Městská památková rezervace Litomyšl. Postoj občanů a veřejné správy k regeneraci města a významu pro cestovní ruch

Městská památková rezervace Litomyšl

Postoj občanů a veřejné správy k regeneraci města a významu pro cestovní ruch

PODĚKOVÁNÍ Ráda bych touto cestou poděkovala paní RNDr. Evě Janouškové, Ph.D. a paní PhDr. Miladě Novákové za poskytnutí odborných rad a především za ochotu a čas, které mi věnovaly. Děkuji pracovníkům Městského úřadu Litomyšl za poskytnutí potřebných dokumentů ke zhotovení této práce.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA

Katedra cestovního ruchu

Městská památková rezervace Litomyšl

Postoj občanů a veřejné správy k regeneraci města a významu pro cestovní ruch

Bakalářská práce

PETRA HLÁVKOVÁ

JIHLAVA 2009

Abstrakt Petra Hlávková: Městská památková rezervace Litomyšl, postoj občanů a veřejné správy k regeneraci města a jeho významu pro cestovní ruch. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce RNDr. Eva Janoušková, Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2009. 76 stran.

Klíčová slova Ústřední komise pro zjišťování a zachování stavebních památek, ICOMOS, Mezinárodní charta pro záchranu historických měst, Zákon č. 20/1987 Sb., o památkové péči, Program regenerace památkových rezervací a městských památkových zón, Městská památková rezervace, Úmluva o ochraně architektonického dědictví Evropy, Úmluva o ochraně archeologického dědictví Evropy, Regenerace obytných čtvrtí, Sdružení historických měst a obcí, Památková péče, Strukturální fondy, Fondy EHP/Norsko, UNESCO, Litomyšl – Program regenerace městské památkové rezervace.

© PETRA HLÁVKOVÁ, 2009

Předmluva Litomyšl je město, kde jsem prožila nezapomenutelné čtyři roky při studiu na střední škole. Zde jsem se dostala do úzkého kontaktu s turisty během studijní praxe, kterou jsem absolvovala v místním informačním centru. S návštěvníky města jsem se pravidelně po několik let setkávala v roli hostesky na hudebním festivalu Smetanova Litomyšl. Z Litomyšle pochází můj otec a dosud zde žije moje babička. Vlastně jsem vyjmenovala všechny hlavní důvody, které mě vedly k vypracování bakalářské práce na téma „Městská památková rezervace Litomyšl“. Neodolala jsem příležitosti rozšířit si své znalosti o tomto kouzelném městě a jeho obyvatelích. Bylo zajímavé sledovat novodobou historii města. Jeho současný rozvoj a cílevědomou snahu představitelů města a jeho obyvatel obnovit poničené pamětihodnosti Litomyšle. Sledovat prolínání současné architektury s historií. Lituji, že mi rozsah a téma bakalářské práce neumožnily představit všechny mé poznatky a materiály sesbírané při přípravě podkladů pro vypracování bakalářské práce. Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně na základě pramenů uvedených v seznamu literatury a na základě vlastních zjištění. Pokud není v textu uvedeno jinak, všechny grafy, obrázky a tabulky jsou mým vlastním dílem. V Českých Heřmanicích dne 15. května 2009

…………………………………….. Podpis autora

OBSAH Úvod................................................................................................................................ 10 1

Památková ochrana v České republice ................................................................... 12 1.1

Uspořádání státní památkové péče ................................................................. 13

1.1.1

Orgány státní památkové péče................................................................ 13

1.1.2

Odborná organizace státní památkové péče............................................ 13

1.1.3

Péče o kulturní památky ......................................................................... 14

1.1.4

Obnova kulturních památek.................................................................... 14

1.1.5

Restaurátorské práce ............................................................................... 14

1.1.6

Stavby v památkově chráněném území .................................................. 15

1.1.7

Stavby a činnosti v území s archeologickými nálezy ............................. 15

1.1.8

Nepředvídané nálezy při provádění staveb............................................. 15

1.1.9

Příspěvek na zachování a obnovu kulturní památky .............................. 15

1.2

Vymezení pojmů památkové péče.................................................................. 16

1.2.1

Kulturní památka .................................................................................... 16

1.2.2

Národní kulturní památka ....................................................................... 16

1.2.3

Památková rezervace .............................................................................. 16

1.2.4

Památková zóna ...................................................................................... 17

1.2.5

Ochranné pásmo ..................................................................................... 17

1.2.6

Archeologický nález ............................................................................... 17

1.2.7

Území s archeologickými nálezy............................................................ 17

1.3 2

Sdružení historických sídel............................................................................. 17

Programy na obnovu památek ................................................................................ 20 2.1

Programy na obnovu památek v České republice........................................... 20

2.1.1

Havarijní program................................................................................... 20

2.1.2

Program regenerace městských památkových rezervací a městských

památkových zón .................................................................................................... 20 2.1.3

Program záchrany architektonického dědictví........................................ 21

2.1.4

Program péče o vesnické památkové rezervace, vesnické památkové

zóny a krajinné památkové zóny ............................................................................ 21 2.1.5 2.2

Program restaurování movitých kulturních památek.............................. 21

Fondy EU........................................................................................................ 21

2.2.1

Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) ........................................ 23

2.2.2

Evropský sociální fond (ESF)................................................................. 24

2.2.3

Fond soudržnosti (FS)............................................................................. 24

2.3

Regionální operační program NUTS II Severovýchod (ROP SV) ................. 24

2.3.1

Jaké projekty jsou z ROP SV financovány? ........................................... 25

2.3.2

Rozvoj dopravní infrastruktury............................................................... 25

2.3.3

Rozvoj městských a venkovských oblastí .............................................. 25

2.3.4

Cestovní ruch .......................................................................................... 26

2.3.5

Rozvoj podnikatelského prostředí .......................................................... 26

2.3.6

Technická pomoc.................................................................................... 27

2.4

Fondy Evropského hospodářského prostoru/Norsko...................................... 27

Experimentální část......................................................................................................... 29

3

Městská památková rezervace Litomyšl................................................................. 30 3.1

Význam a úloha města.................................................................................... 30

3.2

Historie............................................................................................................ 31

3.3

Přehled památek MPR Litomyšl..................................................................... 32

3.3.1

Zámecké návrší – Olivetská hora............................................................ 32

3.3.2

Podzámčí................................................................................................. 34

3.3.3

Smetanovo náměstí ................................................................................. 35

3.3.4

Loučná .................................................................................................... 36

3.4

Regenerace MPR Litomyšl............................................................................. 36

3.4.1

Základní údaje o nejvýznamnějších akcích realizovaných v MPR

v období 1993−2008 ............................................................................................... 38 3.5

Organizace dotazníkového šetření .................................................................. 40

3.6

Socio-demografické údaje o respondentech ................................................... 41

3.7

Výsledky dotazníkového šetření..................................................................... 46

3.8

Odpovědi představitelů samosprávy města: ................................................... 59

3.9

Odpovědi představitele Národního památkového ústavu ............................... 62

4

SWOT analýza........................................................................................................ 64

5

Rozbor výsledků a návrh opatření .......................................................................... 66

6

Závěr ....................................................................................................................... 69

7

Summary................................................................................................................. 71

8

Použitá literatura ..................................................................................................... 72

9

Přílohy..................................................................................................................... 74

Úvod Na konci 18. století se začal v Evropě, současně s rozvojem průmyslu a velkoměst, velmi často doprovázeným demolicemi staré zástavby, utvářet veřejný zájem na ochraně hmotného kulturního dědictví. Již tehdy si lidé dokázali uvědomit jedinečnost památek a nutnost jejich zachování jako nenahraditelného zdroje poznání národních dějin. Na území tehdejší habsburské monarchie, tedy i v českých zemích, vznikly nejstarší obecně závazné předpisy na ochranu památek v době vlády císařovny Marie Terezie (1740−1780). Pravidelný výkon památkové péče byl později zajišťován Ústřední komisí pro zjišťování a zachování stavebních památek, založené v roce 1850. V roce 1872 byla přejmenována na Ústřední komisi pro péči o památky. Důvodem bylo rozšíření zájmu i na památky movité. V roce 1911 byl při Ústřední komisi zřízen Památkový úřad se sídlem ve Vídni, ještě v roce 1918 byl zřízen Zemský památkový úřad pro České království. Morava a Slezsko zůstaly pod patronátem Vídně. Po vzniku samostatného Československa v roce 1918 byl systém rakousko-uherské památkové péče dále rozvíjen. Zemský památkový úřad pro České království byl změněn na Státní památkový úřad a byly dále zdokonalovány způsoby soupisů a dokumentace památek. Po druhé světové válce byla zřízena Národní kulturní komise pro správu státního kulturního majetku. Roku 1950 vyhlásila vláda 30 měst za památkové rezervace, z toho je 22 na území dnešní České republiky. V roce 1956 byl založen Státní ústav pro rekonstrukci památkových měst a objektů. Středoevropské tradice ochrany památek se uplatňují v naší památkové péče i nadále. Avšak stále významnější úlohu má dnes širší mezinárodní spolupráce.

10

Současná snaha o záchranu historických sídelních útvarů vychází z metodiky sepsané Mezinárodní radou pro památky a sídla (ICOMOS), která byla schválena v roce 1964 v Benátkách, na ni navázala Mezinárodní charta pro záchranu historických měst, přijatá v roce 1987 ve Washingtonu.1 Základním právním předpisem ochrany kulturních památek v České republice je zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. Předchůdcem tohoto zákona byl zákon o kulturních památkách z roku 1958. Významným nástrojem pro zachování kulturních památek je jejich obnova. Program regenerace památkových rezervací a městských památkových zón byl schválen usnesením vlády České republiky č. 209 dne 25. března 1992 v Praze.

1

HRŮŠA, Petr, PELČÁK, Petr. Litomyšl - Program renegerace MPR. [s.l.] : [s.n.], 1996. 35 s.

11

1 Památková ochrana v České republice Ochranu kulturních památek upravuje zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů (památkový zákon), prováděcí vyhláška č. 66/1988 Sb. a další související právní předpisy. Památkový zákon vlastníkům kulturních památek ukládá jejich povinnosti, ale zároveň definuje i možnosti poskytnutí finančních příspěvků na opravu a údržbu památek. Vlastník kulturní památky je povinen na vlastní náklad pečovat o její zachování, udržovat ji v dobrém stavu a chránit ji před poškozením. Tuto povinnost má také ten, kdo kulturní památku užívá. I ten kdo není vlastníkem kulturní památky, je povinen si počínat tak, aby nedošlo k jejímu poškození. Dalšími právními předpisy upravujícími oblast státní památkové péče jsou Úmluva o ochraně architektonického dědictví Evropy, publikovaná pod č. 73/2000 Sb. m. s. a Úmluva o ochraně archeologického dědictví Evropy (revidovaná), publikovaná pod č. 99/2000 Sb. m. s. Samostatnou kapitolou ochrany kulturních památek je péče o městské památkové rezervace a zóny. V České republice je vyhlášeno 41 městských památkových rezervací a 261 městských památkových zón, kterým až donedávna bylo bráněno v přestavbě a nebyla řešena jejich regenerace. Hlavním problémem historických jader měst je přetěžování historických staveb nároky centra a jejich umrtvení v důsledku přemístění centra mimo historický střed. Obojí znamená nežádoucí úbytek obyvatel v dané oblasti. V éře komunismu byl zájem státu především na nové bytové výstavbě na okrajích měst, která často nešetrně zasahovala do historického jádra města. Regenerace historických obytných čtvrtí se řešila tzv. programem „modernizace“, který neřešil ochranu kulturních památek a velmi necitlivě a často úmyslně zasahoval do původní historické2

2

Mkcr.cz [online]. 2007 [cit. 2009-03-15]. Dostupný z WWW: .

12

zástavby (nákupní středisko na náměstí v Jihlavě, téměř úplná likvidace historického centra ve Žďáru nad Sázavou, odstranění synagogy v Litomyšli spolu s demolicí celého předměstí).

1.1 Uspořádání státní památkové péče 1.1.1 Orgány státní památkové péče Nový zákon o památkové péči zakotvil systém odborných organizací památkové péče, dal vzniknout Národnímu památkovému ústavu, památkové inspekci, a zúžil pojem kulturní památky. Výkonná moc přešla na obce s výjimkou národních kulturních památek, na které stále dohlíží krajské úřady. Státní památkovou péči vykonávají orgány státní památkové péče: •

ministerstvo kultury

•

krajské úřady

•

obecní úřady obcí s rozšířenou působností

Tyto orgány vydávají příslušná rozhodnutí na základě žádostí vlastníka kulturní památky resp. národní kulturní památky. Před vydáním rozhodnutí si vyžádají stanovisko odborné organizace státní památkové péče

1.1.2 Odborná organizace státní památkové péče Národní památkový ústav kromě − jiného zdarma poskytuje odbornou pomoc vlastníkům kulturních památek při zajišťování péče o kulturní památky a zpracovává odborná vyjádření k provádění obnovy kulturních památek jako podklad pro rozhodnutí orgánů státní památkové péče.Vede ústřední seznam kulturních památek.3

3

Npu.cz [online]. 2003-2009 [cit. 2008-11-15]. Dostupný z WWW: .

13

1.1.3 Péče o kulturní památky Vlastník kulturní památky je povinen na vlastní náklad pečovat o její zachování, udržovat ji v dobrém stavu a chránit ji před ohrožením, poškozením a znehodnocením. Kulturní památku je povinen užívat pouze způsobem, který odpovídá jejímu kulturnímu významu, památkové hodnotě a technickému stavu. Vlastník, který kulturní památku převádí na někoho jiného, někomu ji přenechá k dočasnému využití apod., je povinen toho, komu ji přenechá nebo předá uvědomit, že věc je kulturní památkou.

1.1.4 Obnova kulturních památek Zamýšlí-li vlastník kulturní památky provést údržbu, opravu, rekonstrukci, restaurování nebo jinou úpravu kulturní památky nebo jejího prostředí je povinen předem si vyžádat závazné stanovisko obecního úřadu obce s rozšířenou působností a jde-li o národní kulturní památku, závazné stanovisko krajského úřadu. V závazném stanovisku se orgán státní památkové péče vyjádří, zda navrhované práce jsou z hlediska zájmů státní památkové péče přípustné a stanoví základní podmínky, za kterých lze tyto práce připravovat a provést. Základní podmínky musí vycházet ze současného stavu poznání kulturně historických hodnot, které je nezbytné zachovat při umožnění realizace zamýšleného záměru.

1.1.5 Restaurátorské práce Obnovu kulturních památek nebo jejích částí, které jsou díly výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými pracemi je možné obnovit pouze restaurátorsky oprávněnou osobou. O povolení restaurování je nutno požádat příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností (krajský úřad u národní kulturní památky), který stanoví (po předchozím

4

vyjádření

odborné

organizace

památkové

péče)

podmínky4


14

pro restaurování. Seznamy restaurátorů včetně uvedení rozsahu licence jsou k dispozici na obecních úřadech obcí s rozšířenou působností i ostatních orgánech či organizacích památkové péče.

1.1.6 Stavby v památkově chráněném území Vlastník nemovitosti, která není kulturní památkou, ale je v památkové rezervaci, v památkové zóně nebo ochranném pásmu nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny je povinen k zamýšlené stavbě, stavební změně nebo udržovacím pracím na této nemovitosti si předem vyžádat závazné stanovisko obecního úřadu obce s rozšířenou působností.

1.1.7 Stavby a činnosti v území s archeologickými nálezy Má-li se provádět stavební činnost na území s archeologickými nálezy, jsou stavebníci již od doby přípravy stavby povinni tento záměr oznámit Archeologickému ústavu a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický průzkum.

1.1.8 Nepředvídané nálezy při provádění staveb Případ, kdy během přípravy stavby nebo jejím provádění dojde k nepředvídanému nálezu řeší § 127 zákona č. 50/1976 Sb. (stavební zákon).

1.1.9 Příspěvek na zachování a obnovu kulturní památky Vlastníku kulturní památky může obec nebo kraj na jeho žádost poskytnout ze svých rozpočtových prostředků, jde-li o zvlášť odůvodněný případ, příspěvek na zvýšené náklady spojené se zachováním nebo obnovou kulturní památky. Forma příspěvku není jednotná, většina Krajských úřadů a některá města za tímto účelem vyhlašují speciální programy či granty. Obdobně může o poskytnutí příspěvku na obnovu kulturních památek rozhodnout Ministerstvo kultury.5

5


15

1.2 Vymezení pojmů památkové péče 1.2.1 Kulturní památka Za kulturní památku se podle zákona o státní památkové péči považují nemovité i movité věci, popřípadě jejich soubory, které pro jejich historickou hodnotu za kulturní památku prohlásilo Ministerstvo kultury ČR a jsou zapsány v Ústředním seznamu kulturních památek ČR. Ústřední seznam kulturních památek ČR vede odborná organizace památkové péče – Národní památkový ústav. O tom, zda je věc ve smyslu památkového zákona považována za kulturní památku není tedy rozhodující její kulturní hodnota, ale skutečnost, zda je zapsána do ústředního seznamu kulturních památek.

1.2.2 Národní kulturní památka Nejvýznamnější kulturní památky prohlašuje vláda ČR za národní kulturní památky, jejich památková ochrana je přísnější než u ostatních kulturních památek.

1.2.3 Památková rezervace Území, jehož charakter a prostředí určuje soubor nemovitých kulturních památek a vláda ČR je prohlásila za památkovou rezervaci. Vláda také stanovuje nařízením obecné podmínky zabezpečování památkové péče v tomto území, které se mohou vztahovat nejen na kulturní památky, ale také na ostatní nemovitosti nacházející se na tomto území. V praxi se zpravidla setkáváme s případem, kdy je historicky nejstarší a nejcennější část města nebo vesnice prohlášena za městskou památkovou rezervaci (MPR) resp. vesnickou památkovou rezervaci (VPR).6

6


16

1.2.4 Památková zóna Území sídelního útvaru nebo jeho části s menším podílem kulturních památek, historické prostředí nebo část krajinného celku, které Ministerstvo kultury ČR prohlásilo za památkovou zónu a určilo podmínky její ochrany. Památková zóna je v hierarchii památkové péče postavena níže než rezervace. Rozlišujeme především městské památkové zóny (MPZ) a vesnické památkové zóny (VPZ).

1.2.5 Ochranné pásmo Kulturní nemovitá památka, památková rezervace či zóna může mít vymezeno ochranné pásmo, v kterém mohou být omezeny nebo zakázány určité činnosti. Je zde orgány státní památkové péče regulována stavební činnost a využití území.

1.2.6 Archeologický nález Je věc (soubor věcí), které jsou dokladem nebo pozůstatkem života člověka a jeho činnosti od počátku jeho vývoje do novověku a zachovala se zpravidla pod zemí.

1.2.7 Území s archeologickými nálezy Je pojem, který není v zákoně o státní památkové péči přesně definován. Z rozhodnutí zákona vyplývá, že se jedná o území, na kterém se nacházejí archeologické nálezy dle § 23 PZ. Praxe je taková, že je nutné ověřit u Archeologického ústavu akademie věd ČR (nebo jiné oprávněné organizace), zda se o takovou lokalitu jedná.

1.3 Sdružení historických sídel Za vydatné pomoci Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska vznikl na počátku 90. let minulého století Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón, podle jehož pravidel probíhá v současnosti úspěšná regenerace památkově chráněných území. V usnesení vlády České republiky č. 209 ze dne 25. března 1992 se schvaluje Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón. Program je projevem vůle vlády

17

České republiky napomoci záchraně a rozvoji nejcennějších částí našich historických měst vytvořením organizačních, informačních i ekonomických podmínek k jejich komplexní regeneraci. Smyslem této regenerace je nejen rehabilitace kulturních hodnot a ozdravění životního prostředí měst, ale také vytvoření atraktivních ohnisek rozvoje podnikatelských aktivit. Cílem Programu je aktivizovat města s již vyhlášenou nebo připravovanou městskou památkovou rezervací (MPR) nebo městskou památkovou zónou (MPZ) k jejich regeneraci a všestranně jim napomáhat při přípravě, zpracování a realizaci městských programů regenerace. Regenerace je v tomto případě definována jako soubor zásahů a procesů, jejichž cílem je zhodnocení staveb včetně inženýrských sítí, funkce sídelních struktur a sociální struktury životních podmínek. Sdružení historických sídel plní roli gestora v rovině ochránce Programu regenerace MPR a MPZ, díky němuž se výrazně mění podoba našich historických měst a obcí. Od roku 1994 je udělována Cena za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace MPR a MPZ. Jejími držiteli se postupně stala města Svitavy, Kadaň, Třeboň, Kroměříž, Klášterec nad Ohří, Kutná Hora, Litomyšl a Nový Jičín. Nemovité kulturní památky mají dvojí hodnotu. Jednak „duchovní“ (estetickou, uměleckou, ale i hodnotu identity národa), jednak hodnotu ekonomického potenciálu, neboť kvalitně opravené památky svojí existencí vytvářejí pozitivní externality využitelné především v oblasti cestovního ruchu a s ním spojených služeb. Pro vznik ekonomického efektu však nepostačuje pouze vlastní obnova památek, ale je nutné vybudovat celou nezbytnou infrastrukturu spojenou s „kulturní“ turistikou (programy podpory regionálního podnikání). 7

7

Shscms.cz [online]. 2008 [cit. 2009-04-20]. Dostupný z WWW: .

18

Sdružení historických sídel uplatňuje specifické problémy historických sídel při úpravě a navrhování nových právních norem, které ovlivňují ekonomické a právní postavení obcí i jejich hospodaření, a to nejen v oblasti kulturního dědictví. Jedním z důležitých úkolů je hledání možností, jak nejlépe řešit stávající problémy historických sídel. Jde o trvalý proces komunikace mezi odbornou veřejností, představiteli samospráv a státní správy. Na pravidelně pořádaných konferencích, vždy k určité tématice, jsou formulována potřebná stanoviska. V poslední době jsou středem zájmu témata: památky a cestovní ruch, zeleň v historických sídlech, barva a detail v architektuře, život v památkách a historickém prostředí, městský mobiliář a drobná architektura, ekonomika a péče o památky.

19

2 Programy na obnovu památek Programy na ochranu památek můžeme všeobecně rozlišit dle zdrojů finančních prostředků poskytovaných na jejich obnovu.

2.1 Programy na obnovu památek v České republice Obce, kraje a stát poskytují vlastníkům kulturních památek finanční příspěvky na zvýšené náklady spojené se zachováním nebo obnovou kulturní památky. Obce a kraje mohou ze svých rozpočtů poskytnout příspěvek, který se poskytuje na základě odůvodněné, písemné žádosti vlastníka, a to rozhodnutím po provedeném správním řízení. Stejně může poskytnout příspěvek, a to ze státního rozpočtu Ministerstvo kultury v případech, je-li na zachování kulturních památek mimořádný společenský zájem. Pro tyto účely má Ministerstvo kultury několik specializovaných programů:

2.1.1 Havarijní program Z tohoto

programu

jsou

poskytovány

finanční

příspěvky

pro

zabezpečení

nejnaléhavějších oprav, zejména odstranění havarijního stavu střech a nosných konstrukcí.

2.1.2 Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón Program regenerace je nástrojem k obnově kulturních památek nacházejících se v částech historických měst, prohlášených za památkové rezervace nebo památkové zóny. Finanční příspěvky mohou být poskytovány jen tehdy, pokud má příslušné město zpracovaný vlastní program regenerace a pokud se vlastník finančně spolupodílí.

20

2.1.3 Program záchrany architektonického dědictví Tímto programem je podporována záchrana nejcennějších kulturních památek, jako jsou hrady, zámky, kláštery, kostely, historické zahrady apod.

2.1.4 Program péče o vesnické památkové rezervace, vesnické památkové zóny a krajinné památkové zóny Zaměřuje se na obnovu a zachování zejména památek lidové architektury jako jsou např. zemědělské usedlosti, chalupy, kapličky a boží muka.

2.1.5 Program restaurování movitých kulturních památek Z tohoto programu jsou dotovány náklady spojené s restaurováním movitých kulturních památek, které jsou významnými díly výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými pracemi a jsou umístěny v budovách zpřístupněných veřejnosti pro kulturní, výchovněvzdělávací nebo náboženské účely.

2.2 Fondy EU Regionální politika Evropské unie, nazývaná též politika hospodářské a sociální soudržnosti (HSS), je odrazem principu solidarity uvnitř Evropské unie, kdy bohatší státy přispívají na rozvoj chudších států a regionů, aby se zvýšila kvalita života obyvatel celé Evropské unie. Každý členský stát EU má za sebou samostatný vývoj územněsprávního členění respektujícího přirozené potřeby státní správy a obyvatel. Z toho důvodu existuje v Evropské unii 27 různých systémů správního členění, což omezuje možnosti vzájemného statistického a ekonomického srovnávání regionů pro účely politiky HSS. Pro statistické monitorování, ekonomické analýzy a sociální situace v regionech byla v roce 1988 zavedena jednotná nomenklatura územních statistických jednotek (NUTS). Na jejím základě jsou dle počtu obyvatel definovány tři hlavní úrovně regionálního členění území.

21

Úroveň

Doporučený minimální počet obyvatel

Doporučený maximální počet obyvatel

3 000 000 800 000 150 000

NUTS I NUTS II NUTS III

7 000 000 3 000 000 800 000

Tabulka 1: NUTS, regionální úrovně

Česká republika byla historicky tradičně dělena na kraje odpovídající úrovni NUTS III, avšak kvůli vstupu do Evropské unie musela zavést mezi stát a kraje ještě jeden stupeň členění odpovídající úrovni NUTS II: regiony soudržnosti. Právě na úroveň NUTS II je totiž směřována podpora z fondů EU. Kromě tří úrovní NUTS ještě existují dvě nižší úrovně územněsprávního statistického členění, které však již nejsou určující pro rozdělení prostředků z fondů EU. Jedná se o tzv. místní administrativní jednotky (LAU). 8 Úroveň

Název

NUTS I NUTS II NUTS III LAU I LAU II

Stát Regiony soudržnosti Kraje Okresy Obce

Počet jednotek 1 8 14 76 + 15 pražských obvodů 6 249

Tabulka 2: Členění území České republiky

8

Strukturalni-fondy.cz [online]. 2008- [cit. 2009-05-03]. Dostupný z WWW:
fondy.cz/>.

22

Tabulka 3: Zobrazení skladby 14 krajů do 8 regionů soudržnosti (NUTS2) 9

Politika HSS je naplňována prostřednictvím strukturálních fondů a Fondu soudržnosti. Strukturální fondy jsou určeny pro chudší nebo jinak znevýhodněné regiony (např. venkovské a problémové městské oblasti, upadající průmyslové oblasti, oblasti s geografickým nebo přírodním znevýhodněním, jako například ostrovy, hornaté oblasti, řídce osídlené oblasti a pohraniční regiony). Existují dva strukturální fondy, Evropský fond pro regionální rozvoj a Evropský sociální fond, jeden fond soudržnosti.

2.2.1 Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) Podporovány jsou investiční (infrastrukturní) projekty, jako např. výstavba silnic, železnic, odstraňování ekologických zátěží, budování stokových systémů, výstavby poldrů a úpravy koryt řek, podpora inovačního potenciálu podnikatelů, podpora začínajícím podnikatelům, rozvoj a obnova sportovních areálů využitelných

9

fondy.cz/>.

23

pro cestovní ruch, rekonstrukce kulturních památek, využívání obnovitelných zdrojů energie, výsadba regenerační zeleně, ekologické a energeticky efektivní sanace bytových domů, výstavba či oprava infrastruktury pro poskytování zdravotní péče, investice do dopravní a technické infrastruktury průmyslových zón, zavádění služeb elektronické veřejné správy, posilování spolupráce podnikatelů v příhraničních regionech, modernizace systému krizového managementu apod.

2.2.2 Evropský sociální fond (ESF) Podporovány jsou neinvestiční (neinfrastrukturní) projekty, jako např. rekvalifikace nezaměstnaných, speciální programy pro osoby se zdravotním postižením, děti, mládež, etnické menšiny a další znevýhodněné skupiny obyvatel, tvorba inovativních vzdělávacích programů pro zaměstnance, podpora začínajícím OSVČ, rozvoj institucí služeb

zaměstnanosti,

rozvoj

vzdělávacích

programů,

zlepšování

podmínek

pro využívání informačních a komunikačních technologií (ICT) pro žáky i učitele.

2.2.3 Fond soudržnosti (FS) Je na rozdíl od strukturálních fondů určený na podporu rozvoje chudších států, nikoli regionů.

2.3 Regionální operační program NUTS II Severovýchod (ROP SV) Regionální operační program NUTS II Severovýchod je určen pro region soudržnosti Severovýchod sestávající z Libereckého, Královéhradeckého a Pardubického kraje. Zaměřuje se na zlepšení dopravní dostupnosti a propojení regionu včetně modernizace prostředků veřejné dopravy, podporu rozvoje infrastruktury i služeb cestovního ruchu, přípravu menších podnikatelských ploch a objektů a zlepšování podmínek k životu v obcích a na venkově především prostřednictvím zkvalitnění vzdělávací, sociální a zdravotnické infrastruktury.

24

Regionální operační program NUTS II Severovýchod spadá mezi regionální operační programy v cíli Konvergence. Je pro něj vyčleněno 656,46 mil. €, což činí přibližně 2,46 % veškerých prostředků určených z fondů EU pro Českou republiku. Z českých veřejných zdrojů má být navíc financování programu navýšeno o dalších 115,85 mil. €.

2.3.1 Jaké projekty jsou z ROP SV financovány? ROP SV obsahuje 5 prioritních os rozdělujících operační program na logické celky, a ty jsou dále konkretizovány prostřednictvím tzv. oblastí podpory, které vymezují, jaké typy projektů mohou být v rámci příslušné prioritní osy podpořeny.

2.3.2 Rozvoj dopravní infrastruktury Na prioritní osu 1 je z fondů EU vyčleněno 242,9 mil. €, tj. 37,0 % ROP SV Modernizace, rekonstrukce a výstavba silnic II. a III. tříd, výstavba obchvatů, protihlukových stěn, výstavba či dostavba tratí pro ekologickou veřejnou dopravu, výstavba, modernizace či rekonstrukci přestupních terminálů, parkovišť s návazností na veřejnou hromadnou dopravu, zastávek pro drážní i nedrážní osobní dopravu, nákup a modernizace ekologických nízkopodlažních autobusů, drážních vozidel veřejné dopravy, zavádění řídících, telematických a informačních systémů veřejné dopravy, rekonstrukce, modernizace a výstavba letištní infrastruktury, výstavba a rekonstrukce cyklistických cest za účelem zvýšení bezpečnosti s budováním parkovišť, úschoven apod.

2.3.3 Rozvoj městských a venkovských oblastí Na prioritní osu 2 je z fondů EU vyčleněno 223,2 mil. €, tj. 34,0 % ROP SV10

10

fondy.cz/>.

25

Regenerace historických, kulturních a technických památek, revitalizace náměstí, parků a dalších veřejných prostranství včetně veřejné zeleně, regenerace a revitalizace urbánních brownfields, výstavba a modernizace infrastruktury pro sportovní a volnočasové aktivity, podpora technického vybavení základních a středních škol zařízením a pomůckami nutnými pro výuku, podpora investičních aktivit pro rozvoj infrastruktury v oblasti vzdělávání a sociální péče, pořízení nových zdravotních přístrojů a vybavení, zvýšení bezpečnosti ve městech a obcích apod.

2.3.4 Cestovní ruch Na prioritní osu 3 je z fondů EU vyčleněno 144,4 mil. €, tj. 22,0 % ROP SV Rekonstrukce stravovacích a ubytovacích zařízení, budování cyklotras, turistických tras, revitalizace kulturně-historických a technických památek, realizace navigačních systémů k památkám, propagace realizovaných projektů, budování parkovacích kapacit pro návštěvníky, projekty hippoturistiky, venkovské turistiky, adrenalinové turistiky, pevnostní turistiky a relaxační turistiky, tvorba analytických a strategických dokumentů v oblasti cestovního ruchu, systém značení turistických cílů, síť informačních center, rezervační systém apod.

2.3.5 Rozvoj podnikatelského prostředí Na prioritní osu 4 je z fondů EU vyčleněno 26,3 mil. €, tj. 4,0 % ROP SV Regenerace a revitalizace brownfields k rozvoji podnikatelských aktivit, napojení stávajících i nových průmyslových zón a ploch na páteřní komunikace a technickou infrastrukturu, investice do zlepšení materiálně-technického vybavení učeben a dalších prostor na školách a učilištích, případně přímo ve firmách, které jsou určeny pro získávání praktických znalostí a dovedností apod. 11

11

fondy.cz/>.

26

2.3.6 Technická pomoc Na prioritní osu 5 je z fondů EU vyčleněno 19,7 mil. €, tj. 3,0 % ROP SV Financování aktivit spojených s řízením programu, např. platy pracovníků zapojených do řízení ROP SV, výběr projektů, monitoring projektů a programu, zpracování studií a analýz, zajištění publicity programu, podpora přípravy a realizace projektů apod.12

2.4 Fondy Evropského hospodářského prostoru/Norsko Všechny základní principy a zásady týkající se finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru (EHP), resp. Norska jsou zakotveny v Dohodě o účasti v Evropském hospodářském prostoru. Respektive připojené Dohodě mezi Norským královstvím a ES o Norském finančním mechanismu pro období let 2004−2009. Jedná se především o celkovou výši částky na investiční a rozvojové projekty, účel a priority pro čerpání přidělených finančních prostředků, nutnou výši spolufinancování projektů, frekvenci vyhodnocování, případně přerozdělování nevyužitých finančních prostředků atd. Na základě obou uvedených finančních mechanismů se státy EHP/Norsko zavazují přispívat ekonomicky slabším zemím v Evropském hospodářskému prostoru, a to poskytováním grantů na investiční a rozvojové projekty v prioritních oblastech, jako ochrana a obnova kulturního dědictví, ochrana životního prostředí, podpora soudnictví, zdravotnictví či péče o dítě aj. Předpokládaná částka vymezená pro Českou republiku je celkem 110,91 mil. € pro pětileté období 2004−2009 (z toho 48,54 mil. € v rámci Dohody o účasti v EHP13

12

fondy.cz/>. 13

Businessinfo.cz [online]. 1997-2009 [cit. 2009-03-25]. Dostupný z WWW:

27

a 62,37 mil. €

podle

Dohody

o

norském

finančním

mechanismu).

Zajištění

spolufinancování projektů v požadované minimální výši 15 % bude v odpovědnosti zprostředkujících subjektů: ústředních orgánů státní správy, krajských úřadů nebo dalších subjektů pověřených Národním kontaktním místem po dohodě s Kanceláří finančních mechanismů. V případě využití rozpočtů ústředních orgánů státní správy a krajských úřadů musí být tyto prostředky součástí příslušných rozpočtů. 14

14

Businessinfo.cz [online]. 1997-2009 [cit. 2009-03-25]. Dostupný z WWW:

28

Experimentální část

29

3 Městská památková rezervace Litomyšl 3.1 Význam a úloha města Litomyšl je historicky a kulturně významné město ve východních Čechách na horním toku řeky Loučné. Město leží v nadmořské výšce 320−370 metrů na okraji tzv. Loučenské tabule a Českotřebovské vrchoviny. Od severozápadu od Vysokého Mýta sem zasahuje jakási úzká zátočina východočeské nížiny, na východě od České Třebové a na jihu směrem od Poličky je potom Litomyšl obklopena nevysokými pahorkatinami a hřbety dosahujících výšky kolem 600 metrů nad mořem. V okruhu 20 kilometrů se nacházejí města Svitavy, Česká Třebová, Vysoké Mýto, Ústí nad Orlicí a Polička. Město Litomyšl leží na hlavním silničním tahu E 35 Olomouc - Hradec Králové, přibližně 150 kilometrů od Prahy, 50 km od Hradce Králové a 85 km od Brna. Město je konečnou železniční stanicí na trati Choceň-Litomyšl. Je dostupné autobusem ze železniční stanice Česká Třebová. Litomyšl má specifické postavení v české historii. Vznik osídlení lze doložit do doby před 10. stoletím, kdy tudy procházela pověstná Trstenická stezka, která spojovala Čechy a Moravu. Je centrem velmi rozsáhlého spádového území, které se váže na sídelní útvar již od raného středověku. Tato spádovost hrála vždy významnou úlohu nejen v ekonomické oblasti, ale také v urbanistickém vývoji města. 15 Litomyšl plní sídelní funkci k 11. listopadu 2008 pro 10 055 obyvatel. Město tvoří vlastní historické jádro Litomyšl, čtvrtě Lány, Zahájí, Záhradí, Fügnerova čtvrť, U Cihelny a Husova čtvrť, osady Kornice, Nedošín, Nová Ves, Pazucha, Pohodlí, a Suchá.

15

Www.litomysl.cz [online]. 2001-2009 [cit. 2009-05-04]. Dostupný z WWW:

.

30

3.2 Historie První zmínka o Litomyšli pochází z Kosmovy kroniky a jmenuje opevněná místa chránící slavníkovskou državu, mezi nimi Litomyšl. Český kníže Břetislav II. zde na konci 10. století buduje hrad a zakládá kostel. Kolem roku 1150 se zde usadil řád premonstrátů, který zde postavil klášter zvaný Hora olivetská. Právě klášter se stal významným centrem oblasti, v jehož blízkosti vyrostla i osada zvaná Litomyšl. V roce 1259 povýšil král Přemysl Otakar II. osadu na město. V roce 1344 bylo v Litomyšli zřízeno biskupství. Těžkým obdobím byla doba husitských válek. Roku 1421 se město dobrovolně vzdalo husitům, ale již v roce 1425 jej zabrali radikálové a vypálili celé biskupství. Od roku 1432 vlastnil Litomyšl rod Kostků z Postupic. Nastává doba uklidnění a rozkvětu. Město se od konce 15. století stává důležitým centrem Jednoty bratrské, fungoval zde její archiv a tiskárna. To vše se změnilo roku 1547, kdy bylo panství Kostkům zkonfiskováno za účast v odboji proti císaři. Navíc byla činnost Jednoty bratrské postavena mimo zákon a její členové museli odejít z Čech. Novým majitelem panství se stal v roce 1567 Vratislav z Pernštejna. Tento šlechtic proslul svými rekatolizačními snahami a zásahy proti Jednotě bratrské. Do dějin města se významně zapsal výstavbou renesančního zámku. V roce 1640 přichází do Litomyšle řád piaristů. Začíná období rozvoje vzdělanosti. Již v roce 1644 začínají učit, zakládají gymnázium a později i známý filosofický ústav. Od roku 1649 jsou majiteli panství Trautmannsdorfové. Ti nechali postavit nový piaristický kostel. V roce 1680 se na Litomyšlsku odehrálo velké selské povstání. Hlavní příčinou vzpoury byla těžká robota a pokračující rekatolizace. Povstání bylo tvrdě potlačeno a vůdcové popraveni. V 18. století město opakovaně postihly požáry16

16

KRČÁL, Martin. Pamatky.xf.cz [online]. 2000 [cit. 2008-10-12]. Dostupný z WWW:

.

31

a povodně. Z toho důvodu prošly měšťanské domy několika přestavbami a postupně získaly empírový ráz. Stavebním úpravám neušel ani zámek a jeho okolí. Revoluční rok 1848 patří k dalším významným událostem města. Vznikla zde studentská legie a měšťanská garda. Obě skupiny bojovaly na barikádách během červnových nepokojů v Praze. V důsledku aktivní účasti studentů na nepokojích byl v roce 1849 zrušen v Litomyšli filosofický ústav. Od roku 1855 jsou majiteli panství Thurn-Taxisové. Nastává další kulturní a hospodářský rozvoj města. Litomyšl se stává správním centrem nového okresu. Na zdejším

gymnáziu

působilo

několik

významných

českých

osobností,

z nichž nejznámější byl bezesporu Alois Jirásek. Za první republiky byl postaven Lidový dům (1922), bylo dostavěno nové gymnázium (1923) a nová budova Průmyslové školy. V roce 1926 vznikla městská obrazárna. V roce 1949 se v prostorách zámku konal 1. ročník hudebního festivalu Smetanova Litomyšl. Od původního záměru prezentovat pouze Smetanovu hudbu se později upustilo a dnes je festival přehlídkou různé hudební tvorby a zároveň nejvýznamnější kulturní událostí ve městě.17 Historická část města byla vyhlášena městskou památkovou rezervací v roce 1965.

3.3 Přehled památek MPR Litomyšl 3.3.1 Zámecké návrší – Olivetská hora Zámek a jeho okolí je památkovou podstatou MPR Litomyšl. Renesanční zámek pokrytý ornamentálními sgrafity (1568–1573) stojí na místě někdejšího hradu (981) a později biskupské rezidence (1344), vzácná sgrafita na severní

17

KRČÁL, Martin. Pamatky.xf.cz [online]. 2000 [cit. 2008-10-12]. Dostupný z WWW:

.

32

straně zámku asi (1750), zámecká kaple sv. Michala archanděla v I. poschodí, v přízemí zámecké divadlo s původními dekoracemi z konce 18. století. V roce 1962 byl zámek prohlášen národní kulturní památkou. Na toto ocenění navázal zápis zámku mezi památky UNESCO v roce 1999. Barokní piaristický klášterní kostel Nalezení sv. Kříže (1714–1722) s barokními sochami od Matyáše Brauna, cenné varhany (1821). Piaristická kolej s barokním portálem (působiště J. E. Purkyně a dalších významných osobností), refektář se štukovou výzdobou (1726), kaple očistec (1732), knihovna (1643), obrazy. Budova starého gymnasia (1640), dnešní Muzeum a galerie od r. 1928 se vzácnými sbírkami. Pivovarská budova (1585), uprostřed s renesančním portálem, vlevo od něho rodný byt hudebního skladatele Bedřicha Smetany. Kašna na prvním nádvoří zámku (1857). Konírna s pískovcovou skupinou atleta s koněm od Matyáše Brauna (1725). Jízdárna s rodovými znaky. Socha sv. Metoděje ve zdi panské zahrady (1878) na místě bývalého kostela sv. Klimenta ze 12. století. Stezka filozofů vedoucí od sochy sv. Metoděje kolem zdi panské zahrady. Pískovcové vázy a sochy z řecké mytologie na zdi panské zahrady u zámku. V severozápadním rohu francouzského parku zděný pavilon s taškovou mansardou, s plechovou bání s půlměsícem. Kamenný lev v zahradě (1808).

33

Zvláštní postavení zaujímají tzv. Klášterní zahrady – mezi piaristickým kostelem Nalezení sv. Kříže a proboštským kostelem Povýšení sv. Kříže. Zahrady se nacházejí v těsném sousedství významných dominant města a ve strategicky položeném místě v centru městské rezervace. Také proto se město rozhodlo uvést je do důstojného stavu. V říjnu roku 1997 vyhlásilo veřejnou soutěž, jejímž předmětem bylo „architektonické řešení prostoru Klášterních zahrad jako veřejného městského parku či zahrady“. Cílem bylo vytvořit odpočinkové místo pro obyvatele a návštěvníky města v centru zámeckého návrší. Soutěže se zúčastnily přes dvě desítky architektonických kanceláří, vítězem se stal architekt ing. Zdeněk Sendler z Brna. Hlavní motivy vítězného návrhu jsou „zahrada – divadlo, divadlo – zahrada (dominanty kostelů s výhledem v pozadí historického města)“, geometrické pojetí prostoru a propojení zahrad se zámeckým areálem a městem. V květnu 1999 byla zahájena rekonstrukce, která trvala déle než rok. Po jejím dokončení byly Klášterní zahrady slavnostně otevřeny 2. září 2000 v rámci oslav Dnů evropského dědictví. Areál zahrad má rozlohu přes jeden hektar. Plochy trávníků jsou určeny k volnému pohybu i odpočinku. V centru zahrad se nachází bazén s mlhovištěm a sousoší, které městu daroval sochař Olbram Zoubek.

3.3.2 Podzámčí Komplex uliček mezi Horou Olivetskou a Smetanovým náměstím (centrem samotného města) tvoří: Šantovo náměstí – zachovalé barokní domy čp. 200, 201, 203. Proboštský kostel Povýšení sv. Kříže (1356–1376). Je jedinou památkou na gotickou Litomyšl. Barokní proboštství je zbudované na základech bývalého augustiánského kláštera, s původní kaplí sv. Markéty (1357).

34

Augustova tiskárna obsahovala cennou sbírku původních historických tiskařských štočků, nyní uložených v muzeu. Toulovcovo náměstí: Špitálský kostel Rozeslání sv. Apoštolů ze 14. století, Sbor církve českobratrské (bydlela zde M. D. Rettigová) a fortna. Uličky: Šmilovského, Umrlčí, Růžová, Špitálská, M. D. Rettigové, Školní, Mariánská, Boženy Němcové, Rektora Stříteského.

3.3.3 Smetanovo náměstí Centrem města je podlouhlé náměstí o délce 495 metrů, ulicového typu. Půdorys náměstí je hodnotnou památkou z dob založení města. Fasády domů na náměstí jsou většinou pozdně barokní a empírové, v důsledku oprav po požárech (1775 a 1814). Město vznikalo z podhradí a vyvíjelo se v těsném údolí řeky Loučné. Měšťanské domy vyrostly na goticky protáhlých parcelách a svůj půdorys si uchovaly dodnes. Dominantou náměstí je bývalá radnice – „rathaus“ (1418), nejstarší stavba ve městě, věž s hodinami a orlojem, bohatá barokní fasáda, původně jedna z největších vesnických knihoven − přes 50 000 knižních svazků, založena (1891). Domy: čp. 25 první litomyšlský byt Jirásků; v čp. 27 bydlela B. Němcová (1839–1840); čp. 30 s bohatou fasádou (1840) bydlel zde spisovatel Alois Vojtěch Šmilovský; na čp. 31 empírová fasáda s trojúhelníkovým štítem; na domě čp. 130 barokní fasáda z poloviny 18. století; čp. 116 s barokní fasádou se sochami žen, nesoucí na klíně ovoce; nárožní dům čp. 113 je rodištěm P. G. Presidenta buditele a historika; nárožní dům čp. 112, bývalá bratrská tiskárna, taktéž místem pobytu Aloise Jiráska a Terezy Novákové, s novější úpravou domu (1927); ve vedlejším čp. 111 bydlel Alois Jirásek po svém sňatku s litomyšlskou rodačkou

35

M. Podhájskou; čp. 110 dům „U rytířů“, vzácná památka rané renesance, je vyzdoben tesanou plastikou rytířů a po stranách jsou alegorické figury obchodu a řemesla (asi pol. 16. stol.); čp. 61 tzv. „panský dům“ s pozdně barokní fasádou (1769); čp. 62 má renesanční fasádu s novějšími římsami z konce 16. století; na čp. 63 je empirová fasáda se štukovými vázami a kalichy; čp. 64 − fasáda pozdně barokní, empirová vrata; čp. 100 rodný dům J. Mařáka; dvoupatrová „osadní budova“ čp. 70 a 71 s reliéfem V. Toulovce od E. Kubíčka (1938); v hotelu „U modré hvězdy“ čp. 84, strávila poslední období života Božena Němcová. Pomník Bedřicha Smetany (1924) poslední z prací Jana Štursy, podstavec od Pavla Janáka. Mariánský sloup – sousoší Panny Marie (1716), patří k barokním památkám, dle návrhu G. B. Alliprandiho. V minulosti byla součástí náměstí dnes již neexistující kašna. V plánech na revitalizaci města se uvažuje o jejím obnovení. Braunerovo náměstí, plynule navazující na Smetanovo náměstí.

3.3.4 Loučná Jedná se o území na obou březích řeky Loučné, které tvoří přirozenou hranici MPR. Zahrnuje ulici Vodní Vale, Komenského náměstí, ulici Nerudovu, vlastní řeku Loučnou a na vzdáleném břehu budovy Smetanův dům (divadlo od roku 1905) a Lidový dům. Mimo MPR se nachází tzv. Portmoneum – muzeum Josefa Váchala.

3.4 Regenerace MPR Litomyšl Dokument

„Litomyšl – Program

regenerace

městské

památkové

rezervace“

vypracovaný Atelierem Brno Hrůša & Pelčák je ústředním materiálem pro obnovu zástavby v historickém jádru města Litomyšl. Program regenerace MPR rozděluje řešené území na tři lokality – zámecké návrší, podzámčí a náměstí. Tyto lokality

36

jsou dány zásadami programu regenerace pro utváření řešeného území a následně pak obecnými regulativy. Lokalita tvoří vždy celek, charakterizovaný stejnými zásadami utváření území, avšak nikoli samostatným a nezávislým postavením v uspořádání území a jeho chodu. Zvláštním případem je lokalita zámek, která ve vazbě na město může mít svůj samostatný režim. Většina akcí je financována v souladu se zásadami Programu regenerace. To znamená, že státní příspěvek je maximálně do výše 50 % (týká se i objektů v soukromém vlastnictví), církevní památky jsou financovány do výše 70 %. Na některých akcích využilo město nabídky dotovat stavbu státními prostředky a do výše téměř 100 %. Jednalo se především o restaurátorské práce – fasáda domu „U Rytířů“, obnova Mariánského sloupu nebo sochy sv. Augustýna. Jsou však městské památky, na kterých podíl města dosahoval 70 a více %. Vyšší podíl města se projevil na obnově veřejných prostranství (zádlažby náměstí, veřejné a slavnostní osvětlení, městský mobiliář). Určitou výjimkou byla obnova Klášterních zahrad – původní užitková zahrada se štěpnicí, po válce zdevastovaný a nevyužívaný prostor, byl nákladem 33 mil. Kč zrekonstruován na veřejný park. Tato akce probíhala ve 100 % finanční režii města. Většina státních dotací je využívána na obnovu památek ve vlastnictví města. Od roku 1993 do roku 2008 použilo město na obnovu historických objektů ze svého rozpočtu téměř 74,4 mil. Kč a ze státních prostředků z Programu regenerace 70,1 mil. Kč. Další nemalé finanční prostředky do obnovy MPR byly nainvestovány ze soukromých zdrojů. O jejich výši se můžeme pouze dohadovat při výčtu objektů, které měly soukromého investora a nachází se uvnitř MPR. Z těch největších jmenuji alespoň obchodní dům Kubík a Stratílek, rekonstrukce budovy České pošty a dokončení stavby hotelu Aplaus. Následuje nespočet menších rekonstrukcí prodejních prostor a objektů služeb. Celkem logicky se největší pozornost při regeneraci MPR věnuje lokalitě zámecké návrší s dominantou státního zámku zapsaného do kulturního dědictví UNESCO. Postupně zde probíhá podle projektu architekta Josefa Pleskota revitalizace objektu

37

zámeckého pivovaru v jehož prostorách je umístěno Evropské školící centrum YMCA. Obnovovány jsou i další objekty v zámeckém areálu – zámecká jízdárna a kočárovna. V roce

2000

byly

slavnostně

otevřeny

nově

vybudované

Klášterní zahrady,

které se staly centrem každodenního odpočinku. Jejich obnova probíhala podle projektu architekta ing. Zdeňka Sendlera v letech 1999−2000. Rozsah prováděných úprav v rámci regenerace MPR Litomyšl dokládá přehled čerpání finančních prostředků v letech 1993–2008 uvedený v příloze.

3.4.1 Základní údaje o nejvýznamnějších akcích realizovaných v MPR v období 1993−2008 Rekonstrukce historického jádra: Místo rekonstrukce: náměstí Šantovo, Braunerovo a Toulovcovo, ulice Šmilovského, Boženy Němcové, Rektora Stříteského a Růžová Začátek rekonstrukce: inženýrské sítě 1996, ostatní 1997 Náklady na rekonstrukci: 22 mil. Kč Rekonstrukce historického jádra města měla několik hlavních cílů: z funkčního hlediska především upřednostňuje chodce před automobily. Omezuje parkování automobilů na vyznačeném stání tak, aby nepřekážely pěšímu provozu a zároveň vytváří klidové odpočinkové zóny s možností posezení. Návrh osvětlení je inspirovaný historickými prameny a přitom respektuje současné světelně technické požadavky. Rekonstrukce historického jádra – střední části Smetanova náměstí: Místo rekonstrukce: střední část Smetanova nám., ulice Špitálská a M. D. Rettigové Začátek rekonstrukce: srpen 1998 Náklady na rekonstrukci: 10,5 mil. Kč

38

Hlavním cílem rekonstrukce Smetanova náměstí bylo dosáhnutí toho, aby historie a současnost nebyly v protikladu, ale vzájemně se respektovaly doplňovaly. Součástí rekonstrukce byla regulace dopravy i parkovacích stání. Bylo umožněno pěší užívání střední části náměstí. Realizovalo se osazení lamp veřejného osvětlení, a rozmístění prvků městského mobiliáře (lavičky, odpadkové koše, stojany na kola, informační panely). Klášterní zahrady Místo rekonstrukce: prostor mezi kostelem Nalezení sv. Kříže a kostelem Povýšení sv. Kříže Realizace: květen 1999 – září 2000 Celkové náklady: 33 mil. Kč Poznatky o podobě zahrad v minulosti jsou neúplné a proto byl opuštěn prvotní nápad obnovit někdejší klášterní zahrady. Místo toho vzniklo dílo, které není výsledkem památkové obnovy. Jde o dílo nové, vytvořené soudobými prostředky. Podle odborných kritiků výsledek dokazuje, že lze tvořit i v historicky autentickém prostředí. Netradiční je pojetí parkových travnatých ploch, které jsou určeny k piknikovému užívání a volné chůzi. Zámecký pivovar Místo rekonstrukce: zámecký pivovar, který je součástí zámeckého areálu, zapsané do seznamu UNESCO Realizace: vnější úprava pivovaru 1992−2001 celková rekonstrukce 2001−2006 (rozdělena do tří etap) Celkové náklady: 77 mil. Kč (kromě finančních zdrojů města, kraje a ministerstva byly využity evropské fondy - 28 mil. Kč a finanční prostředky Evropské aliance YMCA - 2,9 mil. Kč)

39

Hlavním principem návrhu architekta Josefa Pleskota bylo zachovat částečně průmyslový charakter objektu. Zámecký pivovar se stal po rekonstrukci Evropským školícím centrem YMCA.

3.5 Organizace dotazníkového šetření Pro získání statistických údajů, jsem oslovila občany a samosprávu města Litomyšle. K šetření jsem použila jednotný dotazník se 13 otázkami, které byly vytvořeny pro terénní šetření. Dotazník obsahoval 4 polootevřené a 8 uzavřených otázek. Jedna otázka byla zaměřena sociologickému šetření. Cílem dotazování občanů bylo zjistit jejich postoje k obnově památek v městské památkové rezervaci (MPR), k plošné ochraně historického centra města, dále zjistit jejich názor na význam památek pro cestovní ruch a jakým způsobem ovlivňují omezení související s legislativou městských památkových rezervací jejich každodenní život. K dispozici jsem měla další dva odlišné dotazníky, které byly vypracovány pro představitele městské samosprávy a pracovníka Národního památkového ústavu. Připravené otázky měly ověřit jejich postoj k plošné ochraně historických center měst a poukázat na pozitivní nebo negativní stránky této ochrany. V dotazníkové akci jsem společně se svými pomocníky, které jsem si vybrala mezi svými známými a rodinnými příslušníky, oslovila přibližně 200 respondentů z Litomyšle. Sběr informací probíhal v měsících říjen 2008 až leden 2009. Při snaze dosáhnout určité vyváženosti mezi oslovovanými skupinami obyvatel, byly pro mě neocenitelné informace a doporučení mé babičky, která prožila celý svůj život v Litomyšli. Její vyprávění o proměnách Litomyšle mně pomohlo při vyhodnocování programu obnovy a regenerace historického centra. Z více než 200 vyplněných dotazníků jsem po jejich vyhodnocení mohla pro účely mé bakalářské práce použít celkem 150. Důvodem k vyřazení zhruba 50 dotazníků byla jejich neúplnost v odpovědích nebo oslovený nebyl občanem Litomyšle. Zejména při šetřeních probíhajících v odpoledních hodinách se často stávalo, že dotazovaný přijel do Litomyšle za nákupy a musela jsem ho z dalšího dotazování vyloučit. Vyhnout

40

se oslovování turistů, se mně celkem úspěšně dařilo, neboť se svým chováním a vystupováním od běžných občanů Litomyšle odlišovali.

3.6 Socio-demografické údaje o respondentech Pohlaví

36% , (54) muž

64% , (96) žena

Graf 13.1: zpracování otázky č. 13

Mezi 150 dotazovanými bylo 96 žen (64 %) a 54 mužů (36 %). Socio-demografické údaje o pohlaví a věku dotazovaných nekorespondují s podklady, které jsem získala z městského úřadu. Důvodů k vysvětlení rozdílů může být hned několik. Šetření probíhalo v městských částech, kde nemusí být vyrovnaný pohyb obyvatelstva. Centrum města je zejména nákupní zónou, kde v určitý časový úsek může být převaha žen a důchodců z důvodu běžných nákupů. V pozdních odpoledních a večerních hodinách se projeví převaha občanů jdoucích za zábavou, zejména mladší věkové skupiny. Přestože jsem oslovovala občany i mimo historické centrum, domnívám se, že nižší procento mužů mezi oslovenými, může být způsobeno

41

jejich nepřítomností z pracovních důvodů mimo město. V neposlední řadě také jejich menší ochotou účasti na jakékoliv dotazníkové akci.

Věk

56 - a více let, (49)

33%

46 - 55 let, (21)

14%

36 - 45 let, (22)

15%

26 - 35 let, (33)

22%

18 - 25 let (23)

do 17 let (2)

15%

1%


Nejpočetnější skupinu respondentů

tvoří věkové

kategorie

56

a

více

let,

49 dotazovaných představuje 33 %. Za ní následuje věková kategorie 26–35 let, 33 dotazovaných představuje 22 %. Věkové kategorie 46–55 let, 36–45 let a 18–25 let jsou shodně vyrovnané a pohybují se v rozpětí 21–23 let dotazovaných v kategorii, což představuje 14–15 % ve skupině. Nejméně respondentů odpovídalo ve věkové kategorii do 17 let, pouze 2 respondenti představují 1 % z celkově dotazovaných. Pro posouzení vyrovnanosti věkových skupin platí stejné hodnocení jako u kategorie pohlaví. Nižší účast nejmladší věkové kategorie v prováděném šetření je možné zdůvodnit také určitou předpojatostí, při výběru respondentů. U nejmladší věkové skupiny se očekává nezájem o veřejné dění a chybějící zkušenosti a potřebné znalosti

42

k odpovědi na kladené otázky. Tento nedostatek v rozložení počtu respondentů v jednotlivých věkových kategoriích jsem objevila až po ukončení dotazníkového šetření v průběhu zpracování získaných údajů.

Vzdělání

vysokoškolské, (49)

33%

střední, (85)

základní/vyučen, (16)

57%

11%

Graf 13.3: zpracování č. 13

Vysokoškolské vzdělání má 33 % respondentů, středoškolské vzdělání 57 % a základní 11 % dotazovaných. Hodnotit rozložení vzdělání ve skupině prakticky nelze, ukazuje pouhý fakt. K této skutečnosti lze přihlédnout při hodnocení odpovědí na další otázky. Vzhledem k tomu, že věkové skupiny 46–55let a 56 a více let představují téměř polovinu dotázaných 47 %, lze v porovnání s celostátním průměrem vzdělání obyvatelstva považovat hodnocenou skupinu respondentů za více vzdělanou.

43

Kde pracujete

35%

nepracuji, (42)

12%

dojíždím za prací, (23)

49%

v tomto městě, (78)

trvale zde nebydlím, (7)

5%


Hodnocením této otázky docházím k poměrně logickým závěrům. Ve skupině respondentů, kteří uvedli, že nepracují (důchodci, ženy na mateřské dovolené nebo v domácnosti, studenti a nezaměstnaní) je 52 dotázaných, 35 %. To odpovídá tomu, že 49 dotázaných, 33 %, je ve věkové kategorii 56 a více let a 96 dotázaných, 64 %, jsou ženy. Za prací dojíždí 12 % respondentů a 49 % jich pracuje v tomto městě. Toto zjištění odpovídá celkovému nezájmu našeho obyvatelstva hledat si práci mimo své bydliště a za prací dojíždět. Skutečnost, že pouze 5 % respondentů uvedlo, že zde trvale nebydlí odpovídá geografické poloze a charakteru města Litomyšle. Nejedná se o typickou rekreační oblast se sezónním bydlením.

44

Zaměstnání

nezaměstnaný, (2)

1%

v důchodu, (28)

19%

student(ka), (15) v domácnosti, mateřská dovolená, (7) soukromý podnikatel, (15)

10%

5% 10%

zaměstnanec, (83)

55%


Ze 150 oslovených osob bylo 1 % nezaměstnaných, 19 % důchodců, 10 % studentů, 5 % v domácnosti, 10 % podnikatelů a 55 % zaměstnanců. Vzhledem k počtu oslovených osob nad 55 let a statistickým výkazům města jsem očekávala, že počet oslovených důchodců bude vyšší. Stejně bylo možné očekávat vyšší procento nezaměstnaných, jelikož okresní průměr nezaměstnaných osob se pohybuje v rozpětí 8−9 %. Počet studentů koresponduje s celkovým počtem osob do 25 let.

45

3.7 Výsledky dotazníkového šetření Otázka č. 1: Jaký je Váš vztah k tomuto městu?

(34), 23% Mám zde trvalé bydliště a bydlím zde v nájmu

(116), 77% Mám zde trvalé bydliště a bydlím zde ve vlastním domě (bytě)

Graf 6: zpracování otázky č. 1

Přes polovinu oslovených respondentů, tedy 77 %, uvedlo, že má v Litomyšli své trvalé bydliště a bydlí zde ve vlastním domě nebo bytě. Zbylých 23 % respondentů uvedlo, že zde mají trvalé bydliště, ale bydlí v nájmu. Znamená to, že všechny oslovené osoby mají v Litomyšli trvalé bydliště, ale nemusí zde trvale bydlet. Jak vyplývá z otázky č. 1 - Údaje o Vás: kde pracujete?, kde 5 % dotázaných uvádí, že zde trvale nebydlí. Nemusím trvale bydlet v trvalém bydlišti. Velké procento obyvatel s vlastním bydlením nám vypovídá cosi o charakteru města. Nájemní bydlení se v Litomyšli objevilo až v době socialismu v podobě výstavby panelových sídlišť, které jsou v současné době prodávána do soukromého vlastnictví. I přes toto období socialistické výstavby, které tak výrazně nepřálo městům s historickým centrem, si Litomyšl uchovala ráz maloměsta s výraznou individuální výstavbou v podobě vilových čtvrtí.

46

Otázka č. 2: Jak dlouho již v tomto městě pobýváte?

47%

nad 30 let, (71)

22%

20 - 30 let, (33)

13%

10 - 20 let, (20)

10%

6 - 10 let, (15)

5%

1 - 5 let, (8)

do 1 roku, (3)

2%


Odpovědi na tuto otázku do určité míry korespondují s výsledky otázky číslo 13 Údaje o Vás/věk. Dokládají, že jsem opravdu oslovovala obyvatele Litomyšle a vzhledem k jejich vyššímu věku, nad 45 let bylo z oslovených téměř 50 %, převládá také délka pobytu nad 30 let. Vyhodnotit odpovědi na tyto otázky není jednoduché a zabralo by mnohem více prostoru. Ve stručnosti lze říci, že z grafu vyplývá trvalá kontinuita v obydlení města, bez větších výkyvů v přílivu nebo odlivu obyvatelstva. Jistě to vyplývá z maloměstského charakteru Litomyšle, města bez velkých průmyslových podniků podléhajících ekonomickým vlivům, které se pak následně promítají do pohybu obyvatelstva.

47

Otázka č. 3: Víte o tom, že historická část Vašeho města byla prohlášena před časem MPR (MPZ)?

ani mne to nezajímá, (4)

3%

dozvídám se o tom poprvé, (4)

3%

mám o tom povědomí, (57)

vím o tom a zajímám se, (85)

38%

57%


Před zjištěním samotného postoje občanů, bylo nutné najít respondenty, kteří mají alespoň povědomí o tom, že je část jejich města vyhlášena městskou památkovou rezervací (MPR). Téměř 95 % oslovených (142 osob) ví nebo má povědomí o tom, že v Litomyšli je MPR. Tato skutečnost je rozhodující pro posouzení významu odpovědí na další otázky. Svědčí o vztahu občanů k jejich městu, o informovanosti obyvatel o dění ve městě. Dokládá jejich zájem o další rozvoj města.

48

Otázka č. 4: Máte představu, jaké výhody to Vašemu městu přináší?

návštěvníci zde utratí peníze (1)

1%

jen pro dobře zasvěcené (1)

1%

větší atraktivita (2) rozvoj města (1)

1% 1%

návštěvnost (27)

18%

dotace (16) cestovní ruch (3)

11% 2%

tuším, ale nevím nic konkrétního (82) nevím (17)

55% 11%


55 % respondentů svojí odpovědí „tuším, ale nevím nic konkrétního“ vlastně vyslovilo svůj pocit, že vyhlášení MPR je městu a následně jim ku prospěchu. Pouze 11 % dotázaných ví o dotacích, které lze takto získat na další rozvoj města. 34 % procent má konkrétní představu o výhodách MRP v podobě zvýšení atraktivity města, která se projevuje v cestovním ruchu zvýšenou návštěvností a následným finančním přínosem nejen pro rozvoj města. Skutečnost, že jen jeden tazatel volil odpověď „jen pro dobře zasvěcené“ je výrazem poznání, že mezi litomyšlskými občany nepřevládá názor, že jsou výhody plynoucí z existence MPR zneužívány. 11 % odpovědí „nevím“ nelze jednoznačně hodnotit jako negativní. Může to jen znamenat, že tito občané o MPR nikdy neuvažovali z tohoto úhlu pohledu. Nejsou materiálně založeni.

49

Otázka č. 5: Máte představu, jaké nevýhody to Vašemu městu přináší?

zvýšení cestovního ruchu, (1)

1%

zpomalení rozvoje, (1)

1%

znevýhodnění obdchodníků, (1)

1%

stavební práce (opravy, rekonstrukce, výstavba), (1)

1%

přetlak lidí (více pro turisty než pro místní), (2)

1% 4%

omezení ze strany památkářů, (6) omezení vybraných aktivit, (1)

1% 11%

draho (všeobecně navýšení cen, bydlení, služby), (16) doprava (nárůst, nedostatek parkovišť, omezení), (6)

4% 37%

tuším, ale nevím nic konkrétního, (55)

40%

nevím, (60)


Odpovědi na otázky dokládají předchozí převládající názor o prospěšnosti MPR pro město a jeho občany. 40 % odpovědí „nevím“ dokládá, že odpovídající nemohou uvést negativní poznatky. Odpověď „tuším, ale nevím nic konkrétního“ ve 37 % jen připouští možnost, že se mohou vyskytovat určité nevýhody. Všeobecná drahota projevující se v navýšení cen, kterou za nevýhodu označili dotazovaní v 11 % odpovědí, nemusí být pouze v důsledku existence MPR. Město Litomyšl

svou

geografickou

polohou

je

přirozenou

spádovou

obcí,

do které přijíždějí obyvatelé nejen z okolních vesnic ale i měst (Vysoké Mýto, Polička)

50

a vyšší poptávka je příčinou zvýšení cen. Vliv na zvýšený příliv turistů má nejen obnovené historické centrum, ale i vyhlášení zámeckého areálu světovou památkou, zařazenou na seznam UNESCO a v neposlední řadě návštěva a jednání sedmi středoevropských prezidentů, kteří navštívili Litomyšl na pozvání prezidenta Havla v roce 1994. Faktem však zůstává, že to respondenti vnímají jako nevýhody související s existencí MPR. Negativních odpovědí bylo pouhých 14 %. Za skutečné nevýhody související s existencí MPR lze považovat odpovědi související s různými formami omezení při provádění stavebních prací. Mnozí respondenti za nevýhodu považují právě zvýšení turistického ruchu a dopravy. Výrazný nárůst dopravy je však všeobecným trendem uplynulých let, který zcela nesouvisí s výskytem MPR.

51

Otázka č. 6: Setkal jste se již při jednání s úřady s tím, že část Vašeho města je prohlášena MPR (MPZ)?

stavební práce (opravy, rekonstrukce, výstavba, schvalování projetku), (14)

9%

služebně (nespecifikováno), (1)

1%

omezení ze strany památkářů, (1)

1%

doprava (nárůst dopravy, nedostatek parkovišť), (1)

1%

ne, (108)

ano, (25)

72%

17%


Velká část dotázaných, 72 %, se nikdy nesetkalo při jednání s úřady s tím, že část města je MPR. Další skupina, 17 %, se s tím při jednání s úřady setkala. 9 % respondentů se při jednání s úřady ze skutečností, že část města je vyhlášena MPR setkalo při stavebních pracích. Další, jednoprocentní skupiny respondentů se při jednání na úřadech setkalo s omezením ze strany památkářů, v dopravě nebo při jinak nespecifikovaném služebním jednání. Odpovědi na tuto otázku dokládají, že veřejností všeobecně odsuzované různá omezení související s existencí MPR se dotýkají konkrétně v Litomyšli asi 30 % dotázaných. Procento skutečně dotčených obyvatel Litomyšle bude nižší s ohledem na skutečnost, že v MPR žije necelých 15 % obyvatel. Na druhou stranu se jedná o výrazné procento z řad podnikatelů a živnostníků, protože v MPR se nachází hodně obchodů, restaurací a firem.

52

Otázka č. 7: Domníváte se, že prohlášení části Vašeho města MPR (MPZ) bylo pro Vaše město přínosem?

určitě ne, (1)

1%

spíše ne, (2)

1%

nedovedu posoudit, (26)

17%

spíše ano, (48)

32%

určitě ano, (73)

49%


Většina respondentů, 81 %, věří, že ano či spíše ano. 17 % respondentů nedokáže posoudit. Jen 3 dotázaní (2 %) odpověděli spíše nebo určitě ne. Odpovědi na tuto otázku potvrzují odpovědi respondentů na předcházející otázky číslo 4, 5 a 6, kdy dotazovaní hodnotí přínosy a pozitiva stejně kladně.

53

Otázka č. 8: Máte představu, čeho se Program regenerace MPR (MPZ) týká?

jde o finanční podporu majitelům památkově chráněných domů na obnovu z prostředků státu a města, (46)

31%

22%

jde o obnovu infrastruktury historického centra města, (33)

tuším, čeho by se mohl týkat, (52)

nikdy jsem o něm neslyšel, (19)

35%

13%


Opět zjišťujeme, že velká většina respondentů má konkrétní představu nebo aspoň tuší čeho by se mohla týkat. Jedná se o 88 % dotázaných. Zbývající respondenti o Programu regenerace MPR nikdy neslyšeli. Mohu konstatovat, že většina oslovených občanů města Litomyšle má výrazné povědomí o existenci MPR a s ní souvisejících přínosů, výhod a nevýhod jak pro město, tak pro ně samotné.

54

Otázka č. 9: Setkal jste se ve Vašem městě s lidmi, kteří do města přijeli prohlédnout si historické centrum města?

nikdy, (3)

zřídka, (9)

2%

6%

občas, (53)

35%

velmi často, (85)

57%


To, že existence MPR je pro občany Litomyšle nepřehlédnutelným faktem dokládají odpovědi na tuto otázku. Celkem 92 % dotázaných odpovědělo kladně, tedy, že se s návštěvníky MPR setkali velmi často nebo aspoň občas. Jen 6 % uvádí, že zřídka a pouhá 2 % respondentů uvádí, že návštěvníky MPR nepotkali nikdy. Je docela možné, že se jedná o stejnou skupinu odpovídajících, která na otázku č. 3 odpověděla, že se o existenci MPR dozvídá poprvé, nebo se o ni nezajímá. Taky je možné, že jen nedokážou odlišit návštěvníky města od svých spoluobčanů.

55

Otázka č. 10: Myslíte si, že starosta a zastupitelstvo města zajímá o problémy spojené s památkovou ochranou Vašeho města?

určitě ne, (1)

1%

spíše ne, (1)

1%

nedovedu posoudit, (11)

7%

spíše ano, (46)

31%

určitě ano, (91)

61%


Opět konstatuji, že většina respondentů, 92 %, odpověděla kladně, určitě ano, nebo spíše ano. Pouhá 2 % odpovědí jsou záporné, spíše ne nebo určitě ne. 7 % dotazovaných odpovědělo, že nedovedou posoudit. V této odpovědi se odráží skutečnost, že porevoluční představitelé města založili rozvoj a prosperitu Litomyšle právě na obnově a propagaci historických, uměleckých a kulturních památek města.

56

Otázka č. 12: Můžete charakterizovat Váš vztah k městu, kde trvale nebo občas bydlíte?

nelíbí se mi tady a raději bych se odstěhoval někam jinam, (0)

klidně bych šel bydlet jinam, (5)

je tu bydlení jako v každé jiném městě, (8)

0%

3%

5%

jsem celkem spokojen s bydlením v tomto městě, (41)

jsem na své město hrdý a rád, že zde bydlím, (96)

27%

64%


91 % dotázaných odpovědělo kladně, jsou na své město hrdí, jsou rádi, že zde bydlí, jsou celkem spokojení s bydlením v tomto městě. Jen 8 % odpovědělo v podstatě neutrálně, je tu bydlení jinde, klidně bych šel bydlet jinam. Ani jediný z dotázaných neodpověděl, že se mu tady nelíbí a raději by se odstěhoval. I v odpovědích na tuto otázku se odráží pozitivní vztah obyvatel k jejich městu. Proč tomu tak je, by stálo za samostatnou úvahu. Jistě má na tom svůj podíl bohatá kulturní minulost města. Samotná velikost města a s tím související koncentrace obyvatelstva. Zatížení či spíše nezatížení města velkou průmyslovou výrobou a minimální výskyt dalších stresujících faktorů majících negativní vliv na celkovou pohodu obyvatel této lokality.

57

Otázka č. 12: Co by mělo Vaše město udělat pro to, aby k Vám lidé jezdili na výlety a jako turisté ve větší míře než dosud?

zpřístupnit trvale památky, (1)

1%

zlepšit stav zámeckého areálu, (1)

1%

vybudovat zámecké návrší, (1)

1%

unikátnost, vstřícnost, (5)

3%

sportovní vyžití (cyklostezsky, bazén), (2)

3% 7%

služby (parkoviště, ubytování, toalety, letní terásky), (11) nárůst dopravy, nedostatek parkovišť, obchvat, (3)

2%

přispět občanům na opravy domů, (34)

23%

zlepšit stav silnic a veřejných prostranství, (73) vybudovat další informační středisko, (1)

49% 1% 14%

vydat propagační tiskoviny o městě, (21)

52%

zlepšit pořádek a vzhled, (78) nemám zájem, aby sem jezdilo více turistů, (15)

10%


Odpovídající mohli uvést více odpovědí (max. 3) nebo napsat vlastní návrh. Převládající odpovědi zdůrazňují zlepšení pořádku a vzhledu zejména veřejných prostranství a zlepšení stavu silnic. Ve 34 odpovědích se objevuje požadavek na příspěvek na opravu domů. Další okruh požadavků se týká rozšíření služeb obecně, někteří respondenti uvádějí konkrétní náměty na nové služby pro veřejnost. Poměrně velký počet dotazovaných, 15 osob, odpovědělo, že nemají zájem o nárůst turistů.

58

3.8 Odpovědi představitelů samosprávy města: Název města: Litomyšl – městská památková rezervace Funkce pracovníků, kteří se zúčastnili šetření: starosta a místostarosta Zodpovězený dotazník od starosty 1.

Jakou funkci v obci zastáváte? Starosta

2.

Jak dlouho již v tomto městě pobýváte? 20–30 let

3.

V kterém roce bylo historické centrum města prohlášeno MPR nebo MPZ? V roce 1965 MPR

4.

Má Vaše město zpracovanou nějakou územně-plánovací dokumentaci pro území MPR nebo MPZ? Územní plán

5.

Má Vaše město zpracovaný nějaký strategický plán, nebo plán rozvoje města? Ano, má plán

6.

Má Vaše město zpracovaný Program regenerace MPR? Ano, má plán

7.

Pracuje ve Vašem městě komise regenerace a jak? Nezodpovězeno

8.

Domníváte se, že prohlášení historického centra Vašeho MPR bylo pro Vaše město přínosem? Spíše ano

9.

Myslíte si, že se zajímáte o problémy spojené s památkovou ochranou Vašeho města? Určitě ano

10.

Máte představu, jaké výhody to (myšleno památková ochrana) Vašemu městu přináší? Možnost čerpání finančních prostředků z programů Ministerstva kultury

59

11.

Máte představu, jaké nevýhody to (myšleno památková ochrana) Vašemu městu přináší? Vyšší finanční náklady při opravách a rekonstrukcích

12.

Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně s Vaším pověřeným městským úřadem? Dobré

13.

Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně Vašeho města s památkovým úřadem, který má Vaše město na starost? Dobré

14.

Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně Vašeho města s Krajským úřadem? Dobré

15.

Setkal jste se ve Vašem městě s lidmi, kteří do Vašeho města přijeli prohlédnout si historické stavby? Velmi často

16.

Co by mělo Vaše město udělat pro to, aby k Vám jezdili na výlety a jako turisté? Trvale intenzivně zlepšovat služby turistům včetně pobytových programů

17.

Údaje o dotazovaném: Muž, 46–55 let, základní vzdělání/vyučen

Zodpovězený dotazník od místostarosty 1.

Jakou funkci v obci zastáváte? Místostarosta

2.

Jak dlouho již v tomto městě pobýváte? Nad 30 let

3.

V kterém roce bylo historické centrum města prohlášeno MPR nebo MPZ? V roce 1965 MPR

4.

Má Vaše město zpracovanou nějakou územně-plánovací dokumentaci pro území MPR nebo MPZ? Územní plán

5.

Má Vaše město zpracovaný nějaký strategický plán, nebo plán rozvoje města? Ano, má plán

60

6.

Má Vaše město zpracovaný Program regenerace MPR? Ano, má plán

7.

Pracuje ve Vašem městě komise regenerace a jak? Nezodpovězeno

8.

Domníváte se, že prohlášení historického centra Vašeho MPR bylo pro Vaše město přínosem? Spíše ano

9.

Myslíte si, že se zajímáte o problémy spojené s památkovou ochranou Vašeho města? Určitě ano

10.

Máte představu, jaké výhody to (myšleno památková ochrana) Vašemu městu přináší? Možnost čerpání finančních prostředků z programů Ministerstva kultury

11.

Máte představu, jaké nevýhody to (myšleno památková ochrana) Vašemu městu přináší? Vyšší finanční náklady při opravách a rekonstrukcích

12.

Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně s Vaším pověřeným městským úřadem? Dobré

13.

Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně Vašeho města s památkovým úřadem, který má Vaše město na starost? Dobré

14.

Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně Vašeho města s Krajským úřadem? Dobré

15.

Setkal jste se ve Vašem městě s lidmi, kteří do Vašeho města přijeli prohlédnout si historické stavby? Velmi často

16.

Co by mělo Vaše město udělat pro to, aby k Vám jezdili na výlety a jako turisté? Trvale intenzivně zlepšovat služby turistům včetně pobytových programů

17.

Údaje o dotazovaném: Muž, 56 a více let, vysokoškolské vzdělání

61

3.9 Odpovědi představitele Národního památkového ústavu Název měst, za které je pracovník NPÚ zodpovědný: MPR Litomyšl, MPR Moravská Třebová, MPZ Polička, MPZ Svitavy, MPZ Jevíčko, MPZ Bystré, MPZ Česká Třebová a MPZ Ústí nad Orlicí. 1.

Jakou funkci v Národním památkovém ústavu zastáváte? Památkář

2.

Jak dlouho již v ústavu pracujete? 10–20 let

3.

Ve kterém roce bylo Vámi spravované město prohlášeno MPR? 21. 12. 1987

4.

Myslíte si, že se představitelé tohoto města zajímají o problémy spojené s jeho památkovou ochranou? Určitě ano

5.

Podle Vašeho názoru, jaké výhody to (myšleno památková ochrana) městům přináší? Ochrana dochovaného památkového fondu

6.

Podle Vašeho názoru, jaké nevýhody to (myšleno památková ochrana) městům přináší? Jistá omezení při obnově kulturní památky

7.

Jaké postoje zaujímají obyvatelé tohoto města k Vašim návštěvám, pokynům a rozhodnutím? Přijímají naše doporučení

8.

Jaké postoje zaujímají obyvatelé tohoto města k Vašim návštěvám, pokynům a rozhodnutím? Akceptují naše doporučení

9.

Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně s pověřenými městskými úřady zodpovědnými za památkovou péči? Velmi dobré

10.

Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně s Krajským úřadem? Velmi dobré

62

11.

Domníváte se, že prohlášení Vámi spravované MPR nebo MPZ byla pro toto město přínosem? Určitě ano

12.

Setkal jste se v tomto městě s lidmi, kteří do tohoto města přijeli prohlédnout si historické stavby? Velmi často

13.

Co by uvedené město mělo udělat pro to, aby tam jezdilo více turistů a výletníků? Rozšiřovat ubytovací kapacity

14.

Údaje o dotazovaném: Muž, 36–45 let, vysokoškolské vzdělání

63

4 SWOT analýza VNITŘNÍ VLIVY Silné stránky

Významné historické památky území města.

Genius loci města, velký počet významných osobností, které zde žily.

Turisticky atraktivní město.

Pořádání významných kulturních akcí.

Velký počet kulturních organizací.

Dobré místní orientační značení.

Zápis zámku na seznamu UNESCO.

Zapojení do sdružení České dědictví UNESCO, Česká inspirace a Českomoravské pomezí, koordinace a doplnění aktivit s podobnými subjekty.

Sounáležitost obyvatel Litomyšle se svým městem.

Slabé stránky

Kapacita a kvalita služeb pro návštěvníky.

Špatná koordinace kulturních zařízení a dalších aktivit – mezi zámkem na jedné straně a většinou provozovatelů na druhé straně.

Špatná dostupnost hromadnou dopravou.

Malá aktivita některých vedoucích městských zařízení.

Zastaralé kino.

Slabé vedení městských organizací.

64

VNĚJŠÍ VLIVY Příležitosti

Připravovaná výstavba rychlostní komunikace podporující dostupnost.

Zlepšení kapacity a kvality turistické infrastruktury.

Rozšíření nabídky turistických atraktivit.

Další kulturní zařízení pro návštěvníky.

Rozvoj služeb – získání nových skupin návštěvníků.

Prodloužení délky pobytu návštěvníků.

Zapojení zámeckého návrší do integrovaného seznamu v IOPu18.

Rozvoj kongresového turistiky a spolupráce s mezinárodní organizací YMCA.

Výstavba golfového hřiště.

Zpracování studie cestovního ruchu.

Ohrožení

18

Nepříliš velký zájem podnikatelů o návštěvníky.

Vzrůstající náklady na obnovu a rekonstrukci.

Integrovaný operační program - zaměřený na řešení společných regionálních problémů.

65

5 Rozbor výsledků a návrh opatření Shrnutím výsledků dotazníkové akce lze konstatovat nebývale vysoký výskyt kladných odpovědí respondentů v souvislosti s vyhlášením jejich města městskou památkovou rezervací. Prohlášení města MPR považují za přínos. Při jednání s úřady se s faktem, že město je prohlášeno MPR nesetkalo 72 % respondentů. Odmítavé a nesouhlasné odpovědi se vyskytují v jednotlivých procentech. Respondenti kladně hodnotí přístup představitelů města k problémům spojených s památkovou ochranou města. Menší znalosti projevují pokud se jedná o představu, čeho se týká Program regenerace. Výhody, které MPR městu přináší spíše tuší, nedokážou je specifikovat. Různé konkrétní odpovědi na tuto otázku uvedlo asi 20 % odpovídajících. U většiny odpovídajících převládá kladný vztah k jejich městu. V odpovědích se zrcadlí skutečnost, že městská správa založila prosperitu města na obnově historických památek a rozvoji kulturních akcí (festival Smetanova Litomyšl) prakticky okamžitě po změně politických poměrů. První konkrétní výsledky lze zjistit již v roce 1993. Představitelé města si uvědomili, že atraktivnost historických památek a rozvoj kulturních akcí výrazně podpoří zájem turistů a návštěvníků. Zvýšený turistický ruch a návštěvnost města se pak zpětně promítá do ekonomických výsledků města a jeho obyvatel. Inspiraci pro další rozvoj a uspokojování potřeb občanů Litomyšle musíme hledat v nevelkém procentu odmítavých odpovědí a konkrétních návrzích vyslovených v dotazníkové akci. Nedostatek parkovacích míst Objevuje se určitý počet odpovědí, které se zvýšením turistické ruchu nesouhlasí. Je třeba hledat důvody, které je k takové odpovědi vedou. Uvádějí negativní důsledky v podobě nedostatku parkovacích míst, zvýšený výskyt osob a nárůst cen. K určitému řešení dopravní situace dojde s plánovanou výstavbou obchvatu města rychlostní komunikací E 35. Tento obchvat do jisté míry povede k uklidnění dopravy ve městě tím, že z města vyvede tranzitní nákladní dopravu. Na druhou stranu vybudování nové

66

rychlostní komunikace zvýší dostupnost města pro jeho návštěvníky a současně s tím zvýší problémy s parkováním v turistické sezóně. Zlepšení situace v počtu parkovacích míst vidím ve vybudování záchytného parkoviště pro zájezdové autobusy. Řidič autobusu dopraví turisty k navštívené památce (zpravidla zámku) nebo k libovolnému začátku prohlídkové trasy a potom odstaví autobus na sběrné parkoviště. Ve smluvenou hodinu přistaví autobus na předem dohodnutém místě k nastoupení a odjezdu. Místa uvolněná zájezdovými autobusy parkujícími dosud v zóně MPR vytvoří prostor pro parkování více osobních automobilů. Krytý bazén Některé odpovědi upozorňují na nedostatek sportovních příležitostí. Současným trendem jsou kryté bazény a akvaparky. Litomyšl má sice rekonstruované koupaliště, ale nelze přehlédnout skutečnost, že vzhledem k jeho stáří je již koncepčně zastaralé. Krytý bazén v Litomyšli není a rostou požadavky na jeho vybudování vzhledem k tomu, že jeho existence ve městě je v současné době považována za standardní občanskou vybavenost. Doplnění informací o městě pro občany Požadavek na vydání propagačních tiskovin o městě svědčí spíše o určité neinformovanosti respondenta, že tyto tiskoviny lze zdarma získat v informačním středisku, které má v Litomyšli dokonce dvě kanceláře. Tuto výtku by neměl být problém napravit s ohledem na to, že město pravidelně již několik let zasílá do všech domácností na území města bezplatně velmi zdařilou ročenku, ve které informuje své občany o celkovém dění ve městě. Neměl by tedy být problém jako přílohu vložit do této ročenky některé propagační materiály o městě. Toalety Město má vybudovaný poměrně zdařilý systém orientačních a informačním tabulí navádějící návštěvníky města k jednotlivým památkám a objektům služeb, ale pravdou zůstává, že umístění někdy tolik potřebných toalet na nich zůstává utajeno. Z toho

67

vzniká mylný dojem o jejich celkovém nedostatku. Opatření k odstranění tohoto nedostatku vidím v doplnění orientačních tabulí o informaci o umístění toalet.

68

6 Závěr Město Litomyšl má jasnou představu obnovy historického jádra města. Regenerace MPR probíhá na základě pevných pravidel a plánů. Ústředním dokumentem obnovy historického centra je práce Ateliéru Brno Hrůša & Pelčák „Litomyšl – Program regenerace městské památkové rezervace“. Město cílevědomě oživuje nejen historické jádro, ale také provádí revitalizaci obytných zón tvořených panelákovými sídlišti v bezprostřední blízkosti historického centra. Stejná pozornost je věnována obnově objektů občanské vybavenosti jako jsou například školy, kulturní zařízení, autobusové nádraží a výstavba nových nákupních center. Velká pozornost je věnována rekonstrukci cestní sítě nejen v areálu MPR, ale i bezprostředně navazujících komunikací. Představitelé města jsou seznámeny s možnostmi finanční podpory jak ze strany státu, tak s pravidly čerpání dotací na regeneraci a revitalizaci historických, kulturních a technických památek unijních fondů. A plně těchto finančních nástrojů využívají. O vědomí důležitosti obnovy kulturních památek a oživení turistického ruchu v historických městech vypovídá fakt, že představitelé Litomyšle se podíleli na založení Sdružení historických sídel. Sdružení se významně podílelo na tvorbě Programu regenerace. Většina památek ve městě je opravena nebo zajištěna tak, aby nedocházelo k jejich dalšímu poškozování. V dalším období se připravuje rozsáhlá obnova interiéru piaristického kostela a pokračování v regeneraci lokality, v plánu obnovy MPR pracovně nazývané, „Loučná“. Město bude věnovat větší pozornost a podporu obnově a revitalizaci historických objektů v soukromém vlastnictví, jedná se zejména o měšťanské domy. Z výsledků dotazníkové ankety vyplývá, že radnice má ve svém konání při obnově historického jádra Litomyšle značnou podporu u obyvatel města. Tato podpora vychází ze skutečnosti, že představitelé městského úřadu diskutují s občany o problémech

69

spojených s obnovou města a při přípravě projektů revitalizace jednotlivých městských částí dávají prostor jejich připomínkám.

70

7 Summary My bachelor thesis concerns conditions of the cultural monuments protection in the Czech Republic. It describes opportunities of the finance drawing for the restoration of these monuments (state financial resources from the Restoration Programme and European funds). It presents the town Litomyšl. The historic centre of the town was declared as a town monument reserve in 1965. The most important monument is the renaissance castle, which was written on the List of the UNESCO cultural sites in 1999. The results of my questionnaire on the citizen’s position to the fact, that their town is a cultural monument reserve are processed in the experimental part of my bachelor thesis. The results of this questionnaire prove the citizens‘ positive relation to the fact, that they live in the important historic town. They know the advantages and disadvantages, which it brings to them. They support attempts of the town representatives to restore and revitalize the cultural monument reservation.

71

8 Použitá literatura 1. Litomyšl.cz [online]. 2001-2009 [cit. 2009-04-04]. Dostupný z WWW: . 2. Esclitomysl.cz [online]. 2009 [cit. 2009-04-04]. Dostupný z WWW: . 3. BARTOŇ, Petr. Sbirky.rml.cz [online]. 2005 [cit. 2009-05-02]. Dostupný z WWW: . 4. Businessinfo.cz [online]. 1997-2009 [cit. 2009-03-25]. Dostupný z WWW: . 5. Npu.cz [online]. 2003-2009 [cit. 2008-11-15]. Dostupný z WWW: . 6. Mfcr.cz [online]. 2005-2009 [cit. 2009-03-24]. Dostupný z WWW: . 7. Mkcr.cz [online]. 2007 [cit. 2009-03-15]. Dostupný z WWW: . 8. Archiweb.cz [online]. 1997-2009 [cit. 2009-05-10]. Dostupný z WWW: . 9. Strukturalni-fondy.cz [online]. 2008- [cit. 2009-05-03]. Dostupný z WWW: . 10. PAKOSTA, Tomáš. Unesco-czech.cz [online]. 2001-2009 [cit. 2008-12-10]. Dostupný z WWW: . 11. Investice budou pokračovat. Moderní obec [online]. 2001 [cit. 2001-06-13]. 12. Profistav.cz [online]. 2003- [cit. 2009-04-11]. Dostupný z WWW: . 13. Radio.cz [online]. 1996-2009 [cit. 2009-05-05]. Dostupný z WWW: . 14. Shscms.cz [online]. 2008 [cit. 2009-04-20]. Dostupný z WWW: . 15. Litomyšl v dějinách a výtvarných umění. [s.l.] : [s.n.], 1945. 126 s. 16. HRŮŠA, Petr, PELČÁK, Petr. Litomyšl - Program renegerace MPR. [s.l.] : [s.n.], 1996. 35 s.

72

17. Účetnictví - rozpočtová pravidla, rozpočtová skladba. [s.l.] : [s.n.], 2003. 365 s. 18. KRČÁL, Martin. Pamatky.xf.cz [online]. 2000 [cit. 2008-10-12]. Dostupný z WWW: . 19. Litomyšl 1997 : Ročenka. Město Litomyšl. 1998, č. 1997. 20. Litomyšl 1998 : Ročenka. Město Litomyšl. 1999, č. 1998. 21. Litomyšl 1999 : Ročenka. Město Litomyšl. 2000, č. 1999. 22. Litomyšl 2000 : Ročenka. Město Litomyšl. 2001, č. 2000. 23. Litomyšl 2001 : Ročenka. Město Litomyšl. 2002, č. 2001. 24. Litomyšl 2002 : Ročenka. Město Litomyšl. 2003, č. 2002. 25. Litomyšl 2003 : Ročenka. Město Litomyšl. 2004, č. 2003. 26. Litomyšl 2004 : Ročenka. Město Litomyšl. 2005, č. 2004. 27. Litomyšl 2005 : Ročenka. Město Litomyšl. 2006, č. 2005. 28. Litomyšl 2006 : Ročenka. Město Litomyšl. 2007, č. 2006.

73

9 Přílohy 9.1 Seznam obrázků Obrázek 1: Zámecký areál, v pozadí rekonstruované Klášterní zahrady a Piaristický kostel s kolejí, propagační materiál města Litomyšle, autor neuveden Obrázek 2: Pískovcové vázy a sochy z řecké mytologie na zdi zámecké zahrady, v pozadí zděný pavilon, autor Hlávková Petra, 2009 Obrázek 3: Budova pivovaru, stav z 1. poloviny 20. století, Litomyšl v dějinách a výtvarném umění, autor neuveden, 1945 Obrázek 4: Budova pivovaru, současný stav. V rekonstruovaných budovách je umístěno Evropské školící centrum YMCA, autor Hlávková Petra, 2009 Obrázek 5: Pohled na vstupní portál do zámeckého areálu s průčelím pivovaru, stav z 1. poloviny 20. století, propagační materiál města Litomyšl, autor neuveden Obrázek 6: Pohled na vstupní portál pivovaru do zámeckého areálu s průčelím pivovaru, současný stav, autor Hlávková Petra, 2009 Obrázek 7: Pohled na původní Klášterní zahrady, Piaristický kolej a kolej, stav z 2. poloviny 20. století, propagační materiál města Litomyšl, autor neuveden Obrázek 8: Pohled na Klášterní zahrady, Piaristický kostel a kolej, současný stav, autor Hlávková Petra, 2009 Obrázek 9: Historický snímek piaristického kláštera a koleje s původní užitkovou zahradou a štěpnicí, stav z 1. poloviny 20. století, Litomyšl v dějinách a výtvarném umění, autor neuveden, 1945 Obrázek 10: Piaristický klášter s kolejí, z původní neudržované zahrady vytvořen nový park, současný stav, autor Hlávková Petra, 2009

74

Obrázek 11: Vstup do zahrad umístěný za kostelem Povýšení sv. Kříže, stav z 2. poloviny 20. století, Litomyšl v dějinách a výtvarném umění, autor neuveden, 1945 Obrázek 12: Prostory původního vstupu do zahrad slouží po opravě probožství jako záchytné parkoviště a současně tvoří druhý vstup do klášterních zahrad, autor Hlávková Petra, 2009 Obrázek 13: Šantovo náměstí v průhledu z ulice Šmilovského na ulici B. Němcové. Dům s podloubím před piaristickým klášterem je hostinec Na Sklípku, archiv muzea Litomyšl, autor neuveden Obrázek 14: Hotel Aplaus – ukázka úspěšné rekonstrukce původních objektů v MPR pro komerční účely, autor Hlávková Petra, 2009 Obrázek 15: Skupina domů v Jiráskově ulici, stav z 1. poloviny 20. století, Litomyšl v dějinách a výtvarném umění, autor neuveden, 1945 Obrázek 16: Skupina domů v Jiráskově , současný stav. V pravé polovině je vidět průchod na parkoviště v Zahájské ulici. Rekonstrukce provedena v rámci revitalizace MPR, autor Hlávková Petra, 2009 Obrázek 17: Dřevěný střelecký terč s motivem slavnosti svěcení praporu z roku 1837, archiv muzea Litomyšl, autor neuveden Obrázek 18: Pohled na stejné místo téměř o 170 let později je názorným dokladem o rozvoji města. Dominantní dvojdům je obchodní dům Kubík, autor Hlávková Petra, 2009 Obrázek 19: Sochy Olbrama Zoubka umístěné na průčelí obchodního domu Kubík, autor Hlávková Petra, 2009 Obrázek 20: Pítko, ukázka městského mobiliáře, autor Hlávková Petra, 2009 Obrázek 21: Další prvky městského mobiliáře. Odpadní koš a lavička – Klášterní zahrady, autor Hlávková Petra, 2009

75

Obrázek 22: Odpadní koš, lavičky a v pozadí stojany na kola – Smetanovo náměstí, autor Hlávková Petra, 2009 Obrázek 23: Osvětlení z 1. poloviny 20. století, Litomyšl v dějinách a výtvarném umění, autor neuveden, 1945 Obrázek 24: Osvětlení - současný stav, autor Hlávková Petra, 2009 Obrázek 25: Osvětlení - 80. léta 20. století, archiv Muzea Litomyšl, autor neuveden

9.2 Seznam tabulek Tabulka 1: NUTS ,www.strukturalni-fondy.cz Tabulka 2: Členění České republiky, www.strukturalni-fondy.cz Tabulka 3: Zobrazení skladby 14 krajů do 8 regionů soudržnosti (NUTS2) Tabulka 4: Čerpání financí dle zdrojů (stát, město), Městský úřad Litomyšl Tabulka 5: Výdaje na ochranu a obnovu památek, www.info-mfcr.cz

9.3 Seznam plánů Plán 1: Plán města Litomyšle, sbírky Regionálního muzea v Litomyšlí, autor Rác Emil, 1894 (?)

9.4 Seznam schémat Schéma 1: Rozdělení MPR Litomyšl na lokality, Litomyšl - Program regenerace MPR, Ateliér Brno Hrůša a Pelčák, 1996

9.5 Seznam dotazníků Dotazník 1: Dotazník (typ BP – A), Pro obyvatele městských památkových rezervací a zón, Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2008

76

Městská památková rezervace Litomyšl. Postoj občanů a veřejné správy k regeneraci města a významu pro cestovní ruch

Recommend Documents