Elektronické dovednosti: Mezinárodní rozměr a vliv globalizace

Elektronické dovednosti: Mezinárodní rozměr a vliv globalizace

strana 1

Prohlášení o vyloučení odpovědnosti Evropská komise ani žádná osoba konající ve jménu Komise nenese odpovědnost za účel použití následující informace. Názory zde vyjádřené jsou názory autorů a nemusí se nevyhnutně shodovat s názory Evropské komise. Nic v této brožuře nenaznačuje ani nevyjadřuje záruku žádného druhu. Výsledky by se měli používat jen jako usměrnění v rámci celkové strategie. © Evropská společenství, 2014. Reprodukce je povolena s uvedením zdroje. Tiráž Tuto brožuru vypracoval institut Innovation Value Institute, Národní univerzita Irska, Maynooth, Kildare, Irsko, ve spolupráci s těmito partnery: empirica, IDC a CEPIS ve jménu Evropské Komise, Generálního ředitelství pro podnikání a průmysl. Jedná se o publikaci evropské zakázky „Elektronické dovednosti: Mezinárodní rozměr a vliv globalizace“.

Redaktoři Dr Eileen Doherty, IVI, Dr Clare Thornley, IVI, Dr Marian Carcary, IVI, Dr Stephen Mc Laughlin, IVI, Werner B. Korte, Karsten Gareis, empirica GmbH, Marianne Kolding, Gabriella Cattaneo, IDC, Fiona Fanning, CEPIS. Návrh a grafika: Snap Jervis, překlad: Wordperfect.


Předmluva Schopnost evropských podniků konkurovat a rozvíjet se na počátku 21. století více a více závisí na novátorském a účinném využívání nových informačních a komunikačních technologií (IKT). Strategie elektronických dovedností je součástí Digitální agendy pro Evropu a Balíku opatření pro zaměstnanost pro zvýšení konkurenceschopnosti, produktivity a zaměstnatelnosti pracovní síly. Evropa si potřebuje vytvořit lepší rámcové podmínky pro inovaci a růst, jako i pro nové profese v oblasti digitálních technologií. Musí také zajistit, aby znalosti, dovednosti, kompetence a vynalézavost evropské pracovní síly – včetně profesionálů v oblasti IKT – splňovaly nejvyšší světové standardy a neustále se aktualizovaly v procesu účinného celoživotního vzdělávání. Navzdory vysokým úrovním nezaměstnanosti se ve všech odvětvích nadále prohlubují nedostatky elektronických dovedností. Nesoulad mezi dostupnými a požadovanými dovednostmi na trhu práce se týká všech členských zemí, ale ovlivňuje je v odlišné míře. Obzvláště poptávka po odbornících v oblasti IKT, která roste přibližně o 4 % ročně, převyšuje nabídku. Prognózy týkajíce se počtu volných pracovních míst do roku 2015 se blíží k číslu 500 000, přičemž mnohé z těchto míst zůstanou neobsazena, jestli se nevyvine více úsilí pro přilákání mladých lidí do studijních oborů v oblasti výpočetní techniky a na rekvalifikaci nezaměstnaných. Vlády evropských zemí značně zvyšují své úsilí zaměřené na řešení nedostatku kvalifikované pracovní síly prostřednictvím specializovaných politik, iniciativ a partnerství. Objevují se i další pozitivní signály a zvýšenou aktivitu členských zemí dokládá například skutečnost, že Řecko, Itálie a Bulharsko v roce 2014 vytvořili národní koalice v rámci „velké koalice pro pracovní místa v oblasti digitálních technologií”, kterou Evropská komise zahájila v březnu 2013. Přednedávnem agenda politiky v oblasti elektronických dovedností získala mezinárodní rozměr a v březnu 2014 se v Bruselu uskutečnila významná akce za účasti expertů z celého světa. Nadmíru pozitivní zpětná vazba potvrdila, že existuje široký konsenzus, co se týče potřeby a výhod zintenzivnění dialogu a výměny informací na mezinárodní úrovni s cílem zlepšit řešení nedostatku elektronicky dovedné pracovní síly, odevzdávat si osvědčené postupy a podpořit zvyšování odbornosti v oblasti IKT. V této brožurce jsou uvedeny nejdůležitější zjištění a závěry týkající se mezinárodního rozměru elektronických dovedností a vliv na pracovní místa v oblasti digitálních technologií v Evropě. Obsahuje včasnou analýzu a konkrétní a odvážné doporučení. Problém lidského kapitálu a především agenda elektronických dovedností má i nadále zásadní strategickou důležitost pro všechny země světa. Evropská komise a vlády jednotlivých zemí musí být i nadále v této oblasti aktivní.

Michel Catinat Vedoucí oddělení Klíčové podpůrné technologie a digitální hospodářství Generální ředitelství pro podnikání a průmysl Evropská komise

strana 1


Kontext

Hlavní cíle této zakázky Evropské komise jsou:

•

Činnosti v rámci politiky iniciativy eEurope (z r. 2005), včetně například zavedení programů elektronického vzdělávání a rekvalifikace pro znalostní společnost.

• Prozkoumání mezinárodního rozměru elektronických dovedností (především úsilí o podporu odbornosti v oblasti IKT), včetně analýzy nejdůležitějších iniciativ v oblasti politiky a osvědčených postupů používaných ve světě

•

Iniciativa GR pro podnikání a průmysl Evropské komise „GoDigital“ volá po společných iniciativách mezi podniky a školstvím pro definování požadavek na dovednosti v oblasti IKT a pro sestavení a zavedení školícího programu pro MSP.

•

Iniciativa Digitální agenda pro Evropu pro roky 2010 – 2020 v rámci strategie Evropa 2020 Evropské komise, která klade důraz na zdokonalování a uplatňování dlouhodobých politik zaměřených na elektronické dovednosti a digitální gramotnost v členských zemích.

•

Zahájení „Velké koalice pro pracovní místa v oblasti digitálních technologií“ Evropskou komisí.

• Posouzení vlivu globalizace na elektronické dovednosti vysoké úrovně V konečném důsledku je cílem této zakázky pochopení mezinárodního rozměru elektronických dovedností, aby bylo možné lépe předvídat změny a nacházet potenciální příležitosti pro součinnost a spolupráci. Předpokládá se, že daný projekt by tak mohl z dlouhodobějšího hlediska různým skupinám zainteresovaných stran přinést řadu výhod. Je potřebné zdůraznit, že mnohé z uvedených cílů jsou dlouhodobějšího charakteru a souvisejí s formováním se profese IKT jako celku. Takové cíle vyžadují další úsilí a spolupráci mnohých zainteresovaných stran a zpráva, která vznikne v rámci této zakázky, by měla sloužit jako jedno z východisek pro jejich dosažení. Už od konce 90. let minulého století zajímají iniciativy zaměřené na rozvoj elektronických dovedností a řešení nedostatku dovedností popřední místo v agendě Evropské komise a členských zemí EU. Takové iniciativy se silně zaměřovaly na politiky zlepšování elektronických dovedností v celé Evropě. Jako příklady lze uvést: •

Důraz na rozvoj dovedností a celoživotního vzdělávaní v rámci evropské politiky zaměstnanosti.

•

Akční plán Evropské komise pro dovednosti a mobilitu (z r. 2002) se zaměřuje na přípravu adaptabilní, zručné a mobilní pracovní síly pro dynamickou a na vědomostech založenou ekonomiku.

•

Příprava základních všeobecných profilů dovedností, kterých byl v odvětví IKT nedostatek, konsorciem CareerSpace.

•

Cíl „Investovat do lidí a dovedností“ plánu eEurope (z r. 2002), se zvláštním důrazem kladeným na dovednosti digitální gramotnosti v oblasti IKT, vzdělávání a školení v oblasti ICT a evropská certifikace základních dovedností v oblasti IKT.

strana 2

Zaměstnanci musí pracovat globálně a spolupracovat, aby rozvíjeli profesi IKT a pomohli vyřešit nedostatek elektronických dovedností. Christian Pagel, vedoucí oddělení řízení IT/vedoucí oddělení IKT, ThyssenKrupp Industrial Solutions AG.


Situace v oblasti elektronických dovedností Nedostatek dovedností v oblasti IKT Kvalifikovaní pracovníci představují základ úspěšných společností. Nedávný průzkum mezi 1 700 vedoucími výkonnými pracovníky po celém světě ukázal, že lidský kapitál jako zdroj udržitelné ekonomické hodnoty převažuje nad všemi ostatními faktory. V dnešním vysoko konkurenčním podnikatelském prostředí jsou technologie klíčovým předpokladem komunikace, inovace a efektivity. V mnohých globálních ekonomikách se však poptávka po pracovnících s patřičnými elektronickými dovednostmi zintenzivňuje, a nabídka tento poptávka nedokáže uspokojovat. Průzkum společnosti empirica mezi vedoucími pracovníky v oblasti IT a LZ z osmi evropských zemí v roce 2012 odhadl, že v EU chybí 274 000 pracovníků s elektronickými dovednostmi. Ten ze tří scénářů připravených v rámci tohoto průzkumu, který představoval nejpravděpodobnější budoucnost mírného ekonomického růstu, předpokládá pravděpodobný mírný nárůst v počtu pracovních míst o 100 000 do roku 2015, se strukturálním nedostatkem 509 000 pracovníků v důsledku nedostatku dostupných talentů. Největší překážky jsou ve Spojeném království, Německu a Itálii, které spolu tvoří 60 % všech volných pracovních míst v Evropě. Tento rostoucí trend volných pracovních míst v oblasti IKT se časově shoduje s obdobím vysoké nezaměstnanosti, z čeho vyplývá snižování účinnosti na trhu práce. Podobné nedostatky dovedností IKT jsou evidentní také v USA, Kanadě, Brazílii, Austrálii, Rusku, Jižní Africe, Latinské Americe, Malajsii a Japonsku. Nedostatek elektronických dovedností je obzvláště alarmující v souvislosti s novými vznikajícími technologiemi. Průzkum společnosti IBM mezi 1 200 pracovníky s rozhodovacími pravomocemi v oblasti IT a obchodu z 13 zemí ukázal, že dvě třetiny z nich jsou přesvědčení, že mobilní, analytické, cloudové a sociální technologie jsou strategicky důležité, avšak 25 % z nich uvádělo značný nedostatek dovedností v každé z těchto oblastí a 60 % uvádělo mírný až značný nedostatek. Nedostatek elektronických dovedností dále zhoršuje počet žen participujících na trhu práce. V zemích OECD v současnosti ženy tvoří méně než 20 % specialistů v oblasti IKT. V rámci Evropy ženy tvoří méně než 30 % pracovní síly v oblasti IKT, a v USA jen 23 % pracovníků v oblasti STEM (věda, technologie, inženýrství a matematika) jsou ženy. Situace je ještě markantnější při vyšších pozicích v organizační struktuře. Z nedávné zprávy vyplývá, že ženy zastávají pouze 9 % vedoucích pozicí v oblasti IT a tvoří jen 14 % vyššího vedení (i při zahrnutí netechnických oddělení) začínajících podniků v Silicon Valley.

Lidský kapitál 71 % Vztahy se zákazníky 66 % Inovace produktů/služeb 52 % Značka (značky) 43 % Inovace obchodního modelu 33 % Technologie 30 % Partnerské sítě 28 % Přístup k údajům, poznatky získané z údajů 25 % VaV, duševní vlastnictví 22 % Inovace ceny/výnosů 19 % Majetek (hmotný, infrastruktura) 15 % Sociální odpovědnost podniků 13 % Přístup k surovinám 8 % 0

10

20

30

40

50

60

70

80

Obrázek 1: Zdroje udržitelné ekonomické hodnoty identifikované vedoucími výkonnými pracovníky. (Zdroj: IBM, 2012) 9 300 000 8 800 000 8 300 000 7 800 000 7 300 000 6 800 000

2012

2013

2014

2015

2016

Celkový počet pracovních míst

2017

2018

2019

2020

Celkový potenciál poptávky

Obrázek 2: Potenciál poptávky po pracovnících IKT v Evropě (EU27) v letech 2012 – 2020. (Zdroj: empirica 2013)

Náš výzkum ve společnosti Forfás ukazuje, že dovednosti nevyhnutné pro analýzu a interpretaci big dat budou mít stále větší význam. Gerard Walker, poradce v oblasti politik, Forfás, Irsko.

strana 3


Zvyšování nabídky odborníků s elektronickými dovednostmi Jedním z řešení problému elektronických dovedností je zvyšování nabídky absolventů se vzděláním v oblasti IKT v rámci systému terciárního vzdělávání, avšak doba, za kterou student tímto procesem projde, obvykle trvá 3 – 4 roky. Navíc je rozšiřitelnost současného vzdělávacího systému omezená. Aby této výzvě čelili, vlády a podniky zvažují alternativní mechanizmy pro řešení aktuálního nedostatku odborníků s elektronickými dovednostmi: •

Primární a sekundární vzdělávání: Z dlouhodobého hlediska je klíčem ke zvýšení přísunu elektronicky kvalifikovaných pracovníků zlepšení vzdělání v oblasti IKT.

•

Terciární vzdělávání: porovnání očekávání vzdělávacích institucí a podniků: Některé z podniků se ke kvalitě absolventů terciárního vzdělávání vyjadřují kriticky. Evropská komise za klíčové považuje lepší sladění mezi podniky a vzdělávacími institucemi.

•

Odborné/učňovské vzdělávání: Zpráva společnosti McKinsey (z r. 2013) zkoumající globální přechod od vzdělávání k zaměstnání u mladých lidí identifikovala, že 60 % mladých lidí je přesvědčených, že školení na pracovišti a praktická výuka jsou nejúčinnějšími učebními technikami, avšak méně než polovina z nich študuje podle osnov, které takové techniky upřednostňují. Proto se předpokládá, že při řešení nedostatku elektronických dovedností bude učňovská/odborná výuka sehrávat stále důležitější roli.

•

Průběžná rekvalifikace a celoživotní vzdělávání: IKT se neustále vyvíjejí a mění, a právě toto rychlé tempo změn je hnacím motorem inovací a zvyšování produktivity v organizacích. Důsledkem toho je, že tyto změny od odborníků v oblasti IKT vyžadují nové dovednosti, proto je nevyhnutné jejich celoživotní vzdělávání.

•

Školení a udělování osvědčení v podnicích (IBTC – industry based training and certification): Nedávná zpráva společnosti empirica (z r. 2013) uvádí, že: „podle 30 % respondentů z řadů pracovníků LZ a vedoucích oddělení IKT jsou osvědčení udělena na základě IBTC nevyhnutnou podmínkou přijetí nebo postupu na určité pozice v oblasti IKT“.

•

Hromadné otevřené online kurzy (MOOC – massive open online course): smíšené vzdělávání: MOOC je online kurz zaměřený na rozsáhlou interaktivní účast a volný přístup prostřednictvím webu. Kurzy MOOC poskytují studentům přístup ke vzdělání, které pro ně bylo v minulosti nedostupné z důvodů finančních omezení, geografické polohy, institucionálních požadavek na zápis nebo osobních harmonogramů.

strana 4

Důležitost souboru globálních dovedností – příliv a odliv v rámci offshoringu Vzhledem ke globální povaze IKT a rostoucí důležitost globálních hodnotových řetězců je čím dál více zřejmé i to, že odborníci z oblasti ICT musejí mít také interkulturální dovednosti. Mnohé organizace práci přesouvají do zahraničí a činnosti rozmísťují tak, že přesahují geografické, jazykové a kulturní hranice. Mobilita a imigrace Nepoměr v oblasti dovedností částečně vyplývá ze skutečnosti, že kvalifikovaní pracovníci se nacházejí v geografických oblastech s nízkou poptávkou po práci, a nejsou ochotni přesunout se do oblastí, kde je poptávka vysoká. V průzkumu z roku 2012 mezi 500 evropskými pracovníky s rozhodovacími pravomocemi bylo „lepší vzájemné uznávání titulů a odborných kvalifikací mezi jednotlivými zeměmi“ identifikované jako opatření číslo jedna pro zlepšení mobility přesunu dovedností. V mnohých společenstvích hrají významnou roli také imigranti. Nedávno publikovaná zpráva „Tehdy a nyní – noví podnikatelé z řad imigrantů v Americe” zjistila, že v případě 24 % strojírenských a technologických společností se nejméně jeden z jejich hlavních zakladatelů narodil v zahraničí. V Silicon Valley to bylo až 44 %. Vzhledem ke globálně existujícímu nedostatku dovedností a významnému příspěvku k inovacím, který lze připsat imigrantům, se jako možné řešení pro růst zvažuje imigrační politika. Mnozí v odvětví technologií požadují změny v imigraci s cílem zmírnit aktuální nedostatek elektronických dovedností.

Profesionalizmus v oblasti IKT může Evropu postavit do čela konkurenceschopnosti a inovací a poskytnout jasné kariérní plány pro perspektivní odborníky. Declan Brady, předseda pracovní skupiny pro profesionalizmus, CEPIS.


Situace v odbornosti IKT

Potřeba odbornosti v IKT Proč je důležité, aby profese IKT dozrála? Kromě výše uvedeného nedostatku elektronických dovedností jsou pro to i další důvody: •

Zlá pověst profese IKT: Zlá pověst, kterou má profese IKT mezi veřejností, negativně vplývá na počty pracovníků, kteří do ní vstupují.

•

Nedostatky znalostí IKT: Nízká úroveň znalostí IKT mezi odborníky z oblasti IKT nebo úložiště znalostí brání vytvoření „širšího obrazu“ o IKT, o jejich vzájemné propojenosti a úkolu při plánování způsobilostí v rámci organizací.

•

Tradiční zaměření a spoléhání se na vzdělání v oblasti informatiky: Poskytovatelé terciárního vzdělání se musí adaptovat, aby uspokojili rostoucí poptávky podniků po profesionálech v oblasti IKT, kteří disponují tak obchodními, jako i technickými znalostmi.

•

Selhání projektů IKT: Mnohé z projektů IKT nedokázali přinést slibovanou efektivnost a hodnotu.

•

Společenský vliv: Do jaké míry můžou IKT, v případě negativního vývoje, poškodit společnost.

V IEEE jsme ve spolupráci s podniky vyvinuli rámec odbornosti, součástí kterého je ITBOK zastřešující další BoK pro specializace IT. Chuck Walrad, předseda, rada pro profesionální činnosti, výbor IT, sdružení IEEE pro počítače.

Stavební kameny profese IKT Zpráva IVI a CEPIS „Elektronické dovednosti a odbornost v IKT – podpora profese IKT v Evropě“ (z r. 2012) identifikovala čtyři stavební kameny profese IKT:

Soubory poznatků

Profesionální etika

Vzdělávání a školení

Způsobilosti

Obrázek 3: Stavební kameny profese IKT.

strana 5


•

Soubory poznatků (BOK – Body of knowledge): Jedním ze způsobů ustanovení profese je ten, kde se na začátku pro danou profesi definuje příslušný soubor poznatků, který pak slouží pro stanovení standardů a procesů udělování osvědčení.

•

Způsobilosti: Pochopení, jaké schopnosti a způsobilosti potřebují mít lidé pracující na různých pozicích, je pro organizace z hlediska efektivního nejímání a výchovy vhodných zaměstnanců klíčové.

•

Vzdělávání a školení: Formální kvalifikace, získávání osvědčení, jiné než formální vzdělávání a neformální vzdělávání jsou navzájem se podporujícími složkami kariérního rozvoje odborníka.

•

Profesionální etika: Určujícím aspektem každé profese je dodržování zásad profesionální etiky.

Odborníci v oblasti IKT – pracovní definice Neexistuje žádná jednotná dohodnutá definice odborníka v oblasti IKT. Názory různých zemí a organizací na toto téma se liší. Definice používaná v kontextu tohoto výzkumu vychází z dřívější iniciativy Evropské komise a v roce 2012 ji přijala rada CEPIS. Definice: Odborníci v oblasti IKT •

Mají důkladné a aktuální znalosti o příslušném souboru poznatků,

•

průběžně projevují odhodlání profesionálně se rozvíjet prostřednictvím vhodné kombinace kvalifikací, získávání osvědčení, pracovních zkušeností, jiného než formálního nebo prostřednictvím neformálního vzdělávání,

•

dodržují dohodnutý kodex etiky/ chování nebo příslušné regulační postupy, a

•

svou způsobilou pracovní činností vytvářejí pro zainteresované strany hodnotu.

strana 6

Aby udržela krok s tempem globálního obchodu a pomohla vytvářet lepší budoucnost, společnost Intel zaměstnance aktivně podporuje v neustálém zdokonalování jejich dovedností v oblasti IKT. Jim Kenneally, vedoucí výzkumu, Evropské laboratoře Intel, vyšší výzkumný pracovník, Innovation Value Institute.


Technologické trendy

Tempo změn Tempo změn v oblasti IKT je rychlé a je čím dál těžší udržovat s ním krok. Profese IKT jako taková musí být dostatečně aktivní a pružná, aby se mu přizpůsobila, a aby tyto změny také ovlivňovala. Rychlé tempo změn může přinášet též nové a nepředvídané etické problémy, jako i problémy v oblasti vzdělávání a školení v souvislosti s přizpůsobováním se technologickému rozvoji. Mezi klíčové technologické trendy patří: Internet věcí „Internet věcí“ (IoT – Internet of Things) se takto označuje proto, že původně odkazoval na skutečnost, že Internet stále více zahrnuje „věci“ nebo zařízení jako jsou chytré telefony a inteligentní spotřebiče. V budoucnosti budeme čím dál tím více obklopeni množstvím snímačů zabudovaných v různých předmětech (nebo „věcech“) a ovládajících kontextově závislé služby, které budou moct lidé a podniky využívat.

Big data Pojem „big data“ byl definován jako „obrovská množství průběžně shromážděných údajů, které je těžké analyzovat a zpracovat použitím běžných nástrojů na správu databází“. Nárůst objemu dat způsobuje neustále přibývající nový obsah, včetně příspěvků na webových stránkách a údajů o jejich používaní, údaje ze snímačů, uživateli vytvářený obsah, GPS a RFID. Big data jsou důležitá, protože poskytují přehled marketingovým a finančním oddělením, provozu, oddělením strategie a ekonomikám a společnostem jako takovým. To je hnacím mechanizmem poptávky po zaměstnancích, kteří mají obchodní a matematické dovednosti pro zpracování a analýzu těchto údajů způsoby, které můžou přinést tak obchodní, jako i společenskou hodnotu.

140–190

Poptávka po talentovaných pracovnících se schopností hloubkové analýzy může být v USA do roku 2018 až o 50 až 60 % vyšší než je jejich předpokládaná nabídka. Nabídka a poptávka po talentovaných pracovnících se schopností hloubkové analýzy do roku 2018 Tisíc lidí

180

30

300 Deficit dosahující 50 – 60 % nabídky v r. 2018

150

Zaměstnanost v r. 2008

440–490

Absolventi Jiné1 s talentem pro hloubkovou analýzu

Nabídka v r. 2018

Deficit talentů

Předpokládaná poptávka v r. 2018

1 Mezi další faktory ovlivňující nabídku patří přirozený úbytek pracovních sil (–), imigrace (+) a opětovné zaměstnávání předtím nezaměstnaných hloubkových analytiků (+). ZDROJ: Úřad pro pracovní statistiky USA; sčítání lidu v USA; Dun & Bradstreet; rozhovory se společnostmi; analýza McKinsey Global Institute

Obrázek 4: Předpokládaná poptávka po talentovaných analyticích do roku 2018.

strana 7


Cloudové zpracování údajů Cloudové zpracování údajů nebo „cloud“ většina podniků vnímá jako velmi důležité. Průzkum Accenture/LSE z roku 2011 mezi více než 1 000 vyššími řídícími pracovníky odhalil, že více než 50 % respondentů z podnikové sféry je přesvědčených, že cloud „nám umožní soustředit se na transformaci podniku, a nejen na transformaci našich IT“. Výhody cloudu obzvláště silně rezonují mezi MSP, protože jim umožňuje využívat možnosti IKT, které byly předtím k dispozici jenom velkým mezinárodním společnostem. Sociální nástroje a technologie Sociálními technologiemi se označují technologiemi umožněné přístupy, které ulehčují interakce mezi lidmi a organizacemi. Příkladem sociálních nástrojů a technologií v kontextu podniků jsou sociální sítě a video. Mobilní technologie Mobilní technologie mají celosvětově na činnost podniků obrovský vliv. IDC odhaduje, že inteligentní mobilní zařízení budou celosvětově generovat 57 % celkového růstu odvětví IT. I když v organizacích existuje poptávka po talentech z oblasti mobilních technologií, studie InformationWeek z roku 2012 vyslovuje názor, že se tato poptávka nemusí promítnout do dalšího nejímání pracovníků společnostmi, protože většina z nich spíše přeškoluje existující zaměstnance.

strana 8

U nás v INSEAD se studenti managementu učí, jak využit analýzu údajů pro řešení problémů podniku prostřednictvím studia projektů vycházejících z reálných podnikových údajů, přičemž zároveň využívají nejmodernější cloudové nástroje a nástroje open source. Theodoros Evgeniou, profesor teorie rozhodování a technologického managementu, INSEAD elab.


Makroekonomické a společenské trendy Trendy Mezi makroekonomické a společenské trendy, které budou v budoucnosti pravděpodobně ovlivňovat potřebu kvalifikovaných pracovníků, kromě jiných patří: celosvětový trh práce a míry ekonomického růstu, nezaměstnanost mladých lidí, věková demografie a podíl žen na pracovní síle. Pochopení těchto trendů je cenné, protože do jisté míry naznačuje, jak se může globalizace časem vyvíjet. Rozdělili se do tří hlavních segmentů: •

Situace: aktuální globální makroekonomická a společenská situace.

•

Terén: některé z klíčových faktorů ovlivňujících situaci.

•

Horizont: trendy, které budou pravděpodobně v budoucnosti částečně formovat situaci.

Situace • Celosvětový trh práce: Mezinárodní organizace práce odhadla, že v roce 2012 bylo bez práce celkem 197 miliónů lidí. •

Celosvětové míry růstu: Pomalé míry růstu rozvinutých ekonomik jsou jenom zlomky mír, které se očekávají v rozvojových zemích. Zdá se, že Východní Asie, která v nedávných letech zaznamenala vysoký růst, značně zpomaluje. Naproti tomu některé evropské ekonomiky, které byly v recesi, teď jeví určité známky zotavení, i když slabého.

•

Nezaměstnanost mladých lidí: Celosvětová situace v oblasti nezaměstnanosti mladých lidí vyvolává znepokojení. Na základě údajů od ILO, OECD a Světové banky týdeník The Economist odhaduje, že možná „až 290 miliónů lidí ve

věku 15 až 24 let se nepodílí na trhu práce – co je téměř čtvrtina mladých lidí na světě a skupina, která je porovnatelná s obyvateli celé Ameriky“. Zároveň je nedostatek kvalifikovaných pracovníků vstupujících na trh práce. •

Tyto dva odlišné vzorce nezaměstnanosti mladých a nedostatečná dostupnost kvalifikovaných pracovníků vstupujících na trh ilustrují povahu současného nedostatku dovedností podtrhují důležitost a potřebu zlepšení rozvoje dovedností pro tuto věkovou skupinu, současně se snahou o vytváření pracovních míst.

V Japonsku sestavujeme každý rok bílou knihu LZ v oblasti IT, která nám poskytuje údaje o důležitých změnách v roli LZ v oblasti IT v podnikovém prostředí, takže naše politiky a iniciativy v oblasti elektronických dovedností jsou dobře podložené. Masayoshi Tsuru, IPA, Japonsko.

Růst, nicméně náchylný ke zvratu Polsko

3,4 %

Francie

Austrálie

3,1 %

Japonsko

Kanada

2,3 %

Spojené království

Spojené státy

2,4 %

Nizozemí

Německo

1,3 %

Irsko

Růst a zrychlování 1,2 % 0,9 % 2,1 %

Indonésie

6,2 %

Brazílie

4,0 %

Jižní Afrika

3,6 %

1,1 % 2,2 %

Usilují se o růst

Růst a zpomalování

Itálie

0,3 %

Portugalsko

0,5 %

Čína

7,3 %

Jižní Korea

Španělsko

0,9 %

Řecko

0,6 %

Indie

6,6 %

Mexiko

3,7 %

Saúdská Arábie

4,2 %

Rusko

3,8 %

Souhrnné údaje Eurozóna

1,0 %

Míry na celosvětovém trhu:

3,5 %

Turecko

3,6 %

5,1 %

Obrázek 5: Celosvětový řebříček růstu: (Zdroj: PWC – 16. celosvětový průzkum mezi vedoucími výkonnými pracovníky, 2013.)

strana 9


Nedostatek dovedností je častým důvodem pro nepřijetí absolventů – % respondentů ze strany zaměstnavatelů. 36 % zaměstnavatelů také ohlásilo, že nedostatek dovedností způsobil „závažné problémy, co se týče nákladů, kvality a času“ nebo ještě horší situaci

Marokko

Spojené království

Německo

Saudská Arábie

Mexiko

Spojené státy

Brazílie

Indie

Turecko

Obrázek 6: Zaměstnavatelé uvádějící nedostatek dovedností jako příčinu nepřijetí absolventů. (Zdroj: průzkum McKinsey, 2012) Terén • Celosvětová poptávka po kvalifikovaných pracovnících: Zpráva Světového ekonomického fóra (z r. 2011) o talentech ve světě tento problém diagnostikovala celkem jasně: „Severní polokoule čelí nedostatku talentů v širokém rozsahu odvětví zaměstnanosti, z velké míry z důvodu rychlého stárnutí populace a nedostatečných standardů vzdělávání… mnohé země na jižní polokouli vykazují přebytky pracovních sil z důvodu vysokého ekonomického růstu a stabilních mír porodnosti. Sporná je však zaměstnatelnost těchto pracovníků – jestli mají dostatečné dovednosti pro získání práce a její efektivní vykonávání“. •

•

strana 10

Rostoucí podíl žen na pracovní síle: Počet žen v pracovní síle vyspělých ekonomik mezi lety 1980 a 2010 vzrostl o 77 miliónů, co představuje 61 % ze 122 miliónů čistého nárůstu pracovní síly ve vyspělých ekonomikách. Významnou skutečností je, že v rozvíjejících se ekonomikách ženy tvoří značné procento absolventů vysokých škol, co se však nemusí nevyhnutně promítnout do zodpovídající účasti na pracovní síle. Věková demografie: V mnoha zemích bude stárnoucí populace podporovaná v tom, aby pracovala i po dosažení důchodkového věku. Například ve Spojeném království Steve Webb, ministr pro důchodové zabezpečení, vnímá starší pracovníky jako „neomezený zdroj“ a tvrdí, že „časem

se vytvoří celá řada zaměstnání, kde budou zaměstnavatelé potřebovat zkušené starší pracovníky... a firma, která nezmění svůj přístup ke starším pracovníkům, bude zaostávat“. Horizont • Nástup Afriky: Doposud se největší důraz na rozvojové trhy soustředil na Brazílii, Rusko, Indii a Čínu. V blízké budoucnosti však dynamiku zaměstnanosti pravděpodobně ovlivní také Afrika. Světová banka v r. 2014 oznámila, že v subsaharské Africe (kromě Jižní Afriky, největší ekonomiky na kontinentu) předpokládá zvýšení růstu na 6 %. •

Digitalizace MSP: Malé a střední podniky (MSP) tvoří základ evropské a světové ekonomiky. To, jak se MSP adaptují v důsledku vývoje v IKT, bude mít významný vliv na potřebu elektronických dovedností.

•

Příležitosti, které přináší globalizace: Globalizace, spolu s podstatnými technologickými posuny, ke kterým dochází, také představují pro podniky mnoho příležitostí. Prudký rozvoj infrastruktury, ke kterému v nadcházejících dvaceti letech dojde v rozvojových ekonomikách, a kterého hodnota se odhaduje na více než 20 biliónů USD, si bude pravděpodobně vyžadovat poskytnutí zásadních inženýrských, konstrukčních, technických a obchodních služeb, které by mohly pocházet z Evropy. Z toho plynoucí potenciální profit by se rozdělil mezi rozvojové a rozvinuté krajiny.

Výzkum BCG ukazuje, že technologiemi vybavené MSP zvyšují obrat o 15 percentuálních bodů rychleji a pracovní místa vytvářejí téměř dvakrát rychleji než ostatní MSP. Ralf Dreischmeier, globální vedoucí (IT Practice), Boston Consulting Group.


Výsledky základního výzkumu – vize a strategie zainteresovaných stran 33.3 % 31.9 %

Trendy Klíčovým prvkem této zakázky bylo vykonání základního průzkumu u nejdůležitějších zainteresovaných stran s cílem 18.1 % 15.3 % zaznamenat jejich vize a strategie v oblasti elektronických dovedností a odbornosti v IKT. Zainteresované strany zastupovali vedoucí oddělení IKT, vyšší řídící pracovníci IKT a vedoucí LZ IKT z celé řady odvětví v celé Evropě. 1.4 % 1 2 Jaký je váš názor na následující výroky?

3

4

5

„V naší zemi jako takové existují vážné nedostatky/disproporce dovedností v oblasti IKT, které brzdí růst společností.“

Rozhodně nesouhlasím (1)

0

0,0 %

Nesouhlasím (2)

5

7,1 %

Neumím posoudit (3)

16

22,9 %

Souhlasím (4)

34

48,6 %

Rozhodně souhlasím (5)

15

48.6 %

22.9 %

21.4 %

7.1 % 0.0 %

21,4 %

1

2

3

4

5

„V naší organizaci má nedostupnost vysoce odborných dovedností v oblasti IKT negativní vliv na schopnost růstu našeho podniku.“

1

1,4 %

Nesouhlasím (2)

13

18,1 %

Neumím posoudit (3)

24

33,3 %

Souhlasím (4)

23

31,9 %

Rozhodně souhlasím (5)

11

15,3 %

Rozhodně nesouhlasím (1)

33.3 % 31.9 %

18.1 %

15.3 %

1.4 % 1

2

3

4

5

Obrázek 7: Vnímané nedostatky/disproporce dovedností v oblasti IKT podle respondentů průzkumu.

Výsledky naznačili, že většina (70 %) respondentů je přesvědčených, že existují vážné nedostatky/disproporce dovedností v oblasti IKT, které brzdí růst společností. Dále téměř polovina (47 %) všech respondentů má pocit, že nedostatečná dostupnost vysoce odborných dovedností v oblasti IKT má vliv na schopnost růstu jejich podniků. Vliv offshoringu a automatizace Většina (61 %) respondentů má pocit, že offshoring má pravděpodobně mírný nebo silný vliv na budoucí poptávku po dovednostech z oblasti IKT v jejich organizaci. Více než tři čtvrtiny všech respondentů (76 %) mají pocit, že „automatizace“ pravděpodobně bude mít vliv na budoucí poptávku po pracovnících s dovednostmi v oblasti IKT v jejich organizaci.

48.6 %

Vliv klíčových profesních trendů Menšina respondentů (44 %) má pocit, že v budoucnosti bude méně odborníků v oblasti IKT pracovat v tradičních odděleních IKT, a zároveň bude více odborníků v oblasti IKT pracovat v různých odděleních společnosti. Více než polovina respon22.9 % 21.4 %online kurzy dentů (53 %) má pocit, že hromadné otevřené (MOOC) v průběhu následujících tří let zásadně změní způsob, jakým se bude zabezpečovat pokračující odborný rozvoj 7.1 % odborníků v oblasti IKT. To je vzhledem k relativní krátké exis0.0 %překvapivě vysoké číslo, které však zřejmě tenci kurzů MOOC jenom podtrhuje vysoké očekávání kladena na tuto inovaci. 1 2 3 4 5 Více než tři čtvrtiny (77 %) respondentů je přesvědčených, že IKT jsou celosvětovou profesí a že úsilí vyvíjené jednotlivými státy se musí celosvětově koordinovat, aby tato profese úspěšně dozrála. Značná většina (80 %) respondentů je dále přesvědčená, že profesionálové v oblasti IKT by měli sdílet společné porozumění základnímu souboru poznatků IKT (jádru souboru poznatků, se kterým musí být všichni odborníci v oblasti IKT obeznámeni).

strana 11


Další zjištění: • Respondenti oznámili zvýšenou míru (oproti dřívější studii z r. 2011 odbornosti v oblasti ICT) používání rámců způsobilosti v oblasti IKT. •

Více než polovina respondentů (51 %) uvádí, že nedávní absolventi IKT postrádají potřebnou kombinaci technických, obchodních a mezilidských dovedností potřebných pro to, aby byli pro svého zaměstnavatele přínosem, a je potřebné je dále školit.

•

Většina (71 %) vedoucích oddělení IKT uvádí, že co se týče pokračujícího odborného rozvoje, zkušení odborníci v oblasti IKT si svoje dovednosti průběžně aktualizují prostřednictvím pokračujícího vzdělávání.

•

Klíčové technologické trendy, které budou s největší pravděpodobností pohánět budoucí nárůst poptávky po odbornosti (v pořadí podle důležitosti) jsou: kybernetická bezpečnost, mobilní technologie, cloudové technologie, big data, sociální podnikání a konzumerizace (BYOD – používání vlastních zařízení v zaměstnání).

Dovednosti, které s největší pravděpodobností nebudou přesunuty do zahraničí: •

Dovednosti v oblasti informační bezpečnosti.

•

Dovednosti v oblasti správy dodavatele IKT.

•

Dovednosti v oblasti podnikové architektury.

•

Dovednosti v oblasti řízení podnikových procesů.

•

Dovednosti v oblasti digitálního marketingu.

•

Dovednosti v oblasti elektronického vedení, vizualizace/ analýzy údajů, vysoce výkonného zpracování údajů a návrhu uživatelské zkušenosti (UX).

•

Dovednosti v oblasti údržby starších systémů.

Dovednosti, které s největší pravděpodobností budou přesunuty do zahraničí: • Dovednosti v oblasti kódování/softwarového inženýrství/ tvorby aplikací a testování softwaru.

strana 12

Shrnutí zjištění základního výzkumu V průběhu výzkumu do popředí vystoupilo několik klíčových témat. Nejvýznamnějším zjištěním je, že většina zainteresovaných stran vnímá, že existuje vážný nedostatek/disproporce dovedností v oblasti IKT a podle jejich názoru to brzdí růst podniku. K tomu se přidává skutečnost, že podle většiny zainteresovaných, absolventi odborů IKT nedisponují dovednostmi v oblasti IKT potřebnými pro to, aby byli pro podniky přínosem. Dále se potvrdili výsledky dřívějšího citovaného výzkumu o vlivu offshoringu a automatizace na poptávku po dovednostech v oblasti IKT, jelikož více než 60 % respondentů je přesvědčených, že offshoring a 75 %, že automatizace v budoucnosti ovlivní jejich organizace. Byly zjištěny různé míry poptávky pro rozmanité dovednosti v oblasti IKT, každá s různou mírou offshoringu. Pochopení očekávaného budoucího růstu/poklesu zájmu o konkrétní dovednosti a míra pravděpodobnosti jejich offshoringu jsou kriticky důležité pro jednotlivé zaměstnance při plánování svého kariérního rozvoje, pro organizace při plánovaní svých provozoven, jako i pro vládu při vytváření politik podpory.

Zaměstnavatelé i poskytovatelé vzdělání budou mít prospěch ze spolupráce při zajišťování, aby absolventi ve správném čase disponovali správnými dovednostmi v oblasti IT. Frits Bussemaker, Partner CIONET, Nederland Liaison International.


Vliv globalizace naposkytování IKT: Offshoring a globální nákup zdrojů

Služby přesunuty do zahraničí Poskytování služeb přesunutých do zahraničí získalo na popularitě v 90. letech minulého století. I když ze začátku bylo hlavním důvodem pro offshoring snižování nákladů, poté, co poskytovatelé služeb získávali více zkušeností s výrobou v zahraničí, jejich ambice vzrostli a postupně na sebe začali přebírat řízení provozních vylepšení komplexních procesů a transformace a standardizaci procesů pro své zákazníky. Důkladnou analýzu těchto změn je složité vykonat, protože velká část offshoringu celá léta probíhala skrytě, z důvodu obav zákazníků z případného poškození své pověsti pro „odsun“ prací do zahraničí – nebo jednoduše proto, že prvek offshore byl neoddělitelnou součástí celé dodávky v globálním dodavatelském řetězci. Oficiální statistiky za poslední desetiletí neuvádí rozsah a typ realizovaného offshoringu, ani jeho vývoj. Jak tedy posoudit rozsah offshoringu, typy činností, kterých se týká nejvíce, a tedy typy dovedností, které jsou jím nejvíce ovlivněné? Z analýzy rozsahu smluv o poskytování služeb v oblasti IT a obchodu v Severní Americe a Evropě a z analýzy složení výnosů popředních offshore poskytovatelů služeb z Indie je zřejmé, že nejběžnějším do zahraničí přesouvaným typem práce je práce související s aplikacemi. Roste však tendence k outsourcingu prací na úrovni infrastruktury a obchodních procesů. Inovace (tj. V&V) a „jiné“ za toto období představovali nejmenší část smluv.

Průzkum mezi vedoucími oddělení IKT vykonaný pro potřeby této studie poskytuje určité indikátory očekávaného vývoje budoucí poptávky po dovednostech přesouvaných do zahraničí do roku 2020 (viz předešlá část). V podstatě tyto výsledky ukazují pokračování trendů, které byli pozorované v minulém desetiletí bez toho, aby se očekávali velké „kvantové skoky“.

Pro Avaloq je otázkou nejvyšší strategické důležitosti, aby pro své evropské provozovny získala a vychovala vysoce elektronicky kvalifikované zaměstnance. Martin Frick, Generální manažer BPO, Avaloq Evolution AG.

Dovednosti v offshore hodnotovém řetězci Které dovednosti jsou tedy, vzhledem k uvedenému, přesouvané do zahraničí? Soubory dovedností, které jsou potřebné offshore, jsou stejně rozmanité jako ty, které jsou potřebné v původní zemi, avšak samozřejmě pro činnosti, které lze vykonávat vzdáleně a při kterých není tak důležitá interakce tváří v tvář s koncovým příjemcem služby nebo produktu. Offshore hodnotový řetězec je komplexní a do všech typů práce jsou při realizovaní dané činnosti nebo zakázky zapojení lidé s dovednostmi na nízké i vysoké úrovni. Je to tak od dob, co poskytování služeb ze zahraničí vyspělo a organizace již offshoring nevyužívají pro levné dodávky, ale spíše jako součást komplexnější strategie globálního nákupu zdrojů.

strana 13


Od pracovní arbitráže ke standardizaci, automatizaci a cloudu S rostoucí vyspělostí poskytování offshore služeb dochází k posunu od „vhození lidí do problému“ k dodávání pokročilejších služeb a vyšší produktivitě pomocí standardizování procesů a zvyšování automatizace tam, kde je to možné. Standardizace procesů vede k vytváření opakovatelných a škálovatelných materiálních zdrojů, jako jsou softwarové balíky, modely procesů, atd., které můžou zastoupit případně celkem nahradit lidskou práci a tím daný proces co nejvíce automatizovat. To, jak může automatizace vést k nahrazení pracovníků se znalostmi, již bylo podrobně popsané. Klíčovou otázkou však je, jestli to bude mít za následek úplné vytlačení těchto zaměstnanců na plný úvazek nebo jenom jejich přeřazení. Pravděpodobnou odpovědí je kombinace obou možností, podobně jako to bylo v případě offshoringu. Zvýšení produktivity ne vždy mají za následek propouštění. Dalším zajímavým aspektem automatizace práce vyžadující vědomosti je to, že má potenciál vytvořit stejné příležitosti mezi západními zeměmi s vyššími náklady a typickými místy offshoringu. Pokud určitý proces nebo úkol dokážou vykonat výlučně počítače, finanční výhody přesunu takového úkolu nebo procesu na opačnou stranu světa se ztrácejí.

Dále je tady cloud. Cloud představuje zásadní změnu v způsobu, jakým se generuje a distribuuje výpočtový výkon. Na cloudové služby se lze dívat jako na alternativu do zahraničí přesunutých a na práci náročných služeb, které lze poskytovat odkudkoliv. Standardizace, automatizace a cloud představují vylepšení a zdokonalení technologií, které spolu se zvýšenou vyspělostí a zkušenostmi uživatelských organizací zásadně mění způsob, jakým se využívají úkoly a služby v oblasti IKT a obchodu. Offshoring nelze hodnotit osamoceně. Obrázek 8 ilustruje toto bezproblémové globální využívání zdrojů – lokálních, v blízkých zemích, daleko v zahraničí a cloudových – pro dodání integrovaného IT nebo obchodního procesu. Složitost globálního hodnotového řetězce zintenzivňuje potřebu nových dovedností v domovské zemi pro řízení nebo doplnění těchto mnohých prvků. Řízení týmů lidí, často napříč několika časovými pásmy, v domovské zemi nebo prostřednictvím služeb poskytovaných přes cloud, znamenají, že oddělení IT budoucnosti bude muset stále více přebírat roli zprostředkovatele či integrátora služeb, a nebude nevyhnutně muset všechny tyto činnosti vykonávat samo. To je celkem nová oblast výzev, které vedoucí oddělení IKT čelí.

Organizace koncového uživatele

Obstarávání nebo organizování integrovaných IT, obchodních procesů a úkolů/služeb specifických pro konkrétní odvětví

Poskytované lokálně

Středisko v blízké zemi

Středisko ve vzdálené zemi

Cloud XaaS

(cokoliv jako služba)

Obrázek 8: Komplexní kombinace dovedností a nákupu zdrojů v globálním hodnotovém řetězci. (Zdroj: IDC, 2013)

strana 14


Kvantitativní vliv globalizace

Projekce/scénář 1: Opatrný růst Svět IT se zásadně mění. Trendy, které jsou příčinou offshoringu IT, se mění vlivem toho, jak rostoucí míra používání nástrojů automatizace, standardizace procesů a opakované použití prostředků, v kombinaci s cloudovým zpracováním údajů, formují hodnotový řetězec globálního nákupu zdrojů. To způsobuje zvyšování poptávky po vysoko specializovaných dovednostech v oblasti IKT tak v domovských zemích, jako i v zahraničí. V budoucnosti může být v domovských zemích vyšší poptávka dokonce i po těch dovednostech z oblasti IKT, které se v současnosti považují za „typické“ pro offshoring – například po programování. Je důležité zajistit, aby se dovednosti z oblasti IKT rozvíjely na všech úrovních hodnotového řetězce v domovských zemích, a aby se vyvíjelo úsilí pro zatraktivnění těchto povolání. Pokud k tomu nedojde, mohla by nastat krize nedostatku nových dovedností. Rychlost digitální transformace podniků a organizací v důsledku nového druhu produktů a služeb založených na konvergenci technologií platformy 3D (mobilita, sociální technologie, big data, cloudové zpracování údajů) přímo ovlivní schémata socioekonomického růstu v následujících letech.

Digitální transformace si však vyžaduje novou kombinaci dovedností elektronického vedení a využívání IT na inovace a rozvoj podniků. Proto může nedostatek dovedností elektronického vedení pro průmysl v EU představovat konkurenční nevýhodu a brzdu potenciálního růstu. Podle odhadů našeho modelu vzroste v případě nejpravděpodobnějšího scénáře „opatrného růstu“ v EU poptávka po úplných dovednostech z oblasti IKT ze 7,7 miliónů v r. 2012 na 8,6 miliónů v r. 2020, co představuje 1,4 % kumulované průměrní míry růstu (CAGR – Compound Average Growth Rate). V rámci tohoto scénáře se vliv globalizace v r. 2020 projeví přesunem přibližně 753 000 pracovních míst do zahraničí, z čeho v přibližně 17 – 18 % dojde ke ztrátě pracovních míst. Nejvyšší počet ztracených pracovních míst vykazuje segment aplikací, na který se primárně soustředil zájem mnoha projektů offshoringu. Ještě znepokojivější je, že to více než jenom poměrně zasáhne absolventy IKT, protože podle našeho odhadu může být v důsledku offshoringu v roku 2020 ztraceno až 4 000 pracovních míst, tj. 9 % míst pro absolventy IKT.

Politiky a iniciativy v oblasti vzdělávání a školení (e-zručnosti) Politiky v oblasti růstu a inovací a nástroje financování/zaměření se na IKT

Politiky a iniciativy v oblasti trhu práce

Makroekonomické trendy

Trendy v oblasti offshoringu

Trendy na trhu IT

Inovace IT, automatizace a cloud

Model prognózy – vliv globalizace Hlavní výstupy Poptávka po pracovních místech v oblasti IKT 2014 – 2020 Odhadovaný počet ztracených pracovních míst v oblasti IKT Odhadovaný počet ztracených pracovních míst pro absolventy IKT

Obrázek 9: Předpoklady modelu prognózy: interakce hlavních trendů. (Zdroj: IDC 2014)

strana 15


Projekce/scénář 2/3: Inovace převáží versus stagnace V průběhu tohoto výzkumu se testovaly další dva scénáře: „Inovace převáží“, v rámci kterého skok digitální transformace vpřed spustí pozitivní cyklus ekonomického růstu, a „Stagnace“, v rámci kterého hospodářská recese sníží spotřebu a investice, co zpomalí dynamiku inovací. V rámci obou scénářů zůstává globalizace významným trendem, takže míra offshoringu bude narůstat. Podíl potenciálně přesouvaných pracovních míst se pohybuje od jenom 6 % všech dovedností z oblasti IKT požadovaných v r. 2020 v rámci scénáře Inovace převáží, až po 10 % v rámci scénáře Stagnace (v porovnání s 9 % v rámci scénáře Opatrný růst). Počet ztracených pracovních míst je vzhledem k celkové potřebě pracovních míst marginální, avšak kvalitativně důležitý: pohybuje se od 1,5 % v rámci scénáře Opatrný růst do 0,7 % v rámci scénáře Inovace převáží, a vrchol 3,4 % dosahuje v rámci scénáře Stagnace.

avšak kvalitativně je velmi důležitý, a ještě relevantnější je pro segmenty trhu jako jsou vývoj aplikací na jedné straně a mladí absolventi odborů IKT na straně druhé. Jak může politika podpořit scénář Inovace převáží apředejít rizikům scénáře Stagnace? Zkoumali jsme tři hlavní oblasti politik s přímým vlivem na elektronické dovednosti: vzdělávání a školení, politiky na trhu práce a politiky pro podporu růstu a rozvoje digitální ekonomiky. Dospěli jsme k závěru, že na formování vývoje dovedností odpovídajících novým trendům poptávky mají dlouhodobě nejrelevantnější vliv politiky v oblasti vzdělávání, avšak z krátkodobého hlediska mají největší šanci na pozitivní ovlivnění trhu politiky v oblasti školení a trhu práce (například podpora odborných stáží, mobility a veřejně-soukromých partnerství pro překlenutí rozdílů mezi univerzitami a pracovišti). Při vytváření rámcových podmínek umožňujících růst na základě inovací IT a stimulace poptávky po elektronických dovednostech sehrávají velmi důležitou roli výzkum, inovace a makroekonomické politiky podporující digitální ekonomiku.

Jinými slovy, celkový vliv globalizace a offshoringu na trh dovedností z oblasti IKT je z kvantitativního hlediska marginální,

Inovace

Opatrný růst

(v tisících)

588

753

800

Stagnace

(v tisících)

(v tisících)

600

1000

846

700

500

800

600 400

500 400

600 300

307

400

300

133

200 100

281

200

68

0

100

68

0

2020

Celkový počet přesunutých pracovních míst v oblasti IKT

200

0

2020

2020

Celkový počet ztracených pracovních míst v oblasti IKT

Obrázek 10: Celkový počet přesunutých a ztracených pracovních míst v oblasti IKT v rámci tří scénářů.

strana 16


Požadavky na nové učební osnovy pro budoucí dovednosti a pracovní místa — osvědčené postupy Požadavky na nové učební osnovy pro budoucí dovednosti a pracovní místa Nově vznikající trendy IKT vždy vyžadovali nové dovednosti a pracovní místa. Vlivem nárůstu efektivity a restrukturalizace však vždy měli za následek i ztrátu pracovních míst, které již neodpovídala požadavkům podniků a trhů. Za primární překážky růstu v oblasti školení/vzdělávání nebo vlivu nastupujících technologických „megatrendů“ (např. cloudového zpracování údajů, technologií sociálních médií, big dat, internetu věcí), které pohánějí ekonomickou transformaci a hospodářský růst, se považují nedostatečné školení/ vzdělávání, zaměření se na nesprávné dovednosti a problém zastaralých vzdělávacích systémů a pedagogů. Předpokládá se, že každý ze současných megatrendů představuje novou technologickou platformu pro růst inovace. Toto jsou právě ty oblasti, ve kterých Evropa a evropské společnosti potřebují být silné, aby dokázali být v budoucnosti inovativní a konkurenceschopné. Pro každý z těchto megatrendů lze identifikovat požadavky na dovednosti tak v odvětví IT, jako i v uživatelských odvětvích. Adaptace institucí poskytujících vyšší vzdělání, vzdělání pro řídící pracovníky a školení Instituce poskytující vyšší vzdělání, vzdělání pro řídící pracovníky a školení se musí urychleně adaptovat a dále rozvíjet svoje nabídky v souladu s potřebami podniků. Nedávný výzkum identifikoval potřebu adaptace nebo rozvoje nabídek vyššího vzdělávání a vzdělávání pro řídící pracovníky tak, aby poskytovali dovednosti a způsobilosti odpovídající těmto nastupujícím požadavkům podniků. Přístup vyvinutý pro podporu těchto snah začíná definováním domén elektronických dovedností a úkolů pro každý z nových megatrendů IKT, specifikováním relevantních elektronických způsobilostí a dovedností a jejich přepojením se způsobilostmi specifikovanými v rámci Evropského rámce elektronických dovedností (e-CF), jako i popisem rolí, které jsou součástí existujících pracovních profilů profesionálů v oblasti IKT, které vycházejí z e-CF a byly vyvinuty pro CEN. Tento přístup je v souladu s názory expertů, kteří se důrazně zasazují o to, aby při přechodu k nové generaci programů vysokoškolského vzdělávání v oblasti informačních systémů přístup k rozvíjení programů vyššího vzdělávání vycházel ze způsobilostí. Instituce poskytující vyšší vzdělání a vzdělání pro řídící pracovníky můžou tento přístup a formáty, které byly vyvinuty použít pro přizpůsobení svých vlastních kurzů těmto požadovaným dovednostem, pro zjištění, zda jejich kurzy odpovídají těmto

popisům a požadovaným dovednostem, a pro následné přizpůsobení se novým požadavkům na dovednosti vyplývajícím z výše uvedených megatrendů. To institucím poskytujícím vyšší vzdělání a vzdělání pro řídící pracovníky umožní určit, do jaké míry jejich aktuální nabídky splňují požadavky podniků a dále rozvinout a přizpůsobit existující nebo vyvinout nové osnovy pro programy, které tyto dovednosti poskytují. To pomůže dále rozvinout systémy vyššího vzdělávání a školení v Evropě tak, aby lépe reagovali na výše uvedené potřeby zaměstnavatelů a nastupující megatrendy. Výuka zaměřena na zahrnutí nastupujících požadavek na dovednosti Aby byl dosah co největší, tyto nové dovednosti se musí vyučovat na různých úrovních. To je úlohou institucí poskytujících vyšší vzdělání, jako i těch, které působí v o oblasti vzdělávání řídící pracovníků dalších školení. Identifikované byli rozdílné přístupy k výuce dovedností pro nastupující oblasti IKT. Tyto přístupy vycházejí z rozličných tradičních způsobů vzdělávání v různých zemích a patří mezi ně: •

Výuka nových požadovaných dovedností jako integrální součást už existujících studijních programů „informatiky“ nebo „výpočetní techniky“, v rámci různých magisterských programů v průběhu magisterského studia (nebo v posledním roce bakalářského studia) jak je to na univerzitách v Německu, Finsku a ve Spojeném království.

•

Programy s neoficiálním titulem (titulo propio), které jsou nabízeny v spolupráci s podniky popři přísně regulovaných bakalářských a magisterských kurzech a končících univerzitním diplomem v zemích jako Španělsko.

•

Kurzy školení/dalšího vzdělávání pro řídící pracovníky na univerzitách a obchodních školách buď se silnějším technickým zaměřením, nebo silnějším obchodním zaměřením, přičemž na tuto druhou možnost se zaměřuje a vyučuje ji například obchodní škola INSEAD v rámci vzdělávacího kurzu pro vedoucí pracovníky „Analýza údajů pro potřeby obchodu“.

•

Specifické a úžeji zaměřené programy vyššího vzdělávání „big data“, „nauka o údajích„ nebo „cloudové zpracování údajů“, které jsou takto nazvané z komerčních důvodů a proto, aby byli atraktivní a lákavé pro potenciální studenty a zaměstnavatelé, které existují v USA, ale do jisté míry také ve Spojeném království.

strana 17


Je pravděpodobné, že se podle těchto tradičních způsobů a postupů vyučování bude postupovat i v budoucnosti při adaptaci existujících nebo vývoji nových vzdělávacích programů, které by měli nejlépe vyhovovat poptávce podniků po dovednostech. Kromě nich lze jako doplněk vnímat kurzy MOOC, které můžou také pomoci zaplnit existující nedostatky a absenci dovedností a zvětšit dosah vhodných nabídek vzdělávání a přístup k nim, a tím rychleji šířit požadované dovednosti.

Osvědčené postupy při výuce v budoucnosti požadovaných dovedností: příklad analýzy big data Následující obrázek uvádí příklad programu vyššího vzdělávání nabízeného univerzitou (Technickou univerzitou v Berlíně).

Technická univerzita Berlín Studijní plán „Analýza údajů“ v rámci magisterského studia (s univerzitním vysvědčením) Plán „Analýza údajů“ Tento plán obsahuje doporučený rozvrh kurzů, které se orientují na analýzu údajů.

Programy magisterského studia, pro které je plán Analýza údajů k dispozici: 1. Obchodní informatika 2. Počítačové inženýrství 3. Výpočetní technika

Cíle plánu Analýza údajů: 1. Poskytnout studentům dovednosti potřebné pro přijímání rozhodnutí na základě údajů. 2. Získávání relevantních informací z obrovských heterogenních údajových souborů. 3. Aplikace studovaných metodologií při řešení skutečných problémů v obchodě a vědě.

Určen pro tyto zaměstnání: údajový vědec/údajový analytik/údajový inženýr a jiné.

Trvání a moduly: Studium trvá čtyři semestry (dva roky) magisterského studia a zahrnuje přednášky, semináře studijní pobyty (ve spolupráci s podniky z příslušného odvětví) a diplomovou práci ve čtvrtém semestru. Skládá se ze tří hlavních částí: 1. Analýza údajů: získávání poznatků pomocí počítačů, statistika, analýza textu, apod. 2. Škálovatelná správa údajů: Zpracování velkých heterogenních struktur a údajů, pojem mapování/redukce, nové hardwarové architektury. 3. Aplikace: podle studijního oboru: zdravotnictví, nauka o materiálech, energetika, logistika, apod.

Vysvědčení Úspěšní absolventi dostanou vysvědčení vydané školou EECS School při TU v Berlíně potvrzující jejich specializaci, které se vydává k magisterskému titulu.

Kontakt: Volker Markl, profesor a předseda skupiny pro databázové systémy a správu informací (DIMA), Technická univerzita Berlín http://www.dima.tu-berlin.de/menue/database_systems_and_information_management_group/

Obrázek 11: Program vyššího vzdělávání, který nabízí Technická univerzita Berlín.

strana 18


Obrázek níže uvádí další příklad programu vyššího vzdělávání nabízeného obchodní školou (INSEAD).

Vzdělávací kurz INSEAD pro vedoucí pracovníky „Analýza údajů pro potřeby obchodu“ Cíle: Obchodní cíle: • zlepšit vědomosti o tom, jaké obchodní problémy lze řešit pomocí analýzy údajů, • získat schopnost lepší identifikace nových obchodních aplikací analýzy údajů, • lepší pochopení příslibů a omezení big data.

Projektový management: • pochopení procesů analýzy údajů management analytických projektů.

Technologie: • obeznámení se s některými nejnovějšími nástroji pro analýzu údajů, • použití některých nejnovějších technologií: cloudové zpracování údajů, open source software pro analýzu údajů, platforma pro spolupráci online, nástroje pro reprodukovatelnou a opakovaně použitelnou analýzu a výzkum, nástroje pro vizualizaci údajů, atd.

Program kurzu: • Nejmodernější open source nástroje: pružné nástroje pro účinný a efektivní analytický výzkum. • Replikovatelná a opakovaně použitelná analýza: bezproblémové nástroje, které lze snadno sdílet: platformy jako github. • Vyváženost IT, statistických metod a obchodních hledisek.

Kurz je založen na případech z obchodní praxe a od studentů se vyžaduje, aby: • • • • • •

vykonali segmentaci trhu na základě údajů z průzkumu trhu, pochopili hlavní faktory podporující nákup pro každý ze segmentů, interpretovali řešení, uvedli je do souvislosti s obchodní strategií, zvážili výhody a nevýhody různých řešení, zkombinovali kvantitativní, kvalitativní a obchodní cíle.

Trvání 1 měsíc

Kontakt T. Evgeniou, profesor teorie rozhodování a technologického managementu, INSEAD J. Niessing, externí profesor marketingu, INSEAD https://github.com/tevgeniou · http://inseaddataanalytics.github.io/INSEADjan2014/ Obrázek 12: Program vyššího vzdělávání, který nabízí INSEAD.

strana 19


Politiky v oblasti elektronických dovedností v EU Přehled V rámci EU-28 dnes existuje více než 100 politik, které se zmiňují o elektronických dovednostech. Úspěch těchto politik a rozsah, v jakém jsou pro profesi IKT prospěšné, bude mít dalekosáhlé důsledky na nabídku a poptávku po profesionálech, jako i na ekonomiku v širším smyslu. Naléhavá potřeba generování širší zásobárny evropských profesionálů v oblasti IKT, vybavených způsobilostmi odpovídajícími požadavkům vyvíjejícího se trhu práce, je dobře známá. Navzdory tomu Evropa, co se týče politik, které by měly být pro evropské profesionály v oblasti IKT skutečně prospěšné, tuto příležitost do velké míry promrhává a riskuje tím svůj potenciál budoucího růstu. Při zkoumání, do jaké míry jsou politiky elektronických dovedností v EU pro profese IKT prospěšné, jsme tyto politiky rozdělili do tří kategorií: průřezové, týkající se vzdělávání a týkající se pracovních míst. Vybrali jsme nedávné příklady takových politik, které v rámci členských zemí existovaly a jejich úspěch a vliv na profesi jsme posuzovali pomocí klíčových ukazovatelů výkonnosti a kvantitativních údajů. Doplnění těchto poznatků o posouzení zahrnující zainteresované strany z celé Evropy ukazuje, že některé ze závěrů se týkají všech členských zemí:

Členské státy EU potřebují, aby se profese IKT stala prioritou politik. Je potřebné vyslat jasný signál: profesionálové v oblasti IKT a rozvoj profese IKT by se měli stát prioritou politik na úrovni jednotlivých zemí. V tomto případě se nejedná o hru s nulovým součtem a zaměření politik na rozvoj této profese by se nemělo dít na úkor politik pro zajištění převahy dovedností z oblasti IKT v celkové populaci. Potřebné jsou metriky politik. Určení klíčových faktorů úspěchu už při formulovaní dané politiky ulehčí pochopení vlivu politik na jich cílovou skupinu a umožní členským státům navzájem se učit. Vlády by měly zřídit systémy pro monitorování dovedností na trhu práce. Ty by měli být založené na konkrétních a podrobných údajích, aby umožnili pružnější reagování na chybějící nebo nedostatečné dovednosti v sektoru IKT.

Není žádným překvapením, že politiky v oblasti elektronických dovedností se na úrovni jednotlivých zemí z politických důvodů vyhýbají zahrnutí konkrétní metriky pro měření úspěchu. Potom je však měření úspěchu jakékoli politiky subjektivní, a to i v kontextu jednotlivých členských státu. Tento nedostatek kvantitativních údajů je překážkou účinného vyhodnocení politik v rámci Evropy. Stěžuje porovnání vlivu podobných politik z různých zemí a bráni přenosu úspěchu mezi jednotlivými členskými státy. Mezi hlavní doporučení pro vzdělávací politiky patří: • Za jednoznačně nejdůležitější faktor, který prospěje profesi IKT, se považuje reforma vzdělávání zahrnující IKT. Protože o budoucím kariérním zaměření se rozhoduje v mladším věku, včasné zaměření na výpočetní techniku, výpočetní myšlení a základy počítačů spolu s digitálními způsobilostmi můžou vytvářet solidní základnu nové generace profesionálů. •

Osnovy vzdělávání pedagogů se musí ve zvýšené míře zaměřovat na informatiku. Při právě probíhající významné změně vzdělávacích systémů členských států poukazují úspěchy některých předchůdců na to, že použití IKT v pedagogice je nejdůležitějším požadavkem všech programů pro vzdělávání pedagogů. Protože reforma osnov je ve všeobecnosti dlouhodobý proces, dočasným krátkodobým řešením by mohlo být rychlé rozšíření dovedností pedagogů, kteří vyučují předměty mimo svojí specializaci.

Všechny zainteresované strany teď musí spolupracovat, aby vyvinuly a udržely relevantní základ elektronických dovedností pro budoucí profesionály v oblasti IKT. Christoph Moeller, ředitel, německý federální úřad pro zaměstnanost.

strana 20


Doporučení pro politiky pracovních míst: • Každý členský stát by měl zřídit Radu pro sektor elektronických dovedností, která by úzce spolupracovala s profesním orgánem. Rady pro sektor dovedností, pokud budou pracovat s dobře definovanými parametry a budou se doplňovat s profesními orgány, můžou být pro daný sektor velkým přínosem a vytvářet užitečnou platformu pro řešení relevantních problémů. •

Na efektivní řešení nedostatku dovedností v EU je potřebné detailní monitorování trhu práce na úrovni jednotlivých zemí. Koherentní přístup k monitorování dovedností a způsobilostí Evropě by měl podpořit efektivnější přístup k identifikaci, zacílení a posouzení politik elektronických dovedností, jako i umožnit rozvoj nových politik.

•

Pochopení rámců způsobilostí v oblasti IKT může vytvořit základ pro celoevropské programy zprostředkování zaměstnání. Evropský rámec elektronických způsobilostí (e-CF) jako de facto evropská norma, může podpořit mobilitu a pomoci najít pro lidi vhodné pracovní místa. Jestli vlády takovéto rámce přijmou v krátké době, může to jejich pozitivní vliv ještě urychlit.

•

Opatření pro zdokonalení a změnu dovedností můžou pomoci udržet profesionály v oblasti IKT v úkolech, které se stávají marginalizovanými, například z důvodu automatizace a offshoringu.

Doporučení pro průřezové politiky • Účinněji by se mohla využit reforma imigrační politiky pro přilákání kvalifikovaných profesionálů v oblasti IKT. V stále více globalizovaném světě by v následujícím desetiletí částečným řešením problému chybějících dovedností mohlo být získávání kvalifikovaných profesionálů z třetích zemí. •

Propagace kariérních příležitostí v oblasti IKT a souvisejících kariérních postupů by mohla být vysoce účinná a měla by se na úrovni jednotlivých zemí podporovat. Více by se měl zdůrazňovat obraz široké, dynamické a rozmanité profese, která se nesoustřeďuje jenom na programování, ale představuje i celou řadu jiných zajímavých možností.

•

Digitální strategie by měly zahrnovat i aspekt rovnosti pohlaví. Při menším než 30 % podílu žen v evropské pracovní síle je zlepšení vyrovnaného zastoupení žen a mužů očividným způsobem nahrazení chybějících dovedností. Všechny digitální strategie by měly do dlouhodobých cílů zahrnout i aspekt rovnosti pohlaví.

Klíčovým problémem je nalezení způsobů, jak pro studenty škol udělat z výpočetn techniky, informatiky a dalších předmětů, o které se opírají, předměty vzrušující a dostupné. Profesor Andrew McGettrick, předseda rady pro vzdělávání ACM.

strana 21


Doporučení politik

Následující doporučení politik se navrhují s cílem zajistit, aby Evropa měla dostatečné elektronické dovednosti a dovednosti elektronického vedení pro řešení současných a budoucích výzev. Jsou výsledkem zjištění této zakázky a byla zkontrolována a potvrzena mezinárodním panelem expertů zastupujících vzdělávací instituce, vládu, podnikový sektor, profesní sdružení a skupiny reprezentující zaměstnance. První doporučení: Světová výjimečnost v oblasti elektronických dovedností. Inovace informačních a komunikačních technologií zásadním způsobem mění poptávku po dovednostech současných a budoucích pracovníků v oblasti IKT. Životně důležitá je potřeba spolupráce poskytovatelů vzdělání s podniky a vládou pro pochopení měnící se poptávky po dovednostech. Dalším závažným problémem, který je potřebné řešit, je nízký počet žen studujících převážně technologické předměty. To jenom zvyšuje nedostatečnou nabídku dovedností v oblasti IKT, obzvláště v případe nastupujících technologií.

Druhé doporučení: Podporovat podnikání, inovaci a vytváření pracovních míst v Evropě prostřednictvím posilnění a rozvoje dovedností elektronického vedení. V Evropě je potřebné podporovat digitální podnikání. Dovednosti potřebné pro efektivní elektronické vedení jsou ty dovednosti, které lidem se silnými dovednostmi v oblasti IKT umožní vést zaměstnance s kvalifikací v IKT a jiných disciplínách k identifikaci a návrhu obchodních modelů a k využívání klíčových inovačních příležitostí.

Evropská komise a členské státy Evropská komise a členské státy

Komise by měla propagovat a podporovat veřejně-soukromá partnerství mezi organizacemi poskytujícími vzdělání a školení a tvůrci odvětvových politik. Členské státy by se měly aktivně podílet na evropských snahách o koordinaci a spolupráci, jako i na sestavování plánů a iniciativ jednotlivých zemí pro rozvoj dovedností v oblasti IKT, které budou v souladu s mezinárodním rámcem.

Komise by měla převzít roli koordinátora při určování typu dovedností, po kterých je poptávka v dané hospodářské oblasti nejvyšší a toho, jak a odkud tyto dovednosti získat. Členské státy by měly spolupracovat s profesionálními poradci v oblasti řízení při koordinaci vytváření vnitrostátního nebo regionálního plánu rozvoje základních dovedností elektronického vedení pro kriticky důležité odvětví hospodářství, včetně MSP.

Partneři z podnikové, vzdělávací a sociální sféry

Partneři z podnikové, vzdělávací a sociální sféry

Zaměstnavatelé by měli spolupracovat s univerzitami/obchodními školami a usilovat se o zvýšení počtu studijních pobytů, školení před nástupem do zaměstnání a programů předávání poznatků. Je potřebné, aby vzdělávací a školící instituce dále rozvíjely nová schémata spolupráce s podnikovou sférou, avšak musí si stále uvědomovat svou primární roli poskytovatelů vzdělání. Sociální partneři by měli spolupracovat při úsilí o zlepšení pracovních podmínek pro zaměstnance v oblasti IKT tím, že budou bojovat proti diskriminaci a umožňovat změnu a aktualizaci dovedností po kariérní změně.

Podniky/zaměstnavatelé by měli identifikovat způsoby přímější spolupráce se vzdělávacími institucemi s cílem vytvořit relevantní obsah za účelem rozvoje praktických dovedností elektronického vedení, inovačních a podnikatelských dovedností. Poskytovatelé vzdělání by měli spolupracovat s partnery z podnikové sféry na lepším definování poptávky po dovednostech elektronického vedení, inovačních a podnikatelských dovednostech. Měli by se snažit o aktivní účast podniků na sestavování a poskytovaní kurzů pro rozvoj odborných dovedností. Sociální partneři by měli pracovníky povzbuzovat k tomu, aby se přeškolovali a vyhledávali příležitosti pro získávání nových dovedností na svém pracovišti.

Profesní sdružení informatiků/ počítačová společenství

Profesní sdružení informatiků/počítačová společenství by měla podporovat akce pro zlepšení povědomí a zvýšení počtu studentů hlásící se do oborů STEM, jako i spolupracovat při vytváření rámce EU, konkrétní na přizpůsobování a inovaci osnov a požadavek.

strana 22

Profesní sdružení informatiků/ počítačová společenství

Profesní sdružení informatiků/počítačová společenství by měla pracovat na zvyšování povědomí o dovednostech elektronického vedení, inovačních a podnikatelských dovednostech mezi svými členy a rozšířit své programy udělování osvědčení/CPD tak, aby zahrnovali i rozvoj dovedností v těchto oblastech.


Třetí doporučení Podporovat konkurenceschopnost a integraci MSP do globálních digitálních hodnotových řetězců. Mnohé z úkolů IKT, které si nevyžadují velké dovednosti, se automatizují nebo přesouvají do zahraničí. MSP potřebují porozumět důsledkům modelu globálního nákupu zdrojů a tomu, co znamená pro jejich vlastní konkurenceschopnost. Je možné vyvinout přístup seskupení vynikající kvality pro dosažení porozumění v otázce rostoucí potřeby klíčových elektronických dovedností mezi MSP. Evropská komise a členské státy

Členské státy by měly u MSP podporovat rozvoj a udržení těchto kriticky důležitých dovedností prostřednictvím lokálních podnikatelských agentur a vytvořit mechanizmus pro identifikaci seskupení MSP podporujících nejdůležitější odvětví průmyslu. Měly by také spolupracovat s popředními podniky v daném odvětví, vzdělávacími institucemi a profesními svazy s cílem pochopit a definovat dovednosti potřebné pro podporu hospodářského rozvoje. Partneři z podnikové, vzdělávací a sociální sféry

Zaměstnavatelé by měli vyvinout a zavést strategii LZ pro přilákání a udržení pracovníků s kriticky důležitými dovednostmi, které jsou hnacím motorem IKT a přispívají k celkové globální strategii konkurenceschopnosti. Instituce poskytující vzdělávání a školení by se měly snažit o aktivní účast MSP a sdružení MSP na sestavování a poskytování kurzů pro rozvoj kriticky důležitých dovedností. Sociální partneři by měli pracovníky povzbuzovat k tomu, aby se přeškolovali a vyhledávali příležitosti pro získávání nových dovedností na svém pracovišti, a také, aby spolupracovali s MSP a sdruženími MSP při určovaní, jak lze tyto dovednosti rozvíjet. Profesní sdružení informatiků/ počítačová společenství

Profesní sdružení informatiků/počítačová společenství by měla identifikovat klíčové dovednosti a definovat jejich trhovou hodnotu. To jednotlivcům s těmito dovednostmi umožní odhadnout, jak dobře je daná organizace odměňuje Měli by také podporovat rozvoj těchto kriticky důležitých dovedností v rámci členství v profesních sdruženích.

Čtvrté doporučení: Podporovat mobilitu a přitahování talentů. Toto doporučení politiky se osobitě týká identifikace a přilákání talentů z oblasti ICT do EU. Předpokládá se, že v Evropě bude nabídka kvalifikovaných odborníků v oblasti IKT stále méně postačující, a v roce 2020 může jich deficit dosáhnout až 1,3 miliónu. Toto doporučení také doplňuje 1. doporučení v tom, že regiony si potřebují stanovit, do kterých dovedností chtějí investovat. Stát se magnetem talentů se všemi dovednostmi by nebylo praktické. Regiony si proto potřebují stanovit, která průmyslová odvětví chtějí rozvíjet, a potom se soustředit na ty soubory dovedností, které jsou potřebné pro dosažení výjimečné kvality v těchto oblastech. Evropská komise a členské státy

Komise by měla vykonat revizi současných politik EU týkajících se mobility pracovní síly a prozkoumat, jak lze existující iniciativy vyladit, aby pomohly přilákat a udržet nejdůležitější kvalifikované pracovníky. Klíčová je i role členských států při spolupráci s EU na doladění imigračních politik tak, aby odpovídali vnitrostátní hospodářské politice, a při zavádění politik pro přilákání a udržení nejdůležitějších kvalifikovaných pracovních sil a zlepšení mobility. Partneři z podnikové, vzdělávací a sociální sféry

Zaměstnavatelé by měli odhadnout budoucí poptávku po pracovnících s klíčovými dovednostmi a spolupracovat s poskytovateli vzdělání při vytváření potřebných předpokladů. Potřebují spolupracovat s profesními sdruženími na identifikaci způsobů pro zlepšení profilů těchto kritických dovedností a pro zvýšení zájmu o příležitosti pro zdokonalení dovedností ze strany domácí pracovní síly. Instituce poskytující vzdělávání a školení by měly spolupracovat s partnery z podnikové sféry na lepším definovaní poptávky po kriticky důležitých dovednostech. Sociální partneři by měli pracovníky povzbuzovat k tomu, aby se přeškolovali a vyhledávali příležitosti pro získávání nových dovedností na svém pracovišti. Je potřebné, aby spolupracovali s podniky na určení, jak lze pracovníky co nejvhodněji podpořit při přechodu na vyšší úroveň dovedností v oblasti IKT. Profesní sdružení informatiků/ počítačová společenství

Profesní sdružení informatiků/počítačová společenství by měla spolupracovat s odvětvovými organizacemi při určovaní chybějících dovedností a spolupracovat s členy profesí při určovaní způsobů získávání těchto dovedností prostřednictvím profesního nebo akademického vzdělávání.

strana 23


Páté doporučení: Podporovat globální profesi IKT. Vzhledem k povaze globálního podnikání se od pracovníků v oblasti IKT v stále větší míře vyžaduje, aby pracovali ve virtuálních týmech jako součást globálních digitálních hodnotových řetězců. Poskytují globální řešení, které překračují hranice států, kultur a pracovních postupů, co vede k vytváření četných rámců způsobilostí, vzdělávacích standardů, etických kodexů a souborů poznatků. Tento problém je celosvětový a netýká se jenom EU. Aby bylo možné realizovat navrhovaná doporučení politik, měla by se spustit globální iniciativa pro vyřešení tohoto problému. Evropská komise a členské státy

Komise by měla umožnit a podporovat zřízení mezinárodního fóra pro spolupráci a sdílení poznatků, které by pomohlo informační politice v otázce osvědčených postupů nejvhodnějších pro přijetí v rámci EU. Měli by poskytovat poradenství ve věcech formování, struktury a potřeby zřízení profese IKT a podporovat šíření materiálů propagujících profesionalitu v členských státech EU. Samotné členské státy by měly propagovat úlohu odborníka v oblasti IKT jako dobře placenou kariérní volbu pro současné a potenciální pracovníky a zkoumat možnosti formálního uznání stavu odborníka v oblasti IKT. Partneři z podnikové, vzdělávací a sociální sféry

Podniky/zaměstnavatelé by měli spolupracovat s profesními sdruženími informatiků při definovaní toho, co se v moderní společnosti od profesionála vyžaduje. Profesní sdružení informatiků/počítačová společenství by měli spolupracovat s dalšími sdruženími na vnitrostátní i celosvětové úrovni při definovaní povahy a struktury profese IKT.

Zkušenosti z programu ICTC Focus on IT (FIT) ukázali, že rozdílné osnovy IKT pro každé z pohlaví v ročnících 9 – 12 pomohli přilákat a udržet děvčata v kurzech zaměřených na obory STEM do té míry, že se od r. 2012 počet zapsaných děvčat zvýšil o 20 %. Dr. Meenakshi Gupta, vyšší ředitel, Politika a výzkum, Rada pro informační a komunikační technologie, Kanada.

strana 24

Šesté doporučení: Řešit rizika vzniku sociálního rozvratu v důsledku zavedení digitálních obchodních modelů. Nedávné pokroky v technologiích mění obchodní modely způsobem, který přetváří interakci zaměstnanců a zákazníků s podniky. Nedávný výzkum Oxfordské univerzity a Centra pro digitální obchod MIT zdůraznil rostoucí vliv digitálních technologií a způsobu, jakým automatizace některých prací vyžadujících intenzivní využívání znalostí ovlivňuje dovednosti a zaměstnanost. Ústřední myšlenkou těchto studií je zjištění, že profily potřebných dovedností se mění rychleji, než se očekávalo a že mnohé z nich se pravděpodobně stanou zastaralými. Potřebné jsou také investice a inovace ve vzdělávání a školení, ne jenom pro sektor IKT, ale napříč všemi odvětvími hospodářství. Evropská komise a členské státy

Komise by měla na regionální úrovni podporovat a umožňovat diskusi týkající se potenciálního vlivu technologických inovací na profil dovedností, schopnost a fungování ekonomiky a společnosti. Členským státům je potřebné poskytnout rady a usměrnění při budovaní účinných plánů zahrnujících několik zainteresovaných stran a zaměřených na řízení přechodu k nové rovnováze zaměstnanců. Členské státy by měly spolupracovat s profesními svazy, poskytovateli vzdělání, zástupci podniků a zástupci zaměstnanců při vytváření vnitrostátních plánů zaměřených na zvládnutí tohoto přechodu. Partneři z podnikové, vzdělávací a sociální sféry

Podniky/zaměstnavatelé by měli spolupracovat se sociálními partnery s cílem najít způsob přechodu k novým postupům práce a zaměstnávání, který by podporoval digitální růst. Musí se jednat o společné úsilí, protože bez aktivní podpory a účasti všech stran by tyto změny mohly vést ke krokům, které by mohly mít negativní vliv na produktivitu hospodářství. Je potřebné, aby sociální partneři spolupracovali se zástupci pracujících a zaměstnavatelů při určovaní osvědčených a budoucích pracovních postupů. Zvládnutí těchto očekávání a obav souvisejících s uvedenými změnami bude klíčové při zabezpečování, aby byli zaměstnanci v budoucnosti připraveni na příležitosti rozšíření dovedností/přeškolení. Profesní sdružení informatiků/ počítačová společenství

Profesní sdružení informatiků/počítačová společenství by měla u pracovníků v oblasti IKT podporovat kulturu vzdělávání se. To u pracovníků pomůže rozvíjet přístup „přitahování“ poznatků pro získávání nových dovedností. Takto budou pracovníci lépe připraveni zvládnout technologický přechod.


Poděkování

Tuto zakázku zadalo Generální ředitelství Evropské komise pro podniky a průmysl. V průběhu celé studie byl naší kontaktní osobou André Richier, hlavní administrátor útvaru klíčových podpůrných technologií a IKT. Samostatní zprávu „Elektronické dovednosti: mezinárodní rozměr a vliv globalizace“, vypracoval náš subdodavatel Innovation Value Institute (IVI), National University of Ireland, Maynooth. Projekt by nebyl možný bez velkorysé účasti přibližně 800 expertů ze zainteresovaných stran různého druhu ze všech členských států EU, kteří nás podporovali po celou dobu trvání této zakázky. Děkujeme za podporu a příspěvky řídícího výboru, jehož členy byli Liz Bacon (University of Greenwich), Ursula Huws (University of Hertfordshire Business School), Allan Russell (SAS), Andrew Agerback (BCG), George Sharkov (ESI) a Declan Brady (CEPIS).

teorie rozhodování a technologického managementu, INSEAD, Dr. Holmer Hemsen, skupina pro databázové systémy a správu informací (DIMA), Technická univerzita Berlín, Frits Bussemaker, partner, CIONET, Peter Hagedoorn, generální tajemník, EuroCIO, Peter Hellberg, viceprezident ICTS, UNI Europa, Christoph Möller, německý federální úřad pro zaměstnanost, Gerard Walker, poradce v oblasti politik, Forfás a Dr Stephen McLaughlin, vedoucí oddělení výzkumu a vývoje, Innovation Value Institute. Obzvláště oceňujeme i cenný vhled, který jsme získali během mnoha rozhovorů se zainteresovanými stranami a různých online průzkumů, do kterých se zapojili stovky expertů. Jsme vděčni mnoha profesionálům, kteří si udělali čas, aby se s námi podělili o své názory.

Poděkování patří také těmto spolupracovníkům: Martin Sherry, Dr. Eileen Doherty, Dr. Stephen Mc Laughlin, Dr. Marian Carcary, Dr. Clare Thornley z Innovation Value Institute, Werner Korte ze společnosti empirica, Marianne Kolding a Gabriella Cattaneo z IDC, Fiona Fanning z CEPIS a expertům a účastníkům konference Elektronické dovednosti a internacionalizace 2014, která se konala v Bruselu 26. března 2014, především následujícím přednášejícím, účastníkům diskusí a expertům za kulatým stolem: John Higgins, CBE, generální ředitel DIGITALEUROPE, Ralf Dreischmeier, globální vedoucí IT Practice, The Boston Consulting Group, Dr. Clare Thornley, výzkumný pracovník, Innovation Value Institute, Marianne Kolding, viceprezident, evropské služby, IDC, Declan Brady, CEPIS, Gabriella Cattaneo, zastupující viceprezident, IDC Italia, Werner B. Korte, ředitel, empirica GmbH, Prof. Theodoros Evgeniou, profesor

strana 25

Kontaktní údaje: Jestli máte zájem o další informace a kopie této brožury, kontaktujte:

Evropská komise GŘ pro podniky a průmysl Klíčové podpůrné technologie a digitální hospodářství ENTR/E4 BREY 10/083 1049 Brusel E-mail: [email protected]

Innovation Value Institute Maynooth University Maynooth, Co. Kildare Irsko E-mail: [email protected] Telefon: +353 1 708 6931 Fax: +353 1 708 6916

Elektronické dovednosti: Mezinárodní rozměr a vliv globalizace

Recommend Documents