MĚSTSKÁ PAMÁTKOVÁ REZERVACE PARDUBICE

MĚSTSKÁ PAMÁTKOVÁ REZERVACE PARDUBICE

Lenka Pirklová

Vysoká škola polytechnická v Jihlavě Katedra Cestovního ruchu

Vedoucí práce RNDr. Eva Janoušková Ph.D.

Stupeň odborné kvalifikace bakalář

Jihlava 2011

Copyright © 2011 Lenka Pirklová

Anotace PIRKLOVÁ, Lenka: Městská památková rezervace Pardubice. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce RNDr. Eva Janoušková Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2011. Bakalářská práce je zaměřena na Městskou památkovou rezervaci v Pardubicích a na postoje jejích návštěvníků. Teoretická část se zaměřuje na informace o městě (současnost, historie, cestovní ruch, památky, pravidelné akce nebo slavní rodáci). Praktická část obsahuje zpracování vyplněných dotazníků a rozebrání jednotlivých otázek s komentářem výsledků. Cíl práce byl vytvořit profil návštěvníka podle postojů respondentů z přiloţeného dotazníku. Klíčová slova: Pardubice, městská památková rezervace, typický návštěvník

Annotation PIRKLOVÁ, Lenka: The urban conservation area of Pardubice. College of Polytechnic Jihlava. Department of Tourist Trade. Supervisor RNDr. Eva Janoušková Ph.D. Scale of qualification: bachelor. Jihlava 2011.

The Bachelor thesis focuses on the urban conservation area of Pardubice and attitudes of their visitors. Theoretical part includes information regarding the city (its present, history, tourism, monuments, regular events or famous natives). Practical part contains processing of complete questionnaires and analysing questions with the commentary of their results. Main goal of the study and the outcome of these analysis was the compilation of profile of tourist according to attitudes of respondents from questionnaire.

Key words: Pardubice, urban conservation area, typical visitor

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala RNDr. Evě Janouškové Ph.D. za její cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této bakalářské práce. Poděkování patří jistě i mé rodině a přátelům, kteří pro mě byli po celou dobu studia velkou podporou. V neposlední řadě chci vyjádřit svou vděčnost také osloveným respondentům, kteří trpělivě odpovídali na moje otázky. Nebýt totiţ jejich ochoty vyplnit dotazníky, nemohla by tato práce vůbec vzniknout.

Prohlášení Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byla jsem seznámena s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe souhlasím s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 17. května 2011

…………………………………… Podpis

1 OBSAH 1

OBSAH ............................................................................................................................ 9 1.1

Pouţité zkratky ........................................................................................................ 12

2

ÚVOD ............................................................................................................................ 13

3

TEORETICKÁ ČÁST ..................................................................................................... 14 3.1

Současnost Pardubic ................................................................................................ 14

3.1.1

Lokalizace ....................................................................................................... 14

3.1.2

Současnost ....................................................................................................... 14

3.1.3

Průmysl ........................................................................................................... 15

3.1.4

Obyvatelstvo a městské obvody........................................................................ 15

3.1.5

Bilance v počtech obyvatel ............................................................................... 15

3.2

Cestovní ruch .......................................................................................................... 16

3.2.1

Pardubický perník ............................................................................................ 16

3.2.2

Financování cestovního ruchu .......................................................................... 16

3.2.3

Doprava ........................................................................................................... 17

3.2.4

Významné pardubické akce a události .............................................................. 17

3.3

Historie.................................................................................................................... 20

3.3.1

Prvopočátky ..................................................................................................... 20

3.3.2

Středověk......................................................................................................... 20

3.3.3

Název Pardubice .............................................................................................. 21

3.3.4

První majitelé................................................................................................... 21

3.3.5

Arcibiskup Arnošt z Pardubic........................................................................... 22

3.3.6

Pernštejnové .................................................................................................... 22

3.3.7

19. století ......................................................................................................... 23

3.3.8

20. století ......................................................................................................... 24

3.4

MPR........................................................................................................................ 25

3.5

Památky Městské památkové rezervace ................................................................... 25

3.5.1

Pardubický zámek ............................................................................................ 25

3.5.2

Pernštýnské náměstí ......................................................................................... 26

3.5.3

Zelená brána .................................................................................................... 27

3.5.4

Radnice............................................................................................................ 28

3.5.5

Dům U Jonáše .................................................................................................. 28

3.5.6

Kostel svatého Bartoloměje .............................................................................. 29

3.6

Ostatní památky Pardubic ........................................................................................ 29 9

3.6.1

Kostel Zvěstování Panny Marie........................................................................ 29

3.6.2

Kostel sv. Jana Křtitele..................................................................................... 30

3.6.3

Kostel sv. Jiljí v Pardubičkách.......................................................................... 30

3.6.4

Městské divadlo ............................................................................................... 31

3.6.5

Pardubické krematorium .................................................................................. 32

3.6.6

Moderní architektura 20. století ........................................................................ 33

3.7

3.7.1

Přírodní podmínky ........................................................................................... 34

3.7.2

Příroda ............................................................................................................. 35

3.7.3

Arboretum ....................................................................................................... 35

3.8

Významné pardubické instituce ............................................................................... 35

3.8.1

Komorní filharmonie Pardubice ....................................................................... 35

3.8.2

Univerzita Pardubice ........................................................................................ 36

3.8.3

Konzervatoř Pardubice ..................................................................................... 36

3.8.4

Krajská knihovna ............................................................................................. 36

3.8.5

Galerie bez bariér ............................................................................................. 37

3.9

Bezbariérové Pardubice ........................................................................................... 37

3.10

Okolí Pardubic......................................................................................................... 38

3.10.1

Kunětická hora ................................................................................................. 38

3.10.2

Perníková chaloupka ........................................................................................ 38

3.10.3

Kladruby nad Labem........................................................................................ 39

3.10.4

Opatovický kanál ............................................................................................. 39

3.11

Slavní rodáci a významné pardubické osobnosti ....................................................... 40

3.11.1

Josef Gočár ...................................................................................................... 40

3.11.2

Jan Kašpar ....................................................................................................... 41

3.11.3

Jan Perner ........................................................................................................ 41

3.11.4

Další významní rodáci...................................................................................... 41

3.12 4

Příroda Pardubic ...................................................................................................... 34

Pardubický hokej ..................................................................................................... 41

PRAKTICKÁ ČÁST ....................................................................................................... 42 4.1

Metodika práce ........................................................................................................ 42

4.2

Dotazník .................................................................................................................. 42

4.3

Základní informace o respondentech ........................................................................ 43

4.3.1

Sloţení návštěvníků – hledisko pohlaví ............................................................ 43

4.3.2

Sloţení návštěvníků – hledisko věku ................................................................ 44

4.3.3

Sloţení návštěvníků – hledisko vzdělání........................................................... 44

4.3.4

Sloţení respondentů z hlediska domácí země.................................................... 45 10

4.4

5

Analytické zpracování dotazníku ............................................................................. 46

4.4.1

Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy? ................................................................ 46

4.4.2

Jak často navštěvujete toto město?.................................................................... 47

4.4.3

Ve kterém ročním období do tohoto místa zpravidla zavítáte? .......................... 48

4.4.4

Jak dlouho se tentokrát zdrţíte v tomto městě? ................................................. 49

4.4.5

Jak dlouho se zdrţíte tentokrát v České republice? (pouze pro cizince) ............. 50

4.4.6

Co hodláte v tomto městě nebo jeho okolí navštívit? ........................................ 51

4.4.7

Pokud jste zde více dnů, kde jste ubytováni? .................................................... 53

4.4.8

Pokud zde budete nocovat, v jakém zařízení to převáţně bude? ........................ 54

4.4.9

Jaké byly priority při výběru tohoto regionu? ................................................... 55

4.4.10

Jak cestujete? ................................................................................................... 59

4.4.11

Jaký dopravní prostředek jste pouţil? ............................................................... 60

4.4.12

Jste ochoten uvést konkrétní místo bydliště, ve kterém bydlíte? ........................ 61

4.4.13

Odhadněte vzdálenost z místa Vašeho bydliště do tohoto místa. ....................... 62

4.4.14

Kolik peněz průměrně vydáte na osobu a den v Kč? ......................................... 63

VÝSLEDNÝ PROFIL RESPONDENTA ........................................................................ 65 5.1

Nejčastější návštěvník.............................................................................................. 65

6

ZÁVĚR........................................................................................................................... 66

7

POUŢITÉ ZDROJE ........................................................................................................ 68 7.1

Tištěné publikace ..................................................................................................... 68

7.2

Informační letáky..................................................................................................... 68

7.3

Diplomové práce ..................................................................................................... 68

7.4

Elektronické zdroje .................................................................................................. 69

8

SOUPIS BIBLIOGRAFICKÝCH CITACÍ ...................................................................... 73

9

PŘÍLOHY ....................................................................................................................... 74 9.1

Mapa Pardubického kraje......................................................................................... 74

9.2

Mapa Pardubic......................................................................................................... 75

9.3

Obrazový materiál, grafy a tabulky .......................................................................... 76

9.3.1

Seznam obrázků ............................................................................................... 76

9.3.2

Seznam grafů ................................................................................................... 79

9.3.3

Seznam tabulek ................................................................................................ 80

11

1.1 Použité zkratky MPR……………………………………………Městská památková rezervace CR……………………………………………...Cestovní ruch KSČ……………………………………………Komunistická strana Československa KNV…………………………………………...Krajský národní výbor VŠ……………………………………………...Vysoká škola ZUŠ…………………………………………….Základní umělecká škola

12

2 ÚVOD Jednou z podmínek dokončení bakalářského studia je zpracování bakalářské práce. A to je také jeden z důvodů, proč vznikla tato práce. Jejím cílem je zmapovat a zpracovat postoje návštěvníků Městské památkové rezervace v Pardubicích, vytvořit profil „typického návštěvníka“ na základě vyplněných dotazníků a samozřejmě přiblíţit město jako takové. První (teoretická) část nejprve uvede Pardubice z pohledu současného člověka, pak provede turistu po některých památkách a atraktivitách města a pozve ho na kulturní nebo sportovní události, které proslavily Pardubice po celém světě. Kaţdý čtenář bude zaveden do dob dávno minulých a seznámí se s nejbliţším i vzdálenějším okolím, jeţ ho bude lákat k návštěvě. Druhá (praktická) součást práce se bude opírat o provedený průzkum mezi návštěvníky tohoto „města na Labi“. Na základě dotazníkového šetření vytvořím profil turisty, který bude mít základ v nejčastějších odpovědích pardubických výletníků. Při tvorbě textu budu čerpat z tištěných publikací i internetových zdrojů, jejichţ seznam uvedu do samostatné kapitoly na konec práce.

13

3 TEORETICKÁ ČÁST 3.1 Současnost Pardubic

3.1.1 Lokalizace Pardubice jsou jedním z nejkrásnějších východočeských měst, které leţí na soutoku řek Labe a Chrudimky v nadmořské výšce mezi 215 aţ 237 metry nad mořem. Pokud bychom ho chtěli určit blíţe, museli bychom uvést údaje 50° 2' severní šířky a 15° 46' východní délky. Vzdálenost Pardubic od Prahy činí přibliţně 100 km, Hradec Králové leţí 20 km severně a Chrudim 10 km jiţně od města. [10]

3.1.2 Současnost Současnost je ve městě cítit téměř na kaţdém kroku. Stále se něco nového buduje nebo přinejmenším opravuje a renovuje a je jisté, ţe město jiţ není závislé na ţeleznici, jak tomu bylo přibliţně před sto lety. Pardubicko je totiţ se světem spojeno zejména osobní a nákladní dopravou a nezanedbatelný význam má stále i splavnění Labe, které by znamenalo napojení na evropskou síť vodních cest. Je nemoţné nezmínit význam Pardubického letiště, které například v letní sezóně vypravuje turisty na svou dovolenou do zahraničí. [1] Město v současnosti opravdu jenom vzkvétá. K rekonstruovanému starému městu a zámku přibyla řada domů, s novou výstavbou se počítá v samotném centru města, kde se plánují nové obytné, administrativní a obchodní budovy. Ani místa k odpočinku jako parky a lesíky se nevyhnuly úpravám, nově vzniklo i několik dětských hřišť. Další prioritou, na které se město orientuje, je budování kvalitních cyklostezek, a to nejen v samotném městě, tak i do jeho okolí. Bohuţel v samotném městě není technicky moţné

stavět

cyklostezky

samostatně,

proto

bývají

součástí

dosavadních

komunikací.[42] Pardubice jsou v současné době častým cílem investorů. Dokládá to skutečnost, ţe město bylo v roce 2000 vyhodnoceno v ročence City Invest Czech jako nejvhodnější mezi všemi krajskými městy republiky. [40]

14

3.1.3 Průmysl Pardubice jako největší město Pardubického kraje jsou současně i jeho průmyslovým centrem. Mezi nejvýznamnější odvětví patří chemický, elektrotechnický a potravinářský průmysl. Právě chemický průmysl v Pardubicích zastupují dvě světově známé firmy Paramo a Synthesia. První zmiňovaná společnost Paramo se věnuje výrobě paliv, maziv, olejů a podobně, je moţné ji tedy označit za významnou českou rafinerii. Synthesia Explosia vznikla spojením těchto dvou podniků, které se zaměřují na výrobu výbušnin, celulosy, pigmentů a barviv. Společnost se stala známou především díky výrobě významné výbušniny Semtexu. [10]

3.1.4 Obyvatelstvo a městské obvody K 31. 12. 2010 měly Pardubice 90 077 obyvatel. Od počátku 19. století postupně počet obyvatel rostl a to zejména z důvodů zvýšení průmyslové výroby, která se zde začala rozvíjet díky napojení města na ţelezniční trať mezi Prahou a Českou Třebovou. [2] V současnosti se město rozkládá přibliţně na 78 km2 a má 8 městských obvodů. Do roku 1940 se Pardubice skládaly z centrální části a Bílého předměstí. Později se začaly připojovat ostatní části města, například Pardubičky, Studánka, Doubravice, Polabiny, Semtín, Rosice nad Labem, Srnojedy, Černá za Bory, Staré Čívice nebo roku 1986 Lány na Důlku a Opočínek. V roce 1993 se pak původně připojené Srnojedy osamostatnily.[10]

3.1.5 Bilance v počtech obyvatel 1880 – 10 000 obyvatel 1890 – přes 12 000 obyvatel 1914 – 20 000 obyvatel 1921 – přes 25 000 obyvatel 1960 – přes 60 000 obyvatel [1] K 1. 1. 2010 bylo v Pardubicích trvale nahlášeno 90 077 obyvatel. V tomtéţ roce se narodilo 1 022 dětí, 914 obyvatel zemřelo. Přistěhovalo se 2 086 osob a naopak

15

vystěhovalo 1 870. Z toho vyplývá, ţe přirozený přírůstek činil 108 obyvatel a tzv. migrační 216, celkový pak 324. [9] [10]

3.2 Cestovní ruch Z hlediska cestovního ruchu Pardubice tvoří neoddělitelnou část turistického regionu Východní Čechy, konkrétně turistické oblasti Pardubicko. Do města turisty láká především pardubický zámek s historickým jádrem města.

3.2.1 Pardubický perník Kdyţ se řekne Pardubice, skoro kaţdý si samozřejmě vybaví pardubický perník. Ale málo kdo uţ ví, jak se perník k městu váţe. Podle pověsti pardubického hraběte zaujaly medové perníky pekaře Elise, kterého převezl na svůj zámek. Tím se pardubický perník stal světově známým.[2]

3.2.2 Financování cestovního ruchu Podle dokumentu Strategický plán Statutárního města Pardubic, který je uveřejněn na internetových stránkách Pardubického magistrátu, byl vytvořen fond cestovního ruchu. Společně s Koncepcí rozvoje CR je tento program zaměřen zejména na „zvýšení kvality a vytvoření infrastruktury umoţňující rozvoj cestovního ruchu v Pardubicích“, dále na „rozšíření nabídky a zvýšení kvality sluţeb pro návštěvníky města, rozšíření nabídky turistických atraktivit“ nebo „vytvoření nabídky balíčků sluţeb a nalezení formy jejich nabízení na trhu CR“. Tyto plány mají také za cíl pozitivně zviditelnit město, tím zvýšit počet návštěvníků, prodlouţit jejich pobyt a zvýšit tak objem vynaloţených finančních prostředků na jejich cestu. Důleţitá je i spolupráce mezi jednotlivými sektory. V roce 2010 bylo k dispozici z programu podpory cestovního ruchu 1 085 000 Kč a vyčerpáno bylo 1 006 500 Kč. Peníze byly poskytnuty například pro akciovou společnost Dostihový spolek, který pořádal mezinárodní výstavu Koně v akci. Událost měla zvýšit návštěvnost legendárního dostihového závodiště a zároveň prodlouţit délku pobytu turistů ve městě. Dotace z programu byly přiděleny i organizaci Pardubice Region Tourism, která je pouţila na úpravu Stezky Viléma z Pernštejna. Tato stezka měla být vybudována jako 16

bezbariérová, to se ale nepodařilo. Organizace se ale snaţí o nápravu a současně část financí bylo pouţito na výrobu a tisk propagačních materiálů, které měly zvýšit povědomí o této atraktivitě. Pardubice Region Tourism získala prostředky i na Audio průvodce městem, který umoţní prohlídku Pardubicemi i zahraničním turistům, protoţe zařízení je dostupné s několika jazykovými mutacemi. Dotace byla ve zmiňovaném roce poskytnuta také společnosti Bujnoch, pořadateli Pardubického vinařského půlmaratonu. V jeho rámci se ve městě běţel půlmaratón muţů, ţen a vozíčkářů a tandemů, Lidový běh a In-line projíţďka městem. [37]

3.2.3 Doprava Město Pardubice leţí na hlavní ţelezniční trase mezi Prahou a Českou Třebovou, coţ vytváří důleţitý předpoklad pro cestovní ruch. Dráha zde byla vystavěna v polovině 19. století, na níţ se podílel i známý pardubický rodák Jan Perner. V současnosti je ţelezniční trať součástí tranzitního koridoru, který byl na trase mezi Chocní, Pardubicemi a Prahou vybudován v minulých desetiletích. Dopravní podnik města Pardubic a.s. je společností, která zajišťuje městskou hromadnou dopravu nejen v Pardubicích, ale i v přilehlých obcích. Působí na 23 linkách, kde pravidelně pendluje více neţ 145 autobusů a trolejbusů. Zajímavostí je, ţe Pardubice jsou dokonce propojeny trolejbusem s městem Lázně Bohdaneč. [2]

3.2.4 Významné pardubické akce a události Pardubice jako statutární město Pardubického kraje jsou místem konání mnoha akcí světového i republikového významu. Díky rozloţení jednotlivých událostí během celého roku, přitahují stále více návštěvníků nejen o letních prázdninách. 3.2.4.1

Velká Pardubická steeplechase

Velká Pardubická je dostihový závod s velikou tradicí, jehoţ první ročník se běţel jiţ v roce 1874. Uţ v té době se v dobových publikacích uvádělo, ţe závod je nejtěţším překáţkovým dostihem kontinentu. Dráha, kde se dostih odehrává, je dlouhá 2,2 km, ale délka samotné soutěţe činí téměř 7 km. Velká Pardubická je proslulá překáţkou Taxisův příkop, který je povaţován za nejtěţší skok pro koně na světě. Mezi další překáţky pak patří známá Irská lavice, Hadí příkop nebo Havlův skok. Celkem je pro 17

koně připraveno 31 překáţek, které musí překonat, kdy větší část trati je travnatá, zbytek oranice (plánek v příloze). Velká Pardubická se konala jiţ 120 krát a bylo by nemoţné nezmínit nejúspěšnějšího koně Ţelezníka, který dokázal zvítězit ve čtyřech ročnících. Ještě úspěšnější byl pak ţokej Josef Váňa, ten získal titul pro vítěze dokonce sedmkrát. [38] 3.2.4.2

Zlatá přilba

Kaţdoroční závod Zlatá přilba je plochodráţní závod motocyklů, který se jede pravidelně v Pardubicích jiţ od roku 1929 a zajímavostí je, ţe jde o nejstarší závod na ploché dráze na světě. Původně se konal na travnaté dráze dlouhé téměř 2,5 km, po roce 1964 se pak Zlatá přilba přesunula na stávající stadion Pardubice-Svítkov na dráhu škvárovou. Z vítězů je moţné jmenovat významné osobnosti, které motorističtí fanoušci znají více neţ dobře. Jedná se o Zdeňka Pohla, který byl prvním vítězem, nebo Františka Juhana. Ze zahraničních účastníků to byli zejména Ove Fundin, Tony Rickardsson nebo Hans Nielsen. Vítězství v tomto závodě je povaţováno za velmi cenné, protoţe systém závodu patří k těm nejspravedlivějším. [39] 3.2.4.3

Městské slavnosti

Slavnosti konané jako kulturní akce mezi Zlatou přilbou a Velkou Pardubickou mají dlouholetou tradici, protoţe jejich první ročník byl uveden uţ v roce 2001 pod názvem Zrcadlo umění. Událost je spojena nejen s kulturními akcemi, ale také například se srazem automobilových veteránů. Den medu, Velký svátek swingu, dětské odpoledne na Pernštýnském náměstí, jízdy historických trolejbusů nebo lampionový průvod je dalším výčtem programu slavností, které jsou korunovány ohňostrojovou show a ohnivými chrliči v podobě dračích a zvířecích hlav. [2] 3.2.4.4

Folkový festival Slunovrat

Také od roku 2001 konaná slavnost folku se pyšní velkou oblíbeností nejen mezi fanoušky této hudby. Na dvoudenním festivalu se představují přední české hudební skupiny, za jejichţ doprovodu mohou návštěvníci vyuţít vodních atrakcí Svojšického koupaliště, které je místem konání události. [2]

18

3.2.4.5

Pardubické hudební jaro

Pardubické hudební jaro je akce, která je ve městě pořádána uţ více neţ 25 let. Za tu dobu se z festivalu stala prestiţní společenská událost a přivedla tak do Pardubic zvučná jména naší hudební scény, například Jitku Molavcovou, Jiřího Pavlicu, Ladislava Brabce, Petra a Marka Ebenovi nebo Českou filharmonii, Kocianovo kvarteto a Komorný orchester Bohdana Warchala ze Slovenska. Inspirací setkání orchestrálních, komorních a instrumentálních skupin v Pardubicích byl známý festival Praţské jaro. [2] 3.2.4.6

Pardubická Ryengle

Další významnou kulturní mezinárodní akcí v Pardubicích je festival country tanců, který svým rozsahem patří k největším ve střední Evropě. Svůj název získal od organizátora akce Taneční skupiny Ryengle. Během víkendu věnovaného country a folkové hudbě se divákům představují dospělé i dětské taneční soubory s moderním i tradičním country tancem a irským tancem. [2] 3.2.4.7

Mezinárodní festival akademických sborů IFAS

Vţdy jednou za dva roky se v Pardubicích setkávají vysokoškolské pěvecké soubory z celého světa v prostorách Univerzity Pardubice nebo na zámku, kde se konají hlavní koncerty. Část festivalu má soutěţní charakter, kdy umělecká porota hodnotí interpretaci povinných skladeb českých autorů 19. a 20. století. [2] 3.2.4.8

Mezinárodní festival dětských sborů

Společenskou a kulturní událostí také mezinárodního charakteru je představení dětských hudebních souborů. Kaţdý posluchač si najde své, protoţe děti se představují s repertoárem z lidové, muzikálové, popové, klasické, váţné nebo sakrální tvorby. Během této akce děti vystupují například na Pernštýnském náměstí, kdy vyvrcholením festivalu je koncert sborového chrámového zpěvu na pardubickém zámku. [2] 3.2.4.9

Festival smíchu

Rok 2001 byl v Pardubicích jakýmsi přelomovým rokem, protoţe kromě Festivalu smíchu se poprvé představily další dvě jiţ dříve zmiňované kulturní události, a to Městské slavnosti a Mezinárodní folkový festival Slunovrat. Festival smíchu je akcí zaměřenou na komediální ţánr, kterého se účastní soubory z celé republiky, ale kromě soukromých divadel. V průběhu festivalu odborná porota hodnotí umělecké výkony, 19

které jsou vţdy na konci vyhodnocovány. Součástí je doprovodný nesoutěţní program, kde se představují amatérské nebo studentské soubory malých jevištních forem. Do budoucna se počítá s rozšířením festivalu o účastníky ze Slovenska i jiných evropských států, coţ by výhledově mělo do Pardubic přilákat další turisty.[2] 3.2.4.10 Aviatická pouť

Nejen pro milovníky sportovního, historického a vojenského letectví je od roku 1991 pořádána přehlídka nazvaná Aviatická pouť, která má připomínat průkopníka v letectví a zároveň pardubického rodáka Jana Kašpara. Návštěvníci si mají moţnost prohlédnout repliky historických civilních a válečných letounů, ale i současné stroje. Cílem této akce totiţ bylo ukázat cestu, po které se ubírali naši konstruktéři a technici od 30. let minulého století, kdy byly letecké dny pořádány poprvé. [2]

3.3 Historie 3.3.1 Prvopočátky Pardubická prehistorie si zaslouţí svou pozornost především díky bohatému archivu pro toto období. Pravděpodobně nejstarší archeologické nálezy pochází z paleolitu a doby kamenné, dochovaly se tu totiţ opracované nástroje z pazourků a rohovců. I na území dnešních Pardubic vznikalo drobné zemědělství, protoţe zde byly nalezeny pozůstatky ţivota skupin lovců, sběračů a rybářů. Stopy trvalejšího osídlení pak sahají do období kolem roku 4000 př. n. l. Další expanze osídlení oblast zasáhla s příchodem Keltů, s kterými je spojována výstavba oppid – opevněných osad. Jedno existovalo na levém břehu Chrudimky v blízkosti dnešního hřbitova. Počátky slovanského osídlení v okolí města charakterizuje ojedinělý nález keramiky praţského typu, kdy východní Čechy zaplavil kmen Charvátů, v jejichţ čele stál pravděpodobně rod Slavníkovců, jimţ zřejmě východ Čech patřil. Ve 12. století se tento polabský kraj ocitl ve stadiu kolonizace, hustota obyvatel začala narůstat a tím vznikaly nové a nové vesnice. Proto z tohoto období pocházejí doklady o existenci většiny obcí tohoto regionu. [1]

3.3.2 Středověk V roce 1295 vstupují na „scénu dějin“ samotné Pardubice. Z tohoto roku totiţ pochází první zmínka o existenci města a dobové zdroje uvádějí, ţe také téhoţ roku vzal papeţ 20

Bonifác VIII. pod svou ochranu pardubický klášter cyriaků. Cyriaci spravovali mimo jiné kostel sv. Jiljí v Pardubičkách a pravděpodobně právě tito mniši přinesli z Polska do Polabí název, ze kterého později vznikly Pardubice. [1]

3.3.3 Název Pardubice Názory filologů na vznik názvu se ale samozřejmě různí. Podle někoho pochází od polského osobního jména Pordab (či Pardub) nebo moţná od názvu Pardědudice či Pardědubice. Josef Jireček o této moţnosti uvaţoval v 80. letech 19. století. Podle něho tento název vznikl z místního názvu Pardědub, coţ znamenalo dub Pardusův, kdy Pardus bylo tehdejší běţné staročeské jméno. Oslovení „Pardus“ je dokonce doloţeno Augustem Sedláčkem téţ v oblasti okolo Zruče nad Sázavou v jiţních Čechách v pramenech z 16. století. [40] Někteří lidé věří, ţe název Pardubice vznikl ze spojení slov „pár dubů“, které zde kdysi stávaly… Podle Stanislava Vinaře z roku 1941 je jisto, ţe město je opravdu odpradávna krajem dubů, které v labských písečných náplavech velice často černaly. Dokladem tohoto tvrzení jsou také dnešní části města tzv. Dubiny, kdy se jedna nachází na východě a druhá na západě obce. [3] Pardubické pověsti odvozují název od PARDUBA, údajného slovanského stařešiny. Podle Profousova výkladu prošlo jméno Pardubice vývojem naznačeným následujícím schématem: obec lidí Porydubových – Porydubice – Pordubice – Pardubice. [3]

3.3.4 První majitelé Nejstarším vlastníkem města byl Půta z Dubé z rodu Ronovců, jenţ Pardubice drţel na počátku 14. století. Právě on (nebo jeho otec) zde postavil panství na místě dnešního zámku, které jako opevnění vyuţívalo řeky Labe a Chrudimku. Po odchodu Ronovců do Náchoda a na hrad Vízmburk město získal Arnošt z Hostýně. Prapředkem tohoto muţe byl pravděpodobně Ješek z Pardubic, který je legendární postavou z oblasti pověstí. [1] Ješek je postavou, která se zúčastnila taţení německého císaře Fridricha I. Barbarossy do Milána roku 1158. Podle pověsti se Ješek vloudil do obleţeného města, avšak byl i se svými kumpány zpozorován. Při jejich útěku padla milánská mříţ plnou vahou na Ješkova koně, kterého přeťala vejpůl. Ten nemeškal, sebral přední půl koně a doběhl do

21

tábora ke králi Vladislavu. Ten ho za čin odměnil znakem, jenţ má v červeném poli přední polovinu bílého jízdního koně s uzdou a s levou nohou zdviţenou. Právě tento znak pak přešel i na město Pardubice. [3]

3.3.5 Arcibiskup Arnošt z Pardubic Arnošt z Hostýna drţel město do roku 1341. Jeho syn, známý jako Arnošt z Pardubic, byl povaţován za patrona města. Po studiích v Itálii se stal kapitulním děkanem u sv. Víta v Praze, později v roce 1343 byl zvolen praţským biskupem a pak arcibiskupem. Provedl také korunovaci krále Karla IV., stal se jeho významným rádcem a stál tedy u zrodu prvního vysokého učení v Praze – Univerzity Karlovy. V Pardubicích začal budovat hrad a nechal vystavět chrám Zvěstování Panny Marie, jejímţ byl velkým ctitelem. [3] Není tedy divu, ţe Arnoštova osobnost byla připomenuta sochou na fasádě a nápisem na třetí barokní radnici, nebo ţe první akademický spolek pardubických studentů si roku 1883 si vybral jméno Arnošt, které také nesl jeden z pardubických zvonů. Roku 1364 Arnošt umírá a dědicem tohoto panství se stal jeho bratr Vilém se svými potomky. V době husitských válek oddíly zlikvidovali mimo jiné klášter cyriaků a prvně se tu objevuje postava Diviše Bořka, který neblaze proslul také jako likvidátor kláštera v Opatovicích. Rod Mrzáků z Miletínka, odkud pocházel i zmiňovaný Diviš, ovládl město na několik desetiletí, ale ti po sobě zanechali pouze dluhy.

3.3.6 Pernštejnové O toto zadluţené panství projevil zájem český král Jiří z Poděbrad, který postupně vyplatil všechny věřitele. V roce 1491 koupil Pardubicko moravský velmoţ Vilém z Pernštejna a tím město vstoupilo do své „zlaté doby“. Bylo pro něj atraktivní díky jeho poloze na cestě mezi Prahou a Moravou. Vilém systematicky pečoval o prosperitu svých poddanských měst, a tak za svého ţivota stačil vytvořit velkolepé opevnění Pernštejna, Helfštejna, Kunětické hory i Pardubic, kam přesunul sídlo pernštejnského rodu. Po poţáru převáţně dřevěného města Pardubic roku 1507 Vilém dokončil přestavbu města na celokamenné. Byla to první jednotná přestavba tohoto druhu v Čechách. A právě pro český stát měl Vilém klíčový význam, protoţe byl stoupencem a tvůrcem stavovské koncepce státu. 22

Pernštejnové působili na Pardubicku aţ do roku 1560, kdy bylo město prodáno Habsburkům. Za třicetileté války byly Pardubice jako hlavní císařská pevnost východních Čech cílem průchodu pluků Poláků, Chorvatů, Francouzů aj. K novému ţivotu se město začalo probouzet zase aţ za vlády Leopolda I. Osvícenský absolutismus Marie Terezie a Josefa II. se v Pardubicích projevil počátkem manufakturního podnikání, rozvojem školství a stavebnictví. Tento růst byl pak opět narušen napoleonskými válkami. [1]

3.3.7 19. století Ačkoliv byly Pardubice během 19. století „postiţeny“ průmyslovou revolucí, přesto lze říci, ţe město zůstalo i nadále cílem obchodníků, řemeslníků a zemědělců. V roce 1848 se tu také dost silně projevila revoluční nálada, ale jak rychle byla rozdmýchána, tak také pohasla a nakonec zbyla pouhá hrstka nadšenců. Mezi nimi byl mimo jiné praţský rodák dr. Josef Pichl, který vydal jediné číslo časopisu Pardubický hlasatel svobody a lidu práva. I přes boje na praţských barikádách, vyjádřili pardubičtí občané loajalitu habsburské moci, a revoluční hnutí ve městě tak rychle opadlo. [1] V roce 1850 sem bylo přemístěno sídlo krajské vlády, které se ale o 5 let později zase vrátilo do Chrudimi a v Pardubicích byl zřízen pouze okresní úřad. Následující rok 1856 se

stal

významným

mezníkem

v dějinách

města.

V této

době

totiţ

došlo

k tzv. „cukrovarnické horečce“, která vyvrcholila vznikem Rolnického cukrovaru, a v jehoţ důsledku byl o 2 roky později vystavěn také pivovar. [1] V době válečného roku 1866 uţ Pardubice ztratily svůj strategický význam jako pevnosti a tím pádem slouţily uţ pouze jako záloţní sklad. Po prohrané bitvě dne 3. 7. 1866 u Hradce Králové rakouská armáda Pardubice urychleně opustila a Prusové mohli bez sebemenších potíţí vstoupit do města. Díky jejich několika měsíční okupaci Pardubice utrpěly velkou materiální ztrátu. [1] Ke konci 70. let 19. století zde vznikla Národní strana svobodomyslná, která soustřeďovala především střední měšťanskou třídu. Jejím propagátorem byl zdejší tiskař František Hoblík, z jehoţ tiskárny vycházel, mladočesky orientovaný, týdeník Pernštýn. Město se, i přes snahy vytvořit zde centrum rolnictva, začalo průmyslově rozvíjet. Do konce tohoto století byla v Pardubicích vystavěna řada podniků, která tu působí dodnes.

23

S tím je spojen i příliv obyvatel, kterých můţeme v roce 1890 napočítat jiţ přes dvanáct tisíc. [1]

3.3.8 20. století Za převratné se v Pardubicích povaţuje zavedení elektrického proudu. V lednu 1905 zahájila provoz první pardubická elektrárna firmy Františka Křiţíka, kterou pak město získalo do vlastní péče před 1. světovou válkou. [1] 1. světová válka byla přelomová i v Pardubicích, kde přerušila silný průmyslový, kulturní i sportovní rozvoj. V průběhu války, a zejména s jejím blíţícím se koncem, se konaly i zde hladové stávky a demonstrace, které vyvrcholily přepadením vlaku s potravinami hladovějícími ţenami roku 1918. [1] Po dalším revolučním roce 1918 byl v Pardubicích vytvořen zcela nový prostor pro podnikání. Období průmyslového vzestupu ale netrvalo dlouho, bylo totiţ přerušeno světovou hospodářskou krizí, která měla drtivý dopad na průmysl a vedla k mnoha stávkám, například v Prokopově továrně stávkovali dělníci za zvýšení mezd. [1] Po 15. 3. 1939 přijely do Pardubic nacistické jednotky, správní a policejní orgány okupantů, které se zdrţely aţ do 8. 5. 1945, kdy vojenskou moc převzali českoslovenští důstojníci. V době války byly na město udělány tři nálety, které se konaly v létě a v zimě roku 1944. Tehdy na město spadlo 870 tun bomb a v troskách zahynulo 263 osob a mnoho budov bylo zničeno. [1] Politická situace se v Pardubicích po 2. světové válce začala zhoršovat. Svůj podíl na tom měly květnové volby 1946, které vyhrála KSČ. Navzdory tomu se samotný průběh únorových událostí města příliš nedotkl. Počátkem roku 1949 se Pardubice staly sídlem KNV pro kraj Pardubický, jenţ zde byl aţ roku 1960, kdy byl kraj začleněn do Východočeského. Rok 1964 stal symbolem pro výstavbu. Občané se dočkali nového zimního stadionu a studenti přístavby Vysoké školy chemicko-technologické. V témţe roce bylo historické jádro Pardubic vyhlášeno památkovou rezervací a zámek získal statut památky I. kategorie. [1] I v dalších desetiletích město čekaly změny. Roku 1984 se dočkala otevření budova pošty u nádraţí, která se mohla pyšnit statutem jedné z nejmodernějších staveb v republice. Ale skutečnou dominantou těchto let se stal interhotel Labe, který stojí na 24

Masarykově náměstí. Právě v jeho středu vyrostla nová poliklinika a nejvyšší stavba nových Pardubic – telefonní ústředna. Koncem 90. let pak byl odhalen pomník T. G. Masaryka na náměstí Legií. [1]

3.4 MPR MPR bývá souborem vybrané části historického jádra města společně s dochovanými stavbami (domy, kostely apod.) a městskou infrastrukturou, jeţ je nutné na základě umělecko-historického průzkumu chránit. Městská památková rezervace Pardubice byla vyhlášena v roce 1964 „Výnosem čj. 10.630/64-V/2 o zřízení městské památkové rezervace v Pardubicích“ a zahrnuje samotné historické jádro města, které je vymezeno původním rozsahem hradeb, areálem zámku se systémem valů a vodních příkopů. Součástí tohoto systému je další dominanta města – Zelená brána s věţí a kostel sv. Bartoloměje. Na Starém městě je to dále kostel Zvěstování Panny Marie, Morový sloup na Pernštýnském náměstí, vodní kanál napájecí Císařský náhon, masné krámy na Wernerově nábřeţí nebo měšťanské domy. Zjednodušeně by se dalo říct, ţe do městské památkové rezervace v Pardubicích zahrnujeme středověkou část města s Pernštýnským náměstím. [13]

3.5 Památky Městské památkové rezervace 3.5.1 Pardubický zámek Úchvatnou dominantu Pardubic tvoří pardubický zámek, který představuje v mnoha ohledech výjimečný památkový objekt. Původní panské sídlo, na jehoţ místě stojí dnešní stavba, je doloţeno archeologickými nálezy ze 13. století. Tato podoba zámku pochází z doby vlády pánů z Pernštejna, tedy z přelomu 15. a 16. století. V českých zemích v současnosti nenajdeme obdobu k jeho unikátně dochované původní dispozice rovinného vodního hradu uzavřeného od okolního světa mohutnými zemními valy, poskytujícího zároveň pohodlí renesančního zámku. Pozoruhodné jsou mimo jiné rozsáhlé fragmenty monumentálních nástěnných maleb z 16. století, dále původní kamenné zdobené portály, klenby a renesanční malované kazetové stropy. Stavební úpravy zde provedl v polovině 16. století italský stavitel Oldřich Avostalis de Sala a v 18. století architekt František Maxmilián Kaňka, který zámek zbarokizoval. [40] 25

Opevnění zámku tvoří vrchol pozdně gotické fortifikační techniky. Zahrnuje mohutný hliněný val s nároţními rondely, na které se dalo umístit těţké dělostřelectvo, dále hradbu se střílnami pro střelce s ručními palnými zbraněmi. Před zmiňovanou hradbou se nacházel hluboký příkop, který se dal zavodnit. V roce 1953 přešel zámek do vlastnictví státu. Mezi lety 1978 – 1997 byl veřejnosti zcela uzavřen a dnes je sídlem Východočeského muzea a Východočeské galerie. V současnosti je moţné zde shlédnout několik stálých expozic, včetně největší středoevropské sbírky pohlednic Orbis pictus a unikátní sbírky zbraní. Další sbírkou je České sklo, které soustřeďuje historickou i současnou kolekci výrobků ze skla. Samostatnou expozici představuje prohlídka Rytířských sálů zámku s unikátními nástěnnými malbami. Právě v těchto sálech a na nádvoří zámku se často konají společenské akce, divadelní představení a koncerty. Zámek je navíc obklopen bujnou zelení upravených zámeckých valů a přilehlého parku, které lákají k příjemné procházce v přírodním prostředí uprostřed města. Do budoucna se počítá se zpřístupněním kavárny a vybudováním bezbariérového přístupu do většiny prostor. Obrázek 1: Zámek Pardubice

Zdroj: http://pardubice.idnes.cz

3.5.2 Pernštýnské náměstí Pernštýnské náměstí je další součástí historického jádra města, tedy městské památkové rezervace. Vstup na náměstí je tvořen Zelenou bránou, která patří mezi „poznávací znaky“ Pardubic, dále tu samozřejmě nesmí chybět radnice a Morový sloup se sochou Panny Marie, pocházející z roku 1695. Sloup byl ke konci 18. století opatřen

26

pískovcovou balustrádou z dílny Jakuba Teplého, který do jeho výzdoby vkomponoval symbol českého lva a postavy světců. Měšťanské domy na náměstí a v přilehlých uličkách pochází z doby pozdní gotiky a jsou zdobeny kamenným ostěním i portály a malovanými nikami v atikových štítech. Na jiných domech zanechala stopy raná renesance, a to v podobě typických oblouků na jejich štítech, zbytcích maleb na několika fasádách těchto domů a v četných terakotových ostěních. Ostatní domy nesou podobu výzdoby z doby baroka, rokoka, klasicismu, empíru aj. [40]

3.5.3 Zelená brána Původně Praţská brána je štíhlá hranolová věţ, která získala své jméno roku 1547. Právě zelená barva její střechy způsobila, ţe od té doby jí nikdo neřekne jinak neţ Zelená. Při úpravách roku 1538 dostala věţ měděnou střechu, která po čase na vzduchu získá nazelenalou barvu, od toho tedy Zelená. Ve zmiňovaném roce byla totiţ zasaţena spolu s městem poţárem, který ji velice poničil, a proto musela být opravena. Věţ byla rovnou zvýšena minimálně o jednu třetinu a byl jí přidán ochoz a krov. Brána se nachází na cestě od třídy Míru, přes náměstí Republiky na náměstí Pernštýnské a je posledním zbytkem původního pernštejnského opevnění, které se na tom místě dochovalo. Dnes je vysoká 60 metrů a jak jiţ bylo připomínáno, tvoří jednu z nejvýznamnějších dominant Pardubic. V současnosti je v letní sezóně přístupná turistům. Nabízí nejen překrásný výhled na město a jeho okolí včetně Kunětické hory, ale i stálou expozici k historii věţe a dalších součástí pardubické památkové rezervace. K zhlédnutí jsou připraveny staré mapy a plány města nebo také historické fotografie a sádrové modely brány kostela sv. Bartoloměje. Obrázek 2: Zelená brána

Zdroj: www.czregion.cz/pardubice

27

3.5.4 Radnice Pardubická radnice je další stavbou, která zdobí Pernštýnské náměstí. Byla postavena mezi lety 1892 – 1894 v novorenesančním stylu podle projektu architekta Jana Vejrycha a tvoří komplex zabírající místo původním třem domům. Zdobená je medailony s podobiznami českých králů nebo sgrafity podle návrhů Mikoláše Alše, které představují tanec, recitaci nebo hudbu. Zajímavostí je měděná socha rytíře na štítu stavby, který představuje stráţce Pardubic. Socha byla zhotovena podle náhrobku Vojtěcha z Pernštejna z kostela sv. Bartoloměje panem Poppem. Reprezentativní účely splňuje tzv. historický sál s kazetovým stropem a alegorickými obrazy „Obec Pardubicka“ a „Vlast Čechie“ nebo hudební sál určený ke kulturním událostem. Obrázek 3: Pardubická radnice

Zdroj: www.mestopardubice.estranky.cz

3.5.5 Dům U Jonáše Tento dům krášlí náměstí Pernštýnské a je dokonce moţné s jistotou říci, ţe jde o nejobdivovanější barokní stavbu v Pardubicích. Svůj název získal od biblického proroka Jonáše, který je vyobrazen právě na průčelí domu. Jde o plastický reliéf, který představuje Jonáše v tlamě velryby. Za autora se povaţuje Jakub Teplý, místní sochař a řezbář, který se svým dílem představil i na Morovém sloupě na tomto náměstí. Dnes dům slouţí jako výstavní síň místní Východočeské galerie. [16]

28

3.5.6 Kostel svatého Bartoloměje Původně románský kostel s přilehlým klášterem zde existoval pravděpodobně jiţ v roce 1295, jenţe byl zničen v dobách husitských válek, proto o chrámu sv. Bartoloměje můţeme v pravém slova smyslu hovořit aţ za Viléma z Pernštejna, který je povaţován za jeho původce. Tento pozdně gotický kostel byl postaven v roce 1507 a je moţné na něm obdivovat renesanční portál, mohutný hranolový náhrobek s plastikou postavy Vojtěcha z Pernštejna. Právě pro ty Pernštejny měl chrám slouţit jako pohřebiště, ve skutečnosti tam ale byl pohřben pouze jediný muţ z tohoto rodu. Původně mělo jít o chrám pro klášter řádu minoritů, ale tím nikdy nebyl. Roku 1532 se stal bartolomějský kostel definitivně farním kostelem. Jeho dominantou je hlavní oltář s klasicistním obrazem „Umučení sv. Bartoloměje“ od Michaela Willmana z roku 1692. V roce 1912 byl kostel naposledy přestavován, čímţ získal bohatě zdobenou přístavbu na západě, která byla projektem architekta Dvořáka. [40] Obrázek 4: Kostel sv. Bartoloměje

Zdroj: http://web.ipardubice.cz

3.6 Ostatní památky Pardubic 3.6.1 Kostel Zvěstování Panny Marie Jednolodní kostel Zvěstování Panny Marie byl vystavěn slavným arcibiskupem Arnoštem z Pardubic přibliţně v roce 1539. Právě v tomto století byl chrám přestavěn

29

ve stylu pozdní gotiky a stal se také na krátký čas součástí kláštera minoritů. Současná podoba z počátku 20. století je opět dílem architekta Dvořáka z počátku 20. století a zahrnuje jak prvky gotiky, tak renesance. Uvnitř je moţné obdivovat malby ve stylu Mikoláše Alše a v podzemí by podle pověsti měly být ukryty středověké hrobky. [20]

3.6.2 Kostel sv. Jana Křtitele Také jednolodní kostel sv. Jana Křtitele vděčí za svou existenci rodu Pernštejnů, kteří ho nechali vystavět roku 1510. Dnes stojí na místě bývalého hlavního hřbitova Pardubic, zajímavostí jsou tedy náhrobky z 16. a 17. století umístěné kolem budovy kostela v parku. Do současné podoby byl dostavěn v 2. polovině 16. století a to místním občanem V. Všetečkou. Svatyně získala během této přestavby hranolový půdorys jediné lodi i presbytáře a sedlová střecha se uzavřela štíty, které jsou pro stavbu typické. [19] Obrázek 5: Kostel sv. Jana Křtitele

Zdroj: www.turistik.cz

3.6.3 Kostel sv. Jiljí v Pardubičkách Kostel sv. Jiljí pochází jiţ z doby zaloţení města, tedy ze 13. století. Později byl ale podle dobových zdrojů vypálen husity a následně opravován. Dnešní podobu kostel získal přestavbou z roku 1905, která pochází z dílny také architekta Dvořáka. Zajímavostí je, ţe při této opravě byly v chóru kostela odkryty gotické fresky. Naposledy se kostel dočkal rekonstrukce v letech 2007 – 2008, kterou nechal udělat biskup Josef Kajnek.

30

Samostatnou částí kostela byla zvonice, pocházející pravděpodobně z poloviny 18. století, která zanikla zřejmě za 1. světové války. Šlo o osmibokou věţ, kterou pak nahradila jedna z nejmladších dřevěných zvonic v Čechách. Zvonice byla později upravena, přišla o obvodovou zeď a střecha jí byla přestavěna podle vzoru úplně původní stavby z 18. století.[18]

3.6.4 Městské divadlo Stavba pardubického divadla byla postavena v secesním slohu na počátku 20. století. Městské divadlo je domovskou scénou souboru Východočeského divadla Pardubice. Myšlenka postavit v Pardubicích divadlo se zrodila ale jiţ v roce 1880 v hotelu Skřebských, protoţe dosavadní představení, koncerty a jiné kulturní události byly pořádány v sále hotelu Veselka, který přestával stačit kapacitně. Díky profesoru Hešovi, hlavnímu propagátorovi této myšlenky, veřejnost se stavbou souhlasila. O dva roky později byl návrh přijat také městským zastupitelstvem, které přispělo peněţním darem na novou stavbu. Ačkoliv bylo v roce 1884 zakoupeno stavební místo kousek od Zelené brány, stavba započala aţ o mnoho let později. Základní kámen divadlu byl slavnostně poloţen 16. května 1907, coţ dokládá mramorová deska uvnitř vstupní haly. Za projekt budovy je odpovědný architekt Antonín Balšánek, jako stavitel byl určen Josef Döller. Samotná stavba Městského divadla trvala bezmála 3 roky, o čemţ svědčí i skutečnost, ţe slavností zahájení provozu proběhlo aţ 11. prosince 1909. K výzdobě interiéru i exteriéru byli přizváni slavní umělci. Oponou a vlisy na průčelí se mohl pyšnit akademický malíř František Urban, za sochaře je nutné jmenovat Bohumila Kafku, který má na svědomí sochu Genia nad průčelím, a akademického sochaře Bohumila Vlčka, jenţ vytvořil osm medailonů na fasádě budovy. Později ve 20. letech, kdy bylo divadlo rozšiřováno o dalších 300 sedadel, dva medailony musely být z průčelí odstraněny. Prvním divadelním souborem, který zde působil, byla Společnost Antonína Frýdy, která ale ovšem uváděla své hry i v jiných divadlech, například v Hradci Králové, Chrudimi nebo Litomyšli. Během několika desetiletí se v divadle vystřídalo několik ředitelů, kteří vţdy hájili zájmy divadla, a proto není divu, ţe to jen vzkvétalo.

31

Nadějný vzestup divadla byl ale náhle přerušen poţárem, který vypukl dne 30. března 1931 v době představení přímo na jevišti. Téměř na celý rok pak bylo divadlo zavřeno. Přibliţně po 20 letech zde nastává jedno nejprogresivnějších období díky slavným reţisérským i hereckým osobnostem. Z nich bych mohla jmenovat Věru Galatíkovou, Milana Sandhause, Bronislava Poloczka, Josefa Somra nebo Evu Bílkovou. Městské divadlo je jakýmsi kulturním srdcem Pardubic, a proto bylo v nedávné době rekonstruováno. V současnosti se uţ můţe pyšnit nákladním výtahem a divadelním klubem. Oprava neminula ani hlediště. Ta byla provedena podle projektu architekta Miroslava Řepy. Pan Řepa se zaslouţil i o obnovu fasády. [1] [2] [21] Obrázek 6: Městské divadlo

Zdroj: www.ceskatelevize.cz/specialy/divadlozije

3.6.5 Pardubické krematorium Budova krematoria, jeţ stále slouţí svému účelu, byla postavena mezi roky 1922 – 1923 podle projektu architekta Pavla Janáka v rondokubistickém slohu. Protoţe byla opatřena nejnovějšími zařízeními pro zpopelňování osob, patřila ve své době k nejmodernějším stavbám tohoto typu v republice. Samotná budova je zdobena sochami světlonošů od sochaře Lenharta a malbami od malíře Kysely. Do roku 1997 budova patřila městu Pardubice, v následujícím roce její vlastnictví přešlo na akciovou společnost Sluţby města Pardubic, která investovala do její rekonstrukce, která vyšla, podle slov ředitelky Tomkové, na 25 mil. korun. Do krematoria byly instalovány nové chladírny i mrazírny, vyměnila se elektroinstalace, upraveno bylo i zázemí pro zaměstnance a odstraněna vlhkost budovy.

32

V několika posledních letech krematorium prošlo další sérií úprav. Tentokrát se na seznam dostala obřadní síň, čekárna pro smuteční hosty, včetně sociálního zařízení, schodiště, podkroví a kancelář. Úpravy byly dokončeny v roce 2009. Od doby, kdy se budova pardubického krematoria zapsala díky rozhodnutí vlády na seznam národních kulturních památek, patří k nejvíce chráněným památkám v republice. [22] [23] Obrázek 7: Krematorium

Zdroj: www.mistnikultura.cz

3.6.6 Moderní architektura 20. století Pardubice patří k nejbohatším městům v republice, co se týče moderní architektury. Vděčí za to generaci architektů a dalších umělců, kteří se neproslavili jen v tomto městě. Můţu zde jmenovat například pana Gočára, Janáka, Řepu, Machoně nebo pana Dandu. Nejvíce těchto staveb se „sešlo“ na náměstí Republiky. [6] Podle projektu architekta Josefa Gočára byla v letech 1924 – 1925 vystavěna budova Anglobanky, kde dnes sídlí Komerční banka. Stavba zastupuje klasicismus a je, stejně jako sousední Zelená brána, nositelkou měděné střechy. [2] Jméno Josefa Gočára se objevuje také při zmínce o Obchodním centru Grand. Původně šlo o Okresní dům T. G. Masaryka, který byl postaven o něco později neţ Anglobanka, konkrétně mezi roky 1927 – 30. Architekt Gočár se stal projektantem jiţ rozestavěné budovy Okresního domu a zakomponoval sem kromě okresního úřadu také Hotel Grand, kavárnu, restauraci nebo například hernu. V dnešní době je moţné v Grandu 33

navštívit spoustu obchodů s módou, bytovým textilem nebo například s vybavením pro sport. Svou kancelář zde má i několik společností s mobilními telefony nebo pojištěním. Ze sluţeb je samozřejmě zastoupeno kadeřnictví s kosmetikou a několik kaváren a restaurací. Za zábavou se pardubičtí občané mohou vydat do Cinestaru, který se pyšní hned několika kinosály pro promítání nejnovějších filmových hitů. [25] Architekt Josef Gočár ale projektoval i další pardubické stavby. Za zmínění téţ stojí unikátní Winternitzovy mlýny na pravém břehu řeky Chrudimky. [6] Obrázek 8: Winternitzovy mlýny

Zdroj: www.cz247.cz

Další významnou osobností z oblasti architektury je Karel Řepa, který projektoval budovu bývalého průmyslového muzea z roku 1931, kde dnes sídlí potravinářská škola. Společně s Josefem Dandou se tento významný architekt podepsal pod projekt pardubického nádraţí, které se stalo vrcholem jeho díla a bylo otevřeno v roce 1958. [6]

3.7 Příroda Pardubic 3.7.1 Přírodní podmínky Pardubice se z hlediska přírodních podmínek nacházejí v rovinatém terénu Polabské níţiny, která je díky kvalitním půdám a teplému klimatu velmi vhodná pro zemědělství, tedy i pro vznik města. Samozřejmě nezanedbatelnou roli zde má i soutok řek Labe s Chrudimkou, protoţe obě byly nositelkami bohaté vláhy při pěstování zemědělských plodin v historii. [8]

34

Oblast této níţiny, kam Pardubice spadají, patří do mírného pásma opadavých listnatých lesů palearktické oblasti. [10]

3.7.2 Příroda Jak uvádí propagační materiál vydaný městem Pardubice v roce 2003, se uvnitř zámeckých hradeb nachází na 50 druhů chráněných ţivočichů, nejčastěji ptáků. Velmi vzácnou atraktivitou je koncem dubna noční zpěv slavíků. [6] Zmiňovaný materiál také uvádí, ţe při aktualizaci botanického průzkumu bylo na území města zjištěno kolem 1 400 druhů rostlin, coţ řadí Pardubice na přední místo mezi všemi městy v České republice. Město pečuje o 32 000 stromů v různých parcích a přibliţně o 400 hektarů veřejné zeleně. [6]

3.7.3 Arboretum Pardubické arboretum bylo na sídlišti Dukla vysázeno jiţ v 70. letech 20. století, ale jako takové bylo zaloţeno aţ v roce 1992. Právě sídliště Dukla a Višňovka patří všeobecně k nejzelenějším městským sídlištím. Arboretum soustřeďuje na 120 druhů stromů a keřů, například slivoň myrobalán, střemcha hroznatá nebo svída bílá (viz příloha). Mezi nejvzácnější exempláře ale patří metasekvoj čínská nebo korkovník. Pro návštěvníky arboreta jsou připraveny nejen informační tabule, ale i odpočinkové lavičky a dětská hřiště. [26] [27]

3.8 Významné pardubické instituce 3.8.1 Komorní filharmonie Pardubice Pardubická filharmonie je špičkovým sborem, který byl zaloţen roku 1969 jako první soubor tohoto typu ve východních Čechách. Dnes má 38 stálých členů a sídlí v Domě hudby na Sukově třídě. Filharmonie pravidelně pořádá koncerty v Pardubicích, hostuje i v jiných městech České republiky a často se stává hostem na festivalech také mimo naší republiku.[2][34]

35

3.8.2 Univerzita Pardubice Veřejná vysoká škola Pardubice je jedinou takovou institucí v Pardubickém kraji, která současně patří mezi 26 vysokých škol v republice. Její počátky sahají do 50. let 20. století, kdy byla univerzita zřízena rozhodnutím vlády na základě návrhu chemické továrny. První výuka zahájili jiţ dne 15. 10. 1950, kdy ještě škola nesla název VŠ chemická. Jméno se za 3 roky změnilo na chemicko-technologická a během dalších desetiletí začali přibývat nejen studenti, ale i nové obory a fakulty. Dnes má Univerzita Pardubice 7 fakult a na 10,5 tis. studentů v bakalářských, magisterských i doktorských studijních programech. Uchazeči o studium v Pardubicích si mohou vybrat ze 127 oborů, které jsou orientované na chemii, biologii, matematiku, fyziku, informatiku, problematiku dopravy a spojů, historii, ekonomiku, restaurátorství, sociologii, zdravotnictví nebo filologii. Škola se nevěnuje pouze vzdělávání studentů, ale také se zaměřuje na vědeckou a výzkumnou činnost a je součástí mnoha mezinárodních projektů. [2] [41]

3.8.3 Konzervatoř Pardubice Další významnou školou ve městě je odborná umělecká konzervatoř, která nabízí šestileté studium zpěvu nebo hudby pro absolventy základních škol nebo kombinované studium pro učitele ZUŠ, kteří si chtějí doplnit vzdělání. Konzervatoř byla zaloţena jiţ v roce 1978 a za dobu své existence „vychovala“ řadu úspěšných a kvalitních umělců. Sídlí stejně jako Filharmonie v Domě hudby. Škola patří k menším tohoto typu, přesto je velice významnou, pravidelně se například účastní festivalu studentských orchestrů a je laureátem rozhlasové soutěţe Concerto Bohemia. Průměrně zde studuje na 180 ţáků v denním způsobu studia a přibliţně 70 studentů v kombinované formě.[2][35]

3.8.4 Krajská knihovna Původně okresní knihovna v Pardubicích vznikla v roce 2000, na krajskou se pak změnila v roce 2002 usnesením Zastupitelstva Pardubického kraje. Krajská knihovna sídlí na Pernštýnském náměstí v domech č. p. 77 a 78, které jsou součástí městské památkové rezervace. Oba domy byly postaveny pravděpodobně v době pozdní gotiky. Pro účely knihovny se uţívají aţ od roku 1960. Výraznou rekonstrukcí prošly mezi 50. a 70. léty 20. století, kdy byly zejména doplněny o technická zařízení.

36

Knihovna je veřejnou institucí, která soustřeďuje knihovnické sluţby v celém kraji a současně plní funkci městské knihovny pro pardubickou veřejnost. [2]

3.8.5 Galerie bez bariér Zajímavostí pardubického nádraţí je Galerie bez bariér. Ta byla zřízena v roce 2003 v bezbariérovém podchodu na hlavním nádraţí a svá díla tu vystavují handicapované děti i umělci. Jde především o díla ze Speciální školy Svítání v Pardubicích nebo z Ústavu sociální péče v Raveně nebo například ze znojemského Svazu invalidních malířů. Cílem je integrovat postiţené spoluobčany do společnosti, proto je také vernisáţ přístupná ze všech čtyř nástupišť. [2]

3.9 Bezbariérové Pardubice Pardubice se jiţ několik let snaţí připravovat rovné příleţitosti pro všechny občany města. Z toho důvodu byla vytvořena „Koncepce bezbariérovosti města Pardubice“. Předkládaný návrh „Koncepce bezbariérovosti města Pardubice“ je výsledkem snahy směřující k vytvoření dlouhodobé a závazné koncepce zkvalitňování života nejen zdravotně handicapovaných občanů. Je zaměřen na oblast odstraňování existujících architektonických, informačních a technických bariér ztěžujících běžný život lidem se zdravotním handicapem, na oblast důsledného předcházení vzniku těchto bariér, na oblast předcházení a odstraňování bariér informačních, komunikačních i osvětu veřejnosti v oblasti života a potřeb handicapovaných. Bezbariérovost ve městě se však netýká jen zdravotně handicapovaných lidí, ale také dalších skupin obyvatel - např. seniorů, rodičů s malými dětmi, návštěvníků města, osob, jejichž pohyblivost je omezena na přechodnou dobu stavem po úrazech apod. Ti všichni mohou mít problémy s přístupem do budov veřejných institucí, s přístupem a využitím služeb prodejen a restaurací, nabídek kin, divadel a muzeí, veřejné hromadné dopravy, s bezpečným pohybem a orientací ve městě včetně komunikací, označením ulic a budov i přístupem k informacím o činnosti samosprávy. Zároveň je důležité dbát na to, abychom odstraněním jedné bariéry nevytvořili bariéru pro jinou skupinu občanů. (1)

37

3.10 Okolí Pardubic 3.10.1 Kunětická hora Asi největší atrakcí z okolí Pardubic je hrad Kunětická hora, který je od města vzdálen přibliţně 7 km. Místní občané ho nazývají „Kuňka“ a podle archeologů pochází ze 14. století. Největší jeho rozkvět způsobili legendární Pernštejnové. Hrad byl opatřen mohutnou věţí, zemními valy nebo suchými příkopy. Kolem 80 metrů vysoká hora slouţila také pro těţbu, která byla zastavena aţ v roce 1916 Pardubickým muzejním spolkem. Dnes je hrad jako většina českých pamětihodností majetkem státu, pod správou Památkového ústavu v Pardubicích, který nechal stavbu ve 20. století kompletně zrekonstruovat. [28] [29] Obrázek 9: Kunětická hora

Zdroj: www.tournavigator.cz

3.10.2 Perníková chaloupka Nedaleko hradu Kunětická hora, v lese, se nachází bývalý Lovecký zámeček z roku 1882, který si nechal postavit bývalý majitel „Kuňky“, Richard Drasche z Wartinberka. Místo se stalo výletním cílem zejména pro rodiny s dětmi, protoţe nabízí návštěvu Muzea perníku a pohádek, Perníkářskou dílnu Jeţibaby nebo Vězení pro zloděje perníku. Kromě těchto stálých expozicí láká turisty i aktuálními akcemi, například Soutěţ čarodějnic, Velikonoce s Bílým perníkem nebo Předvánoční pohlazení. [30]

38

3.10.3 Kladruby nad Labem Mezi atraktivity Pardubicka nesporně patří Národní hřebčín v Kladrubech, který se honosí titulem nejstaršího velkého hřebčína na světě. Součástí Kladrubského hřebčína je i hřebčín v Slatiňanech, kde je ustájeno na 280 vraníků, naopak v Kladrubech okolo 290 běloušů. Starokladrubští bělouši byli původně chováni pro ceremoniální účely, vraníci pro církevní hodnostáře. V současnosti „kladrubáci“ reprezentují v soutěţích spřeţení, drezúře, barokního jeţdění nebo jsou ve sluţbách jízdní policie v Praze, Pardubicích a Ostravě. Koně jsou vhodní také pro hipoterapii či rekreační jeţdění. [31]

3.10.4 Opatovický kanál Technicky a stavebně významný Opatovický kanál je 32 km dlouhé vodní dílo, které se táhne od Opatovic nad Labem po obec Semín, kde se vlévá do řeky Labe. Na svém začátku u Opatovic je široký aţ 15 metrů, na konci pak „pouhých“ 2,5 m. Kanál byl vystavěn na pokyn Viléma z Pernštejna kolem roku 1513, i kdyţ se říká, ţe se stavbou začali jiţ mniši v 11. století. Účelem stavby bylo přivádět vodu do rozsáhlé rybniční sítě, kterou Pernštejnové na Pardubicku vybudovali. Na kanálu bylo vystavěno okolo 30 mlýnů, několik pil a dokonce v 18. století kanál poháněl papírnu. Kolem kanálu vedou tři cyklostezky, které procházejí i nejzajímavější střední částí, kde kanál vytvořil četné meandry s krásnými vzrostlými duby.[32] [33] Obrázek 10: Opatovický kanál

Zdroj: www.cestykrajem.cz

39

3.11 Slavní rodáci a významné pardubické osobnosti 3.11.1 Josef Gočár Josef Gočár patří k nejvýznamnějším architektům v České republice vůbec a je povaţován za předního stavitele kubistických a konstruktivních (funkcionalistických) staveb v zemi. Narodil se nedaleko Pardubic, v obci Semín dne 13. března 1880 v „pivovarské“ rodině, ale ještě jako malý kluk byl v roce 1891 přestěhován do Bohdanče. Právě v Pardubicích Gočár studoval základní školu, později nastoupil na umělecko-průmyslovou školu do Prahy, kde také působil v ateliéru Jana Kotěry. Po studiích začal své projekty realizovat i ve východočeských městech, kde zanechal nesmazatelnou stopu. Obrázek 11: Josef Gočár

Zdroj: http://hradec.idnes.cz

V Pardubicích to byly nejprve Winternitzovy automatické mlýny, které byly vybudovány mezi roky 1909 – 10 na pravém břehu řeky Chrudimky a i dnes dominují tomuto místu. Z jeho dalších děl v Pardubicích stojí za zmínění Grand hotel na náměstí Republiky. Ještě více ale Gočár projevil svůj talent v Hradci Králové, kde dokonce pracoval na územním plánu města. Hradec mu vděčí za zástavbu v Labské kotlině, za budovu Gymnázia J. K. Tyla nebo za střed města s dnešním Ulrichovým náměstím. Jeho práci v krajském městě vyvrcholil návrh stavby Okresního a finančního úřadu. V Praze pak projektoval stavbu domu U Černé Matky Boţí v Celetné ulici, který v současnosti vyuţívá České muzeum výtvarných umění, nebo také Kostel Sv. Václava ve Vršovicích. Nesmím zapomenout uvést stavbu Lázeňského domu v Bohdanči, která do dnes nese jeho jméno a slouţí původnímu účelu, pro který byl vystavěn, tedy jako léčebné lázně. 40

Josef Gočár se stal v roce 1924 profesorem Akademie výtvarných umění v Praze, o čtyři roky později byl zvolen rektorem školy, kde zůstal do roku 1932. Zemřel 10. září 1945 v Jičíně, pochován je však na vyšehradském Slavíně. [2] [24] [36]

3.11.2 Jan Kašpar Další pardubický rodák se zde narodil roku 1883, aby město proslavil díky jeho pokusům o létání, které podnikal s bratranci Čihákovými. Za svůj první úspěch Kašpar povaţuje dvoukilometrový let, který uskutečnil z pardubického letiště. Po řadě úspěchů přišla řada neúspěchů, která vygradovala jeho tragickou smrtí v roce 1927. [2]

3.11.3 Jan Perner Za rodiště Pernera je povaţována obec Bratčice u Čáslavi, kde se stavitel roku 1815 narodil. S městem je však spojen díky tomu, ţe byl v roce 1842 přijat na místo vrchního inţenýra Severní státní dráhy, která vede z Olomouce přes Prahu k německým hranicím. Jako stavitel dostal na starost část mezi Pardubicemi a Prahou. Bohuţel se mu v roce 1845 nedaleko Chocně stal úraz, jehoţ následkům podlehl. [2]

3.11.4 Další významní rodáci 

Václav a František Veverkovi (bratranci) – vynálezci ruchadla



František Soukup – skladatel (hudba ke státní hymně Kde domov můj)



Arnošt z Pardubic – první praţský arcibiskup



Dominik Hašek – legendární hokejový brankář

3.12 Pardubický hokej Hokej v Pardubicích je sportem číslo jedna, který se do mysli většiny lidí dostal díky pardubickému muţstvu HC Eaton Pardubice. Klub během své historie vychoval spoustu vynikajících hráču světového významu. Jmenovat mohu například Martince, Nováka, Šťastného nebo Šejbu. Nejznámější z nich je však brankář Dominik Hašek, patří k hokejovým ikonám a nejuznávanějším hokejistům celé historie. [2]

41

4 PRAKTICKÁ ČÁST 4.1 Metodika práce Předmětem praktické části mé práce je dotazníkové šetření, které jsem prováděla metodou řízeného rozhovoru mezi mnou a oslovenými návštěvníky města. Vţdy se muselo jednat o respondenta, který nemá v Pardubicích trvalé bydliště, nebo který ve městě přechodně nebydlí. Turisté byli vybíráni namátkově, mým cílem bylo oslovit všechny věkové kategorie bez ohledu na jejich pohlaví. Výsledky průzkumu jsou zpracovány v průběhu dalších kapitol. Dotazníkové šetření proběhlo v následujících termínech: 

sobota 27. června 2009 (35 dotazníků)



pátek 10. července 2009 (42 dotazníků)



úterý 14. července 2009 (18 dotazníků)



sobota 25. července 2009 (38 dotazníků)



neděle 9. srpna 2009 (21 dotazníků)



pátek 28. srpna (26 dotazníků)



čtvrtek 17. září (25 dotazníků)

Výzkum probíhal nejen v historickém centru Pardubic, ale snaţila jsem se oslovovat kolemjdoucí také v ulicích města, například v okolí vlakového a autobusového nádraţí.

4.2 Dotazník Průzkum, který se týká profilu návštěvníka městských památkových rezervací, provádějí studenti Vysoké školy polytechnické v Jihlavě po celé republice. To je důvod, proč jsem následující dotazník nesestavovala sama, ale získala jsem ho připravený z předchozích let. Otázky dotazníku jsou sestaveny tak, aby byl výzkum co nejširší a zasáhl tak nejvíce oblastí, které se týkají cesty návštěvníků do města.

42

Průzkum se skládá z 15 otázek, které zasahují do těchto oblastí: 

údaje o návštěvníkovi (pohlaví, věk, vzdělání)



hlavní důvod návštěvy



trvání cesty



konkrétní cíle návštěvy



informace o finančních prostředcích vynaloţených na návštěvu



doprava zvolená na cestu do místa a uraţená vzdálenost z místa bydliště



pouţitý druh ubytování

4.3 Základní informace o respondentech Na základě zadání bakalářské práce, které zní „Městská památková rezervace, postoje návštěvníků a turistů“, bylo nutné oslovit nejméně 150 – 200 respondentů. Podle velikosti města Pardubic, které byly mým tématem, jsem zvolila počet 200. Protoţe to byl počet minimální, po jistotu jsem přidala 5 dotazníků na celkových 205.

4.3.1 Složení návštěvníků – hledisko pohlaví Jak bylo řečeno, oslovila jsem celkem 205 respondentů, kteří mi byli ochotni odpovědět na otázky z dotazníku. Z hlediska pohlaví převládaly ţeny s počtem 129 nad muţi, kterých bylo osloveno 76. Procentuálně ţeny převaţovaly o 26 %.

Složení z hlediska pohlaví 76 mužů ženy muži

129 žen

Graf 1: Složení respondentů z hlediska pohlaví

43

4.3.2 Složení návštěvníků – hledisko věku Sdělování věku při dotazníkovém šetření není všeobecně oblíbené, proto snad i z toho důvodu byli oslovení lidé rozděleni do 6 skupin. Nejvíce respondentů podle informací, které mi poskytli, spadalo do věkové skupiny na 56 let (29 %). Podle mého názoru to můţe být tím, ţe lidé v tomto věku jsou uţ často v důchodu a mají volný čas, který často vyuţívají k poznávání naší vlasti. O něco méně (42 osob) se přihlásilo do skupiny mezi 46 a 55 lety a tím tvoří necelých 21 %.

Složení z hlediska věku Do 17 let

10 osob 60 osob

33 osob 17 - 25 let 26 - 35 let 28 osob

36 - 45 let 46 - 55 let

42 osob 32 osob

56 a více

Graf 2: Složení respondentů z hlediska věku

4.3.3 Složení návštěvníků – hledisko vzdělání Co se týče vzdělání oslovených respondentů, není překvapivé, ţe 41 % odpovědí bylo z kategorie středního vzdělání. Tuto moţnost zvolilo 73 ţen, ale pouze 11 muţů. Zajímavostí však je, ţe vysokoškolské vzdělání z celkových 51 odpovědí uvedlo dokonce 40 muţů a jen 11 ţen. Základní a výuční list zvolilo pak 34 % osob (70 respondentů). Uvedené číslo se můţe zdát vysoké v poměru se středním vzděláním, protoţe je moţné, ţe tento počet zvyšuje věková kategorie do 17 let, ve které bylo osloveno 10 osob. Mladiství v této skupině 44

totiţ většinou ještě nemají dokončenou střední školu, proto bylo nutné, aby uvedli, ţe jejich dokončené vzdělání je pouze základní, i kdyţ mnozí z nich mohou později absolvovat vysokou školu.

Složení z hlediska vzdělání 51 osob 70 osob

základní/vyučen střední vysokoškolské

84 osob

Graf 3: Složení respondentů z hlediska jejich vzdělání

4.3.4 Složení respondentů z hlediska domácí země Oslovení respondenti byli z největší části čeští občané, pouze necelých 5 % osob bylo ze sousedních zemí. Nejvíce cizinců pocházelo ze Slovenska. Jednalo se o 5 ţen a 2 muţe. Další 2 turisté byl mladý pár, který si město přijel prohlédnout z Polska, konkrétně z města Kudowa Zdroj, které je vzdáleno jen několik kilometrů za hranicemi České republiky.

Složení z hlediska domácí země 7 osob

2 osoby

Česká republika Slovensko Polsko

196 osob

Graf 4: Složení respondentů z hlediska domácí země 45

4.4 Analytické zpracování dotazníku 4.4.1 Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy? Pro většinu dotazovaných byl hlavním důvodem návštěvy města výlet. Tuto odpověď vyřklo 50 % respondentů, řečí čísel celých 70 ţen, však jen 33 muţů. Pro obě pohlaví to ale stále byl nejčastější důvod. O poznání méně návštěvníků uvedlo jako hlavní důvod návštěvu příbuzných nebo známých a to o 28 % méně neţ nejčastější odpověď výlet. Za známými nebo příbuznými se sem vydalo 25 ţen a 20 muţů. Mezi dalšími odpověďmi se ve stejném počtu u 25 ţen objevila varianta zhlédnutí divadelního představení (v některých případech ţeny uvedly, ţe je do Pardubic spolu s kulturou přivedla touha po nakupování). U muţů se také vyskytla moţnost sluţební cesty a návštěvy sportovního zápasu. 9 osob pouze projíţdělo a 5 respondentů v okolí trávilo svou dovolenou. Na zdravotním pobytu nebo na léčení nikdo z oslovených nebyl.

Hlavní důvod návštěvy jiné: divadelní představení jiné: sportovní zápas zdrav. pobyt, léčení návštěva známých, příbuzných ženy

služební cesta

muži

výlet pouze projíždím dovolená, odpočinek 0

10

20

30

40

50

60

70

80

Graf 5: Hlavní důvody návštěvy respondentů

Jak jsem předpokládala, nejčastěji do města zavítali turisté na výlet. Tento výsledek se určitě pojí s odpovědí na šestou otázku, v které návštěvníci preferují prohlídku pardubického zámku. 46

4.4.2 Jak často navštěvujete toto město? Drtivá většina odpovědí na druhou otázku od ţen i muţů zněla, ţe zde byli poprvé. Bylo to v případě 49 ţen a 33 muţů. Podruhé sem zavítalo 26 ţen a jen 11 muţů, potřetí pouze 9 osob z celkového počtu 205. Několikrát ročně do města přijíţdí 8 % respondentů, ale přibliţně jednou za rok cestu sem podniká dokonce 29 ţen a 10 muţů. Ostatní odpovědi se objevily jen několikrát a jejich počet nepřekročil pěti procentní hranici.

Četnost návštěvy poprvé podruhé potřetí několikrát ročně ženy

asi jednou ročně

muži

asi jednou za 3 roky pravidelně jednou za 14 dní pravidelně jednou za 3 týdny 0

10

20

30

40

50

60

Graf 6: Četnost návštěvy Pardubic

Odpověď „poprvé“ si vysvětluji tím, ţe turisté všeobecně raději poznávají nová místa, neţ aby se stále vraceli do lokalit, kde jiţ byli. Samozřejmě to není jednoznačné, ale průzkum mezi pardubickými návštěvníky tvrzení dokazuje.

47

4.4.3 Ve kterém ročním období do tohoto místa zpravidla zavítáte? Ve třetí otázce respondenti nejčastěji vybírali roční období léto. U ţen to byla dokonce nadpoloviční většina, téměř 58 %. Muţi takto jednoznační nebyli. Sice léto byla také nejvíce frekventovaná varianta, ale jen o 6 méně získala u muţského pohlaví odpověď podzim. Na jaře sem přijíţdí téměř shodně 15 ţen a 14 muţů, coţ tvoří okolo 14 %. Nejméně oblíbená je tradičně zima, tuto odpověď zvolilo celkem 14 respondentů, z toho byly 2 ţeny a dokonce 12 muţů (téměř 7 %).

Roční období 80 70 60 50

ženy

40

muži

30 20 10 0 jaro

léto

podzim

zima

Graf 7: Roční období

Letní období díky svému teplému počasí přímo vybízí občany, aby volné horké dny vyuţili k poznávání. Aby sem ale turisté jezdili i mimo hlavní sezonu, je nutné, aby město připravilo atraktivitu, která by je přitáhla.

48

4.4.4 Jak dlouho se tentokrát zdržíte v tomto městě? Podle výsledků průzkumu mezi pardubickými turisty, se nejvíce osob ve městě zdrţí mezi 6 a 12 hodinami. Toto rozmezí si vybralo celých 40 % oslovených, 56 ţen a 26 muţů. Do 6 hodin stihne projít městem celkem 71 osob, které tím tvoří 35% skupinu ze všech odpovídajících. Interval 6 hodin jsem slyšela z úst 46 ţen a 25 muţů. Přenocování si vybralo více ţen, to ale není překvapivý výsledek, protoţe ţeny celkově tvořily větší skupinu oslovených osob. Delší dobu v Pardubicích často tráví lidé například u svých příbuzných nebo známých, ale dle jejich doplňujících informací tento pobyt často nepřesahuje více jak 2 noci.

Délka návštěvy města 2 dny a více

1 den (přenoc) ženy muži 6 - 12 hod

do 6 hodin

0

10

20

30

40

50

60

Graf 8: Délka návštěvy města

Zájmem kaţdého města na světě je, aby přicestovalí turisté zůstali v místě co nejdéle, protoţe sem vţdy přináší finance. Výsledky průzkumu ukazují, ţe Pardubice mají na čem pracovat. V tomto případě bych doporučila vytvořit jakýsi plán, co lidé všechno mohou v Pardubicích stihnout za jeden, dva i třeba tři dny. Důleţité také je, zhotovit plán se „suchou“ i „mokrou“ variantou podle konkrétního počasí, které je vţdy nejisté.

49

4.4.5 Jak dlouho se zdržíte tentokrát v České republice? (pouze pro cizince) Pátá otázka byla určena výhradně pro cizince. Mě se podařilo oslovit celkem 9 osob z jiného státu, vţdy však pouze ze sousedního. Nejvíce turistů do Pardubic přicestovalo ze Slovenska. Místní krásy obdivovalo 5 ţen a 2 muţi z Bratislavy a Ţiliny. Jeden manţelský pár z Polska při cestě za svými kamarády navštívil město a měl v plánu v České republice trávit noc. Slovy čísel průzkum ukázal, ţe do 6 hodin se v republice z cizinců nezdrţel nikdo. Další časový interval si jako svou odpověď zvolil jeden muţ a ţena ze Slovenska. Stejný počet osob počítal s tím, ţe v Česku vydrţí 1 den s přenocováním. Jednalo se o polský pár, který městem projíţděl. Poslední časový interval 2 dny a více se stal nejčastější odpovědí, kterou vyslovily 4 ţeny a muţ ze Slovenska, coţ znamenalo variantu s 55% četností.

Délka pobytu v ČR

4 3 ženy

2

muži

1 0 do 6 hodin

6 - 12 hodin

1 den (přenoc)

2 dny a více

Graf 9: Délka pobytu cizinců v České republice

Za svou chybu povaţuji to, ţe se mi nepodařilo oslovit více turistů z dalších zemí. Jejich názor na Pardubice by byl velice cenný, protoţe mohou srovnávat se svými domovinami.

50

4.4.6 Co hodláte v tomto městě nebo jeho okolí navštívit? Nejčastější cíl, kam mířili pardubičtí turisté, se stal tradičně zámek s jeho stálými expozicemi. Jeho návštěvu uvedlo celkem 138 respondentů, aby tím vytvořilo skupinu 67 % oslovených, z toho bylo 88 ţen a 50 muţů. Druhou nejnavštěvovanější památkou, kam vedly kroky ţen, byl kostel. Zajímavostí je, ţe ţeny tuto variantu uvedly v 37 případech, ale muţi pouze 11x. Podle mého názoru je tento výsledek pouze náhoda, protoţe návštěva církevních památek se všeobecně nestala jen doménou ţen. Téměř stejných označení ze strany ţenského pohlaví získalo náměstí se Zelenou bránou a muzeum, v celkovém přehledu první jmenované navštívilo 16 % oslovených ţen a druhé necelých 13 %. U muţů byly preference podobné, lišily se pouze tím, ţe 33 muţů uvedlo jako jeden z hlavních cílů sportovní areál. Tento počet ţeny převyšoval o celých 19 %. Divadelní přestavení v Městském divadle přijelo podle průzkumu zhlédnout 23 ţen a 2 muţi. Nákupy v Pardubicích pak ještě přilákaly 15 lidí, téměř shodně 8 a 7 zástupců ţenského a muţského pohlaví.

51

Hlavní cíle respondentů sportovní areál nákupní centrum divadlo ženy

muzeum (galerie)

muži kostel náměstí, Zelená brána zámek 0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

Graf 10: Hlavní cíle návštěvy

Nejčastější volbou turistů při otázce, co ve městě navštívíte, byl zámek. Zajímavostí však bylo, ţe na mou doplňující otázku, zda si také prohlédnou připravené expozice, jsem často slýchávala zápornou reakci. Z toho důvodu bych pardubickému zámku radila větší propagaci místní expozice. Pardubice jako město by se mohlo více orientovat na propagaci jiných atraktivit neţ je zámek, který se v povědomí obyvatel objevuje nejvíce.

52

4.4.7 Pokud jste zde více dnů, kde jste ubytováni? Z osloveného vzorku 205 respondentů mi na tuto otázku odpovědělo 52 osob, z nichţ 65 % uvedlo ubytování v tomto městě. Shodně byly určeny varianty v regionu a v Praze. Tento region si pro nocování vybraly 3 ţeny a 2 muţi a v Praze přespaly 4 ţeny a muţ. Při obdivování Pardubic bydlelo 8 českých turistů na více místech. Jinou variantu nocování uţ neuvedl ţádný z oslovených.

Ubytování návštěvníků v místě v regionu ženy

v Praze

muži

na více místech

jinde 0

5

10

15

20

Graf 11: Místo ubytování

Sedmá otázka vyšla z pohledu města kladně, protoţe více neţ polovina ubytovaných trávila noc v místě. To ale neznamená, ţe by se Pardubice tímto výsledkem mohly „uklidnit“, protoţe většina z těchto turistů nocovala u svých přátel a známých. Podle mého názoru by jistě nebylo zbytečné začít pracovat na zlepšení sluţeb ubytovacích zařízení a zvýšit jejich propagaci v rámci pardubické infrastruktury.

53

4.4.8 Pokud zde budete nocovat, v jakém zařízení to převážně bude? Na osmou otázku mohlo odpovídat pouze 34 z oslovených osob, protoţe jen oni byli ve městě a okolí ubytováni. Přesná polovina odpovídajících uvedla, ţe noc bude trávit u známých nebo příbuzných. Téměř stejný počet výběrů získala varianta v penzionu a na chatě (chalupě). První uvedlo 5 ţen a 3 muţi, druhou pak 3 ţeny a 4 muţi. Pohodlí hotelu si pro přespání zvolili jen 2 muţi. V soukromí, kempu (tábořišti), nebo jinde nebyl ubytován nikdo z oslovených.

Ubytovací zařízení

hotel penzion ubytování v soukromí

ženy

muži

kempink/tábořiště chata, chalupa u známých/příbuzných jinak 0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

Graf 12: Ubytovací zařízení Odpovědi na tuto otázku mě velice překvapily, čekala jsem, ţe nejčastěji uslyším variantu hotelu, penzionu nebo podobného veřejného ubytovacího zařízení. Opak je však pravdou, turisté v Pardubicích rádi vyuţili pohostinnosti svých známých nebo přátel. Proti tomu jde bojovat málo, lidé rádi šetří své peníze, coţ je pochopitelné.

54

4.4.9 Jaké byly priority při výběru tohoto regionu? 4.4.9.1

Příroda

Příroda je při výběru cílové destinace velice důleţitá pro čím dál větší počet lidí. Dokazuje to i provedený výzkum, protoţe priorita přírody byla označena více jak 200x. Čisté ţivotní prostředí preferuje 24 % oslovených respondentů, téměř shodně 29 muţů a 25 ţen. Nejčastější odpovědí však bylo klidné prostředí bez hluku, které za důleţité povaţuje celých 40 % dotazovaných. Od ţen jsem poţadavek klidu slyšela 58x, u muţů ve 30 případech. Pardubice nejsou velkoměstem a díky četné zeleni tento poţadavek splňují určitě na sto procent. Významné při výběru jsou také pro 26 ţen a 22 muţů vodní plochy. Krajinu a lesy preferuje 15 % odpovídajících.

Priorita přírody

60 50 40 ženy

30

muži

20 10 0 čisté životní prostředí

klidné prostředí bez hluku

lesy, krajina

vodní plochy a toky

Graf 13: Priorita přírody Naopak příjemně překvapena jsem byla u této otázky. Je dobré, ţe turisté si Pardubice vybírají pro jejich klidné prostředí a oceňují čisté ţivotní prostředí, na kterém si město i přes průmyslovou výrobu zakládá. Dokládá to městské Arboretum, které ale téměř nikdo z návštěvníků neznal. Městu bych tedy doporučila zařadit propagaci Arboreta do propagačních materiálů. 55

4.4.9.2

Kultura

Kultura v Pardubicích je dalším faktorem, který sem láká turisty. Pro celých 67 % oslovených

respondentů

byla

jedním

rozhodujících

hledisek

existence

historických míst a památek, které mohou v Pardubicích obdivovat. Priorita historie se objevila u 65 ţen, ale uţ jen u 35 muţů. Kulturní akce táhnou do města další návštěvníky, pro které je zábava důleţitá při výběru cílové destinace. Této skupině dává přednost 30 % dotazovaných. Dobře vybavená zařízení pro turisty ovlivňuje návštěvníky při výběru z hlediska kultury jen okrajově. Instituce zabývající se informacemi pro účastníky cestovního ruchu jsou podle průzkumu rozhodující jen pro 2 ţeny a 2 muţe.

Priorita kultury

70 60 50 ženy 40

muži

30 20

10 0

historická města a památky

dobře vybavená zařízení pro turisty

kulturní akce a zábava

Graf 14: Priorita kultury Výsledek průzkumu u další priority kultury byl očekávaný a to z důvodu toho, ţe nejčastěji si do Pardubic turisté přijíţdějí prohlédnout zámek a Pernštýnské náměstí se Zelenou bránou. Nedostatek, který vyšel z průzkumu, je pro město ale jistě výzvou. Pardubičtí turisté totiţ téměř vůbec neoznačovali moţnost „dobře vybavených zařízení pro turisty“. Vysvětluji si to tím, ţe nikdo z oslovených to nepovaţoval za důleţité při výběru cílové destinace. Městu bych radila, aby se v budoucnu snaţilo lépe tato zařízení vybavit a zaměřilo se u toho hlavně na zahraniční turisty, kterých je tu poměrně málo.

56

4.4.9.3

Sport a pohyb

Nadpoloviční většina (56 %) dotazovaných povaţuje Pardubice a případně jeho okolí vhodné pro rekreační sport a turistiku. Tuto variantu si při vyplňování dotazníku vybralo dokonce 22 ţen a pouze 15 muţů. Jen o něco méně (44 %) respondentů by ve městě rádo aktivně strávilo svou dovolenou nebo volné letní dny. Co se týká profesionálního sportu, ten sem přijel v době mého výzkumu provozovat jediný muţ. I přes to je jisté, ţe pohybové aktivity chce při své rekreaci provádět mnoho lidí. Dokládá to skutečnost, ţe prioritu sportu uvedlo jako důleţitý faktor 33 % respondentů z celkového počtu 205 osob.

Priorita sportu

25 20 15 ženy muži

10

5 0 výkonnostní sport

rekreační sport a turistika

aktivní rekreace

Graf 15: Priorita sportu a pohybu

Kromě kulturních a přírodních priorit mě potěšilo, ţe turisté preferují také rekreační sport a turistiku a také aktivní rekreaci. Za příleţitost pro město povaţuji vytvoření podmínek pro výkonnostní sport, protoţe tuto prioritu uvedl pouze jeden muţ.

57

4.4.9.4

Ostatní priority

Z dalších priorit odpovídající mohli vybírat z varianty pracovních nebo soukromých důvodů. Zajímavé je, ţe jiné neţ výše uvedené nikdo neprozradil. Soukromé záleţitosti přivedly do Pardubic 15 ţen a 2 muţe. Z důvodů pracovních přicestovalo 6 muţů. Podle jejich informací sem byli nejčastěji vysláni na sluţební cestu.

Ostatní priority

16 14 12 ženy 10

muži

8 6 4 2 0 pracovní důvody

soukromé důvody

jiné důvody

Graf 16: Ostatní priority návštěvy

Výsledek této otázky byl očekávaný a mě nenapadá, co by se v tomto směru dalo poradit. Snad jen to, ţe je důleţité z pohledu města jako součásti místní samosprávy vytvářet vhodné podmínky pro investory a nové zaměstnavatele, kteří by sem přitáhli nejen nové zaměstnance díky pracovním příleţitostem, ale také obyvatele jiných měst nebo dokonce cizince na pracovních cestách.

58

4.4.10 Jak cestujete? Pro 67 % respondentů je cestování společenskou událostí, proto si 78 ţen 51 muţů vybralo výlet s rodinou nebo přáteli. Moţnost skupinového zájezdu vyuţilo 39 ţen a pouze 6 muţů. Samo cestovalo 23 oslovených a to jen 12 ţen a 19 muţů. Z hlediska

pohlaví

se

jako

více

společenské

ukázaly

ţeny,

kdy

celých

91 % dotazovaných ţen přijelo obdivovat krásy města s rodinou, přáteli nebo jako účastnice organizovaného zájezdu. U muţů to bylo „pouhých“ 75 % respondentů.

S kým turisté cestují

jinak

skupinový zájezd ženy muži

s rodinou/přáteli

sám

0

10

20

30

40

50

60

70

80

Graf 17: S kým turisté cestují

Člověk je tvor společenský, proto není divu, ţe cestuje buď s rodinou a přáteli nebo formou skupinového zájezdu. Je důleţité této skutečnosti vyuţít na sto procent. Příleţitost vidím v domluvě s místními cestovními kancelářemi, které by mohly připravit pro obyvatele České republiky i zahraniční turisty zájezd do Pardubic a jeho okolí a současně nabídnout zvýhodnění pro větší skupiny.

59

4.4.11 Jaký dopravní prostředek jste použil? Pohodlí osobního automobilu případně motocyklu vyuţívá stále nejvíce lidí. Tuto skutečnost dokládá i můj průzkum mezi návštěvníky města. Podle něj si auto vybralo 46 % dotazovaných, coţ tvoří téměř polovinu všech respondentů. Nezanedbatelnou funkci však má i autobusová doprava, kterou pro cestování zvolilo 49 ţen a 28 muţů, kteří tak tvoří 37 % dotazovaných. Třetím nejpouţívanějším prostředkem se stal vlak, tím přijelo do Pardubic 12 % turistů, z toho činilo 16 ţen 9 muţů. Na kole přicestovaly 2 páry, pěšky přišli 2 muţi a 1 pár vyuţil sluţeb jiných řidičů, protoţe se sem dopravil díky autostopu.

Dopravní prostředek

osobní auto/motocykl autobus vlak ženy

kolo, lyže

muži

loď pěšky jinak: autostop 0

10

20

30

40

50

60

70

Graf 18: Použitý dopravní prostředek I přes to, ţe se jako nejčastější dopravní prostředek ukázal osobní automobil nebo motocykl, stále větší oblíbenosti se těší kolo. Po celé republice se buduje čím dál více cyklostezek a doprovodných zařízení a tímto směrem se musí ubírat i město Pardubice. Okolí města pro výstavbu cyklostezek přímo vybízí díky malému převýšení, které je vhodné pro méně zdatné cyklisty nebo pro rodiny s dětmi a „in - line bruslaře“.

60

4.4.12 Jste ochoten uvést konkrétní místo bydliště, ve kterém bydlíte? Namátkově vybraní respondenti byli většinou milí lidé, kteří se se mnou rádi podělili téţ o informaci, odkud zavítali obdivovat město Pardubice. Není divu, ţe nejvíce osob, které si vybrali toto místo k prohlídce, pocházelo z našeho hlavního města Prahy. Celkem si sem naplánovalo cestu 81 respondentů, z nichţ 57 bylo ţen a 24 muţů. Druhým nejpočetnějším trvalým bydlištěm dotazovaných se však nestalo Brno, jak by se dalo předpokládat, ale Česká Třebová. Odtud vycestovalo 18 osob (10 ţen a 8 muţů). Brněnští turisté mi vyplnili dotazník celkem 13x. Z dalších měst, která se v odpovědích objevovala nejčastěji, je moţné jmenovat ještě Hradec Králové, Ostravu, Poděbrady, Chrudim a Svitavy. V následující tabulce uvádím úplný výčet domovských měst odpovídajících.

Borohrádek Bratislava - Slovensko Brno Břehy u Přelouče Česká Třebová Horní Jelení Hradec Králové Chrudim Kladno Kolín Kudowa Zdroj - Polsko Lázně Bělohrad Letohrad Letovice Moravany Ostrava Poděbrady Praha Rychnov nad Kněţnou Smiřice Svitavy Újezd u Přelouče Vysoké Chvojno Zámrsk Ţamberk Ţilina - Slovensko

Ţeny

Muţi

1 4 7 1 10 1 6 2 0 6 1 1 3 2 1 5 4 57 4 1 5 0 2 2 2 1

0 1 6 1 8 0 4 6 1 1 1 1 2 2 1 3 4 24 2 0 2 1 2 2 0 1

Tabulka 1: Trvalá bydliště oslovených respondentů 61

4.4.13 Odhadněte vzdálenost z místa Vašeho bydliště do tohoto místa. Předposlední otázka pro respondenty se týkala urazené vzdálenosti z jejich místa bydliště. Jde ale pouze o jejich odhady, proto můţou být výsledky někdy mírně zkreslené. Do prvního intervalu vzdálenosti do 10 km se z dotazovaných respondentů nevešel nikdo. Stejně tak tomu bylo i v případě míst, které jsou vzdálené od Pardubic nad 400 km. Pravděpodobně nejdelší trasu urazili zahraniční turisté. Všech 9 jejich odpovědí se vešlo do intervalu nad 201 km, do kterého se s nimi přiřadilo 8 českých návštěvníků na celkových 17 osob. Nejvíce respondentů (46 %) dorazilo podle jejich údajů ze vzdálenosti mezi 100 a 200 km, bylo jich 95. Téměř shodně návštěvníků uvedlo ujetou trasu ve dvou posledních intervalech. 47 dotazovaných vyplnilo vzdálenost 11 – 50 km a jen o jednoho méně se přihlásilo ke vzdálenosti mezi 50 a 100 km (22 %).

Vzdálenost z místa bydliště 17 osob 47 osob

do 10 km 11 - 50 km 51 - 100 km 101 - 200 km 201 - 400 km

95 osob

401 - 800 km 46 osob

Graf 19: Vzdálenost z místa bydliště

62

4.4.14

Kolik peněz průměrně vydáte na osobu a den v Kč?

Poslední otázka se věnovala nákladům, které vynaloţí oslovený respondent za návštěvu města. Z hlediska cestovního ruchu je nutné zajímat se o to, kolik jsou turisté ochotni zaplatit za ubytování, stravování a za vedlejší výdaje. Výsledky jsem zapsala do přehledných tabulek, které následují shrnutí této otázky. Respondenti samozřejmě neuváděli přesné finanční obnosy, ale výdaje se snaţili přiřadit do jednotlivých intervalů.

Výdaje za ubytování vyplňovali ti turisté, kteří zde byli ubytováni (34 osob). Přesná polovina ubytovaných, která činila 17 osob, uvedla, ţe jejich výdaje v tomto případě nepřesáhnou 100 Kč. Skoro celá druhá polovina oslovených se pak poskládala do dalších dvou intervalů 101 a 400 Kč (9 osob) a 401 – 700 Kč (6 osob). Pouze dva muţi se svěřili, ţe jejich ubytování stálo jejich zaměstnavatele více jak 700 Kč.

Ubytování - v Kč do 100 101 - 400 401 - 700 701 - 1000 1001 - 1300 1300 a více

ženy

muži

8 5 3 0 0 0

9 4 3 2 0 0

Tabulka 2: Výdaje za ubytování Výdaje na stravu během prohlídky se často odvíjí od toho, jak dlouho turisté obdivují místo jejich návštěvy. Cestovatelé, kteří si výlet městem naplánují na méně neţ 6 hodin, většinou neutratí za jídlo více jak 100 Kč. Do této částky se podle odpovědí vejde 12 ţen a 17 muţů. Nejčastějším intervalem stravovacích výdajů se stalo rozmezí mezi 100 a 400 Kč. Více jak 400 Kč neutratí 44 % oslovených.

63

O 5 % respondentů své výdaje odhaduje do 700 Kč. Pouze 5 osob je ochotno zaplatit za stravu mezi 700 a 1000 Kč.

Stravování - v Kč do 100 101 - 400 401 - 700 701 - 1000 1001 - 1300 1300 a více

ženy 12 68 47 2 0 0

muži 17 23 33 3 0 0

Tabulka 3: Výdaje za stravování

Podle odpovědí 118 dotazovaných osob (58 %) je jisté, ţe nadpoloviční většina turistů vynaloţí další finanční prostředky ve výši do 400 Kč. Překvapilo mě vysoké číslo návštěvníků, kteří vedlejší výdaje odhadují do 100 Kč, v celkovém součtu totiţ tvoří téměř 30% skupinu oslovených. Ve třetím intervalu se objevilo 17 odpovědí a v posledním (do 1000 Kč) osob 10. Útratu nad 1000 Kč neuvedl nikdo.

Ostatní výdaje - v Kč do 100 101 - 400 401 - 700 701 - 1000 1001 - 1300 1300 a více

ženy

muži

39 72 12 6 0 0

21 46 5 4 0 0

Tabulka 4: Ostatní výdaje Jsem si téměř jistá, ţe interval u ubytování do 100 Kč byl nejčastější z toho důvodu, ţe právě polovina ubytovaných uvedla v otázce č. 8 místo jejich nocování u známých nebo příbuzných. Turisté rádi šetří své peníze, proto by příleţitost mohla být v tom, ţe vhodný investor vloţí své finance do vybudování levného ubytování formou kempu nebo levné ubytovny.

64

5 VÝSLEDNÝ PROFIL RESPONDENTA 5.1 Nejčastější návštěvník Na základě průzkumu vznikl výsledný profil respondenta – nejčastější návštěvník. Je jím ţena, starší 56 let, středoškolsky vzdělaná, která pochází z České republiky. Hlavním důvodem pro její návštěvu je výlet, na který se vydala poprvé a to v letním období. Ve městě není ubytovaná, protoţe se zdrţí mezi 6 a 12 hodinami. Navštíví stálé expozice a okolí pardubického zámku. Pardubice si vybrala díky klidnému prostředí bez hluku a bude zde obdivovat historická místa a památky. Z hlediska sportu ji sem láká rekreační sport a lehká turistika nebo ji sem mohou přivést soukromé důvody. Jako typická ţena je společenská, proto cestuje s rodinou nebo přáteli a do města přicestovala osobním automobilem nebo na motocyklu z Prahy. Podle jejího odhadu vzdálenost z místa trvalého bydliště do Pardubic nepřevyšuje 200 km. Za stravu i ostatní výdaje by shodně nevydala finanční hotovost vyšší neţ 400 Kč. Pokud by byla ubytovaná, tak v tomto místě u známých nebo příbuzných a za ubytování by tak zaplatila do 100 Kč.

65

6 ZÁVĚR Cílem mé bakalářské práce bylo vytvořit profil „typického návštěvníka“ města Pardubic a zmapovat jeho postoj a názory ve vztahu památky a cestovního ruchu. V průběhu práce jsem se opírala o dotazníkové šetření, které probíhalo v ulicích města v období od konce června roku 2009 do poloviny září téhoţ roku. Během 7 termínů bylo osloveno 205 návštěvníků, kteří mi s ochotou odpovídali na otázky z připraveného dotazníku. Výsledky provedeného průzkumu jsem se snaţila pro lepší přehlednost a orientaci okomentovat okamţitě po kaţdém grafu v analytické části. Na závěr bych ráda navrhla moţná řešení, která vyplývají z odpovědí jednotlivých otázek. Nejčastější odpovědí hned na první otázku týkající se důvodu návštěvy města bylo, ţe sem turisté přijeli na výlet. Ten je vţdy spojen s poznáváním místní kultury a nezbytným vyuţitím dalších sluţeb jako je občerstvení nebo nákup suvenýrů v místních obchodech. Skutečnost ale kazí fakt, ţe turisté výlet málokdy opakují a ani se zde neubytují. Z těchto důvodu bych navrhovala zpracování propagačního prospektu návštěvy Pardubic na jeden, dva nebo více dní. Je důleţité v něm uvést, jak a kde mohou návštěvníci ve městě trávit čas, a nesmí v něm chybět aktivity vhodné pro slunečné dny nebo pro déšť, otevírací doby památek či sportovních zařízení. Příleţitost pro město průzkum objevil téţ v případě sportu, podle něj se totiţ v Pardubicích téměř nevyskytují sportovní zařízení pro výkonnostní sport. Za zamyšlení tedy stojí moţnost výstavby nebo rekonstrukce prostor ke sportu. V případě zámku jako nejčastějšího cíle turistů v Pardubicích, je škoda, ţe většina z nich nechce navštívit výstavy uvnitř této dominanty. Řešení vidím samozřejmě v lepší propagaci. Rezervy v propagaci vidím také u pardubické přírody. Čisté a klidné ţivotní prostředí preferuje mnoho návštěvníků, ale téměř nikdo neměl informace o tom, ţe město se pyšní Arboretem se vzácnými druhy rostlin a dřevin.

66

Odpovědi na další otázky ukazují směr, kterým by se město mohlo dále ubírat. Trend rekreačního sportu je patrný po celé republice a právě Pardubice jsou pro výstavbu cyklostezek jako stvořené díky jejich malému převýšení. S tím souvisí také další zařízení například kempy a tábořiště, která patří do skupiny levného ubytování. Variantu kempu a tábořiště si v dotazníku z oslovených respondentů nezvolil nikdo, proto se také nabízí jako další vhodná příleţitost. Negativním zjištěním však bylo, ţe turisté záporně hodnotili sluţby. Pardubice tedy mají co zlepšovat i v této oblasti. Na závěr bych chtěla ještě poukázat na to, ţe malý počet zahraničních turistů můţe být způsoben tím, ţe zájem cizinců se soustřeďuje pouze na naše hlavní město, které je světově známé a oblíbené. Tímto směrem se můţe ubírat město a na základě spolupráce s místními cestovními kancelářemi připravit nabídku zájezdu do Pardubic a okolí a současně s tím nabídnout zvýhodněný balíček sluţeb pro větší skupiny. Tato bakalářská práce se podrobně zabývá městem Pardubice nejen z pohledu cestovního ruchu, historie nebo současnosti, ale snaţí se také zmapovat postoje turistů a na základě jejich názorů navrhnout moţná řešení některých nedostatků.

67

7 POUŽITÉ ZDROJE 7.1 Tištěné publikace 1. BRONCOVÁ, D. Kniha o městě Pardubice. Praha: MILPO 1999. ISBN 80-8609812-5. 2. LANGEROVÁ, B. Pardubický kraj. 1. vydání. Praha: ACR Alfa s.r.o., 2004. ISBN 80-86408-12-4. 3. KOTYK, J., KOPECKÝ V. Pardubické podobizny. 1. vydání. Pardubice: Helios, 1995. ISBN 80-85211-03-3. 4. DAVID, P., SOUKUP, V. 999 turistických zajímavostí České republiky. 1. vydání. Praha: Soukup & David s.r.o., Kartografie Praha, 2001. ISBN 80-7011-656-0. 5. DAVID, P., SOUKUP, V. 888 hradů, zámků, tvrzí České republiky. 1. vydání. Praha: Soukup & David s.r.o., Kartografie Praha, 2002. ISBN 80-7011-709-5.

7.2 Informační letáky 6. Pardubice průvodce. Pardubice: Statutární město Pardubice, 2003. 7. Pardubice (panoramatická mapa). Hradec Králové: Garp, 2002.

7.3 Diplomové práce 8. KLEINOVÁ, N. Vývoj sídelní struktury města Pardubic po roce 1945. Brno, 2009. Bakalářská práce na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity na katedře geografie. Vedoucí práce Hana Svatoňová.

68

7.4 Elektronické zdroje 9. Český statistický úřad [online]. Aktualizováno 14. března 2011 [cit 2011-04-17]. Dostupné z WWW: . 10. Wikipedie - Pardubice [online]. Aktualizováno 9. května 2011 [cit 2011-04-19]. Dostupné z WWW: . 11. Wikipedie – Městská památková rezervace [online]. Aktualizováno 1. května 2011 [cit 2011-04-30]. Dostupné z WWW: . 12. Pardubice – Městská památková rezervace [online]. Aktualizováno 11. června 2006 [cit 2011-04-30]. Dostupné z WWW: . 13. Městská památková rezervace Pardubice [online]. Aktualizováno 20. dubna 2005 [cit 2011-04-18]. Dostupné z WWW: . 14. PEKÁREK, A. Zámek Pardubice [online]. Aktualizováno 21. dubna 2008 [cit 2011-04-19]. Dostupné z WWW: . 15. Umělecké památky Čech 3 – Zelená brána [online]. Vloţeno 15. května 2006 [cit 2011-05-09]. Dostupné z WWW: .

69

16. Dům U Jonáše [online]. Copyright 2003 - 2010 [cit 2011-05-09]. Dostupné z WWW: . 17. Kostel sv. Jana Křtitele v Pardubicích [online]. Copyright 2001 – 2011 [cit 2011-04-20]. Dostupné z WWW: . 18. GRISA, I. dle České, moravské a slezské zvonice - Kostel sv. Jiljí [online]. Uloţeno 13. března 2009 [cit 2011-04-19]. Dostupné z WWW: . 19. GRISA, I. dle Umělecké památky Čech - Kostel sv. Jana Křtitele [online]. Uloţeno 16. října 2008 [cit 2011-04-22]. Dostupné z WWW: . 20. GRISA, I. dle Umělecké památky Čech - Kostel Zvěstování Panny Marie [online]. Uloţeno 16. října 2008 [cit 2011-04-20]. Dostupné z WWW: . 21. Wikipedie – Městské divadlo Pardubice [online]. Aktualizováno 6. prosince 2010 [cit 2011-04-22]. Dostupné z WWW: 22. Krematorium Pardubice [online]. [cit 2011-04-23]. Dostupné z WWW: . 23. Pardubické krematorium se otevře veřejnosti [online]. [cit 2011-04-23]. Dostupné z WWW: . 24. Josef Gočár [online]. Copyright Státní okresní archiv Pardubice [cit 2011-04-25]. Dostupné z WWW: .

70

25. Grand Pardubice [online]. Copyright 2009 [cit 2011-04-23]. Dostupné z WWW: . 26. Arboretum [online]. Copyright Magistrát města Pardubic [cit 2011-04-17]. Dostupné z WWW: . 27. HRABALOVÁ, J. Navštivte Arboretum [online]. Copyright Magistrát města Pardubic [cit 2011-04-17]. Dostupné z WWW: . 28. Kunětická Hora [online]. [cit 2011-04-25]. Dostupné z WWW: < http://www.hradkuneticka-hora.cz/ >. 29. Hrad Kunětická Hora [online]. [cit 2011-04-25]. Dostupné z WWW: . 30. Perníková chaloupka [online]. Copyright 1998 - 2011 [cit 2001-04-25]. Dostupné z WWW: < http://www.pernikova-chaloupka.cz/tema/tema.phtml?id=1519>. 31. Národní hřebčín Kladruby nad Labem [online]. Aktualizováno průběţně [cit 2001-04-25]. Dostupné z WWW: . 32. Czech Tourism. Opatovický kanál [online]. Copyright 2010 [cit 2011-04-25]. Dostupné z WWW: . 33. Česká televize, Toulavá kamera. Opatovický kanál [online]. Copyright 1996 - 2011 [cit 2011-04-25]. Dostupné z WWW: .

71

34. Komorní filharmonie Pardubice [online]. Copyright 2011 [cit 2011-04-30]. Dostupné z WWW: . 35. Konzervatoř Pardubice [online]. [cit 2011-04-30]. Dostupné z WWW: . 36. Architekt Josef Gočár [online]. Aktualizováno 1. srpna 2008 [cit 2011-04-25]. Dostupné z WWW: . 37. Dotace a granty – cestovní ruch [online]. Copyright Statutární město Pardubice [cit 2011-05-02]. Dostupné z WWW: . 38. Velká Pardubická [online]. Copyright Česká pojišťovna 2011 [cit 2011-04-29]. Dostupné z WWW: . 39. Zlatá přilba [online]. [cit 2011-04-29]. Dostupné z WWW: .

40. Pardubice region Tourism [online]. Copyright 2005 - 2007 [cit 2011-04-17]. Dostupné z WWW: .

41. Univerzita Pardubice [online]. Copyright Univerzita Pardubice [cit 2011-04-30]. Dostupné z WWW: . 42. Pardubice - cyklostezky [online]. Copyright Czech Republic 1998 – 2001 [cit 2011-05-11]. Dostupné z WWW: .

72

8 SOUPIS BIBLIOGRAFICKÝCH CITACÍ (1) Bezbariérové Pardubice [cit 2011-05-13]. Dostupné z WWW: .

73

9 PŘÍLOHY 9.1 Mapa Pardubického kraje

Zdroj: www.czso.cz

74

9.2 Mapa Pardubic

Zdroj: www.pardubice.eu

75

9.3 Obrazový materiál, grafy a tabulky 9.3.1 Seznam obrázků Obrázek 1: Zámek Pardubice

strana 26

Obrázek 2: Zelená brána

strana 27

Obrázek 3: Pardubická radnice

strana 28

Obrázek 4: Kostel sv. Bartoloměje

strana 29

Obrázek 5: Kostel sv. Jana Křtitele

strana 30

Obrázek 6: Městské divadlo

strana 32

Obrázek 7: Krematorium

strana 33

Obrázek 8: Winternitzovy mlýny

strana 34

Obrázek 9: Kunětická hora

strana 38

Obrázek 10: Opatovický kanál

strana 39

Obrázek 11: Josef Gočár

strana 40

Obrázek 12: Slivoň myrobalán

strana 77

Obrázek 13: Metasekvoj čínská

strana 77

Obrázek 14: Svída bílá

strana 77

Obrázek 15: Střemcha hroznatá

strana 77

Obrázek 16: Plán Velké pardubické

strana 78

Obrázek 17: Dostih Velká pardubická

strana 78

Obrázek 18: Znak města Pardubic

strana 78

76

Obrázek 12: Slivoň myrobalán

Obrázek 13: Metasekvoj čínská

Zdroj: www.profizahrada.cz

Zdroj: http://cs.wikipedia.org

Obrázek 15: Střemcha hroznatá

Obrázek 15: Střemcha hroznatá Obrázek 14: Svída bílá

Zdroj: http://botanika.wendys.cz

Zdroj: www.ivcajirka.estranky.cz

77

Obrázek 16: Plán Velké pardubické

Zdroj: http://ranch-ohajo.blog.cz

Obrázek 17: Dostih Velká pardubická

Zdroj: www.ceskatelevize.cz Obrázek 18: Znak města Pardubic

Zdroj: http://web.ipardubice.cz

78

9.3.2 Seznam grafů Graf 1: Sloţení respondentů z hlediska pohlaví

strana 43

Graf 2: Sloţení respondentů z hlediska věku

strana 44

Graf 3: Sloţení respondentů z hlediska vzdělání

strana 45

Graf 4: Sloţení respondentů z hlediska domácí země

strana 45

Graf 5: Hlavní důvod návštěvy

strana 46

Graf 6: Četnost návštěvy

strana 47

Graf 7: Roční období

strana 48

Graf 8: Délka návštěvy města

strana 49

Graf 9: Délka pobytu cizinců v ČR

strana 50

Graf 10: Hlavní cíle návštěvy

strana 52

Graf 11: Místo ubytování

strana 53

Graf 12: Ubytovací zařízení

strana 54

Graf 13: Priorita přírody

strana 55

Graf 14: Priorita kultury

strana 56

Graf 15: Priorita sportu a pohybu

strana 57

Graf 16: Ostatní priority návštěvy

strana 58

Graf 17: S kým turisté cestují

strana 59

Graf 18: Pouţitý dopravní prostředek

strana 60

Graf 19: Vzdálenost z místa bydliště

strana 62

79

9.3.3 Seznam tabulek Tabulka 1: Trvalá bydliště oslovených respondentů

strana 61

Tabulka 2: Výdaje za ubytování

strana 63

Tabulka 3: Výdaje za stravování

strana 64

Tabulka 4: Ostatní výdaje

strana 64

80