 1000 Kč 1001 až 1300 Kč

59%

C) vedlejší výdaje/nákupy Tabulka č. 10 nám dává přehled o tom, kolik návštěvníci vydají za vedlejší nákupy

v průměru

na

osobu

za

jeden

den

bez

stravování

a

ubytování.

Možnost 101 až 400 Kč si zvolilo 38% respondentů. Hned z ní následovala škála do 100 Kč s 36%. 11% všech dotázaných návštěvníků vydá za vedlejší nákupy od 401 do 700 Kč. Možnost nad 701 Kč a výše zvolilo zbylých 15% respondentů a to především z průzkumu z konce srpna 2008. To se v Kroměříži konala slavnost Dožínky Zlínského kraje a Velké náměstí bylo zaplněno různými stánky ze suvenýry a hračkami. Tabulka 10: Vedlejší výdaje turistů

do 100 Kč

101 až 400 Kč

401 až 700 Kč

701 až 1000 Kč

1001 až 1300 Kč

nad 1300 Kč

36%

38%

11%

7%

4%

4%

59

3.5.3 Shrnutí výsledků Během mého dotazníkového průzkumu jsem se setkala s různým přístupem respondentů. Musím říci, že jsem si zpočátku nedokázala představit, jak bude těžké takový průzkum provádět. Někteří turisté dokážou i vulgárně odmítnout, což na vás udělá špatný dojem. Potom je velmi těžké oslovit další turisty. A je to ještě těžší, když se to stane několikrát za sebou. Naštěstí musím také říci, že většina respondentů byla ochotných dotazník vyplnit. Bohužel je tomu tak, že jedna negativní zkušenost vám zůstane v mysli déle než desítky kladných. Když porovnám vstřícnost domácích a zahraničních turistů vyplnit můj dotazník, vyšli lépe zahraniční turisté. Všichni oslovení mi totiž dotazník se zájmem vyplnili. Ve věkových kategoriích byli nejochotnější respondenti ve věku od 46 do 55 let a nad 56 let. Naopak nejméně ochotné byly ženy ve věku od 26 do 35 let. Když vezmu v úvahu vzdělání, tak absolutně nejpřístupnější respondenti byli vysokoškolsky vzdělaní lidé. Ti projevili i sami zájem a chtěli se průzkumu zúčastnit.

Během mého výzkumu bylo zjištěno, že je Kroměříž klasickým výletním místem, ve kterém se turisté zdrží jen jeden den. Méně než čtvrtina turistů se v Kroměříži ubytuje a většinou se jedná o víkendové pobyty. Minimální počet turistů zde stráví svoji týdenní dovolenou. Pokud se zde turisté rozhodnou přenocovat, zvolí si zejména penzión. Tento typ ubytování ve městě výrazně převažuje.

Kroměříž je takovým místem, do kterého se návštěvníci stále rádi vrací. Během mého průzkumu zde byla necelá polovina návštěvníků poprvé. Zbylí respondenti zde byli již po několikáté. Turisté, jejichž návštěvy byly častější, se sem vrací ve všech ročních obdobích. I když v průzkumu samozřejmě převažovalo léto.

Dominantou města i památkové rezervace je zámek, který je otevřen pouze v sezóně. Podle obdržených statistik i odpovědí návštěvníků jsou největší atraktivitou města zahrady – Podzámecká a Květná. Téměř tři čtvrtě respondentů do Kroměříže přijíždí právě kvůli nim. I když mají zahrady své kouzlo v každém ročním období, je zřejmé, že turisté sem zavítají především v létě. V zimním období turisté Kroměříž většinou nenavštěvují.

60

Další významnou památkou je Arcibiskupský zámek, který navštěvuje téměř stejný počet turistů. Ostatní historické budovy městské památkové rezervace navštěvuje méně turistů. Jako příklad mohu uvést Biskupskou mincovnu, kterou jsem v dotazníku uvedla jako jednu z možností navštívených atraktivit. Když jsem jí před turisty zmínila, většinou nevěděli, že se tu taková památka nachází. Podle mého názoru je MPR v Kroměříži zastíněná tím, že je toto město také zapsané na seznam UNESCO. To většina respondentů věděla, ale o památkové rezervaci téměř žádný.

Hlavní prioritou při výběru města Kroměříže je kultura. Ta zastupuje historické památky, dobře vybavené zařízení pro turisty a kulturní akce a zábavu. V Kroměříži se každoročně koná řada hudebních festivalů a kulturních akcí. Při svém průzkumu jsem měla to štěstí zúčastnit se Kroměřížských vinařských slavností a Dožínek Zlínského kraje. Ve městě byl v tuto dobu obrovský počet turistů. Další významnou prioritou, kterou turisté uváděli, je příroda. Vyzdvihovali zejména klidné prostředí bez hluku a čisté životní prostředí. Tuto odpověď nejčastěji uváděli návštěvníci z Ostravy.

Z průzkumu také vyplývá, že do Kroměříže lidé přijíždí zejména osobním automobilem a cestují zpravidla s rodinou a přáteli. Se skupinovým zájezdem jsem se při svém průzkumu setkala třikrát. Co se týče vzdálenosti bydliště turistů, tak nejčastěji navštěvují Kroměříž turisté ze sousedních krajů a z Vysočiny nebo ze Zlínského kraje, v němž se Kroměříž nachází. Většina dotazovaných bydlí do vzdálenosti 200 km (71%). Za ubytování turisté nejčastěji utratí 701 až 1000 Kč. Výdaje za stravování i vedlejší nákupy jsou od 101 až do 400 Kč. Tyto odpovědi často závisely na tom, v který den jsem v Kroměříži průzkum prováděla.

3.6 SWOT analýza cestovního ruchu v Kroměříži SWOT analýza je metoda analýzy, díky které je možné zhodnotit jednotlivé faktory, které jsou rozdělené do čtyř základních skupin: silné stránky (Strengths), slabé stránky (Weaknesses), příležitosti (Opportunities) a hrozby (Threats). [64] Ve SWOT analýze jsem se zaměřila na všeobecné vlivy, které působí na cestovní ruch v Kroměříži.

61

3.6.1 Silné stránky


Turistický potenciál městské památkové rezervace Kroměříž




Nabídka zajímavých turistických atraktivit a kulturních památek mezinárodního významu




Od roku 1998 zápis Arcibiskupského zámku s Podzámeckou a Květnou zahradou na Listinu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO




Arcibiskupský zámek – národní kulturní památka, zámecká obrazárna s díly předních evropských malířů




Velké množství kulturních akcí, zvláště každoročních hudebních festivalů




Velmi kvalitní přírodní a životní prostředí (Zlínský kraj je nejlesnatějším krajem v ČR s dobrou úrovní zdravotního stavu lesních porostů)




Čistota a upravenost města




Hustá síť cyklotras




Množství dobře značených turistických cest




Dlouhodobá poptávka domácí návštěvnosti




Jedno z nejkrásnějších měst na Moravě

3.6.2 Slabé stránky


Časté příjezdy návštěvníků pouze z okolních krajů Moravy (z Čech malý počet turistů)




Nedostatečná propagace města




Značná vzdálenost od hlavního města




Nedostatečné zajištění nabídky pro prodloužení sezóny




Omezený rozsah vodních ploch pro koupání a sportovní aktivity




Nedostatečná vybavenost pro zábavu návštěvníků a turistů




Nevyhovující struktura ubytovacích kapacit (chybí rozsáhlejší nabídka střední a vyšší kategorie)




Slabá infrastruktura pro kongresovou a incetivní turistiku.

3.6.3 Příležitosti


Významný potenciál pro sakrální CR




Rostoucí zájem o kulturní akce a památky




Přátelskost a vstřícnost místních obyvatel k návštěvníkům a turistům 62




Vytvoření zajímavých prohlídkových tras propojujících významné atraktivity města




Růst příjezdového cestovního ruchu zejména do regionu střední Evropy




Růst zájmu tuzemců o pobyty a volnočasové aktivity v tuzemsku




Vstup do EU a tím odstranění řady bariér pro turisty ze zemí EU




Možnost čerpání finančních prostředků z národních a mezinárodních fondů

3.6.4 Hrozby


Znečištění ovzduší v sídlech v důsledku kumulace škodlivin




Povodně




Podcenění významu rozvoje cestovního ruchu pro vývoj malého a středního podnikání a pro tvorbu nových pracovních míst




Poškozování zdrojů cestovního ruchu (příroda, historické, architektonické, technické a kulturní atraktivity atd.)




Chátrání a znehodnocení památkových objektů v důsledku nevhodných a necitlivých zásahů




Nízké investice do údržby a obnovy historických památek




Růst zájmu o zimní dovolené ve slunečných (přímořských) krajinách

3.6.5 Navržená opatření Jednou z cest, která může vést k rozvoji Kroměříže je cestovní ruch. Město by se mělo snažit zvýšit povědomí o památkové rezervaci v Kroměříži větší propagací u tuzemské klientely, především u turistů z Čech a také ze sousedních zemí (zejména z Polska, Slovenska, Rakouska a Německa).

Dále zvýšit rozmanitost celoroční nabídky CR se zaměřením na poznávání historických, sakrálních a folklórních specifik města. Také bych doporučila zaměřit se na jedinečnost kroměřížských památek UNESCO a významnost sakrálních památek (kostel sv. Jana Křtitele, chrám sv. Mořice a Arcibiskupský zámek), které by mohly společně

s

ostatními

nebo i v Olomouckém

sakrálními

památkami

v Hostýně

a

Velehradě

a Moravskoslezském kraji vytvořit zajímavou nabídku

pro specifické cílové skupiny.

63

Dále bych navrhla zvýšit kvalitu poskytovaných ubytovacích služeb výstavbou nového hotelu vyšší kategorie s komplexem zařízeným pro relaxaci, zábavu a volnočasové aktivity.

V neposlední řadě se pokusit o zvýšení investic do obnovy kulturních památek, aby byly zachované pro budoucí generace a zůstaly alespoň v tak pěkném stavu, v jakém jsou nyní.

64

4 ZÁVĚR V mé bakalářské práci jsem se zaměřila na postoje a názory turistů ve vztahu k památkám a cestovnímu ruchu v městské památkové rezervaci Kroměříž. V dnešním světě hraje cestování jednu z důležitých rolí v životě lidí. Nejen cestování do zahraničí, ale také poznávání historických měst, přírodních a kulturních památek v České republice se stává stále více oblíbeným koníčkem, který zároveň ovlivňuje a formuje životní styl lidí.

Tato bakalářská práce je členěna na jednotlivé kapitoly, které se dále ještě dělí na podkapitoly. V nich se zabývám památkovou péčí v České republice, historií a současností města Kroměříže a představuji nejvýznamnější památky městské památkové rezervace. Je zde obsažena infrastruktura cestovního ruchu v Kroměříži, ve které popisuji a doporučuji ubytovací, stravovací a dopravní služby a služby informačního centra. Zabývám se také ostatními službami, které mohou účastníci CR při svém pobytu v Kroměříži využít nebo potřebovat. Další podkapitola mé práce zahrnuje statistiky návštěvnosti všech památek, které jsou zahrnuté do MPR a přístupné pro veřejnost. Jedná se o statistiky jednotlivých návštěvnických tras Arcibiskupského zámku, kde mají výrazně nejvyšší návštěvnost Historické sály. Dále se jedná o Biskupskou mincovnu, Květnou zahradu a Muzeum Kroměřížska. Zde největší počet turistů zaznamenala Květná zahrada. Celkově ze statistik vyplývá, že nejvíce návštěvníků do Kroměříže přijíždí kvůli zahradám, což se shoduje i s výsledky mého dotazníkového šetření. Veškeré statistiky návštěvnosti byly znázorněny pomocí grafů a tabulek.

Hlavní částí mé práce byl dotazníkový průzkum. Během letní sezóny roku 2008 jsem pravidelně navštěvovala Kroměříž a ptala se turistů na jednotlivé otázky uvedené v dotazníku. Cílem mého výzkumu bylo vytvořit přehled o turistech a výletnících, kteří v tomto

období

navštívili

Kroměříž.

Z výsledků

dotazníkové

průzkumu

a následným porovnáním se statistikami návštěvnosti vyplývá, že Kroměříž je velice oblíbeným výletním místem. V průzkumu bylo zjištěno, že Kroměříž navštěvují zejména domácí turisté. Zahraniční návštěvníci do ní zavítají také, ale v poměru s domácími turisty tvoří stále ještě menšinu. Město Kroměříž je takovým místem, do kterého se turisté vracejí i několikrát během svého života. Z dalších jednotlivých

65

statistik vyplývá, že nejvíce návštěvníků do Kroměříže přijíždí kvůli zahradám, což se shoduje i s výsledky dotazníkového výzkumu. Co se týče vzdálenosti jednotlivých návštěvníků od místa jejich bydliště je zřejmé, že nejvíce návštěvníků pochází z Moravy. Tři čtvrtě návštěvníků bydlí do vzdálenosti 200 km od města.

V další části mé práce byla provedena SWOT analýza města a její následné vyhodnocení. Zaměřila jsem se na silné stránky a příležitosti. Nejsilnější stránku města bych viděla v potenciálu památek UNESCO, upravené krajině a množství kulturních akcí. Naopak problém spatřuji v nedostatečné infrastruktuře pro zábavu návštěvníků a turistů, a také v nedostatečné propagaci města. Tím bych chtěla říci, že bych zvýšila propagaci města v Čechách i v zahraničí.

Podle mého názoru jsem cíle mojí práce splnila. Údaje, které se mi podařilo získat, jsem v práci analyzovala a provedla následně jejich vyhodnocení. Byla bych ráda, kdyby výsledky mojí práce byly dále využity a sloužily jako podklady pro rozvoj kultury a cestovního ruchu v Kroměříži.

66

5 SOUPIS BIBLIOGRAFICKÝCH CITACÍ Knižní zdroje: [1]

DAVID, Petr – SOUKUP, Vladimír. 888 hradů zámků tvrzí České republiky. 1. vyd. Praha: Kartografie Praha a.s., 2002. 335 s. ISBN 80-7011-709-5

[2]

DVOŘÁČEK, Petr. Městské památkové rezervace do kapsy. 1. vyd. Praha: Levné knihy KMa, 2003. 125 s. ISBN 80-7309-991-08

[3]

FIŠER, Zdeněk – KROUPA, Jiří. Kroměříž Průvodce městem. Kroměříž: Muzeum Kroměřížska a vlastivědná společnost, 1991. 113 s. ISBN 80-85048-26-4

[4]

JŮZA, Vilém aj. Kroměříž. 228. publikace. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury a umění, 1963.

[5]

KIDLESOVÁ, Simona – ŠPAČEK, Jiří. Hrady Zámky Zříceniny. 1. vyd. Praha: SW Travel, v.o.s., 2007, 367 s. ISBN 978-80-254-0336-5

[6]

SUČKOVÁ, Kateřina – ABUŠINOV, Roman. Kamenný klíč k hradům, zámkům a dalším zpřístupněným památkám v České republice. 8. vyd. Příbram: PBtisk, 2004. 345 s. ISBN 80-9023445-0-X

Publikace a prospekty z Informačního centra Kroměříž: [7]

BERNARDOVÁ. Městská památková rezervace Kroměříž Průvodce městem. Kroměříž: Státní zámek a zahrady Kroměříž. 19 s.

[8]

LUKÁŠ, Antonín. Kroměříž. Kroměříž: Městský úřad Kroměříž, 2002.

[9]

PETRŮ, Jaroslav. Tizian. Brno: Krajské středisko státní památkové

[10]

SPÁČIL. Jindřich. Kroměříž panoramatická. Brno: Tisk, n.p., 1971.14 s.

[11]

VACULÍK, Milan. Kroměříž. Brno: Krajská komise pro CR spolu s Domem kultury Kroměříž, 1973.

[12]

Střední Morava. Vydaly: Okresní úřady Kroměříž, Olomouc, Prostějov a Přerov, 1995. 47.s. ISBN 80-901014-1-0

Právní normy: [13]

ZÍDEK, Martin – KLUSOŇ, Jiří. Zákon o státní památkové péči a jeho prováděcí předpisy s komentářem. Nakladatelství: ABF, 2005. 248 s. ISBN 80-86905-10-1

67

Internetové zdroje: [14]

Dostupné z: http://www.azz.cz/?pg=10&lng=1 [cit. 27.9.2008]

[15]

Dostupné z: http://www.azz.cz/?pg=30&lng=1 [cit. 27.9.2008]

[16]

Dostupné z: http://www.azz.cz/?pg=20&lng=1 [cit. 27.9.2008]

[17]

Dostupné z: http://www.kromeriz.cz/index.php?id=firma&fce=detail&i=339 [cit. 27.9.2008]

[18]

Dostupné z: http://www.mestokromeriz.cz/stranka.asp?kod=1&modul=navstevnik&map=20 [cit. 28.9.2008]

[19]

Dostupné z: http://www.mestokromeriz.cz/orgstr.asp?orgstr=100&modul=obcan&map=91 [cit. 28.9.2008]

[20]

Dostupné z: http://www.mestokromeriz.cz/stranka.asp?kod=9&modul=navstevnik&map=22 [cit. 3.10.2008]

[21]

Dostupné z: http://www.kromeriz.cz/index.php?id=firma&fce=detail&i=82 [cit. 3.10.2008]

[22]

Dostupné z: http://www.hudbakromeriz.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=21&Itemid=37 [cit. 3.10.2008]

[23]

Dostupné z: http://www.hudbakromeriz.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=28&Itemid=43 [cit. 4.10.2008]

[24]

Dostupné z: http://www.hudbakromeriz.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=35&Itemid=50 [cit. 4.10.2008]

[25]

Dostupné z: http://www.regiony24.cz/kultura/vypis.aspx?id_clanku=37228 [cit. 4.10.2008]

[26]

Dostupné z: http://www.vychodni-morava.cz/cil/634/ [cit. 5.10.2008]

68

[27]

Dostupné z: http://www.36.oblast.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=115855&user=24&ses sion=58348551&menu=&lng [cit. 5.10.2008]

[28]

Dostupné z: http://www.arcibiskupskesklepy.cz/historie.asp [cit. 5.10.2008]

[29]

Dostupné z: http://www.muzeum-km.cz/expozice.asp?expoziceid=1 [cit. 5.10.2008]

[30]

Dostupné z: http://www.numismatika.cz/Mincovna/historie.htm [cit. 7.10.2008]

[31]

Dostupné z: http://www.numismatika.cz/Mincovna/soucasnost.htm [cit. 7.10.2008]

[32]

Dostupné z: http://www.azz.cz/?pg=50&lng=1 [cit. 7.10.2008]

[33]

Dostupné z: http://www.hotelboucek.cz/pricelist [cit. 26.10.2008]

[34]

Dostupné z: http://www.hotelboucek.cz/ [cit. 26.10.2008]

[35]

Dostupné z: http://www.hvezdahotel.cz/ [cit. 26.10.2008]

[36]

Dostupné z: http://www.octarna.cz/ [cit. 26.10.2008]

[37]

Dostupné z: http://www.hoteloskol.wz.cz/ [cit. 26.10.2008]

[38]

Dostupné z: http://www.hvezdahotel.cz/?page_id=2 [cit. 26.10.2008]

[39]

Dostupné z: http://www.malyval.cz/ [cit. 26.10.2008]

[40]

Dostupné z: http://www.penzion-mensik.cz-ubytovani.com/Kromeriz.htm [cit. 26.10.2008]

[41]

Dostupné z: http://www.excellent.tunker.com/index.php?/ [cit. 26.10.2008]

[42]

Dostupné z: http://www.dmkm.cz/ [cit. 26.10.2008] 69

[43]

Dostupné z: http://www.ubytovnakm.zlinsko.com/ [cit. 26.10.2008]

[44]

Dostupné z: http://www.caffe-carraro.cz./pizza/pizzerie.htm [cit. 26.10.2008]

[45]

Dostupné z: http://www.mesto-kromeriz.cz/mhd/stranka.asp?strankaid=22 [cit. 26.10.2008]

[46]

Dostupné z: http://www.mesto-kromeriz.cz/mhd/obrazky/mapa.gif [cit. 26.10.2008]

[47]

Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Zl%C3%ADnsk%C3%BD_kraj [cit. 15.11.2008]

[48]

Dostupné z: http://www.cot.cz/index.php?page=200&jazyk=1&id=1040811576 [cit. 15.11.2008]

[49]

Dostupné z: http://www.mestokromeriz.cz/stranka.asp?kod=27&modul=projekty&map=2 [cit. 17.11.2008]

[50]

Dostupné z: http://www.nem-km.cz/ [cit. 26.11.2008]

[51]

Dostupné z: http://www.mistnikultura.cz/files/Pamatkove%20rezervace%20%20pamatkove%20zony.doc [cit. 26.11.2008]

[52]

Dostupné z: http://www.monumnet.npu.cz/chruzemi/list.php?KrOk=&Typy%5B%5D=RM& Typy%5B%5D=ZM&Nazev= [cit. 27.11.2008]

[53]

Dostupné z: http://www.mkcr.cz/assets/kulturnidedictvi/pamatky/P_ehled_pr_vn_ch_p_edpis__1.doc [cit. 27.11.2008]

[54]

Dostupné z: http://www.knihkm.cz/cz/knihovna/historie/6.html [cit. 28.11.2008]

[55]

Dostupné z: http://foto.mapy.cz/11960-kostel-sv-Jana [cit. 28.11.2008]

[56]

Dostupné z: http://www.azz.cz/?pg=303&lng=1 [cit. 29.11.2008]

70

[57]

Dostupné z:http://www.mestokromeriz.cz/misto.asp?typ=55&kod=110&modul=navstevnik&map=31 [cit. 29.11.2008]

[58]

Dostupné z: http://www.mestokromeriz.cz/misto.asp?typ=55&kod=12&modul=navstevnik&map=31 [cit. 2.12.2008]

[59]

Dostupné z: http://www.mestokromeriz.cz/misto.asp?typ=56&kod=329&modul=navstevnik&map=31 [cit. 2.12.2008]

[60]

Dostupné z: http://www.mestokromeriz.cz/misto.asp?typ=27&kod=144&modul=navstevnik&map=19 [cit. 2.12.2008]

[61]

Dostupné z: http://domov-mladeze-arcibiskupskehogymnazia.nepropasni.cz/dejiste/ [cit. 2.12.2008]

[62]

Dostupné z: http://www.oblast.cz/encyklopedie/seznam.phtml?nazev=Krom%EC%F8%ED% BE&menu=&lng= [cit. 3.12.2008]

[63]

Dostupné z: http://www.mestokromeriz.cz/stranka.asp?kod=5&modul=navstevnik&map=17 [cit. 3.12.2008]

[64]

Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/SWOT [cit. 3.12.2008]

[65]

Dostupné z: http://64.233.183.132/search?q=cache:d1v8cWSSeh8J:gis.krzlinsky.cz/ViewFile.aspx%3Fdocid%3D43569+Swot+anl%C3%BDza+Krom% C4%9B%C5%99%C3%AD%C5%BE&hl=cs&ct=clnk&cd=12&gl=cz [cit. 3.12.2008]

[66]

Dostupné z: http://www.agkm.cz/ [cit. 3.12.2008]

[67]

Dostupné z: http://www.mestokromeriz.cz/mistatyp.asp?typ=59&modul=navstevnik&map=14 [cit. 7.12.2008]

71

6 PŘÍLOHY Příloha A: Dotazník pro návštěvníka Kroměříže Příloha B: Tabulky návštěvností Muzea Kroměřížska Příloha C: Mapa Kroměříže Příloha D: Vlastní fotografie Květné zahrady v Kroměříži Příloha E: Popis sálů Arcibiskupského zámku

72

Příloha A: Dotazník pro návštěvníka Kroměříže 1. Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy? dovolená,odpočinek

výlet

návštěva příbuzných,známých

pouze projíždím

služební cesta

zdravotní pobyt, léčení, lázně

jiné důvody… ……

2. Jak často navštěvujete toto město (místo)? několikrát ročně asi jednou ročně asi jednou za tři roky pravidelně jednou za…………… 3. Ve kterém ročním období do tohoto místa zpravidla zavítáte? jaro léto podzim zima 4. Jak dlouho se tentokrát zdržíte v tomto městě (místě)? kolik hodin (bez přenocování)…….…….. kolik dnů ……………….. 5. Jak dlouho se tentokrát zdržíte v České republice (pouze pro cizince)? kolik hodin (bez přenocování)…….…….. kolik dnů ……………….. 6. Co hodláte v tomto městě (místě) nebo jeho okolí navštívit a nebo jste již navštívil? zámek zahrady Zámecká obrazárna jiné ………… Biskupská mincovna Muzeum Kroměřížska Historické jádro města 7. Pokud jste zde na více dnů, kde jste ubytován? v tomto místě v tomto regionu v Praze na více místech jinde 8. Pokud zde budete nocovat, v jakém zařízení to převážně bude? hotel ubytování v soukromí chata, chalupa jinak ………… penzión kempink/tábořiště u známých/příbuzných 9. Jaké byly Vaše priority při výběru tohoto regionu ? (uveďte i více odpovědí) čisté životní klidné prostředí bez vodní plochy a příroda lesy, krajina prostředí hluku toky historická města a dobře vybavená zařízení pro kulturní akce a kultura památky turisty zábava sport, pohyb výkonnostní sport rekreační sport,turistika aktivní rekreace ostatní pracovní důvody soukromé důvody jiné…………………………… 10. Jak cestujete? sám s rodinou nebo přáteli skupinový zájezd jinak……………… …. 11. Jaký dopravní prostředek jste použil (a) ? (uveďte jen dopravní prostředek do tohoto města) osobní automobil/motocykl autobus vlak kolo, lyže loď pěšky jiný způsob přepravy………….. 12. Jste ochoten uvést konkrétní místo Vašeho trvalého bydliště (buď město, či kraj nebo část státu, ve kterém bydlíte? ………………………………………………………………………………………………… …… 13. Odhadněte vzdálenost z místa Vašeho bydliště do tohoto místa? do 10 km 11 až 50 km 51 až 100 km 101 až 200 km 201 až 400 km 4001 až 800 km 801 až 1200 km 1201 až 1600 km 1601 až 2000 km 2001 až 3000 km 3001 až 5000 km 5001 a více poprvé

podruhé

potřetí

14. Kolik peněz průměrně vydáte na osobu a den v Kč (bez cestovních výloh) ? do 100 101-400 401-700 701-1000 1001-1300 nad 1300 za ubytování do 100 101-400 401-700 701-1000 1001-1300 nad 1300 za stravování do 100 101-400 401-700 701-1000 1001-1300 nad 1300 vedlejší výdaje/nákupy 15. Údaje o Vás: muž žena pohlaví Rakousko Německo Rusko Slovensko ČR jiný stát, ve kterém máte trvalé bydliště jiný, uveďte který…………….. do 17 let 18-25 26-35 36-45 46-55 56 a věk více základní/vyučen střední vysokoškolské vzdělání Datum:

Příloha B: Tabulky Příloha B. 1 Přehled návštěvnosti objektů Muzea Kroměřížska za rok 2008 Kroměříž počet návštěvníků

L Ú B D K Č Č S Z Ř L P celkem

Chropyně

z toho cizinci

počet návštěvníků

Rymice

z toho cizinci

počet návštěvníků

695 1071 1012 1236 1874 1108 3568 3965 1675

5 9 12 32 38 47 57 28 30

228 324 435 570 824 202

12 26 16 78 120 13

117 101 165 215 280 73

16204

258

2583

265

951

Velké Těšany

z toho cizinci

Zdroj dat: Muzeum Kroměřížska

počet návštěvníků

2

2

z toho cizinci

181 219 187 205 209 180

4 6 25 15 8

1181

58

Příloha B. 2 Návštěvnost jednotlivých výstav Muzea Kroměřížska za rok 2007 Výstavní prostor PAMÁTNÍK MAXE ŠVABINSKÉHO GALERIE V PODLOUBÍ

MALÁ GALERIE

Název výstavy

Návštěvnost 4 178

Labyrint Rudolf Vejrych - Maly a kresby Zdena Dvořáková - Ohlédnutí Noviny ze všech kontinentů Tomáš Měšťánek - Malby a pastely Umění je stav duše VI Jan Trampota - Malířské dílo Pocta těm, kteří vzdorovali Núbie v dobách faraonů Panenky Jiří Novák - Krajiny a jiný krajiny To tu ještě nebylo aneb víte k čemu to sloužilo?

Motiv zvěstování Panny Marie - ze sbírky M. Zahradníkové Fotografie M. Minaříka aj. Rohela Himaláje ZÁMEK CHROPYNĚ Znovuzrozená krása

409 501 351 944 586 828 69 47 2 269 4 798 227 642

VÝSTAVNÍ SÍŇ PORTÁL

AKCE DĚTI, DÍLNY

Labyrint Velikonoce Starověký Egypt Putování za vánoční hvězdou To tu ještě nebylo aneb….. Dílny *

EXPOZICE PŘÍRODA A ČLOVĚK Celkem

156 492 1 436 1 798 583 1 379 858 576 348

2 884 26 359

Zdroj dat: Muzeum Kroměřížska

* Andělé (27.1.2007), Sněžítka (3.2.2007), Jarní dílny (27.2.,1.3.,3.3.2007),

Malování

na hedvábí (31.3.2007), Kamínky (21.4.2007), Těšíme se na prázdniny (16.6.2007), Prázdninová dílna I (28.7.2007), Prázdninová dílna II (11.8.2007),

Zrcadlo, zrcadlo

(22.9.2007), Podzimní dekorace (25.-26.10), Podzimní věnce (27.10.2007), Decoupage aneb ubrousky pokaždé jinak (17.11.2007), Vánoční vyrábění (1.12.2007), Mikulášská dílna (4.12.2007), Malujeme na hedvábí (8.12.2007)

Příloha C: Mapa Kroměříže

Zdroj dat: www.mapy.cz

Příloha D: Vlastní fotografie Květné zahrady v Kroměříži Květná zahrada

Rotunda

Kolonáda

Příloha E: Popis sálů Arcibiskupského zámku Lovecký sál plnil funkci herny a kuřárny. Je doplněn ukázkou historických zbraní a trofejemi z lovu uspořádaného v arcibiskupském lese při návštěvě ruského cara v roce 1885. Přijímacím sálem pro vzácné hosty i soukromé návštěvy byl Růžový salon. Je zde bílý rokový nábytek, benátské zrcadlo a bohatě zdobený křišťálový lustr. Salonku dominuje obraz Svatba v Káni Galilejské od malíře Jacopa Bassana. V interiérech zámku si můžeme také prohlédnout Carský pokoj, který plnil funkci přijímacího sálu pro ruského cara Alexandra. Poradní sál získal svůj název v 19. století, kdy sloužil k poradám poslancům říšského sněmu. Nyní je galerií jedenácti portrétů předních olomouckých biskupů a arcibiskupů, dále Trůnní sál, který slouží k oficiálnímu přijetí významných skupin hostů a návštěvníků zámku. K nekrásnějším interiérům zámku patří Sněmovní sál, dříve Velká jídelna vystavěná po požáru v roce 1752. Autorem úpravy byl architekt Jan Antonín Grünenberg. Výzdoba interiéru je dílem malíře Františka Adolfa z Freenthalu a štukatéra Martina Kellera. Je zde 22 křišťálových lustrů a na stropě zavěšený největší obraz zámku (400 m2). Dnešní název – Sněmovní sál byl doložen roku 1848, kdy byl místem konání Říšského sněmu. Tento sál je nejkrásnějším a největším rokokovým sálem v České republice, kde se každoročně pořádají koncerty, festivaly hudby, kongresy a různá zasedání. [1, 3, 14]

V druhém poschodí se nachází druhá nejznámější místnost zámku – Manský sál. V této místnosti zasedal dvakrát do roka manský soud, vrcholný soudní orgán lenního systému olomouckého biskupství. Stěny z umělého mramoru, zlacená výzdoba i krb jsou dílem italských štukatérů. Právě zde se nachází jedna z našich nejhodnotnějších nástropních maleb z období pozdního baroka, kterou vytvořil Anton Maulbertsch. Základním tématem malby je oslava biskupství v době panování Leopolda Egkha. Do čela sálu nad trůn byl zavěšen i portrét tohoto biskupa. Vedlejší sál bývalé manské registratury byl začátkem 20. století změněn na Novou knihovnu. V zámku se nachází také Stará knihovna umístěná ve třech sálech. Založil ji Karel Lichtenstein z Kastelkornu v 17. století. Stropy předsíně a Velkého sálu zdobí fresky Josefa Sterna. Sály jsou vybaveny bohatě zlacenými barokními dřevěnými skříněmi z 18.století, jsou zde čtyři historické glóby a velký stůl k uložení sbírek kresby a grafiky. Knihovna obsahuje 88 000 svazků a patří k nejcennějším knižním fondům, které existují v České

republice. Ve druhém patře byla po roce 1752 zbudována zámecká kaple zasvěcená sv. Šebestiánovi. Tvoří ji rokoková harmonie malířství, sochařství a architektury. Její dnešní podoba je z konce 19. století. Původní kaple stávala na rohu bývalého hradu, ale při obnově zámku v 17. století byla zrušena. [1, 3, 5, 7, 14]