MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra výchovy ke zdraví. Spánek a jeho vliv na kvalitu života žáků na ZŠ

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra výchovy ke zdraví

Spánek a jeho vliv na kvalitu života žáků na ZŠ Diplomová práce

Brno 2012

Vedoucí práce: Autor práce:

RNDr. Mgr. Alice Prokopová, Ph.D. Bc. Pavlína Horáková

Bibliografický záznam HORÁKOVÁ, Pavlína. Spánek a jeho vliv na kvalitu ţivota ţáků na ZŠ: diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra výchovy ke zdraví, 2012. Vedoucí bakalářské práce RNDr. Mgr. Alice Prokopová, Ph.D..

Anotace Diplomová práce „Spánek a jeho vliv na kvalitu ţivota ţáků na ZŠ“ pojednává o tom, jaký vliv má zdravý spánek na kvalitu ţivota a také výkony ve škole. Práce je rozdělena do 2 částí: První je věnována teoretickým informacím o spánku a snech. Zde jsou například rozvedeny fáze spánku, typy spánku – REM a NREM, poruchy spánku- jejich příznaky a příčiny. Moţné výklady snů atd. Různé symboly ve snech jsou totiţ někdy typické pro dětský věk- Zda se dětem zdají barevné, ţivé sny, nebo černobílé. Druhá část je zaloţena na vlastním výzkumu. Výzkum je zaměřen na ţáky druhého stupně ZŠ. Zkoumání je provedeno formou dotazníku a předloţeno 123 respondentů. Chlapcům i dívkám ve věku 12-15 let. Dotazník většinou obsahuje otázky s výběrem odpovědí pomocí škálování (VŢDY-ČASTO-NĚKDY-OBČAS-NIKDY). Cílem praktické části je nalézt souvislost mezi spánkem a prospěchem ve škole.

Annotation This thesis called „ Sleep and its impact of quality of life for pupil at primary school“ deals with how good life and results at school depend on good sleeping, especially by children. The thesis is divided to two parts. First part concentrates theoretical informations about sleep and dreams. There are given for example phases of sleep, types of sleep – REM and non-REM – and their features, sleep disorders and their symptoms and reasons, types of dreams and so on. Especially in a childhood, becouse it includes specifics of dreams. For example if it is coloured dream, or in black and white. Second part is based on practical research. It is focused on pupils at upper primary school and their sleep. The research is based on a questionnaire. In the questionnaire it is found out how many hours children sleep, if they have any problems with falling asleep, if they wake up in the middle of the night or not, if they dream about something… Further if they have good grades and behaviour at school. The aim of the practical part is to contribute to theoretical base and find a possible connection with healthy sleep and being well at school.

Klíčová slova Spánek, fáze spánku, NREM, REM, cyklus spánku, spánková deprivace, ontogenetické změny spánku, insomnie, hypersomnie, parasomnie, spánková hygiena, sen,

Keywords sleep, phases of sleep, NREM, REM, cycle of sleep, sleeping deprivation, ontogenetic changes in sleep, insomnia, hypersomnia, parasomnia, sleep hygiene, dream,

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a pouţila jen prameny uvedené v seznamu literatury. V Brně dne 19. 4. 2012

…......................................... Bc. Pavlína Horáková

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí mé diplomové práce paní RNDr. Mgr. Alici Prokopové, Ph. D. za veškeré rady, připomínky a doporučení. .......................................... Bc. Pavlína Horáková

Obsah I. Úvod .............................................................................................................................. 6 II. Teoretická část ............................................................................................................. 7 1.1 Fáze spánku............................................................................................................. 8 1.2 NREM spánek ....................................................................................................... 11 1.3 REM spánek .......................................................................................................... 11 1.4 Spánkový cyklus ................................................................................................... 13 1.5 Cyklus bdění a spánku .......................................................................................... 14 2. Ontogenetické změny spánku ..................................................................................... 15 2.2 Kojenci .................................................................................................................. 16 2.3 Batolata ................................................................................................................. 17 2.4 Předškolní věk....................................................................................................... 17 2.5 Školní věk ............................................................................................................. 18 2.6 Adolescence .......................................................................................................... 19 2.7 Dospělost .............................................................................................................. 19 2.8 Starší lidé .............................................................................................................. 19 3. Poruchy spánku ........................................................................................................... 20 3.1 Insomnie (Nespavost) ........................................................................................... 20 3.2 Hypersomnie (Zvýšená spavost) ........................................................................... 21 3.3 Parasomnie ............................................................................................................ 21 4. Spánková hygiena ....................................................................................................... 24 4.1 Vliv výţivy a návykových látek ........................................................................... 24 4.2 Reţim dne a psychika ........................................................................................... 25 4.3 Ostatní faktory hygieny spánku ............................................................................ 26 5. Sny .............................................................................................................................. 30 5.1 Teorie snění........................................................................................................... 31 5.2 Proč lidé zapomínají sny? ..................................................................................... 32 5.3 Rozbor snů ............................................................................................................ 33 5.4 Dětské sny ............................................................................................................. 35 5.5 Barevné sny versus černobílé ............................................................................... 36 5.6 Různé druhy snů ................................................................................................... 36 5.7 Hypnagogické představy....................................................................................... 38 1. Stanovení hypotéz ....................................................................................................... 39 1.1 Vlastní hypotézy ................................................................................................... 40 2. Metoda dotazníku ....................................................................................................... 41 2.1 Vlastní dotazník .................................................................................................... 42 3.1 Diskuze nad hypotézami ....................................................................................... 70 IV. Závěr ......................................................................................................................... 73 V. Literatura .................................................................................................................... 75

I. Úvod Spánek je jednou z nezbytných součástí ţivota. Je tak samozřejmý, ţe o něm mnoho lidí ani nepřemýšlí, neřeší ho. Avšak spánek v sobě skrývá mnoho různých zajímavostí, zjištění a souvislostí s ostatními sloţkami ţivota. Některé oblasti fungování a příčin spánku jsou dosud ne zcela prozkoumány, navíc je spánek úzce spojen s mozkem, který je téţ velkou neznámou. Stále se objevují nové hypotézy a teorie o spojení mozkové aktivity se spánkem. Vţdyť zásadní objev v této oblasti, byl objeven teprve v polovině 20.století, coţ je dosti čerstvý objev v porovnání s historií lidstva. Řeč je o REM spánku, který poprvé popsali pánové Kleitman a Aserinsky v roce 1953. Hlavními vědami zabývajícími se spánkem je neurologie a psychologie, coţ jsou samo o sobě mladé vědní obory. Tato diplomová práce je rozdělena na dvě hlavní části a to teoretickou a praktickou. V teoretické části se pojednává o hlavních rysech spánku, o jeho fázích, cyklech apod. Jsou zde tedy uvedeny hlavně medicínské poznatky, z neurologie a fyziologie. Další kapitoly teoretické části této diplomové práce jsou věnovány změnám spánku a jeho zvláštnostem v jednotlivých obdobích ontogenetického vývoje. Kaţdý věk totiţ vyţaduje určitou „dávku“ spánku, s postupným stářím organismu se tato dávka a potřeba spánku sniţuje. Také spánkové poruchy, které jsou tématem další kapitoly, úzce souvisí s věkem. Některé poruchy se mohou objevit v jakémkoliv věku, jiné jsou čistě otázkou dětství, nebo naopak stáří. Dále následují zásady zdravého spánku a spánková hygiena, která v sobě nese několik praktických rad, aby se člověk vyhnul potíţím spojených s nekvalitním spánkem, nebo dokonce spánkovým poruchám. Poslední kapitolou v teorii jsou sny, jejich význam a zvláštnosti a jejich moţný výklad. Zde jsou čerpány poznatky zejména z psychologie. Teoretická část této diplomové práce slouţí jako podklad k praktické části. Praktická část slouţí k objasnění otázek, které vyplývají z teoretických poznatků. Na počátku výzkumu jsou stanoveny hypotézy, které slouţí ke specifikaci výzkumného problému. Pro získání dat je zvolena metoda dotazníku.

-6-

Cílem diplomové práce „Spánek a jeho vliv na kvalitu ţivota ţáků na ZŠ“ je seznámení se s různými studiemi spojenými s výzkumem spánku a snů, ověření těchto studií v praxi a také potvrzení či vyvrácení vlastních hypotéz. Nalézt souvislost spánku s prospěchem ve škole, s celkovou školní úspěšností i s kvalitou ţivota ţáků II. stupně základních škol.

II. Teoretická část V prvních kapitolách je potřeba stručně vymezit pojem spánek, uvést různé definice chápání spánku, ale také jeho podstata a vlastnosti. Jedná se zejména o popis fyziologických pochodů během spánku.

1. Spánek a jeho fáze Spánek jako široký pojem lze chápat jako součást ţivota všech ţivých organismů. Jako určitý stav, při kterém dochází k regeneraci. U rostlin můţeme hovořit o spánku v zimě pod sněhem, stejně jako u některých zvířat, které tzv. hybernují, tedy upadají do zimního spánku, kdy se jejich ţivotní funkce omezí na minimum. Mezi biology je také znám pojem estivace, který v sobě nese označení pro letní spánek, tedy opak hibernace. Podstatou je uvedení organismu do klidového stavu při nepříznivých podmínkách, v tomto případě při vysokých teplotách. Estivují například některé druhy hlodavců, nebo plazů na poušti. U rostlin se estivace můţe projevovat opadem listů. Toto je malý výčet moţnosti chápání pojmu spánek. Avšak spánek člověka se samozřejmě dosti liší. Pro spánek „lidský“ opět existuje mnoho definic, které však nejsou jednoznačné a odborníky uznávané, protoţe se poznatky o spánku neustále rozšiřují, také znalosti o lidském mozku nejsou ani zdaleka vyčerpány. Jednou ze srozumitelných definic je například:

1

„Spánek je periodicky se opakující přirozený stav, který je nezbytný

k normální funkci organismu (v extrémní rovině je nutný k jeho přeţití). Jde o dynamický aktivní děj, který je řízen mozkem. Slouţí k obnovení funkce mozku a 1

Spánek a jeho poruchy. Neurol [online]. 2010 [cit. 2012-01-24]. Dostupné z:

http://www.neurol.cz/info/epipaccz.htm

-7-

celého organismu.“ Z této definice vyplývá, ţe bez spánku člověk nemůţe existovat, ţe je pro něj přirozenou součástí. To ţe se periodicky opakuje je také pravda, ale dosti individuální. Záleţí na definici oné periody. Také je zvláštní, ţe subjektivně je spánek vnímán jako doba odpočinku a obnovení sil, ale objektivně to platí jen pro část našeho těla- mozek je totiţ během spánku dosti aktivní. Spánek má vedle regeneračních vlastností mnoho dalších. V dětství spánek napomáhá při růstu organismu, po celý ţivot se díky spánku dotváří paměť, a také se podílí na imunitních dějích v těle. Ve spánku, konkrétně ve tmě se začíná produkovat hormon melatonin, který má velmi pozitivní účinky v organismu. Brání totiţ působení volných radikálů a tedy i proti nádorovým onemocnění. Mnohé další funkce spánku ještě nebyly objeveny, ale vědci jsou přesvědčeni, ţe spánek v sobě nese ještě velký potenciál. Další důleţitou vlastností spánku je jeho reverzibilita, tedy návratnost, coţ znamená, ţe se ze spánku člověk po určité době probudí, nebo je nějakým podnětem zvenčí probuzen. Díky reverzibilitě člověk přechází do bdění, které je vlastně opakem spánku. Spánek lze vnímat ze dvou hledisek, první pohled je medicínský, druhý psychologický. Hledisko první je tedy zaměřeno na mozek a jak pracuje během spánku, druhý pohled se zaměřuje na zdání snů. Oba tyto pohledy však spolu velice úzce souvisí. Hlavní metodou vyšetření spánkové aktivity je tzv. elektroencefalograf, kdy je spící osoba napojena na elektrody, které snímají elektrické impulzy mozku. Výsledkem je EEG, tedy elektroencefalogram (viz. obr. č. 1). Tento graf znázorňuje činnost mozku během spánku. Podle těchto hledisek se rozlišuje 5 fází spánku.

1.1 Fáze spánku Spánek se rozděluje na celkem 5 fází či etap. Samotnému spánku předchází usínání jako takový přechod mezi bděním a spánkem. Při usínání se tělo dostává do klidového stavu, tj. prohlubuje se dýchání a zavírají se oči. U mnoha lidí se při usínání objevují svalové křeče, které se projevují trhavými pohyby části těla.

-8-

Fáze 1- Jedná se o začátek spánku, trvá jen několik minut (5-10), pomocí EEG vyšetření mozku se v této fázi objevují tzv. theta vlny (viz.obr. č. 1), které jsou charakterizovány jako velice pomalé mozkové vlny s nízkou voltáţí a smíšenou frekvencí (4-7 Hz). Na člověku se pozorují pomalé, valivé pohyby očí. Toto stádium se podílí asi jen 5% na celkovém spánku.

Fáze 2- Tato fáze je charakteristická tzv. spánkovými vřeténky, které se na EEG zobrazují jako krátké úseky rytmických vln o frekvenci 12-16 Hz. Další typickým jevem pro 2. fázi jsou tzv. K-komplexy, které lze na EEG amplitudě pozorovat jako náhlý nárůst a pokles (viz.obr. č. 1). Na člověku se tato fáze projevuje mírným svalovým napětím, které však kolísá. Toto stádium je nejdelší, podílí se totiţ aţ 50% z celkového spánku.

Fáze 3- Někdy bývá společně se 4. fází označována jako delta spánek, protoţe na EEG pozorujeme tzv. delta vlny, coţ jsou krátké, pomalé vlny o frekvenci 0,5-2 Hz (viz.obr. č. 1). Tyto vlny jsou příznačné pro stav hlubokého uvolnění. Tato fáze tvoří 510% spánku.

Fáze 4- Podobná předchozí fázi, ale je zde vyšší zastoupení delta vln (více neţ polovina). Jedná se tedy o hluboký spánek s nejvyšším prahem probuzení, v praxi to znamená, ţe ty podněty, které by člověka probudily v předešlých stádiích ho nyní neprobudí. Podíl této fáze na celkovém spánku činí 10-15%. Poslední pátou fází je spánek REM, viz. dále.

-9-

Obr. č. 1, EEG signály spánku (2)

2

EEG spánku. In: Úvod do psychologie [online]. [cit. 2012-01-24]. Dostupné z: http://www.google.cz/imgres?q=EEG+vlny+sp%C3%A1nku&num=10&hl=cs&biw=1280&bih=865&t

bm=isch&tbnid=ZJEPOO-MBdiA_M:&imgrefurl=http://www.samouk.cz/psychologie/spanek/stadiaspanku.php&docid=_l5LXlEbphdDDM&imgurl=http://www.samouk.cz/psychologie/spanek/EEG.png& w=446&h=599&ei=pmkUT5fyJ6jg4QSttMTaAw&zoom=1&iact=rc&dur=195&sig=1003329211095190 73477&sqi=2&page=1&tbnh=169&tbnw=126&start=0&ndsp=20&ved=1t:429,r:9,s:0&tx=84&ty=59

- 10 -

1.2 NREM spánek Někdy téţ označováno jako NON REM, nebo telencefalická fáze. Podstatou tohoto označení spánku je zkratka anglického No Rapid Eye Movements, tedy spánek bez rychlých pohybů očí. Toto označení charakterizuje tuto etapu spánku, u člověka se tedy projevuje pomalými pohyby očí a nedostavují se sny. Pod NREM spánek spadají první 4 fáze spánku (viz. kapitola 2.1). Isabelle Gravillon ve své knize Spánek malých dětí popisuje NREM fázi takto: 3 „Velmi snadno poznáme klidný spánek. Dítě je úplně nehybné, ale zachovává si svalové napětí- jistě si vybavíte například malé děti, které spí se zaťatými pěstičkami nebo s ručičkama nad hlavou. Dýchání je pravidelné, obličej je uvolněný, bez jakékoli mimiky, kromě občasných náznaků sání.“ NREM spánek je stejně jako REM velice důleţitý, i kdyţ se lidé domnívají, ţe REM fáze má větší význam. Je to ale omyl, protoţe NREM fáze má mnoho funkcí při vývoji organismu. Například v této fázi se produkuje růstový hormon, takţe zajišťuje správný vývoj kostry i svalstva dítěte. Růstový hormon dokonce napomáhá při obnově tkání, takţe se lépe hojí rány při NREM fázi spánku.

1.3 REM spánek Poslední 5. fází spánku je tzv. REM, opak NREM spánku. Zkratka je opět z anglického označení Rapid Eye Movements, coţ jsou rychlé pohyby očí díky kterým se REM fáze identifikuje. K pohybům dochází, protoţe se aktivizují myšlenkové pochody. V některých publikacích se téţ uvádí jako rhombencefalická fáze. Neurologové hovoří o REM fázi jako o paradoxním spánku, protoţe EEG signály se dosti podobají signálům v bdělém stavu (viz.obr. č. 1). Vlny mají tedy nízkou amplitudu. V této fázi se člověku většinou zdají sny, dokonce i u zvířat jsou zaznamenány rychlé pohyby očí, avšak není jisté, zda se jim zdají sny. Dalším charakteristickým znakem je velmi nízké svalové napětí. Popis REM fáze z Spánek malých dětí: 3„Naproti tomu během nepokojného spánku je dýchání nepravidelné a bývá přerušováno přestávkami. Svaly jsou úplně uvolněné a dítě je vláčné jako hadrová 3

Isabelle Gravillon, Spánek malých dětí, Portál, Praha 2003, 1.vyd., 111 stran, ISBN 80-7178-720-5, cit. str.11

- 11 -

panenka. Na očních víčkách lze pozorovat tzv. rychlé oční pohyby (REM), jako kdyby náš malý spáč sledoval tenisový zápas. Na tváři můţeme vidět nejrůznější mimiku- od úsměvu aţ po výraz smutku.“ Během jedné noci většinou člověk projde čtyřmi aţ pěti REM fázemi. První REM spánek je nejkratší, trvá okolo 10 minut, další REM fáze se během noci prodluţují (viz. obr. č. 2). Tato fáze se tedy podílí na celkové době spánku asi 25%. Co se praktických funkcí REM fáze týče, je zde opět význam pro vývoj člověka. Během REM fáze se utváří paměť a vyvíjí se proces učení. Zvláštní souvislost také existuje mezi inteligencí a REM fází spánku, podle všeho mají inteligentní lidé více fází REM a tudíţ i velmi bohaté sny.

4

„Výzkumy, které prováděl v roce 1985 americký

vědec Grubar, odhalily souvislost mezi výší IQ a mnoţstvím REM spánku. Nejvyšším hodnotám IQ odpovídalo největší mnoţství REM spánku.„ Dalším zvláštní dopad na člověka má nedostatek REM fáze spánku. Bylo prováděno mnoho pokusů odebrání REM fáze, tedy spánková či snová deprivace. Například v New Yorku byli monitorováni dobrovolníci při spánku a kdyţ u nich nastala REM fáze, byli probuzeni. Ukázalo se, ţe měli problémy se soustředit a udrţet pozornost během dne. Po několika dnech takového testování se dokonce projevovaly sklony k agresivitě a depresi. Další pokus spánkové deprivace byl také prováděn na laboratorních krysách. Byla jim záměrně odnímána REM fáze, spali tedy ve speciálním válci, který se otáčel tak, aby krysy byli v klidové poloze jen po dobu NREM, aby nedošlo k rozvoji REM fáze, pak bylo vynuceno otočení krysy a tím její probuzení. Po změně prostředí, kdy krysy spaly tak jak obvykle, došlo k značnému urychlení nástupu REM fáze a její prodlouţení na úkor telencefalické fáze. To stejné se potvrdilo u lidí. Člověk tedy potřebuje REM fázi a mozek má v tomto smyslu plastický charakter řízení spánku, protoţe se do jisté míry přizpůsobuje podmínkám. Jakoby se snaţil „dohnat“ zanedbanou REM fázi. V roce 2000 bylo v jiném experimentu zjištěno, ţe REM spánek má tak trošku na svědomí úmrtí ve spánku. Protoţe v této fázi dochází ke smršťování periferních cév a proto k většině úmrtí ve spánku dochází v ranních hodinách, právě kdyţ nastává REM fáze. 4

Isabelle Gravillon, Spánek malých dětí, Portál, Praha 2003, 1.vyd., 111 stran, ISBN 80-7178-720-5, cit. str. 14

- 12 -

Obr. č. 2, Spánkové cykly (5)

1.4 Spánkový cyklus Z předešlého textu vyplývá, ţe jeden spánkový cyklus má 4 fáze NREM a 1 fázi REM spánku, člověk však během noci zaţije takových cyklů více, uvádí se 4-6 cyklů za noc. Jeden spánkový cyklus trvá přibliţně 90 minut. Nejprve tedy člověk usíná a ocitá se ve fázi I., to můţe trvat několik sekund, ale i hodinu, záleţí na spánkové hygieně a únavě. Po té člověk upadá do hlubšího spánku, tedy fáze II., zde setrvá jen několik minut. Dýchání se zpomaluje a prohlubuje. Nastává fáze III. a IV., tedy hluboký spánek v pravém slova smyslu. Jak lze pozorovat na obrázku č. 2, hluboký spánek trvá dlouhou dobu, okolo 40 minut (na obrázku modře znázorněn). Od usnutí k hlubokému spánku uběhne za normálních podmínek asi 30 minut. Po hlubokém spánku mozková aktivita rychle vzrůstá, protoţe následuje REM spánek, na počátku trvá tato fáze jen asi 10 minut. Po té opět nastává fáze lehkého spánku a cyklus se opakuje. Dle obr. č. 2 se hluboký spánek během noci zkracuje ve prospěch fáze REM, ta se naopak prodluţuje, na počátku trvá okolo 10 minut, na konci, tedy k ránu můţe REM trvat aţ hodinu.

5

Lucid dreaming project. Lucid dreaming [online]. 2007 [cit. 2012-04-01]. Dostupné z: http://www.luciddreaming.wz.cz/

- 13 -

1.5 Cyklus bdění a spánku Kaţdý člověk má jiné potřeby spánku. Ve většině pramenů se objevuje údaj, ţe nejčastěji lidé 16 hodin bdí a 8 hodin spí. Délka spánku však velice závisí na věku (viz. kapitola 3). Je známo, ţe novorozenci spí cca 20 hodin denně, kdeţto staří lidé spí třeba jen 4-6 hodin. V této souvislosti se hovoří o tzv. Cirkadiánním cyklu, coţ je tendence ke střídání větší a menší tělesné i duševní aktivity. Tento cyklus je zřejmě spojen se střídáním dne a noci. Při jednom experimentu, kdy byli dobrovolníci uzavřeni do speciální místnosti, ve které nebylo moţné rozpoznat zda je den či noc, se po měsíci ukázalo, ţe 1 den u těchto dobrovolníků se prodlouţil na 25 hodin. Jak jiţ bylo řečeno kaţdý má individuální potřeby spánku. V závislosti na cirkadiánním cyklu rozlišujeme 2 typy lidí, jak uvádí Alena Plháková ve svém díle Učebnice obecné psychologie: 6

„Mezi lidmi existují zřetelné rozdíly v úrovni ranní psychosomatické aktivity.

Takzvaná „ranní ptáčata“ jsou nejvíce čilá brzy po ránu, zatímco „noční ptáci“ zakoušejí největší příliv energie odpoledne nebo večer.“ Toto rozdělení je podloţeno i řadou výzkumů, například ranní ptáčata mají vyšší produkci adrenalinu a dosahují mnohem dříve nejvyšší tělesné teploty během dne. Teplota má na svědomí i samotné brzké vstávání tohoto typu lidí, přes den kolísá aţ o 0, 7 °C, v noci klesá aţ dosáhne minima kolem 3. hodiny ranní. Pak postupně stoupá a u ranních ptáčat způsobuje probuzení dříve neţ u nočních ptáků. Ranní ptáčata tedy chodí spát brzy a také dosti brzy vstávají, aniţ by museli. Noční ptáci jsou pak naprostým opakem, jejich křivka nejvyšší aktivity je posunuta na odpolední nebo dokonce večerní hodiny. Jsou schopni myslet a plně se soustředit dlouho do noci, ale po té potřebují spát třeba celé dopoledne. Obrázek č. 3 ukazuje průměrnou křivku denní aktivity, ta vrcholí kolem 11. hodiny, u ranních ptáčat by byla posunuta doleva, u nočních ptáků by naopak směřovala k pozdějším hodinám, tedy doprava. Jedním z nejslavnějších ranních ptáčat byl spisovatel J. W. von Goethe, na druhé straně F. Schiller spal výhradně v noci. Je tedy jasné, ţe křivka tělesné aktivity se u obou případů liší. I kdyţ tělesnou aktivitu ovlivňují vedle spánku také pracovní návyky, strava, teplota okolí, nálada, věk atd.

6

Plháková Alena, Učebnice obecné psychologie, Academia, Praha 2004, 1.vyd., 472 str., ISBN 80-2001387-3, cit.str. 89

- 14 -

Obr. č. 3, Křivka denní aktivity (7)

2. Ontogenetické změny spánku V další kapitole jsou zmíněna různá specifika spánku v určitém věku. Potřeba spánku i jeho návyky jsou v kaţdém věku odlišné, proto je důleţité tyto odlišnosti zmínit. Tak jak existují individuální potřeby spánku kaţdého člověka, tak existují zvláštnosti potřeby spánku v kaţdém věku. Jak jiţ bylo řečeno, novorozenci stráví většinu času spánkem, s přibývajícím věkem se čas spánku krátí. Čím je tedy organismus starší, tím je spánek kratší. Dokonce je spánek s přibývajícím věkem přerušovanější. Člověk se probouzí v pěti letech asi 4x za noc, kdeţto v padesáti letech je to asi 30x za noc! Také sloţení spánku se s věkem dosti liší, protoţe dětem se zdá více snů neţ dospělým, protoţe mají delší REM fázi. Ale i 4. fáze NREM spánku je dosti dlouhá kvůli regeneraci a růstu buněk u mladého organismu.

8

„Děti v plném růstu stráví

nejméně 50 % spánku v rytmu delta. Dospělí lidé pouze 20 aţ 25%.

7

Křivka denní výkonnosti. In: Denní výkonnost [online]. [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: http://www1.szu.cz/poradna/uspesnystudent/dennivykon/denvykon.htm 8

Dessaintová, M. S věkem se spánek mění. Doktorka.cz [online]. 24.5.2001 [cit. 2012-01-24]. Dostupné z:

http://zdravi.doktorka.cz/vekem-spanek-meni/

- 15 -

Většina starších lidí nad šedesát let spí hlubokým spánkem pouze několik minut, zatímco ve dvaceti letech průměrný spáč asi pětačtyřicet minut. Tento vývoj vysvětluje z velké části problémy, které mají starší lidé se spánkem.“

2.1 Novorozenci Pro dítě je novorozenecké období obdobím aklimatizace a adaptace na prostředí mimo tělo matky. Také se nastartovává růst dítěte a vše se teprve učí. Novorozenec zatím nerozlišuje den a noc, spí okolo 20 hodin. Souvislý spánek však činí asi 4 hodiny a po těchto intervalech se budí, bez ohledu na den či noc. Zvláštní je, ţe polovina celého spánku se odehrává ve fázi REM. Do půl roku poměr REM spánku klesne na 30% a s přibývajícím věkem klesá. Na konci šestinedělí jiţ lze pozorovat určitou pravidelnost v reţimu spánku a dítě jiţ začíná rozlišovat den a noc.

2.2 Kojenci Na počátku tohoto období se krátí potřeba spánku s kaţdým měsícem. Ve druhém měsíci je to 16-18 hodin. Souvisle spí dítě 6 hodin a to převáţně v noci, probouzí se jen na krmení. Ve dne více bdí. V období mezi 3.a 6. měsícem spí kojenci asi 15 hodin, z toho činí 10 hodin nočního spánku. Zbylých 5 hodin je spánek denní, ale ten bývá rozdělen na cca 3 kratší úseky. 9

„Jak by měl vypadat přibližný spánkový režim? Noční spánek: 19.00–7.00 Dopolední spánek: mezi 9. a 10. hodinou Obědový spánek: 12.00–14.15 Odpolední spánek: mezi 16. a 17. hodinou „

9

Halí, belí aneb spánek malých dětí. ORBIS IN, s.r.o. Máma a já [online]. 14.6.2010 [cit. 2012-01-24]. Dostupné

z: http://www.mamaaja.cz/ActiveWeb/Article/2406/hali,_beli_aneb_span.html

- 16 -

Dítě je přes den společenštější a má oblibu v různých rituálech. Tím je myšleno, ţe je důleţité v tomto období vytvářet návyky spojené se spánkovou hygienou. Nejdůleţitější je stanovit časy ukládání ke spánku a dodrţovat je. Ke konci prvního roku ţivota dítě spí zase o něco méně. Celkový podíl spánku je 14 hodin, z toho noční spánek činí 11 hodin. Opět je důleţité dodrţovat reţim dne i uléhání ke spánku, dále se maminkám doporučuje umoţnit dětem usínat samostatně.

2.3 Batolata U batolat je podíl spánku stále vysoký, pořád je to okolo 13 hodin. Avšak liší se spánkem ve dne. V osmnácti měsících spí děti pouze jeden krát za den a to po obědě. Přechod od dvou denních prospání k jednomu by měl být přirozený. S přibývajícím věkem se zkracuje doba denního spánku, ale minimálně do dvou let je denní spánek nutností. Noční spánek činí asi 10 hodin. Není to sice souvislých 10 hodin, ale po probuzení většině dětí nedělá problém znovu usnout. V tomto věku funguje fantazie a děti mohou mít problémy s nočními můrami. Také se většinou bojí tmy a strašidel, ale ve mezích normy je tento strach přirozeným vývojem dítěte.

2.4 Předškolní věk Celková doba spánku činí asi 11 hodin. S předškolním věkem se pojí velký mezník v ţivotě dítěte a to nástup do mateřské školky. Zde se dodrţuje pravidlo odpoledního spánku, kdy si děti po obědě odpočinou. Tento zvyk ve školkách je ale předmětem velkého sporu. Někteří pedagogové zastávají názor nutnosti spánku po obědě, jiní zase ne. Ale Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání toto definuje jasně: musí se respektovat individuální potřeba spánku kaţdého dítěte. Pokud některé dítě nechce po obědě spát, má mu být pedagogem nabídnuta jiná klidová, odpočinková činnost. Dokonce je v RVP uvedeno, ţe donucovat děti ke spánku ke nepřípustné.

- 17 -

2.5 Školní věk V mladším školním věku se mohou děti potýkat s únavou ve škole. Nastává jiný reţim. Musí se celé dopoledne soustředit a podávat výkon. Některé děti ještě chodí spát odpoledne po škole. S přibývajícím věkem tyto problémy vymizí. Můţou se však objevit jiné potíţe, spojené se zanedbáváním spánku, to znamená, ţe děti nechtějí jít spát, ale ráno musí vstávat kolem 6:00, aby byly ve škole v 8:00. Můţe se tedy stávat, ţáci mají problémy udrţet pozornost ve škole. Navíc byl proveden na toto téma experiment v Americe. Výzkumný tým podrobil testu skupinu studentů. Nejprve měli ţáci za úkol zapamatovat si určité symboly a spojení slov, pak si mohli zdřímnout a následně si museli vybavit co nejvíce daných informací. Druhý den bylo testování obdobné, avšak bez spánku. Bylo zjištěno, ţe v prvním případě byli ţáci schopni reprodukovat více informací, neţ při pokusu druhém. Spánek má tedy významný vliv na školní úspěšnost. Dále bylo zjištěno, ţe ukládat do paměti lze na počátku spánku a to prvních 60 minut a na konci před probuzením, posledních 30 minut. Toho vyuţívá vědní obor hypnopedie, tedy učení se ve spánku. Také v knize Vše o spánku uvádí autor Heinz Knobloch jeden pokus zaměřený na učení se ve spánku.

10

„Přihlásilo se tři tisíce

zájemců, aby se během šestinedělního kursu naučili ve spaní asi tisíci slůvek, obratů a vět z hovorové angličtiny. Přesný průzkum kontrolní skupiny ukázal, ţe systematicky spolupracující ţáci zvládli 90% látky. Pokusné osoby se uloţily do postele za doprovodu lehké hudby a četly si v učebních textech 25 aţ 30 slůvek. Z pásku pak je kursisté slyšeli pronášená nahlas a zároveň je sami opakovali. Po čtvrthodině měli zhasnout a usnout. V následující hodině předčítal hlasatel slovíčka ještě třikrát. Jeho hlas byl stále tišší. Ráno předčítal hlasatel táţ slůvka půl hodiny tak, ţe neustále zesiloval hlas. Pak ţáky probudila hudba a brzy poté byli vyzkoušeni z právě nabytých znalostí.“ Výsledky všech těchto výzkumů poukazují na důleţitost spánku při učení a zapamatování určitých informací, coţ je velmi důleţité především pro ţáky a studenty během školní docházky.

10

KNOBLOCH, Heinz. Vše o spánku. Praha : ROH, 1975. 140 str., cit. str.67,68

- 18 -

2.6 Adolescence Nastává velká změna v pubertě. Z dětí, které si chtějí hrát, dovádět venku a zapomínají na spánek, se stávají neustále unavení teenageři. Vědci však obhajují jejich tendenci prospat o víkendu celé dopoledne. Příčinou únavy a větší potřeby spánku jsou prudké změny, které puberta přináší.

11

„V pubertě dojde k prudké změně v časování

dne. Mládeţ chce chodit spát stále později, ale zároveň chce spát mnohem déle dopoledne. Muţům tahle tendence trvá zhruba do jednadvaceti let, zatímco ţeny opouští jiţ v 19,5 roku.“ Na základě těchto zjištění někteří vědci bojují o změnu času začátku vyučování. Z 8:00 na 10:00.

2.7 Dospělost S nástupem do pracovního procesu se mění i spánkový reţim. Dospělí chodí spát dříve neţ jejich náctileté děti a to zhruba o 2 hodiny. S prací se pojí mnoho komplikací spánkové hygieny, zejména pracuje-li člověk ve směnném provozu. Noční směny výrazně nabourávají návyky organismu. Neţ se organismu adaptuje, následuje změna směny. U dospělých se tedy setkáváme s náročným denním reţimem a to na úkor spánku. Proto drtivá většina dospělých pije kávu, jakoţto stimulační prostředek.

2.8 Starší lidé V tomto období nastává další velká ţivotní změna a to odchod do důchodu. Staří lidé spí pouze asi 5 hodin a mají spánek velice lehký, jak jiţ bylo v úvodu zmíněnohluboký spánek (tedy NREM 4. fáze) trvá jen několik minut. S přibývajícím věkem se objevují zdravotní komplikace, které nedovolují klidný spánek, např. bolesti zad, kloubů atd. Tyto bolesti totiţ v noci jakoby zesílí. Tyto změny ve spánku jsou opět přirozené. Své opodstatnění mají tyto změny i v medicíně. S přibývajícím věkem totiţ vápenatí epifýza, která produkuje hormon melatonin. Ten mimo jiné zodpovídá za 11

FAMOUS. Adolescenti mají dopolední spánek naprogramovaný. Novinky.cz [online]. 16.1.2007 [cit. 2012-0124]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/zena/zdravi/106650-adolescenti-maji-dopoledni-spaneknaprogramovany.html

- 19 -

střídání spánku a bdění. Bylo zjištěno, ţe polovina populace na 65 let trpí nějakou poruchou spánku!

3. Poruchy spánku V předchozí kapitole byly také uvedeny některé potíţe se spánkem v různých ontogenetických stádiích. Hlavní a zásadní spánkové těţkosti jsou definovány v následující kapitole. Problémy spojené se spánkem se mohou objevit v jakémkoli věku, avšak některé poruchy jsou typické pro daný věk. Nejjednodušší dělení poruch spánku je na 3 kategorie a to: 1) Nespavost 2) Zvýšená spavost 3) ostatní poruchy.

3.1 Insomnie (Nespavost) Kaţdý člověk občas zaţil potíţe s nespavostí, většinou kvůli nějaké zátěţové situaci. Avšak o nespavosti jako diagnóze lze hovořit pokud je tento problém dlouhodobý. Nespavost je z lékařského hlediska chápána jako stav, kdy pacient obtíţně usíná, spí přerušovaně, krátce, a ráno se necítí odpočatě. Zvláštní je, ţe se velmi těţko hodnotí, zda člověk opravdu trpí nespavostí. Lékaři ve většině případů spoléhají na subjektivní pohled pacienta. Ale lidé mají sklon tyto problémy zveličovat. Tak jak uvádí Alena Plháková v knize Učebnice obecné psychologie: 12 „V jedné studii byli sledováni lidé, kteří se povaţovali za nespavce. Bylo zjištěno, ţe pouze polovina z nich byla v noci vzhůru déle neţ 30 minut.“ I přes to nespavostí trpí přibliţně třetina populace. Insomnie má celou řadu příčin, mezi hlavní patří: dlouhodobý stres, významná změna v ţivotě, deprese, alkohol a jiné drogy, nadměrná konzumace kávy a jiných stimulačních látek, práce na směny atd. Nespavost je většinou porucha dospělých a starých lidí. Přičemţ dospělí lidé mají problémy s usínáním a staří lidé zase problémy s brzkým probuzením.

12

Plháková Alena, Učebnice obecné psychologie, Academia, Praha 2004, 1.vyd., 472 str., ISBN 80-2001387-3, cit.str. 99

- 20 -

3.2 Hypersomnie (Zvýšená spavost) Tato porucha bývá následkem nějaké fyzické či psychické zátěţe. Zvýšená spavost můţe být i příznakem nějakého onemocnění! Jako tomu bývá u depresivních stavů. Zajímavým příznakem deprese je nespavost, která se ale projevuje paradoxně nadměrnou spavostí. V praxi to znamená, ţe člověk nemůţe v noci spát, probudí se a kvůli negativním myšlenkám není schopen znovu usnout, proto je pak celý den velmi unavený aţ vyčerpaný a proto tento spánkový deficit dohání přes den. Další nemocí, která je spojena se zvýšenou spavostí je tzv. narkolepsie coţ je genetické, neurologické onemocnění. Projevuje se náhlým přechodem z bdělého stavu do stavu hlubokého spánku aniţ by si to pacient uvědomoval a mohl vůli ovládat. Porucha tkví v mozkové činnosti, která řídí cyklus spánku a bdění. Takový narkoleptický spánek trvá většinou několik minut a přepadne pacienta prakticky kdykoli a kdekoli, při jídle, při řízení auta, v práci, v hromadné dopravě… Mezi hypersomnické nemoci se také řadí spánková apnoe, přesněji syndrom spánkové apnoe (SAS= sleep apnea syndrome). Podstatou této nemoci je nekvalitní spánek v noci, který se projevuje zvýšenou spavostí během dne. Příčinou špatného spánku jsou apnoické poruchy dýchání, tedy spánek je přerušen pauzou zástavou dechu. Po takovém ataku se pacient probouzí, aby se nadechl. Tyto ataky se stávají několikrát za noc. Přerušení dýchání můţe trvat i desítky vteřin, někdy se u pacientů objevuje modré zabarvení kůţe. Většina lidí s tímto syndromem jsou obézní a v noci chrápou. Problémy s apnoickými pauzami způsobuje špatná fyziologie horních cest dýchacích (např. zvětšené mandle), nebo je příčina nervového původu.

3.3 Parasomnie Dle 13

ABZ.cz

slovníku

jsou

parasomnie

definovány

takto:

“Abnormální epizodické události v průběhu spánku.“ Také slovo parasomnie pochází

z řeckého para, coţ znamená „u, při“ a z latinského somnus = spánek. Takţe jsou to 13

Parasomnie. RADEK KUČERA & DAUGHTER. ABZ slovník cizích slov [online]. 2006 [cit. 2012-01-24]. Dostupné z: http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/parasomnie

- 21 -

poruchy při spánku. Odborníci rozlišují tři hlavní parasomnie, které se váţí na NREM fázi spánku. Mezi tyto parasomnie se řadí: 1. Probuzení se zmateností, 2. Somnambulizmus, 3. Noční děsy. Většinou se tyto poruchy objevují v úvodu spánku, v první třetině noci. Mezi hlavní vyšetřovací metody patří EEG/polysomnogram.

3.3.1 Probuzení se zmateností Jak jiţ sám název poruchy napovídá, pacienti se budí za spánku, příčinou vysoké zmatenosti je, ţe se před probuzením nacházeli ve 3. nebo 4. fázi spánku, tedy NREM s delta vlnami. Protoţe je tento spánek hluboký, náhlý přechod do bdělého stavu je tedy doprovázen zpomalenými reakcemi. V této souvislosti lze hovořit o tzv. spánkové opilosti. Pacient reaguje na výzvy opoţděně, mám problém s orientací, je narušena krátkodobá paměť a špatně artikuluje. U dětí se probuzení se zmateností můţe pojit k nočním děsům. Tato porucha můţe být také vyvolána jinou poruchou a to syndromem spánkové apnoe. Pokud se probouzení se zmateností opakuje častěji, je potřeba při vyšetření vyloučit právě SAS, nebo také epilepsii. Jinak se tato porucha léčí pravidelností spánkové hygieny, eliminací stresu (u dětí zejména ve škole) případně i některými léky.

3.3.2 Somnambulizmus Lidově

řečeno

náměsíčnost.

Tento

pojem

vychází

z latinských

slov

somnus=spánek a ambulare=chodit. Nemusí se projevovat jen chozením ve spánku, ale i manuální činností a dokonce i konzumací jídla. Somnambulik se po určitě době sám vrací zpět do postele. Zvláštní je, ţe se tato porucha objevuje více u dětí, neţ u Dospělých.. Vyskytuje se u 17 % dětí, u dospělých jen ve 4 % (Stores, 2002). U dětí je problémem moţnost zranění během pohybu ve spánku. Nejeden případ somnambulizmu skončil pádem ze schodů, či dokonce z okna domu. Některé děti se dokonce v této dezorientaci pomočují na různých místech v bytě. Pokud náměsíčnost přetrvává aţ do dospělosti, je povaţována za váţnou poruchu spánku a je potřeba důkladnějšího vyšetření. U dětí se somnambulizmem je důleţitá prevence úrazů během noční činnosti. Zejména zabezpečit okna, dveře popřípadě schodiště a ostré hrany v domě.

- 22 -

3.3.3 Noční děsy Tato porucha se opět objevuje hlavně u dětí, postihuje cca 6%. Projevuje se náhlým probuzením, většinou doprovázeným křikem a vyděšeným výrazem v obličeji. Pacient se potí, má vysoký tep a zrychlené dýchání. Bývá zmatený a nepoznává blízké osoby. Často opakuje či mumlá nesrozumitelné věty. Příčinou nočních děsů bývá, stejně jako u předchozích poruch, špatná spánková hygiena a hlavně stres, u dospělých také alkohol či jiné drogy. V článku z roku 2008 v odborném časopise NEUROLÓGIA PRE PRAX lékaři popisují jeden případ

14

„Dívka, 8,3 roků, se somnambulními projevy a

nočními děsy. Pacientka- původně nedonošený novorozenec z dvojčat- trpěla nočními děsy od 7 let věku. Stavy měly částečnou návaznost na školní stres (matematika). Tento předpokládaný psychologický faktor se zajímavě promítal do symptomatiky stavů – dle rodičů byly ve slovním projevu některých epizod pavoru odkazy na počítání.“

3.3.4 Syndrom neklidných nohou Tato porucha, jak jiţ název napovídá, postihuje dolní končetiny. Pacient zaţívá nepříjemné pocity, mravenčení, aţ pálivou bolest v nohou. Většinou se tyto pocity objevují při usínání nebo i v noci a narušují tak klidný spánek. Pro částečnou úlevu má pacient nutkavou potřebu hýbat nohami, nebo dokonce chodit. Lékaři uţ dnes ví, ţe tato choroba je zapříčiněna nízkou hladinou dopaminu, coţ je tzv. neurotransmiter, tedy přenašeč vzruchů v mozku. Dalším indikátorem poruchy je nízká hladina ţeleza v krvi, proto se tento syndrom pojí s ostatními chorobami jako např. anémií. Je tedy zřetelné, ţe rozhodující jsou dědičné dispozice pro vznik syndromu neklidných nohou. Syndrom se můţe objevovat v různých intervalech, nejvíce v dětství, kdyţ děti rostou, pak ale většinou sám vymizí. Potom se objevuje u těhotných ţen, kdy opět po určité době ustoupí. Nakonec se objevuje u starých lidí, kdy se s přibývajícím věkem zhoršuje stav. Léčba je komplikovanější v tom, ţe se takové symptomy projevují i u Parkinsonovy nemoci, křečových ţil či u jiných neuropatií.

14

Novák V., Slonková J., NON-REM parasomnie. Neurológia pre prax.(online).2008(5). (cit. 2012-21-01) Dostupné z: www.neurologiapreprax.sk

- 23 -

Toto byly hlavní parasomnie vázané na NREM fázi. Odborníci udávají, ţe tyto obtíţe s přibývajícím věkem ustupují. Důvodem je úbytek NON-REM a delta vln při spánku ve starším věku. Také se tyto poruchy v občasné míře objevují u většiny dětí, jde-li tedy o dočasnou parasomnii, lze ji povaţovat za fyziologický projev ontogenetického vývoje dítěte.

4. Spánková hygiena Člověk má částečně ve své moci vyhnout se některým spánkovým poruchám, které jsou uvedeny výše. Pro zdravý spánek je potřeba dodrţovat určitá pravidla a zásady. Předmětem této kapitoly jsou různá doporučení, jak se nejlépe vyhnout potíţím se spánkem a také jak moc je spánek ovlivněn různými faktory. Pro udrţení zdravého ţivotního stylu a tedy i zdravého spánku je potřeba řídit se několika zásadami, které podporují klidný spánek. Spánková hygiena také patří mezi hlavní léčebné metody poruch spánku. Spánkovou hygienu lze rozdělit na několik oblastí: 1) výţiva a návykové látky 2) reţim dne a psychika

4.1 Vliv výživy a návykových látek Konzumace těţkých, tučných jídel můţe významně narušit spánek, zejména konzumují-li se taková jídla před spaním. V noci se pak člověk více potí a můţou se mu zdát noční můry. Proto se doporučuje poslední jídlo sníst asi 4 hodiny před ulehnutím ke spánku. V další řadě je velice důleţitý pitný reţim. Pro dobrý spánek není vhodné pít příliš kávy, černého a zeleného čaje. Zejména pozdě odpoledne, cca 4 hodiny před spánkem. Dále samozřejmě konzumace energetických nápojů narušuje pocit únavy a tím i zdravý spánek. Dalším velice důleţitým škodlivým faktorem spánku je alkohol. Je všeobecně známo, ţe alkohol dehydratuje tělo, narušuje tedy funkci ledvin a tím vylučování tekutin. Častá návštěva WC během noci tedy nepřispívá k dobrému spánku.

- 24 -

Dále bylo také zjištěno, ţe alkohol narušuje REM fázi spánku, člověk po konzumaci alkoholu má tendenci upadnout hned do hlubokého spánku, ale pro celkovou regeneraci, zejména psychiku je REM spánek nezbytný. Sny se začnou zdát aţ kdyţ tělo odbourá alkohol. Smutné je, ţe většina lidí si tento fakt vůbec neuvědomuje, ba naopak se domnívá, ţe jim alkohol napomáhá ke spánku. Nelze také pominout vliv kouření na spánek. Protoţe kouření, potaţmo nikotin patří mezi významné narušovače spánku a jeho fází. Kuřáci, na rozdíl od alkoholiků, spí méně hlubokým spánkem. V cigaretách je totiţ obsaţen nikotin, který má stimulační účinky. Nepřirozeně tedy povzbuzuje mozek k aktivitě. Kuřáci mohou také trpět spánkovou apnoe a silným vykašlávání hlenů během noci. Lékaři čím dál více poukazují na nebezpečí léků na spaní. Jsou totiţ nejen návykové, ale také značně ovlivňují bdělý stav, protoţe některé působí aţ 16 hodin. To tedy znamená, ţe tabletky působí i po té, co se dotyčný probudí. Nejzávaţnějším vedlejším účinkem a nebezpečím jsou zpomalené reakce. Hrozí tedy nebezpečí úrazů a dopravních nehod. V knize Vše o spánku se píše:

15

„Průzkum řidičů motorových

vozidel prokázal, ţe 12,6% jich bylo v okamţiku nehody pod vlivem medikamentů: 66% z nich polklo tablety proti bolestem, 13% prostředky pro uklidnění a pro spaní a 7% prostředky ovlivňující krevní oběh.“

4.2 Režim dne a psychika Tato oblast spánkové hygieny souvisí se správnými návyky. Je tedy nejdůleţitější v dětství, kdy si tyto návyky kaţdý člověk osvojí. Odborníci se domnívají, ţe postel by se měla pouţívat jen ke spánku, to znamená, ţe by se v ní nemělo jíst a trávit čas přes den. Důleţitý je reţim spánku, tedy uléhání ke spánku a vstávání by mělo být ve stejnou dobu, bez ohledu na pracovní den či víkend. Samozřejmě existují výjimky, ale časový reţim spánku se dodrţuje kvůli vytvoření správného návyku, důleţité je zejména pro děti. Také nelze opomíjet vhodné podmínky pro spánek, tedy tlumené světlo nebo úplná tma napomáhá příjemnému usínání. Dále samozřejmě minimalizovat hluk a mít optimální teplotu 18-20 °C. 15

KNOBLOCH, Heinz. Vše o spánku. Praha : ROH, 1975. 140 str., cit. str.92,93

- 25 -

Jak bylo v předchozích kapitolách zmíněno, psychická zátěţ a stres bývají častou příčinou poruch spánku. Je tedy důleţité se před spánkem oprostit od problémů, které člověk zaţil během dne. Hlavně neřešit před spánkem důleţitá témata ţivota. Špatná psychika narušuje jak usínání, tak celkový spánek během noci. Typickým příkladem jsou depresivní stavy, které se projevují nespavostí uprostřed noci a promítáním negativních myšlenek. Pro uvolnění jak psychického tak fyzického stavu je vhodné pouţívat nějaké relaxační techniky. Všeobecně se udává, ţe těţce manuálně pracující lidé by měli relaxovat u duševní činnosti- například četba, luštění kříţovek atd.. Naopak lidé pracující duševně (lidově „hlavou“) by měli relaxovat při fyzické činnosti např. jóga, lehký stretching atd., také krátká procházka do přírody působí příjemně. Pozor ale na velmi namáhavé cvičení před spánkem, to totiţ můţe působit opačně, tedy narušit klidné usínání.

4.3 Ostatní faktory hygieny spánku V této kapitole je namístě pohovořit i o správném lůţku, které můţe značně ovlivnit kvalitu spánku. V metafoře: „Jak si kdo ustele, tak si lehne.“ Je skryta ţivotní pravda z hlediska lidských vztahů, ale i v tomto případě je to velmi trefné přirovnání. Během lidské historie se velmi měnily nejen lidé ale i jejich postele. Panovníci spali na velmi měkkých lůţkách, kdeţto někteří jejich poddaní téměř na zemi. V dnešní době se výrobci lůţek a matrací snaţí o to, aby postel byla ze zdravotního hlediska nejvhodnější. Příliš tvrdé matrace totiţ brání správnému prokrvování těla během spánku. Na druhé straně na velmi měkké matraci se tělo různě ohýbá a deformuje se páteř. Také velikost a tvrdost polštáře je velmi důleţitá. Funkcí polštáře je totiţ vyplnit prostor u krku, kdyţ tělo leţí na boku. Aby se páteř nedeformovala do stran. Mnoho lidí trpí bolestmi zad, které jsou způsobeny zdravotně nevhodnými matracemi či polštáři. Zejména starší lidé se budí v noci ze spaní se silnými bolestmi. Proto nevhodné lůţkoviny nebezpečně narušují zdravý spánek. Dalším faktorem ovlivňujícím kvalitu spánku je spící poloha. Zde si naštěstí tělo samo určuje, při jaké poloze si odpočineme nejlépe. Kaţdý člověk usíná v jiné poloze, proto se rozeznává kolem 30 poloh při spánku. Avšak spící během noci vystřídá několik

- 26 -

různých poloh. 16 „Experimenty s pokusnými spáči ukázaly, ţe nikdo nezůstane leţet ve stejné poloze déle neţ čtyřicet minut. Šedesát procent spáčů změní polohu těla uţ po dvaceti pěti minutách. Čtyřicet procent to nevydrţí déle neţ pět aţ deset minut.“ Obr. č. 4, ukázka poloh při spánku (17)

Někteří lidé zastávají názor, ţe podle polohy spaní, lez určit jaký člověk je. Např. v poloze embryo (viz. obr. 3, poloha A) prý spí lidé tvrdí a důslední, avšak uvnitř velmi citlivý a zranitelní. Ale jak jiţ bylo řečeno, během noci se polohy mění, proto tato teorie zavání amatérismem. Co lze přesně odvodit je, jaká část těla je během dne více namáhána. Protoţe ti, co nemají sedavé zaměstnání a celý den jsou na nohou, spí v takových polohách, aby si odpočinuly dolní končetiny. Během noci tedy spíše mění polohu rukou a horní poloviny těla. Naopak ti, co namáhají ruce během dne, často v noci mění polohu dolních končetin a ruce „nechávají“ odpočívat. Na webových stánkách mammahelp.cz, coţ je sdruţení pacientek s nádorovým onemocněním prsu, se uvádí jednoduchých 10 rad pro zdraví spánek. Bez ohledu na diagnózu rakoviny či zdravého organismu.

16

KNOBLOCH, Heinz. Vše o spánku. Praha : ROH, 1975. 140 str., cit. str.21

17

Pozice ve spánku prozradí, jací jste. In: Xage [online]. 22.4.2009 [cit. 2012-04-01]. Dostupné z: http://www.xage.cz/recenze-a-clanky/pozice-ve-spanku-prozradi-jaci-jste/

- 27 -

18

„Jednoduché „desatero“, podle kterého se můžeme v mnoha případech

znovu naučit užívat si klidného celonočního spánku. 1.

Vstaňte ráno vţdy v tu dobu, kdy jste zvyklí vstávat, bez ohledu na to, ţe

se vám nechce, ţe se cítíte rozlámaní a myslíte si, ţe byste spánkovou ztrátu mohli ještě dohnat. Není to pravda. Nedoţenete nic a mozek v takovém ranním polospánku vyrábí látky, které nepříznivě působí na váš stav. 2.

Večer před spaním aktivně sniţujte obrátky. Po páté hodině odpolední

nepijte kávu. Dejte si jen lehkou večeři, jděte na delší procházku (zdůrazňuji procházku – pokud byste zrovna chtěli začít večer běhat, toto rozhodnutí odloţte). Doma si pusťte oblíbenou hudbu a věnujte se činnostem, jeţ jsou vám příjemné a které vás uklidňují. Nepospávejte před televizorem. Kdyţ se vám začnou klíţit oči, dopřejte si vlaţnou sprchu a jděte spát tam, kde se spát má, tedy do postele. 3.

Do postele máte chodit pouze spát, nebo se milovat. Nic jiného se nemá v

posteli dělat: tedy číst (pokud nejde o předspánkový rituál dvou aţ tří stránek), jíst, poslouchat rádio nebo sledovat televizi, a uţ vůbec ne hádat se, dělat si starosti a strašit („Boţe můj, to já zase dneska nebudu moci usnout, a pokud usnu, to zas budu mít děsné sny…“). Jdu-li do postele se strachem, ţe neusnu, dosáhnu nechtěně takové bdělosti, aţ předráţdění, ţe skutečně nebudu moci usnout. 4.

V místnosti, kde spíte, má být vyvětráno, nepřetopeno, spíše chladno.

5.

Nesnaţte se usnout silou vůle, nepředstavujte si, ţe musíte usnout na

povel. Takové postupy vedou jen k větší aktivaci organismu. 6.

Usnutí je především otázkou relaxace. Uvolněte proto všechny svaly, od

napjatého čela a šíje aţ po konečky prstů rukou i nohou. Představte si, ţe vaše nohy a ruce jsou příjemně těţké, jako po zdravé únavě. Stane-li se vám, ţe celé tělo sebou náhle škubne, není to nic nebezpečného. Je to pouze důkaz, ţe jste se uvolnili téměř dostatečně, ale nerovnoměrně. Náhodný impuls pak vyvolá záškub celého relaxovaného těla. Proto není důvod k obavám, jde o neklamnou známku, ţe jste na dobré cestě. 7.

Za víčky otočte oči směrem vzhůru, jako byste se chtěli dívat směrem na

své čelo. Za uzavřenýma očima si představujte temně modrou barvu, asi takovou, jakou mají hodně zralé švestky nebo trnky. Je to barva hlubokého a klidného moře. Zjistíte-li, ţe „jako na potvoru“ se vám objevuje barva ţlutá a červená, nerozčilujte se, ale 18

HONZÁK, R. Poruchy spánku v otázkách a odpovědích. Mamma help [online]. 21.3.2006 [cit. 2012-01-24]. Dostupné z: http://www.mammahelp.cz/poruchy-spanku.php

- 28 -

převeďte ji buď přes zelenou na modrou, nebo od červené na oříškově hnědou, která také působí uklidňujícím dojmem. 8.

Jestliţe vám dělá potíţe představovat si jen jednu barvu a do zorného

pole za zavřenými víčky se vám stále vnucují nějaké obrazy, můţete se stejně dobře uklidnit starou indickou meditací: představte si, ţe jste na zelené letní louce, kterou protéká potok nebo říčka, a je krásné letní odpoledne. Pobývejte v duchu na této louce tak dlouho, dokud se vám tam bude líbit, a poté se vydejte, rovněţ v duchu, na cestu. Ta vede zprvu po rovině, a pak do kopce. Můţe to být cesta, kterou odněkud znáte, můţe to být stejně dobře krajina vaší fantazie. Kopec je zprvu zalesněný, později stromy mizí, cesta je strmější a méně pohodlná. Slunce se skrylo za mraky, fouká studený vítr, blíţí se déšť, ze kterého se stane prudký liják. Vy ale zdoláte všechny útrapy a dojdete aţ na vrchol kopce. Zde se počasí uklidní, je tu příjemná planinka a na ní stojí uprostřed vonícího hájku malá kaplička. Nahlédnete do ní, zjistíte, co je uvnitř, a vracíte se stejnou cestou zpět v příjemném počasí, aţ na sluncem ozářenou letní louku. Meditace má hlubší smysl, ale většina lidí usne jiţ cestou do kopce. To, co najdete v kapličce, pozoruhodně odpovídá tomu, co máte v sobě. Budete-li na kopec „chodit“ častěji, zjistíte, ţe věci v kapličce se zřejmě mění, jako by tam někdo během vaší nepřítomnosti dělal pořádek. 9.

Pokud se vám nepodaří do 15 aţ 20 minut usnout, nesetrvávejte na lůţku,

abyste neposilovali chybný mechanismus, ţe „chodíte do postele nespat“. Vstaňte, převlékněte se do domácího oděvu a věnujte se činnosti, na kterou jste mysleli s nechutí a bůhví jak dlouho odkládali. Tedy ţádné sledování televize, ani četba detektivky, ale něco, do čeho se vám skutečně nechtělo. Aţ se vám nad touto činností začne chtít spát, převlékněte se pyţama a jděte si lehnout. Dále postupujte znovu podle bodů 5 aţ 9. Můţe se vám stát, ţe během prvních nocí „vystoupíte“ z lůţka několikrát, ale zůstaňte vytrvalí. 10.

Vydrţte u tohoto reţimu a navzdory počátečním neúspěchům, vydrţte u

něj i o víkendových dnech, kdy vás ostatní členové rodiny budou třeba zrazovat. Nebojte se, ţe tím ohrozíte své zdraví. Organismus má také své pojistky a o spánek si řekne včas.“

- 29 -

Poslední velká kapitola teoretické části je zaměřena podrobněji na REM fázi, protoţe se zabývá sněním a samotnými sny. I kdyţ definování a podstata snů je ošemetná věc. Existují různé hypotézy a teorie, které zatím nebyly ani vyvráceny ani zcela potvrzeny. Jedno je však jisté, sny člověku neukáţí budoucnost, jak tomu bývá v různých snářích, ale naznačují mnoho z přítomnosti.

5. Sny Slovo sen v sobě nese mnoho významů, vědecky se však hovoří o snu jako o představě ve fázi REM spánku. Sny byly a stále ještě jsou opředeny mnoha mýty a tajemství. V antice se lidé domnívali, ţe prostřednictvím snů k nim promlouvají bohové. Dodnes si někteří lidé myslí, ţe podle snů lze věštit budoucnost. Jiné kultury sen vnímají jako záleţitost duše, tedy stav kdy se duše odděluje od těla. Po celou historii lidstva byly sny inspirací a velkou výzvou. Psychologové a vědci si dlouho nevěděli rady, jak vlastně sny uchopit. Aţ světoznámý psycholog Sigmund Freud podrobil sny opravdovému výzkume a své závěry publikoval v díle „Výklad snů“. I kdyţ jsou poznatky v této publikaci více neţ sto let staré, stále jsou povaţovány za přelomové. Povaţoval sny za jakousi kompenzaci napětí v bdělém ţivotě. Freud citoval ve svém díle Purkyněho a popisoval podstatu snů takto:

19

„sny jsou lehké hry obrazotvornosti,

které nijak nesouvisí s denními příhodami. Duše nechce pokračovat v napětích bdělého ţivota, nýbrţ je rozvázat, zotavit se z nich.Vytváří především stavy opačné stavům bdění.“ Mnohé zásluhy v této oblasti má i jeho ţák Carl Gustav Jung, který definoval sny takto: 20 „Sen jsou malá skrytá dvířka v tom, co je duši nejvnitřnější a nejintimnější, dvířka, která se otevírají do oné pradávné kosmické noci, která byla duší, kdyţ ještě dávno neexistovalo ţádné vědomí já, a která bude duší daleko přesahující to, čeho kdy bude schopno vědomí já dosáhnout…“ V současné psychologii jsou sny vnímány jako 19

FREUD, S. Výklad snů. 2.vyd. Pelhřimov: Nová tiskárna Pelhřimov, 1994. 400 str.,ISBN 80-901916-0-6.cit.

str. 53 20

FOUSKOVÁ, D. Sny jako řeč duše. In: Celostní medicína [online]. 1.9.2004 [cit. 2012-04-01]. Dostupné z: http://www.celostnimedicina.cz/sny-jako-rec-duse.htm

- 30 -

alternativní zpracování psychického materiálu, oproti způsobu zpracování podnětů v bdělém stavu.

5.1 Teorie snění Neustále se objevují nové hypotézy, proč se člověku zdají sny. Podle učebnice obecné psychologie lze příčinu snění vnímat ze tří pohledů (Plháková, 2004): 1.Fyziologické hledisko 2. Psychodynamické hledisko 3. Kognitivní hledisko Fyziologické hledisko- vnímá mozek jako samostatně se řídící a fungující systém. Představiteli tohoto hlediska jsou američtí psychologové Robert W. McCarley a J. Allan Hobson, kteří světu představili hypotézu aktivace-syntéza (1981). Domnívají se, ţe mozek se sám aktivuje ke snění po 90 minutách. K takové aktivaci dochází pomocí RAS neuronů, tedy retikulární-aktivační systém v mozkovém kmeni. Po té dochází k interpretaci náhodných nervových signálů. V syntetickém stádiu dochází ke spojování těchto signálů v mozkové kůře, ale ta je ve spánku odpojena od vnější reality, takţe nemůţe svou činnost kontrolovat prostřednictvím vnějších podnětů a smyslů. Dochází tedy ke spojování náhodných signálů a informací, aby se vytvořil nejlepší moţný příběh, při tom jsou také vyuţívány informace uloţené v paměti. Tato hypotéza by vysvětlovala, proč sny často nedávají smysl, ale jsou zde některé symboly, které jsou spojeny s ţivotem člověka. Psychodynamické hledisko- Tento pohled na snění nevyuţívá medicínské poznatky, ale psychologické. Tento směr reprezentují Freud, Jung, Aeppli a další. Je tedy jasné, ţe hlavním psychologickým směrem je zde psychoanalýza. Avšak jednotlivý autoři se částečně liší svými názory. Podle Freuda člověk sní díky svému nevědomí, které zpracovává nejtajnější přání a pudy. Pro vědomí jsou totiţ tyto představy nepřijatelné. Tyto představy se tedy promítnou pouze ve snech, ale jsou zakódovány, nejsou představeny v plném smyslu, jsou skryté (latentní). Nevědomí se tedy

- 31 -

prostřednictvím snů snaţí o částečnou realizaci těchto informací, pudů a představ. Dle Freuda také funguje tzv. snová cenzura, která nedovolí plné vyjádření nevědomí ve snu, aby nedošlo k úzkosti člověka. Jeho ţák Carl Gustav Jung souhlasil s tím, ţe sny určitou formou kompenzují vědomí ţivot. To co si ve vědomí člověk přeje, ale zanedbává v bdělém stavu, pak kompenzuje ve spánku a realizuje. Čím nudnější a skleslý ţivot ve vědomí člověk má, tím ţivější a veselejší sny má. V čem se Jung odlišuje od Freuda je jeho pohled na symboly a skrytý význam obsahu snů. S tímto tvrzením nesouhlasí, symboly ve snu nejsou nijak zamaskovány či kódovány. Sny lez podle Junga vykládat tak, jak se člověku zdají a lze se z nich poučit. Kognitivní hledisko- Tento směr vnímá příčinu snu pouze jako vedlejší produkt při zpracování informací ve spánku. Do kognitivního směru patří například Christopher Evans, který tvrdí, ţe sny nemají ţádný smysl, ani význam, je to jen šum nervstva.

V následujících kapitolách se pojednává o snech a paměti, o symbolech ve snech. Názory zde uvedené vychází z názorů Sigmunda Freuda.

5.2 Proč lidé zapomínají sny? To, ţe jen málo snů si člověk dokáţe vybavit po probuzení, není nic zvláštního. Stává se to běţně a obyčejný člověk se nad tím nepozastavuje. Někdy se objeví pocit, ţe člověk ví, ţe se mu „něco“ zdálo, ale nedokáţe si vzpomenout o čem sen byl. Na druhé straně existují sny, které si člověk pamatuje celý ţivot a je schopen ho reprodukovat dlouhé roky po jeho zdání. Některé sny se mohou také často opakovat, nebo jen určité téma snu. Proč dochází k zapomínání snů po procitnutí ze spánku? Na tuto otázku existuje opět mnoho odpovědí. Freud ve svém díle Výklad snů uvádí stejný princip zapomínání snů jako je princip zapomínání v bdělém ţivotě. Důvodů je několik. Jednou z příčin je, ţe informace ve snu byly příliš slabé a bez emocionálního náboje, aby se vryly do paměti. Nejsou tedy z hlediska subjektu tak intenzivní. Další příčinou je osamocenost některých informací ve snu, tedy pokud jsou jednotlivé informace seskupeny do celku, je zapamatování snadnější, neţ kdyţ jsou útrţkovité. Freud to

- 32 -

přirovnává k veršům. Zapamatovat si jednotlivá slova samotná je těţší, neţ poskládat je do veršů (Freud, 1994). I kdyţ tato příčina má i své odpůrce, protoţe mnoho psychologů se domnívá, ţe čím nesrozumitelnější sen je, tím si ho člověk lépe vybaví. Mnoho lidí vypráví své podivné a zmatené sny… Také je dosti těţké zapamatovat si v běţném ţivotě vjemy, se kterými se člověk setkal pouze jedenkrát, stejně tomu je i se sny. Protoţe většina snů se zdá pouze jednou, je to zřejmě další příčina zapomínání snů. Nehledě na to, ţe během noci se člověku zdá několik snů. Udává se, ţe v prvních minutách se zapomene polovina snů a po deseti minutách dokonce 90% snů!

5.3 Rozbor snů Odborníci na toto téma opět vedou dlouhé diskuze. Je totiţ velmi sporné, zda existují jakési univerzální symboly, podle kterých lze vykládat sny, nebo kaţdý symbol znamená něco jiného pro kaţdého člověka. Pravda bude zřejmě kompromisem mezi oběma názory. Otázkou stále zůstává, zda vůbec lze sny vykládat a pracovat s nimi. Jestli to nejsou jen projevy mozkové činnosti ve spánku, bez nějakého smyslu…Pravdou však je, ţe muţům se zdá převáţně o jiných muţích a ţenám zase o ţenách. Proč tomu tak je se zatím nevysvětlilo. V jedné analýze desítek tisíc snů bylo zjištěno, ţe nejčastější prostředí ve snech jsou místnosti. Méně snů se odehrává někde na ulici, nebo v přírodě. Také určité činnost ve snech převaţují, jsou to aktivní činnosti jako běh, tanec či chůze (Knobloch, 1975). Freud se usilovně věnoval symbolice snů a na něj navázal i jeho ţák Jung. Jung se domníval, ţe existují univerzální symboly společné všem tzv. archetypy a vedle nich individuální snové symboly. V dnešní době psychologové spíše dbají na to, jak se pacient ve snu cítil, neţ o čem sen byl. Stěţejní jsou pocity, zda byl sen příjemný, vzrušující, napínavý, strašidelný, plný násilí atd. Ovšem některé symboly interpretovat lze, zvláště u snů, které se opakují. Pokud se neustále opakuje sen, ve kterém se člověk např. musí rozhodnout, nebo je na nějakém rozcestí, můţe to symbolizovat ţivotní rozhodování i v bdělém stavu. Freud byl přesvědčen, ţe v kaţdém snu lze nalézt souvislost s právě uplynulým dnem. To znamená, ţe snový materiál je hlavně čerpán z aktuálních proţitků. Většinou je však pravá podstata symbolu latentní (Freud,1994).

- 33 -

Ve svém díle Výklad snů udává několik příkladů snů a jijich zdroje:

21

„Konám

návštěvu v domě, kde mne přijmou teprve po svízelném jednání atd., mezitím nechám na sebe čekat dámu. Zdroj: Večer jsem měl rozhovor s jednou příbuznou o tom, ţe nákup, který ţádá, musí počkat.“ Dále se některým lidem často zdá o dětství, i kdyţ na první pohled místa a lidi v takových snech nepoznávají. Tedy snový materiál, ze kterého čerpá paměť ve snu, je v bdělém stavu úplně zapomenut. Stále je to ale směsice různých podnětů, protoţe ve snu pracuje lidská paměť i fantazie, paměť předkládá postavy a prostředí a fantazie skládá děj. Takţe rozluštit sny s naprostou přesností si netroufá ani ten nejváţenější odborník. Jak jiţ bylo zmíněno, důleţité jsou pocity ve snech. Pokud převládají negativní sny se strachem a úzkostí, mělo by se pátrat po příčině a ptát se proč? Často totiţ taková negace je obrácena na subjekt, tedy pokud se člověku zdá o nějakém násilí, můţe být obětí on sám, i kdyţ ve snu je někým jiným. Lidské „já“ je ve snu vnímáno jinak, nejde pouze o individuum, tedy jediné, ale ve snech můţe být člověk zároveň násilníkem, zároveň obětí i divákem. Stále však cítí, ţe je to on. Proto je někdy příčina ošklivých snů mnohem sloţitější, neţ se na první pohled zdá. Negativní sny a pocity pramení z reálného lidského rozpoloţení a psychiky. Do snů se také promítají různé podněty zvenčí, například světlo, zvuk, pohyby atd. V různých pokusech s touto tématikou pronikaly podněty do snu. Kdyţ byl pacient vystaven nějakému zvuku, zdálo se mu třeba, ţe pluje na moři apod. Z této kapitoly plyne ponaučení, ţe lidé zatím neoplývají takovými znalostmi o mozku a jeho funkcích (tedy i o snech), aby mohli stanovit jednoznačné pravidlo, jak vykládat smysl snů. Všechny snáře je tedy potřeba brát spíše úsměvně a s rezervou.

21

FREUD, S. Výklad snů. 2.vyd. Pelhřimov: Nová tiskárna Pelhřimov, 1994. 400 str.,ISBN 80-901916-0-6.cit.

str. 104

- 34 -

5.4 Dětské sny Sny dětí se často liší od snů dospělých. Avšak prozkoumat je, či vyloţit obsah snů bývá ztíţeno. Děti totiţ nemají takovou slovní zásobu jako dospělí. Nejsou tedy schopny dostatečně vyjádřit pocity a dění ve snu, navíc nemají tak rozvinuto abstraktní myšlení. Rodiče se často trápí s nočními můrami, které budí děti ze spánku, odborníci však tvrdí, ţe pokud noční můry nepřevládají delší dobu, jedná se o běţný ontogenetický vývoj. Děti prý pomocí snů kompenzují takové vjemy bdělého ţivota, které neznají či neumí zařadit. Nutno také podotknout, ţe dětem ve snech mnohem více funguje fantazie, neţ dospělým. Nejčastějšími postavami ve snech dětí bývají zvláštní zvířata, pohádkové bytosti a různé příšery. Freud se domníval, ţe výkladu dětských snů není třeba, protoţe jejich podstata není latentní, na rozdíl od dospělých. Tedy ţe dětské znamenají přesně to, o čem jsou. V dnešní době jiţ převládá názor osvobození od vjemů, které děti neumí zařadit. Pro diagnostiku dětských snů se nejvíce osvědčují portréty, děti tak nejsnazší cestou vyjádří své pocity ve snu a vůbec o čem sen byl. Pokud mají rodiče podezření, ţe jejich dítě trápí ošklivé sny, mohou pomocí kresby odhalit o čem sen je. V rámci terapie se také doporučuje, aby děti dokreslily sen tak, jak by chtěly aby dopadl. Pokud mají noční můry např. o ošklivém drakovi, mohou před draka dokreslit klec a bude tak hrůzný sen změněn na bezpečný. Zvláštním zjištěním je, ţe u dětí záleţí na pohlaví, pokud jde o schopnost reprodukovat své sny.

22

„Zjistilo se, ţe děti sní stejně. Jediný rozdíl je v tom, ţe

holčičky asi do 9 let věku dokázaly dříve neţ kluci o svých snech mluvit. Jejich líčení bylo podrobnější, chlapci reprodukovali svůj sen krátce a méně podrobně. Naopak při nočních můrách více chlapců neţ dívek vědělo, co se jim ve snech přihodilo. Všeobecně kluci reagovali mnohem bázlivěji, zatímco holky se probouzely vyděšené jen zřídka. Tato skutečnost je pravděpodobně způsobena tím, ţe děvčata se dokáţou zbavit svých frustrací ještě před usnutím, zatímco chlapci usínají velmi brzy po ulehnutí.

22

BARANOVSKÁ, A. Co se skrývá za dětskými sny II. In: Máma a já [online]. 1994 [cit. 2012-04-01]. Dostupné z: http://www.mamaaja.cz/ActiveWeb/Article/3315/co_se_skryva_za_dets_1.html

- 35 -

Rozdílná je i reakce na noční můru v závislosti na pohlaví – dívky častěji utíkaly do postele k rodičům, chlapci na své rodiče volali.“

5.5 Barevné sny versus černobílé Udává se, ţe přibliţně 12% lidí sní černobíle, ostatní mají sny barevné. V tomto ohledu dosti záleţí na věku, čím je člověk mladší, tím barevnější má syn. Děti tedy sní v barvách. Ty také mají svou symboliku, pokud je sen veselý, barvy jsou jasné, zářivé a pestré. Kaţdá barva hraje určitou roli, například červená barva ve snu symbolizuje nebezpečí, zelená růst, bílá je barva nevinnosti. Někteří vědci jsou přesvědčeni, ţe barevné sny souvisí s díváním se na barevnou televizi. Potvrdily to i výzkum prováděné v minulém století. Po roce 1960 uvádělo více respondentů, ţe nají barevně sny, neţ před tímto rokem. Otázkou ale zůstává zda televize nemá jen vliv na reprodukci snů, tedy ţe se dotyční domnívají, ţe sní v barvách, ale ve skutečnosti tomu tak není…

5.6 Různé druhy snů Zvláštním druhem snů jsou ty, které si lidské vědomí plně uvědomuje. Tedy člověk si uvědomuje ţe sní, hovoří se o tzv. lucidních snech. Podstatou je jakási mentální jasnost v těchto snech. Jsou známy od nepaměti, ale aţ v minulém století se jimi začali psychologové zabývat. Lucidní sny dokonce pozitivně působí na lidskou psychiku, odborníci vyuţívají tohoto druhu snění při léčení různých fobií. Také se člověk během těchto snů lépe dozvídá něco o sobě, můţe řídit děj svého snu a odhalit tak skrytá přání. Freud ve své knize uvádí několik příkladů nejčastějších snů, které jsou společné většině lidí. Přesněji řečeno společná témata snů. Jako první téma, které se často objevuje ve snech většiny lidí, je nahota, respektive sny o rozpacích z nahoty. Dále Freud rozebírá sny o smrti blízkých osob a sny o zkoušce. V prvním případě se podle Freuda jedná o vzpomínky na nejrannější dětství. Jádrem takových snů je prý exhibicionismus. Druhým případem jsou sny o smrti nějaké blízké osoby,

- 36 -

Freud má na mysli takové, při nichţ snící pociťuje ve snu hluboký zármutek a afektivní bolest ze ztráty. Domnívá se, ţe obsah snu koresponduje se skutečností, coţ je dosti šokující. Tedy přání, aby dotyčná osoba zemřela! Freud se tento svůj závěr pokusil vysvětlit, ţe toto přání smrti není rozhodně aktuální. Obsah snu pramení z dětství, kdy zejména sourozenci zaţívali mnohé rozepře a pocity nepřátelství mezi sourozenci byli na denním pořádku. Je třeba si uvědomit, ţe děti mají odlišné představy o smrti, ani z ní nemají strach, ten si člověk vypěstuje aţ během ţivota. Proto se taková dávná přání, aby sourozenec zemřel, mohou promítnout do snů, i kdyţ ve skutečnosti snící miluje svou rodinu a proto vědomí tento sen z části cenzuruje pomocí pocitu zármutku. Freud také uváděl moţnost snít o smrti jednoho z rodičů, v praxi se přesvědčil o tom, ţe smrt se ve snu týká toho z rodičů, který je stejného pohlaví jako snící osoba. Toto vysvětluje jako skrytou sexuální rivalitu, jako Oidipovský či Elektřin komplex. Tento výklad snů se však zdá být dosti sporný a dodnes vyvolává mnoho odporu. Posledním typem často se objevujících snů je sen o zkoušce. Jedná se opět o vzpomínky z dětství, konkrétně na nějaký trest za spáchané přestupky. Spouštěčem takových snů je pocit odpovědnosti. Pokud je člověk pod tlakem z nějakého úkolu, rozhodnutí či vyjádření, objevují se takové sny, kdy snící vykonává určitou zkoušku u níţ neprospěje.

- 37 -

5.7 Hypnagogické představy Někdy se mylně zaměňují se sny, protoţe jsou jim podobné. Jsou to stavy, kdy je pozměněno vnímání. Jedná se o tzv. pseudohalucinace, které se mohou objevit v 1. fázi spánku, tedy při usínání, ale také při probouzení. Součástí bývají různé smyslové vjemy a jejich spojování, to znamená, ţe v tomto stavu lidé mohou zvuky vnímat jako barvy apod. Tyto představy bývají velmi ţivé, ale člověk si i přesto uvědomuje, ţe nejsou skutečné. 23 „Hypnagogické představy mají společné rysy jako změněné stavy vědomí a nebo halucinace vyvolané psychotropními látkami. Stručně je lze popsat takto: halucinující lidé vidí zářivé geometrické vzory (entopické vize) mají pocit, ţe letí nebo se vznášejí procházejí tunelem, nebo jsou pohlcováni vírem nabývají různých lidských i zvířecích podob jejich vize jsou ţivé, avšak nestálé a pohyblivé neustále se jedna věc mění na jinou“ Tyto stavy nejsou však ještě plně prozkoumány, přesto ţe hypnagogické představy proţívá téměř 70% lidí! Jung povaţoval některé sny za společné všem lidem, tzv. archetypální sny, podle toho jak je popisoval, hovořil právě o hypnagogických stavech. Zajímavé je, ţe tyto představy prý podporují tvořivé myšlení. Někteří umělci si tyto představy vyvolávali samy a v těchto stavech tvořili, nejznámější byl např. Salvador Dali.

23

Hypnagogické prožitky. In: JLS [online]. 28.5.2009 [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: http://jlswbs.wordpress.com/2009/05/28/hypnagogicke-prozitky/

- 38 -

III. Praktická část

Praktická část je zaměřena na dotazníkovou metodu, která byla pouţita pro výzkum vlivu spánku na školní úspěšnost. V praktické části jsou úvodní kapitoly opět teoretické, ale vymezují metodiku výzkumu. Po té následuje seznámení s dotazníkem a jeho vyhodnocení. Před započetím vlastního výzkumu je potřeba jasně definovat a vymezit zkoumaný problém. Jevy či vlastnosti, které jsou předmětem zkoumání, se označují jako proměnné. Tyto proměnné na konci výzkumu nabývají určitých hodnot.

1. Stanovení hypotéz Cílem diplomové práce je objevit vliv spánku na školní úspěšnost a ţivot ţáků na základní škole. Také se pokusit postihnout intenzitu tohoto vlivu. Výzkumný problém je tedy vliv spánku. Při určování zkoumaného problému je nutno také nejprve stanovit hypotézy, které operují s proměnnými. V odborných výzkumech existují jistá pravidla při stanovení hypotéz, kterými je potřeba se řídit. V knize Metody pedagogického výzkumu uvádí autor Miroslav Chráska tyto tři základní pravidla: 24 „ 

Hypotéza je tvrzení, které je vyjádřeno oznamovací větou.



Hypotéza musí vyjadřovat vztah mezi dvěma proměnnými (pokud

se nejedná o vyjádření vztahů, není moţno hovořit o vědecké hypotéze). Proto musí být hypotéza vţdy formulována jako tvrzení o rozdílech, vztazích nebo následcích. 

Hypotézu musí být moţno empiricky ověřovat. Proměnné, které

v hypotéze vystupují, musí být měřitelné (byť např. jen na základě kategorizace).“

24

CHRÁSKA, M. Metody pedagogického výzkumu: Základy kvantitativního výzkumu. 1. vyd. Havlíčkův Brod: Grada Publishing, 2007. ISBN 978-80-247-1369-4, cit. str. 17,18

- 39 -

Pokud stanovené hypotézy nesplňují tyto poţadavky, můţe být výzkum vnímán jako znehodnocený a nevěrohodný. Ověřování hypotézy tkví ne v její verifikaci, tedy potvrzení, ale naopak ve falzifikaci. Tím se rozumí hledání moţností, které hovoří proti hypotéze. Pokud se nepodaří při výzkumu hypotézu vyvrátit, lze ji povaţovat za platnou, ne však za zcela přijatelné dogma.

1.1 Vlastní hypotézy Hypotéza č.1 „Ţáci, kterým se zdají sny, mají lepší známky, neţ ţáci kteří v noci nesní.“ Tato hypotéza vychází z faktu, ţe během REM fáze se dotváří paměť a učení, také ţe sny souvisí s inteligencí, čím více snů tím větší IQ (viz. str. 11). Hypotéza č.2 „Ţáci, kteří trpí nějakou spánkovou poruchou, mají skleslou náladu a cítí se více smutní, neţ ţáci bez spánkových problémů.“ Tato hypotéza vychází z mnoha pokusů spojených se spánkovou deprivací, tedy pokud je člověku odepřen spánek, zejména REM fáze, má to vliv na jeho proţívání a jednání. Hypotéza č.3„Ţáci s poruchami spánku mají horší známky ve škole, neţ ţáci bez spánkových problémů“ Vychází se z teoretických poznatků, ţe během spánku se dotváří paměť, tedy ukládají se informace získané během dne. Mají-li ţáci nezdravý spánek, či trpí nějakou poruchou, mělo by se to odrazit na školní úspěšnosti. Hypotéze č.4 „Ţáků, povaţujících se za noční sovy je více neţ ranních ptáčat.“ Vychází se z poznatku změny spánkového reţimu adolescentů, kteří chodí spát pozdě a musí vstávat brzy, aby se dostavili do školy. (viz. str. 15). Hypotéza č.5 „Noční sovy mají větší problémy soustředit se ve škole, neţ ranní ptáčata“ Ţáci, kteří jsou zvyklí učit se večer a chodit spát pozdě, by měli mít logicky problémy s ospalostí ve škole a tím i se soustředěním se v hodině. Naopak ţáci povaţující se za ranní ptáčata mají biorytmus posunutý a dosahují vrchol své aktivity dříve, neţ noční sovy. Hypotéze č. 7 „Dívky umí popsat své sny lépe, neţ chlapci.“Toto tvrzení vychází z jiţ provedeného výzkumu odborníky (viz. str. 31).

- 40 -

Praktický výzkum má vedle falzifikace hypotéz také za úkol odpovědět na další řadu důleţitých otázek týkajících se spánku.

2. Metoda dotazníku Dotazník patří mezi velice časté metody výzkumu. Z hlediska dělení spadá tato metoda do kvantitativních metod. Dotazník je definován jako:

25

„Soustava předem

připravených a pečlivě formulovaných otázek, které jsou promyšleně seřazeny a na které dotazovaná osoba (respondent) odpovídá písemně.“ Tato metoda je populární z toho důvodu, ţe je časově méně náročná, neţ ostatní metody a umoţňuje rychlé a ekonomické sbírání dat. Také neklade téměř ţádné nároky na respondenty. Avšak tato metoda má i své negativní stránky, odborníci často vytýkají, ţe výsledky získané dotazníkem mohou být příliš subjektivně ovlivněné. Tedy při metodě dotazování nelze objektivně zjistit, jací respondenti jsou, ale spíše to, jak samy sebe vidí (tedy subjektivní pohled). Aby byl dotazník správně vědecky sestaven, musí obsahovat určité náleţitosti. V odborné literatuře se uvádí pojem poloţka v dotazníku, ale v podstatě se jedná o otázku. Rozeznává se několik druhů poloţek a několik forem poţadovaných odpovědí na tyto otázky (poloţky). V úvodu dotazníku by se měly vyskytovat kontaktní poloţky, nejprve tedy seznámení respondenta s výzkumem a uvedení do problematiky, po té základní zjištění údajů o respondentech (např. věk, pohlaví). Dále vedle hlavních otázek, stěţejních pro výzkum, by se měly v dotazníku objevit i kontrolní otázky. Tedy více otázek se ptá na jeden jev. Nesmí však být tyto kontrolní poloţky umístěny hned vedle hlavní poloţky. Odpoví-li respondent odlišně na tyto otázky, hovoří to o nízké důvěryhodnosti odpovědí. Další náleţitostí správného dotazníku je forma poţadovaných odpovědí, tedy podle toho jak má respondent v dané otázce odpovědět, se rozlišují poloţky otevřené a uzavřené. Otevřenými otázkami se rozumí takové, u kterých není respondentovi nabídnuta ţádná odpověď, tedy volně na otázku odpoví. Tato volnost odpovědi někdy 25

CHRÁSKA, M. Metody pedagogického výzkumu: Základy kvantitativního výzkumu. 1. vyd. Havlíčkův Brod: Grada Publishing, 2007. ISBN 978-80-247-1369-4, cit. str. 163

- 41 -

bývá výhodou, ale i nevýhodou z pohledu obtíţnosti zpracování. Na druhé straně na uzavřené otázky jsou předloţeny předem připravené odpovědi. Buď se jedná o dichotomické poloţky, kde se odpovídá ANO – NE, nebo se jedná o polytomické poloţky, u kterých lze očekávat více neţ dvě odpovědi.

2.1 Vlastní dotazník Pro výzkum byl zvolen dotazník, který obsahuje 25 otázek. Ty jsou nejprve obecné, konkrétně otázky 1-6, dále otázky 7-11 týkající se poruch spánku, otázky 12-16 a 25 se týkají snění, otázky 17-22 zjišťují školní úspěšnost a poslední dvě otázky se ptají na názor ţáků. Většina otázek je výběrových, pomocí škálování. Poslední dvě otázky jsou dichotomické. Otázky 1, 2, 3, 25, jsou otevřené. V dotazníku se vyskytují i kontrolní otázky. Tento dotazník je určen pro ţáky základních škol, ve věku 11-15 let, tedy 6. – 9. ročník. Dotazník vyplnilo celkem 123 ţáků, z toho 58 dívek a 65 chlapců. Dotazníky byli ţákům předloţeny v období od 6. do 15. 3. 2012. Vyplnění dotazníků proběhlo bez problémů a komplikací. Ţáci vyplňovali dotazník průměrně 15 minut. Otázky z dotazníku: 1) Kolik hodin v noci spíš? _________ 2) V kolik hodin chodíš spát? ________ 3) V kolik hodin vstáváš? ________ 4) Chodíš spát i během dne (např. odpoledne)? -VŢDY -ČASTO -NĚKDY -OBČAS -NIKDY 5) Povaţuješ se za ranní ptáče? -VŢDY -ČASTO -NĚKDY -OBČAS -NIKDY 6) Povaţuješ se za noční sovu? -VŢDY -ČASTO -NĚKDY -OBČAS -NIKDY - 42 -

7) Máš problémy s usínáním? -VŢDY -ČASTO -NĚKDY -OBČAS -NIKDY 8) Vzbudíš se uprostřed noci a uţ nemůţeš usnout? -VŢDY -ČASTO -NĚKDY -OBČAS -NIKDY 9) Máš problémy ráno vstát? -VŢDY -ČASTO -NĚKDY -OBČAS -NIKDY 10) Máš noční můry, které tě budí ze spaní? -VŢDY -ČASTO -NĚKDY -OBČAS -NIKDY 11) Jsi přes den smutný/á, skleslý/á, bez nálady? -VŢDY -ČASTO -NĚKDY -OBČAS -NIKDY 12) Zdají se ti sny? -VŢDY -ČASTO -NĚKDY -OBČAS -NIKDY 13) Víš, ţe se ti něco zdálo, ale nevzpomínáš si o čem sen byl? -VŢDY -ČASTO -NĚKDY -OBČAS -NIKDY 14) Máš ve snech příjemné pocity (klid, pohoda, láska, veselost…)? -VŢDY -ČASTO -NĚKDY -OBČAS -NIKDY 15) Máš ve snech nepříjemné pocity (napětí, strach, úzkost, bolest, smutek…)? -VŢDY -ČASTO -NĚKDY -OBČAS -NIKDY 16) Zdají se ti barevné sny? -VŢDY -ČASTO -NĚKDY -OBČAS -NIKDY

- 43 -

17) Baví tě dozvídat se nové věci? -VŢDY -ČASTO -NĚKDY -OBČAS -NIKDY 18) Jsi ve škole unavený/á? -VŢDY -ČASTO -NĚKDY -OBČAS -NIKDY 19) Máš problémy soustředit se ve škole? -VŢDY -ČASTO -NĚKDY -OBČAS -NIKDY 20) Máš problémy udrţet pozornost ve škole? -VŢDY -ČASTO -NĚKDY -OBČAS -NIKDY 21) Máš problémy si něco zapamatovat? -VŢDY -ČASTO -NĚKDY -OBČAS -NIKDY 22) Jaká je tvá nejobvyklejší známka ve škole, bez ohledu na předmět? -1- -2- -3- -4- -523) Je pro tebe důleţitý spánek? -ANO -NE 24) Myslíš, ţe spánek ovlivňuje tvůj ţivot? -ANO -NE 25) Pokud si vzpomeneš na nějaký sen, který se ti v poslední době zdál, popiš o čem byl:

- 44 -

3. Výsledky výzkumu a jejich interpretace Zjištěná data z dotazníků byla zpracována v programu MS Excel a na jejich základě byly vypracovány grafy, které procentuálně zobrazují získané odpovědi. Dotazník vyplnilo celkem 123 ţáků, z toho 58 dívek a 65 chlapců.

Otázka č. 1) Kolik hodin v noci spíš? Tabulka č. 1, počet odpovědí u jednotlivých škál POČET HODIN

DÍVKY

CHLAPCI

CELKEM

méně jak 6

2

1

3

6

2

6

8

7

8

6

14

8

23

29

52

9

20

16

36

10

3

7

10

Graf č. 1, procentuální zastoupení jednotlivých odpovědí

10 hodin; 8,20%

méně jak 6; 2,40% 6 hodin; 6,50% 7 hodin; 11,40%

9 hodin; 29,20%

8 hodin; 42,30%

Doba spánku je velmi důleţitá, proto jsou výsledky v tomto ohledu velmi příznivé. Nejvíce ţáků spí okolo 8 hodin, přesně 42, 3% ţáků. Tato doba je uváděna odborníky jako optimální pro zdraví spánek. Také počet odpovědí 9 hodin vykazuje - 45 -

značné zastoupení. Při podrobnějším pohledu lze zaznamenat, ţe s přibývajícím věkem se počet hodin sniţuje. Tento fakt není ţádnou novinkou, zajímavé je jen to, ţe jej lze pozorovat u dětí druhého stupně ZŠ. Ţáci 9. ročníků více odpovídali 8 a méně hodin, kdeţto mladší ročníky (ţáci 6. tříd) odpovídali 8 a více hodin! Nutno také podotknout, ţe rozdíly v pohlaví v tomto případě nebyly zaznamenány. Počty odpovědí u chlapců i dívek jsou podobné, viz. tab. č 1.

Otázka č. 2) V kolik hodin chodíš spát? Tabulka č. 2, počet odpovědí u jednotlivých škál ČAS

DÍVKY

CHLAPCI

CELKEM

do 21:00

12

14

26

do 22:00

31

27

58

do 23:00

10

16

26

do 24:00

4

7

11

později

1

1

2

Graf č. 2, procentuální zastoupení jednotlivých odpovědí

do 24:00; 9,00%

později; 1,60%

do 21:00; 21,10%

do 23:00; 21,10%

do 22:00; 47,20%

Nejvíce ţáků chodí spát okolo 22. hodiny, tuto odpověď uvedlo 47, 2 % ţáků. Děti z niţších ročníků uváděli často 21:00, vyšší ročníky naopak 23:00, proto je u obou

- 46 -

moţností stejný počet odpovědí. V tomto případě tedy opět platí, ţe s přibývajícím věkem vzrůstá i hodina uléhání ke spánku. Tento výsledek potvrzuje fakta v teoretické části, ţe teenageři mají posunutý spánkový reţim, chodí spát pozdě a chtěli by vstávat také později.

Otázka č. 3) V kolik hodin vstáváš? Tabulka č. 3, počet odpovědí u jednotlivých škál ČAS

DÍVKY

CHLAPCI

CELKEM

dříve jak v 6:00

4

6

10

v 6:00

22

16

38

v 6:30

21

26

47

v 7:00

11

16

27

1

1

v 7:30

Graf č. 3, procentuální zastoupení jednotlivých odpovědí

v 7:30; 0,80% v 7:00; 22,00%

dříve jak v 6:00; 8,20%

v 6:00; 30,80%

v 6:30; 38,20%

Výsledky 3. otázky jsou opět kladné. Vzhledem k tomu, ţe ţáci vstávají do školy, odpovídá tomu i hodina. Nejvíce dětí vstává v 6:30 a to 38, 2%. Zajímavý se jeví rozdíl mezi chlapci a dívkami, protoţe nejvíce dívek vstává v 6:00, zatímco nejvíce chlapců o půl hodiny později. Čas vstávání také značně závisí na vzdálenosti bydliště od - 47 -

školy, ti ţáci bydlící v blízkosti školy si mohou dovolit vstávat třeba aţ v 7:00. Tento výsledek není opět ničím novým, různé studie i sám praktický ţivot naznačují, ţe muţi mají kratší ranní rituál neţ ţeny. Důvodů je několik: jen málo muţů (chlapců) ráno snídá, také hygiena je u muţů skromnější neţ u ţen atd. Při srovnání odpovědí na první 3 otázky bylo tedy zjištěno, ţe většina ţáků uléhá ke spánku kolem 22. hodiny a vstává v 6:30, délka spánku je tedy okolo 8 hodin. Lze tedy usoudit, ţe v tomto ohledu je spánková hygiena ţáků na ZŠ na dobré úrovni.

Otázka č. 4) Chodíš spát i během dne (např. odpoledne)? Tabulka č. 4, počet odpovědí u jednotlivých škál ŠKÁLY

DÍVKY

CHLAPCI

CELKEM

VŽDY

0

ČASTO

2

2

NĚKDY

9

7

16

OBČAS

16

12

28

NIKDY

31

46

77

Graf č. 4, procentuální zastoupení jednotlivých odpovědí

VŽDY; 0% ČASTO; 1,60% NĚKDY; 13,10%

NIKDY; 62,60%

OBČAS; 22,70%

- 48 -

U čtvrté otázky odpovídali ţáci dosti jednoznačně, necelých 63% ţáků vůbec nespí během dne. Škála s odpovědí NIKDY byla nejvíce zastoupena jak u dívek, tak u chlapců. Zde se tedy potvrzují ontogenetické výzkumy potřeby spánku, ţe s přibývajícím věkem tato potřeba spánku během dne ustupuje. Malé děti ( kojenci, batolata ) mají vysokou potřebu spánku i během dne, kdeţto ţáci, potaţmo studenti tuto potřebu jiţ nemají. Hlavním důvodem jsou volnočasové aktivity většiny ţáků. Navštěvují odpoledne různé krouţky a zájmové činnosti, nebo chodí ven s kamarády.

Otázka č. 5) Považuješ se za ranní ptáče? Tabulka č. 5, počet odpovědí u jednotlivých škál ŠKÁLY

DÍVKY

VŽDY

CHLAPCI

CELKEM

7

7

ČASTO

3

9

12

NĚKDY

11

10

21

OBČAS

24

9

33

NIKDY

20

30

50

Graf č. 5, procentuální zastoupení jednotlivých odpovědí

VŽDY; 5,70%

NIKDY; 40,60%

ČASTO; 9,80% NĚKDY; 17,10%

OBČAS; 26,80%

Na otázku zda se ţáci povaţují za ranní ptáčata, odpovědělo 50 ţáků NIKDY a 33 ţáků OBČAS. Získané odpovědi naznačují verifikaci hypotézy č. 4 „Ţáků, povaţujících se za noční sovy je více neţ ranních ptáčat.“

- 49 -

Otázka č. 6) Považuješ se za noční sovu? Tabulka č. 6, počet odpovědí u jednotlivých škál ŠKÁLY

DÍVKY

CHLAPCI

CELKEM

VŽDY

7

12

19

ČASTO

15

9

24

NĚKDY

8

9

17

OBČAS

19

18

37

NIKDY

9

17

26

Graf č. 6, procentuální zastoupení jednotlivých odpovědí

NIKDY ; 21,10%

VŽDY ; 15,40%

ČASTO; 19,50%

OBČAS; 30,20%

NĚKDY ; 13,80%

Výsledky odpovědí na šestou otázku nejsou zcela jednoznačné, u všech škál dochází k vyrovnaným výsledkům. Avšak při srovnání odpovědí s předešlou otázkou, vyplývá, ţe více ţáků se povaţuje za noční sovy, protoţe u škál VŢDY a ČASTO bylo dosaţeno vyššího procentuální zastoupení, tedy 15, 4% a 19, 5%, coţ je mnohem více, neţ u otázky č. 5, kde pouze 5, 7% ţáků se VŢDY povaţuje za ranní ptáčata. Dochází tedy k potvrzení teoretické hypotézy, ţe ţáků povaţujících se za noční sovy je více, neţ ţáků povaţujících se za ranní ptáčata.

- 50 -

Otázka č. 7) Máš problémy s usínáním? Tabulka č. 7, počet odpovědí u jednotlivých škál ŠKÁLY

DÍVKY

CHLAPCI

CELKEM

VŽDY

1

5

6

ČASTO

7

2

9

NĚKDY

18

17

35

OBČAS

20

23

43

NIKDY

12

18

30

Graf č. 7, procentuální zastoupení jednotlivých odpovědí

VŽDY ; 4,80% NIKDY ; 24,40%

ČASTO; 7,30%

NĚKDY ; 28,50%

OBČAS; 35%

Výsledky odpovědí na sedmou otázku vypovídají o bezproblémovém usínání ţáků. Nejvíce odpovědí bylo přiřazeno ke škále OBČAS, celých 35% a ke škále NĚKDY 28, 5%. Také odpověď NIKDY byla početně zastoupena a to 24, 4%.

- 51 -

Otázka č. 8) Vzbudíš se uprostřed noci a už nemůžeš usnout? Tabulka č. 8, počet odpovědí u jednotlivých škál ŠKÁLY

DÍVKY

VŽDY

CHLAPCI

CELKEM

1

1

ČASTO

2

4

6

NĚKDY

13

6

19

OBČAS

22

29

51

NIKDY

21

25

46

Graf č. 8, procentuální zastoupení jednotlivých odpovědí VŽDY; 0,80% ČASTO; 4,80% NĚKDY; 15,40% NIKDY; 37,50%

OBČAS; 41,50%

Nejvíce procent ţáků, tedy 41, 5% se jen OBČAS v noci probudí a uţ nemohou usnout. Vysoké zastoupení vykazuje i škála NIKDY a to 37, 5% dotazovaných. Proto lze z výsledků usuzovat, ţe ţáci netrpí touto spánkovou poruchou.

- 52 -

Otázka č. 9) Máš problémy ráno vstát? Tabulka č. 9, počet odpovědí u jednotlivých škál ŠKÁLY

DÍVKY

CHLAPCI CELKEM

VŽDY

15

16

31

ČASTO

10

5

15

NĚKDY

11

12

23

OBČAS

11

12

23

NIKDY

13

18

31

Graf č. 9, procentuální zastoupení jednotlivých odpovědí

NIKDY; 25,20%

VŽDY; 25,20%

ČASTO; 12,20%

OBČAS; 18,70% NĚKDY; 18,70%

U deváté otázky jsou odpovědi dosti vyrovnané, škály VŢDY a NIKDY vykazují stejné procentuální zastoupení. Proto nelze jednoznačně usuzovat. Při podrobnějším zkoumání bylo zjištěno, ţe mladší ročníky spíše odpovídali negativně a ţáci 9. ročníků více odpovídali pozitivně, tedy ţe mají problémy s ranním vstáváním. Tento fakt potvrzuje výzkum uvedený v teoretické části, ţe v pubertě se mění potřeba spánku a posunuje se spánkový reţim na pozdější noční hodiny (viz. kap. 3.6).

- 53 -

Otázka č. 10) Máš noční můry, které tě budí ze spaní? Tabulka č. 10, počet odpovědí u jednotlivých škál ŠKÁLY

DÍVKY

VŽDY

CHLAPCI

CELKEM

1

1

ČASTO

4

6

10

NĚKDY

18

7

25

OBČAS

20

22

42

NIKDY

16

29

45

Graf č. 10, procentuální zastoupení jednotlivých odpovědí

VŽDY ; 0,80% ČASTO; 8,20% NIKDY ; 36,60%

NĚKDY ; 20,30%

OBČAS; 34,10%

Odpovědi na desátou otázku opět vypovídají o zdravém spánku dotazovaných ţáků, protoţe většině dětí se vůbec nezdají noční můry, konkrétně 36, 6% a nebo jen občas, 34, 1%. Proto lze spánek ţáků povaţovat za klidný a prospěšný. Kaţdému se občas zdají hrozivé sny, proto jsou výsledky odpovědí brány pozitivně.

- 54 -

Otázka č. 11) Jsi přes den smutný/á, skleslý/á, bez nálady? Tabulka č. 11, počet odpovědí u jednotlivých škál ŠKÁLY

DÍVKY

CHLAPCI

CELKEM

VŽDY

1

ČASTO

3

5

8

NĚKDY

18

11

29

OBČAS

30

30

60

NIKDY

6

19

25

1

Graf č. 11, procentuální zastoupení jednotlivých odpovědí

VŽDY ; 0,80% NIKDY ; 20,30%

ČASTO; 6,50% NĚKDY ; 23,60%

OBČAS; 48,80%

U otázky č. 11 je důleţité povšimnout si rozdílů odpovědí chlapců a dívek, dle tabulky č. 11 odpovědělo 19 ţáků NIKDY, kdeţto pouze 6 ţákyň. Coţ vypovídá o větší psychické pohodě chlapců, neţ dívek. Celkově však výsledek odpovědí ukazuje na občasnou skleslost ţáků během dne, coţ je opět příznivý výsledek. Necelých 49% ţáků odpovědělo, ţe jsou OBČAS bez nálady. Vycházíme-li z představy, ţe spánek ovlivňuje ţivot, tak příznivý výsledek u této otázky koresponduje s ostatními otázkami, zjišťující přítomnost nějakých spánkových abnormalit. Ty nebyly zjištěny, tudíţ i nálada ţáků je během dne veselá.

- 55 -

Otázka č. 12) Zdají se ti sny? Tabulka č. 12, počet odpovědí u jednotlivých škál ŠKÁLY

DÍVKY

CHLAPCI

CELKEM

VŽDY

12

10

22

ČASTO

29

19

48

NĚKDY

11

11

22

OBČAS

4

24

28

NIKDY

2

1

3

Graf č. 12, procentuální zastoupení jednotlivých odpovědí

NIKDY; 2,40% OBČAS; 22,70%

NĚKDY; 17,90%

VŽDY; 17,90%

ČASTO; 39,10%

Tato otázka patří v dotazníku mezi důleţité, aţ stěţejní. Ze 123 dotazovaných se sny ČASTO zdají 48, coţ představuje 39, 1%. Také škála VŢDY je zastoupena vysokým procentem, téměř 18% ţáků. Jen 3 ţáci odpověděli, ţe se jim NIKDY sny nezdají. Tento fakt bývá dosti zkomplikován tím, ţe děti sice sní, ale své sny zapomenou, takţe v bdělém stavu mají pocit, ţe se jim sny nezdají.

- 56 -

Otázka č. 13) Víš, že se ti něco zdálo, ale nevzpomínáš si o čem sen byl? Tabulka č. 13, počet odpovědí u jednotlivých škál ŠKÁLY

DÍVKY

CHLAPCI

CELKEM

VŽDY

4

11

15

ČASTO

14

18

32

NĚKDY

22

16

38

OBČAS

10

12

22

NIKDY

8

8

16

Graf č. 13, procentuální zastoupení jednotlivých odpovědí

NIKDY; 13,10%

OBČAS; 17,90%

VŽDY; 12,20%

ČASTO; 26,00%

NĚKDY; 30,80%

Výsledky třinácté otázky potvrzují fakt, ţe většinu snu člověk zapomene. Je tomu i u dětí. Ţáci nejvíce odpovídali NĚKDY, necelých 31% a také ČASTO, 26%. Tato poloţka byla do dotazníku dána záměrně, aby dokreslila odpovědi na předešlou otázku. Můţeme tedy říci, ţe kaţdý sní, ale většinu snů zapomeneme. Tento fakt je opět uveden jiţ v teoretické části diplomové práce.

- 57 -

Otázka č. 14) Máš ve snech příjemné pocity (klid, pohoda, láska, veselost…)? Tabulka č. 14, počet odpovědí u jednotlivých škál ŠKÁLY

DÍVKY

CHLAPCI

CELKEM

VŽDY

1

5

6

ČASTO

23

12

35

NĚKDY

23

23

46

OBČAS

9

19

28

NIKDY

3

5

8

Graf č. 14, procentuální zastoupení jednotlivých odpovědí

NIKDY; 6,50%

VŽDY; 4,80%

OBČAS; 22,70%

ČASTO; 28,50%

NĚKDY; 37,50%

Výsledky otázky č. 14 doplňují výsledky týkající se spánkových poruch. Protoţe nebyla zjištěna ţádná spánková porucha, vzato hromadně u ţáků, také pocity ve snech jsou většinou příjemné. Nejvíce odpovědí zaznamenává škála NĚKDY, tedy 37, 5% a také škála ČASTO 28, 5%. Coţ je ze zdravotního hlediska opět příznivý výsledek.

- 58 -

Otázka č. 15) Máš ve snech nepříjemné pocity (napětí, strach, úzkost, bolest, smutek…)? Tabulka č. 15, počet odpovědí u jednotlivých škál ŠKÁLY

DÍVKY

CHLAPCI

CELKEM

VŽDY

2

2

4

ČASTO

8

12

20

NĚKDY

26

10

36

OBČAS

19

22

41

NIKDY

3

19

22

Graf č. 15, procentuální zastoupení jednotlivých odpovědí

NIKDY; 17,90%

OBČAS; 33,30%

VŽDY; 3,30%

ČASTO; 16,30%

NĚKDY; 29,20%

Výsledky této otázky souvisí i s předešlou otázkou. Potvrzují převahu příjemných pocitů ve snech. Nejvíce odpovídali ţáci OBČAS a NĚKDY, coţ svědčí o tom, ţe nepříjemné aţ strašidelné sny jsou u dětí normálním jevem, pokud tomu tak není dlouhodobě. Zajímavý je však výsledek u škály NIKDY: necelých 18% ţáků uvedlo, ţe nikdy ve snech nemají nepříjemné pocity, coţ je procento poměrně vysoké. V porovnání s předešlou otázkou, kde se škála NIKDY objevila jen u 6, 5% dotazovaných. Můţeme tedy konstatovat, ţe u ţáků převaţují příjemné pocity ve snech.

- 59 -

Otázka č. 16) Zdají se ti barevné sny? Tabulka č. 16, počet odpovědí u jednotlivých škál ŠKÁLY

DÍVKY

CHLAPCI

CELKEM

VŽDY

11

13

24

ČASTO

11

11

22

NĚKDY

13

12

25

OBČAS

16

13

29

NIKDY

7

16

23

Graf č. 16, procentuální zastoupení jednotlivých odpovědí

NIKDY; 18,70%

VŽDY; 19,50%

ČASTO; 17,90%

OBČAS; 23,60%

NĚKDY; 20,30%

U této otázky jsou odpovědi jsou velmi vyrovnané, nelze tedy jednoznačně říci, zda ţáci sní barevně, či nikoliv. Kaţdá škála vykazuje zhruba 20% zastoupení. Je moţné, ţe tuto otázku ţáci zcela jasně nepochopili, nebo nevěděli, co si pod tím představit.

- 60 -

Otázka č. 17) Baví tě dozvídat se nové věci? Tabulka č. 17, počet odpovědí u jednotlivých škál ŠKÁLY

DÍVKY

CHLAPCI CELKEM

VŽDY

16

19

35

ČASTO

23

20

43

NĚKDY

14

12

26

OBČAS

4

14

18

NIKDY

1

1

Graf č. 17, procentuální zastoupení jednotlivých odpovědí

OBČAS; 14,60%

NIKDY; 0,80% VŽDY; 28,50%

NĚKDY; 21,10%

ČASTO; 35,00%

Nejvíce ţáků odpovědělo na sedmnáctou otázku ČASTO, celých 35% a také VŢDY, 28, 5%. Tento výsledek je příznivý, protoţe nelze objektivně posuzovat školní úspěšnost jen podle známek, ty podávají mnohdy zkreslený pohled. Proto byla zvolena tato otázka, která pátrá po přirozené zvídavosti inteligentních dětí. Výsledky u této otázky budou dále zpracovány při vyhodnocení hypotéz.

- 61 -

Otázka č. 18) Jsi ve škole unavený/á? Tabulka č. 18, počet odpovědí u jednotlivých škál ŠKÁLY

DÍVKY

CHLAPCI

CELKEM

VŽDY

5

14

19

ČASTO

15

11

26

NĚKDY

20

16

36

OBČAS

13

18

31

NIKDY

5

6

11

Graf č. 18, procentuální zastoupení jednotlivých odpovědí

NIKDY; 9,00%

OBČAS; 25,20%

VŽDY; 15,50%

ČASTO; 21,10%

NĚKDY; 29,20%

Unavenost ţáků ve škole způsobují mnohé faktory. Jedním z nich je i nedostatečná spánková hygiena a špatné spánkové návyky. V tomto průzkumu se však spánková hygiena ţáků jeví jako dobrá, tedy bez problémů. Proto i výsledky týkající se únavy během dne dopadly dobře. Většina ţáků bývá NĚKDY unavená ve škole a to 29, 2%. Zde se opět setkáváme s rozdíly ve věku i pohlaví. Starší ţáci více odpovídali ţe bývají unavení (VŢDY a ČASTO), zatímco mladší děti více odpovídali NĚKDY a OBČAS. Zajímavý je výsledek u chlapců, 14 z nich odpovědělo ţe jsou ve škole vţdy unavení, kdeţto dívek jen 5.

- 62 -

Otázka č. 19) Máš problémy soustředit se ve škole? Tabulka č. 19, počet odpovědí u jednotlivých škál ŠKÁLY

DÍVKY

CHLAPCI CELKEM

VŽDY

4

7

11

ČASTO

8

9

17

NĚKDY

16

16

32

OBČAS

19

18

37

NIKDY

11

15

26

Graf č. 19, procentuální zastoupení jednotlivých odpovědí

NIKDY; 21,10%

OBČAS; 30,20%

VŽDY; 9,00% ČASTO; 13,70%

NĚKDY; 26,00%

U otázek 19, 20 i 21 byla zaznamenána podobnost výsledků. Tyto otázky se týkají dopadu spánku na školní úspěšnost. Protoţe nebyla zaznamenána ţádná spánková porucha, nebyla nalezena ani ţádná celková abnormalita ve schopnosti soustředit se, udrţet pozornost a zapamatovat si informace. Konkrétně u této otázky, zda mají ţáci problémy soustředit se ve škole, odpovědělo nejvíc ţáků OBČAS, zhruba 30% a také NĚKDY, 26%.

- 63 -

Otázka č. 20) Máš problémy udržet pozornost ve škole? Tabulka č. 20, počet odpovědí u jednotlivých škál ŠKÁLY

DÍVKY

CHLAPCI

CELKEM

VŽDY

3

5

8

ČASTO

11

7

18

NĚKDY

14

16

30

OBČAS

22

25

47

NIKDY

8

12

20

Graf č. 20, procentuální zastoupení jednotlivých odpovědí

NIKDY; 16,30%

OBČAS; 38,20%

VŽDY; 6,50%

ČASTO; 14,60%

NĚKDY; 24,40%

Na otázku zda mají ţáci problémy udrţet pozornost ve škole odpovědělo nejvíce ţáků OBČAS, 38, 2% a také NĚKDY, 24, 4%. Je zde tedy podobnost výsledků s předchozí otázkou.

- 64 -

Otázka č. 21) Máš problémy si něco zapamatovat? Tabulka č. 21, počet odpovědí u jednotlivých škál ŠKÁLY

DÍVKY

CHLAPCI

CELKEM

VŽDY

3

7

10

ČASTO

8

4

12

NĚKDY

18

14

32

OBČAS

18

29

47

NIKDY

12

10

22

Graf č. 21, procentuální zastoupení jednotlivých odpovědí

NIKDY; 17,90%

VŽDY; 8,20%

ČASTO; 9,70%

NĚKDY; 26,00% OBČAS; 38,20%

Také u otázky č. 21 je četnost odpovědí podobná s předchozími dvěma otázkami. Nejvíce byla totiţ opět zastoupena odpověď OBČAS, 38, 2% a NĚKDY, 26%. Ţáci mají tedy občas problémy se pamětí.

- 65 -

Otázka č. 22) Jaká je tvá nejobvyklejší známka ve škole, bez ohledu na předmět? Tabulka č. 22, počet odpovědí u jednotlivých škál ŠKÁLY

DÍVKY

CHLAPCI

CELKEM

1

12

15

27

2

24

26

50

3

20

17

37

4

2

6

8

1

1

5

Graf č. 22, procentuální zastoupení jednotlivých odpovědí

5; 0,80% 4; 6,50%

1; 21,90%

3; 30,20%

2; 40,60%

Nejčastější známka dětí na základní škole je dle průzkumu dvojka, tedy chvalitebný, necelých 41%. Také ohodnocení známkou 3 (dobrý), je dosti zastoupeno, 30, 2%. Na třetím místě je nejlepší známka a to 1 (výborný), necelých 22%.

- 66 -

Otázka č. 23) Je pro tebe důležitý spánek? Tabulka č. 23, počet odpovědí u jednotlivých škál ŠKÁLY

DÍVKY

CHLAPCI

CELKEM

ANO

51

60

111

NE

7

5

12

Graf č. 23, procentuální zastoupení jednotlivých odpovědí

NE; 9,70%

ANO; 90,30%

Předposlední dvě otázky spíše sledují vlastní názory dětí. První z nich, tedy otázka č. 23 sleduje význam spánku pro jejich ţivot. Na otázku zda je pro ně spánek důleţitý odpověděla drtivá většina ANO, celých 90, 3%.

- 67 -

Otázka č. 24) Myslíš, že spánek ovlivňuje tvůj život? Tabulka č. 24, počet odpovědí u jednotlivých škál ŠKÁLY

DÍVKY

CHLAPCI

CELKEM

ANO

56

52

108

NE

2

13

15

Graf č. 24, procentuální zastoupení jednotlivých odpovědí

NE; 12,20%

ANO; 87,80%

Z výsledku vyplývá, ţe si ţáci uvědomují důleţitost a vliv spánku, protoţe většina odpověděla na otázku ANO, přesně 87, 8%. Tedy ţáci si myslí, ţe spánek ovlivňuje jejich ţivot.

- 68 -

Otázka č. 25) Pokud si vzpomeneš na nějaký sen, který se ti v poslední době zdál, popiš o čem byl: Tabulka č. 25, počet ţáků popisujících sny ŽÁCI

POPSALI SEN PROCENTA

DÍVKY

58

28

48,30%

CHLAPCI

65

20

30,70%

CELKEM

123

48

39,00%

Výsledky poslední otázky jsou velice zajímavé. Bylo zjištěno, ţe dívky mají opravdu větší schopnost popsat své sny. Téměř polovina dívek popsala nějaký svůj sen v poslední době, kdeţto u chlapců to bylo jen 30, 7%. Při bliţším zkoumání se tato tendence vyrovnávala s přibývajícím věkem. Tedy u ţáků 6. ročníku byly dívky v tomto ohledu jednoznačně schopnější, neţ chlapci. U 9. ročníku stále rozdíl ve schopnosti popsat sen byl , ale ne tak výrazný. Díky otázce č. 25 se potvrdila hypotéza č. 7 ţe „Dívky umí popsat své sny lépe, neţ chlapci.“ Značné rozdíly byly zjištěny i v oblasti obsahu snů. Dívky mnohem častěji popisovaly nepříjemné sny, neţ chlapci. Například ţe je chce někdo zabít, ţe je někdo pronásleduje atd. Většina snů u dívek byla o škole a o lásce. Na místě je, uvést příklad nějakého snu: citovaný sen popsala ţákyně 8. ročníku: „Bylo to v lese, nevím to jistě, ale byl ve vybledlých barvách. Byla jsem tam sama, procházela jsem se, když se tam vynořila ze tmy nějaká holka s rozbitým obličejem. Chytla mě pod krkem a obvinila mě, že jsem to zavinila já.“ Naproti tomu chlapci velmi často sní dobrodruţné sny. Zdá se jim, ţe jsou filmoví hrdinové, nebo vojáci na nebezpečné misi. Avšak pocity v těchto dobrodruţných snech nejsou negativní, spíše vzrušující. Často se také u chlapců objevovala témata jako fotbal či jiný sport a u starších ţáků i sex, coţ je přirozené. V pubertě mají chlapci velmi často tzv. mokré sny.

- 69 -

Zde je opět citován jeden z popsaných snů. Ţák 9. ročníku popsal velmi podrobně jeden svůj sen: „Byl jsem v řadách 601.SKSS, letěli jsme vrtulníkem. Slezli jsme po laně na zem a vykopli jsme dveře u chaty. Zachránili jsme zajatce. Sen končí tak, že jsem dostal zlatou hvězdu za záchranu, ale jak jsem stál na pódiu, tak na mě utíkal pes a štěkal. V tu ránu jsem se probudil a nade mnou stál můj pes.“

3.1 Diskuze nad hypotézami Na počátku praktického výzkumu bylo stanoveno 7 hypotéz, které měly být na základě dotazníků vyvráceny, nebo potvrzeny. Zde jsou závěry, které z výzkumu vyplynuly: Hypotéza č.1 „Ţáci, kterým se zdají sny, mají lepší známky, neţ ţáci kteří v noci nesní.“ Tato hypotéza zjišťuje souvislost mezi inteligencí a sněním. Pro získání výsledků bylo třeba hlubšího výzkumu dotazníku, tedy nejprve vybrat ty dotazníky, ve kterých ţáci uvedli, ţe se jim zdají sny VŢDY nebo ČASTO. Takových ţáků bylo celkem 70, viz tabulka č.12. Konkrétně 41 dívek a 29 chlapců. Tyto dotazníky byly podrobeny druhé úrovni výzkumu odpovědí a to, kolik z nich uvedlo nejčastější známku ve škole 1 nebo 2 (otázka 22), a zároveň odpověděli-li v otázce 17 zda je baví dozvídat se nové věci VŢDY nebo ČASTO. Otázka 17 byla totiţ zvolena záměrně, jako kontrolní, z důvodu nevypovídající hodnotě známek ve škole o skutečné inteligenci ţáků. Protoţe i velmi chytří a nadaní ţáci mohou mít špatné známky. Tedy při porovnání odpovědí u všech 3 klíčových otázek bylo zjištěno, ţe ze 70 snících ţáků prokazuje vyšší inteligenci 42 ţáků, coţ je přesně 60%. Pokud by nebyl brán v potaz fakt, ţe známky nejsou důkazem vyšší inteligence, lze tuto hypotézu potvrdit. Avšak připustí-li se tato další fakta zasahující do vyhodnocení odpovědí, nelze s jistotou tvrdit, zda inteligence jasně souvisí se sněním. Hypotéza však pátrá po souvislosti snění s dobrými známkami, proto ji tedy lze povaţovat za pravdivou.

- 70 -

Hypotéza č.2 „Ţáci, kteří trpí nějakou spánkovou poruchou, mají skleslou náladu a cítí se více smutní, neţ ţáci bez spánkových problémů.“Tato hypotéza vychází z mnoha pokusů spojených se spánkovou deprivací, tedy pokud je člověku odepřen spánek, zejména REM fáze, má to vliv na jeho proţívání a jednání. V této diplomové práci se však hypotéza nepotvrdila, nelze ji tedy verifikovat. Protoţe u otázek č. 7, 8, 9, 10 týkajících se spánkových poruch, nebyla ţádná zjištěna. Nejvíce odpovědí bylo ve škále OBČAS a NIKDY. Také u otázky č. 11 (Jsi přes den smutný/á, skleslý/á, bez nálady?), která byla klíčová pro porovnání, se nevyskytovaly odpovědi indikující nějaké psychické potíţe ţáků. Lze tedy povaţovat získané odpovědi za pozitivní a tedy nepotvrzující vliv spánkových poruch na psychiku ţáků. Hypotéza č.3„Ţáci s poruchami spánku mají horší známky ve škole, neţ ţáci bez spánkových problémů“. Vychází se z teoretických poznatků, ţe během spánku se dotváří paměť, tedy ukládají se informace získané během dne. Mají-li ţáci nezdravý spánek, či trpí nějakou poruchou, mělo by se to odrazit na školní úspěšnosti. Tuto hypotézu se nepodařilo potvrdit ani vyvrátit, vzhledem k absenci spánkových problémů u dotazovaných ţáků. Avšak jistá souvislost by se zde vystopovat dala, kdyţ většina ţáků uvedla průměrnou známku 2, tak by se logicky, u většiny ţáků, neměly vyskytovat problémy se spánkem. Hypotéze č.4 „Ţáků, povaţujících se za noční sovy je více neţ ranních ptáčat.“ Vychází se z poznatku změny spánkového reţimu adolescentů, kteří chodí spát pozdě a musí vstávat brzy, aby se dostavili do školy. Tato hypotéza se jednoznačně potvrdila jiţ při zpracovávání výsledků. Na otázku zda se povaţují za ranní ptáče odpovědělo 50 ţáků NIKDY. Na otázku zda se povaţují za noční sovy odpovědělo celkem 43 ţáků VŢDY nebo ČASTO, stejné škály vykazovaly zastoupení jen 19 ţáků u otázky týkající se ranních ptáčat. Tyto odpovědi tedy jasně hypotézu verifikují. Hypotéza č.5 „Noční sovy mají větší problémy soustředit se ve škole, neţ ranní ptáčata“. Ţáci, kteří jsou zvyklí učit se večer a chodit spát pozdě, by měli mít logicky problémy s ospalostí ve škole a tím i se soustředěním se v hodině. Naopak ţáci povaţující se za ranní ptáčata mají biorytmus posunutý a dosahují vrchol své aktivity dříve, neţ noční sovy. Tato hypotéza musela být podrobena opět hlubšímu zkoumání dotazníků. Nejprve vybrat ty dotazníky, ve kterých ţáci uvedli, ţe se povaţují za noční sovy VŢDY a ČASTO, takových odpovědí bylo celkem 43. Dále tyto vybrané - 71 -

dotazníky prozkoumat z hlediska problémů ve škole (udrţet pozornost, soustředit se, zapamatovat si něco). Díky porovnání těchto otázek se dospělo k zajímavým výsledkům, všichni ze 43 ţáků odpověděli kladně alespoň na jednu ze čtyř otázek zaměřujících se na školní úspěšnost (otázky č. 18-22)! To znamená ţe nejčastější škály odpovědí u těchto otázek byly VŢDY a ČATO. U zbylých dotazníků se tyto odpovědi vyskytovali méně často. Ti co se za noční sovy povaţují jen NĚKDY nebo OBČAS, stejně odpovídali i na zmiňované otázky č. 18-22. Na základě těchto zjištění lze hypotézu verifikovat. Hypotéze č. 7 „Dívky umí popsat své sny lépe, neţ chlapci.“ Toto tvrzení vychází z jiţ provedeného výzkumu odborníky (viz. str. 31). Tato hypotéza byla ověřena poslední otázkou v dotazníku. Podařilo se ji verifikovat. Z 58 ţákyň popsalo sen 48, 3% dívek a z 65 dotazovaných ţáků popsalo sen jen 30, 7%. Také se potvrdila teoretická fakta, ţe s přibývajícím věkem tento rozdíl vymizí. Nejméně chlapců popisujících sen bylo ze 6. a 7. ročníku. Starší ročníky pak vykazovali vyšší počet popsaných snů. Výsledky průzkumu mohou být však částečně zkresleny dalším faktem a to, ţe většinu snů člověk zapomene, coţ bylo potvrzeno i v dotazníku, konkrétně otázkou č. 13.

- 72 -

IV. Závěr Spánek potřebujeme všichni, nejen děti, dospělí, ale i zvířata. Pro ţivé organismy je přirozené střídání fyzické aktivity a odpočinku. Jakým způsobem dochází k odpočinku a spánku je dokonce pro ţivočichy druhově specifické. Například většina ptáků spí ve větvích, někteří dokonce za letu. Vodní savci jsou zase schopni spát pod vodou, protoţe mají vrozený automatický nádech. Šelmy spí v různých polohách a pouţívají ocas jako podušku pod hlavu. Člověk je tvor sloţitý a svým způsobem náročný: někteří lidé potřebují měkkou matraci, ticho a chladno, aby se vyspali jak se říká „do růţova“, jiní zase usínají u televize, nebo na pevné tvrdé matraci…Společné se zvířaty má člověk například to, ţe s přibývajícím věkem se potřeba spánku sniţuje. Co je pro člověka druhově specifické je právě cyklus střídání spánku a denní aktivity. Cirkadiánní cyklus máme vrozený a funguje i v podmínkách bez časovačů. Cíle, které byli v úvodu práce stanoveny, byli splněny. V teoretické části byli předloţeny nejrůznější pohledy, analýzy a hlavně výzkumy spojené se spánkem a sny. Fyziologie spánku je dosti sloţitá a popsat celý tento proces je náročné i pro lékaře. Proto byli informace podány zjednodušeně, zároveň však tak, aby podstata fyziologie spánku byla zjevná. Stěţejní pojmy, které dominují celé teoretické části jsou REM a NREM. Od těchto pojmů se odvíjí mnoho dalších. Také největší objevy týkající se spánku jsou spojeny právě s těmito fázemi spánku. Pro tuto diplomovou práci byla značně podstatná fáze REM, protoţe souvisí se sněním. Výsledky výzkumů citované z literatury a celková teorie slouţili jako podklad pro sestavení dotazníku v praktické části a také vytvoření vlastních hypotéz. Závěrečné hodnocení výsledků získaných v dotazníku je velmi kladné. Některé hypotézy se podařilo potvrdit, jiné zase nikoliv, z různých důvodů a okolností, které vstupovaly do vyhodnocení. Název diplomové práce zní „Spánek a jeho vliv na kvalitu ţivota ţáků na ŢŠ“, hlavní podstatou tedy zjistit tento vliv. V první řadě bych ráda vyzdvihla, ţe si ţáci sami uvědomují důleţitost spánku a jeho velký vliv na náš ţivot. Pro celkem 90, 3% ţáků je spánek důleţitý a 87, 8% ţáků si myslí, ţe ovlivňuje jejich ţivot. Také spánkové návyky dětí

na

základní

škole

byly

- 73 -

vyhodnoceny

jako

velmi

dobré.

Většina ţáků spí okolo 8 hodin, vstávají nejčastěji v 6:00-6:30 a do postele uléhají okolo 22. hodiny. Jejich spánek v noci je kvalitní, protoţe většina ţáků neuvedla ţádnou spánkovou poruchu, jako buzení se, noční můry, potíţe s usínáním atd. Většina ţáků se však povaţuje za noční sovy. Tedy jejich křivka aktivity je posunuta na pozdější hodiny, jsou schopni učit se dlouho do noci, ale ranní vstávání je pro ně utrpení.Takţe i v dotazníku byla zjištěna jistá ranní únava a problémy soustředit se ve škole u těchto nočních sov. Dalším zkoumaným hlediskem byly sny. Bylo prokázáno, ţe většině dětí se zdají sny, i kdyţ je velmi často zapomenou. Ze 123 dotazovaných ţáků bylo schopno popsat nějaký svůj sen 39%. Prokázalo se Freudovské tvrzení, ţe většinu snu člověk zapomene. Avšak z dětí, které popsaly svůj sen, byla v tomto ohledu šikovnější děvčata. Coţ opět potvrdilo teorii i vlastní hypotézu. Důleţitým poznatkem také bylo, ţe ve snech dětí převaţují příjemné pocity nad nepříjemnými. Poslední velkou otázkou poloţenou na počátku psaní této práce bylo, zjistit souvislost mezi sněním a inteligencí, potaţmo dobrými známkami ve škole. Při vyhodnocování výsledků bylo zjištěno, ţe snící ţáci opravdu mají nejčastější známku ve škole 1. Při hlubším zamyšlení vyvstává další otázka: „Jak moc jsou známky objektivním ukazatelem inteligence?“ Nejpozitivnější odpověď by asi zněla „moc ne“. Takţe proto nelze s přesnou jistotou určit a stanovit závěr k tomuto vztahu snů a inteligence. Avšak výzkumy vědců to potvrzují. Nejdůleţitějším přínosem této práce je, dle mého názoru, zjištění dobré úrovně spánkových návyků dětí na základních školách. V dnešní uspěchané době, plné stresu a honbou za penězi je pozitivní výsledek zdravého spánku našich dětí velmi cenný. Doufám, ţe k podobným výsledkům dojdou vědci třeba i za 5 let a ne, ţe se bude doba spánku dětí zkracovat atd. Spánek tedy velmi ovlivňuje kvalitu ţivota dětí, zdravý spánek jim napomáhá lépe se učit ve škole, a také zvládat odpolední volný čas. Je však důleţitý nejen pro děti, pro jejich správný vývoj, ale i pro dospělé jako doba slouţící k obnovení sil.

- 74 -

V. Literatura Knižní zdroje Freud S., Výklad snů, Pelhřimov: Nová tiskárna Pelhřimov, 1994, 2. vyd., 400 stran, přeloţil Ota Friedman, ISBN 80-901916-0-6 Chráska, M. Metody pedagogického výzkumu: Základy kvantitativního výzkumu. 1. vyd. Havlíčkův Brod: Grada Publishing, 2007. ISBN 978-80-247-1369-4

Gravillon, I., Spánek malých dětí, Portál, Praha 2003, 1.vyd., 111 stran, ISBN 80-7178-720-5 Knobloch, H. Vše o spánku. Praha : ROH, 1975. 140 str. Miovský, M. Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu, 1.vyd., Praha, Grada Publishing,2006, 332 str., ISBN 80-247-1362-4 Plháková A., Učebnice obecné psychologie, Academia, Praha 2004, 1.vyd., 472 str., ISBN 80-200-1387-3 Schmidt H.-D., Obecná vývojová psychologie, Praha:Academia, 1978, 416 str. Smith, T., Encyklopedie lidského těla. Praha: Fortuna Print, 2005, 4. vyd., 240 str. ISBN 80-7309-368-5 Sobotková, I. Psychologie rodiny, 2.vyd., Praha: Portál, 2007, 219 str. ISBN 978-80-7367-250-8 Radil T., Spánek a bdění, Praha: Academia, 1978, 1.vyd., 232 str.

- 75 -

Elektronické zdroje Spánek a jeho poruchy. Neurol [online]. 2010 [cit. 2012-01-24]. Dostupné z:http://www.neurol.cz/info/epipaccz.htm EEG spánku. In: Úvod do psychologie [online]. [cit. 2012-01-24]. Dostupné z: http://www.google.cz/imgres?q=EEG+vlny+sp%C3%A1nku&num=10&hl=cs&biw=1280&bih=865&tbm=isch&tbnid=ZJEPO O-MBdiA_M:&imgrefurl=http://www.samouk.cz/psychologie/spanek/stadiaspanku.php&docid=_l5LXlEbphdDDM&imgurl=http://www.samouk.cz/psychologie/spanek/EEG.png&w=446&h=599&ei=pmkU T5fyJ6jg4QSttMTaAw&zoom=1&iact=rc&dur=195&sig=100332921109519073477&sqi=2&page=1&tbnh=169&tbnw=126&start =0&ndsp=20&ved=1t:429,r:9,s:0&tx=84&ty=59

Lucid dreaming project. Lucid dreaming [online]. 2007 [cit. 2012-04-01]. Dostupné z: http://www.luciddreaming.wz.cz/ Křivka denní výkonnosti. In: Denní výkonnost [online]. [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: http://www1.szu.cz/poradna/uspesnystudent/dennivykon/denvykon.htm Dessaintová, M. S věkem se spánek mění. Doktorka.cz [online]. 24.5.2001 [cit. 2012-0124]. Dostupné z: http://zdravi.doktorka.cz/vekem-spanek-meni/ Halí, belí aneb spánek malých dětí. ORBIS IN, s.r.o. Máma a já [online]. 14.6.2010 [cit. 2012-01-24]. Dostupné z: http://www.mamaaja.cz/ActiveWeb/Article/2406/hali,_beli_aneb_span.html FAMOUS. Adolescenti mají dopolední spánek naprogramovaný. Novinky.cz [online]. 16.1.2007 [cit. 2012-01-24]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/zena/zdravi/106650adolescenti-maji-dopoledni-spanek-naprogramovany.html Parasomnie. RADEK KUČERA & DAUGHTER. ABZ slovník cizích slov [online]. 2006 [cit. 2012-01-24]. Dostupné z: http://slovnik-cizichslov.abz.cz/web.php/slovo/parasomnie Novák V., Slonková J., NON-REM parasomnie. Neurológia pre prax.(online).2008(5). (cit. 2012-21-01) Dostupné z: www.neurologiapreprax.sk

- 76 -

Pozice ve spánku prozradí, jací jste. In: Xage [online]. 22.4.2009 [cit. 2012-04-01]. Dostupné z: http://www.xage.cz/recenze-a-clanky/pozice-ve-spanku-prozradi-jaci-jste/ HONZÁK, R. Poruchy spánku v otázkách a odpovědích. Mamma help [online]. 21.3.2006 [cit. 2012-01-24]. Dostupné z: http://www.mammahelp.cz/poruchyspanku.php FOUSKOVÁ, D. Sny jako řeč duše. In: Celostní medicína [online]. 1.9.2004 [cit. 201204-01]. Dostupné z: http://www.celostnimedicina.cz/sny-jako-rec-duse.htm BARANOVSKÁ, A. Co se skrývá za dětskými sny II. In: Máma a já [online]. 1994 [cit. 2012-04-01]. Dostupné z: http://www.mamaaja.cz/ActiveWeb/Article/3315/co_se_skryva_za_dets_1.html Hypnagogické prožitky. In: JLS [online]. 28.5.2009 [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: http://jlswbs.wordpress.com/2009/05/28/hypnagogicke-prozitky/

CHERRY, Kendra. About.com Guide [online]. 2005 [cit. 2011-04-26]. Stages of Sleep. Dostupné z WWW: . PETERKOVÁ, M. Spánek z hlediska neurofyziologie. Psychologické sluţby psyx.cz [online]. 2008 [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: http://www.psyx.cz/texty/neurofyziologie-spanku.php PELCOVÁ, M. Spánek - ztráta času?. In: Finance.cz [online]. 24.4.2010 [cit. 2012-0417]. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/261190-spanek-ztrata-casu-/ KLIMEŠ, J. Sny- brána do přítomnosti. In: Sny [online]. 1999 [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: http://klimes.mysteria.cz/clanky/psychologie/sny.htm Deset zajímavostí o snech. In: Zaria [online]. [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: http://www.zaria.cz/clanek/psychologie/deset-zajimavosti-o-snech/16524

- 77 -

LUDVÍKOVSKÁ, K. Spánek. Baby online [online]. 9.12.2010 [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: http://www.babyonline.cz/pece-o-dite/spanek HANZLOVSKÝ, M. Narkolepsie. In: Celostní medicína [online]. 17.6.2009 [cit. 201204-17]. Dostupné z: http://www.celostnimedicina.cz/narkolepsie.htm HOBZOVÁ, M. Spánková medicína v pneumologii. Postgraduální medicína [online]. 7.6.2011 [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: http://www.zdn.cz/clanek/postgradualnimedicina/spankova-medicina-v-pneumologii-obstrukcni-spankova-apnoe-460142 VESELÝ, P. Syndrom neklidných nohou krade spánek. In: Novinky.cz [online]. 17.6.2005 [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/zena/zdravi/58655syndrom-neklidnych-nohou-krade-spanek.html Spánková hygiena. In: Dobrý spánek [online]. 2012 [cit. 2012-04-18]. Dostupné z: http://www.dobry-spanek.cz/novinky/spankova-hygiena-473 MLČOCH, Z. Spánek a alkohol: kvalita spánku po poţití alkoholu. In: Dobrý spánek [online]. 18.4.2012 [cit. 2012-04-18]. Dostupné z: http://www.alkoholik.cz/zavislost/clanky_a_statistiky/spanek_a_alkohol_kvalita_spank u_po_poziti_alkoholu.html Spánek a kouření. In: Psychické-zdraví.cz [online]. 2008 [cit. 2012-04-18]. Dostupné z: http://www.psychicke-zdravi.cz/novinky-odbornik-nespavost/spanek-a-koureni340?confirm_rules=1 JAROSLAV, P. Proč zapomínáme sny?. In: Český rozhlas [online]. 3.3.2009 [cit. 201204-18]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/leonardo/clovek/_zprava/554079 HOUSER, P. Barevné sny souvisí s barevnou televizí. In: Science world [online]. 20.10.2008 [cit. 2012-04-18]. Dostupné z: http://scienceworld.cz/psychologie/barevnesny-souvisi-s-barevnou-televizi-313

- 78 -