MASARYKOVA UNIVERZITA
Pedagogická fakulta Katedra geografie
Vliv meteorologických podmínek na zemědělské výnosy pšenice ozimé
Bakalářská práce
Brno 2015
Zpracovala:
Vedoucí bakalářské práce:
Kateřina Králová
RNDr. Aleš Ruda, Ph. D.
Anotace Bakalářská práce se zabývá působením různých meteorologických podmínek na výnosy ozimé pšenice. Porovnává výnosy ve dvou klimatologicky odlišných oblastech České republiky. Jedná se o oblast v okrese Břeclav, tedy oblast teplejší a sráţkově chudší, a v okrese Trutnov, která je naopak chladnější a sráţkově bohatší. K práci jsou vyuţity časové řady průměrných teplot, úhrnů sráţek a výnosů za období 2001 - 2014. Závislost mezi výnosem a meteorologickými podmínkami během velkého vegetačního období je vyjádřena pomocí korelačního koeficientu.
Annotation The bachelor thesis deals with the influence of various meteorological conditions on the winter wheat yields. It compares yields in two climatologically different areas in the Czech Republic. One of the areas, which is warmer and drier, is located in the district of Břeclav. The second one is located in the district of Trutnov and is cooler and richer on precipitation amount. The thesis works with time series of average temperatures, rainfalls and winter wheat yields in the 2001 - 2014 period. The dependence between yields and meteorological conditions during the great growing season is expressed by correlation coefficient.
Klíčová slova: Pšenice ozimá, zemědělský výnos, úhrn sráţek, teplota vzduchu, okres Břeclav, okres Trutnov
Key words: Winter wheat, agricultural yield, precipitation amount, air temperature, district of Břeclav, district of Trutnov
2
Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a všechny pouţité prameny jsou uvedeny v seznamu pouţitých zdrojů.
V Brně dne:
.................................................. podpis
3
Poděkování: Chtěla bych poděkovat vedoucímu bakalářské práce RNDr. Aleši Rudovi, Ph. D. za vedení mé bakalářské práce a za odborné připomínky a rady. Dále bych ráda poděkovala panu Janu Klimešovi za poskytnutí dat z meteorologické stanice Úpice a panu Ing. Miroslavovi Vachůnovi, Ph. D za data z meteorologické stanice v Lednici. V neposlední řadě také zástupcům zemědělských subjektů za poskytnutí dat o výnosech pšenice ozimé.
4
Obsah 1
ÚVOD ............................................................................................................................................... 7
2
CÍLE PRÁCE....................................................................................................................................... 8 2.1
Hlavní cíle ................................................................................................................................ 8
2.2
Dílčí cíle .................................................................................................................................... 8
3
METODY PRÁCE ............................................................................................................................... 9
4
VYMEZENÍ A POPIS SLEDOVANÝCH OBLASTÍ ................................................................................. 10
5
4.1
Okres Břeclav ......................................................................................................................... 10
4.2
Okres Trutnov ........................................................................................................................ 12
PŠENICE OZIMÁ ............................................................................................................................. 14 5.1
Růst a vývoj pšenice ozimé .................................................................................................... 15
5.1.1
Jednotlivé etapy organogeneze..................................................................................... 15
5.2
Podmínky pro pěstování pšenice .......................................................................................... 16
5.3
Využití pšenice ....................................................................................................................... 18
6 METEOROLOGICKÉ CHARAKTERISTIKY A ZPŮSOBY JEJICH HODNOCENÍ VE VZTAHU K ZEMĚDĚLSTVÍ...................................................................................................................................... 19
7
6.1
Teplota vzduchu .................................................................................................................... 19
6.2
Srážkové poměry ................................................................................................................... 19
6.3
Sluneční záření....................................................................................................................... 20
6.4
Vítr ......................................................................................................................................... 20
PŮSOBENÍ METEOROLOGICKÝCH PRVKŮ NA PŠENICI OZIMOU V PRŮBĚHU JEJÍHO VÝVOJE ....... 21 7.1
8
Působení teploty vzduchu a srážek na pšenici během roku .................................................. 21
7.1.1
Podzim ........................................................................................................................... 21
7.1.2
Zima ............................................................................................................................... 21
7.1.3
Jaro ................................................................................................................................ 22
7.1.4
Léto ................................................................................................................................ 23
7.2
Působení větru na pšenici ..................................................................................................... 23
7.3
Působení slunečního záření na pšenici .................................................................................. 23
7.4
Působení extrémního počasí pšenici ..................................................................................... 23
HODNOCENÍ VÝCHOZÍCH ÚDAJŮ................................................................................................... 25 8.1
Výnosové řady pšenice ozimé ............................................................................................... 25
8.1.1
Okres Břeclav ................................................................................................................. 25
8. 1. 2 ............................................................................................................................................. 26 8.1.2
Porovnání výnosů pšenice ozimé v oblasti okresu Břeclav a Trutnov ........................... 28 5
8.2
9
Meteorologické údaje ........................................................................................................... 29
8.2.1
Okres Břeclav ................................................................................................................. 29
8.2.2
Okres Trutnov ................................................................................................................ 30
ANALÝZA VZTAHŮ MEZI METEOROLOGICKÝMI PODMÍNKAMI A VÝNOSY PŠENICE OZIMÉ ......... 33 9.1
Okres Břeclav ......................................................................................................................... 33
9.1.1
Závislost výnosu pšenice ozimé na množství srážek ..................................................... 34
9.1.2
Závislost výnosu pšenice ozimé na teplotě vzduchu ..................................................... 35
9.2
Okres Trutnov ........................................................................................................................ 36
9.2.1
Závislost výnosu pšenice ozimé na množství srážek ..................................................... 36
9.2.2
Závislost výnosu pšenice ozimé na teplotě vzduchu ..................................................... 37
10
ZÁVĚR ........................................................................................................................................ 39
11
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A ZDROJŮ ................................................................................ 41
12
SEZNAM OBRÁZKŮ .................................................................................................................... 43
13
SEZNAM TABULEK ..................................................................................................................... 44
14
SEZNAM PŘÍLOH ........................................................................................................................ 44
6
1
ÚVOD Téma vlivu meteorologických podmínek na zemědělské výnosy je bezesporu velmi často
diskutované. Dynamika průběhu počasí můţe mít na zemědělství velmi negativní dopady. V poslední době se ze strany agronomů setkáváme s otázkou vlivu meteorologických jevů, především sucha, které se zdá být vzhledem ke klesající tendenci úhrnů sráţek poměrně velkou hrozbou. Vlivy počasí jsem se rozhodla demonstrovat na pšenici ozimé, nejčastěji pěstované obilnině v České republice. Pro analýzu byla vybrána dvě území, s různými klimatickými podmínkami. Nezanedbatelné jsou i další faktory, jako půdní podmínky, reliéf či např. technologické postupy. Nejvýznamnějším činitelem při tvorbě výnosu však zůstávají podmínky meteorologické. Práce obsahuje stručnou charakteristiku obou vybraných území. K té mi poslouţily především mapové podklady z Národního geoportálu INSPIRE či Atlas půd České republiky. Následuje charakteristika pšenice ozimé, která obsahuje jak aktuální statistická data z Českého statistického úřadu, tak i základní informace o této plodině, které jsou nebytné pro zhodnocení vlivu meteorologických podmínek. Dále je v práci popsáno hodnocení jednotlivých meteorologických prvků ve vztahu v zemědělství a v následující kapitole ve vztahu přímo k pšenici ozimé. V kap. 8 jsou podrobeny analýze všechna dostupná data, která jsem měla k dispozici, to znamená výnosové řady pšenice a časové řady chodu průměrných teplot a úhrnů sráţek. Kaţdý prvek je graficky zpracován. Devátá kapitola obsahuje analýzu vztahu mezi sledovanými výnosy a meteorologickými podmínkami.
7
2
CÍLE PRÁCE
2.1 Hlavní cíle Hlavním cílem bakalářské práce je zhodnotit vztah mezi meteorologickými podmínkami a výnosem pšenice ozimé ve dvou klimaticky rozdílných oblastech České republiky.
2.2 Dílčí cíle Dílčí cíle bakalářské práce byly následující: charakterizovat zájmové oblasti analyzovat chod výnosových řad analyzovat chod časových řad meteorologických prvků zhodnotit vztah mezi výnosy a meteorologickými prvky
8
3
METODY PRÁCE Zpracovávání bakalářské práce samozřejmě začalo zvolením tématu a stanovením cílů,
kterých je třeba v práci dospět. Dalším krokem bylo hledání vhodné literatury, ze kterých jsem čerpala odborné informace a ty byly následně zpracovány formou literární rešerše. Pomocí rešerše jsem alespoň získala vhled do problematiky a zjistila, na co se zaměřit v analytické části práce. K analytické části práci bylo potřeba získat data, se kterými jsem operovala. Z meteorologických prvků, které jsou k práci pouţity, byly jako klíčové zvoleny úhrn sráţek a teplota vzduchu. K získání meteorologických dat byly zvoleny dvě klimatologické stanice, a to konkrétně v Lednici a v Úpici. Jejich výběr proběhl na základě podmínek, aby se stanice nacházely v různých klimatických podmínkách a v jejich okolí se nacházely zemědělské subjekty, které byly ochotné mi poskytnout adekvátní informace o výnosech pšenice ozimé. Meteorologická data byla v obou případech získána po písemném dotazování. Stejným způsobem jsem získala údaje o výnosech pšenice ozimé z oblasti v okrese Trutnov. V případě oblasti v okrese Břeclav se jednalo o dotazování ústní. Výnosové řady pšenice i časové řady meteorologických prvků byly následně analyzovány s pouţitím průměrných hodnot či porovnávací metodou. Ke zhodnocení vztahů mezi výnosy a zvolenými meteorologickými prvky byl pouţit korelační koeficient.
9
4
VYMEZENÍ A POPIS SLEDOVANÝCH OBLASTÍ Práce je zaměřena na dvě různá území s ohledem na to, aby bylo moţné porovnat výnosy
pšenice ozimé v oblastech s rozdílnými klimatickými podmínkami. Jednou z nich je oblast v okrese Břeclav (Jihomoravský kraj), zastupující oblast teplejší a sráţkově chudší. Území sráţkově bohatší a chladnější zastupuje oblast v okrese Trutnov (Královéhradecký kraj). Následující podkapitoly se věnují obecné fyzicko-geografické charakteristice obou oblastí. V osmé kapitole jsou dále podrobněji popsány z hlediska výnosů pšenice ozimé a meteorologických dat.
4.1 Okres Břeclav V rámci okresu Břeclav byla konkrétně zpracovávána data z klimatologické stanice Lednice a ze zemědělského subjektu v obci Moravský Ţiţkov (vzdálenost asi 12 km). Tato oblast byla zvolena jednak kvůli svým meteorologickým a fyzicko-geografickým podmínkám, ale také proto, ţe se jedná o okolí mého bydliště. Geomorfologické poměry Z hlediska geomorfologického členění spadá zájmové území v okrese Břeclav do provincie Západopanonská pánev, subprovincie Vídeňská pánev, oblasti Jihomoravská pánev a celku Dolnomoravský úval. Co se týče georeliéfu, nadmořská výška se pohybuje od 180 do 200 m n. m. Území je tedy níţinného charakteru, to znamená, ţe nadmořská výška nepřesahuje 200 m n. m (Demek, 1986). Z hlediska výškové členitosti jej řadíme mezi roviny, jeho výšková členitost se pohybuje v rozmezí 30 - 150 m (Karásek, 2001). Geologické poměry Geologická stavba sledovaného území odpovídá kvartérnímu a terciérnímu stáří. Svou geologickou stavbou spadá do celku Západní Karpaty, který je mnohem mladší neţ celek Český masiv. Podle Národního geoportálu INSPIRE zde dominují zde naváté písky. Velké zastoupení mají i nevápnité jíly, prachy a písek. V menší míře jsou zde dále zaznamenány písčito-hlinité aţ hlinito-písčité, deluvioelické či smíšené sedimenty.
10
Půdní poměry Nejrozšířenějším půdním typem ve sledovaném území je podle Atlasu půd České republiky černozem arenická, místy zasahuje i černozem modální. Černozemě jsou typické mocným (0, 4 - 0, 6 m) humusovým černickým horizontem. Byly vyvinuté z karbonátových sedimentů. Obsah humusu se pohybuje v rozmezí 2 - 4, 5 %. Vytvořily se v sušších a teplejších oblastech ze spraší, písčitých spraší a slínů. Spadají do referenční třídy půd zvané černosoly. Z hlediska zrnitostního sloţení je půda v tomto území zařazena mezi půdy střední (Kozák, 2009). Klimatické poměry Podle Národního geoportálu INSPIRE se území nachází ve velmi teplé, na sráţky chudé oblasti. Tato oblast je charakteristická dlouhým letním obdobím, s více neţ 50 letními dny, průměrná teplota během letního období je vyšší neţ 16°C, sráţkový úhrnem je do 200 mm. Přechodné období, zahrnující jaro a podzim, je velmi krátké, počet mrazových dnů nepřesahuje 100. Průměrná jarní teplota je vyšší neţ 8 °C a podzimní vyšší neţ 9 °C. Zimní období je velmi krátké a průměrná teplota během něj je vyšší neţ 0 °C. Sráţkový úhrn dosahuje hodnot pod 200 mm a trvání sněhové pokrývky je krátké, obvykle do 50 dnů. Zemědělství Tato oblast má bohatou zemědělskou tradici, nejvíce se zde pěstuje pšenice, kukuřice, vinná réva a řepka. Spadá do kukuřičné výrobní oblasti, která je charakterizována průměrnou roční teplotou 9 °C a sumou teplot nad 10 °C 2800 °C a vyšší. Pravděpodobnost výskytu suchých vegetačních období je 30 - 40 %. Tato oblast se nachází v nadmořských výškách do 250 m n. m a v oblastech s malou výškovou členitostí. Nejčastějším půdním typem jsou černozemě, ale vyskytují se zde i půdy luţní, nivní a regosoly. Z hlediska zrnitostního sloţení převaţují půdy hlinité a písčitohlinité. Z celkové plochy zemědělské půdy v České republice zabírá 3, 23 % (Götz, 1995).
11
4.2 Okres Trutnov V této zájmové oblasti byla zpracovávána data z klimatologické stanice Úpice a data o výnosech ze zemědělského subjektu nacházející se přibliţně 8 km od meteorologické stanice. Geomorfologické poměry Sledované území spadá do provincie Česká vysočina, Krkonošsko - jesenické subprovincie, Krkonošská oblasti a celku Krkonošské podhůří. Nadmořská výška se pohybuje od 320 do asi 400 m n. m. Území má tedy charakter vysočiny, která je typická nadmořskou výškou 200m n. m., případně 300 m n. m. a vyšší (Demek, 1986). Podle výškové členitosti lze území označit za pahorkatinu. Ta je charakteristická výškovou členitostí 30 - 150 m a obvykle se pohybuje v nadmořských výškách 200 - 500 m n. m. (Demek, 1986). Geologické poměry Území svou geologickou stavbou spadá do celku Český masiv. Podle geologické mapy na Národním geoportálu INSPIRE zde mají největší zastoupení červenohnědé, místy arkozovité, dolomitické či prachojílovité pískovců z období prvohor. Místy se zde pak nachází výběţky kamenitých aţ hlinito-kamenitých sedimentů z období kvartéru a fluviálních sedimentů z téhoţ období. Půdní poměry Jak je uvedeno v Atlase půd České republiky, převaţujícím půdním typem v zájmové oblasti je kambizem modální. Zasahují do ní i výběţky kambizemě dystrické. Tyto půdy jsou charakteristické kambickým hnědým horizontem, vyvinutým převáţně v hlavním souvrství svahovin magmatických, metamorfických a zpevněných sedimentárních hornin. Jsou rozšířené hlavně ve svaţitých podmínkách pahorkatin, vrchovin a hornatin. Mají rozmanitou zrnitost a skeletovitost. Původními společenstvy jsou listnaté a smíšené lesy. U kambizemí se lze setkat se všemi formami nadloţního humusu, jehoţ obsah a kvalita stoupá od nejlehčích k těţším půdám. Tento půdní typ je zařazen do referenční třídy kambisoly. Podle zrnitostního sloţení se jedná o půdu střední (Kozák, 2009). Klimatické poměry Území klimaticky leţí podle mapového podkladu Národního geoportálu INSPIRE v chladné oblasti. Podle dostupných meteorologických údajů je však oblast povaţována za 12
mírně teplou. Je tedy nutné počítat s vlivem sousedící chladné oblasti. Oblast mírně teplá je typická přiměřeně dlouhým letním obdobím s 20 - 40 letními dny, průměrná teplota se pohybuje od 13 °C do 15 °C a sráţky od 200 do 400 mm. Přechodné období, tedy jaro a podzim, je přiměřeně dlouhé, jaro je chladné s průměrnou teplotou 5 - 7 °C, podzim mírně teplý s průměrnou teplotou 6 - 8 °C. Zima je charakterizována jako mírně chladná s průměrnou teplotou -2 aţ -3 °C se sráţkami od 200 do 400 mm. Sněhová pokrývka má trvání 50 - 80 dnů. Zemědělství Oblast je zařazena do obilnářské výrobní oblasti. Ta se obvykle vyskytuje v územích s nadmořskou výškou od 300 do 600 m n. m. Je vhodná především pro pěstování obilovin a technických plodin. Není vyhraněna z hlediska klimatických podmínek, můţe zahrnovat přechod do oblasti řepařské a bramborářské. Zahrnuje především mírně teplé klimatické regiony s přechodem do regionu teplého i mírně chladného. Stupeň zornění nelze přesně určit, orná půda je produkčně průměrná aţ slabě podprůměrná. Na celkové výměře zemědělské půdy v ČR se podílí z 25, 52 % (Götz, 1995).
13
5
PŠENICE OZIMÁ Pšenici ozimou řadíme do čeledi lipnicovitých (Poaceae) a jedná se o jednoděloţní rostlinu
(Faměra, 1993). Rostlina se skládá ze zárodku, kořene, listu, stébla, klasu, květu a obilky (Foltýn, 1970). Je nejčastěji pěstovanou obilninou v České republice (dále jen ČR). Plní funkci jak potravinářské, tak i krmné suroviny. Jak uvádí Český statistický úřad (dále jen ČSÚ), z celkové osevní plochy ČR zabírá kolem 30 % a z osevní plochy obilovin více neţ 50 %.
[%] 33 32 31 Osevní plocha pšenice *%+ 30 29 28 2007
2008
2009
2010 Rok
2011
2012
2013
Obrázek 1: Procentuální podíl osevní plochy pšenice ozimé na celkové osevní ploše ČR v letech 2007 - 2013 (Zdroj: ČSÚ)
14
Jednotlivé obiloviny Pšenice ozimá Pšenice jarní Žito (ozimé i jarní) Ječmen ozimý Ječmen jarní Oves Triticale Kukuřice na zrno Ostatní obilovny
Obrázek 2: Osevní plochy obilovin v ČR v roce 2013 (Zdroj: ČSÚ)
5.1 Růst a vývoj pšenice ozimé Růstové změny znamenají kvantitativní přírůstky organické hmoty (růst a diferenciace buněk, pletiv), tvorbu rostlinných orgánů a jejich prostorové uspořádání. Kvalitativní změny vedou k přechodu z vegetativního do generativního období, které vrcholí vytvořením zrna. Tyto změny jsou velmi ovlivňovány meteorologickými faktory. Do vegetativního období tedy spadají fáze klíčení, vzcházení a odnoţování. Do generativního období pak fáze sloupkování, metání a zrání (Zimolka, 2005). Morfologické a anatomické změny, kterými rostlina prochází během vegetace, se hodnotí podle makrofenologické stupnice. Organogenezi vzrostného vrcholu neboli stupeň diference klasu zachycuje mikrofenologická stupnice podle Kupermanové. Její jednotlivé etapy jsou blíţe popsány v následující podkapitole.
5.1.1
Jednotlivé etapy organogeneze V první etapě má vzrostný vrchol jednoduchý tvar a jeho velikost se pohybuje od 0,1 do 0,2 mm. Vytváří se na něm první listy a v jejich úţlabí první pupeny, které později fungují jako základy budoucích odnoţí.
15
Ve druhé etapě se vzrostný vrchol prodluţuje na 0,3 - 0,8 mm. Na jeho bázi se tvoří základy dalších listů a stébla. V úţlabí listů vznikají pupeny odnoţí 2. řádu. Odnoţovací uzel má v tomto období největší mrazuvzdornost. Třetí etapa je spojena s prodluţováním vzrostného vrcholu do délky 0,7 - 0,15 mm. Tvoří se listové valy (tzv. rýhování) a začíná diferenciace klasového vřetene a základů krycích listenů. Dále se vytváří i základy budoucích klásků. Ve čtvrté etapě se tvoří kláskové hrbolky. Začíná fáze sloupkování, kdy se oddalují kolénka stonku a vrcholek se vynáší vzhůru. V této etapě dochází k přechodu z vegetativního období do generativního. Pro pátou etapu je charakteristické utváření jednotlivých kvítků, formuje se jejich konečný počet a také počet klásků. Podle toho lze určit potencionální produktivnosti klasu. Dále jsou znatelné hrbolky, základy prašníků a pestíků. V šesté etapě probíhá diferenciace hrbolků na prašníky a pestíky a tvoří se mateřské buňky pylu. V této etapě jsou rostliny citlivější na intenzitu světla a vláhu. Jsou-li podmínky nepříznivé, pyl se často nevytvoří nebo je sterilní a počet zrn v klasu i celkový výnos je tak niţší. Sedmou etapou končí proces formování prašníků a pestíků a vytváří se pylová trna. Začíná intenzivní růst jednotlivých orgánů kvítků i klasu. Prodluţují se tyčinky a články klasového vřetene. V této etapě jsou ukončeny skryté procesy organogeneze probíhající v pochvě posledního listu (Petr, 1983). Dalších pět etap lze definovat fenologickými fázemi. V osmé etapě probíhá metání, v deváté kvetení, v desáté se tvoří obilky. Jedenáctá etapa je etapou mléčné zralosti, která začíná asi 18 - 22 dnů po oplodnění. Zrno je v této době ještě zelené, má největší objem a po stisknutí z něj vytéká mléčná tekutina. Kolénka jsou zelená, spodní listy začínají ţloutnout a zasýchat. Ve dvanácté etapě probíhá tzv. ţlutá a plná zralost. Při ţluté zralosti je rostlina jiţ slámově ţlutá a zaschlá. Rostliny v plné zralosti jsou jiţ vhodné na sklizeň (Zimolka, 2005).
5.2 Podmínky pro pěstování pšenice Pro pěstování pšenice s nejvyšší kvalitou, tzn. potravinářské, je vhodných asi 21% orné půdy. Mezi ně patří především níţiny na jiţní Moravě, v severních Čechách a středních Čechách), 41% je nevhodných a zbytek tvoří přechodná oblast. Krmná pšenice, tedy pšenice 16
s niţší kvalitou, prospívá v pahorkatinách v jiţních Čechách, západních Čechách a na severní Moravě (Götz, 1995). Pšenice je poměrně náročná na půdní podmínky. Pro pěstování jsou vhodné střední a těţší půdy, to znamená půdy písčitohlinité, hlinité, jílovitohlinité, půdy s neutrální aţ slabě kyselou půdní reakcí (pH 6,2 - 7,0). Naopak nevhodné jsou půdy lehké, písčité, kyselé a trvale zamokřené (Faměra, 1993). Z půdních typů mají nejlepší vlastnosti pro pěstování pšenice půdy nivní, černozemě, šedozemě, rendziny a hnědozemě. Důleţitou vlastností půdy vhodné pro pšenici je i vyšší vodní kapacita. Ta napomáhá k překlenutí přísušků s ohledem na delší vegetační dobu (šedá). Výnos pšenice je ovlivněn stanovištěm a půdním i podmínkami asi z 25 % (Zimolka , 2005). Významněji se na velikosti výnosu podílejí meteorologické podmínky, které jsou samostatně popsány v kapitole 7. Klasifikaci oblastí podle vhodnosti pro pěstování pšenice na základě půdních a klimatických vlastností vedoucích k různé kvalitě pšenice provedl např. Josef Zimolka. Nejpříznivější pro pšenici jsou oblasti, kde je vyšší průměrná teplota v jarním a letním vegetačním období (14 - 17°C), niţší úhrn sráţek (250 - 350 mm) a vysoká hodnota úhrnného slunečního svitu během jarního a letního vegetačního období (jiţní Morava 1400 - 1500, Čechy 1300 - 1400 hodin). Patří sem kukuřičná výrobní oblast a teplá a sušší řepařská oblast. Převaţující půdní typy v těchto oblastech jsou nivní půdy, černozemě, hnědozemě a rendziny. Do této oblasti spadá sledované území v okrese Lednice. Méně vhodné, ale stále ještě převáţně vyhovující jsou oblasti poměrně aţ dostatečně teplé a spíše suché aţ převáţně suché. Průměrná jarní a letní teplota je 13 - 15°C, úhrn sráţek na Moravě 350 - 400 mm, v Čechách do 350 mm a úhrnný sluneční svit na Moravě 1400 - 1500 a v Čechách potom 1300 - 1400 hodin. Zahrnuje obilnářskou a řepařskou oblast. Převládají zde hnědozemě, nivní půdy, rendziny a černozemě. Do převáţně nevyhovujících oblastí jsou zařazeny oblasti mírně teplé aţ poměrně teplé a mírně vlhké aţ mírně suché. Průměrná jarní a letní teplota je niţší (12 - 14°C). Úhrn sráţek je naopak vyšší (na Moravě 400 - 500 mm, v Čechách obvykle méně). Úhrny slunečního svitu v jarním a letním vegetačním období se pohybují od 1200 do 1300 hodin. Z půdních typů jsou nejčastěji zastoupeny půdy podzolové, v niţších polohách o hnědozemě. V této oblasti se nachází zájmové území v okrese Trutnov, lze zde tedy očekávat sníţenou kvalitu potravinářské pšenice.
17
Nevhodné oblasti jsou chladné a vlhčí, typická je pro ně průměrná letní a jarní teplota mezi 11 - 13°C a úhrn sráţek nad 500 mm. Úhrnný sluneční svit za jarní a letní období dosahuje nejvýše 1200 hodin. Převaţujícím půdním typem jsou podzoly (Zimolka 2005).
5.3 Vyuţití pšenice Pšenice je pro své všestranné vyuţití velmi významnou plodinou. Zimolka ji podle způsobu vyuţití rozděluje na pšenici: pro pekárenské zpracování - pšenice s nejvyšší kvalitou pečivárenskou - pro výrobu oplatků, sušenek a krekrů pro speciální vyuţití - pro výrobu škrobu a lihu pro výrobu těstovin krmnou - nemusí splňovat tak přísné kvalitativní nároky
18
6
METEOROLOGICKÉ CHARAKTERISTIKY A ZPŮSOBY JEJICH HODNOCENÍ VE VZTAHU K ZEMĚDĚLSTVÍ Meteorologické podmínky mají bezesporu klíčový vliv na zemědělskou produkci. Souhrn
klimatických faktorů (teplo, vláha, světlo), které podmiňují pěstování určitých plodin ve vybrané oblasti, se nazývá agroklimatický potenciál (Brázdil, 1995).
6.1 Teplota vzduchu Velmi důleţitým faktorem nejen při pěstování zemědělských plodin jsou teplotní podmínky. Teplota vzduchu je rozhodující pro metabolické děje či transformaci energie. Při příliš nízké nebo naopak vysoké teplotě jsou tyto děje značně omezeny. Je hned několik způsobů, jak lze teplotu vzduchu hodnotit. Jednou z nich je průměrná teplota. Denní průměrná teplota se nejčastěji určuje jako průměrná hodnota denní minimální a maximální teploty vzduchu. Jinou moţností je odvodit průměrnou denní teplotu ze tří měření během dne provedených v 7, 14 a 21 (hodnota pouţita dvakrát) hodin místního času. Teplota vzduchu se také hodnotí z hlediska teplotních sum. Jedná se o součet buď průměrných denních teplot nad zvolenou hranicí, tzv. biologickým minimem, nebo kladných diferencí mezi denním průměrem a hranicí. V prvním případě je označujeme jako sumy aktivním teplot, v případě druhém jako sumy efektivních teplot (Brázdil, 1995). Z hlediska teplotních extrémů se dále vymezuje jiţ zmiňované biologické minimum, optimum a maximum teploty. Biologické minimum teploty je hranice, při jejímţ dosaţení rostlina začíná, nebo v případě překročení, přestává růst. U většiny rostlin nastává při průměrné teplotě 5°C. Ideální teplota pro rostliny je nazývána biologickým optimem a pohybuje se nejčastěji mezi 15°C a 30°C. Biologické maximum, jehoţ překročení je jiţ neţádoucí, pak nastává při teplotách od 40°C do 45°C (Kalvová, 1995).
6.2 Sráţkové poměry Sráţky jsou dalším limitujícím faktorem zemědělské výroby a jejího rozmístění. Mnoţství vláhy je klíčové především v době asimilace vymezené velkým vegetačním obdobím, tj. obdobím, kdy průměrná denní teplota dosahuje minimálně 5°C (v případě teplomilnějších rostlin minimálně 10°C) (Brázdil, 1995). Mnoţství sráţek je nejčastěji určováno podle denních, měsíčních a ročních úhrnů v mm. Méně časté je pak hodnocení podle extrémních 19
úhrnů, podle počtu dní se sráţkami nad 0,1 mm, nad 10 mm, s bouřkou, rosou, sněţením a sněhovou pokrývkou. (Kalvová, 1995)
6.3 Sluneční záření Mimo to, ţe sluneční záření je nezbytnou podmínkou fotosyntézy a tvorby ţivé hmoty, je důleţité také z hlediska ohřívání vzduchu a půdy. Nejvýznamnější pro vývoj rostlin jsou paprsky ţlutočervené a modrofialové, které jsou proto označovány jako fyziologické (Uhlíř, 1961). Sluneční záření se hodnotí podle počtu hodin jeho trvání v různém časovém období.
6.4 Vítr Vítr nemá na zemědělskou výrobu tak klíčový význam jako ostatní meteorologické prvky. Jeho vlivem se obvykle pouze zvyšuje výpar a transpirace a podporuje půdní erozi. U větru určujeme jeho směr podle toho, z jaké světové strany a pod jakým úhlem vane a dále jeho rychlost, která bývá nejčastěji udávána v m/s.
20
7
PŮSOBENÍ METEOROLOGICKÝCH PRVKŮ NA PŠENICI OZIMOU V PRŮBĚHU JEJÍHO VÝVOJE Výše uvedené meteorologické charakteristiky svým působením a kolísáním více či méně
ovlivňují růst a jakost pšenice, ale i celkový výnos zrna. Průběh počasí během roku ovlivňuje výkyvy výnosů více neţ půdní podmínky, předplodiny, odrůdy či např. hnojení. V kukuřičné a řepařské oblasti jsou výnosy ovlivňovány spíše mnoţstvím sráţek během vegetace, zatímco ve zbývajících oblastech průběhem teplot v rozhodujících fázích růstu a průběhem počasí při sklizni (Faměra, 1993). Nároky na klimatické podmínky se mění podle fáze vývoje rostliny, nejnáročnější na příznivé podmínky je rostlina v tzv. velkém vegetačním období. Při působení negativních podmínek na začátku vývoje je stále moţné vyváţení během vývoje následujícího. V opačném případě, kdy negativní podmínky působí aţ v závěrečné realizaci výnosu, jiţ ţádná moţnost kompenzace není. I v případě, ţe nenastanou ţádné kritické situace a počasí si udrţí průměrný průběh, počet rostlin od zasetí do sklizně klesne aţ na polovinu.
7.1 Působení teploty vzduchu a sráţek na pšenici během roku Vzhledem k tomu, ţe sráţky a teplota vzduchu jsou z meteorologických podmínek nejvýznamnější a většinou spolu blízce korelují, je jejich vliv rozebrán v této kapitole dohromady, avšak podrobněji podle jednotlivých ročních období. 7.1.1
Podzim
Dešťové sráţky v podzimních měsících jsou důleţité především z hlediska vzcházení porostů. Častý vláhový deficit způsobuje pozdější vzcházení, coţ dále zapříčiňuje zpomalení dalšího růstu rostlin, horší zakořenění a malé přírůstky hmoty. Naopak při vydatnějších sráţkách porosty vzcházejí výborně a jsou silněji urostlé (Brázdil, 1995). Při klíčení semen by teplota vzduchu neměla klesnout pod 0°C nebo 1°C. K úplnému zničení klíčků však dochází aţ při teplotě od -18°C do -20°C (Bittner, 2009) Vyšší teploty v tomto období způsobují, ţe porost před příchodem mrazů dosáhne počátku odnoţování, coţ se kladně odráţí na výnosech (Brázdil, 1995). 7.1.2
Zima
Pro zimu je typické omezení růstových procesů rostlin, coţ zajišťuje předpoklad odolnosti proti nepříznivým faktorům (Petr, 1980). Odolnost rostliny se během zimy samozřejmě mění. 21
Počasí, které můţe pro rostlinu být nebezpečné na konci podzimu nebo na začátku zimy, tedy v období otuţování, uţ nepředstavuje tak velké riziko v době, kdy má rostlina vybudovanou jistou odolnost. Největší riziko pro porosty pšenice představuje poškození mrazem při nedostatečné sněhové pokrývce, která slouţí jako izolant a ochrana před nízkými teplotami (Brázdil, 1995). Na druhou stranu, i souvislá a dlouho trvající vrstva sněhu můţe mít za následek mnoţství rizik. Jedním z nich je tzv. vyleţení. K němu dochází zvláště v případech, kdy sníh napadne do vyšší vrstvy na nedostatečně promrzlou půdu a kryje porosty déle neţ 80 dnů. V takové situaci jsou rostliny zeslabené a vyhladovělé v důsledku nezměněné intenzity dýchání. Dalším rizikem v zimním období je tzv. vymokání. Jde o poškození vodou z tajícího sněhu, který nestačí prosakovat do spodních, zmrzlých vrstev půd a hromadí se na povrchu půdy. To způsobuje poškození celé řady metabolických procesů nebo dokonce úplné uhynutí zrna. Nebezpečná je také ledová vrstva vzniklá z nahromaděného odtálého sněhu nebo sráţek, které zmrznou na povrchu půdy. Zejména slabší rostliny odumírají vlivem zesílení účinků nízkých teplot. Dále můţe nastat tzv. zimní sucho, zejména na konci zimy, kdy je absorpce vody ze zmrzlé půdy omezena, ale vyšší teploty přes den umoţňují transpiraci z rozmrzlých listů. Při silných mrazech někdy dochází k vytahování rostliny na povrch půdy a ty jsou následně ohroţeny suchem a mrazem (Křen, 1998). Nepříznivě působí také náhlé kolísání teplot, zejména v období bez sněhové pokrývky, jejíţ důleţitost byla jiţ zmiňována. Nejohroţenějšími orgány při přezimování jsou kořeny a odnoţovací kolénka. Jsou-li kolénka poškozena nebo zničena, rostlina jiţ není schopna regenerace. Za kritické jsou povaţovány zimy, kdy suma minimálních teplot niţších neţ -5°C má vyšší hodnotu neţ -185°C a kdy počet mrazových dnů s toutéţ minimální teplotou je vyšší neţ 20 dnů (Faměra, 1993). 7.1.3
Jaro
Jaro, a sním také nástup vegetačního období, je klíčovým obdobím pro tvorbu výnosotvorných prvků a nejvíce rizikovým obdobím z hlediska meteorologických vlivů. Na začátku jara je ideální teplejší březen s přiměřenými sráţkami. Sráţkově bohatší a s tím související chladnější počasí v dubnu a květnu podporuje produktivitu klasu. Kromě toho, ţe se zpomalí rychlost vývinu rostlin, zaloţí se více klasů s vyšším počtem zrn (Petr, 1980).
22
Chladnější a vlhčí počasí je příznivé zejména v době tvorby odnoţí a na počátku sloupkování (květen). Naopak teplo a méně sráţek urychluje vývoj rostlin a redukuje počet produktivních stébel. To má dále za následek řidší a slabší porosty a nedostatečné vyvinutí zrna, coţ zhoršuje jeho jakost a výnosy jsou tím pádem niţší (Brázdil, 1995). Za celé své vegetační období, trvající 4 měsíce, pšenice spotřebuje aţ 240 mm vody. Spotřeba vody jednoho stébla pšenice je asi 1 litr za vegetační období (Uhlíř, 1961). 7.1.4
Léto
Teplotní a sráţkové poměry v letních měsících jiţ nemají na výnosy pšenice tak klíčový vliv. V případě, ţe v prvních měsících jara byl dostatek vláhy, ani nadměrné sucho a teplo na přelomu jara a léta nemá tak negativní dopady. Dostatek sráţek během června i července zvyšuje jakost zrna, příliš vlhké počasí však můţe mít za následek rozvoj listových a klasových chorob (Brázdil, 1995). Při silných deštích někdy také dochází k porůstání, čímţ se znehodnocují zrna v klase (Bittner, 2009). V době sklizně je vliv teploty vzduchu a sráţek na rostlinu nebo výnos zanedbatelný. Je ovšem vhodná nízká vlhkost kvůli podpaření a výskytu plísní (Křen, 1998).
7.2 Působení větru na pšenici Vítr nemá pro pěstování pšenice klíčový význam. Pouze silnější vítr můţe způsobit, ţe obilí poléhá, přezrálé obilí vypadává a tím se sniţuje výnos (Uhlíř, 1961).
7.3 Působení slunečního záření na pšenici Účinky slunečního záření jsou výhodněji vyuţity u řidších porostů. Jsou více prosvětlené, lépe odnoţují, mají pevnější stéblo a méně poléhají. Naopak hustě zaseté neprosvětlené obilniny vytvářejí slabé, protáhlé stéblo, které snadněji poléhá (Uhlíř, 1961). Stejně jako vítr, tak ani vliv slunečního záření však není pro velikost výnosu tolik rozhodující.
7.4 Působení extrémního počasí pšenici Méně často se vyskytujícím, avšak neopomenutelným vlivem je extrémní počasí. Mezi ně je zahrnuto krupobití, nadměrné sráţky, silné mrazy, nadměrná sucha, bouřky atd. Např. krupobití nebo lokální silné sráţky mohou mít za následek polehnutí rostlin. Rostliny se 23
vyvrátí v kořenech nebo se zalomí stéblo. Po krupobití mají poškozené porosty obvykle na listech drobné nekrózy po poškození kroupou. Pšenice je však proti kroupám odolnější neţ jiné plodiny. Sucho se nejčastěji projevuje zasycháním rostlin a nepřirozeným dozráváním. V ranějším období růstu se nedostatek vláhy projevuje zasycháním listů odspodu, zasycháním a odumíráním odnoţí (Bittner, 2009).
24
8
HODNOCENÍ VÝCHOZÍCH ÚDAJŮ V této kapitole byly k analýze pouţity dva typy dat. Jedním z nich jsou výnosové řady
pšenice ozimé za období 2000 - 2014 ze dvou jiţ představených okresů ČR. Záměrně byly zvoleny okresy s různými klimatickými podmínkami, aby bylo moţné provést porovnání výnosů v závislosti na sráţkových úhrnech. Druhým typem dat jsou časové řady meteorologických údajů z meteorologických stanic v Lednici a v Úpici, a to konkrétně sráţek a teploty vzduchu. Časové řady teploty vzduchu jsou vyuţity především ke zhodnocení vývoje počasí a k určení nástupu vegetačního období pšenice ozimé. Časové řady úhrnů sráţek jsou pak klíčové pro samotnou analýzu. V ní jsou srovnávány výnosy pšenice ozimé a úhrn sráţek za určité vegetační období.
8.1 Výnosové řady pšenice ozimé K práci jsou pouţity údaje ze dvou klimatologicky odlišných oblastí České republiky. Data byla poskytnuta zástupci vybraných zemědělských subjektů v příslušné oblasti. Záměrně byly zvoleny takové subjekty, jejichţ pěstební systémy a technologické postupy jsou co nejvíce shodné. V obou případech se jedná o pěstební systém bez umělého zavlaţování.
8.1.1
Okres Břeclav
Tabulka 1: Výnosy pšenice ozimé v oblasti v okrese Břeclav
Rok
Výnos [t/ha]
2001
5,06
2002
4,28
2003
2,75
2004
6,68
2005
5,04
2006
3,73
2007
4,57
2008
5,48
2009
4,91
2010
5,36
2011
6,42 25
2012
2
2013
6,01
2014
6,79
[t/ha] 8 7 6 5 Výnos *t/ha+
4 3 2 1 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Rok
Obrázek 3: Výnosy pšenice ozimé v oblasti v okrese Břeclav v letech 2000 - 2014
Z výnosové řady pšenice ozimé v okrese Břeclav lze odvodit průměrnou roční hodnotu 4,79 t/ha. Největší úpadky lze pozorovat v letech 2003 a 2012, kdy produkce klesla o přibliţně 58 % ve srovnání s průměrem. Naopak nejvýraznější nárůst byl zaznamenán v letech 2004, 2011 a 2014, kdy byl výnos vůbec nejvyšší za sledované období. Jeho hodnota stoupla o necelých 42 % v porovnání s průměrem.
8. 1. 2 Okres Trutnov Tabulka 2: Výnosy pšenice ozimé v oblasti v okrese Trutnov za období 2001 - 2014
Rok
Výnos [t/ha]
2001
4,97
2002
4,93 26
2003
3,1
2004
6,5
2005
5,18
2006
3,12
2007
6,67
2008
6,82
2009
4,25
2010
4,86
2011
2,98
2012
6,98
2013
6,66
2014
8,69
[t/ha] 10 9 8 7 6 Výnos *t/ha+
5 4 3 2 1 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Rok
Obrázek 4: Výnosy pšenice ozimé v oblasti v okrese Trutnov v letech 2001 - 2014
Výnosová řada pšenice ozimé v okrese Trutnov nám dává průměrnou roční hodnotu 5,31 t/ha. Poklesy jsou nejvýraznější v letech 2003, 2006 a 2011, kdy výnosy dosahovaly přibliţně stejných hodnot pohybujících se kolem 3 t/ha. Procentuálně takové výnosy činily v porovnání 27
s průměrem úpadek přibliţně na 56,5 %. Naopak největší nárůst výnosu připadá na rok 2014, kdy hodnota výnosu narostla o asi 63%.
8.1.2
Porovnání výnosů pšenice ozimé v oblasti okresu Břeclav a Trutnov
[t/ha] 10 9 8 7 6
Okres Břeclav
5
Okres Trutnov
4 3 2 1 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Rok
Obrázek 5: Porovnání výnosů pšenice ozimé v oblastech v okrese Břeclav a v okrese Trutnov
Po porovnání průměrných hodnot lze tvrdit, ţe výnosy jsou celkově vyšší v okrese Trutnov. Srovnáme-li výnosové řady obou sledovaných oblastí, můţeme si všimnout téměř shodného vývoje v období 2001 - 2006. V následujících letech jsou jiţ mezi výnosy větší či menší rozdíly. Největší rozdíly jsou patrné v letech 2011 a 2012. V roce 2011 byl výnos v okrese Břeclav o 115% vyšší neţ v okrese Trutnov. Šlo o vůbec nejniţší výnos ve sledovaném období. V roce 2012 byla situace přesně opačná. Výnos v okrese Trutnov byl dokonce více neţ trojnásobný v porovnání s výnosem v okrese Břeclav. I v tomto případě se jednalo o nejniţší výnos sledovaného období. Největší nárůst výnosu v obou oblastech připadá na rok 2014.
28
8.2 Meteorologické údaje 8.2.1
Okres Břeclav
Klimatologická stanice Lednice Meteorologické údaje týkající se území v okrese Břeclav pochází z klimatologické stanice v Lednici. Jedná se o automatizovanou stanici spadající do sítě stanic ČHMÚ. Měření se provádí pomocí automatických přístrojů s intervalem záznamů 10 minut, u sráţek s intervalem 1 minuta. Stanice Lednice leţí v nadmořské výšce 177 m n. m. Kromě teploty vzduchu a sráţek, pouţitých k této práci, jsou dalšími měřenými prvky nový sníh, celková výška sněhu, vodní hodnota sněhu, relativní vlhkost vzduchu, rychlost větru v náraze, směr větru, teplota půdy v 5, 10, 20, 50 a 100 cm a délka slunečního svitu.
8.2.1.1 Teplota Průměrné měsíční teploty vychází z průměru denních teplot naměřených vţdy v 7, 14 a dvakrát ve 21 hodin. Na obr. 6 je znázorněn chod průměrné roční teploty vzduchu v klimatologické stanici v Lednici za období 2001 - 2013. Průměrná teplota je za sledované období 10,2 °C. Minimum přitom připadá na rok 2010, kdy byla naměřena teplota 9,4 °C a dále na rok 2005 s teplotou 9,6 °C. Naopak nejteplejší byl rok 2007, kdy teplota dosáhla 11 °C. Obecně však lze říct, ţe chod teplot je spíše vyrovnaný bez větších výchylek od průměru. [°C] 12 11.5 11 10.5
Průměrná roční teplota vzduchu
10 9.5 2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
9
Rok
Obrázek 6: Chod průměrné roční teploty vzduchu v klimatologické stanici v Lednici v období 2001 - 2013
29
8.2.1.2 Sráţky Obrázek č. 6 znázorňuje roční úhrn sráţek v klimatologické stanici v Lednici za období 2001 - 2013. Průměrná hodnota úhrnu sráţek za sledované období činí 517,7 mm. Nejvíce byla tato hodnota překročena v roce 2010, kdy bylo naměřeno 710, 4 mm sráţek. Odpovídá tomu i průměrná roční teplota, která byla v tomto roce nejniţší za sledované období. Nejniţší úhrn sráţek připadá na rok 2013, a to konkrétně 327,7 mm, a dále na rok 2012, kdy bylo naměřeno 346,3 mm. Od roku 2010 lze pozorovat klesající tendenci úhrnů.
[mm] 800 700 600 500 400 Roční úhrn srážek
300 200 100 0
Rok
Obrázek 7: Roční úhrn sráţek v klimatologické stanici v Lednici v období 2001 - 2013
8.2.2
Okres Trutnov
Klimatologická stanice Úpice Meteorologická data z oblasti z okresu Trutnov byly získány z klimatologické stanice Úpice. Jak udává Český hydrometeorologický úřad, stanice leţí v nadmořské výšce 413 m n. m. a jedná se o automatizovanou klimatologickou stanici, stejně jako v případě stanice Lednice. Měření probíhá stejným způsobem opět s intervalem záznamů 10 minut, v případě sráţek s intervalem 1 minuta.
8.2.2.1 Teplota Hodnoty naměřených teplot vychází stejně jako v případě klimatologické stanice Lednice z průměru denních teplot naměřených v 7, 14 a dvakrát ve 21 hodin. 30
Obrázek 8 udává chod průměrné roční teploty vzduchu naměřené v klimatologické stanici Úpice v letech 2001 - 2013. Za sledované období činí průměr ročních teplot 7,8°C. Nejchladnější byl přitom rok 2010, kdy byla naměřena teplota 6,9 °C. Nejvyšší průměrné roční teploty bylo dosaţeno v roce 2007, a to 8,6 °C. I v tomto případě je chod průměrný teplot spíše vyrovnaný.
[°C] 9 8.5 8 7.5
Průměrná roční teplota vzduchu
7 6.5 2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
6
Rok
Obrázek 8: Chod průměrné roční teploty vzduchu v klimatologické stanici Úpice v období 2001 - 2013
8.2.2.2 Sráţky Na obr. 9 jsou znázorněny roční úhrny sráţek z klimatologické stanice Úpice za období 2001 - 2013. Průměrný roční úhrn sráţek je 648, 7 mm. Nejvyšší úhrn byl zaznamenán v roce 2001, jeho hodnota dosáhla 856 mm. Nejsušším rokem byl rok 2004, kdy bylo naměřeno 500 mm.
31
[mm] 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0 2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
Roční úhrn srážek
Rok
Obrázek 9: Roční úhrny sráţek v klimatologické stanici Úpice v období 2001 - 2013
Při srovnání průměrného ročního chodu teplot v klimatologické stanici Lednice a Úpice je patrný výrazný rozdíl v dosaţených hodnotách. Zatímco průměr teplot v Lednici byl 10, 2 °C, v Úpici byla tato hodnota o 2, 4 °C niţší. Nejniţší průměrná teplota připadá shodně na rok 2010, v Úpici byla o 2, 5 °C niţší. Nejteplejším rokem byl opět v obou případech rok 2007 s rozdílem 2, 4 °C. Nejniţší průměrná teplota v Lednici přitom o 0, 8 °C přesahuje nejvyšší průměrnou teplotu v Úpici. Rozdíly jsou patrné i v ročních sráţkových úhrnech. V průměrných hodnotách činí tento rozdíl 131 mm (s niţším úhrnem v Lednici). Přibliţně stejný rozdíl lze pozorovat i v porovnání sráţkově nejbohatších a nejchudších let. V tomto případě jiţ však nejvyšší a nejniţší hodnoty nepřipadají na stejné roky.
32
9
ANALÝZA VZTAHŮ MEZI METEOROLOGICKÝMI PODMÍNKAMI A VÝNOSY PŠENICE OZIMÉ
Tato kapitola je věnována hodnocení vlivu teploty vzduchu a mnoţství sráţek na výnosy pšenice ozimé. Vzhledem k tomu, ţe rostliny jsou na mnoţství sráţek nejcitlivější v tzv. velkém vegetačním období, byly ke zpracování vyuţity úhrny sráţek právě za tuto dobu. Ke stanovení velkého vegetačního období pro pšenici byly vyuţity průměrné měsíční teploty. Toto období nastává při dosaţení průměrné denní teploty 10 °C a trvá přibliţně 4 měsíce. Za tuto dobu rostlina potřebuje pro ideální výnos 240 mm sráţek. V případě oblasti okolí okresu Břeclav začátek vegetačního období spadá na začátek dubna a končí sklizní, obvykle tedy červencem, případně začátkem srpna. V oblasti okolí okresu Trutnov je díky niţším průměrným teplotám nástup pozdější, většinou koncem dubna, a pozdější je tím pádem i termín sklizně. Při stanovování bylo odhlédnuto od mírných odchylek, kdy teplota především na počátku velkého vegetačního období klesla pod 10 °C. Tyto odchylky však nebyly nijak zásadní. K vyjádření závislosti mezi sráţkami a výnosy a průměrnou teplotou a výnosy byl pouţit korelační koeficient.
9.1 Okres Břeclav Tabulka 3: Úhrn sráţek, průměrná teplota a výnos za období 2001 - 2014
Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
Úhrn sráţek za veg. období [mm] 215,4 204,3 118,9 202,2 241,2 207,8 136,2 205,2 246,4 265,7 259,4 145,9 152,8 167,8
Průměrná teplota za veg. období [°C] 17,1 17,7 17,9 15,6 16,7 17,6 17,8 16,7 17,3 17 16,8 17,9 17,2 16,6
Výnos [t/ha] 5,06 4,28 2,75 6,68 5,04 3,73 4,57 5,48 4,91 5,36 6,42 2 6,01 6,79
33
9.1.1
Závislost výnosu pšenice ozimé na mnoţství sráţek
Na obrázku 10 je znázorněn chod úhrnů sráţek během měsíců duben - červenec a výnosová řada za jednotlivé roky sledovaného období. V prvních čtyřech letech lze sledovat určitou závislost. Se stoupajícím úhrnem sráţek stoupá i výnos. Od roku 2005 jiţ není závislost tak zřejmá. Vyšší výnosy nastávají v letech s nízkým úhrnem sráţek během vegetačního období. Velmi výrazný je tento nepoměr v roce 2007, kdy při výnosu 4, 47 t/ha bylo naměřeno pouze 136, 2 mm sráţek. V letech 2009 - 2011 lze opět pozorovat závislost velikosti výnosů na vzrůstajícím úhrnu sráţek. Ještě větší nepoměr je zřejmý v letech 2013 a 2014, kdy při takřka nejvyšších výnosech bylo dosaţeno sráţek jen okolo 150 a 160 mm. Podmínka, ţe rostlina pro ideální výnos potřebuje asi 240 mm sráţek, byla splněna pouze v letech 2005, 2009, 2010 a 2011. Ve zmíněných letech se přitom výnos pohyboval vţdy kolem 5 t/ha, tedy poměrně ve vysokých hodnotách. Hodnota korelačního koeficientu při určování závislosti úhrnu sráţek a výnosu je 0,42. Podle něj tedy nejsou porovnávané hodnoty příliš závislé. Sníţení hodnoty je zapříčiněno výše popsanými výkyvy ve sráţkových úhrnech i ve výnosech.
[t/ha]
[mm]
8
300
7
250
6 200
5 4
150
3
100
Úhrn srážek za vegetační období Výnos
2 50
1 0
0
Rok
Obrázek 10: Porovnání úhrnů sráţek za období duben - červenec a výnosů pšenice ozimé v oblasti okresu Břeclav v letech 2001 - 2014
34
9.1.2
Závislost výnosu pšenice ozimé na teplotě vzduchu
Graf 11 znázorňuje chod průměrné teploty vzduchu během období červenec - srpen a výnosy pšenice ozimé za sledované období. Z grafu je zřejmá určitá závislost. Se vzrůstající teplotou výnosy klesají. Nejvíce je tato situace patrná v roce 2004, kdy při průměrné teplotě 15, 6 °C bylo výnos 6, 68 t/ha, tedy jeden z nejvyšších. Při nejvyšších průměrných teplotách pohybujících se okolo 17 °C byl naopak v letech 2003, 2006 a 2012 výnos velmi nízký (2, 75 t/ha, 3, 73 t/ha, 2 t/ha). Ve sledovaném období samozřejmě nastaly i situace opačné, kdy při vyšších průměrných teplotách byl vysoký i výnos. Tak tomu bylo např. v roce 2013, kdy byla průměrná teplota 17, 2 °C a výnos 6, 01 t/ha. Případ, kdy by byla průměrná teplota zřetelně niţší a výnos také, nebyl v tomto období zaznamenán. Stavu odpovídá i korelační koeficient, jehoţ hodnota v případě průměrných teplot a výnosů je - 0, 81. Jde o území, kde je průměrná teplota dlouhodobě poměrně vysoká a výchylky nemají zásadní dopady. I kdyţ teplota klesne, nepřekročí hranici, kdy by situace měla negativní důsledky. Vyšší teploty však způsobují vyšší evapotranspiraci a tím se sniţují zásoby vody v půdě, coţ záporně ovlivňuje rostlinu a následně i výnosy.
[t/ha]
[mm]
1
15.5
0
15 2014
16
2013
2
2012
Průměrná teplota vzduchu za vegetační období
2011
16.5
2010
3
2009
Výnos
2008
17
2007
4
2006
17.5
2005
5
2004
18
2003
6
2002
18.5
2001
7
Rok Obrázek 11: Porovnání průměrné teploty vzduchu za období červenec - duben a výnosů pšenice ozimé v oblasti v okrese Břeclav
35
9.2
Okres Trutnov
Tabulka 4: Úhrn sráţek a průměrná teplota vzduchu za vegetační období v oblasti v okrese Trutnov
9.2.1
Rok
Úhrn sráţek za vegetační období [mm]
2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
280,9 204 162,2 119,2 247,9 162,5 215,7 214,1 269 252,8 256,4 292 291,7 206,1
Průměrná teplota za vegetační období [°C] 14,8 17,2 15,6 16,4 13,8 15,6 15,5 16,9 14 14,9 14,8 16,6 14,6 17
Výnos
4,97 4,93 3,1 6,5 5,18 3,12 6,67 6,82 4,25 4,86 2,98 6,97 6,66 8,69
Závislost výnosu pšenice ozimé na mnoţství sráţek
Na obrázku 12 je se nachází graf znázorňující úhrn sráţek za období duben - červenec a časovou řadu výnosů pšenice ozimé za roky 2001 - 2014. Ani v tomto případě není závislost pravidelná. Vyšší výnos se vzrůstajícím úhrnem sráţek (případně niţší výnos s klesajícím úhrnem sráţek) lze pozorovat v letech 2002, 2003, 2005, 2006, 2012 a 2013. Největší nepoměr připadá na rok 2004, kdy při 119, 2 mm sráţek byl výnos 6, 5 t/ ha. Opačný případ nastal v roce 2011, kdy byl výnos pouze 2, 98 t/ ha a bylo naměřeno 256, 4 mm sráţek. Dosaţení 240 mm bylo splněno přesně z 50 %. V případech, kdy podmínka byla splněna, se výnosy pohybovaly opět kolem 5 t/ha. Niţší výnos je zaznamenán v roce 2009. Konkrétně činil 4, 25 t/ha, coţ není aţ tak velký propad. Větší nepoměr byl zaznamenán v jiţ zmiňovaném roce 2011. Poněkud jiná je situace v některých letech, kdy nebylo dosaţeno 240 mm sráţek, ale výnos byl přesto velmi vysoký. Mezi tyto roky patří 2004, 2008 nebo 2014. Korelační koeficient při porovnání úhrnů sráţek a výnosů udává hodnotu 0, 09, tedy velmi nízkou. Z toho lze vyvodit závěr, ţe v oblasti, kde jsou sráţky celoročně vyšší, nemá jejich kolísání během vegetačního období zásadní vliv na utváření výše výnosu.
36
[mm]
[t/ha] 10
350
9
300
8 250
7 6
200
Úhrn srážek za vegetační období
150
Výnos
5 4 3
100
2 50
1 2014
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
0 2001
0
Rok
Obrázek 12:Porovnání úhrnů sráţek za období duben - červenec a výnosů pšenice ozimé v oblasti okresu Trutnov v letech 2001 - 2014
9.2.2
Závislost výnosu pšenice ozimé na teplotě vzduchu
V grafu je zobrazena závislost průměrné teploty vzduchu během velkého vegetačního období a výnosů pšenice ozimé. V případě oblasti v okrese Trutnov lze pozorovat o něco slabší závislost neţ v okrese Břeclav. Je však zřejmé, ţe výnosy se s narůstající průměrnou teplotou zvyšují, jedná se tedy o přímou závislost. Nejpatrnější je tato závislost v roce 2014, kdy při průměrné teplotě 17 °C činil výnos 8, 69 t/ha. Vyšší výnosy při vyšší průměrné teplotě byly i v letech 2004, 2008 či 2012. Naopak niţší výnos při niţší průměrné teplotě byl evidován v roce 2011. Největší nepoměr, tedy nízký výnos při vyšší průměrné teplotě nebo naopak, je patrný v roce 2005, kdy byl výnos 5, 18 t/ha, zatímco průměrná teplota velmi nízká. Další takový případ je z roku 2013, v němţ bylo dosaţeno výnosu 6, 66 t/ha při průměrné teplotě 14, 6 °C. V případě závislosti mezi průměrnou teplotou a výnosy byla hodnota korelačního koeficientu 0,47. I kdyţ se nejedná o vysokou hodnotu, lze tvrdit, ţe průměrná teplota má v této oblasti na výnos větší vliv neţ úhrn sráţek.
37
[ C]
[t/ha] 10
18
9 17
8 7
16
6 5
15
4 14
3 2
Výnos Průměrná teplota vzduchu za období duben - červenec
13
1 2014
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
12 2001
0
Rok Obrázek 13:Porovnání průměrných teplot a výnosů pšenice ozimé za období 2001 - 2014 v oblasti v okrese Trutnov
38
10 ZÁVĚR Téma bakalářské práce spadá jednak do oblasti klimatologie, ale velkou měrou také do oblasti agronomie. Pro zpracovávání pro mě tedy bylo klíčové nastudovat si nejprve poznatky o zvolené plodině, tedy pšenici ozimé. Bylo důleţité poznat vhodné podmínky pro její pěstování, ale především její vývoj. Ten je zásadní pro stanovení období, kdy je rostlina nejnáchylnější vůči meteorologickým podmínkám. Tím je tzv. velké vegetační období, které nastává pro pšenici ve dnech, kdy průměrná denní teplota neklesá pod 10 °C (pro chladnomilnější rostliny pod 5 °C). V případě oblasti v okrese Břeclav toto období začíná začátkem dubna. Kaţdý rok byl však začátek stanoven na jiný den. Jak jiţ bylo zmíněno, bylo odhlédnuto od mírných odchylek, kdy průměrná denní teplota dosahovala dlouhodoběji 10 °C, ale v průběhu nastalo pár dnů, kdy teplota o malou hodnotu klesla. Tato odchylka jiţ nemá zásadní vliv na probíhající procesy. Sledované období a s ním i hodnocené meteorologické prvky končí sklizní, která opět samozřejmě nastává rok od roku v jiném termínu. Většinou šlo o půlku července, méně často potom konec června či začátek srpna. Při stanovování velkého vegetačního období v oblasti v okrese Trutnov, byl jeho začátek vzhledem k niţším průměrným denním teplotám posunut většinou aţ na konec dubna. Tím pádem se opozdila i sklizeň. V tomto případě podle dodaných informací nikdy nenastala dříve neţ v půlce července, nezřídka i začátkem srpna. Co se týče hodnocení výnosů, je mezi oběma oblastmi v prvních šesti letech patrný stejný vývoj, kdy byly výnosy téměř stejné. V ostatních letech jsou jiţ patrné větší či menší odchylky. V roce 2012 byl dokonce rozdíl mezi oblastmi téměř 5 t/ha. Navzdory tomu, ţe jihomoravská oblast je obecně označována jako oblast vhodná pro pěstování pšenice, vyšší výnosy byly ve většině let sledovaného období dosaţeny v okrese Trutnov. Ani podle ČHMÚ nedosahují výnosy v Jihomoravském kraji v porovnání s kraji ostatními tak vysokých hodnot, jaké bych očekávala. Při hodnocení průměrných teplot je na první pohled patrné, ţe vyšší průměrná roční teplota vzduchu je dlouhodoběji měřena v klimatologické stanici Lednice. Stejně tak je zřejmé, ţe vyšší úhrny sráţek nastávají v klimatologické stanici v Úpici. Tyto hodnoty odpovídají zvolení stanic s jiţ zmíněným záměrem, aby měřené prvky byly zjevně odlišné.
39
U hodnocení meteorologických prvků ve vztahu k výnosům nebyly meteorologické údaje hodnoceny z celého roku, ale byly omezeny pouze na období stanovené datem začátku velkého vegetačního období a sklizní. K této analýze byla pro určení závislosti zvolena metoda korelačního koeficientu. I kdyţ ne vţdy byly jeho hodnoty vysoké, bylo moţné pozorovat jisté vztahy a závislosti. U zpracovávání jsem dospěla k závěru, ţe v oblasti s celoročně vyšším úhrnem sráţek (okres Trutnov), nemá kolísání mnoţství sráţek takový vliv. V tomto případě se jeví být mnohem důleţitější teplota vzduchu, na kterou je pšenice ozimá také velmi náročná. U oblasti v okrese Břeclav, která je na sráţky celkově chudší, je jiţ jejich význam během vegetačního období větší. U průměrné teploty vzduchu a jejím vlivem na výnosy byla pozorována poměrně vysoká nepřímá závislost. Vzhledem k tomu, ţe teplota vzduchu v této oblasti je celoročně vyšší a během vegetačního období v drtivé většině případů neklesá pod hraniční hodnotu, kdy by zapříčinila negativní jevy, mají příliš vysoké jevy spíše záporné důsledky. Větší teplo pak např. urychluje vývoj rostliny a zvyšuje evapotranspiraci, coţ má za následek niţší výnosy.
40
11 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY A ZDROJŮ Pouţitá literatura 1) BITTNER, Vít. Škodlivé organizmy pšenice: abiotická poškození, choroby, škůdci. Vyd. 1. České Budějovice: Kurent, 2009, 82 s. ISBN 978-80-87111-17-8. 2) BRÁZDIL, Rudolf a Jaroslav ROŢNOVSKÝ. Dopady možné změny klimatu na zemědělství v České republice: územní studie změny klimatu pro Českou republiku, element 2. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Českého hydrometeorologického ústavu, 1995, 139 s. ISBN 8085813-26-2. 3) DEMEK, Jaromír. Obecná geomorfologie. 2. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1986, 101 s. 4) FAMĚRA, Oldřich. Základy pěstování ozimé pšenice. 1. vyd. Praha: Institut výchovy a vzdělávání Ministerstva zemědělství ČR, 1993, 51 s. ISBN 80-7105-045-8. 5) FOLTÝN, Jiří. Pšenice. 1. vyd. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1970, 441, obr. příl. 6) GÖTZ, Antonín. Geografie zemědělství ČR. 1. vyd. Plzeň: Pachart Publishing House, 1995, 100 s. ISBN 80-7043-145-8. 7) KALVOVÁ, Jaroslava. Scénáře změny klimatu pro Českou republiku: územní studie změny klimatu pro Českou republiku, element 2. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Českého hydrometeorologického ústavu, 1995, 101 s. ISBN 8085813246. 8) KARÁSEK, Jaromír. Základy obecné geomorfologie. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2001, 216 s. ISBN 80-210-2567-0. 9) KOZÁK, Josef a Jan NĚMEČEK. Atlas půd České republiky. 2., upr. vyd. Praha: ČZU Praha, 2009, 150 s. ISBN 978-80-213-2008-6. 10) KŘEN, Jan. Metodika pěstování ozimých obilnin: [pšenice ozimá, ječmen ozimý, žito, tritikale]. Kroměříţ: Zemědělský výzkumný ústav, 1998, 143 s. ISBN 80-902545-2-7. 11) PETR, Jiří, Vladimír ČERNÝ a Ladislav HRUŠKA. Tvorba výnosu hlavních polních plodin. 1. vyd. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1980, 447 s. 12) UHLÍŘ, Pavel. Meteorologie a klimatologie v zemědělství. Vyd. 1. Praha: Československá akademie zemědělských věd, 1961, 402 s., 2 mapy. 13) ZIMOLKA, Josef. Pšenice: pěstování, hodnocení a užití zrna. 1. vyd. Praha: Profi Press, c2005, 179 s. ISBN 80-86726-09-6.
41
Internetové zdroje 1) Český hydrometeorologický úřad. Mapa stanic[online]. 2015 [cit. 2014 - 12 - 16]. Dostupné z: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/poboc/OS/stanice/ShowStations_CZ.html 2) Český statistický úřad. Veřejná databáze ČSÚ [online]. 2015 [cit. 2014 - 12 - 18]. Dostupné z: http:// http://vdb.czso.cz/vdbvo/uvod.jsp 3) Mapy. Národní geoportál INSPIRE [online]. 2014 [cit. 2014 - 12 - 06]. Dostupné z: http://geoportal.gov.cz/web/guest/map
42
12 SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1: Procentuální podíl osevní plochy pšenice ozimé na celkové osevní ploše ČR v letech 2007 - 2013 .................................................................................................................... 14 Obrázek 2: Osevní plochy obilovin v ČR v roce 2013 ............................................................ 15 Obrázek 3: Výnosy pšenice ozimé v oblasti v okrese Břeclav v letech 2000 - 2014............... 26 Obrázek 4: Výnosy pšenice ozimé v oblasti v okrese Trutnov v letech 2001 - 2014 .............. 27 Obrázek 5: Porovnání výnosů pšenice ozimé v oblastech v okrese Břeclav a v okrese Trutnov .................................................................................................................................................. 28 Obrázek 6: Chod průměrné roční teploty vzduchu v klimatologické stanici v Lednici v období 2001 - 2013............................................................................................................................... 29 Obrázek 7: Roční úhrn sráţek v klimatologické stanici v Lednici v období 2001 - 2013 ....... 30 Obrázek 8: Chod průměrné roční teploty vzduchu v klimatologické stanici Úpice v období 2001 - 2013............................................................................................................................... 31 Obrázek 9: Roční úhrny sráţek v klimatologické stanici Úpice v období 2001 - 2013 ........... 32 Obrázek 10: Porovnání úhrnů sráţek za období duben - červenec a výnosů pšenice ozimé v oblasti okresu Břeclav v letech 2001 - 2014 ............................................................................ 34 Obrázek 11: Porovnání průměrné teploty vzduchu za období červenec - duben a výnosů pšenice ozimé v oblasti v okrese Břeclav................................................................................. 35 Obrázek 12:Porovnání úhrnů sráţek za období duben - červenec a výnosů pšenice ozimé v oblasti okresu Trutnov v letech 2001 - 2014 ......................................................................... 37 Obrázek 13:Porovnání průměrných teplot a výnosů pšenice ozimé za období 2001 - 2014 v oblasti v okrese Trutnov ........................................................................................................ 38
43
13 SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Výnosy pšenice ozimé v oblasti v okrese Břeclav ................................................. 25 Tabulka 2: Výnosy pšenice ozimé v oblasti v okrese Trutnov za období 2001 - 2014 ........... 26 Tabulka 3: Úhrn sráţek, průměrná teplota a výnos za období 2001 - 2014 ............................. 33 Tabulka 4: Úhrn sráţek a průměrná teplota vzduchu za vegetační období v oblasti v okrese Trutnov ..................................................................................................................................... 36
14 SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1: Chod průměrných měsíčních teplot v klimatologické stanici v Lednici Příloha 2: Chod úhrnů sráţek v klimatologické stanici v Lednici Příloha 3: Chod průměrných měsíčních teplot v klimatologické stanici v Úpici Příloha 4: Chod úhrnů sráţek v klimatologické stanici v Úpici
44
Příloha 1: Chod průměrných měsíčních teplot v klimatologické stanici v Lednici 1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
2000
-1,4
3,9
5,7
14,1
17,6
20
18,2
20,8
14,4
12,7
7,4
1,6
2001
0,3
2,0
6,1
9,4
17
16,8
20,7
20,5
13,1
12
3
-3,2
2002
-0,2
4,7
6,2
9,9
17,5
19,5
21,4
20,1
14,1
8,3
7,1
-2
2003
-1,5
-2,3
5,4
9,7
17,6
21,7
20,7
22,9
15
7,5
5,9
0,6
2004
-2,6
2
4,1
11,5
13,7
17,6
19,7
20,3
14,8
11,2
5,2
0,8
2005
0,9
-1,9
2,9
11,2
15,7
18,4
20,2
18,4
16
9,7
3,4
-0,2
2006
-5,8
-1,7
2,5
11,6
15
19
23,5
17,3
17
11,4
7
3,1
2007
4,6
4,8
7,3
12,6
17,1
20,9
21,3
20,8
13,3
8,6
3,3
0,4
2008
2,4
3,4
5,4
10,5
15,9
20,1
20,4
19,9
14,5
10,3
7,1
2,3
2009
-2,7
1,1
5,5
14,6
15,7
17,9
21,1
20,8
17
9,3
6,4
0,1
2010
-3,6
-0,1
5,5
10,7
14,5
19
22,3
19,7
14
7,3
7,1
-3,2
2011
-0,1
-0,5
5,7
12,7
15,2
19,7
19,5
20,4
17
9,3
2,9
2,9
2012
1,3
-3-3
7
11,1
16,8
19,8
20,9
20,5
15,8
10,8
6,4
-1,1
2013
-0,9
0,7
2,1
10,8
14,6
18,1
21,6
20,2
14,1
10,1
5,8
2,3
2014
1,5
3,2
8,1
11,6
14,6
18,8
21,3
17,9
Příloha 2: Chod úhrnů sráţek v klimatologické stanici v Lednici 1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
2000
23,1
22,6
64,3
8,9
27,3
39
143,1
51
69,3
21,8
61
50,6
2001
20,2
18,3
58,2
29,9
40,1
38,3
136,5
71,3
121,8
7,1
23,7
36,5
2002
10,6
24,2
27,4
24,9
33,5
63,3
106
148,2
50,3
93,7
44,4
37,4
2003
37,4
0,8
2,5
20,3
57,1
37
37,2
47,1
24,5
51
28,5
51,2
2004
48,7
37,8
63,5
16,2
27,7
99,4
58,9
31,6
44
46,7
42,9
12,7
2005
17,3
65,1
5,7
47,1
77,1
51,2
101,5
87,2
22,1
4,9
24,4
52,5
2006
41,7
30,6
60,5
66,5
73,8
53,7
39,7
162,4
5,6
15,6
11,7
17,6
2007
34,5
27,3
62,5
2,5
46,1
41,1
46,5
44,7
115,4
56,9
42,9
21
2008
24,7
8,5
49,8
38,5
55
33,1
78,6
29,3
34,3
18,5
17,1
37,5
2009
23,9
75,2
85
3,5
44,6
109,4
88,9
33,6
17,1
34,6
64,6
40,6
2010
70,8
26,2
11,6
57,9
122,2
82,3
102,5
98,6
75,7
17,7
18,9
26
2011
29,2
2,1
48,2
52
47,7
80,6
79,1
27,2
4,3
42,8
1,2
18,4
2012
11,7
5,3
1,3
16,9
8,2
119,3
82,6
26,8
18,4
39,7
5
11,1
2013
14,9
29
17,2
4
59,1
81,7
9,4
9,4
73,4
16,9
10
2,7
2014
6,3
6,3
4
20,6
46,2
31,4
69,6
146
45
Příloha 3: Chod průměrných měsíčních teplot v klimatologické stanici v Úpici 1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
2001
-1-1
-0,7
2,5
6,7
14,5
14,4
18,3
17,6
14
11,2
0,7
-4
2002
-2,9
2,9
3,5
7,7
16,2
17,5
18,2
18,4
11,8
6,3
4,3
-3,5
2003
-3,2
-4,9
1,9
6,1
14,4
18,7
18
18,8
12,1
4,3
4,7
-0,9
2004
-5
-1,1
1,8
8,4
10,9
15,1
16,5
18
12,3
8,7
2,9
-1,2
2005
-1,2
-3,6
-0,5
8,1
12,5
15,4
17,6
15,5
13,7
8,6
1,8
-1,6
2006
-7
-3,7
-1,4
8,1
12,3
16,7
21,4
15
19,2
9,63
5,5
2
2007
2,6
1,9
4,4
9,54
14,1
18,1
17,4
17
10,7
7,1
1,2
-1,2
2008
0,7
1,8
2,1
7,1
13
17,3
17,4
16,6
11,6
7,6
4,4
1,1
2009
-4,8
-1,3
3
11,4
12,8
14,3
17,2
17,8
14,4
7
4,7
-1,3
2010
-5,1
-2,6
1,7
7,2
11,7
16,4
20,1
16,7
11
5,8
5,4
-5,5
2011
-2
-2,8
2,9
10,1
12,8
17,2
16,6
17,6
13,6
7,7
2,4
1,4
2012
-1,5
-5,9
4,4
7,8
14,3
16,2
17,9
17,2
12
6,9
5
-2,1
2013
-2,5
-1,3
-1,7
7,3
11,8
16
19,1
17,1
11,4
9
4
1,3
2014
0,1
2,1
6,3
9,5
11,9
15,9
19,8
15,7
Příloha 4: Chod úhrnů sráţek v klimatologické stanici v Úpici 1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
2001
31,2
40,7
79,7
46,9
41,1
101,4
130,2
131,5
98,6
28,8
72,3
53,6
2002
55
107,4
44,2
42,5
25,6
77,5
53,4
81,3
43,8
77,4
53,4
43,8
2003
70,2
7,5
9,4
26,5
70,7
37,6
51,5
75,1
41,6
48,9
19,8
78,2
2004
65,4
43,1
34,8
9,8
53,3
24,6
31,7
40,3
38,6
32,5
83,6
42,2
2005
73,9
57,1
26,5
31,1
66
52,7
126
39,8
58
6,1
34,5
66,9
2006
20,2
19,6
42,9
61
61
44,7
32,5
132,5
14,3
40,1
51,7
33,9
2007
124,6
38,6
46,6
6
39,4
58,3
116,9
120,8
72,4
19,2
53,4
61
2008
32
27,3
81,1
63,7
54,9
43,7
103
57,1
17,3
73
46,8
30,4
2009
20,7
27,3
68
5,9
63,6
70,9
128,6
44,2
26
61,1
23,3
41,9
2010
52,1
11,6
30
38,1
130,5
32,4
89
166,9
112
13,1
84,1
54,4
2011
33,7
7,8
33,4
23,3
59,1
49,9
134,7
59,4
69,5
33,6
0,1
65,6
2012
73,4
39,6
11,1
20,2
47,8
102
142,2
77,4
42,2
34,1
33,3
31
2013
38,1
41,5
27,1
33,7
107,8
113,3
54,4
63,4
57,2
28,2
43,3
25,7
2014
28,4
0,9
37
26,4
84,7
35,6
48,8
56
46
