Globalizace a její vliv na podnikání ČR

AC Innovation s.r.o. Projekt: Praktický průvodce ekonomikou aneb My se trhu nebojíme! Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.34/02.0039

Pracovní sešit – praktická část Vzdělávací oblast:

Globalizace a její vliv na podnikání ČR Ing. Yveta Tomášková, Ph. D.

Ústecký kraj

Ústecký kraj

GLOBALIZACE A JEJÍ VLIV NA PODNIKÁNÍ ČR

OBSAH 1. PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ V ČR...........................................................................................................................................................5

1.1. CHARAKTERISTIKA PODNIKATELSKÝCH SUBJEKTŮ V ČR...............................................................................................5

1.2. RÁMCOVÉ PODMÍNKY PODNIKÁNÍ V ČR VYPLÝVAJÍCÍ Z MAKROOKOLÍ............................................................9

1.3. RÁMCOVÉ PODMÍNKY PODNIKÁNÍ V ČR VYPLÝVAJÍCÍ Z MIKROOKOLÍ.............................................................10

2. VLIV GLOBALIZACE NA OKOLÍ PODNIKU.........................................................................................................................................11

2.1. ZMĚNY V MAKROOKOLÍ ČESKÝCH PODNIKŮ ZPŮSOBENÉ VSTUPEM ČR DO EU........................................11

2.2. ZMĚNY V MIKROOKOLÍ ČESKÝCH PODNIKŮ ZPŮSOBENÉ VSTUPEM ČR DO EU..........................................12

3. VLIV GLOBALIZACE NA PODNIKOVOU SFÉRU................................................................................................................................14

3.1. PŘÍSTUPY NÁRODNÍCH PODNIKŮ KE GLOBALIZAČNÍM TENDENCÍM.................................................................14

4. POUŽITÁ LITERATURA....................................................................................................................................................................................15

4.1. INTERNETOVÉ ZDROJE.......................................................................................................................................................................16

| 3 |

Pracovní sešit – praktická část

Ústecký kraj



| 4 |

Ústecký kraj


1. PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ V ČR Zaměření podniků, jejich velikost i právní forma spolu s charakteristickými rysy mikrookolí i makrookolí pak ve vzájemné interakci (spolupůsobení) podmiňují a utvářejí podnikatelské prostředí, které je pro každou národní ekonomiku svým způsobem specifické. Podnikatelské prostředí v jednotlivých národních ekonomikách je ovlivňováno kvalitou a úrovní faktorů okolí a dále pak mentalitou a chováním samotných podniků.

1.1. Charakteristika podnikatelských subjektů v ČR Odvětví národního hospodářství jsou podle kritéria míry svého vlivu na produktivitu práce řazena do jednotlivých sektorů národního hospodářství: • primární sektor - odvětví tzv. prvovýroby (těžba přírodních zdrojů, zemědělství, lesnictví, rybolov) • sekundární sektor - odvětví, která zpracovávají přírodní suroviny a vyrábějí a zpracovávají umělé zdroje • terciální sektor - služby, obchod, doprava, veškeré opravárenství • kvartární sektor - služby typicky veřejného charakteru - veřejné správy, justice, policie a armády • kvintární sektor - školství, kultura, tělesná kultura, zdravotnictví a sociální služby vědy a institucí, které tvoří a distribuují informace. Z hlediska sektorů národního hospodářství mají v ČR největší zastoupení podnikatelské aktivity spadající do terciárního sektoru, viz obrázek 6. Podrobnou strukturu terciálního sektoru znázorňuje obrázek 7. V ekonomice České republiky jednoznačně převažují soukromé podniky zaměstnávající do pěti zaměstnanců. Tuto skutečnost prezentuje obrázek 8 a obrázek 9. Strukturu podnikatelských subjektů dle právní formy podnikání ukazuje obrázek 10. Podkladem pro sestrojení grafů na obrázcích 6-10 byly údaje, které prezentuje Český statistický úřad. Jak z nich lze dále vyčíst, pod zahraniční kontrolou a ve vlastnictví nerezidentů je pouhých 7,6 % podniků. Z hlediska právní formy jednoznačně převažuje podnikání fyzických osob. Lze tady konstatovat, že v České republice převažuje tzv. malé a střední podnikání.

| 5 |


Ústecký kraj

GLOBALIZACE A JEJÍ VLIV NA PODNIKÁNÍ ČR Obr. 6: Struktura podnikatelských subjektů dle sektorů národního hospodářství

Obr. 7: Struktura terciálního sektoru

Obr. 8: Struktura podnikatelských subjektů v ČR dle vlastnictví

Obr. 9 Struktura podnikatelských subjektů v ČR dle počtu zaměstnanců


| 6 |

Ústecký kraj

GLOBALIZACE A JEJÍ VLIV NA PODNIKÁNÍ ČR Obr. 10: Struktura podniků v ČR podle právní formy podnikání

1.1.1. Definice malých a středních podniků (MSP) Malé a střední podniky (MSP) však vznikají a počet jejich majitelů se výrazně zvýšil i v dalších zemích OECD.(1) Malé a střední podniky mají v národních ekonomikách významnou úlohu. Definice malých a středních podniků je uvedena v doporučení Evropské komise 2003/361/EC. V ČR je definice malého a středního podnikání zakotvena v Zákoně č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání ve znění pozdějších předpisů(2) je kompatibilní s definicí EU, pouze částky u aktiv nebo obratu mohou být jiné. Členění malých a středních podniků dle této legislativy uvádí tabulka 8. Kritéria této definice v ČR splňuje 99,9 % podniků.(3) Malé a střední podniky mají své výhody, díky kterým jsou přínosem pro každou národní ekonomiku. Na druhou stranu mají také řadu nevýhod, které jejich postavení a udržení na trhu ztěžují a ohrožují.

(1) (2) (3)

OECD - Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, vznikla v roce 1961, ČR je členem od 21. 12. 1995 Zákon č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání ve znění pozdějších předpisů. [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: http://portal. gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=53001&nr=47~2F2002&rpp=15#local-content. DUBSKÁ, Drahomíra. Malé a střední firmy v ekonomice ČR v letech 2003 až 2010. In: [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.czso. cz/csu/2011edicniplan.nsf/t/20004AE271/$File/116111a.pdf.

| 7 |


Ústecký kraj

GLOBALIZACE A JEJÍ VLIV NA PODNIKÁNÍ ČR Tab. 8: Členění malých a středních podniků dle platné legislativy(4) Označení podniku dle velikosti

Počet zaměstnanců

Výše čistého obratu nebo celkových aktiv (CA)

Střední podnik

méně než 250

Čistý obrat nepřekračuje 40 mil. EUR, nebo CA nepřesahují 27. mil. EUR

Malý podnik

méně než 50


Mikropodnik

méně než 10


Kritérium nezávislosti:

Více než 25 % kapitálu a hlasovacích práv není ve vlastnictví jiného subjektu, který nesplňuje podmínky malých a středních podniků

1.1.2. Přínosy a výhody malých a středních podniků:(5) • Malé a střední firmy jsou významnými zaměstnavateli. V ČR dávají práci více než polovině ze všech zaměstnaných a 70 % zaměstnaným ve firemním sektoru jako celku. • Vytváří pracovní příležitosti za nízkých kapitálových nákladů. • Malé a střední podniky vytváří nové pracovní příležitosti. • Absorbují určitou část pracovníků uvolněných velkými firmami, tím zmírňují negativní důsledky restrukturalizace. • Přispívají k hospodářskému růstu ČR, v období 2003-2010 generovaly třetinu nominálního HDP. • Působí jako subdodavatelé velkých podniků. • Mají zpravidla jednoduchou organizační strukturu s malým počtem zaměstnanců a často rozhoduje sám vlastník firmy. To umožňuje rychlejší přijímání podnikatelských rozhodnutí než ve velkých firmách. • Vlivem lehčí možnosti změny organizace mohou MSP pružněji realizovat inovace a flexibilněji se adaptovat na požadavky trhu a uspokojit nové či změněné potřeby zákazníků. • Vyplňují okrajové oblasti trhu, které nejsou pro větší podniky zajímavé. • Zajišťují konkurenci a působí proti monopolním tendencím. • Decentralizují podnikatelské aktivity a napomáhají tak rychlejšímu rozvoji regionů, menších měst a obcí. • Další význam pro region, v němž MSP působí, spočívá v tom, že efekty z podnikání zpravidla zůstávají v tomto regionu. Podnikatelé, kteří často vykonávají vedle řídící práce i odbornou činnost spojenou s předmětem podnikání, v místě podnikání zpravidla i bydlí a sponzorsky podporují různé akce v regionu pořádané. • Pracovníci jsou v přímém kontaktu s podnikatelem, snáze se vytváří důvěra, tím i loajalita k firmě. • Malé a střední podniky jsou odolnější proti hospodářské recesi než podniky velké.

1.1.3. Nevýhody malých a středních podniků:(6) • malá ekonomická síla v porovnání s velkými podniky, • slabá kapitálová základna, • horší přístup k financování, (4) (5) (6)

Zákon č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání ve znění pozdějších předpisů. [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: http://portal. gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=53001&nr=47~2F2002&rpp=15#local-content. KISLINGEROVÁ, E., NOVÝ, I.: Chování podniku v globalizujícím se prostředí. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2005. 422 s. ISBN 80-7179-847-9. KISLINGEROVÁ, E., NOVÝ, I.: Chování podniku v globalizujícím se prostředí. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2005. 422 s. ISBN 80-7179-847-9.


| 8 |

Ústecký kraj

GLOBALIZACE A JEJÍ VLIV NA PODNIKÁNÍ ČR • omezené možnosti zaměstnávání odborníků ve správě, kteří by soustavně sledovali změny v okolí podniku (v legislativě, konkurenci apod.), • problém proniknout na zahraniční trhy, • nemožnost zaplacení špičkových odborníků, • konkurence ze strany velkých podniků a dumpingové ceny dovážených produktů, • vyšší podíl produkce náročné na živou práci a starší stroje s nižší produktivitou, • konkurence obchodních řetězců vytvářených kapitálově silnými firmami, • slabá pozice v soutěži o veřejné zakázky, • jsou ohroženy platební nekázní svých zákazníků, ta jim způsobuje druhotnou platební neschopnost, • vyšší intenzita práce a méně příznivé pracovní podmínky, • omezené podmínky získávání výhod z rozsahu produkce, • omezené prostředky na propagaci a reklamu, • vysoké administrativní zatížení.

1.1.4. Význam MSP v ČR v době krize: • V dobách ekonomického růstu a konjunktury vytvářejí pracovní místa větší a velké firmy. • V období krize velké firmy propouštějí a dochází k nárůstu vzniku malých a středních firem. • V letech 2008-2010 docházelo vlivem reakce na krizi k výrazným přírůstkům počtu malých a středních firem - tento fakt je vysvětlován specifickými přesuny na trhu práce České republiky. Pracovníci v dobách, kdy firmy propouštějí, si zakládají či oživují své živnostenské listy a stávají se sebe zaměstnávajícími. • V ČR v krizovém roce 2009 absorboval segment malých a středních firem značnou část propouštěných z velkých firem. Zatímco do roku 2008 podíl zaměstnaných osob v malých a středních podnicích plynule klesal, v krizovém roce 2009 došlo k významnému navýšení o dva procentní body. • Snížení počtu zaměstnaných osob se netýkalo nejmenších firem – u nich naopak v krizovém roce 2009 tyto počty stouply.(7)

1.2. Rámcové podmínky podnikání v ČR vyplývající z makrookolí Faktory vnějšího okolí (makrookolí) udávají rámcové podmínky podnikání v jednotlivých národních ekonomikách a zároveň ovlivňují úspěšnost a rozvoj tohoto podnikání. Českou ekonomiku lze označit jako tržní a otevřenou s převážně liberalizovanými cenami. Malým a středním podnikům, které, jak bylo výše uvedeno, tvoří 99,9 % všech podnikatelských subjektů v ČR, je v podnikání vlivem faktorů z legislativního i ekonomického okolí kladena celá řada překážek a bariér. Ty negativně ovlivňují úspěšnost podnikání. Konkrétně se jedná o následující faktory: • nepřehledná legislativa, zejména daňový systém • složité administrativní procedury • problematické české soudnictví a vykonatelnost soudních rozsudků (7)

DUBSKÁ, Drahomíra. Malé a střední firmy v ekonomice ČR v letech 2003 až 2010. In: [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.czso. cz/csu/2011edicniplan.nsf/t/20004AE271/$File/116111a.pdf.

| 9 |


Ústecký kraj

GLOBALIZACE A JEJÍ VLIV NA PODNIKÁNÍ ČR • • • • •

slabá ochrana věřitele obtížná vymahatelnost práva - zejména pohledávek obtížná dostupnost kapitálu - není plně rozvinutý trh rizikového kapitálu nízká dostupnost úvěrů pro MSP malá šance pro MSP dosáhnout na státní podpůrné programy

MSP jsou velmi citlivé na kvalitu podnikatelského prostředí, které je tvořeno řadou podmínek pro podnikání v oblasti legislativy, institucionální infrastruktury a v oblasti fungování trhů. Podnikatelské prostředí České republiky vykazuje zejména tyto charakteristické znaky:(8) • relativně vysoká míra otevřenosti ekonomiky, • harmonizace většiny národních předpisů s legislativou EU, • klesající míra daně z příjmu při zachování relativně vysokého zdanění práce (odvody • na zdravotní a sociální pojištění), • složitý daňový systém a jeho vysoká administrativní náročnost (zejména pro MP), • vysoká míra ochrany zaměstnanců při ukončování pracovního poměru, což negativně • omezuje pružnou reakci na vývoj trhu, • konsolidovaný bankovní sektor a leasingový trh s rostoucí nabídkou produktů pro MSP, • chybějící nástroje pro financování projektů v oblasti inovace menších podnikatelů, • strukturovaná nabídka pracovních sil z hlediska kvalifikace a lokalizace, • vyspělý a propracovaný systém institucí a nástrojů pro poskytování přímých a • nepřímých podpor pro MSP, nevýhodou je však opět poměrně administrativně • náročný sled procedur pro získání a vyplácení většiny typů podpor, • příliv zahraničních investic vyvolává poptávku po subdodavatelích a zvyšuje kupní • sílu v regionech jejich realizace, vytváří se tak potenciál mimo jiné i pro sféru obchodu a služeb. Dalším problémovým faktorem je poměrně nízká kvalifikovanost a úroveň vzdělání obyvatelstva. Tato skutečnost v ČR přetrvává i přesto, že v zemi je dostupné kvalitní vzdělání v oblasti primárního, sekundárního, terciálního i celoživotního vzdělávání.

1.3. Rámcové podmínky podnikání v ČR vyplývající z mikrookolí V oblasti mikrookolí jsou nedobré obchodní vztahy vyplývající z neetického chování odběratelů, ale i obchodních partnerů. To se projevuje zejména pozdními úhradami faktur či nedodržováním smluvních podmínek. Za další bariéru podnikání bývá označována i neuspokojivá komunikace s orgány státní správy a nevstřícný přístup úředníků. Negativní jev ze vzdělanostní složky vnějšího okolí se promítá do vnitřního okolí v podobě nedostatku kvalitních zaměstnanců. Současně je třeba konstatovat, že sami podnikatelé (8)

KISLINGEROVÁ, E., NOVÝ, I.: Chování podniku v globalizujícím se prostředí. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2005. 422 s. ISBN 80-7179-847-9.


| 10 |

Ústecký kraj

GLOBALIZACE A JEJÍ VLIV NA PODNIKÁNÍ ČR opomíjejí oblast dalšího vzdělávání svých pracovníků. Jedním z důvodů je nedostatek finančních prostředků na tento typ vzdělávání. Mnozí zaměstnavatelé ignorují potřebu dalšího vzdělávání svých pracovníků, protože mylně považují tyto aktivity za zcela zbytečné. Konkurenčního prostředí je ovlivněno problematikou konkurenceschopnosti českých podniků. Konkurenceschopnost velmi úzce souvisí s globalizací a současně i s inovacemi, neboť změny spojené s globalizačními tendencemi do značné míry ztěžují schopnost podniku přežít v nových podmínkách a inovace a jejich pružné implementace do praxe naopak přináší podnikům konkurenční výhodu. Poradenská společnost PwC Česká republika zjišťovala názory na konkurenceschopnost a inovace české ekonomiky. Lídrům českého byznysu položila otázky týkající se současného stavu konkurenceschopnosti českých podniků. Z odpovědí vyplynulo, že: • 54 % dotázaných se domnívá, české podniky bez zahraničního kapitálu mají srovnatelný či dokonce vyšší inovační potenciál v porovnání se západoevropskými konkurenty, 46 % respondentů je přesvědčeno o opaku. • Uspět v soutěži s asijskými firmami by umožnil českým podnikům vývoj nového výrobku či služby dle názorů 31 % dotázaných. 19 % dotázaných je přesvědčeno, že k úspěchu by přispěl nový přístup k zákazníkům. • Konkurenční výhoda Česka byla označena jako průměrná ve všech sledovaných oblastech. • Za nejvýraznější konkurenční slabinu byla označena korupce, za ní následovala administrativní zátěž a správa daní.(9)

2. VLIV GLOBALIZACE NA OKOLÍ PODNIKU Globalizace je současně proces integrace společnosti na celosvětové úrovni. Z tohoto pohledu byl pro Českou republiku významný její vstup do Evropské unie (EU).

2.1. Změny v makrookolí českých podniků způsobené vstupem ČR do EU Vliv vyššího stupně integrace ČR na domácí podniky se odvíjí od změn, které se projevily v prostředí makrookolí a mikrookolí. Nejvýraznější změny jednotlivých prostředí makrookolí shrnuje tabulka 9.

(9)

DVOŘÁČEK, Jiří; SLUNČÍK, Peter. Podnik a jeho okolí. Jak přežít v konkurenčním prostředí? 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012.173. s. ISBN 97880-7400-224-3.

| 11 |


Ústecký kraj

GLOBALIZACE A JEJÍ VLIV NA PODNIKÁNÍ ČR Tab. 9: Vliv globalizace na makrookolí českých podniků(10) Politické prostředí • • • •

Kulturní prostředí

Posílení vnější i vnitřní integrace Vyšší míra začlenění v nadnárodních organizacích Snížení politického vlivu státu Navýšení vlivu orgánů a institucí EU

• • • •

Ekonomické prostředí • • • • • • • •

Technologické prostředí

Začlenění se do vnitřního trhu EU Větší ekonomická závislost mezi státy Vyšší míra začleněnosti mezinárodních finančních institucí Rostoucí vliv ekonomiky na politické rozhodování Příliv zahraničního kapitálu Finanční zdroje ze strukturálních fondů Rozšíření přístupu na evropské i světové trhy, odbourání cel Volný pohyb pracovní síly v rámci EU

• • • • • •

Legislativní prostředí

Rozvoj komunikačních technologií Užší spolupráce členských zemí při výzkumu a vývoji Zvýšení podílu nových technologií Růst možné podpory výzkumu a vývoje Rychlejší implementace nových poznatků do praxe

Sociologické prostředí

• Harmonizace legislativy v oblastech práva: obchodního, daňového, daňového, trestního, pracovního, sociálního • Technické normy závazného typu u výrobků mající přímý vliv na život a zdraví

• • • •

Demografické prostředí • Změna struktury ekonomicky aktivního • obyvatelstva

Zintenzivnění kontaktu mezi kulturami Šíření určitých kulturních vzorů Mizení rozmanitosti kultur Propojování kultur

Zvýšení migrace – cestování za poznáním i za prací Změny životního stylu Změny postoje k rodině Změny postojů k ochraně životního prostředí Vzdělanostní složka

• Dostupnější vzdělávání v zahraničí • Změna v uznávání platnosti vzdělání

2.2. Změny v mikrookolí českých podniků způsobené vstupem ČR do EU Změny, které uvádí tabulka 9, se vlivem propojenosti jednotlivých prostředí odrazily i v mikrookolí. Tyto změny lze identifikovat pomocí Porterova modelu. Pro větší názornost jsou nejvýznamnější změny prezentovány formou tabulky 10. Kromě faktorů sledovaných Porterovým modelem jsou identifikovány i změny v sociálně politickém okolí. Uvedené změny zasáhly všechny podniky, tedy i ty, jejichž význam je pouze regionální. To ukazuje, jak významným jevem globalizace je. Proto všechny podniky musí pečlivě monitorovat situaci v podnikatelském prostředí (okolí podniku), které se vlivem globalizace i pro ně rozšířilo. Zjištěným změnám musí pak přizpůsobovat své chování.

(10)

DVOŘÁČEK, Jiří; SLUNČÍK, Peter. Podnik a jeho okolí. Jak přežít v konkurenčním prostředí? 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012.173. s. ISBN 978-80-7400-224-3. + KISLINGEROVÁ, E., NOVÝ, I.: Chování podniku v globalizujícím se prostředí. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2005. 422 s. ISBN 80-7179-847-9. + vlastní zpracování.


| 12 |

Ústecký kraj

GLOBALIZACE A JEJÍ VLIV NA PODNIKÁNÍ ČR Tab. 10: Vliv globalizace na mikrookolí českých podniků(11) Faktor

Změny vlivem globalizace

Konkurenční síla z hrozby vstupu potenciálních konkurentů

Nárůst počtu podnikatelských subjektů na trhu vlivem zvětšujících se trhů a odstraňování bariér v zahraničním obchodě. Nový typ konkurenta – nadnárodní společnosti.

Konkurenční síla z hrozby substitutů

Konkurenční síla z hrozby substitutů značně vzrostla. Rozšíření trhů přineslo i vyšší počet konkurentů vyrábějících substituty. Náklady zákazníků na přechod k substitutům jsou zpravidla nízké. Malá věrnost zákazníků k značce.

Odběratelé a poptávka

Změny v poptávce jsou důsledkem změn v technologické, kulturní, sociologické a vzdělanostní složce, které s sebou přinášejí změny preferencí odběratelů, tím i změněné požadavky na výrobky a služby uspokojující jejich potřeby a přání.

Dodavatelé

Vstupem na vnitřní trh EU se zjednodušil přístup k zahraničním dodavatelům, címž se rozšířily možnosti výběru mezi dodavateli základních materiálů, surovin, služeb, ale i technologií a alternativních technologií.

Sociálně-politické mikrookolí

Změny v legislativní složce se promítly do složitější administrativy. Zvýšil se počet institucí na všech úrovních, s nimiž musí firmy komunikovat. Narostl i počet kontrolních orgánů, zvláště pokud firma čerpá finanční prostředky z fondů EU. Image firmy ve zvýšené míře, kromě domácí veřejnosti, vnímá i veřejnost zahraniční. Zvýšená migrace a volný pohyb pracovní síly s sebou přináší zejména příliv málo kvalifikované pracovní síly a odliv mozků do zahraničí. Ten posílen i vlivem změn uvedených ve vzdělanostní složce.

(11)

DVOŘÁČEK, Jiří; SLUNČÍK, Peter. Podnik a jeho okolí. Jak přežít v konkurenčním prostředí? 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012.173. s. ISBN 78-80-7400-224-3. + KISLINGEROVÁ, E., NOVÝ, I.: Chování podniku v globalizujícím se prostředí. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2005. 422 s. ISBN 80-7179-847-9. + vlastní zpracování.

| 13 |


Ústecký kraj


3. VLIV GLOBALIZACE NA PODNIKOVOU SFÉRU(12) Globalizační tendence přinášejí podnikatelským subjektům příležitosti, ale nesou s sebou i určitá ohrožení. Nespornou příležitostí je rozšiřování tržního prostoru, kde může firma působit. Výrobce ale musí brát v úvahu fakt, že globalizace neznamená automaticky „stejný vkus“. Chce-li dosáhnout globálního úspěchu, musí porozumět místním trhům. Globalizační proces pak přináší tyto příležitosti: 1. Firmy se mohou uplatnit na dosud obtížně přístupných trzích prostřednictvím obchodování přes Internet. 2. Řada odborníků vidí velké příležitosti i pro malé a střední podniky. Pro tato tvrzení uvádějí následující důvody: • Malé a střední podniky jsou velmi flexibilní a dokážou velmi rychle reagovat na požadavky zákazníků. • Malé a střední podniky mohou vhodně zaplnit výklenkový trh a zaměřit se na speciální segmenty nejen na národní, ale i na mezinárodní úrovni. • Dokáží stejné produkty lehce pozměnit a tak přizpůsobit lokálním trhům, to jim umožňuje dosáhnout většího obratu a přežít tak v náročných konkurenčních podmínkách. 3. V zemích s malým trhem umožňuje globalizace založit tzv. „firmy zrozené globálně“ (Born Global). Tyto firmy nebudují svoji mezinárodní existenci postupným pronikáním na mezinárodní trhy klasicky (tzn. postupný export, obchodní zástupce, obchodní pobočka v zahraničí až po přenesení výroby do zahraničí), ale podnikají nadnárodně již od svého založení. Zvýšená nabídka vyplývající z globalizace vede ze strany zákazníků nejen k náročnějším požadavkům na produkt, ale i ke zvýšeným nárokům na doplňkové služby spojené s koupí produktu. Výrobci a prodejci, kteří chtějí obstát na trhu, musí být orientováni na zákazníka a vytvářet tzv. vyšší hodnotu pro zákazníka. To znamená, že: • zákazník se musí stát středem zájmu podnikatelského subjektu • nestačí věnovat pozornost samotnému produktu, ale i poskytování doprovodných služeb (kvalifikovaní prodejci, estetické vybavení prodejen, servis, zajištění likvidace nepotřebného výrobku)

3.1. Přístupy národních podniků ke globalizačním tendencím(13) Podnikatelské subjekty se mohou s fenoménem globalizace vyrovnat v podstatě dvěma způsoby. Buď se budou této realitě přizpůsobovat pasivně, nebo se do globalizačních procesů zapojí aktivně. Pasivní přístup ke globalizačním tendencím uplatňují zejména malé firmy, které působí na lokálním trhu a nedisponují dostatkem: • dostatkem finančních zdrojů • kvalifikovaných pracovníků • potřebného know-how

(12) (13)

KISLINGEROVÁ, E., NOVÝ, I.: Chování podniku v globalizujícím se prostředí. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2005. 422 s. ISBN 80-7179-847-9. KISLINGEROVÁ, E., NOVÝ, I.: Chování podniku v globalizujícím se prostředí. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2005. 422 s. ISBN 80-7179-847-9.


| 14 |

Ústecký kraj

GLOBALIZACE A JEJÍ VLIV NA PODNIKÁNÍ ČR Tyto firmy si nemohou dovolit mezinárodní expanzi, proto pouze sledují všechny vlivy globalizace a snaží se jim průběžně přizpůsobovat firemní strategii a své chování. Jejich cílem je udržet si i v měnících se podmínkách své zákazníky a uchovat si svůj význam na regionální úrovni. Aktivní přístup znamená, že se podniky nebudou stavět ke globalizačním procesům jako ke hrozbám, ale naopak, že uvidí v globalizaci příležitost. Tento přístup je zpravidla spojován s přechodem podniku z národní instituce do podoby nadnárodní společnosti. Způsob vstupu do nadnárodních podnikatelských aktivit může mít podobu: • zvýšení obchodních aktivit • kooperace • licence, franchizing, společné podnikání • fúze • dceřiné společnosti

4. POUŽITÁ LITERATURA −− DVOŘÁČEK, Jiří; SLUNČÍK, Peter. Podnik a jeho okolí. Jak přežít v konkurenčním prostředí? 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012.173. s. ISBN 978-80-7400-224-3. −− CIHELKOVÁ, Eva a kol.: Světová ekonomika. Obecné trendy rozvoje. 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2009. 273 s. ISBN 978-80-7400-155-0. −− HELÍSEK, Mojmír. Makroekonomie pro bakalářské studium. 2. vyd. Slaný: Melandrium, 2002. 326 s. 80-86175-25-1. −− JENÍČEK, V. Globalizace světového hospodářství. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2002.152 s. ISBN 80-7179-787-1. −− KOTLER, Philip a kol. Moderní marketing. 4. vydání. Praha: Grada Publishing, 2007. 1048 s. ISBN 978-80-247-1545-2. −− KISLINGEROVÁ, Eva a kol. Inovace nástrojů ekonomiky a managementu organizací. 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2008. 293 s. ISBN 978- 80-7179-882-8. −− KISLINGEROVÁ, E., NOVÝ, I.: Chování podniku v globalizujícím se prostředí. 1. −− vyd. Praha: C. H. Beck, 2005. 422 s. ISBN 80-7179-847-9. −− KUNEŠOVÁ, Hana; CIHELKOVÁ, Eva a kol.: Světová ekonomika – nové jevy a perspektivy. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2001. 257 s. ISBN 80-7179-311-6. −− MALACH, Jan a kol. Jak podnikat po vstupu do EU. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2006.528 s. ISBN 80-247-0906-6. −− ROLNÝ, I., LACINA, L.: Globalizace - Etika - Ekonomika. 1. vyd. Boskovice: −− Nakladatelství František Šalé - Albert, 2001. 255 s. ISBN 80-7326-000-X. −− PICHANIČ, M. Mezinárodní management a globalizace. Praha, 2002. 176 s. ISBN 80-245- 0421-9. −− SEDLÁČKOVÁ, Helena. Strategická analýza. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2000. 101 s −− ISBN 80-7179-422-8. −− SUŠA, O. Soudobá globalizace a její sociální aspekty. In Aktuální otázky −− globalizace, 1. vyd. Praha: VŠE Oeconomica, 2003. 407 s. ISBN 80-245-0621-1. −− SYNEK, M. a kol. Manažerská ekonomika. 3. vydání. Praha: Grada Publishing, 2003. −− 472 s. ISBN 80-247-0515-X. −− ŠULÁK, Milan; VACÍK, Emil. Strategické řízení v podnicích a projektech. 1. vyd. −− Praha: 2005. Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. 234 s. ISBN 80-86754-35-9 −− TOMÁŠKOVÁ, Yveta. Práce s rizikem v investičních projektech. Perspektivy jakosti. 2009, 6, 4, s. 38-40. ISSN: 1214-8865.

| 15 |


Ústecký kraj

GLOBALIZACE A JEJÍ VLIV NA PODNIKÁNÍ ČR −− TOMÁŠKOVÁ, Yveta. Chování podniku při změnách v jeho okolí. In Zborník z medzinárodnej vedeckej konferencie: Podnikanie a konkurencieschopnosť firiem 2009. Bratislava: Fakulta podnikového manažmentu Ekonomickej univerzity, 2009. s. 474-480. ISBN 978-80-248-1391-2.

4.1. Internetové zdroje −− DUBSKÁ, Drahomíra. Malé a střední firmy v ekonomice ČR v letech 2003 až 2010. In: [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/t/20004AE271/$File/116111a.pdf. −− ŠNÉVAJSOVÁ, Iva. Globalizace a hospodářská politika. Brno, 2006. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/63220/esf_m/Globalizace_a_HOPO.txt. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Ing. Aleš Franc. −− ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Statistická ročenka České republiky 2012: Organizační struktura národního hospodářství [online]. 1. vydání. Praha, 2012, 23. 2. 2013 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/ publ/0001-12-r_2012. −− Zákon č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání ve znění pozdějších předpisů. [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=53001&nr=47~2F2002&rpp=15#local-content.


| 16 |

Globalizace a její vliv na podnikání ČR

Recommend Documents