MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra speciální pedagogiky. Vliv relaxačních a dechových cvičení na rozvoj řeči

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra speciální pedagogiky

Vliv relaxačních a dechových cvičení na rozvoj řeči Diplomová práce

Brno 2010

Vedoucí diplomové práce:

Doc. PaedDr. Jiřina Klenková, Ph.D.

Vypracovala:

Bc. Kateřina Filipcová

„Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval/a samostatně, s využitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.“

Děkuji své vedoucí diplomové práce doc. PaedDr. Jiřině Klenkové, Ph.D. za odborné vedení a pomoc.

OBSAH ÚVOD……………………………………………………………………………5 1

Vývojové etapy dítěte v prvních sedmi letech ţivota ...........................................6 1.1 Dar řeči .................................................................................................................6 1.2 Psychomotorický vývoj dítěte předškolního věku ................................................7 1.3 Řečový vývoj dítěte ..............................................................................................9 1.4 Rizika řečového vývoje dítěte.............................................................................12

2

Narušená komunikační schopnost u dětí předškolního věku ..............................14 2.1 Příčiny vzniku a kvalifikace narušené komunikační schopnosti ........................14 2.2 Problematika dyslálie ..........................................................................................15 2.3 Vývojová dysfázie ..............................................................................................17 2.4 Narušení plynulosti řeči - balbuties ....................................................................19 2.5 Specifika mluvního procesu................................................................................21

3

Jóga a metodika endogenního dýchání ...............................................................23 3.1 Vymezení pojmu jóga a její význam ..................................................................23 3.2 Charakteristika tělesných, relaxačních a dechových cvičení ..............................24 3.3 Zásady cvičení jogy ...........................................................................................31 3.4 Jógové prvky pro děti .........................................................................................32 3.5 Význam a metodika endogenního dýchání .........................................................37 3.6 Technika a nácvik dýchání na Frolovově trenaţéru ...........................................38

4

Působení u dětí v logopedické třídě mateřské školy ...........................................40 4.1 Cíl výzkumu, metodologie ..................................................................................40 4.2 Analýza výzkumného vzorku .............................................................................41 4.3 Vlastní šetření .....................................................................................................49 4.4 Návrhy pro pedagogickou praxi .........................................................................55 4.5 Závěr ...................................................................................................................55 SHRNUTÍ………………………………………………………………………58 SUMMARY…………………………………………………………………….59

4

Diplomová práce

Teoretická část

ÚVOD Tématem diplomové práce je vliv relaxačních a dechových cvičení na rozvoj řeči. Vybrala jsem si toto téma, jelikoţ v mé profesi vyuţívám těchto cvičení. Má práce se převáţně zabývá pojmem jóga a v úzké spojitosti vyuţiji i Frolovova trenaţéru. Jógu pro děti, jsem poznala na seminářích. Sama navštěvuji hodiny jógy, které jsou dle mých zkušeností prospěšné nejen pro dospělé, ale i děti. V dnešní uspěchané době se stále zvyšuje počet neklidných aţ agresivních dětí. Jóga je pomocníkem pro tyto neduhy. Frolovův trenaţér, jiţ vyuţíváme v naší mateřské škole pár let. Endogenní dýchání má na děti ve speciální třídě dobrý vliv, a proto jsem ho do mého výzkumu také zařadila. Pracuji jako učitelka v mateřské škole v logopedické třídě, kde dvakrát aţ třikrát týdně tyto cvičební techniky procvičujeme. Cílem diplomové práce je zjistit vliv na rozvoj řeči u dětí s narušenou komunikační schopností, pomocí relaxačních a dechových cvičení Práce začíná kapitolou popisující vývojové etapy dítěte. Druhá kapitola se zabývá narušenou komunikační schopností, která popisuje příčiny vzniku, klasifikace a některé její formy. Je vymezena terminologie, klasifikace a diagnostika.Ve třetí stati je seznámení se cvičením, které se nazývá jóga a její součástí je nácvik endogenního dýchání. Rozdělila jsem tuto kapitolu na šest podkapitol, vymezení, charakteristika tělesných, relaxačních a dechových cvičení; zásady a jógové prvky pro děti, pátá a šestá kapitola popisuje význam, metodiku, techniku a nácvik endogenního dýchání, které slouţí mimo jiné pro výzkum a vyhodnocení. Empirická část diplomové práce představuje pátá kapitola, která pojednává o vlivu relaxačních a dechových cvičení (jóga a Frolovův trenaţér) na rozvoj řeči. Pro zpracování výzkumného projektu jsem zvolila kvalitativní výzkum, jehoţ hlavním cílem je analýza jógy a Frolovova trenaţéru.u dětí předškolního věku.

5

1 Vývojové etapy dítěte v prvních sedmi letech života 1.1

Dar řeči J. Brierley (1996) uvádí: „Dejte mi dítě, než je mu sedm, a bude mé navždy.“

Slavné jezuitské pořekadlo vyjadřuje velice hluboký postřeh; avšak stejně jako mnoho jiných zevšeobecňujících výroků o lidské mysli je to pravda neúplná. Zkušenost, kterou dítě učiní do sedmi let, je nesmírně důleţitá. Víme však jen málo o tom, které zkušenosti mohou v raném věku dítěti prospět, a pouze začínáme rozumět tomu, jak ovlivňují vyvíjecí se mozek. Dítě však má optimální období, kdy jeho vyvíjející se mozek můţe zvládnout dovednost mluvení – řeč (Brierley, J., 1996). Proces osvojení řeči můţeme popsat jako kontinuální proces, jehoţ počátek sahá v rámci prvních interakcí matka-dítě do období hned po narození, a vztahuje se aţ na období dospělého věku. Interakce matka-dítě hraje v rozvoji komunikačních schopností dítěte důleţitou roli (Klenková, J., 2000). Řeč je specificky lidskou schopností. Jedná se o vědomé uţívání jazyka jako sloţitého systému znaků a symbolů ve všech jeho formách. Slouţí člověku ke sdělování pocitů, přání a myšlenek. Tato schopnost nám není vrozená, na svět si však přinášíme určité dispozice, které se rozvíjí aţ při verbálním styku s mluvícím okolím. Řeč není pouze záleţitostí mluvních orgánů – zevní řeč, ale především mozku a jeho hemisfér vnitřní řeč (Klenková, J., 2006). Podle J. Křivohlavého (1996) se člověk rodí se schopností zvládnout jazyk jako systém výrazových prostředků a naučit se ho uţívat v řečových projevech. Tato schopnost se změní ve skutečné zvládnutí jazyka díky, tomu, ţe dítě vyrůstá v mluvícím prostředí. To mu dává vzor řeči, vítá pokusy dítěte o jejich nápodobu a reaguje na ně, čímţ znalost jazyka se upevňuje a prohlubuje. Bez tohoto kontaktu se řeč u člověka nevyvine. Ztratí-li dítě v dětství s mluvícím prostředím styk (např. ohluchne-li), vytvářející řeč vymizí. Není na tomto světě ţivé hmoty –ţivota- bez potřeby přijímat a vydávat informace. Čím na vyšším vývojovém stupni ţivá hmota stojí, tím dokonalejší a přesnější způsoby komunikace se vyvinuly. Jiţ ten nejjednodušší jednobuněčný organismus se musí orientovat v prostoru, musí nalézt potravu, rozmnoţovat se, chránit

6

se, ţít. Schopnost informace přijímat a na druhé straně informace předávat, se stala jednou ze základních charakteristik ţivota vůbec. Celý sloţitý děj informace ve srozumitelné podobě vydávat a informace přijímat, dekódovat a porozumět se nazývá komunikace. Komunikace slouţí k přenosu informací pomocí specifických informačních kanálů (Klenková, J., 2003). Termín „ komunikace“ je pouţíván v mnoha různých vědních disciplínách např. pedagogice, psychologii, lingvistice, sociologii, antropologii, kybernetice. Komunikace má velký význam pro rozvoj osobnosti, je důleţitá v mezilidských vztazích, je prostředkem vzájemných vztahů. Rozlišujeme komunikaci verbální a neverbální. Pod pojmem verbální komunikace můţeme zařadit všechny komunikační procesy, které se vykonávají za pomocí hlasité nebo psané řeči (Klenková, J., 2000). Lechta uvádí, ţe „komunikace, komunikační schopnost patří k nejdůleţitějším lidským schopnostem. Schopnost řečové komunikace je schopnost vědomě pouţívat jazyk jako sloţitý komunikační systém znaků a symbolů ve všech jeho formách.“1 Dvořák uvádí, ţe „jazyk je soustava zvukových a druhotných dorozumívacích prostředků znakové povahy, schopná vyjádřit veškeré vědění a představy člověka o světě a jeho vlastní vnitřní proţitky.“2

1.2

Psychomotorický vývoj dítěte předškolního věku Termínem

psychomotorika

se

obecně

rozumí

„výchova

pohybem“.

Psychomotorickému jednání dítěte v souvislosti s jeho vývojem se přikládá velký význam. Tak lze chápat psychomotoriku jako model vývoje osobnosti prostřednictvím motorických učebních procesů (Pipeková J., Vítková, M., 2001). Motorický vývoj v předškolním období je moţno charakterizovat jako stálé zdokonalování, zlepšování pohybové koordinace, hbitosti a elegance. Dítě dále zdokonaluje svou hrubou motoriku tak, ţe do tří let je schopno střídat nohy při vystupování do schodů a do čtyř let při sestupování ze schodů. Do tří let umí většina dětí stát na jedné noze krátkou dobu a do pěti let umí poskakovat po jedné noze a přeskakovat překáţky. Čtyřleté dítě dobře utíká, sběhne hbitě se schodů, skáče, leze po ţebříku, seskočí z nízké lavičky, stojí déle na jedné noze a umí házet míč. 1

Lechta, V., 1994. Citováno dle: Klenková, J., 2006. Logopedie. Praha: Grada 2006 Dvořák 2000. Citováno dle: Vítková, M., 2004. Integrativní speciální pedagogika. Brno: Pajdo 2004, s.107 2

7

Do třiceti měsíců sestaví dítě věţ z osmi kostek a do třiceti šesti měsíců z devíti kostek. Do čtyřicátého osmého měsíce umí dítě napodobit kreslení čtverce a do padesátého čtvrtého měsíce obkreslit čtverec. Do čtvrtého aţ pátého roku je dítě schopno správně proporčně obkreslit čtverec a kreslí obrazce s šikmými úhly (např. trojúhelník). „V předškolním věku roste schopnost dítěte vyjádřit kresbou vlastní představu. Tříleté dítě obvykle něco načmárá a dodatečně pojmenuje. Čtyřleté dítě již podá realističtější obraz, zatím jen v hrubých obrysech. Např. kresba člověka začíná hrubým znázorněním hlavy, nohou a nejdůležitějšími částmi obličeje (tzv. hlavonožec). Kresba pětiletého dítěte odpovídá již předem stanovené představě, je mnohem detailnější.“ (Schneiderová, D., 2010, www.zdravcentra.cz) Větší zručnost dítěte kolem roku se projeví v rychle narůstající soběstačnosti: dítě samostatně jí, svléká a obléká se samo, obouvá si boty a zkouší zavazovat tkaničku. Také při toaletě potřebuje jen malou pomoc. Období třetího roku se vyznačuje dalším zdokonalováním jazyka a pouţíváním pojmů týkajících se prostoru, času, příčiny a výkonu. Během třetího roku je dítě schopno v rámci konverzace dát dohromady dvě aţ tři věty. Tříleté dítě zpravidla umí nějaké říkanky. Během čtvrtého roku je dítě schopno udrţet konverzaci na dané téma s pouţitím gramaticky správných vět. Po čtvrtém roce je pak schopno pouţívat jazyk společensky přiměřeným způsobem včetně hraní rolí. Do šesti let je dítě schopno překládat abstraktní pojmy do konkrétních postav a struktur. V předškolním období se jazyk rychle vyvíjí od zaměření egocentrického k sociálnímu. Piaget nazývá toto období egocentrickým podle toho, ţe dítě dosud není schopno vidět jevy kolem sebe z jiného úhlu neţ svého. Z hlediska myšlení Piaget označuje toto období jako období názorného (intuitivního) myšlení. „Psychoanalytické teorie uvádějí, že klíčovou otázkou psychického vývoje v předškolním období je identifikace dítěte s rodičem stejného pohlaví. Psychosociální (eriksonovská) teorie zdůrazňuje, že toto období je vyznačeno rostoucí iniciativou dítěte ve výběru činností včetně obsahu myšlenek a fantazií. Dítě již může prožívat pocity viny, pokud jeho aktivity neodpovídají požadavkům rodičů, okolí a narůstajícího superega. Dítě si hledá vhodné modely k učení.“ (Schneiderová, D.,2010, www.zdravcentra.cz) V předškolním období začíná proces socializace. Během třetího roku věku se dítě postupně zapojuje do činností s ostatními dětmi a učí se dovednosti hraní rolí. V tomto období začínají mít významný vliv sourozenci na kognitivní a psychosociální 8

vývoj předškolního dítěte. Dítě se začíná také ztotoţňovat s jedinci a skupinami mimo okruh domova. Většina dětí je schopna si zvyknout na pobyt ve skupině mimo domov (u nás nejčastěji v mateřské škole). (www.zdravcentra.cz) „Psychomotorika je široký pojem a obsahuje několik dílčích oblastí, neuromotoriku, senzomotoriku, psychomotoriku v užším slova smyslu a sociomotoriku. Toto dělení je významné hlavně v raném věku dítěte, později se jednotlivé oblasti prolínají, rozvíjejí a vzájemně se ovlivňují. Není možné je oddělit, naopak, je třeba využít toto mnohostranné působení k prospěchu jednotlivce nebo skupiny. K tomu může posloužit tzv. psychomotorické hry.“(Szábová, M., 2001, s. 11) Psychomotorické hry jsou pohybové aktivity zaměřené na stimulaci, rozvoj,a podporu psychomotoriky. Spojují motorický a psychický projev do jednoho vyjádření. Kaţdá hra má svůj příběh, který je podkladem pro plné proţívání, city a emoce. Často si hráč má pamatovat instrukce, přemýšlet nad řešením úloh, koncentrovat pozornost při jejich plnění, zapojit představivost a na základě toho jednat. Tím se přirozeně trénují psychické funkce i psychomotorika. Hry svou přirozeností, spontánností a hravou atmosférou umoţňují i odreagování, příjemné uvolnění, smysluplné zaměstnání, proţití pocitu uţitečnosti, radosti a úspěchu. Hry přinášejí radost a spokojenost, podporující růst osobnosti (Szábová, M., 2001).

1.3

Řečový vývoj dítěte „Řeč se vyvíjí spontánně v prvních letech života člověka. Vývoj řeči vyžaduje

časově vždy předchází rozumění (receptivní složka) před vlastní aktivní tvorbou řeči (expresivní složka). Sluch, zralost mozku a mentální úroveň, nepoškozená mluvidla a řečovou stimulaci. Vývoj řeči se uskutečňuje v období obligatorního učen í- trvalé a neměnné vtiskování informace do mozku. Nedědí se nadání na určitý jazyk, lidstvo má však nadání pro vývoj a uplatnění řeči.“ ( Lejska, M., 2003, s.90) Rozvoj řeči - to jsou slova, pod kterými si kaţdý můţe představit něco jiného. Řeč je pojem poměrně široký a proto vyvolává nejrůznější asociace. Podíváme se na řeč z více úhlů. Vývoj lidské řeči dělíme na fylogenezi a ontogenezi.

9

Fylogenetický vývoj je dorozumívání, tedy vývoj dorozumívání během vývoje druhu, probíhal podle některých teorií postupně v několika fázích. Jako první vznikly zřejmě zvuky vytvářené hlasem, jimiţ tvor vyjadřuje své pocity. Další etapou ve vývoji dorozumívání byly zvuky, které se vytvářely uţ účelově např. varovné signály. A třetí nejvyšší, a pro člověka charakteristická etapa vývoje dorozumívání, tedy vydávání zvuků za účelem sdělování myšlenek a také schopnost vnímat a pochopit to, co sdělují pomocí zvuků jiní (sloţka dorozumívací) ( Kutálková, D., 2009). Ontogenetickým vývojem rozumíme individuální vývoj ţivočišného druhu nebo rostlinného organismu od zárodku k zániku. Řečí se lišíme nejen od zvířat, ale jeden od druhého. Z toho, jak dítě mluví, usuzujeme na rozvoj jeho motoriky rozsah jeho znalostí a vědomostí, způsob myšlení, sociální chování i různé rysy jeho osobnosti. O vývoji dětské řeči existuje nepřeberné mnoţství odborné literatury. Všem však zůstává společné základní Kussmaulovo rozdělení vývoje dětské řeči na přípravné období a období vlastního vývoje řeči (Peutelschmiedová, A., 2001).

Přípravné období vývoje řeči trvá přibliţně do jednoho roku ţivota, dítě si osvojuje návyky, na jejichţ základě se později vyvíjí skutečná řeč. Jiţ v prenatálním období (období vývoje plodu v matčině těle) se objevuje tzv. nitroděloţní kvílení (vagitus uterinus).

Pačesová uvádí, ţe „narodí-li se miminko - novorozenec, jeho první hlasovou reakcí je křik. Jedná se o hlasový reflex, kterým novorozenec reaguje na změnu prostředí a oznamuje svůj příchod na svět. Během prvních týdnů života křik neznamená, že dítěti něco schází. Je to reflexní činnost. Zvuk není příliš bohatý na melodické variace, je krátký a jednotvárný, postupem času se však stává projevem vůle“3 Koncem druhého měsíce se barva dětského křiku mění, dostává citové zabarvení. Z měkkého hlasového začátku na tvrdý, který signalizuje, ţe není něco v pořádku. Soudíme tedy podle těchto hlasových začátků náladu dítěte (tvrdý – libé podněty, měkký libé podněty). Mezi druhým aţ třetím týdnem můţeme pozorovat vrozený výrazový (mimický) pohyb – úsměv, jedná se o vrozenou mimickou výrazovou

10

3

Pačesová, M. Citováno dle: Kutálková D., 2002. Logopedická prevence. Praha: Portál 2002. s. 65.

šablonu. Ta je v druhém a třetím měsíci vystřídána reakcí: úsměv na podnět (Klenková, J., 2006). Období křiku pozvolna mezi osmým a desátým týdnem přechází do období broukání. S tímto obdobím se prolínají začátky ţvatlání. V této fázi můţeme pozorovat „hru s mluvidly“. Dítě pohybuje s mluvidly jako při sání nebo polykání, proud vzduchu rozráţí sevřené rty nebo sliny. Výsledkem jsou různé zvuky, jeţ vznikají na rtech, mezi kořenem jazyka a patra (Škodová E., Jedlička, I., 2003). Nejde však o činnost vědomou, ale reflexní. O tom svědčí fakt, ţe děti na celém světě pouţívají shodné zvuky, bez ohledu na světadíl nebo kulturu. Zde však ještě neexistuje vědomá zraková a sluchová kontrola ani sluchová zpětná vazba, a tak se toto pudové ţvatlání vyskytuje jak u dětí slyšících tak i neslyšících. Toto období trvá asi půl roku, proto dostalo název pudové (Kutálková, D., 2003). Ve čtvrtém aţ šestém měsíci dítě pozorněji reaguje na známé hlasy, zejména na hlas matky. Postupně začíná rozlišovat zabarvení hlasu. Největším mezníkem v druhé polovině prvního roku ţivota a zároveň důleţitým diagnostickým momentem je stádium napodobujícího žvatlání. Dítě připodobňuje své vlastní zvuky, které produkuje při ţvatlání hláskám svého mateřského jazyka. Toto napodobování je umoţněno zapojením vědomé sluchové a zrakové kontroly. Neslyšící děti postupně ţvatlat přestávají. K napodobení hlásek je třeba mnoho pokusů a opakováním těchto hláskových skupin se označuje termínem „fyziologická echolálie.“ (Klenková,J., 2006) Dítě si uţ nebrouká jen samo pro sebe, ale hlasovými projevy reaguje na své okolí. Další rozvoj řeči je závislý na tom, zda podpoříme chuť k navozování kontaktů. Dítě obsah sdělení rozlišuje podle melodie, přízvuku, zabarvení v hlase. Dle V. Lechty (1990) přibliţně v desátém měsíci nastupuje stadium rozumění. Postupně začíná dítě rozumět tomu, co mu povídáme. Lépe však rozumí, neţ mluví. Nejedná se tedy ještě o rozumění v pravém slova smyslu. Jeho rozumění se projevuje motorickou reakcí (např. na otázku ukáţe „jak vysoko dosáhne“). Tuto motorickou reakci nazývá Morávek (1989) „komunikaci gesty“. Přesto, ţe dítě dosud samo nemluví, podléhá vzoru řeči ve svém okolí. Vlastním vývojem řeči rozumíme období asi do pátého čtvrtletí ţivota, dnes datujeme začátek vlastní řeči okolo jednoho roku ţivota dítěte. Toto období charakterizují čtyři postupná, na sebe navazující stadia (Klenková, J., 2006). 11

Seeman uvádí, ţe „počátečním obdobím vlastní řeči je stadium emocionálně volní, kdy dítě vyjadřuje svoje přání, city, prosby. K tomu používá první skutečný verbální (verbum-slovo) projev. Prvním takovým projevem jsou jednoslovné věty. Užívání prvních slov však neznamená zánik žvatlání, to nějakou dobu přetrvává, hlavně před usínáním.“4 V období mezi jeden a půl aţ dva roky dítě napodobuje dospělé, ale také si samo opakuje slova, objevuje mluvení jako činnost. Mluvíme o egocentrickém stádiu vývoje řeči. Ve stadiu asociačně - reprodukčním podle Sováka (1972) nabývají prvotní slůvka funkce pojmenovávací. Výrazy, které dítě slyšelo ve spojitosti s určitými jevy, přenáší na jevy podobné, reprodukuje tak jednoduché asociace. Mezi druhým a třetím rokem dochází k prudkému rozvoji komunikační řeči. Velmi důleţité je stadium logických pojmů okolo třetího roku ţivota dítěte. V tomto označení, dosud úzce spjatá s konkrétními jevy, se postupně pomocí abstrakce, zevšeobecňování stávají všeobecným označením čili slovem s určitým obsahem. Toto stádium podle Sováka znamená začátek přechodu z první do druhé signální soustavy. Na přelomu třetího a čtvrtého roku dítě vyjadřuje svoje myšlenky zpravidla obsahově i formálně s dostatečnou přesností. Toto období je nazýváno jako intelektualizace řeči. Týká se kvantitativní stránky osvojování nových slov, prohlubování a zpřesňování obsahu slov a gramatických forem, rozšiřování slovní zásoby. Tato etapa pokračuje aţ do dospělosti člověka (Klenková,J.,2006).

1.4

Rizika řečového vývoje dítěte Určité vodítko, kdy kritická údobí probíhají, nám poskytuje pozorování dětí,

které utrpěly poranění na levé straně mozku. Ta má jiţ od narození obecně větší význam pro řeč a jazyk. Dojde-li k poškození levé hemisféry při nehodě nebo v důsledku nemoci do věku deseti let, je mozek obvykle schopen zotavit se přebudovat své funkce tak, ţe se řeč obnoví.(vnitřní rizika) (Brierley, J., 1996).

4

Seeman 1955. Citováno dle: Klenková, J., 2006. Logopedie.Praha: Grada 2006. s. 36.

12

Vnější rizika ovlivňující vývoj řeči Uspěchaná doba, rychlé ţivotní tempo, nervozita, stres. Není čas na klidný rozhovor, na hru, dítě slyší jen málo a málokdy v klidu správný mluvní vzor, aby mohlo bez problémů napodobováním postupně vylepšovat svou řeč, včetně výslovnosti. Přetíţení, vysoké nároky na dítě. Krouţky - sport, kytara, jazyky, odpolední vyučování. Pravidlo „všeho s mírou" dnes platí o to víc, jak se doba zrychluje. Koktání bývá následkem dlouhodobého přetěţování. Rozvoji řeči také nepomáhá minimální tělesná aktivita. Motorické dovednosti úzce souvisejí s řečovými. Kde má ale dítě sedící hodiny u počítače získat fyzickou zdatnost, bohatou slovní zásobu a schopnost rozumět i neverbální sloţce řeči - modulaci hlasu, melodii věty, akcentům? Akustický smog, tedy nadbytek zvuků, hluků, všudypřítomná hudba, rádio, hlučné stroje, auta. To vše otupuje schopnost rozlišovat zvuky, tedy i hlásky a vyvolává ochranný útlum -,,zavíráme uši", přestáváme naslouchat. Média a jejich jazyk. Stačí poslechnout si relaci na komerční rozhlasové stanici, o kvalitě jazyka bohuţel nemůţe být řeč. Zkušení odborníci poznají „televizní dítě" okamţitě - omezená slovní zásoba, povrchní znalosti z různých oblastí, nadměrná gestikulace, motorická neobratnost. Je velmi neprozíravé posadit potomka před obrazovku místo povídání, čtení pohádek a společného hraní. Totéţ platí o počítači. Děti, které hrají hodiny hry, nejsou příliš schopné naslouchat druhým a přizpůsobovat se jim. Počítač nediskutuje, nemá nároky, plní rozkazy. Navíc jakákoli práce s počítačem vyčerpává a děti jsou pak často neklidné, nepozorné, nemají uţ kapacitu na další, potřebnější informace nebo záţitky. (www.klinikazdravi.cz) „Řeč není pouze prostředkem komunikace, který je možno nahradit něčím jiným. Řeč stejně tak jako pohyb, je hlavně způsob, jakým se lidský jedinec projevuje a kterým proniká ze svého vnitřního světa do vnějšího. Když jeden s druhým spolu hovoříme a setkáváme se tak v řeči, je to jako by naše řeč otevřela oko, kterým mohu nahlédnout do vaší vnitřní bytosti, do vašich prožitků, myšlení, vnímání a pocitů.“ (Konig, K.,1996, s.30) 13

2 Narušená komunikační schopnost u dětí předškolního věku 2.1

Příčiny vzniku a kvalifikace narušené komunikační schopnosti S tím, ţe dítě v počátečních fázích vývoje nemůţe hned přesně vyslovovat,

souhlasí většina populace. Kde je ale věková hranice, za kterou uţ by dítě mělo pomalu mluvit srozumitelně a správně vyslovovat, na tom se rodiče, a často ani odborníci, nemohou dohodnout. „Celkem všeobecně se přijímá názor, že základní vývoj řeči, a tedy i výslovnosti, se uzavírá kolem sedmého roku věku. Lze tedy nesprávnou výslovnost do sedmi let považovat za jev vývojový, později už zcela jednoznačně za vadu (dyslalii),“ která je vymezena jako jedna z nejčastějších druhů poruch narušené komunikační schopnosti. (Kutálková, D., 2009). „Etiologie narušené komunikační schopnosti je různá. Při dělení příčin se vyuţívá časové hledisko nebo hledisko lokalizační. Z časového hlediska mohou být příčiny prenatální (v období vývoje plodu, před narozením), perinatální (v průběhu porodu) a postnatální (po narození). Z lokalizačního hlediska se k nejčastějším příčinám řadí genové mutace, aberace chromozomů, vývojové odchylky, orgánová poškození receptorů (receptivní nebo impresivní poruchy - poruchy rozumění řeči), poškození centrální části (poruchy fatické, narušení nejvyšších řečových funkcí), poškození efektorů (narušení expresivní sloţky řeči, poruchy řečové produkce), působení nevhodného, nepodnětného, nestimulujícího prostředí, narušení sociální interakce (můţe docházet k poruchám psychotické povahy)“ (Klenková, J., 2000). Dle V. Lechty, (2003) se moderní monografie zaměřuje na tento problém a dokonce si uţ ani nenárokují právo na úplné vyjmenování všech dosud předpokládaných etiologických činitelů. Klasifikací narušené komunikační schopnosti je mnoho, jednu variantu uvádí i Viktor Lechta (2003), který je dělí do deseti kategorií. A to na vývojovou nemluvnost (dysfázie), získanou orgánovou nemluvnost (afázie), získanou psychogenní nemluvnost (mutismus), narušení zvuku řeči (rinolalie, palatolalie), narušení fluence (plynulosti) řeči (tumulus sermonis, balbuties), narušení článkování řeči (dyslalie, dysartrie), 14

symptomatické poruchy řeči, narušení grafické stránky řeči, poruchy hlasu, kombinované vady a poruchy řeči. Výzkumný vzorek v mém šetření tvoří děti s následujícími poruchami, dyslálií. dysfázii a balbuties. Z tohoto důvodu se zaměřím na tyto druhy narušené komunikační schopnosti.

2.2

Problematika dyslálie V. Lejska (2003, s. 102) uvádí: „ Dyslalie-patlavost je vadná výslovnost jedné

nebo více hlásek mateřského jazyka, přičemž ostatní hlásky jsou vyslovovány správně. Postižení se nachází v motorické a zvukové realizaci hlásky. Ditě může hlásku dále vynechávat nebo ji nahrazovat jinou.“ Pojem dyslalie podle D. Nádvorníkové (1995) zahrnuje několik specifických stránek narušené řečové produkce. Některé stránka mají základní charakter, jiné se k problematice více či méně vztahují. Termín dyslalie se označuje několik propojených úrovní. Hlavní úroveň, která dyslalii charakterizuje, je fonetická úroveň, která se vztahuje na pouţívání jednotlivých hlásek a představuje analytickou stránku řeči. Fonologická úroveň se týká pouţívání elementárních mluvních zvuků spojených do slabik, slov a vět, které jsou základem další lingvistické úrovně řeči, morfologickésyntaktické, lexikálně-sémantické a pragmatické (Klenková, J., 2000). Příčiny dyslalie jsou exogenní (vnější) a endogenní (vnitřní) v různém vzájemném stupni poměru a závislosti. Jsou to zejména příčiny dědičnosti například specifické rodové nízké nadání pro řeč. Další příčinou mohou být vrozené dispozice, vlivy prostředí, kterými se rozumí kupříkladu nesprávný mluvní vzor a mohou se také vyskytovat patologie mluvních orgánů - dýchání, fonace, artikulace, rty (Krahulcová, B., 2007). Na klasifikaci dyslalie lze pohlíţet z různých hledisek. A to na dělení z vývojového hlediska, podle příčin, podle rozsahu a z hlediska kontextu. Nesprávná výslovnost asi do pátého roku dítěte je povaţována za jev fyziologický, přirozený nazývá se fyziologická dyslalie. Někdy však tato výslovnost přetrvává mezi pátým aţ sedmým rokem. Potom se jedná o prodlouţenou fyziologickou dyslalii. Neupraví-li se výslovnost po sedmém roce ţivota dítěte, jde o vadnou výslovnost, odchylka ve výslovnosti je jiţ zafixována, diagnostikujeme dyslalii („pravá“ dyslalie). Jestliţe dítě 15

určitou hlásku ve slovech vynechává - nazýváme tuto vadu mogilalie. Pokud dítě hlásku, kterou ještě neumí vzhledem k věku vyslovit, pravidelně zaměňuje za jinou, hovoříme o paralalii. Je-li hláska tvořena jiným způsobem a na jiném místě neţ odpovídá normě spisovného jazyka, jedná se o vadnou výslovnost, jde o dyslalii. Vadně tvořená hláska se označuje řeckým názvem písmene s příponou - izmus. Tak například označení vadné nebo nesprávné tvorby hlásky K - kappacizmus, L - lambdacizmus, sykavek obou řad - sigmatizmus, R - rotacizmus, Ř - rotacizmus bohemicus (Klenková, J., 2006). Dle příčin dělíme dyslalii na orgánovou a funkční. Orgánová vzniká jako důsledek poruch sluchu nebo zraku, vad - malformace mluvidel apod., je podmíněna etiologickými faktory ve sféře dostředivé - impresivní, ve sféře centrální a nebo ve sféře odstředivé – expresivní. Funkční (nebo funkcionální) dyslalie je odchylná výslovnost bez patologicko-anatomického podkladu je nejčastěji způsobena patologickou artikulační dynamikou. (upraveno dle více autorů) (Krahulcová, B., 2007). Dyslalii podle rozsahu klasifikujeme na univerzalis (mnohočetná), multiplex (gravis) a parciální (dyslalia levis, simplex). U dyslalie univerzalis je postiţena výslovnost většina hlásek. Jsou-li souhlásky nahrazovány hláskou -t-, řeč se stává téměř nesrozumitelnou - nazýváme tetizmus (z původního hotentotizmus). Dyslalia multiplexrozsah vadně tvořených hlásek je po srovnání s předcházející skupinou relativně menší, postiţena artikulace většího počtu hlásek. Parciální dyslalie - vada jedné nebo několika hlásek. Můţe se třídit na monomorfní (vadně vyslovované hlásky jsou z hlediska místa artikulace v jedné artikulační oblasti) nebo polyformní (vadně vyslovované hlásky jsou z více artikulačních oblastí) (Klenková,J.,1998). Dyslalii z hlediska kontextu dělíme na hláskovou a kontextovou. Dyslalie hlásková - týká se jednotlivých hlásek, dyslalie kontextová - ta je slabiková nebo slovní (izolované hlásky jsou tvořeny správně, ale ve slabikách nebo ve slovech chybně). U kontextové dyslalie uvádí Lechta (1990) nejrůznější symptomy: elize (vypouštění, vynechávání hlásek); metateze (přesmykování hlásek); kontaminace (směšování hlásek); anaptixe (vkládání hlásek); asimilace (připodobňování, přizpůsobování hlásek) (Klenková, J.,2006). Základem diagnostiky je podle B. Krahulcové (2007) orientační zjištění dosaţeného stadia ve vývoji řeči (je-li fyzickému věku přiměřený nebo je-li dyslalie moţným důsledkům narušeného vývoje řeči). Je důleţité zjistit z anamnestických údajů 16

hlavně: začátek napodobovacího ţvatlání, popis vývoje motoriky, schopnosti v oblasti hudebního sluchu, posoudit výslovnost matky a dalších blízkých osob, jejichţ řeč můţe dítě přirozeně napodobovat. Zjišťuje se kvalita schopnosti fonematické diferenciace a dosaţená úroveň motoriky mluvních orgánů.

2.3

Vývojová dysfázie „V Mezinárodní klasifikaci nemocí vydané Světovou zdravotnickou organizací

(WHO) v Ženevě roku 1992 najdeme vývojovou dysfázii v kategorii poruchy psychického vývoje (F80-F89), konkrétně mezi specifickými poruchami vývoje řeči a jazyka (F 80): F 80.1 – expresivní poruchy vývoje jazyka – vylučuje se Landauův-Kleffnerův syndrom, vývojová dysfázie a afázie receptivního typu, elektivní mutismus, mentální retardace a persvazivní vývojová porucha. Specifická vývojová porucha, při níž schopnost dítěte používat expresivní mluvenou řeč je výrazně pod hranicí odpovídající jeho mentálnímu věku, ale porozumění jazyku je v mezích normy. Mohou a nemusí se vyskytovat abnormality v artikulaci. F 80.2 – receptivní poruchy vývoje jazyka. Vylučuje se Landauův-Kleffnerův syndrom, autismus, dysfázie expresivního typu, elektivní mutismus, opožděný vývoj řeči způsobený hluchotou a mentální retardace. Specifická vývojová porucha, při níž schopnost dítěte rozumět jazyku, je pod úrovní odpovídající jeho mentálnímu věku. Ve skutečnosti bývají všechny případy expresivní řeči rovněž výrazně ovlivněny a abnormality v produkci slov a hlásek jsou časté.“ (Mikulajová, M., 2003, s. 45) Vývojová dysfázie (dřive nazývaná alálie) - vývojová nemluvnost, řadíme ji k centrálním vadám řeči. Příčiny dysfázie jsou funkcionální - vyplývají z nedostatků společenského prostředí a organické - podmíněné nevyzrálostí centrální nervové soustavy, častou příčinou je lehká mozková dysfunkce (LMD), nyní ADHD. Projevuje se buď jako neschopnost rozeznávat slyšené výrazy a chápat obsah slyšených slov (dítě slyší, ale nerozumí), nebo jako nedostatek řečového projevu při dobrém chápání a porozumění slyšené řeči (Klenková, J., 2000). Typickou příčinou je difuzní postiţení centrální nervové soustavy, nejedná se o postiţení loţiskové. Difuzní postiţení zasahuje v podstatě celou centrální korovou oblast a podle váţnosti postiţení se projevuje různou hloubkou příznaků. Dále uvádějí, 17

ţe příčiny vzniku vývojových poruch řeči nejsou jasné - uvaţuje o postiţení vývoje kognitivních funkcí vlivem pre-, peri- a postnatálního poškození mozku. Hovoří se o poškození mozku jiţ v intrauterinním vývoji mozku, o predilekci u chlapců - o sexuální diferenci v dominanci hemisfér (Klenková, J., 2006). Dle M. Lejsky (2003) dítě s vývojovou dysfázií řeč slyší, ale nedostatečně a nepřesně jí rozumí. Špatné rozumění pak dává vznik i špatné tvorbě vlastní řeči. Uvedl oblasti, ve kterých se symptomy projevují: porucha fonetické i fonologické realizace hlásek vázne syntaktické spojování slov do větných celků porucha v pořadí řazení slabik - přehazuje, vynechává, opakuje řeč je agramatická, často nesrozumitelná vázne percepce distinktivních rysů, fonematická percepce postiţena neschopnost udrţet dějovou linii, přeskoky porucha krátkodobé paměti malá aktivní slovní zásoba dyslexie, dyspraxie porucha kresby porušena jemná motorika a lateralizace. Diagnostický proces u specificky narušeného vývoje řeči je procesem dlouhodobým, komplexním a týmovým. Týmová spolupráce zajistí kvalitní provedení diferenciální diagnostiky - tj. odlišení vývojové dysfázie od některých dalších narušení komunikační schopnosti. Diferenční diagnostikou ve svých publikacích zabývali například, M. Mikulajová, I. Rafajfusová (1993), některé prvky nalezneme i u E. Škodové, I. Jedličky (2003), M. Lejsky (2003). Diferenciální diagnostický proces má za úkol odlišení vývojové dysfázie, od prostého opoţděného vývoje řeči - opoţďuje se vývoj řeči, ale opoţdění není patrno v dalších oblastech osobnosti, dyslalie - artikulační porucha, dítě vyslovuje některé hlásky nebo většinu hlásek vadně, řeč je nesrozumitelná, ale dítě s dyslalií vţdy dodrţuje segmentální strukturu slov a vět, na rozdíl od vývojové dysfázie, kdy dítě není schopno dodrţovat a tvořit řečové segmenty (hlásky, slabiky, slova), sluchových vad - u sluchové vady je narušen vývoj řeči, ale i ostatní sloţky osobnosti s nemusí opoţďovat, mentální retardace - se projevuje rovnoměrným postiţením všech sloţek, na rozdíl od 18

vývojové dysfázie, kdy postiţení dalších oblastí osobnosti není rovnoměrné, mutismu dítě přestane komunikovat na základě psychogenním, vývoj řeči byl intaktní, autismu, autistických rysů - provádějí odborníci na specializovaných pracovištích speciálními diagnostickými postupy, a syndromu Landau – Kleffnera - tzv. epiletické afázie, kdy dochází ke ztrátě komunikační schopnosti na základě epileptické aktivity, nejčastěji mezi 3.-5. rokem ţivota dítěte, diferenční diagnostikou se zabývají odborná neurologická pracoviště (Klenková., J., 2006).

2.4

Narušení plynulosti řeči - balbuties V tradičním vymezování bylo při definování koktavosti v popředí označení

neuróza řeči. Například M. Seeman (1955) ji charakterizoval jako neurózu řeči, která vzniká nejčastěji v dětském věku s dodatkem, ţe se jedná o jednu z nejtrýznivějších neuróz, poněvadţ se váţe na interindividuální styk. Koncem 20.století však byla publikována řada prací referujících o moţném orgánovém základě koktavosti. Navzdory tomu ji ještě v osmdesátých letech 20.století M. Sovák (1981) charakterizoval jako neurózu řeči, přičemţ, ale uvedl, ţe můţe vzniknout na základě někdy funkčních, jindy orgánových poruch, případně současně. Moderní vymezování koktavosti proto upřednostňuje širší, komplexnější definice. „Koktavost přechodně se vyskytující, na vůli nezávislé narušené komunikační schopnosti, často neznáme etiologie, pro něž je charakteristické napjaté, němé setrvání v artikulačním postavení (tonická koktavost), opakování (klonická koktavost), natahování, vyhýbavé reakce (zaměňování slov, přestrukturování vět).“ (Lechta, V., 2004, s. 79) Dosud nejsou spolehlivě stanoveny příčiny koktavosti. K příčinám uváděným v současnosti patří: dědičné dispozice orgánové poruchy, neurologický nález různého stupně průběh biochemických procesů mozku elektrická aktivita mozkových hemisfér Na vzniku koktavosti se většinou nepodílí jen jedna příčina, většinou je jich několik. Problém odstraňování koktavosti není dodnes vyřešen. Neznáme-li příčinu

19

narušení plynulosti řeči, nemůţeme ji odstranit, pouze potlačujeme příznaky. (Vítková, M., 2004). „Nikdo dosud spolehlivě nestanovil příčinu koktavosti. V čem panuje shoda, je předsvědčení, že koktavost není důsledkem příčiny jediné. Naštěstí už i v Čechách, na Moravě a ve Slezsku jsme se vzdali názoru, že koktavost je neuróza řeči. Ještě bychom měli vymýtit obviňování rodičů jako původců a příčina koktavosti jejich dětí. „Neobviňujte se, není to vaše vina“, stojí v záhlaví každé z příruček pro rodiče koktavých dětí na západ od hranic České republiky. Rodiče a jejich výchovný styl skutečně nejsou příčinou koktavosti dítěte, mohou ji svým přístupem zhoršovat nebo mírnit, ale ne vyvolávat.“ (Peutelschmiedová, A., 2002, s.25) Klasifikace koktavosti se třídí podle různých hledisek. Například V. Lechta (1990) uvádí podle různých zahraničních autorů dělení koktavosti: podle doby vzniku koktavosti předčasná koktavost (u dětí mladších tří let), obvyklá (u dětí mezi třetím a čtvrtým rokem) a pozdní (po sedmém roce) podle verbálních symptomů na tonickou, klonickou, tonoklonickou a monofonickou koktavost podle původu na koktavost fyziologickou, koktavost kombinovanou s dysartrií, dysartrickou koktavost, dysfatickou, hysterickou a traumatickou koktavost podle uvědomění si poruchy na inscientní formu koktavosti bez křečí mluvidel a na uvědomělou neboli frustrační formu podle stupně od minimálních po výrazné příznaky, často znemoţňující komunikaci (Klenková, J., 2006). Diagnostika koktavosti, patří do kategorie speciálních vyšetření narušené komunikační schopnosti: na rozdíl od orientačního a základního vyšetření narušené komunikační schopnosti zaměřené na co nejpřesnější identifikaci uţ dříve zjištěné narušené komunikační schopnosti, a to pomocí co nespecifičtějších, cílených diagnostických postupů (Lechta,V., 1995). Obvykle je vázáno na konziliární vyšetření řady odborníků v rámci transdisciplinární diagnostiky (logoped, foniatr, psycholog, neurolog, psychiatr atd.) V poslední době dokonce i odborníků z různých oblastí tzv. alternativní medicíny (psychotronika, akupunktura, akupresura, homeopatie), z hlediska její prognózy existuje

20

poměrně vysoké procento recidiv, případů ohroţených recidivou, ale bohuţel i případů rezistentních na jakoukoli dosud známou formu terapie. V moderních pracích o diagnostice koktavosti se proto sice permanentně zdůrazňuje potřeba pátrat po příčinách, avšak vzhledem k uvedeným komplikacím je těţiště diagnostiky zaměřeno také na symptomatiku. Specifika jednotlivých symptomů koktavosti, příp. Dalších doprovodných znaků, jsou potom bází nejen pro stanovení diagnózy a prognózy, ale na jejich základě se rovněţ usuzuje o pravděpodobných příčinách tohoto narušení (Lechta V. a kolektiv, 2003).

2.5 Specifika mluvního procesu B.Hála (1955) uvádí, ţe mluvící ústrojí se dělí na tři hlavní sloţky, a to sloţky dýchací (respirační), hlasovou (fonační) a hláskovací (artikulační). Ústrojí dýchací se na mluvení podílí hlavně výdechovým proudem vzduchu. Klidové dýchání probíhá neslyšitelně. Výdech je o něco delší neţ nádech. Na dýchacích pohybech se podílí svalstvo bránice a hrudníku. Při zpěvu a mluvení se výdech zpomaluje a u nádechu zrychluje. U dýchání hrudního je výrazně znatelná mimika, záleţí na aktuálním emocionálním stavu člověka (Sovák, M., 1989). Ústrojí fonační - Hála a Sovák uvádí, ţe „dříve se mylně soudilo, ţe hlas vzniká v hrtanu rozkmitáním hlasivek, toto mínění je však nyní opuštěno, neboť bylo zjištění, ţe zvuk hlasu netvoří samy hlasivky, nýbrţ periodická vlnění vzdušného sloupce nad hlasivkami. Střídavým rozvíráním a zavíráním hlasové štěrbiny se vytvoří střídavé zhušťování a zřeďování vzduchu nad hlasivkami a tím zároveň hlas. Síly, které spolupracují při vytvoření hlasu, jsou dvě, tlak výdechového proudu a pruţnost hlasivek.“ Anatomická struktura artikulačního ústrojí je podmíněna, jak genetickými faktory, tak primárními aktivitami, na kterých se podílí. Je nutno terminologicky odlišit pohled anatomický (artikulační orgány jako součást orofacionálního systému) od akusticko - fonetického. Liší se například rozdělením na tzv. pohyblivé a pevné části mluvidel či názorem na pojetí tzv. zpracování řeči. Mezi pohyblivé části mluvidel jsou zařazeny: rty (labia oris), dolní čelist (mandibula), jazyk (lingea), měkké patro (palatum molle) a čípek (uvula palatina). Mezi pevné části mluvidel řadíme horní čelist (maxila), tvrdé patro (palatum durum) a dásňové výběžky (alveoly) (Vitásková, K., Peutelschmiedová, A., 2005). 21

„Souhře činnosti jednotlivých mluvních orgánů při tvoření zvuků určitého jazykového systému se říká artikulace (článkování) hlásek. Funguje-li některý z mluvních orgánů jinak, neţ je obvyklé v systému daného jazyka, mluví se o artikulaci vadné. Pojem vadné artikulace je tedy do jisté míry relevantní. Co se pokládá za vadnou artikulaci v jazyce jednom, nemusí být vadou v artikulace jazyka druhého.“(Hála, B., Sovák, M., 1955) Dítě si osvojuje řeč, jako prostředek k mezilidskému dorozumívání. Její vývoj a následné osvojení řeči jako komunikačního prostředku probíhá u každého dítěte individuálně. Za obecně uznávanou hranici zvládnutí mateřského jazyka se považuje věk tří let, tzn. spodní hranice nástupu do mateřské školy. V tomto období je brán největší důraz na výslovnost, realizaci mateřského jazyka. S tím úzce souvisí včasné odhalení a správné určení narušené komunikační schopnosti, kterým se zabývá logoped. Úkolem logopeda na prahu třetího tisíciletí je zajistit komunikaci, sdělování, dorozumívání, a to nejen mluvenou řečí, ale různými způsoby a prostředky. Slovo narušení vyjadřuje optimistickou víru, že logoped a jeho klient mohou společným úsilím jistou úroveň komunikace vždy zajistit.

22

3 Jóga a metodika endogenního dýchání 3.1

Vymezení pojmu jóga a její význam Slovo jóga se v současné době objevuje v našem ţivotě dost často. Můţeme ho

nalézt v knihách, časopisech, slyšet v rádiu, na přednáškách či během rozhovoru s přáteli. Moţná má slovo jóga spojitost se zdravým a pruţným tělem v neobvyklé pozici, s nehybným jogínem v meditaci nebo s filozofií Východu. Jóga je toto všechno a ještě mnohem víc. Slovo jóga znamená doslova „spojení“ neboli „sjednocení“ (Lidellová, L., Rabinovič, G., 2002). Je velmi obtíţné definovat jógu několika slovy. Bezpochyby je však jóga jedním z nejúplnějších a nejuniverzálnějších systémů. Je to ucelený pohled na ţivot lidstva a ostatních ţivých bytostí a na celý vesmír. Jóga nás učí, ţe všechny aspekty ţivota jsou neoddělitelně propojeny a ţe jedině realizací a záţitkem této úplnosti můţeme uspokojit náš vnitřní hlad po poznání a trvalém štěstí. Věda, moudrost jógy je univerzální a věčná. Je uchovávána v neměnné podobě indickými světci, kteří v meditaci zkoumali přírodu a vesmír a dosáhli plné realizace všech zákonů existence (www.joga.cz). Myslím, ţe všechno, co v ţivotě děláme, je vědomě či podvědomě vedeno touhou zajistit štěstí pro sebe či druhé. Navzdory dnešní trochu uspěchané době chceme ţít spokojeně, chceme být zdraví a uvolnění. Radost nám můţe přinést setkání s přítelem, pohled na jasné zářící slunce, pobyt v přírodě či jiný krásný záţitek. Ti, kteří mají štěstí a mohou trávit čas s malými dětmi, ti kteří jim otevřeli svá srdce, vědí, ţe právě ony jsou pokladem, studánkou plnou čistoty a nevinnosti. Ti nejmladší nás neustále obdarovávají svou láskou, a učí nás radovat se z maličkostí. Přáli bychom si, aby ve vnějším světě, který nemusí být zrovna přátelský, děti obhájily právo na šťastný ţivot. My starší uţ víme, ţe někdy je jedinou moţností vstoupit do klidu svého nitra, abychom se vypořádali s problémy a našli odpovědi na důleţité otázky. Známe cesty, jak najít vnitřní mír, nezávislý na vnějších podmínkách. Jednou z cest je bezpochyby jóga. Jen těţko bychom však přiměli malé dítě k pravidelným meditacím či k disciplinovanému cvičení. Vţdyť děti si především chtějí hrát, něco tvořit a vymýšlet. Proto je velmi důleţité děti vhodně motivovat. Potom jim cvičení jógy přinese moţnost vyjádřit spontánní radost z pohybu, dodá jim osvěţení a dobrou náladu. Při cvičení si protáhnou tělo, naučí se pozice, díky kterým zvládnou soustředění, najdou způsob, jak

23

se zklidnit nebo naopak získat energii. Jógová cvičení zároveň působí na správné drţení těla a udrţují v rovnováze všechny ţivotně důleţité funkce. Praktikování jógy přináší sebepoznání, lépe potom rozumíme svým vnitřním funkcím a snadněji přijímáme svět kolem nás. Chápeme, co znamená porozumění, soucit a láska, a učíme je vyuţít v kaţdodenním ţivotě (Rojová,V.,2007). Učení jógy se dělí do několika různých směrů. Nejznámější z nich je bhaktijóga - jóga lásky, karmajóga - jóga činnosti, dţňanajóga - jóga poznání a radţajóga - jóga královská. Posledně jmenovaný směr získal svůj název na základě komplexnosti osmi stupňů, které obsahuje. Ty jsou zaměřeny na oblast morální, oblast tělesných cvičení, dechových technik, na odpoutání od smyslových vjemů a na tři základní úrovně zahrnující všech osm stupňů. 1. stupeň – jama - sklony lidské povahy, které je třeba eliminovat 2. stupeň – nijama - sklony lidské povahy, které je třeba rozvíjet 3. stupeň – usána - tělesná cvičení 4. stupeň – pránajáma - dechová cvičení 5. stupeň – pratjahára - odpoutání od smyslových vjemů 6. stupeň – chirana - koncentrace 7. stupeň – dhjána - meditace 8. stupeň – samádhi - samovolný stav čistého vědomí, kterého se dosahuje po zvládnutí předchozích stupňů (Mihulová, M.,Svoboda, M., 2007). Jóga slouţí především k tomu, abychom našli úlevu pro bolavou páteř nebo přepjaté nervy, ale měli bychom přijmout tu skutečnost, ţe jóga je tu především proto, aby celkově zkvalitnila náš ţivot. Jóga nabízí celou řadu prostředku pro zpevnění zdraví. Lze je rozdělit na dechová, tělesná či relaxační cvičení u kterých je moţno docílit k vědomému zklidnění, docílit lepši koncentraci, zkvalitnit paměť a myšlení a naučit se ovládat svoje emoce. U děti s narušenou komunikační schopnosti se často vyskytuje nesoustředěnost, neklid, impulzivita, negativismus a jiné příznaky. Jóga je zčásti schopna těmto dětem pomoci a daným způsobe docílit i k rozvoji řeči.

3.2

Charakteristika tělesných, relaxačních a dechových cvičení Vlivem rozvoje techniky a technických vymoţeností, dětem ubývá moţnosti dát

tělu vše, co potřebuje. Pořádně se vyskotačit, rozhýbat a procvičit si je. Hodně z nich 24

tráví svůj volný čas u televizorů a u monitorů počítačů. Hry těla se zaměňují za hrátky na obrazovkách a tak nevědomky připravujeme ţivnou půdu pro jejich budoucí zdravotní potíţe. Tělesná cvičení Tělesná cvičení neboli hathajóga jsou ideálně sestavena pro dokonalé procvičení celého těla, neboť mají škálu cviků od těch nejjednodušších aţ po sloţité a náročné pozice. Tím, ţe se cvičení provádí pomalu - tahem, dá se předpokládat větší a intenzivnější protaţení (Zikešová, M.,2005). Dle M. Zikešové (2007) jsou tělesná cvičení rozdělena do třiceti sedmi pozic a proto uvedu, jen pro seznámení pět pozic. 1. Procvičování hlavy Terapeutický účinek: Cviky uvolňují krční páteř, někdy mohou pomoci při bolestech hlavy, působí na oči a napomáhají zlepšení traku. Popis cvičení: Cviky můţeme provádět v jakékoliv pozici (sed, leh, stoj apod.). a) Kýváni hlavou Toto cvičení provádíme ve dvou směrech. Kýváme-li hlavou ve směru dopředu dozadu, pak v předklonové fázi provádíme výdech a v záklonové fázi provádíme nádech.

Při kývání hlavou do stran střídáme úklon do levé a pravé strany. Při úklonu provádíme výdech, při návratu hlavy do vzpřímeného drţení provádíme nádech. Motivace: Květinu ve větru, zvoneček. Cvičení můţeme slovně doprovodit slovy BIMBAM nebo CINKY-LINKY apod. b)Krouţení hlavou Není to vlastně klasické krouţení hlavou kolem dokola, protoţe tento krouţivý pohyb není dobrý pro páteř. Je to vlastně velké kývání hlavou od jedné linie ramene ke druhé, brada se pohybuje podél klíčních kostí. Můţeme provádět nádech při pohybu k

25

pravému rameni a výdech při pohybu k levému rameni. Celý cvik provádíme hlavně velmi uvolněně.

Motivace: Kytička se obrací za sluníčkem.

c) Husí krk Je to zvláštní protahovací cvik pro krční páteř. Hlava při něm zůstává v rovné vzpřímené poloze, ale krk povytáhneme a posouváme jej.

Protahujeme jej zepředu dozadu nebo ze strany na stranu, případně starší děti a dospělí mohou zkusit i krouţení. Důleţité je, aby hlava byla po celou dobu cvičení stále vzpřímená a cvičení velmi pomalé. Dětem je třeba cvik velmi dobře vysvětlit a ukazovat. Při cvičení ještě kontrolovat. Děti je cvičí rády. Motivace: Ţirafa se rozhlíţí. 2.

Hadí asána

Hadí asána je dynamickou asánou, která velmi dobře vyuţívá pozice, pohyb a dech současně. Terapeutický účinek: Je to vynikající cvik pro procvičení krční páteře. Velmi dobře působí na hrudní páteř, vyrovnává hrudní kyfozu (kulatá záda). Přesný a pravidelný dech napomáhá energetické rovnováze v této oblasti těla. Je vhodným cvikem pro kaţdý věk. S úspěchem jej lze pouţít pro astmatické děti.

26

Popis cvičení: Základní poloha - V lehu na břiše se podepřeme o předloktí tak. ţe se uchopíme za lokty a podpíráme se zhruba ve výši ramen. Ramena tlačíme dolů a hlavu drţíme v prodlouţení páteře. Nohy jsou mírně roznoţené. 1. pohyb - Bradu poloţíme na pravou klíční kost hned vedle hrudní kosti. Potom s nádechem posouváme bradu po pravé klíční kosti aţ na rameno (podíváme se z pravého ramene na levou patu). S výdechem suneme bradu po klíční kosti zpět do základní polohy. 2. pohyb - Bradu poloţíme na levou klíční kost a stejným pohybem ji posouváme na levé rameno (podíváme se na pravou patu) a s výdechem se vracíme zpět. 3. pohyb - S nádechem zvedáme hlavu do velkého záklonu a s výdechem, kdy současně hlasitě syčíme (uvolňují se svaly podél krční páteře) vracíme se do základní polohy. 4. pohyb - S nádechem skláníme hlavu do předklonu, aţ zatlačíme bradu na hrudní kost tak, ţe se záda mírně vyklenou do oblouku. S výdechem se vracíme zpět do základní polohy. Celé cvičení několikrát opakujeme. Motivace: Had. 3.

Procvičování prstů ruky

a) Bříška jednotlivých prstů Jemně přitlačíme na bříška palců. Střídáme ukazováček, prostředníček, prsteníček a malíček. Motivace: Zobání ptáčků. b) Prsty protřepáváme - uvolňujeme. Motivace: Kapičky deště, padající vločky, listy stromů ve větru. 4.

Procvičování zápěstí a) Krouţení zápěstím

Krouţíme pomalu oběma směry. Motivace: Kolečka stavebnice, kulaté koláče apod. b) Kývání v zápěstí Uvolněně protahujeme ruce v zápěstí směrem nahoru a dolů. Motivace: Let malých ptáčků. 27

5.

Procvičování loktů a) Krouţení lokty

Upaţíme a krouţíme předloktím s pohybem v lokti. Mohou cvičit obě ruce najednou nebo kaţdá zvlášt'. Současně pravidelně dýcháme. Motivace: Větší kolečka stavebnice, koláče a pod. b)Kývání v loktech V rozpaţení začneme kývat rukama v loktech. S nádechem provádíme pohyb vzhůru a s výdechem provádíme pohyb dolů. Dech a pohyb jsou v souladu. Motivace: Let ptáka. Relaxační cvičení Úkolem relaxačních cvičení je naučit děti, jak se mohou dokonale uvolnit. A to především napětí ve svalech, zklidnit tělo i mysl. Protoţe některé děti, hlavně ty hyperaktivní, se velice těţko zklidňují, a proto hůře zvládají relaxaci statickou (základní poloha v leţe), je vhodné pro ně před ni zařadit tzv.relaxaci dynamickou (Zikešová, M.,2005). M. Zikešová (2005) tedy dělí relaxaci na dynamickou a statickou. Dynamická relaxace je rozdělena na tři pozice: a)

Opičí relaxace- uvolnění se provádí ve stoje. Roznoţené nohy mírně

pokrčíme v kolenou. Zakulatíme záda, svěšíme paţe i hlavu na krku. Tělo celým postojem uvolníme. Pak začneme pomalu protřepávat ruce, paţe, nohy, trup i hlavu na krku. Současně pohupujeme celým tělem a snaţíme se uvolnit a vytřepat veškeré napětí z těla. Celé cvičení provádíme do pocitu úplného uvolnění. Dětem se cvik velmi líbí, a proto jej cvičí rády.

b)

Rybí relaxace

Je další dynamickou relaxací. Provádíme ji v lehu na zádech. Nejdříve se volně poloţíme. Pak s nádechem přitáhneme ruce a nohy k tělu, hlava se nazvedá, aţ se brada 28

přitiskne na hrudní kost. Tímto přitaţením navodíme v těle napětí. Potom s výdechem uvolníme tělo a necháme nohy i paţe bezvládně sklouznout na podloţku. Také hlava klesne a několikrát se zakoulí ze strany na stranu, aţ se sama zastaví. Celé cvičení opakujeme aţ do pocitu úplného uvolnění.

c)

Psí relaxace

Je opět relaxací dynamickou. prováděnou v lehu na zádech. Nejdříve se volně poloţíme. Pak paţe i nohy vytrčíme vzhůru.. Hlava se nazvedne nad podloţku a my začneme provádět protřepávání všech končetin, aţ necítíme ţádná napětí v těle. Celé cvičení můţeme doprovázet i smíchem. Po uvolnění paţe i nohy necháme klesnout, hlavu poloţíme a můţe následovat klidová relaxace.

Statická relaxace je rozdělena také do tří pozic: Je pro děti poměrně náročná. protoţe je při ní důleţité pochopit. ţe se nejedná o jakousi formu lenošení a nicnedělání, ale ţe je to náročný cvik, ve kterém se učíme dokonale poznávat a pochopit své tělo a jeho funkce. Naučit se přinášet zklidnění do kaţdé části těla. Zvládnout naprosté uvolnění od veškerého napětí v těle. Umět pozorovat dech, nenechat těkat myšlenky. a)

Relaxace v lehu na zádech

Tuto klidovou relaxaci nazývají někteří jogíni polohou mrtvoly (šavasánou). Dětem ji můţeme přiblíţit jako medvědí spánek. Poloţíme se na záda a začneme uvolňovat celé tělo. Nejdříve se zaměříme na trup a páteř. Od ni se uvolní nohy i paţe. Nakonec krk i hlava. Potom ještě jednou projdeme klidnící myšlenkou celé tělo od prstů na nohou. pomalu vzhůru aţ k hlavě. Začneme

dýchat

pomalým

a

nehluboký.m

neovlivňujeme jej. 29

dechem,

který

pozorujeme,

ale

Děti necháme leţet v pouhém uklidnění jejich těla, a to tak dlouho, pokud jsou schopny klid udrţet. Někdy se stává, ţe toto zklidnění jim přináší spánek. Velice důleţité je ukončit relaxaci co nejpomalejším probouzením a vstáváním.

b)

Relaxace v lehu na boku

Je také klidovou relaxací prováděnou nejčastěji na pravém boku (s ohledem na uloţení srdce). V jogínské terminologii se jí říká tygří poloha. V lehu na břiše pokrčíme levou nohu v koleni a posuneme ji po podloţce k boku. Levou ruku uhneme v lokti a poloţíme ji dlaní vedle obličeje. Pravou paţi ponecháme volně leţet podél těla. Hlavu poloţíme na pravou tvář. Poloha je velmi přirozená, a to zvláště pro malé: děti. Sami ji častokrát bezděčně vyhledávají.

c)

Relaxace v lehu na břiše

Posledním typem klidové relaxace je poloha na břiše. Leţíme-li na břiše, pootočíme hlavu tak, aby leţela volně na tvář. Dětem ponecháme volnost a sledujeme zda vydrţí leţet v klidu. Jakmile se začnou vrtět relaxaci ukončíme. Dechová cvičení Dech je jednou z nejdůleţitějších funkcí lidského těla a také první velice důleţitou součástí všech jogínských cviků. Jóga vědomému dýchání říká pranajámadechová cvičení. Slovo pranajáma znamená tzv. řízení ţivotní energie (Zikešová, M.,2005). Při speciálním dechovém cvičení vědomě prohlubujeme dýchání s cíleným záměrem. Dechovým cvičením zvětšujeme zejména rozsah pohyblivosti bránice (břišním dýcháním) a napomáháme tak prohloubením dechu zvyšovat dechový objem a sniţovat dechovou frekvenci (v klidu i při zatíţení). Způsob dýchání je vţdy individuální, odpovídá konstituci jedince, ale i např. způsobu ţivota. Je známo , ţe u dětí a muţů převládá brániční dýchání a naopak u ţen dýchání hrudní. Z didaktických 30

důvodů se dechová vlna rozděluje na tři část, spodní (brániční, břišní, abdominální) ,střední (hrudní, kostální) a horní (podklíčkové, klavikulární) (Bursová, M., 2005). Dle M. Zikešové (2005) se dechová cvičení dělí do čtyř pozic: 1. V lehu na zádech, cvik se zaměřuje na břišní, hrudní, klíčkový a úplný jogínský dech. 2. V poloze hatena (zajíce), rozvíjíme břišní, hrudní, klíčkový dech v poloze vysokého zajíce, klíčkový dech v poloze zlomené květiny a plný jogínský dech 3. Mudry a řízený dech - vyuţití techniky „muder“ tzn. Polohy prstů rukou. Je to výborná metoda pro děti. Dech pomocí „muder“ se dá cvičit v jakékoliv pozici, dokonce i v chůzi. Tuto metodu dělíme na mudru pro břišní, hrudní a klíčkový dech. 4. Posílení dechu pomocí hlasové vibrace - mantry (hláska, slabika, slovo či věta)- velká působení „manter“ se dá vyuţít i v dětské józe a to zapojením do hry, kdy jako hlasy zvířátek nebo určitých projevů jsou dětmi přijímány a tak procvičovány se zájmem a radostí např. „A“- vibrace břicha , můţe se pouţívat samotná, třeba jako teplý dech, kterým si zvířátka dýchají na zkřehlé pacičky, nebo dechem zahřívají kytičky.

3.3

Zásady cvičení jogy Pokynů ke cvičení uvádí mnoho autorů, uvedu zásady dle autorky M. Thapar (2006, s.7) „Jógové polohy by se neměly cvičit s plným bříškem. Je dobré mít pohodlné oblečení, které nebrání v pohybu. V případě potřeby používáme tenkou žíněnku nebo složenou deku. Při cvičení rovnovážné polohy na jedné noze, je třeba nohy střídat, aby se procvičovaly rovnoměrně Děti vedeme k tomu, aby vždy dýchaly nosem, pokud nebude výslovně uvedeno jinak. Nenutíme děti do cviků, které se jim zdají těžké. Musíme být trpěliví a pozvolna postupovat - každý den o malý krůček dál.

31

Pokud se zdá nějaké cvičení nesnadné, není je hned třeba zavrhovat. Všechno chce svůj čas a snažení; děti dělají v krátké době pozoruhodné pokroky.“ V. Rojová (2007, s. 8) mimo to ve své knize uvádí: „Při cvičení jógy nepodporujeme soutěživost, každý cvičí v rámci svých možností a každý si zaslouží pochvalu a ocenění. Pro děti je velmi důležité pozitivní naladění učitele, vlídnost a trpělivost při vedení jógové hodiny. Cvičení vedeme hravou formou, aby byly děti uvolněné. Cvičíme v klidném prostředí, venku nebo v dobře vyvětrané místnosti. Protože do cvičení zařazujeme relaxace, je důležité, aby bylo ve cvičebním prostoru teplo.“

3.4

Jógové prvky pro děti Jógové prvky se cvičí samostatně pomocí vhodné motivace - básničky či ve

spojitosti s pohádkou. Při vyprávění jsou děti vedeny k provedení daného cviku, pro děti lehce pochopitelné. Jestliţe daný cvik není náročný, děti v dané pozici zvířátka zůstávají aţ do změny jiné pozice. Bez čtení pohádky je vhodnou motivací pro výdrţ v daném cviku setrvat - báseň. Po cvičení následuje výtvarná činnost, při níţ si dětí rozvíjí schopnost soustředěnosti a vyjádření svých dojmů pomocí kreslení. Svou práci zhodnotí, vysvětlí, vše probíhá při tiché relaxační hudbě. Na ukázku jsem jednu z mnoha pohádek vloţila do přílohy. Říkanky a příběhy vymýšlím buď sama či čerpám z knih od různých autorů , nejčastěji pracuji s knihou od (Thapar, M., Singh, N, 2006). KOČKA (MÁRDŢÁRI) Cvik působí na zádové svalstvo a páteř, procvičuje svaly nohou a paţí a podporuje správný dech. Zároveň vyţaduje soustředění. S výdechem vyhrbíme záda do kočičího hřbetu a opřeme dlaně o podloţku. Skloníme hlavu a podíváme se směrem k pupku. S nádechem prohneme páteř a hlavu zvedneme do záklonu. Foto dítěte v příloze číslo 4.

32

Naše kočka Kdyţ si kleknu na všechny čtyři,

Ze tmy na mně svití očka, co to

Vyhrbím záda a zatáhnu bradu-

jenom můţe být? Jistě je to naše

mňau, mňau, je ze mě nazlobená

kočka, asi se chce pomazlit.

kočka. PEJSEK Cvičení napomáhá k nácviku správného hrudního dechu, mimi jiné ovlivňuje páteř a její celkové protaţení. Děti se posadí do sedu na patách. S výdechem se mírně předkloní a poloţí dlaně těsně před kolena. Záda jsou rovná, hlava v mírném záklonu. Zůstáváme v pozici po dobu pěti nádechů výdechů. Foto dítěte v příloze číslo 4. Kdyţ se sednu, zadeček mám na patách,

O pejskovi

ruce před koleny , záda mám rovná,

Ten náš pes, skákal dnes, skákal

vypadám jako pejsek, který netrpělivě

také včera, bude as, skákat zas,

čeká aţ dostane kostičku.

zítra do večera.

VRANÍ CHUZE Cvičení posiluje a protahuje svaly nohou. Povzbuzuje krevní oběh a aktivizuje celé tělo. Děti jsou ve dřepu na špičkách a dlaně mají poloţeny na kolenou. Záda jsou vzpřímená, hlava je v prodlouţení trupu. V této pozici udělají několik krůčků. Při kaţdém kroku se snaţí protlačit koleno co nejníţe. Foto dítěte v příloze číslo 4. Přejdi si do dřepu, své dlaně poloţ na kolena,

Vrána

záda narovnej a hlavičku ke sluníčku a nyní

Vráno, vráno, poleť k nám,

pár kroků udělej, kolínkama se země dotýkej.

já ti něco nachystám, trochu hrachu, trochu krup, vráno, vráno, dupy, dup.

SLUNCE Cvičení rozvíjí dech, osvěţuje tělo a procvičuje paţe. Děti jsou v pozici stoje stojného. Při nádechu pomalu přecházíme přes upaţení do vzpaţení, aţ se paţe vzájemně dotknou.S výdechem se ruce stejným způsobem vrací zpátky k tělu. Zopakujeme čtyřikrát. Foto dítěte v příloze číslo 4. 33

Hezky se postavíme, záda vzpřímíme,

Sluníčko

ruce proměň v pastelky a sluníčko namaluj.

Jako zlaté klubíčko, kutálí se sluníčko.A ţe nebe nemá značky kutálí se mezi mráčky.

KRÁLÍČEK Cvičení prohlubuje dech, dochází k účinné masáţi vnitřních orgánů. Zmírňuje napětí, celkově zklidňuje. Pozitivně ovlivňuje pohybový aparát. Děti se posadí do sedu na patách. S výdechem se předkloní, předloktí poloţí rovnoběţně na podloţku, lokty se dotýkají kolen, dlaně směřují nahoru. Hlavu nechají uvolněně klesnout mezi lokty nebo na předloktí. Opět pět nádechů a výdechů. S nádechem se vrátíme do sedu. Foto dítěte v příloze číslo 4. Sedni si na paty, kolena měj u sebe,

O králíčkovi

předkloň se dopředu, a hlavu poloţ do

Malý králík Jacíček, přejedl

svých rukou.A jsem odpočívající králíček.

se mrkviček. Teď má bříška bolení, nechce papat lupení.

SRNKA( MRGA ÁSANA) Cvičení harmonizuje tělo a mysl, prohlubuje dýchání a podporuje schopnost koncentrace. Příznivě působí na páteř, na kolenní a kyčelní klouby. Děti se poloţí na břicho, opřeme se o lokty a vloţíme bradu do dlaní. Pomalu a uvolněně skrčujeme střídavě pravou a levou nohu do zanoţení.Cvičíme přibliţně minutu. Foto dítěte v příloze číslo 4. Na bříško si lehni, opři lokty o zem,

Srnka

hlavu do dlaní si poloţ, a noţkami

Co se kmitlo na pasece?

střídavě pohupuj.

Nevíš? - Srnka je to přece.

HVĚZDA Cvičení zvyšuje pohyblivost a prokrvení prstů rukou a procvičuje celé paţe.Sevřeme prsty v pěst s palcem uvnitř a pak prsty široce roztáhneme. Provádíme pět aţ desetkrát.

34

Ruce si nachystej a prsty schovej

Hvězda

a potom zpět, hvězdu vidíš hned.

Na nebi poslední hvězda co nevidět spadne. Snad se mi to jen nezdá, ţe mi rosa v klíně vadne.

DOMEČEK Zklidnění nervové soustavy.Před tělem děti přiblíţí palce tak, aby se jejich špičky dotýkaly, ke špičkám palců připojíme i špičky ukazováků. Nataţené prostředníky se dotýkají navzájem. Zbývající prsty jsou volně ohnuty do dlaní. Dýcháme klidně a uvolněně. Po půl minutě necháme ruce klesnout a opakuje se cvik rukou znovu. Zopakujeme tři aţ pětkrát. Foto dítěte v příloze číslo 4. Ruce si nachystej, prstíkama se dotýkej,

Domeček

a na mne se podívej.

Byl jednou jeden domeček a v tom domečku stoleček, na stolečku mistička a v mističce rybička.

MOTÝLEK Celkové posílení organismu.Ruce spojíme ve výši obličeje tak, aby se dotýkaly pouze špičky palců a ukazováků, dlaně směřují od těla, palce a ukazováky tlačíme proti sobě. Ostatní prsty jsou vějířovitě roztaţeny. Výdrţ deset aţ dvacet sekund. Opakujeme tři aţ pětkrát. Foto dítěte v příloze číslo 4. Ruce před obličejem natáhni a

Motýlek

z palců a ukazováků okénko vytvoř,

Letěl bílý motýlek, kolem mlýnice

ostatní prsty nelení, vějířek jest tu

potkala ho slepice a divila se

zelený.

velice kde ho nabílili.

VČELÍ RELAXACE Cvičení zklidňuje nervy a myšlenky a posiluje koncentraci. Děti se pohodlně posadí. Zhluboka se nadechnou a při výdechu vzdávají bzučivý zvuk jako včela (není to zvuk „bzzz“, ale spíše „mmm“, ústa jsou zavřená). Cvičíme se zavřenýma očima. Foto dítěte v příloze číslo 4.

35

Do tureckého sedu se posaď,

Včela

oči zavři, nadechni se a s

Kdyţ z úlu vyletěly včely, na lípy

výdechem včelku udělej.

zamířily hned, radostně k slunci zabzučely, ţe jim tam dalo zlatý med.

TYGŘÍ RELAXACE Cvičení uvolňuje páteř, celé tělo i mysl a prohlubuje dech v oblasti zad. Pozice navozuje pocit bezpečí. Děti si lehnou na břicho. Otočí tělo mírně na levý bok, skrčíme levou paţi pod hlavu a poloţíme si levou tvář na levé předloktí. Skrčíme pravou nohu a přiblíţíme pravé koleno k pravému loktu. Levá zůstane nataţená. V pozici se uvolníme a klidně dýcháme. Foto dítěte v příloze číslo 4. Na bok si lehni, ruce pokrč a pod hlavu vloţ, Koleno nohy k lokti dej a druhá nataţená odpočívá .

Tygřík Máme doma tygřici, připomíná vichřici, hned je tady hned je tam sotva před ní utíkám.

OPIČÍ RELAXACE Uvolnění celé páteře.Celkové zklidnění.Uvolnění se provádí ve stoje.Roznoţené nohy mírně pokrčíme v kolenou. Zakulatíme záda, svěšíme paţe i hlavu na krku. Tělo celým postojem uvolníme. Pak začneme pomalu protřepávat ruce, paţe, nohy, trup i hlavu na krku. Současně pohupujeme celým tělem. Dětem se cvik líbí, a proto jej cvičí rády. Hezky se postav, nohy rozkroč,pak

Opice

začni pomalu protřepávat ruce, paţe,

Opice, opice, kroutí hlavou

nohy a nakonec hlavu a pak se začni

velice, dělá velký dojem,

pohupovat celým tělem jako opička.

ruce má aţ na zem.

„Jógové cvičení pomáhá rozhýbat tělo prostřednictvím poloh a pohybů, s nimiž se setkáváme ve světě kolem nás, a propojuje je s dýcháním a uvolněním, díky němuž může pracovat tělo i duch ve vyvážené harmonii. Četné studie dokládají, že tělesná aktivita má velký vliv na fyzický růst i psychický vývoj dítěte. V józe navíc není místa pro 36

soupeření ani tvrdost, nejde v ní o vítěze ani poražené.“ (Thapar, M.,Singh,N, 2006, s.8)

3.5

Význam a metodika endogenního dýchání V září roku 1989 byl zhotoven model „ Frolovova inhalátoru“ (tak se jmenoval

první patentovaný přístroj.), který později dostal jméno “individuální dechový trenaţér“. Objevitelem tohoto přístroje je ruský vědec a biochemik Vladimír Frolov. Frolovův dýchací trenaţér učí dýchat tzv.endogenním (vnitřním) způsobem. Při endogenním dýchání dostávají naše buňky mnohem více energie, čímţ je zajištěna dobře fungující látková výměna. Má pozitivní vliv na činnost mozku, psychický i emocionální stav a vysokou úroveň duševní aktivity, zlepšuje ventilaci plic. Při dýchání na trenaţéru se tlak v plicích udrţuje po delší dobu, coţ má přímý vliv na zvětšení počtu vzduchových bublinek pronikajících do našich plicních sklípků. Díky tomu vzroste energie buněk dvakrát aţ čtyřikrát a to je pro náš organismus klíčové. (Frolov, V.F.,2008). Frolovův trenaţér se skládá z dýchací trubice, nátrubku, vnější nádoby (pro inhalaci), víko válcové nádobky, vnitřní komora, sítko, válcová nádobka. (viz. obrázek č. 1)

Obrázek č. 1- Frolovův dýchací trenaţér (jednotlivé části)

Prvořadý význam dýchání v zajištění ţivota a regulaci homeostázy je zřejmý jiţ od narození. Změna dýchání jako reakce za zvukový, řečový nebo i myšlenkový podnět vzniká uţ v prvních letech ţivota dítěte. Zásady a metodické postupy skupinové výuky regulace dýchání v ranném věku nejsou dostatečně rozpracovány. Známé léčebné sestavy tělesných cvičení jsou

37

orientovány zpravidla na cviky s hlubokým dýcháním, cviky s prodlouţeným výdechem a s vydáváním zvuků. (Kuzněvcova,T.D., 1986). Program výuky se dělí na tři části: Výuka dýchání - seznámení s pojmem dýchání a vliv na náš organismus. Regulace dýchání v klidu - adaptace na Frolovův trenaţér. Regulace dýchání při pohybu - naučit dítě regulovat dech při tělesných cvičeních (Frolov, M. F., 2008).

3.6

Technika a nácvik dýchání na Frolovově trenažéru Technické zásady pouţiji z knihy T. Kozlové (2000, s. 70). „Výchozí poloha: pohodlná a uvolněná poloha. Při nádechu (po dobu 1-2 vteřin) se vytlačuje břišní stěna maximálně dopředu. Hrudní koš se nezapojuje do procesu dýchání. Mikrovýdech trvá pět až sedm vteřin a následuje bezprostředně a po výdechu. Vydechovat vzduch je třeba klidně, pomalu a přitom docilovat stejnoměrného bublání vody v trenažéru. Při výdechu nesmí docházet k napínání břišních svalů. Po každém mikrovýdechu slabým úsilím povolte břišní stěnu dopředu (na dobu jedné vteřiny), do výchozí polohy. A následuje další mikrovýdech.“ Na postupné vstřebání nových informací je třeba dětem poskytnout několik dní.

Aţ se děti s přístrojem „skamarádí“ je moţné přestoupit na endogenní dýchání. Mnoţství vody v trenaţéru dosahuje u dětí zpravidla 10ml. V době návyku je vhodnější nechat děti, aby po dobu zhruba prvních pěti dnů nadechovaly nosem a výdech prováděly jiţ obvyklým způsobem do vody. Celková doba cvičení přitom činí tři aţ pět minut. Vydechování do přístroje s 10ml vody je vhodné prakticky pro kaţdé dítě předškolního věku. Dýchání ústy „přes vodu“, tedy s úplným vyloučením nosu při dýchání, je pro děti uţ sloţitější a lépe si na to zvykají, kdyţ si při nácviku nos nezacpávají. Tomuto zatíţení děti obyčejně přivyknou za deset aţ čtrnáct dní od započetí cviků a poté je jiţ moţné přistoupit k hlavní metodice tréninku dýchání se zacpaným nosem. Zdravé děti lehce zvládají respirační trénink v délce pěti aţ deseti minut. Nejvhodnější je provádět cvičení po probuzení po dobu pěti aţ sedmi minut. Hlavní pozornost je směřována na výdech, který má být klidný a pomalý. Dětem vysvětlíme, ţe kdyţ se nadechujeme, břicho se nadouvá jako balón a rozšiřuje se 38

dopředu. Kdyţ vzduch vydechujeme, vzduch se z balónku opět vypouští, a proto se břicho zmenšuje a stahuje. Dětem zdůrazníme, ţe unikající vzduch z balónku při výdechu v přístroji “šumí“ (Kozlová, T., 2000). 1. Tabulka – Rozpis dýchacích cvičení na trenaţéru TDI 01 pro děti ve věku 3 – 7let Trvání Období

Voda

Vdech (s)

Výdech (s)

dýchacího

Čas (min)

cyklu (s) 1. týden 2.týden 3. týden 4. týden 5. týden 6. týden 7. týden 8. týden 9-12. týden

8 ml 9 ml 10 ml 10 ml 11 ml 11 ml 12 ml 12ml 12 ml

2 2 2 2 2 2 2 2 2

3 4 5 5 6 6 7 7 8

5 6 7 7 8 8 9 9 10

3 4 5 6 7 8 9 10 10

Obrázek č. 2- Nácvik endogenního dýchání

„Život každého člověka začíná nádechem a končí hlubokým výdechem. Mezi tím leží milióny nádechů a výdechů, které všemi možnými způsoby ovlivňují náš život. Dech nevědomě kontroluje naše tělo a tělo zase náš dech. Dech ovlivňuje všechny funkce v našem těle. Ovládá nás“.(Schirner,M., 2003, s.8) 39

4 Působení u dětí v logopedické třídě mateřské školy 4.1

Cíl výzkumu, metodologie

Hlavním cílem výzkumného projektu projektu je analyzovat vliv dechových a relaxačních cvičení na rozvoj řeči u dětí předškolního věku. V diplomové práci se zabývám cvičením, který se nazývá jóga a následným vyuţitím přístroje - Frolův trenaţér. K dosaţení cíle výzkumu jsem formulovala dílčí cíle a výzkumné otázky. Prvním dílčím cílem je ověřit realizovatelnost relaxačních a dechových cvičení v daném konkrétním institutu. Dále jsem si vytýčila, jak zjistit výše uvedené metody působí na pohybovou aktivitu, respirační ústrojí, mluvní orgány a psychickou a emociální odolnost. Výzkumná otázka 1: Po speciálním programu dechového a relaxačního cvičení se můţe zlepšit koncentrace, celkové zklidnění nervové soustavy. Výzkumná otázka 2: Po speciálním programu se můţe zaznamenat správné ovládání dechového aparátu a zlepšení ventilace plic. Pro zpracování výzkumného projektu byl zvolen formu kvalitativní výzkum. Po následném sběru dat byly pouţity tyto metody a techniky: - analýza studované literatury, - dokumentace vytyčených dětí, - rozhovor, - případové studie, - pozorování, - fotografie. Časový harmonogram Výzkum proběhl v rozmezí tří měsíců. Zaměřila jsem se na deset jógových cvičebních pozic, týkající se celého těla a dále horních končetin, převáţně dlaně a prstů v rozsahu cca 15minut. Práce s Frolovým trenaţérem trvala v délce pěti minut. Obě dechová a relaxační cvičení byly zařazeny do reţimu dne. Pravidelně dvakrát do týdne jsem s dětmi provedla daná cvičení. Práci s trenaţérem jsem zařadila hned po příchodu 40

dětí do mateřské školy, jógu jsem cvičila po individuální logopedické terapii, tedy obě cvičení se prováděly v ranních hodinách. Výzkumný soubor Výzkumný soubor tvoří deset respondentů. Jelikoţ je v naší mateřské škole vyšší počet chlapců neţ–li dívek, soubor je tedy sestaven ze sedmi chlapců a třech dívek. Věkové rozmezí dětí je od čtyř do šesti let. Nezbytná je pravidelná školní docházka, která je prvořadou záleţitostí pro plnohodnotné naplnění výzkumu. MÍSTO ŠETŘENÍ Výzkumné šetření proběhlo na mém pracovišti a to v mateřské škole, která se nachází v Ostravě. Škola je součástí základní školy. Ve výše uvedeném institutu jsou tři běţné třídy a dvě speciální - logopedické. Ve třídě se ve školním roce 2009/2010 zapsalo 13 dětí a u mé kolegyně 11 dětí. Ve třídách, zaměřující se na narušenou komunikační schopnost se vyskytují různé poruchy, ale nejvyšší počet patří vývojové dyslálii, v několika případech vývojové dysfázii. Ve výše uvedeném roce jsme přijali chlapce s diagnózou balbuties. Klienti jsou do speciální třídy zařazeny se souhlasem rodičů a s doporučením odborníků, coţ je Speciální pedagogické centrum. Naše škola úzce spolupracuje s centrem umístěným na ulici Kapitána Vajdy v Ostravě-Zábřehu. Dle odborného posouzení, vyhotovíme individuální plány se kterými pracujeme po celý rok. Rodiče jsou s postupem výchovné práce obeznámeni a snaţí se nám, někteří z nich pomáhat. U kaţdého dítěte vedeme logopedický sešit a denně ve škole probíhá individuální logopedická terapie a jedenkrát aţ dvakrát týdně zařazujeme skupinové cvičení. Děti si sešity nosí denně domů, kde by měly cvičit s rodinným příslušníkem. Zavedly jsme také portfolia, která obsahují práce dětí a díky nim analyzujeme individuální vývoj kaţdého z nich. Děti mají dostatek hraček ke svým herním činnostem. Učební materiály a pomůcky jsou v logopedických třídách na ucházející úrovni. Děti mají ke všem materiálům přístup. Snaţím se ve třídě navodit klidnou a láskyplnou atmosféru.

4.2

Analýza výzkumného vzorku Pro výzkum byla vybrána skupina desíti respondentů. Analytickou jednotkou

jsou děti, které pravidelně docházejí do mateřské školy. Následují stručné kazuistiky 41

jednotlivých dětí, které jsou zpracovány tak, aby korespondovaly s relaxačními a dechovými cvičeními.

Kazuistika č.1 Klára 5 let Narozena: 2004 Věk Kláry v době konečného zpracování šetření 5let a 10 měsíců Dívka logopedickou třídu navštěvuje druhým rokem Dg: dyslalia gravis Rodinná anamnéza Klára ţije v úplné rodině. Matka (1977) vzdělání střední odborné bez maturity, otec (1979) vyučen, v dětství navštěvoval logopedickou ambulanci, špatná výslovnost sykavek přetrvává. Sestra Lenka (2008) zdravá. V současné době je matka s mladší dcerou na mateřské dovolené. Osobní anamnéza Těhotenství rizikové, porod v termínu, porodní váha 2700g, vývoj motoriky: lezla ve 4 měsících, seděla v 6 měsících, začala chodit v 11 měsíci. Začala se slovně vyjadřovat v 1 roce ţivota. Tvoření vět matka zaregistrovala kolem 2 roku, avšak dosti nesrozumitelná. Osobní charakteristika Klárka se jeví jako usměvavé a nebojácné dítě. Mluvní apetit je dobrý, avšak řeč je velmi rychlá, často volí nesprávný přídech ve větách. Je často nesoustředěná a divoká aţ hyperaktivní. Ráda se zapojuje do společných činností, avšak pro svou roztěkanost a netrpělivost narušuje hru. Klára ráda kreslí a zpívá, ale vydrţí jen chvíli. Vyţaduje stálou pozornost učitelky. Do dětských her se bez problémů zařazuje a při komunikaci nemá větší obtíţe. Kazuistika č. 2 Petr 6 let Narozen: 2003 Věk Petra v době konečného zpracování šetření 6let a 8 měsíců Navštěvuje logopedickou třídu prvním rokem, má odklad školní docházky. 42

Po ukončení mateřské školy nastoupí do 1. třídy logopedické při ZŠ Dg: Vývojová dysfázie, autistické rysy Rodinná anamnéza Petr ţije v neúplné rodině. Matka (1980) vzdělání středoškolské. S otcem (1979) se vídá, ale nepravidelně a zřídka. Bratr Lumír (2006) navštěvuje tutéţ mateřskou školu, avšak byl zařazen do běţné třídy. Ţijí v jedné domácností s babičkou. Osobní anamnéza Těhotenství bez potíţí, porod v termínu, císařským řezem. Porodní váha 2950g. Motorický vývoj s opoţděním. Lezl a seděl v 8měsíci, začal chodit ve 14měsíci. Dle matky byl tichý aţ apatický. Velmi málo vyţadoval objetí matky. První slůvka kolem jednoho roku. Na vyjadřování ve větách si matka nepamatuje. Osobní charakteristika Petr je velmi úzkostné a bojácné dítě. Vlivem jeho diagnózy nesnese kaţdou změnu v mateřské škole. Potřebuje laskavý přístup a potřebné informace, co vše se bude v daný den odehrávat. Je introvertní, hraje si sám. Nevyhledává společnost, jen vyţaduje pozornost učitelky. Jeho rozumové schopnosti jsou na velmi dobré úrovni. Potřebuje nabídku rozmanitějších, obtíţnějších činností, neţ vyţadují ostatní děti. Kazuistika č. 3 Martina 6 let Narozena: 2003 Věk Martina v době konečného šetření let a 2 měsíce Navštěvuje logopedickou třídu prvním rokem Dg: Dyslalia levis Rodinná anamnéza Martina ţije v úplné rodině. Matka (1979) vzdělání středoškolské, otec (1979) totéţ vzdělání jako matka. Sestra Karolínka (2008), zdravá. Matka na mateřské dovolené s mladší dcerou. Osobní anamnéza

43

Těhotenství bez obtíţí, porod v termínu, spontánně . Porodní váha 3450g. Začala sedět v šesti měsících a chodit v jednom roce. Dle matky první slůvka zaznamenala v 8 měsících a mluvit v jednoduchých větách ve čtrnácti měsících. Povahu měla klidnou. Osobní charakteristika Martina je milé děvče. Občas je úsluţná aţ přespříliš jako by se bála, ţe udělá něco špatně. Potřebuje dodávat sebedůvěru a chválit za kaţdou maličkost. Je pomalá a často působí jako by byla ve snách. Při neúspěchu v jakékoliv činnosti jedná hystericky. Do pohybových činností se zapojuje, ale je třeba vyuţít vhodné motivace, je velmi úzkostlivá. Kazuistika č.4 Ondřej 5 let Narozen: 2004 Věk Ondřeje v době konečného šetření 5 let a 3 měsíce Navštěvuje logopedickou třídu prvním rokem Dg: dyslalia gravis, ADHD Rodinná anamnéza Ondřej ţije v neúplné rodině. Matka (1981) vzdělání střední odborné s maturitou, v dětství navštěvovala logopedickou ambulanci, má psychické potíţe, je v léčbě psychiatra, otec (1977) je vyučen, s rodinou neţije, se synem se pravidelně schází. Sestra Johanka (2008) s matkou na mateřské dovolené. Osobní anamnéza Těhotenství rizikové, porod vyvolaný v termínu, porodní váha 4100g. Ondřej začal sedět v osmi měsících a chůze je zaznamenána v patnáctém měsíci. První slůvka v šestnáctém měsíci a ve větách se chlapec začal vyjadřovat ve dvou letech. Od útlého věku je velmi impulsivní a roztrţitý. Osobní charakteristika Ondřej je velmi divoké a nepozorné dítě. Vyvolává ve společnosti dětí problémy, hádá se, vše chce mít pro sebe. Je na své vrstevníky zlý, ubliţuje. U chlapce je stále potřeba rozhovoru s učitelkou, domluvy, usměrnění. Často jedná zkratkovitě. U Ondřeje je pozoruhodná záliba ve tvořivých činnostech, má rozmanitou fantazii a dokáţe se i na danou chvíli soustředit. Při tělovýchovných činnostech je velmi zbrklý. 44

Kazuistika č.5 Matěj 6 let Narozen: 2003 Věk Matýska v době konečného šetření 6 let a 4 měsíce Navštěvuje logopedickou třídu druhým rokem Po ukončení docházky v mateřské škole nastoupí do 1.třídy logopedické při ZŠ Dg: vývojová dysfázie Rodinná anamnéza Matěj ţije v úplné rodině. Matka (1978) vzdělání základní, otec (1977) vzdělání základní. Sestra Karolína (2000) navštěvuje základní školu, zdravá. Bratr Adam na základní škole (2002), stále dochází do ambulance klinické logopedie. Osobní anamnéza Těhotenství rizikové, porod císařským řezem, porodní váha 2900g. Bez postnatálních potíţí. Dle matky u Matýska nezpozorovala lezení, nejprve seděl a to v šestém měsíci a chůzi zaznamenala v desátém měsíci. Maminka také uvedla, ţe první slůvka začal uţívat v šestém měsíci a kolem jednoho roku se vyjadřoval v jednoduchých větách. Osobní charakteristika Matěj se jeví jako klidné a rozváţné dítě. Kdyţ nastoupil do speciální třídy velmi málo se projevoval, byl zakřiknutý. Jeho rozumové schopnosti byly na velmi nízké úrovni. Zpozorovala jsem problémy se sluchem, maminka obeznámena, návštěva lékaře. Chlapec rád kreslí a hraje si stavebnicemi. Při pohybových činnostech je hbitý a nebojácný. Kazuistika č.6 Karel 4roky Narozen: 2005 Věk Karla v době konečného šetření 4 roky a 6 měsíců Navštěvuje logopedickou třídu prvním rokem Dg: Dyslalia gravis Rodinná anamnéza

45

Karel ţije v úplné rodině. Matka (1974) vzdělání středoškolské, otec (1971) středoškolské vzdělání, sestra (1993) , studium na gymnázium, zdravá. Otec v dětství navštěvoval ambulanci klinického logopeda, problémy s hláskou „R“ přetrvává. Osobní anamnéza Těhotenství rizikové, RH- faktory, porod v termínu, spontánně. Porodní váha 2800g. Bez postnatálních potíţí, jen výskyt poporodní dětské ţloutenky. Vývoj motoriky se značným zpoţděním. Maminka uvedla, ţe byl velmi málo pohyblivý, do všeho chlapce musela vést. Dle ní se jevil jako líný. Seděl v osmi měsících, začal chodit v patnácti měsících. Byl klidný aţ apatický. První slůvka byla zaznamenána aţ ve dvou letech. Kdy začal tvořit věty matka neví. Osobní charakteristika Karel je divoké, neklidné dítě. Kdyţ mu v něčem nevyhovíme, křičí a dostává se aţ do hysterického pláče. Děti ho do kolektivu moc nepřijímají, bere jim hračky, popřípadě ničí jejich výtvory. U Karla je potřeba klidného přístupu. Po nástupu do speciální třídy se chlapec nechtěl do ţádných společných činností zapojovat. Ale po uběhnuti pár týdnů se díky vhodné motivace, jiţ do her zapojuje, avšak často vše narušuje. Při cvičení obtěţuje ostatní, učitelku nevnímá. Karel si rád hraje se stavebnicemi. Kazuistika č.7 Matyáš 5 let Narozen: 2004 Věk Matyáše v době konečného šetření 5 let a 8 měsíců Logopedickou třídu navštěvuje prvním rokem Byl navrţen odklad školní docházky Dg: dyslalia gravis Rodinná anamnéza Matyáš ţije v úplné rodině. Matka (1976) vzdělání vysokoškolské, otec (1970) vzdělání střední odborná škola. Matka v dětství navštěvovala klinického logopeda. Bratr Richard (2002) navštěvuje základní školu. Osobní anamnéza 46

Těhotenství bez problémů. Porod v termínu, spontánní. Porodní váha 3450g. Začal lézt v šesti měsících, v devíti měsících seděl, chůzi matka zaznamenala ve dvanáctém měsíci. První slůvka byla znát kolem šestého měsíce. A ve větách se začal vyjadřovat od čtrnáctého měsíce. Byl velmi temperamentní, se silnou vazbou na matku. Osobní charakteristika Matyáš je zvídavé, usměvavé a hravé dítě. Avšak velmi nesoustředěný. Do společných činností se rád zapojuje, ale neudrţí dlouho pozornost. Stále je zaujatý něčím jiným. Ale má vynikající paměť, dokáţe si rychle osvojit text básniček. Rád kreslí, a cvičí. Při pohybových činnostech působí zbrkle, dá mu značné úsilí napodobit cvik dle pokynu. Kazuistika.8 Filip 6 let Narozen: 2003 Věk Filipa v době konečného šetření 6 let a 10 měsíců Filip má odklad školní docházky. Navštěvuje logopedickou třídu druhým rokem. Dg: závaţná dyslalia gravis s dysfatickými rysy. Rodinná anamnéza Filip ţije v úplné rodině. Matka (1981) vzdělání střední odborné s maturitou, otec (1979) vzdělání střední odborné bez maturity. Sourozence nemá. Otec má špatnou výslovnost doposud, klinického logopeda nenavštěvoval. Osobní anamnéza Těhotenství rizikové, porod v termínu, spontánně, porodní váha 3150g.Měl závaţný problém s trávicí soustavou. Nevyvinut konečník. Ve dvou letech byl operován. Raný vývoj - sezení zaregistrováno v osmi měsících a v patnácti měsících první krůčky. Vyjadřování jedním slůvkem zaznamenala aţ ve dvou letech a ve větách ve třech letech. Osobní charakteristika Filip je velmi ţivé a nepozorné dítě. Do dětských her se zapojuje a děti ho přijímají, i kdyţ se verbálně moc nevyjadřuje. Ve hrách se dětem podřídí. Je náladový a 47

občas i agresivní. Je těţké ho zaujmout při společných činnostech. Vyţaduje stálou pozornost učitelky. Má velmi rád pohybové aktivity. Kazuistikač.9 Alena 5 let Narozena: 2004 Věk Aleny v době konečného šetření 5 let a 10 měsíců Alena navštěvuje logopedickou třídu druhým rokem Dg: dyslalia gravis, balbuties Rodinná anamnéza Alena ţije v neúplné rodině. Matka (1976) vzdělání základní, navštěvovala zvláštní školu. Otec (1975) se s dcerou nevídá. Alena otce nezná. Sourozence nemá. Ţije v jedné domácnosti s babičkou a matkou. Osobní anamnéza Těhotenství bez obtíţí, porod vyvolaný, jiţ po termínu, asfyxie. Porodní váha 3000g. Umístění do inkubátoru, pozorování. Raný pohybový vývoj rozvolněný, samostatná chůze v sedmnáctém měsíci. První slůvka matka zaregistrovala kolem jednoho roku. Věty ve dvou letech. Byla velmi uplakaná, problémy s přijímáním potravy. Osobní charakteristika Alena je impulsivní dítě. Nedokáţe respektovat školní reţim. Neuposlechne, nevnímá pokyny učitelek. Při individuální činnosti je třeba u ní sedět, aby se alespoň na danou chvíli soustředila. Její řeč je rychlá a zadrhává se. Děti jí do svého kolektivu nepřijímají, pro její zbrklost a prosazování si sebe samé. Je tvrdohlavá. Ráda zpívá, ale volí si svá slova i melodii. Dle mého názoru se tímto způsobem uklidňuje. Kazuistikač.10 Maxmilián 5 let Narozen : 2004 Věk Maxmiliána v době konečného šetření 5 let a 3 měsíce Maxmilián navštěvuje logopedickou třídu prvním rokem Dg: vývojová dysfázie 48

Rodinná anamnéza Maxmilián ţije v úplné rodině. Matka (1979) vzdělání střední odborná škola s maturitou, otec (1976) vyučen. Bratr Lukáš (2003) se vzdělává na základní škole praktické, také navštěvoval logopedickou třídu při běţné mateřské škole. V širší rodině logopedické vady. Osobní anamnéza Těhotenství bez obtíţí, porod císařským řezem, porodní váhy 2955g. Bez postnatálních potíţí. Na průběh raného motorického věku si matka nepamatuje. Chůzi zaznamenala ve čtrnáctém měsíci. Dlouhou dobu se dorozumíval jen gesty a mimikou. První slova začal pouţívat v sedmnáctém měsíci. Byl klidné povahy. Osobní charakteristika Maxmilián působí jako smutné a pesimistické dítě. Vyjadřuje velmi málo své city navenek. Je velmi nesamostatný, stále se ho musí ke všemu pobízet. Při dané činnosti se u něj projevuje denní snění. Je pomalý, coţ vnímá a je z toho neklidný. Děti se ho spíše bojí. Rád kreslí a zpívá. Nesnáší jakékoliv změny, potřebuje stálý pocit bezpečí. Mluví v jednoduchých větách.

4.3

Vlastní šetření

Cílem vlastního výzkumu bylo dosáhnout odpovědi na dvě výzkumné otázky: Výzkumná otázka 1: Po speciálním programu dechového a relaxačního cvičení se může zlepšit koncentrace a zklidnění nervové soustavy. Praktické zodpovězení této otázky bylo vyřešeno následujícím způsobem. Pro respondenty byly sestaveny cvičební pozice, které korelují s tělesným vývojem předškolních dětí. Při dané potřebě střídáme pozice dynamické se statickými. relaxačními pozicemi. Základním prvkem je dvanáct cvičebních pozic. Které jsou rozděleny v souladu s relaxací i dechem. Tři cvičební pozice jsou zaměřeny na jógu rukou, která především slouţí ke koncentraci. Cvičení se provádělo dvakrát aţ třikrát týdně. Vţdy ve stejném čase ranního cvičení po dobu cca 15 minut Výzkum jsem prováděla v časovém rozmezí tří měsíců, prosinec-únor. Pozorování kaţdého jednotlivce jsem provedla a zaznamenala ve dnech 7.12.2009, 3.1.2010 a 22.2.2010. Pomocí šesti tabulek, které jsem rozdělila do 49

dvou skupin po třech, jsou zaznamenány moţné pokroky zlepšení schopnosti koncentrace a zklidnění nervové soustavy. Jedna skupina je ve spojitosti se cvičením pozic samostatně a druhá skupina se zabývá jógou v souvislosti s četbou pohádky, ve kterých se dané pozice vyskytují. Záznam pokroků jsem vyhodnotila číselnou řadou od 0-5. 0 bodů znamená ţádné zlepšení a 5 bodů maximální pokrok. „Tabulka bodů“ je umístěna v příloze č.1. Data jsou dále zpracována v grafech. „Pohádka“ je vloţena do přílohy č. 5.

4,5 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5

Klára

1. Měsíc cvičení JÓGY

Petr

Martina

Ondřej

3. Měsíc cvičení JÓGY 2. Měsíc cvičení JÓGY

Matěj

Karel

Matyáš

Filip

Alena

Maxmilián

0

Graf č.1 - Průměrná hodnota dosaţených bodů během cvičení jógových pozic samostatně

V grafu č.1 je zobrazeno hodnocení cvičebních jógových pozic samostatně. Bodové ohodnocení se zaměřuje individuálně na kaţdého respondenta zvlášť, a jsou také zaznamenány jednotlivé měsíce, kdy se provádělo pozorování, hodnocení. Výsledky uvedené v grafu jsou průměrné hodnoty bodování vycházejících z tabulek. V grafu č.2 je vyhodnoceno cvičení ve spojitosti s pohádkou, coţ vyţadovalo značnou soustředěnost dětí. Poslech pohádky a reakce na signál provést daný cvik byl pro děti náročnější. Tudíţ je hodnocení v grafu značně slabší. V této kombinaci, jóga s pohádkou, vyţaduje dlouhodobý nácvik.

50

2,50

2,00

1,50

1,00

0,50

0,00 Maxmilián

3.měsíc cvičení JÓGY

Alena

Filip

Matyáš

Karel

2.měsíc cvičení JÓGY Matěj

Ondřej

Martina

1.měsíc cvičení JÓGY Petr

Klára

Graf č.2 - Průměrná hodnota dosaţených bodů během cvičení jógových pozic v souvislosti s četbou pohádky

4,50 4,00 3,50 3,00 2,50 2,00 1,50 1,00 0,50

3.měsíc cvičení JÓGY 3.měsíc cvičení JÓGY + POHÁDKA 2.měsíc cvičení JÓGY 2.měsíc cvičení JÓGY + POHÁDKA 1.měsíc cvičení JÓGy 1.měsíc cvičení JÓGY + POHÁDKA

Klára

Petr

Martina

Ondřej

Matěj

Karel

Matyáš

Filip

Alena

Maxmilián

0,00

Graf č.3 - Porovnání cvičení jógových pozic samostatně a v souvislosti s četbou pohádky

V grafu č.3 je zobrazeno porovnání dvou předcházejících grafů. Z kterého vyplývá, ţe cvičení jógových pozic samostatně je pro děti méně náročné na soustředěnost, měly lepší pokroky. Cvičení jógy v souvislosti s pohádkou, vyţadovalo značnou koncentraci, a proto vyhodnocení bylo znatelně odlišné od grafu č. 1. 51

Výzkumná otázka 2: Po speciálním programu se může zaznamenat správné ovládání dechového aparátu a zlepšení ventilace plic. Abych dokázala odpovědět na druhou otázku, vyuţila jsem u výše uvedených dětí Frolův trenaţér. Výsledky endogenního dýchání vyhodnotím pomocí přístroje, který se nazývá mechanický výdechoměr. S touto metodou jsem se setkala, jiţ v útlém věku, mechanický výdechoměr jsem vyzkoušela na sobě samé. Zaměřím se na vyhodnocení případného zlepšení vitální kapacity plic, která se zaznamená prostřednictvím výdechového proudu vzduchu, nejčastěji se zjišťuje pomocí různých elektronických spirometrů, ale v mém případě je moţná, jen práce s výdechoměrem. Výsledky jsem zaznamenávala ve stejných datech jako u první výzkumné otázky. Lawrence M. Tierney, Jr. (1995, s. 166) uvádí, ţe: „Spirometrie objektivizuje schopnost výměny plynů dýchacím ústrojím stanovením parametrům ventilace, difuze a dechové mechaniky. Využívá se především ke zjištění typu a stupně plicní dysfunkce, ale také z posudkových důvodů. Spirometrie se zaměřením plícních objemů umožňuje rozlišit restriktivní (redukce funkčního parenchymu plic nebo omezení dýchacích pohybů) a obstrukční (zúžení dýchacích cest) ventilační poruchu. Charakteristickým rysem obstrukce je snížení výdechových rychlostí. Restriktivní ventilační porucha je charakterizována zmenšením plícních objemů. Náležité hodnoty statických dynamických ventilačních parametrů vycházejí z vyšetření velkých skupin zdravých jedinců jsou závislé na pohlaví, věku a tělesné výšce. Při spirometrii získáme spirogram (s časem na ose x a vydechovaným objemem na ose y) a křivku průtok – objem (objem vydechovaného vzduchu na ose x a výdechová rychlost na ose y (obr. č.3).“

52

Obrázek č. 3- Spirogram

Mechanický výdechoměr Výdechoměr je přenosný mechanický přístroj, který byl navrţen pro měření vrcholu výdechového průtokové rychlost i- PEFR- peak expiratory flow rate, coţ je největší moţné vydechnutí plícemi po co největším moţném vdechu. Jak vdechujete do pomůcky, pohybuje se posuvný indikátor na stupnici. Toto měření průtoku vzduchu dává informaci o tom, jak dýcháte, o stavu dýchacích cest, vitální kapacitě plic (www.pierron.cz) Hlavní funkcí plic je zabezpečit výměnu plynů mezi krví a vzduchem a tím obstarat dostatek kyslíku pro celé tělo. Výměna plynů mezi krví a plicní tkání probíhá při nádechu. Při výdechu se plyn bohatý na oxid uhličitý dostává do okolí. Hodnota plicní vitální kapacity odpovídá maximálnímu mnoţství vzduchu, který vydechnete po maximálním nádechu. Absolutní hodnota vitální kapacity je u muţů 5000-5300ml a u ţen 3200-3300ml vzduchu. Naměřená hodnota závisí na individuálních předpokladech jedince (věk, pohlaví, tělesná výška a tělesná hmotnost) a na jeho tělesné zdatnosti a zdravotním stavu (www.ordinace.cz)

53

Pouţití výdechoměru: Červený kurzor se posune na minimum stupnice směrem dolů na hodnotu 50. Přistroj umístíme před ústa, aniţ by se dotýkali stupnice. Dítěti pokyneme, ať se, co nejvíce nadechne, pak vloţí přístroj do úst a pevně stiskne rty okolo náustku, aby se zabránilo úniku vzduchu. Dítě se snaţí co nejusilovněji a nejrychleji, po dobu jedné vteřiny či déle, aniţ by ucpali objímku jazykem. Zaznamenáme výslednou hodnotu (maximální výdechové průtokové rychlosti), kterou ukazuje poloha červeného kurzoru na stupnici. Poté kurzor je třeba vrátit na minimum (50). Operaci je nutné opakovat třikrát ze sebou, poté porovnáme nejlepší získaný výsledek a zapíši do tzv.akčního plánu (viz.příloha č.4), který většinou pouţívají lékaři u astmatiků. Měření je prováděno v daném časovém období a vyhodnoceno do grafu. Vlastní měření Děti byly při měření klidné, v místnosti byla dostačující teplota, která je důleţitá pro hodnotné měření. Vhodná teplota se pohybuje kolem 20°C. Děti potřebovaly správné a názorné vysvětlení, jak přístroj pouţívat a několikrát si jej vyzkoušet pro konečný výsledek.

350 Klára Karel Martina Matyáš Alena Maxmilián Filip Petr Matěj Ondřej

Hodnoty PEFR (l/min)

300

250

200

150

100 prosinec

leden

Graf č.4 – Maximální výdechová rychlost

54

únor

Z měření hodnoty PEFR vyplývá, ţe Frolův trenaţér přispívá k moţnému zlepšení vitální kapacity plic. Prostřednictvím endogenního dýchání je znát pokrok kvalitnějšího ovládání dechového svalstva. U děti, které pracovaly s trenaţérem jsem zaznamenala lepší ovládání výdechového proudu vzduchu.

4.4

Návrhy pro pedagogickou praxi Jógu a Frolův trenaţér bych doporučila všem pedagogům, zvláště těm, kteří

pracují s dětmi se specifickými vzdělávacími potřebami. Jóga má tyto děti naučit ovládat své tělo, zlepšit různé odchylky cvičením, převáţně u dětí s ADHD, zvládnout nepozornost nácvikem relaxace a pozornosti. Jóga také rozvíjí hrubou a jemnou motoriku, avšak, má výzkumná práce se zaměřuje na oblast psychiky. Jóga pro děti se provádí pomocí zvířátek a tak jsou děti vhodně motivovány a cvičení je snadno zaujme. Při cvičení je nutné dodrţovat metodiku, pro docílení úspěchu. Zemánková M (1996, S.58) uvádí, ţe: „se musí dodržovat tyto zásady, přiměřenost, malé kroky, pochopení

úlohy,

posuzování

a

hodnocení

výsledků,

názornost,

dostupnost,

všestrannost, stupňování, individuální přístup, soustavnost, vytrvalost, spojitost, rozvíjení konkrétních zručností všeobecných schopností, spojení teorie s praxí.“ Při práci s trenaţérem je důleţité zohledňovat věk dítěte a jeho zájem. Frolov V. F., (2008, s. 230) uvádí, ţe: „Endogenní dýchání nám odkrývá to, na co nemohlo přijít tisíce přemýšlivých mozků. Klíčové problémy organismu byly hledány především v látkové výměně, ale ukázalo se, že se týkají hlavně získávaní energie pro organismus a v jejím přenosu uvnitř organismu.“ „ Je nutné vědět, co je to život a zdraví a jak ho rovnováha a harmonie jeho živlů podporuje, kdežto jeho nesoulad ho narušuje a posléze i ničí.“(Frolov, V,F.,2008, s. 230

4.5

Závěr Pro zpracování výzkumného projektu byly formulovány dvě výzkumné otázky,

jedna byla zaměřena na rozvíjení koncentrace a druhá na správné ovládání dechového svalstva. Výzkumná otázka 1: Po speciálním programu dechového a relaxačního cvičení se může zlepšit koncentrace a zklidnění nervové soustavy. Graf č.1 vypovídá o cvičebních pozicích jógy samostatně. Cvičí se prostřednictvím názornosti a pokynů 55

cvičitele (učitelky). Graf č.1 sleduje pokroky schopnosti koncentrace dětí v časovém rozmezí tří měsíců. Graf č.2 vypovídá o schopnosti pozornosti při cvičení v souvislosti s pohádkou. Děti při poslechu příběhu na daný signál provedly pozici určitého prvku jógy, coţ je pro děti na koncentraci náročnější a to ze dvou důvodů. Poslouchat pohádku a zaregistrovat pomocí sluchového vnímání, zda se v příběhu vyskytne jméno nějaké pozice jógy. Po té ji musí provést. Kdyţ to daný prvek jógy dovoluje, děti vytrvají v pozici aţ do další obměny jiného cviku. Nakonec se formou komunitního kruhu děti snaţí o interpretaci pohádky. Graf č.3 srovnává moţné lepší výsledky u výše uvedených dvou grafů. Pozorování a hodnocení u tohoto grafu byly zaznamenány v poslední fázi šetření. Odpověď na výzkumnou otázku 1: Jóga pro děti se v mnoha případech cvičí prostřednictvím zvířátek a proto je tato pohybová aktivita pro mladší populaci zajímavá. Jóga nejen podporuje správné ovládání dechového aparátu, ale také koncentraci a celkové zklidnění organismu. Dle mého výzkumného šetření je znát v prvním grafu značný pokrok v koncentraci při cvičení pozic jógy samostatně, kde jsem zvolila cestu názornosti. V druhém grafu jsem zaznamenala menší pokroky, jelikoţ poslech pohádky ve spojitosti s jógou je pro koncentraci obtíţnější, ale dle mého názoru po delším nácviku dojde ke kvalitnějšímu rozvíjení schopnosti koncentrace dětí s narušenou komunikační schopnosti. Pomocí Jógy je moţno dojít k odpovědi na výzkumnou otázku jedna, a to, ţe po dlouhodobém nácviku cvičení dojde k moţnému zlepšení schopnosti koncentrace a zklidnění nervové soustavy. Výzkumná otázka 2: Po speciálním programu se může zaznamenat správné ovládání dechového aparátu a zlepšení ventilace plic. U této otázky jsem vyuţila přístroj nesoucí název Frolův trenaţér. U výše uvedených dětí jsem pozorovala, zda nácvikem endogenního dýchání můţe dojít k moţnému zlepšení vitální kapacity plic. Pro vyhodnocení jsem zvolila mechanický výdechoměr, který hodnotí výdechový proud vzduchu, coţ znamená po lepším nádechu následuje kvalitnější výdech. Uvedený graf č.4 poukazuje na zlepšení hodnoty PEFR, naměřená hodnota závisí na individuálních předpokladech jedince (věk, pohlaví, tělesná výška a tělesná hmotnost) a na jeho tělesné zdatnosti. Odpověď na výzkumnou otázku 2: Pomocí vyuţití Frolova trenaţéru a vyhodnocení výsledků mechanickým výdechoměrem došlo ke zlepšení hodnoty PEFR, coţ znamená hodnotnější ovládání dechového aparátu - zlepšení ventilace plic.A jak je známo, dech je prvotním základem pro správnou řeč. Tudíţ u dětí s narušenou 56

komunikační schopností můţeme dojít snáze k cíli – rozvíjení řeči a to převáţně proţitkovým učením.

57

SHRNUTÍ Téma diplomové práce je vliv relaxačních a dechových cvičení na rozvoj řeči. První kapitola pojednává o vývojových etapách dítěte předškolního věku, popisuje psychomotorický a řečový vývoj dítěte a v úzké spojitosti i jeho rizika. Druhá kapitola se zabývá narušenou komunikační schopností. Obsahuje její rizika a příčiny, vymezuje problematiku tří poruch a to dyslálii, vývojovou dysfázii a balbuties. Tuto kapitolu uzavírá specifika mluvního procesu, aby práce mohla plynně navázat na jógu, kterou je třetí kapitola. Cvičení je rozděleno na šest podkapitol a to charakteristiku, zásady a samostatné jógové prvky pro děti, pátá a šestá podkapitola se zabývá vyuţitím Frolovova dýchacího trenaţeru u dětí, vymezuje význam, metodiku, techniku a nácvik dýchání na trenaţéru. Praktická část obsahuje analýzu případových studií, která se zabývá účinky Jógy a Frolova dýchacího trenaţeru. Jóga vyhodnocuje vliv schopnosti koncentrace a trenaţér zlepšení ovládání dechového aparátu. Závěry šetření poukazují na moţný vliv relaxačních a dechových cvičení na rozvoj řeči, coţ znamená, ţe je zodpovězen cíl diplomové práce.

58

SUMMARY The topic of diploma theses is influence of relaxing and breathing training to speech development. The first chapter deals about development periods of children preschool age, describes psychomotor and child speech development and also in close relation those issues. The second chapter deals about specific broken communication abilities. It contains risks and reasons, determinate problematic of three defects like dislalia, developed disfazia and balbuties. That chapter is closed by specific of speech process to fluently connecting at third chapter yoga. Exercising is divided at six subchapter like characteristic, principle and solo yoga training for children, the fifth and sixth subchapter deals about using of Frolov breathing trainer for children, describes importance, methodic, technique and breath practicing on trainer. The practical part contains analysis eventual studies, which deals about yoga and Frolov breathing trainer influences. Yoga evaluates influence of concentration abilities and trainer evaluates a control of breathing apparatus. The conclusions of researching point at possible influence of relaxing and breathing exercises for speech development, which means, answered the aim of diploma theses.

59

SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY A JEJICH ZDROJE [1]

BRIERLEY J., 7 prvních let života rozhoduje. 1.vyd. Praha , Portál 1996, 9 s. ISBN 80 7178 109 6.

[2]

BURSOVÁ, M., Kompenzační cvičení. 1. vyd. Praha, Grada Publishing 2005, 47s. ISBN 80 247 0948 1.

[3]

FROLOV, V., F., Endogenní dýchání- medicína třetího tisíciletí. Praha, Stratos. 2008. 225-235 s. ISBN 978 80 85962 12 3.

[4]

HÁLA, B., SOVÁK, M., Hlas, řeč, sluch. Praha, SPN 1955. 48 s.

[5]

KLENKOVÁ J., Kapitoly z logopedie. 1.vyd. Brno , Paido 2000, 11-25s. ISBN 80 85961 88 5.

[6]

KLENKOVÁ J., Logopedie. 1.vyd. Praha , Grada 2006, 27 – 106 s. ISBN 80 24701110 9.

[7]

KLENKOVÁ, J., Kapitoly z logopedie II-III. Brno. Paido 1998. 17 s. ISBN 80 85931 62 1.

[8]

KOZLOVA, T., Nové dýchání nová naděje. Praha, jazyková redakce Keilové Věry 2000. 68- 81 s.

[9]

KRAHULCOVÁ, B., Dyslalie, patlavost. Praha, Beakra 2007, 1. vyd. 32 – 44s. ISBN 978 80 903863 0 3.

[10]

KŘIVOHLAVÝ J.,Jak neztratit nadšení. 1.vyd. Praha. Grada 1998. 54 s. ISBN 80 7169 551 3.

[11]

KUTÁLKOVÁ, D., Logopedická prevence. 1. vyd. Praha. Portál 2002, 65 s. ISBN 80 7367 056 9.

[12]

KUTÁLKOVÁ, D., Průvodce vývojem dětské řeči. páté přepracované vydání. Praha, Portál 2009, 95 s. ISBN 978 80 7262 598 7.

[13]

KUZNĚVCOVA, V. V., Kniha vědění. Praha, N. Tučková 2006. 101 s. ISBN

[14]

LAWRENCE, M., TIERNEY, Ir., a kl., Diagnóza a léčba. 1. vyd. Praha,Alberta 1995. 163-166s. ISBN 80 85792 10 9.

[15]

LECHTA V., a kol., Logopedické repetitorium, Bratislava, Slovenské pedagogické nakladatelstvo 1990. 25 s. ISBN 80 08 00447 9.

[16]

LECHTA, V., Koktavost, 1.vyd. Praha, Portál 2004, 79 – 107 s. ISBN 80 7178 867 8.

[17]

LECHTA, V. a kol., Diagnostika narušené komunikační schopnosti. 1. vyd. Praha, Portál 2003,. 170 s. ISBN 80 717 8 801 5.

60

[18]

LEJSKA, M., Poruchy verbální komunikace a foniatrie. Brno, Paido 2003. 90 s. ISBN 80 7315 038 7.

[19]

LIDELLOVÁ, L., RABINOVIČ, G., Kniha o józe. přeloţila SMĚLÁ A., Praha: Vašut 2002. 10 s. ISBN 80 7236 294 1.

[20]

MIHULOVÁ, M., SVOBODA, M., Abeceda Jógy. 2. vyd. Liberec, Santal 2007, 10 s. ISBN 80 85965 49 6.

[21]

MIKULAJOVÁ, M.,RAFAJDUSOVÁ, I., Vývinová dysfázia. Bratislava. 1993, 6. nákladem. 38 s. ISBN 80-900445-0-6

[22]

PEUTELSCHMIEDOVÁ, A., Logopedické minimum. 1. vyd. Olomouc, Univerzita Palackého v Olomouci 2001, 23 s. ISBN 80 244 0258 0.

[23]

PIPEKOVÁ, J., VÍTKOVÁ, M.,Terapie ve speciálně pedagogické péči. 2. rozšířené vydání, Brno, Paido 2001. 32 s. ISBN 80 7315 120 0,

[24]

ROJOVÁ, V., Jóga, hry a pohádky. 1. vyd., Praha, Portál 2007. s.8. ISBN 978 0 7367 240 9.

[25]

SEEMAN, M., Poruchy dětské řeči. 1.vyd. Praha, Státní zdravotní nakladatelství 1955, 61 s.

[26]

SCHIRNER, M., Dechové techniky-praktická kniha o dýchání. Olomouc. Fontána 2003, . 8 s. ISBN 80 7336 107 8.

[27]

SOVÁK, M.,Logopedie předškolního věku. 2. upravené vydání, Praha, SPN 1989, 82 s. ISBN 14 749 89.

[28]

SZÁBOVÁ, M., Preventivní a nápravná cvičení. Praha, Portál 2001, 1.vyd. 11 s. ISBN 80 7178 504 0.

[29]

ŠKODOVÁ E., JEDLIČKA, I., Klinická logopedie. 1. vyd. Praha, Portál 2003, 91-95 s. ISBN 80-7178-546-6

[30]

THAPAR, M., SINGH, N., Jóga pro děti- Dobré ráno sluníčko. 1. vyd. Olomouc, Fontána 2006,. s. 7. ISBN 80 7336 275 9.

[31]

VITÁSKOVÁ, K., PEUTELSCHMIEDOVÁ, A., Logopedie. Olomouc 2005, Univerzita Palackého. 38 s. ISBN 80 244 1088 5.

[32]

VÍTKOVÁ M., (ed.) Integrativní speciální pedagogika. Brno , Paido 2004. 107 s. ISBN 80-7315-071-9.

[33]

ZEMÁNKOVÁ, M., Pohyb nad zlato. Olomouc, Hanex 1996, 58 s. ISBN 80 85783 11 8

[34]

ZIKEŠOVÁ, M., Jóga nejen pro děti., 1. vyd. Praha, Erika 2005. 43- 85 s. ISBN 80 7190 662 X. 61

ELEKTRONICKÉ ZDROJE [35]

Mudr. Dagmar Schneiderová.CSc. Portál o zdraví. [online]. c20010, 13.11. 2010 [cit. 2010 – 01 - 03]. Dostupné na

[36]

Vývoj lidské řeči. [online]. c2010, 10.10.2010 [cit. 2010-06-13]. Dostupné na

[37]

Jóga v denním životě [online] c2010, 10.10.2010 [cit. 2010 – 06 -13]. Dostupné na

[38]

[PDF] 43270.cz [online]. C2009, 20.9.2010 [cit.2010 – 04 -12].

[39]

Kasperova, Martina. Ordinace.cz [online]c2010, 21.10.2009 [cit. 2007 – 08 02]. Dostupné na

62

PŘÍLOHA č 1. Tabulka cvičebních pozic

1. Tabulka – Bodování cvičebních pozic JÓGY samostatně 1. měsíc Jméno

Maxmilián

Alena

Filip

Matyáš

Karel

Matěj

Ondřej

Martina

Petr

Klára

Kočka

0

1

1

1

0

1

1

0

1

2

Pes

1

1

1

0

0

0

1

0

1

0

Králíček

0

1

1

0

1

1

0

0

0

1

Vraní chůze

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Slunce

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

Srnka

0

1

1

0

0

0

1

1

1

0

Hvězda

0

1

1

0

1

1

1

1

1

1

Domeček

0

2

0

0

0

0

0

0

0

0

Motýlek

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Včelí relaxace

0

0

1

1

1

1

1

1

1

1

Tygří relaxace

0

0

1

1

1

1

1

1

1

0

Opičí relaxace

0

1

1

1

1

0

1

1

1

0

0,17

0,75

0,75

0,42

0,50

0,50

0,67

0,50

0,67

0,50

Cvik

Průměrná hodnota bodů

2. Tabulka – Bodování cvičebních pozic JÓGY samostatně 2. měsíc Jméno

Maxmilián

Alena

Filip

Matyáš

Karel

Matěj

Ondřej

Martina

Petr

Klára

Kočka

1

2

1

2

2

1

2

1

2

3

Pes

2

3

2

2

1

2

3

3

2

2

Králíček

2

2

3

2

3

2

2

1

2

3

Vraní chůze

1

0

2

2

1

1

0

2

1

2

Slunce

2

2

3

2

2

2

2

2

2

3

Srnka

4

3

3

2

2

2

3

2

3

1

Hvězda

3

4

2

3

3

2

2

2

3

2

Domeček

1

1

2

2

2

3

2

3

2

1

Motýlek

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

Včelí relaxace

2

2

2

3

3

2

2

2

2

3

Tygří relaxace

3

3

3

2

2

3

3

2

3

2

Opičí relaxace

3

3

2

3

3

2

3

2

3

2

2,17

2,25

2,25

2,25

2,17

2,00

2,17

2,00

2,25

2,17

Cvik

Průměrná hodnota bodů

3. Tabulka – Bodování cvičebních pozic JÓGY samostatně 3. měsíc Jméno

Maxmilián

Alena

Filip

Matyáš

Karel

Matěj

Ondřej

Martina

Petr

Klára

Kočka

3

3

3

4

4

4

4

3

3

5

Pes

4

4

4

4

3

5

5

5

4

3

Králíček

5

3

5

3

4

5

4

3

5

4

Vraní chůze

3

2

3

4

3

2

2

3

3

2

Slunce

4

4

5

3

4

3

4

3

4

5

Srnka

5

4

4

3

4

4

4

3

3

2

Hvězda

4

5

3

4

4

3

5

4

3

3

Domeček

3

4

4

4

3

4

3

4

3

4

Motýlek

4

5

3

4

4

3

5

3

3

4

Včelí relaxace

4

4

3

4

5

5

4

4

3

3

Tygří relaxace

5

5

5

4

3

4

5

3

5

4

Opičí relaxace

5

5

3

4

4

4

3

4

4

4

4,08

4,00

3,75

3,75

3,75

3,83

4,00

3,50

3,58

3,58

Cvik

Průměrná hodnota bodů

PŘÍLOHA č 2. Tabulka výsledků cvičebních pozic

4. Tabulka – Bodování cvičebních pozic JÓGY samostatně 1. měsíc v souvislosti s pohádkou Jméno

Maxmilián

Alena

Filip

Matyáš

Karel

Matěj

Ondřej

Martina

Petr

Klára

Kočka

1

1

0

1

1

0

0

0

0

0

Pes

0

0

1

0

0

1

0

0

0

0

Králíček

1

1

0

0

0

0

1

1

1

0

Vraní chůze

0

0

0

1

0

1

0

0

0

1

Slunce

1

0

1

1

0

0

0

0

0

0

Srnka

0

0

0

1

1

0

0

0

1

0

Hvězda

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Domeček

1

1

1

0

1

0

1

0

0

0

Motýlek

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Včelí relaxace

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Tygří relaxace

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Opičí relaxace

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

0,50

0,38

0,38

0,50

0,38

0,25

0,25

0,13

0,25

0,13

Cvik

Průměrná hodnota bodů

5. Tabulka – Bodování cvičebních pozic JÓGY samostatně 2. měsíc v souvislosti s pohádkou Jméno

Maxmilián

Alena

Filip

Matyáš

Karel

Matěj

Ondřej

Martina

Petr

Klára

Kočka

1

1

1

2

1

1

1

2

2

1

Pes

1

2

2

2

2

2

2

2

2

2

Králíček

2

2

2

2

2

2

2

2

2

2

Vraní chůze

0

1

1

1

1

2

1

1

1

1

Slunce

1

2

1

2

2

2

2

2

2

3

Srnka

1

1

1

1

1

1

1

2

1

2

Hvězda

1

1

1

2

2

2

2

3

2

2

Domeček

0

1

1

1

1

1

1

1

2

1

Motýlek

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Včelí relaxace

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Tygří relaxace

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Opičí relaxace

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

0,88

1,38

1,25

1,63

1,50

1,63

1,50

1,88

1,75

1,75

Cvik

Průměrná hodnota bodů

6. Tabulka – Bodování cvičebních pozic JÓGY samostatně 3. měsíc v souvislosti s pohádkou Jméno

Maxmilián

Alena

Filip

Matyáš

Karel

Matěj

Ondřej

Martina

Petr

Klára

Kočka

2

2

2

3

2

2

2

2

3

2

Pes

2

3

3

3

2

3

3

3

3

2

Králíček

3

3

2

3

3

4

3

2

2

2

Vraní chůze

1

1

2

2

2

2

1

1

1

1

Slunce

2

3

2

4

3

3

2

2

2

3

Srnka

1

2

2

2

2

1

2

2

2

2

Hvězda

2

1

3

2

3

3

3

4

2

3

Domeček

0

2

2

1

2

2

2

1

2

1

Motýlek

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Včelí relaxace

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Tygří relaxace

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Opičí relaxace

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

1,63

2,13

2,25

2,50

2,38

2,50

2,25

2,13

2,13

2,00

Cvik

Průměrná hodnota bodů

PŘÍLOHA č 3. Záznamová karta výsledků výdechoměru

PŘÍLOHA č 4 Fotografie dětí

DOMEČEK

SRNKA

PEJSEK

KOČKA

VRANÍ CHŮZE

SLUNCE

KRÁLÍČEK

MOTÝLEK

TYGŘÍ RELAXACE

VČELÍ RELAXACE

PŘÍLOHA č 5 Text pohádky

O jeţkovi

Linda je malá, veselá holčička. Nedávno oslavila třetí narozeniny. Rodiče občas říkají, ţe je do všeho moc „hrr“ - to znamená, ţe neţ se člověk otočí, Lindička dovede pokaţdé provést něco nepředvídatelného. Ani na chvilku se nezastaví a uhlídat ji je občas dost těţký úkol. Hlavně pro babičku. Babička má spoustu zvířat. „JAKÉKOLI POZICE ZVÍŘAT“. A kdyţ je malá Linda vidí, hned se na ně s radostnými výkřiky vrhá a chce je ze samé lásky objímat a pusinkovat. Borek je labradorský retrívr „PEJSEK“, proti Lindu sice trochu velký, ale moc dobrý kamarád. Nevadí mu, ţe Lili je trochu divoká, a tohle lidské mládě Borek opravdu miluje. Jenom nechápe, proč dospělí nechtějí, aby jí stou lásku projevoval velkým růţovým jazykem, kterým se tak dobře olizují dětské tvářičky. Kočka „KOČKA“ se Lindě radši vyhýbá, sedá si k ní, jenom kdyţ je holčička výjimečně v klidu, a nechá si od ní hladit hebký koţíšek. Babička se ale bují o malá koťátka, ta ještě nemají rozum stejně jako její vnučka. Lilinka koťata honí, chytá do náruče a to je pro kočičí miminka dost nebezpečné. Stejně se holčička chová i ke králíkům „KRÁLÍČEK“ , k morčátkům a ke kuřátkům „VRANÍ CHŮZE“. Babička neví, jak ji to odnaučit. Pomohl ji jeţek, který si pravidelné přicházel na zahradu pro ovesné vločky, které mu babička sypala do mističky.Jednou ho Linda, uviděla ve chvi1i, kdy na ni nikdo nedával pozor. Nadšené se rozběhla, ale jeţek se pro jistotu stočil do klubíčka, aby se chránil bodavými jehličkami. Jak se ho Lilinka dotkla, hned ucítila, ţe s jeţčími bodlinami není radno si zahrávat. Spustila křik na celé kolo. Kdyţ babička zjistila, co se stalo,

zavolala sousedovi lékaři. Ten Lindě ruku ošetřil a navíc přidal radu: zvířátka, která neznáš, si příště radši prohlíţel z dálky, ty malá divoško." A opravdu se ten den něco změnilo. Linda se začala jeţka bát. Dokonce kdyţ procházela kulem jeţkovy . misky, vţdycky se zamračila, jak to nejvíc dokázala, ukazovala si na ručičku a střídavě říhala „bebí“ a „au“. Kdyţ se jeţek přiblíţil, rozplakala se a běţela se rychle schovat do bezpečí něčí náruče. Ještě dlouho trvalo neţ si uvědomila, ţe kdyţ jeţkovi nebude ubliţovat, vůbec z něj nemusí mít strach. Babička sice Lindu litovala, protoţe zraněná ručka ji určitě moc bolela, ale na druhou stranu byla ráda, protoţe Lili teď byla mnohem opatrnější i při hrách s Borkem, s kočkou a koťaty a s ostatními domácími zvířaty. A tak se zase splnilo to, co babička často říkávala - ţe všechno zlé je k něčemu dobré.