Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav slavistiky. Terminologie cyklistiky v ruském jazyce

Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav slavistiky Ruština se zaměřením na oblast firemní praxe, služeb a cestovního ruchu

Filip Blaha

Terminologie cyklistiky v ruském jazyce Bakalářská diplomová práce

Vedoucí práce: Mgr. Apollinarija Nazarčuková 2016

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury.

…………………………………………………… Filip Blaha

Zde bych chtěl poděkovat vedoucí práce Mgr. Apollinariji Nazarčukové za odborné vedení této práce, za její vstřícnost, cenné rady a připomínky, které mi pomohly při tvorbě této práce. Mé poděkování patří také mé rodině a přátelům za jejich podporu a motivaci.

Obsah ÚVOD ................................................................................................................................... 6 I.

TEORETICKÁ ČÁST ................................................................................................ 8

1.

Obecná charakteristika cyklistiky ............................................................................. 9

2.

Historie cyklistiky ...................................................................................................... 10

3.

Dělení cyklistiky ......................................................................................................... 13 3.1.

3.1.1.

Silniční ........................................................................................................... 13

3.1.2.

Dráhová ......................................................................................................... 13

3.2.

Terénní .................................................................................................................. 13

3.2.1.

BMX .............................................................................................................. 13

3.2.2.

MTB............................................................................................................... 14

3.2.3.

Cyklotrial ....................................................................................................... 15

3.2.4.

Cyklokros....................................................................................................... 15

3.3.

4.

Rychlostní ............................................................................................................. 13

Sálová .................................................................................................................... 16

3.3.1.

Kolová ........................................................................................................... 16

3.3.2.

Krasojízda ...................................................................................................... 16

Soutěže ........................................................................................................................ 18 4.1.

Tour de France ...................................................................................................... 18

4.2.

Giro d’Italia........................................................................................................... 19

4.3.

Vuelta a España..................................................................................................... 20

4.4.

Mistrovství světa ................................................................................................... 20

4.5.

Olympijské hry...................................................................................................... 21

5.

Doping ......................................................................................................................... 22

6.

Překladové transformace .......................................................................................... 23 6.1.

Lexikální ............................................................................................................... 23

6.2.

Gramatické ............................................................................................................ 24

6.3.

Lexikálně-gramatické ........................................................................................... 24

II. PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................................................. 26 7.

Používané termíny a jejich analýza ......................................................................... 27 7.1.

Názvy jednotlivých disciplín ................................................................................ 27

7.2.

Vybavení jezdce .................................................................................................... 30

7.3.

Technické vybavení .............................................................................................. 33

7.3.1.

Nutné ............................................................................................................. 33

7.3.2.

Doplňkové ..................................................................................................... 42

ZÁVĚR ............................................................................................................................... 47 РЕЗЮМЕ ........................................................................................................................... 50 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ................................................................................. 53 III. PŘÍLOHY................................................................................................................... 55

ÚVOD V dnešní uspěchané době každý člověk volí nějaký druh odpočinku. Lidé, kteří vykonávají fyzicky náročnou práci, vyhledávají spíše pasivní odpočinek, naopak ti, jejichž práce se odehrává například v kanceláři, vyhledávají aktivní odpočinek. Dnes můžeme narazit na spoustu lidí, pro které je sport nedílnou součástí jejich života. Sport je dnes brán jako nejlepší způsob, jak si udržet dobrou fyzickou kondici a předejít tak některým onemocněním nebo odbourat stres. Téma této bakalářské práce bylo zvoleno kvůli stále se zvyšující popularitě cyklistiky. Při výběru tématu hrálo také velkou roli, že v dnešní době existuje velmi málo slovníků zabývajících se sportovní terminologií a slovník zabývající se konkrétně cyklistikou neexistuje žádný. Hlavním cílem celé práce bude sepsání některých termínů, které se v cyklistice používají a poukázat na to, jak ruština tyto termíny vytvářela a z jakých jazyků některá slova přejala. Dalšími dílčími cíli bude seznámení čtenáře s cyklistikou jako sportovním odvětvím, problematikou překladu a etymologie termínů, které se v tomto sportovním odvětví užívají. Celá práce bude rozdělena na teoretickou a praktickou část. V první části bude popsána obecná charakteristika cyklistiky a její vznik. Vznik samotné cyklistiky bude popisován od období vzniku kola jako takového. V následující kapitole bude rozepsáno rozdělení jednotlivých cyklistických disciplín se stručným popisem každé z disciplín. V druhé teoretické části budou uvedeny největší a nejznámější cyklistické závody, které jsou dnes pořádány, v čele s nejslavnějším cyklistickým závodem Tour de France. U každého závodu této kapitoly bude uvedena stručná historie, současnost a zajímavosti. Spojitost s tématem cyklistických závodů má následující kapitola, která se bude zabývat největším problémem cyklistiky, kterým je doping. Problematika dopingu bude stručně popsána i se stručným příběhem nejznámějšího dopingového hříšníka, kterým je Lance Armstrong. Poslední teoretická část bude věnována překladatelským transformacím. V této kapitole bude uvedeno rozdělení těchto transformací a budou popsány všechny používané možnosti přenosu slova z výchozího do cílového jazyka.

6

Praktická část se bude věnovat konkrétním termínům, které se v cyklistice nejčastěji používají. Používané termíny, které budou pro lepší orientaci rozděleny do tematických podkapitol, budou rozebrány především po stránce etymologické, díky čemuž bude možné zjistit, jak ruština nejčastěji přebírá slova ve sportovní terminologii, zde konkrétně v oblasti cyklistiky. Původ slov bude nejčastěji zjišťován za pomoci etymologických online slovníků. Mimo etymologii budou uváděny určité rozdíly a shody mezi ruštinou, češtinou a v některých případech angličtinou. Dále bude u každého rozebíraného slova uvedena věta, ve které bude daný termín použit. Zdrojem pro tyto věty budou ruské internetové zdroje, které budou uvedeny u každého z příkladů. K práci bude připojena příloha, která bude obsahovat česko-ruský slovníček z oblasti cyklistiky.

7

I. TEORETICKÁ ČÁST

8

1. Obecná charakteristika cyklistiky Cyklistika je stále se rozvíjející sport, jak na úrovni profesionálních závodníků, tak na úrovni rekreačních cyklistů. Cyklistiku chápeme jako sport, kde pro pohyb slouží jednostopý dopravní prostředek, kterému k pohonu neslouží motor, ale fyzická energie jezdce. Ke kolu si postupně nachází cestu více a více zájemců. Je to dáno jednak povědomím, že člověku ve většině případů chybí zdravý pohyb, ale také technickým pokrokem, díky kterému se kolo stává lehčím, lépe ovladatelným a celkově pohodlnějším. V současnosti trh s koly nabízí naprosto nepřeberné množství různých kol, takže si dnes může vybrat už prakticky kdokoliv. Dalším důvodem velkého vzestupu cyklistiky je její nenáročnost, pokud mluvíme o cyklistice rekreační. To dává možnost všem věkovým kategoriím. Velkou výhodou cyklistiky je, že nijak zvlášť nezatěžuje pohybový aparát člověka a je často doporučována lidem, kteří mají problémy s koleny. Cyklistika, stejně jako i jiné sporty, prospívá také lidské psychice, pomáhá odbourávat stres a jiné civilizační choroby.

9

2. Historie cyklistiky Historie cyklistiky se může počítat od vynálezu prvního jízdního kola. Ještě před vynálezem jízdního kola došlo k vynálezu kola jako takového. Vynález kola je brán jako jeden z největších vynálezů v historii lidstva, jelikož pro něj nenajdeme žádný vzor v přírodě. Původně byla kola využívána pouze namontována vedle sebe. Takto byla kola využívána především u povozů. Nejstarší znázornění, které je dochováno, pochází z období asi před 5000 lety. Ty nejprimitivnější formy jízdních kol, byly nalezeny ve starých egyptských a čínských kresbách kolem roku 1300 př. n. l.1 Druhý nejvýznamnější vynález je připisován Ludwigu von Draisovi, který pocházel ze Sauberbrünnu v Bádensku. Drais byl lesník, ale mnohem více se zajímal o mechaniku a fyziku. Tento vynálezce žil na přelomu 18. a 19. století a mezi jeho vynálezy patří například psací stroj a mlýnek na maso. 12. července 1817 baron von Drais vytvořil první jízdní kolo a na svém velocipédu ujel 15 km za jednu hodinu. Nejednalo se o kolo, jak ho známe dnes, protože nebylo poháněno šlapáním, ale odrážením nohou od země. Toto kolo se v Německu příliš neuchytilo, ale stalo se zábavou pro bohaté vrstvy ve Francii. Francouzi tento stroj nazývali „la draisienne“, proto jsou tyto typy kol do dnes označovány jako draisiny. Dnes tyto draisiny můžeme vidět v některých muzeích a podle Mezinárodní cyklistické unie veteránu se jich do dnes po celém světě dochovalo kolem stovky. 2 Zlomovým rokem pro vývoj jízdního kola se stal rok 1861, v tomto roce mechanik Ernest Michaux v Paříži vyrobil první kolo poháněné šlapáním. Vzorem mu byla právě draisina, u které se rozhodl připevnit na přední kolo kliky a šlapátka a v zadní části použít menší kolo pro lepší stabilitu. Tento výtvor Michauxe byl celý ze dřeva. V roce 1868 vyrobil otec a syn Michauxové tento stroj z kovu. Problém nastal, jelikož si vynález nedali patentovat, a proto jejich výrobu převálcovali bratři Olivierové. Zajímavostí je, že v roce 1861 byly vyrobeny dva velocipédy, v roce 1862 se jich vyrobilo už 142 a v roce 1869 jich bylo už neuvěřitelných 50 000 kusů za rok.3 Jelikož bylo přední kolo bráno z počátku jako pohonné, bylo nutné ho neustále zvětšovat. Bylo to z důvodu, aby člověk na jedno šlápnutí ujel co nejdelší vzdálenost. Tímto 1

KONOPKA, Peter. Cyklistika: rádce pro vybavení, techniku, trénink, výživu, závody a medicínu. Jablonec nad Nisou: Jana Hájková, 2007. ISBN 978-80-254-0258-0. str. 14 2

SOULEK, Ivan a Karel MARTINEK. Cyklistika: horská, silniční, rekreační, výkonnostní. 1. vyd. Praha: Grada, 2000. ISBN 80-7169-951-9. str. 9 3 Tamtéž, str. 10

10

jé dán důvod vzniku vysokého kola. Přední kolo bylo stále větší a zadní kolo bylo pořád zmenšováno. Z těchto důvodu měla kola ve výsledku extrémní rozměry. Mechanik Victor Renard z Paříže vyrobil vysoké kolo, jehož průměr předního kola činil 3 metry a vážilo 65 kg. U takto vysokých kol bylo velké riziko při pádu, a proto postupně začala vysoká kola ztrácet na významu.4 V roce 1868 sestrojil André Guilmet první nízké šlapací kolo. Od tohoto roku přicházelo mnoho vynálezů, které utvářely obraz jízdního kola, který byl už velice podobný tomu, jak ho známe dnes. Nejdůležitějším vynálezem bylo použití řetězového pohonu k zadnímu kolu, které vytvořil H. J. Lawson někdy okolo roku 1879. Mezi další vynálezy patří například pneumatiky plněné vzduchem od skotského zvěrolékaře Johna Boyda Dunlopa, které nahradily v roce 1888 původní celogumové. Významným vynálezcem byl také Němec Ernst Sachs, který přišel na konci 19. století s volnoběžným nábojem a poté také se zpětnou brzdou.5 Jako další převratné datum je považován 30. květen 1868. V tento den byl uspořádán vůbec první cyklistický závod na světě. Závod se konal v Paříži a na závodníky se přišly podívat tisíce diváků. Od tohoto dne začalo značně vzrůstat nadšení pro cyklistiku. Z počátku se závodilo převážně v parcích, na prašných cestách nebo na dostihových tratích. 7. listopadu 1869 se konal první závod na silnici. Závod se konal mezi městy Paříž a Rouven, měřil 126 km a přihlásilo se na něj neuvěřitelných 300 závodníků.6 Silniční závody se postupně vyvíjely a byly delší a delší. V roce 1891 se jel závod z Bordeaux do Paříže, který měřil 600 km. Ve stejném roce se uskutečnil ve Francii další závod z Paříže do Brestu a zpět, jehož délka činila neuvěřitelných 1200 km. Závod z Paříže do Brestu byl významný nejen svou délkou, ale i dalším technickým vylepším kol. Jednalo se o snímatelnou pneumatiku od bratří Michelinů. Do tohoto závodu byla používána pneumatika vynálezce Dunlopa, která byla vyrobena přímo na ráfek a nedala se sundat ani opravit. Tento závod, který si získal své příznivce už při prvním konání, si udržel svůj význam až do dnes. Co se týče silničních závodů, tak je nejvýznamnější rok 1903. V tomto

4

KONOPKA, Peter. Cyklistika: rádce pro vybavení, techniku, trénink, výživu, závody a medicínu. Jablonec nad Nisou: Jana Hájková, 2007. ISBN 978-80-254-0258-0. str. 14-15 5 Tamtéž, str. 15 6 SOULEK, Ivan a Karel MARTINEK. Cyklistika: horská, silniční, rekreační, výkonnostní. 1. vyd. Praha: Grada, 2000. ISBN 80-7169-951-9. str. 11-12

11

roce se poprvé konal etapový závod Tour de France, který je dodnes nejprestižnějším silničním závodem.7 Postupem času se kolo stávalo dostupnějším, a tak se začalo dostávat mezi širokou veřejnost. Jeho využitím už nebyly pouze cyklistické závody, ale bylo používáno pro výlety do přírody nebo jako dopravní prostředek na cestu do práce pro řadu dělníků.8

SOULEK, Ivan a Karel MARTINEK. Cyklistika: horská, silniční, rekreační, výkonnostní. 1. vyd. Praha: Grada, 2000. ISBN 80-7169-951-9. str. 12-13 8 Tamtéž, str. 13 7

12

3. Dělení cyklistiky 3.1. Rychlostní 3.1.1. Silniční Silniční cyklistika byla první disciplína, která vznikla pro jízdu na kole. Jedná se především o individuální sport. U silniční cyklistiky je cílem zajet určitou trať v co nejkratším čase. Pro tuto disciplínu je důležitá především fyzická zdatnost. Silniční cyklisté jsou považováni za „krále atletů“, protože jsou fyzicky zdatnější než ostatní sportovci, což dokládají i sportovně-lékařská vyšetření. Z důvodu vysoké fyzické náročnosti využívají silniční cyklistiku i sportovci z jiných sportovních odvětví jako doplněk svého tréninku. Největší a nejvýznamnější silniční závody jsou Grand Tours (Tour de France, Giro d’Italia, La Vuelta), mistrovství světa a olympijské hry, kterým je věnována zvláštní kapitola. 9 Největším problém silniční cyklistiky je ten, že pokud se nejedná o organizovaný závod, jezdí se po silnici, kde může dojít ke střetu s automobilem. Dalším problémem, se kterým se silniční cyklistika setkává od počátků, jsou časté dopingové aféry, což je dáno možná právě fyzickou náročností sportu. Téma dopingu je více popsané v jedné z následujících kapitol. 3.1.2. Dráhová Dráhová cyklistika je disciplína, která se jezdí především v halách, ale v některých případech se jezdí i na otevřeném velodromu. Jedné se o sprinterské závody na oválu, který se nazývá velodrom a měří 4000 metrů. Důležité pro tento sport je především kolo, které je zbavené od spousty komponentů, které najdeme na klasickém silničním kole, aby se minimalizovalo tření vzduchu. Kolo má jen jeden převod, nemají žádné brzdy, mají menší počet paprsků ve výpletu kola nebo jsou kola dokonce plná. Dráhová cyklistika má několik typů závodu, ve kterých najdeme jak jednotlivce, tak i družstva. 10

3.2. Terénní 3.2.1. BMX Tento zajímavý sport začal ve svých počátcích, jako příprava na motokros. Jezdí se na podobné trati a jede víc závodníků najednou. Toto odvětví bylo například v České republice velice oblíbené, ale dnes postupně upadá, jak u nás, tak i ve světě. Problémem je,

MAKEŠ, Pavel a Luboš KRÁL. Velká kniha cyklistiky. Vyd. 1. Praha: Computer Press, 2002. ISBN 807226-815-5. str. 7 10 Tamtéž, str. 24 9

13

že tento sport je velmi fyzicky náročný. Kola jsou, oproti klasickým horským, menší a lehčí. Tato kola používají většinou pouze zadní brzdu a těžší převod. V současnosti už také většina jezdců jezdí s nášlapnými pedály.11 3.2.2. MTB Zkratka MTB značí horskou cyklistiku (nebo také horské kolo) a je to jedna z disciplín, která je dnes velice rozšířená a pořád se dále vyvíjí. MTB vzniklo v Kalifornii v roce 1973, kdy Joe Breeze a Gary Fischer vyrazili na horu Tamalpais a následně ji sjeli dolů, čímž položili základ horské cyklistiky. Se začátkem závodění bylo čím dál znatelnější, že tehdejší kola nejsou na takový styl jízdy uzpůsobena. Hrubé zacházení, které bylo v terénu nutné, vedlo často k úplnému zničení některého komponentu nebo dokonce celého rámu. Byl to tehdy právě Gary Fischer, který vytvořil první horské kolo. Tehdejší kolo vybavil vícestupňovou převodovkou, kolo osadil novými bubnovými brzdami a řazení přesunul na řídítka. Největší podíl na rozšíření horských kol v USA měla firma Specialized, která jako první přišla se sériovou výrobou MTB. Tento poměrně mladý sport rozlišujeme na několik disciplín.12 První disciplínou je sjezd (jinak downhill, DH), kdy je cílem sjet co nejrychleji trať, která bývá postavena nejčastěji v lese. Zde je spousta kamenů, kořenů, překážek, přes které se jezdci řítí rychlostí až 80 km/h, proto je naprostým základem dokonale ovládat kolo. Sjezdová kola mají odpruženou jak přední vidlici, tak jsou odpružená i vzadu, aby tlumila veškeré nerovnosti a dopady po skocích. Tyto kola jsou také těžší než klasická kola. Toto odvětví je nejrizikovější, ale také nejvíce populární.13 Další disciplínou je Fourcross (4X), kdy na jedné uměle vytvořené trati jedou zároveň čtyři jezdci a vítězí ten, který jako první protne cílovou pásku. Tento sport nahradil slalom dvojic, který byl podobný, jen každý závodník jel na své trati. 4X je tímto také zajímavější, protože často dochází i ke kolizím. 4X je velice podobný BMX, rozdílem ale je, že při závodech 4X jedou závodníci převážně z kopce.14

MAKEŠ, Pavel a Luboš KRÁL. Velká kniha cyklistiky. Vyd. 1. Praha: Computer Press, 2002. ISBN 807226-815-5. str. 16 12 HRUBÍŠEK, Ivo. Horské kolo od A do Z. 5. aktualiz. vyd. Praha: Sobotáles, 2002. ISBN 80-85920-86-7. str. 13-14 13 MAKEŠ, Pavel a Luboš KRÁL. Velká kniha cyklistiky. Vyd. 1. Praha: Computer Press, 2002. ISBN 807226-815-5. str. 19 14 Tamtéž, str. 18 11

14

Nejrozšířenější a veřejnosti nejdostupnější je cross-country (XC). Závody XC vedou jak z kopce, tak také do kopce, ale tratě jsou navrženy tak, aby byl jezdec schopen projet trať, aniž by musel sesedat z kola, jak je tomu například v cyklokrosu.15 Divácky velice zajímavou disciplínou je Freestyle MTB. Jsou to závody na uměle vytvořených překážkách, kdy cílem je předvést co nejlepší triky, které bodově hodnotí rozhodčí, podobně jako v jiných freestyle sportech.16 3.2.3. Cyklotrial Cyklotrial je speciální odvětví cyklistiky, které se jezdí na speciálním kole se sníženým rámem a často bez sedla. Pro lepší zdolávání překážek je kolo vybaveno širokými podhuštěnými pneumatikami. Principem cyklotrialu je projet určenou trať, která je složená z nejrůznějších překážek, v určitém časovém limitu, aniž by se jezdec některou ze svých částí dotknul země nebo některé z překážek. Při sledování cyklotrialu lze dojít k závěru, že se nejedná přímo o jízdu, ale spíš o poskakování s cílem zdolat jednotlivé překážky, proto jsou na tomto kole nejdůležitější účinné brzdy. U vrcholových soutěží se jezdí dva okruhy, každý po deseti úsecích, kdy na každý úsek má závodník dvě minuty. Při kontaktu se zemí nebo při překročení časového limitu je závodník penalizován trestnými body. Před začátkem závodu si smí jezdec trať projít, ale nikoli projíždět.17 Obdobou cyklotrialu je biketrial. Tento sport je prakticky totožný, jediným rozdílem je, že biketrial se jezdí v lese a využívá se především přírodních překážek. Dalším podobným odvětvím je streettrial, který se jezdí ve městě. Je to další ze způsobů, jak zpřístupnit cyklotrial široké veřejnosti. Vždy jsou postaveny dvě stejné tratě vedle sebe, které projíždí dva jezdci zároveň. 3.2.4. Cyklokros Cyklokros je velice zajímavé odvětví cyklistiky, přičemž vznikl spíše náhodou. Počátek cyklokrosu se datuje někdy do začátku 20. století. Jako země, kde tento sport vznikl, je označována Francie. Z počátku se tomuto odvětví nevěnovalo moc pozornosti a bylo bráno především jako zimní příprava pro silniční cyklisty. K vyčlenění cyklokrosu, jako samostatného sportu, dochází až v polovině 90. let minulého století, se vznikem Světového poháru. Charakteristickým znakem této disciplíny je doba, kdy se závody v cyklokrosu jezdí. MAKEŠ, Pavel a Luboš KRÁL. Velká kniha cyklistiky. Vyd. 1. Praha: Computer Press, 2002. ISBN 807226-815-5. str. 11 16 Tamtéž, str. 18 17 Tamtéž, str. 17 15

15

Jezdí se právě v období, kdy většina lidí své kolo už schová (říjen-únor). Možná také díky tomu má cyklokros tolik příznivců.18 Závod se jede většinou na krátkých přehledných tratích, kde závodníci musí projet několik okruhů, kdy jeden okruh měří 2-3 kilometry. Na trati jsou většinou vytvořeny umělé překážky, které přidávají na zajímavosti takového závodu. Tratě jsou situovány tak, že se zde nachází i úseky, kdy závodník musí sesednout z kola a několik metrů ho nést na rameni. Cyklokrosové kolo je velice podobné kolu silničnímu, hlavním rozdílem jsou pneumatiky, které jsou širší a mají terénní vzorek.19

3.3. Sálová 3.3.1. Kolová Prvním ze dvojice, která spadá pod sálovou cyklistiku, je kolová. Hrají vždy dva hráči proti dvěma. Cílem hry je, aby hráči vstřelili míč do branky soupeře. Míč musí být vstřelen pouze předním nebo zadním kolem a nesmí přitom dojít k dotyku míče rukou či nohou. Míče se rukama může dotknout pouze brankář, který se snaží zabránit vstřelení branky.20 Kolová vznikla o mnoho let později než krasojízda, avšak první mistrovství světa v kolové se konalo již v roce 1930. Nejúspěšnějšími českými reprezentanty v kolové byli bratři Pospíšilové, kteří dokázali vybojovat titul mistrů světa celkem dvacetkrát. 21 3.3.2. Krasojízda Krasojízda společně s kolovou patří do úzkého odvětví cyklistiky a tou je cyklistika sálová. Krasojízdu můžeme popsat jako jízdu na kole obohacenou o provedení gymnastických a baletních prvků. Stejně jako většina odvětví cyklistiky je i krasojízda individuální sport, ale nacházíme v něm i části kolektivních sportů, když sestavu tvoří víc než jeden jezdec.22

MAKEŠ, Pavel a Luboš KRÁL. Velká kniha cyklistiky. Vyd. 1. Praha: Computer Press, 2002. ISBN 807226-815-5. str. 8 19 PEHLE, Tobias. Cyklistika: lexikon: typy kol, výbava a technologie, výlety. 1. vyd. Čestlice: Rebo, 2008. ISBN 978-80-7234-858-9. 20 MAKEŠ, Pavel a Luboš KRÁL. Velká kniha cyklistiky. Vyd. 1. Praha: Computer Press, 2002. ISBN 807226-815-5. str. 23 21 PEHLE, Tobias. Cyklistika: lexikon: typy kol, výbava a technologie, výlety. 1. vyd. Čestlice: Rebo, 2008. ISBN 978-80-7234-858-9. 22 KŘIVÁNEK, Milan. Krasojízda jako aplikovaná cyklistická disciplína [online]. Brno, 2006 [cit. 2016-0321]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sportovních studií. Vedoucí práce doc. PaedDr. Marie Blahutková, Ph.D. Dostupné z: . str. 8 18

16

Počátky krasojízdy spadají až do 19. století. Jako zakladatel a hlavní iniciátor tohoto sportu je považován Američan Nicolas Kaufman, kterého můžeme považovat i za prvního mistra světa. Do roku 1956 se o titul mistra světa bojovalo na základě výzvy úřadujícího mistra světa.23 Závodníci jsou za své výkony bodově hodnoceni na základě obtížnosti a správnosti zajeté sestavy. Pro krasojízdu jsou speciální kola a soutěž probíhá na speciálním hřišti, kde musí jezdec předvést v určitém časovém limitu (5 minut u dospělých) svoji sestavu, která se skládá z celkem 30 cviků (v kategorii jednotlivců). Cviky, které jezdec zapojuje do své sestavy, si nevymýšlí sám, ale vybírá si je z mezinárodních pravidel pro krasojízdu. Výsledným výsledkem je součet bodů za zapsané cviky s odečtením trestných bodů, které udělují rozhodčí, za nesprávné provedení cviku, kontakt se zemí apod.24

KŘIVÁNEK, Milan. Krasojízda jako aplikovaná cyklistická disciplína [online]. Brno, 2006 [cit. 2016-0321]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sportovních studií. Vedoucí práce doc. PaedDr. Marie Blahutková, Ph.D. Dostupné z: . str. 8 24 MAKEŠ, Pavel a Luboš KRÁL. Velká kniha cyklistiky. Vyd. 1. Praha: Computer Press, 2002. ISBN 807226-815-5. str. 23 23

17

4. Soutěže 4.1. Tour de France Závod Tour de France je nejstarší a zároveň také nejpopulárnější cyklistický závod na světě. První závod se konal ve Francii od 1. do 19. července 1903. Při prvním závodě měl vítěz získat 12 000 franků, což bylo v té době šestkrát více, než si vydělal průměrný člověk za rok a také díky tomuto značně stoupla atraktivita tohoto závodu. Prvního závodu se zúčastnilo celkem 60 jezdců. V roce 2015 při 102. Tour soutěžilo 198 závodníků z 22 týmů. Tento závod je v současnosti součástí seriálu Grand Tours. Seriál Grand Tours tvoří tři závody – Tour de France, Giro d’Italia a Vuelta a España. Tour de France je klasický silniční etapový závod a koná se jednou ročně ve Francii a částečně probíhá i na území okolních států (Španělsko, Itálie, Belgie, Lucembursko, Německo). Závod se pravidelně koná každý rok, ale nekonal se během první a druhé světové války. Trasa závodu je každý rok jiná a jezdci během tří týdnů ujedou zhruba 3200 km (2000 mil). Během 21 dnů mají závodníci pouhé dva dny odpočinku. Závodu se účastní 20 až 22 týmů. V každém týmu je zpravidla 9 jezdců. Cyklistika je označována za individuální sport, ale Tour nám ukazuje, že se při takto náročném závodě jedná i o kolektivní sport. V týmu má každý jezdce určenou svoji roli. Tým kromě jezdců tvoří ještě celý realizační tým, který se skládá z mechaniků, fyzioterapeutů, masérů, kuchařů, psychologů, lékařů, trenérů a manažerů. Každému závodníkovi se sčítají časy z jednotlivých disciplín a celkovým vítězem je ten, jehož součet časů je nejnižší. Během závodu nosí někteří závodníci barevné trikoty. Těchto barevných trikotů je několik a každý zobrazuje něco jiného. Nejznámější je žlutý trikot pro vedoucího závodníka závodu. Zajímavostí ohledně barvy žlutého trikotu je, že žlutá barva byla vybrána podle barvy papíru, který používal deník L’Auto, jehož autoři tento závod vymysleli a uspořádali. Tento trend se žlutým trikotem se dostal už i do jiných sportů, jako je například biatlon. Zajímavé u etapových závodů je, že soutěž může vyhrát závodník, aniž by v průběhu vyhrál jedinou etapu, ale v celkovém součtu má nejlepší čas. Nejúspěšnějším jezdcem v historii Tour de France byl Lance Armstrong, který tento extrémně náročný etapový závod dokázal vyhrát celkem sedmkrát (v letech 1999 až 2005), ale všechny jeho tituly mu byly odebrány poté, co se přiznal k dopingu.25

25

BENEŠ, Michal. Historie největších silničních etapových cyklistických závodů [online]. Brno, 2012 [cit. 2016-03-17]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Fakulta sportovních studií. Vedoucí práce Jan Ondráček Dostupné z: . str. 12-38

18

4.2. Giro d’Italia Dalším ze třech největších a nejrespektovanějších cyklistických závodů je Giro d’Italia. Závod se každoročně koná na území Itálie, jak už napovídá název závodu. Tento závod je po Tour de France druhý největší a taky nejstarší závod. Závod Giro d’Italia se poprvé konal 13. 5. 1909. Hlavní inspirací pro uspořádání závodu Giro d’Italia byla právě Tour de France. Jelikož jsou Itálie a Francie sousední státy a Itálie viděla, jaký úspěch Tour sklidila, rozhodla se uspořádat podobný závod. Stejně jako u Tour vznikla myšlenka Gira v hlavách představitelů jednoho z italských deníků, konkrétně se jednalo o deník La Gazzetta dello Sport. Na start prvního ročníku Gira se postavilo celkem 127 závodníků, což bylo více než jednou tolik, co na start prvního ročníku Tour de France. Z těchto 127 závodníků závod dokončilo pouhých 49 závodníků, což poukazuje na náročnost závodu. Podobně jako peněžní prémie na Tour byla i odměna pro nejrychlejšího muže Gira neskutečná. Vítěz prvního ročníku získal za své vítězství celkem 5323 lir, což je mnohem víc, než kolik bral tehdejší ředitel Gira, což bylo 150 lir. 26 Giro a Tour jsou si ve spoustě ohledů velice podobné, je to například barva trikotu vedoucího závodníka, která je u Gira inspirována barvou papíru používaného u deníku La Gazzetta dello Sport. Čím se Giro však velice odlišuje, je počet vítězů jiných národností. Z celkem 97 závodů zvítězil ve 42 případech závodník italské národnosti a jen ve 20 případech závodník jiné národnosti a prvním vítězem, jiné než italské národnosti, byl Hugo Koblet (Švýcarsko), který závod vyhrál v roce 1950.27 Giro se stejně jako Tour koná každý rok a stejně jako Tour bylo jeho konání přerušeno během první a druhé světové války. V současnosti se závod jede na 20-22 etap v délce od 3000 do 4000 km. Nejdelší závod se jel v roce 1954 a jeho délka činila 4337 km. Naopak nejkratším závodem byl první ročník, jehož délka byla 2245 km.28

26

Giro d'Italia. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-03-10]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Giro_d%27Italia&oldid=477253593 27 BENEŠ, Michal. Historie největších silničních etapových cyklistických závodů [online]. Brno, 2012 [cit. 2016-03-17]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Fakulta sportovních studií. Vedoucí práce Jan Ondráček Dostupné z: . str. 64-81 28 Giro d'Italia. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-03-10]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Giro_d%27Italia&oldid=477253593

19

4.3. Vuelta a España Poslední ze slavné trojice závodů Grand Tours je závod La Vuelta, který se jede na území Španělska a přilehlých států. Tento závod je ze všech tří nejmladším. Do Grand Tours mezi Tour de France a Giro d’Italia se La Vuelta zařadila v roce 1935, což mu ovšem na popularitě nijak neubírá. Stejně jako ostatní dva závody je i tento rozdělen na jednotlivé etapy a svojí náročností jsou všechny tři závody srovnatelné.29 Myšlenka uspořádání tohoto závodu vznikla stejně jako u uspořádání Gira. Bylo to popularitou a úspěchy, v té době již známých závodů, Tour a Gira. Stejně tomu bylo i se zakladatelem tohoto závodu, kterým byl majitel novin „Informaciones“, který si všiml, že zakladatelské deníky Tour a Gira zvýšily svůj prodej, a proto se pokusil o to stejné. První závod proběhl v roce 1935 a na jeho start se postavilo celkem 50 závodníků (což je podobné jako u Tour de France). Vuelta se také jezdí každý rok a nejela se pouze během druhé světové války, během španělské občanské války v letech 1937-1940, v roce 1949 a v letech 1951-1954.30 La Vuelta je někdy brána, jako závod třetí šance. Každý cyklista by se v životě chtěl postavit na start Tour de France, což se ne každému podaří a podobně je to i se závodem Giro d’Italia, proto je pro ty méně úspěšné cyklisty šancí právě La Vuelta. V některých týmech platí, že závodník musí nejdříve uspět na Vueltě a až poté ho jeho tým postaví na start jednoho z dalších závodů.31

4.4. Mistrovství světa Mistrovství světa v silniční cyklistice je pořádáno každý rok a každý rok se koná někde jinde. Do závodu nastupují národní mužstva, nikoliv profesionální stáje. Mistrovství světa má svoji určitou prestiž, ovšem zdaleka se nemůže vyrovnat například Tour de France. Vítěz mistrovství světa má právo do příštího mistroství světa nosit mistrovský trikot, který má bílou barvu s barevnými pruhy, které znázorňují duhu. Hlavním problémem mistrovství světa je také to, že se koná až na konci sezóny, kdy už spousta cyklistů ukončilo své soutěže. Mistrovství můžeme rozdělit na dvě části, kdy první částí je soutěž v časovce a druhou je závod na trati, která měří kolem 250 kilometrů. První mistrovství bylo uspořádáno v roce

BENEŠ, Michal. Historie největších silničních etapových cyklistických závodů [online]. Brno, 2012 [cit. 2016-03-17]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Fakulta sportovních studií. Vedoucí práce Jan Ondráček Dostupné z: . str. 82-96 30 Tamtéž 31 Tamtéž 29

20

1927 v Německu. Na rozdíl od Tour de France, mistrovství světa nedokázal žádný jezdec vyhrát více než třikrát.32

4.5. Olympijské hry Cyklistika se na olympijských hrách objevila už v roce 1896, kdy se v Athénách konaly první novodobé olympijské hry. V roce 1896 byly na olympijských hrách pouze dvě disciplíny a tou byla jízda na velodromu a silniční závod z Athén do Marathonu a zpět, který měřil celkem 87 kilometrů. Dráhová i silniční cyklistika na olympijských hrách zůstaly dodnes a byly ještě doplněny o závody horských kol (1996) a závody BMX (2008). Přestože má vítězství na olympiádě značný význam, nikdy se nemůže vyrovnat vítězství na Tour de France.33

PEHLE, Tobias. Cyklistika: lexikon: typy kol, výbava a technologie, výlety. 1. vyd. Čestlice: Rebo, 2008. ISBN 978-80-7234-858-9. 33 Tamtéž 32

21

5. Doping Největším problémem, se kterým se cyklistika potýká už od počátku, je doping. Za dopování se považuje užití zakázané látky, které vede ke zvýšení sportovní výkonnosti. Hlavním problémem dopingu je především etická stránka věci, ale také ohrožení zdraví sportovce, jelikož dopování může vést k vážnému poškození zdraví člověka, nebo dokonce může způsobit smrt. Do dnešní doby bylo zaznamenáno několik případů úmrtí sportovce, z důvodu požití zakázané látky. Dříve byl doping nejvíce využíván u silových sportů, jako je například box nebo kulturistika. Poté byl vynalezen krevní doping a ten se do dnešní doby využívá nejčastěji v oblasti cyklistiky a atletiky. Za největší rozmach dopingu je považováno období po druhé světové válce, kdy se mnoho sportovců dostalo k zakázaným látkám, které byly původně určeny pro vojáky. Prvním, kdo zavedl antidopingové kontroly, byl Mezinárodní olympijský výbor (MOV) v roce 1967. Přibližně od konce 20. století došlo k masovému odhalování sportovců, kteří si ke svým výkonům dopomáhali užíváním zakázaných látek. V dnešní době už je doping s vrcholovým sportem velmi úzce spojen a spousta sportovců má pozastavenou činnost, nebo je postihl i vyšší trest. Problémem dnešní doby je především rozvoj vědy a vynálezy nových technologií, které znamenají, že doping ze sportu bude velmi složité vymýtit. Nejčastějším důvodem užívání dopingu jsou pravděpodobně tučné odměny za dobré umístění závodníků. To je důvod, kvůli kterému je spousta sportovců, trenérů a lékařů ochotna riskovat.34 Nejznámějším případem dopování, nejen v oblasti cyklistiky, ale obecně ve sportu je případ amerického cyklisty Lance Armstronga. Armstrong byl vynikající cyklista, kterému byla bohužel diagnostikována rakovina varlat, která se šířila i do plic a mozku. Armstrong nakonec tuto nemoc porazil a vrátil se do vrcholového sportu. Po svém návratu dokázal něco, co nikdo jiný nikdy nedokázal, a to vyhrát Tour de France sedmkrát v řadě. Armstrong byl z dopingu několikrát obviněn, ale nikdy mu nebyl doping prokázán, ale později se k tomu sám přiznal. Armstrong prohlásil, že svého počínání lituje, ale že v té době dopoval prakticky každý a vyhrát Tour de France sedmkrát v řadě bez dopingu bylo podle něj nemožné. Dnes jsou roky 1999 až 2005, kdy zvítězil Armstrong, vedeny bez vítěze.

34

DVOŘÁKOVÁ, Tereza. Problematika dopingu v cyklistice [online]. Brno, 2008 [cit. 2016-04-10]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sportovních studií. Vedoucí práce Mgr. Jan Došla, Ph.D. Dostupné z: .

22

6. Překladové transformace Jako překladovou transformaci můžeme nazvat operaci, při níž se překládaná jednotka, po překladu z výchozího jazyka do jazyka cílového, změní ve formálně jinou jednotku a přitom si zachová svoji původní významovou hodnotu. Jednotka v cílovém jazyce se poté nazývá transform. Nutnost překladových transformací je dána lexikálními, gramatickými a stylistickými rozdíly mezi výchozím a cílovým jazykem. Překladové transformace můžeme rozdělit na lexikální, gramatické a lexikálně-gramatické.35

6.1. Lexikální Kategorii lexikálních překladatelských transformací tvoří celkem osm postupů, jsou to transkripce, transliterace, kalkování, transplantace a lexikálně-sémantické záměny. Do podskupiny

lexikálně-sémantických

záměn

řadíme

konkretizaci,

generalizaci,

diferencování a modulaci. 

Transkripce – překlad lexikální jednotky, kdy zachováme zvukovou podobu slova.



Transliterace – lexikální jednotku převedeme se zachováním grafické podoby. Zjednodušeně můžeme říct, že slovo z výchozího jazyka přepíšeme v grafickém systému cílového jazyka.



Kalkování – při kalkování lexikální jednotky zaměníme v cílovém jazyce její část (morfém nebo slovo v případě slovních spojení), čímž vytvoříme nové slovo. 36



Transplantace – u tohoto typu způsobu přenášíme slovo prakticky beze změny. Slovo z výchozího jazyka přepíšeme stejně, jak je napsáno ve zdrojovém textu. Tento způsob se nejčastěji užívá při přenosu názvu firem, časopisů, nebo novin.



Lexikálně-sémantické záměny o Konkretizace – jedná se o záměnu lexikální jednotky výchozího jazyka, která má obecný význam, za lexikální jednotku cílového jazyk, která má konkrétnější význam. o Generalizace – opak konkretizace. Z výchozího jazyka vezmeme slovo s užším významem a nahradíme ho slovem s širším významem.

VYCHODILOVÁ, Zdeňka. Введение в теорию перевода для русистов. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2013, 83 s. ISBN 978-80-244-3417-9. s. 35 36 Tamtéž, str. 36, 37 35

23

o Diferencování – potřebu diferenciace nacházíme u slov, které ve výchozím jazyce mají jeden význam, ale v cílovém mohou mít významů více. V tomto případě je nutné slovo upřesnit.37 o Modulace – u modulace zaměňujeme slovo, nebo celé slovní spojení, tak že jeho význam můžeme logicky vyvodit z jazyka výchozího.

6.2. Gramatické Do skupiny gramatických překladových transformací můžeme zařadit: 

Záměna gramatických kategorií (rod, číslo, pád, vid)



Záměna slovních druhů – při překladu lze zaměnit prakticky jakýkoliv slovní druh



Záměna větných členů – při překladu mezi ruským a českým jazykem to je nejčastěji záměna přívlastku shodného za neshodný a naopak.



Univerbizace – nahrazení dvouslovného nebo víceslovného názvu za jednoslovný



Multiverbizace – jedná se o opak univerbizace, tudíž jednoslovný název nahrazujeme víceslovným



Změna slovosledu – často se s ním setkáváme při překladu



Kondenzace (komprese) – doslovně se jedná o formální zhuštění. Tato metoda se používá často při překladu z ruského jazyka do českého. Příkladem kondenzace je přeložení přechodníku vedlejší větou.



Sloučení a rozčlenění vět38

6.3. Lexikálně-gramatické Kategorii lexikálně-gramatických překladových transformací tvoří: 

Antonymický překlad – jedná se o případ, kdy kladnou větu z výchozího jazyka nahradíme v cílovém jazyce větou zápornou, aniž by se změnil význam celého sdělení



Opisný překlad (explikace) – lexikální jednotka výchozího jazyka je v cílovém jazyce vysvětlena pomocí slova či celé věty. Někdy je tato metoda označována také jako vysvětlující význam.

VYCHODILOVÁ, Zdeňka. Введение в теорию перевода для русистов. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2013, 83 s. ISBN 978-80-244-3417-9. str. 42-43 38 Tamtéž, str. 37-41 37

24



Rozšíření informačního základu – případ, kdy původní text při překladu rozšíříme o určitou vlastní část. Nejčastěji se tohoto způsobu užívá u reálií, kde je riziko, že čtenář nemusí danou reálií znát.



Kompenzace – tento způsob využíváme v případě, že v cílovém jazyce neexistuje ekvivalent k námi překládanému slovu (případně slovnímu spojení), a tak toto slovo vynecháme (vynechat můžeme pouze slovo, které není nositelem podstatné informace), nebo kompenzujeme, což znamená, že slovo v určitém místě vynecháme a nahradíme ho v jiném místě. Kompenzaci často používáme například u dialektizmů.



Celkové přehodnocení – s tímto typem se setkáváme při překladu frazeologismů a prakticky to znamená, že frazeologismus z výchozího jazyka nahradíme frazeologismem cílového jazyka, který je svým významem shodný, nebo se svým významem nejvíce blíží originálu.39

VYCHODILOVÁ, Zdeňka. Введение в теорию перевода для русистов. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2013, 83 s. ISBN 978-80-244-3417-9. s. 43-45 39

25

II. PRAKTICKÁ ČÁST

26

7. Používané termíny a jejich analýza V této kapitole budou rozebrány konkrétní termíny z oblasti cyklistiky. Termíny budou rozebírány především po stránce etymologické, k čemuž budeme používat etymologické slovníky, které budou uvedeny na konci práce ve zdrojích.

7.1. Názvy jednotlivých disciplín česky silniční cyklistika – anglicky road cycling – rusky шоссейный велоспорт Název této disciplíny je odvozen od místa, kde se sport odehrává, což je silnice. Do češtiny je stejně jako do ruštiny převzat pomocí kalkování. Slovo шоссе (silnice) se do ruštiny dostalo z francouzského chaussée, které má stejný význam. V češtině je název ženského rodu, naproti tomu v ruštině je rodu mužského. Př.: Шоссейный велоспорт — одна из дисциплин велоспорта, подразумевающая гонки по дорогам с твёрдым покрытием на шоссейных велосипедах. Zdroj: https://ru.wikipedia.org/wiki/Шоссейный_велоспорт

česky dráhová cyklistika – anglicky track cycling - rusky велоспорт на треке Do češtiny je termín přeložen pomocí kalkování z anglického základu track=dráha. V ruštině, stejně jako v češtině, bylo použito kalkování. Ruské slovo трек (dráha) je převzato z anglického track pomocí transkripce. Místo shodného přívlastku ruština použila neshodný přívlastek. V ruštině je možná ještě druhá varianta велоспорт-трек, kde je místo předložky použit spojovník. Př.:

О развитии

инфраструктуры

отечественного

велоспорта

на треке

спортивному аналитику Фонда «Социальных и гуманитарных инициатив им. Zdroj: http://fvsr.ru/track/track-news/2612-2016-04-11.html

česky BMX – anglicky BMX (bicycle motocross) - rusky велосипедный мотокросс BMX je do češtiny překládáno přímým grafickým přenosem z angličtiny. Rozdíl mezi angličtinou a češtinou je pouze ve výslovnosti. V obou jazycích se tato zkratka čte pomocí hláskování jednotlivých písmen. V češtině termín vyslovujeme [bé-em-iks] naproti tomu v angličtině [bí-em-eks]. V ruštině se zkratka BMX většinou neobjevuje. Do ruštiny je termín překládán z anglického významu zkratky BMX (Bicycle motocross) za pomoci kalkování. Př.: Велосипедный мотокросс относится к экстремальным видам велосипедного спорта. Zdroj: http://h-i.su/content/bmx.php

27

česky MTB (horské kolo) – anglicky MTB (Mountain bike) – rusky маутинбайк V češtině se stále častěji užívá zkratky MTB, která je přenesena z angličtiny přímým grafickým přenosem. Rozdíl je opět pouze ve výslovnosti, jelikož oba jazyky zkratku čtou za pomoci hláskování jednotlivých písmen. V češtině je výslovnost [em-té-bé] a v angličtině [em-tý-bí]. Dvouslovným názvem je v češtině horské kolo, které vzniklo kalkováním z anglického mountain bike, od slova mountain = hora. V ruštině se zkratka MTB někdy také užívá a dokonce je možné se setkat se zkratkou МТБ, která vznikla transliterací. Nejčastějším termínem však stále zůstává jednoslovný název маутинбайк, který vznikl pomocí transkripce a univerbizace anglického názvu. Př.: Маунтинбайк - это совокупность спортивных дисциплин, в которых используется горный велосипед. Zdroj: http://sport.passion.ru/l.php/mauntinbaik.htm

česky biketrial – anglicky biketrial – rusky байктриал Do češtiny bylo slovo přejato přímým grafickým přenosem z anglického jazyka a zachovala se i jeho původní výslovnost. Do ruštiny je termín překládán pomocí transkripce. Př.: Первый и крупнейший интернет-ресурс, посвящённый байктриалу в России, существующий с 2000 года, который объединяет велотриалистов всей России и стран СНГ в одно дружное сообщество Zdroj: https://vk.com/biketrials_ru

česky cyklokros – anglicky cyclo-cross – rusky велокросс Do češtiny je cyklokros překládán pomocí transkripce. Ruština využila kalkování a v první části slova nahradila anglické cyclo ruským вело. Druhou část slova (кросс) ruština převzala z francouzského cross, což je zkrácení anglického cross-country. Samotné cross-country můžeme přeložit jako terénní a v názvu tohoto sportu se objevuje, jelikož se závodí převážně v terénu. Př.:

Аппарат

президента

Республики

Татарстан

организовывал

межконфессиональный велокросс с участием молодежи различных конфессий и флешмоб «Мы за МИР». Zdroj: http://fundzs.ru/regions/kazan/mezhkonfessionalnyij_velokross.html

28

česky 4X – anglicky 4X (four-cross) - rusky байкер-кросс Čeština nejčastěji používá zkratku (4X) z angličtiny a jen výjimečně se přikloní k variantě fourcross, která je přejata v původní podobě z angličtiny, jen čeština nepoužívá spojovník. V angličtině se poměrně často využívá písmena X ve zkratkách, kde zpravidla označuje slovo cross. Ruština zkratku 4X nepoužívá a vytvořila si vlastní název této disciplíny. Název je z části přeložen kalkováním (байкер) a z části transkripcí (кросс). Číslo čtyři ve zkratce 4X není náhodou, ale je tam právě proto, že závodí vždy čtyři jezdci. Př.: Экстримальный велосипед для байкер-кросса должен быть быстр, стабилен, обладать наименьшим весом, но при этом выдерживать жесткие приземления. Zdroj: http://www.omnishop.ru/goods/baiker-kross

česky kolová – anglicky cycleball – rusky велобол V anglickém jazyce vznikl název spojením slov cycle (kolo) a ball (míč). Angličtina pro název použila slovo ball, které používá u všech míčových sportů a přidala k němu slovo cycle, aby naznačila, že se hra odehrává na kolech. Pro anglický název tohoto sportu si čeština vytvořila svůj vlastní termín a zachovala pouze kořen slova „kolo“. Ruština při překladu použila kalkování a transkripci. První část slova (вело) je přenesena kalkem a druhá část (бол) je přenesena transkripcí. Dalším rozdílem je jmenný rod. Čeština užívá ženský rod, naopak ruština dala přednost mužskému rodu. Př.: Велобол является одним из самых старых велосипедных направлений, которое появилось в конце 19 века, но не смотря на такую долгую историю его тяжело назвать популярным видом спорта. Zdroj: http://velohack.com/2015/05/16-maya-startuet-kubok-mira-uci-po-velobolu-kalendar/

česky krasojízda – anglicky artistic cycling - rusky фигурная езда на велосипеде Z názvu ve všech třech jazycích je zřejmé, že se v této disciplíně jedná především o estetický dojem. Čeština použila jednoslovný název krasojízda, který pravděpodobně vznikl snahou o popsání cíle tohoto sportu. Ruština použila přídavné jméno фигурная, které najdeme i u názvu krasobruslení (фигурное катание). Název фигурное катание vznikl v ruštině kalkováním z anglického figure skating. Na základě užití v případě krasobruslení ruština toto přídavné jméno užívá i v případě krasojízdy. Př.: Именно это и определяет своеобразие и самостоятельность фигурной езды на велосипеде, выделяя ее в самостоятельный вид спорта. Zdroj: http://www.world-sport.org/complicated/figure_velo/

29

7.2. Vybavení jezdce česky batoh – rusky рюкзак Batoh u závodní cyklistiky pravděpodobně neuvidíme (pokud se nejedná o speciální závody jako například 24h závody apod.). Silniční cyklisté batoh většinou nevozí, ani pokud se jedná o rekreačního jezdce, z důvodu aerodynamiky. Batoh jezdci většinou vozí, jelikož si do něj mohou dát například nářadí, pití, apod. Pro cyklistický batoh nemá žádný z jazyků speciální název, proto používá ten obecný. Do ruštiny je slovo přejato z německého slova rucksack, které překládáme také jako batoh. Německé slovo rucksack vzniklo ze slov rücken (záda) a sack (vak), jelikož od počátku označoval nějaký vak, který člověk nosil na svých zádech. V češtině najdeme také hovorový termín, který byl vytvořen, stejně jako v ruštině, transkripcí německého slova – ruksak. Př.: Компактный велосипедный рюкзак с системой Airstripes остаётся верным и любимым попутчиком, с продуманной функциональностью. Zdroj: http://trial-sport.ru/goods/51516/1069495.html

česky jízdní kolo – rusky велосипед Nejdůležitějším vybavením jezdce je především jízdní kolo. Jízdních kol je několik typů, ty se od obecně používaného názvu kolo odlišují především přídavnými jmény (шоссейный велосипед, горный велосипед, трековый велосипед atd.). V ruštině se pro obecné označení jízdního kola používá termín велосипед. Do ruštiny se slovo dostalo z francouzského slova vélocipède, které také označuje jízdní kolo. V českém jazyce se můžeme setkat ještě s termíny - velociped a bicykl. Slovo velociped, je stejně jako v ruštině, přejato z francouzštiny pomocí transkripce. Termín bicykl má svůj původ také ve francouzštině ve slově bicycle. Slovo bicycle znamená doslova dvojkolo. Př.: Велосипед — колёсное транспортное средство, приводимое в движение мускульной силой человека через ножные педали. Zdroj: https://ru.wikipedia.org/wiki/Велосипед

česky brýle – rusky очки Nošení brýlí je v současnosti naprosto běžné a lidé brýle nosí, protože špatně vidí nebo také jako módní doplněk. V cyklistice brýle nosí spousta jezdců, ale z jiného důvodu. Hlavním důvodem brýlí u cyklistů je ochrana očí.

30

Ruština pro brýle používá slovo очки. Toto slovo vzniklo od slovo очи (oči) přidáním sufixu -к-. V češtině i v ruštině se jedná o pluralia tantum. Př.: Хорошие очки со сменными линзами и 100% защитой от УФ лучей. Zdroj: http://trial-sport.ru/goods/51516/1073249.html

česky cyklistická helma, přilba – rusky велосипедный шлем Helma je povinná výbava každého jezdce během závodu. Dnes je helma povinná pro všechny osoby mladší 18 let, kteří se pohybují na kole po komunikaci. Helma je, mimo povinného vybavení, především bezpečnostní prvek, který chrání hlavu jezdce. Ruské slovo шлем pochází z praslovanského šelmъ. Slovo шлем (v ruštině) i slovo helma (v češtině) původně označovali pouze rytířské helmy, proto je běžné použití přídavných jmen (cyklistická/велосипедный) pro upřesnění. V češtině se také velmi často používá výraz přilba. Čeština v obou případech používá ženský rod, ale ruština používá rod mužský. Př.: Велосипедный шлем защищает велосипедиста, смягчая удар головой при падении. Zdroj: http://velofun.ru/choose/kak-vybrat-shlem-dlya-velosipeda.html

česky cyklistická láhev – rusky велосипедная фляга Cyklistická láhev je většinou vložena v držáku, který je připevněný na spodní rámové trubce, aby byla na dosah ruky a jezdec mohl pít i za jízdy. Lahve zpravidla nevozí jezdci při silničním závodě, kteří se občerstvují na občerstvovacích místech, nebo jim láhev podá někdo z doprovodného týmu a jezdec ji po napití zahazuje, aby zbytečně nevezl další zátěž. Ruský termín фляга pochází z německého slova Flasche, které znamená láhev. Samotné slovo фляга je překládáno jako čutora nebo placatka, proto je nutné slovo doplnit o přídavné jméno велосипедная. Př.: Если выбирать именно из пластиковых велосипедных емкостей для воды, то лучше приобретать фляги с керамическим слоем, который к тому же играет роль теплоизоляции. Zdroj: http://www.velo-style.com/info/vyibiraem-flyagu-dlya-velosipeda-dumaete-eto-prosto/

česky cyklistické rukavice – rusky велосипедные перчатки Rukavice cyklisté nosí hlavně proto, aby jim ruce při jízdě neklouzaly na gripech a měli jistotu pevného úchopu řídítek. Silniční cyklisté nosí většinou rukavice bez prstů, 31

ale u cyklistických disciplín, které se jezdí v lese nebo v chladném počasí, jsou často využívány celoprstové rukavice. Ruské slovo перчатка bylo vytvořeno od slova перст (prst). V češtině základ slova tvoří ruka. V češtině je slovo rukavice pomnožné, v ruštině má tvar jednotného (перчатка) i množného čísla (перчатки). Př.: Четвертая важная функция велосипедных перчаток – обеспечить цепкий контакт с ручками руля. Zdroj: http://bikehike.org/choice/veloperchatki.html

česky cyklistické tretry – rusky велотуфли Cyklistické tretry jsou speciální obuv určená pro jízdu na kole. Cyklistické tretry mají speciální podrážku, na kterou je možné přimontovat nášlapy, které při zacvaknutí boty do pedálu drží botu pevně spojenou s pedálem. Ruština pro tuto obuv používá název велотуфли. Ruský termín vznikl spojením předpony вело- a slova туфли (boty). Čeština použila přídavného jména cyklistické a slovo tretry. Slovo tretra pochází z německého slova treter (tretra), které pochází od slova treten (šlapat, stoupnout). Př.: Если Вы хорошо подберете велотуфли, они будут намного удобнее в эксплуатации в сравнении с обычными туфлями. Zdroj: http://www.velostyle.ru/blogs/6/270/-

česky cyklistický trikot (dres) – rusky велосипедная майка Cyklistický trikot je oblečení, ve kterém cyklisté jezdí. Při závodě má každý tým svoje trikoty, jako v jiných sportech. Speciální trikoty se používají při etapových závodech. Příkladem je nejznámější „žlutý trikot“ pro nejlepší jezdce během Tour de France. Ruština termín opět vytvořila pomocí přídavného jména велосипедный a slova майка, které označuje tílko nebo triko. Slovo майка bylo převzato z italského jazyka, ze slova maglia, které můžeme přeložit jako trikot nebo také oko (pletené). V češtině je slovo přejato z francouzštiny od slova tricot, které můžeme přeložit jako triko nebo pletenina (podle francouzského tricoter – plést). U obou výchozích jazyků je původní slovo nějak spojené s pletením. Důvodem je, že první dresy, které cyklisté nosili, byly vážně pletené. Př.: Жёлтая майка лидера — отличительная майка спортсмена, лидирующего в общем зачёте какого-либосоревнования. Zdroj: http://dic.academic.ru/dic.nsf/ruwiki/638381

32

7.3. Technické vybavení 7.3.1. Nutné česky brzda (čelisťová, kotoučová, hydraulická, mechanická) – rusky тормоз (ободной, дисковый, гидравлический, механический) Brzda je nedílnou součástí každého kola, jedinou výjimkou jsou dráhová kola, která brzdu nemají. Brzda slouží k zastavení nebo zpomalení kola. Dnes už se vyrábí několik typů brzd a jsou použity podle vhodnosti pro každou disciplínu. V dnešní době jsou nejčastější čelisťové brzdy u silničních kol a brzdy kotoučové u horských kol. Dříve byly všechny brzdy mechanické (přenos pomocí lanka), ale dnes jsou postupně vytlačovány hydraulickými (přenos pomocí kapaliny), které jsou sice dražší, ale účinnější. Pro označení brzdy se v ruštině používá slovo тормоз. Odkud se toto slovo do ruštiny dostalo, není zcela jasné, ale pravděpodobně to bylo z turkotatarského slova turmaz, které označovalo podložku pro kola povozu. Pro označení brzd, které jsou používány na silničních kolech, používá čeština označení čelisťové. Tento výraz je použit, jelikož tyto brzdy svým vzhledem mohou připomínat čelist, která „skousává“ ráfek kola, čímž dochází k brždění. V ruštině je použito přídavné jméno ободной, které je vytvořeno od slova обод, což znamená ráfek. Slovo ободной je užito, protože tento typ brzd brzdí přímo na ráfku. Dalším typem je brzda kotoučová (někdy se také označuje jako disková), pro kterou ruština používá výraz дисковый тормоз. Přídavné jméno je vytvořené od podstatného jména диск, které překládáme jako disk nebo kotouč. Slovo pochází z francouzského disque, které má stejný význam. Brzdy čelisťové i kotoučové mohou být jak mechanické (механический тормоз), tak i hydraulické (гидравлический тормоз). Termín механичěский je odvozen od slova механика (mechanika), které pochází z latinského slova mēchanicus, které má stejný význam. Slovo гидравлический je odvozen od slova гидравлика (hydraulika), které vzniklo ze slov hydor (voda) a aulos (roura). Př.: Существует большой выбор велосипедных тормозов, которые можно разделить на три типа по виду рабочей, тормозной поверхности. Zdroj: http://velofans.ru/vibor/diskovye-tormoza-velosipeda

česky brzdové páky – rusky тормозные ручки Brzdové páky jsou umístěné na řídítkách a při stisknutí začnou brzdy brzdit. Mohou mít různý tvar a mohou být z různého materiálu. Příkladem jsou brzdy na silničních kolech,

33

které jsou umístěné nejčastěji ve svislé poloze, naproti tomu na horském kole jsou umístěné vodorovně. V češtině je použit termín brzdové páky, protože pracují právě na principu páky. Ruština použila termín тормозные ручки, tvořen ze slov тормозные a ручки. Přídavné jméno тормозные je odvozeno od slova тормоз (brzda). Slova ручка můžeme přeložit jako rukojeť a jedná se o zdrobnělinu slova рука (ruka). Př.: Тормозные ручки необходимый атрибут для каждого велосипеда. Zdroj: http://sportseason.ru/store/handles-brake/

česky duše – rusky велокамера Duše kola je vložena mezi ráfkem a pláštěm. Duši je nutno optimálně nahustit vzduchem, aby měla ty nejlepší vlastnosti pro jezdcem preferovanou jízdu. Duše se používají na většině typů jízdních kol s výjimkou silničních a dráhových kol, kde se používají galusky. Materiál, ze kterého je duše vyrobená, je nejčastěji guma, kterou jezdec může prorazit nebo píchnout, a potom je nutná výměna nebo oprava, což je nejčastější oprava na kole, kterou je schopen si i amatér udělat sám, bez nutnosti návštěvy servisu. V češtině je použit výraz duše, jelikož tím označujeme prvek, který je uvnitř kola. Ruština si vytvořila termín велокамера. Termín vznikl spojením předpony вело- a slova камера. Slovo камера můžeme přeložit jako místnost nebo také dutina. Toto slovo je použito nejpravděpodobněji proto, že duše jízdního kola je vlastně takový dutý gumový kruh. Př.: Так как камера состоит из ниппеля и трубки, ее деление на разные вариации происходит согласно этим ее составным частям. Zdroj: http://velosipedinfo.ru/kamera-dlya-velosipeda

česky galuska – rusky однотрубка Galuska je speciální typ duše, která je používána u silničních a dráhových kol (výjimečně lze vidět i u horských kol). Rozdílem od klasické duše je, že galuska už není krytá odděleným pláštěm, ale je v plášti přímo zašitá. Výhodou galusek je jejich snadné měnění, jelikož se jednodušeji sundávají z kola. V ruštině se používá termín однотрубка. Termín vznikl spojením slov один a трубка. Slovo трубка můžeme přeložit jako trubice a je zdrobnělinou slova труба, které lze přeložit jakou roura. Slovo один v češtině označuje číslovku jedna. Spojení těchto slov je použito proto, že se jedná o duši bez pláště, tedy pouze jednu „trubici“, která porývá ráfek

34

kola. Původ termínu, který se používá v češtině, není zcela jasný, ale pravděpodobně slovo galuska vzniklo z názvu francouzské značky La Gauloise. Značka „La Gauloise“ byla jednou z prvních značek vyrábějících kola ve Francii. Př.: Однотрубки, известные также как “sew-ups” или “sprints” имеют отличие от клинчерных шин тем, что у них отсутствуют борта. Zdroj: http://velomasterclass.ru/odnotrubnye-shiny-velosipeda-tubulars/

česky hlavové složení – rusky рулевая колонка Hlavové složení se nachází na svislé části rámové trubky, která se nachází vepředu. Jedná se v podstatě o soustavu ložisek, která slouží ke správnému otáčení řídítek a tedy řízení předního kola. V češtině je termín složen z přídavného jména hlavové a podstatného jména složení. Přídavné jméno hlavové je použito, protože se nachází na vrcholu rámu, stejně jako hlava na lidském těle. Slovo složení označuje, že se jedná o více dílů složených do jednoho komponentu. V ruštině je používán termín рулевая колонка. Přídavné jméno рулевая je odvozeno od slova руль (řídítka), jelikož hlavové složení zajišťuje jejich správný pohyb. Slovo колонка v technické ruštině označuje zpravidla zařízení, které má tvar cylindru, přesně jako v případě hlavového složení. Samotné slovo je zdrobnělinou slova колонна (sloup). V češtině je termín rodu středního, v ruštině je rodu ženského. Př.:

Безрезьбовые рулевые колонки используются

в

настоящее

время

на большинстве современных велосипедов. Zdroj: http://velosreda.ru/rulevaya-kolonka-velosipeda

česky kazeta – rusky кассета, трещотка Kazeta se na jízdním kole nachází přimontována k zadnímu náboji. Označuje soubor ozubených kol, které slouží k přehození na jiný převodový poměr. Převodový poměr jezdec volí, aby se co nejméně namáhal například při jízdě do kopce. V češtině je používán nejčastěji termín kazeta. Ruština používá dva termíny, a to кассета a трещотка. Český termín kazeta a ruský кассета pochází z francouzského cassette, které můžeme přeložit jako kazeta nebo schránka. Druhý ruský termín трещотка, je nejčastěji překládán jako hrkačka, ale ve spojení s cyklistikou označuje právě kazetu. Termín трещотка je v ruštině použit pravděpodobně pro zvuk podobný hrkání, který kazeta vydává, když se kolo pohybuje, ale jezdec nešlape. Samotné slovo трещотка je odvozeno od slovesa трещать (praskat).

35

Př.: Трещотка для велосипеда – это механизм, который передает крутящий момент от передних звездочек к заднему колесу. Zdroj: http://yvelo.ru/zapchasti/treshotka_velosipeda.html

česky kliky – rusky шатуны Kliky jsou komponent, který spojuje pedály a střed kola. V češtině je termín klika, který může označovat otáčivou páku u některých mechanismů, jako třeba v případě starých automobilů, které se pomocí kliky startovaly. V ruštině je použit termín шатун, který se překládá jako ojnice. V případě kola označuje kliku, jelikož klika svým způsobem ojnice je. Ojnice označuje součástku, která převádí přímočarý pohyb na otáčivý. Př.: Велосипедные шатуны прессуют по металлической вставке, а затем её удаляют, после чего получается готовая деталь с фигурной канавкой. Zdroj: http://velofans.ru/remont/kakie-byvayut-shatuny-velosipeda-kak-krepyatsya

česky lanko – rusky трос Lanko slouží pro přenos síly například z brzdových klik na brzdu, nebo pro přehazování. V češtině termín vznikl jako zdrobnělina slova lano. V ruštině se můžeme také setkat se zdrobnělinou тросик (lanko), ale v případě lanka na kole ji ruština často nepoužívá a používá termín трос, který překládáme jako lano. Do ruštiny se slovo трос dostalo z holandského tros, které označuje lano nebo svazek. Př.: Тормозные и трансмиссионные тросы должны быть качественно отшлифованы и изготовлены из нержавеющей стали, а внутренние поверхности рубашек покрыты низкофрикционными материалами, например тефлоном. Zdroj: http://www.velobazar.com/catalog/utility/cables

česky pedál – rusky педаль Pedál na kole slouží pro přenesení síly jezdce na převodní systém kola. Dnes se v závislosti na disciplíně používají dva druhy pedálů. Používají se klasické pedály, na které jezdec nohu položí a šlape. Tento druh je typický například pro freestyle disciplíny, kde je při některých tricích nutné nohu ze šlapátka sundávat. Dalším druhem jsou nášlapné pedály. Jedná se o speciální pedály, do kterých se dá cyklistická tretra připnout a drží tak pevně na pedálu.

36

Český i ruský termín pochází z italského slova pedale, které má stejný význam. V češtině se také ještě vyskytuje slovo šlapátko, které je vytvořeno od slovesa šlapat. Termín nášlapný pedál se v češtině používá, protože jezdec musí botu do pedálu „našlápnout“ a tím docílit pevného spojení boty s pedálem. Ruština pro tyto pedály používá termín контактные педали, na základě kontaktu boty s pedálem. Př.: Сначала опишем пластмассовые педали, которые чаще всего встречаются на недорогих моделях велосипедов. Zdroj: http://ssvsport.ru/velosipednyie-pedali/

česky přehazovačka, přesmykač – rusky задний/передний переключатель Přehazovačka na kole pomáhá jezdci k efektivnímu využití sil při jízdě. Přehazovačka slouží k přehození řetězu z jednoho pastorku na jiný, čímž se vytvoří lepší převod pro danou situaci. Český termín přehazovačka vznikl od slovesa přehazovat, jelikož její funkcí je přehazování řetězu mezi pastorky. V češtině se někdy v odborné terminologii používá také slovní spojení přední měnič. Slovo měnič je odvozeno od slova měnit, protože se při přehazování mění převody. Ruština jednoslovný termín nepoužívá a používá pouze termín задний переключатель. Přídavné jméno задний (zadní) je používáno, jelikož se na kole nachází většinou dva měniče, tak aby je bylo možné rozlišit. Pro přesmykač, který se nachází u středů kola, ruština používá termín передний переключатель. Slovo переключатель je vytvořeno od slovesa переключать, které můžeme přeložit jako přepínat nebo měnit. Ve spojení s rychlostmi, například v termínu переключать скорости, termín překládáme jako řadit rychlosti. Př.: Задний переключатель скоростей был изобретен итальянцем Туллио Кампаньоло и впервые был применен в 1950 году. Zdroj: http://velostop.ru/ustroystvo-velosipeda/pereklyuchatel-zadniy/

Př.: Итак, передний переключатель предназначен для того, чтобы переводить цепь с одной передней звездочки на другую. Zdroj: http://moy.bike/peredniy-pereklyuchatel-perekidka/

česky plášť – rusky покрышка Plášť na kole slouží především pro ochranu duše, ale dalším důvodem je optimalizování jízdních vlastností jízdního kola na silnici a v terénu. Pláště na horských kolech jsou širší a mají hlubší propracovaný vzorek, což jezdec využije při jízdě v terénu. Pláště na silničních kolech jsou užší a prakticky hladké jen s mělkým vzorkem. 37

Ruština pro plášť používá termín велосипедая покрышка (někdy je možné se setkat s jednoslovným termínem велокрышка). Slovo покрышка je vytvořeno od slova крыть, které znamená krýt nebo pokrývat. Toto slovo ruština používá, protože funkcí pláště je krýt duši kola. V ruštině a v češtině se liší rody - čeština používá rod mužský a ruština rod ženský. Př.: Вот тут-то и заметили вы, что покрышки, стоявшие на велосипеде на момент покупки, уже практически лысые и пора бы их обновить. Zdroj: http://www.sportextrem.ru/section_Vybor_pokryshek.html

česky náboj – rusky втулка Náboj tvoří střed předního i zadního kola. Jedná se o soubor ložisek a misek, které jsou připevněny na středovou osu, která slouží pro uchycení předního kola do vidlice a zadního kola do rámu. Do náboje jsou uchyceny paprsky, které drží tvar kola. V ruštině se pro náboj používá slovo втулка, které je do češtiny překládáno jako válec nebo pouzdro. Tento termín je v ruštině používán, protože náboj je ve skutečnosti pouzdro, ve kterém jsou uloženy ložiska a misky. Samotné slovo втулка v ruštině vzniklo z turkotatarského slovu тул, které označuje pouzdro na náboje. Čeština používá mužský rod a ruština rod ženský. Př.: Задняя втулка велосипеда должна всегда находиться в исправном состоянии, ведь именно она определяет плавность хода двухколесного транспорта. Zdroj: http://fb.ru/article/204230/zadnyaya-vtulka-velosipeda-ustroystvo-i-instruktsiya-po-sborke

česky představec – rusky вынос руля Představec u kola spojuje řídítka a vrchní část přední vidlice. Na kole je představec, aby byl jezdec více ve středu kola a lépe se mu šlapalo. Někdy jsou na představce také montovány tachometry. V češtině se používá termín představec, jelikož se jedná prakticky o „nástavbu“, která směřuje vpřed. V ruštině se používá dvouslovný termín složen ze slov вынос (vynášení) a руль (řídítka). Slovo вынос vznikl přidáním předpony вы- ke slovu носить (nést). Př.: Вынос руля велосипеда предназначен для крепления руля к вертикальному штырю рулевой колонки или непосредственно к штоку вилки. Zdroj: http://velostop.ru/ustroystvo-velosipeda/vynos-rulya/

38

česky ráfek – rusky обод Ráfek je kovová obruč, která je vytvořená z profilu ve tvaru písmene „U“. Použitím tohoto profilu vzniká místo na plášť a duši. V dnešní době jsou ráfky nejčastěji vyráběné z duralu (hliník, do kterého je přidána měď pro zpevnění). Do češtiny se slovo ráfek dostalo z německého slova Reifen, které znamená obruč. Termín обод, který používá ruština, je překládán jako ráfek nebo loukoť. Loukoť je dílek, ze kterých se dříve vyráběly ráfky. Dříve musely být ráfky dělány právě z loukotí, jelikož kola byla dřevěná a vytvořením ráfku z jednotlivých dílků bylo docíleno kruhového obvodu kola. Př.: Обод из алюминиевого сплава повышенной прочности для горных велосипедов. Zdroj: http://www.bikemaster.ru/catalog/zapchasti_kolesa/oboda_26/

česky rám – rusky рама Rám je základní část kola, na kterou se montují a přichytávají jednotlivé komponenty. V dnešní době jsou rámy vyráběné z různých materiálů s ohledem na potřeby jezdce v jednotlivých disciplínách. České slovo rám i ruské рама pochází z německého slova Rahmen, což znamená rám. Jediný rozdíl je, že čeština vytvořila slovo v mužském rodě, ale ruština v ženském rodě. Př.: Вне зависимости от типа или размера велосипеда, раму можно назвать его скелетом. Zdroj: http://bike.web-3.ru/ustroistvo/rama/

česky řazení – rusky шифтер, манетка Za řazení na kole jsou považovány páčky (nebo otočné rukojeti), které jsou umístěny na řídítkách a slouží pro přehazování za pomoci přehazovačky a přesmykače. U starších kol bylo řazení někdy umístěno na spodní rámové trubce. V ruštině se pro řazení používají dva termíny. Prvním termínem je шифтер. Slovo шифтер pochází z anglického slova shifter, které se překládá jako posunovač. Ruština termín používá, jelikož řazením se posouvá řetěz mezi jednotlivými převody. Druhým termínem je манетка, jehož původ není znám. Pro páčkové řazení ruština používá termín триггерные манетки. Přídavné jméno je utvořeno od slova триггер. Slovo триггер vzniklo transkripcí anglického slova trigger, což je překládáno jako spoušť. Termín je použit, protože přehazování na takovémto typu řazení připomíná mačkání spouště zbraně. Pro otočné řazení je v ruštině termín грипшифт-манетки. Slovo грипшифт je vytvořeno 39

z anglických slov grip (lze přeložit jako držadlo) a shift (lze přeložit jako řadit). V češtině je řazení pomnožné, v ruštině se vyskytuje v jednotném (манетка) i v množném čísle (манетки). Př.: Шифтер необходим для управления многоскоростными системами велосипеда. Zdroj: http://veloimperia.ru/category/zapchasti/manetki-shiftery/

česky řetěz – rusky цепь Řetěz je napnutý mezi kazetou na středové ose a kazetou na ose zadního kola. Funkce řetězu je přenos síly ze šlapání do zadního kola. V ruštině se pro řetěz používá termín цепь. Slovo цепь pravděpodobně pochází ze staroruského slova чепь, které vzniklo od slovesa чепить, což znamená držet se. Tento termín je použit pravděpodobně proto, že řetěz je vytvořen z jednotlivých dílků, které u sebe musí držet. Př.: Велосипедная цепь прочна, имеет длительный срок эксплуатации, при этом передача осуществляется с наименьшими потерями. Zdroj: http://www.velokat.ru/cep.html

česky řídítka – rusky руль Řídítka na kole slouží pro jeho ovládání (zatáčení). Další funkcí řídítek je, že slouží pro uchycení jiných komponentů, jako jsou brzdové páky, páky řazení, gripy, tachometr, atd. V češtině je termín odvozen od slovesa řídit, což je hlavní funkcí řídítek. V češtině se jedná o pluralia tantum. V ruštině je pro řídítka termín руль. Ruský termín označuje zařízení určené ke změně směru (volant, řídítka, kormidlo). Do ruštiny se termín dostal z holandského slova roer (kormidlo). Př.: Чем шире, тем управляемее велосипед, но не стоит выбирать велосипедный руль на много шире плеч. Zdroj: http://pokochkam.ru/vibor/rul/

česky sedlo – rusky седло Sedlo je na kole připevněno na sedlové trubce a slouží pro pohodlné sezení jezdce. Sedla jsou vyráběná z různých materiálů v závislosti na disciplíně, pro kterou je dané kolo určeno. Sedla jsou zpravidla polstrovaná, ale u některých závodních kol mohou být vyrobená z tvrdého materiálu (např. karbon), z důvodu snížení hmotnosti. Ruský termín седло pochází ze staroruského slova седьло, které mělo stejný význam.

40

Př.: Я долго мучился со стандартным седлом для своего велосипеда и к счастью сейчас для меня эти проблемы позади. Zdroj: http://bikehike.org/choice/vibor-sedla-dlya-velosipeda.html

česky sedlová trubka – rusky подседельный штырь Sedlová trubka spojuje rám kola a sedlo. Má nastavitelnou délku, pro vhodné nastavení výšky sedla podle výšky jezdce. K sedlové trubce mohou být přidělány kromě sedla i jiné doplňky (taštička pod sedlo, zadní světlo, blatník, aj.). V češtině se vedle termínu sedlová trubka používá i jednoslovný hovorový termín sedlovka. Ruština má pro tento díl termín подседельный штырь. Přídavné jméno подседельный označuje, že se tento díl nachází pod sedlem. Slovo штырь můžeme přeložit jako kolík, což je tvar sedlové trubky. Slovo штырь pochází pravděpodobně z německého slova stier, které lze přeložit jako nehybný. Př.:

Подседельный штырь выполняет

две

функции:

он

соединяет

седло

с велосипедной рамой и регулирует высоту расположения седла. Zdroj: http://yvelo.ru/zapchasti/podsedelniij_shtiir.html

česky střed kola – rusky каретка Střed kola je tvořen středovou osou, na kterou jsou nasazeny ložiska, díky nimž může rotovat. Na konci středu kola jsou připevněny kliky. V češtině se používá dvouslovný název střed kola, podle místa umístění. V ruštině se používá jednoslovný název каретка. V ruštině má slovo каретка několik významů (vozík, jezdec zipu, střed kola, válec psacího stroje). Slovo каретка pochází z italského slova carretta, které znamená kára. Př.: Кроме того каретка обеспечивает свободное вращение педалей относительно рамы благодаря подшипникам в каретке велосипеда. Zdroj: http://velostop.ru/ustroystvo-velosipeda/karetka/

česky vidlice (pevná, odpružená) – rusky вилка (жёсткая, мягкая) Vidlice spojuje přední kolo s rámem a řídítky. Vidlice mohou být odpružené (především horská kola) nebo pevné (především silniční kola a BMX). Odpružená vidlice má za cíl eliminovat nerovnosti při jízdě v terénu. Pevná vidlice slouží především pro uchycení předního kola a brzdy, což je také funkce odpružené vidlice. V ruštině je pro vidlici používán termín вилка, která je odvozena od slova вилы (vidle). V češtině i v ruštině je název odvozen od slova vidle na základě vizuální 41

podobnosti (obrácené písmeno U). Pro pevnou vidlici ruština používá přídavné jméno жёсткая (pevná). Pro odpruženou vidlici používá termín мягкая (měkká). Př.: Обычно у велосипедных вилок такого типа может регулироваться жесткость или вообще блокироваться ход вилки. Zdroj: http://velosreda.ru/vilka-velosipeda

česky zadní odpružení/tlumič – rusky задний амортизатор Zadní odpružení se nachází jen u horských kol. Kola, která mají odpruženou přední vidlici i odpružení vzadu, jsou označována jako celoodpružená kola. Tyto kola se používají nejčastěji u disciplín, které se jezdí v náročném terénu (downhill, freeride, apod.). V ruštině je použit termín задний амортизатор. Slovo задний je použito pro určení, že se jedná o tlumič, který se nachází v zadní části kola. Samotné slovo амортизатор je do češtiny překládáno jako tlumič, což je i termín užívaný v češtině. Slovo амортизатор je odvozeno od francouzského slova amortir, které znamená tlumit. Př.: Если вы задумались про задний амортизатор на велосипед скорее всего это означает, что вы захотели более комфортной езды. Zdroj: http://velosipedinfo.ru/zadniy-amortizator-na-velosiped

7.3.2. Doplňkové česky blatník – rusky грязевой щиток, велокрыло Blatník je na kole určen pro ochranu jezdce před nečistotami. Nejčastěji bývá připevněn na vidlici, spodní rámové trubce a vzadu na sedlové trubce. V češtině tvoří základ slova bláto, před kterým blatník jezdce primárně chrání. V ruštině se setkáváme s termínem грязевой щиток. Stejně jako v češtině i v ruštině tvoří základ termínu slovo bláto (rusky грязь). Ruština si nevytvořila jednoslovný název jako čeština, ale slovo bláto použila v přídavném jménu. Jako základ ruština použila slovo щиток, které se v ruské sportovní terminologii překládá jako chránič. Slovo щиток je odvozeno od slova щит, což znamená štít. Spojením slov грязевой a щиток dostáváme termín, který přesně označuje význam blatníku na kole. Druhým termínem, který se v ruštině používá je велокрыло (někdy také велосипедное крыло). Jedná se o termín, který vznikl spojením předpony вело- a slova крыло. Předpona вело- je použita pro určení, že se jedná o cyklistický komponent. Slovo крыло je možné překládat jako křídlo, ale v tomto případě má slovo původ ve slovesu крыть (krýt).

42

Př.: Защитить велосипед и его самые важные узлы от внешней среды вам помогут специальные велосипедные крылья. Zdroj: http://sportresort.ru/index.php?cat=46

česky grip(y) – rusky грипс(ы) Gripy jsou speciální rukojeti, které se nasazují na oba konce řídítek, aby se jezdci řídítka lépe držela a ruce po nich neklouzaly. Slovo грипс bylo do ruštiny přejato z anglického grip. Anglický termín můžeme přeložit jako podstatné jméno rukojeť, nebo jako sloveso uchopit (pevně). Tento termín je používán právě ze samotného významu gripů na kole, což je pevný úchop řídítek. Př.: Грипсы и обмотки на велосипед являются незаменимыми компонентами данного транспортного средства, которые имеют непосредственное влияние на комфорт и удобство велосипедиста в поездках на больших расстояниях. Zdroj: http://www.mastervelo.com/index.php?route=product/category&path=2_19

česky hustilka – rusky велосипедный насос Hustilka na kole slouží k optimálnímu nahuštění kol. V češtině se někdy setkáme i s termínem pumpička na kolo. V ruštině se používá termín велосипедный насос. Samotné slovo насос je nejčastěji překládáno jako pumpa nebo čerpadlo, proto je nutné termín doplnit o přídavné jméno велосипедный, pokud to není zřejmé například z kontextu. Kořen slova сос je odvozen od slova сосать, které překládáme jako vysávat (nebo také sát). Slovo насос dostaneme vytvořením podstatného jména od slovesa насосать. Předpona на- udává, že se jedná o opačný směr. Sloveso насосать tedy můžeme přeložit jako načerpat, což je funkce hustilky, tedy „načerpat“ vzduch do duše. Př.: Ни один велолюбитель не застрахован от прокола колеса. Помочь в такой ситуации сможет велосипедный насос. Zdroj: http://www.mag-russia.ru/sec-parts-nasosy/

česky odrazka – rusky светоотражатель Odrazky na kole slouží pro lepší viditelnost jezdce na vozovce. Nejčastěji jsou umístěny na přední a zadní části rámu, ve výpletu a na pedálech. Slovo vzniklo spojením dvou ruských slov, a to свет (světlo) a отражатель (odrážeč). Toto spojení slov vystihuje funkci materiálu, ze kterého jsou odrazky vyrobeny. Materiál má za cíl maximálně odrážet světelné paprsky, které na něj dopadají, a tak být jasný 43

i za snížené viditelnosti. Druhým termínem, který ruština používá, je катафот. Slovo катафот pochází z řečtiny a je synonymem ke slovu светоотражатель. Ruština má tento termín v mužském rodě, naproti tomu v češtině se jedná o rod ženský. Př.: Велосипедные светоотражатели являются необходимым условием безопасной езды на велосипеде. Zdroj: http://www.championat.com/omg/news-957386-svetootrazhateli-teper-mozhno-krepit-k-ljuboj-chastivelosipeda.html

česky rohy – rusky рога Rohy jsou krátké nástavce na řídítkách směřující po směru jízdy a slouží pro pohodlnější úchop řídítek (například při stoupání). V ruštině je použit termín рога, který v překladu znamená rohy. Čeština i ruština používá pro tento doplněk stejný název, protože rohy na řídítkách připomínají rohy zvířecí. Př.: Для некоторых велосипед с рогами выглядит круто, некоторым же наоборот не нравится. Zdroj:http://velosipedinfo.ru/roga-na-rul-velosipeda-dopolnitelnyiy-udobnyiy-aksessuar

česky světlo – rusky велофара Světlo je jedním z povinných doplňků při jízdě za tmy (neplatí u závodní cyklistiky). Na kole by měla být dvě světla, bílé v přední části a červené v části zadní. Ruština pro světlo na kolo používá nejčastěji termín велофара. Tento termín vznikl spojením předpony, která označuje součást kola, вело- a slova фара, které překládáme jako reflektor. Slovo фара se do ruštiny dostalo z francouzského slova phare, které znamená maják. V ruštině se jedná o slovo v ženském rodě a v češtině o slovo v rodě středním. Př.: Максимально яркая велофара Fenix BC30 может предложить до 1800 люмен света. Zdroj: https://fenix-russia.ru/velofara-fenix-bc30-cree-xm-l-t6/

česky tachometr – rusky тахометр, велокомпьютер, велосчётчик Tachometr je malý přístroj připevněný nejčastěji na řídítkách, který počítá ujetou vzdálenost, rychlost, aj. Ruština pro označení tohoto přístroje užívá tři různé termíny. Prvním termínem je тахометр, který je typický pro většinu jazyků. Do ruštiny se dostal nejpravděpodobněji z angličtiny, kde vznikl spojením řeckého takho (rychlost) a francouzského mètre (metr). Druhým používaným termínem je велокомпьютер, který byl do ruštiny přejat kalkováním 44

z anglického cyclocomputer. První část cyclo- je nahrazeno ruským вело- a druhá část computer je transkripcí převedenа na компьютер. Třetím termínem, který se používá spíše v hovorové mluvě, je велосчётчик. Termín vznikl přidáním předpony вело- ke slovu счётчик. Slovo счётчик do češtiny můžeme přeložit jako měřič, nebo také sčítač. Je odvozeno od slova считать (počítat), což je také základní funkce tachometru – počítat ujetou vzdálenost, rychlost, dobu jízdy atd. Př.: Велокомпьютер это главное устройство на велосипеде, предоставляющее вам необходимую информацию. Zdroj: http://velofun.ru/test-review-comparison/vybiraem-samyy-luchshiy-velokompyuter.html

česky zámek na kolo – rusky велозамок Termín велозамок je čistě ruského původu. Vznikl spojením předpony вело-, která označuje termíny určitým způsobem spojené s kolem (respektive cyklistikou) a slova замок, které je vytvořeno od slovesa замыкать (zamykat). Pro upřesnění, že se jedná o výbavu kola, použila čeština přívlastek neshodný, naopak ruština vytvořila jednoslovný termín. Př.: Типичный велозамок в виде буквы U спроектирован так, что с его помощью можно прикрепить раму и одно колесо к земле на велопарковке или велосипедной стоянке. Zdroj: http://velofun.ru/test-review-comparison/vybiraem-samyy-luchshiy-velosipednyy-zamok.html

česky nosič – rusky багажник Slovo багажник označuje v ruském jazyce především kufr u automobilu, ale také prakticky jakýkoliv nosič. V případě kola se jedná o nosič, který se přidělává nad zadní kolo. Slovo bylo vytvořeno od slova багаж, které překládáme jako zavazadlo. Důvodem vytvoření termínu багажник od slova багаж je jeho účel, kterým je určitý prostor (nástavba vozidla) pro připevnění a snadný převoz zavazadel. Samotné slovo багаж se do ruštiny dostalo z francouzského bagage, což překládáme také jako zavazadlo. Př.: Все багажники для велосипеда имеют ограничение по весу, бывают нескольких типов, под дисковые тормоза или тормоза типа V-Brake, их отличие в ширине креплений снизу. Zdroj: http://sportresort.ru/?cat=119

česky zvonek – rusky велозвонок Zvonek na kole funguje především jako upozornění. Nejčastěji upozorňuje cyklista chodce, kteří mu stojí v cestě, aby nedošlo ke kolizi. 45

V ruštině vznikl termín spojením slova звонок (zvonek) a předpony вело-, která označuje, že se jedná o cyklistické příslušenství. Slovo звонок vzniklo do slova звон, které znamená zvonění. Př.: А ведь велозвонок позволяет сообщать участникам движения о том, что вы рядом, и очень недовольны их поведением на дороге. Zdroj: http://www.realvelo.ru/pages/60/

46

ZÁVĚR Tato bakalářská práce, která se nazývá „Terminologie cyklistiky v ruském jazyce“, se zabývala obecnými informacemi o cyklistice od jejího samotného vzniku až po současnost. Hlavním tématem praktické části byla analýza termínů, které jsou v oblasti cyklistiky užívány. Úvodní kapitola byla věnována obecné charakteristice cyklistiky. Zde bylo nastíněno, co si pod slovem cyklistika můžeme představit. Dalším bodem bylo poukázání na kladný vliv cyklistiky na zdraví člověka, ale také jiné aspekty a důvody, proč si v dnešní době tolik lidí našlo cestu právě k cyklistice. Druhá kapitola byla poměrně rozsáhlá a zabývala se historií cyklistiky od úplného začátku až po současnost. Jako samotný počátek historie cyklistiky byl v práci brán vynález kola jako takového. Po vynálezu kola byl dalším mezníkem vynález jízdního kola. V počátcích nebyla kola taková, jaká je známe dnes. Prvním vynálezem, který lze považovat za předchůdce dnešního jízdního kola, je draisina od německého vynálezce z 19. století. V té době se tento vynález neuchytil, ale později posloužil, jako inspirace pro další vynálezce. Dalším významným vynálezcem byl francouzský mechanik Michaux, který vyrobil první jízdní kolo poháněné šlapáním a inspiroval se právě draisinou. Původní vynálezy byly pouze ze dřeva, proto se začalo pracovat na kovových modelech. Důležitým zjištěním bylo, že pokud je přední kolo pohonné, je nutné ho neustále zvětšovat. To byl hlavní důvod pro vznik vysokého kola. Až v druhé polovině 19. století bylo vytvořeno jízdní kolo, které se velmi podobalo jízdním kolům, které známe dnes. Následovala řada vylepšení a dalších vynálezů, jako jsou například pneumatiky nebo zpětná brzda, ale v podstatě se kolo už nijak extrémně neměnilo, ale pouze už se vylepšovalo. Posledním bodem této kapitoly byla historie cyklistických závodů, které byly jako první ve světě uspořádány. Pod slovem cyklistika si spousta lidí představí pouze jízdu na silničním kole, ale cyklistiku tvoří několik různých disciplín a tomuto rozdělení byla věnována celá třetí kapitola. Základní dělení cyklistiky je na rychlostní, terénní a sálovou. Každá z těchto kategorií cyklistiky se pak dále ještě dělí na konkrétní disciplíny. Do rychlostní cyklistiky spadá silniční a dráhová cyklistika. Silniční cyklistika je asi nejpopulárnější, a to především díky etapovým závodům, jako je například Tour de France, kterým je věnována samostatná kapitola. Dráhová cyklistika je disciplína, která se uskutečňuje na speciálně vytvořených velodromech. Nejvíce jednotlivých disciplín spadá pod terénní cyklistiku. Do terénní cyklistiky se řadí BMX, MTB, cyklotrial a cyklokros, ale cyklotrial a MTB můžeme ještě 47

dále rozdělit na konkrétní sporty. Z terénní cyklistiky jsou nejsledovanější závody MTB, ale také cyklokros. Zajímavostí je, že cyklokros je jednou z nejsledovanějších disciplín z kategorie terénní cyklistiky, ale původně vznikl jen jako typ tréninku pro silniční cyklisty v zimním období. Zajímavou kategorií je sálová cyklistika, kam patří kolová a krasojízda. Krasojízda není příliš rozšířený sport, ale kolová byla dříve v České republice velice populární, a to především díky dvacetinásobným mistrům světa, jimiž byli bratři Pospíšilové. Dnes už kolová tolik populární není, ale přesto má stále své příznivce. Čtvrtá kapitola se věnovala nejvýznamnějším závodům, které se v současnosti konají. V této kapitole byly popsány všechny závody seriálu Grand Tours, kam patří závody Tour de France, Giro d’Italia a Vuelta España. Všechny tři závody, v čele s nejslavnějším cyklistickým závodem na světě Tour de France, byly popsány od jejich počátků až po současnou situaci. Informace z historie a současnosti byly doplněné o zajímavé historické fakty. Mimo závody Grand Tours byly v práci popsány také Olympijské hry a Mistrovství světa. Cyklistika je v určitém ohledu odlišná od ostatních sportů a tím je například pohled na Mistrovství světa a Olympiádu, jelikož tyto dva závody nemají takovou váhu ve srovnání s Tour de France. Pro silniční cyklisty je Tour de France nejvyšší metou, kam by se každý chtěl jednou dostat a vyhrát. V páté kapitole byl popsán doping, jelikož je to největší problém, který cyklistiku trápí už od samotných začátků. Doping je zakázaná látka, na kterou jsou sportovci testováni, ale cyklistika patří mezi sporty, o kterých je známo, že s dopingem mají velké problémy. Největším problémem dopingu je, že v kritických případech může zapříčinit i smrt sportovce. Druhým bodem této kapitoly je stručný popis životního příběhu Lance Armstronga, který byl, i přes své vážné zdravotní problémy, nejúspěšnějším cyklistou v historii Tour de France, ale po skončení kariéry se k dopování přiznal a všechny tituly mu byly odebrány. Šestá kapitola byla věnována překladatelským transformacím. Pod pojmem překladatelské transformace je možné si představit způsob přenosu slova z výchozího jazyka do jazyka cílového, přičemž si slovo zachová svoji původní významovou hodnotu. Překladatelské transformace jsou rozděleny do čtyř hlavních skupin, kterými jsou lexikální, gramatické a lexikálně-gramatické. Do těchto tří základních skupin se řadí veškeré způsoby přenosu, které se při překladu používají. Z těchto různých způsobů jsou nejpoužívanější transkripce, transliterace a kalkování.

48

Praktická část se zabývala analýzou konkrétních termínů, které se v oblasti cyklistiky vyskytují. V této práci byly termíny analyzovány především z etymologického hlediska, tedy jak jednotlivé termíny v ruštině vznikly. Kapitola, která se zabývá analýzou termínů, byla rozdělena do podkapitol, podle oblasti, ve které jsou jednotlivé termíny užívány. Zkoumání původu ruských termínů probíhalo za pomoci ruských etymologických slovníků, které jsou dostupné online. U některých slov byly uvedeny také rozdílnosti a shody mezi češtinou a ruštinou, popřípadě angličtinou. Pro ruštinu je typické přejímání cizích slov v oblasti sportovní terminologie. Čeština se ve většině případů snaží o vytvoření vlastního termínu, naopak ruština dává přednost přenesení termínu z cizího jazyka. Ruština nejčastěji termíny přebírá pomocí kalkování nebo transkripce. Transliteraci ruština, na rozdíl od češtiny, příliš často nepoužívá. Mimo transkripci, transliteraci a kalkování je možné narazit i na termíny které byly přejaty pomocí univerbizace nebo multiverbizace, ale tvoří jen malou část námi zkoumaných termínů. Velkým zdrojem pro ruštinu byl také francouzský jazyk, ze kterého ruština některá slova přejala, jelikož Francie je považována za kolébku cyklistiky. Dalším typickým znakem je pro ruštinu používání předpony вело- nebo přídavného jména велосипедный, čímž ruština vyjadřuje, že daný komponent nebo doplněk má určitou spojitost s cyklistikou. Ruština takto rozlišuje termíny z oblasti cyklistiky od obecných termínů. V ruštině najdeme jen málo slov, které se používají pouze v cyklistické terminologii, což je dalším znakem, že ruština raději používá obecná slova doplněná o zmíněnou předponu nebo přídavné jméno. Z výsledků práce lze vyvodit, že ruština nejvíce termínů z oblasti cyklistiky přejala z angličtiny, podobně jako v jiných sportech. Jedná se především o novější termíny, jako jsou například nově vytvořené disciplíny. V úplném závěru bych chtěl ještě upozornit na česko-ruský terminologický slovník, který je součástí této bakalářské práce. Slovník může posloužit pro rozšíření slovní zásoby, jelikož se jedná o termíny, se kterými se člověk nesetkává úplně běžně.

49

РЕЗЮМЕ Целью данной бакалаврской дипломной работы под названием «Терминология велоспорта в русском языке» является описание велоспорта, как одного из многих видов спорта, и анализ некоторых терминов, которые используются в сфере велоспорта, и приведение их происхождения в русский язык. Данная бакалаврская дипломная работа разделяется на две основные части – теоретическую часть и практическую часть. В первой главе теоретической части описана общая характеристика велоспорта. Здесь было указанно, что такое велоспорт и какое влияние имеет на здоровье человека. Кроме положительного влияния на здоровье человека, рассматриваем некоторые аргументы, почему постоянно увеличивается количество любителей данного спорта. Вторая глава интересуется историей велоспорта, которая имеет свои истоки 5000 лет назад в прошлое, а именно к тому времени, когда человек изобрёл колесо. Можем полагать, что данное изобретение стало первым шагом к изобретению велосипеда. Прошло очень много времени, и в начале 19 века пришёл Карл Дрез со своим изобретением, которое назвал «дрезина». Дрезина стала первым предшественником и вдохновением для создания велосипедов, которыми сегодня все с удовольствием пользуются. После дрезины было ещё много изобретений и улучшений, пока был создан первый велосипед, который уже наиболее припоминает сегодняшний велосипед, в том виде, как нам знаком. Третья глава интересуется и описывает на какие дисциплины разделяется велосипедный спорт. Главное разделение велоспорта – скоростной, горный и зальный. К скоростному велоспорту относится шоссейный велоспорт и велоспорт на треке. В горный велоспорт входят велосипедный мотокросс, маутинбайк, велотриал и велокросс, но велотриал и маутинбайк ещё имеют свое подразделение. В последней группе, которая

называется

зальным велоспортом, принадлежат остальные

дисциплины - велобол и фигурная езда на велосипеде. В этой части каждая из выше приведённых дисциплин кратко описана. Самым интересным в каждом спорте являются гонки, соревнования. Велосипедные гонки описаны в следующей главе. В данной главе описана история и современность самых значительных гонок. К самым значительным гонкам относится гонки Гранд Тур. Гранд Тур состоит из трёх гонок – Тур де Франс, Джиро д'Италия и Вуэльта Испании. Кроме гонок Гранд Тур нельзя забыть 50

о чемпионате мира и Олимпийских играх. Из этих всех гонок постоянно самой знаменательной гонкой является Тур де Франс, которая для всех велогонщиков самая престижная гонка и каждый велогонщик хочет участвовать в ней, а главное выиграть её. Поэтому нельзя было не включить в настоящую работу главу о допинге, который, можно сказать, стал уже неотъемлемой частью велоспорта и гонок. На сегодняшний день допинг стал проблемой каждого профессионального спорта, но велоспорт является спортом, в котором уже произошло много допинговых скандалов и многие люди соединяют допинг именно с велоспортом. Самым известным допинговым скандалом является дело самого успешного велогонщика на Тур де Франс – Лэнсе Армстронга, чья история описана в конце данной главы. Последняя глава теоретической части имеет название «Переводческие трансформации». В данной главе описано, что можно представить себе под понятием переводческие

трансформации.

Здесь

также

описано,

как

переводческие

трансформации разделяются. Переводческие трансформации можно разделить на три главные группы (лексические, грамматические и лексическо-грамматические). В каждой группе указаны все переводческие трансформации, которые используются в настоящее время, и их краткая характеристика. В практической части данной работы мы занимаемся анализом некоторых терминов, с которыми можно встретиться в современном русском языке в сфере велоспорта. Кроме анализа, термины ещё дополнены о короткое определение их значении и функции. В анализе терминов мы прежде всего исследуем происхождение данных терминов. Исследование происхождения русских терминов мы делаем при помощи этимологических словарей. Мы стараемся исследовать, от которого слова данный термин происходит и каким способом. Даже некогда мы попытаемся выразить почему термин происходит именно от данного слова, если это на основании какого-то визуального сходства или чего-то другого. У некоторых терминов мы сталкиваемся с тем, что существует значительное сходство и разница между русским и чешским языками, в некоторых случаях также в сопоставлении с английским языком. В конце анализа каждого термина ещё приведён пример в виде предложения, в котором находится данный термин. Приведённые примеры использованы из русских сайтов.

51

После данного исследования мы сделали выводы, что для русского языка типично, когда термины в сфере велоспорта перенимает прежде всего из других языков. Наиболее слов русский язык перенимает из английского языка. Некоторые слова русский язык перенимает также из французского языка, поскольку Францию считают колыбелью велоспорта. Немного слов русский язык ещё перенимает из других языков как например из немецкого, греческого или древнерусского. Интересно, что русский язык часто использует имя нарицательные при помощи приставки вело- или имени прилагательного велосипедный. При помощи этой приставки и имени прилагательного русский язык выражает, что данное слово связано со сферой велоспорта. Важной частей данной бакалаврской дипломной работы является ещё чешскорусский терминологический словарь из сферы велоспорта. В словаре приведены термины, которые находятся в практической части данной работы. Словарь располагаемый по алфавиту и имена существительные здесь приведены в такой форме, в которой с ними можно чаще всего встретиться. В русских словах всегда назначенное ударение. Словарь содержит несколько терминов, при помощи которых можно расширить свой словарный запас.

52

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ INTERNETOVÉ ZDROJE BENEŠ, Michal. Historie největších silničních etapových cyklistických závodů [online]. Brno, 2012 [cit. 2016-03-17]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Fakulta sportovních studií. Vedoucí práce Jan Ondráček Dostupné z: . DVOŘÁKOVÁ, Tereza. Problematika dopingu v cyklistice [online]. Brno, 2008 [cit. 201604-10]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sportovních studií. Vedoucí práce Mgr. Jan Došla, Ph.D. Dostupné z: . KŘIVÁNEK, Milan. Krasojízda jako aplikovaná cyklistická disciplína [online]. Brno, 2006 [cit. 2016-03-21]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sportovních studií. Vedoucí práce doc. PaedDr. Marie Blahutková, Ph.D. Dostupné z: . http://www.sport-dic.ru/ BIBLIOGRAFIE HRUBÍŠEK, Ivo. Horské kolo od A do Z. 5. aktualiz. vyd. Praha: Sobotáles, 2002. ISBN 80-85920-86-7. KONOPKA, Peter. Cyklistika: rádce pro vybavení, techniku, trénink, výživu, závody a medicínu. Jablonec nad Nisou: Jana Hájková, 2007. ISBN 978-80-254-0258-0. MAKEŠ, Pavel a Luboš KRÁL. Velká kniha cyklistiky. Vyd. 1. Praha: Computer Press, 2002. ISBN 80-7226-815-5. PEHLE, Tobias. Cyklistika: lexikon: typy kol, výbava a technologie, výlety. 1. vyd. Čestlice: Rebo, 2008. ISBN 978-80-7234-858-9. SOULEK, Ivan a Karel MARTINEK. Cyklistika: horská, silniční, rekreační, výkonnostní. 1. vyd. Praha: Grada, 2000. ISBN 80-7169-951-9. VYCHODILOVÁ, Zdeňka. Введение в теорию перевода для русистов. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2013, 83 s. ISBN 978-80-244-3417-9. s. 66 TIŠTĚNÉ SLOVNÍKY BUKOVÝ, Vladimír. Rusko-český slovník tělovýchovných a sportovních výrazů. 1. vyd. Praha: Sportovní a turistické nakladatelství, 1958. 418 s. KREJČÍŘOVÁ, Iveta. Rusko-český tematický slovníček nových slov. České Budějovice: Vysoká škola evropských a regionálních studií, 2011. 74 s. ISBN 978-808-7472-101. MACHALOVÁ, Milena, Eva VYSLOUŽILOVÁ a kol. Česko-ruský slovník sportovní terminologie. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2013. 247 s. ISBN 97880-244-3886-3. 53

ONLINE PŘEKLADOVÉ SLOVNÍKY

http://slovnik.lingea.cz/ http://slovnik.seznam.cz/cz-ru http://www.etranslator.ro/cs/cesky-rusky-online-slovnik.php ONLINE ETYMOLOGICKÉ SLOVNÍKY

http://etymolog.ruslang.ru/ http://dic.academic.ru/ https://ru.wiktionary.org http://vasmer.info/ http://www.classes.ru/

54

III. PŘÍLOHY

55

Česko-ruský terminologický slovník z oblasti cyklistiky Součástí této bakalářské práce je i česko-ruský terminologický slovník z oblasti cyklistiky. Slovník obsahuje termíny, které byly použity při rozboru slov v praktické části. Termíny jsou řazeny ve slovníku abecedně. Substantivum je uvedenou v jednotném nebo v množném čísle podle toho, v jaké formě se nejčastěji v této oblasti vykytuje. Ruský ekvivalent je vždy doplněn o koncovku 2. pádu a je uvedena kategorie jmenného rodu. Slovesa jsou uvedena vždy v infinitivním tvaru s uvedením slovesného vidu. V ruských termínech je vždy uveden přízvuk, který je značen podtržením písmene, na kterém se přízvuk nachází. Užívané zkratky: m – mužský rod ž – ženský rod stř. – střední rod pomn. – pomnožné dok. – dokonavé nedok. - nedokonavé

4X

байкер-кросс, -a m

Batoh

рюкзак, -а m

Biketrial

байктриал, -а m

Blatník

грязевой щиток, -тка m велокрыло, -a stř.

Bláto

грязь, -и ž

BMX

велосипедный мотокросс, -a m

Boty

туфли, туфель ž

Brýle

очки, -ов pomn.

Brzda

тормоз, -a m Čelisťová ~

ободной ~

Hydraulická ~

гидравлический ~

Kotoučová ~

дисковый ~

Mechanická ~

механический ~

Brzdová páka

тормозная ручка, -и ž

Cyklistická helma

велосипедный шлем, -a m

Cyklistická láhev

велосипедная фляга, -и ž 56

Cyklistické tretry

велотуфли, велотуфель ž

Cyklistický trikot

велосипедная майка, -и ž

Cyklistika

велоспорт, -а m

Dráhová ~

~ на треке

Silniční ~

шоссейный ~

Cyklokros

велокросс, -а m

Dráha

трек, -а m

Duše

велокамера, -ы ž

Dutina

камера, -ы ž

Galuska

однотрубка, -и ž

Grip

грипс, -a m

Hlavové složení

рулевая колонка, -и ž

Hrkačka

трещотка, -и ž

Hustilka

велосипедный насос, -a m

Hydraulika

гидравлика, -и ž

Chránič

щиток, -тка м

Jízdní kolo

велосипед, -а m

Horské ~

горный ~

Trekové ~

трековый ~

Silniční ~

шоссейный ~ кассета, -ы ž

Kazeta

трещотка, -и ž Klika

шатун, -a m

Kolík

штырь, -я m

Kolová

велобол, -а m

Kotouč

диск, -а m

Krasobruslení

фигурное катание, -я stř.

Krasojízda

фигурная езда на велосипеде, езды ž

Kros

кросс, -а m

Krýt

крыть, nedok.

Křídlo

крыло, -а stř.

Lano

трос, -а m

Lanko

тросик, -a m 57

Mechanika

механика, -и ž

Měřič

счётчик, -a m

MTB

маунтинбайк, -а м

Náboj

втулка, -и ž

Načerpat

насосать, dok.

Nést

носить, nedok.

Nosič

багажник, -a m

Oko

око, -а stř.

Odrazka

светоотражатель, -я m катафот, -a m

Odrážeč

отражатель, -я m

Pedál

педаль, -и ž Nášlapný ~

контактная ~

Placatka

фляга, -и ž

Plášť

покрышка, -и ž

Počítač

компьютер, -a m

Počítat

считать, nedok.

Praskat

трещать, nedok.

Prst

перст, -a m

Představec

вынос руля, выноса m

Přehazovačka

передний переключатель, -я m

Přepínat

переключать, nedok.

Přesmykač

задний переключатель, -я m

Pumpa

насос, -a m

Ráfek

обод, -a m

Rám

рама, -ы ž

Reflektor

фара, -ы ž

Rohy

рога, -ов m

Roura

труба, -ы ž

Ruka

рука, -и ž

Rukavice

перчатка, -и ž

Rukojeť

ручка, -и ž

Řazení

шифтер, -a m манетка, -и ž 58

Otočné ~

триггерная манетка

Páčkové ~

грипшифт-манетка

Řetěz

цепь, -и ž

Řídítka

руль, -я m

Sedlo

седло, -a stř.

Sedlová trubka

подседельный штырь, -я m

Silnice

шоссе, neskl. stř.

Sloup

колонна, -ы ž

Střed kola

каретка, -и ž

Světlo

свет, -a m

Světlo na kolo

велофара, -ы ž

Štít

щит, -a m

Tachometr

тахометр, -a m велокомпьютер, -a m велосчётчик, -a m

Tlumič

амортизатор, -a m

Zadní ~

задний ~

Triko

майка, -и ž

Trubice

трубка, -и ž

Vidle

вилы, вил pomn.

Vidlice

вилка, -и ž

Odpružená ~

мягкая ~

Pevná ~

жёсткая ~

Vynášení

вынос, -a m

Vysávat

сосать, nedok.

Zadní

задний

Zámek na kolo

велозамок, -мка m

Zamykat

замыкать, nedok.

Zařízení tvaru cylindru

колонка, -и ž

Zavazadlo

багаж, -a

Zvonek na kolo

велозвонок, -нка m

Zvonit

звонить, nedok.

59