Městská památková rezervace Cheb

Městská památková rezervace Cheb

Ráda bych poděkovala vedoucí bakalářské práce PhDr. Evě Půlkrábkové za odbornou pomoc a konzultace, které mi během zpracování mé bakalářské práce poskytovala.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

M ě s t s k á p a m á t k o v á re z e r v a c e C h e b bakalářská práce

Autor: Lucie Vejrážková Vedoucí práce: PhDr. Eva Půlkrábková Jihlava 2010

Copyright ©2010 Lucie Vejráţková

List zadání

Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je pŧvodní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenŧ je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonŧ, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapŧjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladŧ, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ..................................................... Podpis

Abstrakt a klíčová slova VEJRÁŢKOVÁ, Lucie: Městská památková rezervace. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce PhDr. Eva Pŧlkrábková. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2010. 86 stran. Cílem mé bakalářské práce je explorace postojŧ občanŧ a návštěvníkŧ městské památkové rezervace k její regeneraci. Práce zahrnuje stručné dějiny města od raného středověku aţ po vznik Městské památkové rezervace Cheb. Dále obsahuje historii architektury města od románského slohu aţ do doby baroka, kde zachycuje postupnou přeměnu staveb v prŧběhu staletí. Práce se zabývá významnými architektonickými památkami Městské památkové rezervace Cheb. Dále zde zmiňuji vývoj ochrany památek na území České republiky. Bakalářská práce pojednává o regeneraci Městské památkové rezervace Cheb a vlastních programech regenerace městské památkové rezervace. Praktická část bakalářské práce zahrnuje vlastní výzkum postojŧ občanŧ a návštěvníkŧ Městské památkové rezervace Cheb k její regeneraci a vychází z vyhodnocení dotazníkŧ. Klíčová slova: Mapa Chebu. Město Cheb. Městská památková rezervace. Návštěvník. Obyvatel. Památky. Regenerace. Anglický překlad The aim of my bachelor thesis is to explore the attitudes of citizens and visitors to the urban conservation area. The thesis includes a brief history from the early Middle Ages to the emergence of the urban conservation area of Cheb. It also contains the history of architecture from the Romanesque until the Baroque, which shows the gradual conversion of buildings over the centuries. The work deals with the major architectural monuments of the urban conservation area of Cheb. Furthermore, I mention the protection of monuments in the Czech Republic. The thesis deals with the regeneration of urban conservation area of Cheb and its regeneration programs of the urban conservation area. The practical part includes proper research of the attitudes of the citizens and visitors to the urban conservation area of Cheb, and to its regeneration that were based on the evaluation questionnaires.

Key words: Map of Cheb. City of Cheb. Urban conservation area. Visitor. Citizen. Monuments. Regeneration. 7

Předmluva Pro svoji bakalářskou práci jsem si vybrala ze 40 městských památkových rezervací v celé České republice právě Městskou památkovou rezervaci Cheb, protoţe mám k městu Cheb blízký vztah. V regionu Cheb bydlím jiţ 20 let a město často navštěvuji. Vývoj postojŧ občanŧ a návštěvníkŧ k dané problematice jsem tak mohla lépe vyhodnotit, protoţe mnoho chebských občanŧ dobře znám a s návštěvníky se setkávám při jejich prohlídkách města. Město Cheb jsem si oblíbila jiţ v dětství při častých výletech s rodinou do historického centra, na Chebský hrad a do podhradí kolem řeky Ohře. Mŧj názor na vývoj architektury a celkové regenerace městské památkové rezervace mi pomáhal vytvářet mŧj strýc, který je stavební technik a bydlí v Chebu jiţ 50 let. Při společných procházkách centrem města jsem se dozvídala o proměnách domŧ v historické části města. Mŧj zájem o vývoj centra Chebu podpořila sbírka historických fotografií města Chebu z let 1889–1915 z díla architekta Karla Haberzettla. Ráda bych poděkovala paní Slávce Sníţkové z odboru školství, tělovýchovy a kultury, dále téţ Ing. Miroslavě Bezchlebové z odboru pro dotační politiku a rozvoj Městského úřadu Cheb za ochotu a poskytnutí materiálŧ a informací o regeneraci Městské památkové rezervace Cheb.

8

Obsah 1 Úvod ...................................................................................................................................... 18 2 Teoretická část ..................................................................................................................... 19 2.1 Město Cheb .................................................................................................................... 19 2.1.1 MPR Cheb ................................................................................................................ 19 2.2 Dějiny města Chebu ....................................................................................................... 19 2.2.1 Vznik města ............................................................................................................. 19 2.2.2 Cheb za vlády Lucemburkŧ ..................................................................................... 20 2.2.3 Cheb a husitské války .............................................................................................. 21 2.2.4 Cheb v době pohusitské ........................................................................................... 22 2.2.5 Cheb a renesance ...................................................................................................... 22 2.2.6 Cheb za třicetileté války........................................................................................... 22 2.2.7 Cheb a reformace ..................................................................................................... 22 2.2.8 Cheb v 19. stol. ........................................................................................................ 23 2.2.9 Cheb a 20. stol.......................................................................................................... 23 2.3 Vývoj architektury Městské památkové rezervace Cheb ............................................... 24 2.3.1 Slovanské období ..................................................................................................... 24 2.3.2 Románský sloh ......................................................................................................... 24 2.3.3 Gotika ....................................................................................................................... 24 2.3.4 Renesance ................................................................................................................ 25 2.3.5 Baroko ...................................................................................................................... 25 2.4 Nejvýznamnější architektonické památky MPR Cheb ................................................... 26 2.4.1 Chebský hrad ........................................................................................................... 26 2.4.2 Středověké městské opevnění .................................................................................. 28 2.4.3 Církevní stavby ........................................................................................................ 28 2.4.4 Městské domy .......................................................................................................... 30 2.4.5 Ostatní památky ....................................................................................................... 33 2.5 Vývoj ochrany památek.................................................................................................. 34 2.6 Regenerace MPR Cheb .................................................................................................. 34 2.6.1 Stav kulturních památek........................................................................................... 34 9

2.6.2 Ostatní objekty v MPR............................................................................................. 35 2.6.3 Financování obnovy kulturních památek ................................................................. 35 2.6.4 Město Cheb v soutěţi o titul „Historické město roku“ ............................................ 35 2.7 Výtah ze zásad MK České republiky pro uţití a alokaci státní finanční podpory v Programu regenerace MPR a MPZ ...................................................................................... 36 2.7.1 Program regenerace MPR a MPZ České republiky ................................................. 36 2.7.2 Zásady věcného řešení ............................................................................................. 36 2.7.3 Stanovení roční finanční kvóty pro město ............................................................... 37 2.8 Financování Programu regenerace MPR Cheb za léta 2007–2010 ................................ 39 2.8.1 Schválené příspěvky z Programu regenerace MPR Cheb v roce 2007 .................... 39 2.8.2 Schválené příspěvky z Programu regenerace MPR Cheb v roce 2008 .................... 40 2.8.3 Schválené příspěvky z Programu regenerace MPR Cheb v roce 2009 .................... 42 2.8.4. Schválené příspěvky z Programu regenerace MPR Cheb v roce 2010 ................... 43 2.8.5 Výhledové finanční náklady na období 2011–2015 ................................................ 44 2.9 Údrţba kulturních památek z pohledu vlastníka ............................................................ 45 2.9.1 Ochrana a uţívání kulturních památek..................................................................... 45 2.9.2 Obnova kulturních památek ..................................................................................... 45 2.9.3 Příspěvek na zachování a obnovu kulturní památky................................................ 46 2.10 MPR Cheb pro obyvatele a návštěvníky ...................................................................... 46 2.10.1 Veřejná prostranství ............................................................................................... 46 2.10.2 Bezbariérové přístupy ............................................................................................ 47 2.10.3 Péče a zázemí pro děti ............................................................................................ 47 2.10.4 Komunikace ........................................................................................................... 47 2.10.5 Kulturní dění .......................................................................................................... 48 2.10.6 Turistické infocentrum ........................................................................................... 48 2.10.7 Pěší zóna ................................................................................................................ 48 2.10.8 Chebské niky a kartuše .......................................................................................... 49 2.10.9 Věţe kostela sv. Mikuláše...................................................................................... 50 2.10.10 Cechovní štíty ...................................................................................................... 50 3 Praktická část ...................................................................................................................... 51 3.1 Dotazníkové šetření ........................................................................................................ 51 3.2 Dotazník pro obyvatele MPR Cheb (vyhodnocení kvantitativních otázek) ................... 51 10

3.3 Dotazník pro obyvatele MPR Cheb (vyhodnocení kvalitativních otázek) ..................... 62 3.4 Dotazník pro návštěvníky MPR Cheb (vyhodnocení kvantitativních otázek) ............... 65 3.5 Dotazník pro návštěvníky MPR Cheb (vyhodnocení kvalitativních otázek) ................. 74 3.6 Diskuze ........................................................................................................................... 80 4 Závěr ..................................................................................................................................... 82

11

Seznam zkratek Městská památková rezervace (MPR) Městská památková rezervace Cheb (MPR Cheb) Ministerstvo kultury (MK) Například (např.) Program regenerace Městské památkové rezervace Cheb (Program regenerace MPR Cheb) Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón (Program regenerace MPR a MPZ) Zastupitelstva města (ZM)

Seznam ilustrací a seznam tabulek Fotografie č. 1 Interiér horní kaple …………………………………………………… 27 Fotografie č. 2 Kostelní věţe sv. Mikuláše .…………………………………………… 28 Fotografie č. 3 Kříţová chodba ………………………………………………………… 29 Fotografie č. 4 Klášterní zahrada .……………………………………………………… 47 Tabulka č. 1 Závazné finanční podíly [1, cit. 2010_10_18] …………………………… 39 Tabulka č. 2 Jaký je Váš vztah k tomuto městu? ……………………………………… 51 Tabulka č. 3 Jak dlouho jiţ v tomto městě pobýváte (trvale nebo přechodně)? ………… 52 Tabulka č. 4 Víte o tom, ţe historická část Vašeho města byla prohlášena před časem městskou památkovou rezervací? ……………………………………………………… 53 Tabulka č. 5 Domníváte se, ţe prohlášení části Vašeho města městskou památkovou rezervací bylo pro Vaše město přínosem? ………………………………………………………… 54 Tabulka č. 6 Jiţ od roku 1992 je v České republice realizován Program regenerace městských památkových rezervací a zón. Máte představu o tom, čeho se tento program týká? …… 55 Tabulka č. 7 Jaký je Váš vztah ke změnám, které v rámci regenerace nastaly v městské památkové rezervaci? …………………………………………………………………… 56 Tabulka č. 8 Setkal(a) jste se ve Vašem městě s lidmi, kteří do města přijeli prohlédnout si historické centrum města? …………………………………………………………… 56

12

Tabulka č. 9 Myslíte si ţe se starosta a zastupitelstvo města zajímá o problémy spojené s památkovou ochranou Vašeho města a podporuje programy směřující k regeneraci městské památkové rezervace? …………………………………………………………………

57

Tabulka č. 10 Mŧţete charakterizovat Váš vztah k městu, kde trvale nebo občas bydlíte?…………………………………………………………………………………

58

Tabulka č. 11 Obyvatelé: Údaje o pohlaví .……………………………………………

59

Tabulka č. 12 Obyvatelé: Údaje o věku .………………………………………………

60

Tabulka č. 13 Obyvatelé: Údaje o vzdělání.……………………………………………

60

Tabulka č. 14 Kde pracujete .…………………………………………………………

61

Tabulka č. 15 Údaje o zaměstnání .……………………………………………………

62

Tabulka č. 16 Máte představu, jaké výhody to Vašemu městu přináší? ………………

62

Tabulka č. 17 Máte představu, jaké nevýhody to Vašemu městu přináší? ……………

63

Tabulka č. 18 Setkal(a) jste se jiţ při jednání s úřady s tím, ţe část Vašeho města je prohlášena městskou památkovou rezervací? …………………………………………

64

Tabulka č. 19 Co by mělo Vaše město udělat pro to, aby k Vám lidé jezdili na výlety a jako turisté ve větší míře neţ dosud? .………………………………………………………

64

Tabulka č. 20 Ve kterém ročním období do tohoto místa zpravidla zavítáte? ………… 65 Tabulka č. 21 Pokud jste zde na více dnŧ, kde jste ubytován(a)? ……………………… 66 Tabulka č. 22 Pokud zde budete nocovat, v jakém zařízení to převáţně bude? ………

67

Tabulka č. 23 Jaké byly Vaše priority při výběru tohoto regionu? ……………………

68

Tabulka č. 24 Jak cestujete? .…………………………………………………………

69

Tabulka č. 25 Jiţ od roku 1992 je v České republice realizován Program regenerace městských památkových rezervací a zón. Máte představu o tom, čeho se tento program týká? …………………………………………………………………………………………

70

Tabulka č. 26 Jaký je Váš vztah ke změnám, které v rámci regenerace nastaly v městské památkové rezervaci? …………………………………………………………………

71

Tabulka č. 27 Návštěvníci: Údaje o pohlaví …………………………………………… 71 Tabulka č. 28 Stát, ve kterém máte trvalé bydliště ……………………………………

72

Tabulka č. 29 Návštěvníci: Údaje o věku ……………………………………………… 73 Tabulka č. 30 Návštěvníci: Údaje o vzdělání …………………………………………

74

Tabulka č. 31 Jaký je hlavní dŧvod Vaší návštěvy? …………………………………… 74 Tabulka č. 32 Jak často navštěvujete toto město? ……………………………………… 75 Tabulka č. 33 Jak dlouho se tentokrát zdrţíte v tomto městě? ………………………… 76 Tabulka č. 34 Jak dlouho se tentokrát zdrţíte v České republice (pouze pro cizince)? … 77 13

Tabulka č. 35 Co hodláte v tomto městě nebo v jeho okolí navštívit a nebo jiţ jste navštívil(a)? ……………………………………………………………………………

78

Tabulka č. 36 Co by město mělo udělat pro to, aby do Chebu a jeho okolí přijíţdělo více návštěvníkŧ a turistŧ? …………………………………………………………………… 79 Graf č. 1 Jaký je Váš vztah k tomuto městu? …………………………………………

52

Graf č. 2 Jak dlouho jiţ v tomto městě pobýváte (trvale nebo přechodně)? …………… 52 Graf č. 3 Víte o tom, ţe historická část Vašeho města byla prohlášena před časem městskou památkovou rezervací? ………………………………………………………………… 53 Graf č. 4 Domníváte se, ţe prohlášení části Vašeho města městskou památkovou rezervací bylo pro Vaše město přínosem? ………………………………………………………… 54 Graf č. 5 Jiţ od roku 1992 je v České republice realizován Program regenerace městských památkových rezervací a zón. Máte představu o tom, čeho se tento program týká? …… 55 Graf č. 6 Jaký je Váš vztah ke změnám, které v rámci regenerace nastaly v městské památkové rezervaci? …………………………………………………………………… 56 Graf č. 7 Setkal(a) jste se ve Vašem městě s lidmi, kteří do města přijeli prohlédnout si historické centrum města? …………………………………………………………… 57 Graf č. 8 Myslíte si ţe se starosta a zastupitelstvo města zajímá o problémy spojené s památkovou ochranou Vašeho města a podporuje programy směřující k regeneraci městské památkové rezervace? …………………………………………………………………… 58 Graf č. 9 Mŧţete charakterizovat Váš vztah k městu, kde trvale nebo občas bydlíte? … 59 Graf č. 10 Obyvatelé: Údaje o pohlaví ………………………………………………… 59 Graf č. 11 Obyvatelé: Údaje o věku …………………………………………………… 60 Graf č. 12 Obyvatelé: Údaje o vzdělání ………………………………………………… 61 Graf č. 13 Obyvatelé: Kde pracujete …………………………………………………… 61 Graf č. 14 Obyvatelé: Údaje o zaměstnání ……………………………………………… 62 Graf č. 15 Máte představu, jaké výhody to Vašemu městu přináší? …………………… 63 Graf č. 16 Máte představu, jaké nevýhody to Vašemu městu přináší? ………………… 63 Graf č. 17 Setkal(a) jste se jiţ při jednání s úřady s tím, ţe část Vašeho města je prohlášena městskou památkovou rezervací? ……………………………………………………… 64 Graf č. 18 Co by mělo Vaše město udělat pro to, aby k Vám lidé jezdili na výlety a jako turisté ve větší míře neţ dosud? ………………………………………………………… 65 Graf č. 19 Ve kterém ročním období do tohoto místa zpravidla zavítáte? ……………… 66 Graf č. 20 Pokud jste zde na více dnŧ, kde jste ubytován(a)? …………………………

66 14

Graf č. 21 Pokud zde budete nocovat, v jakém zařízení to převáţně bude? …………… 67 Graf č. 22 Jaké byly Vaše priority při výběru tohoto regionu? ………………………… 68 Graf č. 23 Jak cestujete? ………………………………………………………………… 69 Graf č. 24 Jiţ od roku 1992 je v České republice realizován Program regenerace městských památkových rezervací a zón. Máte představu o tom, čeho se tento program týká? …… 70 Graf č. 25 Jaký je Váš vztah ke změnám, které v rámci regenerace nastaly v městské památkové rezervaci? …………………………………………………………………… 71 Graf č. 26 Návštěvníci: Údaje o pohlaví ……………………………………………… 72 Graf č. 27 Návštěvníci: Stát, ve kterém máte trvalé bydliště …………………………

73

Graf č. 28 Návštěvníci: Údaje o věku …………………………………………………

73

Graf č. 29 Návštěvníci: Údaje o vzdělání ……………………………………………… 74 Graf č. 30 Jaký je hlavní dŧvod Vaší návštěvy? ………………………………………… 75 Graf č. 31 Jak často navštěvujete toto město? …………………………………………

76

Graf č. 32 Jak dlouho se tentokrát zdrţíte v tomto městě? ……………………………

77

Graf č. 33 Jak dlouho se tentokrát zdrţíte v České republice (pouze pro cizince)? …… 78 Graf č. 34 Co hodláte v tomto městě nebo v jeho okolí navštívit a nebo jiţ jste navštívil(a)? …………………………………………………………………………………………… 79 Graf č. 35 Co by město mělo udělat pro to, aby do Chebu a jeho okolí přijíţdělo více návštěvníkŧ a turistŧ? …………………………………………………………………… 80

15

Seznam příloh Přílohy A Mapy Příloha A.1 Mapa MPR Cheb [2, cit. 2010_10_18] …………………………………… 19 Přílohy B Obrázky Příloha B.1 Obrázek Středověký Cheb [3, cit. 2010_02_17] …………………………

22

Příloha B.2 Obrázek Náměstí Krále Jiřího z Poděbrad z roku 1472 [4, s. 36] ………… 30 Přílohy C Kolorované fotografie Příloha C.1 Kolor. foto. Špalíček a hrázděné zdivo [5, cit. 2010_11_08] ……………… 25 Příloha C.2 Kolor. foto. Náměstí Krále Jiřího z Poděbrad [6, cit. 2010_11_08] ……… 26 Příloha C.3 Kolor. foto. Věţe kostela sv. Mikuláše [7, cit. 2010_11_08] ……………… 50 Přílohy D Fotografie Příloha D.1 Fotografie Hradní palác …………………………………………………… 27 Příloha D.2 Fotografie Hradní kaple …………………………………………………

27

Příloha D.3 Fotografie Černá věţ ……………………………………………………… 27 Příloha D.4 Fotografie Kostel sv. Mikuláše …………………………………………… 28 Příloha D.5 Fotografie kostel Nanebevzetí Panny Marie ……………………………… 29 Příloha D.6 Fotografie kostel sv. Kláry ………………………………………………… 29 Příloha D.7 Fotografie kostel sv. Bartoloměje ………………………………………… 30 Příloha D.8 Fotografie kostel sv. Václava ……………………………………………… 30 Příloha D.9 Fotografie Špalíček ………………………………………………………… 31 Příloha D.10 Fotografie Stará radnice ………………………………………………… 31 Příloha D.11 Fotografie Městský dŧm ………………………………………………… 31 Příloha D.12 Fotografie Schirdingerŧv dŧm …………………………………………… 31 Příloha D.13 Fotografie Dŧm U černého medvěda …………………………………… 32 Příloha D.14 Fotografie Grünerŧv dŧm ………………………………………………… 32 Příloha D.15 Fotografie Nová radnice ………………………………………………… 32 Příloha D.16 Fotografie Gablerŧv dŧm ………………………………………………… 32 Příloha D.17 Fotografie Dŧm Limbeckŧ ……………………………………………… 33 Příloha D.18 Fotografie Dŧm U dvou arcivévodŧ ……………………………………

33

Příloha D.19 Fotografie Kašna Rolanda ………………………………………………

33

Příloha D.20 Fotografie Kašna Herkula ………………………………………………

33

Příloha D.21 Fotografie Barokní schodiště ……………………………………………

33

16

Příloha D.22 Fotografie Městský dŧm č. p. 46 ………………………………………… 40 Příloha D.23 Fotografie Farní úřad č. p. 188 …………………………………………… 40 Příloha D.24 Fotografie Městský dŧm č. p. 222 ………………………………………

40

Příloha D.25 Fotografie Městský dŧm č. p. 505 ………………………………………

41

Příloha D.26 Fotografie Městský dŧm č. p. 417 ………………………………………

41

Příloha D.27 Fotografie Městský dŧm č. p. 70 ………………………………………… 41 Příloha D.28 Fotografie Městský dŧm č. p. 441 ………………………………………

41

Příloha D.29 Fotografie Městský dŧm č. p. 439 ………………………………………

41

Příloha D.30 Fotografie Městský dŧm č. p. 423 ………………………………………

41

Příloha D.31 Fotografie Chebský hrad–oprava hradeb ………………………………… 42 Příloha D.32 Fotografie Městský dŧm č. p. 23 ………………………………………… 42 Příloha D.33 Fotografie Městský dŧm č. p. 25 ………………………………………… 43 Příloha D.34 Fotografie Městský dŧm č. p. 33 ………………………………………… 43 Příloha D.35 Fotografie Městský dŧm č. p. 440 ………………………………………

43

Příloha D.36 Fotografie Městský dŧm č. p. 194 ………………………………………

44

Příloha D.37 Fotografie Městské opevnění–oprava barokních městských hradeb–III … 44 Příloha D.38 Fotografie Pěší zóna ……………………………………………………

49

Příloha D.39 Fotografie David a Goliáš ………………………………………………

50

Příloha D.40 Fotografie Marie…………………………………………………………

50

Příloha D.41 Fotografie Madona ……………………………………………………… 50 Příloha D.42 Fotografie Sv. František z Assisi ………………………………………… 50 Příloha D.43 Fotografie AndělA ………………………………………………………

50

Příloha D.44 Fotografie Tajemství ……………………………………………………

50

Příloha D.45 Fotografie Dobré ráno …………………………………………………… 50 Příloha D.46 Fotografie Král Jan ……………………………………………………… 50 Příloha D.47 Fotografie Věţe kostela sv. Mikuláše …………………………………… 50 Příloha E Tabulky Příloha E.1 Tabulka Souhrn výdajŧ část 1. [8, s. 2] …………………………………… 45 Příloha E.2 Tabulka Souhrn výdajŧ část 2. [8, s. 3] …………………………………… 45 Příloha F Dotazníky Příloha F.1 Dotazník Pro návštěvníka MPR Cheb ……………………………………… 51 Příloha F.2 Dotazník Pro obyvatele MPR Cheb ………………………………………… 51

17

1 Úvod Hlavním tématem mé bakalářské práce je Městská památková rezervace Cheb (dále jen MPR Cheb). Práce je koncipována do dvou hlavních oddílŧ. Prvním je teoretická část, ve které jsem se v úvodu stručně zmínila o vzniku MPR Cheb a jejím plošném vymezení, o dějinách města Chebu a vývoji architektury památek v městské památkové rezervaci (dále jen MPR). Největší význam přikládám části, ve které je zpracován přehled financování Programu regenerace Městské památkové rezervace Cheb (dále jen Program regenerace MPR Cheb), neboť v této části je na konkrétních příkladech moţno dokumentovat úsilí obyvatel a zastupitelŧ města o záchranu, zachování a zhodnocení památek. Druhý oddíl tvoří praktická část, ve které formou dotazníkového šetření zjišťuji postoje obyvatel a návštěvníkŧ Chebu ke změnám, které regenerace památek přináší. Názory dotazovaných jsou vyhodnoceny formou tabulek a grafŧ. Práce je obohacena o obrazové přílohy nejvýznamnějších památek MPR Cheb. Přílohy, které nejsou označeny, jsou ve vlastnictví autorky. Jsem přesvědčena, ţe obyvatelé vţdy uvítají veškeré pozitivní změny ve smyslu zvýšení atraktivity města pro turisty, protoţe to přináší městu nejen větší příjmy do městského rozpočtu, ale i zlepšení kultury bydlení. Statisticky utříděné názory obyvatel a návštěvníkŧ města, obsaţené v mé bakalářské práci by mohly být vyuţity jako jeden z podkladŧ pro vyhodnocení Programu regenerace MPR Cheb, který je v současné době zpracován na léta 2007–2015.

18

2 Teoretická část 2.1 Město Cheb Jedno z nejstarších českých měst leţí před západní přirozenou vstupní branou do Čech. Město Cheb se rozkládá v kotlině chebské pánve mezi Smrčinami, Českým lesem a Krušnými horami na řece Ohři. Cheb se v historii nacházel na rozhraní kulturních, politických a hospodářských vlivŧ Čech a Německa. Pŧsobením těchto významných státních celkŧ se z Chebu a celého Chebska vytvořil specifický útvar s nezávislým postavením. [9, s. 7]

2.1.1 MPR Cheb Historické jádro města Chebu bylo dne 6. 10. 1981 prohlášeno výnosem Ministerstva kultury (dále jen MK) č. j. 16429/81-VI/1 za MPR. [10, cit. 2010_10_18] MPR Cheb je na jihu ohraničena ulicí Obrněné brigády, na východní straně ulicí Komenského a náměstím Balthazara Neumanna. Dále MPR Cheb směřuje k levému břehu řeky. Severní hranici tvoří levý břeh řeky Ohře. Za ohbím řeky překračuje západní hranice řeku Ohři k ulici Nad řekou, pokračuje kolem hradeb a protíná Hradební ulici. (Příloha A.1)

2.2 Dějiny města Chebu V následujících bodech jsou obsaţeny nejdŧleţitější historické události a data, týkající se města Chebu aţ po prohlášení historického jádra města za MPR. Popis dějin vyjadřuje významnost města Chebu nejen z historického, ale i politického a kulturního hlediska. Kapitola také poukazuje na vývoj města, který ovlivnil podobu současné MPR.

2.2.1 Vznik města Kolem poloviny prvního tisíciletí našeho letopočtu osídlilo Chebsko slovanské obyvatelstvo. Dokládá to mimo jiné nález velkého mnoţství slovanské keramiky, pohřebiště a pro Slovany typické záušnice. Pŧvodní slovanské hradiště vzniklo na skalnatém ostrohu v blízkosti křiţovatky významných cest i přechodu přes řeku Ohři. Slovanský název Cheb, který byl doloţen aţ po roce 1322, lze filologicky vyloţit právě jako „ohbí řeky“. Poprvé se ale jméno města objevilo jiţ roku 1061 ve starohornoněmeckém tvaru Egire a to v královské listině Jindřicha IV. V tomto hradištním městě zaujímal svŧj prostor kníţecí dvorec se sakrálními stavbami, obydlí kníţecí druţiny i rozsáhlé pohřebiště. Starší kostel poblíţ pohřebiště nahradila malá románská kaple. Jánské náměstí, pojmenované podle starobylého kostelíka 19

sv. Jana, slouţilo jako křiţovatka dvou dŧleţitých cest. Náměstím procházely severojiţní a západovýchodní komunikace. Bylo zde trţiště, kolem něhoţ vznikaly osady cizích kupcŧ, zprostředkující styk se světem. V podhradí, odděleně od domorodé společnosti, ţili Románi, Němci i Ţidé. V dŧsledku bohatnutí a postupného získávání privilegií od panovníka se osady rozrŧstaly a přiváděly více lidí do vznikajícího města. V prŧběhu 11. stol. slovanské osídlení leţící na pomezí Čech a Svaté říše římské neodolalo tlaku sousední bavorské marky. Děpold II. z rodu vohburských hrabat kolem roku 1125 postavil místo pŧvodního slovanského hradiště kamenný hrad a tím zde vybudoval nové správní centrum. Po smrti Děpolda II. v roce 1146 získal vládu nad Chebem rod štaufských hrabat. Velké změny nastaly za vlády císaře Friedricha I. Barbarossy. Císař v rámci vybudování silného císařství vystavěl několik rezidencí, zvaných falce. Konal s celým císařským dvorem návštěvy těchto falcí a rozhodoval zde o místních politických a právních záleţitostech. Falce tedy nebyly jen obranná sídla, ale hlavně místa pro reprezentaci a správu Říše. Tímto sídlem se rovněţ stal Cheb. Není dosud přesně určeno, ve kterém roce chebská falc vznikla. První zmínka je však z roku 1183, která označuje hrad za císařský. V té době jiţ hlavní objekty hradu tvořily obytná část, hradní kaple a opevnění s Černou věţí, které se přes pozdější úpravy dochovaly aţ dodnes. [9, s. 7–10, 78] K rozvoji města Chebu značně přispěl cisterciácký klášter ve Waldsassenu poblíţ Chebu, zaloţený v roce 1133. Klášter v té době nebyl jen hlavní duchovní institucí ovlivňující Cheb, ale také přiváděl do města obchodníky a řemeslníky. Klášter vlastnil v Chebu velký dŧm s kaplí zvaný Kamenný. Díky klášterním listinám a nejstarším zachovaným stavbám města známe počátky dějin Chebu i jeho pŧdorys. Od poloviny 12. stol. do počátku 13. stol. se Cheb přeměnil ve skutečné město rozšířením starého trţního městečka a zaloţením nového opevněného města. První písemné zmínění Chebu jako města je v listině krále Filipa Švábského z roku 1203. V roce 1266 obsadil Cheb a celé Chebsko král Přemysl Otakar II. a vliv České koruny na Chebsko se začal zvyšovat. Potvrdil městu stará privilegia a celní svobody a přesunul správní systém z hradu na město. V roce 1270 postihl Cheb velký poţár. Základní prvky nového většího města, vybudovaného po poţáru, mŧţeme vidět ještě v dnešní době. Vláda Přemysla Otakara II. trvala pouze krátkou dobu. V roce 1277 je Cheb opět zmiňován jako říšské město. [11, s.74]

2.2.2 Cheb za vlády Lucemburkŧ Český král Jan Lucemburský natrvalo připojil Cheb a Chebsko jako zástavní území k zemím Koruny české v roce 1322. Vydal listinu, která dávala Chebu autonomní postavení s nezávislou politikou. Město mohlo například (dále jen např.) přijímat i privilegia od říšských 20

panovníkŧ. Vznikl zvláštní územní útvar, který neměl ve středověkých Čechách obdobu. Těmto útvarŧm, kterých bylo v Říši více, se v dnešní literatuře říká "městské státy". Intenzivní vnitřní výstavba města a slohové úpravy téměř všech významných budov začínaly mít také charakter architektury Českého království. Příjmy z obchodu a z provozování řemesel byly hlavní zdroje bohatství a ekonomické síly města. Panovnická ochrana Karla IV. přinášela pro Cheb zabezpečení a rozvoj města. Také zajišťovala další nová privilegia a větší práva neţ měla jiná česká královská města. V roce 1349 Karel IV. přenesl právo razit mince z Norimberku do Chebu a v roce 1355 Cheb osvobodil od placení mýta a cla v celé Říši. Díky těmto výhodám, obchodu a strategické poloze Cheb velmi bohatl. Vnitřní rada, soud a obec tvořily tehdejší správu středověkého Chebu. V čele vnitřní rady stáli dva aţ čtyři purkmistři, kteří zastupovali výkonnou moc. Rada, ve které se střídaly pouze nejmocnější rodiny města, spravovala městské finance, trhy, výstavbu a kvalitu výrobkŧ. To se změnilo koncem 14. stol. rostoucí ekonomickou mocí řemeslnických cechŧ, kdyţ řemeslníci obsadili třetinu rady. Nejbohatší cechovní sdruţení se specializovala na výrobu látek, kloboukŧ, vaření medoviny a prodej výrobkŧ z kŧţe. Usnesením Karla IV. vedla hlavní obchodní cesta mezi Prahou a Říší povinně přes Cheb, coţ přispělo ke zvýšení obchodní činnosti. Město, čítající koncem 14. stol. přibliţně 7 500 obyvatel,

bylo

jedno z

největších a nejbohatších měst

Českého království. Počátkem 15. stol. se dobudovalo opevnění propojením hradu s městskými hradbami.

2.2.3 Cheb a husitské války Za husitských válek se katolickému Chebu zvýšila jeho dŧleţitost díky výhodné poloze uprostřed válčících stran. Dokazuje to téţ vytvoření sídla zemského správce jako zástupce panovníka na chebském hradě a právo raţení vlastních mincí. Během husitských válek se postavilo z obavy před husity vnější obranné opevnění. V té době se stal Cheb středoevropským velkoměstem. V Chebu v roce 1432 došlo k jednání mezi zástupci husitŧ a katolíkŧ. Schválená úmluva, zvaná „Smluvený soudce chebský“, zajišťovala rovnoprávnost obou stran na basilejském koncilu. V roce 1437 za úspěšná jednání a věrnost katolické straně, dostal Cheb za odměnu zlatou bulu, která potvrzovala všechna jeho získaná privilegia. [9, s. 12–19]

21

2.2.4 Cheb v době pohusitské Jiří z Poděbrad byl poslední český král, který sídlil na chebském hradě. Jeho pobyty zde byly pouze občasné, ale politicky a společensky dŧleţité. Za jeho vlády byl Cheb městem kníţecích sněmŧ, velkolepých slavností a diplomatických jednání. Proto byly hrad, radnice, měšťanské domy, městské hradby a mosty přestaveny do slohu pozdní gotiky. Za této velké přestavby města vznikl ze starých krámŧ v dolní části náměstí známý blok kupeckých domŧ Špalíček. Město po smrti Jiřího z Poděbrad získalo hrad do svého majetku a prostor kolem hradu byl zastavěn domy. Za vlády Vladislava Jagellonského se v centrální části náměstí postavila nová radnice. Pozdně gotickým stylem byla na konci 15. stol. dokončena středověká výstavba. [4, s. 34, 36] (Příloha B.1)

2.2.5 Cheb a renesance Přestoţe byla renesance dobou hospodářského rozkvětu, v Chebu se tento sloh nerozšířil tak, jako ve většině českých měst. Aby neztratil své výsadní postavení, neváhal se Cheb často přiklánět k rŧzným válčícím stranám. Pŧvodně katolický Cheb přijal po uzavření augsburského míru za oficiální luteránskou víru. Kulturní ţivot města se tím velmi rozvinul. Město oţilo pěveckými kláními cechmistrŧ, světskými dramaty i lidovými fraškami. Některé cechovní zvyky a zvyklosti se udrţely aţ do počátku minulého století.

2.2.6 Cheb za třicetileté války Třicetiletá válka zanechala velkou stopu na protestantském Chebu. Jeho výhodná poloha vstupní brány do Čech byla střídavě vyuţívána oběma bojujícími stranami jako dŧleţitý strategický bod. Po dobu třicetileté války bylo zesíleno městské opevnění, které ale nedostačovalo proti nové obléhací taktice. Císařský vojevŧdce Albrecht z Valdštejna se chtěl stát českým králem na straně protestantŧ. Proto byl v roce 1634 zavraţděn císařskými dragouny v domě č. p. 492. V tomto domě dnes sídlí městské muzeum.

2.2.7 Cheb a reformace Po zkušenostech ze třicetileté války se císař Ferdinand III. v roce 1652 rozhodl, ţe se z Prahy a Chebu vybudují zemské pevnosti se souvislým pásem bašt a ravelinŧ. Hrad byl přestaven na barokní citadelu. Výstavbu, sahající aţ do roku 1740, financovala česká královská komora. Po třicetileté válce se také pokračovalo v rekatolizaci Čech, která byla v Chebu úspěšná. V roce 1687 vznikla v Chebu poštovní stanice a v roce 1703 se začaly vydávat první tištěné 22

noviny. Zlepšením hospodářské situace začala oprava a barokní přestavba měšťanských domŧ a kostelŧ ve městě. Postavena byla i nová rozlehlá radnice. I kdyţ se Cheb hospodářsky i kulturně vzchopil, své bývalé úrovně uţ nedosáhl a začal ztrácet na významu. V roce 1723 se

Cheb

změnil

na

svobodné

české

královské

město

zrušením

jeho

zástavy

Českému království. Postupné reformy Marie Terezie a Josefa II. zařadilo město do jednotného systému habsburské říše. Od roku 1816 přestalo patřit k řezenskému biskupství a ztratilo stará privilegia.

2.2.8 Cheb v 19. stol. V 19. stol. ztratil Cheb mnoho významných staveb. V roce 1809 velký poţár poškodil severní část města, zničil kostel na Jánském náměstí, starou synagogu v Jakubské ulici a hřbitovní kapli na Kostelním náměstí. V témţe roce byla zrušena chebská pevnost. Tím začalo odstraňování barokního obranného systému a středověkých hradeb. Hrad se přestal vyuţívat a stal se z části zříceninou. Městské domy přijímaly jednoduchý klasicistní vzhled. Na místě bývalého opevnění vznikaly sady a parky. Ve druhé polovině 19. stol. se v Chebu zakládal prŧmysl a stavěly se nové bloky domŧ. V roce 1865 se vybudovala ţeleznice do Saska a Bavor a později do Prahy. [9, s. 22–33]

2.2.9 Cheb a 20. stol. Rozvoj města pokračoval do začátku 20. stol., kdy vznikla jeho moderní podoba, která tvoří dnešní obraz Chebu. Z historického jádra Chebu byly za 2. světové války poničeny poţárem hlavně věţe kostela sv. Mikuláše. Největší škody ale vznikly vysídlením německého obyvatelstva po roce 1945. Noví obyvatelé obydlovali především budovy mimo historické centrum, které zŧstalo téměř z poloviny neobydleno a postupně celé zchátralo. Z 537 domŧ v památkové rezervaci, vyhlášené v roce 1950, bylo do roku 1955 opraveno 59 domŧ. Dalších 67 domŧ se jiţ nepodařilo zachránit. V letech 1956–1967 se kompletně zrekonstruovalo historické jádro města, měšťanské domy se upravily ke stylu ţivota 20. stol., zbouraly se souvislé zástavby částí centra a místo nich se vystavěly souvislé obytné areály. Tato tzv. asanace negativně postihla zástavbu památkové rezervace a zničila historicky cenný gotický pŧdorys města. V roce 1963 bylo zbouráno 632 domŧ z pŧvodních 2 100 budov z roku 1945. V roce 1981 bylo historické centrum Chebu prohlášeno za MPR. [12, s. 32–33]

23

2.3 Vývoj architektury Městské památkové rezervace Cheb V této kapitole jsou popsána nejdŧleţitější období, která ovlivnila podobu architektury MPR Cheb. Budovy, pocházející z těchto období, jsou památkově nejcennější. Slovanské období je zde zmíněno pro lepší představu o předcházejícím obrazu nejstarší části města.

2.3.1 Slovanské období Přesnou podobu slovanského sídliště z tohoto období známe jen z archeologických výzkumŧ a z poznámek západních kronikářŧ. Sídliště vypadalo jako hradiště známého slovanského vzoru. Hradiště je datováno podle pohřebiště do 9.–11. stol. Rozkládalo se na ploše veliké asi dva a pŧl hektaru. V jeho severozápadní části stojí pozdější chebský hrad. Hradiště bylo opevněno mohutným valem zpevněným dřevěnou roštovou konstrukcí, obepínající velkým obloukem celou ostroţnu a dvojím příkopem s palisádou. Podle dispozice valu jsou dodnes situovány ulice staré části města, např. na východě a jihu ulice Mlýnská a Rŧţová. Na severovýchodní straně se jako přirozené ochrany vyuţívalo svahu skalního návrší a ohybu řeky Ohře.

2.3.2 Románský sloh Středověká kultura raného feudalismu se vyvíjela z římské starověké kultury, a proto ji nazýváme románskou. Pro stavby v románském slohu je typická značná tloušťka zdí, arkádová okna, silné podpŧrné sloupy, malé okenní a dveřní otvory a nízké klenby. Tyto románské znaky se v Chebu rozšířily od 12. stol. Nejvýznamnější románskou památku Chebu je Chebský hrad. Součástí hradu jsou Černá věţ, palác a kaple. Černá věţ pochází z pozdně románského období. Palác vznikl při rozšíření staršího hradu východním směrem ve třetí čtvrtině 12. stol. Kaple je mladší stavbou neţ palác, vznikla po roce 1180. Středem města bylo Jánské náměstí s farním kostelem sv. Jana, který byl po poţáru v roce 1809 zbořen. Prstencovým rozšiřováním města se zastavělo předhradí na místě slovanského hradiště a prostor východně od Mlýnské a Rŧţové ulice. V románském období byl zaloţen hlavní farní kostel sv. Mikuláše jako trojlodní bazilika a začalo vznikat náměstí, které se v současnosti nazývá náměstí Krále Jiřího z Poděbrad.

2.3.3 Gotika Gotika začala do Chebu pronikat od poloviny 13. stol. Gotické stavby se vyznačují svou lehkostí a pouţíváním nových prvkŧ. Novými prvky byly lomené oblouky, ţebrové kříţové klenby, štíhlé pilíře a dŧmyslný opěrný systém. Stěny mohly být slabší a okna větší díky 24

klenbám, jejichţ váha se přemístila ze stran více dolŧ. Nad svisle protáhlými okny se nacházely kamenné krouţené architektonické prvky s ornamenty. Výplně oken tvořily barevné skleněné tabulky propojené ve vitráţ. V gotickém slohu mají základy dŧleţité církevní stavby. O františkánském klášteře na jihozápadní straně města je první zmínka v roce 1247. V jeho těsné blízkosti byl zaloţen v roce 1268 klášter klarisek, který se nám v gotické podobě nedochoval. Dominikánský klášter s kostelem sv. Václava zaloţil král Václav II. v roce 1294. Ţidovská synagoga, dokončena v roce 1375, se nedochovala. Česká gotika výrazně ovlivnila stavbu špitálního kostela sv. Bartoloměje řádu kříţovníkŧ s červenou hvězdou, postaveného roku 1414. V letech 1456–1470 byla provedena přestavba kostela sv. Mikuláše. Na náměstí byly stavěny rozsáhlé patricijské domy i jednoduché domy řemeslníkŧ. K nejvíce goticky zachovalým chebským domŧm patří Schirndingerŧv dŧm. Na Chebsku se také vyuţívalo typicky německé hrázděné zdivo, které je tvořené dřevěnou trámovou konstrukcí vyplněnou cihlami, proutím a slámou. Na dnes jiţ přestavěných gotických měšťanských domech se v přízemí a v patrech zachovalo hrázděné zdivo (Příloha C.1). Ve 14. stol. byla vystavěna nová radnice, která se následně v pozdní gotice přestavěla.

2.3.4 Renesance Od 16. stol. začínají do Chebu pronikat prvky renesance. Renesance ve své podstatě vyjadřuje obnovení antického umění. Sloupy, pilíře, archivolty a klenby jsou jejími základními prvky. Značně se vyuţívá i kov, zejména k zajišťování konstrukcí. V Chebu je jen málo staveb v renesančním slohu, ale přesto se tento stavební sloh pouţíval k méně rozsáhlým přestavbám domŧ, např. menší vnitřní úpravy schodiště, vstupních síní a jednotlivých místností. Malta se vyuţívala kromě pojiva ve zdivu také i na omítky, sgrafito, bosáţ a další prvky. Renesance se v Chebu nejvíce vyznačovala plastickým vyobrazením kvádrového zdiva na fasádách. Přestavba

Schirdingerova

domu

č. p. 508

a

Pachelblova

domu

č. p. 492

náleţí

k nejvýznačnějším renesančním úpravám měšťanských domŧ.

2.3.5 Baroko Nástup baroka v 17. a 18. stol. se projevil ve velké míře i v Chebu. Okázalost, velkolepost a mohutnost v tomto slohu pomáhaly církvi vyvolávat v lidech pokoru a obdiv k bohu.

25

Charakteristickými znaky jsou rŧzné typy kleneb (např. kříţová), kopule, sloupy, volné prostory a ovál vyuţívaný ve všech obměnách. Přebudování Chebu na barokní pevnost podstatně ovlivnilo podobu města a trvalo téměř sto let postupně pod vedením Jana de Capauli, Jana Dominika de Orsi, Abraháma Leuthnera a Kryštofa Dienzenhofera. Kolem města byly vytvořeny dva příkopy a mohutné opevnění. Proto musely být zbourány některé domy, zastavěny staré cesty vedoucí do města a hrad byl přebudován na citadelu. Tato doba se vyznačovala především církevními stavbami. Podle architekta Balthazara Neumanna byly upraveny obě kostelní věţe sv. Mikuláše. Znovu postavená budova kláštera dominikánŧ spolu s přilehlým dominikánským kostelem sv. Václava reprezentuje rané baroko. Klášter klarisek s kostelem sv. Kláry byl nově vybudován Kryštofem Dienzenhoferem v letech 1708–1712 a patří k českým nejvýznamnějším stavbám vrcholného baroka. V době vrcholného baroka byl změněn velký počet měšťanských domŧ. (Příloha C.2) Hlavní byly úpravy jejich prŧčelí a střech. Stavěly se dvou aţ třípatrové střechy s mnoha vikýři, jejichţ pŧdy plnily úlohu skladu nebo obilné sýpky a jsou charakteristické pro bavorská a saská města. Upravovány byly i interiéry nejčastěji barokními schodišti, štukovou výzdobou a malbou pokojŧ. Nejhodnotnější barokní přestavbou je Gablerovský dŧm č. p. 507 a nová radnice. Radnice byla postavena v letech 1722–1728 podle návrhu G. B. Alliprandiho. Přestoţe byla postavena jen z jedné třetiny, patří mezi nejrozlehlejší české radnice. [11, s. 73– 77; 13, s. 14–15, 23, 39–40, 53]

2.4 Nejvýznamnější architektonické památky MPR Cheb V této kapitole jsou zahrnuty památky, které jsou historicky, architektonicky nebo významově nejcennější v Chebu. Uvedeny jsou v chronologickém pořadí.

2.4.1 Chebský hrad Pŧvodně románský hrad byl postaven na místě bývalého slovanského hradiště. Hrad byl přestavěn na barokní citadelu chebské pevnosti. Tato barokní podoba hradu se nám dochovala dodnes. Nejhodnotnější a přestavbou nejméně zasaţeny jsou pozŧstatky paláce, kaple a Černá věţ.

26

Hradní palác V přízemí paláce byla kuchyně a konírny, v prvním patře se nacházel hlavní sál, tři místnosti a komora se záchodem. Dnešní největší pozoruhodností paláce jsou tři románská pětidílná arkádová okna s jemnými sloupky a dvoudílné okno s bohatě zdobeným sloupkem. Na stavbu paláce bylo pouţito lomové zdivo z břidlice a tesané ţulové kvádry na ostění a nadpraţí oken i portálŧ. (Příloha D.1) Hradní kaple Jednopatrová stavba kaple pravoúhlého pŧdorysu se nám zcela zachovala. Zajímavost této stavby spočívá v rozdělení na dolní a horní kapli. Dolní kaple je z pozdně románského období, slouţila pro hradní čeleď a je zasvěcena sv. Martinovi. Vstupní ţulový portál je umístěn na jiţní straně v přízemí kaple. Dolní kaple se čtyřmi nízkými silnými sloupy ze ţuly se uprostřed lodi otevírá do prostoru horní kaple. Horní kaple má znaky rané gotiky. Byla vyhrazena pro císaře a jeho druţinu a je zasvěcena sv. Erhardovi a sv. Uršule. Čtyři štíhlé mramorové sloupy drţí Fotografie č. 1, zdroj: autorka

kříţovou ţebrovou klenbu. Presbyterium horní kaple zdobí

stylově odlišný štíhlý vysoký sloup z bílého mramoru, který je nejkrásnějším detailem kaple. Dnes zazděný vstupní mramorovaný portál do horní kaple se nachází na západní straně prvního patra. (Příloha D.2) Černá věţ Černá věţ stojí na čtvercovém pŧdorysu u vstupu do hradu. Zdi, vystavěné z pravidelných kvádrŧ opracovaných jen na hranách, jsou 3,5 m silné a směrem nahoru se zuţují. Kvádry jsou vyrobeny ze sopečného tufu, který byl získán z Komorní hŧrky, nejmladší vyhaslé sopky v Čechách, nacházející se nedaleko od Chebu. Tři střílnová okna ve zdivu jsou známá u románských hradŧ, určených k obraně. Vstup do věţe byl pŧvodně v prvním patře. [11, s. 73–74] (Příloha D.3) Město Cheb, které vlastní hrad od roku 1995, se stará o postupnou renovaci hradu. Dále se plánuje zajištění modernějšího zázemí pro návštěvníky a nové expozice. Ve volných prostorách hradu bude vytvořeno pódium pro koncerty a představení se sezónním vyuţitím.

27

Jiţ v dnešní době se zde pořádají oslavy otevírání a zavírání hradu, historický šerm, festival FIJO, Babí léto, divadelní představení, koncerty nebo akce pro děti.

2.4.2 Středověké městské opevnění Městské opevnění bylo stavěno od 13. stol. Vybudovaly se hradby s baštami a tři brány. Pozŧstatky hradeb najdeme na jiţním obvodu MPR Cheb, v Dobrovské ulici, Hradební ulici, Šlikově ulici a v Komenského sadech. Mlýnská brána, Lodní brána, Horní brána a později postavená Mostní brána se nedochovaly. Během 15. stol. se městské opevnění rozšířilo o druhou a podél řeky o třetí hradbu s baštami. Z novějšího opevnění se zachovaly hradby v ulici Obrněné brigády, v Komenského sadech, ve stěnách kláštera kříţovníkŧ s červenou hvězdou a podél řeky. Z opevnění dále mŧţeme nalézt Mlýnskou věţ severně od hradu a Teyflovu věţ v Kříţovnické ulici.

2.4.3 Církevní stavby Kostel sv. Mikuláše Hlavní farní kostel byl postaven v letech 1220–1230. Z románské stavby se z kostela zachovala spodní část se sdruţenými románskými okny kostelních věţí a západní prŧčelí s románským sloupovým portálem. Portál je zdoben reliéfy s figurálními motivy. Po poţáru města v roce 1270 byl postaven nový gotický chór s vnějšími opěrnými pilíři. V pozdní gotice bylo v letech 1456–1470 pod vedením Jörga z Chebu nově vybudováno halové trojlodí. Podoba věţí se kvŧli častým poţárŧm velmi často obměňovala. Naposledy byly za 2. světové války v roce 1945 Fotografie č. 2, zdroj: autorka

poničeny a jen provizorně opraveny. Aţ v roce 2008 byly

rekonstruovány pomocí sbírky Nadačního fondu Historický Cheb do podoby, kterou měly v 19. stol. Vybavení a výzdoba kostela pochází převáţně z druhé poloviny 19. stol. Při posledním restaurování byly objeveny fragmenty novogotických maleb na zdech a sloupech. (Příloha D.4) Františkánský klášter a kostel Nanebevzetí Panny Marie Klášter s kostelem byl postaven řádem františkánŧ před rokem 1256. Po poţáru v roce 1270 se zachovala pouze raně gotická sakristie a přilehlá část zdiva kláštera. Nová stavba byla 28

dokončena v roce 1285 ještě v raně gotickém slohu. V témţe roce byl kostel vysvěcen ve jménu Nanebevzetí Panny Marie. Kostelní strmá střecha s pozdně gotickým krovem je jedním z nejstarších zachovalých krovŧ v Čechách. Kostel je také jednou z prvních halových staveb v Čechách. Rajský dvŧr s kříţovou chodbou, pocházející z pozdní gotiky, se dobře dochoval dodnes. K větším úpravám kláštera a kostela došlo aţ v době baroka v první polovině 18. stol. Nad kříţovou klenbou byla postavena nová dvoupatrová nástavba. Přístup do kostela přes klášterní zahradu byl nahrazen vchodem z pŧvodně uzavřeného Františkánského náměstí. V roce 1951 byl klášter zrušen a kostelní interiér zdevastován. Kostel a klášter Fotografie č. 3, zdroj: autorka

byly v roce 1991 vráceny církvi. V roce 2006 pak byly

převedeny do majetku Města Cheb. Město podpořilo vznik kulturního centra v objektu kláštera, ve kterém se pořádají výstavy a koncerty. V současnosti jsou budovy kostela a kláštera zakonzervovány a čekají na finanční prostředky na celkovou opravu, které budou pravděpodobně k dispozici po schválení rozpočtu na další roky. I přes chátrající stav památky jsou kostel a kříţová chodba zpřístupněny veřejnosti. (Příloha D.5) Klášter klarisek a kostel sv. Kláry Klášter s kostelem byly zaloţeny v roce 1268. Kostel vyhořel při velkém poţáru roku 1270. Neţ se v roce 1456 postavil kostel nový, vyuţívaly klarisky kapli ve vedlejším kostele františkánŧ. V 16. stol. byl renesančně upraven. Za třicetileté války byly klášter a kostel téměř zničeny. Aţ na začátku 18. stol. byly nově vystavěny v barokním slohu. Kryštof Dienzenhofer navrhl stavbu kostela sv. Kláry, která se stavěla v letech 1708–1712. Kostel obdélného pŧdorysu s pravoúhlým presbytářem je nejhodnotnější stavbou vrcholného baroka v Chebu. Jednolodní prostor je zaklenut dvěma velkými klenebními poli. Vnitřní vybavení kostela bylo předáno do rŧzných kostelŧ a kromě jediné nástropní malby se z něj téměř nic nedochovalo. Součástí kláštera je špýchar s mansardovou střechou a s vnitřní dřevěnou konstrukcí pater. Klášter byl v roce 1782 zrušen a slouţil k rŧzným účelŧm. Roku 1923 klášter odkoupilo město a byl prŧběţně rekonstruován. Od roku 2004 vystavuje v kostele Galerie výtvarných umění stálé sbírky i expozice a pořádají se zde koncerty. (Příloha D.6)

29

Klášter kříţovníkŧ s červenou hvězdou a kostel sv. Bartoloměje Klášter zaloţil Přemysl Otakar II. po roce 1270. Špitální kostel byl postaven v roce 1414 na místě kaple sv. Ducha. Sálový prostor obdélného pŧdorysu bez presbyteria je tvořen hvězdicovitou klenbou podepřenou středním sloupem. Kostel je pěknou ukázkou české gotické architektury. Koncem 17. stol. byla provedena barokní přestavba kláštera. Pŧvodní zasvěcení kostela sv. Václavu bylo změněno na zasvěcení sv. Bartoloměji. V roce 1945 byly klášter a kostel těţce poničeny. Dnes klášter po několika přestavbách slouţí jako internát a restaurace. Od roku 1960 byly během tří let restaurovány pŧvodní gotické nástěnné malby kostela. Do roku 1997 se stal výstavním a koncertním sálem chebské galerie. Poté byl kostel navrácen řádu kříţovníkŧ s červenou hvězdou a je uţíván stále jako výstavní síň. (Příloha D.7) Dominikánský klášter a kostel sv. Václava Klášter s kostelem sv. Václava dal v roce 1294 postavit Václav II. Stavba byla dokončena v první čtvrtině 14. stol. Ve třicetileté válce byly klášter i kostel těţce poničeny. Poté byl kostel nově postaven v barokním stylu, čímţ se mimo jiné orientace kostela změnila na západní. Kostel byl vysvěcen v roce 1689. Přestavba kláštera byla dokončena v roce 1720. Kostelní stavba bez věţe, zakončena štítem s postranními volutami, vycházející z římského kostela Il Gesú, je jedinečnou raně barokní stavbou města. Barokní interiér kostela je z druhé poloviny 18. stol. kromě oltáře, který je novorenesanční z konce 19. stol. Vybavení kláštera se nedochovalo, protoţe byl klášter v roce 1936 zrušen a celé zařízení bylo odvezeno. Klášter byl převzat státem po roce 1945. Kostel sv. Václava byl ponechán ve vlastnictví církve. Následně byl upraven na městské kulturní středisko. V letech 2004–2006 byly opraveny krovy kláštera. [14, s. 8–10, 12–15] (Příloha D.8)

2.4.4 Městské domy Špalíček První zmínka o souboru jedenácti úzkých kupeckých domŧ pochází z roku 1237. Po poţáru v roce 1270 začaly z pŧvodně dřevěných domŧ v první polovině 14. stol. postupně vznikat gotické kamenné stavby s hrázděnou konstrukcí. Ze tří řad středověkých domŧ, jejichţ podobu známe z kresby z roku 1472, se zachovaly pouze dvě řady. (Příloha B.2) Menší úpravy v empírovém slohu proběhly začátkem 19. stol. Od roku 1956 se v dŧsledku asanace propojily domy ve východní řadě do jednoho bloku a domy západní řady do tří celkŧ. Dnes dva podélné bloky domŧ rozděluje Kramářská ulice. Ze středověké doby se dochovaly některé 30

kamenné portály, části fasádových profilací a dřevěný kazetový malovaný strop v domě č. p. 502. V současnosti se zde nacházejí obchody, restaurace, soukromé byty a kanceláře. (Příloha D.9)

Stará radnice Budova č. p. 14 stála ve střední části náměstí Krále Jiřího z Poděbrad na východní straně jiţ ve 13. stol. Budovu zničil v roce 1270 velký poţár. Znovu byla vystavěna ve 14. stol. Součástí radnice byla i mincovna. Radnice se na počátku 19. stol. zcela přestavila. Proto je gotický vzhled radnice známý jen z dobové kresby. Radnice byla v 70. letech 20. stol. rekonstruována pro účely tehdejšího Městského národního výboru. Strhla se mincovna ve dvoře, stropy byly vyzděny ţelezobetonem a přistavěly se nové místnosti vhodné pro vyuţití kanceláří. V přízemí se zachovaly fragmenty fresek a malované staré rodové erby. Dále je zde vystavena zrestaurovaná, historicky cenná socha sv. Floriana. Tato movitá kulturní památka z počátku 18. stol. byla pŧvodně umístěna na domě č. p. 359 na rohu ulic Rŧţová a Trčky z Lípy. V budově dnes sídlí Městský úřad. (Příloha D.10) Městský dŧm Městský dŧm č. p. 492, nacházející se v dolní části náměstí, je nazýván také jako Pachelbelŧv. Na konci 14. stol. vznikl Městský dŧm ze dvou samostatných domŧ. Zachoval se pouze vstupní gotický portál. V roce 1600 byl dŧm renesančně přestavěn. Z přestavby se v přízemí dochovala klenba s malbami a štukovou výzdobou, dále dřevěné řezané stropy v prvním patře a dřevěná pavlač ve dvoře. V baroku se postavilo nové prŧčelí, střecha a hlavní dřevěné schodiště. Od 19. stol. byl dŧm upravován pro potřeby městského muzea, které zde sídlí dodnes. Jeden z nejlépe dochovaných měšťanských domŧ je znám tím, ţe zde byl v roce 1634 zavraţděn císařský generál Albrecht z Valdštejna. (Příloha D.11)

Schirdingerŧv dŧm Gotický dŧm č. p. 508 se nachází v dolní části náměstí Krále Jiřího z Poděbrad vedle Gablerova domu. Dnešní podoba pochází z 15. stol. Typická úzká a hluboká parcela, stupňovitý vysoký štít a bohatě členěný portál jsou vzorem vzhledu středověkých domŧ v Chebu. Při renesanční přestavbě vznikla v přízemí kříţová klenba a na dvoře arkádová pavlač. Dnes v přízemí domu sídlí galerie s uměleckým sklem a kavárna. (Příloha D.12)

31

Dŧm U černého medvěda Dŧm U černého medvěda sousedí s domem Limbeckŧ. V domě č. p. 477 byla po barokní přestavbě na konci 17. stol. umístěna první poštovní stanice v Chebu. Dalším velkým významem tohoto hostince bylo, ţe si ho pro svá zasedání vybral Chebský zemský sněm. Na prŧčelí domu je dnes vidět restaurovaná barokní malba. (Příloha D.13)

Grünerŧv dŧm Reprezentativní barokní dŧm nahradil v roce 1713 dva pŧvodní gotické domy. Domu č. p. 478 vévodí výrazný zdobený portál, který je ukázkou precizní kamenické práce. V prvním patře jsou místnosti zdobeny pŧvodními štukovými stropy. Do dvora směřuje pro Cheb charakteristický vikýř s kladkou. Po poslední rekonstrukci v 70. letech se okna v přízemí změnila na výkladní skříně obchodŧ. Dŧm je pojmenován podle městského rady Grünera, jehoţ hostem býval i významný německý spisovatel J. W. Goethe. (Příloha D.14) Nová radnice Dŧm č. p. 16 sousedí se Starou radnicí. Podle návrhu G. B. Alliprandiho se v letech 1722 aţ 1728 uskutečnila stavba radnice pouze z jedné třetiny. Budova má bohatě profilovanou fasádu, typickou věţ a střechu s charakteristickými chebskými barokními vikýři. K vnitřní výzdobě patří velkolepé hlavní schodiště s prŧhledem na zrcadlovou klenbu se štukovou výzdobou. Součástí schodiště je socha Herkula a socha sv. Josefa. Od 19. stol. zde sídlil krajský soud a po roce 1945 městská galerie výtvarných umění. (Příloha D.15)

Gablerŧv dŧm Nejvýznamnější pozdně barokní dŧm č. p. 507 s rokokovou výzdobou je z druhé poloviny 18. stol. Dŧm na východní straně v dolní části náměstí Krále Jiřího z Poděbrad je pojmenován podle městského rady Gablera, který vlastnil dŧm na přelomu 18. a 19. stol. Rokoková fasáda je vyzdobena čtyřmi hlavami symbolizujícími roční období. Přízemí domu dominuje portál s ozdobným orámováním a plastickým zobrazením postavy Panny Marie. Z gotického mázhauzu v přízemí se zachoval prŧjezd do dvora. Ve druhém patře zŧstaly části nástěnných maleb s loveckou tématikou z pozdní gotiky. Ve společenské místnosti v prvním patře je štuková výzdoba z doby rokoka. V padesátých letech v domě vznikly kancelářské místnosti a došlo ke spojení s vedlejšími domy. (Příloha D.16)

32

Dŧm Limbeckŧ Dŧm č. p. 476 se nachází ve střední části náměstí Krále Jiřího z Poděbrad na západní straně. Dvoupatrový barokní dŧm s velmi dobře zachovanou štukovou vnitřní výzdobou a malovanou fasádou patřil od 18. stol. rodině Limbeckŧ, po které je také pojmenován. Dnes v přízemí sídlí Turistické infocentrum. (Příloha D.17) Dŧm U dvou arcivévodŧ Tento nejstarší zájezdní hostinec v Chebu je umístěn v horní části náměstí Krále Jiřího z Poděbrad na západní straně. Na domě č. p. 471 se zachoval i přes barokní přestavbu arkýř, který uţ je v Chebu vzácností. Od 16. stol. se zde ubytovávaly nejdŧleţitější osoby, které navštívily město. Na počest ubytování rakouských arcivévodŧ se na začátku 19. stol. dŧm U červeného koníčka přejmenoval na dŧm U dvou arcivévodŧ. V roce 1926 se hostinec zavřel a v šedesátých letech byla nově otevřena restaurace U krále Jiřího, která je v provozu dodnes. (Příloha D.18)

2.4.5 Ostatní památky Kašny na náměstí Krále Jiřího z Poděbrad Na náměstí Krále Jiřího z Poděbrad stály jiţ ve 14. stol. dvě kašny. Renesanční kašny měly pŧvodně dřevěné nádrţe. Nádrţ kašny, stojící před Novou radnicí, byla v roce 1523 vyměněna za kamennou. V roce 1591 na ni byla umístěna kamenná socha rytíře Rolanda. Socha rytíře Rolanda symbolizovala městská práva Chebu. Dnes je na kašně pouze kopie sochy. Originál byl v roce 1981 umístěn do Chebského muzea. Dřevěná nádrţ druhé kašny před Špalíčkem byla nahrazena kamennou v roce 1606. Kašnu zdobí barokní kamenná socha Herkula od roku 1738. V roce 2004 byla dokončena rekonstrukce obou kašen a vybudováno pŧlkruhové schodiště okolo kašny se sochou Herkula. [9, s. 42, 44–51] (Přílohy D.19, D.20) Barokní schodiště Barokní elipsovité schodiště spojuje od roku 1652 Kasární náměstí s Kostelním náměstím. V roce 2004 prodělalo schodiště rozsáhlou rekonstrukci. Také pět soch světcŧ na schodišti bylo opraveno. Kvŧli špatnému stavu sochy sv. Konstancia muselo město nechat vyhotovit její repliku. [11, s. 76] (Příloha D.21)

33

2.5 Vývoj ochrany památek V roce 1958 byl vyhlášen první zákon o památkové péči. Do té doby byly právní normy a správní orgány památkové péče nedostačující a nejednotné. Účelem zákona č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách bylo vymezit povinnosti o ochraně, péči, evidenci a obnově kulturních památek a jejich kulturního vyuţití. Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, který nabyl účinnosti od 1. 1. 1988, je ve znění pozdějších předpisŧ platný dodnes. Zákon č. 20/1987 Sb. rozšířil pŧvodní zákon z roku 1958 a přinesl několik hlavních změn. Zavedl sankční formy za porušení povinností a ustanovil památkovou inspekci kontrolní sloţkou MK. Dále upřesnil, ţe pouze MK mŧţe prohlásit objekt za kulturní památku. Tento zákon byl v následujících letech upraven mnohými pozdějšími změnami. Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči byl naposledy novelizován s účinností od 1. července 2010 a byl doplněn výběrem z judikatury. Současně se zákonem č. 20/1987 Sb. platí závazné předpisy mezinárodního práva, a to hlavně Úmluva o ochraně architektonického dědictví Evropy a Evropská úmluva o krajině. [15, cit. 2010_10_18]

2.6 Regenerace MPR Cheb 2.6.1 Stav kulturních památek Na počátku roku 2009 bylo na území MPR Cheb celkem 200 nemovitých kulturních památek. Ani jedna z nich se v tomto roce nenacházela v havarijním stavu. Příkladem nevyuţívaného objektu je středověká hranolová bašta, která je součástí městského opevnění a dŧm č. p. 41 v Dlouhé ulici, který je více neţ deset let uzavřen. Od roku 1999 nedošlo po deset let u ţádného objektu ke zrušení prohlášení za kulturní památku. Naopak od roku 2008 probíhalo jednání směřující k prohlášení budovy městské knihovny za kulturní památku. V roce 2009 byly v budově městské knihovny opraveny podlahy, schody a rozvody elektroinstalace ve výši 1 600 000 Kč. Městská knihovna byla prohlášena za kulturní památku dne 8. 2. 2010. Od roku 2002 usiluje Město Cheb o to, aby získal Chebský hrad statut národní kulturní památky. Z Programu záchrany architektonického dědictví byla v roce 2010 dokončena oprava Mlýnské věţe Chebského hradu. O Mlýnskou věţ se rozšířil prohlídkový okruh hradu a uvnitř věţe vznikl prostor pro expozice. Náklady na rekonstrukci vnějšího pláště, kamenného portálu,

34

interiéru, hodinových ciferníkŧ a další restaurátorské práce na Mlýnské věţi dosáhly výše 6 100 000 Kč.

2.6.2 Ostatní objekty v MPR Město Cheb pečuje i o objekty v MPR, které nejsou kulturními památkami. Kompletně byl zrekonstruován Centrální depozitář muzea v hodnotě 31 200 000 Kč. Škola v Hradební ulici prodělala opravu střechy a stropŧ za 4 500 000 Kč. Výměna oken základní umělecké školy v Ţidovské ulici stála 1 100 000 Kč. Obnova bývalého pivovaru, který se nachází v ulici Svatopluka Čecha se začala realizovat během roku 2010. Bývalá prádelna, sídlící pod Chebským hradem, byla v roce 2000 demolována. Takto vzniklé místo bylo upraveno v prŧběhu konání Krajinné výstavy. [16, s. 2–4]

2.6.3 Financování obnovy kulturních památek Vlastník (fyzická nebo právnická osoba) je ze zákona povinen pečovat na vlastní náklady o kulturní památku. Na financování zvýšených nákladŧ mŧţe vlastník poţádat obec nebo kraj o příspěvek. Na obnovu kulturních památek mŧţe být také poskytnut příspěvek ze státního rozpočtu MK a vybrané objekty zařazeny do specializovaných příspěvkových programŧ. Město Cheb čerpá finanční příspěvky nejvíce z Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón (dále jen Program regenerace MPR a MPZ). Na některé objekty byly pouţity finanční prostředky z Programu záchrany architektonického dědictví, Havarijního programu nebo Programu restaurování movitých kulturních památek. [17, cit. 2010_11_02]

2.6.4 Město Cheb v soutěţi o titul „Historické město roku“ Tento prestiţní titul je udělován kaţdoročně Sdruţením historických sídel Čech, Moravy a Slezska spolu s MK a Ministerstvem pro místní rozvoj. Soutěţ je součástí Programu regenerace MPR a MPZ a oceňuje nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace MPR a MPZ. Do soutěţe se hlásí města velká i města malá, města s turisticky atraktivními objekty i města, která se teprve do povědomí veřejnosti snaţí dostat. Předávání cen kaţdoročně probíhá u příleţitosti Mezinárodního dne památek a sídel. Cena sestává z uměleckého díla z českého křišťálu symbolizujícího historická sídla. Replika ceny je předávána vítěznému městu. K ocenění téţ náleţí pamětní list a finanční částka

35

1 000 000 Kč. Cena je předávána ve Španělském sále Praţského hradu za přítomnosti vítězŧ krajských kol. Poprvé byla cena udělena v roce 1995 městu Svitavy. Město Cheb se jiţ po několik let uchází o toto prestiţní ocenění. Jen těsně toto ocenění uniklo městu v roce 2007, kdy z trojice vybraných měst nakonec zvítězila moravská Polná. V roce 2008 obdrţel Cheb ocenění za péči o zachování kulturního dědictví. Dne 13. dubna 2010 převzali starosta města pan Jan Svoboda a vedoucí odboru školství, tělovýchovy a kultury pan Zbyněk Syrovátka z rukou ministra kultury cenu za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace MPR a MPZ za rok 2009 v rámci krajského kola. Cheb tak obhájil první pozici v Karlovarském kraji. Tímto úspěchem v soutěţi město Cheb získalo nejen pamětní diplom, ale i částku 100 000 Kč od MK České republiky. Finanční příspěvek, který se v souvislosti s udělováním ceny přiznává je nejen poděkováním za celoroční práci při obnově památek, ale i určitým povzbuzením pro práci do dalšího roku. Ocenění téţ zvýší zájem turistŧ o město Cheb a zájem obyvatel města Chebu o obnovu historických památek ve městě. [18, cit. 2010_11_03]

2.7 Výtah ze zásad MK České republiky pro uţití a alokaci státní finanční podpory v Programu regenerace MPR a MPZ 2.7.1 Program regenerace MPR a MPZ České republiky „Program je projevem vůle vlády ČR napomoci záchraně a roz-voji /!/ nejcennějších částí našich historických měst vytvořením organizačních, informačních i ekonomických podmínek k jejich komplexní regeneraci. Smyslem této regenerace je nejen rehabili-tace /!/ kulturních hodnot a ozdravění životního prostředí měst, ale také vytvoření atraktivních ohnisek rozvoje podnikatelských aktivit.“ [19, cit. 2010_10_18]

2.7.2 Zásady věcného řešení Finanční prostředky pro Program regenerace MPR jsou vyuţitelné a zúčtovatelné se státním rozpočtem v příslušném kalendářním roce. Jsou rozpočtovány a uvolňovány MK buď přímo nebo jako účelově vázané dotace poskytované obcím s rozšířenou pŧsobností na jejich ţádost do jejich rozpočtu. Obce s rozšířenou pŧsobností pak poskytují finanční příspěvky vlastníkŧm kulturních památek. Finanční prostředky z rezervy Programu regenerace MPR poskytuje v souladu s ročním rozpisem pouze MK. Příspěvky na obnovu kulturních památek jsou rozmísťovány pouze do měst, na jejichţ území je prohlášena MPR a kde je zpracován a schválen městský program regenerace. 36

Při výběru měst a stanovení výše finanční podpory v Programu regenerace MPR se posuzuje, do jaké míry město splňuje podmínky Programu regenerace MPR, kterými jsou zejména existence a kvalita městského programu regenerace, územně plánovací dokumentace a úroveň a výsledky činností místní pracovní skupiny. Dále se přihlíţí k přiměřeným finančním potřebám na zachování památkových hodnot v území MPR. V případech, kdy město pŧsobí proti zásadám péče o památkové hodnoty, nebude finanční podpora v Programu regenerace MPR poskytnuta. Státní dotaci lze vyuţít pouze v souladu s cíli Programu regenerace MPR jako příspěvek na obnovu nemovité kulturní památky, která: a) stojí na území MPR, b) nebo se nalézá na vnějším obvodu území MPR pokud je obnova této kulturní památky zároveň akcí schváleného městského programu regenerace pro příslušný rok, c) nebo stojí mimo území MPR, ale tvoří významnou součást vnějšího obrazu historického města, pokud je obnova této kulturní památky zároveň akcí schváleného městského programu regenerace pro příslušný rok. Příspěvky v rámci státní podpory Programu se poskytují za účelem záchrany, zachování a zhodnocení památkových hodnot a na podporu oprav objektŧ, kde dochází k vyuţití pro kulturně výchovnou nebo jinou veřejně prospěšnou činnost a kde bude provoz a údrţba zajišťována právnickou, popř. fyzickou osobou neziskového typu. Příspěvky poskytované v Programu regenerace MPR nemohou být pouţity na modernizace a jiné úpravy prováděné v zájmu jejího vlastníka, ani na práce investiční povahy. Vyuţití finančních prostředkŧ z rezervy Programu stanovuje svým rozhodnutím MK, po předchozím projednání v Ústřední komisi MK České republiky pro Program regenerace MPR, která je poradním orgánem pro otázky Programu regenerace MPR.

2.7.3 Stanovení roční finanční kvóty pro město Celkové částky pro skupiny měst Státní finanční podporu v Programu pro příslušný kalendářní rok tvoří za prvé objem finanční podpory pro města s MPR. Za druhé je to rezerva, jejíţ finanční objem a členění se stanoví v ročním rozpisu. Finanční prostředky vyčleněné jako rezerva v Programu na příslušný rok mohou být pouţity, společně s úsporami vzniklými na akcích obnovy kulturních památek v jednotlivých městech, pouze na - řešení havárií a urychlené dokončování obnovy kulturních památek, 37

- obnovu kulturních památek v rámci čerpání částky 1 000 000 Kč přidělené jako součást Ceny za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace městských památkových rezervací, - zpracování plánŧ zásad památkové ochrany pro městské památkové rezervace, a to čerpáním částky ve výši do 3 500 000 Kč ročně, - na záchranu významných památkových hodnot nebo obnovu významných architektonických nebo uměleckořemeslných prvkŧ, pokud jde o stavby, jeţ nejsou kulturními památkami, ale nacházejí se v památkové rezervaci, - a na propagaci Programu, zejména vydáváním publikací ve specializované ediční řadě tzv. almanachŧ, a to čerpáním částky pro tyto publikace max. 200 000 Kč ročně. Nabídka finanční podpory pro města Výše roční kvóty (nabídky finanční podpory) v Programu pro jednotlivá města, respektive pro jednotlivé MPR tj. veličina P se stanovuje podle vzorce: P = AX x AD x NO x  kde je: AX ……koeficient aktivity, AD ……koeficient daňové výtěţnosti, NO ……celkový součet finančních poţadavkŧ na podporu obnovy kulturních

památek

v Programu regenerace MPR,  …… konstanta úměrnosti. V uvedené rovnici jsou AX, AD a NO známé veličiny. Konstanta úměrnosti  se stanovuje tak, aby se souhrn ročních kvót pro města rovnal celkovému objemu finančních prostředkŧ určenému v Programu na obnovu kulturních památek. Závazné finanční podíly Zásada přiměřené finanční účasti na obnově kulturní památky se odvozuje z ceny stavebních, popř. restaurátorských a jiných prací této obnovy. Závazné finanční podíly dotčených subjektŧ na akci obnovy kulturní památky se stanoví takto:

38

Finanční podíly podle druhu vlastnictví

Zdroje

města

FO, PO

církve

min. 50 %

min. 40 %

min. 10 %

Rozpočet města

0

min. 10 %

min. 20 %

Prostředky z Programu

max. 50 %

max. 50 %

max. 70 %

Prostředky

vlastníka

nebo

uţivatele,

případně jiné neveřejné zdroje

Tabulka č. 1, zdroj: Ministerstvo kultury ČR [1, cit. 2010_10_18]

Příslušné finanční podíly a jejich zdroje musejí být uvedeny a doloţeny v ţádosti o příspěvek i v souhrnném přehledu poţadavkŧ o podporu v Programu za jednotlivá města. [1, cit. 2010_10_18]

2.8 Financování Programu regenerace MPR Cheb za léta 2007–2010 2.8.1 Schválené příspěvky z Programu regenerace MPR Cheb v roce 2007 Podle usnesení Zastupitelstva města Chebu (dále jen ZM) č. 73/8/2007 ze dne 12. 4. 2007 a následným usnesením ZM č. 114/10/2007 ze dne 21. 6. 2007 bylo schváleno rozdělení finanční podpory v Programu regenerace MPR a MPZ pro rok 2007 a rozdělení finančního příspěvku města Chebu v Programu regenerace MPR Cheb na opravy 5 památkových objektŧ. Chebský hrad–oprava jihozápadních kasemat Město Cheb jako vlastník objektu poţádal o příspěvek na opravu jihozápadních kasemat Chebského hradu. Celková částka byla rozpočtována ve výši 3 286 000 Kč. ZM schválilo příspěvek ze státního rozpočtu ve výši 886 000 Kč. Vlastní podíl ţadatele činil 2 400 000 Kč. Kostel sv. Mikuláše–oprava zabezpečení oken Na kostele sv. Mikuláše byla provedena oprava zabezpečení oken. Ţadatelem a vlastníkem kostela

je

Římskokatolická

farnost

Cheb.

Rozpočet

na

financování

akce

byl

156 961 Kč včetně DPH. Příspěvek ze státního rozpočtu byl schválen ve výši 63 000 Kč, příspěvek z rozpočtu Města Chebu 32 000 Kč a vlastní podíl ţadatele činil 61 961 Kč. Městský dŧm č. p. 46, Hradební č. 1–oprava fasády Na městském domě v ulici Hradební č. 1 byla opravena fasáda. Ţadatelem a vlastníkem je fyzická osoba. Náklady na opravu dosáhly částky 82 354 Kč. Na financování se podílelo 39

Město Cheb příspěvkem z rozpočtu 8 000 Kč. Příspěvek ze státního rozpočtu byl rovněţ 8 000 Kč. Ţadatel se podílel částkou 66 534 Kč. (Příloha D.22) Farní úřad č. p. 188, Kostelní náměstí č. 15–oprava fasády Podle usnesení ZM byl na opravu fasády farního úřadu poskytnut příspěvek z rozpočtu Města Cheb ve výši 152 000 Kč, z rozpočtu Karlovarského kraje 50 000 Kč, ze státního rozpočtu 380 000 Kč a vlastní podíl ţadatele činil 178 000 Kč. Ţadatelem a vlastníkem Farního úřadu je Římskokatolická farnost Cheb. (Příloha D.23) Městský dŧm č. p. 222, Kamenná č. 11–oprava střechy a fasády domu Oprava střechy a fasády městského domu v ulici Kamenná č. 11 byla rozpočtována na celkem 222 920 Kč. Ţadatelem a vlastníkem domu je fyzická osoba. Shodnou částku 23 000 Kč přispěl ze svého rozpočtu stát i Město Cheb. Podíl vlastníka činil 176 920 Kč. (Příloha D.24) V Programu regenerace MPR Cheb za rok 2007 činil příspěvek ze státního rozpočtu celkem 1 360 000 Kč, příspěvek z rozpočtu Karlovarského kraje celkem 50 000 Kč, příspěvek z rozpočtu Města Chebu celkem 215 000 Kč a vlastní podíl ţadatelŧ celkem 2 883 235 Kč. Moţnosti čerpání rezervy Programu regenerace MPR Cheb vyuţil v roce 2007 Františkánský kostel Zvěstování Panny Marie v Chebu. Poskytovatelem je přímo MK České republiky. Ţadatelem a vlastníkem kostelu je Město Cheb. Rozpočet akce dosáhl částky 5 102 882 Kč včetně DPH. Na financování akce se podílel stát příspěvkem z rozpočtu 2 091 000 Kč. Podíl ţadatele byl 3 011 882 Kč. Na obnovu památek MPR bylo v roce 2007 z Programu regenerace MPR Cheb vynaloţeno celkem 9 611 117 Kč. Na financování se podíleli vlastníci objektŧ částkou 5 895 117 Kč. Z veřejných zdrojŧ se na obnovu přispělo finančním obnosem 3 451 000 Kč.

2.8.2 Schválené příspěvky z Programu regenerace MPR Cheb v roce 2008 V rámci Programu regenerace MPR Cheb v roce 2008 byly schváleny příspěvky podle usnesení ZM ze dne 6. 3. 2008. Financována byla oprava šesti objektŧ MPR. Městský dŧm č. p. 505, Kostelní č. 2–oprava střechy a fasády domu Vlastníkem městského domu č. p. 505 v Kostelní ulici a současně ţadatelem o opravu fasády a výměnu oken je Město Cheb. Výše rozpočtu akce včetně DPH dosahovala 2 388 560 Kč.

40

Na financování měl podíl příspěvek ze státního rozpočtu 195 000 Kč. Ţadatel se podílel částkou 2 193 560 Kč. (Příloha D.25) Městský dŧm č. p. 417, Dlouhá č. 5–oprava střechy Na městském domě č. p. 417 v Dlouhé ulici č. 5 byla opravena střecha. Rozpočet akce včetně DPH byl 732 182 Kč. Shodnou částku 74 000 Kč činil příspěvek ze státního rozpočtu i příspěvek z rozpočtu Města Chebu. Podíl vlastníka a ţadatele, fyzické osoby, dosáhl 584 182 Kč. (Příloha D.26) Městský dŧm č. p. 70, Dobrovského č. 1–oprava střechy, krovu, fasády, odvlhčení Na domu č. p. 70 v ulici Dobrovského č. 1 byla provedena oprava střechy, krovu, fasády a odvlhčení. Ţadatelem a vlastníkem objektu je fyzická osoba. Rozpočet na opravu tvořil částku 814 191 Kč včetně DPH. Stát i Město Cheb přispěli ze svého rozpočtu kaţdý částkou 82 000 Kč. Ţadatel se podílel částkou 650 191 Kč. (Příloha D.27) Městský dŧm č. p. 441, Provaznická č. 13–oprava fasády, balkonu, okapu, svodŧ Majitelé domu č. p. 441 v Provaznické ulici č. 13 provedli opravu fasády, balkonu, okapu a svodŧ a poţádali o poskytnutí příspěvku z Programu regenerace MPR Cheb. Rozpočet na financování akce byl včetně DPH 234 948 Kč. Příspěvek ze státního rozpočtu tvořil 24 000 Kč. Stejnou částku poskytlo ze svého rozpočtu Město Cheb. Vlastní podíl ţadatelŧ byl 186 948 Kč. (Příloha D.28) Městský dŧm č. p. 439, Provaznická č. 9–oprava oken Na domě č. p. 439 v Provaznické ulici byla provedena oprava oken. Společnost Autoart, a.s. je vlastníkem objektu a současně i ţadatelem. Rozpočet na opravu včetně DPH se rovnal 97 008 Kč. Na financování opravy se podílel stát i Město Cheb sumou 10 000 Kč a ţadatel částkou 77 008 Kč. (Příloha D.29) Městský dŧm č. p. 423, Provaznická č. 20–oprava fasády domu Majitelka domu č. p. 423 v ulici Provaznická č. 20, provedla opravu fasády domu. Poţádala o poskytnutí příspěvku z Programu regenerace MPR Cheb. Rozpočet akce byl stanoven na 147 092 Kč včetně DPH. Příspěvek ze státního rozpočtu se rovnal částce 15 000 Kč. Příspěvek z rozpočtu Města Cheb byl rovněţ 15 000 Kč. Vlastní podíl ţadatele čítal 77 088 Kč. (Příloha D.30) 41

V rámci Programu regenerace MPR Cheb byl pro rok 2008 vyuţit příspěvek ze státního rozpočtu ve výši celkem 400 000 Kč a příspěvek z rozpočtu Města Cheb celkem 205 000 Kč. Stejně tak, jako v minulém roce vyuţilo Město Cheb v roce 2008 moţnosti čerpání rezervy Programu regenerace MPR Cheb na opravu Františkánského kostela Zvěstování Panny Marie v Chebu. Poskytovatelem je přímo MK České republiky. Ţadatelem a vlastníkem objektu je Město Cheb. Rozpočet na financování akce byl stanoven na 16 279 767 Kč. Příspěvek ze státního rozpočtu činil 1 048 000 Kč. Ţadatel se podílel sumou 15 231 767 Kč. Na opravu objektŧ MPR bylo v roce 2008 pouţito 20 693 748 Kč. Částku 19 040 748 Kč na opravy vynaloţili vlastníci objektŧ. Finanční obnos 1 653 000 Kč byl získán z veřejných zdrojŧ.

2.8.3 Schválené příspěvky z Programu regenerace MPR Cheb v roce 2009 Na základě jednání ZM ze dne 23. 4. 2009 byl odsouhlasen návrh odboru pro dotační politiku a rozvoj města Chebu, který doporučil rozdělit příspěvek z Programu regenerace MPR Cheb v roce 2009 mezi 4 ţadatele. Chebský hrad–oprava hradeb Město Cheb jako vlastník objektu poţádal o příspěvek na opravu hradeb Chebského hradu. Chebského hradu. Rozpočet akce byl stanoven na 6 414 079 Kč včetně DPH. Stát se podílel na financování opravy podílem 279 449 Kč. Podíl ţadatele tvořil 6 134 630 Kč. (Příloha D.31) Městský dŧm č. p. 23, Dlouhá č. 38–oprava střechy (byty, NP v přízemí) Na základě souhlasu města a udělení závazného stanoviska Státní památkové péče ze dne 10. 11. 2008 byly opravena střecha domu, provedeny opravy bytŧ a NP v přízemí domu č. p. 23 v Dlouhé ulici č. 38. Vlastníkem objektu je fyzická osoba. Výše rozpočtu včetně DPH nabyla hodnoty 762 779 Kč. Příspěvek ze státního rozpočtu a příspěvek z rozpočtu Města Chebu se rovnal 114 417 Kč. Vlastní podíl ţadatele na financování akce tvořil částku 533 945 Kč. (Příloha D.32) Městský dŧm č. p. 25, Dlouhá č. 34–oprava fasády (byty + NP) Oprava fasády a bytŧ domu č. p. 25 v Dlouhé ulici č. 34 byla rozpočtována v celkové výši 208 559 Kč včetně DPH. Ţadatelem byla fyzická osoba. Shodnou částkou 31 284 Kč 42

se podílely na financování akce stát a Město Cheb příspěvkem ze svého rozpočtu. Ţadatelŧv podíl dosáhl částky 145 991 Kč. (Příloha D.33) Městský dŧm č. p. 33, Františkánském náměstí č. 10–oprava střechy a fasády (byty) Příspěvek na opravu domu č. p. 33 na Františkánském náměstí č. 10 byl poskytnut na základě závazného stanoviska Státní památkové péče ze dne 21. 10. 2008 a souhlasu ZM dne 23. 4. 2009. Rozsah opravy domu zahrnoval opravu střechy a fasády. Rozpočet na financování opravy nabyl částky 499 000 Kč včetně DPH. Příspěvek ze státního rozpočtu a z rozpočtu Města Chebu dosáhl shodných 74 580 Kč. Ţadatel se na financování podílel částkou 349 300 Kč. (Příloha D.34) Za rok 2009 se příspěvek ze státního rozpočtu rovnal 500 000 Kč a příspěvek z rozpočtu Města Chebu činil celkem 220 551 Kč. Celková výše rozpočtu na financování oprav objektŧ MPR za rok 2009 dosáhla sumy 7 884 417 Kč. Ţadatelé přispěli celkovým podílem 7 163 866 Kč. Z veřejných zdrojŧ byla na opravy pouţita částka 720 551 Kč.

2.8.4. Schválené příspěvky z Programu regenerace MPR Cheb v roce 2010 Na rok 2010 byly na připravované akce stanoveny finanční potřeby ve výši 14 661 000 Kč. Potřeby upravené koeficientem daňové výtěţnosti 0,9 činí 13 195 000 Kč. Po úpravě potřeby koeficientem aktivity A 2010 byl získán předpoklad finančních prostředkŧ ve výši 10 543 000 Kč. Aktuální výše kvóty Programu regenerace MPR Cheb činí 1 490 000 Kč. Na základě jednání ZM č. 62/33/2010 ze dne 18. 3. 2010 bylo schváleno rozdělení státního příspěvku z Programu regenerace MPR Cheb a příspěvku z rozpočtu Města Chebu na opravu objektŧ mezi 6 ţadatelŧ. Usnesením ZM č. 103/34/2010 ze dne 13. 5. 2010 byla schválena změna usnesení ze dne 18. 3. 2010 a rozděleny finanční příspěvky na následovné akce obnovy. Městský dŧm č. p. 440, Provaznická č. 11–oprava fasády a střechy Proběhla oprava fasády a střechy na domě č. p. 440 v ulici Provaznická č. 11. Celkový rozpočet na opravu byl 371 504 Kč. Vlastní podíl ţadatele na financování tvořil 260 052 Kč. Ze státního rozpočtu a rozpočtu Města Chebu činil příspěvek 55 726 Kč. (Příloha D.35)

43

Městský dŧm č. p. 14, Březinova č. 5–oprava fasády a výměna oken Na domě č. p. 14 v Březinově ulici č. 5 byla opravena fasáda a vyměněna okna v celkové částce 842 170 Kč. Soukromý vlastník přispěl na akci finančním obnosem 589 518 Kč. Shodnou částkou 126 326 Kč se podílely na financování stát a Město Cheb příspěvkem ze svého rozpočtu. Městský dŧm č. p. 116, Smetanova č. 5–oprava fasády Fasáda za 99 424 Kč byla opravena na domě č. p. 116 v ulici Smetanova č. 5. Město Cheb a stát přispěly na financování souhlasnou částkou 14 914 Kč. Soukromý vlastník objektu zaplatil 69 596 Kč. Městský dŧm č. p. 194, Kostelní náměstí č. 9–výměna oken Rozpočet na výměnu oken domu č. p. 194 na Kostelním náměstí č. 9 činil 147 588 Kč. Částku 22 138 Kč vynaloţily ze svých rozpočtŧ stát a Město Cheb ze svých rozpočtŧ. Ţadatelŧv podíl čítal 103 312 Kč. (Příloha D.36) Městské opevnění–oprava barokních městských hradeb–III. Oprava barokních městských hradeb - III. na městském opevnění byla rozpočtována částkou 6 897 166 Kč. Vlastníkem objektu je Město Cheb, které na opravu poskytlo částku ve výši 5 644 256 Kč. Státní příspěvek činil 1 252 640 Kč. (Příloha D.37) Městský dŧm č. p. 36, Františkánské náměstí č. 4–oprava střechy Při jednání ZM dne 24 6. 2010 byla usnesením č. 149/35/2010 schválena změna usnesení ze dne 13. 5. 2010 a schválen státní příspěvek z Programu regenerace MPR Cheb a příspěvek z rozpočtu Města Chebu na opravu jednoho objektu v Městské památkové rezervaci, a to na opravu domu č. p. 36, na Františkánském náměstí č. 4, jehoţ vlastníkem je fyzická osoba. Byla provedena oprava střechy domu v celkové rozpočtované částce 121 715 Kč. Příspěvek ze státního rozpočtu a z rozpočtu Města Chebu dosáhl shodných 18 257 Kč. Ţadatel se na financování podílel částkou 85 201 Kč. [20, cit. 2010_06_02]

2.8.5 Výhledové finanční náklady na období 2011–2015 Na léta 2011–2015 byly naplánované náklady na opravy z Programu regenerace MPR Cheb ve výši 59 836 171 Kč. Na jednotlivé roky jsou navrţeny zejména opravy vnitroblokŧ města,

44

hradeb a bašt, rekonstrukce dlaţby a vytvoření nové zástavby a parkovišť. Souhrn výhledových a alternativních nákladŧ je uveden v přílohách E.1 a E.2. [8, s. 18–19]

2.9 Údrţba kulturních památek z pohledu vlastníka Údrţba historických domŧ je prováděna v souladu se zákonem č.20/1987 Sb. o státní památkové péči a prováděcími vyhláškami č. 66/1988 Sb., č. 139/1998 Sb. a 538/2002 Sb. Z výše uvedených legislativních norem uvádím hlavní zásady ochrany a uţívání kulturních památek a pravidla pro čerpání finančních příspěvkŧ na zachování a obnovu kulturních památek.

2.9.1 Ochrana a uţívání kulturních památek Vlastník kulturní památky je povinen se postarat o včasnou přípravu a řádné provedení všech prací a jiných opatření potřebných k zabezpečení péče o kulturní památku, zejména o zajištění dobrého technického stavu a estetického vzhledu kulturní památky, vhodného a přiměřeného uţívání kulturní památky, příznivého prostředí kulturní památky, popřípadě jejího přemístění na jiné vhodné místo, proti svévolnému poškozování, zničení nebo odcizení, nebo odcizení jejích odstranitelných součástí či příslušenství.

2.9.2 Obnova kulturních památek Jinou úpravou kulturní památky se rozumí modernizace budovy při nezměněné funkci nebo vyuţití kulturní památky, dále nástavba či přístavba. Vlastník kulturní památky uvede v ţádosti o vydání závazného stanoviska k její obnově, s výjimkou ţádosti o restaurování, název a umístění památky včetně rejstříkového čísla Ústředního seznamu, popis současného stavu památky s uvedením závad, předpokládaný rozsah obnovy, investora obnovy (organizace nebo občan), předpokládané celkové náklady a termín provedení obnovy a předpokládaný přínos obnovy pro další vyuţití kulturní památky. Obnova kulturní památky nebo její části, která je dílem výtvarného umění nebo prací uměleckých řemesel, je souhrnem specifických výtvarných, umělecko-řemeslných a technických prací respektujících technickou a výtvarnou strukturu originálu.

45

2.9.3 Příspěvek na zachování a obnovu kulturní památky K ţádosti o příspěvek na zachování a obnovu kulturní památky se přikládá především doklad osvědčující vlastnické právo ke kulturní památce a specifikace druhu, rozsahu, zpŧsobu, termínu provedení a sjednané nebo odborně odhadnuté ceny obnovy kulturní památky. Za zvlášť odŧvodněný případ, ve kterém mŧţe vlastníku kulturní památky na jeho ţádost obec nebo kraj poskytnout příspěvek na zvýšené náklady spojené se zachováním nebo obnovou kulturní památky, se povaţuje zejména takový případ, kdy kulturní památka, popřípadě její část je ve špatném technickém stavu, pokud tento stav nebyl zaviněn vlastníkem kulturní památky, je vyuţívána a zpřístupněna nebo vystavena veřejnosti pro kulturně vzdělávací nebo náboţenské účely, nalézá se v pohledově významné poloze, nebo je ojedinělou kulturní památkou svého druhu nacházející se v územním obvodu krajského úřadu nebo obecního úřadu obce s rozšířenou pŧsobností. Příspěvek se poskytuje vlastníku kulturní památky. Obec, jakoţ i kraj proplatí vlastníku kulturní památky příspěvek nebo jeho část aţ po předloţení faktury za provedené práce. Za stejných podmínek proplatí vlastníku kulturní památky příspěvek nebo jeho část MK. Vlastník kulturní památky, nesplní-li stanovené podmínky, je povinen vrátit předem vyplacený příspěvek zpět tomu, kdo příspěvek poskytl. [21, cit. 2010_10_18]

2.10 MPR Cheb pro obyvatele a návštěvníky Město Cheb zaznamenalo od roku 1999 nárŧst obyvatel. K 31. 12. 1999 činil počet trvale ţijících obyvatel v MPR 2 714. Ve městě celkem bylo 31 868 obyvatel. Údaje z roku 2009 vykazují počet trvale ţijících obyvatel v MPR 3 543. K 1. 12. 2009 bylo ve městě celkem 33 238 obyvatel. Návštěvnost tuzemských i zahraničních turistŧ se v roce 2008 zvýšila na rozdíl od roku 2007 o 35 %. Příčinou vysoké návštěvnosti byla především probíhající obnova věţí kostela sv. Mikuláše, která upoutala velký zájem turistŧ.

2.10.1 Veřejná prostranství Ke zlepšení stavu veřejných prostranství na území MPR přispěla rekonstrukce Klášterní zahrady, která byla uskutečněna v roce 2009 v hodnotě 500 000 Kč. Vytvoření nových trávníkŧ, záhonŧ, pěšinek a umístění mobiliáře zkrášlilo celý areál františkánského kláštera. Rekonstrukci předcházelo v roce 2002 zpřístupnění zahrady veřejnosti a výrazná zahradní 46

úprava v hodnotě 2 500 000 Kč. Klášterní zahrada vyhrála v roce 2003 celostátní soutěţ sadových prací, která byla vyhlášena pod záštitou Ministerstva ţivotního prostředí. V rámci konání Krajinné výstavy v roce 2006 byla realizována výstavba dětských hřišť, procházkových tras, parkŧ a veřejných prostor pro rekreaci a sport v blízkosti řeky Ohře. Komenského sady svou vzrostlou zelení a upravenými záhony skýtají moţnost příjemného Fotografie č. 4, zdroj: autorka

odpočinku. Náměstí Krále Jiřího z Poděbrad a pěší

zónu zdobí květinová dekorace v dřevěných nádobách. Okolí Špalíčku bylo osázeno několika stromy. V roce 2008 byla zahájena proměna třídy Svobody. Pěší zóna je rekonstruována podle profesora Mariana Karla. Výstavba pěší zóny vyvrcholí v roce 2011.

2.10.2 Bezbariérové přístupy Město Cheb vychází vstříc zdravotně postiţeným osobám, např. přebudováním čtyř bytových jednotek i přístupŧ do domŧ na bezbariérové. Bezbariérové přístupy byly zhotoveny v budově městského úřadu a do školy na náměstí Balthazara Neumanna. V Kamenné ulici bylo zřízeno bezbariérové Centrum sociální pomoci. V centru města byla vyhrazena místa pro vozidla invalidních osob a přechody upraveny na bezbariérové.

2.10.3 Péče a zázemí pro děti Město Cheb pečuje i o děti. V roce 2009 bylo vynaloţeno na opravu škol 20 000 000 Kč. Zahrada školky v ulici Komenského byla opravena v rámci revitalizace zahrad mateřských škol. V roce 2002 byla provedena rekonstrukce hřiště v Hradební ulici. V této ulici byly realizovány retardéry pro vyšší bezpečnost dětí, které zde dochází do školy.

2.10.4 Komunikace Firma EDIP s. r. o. zpracovala pro Město Cheb Komplexní studii řešení dopravy. V historické části města byly realizovány opravy komunikací spolu s inţenýrskými sítěmi a veřejným osvětlením. Kvŧli nedostatku parkovacích míst vzniknou v centru nové placené parkovací plochy. Pro místní občany vznikla moţnost parkování v několika dvorních traktech, např. ve Šlikově ulici, které byly k parkování přizpŧsobeny. Návštěvníci a turisté mohou

47

zaparkovat na náměstí Krále Jiřího z Poděbrad nebo na Kasárním náměstí. Dále je moţné parkování v ulici Elišky Krásnohorské, Školní a Pod Věţí.

2.10.5 Kulturní dění Pro turisty i obyvatele jsou v Chebu kaţdoročně pořádány akce, které připomínají místní tradice. K nejznámějším patří otevírání hradu, zahájení a ukončení turistické sezóny. Velmi navštěvované jsou téţ velikonoční a vánoční trhy na náměstí Krále Jiřího z Poděbrad. Na vánoční trhy „Advent Cheb 2008“ byly Městem Cheb opatřeny jednotné dřevěné stánky. Pořadatelé se snaţí dŧkladně volit obchodníky především s tuzemským a tradičním zboţím, aby byly trhy tematicky zaměřeny. Oblíbené jsou kaţdoroční „Valdštejnské slavnosti“ i krajský festival uměleckých projektŧ „Chebské dvorky“, konaný jiţ osmým rokem. Festival představuje více neţ 150 umělcŧ nejen z České republiky. Přináší nejrŧznější představení a vystoupení hercŧ, hudebníkŧ a výtvarníkŧ. Úspěch především u příznivcŧ váţné hudby sklízí „Chebské varhanní léto“, „Festival uprostřed Evropy“ nebo mezinárodní jazzový festival „Jazz Jam“. Od roku 1970 je kaţdé dva roky pořádán mezinárodní festival dechových orchestrŧ mladých „FIJO Cheb“. V roce 2006 se po čtyři měsíce v Chebu odehrávala „Krajinná výstava bez hranic Cheb–Markredwitz“. Tato velmi zdařilá akce představila nejen ukázky zahradního umění a krajinotvorby, ale také hudební a divadelní produkce. Město Cheb organizuje od roku 2009 historické a rŧzné tematické prohlídky města.

2.10.6 Turistické infocentrum Pŧsobnost turistického infocentra je velmi široká. Infocentrum funguje nejen jako poradce pro turisty, ale také reprezentuje město Cheb na veletrzích cestovního ruchu jak v České republice, tak i v zahraničí. Přímo na náměstí Krále Jiřího z Poděbrad, kde infocentrum sídlí, mŧţe návštěvník obdrţet informační a propagační letáky o kulturních památkách, ubytování, stravování, turistických stezkách a cyklotrasách i kulturním dění ve městě. Zájemci si pak mohou zakoupit pohlednice, mapy, turistické prŧvodce a další publikace s chebskou tématikou. V roce 2009 zavítalo do infocentra 51 559 návštěvníkŧ. [16, s. 4–6, 8–9] (Příloha D.17)

2.10.7 Pěší zóna Dne 1. 1. 2008 byl zahájen velkolepý projekt výstavby pěší zóny na ulici Svobody. Město Cheb na jeho realizaci obdrţelo z evropských financí dotaci ve značné výši. Celkové výdaje činí přes 137 200 000 Kč. Z Regionálního operačního programu NUTS II Severozápad bylo 48

uhrazeno přes 122 500 000 Kč. Tato akce tedy vyjde Město Cheb přibliţně pouze na 15 000 000 Kč. Rekonstrukce byla provedena podle návrhu ateliéru A69–architekti. Její součástí je umělecké dílo Brána času, které bylo vybráno ze 13 zpracovaných návrhŧ jako nejlepší. Brána se pomalu otáčí kolem své osy, přičemţ má dvě základní polohy. V pravé poledne je v pozici „otevřeno“ a o pŧlnoci v pozici „zavřeno“. Od brány času vede celou pěší zónou časová osa v podobě krytu odvodňovacího ţlabu, vytyčující nejdŧleţitější data a události v historii Chebu. Rok 2011, zakončující osu, symbolizuje 950. výročí první písemné zmínky o Chebu. Projekt byl realizován především za účelem zvýšení úrovně ţivota obyvatel města, přetvoření pěší zóny na klidovou, odpočinkovou oblast s dostatkem zeleně a zajištění atraktivity centrální části města pro jeho návštěvníky. Opravou vozovek a chodníkŧ se zvýšila bezpečnost chodcŧ a zajistil se bezbariérový přístup po pěší zóně. Instalace nové kamenné dlaţby, vysázení stromořadí i jednotlivých stromŧ a pouţití LED panelŧ pro osvětlení zlepšilo pěší zónu i z estetického hlediska. Svítidla s LED– diodovými efektovými panely byla v Chebu pouţita poprvé v České republice. Čtyřmetrové sloupy rovněţ vytvářejí světelné animace v podobě propagačního textu, obrazových motivŧ i abstrakcí. [22, cit. 2010_10_29] (Příloha D.38)

2.10.8 Chebské niky a kartuše Chebská radnice vydala na popud Galerie 4 grant na obnovu nik a kartuší na domech v historickém jádru města. Niky jsou výklenky na domech, do kterých se umísťovaly sošky, ponejvíce světcŧ. Kartuše symbolizovaly vlastníka domu nebo poukazovaly na řemeslo, vykonávané v daném domě. Vyobrazení byla většinou oválná a zdobně ohraničená. Galerie 4 se rozhodla obrátit se na sochaře a výtvarníky z celé České republiky, aby navrhli ztvárnění soch v nikách a výplní kartuší. Většina zaniklých námětŧ jiţ není známa, proto mohli umělci tvořit podle vlastní fantazie. Jiţ je osazeno sedm nik a jedna kartuš. Na Špalíčku, na domě č. p. 494 se nachází bronzová socha „David a Goliáš“ od sochaře Jaroslava Róny. Rovněţ je zde na domě č. p. 502 umístěna socha „Marie“ z tvorby Jindry Vikové. V Dlouhé ulici mŧţeme nalézt na domě č. p. 40 sochu „Madona“ výtvarnice Zdenky Svobodové a na domě č. p. 417 sochu „Sv. František z Assisi“, vytvořenou Miloslavem Svobodou. Sochař a malíř Jiří Černý ztvárnil sochu „AndělA“ na rohovém domě č. p. 46 v Dlouhé ulici a výplň kartuše „Tajemství“ na domě č. p. 354 na Rŧţovém kopečku. Dŧm č. p. 223 v Kamenné ulici nese niku se sochou nazvanou „Dobré ráno“ od Pavla Drdy. Na Janském náměstí zdobí dŧm č. p. 273 nika se sochou „Král Jan“ z dílny výtvarnice Anny 49

Vystydové. Do roku 2011 by mohlo být obnoveno celkem dvacet nik a kartuší. Posléze by zde pak mohla být realizována poznávací sochařská stezka, která by přilákala širší okruh návštěvníkŧ. [23, cit. 2010_10_30] (Přílohy D.39–D.46)

2.10.9 Věţe kostela sv. Mikuláše V roce 1945 byly poţárem zničeny obě věţe kostela sv. Mikuláše. (Příloha C.3) Poté byly zastřešeny novými sedmimetrovými hlavicemi, které na kostele zŧstaly aţ do roku 2008. Nadační fond Historický Cheb uspořádal v roce 2005 veřejnou sbírku na obnovu věţí kostela. Přibliţně 9 000 000 Kč se podařilo shromáţdit díky benefičním koncertŧm, zhotovením historických pohlednic a sponzorským příspěvkŧm od soukromých společností i obyvatel města. Vyzvednutí pseudogotických helmic na kostel sv. Mikuláše se uskutečnilo v červenci v roce 2008. Dvě jehlancovité 26 metrŧ vysoké věţe doplňuje osm věţiček poloviční velikosti. Dřevěnou konstrukci věţí pokrývá břidlice a plátkové zlato. Autorem projektu byl architekt Luděk Vystyd. [24, cit. 2010_06_05] (Příloha D.47)

2.10.10 Cechovní štíty V rámci Programu regenerace MPR Cheb budou reklamní stojany a vývěsní tabule na domech nahrazeny cechovními štíty, vytvořenými v jednotném historizujícím stylu. Výměna proběhne nejen na pěší zóně, ale postupně i v celé MPR. Od roku 2010 si mohou o příspěvek na nový štít zaţádat provozovatelé restaurací, kaváren, obchodníci a další podnikatelé, provozující svou činnost na území MPR. Všechny záleţitosti, spojené s problematikou cechovních štítŧ, vyřizuje odbor pro regionální politiku a rozvoj Městského úřadu Cheb. [25, cit. 2010_06_05]

50

3 Praktická část 3.1 Dotazníkové šetření V mém výzkumu jsem pouţila metodu dotazování. Dotazníky byly zaměřeny na obyvatele a návštěvníky MPR Cheb a obsahovaly otevřené a uzavřené otázky. V dotazníkovém šetření jsem oslovila sto obyvatel města Chebu a sto návštěvníkŧ MPR Cheb. Respondenty dotazníkového šetření jsem vybírala náhodně z řad návštěvníkŧ, kterých jsem se dotazovala při jejich prohlídce centra Chebu. Respondenty z řad obyvatel jsem vytipovala z náhodně oslovených kolemjdoucích a dále cíleným rozesíláním dotazníkŧ svým známým prostřednictvím e-mailové pošty. Všichni oslovení respondenti souhlasili se zodpověděním 14 poloţených otázek a následným zpracováním údajŧ do mé bakalářské práce. Otázky v dotaznících byly formulovány zvlášť pro kaţdou skupinu respondentŧ, přičemţ počet otázek byl pro obě skupiny stejný (Přílohy F.1 a F.2). Otázky jsem rozdělila podle kvantitativního a kvalitativního hlediska, odpovědi jsem analyzovala, údaje zpracovala do tabulek a grafŧ a výsledky jsem na závěr vyhodnotila.

3.2 Dotazník pro obyvatele MPR Cheb (vyhodnocení kvantitativních otázek) 1. Jaký je Váš vztah k tomuto městu? Vlastnost Mám zde trvalé bydliště a bydlím zde ve

Absolutní četnost

Relativní četnost

66

66 %

33

33 %

1

1%

vlastním domě (bytě) Mám zde trvalé bydliště a bydlím zde v nájmu Jsem vlastníkem rekreačního objektu Tabulka č. 2, zdroj: autorka

51

Jaký je Váš vztah k tomuto městu? 1% Mám zde trvalé bydliště a bydlím zde ve vlastním domě (bytě)

33%

Mám zde trvalé bydliště a bydlím zde v nájmu

66%

Jsem vlastníkem rekreačního objektu

Graf č. 1, zdroj: autorka

Z respondentŧ má v Chebu trvalé bydliště a bydlí zde ve vlastním domě (bytě) 66 % dotázaných. Zbývajících 33 % zde bydlí v nájmu. Pouze jeden dotázaný uvedl, ţe je vlastníkem rekreačního objektu. 2. Jak dlouho jiţ v tomto městě pobýváte (trvale nebo přechodně)? Vlastnost

Absolutní četnost

Relativní četnost

Do 1 roku

3

3%

1 - 5 let

12

12 %

6 - 10 let

5

5%

10 - 20 let

20

20 %

20 - 30 let

19

19 %

Nad 30 let

41

41 %

Tabulka č. 3, zdroj: autorka

Jak dlouho již v tomto městě pobýváte (trvale nebo přechodně)? 3% 12%

41%

5% 20%

19%

Do 1 roku 1 - 5 let 6 - 10 let 10 - 20 let 20 - 30 let Nad 30 let

Graf č. 2, zdroj: autorka

52

Téměř polovina dotázaných bydlí v Chebu více neţ 30 let. Druhou nejpočetnější skupinu tvoří obyvatelé, pobývající v Chebu 10–30 let. Zbytek tvoří obyvatelé, ţijící v Chebu méně neţ 10 let. 3. Víte o tom, ţe historická část Vašeho města byla prohlášena před časem městskou památkovou rezervací? Absolutní četnost

Relativní četnost

Vím o tom a zajímám se

33

33 %

Mám o tom povědomí

45

45 %

Dozvídám se o tom poprvé

18

18 %

Ani mne to nezajímá

4

4%

Vlastnost

Tabulka č. 4, zdroj: autorka

Víte o tom, že historická část Vašeho města byla prohlášena před časem městskou památkovou rezervací? 4% 18%

33%

Vím o tom a zajímám se Mám o tom povědomí Dozvídám se o tom poprvé

45%

Ani mne to nezajímá

Graf č. 3, zdroj: autorka

Z dotázaných obyvatel více neţ tři čtvrtiny obyvatel (78 %) ví nebo má alespoň povědomí o tom, ţe historická část města Cheb byla před časem prohlášena za MPR. Pouze necelá čtvrtina se o tom dozvídá poprvé nebo se o problematiku nezajímá.

53

7. Domníváte se, ţe prohlášení části Vašeho města městskou památkovou rezervací bylo pro Vaše město přínosem? Absolutní četnost

Vlastnost

Relativní četnost

Určitě ano

57

57 %

Spíše ano

26

26 %

Nedovedu posoudit

17

17 %

Spíše ne

0

0%

Určitě ne

0

0%

Tabulka č. 5, zdroj: autorka

Domníváte se, že prohlášení části Vašeho města městskou památkovou rezervací bylo pro Vaše město přínosem? 0%

0%

17%

Určitě ano Spíše ano

26%

57%

Nedovedu posoudit Spíše ne Určitě ne

Graf č. 4, zdroj: autorka

Nikdo z dotazovaných se nedomnívá, ţe by prohlášení města za MPR nebylo přínosem. Téměř všichni dotazovaní jsou toho názoru, ţe prohlášení města Chebu za MPR bylo přínosem. Pouze 17 % skutečnost nedovede posoudit.

54

8. Jiţ od roku 1992 je v České republice realizován Program regenerace městských památkových rezervací a zón. Máte představu o tom, čeho se tento program týká? Absolutní četnost

Relativní četnost

Nikdy jsem o něm neslyšel(a)

16

14 %

Tuším, čeho by se mohl týkat

43

38 %

Jde o obnovu infrastruktury historického

29

25 %

26

23 %

Vlastnost

centra města (ulice, kanalizace atd.) Jde

o

finanční

podporu

majitelŧm

památkově chráněných domŧ na obnovu z prostředkŧ státu a města Tabulka č. 6, zdroj: autorka

Již od roku 1992 je v České republice realizován Program regenerace městských památkových rezervací a zón. Máte představu o tom, čeho se tento program týká? Nikdy jsem o něm neslyšel(a) 23%

14% Tuším, čeho by se mohl týkat

25%

38%

Jde o obnovu infrastruktury historického centra města (ulice, kanalizace atd.) Jde o finanční podporu majitelŧm památkově chráněných domŧ na obnovu z prosředkŧ státu a města

Graf č. 5, zdroj: autorka

Pouze 14 % z dotázaných osob nikdy neslyšelo o Programu regenerace MPR a MPZ. Zbylých 86 % přesně vědělo nebo alespoň tušilo, čeho se Program regenerace MPR a MPZ týká.

55

9. Jaký je Váš vztah ke změnám, které v rámci regenerace nastaly v městské památkové rezervaci? Absolutní četnost

Relativní četnost

Kladný

40

40 %

Spíše kladný

41

41 %

Nevím

15

15 %

Spíše záporný

3

3%

Záporný

1

1%

Vlastnost

Tabulka č. 7, zdroj: autorka

Jaký je Váš vztah ke změnám, které v rámci regenerace nastaly v městské památkové rezervaci? 3% 1% 15%

Kladný

40%

Spíše kladný Nevím

41%

Spíše záporný Záporný

Graf č. 6, zdroj: autorka

Spíše záporný aţ záporný vztah ke změnám, které v rámci regenerace nastaly, mají 4 % dotazovaných. Kladný a spíše kladny vztah má 81 % z dotazovaných a 15 % z dotazovaných odpovědělo, ţe neví. 10. Setkal(a) jste se ve Vašem městě s lidmi, kteří do města přijeli prohlédnout si historické centrum města? Absolutní četnost

Relativní četnost

Velmi často

42

42 %

Občas

51

51 %

Zřídka

5

5%

Nikdy

2

2%

Vlastnost

Tabulka č. 8, zdroj: autorka

56

Setkal(a) jste se ve Vašem městě s lidmi, kteří do města přijeli prohlédnout si historické centrum města? 5% 2% 42%

Velmi často Občas

51%

Zřídka Nikdy

Graf č. 7, zdroj: autorka

Z dotazovaných respondentŧ se 83 % velmi často nebo občas setkává s lidmi, kteří si do Chebu přijíţdí prohlédnout historické centrum. Pouze 7 % respondentŧ se s těmito lidmi setkalo jen zřídka nebo nikdy. 11. Myslíte si, ţe se starosta a zastupitelstvo města zajímá o problémy spojené s památkovou ochranou Vašeho města a podporuje programy směřující k regeneraci městské památkové rezervace? Vlastnost

Absolutní četnost

Relativní četnost

Určitě ano

35

35 %

Spíše ano

33

33 %

Nedovedu posoudit

29

29 %

Spíše ne

2

2%

Určitě ne

1

1%

Tabulka č. 9, zdroj: autorka

57

Myslíte si, že se starosta a zastupitelstvo města zajímá o problémy spojené s památkovou ochranou Vašeho města a podporuje programy směřující k regeneraci městské památkové rezervace? 2% 1% Určitě ano

35%

29%

Spíše ano Nedovedu posoudit Spíše ne

33%

Určitě ne

Graf č. 8, zdroj: autorka

Názor, ţe se starosta a ZM zajímá o problémy spojené s památkovou ochranou sdílí 68 % dotazovaných. Pouze 31 % tento názor nesdílí nebo uvedli, ţe to nedovedou posoudit. 12. Mŧţete charakterizovat Váš vztah k městu, kde trvale nebo občas bydlíte? Absolutní četnost

Relativní četnost

31

31 %

38

38 %

Je tu bydlení jako v kaţdém jiném městě

16

16 %

Klidně bych šel/šla bydlet jinam

11

11 %

Nelíbí se mi tady a raději bych se

4

4%

Vlastnost Jsem na své město hrdý/á a rád(a), ţe zde bydlím Jsem celkem spokojen/a s bydlením v tomto městě

odstěhoval/a někam jinam Tabulka č. 10, zdroj: autorka

58

Můžete charakterizovat Váš vztah k městu, kde trvale nebo občas bydlíte? 4% 11%

Jsem na své město hrdý/á a rád(a), ţe zde bydlím 31%

Jsem celkem spokojen/a s bydlením v tomto městě

16%

Je tu bydlení jako v kaţdém jiném městě Klidně bych šel/šla bydlet jinam

38%

Nelíbí se mi tady a raději bych se odstěhoval/a někam jinam Graf č. 9, zdroj: autorka

Při charakterizování vztahu dotazovaných obyvatel k městu Cheb odpovědělo 38 %, ţe jsou celkem spokojeni s bydlením v tomto městě, dokonce 31 % obyvatel uvedlo, ţe jsou na město hrdí a ţe zde rádi bydlí. U 15 % dotázaných byl vztah k městu negativní a u 16 % neutrální. 14. Údaje o Vás 14. a) Pohlaví Absolutní četnost

Relativní četnost

Muţ

38

38 %

Ţena

62

62 %

Vlastnost

Tabulka č. 11, zdroj: autorka

Pohlaví

38% 62%

Muţ Ţena

Graf č. 10, zdroj: autorka

59

14b) Věk Vlastnost

Absolutní četnost

Relativní četnost

Do 17 let

6

6%

18 - 25 let

22

22 %

26 - 35 let

15

15 %

36 - 45 let

17

17 %

46 - 55 let

17

17 %

56 a více let

23

23 %

Tabulka č. 12, zdroj: autorka

Věk

23%

6%

Do 17 let 22%

18 - 25 let 26 - 35 let

17%

15%

36 - 45 let

17%

46 - 55 let 56 a více let

Graf č. 11, zdroj: autorka

14c) Vzdělání Absolutní četnost

Relativní četnost

Základní/vyučen(a)

15

15 %

Střední

70

70 %

Vysokoškolské

15

15 %

Vlastnost

Tabulka č. 13, zdroj: autorka

60

Vzdělání

15%

15% Základní/vyučen(a) Střední Vysokoškolské

70%

Graf č. 12, zdroj: autorka

14d) Kde pracujete Absolutní četnost

Relativní četnost

Trvale zde nebydlím

4

4%

V tomto městě

61

61 %

Dojíţdím za prací

7

7%

Nepracuji

28

28 %

Vlastnost

Tabulka č. 14, zdroj: autorka

Kde pracujete? 4% 28% Trvale zde nebydlím 7%

V tomto městě 61%

Dojíţdím za prací Nepracuji

Graf č. 13, zdroj: autorka

61

14e) Zaměstnání Absolutní četnost

Relativní četnost

Zaměstnanec

58

58 %

Soukromý podnikatel

5

5%

V domácnosti, mateřská dovolená

3

3%

Student(ka)

9

9%

V dŧchodu

20

20 %

Nezaměstnaný

5

5%

Vlastnost

Tabulka č. 15, zdroj: autorka

Zaměstnání

20%

Zaměstnanec

5%

9%

Soukromý podnikatel V domácnosti, mateřská dovolená

58%

Student(ka)

5%

V dŧchodu 3%

Nezaměstnaný

Graf č. 14, zdroj: autorka

Z dotazovaných respondentŧ bylo nejvíce občanŧ nad 56 let se středním vzděláním, kteří pracují v tomto městě jako zaměstnanci. Z dotazovaných bylo 38 % ţen a 62 % muţŧ.

3.3 Dotazník pro obyvatele MPR Cheb (vyhodnocení kvalitativních otázek) 4. Máte představu, jaké výhody to Vašemu městu přináší? Absolutní četnost

Relativní četnost

Nevím

25

25 %

Tuším, ale nevím nic konkrétního

48

48 %

Vím, jako příklad uvedu…

27

27 %

Vlastnost

Tabulka č. 16, zdroj: autorka

62

Máte představu, jaké výhody to Vašemu městu přináší?

27%

25% Nevím Tuším, ale nevím nic konkrétního Vím, jako příklad uvedu…

48%

Graf č. 15, zdroj: autorka

5. Máte představu, jaké nevýhody to Vašemu městu přináší? Absolutní četnost

Relativní četnost

Nevím

52

52 %

Tuším, ale nevím nic konkrétního

45

45 %

Vím, jako příklad uvedu…

3

3%

Vlastnost

Tabulka č. 17, zdroj: autorka

Máte představu, jaké nevýhody to Vašemu městu přináší? 3%

45%

52%

Nevím Tuším, ale nevím nic konkrétního Vím, jako příklad uvedu…

Graf č. 16, zdroj: autorka

Téměř polovina obyvatel tuší o výhodách a nevýhodách prohlášení města za MPR, ale neuvedla ţádný konkrétní případ. Jako výhodu uvedlo 27 % lidí např. dotace z EU na opravy domŧ a objektŧ, zvýšení zájmu turistŧ o návštěvu Chebu, citlivé zásahy do údrţby domŧ, vyuţívání prostředkŧ z programŧ na obnovu památek a péči města o opravy domŧ v MPR. Pro tři procenta z dotázaných bylo nevýhodou dodrţování přísných pravidel památkové péče při opravách objektŧ. O výhodách neví 25 % a o nevýhodách 52 % dotázaných. 63

6. Setkal(a) jste se jiţ při jednání s úřady s tím, ţe část Vašeho města je prohlášena městskou památkovou rezervací? Absolutní četnost

Relativní četnost

Ano, v souvislosti s…

16

16 %

Ne

84

84 %

Vlastnost

Tabulka č. 18, zdroj: autorka

Setkal(a) jste se již při jednání s úřady s tím, že část Vašeho města je prohlášena městskou památkovou rezervací? 16% Ano, v souvislosti s… Ne

84%

Graf č. 17, zdroj: autorka

Pouze 16 % obyvatel se v rámci jednání s úřady setkalo se skutečností, ţe je město prohlášeno za MPR, např. při opravě domu, bytu, ţádosti o příspěvek na obnovu, vyhlášení programu obnovy památek nebo v rámci studia. Převáţná většina (84 %) se se skutečností nesetkala. 13. Co by mělo Vaše město udělat pro to, aby k Vám lidé jezdili na výlety a jako turisté ve větší míře neţ dosud? Absolutní četnost

Relativní četnost

Nemám zájem, aby sem jezdilo více turistŧ

3

2%

Zlepšit pořádek a vzhled

60

41 %

Vydat propagační tiskoviny o městě

20

14 %

Vybudovat další informační středisko

5

3%

Zlepšit stav silnic a veřejných prostranství

41

28 %

Přispět občanŧm na opravy domŧ

15

10 %

Jiná opatření

3

2%

Vlastnost

Tabulka č. 19, zdroj: autorka

64

Co by mělo Vaše město udělat pro to, aby k Vám lidé jezdili na výlety a jako turisté ve větší míře než dosud? Nemám zájem, aby sem jezdilo více turistŧ

2% 2%

Zlepšit pořádek a vzhled

10%

Vydat propagační tiskoviny o městě

41% 28%

Vybudovat další informační středisko Zlepšit stav silnic a veřejných prostranství

14%

Přispět občanŧm na opravy domŧ 3% Jiná opatření

Graf č. 18, zdroj: autorka

Pro zvýšení návštěvnosti turistŧ ve městě by 69 % respondentŧ doporučilo zlepšit pořádek a vzhled města nebo zlepšit stav silnic a veřejných prostranství. Vydání propagačních tiskovin o městě vidí jako řešení zvýšení návštěvnosti 14 %. Poskytnout příspěvek občanŧm na opravy domŧ by navrhovalo 10 % dovázaných, 3 % občanŧ doporučují vybudovat další informační středisko. Dvě procenta občanŧ nemají zájem o zvýšení návštěvnosti města. Další dvě procenta z dotázaných navrhují jiná opatření, např. vypořádat se s prostitucí ve městě, zajistit bezpečnost turistŧ ve večerních a nočních hodinách a pořádání více kulturních a sportovních akcí.

3.4 Dotazník pro návštěvníky MPR Cheb (vyhodnocení kvantitativních otázek) 3. Ve kterém ročním období do tohoto místa zpravidla zavítáte? Absolutní četnost

Relativní četnost

Jaro

39

22 %

Léto

72

42 %

Podzim

36

21 %

Zima

26

15 %

Vlastnost

Tabulka č. 20, zdroj: autorka

65

Ve kterém ročním období do tohoto místa zpravidla zavítáte?

15%

22% Jaro

21%

Léto Podzim

42%

Zima

Graf č. 19, zdroj: autorka

Cheb nenabízí návštěvníkŧm ţádná zimní turistická lákadla, proto je pochopitelné, ţe z dotazníkŧ vyplynula největší návštěvnost v letní sezóně (42 %). 7. Pokud jste zde na více dnŧ, kde jste ubytován(a)? Absolutní četnost

Relativní četnost

V tomto místě

24

32 %

V tomto regionu

38

51 %

V Praze

4

6%

Na více místech

6

8%

Jinde

2

3%

Vlastnost

Tabulka č. 21, zdroj: autorka

Pokud jste zde na více dnů, kde jste ubytován(a)? 3% 6%

8%

32%

V tomto místě V tomto regionu V Praze

51%

Na více místech Jinde

Graf č. 20, zdroj: autorka

Polovina dotazovaných odpověděla, ţe volí ubytování v regionu Cheb. Přímo v Chebu bylo ubytováno 32 % respondentŧ. 66

8. Pokud zde budete nocovat, v jakém zařízení to převáţně bude? Absolutní četnost

Relativní četnost

Hotel

20

27 %

Ubytování v soukromí

7

9%

Chata, chalupa

3

4%

Penzión

14

19 %

Kempink/tábořiště

13

17 %

U známých/příbuzných

16

21 %

Jinak

2

3%

Vlastnost

Tabulka č. 22, zdroj: autorka

Pokud zde budete nocovat, v jakém zařízení to převážně bude? 3% Hotel

27%

21%

Ubytování v soukromí Chata, chalupa 9%

17%

Penzión Kemping/tábořiště

19%

U známých/příbuzných 4%

Jinak

Graf č. 21, zdroj: autorka

Více neţ jedna čtvrtina turistŧ byla ubytována v hotelu a 21 % z dotázaných vyuţilo ubytování u známých nebo příbuzných.

67

9. Jaké byly Vaše priority při výběru tohoto regionu? Absolutní četnost

Relativní četnost

Čisté ţivotní prostředí

19

9%

Klidné prostředí bez hluku

20

9%

Lesy, krajina

27

12 %

Vodní plochy a toky

12

6%

Historická města a památky

36

16 %

Dobře vybavená zařízení pro turisty

17

8%

Kulturní akce a zábava

20

9%

Výkonnostní sport

1

1%

Rekreační sport, turistika

21

10 %

Aktivní rekreace

9

4%

Pracovní dŧvody

16

8%

Soukromé dŧvody

17

8%

Jiné

0

0%

Vlastnost

Tabulka č. 23, zdroj: autorka

Jaké byly Vaše priority při výběru tohoto regionu? 18% 16% 14% 12% 10% 8% 6% 4% 2% 0%

Graf č. 22, zdroj: autorka

Nejvíce návštěvníkŧ (37 %) se rozhodlo navštívit tento region z dŧvodu čistého ţivotního prostředí, klidného prostředí bez hluku a poznat jeho přírodní krásy. Více neţ třetina oslovených návštěvníkŧ navštíví Chebsko za účelem prohlídky historického jádra Chebu, 68

památek a konání kulturních akcí. U 16 % z dotázaných byly prioritou při výběru tohoto regionu soukromé či pracovní dŧvody.

10. Jak cestujete? Vlastnost

Absolutní četnost

Relativní četnost

Sám/sama

33

33 %

S rodinou nebo přáteli

50

50 %

Skupinový zájezd

17

17 %

Jinak

0

0%

Tabulka č. 24, zdroj: autorka

Jak cestujete? 0% 17%

33% Sám/sama S rodinou nebo přáteli

50%

Skupinový zájezd Jinak

Graf č. 23, zdroj: autorka

Polovina z dotázaných zavítá do regionu Cheb v doprovodu rodiny nebo přátel. Respondentŧ, kteří cestovali sami bylo 33 % a 17 % zvolilo skupinový zájezd.

69

11. Jiţ od roku 1992 je v České republice realizován Program regenerace městských památkových rezervací a zón. Máte představu o tom, čeho se tento program týká? Absolutní četnost

Relativní četnost

Nikdy jsem o něm neslyšel(a)

35

33 %

Tuším, čeho by se mohl týkat

35

33 %

Jde o obnovu infrastruktury historického centra

19

18 %

18

16 %

Vlastnost

města (ulice, kanalizace atd.) Jde o finanční podporu majitelŧm památkově chráněných domŧ na obnovu z prostředkŧ státu a města Tabulka č. 25, zdroj: autorka

Již od roku 1992 je v České republice realizován Program regenerace městských památkových rezervací a zón. Máte představu o tom, čeho se tento program týká? Nikdy jsem o něm neslyšel(a) 16%

33% Tuším, čeho by se mohl týkat

18%

33%

Jde o obnovu infrastruktury historického centra města (ulice, kanalizace atd.) Jde o finanční podporu majitelŧm památkově chráněných domŧ na obnovu z prosředkŧ státu a města

Graf č. 24, zdroj: autorka

Třetina návštěvníkŧ nevěděla o realizaci Programu regenerace MPR a MPZ a další třetina o tomto programu něco tušil. Pouze 16 % návštěvníkŧ uvedlo, ţe jde o finanční podporu na obnovu památek.

70

12. Jaký je Váš vztah ke změnám, které v rámci regenerace nastaly v městské památkové rezervaci? Absolutní četnost

Relativní četnost

Kladný

29

29 %

Spíše kladný

34

34 %

Nevím

35

35 %

Spíše záporný

1

1%

Záporný

1

1%

Vlastnost

Tabulka č. 26, zdroj: autorka

Jaký je Váš vztah ke změnám, které v rámci regenerace nastaly v městské památkové rezervaci? 1%

1% 29%

35%

Kladný Spíše kladný Nevím Spíše záporný

34%

Záporný

Graf č. 25, zdroj: autorka

Největší procento dotázaných (35 %) se nedokázalo na otázku vyjádřit a uvedlo, ţe neví. Šlo o návštěvníky, kteří převáţně nemohou posoudit změny, které v rámci regenerace v MPR nastaly, jelikoţ přijíţdí z jiných regionŧ. Přesto 34 % odpovědělo, ţe mají k těmto změnám spíše kladný vztah. Spíše záporný či záporný vztah mají pouze dva z dotazovaných. 14. Údaje o Vás 14. a) Pohlaví Absolutní četnost

Relativní četnost

Muţ

55

55 %

Ţena

45

45 %

Vlastnost

Tabulka č. 27, zdroj: autorka

71

Pohlaví

45% Muţ

55%

Ţena

Graf č. 26, zdroj: autorka

14. b) Stát, ve kterém máte trvalé bydliště Vlastnost

Absolutní četnost

Relativní četnost

Rakousko

1

1%

Německo

20

20 %

Holandsko

11

11 %

Slovensko

0

0%

Francie

1

1%

Polsko

2

2%

Česká republika

61

61 %

USA

1

1%

Rusko

1

1%

Japonsko

2

2%

Tabulka č. 28, zdroj: autorka

72

Stát, ve kerém máte trvalé bydliště? 1%

1% 2% 1%

Rakousko Německo

20%

Holandsko Slovensko

11%

Francie 61%

Polsko Česká republika

0% 2%

1%

USA Rusko Japonsko

Graf č. 27, zdroj: autorka

14. c) Věk Vlastnost

Absolutní četnost

Relativní četnost

Do 17 let

4

4%

18 - 25 let

16

16 %

26 - 35 let

19

19 %

36 - 45 let

19

19 %

46 - 55 let

18

18 %

56 a více let

24

24 %

Tabulka č. 29, zdroj: autorka

Věk

24%

4%

16%

Do 17 let 18 - 25 let 19%

18%

26 - 35 let 36 - 45 let

19%

46 - 55 let 56 a více let

Graf č. 28, zdroj: autorka

73

14. d) Vzdělání Absolutní četnost

Relativní četnost

Základní/vyučen(a)

26

26 %

Střední

51

51 %

Vysokoškolské

23

23 %

Vlastnost

Tabulka č. 30, zdroj: autorka

Vzdělání

23%

26% Základní/vyučen(a) Střední Vysokoškolské

51%

Graf č. 29, zdroj: autorka

Nejčastější skupinu zastupovali návštěvníci ve věku 56 let a více. V dotazníkovém šetření jsem oslovila 55 muţŧ a 45 ţen. Vzdělání dotazovaných bylo z 51 % středoškolské.

3.5 Dotazník pro návštěvníky MPR Cheb (vyhodnocení kvalitativních otázek) 1. Jaký je hlavní dŧvod Vaší návštěvy? Absolutní četnost

Relativní četnost

Dovolená, odpočinek

20

20 %

Výlet

28

28 %

Návštěva příbuzných, známých

18

18 %

Pouze projíţdím

6

6%

Sluţební cesta

11

11 %

Zdravotní pobyt, léčení, lázně

13

13 %

Jiné dŧvody

4

4%

Vlastnost

Tabulka č. 31, zdroj: autorka

74

Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy? 4% 13%

Dovolená, odpočinek

20%

Výlet

11%

Návštěva příbuzných, známých

6%

Pouze projíţdím

28%

Sluţební cesta

18%

Zdravotní pobyt, léčení, lázně Jiné dŧvody

Graf č. 30, zdroj: autorka

Největší počet (48 %) dotázaných návštěvníkŧ uvedl jako hlavní dŧvod své návštěvy Chebu dovolenou, odpočinek nebo výlet. Návštěva příbuzných a známých byla hlavním dŧvodem 18 % dotázaných.

Kvŧli zdravotnímu pobytu, léčení

a lázním Cheb navštívilo

13 % respondentŧ. Sedmnáct procent dotázaných zavítalo do Chebu z dŧvodu sluţební cesty nebo pouze projíţdělo. Pouze 4 % uvedla, ţe do Chebu dojíţdí za prací nebo do školy. 2. Jak často navštěvujete toto město? Absolutní četnost

Relativní četnost

Poprvé

26

26 %

Podruhé

20

20 %

Potřetí

8

8%

Několikrát ročně

26

26 %

Asi jednou ročně

7

7%

Asi jednou za tři roky

4

4%

Pravidelně jednou za

9

9%

Vlastnost

Tabulka č. 32, zdroj: autorka

75

Jak často navštěvujete toto město? 7%

4% 9%

Poprvé 26%

Podruhé Potřetí

26%

Několikrát ročně

20%

Asi jednou ročně

8%

Asi jednou za tři roky Pravidelně jednou za

Graf č. 31, zdroj: autorka

Shodných 26 % respondentŧ uvedlo, ţe Cheb navštívilo poprvé nebo ho navštěvují několikrát ročně. Podruhé Cheb navštívilo 20 % a potřetí 8 % respondentŧ. Jednou ročně nebo jednou za tři roky město navštěvuje 11 % dotázaných návštěvníkŧ. Pravidelně kaţdý den, jednou za týden nebo za měsíc Cheb navštíví 9 % respondentŧ. 4. Jak dlouho se tentokrát zdrţíte v tomto městě? Absolutní četnost

Relativní četnost

1 - 2 hodiny

5

5%

3 - 5 hodin

15

15 %

6 -9 hodin

10

10 %

10 a více hodin

11

11 %

1 - 3 dny

24

24 %

4 - 8 dnŧ

21

21 %

9 - 13 dnŧ

6

6%

14 a více dnŧ

8

8%

Vlastnost

Tabulka č. 33, zdroj: autorka

76

Jak douho se tentokrát zdržíte v tomto městě?

6%

8% 5%

21%

1 - 2 hodniny 15%

3 - 5 hodin 6 -9 hodin

10%

10 a více hodin 11%

1 - 3 dny 4 - 8 dnŧ

24%

9 - 13 dnŧ 14 a více dnŧ

Graf č. 32, zdroj: autorka

Návštěvníci se v Chebu zdrţí nejčastěji 1–3 dny (24 %). Druhou nejčastější skupinou jsou návštěvníci, kteří sem zavítají na 3–5 hodin (15 %). Jde převáţně o návštěvníky z příhraničních měst Německa, kteří obvykle spojí prohlídku historického centra Chebu s nákupy. 5. Jak dlouho se tentokrát zdrţíte v České republice (pouze pro cizince)? Absolutní četnost

Relativní četnost

1 - 3 hodiny

1

3%

4 - 10 hodin

2

5%

10 a více hodin

1

3%

1 - 3 dny

6

17 %

4 - 8 dnŧ

18

50 %

9 - 13 dnŧ

4

11 %

14 a více dnŧ

4

11 %

Vlastnost

Tabulka č. 34, zdroj: autorka

77

Jak douho se tentokrát zdržíte v České republice (pouze pro cizince)? 3% 11%

3% 5%

11%

1 - 3 hodiny 17%

4 - 10 hodin 10 a více hodin 1 - 3 dny 4 - 8 dnŧ

50%

9 - 13 dnŧ 14 a více dnŧ

Graf č. 33, zdroj: autorka

Díky poloze Chebu v centru lázeňského trojúhelníku do historické části Chebu zavítají zahraniční návštěvníci, kteří přijeli do České republiky na ozdravný pobyt. Cheb se často stává cílem jejich krátkých výletŧ do okolí. Proto největší procento respondentŧ (52 %) uvedlo, ţe do České republiky přijíţdí na 4–8 dnŧ. 6. Co hodláte v tomto městě nebo v jeho okolí navštívit a nebo jiţ jste navštívil(a)? Absolutní četnost

Relativní četnost

Centrum Chebu

76

29 %

Okrajové části Chebu

44

17 %

Františkovy Lázně

38

15 %

SOOS

31

12 %

Hrad Ostroh (Seeberg)

24

9%

Mariánské Lázně

36

14 %

Jiné

10

4%

Vlastnost

Tabulka č. 35, zdroj: autorka

78

Co hodláte v tomto městě nebo v jeho okolé navštívit a nebo již jste navštívil(a)? 4% Centrum Chebu

14%

29%

Okrajové části Chebu

9%

Františkovy Lázně

12%

SOOS 17%

Hrad Ostroh (Seeberg)

15%

Mariánské Lázně Jiné Graf č. 34, zdroj: autorka

Turisté nejvíce navštěvují centrum Chebu a jeho okrajové části (46 %). Dále si turisté rádi prohlédnou Františkovy Lázně, Mariánské Lázně nebo přírodní rezervaci SOOS. Z jiných moţností dotazovaní uvedli např. Karlovy Vary, Lázně Kynţvart, vodní nádrţ Jesenici, přírodní rezervaci Kladská rašeliniště nebo zámek v Libé. 13. Co by město mělo udělat pro to, aby do Chebu a jeho okolí přijíţdělo více návštěvníkŧ a turistŧ? Absolutní četnost

Relativní četnost

Zlepšit pořádek a vzhled

39

32 %

Vydat propagační materiály

28

23 %

Vybudovat další informační středisko

11

9%

Zlepšit stav silnic a veřejných prostranství

35

28 %

Přispět občanŧm na opravy domŧ

8

6%

Jiná opatření

2

2%

Vlastnost

Tabulka č. 36, zdroj: autorka

79

Co by město mělo udělat pro to, aby do Chebu a jeho okolí přijíždělo více návštěvníků a turistů? Zlepšit pořádek a vzhled

2% 6%

32%

28%

Vydat propagační materiály Vybudovat další informační středisko

9%

23%

Zlepšit stav silnic a veřejných prostranství Přispět občanŧm na opravy domŧ Jiná opatření

Graf č. 35, zdroj: autorka

Stejně jako obyvatelé Chebu, tak i návštěvníci vnímají jako největší potřebu zlepšení pořádku a vzhledu města včetně stavu silnic a veřejných prostranství (60 %). Vydat propagační materiály o městě navrhuje 23 % dotázaných. Jako řešení vidí 15 % respondentŧ vybudování dalšího informačního střediska nebo příspěvek občanŧm na opravy domŧ. Více zábavních akcí by uvítala 2 % návštěvníkŧ.

3.6 Diskuze Povědomost obyvatel o prohlášení města Chebu za MPR je více neţ uspokojivá, velká část občanŧ je s touto skutečností seznámena. Převáţná většina povaţuje prohlášení za výhodu. Program regenerace MPR Cheb je díky dobré publicitě ze strany pracovníkŧ chebské radnice, zejména odboru pro dotační politiku a odboru školství, tělovýchovy a kultury mezi veřejností dobře znám. O moţnosti zaţádat o příspěvek na obnovu je veřejnost kaţdoročně informována jak na webových stránkách města, tak i v místním nebo oblastním tisku. Přestoţe Město Cheb vytváří kaţdoročně pracovní příleţitosti pro klienty úřadu práce za účelem zlepšení pořádku a čistoty města, obyvatelé stále vidí největší problém v pořádku a vzhledu, případně ve stavu silnic a veřejných prostranství. Občané zhodnotili potřebu vyuţívat příspěvkŧ na opravu objektŧ za méně naléhavou, zřejmě díky tomu, ţe jiţ od roku 2007 je v Chebu vyuţíván Program regenerace MPR. Z tohoto programu bylo na opravy objektŧ od roku 2007 doposud vyčerpáno včetně rezerv 7 314 551 Kč. Do oprav objektŧ byla včetně příspěvkŧ města a podílŧ vlastníkŧ objektŧ vloţeno celkem 48 742 282 Kč. 80

Hlavní účel, pro který návštěvníci a turisté přijíţdějí do Chebu se nevymyká obecným dŧvodŧm, na základě kterých se lidé rozhodnou cestovat. K cestování vede člověka touha po poznání a objevování nového. Stejně tak turisté a návštěvníci Chebu sem přijíţdějí za účelem odpočinku, trávení dovolené a pořádání výletŧ. Při volbě města Chebu, ale i jeho okolí, je rozhodující čisté ţivotní prostředí, dané mnoţstvím lesŧ, vodních ploch, krásnou krajinou a velkou nabídkou rekreačních zařízení, nabízejících provozování relaxačních a sportovních aktivit. Dalším dŧvodem vysoké návštěvnosti turistŧ jsou kulturní a historické památky Chebu. Jisté mezery jsou ještě v oblasti rozšíření nabídky sluţeb pro turisty. Informovanost návštěvníkŧ o realizovaném Programu regenerace MPR a MPZ je na dobré úrovni. Polovina z dotázaných návštěvníkŧ o tomto programu jiţ slyšela a změny, které program přináší, hodnotí kladně. V posledním roce město vykonalo mnoho práce v úseku informovanosti občanŧ i návštěvníkŧ hlavně pomocí nově vybudovaného Turistického infocentra v domě Limbeckŧ na náměstí Krále Jiřího z Poděbrad.

81

4 Závěr Cílem mé bakalářské práce bylo provést výzkum postojŧ občanŧ a návštěvníkŧ MPR Cheb k její regeneraci. V prŧběhu tohoto výzkumu jsem měla moţnost postoje občanŧ a návštěvníkŧ zjišťovat dotazováním, ale i pouhým pozorováním obou skupin při jejich běţných denních činnostech i při chvilkách odpočinku. Vlastníci objektŧ, zapsaných jako kulturní památka a zahrnutých do MPR Cheb, si při opravách domŧ uvědomují nutnost vyváţenosti při plnění podmínek zachování památkové podstaty jejich nemovitosti a současného zachování ideálních podmínek pro ţivot v těchto objektech a běţné denní potřeby moderního člověka. Výsledkem mých pozorování je poznání, ţe nejen návštěvníci stále častěji vyhledávají prostředí historického jádra města k odpočinku a seznámení se s historií, ale i obyvatelé města tráví více volného času v ulicích města, kde se mohou setkávat se svými blízkými a přáteli. Určitě tomu napomáhá téţ snaha zastupitelŧ města Chebu organizovat přímo v historickém jádru města takové akce, jako jsou „FIJO Cheb“, „Chebské dvorky“, „Valdštejnské slavnosti“, ale i „Krajinná výstava bez hranic Cheb–Marktredwitz“, která má mezinárodní rozměr. „Nemusíme vyloučit umělecké krásy ze stavby měst a zříkat se všeho dobrého, čeho bylo v minulosti dosaženo. Není pravda, že nás k tomu nutí současná dopravní situace ani že to vyžadují hygienické požadavky. Je to pouze bezmyšlenkovitost, pohodlnost a nedostatek dobré vůle, které odsuzují nás, současné obyvatele měst, snášet doživotně beztvárnost činžáků a ducha ubíjející pohled na věčně stejné bloky a uliční fronty. Laskavá síla zvyku zajisté postupně otupí naše smysly, avšak po návratu z Benátek nebo Florencie na nás veškerá fádnost znovu bolestně zapůsobí. Je zřejmě hlavní příčinou toho, že šťastní obyvatelé nádherně umělecky ztvárněných měst necítí potřebu je opouštět, zatímco my každoročně alespoň na týden prcháme do přírody, abychom opět mohli po celý dlouhý rok snášet město.“ [26, s. 10]

82

Seznam pouţité literatury 1. MINISTERSTVO KULTURY ČR. Zásady Ministerstva kultury České republiky pro užití a alokaci státní finanční podpory z Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón [textový dokument]. Ver. Microsoft Office Word 97. 2007 [cit. 2010_10_18]. Dostupné z . 2. MĚSTO CHEB–TURISTICKÉ INFOCENTRUM. Cheb městská památková rezervace [obrazový dokument]. Ver. Windows Prohlíţeč fotografií. 2006 [cit. 2010_02_17]. E-mailová korespondence. 3. MINISTERSTVO VNITRA ČR, ODBOR ARCHIVNÍ SPRÁVY A SPISOVÉ SLUŢBY. Soupis vedut vzniklých do roku 1850 [www stránky]. 2005 [cit. 2010_11_08]. Dostupné z . 4. PEŤAS, František–SOKOL, Jan. Cheb: Městská památková rezervace a hrad. 1. vyd. Praha: Sportovní a turistické nakladatelství, 1966. 56 s. 5. MĚSTO CHEB–TURISTICKÉ INFOCENTRUM. Cheb v zrcadle času [www stránky]. 2010 [cit. 2010_11_08]. Dostupné z .

6. MĚSTO CHEB–TURISTICKÉ INFOCENTRUM. Starý Cheb [www stránky]. 2010 [cit. 2010_11_08]. Dostupné z .

7. MĚSTO CHEB–TURISTICKÉ INFOCENTRUM. Starý Cheb [www stránky]. 2010 [cit. 2010_11_08]. Dostupné z .

8. VYSTYD, Luděk. Program regenerace Městské památkové rezervace Cheb 2007– 2015. Cheb: 2006. 9. BOHÁČ, Jaromír. Cheb–město: Historicko-turistický průvodce č. 11. 1. vyd. Domaţlice: Nakladatelství Českého lesa, 1999. 240 s. ISBN 80-86125-08-4. 10. MINISTERSTVO KULTURY ČR. Přehled právních předpisů a jiných normativních aktů na úseku státní památkové péče [textový dokument]. Ver. Microsoft Office Word

83

97. 2007 [cit. 2010_10_18]. Dostupné z . 11. NOVOTNÝ, Vladimír a kol. Paměť měst. 2. vyd. Praha: Odeon, 1981. 412 s. 12. BOHÁČ, Jaroslav. Cheb. 1. vyd. Praha–Litomyšl: Paseka, 2008, 88 s. ISBN 978-807185-899-7. 13. HEROUT, Jaroslav. Slabikář návštěvníků a památek. 1. vyd. Brno: Tisk, 1978. 280 s. 14. KREJČÍ, Jaroslav–VYSTYD,Luděk. Architektura–Cheb a okolí. 1. vyd. Cheb: Mirror Promotion, 2005. 96 s. 15. MINISTERSTVO KULTURY ČR. Památková péče v ČR [www stránky]. Poslední úpravy 15. 5. 2009. 2009 [cit. 2010_10_18]. Dostupné z . 16. MĚSTO CHEB. Přihláška do soutěže o cenu za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace MPR a MPZ za rok 2009. Cheb: 2009. 17. MINISTERSTVO KULTURY ČR. Dotační programy MK [www stránky]. 2007 [cit. 2010_11_02]. Dostupné z . 18. MINISTERSTVO VNITRA ČR. Kam poputuje letošní titul Historické město roku? [www stránky]. 2010 [cit. 2010_11_03]. Dostupné z . 19. VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón České republiky [textový dokument]. Ver. Microsoft Office Word 97. 2007 [cit. 2010_10_18]. Dostupné z . 20. MĚSTO CHEB, MĚSTSKÝ ÚŘAD, ODBOR PRO REGIONÁLNÍ POLITIKU A ROZVOJ. Financování Programu regenerace městské památkové rezervace v Chebu v r. 2007–2009 [tabulkový dokument]. Ver. Microsoft Office Excel 97. 2009 [cit. 2010_06_02]. E-mailová korespondence. 21. MINISTERSTVO KULTURY ČR. Vyhláška k provedení zákona o státní památkové péči [textový dokument]. Ver. Microsoft Office Word 97. 2007 [cit. 2010_10_18]. Dostupné z .

84

22. MĚSTO CHEB. Pěší zóna [www stránky]. 2009 [cit. 2010_10_29]. Dostupné z . 23. GALERIE 4. Chebské niky. [www stránky]. 2009 [cit. 2010_10_30]. Dostupné z . 24. MĚSTO CHEB. V hlavní roli nové věže kostela sv. Mikuláše… [www stránky]. Poslední úpravy 5. 11. 2008 [cit. 2010_06_05]. Dostupné z . 25. MĚSTO CHEB, MĚSTSKÝ ÚŘAD, ODBOR PRO REGIONÁLNÍ POLITIKU A ROZVOJ. Zásady pro poskytování příspěvků z fondu rezerv a rozvoje města Chebu na cechovní štíty v rámci Programu regenerace Městské památkové rezervace Cheb [textový dokument]. Ver. Microsoft Office Word 97. 2009 [cit. 2010_06_02]. Emailová korespondence. 26. SITTE, Camillo. Stavba měst podle uměleckých zásad. 1. vyd. Praha: ABS: arch, 1995. 111 s. ISBN 80-901608-1-6. Související literatura 

BOHÁČ, Jaromír. Starý Cheb. 1. vyd. České Budějovice: Nakladatelství Typ, 2008. 32 s.



ČERNÝ, Zbyněk. Cheb v době secese. 1. vyd. Cheb: HB print Cheb, 2006. 156 s. ISBN 80-85018-54-3.



HEROUT, Jaroslav. Staletí kolem nás: Přehled stavebních slohů. 3. vyd. Praha: Orbis, 1970. 316 s.



HEROUT, Jaroslav. Jak poznávat kulturní památky. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1985. 336 s.



ITERSKÁ, Kateřina a kol. Cheb 1322–1972. 1. vyd. Praha: Státní tiskárna, 1972. 112 s.



KUBŦ, František. Chebský městský stát. 1. vyd. České Budějovice: Veduta, 2006. 224 s. ISBN 80-86829-15-4.



MĚSTO CHEB [online]. 2010. Dostupné z .



MĚSTO CHEB–TURISTICKÉ INFOCENTRUM [online]. 2010. Dostupné z . 85



MINISTERSTVO KULTURY ČR [online]. 2007. Dostupné z .



MUZEUM CHEB [online]. 2009. Dostupné z .



NÁRODNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV [online]. 2010. Dostupné z .



PECHAR, Josef. STAŇKOVÁ, Jaroslava. Tisíciletý vývoj architektury. 3. vyd. Praha: SNTL, 1989. 408 s.



VEJRAŢKOVÁ, Dagmar. Historické stavební slohy v Chebu. 1. vyd. Cheb: Chebské muzeum, 1988. 25 s.

86