Městská památková rezervace a její regenerace – Josefov – postoje návštěvníků a turistů 1
2
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.
V Jihlavě dne ....................................................................... Podpis
3
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Městská památková rezervace a její regenerace - Josefov postoje návštěvníků a turistů
Bakalářská práce
Autor: Tereza Jelínková Vedoucí práce: RNDr. Stanislava Pachrová Ph.D. Jihlava, 2015 4
Copyright © 2015 Tereza Jelínková 5
Tímto bych ráda poděkovala vedoucí své bakalářské práce paní RNDr. Stanislavě Pachrové Ph.D. za pomoc při jejím zpracování a velice cenné a přínosné rady a také národnímu památkovému ústavu, pobočce v Josefově za pomoc při hledání informací v archivech. V neposlední řadě bych chtěla také poděkovat své rodině, která při mně stála během celého studia. 6
Abstrakt JELÍNKOVÁ, Tereza: Městská památková rezervace a její regenerace – Josefov - postoje návštěvníků a turistů. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce RNDr. Stanislava Pachrová, Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2015. 51 stran. Cílem bakalářská práce je zjistit a analyzovat postoje návštěvníků a turistů k městské památkové rezervaci Josefov, stanovit profil typického návštěvníka a zhodnotit přínos programu regenerace pro cestovní ruch města. Teoretická část práce se zaměřuje na historii města, jeho současnost a nejvýznamnější turistické památky. Dále se zabývá vznikem MPR Josefov a jejím rozvojem až do současné podoby. Praktická část se věnuje dotazníkovému průzkumu, který shrnuje postoje a názory návštěvníků a turistů na dané město, s doplňujícími grafy a komentáři. Klíčová slova: Městská památková rezervace. Josefov. Návštěvník. Turista. Program regenerace. Cestovní ruch.
7
Abstract Jelínková, Tereza: The urban conservation area and its regeneration - Josefov – the attitudes of visitors and tourists. Bachelor thesis. The College of Polytechnics Jihlava. Travel and Tourism program. Supervisor RNDr. Stanislava Pachrová, Ph.D. Level of professional qualification: Bachelor. Jihlava 2015. 51 pages. The aim of the bachelor thesis is to find out and analyze attitudes of visitors and tourists towards the urban conservation area Josefov, to define the profile of a typical visitor and to summarize the contribution of the regeneration program to the tourism of the town. The theoretical part of the thesis focuses on the history of the town, its present and the most significant tourist sights. It also deals with the establishment of the urban conservation area Josefov and its development up to the present. The practical part deals with a questionnaire survey that summarizes attitudes and opinions of visitors and tourists towards the given town, with complementary graphs and commentaries. Key words: Urban conservation area. Josefov. Visitor. Tourist. Regeneration program. Tourism.
8
Obsah Abstrakt ............................................................................................................................. 7 Abstract ............................................................................................................................. 8 Obsah ................................................................................................................................ 9 Seznam ilustrací .............................................................................................................. 11 Seznam grafů .................................................................................................................. 11 Seznam tabulek ............................................................................................................... 11 1.
Úvod........................................................................................................................ 12
2.
Metodika zpracování práce ..................................................................................... 13
3.
Josefov .................................................................................................................... 14
3.1.
Základní charakteristika města ............................................................................ 14
3.2.
Historie města ...................................................................................................... 14
3.3.
Stavba pevnosti .................................................................................................... 15
3.4.
Popis pevnosti ...................................................................................................... 17
3.5.
Zrušení pevnosti ................................................................................................... 18
3.6.
Zajímavosti o pevnosti ......................................................................................... 19
4.
Známé osobnosti Josefova ...................................................................................... 19
5.
Památky a turistické atraktivity .............................................................................. 21
5.1.
Josefovský dolík – areál podzemních chodeb...................................................... 21
5.2.
Kostel Nanebevstoupení Páně ............................................................................. 22
5.3.
První vojensko-historické muzeum M. Forsta ..................................................... 23
5.4.
Muzeum Waldemara Matušky ............................................................................. 23
5.5.
Josefovská radnice ............................................................................................... 24
5.6.
Kašna ................................................................................................................... 24
5.7.
Vojenský hřbitov.................................................................................................. 25
5.8.
Pevnostní nemocnice ........................................................................................... 25
5.9.
Hotel Veselý ........................................................................................................ 25 9
6.
Kulturní akce........................................................................................................... 26
7.
Infrastruktura .......................................................................................................... 26
8.
Památková péče v České republice ......................................................................... 27
8.1.
Historie památkové péče v České republice ........................................................ 27
8.2.
Památkový zákon ................................................................................................. 28
8.3.
Činnost památkové péče ...................................................................................... 28
8.4.
Památkový fond ................................................................................................... 29
8.5.
Financování památkové péče v České republice ................................................. 30
8.5.1.
Program
regenerace
městských
památkových
rezervací
a
městských
památkových zón ............................................................................................................ 30 9. 10.
Městská památková rezervace Josefov ................................................................... 31 Metodika marketingového výzkumu ................................................................... 32
10.1.
Charakteristika respondentů ............................................................................. 33
10.2.
Vyhodnocení dotazníkového šetření ................................................................ 34
10.3.
Profil návštěvníka............................................................................................. 46
10.4.
Shrnutí dotazníkového šetření a diskuze .......................................................... 46
11.
Závěr .................................................................................................................... 47
12.
Seznam zdrojů...................................................................................................... 48
12.1.
Tištěné zdroje ................................................................................................... 48
12.2.
Elektronické zdroje .......................................................................................... 49
13.
Přílohy.................................................................................................................. 52
10
Seznam ilustrací Obrázek 1: Umístění Josefova v ČR ……..………………………………………... str. 14 Obrázek 2: letecký pohled na pevnostní město Josefov ………………...…………. str. 14 Obrázek 3: Plán pevnosti Josefov …………………………………………………. str. 17 Obrázek 4: Vstup do podzemních chodeb …………………………………………. str. 21 Obrázek 5: Kostel Nanebevstoupení Páně v Josefově …………………………….. str. 22 Obrázek 6: Josefovská radnice ……………………………………………………. str. 24 Obrázek 7: Josefovská kašna ……………………………………………………… str. 24
Seznam grafů Graf 1: Rozložení dotazování v Josefově ………………………………...………... str. 32 Graf 2: Věkové složení respondentů ………………………………………………. str. 33 Graf 3: Vzdělání respondentů ……………………………………………………... str. 33 Graf 4: Četnost návštěvy Josefova ………………………………………………… str. 35 Graf 5: Atraktivita období pro návštěvu Josefova ………………………………… str. 35 Graf 6: Výletníci v Josefově ……………………………………………………….. str. 36 Graf 7: Turisté v Josefově …………………………………………………………. str. 37 Graf 8: Místo ubytování turistů ……………………………………………………. str. 39 Graf 9: Typ ubytování …………………………………………..………………… str. 39 Graf 10: Jak respondent cestuje ……………………………………………………. str. 40 Graf 11: Způsob dopravy do města ……………………………………………….. str. 42 Graf 12: Místo trvalého bydliště respondentů …………………………………….. str. 42 Graf 13: Vzdálenost trvalého bydliště respondentů od Josefova ………………….. str. 43 Graf 14: Vydané náklady za ubytování …………………………………………… str. 44 Graf 15: Vydané náklady za stravování …………………………………………… str. 44 Graf 16: Vydané náklady za vedlejší výdaje a nákupy ……………………………. str. 45
Seznam tabulek Tabulka 1: Důvod návštěvy Josefova …………………………………………...…. str. 34 Tabulka 2: Návštěvnost atraktivit v Josefově a jeho okolí ………………………… str. 38 Tabulka 3: Priority při výběru návštěvy Josefova …………..…………………….. str. 41 Tabulka 4: Dotace MPR Josefov z Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón z let 1993-2015 …………………………………………...…. str. 53
11
1. Úvod Bakalářskou práci na téma „Městská památková rezervace a její regenerace – Josefov – postoje návštěvníků a turistů“ jsem si vybrala z důvodu zájmu poznání historie a atraktivit v Josefově. Hlavními cíli bakalářské práce jsou zjistit a analyzovat postoje návštěvníků a turistů k městské památkové rezervaci Josefov, stanovit profil typického návštěvníka a zhodnotit přínos programu regenerace pro cestovní ruch města. Postoje návštěvníků a turistů a profil typického návštěvníka bude stanoven na základě analýzy dat, která budou získána z osobního terénního dotazování pomocí krátkého dotazníku. Sběr dat začne v listopadu 2013 a bude probíhat následujících dvanáct měsíců. V teoretické části bude popsána městská památková rezervace Josefov, památky, které se zde nacházejí a také památková péče včetně finančních programů. V praktické části budou vyhodnoceny výsledky získané osobním terénním dotazováním. Vyhodnocení bude provedeno v programu Excel za pomocí matematickostatistických metod, tak aby byl stanoven profil typického návštěvníka městské památkové rezervace Josefov. Bakalářská práce by měla odpovědět na dvě výzkumné otázky a to: „Je pevnostní město Josefov vnímáno návštěvníky jako kulturní a historické město?“ a „Je typickým návštěvníkem městské památkové rezervace Josefov výletník, který přijel do Josefova s rodinou?“ Výsledky bakalářské práce by mohly sloužit k dalšímu rozvoji města a také by mohly posloužit v turistickém informačním centru v Jaroměři jako podklady k informační brožuře pro turisty.
12
2. Metodika zpracování práce Bakalářská práce byla zpracována pomocí studia informačních zdrojů. Teoretická část bakalářské práce obsahuje informace o městské památkové rezervaci Josefov, historii města a památkách, které se tam nachází. Praktická část obsahuje vyhodnocení terénního šetření. Sekundární data jsem zjišťovala z tištěných a elektronických zdrojů. Tištěné zdroje byly převážně knihy, ale také odborné práce a propagační materiály týkající se Josefova obecně a v neposlední řadě byly použity materiály o vzniku městské památkové rezervace Josefov z Národního památkového ústavu, pobočky v Josefově. Primární data jsem získala pomocí marketingového průzkumu metodou osobního dotazování v městské památkové rezervaci Josefov. Následně jsem je zpracovala v programu Excel za pomocí matematicko-statistických metod, metody expertních rozhovorů s pracovníky turistického informačního centra v Jaroměři a metodou prostého pozorování a závěry uvádím v kapitole 10.2. Vyhodnocení dotazníkového šetření a pro lepší přehlednost připojuji grafy.
13
3. Josefov 3.1. Základní charakteristika města Josefov je část města Jaroměře a nachází se v Královéhradeckém kraji v okrese Náchod, 120 km severovýchodně od Prahy. Je to město na soutoku řek Labe, Úpy a Metuje v nadmořské výšce 272 m. Rozloha Obrázek 1: Umístění Josefova v ČR [zdroj: www.josefov.com]
Josefova je pouze 2,85 km2. Počet obyvatel k 1. 1. 2014
v tomto souměstí byl 12 550, nicméně v Josefově trvale žije pouze jedna čtvrtina těchto obyvatel. [1] Josefov je pevnostní město, které bylo vyhlášeno 23. 3. 1971 za městskou památkovou rezervaci. [Hrádek, 2000, str. 52]
3.2. Historie města Nynější
pevnostní
město Josefov stojí na místě, kde
v
minulosti
stávala
vesnice Ples. První zmínka o Plese se datuje do roku 1186, která se dochovala v
Bočkově
kodexu.
Dozvídáme se, že Přemysl Otakar I. zaměnil vesnici Ples nad Metují za Bydžov. Od roku 1415 byl Ples v majetku Ježka z Lochenic a
Obrázek 2: Letecký pohled na pevnostní město Josefov [zdroj: www.mapy.cz]
poté následoval do rukou Václava Plese Heřmanského, který ho roku 1512 dal do zástavy Jindřichu Berkovi z Dubu a Lípy. Přes rodinu Jana Plesa z Levína se Ples dostal do držení 14
rodiny Johany Zárubové ze Sloupna roku 1557. Poslední z tohoto rodu, Václav Záruba, prodal Ples v roce 1600 Janu Rudolfu Trčkovi z Lípy, který jej přidal ke svému smiřickému panství. Na konci 17. století byl posledním majitelem vesnice kníže z Paaru a od 1. ledna 1780 přešla vesnice Ples, Smiřice a Hoříněves do majetku císařské komory. [Duška, 2012, str. 2-3] V 18. století byly severovýchodní Čechy po několik desetiletí vystavovány vojenskému obléhání ze strany Pruska, které se snažilo získat Slezsko. K přímým kontaktům došlo až po smrti císaře Karla IV. a za vlády Marie Terezie, která stála před vojenským rozhodnutím jak zabezpečit Čechy před dalšími vpády Pruska. Po množství návrhů a úvah, kterých se účastnili i francouzští vojenští inženýři v čele s maršálem Leopoldem Daunem, se dospělo k vybudování nové pevnosti nad soutokem řek Labe s Metují, kde stála vesnice Ples. I přesto, že se většina odborníků vyslovila pro tento návrh s vybudováním pevnosti, z ekonomických důvodů bylo rozhodnuto pro přestavbu opevnění v nedalekém Hradci Králové. [Polák, 1988, str. 2] Syn Marie Terezie a její spoluvládce, Josef II., často navštěvoval východní Čechy a především zkoumal výhodnost polohy vesnice Ples. Nakonec se Josef II. rozhodl pro výstavbu nové pevnosti na Plese. Rozhodl se tak v průběhu tzv. „bramborové války“ s Pruskem v letech 1778 – 1779. [Polák, 1988, str. 2]
3.3. Stavba pevnosti Projektu na stavbu pevnosti se ujal francouzský inženýr a generál Querlonde du Hamel. S vyměřováním bylo započato již v roce 1764, ale z úsporných důvodů byly tyto práce přerušeny a pokračovalo se v nich až v lednu roku 1780, kdy byly vykoupeny pozemky střední části vesnice Ples a tak samotná stavba celé pevnosti započala. Krajní části Plesu byly stavbou nedotčeny a od této doby se začalo říkat jihozápadní části vesnice Dolní Ples a Horní Ples části východní. [Polák, 1988, str. 3] Stavbě pevnosti muselo ustoupit na 48 usedlostí, kostel s přilehlým hřbitovem, škola i panský dvůr. 1. května 1780 byl vytyčen základní bod pro stavbu pevnosti pro zeměměřičské práce, v místech, kde v roce 1817 byla vybudována kašna. 3. října 1780 Josef II. položil základní kámen pevnosti na místě budoucí Jaroměřské brány. Dle starého zvyku bylo do základního kamene vloženo několik tehdejších bankovek a mincí. Na stavbě pevnosti pracovalo mnoho lidí, kteří sem přicházeli i ze zahraniční, a proto stavba velice rychle postupovala. [Prokešová, 1972, str. 6, Polák, 1988, str. 3]
15
Všichni, kdo pracovali na výstavbě pevnosti, byli vázáni přísnou přísahou mlčenlivosti, a kdo by cokoli tajného zmínil, byl by pověšen jako tesař Ignác Pabil z Pardubic, u kterého se našly plány pevnosti. Dne 3. prosince 1783 byl popraven za velezradu a jeho tělo viselo na šibenici pro výstrahu dva měsíce. Říká se, že se jeho postava zjevuje v podzemních chodbách jako černá silueta a dokud hradby stojí, nenajde svého posmrtného pokoje. [Prokešová, 1972, str. 5] 9. prosince 1782 vydal Josef II. osidlovací patent, který umožňoval i stavbu civilních domů, které musely splňovat přísná kritéria. Byla povolena svatba pouze do čtverhranných bloků. Předpisy se hlavně týkaly výšky domu, komínu, střechy, žlabů, studní i sklepů. Byl také stanoven nejmenší možný počet nádob a nářadí potřebných k hašení případného požáru. V neposlední řadě se musel dům stihnout postavit do dvou let od povolení, jinak plynuly sazby z prodlení. [Prokešová, 1972, str. 10] 16. září 1787 byla pevnost z podstatné části hotova a uznána za obranyschopnou a Josef II. ji slavnostně předal zemskému vojenskému veliteli, generálu a hraběti Michalu Wallisovi. S touto událostí je také spjata jedna historka a to, že když Josef II. projížděl Jaroměřskou bránou, seskočil z koně a poklepal na cihly, protože se chtěl přesvědčit, zda pevnost není ze zlata, jelikož byla tak drahá. [Mertlíková, 1991, str. 15] Do roku 1789 byly prováděny pouze dokončovací práce v podobě dodělání 47 studní a výsadby lip podél cest. Téhož roku byla otevřena lékárna a vojenská nemocnice pro 1 200 pacientů. [Polák, 1988, str. 3] Roku 1791 byla pevnost Ples prohlášena královským městem u příležitosti korunovace Leopolda II. na českého krále v Praze. [Mertlíková, 1991, str. 16] 16. března 1791 nechal František II., synovec Josefa II., přejmenovat pevnost Ples na „C.K1. pevnost a královské svobodné město Josephstadt“, [Polák, 1988, str. 6] Roku 1888 přišel Josefov o statut pevnostního města a zůstal jen městem posádkovým. V roce 1948 byl sloučen do souměstí s Jaroměří a v roce 1971 byla historická část města prohlášena za městskou památkovou rezervaci. [Mertlíková, 1991, str. 16] Celková rozloha pevnosti zabírala rozlohu 289 hektarů. [Polák, 1988, str. 3]
1
C.K. je zkratka císařsko-královský
16
3.4. Popis pevnosti Pevnost se skládá ze tří částí a to z horní pevnosti, dolní pevnosti a předsunuté Brdce.
pevnůstky Je
vybavena
skladištními, ubytovacími a dělostřeleckými prostorami a také obranným bojovým systémem,
dnes
často
nazývaným jako podzemní chodby. Horní pevnost má podobu
podélného
osmiúhelníku
s
pětiúhelníkovými
Obrázek 3: Plán pevnosti Josefov [zdroj: www.pevnost-josefov.cz]
výstupky, tzv. bastiony. Jednotlivé bastiony byly spojeny rovnými úseky neboli kurtinami. Celá pevnost je obehnaná hradebním okruhem a soustavou valů a příkopů. Bastiony umožňovaly pevnostní posádce boční palbu na nepřítele. Pevnost byla opatřena čtyřmi branami, Jaroměřskou, Korunní, Královéhradeckou a Novoměstskou, u kterých byly na ocelových řetězech zvedací mosty. Před kurtinami stály tříboké nebo pětiboké pevnůstky zvané raveliny. Tyto útvary byly vytvořeny navezením dostatku zeminy a zpevněním cihlovou zdí s kamennou římsou. Dle návrhu generála Querlonde byla okružní kasárna vybavena sklápěcí střechou, po které by mohla přejíždět děla. Tyto budovy měly až půl druhého metru udusané hlíny na podlahách všech půd, aby mohly tlumit případné střely od nepřátel a také aby chránily vojáky v kasárnách. Budovy v horní pevnosti byly vystavěny hlavně ve stylu pobarokního klasicismu a empíru, které vytváří pravoúhlé bloky budov s pravidelnou osnovou ulic. Uprostřed horní pevnosti se nachází obdélníkové náměstí, ze kterého vedou přímé ulice ke všem branám. [Prokešová, 1972, str. 7, Polák, 1988, str. 4 – 5, Honl, 1971, str. 81] Dolní pevnost, tzv. korunní hradba, se rozkládala na pravém břehu Labe a chránila přístup k labskému mostu. Po úpravě labského řečiště byl vytvořen umělý ostrov, s jehož pomocí byl chráněn pevnostní mlýn, vodárna a stavidla labského i metujského mostu. Při stavbě pevnosti se pamatovalo i na to, že při bránění před nepřáteli by se mohl zavodnit široký pás polí před josefovskou pevností. [Polák, 1988, str. 5] 17
Předsunutá pevnost Brdce přiléhala k vlastní pevnosti Josefov. Byla vybudována v roce 1788 na kopečku u řeky Labe v nadmořské výšce 267 m. [Polák, 1988, str. 5] Podzemní systém Josefova je vrcholem pevnostního stavitelství. Celková délka dosahuje až 45 km. Plány chodeb udávají okolo 19 000 dveří, které dělí jednotlivé chodby. Nejníže položená chodba se nachází v hloubce 23 m. [Prokešová, 1972, str. 9, Polák, 1988, str. 6] Součástí důmyslné soustavy chodeb jsou i naslouchací a výbušné komory. Naslouchací komory byly vysunuty daleko před samotnou pevnost a sloužily k odposlouchávání nepřítele. Velice dobře vycvičení vojáci zde poslouchali nepřítele a zjišťovali, co dělají dělostřelectva, jezdci i samotná pěchota a následně tyto informace předávali veliteli. Výbušné komory, tzv. miny, byly až 60 m dlouhé a vždy ukončené menší komůrkou, kde bylo možné odpálit sud se střelným prachem, pokud by nepřítel na pevnost zaútočil. Takto připravené nástrahy mohly zabít až 700 nepřátelských vojáků. [Prokešová, 1972, str. 9, Polák, 1988, str. 6] Při stavbě pevnosti zde pomáhali i kutnohorští havíři se svými psy. Průměrná teplota v chodbách se pohybuje od 10 – 13 °C. Vzduch je čistý a občas vzniká i průvan, ale nikdo stále neví, jak je prováděno odvětrávání některých částí chodeb. [Prokešová, 1972, str. 9, Polák, 1988, str. 6]
3.5. Zrušení pevnosti Když se schylovalo v roce 1866 k válce s Pruskem, byla pevnost uvedena do pohotovosti. Mnozí obyvatelé opouštěli Josefov, ale naopak lidé z okolí utíkali pod ochranu hradeb. Celá pevnost se začala připravovat na střet s nepřáteli a tak se na hradbách kácely stromy, sklady byly plněny potravinami, výzbrojí ale i léky a lékařskými přístroji. 26. června 1866 dorazil hlavní štáb s vrchním velitelem severní armády Ludwigem von Benedekem, nicméně o pár dní později odjeli do hradecké pevnosti. Rakouská armáda však byla 3. července 1866 poražena na Chlumu nedaleko Hradce Králové a boje se do samotného Josefova nedostaly. Po bitvě Josefov sehrál již jen nepatrnou roli v tzv. malé válce. V josefovské nemocnici bylo ošetřeno na čtyři tisíce raněných a nemocných vojáků. Po uzavření míru 23. srpna 1866 se obyvatelé začali pomalu do města vracet. Roku 1888 byl Josefov definitivně zbaven statusu vojenské pevnosti a na přelomu 19. a 20. století byly zbourány veškeré brány a mosty. [Mertlíková, 2008, str. 6]
18
3.6. Zajímavosti o pevnosti Předlohou pro stavbu pevnosti bylo slavné pevnostní město Neuf Brisach v Alsasku postavené na přelomu 17. a 18. století podle projektu maršála Vaubana [Mertlíková, 2008, str. 2] Na stavbu pevnosti bylo použito 40 000 000 cihel, které se pálily v Jaroměři, stavba trvala devět let a stavělo ji 11 000 vojáků a dalších několik tisíc civilních obyvatel. Celková cena stavby činila 10 550 141 zlatých a 33 ¾ krejcaru. Pevnost měla sloužit až pro 10 000 mužů a předpokládalo se, že se udrží bránit až pět měsíců. [Prokešová, 1972, str. 13]
4. Známé osobnosti Josefova Arnošt Heidrich se narodil 21. září 1889 v Josefově do rodiny plukovníka Arnošta Heidricha, který byl vedoucím vojenské lékárny. Do školy chodil v Hradci Králové, ale maturoval v Sarajevu, následně navštěvoval právnickou fakultu ve Vídni. Od roku 1921 byl zaměstnán na velvyslanectví v Bernu jako tajemník. Spolupracoval také s ministrem zahraničí dr. Edvardem Benešem. Roku 1938 byl jmenován československým delegátem Společnosti národů. Po roce 1939 byl spoluzakladatelem odbojové zpravodajské skupiny Parsifal. Skupina také podporovala rodiny zatčených a v neposlední řadě se také zabývala přípravou na atentát na R. Heydricha. Všichni členové skupiny byli uvězněni, když byla skupina v roce 1945 odhalena. Tajemníkem ministerstva zahraničních věcí se stal Arnošt Heidrich téhož roku. V listopadu 1948 utekl do USA s celou jeho rodinou a od února 1949 byl zvolen na místo tajemníka Rady svobodného Československa. 12. prosince 1968 umírá ve Washingtonu D.C. Je vlastníkem medaile Za zásluhy I. Stupně a medaile Československého válečného kříže 1939. [2] Zdeněk Němeček se narodil 19. února 1894 v Josefově a byl to významný prozaik, dramatik, diplomat a také publicista. Na gymnázium chodil do Jaroměře a následně i do Hradce Králové. Po střední škole se účastnil jednoletého studia ve Vídni na obchodní akademii. V srpnu 1914 se stal členem prvního útvaru československého zahraničního vojska, tzv. České družiny. Do května 1918 působil v ruské armádě a v Moskvě byl vězněn, ale uprchl a poté se nakazil tyfem. V říjnu téhož roku přešel na Ukrajinu k pěšímu praporu. Dalšího roku byl odvelen do Těšína, kde se stal 19
spojovacím důstojníkem v Dobrovolné komisi. Do roku 1939 byl ve službách ministerstva zahraničí jako diplomat a procestoval skoro celou Evropu, také střední Ameriku a západní Afriku. Následně byl zaměstnán jako knihovník v Národní a univerzitní knihovně v Praze, ale pracoval tam pouze dva roky, protože v roce 1941 byl penzionován. Byl také členem odbojové skupiny Parsifal. Než 5. července 1957 zemřel, žil v exilu v New Yorku. Psal články do několik známých časopisů, jako například Národní listy, Lidové noviny, Národní osvobození, Lumír a mnoho dalších. Mezi jeho nejznámější díla patří Legionářské novely z roku 1920, New York: zataženo z roku 1932, Balada o Kátince z roku 1940 a Tvrdá země z roku 1954. [3] Miroslav Ivanov, další z josefovských rodáků, se narodil 10. dubna 1929 a věnoval se literatuře faktu. Vystudoval gymnázium v Jaroměři a poté pracoval jako dělník v hutích v Kladně. Žil a dále studoval češtinu a historii v Praze na Karlově univerzitě a poté působil na katedře české a slovenské literatury jako asistent. Stal se redaktorem časopisu Hlas v roce 1960 a o sedm let později také spisovatelem z povolání. Své velmi bohaté zkušenosti z cestování zúročil při psaní v literatuře pro mládež. Od roku 1985 byl členem sekce spisovatelů literatury faktu a od roku 1991 dokonce jejich místopředsedou. 23. prosince 1999 v Praze zemřel. Za jeho života psal do několika časopisů, jako například Hlas revoluce, Květy, Host do domu, Lidové noviny a mnoho dalších. Mezi jeho nejznámější díla patří Lenin v Praze z roku 1960, Nejen černé uniformy z roku 1965, ale roku 1979 knihu přepracoval a znovu vydal pod názvem Atentát na Reinharda Heydricha. Mezi další díla patří A hořel snad i kámen z roku 1875, Poznej svou vlast aneb Toulky českou minulostí a mnoho dalšího. [4] Vladimír Preclík se narodil 23. května 1929 v Hradci Králové do rodiny strojvůdce a sochařky. Byl to spisovatel, malíř a také sochař. Poté, co dokončil školu, se vyučil řezbářem v Hradci Králové a pak studoval vyšší průmyslovou školu sochařskokeramickou v Hořicích a nakonec i vysokou školu uměleckoprůmyslového zaměření v Praze. Mezi lety 1990-1992 zastával pozici poslance České národní rady. Roku 1992 byl spoluzakladatel fakulty výtvarného umění na Vysokém učení technickém v Brně, na kterém už působil jako profesor. Následujícího roku se stal dokonce děkanem. Před svou smrtí, 3. dubna 2008, žil a tvořil v Praze. Mezi jeho nejznámější díla patří Dřevěná knížka z roku 1988, Americký kolotoč a jiné povídky z roku 1997, Paměť sochařského portrétu dokončené roku 2003, Sochařům se netleská z roku 2006 a řada dalších. [5]
20
5. Památky a turistické atraktivity 5.1. Josefovský dolík – areál podzemních chodeb Podzemní k
největším
chodby
lákadlům
patří tohoto
pevnostního města, a proto je vstup do podzemí nejupravovanějším místem tohoto města. Celková délka chodeb se odhaduje až na 45 km, ale prohlídkový okruh je dlouhý zhruba jen jeden kilometr. [Novák, 2000, str. 36] O provoz a údržbu se stará městské muzeum v Jaroměři.
Obrázek 4: Vstup do podzemních chodeb [zdroj: vlastní fotografie]
Před prohlídkou dostane každý návštěvník do ruky svítilnu se svíčkou, která podtrhává tehdejší atmosféru. Prohlídkový okruh vede většinou vysokými chodbami, nicméně zde jsou i úseky s velice nízkými stropy a člověk je nucen se sehnout. [Mertlíková, 2008, str. 10] Pro orientaci vojáků sloužily vystouplé olověné destičky, které byly umístěny na zdech. V chodbách se nesmělo pohybovat s otevřeným ohněm z důvodu hrozby výbuchu, protože se v celém podzemním systému nacházelo mnoho střelného prachu. Podzemní chodby byly pečlivě vydlážděny a do dnešního dne se přesně neví, jak byla provedena stavba odvětrávacího systému. I když se při stavbě myslelo snad na vše potřebné, v celé soustavě chodeb nenajdeme jediný záchod. V areálu podzemních chodeb se také nachází lapidárium se sochami od barokního sochaře Matyáše Bernarda Brauna. Jedná se o originální sochy, která zdobily mariánský sloup na náměstí v Jaroměři a které byly z důvodu rekonstrukce nahrazeny kopiemi. Originální socha Plačící ženy, považována za nejkrásnější sochu východočeského baroka, byla do lapidária přemístěna z jaroměřského hřbitova. [Novák, 2000, str. 38] Vstup do chodeb se nachází na adrese Rudé armády 109, Josefov. Otevírací doba je v dubnu a říjnu pouze o víkendu nebo svátcích od 9h do 12h a od 13h do 17h. Květen, červen a září je otevřeno každý den mimo pondělí a to od 9h do 12h a od 13h do 17h. Během července a srpna je otevřeno každý den od 9h do 12h a od 13h
21
do 18h. Základní vstupné činí 60,- Kč, snížené 40,- Kč a rodinné 170,- Kč a děti do 6ti let mají vstup zcela zdarma. [6] Tyto údaje byly zjištěny k dubnu 2015.
5.2. Kostel Nanebevstoupení Páně Kostel Nanebevstoupení Páně, který se nachází
zhruba
uprostřed
celého
areálu
pevnosti, byl postaven mezi léty 1805 – 1810. Finance na stavbu dodal císař František II. ze své soukromé kasy. Základní kámen byl položen 22. dubna 1805 za přítomnosti slavnostního doprovodu dělostřelectva a kámen obsahuje 18 tehdejších mincí a 2 pamětní (3 zlaté, 11 stříbrných a 6 měděných). Stavba byla oficiálně ukončena 8. září 1811, kdy byl kostel vysvěcen. [7] Je to jednolodní empírová stavba s velice jednoduchým trojhranným portálem s božím okem uprostřed. Nad portálem je umístěna měděná deska z roku 1816 s nápisem
Obrázek 5: Kostel Nanebevstoupení Páně v Josefově [zdroj: vlastní fotografie]
F II MDCCCV, což znamená František II 1805. [Novák, 2000, str. 16] Kostel je velice prostorný a pojme až 2 000 věřících. Ke kostelu náleží 60m vysoká věž se střechou připomínající helmici viditelnou i ze vzdáleného okolí. [Mertlíková, 1985, str. 31] Uvnitř nalezneme 4 oltáře a 44 dubových lavic. Mezi vzácnosti kostela patří olejomalba Večeře Páně od G. Hallera z roku 1747. Obraz pochází ze zbouraného kostela svatého Jiljí, který byl na Plese zbourán v roce 1786. V kostele je také k vidění deska s reliéfem generála Lacyho, kterému Josef II. projevil poděkování za pomoc při výběru místa pro stavbu této pevnosti. Na mramorové desce je měděným nápisem napsáno: „Císař Josef II. Mořici Lacymu za jeho radu a vyhledávání místa k založení přepevné tvrze. Roku 1787. 17. února 1826 zde byla spatřena matematikem a hvězdářem Vilémem z Biely kometa, která je po něm nazývaná „Biela“ [Prokešová, 1972, str. 12], [7] Kostel se nachází na Masarykově náměstí v centru Josefova.
22
5.3. První vojensko-historické muzeum M. Forsta Muzeum bylo otevřeno v roce 2004 a od roku 2007 sídlí na nové adrese, v budově bývalého stavebního velitelství. Muzeum vybudoval vojenský nadšenec Miroslav Forst, který muzeum pojmenoval po svém otci. Nyní se tam nachází velice rozsáhlá sbírka exponátů, která mapuje historii válečných událostí z celého světa. [8] Muzeum sídlí na adrese Riegrovo náměstí 7, Josefov. Otevírací doba je v dubnu a říjnu pouze o víkendu nebo svátcích od 9h do 12h a od 13h do 17h. Květen, červen a září je otevřeno každý den mimo pondělí a to od 9h do 12h a od 13h do 17h. Během července a srpna je otevřeno každý den od 9h do 12h a od 13h do 18h. Základní vstupné činí 60,- Kč, snížené 40,- Kč, rodinné 170,- Kč a děti do 6ti let mají vstup zcela zdarma. Od roku 2012 zde také sídlí muzeum Waldemara Matušky. Obě tato muzea mají jedno společné vstupné. Tyto údaje byly zjištěny k dubnu 2015.
5.4. Muzeum Waldemara Matušky Muzeum bylo slavnostně otevřeno 3. července 2012 k příležitosti nedožitých Matuškových 80. narozenin. Je to jediné muzeum věnované Waldemaru Matuškovi na světě. O otevření se zasloužil Matuškův blízký přítel Miroslav Forst, který se na všem dohodl s Waldemarovou manželkou Olgou, která byla ochotna zapůjčit do muzejní sbírky několik osobních věcí Waldemara, jako například klavír nebo oblek. Nyní je v muzeu k vidění několik desítek zajímavých exponátů, které známého zpěváka připomínají. Také zde nalezneme všechny vydané gramofonové desky, dále časopisy, plakáty a mnoho dalších věcí. Muzeum je možné si prohlédnout buď individuálně, nebo s průvodcem. [9]
23
5.5. Josefovská radnice Radnice byla vystavěna mezi lety 1883 – 1884. Jedná se o novorenesanční budovu postavenou dle projektu architekta Arnošta Jenšovského. Uvnitř radnice se nacházejí sochy od Bernarda Seelinga. Roku 2005 byla na přední fasádu umístěna pamětní deska,
která
je
architektovi
věnována.
Ze zbořeného kostela svatého Jiljí jsou zde umístěny dva náhrobky pána a paní z Plesu, které jsou zazděné ve foyeru. Nachází se zde zasedací
místnost,
které
se
využívá
ke společenským a kulturním účelům a také stálá expozice městského muzea, která zde
Obrázek 6: Josefovská radnice [zdroj: vlastní fotografie]
sídlí od roku 1998. K vidění je zde historie královského věnného města Jaroměře a pevnostního města Josefova. [Mertlíková, 2008, str. 11] Radnice se nachází na adrese Husova 110, Josefov. Otevírací doba muzea na radnici je v dubnu až červnu, září a říjnu pouze o víkendu od 10h do 16h, v červenci a srpnu je otevřeno každý den mimo pondělí od 10h do 17h. Vstupné za dospělého člověka činí 20,- Kč, za děti, studenty a důchodce pouze 10,- Kč a děti do 6ti let to mají zadarmo. Tyto údaje byly zjištěny k dubnu 2015. [10]
5.6. Kašna Kašnu vytvořili společně Josef Bergler a Josef Malínský v roce 1817. Socha uprostřed kašny vyobrazuje dva muže nesoucí štít symbolizující soužití civilního a vojenského obyvatelstva v pevnostním městě. [Metrlíková, 2008, str. 13] Místo, kde kašna stojí, bylo místem geometrického středu celé
Obrázek 7: Josefovská kašna [zdroj: vlastní fotografie]
pevnosti, ze kterého se vyměřovaly kóty hradeb. [Polák a Doubrava, 2009, str. 39] 24
5.7. Vojenský hřbitov Vojenský hřbitov se nachází 2 km od Josefova u silnice č. 2997 a vznikal spolu s pevnostním městem. Místo svého posledního odpočinku zde našli generálové, důstojníci, vojáci ale i obyčejní měšťané. V roce 2004 byl slavnostně odhalen pomník obětem po bitvě u Lipska, kde bylo do Josefova přivedeno okolo sedmi tisíc francouzských zajatců. Po prusko-rakouské válce na hřbitově přibyly čtyři pomníky se jmény důstojníků, kteří zemřeli ve zdejší vojenské nemocnici. Během první světové války však přibylo nejvíce hrobů a to z toho důvodu, že v Josefově byl velký zajatecký tábor, kterým prošlo velké množství zajatců z Ruska, Itálie, Srbska a dalších zemí. Mnozí z nich zahynuli na válečná zranění nebo následkem chorob. Na hřbitově je pohřbeno 2 503 vojáků a zajatců. V prostorách hřbitova se také nachází monumentální pomník obětem války. Pomník vznikl ze sbírky ruských důstojníků pod rukama ruského sochaře a zajatce N. A. Suškina v roce 1916, což naznačuje velkorysost rakouského ministerstva války příslušníkům nepřátelské armády. [Mertlíková, 2008, str. 16]
5.8. Pevnostní nemocnice Základy k výstavbě pevnostní nemocnice byly položeny v roce 1784 a ve své době pojmula až 1 200 pacientů. K nemocnici přiléhala římskokatolická kaple, kde se každý den konaly bohoslužby jak pro pacienty, tak i pro vojáky. Po okupaci v roce 1939 byla nemocnice zrušena a sloužila jako kasárna. Po roce 1945 byla nemocnice znovu uvedena do provozu a vybavena tím nejmodernějším zařízením tehdejší doby a sloužila vojákům i civilnímu obyvatelstvu. V dnešní době je budova nevyužitá a chátrá. [Novák, 2000, str. 13-14]
5.9. Hotel Veselý Hotel, založený 1803, byl známý po celém okolí díky svému hostinskému Martinu Veselému, který byl nevídaně obézní. Nebyl nikterak vysoký, ale vážil 204 kilogramů a dokonce měl pro své velké břicho vyříznutý kulatý otvor ve výčepním stole. Byl nejznámějším obyvatelem Josefova a dokonce o něm psal i Alois Jirásek ve svém románu F. L. Věk. Když Martin Veselý 10. března 1820 zamřel, musel být odvezen na dělové lafětě, neboť by ho pohřební vůz neuvezl. V josefovském muzeu jsou umístěny jeho spodky a vesta pro lepší představu jeho postavy. [Novák, 2000, str. 14]
25
6. Kulturní akce V Josefově se odehrává mnoho zajímavých kulturních akcí. Mezi ty nejzajímavější a nejvíce navštěvované patří rozhodně březnová oslava svátku Josefa, otevírání pevnosti, boj o pevnost, metalový festival Brutal assault, dny evropského dědictví, zavírání pevnosti a štědrý den v pevnosti. V březnu se každoročně pořádá akce k příležitosti oslavy svátku Josefa. Při této akci je přehlídka vojenských jednotek a nechybí ani bohatý doprovodný program. V dubnu začíná turistická sezóna a otevírá se pevnost. Při této příležitosti projde městem vojenský pochod, který vztyčí vlajku na Bastionu I. před hlavním vchodem do podzemních chodeb a předá klíč od pevnosti. V červenci je velice navštěvovaná akce s názvem Boj o pevnost. Během této akce projde městem vojenský pochod historických jednotek, který bývá zakončen bitevní ukázkou. Srpen patří hlavně milovníkům tvrdé metalové hudby, neboť se zde koná několikadenní metalový festival Brutal Assault. Do Josefova se sjíždějí návštěvníci ze všech koutů světa, aby si poslechli nejznámější skupiny tohoto stylu muziky. V září se konají po celé republice Dny evropského dědictví, kterých se účastní i Josefov. Během těchto dnů je možné navštívit v pevnosti jinak nepřístupné prostory, otevřou se dveře všech josefovských muzeí a kostela i pevnostní nemocnice. V říjnu se koná akce k příležitosti zavírání pevnosti. Jedná se o slavnostní akt, kdy vojenská jednotka sejme vlajku na důkaz konce sezóny. Na štědrý den je pevnost otevřena od 9h do 13h a během netradiční prohlídky návštěvníky doprovázejí vojáci v dobových kostýmech. Tato akce je velice oblíbená mezi dětmi i dospělými. [11]
7. Infrastruktura Návštěvníci se do Josefova dostanou třemi hlavními silnicemi. Silnice č. 299 vede z Jaroměře přes Josefov do Nového Města nad Metují a silnice č. 2997 vede z Josefova do Hradce Králové. Josefov nabízí jedno velké záchytné parkoviště přímo u hlavního vstupu do podzemních chodeb. Do Josefova zajíždí několik městských autobusových spojení, z již zmíněných měst. Nejbližší drážní spojení nabízí hlavní vlakové nádraží v Jaroměři vzdálené od Josefova přibližně 2 kilometry a spojuje dva významné koridory a to z Liberce do Prahy a z Trutnova do Prahy. Nejbližší civilní letiště je vzdálené 45 km v Pardubicích, nicméně v Josefově se nachází malé sportovní letiště, které nabízí výcvik pilotů a také vyhlídkové lety po okolí. 26
V Josefově se nachází jeden penzion a to penzion Wunsch*** na adrese A. Heidrich 23. Nachází se v historickém objektu, který byl vybudován mezi let 1788 a 1789. Jedná se o první civilní stavbu v Josefově. Již od svého vzniku se zde ubytovávali důstojníci rakouské armády s rodinami, měšťané a živnostníci. Penzion nabízí dvou, tří i čtyř lůžkové pokoje a pětilůžkový apartmán, každý pokoj má své sociální zařízení a penzion disponuje vlastním parkovištěm. [12] Ubytování také nabízí restaurace Hlavní stráž na Masarykově náměstí ve dvou, tří a čtyř lůžkových pokojích. [13] Poslední možností jak se v Josefově ubytovat je turistická ubytovna na josefovském letišti. Ubytovna je v provozu od května do září a nabízí pět pokojů (jednolůžkový, šestilůžkový, dva sedmilůžkové a jeden desetilůžkový). [14] V Josefově se nachází jídelna na Masarykově náměstí, pizzerie Citadella na ulici Komenského 60 a pět restaurací. Jedná se o restauraci Beseda v Lidické ulici 6, restauraci Na letišti, restauraci Hlavní stráž na Masarykově náměstí a restauraci U Kulatý báby na ulici Rudé armády 191. [15] Josefov také nabízí pobočku jaroměřské knihovny na Husově ulici 110. V té samé budově sídlí pobočka České pošty a strážnice městských policistů. V Josefově dále nalezneme lékárnu a bankomat. V Josefově je mateřská škola na ulici Tyršova a dvě školy základní, z nichž je jedna prakticky zaměřená, která sídlí na ulici Komenského a druhá je mimo pevnostní město na ulici Vodárenská. Na území Josefova se nachází jezdecký areál Equicentrum, které nabízí stáje a místo pro praktický výcvik jezdců. Equicentrum má v nabídce krátkodobé i celoroční ustájení koní, výcvik jezdců, jezdecká soustředění, pronájem areálu pro soukromé akce ale i podkovářské práce. [16]
8. Památková péče v České republice 8.1. Historie památkové péče v České republice Počátky památkové péče sahají až do 18. století, kdy základní kámen tehdejší péči o památky dal osvícenský absolutismus. Veliký posun v památkové péči zaznamenaly reformy za Marie Terezie, kdy byly vydány dva dekrety z let 1776 a 1812, které 27
upravovaly povinnosti nálezců starožitností, mincí a soch zaslat tyto věci ke dvoru, kde byly odkoupeny a cena se stanovovala individuálně dle vzácnosti a výjimečnosti věci. Dalším dekretem z roku 1818 bylo zakázáno vyvážet obrazy, sochy, mince a podobné artefakty za hranice státu, neboť by vznikla nenahraditelná ztráta státu. Po vzniku Československa převzala památková péče staré normy a doplnila je o několik předpisů týkajících se zákazu vývozu uměleckých a historických památek. Po skončení druhé světové války měly hlavní význam pro památkovou péči Benešovy dekrety a to hlavně dekret č. 12/1845 Sb., kdy po roce 1945 přešlo mnoho zámků, hradů a dalších městských objektů do vlastnictví státu. Následně byla zřízena Národní komise, která měla za úkol vytřídit mobiliáře v objektech, které přešly do vlastnictví státu. V této době bylo také vyhlášeno 30 historických jader měst za městské památkové rezervace. Dne 3. května 1958 byl přijat zákon č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách, který vymezoval povinnosti ohledně ochrany, údržby, evidence, konzervace a obnovy památek, ale nijak neupravoval sankce za porušování těchto povinností. Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči upravuje změny dosavadní právní ochrany. Změny se týkají především určení objektů kulturní hodnoty, na které se vztahuje péče státu a na které nikoli, a kdy Ministerstvo kultury prohlásí památku za kulturní. Také přikazuje, že veškeré kulturní památky se musí zapsat do Ústředního seznamu kulturních památek a v neposlední řadě zákon zřídil památkovou inspekci, která dohlíží na dodržování zákona a stanovuje případné sankce při jeho porušování. Tímto zákonem se památková péče řídí dodnes. [17]
8.2. Památkový zákon Památkový zákon je znám pod číslem 20/1987 Sb., o státní památkové péči. Česká národní rada ho přijala dne 30. března 1987. Zákon je rozdělen do šesti částí, přičemž se každá část zabývá jinou problematikou zákona. V první části jsou uvedena základní ustanovení, druhá část se zaměřuje na péči o kulturní památky, třetí část ze zabývá archeologickým výzkumům a nálezům, čtvrtá část je věnovaná orgánům a organizacím státní památkové péče, pátá část se týká opatření při porušení povinností a v poslední, šesté, části jsou uvedena závěrečná ustanovení. Zákon také obsahuje čtyři přílohy, které se vztahují k restaurátorským pracím. [18]
8.3. Činnost památkové péče Památková péče plní úkoly v rámci ministerstva kultury stanovené zákonem č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o mnoho 28
úkonů a mezi ty nejzákladnější patří rozhodování o prohlášení věci za kulturní památku nebo zrušení prohlášení věci za kulturní památku, zpracovává návrhy vlády na prohlášení kulturní památky za národní kulturní památku nebo na prohlášení území za památkovou zónu nebo rezervaci. Povolení o restaurování věci nebo o provádění archeologického výzkumu také musí byt posvěceno památkovou péčí. Dále dává souhlas s vývozem kulturní památky za hranice státu, rozhoduje o příspěvcích na kulturní památky a uplatňuje právo státu na přednostní odkoupení movité i nemovité památky od soukromého vlastníka. V neposlední řadě řídí Národní památkový ústav jako odbornou organizaci státní památkové péče s celostátní působností a také koordinuje činnost všech orgánů státní památkové péče. [19]
8.4. Památkový fond „Památkový fond České republiky tvoří hmotné kulturní dědictví. Jsou to věci nemovité, movité a území kultivovaná a utvářená lidskou kulturní činností.“ [20] Nejvíce vnímanou částí památkového fondu tvoří nemovité kulturní památky, mezi které patří státní hrady, zámky a další státní památkové objekty hlavně církevní a náboženské stavby. Patří sem také městské budovy a vesnická architektura, technické, vojenské a drobné stavby jako například kapličky, Boží muka ale také exteriérová sochařská díla. [21] Mezi movité památky památkového fondu patří umělecká malířská, sochařská a technická díla, liturgické předměty, hudební památky ale i archeologické nálezy. [22] Památkově chráněná území se dělí na několik kategorií, které se liší stupněm ochrany a charakterem památek. Patří tam památkové rezervace, památkové zóny a památkové ochranné pásmo. Památková rezervace je nejvyšší kategorií ochrany památkové hodnotného území a může mít hned několik podob a to městskou, vesnickou, archeologickou a ostatní. Vyznačují se historickou zástavbou a mnohé z budov jsou prohlášeny nemovitými kulturními památkami. Území rezervace je bez výrazných novodobých stavebních zásahů, které by rušily homogennost památkové rezervace. Památková zóna je území se zachovalými sídelními útvary, které jsou většinou uspořádané v zachovalé půdorysné osnově. Nachází se zde méně dochovaných historických staveb a vyznačuje se nižší ochranou památek. Památkové ochranné pásmo slouží k ochraně památkově chráněného území. Dle stanovených podmínek může zde památková péče regulovat stavební činnosti, aby nebyly zničeny hodnoty území, například panoramata a podobně. Všechny národní kulturní památky, památkově 29
chráněná území, památky zapsané na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO a památková ochranná pásma se zapisují do Ústředního seznamu kulturních památek České republiky. [23]
8.5. Financování památkové péče v České republice Všechny finance se řídí dle platného památkového zákona, který říká, že vlastník kulturní památky je povinen o ní pečovat na vlastní náklady. Nicméně Koncepce účinnější péče o památkový fond v České republice do roku 2005 si stanovila cíl zajistit finanční podporu vlastníků kulturních památek různými formami z veřejných rozpočtů. Ministerstvo kultury smí příspěvek poskytnout jen tehdy, jedná-li se o zachování a obnovu kulturní památky v zájmu společnosti. Zájmy jsou podrobněji vymezeny pomocí specializovaných programů. Jedná se o Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón, Program záchrany architektonického dědictví, Program péče o vesnické památkové rezervace a zóny a krajinné památkové zóny, Program restaurování movitých kulturních památek a Havarijní program. [24]
8.5.1.
Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón
Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón (dále jen „Program regenerace MPR a MPZ“) „je nástrojem k obnově kulturních památek nacházejících se v nejcennějších částech našich historických měst, prohlášených za památkové rezervace a památkové zóny.“ [25] Program regenerace MPR a MPZ byl vytvořen v roce 1992 usnesením vlády č. 209, protože stav jader historických měst byl značně zanedbán. Na usnesení spolupracovala ministerstva kultury a životního prostředí a také ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj. Cílem Programu regenerace MPR a MPZ je provádět opravy, pravidelnou údržbu, modernizaci a rekonstrukci bytového fondu jednotlivých objektů i souborů objektů a přitom zajistit zachování památkové hodnoty a využití objektů ke vhodným účelům se zachováním všech zásad památkové péče. Program regenerace MPR a MPZ od počátku své existence podněcuje města ke zvýšené aktivitě v hledání a tvorbě ekonomických a informačních nástrojů k realizaci požadovaných záměrů. Program regenerace MPR a MPZ má dvě hlavní skupiny principů. Principy na úrovni ministerstva kultury, které se vztahují na podporu ze strany státu na vícenákladech spojených s památkovou péčí. Principy na úrovni měst, které se týkají 30
samostatného rozhodování o výběru podpořených akcí a na kontrolu jednotlivých vyúčtování akcí městem. [Matoušková, 2012, str. 9 a 10]
9. Městská památková rezervace Josefov Městská památková rezervace Josefov byla vyhlášena výnosem ministerstva kultury České socialistické republiky ze dne 23. března 1971 č.4.903/71-II/2. Účelem prohlášení historického města Josefova za městskou památkovou rezervaci je zabezpečit tomuto celku zvýšenou ochranu, jakožto bývalé pevnosti s dochovanými hodnotami vojenské obranné techniky 18. století, ojedinělé ve střední Evropě. Předmětem památkové péče v rezervaci jsou prostorová a hmotová skladba historického města, městské interiéry a opevnění, významné nemovité kulturní památky a ostatní objekty utvářející historické prostředí rezervace. Mezi vojenské objekty, na které se vztahuje památková péče, patří hlavní opevnění s bastiony, muniční sklady a raveliny, okruh jednoduchých a dvojitých kasáren, podzemní chodby, bývalé budovy velitelství, vojenské nemocnice a zbrojnice. Památková péče se také vztahuje na mnoho civilních domů a farní kostel Nanebevstoupení Páně. Mezi další památky patří bývalý vojenský mlýn, zbytek Jaroměřské brány, čtyři kamenné kašny v rozích náměstí, obelisk před jižním průčelím kostela, kruhová kamenná kašna na náměstí B. Němcové a pomník této spisovatelky. Pro stavební činnost v městské památkové rezervaci Josefov jsou stanoveny podmínky, že nemovité kulturní památky budou stavební činností uchovány v takovém stavu, aby byl zachován památkový a společenský význam. Nové stavby, terénní, parkové a komunikační úpravy a úpravy nechráněných staveb mohou být provedeny pouze s ohledem na památkovou povahu rezervace a nesmí porušovat historický charakter rezervace. Všechny úpravy městských interiérů, hlavně veřejné osvětlení a reklamní zařízení, musí být v souladu a architektonickým výrazem historického prostředí rezervace. Při zřízení městské památkové rezervace Josefov byla vypracována podrobná kalkulace na obnovu a údržbu památek, ze které vyplývá, že bude zapotřebí pro stabilizaci památkového fondu 35 mil. Kčs. Obnova a údržba měla probíhat ve třech etapách mezi lety 1971 – 1980. [Petřík, 1972, str. 2 - 8 ] Celkové dotace MPR Josefov z Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón z let 1992 – 2015 činí 30 999 000,- Kč. Největší dotaci dostalo město v roce 1997 a to 3 560 000,- Kč Dotace se především používají na zvelebení města a různé opravy jak bytového fondu ve městě tak i památek, které se zde nacházejí. Další informace o financích jsou uvedeny v Tabulce č.4 v Příloze A. 31
10. Metodika marketingového výzkumu Cílem praktické části bakalářské práce je zjistit a analyzovat postoje návštěvníků a turistů k městské památkové rezervaci Josefov a stanovit profil typického návštěvníka. Podkladem pro analýzu byl dotazník s 15 otázkami (vzor dotazníku v Příloze B). Dotazování probíhalo formou osobního rozhovoru s respondenty. Dotazník obsahoval 11 otázek polootevřených, 3 otázky uzavřené a pouze jednu otázku otevřenou. Sběr dat probíhal od listopadu roku 2013 do října roku 2014 (viz Graf 1) během pracovních dní, dní pracovního klidu, svátků a kulturních akcí v Josefově. Celkem bylo získáno 238 dotazníků od respondentů z České republiky a 8 dotazníků od respondentů ze zahraničí, kteří přijeli do Josefova na heavymetalový festival Brutal Assault. Respondenti z ciziny odpověděli pouze na dvě otázky z dotazníku, proto jsem jejich odpovědi nezařadila do celkového vyhodnocení dotazníkového šetření. Snažila jsem se najít co nejefektivnější místo sběru dat a tak jsem zvolila vstup do podzemních chodeb, kde jsem předpokládala největší koncentraci návštěvníků. Dalšími místy sběru dat bylo josefovské náměstí s okolními ulicemi. Získaná data byla zpracována a vyhodnocena v programu Excel pomocí matematicko-statistických metod a výsledky jsou uveřejněny v kapitolách 10.1 a 10.2. Pokud v této části práce není uvedeno jinak, všechny grafy a tabulky jsou vlastním dílem autorky.
46
Počet dotazníků
50 40
32
30
25
20 10
48
14 6
13 8
16
14
11
5
0
Graf 1: Rozložení dotazování v Josefově
32
10.1. Charakteristika respondentů Celkově jsem získala 246 dotazníků, 238 respondentů bylo z České republiky a 8 respondentů ze zahraničí. Jak již bylo řečeno výše, respondenti z ciziny odpověděli pouze na dvě otázky, proto nejsou zahrnuty v celkovém vyhodnocení dotazníkového šetření. Na dotazník odpovědělo 142 mužů (60 %) a 96 žen (40 %). Podařilo se mi získat odpovědi od všech věkových kategorií, nicméně nejpočetnější skupina byla ve věku 36 – 45 let a největší zastoupení měli respondenti se středoškolským vzděláním.
8%
2%
6%
15%
Do 17 let 22%
18 - 25 let 26 - 35 let 36 - 45 let 46 - 55 let 56 a více let
47%
Graf 2: Věkové složení respondentů
12%
31%
Základní/vyučen Středoškolské Vysokoškolské
57%
Graf 3: Vzdělání respondentů
33
10.2. Vyhodnocení dotazníkového šetření Otázka č. 1: Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy? Možnosti odpovědí
Absolutní četnost
Relativní četnost
Výlet
199
61 %
Návštěva příbuzných a známých
71
22 %
Služební cesta
21
6%
Dovolená/odpočinek
16
5%
Pouze projíždím
16
5%
Zdravotní pobyt, léčení, lázně
3
1%
326
100 %
Celkem
Tabulka 1: Důvod návštěvy Josefova
V této otázce mohli respondenti označit jednu nebo dvě možnosti a z Tabulky 1 jednoznačně vyplývá, že nejčastějším důvodem pro návštěvu Josefova je výlet. Tuto možnost zvolilo 199 respondentů. Mnozí respondenti zvolili tuto odpověď společně s návštěvou příbuzných a známých. Vyzpovídala jsem také poměrně velké množství respondentů na služební nebo pracovní cestě. Ve většině případů se jednalo o kantory, kteří byli v Josefově na výletě se svými žáky, nicméně jsem narazila i na člověka z pražské pobočky národního ústavu, který byl do Josefova poslán za účelem získání fotografií a informací o městské památkové rezervaci Josefov do připravované publikace. Několik dotazovaných zavítalo do Josefova během své dovolené a mnozí respondenti Josefovem pouze projížděli do jiného místa dovolené. Možnost „zdravotní pobyt, léčené lázně“ zvolili jen tři respondenti, což je opodstatněné tím, že Josefov nedisponuje žádným zařízením tohoto typu, nicméně respondenti doplnili, že mají namířeno prohlédnout si parky v nedalekých lázních ve Velichovkách.
34
Otázka č. 2: Jak často navštěvujete toto místo?
8% 9%
Poprvé Podruhé 11% Potřetí Několikrát ročně
72%
Graf 4: Četnost návštěvy Josefova
Graf 4 jasně ukazuje, že respondenti jezdí do Josefova několikrát ročně, což napovídá o opakované návštěvnosti několika nejvýznamnějších akcí během roku. Mnozí z respondentů uvedli, že Josefov navštíví vždy, když je ve městě nějaká kulturní akce. Někteří respondenti Josefovem pouze projížděli do jiného místa dovolené.
Otázka 3: Ve kterém ročním období do tohoto města zpravidla zavítáte? 7%
12%
20% Jaro Léto Podzim Zima 61%
Graf 5: Atraktivita období pro návštěvu Josefova
35
Josefov je nejvíce navštěvovaný turisty v letních měsících, což se dalo přepokládat. Jedná se o hlavní turistickou sezónu, ale také v tomto období se v Josefově pořádá nejvíce kulturních akcí, na které jsou turisté lákáni. Mezi nejnavštěvovanější akce patří hlavně březnová oslava svátku Josefa, dubnové otevírání pevnosti, červencová boj o pevnost a také štědrý den v pevnosti. Několik respondentů také uvedlo, že jezdí do Josefova na všechny již zmíněné akce. Jednalo se především o respondenty s dětmi.
Otázka 4: Jak dlouho se tentokrát zdržíte v tomto městě? Touto otázkou se všichni dotazovaní rozdělili do dvou skupin a to na skupinu výletníků2 a turistů3. Na dotazník odpovědělo 177 výletníků (74 %) a 61 turistů (26 %).
4% 1%
18% Do 1 hodiny
15%
1 - 2 hodiny 2 - 3 hodiny 3 - 4 hodiny 4 - 5 hodin
23%
5 a více hodin 39%
Graf 6: Výletníci v Josefově
První graf této otázky, Graf 6, se zabývá vyjádřením odpovědí, kteří zaznamenali výletníci. Nejvíce výletníků do Josefova zavítá na dobu do dvou hodin a dále uvedli, že navštíví podzemní chodby a vojenské muzeum, po těchto prohlídkách většina odjíždí. Výletníci, kteří vybrali tři a více hodin dále uvedli, že mají v plánu navštívit jak podzemních chodby, vojenské muzeum a také muzea v Jaroměři. Rodiny s dětmi často spojily návštěvu Josefova s návštěvou nějakého zámku v okolí nebo s návštěvou zoologické zahrady ve Dvoře Králové nad Labem. Pár výletníků přijelo do Josefova „Výletník je dočasný návštěvník, který se v navštíveném místě nebo zemi zdrží pouze jeden den, tedy bez přenocování.“ [Pásková, Zelenka, 2012, str. 623] 3 „Turista je cestující, který se zdrží v navštíveném místě alespoň 24 hodin za účelem využití volného času a v tomto místě též přespí v hromadném nebo soukromé ubytovacím zařízení.“ [Pásková, Zelenka, 2012, str. 578] 2
36
na pět a více hodin za účelem návštěvy podzemních chodem a následné návštěvy jaroměřského divadla.
5%
2%
11% 2 dny 3 dny 4 dny 22%
60%
5 dnů 6 dnů
Graf 7: Turisté v Josefově
Druhý graf této otázky, graf 7, ukazuje odpovědi turistů na dotazník. Turistů do Josefova zavítalo 61 a nadpoloviční většina v Josefově stráví jednu noc. Během této doby navštíví především podzemní chodby, vojenské muzeum, muzea v Jaroměři i kulturní zařízení v okolí a to především hospital Kuks, ZOO ve Dvoře Králové nad Labem a také Babiččino údolí. Tyto odpovědi zvolily hlavně rodiny s dětmi, které přijely do Josefova nebo okolí za příbuznými a známými. Ti turisté, kteří zvolili možnost odpovědi „6 dnů“ následně v dotazníku uvedli, že celý pobyt v Josefově pojali jako aktivní dovolenou s množstvím výletů na kole do okolí.
Otázka 5: Jak dlouho se tentokrát zdržíte v České republice (pouze pro cizince)? Tato otázka byla určena pouze cizincům, nicméně žádný z dotazovaných cizinců mi na tuto otázku neodpověděl, tak nemohu tuto otázku nijak graficky ani slovně okomentovat.
37
Otázka 6: Co hodláte v tomto městě nebo okolí navštívit, anebo jste již navštívil? Absolutní
Relativní
četnost
četnost
Podzemní chodby
211
39 %
První vojensko-historické muzeum M. Forsta
108
20 %
Železniční muzeum v Jaroměři
58
11 %
Zoo Dvůr Králové nad Labem
50
9%
Muzeum magie v Jaroměři
40
7%
Městské muzeum v Jaroměři
19
3%
Babiččino údolí
18
3%
Hospital Kuks
12
2%
Opočno (zámek, apod.)
9
2%
Náchod (zámek, apod.)
6
1%
Vodní nádrž Rozkoš
5
1%
Nové Město nad Metují (zámek, apod.)
5
1%
Jiné
5
1%
546
100 %
Možnosti odpovědí
Celkem
Tabulka 2: Návštěvnost atraktivit v Josefově a jeho okolí
V této otázce mohli respondenti zvolit nanejvýše pět možností. Podzemní chodby se umístily na pomyslném prvním místě v nejnavštěvovanějších místech Josefova. Odpověď byla očekávána, neboť podzemní chodby jsou hlavním lákadlem tohoto pevnostního města. Druhé místo v žebříčku návštěvnosti patří Prvnímu vojensko-historickému muzeu M. Forsta, které nabízí ve svých prostorách i sbírky věnované Waldemaru Matuškovi a mnoho návštěvníků si tuto výstavu nenechalo ujít. Jaroměřské železniční muzeum má ve svých sbírkách několik ojedinělých lokomotiv a tomuto lákadlu odpovídá i návštěvnost muzea. Městské muzeum v Jaroměři zvolilo jen 19 respondentů a ti doplnili, že muzeum navštívili jen v době konání akcí jako například Advent v muzeu a také při příležitosti výstavy Zmizelá Jaroměř. Poměrně malou návštěvnost zaznamenalo muzeum Magie v Jaroměři, i přesto, že muzeum pořádá velice často velice pestrý doprovodný program. Mnozí z návštěvníků měli namířeno i na prohlídku hospitalu Kuks, nicméně, Kuks v té době procházel velice rozsáhnou rekonstrukcí a jeho prostory nebyly veřejnosti přístupné, ale ani to nezabránilo návštěvníkům jet se podívat na to, jak rekonstrukce pokračuje. 38
Otázka 7: Pokud jste zde na více dnů, kde jste ubytován? 3%
3% 30% V tomto místě V tomto regionu V Praze Na více místech
64%
Graf 8: Místo ubytování turistů
Na tuto otázku odpovídali pouze turisté, kterých do Josefova zavítalo 61. Největší zastoupení mělo ubytování v tomto regionu, protože mnozí turisté jsou ubytováni u příbuzných nebo známých. Ti turisté, kteří byli ubytováni přímo v Josefově nebo jeho nejbližším okolí dále uvedli, že Josefov nedisponuje dostatečnou ubytovací kapacitou, neboť se zde nachází pouze jeden penzion a ubytovna a pár pokojů nabízí restaurace v centru města. Turisté, kteří přijeli až z Prahy, spojili návštěvu Josefova s návštěvou ZOO ve Dvoře Králové nad Labem a také a zámku v Náchodě a Opočně.
Otázka 8: Pokud budete v tomto místě nocovat, v jakém zařízení to bude? 13% Hotel Penzion 25%
44%
Ubytování v soukromí Kempink/tábořiště Chata/chalupa
U známých/příbuzných 10% 6%
2%
Graf 9: Typ ubytování
39
Tato otázka byla také určena opět jen turistům. Zde je jasně vidět, že skoro polovina všech turistů se ubytovala u známých nebo příbuzných, kteří v Josefově nebo jeho okolí bydlí. Mnoho turistů bylo ubytováno v penzionu Wunsch*** nebo v penzionech v nejbližším okolí. Někteří turisté byli ubytováni v hotelu, ale v Josefově se žádné zařízení tohoto typu nevyskytuje, takže se jednalo o hotely v Jaroměři a okolí. Osobně mne velice překvapila možnost odpovědi „kempink/tábořiště“, protože v Josefově ani v jeho nejbližším okolí se kempink nenachází, ale turisté upřesnili, že jsou ubytování u vodní nádrže Rozkoš a do Josefova přijeli jen na výlet. V celých východních Čechách i v okolí Josefova je mnoho chatových osad a proto byli někteří turisté ubytováni na chatě nebo chalupě.
Otázka 9: Jak cestujete? 4% 19%
Sám/sama S rodinou nebo přáteli Skupinový zájezd 77%
Graf 10: Jak respondent cestuje
Naprostá většina všech respondentů zavítala do Josefova s rodinou nebo přáteli, což se, dle mého názoru, dalo očekávat. Narazila jsem i na několik respondentů, kteří byli v Josefově jako součást skupinového zájezdu. Především se jednalo o studenty na školním výletě a jejich kantory. Výjimkou nebyli ani lidé, co přicestovali sami.
40
Otázka 10: Jaké byly Vaše priority při výběru tohoto regionu? Druh předpokladů Přírodní
Kulturní
Sportovní Ostatní
Možnosti odpovědí Lesy, krajina Čisté životní prostředí Klidné prostředí bez hluku Vodní plochy a toky Kulturní akce a zábava Historická města a památky Dobře vybavená zařízení pro turisty Rekreační sport, turistika Aktivní rekreace Výkonnostní sport Soukromé důvody Pracovní důvody
Absolutní % četnost respondentů 15 6% 10 4% 13 5% 3 1% 177 74% 139 58% 9 4% 38 16% 4 2% 1 0% 84 35% 25 11%
Tabulka 3: Priority při výběru návštěvy Josefova
Tato otázka se dělí do několika sekcí priorit a to na přírodní, kulturní, sportovní a ostatní priority. Respondenti zde mohli odpovídat nanejvýše pětkrát a nejvíce respondentů zavítalo do Josefova za kulturními akcemi a zábavou a také za poznáním historie města. Josefov nabízí mnoho kulturních akcí a doprovodných programů. Nemálo respondentů po návštěvě Josefova uvedlo, že pokračují na procházku do lesa spojenou se sběrem hub. Část respondentů také uvedla jako prioritu soukromé důvody a dále upřesnili, že přijeli na výlet za rodinou a přáteli.
41
Otázka 11: Jaký dopravní prostředek jste použil do tohoto města? 6% 8% Osobní automobil/motocykl Autobus 23%
Kolo
63%
Pěšky
Graf 11: Způsob dopravy do města
Nejvíce respondentů se do Josefova dostalo osobním automobilem nebo motocyklem. Nicméně, někteří konstatovali, že Josefov nedisponuje dostatečnými parkovacími místy a to především během nejnavštěvovanějších akcí. Mnozí se do Josefova dostali městským autobusem a několik respondentů se do Josefova dostalo zájezdovým autobusem na školním výletě. Někteří návštěvníci zvolili jako dopravní prostředek kolo a tím výlet do Josefova pojali jako aktivní dovolenou. Pár jedinců přišlo do Josefova procházkou z Jaroměře nebo nejbližšího okolí.
Otázka 12: Jste ochoten uvést konkrétní místo Vašeho trvalého bydliště? 160
146
140 120 100 80 60 40 20
38 20
9
9
5
4
3
2
1
1
0
Graf 12: Místo trvalého bydliště respondentů
42
Nejvíce návštěvníků Josefova pocházelo z Královéhradeckého kraje, což se dalo očekávat. Josefov je tedy považován za regionální kulturní destinaci, kde se v několika měsících pořádají nějaké kulturní akce, a proto se bezpočet návštěvníků do Josefova vrací. Další početnou skupinou byli návštěvníci z Pardubického a Středočeského kraje. Respondenti z Prahy a Plzně uvedli, že se do Josefova přijeli podívat na každoroční akci spojenou s bojem o pevnost a přehlídkou vojenství.
Otázka 13: Odhadněte vzdálenost z místa Vašeho bydliště do tohoto města. 4% 8%
14%
Do 10 km 11 - 50 km
18%
51 - 100 km 101 - 200 km 201 - 400 km
56%
Graf 13: Vzdálenost trvalého bydliště respondentů od Josefova
Jelikož nejvíce respondentů pocházelo z Královéhradeckého kraje, tak nejčastější odpovědi byly právě do 10 km“ a „11 - 50 km“.
43
Otázka 14: Kolik peněz průměrně vydáte na osobu na den? Tato otázka se dělí na tři části, na náklady za ubytování, stravování a vedlejší výdaje. 8%
3%
Do 100 Kč 43%
101 - 400 Kč 401 - 700 Kč
29%
701 - 1 000 Kč 1 001 - 1 300 Kč
17%
Graf 14: Vydané náklady za ubytování
Na tuto otázku odpovídali pouze turisté, tedy pouze 61 osob ze všech respondentů a nejvíce z nich zvolilo možnost „do 100 Kč“. Zvolili tuto možnost hlavně z důvodu, že mnozí z nich strávili noc u známých nebo příbuzných, kde nepředpokládám, že by za ubytování platilo. Další možností v pořadí byla odpověď „101 – 400 Kč“, což odpovídá průměrné ceně za ubytování v soukromí nebo kempinku. Útratu nad 400 Kč volili ti turisté, kteří byly ubytování v hotelech nebo penzionech.
9%
1%
9%
Do 100 Kč 101 - 400 Kč 401 - 700 Kč 35%
701 - 1 000 Kč 46%
1 001 - 1 300 Kč
Graf 15: Vydané náklady za stravování
44
Na tuto otázku odpovídali opět všichni respondenti. Nejčastěji volené možnosti „101 – 400 Kč“ a „401 – 700 Kč“ odpovídají průměrné ceně za občerstvení na jednu osobu v Josefovských restauracích nebo pizzerii. Odpověď „do 100 Kč“ volili především žáci na výletě při osvěžení v pojízdné provozovně rychlého občerstvení.
9%
1% 15%
Do 100 Kč 101 - 400 Kč 28%
401 - 700 Kč 701 - 1 000 Kč 1 001 - 1 300 Kč
47%
Graf 16: Vydané náklady za vedlejší výdaje a nákupy
Na tuto otázku odpovídali opět všichni respondenti. Nejvíce dotazovaných zvolilo možnost „101 – 400 Kč“. Respondenti uvedli, že za vedlejší výdaje pořizují především drobné občerstvení v podobě zmrzlin a podobného sortimentu a samozřejmě mnoho pohledů či turistických známek a jiných upomínkových předmětů na toto pevnostní město.
45
10.3. Profil návštěvníka Na základě výsledků, které byly zjištěny v osobním terénním dotazováním, si můžeme udělat představu o typickém návštěvníkovi městské památkové rezervace Josefov. Nejčastějším návštěvníkem je domácí návštěvník – muž v letech od 36 – 45 let se středoškolským vzděláním. Typický návštěvník jezdí do Josefova s rodinou nebo přáteli na jednodenní výlet a ve městě se zdrží zhruba dvě hodiny. Důvod návštěvy Josefova typického návštěvníka jsou především kulturní akce a poznání historie města a památek. Nejvíce ho lákají podzemní chodby a vojensko-historické muzeum M. Forsta a Josefov navštěvuje několikrát ročně převážně v letních měsících. Typický návštěvník pochází z Královéhradeckého kraje a jako dopravní prostředek použil osobní automobil ze vzdálenosti trvalého bydliště 11 – 50 km. Nejčastější útraty se pohybují mezi 101 – 400,- Kč za stravování a také za vedlejší výdaje.
10.4. Shrnutí dotazníkového šetření a diskuze Z vyhodnocení osobního terénního šetření je patrné, že městská památková rezervace Josefov je místo, kam přijíždějí návštěvníci především na jednodenní výlet. Naprostá většina všech respondentů navštíví největší lákadlo města a tím jsou podzemní chodby. Turisté, kteří se rozhodli v Josefově pobýt delší dobu, zde stráví nejčastěji dva dny s ubytováním v soukromí. Co se týká frekvence návštěvnosti Josefova, domácí návštěvníci obvykle navštěvují město několikrát ročně, na druhou stranu, zahraniční návštěvníci zde byly podle odpovědí poprvé. Analýzou dotazníkového šetření se mi podařilo zodpovědět obě výzkumné otázky, které byly položeny v úvodu práce. „Je pevnostní město Josefov vnímáno návštěvníky jako kulturní a historické město?“ Odpovědí na tuto výzkumnou otázkou je „Ano“, protože 74 % ze všech dotazovaných přijelo do Josefova za kulturními akcemi a zábavou a 58 % dotazovaných také uvedlo, jako důvod návštěvy poznání historie města a památek. „Je typickým návštěvníkem městské památkové rezervace Josefov výletník, který přijel do Josefova s rodinou?“ I na tuto otázku si můžeme odpovědět kladně, neboť z dotazníkového šetření vyplynulo, že typickým návštěvníkem je muž, který přijel do Josefova na jednodenní výlet s rodinou nebo přáteli.
46
11. Závěr Bakalářská práce byla zaměřena na městskou památkovou rezervaci a její regeneraci – Josefov. Prvním bodem bakalářské práce byla obecná charakteristika Josefova s popisem historie a památek ve městě. Další bod se věnoval památkové péči, finančním programům. Poslední kapitola teoretické části byla věnována přímo městské památkové rezervaci Josefov. Stěžejním bodem bakalářské práce byla analýza postojů návštěvníků a turistů k městské památkové rezervaci Josefov, která byla vyhodnocena na základě osobního terénního dotazování pomocí dotazníků. Z této analýzy také vyplynul profil typického návštěvníka městské památkové rezervace Josefov a byly zodpovězeny výzkumné otázky. Postoje návštěvníků k městské památkové rezervaci Josefov shledávám za kladné, neboť z osobního dotazníkového šetření vyplynulo, že mnoho turistů jezdí do Josefova několikrát ročně nebo dokonce navštěvují všechny kulturní akce ve městě. Při rozhovoru s několika turisty jsem zjistila, že na Josefově se jim nejvíce líbí četnost kulturních akcí a pestrost doprovodného programu a také to, že jsou časově rozložené do celé turistické sezóny. Přínos programu regenerace pro cestovní ruch města je velice příznivý, protože město od svého zařazení do Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón pravidelně čerpá dotace na svou obnovu a údržbu. Do dnešního dne byla celková dotace vyčíslena na 30 999 000,- Kč. Dotace byly především směřovány na údržbu památek v rezervaci, opravy fasád, oken a střech, chodníků i silnic a také na celkové zvelebení města. V neposlední řadě se dotace použily na obnovu zeleně a opravy veřejného osvětlení. Opravy a údržby města se jistě projevují i na návštěvnosti, neboť zvelebené město s tak bohatou historií jako je Josefov evidentně stále poutá pozornost turistů a návštěvníků, kteří se do těchto míst stále hojně vrací a ve spojení s kulturními akcemi a jejich bohatým programem se stále prokazatelně daří získávat si zájem a obdiv historie s tímto místem spojené. Tato bakalářské práce přibližuje turistům a návštěvníkům městskou památkovou rezervaci Josefov a může být použita jako podklad pro tvorbu nové brožury o Josefově nebo jako podklad pro další plánování rozvoje města v oblasti cestovního ruchu.
47
12. Seznam zdrojů 12.1.Tištěné zdroje 1. DUŠKA, Josef. Paměti c.k. pevnosti a královského svobodného města Josefova, se zřetelem k dějinám vlasti a vojenství. 1. vyd. Jaroměř: Garn, 2012, 418 s. ISBN 97880-86347-04-2 2. HONL, Ivan. Minulostí Jaroměře. 1. vyd. Jaroměř: Městský národní výbor, 1971, 255s. 3. HRÁDEK, Mojmír. Městské památkové rezervace. 1. vyd. Praha: Olympia, 2000, 177s. ISBN 80-703-3657-9. 4. MATOUŠKOVÁ, Kamila. 20 let programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón: 1992-2012. 1.vyd. Praha: Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska, 2012, 416s. ISBN 978-80-9053 44-0-7. 5. MERTLÍKOVÁ, Olga. Císař Josef II. a Josefov. Městské muzeum v Jaroměři, 1991, 17s. 6. MERTLÍKOVÁ, Olga. Pevnost Josefov. Město Jaroměř, 2008, 16 s. 7. NOVÁK, Václav. Pevnostním městem Josefovem. Jaroměř: Klub přátel Josefova, 2000, 55 s. ISBN 80-901-7916-9. 8. PÁSKOVÁ, Martina a ZELENKA Josef. Výkladový slovník cestovního ruchu. 2. vyd. Praha: Linde, 2012, 768 s. ISBN 978-80-7201-880-2 9. PETŘÍK. STÁTNÍ ÚSTAV PRO REKONSTRUKCI PAMÁTKOVÝCH MĚST A OBJEKTŮ V PRAZE. Historický rozbor jádra Josefov. Náchod, 1972, 54 s. 10. POLÁK, Jindřich a DOUBRAVA, David. Jaroměř Josefov. 1. vyd. Hostinné: AZ Studio, 2009, 72s. 11. POLÁK, Jindřich. Historie pevnosti Josefov. 1988, 13s. 12. PROKEŠOVÁ, Vlasta. Pevnost Josefov. 1. vyd. Česká Skalice: Východočeské tiskárny n. p., 1972, 31s.
48
12.2.Elektronické zdroje 1. Jaroměř a Josefov: O městě [online]. 2015 [cit. 2015-03-27]. Dostupné z: http://www.jaromer-josefov.cz/clanky.php?iSekce=1&iSub=109&iClanek=23 2. Spolek pro vojenská pietní místa - archivní verze: Dr. Arnošt Heidrich [online]. 2015 [cit.
2015-03-27].
Dostupné
z:
http://www.vets.estranky.cz/clanky/galerie-
hrdinu/dr_-arnost-heidrich.html 3. Slovník české literatury po roce 1945: Zdeněk Němeček [online]. 2008 [cit. 2015-0327]. Dostupné z: http://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=426 4. Slovník české literatury po roce 1945: Miroslav Ivanov [online]. 2008 [cit. 2015-0327]. Dostupné z: http://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=391 5. Slovník české literatury po roce 1945: Vladimír Preclík [online]. 2008 [cit. 2015-0327].
Dostupné
z:
http://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=845&hl=vladim%C3 %ADr+precl%C3%ADk 6. Jaroměř a Josefov: Prohlídka podzemí [online]. 2015 [cit. 2015-03-27]. Dostupné z: http://www.josefov-jaromer.cz/prohlidka-podzemi.php 7. Římskokatolická farnost Josefov: Farní a vojenský kostel Nanebevstoupení Páně v
Josefově
[online].
2010
[cit.
2015-03-27].
Dostupné
z:
http://www.farnostjosefov.cz/home/kostel-josefov 8. Pevnost Josefov: První vojenskohistorické muzeum M. Frosta [online]. 2015 [cit. 2015-03-27]. Dostupné z: http://www.pevnostjosefov.cz/?page_id=1573&lang=cz 9. Pevnost Josefov: Muzeum Waldemara Matušky [online]. 2015 [cit. 2015-03-27]. Dostupné z: http://www.pevnostjosefov.cz/?page_id=1571&lang=cz 10. Turistika.cz: Josefov - Nová radnice, muzeum [online]. 2015 [cit. 2015-03-27]. Dostupné z: http://www.turistika.cz/mista/josefov-nova-radnice-muzeum 11. Pevnost Josefov: Akce a události [online]. 2015 [cit. 2015-03-27]. Dostupné z: http://www.pevnostjosefov.cz/?page_id=1013&lang=cz 12. Penzion Wunsch [online]. 2006 [cit. 2015-03-27]. Dostupné z: http://www.pensionwunsch.cz/ 13. Restaurant Hlavní Stráž pevnost Josefov: Ubytování Hlavní Stráž [online]. 2014 [cit. 2015-03-27]. Dostupné z: http://www.hlavnistraz.cz/ubytovani 14. Aeroklub Jaroměř: Ubytování [online]. 2014 [cit. 2015-03-27]. Dostupné z: http://lkja.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=7&Itemid=42 49
15. Informační portál města Jaroměře: Stravování [online]. 2011 [cit. 2015-03-27]. Dostupné
z:
http://www.jaromer-
josefov.cz/subjekty.php?iSekce=1&iTyp=18&iSub=17 16. Equicentru
Jaroměř
[online].
2013
[cit.
2015-03-27].
Dostupné
z:
http://www.equicentrum-jaromer.com/o-nas/ 17. Ministerstvo kultury: Památková péče v ČR [online]. 2007 [cit. 2015-03-27]. Dostupné
z:
http://www.mkcr.cz/cz/kulturni-dedictvi/pamatkovy-fond/odbor-
pamatkove-pece/pamatkova-pece-v-cr-18035/ 18. Národní památkový ústav: Památkový zákon [online]. 2015 [cit. 2015-03-27]. Dostupné z: http://www.npu.cz/zakon-o-statni-pamatkove-peci/ 19. Národní památkový ústav: Činnost odboru památkové péče [online]. 2015 [cit. 201503-27]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=427 20. Národní památkový ústav: Památkový fond [online]. 2015 [cit. 2015-03-27]. Dostupné
z:
http://www.npu.cz/pro-odborniky/pamatky-a-pamatkova-
pece/pamatkovy-fond/ 21. Národní památkový ústav: Nemovité památky [online]. 2015 [cit. 2015-03-27]. Dostupné
z:
http://www.npu.cz/pro-odborniky/pamatky-a-pamatkova-
pece/pamatkovy-fond/nemovite-pamatky/ 22. Národní památkový ústav: Movité památky [online]. 2015 [cit. 2015-03-27]. Dostupné
z:
http://www.npu.cz/pro-odborniky/pamatky-a-pamatkova-
pece/pamatkovy-fond/movite-pamatky/ 23. Národní památkový ústav: Památkově chráněná území - památkové rezervace, památkové zóny, ochranná pásma [online]. 2015 [cit. 2015-03-27]. Dostupné z: http://www.npu.cz/pro-odborniky/pamatky-a-pamatkova-pece/pamatkovyfond/pamatkove-chranena-uzemi/ 24. Národní památkový ústav: Financování památkové péče v České republice [online]. 2015 [cit. 2015-03-27]. Dostupné z: http://www.npu.cz/pro-odborniky/narodnipamatkovy-ustav/edicni-cinnost-npu/odborne-clanky/odborne-clanky2005/financovani-pamatkove-pece/ 25. Ministerstvo kultury: Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón [online]. 2007 [cit. 2015-03-27]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=429
50
26. Rozpis státní finanční podpory v Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón na rok 2012 [online]. 2012 [cit. 2015-03-27]. Dostupné z: http://www.c-budejovice.cz/attachment.ashx?id=19472 27. Rozpis státní finanční podpory v Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón na rok 2013 [online]. 2013 [cit. 2015-03-27]. Dostupné z: http://www.c-budejovice.cz/attachment.ashx?id=29990 28. Rozpis státní finanční podpory v Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón na rok 2014 [online]. 2014 [cit. 2015-03-27]. Dostupné z: http://www.c-budejovice.cz/attachment.ashx?id=39852 29. Ministerstvo kultury: Rozpis státní finanční podpory v Programu regenerace na rok 2015
[online].
2007
[cit.
2015-03-27].
Dostupné
z:
http://www.mkcr.cz/assets/kulturni-dedictvi/pamatkovy-fond/dotacniprogramy/Rozpis-statni-financni-podpory-v-Programu-regenerace-na-rok-2015.pdf
51
13. Přílohy Příloha A: Dotace MPR Josefov z Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón z let 1992 – 2015. Příloha B: Dotazník pro návštěvníky MPR Josefov
52
Příloha A: Dotace MPR Josefov z Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón z let 1992 – 2015.
Dotace MPR Josefov z Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón z let 1992-2015 rok
dotace
rok
dotace
1992
0 Kč
2004
840 000 Kč
1993
2 000 000 Kč
2005
950 000 Kč
1994
3 470 000 Kč
2006
1 380 000 Kč
1995
1 130 000 Kč
2007
1 280 000 Kč
1996
1 980 000 Kč
2008
1 155 000 Kč
1997
3 560 000 Kč
2009
695 000 Kč
1998
1 270 000 Kč
2010
859 000 Kč
1999
440 000 Kč
2011
1 325 000 Kč
2000
830 000 Kč
2012
1 490 000 Kč
2001
970 000 Kč
2013
965 000 Kč
2002
500 000 Kč
2014
1 670 000 Kč
2003
760 000 Kč
2015
1 480 000 Kč
Celkem
30 999 000 Kč
Tabulka 4: Dotace MPR Josefov z Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón z let 1993-2015 (Vlastní zpracování dle zdrojů Matoušková, 2012, a [26,27, 28, 29])
53
Příloha B: Dotazník pro návštěvníky MPR Josefov
D O T A Z N Í K Městská památková rezervace JOSEFOV Vážené respondentky, vážení respondenti, jmenuji se Tereza Jelínková a studuji Vysokou školu polytechnickou v Jihlavě, obor Cestovní ruch. Ráda bych se na Vás obrátila s žádostí o vyplnění mého dotazníku, který je podkladem pro Bakalářskou práci na téma „Městská památková rezervace a její regenerace - Josefov – postoje návštěvníků a turistů“. Účast je dobrovolná a anonymní. Vaše odpovědi, prosím, zakroužkujte. Děkuji. 1. Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy? (max 2 odpovědi) Dovolená/odpočinek Návštěva příbuzných a známých Výlet Zdravotní pobyt, léčení, Pouze projíždím lázně Služební cesta 2. Jak často navštěvujete toto město? Poprvé Podruhé Potřetí
Několikrát ročně Asi jednou ročně Asi jednou za tři roky
Jiné důvody (jaké) ............................
Pravidelně jednou za ............................ Nepravidelně
3. Ve kterém ročním období do tohoto města zpravidla zavítáte? Jaro Léto Podzim 4. Jak dlouho se tentokrát zdržíte v tomto městě? Kolik hodin (bez přenocování) .................
Zima
Kolik dnů ............................
5. Jak dlouho se tentokrát zdržíte v České republice? (pouze pro cizince) Kolik hodin (bez přenocování) .................. Kolik dnů ............................ 6. Co hodláte v tomto městě nebo okolí navštívit, anebo jste již navštívil? (max 5 odpovědí) Podzemní chodby Zoo Dvůr Králové nad Labem První vojensko-historické muzeum Babiččino údolí M.Forsta Vodní nádrž Rozkoš Železniční muzeum v Jaroměři Náchod (zámek, apod.) Městské muzeum v Jaroměři Nové Město nad Metují (zámek, apod.) Muzeum magie v Jaroměři Opočno (zámek, apod.) Hospital Kuks Jiné ............................ 7. Pokud jste zde na více dnů, kde jste ubytován? V tomto místě V Praze V tomto regionu Na více místech
Jinde.........................
8. Pokud budete v tomto místě nocovat, v jakém zařízení to bude? (max 2 odpovědi) Hotel Kempink/tábořiště Jinak .......................... Penzion Chata/chalupa Ubytování v soukromí U známých/ příbuzných 9. Jak cestujete? Sám (sama) S rodinou nebo příteli
Skupinový zájezd Jinak…………………..
54
10. Jaké byly Vaše priority při výběru tohoto regionu? (max 5 odpovědí) Příroda o Čisté životní prostředí o Lesy, krajina o Klidné prostředí bez hluku o Vodní plochy a toky Kultura o Historická města a památky o Dobře vybavená zařízení o Kulturní akce a zábava pro turisty Sport a pohyb o Výkonnostní o Rekreační sport, o Aktivní rekreace sport turistika Ostatní o Pracovní důvody o Jiné ...................... o Soukromé důvody 11. Jaký dopravní prostředek jste použil(a)? (uveďte jen dopravní prostředek do tohoto města) Osobní automobil/ Vlak Pěšky motocykl Kolo, lyže Jiný způsob přepravy Autobus ............................... Loď 12. Jste ochoten uvést konkrétní místo Vašeho trvalého bydliště (buď město, či kraj nebo část státu, ve kterém bydlíte)? …………………................................................................................................. 13. Odhadněte vzdálenost z místa Vašeho bydliště do tohoto města. Do 10 km 101 - 200 km 801 - 1200 km 11 - 50 km 201 - 400 km 1201 - 1600 km 51 - 100 km 401 - 800 km 1601 - 2000 km 14. Kolik peněz průměrně vydáte na osobu a den v Kč (bez cestovních výloh)? Za ubytování o Do 100 o 401 - 700 o 101 - 400 o 701 - 1000 Za stravování o Do 100 o 401 - 700 o 101 - 400 o 701 - 1000 Vedlejší výdaje / nákupy o Do 100 o 401 - 700 o 101 - 400 o 701 - 1000 15. Údaje o Vás: Pohlaví: Muž Stát, ve kterém máte trvalé bydliště o Česká republika o Slovensko o Polsko o Rakousko Věk o Do 17 let o 18 - 25 let Vzdělání o Základní/ vyučen
2001 - 3000 km 3001 - 5000 km 5001 a více
o o
1001 - 1300 Nad 1300
o o
1001 - 1300 Nad 1300
o o
1001 - 1300 Nad 1300
o
Jiný, uveďte, který …........................
Žena o o o
o o o
Německo Holandsko Francie
o o
26 - 35 let 36 - 45 let Středoškolské Místo:
o
46 - 55 let 56 a více let Vysokoškolské Datum:
Děkuji mnohokrát za Váš čas při vyplňování dotazníku a přeji Vám hezký zbytek dne.
55
