BAKALÁŘSKÁ PRÁCE VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Městská památková rezervace a její regenerace Kutná Hora - postoje návštěvníků a turistů

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA KATEDRA CESTOVNÍHO RUCHU

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Městská památková rezervace a její regenerace Kutná Hora postoje návštěvníků a turistů

Vedoucí práce : Mgr. Martin Prokop

Vypracovala: Vendula Hakenová

Stupeň odborné kvalifikace : bakalář

JIHLAVA 2009

Poděkování Ráda bych poděkovala panu doc. RNDr. Jiřímu Vaníčkovi, CSc. za odbornou spolupráci v průběhu vypracování této bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat panu Mgr. Martinu Prokopovi za vedení práce a všem, kteří mi byli ochotni poskytnout potřebné informace, bez kterých by tato práce nemohla vzniknout. Především bych chtěla poděkovat své rodině za podporu a trpělivost, kterou mi při mém studiu věnovali.

2

3

Městská památková rezervace a její regenerace Kutná Hora - postoje návštěvníků a turistů

Vendula Hakenová

Vysoká škola polytechnická Jihlava

Katedra cestovního ruchu

Vedoucí práce : Mgr. Martin Prokop

Stupeň odborné kvalifikace : bakalář

Jihlava 2009 4

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu.

V Jakubě 22. 5. 2009

Vendula Hakenová

5

Abstrakt HAKENOVÁ, Vendula: Městská památková rezervace a její regenerace Kutná Hora postoje návštěvníků a turistů. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Mgr. Martin Prokop. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2009. 103 stran

Bakalářská práce se zabývá městskou památkovou rezervací Kutná Hora. Je rozdělena na teoretickou a praktickou část.

Teoretická část se zabývá historií,

současností, kulturou a památkami města Kutné Hory na jejímž území se nachází městská památková rezervace. Praktická část obsahuje marketingový výzkum mezi návštěvníky města, pomocí dotazníkového šetření. Průzkum je doplněn o statistická data návštěvnosti vybraných atraktivit. Výzkum doprovází SWOT analýza.

Klíčová slova: Kutná Hora. Městská památková rezervace. Cestovní ruch Návštěvnost Kutné Hory, Dotazníkový výzkum, SWOT analýza.

6

Abstract

HAKENOVÁ, Vendula: The urban conservation area Kutná Hora – the position of citizens and tourists. The Bachelor work. The University of Polytechnic in Jihlava. The Department of Tourism. The Chief of work Mgr. Martin Prokop. Qualification: bachelor. In Jihlava 2009. 103 pp.

This bachelor work concerns in the urban conservation area of Kutná Hora. The work is divided into a theoretical and a practical part. The theoretical part occupies with history, present, culture and monuments of the town of Kutná Hora where the urban conservation area is situated. The practical part contains the marketing survey among the visitors in the town by means of questionnaire investigation. The survey is comleted by statistical data of sightseeing. The survey is followed a SWOT analysis.

Key words: Kutná Hora. Urban Conservation Area. Tourism, visiting of Kutná Hora. Attractivity of destination. Questionnaire survey, SWOT Analysis.

7

Předmluva Předmětem mé bakalářské práce je Městská památková rezervace Kutná Hora. Město se může pochlubit jedinečnými památkami, především z doby gotiky a baroka, budovaných špičkovými mistry. Z každého koutu, z každé uličky tu na nás dýchá kousek z bohaté kutnohorské hornické historie, která sahá až do počátku 13. století, kdy byly objeveny první stříbrné pruty a začala zde „stříbrná horečka“.

Proč jsem si vlastně vybrala toto téma pro svou bakalářskou práci? Jednak proto, že jsem v Kutné Hoře navštěvovala základní školu, zájmové kroužky v Tylově divadle a zúčastňovala jsem se zde mnoha sportovních aktivit, soutěží a kulturních akcí. Druhým důvodem volby tématu byla moje rodina, která ve mně od dětství probouzela lásku k historii a památkám nejen Kutné Hory. Proto mi dodnes zůstala záliba v cestování, historii a geografii.

Informace k této práci jsem čerpala z knih, z archivních publikací, informačních materiálu, novin a i z webových stránek.

Navštívila jsem už mnoho krásných míst ve světě i v Čechách, přesto je mému srdci město Kutná Hora stále nejbližší a nejraději se tam vracím. Proto bych se chtěla zabývat právě touto problematikou.

8

OBSAH

strana

1 ÚVOD ..........................................................................................................................16 2 TEORETICKÁ ČÁST ...............................................................................................17 2.1 Úvod do problematiky cestovního ruchu ..................................................................17 2.2 Ochrana památek ......................................................................................................18 2.2.1 Památkové rezervace .......................................................................................18 2.2.2 Městská památková rezervace .........................................................................18 2.2.3 Městská památková rezervace Kutná Hora .....................................................19 2.2.4 UNESCO .........................................................................................................20 2.2.5 UNESCO a ČR ................................................................................................21 2.2.6 UNESCO a Kutná Hora ...................................................................................22 2.3 Lokalizace Kutné Hory .............................................................................................23 2.3.1 Středočeský kraj ...............................................................................................23 2.3.2 Okres Kutná Hora……………………………………………………….........24 2.3.3 Turistické mapování České republiky .............................................................25 2.4 Charakteristika města Kutná Hora ............................................................................26 2.4.1 Základní data....................................................................................................26 2.4.2 Poloha ..............................................................................................................26 2.5 Historie......................................................................................................................27 2.5.1 Počátky osídlení kutnohorské oblasti ..............................................................27 2.5.2 Sedlecký klášter a jeho význam .......................................................................28 2.5.3 Počátky dolování a vznik města .....................................................................28 2.5.4 Horní zákoník a založení mincovny ................................................................29 2.5.5 Konec 14. století – doba předhusitská .............................................................29 2.5.6 Husitská revoluce .............................................................................................39 2.5.7 Rozkvět Kutné Hory v 15. a 16. století............................................................30 2.5.8 Válečná léta 17. století .....................................................................................31 2.5.9 Jezuité a konec hornictví..................................................................................31 2.5.10 Národní obrození ...........................................................................................32 2.5.11 Počátek 20. století ..........................................................................................32 2.6 Současnost ................................................................................................................33 2.6.1 Obyvatelé města ...............................................................................................33 2.6.2 Ekonomika a rozvoj města ...............................................................................33 2.6.3 Doprava ............................................................................................................34 2.6.4 Sport v Kutné Hoře ..........................................................................................35 2.6.4 Za kulturou do Kutné Hory ..............................................................................37 2.6.4.1 Každoroční akce .....................................................................................37 2.6.4.1 Periodické akce…………………………………………………………37 2.6.4.3 Královské stříbření Kutné Hory .............................................................38 2.6.4.4 Co nového ještě město připravuje? .........................................................39 2.6.5 Divadlo …………………………………………………………………........40

9

2.7 Nabídka turistických atraktivit ve městě ..................................................................41 2.8.1 Arciděkanství .................................................................................................42 2.8.2 Dům u rytířů.....................................................................................................42 2.8.3 Hrádek ...........................................................................................................43 2.8.4 Hřbitovní kaple Všech Svatých s Kostnicí .....................................................45 2.8.5 Chrám sv. Barbory ........................................................................................46 2.8.6. Jezuitská kolej ................................................................................................48 2.8.7 Kamenná kašna ...............................................................................................49 2.8.8 Kamenný dům ................................................................................................49 2.8.9 Kaple Božího těla .........................................................................................51 2.8.10 Kostel sv. Jakuba ........................................................................................52 2.8.11 Klášter řádu sv. Voršily ...............................................................................53 2.8.12 Knížecí dům ...................................................................................................53 2.8.13 Morový sloup .................................................................................................53 2.8.14 Kostel Matky Boží Na Náměti ...................................................................54 2.8.15 Kostel sv. Jana Nepomuckého .......................................................................55 2.8.16 Ruthardka .....................................................................................................56 2.8.17 Sankturinovský dům .....................................................................................56 2.8.18 Tylův dům ……………………….. .........................................................57 2.8.19 Vlašský dvůr ..........................................................................................58 2.8.20 Sedlecký klášter s chrámem Nanebevzetí Panny Marie ................................60 2.9 Turistické atraktivity v okolí Kutné Hory.................................................................61 2.9.1 Zámek Kačina ..................................................................................................62 2.9.2 Kostel sv. Jakuba v Jakubě ..............................................................................64 2.9.3 Státní zámek Žleby .........................................................................................65 3 EXPERIMENTÁLNÍ ČÁST .....................................................................................66 3.1 Sběr sekundárních dat ...............................................................................................66 3.1.1 Průvodcovská služba Kutná Hora, s.r.o. - Informační centrum .......................66 3.1.2 Vývoj návštěvnosti Středočeského kraje ....................................................69 3.1.3 Analýza návštěvnosti vybraných památek .......................................................70 3.1.4 Návštěvnost Kutné Hory v roce 2007 ........................................................72 3.1.5 Vývoj návštěvnosti Vlašského dvora ............................................................73 3.1.6 Návštěvnost Českého muzea stříbra ................................................................74 3.1.7 Dvě výjimky ve vývoji návštěvnosti v Kutné Hoře ...................................76 3.1.8 Ubytování v kraji .............................................................................................76 3.2 Sběr primárních dat - Vlastní výzkum ......................................................................77 3.2.1 Metodika marketingového výzkumu ...............................................................77 3.2.2 Vyhodnocení dotazníkového šetření ................................................................78 3.2.3 Shrnutí dotazníkového šetření ........................................................................96 3.3 SWOT analýza Cestovního ruchu v ČR ...................................................................98 3.4 SWOT analýza Kutné Hory ....................................................................................100 3.5 Navržená opatření ...................................................................................................101 10

4 ZÁVĚR .....................................................................................................................102 5 SOUPIS BIBLIOGRAFICKÝCH CITACÍ……….………………………….….104 6 PŘÍLOHY .................................................................................................................109 Příloha A Příloha B Příloha C Příloha D Příloha E Příloha F Příloha G Příloha H Příloha I

Mapa turistického oblasti Střední Čechy – jihovýchod Mapa turistických tras v Kutná Hoře a v okolí Mapa Kutné Hory a okolí Pověsti Významné osobnosti Kutné Hory Rekonstrukce komunikací v historickém jádru města Hotely a restaurace Dotazník Qustionaire

11

Seznam obrázků, tabulek, grafů a map Obrázky Obrázek 1: Chrám Sv. Barbory…………….…………………………………….. str. 15 Obrázek 2: Znak města…………………………………………………………… str. 26 Obrázek 3: Poloha Kutné Hory…………………………………………………. str. 26 Obrázek 4: Panorama Kutné Hory……………………………………………….. str. 27 Obrázek 5: Dolování rudy………………………………………………………… str. 28 Obrázek 6: Rytina Jana Willenberka……………………………………………... str. 31 Obrázek 7: Aquapark…………………………………………………………….. str. 30 Obrázek 8: Kutnohorské stříbření………………………………………………... str. 38 Obrázek 9: Tylovo divadlo………………………………………………………. str. 40 Obrázek 10: Arciděkanství………………………………………………………. str. 42 Obrázek 11: Dům u rytířů………………………………………………………... str. 42 Obrázek 12: Muzeum Hrádek……………………………………………………. str. 43 Obrázek 13: Detail Muzeum Hrádek …………………………………….............. str. 43 Obrázek 14: Interiér Muzea Hrádek……………………………………………… str. 44 Obrázek 15: Důl Osel………………………………………………………...….. str. 44 Obrázek 16: Kotel Všech Svatých……………………………………………….. str. 45 Obrázek 17: Lustr z kostí………………………………………………………… str. 45 Obrázek 18: Chrám sv.Barbory 1………………………………………………... str. 46 Obrázek 19: Chrám sv.Barbory 2………………………………………………... str. 46 Obrázek 20: Chrám sv.Barbory 3………………………………………………... str. 47 Obrázek 21: Jezuitská kolej 1……………………………………………………. str. 48 Obrázek 22: Jezuitská kolej 2……………………………………………………. str. 48 Obrázek 23: Kamenná kašna……………………………………………..……… str. 49 Obrázek 24: Kamenný dům………………………………………………………. str. 49 Obrázek 25: Expozice v Kamenném domě……………………………….………. str. 50 Obrázek 26: Interiér Kamenného domu………………………………………….. str. 50 Obrázek 27: Kaple božího těla………………………………………….………… str. 51 Obrázek 28: Interiér kaple Božího těla…………………………………………... str. 51 Obrázek 29: Kostel sv. Jakuba 1…………………………………………………. str. 52 Obrázek 30: Kostel sv. Jakuba 2…………………………………………………. str. 52 Obrázek 31: Klášter sv. Voršily………………………………………………….. str. 53 Obrázek 32: Morový sloup………………………………………………………. str. 53 Obrázek 33: Kostel Matky Boží…………………………………………….……. str. 54 Obrázek 34: Kostel Matky Boží na Náměti 2……………………………………. str. 54 Obrázek 35: Kostel sv. Jana Nepomuckého……………………………………… str. 55 Obrázek 36: Brána u Kostela sv. Jana Nepomuckého……………………………. str. 55 Obrázek 37: Ulice Ruthardka……………………………………………...………str. 56 Obrázek 38: Sankturinovský dům………………………………………………… str. 56 Obrázek 39: Tylův dům…………………………………………………………... str. 57 Obrázek 40: Expozice v Tylově domě…………………………………………… str. 57 Obrázek 41: Vlašský dvůr 1……………………………………………………… str. 58 Obrázek 42: Vlašský dvůr 2……………………………………………………… str. 58 Obrázek 43: Vlašský dvůr 3……………………………………………………… str. 59 Obrázek 44: Sedlecký klášter ………………………………………….…………. str. 60 Obrázek 45: Sedlecký klášter………………………………………….…………. str. 60 Obrázek 46: Zámek Kačina 1………………………………………….…………. str. 62 Obrázek 47: Zámek Kačina 2 ……………………………………………………. str. 62

12

Obrázek 48: Zámek Kačina 3…………………………………………..……….. Obrázek 49: Kostel sv. Jakuba 1………………………………….……………… Obrázek 50: Sochařská výzdoba……………………………………..………….. Obrázek 51: Státní zámek Žleby…………………………………………………. Obrázek 52: Státní zámek Žleby ……………………………………..…………. Obrázek 53: Informační centrum……………………………………..………….

str. 63 str. 64 str. 64 str. 65 str. 65 str. 66

Tabulky Tabulka 1: Každoroční akce……………………………………………… ......... str. 41 Tabulka 2: Vývoj návštěvnosti Středočeského kraje 2000‐2007…………….. str. 72 Tabulka 3: Vývoj poměru tuzemci/cizinci v letech 2000‐2007.................... str. 72 Tabulka 4: Návštěvnost kutnohorských památek v letech 1997 - 2006 ………… str. 73 Tabulka 5: Měsíční návštěvnost kutnohorských památek – rok 2006 ………….. str. 74 Tabulka 6: Měsíční návštěvnost kutnohorských památek – rok 2007 ………… str. 74 Tabulka 7: Porovnání roky 2005 – 2007………………………………………… str. 74 Tabulka 8: Návštěvnost dle objektů za rok 2007………………………………… str. 75 Tabulka 9: Vývoj návštěvnosti Vlašského dvora…………………………..……. str. 76 Tabulka 10: Vývoj poměru tuzemci/cizinci ……………………………… str. 76 Tabulka 11: Tuzemci x cizinci …………………..……………….……… str. 77 Tabulka 12: Počet návštěvníků Českého muzea Stříbra………………….…… str. 77 Tabulka 13:Návštěvnost Kostnice……………………………………………… str. 79 Tabulka 14: Návštěvnost Chrámu sv. Barbory………………………………. str. 79 Tabulka 15: Ubytování……………………………………………………...…… str. 80 Tabulka 16: Hlavní důvod návštěvy…………………………………………… str. 83 Tabulka 17: Periodicita návštěvnosti…………………………………………… str. 84 Tabulka 18: Roční období………………………………………………………….str. 85 Tabulka 19: Délka pobytu návštěvníků……………………………………… .......str. 86 Tabulka 20: Turistické atraktivity a zábava……………………….................. ........str. 87 Tabulka 21: Ubytování………………………… .....................................................str. 89 Tabulka 22: Druhy ubytování………………………………………… ...................str. 90 Tabulka 23: Priority při výběru regionu………………………………… ...............str. 91 Tabulka 24: Přírodní priority ....................................................................................str. 92 Tabulka 25: Kulturní priority ....................................................................................str. 92 Tabulka 26: Sportovní priority .................................................................................str. 93 Tabulka 27: Ostatní priority......................................................................................str. 93 Tabulka 28: Jak cestujete? ........................................................................................str. 94 Tabulka 29: Způsob dopravy ....................................................................................str. 95 Tabulka 30: Vzdálenost z místa bydliště ..................................................................str. 96 Tabulka 31: Osobní údaje .........................................................................................str. 99 Tabulka 32: Tuzemci x cizinci................................................................................str. 101 Tabulka 33: Národnostní složení cizinců................................................................str. 101

13

Grafy Graf 1: Statistika návštěvnosti v průběhu roku…………………........................ ...str. 71 Graf 2: Statistika dotazů ………………………………………………………... str. 71 Graf 3: Poměr zodpovězených dotazů – 2009………………………………….. str. 71 Graf 4: Vývoj návštěvnosti 2000 – 2007…………………………………….…. str. 72 Graf 5: Návštěvnost v Středočeském kraji……………………...…………... … . str. 72 Graf 6: Návštěvnost 2007…………………………………………….…...……. . str. 75 Graf 7: Vývoj návštěvnosti Vlašského dvora………………………..………..… str. 76 Graf 8: Vývoj poměru tuzemci/cizinci ………………………………………. str. 76 Graf 9: Tuzemci x cizinci……………………………………………………….. str. 77 Graf 10: Počet návštěvníků Českého muzea Stříbra ……………...…………. .. str. 77 Graf 11: Návštěvnost Kostnice…………………………………………………... str. 79 Graf 12: Návštěvnost Chrámu sv. Barbory………………………………….…… str. 79 Graf 13: Hromadná ubytovací zařízení………………………………………….. str. 80 Graf 14: Počet ubytovacích zařízení…………………………………………….. str. 80 Graf 15: Hlavní důvody návštěvy Kutné Hory………………………………….. str. 83 Graf 16: Periodicita návštěvnosti………………………………………………... str. 84 Graf 17 : Návštěvnost vzhledem k ročnímu období…………………………… str. 85 Graf 18: Návštěvnost v jednotlivých ročních obdobích……………………. ….. str. 85 Graf 19: Délka pobytu návštěvníků………………………………………… …… str. 86 Graf 20: Návštěvnost jednotlivých památek……………………………….. …… str. 88 Graf 21: Ubytování………………………………………………………………. str. 89 Graf 22: Druhy ubytování……………………………………………..………… str. 90 Graf 23: Priority k výběru regionu………………………………………………. str. 91 Graf 24: Přírodní priority…………………………………………………………. str. 92 Graf 25: Kulturní priority………………………………………………………… str. 92 Graf 26: Sportovní priority………………………………………….……………. str. 93 Graf 27: Ostatní priority………………………………………….………………. str. 93 Graf 28: Jak cestujete?............................................................................................ str. 94 Graf 29: Způsob dopravy………………………………………………………… str. 95 Graf 30: Vzdálenost z místa bydliště…………………………………………….. str. 96 Graf 31: Průměrné výdaje na den v Kč………………………………………….. str. 97 Graf 32: Průměrné výdaje cizinců na den v Kč………………………………….. str. 98 Graf 33: Osobní údaje……………………………………………………………. str. 99 Graf 34: Tuzemci x cizinci………………………………………………………. str.101 Graf 35: Národnostní složení………………………………………….………… str.102 Mapy Mapa 1: Městská památková rezervace……………………………………… ......str. 20 Mapa 2: Památky UNESCO v ČR……………………………………………. .....str. 24 Mapa 3: Středočeský kraj…………………………………………………… .......str. 26 Mapa 4: Okres Kutná Hora………………………………………….…………. ...str. 27 Mapa 5: Turistické oblasti České republiky…………………………....….… ......str. 28 Mapa 6: Turistické regiony České republiky………………………………… ......str. 28 Mapa 7: Železniční trať…………………………………………………….… .....str. 39 Mapa 8: Silniční sít ………………………………………………………… ........str. 39 Mapa 9: Kutná Hora a památky………………………………...…………… .......str. 44

14

Obrázek 1: Chrám Sv. Barbory

Zdroj: www.výletník.cz

…Krám s knížkami, podloubí, bílá kašna, tudy je cesta vzhůru na Barboru, panenka štíhlá, vysoká a strašná, panenka havířů a pana kostelníka v srdci mi klíčí, tiše odemyká kamenné tajemství, kamennou Kutnou Horu. Za sedmi zámky, viď si uschovaná, tolikrát ťukal jsem, ach marné zaťukání, ó země, země má, ó země, jež si sama, moci se rozběhnout a tebe dotýkat se, moci tě zase mít a říci: máš mne zase, jsme zase sami dva, už nejsme, nejsme sami……

Jiří ORTEN [3]

15

1 ÚVOD Česká republika má jedinečnou polohu přímo ve středu Evropy a Praha je často nazývána srdcem Evropy. Hlavní město patří k nejkrásnějším metropolím světa s nezapomenutelnou atmosférou a s mnoha unikátními památkami. Země je výjimečná svou jedinečnou kulturou a bohatými tradicemi. Turisty láká odedávna hezká příroda, mírné klima a jedinečný soubor kulturního bohatství. Součástí českého kulturního dědictví je 12 památek UNESCO. Na tak malou zem je to velké množství a nacházejí se i velmi blízko sebe. Zapsání památky na tento seznam má pro naši vlast velkou hodnotu zejména pro přilákání zahraničních návštěvníků. Cestovní ruch je velmi významnou součástí národního hospodářství, a proto je nutné propagovat všechny krásy naší země a zviditelnit je po celém světě. Kutná Hora patří mezi nejvýznamnější města v České republice a je považována za klenot naší země. Díky své jedinečnosti byla také zapsána do Světového kulturního dědictví UNESCO.

Tato práce obsahuje informace o vzniku města, o jeho historii a zabývá se významnými památkami. Upozorňuje na možnosti kulturního vyžití a sportovních aktivit. Velká část práce je věnovaná výzkumu, který se týká turistů a návštěvníků. Poukazuje na hlavní důvody návštěvnosti města, oblíbenosti památek a jejich priorit a postojů.

Cíl mé bakalářské práce je stanovit atraktivitu města, jako turistické destinace a zpracovat profil návštěvníka a turisty v městské památková rezervaci Kutná Hora.

Na základě tohoto cíle jsem si stanovila tyto hypotézy: 1. Kutná Hora je turisticky atraktivní město z hlediska historie a památek. 2. Kutná Hora má nedostatečně vyvinutou infrastrukturu pro rozvoj cestovního ruchu. 3. Návštěvníky Kutné Hory jsou převážně občané České republiky. 4. Destinace není cílová, návštěvníci zde nezůstávají více než jeden den.

16

2 TEORETICKÁ ČÁST 2.1 Úvod do problematiky cestovního ruchu „Je těžké přesně definovat cestovní ruch. Existuje mnoho definic. Podle Světové organizace cestovního ruchu jde o aktivity lidí cestujících na přechodnou dobu do míst mimo jejich obvyklé prostředí nebo pobývajících v těchto místech ne déle než jeden rok za účelem trávení volného času, obchodu nebo za jiným účelem (hlavní účel cesty je ale jiný než vykonávání výdělečné činnosti)“. [54, 37] „Cestovní ruch je mnohostranným odvětvím, které zahrnuje dopravu, ubytovací a stravovací služby, služby cestovních kanceláří a agentur, průvodcovské služby, informační systémy a další služby s cestovním ruchem spojené. Musí být založen na dlouhodobém šetrném využívání, ochraně a rozvoji potenciálu přírodního i společenského prostředí“. [54] „Představuje komplexní hospodářsko-ekonomické odvětví, které významným způsobem ovlivňuje zaměstnanost, platební bilanci a socioekonomický rozvoj regionů, podílí se na tvorbě hrubého domácího produktu, má vliv na příjmy místních rozpočtů a v neposlední řadě podporuje i investiční aktivitu v regionech“. [54] „Podíl cestovního ruchu na tvorbě HDP se již blíží 15 % a objemem tržeb se cestovní ruch řadí na první místo mezi hospodářskými odvětvími před obchod s ropou a automobilový průmysl“. [54]

V rámci cestovního ruchu lidé uspokojují své potřeby. Cestovní ruch umožňuje lidem se rekreovat, poznávat krásy naší vlasti i krásy cizích zemí, navozovat kontakty mezi lidmi z jiných krajů i s lidmi z ostatních koutů světa. V nemalé míře cestovní ruch přispívá k utužování fyzického i duševního zdraví, což má velký význam v dnešním moderním přetechnizovaném světě.

17

2.2 Ochrana památek Existuje mnoho organizací, které jsou spojeny s cestovním ruchem a ochranou historických památek ve městech. Ve své práci chci zmínit ty, které souvisí s Kutnou Horou. Na úrovni České republiky jsou to památkové rezervace a na celosvětové úrovni je to hlavně organizace sjednocující světové kulturní dědictví - UNESCO.

2.2.1 Památkové rezervace „Památková rezervace je podle § 5 odstavce 1 územím, jehož charakter a prostředí určuje soubor nemovitých kulturních památek, popřípadě archeologických nálezů, jež může vláda České republiky nařízením prohlásit jako celek za památkovou rezervaci a stanovit podmínky pro zabezpečení její ochrany. Tyto podmínky se mohou v potřebném rozsahu vztahovat i na nemovitosti na území památkové rezervace, které nejsou kulturními památkami.“ [6] „Památková rezervace je řešena tak, aby chránila skupinu nemovitých kulturních památek ve své původní historické podobě, představuje také jeden z nástrojů pro ochranu architektonického a archeologického dědictví.“ [6]

2.2.2 Městská památková rezervace Mapa 1: Městská památková rezervace

Zdroj: Přednášky – geografie, Vysoká škola Polytechnická Jihlava www.monumnet.npu.cz 18

„Městská památková rezervace je ucelená část historického města, jehož území má homogenní památkovou hodnotu a představuje nejvyšší stupeň památkové ochrany. Podmínky ochrany se vztahují i na nemovitosti na území památkové rezervace, které nejsou kulturními památkami“. [10] V naší republice máme 41 městských památkových rezervací. Jsou to například Praha, Brno, Olomouc, Telč, Jihlava, Český Krumlov, České Budějovice, Mikulov, Kutná Hora, Litoměřice, Litomyšl, Loket, Mikulov atd. [32] Dále se v ČR nachází 10 archeologických památkových rezervací, 61 vesnických památkových rezervací a 2 ostatní památkové rezervace. [32]

2.2.3 Městská památková rezervace Kutná Hora •

vyhlášená výnosem MŠK Československa, č.j.: 36 568/61-V/2 v roce 1961

•

316 nemovitých kulturních památek

•

rozloha 61 ha [44]

Památková rezervace se rozkládá na ploše 61 hektarů a mezi nejvýznamnější památky patří: Vlašský dvůr, Hrádek, kostel sv. Jakuba, chrám sv. Barbory, Jezuitská kolej, Kamenný dům, klášter Voršilek, kostel Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci, Kamenná kašna od Matěje Rejska a další. [48] Historické jádro města Kutná Hora bylo prohlášeno za městskou památkovou rezervaci pro svou nevšední krásu, bohatou historii a řadu významných památek. Město bývá často nazýváno pokladnicí a klenotem země. [31] Za rok 1999 Město Kutná Hora získalo "Cenu programu regenerace městských památkových rezervací a zón". Tímto oceněním město získalo částku 1 mil. Kč, která byla použita na obnovu památek v historickém jádru města. [18]

19

2.2.4 UNESCO

UNESCO je Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu. Sídlo má v Paříži. Hlavním úkolem organizace je usilovat o udržení mezinárodního míru rozvíjením spolupráce v oblasti výchovy, vědy a kultury a prosazováním úcty k lidským právům a právnímu řádu. [30] V roce 1972 přijaly členské země UNESCO Úmluvu o světovém dědictví, která doplňuje úpravu péče o přírodní a kulturní památky jednotlivých zemí a která směřuje k identifikaci, ochraně, obnově a prezentaci nejvýznamnějších světových památek. Na základě Úmluvy byl konstituován Výbor pro světové dědictví (World Heritage Committee) a Fond světového dědictví (World Heritage Fund), které začaly pracovat v roce 1976. O zápisu do prestižního Seznamu světového dědictví rozhoduje Výbor světového dědictví, složený ze zástupců smluvních stran úmluvy. [57] V současné době má UNESCO 190 členů. Zabývá se činností v pěti hlavních oborech: Vzdělání, přírodní vědy, sociální a humanitní vědy, kultura a komunikace a informace. [30] Zapsání památky do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví je aktem, kterým celé světové společenství prohlašuje "ano, toto je cosi, co je na celém světě výjimečné a jedinečné, je to cosi, co je naším společným, dědictvím, je to něco, co se zavazujeme chránit jeden pro druhého a v zájmu nás všech - národů světa". Být zapsán do Seznamu světového dědictví znamená stát se členem jakéhosi vysoce prestižního a elitního klubu, jakousi šlechtou mezi památkami. [30] Památky UNESCO jsou něčím víc než jenom elitou a motivací pro cestování. Jsou velkou učebnicí dějin kultur a přírody, jsou důkazem naší rozmanitosti. [30]

20

2.2.5 UNESCO a ČR Československo patřilo k zakládajícím členům. Po rozpadu Československa se samostatná Česká republika stala jeho členem 22. února 1993. [30] Památky UNESCO v ČR reprezentují především nejhodnotnější historická jádra našich měst, ale i některé zámky nebo samostatné sakrální stavby. Dále je zastoupena památka moderní architektury, jihočeská vesnice a slovácký lidový tanec. [56]

Mapa 2: Památky UNESCO v ČR

Zdroj: www.unesco-czech.cz http://en.czech-unesco.org/kutna-hora/events/

Zařazení památky do seznamu UNESCA má velký vliv na návštěvnost. Památky, města se mezinárodně zviditelní a tak i zdánlivě nenápadná místa si získají atraktivitu. V České republice je těchto míst 12 a to je na stát naší velikosti poměrně hodně. [23] Součástí světového kulturního dědictví je Brno s vilou Tugendhat, Český Krumlov – historické jádro, Holašovice - zcela dochovaný středověký systém obytných domů a sýpek, Kroměříž – zahrady a zámek, Lednicko-valtický areál, Litomyšl – zámek a zámecký areál, Olomouc - sloup Nejsvětější Trojice, Praha – historické centrum, Telč – historické centrum, Třebíč - židovská čtvrt a bazilika sv. Prokopa, Žďár nad Sázavou poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře a Kutná Hora – historické centrum, chrám sv. Barbory a katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci.

21

2.2.6 UNESCO a Kutná Hora Historické centrum Kutné Hory bylo zapsáno do na seznam kulturního a přírodního dědictví UNESCO před 14 lety. O zápisu rozhodl Výbor světového dědictví UNESCO na svém zasedání 9. prosince 1995. [55] Kutná Hora se tak zařadila mezi prestižní světové památky, kterou navštěvuje stále více turistů. Důvodem tohoto zařazení bylo ojediněle dochované historické jádro města s urbanistickým řešením středověkého královského horního města, které od 14. století svým hospodářským významem konkurovalo Praze.

Nachází se zde vynikající

příklady měšťanských domů a monumenty gotické architektury symbolizující pozoruhodnou prosperitu jako výsledek těžby stříbrné rudy. Proto dnes můžeme říkat "Stříbrná Kutná Hora". [55] Přijetím Kutné Hory do UNESCA byla oceněna historická hodnota památek i snaha města o jejich zachování a ochranu. [18] Od roku 1995 - 2000 Kutná Hora vložila do obnovy historického jádra ze svého rozpočtu skoro 185 mil. Kč, a to nejen do obnovy památek, ale i do rekonstrukce inženýrských sítí, následných zádlažeb a obnovy zeleně. [18] Soukromí vlastníci za stejné období provedli opravy objektů v historickém jádru ve výši 196 mil. Kč. Významným investorem byla i církev, která vlastní nejvýznamnější památky. Za období od roku 1995 bylo opraveno 140 památkových objektů a do historického centra bylo vloženo od všech investorů 519 milionů korun. [18] Cílem všech je vytvořit z Kutné Hory přátelské a příjemné místo, ve kterém se bude lidem dobře žít, kam budou návštěvníci rádi jezdit a do kterého se všichni budou ještě raději vracet.

22

2.3 Lokalizace Kutné Hory Pojďte se se mnou podívat do Kutné Hory. Kde leží? Nachází se ve Středočeském kraji.

2.3.1 Středočeský kraj Mapa 3: Středočeský kraj

Zdroj: www.czechtourism.cz

„Středočeský kraj leží v samém jádru Čech. Velikostí, počtem obcí i obyvatel patří mezi největší kraje České republiky. Jeho rozloha zabírá téměř 14 % území ČR a je skoro 2 krát větší, než je průměrná rozloha kraje v České republice. Kraj zcela obklopuje hlavní město Prahu a sousedí téměř se všemi českými kraji kromě Karlovarského a krajů moravských“. [58] „Územně náleží k Českému masivu, který je jednou z nejstarších částí evropské pevniny“.[59] Krajinný reliéf přechází z rovinatého severu v blízkosti toku Labe ve vrchovinou jižní a jihozápadní část. Polabská nížina je nejnižší a nejúrodnější částí kraje. Naopak nejvyšším bodem kraje je brdský vrchol Tok. [12] Na území Středočeského kraje se nachází několik chráněných krajinných oblastí. Nejcennější přírodní oblast představuje Křivoklátsko, Kokořínsko a Český kras. V kraji se nachází také řada historických cenných památek, které jsou vyhledávanými místy cestovního ruchu – patří mezi ně především hrady Karlštejn, Křivoklát, Kokořín a Český Šternberk, zámek Konopiště. Mnoho měst ve středočeském kraji se pyšní středověkými historickými centry. Skutečnou perlou mezi nimi je centrum Kutné Hory.

23

[12, 29] 2.3.2 Okres Kutná Hora

Mapa

4:

Okres

Kutná

Hora

Zdroj:[43]

Okres leží v jihozápadní části Středočeského kraje. Nejdelší hranici má na severozápadě se správním obvodem Kolín, na jihozápadě sousedí s obvody Benešov a Vlašim, na východě s obvodem Čáslav, na jihozápadě asi 20 km tvoří hranici s krajem Vysočina. Z východu má společnou hranici s okresy Pardubice a Chrudim. [41, 43] „Území okresu nemá jednotný přírodní ráz. Prostupuje jím Českomoravská vrchovina, Čáslavská kotlina a Polabská nížina. Nejníže položené místo okresu (198 m n.m.) je v jeho severní části, kde potok Klejnarka opouští území okresu, nejvyšší je vrch „Na Průhoně“ (551 m n.m.) u Třebětína“. [41] „Svoji rozlohou 64 255 ha se řadí na 5. místo v kraji (5,8 %), ale počtem obyvatelstva (48 929) až na 10. místo (4,3 %). Podíl zemědělské půdy je 62,9 %, orná půda činí na celkové rozloze 51,2 %. Správní obvod tvoří 51 obcí, z nichž tři – Kutná Hora, Uhlířské Janovice a Zruč nad Sázavou – mají statut města, sídlí zde i pověřené obecní úřady a žije v nich bezmála 60 % všech obyvatel správního obvodu“. [43]

24

2.3.3 Turistické mapování České republiky Mapa 5: Turistické oblasti České republiky

Zdroj: www.czechtourism.cz Kutná Hora patří do turistické oblasti č.3 – Střední Čechy jihovýchod

Mapa 6: Turistické regiony České republiky

Zdroj: www.czechtourism.cz Kutná Hora patří do turistického regionu -Okolí Prahy.

25

2.4

Charakteristika města Kutná Hora Co se Vám vybaví při vyslovení názvu města „Kutná Hora“? Město, které Vám

umožní nahlédnout do středověku. Nejprve však několik základních údajů.

2.4.1 Základní data [30] Město NUTS 5:

CZ020 533955

Okres NUTS 4:

Kutná Hora

Kraj

Středočeský kraj

NUTS 3:

historická země:

Čechy

katastrální výměra:

33,05 km 2

obyvatel:

21 604 (2. 1. 2009)

zeměpisná šířka:

49° 57' 00" s. š.

zeměpisná délka:

15° 16' 01" v. d.

nadmořská výška:

254 m

Starosta města:

Ivo Šalátek (2009)

Obrázek 2: Znak města [30]

Obrázek 3: Poloha KH

2.4.2 Poloha Kutná hora se nachází ve středních Čechách, asi 70 km jihovýchodně od Prahy, v Hornosázavské pahorkatině. [57] Město je významným správním střediskem ve východní části Středočeského kraje a je 5. největším městem po Kladně, Mladé Boleslavi, Příbrami a sousedním Kolíně. Je městem s významnou historickou tradicí, která se může srovnávat s nejvýznamnějšími městy v Čechách a v Evropě. [40] Kutná Hora významně přispívá k rozvoji celého okresu. Rozloha města je 3305 ha, má části Sedlec, Malín, Kaňk, Perštejnec, Karlov, Neškaredice, Poličany, Hlouška, Žižkov, Vrchlice a vnitřní město. [40]

A nyní se pojďme podívat do doby, kdy v Kutné Hoře pobývali králové, cinkaly stříbrné groše a kdy bylo všude slyšet ťukání hornických kladívek, pojďme se přenést do časů dávno minulých…

26

Obrázek 4: Panorama Kutné Hory

2.5 Historie

Zdroj: www.zamky-hrady.cz Historie Kutné Hory je velmi bohatá. Ve městě se konalo mnoho důležitých událostí významných pro naši historii. Nejvýznamnější je ta část dějin spojena s těžbou stříbra. Zdejší stříbrné doly byly velmi bohaté. Na konci 13. století se zde těžila zhruba jedna třetina stříbra z celé Evropy. V tomto století se zde začal razit Pražský groš, významné platidlo té doby. Kutná Hora se tak stala velmi významným evropským městem. Díky svému věhlasu a bohatství se stala po Praze druhým nejvýznamnějším městem v Čechách a proto zde bylo možno vystavět řadu nádherných památek, díky nimž bylo město zařazeno do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. [39]

2.5.1 Počátky osídlení kutnohorské oblasti První stopy osídlení Kutnohorska vedou až do mladší doby kamenné, přibližně 5000 př.n.l. V prvním století po Kristu se rozmohl téměř v celé Evropě vliv římského císařství. V Čechách jsou známá z té doby velká sídliště i pohřebiště s žárovými hroby římské kultury. V 9. a 10. století se objevila kultura hradištní. Naleziště hradištní kultury: Církvice, Hlízov, Kutná Hora, Malín, Poličany, Rataje. [2] „V 10. století, dávno před tím než město vzniklo, bylo v Malíně (dnes součást Kutné Hory) významné sídlo Slavníkovců, vedle Přemyslovců druhého nejmocnějšího českého rodu. Slavníkovci razili zřejmě již od roku 985 stříbrné mince zvané denáry. V roce 995 však byli na nedaleké Libici Slavníkovci vyvražděni a jejich sídla přešla do rukou Přemyslovců“. [3 str.9]

27

2.5.2 Sedlecký klášter a jeho význam Velmi důležitým hospodářským a kulturním místem na území Kutné Hory se stal cisterciácký klášter v Sedlci, který byl založen roce 1142 jako první tohoto řádu v Čechách velmožem Miroslavem z Cimburka. Tento klášter byl oproti obvyklým zásadám zakládání cisterciáckých klášterů té doby založen na již kultivovaném území. Cisterciácká architektura pocházející z vyspělého západoevropského prostředí ovlivnila přechod od středoevropského románského slohu ke gotickému. [3 str.13]

2.5.3 Počátky dolování a vznik města

Obrázek 5: Dolování rudy [3]

První písemné zmínky o zdejších stříbrných nalezištích pocházejí z roku 1260. Začátek dolování stříbra spadá do druhé poloviny 13. století. [3] Zvěst o tom, že v blízkém okolí kaňkovských vrchů existuje možnost zbohatnutí, přivedla do kraje obrovské množství nových usedlíků, zejména z přilehlých německy mluvících oblastí, kteří přinesli pokročilejší výrobní technologii a záhy se stali vůdčí skupinou v celé oblasti. Kolem jednotlivých šachet vyrostla provizorní obydlí, dřevěné kaple a primitivní těžní zařízení. [14] Atmosféra Kutné Hory této doby bývá často přirovnávána k atmosféře amerických zlatokopeckých osad, nastal "sběh ke Kutné". Hornické osady, vznikající neplánovitě neměly v prvních letech žádná práva a veškeré právní záležitosti řešila sousední města Čáslav a Kolín. Dlouho se jim říkalo obecně pouze Mons - Hora a teprve v roce 1289 nacházíme pojmenování MONS CUTHNA – HORA KUTNÁ. Jedna z hornických osad se nazývala Cuthna Antiqua - Stará Kutna, z toho se nejspíš odvozuje jméno pro budoucí město. Koncem 13. století vytvořily horské osady jeden celek a Kutná Hora získává privilegia královského města. [3, 14]

2.5.4 Horní zákoník a založení mincovny Přelom v dějinách Kutné Hory znamenal rok 1300, kdy král Václav II. (12781305) udělil osadám Královské horní právo - IUS REGALE MONTANORUM, tento právní dokument měl mimořádnou hodnotu. Stanovoval veškeré organizační a technické podmínky nutné pro pravidelný chod dolů. Kutnohorské osady podepřela řada

28

privilegií a výsad králů z rodu Lucemburků, která vynesla Kutnou Horu na druhé místo po Praze. Krátce po roce 1300 byla do Kutné Hory přenesena i centrální mincovna českého státu a pro její činnost vyhrazen královský hrádek, jež se záhy začal nazývat Vlašským dvorem na paměť italských odborníků, Vlachů, kteří stáli u zrodu mincovní reformy. [14] Václav II. provedl rovněž mincovní reformu a nahradil do té doby používané různorodé denárové mince, vyráběné v mincovnách v různých městech, novou jednotnou mincí – tzv. pražským grošem. [30] Ražbou pražských grošů vznikl jeden z nejsilnějších měnových systémů středověké Evropy. Vlašský dvůr byl postaven v přímém sousedství šachet a hutí a stal se organickým článkem horního a hutního provozu. Základem mincovny byly mincovní kovárny zvané šmitny, nacházející se kolem nádvoří, a ražební síň zvaná preghaus, kde se pražské groše razily. [3,8]

2.5.5 Konec 14. století – doba předhusitská Od roku 1380 muselo kutnohorské dolování čelit prvním závažnějším problémům. Povrchové zdroje již byly vyčerpány a sestup do hlubiny vyžadoval náročnější postupy i složitější technická zařízení. Na jistou dobu se proto těžba zpomalila a produkce snížila, což se odrazilo i na kvalitě pražského groše. [3 str.30-32] Od poloviny 14. století sice těžba stříbra klesala, ale město přesto neztratilo svůj význam a Vlašský dvůr se stal sídlem krále Václava IV. Až do konce 15. století byla Kutná Hora městem převážně německým. Písemné památky doby předhusitské, pokud tedy nejde o texty latinské, jsou psány německy. Většina lidí, kteří pracovali v hutním průmyslu, byla německé národnosti. [3,8]

2.5.6 Husitská revoluce Počátkem 15. stol. město vstupuje do událostí husitské revoluce. Staví se na stranu odpůrců husitství a je svědkem nemilosrdného vraždění na obou stranách. Mnoho příznivců husitství bylo svrženo do kutnohorských šachet. Kutnohorští se snažili vymýtit kacíře a tak se stalo vrhání do šachet hromadným jevem. Kutnohorským stříbrem se platilo vojsko císaře Zikmunda najaté za účelem potlačení husitství v Čechách. O rok později husité ničí a vypalují překrásný Sedlecký klášter. Po Zikmundově ústupu bylo město poprvé vypáleno v roce 1421 a poté v roce 1424 za tažení Jana Žižky. [3 str.33,34]

29

Provoz mincovny ve Vlašském dvoře byl přerušen a rovněž byly zničeny mnohé šachty. Z husitských bouří vychází Kutná Hora jako vypálené a poničené město se zavalenými a zatopenými doly. Báňskou činnost ochromil i útěk bohatého německého obyvatelstva. Místo nich sem začal hromadně přicházet český lid.[3,8]

2.5.7 Rozkvět Kutné Hory v 15. a 16. století Dolování bylo s velkými náklady obnoveno na nových ložiscích mimo vnitřní město a Kutná Hora se opět stala významným královským městem. V roce 1448 byl na zemském sněmu pořádaném ve Vlašském dvoře přijat za zemského správce pozdější král Jiří z Poděbrad a v roce 1471 se zde uskutečnila volba krále Vladislava Jagellonského. Kutná Hora byla za období vlády Jagellonců na vrcholu stavebního rozmachu. Dolování se v té době dařilo. Král podporoval stavby také v Praze a město Kutná Hora velmi bohatlo. [3 str.38-41] Mimořádné postavení města podtrhovaly i časté pobyty panovníka a konání sněmů, z nichž patrně nejdůležitější byl ten, který r. 1485 přijal tzv. Kutnohorský náboženský mír a potvrdil dlouhé období náboženské tolerance. [14] Do prvních desetiletí 16. století vstupovala Kutná Hora jako kvetoucí město se zdánlivě nevyčerpatelným bohatstvím. Důlní pásma, především pásmo oselské, nadále přinášela značný výnos, nicméně varující byla skutečnost, že horníci postupovali do hloubek na hranici pěti set metrů s velkým nebezpečím spodních vod a slábla síla ložisek. Pro místní obyvatele bylo doslova šokující uzavření nejslavnějšího důlního pásma, oselského, roku 1543. [14] Roku 1547 ukončila zdejší mincovna ražbu tradiční české mince, pražského groše, který Kutná Hora po staletí považovala za svou chloubu. Nové tolarové ražby byly, ovšem neoprávněně, považovány za cizorodý produkt. Přes tyto jevy se celkový obraz města po celé 16. století jevil příznivě. Kaňkovské doly si udržovaly slušnou produkci, mincovna pracovala na vysoký výkon i díky dovezenému stříbru a město celkově jevilo známky rozkvětu a bohatství. [14]

30

2.5.8 Válečná léta 17. století Obrázek 6: Rytina Jana Willenberka ze 17. století Na počátku 17. století zesílily krizové příznaky a bylo jasné, že mnoho cest k obratu k lepšímu v Kutné Hoře již není. Do této komplikované situace přišla porážka na Bílé hoře. Nejnaléhavěji se nové poměry projevily v zásazích do náboženské svobody. V prvních měsících po bělohorské bitvě postupovala rekatolizace poměrně umírněným tempem a zástupci města se snažili zachovat svobodu luteránského vyznání pro německou osadu u sv. Jiří v obavě z hromadné emigrace dělníků a ochromení práce na zbývajících důlních pásmech. [14] Válečná léta zatížila Kutnou Horu nepředstavitelnými problémy. Trvalé zvyšování nejrůznějších daní a kontribucí, konfiskace předměstských statků, stejně jako pohyby vojska způsobily prakticky rozpad městských financí. Mincovna razila znehodnocené mince z dovezeného stříbra, či z pagamentu. [14] Obrovskou újmu způsobily městu švédské vpády v letech 1639 a 1643. Obraz, který ve čtyřicátých letech 17. století Kutná Hora skýtala, byl smutný. Domy opuštěné či zpustošené Švédy, v dolech zůstal jen nepatrný počet havířů. [14]

2.5.9 Jezuité a konec hornictví První známky hospodářského oživení lze pozorovat od konce padesátých let 17.stol. Klidnější mírový vývoj přál rozvoji řemesel i obchodu. [14] Roku 1626 přicházejí do města jezuité, aby zde prosadili násilnou rekatolizaci. Řád konfiskoval majetek a získal tak nesmírné bohatství. Ovládli také zcela duchovní život. Jezuité začali ve městě budovat barokní stavby. (např. kostel sv. Jana Nepomuckého a Jezuitskou kolej) [3] Na přelomu 17. a 18. století se objevily i pokusy o otevření nových důlních ložisek a oživení staré hornické slávy Kutné Hory. Naděje se však nesplnily. Nové žíly byly málo výnosné a vyžadovaly až příliš vysoké provozní náklady. Nastalá situace vyústila pak v uzavření mincovny v roce 1727. Ačkoliv zde zůstaly horní úřady, lze říci, že uzavřením mincovny Kutná Hora jako horní město skončila. [3,14]

31

2.5.10 Národní obrození V době národního obrození se projevilo především výrazné uvědomění významu města a jeho slavné minulosti. Romantické prostředí temných křivolakých uliček a majestátní katedrály inspirovalo umělce - spisovatele a malíře. Významná osobnost této doby byl Josef Kajetán Tyl, který napsal slova naší národní hymny, kde dodnes zní malebnost zdejší krajiny. Právě v této době také vznikají první historická díla pojednávající o dějinách města a jeho stavebních památkách. [14]

2.5.11 Počátek 20. století Díky vzniku první republiky se Kutná Hora stala centrem okresu. Kutnohorští doufali, že se jim podaří obohatit město o nové moderní městské čtvrti a vytvořit tím podmínky pro rychlý rozvoj města. Městská správa chtěla obnovit průmysl a živnosti, snažila se přilákat mladší populaci, nicméně narážela na nepříznivý vývoj dopravy, především železniční sítě. Po dobu první republiky Kutná Hora zůstala jen městem památek a výletníků, městem poklidným a trošku ospalým. Díky tomuto období a postoji města zde vzrostla především kulturní úroveň. [3,14] Stavební aktivita první republiky, která dodnes určuje charakter částí města, bezprostředně přiléhajících k historickému jádru, byla ovládána především místními staviteli a podnikateli, jako byli např.: autor projektu Tylova divadla Rudolf Hraba či stavitel Zemské průmyslové školy Rudolf Ryšán. [14] Události druhé světové války nezasáhly zásadně do historického a památkového charakteru města. Za války zahájila německá okupační správa těžbu olověných a zinkových rud, v níž se po válce pokračovalo až do roku 1991, kdy byl poslední důl uzavřen. [3] Rok 1948 se stal důležitým mezníkem ve vývoji Kutné Hory. Nástupem dělnické třídy se z poklidného kulturního města stalo průmyslové centrum okresu. Začali se budovat nové podniky, byty pro zaměstnance a Kutná Hora se začala rozrůstat. Ve městě byly založeny tyto podniky: textilky Modena a Mira, nábytkářský závod Interiér, čokoládovna Lidka, Rudné doly na Kaňku, tabáková továrna a další. Roku 1961 byl vybudován velká strojírenský závod ČKD, který je ve městě dodnes. [3]

Ještě něž se přesuneme do současnosti, připomeňme si, že ke Kutné Hořě se vztahuje i řada pověstí (viz. Příloha D) a významných osobností (viz. Příloha E).

32

2.6 Současnost 2.6.1 Obyvatelé města Kutná Hora má 21 604 obyvatel (2.1.2009). Počet obyvatel města se od roku 1970 průběžně zvyšuje. Kutná Hora je významným správním střediskem ve východní části Středočeského kraje. [40] Život obyvatel ve městě je řízen městským úřadem v čele se starostou Ivo Šalátkem. První místostarosta je MVDr. Václav Vančura, druhý místostarosta Václav Zimmermann. [15] Městským úřadem jsou řízeny tyto příspěvkové organizace: Městská knihovna, Městské Tylovo divadlo, Pečovatelská služba, Galerie Felixe Jeneweina, školní jídelny, Základní umělecká škola, mateřské školy, Základní škola T.G. Masaryka, Základní škola Jana Palacha, Základní škola Žižkov, Základní škola Kamenná stezka. [15]

V Kutné Hoře je Ortenovo gymnázium a řada dalších středních škol a VOŠ. Velkou tradici má Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola s elektrotechnickým zaměřením. Úroveň vzdělanosti je zhruba na krajském průměru. [43] Všechna tato zařízení se starají o vzdělanost, kulturní rozvoj, všestranný růst a blaho obyvatel města, stejně tak jako řada dalších soukromých firem, obchodů a služeb.

2.6.2 Ekonomika a rozvoj města Ekonomiku charakterizuje především průmysl a zemědělství, v posledních letech pak široký rozmach terciální sféry, spojený zejména s poskytováním služeb v této turisticky atraktivní oblasti. [43] Od roku 1538 je v Kutné Hoře známý pivovar, založený rodem Dačických z Heslova, který dodnes vaří pivo Dačický. [30] V 19. století vznikla v sedleckém klášteře tabáková továrna, dnes výrobní závod společnosti Phillip Morris. [30] Pokusy o těžbu různých rud, které začaly za 2. světové války, skončily roku 1991 a staré šachty jsou dnes vyhledávaná turistická atrakce. [30] Od roku 1967 je v Kutné Hoře velký strojírenský závod, slévárna ČKD Kutná Hora. ČKD Kutná Hora a. s. je český výrobce odlitků z oceli a tvárné litiny, svařovaných

komponent

a

železničních

podvozků.

Roku

1990

byla

firma transformována na samostatnou akciovou společnost. Od roku 1995 se z podniku stala plně privatizovaná společnost bez státní účasti. V roce 2005 bylo ve všech

33

provozech celkem 2300 zaměstnanců. 85% produkce jde na trh západní Evropy, USA a Kanady. [42] Průmysl se v Kutné Hoře stále rozvíjí. V neuvěřitelně krátné době byl na Karlově (okrajová část města) vybudován moderní průmyslový palác firmy FOXCONN. Výrobní linky se poprvé pohnuly v dubnu roku 2008. Továrna se zabývá výrobou počítačů a LCD monitorů. [68] Kutná Hora se stále více snaží investovat do rozvoje města. V letošním roce se podařilo získat 82 milionů korun na projekt revitalizace komunikací a veřejných ploch. „I. a II. etapa zádlažby historického jádra města Kutná Hora“. [72] viz. Příloha F Rekonstrukce se týká nejen zádlažby, ale i veřejné zeleně, informačního systému, prvků městského mobiliáře a osvětlení. Město věří, že budou všichni s novým vzhledem města, které bude důstojně reprezentovat jedinečnou historickou a kulturní hodnotu Kutné Hory, spokojeni. [72]

2.6.3 Doprava Autobusem do Kutné Hory Kutná Hora není příliš dobře napojena na vnitrostátní autobusové linky. Pokud chcete navštívit Kutnou Horu autobusem, počítejte s přestupy. Linkové autobusy, které přijedou do Kutné Hory, staví na několika zastávkách ve městě a končí na autobusovém nádraží. Z autobusového nádraží do centra je to cca 10 minut chůze. [48] Vlakem do Kutné Hory Kutné Hora má hlavní vlakové nádraží a nádraží Kutná Hora-město. Všechny vlaky jezdí na hlavní nádraží, které je bohužel na okraji města. Hlavní nádraží je na trase PRAHA - BRNO - BRATISLAVA a místní nádraží na trase KUTNÁ HORA ZRUČ NAD SÁZAVOU. Vzdálenost hlavního nádraží do centra je asi 3 km, cesta není příliš dobře značena a je náročná. [48]

Mapa 7: Železniční trať KH [48]

34

Automobilem do Kutné Hory Do Kutné Hory lze přijet z několika směrů. Hlavní tahy jsou silnice č.38 a silnice č.2. Z dálnice D1, je nejlepší sjet na výjezdu Zruč nad Sázavou a pak dále pokračovat směr Zbraslavice, Štipoklasy, Kutná Hora. Z dálnice D11, je nejvhodnější sjet na výjezdu Nymburk - Kolín a dále pokračovat po silnici č.38 směr Kolín, Kutná Hora. V centru Kutné Hory se automobilem jezdí poměrně špatně a je zde málo možností parkování.

Nejblíže

centru

je

placená

parkovací zóna na Václavském náměstí. Nejlépe

lze

zaparkovat

na

Centrálním

parkovišti u sv. Barbory.[48]

Mapa 8: Silniční sít KH [48] Městská hromadná doprava V Kutné Hoře není MHD moc použitelná. Lze ji využít pro cestu z hlavního vlakového nádraží do centra (linka1), ale cesta trvá cca 20 minut. Návaznost MHD na vlakové spoje není ideální a autobusy nečekají v případě většího zpoždění vlaků. MHD v Kutné Hoře provozuje dopravní firma CONNEX Východní Čechy a.s. [48]

2.6.4 Sport v Kutné Hoře Kutná Hora nabízí bohatý výběr sportovního vyžití. Známá je nejdelší bobová dráha v ČR, která měří 1 565 m. Jízda trvá 7 minut a trasa má dva okruhy. Je možno si zvolit buď „rekreační okruh“ nebo jeho adrenalinovou variantu, na které se dosahuje rychlosti až 60 km/h. Nachází se ve sportovním areálu Klimečka. [14] Město nabízí turistům i místním celou řadu sportovních a rekreačních areálů a zařízení. Je zde tenisová hala, zimní stadion s bruslením pro veřejnost, můžete si zahrát bowling, zajít do fitcentra, zaplavat si v krytém bazénu TJ Sparta Kutná Hora. Další zábavou v areálu je jízda na terénních čtyřkolkách, pro které je zde vybudován okruh dlouhý 300 m. [60]

35

V letním období je často navštěvovaný nový aquapark, nachází se zde plavecký bazén, tobogán, skluzavka, divoká řeka, dětský bazén, chrliče vody, masážní lavice, hřiště na plážový volejbal a kiosky s občerstvením. Obrázek 7: Aquapark

Zdroj: data.turistik.cz

Ke koupání je také využíván kromě aquaparku a bazénu nedaleký Velký rybník. V okolí Kutné Hory se nachází i řada horolezeckých terénů. K nejvýznamnějším patří skály v údolí říčky Vrchlice od Kutné Hory po přehradu pod Malešovem. [70] Cyklotrasy - Kutnou Horou vede několik stezek pro cyklisty, které město spojují s okolními obcemi. Turisté tak mohou poznat samotnou Kutnou Horu i okolí z jiného pohledu. Cyklistické trasy jsou různě dlouhé a vhodné pro náročné cyklisty i pro rekreační jízdu. [14] Naučné stezky - Jsou to značené cesty, které pomáhají navést návštěvníky na zajímavé atraktivity v daném okolí. Poskytují nejrůznější turistické informace. [61] Naučné stezky v okolí Kutné Hory jsou značeny pásovými značkami podle metodiky Klubu českých turistů. V Kutné Hoře vede „Stříbrná stezka“ – hornická naučná stezka po stopách dolování v Kutné Hoře, která má dva okruhy (severní a jižní), jde však o dvě nezávislé a od sebe oddělené naučné stezky. [14] Jejich trasa vede kolem nejzajímavějších pozůstatků spjatých s kutnohorským hornictvím a hutnictvím. [70] V současné době vzniká projekt cykloturistické naučné stezky v Kutné Hoře a jejím okolí. Trasa by měla být dlouhá 25 km se 43 oddychovými zastaveními. Celková výše nákladů činí 1 milion Kč. [71]

36

2.6.4 Za kulturou do Kutné Hory V Kutné Hoře se každoročně koná mnoho zajímavých festivalů. Město je svou malebností a historickým kouzlem ideální pro konání nejrůznějších akcí . 2.6.4.1 Každoroční akce [14, 20] Tabulka 1: Každoroční akce[20] Datum/rok 2009 Akce 22.5.

Muzejní noc - Noční putování historií Kutné Hory

20.6. - 21.6.

Královské stříbření Kutné Hory – viz. níže

12.9. - 13.9.

Evropské dny kulturního dědictví Hrádek - volný vstup do I. okruhu, snížené vstupné do II. okruhu, Kamenný dům, Tylův dům volný vstup, doprovodný program, Hrádek, Kamenný dům, Tylův dům

17.10.

Podzimní Smíškovská slavnost - Hrádek

26.9.

Svatováclavské slavnosti - lidová veselice, folková, country a moderní hudba, řemeslné trhy, ochutnávka vín, ohňostroj na Palackého náměstí Den Středočeského kraje - volný vstup do I. okruhu a snížené

28.10.

vstupné do II. okruhu, Kamenný dům, Tylův dům - volný vstup, doprovodný program Hrádek, Kamenný dům, Tylův dům Dny hlíny – Hrádek- ukázka výroby pravěké keramiky pro ZŠ

9. - 13.11.

2.6.4.2 Periodické významné kulturní akce [14]

Operní týden Kutná Hora - Hudební festival přibližující díla významných skladatelů. Ortenova

Kutná

Hora

–

Celostátní soutěžní

přehlídka mladých

básníků.

Mezinárodní hudební festival - 2. ročník pod záštitou manželky prezidenta ČR. Ceny města Kutná Hora - Slavnostní večer, na kterém se předává prestižní ocenění osobnostem města Kutné Hory v několika oblastech společenského života. Kutnohorský rokový festival - Tradiční kutnohorský rockový festival, který se koná vždy koncem srpna na letní scéně v parku pod Vlašským dvorem.

37

Kutnohorská

Kocábka

-

Nejstarší

folk&country

festival

na

Kutnohorsku.

Mydlochovo jarní mejdlo - Festival rockové a alternativní hudby, který se koná každoročně na začátku června. Tyjátrfest - tradiční divadelní festival amatérských a autorských divadel malých forem.

2.6.4.3 Královské stříbření Kutné Hory

„Každoroční

gotická

Obrázek 8: Kutnohorské stříbření

historická

slavnost, symbolicky otevírající turistickou sezónu města Kutná Hora. Velkolepý scénář slavnosti navrací Kutnou Horu, české královské horní město, do dob o šest set let zpět, až na začátek 15. století. Na dva až tři dny ožívá celé město i královské sídlo v mincovně ve Vlašském dvoře fiktivním příběhem příjezdu a vzácné přítomnosti českého a římského krále Václava IV. s jeho dvorem. Aktéři i diváci navracejí se do doby, kdy byla Kutná Hora na vrcholu prosperity“. [50] Bohatí a hrdí horníci chystají uvítání krále, otevírá se jarmark, na loukách pod Vlašským dvorem se rozhoří svatojánské ohně. [50] „Chrámem sv. Panny Barbory se rozeznívají fanfáry, aby uvítaly krále s královnou Žofií Bavorskou, jejich dvorem. Do města se sjíždí bujaré rytířstvo, aby se zúčastnilo turnajových klání vyhlášených králem Václavem IV. Gotická hudba vyzývá k lidovému tanci v kutnohorských uličkách i krčmách, každodenní pracovní rytmus mincovny ve Vlašském dvoře utichne, neboť jej přehluší slavnostní ruch. Zářivá barevnost vrcholné gotiky, desítky praporců a stovky historických kostýmů naplňují kutnohorské malebné uličky“. [50] „Každým rokem se rozrůstá počet návštěvníků i obyvatel Kutné Hory, kteří chtějí být nejen diváky, nýbrž i aktivními účastníky neopakovatelné atmosféry času Lucemburků na českém trůně. Královské stříbření je jedinečné právě tím, že není pouhou zábavnou podívanou pořádanou profesionálními účinkujícími pro diváky, je přitažlivou příležitostí obléknout vlastní dobový kostým a vstoupit do skutečných historických osudů města, o jehož bohatství se opírala moc českých králů. Scénář slavnosti vychází ze skutečných událostí i ze známé silné náklonnosti, které se Kutná Hora těšila u Václava IV“. [50]

38

2.6.4.4 Co nového ještě město připravuje? Kutnohorské léto 2009 – jeden den nestačí! Pod tímto sloganem se skrývá celoprázdninový program s celou řadou zajímavých akcí. Cílem je přilákat do města více návštěvníků a vytvořit pro ně v období hlavní sezóny natolik atraktivní nabídku, aby zde zůstaly delší dobu, alespoň přes noc. [69] Kutnohorské léto navazuje na již tradiční červnové hudební festivaly a historické slavnosti a skládá se z těchto částí:


Noční prohlídka Katedrály Nanebevzetí Panny Marie a Kostnice




Středověk v Kutné Hoře – dobová hostina s programem v restauraci „U Kata“




Kutná Hora „magická“ – legendy a mýty o Kutné Hoře – divadlo, šerm a hudba




Netradiční prohlídka kláštera sv. Voršily – ochutnávka vín z produkce společnosti Vinné sklepy Kutná Hora s.r.o.




Divadelní vystoupení na nádvoří Vlašského dvora či na terase kaple Božího těla




Večerní prohlídka zámku Kačina s kostýmovými průvodci




Harmonikář Pepino & pivo a uzené v pivnici Dačický. [69] Projekt se bude pravidelně opakovat po 6 večerů, kromě pondělí. Pro tento projekt

byl vytvořen speciální rezervační systém a zajištěno 13 prodejních míst. Návštěvníků v současné době všude ubývá, proto se Společnost Průvodcovská služba Kutná Hora snaží zlomit trend, že Kutná Hora je město, které je navštěvováno jen na chvíli. Tuto iniciativu vyprovokovali především hoteliéři. Mají největší zájem na tom, aby v Kutné Hoře turisté zůstávali. Partnery jsou prozatím Hotel Opat, Hotel U Kata, U Mědínků, U Hrnčíře, Zlatá Stoupa. [69] Další nápad pro zvýšení návštěvnosti Každý návštěvník Kutné Hory, který se ubytuje v hotelu U Kata, obdrží měšec s pěti penízky (stříbrné penízky jsou repliky jednostranných mincí z období vlády krále Jiřího z Poděbrad). Další mince je možno získat v kostele sv. Jana Nepomuckého a v kapli Božího těla, v půjčovně kol, v restauraci U Kata, ve vinotéce u Kamenného domu a na bobové dráze. Současně návštěvníci získávají slevy. [70]


Sleva na vstupné do kostela sv. Jana Nepomuckého a do kaple Božího těla




Sleva 20% při noční procházce Kutnou Horou s průvodcem


Sleva 10% na konzumaci jídel v restauraci „U Kata“ a další. [70]

39

2.6.5 Divadlo

Obrázek 9: Tylovo divadlo

Historická budova divadla je spjata s významnou Josefem

postavou

Kajetánem

českého Tylem.

divadla Byl

to

kutnohorský rodák, který první veřejně formuloval

myšlenku

na

vybudování

samostatného divadla v Kutné Hoře pro tehdejší ochotnický spolek Tyl, který byl v Kutné Hoře založen r. 1843. Roku 1933 bylo divadlo slavnostně otevřeno na základě projektů Ing. Rudolfa Hraby a jeho bratra Ing. Josefa Hraby - kutnohorských městských architektů. Divadlo má charakter moderní funkcionalistické budovy, je velmi dobře architektonicky i technicky řešené a nachází se v blízkosti centra města. Hlediště divadla má kapacitu 630 míst, z toho 6 bezbariérových. [45] Kromě hlavního sálu má divadlo ještě menší sál - tzv. loutkovou scénu, která byla v minulosti využívána místním loutkářským souborem. V současné době slouží prostory jako knihovna anglické literatury. [45] Divadlo nemá svůj vlastní profesionální soubor. Programovou náplní je organizace kulturně společenského života ve městě v návaznosti na prostory budovy divadla - realizují se zde vystoupení profesionálních, ale i amatérských scén, koncerty, taneční pořady pro děti i dospělé, probíhá pořádání cyklických programů, přehlídek, soutěží, festivalů, příležitostných programů, pronájmů. [45] Divadlo je centrum kulturního dění nejen pro místní návštěvníky, ale i pro blízké okolí. Specializuje se především na hostování divadelních souborů z Prahy, ale dává příležitost i krajským divadlům, vystupují zde významné hudební soubory. Tylovo divadlo bylo a je často využíváno pro natáčení televizních pořadů i filmů, konají se zde setkání např. firemní, charitativní, státních organizací, spolků apod. [45]

40

2.7 Nabídka turistických atraktivit ve městě Královské město Kutná Hora se pyšní mnoha nádhernými památkami, především z doby gotické, kdy místní chtěli vytvořit monumentální a reprezentativní stavby. V této části předkládám nejvýznamnější z nich. Pokud není uvedeno jinak veškeré obrázky jsou vlastním zdrojem. Mapa 9 : Kutná Hora a památky

Zdroj: http://www.kutna-hora.net/ 1. Arciděkanství 2. Dům u rytířů 3. Hrádek 4. Hřbitovní kaple s Kostnicí 5. Chrám sv. Barbory 6. Jezuitská kolej 7. Kamenný dům 8. Kamenná kašna 9. Kaple Božího těla 10. Kostel sv. Jakuba

11. Klášter řádu sv. Voršily 12. Knížecí dům 13. Morový sloup 14. Kostel Matky Boží Na Náměti 15. Kostel sv. Jana Nepomuckého 16. Ruthardka 17. Sankturinovský dům 18. Tylův dům 19. Vlašský dvůr 20. Sedlecký klášter 41

2.8.1 Arciděkanství

Obrázek 10: Arciděkanství

„Město Kutná Hora mělo sice již od 14. století dvě školy – u sv. Jakuba a u sv. Barbory, nicméně ani jedna z nich nesídlila v důstojné budově“.[14] „V souvislosti se zvyšujícím se významem vysokostelské školy se v průběhu 16. století jevila stavba nové školy stále naléhavěji. Město však dlouho váhalo a poukazovalo na nedostatek peněz. Teprve v letech 1594-1595 za vydatného finančního přispění Zikmunda Kozla z Riezentalu byla postavena přísná a strohá budova, ozdobená pouze portálem, za jehož autora je označován mistr Pavel z Prahy. Řešení tvarově vychází z půlkruhově zaklenutého ostění, v nástavci jsou vytesány citáty z Cicerona, znaky donátorů a v ornamentálním zakončení znak města“.[14] Půvabné prostranství mezi arciděkanstvím a kostelem kryje podnes původní dlažba z roku 1680. [39]

2.8.2 Dům u rytířů „Na Rejskově náměstí, přímo proti Kamenné kašně, stojí dům, který se zcela vymyká od ostatních měšťanských domů. Byl přestavěn v roce 1824 v klasicistním slohu. Fasádu zdobí figurální reliéf představující dvojici rytířů“. [14]

Obrázek 11: Dům u rytířů

42

2.8.3 Hrádek

Obrázek 12: Muzeum Hrádek

První zmínka o Hrádku pochází z roku 1312 a napovídá, že osudy tohoto významného objektu začínají hluboko v dobách, o nichž mnoho nevíme. Po založení města se stal součástí hradeb. [14 i 39] „První velké přestavby se Hrádek dočkal na přelomu 14. a 15. století v době, kdy ho vlastnil rychtář Václav z Donína. Starší hranolová věž byla tehdy připojena k palácovému křídlu a tento zásah zakryl původní charakter stavby. Nejvýznamnější proměnou prošel Hrádek v závěru 15. století, kdy ze středověké tvrze vzniklo okázalé patricijské sídlo“. [14] Z vnitřní výzdoby zaujme arkýřová kaple s nástěnnou malbou zemských patronů. Ve velké síni v prvním patře se nachází malovaný raně renesanční kazetový strop z roku 1493, který navozuje dojem honosných zámeckých síní. V blízkosti tohoto sálu je ukryt pokojík s freskovou výzdobou obsahující motivy smíškovského znaku. [14] „Dnes je zde České muzeum stříbra a Hrádek se tak symbolicky vrátil do doby, kdy zde podle dobových pověstí Jan Smíšek tajně hutnil stříbro, okrádal krále a sám bohatl“. [14] Sídlí zde České muzeum stříbra s expozicí zpracování

věnovanou stříbra,

městu, ale

i

dolování stylu

a

života

podnikatelské rudokupecké šlechty. [20] Obrázek 13: Detail Muzeum Hrádek „Ve správě muzea je i středověký důl objevený při hydrogeologickém průzkumu. Štoly jsou nejrůznějšího stáří - ze 13. století, kdy se zde již dolovalo, až po štoly z přelomu 15. a 16. století. Důl je velmi atraktivní podívanou. Návštěvník, převlečený do dobového hornického úboru - perkytle, míjí prostory zatopené křišťálově čistou vodou o hloubce až 50 metrů. Součástí důlní expozice je i trejv ze 16. století - důlní stroj, který sloužil k dopravě rud v proutěných koších či vody v kožených měších z podzemí. Podle

43

odhadu bylo za 400 let činnosti vytěženo v kutnohorském důlním revíru zhruba 2 500 tun stříbra a 100 000 tun mědi“. [39]

Otevírací doba: otevřeno denně kromě pondělí, prosinec - březen zavřeno [14] duben a říjen

09:00 - 17:00 hod.

květen, červen a září 09:00 - 18:00 hod. červenec a srpen

10:00 - 18:00 hod.

listopad - so, ne

10:00 - 16:00 hod.

Vstupné: [14] Prohlídka I. okruh - Město stříbra

Dospělí 60,- (snížené 30,-)

Prohlídka II. okruh - Cesta stříbra

Dospělí 110,- (snížené 70,-)

Prohlídka I. + II. okruhu

Dospělí 130,- (snížené 80,-)

Cizojazyčný výklad: 400,- Kč za skupinu

I. okruh - Město stříbra [20] geologie, archeologie, vývoj středověké Kutné Hory, dějiny Hrádku, život "stříbrné šlechty", numismatika „Návštěvníci se seznámí s vývojem Kutné Hory od jejích počátků až po podobu druhého nejvýznamnějšího města království“. [20]

Obrázek 14: Trejv a interiér muzea Hrádek

II. okruh - Cesta stříbra [20] středověký důl, trejv, středověká technologie dobývání a zpracování stříbrné rudy, mincování, havířská osada „Okruh přibližuje proces, kterým musela projít stříbrná ruda od samého začátku až po ražbu stříbrné mince. Součástí je prohlídka původního středověkého dolu“. [20]

Obrázek 15: Důl Osel Kontakty: telefon: +420 327 512 159 e-mail: [email protected], [email protected] 44

2.8.4 Hřbitovní kaple Všech Svatých s Kostnicí Obrázek 16: Kaple Všech Svatých „Podle tradice přinesl koncem 13. století opat sedleckého kláštera Jindřich hrst země z Božího hrobu v Jeruzalémě, jíž rozesel po hřbitově. Hřbitovní půda se stala součástí Svaté země a proto se sem pohřbívalo nejen z Čech, ale i z Polska, Bavorska a Belgie. Tisíce lidí zde našly poslední odpočinek také v době morových epidemií. Počet hrobů prudce vzrostl i po vypálení kláštera za husitských válek a v bojích okolo Kutné Hory (např. bitva u Malešova v roce 1424). Po husitských válkách byly části hřbitova postupně rušeny“. [39 i 51] „Dnes stojí hřbitovní kaple, vystavěná koncem 14. století, uprostřed malého hřbitova. Původně dvoulodní kaple zbudovaná nad suterénním prostorem patří mezi díla stavební huti Václava IV., povolané k dostavbě Vlašského dvora. Její dnešní podoba je výsledkem barokních úprav prováděných J. Santinim počátkem 18. století“. [39] „Interiér kaple patří mezi zvláštnosti. Výzdoba je tvořena téměř výhradně lidskými kostmi srovnanými zprvu poloslepým mnichem do pyramid (roku 1511). Když po josefínských reformách koupili majetek kláštera Schwarzenbergové z Orlíka, dostal interiér Kostnice svou nynější podobu. Autorem unikátní výzdoby z lidských kostí byl řezbář František Rint“. [39] „Unikátní je mohutný lustr zhotovený z lidských kostí, stejně jako kalichy, kříž, monstrance nebo schwarzenbergský erb“. [14] „Podle odhadu je výzdoba v sedlecké Kostnici tvořena ostatky asi 40 000 lidí. Toto dílo vzniklo, aby připomínalo pomíjivost lidského života a fakt smrti“. [39 i 14] Otevírací doba: listopad – březen

09:00 - 12:00 hod., 13:00 - 16:00 h.

duben - září

08:00 - 18:00 hod. Obrázek 17: Lustr z kostí

říjen

09:00 - 12:00 hod., 13:00 - 17:00 hod. Zdroj: www.kudyznudy.cz

Vstupné: dospělí: 50,- Kč děti, studenti: 30,- Kč Vstupné s fotografováním: + 30,- Kč Vstupné s videem: + 60,- Kč Kontakty: telefon: +420 327 561 143 (fara), +420 728 125 488 [14, 51] e-mail: [email protected], www.kostnice.cz

45

2.8.5 Chrám sv. Barbory

Obrázek 18: Chrám sv.Barbory 1

„Chrám symbolizuje sebevědomí a mimořádné ambice kutnohorských patricijů, kteří se díky svému bohatství těšili přízni českých panovníků. S jejich pomocí získali pro své město královská privilegia a mohli se stýkat s nejvyspělejšími evropskými uměleckými projevy té doby“. [39] „Stavební práce začaly roku 1388 na ostrohu za městskými hradbami s impozantním výhledem na údolí říčky Vrchlice, na místě, kde již dlouho stála kaple, zasvěcená patronce horníků svaté Barboře“. [14] Prvním stavitel byl z hutě Parléřů, ze které pocházel i architekt chrámu sv. Víta, Petr Parléř. Jako stavební materiál již v této době sloužil kutnohorský pískovec z nedalekých lomů. [14] Obrázek 19: Chrám sv.Barbory 2 Roku 1489 byl z Prahy povolán stavitel Prašné brány Matyáš Rejsek. Jeho

pojetí

se

vyznačovalo

především smyslem pro detail a drobnými

dekorativními

prvky.

Typickým projevem jsou například groteskní plastiky na vnější straně chrámu. Roku 1512 došlo k zásadní změně, když kutnohorská městská rada uzavřela smlouvu s tehdy již slavným stavitelem pražského hradu Benediktem Rejtem, který měl hlavní úkol zaklenout hlavní loď chrámu. [3,14] „Bohatě prosklené stěny jsou vypočítané na efekt lomících se paprsků světla a vytvářejí nadpozemský dojem věčného osvícení. Vrcholek klenby tvoří čtyřcípé a šesticípé hvězdy se složitou kružbou žeber“. [14] „V době pozdně gotické vznikla i podstatná část vnitřní výzdoby sv. Barbory. Z Rejskovy dílny pochází chór, sanktuárium a zábradlí kněžiště s iniciálou W a L připomínající panovníky z rodu Jagellonců“. [3]

46

Chrám byl budován z velké části pod patronací horníků. Stavba se měla svou honosností vyrovnat pražské Svatovítské katedrále. Katedrála měla být původně dvakrát větší než je dnes. Budování chrámu probíhalo v několika etapách a do značné míry souviselo s prosperitou zdejších dolů, na stavbě pracovalo několik významných architektů.[39] „Vlivem nejrůznějších událostí byly práce několikrát přerušeny a od jejich zahájení do definitivního dokončení v roce 1905 uběhlo více než 500 let“. [39] Pracovní tématika v tomto prostředí více než jinde charakterizuje atmosféru Kutné Hory - pracovní ruch, nezměrné bohatství a zároveň pokoru zhmotněnou ve věčné katedrále. K nejcennějším projevům pozdně gotické malby náleží výzdoba Smíškovské kaple. [14] Nová kapitola historie chrámu začíná příchodem jezuitů roku 1626. Ti převzali proslulou katedrálu ve stavu značně zchátralém s četnými známkami nedodělků a válečných útrap a začali ji upravovat barokně. Byla změněna i typická sedlová střecha. Po zrušení jezuitského řádu připadla katedrála sv. Barbory Státnímu náboženskému fondu a postupně velmi zchátrala. [14] Chrám pro dnešní dny zachránila restaurátorská akce, na níž se podíleli nejvýznamnější purističtí stavitelé Lábler a Mocker. Zchátralé barokní varhany nahradil nový nástroj z místní varhanářské dílny J. Tučka. [14] „Jedno z oken je dodnes upomínkou návštěvy Františka Josefa I. v Kutné Hoře v roce 1906 a jeho daru chrámu“. [14]

Otevírací doba: otevřeno denně listopad - březen

10:00 - 16:00 hod.

duben - říjen

09:00 - 18:00 hod.

Vstupné: dospělí 50,- Kč děti, studenti 30,- Kč Kontakty: telefon: 420 327 512 115 (fara) [14] 420 775 363 938 (sv. Barbora)

Obrázek 20: Chrám sv.Barbory 3

47

2.8.6. Jezuitská kolej

Obrázek 21: Jezuitská kolej 1

V roce 1626 přicházejí do Kutné Hory jezuité. Řád měl na starosti především výchovu dětí a mládeže. [39] „Autorem projektu koleje, která se stavěla od roku 1667 přibližně do poloviny 18. století na impozantním místě v těsném sousedství chrámu sv. Barbory, byl významný stavitel jezuitských budov Domenico Orsi. Z částečně dochovaných plánů je patrné, že zvolil půdorys písmene E. Současný půdorys ve tvaru písmene F je důsledkem toho, že projekt nebyl nikdy naplněn“. [14] „Architektura je poměrně strohá, jak velela jezuitská řehole, jen průčelí připomíná raně barokní italské paláce. Z původních tří věží musela být středová věž v polovině 19.století ze statických důvodů stržena“. [14] Záměr jezuitských stavitelů naznačit v Kutné Hoře "královskou cestu" od chrámu sv. Barbory k Vlašskému dvoru podobnou té, která v Praze spojuje Klementinum s Pražským hradem, vedl k vytvoření galerie soch na mostě před Jezuitskou kolejí. Autorem galerie byl příslušník řádu František Baugut, který vložil do kamene svou představu dvanácti jezuitských světců, mezi nimi Ignáce z Loyoly, Františka Xaverského a českého patrona sv. Václava. [8, 14]

Obrázek 22: Jezuitská kolej 2

48

2.8.7 Kamenná kašna

Obrázek 23: Kamenná kašna

Kamenná kašna vyjadřuje úctu kutnohorských měšťanů k vodě. Té se totiž odjakživa nedostávalo.[14] Je to polygonální stavba, původně zdobená množstvím soch. Kašna se nachází na malém náměstíčku.[14] Autorství stavby bývá připisováno Matěji Rejskovi jednomu

ze

stavitelů

chrámu

sv.

Barbory, podle něj dostalo náměstí i své jméno. [39] „I tento malý architektonický skvost je dokladem snahy horníků po okázalé reprezentaci“. [39]

2.8.8 Kamenný dům

Obrázek 24: Kamenný dům

„Kamenný dům je snad nejkrásnějším z dochovaných Čechách.

pozdně

Patří

k

gotických vrcholným

domů

v

projevům

měšťanské architektury“. [39] „Tento, dnes nejproslulejší, kutnohorský dům pamatuje již dobu předhusitskou, jejíž stopy nalezneme ve sklepích a v mázhauzu. Od šedesátých let 15. století náležel rodině Kroupů. Když

jeden

z

nich,

Prokop,

získal

v

osmdesátých letech predikát z Chocemic a úřad horního

hofmistra,

honosné

patricijské

rozhodl sídlo.

se

zbudovat

Slavná

etapa

Kamenného domu začala roku 1489 a jako stavitel byl zvolen mistr Brikcí, zvaný též Gauschke, který v té době stavěl radnici ve slezské Vratislavi, jež se stala i inspirací pro stavební řešení Prokopova domu, především pak pozoruhodného průčelí. Již při prvním pohledu působí důstojným dojmem výrazný arkýř, nicméně vrcholný zážitek poskytne až trojúhelníkový štít. Vymezuje jej římsa zdobená reliéfem s pastýřskými scénami. Nad ní vidíme rytíře v náznaku turnajového zápasu, kteří mají připomenout, že Prokop byl také "šlechtic". Znak havířského cechu napovídá, kde pramení Kroupovo bohatství,

49

erb města podtrhuje význam Kutné Hory. Ve vrcholu štítu na nás shlíží trůnící madona s dítětem a po stranách světice stojí Adam a Eva pod Stromem poznání. [14] „Stejně jako u jiných měšťanských domů je i tady jádrem stavby klenutý mázhauz v přízemí, kudy se procházelo do obytných přijímacích a hospodářských prostor v prvním a druhém patře. V prvním patře se nachází obytný sál s kaplí, jejíž výklenek zdobí nástěnná malba Beránek Boží. Kamenný dům byl několikrát přestavován, měnil majitele, až jej v 19. století definitivně získalo město“. [39] „Během rekonstrukce v letech 1901 - 1902 získal dům dnešní podobu. Posléze začal být využíván k muzejním účelům. Dnes je zde umístěna expozice nazvaná Královské horní město Kutná Hora - měšťanský život a kultura 17. - 19. století“. [39]

Nahlédnutí do expozice Expozice seznamuje návštěvníky se životem měšťanstva v horním městě, se zdejším působením církve a s hospodářským zázemím města. [20]

Obrázek 25: Expozice v Kamenném domě [20] Obrázek 26:Interiér Kamenného domu[20]

Otevírací doba: .[14] otevřeno denně kromě pondělí duben, říjen listopad květen, červen a září červenec, srpen

9:00 - 17:00 hod. 10:00 - 16:00 hod. 9:00 - 18:00 hod. 10:00 - 18:00 hod.

Vstupné: dospělí 40,- Kč

děti, studenti 20,- Kč

Cizojazyčný výklad: 100,- Kč za skupinu Kontakty : +420 327 512 821 [14]

50

2.8.9 Kaple Božího těla

Obrázek 27: Kaple Božího těla

„Stavba je mistrovské dílo parléřovské stavební huti“. [39] „Objekt se nachází v těsné blízkosti katedrály sv. Barbory a připomíná dobu těsně před zahájením stavby katedrály. Tehdy založilo Bratrstvo Božího těla hřbitovní kapli s kostnicí inspirovanou proslulou Kostnicí v Sedlci. Na ostrohu nad říčkou Vrchlicí vznikl tak objekt s nádherným halovým prostorem vrcholně gotického slohu. Zároveň byl založen i velmi potřebný městský hřbitov, který se rozkládal zřejmě v prostorách dnešní Jezuitské koleje“. [14] „V této podobě se kaple dočkala příchodu jezuitů, kteří v souvislosti se stavbou koleje započali s mohutnými terénními úpravami, v jejichž důsledku byl nově vyřešen vstup a opatřen barokním portálem“. [14] „V současné době je kaple po kompletní rekonstrukci (proběhla v letech 19972000) a je využívána pro turistické prohlídky a výjimečné komorní kulturní akce“. [14] Kaple má nádhernou akustiku pro koncerty vážné hudby.

Otevírací doba: .[14] listopad - únor

10:00 - 16:00 hod.

březen a říjen

10:00 - 17:00 hod.

duben - září

9:00 - 17:00 hod.

Vstupné: dospělí 20,- Kč

děti, studenti 10,- Kč

Kontakty: telefon: +420 327 515 796 – 7 e-mail: [email protected] [14]

Obrázek 28: Interiér kaple Božího těla

51

2.8.10 Kostel sv. Jakuba

Obrázek 29: Kostel sv. Jakuba

„Panorama Kutné Hory si

nelze

představit bez vysoké štíhlé věže kostela sv. Jakuba“.[14] Arciděkanský chrám svatého Jakuba je reprezentační gotický městský kostel,

který

tvoří

dominantu

města.

Trojlodní kostel je zasvěcen patronu horníků sv. Jakubu Většímu. [53] Počátkem 14. století vyvstala potřeba vybudování vlastního městského kostela, který by odpovídal tehdejšímu významu města. Stavba chrámu započala roku 1330 a probíhala až do roku 1420. [53] „U zrodu stavby stáli němečtí patriciové a důležité slovo měl patrně i pořádek mincířů a pregéřů, tedy bohatých podílníků v nedaleké mincovně ve Vlašském dvoře, jejichž přání ovlivnilo výběr stavebního místa“. [8,14] „Stavbu prováděla pražská stavební huť a projevily se zde vlivy ze stavby blízkého Sedleckého kláštera. Původní projekt počítal se dvěma stejně vysokými věžemi, z nichž však druhá nebyla nikdy dokončena, poněvadž poddolované podloží svahu, na němž je stavba založena, nemělo potřebnou stabilitu. Vybudovaná věž je vysoká 86 m a podle ní se chrám také někdy nazývá Vysoký“. [53] „Od 30. let 15. století do roku 1620 byl chrám spravován utrakvistickou církví a město Kutná Hora se na čas v té době stalo sídlem utrakvistického biskupství“. [53] Výzdoba chrámu sv. Jakuba „Inventář chrámu sv. Jakuba obsahuje významná gotická, renesanční i barokní díla.

Pozoruhodné jsou

například“: * obraz Poslední večeře Páně z roku 1515 od H. Elfedara * Oltář Stětí Sv. Jakuba z roku 1752 od F. X. Palka * obraz Sv. Trojice z roku 1734 od Petra Brandla * reliéf Kristus a bratři Zebedeovi z roku 1678 od K. Eichlera

[53]

Obrázek 30: Kostel sv. Jakuba

52

2.8.11 Klášter řádu sv. Voršily

Obrázek 31: Klášter sv. Voršily

„První skupina Voršilek přišla do Kutné Hory v r. 1712, usídlila se v domě pronajatém sedleckými cisterciány, začala okamžitě budovat školu pro dívky a hlavně hledat vhodné místo pro novostavbu kláštera. Jednání s kutnohorským magistrátem se protáhlo a teprve po dvaceti letech mohla stavba podle

plánů nejvýznamnějšího

architekta své doby Kiliána Ignáce Dientzenhofera skutečně začít“.[14] Klášter ženského řádu byl postaven v letech 1738 – 1743. [39] „Klášter byl zamýšlen jako monumentální stavba na polygonním půdorysu s velkou centrální kaplí uprostřed. Doba však takto velkolepému záměru nepřála, podařilo se postavit pouze tři křídla. Kostel vyrostl až na počátku 20. století a vyprojektoval ho B. Ohmann“. [14] Kláštěr je veřejnosti zatím nepřístupný. Kontakty: telefon: +420 327 512 908 [14]

2.8.12 Knížecí dům Tento dům byl přestavěn ze dvou domů, které zde původně stály. Zásadní přestavbou prošel v době jagellonské, kdy byl vlastníkem Jan Knajzlík ze Světic, náležející k nejbohatším mužům v Kutné Hoře. O jeho výjimečném postavení svědčí i to, že v roce 1487, při své návštěvě Kutné Hory, tady poobědval se svým dvorem Vladislav Jagellonský. [14] „Dnes je v domě umělecká škola a mázhauz slouží jako koncertní sál pro konání komorních kulturních pořadů s neopakovatelnou atmosférou“. [14]

2.8.13 Morový sloup „Skvost kutnohorského baroka, dílo jezuitského sochaře Bauguta, vznikal mezi lety 1713 - 1715 jako reakce na morovou epidemii, při níž v jednom roce zahynulo více než 6000 lidí. Na vrcholu sloupu se nachází socha P. Marie Immaculaty. Jak bývá v Kutné Hoře obvyklé, i na morovém sloupu se objevují pracovní motivy, tentokrát v podobě plastik havířů“.[14] Obrázek 32: Morový sloup

53

2.8.14 Kostel Matky Boží Na Náměti

Obrázek 33: Kostel Matky Boží

„Ke vzniku tohoto kostela se váže jedna z místních pověstí, podle které v sousedství býval rudní trh a odnepaměti zde rudokupci vykupovali od těžařů stříbrnou rudu. Kousky rudy spadlé na zem byly nametány, schraňovány a z takto získaného stříbra byla zaplacena stavba kostela. Vedle kostela sv. Jakuba náleží k nejstarším kamenným svatyním. Kostel byl postaven ve 2. polovině 14. století, byť některé prvky mohou ukazovat i k době starší“. [14] „Mnoho znaků z období vrcholné gotiky zničil požár v roce 1470. Po něm byla vystavěna nová věž a zaklenuta kostelní loď. Při opravách byl vybaven i interiér, především pozdně gotickým sanktuáriem Matyáše Rejska z r.1504 a mimořádně hodnotnou kazatelnou“. [14] „Roku 1735 zde nalezl poslední odpočinek významný malíř Petr Brandl, který poslední rok života trávil v Kutné Hoře“. [14] Kostel je přístupný v době bohoslužeb.

Obrázek 34: Kostel Matky Boží na Náměti 2

54

2.8.15 Kostel sv. Jana Nepomuckého Obrázek 35: Kostel sv. Jana Nepomuckého „Budova tohoto kostela je v mnohém netypická pro to, co návštěvník Kutné Hory čeká od zdejší architektury“. [14] Projekt

zpracoval

František

Maxmilán

Kaňka v letech 1734-1754 a s výslednou podobou pak nepomáhal nikdo méně slavný než K. I. Dientzenhofer. Stavbu si vzala za své kutnohorská obec, financovala ji z výnosů záduší i za přispění soukromých donátorů. Vzniklo dílo mimořádně hodnotné jak ve své části architektonické, tak i ve vnitřní výzdobě. Je třeba připomenout především nástropní malbu ztvárňující legendu o sv. Janu Nepomuckém od J. Riedlemayera a F. X. Palka. Průčelí budovy zdobí sochy sv. Vojtěcha a sv. Prokopa umístěné v postraních nikách. Architektonicky hodnotný interiér je zdobený štukem, freskami a mramorováním. [14,39]

Otevírací doba: otevřeno denně duben, červen – říjen 10:00 - 17:00 hod. květen

9:00 - 17:00 hod.

listopad - březen na tel. objednávku

Vstupné: dospělí 30,- Kč děti, studenti 15,- Kč

Kontakty: telefon:+420 327 515 796 – 7

e-mail: [email protected]

[14]

Obrázek 36: Brána u Kostela sv. Jana Nepomuckého

55

2.8.16 Ruthardka

Obrázek 37: ulice Ruthardka

„Romantická ulička táhnoucí se podél bývalých hradeb města byla pojmenována podle význačného měšťanského rodu Ruthardů“. [14] „Starobylá ulička, nazývaná „Ruthardka“, spojuje Hrádek, kostel sv. Jakuba a Vlašský dvůr. Pověst říká, že bohatý kutnohorský měšťan Jiří Ruthard, který vlastnil přepychově zařízený dům v této uličce, byl tak lakomý, že než by svou dceru provdal a věno jí dal a svatbu strojil, nechal ji ve sklepení domu zazdít. Rozina zemřela hlady a otec ji brzo následoval. Často se prý Rozina v domě zjevovala a prorokovala domu záhubu. Roku 1648 se dům náhle zřítil a v sutinách pohřbil 15 lidí“. [14] viz. Příloha D

2.8.17 Sankturinovský dům

Obrázek 38: Sankturinovský dům

Impozantní palác s barokní fasádou tvoří dominantu Palackého náměstí. Dům pochází ze 13. století, sloužil také k obranným účelům, neboť v areálu domu se nacházel výrobní objekt, kde se zřejmě hutnilo stříbro. [14] „Umělecky nejcennější částí domu je intimní prostor kaple v 2. patře věže. Autorem kamenicky zpracované kroužené klenby byl zřejmě mistr Brikcí. Na stěně je dodnes dochována freska, monumentální kompozice znázorňující průčelí paláce v pozadí s krajinou s pohledem na město a skupinu postav“. [14] „Větší stavební úpravy zažil dům ještě v letech 1787-1793, kdy dostal novou fasádu a mansardovou střechu, která je pro něj charakteristická dodnes. Tato úprava přeměnila původní gotický palác v důstojný měšťanský dům“. [14] „Dnes slouží jako kulturní a společenské centrum. V přízemí se nachází informační středisko“. [14] V prvním podlaží se nalézá kongresové centrum, zbylé prostory domu využívá Informační centrum[14] a Muzeum alchymie – nacházejí se zde alchymické laboratoře ve sklepě a oratoř v horní kapli. Dole se pracovalo na přeměně méně ušlechtilých kovů na kovy ušlechtilejší a nahoře mělo něco podobného probíhat v lidské duši. V Kutné Hoře opravdu alchymické laboratoře existovaly a zkoušeli v nich proměňovat stříbro na zlato. [20]

56

2.8.18 Tylův dům Tylův

Obrázek 39: Tylův dům

rodný

dům

se

původně

nazýval "Dům u zlatého hřebene". Stojí v Tylově ulici. Svou nynější podobu získal po roce 1823, kdy byl ve městě požár a velká část této čtvrti shořela. Na průčelní fasádě domu je od roku 1862 umístěn medailonový reliéf Josefa Kajetána Tyla, připomínající, že se zde 4. února 1808 narodil tento významný český spisovatel, dramatik a tvůrce textu české národní hymny "Kde domov můj".[20]

V budově je umístěna expozice věnovaná životu a dílu Josefa Kajetána Tyla. Expozice je doplněna sezónní výstavou. [20]

Obrázek 40: Nahlédnutí do expozice v Tylově domě [20]

Adresa: Tylova 507 Otevřeno: duben – říjen Vstupné: dospělí děti

úterý – sobota

10.00 – 16.00

10 Kč 5 Kč

Kontakty: Tel.: 327 511 504

57

2.8.19 Vlašský dvůr

Obrázek 41: Vlašský dvůr 1

Počátky Vlašského dvora jsou dodnes zahaleny tajemstvím. Snad zde kdysi stával královský hrádek, který v době, kdy bylo třeba najít místo pro nově vznikající centrální mincovnu státu, posloužil tomuto záměru. [14] „Nedaleko

původní

stavby,

opevněného hrádku, vedla důležitá obchodní

stezka,

tzv.

haberská,

spojující Čechy s Moravou“.[39] K novému využití opevněného objektu dochází až koncem 13. století, kdy je zde na bezpečném místě skladována stříbrná ruda. Vhodná poloha přímo na okrají těžebního pásma, tedy u zdroje suroviny, předurčila opevněné místo za sídlo centrální mincovny, která byla zbudována ve 14. století. Spolu s ní vzniklo sídlo mincovních a horních úřadů i královská rezidence sloužící panovníkovi při častých pobytech přímo u zdroje bohatství. [39] Byli sem pozváni italští specialisté z Florencie – Vlaši a po nich také místo nese svůj název. Ražba nové mince, tzv. Pražského groše, byla zahájena v Praze, odkud byla poměrně rychle přenesena do Kutné Hory. V přízemí Vlašského dvora vznikla razírna - preghaus a našly tu své místo i paprsčitě uspořádané kovárny - šmitny, kde se kov k ražení mincí tvaroval. [39] „Přestavba Vlašského dvora, prováděná koncem 14. století pražskou stavební hutí, změnila markantně vzhled celého objektu. Tehdy byla panovnická rezidence rozšířena o nové prostory s pokladnicí umístěnou pod nově zbudovanou kaplí. Dodnes se zde zachovaly silně okované dveře a nápis vytesaný v kamenném ostění "Noli me tangere" (Nedotýkej se mne)“. [39] „V bezprostřední blízkosti Vlašského dvora bydlel od konce 15. století i nejvyšší mincmistr, který dohlížel na ražbu mincí. V nově postaveném královském paláci pobývali často i čeští králové, zejména Václav IV. (1378 - 1419) a Vladislav Jagellonský (1471 - 1516)“. [39]

58

Obrázek 42: Vlašský dvůr 2 „Nejcennější uměleckou památkou je královská kaple zasvěcená patronu české země sv. Václavovi a později i sv. Ladislavovi, patronu uherského království. Vznikla v roce 1386 a patří k vrcholům české gotické architektury. Po rekonstrukci byla v roce 1904 vyzdobena secesními malbami Františka a Marie Urbanových. Oltáře byly sestaveny z částí oltářů zhotovených před rokem 1497. Křídlový oltář s reliéfem Panny Marie umírající byl vyroben v Norimberku. Pro kapli jej zakoupil a věnoval mincmistr Jan Horstoffar“. [39] „Mobiliář Vlašského dvora zahrnuje mimo jiné i gotický městský znak z roku 1492 a exponáty z kutnohorské radnice, která stávala na dnešním Palackého náměstí. Gotická radnice v roce 1770 vyhořela a podařilo se odtud zachránit sochu Krista "Ecce Homo" z roku 1502, která stála v čele radniční síně, vyřezávanou konšelskou lavici a renesanční radniční desku z roku 1595 od Daniela Tapiena. Originál desky je uložen ve zdejším okresním muzeu na Hrádku, její kopie se nacházejí v sídlech OSN v Ženevě a New Yorku před vchody do zasedacích síní“.[39] „Expozice umístěná v interiéru Vlašského dvora je zaměřena na historii mincovnictví a města“.[39] Vlašský dvůr patří k nejvýznamnějším kutnohorským památkám.

Obrázek 43: Vlašský dvůr 3

Otevírací doba: otevřeno denně listopad - únor

10:00 - 16:00 hod.

březen a říjen

10:00 - 17:00 hod.

duben - září

9:00 - 18:00 hod.

Vstupné:

dospělí 80,- Kč

Cizojazyčný výklad: dospělí 100,- Kč

děti, studenti 40,- Kč důchodci

80,- Kč

rodinné 200,-Kč děti, studenti 60,- Kč

Kontakty: telefon: +420 327 512 873 e-mail: [email protected] [14]

59

2.8.20 Sedlecký klášter s chrámem Nanebevzetí Panny Marie Obrázek 44: Sedlecký klášter s chrámem Nanebevzetí Panny Marie Klášter patřil na přelomu 13. a 14. století k nejvýznamnějším v Čechách. Bohatství, které měl z kutnohorského dolování, bylo obrovské a umožnilo rozsáhlou stavební činnost. Kostel Nanebevzetí Panny Marie byl vystavěn v letech 1282-1320 jako stavba katedrální. Šlo o monumentální stavbu přesahující vše, co v té době v kostelním stavitelství v Čechách existovalo. [14] „21. dubna 1421 klášter a spolu s ním i katedrála podlehl útoku husitských vojsk a vyhořel. Dlouhá léta pak čekal na svou obnovu. K poslední velké přestavbě došlo na přelomu 17. a 18. století za opata Jindřicha Snopka, který inicioval velkorysou obnovu katedrály Nanebevzetí Pany Marie i celého areálu. Umělecky se zde uplatnil především vynikající stavitel českého baroka Jan Blažej Santini. Styl, který uplatnil především v katedrále (tzv. barokní gotika), nemá v Evropě obdoby a spojuje oba slohy v pozoruhodnou jednotu. Změny doznal interiér chrámu, kde pracovali nejlepší malíři své doby: Leopold Willmann, Jan Kryštof Liška a především Petr Brandl“. [14] „Nařízením císaře Josefa II. byl cisterciácký klášter v roce 1783 zrušen, jeho sedmnáct mnichů přeloženo do jiných ústavů, kostel odsvěcen a dočasně využíván jako sklad mouky. Poslední etapa dějin začala roku 1812, kdy do opuštěných budov byla z nedalekého Golčova Jeníkova přenesena tabáková výroba“. [14] „Přes všechny moderní změny tvoří sedlecká katedrála vynikající soubor, který byl společně s významnými kutnohorskými stavbami zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO“. [14]

Otevírací doba: otevřeno denně kromě neděle duben - říjen 9:00 - 12:00 13:00 - 17:00 hod. Vstupné: dospělí 30,- Kč, děti, studenti 15,- Kč Kontakty: +420 327 561 143, +420 728 125 488 e-mail: [email protected] [14] Obrázek 46: Sedlecký klášter

60

2.9 Turistické atraktivity v okolí Kutné Hory Členitá a pestrá krajina s řadou památek v okolí Kutné Hory láká odedávna mnoho návštěvníků. Mezi nejzajímavější patří empírový zámek Kačina, kostel sv. Jakuba a novogotický zámek Žleby.

Turisté však podle svého zájmu mohou navštívit i další zajímavosti. Nemusí jezdit pouze autem, ale do těchto krásných míst vede i několik cyklotras. Kola si mohou zapůjčit v Informačním centru na Palackého náměstí v Kutné Hoře. [70] A nyní se již pojďme či pojeďme podívat, jaké nabídky k výletům okolí Kutné Hory nabízí. Nejprve však se vydáme do přírody. 15 km od Kutné Hory směrem na východ leží Žehušická obora o rozloze cca 300 ha s proslulým chovem bílých jelenů. Dále jsou v oboře k vidění voliéry s bažanty, výběh s divokými prasaty a černá mutace daňka skvrnitého. [70] Při procházce oborou můžeme obdivovat množství zeleně, listnaté, jehličnaté stromy a i vzácné rostliny. Za bílými jeleny se můžeme vydat i do obory ve Žlebech. Má rozlohu cca 4 ha a navazuje na areál zámeckého parku. Z dalších druhů zvěře je možno spatřit divoká prasata, muflony, daňky a divoké krocany. Vodní ptáky zastupuje čáp bílý, volavka popelavá, kormorán velký a labuť velká. [70] Milovníci koní si přijdou na své v obci Miskovice, kde se nalézá jízdárna a sdružení pro hipoterapii Dítě a kůň, nebo navštívit Agroturistikou jízdárnu v Bedřichově u Kutné Hory. Zajišťují zde projížďky na koních, víkendové pobyty, tábory. [70] Na krásy Kutnohorska se lze podívat i z ptačí perspektivy. Stačí si jen zamluvit vyhlídkový let Aeroklubu Zbraslavice, a pak uvidíte zajímavosti jako například rozhlednu Vysoká, zříceninu hradu Sion či hrad Lichnice. Vraťme se ale zpátky na zem a prohlédneme si důkladněji ty největší rarity okolí Kutné Hory.

61

2.9.1 Zámek Kačina

Kačina

je

největší

empírový zámek v Čechách. Je dokonce nejvýznamnější památkou

empírové

architektury v Čechách.

Obrázek 47: Zámek Kačina 1

„Byl postaven v letech 1804–1822 jako reprezentativní venkovské sídlo pro Jana Rudolfa hraběte Chotka, prezidenta gubernia a nejvyššího purkrabího Království českého. Autorem architektonického návrhu byl saský dvorní architekt Ch. F. Schuricht, ale samotnou stavbu realizoval pražský stavební rada J.P. Jöndl“. [58] „Všechny budovy zámku upoutají jednoduchou, střízlivou fasádou členěnou pravidelnými osami oken a sloupořadím. Dominantou zámku postaveného na neobvyklém půdorysu poloviční elipsy je centrální budova“. [58]

Expozice •

Vývoj zemědělství v Českých zemích - Sídlo šlechtického velkostatku a expozice v prvním patře dokumentuje zpracování zemědělských produktů.

•

Chotkovská knihovna s divadlem

•

Obrazárna s malířským ateliérem

•

Historická lékárna s výrobnou léků

•

Cukrářství a cukrovinkářství

•

Geologické poměry Moravskotřebovska [52]

Obrázek 48: Zámek Kačina 2

62

Otevírací doba duben - říjen: denně 800 - 1700 Jindy pouze po předchozí dohodě (s příplatkem 100 %) Poslední prohlídka začíná v 1600. [52] Vstupné celý objekt:

100,- plné

* 50,- snížené

2 okruhy:

70,- plné

* 35,- snížené

1 okruh:

50,- plné

* 25,- snížené.

Prohlídkové okruhy 1. okruh: vývoj zemědělství a potravinářství, venkovská řemesla 2. okruh: s průvodcem, max. 60 min., životní styl české šlechty v 19. a 20. století 3. okruh: s průvodcem, max. 60 min., Chotkovská knihovna, historická lékárna, obrazová galerie, dobové divadlo, oranžerie a botanická zahrada léčivých rostlin[52]

Kontakty : Muzeum českého venkova - zámek Kačina u Kutné Hory Adresa: 28531 Nové Dvory u Kutné Hory Telefon: 327 571 170 [52]

Obrázek 49: Zámek Kačina 3

Zdroj:www.rendek.cz

63

2.9.2 Kostel sv. Jakuba v Jakubě

V Jakubě, který je dnes částí obce Církvice,

se

nachází

výjimečný

románský kostel sv. Jakuba, vysvěcený roku

1165.

[58]

Kostel

založila

šlechtična Marie ze Švabenic. Význam místa i stavby byl tak důležitý, že

vysvěcení kostela se

účastnil i sám král Vladislav II. s královnou

Obrázek 50: Kostel sv. Jakuba 1

Juditou, což potvrzuje nález "autentiky" (listiny o svěcení) pražského biskupa Daniela z roku 1165, nalezené v roce 1846 při opravě kostela. [8,64] Autentika s relikviemi byla ukryta v olověné schránce o rozměrech 75 mm x 74 mm x 25 mm s voskovou pečetí pražského biskupa. Tato schránka byla věnována Jindřichem Chotkem z Vojína (patronem kostela) Národnímu muzeu v Praze, kde je dodnes. [8, 64] Kostel sv. Jakuba je pozoruhodný zejména sochařskou výzdobou jižního průčelí, která patří do okruhu dvorského umění doby Vladislavovy a je nejrozsáhlejším zachovaným souborem románské plastiky v Čechách a patrně nejstarším zobrazením českých zemských patronů. Není dílem jednoho sochaře, ale podílelo se na ní více rukou. [8,64] Novější bádání se snaží doložit, že reliéfy vznikly jako celek pro výzdobu průčelí jiné stavby v severní Itálii, nebo Sasku či Durynsku. [8] [64] Obrázek 51: Sochařská výzdoba jižního průčelí Průvodce Anna Hrušková, Jakub 22, 285 33 Církvice Telefon průvodce: 737 338 158 Správce: 728 125 488 Vstupné: dospělí 30,-Kč

děti, studenti 15,-Kč [64]

Otevřeno: denně od 9:00 – 17:00 kromě pondělí

64

2.9.3 Státní zámek Žleby Původně

gotický

hrad

Obrázek 52: Státní zámek Žleby 1 pánů

z

Lichtenburku z doby před rokem 1289, znovu postavený po zničení husity před polovinou 15. století. Prošel renesančními a barokními úpravami a do dnešní romantické podoby byl přestavěn Karlem Vincencem Auerspergem v letech 1849 - 68 podle anglických předloh.

Zdroj:www.chomat.net/fotografie/

V romantických interiérech se mísí původní historické památky s dobovými novotvary dovezenými odjinud. Kožené tapety, sbírky vitrají, mnohé obložení stěn, vybavení a instalace respektující dobové dokumenty, uchovaly do dnešní doby zámek jako jakousi „užitou sbírku starožitností“ s jedinečnou atmosférou. [46, 47] Zámek už si zahrál v mnoha českých pohádkách. Budila se tu Šípková Růženka, hledala se Nejkrásnější hádanka, plnil Královský slib i proti sobě stála Kouzla králů. Kontakty: Národní památkový ústav - správa zámku Žleby 28561 Žleby [46] Telefon: 327 398 121 Poloha: Středočeský kraj, vzdušnou čarou 20 km jihovýchodně od města Kutná Hora. Otevírací doba

Obrázek 53: Státní zámek Žleby 2

duben: sobota, neděle 900 - 1215, 1245 - 1630 květen - srpen: denně kromě pondělí 800 - 1215, 1245 - 1730 září: denně kromě pondělí 900 - 1215, 1245 - 1730 říjen: sobota, neděle 900 - 1215, 1245 - 1630 [46]

Vstupné

Zdroj:www.npu.cz

1. okruh: 60,- plné

30,- snížené

120,- cizinci plné

60,- cizinci snížené

2. okruh

40,- snížené

160,- cizinci plné

80,- cizinci snížené

80,- plné

V pátek a neděli rodinné vstupné (děti zdarma, rodiče poloviční vstup) v případě rozšíření expozice - zvýšení vstupného do 30% uvedené ceny.[46] Prohlídkové okruhy : S průvodcem (Cz, De, En), nejvíce 45 návštěvníků 1. okruh:

60 min., interiéry východního křídla zámku s kaplí a kuchyní

2. okruh:

90 min., rozšířen o prohlídku interiérů západního křídla a Velké věže s

ukázkami půdních prostor a sklepení. [46] 65

3 EXPERIMENTÁLNÍ ČÁST V této části své bakalářské práce se budu zabývat sběrem sekundárních a primárních dat, jejím rozborem a analýzou návštěvnosti Kutné Hory.

3.1 Sběr sekundárních dat Zde analyzuji práci Průvodcovské služby Kutná Hora, návštěvnost Středočeského kraje včetně Kutné Hory, zabývám se vývojem návštěvnosti vybraných památek, poukazuji na dvě výjimky ve vývoje návštěvnosti. Porovnávám i možnosti ubytování v jednotlivých městech Středočeského kraje. Data jsou čerpány z uvedených zdrojů, tabulky a grafy jsou přepracovány pro potřeby mé práce. Pokud není uvedeno jinak veškeré grafy, tabulky a obrázky jsou zdrojem vlastní práce.

3.1.1 Průvodcovská služba Kutná Hora, s.r.o. - Informační centrum Otevírací doba leden-březen, říjen-prosinec - pondělí – pátek

duben-září

09:00 - 17:00 hodin

sobota, neděle

10:00 - 16:00 hodin

pondělí – neděle

09:00 - 18:00 hodin

[28,38]

Obrázek 54: Informační centrum Kontakt Palackého náměstí 377, 28401 telefon: +420 327 512 378 fax: +420 327 512 378 e-mail: [email protected], www: http://infocentrum.kh.cz

Poskytované služby: - informace o průvodcovských okruzích v Kutné Hoře

Zdroj: [38]

- informace o možnostech ubytování, stravování viz. Příloha G kulturních a sportovních akcích, kulturních památkách - veřejný přístup k internetu - prodej suvenýrů a map

66

- předprodej vstupenek v síti Ticketportal, místní akce - půjčovna kol - pronájem společenského centra - kopírovací a faxové služby Toto informační centrum má právo používat oficiální značení informačních center České centrály cestovního ruchu ČR - Czech Tourism. [38] Centrum poskytuje kompletní informační servis týkající se informací o památkových objektech a vstupném, o stravovacích a ubytovacích zařízeních, autobusových a vlakových spojích, kulturních akcích a významných osobnostech Kutné Hory. Dále turistické informační centrum zajišťuje okružní prohlídky památek a zajímavostí Kutné Hory s průvodcem. Možná je i prohlídka noční Kutnou Horou s osvětleným panoramatem města. K dispozici je 11 různých okruhů a průvodcovská služba je poskytována v jazyce anglickém, německém, francouzském, italském, ruském a českém. [28]

Graf 1: Statistika návštěvnosti v průběhu roku [38]

Zdroj: http://tourist.posazavi.com/cz/memory.asp?memory_id=1206

67

Graf 2: Statistika dotazů

Zdroj: http://tourist.posazavi.com/cz/memory.asp?memory_id=1206

Graf 3: Poměr zodpovězených dotazů - 2009

Zdroj: http://tourist.posazavi.com/cz/memory.asp?memory_id=1206

68

3.1.2 Vývoj návštěvnosti Středočeského kraje z pohledu Kutné Hory [65] Tabulka 2: Vývoj návštěvnosti Středočeského kraje 2000‐2007 (podle statistiky hostů v hromadných ubytovacích zařízeních) 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 tuzemci 553507 516358 456586 596427 586832 539813 543262 411790 369374 217810 238132 268155 230857 224215 cizinci 965297 885732 674396 834559 854987 770670 767477 celkem

2007 518720 207571 767477

Zdroj dat: Středočeský kraj, Český statistický úřad

Graf 4: Vývoj návštěvnosti 2000 - 2007 Vývoj návštěvnosti 2000-2007

- vrcholy návštěvnosti

1200000

roky 2000, 2001, 2003,

1000000 800000 Tuzemci 600000

- roky 2006, 2007

Cizinci Celkem

400000

pokles - vývojový trend

200000

celkového počtu má

0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

klesající tendenci

Tabulka 3: Vývoj poměru tuzemci/cizinci ve vztahu k celkové Středočeském kraji v letech 2000‐ ‐2007 v % 2000 2001 2002 2003 2004 2005 58% 68% 71% 69% 70% tuzemci 57% 43% 42% 32% 29% 31% 30% cizinci

návštěvnosti ve 2006 71% 29%

2007 71% 29%

Zdroj dat: Středočeský kraj, Český statistický úřad

Graf 5: Návštěvnost v Středočeském kraji Návštěvnost v Středočeském kraji




procento tuzemců ve vztahu

1000000 900000

k celkovému počtu

800000 700000

roste

600000

Tuzemci

500000

Cizinci

400000




v roce 2000

Celkem

300000




200000

nejvíce cizinců bylo

počet

100000

tuzemců stagnuje

0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007




počet cizinců klesá

69

3.1.3 Analýza návštěvnosti vybraných památek Monitoring návštěvnosti města se zužuje především na statistiku prodaných vstupenek do jednotlivých památkových objektů. Doplňkovými údaji jsou sledování návštěvnosti turistického informačního centra a počet využitých průvodcovských okruhů. Ze získaných údajů lze pouze odhadnout, že návštěvnost města se pohybuje mezi 300 a 320 tis. návštěvníků ročně. Odvodit to lze z návštěvnosti dvou nejatraktivnějších objektů. Návštěvnost dříve stoupala s meziročním nárůstem o 10–20 %, v posledních letech se růst zpomalil na 8–10 %. Daří se výrazně zvyšovat návštěvnost menších objektů. [16] Tabulka 4: Návštěvnost kutnohorských památek v letech 1997 - 2006 Rok Chrám sv. Barbory Muzeum Hrádek z toho cizinci Vlašský dvůr z toho cizinci Tylův památník Kostnice z toho cizinci Chrám Panny Marie v Sedlci z toho cizinci Kaple Božího těla Kostel sv. Jana Nepomuckého Kamenný dům Muzeum alchymie

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

148370

149454

147300

162000

180136

178655

179776

205568

234226

246982

41 232

39 130

38 004

38 925

41 644

36 301

39 887

43 240

42 131

44 237

13 949

10 934

12 464

13 668

14 309

/

8 540

54 875

57 999

61 869

63 437

73 027

66 174

67 701

80 765

83 653

79 778

28 198

33 705

43 888

45 057

53 071

46 271

50 484

63 106

67 818

64 513

1 242

289

780

994

874

682

442

798

106485

98 582

116794

131733

145915

152364

159785

153678

227917

257384

46 187

53 638

72 214

85 434

98067

99 396

110498

7 198

5 063

8 889

19 099

18 840

2 900

2 076

5 244

12 527

12 622

0

0

0

1 120

4 724

2 625

2 429

2 684

3 429

5 581

0

0

0

5 585

10 079

9 759

9 695

9 469

8 864

8 084

0

0

0

8 510

5 821

226

/

4 720

4 893

3 724

5 434

6 848

3 957

8 697

7 320

5 659

5 661

Zdroj: Marketingová koncepce rozvoje ČR ve městě Kutná Hora, © STEM/MARK, 2007

70

Tabulka 5: Měsíční návštěvnost kutnohorských památek – rok 2006 Měsíc

Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec rok 2006 rok 2005 rozdíl

Chrám sv. Barbory 10 911 5 149 12 708 22 746 32 021 24 416 30 579 40 486 27 601 18 704 12 485 9 176 246982 234 226 12 756

České muzeum stříbra 209 0 0 5 357 7 542 7 044 6 309 7 099 5 109 4 531 1037 0 44 237 42 131 2 106

Vlašsk dvůr

Kostnice

4 575 2 282 5 009 8 551 11 230 9 256 7 088 9 477 8 406 6 160 4 135 3609 79 778 83 653 -3 875

14 634 5 958 12 841 22 692 29 954 26 563 32 171 37 429 27 121 22 623 15 159 10 239 257384 227 917 29 467

Kaple Božího těla 20 88 65 593 739 564 995 1341 814 169 145 48 5 581 3 429 2 152

Kostel sv. Jana Nepomuc 155 0 0 844 1 068 670 1 309 1 899 875 662 0 602 8 084 8 864 -780

Tylův dům

Kamen dům

0 0 0 27 166 102 66 65 232 140 0 0 798 442 356

0 0 0 599 1124 1094 883 1251 1012 549 336 0 6 848 5 434 1 414

Muz. Alchy mie 181 400 413 454 827 937 683 671 354 355 230 156 5 661 5 659 2

KH celkem 30 685 13 877 31 036 61 863 84 671 70 646 80 083 99 718 71 524 53 893 33 527 23 830 655353 611755 43 598

Zdroj: Marketingová koncepce rozvoje ČR ve městě Kutná Hora, © STEM/MARK, 2007

Tabulka 6: Měsíční návštěvnost kutnohorských památek – rok 2007 Měsíc

Chrám sv. Barbory

České muzeum stříbra

Vlašský dvůr

Kostnice

Kaple Božího těla

Kostel sv. Jana Nepomuk

Tylův dům

Kamen dům

Muz. Alchy mie

KH celkem

Leden

14 024

68

4 331

17 394

89

0

0

Únor

8 670

0

2 702

9 809

168

0

0

0

198

36 036

0

225

Březen

16 876

0

6 264

18 533

236

0

0

21 574

0

329

42 238

Duben Květen

25 518 31 046

5 825 8 637

8 238 9 956

27 155 33 400

764 650

761 890

174 405

467 876

379 614

69 281 86 474

Červen

27 950

7 726

8 608

29 087

622

Červen ec Srpen

33 178

7 964

8 116

37 160

1 073

760

186

437

685

76 061

1 310

159

892

807

90 659

38 784

8 529

9 258

41 623

1 111

1 627

273

Září

24 620

6 954

7 620

27 067

1 853

1901

416

804

677

102686

884

504

Rok 2007

220 666

45 635

65 093

241 228

6 566

7 249

1 613

4 360

71 819

4 418

596828

KH celkem 611755

Zdroj: Interní zdroje - Průvodcovská služba Kutná Hora, s.r.o., 2007

Tabulka 7: Porovnání roky 2005 – 2007

rok 2005 rok 2006 rok 2007

Chrám sv. Barbory 234 226

České muzeum stříbra 42 131

Vlašský dvůr

Kostnice

Kostel sv. Jana Nepomuk 8 864

Tylův dům

Kamenný dům

227 917

Kaple Božího těla 3 429

442

5 434

Muz. Alchy mie 5 659

83 653

246982

44 237

79 778

257384

5 581

8 084

798

6 848

5 661

655353

220 666

45 635

65 093

241 228

6 566

7 249

1 613

4 360

4 418

596828

Zdroj: Marketingová koncepce rozvoje ČR ve městě Kutná Hora, © STEM/MARK, 2007 Zdroj: Interní zdroje - Průvodcovská služba Kutná Hora, s.r.o., 2007

71

3.1.4 Návštěvnost Kutné Hory v roce 2007 (podle objektů) [65] Průvodcovská služba Kutná Hora, s.r.o. Návštěvnost jednotlivých památek za rok 2007 Tabulka 8: Návštěvnost dle objektů za rok 2007 Kostnice Chrám sv. Barbory Vlašský dvůr České muzeum stříbra Hrádek Chrám Nanebevzetí Panny Marie Kostel sv. Jana Nepomuckého Kaple Božího těla Kamenný dům Muzeum Alchymie Tylův dům

294 035 262 297 78 630 51 615 9 939 8 354 6 984 5 331 5 315 1 818

Graf 6: Návštěvnost 2007

K os tn ic e

Návštěvnost 2007

B ar bo ry

300 000

C hr ám

... m uz eu m

Řada1

N an K os eb te ev l z. sv .. K . ap J an le . .. Bo ž K íh am o tě en M la uz ný eu dů m m A Ty lc hy lů m v ie dů m

50 000

C hr ám

Č es ké

100 000

dv ůr

150 000

V la šs ký

200 000

sv .

250 000

0

72

3.1.5 Vývoj návštěvnosti Vlašského dvora 2000‐ ‐2007 [65] Tabulka 9: Vývoj návštěvnosti Vlašského dvora 2000 67075 18380 48695

celkem tuzemci cizinci

2001 77017 19956 57061

2002 72736 19903 52833

2003 72460 17217 55243

2004 80775 15878 64897

2005 83653 14016 69637

2006 79778 13509 66269

2007 78630 13460 65170

Zdroj: [28] Průvodcovská služba Kutná Hora, s.r.o. Graf 7: Vývoj návštěvnosti Vlašského dvora - typický reprezentant 90000

vývoje návštěvnosti v

80000 70000

Kutné Hoře

60000 50000

celkem

40000

tuzemci

- celkový počet klesá - vrcholy roky 2004, 2005

cizinci

30000

- vývojový trend má

20000 10000

klesající tendenci

0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Tabulka 10: Vývoj poměru tuzemci/cizinci ve vztahu k celkové návštěvnosti Kutné Hory v letech 2000-2007 v % 2000 2001 2002 2003 26% 27% 24% tuzemci 27% 73% 74% 73% 76% cizinci Zdroj: [28] Průvodcovská služba Kutná Hora,





2004 20% 80% s.r.o.

2005 17% 83%

2006 17% 83%

2007 17% 83%

počet tuzemců klesá počet cizinců roste cizinci maximum v roce 2007 poměr tuzemci/cizinci se ustaluje na na hodnotách cca 20/80 %

Graf 8: Vývoj poměru tuzemci/cizinci ve vztahu k celkové návštěvnosti Kutné Hory v letech 2000-2007 100% 90% 80% 70%

73%

74%

73%

76%

80%

83%

83%

83%

60%

tuzemci

50%

cizinci

40% 30%

27%

26%

27%

24% 20%

20%

17%

17%

17%

10% 0% 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

73

3.1.6 Návštěvnost Českého muzea stříbra [20] Do Českého muzea stříbra v Kutné Hoře patří : Hrádek, Kamenný dům a Tylův dům. Během turistické sezóny 2006 přivítalo České muzeum stříbra ve svých objektech na Hrádku, v Kamenném domě a Tylově památníku rekordní počet návštěvníků, celkem to bylo 53 173 osob. Z toho 38 633 tvořili Češi a 14 540 cizinci [20] Tabulka 11: Tuzemci x cizinci tuzemci

počet návštěvníků 38 633

cizinci

14 540

celkem

53 173

Graf 9: Tuzemci x cizinci Návštěvnost tuzem ci x cizinci

27% tuzemci cizinci 73%

Již tradičně byl nejvíce vyhledáván Hrádek (45 493 osob). V návštěvnosti druhým objektem zůstává Kamenný dům (6 848 osob). Třetím navštěvovaným objektem byl Tylův památník (832 osob).

Tabulka 12: Počet návštěvníků Českého muzea Stříbra památka Hrádek Kamenný dům Tylův dům

počet návštěvníků 45 493 6 848 832

Graf 10: Počet návštěvníků Českého muzea Stříbra 13%

2% Hrádek Kamenný dům Tylův památník

85%

74

3.1.7 Dvě výjimky ve vývoji návštěvnosti v Kutné Hoře [65] 1) Kostnice Graf 11: Návštěvnost Kostnice 350000 300000 250000 200000 150000 100000 50000 0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Tabulka 13:Návštěvnost Kostnice 2000 2001 2002 2003 2004 131733 145915 152364 159785 185975 celkem Zdroj: [28] Průvodcovská služba Kutná Hora, s.r.o.

2005 227917

2006 257384

2007 294035

2) Chrám sv. Barbory Graf 12: Návštěvnost Chrámu sv. Barbory 300000 250000 200000 150000 100000 50000 0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

Tabulka 14: Návštěvnost Chrámu sv. Barbory 2000 2001 2002 2003 2004 162000 180136 178655 179776 205568 celkem Zdroj: [28] Průvodcovská služba Kutná Hora, s.r.o.

2006

2005 234226

2007

2006 246982




počet návštěvníků Kostnice i Chrámu sv. Barbory rok od roku roste




vývoj návštěvnosti nereaguje na vnější negativní vlivy




obrovský věhlas, výborná propagace, unikátní jedinečnost

2007 262297

75

3.1.8 Ubytování v kraji [65] Tabulka 15: Ubytování Kapacity hromadných ubytovacích zařízení cestovního ruchu podle okresů k 31. 12. 2006 Kraj, okresy Hromadná Pokoje Lůžka Místa Průměrná ubytovací pro stany cena za zařízení a karavany ubytování (Kč) Středočeský kraj 548 10 779 29 179 6 804 362 Benešov 67 1 424 3 948 Beroun 42 667 1 618 Kladno 24 567 1 287 Kolín 23 325 839 Kutná Hora 46 745 2 481 Mělník 27 772 2 011 Mladá Boleslav 61 967 2 970 Nymburk 38 1 389 2 893 Příbram 91 1 608 5 033 Rakovník 47 684 2 190 Zdroj : Zdroj dat: Středočeský kraj, Český statistický úřad

698 548 5 120 305 410 1 402 210 1 482 1 132

335 322 430 387 268 354 470 529 252 267

Graf 13: Hromadná ubytovací zařízení Počet ubytovacích zařízení v kraji 47

Benešov

67

Beroun

42

91

Kladno Kolín Kutná Hora

24 23

38 61

46

27

Mělník Mladá Boleslav Nymburk Příbram Rakovník

Graf 14: Počet ubytovacích zařízení Hromadná ubytovací zařízení

Pokoje

Lůžka

Místa pro stany a karavany

Průměrná cena za ubytování (Kč)

Příbram

5 000 4 000 Nymburk

3 000 M ělník

Beroun

2 000 Kolín

1 000 67

42

24

0 Benešov

Kladno

23

46

27

Kutná Hora

61

38

M ladá Boleslav

91

47 Rakovník

76

3.2 Sběr primárních dat - Vlastní výzkum V této části mé práce se zabývám metodikou marketingového výzkumu, vyhodnocuji dotazníkové šetření a shrnuji výsledky.

Pokud není uvedeno jinak veškeré grafy, tabulky a obrázky jsou zdrojem vlastní práce.

3.2.1 Metodika marketingového výzkumu Cílem bakalářské práce bylo vypracovat marketingový výzkum mezi návštěvníky města Kutná Hora. Byl proveden marketingový výzkum přímo ve městě, aby bylo možno zpracovat profil návštěvníka Kutné Hory. Marketingový výzkum probíhal v jednotlivých ročních obdobích v roce 2008 a 2009. Celkem vyplnilo dotazník 186 respondentů. Na jaře bylo vyplněno 30 dotazníků, v létě 100 dotazníků, na podzim 30 dotazníků a v zimě zbylých 26 dotazníků. K dotazování byly použity dotazníky viz. Přílohy H,I. Dotazování se uskutečnilo v nejvíce turisticky frekventovaných částech města, to znamená v historickém centru města, které je součástí městské památkové rezervace a je zařazeno do světového dědictví UNESCO. Zvolila jsem metodu osobního dotazování, dotazník byl vyplňován přímo tazatelem, hlavně proto, aby respondent otázku správně pochopil a výzkum tak mohl být kvalitní a posloužil danému účelu. Dotazník jsem měla ve dvou jazykových verzích, v jazyce českém a anglickém. Dotazník je sestaven ze 14 otázek. Tento výzkum zahrnuje jak zahraniční, tak tuzemské návštěvníky.

77

3.2.2 Vyhodnocení dotazníkového šetření Otázka č.1 Jaký je hlavní důvod vaší návštěvy? Tabulka 16: Hlavní důvod návštěvy Hlavní důvod návštěvy dovolená odpočinek pouze projíždím výlet služební cesta návštěva příbuzných či známých nákupy úřady kulturní akce sport CELKEM

počet respondentů 34 6 98 2 24 12 2 3 5 186

Graf 15: Hlavní důvody návštěvy Kutné Hory Hlavní důvody návštěvy Kutné Hory dovolená odpočinek

nákupy 6% návštěva příbuzných 13%

kulturní akce 2% sport úřady 3% 1%

pouze projíždím dovolená odpočinek 18%

výlet služební cesta návštěva příbuzných či známých nákupy

pouze projíždím 3%

služební cesta 1%

úřady kulturní akce

výlet 53%

sport

Jak je patrné z grafu, hlavním důvodem návštěvy Kutné Hory je výlet z 53%. Tento důvod se jeví jako hlavní, protože procentuálně vysoce přesahuje ostatní kategorie. Na druhém místě je to pak dovolená a odpočinek z 18% a 13% návštěvníků přijelo za příbuznými a známými. Ostatní kategorie jako jsou sport, služební cesta, nákupy už nejsou tak významné a pohybují se kolem 5%.

78

Otázka č.2 Jak často navštěvujete město? Tabulka 17: Periodicita návštěvnosti Periodicita návštěvnosti poprvé podruhé potřetí několikrát ročně asi jednou ročně asi jednou za tři roky pravidelně jednou za měsíc pravidelně jednou za týden CELKEM

počet respondentů 39 32 13 54 10 7 15 16 186

Graf 16: Periodicita návštěvnosti poprvé

Periodicita návštěvnosti

podruhé 9%

21%

8%

potřetí

4% 5%

několikrát ročně asi jednou ročně asi jednou za tři roky 17% 29%

7%

pravidelně jednou za měsíc pravidelně jednou za týden

Velká část dotazovaných navštěvuje město několikrát ročně, celých 29%. Často se sem vrací většina tuzemských návštěvníků.

Z dotazovaných, kteří odpověděli, že

navštěvují Kutnou Horu jednou týdně, zde byla většina na návštěvě u příbuzných či známých či za nákupy. Poprvé navštívilo město 21% dotazovaných. Byli to především zahraniční návštěvníci. Podruhé navštívilo město 17% respondentů. Graf svědčí o tom, že se návštěvníci často do Kutné Hory vracejí.

79

Otázka č.3 Ve kterém ročním období do tohoto místa zpravidla zavítáte? Tabulka 18: Roční období Roční období

počet respondentů

jaro léto podzim zima celoročně jaro i léto jaro i podzim

21 71 16 8 46 21 3

CELKEM

186

Graf 17 : Návštěvnost vzhledem k ročnímu období Návštěvnost vzhledem k ročnímu období jaro i léto 11%

jaro i podzim 2%

jaro 11%

jaro léto podzim zima celoročně

celoročně 25%

léto 38% zima 4%

jaro i léto jaro i podzim

podzim 9%

Nejvíce návštěvníků zavítá do Kutné Hory v letním období. Velký vliv na období návštěvnosti má počasí, hlavní letní sezóna a letní prázdniny. V letním období se také v Kutné Hoře koná mnoho festivalů. Nejznámější je Kutnohorské stříbření.

Jako okresní město, Kutná Hora přivítá celoročně mnoho,

hlavně tuzemských návštěvníků. Z dotazovaných respondentů 25% odpovědělo, že Kutnou Horu navštěvují celoročně. Všeobecně platí, že v letních měsících je zájem turistů o poznávání historických a kulturních památek větší než v měsících zimních. Graf 18: Návštěvnost v jednotlivých ročních obdobích

jaro léto jaro; 21

léto; 71

podzim; zima; 8 16

podzim zima

80

Otázka č.4 Jak dlouho se tentokrát zdržíte v tomto městě? Tabulka 19: Délka pobytu návštěvníků bez přenocování přenocují CELKEM

131 55 186

Graf 19: Délka pobytu návštěvníků Délka pobytu

30%

Bez přenocování Přenocují 70%

Kutná Hora není destinací cílovou. Většina návštěvníku Kutné Hory zde nestráví více jak jeden den. Tento fakt je z velké míry ovlivněn blízkostí hlavního města Prahy, většina zahraničních návštěvníků je ubytována právě v Praze a Kutnou Horu bere jako výletní místo. Kutná Hora má také výhodnou polohu pro návštěvníky z celé České republiky, nachází se téměř ve středu Čech, což umožňuje krátkodobou návštěvu. Jen 30 % z dotazovaných respondentů zde stráví více než jeden den. Pokud respondenti přijeli na jeden den, bez přespání, tak z dotazování bylo zjištěno, že zde průměrně stráví 5,038 hodiny. Jestliže respondenti v Kutné Hoře přespí, stráví zde průměrně 3,236 dne. Když průzkum omezím jen na zahraniční respondenty, tak bez přenocování zde zahraniční návštěvníci stráví 5,41 hodiny. A pokud zde stráví noc, tak zde průměrně stráví 4,15 dne.

Nejdéle se zde zdrží zahraniční návštěvníci pocházející z Ruska, Kanady a Japonska, v průměru až 7,3 dne.

81

Otázka č.5 Co hodláte v tomto městě navštívit a nebo jste již navštívil? Tabulka 20: Turistické atraktivity a zábava 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22

Turistické atraktivity a zábava Chrám Sv.Barbory Kostnice Vlašský dvůr Hrádek Bazén Divadlo Kaňk Obchody Kačina Restaurace, kavárny Kutnohorské stříbření Kamenný dům Důl Osel Historické jádro města Sedlecký chrám Kamenná Kašna Pivnice Dačický Přátele Bobová dráha Městský úřad Pouť Královská procházka

Počet respondentů 117 92 63 58 24 1 5 49 8 13 11 17 24 61 7 13 8 14 2 4 2 3

Návštěvnost památek se velmi liší. Je to dáno zejména tím, jak jsou jednotlivé pamětihodnosti známé po České republice i ve světě. Z tabulky vyplývá, že nejvíce dotázaných navštívilo Chrám sv. Barbory.

82

Graf 20: Návštěvnost jednotlivých památek 117

120 100

92

80

63 58

61

60

49

2

4 2 3 Pouť

Královská procházka

Městský úřad

Přátele

Pivnice Dačický

Sedlecký chrám

Kamenná Kašna

9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22

Důl Osel

8

Historické jádro města

7

Kutnohorské stříbření

6

14

Kačina

5

8

Kaňk

4

13 7

Obchody

3

Bazén

Hrádek

2

Divadlo

Kostnice

Vlašský dvůr

Chrám Sv.Barbory 1

13 11

17

Bobová dráha

8

1 5

Restaurace, kavárny

20 0

24

24

Kamenný dům

40

Chrám Sv.Barbory je nejnavštěvovanější památka v Kutné Hoře. 117 respondentů uvedlo, že tento chrám navštívili, nebo se ho chystají navštívit. Chrám je dominantou města, je nepřehlédnutelný skvost, dotvářející panorama města. Druhou nejnavštěvovanější památkou je Kostnice, je to rarita a velká zvláštnost. Kostnice je zajímavá, původně gotická stavba z konce 14. stol. s netradiční výzdobou z lidských kostí. Každoročně láká mnoho, hlavně zahraničních, turistů. Další často navštěvované památky jsou Vlašský dvůr, který uvedlo 63 respondentů a Hrádek 58 respondentů. Výzkum je srovnatelný s průzkumem městského informačního centra, kde se Chrám Sv. Barbory a Kostnice umístily také na prvních dvou místech.

83

Otázka č.6 Pokud jste zde na více dnů, kde jste ubytován? Tabulka 21: Ubytování Ubytování není ubytován v tomto místě v tomto regionu v Praze CELKEM

Počet respondentů 72 35 30 49 186

Graf 21: Ubytování Ubytování 26% 39% není ubytován v tomto místě v tomto regionu v Praze

16% 19%

Kutná Hora není cílová destinace, proto zde většina návštěvníků nezůstává ani není ubytována ve městě. Jen 19% z dotazovaných odpovědělo, že v Kutné Hoře stráví alespoň jednu noc a 16% respondentů odpovědělo, že zůstávají v regionu.

Velká

většina zde vůbec není ubytovaná.

84

Otázka č.7 Pokud zde budete nocovat, v jakém zařízení to převážně bude? Tabulka 22: Druhy ubytování Druhy ubytování nebude nocovat hotel penzion ubytování v soukromí kempink/tábořiště chata, chalupa u známých/příbuzných CELKEM

Počet respondentů 72 45 15 14 3 10 27 186

Graf 22: Druhy ubytování Druhy ubytování

chata, chalupa 5%

u znám ých/příbuzných 15%

nebude nocovat 38%

nebude nocovat hotel

kem pink/tábořiště 2%

penzion

ubytování v soukrom í 8%

ubytování v soukromí kempink/tábořiště chata, chalupa

penzion 8%

u známých/příbuzných hotel 24%

Jak už bylo řečeno, největší procento respondentů v Kutné Hoře nestráví ani jednu noc. Pokud jsou zde ubytováni, pak nejvíce respondentů (24%) je ubytováno v hotelu. 15% dotazovaných zůstává u známých či příbuzných. Další druhy ubytování už jsou méně využívány a v odpovědích se tolik neopakovaly.

85

Otázka č.8 Jaké byly vaše priority při výběru tohoto regionu? Tabulka 23: Priority při výběru regionu Priority při výběru regionu příroda kultura sport a pohyb ostatní

Počet respondentů 71 117 44 50

Graf 23: Priority k výběru regionu Priority při výběru regionu 16%

23%

14% Příroda Kultura Sport a pohyb Ostatní

47%

Nejvíce návštěvníků, skoro polovina, jezdí do Kutné Hory za kulturou, navštívit památky, historické centrum města. Kutná Hora se může pochlubit i nádhernou přírodou ve městě i v okolí, za kterou jezdí ročně mnoho turistů. Město nabízí i sportovní vyžití jako jsou bobová dráha, koupaliště, sportovní stadiony, fotbalová hřiště.

86

8 a Příroda Tabulka 24: Přírodní priority Přírodní priority čisté životní prostředí klidné prostředí bez hluku lesy, krajina vodní plochy a toky

Počet respondentů 10 43 26 4

Graf 24: Přírodní priority Přírodní priority

5%

12%

31%

čisté životní prostředí klidné prostředí bez hluku les y, krajina vodní plochy a toky 52%

Kutná Hora je malé město, které láká návštěvníky svou malebností, klidem a krásným životním prostředím. Nejvíce respondentů (52%) z přírodních priorit uvedlo, že do města přijeli za klidným prostředím bez hluku.

8 b Kultura Tabulka 25: Kulturní priority Kulturní priority historická města a památky dobře vybavená zařízení pro turisty kulturní akce a zábava

Počet respondentů 99 2 38

Graf 25: Kulturní priority Kulturní priority

27% historická města a památky

dobře vybavená zařízení pro turisty 1%

kulturní akce a zábava 72%

Za kulturou přijelo do města nejvíce dotazovaných. Z kulturních priorit respondenti uváděli, že do města přijeli ze 72% za historickými památkami. 87

8c Sport, pohyb Tabulka 26: Sportovní priority Sportovní priority výkonnostní sport rekreační sport a turistika aktivní rekreace

Počet respondentů 10 30 6

Graf 26: Sportovní priority Sportovní priority 13%

22%

výkonnostní sport rekreační sport a turistika aktivní rekreace 65%

Kvůli sportu do Kutné Hory příliš respondentů nejezdí. Nejvíce z dotazovaných jezdí za rekreací a odpočinkem – bazén, koupaliště, turistické stezky. 8d Ostatní Tabulka 27: Ostatní priority Ostatní priority pracovní důvody soukromé důvody

Počet respondentů 7 60

Graf 27: Ostatní priority Ostatní priority 10%

pracovní důvody soukromé důvody

90%

U ostatních priorit převládají převážně soukromé důvody.

88

Otázka č.9 Tabulka 28: Jak cestujete? Jak cestujete sám s rodinou nebo přáteli skupinový zájezd

Počet respondentů 30 137 19

Graf 28: Jak cestujete? Jak cestujete? skupinový zájezd 10%

sám 16% sám s rodinou nebo přáteli skupinový zájezd

s rodinou nebo přáteli 74%

74 % respondentů přijelo do Kutné Hory buď s přáteli nebo s rodinou. 16 % dotazovaných cestovalo bez doprovodu, což je zřejmé především u mladých návštěvníků ve věkové kategorii do 26 let, kteří přijíždějí za zábavou, za přáteli či rodinou a 10% respondentů přijelo se skupinou v rámci zájezdu organizovaného cestovní kanceláří.

89

Otázka č.10 Jaký dopravní prostředek jste použil(a)? Tabulka 29: Způsob dopravy Způsob dopravy osobní automobil/motocykl autobus vlak

Počet respondentů 94 65 27

Graf 29: Způsob dopravy Způsob dopravy vlak 15%

autobus 35%

osobní automobil/motocykl autobus vlak

osobní automobil/ motocykl 50%

Respondenti vybírali pouze ten dopravní prostředek, kterým přijeli do města. Nejvíce využívaným dopravním prostředkem do Kutné Hory je osobní automobil (50%). Autobus využívají převážně cizinci při hromadných zájezdech a také respondenti většinou mladší 18 let, cestující sami za zábavou, nákupy, návštěvou přátel nebo příbuzných. Vlakem do Kutné Hory přijelo jen 15% dotazovaných. Je to hlavně proto, že zde vlakem není příliš dobré spojení a hlavní nádraží se nachází více jak 3 km od centra města. MHD není zcela přizpůsobena turistickému ruchu.

90

Otázka č.12 Odhadněte vzdálenost z místa Vašeho bydliště do tohoto místa. Tabulka 30: Vzdálenost z místa bydliště Vzdálenost z místa bydliště do 10 km 11 až 50 km 51 až 100 km 101 až 200 km 201 až 400 km 401 až 800 km 801 až 1200 km 1201 až 1600 km 1601 až 2000 km 2001 až 3000 km 3001 až 5000 km Více jak 5000 km

Počet respondentů 29 60 28 11 11 2 11 9 1 10 4 10

Graf 30: Vzdálenost z místa bydliště Vzdátenost z místa bydliště do 10 km 11 až 50 km 51 až 100 km 101 až 200 km 201 až 400 km 2

29

28

60

11 11 11 9 110 4 10

401 až 800 km 801 až 1200 km

1

1201 až 1600 km 1601 až 2000 km 2001 až 3000 km 3001 až 5000 km 0%

20%

40%

60%

80%

100%

Více jak 5000 km

Průměrná vzdálenost všech dotazovaných z místa jejich bydliště do Kutné Hory je 733,548 km. Tento fakt je ovlivněn zahraničními návštěvníky hlavně z Ruska, Japonska a Kanady. Nejvíce respondentů do Kutné Hory zavítalo z blízkého okolí a z okolních měst a krajů.

91

Otázka č.13 Kolik peněz průměrně vydáte na osobu a den v Kč (bez cestovních výloh)? Graf 31: Průměrné výdaje na den v Kč Průměrné výdaje na den v Kč 0 Kč 3 3 15

47

53

36

31

11

Vedlejší výdaje

do 100 Kč 101 - 400 Kč

Stravování

2

20

22

64

53

18

9

401 - 700 Kč 701 - 1000 Kč

Ubytování

109

1

2 15 4

30

20

6

1001 - 1300 Kč nad 1300 Kč

0%

20%

40%

60%

80%

100%

Výdaje návštěvníků jsou uváděny v korunách a jsou to výdaje za ubytování, stravování a výdaje vedlejší, cestovní výlohy nebyly brány v úvahu. Průměrně za ubytování v Kutné Hoře respondenti zaplatí cca 808,44 Kč. Za stravování respondenti utratí průměrně cca 439,76 Kč. Průměrně za vedlejší výdaje respondenti utratí cca 577,60 Kč.

Ubytování Téměř polovina respondentů neutratí za ubytování nic, je to proto, že v Kutné Hoře stráví jen jeden den, nebo jsou ubytováni u známých, příbuzných či přátel. Nejvíce, to je 16% respondentů, uvedlo, že za ubytování utratí zhruba 701 – 1000 Kč, 11% respondentů vydá za ubytování 1001 – 1300 Kč. Jen 3% dotazovaných byla ochotna utratit za ubytování více jak 1300 Kč. Stravování Za stravování utratí nejvíce 101 – 400 Kč 34% respondentů, 28% utratí částku v rozmezí 401 – 700 Kč, 10% dotazovaných vydá za stravováni 701 – 1000 Kč. Jen 5% uvedlo, že za stravování utratí 1001 – 1300. Nikdo z dotazovaných neutratil za stravování více jak 1300 Kč. 11% dotazovaných uvedlo, že neutratí za stravování nic, protože v Kutné Hoře stráví krátkou dobu, nebo se budou stavovat u příbuzných či známých.

92

Vedlejší výdaje 8 % dotazovaných odpovědělo, že jejich vedlejší výdaje jsou jen do 100 Kč, 26 % zaplatí za vedlejší výlohy částku mezi 101 až 400 Kč, 29 % vydá 401 až 700 Kč, 20% utratí 701 – 1000 Kč, 11% 1000 – 1300 Kč. Jen 6% respondentů vydá za den více jak 1300 Kč za vedlejší výdaje. Zahraniční respondenti Graf 32: Průměrné výdaje cizinců na den v Kč Průměrné výdaje cizinců na den v Kč

Vedle jš í výdaje 3

12

20

16

14

7

0 Kč do 100 Kč 101 - 400 Kč

Stravování

2

11 2

31

15

9

401 - 700 Kč 701 - 1000 Kč

Ubytování

1

13

0

24

18

4

1001 - 1300 Kč nad 1300 Kč

0%

20%

40%

60%

80%

100%

V průměru zaplatí zahraniční návštěvníci za ubytování cca 1 015,22,- Kč Za stravování 687,93,- Kč. Průměrné vedlejší výdaje činí cca 864,40,- Kč. Jak lze předpokládat, více peněz za ubytování a stravování zaplatí zpravidla zahraniční turisté, zatímco jednodenní návštěvník utratí větší částku v korunách za vedlejší výdaje.

93

Otázka č.14 Osobní údaje: Graf 33: Osobní údaje Osobní údaje

50

Vzdělání 3

Věk

2

73

31

46

43

23

85

Pohlaví 1

0%

63

20%

19

20

101

40%

60%

80%

100%

Legenda Tabulka 31: Osobní údaje Vzdělání základní/vyučen Věk do 17 Pohlaví muž

střední 18-25 žena

vysokoškolské 26-35 36-45

46-55

56 a více

Pohlaví respondentů bylo záměrně vybíráno tak, aby byl zastoupen rovnoměrně jak názor žen, tak i názor mužů. Nejvíce jsou zastoupeni respondenti ve věku 18 až 35 let. Průměrný věk respondentů je přibližně 33 let. Většina dotazovaných má střední či vysokoškolské vzdělání (73 %).

94

Národnostní složení respondentů Graf 34: Tuzemci x cizinci Tabulka 32 Tuzemci Cizinci CELKEM

127 59 186

32% Tuzemci Cizinci 68%

Tabulka 33: Národnostní složení cizinců Národnostní složení cizinců Rakousko Německo Itálie Slovensko Francie Polsko Norsko Kanada Portugalsko Rusko Japonsko Velká Británie CELKEM

Počet respondentů 4 9 3 2 5 2 1 2 4 10 8 9 59

Graf 35: Národnostní složení Rakousko

Národnostní složení Velká Británie 15%

Rakousko 7%

Německo Německo 15%

Itálie Slovensko

Japonsko 14%

Itálie 5%

Francie Polsko

Slovensko 3% Rusko 18%

Portugalsko 7%

Kanada 3%

Polsko 3% Norsko 2%

Francie 8%

Norsko Kanada Portugalsko Rusko Japonsko

Nejvíce z dotazovaných, pokud nezahrnuji respondenty z České republiky, bylo z Ruska 18%, návštěvníků z Velké Británie a z Německa bylo 15% a z Japonska 14%.

95

3.2.3 Shrnutí dotazníkového šetření Během mého dotazníkového průzkumu jsem se setkala s různým přístupem respondentů. Provádět výzkum je velmi těžké. Nejhorší bylo oslovovat zahraniční turisty a vysvětlovat účel mého dotazování. Nechtěli se při svých cestách věnovat ničemu jinému než odpočinku a někteří byli velmi arogantní. Z výzkumu bylo zjištěno, že Kutná Hora je převážně výletním místem. Je hojně navštěvována novými turisty, ale také se sem turisté často rádi vracejí. Velká část dotazovaných navštěvuje město několikrát ročně. Jako okresní město, Kutná Hora přivítá celoročně mnoho, hlavně tuzemských návštěvníků. Nejvíce návštěvníků zavítá do Kutné Hory v letním období. Velký vliv na období návštěvnosti má počasí, hlavní letní sezóna a letní prázdniny. V letním období se také v Kutné Hoře koná mnoho festivalů. Nejznámější je Kutnohorské stříbření. Kutná Hora není destinací cílovou. Většina návštěvníků Kutné Hory zde nestráví více jak jeden den. Tento fakt je z velké míry ovlivněn blízkostí hlavního města Prahy, většina zahraničních návštěvníků je ubytována v Praze. Kutná Hora má také výhodnou polohu pro návštěvníky z celé České republiky, nachází se téměř ve středu Čech, což umožňuje krátkodobé návštěvy. Průměrně respondenti zde stráví 5,038 hodiny. Pokud respondenti v Kutné Hoře přespí, stráví zde průměrně 3,236 dne. Nejdéle se zde zdrží zahraniční návštěvníci pocházející z Ruska, Kanady a Japonska. Co se týká ubytování, tak nejvíce respondentů bylo ubytováno v hotelu. Návštěvnost památek se velmi liší. Je to dáno zejména tím, jak jsou jednotlivé pamětihodnosti známé po České republice i ve světě a také velmi záleží na jejich propagaci ve městě. Dále záleží na ročním období. Všeobecně platí, že v letních měsících je zájem turistů o poznávání historických a kulturních památek větší než v měsících zimních. Chrám Sv.Barbory je nejnavštěvovanější památka v Kutné Hoře. Druhou nejnavštěvovanější památkou je Kostnice. Další, již méně navštěvované památky, jsou Vlašský dvůr, Hrádek, Kamenný dům a Kamenná kašna. Nejvíce návštěvníků, skoro polovina, jezdí do Kutné Hory za kulturou, navštívit památky, historické centrum města. Kutná Hora se může pochlubit i nádhernou přírodou ve městě i v okolí, za kterou jezdí ročně mnoho turistů. Většina dotazovaných navštívila Kutnou Horu buď s přáteli nebo s rodinou.

96

Jen 10% respondentů přijelo se skupinou v rámci zájezdu organizovaného cestovní kanceláří. Hlavním využívaným dopravním prostředkem pro cestu do Kutné Hory je osobní automobil. Průměrná vzdálenost všech dotazovaných z místa jejich bydliště do Kutné Hory je 733,548 km. Tento fakt je ovlivněn zahraničními návštěvníky hlavně z Ruska, Japonska a Kanady. Nejvíce respondentů do Kutné Hory zavítalo z blízkého okolí a z okolních měst a krajů. Převládal ve značné míře Středočeský kraj. Průměrně za ubytování v Kutné Hoře respondenti zaplatí cca 808,44 Kč, za stravování v cca 439,76 Kč a za vedlejší výdaje cca 577,60 Kč. Téměř polovina respondentů neutratí za ubytování nic, je to proto, že v Kutné Hoře stráví jen jeden den, nebo jsou ubytováni u známých, příbuzných či přátel. Jak lze předpokládat, více peněz za ubytování a stravování zaplatí zpravidla zahraniční turisté, zatímco jednodenní návštěvník utratí větší částku v korunách za vedlejší výdaje. Z oslovených návštěvníků Kutnou Horu navštívily především turisté z řad mladší generace ve věkovém rozmezí 26-35 let. Nejvíce z dotazovaných, pokud nezahrnuji respondenty z České republiky, bylo z Ruska (18%), návštěvníků z Velké Británie a z Německa bylo 15% a z Japonska 14%.

97

3.3 SWOT analýza Cestovního ruchu v ČR Pro porovnání uvádím nejprve SWOT analýzu cestovního ruchu v celé České republice, kterou jsem čerpala převážně ze stránek České centrály cestovního ruchu. Silné stránky


výhodná geografická poloha ČR většiny turistických regionů




bohatství kulturních, historických památek a další kulturní a folklórní zajímavosti, tradice lázeňství, chráněné krajinné oblasti a národní parky, sportovní areály




hustá a značená síť turistických stezek a tras po celé republice




dostatečná ubytovací kapacita (ne vždy v požadované kvalitě)




pestrost krajiny od rovinatých nížinných oblastí až po hornaté (zejména pohraniční) regiony




klimatické podmínky, nabízející řadu slunných teplých dnů, ale v zimě i řadu klasických zimních dnů s dostatečnou pokrývkou sněhu




místa s poměrně vysokou mírou zalesněnosti




tradice lázeňství s řadou mezinárodně proslulých lázeňských míst




pozice Prahy, jako významného mezinárodního centra cestovního ruchu. [37,54]

Slabé stránky


nízká kvalita základních a doplňujících služeb cestovního ruchu




chybí studie rozvoje potenciálních turisticky přitažlivých regionů




nedostatečná propagace republiky a regionů




nedokonalý informační systém, doprava, spoje




nerovnováha mezi poptávkou a nabídkou kvalitních pracovníků




nedostatečná dopravní infrastruktura - kvalita komunikací, nedostatečné parkovací kapacity, nedostatek cyklostezek




ubytovací kapacity - nevyhovující struktura a kvalita




nízká vybavenost zábavní a sportovní infrastrukturou




zanedbanost značné části nemovitého kulturního dědictví




nedostatečné zajištění nabídky pro prodloužení sezóny a zmírnění mimosezónních výkyvů




absence potřebné legislativy pro rozvoj cestovního ruchu. [37,54]

98

Příležitosti


zvýraznění České republiky na mezinárodním trhu cestovního ruchu, vytváření nových produktů cestovního ruchu s přihlédnutím na poptávku turistů




rozvoj domácího cestovního ruchu a zvyšování jeho konkurenceschopnosti




nabídka a kvalita základních a doplňkových služeb




ochrana spotřebitele a jeho bezpečnost




prodloužení sezónnosti - využití oblastí k aktivním formám odpočinku




růst příjezdového cestovního ruchu zejména do regionu střední Evropy




růst poptávky v oblasti profesního cestovního ruchu




vstup do EU a tím odstranění řady bariér pro turisty ze zemí EU




rostoucí zájem tuzemských i zahraničních turistů o vlastní zdraví, růst zájmu o wellness pobyty v lázeňských zařízeních




podmínky pro možnost čerpání finančních prostředků z národních a mezinárodních fondů (zejména fondy EU)




možnost využití poznatků ze zemí EU při rozvoji cestovního ruchu [37,54]

Hrozby


kvalita cestovního ruchu




světová krize




sílící pozice a rozvoj konkurenčních středoevropských regionů ve vztahu k trhu




další nárůst terorizmu negativně ovlivňující rozvoj cestovního ruchu




podcenění významu cestovního ruchu jako předmětu podnikání a zaměstnanosti




podcenění přípravy odborníků v oblasti cestovního ruchu




nedostatečná podpora rozvoje CR zejména ve venkovských oblastech




chátrání a znehodnocení památkových a krajinotvorných prvků v důsledku nevhodných a necitlivých zásahů




migrace kvalifikovaných pracovních sil z regionů[37,54]

99

3.4 SWOT analýza Kutné Hory Analýza se v mnohém podobá analýze celého cestovního ruchu v České republice. Silné stránky


výhodná poloha ve středních Čechách, blízkost Prahy




městské památková rezervace – ochrana státu




velké množství historických památek




od roku 1995 město zapsáno na seznam Světového kulturního dědictví UNESCO – povědomí celého světa




krásná příroda v okolí




kulturní akce




malé město – klid, odpočinek

Slabé stránky


nedostatečná infrastruktura




nedokonalý informační systém, doprava, spoje




nedostatečná propagace města




nepropracovanost hlavních webových stránek města




nízká kvalita základních a doplňujících služeb




nedostatečná vybavenost pro zábavu návštěvníků




slabá infrastruktura pro kongresovou turistiku.

Příležitosti


plán otevření Vysoké školy v Kutné Hoře




nabídka a kvalita služeb




vstup do EU – možnosti nových projektů, obnova památek




propagace na mezinárodní úrovni




spolupráce s významnými cestovními kancelářemi




rozsáhlé investice do obnovy města




nové programy kulturních akcí




spolupráce města s podnikateli

Hrozby
blízkost Prahy – Kutná Hora je jen jako místo pro výlet z Prahy
nedostatečná kvalita ubytování
nedostatečné finance na obnovu velkého množství památek
chátrající památky

100

3.5 Navržená opatření Pro zvýšení návštěvnosti a rozvoje cestovního ruchu v Kutné Hoře je třeba více zviditelnit památky i různé akce pořádané městem a to nejen pro zahraniční návštěvníky, ale i zájemce z blízkého okolí (sousední obce a města). Je třeba zlepšit webové stránky města, jejich přehlednost a aktualizaci. Dále pokračovat ve zvyšování kvality a množství ubytovacích zařízení. Zlepšit dopravní dostupnost do města a zvýšit množství parkovacích míst. Zdárně dokončit započatou revitalizaci komunikací v historickém jádru města. Město by mělo dále spolupracovat se všemi zainteresovanými subjekty v propagaci a rozvoji cestovního ruchu, podněcovat myšlenku spolupráce například mezi informačním centrem, hoteliéry a obchody. Měla by se také zvýšit spolupráce mezi jednotlivými městy celé České republiky, popřípadě i městy v zahraničí, a inspirovat se jejich silnými stránkami v oblasti cestovního ruchu. Kutná Hora by se měla nadále účastnit mezinárodních soutěží jako například soutěž, kterou vyhlásil v loňském roce časopis Travel in the Czech Republic – byla to anketa „Nejatraktivnější místo České republiky v roce 2008“. V anketě se objevilo 396 obcí a měst z celé České republiky. Kutná Hora se umístila na 5. místě. Nejvýše se překvapivě umístila Litomyšl. V roce 2006 se Kutná Hora umístila na 2. místě a na 1. místě byla Praha. Bylo by dobré dosáhnout znovu výsledků právě z roku 2006.

101

4 ZÁVĚR Cílem a přínosem této práce bylo seznámit čtenáře s městskou památkovou rezervací Kutná Hora.

V první teoretické části bylo mým úkolem prezentovat Kutnou Horu a představit ji jako turisticky atraktivní destinaci. Mojí snahou bylo také přilákat nové návštěvníky a poukázat na to, že město má svým návštěvníkům rozhodně co nabídnout. Zabývala jsem se ochranou památek, lokalizací Kutné Hory, charakterizovala jsem město. Dále jsem se zabývala historií a současností města. Poskytla jsem nabídku turistických atraktivit ve městě i v okolí Kutné Hory.

Druhou částí mé práce byl dotazníkový průzkum. V této praktické části bylo cílem vypracovat marketingový výzkum mezi návštěvníky města, pomocí dotazníkového šetření a vytvořit přehled o turistech, kteří navštívili město. Město se řadí na přední místa v žebříčku nejnavštěvovanějších míst v České republice. Velký podíl na tomto umístění má zejména velmi výhodná poloha Středočeského kraje, na jehož území se Kutná Hora nachází. K nejvíce vyhledávaným turistickým cílům v Kutné Hoře patří její kulturní a historické pamětihodnosti. Jejich návštěvnost se velmi liší. Záleží zejména na tom, jak jsou jednotlivé pamětihodnosti známé a propagované. K nejnavštěvovanějším patří Kostnice a Chrám sv. Barbory.

Kutnou Horu

navštěvují zejména domácí turisté. Zahraniční návštěvníci do ní zavítají také často, ale v poměru s domácími turisty tvoří menšinu. Přestože jsem dělala výzkum v průběhu celého roku a v různých ročních obdobích, mnoho cizinců se mi nepodařilo oslovit. Jistě v tom sehrála roli i náhoda. Přesto mohu tvrdit, že Čechů navštíví Kutou Horu více (zvláště početné skupiny žáků při školních výletech, rodiny s dětmi a senioři).

V poslední části jsem vypracovala SWOT analýzu města ve srovnání se SWOT analýzou celé České republiky. Nejsilnější stránkou města jsou památky, zařazení města do UNESCA a kulturní akce, které zvyšují atraktivitu města.

102

Problém vidím v nedostatečné infrastruktuře, nedostatečné propagaci města, velmi špatné dopravě a přístupu do města, což souvisí s celkovým rozložením Kutné Hory již od založení. V poslední době však dochází ze strany města k výraznému zlepšení obnovy památek i komunikací. I průvodcovská služba vyvíjí stále nové aktivity na přilákání turistů do města. Je dobré, že tato služba nepracuje sama, ale spolupracuje s hotely, restauracemi, sportovními zařízeními, obchody a touto společnou snahou jistě dosáhnou zvýšení návštěvnosti.

V úvodu mé bakalářské práce jsem si stanovila hypotézy, které byly ověřeny kladně, jen druhá hypotéza, která se týkala infrastruktury, se mi zcela nepotvrdila, neboť dochází k revitalizaci komunikací a k nárůstu investičních aktivit ve prospěch města, což přispívá k rozvoji cestovního ruchu.

Myslím, že jsem cíl své práce splnila, přesto vidím možnosti dalšího zkoumání. Je zde příležitost porovnat výsledky mé práce s ostatními pracemi stejného typu, které se zaměřily na zkoumání dalších městských památkových rezervací v České republice.

103

5 SOUPIS BIBLIOGRAFICKÝCH CITACÍ Knižní zdroje [1]

DAVID, P., SOUKUP, V.: Velká cestovní kniha, průvodce po Čechách, Moravě, Slezsku. Geodézie ČS. Praha, 2003. 363 s.

[2]

FIALA, J., JAGER, E. RŮŽIČKA, J.: Kutnohorské příspěvky k dějinám vzdělanosti české, vydává archeologický sbor Wocel, 1932

[3]

JELÍNEK, J.: Kutná Hora, 1. vydání. Grafia, 1990. 123 s. ISBN 80-7065-046-X

[4]

KOŘÍNEK, J.: Staré paměti kutnohorské. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2000. 605 s. ISBN 80-7106-453-X

[5]

VANÍČEK, J.: Plánování a regionální rozvoj CR v podmínkách ČR. projekt reg. č. CZ.04.1.03/3.3.10.3/0004. Vysoká škola polytechnická. Jihlava, 2008. 46 s.

[6]

ZÍDEK, M., KLUSOŇ, J.: Zákon o státní památkové péči a jeho prováděcí předpisy s komentářem. Nakladatelství: ABF, 2005. 248 s. ISBN 80-86905-10-1

[7]

PTÁČEK, A., ŠEBÁNEK, A.: Kutnohorské pověsti. OBZORY Kutnohorska. Kutná Hora, 1994. Obálka a ilustrace: ak. malířka Jitka Jelínková. 122 s.

[8]

ŠTROBLOVÁ, H., ALTOVÁ, B.: Kutná Hora. Nakladatelství Lidové noviny, 2000. 567 s. ISBN 80-7106-188-7

[9]

ŠTORM B.: Základy péče o stavební památek. Praha. Národní památkový ústav, 2007. ISBN 978-80-87109-13-2

[10]

BLAŽÍČEK, O.: Slovník památkové péče, 1.vydání Praha. Sportovní a turistické Nakladatelství, 1962. 239 s.

[11]

DAVID, P., SOUKUP V. : Velká cestovní kniha, průvodce po Čechách, Moravě, Slezsku. Geodézie ČS. Praha, 2003. 363 s.

[12]

KASTNER, J. a kol.: Geografie Česká republika 4. SPN Pedagogické nakladatelství. Praha, 1999. 88 s. ISBN 80-7235-085-4

104

Internetové zdroje [14]

Oficiální stránky o městě Dostupné z: http://www.kutnahora.cz/index.php?sec=4&cid=19 [cit. 2009-03-08].

[15]

Stránky městského úřadu Dostupné z: www.mu.kutnahora.cz

[16]

Kompletní informační systém o Kutné Hoře a blízkém okolí Dostupné z: www.kutnahora.info

[17]

[cit. 2009-03-08].

Turistický web věnovaný hlavním kutnohorským památkám a atrakcím. Dostupné z: www.kutna-hora.net

[18]

[cit. 2009-03-08].

[cit. 2009-03-08].

Informace o historii měst a technologii mincovnictví Dostupné z: www.euromint.net /checo/turismokh.asp?temaUNESCO [cit. 2009-03-08].

[20]

České muzeum stříbra Kutná Hora – oficiální stránky kutnohorského muzea Dostupné z: http://www.e-stredovek.cz/view , http://www.cms-kh.cz/infobase.php

[21]

[cit. 2009-04-06].

Dostupné z: http://www.castles.cz/kutna-hora-hradek/informace.html [cit. 2009-04-08].

[22]

Správa KH Dostupné z:http://czso.cu/lexikon/mos2003

[23]

[cit. 2009-04-08].

Dostupné z: http://www.unesco-czech.cz/kutna-hora/predstaveni/ [cit. 1.5.2009].

[24]

Dostupné z: http://www.oku-kh.cz/rrr/centrum_u_kh.html [cit. 2009-03-08].

[25]

Dostupné z: http://zajimavosti.infocesko.cz/content/stredni-cechy-jihovychodhistoricke-zajimavosti-pamatkove-rezervace-kutna-hora-mestska-pamatkovarezervace-pamatka-unesco.aspx

[26]

[cit. 2009-03-08].

Kutná Hora. info - region na internetu. Dostupný z::
[27]

Dostupný z: http://www.tourism.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=113888 [cit. 1.5.2009].

[28]

Dostupný z: http://infocentrum.kh.cz

[cit. 2009-04-08].

[29]

Dostupný z: http://www.czech.republic.cz/

[cit. 2009-04-08].

105

[30]

Dostupné z: www.wikipedia.cz

[cit. 2009-05-01].

[31]

Dostupný z: http://www.czecot.cz/

[cit. 2009-05-01].

[32]

Národní památkový ústav. NKP, [online]. c2003-2008 Dostupné z: . [cit. 2009-04-01].

[33]

Národní památkový ústav. Památková péče [online]. c2007 Dostupné z :.

[34]

[cit. 2009-04-01].

Národní památkový ústav. Národní památkový ústav [online]. c2007 Dostupné z :.

[35]

Hlavní portál Kostnice. [online]

[cit. 2009-05-01]. Dostupný z: www.kostnice.cz

[cit. 2009-04-03]. [36]

Dostupné z: www.stredocesky-kraj.cz

[cit. 2009-05-01].

[37]

Stránky ministerstva pro místní rozvoj [online]. Dostupný z www.mmr.cz [cit. 2009-04-01].

[38]

Dostupné z http://tourist.posazavi.com/cz/memory.asp?memory_id=1206 [cit. 2009-04-01].

[39]

Dostupné z http://chramsvatebarbory.cz/kutna-hora-historie-prohlidkamesta.html

[cit. 2009-04-01].

[40]

Dostupné z http://www.oku-kh.cz/rrr/UNESCO/

[cit. 2009-04-01].

[41]

Dostupné z http://www.hkcr.cz/hk-cr/inmp/knihovna-informaci-propodnikani/regionalni-informace/kraje-cr/stredocesky-kraj-s/art_23374/okreskutna-hora.aspx

[cit. 2009-04-08].

[42]

Dostupné z http://www.ckdkh.cz/

[cit. 2009-04-08].

[43]

Správní obvod obce s rozšířenou působností KUTNÁ HORA. Dostupné z http://www2.czso.cz/xs/redakce.nsf/i/2112_so_orp_kutna_hora. [cit. 2009-04-08].

[44]

Dostupné z: http://www.oku-kh.cz/rrr/st_pa_pe/vy_uzemi.html#mprkh [cit. 2009-04-08].

[45]

Dostupné z: http://kultura.infocesko.cz/content/stredni-cechy-jihovychodkultura-divadla-mestske-tylovo-divadlo-kutna-hora.aspx

[cit. 2009-04-10].

[46]

Dostupné z: http://www.pruvodce.com/zleby/

[cit. 2009-04-10].

[47]

Dostupné z: http://www.zamek-zleby.cz/

[cit. 2009-04-10].

[48]

Dostupné z: http://www.tourism.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=115849 [cit. 2009-04-10]. 106

[49]

Dostupné z: http://www.kutnahora.biz/?l=&typzob=2&z=2&a=&u= [cit. 2009-04-10].

[50]

Dostupné z: http://www.stribreni.cz/

[cit. 2009-04-24].

[51]

Dostupné z: www.kostnice.cz

[cit. 2009-04-24].

[52] [53]

Dostupné z: http://www.pruvodce.com/kacina/ [cit. 2009-05-12]. Dostupné z: http://www.kutna-hora.wz.cz/kostel-svateho-jakuba.htm [cit. 2009-05-01].

[54]

Cestovní ruch v regionech České republiky, Česká centrála cestovního ruch Dostupné z: www.czechtourism.com

[55]

[cit. 2009-05-01].

Dostupné z: http://www.archiweb.cz/news.php?action=show&id=563&type=1 [cit. 2009-05-01].

[56]

Dostupné z: http://www.lidova-architektura.cz/C-ochrana/unesco/unesco-cr.htm [cit. 2009-05-01].

[57]

Geografická charakteristika regionu Dostupné z: http://www.kralovskamesta.wz.cz/geografie.html[cit. 2009-05-01].

[57]

Dostupné z: UNESCO http://www.npu.cz/pp/dokum/unesco/ [cit. 2009-05-01].

[58]

Informace o Středočeském kraji Dostupné z: http://www.kr-stredocesky.cz/portal/stredocesky-kraj/informace-okraji/ [cit. 2009-05-01].

[59]

Dostupné z: www.businessinfo.cz

[cit. 2009-05-07].

[60]

Dostupné z: http://cestovani.ihned.cz/c1-23030650-kutna-hora-ma-nejdelsibobovou-drahu-v-cr

[cit. 2009-05-07].

[61]

Dostupné z: www.mmr.cz

[cit. 2009-05-07].

[62]

Dostupné z: http://kola.fitis.net/index.php?id=12&option=com_content&task [cit. 2009-05-07].

[63]

Dostupné z: www.fsps.muni.cz/~kse/vyuka/geo/ceskarepublika.pdf [cit. 2009-05-07].

[64]

Dostupné z: http://www.sedlec.info/jakub.htm [cit. 2009-05-07].

[65]

Dostupné z: www.centralbohemia.org/download.asp?id=23 [cit. 2009-05-07].

[66]

Dostupné z: http://www.czso.cz/xs/redakce.nsf/i/ charakteristika_okresu_kutna_hora OKRES KUTNÁ HORA [cit. 2009-05-07].

[67]

Dostupné z: http://www.czech.cz/cz/ceska-republika/geografie/rozloha?i= [cit. 2009-05-07].

107

Noviny, propagační materiály a tiskopisy [68]

FRANC, Jiří. Manažeři Foxconnu nemají rádi slova světové krize, Tep – regionální týdeník, 4. května 2009.

[69]

FRANC, Jiří. Kutnohorské léto 2009 – jeden den nestačí! Tep – regionální týdeník, 4. května 2009.

[70]

Kutná Hora, Vydala: Průvodcovská služba Kutná Hora s.r.o. Dostupné z http://guide.kh.cz

[71]

ŠTORKLOVÁ, Marie. Zprávy z rady města 24.3.2009, Kutnohorské listy, měsíčník číslo 5, květen 2009

[72]

ŠALÁTEK, Ivo. Dopis starosty občanům, Kutnohorské listy, měsíčník číslo 5, květen 2009

108

6 PŘÍLOHY Příloha A

Mapa turistického oblasti Střední Čechy – jihovýchod

Příloha B

Mapa turistických tras v Kutná Hoře a v okolí

Příloha C

Mapa Kutné Hory a okolí

Příloha D

Pověsti

Příloha E

Významné osobnosti Kutné Hory

Příloha F

Rekonstrukce komunikací v historickém jádru města

Příloha G

Hotely a restaurace

Příloha H

Dotazník

Příloha I

Qustionaire

109

Příloha A Mapa turistického oblasti Střední Čechy – jihovýchod

Zdroj: Turistické regiony ČR [online]. Dostupný z WWW: http://www.tourism.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=113888 [cit. 2008-04-25].

110

Příloha B Mapa turistických tras v Kutná Hoře a v okolí

Zdroj: www.mapy.cz

111

Příloha C Mapa Kutné Hory a okolí

Zdroj: http://toulavakamera.ct24.cz/apollo/pictures/mapy/mapa_03_25_01_09.jpg

112

Příloha D

Pověsti Kutná Hora má velmi bohatou historii, takže není divu, že se také uchovalo mnoho pověstí, které se vztahují jak k samotnému vzniku Kutné Hory, tak i k jednotlivým památkám, domům a významným místům. Ke každému významnému zvonu je vyprávěna nějaká pověst. Zajímavé pověsti jsou i o starých stromech, rybnících, lesích a malebné říčce Vrchlici. K nejzajímavějším a nejznámějším pověstem patří Pověst o založení Kutné Hory, Rozina Ruthardova, Předzvěst moru, Vodník ve spáleném mlýně, Pověsti o pokladech v Kutné Hoře, O původu chrámu svaté Barbory, ale i další.

1 Založení Kutné Hory „Kutná Hora leží na mírném svahu, úpatí to vrchu Vysoké, po levém břehu potoka Vrchlice. Na tomto místě býval dle pověsti rozsáhlý les. Roku 1237 vyšel prý si mnich kláštera Sedleckého, jménem Antoň, na procházku do lesa, maje s sebou modlitební knížku a žalmy. Unaven dlouhou chůzí do vrchu v parnu letním, usedl na mech do stínu lesa. Četl v motlitbách, ale klid lesní, v němž ozýval se jen bzukot much a včel a prohřátý vzduch ukolébaly ho v dřímotu, až usnul. Když procitl a promnul si zrak oslněný jasně modrou letní oblohou, uzřel před sebou, jak mechem prosvítají tři stříbrné kňoury, které byly ze skály vyrostly. Poklekl na kolena a děkoval bohu, že nalezl tak vzácný dar přírody. Sňal svou kutnu a přikryv jí ony tři pruty stříbrné, aby mohl to místo zase najíti, spěchal do kláštera a oznámil opatovi, co našel. Brzy potom začalo se na tomto místě dolovati, lidé sbíhali se k štědré půdě a jali stavěti tu domky. Od Antoňovy kutny obdržela osada své jméno Kutná Hora.“ [7]

2 Rozina Ruthardova „Bratr Jana Kunklína Rutharda, jménem Jiří, měl mimo dům „U zlaté husy“ ještě jedem dům s přepychem zařízený, který si dal nákladným způsobem na tehdejší časy nádherně vystavěti uprostřed terasovitých zahrad a vinic na stráni nad Páchem mezi Vlašským dvorem a Hrádkem. Svému bratru Kunklínovi rovnal se bohatstvím a mocí, ale v tom se od něho lišil, že byl lakomý, k lidem nevlídný, ba ukrutný. Ve svých

113

sklepeních ve stráni shromáždil ohromné poklady, avšak z těch nikomu na nic neuštědřoval. Měl prý jedinou dceru, spanilou Rozinu. Mnoho vzácných mládenců i bohatých vdovců ucházelo se o ruku bohaté dědičky. Ale lakomý otec všechny odmítal. Nemohlť strpěti toho, aby mu nevděčný zeť odnesl s dcerou i jeho poklady a drahocenný nábytek. Ve skoupém srdci Jiřího Rutharda zrodila se konečně hrozná myšlenka. Povolal do svého domu zedníka, který se musil zavázati přísahou, že nikdy nepoví co uvidí a co učiní. Obvázal mu oči a přivedl ho do jednoho ze svých sklepů. Zedník neviděl, ale jen slyšel, jak Rudhard promlouvá ke své dceři: „Tuhle dcero má, budeš míti svůj pokojíček a své lůžko a toto stříbro bude tvým ženichem.“ Rozina zpěčovala se vejíti do sklepa, bránila se a křičela o pomoc. Ale kdopak by ji byl mohl pod zemí slyšeti! Zedník uslyšel posléze, jak bouchly přiražené dveře, pak zaskřípal zámek a ze sklepa slabě duněl zoufalý křik. Ruthard sňal zedníkovi obvazek z očí a kázal mu dveře zazdíti. Když zedník poslední kámen do zdi zapustil, bylo slyšeti už jen slabé sténání. Tak ubohá Rozina několik dní se trápila, až hladem zemřela. Než ukrutný otec brzy ji následoval. Od té doby prý se Rozina často v domě Ruthardově zjevovala a předvídala, že dům neujde záhubě a s ním i obyvatelé jeho. A roku 1648 náhle prý se dům zřítil a patnáct lidí ve svých sutinách zasypal. V úzké uličce Ruthardské, vedoucí od arciděkanství k hrádku, stojí asi uprostřed chatrný, z valné části dřevěný domek se zahradou, již každý Kutnohořan zná pode jménem „Ruthardka“. V těch místech prý stával onen nákladně zřízený dům Jiřího Rutharda.“ [7]

(Vydavatel se rozhodl v plné míře dodržet autorský jazyk prvního vydání vzhledem k dobovému charakteru pověstí a ve snaze vyvarovat se necitlivých zásahů.) [7] Zdroj: PTÁČEK, A., ŠEBÁNEK, A.: Kutnohorské pověsti, OBZORY Kutnohorska, Kutná Hora 1994, Obálka a ilustrace: ak. malířka Jitka Jelínková

114

Příloha E Významné osobnosti Kutné Hory Pro každé město je štěstím, má-li svého umělce. I když jeho díla nedosáhnou takového stupně dokonalosti, abychom se k nim vraceli stále, přece jen v těchto dílech město stále žije. V Kutné Hoře se narodilo a působilo mnoho českých umělců. K nejvýznamnějším patří : Ilja BOJANOVSKÝ (20. 1. 1923 Kutná Hora) - rektor AMU v Praze, hlavní kameraman a vedoucí umělecké realizace hudebního vysílání Československé televize Petr Jan BRANDL (10.1668 – 25.9.1735 Kutná Hora) - český barokní malíř, významný představitel českého baroka, maloval převážně oltářní obrazy a biblické výjevy, oblíbený ve své době byl i jako portrétista šlechty a duchovenstva, zajímavé jsou i jeho autoportréty - zanechal více než 60 ověřených obrazů, mnoho náčrtů a kreseb, rozmístěných po celých Čechách (mimo jiné Kutná Hora, Sedlec u Kutné Hory) Josef BRAUN (11. 7. 1864 Kutná Hora – 28. 8. 1891) - učitel, spisovatel, básník a historický prozaik - zajímal se o českou historii a o dějiny rodného města - dílo: povídky Kutnohorský kat, Kutnohorský primátor Bedřich BRIDEL (1619 – 15.10.1680 Kutná Hora) - studoval teologii a filosofii, po vysvěcení na kněze roku 1650 působil jako profesor rétoriky a poetiky - zemřel v Kutné Hoře, když pomáhal nemocným morem a sám se nakazil - pohřben u chrámu sv. Barbory Mikuláš DAČICKÝ z Heslova (23.12.1555 Kutná Hora – 25.9.1626 Kutná Hora) - měšťan, český vlastenec, humanistický spisovatel a básník - sepsal Paměti (události od roku 1575 do roku 1626) - sbírka básní nazvaná Prostopravda - rodný dům na Komenského náměstí - jeho jméno nese náměstí v historickém centru, kutnohorské pivo Miroslav FLORIAN (10.5.1931 Kutná Hora - 10.5.1996 Praha) - český lyrický básník, redaktor a překladatel - studoval na kutnohorském gymnáziu 115

Karel HAVLÍČEK BOROVSKÝ (31.10.1821 Borová – 29.7.1856 Praha) - český obrozenecký spisovatel, básník, novinář, politik - v roce 1850 začal vydávat v Kutné Hoře časopis Slovan - od počátku byl nucen pracovat ve velkých obtížích a v létě 1851 předešel zákazu Slovana ukončením vydávání - 12.11.1851 se slavně obhájil před soudem v Kutné Hoře - řídil Pražské noviny (příloha Česká včela), Národní noviny (Šotek) a časopis Slovan - část vydána ve dvou výborech: Ducha Národních novin a Epištoly kutnohorské - socha na Havlíčkově náměstí, Havlíčkova ulice v Sedlci, pamětní deska na domě v Čáslavské ulici, kde Havlíček bydlel Felix JENEWEIN (4.8.1857 Kutná Hora – 2.1.1905 Brno) - český malíř a kreslíř, jehož díla představují romanticky náboženské náměty vycházející z nazarenizmu - dětství prožil v Kutné Hoře - autor kreseb s biblickými náměty, z české historie a vlastních symbolických kompozic - rodný dům čp. 23 s pamětní deskou a bustou v Barborské ulici, pomník na hřbitově Všech svatých, Jeneweinova ulice ve čtvrti Hlouška, jeho jméno nese kutnohorská galerie PhDr. Gustav Adolf LINDNER (11.3.1828 – 10.10.1887) - filosof, vlastenec, pedagog a psycholog - považován za zakladatele české pedagogické vědy - roku 1881 se stal 1. univerzitním profesorem pedagogiky na české univerzitě v Praze - napsal řadu zásadních prací k pedagogice, etice, sociologii výchovy a sociální psychologii a výrazně přispěl k modernizaci výuky učitelů např. učebnice psychologie zkušebné pro střední školy, Všeobecné vychovatelství, Všeobecné vyučovatelství atd.

Jiří ORTEN (30.8.1919 Kutná Hora – 1.9.1941 Praha) - básník, vlastním jménem Jiří OHRENSTEIN, pseudonym Karel JÍLEK, Jiří JAKUB - sbírky veršů Čítanka jaro, Cesta k mrazu, Ohnice, Mé město (věnovaná Kutné Hoře), Elegie, deníky Modrá, Žíhaná a Červená kniha - rodný dům čp. 315 s pamětní deskou v Kollárově ulici; jeho jméno nese kutnohorské gymnázium 116

Gabriela PREISSOVÁ (23.3.1862 Kutná Hora – 27.3.1946 Praha) - spisovatelka, dramatička - česká povídkářka a dramatička, autorka realistických črt ze slovácké vesnice - díla: Cestou za štěstím, Co vyprávěl život, Gazdina roba, Její pastorkyňa. Miloslav SMRKOVSKÝ (1926) - akademický malíř, sochař a restaurátor Josef Jan ŠEDIVÝ (14.5.1887 Kutná Hora – 19.4.1956 Kutná Hora) - malíř - restauroval oltářní obrazy, organizoval přednášky o umění, spravoval sbírkový fond městské galerie - malířské náměty čerpal hlavně z Kutnohorska a historické architektury rodného města, maloval městská zákoutí a panoramata Josef Jaromír ŠTIETKA (15.6.1808 – 10.4.1878 Kutná Hora) - lékař, vlastivědec, vlastenec - zakladatel kutnohorské nemocnice a divadla - v roce 1848 založil také kutnohorskou knihovnu - pamětní deska na domě čp. 49 na nám. Národního odboje, ve kterém žil a zemřel, jeho jméno nese ulice na Žižkově Josef Kajetán TYL (4.2.1808 Kutná Hora – 11.7.1856 Plzeň) - český dramatik, prozaik a novinář, obrozenecký herec a divadelník, hlavní představitel sentimentálně vlasteneckého romantismu, organizátor kulturního života - tvůrce českého národního dramatu, historických a soudobých próz - autor textu české národní hymny, k níž hudbu složil český skladatel František Škroup (1801-1862) - spisovatelskou dráhu započal Tyl povídkami z české minulosti, nejznámější jsou povídky Rozina Ruthardova a Dekret kutnohorský - dílo: historická hra Kutnohorští havíři aneb Krvavý soud (1848) - rodný dům s pamětní deskou a bustou v Tylově ulici V dopisech přátelům pak píše: „Opět jsem ji viděl – tu drahou, jižto co milenku v srdci nosím a jižto bych se rád jako dobré matce odsloužil. Opět jsem ji viděl – svou starou Kutnou Horu“.

117

Vavřinec z Březové ( 1370 – 1437) - kronikář, překladatel - autor husitské kroniky - měšťan Nového Města pražského, sepsal Husitskou kroniku, v níž zachytil události let 1414-1421 a později také složil proslulou Píseň o vítězství u Domažlic (obě psány latinsky). Jan Erazim VOCEL (23.8.1802 Kutná Hora – 16.9.1871 Praha) - profesor archeologie na Univerzitě Karlově v Praze, spisovatel, filozof a historik umění - zakladatel české archeologie, dobrovolný organizátor muzejních archeologických sbírek, redaktor časopisu Muzea Království českého - dílo: Pravěk země české - jeho jméno nesl archeologický spolek založený v roce 1877 - je po něm pojmenována ulice vedoucí k Anenskému náměstí, ve které je dům s pamětní deskou Jaroslav VRCHLICKÝ (17.2.1853 – 9.9.1912) - český básník, dramatik, překladatel, literární a divadelní kritik, hlavní představitel lumírovské poezie - vlastním jménem Emil FRÍDA - působil jako učitel, vychovatel, redaktor a vysokoškolský profesor světové literatury - v Kutné Hoře ho připomíná reliéf vytesaný ve skále nad říčkou Vrchlicí, jeho jméno nese ulice v Sedlci

Zdroj: Informační portál Kutné Hory Dostupné z http://www.kutnahora.cz/index.php?sec=2&cid=127 [Cit. 1.5.2009] 118

119

Příloha G Hotely a restaurace 1 Hotel a restaurant U Kata [14] Adresa: Uhelná 596, 28401 Kutná HoraTel.: +420 327 515 096 E-mail: [email protected] WWW: http://www.ukata.cz Popis: Hotel U Kata nabízí ubytování ve dvou a třílůžkových pokojích s příslušenstvím od 250 Kč za osobu s celkovou kapacitou 68 lůžek. Součástí hotelu je středověký restaurant s vynikající česko-francouzskou kuchyní, nekuřácký salonek vybaven projekční technikou pro 50 osob, zahradní posezení vhodné pro venkovní grilování. Naši hosté mohou využít zdarma bezpečné parkování v hotelu. Hotel-restaurant je předurčen pro turistickou i firemní klientelu, vhodný pro pořádání svateb, rautů, vernisáží či firemních školení. Výbava: Období: 1.1.-31.12. Lůžka + přistýlky 1+0 2+0 3+0 Položka Poplatek za psa Půjčení bicyklu Pron. salonku, dataprojektor

Pokoj 1-lůžkový 2-lůžkový 3-lůžkový

Cena (Kč) 500 760 1140 Cena (Kč) 60 200 200

2 Hotel Kréta [14] Adresa:Prachňanská 88 Tel.: +420 327 516 600 Fax: +420 327 516 601 E-mail: [email protected] WWW: http://kreta.kral.cz/ Popis: Nově zrekonstruovaný rodinný hotel v blízkosti historického centra, poblíž autobusového nádraží v klidné části s výhledem do parku a na dominanty města. Součástí hotelu je stylová restaurace, která nabízí příjemné posezení s domácími i zahraničními specialitami Počet pokojů: 14 Počet lůžek: 29 Výbava: Období: 1.1. - 31.12. Lůžka + přistýlky 1+0 2+0 3+0 4+0

Pokoj 1-lůžkový 2-lůžkový 3-lůžkový 4-lůžkový

Cena (Kč) 700 1100 1500 1900

120

3 Hotel Garni Na Havlíčku

[14]

Adresa:Havlíčkovo náměstí 513, 28401 Kutná Hora Tel.: 420-327-515 773 Fax: 420-327-514 627 E-mail: [email protected] WWW: http://www.vlasskydvur.cz/garni_acco_cz.html Popis: Garni hotel Na Havlíčku se nachází v historickém centru města Kutné Hory, v těsné blízkosti centrálního náměstí, v postranní uličce vedoucí z náměstí k Vlašskému dvoru. Stylový a pohodlný interiér a zároveň poloha v centru města činí hotel ideální jak pro obchodní klientelu, tak i pro klienty přijíždějící do Kutné Hory za poznáváním historických památek či za odpočinkem. Počet pokojů: 9 Výbava:

Počet lůžek: 15

Období: 1.1.-31.12. Lůžka + přistýlky 2+0 1+0

4 Hotel u růže

Pokoj 2-lůžkový Jednolůžkový

Cena (Kč) 1350 1050

[14]

Tříhvězdičkový hotel v blízkosti kostela Všech svatých s kostnicí a chrámu Nanebevzetí Panny Marie.

121

5 Hotel Mědínek

[14]

Adresa: Palackého nám. 316, 28401 Kutná Hora Tel.: +420 327 512 741, +420 327 512 742 Fax: +420 327 512 743 E-mail: [email protected] WWW: http://www.medinek.cz/ Popis: Nabízíme ubytování v 50 dvoulůžkových pokojích a apartmá s vlastními koupelnami, toaletami TV, telefony atd. Nepřetržitý provoz recepce, faxové služby, internet, směnárna, noční prodej, sauna a fitness. Restaurace se salonky uspokojí více než 100 hostů současně a nabízí speciality české i mezinárodní kuchyně. Kavárna v hotelové hale a letní terasa celkem pro 50 hostů. Kongresové centrum v klimatizovaném prostředí pro 140-200 účastníků. Noční bar s diskotékou je tradičním centrem zábavy - celková kapacita 300 míst . Bezpečné parkování osobních vozů ve vlastním uzavřeném parkovišti. Počet lůžek: 120 Výbava: Ceny: Období: 1.4. - 31.10., 26.12. - 02.01. Lůžka + přistýlky Pokoj 1+0 1-lůžkový 2+0 2-lůžkový 0+0 Apartmá 0+1 přistýlka 1+0 2-lůžkový Období: 3.01. - 31.03., 1.11. - 25.12. Lůžka + přistýlky Pokoj 1+0 1-lůžkový 2+0 2-lůžkový 0+0 Apartmá 0+1 přistýlka 1+0 2-lůžkový Děti do 5-ti let

Cena (Kč) 1 000 1 600 2000 300 1500 Cena (Kč) 800 1200 1500 300 1100 0,-

122

6 Hotel Opat

[14]

Adresa:Husova 138, 284 01 Kutná Hora Tel.: +420 327 536 900 E-mail: [email protected] WWW: www.hotelopat.eu Popis: Hotel nabízí ubytování v 17 stylově vybavených pokojích a apartmánech s 56 lůžky. Pokoje jsou vybaveny koupelnou se sprchou nebo vanou, TV se satelitním příjmem, vysokorychlostní internet na pokoji. Součástí hotelu je restaurace. Počet pokojů: 17 Výbava:

Počet lůžek: 56

Ceny: Období: 22.3.-31.10. Lůžka + přistýlky 2+0 2+0 2+0 3+0 0+0

Pokoj DLX/de luxe DBL/standart APT/apartmán APT M/mezonet Přistýlka

Cena (Kč) 2300 1800 2300 2940 400

7 Hotel U Hrnčíře [14] Adresa: Barborská 24, 28401 Kutná Hora Tel.: +420 327 512 113 E-mail: [email protected] WWW: http://home.tiscali.cz/hotel.hrncir/ Popis: Ubytování včetně snídaně: 5 dvoulůžkových pokojů, s možností přistýlky až pro 14 osob, vybavených sociálním zařízením a televizorem. Počet lůžek: 14 Výbava: Období: 1.1.-31.12. Lůžka + přistýlky 2+0 2+0 2+0 2+0

Pokoj 2-lůžkový 2-lůžkový 2-lůžkový 2-lůžkový

Cena (Kč) 750 850 1500 2000

123

8 Hotel U Varhanáře [14] Adresa: Barborská 578, 28401 Kutná Hora Tel.: +420 327 512 769, +420 775 934 009 E-mail: [email protected] WWW: http://www.hoteluvarhanare.cz Popis: Vnitřní vybavení hotelu je koncipováno ve staromódním stylu. Celková kapacita hotelu je 32 lůžek, rozdělených do 10-ti 2-3 lůžkových pokojů a 2 rodinných apartmánů. Hotelová služba je na recepci k dispozici 24 hodin denně. Hotelová kuchyně nabídne hostům nejen českou a světovou kuchyni. Kapacita vnitřní restaurace je 65 míst ve čtyřech oddělených místnostech. Hotel má terasu s nádherným výhledem na historické památky „stříbrného“ města a do údolí řeky Vrchlice. Počet pokojů: 10 Počet lůžek: 32 Výbava: Ceny: Období: 1.1.-31.12. Lůžka + přistýlky Pokoj 2+0 2-lůžkový

9 Hotel U Vlašského dvora

Cena (Kč) 1900

[14]

Adresa: 28. října 511, 28401 Kutná Hora Tel.: +420-327-514 618

Fax: +420-327-514 627

E-mail: [email protected]

WWW: http://www.vlasskydvur.cz

Popis:Objekt pochází již z konce 15. století, v minulosti prošla budova kompletní náročnou rekonstrukcí. Současná podoba objektu je z r. 1994, kdy zde byl zahájen provoz hotelu. V přízemí budovy se nachází útulná restaurace, připravena poskytnout svým zákazníkům vynikající stravovací služby v příjemném prostředí doplněném milou obsluhou. V třípodlažním hotelu nabízíme kvalitní ubytování v 10-ti dvoulůžkových standardně vybavených pokojích, z jejichž oken mohou návštěvníci obdivovat překrásný výhled na panorama Kutné Hory. Počet lůžek: 24 Výbava: Ceny: Období: 1.1.-31.12. Lůžka + přistýlky 1+0 2+0 0+1 Děti do 2 let Přistýlka / dítě do 6 let

Pokoj 1-lůžkový 2-lůžkový přistýlka

Cena (Kč) 1190 1590 650 0,330

124

10 Hotel U Zvonu [14] Adresa:Zvonařská 286, 28401 Kutná Hora Tel.: +420 327 511 516, +420 777 092 233 E-mail: [email protected]

WWW: http://www.uzvonu.cz

Popis:Pro ubytování hostů je zde k dispozici 7 pokojů, převážně dvojlůžkových i vícelůžkových, s 15 lůžky (možnost 2 přistýlek). Vedení hotelu nabízí slevy. Výše slevy závisí na počtu ubytovaných a délce pobytu. Počet pokojů: 7 Počet lůžek: 15 Výbava: Ceny: Období: 1.1.-31.12. Lůžka + přistýlky Pokoj 1+0 1-lůžkový 2+0 2-lůžkový 0+1 přistýlka Děti do 3 let

11 Hotel Zlatá Stoupa

Cena (Kč) 900 1200 400 0,-

[14]

Adresa:Tylova 426, 28401 Kutná Hora Tel.: +420 327 511 540, +420 327 511 541 Fax: +420 327 513 808 E-mail: [email protected] WWW: http://web.telecom.cz/zlatastoupa Popis: Hotel se nachází nedaleko historického centra Kutné Hory. Hotel nabízí komplexní hotelové služby, vyšší standard služeb, kongresy, semináře, obchodní a společenská setkání. Celoroční ubytování pro 90 osob v hotelu s restaurací, 2 salónky a klimatizací. K dispozici je hlídané parkoviště, služby recepce, směnárna a INET. Počet pokojů: 25 Počet lůžek: 65 Výbava: Ceny: Období: 1.1.-31.12. Lůžka + přistýlky Pokoj 2+0 2-lůžkový

Cena (Kč) 1950

125

12 Penzion U Barbory [14] Adresa: Kremnická 909 Tel.: +420 327 513 392

Fax: +420 327 513 206

E-mail: [email protected]

WWW: http://www.ubarbory.kh.cz

Popis: V penzionu máte možnost využít ubytování v 9 dvoulůžkových pokojích a jednom dvoulůžkovém apartmánu se 2 přistýlkami. Všechny pokoje jsou samozřejmě vybaveny vlastní koupelnou a WC. Lokalita penzionu nám umožnila nabídnout Vám jižní pokoje s balkonky a výhledem na Chrám Svaté Barbory, která je od nás vzdušnou čarou 100 metrů. Severní pokoje nabízejí malou předzahrádku. Zdravotně postiženým hostům nabízíme jeden pokoj určený pro invalidy s bezbarierovým přístupem, vlastním parkovacím místem a upravenou koupelnou. Počet pokojů: 9 Výbava:

Počet lůžek: 25

Období: 1.1.-31.12. Lůžka + přistýlky 2+0

Pokoj 1-lůžkový

Cena (Kć) 1200

13 Penzion U slunce [14] Penzion se nachází na malebném náměstí nedaleko historického centra KH. Nabízí ubytování v osmi 2, 3 a 4 lůžkových pokojích se soc. zař. a TV. Restaurace nabízí tradiční českou kuchyni se širokým výběrem nápojů. K dispozici kopírovací služba. 14 Penzion Retro [14] Nabízíme ubytování v těsné blízkosti centra Kutné Hory. Útulné 2-3 lůžkové pokoje s WC, sprchou a TV. Snídaně servírujeme přímo do Vašeho pokoje. Parkování před penzionem, možnost pobytu se psem, úschova kol a motorek. 15 Penzion Centrum caffe-bar [14] Celoroční nabídka ubytování pro 17 osob na zařízených pokojích 1x4, 1x3 a 5x2 s WC a sprchou v útulném, domácím prostředí v centru Kutné Hory. K dispozici je vlastní restaurace s provozem minutkové kuchyně v sezóně a zahradní terasou k odpočinku.

126

Restaurace Ve městě Kutná Hora se nachází velké množství různých stravovacích zařízení, které uspokojují základní potřeby návštěvníků. Nachází se zde nesčetné množství restaurací, hospůdek a kaváren. Tady je přehled některých z nich. Pivnice Dačický

Zdroj: www.dacicky.com


unikátní prostory staročeské pivnice
tradiční česká kuchyně
pestrý výběr hotových pokrmů
7 druhů točeného piva
rauty a staročeské hostiny
80 míst na letní zahradě Telefon: 603 434 367 Adresa: Rakova 8, Kutná Hora Kapacita: 95 Salonek: 50 osob Jídlo od-do: 75 – 570 Kuchyně: česká

WWW: http://www.dacicky.com/ Jazyky menu: Cz, De, En, Ru Rezervace: telefon, email Otevřeno: Denně 11-23 Pivo 12°: Dačické: 17,Specialita: Věrduňk vola v kotlíku

Restaurace U Vlašského dvora [14] Telefon: 327 515 772 Rezervace: telefon, fax Jídlo od-do: 105 – 220 Jazyky menu: Cz, De, En, Fr, Ru kuchyně. Velký výběr moravských vín.

Adresa: 28. října 511, Kutná Hora Otevřeno: Po-So 10-22; Ne 10-16 Pivo 12°: Dačické: 17,Kuchyně: Bohatá česká a francouzská

Restaurace Zlatá Stoupa [14] Telefon: 327 513 808 Otevřeno: Denně 7-22 Jazyky menu: Cz, De, En

Adresa: Tylova 426, Kutná Hora Jídlo od-do: 39 – 550

Pivnice Anna [14] Adresa: Vladislavova 372, Kutná Hora Jídlo od-do: 66 - 136 Jazyky menu: Cz, De, En

Otevřeno: Po-So 7-23; Ne 8-22 Pivo 12°: Krušovice: 16,-

Barborska Cocktail bar [14] Adresa : Barborska 35, KH Tel.: +420 605 039 697 E-mail: [email protected] WWW: www.barborska.cz Otevřeno : Po – Čt 16:00 – 01:00, Pá - So 16:00-03:00, Ne - 16.00 - 22.00 Pivo: Bernard, Corona, Guiness Typ podniku: bar, take-away Počet míst celkem: 85 Přes sto druhů míchaných napojů. Přes sto druhů alkoholu. Možnost zajištění barového catering, prezentace a Degustace portského vína.

127

Čínská Restaurace [14] Čínské jídlo a český personál. Na cestě od Kamenné kašny k chrámu sv. Barbory. Velká a tichá zahrada v centru. Telefon: 327 514 151 Adresa: náměstí Národního odboje 48, KH Kapacita: 76 Rezervace: telefon, email, internet Otevřeno: Út-So 11-14.30, 17.30-22.00; Ne 11-14.30 Jídlo od-do: 55 – 270 Kč Pivo 12°: Budvar: 25,Kuchyně: čínská Jazyky menu: Cz, De, En Café-bar Kutná Hora [14] Adresa:Kouřimská 135, Kutná Hora Jídlo od-do: 50 - 121

Otevřeno: Po-So 10-22 Jazyky menu: Cz, De, En

Restaurace Na Růžku [14] Adresa: Čáslavská 448, Kutná Hora Jídlo od-do: 50 – 70 Jazyky menu: Cz

Otevřeno: Denně 9.30-22 Pivo 12°: Plzeň: 15,-

Vinný sklípek U dobrého draka [14] Adresa: Kollárova 158, Kutná Hora Jídlo od-do: 33 – 78 Jazyky menu: Cz, De, En

Otevřeno: Denně 17-3 Pivo 12°: Krušovice: 20,-

Restaurace U Růže [14] Adresa: Zámecká 52, Kutná Hora Jazyky menu: Cz, De, En, Ru

Otevřeno: Denně 11-23 Kapacita: 75

U morového sloupu [14] Telefon: 327 513 810 Otevřeno: Denně 10-24 Pivo 12°: Gambrinus: 20,-

Adresa: Šultisova 173, Kutná Hora Jídlo od-do: 70 – 130 Jazyky menu: Cz, De, En

Restaurant Kometa [14] Adresa : Barborská 29, 284 01 KH Tel.:327 515 515 Kapacita: 200 hostů Mail: [email protected] Jazyky menu: Cz, De, En Otevřeno : denně 9:00- 23:00 hodin Restaurant Kometa se nachází v atraktivní části města, má 8 stylových místností. Restauraci Česká 1 [14] Adresa: Kutné Hora, ulice Česká 983 Otevřeno: denně od 10.00 do 22.00 hodin Kapacita: 60 míst Kuchyně: mezinárodní Prostory tohoto středověkého domu umožňují poskytnout každému příjemné prostředí. Pizza navona [14] Adresa : Palackého náměstí 90 Tel.: +420 327 512 588 E-mail: [email protected] WWW: www.piazzanavona.cz Otevřeno : denně 11:00 – 23:00, Ne 12:00-22:00 Jazyky menu: Cz, De, En Kuchyně: italská, italská, mezinárodní, rybí

Příloha H D O T A Z N Í K (typ BP – B)

Pro návštěvníka vybrané destinace Kutná Hora – společná část 1. Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy? dovolená,odpočinek výlet pouze projíždím služební cesta 2.

Jak často navštěvujete toto město (místo)? poprvé podruhé asi jednou ročně asi jednou za tři roky

návštěva příbuzných,známých zdravotní pobyt, léčení, lázně

jiné důvody………

potřetí několikrát ročně pravidelně jednou za………………………………

3.

Ve kterém ročním období do tohoto místa zpravidla zavítáte? jaro léto podzim

4.

Jak dlouho se tentokrát zdržíte v tomto městě (místě)? kolik hodin (bez přenocování)…….…….. kolik dnů ………………..

5.

Co hodláte v tomto městě (místě) nebo jeho okolí navštívit a nebo jste již navštívil? (každý student doplní podle místa, ve kterém bude provádět průzkum, je důležité pro budoucí odhad počtu tuzemských a zahraničních turistů v daném místě ) jiné …………

6.

Pokud jste zde na více dnů, kde jste ubytován? v tomto místě v tomto regionu v Praze

zima

na více místech

7. Pokud zde budete nocovat, v jakém zařízení to převážně bude? hotel ubytování v soukromí chata, chalupa penzión kempink/tábořiště u známých/příbuzných 8.

9.

jinde

jinak …………

Jaké byly Vaše priority při výběru tohoto regionu ? (uveďte i více odpovědí) příroda čisté životní prostředí klidné prostředí bez hluku lesy, krajina vodní plochy a toky kultura historická města a památky dobře vybavená zařízení pro turisty kulturní akce a zábava sport, pohyb výkonnostní sport rekreační sport,turistika aktivní rekreace ostatní pracovní důvody soukromé důvody jiné…………………………… Jak cestujete? sám

s rodinou nebo přáteli

skupinový zájezd

jinak………………….

10. Jaký dopravní prostředek jste použil (a) ? (uveďte jen dopravní prostředek do tohoto města) osobní automobil/motocykl autobus vlak kolo, lyže loď pěšky jiný způsob přepravy………….. 11. Jste ochoten uvést konkrétní místo Vašeho trvalého bydliště (buď město, či kraj nebo část státu, ve kterém bydlíte? …………………………………………………………………………………………………………………. 12. Odhadněte vzdálenost z místa Vašeho bydliště do tohoto místa? do 10 km 11 až 50 km 51 až 100 km 101 až 200 km 201 až 400 km 4001 až 800 km 801 až 1200 km 1201 až 1600 km 1601 až 2000 km 2001 až 3000 km 3001 až 5000 km 5001 a více 13. Kolik peněz průměrně vydáte na osobu a den v Kč (bez cestovních výloh) ? do 100 101-400 401-700 701-1000 1001-1300 za ubytování do 100 101-400 401-700 701-1000 1001-1300 za stravování do 100 101-400 401-700 701-1000 1001-1300 vedlejší výdaje/nákupy 14. Údaje o Vás: muž pohlaví stát, ve kterém máte trvalé bydliště věk vzdělání Místo:

žena Rakousko Německo Holandsko Slovensko jiný, uveďte který…………….. do 17 let 18-25 26-35 36-45 základní/vyučen střední Tazatel:

Francie

nad 1300 nad 1300 nad 1300

Polsko

46-55 56 a více vysokoškolské Datum:

129

Příloha I Q U E S T I O N A I R E (type BP – B)

For a visitor of a chosen destination Kutná Hora – common part 1. What is the main reason of your visit? holiday, recreation trip just passing business trip

visit of relatives, friends health stay, treatment, spa

How often do you visit this town (place)? first time second time about once a year about once in three years

other reasons………

2.

third time several times a year regularly once in ……………………..

3. Which season do you usually visit this place in? 4. How long are you going to stay in this town (place) this time? how many hours (no overnight stay)………... how many days……………… 5. What are you going to visit or have you visited in this town (place) and its environs? (every student will supplement according to the place where the survey will be done, important for future estimation of the number of domestic and foreign tourists in a given place) other ………… 6.

If you are here for more days, where are you accommodated? in this place in this region in Prague in more places

somewhere else……

7. If you are going to spend the night here, what facility will it mainly be in? hotel private accommodation cottage, weekend house otherwise ………… boarding house camping site at friends’/relatives’ 8. What were your priorities when choosing this region? (you can choose more options) nature clean environment quiet environment no noise forests, landscape water reservoirs, rivers cultural events and culture historical towns, monuments well-equipped tourist facilities entertainment sport, activity performance sport recreation sport, tourism active recreation other work reasons private reasons other…………………………… 9.

How do you travel? on my own with family or friends

collective tour

another way……………

10. Which means of transport have you used? (indicate only the means of transport used to this town) car/motorcycle bus train bicycle, ski ship on foot another means of transport………….. 11. If you will, state the particular place of your permanent residence (either town or region or part of the state you live in). …………………………………………………………………………………………………………………. 12. What is the estimated distance from the place of your residence to this place? within 10 km 11 to 50 km 51 to 100 km 101 to 200 km 201 to 400 km 4001 to 800 km 801 to 1200 km 1201 to 1600 km 1601 to 2000 km 2001 to 3000 km 3001 to 5000 km 5001 and more 13. How much money on average do you spend per caput and day in CZK (without travelling expenses)? less than 100 101-400 401-700 701-1000 1001-1300 over 1300 on accommodation less than 100 101-400 401-700 701-1000 1001-1300 over 1300 on food incidental expenses/shopping less than 100 101-400 401-700 701-1000 1001-1300 over 1300 14.Your personal details: Male female sex Austria Germany Holland Slovakia The state where you have a residence other, state which one……………………………… up to 17 18-25 26-35 36-45 age primary/vocational secondary education Place:

Enquirer:

Date:

130

France

Poland

46-55 56 and more college/university

131