Zlín postoje občanů k regeneraci a významu pro cestovní ruch

Zlín – postoje občanů k regeneraci a významu pro cestovní ruch

Zlín – postoje občanů k regeneraci a významu pro cestovní ruch Bakalářská práce

Simona Ryšková

Vysoká škola polytechnická v Jihlavě Katedra cestovního ruchu

Vedoucí práce: Mgr. Miroslav Marada

Stupeň odborné kvalifikace: bakalář

Jihlava 2009

© 2009 Simona Ryšková

ABSTRAKT RYŠKOVÁ, Simona: Zlín – Postoje občanů k regeneraci a významu pro cestovní ruch. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Mgr. Miroslav Marada. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2009. 61 stran.

Práce se zaměřuje na oblast cestovního ruchu v daném městě. Snahou této práce je shromáždit všechny možné důležité informace o městě Zlíně, jeho historii, současnosti, zajímavostech a památkách, možnostech pro cestovní ruch a jeho službách. Na druhé straně by práce také měla poskytnout informace, které byly zjištěny pomocí provedeného výzkumu a na základě těchto informací vyvodit závěry, které se dotýkají fungování cestovního ruchu ve městě.

Klíčová slova Cestovní ruch. Statutární město. Rezident. Nerezident. Městská památková zóna.

ABSTRACT RYŠKOVÁ, Simona: Zlin - position of citizens on regeneration and importance for tourism.

Bachelor

work.

College

of

Polytechnics

Jihlava.

Department

of Travel/Tourism. Head of work Mgr. Miroslav Marada. The degree of professional qualifications: Bachelor. Jihlava 2009. 61 pages.

The work focuses on tourism in the city. The aim of this work is to gather all possible information about the city of Zlin, its history, present life, attractions and monuments, the possibilities for tourism and services. On the other hand, the work also should provide information which has been obtained through research conducted on the basis of this information to draw conclusions that affect the operation of tourism in the city.

Keywords Tourism. Municipality. Resident. Non-resident. Urban conservation area.

PŘEDMLUVA Je pravdou, že průvodců, statistik a analýz o městě Zlíně bylo vytvořeno mnoho a na různá témata. Už mnohokrát jsem se snažila najít různé informace, ale vždy jsem musela pátrat v mnoha publikacích a článcích a mnohdy jsem nenašla přesně to, co jsem potřebovala. Přála bych si najít všechny základní a důležité informace pohromadě v jednom výtisku, případně ještě vkusně doplněné o fotografie, obrázky, tabulky a grafy. Proto mě napadlo vytvořit práci, která při otevření čtenáři nabídne pokud možno všechny důležité informace - o městě Zlíně, jeho zajímavostech, významných lidech, vybavenosti v oblasti cestovního ruchu a mnoho dalších. Tak, abychom rychle a přehledně našli vše, co nás právě zajímá. Také mě zajímalo, jaký názor mají občané na oblast cestovního ruchu a památkové péče ve městě. Vytvořila jsem proto jednoduchý dotazník, který byl předložen občanům města, aby vyjádřili svůj názor. Vyplněné dotazníky byly poté zpracovány a vyhodnoceny. Výsledky, které vyplynuly z výzkumu, jsou podrobně popsány v této práci. V závěru této práce bych na základě výsledků výzkumu navrhla nějaká doporučení, která by bylo možné provést ke zlepšení situace v oblasti cestovního ruchu města Zlína a okolí. Ráda bych na tomto místě také poděkovala vedoucímu své bakalářské práce, panu Mgr. Miroslavu Maradovi, za cenné informace a rady, které mi při zpracovávání práce poskytoval. Dále také patří poděkování panu akademickému malíři Vladimíru Netoličkovi, který mi také poskytl mnoho cenných a užitečných informací. Věřím, že tato práce bude v oblasti cestovního ruchu velmi užitečná a poskytne názory a cenné rady pro další rozvoj cestovního ruchu ve Zlíně a okolí.

OBSAH 0

Úvod ................................................................................................................. 12

1

Teoretická část ................................................................................................ 14

1.1

Obecný význam cestovního ruchu v ČR .......................................................... 14

1.1.1 Význam cestovního ruchu ve Zlíně a okolí ...................................................... 17 1.2

Historie města ................................................................................................... 18

1.3

Současnost ........................................................................................................ 19

1.3.1 Základní informace o městě.............................................................................. 19 1.3.2 Členění města.................................................................................................... 20 1.4

Obyvatelstvo ..................................................................................................... 20

1.4.1 Významné osobnosti ......................................................................................... 21 1.5

Průmysl ............................................................................................................. 22

1.6

Zemědělství....................................................................................................... 22

1.7

Doprava............................................................................................................. 23

1.8

Kultura a sport .................................................................................................. 24

1.8.1 Partnerská města ............................................................................................... 26 1.9

Památková ochrana a péče ................................................................................ 26

1.9.1 Ochrana a péče o památky ve městě ................................................................. 27 1.9.2 Významné památky a zajímavosti města .......................................................... 27 1.10

Materiálně-technické vybavení pro cestovní ruch ............................................ 33

2

Praktická část .................................................................................................. 37

2.1

Marketingový výzkum ...................................................................................... 37

2.1.1 Zaměření marketingového výzkumu ................................................................ 37 2.1.2 Zdroje výzkumu a způsob vypracování ............................................................ 37 2.2

Výsledky marketingového výzkumu ................................................................ 39

2.3

Zhodnocení marketingového výzkumu ............................................................ 52

2.4

Rady a doporučení pro další rozvoj cestovního ruchu ve městě ...................... 54

3

Závěr ................................................................................................................ 57

4

Soupis bibliografických citací ........................................................................ 58

5

Přílohy .............................................................................................................. 59

Seznam obrázků Úvodní obrázek - http://www.zlin.estranky.cz (13. 11. 2008) Obrázek 1: Panorama města Zlína - http://mesta.turistik.cz (2. 11. 2008) ................. 13 Obrázek 2: CHKO Beskydy - www.beskydyochranaprirody.cz (16. 11. 2008) ........ 14 Obrázek 3: Staré náměstí Míru - www.zlin.estranky.cz (13. 11. 2008) ..................... 18 Obrázek 4: Znak města - www.wikipedia.cz (20. 11. 2008) ...................................... 20 Obrázek 5: Vlajka města - www.wikipedia.cz (20. 11. 2008).................................... 20 Obrázek 6: Tomáš Baťa - www.quido.cz/osobnosti/bata.htm (18. 11. 2008) ............ 21 Obrázek 7: František Bartoš - www.frantisekbartos.cz (18. 11. 2008) ...................... 21 Obrázek 8: Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle odvětví… www.regionalnirozvoj.cz (21. 11. 2008) ................................................. 23 Obrázek 9: Doprava ve městě - http://mesta.turistik.cz/zlin.htm (20. 11. 2008)........ 24 Obrázek 10: Ulice Dlouhá - http://mesta.turistik.cz/zlin.htm (20. 11. 2008) ............. 24 Obrázek 11: Zlínská radnice - http://mesta.turistik.cz/zlin.htm (20. 11. 2008) .......... 28 Obrázek 12: „21“ - http://www.vychodni-morava.cz (17. 11. 2008) ......................... 28 Obrázek 13: Zlínský zámek - www.vychodni-morava.cz (15. 11. 2008) .................. 29 Obrázek 14: Kříž na Lesním hřbitově - www.mestozlin.cz (21. 11. 2008)................ 30 Obrázek 15: Baťovské domky - http://st.vse.cz (21. 11. 2008) .................................. 31 Obrázek 16: Baťova vila - www.batova-vila.cz (19. 11. 2008) ................................. 32 Obrázek 17: Koliba U Černého medvěda - www.koliba-zlin.cz (29. 11. 2008) ........ 36 Seznam tabulek Tabulka 1: Počet a struktura hostů v hromadných ubytovacích zařízeních… ........... 15 Tabulka 2: Počet přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních… .................. 16 Tabulka 3: Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních podle kategorie… ............. 16 Tabulka 4: Devizové příjmy, výdaje a saldo z cestovního ruchu… ........................... 17 Tabulka 5: Vztah respondentů k městu ...................................................................... 39 Tabulka 6: Délka pobytu občanů v tomto městě (trvale nebo přechodně) ................. 40 Tabulka 7: Povědomí občanů o MPZ ......................................................................... 41 Tabulka 8: Máte představu, jaké výhody to Vašemu městu přináší? ......................... 42 Tabulka 9: Máte představu, jaké nevýhody to Vašemu městu přináší? ..................... 43 Tabulka 10: Setkal(a) jste se již někdy při jednání s úřady s tím, že část Vašeho města je prohlášena MPZ?.......................................................................................... 44 Tabulka 11: Domníváte se, že prohlášení části Vašeho města MPZ bylo pro Vaše

město přínosem? ......................................................................................................... 45 Tabulka 12: Máte představu, čeho se týká Program regenerace městských památkových rezervací a zón? .................................................................................... 46 Tabulka 13: Setkal(a) jste se ve Vašem městě s lidmi, kteří si přijeli prohlédnout historické části města? ................................................................................................ 47 Tabulka 14: Starají se představitelé města o problémy spojené s památkovou ochranou?.................................................................................................................... 48 Tabulka 15: Pocity občanů z života ve městě............................................................. 49 Tabulka 16: Návrhy občanů na zlepšení situace ve městě a přilákání více turistů .... 50 Tabulka 17: Pohlaví .................................................................................................... 51 Tabulka 18: Věk ......................................................................................................... 51 Tabulka 19: Vzdělání.................................................................................................. 51 Tabulka 20: Kde pracujete? ........................................................................................ 52 Tabulka 21: Zaměstnání ............................................................................................. 52 Seznam grafů Graf 1: Vztah respondentů k městu ............................................................................ 39 Graf 2: Délka pobytu občanů v tomto městě (trvale nebo přechodně) ....................... 40 Graf 3: Povědomí občanů o MPZ ............................................................................... 41 Graf 4: Máte představu, jaké výhody to Vašemu městu přináší? ............................... 42 Graf 5: Máte představu, jaké nevýhody to Vašemu městu přináší? ........................... 43 Graf 6: Setkal(a) jste se již někdy při jednání s úřady s tím, že část Vašeho města je prohlášena MPZ? .................................................................................................... 44 Graf 7: Domníváte se, že prohlášení části Vašeho města MPZ bylo pro Vaše město přínosem? ......................................................................................................... 45 Graf 8: Máte představu, čeho se týká Program regenerace městských památkových rezervací a zón? .................................................................................... 46 Graf 9: Setkal(a) jste se ve Vašem městě s lidmi, kteří si přijeli prohlédnout historické části města? ................................................................................................ 47 Graf 10: Starají se představitelé města o problémy spojené s památkovou ochranou?.................................................................................................................... 48 Graf 11: Pocity občanů z života ve městě .................................................................. 49 Graf 12: Návrhy občanů na zlepšení situace ve městě a přilákání více turistů .......... 50

0

ÚVOD

Cestovní ruch je jak u nás v České republice, tak i ve světě důležitou součástí každodenního života. Lidé odjakživa cestují z různých důvodů – za prací, poznáním, na návštěvu příbuzných a z mnoha dalších důvodů. Když nebudeme brát v potaz dojíždění za prací nebo návštěvu příbuzných (což se ani za cestovní ruch nedá považovat), zůstává nám poznání. Člověk je tvor zvídavý, a proto rád poznává nová místa, kultury, zvyklosti, nové lidi a další. Cestování za poznáním je důležitým a významným zdrojem financí do státních i městských rozpočtů. V některých částech České republiky se cestovní ruch vyvíjí velmi dobře, a to hlavně díky vhodné poloze daných míst, množství památek a oblíbenosti u turistů. Některé oblasti jsou na tom poněkud hůř. Mají menší možnosti, co mohou nabídnout turistům – jsou v hůře dostupné oblasti, mají nedostatek kulturních a historických památek, je tam zničená příroda a další problémy. Pokud tam lidé chtějí rozvíjet cestovní ruch, často musí vymýšlet způsoby, jak vlastně turisty do daných míst přitáhnout a na jaké zajímavé aktivity je nalákat. Tohle je i případ města Zlína. Vždy to bylo město spíše průmyslově a obchodně zaměřené. Cestovní ruch jako takový se příliš nerozvíjel a turisté a návštěvníci sem příliš nejezdili. V dnešní době tomu není o mnoho jinak. Město se dále rozvíjí spíše průmyslovým směrem. Ale také se snaží nalákat turisty a pomalu rozvíjet cestovní ruch. Vytvářejí se různé projekty na podporu cestovního ruchu a město se také snaží navazovat spolupráci s ostatními turisticky významnými městy v okolí (například Luhačovice). Vzhledem k tomu, že ve Zlíně se kromě unikátního souboru funkcionalistické architektury nenachází příliš mnoho dalších významných památek, snaží se vedení města přilákat turisty na akce pořádané ve městě a nejbližším okolí. Pomalu se zde také rozvíjejí služby a zařízení, které jsou důležité pro rozvoj cestovního ruchu. Je také ale důležité, aby samotní občané daného města měli zájem na zvýšení přílivu turistů a návštěvníků, kteří by sem přijížděli za památkami a zábavou. Pokud by občané neměli zájem o rozvoj cestovního ruchu, byla by marná snaha cokoli budovat a rozvíjet. Proto je nutné při jakémkoli plánovaném rozvoji zjistit, zda vůbec bude reálné do něčeho takového investovat. V oblasti cestovního ruchu je nutné, aby se neustále inovovalo, investovalo do rozvoje a pokud možno hlavně do oprav historických 12

památek. Pokud totiž turisté přijedou na dané místo vícekrát a zjistí, že tam nic nového neuvidí nebo nezažijí, ztratí o místo zájem a časem se stane pro turismus neperspektivní. To by ovšem nebylo dobré, a proto se jak vedení, tak občané města musí stále snažit, aby město bylo zajímavé, konaly se zde zajímavé nebo důležité akce a události. Určitě to bude pro město přínosem a turisté se sem časem jen pohrnou.

Obrázek 1: Panorama města Zlína

13

1

TEORETICKÁ ČÁST

1.1

Obecný význam cestovního ruchu v ČR

Cestovní ruch je v České republice velmi důležitým pojmem. Je zde mnoho krásných míst, památek a zákoutí, které hromadně navštěvují jak tuzemští, tak zahraniční návštěvníci. Stalo se již pravidlem, že největší zastoupení v počtu přijíždějících turistů má Praha a její nejbližší okolí. Je to způsobeno tím, že je to hlavní město a současně je zde soustředěno velké množství památek různé historické hodnoty. Město je také velmi dobře vybaveno, co se poskytování služeb týče. Z mnoha provedených průzkumů vyplývá, že hlavně zahraniční turisté mají Českou republiku (a zvláště pak Prahu) velmi rádi a často se sem vracejí. Ale i ostatní města a oblasti by se měly snažit, aby nalákaly co nejvíce turistů a návštěvníků, protože Česká republika má opravdu co nabídnout. Ať už jsou to historické památky, technické památky, chráněné krajinné oblasti a území nebo národní parky. Všechna tato místa jsou svým způsobem krásná a vždy si najdou určitou skupinu cestovatelů, kteří je neváhají navštívit. Důležitou prioritou je rovněž zabezpečení finanční podpory ze strukturálních fondů EU na období 2007 2013 a úspěšné dokončení administrace operačních programů minulého programovacího období. V České republice také funguje Česká centrála Obrázek 2: CHKO Beskydy

cestovního ruchu – CzechTourism, prostřednictvím

které je koordinována propagace České republiky v oblasti cestovního ruchu na domácím a zahraničním trhu. Česká republika se také snaží propagovat formou každoročně pořádaných mezinárodních veletrhů cestovního ruchu. Následující tabulky obsahují základní data o výsledcích cestovního ruchu České republiky za rok 2007 a poskytují informace zejména o počtu příjezdů zahraničních turistů do ČR, délce jejich přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních, a to jak z hlediska návštěvnosti jednotlivých krajů, tak i z hlediska návštěvnosti jednotlivých typů hromadných ubytovacích zařízení. Dále jsou informace o devizových příjmech a výdajích ze zahraničního cestovního ruchu ČR. 14

Z dat obsažených v Tabulce 1 je patrné, že nejnavštěvovanější oblastí v České republice je hlavní město Praha, které počtem hostů v hromadných ubytovacích zařízeních daleko předčí ostatní kraje. Hned za ním na druhém místě je kraj Jihomoravský. V porovnání s ostatními kraji je Zlínský kraj šestým nejméně navštěvovaným krajem a většinu hostů tvoří právě rezidenti. Tabulka 1: Počet a struktura hostů v hromadných ubytovacích zařízeních podle krajů za 1. – 4. čtvrtletí 2007 Struktura hostů podle krajů (%)

Počet hostů celkem Kraj Celkem Hl. město Praha

z toho nerezidenti podíl na celku počet hostů (%)

celkem

z toho nerezidenti

4 480 115

4 005 879

89,4

34,6

60,0

Středočeský

712 385

204 515

28,7

5,5

3,1

Jihočeský

980 898

316 424

32,3

7,6

4,7

Plzeňský

515 771

168 953

32,8

4,0

2,5

Karlovarský

678 421

472 101

69,6

5,2

7,1

Ústecký

376 835

148 048

39,3

2,9

2,2

Liberecký

708 623

211 908

29,9

5,5

3,2

Královéhradecký

910 323

289 096

31,8

7,0

4,3

Pardubický

390 099

64 893

16,6

3,0

1,0

Vysočina

419 877

63 140

15,0

3,2

0,9

1 177 690

431 693

36,7

9,1

6,5

Olomoucký

436 150

93 519

21,4

3,4

1,4

Zlínský

532 761

78 008

14,6

4,1

1,2

Moravskoslezský

643 948

132 223

20,5

5,0

2,0

12 963 896

6 680 400

51,5

100,0

100,0

Jihomoravský

ČR celkem

Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj, ČSÚ

Z Tabulky 2 je patrné, že co se týče počtu přenocování, opět jasně vítězí hlavní město Praha a většinu přenocování tvoří nerezidenti. Tito převažují ještě v Karlovarském kraji. Ostatní kraje zaznamenávají také poměrně vysokou účast nerezidentů, ale stále tu převažují rezidenti.

15

Tabulka 2: Počet přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních podle krajů za 1. – 4. čtvrtletí 2007 Počet přenocování Kraj

celkem

z toho nerezidenti

Hl. město Praha

12 183 567

11 194 157

Středočeský

2 063 351

559 623

Jihočeský

3 132 040

782 202

Plzeňský

1 578 421

456 417

Karlovarský

4 380 303

3 157 512

Ústecký

1 247 579

436 918

Liberecký

2 526 089

833 959

Královéhradecký

3 499 560

1 154 910

Pardubický

1 166 025

205 348

Vysočina

1 143 199

210 710

Jihomoravský

2 352 138

781 059

Olomoucký

1 690 447

242 405

Zlínský

1 844 820

253 549

Moravskoslezský

2 039 063

346 138

ČR celkem

40 846 602

20 614 907

Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj, ČSÚ

Ve třetí tabulce vidíme srovnání, jak moc jsou která ubytovací zařízení navštěvována rezidenty a nerezidenty a jak dlouho se zdržují. Největší zastoupení mají ostatní hotely a pensiony, které nejsou zahrnuty v předchozích dvou kategoriích. Ale můžeme vidět, že hosté – nerezidenti – dávají důraz na kvalitu ubytovacích zařízení a často volí čtyř a pětihvězdičkové hotely. Poměrně hodně jsou zastoupeny také kempy, ale jak je vidět, jsou navštěvovány především rezidenty. Tabulka 3: Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních podle kategorie ubytovacího zařízení za 1. – 4. čtvrtletí 2007 Počet hostů celkem Hromadná ubytovací zařízení celkem Hotely a podobná zařízení celkem

Počet přenocování

z toho nerezidenti

celkem

z toho nerezidenti

12 963 896

6 680 400

40 846 602

20 614 907

9 894 720

6 098 253

27 049 761

17 834 759

765 946

699 119

1 937 043

1 823 520

v tom hotely *****

16

hotely ****

2 695 477

2 211 457

7 351 624

6 475 670

ostatní hotely a pensiony

6 433 297

3 187 677

17 761 094

9 535 569

3 069 176

582 147

13 796 841

2 780 148

1 040 465

185 505

2 784 435

549 017

477 115

55 703

1 865 652

207 319

1 551 596

340 939

9 146 754

2 023 812

Ostatní hromadná ubytovací zařízení celkem v tom kempy chatové osady a turistické ubytovny ostatní zařízení jinde nespecifikovaná

Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj, ČSÚ Tabulka 4 ukazuje, jaké jsou příjmy a výdaje v oblasti cestovního ruchu. Můžeme vidět, že příjmy o mnoho převyšují výdaje, což je velmi pozitivní jev. Je také ale pravdou, že do této oblasti se musí neustále investovat a vše se musí rozvíjet a inovovat, aby turisté a návštěvníci neztratili zájem a neustále se do České republiky vraceli, případně pozitivními ohlasy lákali další potencionální návštěvníky.

Tabulka 4: Devizové příjmy, výdaje a saldo z cestovního ruchu za 1. – 4. čtvrtletí 2007

absolutně v mil. Kč nominální index v Kč

1)

Příjmy

Výdaje3)

Saldo

133 772,3

73 450,3

60 322,0

107,7

118,1

97,2

index spotřeb. cen

102,8

102,8

102,8

objemový index v Kč2

104,8

114,9

94,6

absolutně v mil. EUR

4 820,1

2 648,4

2 171,7

109,9

120,6

99,1

6 618,1

3 643,5

2 974,6

119,9

131,8

108,0

nominální index v EUR absolutně v mil. USD nominální index v USD

pozn.: 1) Nominální index v Kč je ovlivněn vývojem devizového kurzu 2) Objemový index je očištěn od vlivu inflace a kursových změn 3) Podle metodiky MMF Podíl příjmů na exportu 2007 = 5,4 %, na HDP = 3,8 %

Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj, ČSÚ

1.1.1 Význam cestovního ruchu ve Zlíně a okolí Město Zlín bylo odjakživa spíše průmyslovým a obchodním centrem než lákadlem pro turisty a návštěvníky. Ani v minulosti Zlín nepatřil k městům, jejichž historie a vývoj jsou založeny na bohaté historické minulosti a množství památek z významných historických slohů. Vzhled města a jeho vývoj byl dán hlavně rozvojem Baťových závodů na výrobu obuvi od roku 1894. Je pravdou, že teprve Tomáš Baťa dal Zlínu jeho nezaměnitelnou podobu. Většina budov a domů vznikala k rozvoji jeho obuvnických 17

závodů nebo jako bydlení pro dělníky (tzv. baťovské domky). Dnes je velké množství těchto budov součástí Městské památkové zóny Zlín. Bohužel ale tato zóna nezaujímá v rámci cestovního ruchu tak významné místo, jako stejný typ památkové oblasti v jiných městech. V dnešní době se toho moc nezměnilo. Baťovy závody už sice ve Zlíně nefungují, ale místo toho se zde rozvíjí mnohé další druhy průmyslu a obchodu. Město Zlín se prezentuje především jako obchodní a průmyslové centrum. Ale nesmíme zapomenout ani na poměrně důležitý význam tohoto města v kulturním a sportovním dění. Láká především množstvím festivalů, koncertů a významných sportovních utkání a událostí. Většina turistů a návštěvníků, kteří do Zlína zavítají, vyhledává převážně kulturní a sportovní události. Za památkami jezdí spíše do okolí Zlína, a to nepříliš často. Proto by bylo dobré, aby se trochu víc propagoval Zlín jako celek i s jeho historickými památkami. 1.2

Historie města

Když se řekne Zlín, většina z nás si okamžitě vybaví dva pojmy – Baťa a Gottwaldov. Je pravdou, že tohle jsou v historii dva nejznámější a možná i nejdůležitější body vývoje města Zlína. Ale tohle město má mnohem bohatší a docela zajímavou historii. První písemná zmínka o Zlínu se datuje do roku 1322. V té době byl Zlín řemeslnickocechovním střediskem okolního valašského osídlení a až do konce 19. století se Zlín příliš nelišil od jiných malých valašských středisek. Město se v 19. století nacházelo na rozhraní tří moravských národopisných oblastí Hané, Valašska a Slovácka. Nejblíže měl ale svým charakterem k Valašsku. Zlín byl sídlem panství, přičemž další panské sídlo se nacházelo v tehdy samostatném městečku Malenovice, které je dnes městskou částí Zlína. Po zřízení okresů v roce 1850 byl Zlín přičleněn

k

soudnímu

okresu

Napajedla

a politickému okresu Uherské Hradiště. V roce 1894 zde založil svou obuvnickou firmu podnikatel Tomáš Baťa. Během několika let se stala prosperujícím

a

rychle

rostoucím

podnikem.

Do města se začalo stěhovat mnoho lidí, kteří sem Obrázek 3: Staré náměstí Míru

přicházeli za prací především z Valašska, Slovácka 18

a Hané, ale také z různých vzdálenějších oblastí tehdejšího Československa. Počet obyvatel stále narůstal a v letech 1910–1938 se zvýšil na desetinásobek, z 3 600 na 38 000. Po roce 1926 se Zlín stal moderním městským centrem. Tomáš Baťa pozval do Zlína mnoho renomovaných architektů (např. Le Corbusier, Gahura, Karfík atd.), a město pomalu měnilo tvář v aglomeraci plnou funkcionalistické architektury. Rostly kolonie typických „baťovských“ staveb – rodinných domků, ale také výškových domů. Nejproslulejší stavbou z té doby je 77,5 m vysoký mrakodrap „Jednadvacítka“ – tehdejší sídlo ředitelství firmy Baťa, známé například „pojízdnou“ kanceláří ředitele firmy (z let 1937 a 1938). Za 2. světové války (1944), bylo město bombardováno. Již v roce 1945 byly Baťovy závody znárodněny. Od 1. ledna 1949 bylo město přejmenováno na Gottwaldov podle prvního komunistického prezidenta Československa Klementa Gottwalda. Tentýž rok se město stalo sídlem Gottwaldovského kraje, který ale neměl dlouhého trvání a zanikl při další reformě státní správy v roce 1960, kdy byl okres Gottwaldov začleněn do Jihomoravského kraje se sídlem v Brně. Ve 30. letech vznikly zlínské filmové ateliéry, které proslavili svými animovanými díly především Karel Zeman a Hermína Týrlová. Po roce 1968 začala výstavba největšího zlínského panelového sídliště Jižní svahy, které bylo dokončeno až v 80. letech. V prosinci 1989 navštívil Gottwaldov Tomáš Baťa mladší a bylo rozhodnuto o navrácení původního názvu Zlín, k čemuž došlo 15. prosince 1989. V roce 1990 se Zlín stal statutárním městem. V 90. letech docházelo ve městě k rozvoji soukromého podnikání, ale zároveň také zanikly některé významné průmyslové závody – např. obuvnický podnik Svit – nástupce Baťovy firmy. V roce 2001 byla založena Univerzita Tomáše Bati a vznikl samosprávný Zlínský kraj. [8] 1.3

Současnost

1.3.1 Základní informace o městě Město Zlín se nachází na východní Moravě v údolí podél řeky Dřevnice v malebné krajině na rozhraní Hostýnských a Vizovických vrchů. Zlín je statutárním městem Zlínského správního obvodu a také centrem Zlínského kraje. Můžeme říci, že se nachází prakticky uprostřed jak Zlínského obvodu, tak také relativně uprostřed celého Zlínského kraje.

19

Zlín se rozkládá na celkové ploše 11 085 ha a žije zde 78 066 obyvatel. [7] Průměrná nadmořská výška města je přibližně 230 m. n. m. Město má svůj vlastní znak a svou vlajku (viz obrázky). [1] Město si v řádných volbách volí své zastupitelstvo. Nejvyšším zástupcem města je primátor. V současné době je primátorkou města PhDr. Irena Ondrová.

Obrázek 5: Vlajka města Obrázek 4: Znak města

1.3.2 Členění města Zlín se člení na 16 katastrálních území a 17 místních částí. Katastrální území jsou: Jaroslavice u Zlína, Klečůvka, Kostelec u Zlína, Kudlov, Lhotka u Zlína, Louky nad Dřevnicí, Lužkovice, Malenovice u Zlína, Mladcová, Příluky u Zlína, Prštné, Salaš u Zlína, Štípa, Velíková, Zlín, Želechovice nad Dřevnicí. Místní části jsou většinou totožné s katastrálními územími. Pouze Lhotka u Zlína zahrnuje místní části Lhotka a Chlum, protože je místních částí o jednu více. Přibližně od roku 1990 narůstá mezi občany některých okrajových částí Zlína nespokojenost se správou města, jejímž důsledkem bylo osamostatnění několika bývalých částí Zlína (Březnice, Ostrata, Lípa, Tečovice a Hvozdná) a sílí požadavky na přeměnu Zlína v územně členěné statutární město se samosprávnými městskými částmi, čemuž se však magistrát brání. O osamostatnění v nedávné době usilovali zejména obyvatelé Želechovic nad Dřevnicí, kteří si v místním referendu v květnu 2008 odhlasovali odtržení od Zlína. Toto nabude platnosti k 1. lednu 2009. [6] 1.4

Obyvatelstvo

Už v dřívějších dobách se do Zlína sjížděli obyvatelé z různých koutů republiky, aby mohli pracovat v Baťových závodech. Tím se také Zlín začal velmi rozvíjet a z malého 20

městečka se stalo dnešní statutární město. Většina obyvatel žije ve městě, ale poslední dobou je trend, že se lidé stěhují na okraje nebo úplně na vesnice. Je to z důvodu vysoké ceny bytů ve městě, ale také z důvodů, že lidé chtějí pryč z města. V současné době je obyvatelstvo ve Zlíně převážně české národnosti. Nalezneme tu také velké množství Slováků, kteří už převážně splynuli s místním obyvatelstvem. Vyskytují se tu ale v poměrně velkém počtu i národnostní menšiny. Je to hlavně menšina Vietnamská a Romská. Bohužel ani Zlínu se občas nevyhnou nějaké problémy, týkající se těchto menšin. Ale jsou v poměrně malém měřítku. 1.4.1 Významné osobnosti Stejně jako v jiných městech, velkých nebo malých, i ve Zlíně se narodila spousta známých a významných osobností. Bohužel ale ve Zlíně není až tolik možností na prosazení se, tak celá řada z nich odešla do větších měst (Praha, Brno atd.). Mnozí ale město Zlín velmi proslavili v různých oborech. Jmenujme si proto alespoň některé. Baťa, Tomáš - *3. 4. 1876 ve Zlíně, +12. 7. 1932 v Otrokovicích; založil ve Zlíně obuvnický závod, který ve 30. letech zapříčinil prudký rozvoj města Gahura, F. Lydie - *10. 10. 1891 ve Zlíně, +13. 9. 1958 v Brně; akademický architekt, sochař, vědecký pracovník, ve 20. letech se významně podílel na architektonickém rozvoji města Zlína Bartoš, František - *16. 3. 1837 v Mladcové, +11. 6. 1909 v Mladcové; jeden z našich nejpřednějších jazykozpytců, dialektolog

Obrázek 6: Tomáš Baťa

Obrázek 7: František Bartoš

Další významní rodáci: Felix Slováček (saxofonista, hudební skladatel a dirigent), Jan Antonín Pitínský (dramatik, režisér, autor scénářů a knihovník), Hana Andronikova (spisovatelka), Věra Galatíková (divadelní, filmová a televizní herečka), Ilja Prachař (herec, dramatik), Josef Abrhám (divadelní, filmový a televizní herec), Petr Čajánek 21

(hokejista), Roman Čechmánek (hokejový brankář), Tomáš Dvořák (atlet), Roman Hamrlík (hokejista), Olga Charvátová (bývalá lyžařka), Benjamin Kuras (spisovatel), Jiří Novák (tenista), Karel Rachůnek (hokejista), Sir Tom Stoppard (nar. Jako Tomáš Straussler – britský dramatik), Ivana Trump (lyžařka, americká podnikatelka, bývalá manželka Donalda Trumpa), Jan Hraběta (herec). Ve Zlíně také žije a žila spousta významných osobností, které se podílely na proslavení města Zlína v České republice a kolikrát také ve světě. Jsou to například: Jan Antonín Baťa (podnikatel, vlastník Baťových závodů od roku 1932, pokračovatel Tomáše Bati), Zdeněk Miler (autor kreslených filmů, pracoval ve Zlínských filmových ateliérech), Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund (legendární cestovatelé), Hermína Týrlová (režisérka a producentka ve Zlínských filmových ateliérech), Emil Zátopek (atlet, olympijský vítěz), Karel Zeman (režisér a producent ve Zlínských filmových ateliérech), Otto Wichterle (vědec, pracoval ve výzkumném ústavu Baťových závodů). 1.5

Průmysl

Odvětví průmyslu je ve Zlíně odjakživa velmi silně zastoupeno. Rozvoj v této oblasti nastartoval už Tomáš Baťa, když ve Zlíně založil továrnu na výrobu obuvi. Zlín se začal průmyslově velmi rozvíjet a brzy následovaly další průmyslová odvětví. Velmi rozšířeným odvětvím ve městě je strojírenství a gumárenský průmysl. Najdeme zde také zastoupení stavebních firem. Z největších podniků, které ve Zlíně působí, můžeme jmenovat například ZPS (v dnešní době rozprodáno a rozděleno na více menších podniků), IGTT, Tescoma a mnoho dalších. O oblast Zlína je v poslední době velký zájem u investorů. Na okrajích se budují průmyslové zóny (např. Příluky) a také se zvyšuje počet velkých nákupních center. 1.6

Zemědělství

Zemědělství ve městě Zlín a jeho nejbližším okolí nemá příliš velký význam, zejména vzhledem k půdním a klimatickým podmínkám. Tato oblast se řadí spíše k méně zastoupeným v tomto odvětví. Když bychom pro větší názornost porovnali celý okres Zlín s ostatními okresy v České republice, řadí se Zlínsko na poslední příčky. Názornou

22

ukázkou je i Obrázek 8, který znázorňuje ekonomicky aktivní obyvatelstvo v oblasti zemědělství, lesnictví a rybářství. V roce 2005 tvořila zemědělská půda v okrese Zlín 46,2 % celkové rozlohy okresu. Ne všechny zemědělské plochy jsou ale využívány ke svému účelu. [12] Podle statistik ČSÚ se zemědělskou činností na Zlínsku zabývá 519 organizací. V porovnání se zastoupením průmyslu je to poměrně málo.

Obrázek 8: Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle odvětví: Zemědělství, lesnictví a rybářství (údaje z roku 2001)

Plodiny, které se převážně pěstují v této oblasti, jsou například kukuřice, pšenice, řepka olejná, mák a další drobné zemědělské plodiny. Poměrně rozšířený je chov skotu, i když jeho produkty se chovatelům v poslední době těžko prodávají. Chovají se především krávy, prasata, ovce a drůbež. Významnou část zemědělství tvoří také ovocnářství, které produkuje ovoce jak čerstvé, tak sušené. Nejvíce zastoupené jsou jablka, hrušky a švestky. 1.7

Doprava

Město Zlín není umístěno přímo na některém z důležitých dopravních uzlů, leží relativně stranou od hlavních dopravních tahů. Důvodem je to, že se začalo více rozvíjet 23

až ve 20. století, kdy již existovala hlavní železniční síť. Dalším důvodem může být i to, že se vinou 2. světové války neuskutečnily dopravní projekty plánované firmou Baťa. Také za to trošku může rozpad Československa (1993), kdy se Zlínsko stalo pohraniční oblastí, a rozvoj dopravních tras v tomto Obrázek 9: Doprava ve Zlíně

regionu se dostal na okraj zájmu centrálních orgánů. V mnoha

městech

v České

republice

funguje

městská hromadná doprava (MHD). Stejně tak ve Zlíně. MHD spojuje hlavní dopravní tepnu Zlín-Otrokovice a dále pak spojuje Zlín s jeho vzdálenějšími městskými částmi. Je zajišťována nejmodernějšími nízkopodlažními trolejbusy a autobusy. Svou úlohu plní také starší autobusy a trolejbusy, ale těch už je v provozu minimum. Ve státní svátky, o prázdninách nebo při významných událostech je také v provozu linka, která je obsluhována historickým trolejbusem. S ostatními městy v České republice a některými i v zahraničí, je město spojeno pravidelnou linkovou autobusovou dopravou. Co se týče silniční sítě, v současnosti je město propojeno od východu na západ silnicí I/49. Silnice kopíruje osu Otrokovice – Valašská Polanka (Vsetínsko). Ve Zlíně v menším měřítku funguje také železniční doprava. Město sice neleží na žádném významném Obrázek 10: Ulice Dlouhá

železničním tahu, ale rovnoběžně s hlavní silnicí I/49

vede jednokolejná trať Otrokovice – Vizovice. [6, 19] 1.8

Kultura a sport

Protože Zlín nemá příliš historických památek a lákadel, která by byla turisticky zajímavá, snaží se návštěvníky přilákat i jinými způsoby. Město Zlín má bohatý kulturní a sportovní život. Pořádá se zde mnoho kulturních akcí, festivalů, divadelních i filmových představení, koncertů, výstav a dalších akcí.

24

Z těch nejzajímavějších, které se konají přímo ve Zlíně, je nutné zmínit tyto: Mezinárodní filmový festival pro děti a mládež Mezinárodní soutěž hraných a animovaných filmů pro děti a mládež se koná každoročně na konci května a začátkem června. V programu nechybí také přehlídka dokumentárních filmů pro mládež, retrospektivní a informativní sekce či přehlídka hraných filmů ze zemí Visegrádu. Záštitu nad festivalem každoročně přebírá Ministr kultury České republiky, Česká komise pro UNESCO a Český výbor pro UNICEF. Setkání – Stretnutie Mezinárodní divadelní festival s vyhraněnou dramaturgickou koncepcí, s jednoznačnou orientací na konfrontaci a podporu původní dramatické a inscenační tvorby. Festival dramatických novinek je svým zaměřením jediný svého druhu v České republice i na Slovensku a patrně i ve středoevropském kulturním prostoru. Neznámá země - festival o cestování, poznávání a sbližování kultur Zlínské besedování - mezinárodní festival tance a muziky Zlíntalent - přehlídka a soutěž mladých zpěváků Festival dechových orchestrů a folklórních souborů, Mezinárodní dirigentské kurzy, Harmonie Moravie Ale nejen ve Zlíně se konají různé kulturní akce. Také v jeho nejbližším okolí mohou návštěvníci zhlédnout spoustu zajímavých událostí. V jednotlivých městech jsou to například: Luhačovice – Otevírání pramenů (zahájení lázeňské sezóny), Literární Luhačovice (mezinárodní setkání spisovatelů), Letní houslové kurzy Václava Hudečka, Janáček a Luhačovice Vizovice – Masters of Rock (mezinárodní rockový festival), Valašský frgál (folklórní festival), Vizovické Trnkobraní Mnoho zlínských rodáků se proslavilo také v oblasti sportu. Každoročně se zde pořádá mnoho sportovních klání. Ať už se jedná o pravidelná hokejová či fotbalová utkání, nebo o mnoho různých dalších sportovních klání. Město Zlín má svůj hokejový klub (HC RI Okna Zlín) a fotbalový klub (FC Tescoma Zlín). Důležité jsou také kluby 25

volejbalové, basketbalové, tenisové, florbalové a mnoho dalších. Mnoho z nich už zaznamenalo úspěchy i na mezinárodní úrovni. Asi nejdůležitější a nejznámnější sportovní akcí, která se ve Zlíně a jeho okolí koná, je Barum Rally Zlín. Barum Rally Zlín Barum Rally Zlín má dlouholetou tradici. Rallye sport je v České republice nesmírně populární sportovní odvětví, o čemž svědčí velké zástupy motoristických fandů podél trati rychlostních zkoušek, neboť kolem trati se schází až 200 000 nadšených příznivců motorismu. Automobilová rally, která má centrum ve Zlíně, je od roku 1983 součástí mistrovství Evropy jezdců a od roku 2002 patří mezi elitní rally šampionátu starého kontinentu. V průměru se této rally účastní přes 100 posádek z více než 10 evropských států. 1.8.1 Partnerská města K udržování a rozvoji cestovního ruchu patří také rozvíjení a udržování kontaktů v zahraničí. Proto také Zlín má uzavřených několik partnerství se zahraničními městy. Společně pořádají různé akce na podporu cestovního ruchu, vzájemně se navštěvují zástupci v oblasti cestovního ruchu a vyměňují si důležité informace a zdroje. Mezi partnerská města Zlína patří: Německo – Altenburg, Limbach-Oberfrohna, Nizozemsko – Groningen, Polsko – Chorzóv, Belgie – Izegem, Francie – Romans, Itálie – Sesto San Giovanni, Slovensko – Trenčín 1.9

Památková ochrana a péče

Na území České republiky se nachází velké množství oblastí, míst a památek, které je nutno chránit, aby se zachovaly pro další generace. Všeobecně je památková ochrana a péče v České republice řešena vyhlašováním území s různým stupněm památkové ochrany. Jsou to například národní parky, přírodní rezervace, chráněná krajinná území, přírodní památky, národní památky atd. Co se týče měst, jedná se převážně o městské památkové rezervace a městské památkové zóny. Tyto oblasti jsou vyhlašovány Ministerstvem kultury, které se také stará a dohlíží na dodržování pravidel, která jsou touto ochranou daná.

26

1.9.1 Ochrana a péče o památky ve městě Přímo ve městě Zlíně se setkáme pouze s jedním typem stupně památkové ochrany. Je to Městská památková zóna. A co si vlastně pod pojmem Městská památková zóna představíme? Je to území sídelního útvaru nebo jeho části s menším podílem kulturních památek, historického prostředí nebo část krajinného celku, které vykazují významné kulturní hodnoty a jsou zde určeny podmínky její ochrany. To znamená, že veškeré nové stavby, přístavby, stavební úpravy, drobné stavby, úpravy stavebního charakteru na pozemcích, které jsou v této zóně, podléhají správnímu řízení. V jeho průběhu je záměr stavebníka konzultován s odborným garantem Národního památkového ústavu a po jeho vyjádření vydá Odbor kultury Magistrátu města Zlína závazné stanovisko, které určuje podmínky závazné pro provedení zamýšlených stavebních úprav nebo stavby. [8] Na území správního obvodu města Zlína se nacházejí dvě vyhlášené Městské památkové zóny – MPZ Zlín a MPZ Fryšták. Má práce a následný výzkum je zaměřen hlavně na MPZ Zlín, protože je přímo součástí města a tvoří ji některé části města, významné stavby a budovy. Byla vyhlášena kvůli jedinečnosti zlínské funkcionalistické architektury. V MPZ Zlín jsou zahrnuty všechny významné budovy a stavby, které svou architekturou uchovávají jednotný vzhled celého města. 1.9.2 Významné památky a zajímavosti ve městě Zlín nabízí návštěvníkům jedinečnou podívanou díky nezaměnitelné podobě své architektury. Budovy, které byly vystavěny v době „Baťovy éry“, se vyznačují hlavními znaky – nosným železobetonovým skeletem o standardním modulu 6,15 x 6,15 m a výplněmi z režného cihlového zdiva, případně skla. Tato skutečnost příznivě určila stylovou jednolitost města a propůjčila zlínským stavbám výraznou originalitu, spočívající především v jejich nezaměnitelnosti s jinými architektonickými objekty v České republice nebo v zahraničí. Kromě těchto typických zlínských budov najdeme ve Zlíně i další architektonické památky jiných a mnohem starších slohů. Celkově můžeme říci, že se ve Zlínské aglomeraci objevují 3 historická období urbanistického a stavebního řešení města,

27

že zde svá díla zanechala gotika, renesance, barok i moderní, zejména funkcionalistická, architektura. Radnice Zlínská radnice se nachází na náměstí Míru ve Zlíně. Stojí na místě původní radnice, která v minulosti vyhořela. Stavba byla dokončena v roce 1923, autorem budovy je František Lydie Gahura. V radnici sídlí Magistrát města Zlína a také městské turistické a informační středisko. Nejstarší zmínka o zlínské radnici je z roku 1569. Jednalo se o jednopatrovou budovu na západní straně náměstí. Nově postavena byla v roce 1586. Měla renesanční podobu a jedno její křídlo sloužilo jako zájezdní hostinec. V roce 1920 byla vypsána soutěž na novostavbu zlínské radnice. Vítězným se stal návrh zlínského rodáka architekta Františka L. Gahury. Krátce poté, roku 1921, původní renesanční radnice vyhořela. O rok později byl položen základní kámen nové radnice, která byla Obrázek 11: Zlínská radnice

dokončena v roce 1923. Do dnešní podoby byla radnice dostavěna v letech 1936 - 1937, kdy došlo k její přístavbě

v Bartošově ulici. Dílem architekta a sochaře F. L. Gahury je i socha kováře na severní straně budovy. [8] Mrakodrap „21“ Budova mrakodrapu, alias „Jedenadvacítky“ byla postavena podle projektu Vladimíra Karfíka v roce 1938. Je to 16poschoďová budova s plnou klimatizací, která sloužila jako správní budova Baťových závodů.

Před

2. světovou

válkou

to

byla

nejvyšší

stavba

v Československu. V budově byl umístěn také jedinečný výtah, který Obrázek 12: "21"

sloužil Tomáši Baťovi jako pojízdná kancelář. Výtah měl rozměr 6 x 6 m a měl klimatizaci i umyvadlo. V nedávné době byla budova kompletně rekonstruována a v současnosti je využívána jako sídlo důležitých městských a krajských institucí. Pojízdná kancelář byla zachována a slouží jako atrakce k prohlédnutí pro turisty. V budově také najdeme stálou expozici historie baťových závodů a rozvoje města. [8] 28

Zlínský zámek Původně na místě tohoto zámku stávala tvrz, která byla doložena již v 15. století, kdy zde sídlil rod Tetourů. V 70. letech 16. století byla tvrz renesančně přestavěna pro Annu a Jana z Kunovic. Dobová vyobrazení města ze 17. - 18. století zachycují zřejmě tuto renesanční podobu zámku tvořeného třemi třípodlažními křídly (chybí křídlo západní, nebo je nižší). Přibližně dnešní podobu se čtyřmi křídly kolem nádvoří

zámek

získal

při

klasicistní

přestavbě

v 70. letech 18. století. V první čtvrtině 19. století dal baron Klaudius Bretton kolem zámku zřídit rozlehlý anglický park s jezírky. Obrázek 13: Zlínský zámek

Zámek měl tehdy bohaté hospodářské zázemí - dvůr,

pivovar, palírnu, sýpku, továrnu na zápalky, provoz na zpracování hedvábí. Roku 1905 pak došlo k modernizaci a dílčím dostavbám zámku podle projektu Leopolda Bauera, které sice hmotu zámku scelily (mansardovou střechou, dostavbou východního nároží, doplněním arkád), na druhé straně ale znamenaly drastické zásahy do památky, především pokud jde o použité materiály (železobeton). Zámek je tedy v dnešním stavu příkladem vývojové linie šlechtického sídla od renesance přes klasicismus až po neoklasicistní modernismus, která je zde charakteristická kontinuálním vývojem dispozice. Momentálně zde sídlí Muzeum Jihovýchodní Moravy a je zde umístěna stálá expozice cestovatelů Hanzelky a Zikmunda. [8] Kostel sv. Filipa a Jakuba Dnešní podoba kostela pochází z 2. poloviny 19. století. V roce 1876 byl pro interiér kostela pořízen obraz jeho patronů Filipa a Jakuba od malíře J. Kesslera. V roce 1920 byly ve Vítkovicích vyrobeny zvony Filip, Jakub a Martin, které mohly být zakoupeny díky sbírkám mezi věřícími, ale také díky finančním darům Tomáše Bati, majitele panství hraběte Haupta a v Americe žijících krajanů. Na počátku sedmdesátých let byl při renovaci interiéru nahrazen oltářní obraz mozaikou od akademického malíře Františka Peňáze. [9]

29

Lesní hřbitov a budova krematoria Budova krematoria je umístěna v nádherném prostředí zlínského Lesního hřbitova na Kudlově, který byl založen na počátku 30. let architektem Gahurou. Stavba krematoria byla dokončena v roce 1979 podle projektu Jiřího Čančíka. Smuteční obřadní síň je vytvořena jedním uceleným prostorem, velmi důstojným a přívětivým. Autor vsadil na optický kontakt s okolními lesy velkými prosklenými stěnami a navodil atmosféru tiché meditace o přirozeném Obrázek 14: Kříž na Lesním hřbitově

návratu člověka zpět do lůna přírody. Opěrný systém je skryt ve volných stěnách obložených mramorovými deskami. Stěny

nesou mohutnou ale jemně tvarovanou střechu, která objekt pevně usazuje do svého okolí. Kremační část je samostatná. Zlínské krematorium je důstojným stánkem posledního rozloučení, patří k tomu nejlepšímu, co bylo ve městě postaveno po 2. světové válce. Celý komplex Lesního hřbitova byl vytvořen na podnět tehdejšího starosty města Zlína – Tomáše Bati. Původně se počítalo s 30 tisíci hrobových míst. Dnes už toto číslo bylo dávno překročeno. Kromě toho je na Lesním hřbitově ve Zlíně také židovská sekce, která je zařazena mezi důležité židovské památky. [8] Filmové ateliéry a laboratoře Soubor staveb, které byly postaveny podle projektů Vladimíra Karfíka v letech 1935 – 1940. Původně to byly malé filmové ateliéry na Kudlově, které byly určené k natáčení reklamních filmů. Postupně se tyto ateliéry rozrostly na studio, které se významnou měrou dodnes podílí na produkci krátkých a trikových filmů. Byly zde natáčeny významné experimentální celovečerní filmy. Ateliéry jsou rozšířeny o moderní a výkonné filmové laboratoře. Působily zde významné osobnosti, které se výrazně zapsaly do filmové tvorby – Hermína Týrlová, Zdeněk Miler a Karel Zeman. [8] Baťovské domky Standardní byty a systémy zastavění vytvořily rámec města bez zjevné vnitřní diferenciace čtvrtí a sociální stratifikace obyvatel. Pro přizpůsobení nových obyvatel formám bydlení, ojedinělým pro tehdejší dobu, byly vedeny v závodním tisku výchovné kampaně a široce popularizovány zásady nového životního stylu.

30

Pro sériovou výstavbu rodinného dvojdomku byl vypracován typ "1927" ve dvou variantách, s rozdílným

řešením

střechy.

Při

výstavbě

dvojdomků se uplatnila rovná nebo sedlová střecha. Typem dvojdomků se podle zastavovacího plánu Obrázek 15: Baťovské domky

zastavila větší část rovinného údolního území

Podvesné a Zálešné. Bydlení bylo ve dvou etážích, domek byl částečně podsklepen. Obytná plocha činila 45 m2. Řešením dvojdomku byl ustálen obytný standard, který se již při další výstavbě a použití dalších typů příliš podstatně nezměnil. [8] Tovární budovy První tovární budovy se začaly stavět již v roce 1906, ale účast architektů zde ještě není zaznamenána (i když Gahurova spolupráce je velmi pravděpodobná). V roce 1924 začala přestavba stávající továrny, staré budovy se asanovaly a nahradily se novými, stavěnými už novou technologií. Po krátkých orientačních studiích, byl zvolen základní dispoziční modul 6,15 x 6,15 m. Objemový typ standardní etážové budovy měl hlavní rozměry 13 x 6,15 m ve směru podélném a 3 x 6,15 m ve směru příčném s přičleněným pevným vertikálním jádrem, které obsahovalo výtah, schodiště a některé pomocné plochy. Železobetonový skelet byl vyplněn cihelnými parapety a okny. Počet podlaží se pohyboval od dvou do pěti. Sloupy byly nejprve čtvercové, kruhové se začaly vyrábět teprve od roku 1930. Typizované průmyslové objekty byly řazeny šachovnicově do větších výrobních souborů a vzájemně propojeny dopravním zařízením. Výstavba závodu měla charakter etapové výstavby. Jednotlivé objekty byly postupně a v nejkratších lhůtách realizovány a uváděny do provozu. Koncepce užívaného standardu uvolnila obvodové stěny a umožnila tak dokonalé prosvětlení celé pracovní plochy. Tímto systémem koncepce objektu se dospělo k uvolnění vzájemné závislosti mezi stavební a technologickou částí objektu, tedy respektování principů univerzality, opakovatelnosti, variability a flexibility stavební a technologické části. [8]

31

Baťova vila Tato stavba byla původně rodinným domem průmyslníka Tomáše Bati. Začal ji stavět v jarních měsících roku 1909. Obrátil se na stavitele Františka Nováka z nedalekých Vizovic, jehož pověřil nejen provedením, ale i návrhem stavby. V zadní části krásně zvolené a rozlehlé parcely na Čepkově, s výhledy do neporušené přírody nad říčkou Dřevnicí pak začala vyrůstat jednopatrová, ničím však pozoruhodná budova. Ještě před dostavěním - koncem následujícího roku stavebník přerušil práce a obrátil se na profesora pražské Akademie výtvarných umění Jana Kotěru s žádostí o přepracování a doplnění plánů. Podle Kotěrových dispozic z ledna a února 1911 pak byla Obrázek 16: Baťova vila

stavba dokončena. Včetně parkových úprav, na nichž

se podílel renomovaný pražský zahradní architekt František Thomayer. Před vlastní průčelí ještě představil pergolu. Ze stejného materiálu, neomítané červené cihly, pak navrhl i oplocení a vstup na pozemek. Areál procházel řadou úprav i později; v letech 1911 – 1915 přibyl Kotěrův zahradnický domek, 1919 se návrhy knihovny zabýval čerstvý Kotěrův absolvent Josef Štěpánek, počátkem dvacátých let navrhl Kotěra drobnou, dispozičně zajímavou stavbu domku pro vrátného, 1926 adaptoval část interiérů jiný Kotěrův žák F. L. Gahura, 1931 došlo k úpravě pergoly, 1937 byly přistavěny garáže a 1938 navrhl v zahradě Vladimír Karfík stavbu bazénu. V letech 1951 - 1952 při adaptaci a přístavbách pro Dům pionýrů a mládeže došlo k výrazným zásahům do interiérů i vnějšku a devastační tendence uzavřelo nové trasování silnice, jež prakticky zlikvidovala podstatnou část zahrady. Z Kotěrovy architektury tak dnes zbývá nepříliš výmluvné torzo. Dnes je tato budova sídlem Nadace Tomáše Bati, jejímž posláním je nejen uchování baťovské historie a baťovských tradic jako takových, ale i podpora projektů zaměřených na zdravý rozvoj prosperující komunity, vzdělání mládeže a podpory podnikatelských aktivit. Baťova vila byla rodině navrácena po roce 1989 a v roce 1997 ji Tomáš Baťa nabídl jako prostor pro kanceláře Nadace. Vila se stává místem, kde se odehrává většina vzdělávacích, kulturních a společenských aktivit Nadace. [15] 32

Ve Zlíně se také nachází několik muzeí. Je to Muzeum Jihovýchodní Moravy, jehož hlavní část sídlí ve zlínském zámku. Druhým muzeem je Muzeum obuvi. Jsou zde vystaveny různé druhy a typy bot, které se vyráběly v závodech Baťa. Turisté ale nemusí jezdit pouze do Zlína. Jeho okolí je plné zajímavostí a významných památek, které stojí za to shlédnout. Připomeňme si alespoň pár těch nejvýznamnějších. Co se týče hradů a zámků, nesmíme zapomenout na hrad Malenovice a zříceninu hradu Lukov. V okolí Zlína jsou také dva zámky – zámek a ZOO Lešná a zámek Vizovice. Významným místem jsou také lázně Luhačovice, které představují lázeňské centrum v oblasti Zlínska. Nedaleko Zlína se také nachází Baťův kanál, který je také velkým lákadlem pro turisty v této oblasti. 1.10

Materiálně-technické vybavení pro cestovní ruch

Cestovní ruch se stává velmi důležitou součástí každodenního života ve městě, a také přísunem finančních prostředků do pokladny města. Proto je také velmi důležité budovat podmínky pro spokojenost turistů a návštěvníků. V poslední době se ve Zlíně začaly hodně rozvíjet služby a veškerá materiálnětechnická základna se začíná také hodně rozvíjet. Pro budoucnost města bude cestovní ruch velmi důležitý, a proto je nutné se tímto zabývat. Uvedu zde alespoň pár zařízení, která je možné využít při návštěvě Zlína. Jsou to zařízení ubytovací, stravovací, informační centra a další důležitá zařízení. Městské informační a turistické středisko nám. Míru 12, 761 40 Zlín tel.: 577 630 222, 577 630 270, fax: 577 630 274, e-mail: [email protected] UBYTOVACÍ ZAŘÍZENÍ Ve městě existuje spousta ubytovacích zařízení různých typů. Od těch nejlevnějších, kterými jsou ubytovny a kempy, až po ty lepší a luxusnější, jako jsou hotely a penziony. Namátkou pár vybírám: Interhotel Moskva nám. Práce 2512, Zlín tel: 577 561 111, 603 221 263, fax: 577 560 111, web: www.moskva-zlin.cz, e-mail: [email protected]

33

Hotel Garni nám. T. G. Masaryka 1335, Zlín tel: 577 212 074, 577 436 660, web: www.hotelgarnizlin.cz, e-mail: [email protected] Hotel Baltaci U Náhonu 3946, Zlín tel. recepce: 577 439 159, tel. restaurace: 577 011 836, web: www.baltaci.cz, email: [email protected] Hotel Ondráš Kvítková 4323, Zlín tel: 577 210 178, 577 210 603, fax: 577 210 178, web: www.ondras.zlin.cz, e-mail: [email protected] Koliba U Černého Medvěda Nad Zimním stadionem, Zlín tel: 577 211 813, 577 436 908, fax: 577 436 035, web: www.koliba-zlin.cz, e-mail: [email protected] Parkhotel Zlín Růmy 1393, Zlín tel: 577 056 111, fax: 577 056 122, web: www.parkhotelzlin.cz, e-mail: [email protected] Hotel Rottal Zlínská 172, Otrokovice 765 23 tel: 577 922 151, 577 591 111, 577 922 356, fax: 577 922 356, web: www.hotelrottal.cz, e-mail: [email protected] Areál Ikaria Březůvky Březůvky 206, Zlín tel: 577 212 922, 777 758 160 web: www.ikaria-zlin.cz, e-mail: [email protected]

34

STRAVOVACÍ ZAŘÍZENÍ Hotel MOSKVA (http://www.moskva-zlin.cz) Řecká taverna, nám. Práce 2512, Zlín, tel. 577 560 332 Irská hospoda, nám. Práce 2512, Zlín, tel. 577 560 255 Hacienda Mexicana, nám. T. G. Masaryka 2512, Zlín, tel. 577 560 200 Bohemia (česká restaurace), nám. T. G. Masaryka 2512, Zlín, tel. 577 560 259 Hotel GARNI (www.hotelgarnizlin.cz) nám. T. G. Masaryka 1335, Zlín, tel. 577 211 312, 577 212 074 JASMÍN - čínská restaurace v hotelu GARNI, Zlín, tel. 577 211 312, 728 775 012 Zámecká restaurace (www.zameckarestaurace.cz) Soudní 1, Zlín, tel. 577 202 201 Koliba U Černého medvěda (www.edb.cz/koliba) Nad Zimním stadionem, Zlín, tel. 577 211 813 Koliba KOCANDA Zlínské paseky 4369, Zlín, tel. 577 142 273 HAMI - vegetariánská restaurace Štefánikova 17, Zlín, tel. 577 217 439 NICOL restaurace Antonínova 5174, Zlín Restaurace u Johana (www.grilovanakolena.cz) Přílluky 410, Zlín, tel. 577 018 282 Restaurace 9evítka nám. Práce 1099, Zlín, tel. 577 596 102 Zelenáčova šopa (www.sopa.cz) Dlouhá 111, Zlín, tel.: 577 434 414 Chelsea bar Lešetín I/674, Zlín, tel.: 577 213 412, 732 325 999 U Kovárny (www.ukovarny.cz) Lešetín I/610, Zlín, tel: 577 219 900 35

Basket Bar Dukelská 5413, Zlín, tel.: 577 271 494 Vinárna sklípek U Tomáše Boněcká 271, Zlín-Příluky, tel.: 577 432 521 Vinárna Myslivna tř. T. Bati 3250, Zlín, tel.: 577 439 184 Pizzerie U Deštníků Štefánikova 159, Zlín, tel.: 577 430 062 Pizzerie U Čápa Benešovo nábřeží 2732, Zlín, tel.: 577 430 391 Dobrá čajovna tř. T. Bati 3225, Zlín, tel.: 577 439 035

Obrázek 17: Koliba U Černého medvěda

36

2

PRAKTICKÁ ČÁST

2.1

Marketingový výzkum

Součástí práce má být i marketingový výzkum na určité téma, nad kterým jsem dlouho váhala. Zamýšlela jsem se, čeho by se měl výzkum u tohoto města týkat. Pak jsem si uvědomila, že často slyšíváme, že ve Zlíně nejsou žádné významné památky, že občané mají určité problémy s památkáři a kolikrát lidé ani nevědí, co vlastně mezi památky ve Zlíně patří. Také je pravdou, že město Zlín není pro turisty dost velkým lákadlem. Na základě mnoha provedených výzkumů je možné říct, že Zlín se nikdy neumístil v žebříčku návštěvnosti turistů na předních místech. Proto jsem svůj výzkum vedla tímto směrem. Je velmi důležité zjistit, jestli občané vůbec stojí o to, aby bylo jejich město lákadlem pro turisty. Také by občané měli vědět, co vlastně Zlín může nabídnout a jak mohou být v oblasti cestovního ruchu využity jeho služby. 2.1.1 Zaměření marketingového výzkumu Zaměřila jsem se na občany města, abych zjistila jejich znalosti, názory a rozsah informací, které mají o Zlíně, jeho památkách, památkové péči a zapojení města v oblasti cestovního ruchu. Původně jsem chtěla provést výzkum mezi občany a turisty (případně návštěvníky) města, jenže ve Zlíně se turisté poněkud špatně hledají. Většinou jsou to totiž lidé, kteří sem přijíždějí na 1 – 2 dny a převážně za prací. Tak jsem se rozhodla, že zjistím povědomí u místních obyvatel, což by se případně dalo dále využít právě pro nalákání případných turistů. Cíle marketingového výzkumu -

zjistit povědomí občanů o památkové zóně ve Zlíně

-

zjistit, jestli se už občané setkali s nějakými problémy nebo výhodami, které přináší památková ochrana

-

zjistit co si lidé myslí o přístupu městského zastupitelstva k ochraně památek

-

zjistit návrhy občanů na zvýšení turistického ruchu ve Zlíně

2.1.2 Zdroje výzkumu a způsoby vypracování Abych rychle a jednoduše zjistila názory občanů, použila jsem předem připravený dotazník, který obsahuje 13 otázek, z nichž poslední se zabývá údaji o respondentech. 37

Otázky v dotazníku jsou dvojího druhu – uzavřené a otevřené. Uzavřené otázky jsou takové, které mají předem stanovené varianty odpovědí. Jsou zařazeny do dotazníku proto, aby se lépe vyhodnocoval a aby odpovědi byly stejnorodé. Ale jsou zde také otázky otevřené, kdy dotazovaný má možnost napsat svůj názor k dané otázce. Důležité pro vypracování marketingového výzkumu je také stanovení počtu respondentů, které do něj zařadíme. Město Zlín je poměrně velké, a proto jsem se rozhodla vyplnit 250 dotazníků. Myslím, že to není ani mnoho ani málo. Výběr dotazovaných je proveden formou náhodném výběru. Dotazníky byly vyplněny obyvateli města Zlín, kteří byli různého pohlaví, různého věkového složení a různého vzdělání. Do výběru jsem zařadila také mou rodinu, známé a přátele, protože většina z nich jsou také obyvatelé tohoto města. Vyplňování dotazníků probíhalo buď osobně, kdy dotázaní vyplnili dotazník sami, nebo odpovídali na otázky při rozhovoru s tazatelem, který odpovědi zaznamenával do dotazníku. Dotazování probíhalo v centru města Zlína a v jeho přilehlých částech a také přímo v bytech respondentů (v případě mých příbuzných a známých). Dále byl výzkum proveden také přes internet pomocí elektronicky zpracovaného dotazníku. Odkaz na tento dotazník byl rozeslán také mým známým a příbuzným a také do některých zlínských firem. Výzkum probíhal v průběhu měsíců květen až září a na otázky v dotazníku lidé odpovídali ve všedních dnech i o víkendu, v různých časových intervalech. MK výzkum tvoří hlavní část mé bakalářské práce. Na základě vyplněných dotazníků bylo následně provedeno jejich vyhodnocení. Každá otázka byla podrobně zpracována a údaje spočítány. Pro dobrou orientaci ve výsledcích byla ke každé otázce zpracována podrobná tabulka a následně vytvořen graf (program MS Excel). U každé otázky také nechybí slovní zhodnocení.

38

2.2

Výsledky marketingového výzkumu

Otázka č. 1 Jaký je Váš vztah k tomuto městu? Tabulka 5: Vztah respondentů k městu

Varianty odpovědí

Počet Počet odpovědí odpovědí v číslech v%

trvalé bydliště, vlastní dům nebo byt trvalé bydliště, v podnájmu vlastník rekreačního objektu jiný

189 54 7 0

75,6 21,6 2,8 0

Celkem

250

100

Graf 1: Vztah respondentů k městu

První otázka byla otázkou vyřazovací. Zjišťovala jsem u respondentů, jaký vztah mají k městu Zlín. Pokud dotazovaný zvolil variantu d), dotazník dál nevyplňoval. Dotazník se týkal občanů města, a proto by tato odpověď i další vyplňování dotazníku neměla pro výzkum smysl. Proto je také u této varianty 0 odpovědí a v grafu není vůbec zahrnuta. U respondentů převažovala odpověď, že ve Zlíně mají trvalé bydliště ve vlastním bytě nebo domě. Takto odpovědělo 189 dotázaných, což je 75,6% všech odpovědí. Co se týče druhé varianty odpovědi – trvalé bydliště, v podnájmu – tuto možnost označilo za správnou 54 respondentů (21,6%). Zajímavé je, že takto odpovídali převážně lidé ve věku do 35 let, kteří přímo ve Zlíně nebydlí dlouho a přestěhovali se sem většinou kvůli práci. Nejmenší zastoupení měla třetí varianta - 7 dotázaných 2,8%. 39

Otázka č. 2 Jak dlouho už v tomto městě pobýváte (trvale nebo přechodně)? Tabulka 6: Délka pobytu občanů v tomto městě (trvale nebo přechodně)

Varianty odpovědí

Počet Počet odpovědí odpovědí v číslech v%

do 1 roku 1 – 5 let 6 – 10 let 10 – 20 let 20 – 30 let nad 30 let

28 44 35 84 47 12

11,2 17,6 14 33,6 18,8 4,8

Celkem

250

100

Graf 2: Délka pobytu občanů v tomto městě (trvale nebo přechodně)

U druhé otázky mě zajímalo, jak dlouho jednotliví respondenti ve Zlíně žijí, ať už trvale, nebo přechodně. Z 250 dotázaných nejvíce lidí zvolilo možnost čtvrtou, tedy 10 – 20 let. Tato odpověď činila 33,6% celkově dotázaných. Jako druhá nejčastější odpověď byla zvolena odpověď pátá – 20 – 30 let (18,8%). Ale v počtu odpovědí se o mnoho nelišila od odpovědi druhé – 1 – 5 let (17,6%) a odpovědi třetí, která činila 14% všech dotázaných. Zbylé odpovědi už nejsou tak zastoupeny. Je to možná způsobeno i tím, že průzkum byl prováděn převážně v odpoledních a podvečerních hodinách, a proto bylo zachyceno pravděpodobně jen určité spektrum lidí, kteří se zrovna v tu dobu v centru města vyskytovali.

40

Otázka č. 3 Víte o tom, že historická část města byla před časem prohlášena městskou památkovou zónou? Tabulka 7: Povědomí občanů o MPZ

Varianty odpovědí

Počet Počet odpovědí odpovědí v číslech v%

vím o tom a zajímám se mám o tom povědomí dozvídám se o tom poprvé ani mě to nezajímá

74 83 45 48

29,6 33,2 18 19,2

Celkem

250

100

Graf 3: Povědomí občanů o MPZ

Je s podivem, že mnoho občanů města na tuto otázku odpovědělo, že buď vůbec nevědí, že MPZ Zlín existuje, nebo ještě hůř, že je to ani nezajímá. Počet těchto dvou odpovědí na danou otázku byl skoro vyrovnaný (18% a 19,2%). Většinou se jednalo o občany mladších ročníků narození, kteří ještě nejsou úplně informovaní, jak ve Zlíně památková ochrana funguje. Pro další vývoj cestovního ruchu ve Zlíně je to poněkud znepokojivé. Ale může nás uklidnit, že mnoho dotázaných (74, 29,6%) se o tuto problematiku aktivně zajímá a zbylá část (83 dotázaných, 33,2%) ví, že město Zlín má také svou památkovou zónu.

41

Otázka č. 4 Máte představu, jaké výhody to Vašemu městu přináší? Tabulka 8: Máte představu, jaké výhody to Vašemu městu přináší?

Varianty odpovědí

Počet Počet odpovědí odpovědí v číslech v%

nevím tuším, ale nevím nic konkrétního vím, jako příklad uvedu

52 97 101

20,8 38,8 40,4

Celkem

250

100

Graf 4: Máte představu, jaké výhody to Vašemu městu přináší?

Otázka čtvrtá byla první otázkou, kde mohli občané vyjádřit i vlastní zkušenost. První možnost odpovědi zvolilo pouze 52 dotázaných (20,8%). Po porovnání s věkem dotázaných, kteří takto odpověděli, vyplynulo, že se jednalo převážně o mladší ročníky (do 25 let). Další možnost už byla zvolena vícekrát – celkem 97 lidí (38,8%) uvedlo, že sice tuší, ale nevěděli nic konkrétního. Většina z respondentů (101, 40,4%) uvedla, že vědí, jaké výhody přináší prohlášení části města Městskou památkovou zónou. Bohužel ne všichni v této otázce uvedli, jaké výhody mají na mysli. Respondenti jmenovali například: -

zvýšení přílivu turistů do města a nejbližšího okolí

-

příliv českých i zahraničních investorů

-

zachování původního vzhledu budov, které jsou v MPZ

-

zvýšení státních dotací a dotací z EU na opravy a údržbu památkových budov

42

Otázka č. 5 Máte představu, jaké nevýhody to Vašemu městu přináší? Tabulka 9: Máte představu, jaké nevýhody to Vašemu městu přináší?

Varianty odpovědí

Počet Počet odpovědí odpovědí v číslech v%

nevím tuším, ale nevím nic konkrétního vím, jako příklad uvedu

72 41 137

28,8 16,4 54,8

Celkem

250

100

Graf 5: Máte představu, jaké nevýhody to Vašemu městu přináší?

Lze říci, že tato otázka byla pro většinu dotázaných zásadní. Nejvíce respondentů (137, 54,8%) totiž uvedlo, že velmi dobře vědí, jaké problémy jsou způsobeny vyhlášením MPZ ve Zlíně. Mnohých z nich se to totiž dotýká osobně. Jsou například vlastníky rodinných baťovských domků, které jsou nyní už většinou v takovém stavu, že potřebují rekonstrukci. A to je v některých částech Zlína problém. 72 respondentů (28,8%) uvedlo, že vůbec nevědí, jaké nevýhody by to mohlo způsobovat a 41 respondentů (16,4%) sice tuší nějaké problémy, ale nedokázali je specifikovat. A jakou nevýhodu tedy lidé uváděli nejčastěji? Většinou to byla žádost o stavební povolení na opravu nebo přestavbu baťovských domků. V některých částech Zlína je to totiž opravdu velký problém a lidé se musí při rekonstrukcích řídit některými pravidly, která jsou všeobecně i místně daná pro památkovou péči.

43

Otázka č. 6 Setkal(a) jste se již při jednání s úřady s tím, že část Vašeho města je prohlášena městskou památkovou zónou? Tabulka 10: Setkal(a) jste se již při jednání s úřady s tím, že část Vašeho města je prohlášena MPZ?

Varianty odpovědí

Počet Počet odpovědí odpovědí v číslech v%

ano ne

96 154

38,4 61,6

Celkem

250

100

Graf 6: Setkal(a) jste se již při jednání s úřady s tím, že část Vašeho města je prohlášena MPZ?

Na tuto otázku byly pouze dvě jasné odpovědi. Většina z dotázaných (154, 61,6%) odpověděla, že nemají žádnou zkušenost s tímto problémem při jednání s úřady. Až při vyplňování dotazníků jsem docela litovala, že jsem nezařadila otázku, jestli jsou respondenti vlastníky nebo nájemci těchto památkově chráněných domů. Ale i přesto mi někteří z těch, co odpovídali na tuto otázku kladně, sdělili, že se to týká právě jejich majetku.

44

Otázka č. 7 Domníváte se, že prohlášení části Vašeho města městskou památkovou zónou, bylo pro Vaše město přínosem? Tabulka 11: Domníváte se, že prohlášení části Vašeho města městskou památkovou zónou, bylo pro Vaše město přínosem?

Varianty odpovědí

Počet Počet odpovědí odpovědí v číslech v%

určitě ano spíše ano nedovedu posoudit spíše ne určitě ne

77 77 20 54 22

30,8 30,8 8 21,6 8,8

Celkem

250

100

Graf 7: Domníváte se, že prohlášení části Vašeho města městskou památkovou zónou bylo pro Vaše město přínosem?

U této otázky jsem předpokládala, že lidé budou odpovídat spíše kladně, ale nečekala jsem, že se u dvou odpovědí shodnou v počtu (první a druhá odpověď měli shodný součet odpovědí 77, což činilo 30,8%). Možná to také bylo způsobeno tím, že lidé volili buď jednu, nebo druhou odpověď, protože přesně neurčili, do jaké míry to přínosem je. Celkově si přibližně 61% dotázaných myslí, že prohlášení části města Městskou památkovou zónou bylo přínosné. Docela velké zastoupení ale měla i odpověď „spíše ne“. Tuto odpověď zvolilo jako správnou 54 dotázaných (21,6%). 45

Otázka č. 8 Máte představu o tom, čeho se týká Program regenerace městských památkových rezervací a zón? Tabulka 12: Máte představu, čeho se týká Program regenerace městských památkových rezervací a zón?

Varianty odpovědí nikdy jsem o tom neslyšel(a) tuším, čeho by se mohl týkat jde o obnovu infrastruktury historického centra města (ulice, kanalizace atd.) jde o finanční podporu majitelům památkově chráněných domů na obnovu z prostředků státu a města Celkem

Počet Počet odpovědí odpovědí v číslech v% 87 102

34,8 40,8

36

14,4

25

10

250

100

Graf 8: Máte představu, čeho se týká Program regenerace městských památkových rezervací a zón?

Odpovědi na tuto otázku byly poměrně zajímavé. I já jsem se o Programu regenerace městských památkových rezervací a zón dozvěděla teprve nedávno – asi před rokem. Proto jsem byla docela zvědavá, jak budou odpovídat obyvatelé. Odpovědi mě nepřekvapily. Většina – tedy 102 dotázaných (40,8%) odpověděla, že tuší, ale 46

nedokázali by specifikovat, čeho přesně se týká. 87 respondentů (34,8%) pak vůbec nevědělo, co je to za program a nikdy o něm neslyšeli. Velmi malý rozdíl byl u odpovědí c) a d) (rozdíl jen 4%). Otázka č. 9 Setkal(a) jste se ve Vašem městě s lidmi, kteří si přijeli prohlédnout historické části města? Tabulka 13: Setkal(a) jste se ve Vašem městě s lidmi, kteří si přijeli prohlédnout historické části města?

Varianty odpovědí

Počet Počet odpovědí odpovědí v číslech v%

velmi často občas zřídka nikdy

32 73 112 33

12,8 29,2 44,8 13,2

Celkem

250

100

Graf 9: Setkal(a) jste se ve Vašem městě s lidmi, kteří si přijeli prohlédnout historické části města?

Odpovědi na tuto otázku jen dokazují, co jsem naznačila již v předchozí části práce. Většina respondentů (112, 44,8%) odpověděla, že se jen zřídka setkali s lidmi, kteří by si přijeli prohlédnout historické části města. O něco méně respondentů (73, 29,2%) připustilo, že se občas s takovými lidmi setkávají. Další dvě odpovědi byly kupodivu 47

vyrovnané. Lišily se pouze o jednu odpověď. Při podrobnějším zeptání jsem zjistila, že s takovými lidmi se setkávají především lidé, co pracují ve službách nebo přímo v cestovním ruchu. Otázka č. 10 Myslíte si, že se starosta a zastupitelstvo města zajímá o problémy spojené s památkovou ochranou Vašeho města? Tabulka 14: Starají se představitelé města o problémy spojené s památkovou ochranou?

Varianty odpovědí

Počet Počet odpovědí odpovědí v číslech v%

určitě ano spíše ano nedovedu posoudit spíše ne určitě ne

51 124 35 18 22

20,4 49,6 14 7,2 8,8

Celkem

250

100

Graf 10: Starají se představitelé města o problémy spojené s památkovou ochranou?

Touto otázkou jsem zjišťovala, jak jsou občané spokojeni s přístupem města, zastupitelstva, potažmo starosty k památkové ochraně ve Zlíně. Zjistila jsem, že většina respondentů (124, 49,6%) je docela spokojená s přístupem města k této problematice. 20,4% respondentů je maximálně spokojeno a naopak 8,8% (22 dotázaných) není spokojeno absolutně vůbec. Hodně lidí (35, 14%) také odpovědělo, že nedokáží

48

posoudit, jak moc se město stará. Byli to převážně občané, kteří odpovídali, že ani nemají žádnou zkušenost při jednání s úřady ohledně MPZ Zlín. Otázka č. 11 Můžete charakterizovat Váš vztah k tomuto městu, kde trvale nebo občas bydlíte? Tabulka 15: Pocity občanů z života ve městě

Varianty odpovědí jsem na své město hrdý(á) a jsem rád(a), že zde bydlím jsem celkem spokojen(a) s bydlením v tomto městě je tu bydlení jako v každém jiném městě klidně bych šel(a) bydlet jinam nelíbí se mi tady a raději bych šel(a) bydlet někam jinam Celkem

Počet Počet odpovědí odpovědí v číslech v% 73

29,2

113

45,2

37

14,8

11

4,4

16

6,4

250

100

Graf 11: Pocity občanů z života ve městě

Bylo docela zajímavé zjistit, že většina občanů (113, 45,2%) je v tomto městě spokojena a ráda zde bydlí. Naopak 6,4% dotázaných odpovědělo, že se jim ve městě nelíbí a raději by šli bydlet někam jinam. Mnoho respondentů (73, 29,2%) je dokonce hrdých na své město a za jiné by určitě neměnili. Ti, co odpovídali negativně, tak převážně z toho důvodu, že zde nemohou najít pořádnou práci. To jsem zjistila doplňujícími otázkami, které jsem některým účastníkům výzkumu položila, nebo 49

mi to sdělili i sami dotázaní. Někteří mi dokonce sdělili, že se jim nelíbí až přehnaná jednotnost výstavby ve Zlíně. To je poněkud zajímavé zjištění. Otázka č. 12 Co by mělo Vaše město udělat pro to, aby k Vám lidé jezdili na výlety a jako turisté ve větší míře než doposud? (max. 3 odpovědi) Tabulka 16: Návrhy občanů na zlepšení situace ve městě a přilákání více turistů

Varianty odpovědí nemám zájem, aby sem jezdilo více turistů zlepšit pořádek a vzhled vydat propagační tiskoviny o městě vybudovat další informační středisko zlepšit stav silnic a veřejných prostranství přispět občanům na opravy domů jiná opatření Celkem

Počet odpovědí v číslech 14 170 68 45 192 79 92 490

Graf 12: Návrhy občanů na zlepšení situace ve městě a přilákání více turistů

Na poslední otázce, která se týkala názoru občanů, mohli respondenti vyjádřit svůj názor, co by ve městě zlepšili nebo udělali, abychom přilákali více turistů a návštěvníků. Respondenti mohli zvolit až 3 možné odpovědi, případně navrhnout svou vlastní variantu. Bohužel ne všichni respondenti využili všech tří možných odpovědí. Odpovědi mě moc nepřekvapili. Převážná většina (192) dotázaných uvedla, že by 50

se měl zlepšit stav silnic a veřejných prostranství. Hned na druhém místě se umístila odpověď, že by se měl ve městě zlepšit pořádek a celkový vzhled města. Poněkud mě zarazilo, že se objevily i takové odpovědi, že někteří občané nemají vůbec zájem, aby sem jezdilo více turistů. Sice jich bylo v porovnání s ostatními odpověďmi velmi málo, ale i tak je to zarážející. Co se týče ostatních opatření, které lidé navrhovali, nejvíce byla zastoupena odpověď, že by město mělo pořádat více kulturních a sportovních akcí. Další častou odpovědí bylo, že by se mělo město více prezentovat na veletrzích a výstavách. Otázka č. 13 – týká se údajů o respondentech Tabulka 17: Pohlaví Varianty odpovědí

Počet Počet odpovědí odpovědí v číslech v%

muž žena

137 113

54,8 45,2

Celkem

250

100

Tabulka 18: Věk Varianty odpovědí

Počet Počet odpovědí odpovědí v číslech v%

do 17 let 18 – 25 let 26 – 35 let 36 – 45 let 46 – 55 let 56 a více let

15 62 52 66 35 20

6 24,8 20,8 26,4 14 8

Celkem

250

100

Tabulka 19: Vzdělání Varianty odpovědí

Počet Počet odpovědí odpovědí v číslech v%

základní vyučen(a) střední/gymnázium vyšší odborné vysokoškolské

13 54 108 56 19

5,2 21,6 43,2 22,4 7,6

Celkem

250

100

51

Tabulka 20: Kde pracujete? Varianty odpovědí

Počet Počet odpovědí odpovědí v číslech v%

v tomto městě za prací dojíždím nepracuji

78 116 56

31,2 46,4 22,4

Celkem

250

100

Tabulka 21: Zaměstnání Varianty odpovědí

Počet Počet odpovědí odpovědí v číslech v%

zaměstnanec soukromý(á) podnikatel(ka) v domácnosti/mateřská dovolená student(ka) v důchodu nezaměstnaný(á)

94 38 28 77 4 9

37,6 15,2 11,2 30,8 1,6 3,6

Celkem

250

100

V provedeném výzkumu jsem se snažila, aby bylo zastoupeno přibližně stejné množství jak mužů, tak žen. Vzhledem k počtu dotázaných se mi to docela povedlo. Dále jsou v respondentech zastoupeni lidé všech věkových kategorií a různého stupně vzdělání. Také mě zajímalo, jestli respondenti pracují přímo ve Zlíně, nebo za prací dojíždějí. A jako poslední informaci jsem zjišťovala, jestli je respondent zaměstnancem, nebo soukromým podnikatelem nebo v jiném vztahu k zaměstnání. U výzkumu je velmi důležité, aby byly zastoupeny v dobrém poměru všechny zjišťované skupiny. 2.3

Zhodnocení marketingového výzkumu

Samotné město Zlín, Zlínský kraj, Český statistický úřad a další výzkumné agentury neustále provádí spoustu výzkumů a analýz, které se týkají cestovního ruchu a vývoje jednotlivých jeho součástí. Marketingový výzkum v této práci se zaměřil převážně na občany, kteří odpovídali na otázky týkající se oblasti cestovního ruchu ve městě Zlíně. Na základě výzkumu lze vyvodit zajímavé závěry, případně rady a doporučení, které by mohly prospět nebo alespoň přispět k rozvoji a fungování cestovního ruchu ve Zlíně. Těmi se budu zabývat v další části práce. 52

Pomocí provedeného výzkumu jsem zjistila, že občané jsou s životem ve městě Zlíně vesměs docela spokojeni. Poněkud horší už je to s informovaností občanů ohledně památkové péče a ochrany budov. Mnoho dotázaných si postěžovalo, že jim město prakticky brání v opravách domů (jedná se o tzv. baťovské domky), a že se musí řídit určitými pravidly a nemohou si opravu provést dle vlastního úsudku. Je pravdou, že vyhlášením části města MPZ je v určitých ohledech trošku problém. Zvlášť, co se týče rekonstrukcí jednotlivých objektů. Na druhou stranu ale pomocí těchto opatření zůstane zachována původní tvář města, která mu už jednou byla vtisknuta a je svým způsobem jedinečná. Dále je zřejmé, že většina lidí si myslí, že prohlášení části města za MPZ bylo pro město velmi prospěšné. Lidé sem přijíždějí, aby si prohlédli unikátní architekturu „baťovské éry“, ale také za dalšími památkami, které se zde nacházejí. Mít ve městě nebo jeho okolí nějakou významnou památku nebo chráněnou oblast, je velmi důležité pro příliv turistů. Také jsou občané převážně spokojeni s přístupem města, zastupitelstva a primátorky k této problematice. Je také zajímavé, že si lidé myslí, že ve Zlíně se nepořádá dostatečné množství kulturních akcí. Přitom Zlín by se dal možná nazvat i „kulturním centrem“ Zlínského kraje. Pořádá se zde množství kulturních akcí, ať už divadelní představení, filmová představení, koncerty, výstavy a mnoho dalších, včetně různých sportovních utkání a klání. Většina turistů a návštěvníků do Zlína přijíždí právě na tyto akce, tím je Zlín pro ně velmi zajímavý. Myslím, že tento výzkum ve všech ohledech splnil svůj účel, pro který byl proveden. Je vhodné se soustředit nejen na turisty a jejich přání, ale také na občany dané oblasti, a jejich názory ohledně toho, co mohou oni a daná oblast nabídnout.

53

2.4

Rady a doporučení pro další rozvoj cestovního ruchu ve městě

Z poznatků získaných z různých zdrojů a samozřejmě také z provedeného výzkumu, lze sestavit také tzv. SWOT analýzu, která ukáže, co by se ve městě mělo zlepšit a co naopak lze považovat za hlavní body v otázce přitažlivosti města pro turisty a návštěvníky. SWOT analýza Silné stránky -

poloha v příjemném prostředí Vizovických a Hostýnských vrchů

-

turisticky atraktivní místa v okolí města

-

rozvoj oblasti služeb ve městě

-

unikátní soubor architektonických staveb

-

spolupráce s ostatními regiony na společné propagaci a projektech

-

propagace města a regionu na veletrzích a výstavách v zahraničí

Slabé stránky -

rozvoj průmyslu a obchodu ve městě

-

nízká informovanost občanů

Příležitosti -

obnova památek ve Zlíně a nejbližším okolí

-

zvýšení profesionality pracovníků CR (např. odstranění jazykových bariér v některých zařízeních ve městě a okolí)

-

příznivé ceny pro turisty

-

dotace z EU na projekty týkající se rozvoje cestovního ruchu

Hrozby -

zatím špatná dopravní dostupnost oblasti

-

chátrající památky v regionu

Když se podíváme na vytvořenou SWOT analýzu, je zřejmé, že město má mnoho předností, ale také poměrně dost slabých stránek. Nejdříve se budu zabývat těmi slabými stránkami a hrozbami, které by mohly negativně ovlivnit rozvoj cestovního ruchu ve městě.

54

Myslím, že jedním z hlavních problémů města je poněkud špatná dopravní dostupnost. V současnosti bohužel není město napojeno na dálniční síť v České republice. Už se ale budují přivaděče a obchvaty, které by měly ulehčit dostupnost Zlína. Také se buduje spojnice dálnice, která navazuje na dálnici D1 a měla by vést z Brna až do Kroměříže a poté dál. Tím se výrazně zkrátí doba, kterou je nutné vynaložit na projetí silnicemi 1. třídy a nižších tříd. Dalším problémem je nedostatek financí na obnovu památek v regionu. Příspěvkem by mohly být také dotace z Evropské unie. Vše je ale v začátku, protože úřady se ještě stále nestihly aklimatizovat na žádání o dotace z Evropské unie. Až se to zlepší, určitě se také zlepší stav památek v oblasti. Bylo by také dobré, kdyby se zvýšila profesionalita pracovníků v cestovním ruchu a také v zařízeních, která jsou pro rozvoj této oblasti velmi důležitá. Jedná se například o odstranění jazykových bariér na veřejných místech, jako jsou úřady, nádraží a další. Stále ještě se setkávám s tím, že jinak než česky se turisté na nádražích (nejen ve Zlíně, ale i v mnohem větších městech) pomalu nedomluví. Město ale nemá jen negativní stránky. Je tu mnoho věcí, které návštěvníky lákají a díky kterým je velmi zajímavé. Je ale nutné, aby se všichni snažili o rozvoj v oblasti cestovního ruchu ve městě. Vzhledem k tomu, že ve městě se nenachází mnoho historických památek, musíme se snažit turisty nalákat na další zajímavé věci. Město by se mohlo inspirovat jinými částmi České republiky, které pro rozvoj cestovního ruchu už udělaly mnohem více. Například by mohlo využít své příhodné polohy v oblasti Hostýnských a Vizovických vrchů a zaměřit část své pozornosti na turisty, kteří se zajímají o ekoturistiku. Nabízí se zde spousta možností na vybudování ekofarem, na nichž by byla možnost ubytování ve vesnickém stylu, možnost poznávat život na vesnici a případně si třeba vyzkoušet, co takový život obnáší. Myslím, že obdobné projekty už byly navrženy, nebo už se na nich i pracuje. Stále to však ještě není příliš zviditelněno ani u občanů města, ani u turistů a výsledky také nejsou mnohdy patrné. Velmi dobře by se dala také pro zvýšení cestovního ruchu využít blízká ZOO Lešná. Ta je u návštěvníků velmi známá a oblíbená. Nebylo by určitě na škodu, kdyby se ZOO, a tím pádem i blízký Zlín, staly cílem například školních zájezdů. Děti mají zvířata 55

velmi rády, a proto by se návštěva ZOO dala spojit například s návštěvou blízkého hradu v Malenovicích nebo zříceniny hradu Lukov. Jednou z dalších možností, jak rozvíjet turismus a služby ve Zlíně, je využít již v minulosti postavených budov. Mám na mysli budovy bývalých Baťových závodů. Momentálně se město snaží, aby se celý areál co nejvíce zpřístupnil veřejnosti, a také se snaží nalákat investory, kteří by obsadili prázdné chátrající budovy. Docela se jim to i daří. Kolem areálu postupně mizí betonová zeď, která zabraňovala volnému přístupu potenciálních návštěvníků areálu. Některé budovy jsou obsazeny firmami, které postupně dané budovy renovují. Bylo by ale dobré uvažovat třeba i nad možností, že by se další prázdné budovy daly využít pro vybudování obchodních center nebo zábavních center. Místo, aby se stavěly na okrajích města nové areály (což se v tuto chvíli velmi rozmáhá), bylo by dobré opravit stojící budovy a vymyslet, co s nimi. Určitě by se uplatnění našlo jak pro obchod, tak i pro zábavu a přilákání turistů. Co se týče služeb v oblasti cestovního ruchu poskytovaných ve Zlíně a nejbližším okolí, nejsou na špatné úrovni. Ale také nejsou úplně perfektní. Ve městě není dostatek ubytovacích kapacit. Například v době konání Mezinárodního filmového festivalu mnohdy už dva měsíce předem není dostatek volných kapacit pro ubytování potenciálních hostů. A stávající kvalita ubytovacích zařízení také mnohdy není dostatečná. Takže aby město přilákalo více turistů a ti se měli kam ubytovat, mělo by podporovat vznik těchto ubytovacích zařízení a zkvalitňování jejich poskytovaných služeb. Ve městě a jeho okolí se naskýtá mnoho příležitostí, jak využít potenciál určený pro cestovní ruch. Stačí se chopit příležitosti a přitáhnout pozornost turistů.

56

3

Závěr

Úkolem této práce bylo získat co nejvíce informací a zajímavostí o městě Zlíně z různých zdrojů a dát je do jedné publikace, která poskytne čtenáři všechny důležité a zajímavé informace. První část této práce je vlastně takovým menším průvodcem po městě a jeho nejbližším okolí. Čtenář se zde dozví vše důležité z oblasti historie, současnosti, kultury, sportu a nabízených služeb. Práce ale také měla ukázat, jak jsou občané města Zlína seznámeni s problematikou památkové ochrany ve Zlíně. Dále jsem také chtěla zjistit, jestli mají občané zájem, aby se ve Zlíně více rozvíjel cestovní ruch a co by se pro jeho rozvoj mělo udělat. Myslím, že provedený výzkum ve všech ohledech splnil svou funkci. Na základě jeho výsledků vyšlo najevo, jaké jsou ještě v této oblasti v cestovním ruchu nedostatky a co je naopak příhodné pro jeho další rozvoj. Snažila jsem se také nastínit své představy, které by bylo možné zrealizovat, aby se zvýšil počet turistů ve městě a nejbližším okolí. Mnohdy není jednoduché přijít na to, jaké činnosti je možné realizovat, aby byly v souladu s přírodou, s běžným chodem města a zároveň byly také lákavé pro turisty. Závěrem lze říci, že cestovní ruch je a v budoucnu stále bude jedním z hlavních pilířů příjmů do státního i městských rozpočtů. Proto by se i město Zlín mělo snažit, aby nebylo jen tím „Baťovým městem“, které je plné průmyslu, ale bylo také zajímavým a významným

cílem

pro

turisty

a

návštěvníky

nejen

z České

republiky,

ale i ze zahraničí. Tato práce také potvrdila můj osobní názor, že Zlín má v oblasti cestovního ruchu oproti jiným městům ještě hodně co dohánět.

57

4

Soupis bibliografických citací

1. NEKUDA, Vladimír. Zlínsko. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1995. 784 s. ISBN 80-85048-57-4. 2. BAŘINKA, Miloš. Zlín a jihovýchodní Morava. Zín: SPUSA, 1991. 31 s. 3. ČECHOVÁ, Stanislava. Nemovité kulturní památky jižní Moravy. Okres Zlín. Soupis památek a literatury. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 2001. 158 s. ISBN 80-7275-023-2. 4. HORŇÁKOVÁ, L. a kol. Zlín – město v zahradách. Zlín: Statutární město Zlín, 2002. 40 s. 5. TURKOVÁ, Vladimíra a kol. Zlín – lidé, město, čas. Praha: Orbis, 1995. 48 s. ISSN 1210-9665. 6. www.wikipedia.org (13. 10. 2008) 7. www.csu.cz (9. 10. 2008) 8. www.mestozlin.cz (14. 11. 2008) 9. www.zlin.cz (15. 11. 2008) 10. http://www.zlin.estranky.cz/clanky (20. 11. 2008) 11. www.beskydyochranaprirody.cz (20. 11. 2008) 12. www.regionalnirozvoj.cz (13. 11. 2008) 13. www.frantisekbartos.cz (15. 11. 2008) 14. www.vychodni-morava.cz (15. 11. 2008) 15. www.batova-vila.cz (20. 11. 2008) 16. www.quido.cz (20. 11. 2008) 17. http://st.vse.cz (27. 11. 2008) 18. http://mesta.turistik.cz (13. 11. 2008) 19. www.dszo.cz (16. 11. 2008) 20. www.koliba-zlin.cz (14. 11. 2008)

58

5

Přílohy

Příloha 1: Dotazník pro občany města Příloha 2: Mapa města Zlína

59

Příloha 1: Dotazník pro občany města Zlína

Dotazník 1. Jaký je Váš vztah k tomuto městu? a) mám zde trvalé bydliště a bydlím zde ve vlastním domě (bytě) b) mám zde trvalé bydliště a bydlím zde v nájmu c) jsem vlastníkem rekreačního objektu d) jiný (pokud zvolíte tuto odpověď, nemusíte dále vyplňovat) 2. Jak dlouho už v tomto městě pobýváte (trvale nebo přechodně)? a) do 1 roku b) 1 – 5 let c) 6 – 10 let d) 10 – 20 let

e) 20 – 30 let

f) nad 30 let

3. Víte o tom, že historická část města byla před časem prohlášena městskou památkovou zónou? a) vím o tom a zajímám se b) mám o tom povědomí c) dozvídám se o tom poprvé d) ani mě to nezajímá 4. Máte představu, jaké výhody to Vašemu městu přináší? a) nevím b) tuším, ale nevím nic konkrétního c) vím, jako příklad uvedu ……………………………………………………………………………………………................ 5. Máte představu, jaké nevýhody to Vašemu městu přináší? a) nevím b) tuším, ale nevím nic konkrétního c) vím, jako příklad uvedu …………………………………………………………………………………………………………… 6. Setkal(a) jste se již při jednání s úřady s tím, že část Vašeho města je prohlášena městskou památkovou zónou? a) ano v jaké souvislosti …………………………………………………………………………………………………………………….. b) ne 7. Domníváte se, že prohlášení části Vašeho města městskou památkovou zónou, bylo pro Vaše město přínosem? a) určitě ano b) spíše ano c) nedovedu posoudit d) spíše ne e) určitě ne 8. Již 15 let je v České republice realizován Program regenerace městských památkových rezervací a zón. Máte představu o tom, čeho se program týká? a) nikdy jsem o tom neslyšel b) tuším, čeho by se mohl týkat c) jde o obnovu infrastruktury historického centra města (ulice, kanalizace atd.) d) jde o finanční podporu majitelům památkově chráněných domů na obnovu z prostředků státu a města 9. Setkal(a) jste se ve Vašem městě s lidmi, kteří si přijeli prohlédnout historické části města? a) velmi často b) občas c) zřídka d) nikdy 10. Myslíte si, že se starosta a zastupitelstvo města zajímá o problémy spojené s památkovou ochranou Vašeho města? a) určitě ano b) spíše ano c) nedovedu posoudit d) spíše ne e) určitě ne 11. Můžete charakterizovat Váš vztah k tomuto městu, kde trvale nebo občas bydlíte? a) jsem na své město hrdý(á) a jsem rád(a), že zde bydlím b) jsem celkem spokojen(a) s bydlením v tomto městě c) je tu bydlení jako v každém jiném městě d) klidně bych šel(a) bydlet jinam e) nelíbí se mi tady a raději bych šel(a) bydlet někam jinam 12. Co by mělo Vaše město udělat pro to, aby k Vám lidé jezdili na výlety a jako turisté ve větší míře než doposud? (max. 3 odpovědi) a) nemám zájem, aby sem jezdilo více turistů b) zlepšit pořádek a vzhled c) vydat propagační tiskoviny o městě d) vybudovat další informační středisko e) zlepšit stav silnic a veřejných prostranství f) přispět občanům na opravy domů g) jiná opatření…………………………………………………………………………………………………………………………… 13. Údaje o Vás Pohlaví Věk

a) muž a) do 17 let f) 56 a více let

b) žena b) 18 – 25 let

Vzdělání

a) základní e) vysokoškolské

Kde pracujete

a) v tomto městě

Zaměstnání a) zaměstnanec(kyně) d) student(ka)

c) 26 – 35 let

b) vyučen(a)

c) střední/gymnázium

c) dojíždím za prací

b) soukromý(á) podnikatel(ka) e) v důchodu

d) 36 – 45 let

e) 46 – 55 let d) vyšší odborné

d) nepracuji

c) v domácnosti/mateřská dovolená f) nezaměstnaný(á)

Příloha 2: Mapa města Zlína – městský prohlídkový okruh (www.mestozlin.cz) 1. Budova radnice 12. Stezka zdraví 2. Městské divadlo 13. Interhotel Moskva 3. Kostel sv. Filipa a Jakuba 14. Velké kino 15. Obchodní dům a Tržnice 4. Kolektivní obytný dům 5. Evangelický kostel 16. Univerzita T. Bati 6. Hvězdárna 17. Zlínský mrakodrap – „21“ 7. Areál Lazy 18. Obuvnické muzeum 8. Městské lázně 19. Areál Baťových závodů 9. Památník T. Bati – Dům umění, internáty 20. Zámek Zlín a Muzeum JV Moravy 10. Umělý svah 21. Vila T. Bati 11. Sportovní komplex