PORADENSTVÍ V OBLASTI BOTANIKY RNDr. EVA MARTÍNKOVÁ Sadová 3, 350 02 Cheb, tel. 354433471, e-mail:
[email protected]
Zpráva z botanického inventariza8ního pr:zkumu chrán;ného území
P írodní rezervace „Ztracený rybník“ (duben – zá?í 2006)
zpracovali: RNDr. Eva Martínková Mgr. Karel Martínek
Obsah 1. Úvod a obecná charakteristika chrán ného území........................................ 3 2. Použité pracovní metody................................................................................... 4 3. Flóra chrán ného území 3.1 P%ehled zjišt ných druh) cévnatých rostlin...................................... 5 3.2 Populace ohrožených druh) rostlin................................................... 7 3.3 Charakter výskytu potenciáln invazních druh) rostlin.............
9
4. P%ehled zjišt ných typ) biotop) a jejich vegeta-ní charakteristika............ 9 5. Souhrn zjišt ných výsledk)............................................................................. 13 6. Záv ry a celkové hodnocení stavu CHÚ z botanického hlediska................. 13 7. P%ehled použité literatury................................................................................ 14 P%ílohy A: fotodokumentace B: vegeta-ní mapa
2
1. Úvod a obecná charakteristika chrán ného území Území každoro n pozorujeme od roku 1994, na náš návrh po základním floristickém pr'zkumu v roce 1996, bylo v roce 1997 vyhlášeno P,írodní rezervací. PR „Ztracený rybník“ leží v t sné blízkosti státní hranice se SRN, asi 2,5 km západn od osady Polná u Libé. D,íve zde byly z,ejm dokonce rybníky dva, o emž sv d í zbytek hráze p,i jižním okraji rezervace. Podobné soustavy rybní k' byly v lesním komplexu eské ásti Smr in budovány asto a je jen škoda, že byly v této pramenné oblasti tém , všechny zni eny. Zdejší plocha unikla úplnému odvodn ní a „pod ochranou“ hrani ního pásma se na primárn podmá eném stanovišti mezi p,íkrými svahy vyvíjela spontánn do dnešní podoby. Ani po roce 1990 zde našt stí nedošlo k žádným výrazn negativním zásah'm, místo je zna n odlehlé, leží mimo turistické cesty a lesní porosty jsou vzhledem ke konfiguraci a podmá ení terénu za,azeny do les' zvláštního ur ení. Utvá,ení okolního terénu zp'sobuje, že mikroklimatické podmínky dávají území ráz jakési mrazové kotliny, takže n které prvky zdejší vegetace bychom o ekávali spíše ve vyšších polohách. Podobná spole enstva jsme pozorovali nap,íklad na Schneebergu (bavorská ást Smr in, okolo 1000 m n.m.), Ztracený rybník leží jen asi 550 m nad mo,em. Smyslem ochrany je zachování, v regionu ojedin lých, rostlinných spole enstev na zrašelin lém substrátu, v nichž je zastoupeno i n kolik ohrožených druh' . Druhov pestré složení mají nejen porosty nelesní ásti p,echodového rašeliništ , ale také vegetace z ásti podmá ené, rašelinné smr iny, která ji obklopuje. Zatímco vlastnímu rašeliništi dominují v horní ásti p,edevším etné druhy ost,ic a roztroušená borovice blatka (na ploše zrušeného rybníka je porost výrazn jednotvárn jší), vyniká smr ina hlavn diverzifikovaným mechovým patrem s dv ma mimo,ádn cennými výskyty lesních orchidejí. Rašelinný bor p,i okraji dolního rybní ku je druhov mnohem chudší. Rostlinný kryt není pochopiteln zcela homogenní, v území se objevují i vegeta n tak,ka bezcenné porosty, což padá na vrub p,edevším expanzivnímu ší,ení t,tiny chloupkaté. Ta pror'stá na okrajích i do nelesní ásti rašeliništ . Také smr ina je hlavn v okolí nezalesn né ásti zna n zahušt ná a prakticky bez podrostu. Význam chrán ného území zvyšuje nedávno objevené hnízdišt ápa erného. Jak jsme již uvedli, lidské vlivy jsou zde minimální. Rezervaci lemuje vrstevnicová lesní svážnice, není však p,íliš využívána. Jediné potenciální nebezpe í tak p,edstavují houba,i, kte,í se nevyhýbají ani podmá enému terénu a jsou schopni vjet automobilem i p,es zákaz až k okraji chrán ného území.
3
2. Použité pracovní metody a) práce v terénu -
opakovaný p ší pr'zkum celého území, analýza základních p,írodních podmínek, vymezení biotop', sledování antropického ovlivBování ploch termíny pr)zkumu: 13. 5., 10. 6., 10. 7., 16. 7., 18. 8.
-
soupis zjišt ných druh' rostlin jednotlivých typ' stanovišD celého území a orienta ní stanovení jejich pom rného zastoupení na stanovištích s použitím stupnice 1 - 5 (velmi vzácný, vzácný, roztroušený, hojný, velmi hojný) podle Braun Blanqueta pozn.: druhový soupis mechorost' vznikl za p,isp ní bryoložky BFJU v Heských Bud jovicích, Mgr. Táni Štechové. Spole ný pr'zkum ale nepostihl celou plochu rezervace, proto soupis rozhodn nepovažujeme za úplný a bezchybný
-
fytocenologické snímky základních vegeta ních typ' jednotlivých biotop' (s použitím sedmi lenné kombinované Braun—Blanquetovy stupnice r – 5)
-
po,izování fotodokumentace pr'zkumu
-
zákresy do terénní mapy CHÚ
b) zpracování výsledk) pr)zkumu -
-
-
abecedn ,azený druhový seznam zjišt ných druh' cévnatých rostlin (rozd lený na d,eviny a byliny), dopln ný orienta n zjišt nými druhy mechorost' sjednocení druhové nomenklatury cévnatých rostlin podle: (KUBÁT [ed.] 2002) sjednocení druhové nomenklatury mechorost' podle: (KREMER, MUHLE 1998), p,ípadn (VÁTA 1997,1998) hodnocení stavu populací chrán ných a ohrožených druh' rostlin druhy uvedeny podle: (PROCHÁZKA [ed.] 2001) poznámky k výskytu invazních rostlin (pokud byly zjišt ny) Druhy vybrány podle: (PYŠEK P. et al. 2002) vegeta ní analýza jednotlivých typ' biotop' biotopy t,íd ny podle kódového systému soustavy Natura 2000: (CHYTRÝ et al. [eds.] 2001) syntaxonomická nomenklatura sjednocena podle: (MORAVEC 1995) celkové hodnocení CHÚ (stav, perspektivy, p,íp. návrhy pro plán pé e) fotodokumentace mapa se zakreslením vegeta ních jednotek, lokalizací fotografií a fytocenologických snímk'
4
3. Flóra chrán ného území 3.1 P%ehled zjišt ných druh) cévnatých rostlin a) d%eviny Alnus glutinosa – olše lepkavá…………………………………………… 1 Betula pendula – b,íza b lokorá……………………………………… 3 Betula pubescens – b,íza pý,itá……………………………………………3 Frangula alnus – krušina olšová………………………………………….. 1 Larix decidua – mod,ín opadavý……………………………………….. 2 Picea abies – smrk ztepilý………………………………………………. 5 Pinus rotundata – borovice blatka............................................................... 3 Pinus strobus – borovice vejmutovka........................................................ 2 Pinus sylvestris – borovice lesní………………………………………….. 4 Rubus plicatus – ostružiník ,asnatý…………………………………….. 1 Salix aurita – vrba ušatá…………………………………………………. 1 Sorbus aucuparia – je,áb pta í…………………………………………… 4 b) byliny Agrostis canina – psine ek psí.................................................................... 5 Agrostis capillaris – psine ek obecný....................................................... 1 Andromeda polifolia – kyhanka sivolistá................................................. 1 Anthoxanthum odoratum – tomka vonná................................................... 2 Avenella flexuosa – metli ka k,ivolaká...................................................... 5 Calamagrostis villosa – t,tina chloupkatá................................................... 5 Calluna vulgaris – v,es obecný.................................................................... 2 Cardamine amara – ,e,išnice ho,ká............................................................. 2 Carex canescens – ost,ice šedavá................................................................ 5 Carex demissa – ost,ice sklon ná................................................................ 1 Carex diandra – ost,ice p,ioblá.................................................................. 1 Carex echinata – ost,ice ježatá.................................................................... 3 Carex lasiocarpa – ost,ice plstnatoplodá..................................................... 3 Carex limosa – ost,ice bažinná.................................................................... 2 Carex nigra – ost,ice obecná........................................................................ 5 Carex ovalis – ost,ice zaje í........................................................................ 1 Carex rostrata – ost,ice zobánkatá............................................................... 4 Cirsium palustre – pchá bahenní............................................................... 2 Dactylorhiza fuchsii ssp.fuchsii – prstnatec Fuchs'v pravý....................... 2 Digitalis purpurea – náprstník ervený....................................................... 1 Dryopteris carthusiana – kapra[ osténkatá................................................. 3 Dryopteris dilatata – kapra[ rozložená ....................................................... 4 Dryopteris filix-mas – kapra[ samec.......................................................... 1 Epilobium palustre – vrbovka bahenní........................................................ 4 Equisetum fluviatile – p,esli ka po,í ní...................................................... 2 Equisetum sylvaticum – p,esli ka lesní....................................................... 3 Eriophorum angustifolium – suchopýr úzkolistý....................................... 3 Eriophorum vaginatum – suchopýr pochvatý............................................ 3 Festuca filiformis - kost,ava vláskovitá...................................................... 1 Festuca rubra – kost,ava ervená................................................................ 1 Galium palustre – svízel bahenní................................................................ 4
5
Galium saxatile – svízel hercynský............................................................. 2 Galium uliginosum – svízel slatinný.......................................................... 4 Holcus mollis – medyn k m kký................................................................ 3 Juncus conglomeratus – sítina klubkatá...................................................... 2 Juncus effusus – sítina rozkladitá............................................................... 4 Lastrea limbosperma – pérnatec horský..................................................... 1 Listera cordata – bradá ek srd itý............................................................... 3 Luzula multiflora – bika mnohokv tá...................................................... 3 Luzula sudetica – bika sudetská................................................................. 2 Lysimachia vulgaris – vrbina obecná.......................................................... 5 Maianthemum bifolium – pstro ek dvoulistý.............................................. 1 Myosotis nemorosa – pomn nka hajní....................................................... 3 Orthilia secunda – hruštice jednostranná.................................................... 1 Oxalis acetosella – šDavel kyselý................................................................. 3 Oxycocus palustris – klikva bahenní........................................................... 3 Potentilla erecta – mochna nátržník........................................................... 2 Potentilla palustris – mochna bahenní (záb lník)........................................ 4 Pteridium aquilinum – hasivka orli í........................................................... 2 Senecio ovatus – star ek Fuchs'v............................................................... 2 Stellaria alsine – pta inec mok,adní........................................................... 3 Trientalis europaea – sedmikvítek evropský................................................4 Urtica dioica – kop,iva dvoudomá............................................................ 1 Vaccinium myrtillus – bor'vka................................................................... 5 Vaccinium vitis-idaea – brusinka................................................................ 2 Viola palustris – violka bahenní................................................................. 4 c) mechorosty Atrichum undulatum – bezvláska vlnkatá................................................... 2 Aulacomnium palustre – klamonožka bahenní............................................ 4 Bazzania trilobata – rohozec trojlalo ný..................................................... 5 Brachythecium rivulare – baBatka poto ní................................................ 2 Calypogeia sp. – kryjnice............................................................................ 2 Cephalozia bicuspidata – k,epenka dvoulalo ná......................................... 2 Dicranum polysetum – dvouhrotec e,itý................................................... 3 Dicranum scoparium – dvouhrotec chvostnatý........................................... 3 Hylocomium splendens – rokytník skv lý................................................. 1 Hypnum cupressiforme – rokyt cyp,išovitý.............................................. 3 Lepidozia reptans – plevinka plazivá......................................................... 3 Plagiomnium affine – m ,ík p,íbuzný......................................................... 2 Plagiomnium cuspidatum – m ,ík bodlavý................................................. 1 Plagiothecium sp. – lesklec.......................................................................... 3 Pleurozium schreberi – travník Schreber'v................................................ 3 Pogonatum urnigerum – ploní ek pohárovitý............................................. 2 Pohlia nutans – paprutka nící....................................................................... 2 Polytrichum commune – ploník obecný................................................... 4 Polytrichum formosum – ploník zten ený................................................... 3 Scleropodium purum – lazovec istý.......................................................... 3 Sphagnum palustre – rašeliník lunkolistý................................................. 5 Sphagnum flexuosum – rašeliník odchylný................................................ 4 Sphagnum magellanicum – rašeliník prost,ední.......................................... 2
6
Sphagnum gingersohnii – rašeliník Gingersohn'v...................................... 3 Sphagnum capillifolium – rašeliník ostrolistý............................................. 5 Sphagnum riparium – rašeliník pob,ežní................................................... 3 Sphagnum fallax – rašeliník k,ivolistý...................................................... 2 Straminergon stramineum – ba,inatec nažloutlý......................................... 3 Tetraphis pellucida – ty,zoubek pr'zra ný............................................... 2
3.2 Populace ohrožených druh) rostlin druhy ;erveného seznamu (podle: PROCHÁZKA [ed.] 2001): 1 – kriticky ohrožený druh, 2- siln ohrožený druh, 3 – ohrožený druh, 4A – vzácn jší druh, vyžaduje pozornost § - druh je uveden ve vyhl.395/1992 k zákonu 114/1992 Sb. CITES - mimo jiné ochrana evropských orchidejí Andromeda polifolia C2, §3 roste na ploníkovém bultu na ploše mecho-ost,icového rašeliništ v severní ásti území (poprvé zde zaznamenána v roce 1999). Nepo etná populace p,ežívá beze zm ny, kvetoucí rostliny jsme zaznamenali jen v roce prvního pozorování. Carex diandra C2 výskyt je rovn ž jen nepatrný. Dva trsy pravideln pozorujeme na SV okraji již zmín ného rašeliništ . Carex lasiocarpa C2 §2 ve srovnání s ostatními ohroženými druhy pat,í v území k nejpo etn ji zastoupeným. Velmi bohatá populace pat,í k dominantním druh'm mecho-ost,icového rašeliništ v severní ásti území. Vzácn jsme ji zaznamenali i na okrajích sousedních lesních porost'. Kvete spíše sporadicky, v tšina trs' je sterilní. Na jižní rašelinné ploše se nevyskytuje. Carex limosa C2, §2 na stejné ploše je spíše ,ídce roztroušena v okolí jednoho ohniska výskytu, její populace je výrazn mén po etná. Na rozdíl od p,edchozího druhu neroste na Chebsku na žádné jiné lokalit , proto je její zdejší výskyt velmi cenný. Ohrozit by ji mohlo p,edevším trvalejší snížení úrovn vodní hladiny. Dactylorhiza fuchsii ssp. fuchsii C4A, §3, CITES sledování výskytu této orchideje se v nujeme od roku 1994. Letos jsme na mírn prosv tlených plochách podmá ené smr iny v severní ásti PR napo ítali celkem 56 jedinc', z toho 18 kvetoucích. Pro popula ní dynamiku (jako u ,ady dalších druh' orchidejí) je typické silné kolísání po etnosti (zde mezi 15 až 104 jedinci), letošní po et pozorovaných rostlin se ,adí k mírn nadpr'm rným. Od roku 1999 lze vývoj populace prstnatce Fuchsova považovat za p,íznivý. Ohrožen by mohl být pouze výrazným zásahem do lesního porostu rezervace (odvodn ní, t žba d,eva). Epilobium palustre C4A populace vrbovky bahenní je pom rn pravideln rozptýlena p,edevším na nezastín ných plochách rezervace, sterilní exemplá,e najdeme ale i na zastín ných plochách.
7
Biotopy chrán ného území jsou pro ni v podstat k nejrozší,en jším ohroženým druh'm.
optimální a proto zde pat,í
Listera cordata C1, §1, CITES drobná orchidej, které jsme si v území povšimli teprve v roce 1999 (naší pozornosti unikala jednak pro sv'j nepatrný vzr'st, jednak pro krátkou vegeta ní dobu), je jednozna n nejcenn jším druhem rostliny, která se v této p,írodní rezervaci vyskytuje. Odborníci nám potvrdili, že se jedná o nejnižší polohu, v níž tento druh na našem území roste, navíc je zdejší populace pom rn po etná a stabilní. P'vodn zjišt né dv mikropopulace s celkovým po tem okolo padesáti jedinc' nás inspirovaly k podrobné prohlídce všech podobných stanovišD v podmá ené smr in . Postupn jsme tak zaznamenali celkem 5 ostr'vkovitých výskyt', tvo,ených letos celkem zhruba 450 jedinci (po et kolísá mezi cca 420 – 510 exemplá,i). V pr'b hu letošního pr'zkumu jsme napo ítali 126 kvetoucích rostlin. Druh roste na zastín ných místech smr iny s velmi mezernatým rostlinným krytem a to i v mechovém pat,e, obvykle p,ímo na smrkovém jehli í. Potenciální ohrožení je stejné, jako u prstnatce Fuchsova. Luzula sudetica C3 jednozna né rozlišení jednotlivých „malých“ druh' bik z okruhu biky ladní (Luzula campestris agg.) je pom rn obtížné. Proto jsme tento druh zatím z pr'zkum' PR neuvád li, i když jsme porovnáním r'zných jedinc' jeho výskyt p,edb žn p,edpokládali. V letošním roce byla díky pomoci kolegy J. Brabce (Krajské muzeum Cheb) správnost determinace potvrzena odborníkem na tento rod. Rašeliništ v severní ásti chrán ného území nep,edstavuje pro biku sudetskou ideální biotop, proto je zde zastoupena pom rn ,ídce (jen n kolik jedinc') . Daleko ast ji jsme ji nacházeli na sušších stanovištích v širším okolí rezervace. Oxycoccus palustris C3, §3 klikva bahenní je v PR „Ztracený rybník“ zna n rozší,ena. Vyskytuje se ve všech zde zastoupených typech biotop', nejpo etn jší je samoz,ejm na nezastín ných plochách mechoost,icových rašelinišD a v ,ídkém rašelinném boru. Výskyt v podmá ených smr inách je naopak pouze sporadický. Druh není v rezervaci, stejn jako na jiných místech Chebska prakticky nijak ohrožen, zmizel by pouze p,i zániku celého biotopu. Pinus rotundata C3 výskyt blatky je významným p,ísp vkem ke kvalit složení rašelinných bor' v území. Roste roztroušen také na ploše severního rašeliništ a v hustším lese, který ob nelesní rašelinné plochy odd luje. Po et jedinc' odhadujeme ,ádov na desítky, podmínky pro výskyt jsou v podstat optimální. Potentilla palustris C4A mochna (d,íve záb lník) bahenní je na Chebsku pom rn hojným druhem. Na území PR se vyskytuje roztroušen ve všech typech porost', nikde však nepat,í k dominantám spole enstev, takže jeho zdejší populaci nepovažujeme za nijak významnou. Poznámka: v t sné blízkosti rezervace jsme zaznamenali výskyt dalších dvou druh' Herveného seznamu: Hypericum humifusum (t%ezalka rozprost%ená - C3) a Pastinaca sativa ssp. urens (pastinák setý tmavý - C4A). Oba druhy rostou podél p,ístupové, št rkovité lesní cesty.
8
3.3 Charakter výskytu potenciáln invazních nebo expanzivních druh) Calamagrostis villosa t,tina chloupkatá je typickou travou horských podmá ených smr in. V PR se ale expanzivn ší,í i do nelesní ásti a její souvislé porosty blokují zna nou ást plochy ost,icomechových rašelinišD. Optimálním ,ešením by p,edevším u cenn jší severní plochy bylo zvýšení vodní hladiny (nap,. zabudováním nízkého d,ev ného valu na jižním okraji rezervace nebo áste ná obnova rybni ní hráze). Na siln podmá ené plochy se druh prozatím dále neší,í. Holcus mollis medyn k m kký p,edstavuje v severním rašeliništi podobn problematický druh jako t,tina chloupkatá. Ješt p,ed n kolika lety jsme jej v porostech nezaznamenávali. Také v tomto p,ípad je možné jeho ší,ení zastavit mírným zvýšením úrovn vodní hladiny v rašeliništi. Pinus strobus borovice vejmutovka byla z,ejm na ploše PR vysazena jednorázov již p,ed mnoha lety, v tšina strom' je pom rn mohutná, n které postupn díky vysoké vlhkosti odumírají. Stromy jsou plodné, žádné zmlazování jsme ale na ploše rezervace nepozorovali.
4. P%ehled zjišt ných typ) biotop) a jejich vegeta-ní charakteristika V této kapitole popisujeme stav vegetace na p,irozených biotopech, které jsme b hem pr'zkumu rozlišili. Krom nich jsou sou ástí rezervace stanovišt , jejichž vegeta ní kryt má ráz kulturního lesa (husté smrkové výsadby). Tyto porosty analyzovat nebudeme. U každého typu biotopu (podle programu NATURA 2000) uvádíme celkový po et ploch, na n mž je p,íslušný vegeta ní typ vyvinut, orienta n hodnotíme kvalitu druhového složení (stupnici A – D jsme rovn ž p,evzali z podobného hodnocení porost' v programu NATURA 2000), stru n popisujeme okolnosti výskytu a celkový ráz porost', na jehož základ porosty za,azujeme do systému vegetace (podle: MORAVEC 1995). Dále uvádíme p,ehled rostlinných druh', které jsou pro tento vegeta ní typ v dané rezervaci ur ující (druhy jsou uvád ny v po,adí podle etnosti zastoupení v porostech, ne podle abecedy). Pokud to je ú elné, dokumentujeme složení porostu jedním až t,emi vegeta ními snímky s využitím semikvantitativního hodnocení zastoupení jednotlivých druh' (viz: 2. Použité pracovní metody). M 1.7 – vegetace vysokých ost%ic po-et registrovaných ploch: 1 orienta-ní vyjád%ení kvality porost): D poznámky k výskytu: Tento vegeta ní typ lze deduktivn interpretovat pouze ve fragmentu nejvíce zamok,ené plochy nad hrází spodního rybní ku. Dominantou porostu je Carex rostrata, druhým, plošn siln zastoupeným druhem je Calamagrostis villosa, která v porostu p,edstavuje jednozna n degradující prvek. syntaxonomická klasifikace: t,.: Phragmiti – Magnocaricetea, ,ád: Magnocaricetalia, svaz: Caricion rostratae
9
význa-né druhy: Carex rostrata, Agrostis canina, Galium uliginosum, Potentilla palustris, Lysimachia vulgaris, Stellaria alsine fytocenologický snímek: -.1: plocha: 15 m2, pokryvnost: E1 - 65%, E0 – 40%, datum: 10.6.2006 E1: Carex rostrata 3, Calamagrostis villosa 3, Lysimachia vulgaris 1, Agrostis canina 1, Potentilla palustris 1, Carex canescens +, Galium uliginosum +, Stellaria alsine +, Juncus effusus r, Trientalis europaea r E0 : Sphagnum sp.div. 4, Aulacomnium palustre 1, Straminergon stramineum + R 2.3 – p%echodová rašeliništ po-et registrovaných ploch: 3 orienta-ní vyjád%ení kvality porost): A – B, C poznámky k výskytu: v p,írodní rezervaci jsou zastoupena p,edevším v severní ásti (horní rybní ek) mimo,ádn cennými spole enstvy. Velmi bohatou populaci tvo,í Carex lasiocarpa, jedinou doposud známou lokalitu v rámci Chebska zde mají Carex limosa a Andromeda polifolia. I tato plocha je p,edevším na okrajích a vysýchavých bultech áste n degradována výskytem expanzivních trav (Calamagrostis villosa, Holcus mollis). V podstatn vyšší mí,e jsou degradovány zrašelin lé plochy na dolním rybní ku, kde v tšina ohrožených a konkuren n slabých druh' chybí. syntaxonomická klasifikace: t,.: Scheuchzerio – Caricetea fuscae, ,ád: Scheuchzerietalia palustris, svaz: Sphagno recurvi – Caricion canescentis význa-né druhy: Carex canescens, Agrostis canina, Carex lasiocarpa, Epilobium palustre, Oxycoccus palustris, Potentilla palustris, Viola palustris, Juncus filiformis, Carex limosa Sphagnum flexuosum, S. fallax, Straminergon stramineum, Aulacomnium palustre fytocenologické snímky: -. 2: degradovaný typ na západním okraji spodního rybní ku, plocha: 20 m2, pokryvnost: E1 85%, E0 – 100%, datum: 10.7.2006 E1: Carex rostrata 3, Calamagrostis villosa 3, Agrostis canina 3, Carex nigra 2, Epilobium palustre 2, Galium uliginosum 1, Viola palustris 1, Juncus filiformis 1, Dryopteris dilatata 1, Trientalis europaea +, Carex canescens +, Avenella flexuosa +, Cirsium palustre r, Carex ovalis r E0: Sphagnum sp.div. 5, Polytrichum commune 1, Aulacomnium palustre + -. 3: západní okraj rašeliništ na ploše horního rybní ku, plocha: 20 m2, pokryvnost: E1 75%, E0 – 100%, datum: 16.7.2006 E1: Carex canescens 3, Agrostis canina 3, Oxycoccus palustris 3, Potentilla palustris 2, Carex limosa 2, Calamagrostis villosa 2, Carex lasiocarpa 1, Carex nigra 1, Epilobium palustre +, Juncus effusus +, Trientalis europaea r, Galium uliginosum r E0: Sphagnum sp.div. 5, Polytrichum commune + -.4: st,ední ást rašeliništ na ploše horního rybní ku ( áste n degradovaný porost), plocha: 20 m2, pokryvnost: E1 - 65%, E0 – 100%, datum: 16.7.2006 E1: Carex nigra 3, Agrostis canina 3, Oxycoccus palustris 3, Potentilla palustris 2, Carex lasiocarpa 2, Epilobium palustre 1, Holcus mollis 1, Galium uliginosum 1, Calamagrostis
10
villosa +, Viola palustris +, Eriophorum angustifolium +, Carex canescens r, Lysimachia vulgaris r, Luzula sudetica r, Festuca rubra r E0: Sphagnum sp.div. 4, Polytrichum commune 2 L 9.2 – rašelinné a podmá-ené smr-iny po-et registrovaných ploch: 1 orienta-ní vyjád%ení kvality porost): A – B, D (zahušt ná výsadba) poznámky k výskytu: údaj o jedné registrované ploše by mohl vést ke zkreslenému názoru na plošné rozší,ení t chto spole enstev v rezervaci. Ve skute nosti se jedná o široký souvislý lem centrální plochy rašelinišD a rašelinného boru, který pokrývá zhruba 70% rozlohy rezervace. To, že byla zdejší výsadba na podmá eném a áste n i zrašelin lém substrátu ponechána delší as samovolnému vývoji, vedlo k postupnému vytvo,ení pon kud p,irozen jších porost' než je u smrkových kultur obvyklé. Stabilizace pom rn pestrého podrostu p,edevším v mechovém pat,e a výskyt dvou ohrožených druh' orchidejí iní podmá ené smr iny Ztraceného rybníka z,ejm nejhodnotn jší ukázkou tohoto vegeta ního typu na Chebsku a umožBuje je hodnotit jako áste n p,irozené lesy. syntaxonomická klasifikace: t,.: Vaccinio – Piceetea ,ád: Piceetalia excelsae svaz: Piceion excelsae význa-né druhy: Picea abies, Calamagrostis villosa, Vaccinium myrtillus, Trientalis europaea, Avenella flexuosa, Equisetum sylvaticum, Carex nigra, Oxalis acetosella, Listera cordata Bazzania trilobata, Sphagnum gingersohnii, Sphagnum riparium, Polytrichum commune fytocenologické snímky: -. 5: siln podmá ený východní okraj rezervace, st,ední ást, plocha: 100 m2, pokryvnost: E3 – 70%, E2 – 20%, E1 - 45%, E0 – 60%, datum: 10.7.2006 E3: Picea abies 5, Pinus sylvestris + E2: Picea abies 5 E1: Picea abies (juv.) 4, Vaccinium myrtillus 3, Calamagrostis villosa 2, Trientalis europaea 1, Carex nigra 1, Dryopteris dilatata +/1, Agrostis canina +, Carex echinata +, Juncus effusus +, Equisetum sylvaticum r, Oxycocus palustris r E0: Polytrichum commune 4, Sphagnum flexuosum 3, Sphagnum riparium 1, Bazzania trilobata 1, Hypnum cupressiforme +, Pogonatum urnigerum +, Plagiomnium affine +, Dicranum polysetum +, Pohlia nutans r -. 6: mén vlhká plocha p,i severním okraji rezervace, plocha: 100 m2, pokryvnost: E3 – 80%, E2 – 10%, E1 - 55%, E0 – 80%, datum: 10.7.2006 E3: Picea abies 5, Pinus sylvestris +, Betula pendula r E2: Picea abies 5 E1: Vaccinium myrtillus 4, Picea abies (juv.) 3, Calamagrostis villosa 2, Trientalis europaea 1, Carex nigra 1, Lysimachia vulgaris +, Oxycoccus palustris +, Dactylorhiza fuchsii +, Orthilia secunda r, Betula pubescens(juv.) r E0: Bazzania trilobata 3, Polytrichum formosum 2, Sphagnum sp.div. 2, Dicranum scoparium 1
11
-. 7: severní okraj rezervace, plocha: 100 m2, pokryvnost: E3 – 60%, E2 – 30%, E1 - 65%, E0 – 85%, datum: 10.7.2006 E3: Picea abies 5, Pinus sylvestris +, Pinus rotundata + E2: Picea abies 5 E1: Vaccinium myrtillus 3, Picea abies (juv.) 3, Calamagrostis villosa 3, Trientalis europaea 2, Agrostis canina 1, Carex canescens 1, Carex nigra 1, Oxycoccus palustris 1, Galium palustre 1, Lysimachia vulgaris +, Equisetum sylvaticum +, Potentilla palustris +, Dryopteris dilatata + E0: Sphagnum sp.div. 3, Polytrichum commune 3, Bazzania trilobata 2, Cephalozia bicuspidata r, Lepidozia reptans r L 10.3 – suchopýrové bory kontinentálních rašelinišH po-et registrovaných ploch: 1 orienta-ní vyjád%ení kvality porost): B poznámky k výskytu: horní okraj spodního rybní ku p,echází v rozvoln né porosty borovic a smrku, jejichž podrost umožBuje toto (z,ejm spontánní) zalesn ní hodnotit v rámci vegeta ní skupiny rašelinných borových les'. Jejich cenologické za,azení není jednoduché, složením stojí podle našeho názoru na hranici mezi brusnicovými a suchopýrovými bory. V pojmenování se p,ikláníme rad ji k obvyklejšímu typu, na Chebsku nemáme, s výjimkou Soosu, dost podobných porost' ke srovnání. syntaxonomická klasifikace: t,.: Oxycocco – Sphagnetea, ,ád: Sphagnetalia medii svaz: Sphagnion medii význa-né druhy: Pinus sylvestris, Pinus rotundata Vaccinium myrtillus, Eriophorum vaginatum, Oxycoccus palustris, Carex canescens Polytrichum commune, Sphagnum fallax, Pleurozium schreberi, Dicranum polysetum fytocenologický snímek: -. 8: plocha: 100 m2, pokryvnost: E3 – 55%, E2 – 30%, E1 - 40%, E0 – 100%, datum: 10.7.2006 E3: Pinus sylvestris 4, Picea abies 1, Pinus rotundata +, Pinus strobus + E2: Picea abies 5 E1: Vaccinium myrtillus 3, Eriophorum vaginatum 3, Carex canescens 2, Oxycoccus palustris 1, Trientalis europaea +, Avenella flexuosa +, Dryopteris dilatata +, Viola palustris +, Vaccinium vitis-idaea r, Potentilla erecta r, Carex echinata r, Cirsium palustre r, Galium palustre r E0: Sphagnum sp.div. 5, Polytrichum commune 1, Dicranum polysetum +
12
5. Souhrn zjišt ných výsledk) plocha p%írodní rezervace: 11,43 ha nadmo%ská výška: 550 m n.m. termín inventariza-ního pr)zkumu: kv ten – zá,í 2006 po-et zjišt ných druh) cévnatých rostlin: 68 (z toho: 12 d,evin, 56 bylin) pozorované druhy mechorost): 29 po-et ohrožených druh) rostlin: 11 (C1 – 1, C2 – 4, C3 – 3, C4A – 3) (podle: PROCHÁZKA [ed.] 2001) (§: kriticky ohrožené–1,siln ohrožené-2, ohrožené-3) potenciáln invazní a expanzivní druhy: 3 (tendence k ší,ení – 2) po-et zjišt ných p%irozených biotop): 4 (M1.7, R2.3, L9.2, L10.3) dokladové fytocenologické snímky: fotodokumentace:
8
6. Záv ry a celkové hodnocení stavu CHÚ z botanického hlediska P,írodní rezervace „Ztracený rybník“ je dobrým p,íkladem toho, že k p,írod šetrné hospoda,ení a podpora p,irozených p,írodních proces' m'že vést k obnov pom rn cenných a málo narušených biotop', které poskytují podmínky k výskytu mnoha ohrožených druh' rostlin i živo ich'. V tomto p,ípad jist sehrály svoji roli i specifické stanovištní faktory, které intenzivnímu lesnictví p,íliš nep,ejí a také dlouholetá izolace místa, ležícího hluboko v hrani ním pásmu. Nevhodná výsadba borovice vejmutovky je v celkovém kontextu stavu rezervace nepodstatná. Floristicky je „Ztracený rybník“ mimo,ádn cennou lokalitou, kde na relativn malém prostoru nacházíme p,ekvapiv velké množství vzácných rostlinných druh'. K nejhodnotn jším pat,í p,edevším ty výskyty, které jsou zatím jedinými známými v rámci celé širší oblasti Chebska (Listera cordata, Carex limosa, Andromeda polifolia). U prvních dvou uvedených druh' je pot šitelné také to, že jejich populace jsou zde pom rn po etné a v horizontu uplynulých 10 let nedoznaly žádných negativních zm n. Z hlediska velikosti p,ítomných populací je t,eba p,ízniv hodnotit rovn ž výskyt Pinus rotundata, Carex lasiocarpa a Dactylorhiza fuchsii. Nelze opomenout ani druhovou pestrost mechorost', mezi nimiž jsme také zaznamenali n kolik mén b žných druh'. Pr'zkum mechorost' navíc stále nepovažujeme za ukon ený. Jisté memento p,edstavuje ší,ení expanzivních druh' trav – Calamagrostis villosa, Holcus mollis, které nazna ují, že pomalu, ale p,ece dochází k postupnému úbytku vody na ploše rezervace. Pokud by tento trend pokra oval, ohrozilo by to výskyt naprosté v tšiny charakteristických rostlinných druh'. Mírná degradace ásti porost' pon kud snižuje vegeta ní hodnotu registrovaných spole enstev, nicmén i v této rovin lze po provedeném pr'zkumu hodnotit rezervaci jako velmi významnou. Minimáln na t,etin plochy si porosty zachovávají dostate nou druhovou pestrost a celkov vysokou kvalitu. Jednozna n nejcenn jší jsou spole enstva rašeliništ na ploše horního rybní ku a p,ilehlá podmá ená smr ina na severním okraji území. Zde také rostou všechny zaznamenané chrán né a ohrožené druhy. Perspektiva další existence a p,ípadného pozitivního vývoje chrán ného území je závislá na uchování alespoB sou asných podmínek. Jediným zásahem, který bychom doporu ovali v rezervaci provést by mohlo být vybudování d,ev ných „palisád“, které by na vhodných místech (prokopané hráze rybní k', odvodBovací strouhy) mohly napomoci ke zvýšení vodní hladiny v terénu celého území.
13
7. P%ehled použité literatury Chytrý M., Ku era T. et Ko í M.[eds.]
(2001): Katalog biotop' Heské republiky, AOPK HR, Praha Kremer B. P., Muhle H. (1998): Lišejníky, mechorosty, kapra[orosty (evr. druhy), Pr'vodce p,írodou, Ikar, Praha Kubát K. [ed.] (2002): Klí ke kv ten Heské republiky, Academia, Praha Martínek K. et Kuklíková E. (1995):Zatopený rybník (návrh na vyhlášení PR) Mscr., Depon.: Správa NPR Soos Moravec J. (1995): Rostlinná spole enstva HR a jejich ohrožení, Severo es. p,írodou, Okres.Muz. Litom ,ice, p,íloha 1995 PivoBková L., Kuklíková E. et Martínek K. (1996):Významné lokality Chebska, Calluna, PlzeB 1/2: 2 - 5 Procházka F. [ed.] (2001): Herný a ervený seznam cévnatých rostlin HR, AOPK HR, P,íroda 18, Praha Pyšek P., Sádlo J. et Mandák B. (2002): Katalog zavle ených druh' flóry Heské republiky, Preslia, Praha, 74: 97-186 Rybní ek K., Balátová-Tulá ková E. et Neuhäusl R. (1984):P,ehled rostlinných spole enstev rašelinišD a mok,adních luk Heskoslovenska, Academia, Studie HSAV 8/84, Praha VáBa J. (1997): Bryophytes of the Czech Republic - an annotated checklist of species (1.), Novitates Botanicae Universitatis Carolinae 11: 38-89, Praha VáBa J. (1998): Bryophytes of the Czech Republic - an annotated checklist of species (2.), Novitates Botanicae Universitatis Carolinae 12: 7-33, Praha Zahradnický J., Mackov in P. [eds.] et al. (2004): PlzeBsko a Karlovarsko, In: Mackov in P., Sedlá ek M. [eds.]: Chrán ná území HR, svazek XI. AOPK HR a EkoCentrum Brno, Praha, 143.
V Chebu dne 1. 9. 2006
Mgr.Karel Martínek RNDr. Eva Martínková
14
foto . 1 : Plocha vypušt ného rybní ku v jižní ásti PR. V okrajových ástech p,evažují porosty t,tiny chloupkaté, st,ední ást je zrašelin lá s fragmentem porostu vysokých ost,ic (Carex rostrata).
foto . 2 : St,ední ást PR má místy pralesovitý charakter. Sou ástí t chto porost' je borovice blatka.
15
foto . 3 : Prosv tlené rašeliništ v severní ásti území pat,í k nejcenn jším ástem území. V pop,edí je mladý stromek borovice blatky.
foto . 4 : Ost,ice plstnatoplodá se v rašeliništi vyskytuje hojn , ale plodná je jen místy.
16
foto . 5 : Detail bylinného a mechového patra v rašelinné smr in . V místech s relativn v tším oslun ním por'stá bulty mech' klikva a bor'vka.
foto . 6 : Detail ze SV ásti PR. Rašelinná smr ina má v místech s v tším množstvím sv tla v bylinném pat,e mechy, semená ky smrku a t,tinu chloupkatou.
17
foto . 7 : Rašelinná smr ina v severovýchodní ásti rezervace.
18
foto . 8 : V severní ásti rezervace, kde je porost rašelinné smr iny áste n rozvoln ný, se vyskytuje v pom rn hojné populaci prstnatec Fuchs'v. Tato lokalita je n kolik desítek metr' pod p,ístupovou svážnicí.
19
foto . 9 : Ve sledovaném území jsme v letošním roce našli celkem 18 kvetoucích jedinc' prstnatce Fuchsova.
20
foto .10 : V rašelinné smr in vznikají asto drobné vodní plochy, které jsou napln né vodou nasycenou výluhem z rašeliništ . Tato o ka se tvo,í zejména pod vývraty nebo v drobných terénních depresích. Od kraj' pokra uje zar'stání rašeliníkem.
21
foto .11 : V prostoru severn od bývalého rybní ku se v kompaktním porostu rašeliníku vyskytuje hojn suchopýr pochvatý. Porost je souhrnn hodnocen jako suchopýrový bor.
22
foto . 12 . Detail kv tenství biky sudetské.
23
foto . 13 : Bika sudetská se vyskytuje v rašeliništi na relativn sušších místech spolu s bikou mnohokv tou.
24
foto . 14 : Detail kv tu ost,ice plstnatoplodé, která se hojn vyskytuje v otev,ené rašelinné ploše v SV ásti rezervace.
25
foto . 15 : Ost,ice bažinná je cennou sou ástí rašeliništ . Je to zatím její jediná lokalita na Chebsku.
26
foto . 16 : Bradá ek srd itý se vyskytuje v severní ásti rezervace v siln zastín né vysoké smr in v chudém podrostu semená k' smrku a rašeliníku. jeho výskyt v této nadmo,ské výšce je raritou.
27
foto . 17 : Detail kvetoucího bradá ku srd itého.
28
foto . 18 : Kyhanka sivolistá roste v rezervaci pouze na jednom ploníkovém bultu. Kvetoucí rostliny jsme vid li pouze jednou, v tšinou jsou sterilní.
29
