MASARYKOVA UNIVERZITA FILOZOFICKÁ FAKULTA Ústav slavistiky
Polština se zaměrením na oblast firemní praxe, služeb a cestovního ruchu
Anna-Maria Zwyrtková
Daňové přiznání k dani z příjmu zaměstnaných fyzických osob v Polsku a České republice Bakalářská diplomová práce
Vedoucí práce: Mgr. Veronika Neničková
Brno 2014 1
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou diplomovou práci vypracovala samostatně a na základě uvedených pramenů a literatury. ………………………………. V Brně dne 30. dubna 2014
Anna-Maria Zwyrtková
2
PODĚKOVÁNÍ Ráda bych zde poděkovala vedoucí mé bakalářské práce Mgr. Veronice Neničkovéza její rady a čas, který mi věnovala a také všem blízkým za vlídná slova a podporu během psaní mé práce.
3
Obsah ÚVOD ........................................................................................................................................................ 5 1. Úřední jazyk ........................................................................................................................................... 6 1.1. Vývoj úředního jazyka .................................................................................................................... 7 1.2. Rozlišení administrativní komunikace ............................................................................................ 8 1.3. Kultura úředního jazyka .................................................................................................................. 9 1.4. Rozpor mezi precizním a ekonomickýcm projevem ..................................................................... 13 1.5. Lexikální výpujčky ........................................................................................................................ 14 1.6. Direktivita administrativních textů ................................................................................................ 14 1.7. Právní jazyk ................................................................................................................................... 15 2. Základní vymezení daně ....................................................................................................................... 17 2.1. Ekonomická podstata daně, Lafferova křivka ............................................................................... 17 2.2. Podstatné konstrukční prvky daně ................................................................................................. 19 2.3. Druhy daní ..................................................................................................................................... 21 2.4. Smlouva o zamezení dvojího zdanění ........................................................................................... 22 3. Druhy formulářů daňového přiznání .................................................................................................... 25 3.1. Formuláře daňového přiznání v České republice .......................................................................... 25 3.2. Formuláře daňového přiznání v Polské republice ......................................................................... 26 4. Daňové přiznání k dani z příjmu fyzických osob ................................................................................. 30 4.1. Daňové přiznání k dani z příjmu zaměstnaných fyzických osob – České republika..................... 30 4.1.1. Kdo podává daňové přiznání při zaměstnání a co k tomu potřebuje ...................................... 30 4.1.2. Změny v roce 2014 ................................................................................................................. 31 4.2. Daň z příjmů zaměstnaných fyzických osob – Polská republika .................................................. 32 4.2.1. Kdo podává roční daňové přiznání při zaměstnání ................................................................ 32 4.2.2. Změny v roce 2014 ................................................................................................................. 33 5. Daňový formulář PIT-36 ...................................................................................................................... 34 5.1. Podání daňového přiznání ............................................................................................................. 34 5.2. Kdo podává PIT-36 ....................................................................................................................... 34 5.3. Výpočet daně ................................................................................................................................. 35 5.4. Postup vyplnění formuláře PIT-36 ................................................................................................ 36 ZKRATKY ............................................................................................................................................... 41 SLOVNÍK ................................................................................................................................................ 42 ZÁVĚR..................................................................................................................................................... 56 RESUMÉ .................................................................................................................................................. 58 POUŽITÁ LITERATURA A JINÉ ZDROJE .......................................................................................... 60 PŘÍLOHY................................................................................................................................................. 64
4
ÚVOD Problematika podání daňového přiznání je obecně známá. Je s ní spojeno mnoho stresu, nejasností, problém může stanovit už samotný výběr správného formuláře. Cílem mé bakalářské práce je zjistit, nakolik se liší daňový systém a daňové přiznání v Polsku a v České republice, zejména daňové přiznání z příjmu zaměstnaných fyzických osob. V souvislosti s tím jsem chtěla vytvořit na tomto základě velmi úzce specifikovaný slovník, neboť takový do této chvíle nebyl k dispozici. Práce je obzvláště zaměřovaná na Čechy žijící v Polsku a také české občany, kteří mají příjmy v Polsku. Má práce může být prospěšná pro ekonomy, novináře či ty, které Polská republika zajímá. Pro překladatele a tlumočníky je pak nejvíce nápomocný slovník. Téma své práce jsem si zvolila především z toho důvodu, že jsem chtěla napsat práci praktickou a užitečnou pro můj studijní obor – Polština se zaměrením na oblast firemní praxe, služeb a cestovního ruchu. Zajímá mě daňová problematika, přiznávání daní a také to, jaké jsou odlišnosti v procesu přiznávání daní v Polsku a v České republice, neboť se v budoucnu plánuji ekonomii a zejména této problematice věnovat. Práce je rozdělená do několika částí. První část je zaměřená na obecnou charakteristiku stylu úředního jazyka a jeho správné znění. Dále se tato část věnuje termínu daň, který je obecně popsán i s jejími konstrukčními prvky. V této části je také nastíněná ekonomická podstata daně, pro lepší pochopení celé daňové problematiky, a informace spjaté se smlouvou o zamezení dvojího zdanění mezi Polskem a Českou republikou. V druhé části je uvedená klasifikace formulářů daňového přiznání v obou státech, s komentářem k polským formulářům. Práce se také zabývá situací, kdy musí zaměstnanec v České republice podat daňové přiznání pro fyzické osoby sám, a jak se tato situace liší od Polské republiky. V páté kapitole je uveden postup vyplnění polského formuláře, který může sloužit jako návod nebo vzor pro vyplnění polských formulářů, neboť celý popis je uveden v češtině. V třetí části práce se nachází slovník, který obsahuje termíny z daňové problematiky, na které lze narazit během vyplňování tohoto formuláře. Mnohé z nich se týkají daňové problematiky obecně, nevznikly od konkrétního formuláře, a proto má tato část širsí využití, ačkoli si neklade nároky na úplnost. Některé termíny, které se vyskytují ve slovníku, jsou vyznačené v těle práce podtržením. V příloze jsou umístěné formuláře k dani z příjmu fyzických osob pro Českou republiku i Polsko, pro čtenářovu úplnou predikaci a případnou verifikaci. 5
1. Úřední jazyk Tento styl patří ke společenské komunikaci, která je spjatá s administrativní a pravní činností.1 V úředních textech se používají neosobní vazby, člověk je zde považován za občana, za potenciálního účastníka modelové situace, kde musí striktně dodržovat určité normy chování. Vytváření určitých vzorců chování a prosazování jejich realizací vyžaduje, aby formulace textů byly precizní, důkladné a jednoznačné. Jazyk se zde používá zcela neutrální a bez citového zabarvení. V důsledku toho se k základním charakteristickým funkcím úředního stylu řadí: direktivita, použivání neosobní vazby v projevu, preciznost a v neposlední řadě také standardizace. Tato charakteristika umožňuje zařadit úřední styl jazyka k jeho oficiálním stylům (např. k vědeckému) a ještě jej rozdělit do dvou skupin, na kancelářský styl a styl právních aktů. Oficiální charakter administrativního textu mezi odesílatelem a příjemcem se stává základem pro neosobní vazby.2 Tento jev způsobuje také eliminaci expresivních a hovorových výrazů. Občas dochází k tomu, že vážnost, přesnost, standardizace a konvenčnost stylistické formy úředního textu kontrastuje s triviálním obsahem. K takové situaci často dochází v textech, které se týkají skutečností, jež jsou blízké obvyklým zkušenostem člověka a mají svou zažitou hovorovou artikulaci. Příklad:3 Rozdział 1. Przepisy ogólne §1.1 Rozporządzenie określa wymagania bezpieczeństwa i higieny pracy przy obsłudze bydła, koni, trzody chlewnej, owiec i zwierząt futerkowych, zwanych dalej „zwierzętami”. (Kapitola 1. Obecná ustanovení §1.1 Nařízení stanoví požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci v oblasti chovu dobytka, koní, prasat, ovcí a „kožešinových zvířat“, dále jen „zvířata“)
WOJTAK, Maria. Współczesny język polski. Wyd. 3. Redaktor Jerzy Bartmiński. Lublin: Wydawnictwo Uniwersytetu Marii Curie-Skłodowskiej, 2010, s. 155. 2 Tamtéž, s. 155. 3 Sbírka zákona PRL, 1982, č. 36. 1
6
1.1. Vývoj úředního jazyka Česká republika Úřední čeština se od spisovného jazyka liší nemírnou snahou působit dojmem autoritativnosti, obsahuje v sobě podivuhodnou dřevěnost a nabubřelost úředního jazyka a zároveň postrádá náležitost zřetele k pravidlům a duchu českého jazyka.4 Od r. 1921 vycházel po 12 let měsíčník „Naše úřední čeština“, vydávaný péčí „Vydavatelského družstva českých úředníků železničních v Praze“. Po r. 1933 přestal tento měsíčník, který čistil a tříbil českou úřední řeč pro nepříznivé hospodářské poměry vycházet. Později již o úřední češtinu zavadil jen málokdo, i když mnoho lidí uznává, že je nezbytné, aby se dosavadní český úřední jazyk výrazně zlepšil. „Teprve předloni na sklonku října postřehl úřad předsedy naší vlády, že úřední vyhlášky, ačkoli se jimi ukládají důležité občanské povinnosti, jsou psány — mírně říkajíc — tak těžkým slohem, že jsou široké veřejnosti málo srozumitelné.“5 Polsko Pro úřední jazyk v Polsku se používají různé zažité vzorce. Stejně jako v České republice, je úřední jazyk v Polsku únavný a ne vždy lehce srozumitelný. Já si však myslím, že obecná polština má větší spojitost s úředním jazykem, než je tomu v ČR, protože polština obsahuje i v běžné komunikaci prvky zdvořilostní, jako např. v oslovení „Pan (Pan), Paní (Paní), Państwo (Vážení), …“, které jsou bližší pro úřední styky. V České republice je tento přechod mezi obecným a úředním jazykem mnohem strnulejší. Polská historie úředního jazyka je rovněž bohatší, o tomto tématu diskutovali v polském rádiu „Dwójka“ dva významní polští lingvisté – prof. Radosław Pawelec a prof. Andrzej Markowský.6 Ne každý ví, že úřední jazyk je stejně starý jako křesťanská a krásná literatura a první dokumenty předpovídaly úřednímu jazyku v Polsku silnou a dlouhou tradici, ta však byla v době rozdělení Polska (r. 1772 – 1795) zcela přetržená.
OPRAVIL, Antonín. Naše řeč. Ústav pro jazyk český [online]. 1941, roč. 25, č. 4 [cit. 2014-04-14]. Dostupné z: http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=3583. 5 Tamtéž. 6 Pradzieje pisma urzędowego. Skąd ten straszny język?. DWÓJKA POLSKIE RADIO[online]. 1912 [cit. 2014-0414]. Dostupné z:http://www.polskieradio.pl/8/402/Artykul/562005,Pradzieje-pisma-urzedowego-Skad-tenstraszny-jezyk. 4
7
1.2. Rozlišení administrativní komunikace Diferenciace administrativně-právní komunikace se odvíjí od přijatých kritérií. S ohledem na druh příjemce, rozlišujeme 2 typy komunikačních situací:7
Apersonální situace: projev určený pro někoho;
Personální situace: projev cílený k někomu.
Apersonální situace Tato komunikace je spojená s normativní administrativní činností. Jejím cílem je kreace právních modelových situací a současně regulace chování fyzických a právnických osob. Odesílatelem se stává rozhodovatel (zákonodárce), který není chápán jako osoba, která textu dala význam, ale jako instituce (státní orgán). Projev odesílatele se nevztahuje ke konkrétnímu, individuálnímu příjemci, ale je směřovaný určité skupině lidí. Tyto osoby se mohou s textem seznámit v různém čase a za různých okolností. Příjemcem se stává každý, koho tak v uvedené situaci určí norma. Právní předpis určuje potenciálního příjemce k nezbytné povinnosti činit to, co vyplývá z vůle zákonodárce, pokud se příjemce ocitne v určité společenské situaci. Personální situace Cílem této komunikace je něco přikázat nebo zakázat, stanovit nárok či povinnost individuální, jménovitě označené fyzické nebo právnické osobě. Personální komunikaci doprovází dvojitá konkretizace: konkrétním způsobem je označený příjemce a konkrétně je rovněž označená samotná faktická a právní situace. Dle povahy příjemce, lze rozlišit nejméně 2 varianty personální komunikace:
Varianta I
T – instituce, P – jménem označená fyzická nebo právnická osoba (instituce) V této situaci je tvůrcem sdělení instituce – administrativní subjekta příjemcem je určitá fyzická osoba (např. Jan Němec) nebo právnickáosoba (např. WOMBAT s.r.o., S.S.K., a.s.) Tento výrok představuje správní rozhodnutí, např. povolení k provádění hospodářské činnosti, atd.
Warianty języka. Redaktor Jerzy Bartmiński, Joanna Szadura. Lublin: Wydawnictwo Uniwersytetu Marii CurieSkłodowskiej, 2003, s. 180–183. Współczesna Polszczyzna: wybór opracowań, 2. 7
8
Obsah prohlášení se týká životní situace příjemce, kterou je odesílatel schopen díky svému usnensení změnit. Z tohoto důvodu a také z důvodu možnosti disponovat sankcemi, má odesílatel převahu nad příjemcem (vzniká mezi nimi nesymetrická relace). V personální komunikaci po roce 1989 nastala viditelná změna ve formě uvádění adresátů. V korespondenci úřad-občan se znovu objevují pojmy jako: Pan, Pani (jak v předválečném období) a v korespondenci úřad-úřad jsou viditelné tendence odcházení od neosobních vazeb a odesílatel často používá ve svých záležitostech 1.os., j. č. (proszę (prosím), zawiadamiam (oznamuji), informuję (informuji) atd. V češtině se používá spíše 1. osoba množného čísla.: Sdělujeme Vám, Projednali jsme, Navrhujeme Vám. Často se úřad ve svém sdělení odvolává na 3. osobu:Zadavatel rozhodl o vyloučení Vaší nabídky.
Varianta II T – individuální občan, P – instituce Tvůrce sdělení je zde samotný občan (je označený jménem, své osobní údaje vypisuje do
striktně stanoveného místa prohlášení) a příjemce je úřad. Tvůrce se zde nachází v roli petenta, příjemce zde obvykle vystupuje jako rozhodovatel. Nejčastěji se v tomto případě jedná o úřední dopis (žádost, návrh, dotaz, petice, stížnost) a občan používá následující formulace: uprzejmie prosi o… (laskavě prosí), zwraca się z uprzejmą prośbą (obrací se s laskavou prosbou), łączy wyrazy szacunku… (projevuje nejhlubší úctu), je si totiž vědom rozdílných komunikačních rolí. Na rozhodnutí úřadu jsou často závislé jeho další kroky, proto tyto zdvořilostní akty. V češtině se často objevují formy, jako: Žádám Vás proto..., Obracím se na Vás s prosbou..., Velmi si cením, že,..., Velmi bych si vážil..., ...a proto bych Vás chtěl požádat o..., Rád bych zdůraznil..., Předem děkuji za kladné vyřízení mé žádosti. 1.3. Kultura úředního jazyka Základním cílem tvůrce sdělení úředního jazyka je účinně zapůsobit na příjemce. 8 Takový text by měl splňovat dva nejdůležitější nároky, jako je zřetelnost a preciznost vyslovení a platí pro něj dvě zásady: Formulace textu právního aktu by měla být v optimálním měřítku srozumitelná jeho adresátům; Formulace textu právního aktu by měla být taková, aby v něm adresát našel vzor toho, jak je povinen se zachovat.9
Bartmiński, 2010, 167. WRÓBLEWSKI, Jerzy. Zasady tworzenia prawa. Wyd. 1. Warszawa: Państwowe Wydawn. Nauk., 1989, s. 137– 138. 8 9
9
Důsledné chápání druhé podmínky by vedlo k tvorbě nového jazyka, velmi umělého a ze striktně stanovenou sémantikou a syntaxem, tzn. jazyka, který by byl dostupný pouze specialistům.10 Naopak, dodržování první zásady by vedlo k používání jazykových prostředků ze všedního života, které často bývají nejednoznačné a neprecizní. Zákonodárce proto musí zvolit kompromis - vystihnout význam velkého množství termínů, za předpokladu, že adresát pochopí celý text díky kontextu. Z právnického hlediska přesnost znamená shodu se zásadami editování a interpretace právních textů. Proto právní teorie také vypracovala detailní zásady, které určují korektnost právního jazyka v textových dokumentech:11
Text právního aktu má být gramaticky bezchybný.
Jeho terminologie má dodržovat (respektovat) právní terminologii, do které daný akt patří.
Určité termíny musí býtpoužívány vždy ve stejném významu.
Text nesmí obsahvat synonyma. V některých případech je možné nahradit text, který na adresáta působí uměle, textem
jednodušším. Toto je možné, aniž by se porušovala pravidla úředního stylu. Jako příklad nám poslouží úryvek povolení k rybolovu na moři.: „ZEZWOLENIE NR ... Na podstawie art. 8. Ust. 1 ust. z dnia 21. maja 1963 r. O rybołóstwie morskim [...]URZĄD MORSKI W... Zezwala Ob. ... na uprawianie rybołówstwa morskiego dla celów sportowych poprzez wykonywanie wędkarstwa na obszarze wód podległych administracji urzędów morskich. [...] (POVOLENÍ č. ... V souladu s čl. 8 odst. 1 zák. ze dne 21. května 1963, o mořském rybolovu [...] NÁMOŘNÍ ÚŘAD V ... Povoluje provozování sportovního mořského rybolovu na území vod podléhajících administrativě námořních úřadů. [...])
10 11
Bartmiński, 2010, 167. WRÓBLEWSKI, 1989, 140.
10
PRZEPISY OGÓLNE (OBECNÁ USTANOVENÍ) 1. Osoby dokonujące połowu ryb na wędkę zobowiązane są posiadać przy sobie niniejsze zezwolenie i okazać je natychmiast na żądanie organów ochrony rybołówstwa morskiego. [...](Osoby, které provozují rybolov na udici, u sebe musí mít toto povolení a předložit jej v okamžiku
vyzvání úřadem pro ochranu
mořského rybolovu. [...]) 2. Sportowy połów ryb może być dokonywany z brzegu lub z innych obiektów stałych. (Sportovní rybolov může být prováděn ze břehu nebo jiných pevných objektů.) První úryvek by mohl být sformulovaný stručně a jednodušeji: [...]zezwala na łowienie ryb na wędkę na obszarze... itd; ([...]povoluje rybolov na udici na území... atd.) a druhý tímto způsobem: 1. Osoby łowiące ryby na wędkę powinny mieć przy sobie niniejsze zezwolenie... (Osoby, které loví ryby na udici, u sebe musí mít tuto povolenku...) 2. Ryby można łowić z brzegu lub... (Ryby je možno lovit ze břehu nebo...) Podobný příklad, kdy se tvůrce úředního textu vyjadřoval příliš komplikovaně, najdeme rovněž v českém jazyce:12 Současně je nutné s ohledem na situaci na trhu práce plynule realizovat potřebné projekty průběžně po celé období, tj. i v letech 2013 – 2015, a na základě toho nelze podlehnout tlaku na výrazně rychlejší implementaci, neboť v důsledku toho extrémní, excesivní a nesprávně zacílený tlak na finanční čerpání ve skutečnosti způsobuje riziko nedostatečného soustředění pozornosti na vhodně zacílený obsah, kvalitu, efektivitu a správnost realizovaných operací.
Pokud jsou všechny informace v textu důležité, můžeme celý tento vyčerpávající text rozdělit do více vět, aby byl srozumitelnější a čtenář mohl text pochopit, aniž by ho musel číst několikrát.
Následně bychom mohli v takovém souvětí upravit jeho slovosled. Je nutno si uvědomit, že pouhým přehozením některých slov měníme důraz ve větě a někdy i celkový smysl. Tímto způsobem bychom mohli opravit hned začátek komplikovaného souvětí a začít větu takto: S ohledem na situaci na trhu práce je nutné plynule realizovat potřebné projekty průběžně po celé období, tj. i v letech 2013 – 2015.
12
SLEJŠKOVÁ, Lucie. Čeština za pracovním stolem. Praha: Grada Publishing, a.s., 2013, s. 63–66.
11
V celém textu se rovněž vyskytují synonyma: extrémní, excesivní a nesprávně zacílený tlak
Následně se v souvětí také vyskytuje vyčerpávající výčet: vhodně zacílený obsah, kvalitu, efektivitu a správnost realizovaných operací. Úřední jazyk a obecná polština se propojuje díky úřadům. 13 Tam lidé napodobují řeč
zástupců státní moci, řeč, která je vnímána jako lepší. Díky tomuto jevu se rozšířily do běžné komunikace i výrazy jako: aktualny (aktuální), aktualnie (aktuálně), ilość (množství), kompleksowy (komplexní), prawidłowy (správný), szeroki (široký), wiodący (směřující), zabezpieczyć (zajistit), které tak vytěsňují své vlastní, výstižnější synonyma. V úředních textech můžeme najít i mnoho novotvarů: chorobodzień („nemocoden“), pracogodziny („hodinopráce“), atd. Stylistickou disharmonii tvoří v hovorovém jazyce formy: zamieszkuje (obývá) místo mieszka (bydlí), posiada (vlastní) místo ma (má), uiszcza (hradí) místo płaci (platí), konsumuje (konzumuje) místo je (jí). V některých případech může vést nedostatek zkušeností v podávání např. žádostí k humoristickým výtvorům, které obsahují hovorové jazykové prostředky vedle prostředků úředních a celostně tak narušují gramatické zásady. V polském jazyce tvoří výborný příklad tento text: „ Chciałbym przydziału gwałtownego mieszkania, ponieważ czuję pociąg do małżeństwa. Aby podnieść się ze stopnia upadku, istnieje jednak możliwość – jak najprędzej dostania mieszkania, nadającego się do poślubienia mojej narzeczonej.” (Chtěl bych urychleně přidělit byt, neboť cítím sklon k manželství. Abych se dostal ze stavu úpadku, existuje však možnost co nejdřív dostat byt, který by se hodil k manželství s mojí nastávající.)
13
Bartmiński, 2010, 169.
12
1.4. Rozpor mezi precizním a ekonomickýcm projevem V úředních projevech je velmi často viditelný rozpor mezi přesností výroku a jeho ekononomickým významem.14 Tato snaha o preciznost má za následek redundanci a nežádoucí rozvleklost. Jako příklad nám poslouží ukázka domovního řádu. „Zabrania się: Składania i przechowywania na strychach oraz innych pomieszczeniach do zamieszkiwania i posiadających nieogniotrwałą podłogę, strop lub konstrukcję dachową – palnych materiałów jak: szmaty, meble, skrzynie, makulatura – słoma itp. oraz płynów jak również zasypywania podłóg tych pomieszczeń – trocinami, wiórami itp. materiałami łatwopalnymi […]“ („Zákaz ukládání a skladování hořlavých materiálů, jako jsou hadry, nábytek, skříně, papír, sláma atp., a také kapalin, v půdních prostorách a v jiných místnostech, které nemají žáruvzdorné podlahy, stropy nebo střešní konstrukce – a také zasypávání podlah těchto prostor - pilinami, hoblinami a jinými hořlavými materiály […]“) V mnohých výrocích úřady často používají zbytečné fráze a vycpávková slova jako např.: w zakresie (v oblasti), w sprawie (týkající se, ohledně), na terenie (na území), w obrębie (v oblasti), na zasadach (na základě), odnośnie do (týkající se), w trybie (ve způsobu, v režimu), w ramach (v rámci), w celu (s cílem) , w drodze (cestou), na warunkach (za podmínek), např. Na terenie placu zabaw zabrania się [...] (Na území dětského hřiště se zakazuje [...)]; Mieszkańcy zobowiązani
są
do
ścisłego
przestrzegania
przepisów
w
zakresie
bezpieczeństwa
przeciwpożarowego [...] (Obyvatelé jsou povinni úzce dodržovat předpisy v oblasti protipožární bezpečnosti [...]); Wybór członków Zarządu Spółki w drodze konkursu na warunkach określonych w regulaminie [...] (Volba členů vedení společnosti cestou konkurzu za podmínek stanovených v předpisech [...]). V úřední a profesní řeči jsou tato slova oblíbená, jelikož zdánlivě dodávají textu na důležitosti, který díky tomu vypadá oficiálněji.15 Většinou je ale skutečným důsledkem používání těchto výrazů to, že je textu mnohem méně rozumět a v některých případech mu není rozumět vůbec. V češtině jsou to zase slova jako: v rámci, na základě, z důvodu, ve smyslu, v reakci, v souvislosti s tím, vzhledem k např.. V rámci urychlení procesu schvalování veřejných zakázek prozkoumal příslušný odbor technické parametry Směrnice ve smyslu možnosti změnit např. lhůty procesu jejich schvalování.; V reakci na Váš dopis obsahující podněty ke zlepšení práce
14 15
Bartmiński, Szadura, 2003, 186. SLEJŠKOVÁ, 2013, 32–33.
13
projektového týmu jsme uskutečnili změny [...]; V souvislosti s tím jsme uskutečnili zchůzku se všemi aktéry. 1.5. Lexikální výpujčky Lze pozorovat internacionalizaci dokumentů, obzvláště těch, které se týkají zahraničního obchodu. Příkladem mohou být v Polsku např. administrativní formuláře SAD.16 Tato zkratka pochází z prvních písmen anglického názvu dokumentu – Single Administrative Document., formuláře VAT – Value Added Taxataké zkratka PIT- Personal Income Tax (v České republice se používá česká zkratka DAP – daňové přiznání). V obou jazycích došlo k velkému nasycení výpujček v administrativních projevech v 90. letech, a to obzvláště v ekonomické oblasti. Výpujčky pocházejí především z anglického jazyka a patří k nim např: holding, leasing, dealer, manager, joint venture, certificate, dumping, opłaty antydumpingowe/ antidumpingové clo, developer, atd. Taky je značně viditelné přejímání západoevropsých vzorců textů: curriculum vitae, list intencyjny (žádost), list motywacyjny (motivační dopis). 1.6. Direktivita administrativních textů Základní řídící kategorie, např.: nařízení, povolení, zákaz, mohou být vyjádřeny pomocí různých jazykových prostředků, od morfologických (rozkazovací způsob) po lexikální a syntaktické.17 Úřednický styl používá především prostředky lexikální.
U některých úředních druhů textů, jsou častěji preferovány slovesa modální: „móc (moci), musieć (muset), powinien (musí), wolno (smí), należy (musí se)“, jiná slovesa, která vyjádřují nařízení nebo povolení jsou méně vídaná. Příklad nařízení z úřední korespondence: „W wystąpieniach o przyznanie środków finansowych należy powoływać się na przepis art. 16, ust. 1, pkt 6 Ustawyo podatku dochodowym od osób prawnych […]“ (Ve věci přiznání finančních prostředků by se měli odvolávat na ustanovení čl. 16, odst. 1, bod 6 zákona, o dani z příjmu právnických osob […]); „Kopie protokołów povinny być pisane na papierze przebitkowym lub pisane dwustronnie.“ (Kopie výrobků musí být napsány na samoprůpisovém papíře nebo ve dvojím vyhotovení […])
16 17
Bartmiński, Szadura, 2003, 186–187. WOJTAK, 2010, 15.
14
Nařízení, zákazy a povolení, které jsou formulované s modálními slovesy, jsou nejdůležitějším prvkem direktivního vyjádření v kancelářním úředním stylu. Nejvíce konvenční povahu direktivního stylu mají slovesa: „należy, powinien, winien“ + infinitiv slovesa vyjadřujícího zakázanou činnost. „Spółdzielnie mogą tworzyć zakłady świadczące na ich rzecz usługi rehabilitacyjne; Spółdzielnie mogą prowadzić terapię zajęciową lub inne formy rehabilitacji dla inwalidów […].“ (Družstva mohou tvořit zařízení, která nabízejí rehabilitační služby; Družstva mohou provozovat zájmovou terapii nebo jiné formy rehabilitace pro invalidy […]). V českém jazyce jde např. o slova: bylo rozhodnuto, byly diskutovány, byla adresována,
aby nedošlo, bylo založeno, je soustředěné, je vnímána, je třeba, je vhodné…18 Lucie Slejšková ve své knize radí, abychom se trpným rodům v českém úředním jazyce vyvarovali, že se jedná pouze o zažitý zvyk, který se usídlil v profesních a úředních textech a považuje se již za normu. Text s přílišným používáním trpného rodu rychle dřevění, působí strnule a obtížně se čte, a je mu špatně rozumět. Myslím si, že z toho důvodu často může docházet k různým komplikacím a nedorozuměním, obzvláště v úředních dopisech směřovaných občanům se základním vzděláním. Záměrně používaný trpný rod působí také jako krycí modul, protože je pro některé lidi pohodlnější, když nemusí napsat, kdo je za co odpovědný, kdo komu co sdělil, oznámil, kdo o čem rozhodl.
1.7. Právní jazyk Právní jazyk leží na rozmezí dvou disciplín – lingvistiky a práva. V diplomové práci Teyany Tkachuk jsem našla tabulku, která porovnává v obou disciplínách právní jazyk na základě podnětů z literatury.19
SLEJŠKOVÁ, 2013, 123. TKACHUK, Tetyana. Jazyk a styl právní češtiny [online]. Brno, 2006 [cit. 2014-04-14]. Dostupné z:http://is.muni.cz/th/23289/ff_m_b1/Diplomka_pdf.pdf. Dimplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Prof. PhDr. Marie Krčmová, CSc. 18 19
15
V právním jazyce se vyskytují velmi přísné náležitosti.20 Patří sem: přesnost vyjadřování, jednoznačnost, stručnost, srozumitelnost, ustálenost, ústrojnost, úkonnost, neexpresívnost, standardizovanost. V úředním jazykovém stylu je kladen důraz na tyto náležitosti: direktivitu, použivání neosobní vazby v projevu, preciznost a standardizaci. V České republice i v Polsku bývá patrná jazyková strnulost v úředním jazyce a dochází k občasným chybám během vytváření textů. Z této části také vyplývá, že v Polsku se častěji používají anglicismy, které se vyskytují např. už v samotné zkratce daňového přiznání – PIT a CIT.
20
TOMÁŠEK, Michal. Překlad v právní praxi. 2. dopl. vyd. Praha: Linde, 2003, s. 28.
16
2. Základní vymezení daně Daň lze definovat jak z hlediska ekonomického, tak i právnického.21 V našem právním řádu není však nijak přesně definována. Finanční teorie mluví o daňovém přiznání jako o povinnosti platby se stanovenou částkou na základě zákonné sazby. Z hlediska právního je možné daň definovat jako platební povinnost, kterou zákonem stanoví stát.22 Slouží k získání příjmu pro úhradu celospolečenských potřeb, tzn. pro veřejný rozpočet, aniž by při tom bylo poskytnuto ekvivalentní protiplnění. Základními právními předpisy upravujicími problematiku daňového systému na území České republiky jsou:
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
Daňový řád - č. 280/2009 Sb. ze dne: 22. 7. 2009, účinnost: 1. 1. 2011
Základními právnimi předpisy upravujicími problematiku daňového systému na území Polské republiky jsou:
Ústava Polské republiky ze dne 2. 4. 1997
Daňový řád – Zákon ze dne 29. 8. 1997 (aktualizace z 26. 2. 2014)23
2.1. Ekonomická podstata daně, Lafferova křivka V této kapitole bych chtěla uvést některé ekonomické pojmy spjaté s daňovým přiznáním a také, díky grafu Lafferovy křivky, otevřít otázku, jaký má smysl daňová soustava a je-li možné tento "daňový kruh" vyregulovat k optimálnímu chodu státu, který je pro něj prospěšný a prospěšný rovněž pro obyvatele státu. Dále bych zde chtěla rovněž nastínit ekonomickou podstatu daně. Rozsah placení daně souvisí přímo s tím, jak široce jsou vymezeny hranice veřejných potřeb, přičemž je třeba rozlišit dva aspekty:
Politický aspekt je subjektivní a velmi proměnlivý. Spatřujeme v něm odraz vůle politické moci. Stupeň ingerence do společenského a hospodářského života je přímo úměrný potřebě peněžních prostředků ve veřejných fondech. 24
MRKÝVKA, Petr, Ivana PAŘÍZKOVÁ a Michal RADVAN. Finanční právo a finanční správa. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2004, s. 5. Edice učebnic Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, č. 355. 22 BAKEŠ, Milan. Finanční právo. 5., upr. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2009, xxviii, s. 15. Beckovy právnické učebnice. 23 Ordynacja podatkowa [online]. 2014[cit. 2014-05-05]. Dostupné z:http://www.pit.pl/att//przepisy/ordynacja.pdf. 24 § 2 odst. 3, 4, 5 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů. 21
17
Ekonomický aspekt veřejných potřeb má mnohem výraznější vliv na stanovení hranice zdanění. „Je zřejmé, že veřejné příjmy a výdaje jsou součástí společenského produktu, proto hranice zdanění je třeba hledat v ekonomické efektivitě hospodářského systému“25
Otázkou optimální výše zdanění se zabývá tzv. Lafferova křivka, zde je také znázorněno, že od jisté míry dalším zvyšováním daní výnos státu klesá. Pro úspěšnější pochopení diskuzí o daních je třeba si uvědomit strukturu daně z technického hlediska 26 . Daňová povinnost poplatníka se vypočítává z daňového základu (souhrn všech zdanitelných důchodů, od kterých se odečtou odečitatelné položky), který je zdaněn sazbou daně. Při vysokých daňových sazbách na přírůstky důchodu lidé omezují své aktivity, což může vést k poklesu úrovně výstupu. 27 Naopak snížení vysokých daňových sazeb motivuje k podání a zvyšuje úspory občanů. To v praxi znamená, že vyvolává růst objemu práce a větší úspory způsobí, že daňové příjmy státu budou po snížení daňových sazeb vyšší. Právě takto se argumentuje daňová progresivita, je také často označována pojmem „trestání úspěšných“. Tyto souvislosti vyjadřuje Lafferova křivka.
„Lafferova křivka znázorňuje, že vztah mezi daňovým výnosem a daňovou sazbou není lineární. Zároveň ukazuje, že když míra zdanění roste, přírůstky daňového výnosu jsou stále menší. Přesný tvar Lafferovy křivky je předmětem diskusí. O Lafferových závěrech by bylo možné uvažovat pouze v případě, že by se daňové zatížení pohybovalo vysoko v horní polovině daňových sazeb. Tato situace je naštěstí reálným ekonomickým podmínkám značně vzdálená.”28 MRKÝVKA, 2004, 7. VLČEK, Josef. Ekonomie a ekonomika. 4., zcela přeprac. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2009, s. 448. 27 Tamtéž, s. 448–449. 28 Tamtéž, s. 450. 25 26
18
Úloha daně
Základní úlohou daně je úloha fiskální, tzn. dodání do rozpočtu takových příjmů, aby stát nebo obec měly prostředky na financování společných potřeb. 29
Z druhé strany daň může plnit rovněž úlohu nefiskální – slouží k dosahování stanovených hospodářských, sociálních a politických cílů (tzn., že může udělovat výsady některým osobám – to je např. udělování některým daňovým poplatníkům osvobození a daňové úlevy).
2.2. Podstatné konstrukční prvky daně Velmi důležitou úlohu mají konstrukční prvky daně, protože rozhodují o tom, v jaké míře budou daně na jednotlivé subjekty dopadat. Petr Mrkývka vymezuje ve své knize konstrukční prvky daně tímto způsobem:30
Daňový subjekt vystupuje ve dvou polohách, jako o daňový poplatník – fyzická osoba nebo právnická osoba, jejíž příjmy, majetek nebo činnost podléhá zdanění. o plátce daně – je osoba ze zákona povinná daň vypočítat a v určité lhůtě odvést správci daně, přičemž nese majetkovou odpovědnost (subjektem mohou být i jené osoby, které určí zákon – ručitel, nástupce ...). V daňovém řádu v § 2031 je daňový subjekt uveden pouze obecně, je jím poplatník a plátce daně. Zákon o daních z příjmů vymezuje poplatníky daně z příjmu fyzických osob v § 2 následně: Poplatníci daně z příjmů fyzických osob jsou fyzické osoby a jsou daňovými rezidenty České republiky, nebo daňovými nerezidenty.
Objekt daně nebo také předmět zdanění představuje hmotně právní skutečnost, se kterou zákon spojuje daňovou povinnost. 32 Jedná se o: důchody, vlastnictví nebo užívání majetku, převod vlastnictví, spotřeba apod.
Správce daně to je orgán veřejné správy vykonávající správu daně, má oprávnění činit opatření potřebná ke správnému a úplnému zjištění stanovení a plnění daňových
Podnikání v Polsku. Praha: Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví Polské republiky v Praze, 2011, s. 64. 30 MRKÝVKA, 2004, 9. 31 Daňový řád - č. 280/2009 Sb. § 20 odst. 1 : Daňovým subjektem je osoba, kterou za daňový subjekt označuje zákon, jakož i osoba, kterou zákon označuje jako poplatníka nebo jako plátce daně. 32 MRKÝVKA, 2004, 9. 29
19
povinností daňovými subjekty (územní finanční orgány, celní orgány a jiné správní úřady, které správou daně zákon pověřil).
Základ daně to je konkretizace objektu daně, z kterého je pak daň vyměřena. Stanoví se podle účetní závěrky poplatníka, hrubé mzdy, úředním odhadem, axiomem atd. Jednotkou míry základu daně mohou být: hmotnost, množství, peněžní jednotka apod.
Korekční prvky stanoví možnost ovlivnění vyměření daně prostřednictvím v daňové konstrukci použitého systému osvobození od daně, daňových úlev, slev, ale také zvýšení daně.
Rozpočtové určení se zabývá místem, do kterého z veřejných fondů plyne výnos z daně a zda se výnos dělí a také v jakém poměru. Daň nemusí být příjmem pouze státního rozpočtu, ale též nebo výhradně příjmem územního samosprávního celku nebo státního fondu Základní definice z oblasti polského daňového systému popisuje kniha Podnikání
v Polsku, kterou vydalo Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví Polské republiky v Praze. K prvkům daně jako je plátce a poplatník jsem rovněž doplnila definici pro fyzické osoby, jako i výše, neboť právě tyto definice jsou pro mou práci důležité.
Daňový poplatník33 je právnická osoba, fyzická osoba nebo organizační složka, která nemá právní subjektivitu podlehající na základě daňových zákonů daňové povinnosti. Poplatníky daně z příjmů fyzických osob v Polsku jsou fyzické osoby. 34 Žádný zákoník nedefinuje fyzickou osobu a při definici je nápomocný čl. 8 Občanského zákona, který stanovuje, že fyzická osoba je každý člověk od narození až do smrti.35
Plátce daňe36 je fyzická osoba, právnická osoba nebo organizační složka, která nemá právní subjektivitu, povinnou na základě předpisů daňového práva k výpočtu a vybrání od daňového poplatníka daní a jejího zaplacení v příslušném termínu daňového orgánu. Zákon stanoví plátce daně z příjmů fyzických osob, kterými jsou především zaměstnavatelé, v tom i individuální zaměstnavatelé, zemědělská družstva a jiná výrobní družstva, banky vyplácející zahraniční renty, okresní správy sociálního
Velvyslanectví Polské republiky v Praze, 2011, 61–62. KAWULOK, D. a P. KUBIK. Daň z příjmů fyzických osob v Polsku. Polpartner: Účetnictví v Polsku [online]. 2014 [cit. 2014-05-07]. Dostupné z:http://www.polpartner.eu/news/17/57/Dan-z-prijmu-fyzickych-osob-v-Polsku. 35 V souladu s čl. 8 Občanského zákoníku je fyzická osoba každá osoba s právní způsobilostí, která se získává při narození. Zákon stanovuje, že subjektem zdanění jsou fyzické osoby mající místo bydliště na území Polské republiky nebo jejichž dočasný pobyt má v daném fiskálním roce trvání delší než 183 dní. 36 Velvyslanectví Polské republiky v Praze, 2011, 61–62. 33 34
20
zabezpečení, úřady práce, organizační jednotky vyplácející stipendia, centra společenské integrace.37 Tyto orgány jsou povinny jako plátci v průběhu zdaňovacího období provádět výpočet a srážku daně z příjmů a odvod daně na účet finančního úřadu.
Daňová povinnost38 je nespecifikovaná povinnost uhrazení nedobrovolného peněžního plnění vyplývajícího z daňových zákonů.
2.3. Druhy daní Pro lepší přehled daňového systemu v obou státech jsem v této kapitole vypsala druhy daní v České republice a v Polsku. Klasifikace daní v České republice: 39 daň z příjmu fyzických osob daň z příjmu právnických osob daň z nemovitostí daň silniční daň dědická daň darovací daň z převodu nemovitostí daň z přidané hodnoty spotřební daň z minerálních olejů spotřební daň z lihu spotřební daň z piva spotřební daň z vína a meziproduktů spotřební daň z tabákových výrobků
Daň z příjmů fyzických osob v Polsku. Polpartner: Účetnictví v Polsku [online]. 2014 [cit. 2014-05-04]. Dostupné z: http://www.polpartner.eu/news/17/57/Dan-z-prijmu-fyzickych-osob-v-Polsku. 38 Velvyslanectví Polské republiky v Praze, 2011, 61–62. 39 MRKÝVKA, 2004, 15. 37
21
Druhy daní v Polské republice: 40
9 druhů přímých daní
daň z příjmu fyzických osob (PIT) daň z příjmu právnických osob (CIT) daň z občanskoprávních činností daň z nemovitosti silniční daň daň dědická a darovací zemědělská daň lesní daň daň z držení psů
3 druhy nepřímých daní,
daň z přidané hodnoty (VAT) spotřební daň daň z her Jak je patrné, tato základní klasifikace se trochu liší, avšak pro mou práci to není nijak zásadní, jelikož se v ní chci zabývat především daní z příjmu fyzických osob. Všechny tyto termíny klasifikace lze najít ve slovníku, který je umístěn na konci mé práce. 2.4. Smlouva o zamezení dvojího zdanění Mezinárodní právní dvojí zdanění lze obecně definovat jako situaci, kdy jsou jednomu daňovému subjektu ve dvou nebo i více státech uloženy srovnatelné daně vzhledem k předmětu zdanění a období, za něž jsou uloženy.41 K tomuto dvojímu zdanění dochází nejčastěji v situaci, kdy mezi státy neexistuje smlouva o zamezení dvojího zdanění. Pak zde může nastat typická situace, kdy dva státy požadují daň z jednoho příjmu. Jeden z titulu rezidentury, druhý z titulu zdroje příjmů. Seznam smluv o zamezení dvojího zdanění, kterými je Česká republika vázána, postupně narůstá. V roce 2013 jich bylo cca 80.42
Velvyslanectví Polské republiky v Praze, 2011, 66. Modelová smlouva o zamezení dvojího zdanění příjmů a majetku – stručná verze. Praha: Woltersk Kluwer ČR, a. s, 2009, s. 1. 42 Přehled platných smluv České republiky o zamezení dvojího zdanění - 2013. Ministerstvo financí ČR [online]. 2013 [cit. 2014-05-05]. Dostupné z:http://www.mfcr.cz/cs/legislativa/dvoji-zdaneni/prehled-platnychsmluv/2013/prehled-platnych-smluv-ceske-republiky-o-10203. 40 41
22
Polsko uzavřelo rovněž kolem 80 smluv ve věci zamezení dvojího zdanění, včetně smlouvy s Českou republikou. 43 Tato smlouva vymezuje rámec daňové povinnosti osoby (tzv. daňová rezidence) v každém z těchto států. Mezinárodní smlouva o zamezení dvojího zdanění v rozsahu daní z příjmů a majetku mezi PR a ČR byla podepsaná 24. 6. 1993.44 Tato smlouva vymezuje rámec daňové povinnosti osoby (tzv. daňová rezidence) v každém z těchto států. Důležitým pojmem u smlouvy o zamezení dvojího zdanění je termín „rezident“. Za daňového rezidenta je považována fyzická osoba, pokud má na území ČR bydliště, nebo se zde obvykle zdržuje.45 Bydlištěm na území ČR se pro účely ZDP rozumí místo, kde má poplatník stálé bydliště za okolností, z nichž lze usuzovat jeho úmysl trvale se v tomto bydlišti zdržovat. Nejde tedy o trvalé bydliště podle občanského průkazu, i když to bude v řadě případů platit. Pod pojmem "obvykle se zdržuje na území ČR" ZDP rozumí fyzické osoby, které na území ČR pobývají alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích. Do lhůty 183 dnů se započítává každý započatý den pobytu. Rezidenti mají daňovou povinnost v ČR neomezenou, tzn., že se vztahuje:
jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky,
tak na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. Rezidenta kromě vnitrostátní právní úpravy vymezují i smlouvy o zamezení dvojího
zdanění.46 Pokud vyjdeme z definice uvedené v Modelové smlouvě OECD o zamezení dvojího zdanění, tak ta navazuje na vymezení rezidenta podle vnitrostátních právních úprav smluvních států. Pokud fyzická osoba není rezidentem podle vnitrostátní právní úpravy žádného ze smluvních států, tak nenaplňuje ani definici uvedenou v této smlouvě. V souladu s českými předpisy je Polák českým daňovým rezidentem, pokud splňuje následující kriteria:47
má v České republice trvalé bydliště (tzn. místo, kde pobývá s úmyslem trvalého pobytu),
pobývá v České republice v daném kalendářním roce po dobu nejméně 183 dnů.
Velvyslanectví Polské republiky v Praze, 2011, 56. Kontaktní centrum česko-polské hospodářské spolupráce, 2011. 45 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů - § 2. 46 CIBULKOVÁ, Mezinárodní zdanění příjmu fyzických osob, 2011. 47 Velvyslanectví Polské republiky v Praze, 2011, 59–61. 43 44
23
Pokud nebude splněna žádná z výše vyjmenovaných podmínek, bude Polák považován za českého daňového nerezidenta a zdanění v České republice bude podléhat pouze jeho příjem pocházející ze zdrojů nacházejících se v České republice. Důležitým faktem je, že Polák považovaný na základě předpisů polsko-české smlouvy o zamezení dvojího zdanění za daňového rezidenta v České republice, musí být považovaný v Polsku za daňového nerezidenta.48 V souladu s předpisy polského zákona o dani z příjmu fyzických osob, je občan České republiky polským daňovým rezidentem, pokud splňuje tato kriteria:
má na území Polské republiky centrum osobních a hospodářských zájmů (tzv. centrum osobních zájmů) nebo
zdržuje se na území Polské republiky déle než 183 dnů (6 měsíců) v ročním zdaňovacím období. V důsledku toho je rovněž společnost, která je v Polsku založena anebo z Polska řízená
(tj. zejména pokud se zde konají valné hromady či se odtud rozhoduje), považována za rezidentní. Všechny ostatní společnosti jsou nerezidentní a v Polsku zdaňují pouze příjem ze zdrojů v zahraničí.49 „Pod pojmem „centra osobních zájmů” je třeba chápat veškeré rodinné vazby, to je domov, sociální, politické, kulturní, občanské aktivity, příslušnost k organizacím, klubům a také věnování se koníčkům, naproti tomu „centrum hospodářských zájmů”, to je místo vykonání výdělečné činnosti, zdroje příjmů, výdělečné investice, nemovitý a movitý majetek, pojistné smlouvy, pořízené úvěry, bankovní účty, místo z něhož daná osoba spravuje majetek, apod…“50 Tato kapitola popisuje Lafferovou křivku, která znázorňuje vztah mezi daňovým výnosem a daňovou sazbou, objevují se zde důležité pojmy spjaté s daňovou problematikou, např. poplatník a plátce daně. Poplatník je ten, který je daní zatížen (daň se mu strhává) a plátce daně je osoba, která daň odvádí na finanční úřad. Kapitola rovnež pojednává o smlouvě o zamezení dvojího zdanění mezi Polskem a Českou republikou.
Tamtéž, s. 59–61. SKALICKÁ, Hana. Zdaňování společností v Evropské unii - Polsko (17. část) [online]. 2010 [cit. 2014-05-09]. Dostupné z: http://www.danarionline.cz/archiv/dokument/doc-d27084v35449-zdanovani-spolecnosti-v-evropskeunii-polsko-17-cast/. 50 Velvyslanectví Polské republiky v Praze, 2011, 61. 48 49
24
3. Druhy formulářů daňového přiznání U této problematiky se často setkáváme nejen s otázkou jak vyplnit daňové přiznání a jak správně vypočítat povinně uváděné částky, ale také s výběrem vhodného prohlášení (obzvláště v Polsku). Také rozhodnutí o vhodném způsobu podání tohoto prohlášení může stanovit mnoho komplikací. Nutno podotknout, že jak v České republice, tak i v Polsku daňové přiznání v roce 2014 pro rok 2013 obsahuje změny. 3.1. Formuláře daňového přiznání v České republice Rok 2014 již nestanoví žádnou překážku pro elektronické plnění daňového přiznání. Různé formy formulářů jsou také přizpůsobené pro datové schránky. Vzory všech daňových tiskopisů na rok 2014 jsou k nalezení i na mnoha webových stránkách. Dle mého názoru dobrou webovou stránkou pro tyto účely je například www.financnisprava.cz, protože celá stránka je velmi přehledná. Zde výběr vhodného formuláře probíhá tak, že v první řadě je nutné zvolit si aktuální rok, následně lze daňové přiznání vyhledat dle jeho typu nebo čísla/názvu. Já jsem si zvolila vyhledání podle typu – Tiskopisy pro finanční úřady. Následné členění vypadá takto: 51
Daň z příjmů fyzických osob
Daň z příjmů právnických osob
Daň z příjmů FO ze závislé činnosti a z funkčních požitků
Daň z přidané hodnoty
Daň silniční
Daň z nemovitých věcí
Daň dědická
Daň darovací
Daň z převodu nemovitostí
Odvod z loterií a jiných podobných her
Pojistné na důchodové spoření – Plátce
Databáze aktuálních daňových tiskopisů. Finanční správa [online]. 2014 [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://www.financnisprava.cz/cs/danove-tiskopisy/databaze-aktualnich-danovychtiskopisu?rok=2014&tiskdruh=TDFU&dan=#tab=filtr. 51
25
Pojistné na důchodové spoření – Poplatník
Daň z nabytí nemovitých věcí V mé práci se budu hlouběji zabývat pouze daní z příjmu fyzických osob, nicméně chtěla
jsem zde nastínit i další tiskopisy k vyplnění, pro lepší celkový přehled. Dálě bych chtěla podotknout, že tato další témata daňového přiznání mohou sloužit pro další diplomovou práci. Také je třeba připomenout, že rok 2014 s sebou přinesl změny nejen ohledně daně z příjmu fyzických osob a příležitostných příjmů, ale také ohledně převodu nemovitostí, odpočtu darů, cenných papírů, daně darovací a dědické.52 3.2. Formuláře daňového přiznání v Polské republice V této části se budu rovněž věnovat formulářům, které se přiznávají za každý rok a budu opět čerpat z webové stránky, tentokrát z www.pit.pl. Už z názvu webové stránky vyplývá, že se budu věnovat pouze daňovému přiznání z příjmu fyzických osob.53 Jak už jsem naznačila výše, výběr správného formuláře pro daňové přiznání k dani z příjmu fyzických osob je v Polsku mnohem složizější než v České republice a můžeme tak zaznamenat první rozdíl v daňovém přiznání mezi dvěma sousedními státy. V Polsku se formuláře dělí podle různých písmen a čísel, které spíše připomínají matematické vzorečky, ve kterých se člověk nepohybující v této oblasti jen stěží vyzná. První členění pro plátce daně vypadá takto: 54
PIT-36 (Firma) Firma Tento formulář se týká hospodářské činnosti a podávají ho všechny osoby, které v roce 2013 získaly jakékoliv zdaněné příjmy na základě daňové stupnice (18-32 %), bez zprostředkování plátce.
PIT-37 (Praca) Práce Formulář se týká: práce, zakázky, díla, důchodu a je určen osobám, které získávají příjmy prostřednictvím plátců.
PIT-36L (Liniowy) Rovná daň Tento formulář se používá v případě, že plátci daně chtějí splnit svou povinnost zdaněním – rovnou daní.
Daňové změny 2014 a 2013. Aktuálně [online]. 2014 [cit. 2014-04-30]. Dostupné z:http://www.aktualne.cz/wiki/finance/danove-zmeny-2013/r~i:wiki:3602/. 53 Zkratka pit znamená daňové přiznání z příjmu fyzických osob. 54 SZULCZEWSKI, Piotr. Deklaracje za 2013 r. - rozliczenie PIT w 2014 r. PIT [online]. 2013 [cit. 2014-03-22]. Dostupné z: http://www.pit.pl/roczne/. 52
26
Pokud je daňová povinnost plněna tímto způsobem, daň je vždy stejná a za rok 2013 činila 19% příjmu z výdělečné činnosti.55 Jak je obecně známo, rovná daň je výhodná pro podnikatele z vyššími příjmy.56 Chtěla bych však zmínit, že v České republice se tento termín prakticky neuplatňuje, a to z důvodu, že český daňový systém podporuje extrémy.V tomto případě podporuje obzvláště ty lidi, kteří získávají nejnižší mzdy 57 (kde lidé navíc dostanou bonus, který jím převýší jeho odvody na socialní a zdravotní pojistné). Nejméně příznivé je toto zdanění pro lidi s platem mezi 50-100 tisíciKč/měsíčně. 58
PIT-38 (Kapitał) Kapitál Formulář PIT-38 je určen pro ty osoby, které na své vlastní jméno obdržely příjmy z obchodování na burze nebo získaly akcie z podílu v obchodních společnostech.
PIT-39 (Nieruchomość) Daň z nemovitostí59 PIT-39 vyplňují ty osoby, které obdržely příjem z prodeje nemovitostí, které byly postaveny v roce: 2009, 2010, 2011, 2012, 2013
PIT-28 (Ryczałt) Paušální zdanění 60 Tento formulář daňového přiznání slouží k předání daňové informace daňovým úřadům poplatníkem, který vypočítává své daňové přiznání formou paušální částky z evidovaných příjmů.
PIT-16A (Karta) Daňová karta Daňová karta, to je forma paušálního zdanění, kterou mohou uplatňovat podnikatelé podnikající v rámci živností vyjmenovaných v UPITR 61 Tito poplatníci jsou osvobozeni od povinnosti vést knihy, podávat daňová přiznání, přiznání o výši dosažených příjmů a platit zálohy na daň z příjmů. Možnost
V České republice činí rovná daň 15%. PRAVEC, Josef. Rovná daň existuje v České republice jen na papíře. In: Ekonom [online]. 2012 [cit. 2014-0322]. Dostupné z: http://ekonom.ihned.cz/c1-58650000-rovna-dan-existuje-v-ceske-republice-jen-na-papire. 57 Nejnižší mzda v v České republice pro rok 2014 je stanovená na 8500 Kč. 58 ZDRAŽIL, Vladimír. Česká rovná daň je fikce. Někteří jsou si rovnější. In: Finance [online]. 2009 [cit. 2014-0322]. Dostupné z: http://finance.idnes.cz/ceska-rovna-dan-je-fikce-nekteri-jsou-si-rovnejsi-f6o/p_dane.aspx?c=A090903_130346_p_dane_hru. 59 Daň z nemovitostí upravuje tzv. UPOL – Zákon ze dne 12. 1. 1991 o místních daních a poplatcích (Ustawa o podatkach i opłatach lokalnych). 60 Paušální zdanění upravuje UPITR – Zákon ze dne 20. 11. 1998 o paušální dani z některých příjmů fyzických osob (Ustawa o zryczałtowanym podatku dochodowym od niektórych przychodów osiąganych przez osoby fizyczne). 61 Zákon ze dne 20. 11. 1998 o paušální dani z některých příjmů fyzických osob (Ustawa o zryczałtowanym podatku dochodowym od niektórych przychodów osiąganych przez osoby fizyczne). 55 56
27
uplatňovat daňovou kartu vzniká na žádost poplatníka, předloženou dle stanoveného vzoru příslušnému finančnímu úřadu.62 Další členění se týká příloh, které se podávají spolu s daňovým přiznáním. Jsou to:63
PIT/B (działalność) činnost Tato příloha se přikládá k formulářům PIT-36 nebo PIT-36L, takže v případě, kdy se daň počítá podle aktuálnních pravidel (18% - 23%) nebo podle rovné daně (19%)
PIT/D (budowlane) stavební Přílohu je možno použít v případě podávání formulářů: PIT-37, PIT-36 a PIT-28. Používaji ho osoby, které počítají získané stavební úlevy v minulých letech
PIT-2K (odsetkowa) úroková Prohlášení ukazuje skutečnou výši výdajů vynaložených v souvislosti s investicí, která byla základem úvěru spojeného s úlevou na úrocích.
PIT/O (inne ulgi) další úlevy Používá se s formuláři PIT-36, PIT-37, PIT-28. Příloha PIT/O se připojí k ročnímu daňovému přiznání v případě, že daňový poplatník využívá své odpočty a slevy, které mu byly uděleny.
PIT/M (zysk dzieci) zisk dětí Používá se s formulářem PIT-36.
PIT/Z (zwolnienie) osvobození Patří k formulářům PIT-36 a PIT-36L
PIT/ZG (zagranica) zahraničí Příloha PIT / ZG (PIT - v zahraničí), je určen pro osoby, které zdaňují své příjmy získané v zahraničí (bydlí v Polsku – odměny, které obdrží ze zahraničí), nebo jednoduše jezdí za prací do zahraničí, kde vydělávají. Přílohy se používaji s formulářem: PIT-36, PIT-36L, PIT-38 a PIT-39.
PIT/28A (ryczałt osoba) paušální daň – osoby Tato příloha se vždy přikládá k formuláři PIT-28, podává se vždy, když vedoucí hospodářské činnosti či pronajímatel nebo věřitel vypočítává DAP zdaněním paušálu.
62 63
Kontaktní centrum česko-polské hospodářské spolupráce, 2011. PIT-y roczne 2013. PIT [online]. 2014 [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://www.pit.pl/roczne/.
28
PIT/28B (ryczałt spółka)paušální daň – firmy Vyplňují ti plátci, kteří v danám roce přiznávají píjmy veřejných obchodních společností, které se počítají paušálně z evidence příjmů.
Musím zde uvést, že až po delší době zkoumání těchto formulářů jsem zjistila, že se nejedná pouze o formuláře, nýbrž také o přílohy. Nebylo mi jasné, proč je za označením formulářů název ještě popsán v závorce, a to někdy malým písmenem, a jindy zase velkým, a že některé mají v názvu pomlčku, jiné zase lomítko. Až po důkladnějším prostudování jsem došla k tomu, že názvy v závorkách začínající velkými písmeny a s pomlčkou stanoví označení pro formuláře a naopak, názvy začínající malým písmenem a s lomítkem patří přílohám.
29
4. Daňové přiznání k dani z příjmu fyzických osob 4.1. Daňové přiznání k dani z příjmu zaměstnaných fyzických osob – České republika Zdanění daně z příjmů fyzických osob upravuje Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (aktuální znění od 1. 1. 2014) Každému zaměstnanci strhává měsíc co měsíc jeho zaměstnavatel zálohu na daň ze mzdy a když příjde čas, podá daňové přiznání. Já bych se chtěla v této práci zabývat situací, kdy je povinen zaměstnanec podat daňové přiznání samostatně.
4.1.1. Kdo podává daňové přiznání při zaměstnání a co k tomu potřebuje Daňové přiznání podává poplatník, který :64
má příjmy od více zaměstnavatelů souběžně (příjmy nebyly zdaněny konečnou srážkovou daní) a nepodepsal u všech svých zaměstnavatelů prohlášení k dani
obdržel v roce 2013 doplatky mezd za předchozí období (2005 – 2012, § 5 odst. 4 zákona o daních z příjmů)
hodlá uplatnit hodnotu darů poskytnutých do jiného členského státu EU, Norska nebo na Island
měl příjmy vyšší než 48násobek průměrné mzdy nebo mu byla v průběhu zdaňovacího období zvýšena záloha na daň z příjmů ze závislé činnosti o solidární zvýšení daně (byla mu zúčtována záloha na solidární daň)
má příjmy ze zahraničí a zároveň i ty z činnosti v tuzemsku65
vykazuje ztrátu z podnikání – neměl příjem ani 15 000 korun, ale má ztrátu, o kterou si bude chtít zvýšit výdaje v následujícím období
je zaměstnaný, ale jeho ostatní výdělky, například z podnikání či pronájmu, přesáhly 6 000 korun ročně
měl v roce 2013 alespoň v jednom měsíci příjem vyšší než 103 536 Kč hrubého platu.
Před vyplněním daňového přiznání je nutné si připravit potřebné podklady. Nezbytné je potvrzení o zdanitelných příjmech od zaměstnavatele, potvrzení pro uplatnění slev, daňového KUČEROVÁ, Dagmar. Čtěte, jak na podání daňového přiznání zaměstnancem. Podnikatel [online]. 2014 [cit. 2014-05-07]. Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/clanky/ctete-jak-na-podani-danoveho-priznanizamestnancem/. 65 NOVÁKOVÁ, Jolana. Kdo chce přiznat daně v práci, má už jen pár dní. Na co nezapomenout Zdroj: http://finance.idnes.cz/dane-2013-interaktivni-danove-priznani-2013-fcd/p_dane.aspx?c=A140211_2032775_p_dane_zuk. 64
30
zvýhodnění a nezdanitelných částí základu daně, v případě jiných příjmů jejich výši a příslušné výdaje.
4.1.2. Změny v roce 2014 I když se daňové zákony s účinností od 1. ledna 2014 zásadním způsobem změnily v souvislosti s rekodifikací soukromého práva, co se týká zdaňování příjmů ze závislé činnosti, nejsou změny tak obšírné, nicméně bych na ně ve své práci chtěla upozornit. Změny, které proběhly:
Osoby, jejichž příjmy byly v roce 2013 alespoň jeden měsíc vyšší než 103 536 Kč hrubého platu, podávají daňové přiznání samy. 66
Pracující důchodci, kteří k 1. lednu 2013 pobírali penzi, nemohou počítat se slevou na dani.67
Podnikatelé s paušálem přijdou o slevy na dítě, nemohou uplatnit ani slevu na vyživovanou manželku.
Změna se týká zaměstnanců, kteří mají se zaměstnavatelem uzavřenu dohodu o provedení práce. V případě, že jejich měsíční příjem nepřesáhne 10 tisíc korun a zaměstnanec zároveň nepodepíše u tohoto zaměstnavatele prohlášení poplatníka, tento příjem bude podléhat konečné srážkové dani ve výši 15 procent.68 Nově bude mít zaměstnanec možnost zahrnout takové příjmy do daňového přiznání a snížit svůj základ daně o nezdanitelné části (třeba příspěvky na životní pojištění nebo úroky z hypotéky) a uplatnit příslušné slevy na dani. Dříve byl limit pro srážkovou daň 5 tisíc korun měsíčně, a to bez ohledu na právní vztah se zaměstnavatelem; tyto příjmy se ale již do daňového přiznání nezahrnovaly.
Novinkou je také osvobození příjmů za práci žáků a studentů z praktického vyučování od daně.69
MOLÍN, Jan. Jaké jsou hlavní daňové změny pro rok 2014?. In: Právní rádce [online]. 2014 [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://pravniradce.ihned.cz/c1-61700690-jake-jsou-hlavni-danove-zmeny-pro-rok-2014. 67 Kdo chce přiznat daně v práci, má už jen pár dní. Idnes.cz/FINANCE [online]. 2014 [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://finance.idnes.cz/dane-2013-interaktivni-danove-priznani-2013-fcd/p_dane.aspx?c=A140211_2032775_p_dane_zuk. 68 KNEIFLOVÁ, Martina. Jaké jsou hlavní daňové změny pro rok 2014?. In: Právní rádce [online]. 2014 [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://pravniradce.ihned.cz/c1-61700690-jake-jsou-hlavni-danove-zmeny-pro-rok-2014. 69 Tamtéž. 66
31
4.2. Daň z příjmů zaměstnaných fyzických osob – Polská republika Zdanění daně z příjmů fyzických osob upravují dva zákony:
Zákon ze dne 26. 7. 1991, o dani z příjmů fyzických osob (Ustawa o podatku dochodowym od osób fizycznych) – aktualní znění z 8. 4. 2014
Zákon ze dne 20. 11. 1998, o paušální dani z některých příjmu dosahovaných fyzickými osobami (Ustawa o zryczałtowanym podatku dochodowym od niektórych przychodów osiąganych przez osoby fizyczne) - aktuální znění 27. 2. 2014. Zdanění mzdy v Polsku je nižší než v České republice, neboť od roku 2009 došlo
v Polsku ke snížení daňových sazeb (z 19%, 30 % a 40 %) na 18% a 32%.70 Dalším důvodem pro tento fakt je taky poloviční povinné pojistné placené zaměstnavatelem za zaměstnance. V Česku se mzdové náklady zaměstnavatele a čistá mzda zaměstnance (obdrží na svůj bankovní účet) s průměrnou mzdou liší o 42,4 %, v Polsku o 35,5 %. Polský trh si stojí velmi dobře, i když Polská republika (spolu s Portugalskem, Lotyšskem a Litvou) patří ke čtyřem státům v Evropské unii s nejvyššími příjmovými nerovnostmi.71 Na webové stránce: http://www.money.pl/pit/ je možnost si zdarma stáhnout program sloužící k výpočtu daňového přiznání za rok 2013. Na tuto stránku nás odkáže přímo Finanční úřad RP. Za velikou výhodu na polské straně pokládám videoprůvodce ohledně daňového příznání, novinek, daňových slev, daňové ztráty, nejčastějších chyb v daňovém přiznání a postupu vyplňování. 72
4.2.1. Kdo podává roční daňové přiznání při zaměstnání V polsku daňové přiznání podávají všichni poplatníci daně.73 Všichni ti, kteří získávájí příjmy od plátců daně (nejčastěji se jedná o zaměstnavatele), podávají PIT-37. Poplatníci, kteří nevypočítávají daň prostřednictvím plátce, nebo pobírají příjem z různých zdrojů, včetně některých z nich bez zprostředkování plátce, obvykle podávají daňové přiznání PIT-36.
GOLA, Petr. Mzdy a zdanění práce v Polsku. Finanční expert [online]. 2013 [cit. 2014-05-09]. Dostupné z: http://finexpert.e15.cz/mzdy-a-zdaneni-prace-v-polsku. 71 Tamtéž. 72 Krok po kroku wyjaśniamy zawiłości związane z rocznym rozliczeniem PIT. PIT [online]. 2014 [cit. 2014-0402]. Dostupné z: http://www.pit.pl/wideoporadniki_pit-y_roczne_2013_12823.php. 73 SZULCZEWSKI, P., 2014. 70
32
4.2.2. Změny v roce 2014 V Polsku neproběhlo tolik změn ohledně daňového přiznání, jako v České republice, kde od 14. 1. vešel v platnost nový obchodní zákoník. V Polsku jde především o změny daňových slev.74
V roce 2014 platí nová pravidla pro slevu na Internet, a to taková, že od podání daňového přiznání v roce 2014 (tedy za rok 2013) bude možné z této slevy čerpat pouze dva následující roky jdoucí po sobě.
Ve fiskálním roce nemůžou celkové zvýšené náklady pro získání příjmů přesáhnout polovinu částky, která tvoří horní hranici prvního stupně daňové stupnice, tudíž částku 42764 zł. Tato novelizace se týká především vyúčtování nákladů na zisk příjmů z autorských práv apod. Zástupci některých povolání (např. umělci, tvůrci, novináři) musí mít na zřeteli, že v minulém roce byl omezen nárok napoužití 50% nákladů pro získání příjmů.
Tato úleva je pro rodiče, kteří mají více než 2 děti. V závislosti na počtu dětí, limit úlevy se pohybuje od 92,67 zł do 185, 34 zł za měsíc, a 1.112,04-2.224,08 zł za rok. V případě dvou dětí budou slevy stejné jako v předchozím roce. Rodiče jednoho dítěte budou mít nárok na úlevy pouze pokud: o celkový příjem manželů, kteří zůstanou po celý rok ve svazku manželském, nepřekročí 112.000 zł, o příjem rodiče, který nezůstane po celý rokve svazku manželském, nepřekročí 56.000 zł (hranice příjmů je vyšší při 112.000 zł na osobu, která samostatně vychovává dítě). V této kapitole je viditelný značný rozdíl mezi Polskem a Českou republikou. Zatímco
v Polsku musí podat každý zaměstnanec roční daňové přiznání, v České republice se podává jen ojediněle, v případě že: má poplatník příjmy od více zaměstnavatelů a nepodepsal u všech prohlášení k dani, má příjmy ze zahraničí a zároveň i v tuzemsku, měl v jednom měsíci příjmy vyšší nez 103 536 Kč, obdržel v roce 2013 doplatky mezd za předchozí období a další složitější případy. Z kapitoly také vyplývá, že zdanění v Polsku je výhodnější než v České republice. V Polsku také neproběhlo tolik změn týkajících se daňového přiznání jako v České republice, kde tyto změny z velké části zapříčinil nový obchodní zákoník.
74
Tamtéž.
33
5. Daňový formulář PIT-36 V této kapitole popíšu formulář PIT-36, uvedu možnosti podání daňového přiznání, osoby, pro které je formulář určený, výpočet daně a samotný postup tohoto plnění. Celá tato kapitola je věnována pouze polskému formuláři a toz důvodu, že jsem nikde žádné kroky v češtině pro vyplňování polského formuláře nenašla. Formulář PIT-36 jsem si vybrala proto, neboť svým určením nejvíce odpovídá situaci, kdy v České republice podává daňové přiznání sám zaměstnanec. 5.1. Podání daňového přiznání V Polsku lze daňové přiznání podat různými způsoby, podobně jako v České republice, kde lze daňové přiznání vyplnit ručně a doručit (osobně či poštou) na finanční úřad, kde plátce daně obdrží kopii přiznání s razítkem nebo je možné daňové přiznání vyplnit elektronicky a doručit ho klasickým způsobem na příslušný finanční úřad či celý tento úkon provést elektronicky. V Polsku k těmto způsobům podání ovšem ještě přibude i další možnost, to je tzv. „Pitomat“ (urzędomat).75 Jedná se o automat, který se nachází na finančních úřadech. Odevzdání je v takovém případě jednoduché, stačí daňové přiznání vložit do automatu a výměnou z něj vyjede kopie první strany daňového přiznání i s potvrzením, že toto přiznání bylo v pořádku přijato.
5.2. Kdo podává PIT-36 Formulář PIT-36 podávají všichni ti, kteří v roce 2013 získali jakékoliv zdaněné příjmy na základě daňové stupnice (18-32 %), bez zprostředkování plátce.76 To znamená všichni ti, kteří byli nuceni v průběhu roku, nebo budou na konci roku donuceni vypočítat daňovou zálohu nebo hodnotu (částku) daně, která bude zůčtována podle daňové stupnice. Formulář PIT-36 je určen poplatníkům, kterých se týká článek 45 odst. 1 zákona ze dne 26. července 1991, o dani z příjmu fyzických osob, (dále jen „zákon“), a kteří nezávisle na zdroji příjmu:77
K., Anna. PIT 2014 - jak go wypełnić? Do kiedy można wypełniać PIT?. In: Super expres [online]. 2014 [cit. 2014-03-22]. Dostupné z: http://www.se.pl/twoje-pieniadze/poradnik-se/pit-2014-jak-go-wypelnic-do-kiedymozna-wypelnic-pit_374224.html. 76 SULCZEWSKI, P. 2014. 77 Pokyny k vyplnění přiznání k dani z příjmu fyzických osob za zdaňovací období (kalendářní rok) 2013 v Polsku (PIT-36). 75
34
1) vykazovali:
nezemědělskou hospodářskou činnost zdanitelnou podle obecných zásad při použití daňové stupnice,
zvláštní odvětví zemědělské výroby zdanitelné podle obecných zásad při použití daňové stupnice,
2) získali příjmy:
z nájmu, podnájmu, pronájmu a jiných obdobných smluv, zdanitelných podle obecných zásad,
na které byli povinni samostatně platit zálohy na daně,
ze zdrojů příjmů ze zahraničí,
z jiných zdrojů, zdanitelných podle obecných zásad při použití daňové stupnice, na které plátce ani poplatník nebyl v průběhu fiskálního roku povinen platit zálohy,
3) využívají osvobození na základě čl. 44 odst. 7a zákona, 4) jsou povinni provést dopočet na základě čl. 44 odst. 7f zákona, 5) jsou povinni připočíst ke svým příjmům příjmy nezletilých dětí, 6) snižují příjem o ztráty z minulých let, 7) prokazují náležitý paušál daně z příjmu, o kterém je řeč v čl. 29, 30 a 30a zákona, v případě, že tato daň nebyla plátci sražena, 8) vykazují náležitou daň z příjmu, o kterém je řeč v čl. 30e zákona. V případě společného zdanění manželů musí jednu z výše uvedených podmínek splňovat alespoň jeden z manželů. Formulář PIT-36 je určen plátcům, kteří zdaňují své příjmy jak jednotlivě, tak i společně s příjmy manžela nebo pro osoby samostatně vychovávající děti a také pro osoby, které mají místo pobytu pro účely zdanění v jiném členském státě Evropské unie než v Polsku nebo v jiném státě patřícím do Evropského hospodářského prostoru nebo ve Švýcarsku, které příjmy uvedené v čl. 29 odst. 1 zákona zdaňují podle zásad uvedených v čl. 27 odst. 1 zákona, tj. při použití daňové stupnice. 5.3. Výpočet daně Pokud roční příjmy plátce nepřekračují částku 85 528 zł, celou částku příjmů vynásobíme 18% a následně jivydělíme 100%.78 Pokud jsou příjmy vyšší než 85 528 zł, platíme 18% a k tomu 32% přebytek.
Poradnik PIT-36. In: Podatki [online]. 2014 [cit. 2014-04-14]. Dostupné z: http://podatki-24.pl/wpcontent/uploads/2013/10/poradnik-pit-36.pdf. 78
35
To znamená, že pokud plátce získal např. 86 528 zł, musí částku 85 528 zł vypočítat jako v prvním příkladě a částku 1000 zł, která je nad limitem, vynásobit krát 32% a vydělit 100%. Nakonec se sečtou oba výsledky a výjde nám částka (daň), kterou musíme zaplatit. 5.4. Postup vyplnění formuláře PIT-36 Formulář PIT-36 se skládá z 6 stran, je nejobsáhlejším formulářem. K tomuto formuláři lze připojit různé přílohy PIT/B, PIT/D, PIT/O, PIT/M, PIT/Z, PIT/ZG, přílohy vybíráme podle dané daňové situace, tzn., pokud můžeme uplatnit různé daňové slevy, získáváme příjmy ze zahraničí atd…79 Popis tohoto formuláře jsem si vybrala z toho důvodu, že z polských formulářů nejvíce svým určením odpovídá situaci, kdy v České republice musí daňové přiznání podat sám zaměstnanec. U vyplňování jsem se řídila návodem podle programu E-pity, který jsem si stáhla a všechny údaje jsem sama překládala. Tato kapitola může být nejvíce užitečná pro česky mluvící poplatníky v Polsku, může také sloužit jako návod nebo vzor pro jiné polské formuláře daňového přiznání. V první části se vyplňují identifikační údaje poplatníka:
na řádek č. 1 je třeba vepsat DIČ daňového poplatníka
řádek č. 2 se vyplňuje pouze v případě, že daňové přiznání poplatník podává i s manželkou či manželem.
na zeleném pozadí je také nutné zadat rok, za který se DAP podává (2013) Na řádcích 6 – 8 vybíráme způsob zdanění:
ř. 6. 1.
individuálně
2.
společně s malželem/manželkou podle čl.6,odst. 2 zákona80
3. společně s malželem/manželkou podle čl.6,odst.1 zákona 4. stanoveným způsobem pro samoživitelé
ř. 7. – stanoveným způsobem čl. 29, odst. 4 zákona – poplatník
ř. 8. – stanoveným zp. čl. 29 odst. 4 zákona – manžel Rozdíl mezi bodem druhým a třetím spočívá v tom, že čl. 6, ost.1 zákona o dani z příjmů
fyzických osob pojednává o manželích, u kterých jsou společné příjmy zdaněné zvlášť, narozdíl Důkladněji jsou tyto přílohy popsané v kapitole 2.2. Formuláře daňového přiznání v Polsku. Ustawa o podatku dochodowym od osób fizycznych. In: PIT [online]. 1991, aktualizace 2014 [cit. 2014-04-18]. Dostupné z:http://www.pit.pl/pit_dzialalnosc_gospodarcza_przepisy_prawne_prawo_podatkowe_330.php. 79 80
36
od odst. 2, kde manželé zdaňují příjmy dohromady, a to tím způsobem, že se vypočítá daň z poloviny příjmů manželů, která se následně dvakrát vynásobí. Jako následující krok jsem zvolila způsob individuálního zdanění, od čehož se bude odvíjet další vyplňování. A. MÍSTO PODÁNÍ A TYP DAŇOVÉHO PŘIZNÁNÍ (Miejsce i cel składania zeznania)
řádek 9. – přislušný finanční úřad, na který se posílá daňové přiznání
řádek 10. – typ daňového přiznání – podání přiznání
Řádky 9. a 10. oddílu A, se vyplňují podobně rovněž v českém daňovém přiznání na první stránce; údaje o finančním úřadu, jako první údaj a (typ, důvod, záměr, účel) v řádku č. 03. B. ÚDAJE O POPLATNÍKOVI, AKTUÁLNÍ ADRESA (Dane identyfikacyjne i aktualny adres) B.1. ÚDAJE O POPLATNÍKOVI (Dane podatnika)
ř. 11. Příjmení
ř. 12. Jméno
ř. 13. Datum narození
ř. 14. Stát
ř. 15. Kraj
ř. 16. Okres
ř. 17. Obec
ř. 18. Ulice
ř. 19. Číslo popisné
ř. 20. Číslo bytu
ř. 21. Místo
ř. 22. PSČ
ř. 23. Pošta
Tyto údaje jsou skoro identické jako v českém daňovém přiznání, kde se vyplňují v řádcích 06-18. V Polsku jsou tyto údaje podrobnější, pokud se jedná o bydliště. Například se zde navíc vyskytují: místo (miejscowość), číslo bytu, pošta a naopak zde zase chybí číslo telefonu, faxu či e-mailu plátce, které se povinně uvádějí v českém přiznání.
37
B.2. ÚDAJE O MANŽELOVI (Dane małżonka) V řádcích 24-36 se údaje o manželovi (manželce) vyplňují stejně jako v případě plátce. Je zajímavé, že když jsem si vybrala individuální způsob zdanění (tzn. bez příjmu manžela/manželky), program e-pity mi rovněž tento údaj určil jako povinný. Tento případ je podobný jako v českém DAP, kde v oddíle č. 5 – Údaje o starobním důchodu a údaje o manželce (manželovi), je nutno uvést v řádku č. 64 částku 24 840 Kč jako slevu na poplatníka, i když je živnostník svobodný a žádný starobní důchod nepobírá.81 Sama jsem se přesvědčila (při pomoci podání daňového přiznání pro fyzické osoby), že v českém daňovém přiznání byla tato informace vyplněna správně. C. DOPLŇUJÍCÍ INFORMACE (Informacje uzupeƚniające) Tento oddíl vyplňují pouze plátci, kteří:
ř. 37 – získávali příjmy a zároveň pobírali důchod
ř. 38 – jsou povinni zhotovit dokumentaci podle § 25 a odst. 1 zákona – tento řádek se týká těch, kteří využívají škodlivou daňovou konkurenci
ř. 39 – využívají ve fiskálním roce, který je uvedený v ř. 05, osvobození od daně podle § 44 odst. 7 zákona
ř. 40 – využívali v jednom z 5 let, které předcházely fiskálnímu roku, který je uvedený v řádku 05 osvobození od daně podle § 44 odst. 7 zákona a ve fiskálním roce zobrazeném v ř. 05provádíodpočet od daně podle § 44 odst. 7f zákona.
Řádek č. 38 vyplňují osoby, pro které platí čl. 25, odst. 1, který se týká těch poplatníků, kteří:82 1) mají sídlo firmy nebo místo bydliště na území Polska, ale podílí se přímo či nepřímo na chodu či kontrole firmy v zahraničí nebo mají podíl na základním kapitálu společnosti 2) jsou fyzickými nebo právnickými osobami, které nemají sídlo firmy nebo místo bydliště na území Polska, ale podílí se přímo či nepřímo na chodu či kontrole tuzemské firmy nebo mají podíl na základním kapitálu této firmy 3) jsou fyzickými nebo právnickými osobami a současně se přímo či nepřímo podílí na chodu či kontrole tuzemské a zahraniční firmy nebo mají kapitálovou účast ve společnosti
Poradíme vám: Jak na daňové přiznání řádek po řádku. In: BusinessInfo: Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 2014 [cit. 2014-03-11]. Dostupné z:http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/poradime-vam-jak-nadanove-priznani-radek-po-radku-46948.html. 82 Zákon, o dani z příjmů fyzických osob, čl. 25, odst. 1 81
38
Řádek č. 39 se týká těch plátců, kteří částečně pobývají v zahraničí a kteří získávají zahraniční příjmy. Tito plátci jsou povinní do 20. dne měsíce, který následuje po měsíci, ve kterém se vrátili do Polska, zaplatit zálohu na daň z příjmů. Řádek č. 40 se týká těch, u kterých je příjem z nezemědělské činnosti zemědělců spojen s příjmem (ztrátami) v této oblasti, vykazovaném v přiznáních ve výši dosažených příjmů (vzniklých ztrát) přiznaných za posledních pět let následujících bezprostředně po roce, ve kterém poplatník využil daňovou úlevu – ve výši 20 % tohoto příjmu v každém jednotlivém roce. D. PŘÍJMY/ZTRÁTY ZE ZDROJE OBRATU (Dochody/straty ze źródeł przychodów) D. 1. PŘÍJMYA ZTRÁTY POPLATNÍKA (Dochody i straty podatnika) Ve čtvrté části jsou prováděny výpočty, na základě kterých lze v další části DAP zjistit, zda je třeba daně platit, anebo naopak dojde k vrácení daně.
V tomto oddíle je nutné vyplnit bod 3. (Pozarolnicza działalnoć gospodarcza), kde se v ř. 53 a 54 uvádějí příjmy z nehospodářské činnosti.
Pokud je plátce ženatý, vyplňuje stejný bod rovněž v oddílu D.2, v řádcích 100 a 101, jestliže má nezletilé děti, vyplňuje podle oddílu D.3 přílohu PIT/M. F. ODPOČTY Z PŘÍJMU/OSVOBOZENÍ OD DANĚ (Odliczenia od dochodu/zwolnienie) V této části se daňový plátce zabývá odpočty z příjmu a daňovými slevami. Lze využít následující slevy: o Na internet o Na děti o Na bydlení a domácnost o Na rehabilitační služby o Spojené s poskytováním dotací
V tomto oddíle se vyplňuje následující řádek – (Odliczenia od dochodu – wykazane w części B załącznika PIT/O), tedy Odpočty z příjmu – prokázané v části B přílohy PIT/O
39
H. VÝPOČET DANĚ (Obliczenie podatku) Pokud někdo získává příjmy ze zahraničí, musí vyplnit druhý bod – (Dochody osiągnięte za granicą, o które zwiększona jest podstawa obliczenia podatku do ustalenia stopy procentowej), tedy Příjmy ze zahraničí, z nichž je zvýšený výpočtový základ daně pro stanovení úrokové sazby I. DAŇOVÝ ODPOČET (Odliczenia od podatku) Do třetího řádku (Odliczenia od podatku - wykazane w części C załącznika PIT/O) Daňové odpočty uvedené v části C přílohy PIT/O se uvádí výše odpočtů. P. ŽÁDOST O PŘEVOD 1% DANĚ PRO OBECNĚ PROSPĚŠNÉ SPOLEČNOSTI – o.p.s. (Wniosek o przekazanie 1% podatku należnego na rzecz organizacji pożytku publicznego – OPP) Zde je třeba vyplnit číslo zápisu do rejstříkového soudu – ř. 310, v řádku č. 311 se uvádí peněžní částku. Podmínkou pro převod 1 % pro o.p.s. je zaplacení daně do dvou měsíců od podání daňového přiznání. R. DOPLŇUJÍCÍ INFORMACE (Informacje uzupełniające) Ty osoby, které vyplňovaly oddíl P, mohou uvést na řádku 312 (cel szczegóƚowy 1 %) podrobný záměr 1%, řádek č. 313 může osoba zaškrtnout, pokud vyjadřuje souhlas s předáním svého jména, příjmení a adresy o.s.p., spolu s částkou, která se vyplňuje na řádku č. 311. T. PROHLÁŠENÍ A PODPIS poplatníka/manžela/ZMOCNĚNCE (Oświadczenie i podpis popłatnika/małżonka/pełnomocnika) V tomto oddíle se vyplňují jména a příjmení všech zúčastněných. Ikdyž jsem si na začátku vyplňování daňového přiznání vybrala cestu individuální (z toho důvodu, že popsat všechny zbylé možnosti a varianty by se do mé práce nemohly vejít) myslím si, že v mém slovníku se nachází mnoho termínů, které mohou být nápomocné pro jiné plátce daně a můj postup vyplnění může tak být přínosný i těm, kteří budou vyplňovat daňové přiznání s jinou variantou formuláře (to znamená např. spolu s manželkou, viz bod 4., oddíl C – doplňující informace) nebo se zcela jiným formulářem. 40
ZKRATKY
art. – článek (artykuł)
č. - číslo
čl. – článek
CIT – daň z příjmů právnických osob (podatek dochodowy od osób prawnych) – zkratka pochází z anglického jazyka od slova Corporate Income Tax83
KRS – Rejstříkový soud (Krajowy Sąd Rejestracyjny)
OECD – Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (Organizacja Wspólnoty Gospodarczej i Rozwoju)
OPP – Obecně prospěšná společnost o.p.s. (Organizacja pożytku publicznego)
PIT – daň z příjmu fyzických osob (Podatek od dochodów osób fizycznych) – zkratka pochází z anglického jazyka od slova Personal Income Tax84
Pkt. – bod (punkt)
Pokyny DAP – Pokyny k vyplnění přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období (kalendářní rok) 2013
PR – Polská republika (Rzeczpospolita Polska)
PRL – Polska Rzeczpospolita Ludowa (Polská lidová republika)
PSČ – Poštovní směrovací číslo (kod pocztowy)
r. m. – rod ženský
r. s. – rod střední
r. ž. – rod mužský
ř. – řádek
UPRT - Zákon o paušální dani z některých příjmů fyzických osob (Ustawa o zryczałtowanym podatku dochodowym od niektórych przychodów osiąganych przez osoby fizyczne)
ust. – zákon (ustawa)
VAT – Hrubý domácí produkt HDP (Podatek od towarów i usług) – zkratka VAT pochází z anglického jazyka od slova Value Added Tax85
TESAŘOVÁ, Alena. POLSKO-CZESKI SŁOWNIK TERMINOLOGII KSIĘGOWEJ [online]. Olomouc, 2013 [cit. 2014-05-04]. Dostupné z: http://theses.cz/id/6z2t43/alena_tesarova_diplomova_prace.pdf. Magisterská diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci. Vedoucí práce Mgr. Marcin Wągiel. 84 Bartmiński, 2010, 187. 85 Tamtéž, s. 187. 83
41
SLOVNÍK Slovník nezahrnuje veškeré výrazy, které se ve formuláři vyskytují, pouze ty, na které člověk narazí během jeho vyplňování, jak jsem popsala v postupu. Zahrnuje také klasifikaci daně a některé další pojmy, se kterými jsem se během psaní práce setkala. Jednotky ve slovníku jsou seřazeny podle abecedy, u některých slov jsou uvedená rovněž synonyma nebo významově blízká slova, popřípadě rod (pokud se liší). Slovník je česko-polský, může být užitečný pro Čechy, kteří v Polsku žijí, mají tam příjmy nebo pro ty, které Polská Republika zajímá. Slovník může být také užitečný překladatelům a tlumočníkům. Jako hlavní zdroje jsem používala: formuláře daňového přiznání, Zákon o daních z příjmů, Zákon o dani z příjmů fyzických osob v Polsku, pokyny k vyplnění přiznání k dani z příjmu fyzických osob za zdaňovací období (kalendářní rok) 2013 v České republice a v Polsku86, Polsko-český a česko-polský ekonomický slovník A. Radvanovského, Polsko-český slovník právní terminologie, Malý ekonomický slovník s výkladem pojmů v češtině a v angličtině, Etymologický slovník J. Rejzka, Etymologický slovník A. Brűcknera, Slovník spisovného jazyka českého, Wielki słownik poprawnej polszczyzny A. Markovského. Pokud se stalo, že ani jeden termín nebyl nalezen v žádném z těchto hlavních zdrojů, využila jsem tématické vebové stránky, ve slovníku jsou takovéto jednotky označené tímto způsobem – (www). U některých nesnadno srozumitelných výrazů, je uvedená definice, kerá pochází z výše zmíněných zdrojů. Definice jsem hledala u všech jednotek v obou jazycích, pokud se chápání v obou jazycích nelišilo, uvedla jsem pouze českou definici. V opačném případě jsem připojila obě (překlad polské definice najde čtenář v závorce za českou definicí). U obzvláště problematických jednotek je uveden odkaz (*) na samostanou část na konci slovníku, kde se jednotkám věnuji podrobněji.
Broszura informacyjna do zeznania PIT-36 O wysokości osiągniętego dochodu (poniesionej straty) w 2013 roku 86
42
C
částka → kwota
číslo bytu (r. s.) → numer lokalu (r. m.)
číslo popisné (r. s.) → numer domu (r. m.)
D
daň (r. ž.) «zákonem stanovená povinná platba, kterou stát vymáhá od různých subjektů, tj. podniků, domacností, organizací, jednotlivců – tuzemských nebo zahraničních» →podatek (r. m.) o daň darovací → podatek od darowizny o daň dědická → podatek od spadków i darowizn o daň silniční → podatek drogowy o daň z převodu nemovitostí → podatek od nabycia nieruchomości o daň z přidané hodnoty → podatek od towarów i usług o daň z příjmu fyzických osob → podatek dochodowy od osób fizycznych o daň z příjmu právnických osob → podatek dochodowy od osób prawnych o daň z motorových vozidel → podatek od środków transportowych o daň z nemovitých věcí → podatek od nieruchomosci o daň z občanskoprávních činností → podatek od czynności cywilnoprawnych o daň ze sázek a her → podatek od gier o daň lesní → podatek leśny o pozemková daň → podatek rolny o spotřební daň → podatek akcyzowy o spotřební daň z lihu → podatek akcyzowy od alkoholu etylowego o spotřební daň z minerálních olejů → podatek akcyzowy od olejów mineralnych o spotřební daň z piva → podatek akcyzowy od piwa o spotřební daň z tabákových výrobků → podatek akcyzowy od wyrobów tytoniowych o spotřební daň z vína a meziproduktů → podatek akcyzowy od wina i pólproduktow
43
o daň z držení psů87 → podatek od posiadania psów
daňová úleva, sleva na dani → ulga podatkowa * o na internet → ulga na Internet o na děti → ulga na dzieci o na bydlení a domácnost → ulgi związane z mieszkaniem i domem o na rehabilitační služby → ulgi rehabilitacyjne o spojené s poskytováním dotací → odliczenia związane z przekazywaniem darowizn
daňové odpočty uvedené v části C přílohy PIT/O (r. m.) → odliczenia od podatku wykazane w części C załącznika PIT/O (r. s.)
daňová povinnost (r. ž.) ‹‹pojem není zákonem definován, právní předpisy pouze definují vznik daňové povinnosti, a to jako okamžik, kdy nastaly skutečnosti zakládající daňovou povinnost podle ZSDP nebo zvláštních předpisů (zejména jednotlivých daňových zákonů›› → obowiązek podatkowy (r. m.) ‹‹vzniká pouze na základě zákona o dani z příjmů, poplatníci daně z příjmů fyzických osob mají povinnost podat v termínu do 30. dubna následujícího roku na místně příslušném finančním úřadu daňové přiznání na příslušném formuláři o výši dosaženého příjmu (ztráty) za příslušné zdaňovací období››
daňová karta → karta podatkowa
daňové přiznání/přiznání k dani (r. s.) → deklaracja podatkowa/zeznanie podatkowe (r. ž.)
daňová stupnice → skala podatkowa
daňová záloha → zaliczka podatkowa
daňová ztráta ‹‹rozdíl mezi výdaji (náklady) a příjmy, pokud jsou výdaje (náklady) vyšší než příjmy›› → strata podatkowa
87
daňové identifikační číslo DIČ (r. s.)→ identyfikator podatkowy NIP (r. m.)
daňový nerezident → nierezydent podatkowy (viz kapitola 2.2.)
daňový poplatník → popłatnik (viz kapitola 2.2.)
daňový rezident → rezydent podatkowy (viz kapitola 2.4.)
daňový řád → ordynacja podatkowa
daňový subjekt → zakres przedmiotowy opodatkowania (viz kapitola 2.2.)
V České republice se častěji používá termín – poplatek za psy.
44
datum narození → data urodzenia
DIČ – daňové identifikační číslo (r. s.) → NIP – identyfikator podatkowy (r. m.)
dílčí základ daně ‹‹rozdíl příjmů a výdajů dle jednotlivých druhů příjmů dle §7 - § 10 zákona o daních z příjmů; přesáhnou-li výdaje příjmy podle §7 a § 9 zákona o daních z příjmů je rozdíl ztrátou›› → dochód * (www)
dlužník → dłużnik
doplňující informace → informacje uzupełniające
důchod (r. m.) → emerytura, pensja, renta* (r. ž.)
důchod (příjem, výnos) → dochód, przychód *
F
fond ‹‹souhrn něčeho s čím lze disponovat›› → fundusz o důchodový fond → fundusz emerytalny o investiční fond → fundusz inwestycyjny
H
hospodářská činnost → działalność gospodarcza
J
jméno → imię K
kapitál ‹‹obecně člověkem dříve vytvořené prostředky, jež nejsou spotřebovány, ale použity jako vstup do další výroby s cílem dosažení zisku či vyšších výnosů v budoucnu›› → kapitał o akciový kapitál → kapitał akcyjny o finanční kapitál → kapitał finansowy o cizí kapitál → kapitał obcy o základní kapitál → kapitał podstawowy o základní/fixní kapitál → kapitał trwały o vlastní kapitál → kapitał własny
korekční prvky daně → współczynnik korekty podatku (viz kapitola 2.2.) (www)
kraj (r. m.) → województwo (r. s.)
M
majetek → majątek o majetkový odhad → wycena majątkowa
manko (r.s.) → niedobór (r.m.) 45
o rozpočtové manko (r. s.) → niedobór budżetowy (r. m.) o manko na pokladně (r. s.) → niedobór w kasie (r. m.)
místo (r. s.) → miejscowość (r. ž.)
místo a typ podání daňového přiznání → miejsce i cel składania zeznania
N
náklady ‹‹Náklady představují spotřebu majetku a práce, která byla vynaložená v souvislosti s činností firmy›› → koszt (www) o přímé náklady → koszty bezpośrednie
nehospodářská činnost → pozarolnicza działalność gospodarcza o nemovitost → nieruchomość
nemovitý majetek → majątek nieruchomy
movitý majetek → majątek ruchomy
nezdanitelné části ‹‹daně nezdanitelné části základu daně tvoří částky, které se od základu daně odčítají, tedy částky, o které se základ daně snižuje pro účely zdanění›› → cześci niepodlegające opodatkowaniu (wolne od podatku)
O
obec → gmina
Obecně prospěšná společnost o.p.s. ‹‹je spolu se spolky, ústavy, nadacemi anadačními fondy a evidovanými právnickými osobami církví a náboženských společností jednou z právních forem nestátních neziskových organizací›› → Organizacja pożytku publiczpublicznego OPP
objekt daně/předmět zdanění → przedmiot podatku (viz kapitola 2.2.)
odečitatelné položky od základu daně → pozycje podlegajace odliczeniu od podstawy wymiaru
odpočet od daně (r. m.) → odliczenie od podatku (r. s.)
okres → powiat
osvobození od daně → zwolnienie od podatku
oprávnění (právo) → uprawnienie
P
paušál → ryczałt
paušál z evidovaných příjmů → ryczałt od przychodów ewidencjonowanych (www)
plátce daně → płatnik podatku (viz kapitola 2.2.) 46
plná moc (r. ž.) → pełnomocnictwo (r. s.)
podrobný záměr → cel szczegolowy
pohledávka ‹‹právo podniku na zaplacení určité peněžní částky›› → należność o krátkodobé pohledávky → należności krótkoterminowe o dlouhodobé pohledávky → należności długoterminowe o pohledávky z titulu dotací → należność z tytułu dotacji o pohledávky z titulu daní → należność z tytułu podatków o pohledávky za služby → należnośc z tytułu usług o zvýšení pohledávek → wzrost należności
poplatek (r. m.) ‹‹jednorázová peněžní částka, která je vybírána například za nějakou službu; o poplatcích se mluví zejména ve vztahu k veřejnoprávním subjektům (státu, obcím – některé právní předpisy používají termín „poplatek“ pouze v tomto významu, avšak i u služeb poskytovaných soukromými subjekty; pravidla jde o paušální cenu›› → opłata (r. ž.)
povolení k provádění hospodářské činnosti → zezwolenie na prowadzenie diałalności gospodarczej
pošta → poczta
potvrzení příslušného úřadu (r. s.) → adnotacje urzędowe (r. ž.)
přebytek (r. m.) → nadwyżka (r. ž.)
přeplatek (r. m.) → nadpłata (r. ž.)
příjem → dochód *
příjem osvobozený od daně → przychód zwolniony z podatku
příjmení → nazwisko
příjmy a ztráty poplatníka → dochody i straty podatnika
příjmy/ztráty ze zdroje obratu → dochody/straty ze źródeł przychodów
příjmy z kapitálového majetku → dochody kapitałowe
příjmy ze zahraničí, z nichž je zvýšený výpočtový základ daně pro stanovení úrokové sazby → dochody osiągnięte za granicą, o które zwiększona jest podstawa obliczenia podatku do ustalenia stopy procentowej
příkaz (r. m.) ‹‹smlouva, kterou se příkazník (mandatář) zavazuje obstarat pro příkazce (mandata) nějakou náležitost nebo provést jinou činnost›› → polecenie (r. s.)
příloha (r. ž.) → załącznik (r. m.)
47
přislušný finanční úřad, na který se posílá daňové přiznání → urząd, do którego adresatowane jest zeznanie
prohlášení a podpis poplatníka/manžela/zmocněnce → oświadczenie i podpis popłatnika/małżonka/pełnomocnika
prominutí daně z důvodu mimořádné události → zwolnienie z podatku z powodu wyjątkowej sytuacji
PSČ – poštovní směrovací číslo (r. s.) → kod pocztowy (r. m.)
R
Rejstříkový soud → Krajowy sąd rejestracyjny KRS
rovná daň (r. ž.) → podatek liniowy (r. m.)
rozhodovatel → decydent
rozpočet → budżet
rozpočtové určení (r. s.) → podział budżetu (r. m.)
S
povolení k provádění hospodářské činnosti → zezwolenie na prowadzenie diałalności gospodarczej
sazba daně ‹‹algoritmus, jehož prostřednictvím se stanoví velikost konkrétní daně konkrétního daňového subjektu z jeho základu daně›› → stawka podatku
smlouva → umowa o odstoupit od smlouvy → odstąpić od umowy o zrušit smlouvu → zerwać umowę/ rozwiązać umow
Smlouva o zamezení dvojího zdanění →
Umowa o unikaniu podwójnego
opodatkowania (viz kapitola 2.4.)
správce daně ‹‹orgán veřejné správy vykonávající správu daně, který má oprávnění činit opatření potřebná ke správnému a úplnému zjištění stanovení a plnění daňových povinností daňovými subjekty›› → administrator podatkowy (www)
správní rozhodnutí (r. s.) ‹‹vydané jako výsledek správního řízení nebo jiný akt vydaný orgánem veřejné správy›› → decyzja administracyjna (r. ž.)
odpočty z příjmů/osvobození od daně → odliczenia od dochodu/zwolnienie)
odpočty z příjmu – prokázané v části B přílohy PIT/O → odliczenia od dochodu wykazane w części B załącznika PIT/O (www)
stát (r. m.) → państwo (r. s.)
stavební úlevy → ulgi budowlane 48
stížnost → skarga
škodlivá daňová konkurence – ‹‹snaha o nalákání daňových základů
pomocí preferenčních daňových režimů›› → szkodliwa konkurencja podatkowa (www) T
typ daňového přiznání → cel opodatkowania (myšleno jako údaj na formuláři daňového přiznání)
U
účet zisků a ztrát → rachunek zysku i strat
účetní rok ‹‹nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců, není-li v zákoně výjimečně stanoveno jinak, shoduje s kalendářním rokem nebo je hospodářským rokem›› → rok podatkowy, rok obrotow, rok obrachunkowy (www)
účetnictví (r.s.) → księgowość/rachunkowość/buchalteria (r. ž.)
účtovat/zaúčtovat → księgować/zaksięgować
účetní (r.ž.) → księgowy/księgowa (r. m), (r. ž.)
finanční účetnictví (r. s.) → księgowość finansowa (r. ž.) o vést účetnictví → prowadzić księgowość o účetní záznam → zapis księgowy o účetní doklad → dowód księgowy o účetní evidence → ewidencja księgowa o jednotná účetní soustava (r.ž.) → jednolity system rozrachunkowy (r. m) o účetní jednotka → jednostka rachunkowa/obrachunkowa
údaje o manželovi/manželce → dane małżonka
- v českých daňových formulářích DAP se píší oba rody, tedy manžel i manželka, v polským se používá rod mužský
údaje o poplatníkovi → dane podatnika
úleva na úrocích → ulga odsetkowa
ulice → ulica
úroková sazba → stopa procentowa
V
veřejná obchodní společnost (v.o.s.) → spółka jawna (sp.j.)
věřitel → wierzyciel/kredytodawca
vrácení daně → zwrot podatku 49
výdaj «úbytek peněžních prostředků»88→ rozchód
výdaje → «úbytek peněžních prostředků bez vazby na konkrétní výkony»→ wydatek
výpočet daně → obliczenie podatku
Z
zakázka (r. ž.) → zlecenie (r. s.)
základ daně (r. m.) → podstawa opodatkowania/podstawa wymiaru podatku (r. ž.) (viz kapitola 2.2.)
zákonodárce → normodawca/ustawodawca/prawodawca
záloha na daň → zaliczka na podatek
závazek (r. m.) «závazek čili obligace znamená vztah mezi dvěma lidmi nebo skupinami, z něhož jedné (dlužníku) z nich plyne povinnost v budoucnosti něco dát, udělat, případně nedělat, kdežto druhé naopak oprávnění splnění závazku očekávat, případně i vymáhat (věřitel)» →zobowiązanie (r. s.) dlouhodobý závazek (r. m.) → zobowiązanie długoterminowe (r. s.) krátkodobý závazek (r. m.) → zobowiązanie krótkoterminowe (r. s.) závazek k dodavateli (r. m.) → zobowiązanie wobec dostawcy (r. s.) zvýšení/snížení závazků (r. m.) → wzrost/zmniejszenie zobowiązań (r. s.)
zdanění → opodatkowanie
zdaňovací období ‹‹časové období (časový interval), za něž se stanoví základ daně a výše daně (např. kalendářní rok, hospodářský rok, kalendářní měsíc apod.). Zdaňovací období je pro každou daň stanovené příslušným daňovým zákonem» → okres sprawozdawczy (www)
zdaňovat → opodatkować
zmocněnec → pełnomocnik
ztráta → strata *
žádost (r. ž.) « přání, požadavek vyjádřené zpravnými slovy; písemnost, list, jímž se o něco žádá» → podanie (r. s.)/wniosek (r. m.)
žádost o převod 1% daně pro obecně prospěšné společnosti – o.p.s. → wniosek o przekazanie 1% podatku należnego na rzecz organizacji pożytku publicznego – OPP (www)
88
Zákony pro specifické účely často považují za výdaje i toky, které přímými úbytky peněžních prostředků nejsou.
50
zisk
«jeden
ze
základních
ekonomických
pojmů,
počítá
se
jako
rozdíl
mezi výnosy a náklady, může určit, zda je činnost podniku zisková, či nikoli« → zysk
Problematické termíny: Příjem, výnos, zisk, důchod → dochód, przychód, pensja
výnos «peněžní částky, které podnik získal z veškerých svých činností za určité období bez ohledu na to, zda v tomto období došlo k jejich úhradě»
příjem «výsledek nějakého podnikání, zpravidla peněžní zisk, výtěžek, výnos; jakákoliv přijatá peněžní částka»
zisk « rozdíl mezi pravidelně se opakující z nějakého poměrně trvalého zdroje: pracovní d. založený na vlastní práci; založený na předem vytvořené jistině (na uloženém kapitálu, pronajaté půdě apod.)»
-
Termín důchod má i další význam jako starobní či invalidní důchod, těmto termínů odpovídají polské výrazy: emerytura (starobní důchod) a renta (invalidní důchod).
-
Všechny tyto pojmy označují nabytí (majetku, částky) a v některých případech se mohou používat jako synonyma.
dochód ‹‹dla celów podatkowych jest to różnica pomiędzy uzyskanym w pewnym okresie czasu przychodem (wszystkie wartości materialne jakie podatnik w tym czasie uzyskał) a kosztami jego uzyskania jego różnica musi być dodatnia›› (Pro daňové účely je to rozdíl mezi získaným v jistém časovém úseku příjmem (všechny materiální hodnoty, které poplatník za tu dobu získal) a náklady na jeho zisk, tento rozdíl musí být kladný). (www)
przychód ‹‹ suma wszystkich wartości materialnych, dających sięwyrazić w pieniądzu, które dana osoba uzyskała w określonym czasie›› (Součet všech materiálních hodnot, které lze vyjádřit v nominální hodnotě, které určitá osoba získala v určitém čase).
pensja (pƚaca, wynagrodzenie) ‹‹wypłaty pieniężne oraz wartość tzw. świadczeń w naturze (towary, materiały, usługi itp.) lub ekwiwalenty wypłacane pracownikom lub innym osobom fizycznym przez pracodawcę za wykonaną na jego rzecz pracę›› (Peněžité výplaty a hmotné dávky (výrobky, materiál, služby atd.) nebo ekvivalenty, které vyplácí zaměstnavatel svým zaměstnancům nebo jiným fyzickým osobám za provedenou práci). 51
-
Z definice vyplývá, že termín dochód je v tomto případě ekvivalentem k českému termínu dílčí základ daně. (definice viz slovník). Termín przychód může označovat příjem i výnos. Temín pensja se nejvíce svým významem blíží k českým pojmům: plat, mzda, odměna, důchod. daňová úleva, sleva na dani→ ulga podatkowa
daňová úleva ‹‹ souhrnné opatření, které po splnění určitých podmínek umožňuje snížit základ daně pomocí odečitatelné položky. V současné době je v ČR možné využít daňovou úlevu jako odečitatelnou položku z daňového základu platby na životní pojištění, penzijní připojištění a na úroky z úvěrů sloužících k financování bydlení››
sleva na dani ‹‹odečítá se od celkově vypočítané daně; lze je uplatnit při ročním vyúčtování daně z příjmů nebo měsíčně prostřednictvím zaměstnavatele››
ulga podatkowa ‹‹rozumie się przez to przewidziane w przepisach prawa podatkowego zwolnienia, odliczenia, obniżki albo zmniejszenia, których zastosowanie powoduje obniżenie podstawy opodatkowania lub wysokości podatku›› (zákonem stanovené osvobození od daně, srážky, slevy nebo snížení od daňového základu, které způsobují snížení daňového základu nebo výše daně)
-
Pro tyto české termíny existuje v Polsku jenom jeden ekvivalent, ulga podatkowa – odpočet který se odečítá ze základu daně (daňová úleva) nebo z celkové daně (sleva na dani). Ztráta → strata
ztráta ‹‹pozbytí, ztracení něčeho, ztracení se; úbytek něčeho, škoda z toho vzniklá; bolestný pocit z pozbytí někoho: smrt syna byla pro ni těžkou ztrátou››
strata ‹‹to ujemny wynik finansowy przedsiębiorstwa lub określonej inwestycji›› (mínusový finanční výsledek podniku nebo určité investice)
-
Český termín ztráta má více významů, kdežto polský termín strata má pouze ekonomický význam. Pokud chceme vyjádit ztrátu ve smyslu, že někdo něco ztratil, použijeme polské sloveso – zgubić.
52
Tento slovník obsahuje 185 jednotek českých a 185 jednotek polských. V 61 výrazech se změnil rod následovně v:
27 termínech z (r. ž.) na (r. m.): daň → podatek (a všechny druhy daně); daňová povinnost → obowiązek podatkowy, doplňující informace → informacje uzupełniające; příloha → załącznik, rovná daň → podatek liniowy; účetní → księgowy; jednotná účetní soustava → jednolity system rozrachunkowy; žádost → wniosek.
3 termínech z (r. ž.) na (r. s.): plná moc → pełnomocnictwo; zakázka → zlecenie, žádost → podanie.
5 termínech z (r. m) na (r. ž.): důchod → emerytura, pensja, renta; poplatek → opłata; přebytek → nadwyżka; přeplatek → nadpłata; účetní → księgowa.
9 termínech z (r. m.) na (r. s.): stát (r. m.) → państwo; závazek → zobowiązanie, dlouhodobý závazek → zobowiązanie długoterminowe; krátkodobý závazek → zobowiązanie krótkoterminowe; závazek k dodavateli → zobowiązanie wobec dostawcy; zvýšení/snížení závazků → wzrost/zmniejszenie zobowiązań; kraj → województwo; odpočet od daně → odliczenie od podatku; příkaz → polecenie.
8 termínech z (r. s.) na (r. m.): číslo bytu → numer lokalu; číslo popisné → numer domu; daňové identifikační číslo → identyfikator podatkowy; manko → niedobór; rozpočtové manko → niedobór budżetowy; manko na pokladně → niedobór w kasie; PSČ (poštovní směrovací číslo) → kod pocztowy; rozpočtové určení → podział budżetu.
8 termínech z (r. s.) na (r. ž.): daňové přiznání/přiznání k dani → deklaracja podatkowa/zeznanie podatkowe; místo → miejscowość; správní rozhodnutí → decyzja administracyjna; účetnictví → księgowość/rachunkowość/buchalteria; finanční účetnictví → księgowość finansowa. Z výše uvedeného vyplývá, že u většiny výrazů ve slovníku se rod neliší. Pokud ano, nejčastěji přechází z rodu ženského (v češtině) na rod mužský (v polštině). Ve slovníku se vyskytují termíny tvořené z podstatného jména a jeho přívlastku, např. v českém jazyce: sazba daně, správce daně; v polském jazyce: stawka podatku, podział budżetu, atd. Přídavná jména se ve slovníku vyskytují pouze v roli atributu rozvíjejícího podstatné jméno. V češtině je to např.: daňová úleva, daňová povinnost, korekční prvky daně; v polštině: kapitał akcyjny, rok obrotowy, podatek akcyzowy, atd. Některé termíny ve slovíku byly vytvořeny ze sloves, např v českém jazyce: osvobození od daně; v polském jazyce: zwolnienie od podatku, odliczenie od podatku 53
Prameny slovníku: Broszura informacyjna do zeznania PIT-36 O wysokości osiągniętego dochodu (poniesionej straty) w 2013 roku BRŰCKNER, Aleksander. Słownik- etymologiczny języka polskiego. 2. vyd. Warszawa: Wiedza powszechna, 1970 Encyklopedia zarządzania. Wszystko o zarządzaniu [online]. 2014 [cit. 2014-05-14]. Dostupné z: http://mfiles.pl/pl/index.php FIALOVÁ, Helena a Jana FIALA. Malý ekonomický slovník s výkladem pojmů v češtině a v angličtině. Praha: A plus, 2006 MARKOWSKI, Andrzej. Wielki słownik poprawnej polszczyzny PWN. Wyd. 1. Warszawa: Wydawn. Nauk. PWN, 2004, l, [i], 1708 p. OLIVA, Karel a Mieczysław BALOWSKI. Polsko-český slovník. 3., dopl. vyd., V nakladatelství Leda vyd. 1. Voznice: Leda, 2012, 1443 s Podnikání v Polsku. Praha: Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví Polské republiky v Praze, 2011 Pokyny k vyplnění přiznání k dani z příjmu fyzických osob za zdaňovací období (kalendářní rok) 2013 v České republice Polsko-český slovník právní terminologie. Praha: Karlova Univerzita v Praze, 1950 KAWULOK, D. a P. KUBIK. Daň z příjmů fyzických osob v Polsku. Polpartner: Účetnictví v Polsku [online]. 2014 [cit. 2014-05-07]. Dostupné z:http://www.polpartner.eu/news/17/57/Dan-zprijmu-fyzickych-osob-v-Polsku. Pomoc prawna online. Prawnik online [online]. 2014 [cit. 2014-05-15]. Dostupné z: http://www.prawnik-online.eu/ PŘIKRYL, Pavel. Daňová konkurence v Evropské unii [online]. Olomouc, 2014 [cit. 2014-05-14]. Dostupné z:http://theses.cz/id/umm6s6/2014_M10165_Prikryl.pdf. Bakalářská práce. MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC. Vedoucí práce Ing. Ivana Valentová. RADVANOVSKÝ, Antonín. Polsko-český a česko-polský ekonomický slovník. 2.nezm.vyd. Praha: SNTL, 1988, 613 s. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Vyd. 1. Voznice: Leda, 2001 SIATKOWSKI, Janusz a Mieczysław BASAJ. Słownik czesko-polski. Wyd. 2. zaktualiz. Warszawa: Wiedza powszechna, 2002, xvi, 1118 s. Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český [online]. 2011 [cit. 2014-05-12]. Dostupné z: http://ssjc.ujc.cas.cz/ TESAŘOVÁ, Alena. POLSKO-CZESKI SŁOWNIK TERMINOLOGII KSIĘGOWEJ [online]. Olomouc, 2013 [cit. 2014-05-04]. Dostupné z: http://theses.cz/id/6z2t43/alena_tesarova_diplomova_prace.pdf. Magisterská diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci. Vedoucí práce Mgr. Marcin Wągiel
54
Ustawa o podatku dochodowym od osób fizycznych. 1991 Wielki słownik ortograficzny. Państwowe Wydawnictwo Naukowe [online]. 2006 [cit. 2014-05-12]. Dostupné z: http://so.pwn.pl/ Zákon o daních z příjmů. In: o daních z příjmů. 1992.
55
ZÁVĚR Tato práce si kladla za cíl popsat daňový systém a daňové přiznání v Polsku a v České republice, zejména daňové přiznání z příjmu zaměstnaných fyzických osob, klasifikovat formuláře pro daňové přiznání a v souvislosti s tím vytvořit velmi úzce specifikovaný českopolský slovník, neboť do této chvíle takový nebyl k dispozici. V první kapitole byl zkoumán úřední jazyk. V úředním jazykovém stylu je kladen důraz na jeho náležitosti: direktivitu, používání neosobní vazby v projevu, preciznost a standardizaci. V České republice i v Polsku bývá patrná jazyková strnulost v úředním jazyce a dochází k občasným chybám během vytváření textů. Mezi nejčastější chyby patří: nadužívání vycpávkových slov, neologizmů a synonymů, přehnaná barvitost a rozvleklost textů, nevhodně používané termíny, v důsledku čehož vzniká humorné vyznění odborně psaného textu, oproti triviálnímu obsahu, zbytečně komplikované vyjadřování, které jde težce pochopit. Z této části také vyplývá, že v Polsku se častěji používají anglicismy, které se vyskytují např. už v samotné zkratce daňového přiznání – PIT a CIT. Dále je zde zmíněný právní jazyk, protože se také ve formulářích daňového přiznání vyskytuje. Právní jazyk musí striktně dodržovat náležitosti jako: gramaticky bezchybný text, nesmí obsahovat synonyma a musí dodržovat právní terminologii. V druhé kapitole je uveden základní pojem daně spolu s dalšími jeho důležitými konstrukčnímy prvky, a rovněž se zde vyskytuje základní dělení daně v České republice a v Polsku. Dále je zde zmíněná Lafferova křivka, která znázorňuje vztah mezi daňovým výnosem a daňovou sazbou. Jedním z nejdůležitějších pojmů, které se v právci často vyskytují, je poplatník a plátce daně. Poplatník je ten, který je daní zatížen (daň se mu strhává) a plátce daně je osoba, která daň odvádí na finanční úřad. Tato kapitola rovnež pojednává o smlouvě o zamezení dvojího zdanění mezi Polskem a Českou republikou, kde důležitou roli hraje pojem „rezident“. Z práce vyplývá, že Polák je českým daňovým rezidentem, pokud má trvalé bydliště na území České republiky nebo pobývá na tomto území nejméně 183 dnů v kalendářním roce, a naopak občan České republiky je daňovým rezidentem Polska, pokud se na území státu zdržuje déle než 183 dnů a má zde také centrum osobních a hospodářských zájmů, tj. rodinné vazby, domov, sociální, politické, kulturní a občanské aktivity, místo vykonávání činnosti, zdroje příjmů, výdělečné investice, bankovní účty, atd. Ve třetí kapitole jsou vymezeny formuláře daňového přiznánív České republice a v Polsku. Klasifikace daňových formulářů poukázala na rozdíl mezi Polskem a Českou republikou v daňovém přiznání, a to takový, že v Polsku je v těchto formulářích větší 56
nepřehlednost, jsou označeny pouze písmeny či čísly (např. PIT-37, PIT-36L) a je jich více než v České republice. Dalším rozdílem také je, že ke každému formuláři v Polsku lze připojit různé přílohy, které se vybírají podle dané daňové situace, tzn. pokud lze uplatnit různé daňové slevy, zda jsou získávány příjmy ze zahraničí, atd. Tyto přílohy jsou označeny podobně jako formuláře, nejčastěji s lomítkem a velkým písmenem (PIT/M ,PIT/ZG, PIT/28A). V Polsku chybí formulář příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků. Čtvrtá kapitola popisuje situaci, kdy jsou zaměstnanci povinni podat roční daňové přiznání samostatně, a také informuje o změnách, které se v roce 2014 v této problematice nastaly. V Polsku podávají daňové přiznání při zaměstnání všichni zaměstnanci, a to každý jednotlivě, sám za sebe, na rozdíl od České republiky, kde k takové situaci dochází jen ojediněle (pokud má poplatník příjmy od více zaměstnavatelů a nepodepsal u všech prohlášení k dani, má příjmy ze zahraničí a zároveň i v tuzemsku, měl v jednom měsíci příjmy vyšší než 103 536 Kč, obdržel v roce 2013 doplatky mezd za předchozí období a další složitější případy. V Polsku také neproběhlo tolik změn týkajících se daňového přiznání jako v České republice, kde tyto změny z velké části způsobil nový obchodní zákoník. Změny v ČR se týkaly: stanovení výše příjmů pro samostatný výpočet daně, dále pracujících důchodců, podnikatelů s paušálem, zaměstnanců, kteří mají příjmy nižší než 10 000 Kč a práce z praktického vyučování žáků a studentů. V Polsku došlo k omezení daňové slevy na internet, na děti a na zisk z příjmů z autorských práv apod. (v minulém roce byl omezen nárok na použití 50% nákladů pro získání příjmů). Z kapitoly také vyplývá, že zdanění v Polsku je výhodnější než v ČR. Pátá kapitola se zabývá konkrétním polským formulářem PIT-36. Tento polský formulář svým určením nejvíce odpovídá situaci, kdy v České republice musí daňové přiznání podat sám zaměstnanec. Postup podání daňového přiznání je podobný jako v České republice, navíc se zde vyskytuje pouze automat na daňová přiznání, tzn „pitomat“. V této kapitole je také popsán postup vyplňování přiznání, kde byl zvolen určitý (individuální) způsob zdanění. Tento postup vyplňování byl veden díky programu E-pity. Celá tato část by mohla být nejvíce prospěšná pro česky mluvící poplatníky v Polsku. Závěr práce tvoří česko-polský slovník termínů k daňové problematice, se kterými se setkáváme u vyplňování formuláře. Mnoho termínů se týká daní obecně a nemají tak souvislost s konkrétními daňovými formuláři, proto má tento slovník i širsí využití, ačkoli si neklade nároky na úplnost. Výrazy, které jsou v mé práci vyznačené podtržením, lze najít v tomto slovníku.
57
RESUMÉ Tematem pracy licencjackiej jest Zeznanie podatkowe dla osób fizycznych zatrudnionych w Polsce i Republice Czeskiej. Praca licencjacka koncentruje się wokół zagadnienia systemu i zeznania podatkowego w Polsce i w Republice Czeskiej i wokół terminologii z tym związanej. Głównym celem pracy było określić różnice w systemie i zeznaniu podatkowym w Polsce i Republice Czeskiej. W związku z tym kolejny cel stanowił utworzenie specialistycznego w tym zagadnieniu czesko-polskiego słownika. Praca może być wykorzystywana przez Czechów mieszkających w Polsce lub tych, którzy uzyskują tam dochody (dla ekonomistów, tłumaczy i dziennikarzy). Motywacją do podjęcia takiego tematu było przede wszystkim moje zainteresowanie tą tematyką. Chciałam napisać pracę praktyczną bezpośrednio związaną z moim kierunkiem studiów (Język polski w dziedzinie działalności gospodarczej, usług i ruchu turystycznego). Dodatkowo zachęcił mnie również fakt, że dotychczas takiej pracy nie napisano. Swoją pracę oparłam o analizę porównawczą i opis (opis czego?), jako materiał źródłowy posłużyły mi przede wszystkim Ustawa o podatku dochodowym od osób fizycznych, artykuły ekonomiczne, słowniki językowe i poradniki prawnicze. Praca składa się z sześciu rozdziałów. Pierwszy z nich porusza
tematykę języka
urzędowego, ze szczególnym uwzględnieniem dyrektywności tekstów, precyzji i dokładności sformułowań. Immanentnymi cechami stylu urzędowego są: bezosobowy charakter wypowiedzi oraz
standardowość języka. W tym samym rozdziale zostały opisane również – podając
przykłady z obu języków – najczęściej popełniane błędy w pisaniu tekstów urzędowych. Analizie został poddany także język prawniczy, stanowiący nieodłączny element deklaracji podatkowych. Kolejny rozdział koncentruje się wokół teorii podatku, ekonomicznego poglądu na podatek, ważnych definicji z tym zagadnieniem związanych i aktów prawnych dotyczących obu państw. Głównymi zagadnieniami, które tu poruszano, są klasyfikacja podatków w Polsce i Czechach oraz Umowa o unikaniu podwójnego opodatkowania między Rzecząpospolitą Polską i Republiką Czeską. Trzeci rozdział klasyfikuje polskie i czeskie deklaracje podatkowe. Polskie deklaracje zawierają również krótki opis. W czwartym rozdziale opisano sytuację, kiedy pracownik powinien złożyć zeznanie podatkowe samodzielnie oraz nowości, dotyczące zmian podatkowych w roku 2014.
58
Piąty rozdział poświęcony jest deklaracji PIT-36, złożeniu zeznania podatkowego, sposobowi obliczenia podatku. Zawiera także
opis tej deklaracji wraz z
instrukcją
jej
wypełnienia. Deklaracja ta została wybrana do opisu ze względu na to, że jej adresatem może być podatnik będący w tej samej sytuacji, co podatnik samodzielnie wypełniający zeznanie podatkowe w Republice Czeskiej. Słownik zawiera terminy, na które podatnik może się natknąć podczas wypełniania deklaracji podatkowej. Nie wszystkie jednak dotyczą terminologii z tej deklaracji, znajduje się tam również wiele terminów, dotyczących szeroko pojętej problematyki podatkowej. Słownik uporządkowany jest alfabetycznie, niektóre terminy ze słownika, pojawiające się w pracy, wyróżnione są podkreśleniem. W pracy odniosłam się do wszystkich założonych celów. Opracowując zgromadzone materiały, udało mi się wykazać, że w tekstach pisanych językiem urzędowym zarówno czeskich, jak i polskich, nierzadko występują błędy takie jak: nadużywanie pustych słów, synonimów, itd. Z trzeciego rozdziału wynika, że w Polsce istnieje więcej rodzajów deklaracji podatkowych niż w Republice Czeskiej a ich klasyfikacja się różni. Największa różnica polega na tym, że w Polscedo złożenia rocznego zeznania podatkowego (najczęściej PIT-37) zobowiązane są wszystkie osoby zatrudnione, natomiast w Republice Czeskiej tylko wypełniają zeznanie samodzielnie. W 2014 roku nastąpiły w czeskim prawodawstwie liczne zmiany dotyczące zeznania podatkowego (od 14. 1. obowiązuje nowy kodeks pracy). W Polsce złożenie zeznania podatkowego jest dla podatnika korzystniejsze niż w Czechach, ponieważ od roku 2009 byƚa w Polsce obniżona stawka podatkowa z 19%, 30 % i 40 % na 18% i 32%. Kolejnym powodem jest o poƚowę niższe ubezpieczenie obowiązkowe, które powinien pƚacić pracodawca za swych pracowników. W Republice Czeskiej koszty pƚac pracodawcy i zarobki netto pracowników różnią się o 42,4 %, w Polsce o 35,5 %.
59
POUŽITÁ LITERATURA A JINÉ ZDROJE Knižní zdroje: BAKEŠ, Milan. Finanční právo. 5., upr. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2009, xxviii, Beckovy právnické učebnice Broszura informacyjna do zeznania PIT-36 O wysokości osiągniętego dochodu (poniesionej straty) w 2013 roku) BRŰCKNER, Aleksander. Słownik- etymologiczny języka polskiego. 2. vyd. Warszawa: Wiedza powszechna, 1970. Daňový řád - č. 280/2009 Sb. FIALOVÁ, Helena a Jana FIALA. Malý ekonomický slovník s výkladem pojmů v češtině a v angličtině. Praha: A plus, 2006. JELÍNEK, M. Kultura jazyka a odborný styl. In Žemlička, M. (ed.). Termina 94. Liberec: KNAPP, V. Interpretace v právu. Stát a právo 27, 1989. KNAPP, V. Právní pojmy a právní terminologie. In Státní správa: Bulletin Ústavu Státní správy 4, 1978 KOŘENOVSKÝ, J. Tvorba právních předpisů a komunikativní problémy jejich uplatňování. SaS 56, 1995. MARKOWSKI, Andrzej. Wielki słownik poprawnej polszczyzny PWN. Wyd. 1. Warszawa: Wydawn. Nauk. PWN, 2004, l, [i], 1708 p. MARTINCOVÁ, O. Termín. In Karlík, P. – Nekula, M. – Pleskalová, J. (eds.). Encyklopedický slovník češtiny. Praha: Lidové noviny, 2002 Modelová smlouva o zamezení dvojího zdanění příjmů a majetku – stručná verze. Praha: Woltersk Kluwer ČR, a. s, 2009, s. 1. MRKÝVKA, Petr, Ivana PAŘÍZKOVÁ a Michal RADVAN. Finanční právo a finanční správa. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2004, Edice učebnic Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, č. 355 OLIVA, Karel a Mieczysław BALOWSKI. Polsko-český slovník. 3., dopl. vyd., V nakladatelství Leda vyd. 1. Voznice: Leda, 2012, 1443 s PFTU, 1995. Podnikání v Polsku. Praha: Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví Polské republiky v Praze, 2011 Pokyny k vyplnění přiznání k dani z příjmu fyzických osob za zdaňovací období (kalendářní rok) 2013 v České republice Polsko-český slovník právní terminologie. Praha: Karlova Univerzita v Praze, 1950. RADVANOVSKÝ, Antonín. Polsko-český a česko-polský ekonomický slovník. 2.nezm.vyd. Praha: SNTL, 1988, 613 s. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Vyd. 1. Voznice: Leda, 2001, 752 s. 60
SIATKOWSKI, Janusz a Mieczysław BASAJ. Słownik czesko-polski. Wyd. 2. zaktualiz. Warszawa: Wiedza powszechna, 2002, xvi, 1118 s. SLEJŠKOVÁ, Lucie. Čeština za pracovním stolem. Praha: Grada Publishing, a.s., 2013 TIERSMA, P. Legal Language. [Právní jazyk]. Chicago: Uiversity of Chicago Press, 2000 TOMÁŠEK, Michal. Překlad v právní praxi. 2. dopl. vyd. Praha: Linde, 2003 Ustawa o podatku dochodowym od osób fizycznych. In: 350. 1991 VLČEK, Josef. Ekonomie a ekonomika. 4., zcela přeprac. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2009 Warianty języka. Redaktor Jerzy Bartmiński, Joanna Szadura. Lublin: Wydawnictwo Uniwersytetu Marii Curie-Skłodowskiej, 2003, s. 180–183. Współczesna Polszczyzna: wybór opracowań, 2. WOJTAK, Maria. Współczesny język polski. Wyd. 3. Redaktor Jerzy Bartmiński. Lublin: Wydawnictwo Uniwersytetu Marii Curie-Skłodowskiej, 2010 WRÓBLEWSKI, Jerzy. Zasady tworzenia prawa. Wyd. 1. Warszawa: Państwowe Wydawn. Nauk., 1989. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů Zákon o dani z příjmů fyzických osob (Ustawa o podatku dochodowym od osób fizycznych)
Elektronické zdroje: CIBULKOVÁ, Gabriela. Mezinárodní zdanění příjmu fyzických osob, [online]. Brno, 2011 [cit. 201405-05]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/206463/pravf_m/Diplomova_prace.pdf. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce JUDr. Ing. Michael Radvan, Ph.D Daňové změny 2014 a 2013. Aktuálně [online]. 2014 [cit. 2014-04-30]. Dostupné z:http://www.aktualne.cz/wiki/finance/danove-zmeny-2013/r~i:wiki:3602/ Databáze aktuálních daňových tiskopisů. Finanční správa [online]. 2014 [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://www.financnisprava.cz/cs/danove-tiskopisy/databaze-aktualnich-danovychtiskopisu?rok=2014&tiskdruh=TDFU&dan=#tab=filtr. Encyklopedia zarządzania. Wszystko o zarządzaniu [online]. 2014 [cit. 2014-05-14]. Dostupné z: http://mfiles.pl/pl/index.php GOLA, Petr. Mzdy a zdanění práce v Polsku. Finanční expert [online]. 2013 [cit. 2014-05-09]. Dostupné z: http://finexpert.e15.cz/mzdy-a-zdaneni-prace-v-polsku K., Anna. PIT 2014 - jak go wypełnić? Do kiedy można wypełniać PIT?. In: Super expres [online]. 2014 [cit. 2014-03-22]. Dostupné z: http://www.se.pl/twoje-pieniadze/poradnik-se/pit-2014-jak-gowypelnic-do-kiedy-mozna-wypelnic-pit_374224.html KAWULOK, D. a P. KUBIK. Daň z příjmů fyzických osob v Polsku. Polpartner: Účetnictví v Polsku [online]. 2014 [cit. 2014-05-07]. Dostupné z:http://www.polpartner.eu/news/17/57/Dan-zprijmu-fyzickych-osob-v-Polsku.
61
Kdo chce přiznat daně v práci, má už jen pár dní. Idnes.cz/FINANCE [online]. 2014 [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://finance.idnes.cz/dane-2013-interaktivni-danove-priznani-2013-fcd/p_dane.aspx?c=A140211_2032775_p_dane_zuk KNEIFLOVÁ, Martina. Jaké jsou hlavní daňové změny pro rok 2014?. In: Právní rádce [online]. 2014 [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://pravniradce.ihned.cz/c1-61700690-jake-jsou-hlavni-danovezmeny-pro-rok-2014 Krok po kroku wyjaśniamy zawiłości związane z rocznym rozliczeniem PIT. PIT [online]. 2014 [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://www.pit.pl/wideoporadniki_pit-y_roczne_2013_12823.php KUČEROVÁ, Dagmar. Čtěte, jak na podání daňového přiznání zaměstnancem. Podnikatel [online]. 2014 [cit. 2014-05-07]. Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/clanky/ctete-jak-na-podani-danovehopriznani-zamestnancem/ Magisterská diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci. Vedoucí práce Mgr. Marcin Wągiel. MOLÍN, Jan. Jaké jsou hlavní daňové změny pro rok 2014?. In: Právní rádce [online]. 2014 [cit. 201404-30]. Dostupné z: http://pravniradce.ihned.cz/c1-61700690-jake-jsou-hlavni-danove-zmeny-pro-rok2014. NOVÁKOVÁ, Jolana. Kdo chce přiznat daně v práci, má už jen pár dní. Na co nezapomenout Zdroj: http://finance.idnes.cz/dane-2013-interaktivni-danove-priznani-2013-fcd/p_dane.aspx?c=A140211_2032775_p_dane_zuk OPRAVIL, Antonín. Naše řeč. Ústav pro jazyk český [online]. 1941, roč. 25, č. 4 [cit. 2014-04-14]. Dostupné z: http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=3583 Ordynacja podatkowa [online]. 2014[cit. 2014-05-05]. Dostupné z:http://www.pit.pl/att//przepisy/ordynacja.pdf PIT-y roczne 2013. PIT [online]. 2014 [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://www.pit.pl/roczne/ Pomoc prawna online. Prawnik online [online]. 2014 [cit. 2014-05-15]. Dostupné z: http://www.prawnik-online.eu/ Poradíme vám: Jak na daňové přiznání řádek po řádku. In: BusinessInfo: Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 2014 [cit. 2014-03-11]. Dostupné z:http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/poradimevam-jak-na-danove-priznani-radek-po-radku-46948.html Poradnik PIT-36. In: Podatki [online]. 2014 [cit. 2014-04-14]. Dostupné z: http://podatki-24.pl/wpcontent/uploads/2013/10/poradnik-pit-36.pdf Pradzieje pisma urzędowego. Skąd ten straszny język?. DWÓJKA POLSKIE RADIO[online]. 1912 [cit. 2014-04-14]. Dostupné z:http://www.polskieradio.pl/8/402/Artykul/562005,Pradzieje-pismaurzedowego-Skad-ten-straszny-jezyk PRAVEC, Josef. Rovná daň existuje v České republice jen na papíře. In: Ekonom [online]. 2012 [cit. 2014-03-22]. Dostupné z: http://ekonom.ihned.cz/c1-58650000-rovna-dan-existuje-v-ceske-republicejen-na-papire Přehled platných smluv České republiky o zamezení dvojího zdanění - 2013. Ministerstvo financí ČR [online]. 2013 [cit. 2014-05-05]. Dostupné z:http://www.mfcr.cz/cs/legislativa/dvojizdaneni/prehled-platnych-smluv/2013/prehled-platnych-smluv-ceske-republiky-o-10203
62
PŘIKRYL, Pavel. Daňová konkurence v Evropské unii [online]. Olomouc, 2014 [cit. 2014-05-14]. Dostupné z:http://theses.cz/id/umm6s6/2014_M10165_Prikryl.pdf. Bakalářská práce. MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC. Vedoucí práce Ing. Ivana Valentová. SKALICKÁ, Hana. Zdaňování společností v Evropské unii - Polsko (17. část) [online]. 2010 [cit. 201405-09]. Dostupné z: http://www.danarionline.cz/archiv/dokument/doc-d27084v35449-zdanovanispolecnosti-v-evropske-unii-polsko-17-cast/ Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český [online]. 2011 [cit. 2014-05-12]. Dostupné z: http://ssjc.ujc.cas.cz/ SZULCZEWSKI, Piotr. Deklaracje za 2013 r. - rozliczenie PIT w 2014 r. PIT [online]. 2013 [cit. 201403-22]. Dostupné z: http://www.pit.pl/roczne/ TESAŘOVÁ, Alena. POLSKO-CZESKI SŁOWNIK TERMINOLOGII KSIĘGOWEJ [online]. Olomouc, 2013 [cit. 2014-05-04]. Dostupné z: http://theses.cz/id/6z2t43/alena_tesarova_diplomova_prace.pdf. Ustawa o podatku dochodowy od osób fizycznych. In: PIT [online]. 1991, aktualizace 2014 [cit. 201404-18]. Dostupné z:http://www.pit.pl/pit_dzialalnosc_gospodarcza_przepisy_prawne_prawo_podatkowe_330.php Warianty języka. Redaktor Jerzy Bartmiński, Joanna Szadura. Lublin: Wydawnictwo Uniwersytetu Marii Curie-Skłodowskiej, 2003, s. 180–183. Współczesna Polszczyzna: wybór opracowań, 2. Wielki słownik ortograficzny. Państwowe Wydawnictwo Naukowe [online]. 2006 [cit. 2014-05-12]. Dostupné z: http://so.pwn.pl/ Zákon o daních z příjmů. In: o daních z příjmů. 1992. ZDRAŽIL, Vladimír. Česká rovná daň je fikce. Někteří jsou si rovnější. In: Finance [online]. 2009 [cit. 2014-03-22]. Dostupné z: http://finance.idnes.cz/ceska-rovna-dan-je-fikce-nekteri-jsou-si-rovnejsi-f6o/p_dane.aspx?c=A090903_130346_p_dane_hru
63
PŘÍLOHY
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
