Vliv globalizace na mezinárodní trestnou činnost

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ OBOR: MEZINÁRODNÍ OBCHOD

Bakalářská práce

Vliv globalizace na mezinárodní trestnou činnost

Autor: Ivan Chválny Vedoucí práce: Mgr. Květoslav Žák

Obsah Seznam zkratek ...................................................................................................................... 5 Abstrakt ................................................................................................................................. 6 Úvod ...................................................................................................................................... 7 1. Definice ............................................................................................................................. 8 1.1 Definice globalizace .................................................................................................... 8 1.2 Definice mezinárodní trestné činnosti ......................................................................... 9 2. Historický kontext ......................................................................................................... 11 2.1 Kontext globalizace ................................................................................................... 11 2.2 Kontext mezinárodní trestná činnost ......................................................................... 12 3. Současné trendy mezinárodní trestné činnosti ........................................................... 15 3.1 Obchod se zbraněmi ................................................................................................... 15 3.2. Obchod s drogami ..................................................................................................... 19 3.3 Obchod s lidmi ........................................................................................................... 23 3.4 Terorismus ................................................................................................................. 27 3.5 Obchod s padělky....................................................................................................... 31 3.6 Obchod s orgány ........................................................................................................ 33 3.7 Obchod s odpadem ..................................................................................................... 34 3.8 Kybernetická trestná činnost ...................................................................................... 35 3.9 Praní špinavých peněz................................................................................................ 36 3.10 Reakce vlád .............................................................................................................. 37 3.11 Shrnutí současných trendů ....................................................................................... 39 4. Mezinárodní trestná činnost v ČR ............................................................................... 42 5. Prognóza budoucího vývoje .......................................................................................... 46 5.1 Trendy ........................................................................................................................ 46 5.2 Návrhy pro zmírnění negativních dopadů ................................................................. 48 Závěr ................................................................................................................................... 51 Seznam tištěných zdrojů ...................................................................................................... 53 Seznam elektronických zdrojů............................................................................................. 54 Seznam grafů a tabulek........................................................................................................ 58 Seznam příloh ...................................................................................................................... 60 Přílohy ................................................................................................................................. 61

2

Čestné prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: „Vliv globalizace na mezinárodní trestnou činnost“ vypracoval samostatně a všechny citace z pramenů jsem řádně označil a uvedl v přiloženém seznamu.

V Praze dne

………………….

..……….

Ivan Chválny

3

Poděkování: Za cenné rady a náměty bych chtěl poděkovat vedoucímu práce Mgr. Květoslavu Žákovi. Dále bych chtěl poděkovat rodičům a ostatním rodinným příslušníkům za podporu v průběhu studia.

4

Seznam zkratek ACTA

Obchodní dohoda proti padělání (Anti-Counterfeiting Trade Agreement)

ATT

Smlouva o obchodu se zbraněmi (Arms Trade Treaty)

ATS

Stimulanty na bázi amfetaminu (Amphetamine-type stimulants)

ČNB

Česká národní banka

ČR

Česká republika

ETA

Baskická nacionalistická a separatistická organizace (Euskadi Ta Askatasuna)

EU

Evropská unie

FAÚ

Finanční analytický útvar

FBI

Federální úřad pro vyšetřování (Federal Bureau of Investigation)

GICM

Marocká islámská bojující skupina (Groupe Islamique Combattant Marocain)

GPS

Globální družicový polohový systém (Global Positioning System)

IRA

Irská republikánská armáda (Irish Republican Army)

MF ČR

Ministerstvo financí České republiky

NAFTA Severoamerická dohoda o volném obchodu (North American Free Trade Agreement) OSN

Organizace spojených národů

RFID

Identifikace na rádiové frekvenci (Radio Frequency Identification)

SSSR

Svaz sovětských socialistických republik

TNC

Nadnárodní korporace (Transnational Corporation)

UNITA

Národní svaz za úplnou nezávislost Angoly (União Nacional a Independência Total de Angola)

USA

Spojené státy americké (United States of America)

USD

Americký dolar (United States dollar) 5

para

Abstrakt Bakalářská práce se zabývá vlivem globalizace na mezinárodní trestnou činnost. Práce je tematicky rozdělena do pěti kapitol, přičemž v první části jsou definovány pojmy „globalizace“ a „mezinárodní trestná činnost“, aby ve druhé kapitole mohla být problematika následně zasazena do historického kontextu. Třetí kapitola, rozdělena do podkapitol: Obchod se zbraněmi, Obchod s drogami, Obchod s lidmi, Terorismus, Obchod s padělky, Obchod s orgány, Obchod s odpadem, Kybernetická kriminalita, Praní špinavých peněz a Reakce vlád, se věnuje jednotlivým oblastem nezákonného obchodu a oblastem, které na něj mají přímou návaznost, a analyzuje jejich hlavní rysy. Ve čtvrté části je problematika zasazena do prostředí České republiky. Poslední kapitola pojednává o prognózách budoucího vývoje a možných doporučení, jak nárůstu mezinárodní trestné činnosti čelit.

Abstract The Bachelor’s thesis deals with the effects of globalization on international criminal activity. The thesis is divided into five chapters. The first chapter defines the terms “globalization“ and “international crime“. The second chapter presents the issue in its historical context. The third chapter is divided into several subchapters (arms trade, drug trade, human trafficking, terrorism, counterfeit trade, trade in organs, trade in thrash, cybercrime, money laundering and government response), looking more closely at each type of trafficking and the problems directly related to it, and analyzing their main aspects. The fourth chapter explores the issue in the specific context of the Czech Republic. The last chapter deals with forecasts of future development and possible recommendations how to counter the rise of international crime.

6

Úvod Globalizace je celospolečenský a celosvětový fenomén, který je společně s liberalizací hlavním rysem světové ekonomiky přelomu 20. a 21. století. Na rozdíl od liberalizace obchodu má ale globalizace jako komplexní jev přesah i do dalších oblastí, kterými jsou například kultura, environmentální problematika či oblast vědy a technologií. Svým způsobem zasahuje globalizace i do oblasti bezpečnostní politiky a politiky obecně. Globalizaci je často vyčítáno, že se jedná o nekontrolovaný a neregulovaný proces přinášející kromě zřejmých ekonomických a technologických výhod i mnohá negativa, na které není současné světové společenství schopno adekvátně reagovat. Jedním z těchto záporných aspektů je nárůst mezinárodní trestné činnosti. Stejně jako u ostatních trhů, došlo i u takzvaného „černého trhu“ k celosvětovému propojení nabídky a poptávky, které vedlo k nárůstu objemu obchodovaného zboží. Zde avšak není z bezpečnostních, ekonomických a politických důvodů integrace žádoucí. Cílem této práce je zhodnotit, zda má globalizace vliv na mezinárodní trestnou činnost, definovat hlavní znaky nezákonného obchodu, analyzovat dopady globalizace na dílčí segmenty černého trhu a zároveň predikovat budoucí vývoj včetně návrhu řešení pro zmírnění dopadů negativních globalizačních trendů. Kvůli rozsáhlosti jednotlivých oblastí mezinárodní trestné činnosti se bude tato práce soustředit především na mezinárodní organizovaný zločin a to z toho důvodu, že představuje co do společenské nebezpečnosti nejzávažnější skupinu. Zároveň má přímou návaznost i na ostatní formy nezákonného obchodu a dalších ilegálních činností. Vzhledem k pouze velmi orientačním datům, která jsou v oblasti nezákonného obchodu k dispozici a která jsou sestavována na bázi odhadů a domněnek, se tato práce zaměří spíše na kvalitativní zhodnocení. Vliv globalizace proto nebude dokazován pomocí kvantitativních statistických metod, ale na základě analýzy obecných rysů, které lze na globálním černém trhu pozorovat. Z hlediska praktického využití by měla tato práce sloužit jako základ pro shrnutí podstatných rysů mezinárodního nezákonného obchodu, který má přímý vliv i na obchod legální. Práce proto může přispět k chápání procesů a trendů světové ekonomiky 21. století. Měla by tím pádem doplňovat publikace, které se zaměřují na jednotlivé oblasti nezákonného obchodu a komplexně analyzovat problematiku z globálního hlediska. 7

1. Definice Název této práce obsahuje dva zcela základní pojmy, které je potřeba hned v úvodu jasně definovat, aby s nimi mohlo být následně v dalších kapitolách pracováno. Prvním tímto pojmem je „globalizace“ a druhým „mezinárodní trestná činnost“.

1.1 Definice globalizace Definice pojmu „globalizace“ je velmi komplikovaná, vzhledem k tomu, že se jedná o abstraktní pojem, který dává prostor k různým interpretacím. Přestože se jedná o značně komplexní jev, není možné formulovat jedinou obecně akceptovanou definici, která by byla aplikovatelná u všech oblastí, jichž se globalizace dotýká. Z tohoto důvodu se práce bude soustředit na definici globalizace s přihlédnutím k předmětu práce, a tím je „mezinárodní trestná činnost“. Zde je potřeba uvést, že globální nezákonný obchod, který tvoří páteř mezinárodní trestné činnosti, probíhá na stejném principu jako obchod klasický. To znamená především na principu nabídky a poptávky a na koncepci racionálněekonomického chování. Z toho vyplývá, že zde mohou být aplikovány definice z ekonomického hlediska, které jsou veřejností i akademickými kruhy nejvíce akceptovány a zároveň se na rozdíl od definic kulturních, environmentálních a jiných víceméně shodují. Jednou z těchto ekonomických definic je i formulace docenta Mezřického: „Globalizace je spontánní neřízený proces stále intenzivnější integrace v jediném ekonomickém systému.“1 Jedná se tudíž o neregulovaný proces propojování jednotlivých trhů a geografických oblastí z hlediska ekonomického, kulturního, politického a bezpečnostního. Společným rysem je snaha o překonávání bariér, které omezují mezinárodní obchod. Účel, za kterým tato integrace vzniká, je zřejmý: zefektivnit přístup ke kapitálu, lidským zdrojům, surovinám, zboží, technologiím a know-how. A tyto vlastnosti jsou společné jak legálnímu, tak i tzv. „černému trhu“, jak bude následně prokázáno v následujících kapitolách.

1

Globalizace a globální problémy [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Centrum pro otázky životního prostředí, 2006[cit. 2012-05-19]. ISBN 80-87076-01-X. Dostupné z: http://www.czp.cuni.cz/knihovna/globalizace.pdf

8

1.2 Definice mezinárodní trestné činnosti V současné době můžeme rozlišovat dvojí pojetí trestného činu. První pojetí je právní: trestný čin je takové protiprávní jednání, které zákon definuje jako trestný čin. Druhé pojetí vychází ze sociálního hlediska: trestný čin je takový čin, který má obzvláště závažnou míru společenské nebezpečnosti. Problém s právního pojetí spočívá v tom, že na mezinárodní úrovni neexistuje jeden celosvětově platný právní systém, který by jasně definoval trestnou činnost, přestože dochází ke vzniku mezinárodních smluv a dohod, které se o to pokoušejí (viz dále „Úmluva OSN“). Nastává pak situace, že nezákonný obchod zahrnuje nákupy a prodeje, které jsou jednoznačně legální všude, ale i takové, které mohou být v jedné zemi nezákonné a v ostatních zcela legální. Jak již bylo řečeno v úvodu, práce se bude soustředit především na organizovaný zločin, vzhledem k výši jeho společenské nebezpečnosti a zároveň úzkému napojení na mezinárodní nezákonný obchod. Ten je definován následovně: Mezinárodní nezákonný obchod je obchod na globální úrovni, který porušuje zákonné normy: zákony, předpisy, licence, daně, embarga a všechny procedury, které státy využívají pro plnění svých základních funkcí (například ochrany svých občanů a hranic nebo fiskální a monetární politiky) a uplatňování morálních zásad.2 Definice organizovaného zločinu jako takového není jednoznačná a proto se ani takové dokumenty, jakou je „Úmluva OSN proti mezinárodnímu organizovanému zločinu“ nesnaží o definování pojmu jako takového, nýbrž se soustředí na popsání subjektu, tj. skupiny organizovaného zločinu. „Skupina organizovaného zločinu je strukturovaná skupina tří a více osob existující po určité časové období a jednající ve vzájemné dohodě za účelem spáchání jednoho či více závažných trestných činů ustanovených v souladu s Úmluvou za účelem získání přímého či nepřímého finančního či jiného hmotného prospěchu;…“3 Český legislativní systém používá pro organizovaný zločin pojem „zločinné spolčení“, jehož právní vymezení je obsaženo v ustanovení § 89 odst. 20 (nyní odst. 17) trestní zákona a bylo přijato v roce 1995.

2

NAÍM, M. Černá kniha globalizace, Praha: Vyšehrad, 2008 ISBN 978-80-7021-866-2

3

NOŽINA, Miroslav. Mezinárodní organizovaný zločin v České republice. Praha, Themis, 2003

9

Zločinné spolčení je společenství více osob s vnitřní organizační strukturou, s rozdělením funkcí a dělbou činností, které je zaměřeno na soustavné páchání úmyslné trestné činnosti.4 Z těchto definic je patrné, že předpokladem pro klasifikování ilegální činnost jako organizovaného zločinu, ať už na mezinárodní úrovni nebo v tuzemsku, je účast organizované skupiny osob a soustavné páchání závažných trestných činů.

4

Trestní zákoník. In: 40/2009 Sb. 2009.

10

2. Historický kontext Pro pochopení souvislostí a provázanosti dnešní mezinárodní trestné činnosti a postupného vývoje globálního černého trhu je nutné zasadit problematiku do historického kontextu a analyzovat historické, kulturní, politické a ekonomické jevy, které ke globalizaci nezákonného obchodu vedly. Podobně jako v předešlé kapitole, bude nejdříve popsán historický kontext globalizace obecně a následně bude podrobněji zkoumána samotná mezinárodní trestná činnost.

2.1 Kontext globalizace Z předešlé kapitoly vyplývá, že pojmem, který nejlépe vystihuje podstatu globalizace, je „integrace“. Člověk jako biologický druh má integrační snahy pevně zakořeněné 5 a lze je vystopovat již u primátů, z nichž se podle Darwinovy teorie člověk vyvinul. Bylo by však velice odvážné zasadit počátky globalizace do paleolitu. Již samotný pojem („globe“ = zeměkoule) napovídá, že tato integrace musí probíhat celosvětově a proto lze hovořit o počátcích globalizace nejdříve v novověku, kdy došlo k expanzi evropské civilizace. Počátky ekonomické globalizace lze datovat do 18. století, ve kterém průmyslová revoluce podnítila rozvoj celosvětové dělby práce. Opravdový rozmach globalizace z ekonomického hlediska znamenají především 80. léta 20. století, kdy surovinové krize uspíšily přechod sociálních a stále ještě relativně silně nacionálních států k liberálněji orientovaným politikám.6 Zároveň v této době došlo k velkému rozmachu nadnárodních korporací (TNC). Stejně jako u definice globalizace je ale i zde problém komplexnosti pojmu. Globalizace přímo i nepřímo ovlivňuje mnoho oblastí, které se dotýkají lidské existence. V těchto oblastech se avšak integrace nevyvíjela stejným tempem. Nejdynamičtější byla oblast technologií, kterou dnes díky liberalizaci již dohnal mezinárodní obchod. Kde naopak ke globalizaci dochází pomaleji, je vytváření institucionálních struktur nebo právě mezinárodní trestná činnost, kdy za zlomový rok jejího rozmachu je považován rok 1989 a rozpad sovětského bloku.

5

LEHMANOVÁ, Zuzana. Aktuální otázky globalizace, Praha: Oeconomica, 2003 ISBN 80-245-0621-1

6

Globalizace. HORKÝ, Ondřej. Rozvojovka [online]. 2008 [cit. 2012-05-19]. Dostupné z: http://www.rozvojovka.cz/globalizace_226_13.htm

11

Za důležité milníky z hlediska historického kontextu globalizace považujeme tyto události: Rok 1492:

Objevení Ameriky, které znamenalo počátek novověku (a kolonizace)

18. - 19. století:

Průmyslová revoluce, která vedla k industrializaci hospodářství

Rok 1945:

Konec 2. světové války, jež podnítil vznik mezinárodních institucí, rozvoj vědecko-technologické oblasti a otevíraní ekonomik

Rok 1973:

1. ropný šok, který vedl k rozmachu transnacionálních organizací

Rok 1989:

Rozpad bipolárního světa, který umožnil celosvětovou liberalizaci

2.2 Kontext mezinárodní trestná činnost Počátky organizovaného zločinu lze nalézt již v starověké Číně, kdy za dynastie Han v letech 206 př. n. l. – 220 našeho letopočtu vznikala tajná společenství, která bojovala z ilegality proti čínské konfuciánské moci. Z těchto tajných spolku se nakonec vyvinuly triády („Společnost tří v jednom – Sanhe-Hui“).7 I to může být jedna z příčin, proč je dnes považován Hongkong za metropoli zločinu na světě. Také Japonsko patří mezi asijské země, kde má organizovaný zločin hluboké historické kořeny. Počátky jakuzy sahají do 17. století, kdy se do ilegálních organizací seskupovali původní samurajové, jejichž společenská role byla oslabena politickými a společenskými změnami. V Evropě je typickou zemí spojovanou s organizovaným zločinem Itálie, kde se v 18. století původně vězeňský spolek Camorra přesunul do ulic Neapole, potažmo do celé Kampánie. Právě italští mafiáni vytvořili v USA na přelomu 19. a 20. století síť nezákonného obchodu, která zaznamenala svůj vrchol za prohibice. Součástí této sítě byl i zločinecký syndikát Cosa Nostra, který byl aktivní především v New Yorku, Chicagu nebo New Orleans. Tyto zločinecké organizace již ve svých počátcích splňovaly definice organizovaného zločinu a jejich kriminální činnost byla prováděna i na mezinárodní úrovni – např. americká mafie dovážela za prohibice alkohol z Kanady nebo Irska (právě z pašeráctví mezinárodní nelegální obchod vychází). Přesto lze hovořit o globální trestné činnosti až od druhé poloviny dvacátého století a opravdový milník znamená až rok 1989, který přinesl velké politické, ekonomické a technologické změny.

7

CHMELÍK, J. Zločin bez hranic: vyšetřování terorismu a organizovaného zločinu, Praha: Linde, 2004 ISBN 8072014803

12

V roce 1989 došlo k rozpadu sovětského bloku, což vedlo k několika zásadním změnám: 

Rozpad východního bloku propůjčil svobodné politice a liberálnímu trhu bezprecedentní popularitu, která se nepřímo promítla i v nárůstu nezákonného obchodu.



Většina zbraní používaných za studené války k zastrašení protivníka ztratila ze dne na den význam a uplatnění- udržování rovnováhy bipolárního světa již nebylo třeba.



Postupné otevření hranic a snižování celních tarifů způsobilo výrazný nárůst světového obchodu – v poslední dekádě 20. století představovala výše průměrného ročního růstu 6 %. Ostraha hranic a rozsah kontrol přitom zůstaly nezměněny, resp. v mnoha případech byly naopak sníženy či úplně zrušeny (např. vytvoření společného Schengenského prostoru).



Došlo k výraznému technologickému boomu, který dokázali v první fázi lépe využít nelegální obchodníci. Moderní technologie rozšířily trh (geografické vzdálenosti a hranice států již nepředstavují téměř žádné bariery), vytvořily nové komodity (pirátský software, geneticky upravená marihuana), umožnily dříve nemyslitelnou přepravu lidských orgánů, rozšířily možnosti nabídky zboží (vystavování zboží v kyberprostoru) a usnadnily komunikaci nelegálních obchodníků (internetová komunikace, mobilní telefony na jedno použití atd.).



Rozpad bipolárního světa zároveň přispěl k zvýšení počtu slabých či dokonce zhroucených států. Ty v době studené války využívaly boje USA a SSSR o sféry vlivu a za politickou loajalitu, která měla pro obě tyto mocnosti především strategický význam, jim byla poskytována hospodářská pomoc a vojenská ochrana. Po rozpadu systému a ztrátě této pomoci a dohledu, přestaly být tyto státy schopné plnit své základní funkce. Navíc musely čelit mezinárodním i vnitrostátním konfliktům a občanským válkám, což jejich nepříznivou hospodářskou situaci ještě více prohloubilo.8



Došlo k liberalizaci trhů, která vedla mimo jiné k volnému pohybu kapitálu. Banky měly zájem o získání a udržení klientů a tak tolerovaly i nestandardní a podezřelé transakce, což umožnilo relativně snadné praní špinavých peněz.

8

Souvislost mezi špatnou ekonomickou situací a ozbrojenými konflikty v Africe ukazuje obrázek 1

13

V poslední dekádě 20. století také došlo k zásadní změně struktury nezákonných organizací. Ty nyní fungují jako decentralizované sítě s nezávislými buňkami místo organizací s původně pevnou hierarchií. Dále došlo k prohloubení rozdílů mezi „chudými a bohatými státy“, což vedlo k nárůstu mezinárodní migrace. Ta sebou přináší další problémy jako je koncentrace lidstva do obrovských městských aglomerací, které společně s anonymitou jejich obyvatel vedou k nárůstu kriminality a sociálních nepokojů. Druhým přelomovým datem je 11. září 2001. Američtí novináři často nepřesně označují tento den za den, kdy se změnil svět. Skutečností však je, že 11. září 2001 je den, kdy si svět uvědomil, že se změnil. Tento mezník znamenal změnu v bezpečností politice většiny rozvinutých tržních ekonomik a přehodnocení postupu vůči mezinárodní trestní činnosti – prioritou už není boj proti obchodu s drogami, ale globální válka s mezinárodním terorismem.

14

3. Současné trendy mezinárodní trestné činnosti Historicky je možné rozdělit mezinárodní trestnou činnost do několika oblastí dle předmětu „podnikání“. Nicméně, jak bude dále prokázáno, ve 21. století toto rozdělení už ztrácí na významu, naopak může být dokonce zavádějící a vést k mylnému chápání struktury a procesů nezákonného obchodu. Přesto je tato kapitola rozdělena do podkapitol dle předmětu trestné činnosti subjektů na „černém“ globálním trhu, aby provázanost tohoto trhu a společné rysy jeho jednotlivých segmentů byly zřetelné. Komplexní pohled na globální změny mezinárodní trestné činnosti obsahuje závěrečné shrnutí v této kapitole.

3.1 Obchod se zbraněmi Obchod se zbraněmi probíhá prakticky od počátku lidstva. Již v průběhu vývoje civilizace byly zbraně považovány za citlivou komoditu a obchodování s nimi bylo kontrolováno. Zbraně byly používány k obranným i dobyvačným účelům. Od primitivních zbraní a lokálních ozbrojených konfliktů se tak lidstvo propracovalo až ke dvěma světovým válkám a k výrobě nukleárních zbraní, kterými by dokázalo zlikvidovat samo sebe. Po 2. světové válce a vytvoření bipolárního světa v tzv. studené válce docházelo ke zbrojním závodům mezi tehdejším Sovětským svazem a USA, během kterých byly na jedné straně vyvíjeny nejmodernější technologie, na druhé docházelo k hospodářskému vyčerpávání obou mocností. Objem zbrojní výroby pak kulminoval na začátku 80. let (po rozpadu Sovětského svazu, resp. ukončení studené války představovala ruská zbrojní výroba pouze cca 5 % výdajů bývalého SSSR).9 Pro ilustraci lze uvést, že ruský samopal AK-47 zvaný Kalašnikov10, který byl zaveden do výzbroje ruské armády v roce 1949 a který se stal legendární zbraní, zejména pro svou jednoduchost a odolnost, je dodnes používán v cca 100 zemích světa. Celkem bylo vyrobeno údajně cca 70 mil. kusů této zbraně.11 Po rozpadu bloku socialistických států v čele se SSSR došlo k revizi jejich bezpečnostní politiky (obava z bipolárního rozdělení světa se transformovala na hrozby z ozbrojených 9

ŠPIRKOVÁ, Klára. Mezinárodní obchod se zbraněmi [online]. Praha, 2010 [cit. 2012-05-20]. Dostupné z: http://www.vse.cz/vskp/24054_mezinarodni_obchod_se_zbranemi. Diplomová práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. 10

Viz obrázek 2.

11

Mikhail Kalashnikov Biography. M. T. Kalasnikov Museum [online]. © 2009-2011 [cit. 2012-05-20]. Dostupné z: http://en.museum-mtk.ru/armourers/kalashnikov/biography/

15

regionálních konfliktů a z nich plynoucí teritoriální nestability). V důsledku „ztráty nepřítele“ se tyto státy snažily prodat velké zásoby zbrojního materiálu. Část těchto zásob se také dostala nelegálně na černý trh, kde je získaly zločinecké skupiny, teroristé či radikální ozbrojená hnutí. Tato relativně vysoká míra dostupnosti zbraní tak podnítila ambice různých skupin na další upevnění či získání politické moci. Tímto způsobem získané zbraně jsou dodnes používány při vnitrostátních konfliktech, ozbrojených povstáních nebo při občanských válkách v mnoha částech světa. Dalším důsledkem byl výrazný útlum zbrojní výroby, především v bývalém východním bloku, který byl doprovázen i propouštěním velkého počtu lidských zdrojů (vědců, odborníků, vojáků, pilotů, instruktorů a mnohých dalších). Jejich rekvalifikace v mnoha případech nebyla úspěšná a rekrutovali se z nich žoldáci, podílející se na mezinárodním zločinu a nelegálním obchodu se zbraněmi. Rozpad socialistického bloku umožnil vyšší míru globalizace a decentralizace trhu se zbraněmi tím, že do té doby byly hlavními subjekty (obchodními partnery) vlády, zatímco nově je obchod se zbraněmi realizován velkým množstvím menších nezávislých výrobců, prostředníků a prodejců. I přes snahu vládních institucí kontrolovat toky zbraní např. pomocí udělovaných licencí nebo „End User Certificate“ (EUC) neboli certifikátu konečného uživatele12, je spojení těchto subjektů těžko identifikovatelné, zejména vzhledem k jejich flexibilitě. Navíc tyto certifikáty se často padělají a obchoduje se s nimi. Všem těmto „podnikatelům“ je společné, že v naprosté většině jednají apoliticky a hlavním, resp. jediným cílem je maximální zisk. Za všechny nelegální obchodníky se zbraněmi lze jmenovat alespoň dva, kteří jsou celosvětově známí – Viktora Buta a Abdula Kádira Chána.13 Viktor But se narodil v Tádžikistánu (bývalý stát SSSR) a údajně sloužil v ruské armádě jako pilot. Po rozpadu Sovětského svazu začal podnikat v oblasti letecké dopravy, kterou využíval především pro prodej a přepravu zbraní – např. do Angoly, Libérie či Kolumbie. Nakonec doplatil na obchod s Talibánem (část zbraní putovala k Al-Káidě) a intenzivnímu vyšetřování okolností teroristických útoků po 11. září 2011. V roce 2012

12

Obchod s konvenčními zbraněmi a výbušninami. Bezpečnostní informační služba [online]. [cit. 2012-0522]. Dostupné z: http://www.bis.cz/zbrane-konvencni.html 13

Viz obrázky 3 a 4.

16

byl odsouzen v USA k 25 letům vězení.14 Viktor But je typickým příkladem, že hlavním motivem nezákonného obchodu je zisk. Dodával zbraně povstaleckému hnutí UNITA v Angole, přepravoval ale i francouzské vojáky v Kongu a jeho společnosti během války v Iráku fungovaly jako subdodavatelé amerických společností zásobujících americké vojenské úřady. Jeho příběh se údajně stal předlohou pro americký film Obchodník se smrtí. Abdul Kádir Chán se narodil v Indii. Po přestěhování do Pákistánu vystudoval univerzitu a získal možnost postgraduálního studia v Belgii. Následně pracoval v holandské firmě, které ukradl tajné dokumenty o obohacování uranu, a uprchl zpět do Pákistánu. Zapojil se do vývoje jaderné bomby v Pákistánu, v roce 2002 prodal plány na její vyhotovení Libyi a dále spolupracoval s Íránem a Severní Koreou. Motivem však nebyla ideologie, ale peníze. A. K. Chán přispěl k šíření jaderné technologie a zbraní hromadného ničení více než jakýkoliv stát nebo diktátor.15 Novým rysem obchodu se zbraněmi je stírání hranic mezi prodejci a bojovníky, zprostředkovateli a dodavateli, výrobci a subdodavateli. Trh pak funguje jako internetové tržiště – nezná hranice, lze obstarat prakticky cokoliv a jedinou otázkou je jen cena. Výjimečně jsou do obchodu přímo zapojeny i některé rozvojové státy – např. Togo při dodávkách zbraní pro angolské hnutí UNITA. Ještě zřetelnějším příkladem je Podněsterská moldavská republika (v r. 1990 vyhlásila nezávislost na Moldavsku, kterou však neuznal žádný jiný stát), ve které se soustředí ilegální obchod se zbraněmi (ruské rakety a granáty). Obchod se tak přizpůsobuje také politickým podmínkám a obchodním možnostem globalizace. Problémem obchodu se zbraněmi je i soukromé ozbrojování. V současné době je v USA v rukou občanů, bezpečnostních společností a milice cca 234 mil. zbraní. Deset zemí s nejvyšší mírou civilního ozbrojení zobrazuje graf 1. Navíc mezinárodní legální obchod

14

Russian arms dealer Viktor Bout handed 25-year federal sentence. CNN [online]. 2012 [cit. 2012-05-23]. Dostupné z: http://edition.cnn.com/2012/04/05/justice/new-york-viktor-bout-case/index.html?iref=allsearch 15

FILIPEC, Ondřej. Vědec, který změnil svět. In: Ihned.cz [online]. 2009 [cit. 2012-05-23]. Dostupné z: http://poli-up.blog.ihned.cz/c1-36179490-vedec-ktery-zmenil-svet

17

se zbraněmi stále roste. I přes světovou hospodářskou krizi zaznamenal tento trh v posledních pěti letech nárůst o 25 %.16

Počet zbraní v civilních rukou na 100 obyvatel, 2006 USA Jemen Švýcarsko Finsko Srbsko Kypr Irák Uruguay Švédsko Norsko

88,8 54,8 45,7 45,3 37,8 36,4 34,2 31,8 31,6 31,3

Graf 1, Zdroj: The Globalization of Crime, http://www.unodc.org/documents/data-andanalysis/tocta/TOCTA_Report_2010_low_res.pdf, 23. 05. 2012

Ozbrojování společnosti a bezpečnostních složek vede k nárůstu ozbrojování ze strany zločinců. Po zavedení střelných zbraní do výzbroje policie ve Velké Británii v r. 2000, vzrostl v průběhu tří let počet zločinů spáchaných střelnou zbraní o 34 %.17 Zvláštní skupinou jsou soukromé ostrahy, které především v nejméně rozvinutých státech suplují neexistenci, popř. špatné fungování policejních složek státu. Zároveň ale posiluje šíření zbraní, kdy poptávka roste a nabídka adekvátně reaguje. Co se týká statistik o výrobě a obchodování se zbraněmi, tak existují pouze nepřesné údaje a odhady. Podle dostupných údajů se je po celém světě v oběhu cca 875 mil. ručních zbraní a oblasti zbrojní produkce působí více než tisíc výrobců z téměř stovky zemí světa. Výroba zbraní zůstává na přibližně stejné výši a ročně se vyrobí cca 8 mil. ks lehkých ručních zbraní.18 V roce 2003 zahájila koalice neziskových organizací kampaň za vytvoření dohody o obchodu se zbraněmi (Arms Trade Treaty - ATT). Návazně v roce 2007 byly zahájeny generálním tajemníkem OSN konzultace o jejím obsahu, proti kterým se vyslovil pouze 16

Světový obchod se zbraněmi se navzdory krizi zvýšil o čtvrtinu. Český rozhlas [online]. 2012 [cit. 2012-0522]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/zpravy/svetovaekonomika/_zprava/svetovy-obchod-se-zbranemi-senavzdory-krizi-zvysil-o-ctvrtinu--1033756 17


18

[A PROJECT OF THE GRADUATE INSTITUTE OF INTERNATIONAL STUDIES, Geneva]. Small arms survey 2011: states of security [online]. Geneva: Graduate Institute of International and Development Studies [cit. 2012-06-04]. ISBN 978-052-1146-869.

18

jediný stát – USA. Tato dohoda by měla být základním nástrojem pro vytvoření kontroly nad světovým obchodem s konvenčními zbraněmi. Dohoda bude projednána pod patronací OSN v červenci 2012.19 Shrneme-li problematiku nelegálního obchodu se zbraněmi do krátkého konstatování, pak lze uvést, že většina států si uvědomuje nebezpečí volného šíření zbraní a snaží se o jeho regulaci a plnou kontrolu. Vždy však budou existovat skupiny lidí, které se budou snažit nelegálně dostat ke zbraním, aby prosazovaly své zájmy. Bude tak vždy existovat poptávka a záleží na každém státu, aby maximálně eliminoval nabídku.

3.2. Obchod s drogami Zvláštní účinky některých látek v rostlinách jsou lidem v různých částech světa známy již několik tisíciletí. Tyto účinky nejsou ve většině případů škodlivé a často mají pozitivní vliv na lidské zdraví. Právě správné dávkování může rozhodovat, zda je látka účinným lékem nebo drogou. Drogy jsou tak od nepaměti součástí lékařské vědy, ale byly také využívány pro navozování zvláštních psychických stavů (např. při náboženských obřadech), kdy uživatelé nejsou schopni objektivně vnímat realitu. Jednou z vlastností drogy je tedy psychotropní účinek. Druhou jejich základní vlastností je návykovost, resp. vyvolání závislosti. S postupem technologií začaly být drogy vyráběny i synteticky. Proti drogám a jejich ilegálnímu užívání je nutno bojovat nejen proto, že poškozují lidské zdraví, ale i kvůli skutečnosti, že drogově závislí občané se stávají pro veřejnost hrozbou (krádeže, šíření AIDS apod.) a ve svém důsledku i finanční zátěží. Obchod s drogami patří mezi ilegální činnost s nejvyšší ziskovostí, a proto se pašují drogy i přes hrozbu velmi vysokých trestů včetně trestu smrti stále. Lze konstatovat, že jde o globální problém, který se dotýká se praktický každého státu světa. Některé státy patří mezi cílové země, jiné jsou využívány díky nedostatečné kontrole na hranicích jako tranzitní. Pašeráci dnes využívají také moderní způsoby, jakým je třeba zasílání drog prostřednictvím expresních zásilkových společností, sjednávání obchodů přes internet v anonymních internetových kavárnách, komunikace šifrovanými mobilními telefony nebo bezhotovostní platby na pobočky banky Western Union, což znesnadňuje jejich vypátrání. Obchodníkům s drogami nahrává i vytváření bezcelních zón (např. NAFTA), 19

Smlouva o obchodu se zbraněmi. MZV ČR [online]. 2009 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/bezpecnostni_politika/kontrola_exportu_zbrani/rb_osn_rezoluce /index.html

19

kdy je riziko odhalení při celních prohlídkách výrazně nižší. Prostředky obchodníků s drogami se mění a vyvíjí, zatímco metody boje proti němu zůstávají víceméně stejné. Hlavní iniciativu mají USA, které využívají svou politickou moc a vynakládají nejvíce peněz na tento boj v podobě vojenských a politických akcí. Hospodářská pomoc USA je u některých států podmíněna jejich spoluprací při potírání drogového obchodu (příkladem Kolumbie – viz dále likvidace P. Escobara). Problémem je ale nedostatečná funkčnost systému, protože tyto akce neomezují poptávku, ale pouze částečně narušují nabídku. To nahrává ale spíše obchodníkům, kteří tak mohou dále zvyšovat cenu. Navíc zničení několika polí či postřiky neznamená výrazné snížení produkce, protože dnes díky technologickému a genetickému pokroku existují druhy koky odolné proti herbicidům (navíc dorůstají dvojnásobné výšky a dávají čistější a tím pádem silnější kokain) a také produkce využívá nové agronomické poznatky a technologie. Obchod s drogami tak připomíná řeku, které když se postaví do cesty překážka, voda jí obteče a najde si novou cestu. V této souvislosti je třeba konstatovat, že ani jednorázová hospodářská pomoc zemím, kde k produkci drog dochází, problém neřeší. Drogy totiž většinou pěstují jako jediný způsob přežití nejchudší obyvatelé asijských či jihoamerických států a je proto nutné zajistit jim alternativní způsob obživy. Jako příklad lze uvést Thajsko, které historicky patřilo mezi významné drogové státy. Na začátku tohoto století došlo v Thajsku k velmi razantnímu boji proti drogám, kdy bylo během několika měsíců pozatýkáno a při potyčkách zastřeleno mnoho desítek lidí a spáleny skoro všechny pole s opiovým mákem na hranicích státu v oblasti tzv. Zlatého trojúhelníku. Zároveň však byly pod patronací královské nadace na místě bývalých opiových plantáží vysazeny kávovníky, pěstují se orchideje a byly vybudovány chráněné dílny na výrobu koberců nebo ručního papíru a výrobků z něj. Přestože nebyl fenomén obchodu s drogami v Thajsku zcela vymýcen, jsou případy tohoto obchodu již velmi ojedinělé. K tomu přispěla i již dříve zavedená velice přísná legislativa, o čemž se mohli přesvědčit i dva čeští občané, kteří byli odsouzeni na cca 50 let vězení. Jiná situace je v Afganistanu, kde je ekonomická situace mnohem horší a pěstování opiového máku je hlavní ekonomickou činností a zdrojem obživy. Přesto si vydělá afgánský pěstitel jen zlomek z ceny, za kterou se jeho produkt prodá finálnímu odběrateli. Ekonomickou důležitost této činnosti dokazuje i podíl Afganistanu na světové produkci heroinu, viz graf 2. 20

Rozdělení současné světové produkce heroinu, 2009 3% 9%

5%

Afgánský heroin Mexický heroin Myanmarský heroin

83%

Indický heroin

Graf 2, Zdroj: World Drug report 2011, http://www.unodc.org/documents/data-andanalysis/WDR2011/World_Drug_Report_2011_ebook.pdf, 23. 05. 2012

Vysoké zisky z obchodu s drogami jsou předmětem zájmu i teroristických skupin, jako např. Al-Káidy, ze kterých financují svou činnost. Část zisků je odváděna také politikům či místní policii ve více či méně skrytém financování – např. na činnost jejich politických stran nebo na „alternativní“ financování sociálních programů. Úzká provázanost obchodu s drogami a korupcí je jedním z hlavních důvodů dosavadní malé úspěšnosti boje proti tomuto fenoménu. Ještě v 80. letech 20. století byl obchod s drogami zosobňován velkými kartely a bossy, jakým byl například Pablo Emilio Escobar Gaviria20, který v době své největší moci kontroloval až 80 % obchodu s kokainem a kterého v roce 1989 dokonce označil časopis Forbes za 7. nejbohatšího člověka na světě.21 Pablo Escobar se narodil v Kolumbii a svou kariéru začínal jako zloděj aut. Poté se soustředil na obchod s kokainem a v 70. letech minulého století vybudoval drogové impérium známé pod názvem Medelínský kartel, který na svém vrcholu vydělával podle neoficiálních odhadů ročně až 23 mld. USD.22 Mezi hlavní rysy jeho činnosti patří korupce, vydírání i únosy. Nakonec se na jeho likvidaci spolu s kolumbijskou armádou podílely i americké speciální jednotky Delta Force.

20

Viz obrázek 5

21

Japan's Tsutsumi Still Tops Forbes' Richest Lis. Los Angeles Times [online]. 1989 [cit. 2012-05-23]. Dostupné z: http://articles.latimes.com/1989-07-10/business/fi-2595_1_richest-people 22

Po stopách největšího zločince světa v Kolumbii. Idnes.cz [online]. 2009 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://cestovani.idnes.cz/po-stopach-nejvetsiho-zlocince-sveta-v-kolumbii-fui/igsvet.aspx?c=A090212_122309_igsvet_tom

21

Dnes jsou hlavními postavami mezinárodního obchodu s drogami menší a střední obchodníci. Jsou méně viditelní a sítě jsou decentralizované. Pašeráci se rekrutují většinou z chudých vrstev – např. Číňané, Rusové, Ukrajinci, Mexičané. Menší šance na jejich odhalení je dána nejen již zmiňovanými novými technologiemi ale i permanentně se zvyšujícím objemem zboží, kdy při zhruba stále stejném rozsahu kontrol připomíná odhalení zásilky drog nalezení jehly v kupce sena. V 90. letech se pak výrazně zvýšil počet států, které přiznaly problémy s drogovou závislostí. Souvislost lze spatřovat v možnosti výroby syntetických drog (pervitin, extáze, ketamin atd.), zatímco oslabila poptávka po tzv. velké trojce (marihuana, kokain, opium). To potvrzuje i pokles produkce opia, jak je zřejmé z grafu 3. Vzhledem k produkci syntetických drog zaniká klasické členění na země-producenty a země-konzumenty, neboť drogy se dnes dají vyrábět prakticky všude

Světová produkce opia, 2002-2010

Produkce v metrických tunách

10000 9000 8000 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0 2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010


Velkou oblibu získaly syntetické látky na bázi amfetaminu (látky ATS), celosvětový počet konzumentů se v roce 2009 odhadoval mezi 13,5 mil. a 56,5 mil. Tak široké rozpětí zapříčinil špatně zmapovaný asijský trh, kde nejnižší odhady mluví o čtyřech milionech. Naopak horní hranice může být až 32 milionů uživatelů. Skokový nárůst obliby této drogy na přelomu tisíciletí potvrzuje graf 4.

22

Trend v užívání ATS, 1998-2010 400

Index (1998 = 100)

350 300 250 200 150 100 50 0 1998

2000

2002

2004

2006

2008

2010


Boj proti ilegálnímu obchodu s drogami se stal jednou z priorit vlád po celém světě. Protože tento boj má globální charakter, spolupracují vlády na nejrůznějších úrovních. V EU byla zřízena protidrogová jednotka Europolu, která se 1. 10. 1998 stala součástí Evropského policejního úřadu. Protidrogovým bojem se také zabývá Akční plán na období 2009-2012, který uvádí 5 hlavních priorit – snižování poptávky po drogách, zvyšování povědomí veřejnosti, zapojení občanů EU, omezení nabídky drog a zlepšování mezinárodní spolupráce a zprostředkování osvěty o drogové problematice.23 Problémem však je rozdílný přístup některých členských států k tzv. měkkým drogám (marihuana). Současný způsob života většiny lidí je relativně hektický a vyčerpávající. Proto část z nich hledá způsob jak překonat své problémy a stres prostřednictvím povzbuzujících látek nebo chvilkovým či trvalým únikem od reality. Většina z nich však podcení jednu ze základních vlastností drog, kterou je návykovost, resp. závislost.

3.3 Obchod s lidmi Obchod s lidmi je třetím nejrozšířenějším nelegálním obchodem na světě. Je však morálně nejzávažnějším a zároveň nejrychleji rostoucím ilegálním obchodem. Pro tento druh obchodování se dnes také používá název obchod s bílým masem, ale ve své podstatě jde o novodobé otroctví, jehož oběťmi jsou především ženy.

23

ÚŘEDNÍ VĚSTNÍK EVROPSKÉ UNIE. Protidrogový akční plán EU na období 2009–2012. 2008. Dostupné z: http://www.emcdda.europa.eu/html.cfm/index66221EN.html

23

Genderové složení obětí obchodu s lidmi, 2006

12%

9%

Ženy

13%

Dívky

66%

Muži Chlapci

Graf 5, Zdroj: A Global Report on Trafficking in Persons, http://www.unodc.org/documents/Global_Report_on_TIP.pdf, 24. 05. 2012

Mezinárodní Úmluva o nadnárodním organizovaném zločinu definuje obchod s lidmi následovně: „Najímání, přeprava, převoz, přechovávání nebo přijetí osob za účelem zneužívání za pomoci hrozby, použití síly nebo jiných forem donucení, za pomoci únosu, podvodu, uvedení v omyl nebo zneužití moci či stavu bezbrannosti nebo pomocí předání nebo přijetí plateb či výhod. Zneužívání zahrnuje přinejmenším zneužívání prostituce jiných, jiné formy sexuálního zneužívání, nucenou práci nebo poskytování služeb, otroctví, nebo podobné praktiky jako nevolnictví nebo odnětí orgánů.“24 (ČR ratifikovala tuto Úmluvu v roce 2002) Podle zprávy MV ČR o stavu obchodování s lidmi v ČR za rok 2010 lze rozdělit obchodování s lidmi do tří kategorií - obchodování s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování a prostituce, obchodování s lidmi za účelem pracovního vykořisťování a obchodování s dětmi. Ještě

na

začátku

minulého

století

bylo

otroctví

považováno

za

vymizelé,

resp. za výjimečné případy týkající se jednotlivců. Zlomovým pro změnu tohoto názoru byl 7. červen 1993, kdy najela stará obchodní loď Golden Venture25 na mělčinu u přístavu New York. Následně bylo americkými úřady zjištěno, že na palubě bylo přepravováno 300 ilegálních přistěhovalců z čínské provincie Fu-Ťien. Vyšetřováním bylo dále zjištěno, že nešlo o první takovou plavbu a systém fungoval na principu velkého zadlužení

24

SCHEINOST, Miroslav. Konvence OSN: a další dokumenty k organizovanému zločinu [online]. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci, 2001[cit. 2012-05-24]. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/rs_atlantic/data/files/konvence_osn.pdf 25

Viz obrázek 6

24

(cena plavby z Fu-Ťien do USA vzrostla z necelých 2 tis. USD na 60 tis. USD)26. Cílem přistěhovalců byla šance na nový život a také výdělek, ze kterého chtěli následně zaplatit cestu zbylým členům svých rodin nebo jim alespoň později zasílat peníze. Po vylodění byli ale převezeni do ilegálních továren, kde pracovali za relativně velmi nízký plat. Z něj museli navíc splácet dluh za plavbu a tím se stali de facto otroky na dlouhá léta. Na tomto principu se odehrává většina současného nelegálního obchodu s pracovní silou. Motivem je především snaha získat pracovní příležitost a zajistit tak alespoň základní potřeby své rodiny. Cílovými státy tak jsou zejména USA a země západní Evropy (počet ilegálně žijících cizinců v Západní Evropě je odhadován na 3,5 – 5,5 mil.27). Informace o příležitostech jinde mohou lidé z rozvojových zemí získat v době globalizovaného světa poměrně jednoduše z internetu. Ten slouží i jako spojení s rodinou, což snižuje i psychologickou bariéru při rozhodování o odjezdu do ciziny. O velkém významu tohoto druhu obchodu svědčí skutečnost, že každoročně přistěhovalci transferují do svých rodných zemí kolem 100 mld. USD (v částkách kolem 250 USD).28 Zvláštní kapitolu představují nelegální migranti z Mexika v USA. Ročně přejde nelegálně tuto hranici podle odhadů cca 500 tis. Mexičanů a tento obchod dle FBI vynáší 6-9 mld. USD. V r. 2003 údajně bylo přes 8 milionů nelegálních migrantů.29 Pro USA jsou však mexičtí imigranti nepostradatelní, neboť tvoří převážnou část pracovní síly v zemědělství. Obchod se ženami se dnes dotýká prakticky všech zemí světa. Zatímco ve vyspělých státech Evropy či USA jsou únosy žen relativně méně časté, odlišná situace je v rozvojových státech Asie a Afriky. Podle některých informací je např. jen v indických nevěstincích zadržováno přes jeden milion žen, z nichž části ještě nebylo ani 15 let.30 Po rozpadu Sovětského svazu přestala existovat železná opona a uvolnily se tak miliony potencionálních pracovních sil z Ruska, Ukrajiny, Moldavska, Rumunska atd. Mezi nimi existují ženy a dívky, které se nechají nalákat na sliby modelingových agentur, zprostředkovatelů práce pro zaměstnání v barech nebo v kancelářích nebo jsou jednoduše 26


27

CEJP, Martin. Obrana proti ohrožení společnosti závažnými formami trestné činnosti [online]. 2009 [cit. 2012-05-23]. ISBN 978-80-7338-078-6. Dostupné z: http://www.ok.cz/iksp/docs/353.pdf 28


29

UNODC. Global report on trafficking in persons [online]. 2009 [cit. 2012-05-26]. ISBN 978-92-3-1041822. Dostupné z: http://www.unodc.org/documents/Global_Report_on_TIP.pdf 30

Odani: United against human trafficking [online]. © 2010-2012 [cit. 2012-05-24]. Dostupné z: http://www.odanadi.org/

25

uneseny. V některých „bezpečných domech“ (např. v Budapešti) jsou připravovány na sexuální vykořisťování pomocí drog, bití a znásilňování. Prostřednictvím internetu pak nabývá toto obchodování globálního charakteru. Ženy a dívky jsou nabízeny přes internetové stránky zákazníkům z Japonska, Saudské Arábie, Ruska nebo dalších částí světa. Asi největší podíl na nelegálním obchodu s dětmi má Čína, kde je každoročně uneseno zejména z rodin chudých zemědělců a přistěhovalců podle oficiálních údajů zhruba deset tisíc dětí, podle některých organizací je to dokonce cca 20 až 70 tis. dětí.31 Hlavním problémem byl dřívější malý zájem vládních úřadů včetně místní policie řešit tento problém, což velmi pravděpodobně souvisí s korupcí. Poslední zprávy však hovoří o tom, že čínské úřady vyhlásily válku obchodníkům s dětmi. V prosinci 2011 uskutečnily zatím největší zátah, při kterém zatkly přes 600 lidí a osvobodily téměř 200 dětí.32 V rozvojových zemích však není vždy stejný pohled na tento obchod. Prodej dětí je často brán jako možnost zajistit dětem lepší život. V jiných zemích, jako je například Albánie, jsou někteří rodiče vzhledem k velmi špatné ekonomické situaci schopni vyměnit dítě za televizi.33 Dříve byl nelegální obchod, při kterém byla nelegálně překračována hranice, uskutečňován většinou jednotlivci, maximálně úzkou skupinou osob. Dnes je organizován početnými syndikáty a samotný převaděč je jen malým kolečkem ve velkém soukolí. Působí v něm náboráři, padělatelé dokumentů, dopravci, distributoři, vymahači dluhů, zprostředkovatelé práce, pasáci, posádky lodí, zkorumpovaní úředníci atd. Pro pašeráky je pro klíčový zejména přístup k hodnověrným dokumentům, které dodávají zkorumpovaní úředníci. O relativní snadnosti získání dokumentů svědčí i výpověď americké novinářky Melindy Liu, která za 300,- USD získala na afgánském trhu kompletní sadu osobních dokladů (pas, rodný list, řidičský průkaz) včetně dokumentů potřebné

31

MIKOLÁŠ, Robert. Pětina slepců žije v Číně. Rozvojovka [online]. 2011 [cit. 2012-05-24]. Dostupné z: http://www.rozvojovka.cz/clanky/1124-petina-slepcu-zije-v-cine.htm 32

Čína: přes 600 lidí bylo zatčeno při zátahu proti obchodu s dětmi. Televize NTD [online]. 2011 [cit. 201205-24]. Dostupné z: http://www.ntdtv.cz/cina-pres-600-lidi-bylo-zatceno-pri-zatahu-proti-obchodu-s-detmi 33


26

pro žádost o azyl v USA, mimo jiné potvrzení o členství v komunistické straně a předvolání od Talibánu.34 Při organizování nelegálního obchodu s lidmi se také používají nejmodernější IT technologie a využívá se i kyberprostor při nabízení „zboží“. I v tomto případě je zřetelný globální aspekt této ilegální činnosti. Na trhu zřejmě bude vždy existovat poptávka a jedinou šancí na snížení nabídky je výrazná represe, která by odpovídala závažnosti obchodu s lidmi, a spolupráce na mezinárodní úrovni. Ta je důležitá zejména vzhledem k snaze vlád dále rozšiřovat volný pohyb zboží a osob.

3.4 Terorismus Terorismus je stejně závažným zločinem jako obchod s lidmi, zbraněmi a drogami. Hlavním rozdílem však je, že motivem a cílem není většinou finanční zisk, ale ideologie. Existuje však vzájemná vazba, neboť teroristé používají zbraně a výbušniny z nelegálního obchodu s touto komoditou. Také financování teroristických organizací se děje ze zisků z výše uvedených obchodů (např. obchodu s drogami). Proto je terorismus nedílnou součástí mezinárodní trestné činnosti. Na internetu a v encyklopediích lze nalézt mnoho definic terorismu, ale jako nejčastější definice terorismu je uváděno toto znění: „Terorismus je plánované, promyšlené a politicky motivované násilí, zaměřené proti nezúčastněným osobám a sloužící k dosažení vytýčených cílů.“35 Ještě stručnější a výstižnější charakteristiku uvádí doc. Eichler v knize Aktuální otázky globalizace. Terorismus je podle něj typický tím, že „slepě a bezohledně útočí na civilní obyvatelstvo“.36 Různé teroristické činy se uskutečňovaly již v minulém století. Zřejmě nejznámější byl útok libyjských teroristů na letadlo americké společnosti Pan American World Airways, které se zřítilo v prosinci 1988 u skotského městečka Lockerbie a kdy zemřelo 259 34

LIU, Melinda. All Papers In Order. Newsweek [online]. 2001 [cit. 2012-05-20]. Dostupné z: http://www.thedailybeast.com/newsweek/2001/11/04/all-papers-in-order.html 35

MAREŠ, Miroslav. Problém právní definice terorismu. In. Bezpečnost České republiky-právní aspekty

situace po 11. září 2001. Sborník. MPÚ MU Brno 2002 36

EICHLER, Jan. Terorismus a války na počátku 21. století. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2007, 352 s. ISBN 978-802-4613-178.

27

cestujících, a zastřelení 11 izraelských sportovců palestinskou extrémistickou skupinou Černé září v olympijské vesničce v Mnichově během Olympijských her roku 1972.37 Přelomovým teroristickým činem ale byl úder Al-Káidy na USA dne 11. 9. 2001, po kterém následovaly ještě dva velmi výrazné teroristické činy – 11. 3. 2004 v Madridu a 7. 7. 2005 v Londýně. Právě 11. září 2001 se stalo také zlomem v geografickém chápání terorismu. Do té doby bylo možno hovořit spíše o národním terorismu, kdy organizace jako ETA či IRA usilovaly o jiné územní uspořádání v rámci jejich států, nebo o mezinárodním terorismu, kdy jsou útoky směřovány na cíle v jiném státě (viz Lockerbie). Po útoku organizace Al-Káida, která sama sdružuje i další hnutí v jiných státech světa, již experti hovoří o globálním terorismu. Ten se oproti dřívějšímu období navíc vyznačuje i vysokým počtem nevinných obětí – jen při útoku 11. září to bylo přes 2800 osob. To se promítlo i do statistik obětí mezinárodního terorismu, přestože z hlediska počtu útoků byl tento rok průměrný až mírně podprůměrný, viz grafy 6 a 7. Hlavním výsledným efektem bylo prakticky okamžité vyhlášení globální války terorismu (Global War on Terror) a vedlejším efektem byly pochybnosti nad relativně liberální politikou přistěhovalectví a multikulturalismu, resp. enormní zvýšení nedůvěry vůči islámskému náboženství a arabskému světu.

37

Viz obrázky 7 a 8

28

Počet obětí mezinárodního terorismu, 1975-2008 3500

3000

2500

2000

1500

1000

500

0 1975

1980

1985

1990

1995

2000

2005

Graf 6, Zdroj: Global Conflict Trends, http://www.systemicpeace.org/conflict.htm, 24. 05. 2012

Počet útoků mezinárodního terorismu, 1975-2008 500 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0 1975

1980

1985

1990

1995

2000

2005

Graf 7, Zdroj: Global Conflict Trends, http://www.systemicpeace.org/conflict.htm, 24. 05. 2012

Globální válka proti terorismu nemůže být nikdy zcela úspěšná, protože na úder amerických či jiných národních, popř. nadnárodních jednotek reagují teroristická hnutí ještě zákeřnějšími útoky.

29

Pro odhalování terorismu je třeba uvést některé charakteristické znaky teroristického útoku:38 

Destruktivní prostředky jsou používány bez ohledu na závažnost a rozsah následků (většinou výbušniny a trhaviny)



Útoky jsou plánovány a cílevědomě promyšleny s politickou, kriminální, drogovou, náboženskou či sociální motivací.



Pachatelé uskutečňují své akce na vysoké profesionální úrovni



Teroristické skupiny pracují vysoce organizovaně a v konspiraci



Akce jsou oznamovány - většinou je předem avizováno místo a čas, nebo se teroristé dodatečně přihlásí k útoku

Při zamyšlení o prevenci proti terorismu, lze zvýraznit potřebu globální spolupráce. Jak bylo již uvedeno, terorismus má globální rozměr a je tedy třeba úzká spolupráce tajných služeb pokud možno všech států při zpravodajské činnosti, ale i při podpoře a koordinaci společných akcí proti teroristickým organizacím. Dalším opatřením by mělo být zmrazení majetku a financí teroristům, čímž by mělo dojít alespoň k částečnému omezení jejich činnosti. Terorismus má nepřímý vliv i na ekonomiku země. Přímé škody (zničený majetek, popř. ztráty na životech) jsou prakticky vždy relativně malé, výraznější škody pak způsobuje např. vyvolání nedůvěry v bezpečnost státu a tím i stabilitu ekonomiky. Dochází k poklesu přílivu přímých zahraničních investic nebo v případě turistické destinace k oslabení počtu turistů, resp. příjmů z cestovního ruchu. V současné době lze hovořit zejména o dvou typech teroristických útoků – akce prováděné z důvodu náboženského fanatismu a údery národně osvobozeneckých skupin. Z nejznámějších teroristických organizací současnosti lze uvést organizaci Al-Káida (odpovědná především za teroristický čin 11. září 2001), IRA (teroristická severoirská organizace, jejím cílem je sjednocení Irska), ETA (teroristická španělská organizace, jejím cílem je odtržení Baskicka), Hnutí islámského odporu Hamás (politická strana a zároveň militantní palestinská organizace, která neuznává Izrael, cílem je vytvoření vlastního Palestinského státu), Hizballáh (libanonské radikální šíitské hnutí, cílem je 38

CHMELÍK, Jan. Zločin bez hranic: vyšetřování terorismu a organizovaného zločinu : učebnice pro vysoké školy bezpečnostně právního a kriminalistického zaměření. Praha: Linde, 2004, 185 s. Vysokoškolská učebnice (Linde). ISBN 80-720-1480-3.

30

zvyšování jeho politické moci). Mimoto existuje i velký počet dalších teroristických organizací, které ovšem nejsou mediálně příliš známé, jako např. Marocká islámská bojující skupina (GICM), která se podílela na teroristickém útoku v Madridu v roce 2004.39 Ačkoliv probíhá globální boj proti terorismu již přes 10 let a bylo dosaženo významných úspěchů, mají teroristé nepochybně výhodu, neboť útočí jako první. Jen málokdy se podaří včas odhalit, kde se chystají teroristé zaútočit. Bezpečnostní síly však nesmí zůstat pasivní a musí aktivně odhalovat rizika terorismu a v případě útoku organizovat odvetná opatření.

3.5 Obchod s padělky S kopírováním svých produktů se setkaly pravděpodobně všechny společnosti, které jsou úspěšné. Především se jedná o výrobce spotřebního a luxusního zboží – kabelky, brýle, parfémy, hodinky, šaty, sportovní oblečení, obuv, apod. Kopírují se také CD a DVD s hudbou (až 90% hudebních kompaktních disků prodaných v Číně jsou nelegální kopie)40, filmy, počítačovými hrami či počítačovými programy. Často se však pirátsky vyrábějí i výrobky, u kterých je to poněkud překvapující – motocykly, auta, léky, alkoholické nápoje, knihy o Harrym Potterovi či samopaly Kalašnikov. Přestože většina lidí považuje trh s padělky za problematický jev, účastní se i přesto tohoto trhu jako zákaznici. To potvrzuje česká internetová anketa, ve které polovina respondentů přiznala vědomý nákup kopie, přestože 73 % z nich vnímalo obchod s padělky jako závažný problém.41

39

ZÁVĚŠICKÝ, Jan. Boj proti terorismu v současném Tunisu a Maroku. Mezinárodní politika. Ústav mezinárodních vztahů, 2005, roč. 29, č. 3. ISSN 0543-7962 40

Imitating property is theft. The Economics [online]. 2003 [cit. 2012-05-24]. Dostupné z: http://www.economist.com/node/1780818 41

KUČEROVÁ, Lenka. Problematika pirátství značek na českém trhu. Vyplňto.cz [online]. 2012 [cit. 201205-23]. Dostupné z: http://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/problematika-piratstvi-znace/

31

Vnímání závažnosti obchodu s padělky

15%

6%

Velmi závažný 58%

21%

Závažný Méně závažný Bezvýznamný

Graf 8, Zdroj: Problematika pirátství značek na českém trhu, http://www.vyplnto.cz/realizovanepruzkumy/problematika-piratstvi-znace/, 23. 05. 2012

Koupil/a jste někdy padělaný výrobek?

29% 50%

Ano Ne

21%

Nevím

Graf 9, Zdroj: Problematika pirátství značek na českém trhu, http://www.vyplnto.cz/realizovanepruzkumy/problematika-piratstvi-znace/, 23. 05. 2012

Většina těchto kopií je vyráběna v Číně a způsobuje skutečným výrobcům velké ztráty. Padělky se prodávají prakticky po celém světě - na trzích rozvojových zemí, ale i v Čínské čtvrti v New Yorku. Jako příklad lze uvést Thajsko, které má platnou legislativu zakazující prodej padělků, na druhé straně lze bez nejmenších problémů sehnat na ulicích i v kamenných krámech padělky světoznámých značek jako Luis Vuitton, Calvin Clain, Guess, Rolex, Christian Dior, Adidas, popř. software, pirátsky nahrané nejnovější hollywoodské filmy atd. Tyto ztráty však nelze vyčíslit jen poklesem prodeje, ale i ztrátou důvěry ve značku. Světové firmy se tak stávají obětí vlastního úspěchu. Zatímco dříve byly vyráběny padělky snadno rozpoznatelné, dnes již je jejich kvalita na takové úrovni, že jsou prakticky nerozeznatelné od originálních výrobků. Některé se dají označit jako „super-padělky“ a nerozeznají je ani experti vlastních firem. Budou-li brány za relevantní údaje samotných společností, tak jen v USA se odhadují ztráty příjmů z důvodů padělání ve výši 200-250

32

mld. USD, zatímco obchod s padělky představoval v USA v r. 2003 podle odhadu 35 mld. USD. Ve státech EU se ze stejného důvodu snižuje počet pracovních míst o 100 tisíc.42 Celkově se dnes odhadují ztráty způsobené paděláním na cca 500 mld. USD. Že se jedná o fenomén celosvětový, potvrzuje i skutečnost, že se nelegální výrobci specializují – např. Paraguay na cigarety, Rusko na software nebo Čína na hodinky. Zvláštní skupinu pak představují padělky, které ohrožují lidské životy. Neúčinné či prošlé léky, falešné vakcíny, ale i kopie brzdových destiček z lisovaných pilin či podřadný olej prodávaný jako brzdová kapalina mohou mít fatální následky. Ještě znepokojivější jsou napodobeniny leteckých součástek, které mají zlomkovou životnost oproti těm pravým. Nedávno byla zveřejněna zpráva, že v elektronické výbavě letounů a vrtulníků armády USA je mnoho čínských padělků. Během ročního zkoumání bylo objeveno 1800 případů dodávek falešných součástek. Z Číny pocházelo údajně více než 70 % z cca milionu podezřelých komponent.43 V poslední době proběhla sdělovacími prostředky informace o protestech mladých lidí na celém světě proti mezinárodní Obchodní dohodě proti padělání (Anti-Counterfeiting Trade Agreement - ACTA), která by měla být účinným nástrojem v boji proti porušování duševních práv a nelegálnímu kopírování (včetně vytváření kopií záznamů hudebních a filmových děl). Příprava této smlouvy probíhala až do roku 2008 v utajení, její návrh byl zveřejněn teprve v roce 2011 a přistoupit k ní lze do května 2013. Důvodem protestu významné části uživatelů internetu je obava ze státních zásahů do svobody internetu a přísných represí.44

3.6 Obchod s orgány Mezinárodní obchod s lidskými orgány je důsledkem nových objevů v lékařské vědě a možností transplantace lidských orgánů. Těmi je možné prodloužit lidský život i v případě onemocnění, které by ještě relativně nedávno byla neléčitelná. Je tedy zřejmé, že tento druh nelegálního obchodu se objevuje až v posledních letech a zatím nebyl přijat

42


43

Americká armáda létá na falešných součástkách z Číny. Idnes.cz [online]. 2012 [cit. 2012-06-01]. Dostupné z: http://technet.idnes.cz/v-elektronicke-vybave-armady-usa-jsou-cinske-padelky-pcb/vojenstvi.aspx?c=A120522_111657_tec_technika_kuz 44

ACTA Obchodní dohoda proti padělání. ProCulture [online]. 2012 [cit. 2012-05-24]. Dostupné z: http://www.proculture.cz/root/acta-obchodni-dohoda-proti-padelani-2964.html

33

mezinárodní zákon, resp. zatím platí pouze národní legislativa, která k tomuto obchodování přistupuje v jednotlivých státech rozdílně. Podle odhadů odborníků Světové zdravotnické organizace obchod s orgány rychle roste a na černém trhu se prodá ročně až 10 tisíc lidských orgánů. Nejvíce transplantací se provádí v Číně, Indii a Pákistánu45 a až 75 % z nich představuje transplantace ledviny, za kterou zájemce zaplatí cca 200 tis. USD, zatímco dárce obdrží 2.000 až 2.500 USD.46 Dárcem jsou většinou chudí obyvatelé z Brazílie, Indie, Filipín i odjinud, ale objevují se i zločinecké skupiny, které přepadávají oběti s cílem získat jejich orgány. Příkladem je aféra z egyptské pouště, kde byla v loňském roce nalezena těla mrtvých afrických uprchlíků bez vnitřních orgánů nebo žaloba Srbska, že během války roku 1998 odvlekli příslušníci Kosovské osvobozenecké armády do Albánie srbské civilisty, jimž byly odoperovány některé vnitřní orgány, které skončily na mezinárodním černém trhu.47 V některých diktátorských režimech je pak obchod s orgány spojen odebírání orgánů vězňům, což může vést (a často vede) k vyššímu počtu hrdelních trestů. Tento druh nelegálního obchodu je často spojen s nelegálním obchodem s lidmi a lidské orgány se tak stávají pouhou obchodní komoditou. Existuje velká síla poptávky a možnost velkého zisku a proto bude zřejmě tento obchod ještě dlouho pokračovat.

3.7 Obchod s odpadem Globální obchod s odpadem zrcadlí jak ekonomickou výkonnost jednotlivých států, tak jejich politickou realitu. Průmyslové země produkují kromě velkého množství výrobků i obrovské množství odpadu, jehož plná recyklace je však velmi nákladná. Tento problém má často i politický podtext a tak vlády, aby neznepokojovaly své voliče, jsou ochotny podpořit vývoz odpadu prakticky kamkoliv. Chudé země Afriky nebo jejich vládnoucí reprezentace pak často nemohou odolat přijmout “lukrativní“ nabídku a uskladňují tento odpad na svém území. Známé jsou ale i případy v Kambodži, Indii, Pákistánu nebo některých oblastech Číny, kde jsou ukládány toxické odpady. Odpad je také ilegálně

45 46

Viz obrázek 9 NAÍM, M. Černá kniha globalizace, Praha: Vyšehrad, 2008 ISBN 978-80-7021-866-2

47

Kosovští Albánci prý za války prodávali orgány zajatých Srbů. Idnes.cz [online]. 2008 [cit. 2012-05-25]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/kosovsti-albanci-pry-za-valky-prodavali-organy-zajatych-srbu-puk/zahranicni.aspx?c=A080327_124706_zahranicni_ad

34

shazován do oceánů nebo zapálen na skládkách a jedovaté látky se tak dostávají do ovzduší. Pro zamezení obchodu s odpady je třeba nastavit přísnější kontrolní mechanismy na hranicích, neboť oficiální studie šesti hlavních přístavů EU prokázala, že téměř 25 % vývozu odpadu je nelegální.

3.8 Kybernetická trestná činnost Hlavním komunikačním médiem 21. století se stal internet, což potvrzuje i počet lidí s přístupem k síti. Podle poslední studie má přístup k internetu až 1,5 mld. lidí na světě.48 Kromě zvyšování počtu uživatelů je ale zaznamenán i nárůst počítačové (internetové) kriminality. Pro tu se také se občas používá termín kybernalita. Patří mezi nejmladší typy globální trestné činnosti, ale je zákeřná svou „anonymitou“. Oběť a pachatel se vzájemně nevidí a většinou ani neznají. Cílem útoku je především jedno z dnes nejžádanějších zboží, kterým jsou informace a osobní data. Motivem je zisk, ale v některých případech jím stále ještě může být i snaha dokázat svou převahu, což byl historicky původní záměr hackerů.

Deset zemí s nejvyšším podílem na světové kybernalitě, 2009 USA; 23% Ostatní země; 37% Čína; 9%

Německo; 6% Polsko; 3% Turecko; 3% Francie; 3%

UK; 5% Španělsko; 4%

Brazílie; 4%

Itálie; 3% Graf 10, Zdroj: BusinessWeek/Symantec, http://www.enigmasoftware.com/top-20-countries-the-mostcybercrime/, 24. 05. 2012

48

ŠEVČÍK, Viktor. Téměř čtvrtina obyvatel světa má přístup k internetu. Blog efektně [online]. 2009 [cit. 2012-05-24]. Dostupné z: http://blog.efektne.cz/temer-ctvrtina-obyvatel-sveta-ma-pristup-k-internetu/

35

Z hlediska objektu útoku lze zjednodušeně rozdělit útoky na soukromé osoby a na firmy. Útoky na stránky státních institucí nejsou většinou zaměřené ani na získání dat ani nemají finanční aspekt. Pokud již k takovému útoku dochází, pak hlavním motivem je vyjádření osobního protestu či reakce na politické dění. Kybernetické útoky však mohou sehrát svou roli i v boji proti jiným státům – známé jsou např. útoky čínských hackerů proti USA, ale i hackerů z USA proti serverům íránských vládních institucí zodpovědných za jaderný program. Podle neoficiálních informací byly tyto útoky podporovány vládními kruhy USA. V současné době se zvyšuje podíl obchodu realizovaného prostřednictvím internetových firem a internetového bankovnictví. To sebou přináší i kriminalitu v podobě podvodného nabízení služeb nebo prodeje zboží. Složitějším druhem této kriminality je pak nabourání se do firemních účtů či získání firemních tajemství, se kterými pachatel dále obchoduje. Zvláště závažným typem počítačové kriminality je pak šíření souborů obsahujících dětskou pornografii. Ten je specifický zejména tím, že motivem většiny účastníků není zisk, ale sdílení sexuální deviace se zájemci o tyto soubory po celém světě. Právě internet přispěl ke snazšímu šíření těchto dat a vytváření stále početnějších sítí. Proti nim pak bojují speciální útvary policejních expertů, které musí spolupracovat vzhledem ke globálnímu charakteru těchto sítí na mezinárodní úrovni. Výhody anonymního spojení prostřednictvím připojení v různých internetových kavárnách využívají i nelegální obchodníci, jak již bylo popsáno dříve. V tomto případě se však jedná pouze o vedlejší efekt kybernetického prostoru, ne však samotné kybernality.

3.9 Praní špinavých peněz Špinavými penězi se nazývají finanční prostředky, které pocházejí z trestné činnosti, zejména pak z té, která byla popsána v předchozích kapitolách. Často není až takovým problémem peníze nezákonně vydělat, ale „zlegalizovat“ neboli vyprat. Proto je boj s legalizací zisků z nezákonných obchodů jedním z nejdůležitějších bodů v boji proti organizovanému zločinu. Proces praní špinavých peněz probíhá většinou tak, že nejprve jsou peníze vloženy na účet. Pak dochází k zamlžení jejich původu (např. nákup akcií, realit, apod.) a nakonec se vrací majiteli, který je použije na legální obchody. 36

Vlády se snaží co nejvíce ztížit toto praní hotovostních peněz, a proto přijímají řadu opatření na jejich regulaci. Jedním z nich je např. maximální denní limit (ekvivalent 15 000 EUR přepočítaný na koruny podle aktuálního devizového kurzu ČNB)49, který může být vložen, popř. transferován. Dodržování tohoto limitu mají za povinnost hlídat bankovní a finanční subjekty, které podezřelé transfery a transakce hlásí speciálním státním institucím (v ČR to je Finančně analytický útvar MF ČR). K praní hotovostních peněz využívají kasina, sázkové společnosti, realitní společnosti nebo makléře. Po vložení peněz na účet dochází k různým převodům (i do zahraničí) s cílem zamlžení jejich původu. I zde mají samozřejmě bankovní a finanční subjekty ohlašovací povinnost v případě podezření na nelegální transakce. Protože však existuje poptávka, reagují i různé společnosti s nabídkou. Existují různé poradenské firmy, které si účtují až 50 % odměny z vložené částky. Peníze jsou použity na zakládání firem, jejichž obchodní obrat je nižší než přiznávaný. Jiným způsobem je zneužití internetového bankovnictví, zakládání společností v zahraničí, jejichž účty po zrušení jsou také využívány pro praní špinavých peněz. Zvláštním druhem je pak „offshore“ neboli převod peněz do firem v daňových rájích. Vyprané peníze pak jsou použity pro osobní spotřebu nebo k další trestné činnosti, popř. legálním investicím do podnikatelské činnosti nebo např. do uměleckých děl. Způsobů, jak vyprat špinavé peníze, je mnoho a v dnešním globalizovaném světě jsou využívány i transfery do zahraničí. Proto i v tomto případě je třeba spolupráce mnoha států.

3.10 Reakce vlád Jedním ze základních úkolů státu je ochrana vlastního území a svých občanů. Tento úkol však po 11. září 2001 nabývá nového rozměru a řada vlád od Asie přes Evropu a Latinskou Ameriku musela výrazně zefektivnit metody svého boje proti mezinárodnímu zločinu a terorismu. K největším reformním opatřením však zřejmě přistoupily Spojené státy, které 1. března 2003 sloučily 22 federálních institucí se 186 000 zaměstnanců do nového Ministerstva vnitřní bezpečnosti (U.S.Department of Homeland Security), které dnes odpovídá 49

JUDA, Marek. Špinavé peníze: vyšetřování terorismu a organizovaného zločinu : učebnice pro vysoké školy bezpečnostně právního a kriminalistického zaměření. 1. vyd. Praha: Marek Juda, 2011, 261 s. Vysokoškolská učebnice (Linde). ISBN 978-80-260-0190-4.

37

za ostrahu hranic, potírání nelegální imigrace, bezpečnost kybernetického prostoru, vzdušného prostoru, ale i koordinaci při přírodních katastrofách a další agendy.50 Ale ani takové množství specialistů nedokáže zajistit zcela nepropustné hranice. Po několik století byl nezákonný obchod chápán jako problém kontroly hranic, které se pokoušely podloudně překročit malé skupiny lidí. Ochranu zajišťovala hlavně pohraniční stráž a celníci. Ve 20. století pak došlo ke globalizaci světa – došlo k obrovskému rozmachu

cestování

i

mezinárodního

obchodu.

Díky

letecké

dopravě,

resp. interkontinentálním letům dnes spolu „sousedí“ Německo s Vietnamem, Španělsko s Kolumbií apod. Hranice pro páchání nezákonných obchodů pak zcela zmizely nástupem IT technologií. Boj proti dříve popsaným druhům mezinárodního nelegálního obchodu si vynutil nový výcvik a průpravu agentů, kteří proti němu bojují. Každý výcvik je však speciální a zaměřen na jinou oblast, jinak jsou cvičeni agenti proti obchodníkům s drogami a jinak např. proti obchodníkům s lidmi. Co by jim však mělo být společné, je osvěta široké veřejnosti a zviditelňování vlastní činnosti, která by měla působit také preventivně. Z hlediska boje proti organizovanému zločinu bylo důležitým krokem vytvoření speciálních úřadů – např. americké FBI v roce 1908 nebo francouzské Police judiciaire v roce 1907. Ochrana před nelegálním obchodem ale dnes není jen záležitostí policie nebo armády, ale s jeho rozšiřováním jsou vytvářeny celé týmy expertů na informační a telekomunikační systémy, účetnictví, právo, technologie, apod. Kromě toho existují i špioni, kteří se snaží infiltrovat do sítí nezákonného obchodu. Tato specializace vytvořila i potřebu úzké koordinace mezi jednotlivými složkami státu. Ale je třeba přiznat, že pachatelé jsou vždy o krok vpředu, neboť mohou velmi pružně měnit pravidla a postupy, zatímco státní správě vždy chvíli trvá, než zareaguje. Problémem jsou i nízké platy a odměny státním úředníkům, které se mohou projevit v jejich korumpovatelnosti. Drtivá většina z nich však je motivována etikou a smyslem pro povinnost, resp. vlastenectvím a obranou společností uznávaných hodnot.

50

Department of Homeland Security [online]. © 2012 [cit. 2012-05-20]. Dostupné z: http://www.dhs.gov/index.shtm

38

V kontextu již uvedeného je třeba opět zdůraznit globální charakter trestné činnosti, který si vyžaduje také globální charakter boje proti ní. Spolupráce musí probíhat nejen jako výměna informací, ale také jako materiální a technické spolupráce, čímž dochází k výrazně vyšší efektivitě vynakládaných finančních prostředků. Dalším účinným nástrojem pro boj proti organizovanému zločinu by měla být závazná a funkční mezinárodní legislativa, bohužel vypracování společných mezinárodních pravidel pro boj s nelegálním obchodem je dosti zdlouhavý proces. Do roku 2000 existovala pouze jedna taková smlouva – Mezinárodní úmluva o opiu (Haag, r. 1912).51 Až nárůst drogové problematiky v 80. letech minulého století inicioval aktivity vedoucí k mezinárodní legislativě. Důležitým milníkem byla mezinárodní konference OSN v Neapoli v roce 1994, která přijala Celosvětový akční plán proti organizovanému mezinárodnímu zločinu a vyzvala k přípravě a přijetí odpovídající mezinárodní úmluvy. Touto byla Úmluva proti nadnárodnímu organizovanému zločinu, která byla podepsána v Palermu v listopadu 2000 a která stanovila celosvětové normy pro definici trestných činů nedovoleného obchodování.52 Lze zmínit i některé mediální zprávy o úspěšné spolupráci vlád při potlačování organizovaného zločinu. Jako příklady lze uvést již zmíněnou společnou akci amerických a kolumbijských sil při likvidaci Pabla Escobara, operace amerických a kanadských protidrogových agentur CandyBox v r. 2004, kdy bylo zatčeno přes 150 osob, operace Decollo znamenala zatčení 75 osob ve Španělsku a Kolumbii nebo spolupráce thajských a amerických úřadů při zatčení a vydání obchodníka se zbraněmi Viktora Buta. Přestože tyto akce nemají zásadní dopad na stále rostoucí objem nelegálního obchodu, naznačují alespoň cestu, kterou se mohou vlády jednotlivých států ubírat i nadále.

3.11 Shrnutí současných trendů Z předešlé kapitoly je patrné, že v jednotlivých oblastech mezinárodního nezákonného obchodu můžeme pozorovat trendy, které jsou všem těmto oblastem společné a lze je tak

51

Drogy a zákon. Enpsyro [online]. © 2000-2009 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.biotox.cz/enpsyro/pj3zak1.html 52

Dokumenty OSN ke korupci a organizovanému zločinu: Úmluva OSN proti korupci, Protokol proti nezákonné výrobě střelných zbraní, jejich částí a součástek a munice i proti nezákonnému obchodu s nimi, doplňující Úmluvu OSN proti nadnárodnímu organizovanému zločinu [online]. Vyd. 1. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci, 2008, 67 s. [cit. 2012-05-24]. Prameny (Institut pro kriminologii a sociální prevenci). ISBN 978-807-3380-663.

39

považovat za společné rysy současné mezinárodní trestné činnosti. Všechny tyto rysy jsou přímým či nepřímým důsledkem globalizace. 

Organizovaný zločin se stále více přizpůsobuje podmínkám tržního hospodářství. Bývalý německý politik Dietmar Schlee zde mluví o klasickém principu nabídky a poptávky.53 Ty je možné doplnit o dva další základní ekonomické faktory: riziko a návratnost. Nezákonný obchod je proto především jev ekonomický, nikoliv morální.



Trestná činnost se internacionalizovala. Zločinecké syndikáty, ale i menší kriminální skupiny, operují na území více států, zisk bývá převáděn do ciziny, ilegální obchodníci utíkají před postihem do cizích jurisdikcí. I složení národnostních skupin, provozující ilegální činnost na území daného státu, je mnohem pestřejší než dříve, což bude v další kapitole prokázáno na příkladu České republiky.



Ilegální obchod má i politický aspekt. Bez spolupráce zkorumpovaných regionálních politiků a kompliců v klíčových státních úřadech by nemohlo dojít k tak rapidnímu nárůstu mezinárodního černého trhu. Nezákonný obchod infiltruje vlády a mnohdy dokonce ovládá správu celých oblastí. V extrémních případech přebírá kontrolu nad zhroucenými státy.



Důležitým rysem mezinárodní trestné činnosti 21. století je její technizace, modernizace a profesionalizace. Je třeba uvést, že nezákonný obchod dokázal využít nových technologií lépe než státy. Navíc díky stále se zvyšujícímu bohatství si provozovatelé nezákonného obchodu mohou dovolit i mnohem dokonalejší technologické vybavení než to, které má k dispozici policie nebo jiné bezpečností agentury (a to nově i v rozvinutých tržních ekonomikách).



Mezinárodní trestná činnost úzce souvisí se světovým hospodářstvím. Patrné to je v zemích třetího světa, kde katastrofální hospodářská situace nedává obyvatelům některých zemí jinou šanci na přežití než zapojením se do ilegální činnosti. Formy jsou různé: mohou se stát součástí obchodu (jako obchodní artikl) s lidmi nebo obchodu s drogami (jako pěstitelé).



Nezákonný obchod je silně propojen s obchodem legálním. Velmi zřetelné to je u diverzifikace zisků. Mimořádné výnosy investují provozovatelé nezákonného

53

SCHLEE, D., Bekämpfung der Organisierten Kriminalität, Schriftenreihe der Polizeifuhrungsakademie, 1990, München

40

obchodu do legálních aktivit bez jakékoliv spojitosti s ilegální činností. Zároveň je součástí ilegálního obchodu i mnoho legálních služeb – ať už vědomě, či nevědomě. Například to mohou být banky, autodopravci a letecké společnosti, kurýrní služby, výrobci léčiv a chemikálií, právníci atd. 

Jak už bylo uvedeno výše, provozovatelé nezákonného obchodu se chovají spíše jako obchodníci, než jako zločinci. Jejich základním motivem je zisk. Reagují proto na ekonomické podněty a přecházejí z jednoho sortimentu na druhý podle poptávky (přestože určitá hlavní specializace je těmto organizacím vlastní). Společnost, ale i vlády stále ještě vnímají nezákonné organizace jako hierarchizované skupiny soustředící se na jednu trestnou činnost. O provozovatelích nezákonného obchodu je třeba uvažovat jako o klasických článcích obchodního řetězce – tedy jako o investorech, podnikatelích, přepravcích, majitelích skladů, logistických manažerech, distributorech a dalších.



Nezákonný obchod je globální jev a to nejen z geografického hlediska. Černobílé rozdělení účastníků tohoto obchodu je nereálné, protože nezákonný obchod se stal nedílnou součástí každodenního života. Někteří se účastní záměrně a vědomě (bankéři, celníci, finanční poradci). Většina si avšak není vědoma, že se stává součástí nezákonné obchodu, přestože si ve většině případu protiprávnost takového jednání uvědomují: příležitostní uživatelé marihuany (podle zprávy OSN z roku 2011 je po celém světě cca 164 milionů uživatelů této lehké drogy)54, nakupující na čínských a vietnamských tržnicích (a nejen tam) nebo uživatelé internetu, kteří nelegálně stahují filmy, hudbu a software (velmi často se totiž jedná o soubory zkopírované z ilegálních disků). Ti všichni se stávají součástí nezákonného obchodu a představují obrovský trh, který se snaží provozovatelé nezákonného obchodu nasytit. Nezákonný obchod je dnes proto především otázkou poptávky.



Vlády si stále více uvědomují potřebu mezinárodních legislativních nástrojů, kterými mohou společně čelit nárůstu mezinárodní trestné činnosti. Příkladem je mezinárodní Smlouva o obchodu se zbraněmi, Úmluva proti nadnárodnímu organizovanému zločinu nebo Obchodní dohoda proti padělání. Zároveň byla prokázána nezbytnost mezinárodní spolupráce v boji proti mezinárodnímu organizovanému zločinu (např. při zatčení Viktora Buta)

54

CRIME, United Nations Office on Drugs and. World Drug Report 2011 [online]. New York: United Nations Pub [cit. 2012-05-23]. ISBN 978-921-1482-621.

41

4. Mezinárodní trestná činnost v ČR Po rozpadu socialistického bloku, na který navázalo rozdělení Československa, se výrazně liberalizoval zahraniční obchod a uvolnil se pohyb osob a zboží přes hranice. S tím se objevil v ČR nový fenomén – organizovaný zločin, který se před rokem 1989 na našem území ve významném rozsahu a rozvinutější podobě prakticky nevyskytoval.55 (Ilegální obchod s valutami, vzhledem k jeho nízké společenské nebezpečnosti, lze zanedbat.) Po roce 1989 procházela ekonomika České republiky transformována a zároveň kontrolním složkám státu chyběly větší zkušenosti s novou formou kriminality (tunelování bank zahraničními subjekty, praní špinavých peněz, korupce, nelegální obchody s vojenským materiálem apod.), došlo k rychlému nárůstu organizovaného zločinu, který souvisel i s výhodnou geografickou polohou ČR jako tranzitní země. Do země se v té době dostal nelegálním způsobem značný počet cizinců i celých skupin z nejrůznějších států, se kterými začaly „spolupracovat“ i osoby české národnosti. Postupně

docházelo

mezi

těmito

organizovanými

zločineckými

skupinami

ke konkurenčnímu boji a vymezování oblastí jejich nelegální činnosti. Dnes na území České republiky působí podle odhadů expertů Policie ČR cca 75 skupin, které mají přibližně 2000 členů a které se již na českém trhu etablovaly.56 Odsouzené osoby a tresty vyhoštění, 2000-2010 Kategorie Odsouzení celkem z toho cizinci % cizinců Uložen trest vyhoštění

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

63 211 60 182 65 098 66 131 68 443 67 561 69 445 75 728 75 761 73 787 70 651 4 553

3 711

3 357

3 662

4 095

4 217

4 017

4 690

5 498

5 328

4 853

7,2

6,2

5,2

5,5

6,0

6,2

5,8

6,2

7,3

7,2

6,9

1 530

1 170

1 429

1 263

1 415

1 510

1 173

992

788

594

533

Tabulka 1, Zdroj: Ministerstvo spravedlnosti ČR, http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/datove_udaje/ciz_kriminalita#cr, 25. 05. 2012

55

CEJP, Martin. Vývoj organizovaného zločinu na území České republiky [online]. Vyd. 1. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci, 2010, 102 s. [cit. 2012-05-23]. Studie (Institut pro kriminologii a sociální prevenci). ISBN 978-807-3381-059. 56

CHMELÍK, J. Zločin bez hranic: vyšetřování terorismu a organizovaného zločinu, Praha: Linde, 2004 ISBN 8072014803

42

Ze zločineckých skupin jich je většina ze zemí bývalého Sovětského svazu – zejména z Ruska, Ukrajiny či Čečenska. Vyznačují se především brutalitou a zaměřují se na násilí, vydírání, loupežná přepadení, obchodování se zbraněmi, obchodování s drogami, krádeže automobilů a kuplířství. Zločinecké gangy ze států bývalé Jugoslávie, Bulharska a Rumunska se koncentrují spíše na podnikání v erotických službách, pouliční krádeže, padělání bankovek a platebních karet. Zvláštní kategorií jsou pak albánsko-kosovské skupiny, které prakticky kopírují nelegální násilnou trestnou činnost ruskojazyčných gangů. Dalšími ze zločineckých uskupení jsou asijské skupiny z Číny a Vietnamu. Zatímco Vietnamci se zaměřují především na obchod s padělky značkového zboží, čínské skupiny páchají širší trestnou činnost – provozují ilegální kasina a noční erotické podniky, perou špinavé peněz, obchodují s narkotiky, ale podílí se i na únosech a vydírání. Nově však vietnamské skupiny v České republice přebírají roli hlavního hráče na trhu s drogami, pěstují marihuanu a vyrábí i pervitin. Jen v roce 2011 bylo kvůli tomuto ilegálnímu podnikání zadrženo 192 Vietnamců.57 Relativně málo početné jsou arabské skupiny, které se koncentrují na pašování drog, finanční machinace a obchod se zbraněmi. V březnu proběhla v České televizi zpráva o zadržení

mezinárodně

hledaného

Íránce,

který

se

snažil

v ČR

zakoupit

500 rychlopalných pušek s cílem jejich vývozu do Íránu.58 Pochopitelně však ve výčtu nelze opominout české gangy, které se samozřejmě podílí prakticky na všech vyjmenovaných druzích mezinárodní trestné činnosti. Průzkum Sociologického ústavu Akademie věd ČR prokázal, že občané ČR vnímají mezinárodní organizovaný zločin jako reálnou hrozbu pro bezpečnost země. Mezinárodní zločin považují dokonce za více rizikový než činnost teroristických skupin.

57

KLANG, Mikuláš. Vietnamci v některých krajích začínají ovládat obchod s drogami. Idnes.cz [online]. 2012 [cit. 2012-05-24]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/vietnamci-zacinaji-ovladat-trh-s-drogami-ffk/krimi.aspx?c=A120517_150802_krimi_klm 58

Pušky pro Írán - policie rozpletla nelegální obchod se zbraněmi. ČT 24 [online]. 2012 [cit. 2012-05-23]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/167207-pusky-pro-iran-policie-rozpletla-nelegalniobchod-se-zbranemi/

43

Reálnost hrozby pro ČR v současné době, 2012 (v %) Velká hrozba Mezinárodní organizovaný zločin

Malá hrozba

Žádná hrozba

63

Teroristické skupiny či jednotlivci

28

52

Uprchlíci

5 4

34

29

Cizinci žijící v ČR

Neví

10

50

21

56

4

15

6

18

5

Graf 11, Zdroj: Sociologický ústav AV ČR, http://www.cvvm.cas.cz/upl/zpravy/101250s_po120312.pdf, 24. 05. 2012

Česká republika je i častou destinací mezinárodních zločineckých skupin při praní špinavých peněz. Relativně oblíbenou formou je pak nákup nemovitostí a jejich následný prodej. Nejaktivnější jsou v této oblasti zločinecké skupiny ze zemí bývalého SSSR nebo italská mafie.59 Nejvýznamnější institucí pro odhalování pokusů o praní špinavých peněz je Finanční analytický útvar MF ČR. Opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti upravuje zákon č. 253/2008 Sb.60

Analytická činnost FAÚ, 2000-2011 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Přijato celkem OPO

1917

1750

1264

1970

3267

3404

3480

2048

2320

2224

1887

1970

-z bankovní sféry

1565

1398

1023

1789

3040

3163

3239

1883

2090

x

x

X

-od jiných finančních institucí

352

352

241

181

227

241

241

165

230

x

x

X

Podáno trestních oznámení

104

101

115

114

103

208

137

102

78

191

296

256

Tabulka 2, Zdroj: Ministerstvo financí ČR, http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/analit_cinn_kontr.html, 24. 05, 2012, Poznámka: Podrobnější údaje k období 2009- 2011 nejsou k dispozici, OPO (Oznámení o podezřelých obchodech)

59

CATALANO, Hana. Quo Vadis, Česko?. Štrasburské virtuality [online]. 2010 [cit. 2012-05-23]. Dostupné z: http://www.sv.cz/view.php?cisloclanku=2010010002 60

Zákon č. 253/2008 Sb o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. In: č. 253 / 2008. 2008. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/2008-253AML_od_110101_(3).pdf

44

Většina bezpečnostních expertů je skeptická, že by se podařilo výrazně snížit objem organizovaného zločinu v ČR. Jedním z hlavních důvodů je vysoká míra korupce61, resp. propojení zločineckých skupin (a to i skupin zahraničních) se státní správou. Dále pak byly zmíněny relativně nízké tresty pro pachatelé zločinů, ale i pevně etablované skupiny a celosvětový nárůst extremismu.62

Korupce v ČR - CPI Index, 1997-2011 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 0 1

CPI Index, 0–10, 10= bez korupce, 0 = vysoká krupce

2 3 4

5,2

4,8 4,6

4,3

3,9 3,7 3,9

4,2 4,3

4,8

5,2 5,2

4,9

4,6 4,4

5 6

Graf 12, Zdroj: Transparency international, http://www.transparency.cz/celosvetovem-zebricku-cpi-indexvnimani-korupce-2011-ceska-r/, 24. 05. 2012

Z výše uvedeného je zřejmý globální charakter organizovaného zločinu v ČR. Dále je patrné dobré zmapování činnosti těchto skupin ze strany bezpečnostních složek státu. Je však nutné, aby byla vyvíjena i aktivní činnost pro potlačování organizovaného zločinu, a to především v oblasti korupčního jednání. Přestože by bylo možné zmínit jako další specifický druh mezinárodní trestné činnosti hospodářskou kriminalitu, domnívám se, že její globální charakter zatím není příliš rozvinut, ačkoliv můžeme vysledovat některé mezinárodní rysy (celní a daňové trestné činy). V současnosti má tedy především vnitrostátní charakter a nespadá z tohoto důvodu mezi klasickou mezinárodní trestnou činnost, o které pojednává tato práce. Přesto má hospodářská kriminalita úzkou vazbu na další, v práci již zmíněné druhy mezinárodního nelegálního obchodu (praní špinavých peněz, obchod s padělky nebo kybernetická trestná činnost).

61

Obrázek 10 ukazuje, že ČR patří v Evropě mezi země s nejvyšší mírou korupce.

62

CEJP, Martin. Vývoj organizovaného zločinu na území České republiky [online]. Vyd. 1. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci, 2010, 102 s. [cit. 2012-05-23]. Studie (Institut pro kriminologii a sociální prevenci). ISBN 978-807-3381-059.

45

5. Prognóza budoucího vývoje U prognózy budoucího vývoje je nutné vycházet z několika hledisek. Vzhledem k ekonomickému charakteru mezinárodní trestné činnosti bude jedním z těchto faktorů bezesporu stav světové ekonomiky. Své dopady bude mít i bezpečnostní politika států a především pak spolupráce na mezinárodní úrovni v této oblasti. Nezanedbatelným faktorem bude i technologický pokrok a rozšíření nových technologií (hlavně oblast IT). V této kapitole budou nejdříve predikovány budoucí trendy globálního černého trhu včetně ČR a následně budou navržena možná opatření pro zmírnění nárůstu mezinárodního organizovaného zločinu.

5.1 Trendy Vývoj a změny mezinárodní trestné činnosti globálního charakteru se promítnou nejen na globálním trhu ale i do situace v České republice. Přesto bude možné pozorovat u jednotlivých států určitá specifika. Proto je tato podkapitola rozdělena na obecné trendy, které lze očekávat na globálním černém trhu a na predikci vývoje v České republice. 5.1.1 Globální trendy Co se týče dalšího vývoje mezinárodní trestné činnosti, tak zde nelze očekávat žádné velké změny. Dojde k prohlubování současných trendů, které stále ještě nedospěly do fáze plné integrace. Zintenzivnění nezákonného obchodu se promítne v těchto bodech: 

Zdokonalení struktur organizovaného zločinu



Růst bohatství provozovatelů nezákonného obchodu



Stále větší snaha etablovat se v legálním podnikání



Pokračující internacionalizace



Využívání stále novějších technologií a především výpočetní techniky



Nárůst migrace (a s tím spojený narůst kriminality)

Tyto tendence navíc mohou dále sílit vzhledem ke špatné ekonomické a sociálněekonomické situaci ve světě. Na té se podepsala celosvětová finanční a hospodářská krize z roku 2008, která má své počátky v americké hypoteční krizi. Lze očekávat, že tento hospodářský kolaps povede k enormní

zátěži

států

v oblasti

fiskální

politiky.

Vlády západní Evropy se snaží tento problém řešit jak na stránce výdajové (snižování 46

rozpočtů), tak na straně příjmové (zvyšování daní). Oba tyto kroky avšak mohou přímo i nepřímo vést k nárůstu mezinárodní ilegálního obchodu. U snižování rozpočtů se státy snaží o minimalizování nepopulárních opatření v sociální oblasti, a proto může docházet ke snižování stavů státních zaměstnanců v úřednickém aparátu i v bezpečnostních složkách. Může tak nastat situace, kdy stále většímu počtu nezákonných obchodníku bude čelit stále nižší počet ochránců práva. U příjmové stránky bude docházet k navýšení daní. Zvláště výhodné je pak pro nezákonné obchodníky zvyšování spotřebních daní, takže trh mohou zaplavit mnohdy zdraví nebezpečné padělky alkoholu nebo cigaret. Špatná finanční situace bankovního sektoru může v některých oblastech vést k podobnému jevu, který bylo možné pozorovat na počátku devadesátých let 20. století. Banky budou tolerovat podezřelé transakce a nebudou je hlásit státním orgánům. Zvláště znepokojivým jevem je pak morální úpadek západní společnosti. Na ten se nabalují další problémy, jako je nárůst extremismu nebo stále prorůstající korupce ve státní správě. Příznivou změnou ve prospěch bezpečnostních politik vlád a stability legálního obchodu by pak měla být generační obměna ve státních organizacích. Od příchodu lidí s novými přístupy, kteří již nepracují se starými dogmaty, se očekává efektivnější přístup k potírání organizovaného zločinu. Zároveň problematika nezákonného mezinárodního obchodu dospěla do takových rozměrů, že už mezinárodními společenstvími není vnímána jako druhořadý problém a jsou iniciovány společné postupy v boji proti organizovanému zločinu. Opatření, které zcela jistě usnadní boj s organizovaným zločinem, je zlepšení informačních systému jednotlivých států. To povede k rychlejšímu přenosu informací mezi justičními orgány a zlepšení mezinárodní policejní spolupráce. 3.1.2 Trendy v České republice Tyto globální predikce mohou být aplikovány i na Českou republiku jakožto součást mezinárodního nezákonného trhu. I proto očekává 70 % bezpečnostních expertů mezi lety 2010 a 2015 nárůst organizovaného zločinu v ČR a pokles předpovídají pouhá tři procenta z nich.63

63

CEJP, Martin. Vývoj organizovaného zločinu na území České republiky [online]. Vyd. 1. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci, 2010, 102 s. [cit. 2012-05-25]. Studie (Institut pro kriminologii a sociální prevenci). ISBN 978-807-3381-059.

47

V oblasti migrace lze očekávat příliv osob z afrického a asijské kontinentu. To povede k dalšímu nárůstu asijských komunit a jejich pronikání do ekonomiky. Předpokládá se narůst napětí mezi skupinami z Asie z důvodu nasycení černého trhu, což zvýší konkurenční prostředí a vyvolá boj o sféry vlivu. Vliv na nárůst organizovaného zločinu by pravděpodobně měly mít i další politické a ekonomické integrační snahy EU. Takovým faktorem by mohlo být přijetí Eura, které by zvýšilo zájem o nelegální trhy v ČR ze strany zahraničních organizovaných skupin. Přijetí jednotné evropské měny se ale vzhledem k současným finančním problémům Eurozóny nejeví v nejbližším časovém horizontu jako reálné. Dalším faktorem by pak bylo rozšíření EU o další členské státy. V současné době má status kandidátské země Chorvatsko, Island, Turecko, Makedonie, Černá Hora a Srbsko.64 Oficiální přístupová jednání pak probíhají s Chorvatskem a Tureckem, přičemž vstup Chorvatska do EU lze očekávat v roce 2013. Obavy z nárůstu organizovaného zločinu jsou zde opodstatněné, jak prokázala situace v roce 2007 po přijetí Bulharska a Rumunska. Jako logickým vyústěním se pak jeví zamítavý postoj některých členských států pro přistoupení těchto dvou zemí do Schengenského prostoru.65 Případné přijetí Turecka do Evropské unie by pak z hlediska bezpečnosti znamenala pro členské státy velká rizika, vzhledem k hranicím se státy jako je Irák, Írán nebo Gruzie, organizovanému zločinu v Turecku a také k proti-islámským náladám a nárůstu extremismu v západní Evropě. V neposlední řadě lze také očekávat nárůst korupčního prostředí, které se promítne především na komunální úrovni v oblasti přidělování veřejných zakázek a regionálních a strukturálních dotací EU.

5.2 Návrhy pro zmírnění negativních dopadů Jak bylo v mnoha bodech této práce dokázáno, mezinárodní trestná činnost je komplexní, globální problém. Proto i řešení pro zmírnění dopadů mezinárodní trestné činnosti a růstu černého trhu musí k tomuto problému přistupovat komplexně a z celosvětového hlediska. Řešení musí být politického, ekonomického, technologického a společenského rázu.

64

Kandidátské země. Evropská komise [online]. 2012 [cit. 2012-05-27]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/enlargement/candidate-countries/index_cs.htm 65

Bulharsko a Rumunsko do Schengenu nevstoupí. Euroskop [online]. 2011 [cit. 2012-05-24]. Dostupné z: http://www.euroskop.cz/8962/19621/clanek/bulharsko-a-rumunsko-do-schengenu-nevstoupi/

48

Politická opatření musí vznikat především na mezinárodní úrovni, přestože vnitropolitické kroky jsou také nezbytné. Státní politiku „morálního rozhořčení“, kdy dochází pouze k veřejnému odsouzení trestné činnosti, je nutné nahradit zákonodárstvím a hlavně důsledným prosazováním zákonů. Společný základ pro účinnou legislativu a jasné definování nezákonného obchodu a společného postupu proti němu by měla státům dát kolektivní rozhodnutí v rámci mezinárodních organizací. Zároveň musí dojít k právní, politické a společenské spolupráci překračující hranice. Za tímto účelem by měly být reorganizovány stávající bezpečnostní složky státu, které fungují neefektivně. Jejich práce by pak navzdory mezinárodní struktuře organizací měla být v jednotlivých případech selektivní, tzn. zapojením států, jichž se daný případ bezprostředně dotýká. To povede k snížení mezinárodního napětí a neochoty k internacionální spolupráci, kterou některé státy chápou jako ohrožení národní suverenity a vměšování se do vnitřních záležitostí státu. Ke změně fungování a struktury bezpečnostních služeb, které mají mezinárodní trestnou činnosti potírat, musí dojít i v zemích samotných. To souvisí s úzkou provázaností jednotlivých segmentů černého trhu, kterou současné bezpečnostní struktury nedostatečně reflektují a stále jsou v mnoha zemích rozděleny do působnosti několika agentur. Přestože organizace menšího rozsahu obvykle pracují efektivněji, je zde nutné sjednocení do jedné vládní organizace. Komplikované postupy při sdílení informací a kompetenční spory totiž v mnoha případech znemožňují efektivně zakročit proti provozovatelům nezákonného obchodu. Důležitým aspektem, ve kterém měl dosud organizovaný zločin navrch, je využití moderních technologií. V 21. století již vlády přijmuly fakt, že nemají co do činění s technologicky

zaostalými

zločinci,

ale

s protivníkem

vybaveným

mnohdy

sofistikovanějším vybavením, než mají k dispozici ony. Proto dojde k nárůstu využití nových technologií, které mají potírat mezinárodní trestnou činnost. Potenciál stát se cennou zbraní v boji proti provozovatelům nezákonného obchodu mají např.: 

zařízení radiofrekvenční identifikace (RFID)



ochranné štítky na balení a výrobcích se speciálními inkousty, barvivy, vodoznaky nebo hologramy



biometrie (identifikace osob pomocí rozpoznávání jedinečných biologických charakteristik) 49



detekční zařízení (např. takzvané „foukače“, které na cestující foukají vzduch a analyzují, zda uvolněné částice neobsahují stopy po drogách či výbušninách)



lokalizační technologie GPS



software, který bude čelit kybernetickým útokům nebo rozpoznávat v bankovních systémech transakce podezřelé z praní špinavých peněz (AML software)



systémy sledování a odposlouchání, které umožnují v podstatě nepřetržité monitorování podezřelých osob (např. projekt Echelon)



biotechnologie, které mohou pomoci snížit drogovou závislost a zároveň se od nich v kombinaci s nanotechnologiemi očekává úplně nový typ zbraní, které bude možné použít při potírání organizovaného zločinu66

Samotné technologie ovšem nejsou samospasitelné. Navíc jsou vyvíjeny v rozvinutých tržních ekonomikách, které mají ve vývoji technologií přirozený předstih před ostatními. Ve většině případů ale v této oblasti velmi neochotně sdílejí nové technologie a know-how s dalšími zeměmi - především z důvodu nedůvěry a obavy z případného zneužití. Mezinárodní trestná činnost má především ekonomický charakter, a proto musí opatření být i ekonomického charakter nebo mít ekonomické důsledky. Zvyšovaní rizikovosti obchodu (ve formě represí) dosud nepřineslo žádné dlouhodobější výsledky. Vlády se proto musí nutně zaměřit na základní ekonomický princip- vztah poptávky a nabídky. Je třeba snižovat poptávku (např. pomocí drogové prevence nebo sociální politiky státu). Zároveň lze pomocí snižování hodnoty zboží snížit i nabídku- tedy ochotu provozovatelů nezákonného obchodu prodávat zboží. Takovým krokem může být například zlegalizování lehkých drog, čímž prodejci odpadá značná část zisku, kterou tvořila položka rizikovosti provozování ilegální činnosti. Dalším takovým krokem může být tolerance padělků, které nepředstavují bezpečností rizika. Výrobci originálů by pak padělkům museli konkurovat novějšími technologiemi, vyšší kvalitou a dokonalejšími ochrannými známkami. Otázka dekriminalizace je avšak velice kontroverzní, často nepopulární a riziková. V některých případech ale znamená vyrovnání se s realitou a umožní soustředit se na skutečné hrozby. Pro všechna tato opatření je ale nutná politická vůle a k té musí být politici vyburcování v první řadě občanskou společností.

66


50

Závěr Za hlavní cíl této bakalářské práce jsem si stanovil zhodnotit, zda má globalizace vliv na mezinárodní trestnou činnost. Z argumentů uvedených v předešlých kapitolách jasně vyplývá, že globalizační proces výrazně ovlivnil dnešní podobou mezinárodní trestné činnosti. To bylo názorně prokázáno na zprávách z českých a světových medií, které potvrzovaly mnou definované základní rysy současného nezákonného obchodu. Globalizace přispěla k zásadní změně struktury a řízení skupin organizovaného zločinu, trestná činnost se internacionalizovala, prohloubilo se propojení ilegálního a legálního obchodu, mezinárodní trestná činnost se přizpůsobila podmínkám tržního hospodářství, došlo k technizaci organizovaného zločinu a z důvodu stále silnější korupce získal nezákonný obchod také politický aspekt. Především se ale nezákonný obchod stal globálním jevem a nedílnou součástí každodenního života. Tyto tendence lze pozorovat od 90. let minulého století, kdy rozpad bipolárního světa zcela změnil dosavadní podobu mezinárodního nezákonného obchodu. Přesto je z hlediska chápaní současných struktur a trendů mezinárodní trestné činnosti významnějším datem 11. září 2011, kdy si svět uvědomil, že k těmto změnám došlo. Dále bylo v práci prokázáno propojení organizovaného zločinu v České republice s globálním černým trhem. Rozpad sovětského bloku vedl k nárůstu migrace, která je považována za jeden z typických rysů globalizace. To společně s legislativou, která nebyla schopna stanovit dostačující právní rámec pro boj s organizovaným zločinem, vedlo ke vzniku mezinárodní trestné činnosti na území ČR. Globální charakter organizovaného zločinu v České republice je nejvíce patrný na samotném mezinárodním složení zločineckých skupin, které na našem území páchají trestnou činnost (Rusové, Číňané, Vietnamci, Ukrajinci, Čečenci, Italové atd.). Práce si dále kladla za cíl predikovat budoucí vývoj mezinárodní trestné činnosti. Lze očekávat nárůst mezinárodního nezákonného obchodu a prohlubování současných globálních trendů, které stále ještě nedospěly do fáze plné integrace. To se projeví především

ve

zdokonalování

struktur

organizovaného

zločinu,

v pokračující

internacionalizaci, využívaní stále vyspělejších technologií, nárůstu mezinárodní migrace a snaze provozovatelů nezákonného obchodu úspěšně se etablovat v legálním podnikání. Za faktory, které přispějí k tomuto zintenzivnění nezákonného obchodu, lze považovat špatnou celosvětovou ekonomickou situaci a nevyrovnané fiskální politiky států, morální 51

úpadek západní společnosti a nárůst extremismu či korupci ve státní správě. Naopak zintenzivnění mezinárodní spolupráce vlád i bezpečnostních složek, zlepšení propojení informačních systémů nebo generační výměna ve státních organizacích může znamenat zmírnění růstové tendence mezinárodního nezákonného obchodu. Důležitou součástí bakalářské práce jsou pak doporučení, jak nárůstu mezinárodní trestné činnosti čelit. Mezinárodní nezákonný obchod je ve své podstatě ekonomický jev a hlavním motivem je zisk. Proto je třeba přijmout zejména taková opatření, která ovlivní elementární princip nabídky a poptávky, resp. vlády musí omezit poptávku a zároveň snižovat nabídku – tedy ochotu provozovatelů nezákonného obchodu prodávat zboží. Základní formou a cílem boje proti organizovanému zločinu musí být zamezení legalizace výnosů z trestné činnosti. Je nezbytné, aby tato ekonomická opatření byla doplňována dalšími aktivitami bezpečnostně politického, legislativního, technologického a společenského rázu. Oblast bezpečnostní politiky musí být realizována nejen na vnitropolitické úrovni (např. zefektivnění činnosti národních bezpečnostních složek), ale i v podobě společných mezinárodních akcí. Dále musí být přijata taková mezinárodní legislativa, která by byla respektována všemi státy. Výše zmíněná bezpečnostně politická a legislativní opatření by pak měla být podporována využitím nových technologií (například biometrie, zařízení radiofrekvenční identifikace, software detekující transakce podezřelé z praní špinavých peněz nebo biotechnologie). Důležitým prvkem v boji proti mezinárodní trestné činnosti je i zapojení široké veřejnosti, neboť jen tak může dojít ke skutečnému snížení poptávky. Cíle, které jsem si zadal v úvodu této práce, považuji za splněné. Domnívám se, že práce výstižně reflektuje aktuální formy mezinárodní trestné činnosti a zároveň jasně prokazuje, že mezinárodní nezákonný obchod byl zásadní měrou ovlivněn procesem globalizace. Práce komplexně analyzuje danou problematiku a z tohoto důvodu lze předpokládat, že vhodně doplní stávající publikace a přispěje k pochopení některých procesů a trendů současné světové ekonomiky.

52

Seznam tištěných zdrojů [1]

EICHLER, Jan. Terorismus a války na počátku 21. století. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2007, 352 s. ISBN 978-802-4613-178.

[2]

CHMELÍK, Jan. Zločin bez hranic: vyšetřování terorismu a organizovaného zločinu, Praha: Linde, 2004 ISBN 8072014803

[3]

JUDA, Marek. Špinavé peníze: vyšetřování terorismu a organizovaného zločinu: učebnice pro vysoké školy bezpečnostně právního a kriminalistického zaměření. 1. vyd. Praha: Marek Juda, 2011, 261 s. Vysokoškolská učebnice (Linde). ISBN 97880-260-0190-4.

[4]

LEHMANOVÁ, Zuzana. Aktuální otázky globalizace, Praha: Oeconomica, 2003 ISBN 80-245-0621-1

[5]

MAREŠ, Miroslav. Problém právní definice terorismu. In. Bezpečnost České republiky-právní aspekty situace po 11. září 2001. Sborník. MPÚ MU Brno 2002

[6]

NAÍM, Moisés. Černá kniha globalizace, Praha: Vyšehrad, 2008 ISBN 978-80-7021866-2

[7]

NOŽINA, Miroslav. Mezinárodní organizovaný zločin v České republice. Praha, Themis, 2003

[8]

SCHLEE, Dietmar., Bekämpfung der Organisierten Kriminalität, Schriftenreihe der Polizeifuhrungsakademie, 1990, München

[9]

Trestní zákoník. In: 40/2009 Sb. 2009

[10] ZÁVĚŠICKÝ, Jan. Boj proti terorismu v současném Tunisu a Maroku. Mezinárodní politika. Ústav mezinárodních vztahů, 2005, roč. 29, č. 3. ISSN 0543-7962

53

Seznam elektronických zdrojů [1]

[A PROJECT OF THE GRADUATE INSTITUTE OF INTERNATIONAL STUDIES, Geneva]. Small arms survey 2011: states of security [online]. Geneva: Graduate Institute of International and Development Studies [cit. 2012-06-04]. ISBN 978-052-1146-869.

[2]

ACTA Obchodní dohoda proti padělání. ProCulture [online]. 2012 [cit. 2012-05-24]. Dostupné z: http://www.proculture.cz/root/acta-obchodni-dohoda-proti-padelani2964.html

[3]

Americká armáda létá na falešných součástkách z Číny. Idnes.cz [online]. 2012 [cit. 2012-06-01]. Dostupné z: http://technet.idnes.cz/v-elektronicke-vybave-armady-usajsou-cinske-padelky-pcb-/vojenstvi.aspx?c=A120522_111657_tec_technika_kuz

[4]

Bulharsko a Rumunsko do Schengenu nevstoupí. Euroskop [online]. 2011 [cit. 201205-24]. Dostupné z: http://www.euroskop.cz/8962/19621/clanek/bulharsko-arumunsko-do-schengenu-nevstoupi/

[5]

CATALANO, Hana. Quo Vadis, Česko?. Štrasburské virtuality [online]. 2010 [cit. 2012-05-23]. Dostupné z: http://www.sv.cz/view.php?cisloclanku=2010010002

[6]

CEJP, Martin. Obrana proti ohrožení společnosti závažnými formami trestné činnosti [online]. 2009 [cit. 2012-05-23]. ISBN 978-80-7338-078-6. Dostupné z: http://www.ok.cz/iksp/docs/353.pdf

[7]

CEJP, Martin. Vývoj organizovaného zločinu na území České republiky [online]. Vyd. 1. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci, 2010, 102 s. [cit. 201205-23]. Studie (Institut pro kriminologii a sociální prevenci). ISBN 978-807-3381059.

[8]

CRIME, United Nations Office on Drugs and. World Drug Report 2011 [online]. New York: United Nations Pub [cit. 2012-05-23]. ISBN 978-921-1482-621.

[9]

Čína: přes 600 lidí bylo zatčeno při zátahu proti obchodu s dětmi. Televize NTD [online]. 2011 [cit. 2012-05-24]. Dostupné z: http://www.ntdtv.cz/cina-pres-600-lidibylo-zatceno-pri-zatahu-proti-obchodu-s-detmi

54

[10] Department of Homeland Security [online]. © 2012 [cit. 2012-05-20]. Dostupné z: http://www.dhs.gov/index.shtm [11] Dokumenty OSN ke korupci a organizovanému zločinu: Úmluva OSN proti korupci, Protokol proti nezákonné výrobě střelných zbraní, jejich částí a součástek a munice i proti nezákonnému obchodu s nimi, doplňující Úmluvu OSN proti nadnárodnímu organizovanému zločinu [online]. Vyd. 1. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci, 2008, 67 s. [cit. 2012-05-24]. Prameny (Institut pro kriminologii a sociální prevenci). ISBN 978-807-3380-663. [12] Drogy a zákon. Enpsyro [online]. © 2000-2009 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.biotox.cz/enpsyro/pj3zak1.html [13] FILIPEC, Ondřej. Vědec, který změnil svět. In: Ihned.cz [online]. 2009 [cit. 201205-23]. Dostupné z: http://poli-up.blog.ihned.cz/c1-36179490-vedec-ktery-zmenilsvet [14] Globalizace a globální problémy [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Centrum pro otázky životního prostředí, 2006[cit. 2012-05-19]. ISBN 80-87076-01X. Dostupné z: http://www.czp.cuni.cz/knihovna/globalizace.pdf [15] Globalizace. HORKÝ, Ondřej. Rozvojovka [online]. 2008 [cit. 2012-05-19]. Dostupné z: http://www.rozvojovka.cz/globalizace_226_13.htm [16] Japan's Tsutsumi Still Tops Forbes' Richest Lis. Los Angeles Times [online]. 1989 [cit. 2012-05-23]. Dostupné z: http://articles.latimes.com/1989-07-10/business/fi2595_1_richest-people [17] Kandidátské země. Evropská komise [online]. 2012 [cit. 2012-05-27]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/enlargement/candidate-countries/index_cs.htm [18] KLANG, Mikuláš. Vietnamci v některých krajích začínají ovládat obchod s drogami. Idnes.cz [online]. 2012 [cit. 2012-05-24]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/vietnamci-zacinaji-ovladat-trh-s-drogami-ffk/krimi.aspx?c=A120517_150802_krimi_klm [19] Kosovští Albánci prý za války prodávali orgány zajatých Srbů. Idnes.cz [online]. 2008 [cit. 2012-05-25]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/kosovsti-albanci-pry-za55

valky-prodavali-organy-zajatych-srbu-puk/zahranicni.aspx?c=A080327_124706_zahranicni_ad [20] KUČEROVÁ, Lenka. Problematika pirátství značek na českém trhu. Vyplňto.cz [online]. 2012 [cit. 2012-05-23]. Dostupné z: http://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/problematika-piratstvi-znace/ [21] LIU, Melinda. All Papers In Order. Newsweek [online]. 2001 [cit. 2012-05-20]. Dostupné z: http://www.thedailybeast.com/newsweek/2001/11/04/all-papers-inorder.html [22] Mikhail Kalashnikov Biography. M. T. Kalasnikov Museum [online]. © 2009-2011 [cit. 2012-05-20]. Dostupné z: http://en.museummtk.ru/armourers/kalashnikov/biography/ [23] MIKOLÁŠ, Robert. Pětina slepců žije v Číně. Rozvojovka [online]. 2011 [cit. 201205-24]. Dostupné z: http://www.rozvojovka.cz/clanky/1124-petina-slepcu-zije-vcine.htm [24] Obchod s konvenčními zbraněmi a výbušninami. Bezpečnostní informační služba [online]. [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.bis.cz/zbranekonvencni.html [25] Odani: United against human trafficking [online]. © 2010-2012 [cit. 2012-05-24]. Dostupné z: http://www.odanadi.org/ [26] Po stopách největšího zločince světa v Kolumbii. Idnes.cz [online]. 2009 [cit. 201205-22]. Dostupné z: http://cestovani.idnes.cz/po-stopach-nejvetsiho-zlocince-sveta-vkolumbii-fui-/igsvet.aspx?c=A090212_122309_igsvet_tom [27] Pušky pro Írán - policie rozpletla nelegální obchod se zbraněmi. ČT 24 [online]. 2012 [cit. 2012-05-23]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/167207-pusky-pro-iran-policie-rozpletlanelegalni-obchod-se-zbranemi/ [28] Russian arms dealer Viktor Bout handed 25-year federal sentence. CNN [online]. 2012 [cit. 2012-05-23]. Dostupné z: http://edition.cnn.com/2012/04/05/justice/newyork-viktor-bout-case/index.html?iref=allsearch 56

[29] SCHEINOST, Miroslav. Konvence OSN: a další dokumenty k organizovanému zločinu [online]. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci, 2001[cit. 201205-24]. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/rs_atlantic/data/files/konvence_osn.pdf [30] Smlouva o obchodu se zbraněmi. MZV ČR [online]. 2009 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/bezpecnostni_politika/kontrola_exportu _zbrani/rb_osn_rezoluce/index.html [31] Světový obchod se zbraněmi se navzdory krizi zvýšil o čtvrtinu. Český rozhlas [online]. 2012 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/zpravy/svetovaekonomika/_zprava/svetovy-obchod-sezbranemi-se-navzdory-krizi-zvysil-o-ctvrtinu--1033756 [32] ŠEVČÍK, Viktor. Téměř čtvrtina obyvatel světa má přístup k internetu. Blog efektně [online]. 2009 [cit. 2012-05-24]. Dostupné z: http://blog.efektne.cz/temer-ctvrtinaobyvatel-sveta-ma-pristup-k-internetu/ [33] ŠPIRKOVÁ, Klára. Mezinárodní obchod se zbraněmi [online]. Praha, 2010 [cit. 2012-05-20]. Dostupné z: http://www.vse.cz/vskp/24054_mezinarodni_obchod_se_zbranemi. Diplomová práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. [34] UNODC. Global report on trafficking in persons [online]. 2009 [cit. 2012-05-26]. ISBN 978-92-3-104182-2. Dostupné z: http://www.unodc.org/documents/Global_Report_on_TIP.pdf [35] ÚŘEDNÍ VĚSTNÍK EVROPSKÉ UNIE. Protidrogový akční plán EU na období 2009–2012. 2008. Dostupné z: http://www.emcdda.europa.eu/html.cfm/index66221EN.html [36] Zákon č. 253/2008 Sb o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. In: č. 253 / 2008. 2008. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/2008-253-AML_od_110101_(3).pdf

57

Seznam grafů a tabulek Grafy [1] Graf 1, Počet zbraní v civilních rukou na 100 obyvatel, 2006 Zdroj: The Globalization of Crime, http://www.unodc.org/documents/data-andanalysis/tocta/TOCTA_Report_2010_low_res.pdf, 23. 05. 2012 [2] Graf 2, Rozdělení současné světové produkce heroinu, 2009 Zdroj: World Drug report 2011, http://www.unodc.org/documents/data-andanalysis/WDR2011/World_Drug_Report_2011_ebook.pdf, 23. 05. 2012 [3] Graf 3, Světová produkce opia, 2002-2010 Zdroj: World Drug report 2011, http://www.unodc.org/documents/data-andanalysis/WDR2011/World_Drug_Report_2011_ebook.pdf, 23. 05. 2012 [4] Graf 4, Trend v užívání ATS, 1998-2010 Zdroj: World Drug report 2011, http://www.unodc.org/documents/data-andanalysis/WDR2011/World_Drug_Report_2011_ebook.pdf, 23. 05. 2012 [5] Graf 5, Genderové složení obětí obchodu s lidmi, 2006 Zdroj: A Global Report on Trafficking in Persons, http://www.unodc.org/documents/Global_Report_on_TIP.pdf, 24. 05. 2012 [6] Graf 6, Počet obětí mezinárodního terorismu, 1975-2008 Zdroj: Global Conflict Trends, http://www.systemicpeace.org/conflict.htm, 24. 05. 2012 [7] Graf 7, Počet útoků mezinárodního terorismu, 1975-2008 Zdroj: Global Conflict Trends, http://www.systemicpeace.org/conflict.htm, 24. 05. 2012 [8] Graf 8, Vnímání závažnosti obchodu s padělky Zdroj: Problematika pirátství značek na českém trhu, http://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/problematika-piratstvi-znace/, 23. 05. 2012

58

[9] Graf 9, Koupil/a jste někdy padělaný výrobek Zdroj: Problematika pirátství značek na českém trhu, http://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/problematika-piratstvi-znace/, 23. 05. 2012 [10] Graf 10, Deset zemí s nejvyšším podílem na světové kybernalitě, 2009 Zdroj: BusinessWeek/Symantec, http://www.enigmasoftware.com/top-20-countriesthe-most-cybercrime/, 24. 05. 2012 [11] Graf 11, Reálnost hrozby pro ČR v současné době, 2012 Zdroj: Sociologický ústav AV ČR, http://www.cvvm.cas.cz/upl/zpravy/101250s_po120312.pdf, 24. 05. 2012 [12] Graf 12, Korupce v ČR - CPI Index, 1997-2011 Zdroj: Transparency international, http://www.transparency.cz/celosvetovemzebricku-cpi-index-vnimani-korupce-2011-ceska-r/, 24. 05. 2012

Tabulky [1] Tabulka 1, Odsouzené osoby a tresty vyhoštění, 2000-2010 Zdroj: Ministerstvo spravedlnosti ČR, http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/datove_udaje/ciz_kriminalita#cr, 25. 05. 2012 [2] Tabulka 2, Analytická činnost FAÚ, 2000-2011 Zdroj: Ministerstvo financí ČR http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/analit_cinn_kontr.html, 24. 05, 2012

59

Seznam příloh [1] Obrázek 1 – Nedostatek jídla a konflikty v Africe v 90. letech 20. století, Planetbye, http://planetbye.blogspot.com/2008/06/africa-hunger.html, 25. 5. 2012 [2] Obrázek 2 – Samopal AK-47, Airsoft world, http://airsoft-world.euweb.cz/?strana=clanky/ak47, 25. 5. 2012 [3] Obrázek 3 – Viktor But, „Obchodník se smrtí“, Tv.nova.cz, http://tn.nova.cz/zpravy/zahranici/rusky-obchodnik-se-smrti-ma-dobrevztahy-s-kremlem.html, 27. 5. 2012 [4] Obrázek 4 – Abdul Kádir Chán, pakistánský jaderný vědec, Novinky.cz, http://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/158567-usa-uvalily-sankceza-podil-na-tajnych-obchodech-jaderneho-fyzika.html, 27. 5. 2012 [5] Obrázek 5 – Pablo Emilio Escobar Gaviria, kolumbijský drogový boss, Living the dream, http://www.ltdexperience.com/featured/pablo-escobar, 27. 5. 2012 [6] Obrázek 6 – Golden Venture, loď přepravující čínské imigranty, NY daily news, http://articles.nydailynews.com/2008-06-08/news/17899920_1_greencards-jail-cell-illegal-immigrants, 27. 5. 2012 [7] Obrázek 7 – Následky teroristického útoku u Lockerbie, Documenting reality, http://www.documentingreality.com/forum/f181/lockerbie-airdisaster-scotland-21-december-1988-a-13601/, 29. 5. 2012 [8] Obrázek 8 – Člen extremistické skupiny Černé září během teroristického útoku na OH v Mnichově, Investigation discovery, http://investigation.discovery.com/investigation/crimecountdowns/sports-crimes/sports-crimes-01.html, 29. 5. 2012 [9] Obrázek 9 – Pakistánští „dárci orgánů“, Ihned.cz, http://zpravy.ihned.cz/svet-evropa/c1-55955150-dejte-nam-ledvinu-a-kuptesi-ipad-nelegalni-trh-s-lidskymi-organy-znovu-kvete, 29. 5. 2012 [10] Obrázek 10 – Míra korupce ve světě v roce 2010, Saferview, http://saferview.blogspot.cz/2010/11/first-global-crime-map.html, 29. 5. 2012 60

Přílohy

Obrázek 1 – Nedostatek jídla a konflikty v Africe v 90. letech 20. století Zdroj: http://planetbye.blogspot.com/2008/06/africa-hunger.html, 25. 5. 2012

Obrázek 2 – Samopal AK-47 Zdroj: http://airsoft-world.euweb.cz/?strana=clanky/ak47, 25. 5. 2012

61

Obrázek 3 - Viktor But, „Obchodník se smrtí“ Zdroj: http://tn.nova.cz/zpravy/zahranici/rusky-obchodnik-se-smrti-ma-dobre-vztahy-s-kremlem.html, 27. 5. 2012

Obrázek 4 – Abdul Kádir Chán, pakistánský jaderný vědec Zdroj: http://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/158567-usa-uvalily-sankce-za-podil-na-tajnych-obchodech-jadernehofyzika.html, 27. 5. 2012

Obrázek 5 – Pablo Emilio Escobar Gaviria, kolumbijský drogový boss Zdroj: http://www.ltdexperience.com/featured/pablo-escobar, 27. 5. 2012

62

Obrázek 6 – Golden Venture, loď přepravující čínské imigranty Zdroj: http://articles.nydailynews.com/2008-06-08/news/17899920_1_green-cards-jail-cell-illegal-immigrants, 27. 5. 2012

Obrázek 7 – Následky teroristického útoku u Lockerbie Zdroj: http://www.documentingreality.com/forum/f181/lockerbie-air-disaster-scotland-21-december-1988-a-13601/, 29. 5. 2012

Obrázek 8 – Člen extremistické skupiny Černé září během teroristického útoku na OH v Mnichově Zdroj: http://investigation.discovery.com/investigation/crime-countdowns/sports-crimes/sports-crimes-01.html, 29. 5. 2012

63

Obrázek 9 – Pakistánští „dárci orgánů“ Zdroj: http://zpravy.ihned.cz/svet-evropa/c1-55955150-dejte-nam-ledvinu-a-kupte-si-ipad-nelegalni-trh-s-lidskymiorgany-znovu-kvete, 29. 5. 2012

Obrázek 10 – Míra korupce ve světě v roce 2010 Zdroj: http://saferview.blogspot.cz/2010/11/first-global-crime-map.html, 29. 5. 2012

64

Vliv globalizace na mezinárodní trestnou činnost

Recommend Documents