Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra bankovnictví a pojišťovnictví
Vliv globalizace na přípravu a řízení lidských zdrojů Bakalářská práce
Autor:
Jakub Frank Bankovní management
Vedoucí práce:
Praha
Mgr. Ing. Antonín Charouzek
Duben, 2012
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Vliv globalizace na přípravu a řízení lidských zdrojů“ zpracoval samostatně a v seznamu literatury jsem uvedl veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí. Rovněž jsem seznámen se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
………………………. V Neratovicích
30. dubna 2012
Jakub Frank
Poděkování Děkuji Mgr. Ing. Antonínu Charouzkovi za vedení a odborné rady při tvorbě bakalářské práce.
Anotace Tato bakalářská práce se zabývá rozborem a historií globalizace, jejími klady a zápory. Poukazuje na globální problémy a přípravu lidí do budoucnosti. Součástí práce je také průzkum, jehož cílem je představení určitých názorových skupin, jež globalizace ovlivňuje a působí na jejich životy. Klíčová slova Globalizace, globální problémy, zdroje, nedostatek, voda, potraviny, přelidnění, populace, vliv
Annotation This bachalor thesis analyses globalization and history of globalization, its possitive and negative featutures. It points out global problems and human training for the future. A part of this thesis is also survey with the target of introduction specific groups of opinions that are influenced by the globalization and affects their lifes. Key words Globalization, global problems, ressource, shortege, water, food, overpopulation, influence
Obsah Bankovní institut vysoká škola Praha .............................................................................................. 1 Katedra bankovnictví a pojišťovnictví ............................................................................................. 1 Bakalářská práce .............................................................................................................................. 1 Úvod ................................................................................................................................................. 6 1.
Historie ..................................................................................................................................... 8
2.
Nezbytnost globalizace ............................................................................................................ 9 2.1.
Nezbytnost globalizace ze společenského hlediska. ........................................................ 9
2.2.
Nezbytnost globalizace z hlediska jednotlivce............................................................... 11
2.2.1.
Vztah globalizace a uplatnění jednotlivce na trhu práce ........................................ 11
2.2.2.
Vztah globalizace a kvalifikace pracovní síly ........................................................ 13
3.
Měřítka dlouhodobě udržitelného rozvoje ............................................................................. 13
4.
Globální problémy ................................................................................................................. 17 4.1.
Klasifikace ..................................................................................................................... 17
4.2.
Růst populace ..................................................................................................................... 18
4.3.
Potravinový problém .......................................................................................................... 18
5.
6.
4.4.
Ropa a zemní plyn.......................................................................................................... 20
4.5.
Ubývající vodní zdroje ................................................................................................... 20
Příprava lidských zdrojů ........................................................................................................ 25 5.1.
Příprava lidí do budoucnosti .......................................................................................... 26
5.2.
Nároky na vzdělání ........................................................................................................ 26
5.3.
Znalost světových náboženství ...................................................................................... 27
5.4.
Znalost jazyků ................................................................................................................ 28
Zpracování dotazníku ............................................................................................................. 28
Závěr .............................................................................................................................................. 46 Seznam literatury ........................................................................................................................... 47 Seznam obrázků ............................................................................................................................. 49 Seznam grafů.................................................................................................................................. 49 Seznam tabulek .............................................................................................................................. 49 Přílohy ............................................................................................................................................ 50 Příloha Dotazník na téma GLOBALIZACE .............................................................................. 50
Úvod K výběru výše uvedeného tématu „Vliv globalizace na přípravu a řízení lidských zdrojů“ mě vedla má vášeň k cestování, při které jsem si uvědomil, jak je naše planeta rozdělená na několik světů, které jsou si však v jistých směrech velmi podobné. Světy pro nás známé, světy přibližující se naší kultuře a světy, které jsou pro nás natolik odlišné, že si je jen stěží můžeme představit. V dnešní době lidé považují lidé pojem globalizace za zcela běžný, ale myslím si, že si zcela neuvědomují, co daný pojem znamená.
Svoji domněnku podkládám
průzkumem, který naleznete v příloze mé bakalářské práce. Průzkum jsem prováděl mezi staršími lidmi, kteří se narodili před a během 2. světové války a prožili život za totality a mezi mladšími lidmi, kteří se narodili po roce 1989 tzv. „po převratu“, aby bylo zřejmé, jak se během posledního století globalizačně změnila naše země, a jaké jsou dnes skutečné názory na globalizaci a klady a zápory s ní spojené. V souvislosti s touto prací se pokusím rozebrat, zda je možné či nutné globalizaci řídit, usměrňovat nebo se jí zcela vyhnout. Díky výše zmiňované vášni pro cestování jsem mohl vyzkoušet různá zaměstnání, vnímat politické vlivy a přizpůsobovat svůj životní styl dané zemi a v ní probíhající globalizaci. Dnes víme, že globalizace je spontánní, nezvratitelný dlouhodobý a neřízený proces. Je to vzájemné propojování světů, kultur, náboženství. Propojování se dotýká téměř všech oblastí, proto si troufám říct, že tento proces se dotkne každého z nás. Tento proces přibližuje jednotlivá místa pomocí rychlejší a rozvinutější dopravy a propracované informační internetové sítě. Při náhledu do slovníku cizích slov jsem pojem globalizace nenašel. Slova, která se tam objevují, mají tento význam: globální- souhrnný, celkový, celosvětový globalistka - věda zabývající se globálními problémy lidstva Pojem globalizace se začal objevovat v Americe počátkem 80. let a to především v ekonomické literatuře a knihách o managementu. Globalizace je velice častým tématem sociologů, velmi často se o ni zmiňuje Jan Keller. 6
„Globalizace je vysoce komplexní proces, jehož dopady se odrážejí v mnoha oblastech života. Proto není jednoduché definičně ji vymezit. Pro naše potřeby stačí zdůraznit, že se jedná o proces, v jehož průběhu mizejí dosavadní překážky pohybu finančního kapitálu a pohybu zboží přes hranice států a celých kontinentů, zatímco pohyb osob byl liberalizován vysoce selektivně“1,
1
Keller, J. Tři sociální světy (Sociální struktura postindustriální společnosti) Praha: Sociologické nakladatelství 2010. [s. 65] ISBN 978-80-7419-031-5
7
1. Historie Určení počátku globalizace není možné přesně definovat. Co autor, to jiné stanovisko. Například G. Therborn (2000) popisuje určité historické vlny, přičemž se nyní nacházíme v 6. historické vlně, která se především vyznačuje migračními procesy obyvatelstva a kapitálu, změny v ekonomickém systému a to nejen díky novým technologiím. Za ukotvení globalizace považuje první vlnu, která byla způsobena vznikem nových velkých a světových náboženství, písma, jazykem a jejich transkontinentálním posunem. Někteří autoři popisují vznik globalizace až s moderním kapitalismem či modernizací. (15-18. století) Důležitým úsudkem dějinného pátrání z pohledu významného českého sociologa Olega Suši je poznání, že globalizace není nevratná, je historicky přechodná a celkově proměnlivá, tudíž se jedná o historický fenomén. Z pohledu informační technologie osobně považuji za významný mezník v procesu globalizace vynález telefonu amerického profesora Alexandra Grahama Bella (1876) nebo též vynález italského profesora Guglielma Marchese, který přenášel radiový signál. Moderní technologie 20. století také přináší neuvěřitelný skok kupředu. Bez dnešních počítačů si život jen těžko dokážeme představit. Informační technologie zasáhla téměř všechna odvětví průmyslu a obchodu. „Globalizace po roce 1989 otevřela především možnosti pro odvážné podnikatele, kteří jsou v současnosti na vrcholu hospodářského trhu. Ne vždy tomu tak však bylo, na začátku 20. století u nás bylo založeno několik závodů podnikateli, kteří byli nucení emigrovat a jejich majetek byl znárodněn. I přes tato úskalí vznikly podniky, které v současnosti reprezentují naši zem i v zahraničí (jmenovitě Baťa obuv, škoda Auto). Výjimku tvoří pivovary, které díky „Zlaté české žízni“, kvalitní práci a zodpovědnému přístupu, jsou v současnosti jsou nejznámější ve světě.2
2
Informace čerpány z: www.czech.cz. [online]. [cit. ‹(http://www.czech.cz/cz/67084-tradicni-ceske-produkty-a-znacky›
8
2012-01-12].
Dostupné
z URL:
2. Nezbytnost globalizace Nezbytnost globalizace je v dnešní době stejná jako nepostradatelnost informací. Globalizace nám přináší otevření prostoru. Má velký podíl na propojení světa pomocí internetu. Co přesně pojem globalizace znamená. Můžeme citovat definici, která nám však nevyjádří danou podstatu věci. Odborné definice pojímají globalizaci ve velmi obecné rovině. Poukazují na propojení sociokulturních, politických a ekonomických událostí. Při obchodováním na volném trhu už není překážkou geografická vzdálenost. Při mém průzkumu jsem zjistil, že lidé si vykládají globalizace velice různorodě. Pro někoho je to výroba korejských aut s německými součástkami v Kolíně. Pro jiného je to sledování a sázení na zahraniční sportovní utkání. Pro mě globalizace znamená společnost McDonalds, která je symbolem Ameriky. Rozpracovaný průzkum se nachází v závěru mé bakalářské práce. V dnešní době je na světě jen velmi málo míst, kde se McDonald´s nenachází nebo ho tam neznají. Masivní reklama a globální vliv společnosti McDonald´s popisuje ve své knize „Mcdonal´dizace společnosti“ (2003) pan George Ritzer“. V knize uvádí, že 96 % školou povinných dětí identifikovalo Ronalda McDonalda a to už na druhém místě po Santovi. Tento průzkum byl prováděn v roce 1986, avšak přijměme fakt, že v této době se to netýkalo našeho státu.
2.1. Nezbytnost globalizace ze společenského hlediska. V současné informační společnosti se jeví koncept udržení, podpory či snad dokonce rozvoje jednotlivých národních států jako zcela neproveditelný. I kdyby se totiž jakákoliv vláda snažila vymanit z trendu srůstání jednotlivých ekonomik v jeden obří tržní mechanismus, nesetkalo by se pravděpodobně její úsilí, alespoň v případě otevřených, demokratických společností, s valným úspěchem. Tato cesta totiž předpokládá zavedení a striktní vymáhání jednotlivých, velmi nepopulárních opatření. Některá z těchto opatření můžeme dnes a denně sledovat v případě nedemokratických režimů z médií. Za prvé by takováto vláda musela omezit vliv svobodných informačních zdrojů a to zejména svobodu mediální, jak to z nedávné doby známe z Lukašenkova Běloruska, 9
či z pokusů čínské vlády o cenzuru internetu. Už tato první podmínka je v případě všech reálných demokracií téměř nepředstavitelná. Za druhé by bylo nutno restriktivními opatřeními v podobě vysokých cel a dodatečného zdanění zboží, omezit volný pohyb komodit, ruku v ruce s omezením infiltrace demokratických idejí prostřednictvím omezení pohybu osob v příhraničním styku. Tato opatření si v současné době dovolují uplatňovat skutečně jen nejtvrdší autoritářské režimy, jakými jsou například Severní Korea, či postkomunistický středoasijský Turkmenistán. Třetí podmínkou v podstatě vycházející ze dvou prvních je, aby si takováto vláda zajistila svou dlouhodobou stabilitu, se zachováním alespoň zdání zbytků legitimity. Toto opatření je i v aktuální současnosti hojně využíváno i v některých státech s aplikací prezidentského systému. Vzpomeňme kupříkladu na aféru kolem nedávných ruských voleb či přímo omezení účasti „nepřátelsky“ naladěných pozorovatelů voleb, jak to předem ohlásil kazašský prezident Nazarbajev pro letošní dubnové předčasné prezidentské volby. Samostatnou kapitolou samozřejmě tvoří státy religiózně-autoritářské, mezi něž je nutno bohužel počítat všechny státy, kde je výkonná moc dosud pevně spojena, případně znovuspojena s mocí zákonodárnou a mocí exekutivní. Nejviditelnějšími případy jsou kupříkladu Irán či Saudská Arábie. Nicméně, i za těchto výše uvedených podmínek lze pozorovat, že ač jsou tyto národní státy mimo hlavní proud globalizace, i v jejich vnitropolitickém uspořádání změny nebo alespoň napětí indukovaná změnami vznikajícího globálního společensko-ekonomického prostředí. Tyto vnitropolitické změny musí v budoucnu nezbytně vést k jejich postupné liberalizaci, ať už jakoukoliv cestou. Vznik globálního prostředí a postupné vtahování dalších zemí do tohoto prostředí se dá bez váhání označit za evoluční fenomén, vedoucí k liberalizaci a prosperitě všech. Dobrým příkladem pro liberalizaci jednotlivých autoritářských, či prezidentských režimů je obrovská vlna revolucí, která se v loňském roce prohnala arabskými zeměmi. Faktem samozřejmě zůstává zvláště v případě těchto arabských revolucí nebezpečí, alespoň dočasného sklouznutí k již výše uvedenému typu religiózně-autoritářského zřízení, které by určitě dokázalo na čas zastavit nejen globalizační směřování dané země, ale navíc 10
způsobit i těžko napravitelné ekonomické ztráty. Vzpomeňme jen na nedávnou proklamaci nového egyptského establishmentu ohledně konzumace alkoholických nápojů v turisticky oblíbených letoviscích a na požadavek oddělení pláží pro muže a ženy. Pokud však pomineme všechny tyto extrémy, musíme si uvědomit, že globalizační tendence jsou inicializovány a urychlovány jejich výhodností. Asi nejlépe lze tento trend dokumentovat na vysoce specializované zemědělské výrobě. V minulém století, kdy v podstatě globalizaci bránilo rozdělení vyspělých ekonomik železnou oponou, byla podporovaným trendem soběstačnost. Tato politika vedla samozřejmě k mnoha extrémům, kdy se sveřepě podporovaly pokusy o pěstování zemědělských komodit na absurdních místech. Skvělým případem je kupříkladu založení kazašských bavlníkových plantáží, které vedlo k ireverzibilním změnám v rámci globálního klimatu, jehož konkrétním případem je neodvratný zánik Aralského jezera, případně pěstování ovoce a vinné révy na tak extrémně nevhodných stanovištích jako sibiřská tabule a podobně. Tyto snahy nejen že způsobují ekologické jizvy na tváři celé planety, ale zejména jsou neúměrně nákladné. Ve srovnání s tím je dovoz jakékoliv komodity z kterékoliv světové destinace v rámci globálního trhu jen nepatrnou položkou. Ze společenského hlediska lze tedy říci, že globalizace vede ke: liberalizaci trhu demokratizaci společnosti omezení ekologických škod
2.2. Nezbytnost globalizace z hlediska jednotlivce. Z hlediska jednotlivce lze vlivy globalizace rozdělit podle několika základních hledisek, které budou představeny v následující části.
2.2.1. Vztah globalizace a uplatnění jednotlivce na trhu práce Prvním a zároveň primárním hlediskem je vztah globalizace a uplatnění jednotlivce na trhu práce. Toto hledisko má při podrobnějším zkoumání ještě minimálně dva aspekty. Prvním z nich a patrně určujícím je aspekt regionální. V každé i otevřené ekonomice existují regiony, kde navzdory globalizačním tendencím je trh práce buď rozšířen, nebo 11
naopak zúžen. Typickými představiteli regionů s rozšířeným trhem práce jsou okolí velkých, ale zejména hlavních měst. Zde je rozšíření trhu práce dáno tím, že zpravidla metropole nejsou soběstačné. Protože spolu se zvyšováním efektivity celé národní ekonomiky dochází k vylidňování center metropolí, odkud jsou stálí obyvatelé vytlačováni stále rostoucími nároky na prostory pro státní správu a prostory pro sídla a kancelářské prostory velkých a nadnárodních firem. Obyvatelstvo je pak zpravidla vytlačováno do nejbližšího okolí metropole a do jejich předměstí. Tím dochází k sycení těchto zpravidla nově osídlovaných oblastí finančními prostředky. Podle interních statistických údajů geodetické společnosti Tesařík a Frank geodetické práce, s.r.o. uvádí spolumajitel Ing. Jan Frank, Csc., že zhruba 90 % těchto nových obyvatel tvoří vyšší střední třída skládající se zpravidla z nižšího a středního managementu soukromých společností a ze střední a vyšší třídy úředníků. Obě tyto skupiny se zpravidla nacházejí v kategorii
nižšího
středního
věku.
Tím
dochází
k poměrně
značné
změně
demografického složení takovýchto obcí. Pak ve starší původní zástavbě bydlí zpravidla lidé starší se základním a středním vzděláním, kteří zpravidla dojíždějí za prací do metropole a kteří tvoří základnu pracovní síly pro metropoli a senioři, původní obyvatelé obce. V nové zástavbě pak bydlí výše zmíněné skupiny úředníků, nižšího managementu a drobných podnikatelů, částečně navázaných na obsluhu metropole. Tato nová skupina je zpravidla minimálně o jednu generaci mladší než obyvatelé původní zástavby a vyznačuje se zejména vyšším středním a vysokoškolským vzděláním, často s částečnou zahraniční pracovní zkušeností. Propastný rozdíl pak je mezi těmito dvěma skupinami v kupní síle. Na druhé straně se tento aspekt projevuje i zúžením trhu práce a to v oblastech, které jsou buď z historického hlediska ekonomicky méně rozvinuté, v hraničních částech národního státu, zpravidla s méně rozvinutou dopravní infrastrukturou, případně v oblastech s nevhodnou demografickou, nebo průmyslovou strukturou. Skutečnou pohromou pak je, pokud se tyto negativní vlivy sečtou. Příklady těchto jevů vidíme jak v rámci našeho státu (Středočeský kraj versus Mostecko nebo Ostravsko), tak v rámci Evropy (italský průmyslový sever versus zemědělský jih, španělské Katalánsko versus zbytek země), ale i ve světě (kupříkladu thajský Bangkok a okolí versus Issaan). Druhým aspektem tohoto hlediska je právě již výše zmíněná demografická struktura obyvatelstva, kdy mladí lidé vzdělanější, případně schopnější migrují za lepšími
12
podmínkami do regionů s širší nabídkou trhu práce a s tím ruku v ruce jdoucími vyššími výdělky. Ovlivnění regionální distribuce je z hlediska jednotlivce tedy možné jen prostřednictvím migrace pracovní síly.
2.2.2. Vztah globalizace a kvalifikace pracovní síly Druhým aspektem, které je z hlediska jednotlivce ovlivnitelné podstatně lépe je zvýšení kvalifikace pracovní síly a její specializace. Jan Keller (2010) ve své knize Tři sociologické věty uvádí: „že pro vrstvy na opačném pólu společnosti globalizace znamená, že různými cestami rostou tlaky na to, aby konkurovali svými náklady práce sociálně a zdravotně nepojištěným pracovníkům (a také dětské pracovní síle) v zemích Třetího světa. Výsledkem je, že nízce kvalifikovaní lidé v bohatých zemích přestávají být použitelní v závodě o vyšší konkurenceschopnost firem a stávají se přítěží pro sociální systémy ekonomicky vyspělých zemí. Přestávají být použitelní ne snad proto, že ze světové ekonomiky zmizela potřeba málo kvalifikované pracovní síly, nýbrž proto, že tuto potřebu může uspokojit obrovský převis poptávky ze strany obyvatel chudých zemí. Málo kvalifikovanou práci průmyslovou je možno vyvézt do chudých zemí, nízce kvalifikovanou práci v oblasti služeb mohou zastávat chudí přistěhovalci.“3 Vrstvami na opačném pólu společnosti má Keller (2010) na mysli chudou vrstvu obyvatel. Pro ně představuje globalizace především fakt, že musejí vynakládat více práce za nižší ceny, aby obstály na trhu proti konkurenci. Pro západní svět je největší hrozbou pracovní síla z východu, resp. z východní Asie, kde mzdové náklady nemají dosud v evropských poměrech konkurenci.
3. Měřítka dlouhodobě udržitelného rozvoje Svět se zrychluje a to díky zkracujícím se vzdálenostem, hranice se čím dál více otevírají pro obchod. Vše se začíná propojovat a i dnešní tendence směřují k vytvoření jednoznačného jedinečného systému celosvětové společnosti. Hlavní roli v tomto 3
Keller, J. Tři sociální světy (Sociální struktura postindustriální společnosti) Praha: Sociologické
nakladatelství 2010. [s. 54] ISBN 978-80-7419-031-5
13
dlouhodobém procesu mají rozhodně ekonomické cíle a zájmy. Vlády dnešního světa se vesměs snaží o trvale udržitelný rozvoj. „K tomuto procesu jsou zapotřebí informace, které by měly generovat indikátory trvale udržitelného rozvoje. Tato měřítka nám bohužel ještě schází. Dnešním asi nejvíce používaným indikátorem, který používáme ke zhodnocení aktivity dané země je HDP. Ten ale pro hodnocení trvale udržitelného vývoje není dle Agendy 21 vhodný. HDP odráží pouze takovou ekonomickou aktivitu, která je spojena s finančními toky HDP
nerozlišuje
mezi
aktivitami
z různých
hledisek
kladnými
a zápornými, takže jeho zvýšení způsobí jak přínosné a škodlivé aktivity samotné, tak také činnostmi směřující k odstranění jejich případných následků. Při výpočtu HDP se předpokládá, že přírodní zdroje nemají žádnou finanční hodnou a jsou neomezené“4 Zhodnotit pro a proti z hlediska ekonomického jeho velmi složité. Bohatí lidé se stávají bohatšími, a chudí ještě chudšími. Z ekonomického hlediska zemí se to však může jevit poněkud odlišně. Rozvojové země se šplhají směrem vzhůru, ale opět většinou na úkor ještě větší chudoby. Chudoba jde ruku v ruce se zadlužeností země. Jednou z chyb je zvolení špatné hospodářské politiky a následné vytloukání klínu klínem v podobě dluhů. Toto opět může úzce souviset s vědecko-technickým posunem, vytvářením novějších technologií a podobně. Tím vším se mění celosvětově dělba práce. U zemí se sníženou možností adaptace je jasné, že pokud mají zájem o nové technologie a technologické postupy, které by jim umožnili konkurenceschopnost, musí to většinou řešit formou dluhu. Pokud je akumulace dluhů vysoká obvykle to vede k problémům se splácením úmoru a úroku. V těchto chvílích si země ještě více zadluží, aby byla schopna své starší dluhy umořit. „Globální zadluženost komplikuje jak globální platební rovnováhu, tak i stabilitu finančně úvěrového systému s výraznými negativními dopady do měnové stabilizace.“5
4
Jeníček, V.; Foltýn, J. Globální problémy a světová ekonomika. Praha: C. H. Beck, 2003. [s. 234]. ISBN
80-7179-795-2 5
Jeníček, V.; Foltýn, J. Globální problémy a světová ekonomika. Praha: C. H. Beck, 2003. [s. 162]. ISBN
80-7179-795-2
14
Velmi chudé a zadlužené země mají dnes velký problém s vypůjčením dalšího kapitálu. Není to však pravidlem. Podívejme se na problémy Řecka a jeho neuvěřitelný dluh činící 343 milionů Eur. Již v době jeho platební neschopnosti do Řecka opět investoval Mezinárodní měnový fond spolu s Evropskou unií. V dnešní době je téměř jasné, že Řecko nemá šanci svůj dluh splatit a hrozí mu bankrot. Nastávají otázky, jak velký to bude mít dopad na Evropu jako celek. Bude to jen evropský problém nebo problém globální? Již dnes můžeme vidět, že to má dopad globální, jak uvádí guvernér České národní banky Miroslav Singer „Dosavadní půjčky Řecku podle něj zemi poskytly jen čas a bohatým Řekům prostor pro převod svých peněz mimo zemi. "Snižuje to důvěryhodnost Evropy i ochotu neevropských zemí půjčit nebo dát nový kapitál Mezinárodnímu měnovému fondu na pomoc Evropě.“6 Vlivem informačních a komunikačních technologií se nám zrychluje přenos potřebných informací a tím se nám zkracuje čas pro učinění rozhodnutí. Můžeme říci, že se nám svět zmenšuje“. Opět jsme u problému nezbytnosti. Pro vyspělé státy je globalizace nezbytností, pro chudé státy nezbytnou nutností a zároveň nepříjemností. Používáním nových technologií se svět žene kupředu, ale nebere v potaz, že ne každá země si může takovýto nákup a prodej dovolit. To může být například jednou z mnoha pastí bludného kruhu chudoby. Chudí lidé, kteří nemají žádné nebo mají minimální příjmy, nemají žádné volné prostředky, které by mohli proměnit v investice. Bez těchto investic nemůže dojít ke zvýšení produktivity a opět se dostáváme k nízkému příjmu.
6 Informace čerpány z: ekonomika.idnes.cz. [online]. [cit. 2012- 1-12]. Dostupné z URL: ‹http://ekonomika.idnes.cz/recko-dale-suzuje-evropu-dva-roky-pujcovani-nic-nevyresily-p4h/eko_euro.aspx?c=A120109_153825_eko_euro_vem›
15
Obrázek 1 Bludný kruh chudoby
Zdroj: Worldbank7
Low income = nízký příjem, Low savings = nízké úspory, Low investmenet = nízké investice, Low produktivity = nízká produktivita, Low consumption = nízká spotřeba Dle mého názoru se vlivem nezaměstnanosti a prohlubující se ekonomickou krizí, která má velký vliv na globalizaci, v budoucnosti dostaneme daleko před jakýkoliv režim. Přijde doba, kdy se začne opět platit zlatem za kousek půdy, neboť v současnosti podle Info časopisu 21. století již šestina lidí hladoví a v roce 2050 by se měla křivka hladovějících lidí zvýšit vlivem přelidnění planety (2050 – 9 miliard lidí). Proto je pro mnohé otázkou, zda nám globalizace spíše neubližuje, než aby nám pomáhala. „Nejvášnivějšími kritiky ekonomické globalizace bývají odborová hnutí bohatých zemí. Globalizovaná ekonomika jim totiž bere pracovní místa podle toho, jak jednotlivé společnosti i státy přesouvají výrobu do zemí, kde je pracovní síla podstatně levnější.“8
7
Informace
čerpány
z:
www.worldbank.org.
[online].
[cit.
‹http://www.worldbank.org/depweb/beyond/global/chapter6.html›
8
EHL, M. Globalizace pro a proti. Praha: SEFIRA, 2000. [s. ]. ISBN 80-200-0897-7
16
2012-04-08].
4. Globální problémy 4.1. Klasifikace Zařazením problémů je jedním z globálně se vyskytujících sporů. V literaturách máme popsán termín subglobální problémy, což jsou problémy řešené na národních úrovních. Vedle toho se setkáváme s termínem globální neboli univerzální problémy. Věda za ně označuje všechny skutečnosti, u kterých nenašla příčinu, nebo jejich vhodné řešení. Častěji se však setkáváme s dělením na tři větší skupiny: globální problémy intersociální globální problémy přírodně sociální globální problémy antroposociální9 Do intersociálních problémů spadají různé ekonomické systémy, soužití lidstva dle různých kritérií a vzájemných sociálně-společenských systémů. Je to například: odvrácení jaderných a celosvětových válečných konfliktů, zbrojení zemí a boj proti terorismu. řešení zadluženosti a ekonomické a sociální negramotnosti rozvojových zemí ekonomické změny v mezinárodních vztazích Přírodně sociální globální problémy vyplývají z narušení spojení mezi přírodou a lidstvem. Neustále narůstá počet obyvatel a téměř se nemění přírodní zdroje, které nejsou nevyčerpatelné. Zvyšování ekonomické úrovně a blahobytu velmi úzce souvisí s problémem surovinovým, potravinovým a vhodným využitím přírodních zdrojů. Globální problémy antroposociální bývají často interpelovány jako tzv. problémy budoucnosti. V této skupině se hovoří o problémech humanitních, kulturních, sociálních, k přístupu a úrovni zdravotní péče, vzdělaní a lidským právům. Otázka členění globálních problémů je sporná. Nelze říci, že jeden konkrétní problém spadá jen do jedné skupiny a měl by být řešen prioritně. Všechny problémy jsou bytostně důležité a měly by být řešeny koncepčně. Můžeme je však členit i z hlediska časového.
9
Jeníček, V.; Foltýn, J. Globální problémy a světová ekonomika. Praha: C. H. Beck, 2003. [s. 5]. ISBN 80-
7179-795-2
17
4.2. Růst populace Jedním ze stěžejních problémů lidstva jsou globální nerovnováha růstu světové populace (též růst celkové populace) a ubývání dostupných přírodních zdrojů pro uspokojení zvyšujících se potřeb. Podle fondu OSN se v roce 2011 přehoupl počet obyvatel planety přes 7 miliard. První miliardy obyvatel lidstvo dosáhlo již v roce 1804, k druhé miliardě se dostalo o 123 let později v 1927, k třetí miliardě stačilo pouhých 23 let (1960), další miliardy stoupaly pouze po 14, 13 a 12 letech. 6. miliarda tedy byla prolomena v roce 1999 a hranice 7 miliard lidí byla pokořena opět po 12 letech. Literatury se velmi často v prognózách počtu obyvatelstva liší. Již dnes můžeme vidět jak je tento vývoj velice problematicky odhadnutelný. Odhady se převážně zabývají studie OSN, které prognózovaly 7,1 miliardy až v roce 2015 a již nyní víme, že v roce 2015 nás bude mnohem více. S růstem obyvatelstva přicházejí katastrofické scénáře s přelidněním, které se však nemusejí stát skutečností. Rozšiřuje se povědomí o použití antikoncepce a lidé si začínají více uvědomovat, že sociální jistota se nenachází jen rozšiřování rodiny. Důsledkem zvyšujícího se životní úrovně je tedy zřejmé zmenšování rodin. Problémů je ovšem neustále mnoho. Polovina ze všech lidí na Zemi žije za méně než 2 dolary denně. Miliarda trpí hlady. Stejný počet nemá dostatečný přístup k pitné vodě. Přes 800 milionů lidí žije ve slumech a stejný počet lidí, převážně žen, je negramotných. Ve většině Afriky a jižní Asie trpí více než polovina dětí podvýživou. A 925 milionů lidí žije v potravinové nejistotě.10
4.3. Potravinový problém V dnešní době se stále častěji hovoří o přelidnění planety a brzkém nedostatku potravin. Je to však celosvětový problém? Nebo se jedná pouze o špatnou distribuci potravin do zemí 3. světa a jejich „neschopnost“ si je opatřit.
10
Informace
čerpány
z:
www.rozhlas.cz.
[online].
‹(http://www.rozhlas.cz/zpravy/veda/_zprava/968899›
18
[cit.
2012-01-11].
Dostupné
z URL:
Organizace OSN pro zemědělství a výživu (FAO) udává, že počet lidí trpících hladem začíná klesat. Udává ve svých statistikách, že za posledních 15 let počet hladovějících lidí klesl z více jak 1 miliardy k 920 milionům. Důvodem jsou snižující se ceny potravin a zlepšení ekonomické situace v třetích zemích. Solidarita lidí se snižuje a bezohlednost jde ruku v rukávě s korupcí, která velmi často znemožňuje úspěšnou dodávku jídla a lékařského vybavení do zemí 3. světa. Tedy globální problém se stává problémem strukturálním. Množství a objem potravin je dostatečný, jsme schopni vyprodukovat jejich dostatečné množství k uživení 7 miliard lidí, a přesto téměř miliarda lidí trpí podvýživou. Hlad může být jedním ze základních projevů chudoby. Proč je tedy na světě hlad? Odpověď možná tkví ve špatné distribuci potravin. Ta může být způsobena několika příčinami. Prvním faktem je, že chudí lidé si nemohou dovolit nakoupení potravin. „Indie, původně země závislá na dovozech potravin, se díky zelené revoluci stala čistým exportérem potravin. V této zemi tedy existuje relativní přebytek potravin.“11 To je jeden z potvrzujících faktů a zároveň paradoxů dnešní globální společnosti. Další faktem je znehodnocování potravin, k němuž dochází při skladování a transportu. Odhaduje se, že jedna čtvrtina až téměř jedna třetina potravin je znehodnocena dříve, než se dostane ke spotřebiteli. I mnoho humanitárních organizací se snaží pomoc se zásobováním chudých zemí potravinami. Rozdělování je však nerovnoměrné. „40 % nejbohatších zemí rozvojového světa dostává z této pomoci dvakrát více na osobu než 40 %nejchudších zemí“, uvádí Wordwatch Institute.“12Dalším paradoxem může být nepřiměřený příjem potravin a nekvalitní složení potravin, který způsobuje obezitu a mnoho civilizačních nemocí s ní spojenou.
11
Jeníček, V.; Foltýn, J. Globální problémy a světová ekonomika. Praha: C. H. Beck, 2003. [s. 111]. ISBN
80-7179-795-2 12
EHL, M. Globalizace pro a proti. Praha: SEFIRA, 2000. [s., 107, 108]. ISBN 80-200-0897-7
19
4.4. Ropa a zemní plyn Nejen pro západní civilizaci je ohromně důležitá tato významná energetická surovina, která nám slouží nejen při výrobě paliva, ale i v zemědělství, průmyslu a dalších odvětvích. Již několik desítek let se lidé dohadují nad otázkou, zda máme dost ropy a zemního plynu a případně na jak dlouho. Z mého podhledu je zásoba ropy a zemního plynu velká, silnější je ovšem panika. Nejistota a panika je šířena díky krizi v arabském světě, ale zároveň i obchodováním na burze. Můžeme říct, že spekulativní peníze ženou cenu ropy výš a výš. Ropu potřebujeme a „rádi“ si za ní zaplatíme, to ví nejen lidé, ale i státy tržící z prodeje těchto surovin. „Nelze proto dnes mluvit o globálním surovinovém a energetickém problému ve smyslu brzké vyčerpanosti těchto zdrojů, ale především o značném plýtvání, resp. Velké energeticko-surovinové náročnosti lidských i výrobních aktivit vyspělého světa.“13 Další problémem je míra využití zásob. K rozptylu energie dochází při jednotlivých operacích, které začínají již těžbou a pokračují transportem, úpravou a dalšími transporty až do místa zpracovaní. U všech těchto a mnohých dalších procesů dochází k velkým ztrátám. Máme mnoho nových technologií, ale těmto ztrátám se nedokážeme vyhnout.
4.5. Ubývající vodní zdroje „Více než 97% vody na Zemi je slané a je součástí světového oceánu. Tato voda není vhodná ani k pití, k zavlažování a ani pro řadu dalších možných způsobů využití. Teoreticky má člověk k dispozici obrovské množství sladké vody v podzemí, v ledovcích, v jezerech a v řekách. Tato voda, ale není vždy dosažitelná a technicky získatelná.“14 Docent Braniš (1999)dále ve své knize odhaduje, že roční spotřeba vody na jednotlivce se pohybuje mezi 7 až 8 tisíci m3. Celosvětová spotřeba je mnohem nižší, je to jen 3-4 tisíce m3 vody. Dle různých odborných studií by měl nastat vážný nedostatek vody již kolem 13
Jeníček, V.; Foltýn, J. Globální problémy a světová ekonomika. Praha: C. H. Beck, 2003. [s. 30]. ISBN
80-7179-795-2 14
doc. RNDr. BRANIŠ, Martin, CSc. Základy ekologie a ochrany životního prostředí. 1997. [s-96]. ISBN
80-86073-03-3
20
roku 2030. Nemělo by se nám dostávat 40 % potřebné vody. Co si však český člověk představí pod pojmem nedostatku vody? Nebude voda, kterou bychom mohli pít nebo si napustit plnou vanu pitné vody? Nikdo si však nepředstaví to, že až 70 % vody se upotřebí v zemědělství a kolem 20 % v průmyslu. Je tedy potřeba si uvědomit, že to není jen voda sloužící k pití a hygieně atd., ale převážně se jedná o vodu používanou k zavlažování a následnou produkci potravin. Tabulka 1 Spotřeba vody pro různé účely
Účel
Množství
Jídlo a pití na osobu (za den)
2-3 l
Splachování WC (1x)
6-10 l
Koupání (1x) Výroba 1 kg papíru
100-200 l
Vypěstování 1 kg pšenice
0,8 m3
Vypěstování 1 kg rýže
0,6 až 1,4 m3
Vypěstování 1 kg bavlny
4,5 m3
Produkce 1 kg masa
16m3
Výroba automobilu o váze 1 až 30 až 60m3 2t
500 až 800 m3
Zdroj: doc. RNDr. BRANIŠ, Martin, CSc. Základy ekologie a ochrany životního prostředí.
Zde se opět dostáváme k problému potravinovému. Pro větší přehled uvedu názor pana Petera Brabeck-Letmathe, který byl ve vedení společnosti Nestlé a nyní se věnuje otázkám dostupnosti pitné vody či problematice biopaliv. Každou vteřinu máme na světě dva další lidi, které je třeba nasytit. A každou vteřinu máme také o 0,2 hektaru orné půdy méně - kvůli erozím. Dalším faktem je, že je třeba jeden litr vody na každou kalorii, kterou získáváme z plodin, z obilí. Je dále třeba deset litrů vody na každou kalorii živočišného původu. Stamiliony a stamiliony lidí se navíc přestávají potýkat s extrémní chudobou, jejich životní úroveň stoupá a začínají konzumovat více masa. Takové 21
zlepšování životních standardů enormní části světové populace výrazně zesiluje poptávku po surovinách a zejména právě po mase. To vše v době, kdy to s růstem produktivity v zemědělství není kdovíjak slavné.“15 „Podle Ada Melkerta, zástupce
Obrázek 2 Přístup populace k pitné vodě
vedoucího Rozvojových programů OSN, je každému šestému
člověku
na
světě
znemožněn volný přístup k čisté pitné vodě. Navzdory nevídanému
bohatství
průmyslových zemí způsobilo toto porušování základních práv smrt celkem 1,8 milionu dětí.“16
Zdroj: http://aktualne.centrum.cz/zahranici/afrika/clanek.phtml?id=9 8809
15
Informace čerpány z: kovanda.blog.tyden.cz. [online]. [cit. 2012-01-14]. Dostupné z URL: ‹http://kovanda.blog.tyden.cz/clanky/5330/svetu-hrozi-nedostatek-vody-peter-brabeck-letmathe.html› 16 Informace čerpány z: www.ekolist.cz. [online]. [cit. 2012-01-14]. Dostupné z URL: ‹http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/orf-science-nedostatek-pitne-vody-je-podle-osn-vaznejsimproblemem-nez-valka›
22
Obrovským problém je výše zmíněná nemožnost přístupu k čisté pitné vodě. Podle odhadů OSN ročně umírá více než 5 milionů lidí na nemoci způsobené infikovanou nevyčištěnou vodou. Voda stačí převařit nebo použít speciální chlorizační tablety k vyčištění vody, ale vezměme si náklady na tablety pro chudou rodinu někde uprostřed Afriky. Předpokládám, že o nich prakticky ani neví. Převaření také není jednoduchou metodou. Na některých místech na světě není jednoduché nasbírat potřebné množství dřeva k převaření vody pro každý den. Švýcarští vědci přišli s geniálně jednoduchým nápadem. Vodu stačí nechat na vlnitém plechu v průhledné plastové láhvi „převařit“ právě slunečním zářením. Dnes tento projekt běží ve 30 zemích světa, ale je velmi Obrázek 3 Sucho ve světě
Zdroj: http://www.matrix-2001.cz/clanek-detail/3687-svet-v-kolizi-katastrofalni-sucho-trapi-cely-svetamericke-deti-pokusna-morcata-zacinaji-podstupovat-vakcinaci-proti-praseci-chripce-v-usa-sezrejme-pripravuji-zakony-na-sterilizaci-obyvatelstva/
důležité šíření správných informací především do podvědomí občanů chudých zemí.17 Z vlastní zkušenosti vím, že například v Austrálii jsme dostávali pravidelně informace o úsporných opatřeních během letních měsíců, kdy byl pitné vody nedostatek. Není to uvedeno zákonem, ale Australané si to dostatečně uvědomují závažnost problému, a proto kupříkladu omezí sprchování na co nejnutnější potřebu.
17
Informace čerpány z: technet.idnes.cz. [online]. [cit. 2012-01-15]. Dostupné z URL: ‹http://technet.idnes.cz/cista-voda-pro-kazdy-zapadakov-aneb-bakterie-se-opaluji-nerady-p6s/veda.aspx?c=A120120_151124_veda_mla›
23
Zvyšující se růst obyvatelstva planety není jediným faktorem, který bude do budoucna ovlivňovat nedostatek užitkové nebo pitné vody. Odběr vody je závislý na způsobu života obyvatelstva nejen tedy na jejich počtu. V rozvojových zemích se předpokládá navýšení průmyslové výroby, tedy zvyšující se množství vody potřebné pro průmysl a hygienické požadavky domácností. V rozvojových zemích je problém s nedostatkem vody již nyní, a proto tento problém dle odborníků, nemá často žádné řešení ani východisko. Kvalita vody samozřejmě hraje velkou roli. Každý stát má své normy na posouzení kvality vody. Voda k zavlažování nemusí splňovat stejné normy jako voda pitná. Voda potřebná pro průmysl by neměla obsahovat korozivní látky a větší množství pevných částic (látek). Lidé se sami připravují o kvalitní zdroje pitné vody. V minulosti byla pramenitá voda dostatečně kvalitní, používala se jako pitná voda. Díky činnosti člověka a to především volným vypouštěním odpadních vod z továren, nejrůznějšími průsaky chemikálií (hlavně hnojiv) z půdy a různými haváriemi s chemikáliemi a nebezpečnými kapalinami se tato voda znečišťuje. Negativní vlivy jsou způsobeny také účelnými, ale zároveň nevhodnými zásahy do vodního systému krajiny, kde se snižují samočisticí schopnosti vody řek a potoků. Meliorací (opatření vedoucí k zlepšení úrodnosti půdy) jsou často způsobeny regionální záplavy přívalovými dešti. Ztrátu půdní vody sekundárně způsobuje odklon a zásyp slepých ramen řek nebo naopak nadměrné zavlažování a díky zvýšenému výparu vody. Obrázek 4 Děti trpící nedostatkem vody a potravy
Zdroj: http://lh5.ggpht.com/_byVYVy2XsXg/TBfO753qVVI/AAAAAAAAJQ4/k 4Wdhu_kjQQ/starvation%5B3%5D.jpg
24
5. Příprava lidských zdrojů Plocha a zdroje na Zemi, které mají lidé k dispozici, nejsou neomezené ani nevyčerpatelné. Planetu zemi nemůžeme nafouknout ani jinak rozšířit. Osidlování jiných planet je zatím jen teorií, která má dle mého názoru od uskutečnění opravdu ještě velmi daleko. Pokud k těmto dvěma aspektům přidáme ještě neudržitelný růst populace, dříve nebo později lidstvo čekají problémy. Futurologové se rozcházejí v předpovědích, publikace v číslech a lidé mají rozdílné názory. Po prostudování odborných textů a literatury jsem dospěl ke svému závěru. S postupným vývojem technologií nebudeme nyní ani v nejbližší době nuceni k velkému omezování čerpání zdrojů. To ovšem neznamená, že planetu neničíme. Naopak, úsilí lidí o ochranu a zachování přírody by se mělo zněkolikanásobit. Ochrana životního prostředí, myšlenka trvale udržitelného rozvoje se neprosadí samy o sobě. Bohužel s lidmi je to velmi složité, změna způsobu života je téměř nereálná, nebudeme-li brát v úvahu diktátorské režimy. Většina obyvatel planety je velmi „krátkozraká“, tudíž si nemyslím, že by si lidé volili ze svých politických stran někoho, kdo jim bude slibovat změny, které udrží Zemi čistou a přírodu neporušenou, tím, že lidé prosadí zákony, kterými lidé budou omezováni. Toto fungovat s velkou pravděpodobností nikdy nebude. Lidé se chtějí mít dobře teď a vidí jen do velmi blízké budoucnosti. Za absurditu můžeme považovat zvolení stran, které nám zaručují pozitiva ihned. To je možné jen po určitý čas, v budoucnosti se prosadí reformy, zvýší daně. Lidé budou nespokojeni a budou toužit po změně, a proto stranu nahradí opět jinou stranou, která jim bude nabízet větší benefity ihned. Pracovat s lidskými zdroji (někoho tento výraz může urážet a může namítnout, že je to degradace lidí, jejich práce) je velmi složité. Politici a vedoucí lídři zemí by měli být skvělými manažery. Měli by vhodně využívat demokratických nástrojů, které dlouhodobě povedou za předem vytyčeným cílem a to právě myšlenku trvale udržitelného vývoje, ochrany životního prostředí a udržení přírody. Nejsem politikem, ale myslím si, že stát by mohl mnohem efektivněji využívat ekonomické nástroje např. dotace pro hromadnou dopravu, zvýšení finančních prostředků do recyklačních programů, zvyšování a snižovaní sazeb daní pro zboží a služby, které poskytují stejný užitek, ale jsou šetrnější pro životní prostředí. Samozřejmostí by neměly být jen zákony na ochranu životního prostředí, ale také investice do nových projektů a technologií, které se tímto okruhem zabývají a to právě přispěním státu v podobě půjček s nízkými úroky. Další velkou zbraní manažerů planety 25
by mohly být informace. Osvětu považuji za velmi účinnou metodu, jak přesvědčit lidi, aby dělali správnou věc. Může se k tomu využívat internet, média, propagace ve školách. Tyto informace se dostávají do vědomí lidí téměř jen z organizací aktivistů a nevládních stran. Přitom podvědomí a vědomí je nedílnou součástí chování každého jedince. Proč toho vhodněji nevyužít? Opět se dostávám k otázce, co je primárně nejdůležitější: Blahobyt nebo příroda. Je to velmi individuální odpověď, ale obecně si myslím, že vyhrává a ještě nějakou dobu bude blahobyt.
5.1. Příprava lidí do budoucnosti Každá budoucnost je nejistá jak blízká tak vzdálená. Predikce jsou často nepřesné a velmi často se kompletně liší od nastalé skutečnosti. To ovšem neznamená, že bychom se predikcí měli vzdát. Důležité však je vytvořit vhodnou a kvalitní strategii, a to jak v podnicích, tak ve státech.
5.2. Nároky na vzdělání Ekonomický růst je silně ovlivněn úrovní vzdělání a předávání informací, myšlenek a idejí uvnitř společnosti. Nízká úroveň předávání znalostí vede ke snížení produktivity, též je spojena s konkurenceschopností. K udržení konkurenceschopnosti podniků je nutným předpokladem vzdělávání uvnitř v podnicích. Technologie i technologické postupy se poměrně rychle mění. I za předpokladu, že při výrobě je potřeba stále méně pracovní síly je důležité vzdělání například montážní pracovní síly, propojování pracovníků do mezinárodních sítí vývoje apod. Rychle měnící se podmínky sebou nesou i inovace do studijních oborů vysokých škol, které vedou ke zvýšení kvality a míry uplatnění jejich absolventů. Inovace dnes již nespočívají jen ve spolupráci se zahraničními vzdělávacími instituty, ale také ve vytváření týmů (specialisté a studenti dohromady), podpora stáží v podnicích a v neposlední řadě výuka mladých odborníků z praxe. Kvalita lidských zdrojů je velmi odlišná a země se liší diametrálně. V Japonsku, Koreji, Číně a na Taiwanu, vzrostl počet vysokoškolských absolventů technických oborů velmi prudce. Inovativnost a následná konkurenceschopnost v těchto zemích je obrovská. Proto 26
by i nadále měla Evropská unie udržovat pozitivní vztahy s těmito zeměmi a především Čínou.
5.3. Znalost světových náboženství Globalizace se týká i tendencí v náboženském životě. Dřívější téměř monopolně založené velké náboženské organizace (církve)narážejí na dnešní náboženskou pluralitu. Dnes můžeme mluvit i o konkurenci mezi náboženstvími. S nemožností prosadit své nároky a cíle roste svobodomyslnost a tolerance, která ovšem může vést až k fundamentalismu, jehož podstata tkví v konzervativním lpění na původních ideologických základech. Pojem fundamentalismus je dnes převážně spojován s něčím negativním až nebezpečným. Toto ovšem není zcela pravda. Neustálý tlak medií nás dovedl k tomu, že člověk si jen těžko představí něco jiného než islámský fundamentalismus spojený s fanatismem a se Svatou válkou. Fanatismus „(z lat. fanaticus, posedlý, od fanum, posvátné místo) je slepá vášnivá zaujatost, nekompromisní a krajně jednostranný postoj nebo jednání člověka, který nějaké téma, myšlenku nebo věc pokládá za tak cennou - případně tak ohroženou – že námitky či odpor proti ní vyvolávají jeho zuřivost. Fanatik se vyznačuje neschopností kritického odstupu, intolerancí, nepoučitelností a jistou omezeností. Extrémním příkladem fanatismu je terorismus“18. Málo známé ovšem je, že je to spíše myšlenková filosofie, která je prosazována velmi silně a v případě náboženství na základě starých pramenů. Často to jsou jen části pramenů a tyto skupiny si prosazují vlastní pravdy. Vlivem globalizace se vytvářejí i nová náboženská hnutí, která opět vlivem medií mohou být nesprávně označována za sekty. Toto označení je ovšem pejorativní. New religious movement se vyskytuje již v 70. Letech v různých sociologických studiích. Tento pojem ovšem nemusí skrývat nic nového nýbrž jen nepoznaného nebo cizího. Právě tokem a vlivem informací se nyní setkáváme s náboženstvími z jiných kontinentů, která jsou pro nás „nová“. Tento pojem nemusí znamenat jen nepoznaná náboženství neboť se může jednat o úprava náboženství již známého. Z mého pohledu agnostika (agnostik je člověk, který je skeptický k bohu, nepopírá ho, ale není možné prokázat jeho existenci či neexistenci) je znalost náboženství důležitá. Při řízení a vedení lidí k určitému cíli se samozřejmě dá využít ba dokonce zneužít 18
Informace čerpány z: www.wikipedia.cz. [online]. [cit. 2012-04-17]. Dostupné z URL: ‹http://cs.wikipedia.org/wiki/Fanatismus›
27
náboženství. Významné i zároveň klíčové může být právě pochopení náboženství, jen tak lze pochopit počínání ostatních věřících lidí. I pokud je člověk ateista (ateismus - víra v neexistenci bohů - neprokazatelnosti).
5.4. Znalost jazyků Znalost jen jednoho světového jazyka se dnes stala přežitkem. Téměř nepopiratelným faktem je, že kdo nemluví anglicky, nemá v dnešním světě šanci se prosadit. Znalost kupříkladu tohoto jazyka dává lidem lepší pracovní příležitosti. Čínština a angličtina jsou nejpoužívanější jazyky na světě. Ve znalosti těchto jazyků je především rozdíl v počtu native speakers (rodilý mluvčí). V tomto případě anglicky mluví necelá půl miliarda lidí a zbytek je doplněn o lidi používající angličtinu jako svůj druhý jazyk. Čínština (mandarínština) je poměrně složitý jazyk, ale v dnešní době je o něj stále větší zájem, a to především z řad studentů, kteří si uvědomují velikost a rozmach Číny. Ovládání cizích jazyků napomáhá již výše zmíněné znalosti světových kultur.
6. Zpracování dotazníku Již v úvodu jsem se zmiňoval o mém průzkumu. Pomocí portálu www.vyplnto.cz a svého vlastního úsilí jsem rozšířil dotazník, na který odpovědělo poměrně široké spektrum populace. Průzkumu se zúčastnilo celkem 340 respondentů, z toho 117 můžu a 223 žen. V dotazníku jsem se snažil neusměrňovat odpovědi a nechal jsem prostor pro vyjádření a vysvětlení svých odpovědí. O to těžší bylo zpracování a vyhodnocení velkého množství informací.
28
Graf 1Pohlaví
Pohlaví :
34% muži
ženy
66%
Průzkumu se zúčastnilo o polovinu více žen než mužů. Žen bylo v průzkumu celkem 66% a mužů pouhých 34%. Graf 2 Povolání
Povolání: 1% 3% 4% studenti
9%
zaměstaní 39%
5%
podnikatelé důchodci zaměstaní studenti na mateřské nezaměstaní
39%
Nejvíce respondentů bylo z řad studentů a zaměstnaných, shodně 39%. Snaha byla i o názory staršího obyvatelstva, které je již v důchodu, a tito lidé se účastní 9%. Podnikatelů odpovídajících na dotazník bylo 5%. Zvláštní skupina čítající 4% byli
29
zaměstnaní studenti. Tříprocentní účast nezaměstnaných a pouze 1% maminek na mateřské dovolené. Graf 3 Věkové kategorie
Ve věku: 9%
3%
20-26 let 19%
48%
41-60 let 27-40 let 60- a více let 15-19 let
21%
Věkové rozložení dotazovaných odpovídá pracovním pozicím. Nejvíce bylo studentů, a to ve věku mezi 20 až 26 lety (48%). Respondentů ve věku 41 - 60 let bylo jen o 3% více než mezi lety 27 - 40. Lidé v důchodu a tedy ve věku více než 60 let mají v dotazníku podíl 9%. Mladší generace ve věku 15 - 19 lety se účastnila 3%.
30
Graf 4 Nejvyšší dosažené vzdělání
Nejvyšší dosažené vzdělání: 2%
2%
2% 1%
středoškolské s maturitou vysokoškolské 47%
základní vyučen
46%
středoškolské, bez maturity vyšší odborné
Vyplnění dotazníku se zúčastnilo 47 % respondentů, kteří uvedli jako své nejvyšší dosažené vzdělání, vzdělání středoškolské s maturitou. Jen o 1% méně lidí uvedlo do dotazníku, že má vysokoškolský titul. Shodně po 2 % jsou středoškoláci bez maturity, vyučení a lidé pouze se základním vzděláním. U odpovědí nebylo žádné překvapení, že lidé s nižším vzděláním často odpovědi neznali nebo jejich odpovědi byli chybné. Bohužel i názory některých vysokoškoláků jsem musel vyřadit z důvodu kopírování odpovědí z internetového portálu wikipedie.cz, a to pouze u dotazníků šířených prostřednictvím internetu.
31
Graf 5 Používání pojmu globalizace
Používáte pojem globalizace:
45%
ano 55%
ne
Lidé sice pojem globalizace slyšeli, ale téměř 45% respondentů se s tímto pojmem nesetkává nebo ho nepoužívá. Můžeme z toho vyvodit závěr, že téměř 45% dotázaných se o tuto problematiku nezajímá, nečte články týkající se globalizace ani nevěnují žádnou pozornost v globalizaci v mediích. Graf 6 Podíl odpovědí na pojem globalizace
Na vysvětlení pojmu globalizace:
33% odpovědělo neodpovělo 67%
Tento graf ukazuje procentuelní odezvu odpovědí na otázku: „Pokud znáte pojem globalizace, vysvětlete ho.“
32
Odpovědělo pouze 67% respondentů a odpovědi se vyhnulo celých 33% dotázaných. Zde usuzuji, že téměř jedna třetina dotázaných někdy tento pojem slyšela, ale nezná význam tohoto slova. Lze jen těžko říci, proč se lidé vyhýbají tomuto tématu. Možná právě proto, že jsou to věci globální a chybně si myslí, že jako jednotlivci na tyto věci nemají vliv. Graf 7 Porozumění a vysvětlení pojmu
Porozumění a vysvětlení pojmu: 4,37%
6,55%
propojenost
3,93%
zmenšující a měnící se svět celosvětový
16,59% obchodní činnost-obchod bez hranic
62,88%
zkracování vzdáleností
5,68%
odpovědi,které nelze uznat
Pojmu globalizace z respondentů, kteří odpověděli a rozumí 94%. I přes to, že definice globalizace je velmi složitá a jednoznačná odpověď je prakticky nemožná tak jsem celých 6% po pečlivém uvážení a opětovném porovnání s literaturou neuznal a označil jsem jako odpovědi, které nelze uznat. Pouze 5,24% respondentů uvedlo, že je to proces, která je nejčastější z definicí. Tyto lidé se pravděpodobně s touto problematikou někdy zabývali či se s ní setkali v literatuře. 62,88% odpovědí
se dalo
zahrnout
do představy propojenosti.
Propojenosti
z nejrůznějších úhlů pohledu - z ekonomických sfér, sociologie, techniky, technologie a politiky. U 16,59% tazatelů byla odpověď „celosvětový“ nebo také celkově světový. Odpovědi byly
jak
k celosvětovým
problémům,
tak
k celosvětové
ekonomice,
pomoci
a rozhodování. Tyto odpovědi jsem oddělil od kolonky propojenosti právě díky neúplné
33
specifikaci odpovědi, i když na někoho může působit celosvětová působnost jako propojení v určitém smyslu. 5,68% lidí chápe globalizaci jako zmenšující se svět, který se právě jejím vlivem mění. 4,37% odpovědí se týkalo zkracování vzdáleností díky rychlému přenosu informací. Právě tok informací a technologie, nám zmenšují svět. 3,93% odpovědí se vztahovalo k volnému obchodu, pohybu peněz i osob a určitých unifikací procesů, postupů a standardů v mezinárodním obchodu. 6,55% odpovědí jsem vyhodnotil a zařadil do složky „ odpovědi, které nelze uznat“, byly to převážně odpovědi, které ani okrajově nevystihovaly podstatu věci. U této otázky nelze vyhodnotit správnější odpověď. Zde chci pouze ukázat, jak a s čím si lidé globalizaci spojují. Graf 8 Vliv globalizace na jedince
Pociťujete globalizaci ve svém životě: 0,59% 10,29% ano, každý den se setkávám s něčím „globálním“ 45,29%
spíše ano spíše ne
43,82%
ne, s ničím „globálním“ se nesetkávám
Pouze 0,59% lidí, což lze považovat za výchylku udalo, že se nesetkává ve svém životě s ničím globálním. 10,29% si dle mého názoru spíše neuvědomuje, co všechno nás díky globalizaci obklopuje. Právě věci, se kterými se denně setkáváme, nám mohou přijít jako přirozené a neuvědomujeme si, že tyto věci jsou převážně zahraničního původu. Žádným
34
překvapením není, že téměř 90% dotázaných si je vědomo, že jsme „obklopeni globalizací“. Graf 9 Nadnárodní společnosti
Jmenujte 2 nadnárodní společnosti, které vás napadnou jako první :
2,67%
Fastfoody
9,54%
Operátoři
19,08%
Počítačová a mobilní technika
6,11%
Automobilový průmysl
3,05% 4,96%
3,05%
Světové organizace Banky a peněžní ústavy Nápoje Oděvní průmysl
12,21%
16,79%
Energie,voda,palivo Nákupní střediska Přeprava
4,20%
4,96%
Ostatní světové značky
13,36%
Tento graf v sobě sjednocuje nejznámější světové značky, které si člověk vybaví jako první. Každý z dotázaných zodpověděl 2 značky a v grafu jsou znázorněny podle odvětví, do kterého spadají. U všech popisů budou jmenovány 3 nejvíce jmenované značky. Nejvyšší procentuální zastoupení (18,08%) mají fastfoody. Mezi fastfoody byly nejčastěji jmenovány tyto značky: McDonald´s, KFC a Subway. Druhé nejvyšší procentuální zastoupení (16,79%) dosáhla počítačová a mobilní technika. Dnes lze těžce rozdělit značky, které vyrábějí pouze mobilní telefony nebo počítače, proto jsou tyto dvě skupiny pohromadě. Mezi nejčastěji jmenovanými značkami byly: Google, IBM a Microsoft. 35
13,36% odpovědí v sobě mělo zakotvena silná jména z automobilového průmyslu: Škoda Auto, General Motors a Ford. 12,21% spadá do kategorie nápojů. Zde drtivě vyhrála Coca-Cola, která zazněla v 85 % odpovědí v kategorii nápojů. Nebylo zde rozlišováno, zda se jedná o alkoholické či nealkoholické nápoje. Další dvě častěji jmenované značky byly Budweiser Budvar a Heineken. 9,54 % byla jména jednotlivých nadnárodních společností, které byly zařazeny do kategorie ostatní světové značky. Zařazeny nebyly ani do kategorií, protože každá kategorie by měla méně než jedno procento. Nákupní střediska získala 6,11% a nejčastějšími odpovědi byly: Ahold, Tesco a Ikea. Operátoři a světové organizace měli shodně 4,96%. Telefonica, T-Mobile a Vodafone, pouze tito tři operátoři byly jmenováni. V kategorii světových organizací byly tři nejčastější: UNESCO, NATO a Červený kříž. 4,20 % respondentů vyslovilo svůj názor pro banky a peněžní ústavy. Nejvýraznější postavení v počtech hlasů měla ČNB, AXA Erste Bank. Kategorie oděvního průmyslu měla shodně 3,05% s kategori energie, voda, palivo. Baťa, Nike a Adidas, tyto tři značky byly nejčastějšími odpověďmi v třídě oděvního průmyslu a ČEZ, Eon a Veolia ve třídě energie, voda, palivo Poslední skupina, která měla nad 1 procento, byla skupina přeprava. DHL, Fedex a Cargo byly nejčastěji volenými značkami. Z pohledů nejen mého, ale i ostatních je to právě společnost McDonalds, která je jednou z hlavních ikon USA ve světě. Před 20 lety se v centru Prahy objevil 1. McDonalds. V té době ohromná novinka z Ameriky, dnes stále přetrvávající trend, který nás obklopuje nejen v České republice, ale ve více jak 120 zemích na světě.
36
Graf 10 Globální vesnice
Znáte pojem globální venice: 6,76% 27,35% zná a umí vysvětlit nezná nebo vysvětlila špatně pojem zná, ale nevysvětlil 65,88%
Globální vesnice je pojem, na který jsem v literatuře často narazil. To je jeden z důvodů proč jsem ho zařadil do soustavy otázek. S tímto pojmem přišel filosof Marshall McLuhan. ,,McLuhan přišel s tehdy šokující a dodnes spornou myšlenkou, že hlavním sdělením, které média přinášejí, není jejich "programová náplň", ale způsob, jakým ona sama ovlivňují naše vidění světa. Vyjádřil ji slavnou formulací "the medium is the message" ("poselstvím média je samo médium").“19 Tento pojem znali především vysokoškoláci a celkově ho správně popsalo 27,35% respondentů. Téměř 66% procent ho vysvětlit nedokázala. Z těchto 65,88% se pokusila vysvětlit svojí představu necelá polovina, ale bohužel zcela špatně. 6,76% uvedlo, že pojem zná, ale vysvětlit se ho nepokusilo. Mé očekávání zde nebylo nikterak vysoké, tento pojem znají především lidé, kteří se problematikou zabývají, nebo je zajímá. Běžně se s nimi setkáme jen v odborných literaturách a článcích na internetu.
19
Informace čerpány z: www.tucnak.fsv.cuni.cz. [online]. [cit. 2012-04-17]. Dostupné z URL:
‹http://tucnak.fsv.cuni.cz/~calda/McLuhan.html›
37
Graf 11 Názory na vyhnutí se globalizaci
Lze se globalizaci vyhnout: 4,12%
12,94% ne neví ano 82,94%
Zda se globalizaci lze vyhnout či ne je jedna z často pokládaných otázek. Dle mého názoru je to téměř nemožné a to ani u zemí s tak pevným režimem jako například Severní Korea. S průzkumu ovšem vyšlo, že celých 4,12% lidí si myslí, že globalizaci se lze vyhnout a téměř 13% dotázaných zadala do dotazníků, že neví. Necelých 83% sdílí můj názor, že globalizaci se vyhnout nelze. Při menším zamyšlení, které lidé jistě provedli, dospěli k názoru, se kterým se zcela ztotožňuji, že globalizaci se opravdu vyhnout nelze. Další otázkou zůstává, jestli to není určitý časový trend, kdy lidé chtějí být součástí jednoho velkého celku. Lidé, kteří odpověděli, že se jí lze vyhnout, mi bohužel nevysvětlili jak toho docílit.
38
Graf 12 Pohled na globalizaci
Vidíte globalizaci jako: 5,29%
10,59% převážně pozitivně převážně negativně 51,76% 32,35%
negativně pozitivně
Z této otázky nelze zcela specifikovat zastánce či odpůrce globalizace, ale určitý závěr si z toho může domyslet každý sám. 57,05% tázaných považují globalizaci za méně či více pozitivní. 42,95 % respondentů uvedla, že vidí globalizaci převážně v negativním pohledu. Bližší specifikace je znázorněna v grafu. Pohled na globalizaci není vůbec jednoduchý a je zcela ovlivněn tím, že jsme Evropané. Myslím, že Afričané by na ni měli zcela odlišný názor. Také vliv medií a neustálý boj s informacemi ovlivňuje právě názory na globalizaci. Kolektivismus proti individualitě, vzájemná propojenost ekonomik a banky nás všech stojící proti rozpadům a krizím států. Otázky islámských a afrických zemí versus Amerika, země plné příležitostí a neutuchajících možností.
39
Graf 13 Globální problémy lidstva
Co považujete za 3 největší globální problémy lidstva: nedostatek pitné vody
3,03%
hromadění odpadu
1,62%
3,90%
hlad v zemích 3. Světa 15,58%
4,33%
ekonomické krize
6,60%
přelidnění
14,29%
7,79%
změny klimatu zbrojení světová nerovnost
8,87% 12,99% 10,17%
tvoření vedoucích unijních spolků migrace obyvatelstva
10,82%
odlišná náboženství ostatní odpovědi
Tato otázka měla předem určené nejvíce známé globální problémy. Respondenti mohli také uvést vlastní odpověď, tyto odpovědi mají však necelá 2%. 15,58% lidí považuje za jeden ze tří největších problémů lidstva nedostatek pitné vody. 14,29 % respondentů udalo v odpovědi hromadění odpadu. 12,99% hlasů bylo pro hlad v zemích Třetího Světa. 10.82%
pokládá za jeden z hlavních problémů ekonomické krize. 10,17% vybralo
za jednu z odpovědí přelidnění planety. 8,87% se obává především změny klimatu. 7,79% shledává za jeden z problémů zbrojení států. 6,60% účastníků průzkumu považuje za jeden z problémů světovou nerovnost. 4,33% respondentů vybralo odpověď, že problém je tvoření vedoucích unijních spolků. 3,90% se obává migrace obyvatelstva.
40
3,03% považuje za jeden ze tří největších globálních problémů, problém v odlišných náboženstvích V dotazníku jsem schválně neuvedl vyčerpání nerostných surovin. Pouze 3 respondenti napsali tuto odpověď. Tato odpověď je zahrnuta v ostatních odpovědích, stejně jako problém společnosti, která vede výchovu k materialismu, problém konzumního systému, problém s rozšířením nemocí nebo odpověď, která stojí za zamyšlení snadná ovlivnitelnost mass medii. Myslím si, že především vlivem medií se lidé rozhodli určit globální problémy, tak jak rozhodli. Nejsem si jistý, zda bez medií bychom dnes věděli o nejrůznějších ekonomických krizích, úpadcích bank a krachu států. Věděli bychom o nedostatku potravin v zemích 3. Světa? Ano, média jsou pro mě nejasnějším informačním kanálem, bez kterého by zde nejspíše žádné odpovědi nebyly.
41
Graf 14 Klady globalizace
Znáte nějaký klad globalizace? Pokud ano, uveďte jaký: rychlý přístup k informacím nevím,neznám 3,46% 2,31%
1,73%
1,44%
konvergence a identičnost věcí 13,83%
zmenšování kulturních odlišností
9,22%
zlepšení vztahů mezi státy ekonimický růst
8,07% 27,67% 10,37%
zvýšení zisku v celosvětovém měřítku dodržování standardů dostupnost
0,58%
7,49% 13,83%
vývoj vědy a techniky snažší cestování ostatní
U této otázky mě velmi překvapilo téměř 28% lidí, kteří neznají nebo neví o žádném kladu, který globalizace přináší. I pokud je člověk odpůrcem všech globálních procesů, přesto musí uznat, že určité klady tyto procesy přece jen přináší. Shodně 13,83% odpovědí měl rychlý přístup k informacím a konvergence a identičnost věcí. Rychlý přístup informací, byl specifikován, především díky internetu a mobilních sítí, které umožňují sledovat dění celého světa téměř v reálném čase. Díky tomu se dají informace rychleji vyhodnotit a následně s nimi efektivně pracovat. Konvergence a identičnost věcí, byla u většiny respondentů vyjádřena především tím, že dostanou
42
jakékoli zboží kdekoli na světě. To znamená, že v České republice dostanu vodku z Finska, tequilu z Mexika a whisky z Irska. Ekonomický růst, který byl přisuzován především rozvojovým zemím, dosáhl 10,37% hlasů. Lidé jsou přesvědčeni, že tento růst je rychlý a blahobyt v rozvojových zemích se zvyšuje. Především odpůrci globalizace o tomto problému často hovoří. Rozvojová politika, která vede k určitému ekonomickému růstu a snížení úrovně chudoby ve třetím světě naráží na fakt, že znečištění životního prostředí a prohlubování sociálních rozdílů často převyšuje pozitivní názory lidí. 9,22% lidí se shodlo na odpovědi dodržování standardů. Odpovědi byly koncipovány z hlediska IT, ekonomik, zdravotnických, bankovních, přepravních a především používání anglického jazyka. Zvyšování zisku v celosvětovém měřítku mělo 8,07% hlasů. Odpovědi byly jednoznačné a to především rozšíření působnosti a investic do zahraničí, tedy expanze. Zmenšování kulturních odlišností, pod tuto kategorii jsem zařadil i odpovědi jako poznávání cizích kultur, porozumění chování cizinců a prolínání kultur. Tyto odpovědi dosáhly 7,49%. 3,46% odpovědí byly zejména navázány na jednodušší pohyb po světě a tedy snažší cestování. Pro mě, lehce překvapující bylo procento, které se týkalo vývoje vědy a techniky, pouze 2,31% . Přisuzují tento fakt tomu, že lidé to dnes berou jako samozřejmost a neuvědomují si, co na to má nebo mělo vliv. Graf 15 Zamyšlení nad predikcí
Souhlasíte s tvrzením: „Do roku 2030 bude třeba zvýšit produkci potravin skoro o 50 %“ ? 10,71% souhlasím nesouhlasím
50,00% 39,29%
nesouhlasím, je to nesmysl
43
Tato otázka byla záměrně položená a procentuální odpovědi jsou dle mého očekávání. Otázku jsem nezvolil náhodně, ale na základě studií OECD z portálu www.oecd.org a dalších literatur, které z tohoto faktu vycházejí. Přesně 50% z respondentů vyjádřilo u otázky souhlas u této otázky. V další otázce, kde měli své odpovědi zdůvodnit, všichni uvedli, že právě díky zvyšujícímu se počtu obyvatel planety a při zachování určitých standardů by se produkce měla zvýšit téměř o 50 %. 39,29 % lidí vyjádřilo nesouhlas a odůvodnili to několika argumenty. Produkce potravin je již nyní nadbytečná, tedy nerovnoměrně rozložení množství potravin po světě, plýtvání v západních zemích Názor, který nepřipouští tu možnost, že by se planeta mohla přelidnit a neuspokojovat potřeby. Mínění především starší generace, že by se potravinami mělo šetřit, na které navazuje názor dalších generací o lepším hospodaření s potravinami. Zbylých 10,71% respondentů nesouhlasilo a považuje to za nesmysl. Tyto odpovědi byly vysvětleny zejména „ Prostě si to tak myslím“. Ovšem byly tam i odpovědi, o kterých si myslím, že stojí za zmínku. Nedostatky potravin jsou pouze uměle, mediálně vyvolané. Stačilo by jen jinak nastavit hospodářskou politiku potravinářských korporací, u nichž určitě miliony tun potravin skončí v kontejnerech a je pro ně výhodnější vyhodit to než to dát Nadvýroba konzumní společnosti V mém průzkumu byla poslední otázka zvolena s pravděpodobně nevhodnou formulací. Otázka zněla „ Kde myslíte, že se spotřebuje nejvíce pitné vody? (z hlediska potřeby)“. Měl jsem na mysli odvětví, například průmysl, zemědělství apod. Bohužel se mi vrátily odpovědi, kde byly napsané kontinenty či jednotlivé země řazené dle spotřeby vody. I přes tyto nesrovnalosti mi 48 % lidí porozumělo a odpovědělo k otázce s mým zněním. Pokusím se vyvodit závěr i z této situace. Z hlediska spotřeby vody v odvětvích nebo kategorií dosáhla spotřeba vody v domácnostech 45,24%. Tato spotřeba byla přisuzována hygieně (umývání rukou, sprchování, splachování WC) a spotřebě v domácnostech jako je praní a mytí nádobí. 32,14% odpovědí bylo do průmyslu a 16,67% do zemědělství. 44
Tyto odpovědi lze považovat za zcela správné. 3,57% si myslí, že nejvíce vody se spotřebuje právě jejím konzumováním. 2,38% lidí se skutečně domnívá, že nejvíce vody vyplýtvá v myčkách automobilů a při zalévání trávníků. Z pohledu druhého, tedy rozložení spotřeby podle kontinentů definitivně nejvíce hlasů dostalo USA a to celých 56,67%. Toto procento by se jistě i navýšilo při bližší specifikaci odpovědí, které zněly „vyspělé země“ a získali přesně 20% hlasů. Spotřebu vody v Evropě považuje za nejvyšší 11,67 % respondentů. Pro poměrně široký pojem Asie hlasovalo 5% dotazovaných a též 5% pro rozvojové země. 1.68% lidí odpovědělo, že nejvíce vody se spotřebuje v Africe.
45
Závěr Na
základě
vyhodnocení
mého
průzkumu
považuji
informovanost
veřejnosti
o problémech globálních za velmi slabou. Sice si lidé uvědomují určité hrozby, ale často si neuvědomují jejich příčiny. Vše, co se týče budoucnosti, jsou pouze predikce, ale vždy jedna z predikcí vyjde a ta může být méně či více záporná. V každém případě by bylo dobré začít pracovat s lidským povědomím a možných hrozbách a důsledcích lidské nečinnosti. Již jsem se zmínil, že lidé si pravděpodobně globální problémy uvědomují, ale jelikož tyto problémy jsou celosvětové, tak se do nich jednotlivec vůbec vměšovat nemusí. To je dle mého názoru velký omyl. Lidstvo by se mělo zajímat o problémy. Nejen o své personální, ale především o globální. Další věcí, která je opět spojena lidskými zdroji je „krátkozrakost“. Většina obyvatelstva vidí jen na pár let dopředu a všichni se chtějí mít dobře nyní. Řeší se pouze blízká budoucnost nikoli ta vzdálená. Proto je práce s lidskými zdroji velmi složitá a to nejen díky pasivitě, ale také neochotě přemýšlet o vzdálené budoucnosti. Nejen u nás v České republice, ale i ve světě majoritně vyhrávají strany, které slibují činy, které zajistí blahobyt ihned a na pár let dopředu. To je ta „krátkozrakost“, na kterou zde narážím. Tímto problémem by se měli zabývat lidé, kteří pracují a řídí lidské zdroje. Již několikrát jsem zmínil sílu a vliv medií. Média ve všech formách by se rozumně dala využít k různým interpretacím a vysvětlením nejen globálních problémů, ale jejích příčin a možností řešení.
46
Seznam literatury Knihy a publikace 1. BRANIŠ, M. Základy ekologie a ochrany životního prostředí. Praha: Informatorium 1997. ISBN 80-86073-03-3 2. EHL, M. Globalizace pro a proti. Praha: SEFIRA, 2000. ISBN 80-200-0897-7. 3. JENÍČEK, V.; FOLTÝN, J. Globální problémy a světová ekonomika. Praha: C. H. Beck, 2003. ISBN 80-7179-795-2 4. KELLER, J. Tři sociální světy (Sociální struktura postindustriální společnosti) Praha: Sociologické nakladatelství 2010 ISBN 978-80-7419-031-5 5. NORBERG, J. Globalizace. Praha: Alfa Publishing, Liberální institut, 2006. ISBN 80-86851-32-X (Alfa Publishing), - ISBN 80-86389-44-8 (Liberální institut) 6. RITZE,R G. Mcdonaldizace společnosti: Výzkum měnící se povahy soudobého společenského života. Praha: Academia, 1996. ISBN 8020005714 7. ROLNÝ, I.; LACINA, L. Globalizace-etika-ekonomika. 2 vydání. Věrovany: Jan Piszkiewicz, 2004. ISBN 80-86768-04-X 8. THERNBORN, GÖRAN. Globalizations: Dimensions, Historical Waves, Regional Effects, Normative Governance, International Sociology, Vol. 15, No. 2, June 2000.
Internetové zdroje 9. Informace čerpány z: www.czech.cz. [online]. [cit. 2012-01-12]. Dostupné z URL: ‹(http://www.czech.cz/cz/67084-tradicni-ceske-produkty-a-znacky› 10. Informace čerpány z: ekonomika.idnes.cz. [online]. [cit. 2012- 1-12]. Dostupné z URL:
‹http://ekonomika.idnes.cz/recko-dale-suzuje-evropu-dva-roky-pujcovani-
nic-nevyresily-p4h-/eko_euro.aspx?c=A120109_153825_eko_euro_vem› 11. Informace
čerpány
z:
www.worldbank.org.
[online].
[cit.
2012-04-08].
‹http://www.worldbank.org/depweb/beyond/global/chapter6.html› 12. Informace čerpány z: www.rozhlas.cz. [online]. [cit. 2012-01-11]. Dostupné z URL: ‹(http://www.rozhlas.cz/zpravy/veda/_zprava/968899
47
13. Informace čerpány z: kovanda.blog.tyden.cz. [online]. [cit. 2012-01-14]. Dostupné
z
URL:
‹http://kovanda.blog.tyden.cz/clanky/5330/svetu-hrozi-
nedostatek-vody-peter-brabeck-letmathe.html 14. Informace čerpány z: www.ekolist.cz. [online]. [cit. 2012-01-14]. Dostupné z URL:
‹http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/orf-science-nedostatek-pitne-
vody-je-podle-osn-vaznejsim-problemem-nez-valka› 15. Informace čerpány z: technet.idnes.cz. [online]. [cit. 2012-01-15]. Dostupné z URL: ‹http://technet.idnes.cz/cista-voda-pro-kazdy-zapadakov-aneb-bakterie-seopaluji-nerady-p6s-/veda.aspx?c=A120120_151124_veda_mla› 16. Informace čerpány z: www.wikipedia.cz. [online]. [cit. 2012-04-17]. Dostupné z URL: ‹http://cs.wikipedia.org/wiki/Fanatismus› 17. www.vyplnto.cz
Ostatní zdroje 18. Ing. Jan Frank CSc.- spolumajitel firmy Tesařík a Frank geodetické práce s.r.o.
48
Seznam obrázků Obrázek 1 Bludný kruh chudoby .......................................................................................16 Obrázek 2 Přístup populace k pitné vodě ..........................................................................22 Obrázek 3 Sucho ve světě ..................................................................................................23 Obrázek 4 Děti trpící nedostatkem vody a potravy ...........................................................24
Seznam grafů Graf 1Pohlaví .....................................................................................................................29 Graf 2 Povolání ..................................................................................................................29 Graf 3 Věkové kategorie ....................................................................................................30 Graf 4 Nejvyšší dosažené vzdělání ....................................................................................31 Graf 5 Používání pojmu globalizace ..................................................................................32 Graf 6 Podíl odpovědí na pojem globalizace .....................................................................32 Graf 7 Porozumění a vysvětlení pojmu .............................................................................33 Graf 8 Vliv globalizace na jedince ....................................................................................34 Graf 9 Nadnárodní společnosti ..........................................................................................35 Graf 10 Globální vesnice ...................................................................................................37 Graf 11 Názory na vyhnutí se globalizaci .........................................................................38 Graf 12 Pohled na globalizaci ............................................................................................39 Graf 13 Globální problémy lidstva ....................................................................................40 Graf 14 Klady globalizace .................................................................................................42 Graf 15 Zamyšlení nad predikcí ........................................................................................43
Seznam tabulek Tabulka 1 Spotřeba vody pro různé účely .........................................................................21
49
Přílohy Příloha Dotazník na téma GLOBALIZACE 1. Vaše pohlaví □ muž □ žena 2. Jste: □ □ □ □ □ □ □
nezaměstnaný student na mateřské v důchodu zaměstnaný podnikatel Jiná odpověď:
3. Váš věk : □ □ □ □ □
15 – 19 20 - 26 27 – 40 41 - 60 60 – a více
4. Nejvyšší dosažené vzdělání : □ □ □ □ □ □
základní vyučen středoškolské, bez maturity středoškolské s maturitou vyšší odborné vysokoškolské
5. Používáte pojem globalizace? □ ano □ ne 6. Pokud víte, vysvětlete tento pojem (stručně).
50
7. Pociťujete globalizaci ve svém životě? □ □ □ □
ano, každý den se setkávám s něčím „globálním“ spíše ano spíše ne ne, s ničím „globálním“ se nesetkávám
8. Jmenujte 2 nadnárodní společnosti, které vás napadnou jako první :
9. Znáte pojem globální vesnice? Pokud ano, popište 3mi hesly(slovy) :
10. Lze se globalizaci vyhnout? □ ano □ ne □ nevím 11. Lze globalizaci efektivně řídit? □ □ □ □ □
ano bohaté země to zvládnou ano ale chudé země to nezvládnou ano bohaté i chudé země to zvládnou ne ani bohaté ani chudé země ji řídit nemohou Jiná odpověď:
12. Vidíte globalizaci jako: □ □ □ □
pozitivní negativní převažující pozitivně převažující negativně
51
13. Co považujete za 3 největší globální problémy lidstva (zde se nachází výběr nejběžnějších, pokud máte odlišný názor, uveďte ho prosím) : □ □ □ □ □ □ □ □ □ □ □ □
Nedostatek pitné vody Změny klimatu Hlad v zemích 3. Světa Světová nerovnost Odlišná náboženství Zbrojení Hromadění odpadu Tvoření vedoucích unií a spolků Migrace obyvatelstva Přelidnění Ekonomické krize Uveďte vlastní
14. Znáte nějaký klad globalizace? Pokud ano, uveďte jaký:
15. Souhlasíte s tvrzení : „Do roku 2030 bude třeba zvýšit produkci potravin skoro o 50%“ ? □ souhlasím □ nesouhlasím □ nesouhlasím, je to nesmysl 16. Pokud jste na otázku č. 15 odpověděl ano nebo ne prosím stručně odůvodněte:
17. Kde myslíte, že se spotřebuje nejvíce pitné vody? (z hlediska potřeby)
52
