Městská památková rezervace a její regenerace – Jihlava – postoje návštěvníků a turistů
Poděkování: Tímto děkuji Mgr. Stanislavě Pachrové za odborné vedení práce a poskytnutí cenných rad a podnětů a za ochotu při vedení. Rovněž děkuji pracovníkům Úřadu územního plánování, památková péče za jimi poskytnuté informace.
Městská památková rezervace a její regenerace – Jihlava – postoje návštěvníků a turistů. Bakalářská práce.
Roman Pospíchal.
Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra cestovního ruchu.
Vedoucí práce: Mgr. Stanislava Pachrová.
Stupeň odborné kvalifikace: bakalář.
Jihlava 2009.
© 2008 Roman Pospíchal
Abstrakt POSPÍCHAL, Roman: Městská památková rezervace a její regenerace – Jihlava – postoje návštěvníků a turistů. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Mgr. Stanislava Pachrová. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2009. 56 stran.
Cílem práce je zmapování postojů a názorů návštěvníků ve vztahu na památky a cestovní ruch. V práci popisuji vývoj památkové péče v českých zemích, jak je památková péče ošetřena v zákoně, vymezení Městské památkové rezervace Jihlava (dále jen MPR Jihlava), dále něco z historie Jihlavy. Věnuji se také popisu jihlavských atraktivit, a to nejen těm s historickým významem, ale i těch novodobým. Dále se zaměřuji na regeneraci památkové rezervace a uvádím i příklady. Další součástí je vyhodnocení marketingového výzkumu, kterému předchází metodika výzkumu. V závěru shrnuji celou práci, uvádím profil průměrného návštěvníka a hodnotím situaci Jihlavy jako historického města.
Klíčová slova: Městská památková rezervace. Jihlava. Regenerace. Památková péče
-5-
Abstract POSPÍCHAL, Roman: The Urban Conservation Area and Its Regeneration Jihlava - Position of Visitors and Tourists. Bachelor work. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Leader of work Mgr. Stanislava Pachrová. Level of professional qualification: bachelor. Jihlava 2009. 56 pages. The aim of my bachelor work is to show attitudes and opinions of visitors of Jihlava in relationship to its sights and tourism. In my work, I describe the development of monument preservation in czech lands, how is it described in rule, the demarcation of the urban conservation area of Jihlava (next only MPR Jihlava) and then something from the history of Jihlava. I describe modern atractions too. Then I speak about the regeneration of conservation area and I also show some examples too. The next part of my work is the evaluation of my own marketing research and its methodology. Finally I summarise the results of my work and I state a profile of an average visitor od Jihlava.
Key words: The urban conservation area. Jihlava. Regeneration. The monument preservation
-6-
Předmluva Vážený čtenáři, dovolte mi abych Vám přiblížil svoji bakalářskou práci. Téma „Městská památková rezervace a její regenerace – Jihlava – postoje návštěvníků a turistů“ jsem si vybral nejen proto, že jsem občanem Jihlavy a bydlím tedy přímo ve zdroji informací, ale také proto, že i já sám jsem se chtěl více dozvědět o historických stavbách našeho města. A nutno říci, že postupem času, když jsem se naučil vnímat to, co jsem doposud přehlížel například při cestě přes náměstí, jsem zjistil, že to město, ve kterém žiji je skutečně krásné. Zároveň se však s tímto poznáním prohloubil i negativní postoj k věcem, které narušují historický vzhled historického jádra města. Tato práce by mohla být informačním zdroje pro ty, kdo se zajímají o Jihlavu z historického hlediska nebo pro ty, kteří by si chtěli porovnat výsledky průzkumu z jiných památkových rezervací. Práci jsem se snažil pojmout nejen tak, že sdělím nasbíraná fakta, ale i vyjádřím rozdílné postoje na určité věci. Čerpal jsem jak z knih a internetu, tak i z informací, které mi poskytl jihlavský magistrát. Tímto bych chtěl také pracovníkům magistrátu poděkovat. Stejně tak patří mé poděkování i panu ak. mal. Vladimíru Netoličkovi za jeho cenné rady.
-7-
Obsah Abstrakt ............................................................................................................................ 5 Abstract ............................................................................................................................. 6 Předmluva ......................................................................................................................... 7 Obsah ................................................................................................................................ 8 Seznam tabulek a ilustrací ............................................................................................ 9 Slovníček použitých termínů a zkratek ...................................................................... 10 0. Úvod ....................................................................................................................... 11 1. Vlastní práce ........................................................................................................... 12 1.1. Vývoj památkové péče v českých zemích ....................................................... 12 1.2. Definice památkové rezervace ......................................................................... 14 1.3. Vymezení Městské památkové rezervace Jihlava............................................ 14 1.3.1. Úryvek z Výnosu z 29. března 1982......................................................... 14 1.4. Jihlava a její historie ........................................................................................ 15 1.5. Turisticky zajímavá místa Jihlavy ................................................................... 19 1.5.1. Kostel svatého Jakuba Většího ................................................................. 19 1.5.2. Kostel svatého Ignáce z Loyoly................................................................ 20 1.5.3. Minoritský chrám Nanebevzetí Panny Marie ........................................... 21 1.5.4. Jihlavské náměstí ...................................................................................... 22 1.5.5. Katakomby ............................................................................................... 22 1.5.6. Brána Matky Boží..................................................................................... 23 1.5.7. Hradby ...................................................................................................... 24 1.5.8. Zoologická zahrada................................................................................... 24 1.5.9. Vodní ráj ................................................................................................... 24 1.5.10. City park ............................................................................................... 25 1.6. Negativní věci v MPR Jihlava ......................................................................... 25 1.7. Regenerace Městské památkové rezervace Jihlava ......................................... 26 1.7.1. Cíle regenerace MPR ................................................................................ 26 1.7.2. Program regenerace městské památkové rezervace Jihlava ..................... 27 1.7.3. Financování památkové péče v České republice ...................................... 28 1.7.4. Příklady příspěvků v Jihlavě .................................................................... 30 1.8. Obyvatelé a MPR Jihlava................................................................................. 31 1.9. Marketingový výzkum ..................................................................................... 32 1.9.1. Metodika ................................................................................................... 32 1.9.2. Vyhodnocování dotazníku ........................................................................ 34 1.9.3. Shrnutí získaných informací ..................................................................... 51 2. Závěr ................................................................................................................... - 53 3. Soupis bibliografických citací ............................................................................ - 54 3.1. Bibliografické zdroje ................................................................................... - 54 3.2. Elektronické zdroje ...................................................................................... - 54 4. Přílohy ................................................................................................................ - 57 4.1. Seznam příloh .............................................................................................. - 57 -
-8-
Seznam tabulek a ilustrací Tabulka 1 - Podpora okresu Jihlava od MK ČR v letech 2000-2008 [33] ..................... 30 Tabulka 2 - Program regenerace MPR pro rok 2000...................................................... 30
Graf Graf Graf Graf Graf Graf Graf Graf Graf Graf Graf Graf Graf Graf Graf Graf Graf Graf Graf Graf Graf Graf Graf Graf
1 - důvod návštěvy ................................................................................................ 34 2 - intenzita navštěvování města ........................................................................... 35 3 - atraktivita období pro navštívení města ........................................................... 36 4 - přenocování ...................................................................................................... 37 5 - počet hodin strávených v tomto městě ............................................................. 37 6 - počet dní strávených v tomto městě ................................................................. 38 7 - konkrétní cíl návštěvy ...................................................................................... 39 8 - místo ubytování ................................................................................................ 40 9 - zařízení pro přespání ........................................................................................ 40 10 - přírodní předpoklady...................................................................................... 41 11 - kulturní předpoklady ...................................................................................... 42 12 - sportovní priority ........................................................................................... 42 13 - jiné důvody .................................................................................................... 43 14 - jak respondent cestuje .................................................................................... 43 15 - způsob dopravy do města ............................................................................... 44 16 - místo trvalého bydliště ................................................................................... 45 17 - vzdálenost trvalého bydliště od Jihlavy ......................................................... 46 18 - útrata za ubytování na osobu a den ................................................................ 47 19 - útrata za stravování na osobu a den ............................................................... 48 20 - výše vedlejších výdajů za osobu a den .......................................................... 48 21 - pohlaví respondentů ....................................................................................... 49 22 - země původu respondentů ............................................................................. 49 23 - věk respondentů ............................................................................................. 50 24 - vzdělání respondentů ..................................................................................... 51
Obrázek 1 - Náměstí ještě s Kreclem ......................................................................... - 60 Obrázek 2 - jeden z pohledů na Jihlavu ..................................................................... - 60 Obrázek 3 - jediná dochovaná brána ......................................................................... - 61 Obrázek 4 - kostel svatého Ignáce .............................................................................. - 61 Obrázek 5 - plánovaný vzhled city parku ................................................................... - 62 Obrázek 6 - vzhled po dokončení ............................................................................... - 62 Obrázek 7 - Mapa Jihlavy............................................................................................... 64
-9-
Slovníček použitých termínů a zkratek MPR – Městská památková rezervace SÚRPMO – Státní ústav pro rekonstrukci památkových měst a objektů [1] Urbanistický – týkající se výstavby měst a obcí [2] Presbyterium – také presbytář nebo kněžiště, část křesťanského kostela či katedrály, která je vyhrazena kněžím [3] Minorité – řád menších bratří sv. Františka, založen r. 1221 [4] Sakristie – je místnost v kostele, umístěná zpravidla bočně od kněžiště (původně severně či jižně od něj) nebo za hlavním oltářem, v níž jsou uchovávána bohoslužebná roucha kněží i ministrantů a předměty užívané při bohoslužbě [5] Bazilika – velký, důležitý kostel [6] Cisterciáci – mnišský řád založený roku 1098, ve kterém žijí mniši podle přísných zásad klášterního života hlásaných Benediktem z Nurie [7] Chór – část kostela, ve které stojí hlavní oltář a v níž se děje bohoslužba [8] Táflování – deštění, obkládání stěn a stropů dřevěnými deskami [9] Arkýř - je architektonický stavební prvek. Je to výstupek, vyčnívající v průčelí budovy nebo z jejího nároží, který je posazený na nosnících vystupujících ze zdiva nebo na trámech stropu nad přízemím [10] Mázhauz - nazývala se v staročeských domech zvl. v městech široká, otevřená, veliká síň u schodů, odkud se vcházelo do jednotlivých světnic a komor [11] Sedilé – v kostele nebo středověkém domě výklenek se sedadlem [12] Barbakán – předsunuté opevnění[13] Regulativ – směrnice [14] Multiplikační efekt – vyjadřuje provázanost jednoho odvětví s dalšími odvětvími celé ekonomiky [15]
- 10 -
0. Úvod Motivem pro výběr této práce o Jihlavě nebylo jen to, že v tomto městě žiji, ale hlavně zájem o rozšíření poznatků o historické Jihlavě Za cíl této bakalářské práce bylo stanoveno zmapovat postoje a názory návštěvníků ve vztahu k památkám a cestovního ruchu. Dále jsem chtěl čtenáři přiblížit co vlastně památková péče je, její vývoj a vznik Městské památkové rezervace Jihlava, potom nastínit proces její regenerace a poukázat na atraktivity, které jsou pro návštěvníky města nejdůležitější. Záměrně jsem nepopisoval jen atraktivity v MPR, ale i ostatní, protože jak se v průzkumu ukázalo, hlavně ty jsou hlavními lákadly pro turisty našeho města. A právě marketingový průzkum je další podstatnou součástí mojí práce. Pomocí předem sestavených dotazníků jsem se snažil analyzovat návštěvníka Jihlavy, mimo jiné jsem zjišťoval cíl a motiv jeho návštěvy, dobu pobytu, odkud a jak se do našeho města dopravil. Odpovědi jsem zanesl do přehledných grafů a z nich plynoucí výsledky popisuji. Na konci vyhodnocení se vrátím ke shrnutí nejpočetněji zastoupených odpovědí. V závěru práce prezentuji průměrného návštěvníka Jihlavy a rozebírám jednu konkrétní odpověď, která je podle mého názoru pro město důležitá.
- 11 -
1.
Vlastní práce 1.1.
Vývoj památkové péče v českých zemích
První instituce a různé zákony a nařízení, které se zabývaly památkovou ochranou vznikaly od 1. poloviny 19. století. Zároveň v rámci vlasteneckého hnutí byly zakládány různé spolky, jako byla Společnost vlasteneckých přátel umění a Společnost přátel vlasteneckého muzea (později Národní muzeum). Vznikl Archeologický sbor při Národním muzeu, který v roce 1953 začal vydávat časopis Památky archeologické a místopisné. Památková péče u nás vznikla ale až v polovině 19. století. 31.12.1850 bylo vydáno císařské rozhodnutí, kterým byly dány stavební památky pod ochranu ministerstva obchodu, průmyslu a veřejných prací, a zároveň byla zřízena Centrální komise pro výzkum a zachování stavitelských památek. V českých zemích bylo v rámci této komise ustanoveno 14 zemských konzervátorů pro Čechy a jeden pro Moravu. Jejich hlavní činností bylo pořizovat soupis památek a dohlížet na to, aby tyto památky nebyly ohrožovány. Centrální komise mimo jiné zřídila také archiv plánů stavebních památek. V roce 1872, kdy již více než deset let fungovala pod ministerstvem kultury a vyučování, byla přejmenována na Centrální komisi pro péči o památky. Důvodem bylo rozšíření zájmu i na památky movité. Vzhledem k tomu, že stále neexistoval památkový zákon, neměla tato komise v podstatě žádnou nařizovací pravomoc. V roce 1911 byl při Centrální komisi zřízen Památkový úřad se sídlem ve Vídni, ještě v roce 1918 byl zřízen také Zemský památkový úřad pro České království. Morava a Slezsko zůstaly pod patronátem Vídně. Období první republiky přineslo hned několik nových institucí. V první řadě byl Zemský památkový úřad pro České království změněn na Státní památkový úřad, který samozřejmě rozšířil svoji působnost na celé území republiky. Vedle tohoto úřadu byly založeny ještě Státní fotoměřický ústav pro dokumentaci památek a Státní archeologický ústav pro výzkum archeologických památek. Po druhé světové válce byla zřízena Národní kulturní komise pro správu státního kulturního majetku, která sídlila v Praze a Bratislavě. Důvodem vzniku této komise byla skutečnost, že na základě Benešových dekretů přešla řada zámků a hradů do vlastnictví státu.
- 12 -
Roku 1947 vznikl v Praze speciální rekonstrukční ateliér (atelier R pražského Stavoprojektu), který měl za úkol obnovovat jak jednotlivé památky, tak i celé památkové rezervace. Z tohoto ateliéru vzniklo v roce 1956 SÚRPMO, Státní ústav pro rekonstrukci památkových měst a objektů. [1] Roku 1950 vyhlásila vláda 30 měst za památkové rezervace, z toho 22 na území dnešní české republiky. Vzhledem k době se jedná o významný úspěch památkové péče u nás. K velkým změnám v organizaci památkové péče došlo v roce 1952. Státní památkový úřad byl přeměněn na Státní památkový ústav a památkovým orgánem se místo něj staly krajské odbory školství, věd a umění. Zároveň de facto byla ukončena činnost Národní kulturní komise, neboť ta byla přeměněna na poradní sbor ministra, který se ovšem nikdy nesešel, a její agenda byla společně s agendou Státního památkového ústavu a Státního fotoměřického ústavu sloučena pod nově vzniklou Státní památkovou správu. Ta byla zřízena pod ministerstvem školství a osvěty. Měla na starosti jak evidenci památek, tak i jejich průzkum a údržbu. Vedle kulturních památek dohlížela také na ochranu přírody. První zákon týkající se památkové péče byl vydán v roce 1958. Jednalo se o zákon č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách, který platil až do roku 1988, kdy vešel v platnost dodnes platný zákon o státní památkové péči. Tento zákon mimo jiné přinesl pojem památkových zón, kde je mírnější stupeň ochrany, než v památkových rezervacích. Vrcholným orgánem památkové péče bylo ministerstvo školství a kultury, při kterém byl na základě nového zákona zřízen Státní ústav památkové péče a ochrany přírody. Výkonnými orgány památkové péče byly krajské národní výbory, při kterých byla zřízena Krajská střediska státní památkové péče a ochrany přírody. K další velké reorganizaci památkové péče došlo v roce 1988, a to na základě nového zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. Nový zákon mimo jiné dal vzniknout památkové inspekci, zakotvil systém odborných organizací památkové péče a zúžil pojem kulturní památky (podle zákona musí být věc za kulturní památku prohlášena, podle zákona 22/1958 Sb. byl památkou každý kulturní statek, který vykazoval historické, architektonické a památkové hodnoty). Výkonná moc přešla na obce (s výjimkou národních kulturních památek, na které stále dohlíží krajské úřady). V roce 1991 se odloučila ochrana přírody, které přešla pod ministerstvo životního prostředí, a tak se název odborné organizace zúžil na Státní ústav památkové - 13 -
péče. Krajská střediska přešla pod správu ministerstva a název se změnil na Památkový ústav, později Státní památkový ústav. Ke splynutí odborných organizací došlo až v roce 2003, kdy vznikl Národní památkový ústav, který se dělí na jednotlivá územní odborná pracoviště. [16] V současné době je v České republice asi 110 památkových rezervací. Na Vysočině jich je 6. Kromě Jihlavy ještě v Třebíči, Telči, Pelhřimově a dvě v okolí Žďáru nad Sázavou. [38]
1.2.
Definice památkové rezervace
Zákon o státní památkové péči hovoří o památkové rezervaci takto: 1. Území, jehož charakter a prostředí určuje soubor nemovitých kulturních památek, popřípadě archeologických nálezů, může vláda České republiky nařízením prohlásit jako celek za památkovou rezervaci a stanovit podmínky pro zabezpečení její ochrany. Tyto podmínky se mohou v potřebném rozsahu vztahovat i na nemovitosti na území památkové rezervace, které nejsou kulturními památkami. 2. Vláda České republiky nařízením stanoví obecné podmínky zabezpečování státní památkové péče v památkových rezervacích. [17]
1.3.
Vymezení Městské památkové rezervace Jihlava
1.3.1.
Úryvek z Výnosu z 29. března 1982
Účelem prohlášení historického jádra města Jihlavy za památkovou rezervaci je zabezpečit tomuto celku zvýšenou ochranu jako významnému souboru památek architektury z období rané i pozdní gotiky a renesance i jako urbanistickému útvaru (útvar týkající se měst a obcí [2] – pozn. autora) bývalého horního města s významným středověkým půdorysem a vynikajícím prostorem náměstí, které dokládají vyspělou úroveň našeho urbanismu. Historické jádro města Jihlavy zahrnuje ve své bohaté prostorové skladbě soubory monumentální architektury, městských domů i opevnění a svým významem i polohou je i nadále určeno k funkci společenského, kulturního a obchodního centra celého města a sídelní regionální aglomerace. [18]
- 14 -
1.4.
Jihlava a její historie
Město na moravsko-českém pomezí, sídlo okresu a kraje na řece Jihlavě při soutoku s říčkou Jihlávkou, ve střední části Českomoravské vrchoviny v nadmořské výšce 525 m. Městská památková rezervace, bývalé hornické město s řadou historických stavebních památek. Význam Jihlavy spočívá ve zvláštnostech vývoje nejstaršího horního města v ČR s dobře zachovalým historickým jádrem a památkami z období od rané gotiky po renesanci, s existencí specifického typu středověkého domu a jednoho z největších náměstí ve střední Evropě. V rámci MPR je evidováno 213 památkově chráněných objektů a přes 70 stavebních památek I. kategorie. Nejlepší výhled na město je od jihu, od obce Pístov, z cesty přes návrší Větrník, odkud se otevírá typické panorama s věžemi kostelů a radnice. Ve městě slouží k vyhlídce ochoz severní věže kostela sv. Jakuba (63 m) nebo koruna brány Matky Boží.
Městský znak: Červenostříbrně čtvercený štít. V prvním a čtvrtém poli je stříbrný český lev se zlatou korunou, v druhém a třetím poli červený ježek.
Jihlava vznikla ze slovanské osady ležící ve 12. stol. na tzv. haberské cestě v místech, kde přecházela přes údolí řeky Jihlavy. V blízkém okolí osady byla v 1. polovině 13. století objevena ložiska stříbrných rud. Z původní osady se v údolí soutoku s Jihlávkou zachoval havířský kostelík sv. Jana Křtitele z 13. stol., později renesančně a barokně upravovaný, jedna z nejstarších kamenných staveb na Jihlavsku. Jižně na ostrohu nad soutokem obou řek vzniklo po r. 1240 město, které se od r. 1270 na základě privilegií udělených Přemyslem Otakarem II. počalo plánovitě rozvíjet na pravidelné půdorysné osnově se systémem pravoúhle se protínajících ulic, rozbíhajících se na všechny strany od velkého obdélníkovitého tržiště. Královské město Jihlava bylo ve svém oválném půdorysu opevněno hradbami, jejichž součástí bylo pět bran. Důlní činnost se řídila jihlavským horním právem z doby Václava II., na jeho dodržování dohlížel Jihlavský horní soud. Historické jádro se dosud sevřeno poměrně dobře zachovalým pásem rekonstruovaných městských hradeb s polokruhovými baštami nejlépe viditelným na jižní a západní straně města. Součástí opevnění byli i městské brány. Z původních pěti se zachovala jediná západní brána Matky Boží, uzavírající stejnojmennou ulici nedaleko minoritského kláštera (Minorité – rád menších bratří - 15 -
svatého Františka [4] – pozn. autora). Další brány byly na konci dnešních, z náměstí vybíhajících ulic Komenského (Špitálské) a Křížové na S, Brněnské na JV, Znojemské na J. Brána Matky Boží má spodní část gotickou z počátku 14. stol., stavěnou z kamene, a svrchní renesanční nástavbu s antikou zdobenou věžičkami. Hned na počátku vývoje města ve 13. stol. byly v Jihlavě poblíž hradeb založeny tři církevní stavby – farní kostel sv. Jakuba a kostely minoritského na východní straně a dominikánského kláštera na straně západní. Městský kostel sv. Jakuba byl založen jako trojlodní hala a vysvěcen r. 1257. Má v průčelí dvě nestejně vysoké věže, které tvoří dominantu jihlavské siluety, a pětiboké presbyterium (kněžiště [3] – pozn. autora), chór (část kostela, ve které stojí hlavní oltář a v níž se děje bohoslužba [8] – pozn. autora) s trojlodním závěrem jeví znaky cisterciácké gotiky (Cisterciáci - mnišský řád [7] – pozn. autora). Nižší z obou věží nese zvon Zuzana, jeden z největších u nás (1,82 m výška, 2,3 m šířka, hmotnost 7,8 t). Loď byla zaklenuta ve 14. století, kdy také přibyly pilíře a sakristie (místnost v kostele, umístěná zpravidla bočně od kněžiště [5] – pozn. autora). Minoritský kostel Nanebevzetí P. Marie je do výšky příliš nevystupující trojlodní bazilika (velký, důležitý kostel [6] – pozn. autora) s příčnou lodí (vznik kolem r. 1250) a dlouhým kněžištěm Loď kostela s nízkými arkádami bočních lodí má klenbu sklenutou masivními klínovými žebry, sbíhajícími se na konzoly. Později (ve 14. století) byly přistaveny dvě, cihlovými žebry sklenuté kaple s křížovými klenbami. Klášter, jehož přízemí s kapitulní síní a křídlem ambitu se dochovalo téměř v původní podobě, patří rovněž do okruhu cisterciácké architektury. V 15. stol. byl kostel Nanebevzetí Panny Marie dostavěn ve stylu pozdní gotiky. Dominikánský kostel sv. Kříže má polygonálně uzavřený chór, síňové trojlodí a šestidílnou klenbu.Jeho raná podoba,v níž se mísí klasická gotika se slohem cisterciácko-burgundským, zůstala nedokončena. K dokončení došlo až ve 14. století, kdy klenby a kružby oken byly provedeny ve stylu parléřovské gotiky. Kostel si zachoval gotický portál. Interiéry kostelů byly obohaceny o umělecky cenný sochařský mobiliář. V kostele sv. Jakuba je soška Madony z 1. polovině 14. stol., pieta v jeho kapli a nevelká socha sv. Kateřiny pocházejí z 2. poloviny 14. stol., renesanční tepaná křtitelnice z konce 16. stol. V barokním jezuitském kostele sv. Ignáce je umístěn tzv. Přemyslovský kříž a dominikánská Pieta, pocházející z 2. poloviny 14. stol. Kostel Panny Marie má cenné výmalby. V 16. stol. přibyl k církevní architektuře ještě - 16 -
kapucínský klášter, v jehož prostorech je dnes Horácké divadlo, a jezuitská kolej s kostelem sv. Ignáce v horní části náměstí. Všechny tři stavby reprezentují stav raně gotické chrámové architektury poloviny 13. stol. a Jihlava v tomto ohledu zaujímá mezi českými a moravskými městy výjimečné místo, což nepochybně souvisí s bohatstvím města plynoucím z těžby stříbra. Ze stříbra se razily tzv. brakáty (jednostranně vypouklé mince s rostlinným motivem) a moravské denáry. V průběhu 14. stol. však byla těžba nepříznivě ovlivněna zemětřesením a záplavami důlních děl podzemními vodami, a proto postupně omezována, až na přelomu 14. a 15. stol. byla zcela zastavena. Důlní činnost úspěšně nahradila soukenická výroba. Změnilo se i etnické složení obyvatel, zejména patricijská vrstva byla německá. Za husitských válek již Jihlava vystupovala jako německé město. O jejím tehdejším významu svědčí i to, že po svém zvolení za českého krále nechal Zikmund Lucemburský uložit na čas v Jihlavě korunovační klenoty. R. 1526 na louce u řeky Jihlavy složil Ferdinand I. českým stavům přísahu, v níž se zavázal respektovat náboženská práva. Měšťanské domy na náměstí a v hlavních ulicích historického jádra byly převážně dvoupatrové. Kromě radnice náležely ve 13. stol. k významným budovám ještě mincovna, dva špitály a škola. Po mincovně i špitálech zůstaly jen názvy ulic, vedoucích z náměstí k východu. Obytné měšťanské domy si zachovaly raně gotickou parcelaci, mají gotická kamenná jádra, raně gotická architektura se však dochovala dost vzácně, spíše ve fragmentech v přízemích a sklepích domů č.p. 39, 7 a 13. V přízemí domů byl průjezd a komora – křížově zaklenutá místnost zachovaná v domě č.p. 31. Domy na náměstí měly původně podloubí, které však ještě před koncem středověku zazděno. Stropy po něm najdeme v domech č.p. 66-67 či 7. Pod historickým jádrem Jihlavy se zachoval labyrint chodeb, propojených kamennými sklepy domů, s prohlídkovou trasou pro návštěvníky. Náměstí o rozměrech 110x340 m jedno z největších ve střední Evropě. V r. 1436 zde byla vyhlášena basilejská kompaktáta. Zhruba v polovině náměstí stával úzký podlouhlý blok gotických domů nazývaných Krecl či Grecl (z něm. Grözlein, česky V Kotcích, podle kupeckých krámů). Rozděloval náměstí na horní a dolní část. V 70. letech 20. stol. byl zbořen a na jeho místě postaven moderní obchodní dům. Více památek se dochovalo z období pozdní gotiky, zejména v podobě půlkruhových či lomených vstupních portálů či drobných sedlových portálků ve sklepech a přízemí domů především na náměstí, např. na radnici nebo domech č.p. 37, 42, 44, 48, 57, 58, 66, 67. Na radnici se z pozdně gotické přestavby dochovala - 17 -
cihlovými žebry klenutá horní síň a v přízemí dvorního křídla dřevem táflovaný (dřevěnými deskami obkládaný [9] – pozn. autora) sál hasičské zbrojnice. V 16. stol. (po velkém požáru r. 1523) se v dalším stavebním vývoji projevil vliv bohatství města plynoucí z rozvoje cechů a obchodu. Ve výstavbě převládl již renesanční sloh, zpočátku ještě v kombinaci s pozdní gotikou. Průčelí vrcholila atikami nebo vysokými štíty s profilací, pestře malovanými. Znaky tohoto vývoje si zachoval dům č. 10 ve Znojemské ulici. Nároží byla zvýrazněna arkýři (výstupky, vyčnívající v průčelí budovy nebo z jejího nároží [10] – pozn. autora) jako např. v domech při ústí ulic U Mincovny a Farní do náměstí. V první období renesance v 2. polovině 16. stol. se více uplatnil místní český vliv nejlépe patrný na náměstí v domě č. 44 U Tří knížat. Dvoulodní přízemní mázhauz (otevřená, veliká síň u schodů, odkud se vchází do jednotlivých místností [11] – pozn. autora) je sklenut do čtyř sloupů, přístup do dalších místností s valenými klenbami je sedlovými portály. Horní mázhauz má hřebínkovou síťovou klenbu. Dalšími domy tohoto typu jsou č. 7, 14, 17, 25, 40, 43 a 55 na náměstí nebo 9 a 11 v Husově ul. nebo č. 18 v Komenského a č. 69 v Čajkovského ul. Vlivem hospodářského rozvoje a významného exportu tkanin za hranice se v Jihlavě, patrně pod nizozemským vlivem, vytvořil po r. 1580 v zadních traktech domů zvláštní typ zaklenutých dvoran prostupujících dvěma patry, s vnitřním schodištěm a arkádovým ochozem s horní osvětlením, snad k obchodní jednáním a k vystavování zboží, zachovaný v cechovních domech č. 57 a 58 (nyní Horácké muzeum). V 1. patře těchto renesančních domů se zachovaly bohatě táflované místnosti s vnitřními portály a sgrafity na stěnách. Dalšími příklady těchto halových domů jsou č. 24, 25 a 48 na náměstí, č. 10 (Galerie Vysočiny) a 31 v Komenského ulici, č. 9, 10, 12, 19, 21 a 44 v Husově ulici, příp. jinde. Jedná se o kombinaci arkádového dvora a horního mázhauzu. Jihlavské historické domy tvoří samotnou skupinu městské domovní české a moravské architektury. Po třicetileté válce, v období protireformace, byla na zkonfiskovaných pozemcích v horní části náměstí postavena jezuitská kolej s barokním kostelem svatého Ignáce. Je to jednolodní kostel se dvěma věžemi v průčelí z 1680-89 (odlišný zdroj uvedený níže uvádí rok 1683-1689 - pozn. autora). Cenný je jeho barokní interiér oltářních obrazů a soch a nástropní freska I. Töppfera. V jezuitské koleji studovali G. Mahler, B. Smetana a K. H. Borovský. Do přistavené kaple Bolestné P. Marie byla umístěna Pieta z minoritského kláštera. Průčelí kostela Nanebevzetí P. Marie bylo zbarokizováno a prostor horního náměstí doplnil mariánský sloup, později ještě dvě - 18 -
barokní kašny, jedna se sochou Neptuna. Renesanční atiky a štíty domů byly nahrazeny mansardovými střechami, sgrafitová průčelí zmizela pod novými omítkami. Hodnotnou uměleckou barokní fasádu mají domy č. 37, 14 a 25 na náměstí, barokně byla přestavěna i radnice. Moravská hranice probíhala v těsné blízkosti Jihlavy a její průběh dokládají hraniční památníky jehlanovitého tvaru zbudované na základě výnosu moravského zemského sněmu z r. 1874 podél silnice do Jihlavy-Bedřichova a nedalekého kostelíka sv. Jana Křtitele. Údolí Jihlávky bylo před ústím do Jihlavy parkově upraveno, jsou zde Březinovy sady a jihlavská zoo. [19]
1.5.
Turisticky zajímavá místa Jihlavy
Některé z jihlavských zajímavostí bych rád přiblížil trochu podrobněji. Nechci se zaměřit jen na historické stavby, ale i na ostatní zařízení Jihlavy, protože si myslím, že nejen z historického hlediska může být Jihlava pro návštěvníka zajímavá.
1.5.1.
Kostel svatého Jakuba Většího
Dominantu všech známých pohledů na Jihlavu, počínaje nejstaršími vedutami ze 16. století, tvoří monumentální kostel sv. Jakuba Většího na východní straně, v sousedství dolního náměstí. Jeho mohutnost je podtržena dvouvěžím v průčelí a neomítnutým zdivem z lomového kamene, které umocňuje celou gotickou stavbu kostela. K té je na severní straně připojena barokní přístavba kaple Panny Marie Bolestné z roku 1702 a opodál stojící pseudogotická kaple z roku 1912, ve které byly umístěny sochy, znázorňující Krista s apoštoly na hoře Olivetské. První písemná zmínka o tomto kostele je z 31. května 1257, kdy je olomouckým biskupem Brunem slavnostně vysvěcen, a to včetně hlavního oltáře, chóru a oltáře uprostřed chrámu a stává se farním kostelem v Jihlavě. První přestavby se uskutečňují v letech 1373 - 1379, další spadají do roku 1509 - 1523. Právě v roce 1523 postihuje město obrovský požár. Zasažen je i kostel sv. Jakuba, který pak po několik let prochází řadou přestaveb včetně snížení pravé věže na současnou úroveň.
- 19 -
Každého návštěvníka upoutají na první pohled tyto dvě nestejně vysoké věže, opatřené barokními báněmi s měděným opláštěním. Vyšší má 63 metry a ochoz pro strážného ve výšce 40 metrů. Ten je dnes přístupný. Ve věži je rovněž instalován hodinový stroj s daleko viditelným ciferníkem a dvěma zvony, které odbíjejí čtvrti a celé hodiny. V nižší věži, 54 metry vysoké, je umístěn zvon Zuzana. Byl zhotoven pražským zvonařem Brikcím z Cimperka v roce 1548 v hradebním příkopu u brány v ulici Matky Boží. Jméno dostal po lazebnici Zuzaně ze Spitzerovy lázně, která si jím dala vyzvánět hned následujícího dne. Díky kronikáři Leupoldovi vznikla dojímavá pověst, a tak zdejší obyvatelé vždy vzhlíželi ke zvonu s patřičnou úctou. Když v roce 1615 zvon spadl, pokládali to za zlé znamení. Baroko se hlásí přístavbou již zmíněné kaple Bolestné Panny Marie v roce 1702. Vnitřek chrámu byl barokisován v letech 1771 - 1784. K nejcennějším plastikám patří sv. Kateřina, která je připisována okruhu Mistra krumlovské madony (kolem r. 1400), a pozdně gotické plastiky Boha Otce a sv. Jakuba ze začátku 16. století. Období renesance representuje z mědi tepaná pozlacená křtitelnice s reliéfy ze života Ježíše Krista. Díky
současným
stavebním
úpravám
nabývá
chrám
původního
architektonického vzhledu, který je podtržen působivým večerním nasvícením. [20]
1.5.2.
Kostel svatého Ignáce z Loyoly
Jednolodní kostel se třemi páry bočních kaplí a plochým závěrem je typickou raně barokní stavbou. Bývalý kostel jezuitského řádu byl postaven v letech 1683-89 italským stavitelem Jacopo Braschou. Rozměrnou nástropní fresku namaloval v roce 1717 Karel Töpper, zajímavý ilusivní oltář je dílem Adama Lauterera, Josefa Kramolina a Františka Moldingera. Působivou atmosféru interiéru podtrhuje štuková výzdoba J. B. Brantaniho a P. A. Karroffeho. Pýchou kostela jsou dvě unikátní gotické plastiky - Pieta z konce 14. století, řazená do kruhu krásných českých madon a tzv. Přemyslovský kříž socha Ukřižovaného z poloviny 14. století. Barokní vyřezávaná kazatelna je dílem Tobiáše Süssmayera z roku 1771. Dobrá akustika chrámového prostoru a kvalitní varhany umožňují pořádání oblíbených koncertů duchovní hudby. Ke kostelu přiléhá rozlehlá budova jezuitské koleje vystavěné v letech 1699-1713 J. Braschou a T. Schopperem. V části objektu je dnes umístěna knihovna, z jejího nádvoří jsou přístupné
- 20 -
katakomby. Jezuitské gymnázium vystavěné T. Schopperem v letech 1720-27 zakončilo budování jezuitského komplexu. [21]
1.5.3.
Minoritský chrám Nanebevzetí Panny Marie
První písemná zmínka o řádu minoritů v Jihlavě je v listině datované do roku 1243, kdy Fr. Bertoldus, kvardián u jihlavských minoritů, je svědkem postoupení zboží řádu německých rytířů nedalekému želivskému klášteru premonstrátů. Z toho lze usuzovat, že kostel Nanebevzetí Panny Marie s přilehlým klášterem byl vybudován v polovině 13. století. Je to trojlodní basilika s transeptem ve tvaru kříže. V místě, kde se lodě protínají, byla v polovině 14. století zbudována osmiboká celokamenná věž, jejíž základy spočívají na klenbách. Z této doby pochází i kaple sv. Václava, která je situována při vstupu do chrámové lodě na západní straně. K dalším stavebním úpravám dochází na přelomu 15. a 16. století. Dnešní barokní podobu průčelí a klášterní budovy dostal objekt v polovině 18. století. Na stěnách interiéru upoutají pozornost fragmenty fresek z konce 13. století a obraz Žehnajícího Krista z konce 15. století v nadživotní velikosti. Na pravé straně, před hlavním oltářem, je umístěna rozměrná freska, znázorňující významnou událost: přepadení Jihlavy v roce 1402. Tehdy se Zikmund z Rokštejna se svými příbuznými a velkým davem ozbrojenců pokusil v nočních hodinách překonat hradby právě u zdejšího kláštera a vysvobodit zde vězněného svého švagra Heřmana z Bukové. Lstivý útok však byl prozrazen a jihlavští měšťané se ubránili. Od toho dne pak byly konány výroční dny slavného zachránění města a oslava nazvaná Kapří den. Tato později zanikla a freska byla zabílena. Objevena byla znovu až při rekonstrukci kostela v letech 1933 - 1934. Dále stojí za zmínku pozdně gotické plastiky svaté Kateřiny Alexandrijské, svaté Barbory a svaté Markéty, které jsou umístěny v raně gotickém sedilé (výklenek se sedadlem [12] – pozn. autora) na pravé straně presbytáře. Pozornost upoutá i renesanční kříž na oltáři z poloviny 16. století a na protější straně barokní kazatelna od J. Schaubergera. Ten navrhl i hlavní oltář s obrazem Nanebevzetí Panny Marie od J. Etgense z roku 1745.
- 21 -
V současnosti zde stále probíhají drobné stavební úpravy a restaurátorské práce a značných změn se dostalo i okolí tohoto areálu, což umožňuje návštěvníkům získat dokonalejší představu o celém objektu. [22]
1.5.4.
Jihlavské náměstí
Svou rozlohou patří k největším historickým náměstím u nás. Většina domů původně měla podloubí, které zaniklo při přestavbách v průběhu 14. století. V dalších staletích byly domy přestavěny v renesančním a barokním slohu a nakonec většina z nich získala klasicistní průčelí. Roku 1983 uprostřed náměstí vznikla stylově zcela nevhodná budova obchodního domu, která narušila jeho historický vzhled. Původně na tomto místě stával podlouhlý blok gotických domů, které sloužily především jako kupecké krámky. [23]
Na náměstí se také nachází - Morový sloup – byl postaven v roce 1690 jako poděkování za ochranu před morovou epidemií. Na jeho místě stávalo ve středověku popraviště, později pranýř. - Neptunova kašna – kamenná kašna byla (společně s Kašnou Amfitrité) postavena na místě středověké dřevěné kašny v roce 1797. Je ozdobena pískovcovou sochou antického boha vod Neptuna, kterou vytesal sochař Jan Václav Prchal. Okolo kašny je původní dlažba z 19. století. [24]
1.5.5.
Katakomby
Nacházejí se v MPR ovšem nejsou samy o sobě na seznamu památkových staveb. Proč a jak katakomby vznikly? S přírůstkem obyvatel v limitovaném prostoru došlo k značnému zahuštění zástavby, především v okolí dnešního Masarykova náměstí. Zejména prosperujícím řemeslníkům se začalo nedostávat skladových prostor a jejich jedinou možností bylo vydat se budovat nová úložiště svých produktů i surovin dolů, pod zemský povrch. Vznikající sklípky a sklepy se rychle plnily potravinami, obilím, pivem a vínem, později pak, ve 14. století, když došlo po útlumu těžby stříbrných rud k velkému rozvoji soukenictví i suknem. Sklepy byly postupně rozšiřovány, vznikala další podzemní patra pod patry stávajícími. Horníci místo stříbra kutali rozsáhlé - 22 -
podzemní prostory a vyrubaný kámen byl pravděpodobně použit na stavbu hradební zdi, obepínající město. Zatímco prostory sklepů, zejména jejich nejvrchnější patra, mající zpočátku většinou tvar jednoramenného či dvouramenného kříže, striktně kopírovala půdorys budov, pod kterými byla hloubena, skladovací chodby již vybíhaly pod dvorky, či později pod ulice a náměstí. Dále docházelo k jejich vzájemnému propojování a rozšiřování do dalšího okolního prostoru, čímž vznikl rozsáhlý systém podzemních chodeb, ale i místností a větších sálů.
K rozmachu hloubení jihlavského podzemí napomohla i u nás poněkud nezvyklá událost. 5 a 6.8.1328 postihlo jihlavsko zemětřesení, které poškodilo mnoho stříbrných dolů v okolí města. Peněz na obnovu těžby se nedostávalo a tak byli těžaři nuceni propustit velké množství horníků. Jejich služeb vzápětí využili bohatí měšťané, kteří si je najali právě na kutání podzemních skladovacích prostor. [25]
1.5.6.
Brána Matky Boží
Brána, která vznikla v době výstavby města a hradebního systému na počátku 2. poloviny 13. století je typickým symbolem města a jedinou branou, která se zachovala z pěti středověkých městských bran. V letech 1508-1509 byla původní věž brány snesena a postavena nová pozdně gotická brána s vysokým průjezdem s hrotitými portály. Další úpravy spadají do roku 1548. Po požáru v roce 1551 dostává brána v roce 1564 renesanční nástavbu 4. a 5. parta a dosahuje dnešní výšky 24 metrů. Koruna věže byla ozdobena atikou, jenž dala bráně její specifickou podobu. Součástí brány bylo i složité předbraní s mohutným barbakánem (předsunuté opevnění [13] – pozn. autora), padacím mostem a několika baštami. Šest metrů široký průjezd býval opatřen padací mříží. V roce 1853 byla brána renovována a opatřena hodinami. Předbraní bylo zbouráno v roce 1862. V lednu 1995 následkem nevhodného hydrologického zásahu těleso brány pokleslo, takže byla následně staticky zajišťována. Koruna brány však byla značně porušená, takže v roce 1996 došlo k jejímu rozebrání a znovupostavení. V současnosti je brána přístupná veřejnosti jako vyhlídková věž. [26]
- 23 -
1.5.7.
Hradby
Hradby byly budovány kolem vznikajícího města krátce po jeho založení před polovinou 13. století. Vedle hlavní hospodářské funkce mělo město i vojenský význam z důvodu strategické polohy na hranicích Čech a Moravy. Několikakilometrové opevnění tvořila vnitřní hradební zeď vysoká 6 metrů, parkán s parkánovou zdí a příkop hluboký až 7 metrů. Hradební zeď zpevňovaly věže, v parkánovém pásu bašty. Hradby byly přerušeny pěti branami, které disponovaly mnoha bezpečnostními prvky. Postupem doby byla pevnostní soustava neustále zdokonalována. V 15. století byla vybudována řada předsunutých stanovišť á opevnění. V roce 1755 byla jihlavská pevnost zrušena díky vývoji techniky byla již tato koncepce opevnění překonána. V první polovině 19. století byly bourány brány, protože bránily narůstající dopravě. Z pěti bran zůstala zachována jen jediná - brána Matky Boží. Dnes zachovaný pás hradeb je rekonstruován podle barokní podoby ze 17. století včetně parkové úpravy parkánu. [27]
1.5.8.
Zoologická zahrada
ZOO leží v malebném údolí řeky Jihlávky. V areálu jsou vodní plochy, zalesněné svahy, louky i skály a to v bezprostřední blízkosti centra města, cca 10 minut pěší chůze. Návštěvnicky přístupné jsou tři pavilony: exotarium s expozicemi opic a plazů, pavilon šelem a Amazonský pavilon. Největším lákadlem pro návštěvníky stále zůstává Africká vesnice Matongo. Originálně architektonicky řešený nový vstupní areál se nachází v bezprostřední blízkosti parkoviště, což ocení hlavně motorizovaní návštěvníci. Rozlohou "komorní" ZOO poskytuje návštěvníkům možnost občerstvení. Butik nabízí upomínkové předměty, netradičně řešený dětský koutek s kontaktní ZOO přitahuje hlavně dětské návštěvníky. Množství laviček a parková úprava nabízí odpočinek. Informační systém zprostředkuje poučení. [28]
1.5.9.
Vodní ráj
Patří k hojně využívaným rekreačním zařízením Jihlavy. Hlavně v horkých letních měsících bývá naplněn doslova k prasknutí. V chladnějších částech roku se dostává ke slovu vnitřní část koupaliště.
- 24 -
Celý areál, který se nachází v těsné blízkosti řeky Jihlavy a nákupních center, je tvořen systémem nekrytých i krytých, celoročně provozovaných, bazénů. Součástí areálu jsou i další provozy, které provoz bazénu doplňují např., kurty pro tenis nebo plážový volejbal. Celoroční krytá část koupaliště nabízí například velký rekreační bazén, vířiví bazének, dětské brouzdaliště, venkovní kruhový bazén pro celoroční využití, saunou nebo párou. [29]
1.5.10. City park Nové obchodní centrum se dá jistě počítat mezi nové atraktivity Jihlavy. Tato kontroverzní stavba v sobě ukrývá nespočet obchodů, několik kaváren, restauraci i multikino. Má tedy co nabídnout nejen občanům Jihlavy, ale i návštěvníkům. Přivedla však z mého pohledu jednu nezanedbatelnou změnu. A to takovou, že změnila celkový pohled na město z jižní strany. Zastínila hradby. Existuje již mnoho případů, kde vedle historických budou vyrostli moderní stavby a lidé to buď přijali nebo odsoudili, jako příklad jmenujme Haashaus u Stephansdomu ve Vídni. Najednou se to ale týká nás a je na nás, abychom si udělali názor. V příloze jsou uvedeny fotografie City parku podle architektonického plánu a skutečnosti.
1.6.
Negativní věci v MPR Jihlava
V jihlavské památkové rezervaci se samozřejmě nenacházejí jen historicky významné domy. Je zde několik věcí, na které Úřad územního plánování, památková péče pohlíží jako na narušitele celkového vzhledu. Nejvýraznější nepůvodní stavbou je obchodní dům Prior. Nachází se na místě špalíčku historických budov a svým vzhledem a velikostí ničí vzhled historického centra. Dalšími budovami, které památkářům vadí jsou například Horácké divadlo v Komenského ulici nebo budova Snahy na Židovské ulici. Negativně se také staví k používání nepůvodních materiálů, jako jsou například plastová okna nebo nové střešní krytiny.
- 25 -
1.7.
Regenerace Městské památkové rezervace Jihlava
1.7.1.
Cíle regenerace MPR
Uchovat a kvalitně obnovit urbanistický celek městskou památkovou rezervaci včetně
všech
jejích
jednotlivých
památkově
chráněných
budov,
staveb
a
charakteristických sakrálních i profánních rezidenčních souborů a k nim příslušejících zahrad a parků a využít tyto objekty ke vhodnému účelu, přiměřenému jejich historickému a památkovému významu. Respektovat a chránit kulturní památky ve smyslu zákona č.20/1987 Sb, o státní památkové péči. Udržet v památkově chráněném území bydlení v optimálním rozsahu s ohledem na zvyšující se požadavky obyvatel na prostorový komfort a vybavení bytů a vytvořit podmínky pro zvýšení celkové úrovně obytného prostředí. Zvýraznit zejména v parteru soustředění obchodních, řemeslných a správních služeb, sídla významných organizací a podniků města. Ve vyšších nadzemních podlažích je třeba zrenovovat byty tak, aby splňovaly současné nároky na bydlení, v menší míře lze potom zřídit kanceláře, eventuelně další nebytové prostory. Zlepšit přístupnost architektonických památek a pamětihodných míst a jejich propojení prohlídkovými trasami a dobudovat turistickou infrastrukturu s možnostmi atraktivních nákupů, s nabídkami specializované gastronomie, kvalitních hotelových a restauračních služeb. Zabezpečit co nejlepší podmínky pro rozvoj cestovního a turistického ruchu. který by přispěl k příznivému ekonomickému rozvoji města. Regulací poskytnout možnosti pro rozšíření kapacity, druhovosti a úrovně kulturních zařízení při co největším využití památkového fondu a zajímavých městských prostorů. Zlepšit stav veškeré zeleně v řešeném území po zahradnicko-architektonické stránce, krajinářské i biologické a povýšit ji na významný prvek obrazu města a městského prostředí a faktor městského mikroklimatu. Respektovat, zachovat a podporovat všechny přírodní prvky chráněné ve smyslu zákona 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Stanovit regulativy (směrnice [14] – pozn. autora) pro ochranu městských parků. Urbanistickou koncepci regenerace památkově chráněných území,
jakož
i všechny další urbanistické a architektonické studie a projekty zaměřit na zlepšení - 26 -
artikulace
urbanistické
struktury,
na
její
zvýraznění,
uvolnění,
očištění
a
propojení systémem pěších prohlídkových tras a cest. Stanovit limity a regulativy další výstavby, rekonstrukce a modernizace, přístaveb, vestaveb a nástaveb budov tak, aby zůstala zachována a nebyla nijak narušena památková, kulturní hodnota historického městského půdorysu, panoramatu, siluety, střešní krajiny, výškové hladiny, parcelace, tvar historické zástavby a celkového historického obrazu města a architektonického charakteru všech památkově chráněných budov, staveb a městských prostorů. Případnou novou výstavbu je nutno přizpůsobit měřítku a tvaru historické architektury města a provést korektury v případech, kdy byl v minulosti obraz MPR porušen necitlivými stavebními zásahy nebo novou nekvalitní výstavbou. V místech potřebného doplnění urbanistické struktury je možno uplatňovat jen kvalitní novou architektonickou tvorbu za přísných podmínek zachování charakteru prostředí, dodržení požadavků památkové péče a regulačních zásad. Stanovit regulativy prostorového uspořádání a funkčního využití prostorů. Celkovou kvalitu životního prostředí ozdravit lepším technickým řešením dopravy . Všechny tyto cíle však musí být dosaženy s vědomím historické hodnoty jak budov, tak celého urbanistického celku a tomu odpovídající vysokou profesionalitou všech fází, počínaje investorským záměrem a stavební realizací konče. Kvalitativně vysokou úrovní přístupu k
regeneraci území jako celku
i k renovacím jednotlivých objektů vytvořit z centra "výkladní skříň města", přitažlivou jak pro turisty, tak i pro případné investory, a tak současně utužit zdravý lokální patriotismus samotných obyvatel města, jejich hrdost na své město. [30]
1.7.2. Program regenerace městské památkové rezervace Jihlava Program regenerace MPR Jihlava byl zpracován v roce 1994 v souladu s Usnesením vlády ČR č. 209 ze dne 25. března 1992 jako soubor účelově zaměřených veřejně prospěšných opatření, směřujících k záchraně historicky nejcennější části města – městské památkové rezervace. Program byl schválen Městským zastupitelstvem v Jihlavě dne 25.10.1994, v roce 1997 aktualizován a opět schválen městským zastupitelstvem dne 12.2.1998.
- 27 -
Městský program regenerace zahrnuje komplexní obnovu historického jádra, jednotlivých objektů i technické infrastruktury. Zpracování programu, jeho schválení a postupná realizace umožňuje městům s vyhlášenou městskou památkovou rezervací žádat o účelový nevratný finanční příspěvek ze státního rozpočtu jako přímou pomoc na opravu nemovitých kulturních památek. Při výběru měst a stanovení výše finanční podpory se posuzuje, do jaké míry město splňuje podmínky, kterými jsou zejména existence a kvalita městského programu regenerace, územně plánovací dokumentace a úroveň a výsledky činnosti místní pracovní skupiny (komise). Dále se přihlíží k přiměřeným finančním potřebám na zachování památkových hodnot v území MPR. Tyto potřeby města předkládají k posouzení a vyhodnocení MK ČR v rámci každoroční ankety zjišťující aktivitu města (anketní dotazník na rok 2000 byl postoupen na MK v listopadu 1999). Na základě rozhodnutí ústřední komise Ministerstva kultury ČR pro Program regenerace MPR a MPZ činí výše nabídky státní finanční podpory pro MPR Jihlava v roce 2000 3.150 tis. Kč. Návrh na rozdělení této roční kvóty a návrh výše účelových příspěvků na jednotlivé obnovy kulturních památek zpracovala v souladu se Zásadami MK ČR pro užití a dotaci státní finanční podpory v programu regenerace MPR a MPZ komise složená ze zástupců města, okresního úřadu a regionálního památkového ústavu. Výběr kulturních památek vyplynul z připravenosti akcí k realizaci, naléhavosti obnovy a zachování autenticky památkových hodnot, priorit městského programu regenerace a přiměřené finanční účasti dotčených subjektů (vlastníka, města a státu). Závazné finanční podíly těchto subjektů na základech obnovy památky v daném roce (doložených smlouvou o dílo, výběr zhotovitele dle zákona č. 199/94 Sb. o zadávání veřejných zakázek) jsou stanoveny Zásadami MK ČR a liší se podle druhu vlastnictví.[31]
1.7.3.
Financování památkové péče v České republice
Podle platného památkového zákona je povinností vlastníka kulturní památky pečovat o její uchování na vlastní náklad, přičemž ale platí ústavní zásada, že nuceně omezovat vlastnická práva lze pouze zákonem a za náhradu. Platná vládní Koncepce účinnější péče o památkový fond v České republice do roku 2005 (schválená usnesením vlády ze dne 22. 4. 1998 č. 278) stanovila cíl: Zajistit finanční podporu vlastníků kulturních památek různými formami obligatorní nepřímé pomoci a fakultativní přímé - 28 -
pomoci z veřejných rozpočtů. Proto bylo po zrušení okresních úřadů do zákona nově vtěleno zmocnění pro kraje a obce poskytovat z vlastních prostředků příspěvky vlastníkům kulturních památek. Ministerstvo kultury může příspěvek poskytnout pouze v takovém případě, kdy je na zachování a obnově kulturní památky mimořádný společenský zájem. Tento zájem je ministerstvem blíže vymezen prostřednictvím specializovaných programů, které jsou koncipovány tak, aby poskytnutím finančního příspěvku bylo dosaženo dlouhodobých cílů státu v péči o památkový fond v ČR a současně maxima multiplikačních efektů (vyjadřuje provázanost jednoho odvětví s dalšími odvětvími celé ekonomiky [15] – pozn. Autora) v souladu s citovanou koncepcí.
Jde o tyto programy:
- Program
regenerace
městských
památkových
rezervací
a
městských
památkových zón - Program záchrany architektonického dědictví - Program péče o vesnické památkové rezervace a zóny a krajinné památkové zóny - Program restaurování movitých kulturních památek - Program restaurování movitých kulturních památek [32]
Vlastníku kulturní památky může obec nebo kraj na jeho žádost poskytnout ze svých rozpočtových prostředků, jde-li o zvlášť odůvodněný případ, příspěvek na zvýšené náklady spojené se zachováním nebo obnovou kulturní památky za účelem jejího účinnějšího společenského uplatnění. Příspěvek může poskytnout i tehdy, nemůže-li vlastník kulturní památky uhradit z vlastních prostředků náklady spojené se zachováním nebo obnovou kulturní památky. V případě mimořádného společenského zájmu na zachování kulturní památky může na obnovu kulturní památky poskytnout ze státního rozpočtu příspěvek ministerstvo kultury buď přímo, nebo prostřednictvím krajského úřadu, nebo prostřednictvím obecního úřadu obce s rozšířenou působností. [17]
- 29 -
1.7.4.
Příklady příspěvků v Jihlavě Podpora okresu Jihlava od MK ČR v roce 2000–2008 z Programu regenerace městských památkových zón a rezervací Příspěvek v r. 2000 v tis. Kč
870
Příspěvek v r. 2001 v tis. Kč
4 690
Příspěvek v r. 2002 v tis. Kč
5 240
Příspěvek v r. 2003 v tis. Kč
3 330
Příspěvek v r. 2004 v tis. Kč
4 270
Příspěvek v r. 2005 v tis. Kč
2 650
Příspěvek v r. 2006 v tis. Kč
3 170
Příspěvek v r. 2007 v tis. Kč
3 330
Příspěvek v r. 2008 v tis. Kč
2 265
Tabulka 1 - Podpora okresu Jihlava od MK ČR v letech 2000-2008 [33]
Jako příklad konkrétních využití finančních zdrojů uvádím konkrétní případy z roku 2000:
rozpočet
místo
celkem
z toho
obec
vlastník
stát
kostel sv. Jakuba - fresky
1,311.000,-
461.000,-
250.000,-
600.000,-
Brněnská 22
4,000.000,-
400.000,-
3,300.000,-
300.000,-
Komenského 31
1,079.000,-
108.000,-
721.000,-
250.000,-
Kosmákova 19
700.000,-
70.000,-
380.000,-
250.000,-
Matky Boží 27
600.000,-
60.000,-
390.000,-
150.000,-
Křížová 17
1,000.000,-
100.000,-
650.000,-
250.000,-
Škrétova 3
2,700.000,-
270.000,-
2,330.000,-
100.000,-
Havířská 25
2,455.000,-
246.000,-
2,109.000,-
100.000,-
Znojemská 4
**10,955.483,- 1.150.000,-
Celkem
25,700.483,-
*2,865.000,- 10,280.000,- 3,150.000,-
Tabulka 2 - Program regenerace MPR pro rok 2000
- 30 -
1,150.000,-
* Celková částka vyhrazená z městského rozpočtu na Program regenerace je 5,000.000 Kč. Zbytek (2,135.000 Kč) bude použit na opravy fasád a střech památkově chráněných objektů v MPR, popř. na opravy komunikací v MPR ** Celkové náklady na opravu domu - 1,150.000+1,150.000 Kč z Programu regenerace bude použito na opravu prvků tvořících památkovou podstatu objektu, zbývající část bude uhrazena z investičních prostředků [34] V příloze uvádím příklady stavebních úprav v MPR Jihlava s popisem stavebních prací, označením investora, roku provedení práce a celkových nákladů.
1.8.
Obyvatelé a MPR Jihlava
Z výzkumu mé kolegyně z vysoké školy jsem se rozhodl udělat výtah nejzajímavějších otázek a odpovědí a přiblížit tak čtenáři, jak vnímají Jihlavané svou MPR. 80% obyvatel Jihlavy ví, že část Jihlavy byla před časem prohlášena MPR a asi čtvrtina z nich se o tuto skutečnost zajímá. Oproti tomu celá pětina ze 160 dotázaných respondentů o této skutečnosti ani nevěděla. Jedna z dalších otázek zjišťovala jaké výhody či nevýhody přináší městu prohlášení za památkovou rezervaci. Výhody – dotace z EU a jiné finanční prostředky na údržbu památek, příliv turistů. Jako nevýhoda byla nejčastěji zmiňována omezení památkářů pro úpravu domů. Na otázku zda si občané myslí, že prohlášení města za MPR bude pro město přínosem odpověděli tři čtvrtiny dotázaných kladně, 24% uvedlo, že to nedokáží posoudit. Pouze dva dotázaní naznali že to pro město přínos nebude. Další otázka zjišťovala, zda se obyvatelé setkávají s návštěvníky, které si přijeli prohlédnout historické centrum. Velmi často se s nimi setkává 29% dotázaných, občas 57%, zřídka 10%. Nikdy se s těmito návštěvníky nesetkaly 4% respondentů. Předposlední otázka mapovala vztah obyvatel k jejich městu. Rovná třetina obyvatel odpověděla, že jsou na své město hrdi a rádi, že v něm bydlí. Celkem spokojeno s tím, že bydlí Jihlavě bylo 47% dotázaných. Že je tu bydlení, jako v každém jiném městě odpovědělo 16% a 4% by klidně šli bydlet jinam. Že by se v Jihlavě někomu vyloženě nelíbilo nepotvrdila žádná odpověď. - 31 -
Pro poslední otázku „Co by mělo Vaše město udělat pro to, aby k Vám lidé jezdili na výlety a jako turisté ve větší míře než dosud?“ vybírali obyvatelé nejčastěji možnosti „zlepšit stav silnic a veřejných prostranství“ a „zlepšit pořádek a vzhled.“ Tyto možnosti vybralo 97 respektive 93 dotázaných. Další možnosti měli takovéto počty odpovědí: „přispět občanům na opravy domů“ – 34, „vydat propagační tiskoviny o městě“ – 28, „vybudovat další informační středisko“ – 14. 16 obyvatel navrhlo i jiné opatření, a to např.: vybudování většího počtu parkovacích míst, více kulturních akcí, naučné stezky městem, rozšířit cenově výhodnou nabídku ubytování nejen v hotelech, ale i nižších kategoriích – penziony, ubytovny. 4 Jihlavané odpověděli, že nemají zájem, aby sem jezdilo více turistů. [35]
1.9.
Marketingový výzkum
1.9.1.
Metodika
Harmonogram sběru primárních dat byl předem určen. 20% ze zamýšlených 200 respondentů jsem měl oslovit během dubna a května 2008. Dalších 40% v červnu a červenci a zbývající část potom v srpnu a září. V každém tomto období měla být polovina dotazníků vyplněna o víkendu a polovina ve všední dny. Podle těchto instrukcí jsem se tedy snažil postupovat. Místo sběru dat jsem se snažil určit tak, aby sběr byl co nejefektivnější z hlediska času a získaných informací. Za první stanoviště jsem zvolil hlavní vstup do jihlavské zoo, protože tam se dala zejména v letních měsících předpokládat velká koncentrace návštěvníků. Druhým místem pro sběr dat byly ulice kolem jihlavského náměstí. Ač to nebylo jednoduché, snažil jsem se odhadnout, který z kolemjdoucích by mohl být návštěvník, turista a nikoli obyvatel Jihlavy. Posuzoval jsem to subjektivně, například podle oblečení, zda měli alespoň batoh nebo jiné podobné zavazadlo. U zoologické zahrady jsem mohl usuzovat i podle toho zda přijeli automobilem. Snažil jsem se při sběru dat vypadat upraveně, seriózně a působit příjemným dojmem, což je podle mého názoru také důležité, aby se lidé byli ochotni na chvíli zastavit. Na výše uvedených dvou místech jsem tedy dělal výzkum na způsob ankety, jinak řečeno, přímo jsem se lidí dotazoval. Snažil jsem se vypozorovat reakce lidí na mé - 32 -
dotazování a podle toho přizpůsobit průběh ankety. I za cenu, že mi třeba návštěvníci neodpověděli na všechny otázky. Někteří z dotázaných byli nervózní a bylo na nich vidět, že už to chtějí mít za sebou. Jiní působili klidně a uvolněně. S takovýmito lidmi se pracovalo samozřejmě lépe. Vypozoroval jsem, že před zoo se mi podařilo během 1 hodiny oslovit a vyzpovídat 10 respondentů plus dva další kteří mi dali najevo, že nechtějí být obtěžováni. V ulicích města to šlo možná trochu rychleji, na druhou stranu mě tam odmítalo více lidí. Každý rozhovor jsem se pokoušel začít zdvořilým oslovení a zeptáním se, zda mohu návštěvníka na pár minut zdržet. Na konci jsem se s přáním hezkého dne a poděkováním rozloučil. Další dotazníky jsem se snažil udat prostřednictvím infocentra na Masarykově náměstí a také pomocí internetu lidem, o kterých jsem věděl že ve zmíněném období naše město navštívili. V infocentru jsem se domluvil s personálem o umístění mých dotazníků, které byli vyhotoveny nejen v českém ale i německém jazyce. Stejně tak byla i tabulka s výzvou o vyplnění dotazníku dvojjazyčná. Kvůli tomuto zprostředkování jsem ale bohužel nemohl zaručit vyplnění všech otázek dotazníku. Zjištěné informace jsem zpracovával za pomocí kontingenční tabulky a následně jsem z ní sestavoval grafy. Používal jsem nejčastěji výsečové grafy, dále sloupcový a pruhová graf. Co se týče cílového segmentu, snažil jsem se zaujmout co možná nejširší věkové rozpětí, alespoň tam, kde jsem to mohl ovlivnit, tedy u ankety. Měl jsem v plánu oslovit i nějaký větší, organizovaný zájezd, to se mi ale bohužel nepovedlo. Nakonec jsem oslovil z plánovaných dvou set respondentů jenom 184. Domníval jsem se, že bude z informačního centra větší vzorek. Ale i tak si myslím, že vzhledem k velikosti Jihlavy je mnou získaný počet dotazníků dostačující.
- 33 -
1.9.2.
Vyhodnocování dotazníku
Otázka číslo 1: Jaký je hlavní důvod vaší návštěvy?
dovolená, odpočinek
2; 1% 25; 14% 2; 1%
výlet
10; 5%
návštěva příbuzných a známích
2; 1% 15; 8%
pouze projíždím služební cesta jiné důvody
128; 70%
neodpověděli
Graf 1 - důvod návštěvy
Z této otázky jednoznačně vyplývá, že hlavním důvodem pro navštívení Jihlavy byla chuť udělat si výlet. Tuto možnost zvolilo celých 70% dotázaných. Druhou nejčastěji označovanou odpovědí byl „jiný důvod“ (návštěvníci uváděli jako důvod nakupování, studium nebo navštívení určité akce). To činí 14%. S osmi procenty byla na třetí míst odpověď návštěva příbuzných a známých. Dovolená a odpočinek získala od respondentů 5%. Možnosti „služební cesta“ a „pouze projíždím“ označilo jedno procento
dotázaných.
Žádný
z dotázaných
návštěvníků
nepřijel
do
Jihlavy
za zdravotním pobytem nebo léčením, což je vzhledem k, že Jihlava nedisponuje žádným speciálními zařízeními tohoto typu, pochopitelné.
- 34 -
Otázka číslo 2: Jak často navštěvujete Jihlavu?
12; 7% 2; 1% poprvé 15; 8%
podruhé potřetí
17; 9%
81; 43%
několikrát ročně asi jednou ročně asi jednou za tři roky
27; 15%
pravidelně jednou za … 12; 7%
neodpověděli
18; 10%
Graf 2 - intenzita navštěvování města
Od otázky „jak často navštěvujete Jihlavu?“ se podle mého názoru dala očekávat odpověď částečně závislá na tom, kde bych se dotazoval. Například pokud bych kladl otázky před školou a ptal se dojíždějících studentů byla by jistě odpověď „pravidelně jednou za…“ častější, apod. Ve výsledku odpovídali respondenti takto: Celých 43%, bylo v Jihlavě poprvé. 10% podruhé, 7% procent potřetí. Několikrát ročně navštěvuje Jihlavu 15% turistů, návštěvníků. Odpovědi „asi jednou ročně“ a „asi jednou za tři roky“ volil přibližně stejný počet respondentů, a to 8 resp. 9%. Poslední možnosti „pravidelně jednou za …“ zvolili jen dva dotazovaní, a ti uvedli „pravidelně jednou za měsíc“ respektive „pravidelně jednou za týden.“ Poslední výseč grafu ukazuje respondenty, kteří na otázku neodpověděli.
- 35 -
Otázka číslo 3: Ve kterém ročním období do tohoto místa zpravidla zavítáte?
19; 7%
39; 15%
59; 22%
jaro léto podzim zima
150; 56%
Graf 3 - atraktivita období pro navštívení města
Z tohoto
grafu
jednoznačně vychází,
že pro
návštěvníky je Jihlava
nejatraktivnější v létě, to do tohoto místa zavítá více než polovina dotázaných. Druhou pozici zaujímá podzim s 22%. Možnost „jaro“ volilo 15% respondentů a v zimě navštěvuje Jihlavu pouze 7% turistů. Nutno dodat, že výzkum byl prováděn od června (května) do září, odpovědi by se jistě lišili, pokud bych se dotazoval v zimě u sjezdovky.
- 36 -
Otázka číslo 4: Jak dlouho se tentokrát zdržíte v tomto městě?
31; 18%
nepřenocuje přenocuje
146; 82%
Graf 4 - přenocování
Na začátek graf, ukazující kolik procent návštěvníků Jihlavy zde tráví noc.
6; 3% 38; 21%
27; 15% 3 4 5
4; 2%
7
8; 4%
8
8; 4%
10 12
16; 9% 77; 42%
neodpověděli
Graf 5 - počet hodin strávených v tomto městě
K vyhodnocení této otázky musím podotknout, že i nějací cizinci přijeli do Jihlavy jenom na několik hodin, tedy bez ubytování. Tato otázka byla typem otázky
- 37 -
s otevřenou odpovědí. Důležité je upozornit, že někteří z dotázaných uváděli jen velice přibližný čas. Respondenti nejčastěji uváděli, že se v Jihlavě zdrží zhruba 5 hodin (42%), 15% procent dotázaných uvedlo 4 hodiny, 9% uvedlo, že se v Jihlavě zdrží 7 hodin. Po 4% mají odpovědi 8 a 10 hodin. Nejméně zastoupenou odpovědí byla „3 hodiny“ s pouhými 3%. 21% respondentů na tuto otázku neodpovědělo.
2; 6%
2; 6%
7; 23%
1 2 3 4
14; 46%
120 6; 19%
Graf 6 - počet dní strávených v tomto městě
U vypisování této odpovědi došlo, k poměrně zajímavému jevu, kde se projevilo, že Jihlava je město s vysokou školou. Mám důvod se domnívat, že odpověď „120 dní“ byla onačena studenty v Jihlavě ubytovanými přes celý semestr. Na tuto otázku odpovědělo celkem 31 respondentů. 6% jich zůstává v Jihlavě přes jednu noc. Na dvě noci zůstává 23% dotázaných, podobný výsledek je u návštěvníků zůstávajících na tři noci (19%). Na čtyři noci zůstává celých 46%. Tento graf nezahrnuje nevyplněné odpovědi.
Otázka číslo 5: Jak dlouho se tentokrát zdržíte v České republice?
Tato otázka byla pouze pro cizince, z těch mi odpověděli pouze 3 Rakušané. A to tak, že na 5 dní zde zůstali dva a jeden zůstal na 4 dny. Ze statistik Czechtourism pro 1. – 3. čtvrtletí 2008 vyplývá, že Rakušané zůstávají v České republice průměrně 3,1 dní. [36]
- 38 -
Otázka číslo 6: Co hodláte v tomto městě nebo jeho okolí navštívit nebo jste již navštívili?
6; 2% 10; 4% 3; 1% zoo
19; 7%
katakomby 34; 13%
vodní ráj 145; 53%
památky škola sportovní zařízení
54; 20%
jiné
Graf 7 - konkrétní cíl návštěvy
Toto byla podle mého názoru jedna z těch důležitějších otázek. Co jsou pro návštěvníky ta největší lákadla? Výsledky ukazují, že tím největším lákadlem je naše zoologická zahrada. Kvůli ní přijelo do Jihlavy 53% oslovených respondentů. To potvrzují i statistiky Czechtourism, které uvádějí, Zoo Jihlava je nejnavštěvovanější cíl v kraji Vysočina [37]. Na pomyslném druhém místě co do oblíbenosti jsou pro návštěvníka Jihlavy katakomby, které navštívilo nebo plánovalo navštívit 20% dotázaných. Další nezanedbatelnou položkou je se 13% procenty Vodní ráj, který je součástí Jihlavy teprve asi 7 let. Za památkami přijelo jen asi 7% návštěvníků, 4% přijeli kvůli sportovnímu vyžití. Jedno procento dotázaných jezdí do našeho města kvůli studiu. Za odpovědí „jiné“ se skrývali například obchody a restaurace.
- 39 -
Otázka číslo 7: Pokud jste zde na více dnů, kde jste ubytován?
2; 6%
1; 3%
v tomto místě v tomto regionu v Praze
32; 91%
Graf 8 - místo ubytování
U této otázky byli odpovědi vcelku jednoznačné. Respondenti se obešli pouze se třemi odpověďmi. Naprostá většina ubytovaných respondentů uvedla, že jsou ubytováni přímo v Jihlavě, pouze 6% nocuje v jiné části regionu. Našel se pouze jediný respondent, který při návštěvě Jihlavy přenocoval v Praze.
Otázka číslo 8: Pokud zde budete nocovat, v jakém zařízení to převážně bude?
30
27
počet respondentů
25 20 15 15 10 5
2
0 hotel
ubytování v soukromí typ ubytování
Graf 9 - zařízení pro přespání
- 40 -
u známích, příbuzných
Tato otázka přinesla podle mého názoru překvapivé odpovědi. Necelé dvě třetiny návštěvníků jsou ubytovány v soukromí. Asi třetina u svých příbuzných nebo známých a jen mizivá část respondentů odpověděla, že budou nocovat v hotelu.
Otázka číslo 9: Jaké byly vaše priority při výběru tohoto regionu?
Tato otázka se dělila na 4 typy odpovědí, které byly dále diferencovány. Každý
počet respondentů
respondent mohl uvést tolik možností, kolik potřeboval k odpovědi.
9 8 7 6 5 4 3 2 1 0
8
8
5
2
čisté životní prostředí
klidné prostředí bez hluku
lesy, krajina
vodní plochy a toky
konkrétní předpoklady
Graf 10 - přírodní předpoklady
1. částí otázky byli priority v přírodní předpokladech. Neodpovědělo na ni mnoho respondentů. 8 dotázaných uvedlo variantu „klidné prostředí bez hluku,“ stejné množství volilo možnost „lesy, krajina.“ 5 respondentů uvedlo možnost „vodní plochy a toky.“ Pouze dva dotázaní návštěvníci uvedli první předpoklad „čisté životní prostředí“
- 41 -
počet respondentů
18 16 14 12 10
16 12
8 6 4
3
2 0 památky
dobře vybavená zařízení pro turisty
kulturní akce a zábava
druhy předpokladů
Graf 11 - kulturní předpoklady
Kdo viděl priority v kultuře vyplňoval druhou část. Kulturní předpoklady vzbudily u respondentů větší zájem. Za kulturními akcemi a zábavou vyrazilo 16 dotázaných, za památkami vyrazilo o něco méně respondentů, a to 12. Dobře vybavená zařízení pro turisty přilákali pouze 3 respondenty.
16
14
počet respondentů
14 12 10 8 6
4
4
rekreační sport, turistika
aktivní rekreace
4 2 0 výkonnostní sport
způsob vyžití
Graf 12 - sportovní priority
3. částí deváté otázky byly sportovní priority. Výkonnostní sport přilákal do Jihlavy 14 návštěvníků. V době provádění dotazníkového výzkumu se v Jihlavě konala určitá sportovní událost. Po čtyřech návštěvnících mají odpovědi „rekreační sport, turistika“ a „aktivní rekreace“ - 42 -
počet respondentů
19
20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0
12
2
pracovní důvody
soukromé důvody
jiné
konkrétní důvody
Graf 13 - jiné důvody
Na poslední, 4. část této otázky odpovědělo nejvíce respondentů a to 33. Za soukromými důvody přijelo do Jihlavy 19 respondentů, což je více než polovina. 12 dotázaných uvedlo jiné důvody (například nákupy nebo studium). Pracovně přijeli do našeho města 2 návštěvníci.
Otázka číslo 10: Jak cestujete?
24; 13%
sám s rodinou nebo přáteli
160; 87%
Graf 14 - jak respondent cestuje
Z vyhodnocení desáté otázky jasně vyplývá, že většina návštěvníků cestuje spolu s rodinou nebo přáteli. Bylo tomu tak ve 87 procentech. Pouze 13% dotázaných - 43 -
návštěvníků přijelo do Jihlavy individuálně. Skupinovým zájezdem nebo jiným způsobem nepřijel žádný dotázaný respondent.
Otázka číslo 11: Uveďte jaký dopravní prostředek jste použil?
15; 8% 31; 17%
osobní automobil, motocykl autobus vlak 138; 75%
Graf 15 - způsob dopravy do města
U této otázky odpověděly rovné tři čtvrtiny, že se do Jihlavy dostaly osobním automobilem nebo na motocyklu. 17% respondentů odpovědělo, že použili k cestě autobus. Pouze 8% dotázaných přijelo vlakem. Možnosti „kolo, lyže“ a „pěšky“ k zodpovězení otázky nepoužil nikdo.
- 44 -
Otázka číslo 12: Jste ochoten uvést konkrétní místo Vašeho trvalého bydliště?
3
Žďár nad Sázavou Znojmo
5 4
Vysočina Trenčín
3
Tábor
3
Střdočeský kraj
3
Strážnice
3
Slavonice
10 1
Prostějov
2
Praha Poděbrady
3
Pardubický kraj
3 8
Ostrava místo bydliště
Nový Jičín
10 8
Luže 4
Liberec Jihomoravská kraj
3 2
Jemnice
4
Jablonec nad Nisou Chrudim
9 3
Humpolec
8
Havlíčkův Brod Dolní Cerekev
2 24
České Budějovice 2
Brtnice Brno
8 11
Bratislava 0
5
10
15
20
25
30
počet respondentů Graf 16 - místo trvalého bydliště
12. otázka přinesla poměrně široké spektrum odpovědí. Celkem na tuto otázku odpovědělo 149 respondentů a dohromady uvedli 27 odpovědí. Podle výsledků jsem - 45 -
nejčastěji oslovoval obyvatele Českých Budějovic, celkem 24. Z Nového Jičína přijelo 10 dotázaných, což je vzhledem ke vzdálenosti od Jihlavy (230 km) překvapivé. Potvrzují to ale i obyvatelé Ostravy, kterých přijelo 8. O další poměrně překvapivé číslo se postarali obyvatelé Bratislavy, kterých do Jihlavy přijelo 11. Za zmínku dále stojí 9 dotázaných z Chrudimi, o jednoho méně z Luží, Havlíčkova Brodu nebo z Brna.
Otázka číslo 13: Odhadněte vzdálenost z místa Vašeho bydliště do tohoto místa.
35
počet respondentů
30 25 20 32
15 25
23
10 5
18 6
0 do 10 km
11 až 50 km
51 až 100 km
101 až 200 km
201 až 400 km
vzdálenost
Graf 17 - vzdálenost trvalého bydliště od Jihlavy
Tato otázka přinesla další zajímavé výsledky. Je příjemné zjistit, že i obyvatelům z poměrně dost vzdálených míst stojí za to do Jihlavy přijet. Variantu „101 až 200 km“ označilo v dotazníku 32 respondentů, což byla nejpočetnější odpověď. 24 dotázaných odpovědělo možnost „11 až 50 km“. Ze vzdálenosti přicestoval také nemalí počet návštěvníků, a to 23. 19 respondentů mají bydliště vzdáleno 51 až 100 kilometrů od Jihlavy. Nejmenší počet přicestoval do Jihlavy z přilehlých vesnic (6).
- 46 -
Otázka číslo 14: Kolik peněz průměrně vydáte na osobu a den v Kč? (bez cestovních výloh)
14. otázka bylo opět dále rozdělena, tentokrát na tři podčásti, a to ubytování, stravování a vedlejší výdaje/nákupy. Podle mého názoru se tato otázka nesešla s příliš velkým ohlasem respondentů. Neodpovídalo na ni mnoho lidí, někteří jednoduše uvedli, že nevědí kolik se chystají utratit. Pro všechny tři podotázky byly použity stejné intervaly výše peněz.
počet respondentů
21
20
19 20 18 18 17 do 100
101 až 400 kolik Kč
Graf 18 - útrata za ubytování na osobu a den
Podotázka „ubytování“ byla zodpovězena jen dvěma druhy odpovědí, skýtajících nejnižší hodnoty. Do 100 Kč se chystalo utratit za ubytování 20 dotázaných. Tato odpověď se týká pravděpodobně těch respondentů, kteří mají ubytování u známých či příbuzných. Označit hodnotu „101 až 400“ se rozhodlo označit 18 návštěvníků. Dalšími možnostmi, které zůstali nevyužity byli: 401 až 700, 701 až 1000, 1001 až 1300, nad 1300.
- 47 -
počet respondentů
50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
44
14
11 3
do 100
101 až 400
401 až 700
2
701 až 1000 1001 až 1300
kolik Kč
Graf 19 - útrata za stravování na osobu a den
U podotázky „stravování“ byli odpovědi pestřejší. Nejvíce lidí (44) se chystalo za stravování utratit od 101 do 400 Kč. 14 dotázaných se chystalo pouze na malý nákup do 100 Kč. 401 až 700 Kč se chystalo za občerstvení utratit 11 respondentů. Pouze tři návštěvníci označili možnost „701 až 1000“ a možnost „1001 až 1300“ jen dva. Žádný
kolik Kč
z návštěvníků nechtěl za stravování utratit přes 1300 Kč.
50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
45 22 2 101 až 400
401 až 700
2
701 až 1000 1001 až 1300
2 nad 1300
počet respondentů
Graf 20 - výše vedlejších výdajů za osobu a den
U této otázky dominuje odpověď „101 až 400.“ Onačilo ji 45 respondentů. O jeden interval vyšší možnost volilo 22 dotázaných. Dvěma respondenty byli zastoupeny všechny tři vyšší možnosti, „701 až 1000,“ „1001 až 1300“ i „nad 1300.“ Odpověď počítají malou, respektive žádnou útratou neoznačil nikdo.
- 48 -
Otázka číslo 15: Údaje o Vás.
Odpovědi na tuto otázku měli identifikovat návštěvníky z hlediska pohlaví, věku, vzdělání a stát, v němž mají trvalé bydliště.
55; 34% muž žena 106; 66%
Graf 21 - pohlaví respondentů
Mnou dotazovaní respondenti byli ze dvou třetin ženy.
9; 5% 23; 14%
Rakousko Slovensko ČR
133; 81%
Graf 22 - země původu respondentů
Oslovení návštěvníci pocházeli ze tři zemí. Podle očekávání, byla většina mnou dotázaných respondentů z České republiky (81%). Se 14% byli na pomyslném druhém - 49 -
místě Slováci. Poslední zemí, která doplňuje trojici je Rakousko s 5%. Původně jsem očekával, že národnostní složení bude o něco pestřejší, to se ale nepotvrdilo. Statistiky návštěvnosti zahraničních hostů v hromadných ubytovacích zařízeních pro 1. - 3. čtvrtletí roku 2008 zveřejněné Czechtourism na svých stránkách ukazují, že na Vysočinu zavítalo pouze 0,9% zahraničních hostů. Což je společně s Pardubickým krajem nejhorší podíl.
80 počet respondentů
70 60 50 40 68
30 20 10
27
17
14
14
36-45
46-55
0 do 17 let
18-25
26-35 věk
Graf 23 - věk respondentů
Jak jsem psal již v metodice marketingového výzkumu, snažil jsem se obsáhnout co možná nejširší věkové spektrum. Z výsledků ale vyplývá, že přibližně polovina dotázaných byly jedné věkové kategorie, a to 18-25 let. U ankety jsem se snažil tomuto vyvarovat, avšak u zprostředkovaných dotazníků jsem to ovlivnit nemohl. Druhou nejpočetněji zastoupenou skupinou byli návštěvníci ve věku od 26 do 35 let. Návštěvníků do 17 let se mi podařilo oslovit 17. Kategorie „36-45“ a „46-55“ byli vyrovnané. Přiřadilo se do nich po čtrnácti lidech. Z věkové kategorie nad 56 se mi nepodařilo oslovit nikoho.
- 50 -
4%
26% základní/vyučen střední vysokoškolské neodověděli
63%
7%
Graf 24 - vzdělání respondentů
Vzdělání respondentů byla poslední otázka v dotazníku. Nejvíce oslovovanou kategorií byli středoškolsky vzdělaní návštěvníci (asi čtvrtina dotázaných). 7% respondentů mělo vysokoškolské vzdělání. Základní vzdělání nebo výuční list mělo 4% návštěvníků, kteří odpověděli na tuto otázku. Bohužel většina na tuto otázku neodpověděla.
1.9.3.
Shrnutí získaných informací
Většina návštěvníků, kteří do Jihlavy zavítali, si přijeli jen udělat výlet, dopravili se sem automobilem nebo na motocyklu a to buď sami nebo s rodinou. Pro většinu z nich to byla první návštěva, ale bylo i dost těch, kteří se do Jihlavy vracejí. Nejčastěji bývá Jihlava navštěvována v létě, bez přenocování jen na několik hodin. Největší lákadlo pro turisty je jihlavská zoo, dále katakomby nebo vodní ráj. Hosté, kteří přespávali se ubytovávali nejčastěji v tomto regionu, a to překvapivě soukromí nebo u příbuzných a známých. Důvody pro výběr Jihlavy za cíl jejich cesty byly z přírodních předpokladů lesy, krajina a klidné prostředí bez hluku, z kulturních předpokladů kulturní akce a zábava a památky, za sportem a pohybem přijeli hlavně kvůli vrcholovému sportu. Z ostatních priorit byly většinou voleny soukromé důvody. Dotázaní návštěvníci uvedli dohromady 27 míst jejich trvalého bydliště z různých míst ČR i zahraničí, vzdálených většinou do dvou set kilometrů.
- 51 -
Utrácet se turisté chystali takto: nejméně za ubytování, nejčastěji do 100 Kč za osobu, za stravování převážně do 400 Kč na osobu, za vedlejší výdaje také dominovala hodnota do 400 Kč. 66 % návštěvníků Jihlavy byly ženy. Nebylo překvapením, že naprostá většina oslovených návštěvníků byla z České republiky. Co se týče věku, nejpočetněji zastoupená kategorie byla „18-25 let“ a z pohledu vzdělání to byla kategorie středoškolsky vzdělaných.
- 52 -
2.
Závěr V této práci jsem se snažil čtenáři přiblížit Jihlavu jako takovou, ale hlavně její
významnou část chráněnou památkovou péčí. Jihlava má bohatou historii a díky tomu mohli vzniknout různé zajímavé a krásné stavby, o které stojí za to pečovat. Na začátku práce jsem se snažil popsat vývoj památkové péče v českých zemích. Dále jsem použil část Zákona o státní památkové péči, abych objasnil, co konkrétně znamená pojem památková rezervace a úryvek z Výnosu z roku 1982 pro primární představení MPR Jihlava. Potom jsem popisoval historii města a představil různé atraktivity města. V neposlední řadě jsem se věnoval zprůhlednění regenerace památek v Jihlavě. Marketingový výzkum, který byl další stěžejní součástí mé bakalářské práce ukázal mnohdy zajímavé výsledky. Ty jsem shrnul na konci vyhodnocení. Uvedu však alespoň profil průměrného návštěvníka: žena, Češka mezi 18 a 25 lety, středoškolsky vzdělaná. Hodně mě zaujal jeden konkrétní výsledek a to u 6. otázky. Za památkami přijelo do Jihlavy 7% dotázaných respondentů. Tato odpověď ale nezahrnuje katakomby, které lze také mezi památky počítat. Každopádně si myslím, že na to, jaké má Jihlava zajímavé památky je tento výsledek neuspokojivý. Pravděpodobně by to chtělo zkusit víc Jihlavu propagovat jako historické město. Samozřejmě nelze z našeho města udělat „stověžatou Prahu,“ ale určitě má Jihlava na to, aby nalákala turisty na své historické jádro. Musí se jí však trochu pomoci. Nová budova obchodního centra City park Jihlavě moc na historickém vzezření nepřidá. Se City parkem už nic neuděláme. Na Prioru se podle regulačního plánu chystá alespoň určitá změna ve smyslu vnějšího vzhledu. Čas ukáže. Doufám, že tato práce bude nejen zajímavým zdrojem informací o MPR, ale také poukáže na historickou hodnotu jádra našeho města, kterou si spousta obyvatel mnohdy ani neuvědomuje.
- 53 -
3.
Soupis bibliografických citací
3.1.
Bibliografické zdroje
[35] ALBRECHTOVÁ, Jana. Městská památková rezervace Jihlava : postoje občanů a veřejné správy k regeneraci a významu. [s.l.], v tisku. 63 s. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Vedoucí bakalářské práce Mgr. Stanislava Pachrová. [19] RNDR. HRÁDEK, Mojmír, et al. Navštivte... : Městské památkové rezervace. 1. vyd. Praha : Olympia, 2000. 184 s. ISBN 80-7033-657-9.
3.2.
Elektronické zdroje
[1] dostupné z: http://www.pamatkovapece.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=73&Ite mid=3 [cit. 2008-10-21] [2] dostupné z: http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/urbanisticky [cit. 2008-12-15] [3] dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Presbyt%C3%A1%C5%99 [cit. 2008-12-15] [4] dostupné z: http://praha.minorite.cz/ [cit. 2008-12-05] [5] dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Sakristie [cit. 2008-12-15] [6] dostupné z: http://wikipedia.infostar.cz/b/ba/basilica.html [cit. 2008-12-15] [7] dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Cisterci%C3%A1ck%C3%BD_%C5%99%C3%A1d [cit. 2008-12-15] [8] dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Ch%C3%B3r_(architektura) [cit. 2008-12-15] [9] dostupné z: http://slovnik-cizich-slov.uzdroje.com/?s=taflovani [cit. 2008-12-15] [10] dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Ark%C3%BD%C5%99 [cit. 2008-12-14] [11] dostupné z: http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/298059-mazhauz [cit. 2008-12-15] [12] dostupné z: http://slovnik-cizich-slov.uzdroje.com/?s=sedile [cit. 2008-12-15] - 54 -
[13] dostupné z: http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/barbakan [cit. 2008-12-15] [14] dostupné z: http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/regulativ [cit. 2008-12-15] [15] dostupné z: http://www.institutumeni.cz/index.php?cmd=page&id=308&news_id=2884 [cit. 2008-12-15] [16] http://www.pamatkovapece.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=73&Ite mid=3 [cit. 2008-11-16] [17] zákon č. 20/1987 Sb., Zákon o státní památkové péči [cit. 2008-11-12] Dostupné z www: http://www.npu.cz/pp/dokum/legisl/pamzak/ [18] dostupné z: http://www.pamatkovapece.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=28&Ite mid=13 [cit. 2008-11-20] [20] dostupné z: http://www.regionalist.cz/iglau/jihlava_dejiny.php?page=vil99_13.htm [cit. 2008-11-04] [21] dostupné z: http://wiki.mapy.cz/index.php/Svat%C3%A9ho_Ign%C3%A1ce_z_Loyoly__Jihlava_%28kostel%29 [cit. 2008-11-04] [22] dostupné z: http://www.regionalist.cz/iglau/jihlava_dejiny.php?page=vil99_12.htm [cit. 2008-11-04] [23] dostupné z: http://www.zjihlavy.cz/s1-historicke-pamatky [cit. 2008-12-10] [24] dostupné z: http://www.kamzajit.cz/mesto/jihlava.php [cit. 2008-12-10] [25] dostupné z: http://www.moskyt.net/view.php?nazevclanku=jihlavskekatakomby&cisloclanku=2008090002 [cit. 2008-11-10] [26] dostupné z: http://tic.jihlava.cz/vismo/o_utvar.asp?id_org=100399&id_u=43251&p1=1015 [cit. 2008-11-11] [27] dostupné z: http://www.zjihlavy.cz/s1-historicke-pamatky [cit. 2008-11-29] [28] dostupné z: http://www.zoojihlava.cz/index.php?menu=7 [cit. 2008-11-20] [29] dostupné z: http://www.pampeliska.cz/sport/vysocina-kraj/ceskomoravskavrchovina/jihlava/vodni-raj-jihlava-225.html [cit. 2008-11-15]
- 55 -
[30] dostupné z: http://www.jihlava.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=5967&id=234193&p1=49323 [cit. 2008-12-06] [31] dostupné z: http://www.jihlava.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=5967&id=1637&p1=49353 [cit. 2008-12-06] [32] dostupné z: http://www.npu.cz/pp/dokum/ppclanky/ppcl05/ppcl051223financ/ [cit. 2008-12-13] [33] dostupné z: http://www.krvysocina.cz/vismo/dokumenty2.asp?u=450008&id_org=450008&id=764997&p1=0&p 2=&p3= [cit. 2008-11-22] [34] dostupné z: http://www.jihlava.com/vismo/dokumenty2.asp?id_org=5967&id=1637&p1=49328 [cit. 2008-12-06] [36] dostupné z: http://www.czechtourism.cz/files/statistiky/aktualni_data/28_08_08_zahranicni_tur_1_p ololeti_2008_zd.pdf [cit. 2008-12-13] [37] dostupné z: http://www.czechtourism.cz/files/statistiky/aktualni_data/27_08_08_navstevnost_sablo na.pdf [cit. 2008-12-13] [38] dostupné z: http://www.lidova-architektura.cz/C-ochrana/chranenelokality/vesnice-rezervace-seznam.htm [cit. 2008-12-16] [39] dostupné z: http://www.profi-ji.cz/profi/rezervac.htm [cit. 2008-11-20] [40] dostupné z: http://galerie.zjihlavy.cz/ [cit. 2008-12-10] [41] dostupné z: http://www.citypark.cz/o-cpj.aspx [cit. 2008-11-20] [42] dostupné z: http://galerie.albumfotek.cz/4556/?page=view&foto=886475 [cit. 2008-11-20] [43] dostupné z: http://amapy.atlas.cz/default.aspx?q=Jihlava#x=-668679@y=1128998@cs=1@sidx=3@pg=2@pl=@app=5@maxmap=1@sbar=c [cit. 2008-12-17]
- 56 -
4.
Přílohy
4.1.
Seznam příloh
Příloha A - Rekonstrukce inženýrských sítí v Městské památkové rezervaci Jihlava Příloha B - Fotografie Jihlavy Příloha C – Dotazník Příloha D - Mapa Jihlavy Příloha E - Výnos ministerstva kultury České socialistické republiky ze dne 29. Března 1982 o prohlášení historického jádra města Jihlavy za památkovou rezervaci
- 57 -
58 60 63 64
65
Příloha A - Rekonstrukce inženýrských sítí v Městské památkové rezervaci Jihlava
ulice Hluboká Investor: Projektová dokumentace: Realizace:
Město Jihlava 1995 1996, UNIST s.r.o. Jihlava
Stavební náklad: 1,5 mil. Kč
Na hranici historického centra a městského lesoparku byla po rekonstrukci vodohospodářských inženýrských sítí realizována nová úprava uličního prostoru vytvořením ploch zeleně, ploch pro vozidla a pěší z kamenné dlažby včetně oddělení proluky v zástavbě ohradní zdí. ulice Benešova Investor: Projektová dokumentace:
Město Jihlava 1994
Realizace:
1996, IPOS s.r.o., Jihlava
Stavební náklad:
12 mil. Kč
V nejexponovanější ulici městské památkové rezervace byly inženýrské sítě zčásti převedeny do podzemních kolektorů. Bez přerušení provozu obchodů v ulici byla povrchově provedena rekonstrukce plynovodů, výstavba a rekonstrukce dešťové a splaškové kanalizace, propojení vodovodů z kolektorů na vodovodní síť města v dopravně silně zatížených křižovatkách. Finální etapou byla konečná úprava povrchů v uličním prostoru. Středová vozidlová část je vydlážděna z dlažebních kostek obloučkovou vazbou a chodníkové prostory podél objektů žulovými deskami. Chodníková a vozidlová část je oddělena kamenným obrubníkem s potlačením výškového rozdílu materiálové odlišených prostor ulice.
- 58 -
ulice Palackého Investor: Projektová dokumentace:
Město Jihlava 1993
Realizace:
1994, Stavební firma Škrabal s.r.o.
Stavební náklad:
8 mil. Kč
V historickém centru města Jihlavy, ve stísněných prostorových podmínkách, při nepřerušeném provozu přilehlých provozoven, nad původními podzemními chodbami zasahujícimi do uličního prostoru, byla realizována kompletní rekonstrukce a dostavba inženýrských sítí. Komunikační prostor byl nově směrově upraven, zadlážděn kamennou dlažbou s materiálovým odlišením středové - vozovkové části ulice ze žulové kostky v obloučkové vazbě a chodníkových ploch přiléhajících k objektům z mozaikové kamenné dlažby. Oddělení obou ploch je provedeno kamenným obrubníkem.
Ulice Lazebnická Investor: Projektová dokumentace: Realizace: Stavební náklad:
Město Jihlava 1994 1994, VHS Jihlava s.r.o. 6 mil. Kč
Ulice Lazebnická je jednou z přístupových komunikací ke kostelu sv. Jakuba v centru města. Po rekonstrukci inženýrských vedení byla provedena následná úprava povrchů zádlažbou z původního materiálu z netříděného kamene. Chodníky jsou odděleny kamenným obrubníkem jako v ostatních částech památkové rezervace. [39]
- 59 -
Příloha B - Fotografie Jihlavy
Obrázek 1 - Náměstí ještě s Kreclem [40]
Obrázek 2 - jeden z pohledů na Jihlavu [40]
- 60 -
Obrázek 3 - jediná dochovaná brána [40]
Obrázek 4 - kostel svatého Ignáce [40]
- 61 -
Obrázek 5 - plánovaný vzhled city parku [41]
Obrázek 6 - vzhled po dokončení [42]
- 62 -
Příloha C - D O T A Z N Í K ((TYP BP – B) Pro návštěvníka vybrané destinace (místa, města) – společná část 1. Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy? dovolená,odpočinek výlet pouze projíždím služební cesta 2.
návštěva příbuzných,známých zdravotní pobyt, léčení, lázně
Jak často navštěvujete toto město (místo)? poprvé podruhé asi jednou ročně asi jednou za tři roky
jiné důvody………
potřetí několikrát ročně pravidelně jednou za………………………………
3.
Ve kterém ročním období do tohoto místa zpravidla zavítáte? jaro léto podzim
4.
Jak dlouho se tentokrát zdržíte v tomto městě (místě)? kolik hodin (bez přenocování)…….…….. kolik dnů ………………..
5.
Jak dlouho se tentokrát zdržíte v České republice (pouze pro cizince)? kolik hodin (bez přenocování)…….…….. kolik dnů ………………..
6.
Co hodláte v tomto městě (místě) nebo jeho okolí navštívit a nebo jste již navštívil? (každý student doplní podle místa, ve kterém bude provádět průzkum, je důležité pro budoucí odhad počtu tuzemských a zahraničních turistů v daném místě ) jiné …………
7.
Pokud jste zde na více dnů, kde jste ubytován? v tomto místě v tomto regionu v Praze
zima
na více místech
8. Pokud zde budete nocovat, v jakém zařízení to převážně bude? hotel ubytování v soukromí chata, chalupa penzión kempink/tábořiště u známých/příbuzných 9.
jinde
jinak …………
Jaké byly Vaše priority při výběru tohoto regionu ? (uveďte i více odpovědí) příroda čisté životní prostředí klidné prostředí bez hluku lesy, krajina vodní plochy a toky kultura historická města a památky dobře vybavená zařízení pro turisty kulturní akce a zábava sport, pohyb výkonnostní sport rekreační sport,turistika aktivní rekreace ostatní pracovní důvody soukromé důvody jiné……………………………
10. Jak cestujete? sám
s rodinou nebo přáteli
skupinový zájezd
jinak………………….
11. Jaký dopravní prostředek jste použil (a) ? (uveďte jen dopravní prostředek do tohoto města) osobní automobil/motocykl autobus vlak kolo, lyže loď pěšky jiný způsob přepravy………….. 12. Jste ochoten uvést konkrétní místo Vašeho trvalého bydliště (buď město, či kraj nebo část státu, ve kterém bydlíte? …………………………………………………………………………………………………………………. 13. Odhadněte vzdálenost z místa Vašeho bydliště do tohoto místa? Weniger als 10 km 11 - 50 km 51 - 100 km 101 - 200 km 201 - 400 km 4001 - 800 km 801 - 1200 km 1201 - 1600 km 1601 - 2000 km 2001 - 3000 km 3001 - 5000 km Mehr als 5001 km 14. Kolik peněz průměrně vydáte na osobu a den v Kč (bez cestovních výloh) ? do 100 101-400 401-700 701-1000 1001-1300 za ubytování do 100 101-400 401-700 701-1000 1001-1300 za stravování do 100 101-400 401-700 701-1000 1001-1300 vedlejší výdaje/nákupy 15. Údaje o Vás: muž pohlaví stát, ve kterém máte trvalé bydliště věk vzdělání Místo:
žena Rakousko Německo Holandsko Slovensko jiný, uveďte který…………….. do 17 let 18-25 26-35 36-45 základní/vyučen střední Tazatel:
Francie
Polsko
46-55 56 a více vysokoškolské Datum
- 63 -
nad 1300 nad 1300 nad 1300
Příloha D - Mapa Jihlavy
Obrázek 7 - Mapa Jihlavy [43]
- 64 -
Příloha E - Výnos ministerstva kultury České socialistické republiky ze dne 29. března 1982 o prohlášení historického jádra města Jihlavy za památkovou rezervaci Ministerstvo kultury ČSR a dohodě se zúčastněnými ústředními orgány státní správy a Jihomoravským krajským národním výborem v Brně prohlašuje historické jádro města Jihlavy podle § 4 odst. 1 zákona č. 22/1958 Sb. o kulturních památkách za památkovou rezervaci. Účelem prohlášení historického jádra města Jihlavy za památkovou rezervaci je zabezpečit tomuto celku zvýšenou ochranu jako významnému souboru památek architektury z období rané i pozdní gotiky a renesance i jako urbanistickému útvaru bývalého horního města s významným středověkým půdorysem a vynikajícím prostorem náměstí, které dokládají vyspělou úroveň našeho urbanismu. Historické jádro města Jihlavy zahrnuje ve své bohaté prostorové skladbě soubory monumentální architektury, městských domů i opevnění a svým významem i polohou je i nadále určeno k funkci společenského, kulturního a obchodního centra celého města a sídelní regionální aglomerace. Čl.1 1. Rozsah památkové rezervace v Jihlavě (dále jen rezervace) je vymezen na jihu a západě obchvatovou komunikací, vedoucí okolo hradebního pásu, na severu pak ulicemi Dvořákovou, Dukelských hrdinů, Komenského, náměstím Rudé armády a ulicí Březinovy sady, na východě tokem říčky Jihlávky a ulicemi Brněnskou a Boční. Podrobně je rozsah rezervace vyznačen v plánu, který je uložen u MěNV Jihlava, u ONV Jihlava, u Jihomoravského KNV v Brně a u Krajského střediska státní památkové péče a ochrany přírody v Brně, kde lze do plánu nahlédnout. 2. Předmětem státní památkové péče v rezervaci jsou: a) historický půdorys a jemu odpovídající prostorová a hmotová skladba, městské interiéry včetně povrchu komunikací, plochy zvýšené ochrany, ostatní chráněné plochy a podzemní prostory, b) hlavní městské dominanty v dálkových a blízkých pohledech, c) vybrané nemovité kulturní památky uvedené v příloze A tohoto výnosu a vyznačené v plánu rezervace modře, d) nemovité kulturní památky uvedené v příloze B tohoto výnosu a vyznačené v plánu rezervace tmavě zeleně,
- 65 -
e) ostatní objekty dotvářející prostředí rezervace, u kterých z hlediska zájmu památkové péče lze závažné, podstatně měnící úpravy provádět pouze po dohodě s orgány státní památkové péče, f) veřejná zeleň. 3. Obvod rezervace a všechny chráněné památkové objekty v rezervaci se vyznačí v příslušných územně plánovacích podkladech a základní územně plánovací dokumentaci, zejména v územním plánu sídelního útvaru a dalších podrobnějších stupních územně plánovací dokumentace, jimiž se řídí výstavba a přestavba města. Zaznamenají se také v mapových a evidenčních (písemných) operátech. Čl.2 1. Pro stavební činnost v rezervaci se stanoví tyto další podmínky: a) veškeré úpravy nemovitých kulturních památek i jejich souborů musí být řešeny a prováděny se zřetelem k trvalému zabezpečení jejich hmotné podstaty, k jejich přiměřenému využití a dalšímu zhodnocování jejich výtvarných a dokumentárních funkcí, b) úpravy terénní i sadové, stavby dopravní, vodohospodářské, energetické i podzemní a inženýrské sítě musí být prováděny s ohledem na památkovou hodnotu objektů a území, c) při nové výstavbě a při vnějších úpravách nechráněných objektů je třeba dbát architektonických vztahů ke kulturním památkám a jejich souborů, navazovat na jejich objemovou a prostorovou skladbu i prostředí a dotvářet jejich celky přiměřenými prostředky současné architektonické tvorby, d) všechny úpravy městských interiérů, zejména úpravy fasád, povrchu komunikací, veřejné osvětlení i reklamní zařízení, musí být v souladu s historickým prostředím rezervace, e) stavebně technické práce musí směřovat k obnově a funkčnímu zhodnocení hlavních historických prostorů, památkových souborů a objektů, zároveň s odstraňováním nevhodné vnitroblokové zástavby, f) při stavebně udržovacích pracích musí být soustředěna pozornost především na zabezpečení technického stavu památkových objektů tak, aby byly uchráněny před dalším chátráním do doby, než bude přikročeno k jejich obnově, g) hlášení o veškerých výkopových pracích na území rezervace musí být doručeno Okresnímu národnímu výboru v Jihlavě nejméně tři dny před jejich zahájením, h) při plánování údržby a investic na obnovu města musí být ve smyslu zákona č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách věnována prvořadá pozornost ochraně památkových objektů v rezervaci, dbáno, aby nedocházelo ke zvyšování nákladů a kulturním i ekonomickým ztrátám zanedbávaným jejich řádné údržby.
- 66 -
2. Činnost uvedená v odstavci (1) pod písmeny a) až f) může být prováděna jen po vyjádření Okresního národního výboru v Jihlavě jako orgánu státní památkové péče. *) Čl.3 Tento výnos nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1982. Ministr: doc. dr. Klusák, CSc., v.r.
- 67 -
Příloha A
17. dům čp. 64 nám. Míru 17
Seznam vybraných nemovitých kulturních památek v památkové rezervaci v Jihlavě
18. dům čp. 61 nám. Míru 18
(Vybrané nemovité kulturní památky: celkem 70 objektů)
19. dům čp. Brněnská 10
Blok č. 6:
20. dům čp. 635 Úzká 1 1. farní kostel sv. Jakuba Blok č. 7: 2. dominikánský kostel sv. Kříže 21. dům čp. 636 nám. Míru 21 3. kostel P. Marie s býv. klášterem minoritů
22. dům čp. 639 nám. Míru 23
4. kostel sv. Ignáce
23. dům čp. 642 nám. Míru 24
5. opevnění
24. dům čp. 643 nám. Míru 25
6. Mariánský sloup na nám. Míru
25. dům čp. 648 Malinovského 7
7. kašna Neptunova na nám. Míru
Blok č. 8:
8. kašna Amfitrité na nám. Míru
26. dům čp. 1090 Malinovského 2
Blok č. 2:
27. dům čp. 1086 Malinovského 10
9. dům čp. 100 nám Míru 66
28. dům čp. 1073 Kosmákova 9 Blok č. 10
10. dům čp. 99 nám. Míru 67 29. dům čp.1095 Kosmákova 2 11. radnice čp. 97 nám. Míru 30. dům čp. 1099 nám. Míru 34 12. dům čp. 92 nám. Míru 31. dům čp. 1100 nám. Míru 35 13. dům čp. 89 nám. Míru 32. dům čp. 1101 nám. Míru 36 Blok č. 3: 33. dům čp. 1102 nám. Míru 37 14. dům čp. 80 U mincovny 2 Blok č. 12: Blok č. 4: 34. dům čp. 1198 Brožíkova 2 15. dům čp. 69 nám. Míru 13 35. dům čp. 1196 nám. Míru 40 16. dům čp. 68 nám. Míru 14 36. dům čp. 1191 nám. Míru 42 Blok č. 5: 37. dům čp. 1190 nám. Míru 43 - 68 -
38. dům čp. 1189 nám. Míru 44
55. dům čp. 1000 Čajkovského 53
Blok č. 13:
56. dům čp. 1008 Čajkovského 69
39. dům čp. 1205 nám. Míru 47
57. dům čp. 1054 Čajkovského 79
40. dům čp. 1211 nám. Míru 48
Blok č. 24:
41. dům čp. 2116 nám. Míru 50
58. dům čp. 1164 Mrštíkova 8
42. dům čp. 1217 nám. Míru 51
59. dům čp. 1165 Mrštíkova 10
43. dům čp. 1224 nám. Míru 55
60. dům čp. 1166 Mrštíkova 12
Blok č. 14:
Blok č. 26:
44. dům čp. 1317 nám. Míru 57
61. dům čp. 1242 Obránců míru 20
45. dům čp. 1318 nám. Míru 58
62. dům čp. 1246 Obránců míru 28
46. dům čp. 1320 nám. Míru 60
63. dům čp. 1235 Palackého 5
47. dům čp. 1321 Komenského 1
64. dům čp. 1233 Palackého 9
48. dům čp. 1324 Komenského 7
Blok č. 30:
49. dům čp. 1311 Husova 9
65. dům čp. 1621 Husova 8 66. dům čp. 1622 Husova 10
Blok č. 15: 67. dům čp. 1623 Husova 12 50. dům čp. 1333 Komenského 10 Blok č. 17:
68. dům čp. 1611-1612 Komenského 27-29
51. fara čp. 54 Lazebnická 1
Blok č. 31:
Blok č. 18:
69. dům čp. 1349 Komenského 18
52. dům čp. 30 Joštova 11
70. dům čp. 1352 Pionýrů 19
Blok č. 19: 53. dům čp. 618 Lazebnická 17 Blok č. 20: 54. dům čp. 671 Malinovského 13 Blok č. 21:
- 69 -
Příloha B
18. dům čp. 1091 nám. Míru 29
Seznam ostatních nemovitých kulturních památek v památkové rezervaci v Jihlavě
19. dům čp. 1083 Malinovského 4
(Nemovité kulturní památky: celkem 144 objektů)
21. dům čp. 1093 Kosmákova 1
20. dům čp. 1088 Malinovského 6
22. dům čp. 1082 Kosmákova 7 Blok č. 2: 23. dům čp. 1085 Čajkovského 52 1. dům čp. 96 nám. Míru 2 24. dům čp. 1079 Čajkovského 60 2. dům čp. 90 nám. Míru 6 Blok č. 9: 3. dům čp. 87 U mincovny 5 25. dům čp.1060 Smetanova 10 4. dům čp. 85 U mincovny 9 26. dům čp.1065 Smetanova 6 Blok č. 3: 27. dům čp.1067 Kosmákova 19 5. dům čp. 67 nám. Míru 15 28. dům čp.1066 Čajkovského 80 6. dům čp. 65 nám. Míru 16 Blok č. 10: Blok č. 5: 29. dům čp. 1096 nám. Míru 32 9. dům čp. 59 nám. Míru 19 30. dům čp. 1097 nám. Míru 33 10. dům čp. 58 Brněnská 1 Blok č. 12: 11. dům čp. 63 Lazebnická 8 31. dům čp. 1192 nám. Míru 41 Blok č. 6: 32. dům čp. 1188 nám. Míru 45 3 12. dům čp. 630 Brněnská 4 3. dům čp. 1183 Obránců míru 7 13. dům čp. 629 Brněnská 6 34. dům čp. 1182 Obránců míru 9 14. dům čp. 626 Brněnská 8 Blok č. 13: 15. dům čp. 622 Lazebnická 22 35. dům čp. 1219 nám. Míru 52 Blok č. 7: 36. dům čp. 1220 nám. Míru 53 16. dům čp. 638 nám. Míru 22 37. dům čp. 1208 Obránců míru 8 17. dům čp. 644 nám. Míru 26 Blok č. 14: Blok č. 8:
- 70 -
38. dům čp. 1315 8. května 4
Blok č. 18:
39. dům čp. 1302 Palackého 42
59. dům čp. 31 Joštova 9
40. dům čp. 1325 Komenského 9
60. dům čp. 25 Joštova 21
41. dům čp. 1326 Komenského 11
61. dům čp. 23 Joštova 25
42. dům čp. 1313 Husova 5
62. dům čp. 22 Joštova 27
43. dům čp. 1312 Husova 7
Blok č. 19:
44. dům čp. 1310 Husova 11
63. dům čp. 608 Brněnská 18
Blok č. 15:
64. dům čp. 607 Brněnská 20
45. dům čp. 1335 Komenského 6
65. dům čp. 604 Brněnská 24
46. dům čp. 1334 Komenského 8
67. dům čp. 619 Lazebnická 19
47. dům čp. 1332 Komenského 12
Blok č. 20:
48. dům čp. 1339 Pionýrů 3
68. dům čp. 664 Čajkovského 19
49. dům čp. 1340 Pionýrů 5
69. dům čp. 663 Čajkovského 21
50. dům čp. 1344 Dominikánská 1
70. dům čp. 661 Čajkovského 25
Blok č. 16:
71. dům čp. 660 Čajkovského 27
51. objekt čp. 110 (býv. klášter) nám. Míru 64
72. dům čp. 653 Čajkovského 39 73. dům čp. 651 Čajkovského 43
52. býv. kolej čp. 109 Hluboká 1 74. dům čp. 650 Čajkovského 45 53. býv. klášter. budovy čp. 111-112 Pionýrů 2 a 4
Blok č. 21:
Blok č. 17:
75. dům čp. 1001 Čajkovského 55
54. dům čp. 34 Joštova 2
76. dům čp. 1009 Čajkovského 71
55. dům čp. 52 Lazebnická 5
77. dům čp. 1010 Čajkovského 73
56. dům čp. 49 Brněnská 13
78. dům čp. 1011 Čajkovského 75
57. dům čp. 47 Brněnská 17
79. dům čp. 1012 Čajkovského 77
58. dům čp. 46 Brněnská 19
80. dům čp. 1051 Čajkovského 85
- 71 -
81. dům čp. 1050 Čajkovského 87
102. dům čp. 1237 Obránců míru 10
82. dům čp. 1049 Čajkovského 89
103. dům čp. 1238 Obránců míru 12
83. dům čp. 1044 Kosmákova 31
104 dům čp. 1239 Obránců míru 14
84. dům čp. 1043 Kosmákova 33
105. dům čp. 1243 Obránců míru 22
Blok č. 22:
106. dům čp. 1244 Obránců míru 24
85. dům čp. 1131 Mrštíkova 26
107. dům čp. 1245 Obránců míru 26
86. dům čp. 1132 Mrštíkova 28
108. dům čp. 1247 Obránců míru 30
87. dům čp. 1128 Mrštíkova 22
109. dům čp. 1236 Palackého 3
88. dům čp. 1129 Brožíkova 21
110. dům čp. 1234 Palackého 7
89. dům čp. 1136 Brožíkova 23
111. dům čp. 1255 9. května 15
90. dům čp. 1143 Brožíkova 31
Blok č. 27:
Blok č. 24:
112. dům čp. 1260 9. května 16
91. dům čp. 1154 Minoritská 9
113. dům čp. 1266 9. května 22
92. dům čp. 1153 Minoritská 11
114. dům čp. 1267 9. května 24
93. dům čp. 1160 Obránců míru 25
115. dům čp. 1272 9. května 34
94. dům čp. 1159 Obránců míru 27
116. dům čp. 1297 Palackého 29
95. dům čp. 1158 Minoritská 1
117. dům čp. 1292 Husova 19
96. dům čp. 1162 Mrštíkova 4
118. dům čp. 1291 Husova 21
97. dům čp. 1167 Mrštíkova 14
119. dům čp. 1284 Husova 33
98. dům čp. 1172 Brožíkova 22
120. dům čp. 1278 Věžní 22
99. dům čp. 1161 Obránců míru 23
121. dům čp. 1279 Věžní 24
Blok č. 25:
122. dům čp. 1280 Věžní 26
100. dům čp. 1036 Obránců míru 31
Blok č. 28:
101. dům čp. 1035 Obránců míru 33
123. dům čp. 1648 Husova 36
Blok č. 26:
124. dům čp. 1652 Husova 44
- 72 -
125. dům čp. 1655 Husova 50 126. dům čp. 1639 Palackého 47 127. dům čp. 1640 Palackého 45 Blok č. 29: 128. dům čp. 1633 Husova 24 129. dům čp. 1637 Palackého 44 130. dům čp. 1630 Škrétova 3 131. dům čp. 1629 Škrétova 5 Blok č. 30: 132. dům čp. 1619 Husova 4 133. dům čp. 1625 Husova 16 134. dům čp. 1626 Škrétova 2 135. dům čp. 1617 Komenského 17 136. dům čp. 1616 Komenského 19 137. dům čp. 1615 Komenského 21 138. dům čp. 1614 Komenského 23
____________________
139. dům čp. 1610 Komenského 31
*) §§ 5 , 6 , 8 , 10 zákona č. 22/1958 Sb. , o kulturních památkách, zákon č. 69/1967 Sb. , (úplné znění zák. č. 28/1972 Sb. ) o národních výborech, §§ 124 , 126 zákona č. 50/1976 Sb. , o územním plánováním a stavebním řádu, vyhláška FMTIR č. 84/1976 Sb. , o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci, vyhláška FMTIR č. 85/1976 Sb. , o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu, § 15 odst. 2 zákona č. 110/1973 Sb. , o telekomunikacích, § 2 zákona ČNR č. 130/1973 Sb. , o státní správě ve vodním hospodářství. [18]
Blok č. 31: 140. dům čp. 1351 Pionýrů 17 141. dům čp. 1350 Komenského 20 Blok č. 32: 142. dům čp. 120 Pionýrů 6 143. dům čp. 121 Pionýrů 8 144. dům čp. 1607 Divadelní 12
- 73 -
