Městská památková rezervace a její regenerace - Příbor – postoje návštěvníků a turistů
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Městská památková rezervace a její regenerace – Příbor – postoje návštěvníků a turistů bakalářská práce
Autor: Tamara Slezáková Vedoucí práce: RNDr. Mgr. Stanislava Pachrová, Ph.D. Jihlava 2015
Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis
Abstrakt SLEZÁKOVÁ, Tamara: Městská památková rezervace a její regenerace – Příbor – postoje návštěvníků a turistů. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: RNDr. Mgr. Stanislava Pachrová, Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2015, 55 stran. Cílem bakalářské práce je analyzovat postoje návštěvníků a turistů k vyhlášení městské památkové rezervace Příbor a zhodnotit její význam pro cestovní ruch a regeneraci města. Vlastní výzkum dospěl k vytvoření profilu návštěvníka městské památkové rezervace Příbor. Pomocí výzkumu lze přispět ke zkvalitnění dosud poskytovaných služeb a dalšího rozvoje města. Vypracovaná bakalářská práce je dílčí částí rozsáhlého výzkumu profilů návštěvníků ve zbylých městských památkových rezervací v celé České republice.
Klíčová slova Městská památková rezervace. Profil návštěvníka. Regenerace.
Abstract SLEZÁKOVÁ, Tamara: The Urban Conservation Area of Příbor and Its Regeneration Attitudes of Visitors and Tourists. Bachelor thesis. College od Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Supervisor: RNDr. Mgr. Stanislava Pachrová, Ph.D. Bachelor´s degrese. Jihlava 2015, 55 pp. The aim of this work is to analyze the attitudes of visitors and tourists to declare Urban Conservation of Příbor and evaluate its importance for tourism and regeneration of the city. The research came to create a profile visitor urban conservation of Příbor. Using research can contribute to improving the quality of services and development of the city. Developed thesis is a part of extensive research profiles of visitors in the remaining urban conservation areas in the Czech Republic.
Keywords Profile of the visitor. Regeneration. The Urban Conservation.
Poděkování Poděkování patří především vedoucí bakalářské práce RNDr. Mgr. Stanislavě Pachrové, Ph.D., za konzultace, které mi poskytla během zpracování bakalářské práce, za cenné připomínky a podněty. Následné poděkování patří také Miroslavu Růžičkovy, jehož pracovištěm je rodný dům Sigmunda Freuda, kde jsem zjistila cenné informace o městě Příboru. Závěrem bych ráda poděkovala své rodině, která mě podporovala po celou dobu mého studia na vysoké škole.
Copyright © 2014 Tamara Slezáková
OBSAH
Abstrakt ............................................................................................................................. 4 Seznam ilustrací .............................................................................................................. 13 Seznam použitých zkratek .............................................................................................. 15 Úvod................................................................................................................................ 16 1
Město Příbor ........................................................................................................... 13 1.1
Základní charakteristika města ......................................................................... 13
1.2 Dějiny města Příboru ............................................................................................ 15 1.2.1 Osídlení oblasti před založením města Příboru ............................................. 15 1.2.2 Historie města ................................................................................................ 15 1.2.3 Osobnost Sigmunda Freuda ........................................................................... 17 1.3 Předpoklady pro rozvoj cestovní ruchu města Příboru ......................................... 19 1.3.1 Lokalizační předpoklady................................................................................ 19 1.3.2 Selektivní předpoklady .................................................................................. 22 1.3.3 Realizační předpoklady.................................................................................. 23 1.4 Stupně památkově chráněného území................................................................... 25 1.5 Městská památková rezervace Příbor ................................................................... 26 1.6 Financování památkové péče ................................................................................ 27 1.6.1 Program regenerace ....................................................................................... 27 1.6.2 Regionální operační program NUTS II Moravskoslezsko ............................ 27 1.6.3 Finanční mechanismy EHP / Norsko (FM) ................................................... 28 1.6.4 Finanční prostředky z rozpočtu Moravskoslezského kraje ............................ 29 2
Analýza postojů návštěvníků a turistů k vyhlášení městské památkové rezervaci
Příbor .............................................................................................................................. 30 2.1
Metodika výzkumu........................................................................................... 30
2.2
Vyhodnocení šetření......................................................................................... 31
Profil návštěvníka ........................................................................................................... 45 Diskuze ........................................................................................................................... 46 Závěr ............................................................................................................................... 47 Seznam použité literatury ............................................................................................... 49 Seznam příloh ................................................................................................................. 51
Seznam ilustrací Seznam obrázků Obr. 1 Znak města Příboru …………………………………………………………... 14 Obr. 2 Prapor města Příboru ………………………………………………………..... 14 Obr. 3 Poloha města Příboru v ČR …………………………………………………… 14 Obr. 4 Sigmund Freud ………………………………………………………………... 18 Obr. 5 Naučná trasa MPR Příbor …………………………………………………….. 21 Obr. 6 Penzion Freudův sen *** ……………………………………………………... 24 Obr. 7 Vymezení hranic a ochranného pásma MPR Příbor …………………………. 26
Seznam tabulek Tabulka 1: Základní údaje města Příboru ……………………………………………. 13 Tabulka 2: Základní charakteristika respondentů ……….…………………………… 31
Seznam grafů Graf 1: Hlavní důvod návštěvy města Příboru ………………………………………. 32 Graf 2: Návštěvnost města Příboru …………………………………………………… 33 Graf 3: Návštěvnost města Příboru během roku ……………………………………… 33 Graf 4: Doba, po kterou se návštěvníci a turisté zdrží ve městě Příbor ……………… 34 Graf 5: Doba, po kterou se respondenti zdrží v České republice ……………………. 35 Graf 6: Navštěvovaná místa …………………………………………………………. 35 Graf 7: Ubytování ……………………………………………………………………. 36 Graf 8: Ubytovací zařízení …………………………………………………………… 37 Graf 9: Priority pro výběr regionu …………………………………………………… 37 Graf 9 a: Příroda jako priorita pro výběru regionu …………………………………. 38 Graf 9 b: Kultura jako priorita pro výběr regionu …………………………………… 39 Graf 9 c: Sport jako priorita pro výběr regionu ……………………………………… 39
Graf 9 d: Ostatní priority pro výběr regionu ………………………………………… 40 Graf 10: Cestování ……………………………………………………………………. 40 Graf 11: Zvolený dopravní prostředek do města Příbor …………………………….. 41 Graf 12: Trvalá bydliště respondentů (pouze občané České republiky) …………….. 42 Graf 13: Vzdálenost dotazovaných z místa jejich trvalého bydliště do města Příboru …………………………………………………………… 42 Graf 14: Průměrné výdaje za ubytování …………………………………………….. 43 Graf 15: Průměrné výdaje za stravování …………………………………………….. 44 Graf 16: Průměrná vydaná částka za vedlejší výdaje ………………………………… 44
Seznam použitých zkratek Zkratka
Význam
EHP
Evropský hospodářský prostor
EHS
Evropské hospodářské společenství
ES
Evropské společenství
ESVO
Evropské sdružení volného obchodu
MPR
Městská památková rezervace
NUTS
Nomenklatura územních statistických jednotek
ROP
Regionální operační program
Úvod Cestovní ruch je rychle se vyvíjející odvětví a z toho důvodu je nutné neustálé zkvalitňování dosud poskytovaných služeb a norem. Vyhlášení historického jádra města Příboru městskou památkovou rezervací bylo prvním krokem k zachování kulturního významu historických památek ve městě Příboru. Tento krok byl velice důležitý pro regulaci stavebních zásahů, které by mohli narušit historickou hodnotu města. Dalším důležitým krokem byl program regenerace, který byl ustanoven Ministerstvem kultury v roce 1992. Tento program podněcuje města k aktivnímu přístupu k péči a zachování kulturního dědictví, které se nachází na jejich území. Poprvé byl v Příboru tento program využit v roce 2002. Trvale udržitelný cestovní ruch je v posledních letech velmi diskutované téma. Ochrana kulturního dědictví, v našem případě plošně vymezeného památkově chráněného území, je především v dnešní době velmi důležité. Je třeba podnítit takové zákony a opatření, aby nedocházelo k porušování kulturního dědictví a zachování těchto hodnot pro budoucí generace. Cílem bakalářské práce bylo zhodnotit význam vyhlášení městské památkové rezervace Příbor z pohledu návštěvníků a turistů. Z výzkumu, který bude proveden formou dotazníkového šetření, bude sestaven profil návštěvníka městské památkové rezervace Příbor. Na základě dotazníků bude zkoumána struktura návštěvníků, turistů, jejich priority a názory, které by mohli přispět k dalšímu rozvoji města. Teoretická část bakalářské práce bude věnována nejprve charakteristice Příboru z důvodu lepší informovanosti čtenáře o historii města, o významných osobnostech, které se pojí s tímto městem, o předpokladech pro rozvoj cestovního ruchu ve zmíněném městě, o možnostech financování památkové péče a významnosti města po kulturní stránce.
1 Město Příbor 1.1 Základní charakteristika města Město Příbor patří k nejstarším městům severovýchodní Moravy. Město leží ve východní části Severomoravského kraje v okrese Nový Jičín přibližně 10 km východně od okresního města Nový Jičín a 16 km západně od města Frýdek – Místek (viz Obr. 3).
Rozkládá se na březích řeky Lubiny a ze všech stran je
obklopeno členitou krajinou a předhůřím Beskyd (Jurok a kol., 2002, s. 9). Město Příbor je známé hlavně díky bohaté a daleko sahající historii. Titul města byl udělen v roce 1251 Přemyslem markrabětem Moravským, pozdějším králem Přemyslem Otakarem II [25].
Tabulka 1: Základní údaje města Příboru Základní data status NUTS 5 (obec) kraj (NUTS 3)
město CZ0804 599808 Moravskoslezský (CZ080) Nový Jičín (CZ0804)
okres (NUTS 4) obec s rozšířenou Kopřivnice působností pověřená obec Příbor historická země Morava katastrální výměra 22,14 km² obyvatel 8 642 (1. 1. 2012) nadmořská výška 278 m základní sídelní 15 jednotky místní části 3 katastrální území 4 adresa nám. S. Freuda /19 městského úřadu 742 58 Příbor starosta Ing. Bohuslav Majer Zdroj: www.pribor.cz, 2012
13
Obr. 1: Znak města m Příboru
Obr. 2: Prapor města mě Příboru
(Zdroj Obr. 1,2: www.pribor.eu, 2013)
Obr. 3: Poloha města Příboru v ČR
Historické jádro Příboru představuje náměstí s měšťanskými ťanskými domy, které jsou především renesanční ční s barokními úpravami. Baroko zanechalo také své stopy na průčelích domů, v podobě podob mariánského sloupu a především ředevším v díle vídeňského víde architekta G. P. Tencally – v budově raně barokní piaristické aristické koleje, tradičního tradi střediska vzdělání. ělání. Dnes je zde umístěno umíst no muzeum a stálá expozice věnována v Sigmundu Freudovi. Historické jádro města bylo prohlášeno městskou ěstskou památkovou rezervací v roce 1989. Ochranné pásmo rezervace, zahrnující historické předměstí p mezi historickým jádrem města m a řekou Lubinou, včetně č ě části Benátky, bylo vymezeno v roce 1998 [26]. Město se nachází v nadmořské výšce 297 m na levém břehu řehu řeky Lubiny, Lubiny přítok řeky eky Odry. Na pravém břehu b řeky se rozkládá předměstí ěstí zvané Benátky a bývalé samostatné obce Klokočov Kloko a Véska, které byly k Příboru říboru připojeny roku 1948 (Lankočí, 1968).
14
1.2 Dějiny města Příboru 1.2.1 Osídlení oblasti před založením města Příboru Oblast kolem města Příboru a přilehlého okolí byla osídlena již velmi dávno. Dokonce toto osídlení patří k vůbec nejstaršímu osídlení na území České republiky. Asi 5 km jižně od Příboru v jeskyni Šipka u Štramberku byly nalezeny nejstarší stopy přítomnosti člověka na našem území. Jednalo se o pozůstatky neandrtálce, který žil asi před 40 tisící lety. Tento nález dokazuje skutečnost, že tato oblast byla osídlena již ve starší době kamenné v paleolitu, před 10 000 lety před naším letopočtem. Spolu s dalšími nálezy z pozdějších dob tedy vyplývá, že oblast Moravské brány, území mezi městy Přerov a Ostrava, byla od nejstarších dob osídlení pravěké Evropy. Díky amatérským nálezům místních archeologů byla na malém území kolem Příboru objevena celá řada stop z dávných kultur před naším letopočtem (Jurok a kol., 2002, s. 11).
1.2.2 Historie města Jak bylo již zmíněno, město Příbor patří mezi nejstarší osídlení na našem území, ačkoli založení města není možné doložit žádným písemným materiálem. Podle pověstí existovala na tomto území osada již za vlády Markomanů (1. století před n. l.), která byla ale Římany (1. století n. l.) zničena. Obyvatelé založili novou osadu v místech dnešních Benátek. Později byl Příbor vypálen a ve 4. století údajně obyvatelé vystavěli novou osadu (Lankočí, 1968, s. 3). Další pověsti hovoří o vpádu Tatarů na Moravu, který ukončil dobu poměrného klidu. Tataři město vypálili. Poté obyvatelé Příboru vystavěli nové město na nedalekém místě, kde stojí dodnes (Lankočí, 1968, s. 3). O vzniku názvu města existuje také několik pověstí. Podle jedné z nich, bylo město vystavěno „při boru‘‘, tedy při lesu. Další verze o vzniku jména pochází počeštěním německého jména Freiburg (svobodný hrad), které se objevuje na listině z roku 1251, kde je uvedeno město Příbor právě jako Freiburg (Lankočí, 1968, s. 3). Roku 1586 byla loď farního kostela opatřena klenutím, kde na jednom prkně dřevěného stropu byl nalezen letopočet 1178. Pokud bychom tedy vycházeli z farní
15
kroniky, první písemná zmínka o městě Příbor byla osada s kostelem na dnešním místě již v roce 1178 (Lankočí, 1968, s. 3). V darovací listině z roku 1251, kterou potvrdil markrabě Přemysl Otakar II., se mluví o Příboru. Jedná se tedy o nejstarší listinu, kde se objevuje jméno města (Lankočí, 1968, s. 4). V roce 1585 vypukl ve městě mor, který si vyžádal na 400 obětí. Roku 1596 byl vystavěn kostel sv. Valentina (Lankočí, 1968, s. 5). Roku 1599 byl uveden nový příborský biskup, kníže Dietrichstein. O několik let pozěji v roce 1609 byl znovu vystavěn starý kostel sv. Kříže, tentokrát z kamene a v roce 1615 Dietrichstein potvrdil Příboru dřívější privilegia a rozhodl, že by měl mít Příbor stejné výsady jako velká města, patřící do olomouckého biskupství. Dále udělil městu právo pečetit, což znamenalo soudní pravomoc a kromě toho dal městu nový erb (viz Obr. 1) (Lankočí, 1968, s. 6). Počátkem roku 1694 zřídil Karel II., kníže z Lichtensteinu, piaristickou kolej. Tím se Příbor stal duchovním centrem pro široké okolí (Lankočí, 1968, s. 6). Dne 26. června roku 1846 postihl město velký požár. Oheň vznikl na náměstí v jednom z domů a rozšířil se na dalších 16 měšťanských domů, které do základu shořely. Domy byly znovu vystaveny a dodnes jsou součástí náměstí (Lankočí 1968, s. 6). Velký význam pro rozšíření kultury města mělo zřízení učitelského ústavu v roce 1875. V roce 1892 byla dokončena stavba chlapecké a dívčí měšťanské školy a roku 1902 byla založena vyšší zemská reálka, později reálné gymnázium (Lankočí, 1968, s. 7). V první polovině 19. století bylo ve městě přes 400 soukenických mistrů. Do sedmdesátých let postupně zastavili výrobu, když začala ve městě výstavba továren. Důkazem průmyslové vyspělosti byly krajinské výstavy v letech 1887 a 1911 (Lankočí, 1968, s. 7). 25. října 1931 byla slavnostně odhalena pamětní deska Sigmunda Freuda na jeho rodném domě (Lankočí, 1968, s. 8).
16
Po prudkých deštích v roce 1966 vystoupala řeka Lubina z břehů a způsobila rozsáhlé záplavy. Zaplavila přilehlé ulice, kde vznikly velké škody. Ještě tohoto roku se začalo s úpravami náměstí, které bylo slavnostně otevřeno v červnu roku 1967. Tentýž rok byly také opraveny fasády jednotlivých domů na náměstí. Město Příbor se tedy mohlo chlubit nejhezčím náměstím v kraji (Lankočí, 1968, s. 9).
1.2.3 Osobnost Sigmunda Freuda Stručný životopis Sigmund Freud je spojen se třemi městy, kde pobýval. Jedná se o Příbor, jeho rodné město, Vídeň a Londýn. Přestože Sigmund Freud prožil ve městě Příbor pouhé tři roky svého života, zanechalo to v něm silné vzpomínky po celý život. Nejdelší dobu svého života, téměř 80 let, strávil ve Vídni, kde vystudoval gymnázium, lékařskou univerzitu, kde vykonával také lékařskou praxi, přednášel a později se stal profesorem této univerzity. Jeho specializací byla psychiatrie. Roku 1938 odcestoval se zastávkou v Paříži do Londýna, kde také 23. 9. 1939 zemřel (Polášek, 1994, s. 9). Rodina Sigmundova otce Jakuba Freuda přišla do Příbora kolem roku 1840 na pozvání příbuzného. Jakub Freud si v Příboru zřídil textilní obchod. Roku 1855 se oženil s Amálií Nathansonovou z Vídně. Společně se přestěhovali do pronájmu v domě č. 117 a právě zde se 6. května 1856 manželům narodil syn Sigmund. Sigmund byl již třetím dítětem. Dvě děti, bratři Emanuel a Filip, byli z Freudova prvního manželství (Polášek, 1994, s. 9). I přesto, že strávil v Příboru pouze tři roky svého života, považoval Moravu za svou vlast (Polášek, 1994, s. 15). Psychoanalýza zkoumá utajené duševní děje v podvědomí a pudové impulsy, které je způsobují. Jako každá věda, i tato měla, jak své příznivce, tak také odpůrce. V roce 1930 Freud dosáhl obecného uznání a získal Goethovu cenu za dosažené vědecké úspěchy (Polášek, 1994, s. 10). Dr. Sigmund Freud přinesl nové poznatky v poznání duševního života, ukrytého v nevědomí. Psychoanalýza velkým dílem přispěla v medicíně, psychologii a v dalších příbuzných oborech. Pomohla k navrácení životní rovnováhy postiženým lidem (Polášek, 1994, s. 12).
17
Sigmund Freud a město Příbor Také město Příbor nezapomíná na svého slavného rodáka. První pamětní deska byla odhalena 25. října 1931, právě na rodném domě S. Freuda. Slavnosti se zúčastnila i Freudova dcera, která podpořila význam slavnosti. Kvůli špatnému zdravotnímu stavu se S. Freud nezúčastnil této slavnosti. Zaslal omluvný a děkovný dopis. Po okupaci města v roce 1938 byla pamětní deska stržena kvůli Freudovu židovskému původu. Po skončení druhé světové války byla deska roku 1945 obnovena. Ani tato deska se neuchovala dodnes. Nynější podoba desky, tedy reliéf, byla odhalena až roku 1969 a je umístěna na domu dodnes. Kromě odhalení této desky 4. října 1969, byla v muzeu otevřena Pamětní síň S. Freuda, jejíž expozice přibližovala blíže jeho život a dílo. Při této slavnosti byl na Jičínské ulici odhalen také Freudův pomník. Také náměstí v Příboru bylo 22. 2. 1990 pojmenováno podle tohoto slavného rodáka, tedy náměstí Sigmunda Freuda (Polášek, 1994, s. 15). Dne 6. dubna 1990 byla v Příboru založena Společnost Sigmunda Freuda (SSF). Hlavní činností spolku je propagace vědeckého díla S. Freuda, navazování kontaktů se spolky zaměřenými na podobnou tématiku, jak u nás tak v zahraničí. Sídlo společnosti je v Městském muzeu (Polášek, 1994, s. 16). Pozornost o město Příbor z řad světových odborníků je jak u nás, tak i v zahraničí. Dodnes navštívilo město tisíce Freudových příznivců i světových odborníků a to z mnoha částí světa (Polášek, 1994, s. 26).
Obr. 4: Sigmund Freud (Zdroj: www.heroeswiki.com, 2010)
18
1.3 Předpoklady pro rozvoj cestovní ruchu města Příboru 1.3.1 Lokalizační předpoklady Přírodní předpoklady Město Příbor se rozkládá v poměrně rozmanité krajině a skládá se ze tří částí Hájov, Prchalov a Příbor. Území okresu Nový Jičín, v němž se město Příbor nachází, se rozprostírá v klimaticky mírně teplé oblasti. Klimaticky nejvýhodnějším místem je střed okresu. Směrem k východu i západu se podmínky se stoupající nadmořskou výškou zhoršují, ale i přes rozdílnost klimatických podmínek je území vhodné pro zemědělskou výrobu [2]. Město Příbor a jeho okolí se z hlediska geomorfologického členění nachází v soustavě vnějších Západních Karpat, celku Podbeskydské pahorkatiny, podcelku mírně členité Příborské pahorkatiny s nadmořskými výškami 265 - 350 metrů. V severovýchodní části území, v katastrálním území Klokočov u Příboru, je mapován ojedinělý výskyt zkřemenělých korálových vrstev. Tyto vrstvy jsou pozůstatkem moře, které zde zasahovalo v období druhohor [3]. Příbor se nachází na obou březích řeky Lubiny, pravý přítok řeky Odry. Odvodňuje jihovýchodní a východní část okresu Nový Jičín [12]. Z přírodních zajímavostí v Příboru můžeme zmínit památné stromy jako liliovník tulipánokvětý a lípa velkolistá. Strom liliovník se nachází v zahradě u muzea v Příboru. Stáří stromu je 80 let. V Příboru a přilehlém okolí je několik chráněných stromů lípy velkolisté. Jeden z chráněných stromů se nachází přímo v městském parku v Příboru. Stáří stromu je 150 let [16]. Ve městě je Sarkandrova studánka, u které je také kaple vystavěná v roce 1866. Podle pověsti má voda léčivé účinky. Pro vodu z této studánky si jezdili i lidé ze Slezska i Slovenska [16].
19
Kulturně – historické předpoklady Ve městě Příbor byla vytvořena naučná trasa městskou památkovou rezervací. Naučná trasa přibližuje nejvýznamnější památky města (viz Obr. 5). Na náměstí Sigmunda Freuda se nachází informační tabule se zvukovým průvodcem, kde jsou vyobrazeny všechny památky naučné trasy. Naučná trasa městskou památkovou rezervací byla vytvořena za cílem přiblížit nejvýznamnější památky občanům a především návštěvníkům. Tato naučná trasa vznikla v rámci Regionálního operačního programu NUTS II Moravskoslezsko, kde byla využita dotace necelých 2 milionů z prostředků Evropské unie. Částečně se finančně podílelo i město Příbor.
Trasa byla vytvořena v roce 2008 a je
přizpůsobena jak pro pěší, tak i pro cyklisty. Je na ní celkem 8 zastavení [27]. Trasa začíná i končí na náměstí Sigmunda Freuda. Začíná se zastavením č. 1, kde se nachází informační panel se zvukovým průvodcem, kde může turista získat informace nejen o naučné trase, ale i o dalších památkách a atraktivitách města. Všechny texty i zvukové spoty jsou v českém, anglickém a německém jazyce. Na ostatních sedmi zastavení jsou umístěny kované tabule s informacemi o dané památce. Tyto zastavení slouží také jako odpočívadla vybavená lavičkami. Na zastávce jsou rovněž směrovky, které navádějí na další zastavení. Zastavení č. 1 je Náměstí Sigmunda Freuda. Dnešní podoba náměstí vznikla po rekonstrukci, které probíhaly v letech 1966 – 1997 a 2000 – 2001. Původně bylo náměstí i podloubí vydlážděno říčními kameny. Uprostřed náměstí stojí socha Panny Marie a sochy sv. Rocha a sv. Floriána. Vedle stojí kašna z roku 1899 [8]. Zastavení č. 2 je památník Sigmunda Freuda, který pochází z roku 1969 [8]. Zastavení č. 3 je rodný dům Sigmunda Freuda. Nachází se v Zámečnické ulici, která byla v roce 1975 zbourána a jako jediný byl zachován právě rodný dům. V roce 2005 byl dům odkoupen od soukromého vlastníka. Byl zrekonstruovaný do podoby 2. poloviny 19. století a 27. května 2006 byl dům slavnostně otevřen pro veřejnost [8]. Zastavení č. 4 je kostel Narození Panny Marie. Kostel pochází z poloviny 13. století. Původně byl kostel dřevěný a později přestavěn v gotickém a barokním slohu. 20
Poslední velká rekonstrukce proběhla v letech 2000 – 2005. Kolem kostela vede křížová cesta z roku 1887 [8]. Zastavení č. 5 je kostel Sv. Kříže, který byl postaven v roce 1645 na místě původního dřevěného kostela z roku 1516. V průběhu 19. a 20. století byl postupně rekonstruován do dnešní podoby [8]. Zastavení č. 6 je kostel Sv. Františka. Kostel byl postaven v roce 1622 a prošel generální
opravou
v rámci
programu
regenerace MPR a následně byl dne 13. 11. 1994 slavnostně otevřen [8]. Zastavení č. 7 je kostel Sv. Valentina. Kostel byl původně dřevěný postavený roku 1596. Jedná se o barokní stavbu, která byla v letech 1760 – 1766 přeměněna do dnešní podoby [8]. Obr. 5: Naučná trasa MPR Příbor
Zastavení č. 8 je Piaristický klášter. Piaristické
gymnázium
bylo
založeno
(Zdroj: www.pribor.eu, 2014)
5. 2. 1694. Budova byla postavena v letech 1694 – 1700 a v současné době je v budově základní umělecká škola, muzea a městská knihovna. Za prohlídku stojí zejména bývalý refektář [8].
Legenda (Obr. 5): 1. Náměstí Sigmunda Freuda
5. Kostel sv. Kříže
2. Památník Sigmunda Freuda
6. Kostel sv. Františka
3. Rodný dům Sigmunda Freuda
7. Kostel sv. Valentina
4. Kostel Narození Panny Marie
8. Piaristický klášter
21
1.3.2 Selektivní předpoklady Demografické předpoklady Město Příbor má 8 366 obyvatel. Rozdělení podle pohlaví je následující 4 086 z celkového počtu obyvatel zaujímají muži a 4 280 ženy. Věková struktura obyvatelstva ve věku od 0 do 14 let je 14,4 % z celkového počtu, nejvíce obyvatel města je ve věku 15 – 64 let zaujímá 68,5 %. Obyvatel nad 65 let věku je 16,9 % (zdroj ČSÚ, data rok 2011). Urbanizační předpoklady Moravskoslezský kraj s více než 1 226 tisíci obyvateli je třetím nejlidnatějším krajem v ČR. Na druhou stranu s počtem 300 obcí se řadí mezi regiony s nejmenším počtem sídel. Hustota osídlení je 226 obyvatel na km². Většina obyvatel kraje, tedy 60 %, žije ve městech nad 20 tisíc obyvatel, což je v rámci ČR výjimečné. V Ostravě žije téměř 300 tis. obyvatel, což je zhruba čtvrtina obyvatel kraje. Okres Nový Jičín, v němž se město Příbor nachází, leží v jižní části ostravské průmyslové aglomerace. Svou rozlohou se řadí spíše mezi menší okresy v rámci České republiky [1]. Sociologické předpoklady Kraj je celostátním centrem hutní výroby, současně je zde soustředěna i těžba téměř celé produkce černého uhlí ČR, i když dochází k poklesu vytěženého množství. Vedle těchto tradičních odvětví se v kraji dále prosazuje výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody, výroba dopravních prostředků a chemický a farmaceutický průmysl [1]. Kraj má problémy zejména s vyšším podílem nezaměstnaných osob a podílem dlouhodobě nezaměstnaných osob (déle než 12 měsíců). Region Moravskoslezského kraje je vybaven kvalitním systémem školního vzdělávání [1]. Ekologické předpoklady Od počátku devadesátých let dochází k podstatnému zlepšení stavu životního prostředí
vlivem
poklesu
průmyslové
výroby,
používání
šetrnějších technologií a značným investicím do ekologických opatření. I přes tato uvedená zlepšení patří kraj nadále mezi nejzatíženější oblasti v České republice [2]. 22
1.3.3 Realizační předpoklady Komunikační předpoklady Okres se rozprostírá v oblasti Moravské brány. Tato oblast disponuje významnou infrastrukturou celostátního i mezinárodního významu, jako jsou dálnice z Brna do Ostravy [2]. Krajem vede dálnice D1 (Praha – Brno – Ostrava) o délce téměř 80 km řeší dopravní obslužnost a ekonomické oživení. Silniční komunikační systém dále doplňují hlavní mezinárodní silnice I/11 (E 75): Opava – Ostrava – Český Těšín – Mosty u Jablunkova a I/48 (E 462): Nový Jičín – Frýdek - Místek – Český Těšín, které procházejí východní částí kraje. Moravskoslezský kraj protínají dva železniční tahy evropského významu, elektrifikované tratě č. 270 a č. 320. Trať č. 270 je významným úsekem hlavní železniční trasy ČR Praha – Bohumín. Letecký provoz zajišťuje druhé největší letiště v České republice, mezinárodní letiště v Mošnově [1].
Materiálně – technické předpoklady Ve městě Příboru i blízkém okolí je široká nabídka ubytovacích a stravovacích zařízení. V mnoha případech se jedná především o menší hotely a penziony. Ceny za poskytování ubytování jsou přijatelné. Průměrná cena za jednolůžkový pokoj je 550 Kč na osobu/noc. Průměrná cena za ubytování je aktuální k roku 2014 [11]. Hotel u Freuda Hotel leží přímo v historickém centru, v blízkosti rodného domu Sigmunda Freuda. Hotel disponuje restaurací v irském stylu. Pokoje jsou vybaveny sociálním zařízením, televizí a satelitem. Možnost parkování je asi 50 m od hotelu [5]. Penzion Siesta *** Jedná se o penzion v historickém centru města. Nabízí luxusní ubytování pro víkendový pobyt, manažery i pro rodinu s dětmi. Pokoje jsou vybaveny vlastním sociálním zařízením a televizí. Pokoje jsou vybaveny přístupem k Internetu [22].
23
Penzion Freudův sen *** (viz Obr. 6) Hotel je situován v centru historické části města, ve stylově zrekonstruované budově. V blízkosti hotelu se nachází hned několik historických budov. Jedná se o rodný dům Sigmunda Freuda, piaristickou kolej, gymnázium a další historické objekty. V hotelu je apartmán s ložnicí a pracovním koutem, kuchyňka s ledničkou, pračka, koupelna se sprchovým koutem a dalším příslušenstvím. U hotelu je možnost posezení na venkovní terase. Možnost parkování je hned budovy [21]. Penzion St. Florian *** Penzion nabízí stylové ubytování v rodinném penzionu s možností uspořádání slavnostních akcí pro větší počet osob [23]. Kromě uvedených možností ubytování se ve městě Příbor a v blízkém okolí nachází i další ubytovací zařízení.
Obr. 6: Penzion Freudův sen *** (Zdroj: www.freudu-sen.hotel.cz, 2014)
24
1.4 Stupně památkově chráněného území Památkové rezervace se rozdělují na několik typů a to na městské, vesnické, archeologické a ostatní památkové rezervace. Představuje vyšší ochranu památkově hodnotného území [19]. Městská památková rezervace se vyznačuje historickou zástavbou s velkým podílem architektonicky hodnotných staveb, z nichž jsou mnohé prohlášeny nemovitými kulturními památkami. Jedná se o území bez výrazných novodobých rušivých stavebních zásahů a dochovaným historickým půdorysem, zástavbou v původních tvarech včetně tvarů střech a okolní vegetace. V zájmu zachování hodnot tohoto území je vyžadována poměrně přísná a důsledná ochrana [19]. Smyslem prohlášení určitého území památkovou rezervací je snaha chránit prostředí sídla jako celku, aby zástavba v celém vymezeném území respektovala historický charakter sídla a případné úpravy směřovaly k danému charakteru a nápravě případných dřívějších nevhodných zásahů staveb a i prostředí daného území [19]. Nižším stupněm ochrany jsou památkové zóny. Jedná se o území sídelních útvarů nebo jejich částí, které se zpravidla vyznačují zachovalou půdorysnou osnovou a strukturou s nižším podílem dochovaných původních historických staveb [19]. Nejnižším stupněm ochrany v této kategorii je památkové ochranné pásmo. Toto ochranné pásmo se může týkat nemovité kulturní památky, národní kulturní památky a památkově chráněných území. Slouží k ochraně obrazu památkově chráněného území [19]. Památková péče v podobě zásahů ze strany státní správy byla v určité ucelenější formě realizována od 2. poloviny 19. století a jejím základním cílem bylo a stále je zachování a ochrana hmotného kulturního dědictví pro následující generace [18].
25
1.5 Městská památková rezervace Příbor Historické jádro města Příbor bylo dne 19. dubna 1989 nařízením vlády zákonem č. 54/1989
Sb.
vyhlášeno
Městskou
památkovou
rezervací
Příbor.
Dne
8. června 1998 bylo vymezeno rozhodnutím č.j. 911/98-RR-401/Ma i Ochranné pásmo Městské památkové rezervace Příbor (viz Obr. 7) [13]. Rezervace se rozkládá v okolí náměstí Sigmunda Freuda. Město Příbor, společně s využitím dotací z Evropské unie v rámci Regionální operačního programu NUTS II Moravskoslezsko, vytvořilo naučnou stezku, která byla poprvé zrealizována v roce 2008 a vede právě přes nejvýznamnější památky města [9].
Obr. 7: Vymezení hranic a ochranného pásma MPR Příbor (Zdroj: www.pribor.eu, 2014)
Legenda (Obr. 7):
Městská památková rezervace Příbor Ochranné pásmo Městské památkové rezervace Příbor
26
1.6 Financování památkové péče 1.6.1 Program regenerace Finanční prostředky pro Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón, schválený usnesením vlády ČR č. 209/1992 jsou využitelné a zúčtovatelné se státním rozpočtem v příslušném kalendářním roce [14]. Výběr měst a stanovení výše finanční podpory se posuzuje podle toho, do jaké míry město splňuje podmínky Programu regenerace, kterými jsou zejména existence a kvalita městského programu regenerace, územně plánovací dokumentace a úroveň a výsledky činností místní pracovní skupiny [14]. Program regenerace městské památkové rezervace Příbor vznikl v roce 2002 za účelem vytvoření souhrnného opatření pro revitalizaci historického centra města Příbor. Cílem Programu regenerace MPR je usměrňování staveních úprav domů a veřejných prostranství MPR Příbor. Na základně platného Programu regenerace je možné získání dotací Ministerstva kultury ČR [10]. Prvotní Program regenerace MPR Příbor platný pro období 2003 – 2007 byl vypracován Ing. Bedřichem Turkem a to ve spolupráci s odborem rozvoje města MěÚ Příbor a komisí pro regeneraci MPR Příbor [10]. Výše dotace, pro město Příbor, ze státního rozpočtu pro toto období bylo 1,665 milionů [20]. Následující Aktualizace Programu regenerace byla schválena v roce 2008 pro platné období 2008 – 2012. Poslední Aktualizace Programu regenerace byla schváleno 1.11.2012 pro platné období 2013 – 2017 [10].
1.6.2 Regionální operační program NUTS II Moravskoslezsko Tento operační program je určen pro region soudružnosti Moravskoslezsko, který je totožný s Moravskoslezským krajem. ROP Moravskoslezsko spadá mezi regionální operační programy v cíli Konvergence a z Evropského fondu pro regionální rozvoj je pro něj vyčleněno 734,27 mil. € a to pro období 2007 – 2013 [4]. ROP Moravskoslezsko obsahuje 5 prioritních os rozdělujících operační program na logické celky, a ty jsou dále konkretizovány prostřednictvím tzv. oblastí podpory,
27
které vymezují, jaké typy projektů mohou být v rámci příslušné prioritní osy podpořeny. Prioritní osy jsou následující: •
Regionální infrastruktura a dostupnost
•
Podpora prosperity regionu
•
Rozvoj měst
•
Rozvoj venkova
•
Technická výpomoc
ROP Moravskoslezsko byl schválen Evropskou komisí 3. prosince 2007 [4]. Z tohoto regionálního operačního programu získalo město Příbor dotaci ve výši 1,9 milionů korun, která byla použita na vybudování naučné trasy městskou památkovou rezervací. Jedná se o vůbec první ukončený a proplacený projekt z ROP Moravskoslezsko [27].
1.6.3 Finanční mechanismy EHP / Norsko (FM) FM známé také jako Norské fondy jsou často řazeny mezi fondy Evropské unie, ale není tomu tak. Dne 13. Října 2003 byla podepsána Dohoda o účasti České republiky v Evropském hospodářském prostoru (EHP). Na jedné straně byla uzavřena mezi ES a na straně druhé se zeměmi Evropskému sdružení volného obchodu a to Lichtenštejnskem, Islandem a Norskem (ESVO). Doplňují ji dvoustranné smlouvy – Memoranda pro porozumění pro oba finanční mechanizmy, která byla sjednána mezi vládami zemí EHS a ESVO, respektive Norského království, a vládou České republiky. S Norskem došlo k podpisu smlouvy 19. Října 2004 a s EHS byla smlouva podepsána 2. Prosince 2004 [15]. 16. června 2011 podepsaly Česká republika, Norsko, Island a Lichtenštejnské knížectví Memoranda o porozumění pro implementaci Finančního mechanismu EHP a Finančního mechanismu Norska pro období 2009 – 2014. Celková výše podpory pro Českou republiku je 131,80 mil. Eur. Budou podporovány projekty zaměřené zejména na ochranu
životního prostředí, uchovávání kulturního dědictví,
zdravotnictví, vědu a výzkum, rozvoj občanské společnosti, rovné příležitosti, ohrožené děti a mladistvé a spolupráci škol [15].
28
1.6.4 Finanční prostředky z rozpočtu Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj poskytuje finanční pomoc na obnovu památek formu dotačního programu nebo fondu individuálních dotací. Dotační program obnovy nemovitých
kulturních
památek
a
památkově
chráněných
nemovitostí
v Moravskoslezském kraji, realizovaný již od roku 2004, bývá na každý rok vyhlašován radou kraje. Cílem programu je záchrana a obnova významných kulturních památek v regionu, které jsou ve špatném technickém stavu a nutně potřebují opravit. O peníze na opravy památek z dotačního programu se mohou ucházet pouze vlastníci kulturních památek zapsaných v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky nebo majitelé nemovitostí nacházejících se na území památkových zón či památkových rezervací v Moravskoslezském kraji. Podpora je určena mimo jiné těm vlastníkům památek, kteří nemohou z vlastních zdrojů uhradit veškeré náklady spojené s opravami. V Moravskoslezském kraji bylo pro rok 2014 schváleno celkem 21 žádostí o poskytnutí dotací v celkové výši 5 000 000 Kč [17]. Pro toto období nezískalo město Příbor žádnou dotaci z tohoto rozpočtu kraje.
29
2 Analýza postojů návštěvníků a turistů k vyhlášení městské památkové rezervaci Příbor Hlavním cílem této bakalářské práce byla analýza postojů návštěvníků a turistů k městské památkové rezervaci Příbor a zhodnotit tak význam pro cestovní ruch. Informace získané přímo od návštěvníků města mohou pomoci ke zkvalitnění dosud poskytovaných služeb a pro další rozvoj města. Program regenerace, který poprvé proběhl v roce 2002, pomohl k zrekonstruování a zvelebení, jak jednotlivých památek, tak celého města, což bylo dalším krokem k přilákání většího počtu turistů. Díky zatraktivnění města se zvyšuje počet návštěvníků, kteří sebou přinášejí finanční prostředky pro dané město. Mnou vybraná bakalářská práce je dílčí částí rozsáhlého průzkumu všech městských památkových rezervací na území České republiky. Tento typ bakalářských prací je zpracovávám ze dvou pohledů a to z pohledu občana, který v dané MPR žije a z pohledu návštěvníka a turisty. Ve své práci se tedy zaměřuji na již vybranou skupinu lidí a těmi jsou návštěvníci a turisté daného města.
2.1 Metodika výzkumu Cílem práce bylo zhodnotit význam vyhlášení městské památkové rezervace Příbor. Data ke zpracování praktické části jsem získala z terénního šetření formou dotazníku. Pomocí těchto dat byl vytvořen profil návštěvníka. Dotazník se skládal ze 14 otázek. V dotazníku byly použity zejména otázky uzavřené nebo polootevřené (viz Příloha 1). Dotazníkové šetření probíhalo přímo ve městě Příbor a to v blízkosti významným památek zejména rodného domu Sigmunda Freuda, kde je koncentrace návštěvníků největší, dále na náměstí Sigmunda Freuda. Z důvodu velkého množství zahraničních návštěvníků z různých částí světa byl celý dotazník přeložen do anglického jazyka. V rámci dotazníkového šetření bylo vyplněno celkem 100 dotazníků. Získaná primární data byla matematicko – statistickými metodami zpracována v programu MS Excel, analyzována a poté vyhodnocena. Průzkum probíhal v období listopad 2013 – říjen 2014.
30
2.2 Vyhodnocení šetření Každá otázka z dotazníkového šetření je zobrazena pomocí grafického znázornění. Není - li uvedeno jinak, všechna grafická znázornění jsou dílem autorky. Uvedená data jsou uvedena v %. Tabulka 2: Základní charakteristika respondentů
Kritérium
Vymezení
Počet v %
Pohlaví
Muž Žena do 17 let 18 až 25 let 26 až 35 let 36 až 45 let 46 až 55 let 56 a více Základní/Vyučen Střední Vysokoškolské Česká republika Německo Slovensko Francie Polsko Slovensko Velká Británie USA Rusko Španělsko Belgie
33 67 5 26 31 21 9 8 3 35 62 58 3 9 1 8 7 6 4 1 1 2
Věk
Vzdělání
Stát, trvalého bydliště
Zdroj: vlastní zpracování, 2014
31
Graf 1: Hlavní důvod návštěvy města Příboru
2% 3%
8% dovolená, odpočinek 34%
12%
výlet návštěva příbuzných projíždím služební cesta
9%
zdr. pobyt, léčení, lázně jiné důvody 32%
Z Grafu 1 vyplívá, že pro více než polovinu respondentů tedy 66 % bylo hlavním důvodem návštěvy Příboru dovolená, odpočinek nebo výlet. Lze tedy říci, že velká část respondentů jsou turisté, kteří stráví buď přímo v Příboru, nebo okolí více než jeden den. Větší procento respondentů odpovědělo, že městem Příbor pouze projíždí, jedná se o 12 %. U té příležitosti zpravidla i tito respondenti navštíví některé památky. Velmi malé procento respondentů vybralo jako důvod návštěvy města zdravotní pobyt nebo služební cestu. Jinými důvody pro návštěvu města Příbor, kde bylo možné zvolit vlastní odpověď, byl např. studentský pobyt, press trip (jedná se o organizovanou návštěvu novinářů do zvolené destinace), zvídavost.
Z Grafu 2 vyplívá, že více než polovina dotázaných navštívilo město Příbor poprvé. Podruhé navštívilo město 18 % respondentů. Více než dvakrát navštívilo město 5 % dotázaných. Několikrát ročně navštěvuje město Příbor velmi malé procento návštěvníků. Z výše uvedeného Grafu 2 tedy vyplívá, že naprostá většina respondentů navštívilo město Příbor poprvé.
32
Graf 2: Návštěvnost města
3%
6% 4%
5%
poprvé podruhé potřetí několikrát ročně
18%
jednou za rok 64% jednou za tři roky
Graf 3: Návštěvnost města Příboru během roku
2%
18% 24% jaro léto podzim zima
56%
Jak ukazuje Graf 3, nejvíce respondentů navštívilo město Příbor v létě, jedná se o 56 %. Jaro a podzim je také oblíbené roční období na návštěvu tohoto města. Naopak v zimním období počet návštěvníků a turistů stagnuje. Během zimního období navštíví město Příbor opravdu jen malé procento návštěvníků. Je tomu tak i díky nepříznivému počasí v zimních měsících především v tomto regionu.
33
Graf 4 ukazuje dobu, po kterou se respondenti zdrží ve městě Příbor. Pro rozdělení respondentů podle určité hranice jsem zvolila kriteriální hranici pod 5 hodin, nad 5 hodin, pod 5 dní a nad 5 dní. Více než polovina dotázaných se zdrží ve městě Příbor pod 5 hodin. V tomto případě se jedná o tzv. výletníky, kteří se ve městě Příboru nezdrží déle než jeden den. Jedná se tedy, buď o jednodenní návštěvníky, nebo o turisty, kteří využijí ubytování v jiném městě než v Příboru. Graf 4: Doba, po kterou se návštěvníci a turisté zdrží ve městě Příboru
8%
22%
méně než 5 hodin více než 5 hodin 51%
méně než 5 dní více než 5 dní
19%
Graf 5 se týká pouze cizinců. Jedná se o rozdělení cizinců podle toho, jak dlouho se zdrží v České republice. Pro toto vyjádření jsem zvolila kriteriální hranici pro délku pobytu pod 5 dní nebo nad 5 dní. Z Grafu 5 je patrné, že převážná většina se zdrží v České republice více než 5 dní. Jedná se tedy o turisty, kteří tráví v České republice delší dobu. Z dotazníkového šetření bylo zjištěno, že se jedná o dobu v průměru dvou týdnů.
34
Graf 5: Doba, po kterou se respondenti zdrží v České republice (pouze pro cizince)
31%
méně než 5 dní více než 5 dní
69%
Graf 6: Navštěvovaná místa
7% 11% Rodný dům S. Freuda 37%
Piaristický klášter Kostel Panny Marie Náměstí S. Freuda
25%
Kostel Sv. Valentina Jiné 9% 11%
Hlavním důvodem návštěvy města Příboru je prohlídka rodného domu Sigmunda Freuda, který slouží jako museum. Vedle této památky je pro návštěvníky zajímavé především náměstí Sigmunda Freuda. U prostřed náměstí se nachází barokní sousoší, které je tvořeno trojicí soch sv. Floriána, Panny Marie s Jezulátkem a sochou 35
sv. Rocha. Vedle sousoší se nachází kašna z roku 1899. Další často navštěvovanou památkou je především piaristický klášter, kostel Narození Panny Marie a kostel sv. Valentina. Respondenti měli také možnost vlastní odpovědi na otázku: Co hodláte navštívit nebo jste již navštívili ve městě Příbor a jeho okolí? Dotazovaní zpravidla odpověděli, že navštívili i okolní města jako např. Hukvaldy, Nový Jičín, Štramberk. Několik respondentů poukázalo za znepřístupnění některých památek např. kostel sv. Kříže. Graf 7: Ubytování
8% 20% 16% ve městě Příbor v tomto regionu
0%
na více místech jinde
56%
Otázka ohledně ubytování se týkala především turistů, kteří stráví ať už přímo v Příboru nebo okolí více dní. Více než polovina dotázaných bylo ubytováno ne přímo v Příboru, ale v jeho okolí. Jedná se o okolní města např. Nový Jičín, Štramberk, Frýdek Místek. Menší procento respondentů zvolilo ubytování přímo v Příboru, kde se nachází poměrně velké spektrum ubytovacích zařízení více klasifikačních stupňů. V Příboru se nacházejí převážně penziony s menší ubytovací kapacitou. 16 % dotázaných využilo kombinace ubytování na více místech.
36
Graf 8: Ubytovací zařízení
12% hotel
29%
ubytování v soukromí 14%
chata penzion
2%
kemp u známých
7%
jinak
19% 17%
Tento graf ukazuje jaký, typ ubytovacího zařízení návštěvníci zejména preferují. Z Grafu 6 vyplívá, že nejvíce respondentů zvolilo jako typ ubytovacího zařízení hotel. Další možností, kterou zvolilo také větší procento dotázaných, byl penzion. Turisté si mohou vybrat z velkého množství penzionů přímo v Příboru. Překvapivé zjištění bylo, že 17 % dotázaných zvolilo jako druh ubytovacího zařízení chatu. Ubytování u známých nebo příbuzných bylo také častou odpovědí. Graf 9: Priority pro výběr regionu
15% 32% příroda
12%
kultura sport ostatní
41%
37
Graf 9 ukazuje hlavní priority, které by mohli být důvodem návštěvy Příboru. Hlavní prioritou návštěvy města Příboru a jeho okolí je především kultura, ale také příroda. Není divu, že krajina je prioritou pro výběr tohoto regionu. Město Příbor se totiž nachází v předhůří Beskyd. Tyto dvě priority hrají tedy hlavní roli při výběru tohoto místa. Dalšími důvody byl ale také sport, a to především aktivní rekreace a turistika (viz Graf 9 c). Ostatní uváděné důvody byly pracovní důvody a především soukromé důvody (viz Graf 9 d). Graf 9 a): Příroda jako priorita pro výběr regionu
6% 19%
čisté životní prostředí klidné prostředí bez hluku lesy a krajina 47%
vodní plochy a toky 28%
Graf 9 a) ukazuje již konkrétní důvody, které mohou být prioritou pro výběr regionu z pohledu přírody. Respondenti, kteří zvolili přírodu jako důvod návštěvy Příboru a jeho okolí, to byla především krajina a lesy. Klidné prostřední bez hluku bylo dalším důvodem. Oblast, Příboru se nachází v předhůří Beskyd, je umístěn v klidné a rozmanité krajině. Příbor a okolní krajina je vhodná pro rekreaci a sportovní aktivity. Pozn. Na tuto otázku odpovědělo 35 respondentů z celkového počtu 100 dotázaných.
38
Graf 9 b): Kultura jako priorita pro výběr regionu
13%
8%
historická města a památky dobře vybavená zařízení pro turisty kulturní akce a zábava
79%
Hlavní prioritou návštěvy Příboru je především kultura. Jedná se zejména o historii a památky a to nejen v Příboru. Necelých 80 % respondentů cestuje do této oblasti pro bohatou historii a velké množství kulturních památek a konaných kulturních akcí. Pozn. Na tuto otázku odpovědělo 45 respondentů z celkového počtu 100 dotázaných. Graf 9 c): Sport jako priorita pro výběr regionu
42% rekreační sport a turistika aktivní rekreace 58%
39
Pozn. Na tuto otázku odpovědělo 12 respondentů z celkového počtu 100 dotázaných. Graf 9 d): Ostatní priority pro výběr regionu
27%
pracovní důvody soukromé důvody
73%
Graf 9 d) zobrazuje ostatní priority, pro které respondenti navštívili město Příbor. Jak vyplívá z výše uvedeného grafu, ostatními důvody byly především soukromé důvody, které nebyly dále specifikovány. Pozn. Na tuto otázku odpovědělo 15 respondentů z celkového počtu 100 dotázaných. Graf 10: Velikost cestovní skupiny
5%
3% 21%
sám s rodinou nebo přáteli skupinová zájezd jinak
71%
40
Z Grafu 10 vyplívá, že naprostá většina návštěvníků (80 %) cestovalo do Příboru s rodinou nebo přáteli. Necelých 30 % respondentů cestovalo samo. V některých případech se jednalo o skupinový zájezd. V ostatních případech se jednalo např. o zahraniční studenty, kteří město Příbor navštívili se spolužáky. Graf 11: Zvolený dopravní prostředek do města Příboru
8%
auto
18%
motorka 48% autobus vlak 14%
pěšky
12%
Necelá polovina dotázaných přicestovalo do Příboru vlastním autem. Celým krajem vede hustá síť silničních komunikací. Dostupnost do města je tedy velice dobrá. Necelých 15 % respondentů využilo autobus. Do Příboru jezdí pravidelná linka společnosti Student Agency na trase Brno – Ostrava. Tato linka zastavuje přímo v Příboru a jezdí v pravidelných 2 hodinových intervalech. Kromě této možnosti lze samozřejmě využít i běžných linkových autobusů. Necelých 20 % respondentů využilo jako dopravní prostředek vlak.
V Grafu 12 jsou zaznamenána trvalá bydliště návštěvníků, kteří navštívili město Příbor. Bylo zvoleno jednotné zaznamenání a to z pohledu krajů v rámci České republiky. Jedná se pouze o odpovědi, získané od respondentů, kteří mají trvalé bydliště na území České republiky. Největší počet návštěvníků mělo trvalé bydliště v Moravskoslezském kraji (28 %). Poměrně mnoho návštěvníků cestovalo do Příboru ze Středočeského a Jihomoravského kraje. 41
Graf 12: Trvalá bydliště respondentů (pouze občané České republiky)
3%
5% Plzeňský
28%
Jihočeský Středočeský
25%
Královehradecký Pardubický Jihomoravský 11%
Zlínský 3%
Moravskoslezský
3%
22%
Graf 13: Vzdálenost dotazovaných z místa jejich trvalého bydliště do města Příboru
Odpovědi respondentů v %
40
37
35 30 25
21
20 15 15 10 5
7
5
4
3
5 2
1
0 11 až 50 51 až 101 až 201 až 401 až 801 až 1 1601 až 2001 až 3001 až 5001 a km 100 km 200 km 400 km 800 km 200 km 2000 km 3000 km 5000 km více Vzdálenost uvedená v km
Z Grafu 13 je patrné, že vzdálenosti dotazovaných z místa jejich trvalého bydliště jsou různorodé. Graf 13 zobrazuje odpovědi, jak občanů, kteří mají trvalé bydliště na území České republiky, tak také cizinců. Většina respondentů, necelých 40 %, přicestovalo se vzdálenosti v rozmezí 201 až 400 km. Což je přibližně vzdálenost
42
v rámci České republiky. Někteří dotazovaní přicestovali se vzdálenějších částí Evropy ale i světa např. USA (Georgia, Kalifornie), Velká Británie (Wales), Rusko (Moskva), Španělsko (Katalánsko), Francie, Belgie.
Graf 14: Průměrné výdaje za ubytování
3% 6% 29% 20%
do 100 Kč 101 až 400 Kč 401 až 700 Kč 701 až 1 000 Kč 1 001 až 1 300 Kč
11%
nad 1 300 Kč 31%
V Grafu 14 je znázorněno rozmezí finančních výdajů, které turisté utratili za ubytování během doby strávené v tomto městě popřípadě jeho okolí. Jedná se o průměrné výdaje na osobu a den v Kč (bez cestovních výloh). Přibližně 30 % dotazovaných hodlá za ubytování v Příboru vynaložit finanční částku v rozmezí přibližně od 100 Kč do 400 Kč.
V Grafu 15 je uvedeno rozmezí finančních výdajů, které respondenti utratili za stravování během návštěvy města Příbor. Jedná se opět o průměrné výdaje na osobu a den v Kč. Více než polovina dotázaných utratí za stavování finanční částku v rozmezí mezi 100 až 400 Kč.
43
Graf 15: Průměrné výdaje za stravování
2% 6%
16%
14% do 100 Kč 101 až 400 Kč 401 až 700 Kč 701 až 1 000 Kč nad 1 300 Kč
62%
Graf 16: Průměrná vydaná částka za vedlejší výdaje
2% 2% 5% 25%
9%
do 100 Kč 101 až 400 Kč 401 až 700 Kč 701 až 1 000 Kč 1 001 až 1 300 Kč nad 1 300 Kč 57%
Graf 16 zobrazuje finanční částky, které respondenti utratili za vedlejší výdaje. Jedná se především o suvenýry nebo drobnosti, které nespadají do skupiny ubytování nebo stravování. Jde o průměrnou částku na osobu a den v Kč. Více než polovina dotázaných utratí ve městě Příbor částku přibližně od 100 až 400 korun.
44
Profil návštěvníka Ze získaných dat dotazníkového šetření byl sestaven profil návštěvníka. Jedná se o rysy typického návštěvníka městské památkové rezervace Příbor. Při vyhodnocení typického profilu návštěvníka vyšla z dotazníkového šetření žena ve věku od 26 do 35 let, s dosaženým vysokoškolským vzděláním, pocházející z České republiky, konkrétně z Moravskoslezského kraje. Tato osoba navštívila město Příbor poprvé a to v letním období. Do města přicestovala osobním autem. Osoba tráví v Příboru svoji dovolenou nebo se jedná o výlet. Cestuje spolu s rodinou nebo přáteli. Hlavní navštívenou památkou je pro tuto osobu rodný dům Sigmunda Freuda. Tato osoba je ubytována v místním regionu a jako typ ubytovacího zařízení zvolila hotel. Hlavní prioritou pro výběr regionu byla příroda a kultura. Z pohledu přírody se jednalo o lesy a krajinou rozmanitost a z pohledu kultury to byla historická města a památky. Průměrná částka, kterou tato osoba utratila, za jeden den, se pohybovala přibližně v rozmezí od 100 Kč do 400 Kč za ubytování a průměrná částka za stravování, na jeden den, byla v tom samém finančním rozmezí.
45
Diskuze Nejvýznamnější částí této bakalářské práce byl výzkum, pomocí kterého byl vytvořen profil návštěvníka městské památkové rezervace Příbor. Výzkum pomohl lépe přiblížit strukturu návštěvníků a turistů z mnoha pohledů. Daný výzkum přinesl cenné informace o jednotlivých jednodenních účastnicích cestovního ruchu a turistech. S ohledem na to, že turisté se zdrží v daném místě delší dobu a využijí také ubytovací možnosti v dané lokalitě, přináší tak vyšší zisk než jednodenní návštěvník. Z pohledu cestovního ruchu nás tedy více zajímají turisté. Z výzkumu, který byl proveden během jedné celé sezóny, a to od podzimu 2013 do podzimu 2014, bylo zjištěno, že přibližně 40 % návštěvníků přijelo do Příboru ze zahraničí viz Tabulka 2. Jedná se především o osoby z Evropy, ale překvapivě velkou část tvoří také osoby z nejrůznějších částí světa. Tato informace mě velice překvapila. Je patrné, že povědomí o Sigmundu Freudovi a spojitost Příboru s jeho jménem, je velmi rozšířené. Výzkum dále ukázal, že hlavním důvodem návštěvy města Příbor je právě rodný dům Sigmunda Freuda. Zájem o tohoto zakladatele psychoanalýzy světového jména je především v řadách výše vzdělaných lidí. Tím myslím zejména osoby vysokoškolského vzdělání. Další významnou prioritou při výběru této lokality je především krajina, historická města a památky. V tomto případě se jedná o turisty, kteří v dané lokalitě tráví svoji dovolenou. Cílem práce bylo také zhodnotit význam vyhlášení městské památkové rezervace Příbor. Bez pochyby právě vyhlášení historického jádra města památkovou rezervací přispělo k atraktivitě města a láká tak nové návštěvníky. Díky vyhlášení historického jádra městskou památkovou rezervací se mohlo město zapojit do Programu regenerace, který přispěl k zrekonstruování významných památek. Poprvé se město Příbor aktivně zapojilo do výše zmíněného programu v roce 2002. V teoretické části práce popisuji i jiné možnosti finanční podpory.
46
Závěr Česká republika se může chlubit nesčetným množstvím kulturních památek a s tím spojenou bohatou historii. Hlavní prioritou je tyto kulturní památky chránit a zamezit jejich postupnému chátrání. Právě tyto předpoklady k nám každý rok lákají četný počet turistů. Konkrétně Moravskoslezský kraj, kde se město Příbor nachází, se může pyšnit četným množstvím kulturních památek. Teoretická část bakalářské práce je věnována obecné charakteristice města Příboru z pohledu historie, předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu a především financování památkové péče spolu s programy na obnovu památek. Cílem práce bylo zhodnocení významu vyhlášení městské památkové rezervace Příbor z pohledu návštěvníků a turistů. Z dotazníkového výzkumu byl sestaven profil návštěvníka města Příboru. Na základě informací získaných z dotazníkového šetření jsme zjistily strukturu návštěvníků z mnoha pohledů. Zajímavou informací bylo zjištění, že přibližně 40 % návštěvníků přijíždí do Příboru ze zahraničí a to i z velmi vzdálených států světa. Povědomí o Sigmundu Freudovi, díky kterému je město Příbor známé, je tedy i ve světě. Vyhlášení historického jádra města Příboru městskou památkovou rezervací bylo bezpochyby významným krokem k ochraně tohoto plošně vymezeného kulturního území. Památková ochrana měst přináší výhody především tím, že je zachována architektonická a stavebně – kulturní kvalita daného území. Další výhodou je, že lze čerpat
finanční
dotace
z fondů
Ministerstva
kultury,
Krajského
úřadu
Moravskoslezského kraje a především z fondů Evropské unie. Město Příbor má tedy právě díky tomu, že historické jádro města je vyhlášeno městkou památkovou rezervací, větší šanci získat finanční podporu z výše uvedených institucí. Praktickou částí bakalářské práce, byl terénní výzkum formou dotazníkového šetření. Získaná data byla sesbírána, následně zpracována v programu MS Excel a v poslední řadě vyhodnocena. Všechny získané informace byly pro lepší přehlednost a názornost zpravovány do grafického znázornění, především do koláčových a sloupcových grafů nebo případně do tabulky. Byl sestaven profil návštěvníka městské památkové rezervace Příbor. Z poznatků získaných od návštěvníků a turistů hodnotí město Příbor po stránce občanské vybavenosti dobře.
Závěrem bych řekla, že město Příbor z pohledu rozvoje cestovního ruchu ve svém městě dělá všechny potřebné kroky k naplnění jejich cílů. Cílem je tedy atraktivita města, historicky nepozměněný vzhled, zachování kulturně cenných památek města a zvyšující se zájem o toto město z pohledu zahraničních turistů, kteří sebou přinášejí jistý finanční zisk. Doufám, že mnou vypracovaná bakalářská práce poslouží čtenáři se seznámením města Příboru a struktuře jeho návštěvníků a turistů.
Seznam použité literatury [1]
Český statistický úřad: Charakteristika Moravskoslezského kraje [online]. 2012 [cit. 2014-10-3]. Dostupné z:
[2]
Český statistický úřad: Charakteristika okresu Nový Jičín [online]. 2014 [cit. 2014-9-23]. Dostupné z:
[3]
EnviWeb:
Geomorfologie [online].
2012
[cit.
2014-10-3].
Dostupné
z:
[4]
Evropské strukturální a investiční fondy: Regionální operační program [online]. 2014 [cit. 2014-11-5]. Dostupné z:
[5]
Hotel u Freuda: Ubytování [online]. 2014 [cit. 2014-10-6]. Dostupné z:
[6]
JUROK, Jiří, KOVÁŘOVÁ, Stanislava, LOUKOTKA, Lubomír, URBANEC, Jiří, VLACH, Bohumil. Dějiny města Příbora. 2. vydání. Nový Jičín: Město Příbor, 2002. 416 s. ISNB 80-238-9541-9.
[7]
LANKOČÍ, Josef, LOUKOTKA, Lubomír, NEHÝBL, Jaroslav, SATTEK, Antonín. Příbor. Příbor: Muzeum a Městský národní výbor v Příboře, 1968. 30 s.
[8]
Lašská brána Beskyd: Naučná trasa Příbor [online]. 2014 [cit. 2014-9-23]. Dostupné z:
[9]
Město Příbor: Naučná trasa [online]. 2014 [cit. 2014-11-1]. Dostupné z:
[10]
Město Příbor: Program regenerace [online]. 2014 [cit. 2014-11-3]. Dostupné z:
[11]
Město
Příbor:
Ubytování [online].
2014
[cit.
2014-10-16].
Dostupné
2014
[cit.
2014-10-3].
Dostupné
z: [12]
Město
Příbor:
Vodstvo [online].
z: [13]
Město Příbor: Vyhlášení MPR Příbor [online]. 2014 [cit. 2014-9-1]. Dostupné z:
[14]
Ministerstvo kultury: Zásady Programu regenerace MPR [online]. 2010 [cit. 2014-11-05]. Dostupné z:
[15]
Ministerstvo životního prostředí: Finanční mechanizmy EHP a Norska [online]. 2014 [cit. 2014-11-6]. Dostupné z:
[16]
Místopisný průvodce po České republice: Památné stromy [online]. 2009 [cit. 2014-10-3]. Dostupné z:
[17]
Moravskoslezský kraj: Dotace [online]. 2014 [cit. 2014-11-6]. Dostupné z:
[18]
Moravskoslezský kraj: Koncepce podpory památkové péče [online]. 2014 [cit. 2014-11-07]. Dostupné z:
[19]
Národní památkový ústav: Stupně plošně chráněných území [online]. 2014 [cit. 2014-10-16]. Dostupné z:
[20]
Pavelka, F. Z kalendáře starosty města. Měsíčník města Příbora. 04/2007. Příbor: Město Příbor, 1.4.2007, 5 s., 1 s., [online]. 2007 [cit. 2014-11-5]. Dostupné z:
[21]
Penzion Freudův sen: Informace [online]. 2014 [cit. 2014-10-6]. Dostupné z:
[22]
Penzion
Siesta:
Informace [online].
2014
[cit.
2014-10-6].
Dostupné
z: [23]
Penzion St. Florian: Informace [online]. 2013 [cit. 2014-10-6]. Dostupné z:
[24]
POLÁŠEK, Ladislav. Sigmund Freud příborský rodák. 1. vydání. Nový Jičín: Městský úřad v Příboře, 1994. 52 s.
[25]
Příbor: Historie města Příbor [online]. 2012 [cit. 2014-9-23]. Dostupné z:
[26]
Příbor: Městská památková rezervace [online]. 2012 [cit. 2014-9-25]. Dostupné z:
[27]
Příbor:
Naučná
trasa [online].
z:
2012
[cit.
2014-10-7].
Dostupné
Seznam příloh Příloha1: Dotazník ………………………………………………………………… 53 Příloha 2: Dotazník – anglická verze ……………………………………………… 55
Příloha 1: Dotazník DOTAZ N Í K Pro návštěvníka vybrané destinace MPR Příbor 1. Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy? dovolená, výlet návštěva příbuzných, známých
jiné důvody………
odpočinek pouze
služební cesta
zdravotní pobyt, léčení, lázně
projíždím 2. Jak často navštěvujete toto město (místo)? poprvé podruhé potřetí asi jednou ročně
asi jednou za tři roky
několikrát ročně
pravidelně jednou za…………………
3. Ve kterém ročním období do tohoto místa zpravidla zavítáte? jaro léto podzim
zima
4. Jak dlouho se tentokrát zdržíte v tomto městě (místě)? kolik hodin (bez přenocování)…….…….. kolik dnů ……………….. 5. Jak dlouho se tentokrát zdržíte v České republice (pouze pro cizince)? kolik hodin (bez přenocování)…….…….. kolik dnů ……………….. 6. Co hodláte v tomto městě (místě) nebo jeho okolí navštívit a nebo jste již navštívil?
Rodný dům S.
Piaristický klášter
Kostel Panny Marie
Náměstí S.
Sloup se sochou Panny
Kostel sv. Valentina
Freuda
Marie
jiné …………
Freuda
7. Pokud jste zde na více dnů, kde jste ubytován? v tomto v tomto v Praze na více místech místě
jinde
regionu
8. Pokud zde budete nocovat, v jakém zařízení to převážně bude? hotel ubytování v soukromí chata, chalupa jinak ………… penzión
kempink/tábořiště
u známých/příbuzných
9. Jaké byly Vaše priority při výběru tohoto regionu ? (uveďte i více odpovědí) čisté životní klidné prostředí bez vodní plochy a příroda lesy, krajina prostředí hluku toky kultura sport, pohyb ostatní
historická města a
dobře vybavená zařízení pro
kulturní akce a
památky
turisty
zábava
výkonnostní sport
rekreační sport, turistika
pracovní důvody
soukromé důvody
10. Jak cestujete? s rodinou nebo přáteli sám
aktivní rekreace
jiné……………………………
skupinový zájezd
jinak………………….
11. Jaký dopravní prostředek jste použil (a) ? (uveďte jen dopravní prostředek do tohoto města) osobní autobus vlak automobil/motocykl kolo, lyže
loď
pěšky
jiný způsob přepravy………….. 12. Jste ochoten uvést konkrétní místo Vašeho trvalého bydliště (buď město, či kraj nebo část státu, ve kterém bydlíte? ……………………………………………………………………………………………………… 13. Odhadněte vzdálenost z místa Vašeho bydliště do tohoto místa? do 10 km 11 až 50 km 51 až 100 km
101 až 200 km
201 až 400 km
4001 až 800 km
801 až 1200 km
1201 až 1600 km
1601 až 2000 km
2001 až 3000 km
3001 až 5000 km
5001 a více
14. Kolik peněz průměrně vydáte na osobu a den v Kč (bez cestovních výloh) ? do 100 101-400 401-700 701-1000 1001-1300 nad 1300 za ubytování za stravování
do 100
101-400
401-700
701-1000 1001-1300 nad 1300
vedlejší
do 100
101-400
401-700
701-1000 1001-1300 nad 1300
výdaje/nákupy 15. Údaje o Vás: žena pohlaví muž Slovensko stát, ve kterém Rakousko Německo Holandsko máte trvalé jiný, uveďte který…………….. bydliště do 17 let 18-25 26-35 36-45 věk základní/vyučen střední vzdělání Místo:
Tazatel:
Francie
Polsko
46-55 56 a více vysokoškolské Datum:
Příloha 2: Dotazník – anglická verze QUESTIONNAIRE For visitor of The Urban Conversation of Příbor 1. What is the main reason for your visit? holiday,
trip
visit relative
other reason………
business trip
medical stay, treatment, health
recreation only travel throughout
resort
2. How often do you visit the city/place? for the first time
for the second time
about once a year about once every free
for the third time
several times a year
regularly once a………………………………
year 3. In which season do you usually visit this place? spring
summer
autumn
winter
4. How long do you stay in the city? how many hours (without sleeping)………. how many days …………… 5. How long are you staying this time in the Czech Republic (only for citizen)? how many hours (without sleeping)…….
how many days ……………
6. What places do you want in this city or area to visit or have already visited? other …………
7. If you are for some days here where are you stay? in this
in this
city
region
in Prag
in many places
in another place
8. If you are for several days, where are you staying? hotel
privat
cottage
pension
camp
in the known
other …………
9. What were your priorities for choose this region? (you can choose more than one option) quiet clean forests, countryside environment water surface environment countryside without the noise culture
historical town and monuments
sport, move other
well-equipped facilities for cultural events and tourists recreational sport
performance sport working reasons
entertainment active tourism
tourism private reasons
other……………………………
10. With whom are you traveling? with family or friends tour group alone
other………………….
11. What type of transport did you use? (only means of transport what did you use to the city) car/motorbike bus train bike, ski
ship
by foot
another mode of transportation………….. 12. If you want write place of your permanent residence or region wher you live. ………………………………………………………………………………………… 13. What is distance from your permanent residence to this place? 11 to 50 km 51 to 100 km do 10 km
101 to 200 km
201 to 400 km
4001 to 800 km
801 to 1200 km
1201 to 1600 km
1601 to 2000
2001 to 3000 km
3001 to 5000 km
5001 and more
km 14. How much money do you spent for you per day? to 100 101-400 401-700 701-1000 1001-1300 For
over 1300
accomodation For food
to 100
101-400
401-700
701-1000 1001-1300
over 1300
Incidental
to 100
101-400
401-700
701-1000 1001-1300
over 1300
expenses 15. Information of you: man woman sex Austria Germany state of you permanent other…………….. residence to 17 18-25 age education Place:
primary/trained
Netherlands
26-35
Slovakia
36-45
secondary Intervierwer:
France
46-55
Poland
56 and more higher Date:
