MASARYKOVA UNIVERZITA. Vliv závislostí na trestnou činnost dětí a mladistvých

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra didaktických technologií

Vliv závislostí na trestnou činnost dětí a mladistvých Diplomová práce

Brno 2009

Autor práce: Bc. Renata Tesařová

Vedoucí práce: MUDr. Petr Kachlík, Ph.D.

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a pouţila jen prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uloţena na Masarykově univerzitě v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům. V Brně dne 20. 4. 2010

Bc. Renata Tesařová

2

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu mé diplomové práce panu MUDr. Petru Kachlíkovi, Ph.D., za odborné vedení a poskytování cenných rad. Velmi děkuji své rodině, především svému manţelu Markovi, dceři Simonce a synovi Kubíčkovi za velkou podporu při studiu. V neposlední řadě děkuji všem ochotným ředitelům a zástupcům výchovných ústavů a dětských domovu, kde probíhal průzkum. Mé dík patří i všem respondentům, kteří vyplnili anonymní dotazník.

3

Obsah ÚVOD 1.

2.

5 ZÁVISLOST

6

1.1 Specifika působení návykových látek u dětí a dospívajících

7

1.2 Definice závislosti

8

1.3 Druhy závislostí

10

DROGA A JEJÍ PŮSOBENÍ

11

2.1 Typy drogových závislostí a její somatické a psychické komplikace

14

2.2 Nebezpečí spojená s uţíváním drog

36

2.3 Příznaky uţívání drog

38

2.4 Historie drogových závislostí

39

3. KRIMINALITA MLÁDEŢE

43

3.1 Příčiny kriminality mládeţe

45

3.2 Delikvence

48

3.3 Formy ústavní výchovy

49

4. PREVENCE

51

5. EMPIRICKÁ ČÁST

52

5.1 Výzkumný cíl

52

5.2 Metodologie výzkumu

52

5.3 Hypotézy

52

5.4 Průzkum ve školních zařízeních pro výkon ústavní a ochranné výchovy

53

5.5 Přehled výchovných ústavů pouţitých při průzkumu

54

5.6 Analýza výsledků výzkumu

65

5.7 Analýza hypotéz

87

5.8 Diskuse

89

ZÁVĚR

95

RÉSUMÉ

96

POUŢITÁ LITERATURA

97

SEZNAM TABULEK A GRAFŮ

102

SEZNAM PŘÍLOH

104

PŘÍLOHY

105

4

Úvod Od nepaměti lidé vyuţívali sílu drog. Historie nám dokazuje, ţe si lidé byli vědomi jejich účinků. Původně se drogy vyuţívaly díky jejich léčivým schopnostem, k nimţ se přistupovalo s úctou a respektem. Vývoj lidstva s sebou nesl řadu změn ve společnosti. Lidé se tak lépe dostali k drogám a začali jejich účinků zneuţívat. V dnešní době jiţ miliony lidí na celém světě uţívají omamné psychotropní látky, které vyvolávají drogovou závislost. Nepomáhá ani větší informovanost o důsledcích, jaké s sebou závislosti přinášejí. Drogovou závislost doprovází řada negativních jevů. Jedním z nich je vliv na růst kriminality. Ví se, ţe drogy odstraňují morální zábrany a ţe pod jejich vlivem můţe dojít k výtrţnostem, vandalství, sexuálním deliktům, ale i k ublíţení na zdraví. Nepřekonatelná touha po droze vede závislé k trestným činům, např. krádeţím, padělání receptů, apod. Trestná činnost je tedy s drogami úzce spjata a krutou daň si vybírá i u dětí a mladistvých. Hlavní cílovou skupinou, které se budu dále věnovat, jsou právě oni. Jiţ v bakalářské práci jsem se zabývala závislostmi (téma „Závislost dětí a mladistvých na školách“). Nyní na toto téma chci navázat. Práce je rozdělena na dvě části - teoretickou a tvůrčí.

Teoretická část

předkládá ucelený pohled na problematiku drogových závislostí. Hlavní informace, věnované nejen tomuto tématu, jsou čerpány z odborné literatury a z internetu. Tvůrčí část se zabývá výzkumnou činností, v ní jsem se snaţila objasnit vliv drogové závislosti na trestnou činnost mládeţe. Potřebné údaje byly získány anonymní dotazníkovou metodou. Výsledky výzkumu jsou znázorněny pomocí grafů a tabulek. Byly stanoveny dvě hypotézy, výsledky jsou dále vyhodnoceny. Cílem této práce je zjistit, do jaké míry ovlivňuje drogová závislost zvyšující se kriminalitu mládeţe.

5

1. ZÁVISLOST

V podvědomí lidí se vţdy vybaví klasická závislost na drogách, alkoholu nebo cigaretách, ale závislost nemusí být pochopitelně vázána pouze na nějakou určitou látku. Jsou tu i závislosti, kterým se v minulosti nevěnovalo tolik pozornosti, jako je např. patologické hráčství, závislost na počítačích a internetu, závislost na sexu, závislost na práci, patologické nakupování, poruchy příjmu potravy, atd., které ovlivňují lidského jedince (Tesařová, 2006). Dnes uţ se o pojmech „závislostní chování“ a „závislost“ mnohem více hovoří a s těmito patologickými jevy se musí vyrovnávat i školní praxe, a to především na úrovni primární prevence vzniku závislostního chování. V pedagogice se touto problematikou zabývá etopedie, vědní obor speciální pedagogiky. Závislost je určitá porucha chování asociálního rázu. Z pedagogického hlediska jde o etiologii, projevy, moţnosti nápravy i prevence poruch chování (Tesařová, 2006). Dospělý člověk si můţe vybudovat závislost prakticky na čemkoli, a o to více jsou ohroţeny děti a mladiství. Podle údajů psychiatra Jaroslava Skály stačí u nezralého organismu ke vzniku závislosti mnohem kratší doba neţ u zdravého dospělého. Některé drogy jsou v rodině zcela volně dostupné, a děti tak mohou ochutnat alkohol či zkusit cigarety jiţ velmi brzy, bez ohledu na to, zda jim to rodiče dovolili (Sedlářová, 2008). „Navíc dospělí často podávají alkohol při nejrůznějších domácích příleţitostech a zprostředkovávají dětem špatnou představu o uţívání alkoholu.“ (Leifer, 2004, s. 886) I prodejci často nerespektují věkovou hranici určenou zákonem. Konzumace alkoholu, cigaret a jiných návykových látek sestupuje do niţších věkových skupin (5,13,16 let) (Sedlářová, 2008). „Období dospívání, čili tzv. teenagerovský věk, znamená přechod z dětství do dospělosti. Jde o léta zmatků, v nichţ dospívající bytosti usilují o sebeuvědomění a nezávislost, kdy hledají vlastní identitu.“ (Hořejší, 1996, s. 18) Jsou neustále zahrnovány úkoly, příkazy a nepříjemnými zákazy a sami dospívající mají pocit, ţe jim dospělí nerozumí a neberou je zcela váţně. Jejich touhou bývá se jim vyrovnat. Období dospívání je z tohoto hlediska nejvíce rizikové. Působí na ně další vlivy, jako například móda, určitý způsob oblékání, hudební vkus, a hlavně způsob trávení volného času (Tesařová, 2006). „Důleţitými faktory jsou zde také osobnost

6

jedince a jeho sociální zázemí. Svou negativní úlohu sehrají takové vlastnosti, jako je celková nezralost, nevyváţenost ve struktuře osobnosti, nezdrţenlivost, úzkostnost, sklon k depresím, neochota snášet po nějaký čas neuspokojení potřeb a napětí.“ (Kasíková, 2006, s. 355)

1.1 Specifika působení návykových látek u dětí a dospívajících „Návykovou látkou podle trestního zákona se rozumí alkohol, omamné látky, psychotropní látky a ostatní látky způsobilé nepříznivě ovlivnit psychiku člověka nebo jeho ovládací nebo rozpoznávací schopnosti nebo sociální chování (§ 89, odst. 10 Tr. zákona).“ (Štefan, Mach, 2005, s. 175) „Závislost na návykových látkách se vytváří podstatně rychleji (to, k čemu potřebuje dospělý často roky nebo desítky let, stihne dospívající řádově i během měsíců). Existuje zde vyšší riziko těţkých otrav s ohledem na niţší toleranci, menší zkušenost a sklon k riskování, který je v dospívání častý. Z podobných důvodů je zde i vyšší riziko nebezpečného jednání pod vlivem návykové látky. U dětí a dospívajících závislých na návykových látkách nebo je masivně zneuţívajících bývá patrné zřetelné zaostávání v psychosociálním vývoji (oblast vzdělávání, citového vyzrávání, sebekontroly, sociálních dovedností, atd.). I „pouhé“ experimentování s návykovými látkami je u dětí a dospívajících spojeno s většími problémy v různých oblastech ţivota (rodina, škola, trestná činnost, atd.). Je zde také častější tendence zneuţívat širší spektrum návykových látek a přecházet od jedné ke druhé nebo kombinace více látek současně. To opět zvyšuje riziko otrav a dalších komplikací. Recidivy závislosti jsou u dětí a dospívajících časté, dlouhodobá prognóza však můţe být podstatně příznivější, neţ jak by naznačoval často bouřlivý průběh. Důvodem je přirozený proces zrání, který je tichým spojencem léčebných snah.“ (Nešpor, 2000, s. 54)

7

I přesto není jednoznačné poznat, kdo je a není ohroţen závislostí. Závislostní chování se nedá jednoduše vztahovat k určitému druhu sociálního zázemí, k inteligenci, k profesi, k věku, k pohlaví. Lze však předpokládat, ţe úspěšný ţák s dobrým sociálním zázemím má větší šanci, ţe závislosti nepropadne (Nešpor, 1995). Hlavními příčinami závislostí u dětí a mladistvých bývají problémy ve škole, nevyváţené vztahy v rodině nebo nezájem či konfliktní vztahy s rodiči, kterým chce dítě uniknout, mentalita part (kdyţ si nevezmeš, nepřijmeme tě), snaha upozornit na sebe, důsledek pokusnictví nebo revolta na základě principu zakázaného ovoce, ale také citové strádání, osamělost a vliv negativních vzorů (populární osobnosti, filmy) (Adamová, 1998). Další příčinou můţe být také nezvládnuté léčení nemocí, kdy se člověk stává závislým na barbiturátech, nebo touha po zvýšení pracovní činnosti a výkonnosti. Závislost je vţdy reakcí na náročnou situaci, kterou člověk nezvládl běţnými prostředky, a zvolil proto relativně nejpřístupnější řešení sloţitých problémů. Droga samozřejmě nevyřeší nikdy nic, ale problémy se mohou zdát vzdálenější, snadněji snesitelné (Elliottová, 1995). Člověk se stává závislým tehdy, kdyţ potřebuje drogu nebo záţitek, který droga vyvolává, kdy uţ bez drogy nemůţe být. V závislosti se ztrácí nad drogou kontrola, nejde přestat, a postiţení ani nevědí, jestli přestat chtějí. Droga se pro ně stává vším a věnují veškerý svůj čas, energii i peníze k uspokojení své potřeby (Tesařová, 2006). Ne všichni, kdo jsou závislí na drogách, jsou chudí, bez domova a nezaměstnaní, ačkoliv tak můţe vypadat stereotyp. Někteří mají skvělé zaměstnání, ţijí své vlastní ţivoty a skrývají svůj zlozvyk pod pokličkou. Riziko, ţe si zcela zničí ţivot a ţe o sebe úplně přestanou dbát, je součástí drogové situace, součástí celé scény (Tesařová, 2006).

1.2 Definice závislosti

„Závislost je jev, který odpovídá definici závislosti podle Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-10). Syndrom závislosti (statistický kód F1x.2, na místo x před desetinnou tečku se doplňuje látka): Je skupina fyziologických, behaviorálních a kognitivních fenoménů, v nichţ uţívání nějaké látky nebo třídy látek má u daného

8

jedince mnohem větší přesnost neţ jiné jednání, kterého si kdysi cenil více. Centrální popisnou charakteristikou syndromu závislosti je touha (často silná, někdy přehánějící) brát psychoaktivní látky (které mohou, avšak nemusí být lékařsky předepsány), alkohol nebo tabák. Návrat k uţívání návykové látky po období abstinence často vede k rychlejšímu znovuobjevení jiných rysů syndromu, neţ je tomu u jedinců, u nichţ se závislost nevyskytuje. Definitivní diagnóza závislosti by se obvykle měla stanovit pouze tehdy, jestliţe během jednoho roku došlo ke třem nebo více z následujících jevů: a) silná touha nebo pocit puzení uţívat látku; b) potíţe v sebeovládání při uţívání látky, a to pokud jde o začátek a ukončení nebo mnoţství látky; c) tělesný odvykací stav. Látka je uţívána s úmyslem zmenšit příznaky vyvolané předchozím uţíváním této látky, případně dochází k odvykacímu stavu, který je typický pro tu kterou látku. K mírnění odvykacího stavu se také někdy pouţívá příbuzná látka s podobnými účinky; d) průkaz tolerance k účinku látky jako vyţadování vyšších dávek látek, aby se dosáhlo účinku původně vyvolaného niţšími dávkami (jasné příklady lze nalézt u jedinců závislých na alkoholu a opiátech, kteří mohou brát denně takové mnoţství látky, které by zneschopnilo nebo i usmrtilo uţivatele bez tolerance); e) postupné zanedbávání jiných potěšení nebo zájmů ve prospěch uţívané psychoaktivní látky a zvýšené mnoţství času k získání nebo uţívání látky, nebo zotavení se z jejího účinku; f) pokračování v uţívání přes jasný důkaz zjevně škodlivých následků: poškození jater nadměrným pitím (depresivní stavy, vyplývající z nadměrného uţívání látek) nebo toxické poškození myšlení. Syndrom závislosti můţe být přítomen pro určitou látku (např. tabák nebo diazepam), třídu látek (např. opioidy) nebo širší řadu různých látek.“ (Nešpor 2000, s. 14)

9

1.3 Druhy závislostí „Existují

čtyři

úrovně

zneuţívání

omamných

látek:

experimentování,

kontrolované uţívání, zneuţívání a závislost. Mezi kontrolovaným uţíváním a zneuţíváním je obvykle nejasná hranice, proto se za varovný signál povaţuje časté uţívání jako takové. Platí to obzvláště tehdy, jestliţe je uţívání doprovázeno s jistou nevhodností, např. kdyţ se jedinec opije cestou do školy, a nikoli na víkendové párty.“ (Leifer, 2004) „U závislosti rozlišujeme tři základní charakteristické jevy - závislost psychickou, závislost fyzickou a toleranci. Psychická závislost - osoba s psychickou závislostí má nutkavou potřebu dalšího přijetí nového mnoţství drogy. Motivací pro přijetí jsou počáteční aţ velmi příjemné pocity. Bez drogy se však u závislých osob dostavují deprese (chorobný smutek), rozladěnost, paranoia a projevuje se aţ patologická tendence k získání a přijetí nové drogy. Závislá osoba ţije pro drogu a ztrácí zájem o cokoli jiného. Závislý člověk je ochoten obětovat vše pro získání drogy. Fyzická závislost (somatická) - tělesná závislost se projeví různě intenzivními abstinenčními příznaky při vysazení drogy (nevolnost, neklid, třes, ale i děs, slabost, zvracení, záchvaty křečí), které vnímá závislý silně negativně, protikladně a mnohem intenzivněji ve srovnání s pocity při přijetí drogy. Tolerance - tolerancí (návykem) rozumíme pomalé sniţování účinku stejně vysokých dávek drogy, kterou je tak nutno aplikovat ve stále větších dávkách a v kratších intervalech.“ (Novotný, Hruška 2000, s. 123)

10

2. DROGA A JEJÍ PŮSOBENÍ Pojem „Droga“ má v češtině dva významy. Drogou se rozumí léčivo, usušené nebo jinak konzervované rostliny, ţivočichové, jejich části nebo produkty jejich metabolismu, které slouţí k léčbě nebo podobným účelům. (Droga [on-line], 2009) Ale pod pojmem „droga“ si téměř kaţdý vybaví určitou látku, která vede k závislostem a ničí ţivoty. Heroin, kokain, pervitin, marihuana, extáze… Drogy mají všechny moţné tvary, formy, barvy a skrývají mnoho věcí a překvapení. Například stačí otevřít domácí lékárničku a střetnete se tváří v tvář s celou škálou různých drog aspirinem, paralenem a brufenem, prášky proti kašli a nachlazení. Kaţdý z nás uţívá nějakou drogu, ale jsou mezi nimi velké rozdíly. Aspirinem ani kávou neporušujeme zákon, jsou to tedy drogy legální, a pokud je uţíváme správně a v rozumné míře, nemělo by se nám nic stát. Právě naopak, ve většině případů je výsledek prospěšný. Zmírňují bolest a utrpení a zachraňují i ţivoty. Bohuţel, drogy se stále více zneuţívají i přes vysokou informovanost a nezákonnost a jejich

účinky mohou být zničující,

dokonce i smrtelné (Ganeri, 2001). Drogy je moţné rozdělit podle různých kritérií. Nejčastěji se klasifikují podle legálnosti. V takovém případě mluvíme o legálních (běţně pouţívaných) a samozřejmě i nelegálních (zakázaných) drogách. Ovšem některé „legální“ látky jsou pro osoby mladší 18 let zakázány. Tab. č. 1: Postoj společnosti ke droze (Rozdělení drog [ on-line], 2010) Legální drogy Běţně se s nimi setkáváme, jsou společensky tolerovány, ale můţe na ně vzniknout stejná závislost, jako na ilegální drogy. Příklad: alkohol, nikotin, léky (benzodiazepany, hypnotika), kofein, organická rozpouštědla

Nelegální drogy Drogy "mimo zákon", společností netolerované, jejich přechováváním a prodejem nebo předáním se dostáváme do střetu se zákonem. Příklad: marihuana, hašiš, pervitin, heroin, extáze

11

Známé je i dělení, které je nepřesné, ale veřejností uţívané běţně: a) „Měkké“ drogy – bývají často uţívány z „rekreačních důvodů“. Tyto drogy mají další účinky na organismus, jejich odnětí není provázeno silnými odvykacími příznaky, ale mohou mít dlouhodobé účinky a jsou psychicky návykové – měkké, ale ne bezpečné. b) „Tvrdé“ drogy - pojem často pouţívaný k popisu velmi silných a nebezpečných drog, jako jsou například opiáty a kokain. Jsou silně návykové a tělu škodlivé. Přerušení či ukončení uţívání těchto drog často provázejí silné abstinenční příznaky (Ganeri, 2001). Tabulka č. 2: „Měkké“ a „tvrdé“ drogy (O drogách obecně [on-line], 2009) Míra rizika Vysoká Vysoká aţ střední Střední Relativně malá Prakticky bez rizika

"Tvrdost" "Tvrdé" "Tvrdé" "Tvrdé" "Měkké" "Měkké"

Zástupci toluen, aceton, heroin, morfin, durman, crack LSD, lysohlávky, kokain, pervitin alkohol, extáze, efedrin, kodein marihuana, hašiš, kokový čaj káva, čaj

Mezi další významné kritérium patří účinek drog na organismus člověka. Podle toho se dělí na : (Typ závislosti [on-line], 2009) 1) působící psychostimulačně – dočasně povzbuzují a vyvolávají stavy euforie a dobré nálady a zrychlují psychomotoriku. Aktivizují centrální nervovou soustavu (např. kokain, efedrin, fermetrazin, apod.). 2) působící psychoinhibičně – mají tlumivý účinek, dočasně potlačují úzkost a depresi a

sniţují

motoriku

(např.

morfin,

heroin,

alkohol,

sedativa,

analgetika)

3) působící vysloveně desintegračně - narušují nervovou soustavu, vyvolávají iluze a halucinace (halucinogeny). Tyto látky se dostávají do organismu: (Typ závislosti [on-line], 2009) 1) ústy (per os), případně jinými tělesnými otvory; 2) injekčně (perenterálně); 12

3) kouřením, eventuálně čicháním (inhalačně); 4) pokoţkou (např. pomocí náplastí). Světová zdravotnická organizace rozděluje drogy, které nějakým mechanismem ovlivňují psychiku člověka, podle typu závislostí, kterou vyvolávají: ( Typ závislosti [on-line], 2009) drogová závislost opiového typu; drogová závislost barbituráto-alkoholového typu; drogová závislost kokainového typu; drogová závislost kanabisového typu; drogová závislost amfetaminového a metamfetaminového typu; drogová závislost kathového typu; drogová závislost halucinogenového typu; drogová závislost analgetikového typu; drogová závislost na anxiolytikách; drogová závislost na těkavých látkách; drogová závislost tabákového typu; drogová závislost kofeinového typu.

13

2.1 Typy drogových závislostí a jejich somatické a psychické komplikace 1) Návykové látky vyvolávající závislost opiového typu Morfium je hlavní účinnou látkou opia, vyráběného ze šťávy nezralých makovic. Opium, patřící k nejstarším známým narkotikům, obsahuje kromě morfinu mnoho dalších alkaloidů, jako kodein, thebain, papaverin, narkotin, narcein. Při kouření opia dochází pozvolna k euforii, ta přechází do stavů příjemného snění s iluzemi a relaxací. Morfium, mnohonásobně účinnější, bylo pouţíváno jako prostředek proti vnímání bolesti a také pro euforizující účinky (Jindrová [on-line], 2009).

Obr. č. 1: Mák setý (Botanisches Museum [on-line], 2009)

14

Koncem 19. století byl chemickou cestou získán asi šestkrát silnější heroin, ale také s výraznější toxicitou. Brzy nato se vynořil zcela nový medicínský problém; závislost na opiátových látkách. Z těchto závislostí je heroinismus pokládán za vůbec nejtěţší. Jiţ od roku 1914 se alkaloidy opia staly v USA nelegálními a jejich uţívání bylo povoleno pouze jako součást léčebného postupu. V současné době se kromě opiových přípravků uţívá a zneuţívá řada tzv. opioidů, tj. syntetických látek podobných opiátům. Jsou šňupány, vstřikovány podkoţně nebo nitroţilně, případně se vdechují páry ze zahřáté drogy (Jindrová [on-line], 2009).

Obr. č. 2 a 3: Opium (Opium cultivation doubled [on-line], 2009)

Somatické a psychické komplikace – ze somatických potíţí se projevuje zpomalený nebo nepravidelný puls, zvýšené slinění a pocení, dráţdění ke zvracení, zúţené zornice, poruchy svalové koordinace, třesy. Na místech vpichu se objevují záněty, při aplikaci injekcí je časté zavlečení infekce. Z psychických symptomů stojí v popředí emoční poruchy, tj. labilita, podráţděnost, deprese vedoucí aţ k sebevraţdám. Dochází k charakterovým poruchám s degradací

15

hodnotového ţebříčku, na jehoţ vrcholu je získání drogy všemi způsoby (Jindrová [online], 2009). Slangové názvy opiátů – BRAUN – béčko, směs derivátů kodeinu HEROIN – háčko, herák, hero, white lady ,pudr, horse KODEIN – káčko MORFIN - white shit, emko (Ganery, 2001)

2) Návykové látky vyvolávající závislost barbituráto-alkoholového typu Barbituráty (syntetické látky na bázi kyseliny barbiturové, objevené v roce 1903) představují nejvýznačnější skupinu hypnotik (respektive sedativ), pouţívaných k uklidnění, uvolnění, případně k navození spánku nebo subjektivního zlepšení jeho kvality za cenu neobyčejně hrubých zásahů do neurofyziologických mechanismů. Hypnotika jsou někdy povaţována za finální látku, u které končí drogová cesta řady závislých ( Jindrová [on-line], 2009).

Obr. č. 4: Barbituráty (Barbituráty [on-line], 2009)

16

Alkohol je v celosvětovém měřítku jednou z nejstarších a nejrozšířenějších drog. Vzniká při kvašení cukru působením kvasinek. Škála alkoholických výrobků je velmi pestrá. Pití alkoholu tvoří součást modelu běţné společenské zábavy, uvolňuje, odstraňuje nejistotu ( Jindrová [on-line], 2009).

Obr. č. 5: Alkohol (Pravda a mýty o alkoholu [on-line], 2009)

Současné uţití alkoholu a léků některých farmaceutických skupin, nejčastěji barbiturátů, vede ke vzájemnému ovlivnění účinku ve smyslu kvantitativním, ale i kvalitativním. Déle účinné barbituráty mají dlouhý biologický poločas. K interakci obou látek můţe proto dojít i za 10 aţ 12 hodin po poţití alkoholu, zvýšení účinků můţe být aţ trojnásobné. Barbituráty jsou poţívány s alkoholem pro zvýšení euforie nebo alespoň sníţení dysforie. Kombinace těchto dvou látek mění stavy opojení, intoxikace probíhá atypicky. Místo vzrušení se často dostavuje ospalost, unavenost, jindy je prudkost vzrušení tak silná, ţe vyvolává agresi (Jindrová [on-line], 2009). Somatické a psychické komplikace – velké dávky barbiturátů vedou k celkové somatické zchátralosti s poruchami motoriky v podobě nejisté chůze, třesu rukou. V psychice jsou postiţeny paměťové procesy a pozornost, objevují se řečové poruchy typu koktavosti, s neschopností nalézt vhodný výraz. V citové oblasti dochází k oploštění, někdy se vyvíjí deprese. Přechodně se mohou projevovat poruchy vědomí se stavy zmatenosti. Konečné stadium představuje těţká degradace osobnosti.

17

Somatické důsledky alkoholismu se projevují v narušení řady orgánů a funkcí organismu (především těch, v nichţ dochází k jeho detoxikaci a vyloučení škodlivin). Jedním z prvních a také nejznámějších příznaků je zvětšení jater a jaterní cirhóza. Často se projevuje poškození pankreatu a rozvoj diabetu, úbytek mozkové tkáně, především kůry. Poškození sliznice trávicího ústrojí bývá spojeno s nechutenstvím a zvracením. Alkoholismus zhoršuje stav ledvin a močových cest, sniţuje aktivitu endokrinního systému. Změny kostní dřeně vedou ke zhoršení skladby krve. Průměrný věk alkoholiků je aţ o čtvrtinu niţší ve srovnání s běţnou populací. Na sníţení věkové hranice se vedle výše uvedených změn a potíţí podílejí také sebevraţdy alkoholiků. Psychické komplikace alkoholismu jsou stejně závaţné jako komplikace somatické. Degenerativní a destruktivní změny nervové tkáně vyvolávají některá váţná duševní onemocnění, např. delirium tremens. I nepříliš těţké formy alkoholové závislosti vedou ke globálním osobnostním změnám (Jindrová [on-line], 2009).

Obr. č. 6: Alkohol (Ţivot s alkoholikem [on-line], 2009)

18

3) Návykové látky vyvolávající závislost kokainového typu Kokain je alkaloid z listů stromku koky pravé. Patří k velmi rozšířeným narkotickým prostředkům v Jiţní Americe, kde byl v minulosti indiány pouţíván k náboţenským obřadům. I v současné době je ţvýkání kokových listů mezi domorodým obyvatelstvem velmi rozšířeno. Stimuluje a euforizuje psychiku, vyvolává pocit zvýšené svalové síly, sebevědomí, pocit bystrosti, působí také jako lokální anestetikum, zahání pocity hladu. Psychická závislost je velmi silná ( Jindrová [on-line], 2009).

Obr. č. 7: Kokainovník pravý (Botanisches Museum [on-line], 2009)

19

Moderní forma kokainismu souvisí s rozvojem medicíny a chemie v Evropě ve druhé polovině 19. století. S izolací kokainu se objevilo šňupání často spojené s morfinismem. Teprve příchod heroinu na černý trh zčásti kokain vytěsnil, nicméně kokainové drogy z osmdesátých let 20. století („crack“ – kokain v destilované formě smíchaný s jedlou sodou a vodou) patří např. v USA k nejvyhledávanějším.(Jindrová [on-line], 2009).

Obr. č. 8: Kokain (Kokain [on-line], 2008)

Somatické a psychické komplikace – v oblasti somatické dochází ke zhubnutí, zchátralosti, zvyšuje se počet tepů, objevuje se třes. Přetěţování detoxikačních funkcí jater sniţuje fyzickou odolnost vůči různým onemocněním. Při šňupání se vytvářejí vředy okolo nosu, proděravění nosní přepáţky. V psychické oblasti se objevují stavy trvalého neklidu, podráţdění, nespokojenosti, úzkosti, někdy i halucinace (Jindrová [on-line], 2009).

Slangové názvy pro kokain: koks, kokeš, sníh, cukr, pudr, kokos (Ganeri, 2001)

20

4) Návykové látky vyvolávající závislost kanabisového typu Indické konopí, zdroj hašiše a marihuany, je známé v Indii a Číně jiţ pět tisíc let. Marihuana je tedy název drogy získané z rostliny konopí - sušená rostlinná drť, hašiš je čistá pryskyřice. Konopí se pěstuje hlavně pro konopné vlákno a olejnatá semena, omamné látky se vyrábějí z pryskyřice. Mezi nejvyhledávanější formu poţívání patří kouření, ale i ţvýkání a pití v nápojích. Vyvolává pocit tělesné a duševní pohody, štěstí a vnitřní blaţenosti, často provázené i smyslovými přeludy, zrakovými i sluchovými (Jindrová [on-line], 2009).

Obr. č. 9: Marihuana (Botanisches Museum [on-line], 2008) 21

Somatické a psychické komplikace – V somatické oblasti vede závislost na hašiši k chátrání celého organismu. Výrazná je únava a ospalost, bolesti hlavy, změny srdečního rytmu, třesy končetin, sníţení imunity, omezení plodnosti. V psychice dochází k citovým změnám, narůstá podráţděnost, zlostnost, agresivita, otupení v oblasti vyšších citů, časté jsou sexuální a morální deviace. Objevují se paranoidní bludy, případně halucinace (Jindrová [on-line], 2009).

Obr. č. 10: Marihuana (GANJA aneb kouřit či nekouřit [on-line], 2009)

Slangové názvy drog z konopí: (Ganery, 2001) Marihuana – tráva, travka, marijánka, anča, ganja, roští, zelenina, zelí, hulení, kytka, brko, joint Hašiš – haš, čokoláda, mejdlíčko, šit Směs hašiše a marihuany – lovec lebek

22

5)

Návykové látky vyvolávající závislost amfetaminového a metamfetaminového typu Amfetaminy, syntetické látky objevené koncem 19. století, patří do širší skupiny

psychostimulací (antihypnotika nebo psychomimetika), která prostřednictvím zrychlení nervových či psychických procesů zvětšují schopnost mozku zachytit a zpracovat určité mnoţství podnětů. Zvyšují psychickou aktivitu, činorodost, hovornost, sebevědomí aţ k přeceňování vlastních sil, sniţují ospalost a pocit hladu. K explozi jejich zneuţívání došlo v Evropě zhruba v padesátých letech 20. století, v našich podmínkách jde o jednu z nejčastějších forem závislostí (Jindrová [on-line], 2009).

Obr. č. 11 a 12: Pervitin (Pervitin [on-line], 2009)

Somatické a psychické komplikace – váţné somatické komplikace, zvláště při injekční aplikaci, se týkají infekcí v koţních jizvách, přenosu nemocí z nesterilních jehel, např. infekční ţloutenky, AIDS. Dochází i k postupné devastaci ţilního systému v končetinách. Jinou komplikaci tvoří sebevraţedné pokusy, zvýšení krevního tlaku, bazálního metabolismu, třes, pocení. Jako psychické komplikace se objevují nejprve citové změny a otupělost, dochází k prolomení vnitřních bloků s následným asociálním jednáním. Později se můţe projevit paranoidní psychóza, která po vysazení amfetaminu během několika dnů odezní (Jindrová [on-line], 2009). Slangové výrazy: speed, piko, perník, peří, péčko, čeko, pedro, pergo .... (Ganery, 2001)

23

6) Návykové látky vyvolávající závislost kathového typu Katha jedlá, latinsky Catha edulis, je africký keř či stromek obsahující alkanoid zvaný cathin (= kathin, kathinon) s excitačními a omamnými účinky, které somaticky i psychicky působí podobně jako amfetaminy. Nejčastější způsob poţívání představuje ţvýkání listů kathy nebo pití ve formě nálevu. Typ kathové závislosti je rozšířen hlavně v arabských zemích a ve východní Africe, zvláště v Etiopii a Jemenské republice, atd., kde je znám téměř dva tisíce let (Jindrová [on-line], 2009).

Obr. č. 13: Katha (Catha edulis [on-line], 2009)

Somatické a psychické komplikace - v oblasti somatické dochází k poruchám trávicím, srdečním, ke kachexii, k chátrání nervové soustavy a k poklesu pohlavního pudu. V psychické oblasti se vyskytují mrákotné stavy, úpadek intelektu, charakterové poruchy (degradace hodnotové orientace, ztráta smyslu pro povinnost) - (Jindrová [online], 2009).

24

7) Návykové látky vyvolávající závislost halucinogenového typu Speciální skupinu mezi návykovými látkami tvoří halucinogeny, způsobující psychickou alteraci podobnou psychóze. V popředí hlubokých psychických změn stojí poruchy vnímání, připomínající halucinace, dále opojné stavy, pocity beztíţe, odosobnění, ztráta vůle a sebekontroly. Protoţe vesměs nejde o pravé halucinace, označují se někdy tyto látky jako prostředky psychedelické, mění-li vědomí, pak jako psychodysleptické. Mohou mít povahu přírodní nebo syntetickou (Jindrová [on-line], 2009).

Halucinogeny přírodní typu Najdeme je v některých houbách, kaktusech, kořenu mandragory, nati Atropy belladonny (rulíku zlomocném). V přírodní podobě byly tyto látky známy ve středověku a pouţívány k rozmanitým magickým praktikám. Přírodně halucinogenní drogy ţivočišného původu – toxické produkty – jsou vylučovány kůţí, nejvíce prozkoumány u ropuch – bufoteniny; bufogeniny a bufotoxiny.

Obr. č. 14: Muchomůrka červená (Muchomůrka červená [on-line], 2009)

25

Obr. č. 15 a 16: Lysohlávky (Otrava z lysohlávky [on-line], 2009)

Obr. č. 17: Peyotl, kaktus obsahující meskalin. (Pět rostlin konopí a 40 houbiček bude jen přestupek, řekla vláda [on-line], 2009)

26

Obr. č.18: Kořen mandragory (Mandragora lékařská [on-line], 2009)

Obr. č. 19: Rulík zlomocný (Atropa belladonna [on-line], 2009)

27

Obr. č. 20: Ropucha obrovská (Ropucha obrovská [on-line], 2009)

Halucinogeny syntetického typu Ze syntetických halucinogenů je nejznámější LSD (vyrobený v roce 1943), který se v posledních desetiletích stal jednou z hlavních omamných látek a podařilo se mu prosadit na úkor kokainu, morfinu a marihuany (Jindrová [on-line], 2009).

Obr. č. 21: LSD (LSD-25 [on-line], 2009)

28

Obr. č. 22: Extáze (MDMA [on-line], 2009) Somatické a psychické komplikace – u některých halucinogenů (LSD) je váţné podezření na mnohačetné poškození plodu v průběhu těhotenství. Psychické komplikace spočívají v moţnosti vyvolání skryté schizofrenie, sebevraţdy, frustrace… (Jindrová [on-line], 2009).

Rozdělení a slangové výrazy: (Slangové výrazy pro drogy [on-line], 2009) a) Syntetické – LSD – kyselina, acid, papírek, sluníčko, geláč, atd. MDMA (Extáze) – éčko, tableta, X, XTC, droga lásky, atd. Směs halucinogenů, nejčastěji obsahující LSD – trip b) Přírodní – (látky obsaţené v některých rostlinách, kaktusech, houbách) Mescalin, psilocybin, psilocin Přírodně halucinogenní drogy ţivočišného původu – kůţe ropuchy (bufoteniny; bufogeniny a bufotoxiny) i jiné – durman, rulík, blín, muškátový oříšek… 29

8) Návykové látky vyvolávající závislost analgetikového typu Analgetika-antipyretika jsou syntetické látky tlumící centrální vnímání bolesti. Sniţují zvýšenou teplotu, mají nespecifický protizánětlivý účinek. Podle toho, který účinek převaţuje, se uţívá název analgetikum, antipyretikum, antirevmatikum. Důvodem jejich zneuţívání je i euforizující vliv. Tyto prostředky byly dlouho povaţovány za relativně neškodné. Jejich spotřeba dosahuje i u nás značné výše. Závislost na analgetikách je v České republice povaţována za jednu z nejrozšířenějších látkových závislostí vůbec (Jindrová [on-line], 2009).

Obr. č. 23: Analgetika (MDMA [on-line], 2009)

Somatické a psychické komplikace – nebezpečí závislosti je spojeno s poruchou krvetvorby a s výskytem leukémie. Často se dostavují zaţívací potíţe a nevolnost, zvyšuje se pravděpodobnost výskytu chronických zánětů ledvin. Psychické příznaky mají charakter emočních poruch, především rozkolísanost nálad s častějším vychýlením směrem k pokleslostí aţ k rozladění. Současně se zvyšuje nekritičnost, neschopnost přiměřeně zhodnotit svůj výkon, vztah k okolí, schopnosti a moţnosti (Jindrová [on-line], 2009). 9) Návykové látky vyvolávající závislost na anxiolytikách Anxiolytika (trankvilizéry) tvoří skupinu syntetických látek uţívaných při léčbě úzkostných stavů, psychického napětí, podráţděnosti či jiných emočních poruch

30

(např. benzodiazepiny, diazepam).

Jsou zneuţívány podobným způsobem jako

barbituráty (Jindrová [on-line], 2009).

Obr. č. 24: Diazepam (Valium [on-line], 2009) Somatické a psychické komplikace – ze somatických příznaků se můţe objevit svalová slabost, dráţdění očních spojivek, bolesti hlavy. Psychické komplikace spočívají v nárůstu nenávistných pocitů, nepřiměřeném chování, poruchách spánku (Jindrová [online], 2009).

10) Návykové látky vyvolávající závislost na těkavých látkách Výpary těkavých látek (éteru, toluenu, trichloretylenu, acetonu, benzinu, atd.) mohou ovlivnit činnost centrální nervové soustavy, navodit stavy pseudoeuforie, neovladatelnou veselost, poruchy vnímání, vědomí. Jejich halucinogenní efekt je tím větší, čím je abuzér mladší. Zneuţívány jsou většinou čicháním, častěji mládeţí ve skupinách neţ individuálně. Dospělí tyto látky uţívají málo. Pro obtíţné dávkování patří k látkám s největší úmrtností (Jindrová [on-line], 2009).

31

Obr. č. 25: Toluen (Mezi školáky v Brně prý přibývá dětí čichajících toluen [online], 2009) Somatické a psychické komplikace – skupina těkavých látek je poměrně široká a z hlediska účinku na lidský organismus značně nesourodá. Ze somatických komplikací se popisují poškození sliznice dýchacího a zaţívacího ústrojí, poškození jater, nervové soustavy, poruchy tvorby spermií a poruchy krvetvorby. Některá poškození jsou podobná jako u alkoholismu, ale nastupují podstatně dříve. V psychice se projevuje neklid, úzkosti, deprese, poruchy vědomí, vyhasínají vyšší city. Dochází k uzavření se a k izolaci fyzické a psychické, sníţení produktivity, selhávání při plnění běţných povinností. Později se začínají rozvíjet psychiatrické příznaky (Jindrová [on-line], 2009).

11)

Návykové látky vyvolávající závislost na tabáku Základ tabakismu tvoří konzumace přírodních látek, především nikotinu,

obsaţených v tabákových listech. Běţné je kouření tabákových výrobků, nejčastěji cigaret. Při spalování tabáku se uvolňuje řada škodlivých látek, patří k nim oxid uhelnatý i uhličitý, dehet, amoniak, aceton, kyanovodík a další. Méně častou formu poţívání představuje šňupání tabáku, případně ţvýkání tabákových listů. Tabák je 32

vyhledáván pro subjektivní pocity uvolnění, uklidnění, sníţení pocitu hladu, ale i udrţení pozornosti. Vedle alkoholismu a kofeinismu patří tabakismus mezi nejrozšířenější látkové závislosti na světě. Jako ostatní psychotropní látky nikotin vstupuje do vzájemného vztahu s ostatními drogami. Klinicky je známý jev současného nadměrného kouření se zvýšenou spotřebou kofeinu nebo alkoholu (Jindrová [on-line], 2009).

Obr. č. 26: Tabák (Tabák [on-line], 2009)

Somatické a psychické komplikace - k somatickým důsledkům patří chronická onemocnění dýchacích cest a zaţívacího traktu, stahování průsvitu cév a zvýšení četnosti chorob oběhového systému (skleróza, infarkty). Objevují se potíţe smyslového ústrojí (ztráta čichu, chuti, nejasné vidění, nedoslýchavost). Velmi těţce je postiţen nervový systém, zvyšuje se nebezpečí vzniku rakoviny dýchacích orgánů a močového měchýře. Z dalších příznaků se uvádějí omezení potence a plodnosti, závratě, třesy a nespavost (Jindrová [on-line], 2009).

33

Obr. č. 28: Tabák (Jsou alkohol a tabák důleţitější neţ zdraví a vzdělávání? [on-line], 2009)

Tabakismus ovlivňuje psychiku poruchami pozornosti, sníţenou výkonností v činnostech náročných na myšlení. (Obojí je zapříčiněno oxidem uhelnatým, krevním jedem, který tlumí transport kyslíku ke tkáním blokováním hemoglobinu) - (Jindrová [on-line], 2009).

12) Návykové látky vyvolávající závislost na kofeinu Kofein je přírodní alkaloid obsaţený v kávě, čaji, kakau, kole a guaraně. Projevuje se psychostimulačním účinkem. Poţívá se v nálevech nebo odvarech pro zvýšení psychické i fyzické výkonnosti, sníţení pocitu únavy, zlepšení nálady, ale i pro chuťové vlastnosti pochutin, v nichţ je obsaţen (Jindrová [on-line], 2009).

34

Obr. č. 29: Kávovník arabský (Botanika kávy [on-line], 2009)

Somatické a psychické komplikace – v somatické oblasti se projevují neurčité potíţe zaţívací, poruchy spánku, srdeční arytmie. Zvaţován je vztah k rakovině močového měchýře a slinivky břišní i teratogenní účinky.

Obr. č. 30: Praţená kávová zrna a mletá káva (Kofein [on-line], 2009) 35

V psychice se můţe objevit stísněná, úzkostná nálada, podráţděnost. Kofein nemění osobnost (Jindrová [on-line], 2009).

2.2 Nebezpečí spojená s užíváním drog

Mnozí lidé vyzkoušeli nějakou drogu, aniţ by se jim něco stalo. Mohou to povaţovat za štěstí. Uţívání nelegálních drog je natolik riskantní a nepředvídatelnou záleţitostí, ţe se nikdy neví, v jakém stavu se budou uţivatelé po uţití drogy nacházet. Můţe to vyjít skvěle a je třeba napadne, proč s tím všichni dělají takové cavyky. Ale také to můţe dopadnout osudově – mohou se předávkovat a zemřít.

Rizika spojená s uţíváním drog: 1) Užití nadměrné dávky – nemusí k němu dojít úmyslně, ale dát si větší dávku, neţ bylo původně zamýšleno, je neuvěřitelně snadné. Cena za takovou chybu je vysoká. Uţivatel nad sebou můţe ztratit kontrolu, coţ je děsivá zkušenost, nebo se můţe dokonce zhroutit a zemřít na předávkování. 2) Vznik závislosti – uţívá-li se po nějakou dobu stále stejná droga a k dosaţení původního účinku se musí její dávka zvyšovat, pak můţe dojít ke vzniku závislosti. Drogy mohou ovládnout celý lidský ţivot, pohltit všechen čas, veškerou energii a všechny peníze. 3) Míchání drog – nikdy není dobré uţívat současně několik druhů drog. Hned prvním rizikem je závislost na vícero látkách. Samozřejmě vedlejší účinky jsou několikanásobně silnější, neţ by tomu bylo u jedné drogy. Pokud se smíchá alkohol s látkami, které mají tlumivý účinek, jako například léky na uklidnění, opiáty, rozpouštědla, v lepším případě dochází ke zvracení víc neţ kdy předtím, v horším k úmrtí. 4) Nevypočítatelnost jejich účinků - není moţné předem odhadnout, jak budou různé drogy působit na různé lidi. Výsledek závisí na celé řadě nejrůznějších skutečností, zvláště na tom, o jakého člověka jde, jakou má náladu, jaké mnoţství drogy si vezme, jak je droga čistá a jakým způsobem se dostane do

36

těla. Zda se kouří, polyká jako tableta, šňupe, nebo se vstřikuje injekční stříkačkou. 5) Vedlejší tělesné účinky – zvracení, bolesti hlavy, bolesti ţaludku, sníţení odolnosti vůči nemocem. Narkomani uţívající drogy dlouhou dobu přestávají pečovat o svůj vzhled. Pro ně je tím nejpodstatnějším droga a všechno ostatní se točí kolem ní. Pod vlivem drogy se zvyšuje nebezpečí úrazů i nehod. 6) Drogy a zákony – pokud kdokoli kupuje, prodává nebo u sebe přechovává drogy, porušuje tím zákon a můţe být za takový trestný čin souzen a odsouzen. České zákony, které se týkají drţení, výroby a šíření drog, jsou neúprosné. Jsou však země, jejichţ zákony jsou ještě přísnější neţ u nás. Nehledě na to, ţe drogově závislý udělá pro drogu všechno, a proto se dopouští krádeţí a vloupání, aby získal potřebnou hotovost na svoji drogu (Ganeri, 2001).

37

2.3 Příznaky užívání drog

Obecné příznaky: (Hédlová [on-line], 2005) - nevysvětlitelné a neobvyklé chování; - náladovost, úzkost, deprese, strach; - špatná nálada, letargie, únava; - neobvyklá lenost a nespolehlivost; - špatné výsledky ve škole či v práci; - zanedbávání vzhledu a stravy; - stálé popotahování, suchý kašel a loupání kůţe okolo rtů.

Specifické příznaky: (Hédlová [on-line], 2005) -

zorničky zúţené do velikosti špendlíkové hlavičky jsou projevem závislosti na heroinu či morfinu;

-

neklid, třes končetin, zmatenost, někdy podobné opilosti jsou příznaky závislosti na trankvilizérech (sedativech);

-

červené oči, nadměrné uvolnění a otupělost jsou příznaky uţívání konopí;

-

dezorientace nebo „vydmutost“ prozrazují uţívače LSD (stejně jako děs při „špatném tripu“ – „horror trip“).

Pozornost bychom měli věnovat: -

(Hédlová [online], 2005)

neobvyklým zápachům či látkám – tubám od lepidla, tabletám, kapslím či práškům, hnědozelenému „tabáku“, nedopalkům od ručně balených cigaret a jehlám pro podkoţní aplikaci;

-

netypickým prohřeškům – např. krádeţím (jejichţ smyslem je získat prostředky na nákup drog);

-

změnám chování, zájmů, přátel;

-

rankám po vpichu jehly či podlitinám na vnitřní straně předloktí.

38

2.4 Historie drogových závislostí

„Historie uţívání drog je stará jako lidstvo samo. Např. vlastnosti makové šťávy byly doloţitelně známy na území starodávné Mezopotámie jiţ v době neolitu (8000-5000 let př. n. l.). Ve starém Egyptě (14. století př. n. l.) se mák pěstoval na větších plochách a byl z něj vyráběn boţský lék proti bolesti – opium. Obličeje sošek „bohyní máku a makovic“ ze starověké Kréty (13. století př. n. l.) mají však zvláštní výraz extáze v opiovém opojení a jsou jedním z dokladů toho, ţe od pradávna byly známy nejen léčebné, ale i opojné vlastnosti opia.“ (Fišerová [online], 2007)

Obr. č. 31: Historie kouření (Opiáty [on-line], 2009)

„Alkohol (ethylalkohol) má mezi drogami výjimečné postavení, patří mezi nejstarší, nejrozšířenější a nejvíce uţívané drogy, jeho zneuţívání má velice závaţné důsledky. (Fišerová [on-line], 2007) „Sledovat

dějiny uţívání alkoholu znamená sledovat vývoj celého lidstva.“

(Alkohol [on-line], 2009) „Tradici má od nepaměti. Jiţ mezi prvními doklady o

39

pěstování obilovin byly nalezeny i stopy po výrobě kvašených nápojů.“ (Fišerová [on-line], 2007) „Jednou z

nejstarších kulturních rostlin je i konopí. Pochází

pravděpodobně z centrální Asie, odkud se rozšířilo do Afriky a do Číny. Asi před pěti tisíci lety je konopí v Knize léčiv čínského lékaře Sheng-Nunga popisováno jako lék proti zácpě, revmatismu, malárii a dalším potíţím. I v indické literatuře (kolem roku 800 př. n. l.) je konopí uváděno jako lék proti mnoha nemocem a současně je popisováno i jeho uţití v duchovní sféře, např. při uctívání boha Višnu.“ (Fišerová [on-line], 2007) „Účinky listů keře koka (Erythroxylon coca), obsahujících kokain, znají v Jiţní Americe pravděpodobně jiţ 5000 let. Podle starých indiánských legend (14. století) byl „boţský list“, který zarmoucené rozveselí, vyčerpané posílí a hladové nasytí, přinesen synem Slunce vyvolenému národu Inků. Jeho uţívání jako posilovacího prostředku pro usnadnění pohybu ve vysokých nadmořských výškách se udrţelo dodnes. (Vavřinková, Binder 2006, s. 55) Kokain byl navíc aţ do roku 1903, kdy byl nahrazen kofeinem, hlavní budivou sloţkou celosvětově oblíbené Coca-Coly. Dodnes je nicméně z chuťových důvodů kokový extrakt v coca-cole obsaţen - je ale jiţ zbaven stimulačně působícího alkaloidu. Odhaduje se, ţe firma Coca-Cola spotřebuje pro tyto účely kaţdoročně asi 175 tun koky.“ (Fišerová [online], 2007)

40

Obr. č. 32: Reklama na kokain (Kokain [on-line], 2009) „Stejně tak vyuţívali běţci-poslové ve staré Habeši stimulačních účinků keře kath (Catha edulis), který dodnes roste vysoko v horách východní Afriky a jiţní Arábie. Asi dva tisíce let starý je další povzbuzující zvyk – ţvýkání „betelu“ – rozšířený od Indie po řadu tichomořských ostrovů. Je to kousek ořechu z arekové palmy (Areca catechu – obsahuje arecolin) s trochou vápna, vše zabaleno do betelového listu (Piper betle).“ (Fišerová [on-line], 2007) „Důleţitou součástí dějin náboţenství snad ve všech částech světa byly halucinogenní drogy. Houbový kult indiánů Střední Ameriky je zhruba 4000 let starý a přeţívá částečně dodnes (např. „boţské maso“ – lysohlávky Psilocybe mexicana). Mezi tradiční halucinogeny patří i mexický kaktus peyotl (Lophophora Williamsi – obsahuje meskalin) nebo amazonská epena – šňupací prášek z kůry stromu virola (Virola calophylloidea). Námel paličkovice nachové, latinsky Claviceps purpurea (obsahuje LSD), býval v Evropě v době středověku příčinou poměrně častých i hromadných otrav ţitem (epidemie označované jako „svatý oheň“). Zlou pověst měly i tzv. drogy nočních stínů, jako kořen mandragory, bobule rulíku zlomocného, semena blínu nebo durmanu, apod.“ (Fišerová [on-line], 2007) „Drogy byly uţívány nejprve jako léčivé, později jako opojné prostředky. Naši dávní předkové přistupovali k opojným vlastnostem drog obvykle

41

s úctou a respektem jako k boţským silám. Nicméně teprve s dobou velkých objevů v 19. století, s rozvojem farmaceutického průmyslu a farmaceutického výzkumu dochází k opravdu masovému rozšiřování drog zejména v Evropě a Severní Americe. V 19. století byly izolovány alkaloidy – morfin (1805), kofein (1820), nikotin (1828), atropin (1833), kokain (1859), efedrin (1887). Celá řada těchto látek se začala záhy vyrábět komerčně, např. morfin (Merck od r. 1828), kokain (Merk od r. 1862), heroin (Bayer od r. 1898 – prostředek proti kašli a k uklidnění).“ (Fišerová [on-line], 2007) V polovině 19. století podle odhadů pravidelně uţívaly drogy stovky milionů lidí (kolem roku 1855 - 400 milionů lidí opium, aţ 300 milionů lidí konopí a 10 milionů lidí koku). Další dosud neznámé rozměry účinků některých drog přinesl převratný vynález injekční jehly r. 1853. Původně léčebné vyuţití intravenózní aplikace látek zároveň také rozšiřuje moţnosti zneuţívání drog. Na přelomu století a ve dvacátých letech 20. století můţeme opět pozorovat nárůst drogových závislostí. Současně prudce narůstají i dopady společenské, zdravotní a sociální. V této době jsou zahájena mezinárodní jednání o narkotikách (opiové konference v Šanghaji v r. 1909, Haagu v r. 1912 a Ţenevě v r. 1925) a v jednotlivých zemích postupně vznikají protidrogové zákony (Fišerová [on-line], 2007). Od počátku 20. století vede společenské hodnocení k postupnému rozdělení drog na legální (alkohol, nikotin) a nelegální (kokain, heroin, konopí, atd.). Výroba nelegálních drog je zakázána a trestána (např. výroba heroinu je nelegální od r. 1925). V případě důleţitých léčiv jsou pak velmi zpřísněna pravidla zacházení s těmito látkami. Postupně dochází k růstu ilegálních překupnických mezinárodních organizací, k ilegální syntéze řady nových drog (zejména nové halucinogeny a stimulanty). V roce 1961 byla uzavřena Jednotná mezinárodní dohoda OSN o zákazu všech drog škodlivých lidem (Single Convention on Narcotic Drugs), posílená dalšími dohodami. Závislosti na omamných látkách (včetně závislosti na alkoholu a nikotinismus) začínají být posuzovány jako chronická onemocnění CNS. Stále výraznější je snaha o léčení a prevenci závislostí. Přesto se ve světě zvyšuje počet lidí závislých na drogách, navíc se rozšiřuje spektrum uţívaných drog.“ (Vavřinková, Binder, 2006)

42

3. KRIMINALITA MLÁDEŢE „Kriminalita neboli zločinnost bývá definována jako výskyt trestného chování vyjádřeného souhrnem trestných činů spáchaných na určitém území ve vymezeném časovém úseku.“ (Kasíková, 2007, s. 362) „Je závaţným neţádoucím společenským jevem. Svými následky způsobuje značné morální i materiální škody, které negativně ovlivňují budování společnosti.“ (Trestní právo [on-line], 2009)

Kriminalita mládeže je součástí celkové kriminality a zahrnuje jednání osob do věku 18 let, jehoţ důsledkem je překročení právních a společenských norem, coţ je charakteristické pro trestný čin. Osoby ve věku 15-18 let se označují jako mladiství a jsou ze zákona trestně odpovědní s jistým omezením. Osoby mladší 15 let nejsou trestně odpovědné, spáchá-li však dítě mezi 12. aţ 15. rokem věku čin, za který lze dle trestního zákona uloţit výjimečný trest, můţe se takovému jedinci uloţit v občanskoprávním řízení ochranná výchova, kterou uloţí příslušný soud (Kriminalita a delikvence [on-line], 2009).

Trestná činnost dětí a mladistvých se v mnoha ohledech liší od trestné činnosti ostatních věkových skupin pachatelů. Mládeţ páchá trestnou činnost častěji se spolupachateli a ve skupině. Trestná činnost je ve většině případů páchána ţivelně pod vlivem momentální situace. Impulsem pro trestnou činnost je v řadě případů alkohol, případně jiná návyková látka zvyšující agresivitu a nepřiměřené reakce. Příprava trestné činnosti je nedokonalá, obvykle schází prvek plánování, častá je i nedostatečná příprava vhodných nástrojů ke spáchání trestného činu. Trestná činnost se vyznačuje neúměrnou tvrdostí, která se projevuje devastací, ničením předmětů a znehodnocením zařízení. Některé znaky způsobu spáchání trestné činnosti souvisejí se somatickými znaky pachatele, např. vyšší rychlostí pohybu, mrštností, obratností, menší postavou a niţší váhou. Výběr předmětu útoku je určován jiným hodnotovým systémem neţ u dospělých. Mladí pachatelé často odcizují předměty, které momentálně potřebují nebo které se jim vzhledem k věku líbí (např. automobily, motocykly, videa, televizory, oblečení, zbraně, noţe, alkohol, cigarety, léky, apod.). Věci získané z trestné činnosti bývají rozdělovány ve skupině. Finanční prostředky se zpravidla utrácejí společně. Při 43

dělení je patrná hierarchie a podíl na spáchané trestné činnosti (Kriminalita a delikvence [on-line],2009). Kriminologické výzkumy a zkušenosti sociálních pracovníků, policistů, trestních soudců a státních zástupců i personálu věznic potvrzují, ţe pachatelé trestné činnosti mají celou řadu společných sociálních charakteristik a společných zkušeností, které do značné míry předurčují jejich asociální vývoj. K nejtypičtějším patří dysfunkční rodina, změna opatrovnických vztahů v dětství a dospívání, problémy související se školní docházkou, ztroskotání v povolání, generační úpadek, nízký sociální statut, sociální a kulturní vyloučení, nestrukturovaný volný čas trávený převáţně mimo rodinu a s vrstevníky, poruchy chování a nezvládnutelnost, sníţený intelekt, drogová a alkoholová závislost, extrémistické postoje, apod. (Kriminalita a delikvence [on-line], 2009) „Děti se nejčastěji vloupávají do tzv. ostatních objektů (sklepy, půdy, kočárkárny, garáţe, do opuštěných domů, apod.), poškozují cizí věci (často sprejerství), páchají prosté krádeţe v ostatních objektech a krádeţe věcí z automobilů. Za tyto činy dětí do 15 let věku dítěte zodpovídají rodiče, jelikoţ nejsou trestně odpovědné. V případě způsobené škody rozhoduje v občansko-právním řízení soud (podle znaleckého posudku odhadujícího výši škody) o náhradě škody nebo můţe nařídit ochrannou výchovu.“ (Kriminalita a delikvence [on-line], 2009) „Výhodné je rodičovské pojištění proti škodám způsobeným dětmi. Pojištění uhradí způsobenou škodu, která mnohdy dosahuje mnoha desítek tisíc korun (zapálený stoh, budova, lesní porost, poškozená karoserie automobilu, výkladní sklo, atd.).“ (Vývoj kriminality mládeţe po roce 1990 [on-line], 2002)

44

3.1 Příčiny kriminality mládeže Motivy, pohnutky a příčiny, které vedou děti a mládeţ k takovéto činnosti, protispolečenskému chování, jsou různorodé. Základem boje s trestnou činností dětí je výchova v rodině. Zejména zde se tvoří počátky poznání a chápání sloţitých vztahových otázek jak v samotné rodině, tak i ve společnosti. Odtud se utvářejí názory a morální kvality kaţdého jedince (Kriminalita mládeţe [on-line], 2009). V prvním, velmi odpovědném období dítěte přísluší rodině rozhodující role při výchově plně hodnotného člena společnosti. Odvíjí se od toho, jak prošlo dětství, kdo vedl dítě za ruku v dětských letech, co se dostalo do jeho rozumu a srdce z okolí, jeţ je obklopovalo, od toho závisí v rozhodující míře, jakým člověkem se stane v dospělosti (Kriminalita a delikvence [on-line], 2009). Není, a nikomu ani nemůţe být lhostejné, vychovává-li rodina dítě s pokrokovými názory na ţivot ve společnosti, nebo morálně i charakterově nestálého jedince s deformovanými názory na ţivot, a svým způsobem tedy člověka, u kterého se tak mohou vytvořit předpoklady vedoucí k nerespektování a v krajním případě k porušování zákonů. Proto výchova v rodině nemá a ani nemůţe mít soukromý charakter, ale je váţnou společenskou funkcí, plněním zodpovědné občanské povinnosti (Kriminalita a delikvence [on-line], 2009). Mnohdy v důsledku nesprávného pochopení cílů metod výchovy rodiče slepě své dítě obklopují pohodlím, ochraňují je od elementárních zátěţí, snaţí se dítěti ulehčit ţivot a plnit mu jakákoliv přání. Rodiče tak vychovávají z dítěte samolibého člověka, snaţícího se dosáhnout pohodlného ţivota, postrádajícího jakékoliv pracovní návyky, neprojevujícího snahu čestně pracovat a čestně ţít, a naopak se snahou dosáhnout pohodlného ţivota, a to i za cenu porušení zákona (Kriminalita a delikvence [on-line], 2009). Proto výchova dětí v rodině především vyţaduje, aby byl v rodině vytvořen harmonický soulad mezi rodiči a samozřejmě i mezi rodiči a dětmi. Příklad rodičů je ten nejlepší výchovný prostředek, který můţe v kaţdém směru ovlivnit výchovu, a tím i formování názorů na ţivot v rodině, v kolektivu a společnosti (Kriminalita a delikvence [on-line], 2009). 45

Naopak, rozpory mezi rodiči, a ještě hůře rozpad rodiny, působí u dítěte váţné psychologické krize, oslabují rodičovský dohled nad výchovou a vytvářejí neţádoucí podmínky pro působení škodlivých vlivů na dosud ne zcela ujasněné názory dospívající mládeţe a představy o vzájemných vztazích mezi lidmi, o morálních cennostech a úkolech jedince nebo kolektivu v podmínkách společnosti (Kriminalita a delikvence [on-line], 2009). Naše společnost vynakládá značné prostředky a úsilí na výchovu mládeţe, mladé generace. Výchova a formování společenských postojů dětí a mladistvých, jejího správného politického a angaţovaného přístupu k budování společnosti je nesnadnou a významnou povinností nejen rodičů, ale i vychovatelů, učitelů a všech lidí, kteří mladou generaci obklopují. Proto se nesmí nic ponechat náhodě, nic zanedbat při jejich výchově k ţivotu a vedení společnosti (Kriminalita a delikvence [on-line], 2009). „Vedle rodiny, školy, pracovního kolektivu, které formují harmonický vývoj společnosti, hrají neméně váţnou roli ve výchově člověka takové faktory, jako je vliv prostředí, ve kterém tráví svůj volný čas, a osoby, se kterými se stýká.“ (Kriminalita a delikvence [on-line], 2009) „Vedle recidivy trestné činnosti z hlediska společenské nebezpečnosti je nejzávaţnějším problémem četnost, dynamika a struktura trestné činnosti mladé generace (dětí ve věku 6 – 15 let, mladistvých od 15 do 18 let, přičemţ nesmíme zapomínat na mladé dospělé od 18 do 30 let). Harmonický a nerušený rozvoj kaţdé společnosti a její další budoucnost jsou zajištěny právě zdravým, harmonickým a nedelikventním vývojem mladé generace. Výchovný proces a formování mladé generace pozitivním směrem neprobíhá a ani nemůţe probíhat automaticky, a to ani za ideálních společenských podmínek. Této problematice musí být věnována soustavná pozornost ze strany všech státních, hospodářských a společenských orgánů, organizací a institucí.“ (Kriminalita a delikvence [on-line], 2009) Příčiny a podmínky delikvence dětí, kriminality mladistvých i kriminality mladých dospělých jsou obdobné jako u kriminality dospělých, ale existují zde některé zvláštnosti ovlivňující kriminalitu těchto populačních skupin. Je nutno konstatovat, ţe kriminalita dětí, mladistvých a do jisté míry i mladých dospělých má svá specifika, která zvláště vystupují do popředí ve velkých městech a průmyslových aglomeracích.

46

Proto také v boji proti kriminalitě mladé generace musí být nesporně vyuţito všech dostupných a účinných forem boje, aby se při jejich vyuţívání (praktické aplikaci) uplatňovaly specifické přístupy (Kriminalita a delikvence [on-line], 2009). „Zvláště významné je pak hledání nových specifických forem prevence, profylaxe a výchovného působení na úseku boje proti kriminalitě celé mladé generace, zejména pak dětí a mladistvých.“ (Kriminalita a delikvence [on-line], 2009)

47

3.2 Delikvence Delikvence je pojem, jenţ popisuje protispolečenské chování a páchání trestných činů, které jsou v rozporu s právními, ale i mravními normami této společnosti. Toto označení má mnohem širší význam neţ slovo „kriminalita“, protoţe termín delikvence postihuje i takové jevy, které se neslučují s dobrými mravy, jako je například opilství, promiskuita, rvačky, projevy xenofobie, rušení veřejného pořádku, atd. (Kasíková, 2007). Dělení : (Dětská a juvenilní delikvence [on-line], 2009) Dětská delikvence – delikvence dětí do 15 let, někdy je nazývána prekriminalitou. Typickým znakem je skupinovost, malá připravenost i promyšlenost. Jde o činy páchané převáţně spontánně, méně často jde o plánované a předem připravené akce. Neţádoucí aktivity těchto jedinců či skupin jsou směřovány převáţně proti majetku, jde i o neţádoucí jednání ve spojení s drogovou závislostí, méně často se pak setkáváme s násilnými činy.

Juvenilní delikvence – delikvence mladistvých ve věku 15 aţ 17 let (do dovršení 18 let), jednání mladistvých osob, jehoţ důsledkem je porušení společenských norem na takovém stupni společenské nebezpečnosti, který je charakteristický pro trestný čin. V tomto období dospívání, které je povaţováno za kritické, se formují hlavní rysy osobnosti. Vliv vrstevníků je velmi silný, vytvářejí se party. Vytrhnout mladého člověka z takové party je často nemoţné. Nejčastějšími delikty mladistvých jsou násilí proti jednotlivci či skupině, opilství a výtrţnictví, neoprávněné uţívání motorového vozidla, rozkrádání, vandalismus, toxikomanie, prostituce a gamblerství.

Kriminalita mladých dospělých – někdy je jinak pohlíţeno i na kriminalitu spáchanou ve věku 18 – 23 (24 či 25) let.

48

3.3 Formy ústavní výchovy

Účelem školských zařízení pro preventivně výchovnou péči je předcházení vzniku a rozvoji negativních projevů chování dítěte nebo narušení jeho zdravého vývoje, zmírňovat nebo odstraňovat příčiny nebo důsledky jiţ vzniklých poruch chování a přispívat ke zdravému osobnostnímu vývoji dítěte. Jsou to dětské domovy, diagnostické ústavy, výchovné ústavy a střediska výchovné péče. (Školská zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči [on-line], 2009) 1. Dět ské dom ovy Dětský domov pečuje o děti podle jejich individuálních potřeb. Ve vztahu k dětem plní zejména úkoly výchovné, vzdělávací a sociální. Účelem dětského domova je zajišťovat péči o děti s nařízenou ústavní výchovou, které nemají závaţné poruchy chování. Tyto děti se vzdělávají ve školách, které nejsou součástí dětského domova. Do dětského domova mohou být umisťovány děti ve věku zpravidla od 3 do nejvýše 18 let. Do dětského domova se rovněţ umísťují nezletilé matky spolu s jejich dětmi. (Školská zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči [on-line], 2009)

2. Di agnost i cké ústavy Diagnostický ústav je zařízení, které přijímá děti dle zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivní výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, v platném znění. Diagnostický ústav poskytuje po dobu nezbytně nutnou péči dětem s nařízenou ústavní výchovou nebo uloţenou ochrannou výchovou. Na základě výsledků komplexního vyšetření, zdravotního stavu dětí a volné kapacity jednotlivých zařízení je umísťuje do dětských domovů, dětských domovů se školou nebo výchovných ústavů. (Školská zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči [on-line], 2009)

49

3. Výchovné úst avy Výchovný ústav je příspěvkovou organizací s právní subjektivitou zřizovaný Ministerstvem školství, mládeţe a tělovýchovy a pečuje o děti starší 15 let se závaţnými poruchami chování, u nichţ byla nařízena ústavní výchova nebo uloţena ochranná výchova. Ve vztahu k dětem plní zejména úkoly výchovné, vzdělávací a sociální a zřizuje se odděleně pro děti s nařízenou ústavní výchovou a uloţenou ochrannou výchovou, popř. jako výchovný ústav nebo výchovná skupina pro děti. (Školská zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči [on-line], 2009)

4. St ředi ska výchovné péče Střediska výchovné péče (dále jen střediska) jsou od r. 1991 součástí sítě školských zařízení preventivně výchovné péče a školských zařízení pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy. Jejich cílem je předcházet vzniku a rozvoji negativních projevů chování dětí nebo narušení jejich zdravého vývoje, zmírňovat, nebo odstraňovat příčiny nebo důsledky jiţ rozvinutých poruch chování a negativních jevů v sociálním vývoji a přispívat ke zdravému osobnostnímu rozvoji dětí. (Školská zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči [on-line], 2009)

50

4. PREVENCE Slovo „prevence“ je latinského původu a znamená určitou soustavu opatření, která by měla předcházet nějakému neţádoucímu jevu, v tomto případě drogovým závislostem a kriminalitě. Taková opatření se nazývají preventivní. Prevenci dělíme : Primární prevence, která zkoumá předpoklady, podmínky a příčiny jevů, jimţ se má bránit, a hledá způsoby, jak jim předcházet; bývá zaměřena na veškeré obyvatelstvo. Sekundární prevence se snaţí příslušné jevy včas zachytit a bránit jejich prohlubování, šíření a podobně. Zaměřuje se na zvláště ohroţené skupiny, například mládeţ, menšiny nebo sociálně slabé. Terciární prevence se snaţí zabránit opakování, například trestných činů, onemocnění, drogové závislosti a podobně. Je zaměřena na osoby právě vyléčené, propouštěné z výkonu trestu a podobně. (prevence [on-line], 2010) V ţivotě dětí a mladistvých působí celá řada vnějších negativních vlivů, které mohou ovlivnit jejich budoucí přístup k drogám. Je to především rodina a její postoj k drogám, ale i škola, móda, hudební styl, kamarádi, reklama a především trávení volného času. „Děti z rodin, kde se vyskytuje závislost, jsou více ohroţeny. Je proto vhodné uvaţovat o způsobech prevence v rodině např. na základě následujících zásad: získat důvěru dítěte; umět z dětmi mluvit o alkoholu a o drogách; předcházet nudě; vytvořit zdravá pravidla v rodině; být pro dítě nositelem dobrých hodnot; pomoci dítěti bránit se nevhodné společnosti; dobře spolupracovat při prevenci u dětí v rámci rodiny i mimo ni; posilovat zdravé sebevědomí dítěte;“ (Nešpor, 2000)

51

5. EMPIRICKÁ ČÁST

5.1 Výzkumný cíl Tvůrčí část této práce je zaměřena na výzkum drogové problematiky, která úzce souvisí s kriminalitou mládeţe, a především na to, jak můţe drogová závislost přispívat a ovlivňovat trestnou činnosti mladistvých. Cílem tohoto výzkumu je tedy zjistit, do jaké míry ovlivňuje drogová závislost kriminalitu mládeţe a ověřit vytýčené hypotézy.

5.2 Metodologie výzkumu Ke zpracování tvůrčí části bylo vyuţito metod empirického výzkumu, který byl proveden kvantitativním šetřením. Pro sběr informací bylo pouţito anonymního dotazníku, v němţ ţáci odpovídali na 23 otázek, týkajících se zmiňované problematiky. Dotazník byl sestaven z polozavřených otázek, kdy respondenti vybírali z více moţností, ale i otevřených otázek, kdy měli respondenti moţnost vlastního volného vyjádření (viz. příloha č.1). Zpracované odpovědi z dotazníků jsou vloţeny do tabulek a grafů. Při zpracování hypotéz bylo vyuţito programu Analysis a Statcalc ze softwarového balíku Epi Info (Dean A.G. et al. Epi Info, Verzion 6: A word processing, databáze, and statistick program for epidemiology on microcomputers. Atlanta: Center for Disease Kontrol and Prevention, 1994-2004).

5.3 Hypotézy Drogová závislost s sebou nese řadu negativních jevů. Jedním z nich je vliv na růst kriminality. Je známo, ţe drogy odstraňují morální zábrany a pod jejich vlivem můţe dojít k výtrţnostem, vandalství, sexuálním deliktům, ale i ublíţení na zdraví. Trestná činnost je tedy s drogami úzce spjata a krutou daň si vybírají i děti a mladiství. Od toho se odvíjí stanovené hypotézy, které budeme v práci ověřovat.

52

Hypotézy: 1. Mladiství z neúplných rodin mají větší sklon k páchání trestné činnosti neţ mladiství z rodin úplných. 2. Mládeţ, která je drogově závislá, má větší sklon k páchání trestné činnosti neţ mládeţ, která ţádnou závislost nemá. 3. Krádeţe jsou typické více u chlapců neţ u dívek.

5.4 Průzkum ve školských zařízeních pro výkon ústavní a ochranné výchovy Autorka se zaměřila na mládeţ ve věku 13-18 let ze školských zařízení pro výkon ústavní, ale i ochranné výchovy. Po domluvě se zástupci výchovných ústavů, dětského domova a diagnostického ústavu byl autorce sdělen počet moţných vzorků. Na tomto základě bylo odesláno 345 dotazníků do 11 výchovných ústavů.

53

5.5 Přehled dětských domovů a výchovných ústavů použitých při průzkumu Dětský domov a školní jídelna Vrchlabí (ředitelka PhDr. Alena Dědečková) Dětský domov se nachází v Podkrkonoší ve východních Čechách. Je školským výchovným zařízením, které zajišťuje hmotnou, výchovnou a sociální péči dětem a mládeţi, všem, kteří ze závaţných důvodů nemohou být vychováváni ve vlastní rodině a nemohou být osvojeni nebo umístěni v jiné formě náhradní rodinné péče. V zařízení je nepřetrţitý celoroční provoz. Rozdělení dětí do skupin při počtu 6 – 8 dětí se zachováním sourozeneckých vazeb umoţňuje diferenciaci dle potřeby včetně realizace individuálního přístupu v procesu výchovy. V rámci výchovného působení ve skupinách vychovatelé směřují k narušení nesprávných psychologických a sociálních vztahů dětí vhodným způsobem a motivací získávají jejich zájem o řádný všestranný vývoj. Výchovná práce se v průběhu jednotlivých činností uskutečňuje i za pomoci kolektivu ostatních dětí ve skupině. Konkrétní úkoly jsou řešeny v týdenních plánech činnosti. (O nás [on-line], 2010) V tomto zařízení bylo získáno 16 vyplněných dotazníků.

Obr. č.30: DDŠ Vrchlabí (O nás [on-line], 2010)

54

Výchovný ústav, středisko výchovné péče HELP, střední škola a školní jídelna, Střílky (ředitel školy Mgr. Lubomír Ševčík)

Výchovný ústav se svojí základní činností zaměřuje na výchovnou problematiku ústavu jako celku, jednotlivých výchovných skupin a dětí, vlastních klientů výchovného zařízení. Střední odborné učiliště a Učiliště tvoří jednotný celek školy při ústavním výchovném zařízení a základní činnost je zaměřena na získávání teoretických a praktických vědomostí, dovedností a návyků v rámci daného učebního oboru. VÚ nabízí pro své klienty tři učební obory: Zedník (tříletý učební obor), Stavební výroba (dvouletý učební obor) a Provoz společného stravování (dvouletý učební obor). Ţáci, kteří jsou umísťováni do výchovného ústavu, jsou přijímáni s ukončenou devátou třídou a jsou zařazováni do tříletého učebního oboru Zedník, s osmou třídou základní školy jsou zařazováni do dvouletého učebního oboru Stavební výroba a s šestou a sedmou třídou základní školy do dvouletého učebního oboru Provoz společného stravování. Jedná se o ţáky, kteří se vyhýbali povinné školní docházce na základní školu a z tohoto důvodu mají menší předpoklady pro zvládnutí daných učebních osnov. Učitelé proto nepřímo kladou větší důraz na praktickou výuku, kde je větší pravděpodobnost zvládnutí probírané tématiky i z důvodu, ţe u většiny ţáků je manuální zručnost na větší úrovni s předpokladem úspěšnějšího zařazení se jednotlivců na trhu práce po odchodu z výchovného zařízení do “ţivota”. VÚ také zajišťuje celoroční stravování, prádelnu a dalších technické úseky i zařízení pro hlavní výchovně vzdělávací program. Středisko výchovné péče HELP poskytuje pomoc dětem a mladistvým, kteří se ocitají v obtíţných ţivotních situacích, které je samotné ohroţují nebo poškozují. Zvláštní kapitolou je pomoc experimentátorům s drogou. Středisko poskytuje ambulantní pomoc, kterou mohou vyhledat zákonní zástupci dítěte, rodiče, pracovníci škol, ale zejména děti či mladiství sami i anonymně. (O nás [on-line], 2010) V tomto zařízení bylo získáno 20 vyplněných anonymních dotazníků od této skupiny respondentů.

55

Obr. č.31: VÚ Střílky (O nás [on-line], 2010)

Výchovný ústav, dětský domov se školou, základní škola a střední škola, Šumperk (ředitel Mgr. Jiří Klaška) Je státním výchovně-vzdělávacím zařízením, přímo řízenou příspěvkovou organizací, kterou zřizuje Ministerstvo školství mládeţe a tělovýchovy ČR. Celková kapacita celého zařízení činí 48 dětí, jde o zařízení koedukované. Jeho úkolem i cílem je výchova a vzdělávání dětí se specifickými poruchami chování.

Obr. č.32: VÚ Šumperk (Areál VÚ a DDŠ v Šumperku na Vyhlídce [on-line], 2010)

56

V prosinci 2007 se VÚ stěhoval z Koutů nad Desnou, protoţe tamní „domeček“ jiţ nevyhovoval ani prostorově, ani z důvodů hygienických. Výstavbou moderního areálu byly získány prostory pro školu a školní jídelnu, domov pro 40 dětí a chráněné bydlení pro 8 dětí. Chráněné bydlení je plánováno k ubytování dětí, které mají ukončenou povinnou školní docházku a připravují se dalším studiem na budoucí povolání. (Úvod [on-line], 2010) Od respondentů z tohoto zařízení bylo získáno 28 vyplněných dotazníků.

Výchovný ústav, dětský domov se školou, základní škola a školní jídelna, Králíky (ředitel VÚ Miroslav Zerzán) Výchovný ústav Králíky je zařízením pro výkon ústavní a ochranné výchovy. Jsou zde umístěni chlapci od šesti let do ukončení školní docházky. Je zde umístěno 50 chlapců. Ve většině případů pokračují ve výchovných ústavech pro mládeţ, kde se připravují na budoucí povolání v učebním oboru. Minimální část dětí se dostává domů zpět k rodině. Důvodem jejich umístění v tomto výchovném ústavu je záškoláctví, neplnění povinné školní docházky, krádeţe, násilná trestná činnost, loupeţná přepadení, fetování, předčasné sexuální zkušenosti. Podle ředitele Miroslava Zerzána ţijí chlapci sexuálním ţivotem od dvanácti, třinácti let. V tomto zařízení jsou čtyři třídy zvláštní školy a jedna třída základní. Ředitel VÚ se často potýká s útěky svých svěřenců. Zabránit jim v útěku se nedá, jsou schopni pouţít násilí. (Výchovný ústav pro děti a mládeţ v Králíkách [on-line], 2010) Od respondentů z tohoto ústavu bylo získáno 24 vyplněných dotazníků.

57

Výchovný ústav, Brandýs nad Orlicí (ředitelka Mgr. Eva Šplíchalová)

Obr. č.33: VÚ Brandýs nad Orlicí (Zámek Brandýs nad Orlicí [on-line], 2010) Výchovný ústav v Brandýse nad Orlicí je odloučené pracoviště Výchovného ústavu v Králíkách. Zde jsou umístěna děvčata ve věku 14 – 18 let. V současné době je v zařízení umístěno 15 dívek. Od respondentů z tohoto zařízeni bylo získáno 8 vyplněných dotazníků.

Výchovný ústav, střední škola a školní jídelna, Kutná Hora (ředitel Mgr. Jiří Albrecht) Výchovný ústav v Kutné Hoře je zařízením pro výkon ústavní a ochranné výchovy. Je určen pro chlapce od 15 let s moţností středního vzdělání. Svým svěřencům nabízí výběr ze tří oborů: Hostitelská činnost, Práce a sluţby v lesnictví a Úklidové práce a sluţby. (Výchovný ústav pro mládeţ, Kutná Hora, [on-line]. 2010) Od klientů z tohoto zařízení bylo získáno 17 vyplněných dotazníků.

58

Výchovný ústav, dětský domov se školou, střední škola, ZŠ a školní jídelna Počátky (ředitel Mgr. Petr Hajný) Do ústavu jsou přijímány dívky prostřednictvím diagnostických ústavů a převáţně na základě soudního rozhodnutí; pobyt je tak nedobrovolný. Jde o dívky s výchovnými problémy. Většinou se jedná o záškoláctví, útěky z domova, ale i o váţnější přestupky. Některé dívky mají i zkušenosti s návykovými látkami a s prostitucí. Vzdělání zabírá největší část dne dívek. V ústavu je ZŠ se třemi aţ čtyřmi ročníky v jedné třídě. Funguje podobně jako jednotřídky na venkově. Pro učitele je to nesmírně náročná práce. Střední odborné učiliště má tři ročníky v samostatných třídách s tříletými učebními obory Provoz sluţeb a Kuchařka. Konfigurace ročníků je rozloţena tak, ţe kaţdým rokem se otevírá první ročník SOU a kaţdým rokem jeden ročník SOU ukončuje studium závěrečnými zkouškami. Vedle školních povinností svěřenkyně čeká řada úkolů a činností, které vykonávají i děti doma. Děvčata sama své prostředí uklízejí a sama si i perou, zašívají, pracují podle potřeby na zahradě anebo v parku.

Oblíbené jsou ruční

práce, rekreační sport a turistika. Aby mohla udělat radost svým blízkým doma a měla peníze na dárky, mají moţnost si přivydělat v rámci různých brigád. (VÚDM dnes [online], 2010) Od svěřenkyň z tohoto zařízení bylo získáno 27 vyplněných dotazníků.

Obr. č.34: VÚ Počátky (Naše zařízení po rekonstrukci [on-line], 2010)

59

Výchovný ústav, střední škola a školní jídelna Jindřichův Hradec (ředitel Mgr. Pavel Vítkovský) Výchovný ústav v Jindřichově Hradci má celostátní působnost a jako jediný v rámci ČR pečuje o dívky ve věku 15 – 18(19) let, které pro své zdravotní, tělesné a psychické onemocnění nemohou být umístěny v běţném výchovném ústavu. Pro tuto potřebu jsou zřízeny čtyři výchovné skupiny pro dívky docházející do školy, jedna VS léčebně diagnostická pro dívky před zařazením do školy a jedna VS pro dívky zařazené do pracovní terapie, popř. procházející diagnostikou. Do ústavu se zařazuje mládeţ odpovídající ustanovením příslušných předpisů, zejm. Zákona č. 109/2002 Sb. po ukončení povinné školní docházky. Celková kapacita činí 36 lůţek, VÚ je vnitřně členěn do 6 výchovných skupin po 6 klientkách. Odborné učiliště při výchovném ústavu umoţňuje svým svěřenkyním navštěvovat dvouletý učební obor Šití prádla, který je zakončen závěrečnou zkouškou. Dokladem vzdělání je výuční list. Další moţností je navštěvovat praktickou školu, která připravuje ţáky s ukončenou povinnou školní docházkou během 1 roku na výkon jednoduchých činností. Dokladem o vzdělání je vysvědčení o závěrečné zkoušce. (Výchovný ústav [on-line], 2010) Od respondentek z tohoto zařízení bylo získáno 30 vyplněných dotazníků.

Obr. č.35: VÚ Jindřichův Hradec (Novostavba ze zahrady [on-line], 2010)

60

Výchovný ústav pro mládež Pšov – Podbořany (ředitel PhDr. Sáva Arabadţiev) VÚ Pšov je školské zařízení zřízené MŠMT ČR, je určeno pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy. Věk chlapců v ústavu je ohraničen v rozmezí 16 – 18 let, po prodlouţení ÚV nebo OV do 19 let věku dítěte. Děti jsou zařazovány do zařízení přímo diagnostickým ústavem nebo s jeho souhlasem (z jiných VÚ). Při VÚ je zřízena vedlejší hospodářská činnost, kde se přímo vykonává pracovní výchova chlapců. Kapacita činí 40 chlapců rozdělených do 5 výchovných skupin. Důvod zařazení do pracovně výchovné skupiny v tomto zařízení: - nařízení ÚV nebo OV v pozdějším věku, tím je znemoţněn nástup do ústavní péče s učebními obory; - chlapci s nezájmem o učení; - chlapci po vazebním stíhání nebo po výkonu trestu; - problémoví chlapci z ostatních výchovných ústavů a dětských domovů, a to chlapci narušující výuku, negramotní, po útěcích, po odhalení šikany apod. (Výchovný ústav [on-line], 2010) Od chovanců z tohoto zařízení bylo získáno 32 vyplněných dotazníků.

Obr. č.36: VÚ Pšov (Areál [on-line], 2010)

61

Výchovný ústav, středisko výchovné péče Klíčov, ZŠ, praktická škola a školní jídelna Praha-Prosek (ředitel Mgr. Patrik Matoušů) Středisko výchovné péče Klíčov je školské zařízení, které poskytuje všestrannou, preventivně výchovnou péči dětem a mladistvým s poruchami chování. Obecnou náplní střediska je snaha o diagnostiku a nápravu výchovných problémů nebo negativních projevů chování, které nastaly u dítěte přibliţně od 6 do 18 let věku. Středisko pracuje nejen s jedincem, který se negativního chování dopouští, ale také s jeho nejbliţším okolím, jako je rodina a škola. Jedná se o dobrovolný a bezplatný typ odborné péče nabízený klientům a celým rodinám. Z hlediska

organizační

struktury

jde

o

komplexní

a

strukturovaný

systém

péče. Středisko výchovné péče Klíčov je rozděleno na dvě ambulantní oddělení, dvě celodenní (stacionární) oddělení a jedno pobytové (internátní) oddělení. Tato oddělení spolu úzce souvisejí a spolupracují společně i v tom smyslu, ţe si navzájem podle indikace výchovného problému předávají klienty. Jednotlivé programy jsou určeny konkrétní cílové skupině klientů. Kapacita celého VÚ činí 64 míst. (Kdo jsme [on-line], 2010)

Od chovanců z tohoto výchovného ústavu bylo získáno 48 vyplněných

dotazníků.

Obr. č.37: VÚ Klíčov (VÚ A SVP KLÍČOV [on-line], 2010)

62

Dětský diagnostický ústav, dětský domov se školou a středisko výchovné péče pro děti a mládež, Dobřichovice (ředitel Mgr. Jan Stárka) Diagnostický ústav Dobřichovice je školské zařízení pro děti, u nichţ se rozhoduje o dalším umístění do zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy. Pokud je vydáno předběţné opatření a soud během vymezené doby nerozhodne o nařízení ústavní či ochranné výchovy, je zde předpoklad zkvalitnění péče v rodinném prostředí a děti jsou po nabytí právní moci rozsudku umístěny zpět domů nebo k příbuzným, kteří jsou schopni se o ně dostatečně postarat. Moţné je i svěření dětí do pěstounské péče. Po skončení zhruba dvouměsíčního diagnostického pobytu jsou děti s nařízenou ústavní výchovou (nebo tam, kde se k nařízení schyluje) dle závěrů komplexní diagnostiky rozmísťovány do různých typů školských zařízení dané sítě pro výkon ústavní či ochranné výchovy. Jde o dětské domovy, dětské domovy se školou (dříve výchovné ústavy) či speciální školy internátní. I u dětí s předběţným opatřením, které je, či výhledově bude, ukončeno návratem do rodinného prostředí, jsou závěry celostního posuzování prospěšné. Většinou jsou rodiče o chování dítěte průběţně informováni a pracuje se s nimi tak, aby se zvýšila šance dítěte v rodině uspět i bez reţimových opatření. Nejčastější důvody k přijetí dětí do DÚ Dobřichovice Důvody k zařazení dítěte do diagnostického ústavu mohou být na straně rodičů, širší rodiny či obecně sociálního prostředí, ve kterém dítě vyrůstá, nebo na straně dětí samotných (experimenty s drogami, potulky, útěky z domova, záškoláctví, krádeţe, šikana, vandalismus, agresivní projevy vůči okolí apod.). Scházejí se zde převáţně děti poznamenané nedostatečnou či nepřiměřenou primární péčí. V jejich rodinném zázemí se vyskytovalo například materiální či sociální a psychické zanedbávání, zneuţívání, týrání. V rodinné anamnéze se často vyskytuje rozvod, násilí mezi rodiči, alkoholismus jednoho či obou z rodičů, jejich pobyt ve vězení, citová labilita, sociální nepřizpůsobivost, duševní choroby, poruchy chování a delikvence u některého z rodičů. Pro některé děti, které pocit reálného rodinného souţití nikdy nezaţily nebo si ho jiţ nepamatují, je diagnostický ústav jen „přestupní stanicí“ mezi dětským domovem a dětským domovem se školou (tj. dle dřívější klasifikace „výchovným ústavem“).

63

Škola v tomto zařízení Počet a sloţení vzdělávaných dětí se tedy mění dle momentálního naplnění diagnostického ústavu. Péči vyuţívají jak děti schopné plnit poţadavky běţných základních škol, tak děti se speciálními vzdělávacími potřebami – tj. ze speciálních škol či základních škol praktických. (O nás [on-line], 2010) Od dětí z tohoto zařízení bylo získáno 30 vyplněných anonymních dotazníků.

Obr. č.39: DÚ Dobřichovice (O nás [on-line], 2010)

64

5.6 Analýza výsledků výzkumu Odesláno bylo 345 dotazníků do 11 výchovných ústavů. Vráceno bylo 280 vyplněných dotazníků ze všech jedenácti ústavů. Zkoumaný vzorek tvoří svěřenci s nařízenou ústavní a ochrannou výchovou ve věku 13-18 let. Graf č. 1 Návratnost dotazníků

nevyplněno 19%

vyplněno 81%

Z oslovených zařízení se vrátilo 280 vyplněných dotazníků, návratnost činí 81%. Tab. č. 3: Návratnost dotazníků z jednotlivých zařízení Název zařízení DDŠ Vrchlabí VÚ Střílky VÚ Šumperk VÚ Králíky VÚ Brandýs nad Orlicí VÚ Kutná Hora VÚ Počátky VÚ Jindřichův Hradec VÚ Pšov-Podbořany VÚ Klíčov DÚ Dobřichovice celkový počet %

odesláno vyplněno nevyplněno 20 16 4 25 20 5 40 28 12 40 24 16 15 8 7 20 17 3 30 27 3 35 30 5 40 32 8 50 48 2 30 30 0 345 280 65 100 81 19

65

Graf č. 2 Pohlaví respondenta

dívky 49% chlapci 51%

Zastoupení pohlaví respondentů v tomto výzkumu je relativně vyrovnané. Na kladené otázky z dotazníků odpovědělo 49% dívek a 51% chlapců.

Tab. č. 4: Pohlaví respondentů Název zařízení DDŠ Vrchlabí VÚ Střílky VÚ Šumperk VÚ Králíky VÚ Brandýs nad Orlicí VÚ Kutná Hora VÚ Počátky VÚ Jindřichův Hradec VÚ Pšov-Podbořany VÚ Klíčov DÚ Dobřichovice celkový počet

Dívky 7 0 22 0 8 0 27 30 0 26 16 136

Chlapci 9 20 6 24 0 17 0 0 32 22 14 144

celkový počet obou pohlaví 16 20 28 24 8 17 27 30 32 48 30 280

% 6 7 10 9 3 6 10 11 11 17 11 100

66

Graf č. 3: Věk respondentů (četnost uvedena v %) 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 13 let

14 let

15 let

16 let

17 let

18 let

Tab. č. 5: Věk respondentů 13 let DDŠ Vrchlabí VÚ Střílky VÚ Šumperk VÚ Králíky VÚ Brandýs n/O. VÚ Kutná Hora VÚ Počátky VÚ Jindřichův Hr. VÚ Pšov-Podbořany VÚ Klíčov DÚ Dobřichovice celkem %

14 let 3 0 2 1 0 0 0 0 0 0 0 6 2

15 let 6 0 10 7 0 0 0 0 0 22 0 45 16

16 let 7 5 9 11 0 1 6 10 8 9 10 76 27

17 let 0 8 3 5 4 6 11 10 8 8 11 74 26

18 let 0 7 4 0 4 8 10 9 10 9 8 69 25

0 0 0 0 0 2 0 1 6 0 1 10 4

celkem 16 20 28 24 8 17 27 30 32 48 30 280 100

Zkoumaným vzorkem byli mladiství s nařízenou ústavní, ale i ochrannou výchovou ve věkovém rozmezí 13-18 let. Nejméně je třináctiletých, které zaplnili pouze 2%. Mladiství ve věku 14 let – 16%, 15 let – 27%, 16 let – 26%, 17 let – 25% a 18 let – 4%. Nejpočetnější skupina v tomto vzorku dospívajících je ve věku 15-17 let.

67

Tab. č. 6: Deset nejoblíbenějších koníčků u chlapců Počet

%

1. Fotbal

118

82

2. Počítač, Internet

113

78

3. Florball

102

71

4. Stolní tenis

98

68

5. Cyklistika

96

67

6. Nohejbal

85

59

7. Hudba

83

58

8. Tanec (Break dance)

71

49

9.

69

48

65

45

Posilování

10. Plavání

Tab. č. 7: Deset nejoblíbenějších koníčků u dívek Počet

%

1. Tanec

129

95

2. Hudba

127

93

3. Malba, kresba

119

88

4. Kamarádi

112

82

5. Plavání

109

80

6. Četba

102

75

7. Zpěv

99

73

8. Sport

71

52

9. Jízda na koni

69

51

10. Drogy

66

49

Podle pohlaví se uvedené koníčky značně liší. Chlapci dávají přednost sportu, hrají rádi na počítači či chatují na internetu a dívky rády tančí, poslouchají hudbu, malují či kreslí. Další uvedené koníčky obou pohlaví jsou vypsány v příloze.

68

Graf č. 4 Školu, kterou navštěvují (četnost uvedena v %)

100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 základní škola

střední střední praktická škola bez škola s škola maturity maturitou

pracovní proces

Tab. č. 8: Školu, kterou respondenti navštěvují ZŠ DDŠ Vrchlabí VÚ Střílky VÚ Šumperk VÚ Králíky VÚ Brandýs n/O. VÚ Kutná Hora VÚ Počátky VÚ Jindřichův Hr. VÚ Pšov-Podbořany VÚ Klíčov DÚ Dobřichovice CELKOVÝ POČET %

SOU 16 5 28 24 0 0 6 30 0 29 21 159 57

SOŠ 0 15 0 0 5 17 21 0 30 0 6 94 34

PŠ 0 0 0 0 3 0 0 0 0 2 3 8 3

PP 0 0 0 0 0 0 0 0 0 17 0 17 6

0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 0 2 1

CELKEM 16 20 28 24 8 17 27 30 32 48 30 280 100

Nejpočetnější skupina respondentů navštěvuje ještě Základní školu (57%). Střední školu ukončenou závěrečnou zkouškou a získáním výučního listu navštěvuje 34% dotázaných. Na střední školu s maturitou dochází pouze 3% z tohoto vzorku mladistvých. Praktickou školu navštěvuje 6% a 1% mladistvých je jiţ zapojeno v pracovním procesu. 69

Graf č. 5: Rodina respondenta (četnost uvedena v %) 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

úplná

neúplná

jiní příbuzní

pěstouni

Tab. č. 9: Rodina respondenta úplná DDŠ Vrchlabí VÚ Střílky VÚ Šumperk VÚ Králíky VÚ Brandýs nad Orlicí VÚ Kutná Hora VÚ Počátky VÚ Jindřichův Hradec VÚ Pšov-Podbořany VÚ Klíčov DÚ Dobřichovice CELKEM %

5 12 8 12 3 4 6 12 12 9 14 97 35

neúplná 8 7 17 10 4 10 18 14 17 32 13 150 53

jiní pěstouni příbuzní 1 2 0 1 2 1 0 2 0 1 0 3 2 1 0 4 1 2 5 2 0 3 8 25 3 9

celkem 16 20 28 24 8 17 27 30 32 48 30 280 100

Úplnou rodinou se můţe pochlubit 35% dotázaných. Z neúplné rodiny pochází nejpočetnější skupina 53% respondentů. U sestry, bratra, strýce nebo tety jsou 3% dotázaných a 9% mládeţe vychovávají pěstouni.

70

Graf. č. 6: Důvody nařízené ústavní výchovy respondentů (četnost uvedena v %) hraní automatů domácí násilí šikana vandalství zanedbávání rodiči lhaní útěky z domova problémy doma krádeţe špatný vliv kamarádů problémy s drogami záškoláctví 0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

71

Tab. č. 10: Důvody nařízené ústavní výchovy respondentů důvody

dívky

chlapci

Celkový počet

%

hraní automatů

4

12

16

6

domácí násilí

13

9

22

8

šikana

7

28

35

13

vandalství

3

37

40

14

zanedbávání rodiči

26

21

47

17

lhaní

24

29

53

19

útěky z domova

58

70

128

46

problémy doma

78

86

164

59

krádeţe

64

135

199

71

špatný vliv part

92

107

199

71

problém s drogou

75

127

202

72

záškoláctví

101

125

226

81

Další příčiny respondenti uvedli v jednom případě sebepoškozování, v jednom nekontrolovatelnou agresivitu a čtyři respondenti nastoupili nařízenou ústavní výchovu dobrovolně na svoji ţádost.

72

Graf č.7: Kdo můţe za problémové chování respondenta (četnost uvedena v %)

učitelé druh (druţka) otec kamarád(ka) matka sám (sama) parta 0

10

20

30

40

50

60

70

80

90 100

Tab. č. 11: Přehled odpovědí na otázku, kdo může za jejich problémové chování Počet

%

učitelé

81

29

druh či druţka

122

44

otec

166

59

kamarád či kamarádka

171

61

matka

172

61

sám (sama)

179

64

parta

219

78

kdo můţe za jejich chování

Respondenti uvádí, ţe za jejich problémové chování můţe neblahý vliv party (78%). 64% dotázaných si uvědomují svůj podíl na této situaci. 61% respondentů se domnívá, ţe za jejich špatným chováním stojí jejich matka. Stejné procento si myslí, ţe jejich chování ovlivnil kamarád či kamarádka. Ţe za špatné chování můţe otec, se domnívá 59% respondentů. 44% uvedlo, ţe za jejich problémové chování můţe druh či druţka jejich rodiče. 29% se domnívá, ţe za jejich chování mohou jejich učitelé.

73

Graf. č. 8: Odpověd na otázku zda respondenti zkusili drogy

nezkusilo 6%

zkusilo 94%

94% respondentů uvádí, ţe někdy zkusilo nějakou drogu. Pouze 6% respondentů drogu nikdy nevyzkoušelo. Tab. č. 12: Odpověď na otázku zda zkusili respondenti drogy Počet

%

drogy zkusilo

264

94

drogy nikdy nevyzkoušelo

16

6

74

Graf. č.9: Odpovědi na otázku zda jsou respondenti závislí na nějaké droze

závislost nemá 28%

závislost má 72% 28% respondentů se domnívá, ţe nejsou závislí na ţádné droze. 72% je závislých. Tab. č. 13: Odpověď na otázku zda jsou respondenti závislí na nějaké droze Počet

%

závislý na nějaké droze

202

72

závislost nemá

78

28

75

Graf. č. 10: Jaké druhy drog respondenti zkusili (četnost uvedena v %)

N

i

k

d

y

d

r

o

g

u

n

e

z

K

k

u

o

k

B

P

r

á

š

k

y

n

a

u

k

l

i

r

d

n

e

o

ě

r

u

l

i

n

n

o

í

i

i

v

e

i

n

š

á

l

i

u

a

K

T

a

a

H

H

s

š

n

a

n

Houbičky LSD Peritin Extáze Alkohol Cigarety Marihuana 0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

76

Tab. č. 14: Jaké druhy drog respondenti zkusili Drogy

Počet

%

Drogy nezkusilo

16

6

Kokain

2

1

Braun

2

1

Prášky na uklidnění

23

8

Hašiš

23

8

Heroin

24

9

Káva

28

10

Toluen

55

20

Houby

64

23

LSD

76

27

Pervitin

90

32

Extáze

120

43

Alkohol

224

80

Cigarety

228

81

Marihuana

259

93

Tato otázka byla otevřená a respondenti tak mohli volně vypsat všechny drogy, které jiţ vyzkoušeli. Největší oblibu v uţívání má mezi teenagery bezpochyby marihuana. Její účinky zkusilo 93% respondentů. Další velmi oblíbené drogy jsou uvedeny cigarety (81%) a alkohol (80%). 43% respondentů uvedlo jako drogu extázi. 32% zkusilo pervitin, 27% - LSD, Houbičky a jejich účinky vyzkoušelo 23% dotázaných. Čichání ředidel zkusilo 20% respondentů. Kávu pije 10% dotázaných. Heroin a jeho účinky vyzkoušelo 9%. Stejný počet respondentů vyzkoušelo hašiš 8% a prášky na uklidnění 8% mladistvých. O stejný počet se dělí i braun, který zkusilo 1% a kokain 1% respondentů. Pouze 6% dotázaných dosud nezkusilo ţádnou drogu.

77

Graf. č. 11: Prostředí, kde se respondenti prvně setkali s drogou a požili ji (četnost uvedena v %) 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 škola

parta či kamarádi

diskotéky

jiné

Tab.č. 15: Prostředí, kde se respondenti prvně setkali s drogou a požili ji škola

parta

Diskotéky

Jiné

počet

27

148

79

8

%

10

53

28

3

Respondenti se poprvé s drogou setkali díky svým kamarádům (53%). Na diskotéce ji poprvé poţilo 28% dotázaných. Ve škole se s drogou setkalo 10% mládeţe a jinde, neţ je uvedeno, drogu poţila 3% respondentů.

78

Tab.č.16: Vypsané pocity, které respondenti zažívají po požití drogy 1. Krásný pocit 2. Dobrá nálada 3. Zapomenutí na své problémy 4. Mnoho respondentů nevědělo 5. Deprese 6. Halucinace 7. Uvolnění 8. Nevolnost 9. Agresivita 10. Velké mnoţství energie

V tomto případě byla otázka otevřená. Respondenti tak vypsali všechny své pocity, které zaţívají po poţití nějaké drogy. Mnoho dotázaných nevědělo nebo nechtělo odpovědět. Jiní otevřeně sepsali své zkušenosti. V tabulce jsou vypsány nejpočetnější odpovědi respondentů. Doslovný opis pocitů z dotazníků je vloţen v příloze.

79

Graf č. 10: Hlavní příčiny uţívání drog u této skupiny respondentů

jiné důvody z frajeřiny rozchod s partnerem experiment jen tak problémy doma 0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

Tab.č.17: Hlavní příčiny užívání drog u této skupiny respondentů počet

%

experiment

203

73

problémy doma

182

65

rozchod z partnerem

88

31

jen tak

67

24

jiné důvody

38

14

z frajeřiny

17

6

Jako nejčastější důvod uţití drog je experiment. Drogu tedy vyzkoušelo 73% respondentů, aby zjistilo její účinky. Problémy doma řeší touto cestou 65% respondentů. Za důvodem poţití drogy stojí u 31% rozchod s parterem či partnerkou. Dogu zkusí jen tak 24% dotázaných. Jiné neuvedené důvody má 14% mladistvých a z frajeřiny poţije drogu 6% respondentů.

80

Graf č. 13: Páchání trestné činnosti respondenty

ne 23%

ano 77%

82% mladistvých s nařízenou ústavní výchovou přiznává, ţe spáchali nějaký trestný čin. 18% ţádný trestný čin dosud nespáchalo.

Tab.č.18: Páchání trestné činnosti respondenty počet

%

páchání trestné činnosti

215

77

ţádná trestná činnost

65

23

Tab.č.19: Trestná činnost u drogové závislých páchá tr.č.

%

nepáchá tr.č.

%

drogové závislí

190

68

12

4

závislost nemají

25

9

53

19

68% drogově závislých páchá trestnou činnost. Pouze 4% drogově závislých trestnou činnost nepáchá. Trestnou činnost páchají v 9% i ti, co ţádnou závislost nemají a 19% dotázaných nemá ţádnou závislost a trestnou činnost nepáchá.

81

Graf. č. 14: Zdroje financování drog (četnost uvedena v %) 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 kapesné

brigády

trestná činnost

jiné

Tab.č.20: Zdroje financování drog kapesné

brigády

trestná činnost

jiné

počet

92

68

190

46

%

33

24

68

16

Na tuto otázku mohli respondenti zakrouţkovat více správných odpovědí. Trestnou činnost páchá 68% respondentů za účelem dosaţení finančních prostředků na drogy. 33% dotázaných si drogy hradí z kapesného. Na brigády chodí 24% respondentů a 16% jich uvedlo, ţe má jiné, v dotazníku neuvedené, finanční příjmy.

82

Graf. č. 15: Trestná činnost páchaná respondenty (četnost uvedena v %)

100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 krádeţ, loupeţ

prostituce

dealerství

vandalismus

rvačky

ţhářství

Tab.č.21: Trestná činnost páchaná respondenty dívky

chlapci

celkem

%

krádeţ či loupeţ

64

135

190

68

vandalismus

3

37

120

43

dealerství

12

56

68

24

rvačky

0

25

25

9

prostituce

16

0

16

6

ţhářství

3

5

8

3

Největší skupina respondentů jako trestnou činnost uvádí krádeţe a loupeţe (70%). K vandalismu se přiznalo 43% respondentů. Jako některé příklady uváděli: omítky počmárané sprejovými barvami * převrácené popelnice a vysypané koše * ohnuté nebo vyvrácené dopravní značky * rozbitá okna * prohnuté kapoty a střechy u automobilů a ulámaná zrcátka * rozbité telefonní budky * rozbité láhve od alkoholu na chodnících * škrábance na karosériích automobilů * vytrhané stromky * poničené autobusové zastávky * ničení kulturních památek * vyvrácené a rozbité náhrobní kameny na hřbitovech, atd. Prodejem drog si vydělává(lo) 24% respondentů. 9% dotázaných uvádí, ţe se účastnili rvačky. 6% respondentů poskytovalo sluţby sexuálního typu za úplatu a 3% respondentů se přiznalo ke ţhářství.

83

Poslední čtyři otázky v dotazníku měly přimět respondenty k zamyšlení. Jsou to volné otázky, na které mohli odpovědět podle svého uváţení. Tab. č. 22: Výpis největších úspěchů v životě respondentů počet

%

Neodpovědělo

110

39

1. Úspěch ve škole

36

13

2. Konec s drogami

28

10

3. Sportovní úspěchy

15

5

4. Zlepšení v chování

10

4

5. Nic (ţádný úspěch)

9

3

Na tuto otázku neodpovědělo 45% respondentů. Za největší úspěch ve svém ţivotě povaţuje školu 13% respondentů. 10% dotázaných za největší úspěch povaţuje konec s drogami. Velkou radost ze sportovních úspěchů má 10% dotázaných. Díky VÚ se zlepšila v chování 4% respondentů. Ţádný úspěch ve svém ţivotě nemají 3% mladistvých. V této části práce je uvedeno 5 nejpočetnějších úspěchů ze ţivota respondentů. Další odpovědi a doslovný opis jednotlivých odpovědí je vloţen v příloze. Tab. č. 23: Výpis neúspěchů ze života respondentů počet

%

Neodpovědělo

112

40

1. VÚ

31

11

2. Drogy

26

9

3. Rodina

18

6

4. Láska

12

4

5. Zklamání

10

4

Na otázku neodpovědělo opět 45% respondentů. Nejvíce dotázaných povaţuje za svůj největší neúspěch umístění do výchovného ústavu či dětského domova (11%). Za svůj neúspěch povaţuje drogy a závislost na nich 9% respondentů. 6% mladistvých za svůj neúspěch povaţuje rodinu, 4% lásku, zklamání pociťují také 4% dotázaných.

84

V této části práce je uvedeno 5 nejpočetnějších neúspěchů ze ţivota respondentů. Další odpovědi a doslovný opis jednotlivých odpovědí je vloţen v příloze. Tab. č. 24: Co by respondenti změnili, kdyby se mohli vrátit do minulosti počet

%

Neodpovědělo

123

44

1. Nezačali by brát drogy

29

10

2. Změnili by ve svém ţivotě vše

22

8

3. Změnili by své chování

21

8

4. Změnili by špatné kamarády

10

4

5. Změnili by své rodiče

9

3

Na otázku neopovědělo 49% respondentů. Kdyby mohli respondenti vrátit čas do minulosti, jistě by 10% dotázaných nezačalo brát drogy. Vše ve svém ţivotě by změnilo 8% respondentů. 8% dotázaných by změnilo své chování. 4% mladistvých by změnila i své špatné kamarády. Své rodiče a jejich chování by chtěla změnit 3% respondentů. V této části práce je uvedeno 5 nejpočetnějších neúspěchů ze ţivota respondentů. Další odpovědi a doslovný opis jednotlivých odpovědí je vloţen v příloze. Tab. č. 25: Největší přání respondentů počet

%

Neodpovědělo

122

44

1. Dostat se zpátky domů

46

16

2. Mít svou rodinu

17

6

3. Dokončit školu

16

6

4. Uţ nikdy nebrat drogy

15

5

5. Mít svou lásku

14

5

Na tuto otázku neodpovědělo 49% respondentů. 16% respondentů by se chtělo vrátit zpět domů ke své rodině. Svou vlastní rodinu si přeje 6% respondentů. Stejný počet mladistvých by chtělo úspěšně dokončit školu. 5% dotázaných uţ nechce nikdy brát drogy a po upřímné lásce touţí 5% respondentů. V této části práce je uvedeno 5

85

nejpočetnějších neúspěchů ze ţivota respondentů. Další odpovědi a doslovný opis jednotlivých odpovědí je vloţen v příloze.

86

5.7 Analýza hypotéz Hypotézy: 1. Mladiství z neúplných rodin mají větší sklon k páchání trestné činnosti neţ mladiství z rodin úplných 2. Mládeţ, která je drogově závislá má větší sklon k páchání trestné činnosti neţ mládeţ, která ţádnou závislost nemá. 3. Krádeţe jsou typické více u chlapců neţ u dívek Zhodnocení hypotéz: Mladiství z neúplných rodin mají větší sklon k páchání trestné činnosti neţ je tomu u dětí, které mají úplnou rodinu s oběma vlastními rodiči. Tato hypotéza byla potvrzena rozdíl je statisticky významný X2 = 25,10; p< 0,001 Tab. č. 26: Hypotéza č. 1 celkový počet v %

páchá tr.č. %

nepáchá tr. č. %

z úplné rodiny

39

9

30

z neúplné rodiny

61

50

11

Druhá hypotéze se také potvrdila. Mládeţ, která je drogově závislá má větší sklon k páchání trestné činnosti neţ mládeţ, která drogově závislá není. Rozdíl je opět statisticky významný X2 = 121,38; p< 0,001 Tab. č. 27: Hypotéza č. 2 celkový počet v %

páchá tr.č. %

nepáchá tr. č. %

drogově závislí

72

68

4

závislost nemají

28

9

19

87

Třetí hypotéza se opět potvrdila. Krádeţe jsou typické spíše pro chlapce neţ pro dívky. Rozdíl je statisticky významný. X2 = 74,16; p< 0,001 Tab. č. 28: Hypotéza č. 3 celkový počet v %

páchá tr.č. %

nepáchá tr. č. %

dívky

49

47

53

chlapci

51

94

6

88

5.8 Diskuse Výzkumné šetření je provedeno u mladistvých s nařízenou ústavní výchovou ve věku 13 – 18 let. Nejpočetnější věkovou skupinou uvedenou respondenty je 15 – 17 let. Domnívám se, ţe právě toto období dospívání je nejvíce rizikové. Jde o léta zmatků, kdy mladiství usilují o sebeuvědomění, nezávislost a hledají vlastní identitu. Jsou neustále zahrnováni zákazy, příkazy a úkoly a dospívající mohou mít pocit, ţe jim dospělí nerozumí a neberou je zcela váţně. Touţí se jim vyrovnat. Navíc na ně působí celá řada dalších vlivů jako například móda, určitý způsob oblékání, média, hudba, kamarádi a hlavně způsob trávení volného času. Rodina je bezpochyby ve výchově nenahraditelným prvkem. Měla by pro dítě slouţit jako pevné zázemí, přinášet hlavně pohodu, lásku a klid. Rodiče jsou těmi, kteří na dítě působí jiţ od narození, pokládají tak mravní základy a utvářejí jeho osobnost. Děti přebírají od svých rodičů jejich chování, návyky, zvyky, snaţí se je napodobit. Rodiče jsou pro ně tedy přirozenou autoritou. Jejich prostřednictvím přicházejí do styku s okolním světem a ostatními lidmi. Pokud je rodina neúplná, dítě nemá moţnost přijímat pozornost od obou svých rodičů. Můţe to mít vliv na postoj dětí k autoritám a respektu společenských norem a pravidel. Je tedy zřejmé, ţe nekvalitní rodinné prostředí či špatný příklad rodičů můţe způsobit menší odolnost vůči nástrahám svého okolí, mezi které bezesporu patří i přítomnost drog.. Negativně na dítě působí také odmítání a nezájem ze strany rodičů, tělesné tresty, přehnaně tvrdá výchova a málo podnětné prostředí. Mnohem lepší je trpělivý a láskyplný přístup, respekt k osobnosti dítěte a ponechání přiměřené samostatnosti. Ze své zkušenosti vím, ţe dětem prospívá dostatek pochvaly a vhodná náplň volného času. Domnívám se, ţe by kaţdý rodič měl své dítě znát, vědět, co ho baví, co rád dělá a v těchto činnostech ho maximálně podporovat, aby mělo pocit, ţe to, co dělá má nějaký smysl. Důleţité je tedy podporovat nadání svých dětí, podporovat jejich koníčky a záliby, které by měly mít takovou strukturu, jeţ by vedla k rozvoji osobnosti člověka. Další velmi důleţitou etapou v ţivotě dítěte je bezpochyby škola. Nejvíce respondentů navštěvuje základní školu. Druhá nejpočetnější skupina ţáků navštěvuje odborná učiliště, která jsou ukončena závěrečnou zkouškou a získáním výučního listu. Jen málo mladistvých navštěvuje střední školu ukončenou maturitní zkouškou. Souvislost lze hledat v tomto případě v rozdílech poţadavků jednotlivých škol na své studenty. Jisté je, ţe např. gymnázia kladou větší důraz na mnoţství vědomostí, neţ je

89

tomu u odborných učilišť, které se zaměřují spíše na praktické vědomosti a dovednosti či manuální zručnost, potřebné k výkonu budoucího povolání. Z toho se dá snadno odvodit náplň volného času. Student gymnázia stráví nad učením mnohem více času neţ student odborného učiliště. Ten se musí také učit, ale mnohem důleţitější pro jeho budoucnost je praxe. Nejčastějším uvedeným důvodem nařízené ústavní výchovy u tohoto vzorku dětí je záškoláctví. Je to vlastně zameškání školní docházky. Ţák tak úmyslně a jistě i bez vědomí rodičů nechodí do školy. Podle Zdeňka Martínka se příčiny záškoláctví dají rozčlenit do čtyř skupin – negativní vztah ke škole, vliv rodinného prostředí, trávení volného času a negativní vliv party. Nejvíce mě, v souvislosti s touto prací, zajímá trávení volného času a negativní vliv party. To si uvědomují i respondenti. Určitým způsobem to souvisí i s rodinou. Dítě, které necítí rodinné zázemí a jistotu, jistě má tendenci někam patřit a můţe tak inklinovat k různým partám. Problémy s drogami, špatný vliv part a krádeţe spolu souvisí. „Právě kriminalita dětí a mládeţe má mnohdy své kořeny v záškoláctví. Za posledních dvacet let se počet stíhaných mladistvých zvýšil trojnásobně a děti tři a půl násobně.“ (Martínek, 2009) Problémy doma řeší někteří respondenti útěkem. Za touto situací se můţe skrývat opět nezájem rodičů a selhání rodinného prostředí. Domnívám se, ţe často kromě zanedbávání a neuspokojování potřeb se můţeme setkat i s faktickým rozpadem rodiny, případně i týráním či pohlavním zneuţíváním, které vedou děti a mladistvé k útěku z domova. Vliv stejně starých dětí či mladistvých, stejně jako snaha se jim vyrovnat, překonat je nebo upoutat jejich pozornost, jsou nepochybně jedním z mnoha faktorů podílejících se na tom, ţe dítě začne uţívat drogy. Výběr kamarádů a způsob trávení volného času má velmi zásadní roli. Tlak skupiny vrstevníků se uplatňuje mnoha způsoby. Pro dospívající není nijak snadné jim odolat, udrţet si vlastní dosud nehotovou identitu, ţít zdravě a správně, jak chtějí rodiče. Jedinec, který si není jistý sám sebou, hledá přirozeně jakékoliv cesty, jak dosáhnout mezi vrstevníky dobrého postavení. Kaţdý extrém v rodině vede k problémům. Nadměrná kontrola a vliv rodičů můţe dítě zbavit moţnosti, aby se samo učilo poznávat lidi a jejich kvality, můţe je také dotlačit k velmi rafinovaným způsobům, jak své vztahy tajit. Na druhou stranu nedostatečná péče a pozornost rodičů můţe dítě donutit hledat ji někde jinde, kde ho někdo vyslechne a podpoří – třeba právě kamarádi či parta. Není pravidlem, ţe party jsou jen špatné. Záleţí především na trávení volného času těchto part. Mohou být „aktivní“, vzdělávat se či 90

sportovat. Horší jsou ty party, které jsou „pasivní“, bloumají bez cíle ulicemi a dopouští se negativních protispolečenských aktivit, aby vyplnily svůj volný čas. Děti a mladiství se někdy jen velmi těţce vyrovnávají s rozchodem svých biologických rodičů či úmrtím jednoho z nich. Další tvrdou zkouškou procházejí, kdyţ se musí přizpůsobit novému nevlastnímu rodiči. V mém okolí jsem zaznamenala několik těchto případů, kdy nový rodič měl své nevlastní děti rád, věnoval se jim a snaţil se být dobrým kamarádem. Zlom často nastal aţ tehdy, kdyţ se jim narodilo vlastní dítě. Jejich pozornost se obrátila především na malé miminko a „vlastní krev“. Začali dělat rozdíly mezi svými a nevlastními dětmi. Děti jsou tak frustrované a nešťastné. Své trápení mohou pak děti řešit různými naschvály, neposlušností, útěky, aby na sebe upozornily. Největší oblibu v uţívání má mezi teenagery bezpochyby marihuana, jak dokazuje i náš průzkum. Za oblibou této drogy stojí její účinky a snadné obstarání. Kaţdý můţe mít doma za oknem nějakou tu rostlinku a někdy se i stane, ţe ji rodiče z nevědomosti zalévají. S tím je spojená i snaha o legalizaci drog, která je horkým tématem současnosti. Navíc od 1. ledna 2010 nabyl účinnosti nový trestní zákoník a nařízení vlády týkající se bliţšího vymezení druhů a mnoţství omamných a psychotropních látek. Došlo ke změnám v oblasti posuzování trestní odpovědnosti za drţení některých drog. (Běláčková [on-line], 2009) V praxi to znamená, ţe bylo vydáno stanovisko pro potřeby médií a široké veřejnosti s jediným cílem - jasně stanovit jaké mnoţství drţení drog je „legální“, „povolené“ či „beztrestné“. U marihuany je stanoveno mnoţství drţení drogy do 15g sušiny. Za neoprávněné přechovávání konopných drog v mnoţstvím větší neţ 15g můţe být uloţen trest odnětí svobody aţ na jeden rok. V případě rostlin konopí se nesmí drţet více neţ 5 rostlin všech druhů a odrůd, které obsahují více neţ 0,3% látek ze skupiny tetrahydrokanabinolů z celkové hmotnosti rostliny. Za neoprávněné pěstování šest a více rostlin konopí můţe být uloţen trest odnětí svobody aţ šest měsíců, či peněţitý trest. Tento zákon platí pouze pro přechovávání drog pro vlastní spotřebu. (Běláčková [on-line], 2009). Jsou tak stanovena jasná pravidla pro státní orgány i pro samotné konzumenty těchto drog. Další velmi oblíbené drogy jsou cigarety a alkohol. Tyto „legální“ drogy jsou snadno dostupné a cenově přijatelné, i kdyţ je jejich uţívání v ČR omezeno právním řádem a jejich nákup a konzumace jsou povoleny aţ od 18 let. Média často upozorňují na to, ţe tato hranice není respektována. Domnívám se, ţe to, proč se tento zákon nerespektuje, je projevem bezohlednosti dospělých, zejména těch, kteří z toho mají 91

finanční prospěch. Prodejce ani neodradí vysoká pokuta, která jim za prodej nezletilým hrozí. Z průzkumu u této skupiny respondentů vyplývá, ţe necelých padesát procent respondentů uvedlo jako drogu extázi. Je to typická párty droga, která se uţívá především v klubech za doprovodu hudby a mladí ji berou jako součást zábavy. Myslím, ţe u této drogy je větší riziko páchání výtrţnictví a různých trestných činů, jelikoţ je to kolektivní droga. Respondenti

se

poprvé

s drogou

setkali

díky

svým kamarádům.

Je

pravděpodobné, ţe se jedná především o marihuanu, která je velmi rozšířená a mezi mládeţí oblíbená. Vůbec ji neberou jako drogu. Kdyţ jsem se nějakého ţáka zeptala na moţné následky kouření marihuany na OU a PrŠ, kde pracuji, většinou mi odpověděli, ţe je zdravá, ţe po ní mají dobrou náladu, ale uţ si nepřipouští negativa, která s sebou kouření marihuany nese. 28% respondentů se s drogou poprvé setkalo a vyzkoušelo na diskotékách. Je to místo, kde se potkává stejná generace mladých lidí v nejrizikovějším období. Mladí lidé se chtějí bavit, zkusit něco nového, dosud nepoznaného. Proto jich asi jen málo odolá pokušení vyzkoušet nějakou nabízenou drogu. Ve škole se s drogou poprvé setkalo 10% dotázaných. Za své ţáky v době výuky přebírá škola svoji zodpovědnost, a proto je v jejím zájmu eliminovat moţné uţívání návykových látek. Učitelé by měli být řádně proškoleni a seznámeni s touto problematikou, aby ji mohli včas rozpoznat a řešit. A musí znát pravidla první pomoci při akutní intoxikaci. Kaţdá škola by měla mít vypracovaný krizový plán pro nejrůznější situace a pouţít ho tehdy, kdyţ je třeba. Spousta respondentů nevědělo nebo nechtělo odpovědět na některé otázky týkající se drogové problematiky. Ale podle napsaných odpovědí je patrné, ţe droga můţe přivodit krásné pocity, dobrou náladu, ale i strach, úzkost, deprese. Jedno je jisté, droga nevyřeší nikdy nic. Naopak přidělá další a horší problémy. Jako nejčastější důvod uţití drog je uveden experiment. Drogu vyzkoušelo 73% respondentů, aby zjistilo její účinky. Hlavní je, zda děti a mladiství u tohoto prvního experimentu skončili. Je pravděpodobné, kdyţ jim navodila droga příjemné pocity a dobrou náladu, ţe si tento experiment v budoucnu zkusí znovu. Zpočátku to můţe být pouze kouření marihuany, ale postupem času mohou zkusit další a nebezpečnější drogy. Někteří drogu poţijí kvůli problémům, které mají v rodině. Problémy doma řeší touto cestou 65% respondentů, coţ je alarmující. Jak jsem se jiţ zmiňovala, rodina je velmi důleţitým prvkem ve výchově dítěte. Děti, ale i mladiství potřebují pocit jistoty, 92

porozumění a lásky. Rodiče by měli být více vnímaví a snaţit se jim naslouchat. Tato doba je velmi uspěchaná. Ráno pospícháme do práce, odpoledne z práce. Spousta lidí se celý ţivot za něčím honí. Bylo by lepší se zastavit, popřemýšlet, odpočinout si a věnovat svým dětem dostatek času a pozornosti. Sama jsem matkou dvou krásných a zdravých dětí (Simonka 4 roky, Kubíček necelé 2 roky). Často se mi stává totéţ, a to jsou ještě malé. Má dcera mě vţdy svým specifickým způsobem upozorní, ţe není vše v naprostém pořádku. Vysílá signály, které se projevují v neposlušnosti, vzdorovitosti, umí dělat nepříjemné naschvály. Uvědomím si, ţe není něco tak, jak má být. Něco jim chybí a něco se snaţí svým chování říct. V takovém případě zvolním, snaţím se jim maximálně věnovat a vyplnit jejich volný čas, aby se nenudily a dokázat jim, ţe jsou milovány. Během pár dní jsou děti jak vyměněné a spokojené. Otázkou je, jestli kaţdý rodič tyto náznaky rozpozná a snaţí se je napravit. Jak bylo jiţ v této práci řečeno, drogová závislost s sebou nese řadu negativních jevů. Jedním z nich je vliv na růst kriminality. Je známo, ţe drogy odstraňují morální zábrany a pod jejich vlivem můţe dojít k výtrţnostem, vandalství, sexuálním deliktům, ale i ublíţení na zdraví. Trestná činnost je tedy s drogami úzce spjata a krutou daň si vybírají i děti a mladiství; to dokazuje i uvedený průzkum. Z čeho děti financují drogy? Jsou to brigády, kapesné od rodičů, ale především krádeţe a loupeţe. Ne všichni rodiče si mohou dovolit svým dětem dávat vysoké kapesné. Záleţí na ekonomické situaci rodiny. Někteří respondenti uvádí, ţe kapesné od rodičů, pěstounů či jiných příbuzných je hlavním finančním prostředkem na drogy. Rodiče by si měli více kontrolovat, za co jejich děti utrácí své peníze. 24% mladistvých bez dostatečných finančních příjmů si přivydělává na různých brigádách. Největší skupinou je 68% respondentů, jsou to ti, co nemají ţádné finanční prostředky k ukojení své závislosti a řeší vše trestnou činností. Je tedy zřejmé, ţe impulsem pro trestnou činnost je v řadě případů právě nějaká návyková látka, která odbourává zábrany, zvyšuje agresivitu a nepřiměřené reakce. Někteří se uchylují k vandalismu, který můţe přerůst v závaţnou trestnou činnost. Domnívám se, ţe právě alkohol a drogy jsou ve většině případech spouštěčem vandalismu, který je páchán především ve skupinách. Největší skupina respondentů jako trestnou činnost uvádí krádeţe a loupeţe. Hodně respondentů přiznává, ţe krást začíná jiţ v rodině, kdy rodičům kradou peníze, šperky a další cennosti. Rozprodávají vše, co má nějakou hodnotu. Spoluţák mého bratra byl na tom podobně. Prodával nejen cennosti, ale i knihy, obrazy, hlavně, kdyţ

93

měl nějaké peníze. Později si troufnou na krádeţe v obchodech, krádeţe aut, ale i přepadení herny atd. Na ţivot dětí a mladistvých tedy působí celá řada vnějších negativních vlivů, které mohou ovlivnit jejich budoucí přístup k drogám. Je to rodina a její postoj k drogám, ale i škola, móda, hudební styl, kamarádi, reklama a bezpochyby i trávení volného času.

94

ZÁVĚR Drogy doprovázejí lidstvo jiţ od samého počátku vývoje. Zpočátku byly jejich účinky vyuţívány pouze k léčebným účelům, ale postupem času a rozvojem společnosti se začaly zneuţívat. Mění lidem psychiku, proţitek, myšlení, chování. Právě v tom spočívá nebezpečí drog. V této diplomové práci jsem se snaţila vystihnout a nastínit současný stav vlivu drogových závislostí na trestnou činnost dětí a mladistvých. Hlavním úkolem bylo rozpoznat moţné problémy a postoje mladistvých, které souvisejí s touto problematikou. V teoretické části je předloţen ucelený pohled na problematiku uţívání a zneuţívání drog a jejich důsledky a nechybí ani historie uţívání drog. Pojem „kriminalita“ je vysvětlen ve třetí kapitole, kde je nastíněna kriminalita mládeţe, delikvence a jejích příčiny. Praktická část je zaměřena na objasnění vlivu drogových závislostí na trestnou činnost mládeţe. Data byla získána pomocí anonymní dotazníkové techniky. Respondenti mají nařízenou ústavní výchovu a většině z nich drogy a kriminalita není cizí. Bylo získáno 280 vyplněných dotazníků. Mladiství zkoušejí drogu z různých důvodů, nejvíce však ze zvědavosti, chtějí zkusit něco nového, nepoznaného, zaţít příjemné pocity či uniknout z reality. Spousta dospívajících tak řeší špatné rodinné vztahy, nepochopení a odcizení. Velká část dětí, která pochází z nevhodného rodinného prostředí, nebo z dětských domovů, jsou náchylnější k různým patologickým jevům, neţ je tomu u dětí, které pochází ze šťastného rodinného prostředí. Navíc přebytek volného času, který není hodnotně naplněn, je kamenem úrazu. Děti tedy sedí u televize, hrají různé počítačové hry nebo jsou členy part, které bloumají ulicemi a nemají ţádný cíl. Nejrozšířenější skupinou, která můţe dospívajícího přivést k drogám, je právě parta. Drogy jsou a budou všude kolem nás, staly se součástí našich ţivotů. Bylo by dobré si uvědomit, ţe ideální bezdrogová společnost není. Důleţité je, jak se s tímto problémem nejlépe vyrovnat. Bohuţel ţádný univerzální recept neexistuje. Je moţné, ţe ani ideální výchova a veškeré preventivní programy nezabrání tomuto jevu, ale můţou jej výrazně sníţit.

95

RÉZUMÉ

The diploma work „Influence of dependencies on criminality in children and youth“ deals with increasing problem of the whole society, drug dependency and with it connected criminality in youth. Work is divided into two parts, theory and practical. The theory part includes three main chapters. The first chapter is about a dependency in general. There is an explanation of dependency and its specification of influence in children and youth, definition and different types of dependencies. About drugs and its functioning we get informed more in chapter two. There are explained different types of drug dependencies, danger of drug use, its signs and a brief information from history of drug dependencies. The third chapter informs about criminality in youth, its possible causes and explanation of term deliquency.

Practical part is addressed mostly to

analysis of data received from questionnaires from research in youth aged between 1318 years of age with constitutional education order. All is complemented by tables and graphs and it is evaluated in conclusion of this work. The objective of this work is to find out how much drug dependency influences criminality in youth.

96

POUŢITÁ LITERATURA 1. LEIFER, G. Úvod do porodnického a pediatrického ošetřovatelství. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2004. 952 s. ISBN 80-2470-668-7. 2. SEDLÁŘOVÁ, P. a kol. Základní ošetřovatelská péče v pediatrii. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2008. 240 s. ISBN 978-80-247-1613-8. 3. HOŘEJŠÍ, J. Lidské tělo. 1. vyd. Praha: Cesty, 1996. 336 s. ISBN 80-7181-093-2. 4. KASÍKOVÁ, H.; VALIŠOVÁ, A. a kol. Pedagogika pro učitele. 1. vyd. Grada, 2006. 402 s. ISBN 978-80-247-1734-0. 5. ŠTEFAN, J.; MACH, J. Soudně lékařská a medicínsko–právní problematika v praxi. 1.vyd. Grada, 2005. 264 s. ISBN 80-247-0931-7. 6. NEŠPOR. K, Návykové chování a závislost. 1. vyd. Praha, 2000. 150 s. ISBN 87178- 432-X. 7. NEŠPOR. K, Středoškoláci o drogách, alkoholu, kouření a lepších věcech. 1. vyd. Praha: Portál, 1995. 8. ADAMOVÁ, L. a kol. Základy filosofie a etiky. 2. vyd. Praha: Fortuna, 1998. 149 s. ISBN 80-7168-373-6. 9. ELLIOTTOVÁ, M. Jak ochránit své dítě. 1.vyd. Praha: Portál, 1995. 10. NOVOTNÝ, I.; HRUŠKA, M. Biologie člověka pro gymnázia. 2. vyd. Praha: Fortuna, 2000. 136 s. ISBN 80-7168-462-7. 11. Droga. cs.wikipedie.org. [on-line]. (20. října 2009). Dostupné z WWW: 12. GANERI, A. Drogy od extáze k agonii. 1. vyd. Praha: Amulet, 2001. 149 s. ISBN 80- 86299-70-8. 13. Rozdělení drog. substitucni-lecba. [on-line]. (20. října 2009). Dostupné z WWW: < http://www.substitucni-lecba.cz/rozdeleni-drog> 14. O drogách obecně. drogovaporadna. [on-line]. (20. října 2009). Dostupné z WWW: 15. Typ závislosti. drogy.hu. [on-line]. (20. října 2009). Dostupné z WWW: 16. Sociotechnická doporučení k odhalení, eliminaci a prevenci deviantního chování ve třídě - drogová závislost. zsvejprty. [on-line]. (20. října 2009). Dostupné z WWW:

97

17. Botanisches Museum / Botanic Channel. bgbm.fu-berlin. [on-line]. (20. října 2009). Dostupné z WWW: 18. Opium cultivation double. straitstimes. [on-line]. (20. října 2009). Dostupné z WWW: 19. Barbituráty. profimedia. [on-line]. (20. října 2009). Dostupné z WWW: 20. Pravda a mýty o alkoholu: lţíce sádla vás nezachrání. zdravi.idnes. [on-line]. (20. října 2009). Dostupné z WWW: 21. Botanisches Museum / Botanic Channel. bgbm.fu-berlin. [on-line]. (20. října 2009). Dostupné z WWW: 22. Kokain drogy.ful. [on-line]. (20. října 2009). Dostupné z WWW: 23. Botanisches Museum / Botanic Channel. bgbm.fu-berlin. [on-line]. (20. října 2009). Dostupné z WWW: 24. GANJA aneb kouřit či nekouřit peace2.blog. [on-line]. (20. října 2009). Dostupné z WWW: 25. Ţivot a alkoholikem. prozeny.blesk. [on-line]. (20. října 2009). Dostupné z WWW: 26. Pervitin. Profimedia. [on-line]. (20. října 2009). Dostupné z WWW: 27. Catha edulis. plantzafrica. [on-line]. (20. října 2009). Dostupné z WWW: 28. Muchomůrka červená. zeth4beatz.blog. [on-line]. (20. října 2009). Dostupné z WWW: 29. Otrava z lysohlávky. stopdrogy.ic. [on-line]. (20. října 2009). Dostupné z WWW: 30. Pět rostlin konopí a 40 houbiček budou jen přestupek, řekla vláda. lidovky. [on-line]. (20. října 2009). Dostupné z WWW:< http://www.lidovky.cz/pet-rostlin-konopi-a-40-houbicek-budou-jenprestupek-rekla-vlada-pvj-/ln_domov.asp?c=A091207_135128_ln_domov_ter>

98

31. Mandragora lékařská. biotox. [on-line]. (20. října 2009). Dostupné z WWW: 32. Atropa belladonna. commons.wikimedia. [on-line]. (20. října 2009). Dostupné z WWW: Ropucha obrovská. cs.wikipedia. [on-line]. (20. října 2009). Dostupné z WWW: 33. LSD-25. about-drugs.estranky. [on-line]. (20. října 2009). Dostupné z WWW: 34. MDMA. andoygomez.wordpress. [on-line]. (20. října 2009). Dostupné z WWW: 35. Skupinová označení léků. zentiva. [on-line]. (20. října 2009). Dostupné z WWW: 36. Valium. anabolictoday. [on-line]. (20. října 2009). Dostupné z WWW: 37. Mezi školáky v Brně prý přibývá dětí čichajících toluen. drogy. [on-line]. (20. října 2009). Dostupné z WWW: 38. Flacher Bauch mit 40+. wunderweib. [on-line]. (20. října 2009). Dostupné z WWW: 39. Botanika kávy. kafirna. [on-line]. (20. října 2009). Dostupné z WWW: 40. Tabák. drogovaporadna. [on-line]. (20. října 2009). Dostupné z WWW: 41. Jsou alkohol a tabák důleţitější neţ zdraví a vzdělávaní?. financninoviny. [on-line]. (20. října 2009). Dostupné z WWW: 42. Projevy a příznaky uţívání drog. zdravi.dama. [on-line]. (20. října 2009). Dostupné z WWW: 43. Fišerová, M. Historie, příčiny a léčení drogových závislostí. old.lf3.cuni. [on-line]. (20. října 2009). Dostupné z WWW: 44. Kokain. drogovaporadna. [on-line]. (20. října 2009). Dostupné z WWW:
99

45. Opiáty. drogovaporadna. [on-line]. (20. října 2009). Dostupné z WWW: http://www.drogovaporadna.cz/rubrika.php?rubrika=21> 46. Trestní právo. referaty10. [on-line]. (20. října 2009). Dostupné z WWW: 47. Kriminalita a delikvence. icm. [on-line]. (20. října 2009). Dostupné z WWW: 48. Dětská a juvenilní delikvence. barevnysvetdeti. [on-line]. (20. října 2009). Dostupné z WWW: 49. Školská zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči. verejna-sprava.kr-moravskoslezsky. [on-line]. (20. října 2009). Dostupné z WWW: 50. O nás. ddvrchlabi.wz. [on-line]. (2.února 2010). Dostupné z WWW: 51. O nás. vustrilky. [on-line]. (2.února 2010). Dostupné z WWW: < http://www.vustrilky.cz/O-nas.html> 52. Úvod. dds-spk. [on-line]. (2.února 2010). Dostupné z WWW: 53. Výchovný ústav pro děti a mládeţ v Králíkách. data.kraliky. [on-line]. (2.února 2010). Dostupné z WWW: < http://data.kraliky.eu/download/kralicko0403.pdf> 54. Výchovný ústav pro mládeţ, Kutná Hora. firma.maxportal. [on-line]. (2.února 2010). Dostupné z WWW: 55. VÚDM dnes. vupocatky. [on-line] (2.února 2010). Dostupné z WWW: 56. Výchovný ústav. vumjh.estranky. [on-line] (2.února 2010). Dostupné z WWW: 57. Výchovný ústav. vupsov. [on-line] (2.února 2010). Dostupné z WWW: 58. Kdo jsme. klicov. [on-line] (2.února 2010). Dostupné z WWW: 59. O nás. dud. [on-line] (2.února 2010). Dostupné z WWW:

100

60. Prevence. wikipedie. [on-line] (2.února 2010). Dostupné z WWW: 61. MARTÍNEK, Z. Agresivita a kriminalita školní mládeţe. 1.vyd. Praha: Grada, 2009. 152 s. ISBN 978-80-247-2310-5. 62. BĚLÁČKOVÁ, V. Trestní zákoník a vládní nařízení nově upravují nedovolené nakládání s drogami. adiktologie. [on-line] (2.února 2010). Dostupné z WWW: 63. TESAŘOVÁ, R. Závislost dětí a mladistvých na alkoholu ve školách. Bakalářská práce MU Brno 2006. 72 s.

101

SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1:

Postoj společnosti ke droze

Tabulka č. 2: „Měkké“ a „tvrdé“ drogy Tabulka č. 3:

Návratnost dotazníků z jednotlivých zařízení

Tabulka č. 4:

Pohlaví respondentů

Tabulka č. 5:

Věk respondentů

Tabulka č. 6:

Deset nejoblíbenějších koníčků u chlapců

Tabulka č. 7:

Deset nejoblíbenějších koníčků u dívek

Tabulka č. 8:

Školu, kterou respondenti navštěvují

Tabulka č. 9:

Rodina respondenta

Tabulka č. 10: Důvody nařízené ústavní výchovy respondentů Tabulka č. 11: Přehled odpovědí na otázku, kdo můţe za jejich problémové chování Tabulka č. 12: Odpověď na otázku, zda zkusili respondenti drogy Tabulka č. 13: Odpověď na otázku zda, jsou respondenti závislí na nějaké droze Tabulka č. 14: Jaké druhy drog respondenti zkusili Tabulka č. 15: Prostředí, kde se respondenti prvně setkali s drogou a poţili ji Tabulka č. 16: Vypsané pocity, které respondenti zaţívají po poţití drogy Tabulka č. 17: Hlavní příčiny uţívání drog u této skupiny respondentů Tabulka č. 18: Páchání trestné činnosti respondenty Tabulka č. 19: Trestná činnost u drogově závislých Tabulka č. 20: Zdroje financování drog Tabulka č. 21: Trestná činnost páchána respondenty Tabulka č. 22: Výpis největších úspěchů v ţivotě respondentů Tabulka č. 23: Výpis neúspěchů ze ţivota respondentů Tabulka č. 24: Co by respondenti změnili, kdyby se mohli vrátit do minulosti Tabulka č. 25: Jejich největší přání Tabulka č. 26: Hypotéza č. 1 Tabulka č. 27: Hypotéza č. 2 Tabulka č. 28: Hypotéza č. 3

102

SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1: Návratnost dotazníků Graf č. 2: Pohlaví respondenta Graf č. 3: Věk respondentů Graf č. 4: Školu, kterou navštěvují Graf č. 5: Rodina respondenta Graf č. 6: Důvody nařízené ústavní výchovy respondentů Graf č. 7: Kdo můţe za bezproblémové chování respondenta Graf.č. 8: Odpověď na otázku, zda respondenti zkusili drogy Graf č. 9: Odpovědi na otázku, zda jsou respondenti závislí na nějaké droze Graf č. 10: Jaké druhy drog respondenti zkusili Graf č. 11. Prostředí, kde se respondenti prvně setkali s drogou a poţili ji Graf č. 12: Hlavní příčiny uţívání drog u této skupiny respondentů Graf č. 13: Páchání trestné činnosti respondenty Graf č. 14: Zdroje financování drog Graf č. 15: Trestná činnost páchána respondenty

103

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Anonymní dotazník pouţitý při tomto výzkumu Příloha č. 2: Autentické odpovědi na otázky

104

PŘÍLOHY Ahoj, jmenuji se Renata Tesařová a studuji v Brně na vysoké škole. V současné době pracuji na diplomové práci a potřebuji znát Tvůj názor na několik otázek, které jsou v tomto dotazníku, proto se Ti dostal do ruky. Budu moc ráda, kdyţ mi pomůţeš a vyplníš pravdivě všechny otázky. U některých otázek stačí zakrouţkovat vhodné odpovědi, u těch, kde jsou tečky, máš prostor pro vlastní písemné vyjádření. Pokud se Tě nějaká otázka netýká, stačí ji proškrtnout. Dotazník je anonymní, zaručuji Ti, ţe výsledky budou pouţity pouze pro mou potřebu. Své jméno tedy nemusíš nikam psát. Moc děkuji ! ---------------------------------------------------------------------------------------------------------1. Pohlaví a) hoch

b) dívka

2. Tvůj věk při posledních narozeninách …………………………………………………………………………… 3. Napiš, jaké jsou Tvé oblíbené koníčky …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… 4. a) b) c)

Jakou školu a který obor studuješ? základní středoškolské bez maturity středoškolské s maturitou

Obor? …………………………………………………………………………………………. Pokud tu není správná odpověď, nebo bys chtěl(a) něco doplnit, dopiš to, prosím. …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… 5. a) b) c) d) e) f)

Jaká je Tvá rodina? úplná rodina s oběma vlastními rodiči pouze matka pouze otec matka + nový otec otec + nová matka prarodiče

Pokud tu není správná odpověď, nebo bys chtěl(a) něco doplnit, dopiš to, prosím. …………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………

105

6. a) b) c) d)

Jaký máš vztah se svými rodiči? dobrý spíše dobrý špatný spíše špatný

Pokud tu není správná odpověď, nebo bys chtěl(a) něco doplnit, dopiš to, prosím. …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… 7. Jaký je důvod Tvého umístění do výchovného ústavu? (můţeš zakrouţkovat i více odpovědí) a) b) c) d) e) f) g)

záškoláctví šikana zanedbávání rodiči lhaní útěky z domova hraní automatů krádeţe

h) domácí násilí ch) špatný vliv kamarádů a party i) problémy s drogami či alkoholem j) problémy doma k) vandalství, sprajerství

Pokud tu není správná odpověď, nebo bys chtěl(a) něco doplnit, dopiš to, prosím. …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… 8. Kdo tedy můţe za Tvé problémové chování? Je moţné zakrouţkovat i více moţností. a) matka b) otec c) sourozenec (sourozenci) d) kamarád e) parta f) učitelé Pokud tu není správná odpověď, nebo bys chtěl(a) něco doplnit, dopiš to, prosím. …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… 9. Zkusil(a) jsi někdy nějaké drogy? a) ano (napiš jaké) …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… b) ne 10. Kde ses poprvé setkal(a) a vyzkoušel(a) drogu? …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… nesetkal

106

11. Jaké důvody tě vedly k poţití drogy? a) problémy doma b) jen tak c) experiment d) rozchod s partnerem e) z frajeřiny Pokud tu není správná odpověď, nebo bys chtěl(a) něco doplnit, dopiš to, prosím. …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… 12. Jsi tedy závislý(á) na nějaké droze? a) ano (napiš na jaké) …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… b) ne 13. Ukradl(a) jsi někdy něco, abys měl(a) na drogu? a) ano (napiš co) …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… b) ne 14. Spáchal(a) jsi pod vlivem drogy nějaký trestný čin? a) ano (napiš jaký) b) ne 15. Jaký trestný čin jsi spáchal(a) a) krádeţ, loupeţ b) prostituce c) dealerství d) vandalismus Pokud tu není správná odpověď, nebo bys chtěl(a) něco doplnit, dopiš to, prosím. …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… 16. Z čeho financuješ svoji závislost na drogách a) kapesného b) brigád c) trestné činnosti Pokud tu není správná odpověď, nebo bys chtěl(a) něco doplnit, dopiš to, prosím. …………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………

107

17. Co zaţíváš při poţití drogy? (napiš Tvé pocity) …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… 18. Myslíš, ţe Tvoji kamarádi nebo parta můţe za Tvé umístění do výchovného ústavu? a) ano b) ne c) nevím d) můţu za to jen a jen sám Pokud tu není správná odpověď, nebo bys chtěl(a) něco doplnit, dopiš to, prosím. …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… 19. Donutila Tě parta či kamarád k nějaké trestné činnosti? a) ano (napiš, k jaké) …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… b) ne 20. Co v ţivotě povaţuješ za Svůj největší úspěch? …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… 21. Co ve Svém ţivotě povaţuješ za největší zklamání? …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… 22. Kdyby ses mohl(a) vrátit do minulosti, co bys změnil(a)? …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… 23. Tvé největší přání? …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… A to je opravdu všechno. Ještě jednou Ti moc a moc děkuji za čas mi věnovaný a za poskytnuté informace. Přeji, ať se Ti daří ! Ahoj Renata

108

Oblíbené koníčky uvedené respondenty Chlapci (Jednotlivé koníčky jsou vypsány sestupně podle oblíbenosti) fotbal * počítač, internet, chatování * florball * stolní tenis * cyklistika * nohejbal * hudba * tenec (především je uváděn Break dance - druh tance) * posilování * plavání * hokej * basketball * skateboard * kamarádi * drogy, fetování * párty, zábavy, diskotéky * lyţování * futsal * sport * filmy * snowboard * TV * házená * atletika * tenis * sex * kulečník * holky * turistika * četba * šachy * hulení * hraní her (internet) * Punk`s Not Dead (styl hudby, punk styl ţivota) * karate * box * míčové hry * rep * motorky * auta * vaření * grafity * beatbox * volný čas * kresba, malba * tuning aut * jízda na koni * karty * modely aut a motorek * Antifa (radikální antifašistická organizace) * ţonglování * tajbox * Curling (lední metená) * Dívky (Jednotlivé koníčky jsou vypsány sestupně podle oblíbenosti) tanec * hudba * malba, kresba * kamarádi * plavání * četba * zpěv * sport * jízda na koni * drogy, fetování * počítač, internet, chatování, hry na počítači * bruslení * zvířata * volejbal * sex * fotbal * florball * volnost * cestování * filmy * basketbal * nebezpečí * psaní (básně, příběhy) * diskotéky, zábavy, párty * běţkování, lyţování * adrenalin * aerobic * přítel * nemám ţádné koníčky * cyklistika * nakupování * stolní tenis * gymnastika * hra na klavír * hra na flétnu * keramika * míčové hry * oblékání * vaření * hry na počítači * fotografování * rodina * karate * drátkování * hokej * jízda v autě * cheerleading (rozpleskávání) * hlídání dětí * dělat „kraviny“ * jídlo * angličtina * kavárny * benbinton * kino * Vypsané pocity respondentů, které zažívají po požití drogy (odpovědi jsou autentické, tedy přepis je doslovný, tak, jak ji respondenti uvedli) Pohodu * nemusím nic řešit, prostě paráda * dobrá nálada, smích, no pohoda * adrenalin, smutek, úzkost * klídek, vzrušení, euforie, mír * to se těţko popisuje * neřešení problému, dříve uvolnění * pohodička, nemám ţádnej stres * dobré pocity, hezký sex * uţ vůbec nic, ale dřív mě to uklidňovalo * no prostě úlevu nebo dobrej pocit * dobrý pocit * nevím * no coment * super pocit * je mi blbě * lítám * papírky * býval jsem po trávě vysmátej a přemýšlel o věcech co nejsou moţné * dobrou náladu a dobrý pocit * vidím skřítky * nebudu se vyjadřovat * co nezaţiješ nepochopíš * nějaký stav * radost * smích * pocit, ţe jsem někde v domě, který je určen k demolici a zrovna

109

na mě letí koule, která má ten dům zbořit * kdo nezaţije nepozná * úzkost * hodně jich odpovědělo ţe nic necítí * nebudu to psát * úleva, svoboda * strach * jenom dobrá nálada * já nevím * radost, láska, energie * jsem volná jako pták * dobrej pocit * prostě to skuste a uvidíte hahaha * tys to nikdy neskusila? * běţ s tím do pr… * úlevu, mám ráda kdyţ je mi všechno jedno, je to takový můj únik od reality * krásnej stav * nic * uklidnění, dobrý pocit, je to super! * teď uţ se k tomu nechci vracet, prostě jsem byla aktivní na pervitinu, za pár hodin nálada na umřití, uţ to neřeším, neberu to, je to hnus, kazí lidi * nic * je mi všechno jedno, prostě dobrej stav * ok * halucinace, pocit ţe vám nic nevadí, prostě se to nedá nějak popsat * pořád musím něco dělat a nebo mám záseky a nevnímám okolí (jak kdy) * u kaţdé drogy je to jiné: pervityn zrychluje uvolňuje * cítím se taková volná a nemám ţádné problémy, na vše hned zapomenu * jsem veselá, směji se ale to bylo jen na marihuaně * jsem v náladě (dobré), ale za chvíly to vyprchá a jsem zas ta smutná a protivná holka * labuţo * pohoda, klídek * kdyţ si zahulím tak záleţí na okolí, pokud jsem s lidmy, kteří dělaj se mnou srandu tak se směju, záleţí tedy s kým si zahulím * krásný pocit (naplnění něčeho co mi moc chybí) * spočátku dobrý, ale pak je mi strašně zle * dobrej pocit, je mi všechno jedno * hyperaktivitu, vše bylo zpomaleno a jinak se ten stav nedá jen tak popsat ale proţít * mám pocit, ţe mi prasknou ţíly * bála jsem se * dobrá nálada a celou noc tančím * dost dobré * deprese * na blití * nic zvláštního po marihuaně se pouze směju jiné drogy jsem nezkusila * všechno se točí a mám pocit, ţe jsem lehká a volná * je to uvolňující, můţu si dělat co chci, všechno na to zapomenu na problémy * měl jsem pocit, ţe jsem pták tak jsem vyzkočil z druhého patra * vyvrcholení * strašném strach * všechny strašně miluju * slabé halucinace * kdyţ jsem „hulila“ po 1 bylo mi špatně, ale kdyţ jsem hulila po 2 a naposled, bylo to lepší * dobrý pocit * děsivé myšlenky * najednou plno síly * silná bolest hlavy * proţil jsem flash-back * cítím jak mi bije srdce a je mi strašně divně * náááádhera *

nepopsatelný pocit * něco neuvěřitelného, co kdyţ člověk

nezkusí sám, nepochopí to. Nikdy! A euforie, není v dávkách, ale v lidech. Stav máš takový jaký si ho uděláš, věř mi mám velkou dlouholetou zkušenost * nic jsem jen vysmátá * je mi na blití * záseky, dobrý pocit * bylo mi špatně * samý bludy * pocit euforie * …. * jsem rád, jsem šťasnej * lepší neţ sex  * radost * dobrý pocit * pocit nějaké jistoty * mněl jsem pocit, ţe jsem mimo tento svět v jiném čase * zima, pocení * radost, smích, proţitek * pěkné stavy * nic dobrý stav * strach * ţe mám vyhuleném mozek * jako kdyţ letím vesmírem * nic teď neberu aktivně jen jsem to zkusil * jsu veselejší * jsou to příjemné stavy * suprovej stav * nepovím* odmítám odpovídat * 110

deprese * jsem volný a směju se to asi vše * nedělej ţesis taky nešlehla * je mi uvolněno a je mi dobře a mám chuť se smát * jsem agresivní a stačí křivý pohled a jdu do rvačky * ţe jsem na mizině * špatný stavy a uţ to neberu * pocit prázdnoty a samoty * mám pocit, ţe jen sním * to vás nemusí zajímat * dobri pocit * hyperaktivita * ubíjející špatná nálada * dobře * jemi moc dobře jsem jako volnej * mám lepší náladu * co myslíš? * láska * paranoia * mám potřebu se vykecat * dobré pocity * klidné nervy * dobrej pocit skus to taky uvidíš  * mám lepší náladu a je mi dobře  * fakt koţí *samý halucinace je to dobrý * to skus! renčo? * dobrou náladu ale uţ nepouţívám drogi * mám strašném pocit v puse jakoby vlhko * je to taková prdel všichni na školu serou * krásně pořád se směju, je mi dobře * mám pocit spokojenosti, nemyslím na kaţdodenní starosti * mám pocit, ţe vás všechny miluju * motání hlavy na zvracení mi je a tak dále * radost a pocit štěstí * dobrej pocit * je to jiný svět * nevím * mám pak lepší fizičku * mám pocit zešílení * extáze * chutná mi to * je mi dobře * někdy mám pocit, ţe se nemůţu nadechnout a strašně mi bije srdce * deprese* je mi prostě dobře * teď hulím jenom trávu a můj pocit je ţe to hulím na uklidnění teť uý grogi jinačí neberu ale trávu si dám ale závislí na tom nejsem * popiš tam svý pocity * agrese * nespavost * jelikoţ jen hulím tak mám pohodu srandu a tak je to fajn * skvělou náladu, smích * ze začátku to bylo dobrý ale později jsem musel zvyšovat dávku jinak to se mnou nic nedálo a pak jsem měl strašný haluze a odvikačka byla taky hrozná … raději uţ nic nebrat * bojím se * kaţdého bych nejradši zmlátil * ţádný problémy, dobrá nálada * mám dobrej pocit pocit svobody * návaly tepla a chladu * zapomínám na své problémy * to si renco predstav ze po extazi uplne suprovej sex vyzkousej to taky * jsem strašně nudná holka, ale kdyţ si zapálím travku tak je ze mě jiný člověk. Jsem veselá a zábavná. Jinak bez hulení taková trapka * mám pocit, ţe čas ubíhá strašně pomalu * opruz uţ neberu * super, pouţívám to s přítelkyní při sexu vono mě to oddálí orgasmus a pak můţu celou noc * mám pocit únavy * blouznění * to opravdu asi nepopíšu * To je fakt hustá otázka: kdyţ si dám trávu = cejtím se jako bez sebevědomí a pervitin na tom se třeba po 4-5 dnech cítím úplně jak z jinýho světa. * dám si někdy jen brko, tak se směju a pak se mi chce spát * celkový útlum * strašný pocení * nenávist k sobě a k ostatním * ţe jsem někdo úlně jiný snad lepší já nevím * nesmírná energie * jedinečný * úplně mě to nabudí a mám adrenalin * agresivita * uvolnění, je to prostě pecka * bez komentáře * stav někdy dobrý a někdy špatný * euforie, skvělá nálada atd… * pervitin – nájezd, který je lepší neţ orgasmus a ţádná věc se k tomu nedá přirovnat * zapomenu na problémy a je to příjemný stav * je mi fajn nic mě nesere, mám hodně energie a vidím 111

věci tak jak chci * Heroin – krása, „jsem bez problémů“, jsem ve svém vlastním světě, ve kterém nejsou skoro ţádné problémy *

Výpis největších úspěchů v životě respondentů Ţe jsem vyhrála mistrovství české republiky v gymnastice * naučil jsem se grafity, nahrál jsem ňuká skladby, přestal jsem lhát, sem rozumější, poznal jsem lásku * naučil jsem se pracovat a splácím dluhy -> sebral jsem se * zatím jsem neudělal nic co bych bral za úspěch, udělat fakt úspěch to pro mě hodně znamená  * asi nic * dostal jsem se z drog * droga * zatím ţádnej nebyl * ţe jsem se změnil * moc jich nemám, ale asi ţe jsem na střední škole * nevím * 3 roky školy * záchrana lidského ţivota * nic * základka * výhry ve sportu * ţe jsem se dokázala postavit svému otci * vydrţet na útěku 4 měsíce * školu (v oboru cukrář) * nevím … v poslední době asi nic * uţ neberu drogy * asi sport, ale nejvíc bych uvaţoval otom jak budu bydlet sám * ţe se vyučím * ţe jsem se zlepšil v učení * umím jezdit na kole * krást * reprezentuji dětský výchovný ústav v tanci * škola * zlepšení ve škole * uţ nečichám * kdyţ jsem se za noc 4x vyhonil * ţe si uţ nepíchám * uţ nefetuju * ţe jsem se dostal na učiliště * to co mě rodiče všechno naučily * ţe řádně ukončím základní školu s celkem dobrými výsledky. Kdybych měl sociální zázemí pravděpodobně bych pokračovat ve studiu. V opačném případě mě čeká VU * Break Dance, hra na kytaru * ukradl jsem 17 tisíc a to byl můj dosud největší úspěch * ţe jsem se z tech drog vylízal * výhra v tanci ATD * kdyţ jsi v děcáku tak nemáš moc úspěchů * zlepšení ve škole * zlepšil jsem si matiku * ţe uţ neberu * ţe jsem se vůbec na ten svět narodil * ţe mě uznávají kamarádi * na můj test který jsem na základce psal a byl správně * ţe sechci viučit * stolní tenis * vyučit se * nevím * ţe jsem přestal hulit trávu * ţe jsem ukradl 26 tisíc * to ţe jsem se naučil hodně dobře jezdit na lyţích * rodinu a pěkne děti * útěk z pasťáku * škola * fotbal – turnaje * odmítám odpovídat * ANTIFA = levicový radikál. * ţe sem se narodil * nic * to ţe sem si všechno srovnal v hlavě a dostal rozum a naučil se říct ne * Mistrovství kraje na 100m a 60m 1.místo, nejlepší střelec školního druţstva a nejrychlejší čas v čr na 300m, má bývalá přítelkyně * stolní tenis * nevím * něco jo * ţe jsem ještě na ţivu * nic * konec s drogami * školní besídka divadelní role, potěšil jsem rodiče a ještě jsem potěšil rodiče kdyţ jsem se změnil, kdyţ jsem se přestěhoval k jiným kamarádkům * jsem čistej * to ţe jsem se narodil * pomohla jsem svému kamarádovi, aby přestal drogovat,

112

byl v tom zapletenej. Sice to bylo těţký ale dostal se z toho * škola * přesto, ţe jsem se prodala „peklu“ vyhrabala jsem se zas na úroveň a pudu pořád víš * škola vzdělání * dostala jsem se na gymnázium a naučila jsem se běţkovat * můj úspěch byl ţe jsem dělala školu oni mě za to pochvalujou a za to jsem vděčná * uţ nikdy drogy * ţe jsem se dokázala srovnat a jsem zase normální * ţe jsem byla chodná a ţe jsem měla úspěch * nevím * zatím nic ale kdyţ to víde tak ţe mě vzali na Hotelovou školu * jsem v kolektivu velmi oblíbená a škola * konec s drogovou závislostí * nic * nevím * ţe dovedu vařit * ţe jsem si dokázala najít kluka kterej mi umí domluvit * já nic protoţe sem nic nedokázala jen ţe beru drogy * největší úspěch na mistrovství české republiky v cheerleadingu. Skončili jsme jako druhý a to mě velice dostalo pač jsem trénovala jen 3 týdny * škola * nevím * nikdy jsem nic nedokázala !!! * nevím * ţe jsem se zlepšila ţe neutíkám z domova a chování * ţe umím hrát na nástroje * ţe se ve VÚ lepším * v ţivotě budu povaţovat za svůj největší úspěch, kdyţ letos udělám závěrečné zkoušky * ţe jsem zvládla být 14 let v ústavu * škola * našla jsem si přítele který je o 9 let starší tak uţ mám štěstí i sen splněný. Protoţe vím ţe sním budu ţít hezký a slušný ţivot * škola * ţe jsem se rozhodla udělat školu a chci pokračovat dál * já ţádný úspěch nemám, moţná to ţe budu brzo matkou * to ţe jsem vůbec dolezla do druháku * škola * uţ nejsem závislej * To ţe jsem se dostala z drog, ţe mám v 9. třídě samé jedničky, ţe mám rodinu a přátele, přítele a jsem šťastná. * nic * škola * tanec * láska * ţe i přesto vše co se v mém ţivotě přihodilo jsem přes sebepoškozování přeţila pro radost přítele! * ţe mě kámoši berou * to ţe jsem dostala rozum a jsem poučena * nic moc * ţe jsem se vylízal z tech hnusnejch drog * dostal jsem se na normální střední školu * ţe uţ nejedu v drogách * ţe jsem se zlepšila a můţu jezdit domů * ţe jsem tady * ţe to dokáţu všechno vydrţet * nic ale ţe začnu od znova a kdo mi nevěří mě to je jedno to je můj problém a moje hlava ne * ţe jsem svý mámě řekla do očí pravdu * ţe jsem čistej * školu, chování * dobré chování * můţu lidem dokázat, ţe mám na víc neţ jen na průsery * ţe ty drogy uţ neberu * nic * nevím * výhra v šachových zápasech a umístění v šachových turnajích * zlepšené chování a úspěch ve škole * nevím * nic * nehulím * ţe jsem dodělal základku * nevím * ţe uţ nebudu fetovat * nic jsem nedokázala * to fakt nevím * s drogama konec navţdy! * ţe jsem ukončil 9.ročník * škola * ţe jsem dodělal základku * ţe si uţ nepíchám * ţe jsem se narodil * ţe jsem vyhrál nad závislostí * diplom z Britské ambasády – Edie – cena vévody z Edimburku * přijetí na střední * ţe uţ ze sebou nenechám mávat * ţe jsem přeţil odvykačku * ţe jsem se nakonec řekla, ţe mě otčím zneuţívá * ţe se zlepšuji v chování a ve škole díky VÚ * 113

Drogy uţ nikdy * ţe uţ nekradu * nastoupení do léčby * přiznání své špíny * ţe jsem se šel léčit z vlastní vůle * své studium * své slušné vychování * škola * svou bohatou duši * dodělaná ZŠ * to, ţe jsem se dokázala v 16 postavit na vlastní nohy a chodit do práce i kdyţ jsem brala drogy * přiznání, ţe fetuju * ţe jsem se šel léčit *

Výpis neúspěchů ze života respondentů Ţe jsem se dostala do VÚ * vztah s mámou * nic, dělal jsem průšvihy a počítal jsem s tím, ţe za to budu pikat * nic * ublíţil jsem nejcenějšímu člověku * 3 roky školy * kdyţ mě odvezli * ţe jsem kriminálník * ţe jsem dělal věci co jsem dělal * výchovný ústav, stráta rodiny * vú klíčov * rozpory a ztráta rodiny * ţe jsem v pasťáku * ţe jsem kradl a nechodil do školy * alkohol, lţi, neúspěch ve škole, finanční problémy * poţití drog * ţe jsem v ústavě * ţe jsem začal fetovat * výchovný ústav * ţe jsem bral drogy * průšvihy * ţe mě opustila holka * ţe nikdy nebudu mít děti  * to taky nevím * všechno * tak to fakt nevím * nevím * ţe jsem byl vyhozený ze 2 středních a ţe mě nevzaly na veterinu * ţe jsem se dostal do pasťáku * ţe mi rodiče nevěří * nevěra * jak se na mě rodiče vyprdli * to ţe jsem sklamal spoustu lidí který mě měli rádi * to ţe jsem sám * nic * ţe jsem na světě * okradla jsem mamku, abych měla na drogy * ţe jsem teď ve výchovňáku * ţe jsem sklamal rodinu  * nevím * ţe jsem skončila od 4 let v dětském domově a nepoznala opravdovou rodinu * drogy a špatný lidi * ţe jsem umístěna v tomhle zařízení a v kaţdém co jsem byla * ţe mě rodina odkopla, kdyţ jsem je nejvíc potřebovala * to ţe jsem tady * to ţe jsem okradla starou a nemocnou babičku * ţe jsem se dostala do ústavu * to ţe jsem zkusil drogy * ţe nemám rodinu * to ţe jsem tady * to ţe jsem ještě horší vůbec mi to tady nepomohlo můj neúspěch je uţ to ţe jsem skončila tady v pasťáku * půl roku jsem chodila s klukem. Moc jsem ho milovala a dozvěděla jsem se, ţe měl celou dobu kluka ! FUJ! * ţe jsem jen tak všem naletěla v jejich slibech atd… * ţe jsem ve vu * odchod matky ze světa * nevyhráli jsme 1. místo v ČR * kamarádi, který mě sklamali * ústav * nic * to ţe jsem podpálil stoh * to ţe mě opustila rodina * to ţe jsem se dostala do tohoto ústavu a zklamala jsem rodiče a hlavně sebe. Taky ztrátu své nejbliţší kamarádky, protoţe vím ţe na mě má špatný vliv a chtěla bych jí pomoct, ale nechci se zase namočit do drog * ústav * to ţe jsem byla holka která neviděla ţe ji má někdo rád * to ţe mě kamarádi namočili do tý vloupačky a nechali mě v tom * to ţe nejsem se svou rodinou a se svými sourozenci * to ţe jsem 114

lhala, kradla a brala drogy * to ţe si mě adoptovali a jsem stejně v pasťáku, no ale abych pravdu řekla jsem raději tady neţ u nich * ţe mě matka opustila ve 4 letech a odletěla do AMERIKY a můj starší bratr neměl jednoduchý ţivot. O mě se starali prarodiče. On se musel do 14 let starat sám o sebe * ţe mám zlý rodiče * nevím zatím mě nic nenapadlo * umístění v ústavu * špatný kamarádi * stratila jsem přítele, kterého jsem měla opravdu ráda, a mrzí mě to aţ do dnes, furt ho mám ráda a chtěla bych se k němu vrátit. A synovce, ţe jsou v pasťáků * to ţe jsem od rodiny daleko * ţe jsem ve výchovným ústavě raději bych šla domů * špatný kamarádi * nevím * drogy!!! * jsou to útěky z domova a jako první útěk od mé matky. Nejen ţe jsem zklamala sama sebe, ale i ostatní lidi * nevím * to ţe jsem brala drogy * to ţe jsem měla pro svou lásku dodrţet a zklamala jsem ho * drogy * ţe si nedokáţu uţít svobody dodělat školu ve výchovném ústavu * ţe jsem ukradl auto * to, ţe musím být tady * to ţe jsem brala to svinstvo * ţe si mamka našla strašnýho chlapa a ţe je na mě zlej * nic * čistej jako lilium … proto jsem tady  * ţe jsem v pasťáku * lidé mi nerozumí * zklamání z lásky * ţe jsem zklamala všechny co mě měli rádi a sama sebe * drogy * kluk se kterým jsem chtěla chodit a on řekl ţe ne * rozvod rodičů * ţe ubliţuju všechny kdo o mě má zájem ale já to neumím dát najevo a to mě štve a to je to zklamání, ţe ubliţuju všem * ţe jsem utíkala z domova a lhala mámě * průšvih * nic * drogy a špatní kamarádi * ţe jsem se dostala do výchovného ústavu, ale doufám, ţe tu dlouho nebudu * ţe jsem kradl * ţe jsem napadl svoji mámu * otcovu smrt * ţe jsem kradl a bral drogy a za to jsem se sem dostal * ţe jsem hlupák * kdyţ se se mnou rozešla holka * výchovňák * špatný vliv party * otce * ţe jsem podlehl drogám * toho je moc * to ţe jsem se nechala ovlivnit kamarády * ţe jsem brala drogy * fetování * rodiče * má bývalá přítelkyně * to ţe jsem si to u rodičů kolikrát pokazil * plno věcí nechci o tom psát * ţe mě dala jedna holka košem a já jsem ji tak věřil * to ţe jsem kdy otevřel oči * pasťák * odmítám odpovídat * rodiče * alkohol, drogy a prostituce * ţe uţ jsem si pokazil ţivot * kdyţ mě matka s otcem uţ nechtěli a sestru jsem opustil * to ţe jsem v domově * ţe mě kamarádi zklamali * fet * nestará se o mě vlastní máma * ţe jsem prodával drogy * ţe jsem v ochranné výchově * ţe jsem byl za moje chování umístěn do výchovného ústavu * alkohol * ţe jsem neměl čas na svou holku a raději jsem byl s kámošema a o ni jsem přišel * odtrţení od rodiny * ţe jsem se sem dostal * ţe jsem prodávala svoje tělo * ţe jsem tady * mé problémy které dřív byli * jedna učitelka ona je na mě zasedlá * ţe jsem ve výchovném ústavu * čichání mi nepřineslo takové uspokojení jak sem čekal * vadí mě ţe nejsem s rodinou a sem tady a nikdy uţ nic neprovedu * útěky z DDŠ * ţe jsem 115

kradl * ţe nemám na kokain * ţe jsem narazil na špatný lidi a kvůli nim jsem tady * vím já? * to ţe mě tady nechala moje máma samotnou a klidně si umřela spáchala sebevraţdu * ţe jsem tu a je to velká chyba * láska * smrt mýho táty * blbá parta * ztratila jsem matku * ţe jsem začla s drogami * ţe jsem přestal chodit na hasiče * práskla mě kámoška ţe fetuju * ţe jsem ublíţila svému příteli * je toho víc * braní drog * úmrtí mého partnera * ţe jsem bral drogy * přišla jsem o důvěru rodičů a nedodělaná základka * problémy s drogami *

Co by respondenti změnili, kdyby se mohli vrátit do minulosti uţ nikdy bych nebrala drogy * chodil bych do školy, nebral bych drogy a ţil klidnej a pohodovém ţivot * své chování vůči rodině * nefetoval bych a neděla problémy hlavně doma * celej ţivot * abych měl úplnou rodinu a nedělal bych takové voloviny * hodně věcí * určitě bych nekradl, nefetoval a respektoval rodinu * chodil bych ke kurátorovi * učení na ZŠ * hodně věcí * nic * to jak moje matka ţila neţ jsem se narodila a zjistila bych kdo je můj pravej otec * nic * všechno od 12 let * uţ bych neskusila drogy * abych neskončil v ústavu * byla bych poslušná * aby ţil tátá a abych se nedostala do pasťáku * celou moji minulost * v první řadě bych změnil své chování (doma, škola, večery …) No a pak bych určitě věděl ţe se nemám plíst do věcí do kterých mi nic není * zabránila bych mámě, aby se zabila * nezačala bych chodit se svým bývalým přítelem * vše co jsem posral * všechny průsery bych vyţehlil * abych byl doma * všechno * změnil bych své chování nekradl bych nemlátil kluky nefetoval a změnil bych se * svoje chování * to ţe bych nekradl, nebral drogy, nebral hlavně rodině * lituji toho ţe jsem se chytl hloupé party a to bych změnil * všechno * své chování * chtěl bych změnit všechno * hlídal bych si víc bratra * moje chování * všechno !!! * uţ bych nefetoval * změnil bych své chování a začal od začátku * byl bych úplně jinej * problémi * chtěl bych být s bratrem a sestrou * nevím * chování, drogy * nekradl bych a choval bych se slušně * ţe bych byl se sestrou * chování a drogy * všechno * změnil bych rodiče * uţ bych si nepíchal * nic * své jméno * nic ! * skoro všechno hlavně kamarády * chování v určité době * uţ bych nekradl * abych nefetoval * všechno * nic * všechno * asi nic * své chování * vše co mě dostalo sem * drogy a chlast * uţ bych nešlapala * všechno co jsem dělal špatně a ještě bych se nebavil s těma zlejma kamarádama * partu * chtěla bych být v jedné škole a né to pořád střídat * své chování 116

a záškoláctví * Nic , jsem ráda, ţe mi dal ţivot takovou školu, i kdyţ to někdy bolelo, vyhrabala sem se z toho * průšvihy * rozhodně bych byla doma a neutíkala bych * chtěla bych změnit sama sebe, abych se mohla vrátit do normálu jako dřív, ale uţ je pozdě pomoc tolik bych si přála od někoho pomoci * svoje chování * dávala bych pozor, aby mě neporazilo auto * ţe by maminka ţila * všechno * změnila bych své chování, nikdy bych neutíkala a nebrala drogy * rodiče * drogy * všechno a nic * no nezačala bych fetovat * záškoláctví bych úplně vypustila * útěky, záškoláctví, mé útěky a drogy * aby byla mamka ţivá abych neutíkala * otce * nechtěla bych minulost * asi mnoho věcí * určitě ano * svůj celý ţivot, radši bych se ani nenarodila, kdybych věděla co mě všechno čeká * změnila bych asi rodiče aby na mě byli hodní * kamarády * ani sama nevím, ale asi to, ţe bych tu nebyla, ţe bych byla doma a sekala latinu * abych byla doma s mamkou a nikdy bych nepoznala domácí násilí * začala bych se líp chovat, nedělala bych co jsem dělala * v minulosti bych změnila ty blbosti co jsem dělala a kvůli kterým jsem se dostala sem * celé tři roky * moje rodiče * celý svůj ţito krom potkání s mým přítelem s kterým uţ jsem rok * změnila bych ten čas kdy se můj táta uchlastal a máma zemřela * asi všechno – grogy, chování, učení …. * nikdy bych nechtěla potkat stejné kamarády * rodina * zřejmě nic. Jsem ráda, ţe jsem se z toho poučila a proţila jsem si to teď, protoţe kdybych začala brát drogy jako dospělá, tak by mě nedali do tohoto ústavu a nemohla bych si to uvědomit a změnit to * drogy * tátu * rodinu * nezačala bych fetovat * asi uţ nic všechno sem uţ zaţila a na jednou mi to stačilo a aspoň vím co ţivot obnáší * všechno hlavně své chyby které jsem spáchala * vrátila bych čas o pět let kdy byl táta doma a já nedělala hlouposti. Kdyby šel vrátit čas nic by nebylo jako teď. Ale na druhou stranu jsem ráda co se stalo. Aspoň jsem nabrala zkušenosti * to ţe bych chodila do školy nedělala bych to co jsem dělala moc toho lituji, ale uţ se to vrátit nedá a to je dost velká smůla * vše ! * ţe bych nebrala drogy * hodně věcí * asi uţ bych to nevrátila protoţe ţivot jde dál! A musíme myslet co bude a né co bylo * chodila bych do školy * všechno skoro * záškoláctví a nechtěla bych potkat svého ex přítele zkazil mi ţivot! * vše špatné * své hrozné chování * všechno * chování ve škole * nebral bych drogy * snad všechno * své chování * rodinu * nic * nebrala bych ty drogy co mi zkazili ţivot * asi bych se vrátil do druhé třídy kde jsem zlobil paní učitelku a hned bych to změnil * já bych změnil celej můj ţivot * vstup do ústavu * drogy bych nebral * bych byl hodný * vrátil bych se domů * chování a kámoše * nic * všechno * mé chování a závislost * tátu * kámoše * nebral bych drogy * všechny problémy co jsem udělal * poslouchal bych rodiče a netrápil je * všechno * vše * 117

všechno * přístup k rodině * začít od znova od 13 let a nezačala bych si s drogami a se špatnejma lidma * nezačal bych brát drogy a učil bych se * nepřivedla bych partnera k drogám a byli bychom šťastní aţ doposud * všechno * nic * ţivot bez drog * všechno * nebral bych drogy *

Jejich největší přání Dodělat školu a dát všechno do pořádku * smrt * udobřit se s mámou * bejt milionářem * odejít z pasťáku * zabít člověka vystřílet * vrátit čas * mýt v ţivotě klid a peníze * mít kam jít a hlavně mít rodinu a bejt bohatej * mám hodně přání a nedokáţu si mezi nima vybrat který je největší * být doma mezi svýma lidma a rodinou a neztrácet čas ve vú * udělat si školu a koupit si auto BMW 320d v komiku * dostat se domů * vyučit se, mít dobrou práci, mít rodinu vlastní, a ţít spokojeně * splnit sví cíle, vynahradit všechno mamce, najít si děvče a dělat hudbu, která by mě naplňovala dobrým pocitem * vypadnou z vú klíčov * vrátit se domů * aby mě uţ pustili nebo aby uţ byl červen * dosáhnout svůj sen * vrátit se domů * abych byl navţdy čistej * mít spokojený ţivot a aby mě nikdo neotravoval * mít své bydlení * mít víc peněz neţ ostatní a mít dobrou rodinu * ţít normální ţivot * jít domů * vrátit se domů uţ mi chybí rodina a přítelkyně * domů se dostat * ţít šťastně aţ do smrti * dostat se na stálo domů * dobrá práce * aby mě to vyšlo s tím člověkem a abych si udělal maturitu a nástavbu * udělat školu a pokud bůh dá tak i maturitu * abych uţ nikdy nebral drogy * nic * vše! * vrátit se zpět do reality! * jít domů a být s rodinou * být doma * to nevím * být s rodinou a být šťastná * něčeho dosáhnout a být zdravá a aby se nevrátila má maminka * ţe začnu jako šťastný člověk a budu mít svoji rodinu a být doma u rodičů * abych byla doma s rodinou * abych byla se svou rodinou * mé přání je abych se dostala domů a začala od znova a uţ nikdy neudělám takovou chybu jakou jsem udělala! * jít domů * uţ nikdy nechci brát drogy * být doma šťastná a vrátit čas do minulosti ať uţ je 15.12.2010! a ať poznám pravou lásku a ţádné problémy! * abych byla doma s rodinou a aby bylo vše v klidu abych se s nikým nehádala a abych našla kluka který mě bude moc milovat * aby se vše vrátilo do normálu a měla jsem tátu doma a né zavřeného. Nechtěla bych aby s námi bydlel, ale aby mi byl aspoň trochu na blízku * usnout a uţ se nikdy neprobudit dokud nepříjde můj princ! * zamilovat se a mít školu * mít zas mámu * chci domů * abych se dostala dom * abych uţ byla čistá * abych se dostala na střední školu a aby mi vyšel 118

soud o zrušení ústavní výchovy. Abych znovu nespadla do drog a abych s mamkou pořád dobře vycházela. Aby Zuzka přestala fetovat a abych zůstala se svým Martinem * chci domů * vidět lidi oděně * abych měla kde v budoucnu se svým dítětem kde bydlet. Nechci skončit někde na ulici * najít moji ségru a bráchu, zůstat s mojí přítelkyní * udělat si školu * mít šťastný ţivot, rodinu, práci a odvděčit se prarodičům za jejich trápení a mou výchovu * ţít jiný ţivot neţ doteď * vrátit se domů * mé největší přání je udělat závěrečné zkoušky a pak si najít nějakou slušnou práci * abych měla přítele který mě bude mít rád, a aby mohla domů z děcáku * vyučit se a umět se bránit * abych šla domů abych tu nebyla je to tu dobrý i strašný zároveň chce se mi ze všeho brečet * abych znovu nespadla do drog * nevím snad všechno * být s rodinou v pohodě šťastný a hlavně všichni spolu * odejít z výchovného ústavu co nejdřív a být s přítelem * být zas s Míšou * vyučit se zaloţit si s mojí láskou rodinu a normálně ţít * uţ nikdy nekrást * abych byla s Julčou, mamkou, bráchou a aby se Julča uzdravila, udělala si školu a vše to zvládla * vrátit se domů * dostat se brzo domů * uţ nebrat drogy * být s rodinou!!! * být doma * jít domů a být s přítelem * 1. abych se mohla vrátit domů, 2. aby se vrátila má sestra, 3. abychom měli štěstí * abych se dostala co nejdříve na pořád domů * se dostat domů z výchovného ústavu byla bych za to ráda * domů a kluka a kámošku * být doma s blízkými * chtěla bych být stále sfetovaná, mít volnost uţívat si a neposlouchat nikoho aby mi někdo zakazoval to je to co chci mít, ale asi se to nestane mrzí mě to * vystudovat práva a přeji si abych si to doma vyţehlila a naši mi zase začli věřit * vrátit se domů * být svobodná a svobodně si dál ţít ve svém světě i kdyţ jsem v současnosti omezená ústavem * abych se dostala co nejdřív domů, abych nikdy nestratila svého přítele protoţe mi na něm hrozně moc záleţí * auto Viktorii Beckham * jít prič * se dostat domů k rodině a nesetkat se s těma zlejma kamarádama * navţdy abstinovat * uţ být doma * jít domů * být jako ostatní * aby mě měli rodiče rádi * ţít * uţ abych měl výučák a šel z pasťáku * mít spoustu peněz na fet * mít své rodiče * vyhrát olympiádu na 100m a hrát za arzenál a hlavně udobřit se se svými rodiči a aby na mě znovu nezanevřeli a najít si holku která by se mnou nechodila jenom kvůli tomu jak vypadám a měla by mě ráda takového jaký jsem. Tu bych si vzal * aby se mamka uzdravila jestli umře nemám pak nikoho jen přítelkyni a ţivot by pro mě stratil smysl * dostat se dom * umřít v 60 * mít dost drog * odmítám odpovídat * vim já? * vypadnou z pasťáku * abych mohl být spolu se svou rodinou * chtěl bych se dostat na mistrovství světa ve sjezdu na lyţích * odejít domů * jít domů * nevím * mít vedle sebe bratra a sestru * vrátit otce * aby sem jel teďka domů 19. února * chtěl bych domů – aspoň jezdit domů a 119

chci být dospělej * uţ nikdy nefetovat * být socent * dostat se spátky domů * vrátit se domů * taneční školu a kulturistiku * jít domů mít dobrý ţivot a bohatý * dostat se na závod Break Dance a dostat se na učiliště * chtěl bych zapadnout do normálního ţivota * být bez trestního rejstříku a dobrý kontakt s rodiči * dostat se ven a normálně ţít * největší přání je aby mě bylo 18 let a abych pomáhal doma rodičům * být doma na stálo * být doma * vyučit se * jít na stálo domů * je jich víc, neodpovím, pak se nesplní * reálný? Mít furt co fetovat nereálný? Mít tady mámu o kterou se budu moci opřít abych nemusela brát * můj sen je mít šťastnou a veselou rodinu mít zaměstnání které mě bude bavit a ţít si tajný ţivot * ţít jednou normálně * abych měla krásný ţivot já a moje rodina * přestat fetovat * rozjet si obchodi či pizerky či trafiki * vzdělání a domov * abych uţ byla navţdy čistá * mít svoji rodinu * zaţít trochu lásky od rodičů * stát se slavným jezdcem jako Ralf Šumachr a mýt rodinu * mít úplnou rodinu * bejt normální a získat svou lásku zpět * uţ nebrat drogy * přestat brát a začít ţít * vydat knihu, ţít v Římě, milovat a být milován * přestat brát drogy a hrát naplono hokej * ze všeho se dostat, dát si do pořádku školu a vztahy v rodině * abych mohla vrátit čas …*

120

121