Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav slavistiky Ruština se zaměřením na oblast firemní praxe, služeb a cestovního ruchu
Radka Mičeková
Analýza motivačních faktorů cest občanů Ruské federace do ČR Bakalářská diplomová práce
Vedoucí práce: doc. PhDr. Jiří Gazda, CSc. 2015
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury.
………………………………………… Podpis autora práce
Rada by som poďakovala doc. PhDr. Jiřímu Gazdovi, CSc. za odborné vedenie mojej bakalárskej práce, cenné rady a pripomienky. Ďalej by som tiež chcela poďakovať svojej rodine, priateľovi, Danči, Dorke a Fuzzovi za podporu.
OBSAH Úvod .................................................................................................................................................. 5 1.
2.
Vývoj cestovního ruchu ........................................................................................................... 7 1.1.
Činitelé cestovního ruchu ................................................................................................... 7
1.2.
Typologie cestovního ruchu ............................................................................................. 10
1.3.
Vývoj cestovního ruchu v Československu a v České republice po roce 1989 ............... 11
1.4.
Vývoj cestovního ruchu v Rusku ..................................................................................... 12
1.4.1.
Období do 90. let 19.stoleti («просветительский период») ................................... 13
1.4.2.
Období mezi roky 1890–1917 («предпринимательский период») ....................... 14
1.4.3.
Období mezi roky 1930–1970 («организационно-централизованный период») 15
1.4.4.
Období mezi roky 1970–1990 («административно – нормативный период») .... 16
1.4.5.
Období od roku 1990 («переходныый период») ................................................... 17
Analýza důvodu cest do ČR .................................................................................................. 18 2.1.
Ruští turisté v České republice ......................................................................................... 18
2.2.
SWOT analýza ................................................................................................................. 19
2.3.
Propagace České republiky .............................................................................................. 20
2.3.1. 2.4.
Popularita České republiky .............................................................................................. 24
2.4.1.
České pivo ................................................................................................................ 25
2.4.2.
Cesty za vínem ......................................................................................................... 26
2.5.
Slovanství ......................................................................................................................... 26
2.6.
Nakupování ...................................................................................................................... 27
2.7.
České lázeňství ................................................................................................................. 28
2.7.1.
Karlovy Vary............................................................................................................ 30
2.7.2.
Teplice ...................................................................................................................... 32
2.7.3.
Mariánské Lázně ...................................................................................................... 33
2.8.
Židovské cesty.................................................................................................................. 33
2.9.
Dopravní dostupnost ........................................................................................................ 35
2.10. 3.
„Pohádkovost“ České republiky............................................................................... 22
Práce v ČR ................................................................................................................... 37
Nejnavštěvovanější destinace rusky hovořících turistů v ČR ............................................ 40
Závěr ............................................................................................................................................... 45 Резюме ............................................................................................................................................ 48 Seznam použité literatury.............................................................................................................. 51
Úvod V této bakalářské diplomové práci, jejímž tématem je „Analýza motivačních důvodů cest občanů Ruské federace do České republiky“, jsem se zaměřila na analýzu důvodů výběru České republiky jako turistického cíle ruských návštěvníků. Návštěva České republiky byla Rusy preferována již v dávné historii, kdy české lázně navštívila jedna z největších osobností ruského národa – car Petr Veliký. Ten si české lázně oblíbil natolik, že svoje nadšení šířil i mezi šlechtou, která na toto místo začala jezdit také. Cesta do České republiky byla v době totalitního režimu dokonce prestiží, kdy zde mohli vycestovat pouze vybraní pracovníci za své úspěchy. Česko si v ruském povědomí vybudovalo silné postavení. Města mají jedinečnou atmosférou s působivou architekturou. České pivo se pro svou oblíbenost vyváží i do Ruska, kde jsou za česká gastronomická kouzla ochotni zaplatit vysoké částky. Česká republika turistům nabízí možnost kombinovat poznávací programy s odpočinkovými, nebo léčebnými. Vše je samozřejmě za přijatelné ceny, v destinacích s komorní atmosférou, v níž se návštěvníci cítí bezpečně. Téma mé bakalářské práce jsem zvolila s ohledem na můj studijní obor a z důvodu mého zájmu o tuto oblast. Vzhledem k tomu, že pocházím ze Slovenska, nesetkávám se v mé rodné zemi s velkým počtem ruských turistů. Do České republiky oproti tomu jezdí velké množství těchto turistů. Proto bylo mojí snahou zjistit, proč si ruští turisté vybírají tuto cílovou destinaci a proč se sem s takovou oblibou vrací. Práci jsem rozdělila na tři části. V první části krátce shrnuji vývoj cestovního ruchu jak v České republice, tak i v Ruské federaci. Druhá část je zaměřena na analýzu hlavních motivačních důvodů ruských turistů při výběru České republiky jako cílové destinace. Tato kapitola je rozdělena na podkapitoly, které se věnují vybraným jevům, jež následně analyzuji. Na konci podkapitol také uvádím vývoj návštěvnosti z hlediska daného jevu. Třetí, a zároveň poslední, část mé práce popisuje vývoj návštěvnosti ruských turistů v jednotlivých krajích České republiky spolu s nejnavštěvovanějšími městy a památkami, které si ruští turisté spojují s danými kraji.
5
Cílem mé bakalářské práce bylo zaměřit se na hlavní motivační důvody cest Rusů do České republiky, preference občanů Ruské federace a vývoj jejich návštěvnosti z hlediska těchto motivačních faktorů. K tomuto cíli se hodlám dopracovat s využitím statistických údajů Českého statistického úřadu, které poskytují aktuální data, ale také data z minulých let. Jako jeden z mých nejdůležitějších zdrojů je možno považovat agenturu CzechTourism, která předkládá výsledky výzkumů a analýz týkajících se cestovního ruchu, také produkuje marketingovou strategii při reprezentaci České republiky a poskytuje aktuální informace o stavu cestovního ruchu. Dále jsem čerpala z údajů Ruské asociace turistických agentur RATA-news, odborných článků v tisku a jiných zdrojů zaměřených na cestovní ruch.
6
1. Vývoj cestovního ruchu
Cestovní ruch, pokud jde o jeho původní význam, lze považovat za jiný výraz pro cestování. Cestovní ruch je postupně spojován s využitím volného času, s poznáváním a rekreací. Většina autorů se shoduje v tom, že začátky moderního cestovního ruchu je možno hledat již od 17. a 18. století, a to zejména v cestách šlechticů a tovaryšů za získáváním zkušeností. V 17. a 18. století se také vyskytují první zmínky o průvodcích, kteří pocházeli především z řad důvěryhodného místního obyvatelstva nebo zcestovalých krajanů. Jejich úkolem bylo především chránit cestující před přepadením, ale i celkově usnadňovat cestování poskytnutím informací o ubytování a možnostech stravování i o krajině a zvycích místních lidí. V masové formě však vzniká cestovní ruch až ve druhé polovině 19. století a největšího rozmachu potom dosahuje vlivem demokratizačních změn ve světě po 2. světové válce, respektive v posledních dvou desetiletích tohoto století. Vznik a další rozvoj cestovního ruchu je projevem hlavně dvou lidských potřeb, a to potřeby rekreace, tj. odpočinku a potřeby bezprostředního poznávání.1 Podle autorky knihy Základy ekonomiky cestovního ruchu, Zdenky Petrů, se cestovní ruch mohl vyvíjet jen za podmínek osobní svobody pohybu člověka a po uspokojení základních životních potřeb, tedy až po dosažení určitého stupně životní úrovně, kdy má obyvatelstvo určité základní množství finančních prostředku, ale i přiměřený fond volného času. Cestovní ruch nevznikl tedy pouze z touhy člověka spatřit přírodní krásy a historické památky, ani v důsledku migračního pudu lidí, ale vznikl na základě určitého stupně vývoje, zejména materiálních podmínek života společnosti.2
1.1. Činitelé cestovního ruchu Základní podmínkou vzniku, ale i rozvoje cestovního ruchu, je především rozvoj výrobních sil, který podmiňuje jak růst, tak rychlost, ale i směry růstu, jakož i stagnaci PETRŮ, Zdenka. Základy ekonomiky cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Idea servis, 1999, s. 5 ISBN 8085970-29-5. 2 Ibid., s. 5 1
7
cestovního ruchu. Další nezbytnou základní podmínkou pro rozvoj cestovního ruchu jsou mírové podmínky života, bez jejichž dodržení by nebyl možný ani rozvoj cestovního ruchu. V oblasti, v níž se válčí, neexistují normální podmínky pro život a veškerá činnost je podřízena základnímu cíli - obraně a zachování života a národního hospodářství. Právě pro velký význam míru pro cestovní ruch a naopak cestovního ruchu pro mírovou spolupráci mezi jednotlivými státy byly některé otázky cestovního ruchu zařazeny také do Závěrečného aktu o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, který byl podepsán již v roce 1975 v Helsinkách.3 Mimo tyto dvě základní podmínky existuje celá řada dalších podmínek (resp. činitelů), které působí na rozvoj cestovního ruchu. Tyto podmínky lze rozdělit do následujících základních skupin: 1. Ekonomické činitele - patří sem především celková úroveň ekonomiky země, vyjádřená hrubým domácím produktem, složením platební bilance. Dále mezi tyto podmínky patří dosažený stupeň materiální stránky životní úrovně, fond volného času, výše disponibilních příjmů obyvatelstva a celková úroveň cen na trhu zboží a služeb. Cestovní ruch stále zůstává relativně zbytnou potřebou. Výzkumy sice prokázaly vyšší účast na cestovním ruchu, jestliže roste individuální příjem obyvatelstva, přesto v zemích s vyšším růstem hrubého domácího produktu účast obyvatelstva na cestovním ruchu reaguje stále velmi citlivě na růst cen zboží a služeb, které uspokojují nezbytné potřeby dané populace. Fond volného času působí na zvyšování účasti na cestovním ruchu v případech, kdy dochází k prodlužování délky placené dovolené a volna koncem týdne. 2. Ekologické činitele - mezi ně se řadí příznivé přírodní a celkové životní prostředí. Patří sem dostatek atraktivního rekreačního prostoru, zajímavé přírodní krásy, příznivé klima a čisté ovzduší. Je třeba poznamenat, že cestovní ruch může mít naopak negativní vliv na životní, zejména pak na rekreační prostředí.4 3. Demografické činitele – zahrnují všechno, co se týče obyvatelstva, jeho stavu a složení. Patří sem hustota obyvatelstva, jeho věkové a rodinné složení, zdravotní stav. I v souvislosti s těmito činiteli lze charakterizovat určité obecné rysy a tendence, které lze využít při tvorbě marketingových plánů cestovních kanceláří. PETRŮ, Zdenka. Základy ekonomiky cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Idea servis, 1999, s. 6 ISBN 8085970-29-5. 4 Ibid., s. 6-7 3
8
Všeobecně nejvíce cestuje obyvatelstvo ve věku mezi 30 a 40 let, i když v řadě zemí je relativně vysoká účast obyvatel na cestovním ruchu i po skončení aktivního pracovního života. Největší zájem o cestování je u mladých lidí, u kterých je však určitou překážkou nedostatek finančních prostředku. Specifické nároky na služby cestovního ruchu, jako jsou doprava, ubytování a stravování, mají např. rodiny s malými dětmi. Demografické činitele jsou také velmi často využívány v marketingových plánech cestovních kanceláří, ale i v dalších podnicích zabezpečujících služby cestovního ruchu. 4. Nezanedbatelným faktorem je i zdravotní stav obyvatelstva. Příznivý zdravotní stav účast na cestovním ruchu podporuje, neboť umožňuje snášet námahu cestování a adaptaci na nové podmínky. Na druhé straně i špatný zdravotní stav vyvolává účast na cestovním ruchu formou prevence nebo dokonce léčení některých chorob (např. pobyty v lázních). 5. Mezi významné faktory, které ovlivňují a podporují cestovní ruch, patří i pracovní zabezpečení, respektive zabezpečení cestovního ruchu dostatečným počtem pracovníků s odpovídající kvalifikací, především v institucích a zařízeních, které bezprostředně obsluhují účastníci cestovního ruchu, tj. cestovních kanceláří, stravovacích a ubytovacích zařízení, ve všech ostatních službách cestovního ruchu a na všech místech soustředěného cestovního ruchu, ve vládních a správních institucích, které mohou svým rozhodováním ovlivňovat podmínky pro rozvoj cestovního ruchu. Úroveň zajištění cestovního ruchu, co do počtu a kvalifikace pracovníků, závisí především na úrovni a systému školství, a to nejen odborného, ale i všeobecného, kam spadá zejména připravenost pracovníku i po stránce jazykové. 6. Mezi materiálně-technické podmínky patří především materiálně-technická základna cestovního ruchu v užším slova smyslu, tj. především ubytovací a stravovací zařízení, doprava, sportovně-rekreační zařízení, ale i dostatečná síť zařízení obchodu a služeb všeho druhu, včetně zařízení na hraničních přechodech, směnáren i zdravotnických a bezpečnostních služeb. 7. Administrativní podmínky rozvoje cestovního ruchu se týkají nejčastěji zahraničního cestovního ruchu a jsou spojovány s výjezdními a vstupními 9
formalitami, tj. pasovými, vízovými, celními a směnárenskými předpisy. K jejich zjednodušování směřuje úsilí mezinárodních organizací, ale i vlád zemí, které jsou zainteresovány na zahraničním cestovním ruchu. K administrativním podmínkám patří dále i formy zprostředkovacích a obchodních služeb cestovních kanceláří, praxe prodeje jízdenek, poskytování různých slev k cenám v cestovním ruchu, opatření na podporu či omezení různých forem cestovního ruchu.5
1.2. Typologie cestovního ruchu V odborné literatuře se setkáváme s více způsoby dělení cestovního ruchu podle druhu nebo formy. Autorka knihy Základy cestovního ruchu, Vlasta Malá, uvádí následující typy cestovního ruchu:6 1. Dle převažující motivace účasti na cestovním ruchu -
Rekreační cestovní ruch
-
Kulturně poznávací cestovní ruch
-
Cestovní ruch s náboženskou orientací
-
Cestovní ruch se vzdělávacími nebo společenskými motivy
-
Zdravotně orientovaný cestovní ruch
-
Sportovně orientovaný cestovní ruch
-
Cestovní ruch orientovaný na poznání přírodního prostředí
-
Cestovní ruch s profesními motivy
2. Dle místa realizace -
Domácí cestovní ruch
-
Zahraniční cestovní ruch
3. Dle délky pobytu -
Krátkodobý
-
Dlouhodobý
4. Podle způsobu zabezpečení cesty a pobytu -
Organizovaný
-
Neorganizovaný
5. Dle počtu účastníků
PETRŮ, Zdenka. Základy ekonomiky cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Idea servis, 1999, s. 8-9 ISBN 8085970-29-5. 6 MALÁ, Vlasta. Základy cestovního ruchu. Vyd. 1. V Praze: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2002, s. 16 23 ISBN 8024504391. 5
10
-
Individuální
-
Skupinový
1.3. Vývoj cestovního ruchu v Československu a v České republice po roce 1989 Historický vývoj cestovního ruchu v České republice lze rozdělit do tří etap, a to na etapu mezi dvěma světovými válkami, etapu po druhé světové válce až do roku 1989 a etapu po roce 1989. Období mezi dvěma světovými válkami Pro toto období byl charakteristický rozvoj především hromadného cestovního ruchu. V roce 1920 zahájila činnost cestovní kancelář ČEDOK, která díky svému majoritnímu postavení na našem území patřila mezi největší cestovní kanceláře ve světě, a toto obchodní jméno má stále na českém trhu svůj význam i v dnešní době. V individuálním cestovním ruchu byl trendem tramping (skautské a trampské hnutí). Po první světové válce se rozšířila i vodní turistika, vysokohorská turistika a jeskyňářství.7 Období po 2. světové válce do roku 1989 Po druhé světové válce došlo k uzavření hranic směrem na západ, což mělo za následek posílení domácího cestovního ruchu, především chataření a chalupaření. „Na počátku 2. poloviny 70. let mělo dle statistik k dispozici (vlastnictví či pronájem) chatu či chalupu více než 10 % domácností, kolem roku 1990 téměř 20 % domácností.“8 Co se týče hromadných zájezdů, byly organizovány zájezdy typu rekreace ROH (Revoluční odborové hnutí). Zahraniční zájezdy mohl český turista absolvovat pouze do zemí tzv. východního bloku (Bulharsko, Rumunsko, Maďarsko, Východní Německo, Polsko, Rusko atd.).9 Období po roce 1989 Politické a ekonomické změny v tomto roce přinesly i celou řadu změn do cestovního ruchu, zejména co se týče trendu a tendencí. Tyto změny lze charakterizovat následovně: vyšší tempo kvantitativního růstu cestovního ruchu,
VYSTOUPIL, Jiří a Martin ŠAUER. Základy cestovního ruchu: distanční studijní opora. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, 2006, s. 48 ISBN 80-210-4205-2. 8 Ibid., s. 49 9 Ibid., s. 49 7
11
přechodná stagnace rozvoje domácího cestovního ruchu a prudký nárůst zahraničního cestovního ruchu, rychlejší rozvoj volného cestovního ruchu díky rozvoji materiálně-technické základny, zejména zvyšování kapacity ubytovacích zařízení, stagnace, resp. zánik vázaného cestovního ruchu následkem privatizace a rozpadu odborového hnutí.10 Orientace výjezdu občanů se změnila ve prospěch zemí západní Evropy, kam bylo v období před rokem 1989 cestování značně ztíženo kvůli administrativním opatřením a mezinárodněpolitickým vztahům. Od roku 1991 se cestovní ruch se zeměmi východní Evropy stal také oblastí konvertibilních měn. Výkyvy ve vývoji byly způsobeny především poklesem zájmu o jednodenní příhraniční cestovní ruch, který byl charakteristický zejména pro roky 1990 a 1991. Pokles výjezdů v posledních letech je pak způsoben zhoršující se ekonomickou situací, která se projevuje růstem cen nezbytných potřeb obyvatelstva, a tedy menším množstvím disponibilních prostředků na cestování. Tato situace vyvolává odklon od zahraničního cestovního ruchu opět ve prospěch rozvoje domácího cestovního ruchu.11 V poslední době jsou na cestování o dovolené patrné dvě významné nové tendence: za prvé se – na rozdíl od 90. let – začíná slibně rozvíjet domácí turismus, cestování po České republice, za druhé, lidé stále častěji žádají „dovolené s náplní“, „tematické dovolené“, tj. chtějí si o dovolené nejen odpočinout, ale také něco vidět, zažít. Kromě toho se začínají prosazovat i některé další trendy, například cestování do stále vzdálenějších a pro nás exotičtějších oblastí, „dovolené na míru“, „dovolené na dluh“ a další.12
1.4. Vývoj cestovního ruchu v Rusku Rusko bylo pro zahraničního cestovatele po dost dlouhou dobu záhadnou krajinou, a taktéž potkat obyvatele této krajiny v Evropě byl velmi řídký jev. Jako doba vzniku turizmu v Rusku se uvádí období dávných věků až po středověk. Historii vniku turizmu v Rusku je možno přirovnat k vývojovým etapám turizmu v Evropě, s doplněním a přidáním některých etap vzhledem k vývoji ruské ekonomiky. PETRŮ, Zdenka. Základy ekonomiky cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Idea servis, 1999, s. 18 ISBN 8085970-29-5. 11 Ibid., s. 19. 12 DUFFKOVÁ, Jana, Lukáš URBAN a Josef DUBSKÝ. Sociologie životního stylu. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008, s. 156 ISBN 9788073801236. 10
12
1.4.1. Období do 90. let 19. století («просветительский период») V tomto období se turizmus rozvinul v následujících oblastech: -
poutě,
-
cestování s cílem léčby a ozdravování,
-
individuální cestování s poznávacím charakterem,
-
exkurze žáků základních, středních a vysokých škol s naučným cílem. První putování v Ruském státě byla spojena s poznávacími, obchodními,
politickými nebo náboženskými cíli. Mezi první cesty patřily cesty kupeckých karavanů, jak uvnitř Staré Rusi, tak i za jejími hranicemi. V 9. století kněžna Olga navštívila Byzanci. Jedním z nejvýznamnějších důvodů uskutečnit tuto cestu, byla zvědavost vidět divy vzdáleného světa a získání prestiže, i proto se říkalo, že „tyčí se ten, kdo byl v Konstantinopoli“. Spolu s křesťanstvím přišla do Rusi také tradice poutí. Navzdory tomu, že tyto cesty byly převážně náboženského charakteru, nelze opomenout také jejich veliký vzdělávací potenciál. Příběhy a popisy náboženských cest obsahovaly informace o charakteru, kultuře a každodenním životě národů v různých zemích. Vzhledem k tomu, že v době patriarchálního Ruska byla na tomto území prakticky kompletní negramotnost, zápisky z poutí se považovaly za cenný zdroj různých znalostí.13 Na konci 17. století, kdy na trůn nastupuje Petr I., proniká do ruské říše nový způsob života ze západu. Sám panovník Petr I. povzbuzoval své poddané, aby využívali cestování pro získání znalostí, rozšířili si obzory. Cestování bylo spojeno se studiem různých aspektů života v zemích západní Evropy, mělo významný vliv na vývoj ruské kultury. Jedním z výsledků tohoto vlivu bylo povinné studium cizích jazyků u šlechticů. Velkou milovnicí cestování byla také Kateřina II., která procestovala celou západní část své říše, plula po Dněpru a navštívila města jako Sevastopol či Cherson. Již v 18. století se objevily první pokusy zorganizovat zahraniční zájezdy pro každého. V roce 1777 byl v časopisu Moskevské vědomosti uveřejněn článek cizince Benjamina Genshy, ve kterém představil Plán podnikatelských výjezdů do ciziny. Toto byla první výzva pro obyvatele Ruska, aby uskutečnili skupinové výlety do západní Evropy. Možnost cestovat do zahraničí však byla omezená kvůli materiálním prostředkům, a proto si cestování mohly dovolit jenom vyšší třídy. Hlavní překážkou pro rozvoj turizmu
13
http://tourlib.net/books_tourism/zorin03.htm
13
v Rusku byly na počátku 18. století špatná kvalita cest, nedostatek běžných podmínek pro zabezpečení přežití během cestování (hotely, restaurace, stanice pro odpočinek koní a jiné). Turizmus se rozvíjel hlavně ve směru informativně-rekreačního charakteru, sloužícího ke vzdělávání a duchovnímu obohacení různých vrstev ruského národu, přispíval k poznávání vlasti a formování národní identity. Přispěl k rozšíření znalostí o geografii zemí, seznamoval s kulturami různých národů. Na konci 18. století se také objevují první průvodci v proslulých městech jako Petrohrad a Moskva, o století později také v ostatních velkých městech Ruska. Rozvoj vědy, vynálezy v oblasti technologie, vznik železnic a parníků vedly k rychlému rozvoji výletů pro různé účely. Cestování, turistika, exkurse se staly způsobem vzdělávání na speciálních i vysokých školách, nebo sloužily ke sběru geografických a vědeckých informací o různých částech Ruska.14 1.4.2. Období mezi roky 1890 – 1917 («предпринимательский период») Tzv. podnikatelské období charakterizují následující trendy: -
vytváření turistické infrastruktury: restaurace, hostely, dopravní síť,
-
formování trhu cestovního ruchu, který se skládá ze dvou složek: elitní cestovní ruch dostupný pouze pro bohaté vrstvy lidí a rekreační cestovní ruch,
-
vznik množství turistických firem, kanceláří, společností, klubů a spolků. Vznik organizovaného cestovního ruchu se datuje k počátku roku 1890. Právě
v tomto roce vznikla turisticky orientovaná Společnost milovníků přírodovědců – Общество любителей естествознания (ОЛЕ), Kavkazský horský spolek – Кавказский горный клуб, Krymský horský spolek – Крымский горный клуб a jiné. Zakladatelé spolků položili základ pro rozvoj cestovního ruchu v Rusku. Koňské povozy, které ze začátku sloužily jako dopravní prostředek, vystřídaly parníky. Na Krymu a v Kavkazu vznikají střediska cestovního ruchu zaměřená na rekreační turistiku. V roce 1913 se v Rusku začíná formovat podnikání v cestovním ruchu, a to stavbou hotelů, kaváren, restaurací nebo specializovaných obchodů. V městě Soči byl například postaven komplex „kavkazská Riviéra“, který v sobě zahrnoval čtyři hotely s 360 pokoji, koncertní sál s 600
14
http://tourlib.net/books_tourism/zorin03.htm
14
místy k sezení, pláž, tenisové kurty a zdravotnické stavby. Ve velkých městech také vznikaly prvotřídní hotely.15 Významný dopad na rozvoj turizmu v Rusku mělo založení Společnosti cyklistů (OVT). Klub původně založený pro cykloturistiku v Rusku se později zaobíral všemi druhy turizmu. Společnost publikovala časopisy, průvodcovské publikace, mapy sítí cest v Rusku a jiné. V roce 1900 byly ke čtrnácti pobočkám v Rusku otevřeny další pobočky této organizace po celé Evropě, například v Rakousku, Itálii, Belgii, Německu a jiných zemích. S hotely a restauracemi těchto zemí byly uzavřeny přátelské dohody, které poskytovaly zlevněné služby pro ruské turisty. I díky tomu se počet ruských turistů, kteří na začátku 20. století vyjížděli za hranici, každodenně zvyšoval. Turizmus jako odvětví služeb a ekonomického odvětví se pouze formoval, a proto měl buď elitní, nebo vzdělávací a propagandistický charakter.16 1.4.3. Období mezi roky 1930 – 1970 («организационно-централизованный период») Hlavními rysy tohoto období jsou: -
rozvoj sociálního turizmu,
-
vytvoření materiálního základu pro rekreační turizmus (rekreační tábory, sanatoria, pionýrské tábory, rekreační objety),
-
rozvoj rodinného, samostatného a sportovního turizmu,
-
limitace výjezdového turizmu. V roce 1930 byla založena Celosvazová dobrovolná společnost proletářského
cestovního ruchu a exkurzí. K této organizaci se zařadila všechna turistická sdružení. Takto vznikl v ruské společnosti monopol v oblasti cestovního ruchu. Cestovní ruch se v tomto období zaměřoval také na vojenský personál a Rudou armádu, kde se využíval jako prostředek ke vštěpování vlastenectví, pro vojensko-fyzickou přípravu, ale také pro návštěvy měst občanské války na Krymu, Kavkazu, v Moskvě i Leningradu. V následujícím období byly založeny celosvazové akciové společnosti Inturist a Otel, které měly na starosti uspořádání příchodů zahraničních hostí.17
15
http://tourlib.net/books_tourism/zorin03.htm Ibid. 17 Ibid. 16
15
Od 30. let se zájezdový a sportovní cestovní ruch stává masovým fenoménem. V této době však vzniká v oblasti turistického ruchu problém, způsobený nedostatkem odborníků a slabé materiálně-technické základny. Od roku 1960 se rozšiřuje turisticko-výjezdový oddech během víkendů a prázdnin, rozvíjí se cestování vlakem. Pro podporu cestovního ruchu mládeže vznikla organizace Бюро международного молодежного туризма «Спутник» (Kancelář mezinárodního turizmu pro mládež „Sputnik“). Organizace se zaobírala pořádáním výměnných pobytů pro skupiny mládeže mezi dalšími zeměmi. Navzdory všem organizacím, podporujícím cestování do zahraničí, vycestovalo do zahraničí během let 1960–1970 pouze 0,4 % obyvatelstva SSSR. 1.4.4. Období mezi roky 1970 – 1990 («административно – нормативный период») Hlavními rysy tohoto období jsou: -
rozvoj turizmu za podmínek pevné regulace a plánování,
-
rozšíření geografie ruského turizmu (Sibiř, Dálný Východ),
-
koncentrace rekreačních služeb v geograficky příznivých klimatických pásmech,
-
rozšíření nových forem služeb (rodinná dovolená, kursy, léčení),
-
vznik největší a nejlevnější základny sociálního a samovolného cestovního ruchu,
-
vytvoření vědeckých východisek pro studium cestovního ruchu,
-
růst ukazatelů zahraničního turizmu. Rozvoj cestovního ruchu v tomto období byl prováděn v souladu s dlouhodobými
plány (5 až 10 letými), které byly schvalované nejvyššími orgány cestovního ruchu a podléhaly přísné kontrole. Toto období je charakterizováno také rozvojem sociálního cestovního ruchu. Ten se využívá jako prostředek výchovného působení na mladou generaci. V roce 1970 se organizovaly hromadné výlety a exkurze pro školou povinné děti a mládež, jejichž cílem byla podpora patriotizmu, zocelování a sportovní trénink. V období
1980–1992
roste
materiálně-technická
základna
ozdravovacího
cestovního ruchu, vznikají nové hotelové komplexy, objevují se nové služby – rodinná dovolená a «курсовка» (služba, při které rekreanti během léčebního zájezdu bydlí v jakémkoliv hotelu, nebo penziónu, využívají plných služeb sanatoria nebo léčebného
16
zařízení)18. V průběhu „kursové“ léčby se léčený pacient léčí v sanatoriu, ale během trvání léčebného pobytu pobývá v bytech a domech soukromého charakteru. Zájezdové služby, které byly poskytovány sítí několika zájezdových kanceláří, ale také rekreační služby, poskytované ve formě sanatorií a rekreačních zařízení, byly velmi rozšířené.19 1.4.5. Období od roku 1990 («переходныый период») V tomto období se upouští od cestovního ruchu s administrativním řízením a přechází se k turizmu, který má stimulovat ekonomiku. Ten má být založen na základě nových zákonů, týkajících se jak podnikání na trhu obecně, tak i činnosti v oblasti cestovního ruchu. Pro toto období jsou charakteristické následující tendence: -
přechod od monopolu k smíšené ekonomice,
-
vznik cestovního ruchu na základě nových právních předpisů,
-
měnící se povaha poptávky v důsledku vzniku nových typů služeb cestovního ruchu (cestování na hromadné nákupy, dobrodružné výlety, výuka jazyka a jiné),
-
vznik velkého počtu malých a středních podniků cestovního ruchu,
-
růst ukazatelů výjezdového cestovního ruchu, a to zejména za účelem nákupu. V posledních letech se turizmus výrazně rozvinul a stal se masovým sociálně-
ekonomickým jevem mezinárodního rozměru. Právě rychlý rozvoj turizmu přispěl k rozšíření politických, ekonomických, naučných a kulturních vztahů mezi státy a národy světa. Masový rozvoj turizmu umožnil milionu lidí rozšířit své obzory a poznatky o historii své domoviny a jiných států, seznámit se s jejich památkami, kulturou, tradicemi.20
18
http://www.onlyatsea.com/term1.html http://tourlib.net/books_tourism/zorin03.htm 20 Ibid. 19
17
2. Analýza důvodu cest do ČR Česká republika se stává přitažlivá jako destinace nejen pro Rusy, ale i jiné obyvatele východních zemí jako Ukrajina, Litva a Lotyšsko. Česko jim imponuje jako země vhodná pro poznávací turistiku. Velký zájem mají také o wellness pobyty nebo české lázně. Rádi se do Česka znova vracejí a doporučují tuto destinaci také svým známým.
2.1. Ruští turisté v České republice Česká republika je pro obyvatele Ruské federace stále atraktivní destinací. V posledních letech byl evidován zvýšený zájem o příjezdový cestovní ruch z Ruska. Díky délce pobytu a nadprůměrným útratám tvoří právě ruští turisté významnou skupinu i v ekonomice. Na základě projektu IOP – Monitoring zahraničních návštěvníků ČR zveřejněnému na stránce CzechTourism, jehož cílem bylo definovat profily zahraničních návštěvníků České republiky, byla zjištěna motivace Rusů k návštěvě České republiky. Hlavním důvodem jejich návštěv jednoznačně zůstává poznávání památek a obeznamování se starou architekturou. Nejnavštěvovanější destinací z tohoto hlediska nadále zůstává hlavní město Praha, v 1. - 3. čtvrtletí roku 2014 ji navštívilo 1 822 221 ruských turistů, z toho 1 455 820 přenocovalo.21 Ačkoliv Praha stále zůstává vrcholem, i jiná česká města se stávají atraktivními pro stále větší počet turistů z Ruska. Projevuje se zde zájem o návštěvy venkova a méně navštěvovaných měst, zejména z důvodů seznámení se s autentickým českým prostředím, obyčejnými českými lidmi a jejich životním stylem. V posledních letech se objevuje také zájem o tematické zájezdy, např. pivní, církevní, gotická turistika, venkov. Hlavní roli však sehrává gastronomická turistika. U Rusů je ve velké oblibě české pivo. Jeho chuť i výrazně nižší cena je jeho hlavní výhodou.22 Česká republika je pro Rusy vysoce atraktivní. Vyvolává v nich dojem pohádkovosti, poklidné atmosféry, útulné země, která je bezpečná a cenově dostupná.
21
https://www.czso.cz/csu/czso/n-cestovni-ruch-357 http://www.iolivier.cz/index.php?idoflevel=52&page=1&urlofpage=index.php%3Fidoflevel%3D52.
22
18
Turisté nejeví zájem jenom o hlavní město, ale také o poznávání jednotlivých regiónů, jedinečnosti způsobů života místních lidí a uctívání kulturních tradic.
2.2. SWOT analýza
Obrázek č. 1: SWOT analýza, dostupné z: http://www.czechtourism.cz/getmedia/fa20d069-2d8b-4d19-8591b19083531b33/11_12_13_marketingova_strategie.pdf.aspx
Silné stránky:
ČR je na shortlistu evropských destinací,
jedinečnost Prahy, atmosféra historických měst, architektura,
gastronomie, pivo,
pozitivní vnímání ČR jako destinace především pro poznávací dovolené,
možnosti kombinace poznávacího programu s odpočinkovým, léčebným apod.,
bezpečnost,
cenová dostupnost.
Slabé stránky:
nízká intenzita a efektivita nabídek ČR jako „turistické destinace“, malá propagace ČR v zahraničí,
19
chybí zaměření na uspokojení nároků, představ a potřeb mladé generace turistů a rodin s dětmi,
vízová povinnost odrazuje část turistů, kteří místo ČR navštíví destinace bez nutnosti víza,
ČR není a nebude tak atraktivní, jako tradiční evropské (nejen plážové) destinace – Itálie, Francie, Španělsko a jiné,
počasí.
Příležitosti:
posílit přítomnost ČR v mediálním prostoru, dostat ČR na přední místa v shortlistu evropských destinací,
prezentovat ČR jako vhodné místo pro krátké návštěvy jak v rámci (na začátku) okružní cesty po Evropě, tak jako místo romantického výletu (Nový rok, Vánoce),
možnost autoturistiky s vypůjčeným automobilem,
vytvořit nové motivy k návštěvě,
prezentovat možnosti zábavy (bary, kluby, noční život), kalendář událostí (festivaly, koncerty).
Hrozby:
konkurence levných středomořských destinací v případě ekonomické recese,
omezení nízkonákladových letů do ČR,
víza – Schengen.
2.3. Propagace České republiky Výdaje ruských turistů patří v Česku mezi nejvyšší. Proto se turistická propagace orientuje na tento trh a vytváří speciální nabídky, zajímavé právě pro něj. V roce 2011 začal projekt Rebranding a marketingová podpora příjezdového cestovního ruchu se zaměřením na propagaci České republiky v zahraničí. Vzhledem k tomu, že poslední statistická šetření ukázala, že docházelo k obnovení zájmu zahraničních turistů o pobyty v Česku, připravila agentura CzechTourism projekt, jehož cílem bylo vytvořit image Česka jako silnou destinační značku, což by jí zajistilo viditelnost na konkurenčním trhu, podporu cestovního ruchu na regionální a místní úrovni a zvýšení povědomí o České republice.
20
Na ruský trh byla v roce 2013 zaměřená kampaň agentury CzechTourism s názvem „Česko, země příběhů“. Tato kampaň je i v současné době klíčovým komunikačním projektem agentury, který propaguje Česko jako zajímavou destinaci cestovního ruchu nejen v Rusku. Tématika krás České republiky a lázeňství je tedy nabízená především televizními kanály jako jsou Rossia 24, Rossiya 1, Rossiya 2, Domashnij, Discovery Channel a jiné.23 Pro ruský trh jsou určeny produkty, které jsou lákavé a atraktivní pro širokou vrstvu obyvatel. Tyto programy jsou vytvořené na základě specifických požadavků a očekávaní, které by si turisté z Ruské federace přáli. Jde o programy: Praha, Města s příběhem, Kulturní krajina, České lázně, Zdravě a zodpovědně, MedicalTourism, MICE. 24 Česko je prezentováno jako země s bohatým kulturním dědictvím, nadstandardní nabídkou lázeňských a wellness aktivit, vhodná k nákupům.25 Produkty komunikované na trzích 2015 Trh
Cesty za poznáním
Cesty pro zdraví
Cesty
MICE
krajinou
Praha
Rusko
Tabulka
x
č.
Města s
Kulturní
Cesty s
Letní
Zimní
České
Zdravě a
příběhem
krajina
příběhem
cesty
cesty
lázně
zodpovědně
x
x
x
x
1:
Produkty
komunikované
na
trzích
Medicaltourism
x
2015,
dostupné
x
z:
http://www.czechtourism.cz/marketingove-aktivity/evropske-projekty/iop-monitoring-zahranicnichnavstevniku-cr/
Jedním z nejzákladnějších způsobů získávání informací o místě zahraniční dovolené v Rusku nadále zůstává tzv. word of mouth, což je ústní doporučení a informace od přátel, známých, příbuzných, ale i lidí na internetu, pracovníků cestovních kanceláří a agentur. Česká republika tedy láká ruské turisty i takovým způsobem, že ze stávajících návštěvníků dělá své „ambasadory“.26 Všechny potřebné informace získávají také na různých internetových informačních portálech. Ruští turisté reagují pružně na nabídku nově vznikajících produktů v oblasti 23
http://www.czechtourism.cz/media/tiskove-zpravy/projekt-tv-kampan-rusko-ceska-republika,-zeme-p/ http://www.czechtourism.cz/marketingove-aktivity/evropske-projekty/iop-monitoring-zahranicnichnavstevniku-cr/ 25 http://www.novinky.cz/cestovani/331138-takto-bude-propagovana-ceska-republika-v-cine-a-rusku.html 26 http://www.czechtourism.cz/marketingove-aktivity/evropske-projekty/iop-monitoring-zahranicnichnavstevniku-cr 24
21
cestovního ruchu. Jako zdroj informací využívají hlavně internet – podle statistik 14,6 mil. Rusů pracuje každý den s internetem.27 Tady však platí zásada o přehlednosti těchto portálů, poskytování potřebných aktuálních informací, musí návštěvníka upoutat, poskytnut mu přehled a to i v různých jazycích. Tyto stránky jsou vyhledávané nejen mladší generací, která umí dobře pracovat s internetem, ale taky střední a starší generace, které mají zájem o získání těchto informací.
2.3.1. „Pohádkovost“ České republiky Ruští turisté upřednostňují Českou republiku pro její pohádkovou image. Právě na tomto základě je postavená marketingová strategie Česka pro ruské klienty. Podle agentury OLiViER.cz jsou Rusové jako děti, mají rádi kouzla a dárky. Proto je důležité, aby byla Česká republika propagována prostřednictvím legend o místních zámcích, strašidlech nebo Bílých paní.28 Ruské cestovní kanceláře využívají v názvech svých zájezdů často spojení jako „kouzlo zámků“, „magická Praha“, romantická dovolená“ a další. Rusové totiž věří, že právě v Česku najdou mnoho krásných dívek, jsou také přesvědčeni o tom, že se jim splní přání zejména na Karlově mostě. Za nejvhodnější místo pro romantické líbánky považují mnohé české hrady a zámky a pro vyznání lásky je podle nich nejlepší Staroměstské náměstí.29 Česko se proto spojuje s metaforou příběhu. Turistické agentury nelákají na izolované cíle, ale na příběhy osobností, architektury, krajiny. Česká republika má pro Rusy image pohádkovosti, která nese pozitivní emoce, a proto se ruským turistům předkládají příběhy a legendy, které je vtáhnou do historie měst, památek a dopřejí jim prožít malebnou atmosféru. Každý okamžik se mění na romantický zážitek. Příběhy vtáhnou návštěvníky do kouzelných kulis zámeckých komnat, okrasných parků či večerních uliček.30
27
http://www.vse.cz/vskp/5258_rusko_jako_zdrojova_zeme_cestovniho_ruchu_cr http://iolivier.cz/index.php?idoflevel=47&page=2&urlofpage=index.php%3Fidoflevel%3D47 29 Ibid. 30 http://www.czechtourism.cz/marketingove-aktivity/evropske-projekty/iop-monitoring-zahranicnichnavstevniku-cr/ 28
22
Obrázek č. 2: Prezentace reklamní agentury, dostupné z: http://www.czechtourism.com/ru/n/czech-republicland-of-stories/
Obrázek č. 3: Prezentace reklamní agentury, dostupné z: http://www.czechtourism.com/ru/n/czech-republicland-of-stories/
Turizmus České republiky je propagován na ruských stránkách agentury CzechTourism na adrese www.czechtourism.com/ru, ale také hlavně formou videoklipu, který je dostupný na serveru youtube.com a který se vysílá na kanálech ruských televizních stanic. Spot plně vystihuje pohádkovost Česka, mluví o Česku jako o krajině, kde se vypráví příběh o tajemství slovanské krásy a nebojácnosti tváří v tvář jakékoliv bitvě, příběh, který inspiruje a naučí vás vnímat život novým způsobem, příběh o historii duchovní očisty a fyzického potěšení.31
31
https://www.youtube.com/watch?v=_IEDCXxkTmc
23
Například cestovní kancelář Backroads nabízí zájezdy do Prahy na ruském trhu takto: „Praha. Je tak podmanivá. Studnice nádherné architektury. A právě tam začínáme náš zájezd. Vydáme se po stopě jemných křivek české krajiny na dvou kolech. Nasajeme atmosféru zaniklé komunistické doby. Vnoříme se do okouzlujících měst včetně Tábora a Českého Krumlova, pohádkového města se středověkým zámkem tyčícím se nad námi, klopýtajícími po cestě dlážděné ‚kočičími hlavami‘. Objevte to s námi.“32
2.4. Popularita České republiky Oblíbenost České republiky souvisí i s historií vztahů Česka a Ruska. České koupele navštěvoval jeden z nejvýznamnějších Rusů v historii Petr Veliký, ale i mnozí jiní známí Rusové, jako například N. V. Gogol, I. S. Turgeněv, I. P. Pavlov, A. Tolstoj a J. A. Gagarin. Některé destinace byly oblíbené už v minulosti: „Návštěva Prahy a Karlových Varů byla v bývalém Sovětském svazu vždy jen za odměnu pro nejlepší pracovníky. Tato nostalgie a image prestižní destinace tak v Rusech přetrvává dodnes.“33 „Silné povědomí ruských lidí o Česku bylo vytvářeno už po desetiletí. České sklo, obuv značky Baťa, Český granát, voják Švejk, město Karlovy Vary, zpěvák Karel Gott, film Tři oříšky pro Popelku: s tím vším bývá v Rusku spojována Česká republika.“34 Povědomí o Česku zvedl také v nedávné době slavný hokejista Jaromír Jágr, a to nejen tím, že přijal pravoslavné vyznání, ale hlavně svým působením v Omsku. „Během své práce v Ruské federaci byl považován za nejžádanějšího ženicha a ruské ženy zakládaly jeho fankluby.“35
32
http://www.czechtourism.cz/getmedia/56931ba1-31d3-439d-9ac8c9e90a74a2be/15_05_14_analyza_cesty_krajinou.pdf.aspx 33 http://www.novinky.cz/cestovani/143547-stale-roste-pocet-turistu-z-ruska-do-ceske-republiky.html 34 http://www.iolivier.cz/index.php?idoflevel=12&idofpage=1221&action=print 35 Ibid.
24
Obrázek č. 4: Image Česka v ruských mediích, dostupné z: http://vyzkumy.czechtourism.cz/analyzy/637.pdf
2.4.1. České pivo K pozitivní image Česka v Rusku také přispívá expanze českých pivovarů. „Reklamní kampaň Staropramenu, Velkopopovického Kozla nebo Plzeňského Prazdroje běží v ruských televizích neustále a v jednotlivých městech velice aktivně, takže každý Rus ví, že nejlepší pivo se vyrábí právě v Česku. Výhodou zůstává i cena piva, která je minimálně dvakrát nižší i oproti těm nejlevnějším moskevským restauracím.“36 Atraktivní jsou také speciální nabídky spojené s pivní tématikou jako pivovarská muzea, pivní lázně a vlastnoruční vaření piva. „Snad i to přispívá k tomu, proč si ruští turisté kupují zájezdy do Prahy každým rokem častěji,“ tvrdí Natallia Makovik, ředitelka společnosti OLiViER, která se věnuje rusko-českému turismu.37 Pivo ale není jediným oblíbeným alkoholickým nápojem: „Z tvrdšího alkoholu se nesmí zapomenout na Becherovku. S ní se má možnost ruský turista setkat zejména v Karlových Varech. Rusové věří, že tento likér zvyšuje potenci.“38
36
http://iolivier.cz/index.php?idoflevel=52&page=1&urlofpage=index.php%3Fidoflevel%3D52 http://www.iolivier.cz/index.php?idoflevel=12&idofpage=1221&action=print 38 http://www.vse.cz/vskp/5258_rusko_jako_zdrojova_zeme_cestovniho_ruchu_cr 37
25
2.4.2. Cesty za vínem Kromě piva je mezi ruskými turisty oblíbeným alkoholem i české víno, a to především
moravské.
K nejnavštěvovanějším
oblastem
zaměřeným
na
produkci
a prezentaci vína patří jednoznačně Jihomoravský kraj. Marketingová propagace tohoto kraje vzbuzuje u Rusů silné povědomí. Pro ruský trh se vytvářejí speciální balíčky, jejichž cílem je co nejlépe uspokojit ruskou klientelu. Balíčky jsou zaměřené na vinařskou turistiku a cykloturistiku i v kombinaci s gastro a poznávací turistikou.39 Ruským klientům je také možné nabídnout stále populárnější individuální programy. Podle průzkumů organizace CzechTourism se na ruský trh orientuje cestovní kancelář Amber Travel, která nabízí své služby také prostřednictvím cestovních kanceláří v zahraničí. Pro ruský trh nabízí balíček Cesty za vinobraním, víno a gastronomie. Dbá však na přání klientů a všechny balíčky jsou sestavovány individuálně.40 Mezi další služby rozšířené mezi ruskými klienty patří cykloturistický zájezd Krajem vína, Festival otevřených sklepů, nejrůznější putování mezi sklepy, za burčákem nebo vinařské slavnosti. Dalším motivačním faktorem pro absolvování těchto cest byly také lety na přímé lince Moskva – Brno, která v současné době není v provozu. 2.5. Slovanství Rusko-české vztahy jsou většinou považovány za výjimečné: „Rusové vnímají Čechy jako bratrský slovanský národ[…]. Zároveň ale blízkost Česka k západní Evropě vyvolává již zmiňovaný údiv a nadšení. Rusové mají velmi silné povědomí o Česku, a to se vytváří už po desetiletí.“41 Prozápadní orientace je pro Rusy atraktivní:„Rusové považují Českou republiku za nejvyspělejší slovanský stát blízký západu. Navíc se tady lehce domluví i rusky.“42„Bez ohledu na to, že Češi píšou latinkou a Rusové cyrilicí, si jsou oba jazyky podobné. Pro ruského turistu pak není problém objednat si ‚četyre piva‘ nebo najít ‚Zlatuju uločku‘ v Praze,“ tvrdí Natallia Makovik, ředitelka společnosti OLiViER, která je zaměřena na rusko-český turizmus.43 I když jsou Rusové zvyklí na azbuku, nemají problém rozumět českému jazyku a číst plynule v latince. Ale i v tomto se vychází ruským turistům vstříc, jak je vidět např. v Karlových Varech, kde jídelní lístky, prospekty a mnohé nápisy nejsou v angličtině, ale v ruštině. 39
http://www.czechtourism.cz/getmedia/56931ba1-31d3-439d-9ac8c9e90a74a2be/15_05_14_analyza_cesty_krajinou.pdf.aspx 40 Ibid. 41 http://www.iolivier.cz/index.php?idoflevel=12&idofpage=1221&action=print 42 http://www.novinky.cz/cestovani/143547-stale-roste-pocet-turistu-z-ruska-do-ceske-republiky.html 43 http://iolivier.cz/index.php?idoflevel=52&page=2&urlofpage=index.php%3Fidoflevel%3D52
26
2.6. Nakupování Ruští návštěvníci se považují za bonitní klientelu. Místopředseda Asociace cestovních kanceláří Jan Papež tvrdí, že „Rusové patří k nejštědřejším turistům na světě. Když si užívají, užívají si se vším všudy.“44 Ruští turisté jsou pro cestovní ruch a potažmo českou ekonomiku významní právě díky nadprůměrné délce pobytů ale i specifické skladbě spotřebního koše při nakupování. Podle statistik společnosti Global Blue v listopadu 2014 utratili průměrně 7432 korun za jeden nákup.45 Více než třetinu ze všech výdajů během návštěvy a pobytu na území České republiky zanechají u prodejců oděvů a oblečení, dalších 18% připadá na výrobky obuvnického průmyslu, 15% na hodinky a šperky. Rusové mají v oblibě také české sklo a porcelán (14%).46 Ruští turisté také milují českou kuchyni: „Jídlo v českých stravovacích zařízeních jím přijde levné. Často objednávají to nejlepší bez zřetele na cenu a nechávají velké spropitné. Podle reklamní agentury OLiViER, 43% ruských návštěvníků považuje ceny za nízké, 57% za normální a 0% za vysoké.“47
44
http://ekonomika.idnes.cz/ruskych-turistu-v-praze-ubyva-des/ekonomika.aspx?c=A141218_164016_ekonomika_nio 45 Ibid. 46 http://www.statistikaamy.cz/2014/05/za-co-u-nas-cizinci-utraceji/ 47 http://www.vse.cz/vskp/5258_rusko_jako_zdrojova_zeme_cestovniho_ruchu_cr
27
Zkušenosti a hodnocení respondentů v Rusku, na Ukrajině a v Pobaltských státech
Frekvence a délka dovolené Cestuje obvykle s CK Oblíbená země, kam se vrací - v tom Česká republika Zájem o návštěvu - v tom Česká republika Průměrná útrata za dovolenou na os. Asociace s ČR Znalost hl. města ČR Státy turisticky atraktivní jako ČR Předchozí návštěva ČR Nejčastěji použitá doprava Délka poslední návštěvy v ČR ČR příjemně překvapila Léčebný pobyt v ČR Wellness pobyt v ČR Důvody pro léčebný pobyt ČR je první volba pro lázeňský pobyt (neuvažuje cenovou úroveň)
Tabulka
č.
2:
Základní
Rusko 1x za 2-3 roky na 11-14 dní 54% Turecko (19 %) 9.místo Francie (22 %) 4.místo
Litva
Ukrajina
Lotyšsko
1x ročně 6-10 dní 24% Turecko (15 %) 13.místo Itálie (18 %) -
1x ročně 6-10 dní 40% Rusko (28 %) 5.místo Francie (22 %) 6.místo
1x ročně 6-10 dní 15% Německo (21 %) 16.místo Itálie (19 %) 12.místo
2140 LTL
450 LVL
pivo a Praha 78%
6,5 tis. hřiven Pivo, památky a Praha 86%
Pivo a Praha 77%
Slovensko 47%
Polsko, Maďarsko 16%
Slovensko 46%
bahno, voda, sůl
auto, autobus < 5 dní 33% 2.místo (9%) 2.místo(7%) města, památky, zvědavost
autobus 6-10 dní 46% 2.místo(10%) 4.místo(11%) příroda, servis, kvalita
auto, autobus < 5 dní 35% 7.místo (4%) 6.místo (7%) příroda, cenová dostupnost
46%
28%
46%
34%
47,40 tis. rublů Pivo, Praha a památky 74% Německo 21% kombinace auto + letadlo 6-10 dní 48% 2. místo (12%) 4.místo (10%)
informace
o
cestování
ruských
turistů
v Česku,
dostupné
z:
http://vyzkumy.czechtourism.cz/analyzy/632.pdf
Rubl je již několik měsíců pod zvýšeným tlakem kvůli sankcím uvaleným na Rusko v souvislosti s ukrajinskou krizí, poklesu ropy a vysoké poptávce po dolarech ruskými firmami, které nemají přístup na zahraniční kapitálové trhy. Ruská centrální banka už několikrát zakročila, aby podpořila rubl, ten zeslábl o necelých 17 %, a dosáhl tak svého minima, kdy padl na historicky nejnižší hranici 30,123 CZK za 100 rublů.48 Propad rublu výrazně ovlivňuje motivaci ruských turistů při návštěvě Česka. 2.7. České lázeňství V dnešní době se stále více lidí snaží spojit příjemné s užitečným, využít svůj drahocenný čas efektivně a naplno. A proto při představě odpočinku na dovolené kombinuje tento oddech s ozdravným pobytem. Tuto možnost ruskému turistovi nabízejí české lázně. Česká republika je známá obrovským bohatstvím přírodních pramenů, jejichž léčivé účinky jsou už po staletí využívány na léčbu a prevenci mnohých chorob. I díky praktikování tradiční medicíny, spojené se sílou přírody, se české koupele staly známými a oblíbenými po celém světě.
48
http://www.kurzy.cz/kurzy-men/grafy/CZK-RUB/
28
Podle výzkumu agentury CzechTourism jsou léčebné pobyty v ČR na druhém místě preferencí Rusů (hned po domácích léčebných pobytech). Z hlediska wellness pobytů je Česká republika na čtvrtém místě v oblíbenosti u Rusů. „Pro víc než polovinu Rusů jsou české lázně lákavé.“49 Podle výzkumu hlavním faktorem pro výběr Česka jsou jedinečné léčebné účinky vody, bahna a soli, kvalitní servis a profesionalita personálů. Mnoho Rusů se však domnívá, že české lázně jsou drahé, to však vyplývá z nedostatku informací. Mnozí však tvrdí, že cena se rovná kvalitě a dovolená v proslulých českých lázních je vyjde mnohem levněji, jestliže je porovnají s neméně oblíbenými německými lázněmi Baden-Baden. Kromě pocitu, že jsou české lázně drahé, nemají Rusové další námitky proti návštěvě těchto lázní.50 Pokles ruské měny se také promítnul v návštěvnosti českých lázní. I když se počítalo s úbytkem ruských klientů v prvním pololetí roku 2015, tradice a spokojenost ruských klientů převažuje. Ruské elektronické periodikum RATA-news na svých stránkách uvádí, že z informací získaných na základě konference zaměřené na léčebně-ozdravovací pobyty v Česku, Maďarsku a Slovensku vyplývá, že Rusové jsou ochotni vzdát se moře, ale nevzdají se léčebných lázní východní Evropy. Jak uvedla Irina Fedina, ředitelka cestovní kanceláře Vedi Tur Group, která má taktéž své pobočky v Karlových Varech, přiznává, že i zde došlo k poklesu turistického ruchu, ale od jara, kdy kurz eura mírně klesl, prodej opět ožil. Z průzkumů dále vyplynulo, že ruští klienti nechtějí měnit své plány. Co se týče léčení, jsou zvyklí na určitá střediska, a z toho důvodu jsou připraveni odmítnout pobyt u moře. I přes celkový pokles počtu zájezdů, jsou léčebná střediska tradičně rezervována mezi prvními. Tak je tomu i v tomto roce. Podle Eleny Ermakové ze společnosti Ruský Expres, bylo v prosinci 2014 předaných jenom několik desítek pobytů v koupelích, od ledna tohoto roku se opět zvýšila poptávka po Karlových Varech, Mariánských Lázních a Františkových Lázních a to tak, že byly plně obsazeny do poloviny dubna. Je vidět, že Rusové nejsou zvyklí šetřit na zdraví, raději si odpustí pobyt u moře, ale nevzdají se dvou až tří ozdravných pobytů v jimi preferovaných českých lázní. I proto se čeští hoteliéři a další partneři snaží poskytovat větší množství speciálních nabídek a programů.51
49
http://vyzkumy.czechtourism.cz/analyzy/631.pdf Ibid. 51 http://www.ratanews.ru/news/news_23012015_5.stm 50
29
Mezi nejznámější lázně vyhledávané ruskými turisty patří Karlovy Vary, Teplice a Mariánské Lázně. 2.7.1. Karlovy Vary Karlovy Vary jsou spojeny s ruskou historií. Svého času je navštívilo mnoho významných ruských osobností jako například N. V. Gogol, I. S. Turgeněv, I. P. Pavlov, A. Tolstoj a J. A. Gagarin. Povědomí o těchto koupelích však proniklo do Ruska díky caru Petru Velikému, který je navštívil v říjnu 1711. Od této doby je možné pozorovat zájem Rusů o Karlovy Vary. Dle vzpomínek K. L. Kustodieva přijel Petr Veliký 13. září 1711 neoficiálně do Karlových Varů, aby se léčil pomocí léčivé vody. Není známo, kterou chorobu léčil, ale svého doktora si nechal poslat až z rodné Rusi. Během své léčby žil v domě lékárníka Bechera. Sem mu také nosili léčivou vodu z největšího pramene ve Varech. Denně pil 30– 40 šálku vody v teplé místnosti, aby se vypotil. Toto všechno bylo možno poznat z pokoje, ve kterém bydlel, kde byly nad postelí, ve které se léčil, křídou naznačeny značky, které vyjadřovaly, kolik šálků léčivé vody vypil. Tato léčba mu pomohla a na konci září se už cítil o mnoho lépe. Podle legend se dokonce říká, že Petr Veliký díky blahodárným účinků karlovarské vody začal během Severní války vyhrávat nad Švédy. V upomínku na pobývání této významné osobnosti ve Varech vzniklo mnoho památek, například na kopci, který je nazván po panovníkovi, je kříž, na který vyryl své iniciály. Petr také pomáhal zedníkům při stavbě některých domů. Po carově návratu do Ruska se nejdříve rozšířil zájem o lázně mezi ruskou šlechtou, poté také mezi obyvateli Ruského impéria. V roce 1989 zde byl podle vzoru kostela poblíž Moskvy postaven pravoslavný chrám sv. Petra a Pavla. Přání postavit ruský kostel v Karlových Varech vyjádřil už Petr Veliký. Stavba kostela byla zčásti sponzorována zámožnými karlovarskými pacienty ruského původu, ale královská rodina kostelu darovala několik zvonů, drahé ikony a církevní nádobí.
Tento chrám je dodnes významnou
dominantou Karlových Varů, připomínající ruskou přítomnost ve městě. Avšak Karlovy Vary se rychle staly nejen městem, ve kterém za pomoci termálních pramenů léčí různé neduhy a choroby. Stovky obchodů s kosmetikou, oblečením, šperky, ale také s alkoholem, sklem a lázeňskými oplatky, otevřené od brzkého rána do pozdních nočních hodin,
30
poskytují vynikající příležitosti k nakupování.52 V Karlových Varech je dokonce zřízen i generální konzulát Ruské federace. Podle oficiální stránky Karlových Varů návštěvnost ze strany ruských klientů stoupala každým rokem. Ještě v roce 2013 se v tiskové zprávě Karlových Varů uvádí: „pokračuje nárůst zájmu ruské klientely.“53 Ten přetrvával až do roku 2014. V tomto roce však dochází ke snížení návštěvnosti destinace: „Nejvýrazněji se tento pokles projevil ve 4. čtvrtletí a to zvláště v počtu přenocování, kdy došlo k poklesu o 13 %. Výrazný vliv na to měl samozřejmě pokles návštěvníků z Ruska, který činil až 27 %. Zatímco v roce 2013 navštívilo Karlovy Vary 1 075 733 ruských návštěvníků, v roce 2014 jich bylo pouze 911 883.“54 Návštěvnost a přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních města Karlovy Vary (lázeňská + nelázeňská) 2013
Rusko
2014
Hosté
Přenocování
Hosté
Přenocování
84 480
991 253
74 777
837 106
Tabulka č. 3: Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení cestovního ruchu podle zemí v letech 20092014, vlastní zpracování, dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/krajp/330083-14-xk
V následující tabulce můžeme vidět trend vývoje počtu ruských návštěvníku v destinaci Karlovy Vary. Vývoj počtu turistů Ruské federace 2009-2014 Hosté
Přenocovaní
Průměrná
doba
pobytu (dny) 2009
64 668
750 130
12,6
2010
74 377
857 225
12,5
52
http://tonkosti.ru/%D0%9A%D0%B0%D1%80%D0%BB%D0%BE%D0%B2%D1%8B_%D0%92%D0% B0%D1%80%D1%8B 53 http://www.karlovyvary.cz/sites/default/files/partneri/tz_navstevnost_2013.pdf 54 http://www.karlovyvary.cz/sites/default/files/partneri/navstevnost2014.pdf
31
2011
95 204
1 074 236
12,3
2012
106 889
1 237 064
12,6
2013
121 644
1 361 571
12,2
2014
74 777
837 106
Dosud neuvedeno
Tabulka č. 4: Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení cestovního ruchu podle zemí v letech 20092014, vlastní zpracování, dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/krajp/330083-14-xk
Většina Čechů považuje Karlovy Vary za ruské město. Tento názor přetrvává, i když například v Praze žije více Rusů než v Karlových Varech. Avšak ve Varech jsou Rusové mnohem víc vidět a slyšet. Dle tvrzení generálního konzula Valerija Nikolajeviča Ščetinina v roce 2008 je to proto, že rusky nemluví jenom ruští občané, ale i obyvatelé bývalých socialistických republik, například Ukrajinci, Kazaši, ale i ti, kteří žijí v Americe nebo Izraeli.55 I díky tomu, že ruštinu je slyšet ze všech stran, většina nápisů je také v ruštině a personály hotelů mluví plynulou ruštinou, se tady Rusové cítí jako doma. V některých případech však místní obyvatelé Karlových Varů vnímají velký počet ruských turistů negativně. Ne všichni Rusové totiž přicházejí do města s úmyslem využít jeho léčivých pramenů. Podle některých místních obyvatel v karlovarské promenádě vyrůstají tzv. saunakluby, kde se veřejně provozuje sex, nebo se některé koupele zneužívají k praní peněz.56 Obyvatelé města vnímají ruské návštěvníky jako bezohledné suverény, kteří se v Karlových Varech chovají jako doma. Jsou arogantní a nadřazení.57 Rusové však mají relativně odlišný kulturní kapitál. To se projevuje v jiných hodnotách a normách, které potom dráždí místní obyvatele. Rusové se v Karlových Varech snaží ukázat, že se řadí k elitě, sociální status je pro ně symbolem jejich nadřazenosti. Proto se výrazně zaměřují na konzumerismus. Dávají najevo, že běžní místní obyvatelé Karlových Varů si nemohou dovolit nakupovat stejné zboží jako bohatí Rusové. I proto narůstají negativní nálady vůči těmto návštěvníkům. 2.7.2. Teplice Karlovy Vary nebyly jedinými lázněmi, které navštívil Petr Veliký. Podle historických svědectví se car chodíval každodenně koupávat také do Teplic. Je známo také 55
http://www.irucz.ru/pda/cz/zpravy/2/102-ceska-republika/10204-/000-/211-monitoring/13962-generalnikonzul-karlovy-vary-nejsou/ 56 http://www.sme.sk/c/2055935/novi-rusi-objavili-karlove-vary-a-postupne-ich-dobyvaju.html. 57 http://www.lidemesta.cz/archiv/cisla/12-2010-3/rusove-v-karlovych-varech-ocima-mistnich-obyvatel.html
32
to, jak se léčil: „Nehledíc na to, že jeho koupel měla 35 stupňů, v jeho koupelně byla také kamna, která silně hřála, a aby měl tolik vnitřního tepla jak toho vnějšího, před tím, než vešel do koupele, vypil značnou porci vodky a takhle ležel v koupeli několik hodin.“58 Teplické koupele vděčí za svou existenci Rusům. Díky ruskému carovi Alexandru I. a houževnatému odporu jeho vojsk se Francouzům v roce 1812 nepodařilo dobýt lázeňské Teplice. Jako vyjádření vděku byl v roce 1813 car Alexandr I. ubytován na Zámeckém teplickém náměstí, kde později položili základ budoucí Čtyřdohodě, která dlouhou dobu rozhodovala o mocenském systému v Evropě. Protože ruská vojska na jedné straně ochránila Teplice, ale na druhé také silně devastovala toto panství, car Alexandr se zavázal tehdejšímu teplickému knížeti Clary – Aldringenovi zaplatit všechny škody. I díky této peněžní podpoře ze strany Ruska byla vybudována značná část teplický lázní, byly obnoveny poškozené domy, toto finanční přispění zajistilo také další rozvoj Teplicka.59 2.7.3. Mariánské Lázně Velkou novinkou je i vyšší obliba Mariánských Lázní mezi ruskými turisty. Podle Iriny Fediny začaly být právě Mariánské Lázně od začátku tohoto roku velice žádané. Podle vedoucí oddělení léčebných zájezdů společnosti Vedi Tur Group Ljudmily Blinkovoj, je nabídka hotelů Danubis v Mariánských Lázní pro ruské turisty jasnou výhrou, protože právě pobyt v těchto hotelech zajišťuje, že se klienti vrátí spokojení a stanou se stálými zákazníky.60
2.8. Židovské cesty Tvorba produktů cestovního ruchu, založených na oslovení potenciálních zákazníků na základě národní identity a etnicity, je jedním z nejvýraznějších rysů rozvoje cestovního ruchu v posledním desetiletí. Jednou z motivací tohoto vývoje je zvýšený zájem komunit i jednotlivců o poznání kolektivní historie a identity rodinných kořenů se záměrem prohloubit znalosti o historických událostech a místech. Tento nárůst zájmu cestovat do míst spojených s historickým a rodinným dědictvím je zřetelný především u osob, které patří do židovských komunit. Návštěva České republiky je běžnou součástí nabídky mnoha ruských cestovních kanceláří. To se v posledních letech projevuje v obecně vysokém počtu příjezdů ruských 58
http://memoirs.ru/texts/PTR_VEL_KRLSBD_873.htm http://www.lazneteplice.cz/o-nas/historie/200-vyroci-bitvy-o-lazenske-teplice/spojenec-rusky-car/ 60 http://www.ratanews.ru/news/news_18032015_5.stm 59
33
návštěvníků do České republiky. Návštěva židovské čtvrti v Praze je standardní součástí turistických balíčků a zájezdů bez ohledu, zda turisté jsou Židé či ne. V případě nabídky cestovních kanceláří v Rusku je obtížné identifikovat, zda jsou produkty cestovní kanceláře zaměřeny specificky na židovskou klientelu. Přítomnost Židů na území Česka je doložena i z historického hlediska: „Území Čech a Moravy je historicky spojeno s příběhem aškenázských Židů, kteří žili v údolí Porýní a v sousední Francii, před migrací na východ do slovanských zemí (Polsko, Litva, Rusko) po křížových výpravách v 11. – 13. století. Po pronásledování v 17. století ve východní Evropě, velké množství těchto Židů přesídlilo zpět do západní Evropy, kde se asimilovali s dalšími židovskými komunitami.“61 V Rusku žije 190 000 Židů.62 Vzhledem k historii Židů, kteří žili na území bývalého Sovětského svazu, demografickým změnám a židovské identitě u cílové skupiny Židů v Rusku je nízké procento těch, kteří mají zájem navštívit Českou republiku s ohledem na židovskou tradici a historii. Dá se spíš předpokládat, že židovští turisté z Ruska navštěvují města tzv. "starých zemí" jako Prahu a Vídeň, nebo zemi původu svých rodičů a prarodičů. Tyto návštěvy jsou pro Židy příležitostí zjistit, jak žili jejich předkové. Součástí těchto nostalgických výletů jsou návštěvy starých židovských čtvrtí, domů slavných židovských osobností, synagog, hřbitovů, ale i vyhlazovacích táborů z druhé světové války. Touha po poznání minulosti utváří druh cestovního ruchu, který umožňuje Židům z diaspory poznat své kořeny. Židé v Rusku představují skupinu obyvatel s nadprůměrnou úrovní dosaženého vzdělání a finančního zajištění. Až na výjimky se tato skutečnost vztahuje na většinu židovského obyvatelstva od studentů po bezdětné páry, rodiny s dětmi a seniory. Vzhledem k tomu, že Židé jsou majiteli úspěšných firem a podniků, představují obchodní cesty za partnery v České republice zajímavý potenciál pro rozvoj cestovního ruchu. Tyto cesty mohou být spojeny s kulturně-společenským doprovodným programem se zaměřením na poznávání židovské tradice v České republice.
61
http://www.czechtourism.cz/getmedia/c6a9ea97-a982-4286-b29d645a12fa970f/15_04_14_analyza_zidovske_cesty.pdf.aspx 62 http://www.bjpa.org/Publications/downloadFile.cfm?FileID=21109
34
Průměrná délka pobytu a útrata ruského turistu v ČR Země
Rusko
Počet
Průměrná
návštěvníků
délka pobytu útrata během útrata během
v ČR
ve
698 040
Průměrná
Průměrná
dnech cesty / den cesty / osoba
(2012)
(Kč)
celkem (Kč)
6,0
1 903
11 418
Tabulka č. 5: Průměrná délka pobytu a útrata ruského http://www.czechtourism.cz/getmedia/c6a9ea97-a982-4286-b29d645a12fa970f/15_04_14_analyza_zidovske_cesty.pdf.aspx
turistu
v ČR,
dostupné
z:
Židé v Rusku nejsou primární cílovou skupinou pro návštěvu židovských památek a míst spojených se židovstvím v České republice, a to z důvodu nízké míry identifikace se židovstvím a vysoké míry asimilace v ruské společnosti. „Z dostupných informací o ruském trhu nelze jednoznačně určit, zda splňují podmínku zadání cílové skupiny „bonitní židovské klientely.“63 2.9. Dopravní dostupnost Ze strany ruských turistů je jedním z oblíbených způsobů dopravy právě letecké spojení. „Rozvoj osobní letecké dopravy je možné pozorovat i ve zlepšení dostupnosti mezi Ruskem a Českou republikou.“64 V roce 2007 byly zahájeny pravidelné lety, které umožňovaly letecké spojení mezi Moskvou a Brnem. Tuto přepravu zabezpečovala ruská letecká společnost Atlant Sojuz.65 Podle agentury OLiViER byl tento spoj hojně preferován ze strany ruských klientů a to z mnoha důvodu, jako například: spoj odlétal z letiště Vnukovo, jednoho z nejmodernějších a nejbezpečnějších letišť v Evropě; tento spoj byl regulérním spojem, který byl málokdy zdržován; ceny letenek dosahovaly úrovně jako u charterových letů.66 Tento spoj využívala ruská klientela, která preferovala léčení ve východočeských lázních – ať už šlo o Darkov (léčení onemocnění pohybového aparátu), nebo Luhačovice (onemocnění dýchacích cest). Daný letecký spoj preferovali také klienti, kteří se rozhodli využít programy zaměřené na krásy Jihomoravského kraje, vinné cesty
63
http://www.czechtourism.cz/getmedia/c6a9ea97-a982-4286-b29d645a12fa970f/15_04_14_analyza_zidovske_cesty.pdf.aspx 64 http://www.vse.cz/vskp/5258_rusko_jako_zdrojova_zeme_cestovniho_ruchu_cr 65 Ibid. 66 http://iolivier.cz/index.php?idoflevel=95&page=2&urlofpage=index.php%3Fidoflevel%3D95
35
a sklípky, Austerlitz, jeskyni Macochu, zámky Lednice a Valtice, Kroměříž a samozřejmě Prahu.67 Dalším významným spojením s Českem je přímá letecká linka do Karlových Varů. Toto spojení je oblíbeno u lázeňských hostí Karlových Varů. Letiště Karlovy Vary nabízí přímou a pravidelnou linku do Moskvy třikrát týdně, do Petrohradu jednou týdenně. 68 Na této trase operuje česká společnost ČSA a ruská společnost Aeroflot. Druhá ze jmenovaných společností však ukončí svoji činnosti na této trase s datem 5. dubna z důvodu snížení poptávky.69 Na druhé straně, odchod společnosti Aeroflot vytvořil nový trend, tedy to, že většina karlovarských turistů začala využívat lety do Prahy. Jedním z důvodů je cena, let do Prahy je totiž levnější zhruba o 100–200 eur takto se i těm turistům, pro něž je cena zájezdů zásadní, jeví let přes Prahu jako nejvhodnější volba. Turistům, cestujícím do Karlových Varů se opět vychází vstříc s bezplatnou kyvadlovou dopravou do tohoto města.70 Nejžádanějšími zůstávají lety z Moskvy do Prahy. Na této trase zabezpečují lety společnosti České aerolinie, Transaero a Aeroloft. Společnost Transaero začala létat do Prahy z Moskvy 29. 3. 2015, což je její odpověď na velkou poptávku po letech na této trase. Obsazenost prvního letu do Prahy byla stoprocentní.71 V tomto roce k nim přibyla i čtvrtá nízkonákladová společnost SmartWings.72 Moskva-Šeremetěvo (SVO) Odlet (KLV)
Přílet
Den
Let
Typ
Poznámky
0840
1215
-2-4--7
OK908
319
29.03.2015 - 31.05.2015
0840
1215
---4--7
OK908
319
04.06.2015 - 26.07.2015
0840 1215 -2-4--7 OK908 319 30.07.2015 - 22.10.2015 Tabulka č. 6: Letecké spojení Moskva – Praha, dostupné z http://www.airport-k-vary.cz/cs/letovy-rad/
67
http://iolivier.cz/index.php?idoflevel=95&page=2&urlofpage=index.php%3Fidoflevel%3D95 http://www.airport-k-vary.cz/cs/letovy-rad/ 69 http://www.ratanews.ru/news/news_25032015_4.stm 70 Ibid. 71 http://www.votpusk.ru/news.asp?msg=532245 72 http://www.ratanews.ru/news/news_25032015_4.stm 68
36
Petrohrad-Pulkovo (LED) Odlet (KLV)
Přílet
Den
Let
Typ
Poznámky
1235
1610
---4---
OK890
319
02.04.2015 - 23.04.2015
1645
2020
---4---
OK890
319
30.04.2015 - 14.05.2015
1235
1610
---4---
OK890
319
21.05.2015 - 28.05.2015
0945 1320 ---4--OK890 319 04.06.2015 - 22.10.2015 Tabulka č. 7: Letecké spojení Petrohrad – Praha, dostupné z http://www.airport-k-vary.cz/cs/letovy-rad/
„Kromě leteckého spojení je stále využíváno také spojení vlakové. Někteří ruští turisté, kteří patří do střední a nižší sociální třídy, upřednostňují levnější cestu vlakem před dražší cenou letenky. Tím jsou na druhou stranu ochotni obětovat i přes 24 hodiny jen cestováním.“73 Vlakové spojení do České republiky nabízí ruská stránka www.dvm-tour.ru, kde zájezdy dělí do tří skupin: Oddech a léčení, Exkurze, Kombinované zájezdy. Vlaky jezdí pravidelně dvakrát týdně na trase Moskva - Praha.
Tabulka č. 8: Vlakové spojení tour.ru/czech_republic/tours/tour55790/
2.10.
Moskva
–
Praha,
Dostupné
z:
http://www.dvm-
Práce v ČR
Mezi Rusy, kteří pracují v Česku, můžeme najít různé lidi různých profesí, od prodavačů v stáncích na tržnicích, číšníků, stavebníků až po zkušené pedagogické profesory, byznysmeny. Často to mohou být i představitelé ruské oligarchie. Do České republiky je láká zejména stavebnictví, trh s nemovitostmi, podnikání v oblasti dopravy, strojírenství a energetiky. Pro Rusy je Česká republika atraktivní jak po stránce možnosti odpočinku, tak i po stránce životního stylu a vyhlídek do budoucnosti. Jedním z pozitiv je také jednodušší získání povolení vstupu na území daného státu od českých úřadů než na západě. Ruští občané mají také zájem o samostatné podnikání. V roce 2013 bylo 1967 cizinců, kteří si vybavili živnostenské oprávnění. V rámci vybavování živnostenských 73
http://www.vse.cz/vskp/5258_rusko_jako_zdrojova_zeme_cestovniho_ruchu_cr
37
oprávnění je ze strany Rusů vidět rostoucí zájem. Větší zastoupení cizinců v Česku však mají zaměstnaní bez živnostenských oprávnění. Rusové s platným živnostenským oprávněním v letech 2010–2014 Rok
2009
2010
2011
2012
2013
Rusové
1 336
1 439
1 713
1 860
1 967
s platným živnostenským oprávněním Tabulka č. 9: Rusové s platným živnostenským oprávněním v letech 2010–2014, vlastní zpracování, dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/t/9A003F3C0B/$File/29002714_t3-02.pdf
Ruští občané, kteří jsou zaměstnáváni v ČR, jsou evidováni pouze do roku 2011. Počet zaměstnaných Rusů v tomto roce představoval celkově 5 644, z toho evidovaných na úřadu práce bylo 3 931 lidí a zbytek tvořili cizinci z Ruska s platným živnostenským oprávněním.74 Ruští občané zaměstnávaní v ČR 2009
2010
2011
2012
2013
Evidovaní na 3 612
3 658
3 931
Dosud
Dosud
neuvedeno
neuvedeno
1 860
1 967
Rok
úřadech práce S
platným 1 336
1 439
1 713
živnostenským oprávněním Tabulka 10: Ruští občané zaměstnávaní v ČR, vlastní zpracování: Cizinci v ČR 2009-2014, dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/kapitola/290027-14-r_2014-0143
Téma nelegálního zaměstnávání se týká také cizinců z Ruska. Od 1. 1. 2012 převzal Státní úřad inspekce práce od Úřadu práce ČR kontrolní činnost v oblasti dodržování ustanovení zákona o zaměstnanosti. V tomto roce také probíhaly kontroly nelegálního zaměstnávání, které realizovaly týmy inspektorů ve spolupráci s celními úřady, Policií ČR – Službou cizinecké policie, ÚP ČR, Českou správou sociálního zabezpečení, popřípadě i s dalšími orgány (živnostenskými úřady, finančními úřady). Celkově bylo zkontrolováno 74
http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/t/9A003F3C4C/$File/29002714_t3-08.pdf
38
35 557 zaměstnavatelů. Nejvyšší počet nelegálně zaměstnávaných cizinců byl zaznamenán u občanů Ukrajiny (724), u občanů Ruské federace to bylo jen 8.75 Nicméně, ne všichni Rusové, kteří mají obchodní zájmy v České republice, jsou i jejími trvalými občany. Ruský kapitál se do České republiky nedostává přímo z Ruska, ale z dalších zemí, jako je Malta, Kypr, Panenské ostrovy a to kvůli optimalizaci zdanění. Tímto způsobem proniká ruský kapitál stále více na český trh. Rusové se taktéž stýkají prostřednictvím sociálních sítí, kde taky existují stránky, na kterých mohou sdílet pracovní nabídky, například Вконтакте - Работа в Чехии, Праге (Vkontakte – Rabota v Čechii, Prage). Dle posledních dostupných dat z Českého statistického úřadu z roku 2013 je v České republice 33 138 cizinců s ruským státním občanstvím.76 Občané s ruským státním občanstvím tvoří čtvrtou nejčastěji zastoupenou menšinu v ČR (8%), hned po Ukrajincích (24%), Slovácích (21%) a Vietnamcích (13%). 77
75
http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/2E003C7395/$File/141413_k3CJ.pdf http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/t/9B0024C1D3/$File/29002714_t1-01.pdf 77 http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/tab/9C003A7997 76
39
3. Nejnavštěvovanější destinace rusky hovořících turistů v ČR „Nejvíce ruských turistů směřuje do hlavního města Prahy. Přestože se jedná o nejžádanější českou destinaci, jenom 2 % Rusů stráví svou dovolenou jenom v hlavním městě. Drtivá většina turistů organizuje i jiné návštěvy po ČR.“78 V roce 2014 navštívilo Prahu 1 822 221 turistů. Praha Praha je pro ruského turistu kouzelné a romantické historické město, nabízející Rusům lákavé možnosti zábavy a dobrých nákupů. Nádherné mosty přes řeku Vltavu, staré uličky a roztomilé kavárny dodávají Praze atmosféru vhodnou pro relaxaci. Praha postrádá zběsilé tempo velkoměst, a proto jí navštěvují lidé, kteří si chtějí odpočinout.79„O hlavní město je vysoký zájem i z hlediska nově vytvářených programů, jakými jsou například Mystická Praha, Po stopách ruských spisovatelů nebo Pivní Praha.“80 Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v hl. m. Praha
Praha
2012
2013
2014
492 007
542 189
473 571
Tabulka č. 11: Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v hl. m. Praha, vlastní zpracování, počet hostů
a
přenocování
v
lázeňských
ubytovacích
zařízeních
podle
zemí
v ČR,
dostupné
z:
https://www.czso.cz/csu/czso/cru_cr
Severní Čechy Území severních Čech nabízí ruským turistům širokou škálu možností. Teplice navštěvují za cílem lázeňského odpočinku a ozdravných pobytů, Špindlerův mlýn nebo Harrachov jsou středisky zimních sportů, Děčín a Liberec nabízí romantické procházky na zámcích, v Terezíně je možno uctít památku předků na židovském hřbitově a poznat historii koncentračních táborů.
78
http://www.vse.cz/vskp/5258_rusko_jako_zdrojova_zeme_cestovniho_ruchu_cr http://blog.ukati-tur.ru/10-prichin-poehat-v-chzeh/ 80 http://www.vse.cz/vskp/5258_rusko_jako_zdrojova_zeme_cestovniho_ruchu_cr 79
40
Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v Severních Čechách 2012
2013
2014
Liberecký kraj
5 026
4 952
3 117
Ústecký kraj
7 602
8 496
6 480
Tabulka č. 12: Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v severních Čechách, vlastní zpracování, počet hostů a přenocování v lázeňských ubytovacích zařízeních podle zemí v ČR, dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/cru_cr
Západní Čechy Západní Čechy jsou pro ruské turisty znamením lázeňského odpočinku a relaxace. V tomto regionu se nachází nejoblíbenější lázně Karlovy Vary, ale také Mariánské Lázně a Františkovy Lázně. Známý je také hrad Loket a historické centrum města Cheb. Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v Západních Čechách 2012
2013
2014
Karlovarský kraj
108 707
121 644
109 966
Plzeňský kraj
16 791
17 168
13 880
Tabulka č. 13: Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v západních Čechách, vlastní zpracování, počet hostů a přenocování v lázeňských ubytovacích zařízeních podle zemí v ČR, dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/cru_cr
Střední Čechy Místem s největší koncentrací romantických zámků a hradů se jeví región Středních Čech. Perla starých Čech hrad Karlštejn, zámek v Poděbradech, zámkový komplex Český Šternberk nebo Křivoklát nabízí ruským turistům možnost nasát atmosféru dávných dob, kdy v tomto kraji žili princové a princezny, kteří se procházeli po chodbách těchto zámků. Nelze opomenout historické město Kutná Hora, která je „zapsaná na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.“81
81
http://cs.wikipedia.org/wiki/Kutn%C3%A1_Hora
41
Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v Středních Čechách
Středočeský kraj
2012
2013
2014
10 546
11 387
9 047
Tabulka č. 14: Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v středních Čechách, vlastní zpracování, počet hostů a přenocování v lázeňských ubytovacích zařízeních podle zemí v ČR, dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/cru_cr
Východní Čechy Tato oblast nabízí celou řadu malebných výhledů na českou krajinu – od úrodných polí a luk po nejvyšší hory České republiky Krkonoše. Zoo Dvůr Králové nad Labem je jednou z nejznámějších zoologických zahrad v Česku. Přírodní rezervace Český ráj je zase skvělým místem pro turistiku a odpočinek v přírodě. Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v Jižních Čechách
Královéhradecký
2012
2013
2014
11 600
9 746
7 592
1 647
2 056
2 021
kraj Pardubický kraj
Tabulka č. 15: Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v jižních Čechách, vlastní zpracování, počet hostů a přenocování v lázeňských ubytovacích zařízeních podle zemí v ČR, dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/cru_cr
Jižní Čechy Oblast jižních Čech je plná krásných měst, která pochází jako by přímo z pohádek. Jedním z nich je i Český Krumlov, který je zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO. Historické města jako Jindřichův Hradec, Třeboň nebo České Budějovice stojí za procházku. Ruští turisté také nezapomínají ochutnat pravé české pivo – Budweiser.
42
Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v Jižních Čechách
Jihočeský kraj
2012
2013
2014
8 992
10 037
9 258
Tabulka č. 16: Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v jižních Čechách, vlastní zpracování, počet hostů a přenocování v lázeňských ubytovacích zařízeních podle zemí v ČR, dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/cru_cr
Jižní Morava Plochy úrodných sadů s vinicemi jsou cílem ruských turistů, kteří nedají dopustit na vynikající české víno. Spolu s ochutnávkami a návštěvami vinných sklípku je zde možno trávit svou dovolenou i aktivně, a to cyklovýlety nebo turistikou. Nakupování a gastronomii si zase vychutnají v druhém největším městě České republiky – Brně. Pohádkové zámky navštěvují ve městech Lednice, Kroměříž, Mikulov nebo Telč. Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v Jižní Moravě 2012
2013
2014
Jihomoravský kraj
33 888
36 368
29 711
Zlínsky kraj
5 086
6 241
3 997
Tabulka č. 17: Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v Jižní Moravě, vlastní zpracování, počet hostů
a
přenocování
v
lázeňských
ubytovacích
zařízeních
podle
zemí
v ČR,
dostupné
z:
https://www.czso.cz/csu/czso/cru_cr
Severní Morava a Slezsko Severní Morava je z hlediska regionů nejrozmanitější. Na východě se podél hranice se Slovenskem táhnou malebné Beskydy, které tvoří zásobu lidové kultury Moravy. Tu je možné spatřit ve městě Rožnov pod Radhoštěm. Největší město tohoto regionu – Ostrava je známo pro svůj rušný noční život.
43
Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v Severní Moravě
Moravskoslezský
2012
2013
2014
18 116
16 464
7 753
10 069
14 024
12 760
kraj Olomoucký kraj
Tabulka č. 18: Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v Severní Moravě, vlastní zpracování, Počet hostů a přenocování v lázeňských ubytovacích zařízeních podle zemí v ČR, dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/cru_cr
44
Závěr V mé bakalářské diplomové práci jsem se zaměřila na analýzu motivačních důvodů ruských turistů při cestování do České republiky. Zpracovala jsem SWOT analýzu, pomocí které jsem zformulovala silné a slabé stránky České republiky jako cílové destinace. Na základě silných stránek jsem definovala základní motivační faktory. V oblasti příjezdového cestovního ruchu zaujímají ruští turisté významné místo. I když Česká republiky u ruských turistů nepatří mezi nejnavštěvovanější destinace, stala se pro ně atraktivní zejména z hlediska poznávacího, léčebného a zážitkového turismu. Statistické údaje vykazují každým rokem nárůst těchto turistů. Ruští turisté mají tedy Českou republiku v oblibě, očekávají i vysoký standard služeb. Toho se jim zde dostává, a i proto se rádi vrací do lázeňských měst nebo do center měst. Je velmi důležité si udržovat přízeň ruské klientely, a to z mnoha důvodů. Ruský turista je jedním z nejbonitnějších klientů, to znamená, že v České republice utratí na den a osobu nejvíce peněz, protože dokáže ocenit kvalitu služeb (za předpokladu, že jsou služby kvalitní). Ruští turisté také tráví v průměru nejvíce dní dovolené v České republice. Situace na ruském trhu se změnila v roce 2014, kdy měl pád rublu výrazný vliv na preference ruských turistů při výběru dovolené. Nicméně, podle statistických údajů je například oblíbenost českých lázní tak velká, že se jich ruští turisté nehodlají vzdát. A i proto je nutné jim vycházet vstříc se speciálními nabídkami, slevami, nebo doplňkovými službami, které v jejich očích ještě více umocní atraktivitu České republiky. Znalost ruského jazyka u prodejců a obsluhy nebo ruskojazyčný jídelní lístek je výrazným plusem, díky kterému ruští turisté cítí domáckou atmosféru a dokážou si dovolenou mnohem více užít. Hlavním cílem mé práce bylo definovat důvody, které ovlivňují ruských turistů při výběru České republiky jako cílové destinace. Česká republika má v Rusku dobrou propagaci. I nadále se vytvářejí projekty, které mají za cíl ještě více zviditelnit tuto značku na trhu, vytvořit image Česka a tím podpořit povědomí o České republice. K tomu sloužil televizní spot, který byl vysílán v ruských televizích. Také obrazová reklama je velice dobře zvolena. Poukazuje na pohádkovost krajiny, na možnost prožít romantický výlet. I proto, že Rusové podle statistických údajů pracují každý den s internetem, by bylo vhodné zaměřit se na posílení propagace Česka touto cestou. Internet je také prostor, kde je 45
možné poskytovat větší množství informací, které by ruské turisty upoutaly. Určitě by stálo za to vytvořit spot, který by mohl být vysílán v rádiu. Oblíbenost českého piva je všeobecně známa. Důvodem je jeho nízká cena a nezamezitelná chuť. Avšak vzhledem k tomu, že české pivo se prodává i v Rusku, ruští turisté sem nejezdí jen kvůli jeho konzumaci. S pivní tématikou si spojují také aktivity jako pivní lázně nebo možnost uvařit si pivo sám. Rusové preferují také moravská vína, kvůli kterým navštěvují vinné sklípky nebo vinařské slavnosti. Česko, jako slovanský národ, je pro Rusy atraktivní. Domluví se zde totiž i rusky, také propagační materiály jsou psány nejenom v anglickém jazyce, ale také v ruštině, což je pro ruské turisty velkým pozitivem. Česko je považováno za jednu z nejlevnějších západních zemí, která však nabízí bohatý a kvalitní sortiment zboží. Proto dovolenou spojují také s nakupováním. Za přijatelné ceny jsou schopni nakoupit velké množství dárků nebo spotřebního zboží. Hlavní důvodem cest ruských turistů do Česka jsou pobyty v českých lázních. Důraz kladou na jedinečnost léčivých bahen a vod, ale také na cenu za poskytované služby. Ta je v porovnání s lázněmi v Německu mnohem nižší. I přes výhodnou cenu, jsou poskytovány služby na vysoké úrovni. Jsou také nabízeny různé slevy, případně doplňkové služby, jejichž cena už je však přiměřená kvalitě. Výhodou České republiky jsou i přímé a pravidelné lety z Moskvy nebo Petrohradu. Ty létají do oblíbených cílů ruských návštěvníků, jako Praha a Karlovy Vary. Velkým pozitivem by bylo, kdyby byly obnoveny také přímé lety do Brna, které by upřednostňovali turisté při zájezdech s cílem poznávání Jihomoravského kraje. Neméně oblíbenou zůstává také železniční doprava, která je preferována z finančního hlediska. Z průzkumu vyplývá, že neoblíbenější destinací ruských turistů je Praha. Nadále však narůstá zájem o poznání krajů nebo regionů, které nejsou tak známé, s cílem poznání typického způsobu života a kulturních tradic. Tady je určitý potenciál pro rozvoj cestovního ruchu i v těchto oblastech. Důležité je vytvořit silnou marketingovou strategii, která by právě tato místa představila ruské klientele. Ve své práci jsem se snažila najít hlavní motivační faktory ruských turistů při výběru České republiky jako cílové destinace. K tomuto tématu však není dostatečné
46
množství spolehlivých zdrojů, které by zahrnovaly všechny motivy cest občanů Ruské federace. Během psaní mé bakalářské diplomové práce probíhal na Ukrajině konflikt, který je silně spjatý s Ruskou federací. Tento konflikt ovlivnil také chování ruských turistů. Na Rusko byly totiž uvaleny sankce. Jedním z dopadů těchto sankcí byl také největší propad ruského rublu v dějinách. Díky tomu se ze strany občanů Ruské federace rapidně snížila poptávka po dovolených nejen v České republice, ale i v jiných destinacích. Dovolená by pro ně byla dvakrát dražší, a proto raději necestovali za hranice. V současné době dochází k posílení rublu, což se projevuje i na zájmu ruských turistů o zájezdy do zahraničí, které se znovu stávají dostupnými.
47
Резюме Чешская направлений
Республика среди
–
россиян.
одно
из
весьма
Общеизвестный
популярных факт,
что
туристических любовью
этих
путешественников пользуются густое чешское пиво, гостеприимные курорты, и, конечно же, древняя столица – красавица Прага. В этой работе я рассматриваю основные факторы, привлекающие туристов из России в Чехию, самые посещаемые регионы и памятки культуры. Работа разделена на три основные части. В первой части пойдет речь об истории развития туризма, как в Чехии, так и в России. Условно в Чешской Республике его можно разделить на три этапа; а именно на этап между двумя мировыми войнами, этап после Второй мировой войны и до 1989 года, и этап после 1989 года. Большое значение имело открытие турагентства Чедок. Оно заняло лидирующую позицию на чешском рынке с момента появления, и существует до сих пор. Туризм расцветал, местные жители отправлялись в поездки за рубеж, а иностранцы приезжали в Чехию. Ситуация изменилась после Второй мировой войны, когда границы закрылись. Как раз поэтому очень популярным стало проведение отпуска на даче или на курортах внутри страны. После 1989 г. последовало не только быстрое развитие внутреннего туризма, но и возобновился поток иностранных гостей. Развитие индустрии путешествий в России проходило сложнее из-за политических и экономических особенностей страны. Основные стадии, тем не менее, были практически те же, что и для Европы, но с незначительными изменениями в определенных этапах. Во второй части работы раскрыты факторы мотивации русских туристов при выборе именно Чехии. Самой посещаемым городом остается Прага, так как русские ценят ее неторопливую атмосферу, непохожую на течение жизни в крупных городах России. Но и открытость местного населения, дешевая еда и сфера обслуживания, легенды и неповторимая романтика, наравне с отличным сервисом, привлекают граждан России вновь с удовольствием сюда вернуться. Конечно же, существует преимущество в и том, что Чехия принадлежит к славянским народам. Русским не составляет труда найти общий язык, куда бы они 48
ни направились. Несмотря на то, что речь обоих народов похожа, в местах туристического интереса услуги подстраивают под путешественников. Например, обслуживающий персонал хорошо владеет русским языком, меню и многие надписи составляют на русском. К тому же, россиянам гораздо легче понять чешский язык чем, например, английский. Корни популярности чешских курортов в России лежат глубоко в истории. Моду на посещение Карловых Вар среди знати завел сам Петр Первый. Позже, сюда приезжали и другие русские знаменитости: И. В. Гоголь, И. П. Павлов, А. Толстой и другие. В советский период путевки в Карловы Вары считались особо престижными, и выдавали их как поощрение отличившимся работникам. Россияне не привыкли экономить на здоровье. Чешские курорты предлагают им идеальный комфорт по доступной цене. Как известно, спрос рождает предложение: владельцы чешских отелей и ресторанов стремятся создать заманчивые услуги и скидки специально для гостей из России. Благодаря этому, посещаемость чешских курортов растет с каждым годом. Несмотря на актуальный кризис, который вызвал ослабление рубля, россияне по-прежнему готовы провести отпуск именно в Чехии, а также порекомендовать ее друзьям и знакомым. Поддержанию положительного имиджа в России способствует также расширение чешских пивоваренных заводов. Пиво «Staropramen», «Velkopopovický Kozel» или «Budweiser» знает каждый русский, так же как каждый русский знает, что лучшее пиво производят только в Чешской республике. Преимуществом чешского пива, кроме его изумительного вкуса, является и его цена. Для русских также предлагаются развлечения, связанные с пивом, как, например, пивные курорты, пивные музеи или собственноручное варение пива. Но пиво – не единственный напиток, для которого русские едут в Чехию. Популярностью пользуются и вина Моравии, а с ними и самая посещаемая из винодельных областей – Южно-Моравский край. Для русских туристов здесь составляются специальные программы,
ориентированные
на
вкусы
потребителя.
Другим
фактором,
способствовавшим посещению Южноморавского края, был также прямой рейс на трассе Москва – Брно, но в настоящее время он не обслуживается. Нельзя не вспомнить Becherovku. Среди русских бытует поверье, что этот ликер повышает потенцию. 49
Отдельная группа путешественников, это граждане России с еврейскими корнями, которые приезжают в Чехию для изучения еврейских традиций и истории своих предков. Чаще всего посещают синагоги, кладбища, еврейские районы или концлагеря времен Второй мировой войны. В третьей части этой работы рассматриваются отдельные регионы Чехии и их привлекательность для русских туристов. Несмотря на то, что большинство российских туристов приезжает непосредственно в Прагу, многие организовывают поездки и по менее известным регионам Чешской Республики. В последнее время проявляется интерес к экскурсиям по селам и не столь популярным городам, в основном для знакомства с уникальной местной атмосферой, обычными чешскими людьми и их образом жизни. Северная Богемия предлагает
российским туристам широкий выбор
направлений. Здесь находятся: курорт Теплице для отдыха, зимний курорт Шпиндлерув Млын для зимних видов спорта, а также замки в городах Дечин и
Либерец. Западная Богемия в свою очередь ассоциируется у российских туристов с курортным отдыхом. Карловы Вары, Марианские Лазни и Франтишковы Лазни находятся именно здесь. Местом с самой высокой концентрацией романтических замков, конечно же, является Центральная Богемия. Замок Карлштейн, Подебрады, Кршивоклат и Кутна Гора предлагают русским туристам возможность впитать атмосферу давних времен, ознакомится с местными традициями и особенностями ведения быта. А Южная Моравия, как уже упоминалось, характерна своими плодородными садами с виноградниками. Они манят гурманов из России, которые съезжаются на дегустации превосходных чешских вин. Кроме того, этот регион предлагает для русских также велосипедные экскурсии, шоппинг и гастрономические впечатления. Для изучения тенденций развития русского туризма в целом, так же как и предпочтений путешественников из России использовались данные Чешского управления статистики; данные туристического агентства CzechTourism, которое не только анализирует туристические данные, но и разрабатывает маркетинговую стратегию для рекламы Чехии; данные Ассоциации туристических агентств России; опубликованных статей и других источников. 50
Seznam použité literatury Tištěné zdroje DUFFKOVÁ, Jana, Lukáš URBAN a Josef DUBSKÝ. Sociologie životního stylu. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008, 237 s. Vysokoškolské učebnice (Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk). ISBN 978-80-7380-123-6. MALÁ, Vlasta. Základy cestovního ruchu. Vyd. 1. V Praze: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2002, 97 s. ISBN 8024504391. PETRŮ, Zdenka. Základy ekonomiky cestovního ruchu. Vyd. 1. Praha: Idea servis, 1999, 107 s. ISBN 80-85970-29-5. VYSTOUPIL, Jiří a Martin ŠAUER. Základy cestovního ruchu: distanční studijní opora. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, 2006, 163 s. ISBN 80210-4205-2.
Elektronické zdroje České 200. výročí bitvy o lázeňské Teplice 1813 – 2013. Lázně Teplice v Čechách. [online]. 2009 [cit. 2015-04-08]. Dostupné z: http://www.lazneteplice.cz/o-nas/historie/200-vyroci-bitvyo-lazenske-teplice/ Cesty krajinou. Analýza upřesňující vstupní zadání produktu. Czech Tourism. [online]. [cit. 2015-04-08]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/getmedia/56931ba1-31d3439d-9ac8-c9e90a74a2be/15_05_14_analyza_cesty_krajinou.pdf.aspx Cesty za poznáním: Židovské cesty. CzechTourism. [online]. [cit. 2015-04-01]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/getmedia/c6a9ea97-a982-4286-b29d645a12fa970f/15_04_14_analyza_zidovske_cesty.pdf.aspx Cizinci v ČR 2009 - 2014. Český statistický úřad. [online]. 2014 [cit. 2015-04-01]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/kapitola/290027-14-r_2014-0143 CzechRepublic Land ofStories . CzechTourism. [online]. 2015 [cit. 2015-04-08]. Dostupné z: http://www.czechtourism.com/ru/n/czech-republic-land-of-stories/ Generální konzul: Karlovy Vary nejsou ruské město. i-RU.cz. [online]. 2008 [cit. 2015-0403]. Dostupné z: http://www.irucz.ru/pda/cz/zpravy/2/102-ceska-republika/10204-/000/211-monitoring/13962-generalni-konzul-karlovy-vary-nejsou/ 51
Graf RUB / Kč, grafy kurzů měn. Kurzy.cz. [online]. 2015 [cit. 2015-04-03]. Dostupné z: http://www.kurzy.cz/kurzy-men/grafy/CZK-RUB/ Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních podle zemí. Český statistický úřad. [online]. 2015 [cit. 2015-04-08]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/n-cestovni-ruch-357 IOP – Monitoring zahraničních návštěvníků ČR, Závěrečná správa. CzechTourism. [online]. [cit. 2015-03-16]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/marketingoveaktivity/evropske-projekty/iop-monitoring-zahranicnich-navstevniku-cr/ Jak nás vnímají Rusové? Jaký je profil domácího turisty? CzechTourism. [online]. 2012 [cit. 2015-04-11]. Dostupné z:http://vyzkumy.czechtourism.cz/analyzy/637.pdf Kutná Hora. Wikipedie – otevřená encyklopedie. [online]. 2015 [cit. 2015-03-09]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kutn%C3%A1_Hora Láska na první pohled aneb Proč Rusové milují Česko. iOLiViER.cz. [online]. 2005 [cit. 2015-04-15]. Dostupné z: http://www.iolivier.cz/index.php?idoflevel=12&idofpage=1221&action=print Letový řád. International airport Karlovy Vary. [online]. 2015 [cit. 2015-04-11]. Dostupné z: http://www.airport-k-vary.cz/cs/letovy-rad Marketingová koncepce cestovního ruchu 2013 – 2020. CzechTourism. [online]. 2012 [cit. 2015-03-16]. Dostupné z:http://www.czechtourism.cz/getmedia/fa20d069-2d8b-4d198591-b19083531b33/11_12_13_marketingova_strategie.pdf.aspx Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení cestovního ruchu podle zemí v letech 2009 – 2014. Český statistický úřad. [online]. 2014 [cit. 2015-04-01]. Dostupné z:http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/krajp/330083-14-xk Návštěvnost města Karlovy Vary 2013, Tisková zpráva. Karlovy Vary. [online]. 2014 [cit. 2015-04-08]. Dostupné z: http://www.karlovyvary.cz/sites/default/files/partneri/tz_navstevnost_2013.pdf Návštěvnost města Karlovy Vary 2014, Tisková zpráva. Karlovy Vary. [online]. 2015 [cit. 2015-04-09]. Dostupné z: http://www.karlovyvary.cz/sites/default/files/partneri/navstevnost2014.pdf Počet hostů a přenocování v lázeňských ubytovacích zařízeních podle zemí v ČR. Český statistický úřad. [online]. 2015 [cit. 2015-03-12]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/cru_cr Projekt TV kampaň Rusko – „Česká republika, země příběhů“. CzechTourism. [online]. 2013 [cit. 2015-04-08]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/media/tiskovezpravy/projekt-tv-kampan-rusko-ceska-republika,-zeme-p/ Ruská desatera: 10 důvodů proč jezdí ruský turista do Česka. iOLiViER.cz. [online]. 2005 [cit. 2015-03-27]. Dostupné z: 52
http://iolivier.cz/index.php?idoflevel=52&page=2&urlofpage=index.php%3Fidoflevel%3D 52 Ruská desatera: 10 důvodů proč si ruští turisté vybírají letecký spoj Moskva-Brno. iOLiViER.cz. [online]. 2005 [cit. 2015-03-27]. Dostupné z: http://iolivier.cz/index.php?idoflevel=95&page=2&urlofpage=index.php%3Fidoflevel%3D 95 Rusko jako zdrojová země cestovního ruchu ČR. Timko Martin. [online]. 2008 [cit. 201503-08]. Dostupné z: http://www.vse.cz/vskp/5258_rusko_jako_zdrojova_zeme_cestovniho_ruchu_cr Ruských turistů ubývá v nejhorší dobu, zoufají si podnikatelé v Česku. iDNES.cz/Ekonomika. [online]. 2014 [cit. 2015-03-23]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/ruskych-turistu-v-praze-ubyva-des/ekonomika.aspx?c=A141218_164016_ekonomika_nio Rusové s platným živnostenským oprávněním v letech 2010–2014. Český statistický úřad. [online]. 2014 [cit. 2015-03-13]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/t/9A003F3C0B/$File/29002714_t3-02.pdf Rusové s platným živnostenským oprávněním v letech 2011. Český statistický úřad. [online]. 2011 [cit. 2015-03-28]. Dostupné z:http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/t/9A003F3C4C/$File/29002714_t3-08.pdf Rusové v Karlových Varech očima místních obyvatel. Čepelák Václav. [online]. 2010 [cit.2015-04-01]. Dostupné z:http://www.lidemesta.cz/archiv/cisla/12-2010-3/rusove-vkarlovych-varech-ocima-mistnich-obyvatel.html Stále roste počet turistů z Ruska do České republiky. Novinky.cz. [online]. 2008 [cit. 201504-03]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/cestovani/143547-stale-roste-pocet-turistu-zruska-do-ceske-republiky.html Takto bude propagována Česká republika v Číně a Rusku. Novinky.cz. [online]. 2014 [cit. 2015-04-03]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/cestovani/331138-takto-budepropagovana-ceska-republika-v-cine-a-rusku.html Za co u nás cizinci utrácejí?. Statistika&MY. [online]. 2014 [cit. 2015-04-08]. Dostupné z: http://www.statistikaamy.cz/2014/05/za-co-u-nas-cizinci-utraceji/
Slovenské Noví Rusi objavili Karlove Vary a postupne ich dobývajú . SME.sk. [online]. 1997 [cit. 2015-03-19]. Dostupné z:http://www.sme.sk/c/2055935/novi-rusi-objavili-karlove-vary-apostupne-ich-dobyvaju.html
53
Anglické Annual Assessment, The Jewish People: Situation and Dynamics 2013 – 2014. BJPA.org. [online]. 2014 [cit. 2015-03-09]. Dostupné z: http://www.bjpa.org/Publications/downloadFile.cfm?FileID=21109
Ruské 10 причин поехать в Чехию!.Екатерина Типовая. [online]. 2014 [cit. 2015-03-27]. Dostupné z: http://blog.ukati-tur.ru/10-prichin-poehat-v-chzeh/ «Аэрофлот» отменяет Карловы Вары. RАТАnews.ru. [online]. 2015 [cit. 2015-04-08]. Dostupné z: http://www.ratanews.ru/news/news_25032015_4.stm Железнодорожные туры.ДВМ- Тур. [online]. 2015 [cit. 2015-03-27]. Dostupné z: http://www.dvm-tour.ru/czech_republic/tours/tour55790/ Карловы Вары. Тонкости туризма. [online]. [cit. 2015-04-08]. Dostupné z: http://tonkosti.ru/%D0%9A%D0%B0%D1%80%D0%BB%D0%BE%D0%B2%D1%8B_ %D0%92%D0%B0%D1%80%D1%8B Лечебные туры в Чехию демонстрируют приличную глубину продаж. RАТАnews.ru. [online]. 2015 [cit. 2015-03-27]. Dostupné z: http://www.ratanews.ru/news/news_23012015_5.stm Петр Великий в Карслбаде. Кустодиев, К. Л. [online]. [cit. 2015-04-15]. Dostupné z: http://memoirs.ru/texts/PTR_VEL_KRLSBD_873.htm Реклама Чехии на Россия 24. ЫОУТУБЕ. [online]. 2014 [cit. 2015-04-15]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=_IEDCXxkTmc Россияне ротовы отказаться от моря, но не от лечебных курортов Восточной Европы. RАТАnews.ru. [online]. 2015 [cit. 2015-03-27]. Dostupné z: http://www.ratanews.ru/news/news_18032015_5.stm «Трансаэро» начала выполнять полеты из Москвы в Прагу.В ОТПУСК.РУ. [online]. 2015 [cit. 2015-04-15]. Dostupné z: http://www.votpusk.ru/news.asp?msg=532245 Туризм как вид деятельности. Зорин И.В., Каверина Т.П., Квартальнов В.А. [online]. 2013 [cit. 2015-03-19]. Dostupné z: http://tourlib.net/books_tourism/zorin03.htm Что такое курсовка?Витязево гостевой дом «Галатея». [online]. 2003 [cit. 2015-0312]. Dostupné z: http://www.onlyatsea.com/term1.html
54
