FILOZOFICKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY V BRNĚ

1

FILOZOFICKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY V BRNĚ

Ústav pedagogických věd

ZÁVĚREČNÁ PRÁCE SPECIALIZAČNÍHO STUDIA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY Protidrogová prevence na základní škole

Brno 2001

Mgr. Hana Šperková

2

Předloženou práci jsem zpracovala samostatně na základě udané literatury.

Brno, prosinec 2001

3

Děkuji panu Mgr. Vémolovi za jeho pomoc a cenné rady.

Brno, prosinec 2001

4

„Příroda se bedlivě vyhýbá protikladům a škodlivinám. Zajisté pták, když sedí na vejcích a zahřívá je, nedá k nim přijít drsnému větru, neřku li dešti nebo krupobití. Zahání také hady, dravé ptáky a jiné škůdce. Tak stavitel uchovává dříví, cihly a vápno pokud možno v suchu a nenechává, co již vystavěno, bořit se nebo rozpadnout. Podobně malíř nepřipouští k obrazu čerstvě namalovanému mrazivý vítr, prudké sucho, prach a cizí ruku. Sadař ohrazuje nový štěp tyčemi nebo nějakým košem, aby mu ho kozel nebo zajíc neohlodal nebo nevytrhl. Nerozumně se tedy děje, kdykoli mládeži hned od počátku některého učení se předkládají sporné otázky, tj. když se vzbuzuje pochybnost o té věci, která se má učit. Neboť co to je jiného, než viklat strůmkem, jenž chce vyhánět kořeny. Taktéž je nerozum, když nebude mládež vzdalována od knih oplzlých, bludných a zmatených, jakož i od špatné společnosti.“ Jan Amos Komenský: Velká didaktika

5

OBSAH : Úvod 2 1. Drogy 4 2. Drogová závislost 4 3. Členění drogové závislosti 7 4. Vymezení pojmu prevence 7 5. Klasifikace prevence 10 6. Protidrogová prevence 11 7. Děti staršího školního věku a nebezpečí vzniku 12 drogové závislosti 8. Vztah veřejnosti v ČR k drogám 15 9. Protidrogová prevence na základní škole 17 10. Prevence vzniku závislostí na střední škole 22 11. Protidrogová prevence a různé typy škol 23 12. Děti drogou zvlášť ohrožené 25 13. Příklady preventivních forem 28 14. Teorie protidrogové prevence 30 15. Osobnost protidrogového koordinátora 33 16. Postavení protidrogového koordinátora na základní škole 36 17. Tvorba a východiska protidrogových projektů 39 18. Realizace protidrogových projektů 41 19. Hodnocení preventivních projektů 43 20. Pedagogická diagnostika a protidrogová prevence 43 21. Materiální předpoklady protidrogové prevence na základní škole 47 22. Prostředky, metody, formy prevence na základní škole 48 23. Význam školní samosprávy v protidrogové prevenci 50 24. Protidrogová prevence a klima školy 51 25. Podpůrné instituce preventivních aktivit základní 54 školy 26. Spolupráce rodiny a školy 55 a oblast protidrogové prevence 27. Přístupy rodičů k protidrogové prevenci (Příklad) 57 Závěr teoretické části 60 Úvod empirické části 61 Preventivní programy 1999 a hodnocení 62 Preventivní programy 199/2000 a hodnocení 73 Preventivní programy 2000 a hodnocení 82 Program protidrogové prevence dle koncepce MŠMT 125 Příloha k výroční zprávě školy 138 Postoje žáků – účastníků preventivních programů 143 Závěr empirické části 153

6

Úvod: V závěrečné práci specializačního studia speciální pedagogiky, zaměřené na etopedickou problematiku, se chci věnovat problematice protidrogové prevence na základní škole a zhodnotit tak své zkušenosti protidrogového koordinátora. Závažným nebezpečím pro vývoj naší společnosti se v posledním desetiletí stalo ohrožení vznikem závislostí na návykových látkách. Nejdříve byla nejvíce nápadná závislost na drogách, později se přiřadily závislosti na herních automatech a počítačích, vysokém pracovním nasazení a další. Na vzniklou situaci reagovalo MŠMT. Ve snaze zabránit masovému nástupu drog do společnosti měla podle koncepce ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy práce protidrogových koordinátorů na jednotlivých typech škol. Činnost jednoho z učitelů, jmenovaného protidrogovým koordinátorem, má být zárukou, že se podaří utlumit nebezpečí šíření drog v naší společnosti. Později přibyl protidrogovým koordinátorům do náplně práce také boj proti xenofobii a patologickým jevům vůbec. Pro tuto náročnou činnost nebyly dosud ve školách připraveny potřebné legislativní podmínky. Realizace protidrogové prevence spočívá proto na nadšení a ochotě jednotlivých učitelů a protidrogových koordinátorů. Protidrogová prevence na školách je součástí vzdělávacího působení školy. Protidrogový koordinátor vytyčuje její koncepce, směry a cíle. Je zodpovědný za realizaci preventivních akcí a vyhodnocuje jejich účinnost. Roční hodnocení protidrogové prevence je součástí výroční zprávy školy. V teoretické části své práce charakterizuji základní pojmy drogové problematiky, všímám si postojů naší veřejnosti k drogám. Ústřední pozornost věnuji konkrétní protidrogové prevenci na základních školách. Protidrogová prevence základních škol zohledňuje zvláštnosti edukačního prostředí a je v souladu s hlavními výchovně vzdělávacími cíly školy. Základním principem jak výchovného působení školy, tak i protidrogové

7

prevence, je individualizace přístupu k žákovi. Účinná prevence volí vhodné pedagogické metody, prostředky a formy pedagogického působení. V empirické části předkládám příklady preventivních projektů, jejich hodnocení a ukázky postojů žáků – účastníků preventivních aktivit. V protidrogovém působení na sebe škola přejímá část výchovných kompetencí rodiny, širšího sociálního prostředí, celé společnosti. Stává se tak významným pedagogickým a sociálním činitelem, utvářejícím své sociální okolí.

8

1. Drogy Slovník cizích slov charakterizuje drogu jako omamující prostředek, dráždivý přípravek, který je bez lékařské kontroly mnohdy škodlivým. V lékárenském významu rostlina živočišného nebo rostlinného původu užívaná po určité úpravě jako léčivo. (Klimeš, 1995) Nešpor charakterizuje drogu jako každou chemickou nebo přírodní látku, která mění duševní stav člověka, ovlivňuje jeho myšlení, cítění anebo jednání (Alkohol, drogy a vaše děti 1994). Důvodem pro užívání drog je stimulace kladných pocitů a odstranění pocitů záporných. Viděno z evolučního hlediska drogy falešně signalizují vzrůst biologické zdatnosti. Výsledkem je jejich opakovávané vyhledávání a užívání a současné potlačení varující adaptivní odpovědi. Při dlouhodobém užívání jejich slast vytvářející vliv neroste, může se i snižovat, ovšem, problémem je, že touha po droze přitom narůstá. (Koukolík, Zlo na každý den, s. 260) Hartl (Psychologický slovník, 1993) uvádí definici El. Urbana. Droga je látka, která je používána a zneužívána pro změnu nálady, vědomí, povzbuzení či tlumení somatopsychických funkcí (Eduard Urban, narozený 1928, je český psycholog zabývající se problematikou psychopatologie, toxikomanie, psychoterapie a psychoterapuetického výcviku). Chemické látky nejsou jedinými, na které závislost vzniká. Podobný efekt, především z hlediska procesu vzniku a dopadu na chování člověka a jeho patologické změny mohou mít i další závislosti – na jídle, na činnosti, na životním stylu, na sportu, na práci, nově na počítačích a počítačových hrách či na hracích automatech. 2. Drogová závislost. Drogová závislost je termín vystihující stav propadnutí návykovým látkám.

9

V šedesátých letech definovala skupina expertů Světové zdravotnické organizace záporný návyk jako stav vyplývající z opakované aplikace nějakého léku, charakterizovaný touhou pro příjemný pocit, který vyvolává. Tento záporný návyk nemá tendenci, nebo jen malou tendenci zvyšovat dávky. Je typický určitým projevem psychické závislosti na látce, ale nejedná se o závislost somatickou a proto nevznikají abstinenční příznaky. (Janík, 1990, s. 46) Uvedená definice Světové zdravotnické organizace z roku 1957 vystihovala jen malou část problému a proto doporučila v roce 1964 komise expertů užívat pro vzájemnou vazbu živého organismu a drogy pojem závislost. V roce 1969 definuje Světová zdravotnická organizace závislost jako psychický, někdy též somatický stav vyplývající z interakce dané látky a charakterizovaný reakcemi chování a jinými reakcemi, které vždy obsahují nutkání požívat danou látku. (Janík, 1990, s. 46) U nás se spíše používal termín toxikomanie nebo narkomanie. Oba tyto termíny jsou staršího data a nevystihují plně podstatu. Pojem toxikomanie je v Hartlově slovníku (1993), vysvětlen je jako psychická, případně též tělesná závislost na určité droze nebo drogách. Obdobně definuje pojem i Slovník cizích slov (Klimeš, 1995), který navíc k Hartlově vysvětlení doplňuje, že závislost vyvolává následné tělesné či psychické změny. Od termínu toxikomanie odlišuje však Hartl termín narkomanie. Narkomanii vysvětluje jako návyk na narkotika, chybně užívaný výraz laiky a zvláště žurnalisty jako synonymum pro alkoholismus či jiné toxikomanie. V tomto přesném rozlišení obu pojmů se Hartl odlišuje od podání Slovníku cizích slov (Klimeš, 1995), který mezi pojmem toxikomanie a narkomanie nedělá většího rozdílu. Narkomanii popisuje jako chorobnou touhu po omamujících prostředcích a jejich užívání, při němž vzniká chorobná závislost na nich s následnými tělesnými a duševními poruchami, pojem dává do souvislosti s termínem drogová závislost. Toxikomanii potom charakterizuje jako chorobnou závislost na určité droze, s následnými tělesnými a psychickými poruchami. V defektologickém slovníku ze sedmdesátých let se heslo závislost na návykových látkách neobjevuje. Uvádí pouze pojem z oblasti chování,

10

návyk. Návyk je naučené, do jisté míry zautomatizované a proto úsporné chování, které probíhá bezděčně. Na jeho vytváření má vliv nácvik, tedy časté opakování a napodobování určité činnosti a její příslušné hodnocení, chování, které je obsahem návyku se musí stále pociťovat jako potřeba. (Defektologický slovník, 1978, s. 222) Návyk je v tomto pojetí chápán jako žádoucí konativní změna, osvojená na základě naučeného bezděčného chování, časem pociťovaného jako potřeba. Některé ze znaků návyku jsou charakteristické i pro návyk na droze, pro drogovou závislost. Namísto termínu závislosti jsou v sedmdesátých letech užívanější termíny toxikomanie a narkomanie. Defektologický slovník je vysvětluje podobným způsobem. Narkomanii vysvětluje jako užívání narkotických látek za účelem omamným. Toxikomanii jako chorobný sklon k pravidelnému a záměrnému užívání různých jedů a chemických látek k navození určitých psychických změn, zvláště eufórie. Pojmy narkomanie i toxikomanie jsou staršího data a plně nevystihují podstatu věci. Pedagogický slovník z roku 1995 už fenomén drogové závislosti neopomíjí. O drogové závislosti mladistvých mluví jako o důsledku pravidelného užívání drogy, které nutí jedince k jejímu pravidelnému konzumování. Drogou se obvykle rozumí chemická látka nebo alkohol. V souvislosti se závislostí na droze hovoří jen o mladistvých, děti tedy do problematiky návykových látek vůbec nezahrnuje. Psychická závislost je stav zvláštního ladění psychiky, které nutí jedince k užívání látky Koukolík (Zlo na každý den, 2000, s. 258) vymezuje závislost na psychoaktivních látkách jako chronické, recidivující onemocnění, které má tři hlavní znaky. Prvním znakem je nutkavé vyhledávání a užívání látky, druhým pak ztráta kontroly nad jejím užíváním a posledním záporný citový stav, například špatná nálada, úzkost, podrážděnost, jakmile se závislému jedinci sebere možnost látku získat a užít. Koukolík rozlišuje dále příležitostné užití psychoaktivní látky a její opakované užívání vzhledem k vývoji závislosti Psychická závislost je stav zvláštního ladění psychiky, které nutí jedince k užívání látky. Chemickou závislost, která bývá výsledkem dlouhodobého, opakovaného užívání, charakterizuje jako nutkavé vyhledávání a užívání drogy. Psychická závislost je stav zvláštního ladění psychiky, které nutí jedince k užívání látky.

11

Problematikou závislých jedinců, jejich reedukace, resocializace, diagnostikou a prevencí vzniku závislostí se zabývá obor speciální pedagogiky – etopedie. Etopedie se zabývá poruchami chování z pedagogického pohledu, jejich etiologií, projevy, možnostmi nápravy i prevence. Je to jedna ze šesti součástí speciální pedagogiky. K vyčlenění etopedie z oboru psychopedie došlo v roce 1969 pro značnou rozdílnost problematiky osob mentálně retardovaných a mravně narušených. (Pipeková – Procházková, Kapitoly ze speciální pedagogiky, 1998, s. 188). 3. Členění drogové závislosti Pedagogický slovník rozlišuje mezi termíny drogové závislosti a zneužívání drogy. Jako zneužívání drogy bývá označováno nižší stadium než je stadium závislosti na droze. Další rozlišení, uvedené v Pedagogickém slovníku, je určováno druhem zneužívané drogy, stupněm závislosti, průběhem otravy (jedná se buďto o otravu akutní nebo chronickou), zdravotními důsledky, sociálními důsledky a způsobem léčení. Způsob členění drogové závislosti do jednotlivých kategorií odráží narůstající zkušenosti společnosti s drogou. Mühlpachr uvádí členění drogové závislosti podle druhu užívané látky na základě klasifikace Světové zdravotnické organizace psychoaktivních látek do čtyř skupin (Mühlpachr, s.209, in: Pipeková). V první skupině jsou látky nepoužívané v lékařství a potencionálně velmi nebezpečné ve smyslu závislosti (tetrahydrocannabinol, psychocibin, LSD). Druhou skupinu tvoří látky v lékařství užívané a potencionálně nebezpečné pro možnost vzniku závislosti (fenmetrazin, amfetamin, diazepam). Do třetí skupiny zařadila Světová zdravotnická organizace látky v lékařství používané, ale s menším rizikem pro vznik závislostí (chlordiazepodix). Poslední, čtvrtá skupina obsahuje látky ostatní, které mohou závislost vyvolat (látky používané v průmyslu, těkavá rozpouštědla, lepidla aj.). 4. Vymezení pojmu prevence. Obsah pojmu prevence je velmi široký, jedná se o předcházení nežádoucím jevům, úrazům, nemocem, ochranu před škodlivými, závadnými skutečnostmi. Medicínsky znamená prevence soubor opatření jejichž cílem je zabránit onemocnění. Preventivní znamená předcházející nebo sloužící prevenci.

12

Kriminologická definice označuje prevenci za záměrné, příznivé a společensky prospěšné působení na společensky škodlivý (kriminogenní) vývoj struktur objektivních a subjektivních příčin a podmínek, na řešení kriminogenního vztahu ve směru jeho nekriminogenního vývoje. Prevencí zločinnosti rozumí souhrn všech opatření směřujících k tomu, aby se odstranila nebo aspoň omezila možnost budoucí trestné činnosti (Švancar, 1988) Prevence není jen termínem pedagogiky, speciální pedagogiky, lékařství a dalších oborů. Známe různé druhy prevence, například prevenci požárů, dopravní nehodovosti. Máme li získat přesnou představu, je třeba slovo prevence potřeba vždy blíže určit označením konkrétního oboru. Pro jednotlivé druhy prevence je typický rozdílný komplex preventivní činnosti a opatření. Defektologický slovník už v roce 1978 charakterizuje pojem prevence způsobem, který je přijatelný i pro současné pojetí prevence vzniku závislostí: „ Úkolem prevence je zajistit lidem trvalou pohodu fyzickou, duševní a společenskou, udržovat jejich zdraví a psychomotorickou výkonnost, upevnit výchovně vzdělávací a pracovní pochody tak, aby život byl pro každého radostný a úspěšný. Proto preventivní snahy mají významnou úlohu ve všech formách lidské činnosti a ovlivňují činitele biologické, přírodní, technické, fyzikální, sociologické aj.“ (Defektologický slovník, 1978, s. 301) Tento popis preventivních snah je pojat natolik obecně a široce, že zahrnuje i mnohé aktivity spadající do oblasti prevence vzniku závislostí. Protidrogová prevence je součástí preventivních činností. Je-li závislost odrazem patologie v prostředí či osobnosti závislého, musí se prevence dotýkat nejen komplexního sociálního, kulturního prostředí jedince, ale i celé jeho osobnosti. Prevence opomíjející některé z důležitých faktorů by byla jen ztěží úspěšná. Systém speciálněpedagogické prevence je podložen soustavou prevence obecné, je jí ovlivňován a sám ji doplňuje. Speciálně pedagogická prevence má dva úseky – prevenci defektu (primární prevenci) a prevenci defektivity (sekundární prevenci). Prevence defektu předchází tomu, aby defekt vznikl, prevence defektivity tomu, aby defekt nepřerostl v poruchu sociálních vztahů. Prevence defektivity je záležitostí pedagogickou, psychologickou, sociálně právní, zdravotnickou i politickou. Je uskutečňována pomocí různých opatření, která vyúsťují v socializací postižených jedinců. Jedná se v ní o vyhledávání ohrožených dětí (depistáž), o vyhledávání a

13

odstraňování zdrojů ohrožení, pokud je to možné a lokalizaci preventivních opatření. Prevenci definuje defektologický slovník jako předcházení zdravotnímu nebo sociálnímu narušení jedince a jeho společenských vztahů. Pedagogický slovník (Průcha, 1995) jako soubor opatření zaměřených na předcházení nežádoucím jevům obecně. V pedagogice je velmi důležitá například prevence násilného jednání, užívání návykových látek, vzniku závislostí, v školní praxi i prevence úrazů aj. Jak defektologický, tak pedagogický slovník vyjadřují obsah pojmu prevence obdobně. Defektologický slovník zdůrazňuje navíc zdravotní narušení jedince, které pedagogický slovník zahrnuje do obecného pojmu nežádoucích jevů. Pro preventivní činnost v užším slova smyslu platí několik zásad. Jsou to zásady komplexnosti, individualizace preventivních prostředků, neopomíjení sociální okolí, jednotnosti preventivního působení a upřednostňování prevence před represí (Švancar, 1988. s. 41) Zásada komplexnosti znamená, že je třeba působit souběžně pokud možno na všechny příčiny a podmínky, z nichž vyrůstají sociálně patologické jevy. Zásada individualizace preventivních prostředků vyjadřuje důležitý požadavek individuální volby prostředků vzhledem k zvláštnostem jednotlivých případů. Individualizace je důležitým předpokladem úspěchu každé výchovné práce. Třetí zásada je zaměřena na ovlivňování celého sociálního okolí jednotlivce (rodina, školní třída). Sociální okolí jednotlivce, zejména dítěte, se podílí na formování jeho postojů, názorů, vztahů k sobě samému i okolí. Socializační procesy ovlivňují kvalitu sebepojetí, sebehodnocení a sebevědomí jedince. Čtvrtá zásada vyjadřuje jednotu oficiální deklarované prevence a konkrétní volené individuální prevence (s dodržováním této zásady je u nás problém – viz vztah masmédií a oficiální protidrogové prevence, lze říci že masmédia přispívají k nešťastné relativizaci hodnot, která negativně působní na děti a mladistvé). Pátá, poslední zásada prevence zdůrazňuje prevenci před represí. Prevence dává jedinci a tím celé společnosti naději, nabízí pozitivní východiska. Je výchovně zaměřená, snaží se jedince pozitivně ovlivnit a pomoci mu při řešení jeho problémů. Jedná se o konstruktivní přístup k problému. Síla preventivního působení je v tom, že není směřováno jen na konkrétního

14

jedince, ale celé jeho okolí. Represe oproti tomu bere naději, problémy neřeší, často končí segregací jedince. Segregace jedince se může vyvíjet v nárůst latentních problémů dotyčného, které mohou potencionálně ohrozit celou společnost. Prevence je součástí resocializace. Preventivní péče je základní a nejekonomičtější způsob boje proti sociálním patologiím. 5. Klasifikace prevence Šíře prevence nutí k třídění nejen obsahovému (speciálně-pedagogická, zdravotnická apod.), ale také podle preventivních aktivit. V etopedii bývá podle druhu prováděných preventivních aktivit bývá uváděna prevence primární, sekundární a terciální. Pod prevencí primární rozumíme soubor opatření, aby nedošlo ke vzniku poruchy, například prevence mravní ohroženosti i narušenosti. Prevencí sekundární se označují činnosti sloužící k zabránění nepříznivému vývoji u poruchy již vzniklé (například prevence prohloubení narušenosti) a zabránění tomu, aby se nezletilý dopustil nebo opakovaně dopouštěl protispolečenských jednání, nebo dokonce trestné činnosti). (Švancar, 1998, s. 40). Terciální prevence se týká následné péče. Není řešena na úseku školství, jedná se problematiku etopedickou. Pojem terciální prevence splývá s termínem léčba. Je možné diskutovat, nakolik se ještě jedná o prevenci a nakolik už o léčbu. Starší pojetí třídilo sekundární a primární na čtyři stupně – opatření první, druhé, třetí a čtvrté řady. Opatření první řady (raná speciální prevence) jsou orientována na jedince mravně ohrožené, zpravidla mladší patnácti let. Opatření druhé řady jsou zaměřena na populaci již mravně narušenou a mají zabránit jejímu skluzu na delikventní dráhu. Třetí řada opatření směřuje k odstranění okolností umožňujících spáchání konkrétních trestných činů. Opatření čtvrté řady jsou již vlastně prevencí recidivity. Patří k nim také ústavní nebo ochranná výchova a trest, organizace a metodika jeho výkonu a postpenitenciární péče. (Švancar, 1988, s. 41) V současném pojetí jsou tyto čtyři preventivní stupně nahrazeny rozlišením na primární, sekundární a terciární prevenci. Postpenitenciární péče zařazená do opatření čtvrté řady, tedy v dnešním pojetí do terciální prevence, je poskytována osobám, propuštěným z výkonu trestu nebo ochranné výchovy. V obsahu postpenitenciární péče u osob dospělých převažuje pomoc sociální, u mladistvých je kromě toho

15

důležitá péče výchovná. Systém postpenitenciární péče má ovšem v celkové koncepci boje má ovšem v celkové koncepci boje s mravní narušeností, delikvencí a kriminalitou samostatné postavení, vlastní speciální problematiku, metodologii atd. a bývá v práci také samostatně chápán. Jeho zařazení do systému prevence, i když je logicky správné, má v podstatě jen teoretické opodstatnění a charakter. Od etopedické prevence je odlišné členění klasické speciálně pedagogické prevence (Defektologický slovník 1978). Jedná se o dělení do dvou preventivních oblastí: primární a sekundární. Primární prevenci představuje soubor opatření, bránících vzniku poruchy (například očkování). Prevenci sekundární představuje zabránění nepříznivému vývoji u poruchy již vzniklé. Dnešní pojetí prevence speciálně pedagogické prevence je obsáhlejší, preventivní metody členíme do oblastí tří (Pipeková, 1998). Jedná se o metody prevence primární, sekundární a terciální. Úkolem primární prevence je předcházení vzniku defektu jak orgánového, tak i funkčního. Sekundární prevence má za úkol zabránit nepříznivému vývoji u vzniklého defektu nebo defektivity. Terciální prevenci Pipeková charakterizuje jako následnou péči, která není řešena na úseku školství, ale jedná se o etopedickou problematiku. Označení nejmladší oblasti prevence, terciální prevence, je poněkud problematické. Lze diskutovat, zda následná péče při nepříznivém vývoji defektivity není už léčbou, která přesahuje hranice prevence. Porovnám-li vývoj pojetí preventivních oblastí v průběhu dvaceti let, pozoruji rozšíření pojmu o další oblasti. Preventivní oblast tvoří neustále se dynamicky modifikující systém. 6. Protidrogové prevence Primární speciálněpedagogická prevence má za úkol zabránit vzniku defektů, a to jak defektů orgánových, tak i funkčních. V etopedickém významu má primární prevence poněkud odlišnou funkci. Představuje preventivní působení na populaci dosud nepoznamenanou kontaktem s návykovou látkou. Přestože ke kontaktu s drogou dosud nedošlo, musíme považovat tuto část populace vzhledem k sociálním okolnost a současnému všude přítomnému drogovému nebezpečí za populaci potencionálně ohroženou.

16

Sekundární prevence v širokém speciálněpedagogickém smyslu znamená prevenci vzniku defektivity, jako následku defektu ať již orgánového, či funkčního. Defektivitou rozumíme následky samotného defektu, nejčastěji socializační problémy, společenskou izolovanost, narušenou komunikaci aj. V etopedické problematice se sekundární prevencí rozumí působení na tu část populace, v níž se vyskytují jedinci, kteří už návykovou látku okusili, přišli s drogou do bližšího kontaktu. Metody a formy sekundární prevence jsou podobné s prevencí primární, jedná se o vyšší úroveň persuáze. Provádění preventivních aktivit je náročnější, účastníci prevence nejenže mají vlastní zkušenosti s drogou, ale zpravidla i vlastní argumenty, podporující a opodstatňující konzum drogy, popřípadě bagatelizující nebezpečí jejího užití. Jedná se například o zaručené informace o neškodnosti drogy, ba často i o jejím léčebném efektu. Tyto dezinformace si jen neradi nechávají vyvracet. Terciální prevenci ve speciálně pedagogickém smyslu rozumíme léčbu, rehabilitaci, pomoc při překonávání socializačních obtíží. V oblasti práce etopedické se jedná již o práci se samotnými závislými, jedná se o jejich léčebný režim. Můžeme diskutovat, nakolik je v tomto významu ještě označení terciální prevence přesné, zda tato oblast lze ještě považovat v pravém slova smyslu za preventivní nebo už léčebnou, rámec prevence přesahující. Do terciální prevence patří diagnostické ústavy pro mládež. V roce 2001 upozornili pracovníci diagnostických ústavů na nedostatek pozornosti věnované jejich svěřencům. Kampaň byla zaměřená na problémy s realizací výchovných a vzdělávacích programů. Seznamovala s hlavním: pomoci dítěti a mladistvému, nikoli ho izolovat. Byla uvozena mottem : „Moje dítě má problémy. Promiňte.“ Zaměřena byla hlavně na rodiče. Zásadní význam v protidrogové prevenci má primární prevence na školách. Pro řešení už vzniklé závislosti nestačí pouhé odvykání. Jedná se o složitý proces léčby, označovaný pojmem terciální prevence. Je spojený s pozitivní životní alternativou, pracovní terapií, arteterapií. Zásadní problém nastává při ukončení léčby a při novém nekontrolovaném kontaktu vyléčeného jedince se světem, který díky nepřipravenosti našeho vnějšího sociálního okolí končí často tam, kde začal. 7. Děti staršího školního věku a nebezpečí vzniku drogové závislosti

17

Naše země se stala křižovatkou drogových cest. Nachází se u nás čilý drogový obchod a podsvětí. Prodej drog představuje výnosnou ekonomickou záležitost, a mnozí cynikové bezohledně obohacují svou kapsu bez ohledu na dopady drog na celou naši společnost. Předmětem zájmu dealerů drog jsou děti ve věku kolem dvanácti let. V této době nemají ještě dostatečně vybudované postoje, názory, jsou rozumově nevyzrálé osobnostně nezralé. To jsou všechno předpoklady pro to, aby se daly napálit prodejci drog, staly se jejich snadnou kořistí a budoucími potencionálními zákazníky. Cílení prevence vzniku závislostí právě do tohoto věkového období je zvlášť důležité. Předpokladem úspěchu realizovaných preventivních aktivit u dětí na druhém stupni základní školy je ujasnění si skutečnosti, jaký je obsah, smysl a cíl protidrogové prevence dětí školního věku. Nejedná se o vědomostní, poznatkové poučování, neangažované předávání vědomostí, ale o zajištění podmínek pro komplexní zdravý fyzický a psychický vývoj dítěte, rozvoj zdravých a funkčních mezilidských vztahů v jeho okolí dítěte, zejména ve škole a rodině. Přitom nelze opomíjet skutečnost, že předpoklady pro úspěšnost následných preventivních aktivit na druhém stupni základní školy tvoří komplexní osobnostní rozvoj mladších dětí v předškolním a mladším školním věku. Pozornost komplexní a přiměřené péči osobnosti dítěte, jeho vztahům a sociálnímu okolí jsou základem protidrogové prevence dětí předškolního a mladšího školního věku. Při výchovném zanedbání vystavujeme dítě nebezpečí později nenapravitelných emocionálních, sociálních osobnostních ztrát, jež mohou v budoucnu vyústit v předpoklady pozdějšího užívání návykových látek. Základ všestranné péče o dítě včetně prevence v tomto období tvoří rodina, později ve spolupráci se školou, často i v obdobím předškolním ve spolupráci s mateřskou školou. Ve zneužívání drogy hraje při vzniku závislostí významnou roli pozitivní zpětná vazba mezi užitím drogy a chováním. Neurofarmakokologické studie na zvířatech i lidech dokazují, že vznik pozitivní zpětné vazby mezi užitím drogy a chováním souvisí s činností mozkového neboli centrálního „systému odměny“. (Koukolík, Zlo na každý den, s. 258) To je důležitá skutečnost pro preventivní působení na děti a mladistvé. Jsou rádi chváleni, přijímají s uspokojením jak verbální, tak nonverbální pochvalu. V dnešní uspěchané době jsou chváleni zřídka, pozitivních citových podnětů dostávají od svého okolí často velmi málo. Droga je v tomto spolehlivá, má

18

vždy čas, nemá špatnou náladu, nezklame, naplní očekávání a žízeň po kladné citové odezvě. Motivy po zneužívání drog a chemických látek jsou velmi rozmanité: od strachu po touhu po dobrodružství útěk od reality útěk od nudy snahu po vyšším výkonu, úspěchu, kompenzaci vad, postižení, sníženého výkonu, problému v okolí. Je tedy možností a výzvou pro nás, dospělé, abychom dětem poskytli příležitost a možnosti k prožívání dobrodružství, pomohli jim vymezit si, uvědomit si, co to je pravé nebezpečí a jakému nebezpečí se vystavovat je ještě přiměřené. Pro děti mají proto velký význam předkládané pozitivní vzory, nabízející jim možnosti imitace. Touhu dětí po útěku můžeme usměrnit tím, že je naučíme utíkat od reality legálním způsobem – relaxací, uměním, smysluplnou činností, popřípadě ve volnočasových aktivitách. Je prospěšné naučit děti, jak dosáhnout úspěchu, umět trpělivě čekat na úspěch a když jiného nezbývá, umět se vyrovnat s neúspěchem. Ne každý může být vždy úspěšný, proto děti učíme kooperaci a namísto orientace na úspěch orientaci na spolupráci, pochopení pojmu společné dílo a podobně. Pomáháme li dětem dosáhnout uspokojení jejich seberealizačních potřeb, je i to součástí prevence. Základním problémem toxikománie v jakémkoli věku, natož v dětství a dospívání je ztráta identity osobnosti, vyhasínání vyšších funkcí, vyčleňování se normálních sociálních vztahů a celková duševní a později i fyzická decimace organismu. Nebezpečí i jednorázového užití drog u dětí spočívá v tom, že se u nich závislost vyvine velmi rychle. Určit odolnost nebo vysokou vnímavost vzhledem k návykovým látkám spolehlivě předem není možné. Každé užití drogy je proto riskantní. Zajímavé by bylo sledovat svědomí kategorie mladistvých experimentátorů, nakolik je ovlivněno chemickým působením drogy. Snahou drogových dealerů, kteří z prodeje a užívání drog profitují, je, aby se děti staly konzumenty ještě dříve, než se rozvine rozumová a volní stránka jejich osobnosti, jež by stála v cestě vytvoření závislosti a podle toho upravit formy a metody prevence. Nejenže se drogová závislost u dětí a mladistvých může rozvinout velmi rychle, ale zasahuje stále větší část populace. Postupuje do nižších věkových skupin a má velmi vážné psychické, somatické i sociální

19

důsledky. Často je provázena rizikem AIDS a v řadě případů končí smrtí. Prevence je zatím u nás nedostatečná, nedůsledná, s neustálenou koncepcí. Léčení je díky krátkodobým zkušenostem velmi obtížné, procento úspěšnosti léčení nízké. Zvláštním problémem v protidrogové prevenci dětí je nikotinismus. Zdá se, že se nikotin považuje za drogu společností tolerovanou. Tento pohled může vést k podceňování jeho nebezpečí. Kuřáctví na základních školách přerostlo už ve velmi vážný problém, který se jako izolovaný bez realizace komplexních preventivních aktivit řeší obtížně. Řešení vyžaduje široké preventivní působení na dítě spojené s přesvědčováním o změně životního stylu, které je doprovázeno osobnostními změnami. Změny souvisí s jeho postoji k životu, sobě samému, způsobu trávení volného času atd. Závažnost řešení problému nikotinismu na základních školách způsobuje to, že je tolerován mnohdy i samotnými učiteli (často kuřáky), kteří na dosahování výchovných efektů v této oblasti pedagogické práce rezignovali a soustředí se pouze jen na zákazy kouření na školních akcích. Tak vlastně potvrzují myšlenku předcházejícího odstavce, že nikotin je v naší společnosti tolerovanou a velmi podceňovanou drogou, zejména co se jejího užívání u dětí a mládeže týká. Řešení problému znesnadňuje často i okolnost, že ohrožené děti vyrůstají mnohdy v kuřáckých rodinách. Pokud rodiče dětí kouří, nastává problém životních vzorů a procesu identifikace dítěte. Proč jsou někteří lidé vůči účinku některé drogy nebo alkoholu poměrně odolní dosud nevíme. Předpovědět neumíme ani, kdo je vysoce odolný nebo vnímavý vůči účinkům drogy. Považujeme proto každé užití drogy za riskantní. Z této okolnosti plyne nutnost jednoznačného odmítání užívání drog protidrogovým koordinátorem a sociálním okolím dítěte. Jednoznačný postoj ovšem nevylučuje nezbytné pochopení a odpuštění, empatii k těm, kteří už drogu užili. Ze závislosti se nemůže nikdo dostat sám, pro přerušení vztahu je nezbytná dlouhodobá odborná péče, jíž efektivita a úspěšnost je relativně velmi malá. 8. Vztah veřejnosti v ČR k drogám Činnost protidrogového koordinátora ovlivňuje nejen edukační charakteristiky školy, jako je klima školy, její sociální okolí, lokální specifika, ale i okolnost, jaký vztah deklaruje naše společnost k drogám. Vztah veřejnosti a drogy je prezentován zejména masmédii. Podílí se na

20

vytváření vztahu dětí a mladistvých k návykovým látkám, na budování jejich postojů, na tom, jaký poměr zaujmou k oficiální protidrogové prevenci. Postoj veřejnosti k drogám formují především masmédia. Chceme li záměrně výchovně působit na děti, musíme je naučit kritickému myšlení a postoji vůči informacím, rozšiřovaným hromadnými sdělovacími prostředky. Důležitou součástí prevence je naučit žáky analyzovat předkládané informace, vyhledávat je a srovnávat s údaji z dalších zdrojů, diskutovat o nich, zaujímat k informacím osobní stanoviska, nenechat se snadno ovlivnit, nepřebírat bez rozmyšlení neověřené informace, nebýt lehce zmanipulovatelným. Pokud zalistujeme denním tiskem, dostane se nám poučení, jaké procento populace okusilo tu či onu návykovou látku. Dozvíme se o nejnovějších aktualitách z oblasti protidrogové prevence. Zpravodajství je stručné, neosobní, nevyjadřuje stanovisko pisatele, jedná se o vskutku informativní formu. Jiná situace je, pokud nahlédneme do dalšího tisku, popřípadě na internet. Abych řekla pravdu, nestačím sledovat všechny tyto toky informací, avšak moji žáci to stačí, čím je informace více zpochybnitelná, nadnesená, manipulující a čím více se odchyluje od stanovisek oficiální protidrogové prevence, tím více je pro děti atraktivní. Dává jim totiž do ruky nástroj, s kterým mohou vystoupit proti tvrzení svého učitele. Pokud skutečně mohou takto veřejně vystoupit a vystoupí, je dobře, znamená to, že mají k učiteli důvěru, chtějí s ním diskutovat a i když to mnohdy nepřiznají otevřeně samy sobě, zajímá je jeho názor. To dává dětem naději. Horší potom je, když je tyto manipulativní informace jen utvrdí v názoru, že dospělí zase lžou, nemyslí to s dětmi dobře a chtějí jim svévolně zabránit v přístupu k věcem, které jsou žádoucí a poskytující požitek. Tento postoj nemá daleko k startu patologického jednání. Pro děti a tedy i pro protidrogovou činnost školy jsou významné názory rodičů, které vyjadřují jejich vztah k nebezpečí, které drogy představují pro jejich děti. Jedná se o tři nejčastější skupiny názorů, ovlivňující podobu primární prevence v rodinách a ve škole: 1. Drogy v žádném případě neohrožují mou (naši) rodinu. Před nebezpečí drog jsem já a moje děti naprosto bezpeční. Něco takového, jako je vznik drogové závislosti , se nemůže mým blízkým ani mně přihodit.

21

2. Drogy představují určité riziko, jsou určitým útokem na mé pohodlí. Měl bych se asi více věnovat dětem, změnit svůj denní režim. Pokud budu problém bagatelizovat, umožní mi to zůstat v klidu. 3. Drogy znamenají potencionální nebezpečí pro mé děti. Reálně si uvědomuji, že mu neumím čelit. Tento postoj může být typický pro realistiky uvažující část populace, uvědomující si konkrétní stav ve společnosti, která , jak se zdá, opravdu není dostatečně připravena pro boj s drogami. Bagatelizující postoj, uvedený jako druhý v pořadí, je typický nejen pro některé rodiče, ale i učitele a protidrogové koordinátory. Pramení nejen v neznalosti, pohodlnosti či nedostatku zájmu o problematiku, ale i v nedostatku informací a metodické pomoci. Všechny tyto vlivy vyvolávají nejistotu překonávanou určitou bagatelizací problému. Svou roli hraje také pracovní přetížeností mnoha profesí, vyčerpanost, únava, přecházející mnohdy až v syndrom vyhoření. Mezi mladou populací lze často postihnout ještě dvě stanoviska: 1. Nebezpečí drog se přehání. Mám řadu kamarádů kteří už určitou dobu experimentují a pořád jsou v pohodě. Někteří říkají, že jim i droga pomáhá překonat úzkost, strach, problém, dodává uměleckou inspiraci, pomáhá zažít netušené, co přesahuje rámec všedního života. Bez drogy by tyto pocity, stavy nikdy nezažili. 2. Drogy představují vážný problém. Chtěl(a) bych se věnovat pomoci drogově závislým nebo drogou ohroženým S těmito postoji se protidrogový koordinátor setkává nejčastěji. Ovlivňují podobu jeho sociální komunikace. Argumentuje proti nim, buduje nové pohledy, přístupy, postoje, hledá pozitivní východiska. 9. Protidrogová prevence na základní škole Práci protidrogového koordinátora na základní škole, později nazývaného preventistou jsem si sama po dobu dvou let vyzkoušela „na vlastní kůži“. Do práce jsem se pustila dobrovolně a s nadšením. Byla a jsem přesvědčená o jejím významu a prospěšnosti. Získala mnoho zkušeností, které chci shrnout v této práci. Samotná protidrogová prevence začíná už okamžikem narození dítěte. První stupeň základní školy se podílí na komplexním, obecném formování

22

jeho osobnosti. Na druhém stupni základní školy dítě začíná osobnostně dozrávat. V období puberty se nabízí prostor pro cílenější, individuálně zaměřené protidrogové působení, které se snaží eliminovat deficity předchozího vývoje dítěte a připravit ho pro přechod na další stupeň školy, pro přechod do nového prostředí, mezi neznámé lidi s ohledem na jeho budoucí život. Drogová závislost bývá charakterizována jako chorobný sklon k pravidelnému a záměrnému užívání chemických látek za účelem dosažení psychických změn. V případě, že se u dětí dostaví tato touha po dosažení žádoucích psychických změn, znamená to zpravidla, že svět dospělých selhává a nenabízí dítěti to, co by měl, co dítě požaduje, očekává. Často se jedná i o nedostatky v uspokojení základních životních potřeb dítěte,jako je pocit bezpečí, pospolitosti, uspokojení sociálních potřeb, … Postoj laické veřejnosti k závislým je většinou nevstřícný, často odmítavý, neboť povědomí o vzniku mechanismu závislosti a boje s ní je velmi malé. Závislost je často prezentována jako rozmařilost několika asociálů, kteří nechtějí nebo neumějí žít spořádaně. Protože se jedná o stav s hlubokým psychickým a psychiatrickým zázemím, ne jen o vnějškovou sociální podobu, je situace podstatně složitější. Učitel se stává opět tím, kdo by měl reagovat jako první. Problém vzniku závislostí je problémem nejen dětí a mladistvých, ale problémem vícegeneračním, prostupujícím celou společnost a odpovědnost za jeho vznik neseme často my, dospělá generace. Často jsme to byli my, dospělí, kteří připravili nezodpovědným, nedomyšleným, sobeckým způsobem života dětem problémy, které je vedou ke vzniku závislostí. Dospělí často neumí řešit počáteční problémy dětí v době, kdy jsou ještě řešitelné, natož pomoci při vznikající závislosti. Mnohdy je ze všeho nejtěžší je nabídnout dětem za návykovou látku nějakou smysluplnou, hodnotnou náhradu, ať činnost, vztah, jistotu, naplnění života, a to nejlépe ještě před náznakem vznikajících závislostí. V tom spočívá nejlepší primární prevence. Svět dospělých selhává nejen v diagnóze, ale i ve výchovných opatřeních. Na jedné straně je u drogové koordinátora typický nesmiřitelný postoj k drogám, na druhé straně pochopení, pozitivní vztah k těm, kteří už zábranu před drogami ztratili, k takto ohrožené skupině dětí a mladistvých není možné zaujímat nesmiřitelné odmítavé postoje, potřebují pomoc, zájem, lásku a pochopení. A právě to je na protidrogové prevenci to nejtěžší, neustále hledat pozitivní motivaci, víru v dobrý konec, naději

23

v aspoň přijatelné řešení problémů, obětovat pro druhé velké množství toho nejcennějšího, co v životě máme, času, doufat, že nabízená pomoc bude mít nějaký , byť částečný význam. Vzhledem ke všem poznatkům, které o nebezpečí drog, vytváření závislosti a realizaci úspěšné prevence jsou dnes dostupné, je opodstatněné a nezbytné načasování prevence do škol, zejména na druhý stupeň základních škol. Nachází se tam věkově nejohroženější skupina dětí. Děti na počátku puberty se snaží rychle opustit dětský svět, dokázat si svou dospělost, přestože jsou na to ještě nezralé a nezkušené. U dětí na druhém stupni základních škol se formují základní osobnostní postoje a osobnosti dětí začínají dospívat. Důležitá je i prevence na škole střední, kde hrozí nebezpečí záporné socializace, vzniku záporných sociálních skupin s nežádoucím chováním a nepravými hodnotami. Někteří mladiství nezvládnou rizika, spojená se změnou stupně školy. Cílem primární protidrogové prevence na základní škole je pokusit o nápravu nedostatků a odchylek dosavadního vývoje dítěte a to na základě pedagogicko psychologické diagnostiky žáka s použitím všech reedukačních, kompenzačních a resocializačních metod, které vzdělávací prostředí školy nabízí. Smyslem preventivních aktivit na základní škole je podpořit zdravý osobnostní rozvoj osobnosti dítěte, podpořit jeho zodpovědnost a autonomii tak, aby bylo připraveno na opuštění „chráněného“ prostředí základní školy, na vstup do dalšího života. Úspěch prevence spočívá nejen ve využití všech metod prostředků, které nabízí školní prostředí, ale i v zapojení do preventivních aktivit bližšího i širšího sociálního prostředí dítěte, základem je spolupráce s rodinou. Vzdělávací prostředí školy nabízí k preventivnímu využití řady metod a mezipředmětových vztahů. Časové možnosti prevence jsou dány časem vyučování, dopolední a odpolední družinou, popřípadě dobou školního klubu a odpoledních volnočasových aktivit probíhajícími na škole. Zvláštní podmínky realizace preventivních aktivit tvoří specifika školního prostředí, vztahu učitel a žák, homogenností, popřípadě rozrůzněnost školních tříd, lokálními podmínkami školy a širšího sociálního prostředí. Základní podmínkou úspěchu preventivních aktivit protidrogové prevence na školách je zohlednění místních specifik, věku dětí, jejich sociálně

24

ekonomickým statem, charakteristikami prostředí, vzdělávacím plánem školy, skrytým kurikulem, tradicí školy, osobnostmi učitelů, homogenností učitelského sboru, specifiky vedení školy. Činitelé protidrogové prevence jsou shodní s činiteli výchovy. Je to učitel, žák, výchovné prostředí a prostředky výchovy, popřípadě pedagogická komunikace a vzájemné vztahy mezi jednotlivými činiteli. Nezbytným předpokladem úspěchu protidrogové prevence je pedagogický optimismus, víra v alespoň v malý pokrok řešení problémů dětí, v dosáhnutí alespoň částečné pomoci dítěti. V roce 1998, kdy jsem s činností protidrogového koordinátora začínala, nebyla dostupná žádná koncepce protidrogové prevence na školách. Okresní metodici prevence distribuovali materiály, které byly zaměřené na šíření informací o nebezpečí drog. Podobně byla zaměřena i většina akcí v rámci protidrogové prevence, měla zastrašující charakter, varovala před požitím drogy. Jedná se o dobu, kdy už se do škol dodávala Nešporova kniha Alkohol, drogy a naše děti, tedy základní protidrogová teorie už v naší společnosti spatřila světlo světa a nabízela se k využití. Byla vypracována v podobě, která se přímo nabízí pro využití na základních školách, přestože vychází a směřuje ze základního životního prostoru dítěte v rodině. S prosazováním prvních preventivních projektů naší školy byly potíže. Čelily řadě námitek. Výhrady se týkaly zejména zaměření projektů na primární prevenci. V té době byla upřednostňována sekundární a terciární prevence. Primární prevence na školách se zdála zbytečná, finanční prostředky sekundární a terciární prevence byly považovány za účelněji vynaložené. Další námitky směřovaly k lokálním specifikům. Názor zněl tak, že je lépe investovat peníze tam, kde je již více obětí drog, skutečně závislých, ne jen experimentátoři a ohrožená populace. Nedůvěru budilo i pojetí projektů zaměřených na osobnostní rozvoj dětí, tedy zatím drogou nepoznamenané části populace. Počátkem roku 1999 se dostal na základní školy materiál MŠMT materiál Pedagogové proti drogám. Povzbudivé bylo pojetí této první oficiální protidrogové koncepce. Je prakticky shodná s pojetím mých preventivních projektů, zaměřuje se na pedagogické aspekty prevence, rozvoj dítěte, způsob trávení volného času, budování zdravých vztahů v okolí dítěte, pozitivní dětské sebehodnocení, osvojení asertivních dovedností, přiměřené

25

sebeprosazení aj. Popřela vlastně názory, které odmítaly přijetí a předání našich projektů na patřičná místa. Následná, v současnosti aktuální, strategie prevence v působnosti MŠMT na období let 2001-2004 akceptuje výsledky a analýzy Koncepce prevence zneužívání návykových látek a dalších sociálněpatologických jevů dětí a mládeže na období 1998-2000. Strategie pro tato léta navazuje na hodnotový rámec koncepce prevence na období let 1998-2000, systémově optimalizuje její kvalitativní parametry a aktualizuje některé koncepční kroky v souvislosti s reformou veřejné správy. Je v souladu s Národním programem rozvoje vzdělávání v oblasti, která se týká změny vnitřního klimatu školy, vztahy žáků a pedagogů a vytváření klíčových kompetencí pro osobní život i budoucí uplatnění mladých lidí. Byla vytčena i některá opatření k efektivnější realizaci prevence soc. patologických jevů v oblasti koordinační uvnitř resortu i v mezirezortních aktivitách. Koncepce MŠMT se netýká praktické realizaci systému prevence na školách, postavení protidrogových koordinátorů, podmínek jejich práce (zkrácený vyučovací úvazek, kompetence výchovného poradce a protidrogového koordinátora). Nezmiňuje se o materiálním zajištění akcí, jejich diagnostice a hodnocení. Nezabývá se předpokládanými konkrétními problémy na školách, vyskytující se například při práci s ohroženými kategoriemi žáků. Zcela opomíjí praktické protidrogové strategie a rady učitelům, kteří jsou v etopedické oblasti prakticky amatéry. Protidrogová prevence na základních školách je podstatnou součástí preventivních aktivit v celé naší společnosti, v naší republice, hned po prevenci v rodinách. Obecná protidrogová prevence je skutečnou, dnes neodmyslitelnou součástí základního vzdělávání. Souvisí úzce s jeho dalšími oblastmi, výchově k zdravému životnímu stylu, s nácvikem sociálních a komunikačních dovedností, k výchově ke vztahu k lokalitě, v níž děti žijí, k osobnostní a kultivační výchově dítěte. Není možno v dnešní době dítě vychovávat, kultivovat a opomíjet preventivní složku výchovy, která má své neodmyslitelné místo mezi dalšími formativními složkami vzdělávacích programů škol jako je ekologická výchova, sexuální výchova, sociální výchova, osobnostní výchova, nácvik sociálních dovedností, komunikačních dovedností atd.

26

Škola plní významný úkol při vytváření a realizaci účinné protidrogové prevence. Koncepci protidrogové prevence si vytváří sama dle platných, vědeckých teorií prevence vzniku závislostí. Ministerstvo školství může nastínit jen hlavní směry a trendy. Konkrétní preventivní program si musí škola vytvořit a postupně modifikovat podle aktuální situace v lokalitě školy, zvláštností školy, složení žáků, bližšího, širšího sociálního prostředí školy, vzdělávacího programu, skrytého kurikula, subjektů učitelů, jejich vztahů, složení učitelského sboru, individuálních zvláštností žáků, aktuálních problémů v životě školy, podle množství a typů institucí, napomáhajících při realizaci protidrogového programu. a podobně. Škola předkládá každoročně minimální protidrogový program. Na závěr školního roku potom vypracovává jeho vyhodnocení. Realizace minimálního programu je hrazena z běžných prostředků školy. Mimo minimálního protidrogového programu může škola zpracovat i další preventivní projekty a buď přímo, nebo prostřednictvím okresní PPP je předat na ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy nebo mezirezortní protidrogovou komisi. V případě úspěchu potom škola získá finanční prostředky na jeho realizaci. Škola při tvorbě koncepce protidrogové prevence neopomíjí vlastní možnosti, zapojení do dalších programů či projektů ( například projekt Zdravá škola nebo Dokážu to), materiální a především personální zdroje. Významné jsou vztahy mezi učiteli a žáky, školní a třídní klima, zastoupený výukový a výchovný styl, nemalou roli hraje i tradice školy. 10. Prevence vzniku závislostí na střední škole V preventivních aktivitách v pojetí navazujícím na koncepci základní školy započatých na základní škole by měla pokračovat nadále škola střední. Nezaměnit osobnost žáků kultivující aktivity za pouhé informování, vyhrožování, zastrašování, které nejen že se může zcela minout účinkem, ale může vyvolat i opačnou reakci, zvědavost, touhu postavit se autoritě, předvést se před kamarády, že zrovna já nemám strach a podobně. Situace s realizací prevence vzniku závislostí je na středních školách variabilnější. Přechodem na střední školu mění mladiství prostředí, na které jsou zvyklí, za nové neznámé prostředí, mnohdy ztratí zažitý řád, režim a zvyklosti, poznávají nové lidi a opouští staré známé, přátele a kamarády. Po ukončení základní školy čekají na žáky rozdílné cesty životem, někteří odejdou na gymnázia, jiní na střední školy nebo odborná učiliště. Proto se musí kultivace žáků na základní škole, jíž součástí je i prevence vzniku

27

závislostí, zaměřit na obecné principy: budování pozitivního sebepojetí, sebehodnocení, přiměřeného sebeprosazení, sociálních a komunikačních dovedností, budovat budovat komplexní osobnost, s rozvinutými zájmy. Na mladistvého působí řada nových vlivů, spojených se změnou prostředí, atraktivnějších svou novostí. Na změnu prostředí je dobře dítě připravit nejen doma v rodině, ale i na základní škole, podle možností ho upozornit na změny, které ho očekávají. Změna prostředí může vyvolat pro mladistvého i zátěžové situace: problémy s přizpůsobením, adaptací, smutkem, pocity samoty, krátkodobého zklamání, odloučení od rodiny apod. Na očekávané, často nevhodné, nezáměrné vlivy a potíže by se měla snažit základní škola žáka připravit. Na středních školách má odlišné formy i spolupráce rodiny a školy. Může být oslabená vzdáleností bydliště rodičů, dítě přes týden pobývá na internátě, vzhledem k věku mladistvého se rodiče domnívají, že jeho samostatnost je odůvodněním pro menší množství času, věnovaného dítěti. Pro mladistvého je důležitý pocit, že má nablízku někoho, s kým se může poradit ve složité osobní situaci. Velkou roli hrají za těchto okolností anonymní linky důvěry, zejména tehdy, jestliže nemá momentálně k dispozici nikoho, komu by důvěřoval a nechce prezentovat svůj problém před lidmi z blízkého okolí. Linky, popřípadě schránky důvěry můžeme proto považovat za součást protidrogové prevence. Zvláštní problém s dosud neanalyzovaným nebezpečím nastává po dosažení plnoletosti mladistvých, kdy zákon mění jejich vztah s rodiči. Mladiství většinou nadále žijí s rodiči ve společné domácnosti, jsou na nich materiálně závislí, ale zákon o informacích upravuje v našich poměrech netradičně vztah mezi rodiči a dětmi a školou. Škola neposkytuje rodičům bez souhlasu jejich dětí údaje o jejich prospěchu a chování. Ne každý mladistvý je v tomto věku tak zralý, aby unesl náhle zákonem nabytou svobodu. Další nebezpečí pro preventivní oblast, nebo obecně oblast kultivují osobnost žáka spočívá v tom, že střední školy často soustředí svou pozornost na dosahování vzdělávacích efektů a opomíjí formativní stránku vzdělání. Narůstá však počet žáků středních škol, kteří jsou nezralí, často s infantilním vztahem ke světu i k sobě samým, mnohdy s poruchami učení, sociálně nebo citově zanedbaní. 11. Protidrogová prevence a různé typy škol

28

Protidrogová prevence musí brát v úvahu specifika jednotlivých typů škol. Jiná situace je na gymnáziu, kde může zavládnout tendence, podceňovat formativní rozvoj žáků a klást hlavní důraz na vědomostní rozvoj jejich osobnosti. Žáci mohou být vystavování stresu, spojenému se snahou po co nejlepších vzdělávacích výsledcích. Důraz na osvojování vědomostí neprospívá ani vytváření školního, popřípadě třídního klimatu. Následkem mohou být stresy, frustrace, snaha po co nejlepším výkonu, atmosféra soupeření a další problémy, tedy tendence, které hrají při v prevenci vzniku závislostí negativní roli. Zvláštním případem jsou osmiletá gymnázia. Na nižším typu osmiletého gymnázia hrozí nebezpečí podceňování výchovných předmětů a formativního působení na děti. Děti zdánlivě nemají tolik výchovných problémů, nízké je procento žáků s LMD, poruchami učení, zpravidla je vyšší jejich sociálně ekonomický status rodin, z nichž děti pocházejí. Učitel nemusí řešit takové množství výchovných problémů, jako na základní škole. Děti však nežijí v přirozeném vzorku své populace, jedná se o vybrané jedince a to může deformovat jejich sociální vývoj, rozvoj empatie, sociálních zkušeností a poznání světa vůbec. Zdánlivý klid může mít v pozadí latentní nebezpečí nedokonalého sociálního vývoje dětí a jejich jednostranného vzdělanostního rozvoje Tomuto nebezpečí se dá do jisté míry i předcházet, například účastí žáků na pomoci svému okolí, rozvojem jejich empatie, důrazem, kladeným na realizaci vzdělávacího obsahu výchovných předmětů. Zcela odlišná situace je na školách učňovských, kde se soustředí odlišný výběr populace než na gymnáziích, popřípadě středních školách. Konkrétní situaci na učňovských školách sama neznám, předpokládám však, že se tu soustředí větší množství mladistvých s problémy učení, s hyperaktivním syndromem, nerovnoměrným vývojem, nízkým jazykovým kódem, horším vztahem ke škole a vzdělávání vůbec. Vzdělávací práce je na takovém typu školy velice náročná. Domnívám se, že pro učitele je ze všeho nejdůležitější nerezignovat, snažit se o přiměřené individuální formativní působení. Protidrogová prevence má v těchto podmínkách zvlášť významné postavení, je neméně tak důležitá jako osvojení profesních dovedností a poznatků. Zvláštní úskalí má prevence vzniku závislostí na zvláštních školách. Měla jsem možnost zúčastnit se jako pozorovatel tradiční akce protidrogové prevence v šesté třídě zvláštní školy, kde však byli přítomni i žáci starší. Tradiční formy u těchto dětí na prosto selhávají, povídání o nebezpečí drog v nich vyvolalo velkou touhu drogu ochutnat a zvědavost, prožít si sám něco takového, o čem právě slyšeli. Intelektuální informace a zastrašování

29

nepůsobí. Jediným pozitivem realizované besedy bylo, že děti, vzhledem k nedostatku morálních zábran, samy přiznaly své pocity. Z dvanácti přítomných žáků se nejstarší třináctiletý pochlubil, že on už drogu ochutnal a je škoda, že teď je tak hlídán a nemůže to udělat znovu. Ostatní děti projevily závist a přání získat také takové zkušenosti. Pouze jeden chlapec, silně fixován na svou rodinu, myšlenku, že by drogu užil , zásadně odmítal. Jak by tedy měla prevence na zvláštní škole vypadat? Určitě by měla prostupovat celým vzdělávacím programem a měla by volit vhodné názorné a jednoduché formy, umožňující osvojení požadovaných dovedností. Využití nabízí metoda předkládání pozitivních vzorů, pozitivního podmiňování a evaluace školních výsledků žáků, zaměřená nejen na hodnocení výsledků práce, ale také na úmyslu a snahy při vzdělávací činnosti. Nabízí se formy dramatické výchovy, sportovních a volnočasových aktivit. Významná je pomoc dětem při získávání jejich samostatnosti, budování pocitu vlastní důležitosti při veřejných vystoupeních, výstavách a podobně. Základní rysy protidrogové prevence jsou tedy shodné s prevencí na základní škole. Mimořádnější pozornost je třeba věnovat výběru dětem předkládaných informací o droze. Realizace akcí protidrogové prevence je náročná na velkou trpělivost, časté opakování získaných dovedností a tvůrčí přístupy. 12. Děti drogou zvlášť ohrožené Protidrogová prevence musí brát ohled i na podněty, které u dětí a mládeže vyvolávají užití drogy. Jedním z důvodů může být jednotvárný, „šedý“ život se stále se opakujícími, stejnými podněty, mnohdy ovlivněnými i zápornými jevy civilizace – život v neosobních sídlištích bez zeleně, vzdálenost přírody, nedostupnost přirozenému způsobu života uprostřed rodiny (rodiče stále více a více nemají čas po děti, ale i pro rodinu a klesá zájem o rodinný život vůbec, a to i příslušníků rodin, kteří by měli být ochotni ho vytvářet), pocity samoty a odcizení. Taková situace je přímo výzvou pro školu, v této záležitosti může hodně dobrého udělat a napravit přímo život buď celé školy nebo jednotlivých tříd. Škola je často místem, kde děti poznávají lidové tradice, seberealizují se v zájmových činnostech, dozvídají se mnoho nového o místě, kde žijí. Není to tedy jen místo vzdělávání, ale místo života dítěte a všech, kteří jsou se školou spojení ve smyslu Deweyho pojetí „škola není přípravou pro život, škola je život sám“. Řešení tento problém má, ale jsou tu i úskalí, řešení totiž spočívá na obětavosti a nadšení jedinců, nejčastěji učitelů.

30

Jednou ze základních dovedností protidrogového preventisty je diagnostika ohrožených dětí. V primární prevenci se nejedná ještě o děti, které jsou drogou přímo ohroženy, ale děti, které mají předpoklady někdy v budoucnu k závislostními jednání sklouznout. O které děti se jedná? Jednotlivé ohrožené skupiny dětí tvoří děti emocionálně nezralé, sociálně zanedbané, poškozené děti s defekty-poškozeními, děti mravně narušené, s problémy maladaptivity, začleněné do sporných či záporných sociálních skupin, děti s neurotickými projevy. Vzhledem k tomu že na základní škole se nachází široké spektrum dětí z různých sociálních vrstev najdeme tu i vysoký počet ohrožených skupin. Údaje diagnostiky jsou podkladem pro formy, metody práce a obsah preventivních programů, umožňují jejich obecnou tvář, formu i konkrétní zaměření do některých skupin – tedy dva základní směry. Ohroženou skupinou jsou děti sociálně zanedbané. Nejedná se jen o děti z problémových rodin. Patří sem i děti, jejichž rodinné poměry jsou sice přiměřeně, ale nedochází k uspokojování základních citových potřeb, proto si uspokojování hledají jinde. Jedná se o rodiny na první pohled bezproblémové, kde ale pod bezchybným zevnějškem panuje vnitřní samota a rodinné prostředí neposkytuje dostatek sociálních kontaktů a tréninku. Sociální opožděností mohou být ohrožení i jedináčci, kteří žijí ve velmi úzkých nukleárních rodinách. Nelze říci, že by byli přímo ohroženi nebezpečím drogy, ale jsou ohrožení nebezpečím začlenění do nejrůznějších problematických sociálních skupin, ve kterých si vynahrazují nedostatek sociálních kontaktů. Větší nebezpečí hrozí i dětem s defekty, s poruchou sebevědomí, sebepřijetí, sebehodnocení, školním neúspěchem, nevhodným přijetím ve svém okolí, které se setkávají s nepochopením ostatních dětí, popřípadě i dospělých a učitelů. Patologickými jevy jsou ohroženy i děti tzv. mravně narušené. V pedagogice se používá termín mravní vada, od kterého se přešlo k termínu mravní narušenost. Termín mravní narušenost se člení do několika dalších skupin: V první řadě to jsou děti mravní ohrožené. Jedná se o děti mravně neporušené, normálního mravního cítění, jejichž mravní život je však ohrožen, například špatným prostředím nebo jinými vlivy. Do druhé skupiny patří děti mravně vybočené, narušené, které se jen občas a pouze přechodně vlivem slabosti charakteru nebo z cizího návodu dopustí

31

špatných činů. Poslední skupinu tvoří mravně vadní v užším slova smyslu. Mravní vady a sklony k antisociálním skutkům tvoří v tomto případě habituální stav, který se dá jen těžko výchovně napravit. Pozornosti protidrogového koordinátora nesmí uniknou děti s neurotickými projevy, popřípadě děti, podceňované okolím, nebo samy sebou s nepřiměřeně nízkým sebehodnocením. Pozornost protidrogového poradce si zaslouží i děti i s problémy malaadaptivity. (Koudelková, 1995, s.30) při hodnocení chování mladistvého, propadajícího závislostem lze mluvit o jistých malaadaptivních syndromech v jeho osobnosti. Lze mluvit i o málo pevné osobnosti, osobnosti v jistém smyslu nadměrně adaptabilní, která splyne s nevhodným prostředím. Další ohroženou skupinou, nedostatečně vybavenou na cestu životem jsou děti s nedostatkem zvnitřněných hodnot. Jejich sociální vývoj v dětství a mládí jim neumožnil vybudovat pevný žebříček hodnot. Drogovou závislost můžeme chápat také jako socializovanou odchylku od požadované normy chování. K první konzumaci drogy dochází ve skupině. Droga v tomto případě naplňuje sociální potřeby jednotlivce – pocit pospolitosti, smysluplnosti, sociální komunikace, bezpečí, konce prázdnoty, osamocenosti. Pokud dítě toto nemá zabezpečeny sociální potřeby, můžeme je považovat za ohrožené. Naplnění sociálních potřeb žáka je jedním z kritérií pedagogické diagnostiky, vyhledání žáka umožní včasnou prevenci, nápravu vzniklých defektů. Diagnostika je v tomto případě spojena s diagnostikou rodičů (metoda pozorování na rodičovských schůzkách, analýza sociální komunikace s rodiči, metoda rozhovoru). Diagnostika rodičů je tedy pomocnou diagnostikou samotného žáka. Dalšími dětmi, které jsou intenzivněji ohroženy navázáním vztahu k návykovým látkám jsou děti sociálně narušené. Termín sociální narušenost uvedl v odborné lit. Hewitt a Jenkins v roce 1964 (In: Koudelková, Psychologické otázky delikvence, 1995). Pro sociálně narušeného delikventa je příznačná především jeho vzájemná spolupráce s ostatními členy delikventní skupiny při provádění delikventních aktů, proto je také mnohdy označován jako socializovaný delikvent přičemž delikventní komunita zajišťuje svému členu status i potřebu uznání za jeho chování. sociální narušenost je často důsledkem narušenosti emoční. A právě poruchám emoční stránky osobnosti se musí věnovat prevence.

32

Lehké mozkové dysfunkce jsou často zdroj nevhodné socilizace. Vyvolává pocity neúspěchu, nepochopení okolí, poruchy sebepřijetí, sebehodnocení, které mohou být podkladem problémového chování. Příčiny problémového chování jsou ve snaze na sebe upozornit a nevyzrálost kompenzovat nevhodným způsobem. Proto vyžadují žáci s LMD zvláštní péči, který předpokládá spolupráci všech učitelů a zapojení PPP. Z LMD plynou mnohé klinické poruchy, jako je impulzivita, vzdorovitost, neklid, těkavost, neovladatelné chování až agresivita. 13. Příklad preventivních forem Mimo akcí, které si škola plánuje a připravuje sama a může při nich zohlednit individuální zvláštnosti školy a místa, se žáci zúčastňují i akcí, organizovaných „z vyšších míst“. Organizátor sezve na aktivitu takového typu zpravidla hned několik škol. Sejdou se děti, které se navzájem neznají, z různých podmínek, širšího věkového zastoupení (například druhý stupeň základní školy). Za příklad bych uvedla besedu s dr. Doudem a dr. Preslem, kteří za námi přijeli až z Prahy. Srovnám li finanční cenu aktivit, které dělají učitelé pro „své“ děti s nadšením, dobrým úmyslem a zdarma, s cenou takové centrální akce (cestovné, odměny lektorům), jsou individualizované a cíleně směřované aktivity učitelů, které navíc jsou individualizovány a cíleně směrovány, vlastně zdarma. Vzhledem ke specializaci protidrogových odborníků, bychom očekávali od „profesionálních“ preventistů výkony skutečně na vysoké úrovni. Nejdříve se zmíním o pozitivech takového typu prevence vzniku závislostí. Lidé, kteří se zaměřují na její provádění mohou být skutečnými profesionály, disponujícími nejnovějšími informacemi, s ověřenými, prozkoušenými formami práce protidrogové prevence a podobně. Negativem je malá nebo téměř žádná znalost místních podmínek, problémů, vztahů, nedostatek informací o škole a preventivních aktivitách v ní dosud realizovaných. Chybí znalost osobnostních charakteristik žáků, jejich zvláštností, mentální a morální vyspělosti. Forma besed je často stejná pro více věkových skupin. Vzhledem k jejich vysoké ceně se realizuje ve velkých prostorách kin, kulturních sálů, často až pro více než sto účastníků. Chybí osobní kontakt mezi účastníky a lektory i mezi účastníky navzájem. O besedě se vlastně nedá ani mluvit, jedná se o formu přednášky s převážnou jednosměrnou, tedy nejméně účinnou komunikací, a účastníci jsou v roli posluchačů, bez možnosti zpětné vazby, otázek, dodatků, vysvětlení.

33

Uvážíme li, nakolik odlišné je prostředí malé vesnice a velkoměsta, dojdeme k závěru, že bez poznání, přezkoumání, předběžné diagnostiky místních podmínek se zmenšuje předpoklad úspěšnosti takové masové, nárazové a kampaňovité preventivní formy. Dítě z venkova vzdáleného velkým městům má nejen naprosto odlišné zkušenosti od dítěte městského, odlišný způsob vnímání, odlišné zkušenosti z mezilidských vztahů, odlišné komunikační modely, dovednosti a také jiný vztah k dospělému, rodině a autoritě. Obklopují ho jiné životní vzory, žije déle v přirozeném dětském světě. Problémem je nejen chybějící předvýzkum, ale i mizivá zpětná vazba, ať průběžná v průběhu přednášky, nebo závěrečná na konci. Absence zpětné vazby a nedostatek prostoru k dvojsměrné komunikaci naznačuje úroveň vztahu k posluchači, nízký zájem o něho. Lektor si nepřipouští pochyby, existenci lokálních zvláštností, unifikuje postavu posluchače. Beseda, tedy vlastně přednáška, které jsem se zúčastnila naštěstí jen se žáky devátých ročníků, ač byla určena dětem šestých až devátých tříd, začala půlhodinovým videem, prezentujícím všední den narkomana. Video bylo zajímavé a dětmi později hodnoceno jako nejkvalitnější část přednášky. Využití cizího názoru nebo příkladu, zprostředkovaného videem, patří ve škole k zcela běžným výukovým formám práce, kazet s danou problematikou je dostatek. Zařazování výukových forem, využívajících videa, se musí dít obezřetně, neboť v dnešní době dochází u dětí k určitému nadkonzumu televizní obrazovky, ústící k snížené vnímavosti k ostatním, zejména verbálním podnětům. Přednáška vycházela z velkoměstských poměrů, lektoři prezentovali dětem patologické jevy našeho hlavního města jako běžnou součást života žáka základní školy na kterémkoli místě naší republiky. Přednášející vycházeli z toho, že děti běžně navštěvují diskotéky, hausparty. Model života, který jim předkládali, se lišil od života účastníků přednášky. Poskytoval jim určité záporné životní modely, možná přispěl i k relativizaci jejich hodnot. Závěrečný čas byl vymezen odpovídání dotazů, které děti psaly v průběhu besedy na lístečky a nosily na jeviště. Děti to komentovaly tak, že si pan lektor vybíral jen ty otázky, na které odpovídat chtěl, ostatní lístečky pokládal nezodpovězené stranou. Odpovědi na zvolené otázky se vyznačovaly často zamlžováním informací. Děti to ohodnotily tak, že pán jim stejně odpovídal na něco jiného, než se ony ptaly. Děti odcházely z akce zaražené, zamlklé. Tato nálada jim vydržela až do druhého dne. Při analýze přednášky, po vysvětlení odlišné situace v Praze, po informacích o tom, že tato práce je vlastně pro přednášející i

34

zaměstnáním, které jim má přinášet i finanční efekt, jeden velmi inteligentní chlapec povídal: „Já jsem si říkal, že něco takového nemůžou myslet vážně.“ Beseda byla školou zhodnocena jako akce pro žáky nepřínosná, která dětmi nebyla pozitivně ceněna, do roka se však konala znovu. Největším nedostatkem zmíněné preventivní akce je opomenutí pedagogických zřetelů. Chybí dodržení pedagogické zásady individuálního přístupu, znalost sociálního prostředí a širšího rámce lokální protidrogové prevence, realizované školou a dalšími institucemi v místě. Akce je jednorázová, opomíjí kultivační efekty, relativizuje hodnoty dětí, dá se dokonce říci, že se jim tak trochu vysmívá za jejich zvláštnosti, vyplývající z prostředí venkova. Rozšiřující informace z drogové oblasti je lépe získávat z masmédií, odborných publikací, učit děti je mezi sebou porovnávat, analyzovat, kriticky nahlížet. Nabízí se myšlenka, zda peníze investované do obdobných centrálních akcí protidrogové prevence by nebylo vhodnější poskytnou přímo školám, například do poradenské a psychologické péče o ohrožené děti. Inspirací by být například rakouský podpůrný poradenský sytém ve školství, zaměřený na pomoc hendikepovaným žákům (Störungen haben Vorrang, 1996). U každé preventivní akce je významná její koncepce, stanoviska realizátorů, smysl, cíl, pedagogická východiska. Dosažení výchovného efektu předpokládá užití pedagogických prostředků a forem práce, pedagogické diagnostiky, odpovídající pedagogické komunikace. Nestačí, když protidrogový aktivista je odborníkem v oboru, vybaveným určitým množstvím informací, musí to být i pedagog, chápající širší výchovné a vzdělávací souvislosti. Protidrogová prevence je soustavnou výchovněvzdělávací činností, zohledňující pedagogické zásady a vycházející z pedagogické teorie. 14. Teorie protidrogové prevence Existují dvě základní linie prevence vzniku závislostí. První z nich má povšechný informativní charakter, jejím účelem je zastrašovat, odradit na základě výstrah, apelů, předkládaných záporných vzorů. Druhý typ prevence Nešporova pojetí, zdůrazňuje pedagogická hlediska a zohledňuje komplexní rozvoj osobnosti dítěte v jeho sociálních vztazích. Úspěšná a účinná prevence nesmí opomíjet výchovné zřetele. Není možné vychovávat, měnit postoje, vztahy, názory, rozvíjet osobnost dítěte bez

35

přihlížení k pedagogickým zákonitostem. Proto pouze informativní prevence, která je předáváním vybraných, izolovaných informací, neplní účinně požadované preventivní funkce: budování nových postojů, vznik žádoucího jednání, chování, žádoucích dovedností, pozitivního vztahu ke světu, k svému okolí, k sobě samému. Masový nástup preventivních aktivit v oblasti vzniku závislostí spadá do počátku devadesátých let. Prevence je v této době zaváděna náhodným pokusným způsobem bez předchozího ověřování, intuitivně, mnohdy bez zohlednění pedagogických hledisek. Někdy se stává dokonce finančně zajímavou oblastí, ve které se uplatňují komerční zájmy, tendence po dobrém výdělku. Působit v oblasti prevence patří mezi módní záležitosti, zkušenosti a teoretická východiska jsou často nahrazována jakýmsi laickým entuziazmem a přesvědčením, že na prvním místě stačí dobře míněná snaha někomu pomoci. Součástí prevence počátku devadesátých let jsou plakáty, výhružné reklamní poutače, televizní varování, které na sebe bere podobu reklam a informativní přesvědčování o nebezpečí užívání drog. Statistická čísla o výskytu a užití drog mezi školními dětmi a mladistvými ukázala nedostatečnost, neúčinnost nárazových, kampaňovitých forem zastrašování. Apel byl určen vysokému počtu příjemců, pozornost věnována jeho vnější podobě, působivosti, emotivnosti. Menší pozornost však byla věnována příjemci výzvy, jak na něj působí, jaké pocity, stavy u něj vyvolává. Zpětná vazba chyběla, pravděpodobně následkem jejího podceňování a vírou v účinnost apelu. Stačí nahlédnout do třídy druhého stupně základní školy, získat důvěru dětí a provést malý výzkum o kontaktech žáků s drogou. poznáme, že zastrašování nevzbudilo u dětí strach a hrůzu z užití drogy, probudilo spíše zvědavost a mnohdy i falešné pocity protestu dospívajících, ukázat dospělým, že jejich řeči, jejich autoritu nebereme tak docela vážně a že se jim nepodaří nás tak jednoduše zastrašit. Tápání v počátcích nástupu naší protidrogové prevence nelze vysvětlit chybějící účinnou, vědeckou teorií protidrogové prevence. Už v této době byla u nás publikována přiměřená, vědecky podložená teorie protidrogové prevence, zohledňující širší souvislosti a potřebná pedagogická hlediska, jíž autorem je Karel Nešporve spolupráci s Ladislavem Csémy. Nenápadné, brožované vydání Nešporovy knihy Alkohol, drogy a naše děti bylo vydáno ministerstvem mládeže, školství a tělovýchovy a distribuováno zdarma do škol. Přestože bylo dostupné, stalo se neprávem opomíjeným. Možná je to tím, že kniha byla do škol sice

36

dodávána, ale bez příslušných informací o jejím využití. Na její teorii nenavazovala žádná oficiální protidrogová koncepce, nebyla doporučena jako podklad pro tvorbu minimálních protidrogových projektů. To, v jakém množství přicházela do škol (mnohdy desítky výtisků) budilo dojem, že se spíše jedná o pomůcku určenou pro přímou práci s žáky. Mnohde se také skutečně stala součástí sbírky učebnic. Nešporovo pojetí prevence vzniku závislostí nezískalo v této době na české protidrogové scéně mnoho příznivců. Vítězila jiná preventivní pojetí – většinou šlo o odstrašující hrůzné obrazy, scény, varování, morbidní plakáty, výzvy, hesla. Tato prevence má na rozdíl od Nešporovy jednorázovitější charakter a proto méně náročnou, jednodušší realizaci. Nevyžaduje přímou osobní účast preventisty, jeho náročnou pedagogickou činnost, zvláštní prostory pro realizaci, nemá zvláštní požadavky na společný čas. Její formativní působení není doloženo, diagnostikováno, proto je možné, že se jedná o nejasný preventivní efekt, mnohdy opačný, než původně očekávaný. Mladí lidé v období dospívání chtějí občas ukázat i to, že nemají strach před nebezpečím, jsou odvážnější než jejich vrstevníci, rádi deklarují odpor a negaci vůči autoritě dospělých. Forma jednorázové protidrogové prevence realizovaná prostřednictvím apelů se může dětem a mladistvým ztotožnit s autoritou dospělého a vyvolat tak jejich negaci, vzdor a popření. Nepřispěje k vytváření žádoucích postojů, popřípadě jejich změně, neboť to vše jsou dlouhodobé procesy náročné na pedagogické vedení, ne léčba šokem jaká byla zamýšlena u výše uvedené protidrogové prevence. Nešpor chápe protidrogovou prevenci jako komplexní, dynamický a dlouhodobý proces. Jeho pojetí spočívá ve všestranné kultivaci jedince, jeho blízkého i širšího sociálního okolí. Realizace prevence podle Nešpora klade nároky na všechny účastníky, nedá se uskutečňovat jednorázově a kampaňovitě. Jedná se totiž o vytváření dlouhodobých a trvalých efektů. Vyžaduje úpravu bližšího i širšího sociálního okolí dítěte, vyšší vybavení výchovného okolí dítěte znalostmi a dovednostmi, předpokládá kultivaci celé konkrétní společenské skupiny jedince. Těžiště protidrogové prevence klade do rodiny, jako základního životního prostoru dítěte. Zásady a rady, které propaguje jsou upotřebitelné jak pro život v rodině, tak pro život ve škole. Všímá si celé osobnosti dítěte, jeho zvláštností, nedostatků. Neopomíjí sociální komunikaci, dovednosti, pozornost věnuje relaxačním technikám. Předkládá i praktické příklady buď s pozitivním koncem, nebo s návrhem možného řešení.

37

Velmi cenný je Nešporův přehled jednotlivých preventivních strategií a vyhodnocení jejich účinnosti. (Nešpor, l994, s. 122). Dozvídáme se, že nejúčinnější je prevence založená ve společnosti (community based prevention), tj. spolupráce různých složek společnosti. Účinné u skupin se středním rizikem normální populace jsou peer programy a účinné u skupin se zvýšeným rizikem je nabízení lepších alternativ nežli alkohol nebo jiné návykové látky. Snižování dostupnosti návykových látek včetně alkoholu je účinné, jestliže je provázeno i snižováním poptávky po nich. Za relativně účinné, zejména pokud je poskytnuto včas je léčba anebo mírnění následků. Jako neúčinné je zastrašování, citové apely nebo prosté informování. 15. Osobnost protidrogového koordinátora Protidrogový koordinátor na škole je vedením školy pověřený učitel, jež má na starosti koncepční, realizační a evaluační aspekty protidrogové prevence na základná škole. Funkce protidrogového koordinátora byla stanovena Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy v roce 1994. MŠMT se snažilo tímto způsobem zabránit průniku drog do škol. Postavení protidrogového koordinátora ve škole vyžaduje široké spektrum pedagogických znalostí a dovedností. V osvojených pedagogických kompetencích by měl být zdatný, aby mohl disponovat přirozenou autoritou u svých kolegů. Jedná se o dovednosti sociální, komunikační, diagnostické, organizační, manažerské a další. Protidrogový koordinátor musí disponovat i dalšími žádoucími osobními vlastnostmi: zejména trpělivostí, cílevědomostí, schopností odpustit, nebát se řešit problémy, jít na trh se svou vlastní kůží, zasadit se o dobrou věc a mnohdy tak přivodit problémy sám sobě. Nemůže vydržet pokračovat ve své činnosti bez optimismu, taktu, osobní odvahy, úcty k druhému člověku, důvěryhodnosti, upřímnosti, čestnosti, musí umět navodit přátelskou atmosféru a nesmí zneužít informací, které mu děti svěří. Výkon funkce vyžaduje vysokou frustrační toleranci. Jedná se o pomoc dětem, ne o vlastní prosazování osobnosti protidrogového koordinátora. Úspěšné zvládnutí funkce vyžaduje rozsáhlé pedagogické znalosti, umožňující úspěšnou sociální a pedagogickou komunikaci, pedagogicko psychologickou diagnostiku, pedagogickou evaluaci, sebeevaluaci, dovednosti tvůrčí práce s dětmi, kooperace s kolegy a úspěšné komunikace s rodiči. Na příkladu sociální komunikace vidíme, jak širokou oblast musí protidrogový koordinátor zvládat: komunikaci s kolegy, nadřízenými,

38

dětmi, rodiči, metodiky, pracovníky dalších složek, zajišťujících prevenci, mnohdy i policií, kurátorem, orgánem péče o dítě atd. Mezi další odborné pedagogické kompetence protidrogového koordinátora patří sociální dovednosti, dovednosti pedagogické intervence, znalosti pedagogických principů a teorie výchovy a vzdělávání, zákonitostí vzdělávacího procesu, didaktické dovednosti, znalosti alternativních forem a metod práce, pedagogického projektování, managementu, alternativních pedagogických metod a forem. Jednou ze základních dovedností protidrogového koordinátora je dovednost diagnostická Ve spolupráci s ostatními učiteli a výchovným poradcem vyhledává děti ohrožené vznikem problémů, mezi které patří i problém závislosti. Zvláštností této depistáže je to, že mnohdy nemůže o všech jejích výsledcích otevřeně hovořit, může upozorňovat jen na prvotní znaky, ale nemůže už mluvit o nebezpečí, které by s nimi mohly souviset, mohl by tak přivodit chybu sociální percepce svých kolegů. Na diagnostiku navazuje prevence v pravém slova smyslu primární, která spočívá v odstranění prvotních defektů jako je například porucha učení, hyperaktivita, instabilita dětí, neurotiscismus, sociální zanedbanost a další. Za dostačující kvalifikaci pro pověření funkcí protidrogového koordinátora se řediteli škol obyčejně považuje aprobace občanské výchovy. Vzhledem k požadavkům na tuto práci však nemusí vždy vzdělání uvedené aprobace postačovat. Protidrogový koordinátor potřebuje široké, odborné vzdělání, jaké poskytuje například studium psychologie či pedagogiky. To, že jsou povinnosti protidrogového koordinátora delegovány především na učitele občanské výchovy souvisí s okolností, že učitelé občanské výchovy se podílí na formování postojů svých žáků. Formování postojů je i součástí protidrogové prevence. Formativní působení na žáka je však součástí vzdělávacího obsahu i dalších vyučovacích předmětů. Proto i učitelé jiných aprobací mohou mít k protidrogové prevenci velmi blízko a koordinovat ji velmi dobře. Je to proto, že v této práci hrají velkou roli i osobnostní vlastnosti učitelů, jejich lidské předpoklady, jako je vztah a láska k dětem,pozitivní vztah k okolnímu světu, schopnost empatie, porozumění, humanistický přístup, životní filozofie. Protidrogový koordinátor se podílí i na vypracovávání koncepcí školy, projektů, výkazů pro spolupracující a nadřízené orgány, součástí jeho práce je tedy i činnost hodnotící. Být odborníkem na protidrogovou výchovu znamená být odborníkem v pedagogické oblasti, znát poslední trendy, účinnost metod, postupů, souvislost jednotlivých výchov, zaujímat

39

mezipředmětové, interdisciplinární stanovisko, které může poskytnout právě odborná pedagogika. Mimo obecné širokého spektra pedagogických kompetencí je protidrogový koordinátor podle dosavadní koncepce MŠMT i učitelem určité aprobace. Nemá zkrácen vyučovací úvazek a všechnu činnost vykonává vedle odučení plného úvazku a splnění dalších běžných povinností každého učitele jako je třídnictví, vedení sbírek, předmětových komisí atd. Postavení protidrogového koordinátora je tak odlišné od výchovného poradce, jehož úvazek je krácen v poměru k počtu žáků školy. Tendence zkrátit protidrogovým koordinátorům vyučovací povinnost už byla ministerstvem deklarována několikrát, ministerstvo školství však tuto avizovanou úpravu nikdy neuskutečnilo. Okolnost, že protidrogový koordinátor vyučuje, je velkou výhodou, jedná se jen o otázku míry jeho vyučovací povinnosti. Ve vyučovacích hodinách se mu nabízí velký prostor k formování postojů žáků, k pedagogické diagnostice (například výchovného efektu realizovaných akcí v rámci protidrogové prevence, vzdělávacích obtíží žáků,…), k průběžné realizaci preventivního programu ve výchovných i vzdělávacích předmětech. Zapojení protidrogového koordinátora do vyučování je tedy rozhodně přínosné, jde však o rozumnou omezenou, zvládnutelnou míru vyučovací povinnosti. Za mého působení na základní škole jsem zjistila, že mezi důležité osobnostní kvality protidrogového koordinátora patří i jeho životní postoje a filozofie výchovy. Učí totiž žáky překonávat záporné životní situace, seznamuje je s možnostmi kompenzace jejich nedostatků, spolu s rodinou učí děti jejich prvním filozofickým východiskům, jejichž součástí je porozumění druhému, tolerance, úcta k životu a přírodě, odpovědnost. Aby mohl být v této činnosti úspěšný, musí mít sám dané hodnoty zvnitřněny Osobní hodnoty učitele se odráží v jeho vztahu k žákům, rodičům, v jeho pedagogickém optimismu, altruismu, schopnosti přijímat druhého i s jeho chybami snažit se mu pomoci, hledat pozitivní životní východiska. Nejedná se o určitý konkrétní filozofický směr, ale spíše o vyzrálou životní filozofii, která ovlivňuje přístup učitele k jeho okolí. V práci protidrogových koordinátorů se dobře můžou uplatnit odborní pedagogové, kteří disponují pedagogickými znalostmi z oblasti dětské pedagogické psychologie, ale i vyučování, práce učitele, diagnostiky, klimatu, pedagogické komunikace, mohou pozitivně ovlivňovat

40

mezipředmětové vazby, atmosféru školy, zasahovat do vztahů učitel – žák. Navíc jim kompetence získané studiem odborné pedagogiky umožní i vyučovat předměty jako občanská a rodinná výchova. Pokud zapálený, nadšený učitel si samostudiem doplňuje své vzdělání, dosáhne samozřejmě také potřebné kompetence. Otázkou však je, jak samostudium a vykonávání této časově náročné činnosti může vykonávat vedle plného úvazku učitele základní školy. Znalost klasifikace návykových látek není podle mého názoru pro činnost protidrogového koordinátora stěžejní. Rozhodující pro jeho úspěšnou činnost je jeho celkový postoj k návykovým látkám. Ovládání podrobných teoretických znalostí o návykových látkách stojí až na druhém místě. Důležité je, jaký má k návykovým látkám vztah, zda je odmítá absolutně nebo s určitými výhradami, například sám kouří. Děti jsou velice vnímavé a tento rozpor mezi verbálním projevem a projevem chování učitele nebo přímo protidrogového koordinátora brání úspěšnosti preventivní činnosti, bortí předkládané vzory, nepodporuje učení žádoucích vzorců chování a budování vhodných postojů žáků. Kompetentnost koordinátora se odráží nejen v řešení problémů ve vztahových oblastech v životě školy, ale i v práci s odbornou literaturou, sledováním všech aktuálních novinek v protidrogové oblasti. Zodpovídá za rozhodnutí, jak naložit se zaslanými propagačními materiály, pomáhá s výběrem učebnic pro občanskou a rodinnou výchovu, většinou je rozhodující osobou při výběru materiálů protidrogové prevence. Zajišťuje korespondenci a styky školy v dané oblasti. Spolupracuje s rodiči, spolupracuje s nimi při výchově jejich dítěte, pořádá pro ně besedy, navazuje netradiční formy práce s rodiči. Protidrogový koordinátor by si měl na škole udržet své nezávislé, nestranné postavení, podložené odborným přístupem k řešené problematice. 16. Postavení protidrogového koordinátora na základní škole Protidrogový koordinátor vykonává svou činnost ve složité struktuře vztahů školní instituce, blízkého sociálního prostředí a podpůrných institucí. Musí být proto rozvinutou osobností, disponující odbornými i lidskými předpoklady tak, aby ve struktuře a hierarchii vztahů obstál. Základní vztah je k dětem, k žákům školy. Je postaven na empatii, důvěře, snaze pomoci, vyslechnout, komunikovat, kooperovat. Jeho součástí je i diagnostika.

41

Pro úspěšnost preventivních aktivit je rozhodující vztah protidrogového koordinátora k vedení školy. Pokud vedení školy chápe význam preventivních aktivit, souhlasí s jejich filozofií a koncepcí, je předpoklad pro úspěšnost prevence a realizaci nadstandartních akcí. Protidrogový koordinátor je sám jedním z učitelů a tom mu usnadňuje komunikaci a postavení mezi ostatními učiteli. Jeho práce vyžaduje pochopení, takt, smysl pro spolupráci, úctu k druhému. Zvláštní je vztah k výchovnému poradci. Protidrogovým koordinátorům bylo při metodických seminářích deklarováno, že obě činnosti jsou natolik náročné, že nemohou být spojovány. Tento názor opomíjí skutečnost, že bez vzájemné spolupráce obou nelze řešit řadu problémů. Pedagogické problémy lze řešit jedině komplexně. Problémy, které řeší výchovný poradce i protidrogový koordinátor se prolínají, doplňují, navazují na sebe. Zejména pro začínajícího protidrogového koordinátora je důležitá metodická pomoc. Ta může být poskytnuta buď přímo, prostřednictvím materiálů ministerstva nebo nepřímo prostřednictvím metodika protidrogové prevence působícího při pedagogicko psychologické poradně. Pomůckou pro zprostředkování informací je internet. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že doškolovací akce určené pro protidrogové koordinátory, které by mohly přispět k vytvoření koncepce preventivní činnosti na školách byly nahodilé, bez souvislostí, zaměřující se zpravidla na předávání informací, v jednom případě na nácvik komunikačních dovedností. Opomíjely psychologické, pedagogické a sociologické souvislosti. Zejména pedagogické hledisko je školiteli často přehlíženo. Je to škoda, protože finanční prostředky směřované do preventivní oblasti se mohou míjet účinkem, připomínají střílení na několik terčů zároveň anebo naprosté míření vedle terče. Chybí systematické další vzdělávání učitelů, které by posunulo primární prevenci na školách žádoucím směrem. Další alternativou úspěšné protidrogové prevence na školách je obsazování místa protidrogového koordinátora odborným pedagogem, který bude vyučovat občanskou a rodinnou výchovu. Přímo ve výuce bude mít možnost diagnostiky, reedukace, terapie a nebude se jednat o řízení aktivit bez skutečné znalosti podmínek a všech okolností, tzv. od zeleného stolu.

42

Jakákoliv školní aktivita může být úspěšná jedině tehdy, když při ní školní instituce zohlední rodinu a vstoupí s ní do vztahu. Protidrogový koordinátor komunikuje s rodinou přímo (informace o preventivních akcí, přímé preventivní působení na rodiče formou besed, diskuzí, rad) nebo nepřímo (zprostředkovávání informací mezi dětmi a školou, kdy mezičlánkem je rodina, mezi rodinou a ostatními učiteli ). Protidrogový koordinátor navazuje vztahy i s podpůrnými institucemi, shromažďuje informace o jejich činnosti, navazuje s nimi spolupráci, vybírá nejvhodnější preventivní aktivity pro konkrétní skupiny dětí, ať homogenní výběr jedné třídy, ročníku, nebo homogenní jinou charakteristikou – zájem o danou problematiku, popřípadě heterogenní skupiny žáků několika tříd s nejrůznějšími sociálními a osobnostními charakteristikami. Protidrogový koordinátor navazuje i vztahy se svým sociálním okolí, pokud hledá například podporu preventivních aktivit u orgánů místní správy, navazuje spolupráci s místními institucemi a podobně. Důležité jsou přitom komunikační dovednosti koordinátor a dosavadní výsledky práce. I provozní zaměstnanci školy určují svou činností tvář preventivních aktivit a koordinátor je nesmí při své práci opomíjet. Například paní kuchařky ve školní jídelně dbají o kulturu stravování atd. Vztah zaujímá protidrogový koordinátor i k oficiální protidrogové politice státu, která je u nás velice široká, zahrnuje více hledisek, přístupů, směrů a ke stanoviskům MŠMT. Současný rámec práce mu poskytuje velkou volnost, aby si autonomně a zodpovědně vybral z oficiálních trendů to, co považuje on osobně za správné a co vyhovuje konkrétním podmínkám školy, její tradici a lokalitě. Na protidrogového koordinátora působí i masmédia, oficiální i neoficiální společenské trendy. Musí je umět kriticky nahlížet, přehodnocovat, vybírat si z nich to, co je mu nejbližší a všech jich využívat ke své práci. Není možné zavírat před některými povrchními, zkreslujícími tendencemi oči, neboť působí v mimoškolním prostředí a čase i na žáky a právě protidrogový koordinátor a škola pomáhají žákům se s těmito vlivy přiměřeně vyrovnávat. I to je součástí k prevence vzniku závislostí. Proto je dobré, pokud protidrogový koordinátor pracuje se všemi dostupnými materiály, samozřejmě s ohledem na přiměřenost pedagogického působení, nejenom s těmi, které jsou pedagogicky upravené a typické pro školní

43

prostředí a záměrné pedagogické působení. Děti se tak učí orientovat v pluralitní společnosti a široké nabídce masmédií. Prevence vzniku závislostí prostupuje celým životem školy, vzdělávacím procesem, klimatem školy a tříd, pedagogickou komunikací, interakcí atd. V první řadě se zaměřuje (tak jako většina pedagogických aktivit) na žáky, neopomíjí proto ani spolupráci se školní samosprávou, jíž existence je důležitou součástí preventivní práce. Školní samospráva pozměňuje struktur školy, pedagogickou komunikaci, postavení žáků a učitelů,ovlivňuje vztahy rodiny a školy. 17. Tvorba a východiska protidrogových projektů Tvorba protidrogových projektů vychází z pedagogické teorie, zejména je ovlivněna pedagogickými disciplínami jako je obecná pedagogika, teorie výchovy, pedagogické psychologie sociologie výchovy, speciální a sociální pedagogika. Protidrogová prevence, zachycená v preventivních programech, vychází z konkrétní edukační reality. Při vytváření preventivního projektu se vlastně jedná o vznik edukačního konstruktu. Preventivní projekty jsou realizovány v edukačních procesech. Proto je nezbytným předpokladem tvorby projektu diagnostika edukačních procesů. Základní složky pedagogické teorie preventivních projektů jsou dány hlavním cílem protidrogové prevence, kterým je výchova autonomní, zodpovědné, odolné, kultivované osobnosti dítěte. Hlavní cíl protidrogové prevence určuje výběr pedagogických prostředků, forem, metod. Je rozhodující pro volbu pedagogických oblastí, na kterou protidrogová prevence soustředí svou pozornost. Jedná se zejména o kultivaci osobnosti žáka, kdy se snažíme mu pomoci dosáhnout maximálně možného stupně jeho rozvoje. Opomenout nelze vztah žáka k prostředí, ve kterém se vzdělává a žije, jejich kvalitu, kvantitu a zaměření. Při stanovení cílů protidrogové prevence přichází ke slovu jednotlivé složky výchovy. Vedle tradičních jsou to i moderní, jako je sexuální, ekologická, sociální, osobnostně-kultivační. Speciálně pedagogická linie protidrogové prevence se zaměřuje na odstranění zdravotního, vzdělávacího, sociální, emocionálního či ekonomického znevýhodnění žáků.

44

Pokud chce škola dosáhnout pedagogických efektů v preventivní oblasti překonává tradiční poznatkové pojetí vyučování a přibírá si úkoly v oblasti rozvoje dovedností, schopností a osobností žáků. Na jednom z předních míst protidrogové prevence na základních školách je výchova k zodpovědnosti. Nejedná se jen o výchovu k zodpovědnosti ke svému okolí, jak bezprostřednímu tak vzdálenému, ale i důležité odpovědnosti k sobě samému a svým blízkým, která je předpokladem k tomu, aby se u dětí mohl rozvíjet odpovědný vztah k vzdálenějším objektů, popřípadě jevům momentálně pro děti nedosažitelnými (umístěným například v budoucnosti, jevům předpokládaným, popřípadě očekávaným či ohrožujícím, předpokládaným nebezpečím.) Důležité je pochopení vztahu předpoklad – příčina – čin – následek. Další dovedností, získanou v rámci prevence, je poznání nebezpečných situací, vědět, kam se v případě nouze obrátit o pomoc. Problémy s nápravou potíží žáků (problémy učení, chování a další), které souvisí s rozvojem jejich sebehodnocení a sebepřijetí, jsou odstraňovány ve spolupráci s pedagogicko-psychologickou poradnou, učiteli, vyučujícími jednotlivých předmětů, vedoucími reedukačních kroužků a rodiči. Samostatnou kapitolu tvoří rozvoj emocionální stránky dítěte, jeho schopnosti empatie, orientace se ve vlastních citech (to souvisí se sebepoznáním), pochopení obsahu slov láska, naděje, cit, bolest, ztráta. Součástí prevence je zprostředkování pochopení pojmu víra, ať už v náboženském nebo nenáboženském osobnostním smyslu. Výchově k toleranci předchází poznání, a to jak sebe sama, vlastní kultury, kultur odlišných: Pokusy o hodnocení kultur dovede děti k poznání, že není kultur vyšších a nižších, nadřazených a podřazených, ale odlišných. Využití analýzy historických jevů vede k poučení dětí a hledání souvislostí. Součástí prevence vzniku patologických jevů je i poznání a porozumění základním právním jevům, právních souvislostí a získání dovednosti poznatků využít při své orientaci v každodenním životě. Svůj první protidrogový program jsem vypracovala v roce 1998. Když jsem s ním navštěvovala pověřená místa a žádala o bližší informace k zadání projektů, jaké náležitosti jsou potřeba k tomu, aby mohly být doručeny na oficiální místa, dozvěděla jsem se, že v konkurenci mezi ostatními preventivními projekty nemají naše žádnou šanci. Nebylo to sice tím, že by byli špatné, jak říkali protidrogoví odborníci, ale proto, že v této době byly

45

upřednostňovány jiné formy prevence a to zejména formy prevence sekundární a terciální, tedy přímé práce se závislými. Byla jsem vždy varována, že na něco takového mi nikdo peníze neuvolní. Jen moje pevné osobní přesvědčení a odborné znalosti mě podržely u dalšího boje za prosazování preventivních projektů primární protidrogové prevence na základních školách, založených na kultivaci osobnosti dítěte a jeho bezprostředního sociálního okolí. Přestože na tyto mé projekty se pohlíželo mimo zdi školy často skepticky, pomohly vybojovat určité finanční částky pro školu, respektive její žáky. Tak přispěly k realizaci aktivit svého preventivního obsahu a mnohé akce byly pro děti finančně dostupnější. V roce 1999 došlo k určitému zlomu v koncepci protidrogové prevence MŠMT. Ministerstvo rozeslalo na školy materiál „Pedagogové proti drogám“, který stanoví základní linii primární protidrogové koncepce na školách. Výchozí preventivní zásady jsou v souladu s Nešporovou teorii protidrogové prevence a odpovídají i pojetí, které jsem zahrnula do protidrogových projektů. Ke škodě materiálu „Pedagogové proti drogám“ je však to, že neřeší závažné otázky protidrogové prevence na školách, jako je postavení protidrogových koordinátorů, materiální prostory pro výkon primární protidrogové prevence na školách, snížený úvazek preventistů, jejich další vzdělání atd. Materiál „Pedagogové proti drogám“ připouští, že se škola může stát místem nejen primární protidrogové prevence, ale i místem prevence sekundární. Protidrogová prevence na základní škole zohledňuje dítě ve specifickém školním prostředí. Tvoří ji několik navzájem se prostupujících výchovných linií. 18. Realizace protidrogových projektů Realizace protidrogových projektů představuje nový prvek ve vzdělávacím programu školy. Protidrogové projekty jednak prostupují všemi prvky kurikula školy, jednak vytváří jeho další samostatnou část. Při realizaci projektů je důležitá nejen činnost koordinátora, který jednotlivé akce koordinuje, ale podmínkou je spolupráce celého pedagogického sboru školy, vedení školy, zřizovatele školy, rodičů, vstřícný postoj podpůrných, spolupracujících institucí. Základním vztahem umožňujícím realizaci je postoj vedení školy k protidrogové prevenci. Realizace projektů znamená přenos vyučování mimo školu. S tím souvisí celá řada organizačních změn, úprav rozvrhů,

46

spojování tříd, …. Pokud vyjde vedení školy vstříc k řešení těchto problémů dostaví se brzy další nezáměrná pozitiva v klimatu školy. Při spojování tříd se vytváří nové heterogenní skupiny, děti mezi sebou začínají lépe spolupracovat, učitelé poznávají žáky v nových situacích a naopak děti učitele. Při uskutečnění akcí v širším, pro žáky dosud neznámém, sociálním prostředí, slyší děti od nových neznámých lidí stanoviska obdobná se stanovisky učitelů. Škola se promění ve školu, kde se stále něco děje, něco mění, kde je dost zábavy, děti mají dostatek podnětů, mají se na co těšit. Preventivní akce motivují děti k dalšímu zájmovým činnostem. Děti jsou podnikavější, tvořivější, mají pozitivní vztah ke škole, k učitelům, i ke svým rodinám a vrstevníkům. Pro realizaci preventivního projektu je potřebná existence společných východisek filozofie výchovy všech učitelů školy, jíž střed tvoří prospěch dítěte. Veškerá práce s realizací protidrogových projektů je pro učitele školy vedle jejich učitelského úvazku dobrovolnou prací navíc, prací nijak nehonorovanou a společností většinou málo ceněnou. Nejdůležitějším motivem pro realizaci preventivních akcí je to, že se jedná o práci pro dítě, pro žáky školy. Přestože si učitelé mnohdy stěžují na nízké ocenění své práce ve společnosti, v konkrétních lokálních podmínkách se jim často vedle jejich učitelského upřímného uznání od rodičů dostane. Program prevence vzniku závislostí doplňuje celkovou koncepci školy, včetně vzdělávacího programu. V našem případě se jednalo o vzdělávací program Základní škola a projekt Zdravá škola. Projekt Zdravá škola doplňuje vhodným způsobem preventivní aktivity. Podporuje u dětí návyk zdravého životního režimu, zdravého způsobu života, včetně zdravé stravy, sportování, zdravých mezilidských vztahů. Přesahuje rámec školy, škola jeho prostřednictvím intervenuje do rodin žáků a sociálního okolí školy (akce pro veřejnost, spolupráce více institucí, škol a podobně). Realizaci preventivních projektů znesnadnilo opožděné poukázání přislíbených finančních prostředků. Finanční prostředky měly být během několika týdnů utraceny a vyúčtovány. To je v rozporu s myšlenkou trpělivé, důsledné, postupné, plánované prevence. Díky finanční spoluúčasti dětí probíhaly akce i v době před získáním financí. Problémem ale zůstalo kvapné vyhodnocení a vyúčtování. Prevence vzniku závislostí, která byla realizována z jiných zdrojů, než příspěvků na projekt probíhala soustavně, systematicky a plánovitě.

47

Pro realizaci prevence vzniku závislostí je nezbytná spolupráce celého učitelského sboru, výchovného poradce, vedení školy, rodičů. V tomto významu protidrogový koordinátor skutečně koordinuje všechny výchovné aktivity realizované zejména nad rámec vyučování a vzdělávacího programu. Koordinátor informuje pravidelně ostatní členy pedagogického sboru o plánovaných akcích, má na starosti hospodaření s penězi, akceptuje připomínky všech zapojených účastníků. Zapojení rodičů do preventivních aktivit posiluje vzájemný vztah mezi rodinou a školou. 19. Hodnocení preventivních projektů Ohlas dětí realizované akce byl velice pozitivní. Děti měly možnost navštívit řadu akcí a to pouze s částečnou finanční úhradou řadu akcí, poznat nové prostředí, problémy, nové lidi. Přispělo to i k modifikaci jejich vzájemných vztahů a vztahů mezi dětmi a učiteli, ke změně tradiční pedagogické komunikace, k nastolení atmosféry důvěry. Spolupráce s dětmi byla výborná. Děti měly velký zájem, který převyšoval typický požadavek „ulít se“. V diskuzích při hodnocení akcí se učili sociálním dovednostem, popřípadě v anketách písemnému vyjadřování. Skutečné dlouhodobé efekty protidrogových programů jsou nezměřitelné, prokáží se v dalších životech dětí. Krátkodobé efekty zjistitelné jsou. Jedná se o změnu názorů, postojů, navázání nových vztahů, množství pozitivních emocionálních zážitků. Hodnocení preventivních projektů a protidrogové prevence vůbec souvisí s pedagogickou diagnostikou. O zvlášť vhodných metodách a evaluaci preventivních projektů píši v následující kapitole „Pedagogická diagnostika a protidrogová prevence“. 20. Pedagogická diagnostika a protidrogová prevence Problematika protidrogové prevence souvisí s pedagogickou diagnostikou. Předmětem pedagogické diagnostiky jsou všechny aspekty vzdělávacího procesu: klima školy, osobnosti žáků, učitelů, rodičů, pedagogická komunikace. Pedagogická diagnostika tvoří pedagogickou diagnózou předpoklady pro plánování protidrogové prevence, vytyčení jejích hlavních směrů. Pedagogická diagnóza je předpokladem stanovení metod, forem a

48

prostředků práce protidrogové prevence. Umožňuje její cílené zaměření na individuální zvláštnosti žáka, edukačního i školního prostředí. Objektem pedagogické diagnostiky je i samotná protidrogové prevence, její koncepce, vize, cíl, obsah, jednotlivé akce. Pedagogická diagnostika vytváří spolehlivé základy pro hodnocení úspěšnosti protidrogové prevence a jejích akcí. Z diagnostických metod jsou při hodnocení preventivních aktivit požadované metody kvalitativního výzkumu. Kvalitativní výzkum nenumerickým šetřením a interpretací sociální reality. Jeho posláním je porozumění lidem v sociálních situací, jaké obsahuje i školní instituce, která má nejen aspekty pedagogické, ale i sociální. Metody kvantitativní jsou však dostupnější, jejich vyhodnocení je rychlejší a jsou také více požadovány od nadřízených orgánů, pravděpodobně proto, že nabízí možnost rychlé kvantifikace a snadného, byť rozporuplného a nepřesného srovnání. V oblasti protidrogové prevence se zaměřují na kvantifikaci počtu účastníků jednotlivých akcí, popřípadě i počtu ovlivňovaných jedinců protidrogovou politikou školy. Tento požadovaný údaj je příkladem, jak jsou kvantitativním způsobem nezachytitelné pedagogické efekty formování postojů. Nevíme, jaké jsou konkrétní sociální interakce jednotlivých žáků, jak působí na formování svého sociálního prostředí atd. Pro diagnostiku preventivních aktivit, zaměřených na rozvoj osobnosti žáka, se mi zdá nejvhodnější metoda sémantického diferenciálu, Q metodologie, školní etnografie, rozhovory, dotazníku, ankety, pozorování, analýzy žákovských prací. Všechny uvedené diagnostické metody jsou náročné na provedení a čas. Jak jsme již psala v předcházejících kapitolách, není vyhrazen práci protidrogového koordinátora na škole žádný časový prostor. Protidrogový koordinátor si musí plnit všechny povinnosti spojené s výukou a vyučováním, jako ostatní kolegové. Nezbývá mu proto časový prostor na provádění složitých diagnostických technik. Dotazníky o preventivní činnosti navíc požadují vykazování kvantitativních údajů. Preventivní aktivity umožňují pozorování dětí v situacích odlišných od běžných pedagogických situací. Sledujeme tak nejenom údaje přímo žákovi, ale i o jeho reagování na konkrétní preventivní aktivitu, zda ho zaujala, byla přiměřená apod. Pozorování se uplatní i při diagnostikování preventivních aktivit, jejich účinku u dětí.

49

V podmínkách frontální výuky je přínosnou a použitelnou metodou analýza žákovských prací. Žákům můžeme dát řešit libovolné typy problémových situací, využít můžeme projektivních testů. Výhodou je, že získáme za určitou dobu větší množství podkladů, které analyzuje na základě zvolených kritérií. Jde o analýzu dětské kresby, například projekci přání dítěte, jeho vnitřních pocitů, prožitků. Analyzovat můžeme též kratší verbální sdělení a slohové práce dětí. Dozvíme se tak údaje o motivaci dětí, názorech, postojích, sebehodnocení, aspiraci, sebepojetí a další. Vhodnou metodou je metoda rozhovoru, zejména s využitím volných odpovědí. Při diagnostice protidrogové prevence je však problém se záznamem rozhovoru, učitel vede v podmínkách běžného pedagogického prostředí dialog s více dětmi, většinou je zapojena celá třída a jedná se o formu diskuze. Protidrogový koordinátor, popřípadě učitel, musí reagovat na odpovědi dětí, využívat je ke vzdělávacím cílům (tedy i preventivním), možnosti činit si záznamy o diskuzi má jen ex post facto. Diskuze slouží zároveň nejen jako diagnostická metoda, ale i metoda preventivní. Diagnostická metoda rozhovoru má širší využití, nejen pro diagnostiku vnitřního světa a prožívání žáka, ale i rodiče, učitele, personálu školy,zástupců sociálního okolí školy. Většinou se jedná o rozhovor volný, nestandardizovaný s volnými odpověďmi. Obtížnější je tedy zpracování výsledné pedagogické diagnózy. Obvyklým diagnostickou metodou protidrogové prevence je metoda dotazníků. Jejím prostřednictvím získáme v relativně krátkém časovém úseku větší množství dat určité charakteristiky. Nemám ale s použitím dotazníku v protidrogové prevenci na druhém stupni základní školy nejlepší zkušenosti. Každý ročník dětí by měl mít připravenou svou podobu dotazníku, děti dělají rychlé pokroky ve vývoji, to, co snadno chápe žák sedmé třídy je pro žáka šesté třídy nesrozumitelné. Velké rozdíly jsou na základní škole i mezi žáky jednoho ročníku. Dokáží pochopit jednu danou otázku nejrozličnějším způsobem. Diagnostická metoda dotazníku vyžaduje předvýzkum, který by ověřil přiměřenost otázek pro děti. Takový předvýzkum by ale musel být realizován v jiné lokalitě, jinak by hrozilo, že předvýzkum zkreslí výsledky šetření. Oblíbenou diagnostickou metodou v protidrogové prevenci jsou testy s volbou pevné odpovědi z několika variant. Zjišťují počet experimentátorů ve třídě, údaje o tom, kolik dětí se už osobně setkalo s drogou, zda ji jim někdo nabízel a podobně. Problémem je způsob odpovědí žáků, mnohdy je nevěrohodný. Děti se buď bojí, že je někdo při zakroužkování správné

50

odpovědi přece jen uvidí, nebo mají strach z toho, co řeknou o přestávce spolužáků o své volbě. Je někdy až k nevíře, jak neviditelné klima třídy hraje velkou roli. Děti mají občas strach z výsměchu a volí proto nepravdivé odpovědi, aby se zdály dospělejší a zkušenější. Pro pedagogickou diagnostiku dětí poslouží i didaktické testy, v oblasti protidrogové prevence nás budou zajímat zejména testy dovedností. Standardizované testy dovedností nejsou u nás učitelům běžně k dispozici, proto se bude jednat o testy učitelské. Sestavení testu dovedností je problémem, přesto je užitečné jich využívat a sledovat tak pokroky v získávání sociálních a komunikačních dovedností nebo dovedností řešení problémů u žáků. Nejrozšířenější metodou užívanou v oblasti diagnostiky malých skupin je sociometrie, metoda měření neformálních vztahů uvnitř malé sociální skupiny. Sociometrie poslouží ve školních podmínkách ke sledování klimatu třídy, je podkladem pro intervence učitele. Sémantický diferenciál je metodou měření a pozorování konativních významů pojmů, které jsou podstatou lidského myšlení a podstatnými částmi při osvojování postojů. Metoda sémantického diferenciálu je vhodná například pro výzkum emocí, osobních hodnot a podobně. Diagnostická metoda sémantického diferenciálu je vhodnou pro užití měření vstupních, průběžných hodnot a výstupních efektů protidrogové prevence. Q-metodologii tvoří skupinu psychometrických a statistických procedur. Spočívá v třídění balíčku karet nazývaných Q-typy a v korelacích mezi odpověďmi osoby na tyto Q-typy. Dobře se hodí ke studiu změny postoje žáka. Nevýhodou metody pro její využití učitelem je pracnost konstrukce i vyhodnocení. Standardizované metody Q-metodologie nejsou dostupné. V protidrogové prevence by tato metoda mohla znamenat velký přínos pro sledování dosažených preventivních efektů. Obvyklé jsou při zpracovávání výročních zpráv protidrogové prevence statistické metody. Statistické metody jsou však pro sledování úspěšnosti protidrogové prevence nejméně vhodná. Číselné údaje nevypovídají nic o kvalitě pedagogického obsahu preventivních akcí. Honba vykazování velkých čísel může vést k pořádání jednorázových, masových akcí. Pouhá čísla však nevypovídají nic o změně postojů, procesu sebehodnocení žáka, rozvoji jeho schopností přiměřeného sebeprosazení a podobně. Sledování kvantitativních ukazatelů je vyžadované nadřízenými orgány. Záporem kvantifikace protidrogové prevence je okolnost, že podporuje formálnost vykazování a tedy i realizace preventivních akcí.

51

Užitečná je pro sledování účinnosti a významu preventivních akcí metoda školní etnografie. Učitel, popřípadě protidrogový koordinátor, je zpravidla účastníkem akci protidrogové prevence. Pokud je citlivým pozorovatelem a má předcházející znalosti žáků, může vysledovat hodně zajímavých údajů o přínosu a významu jednotlivých preventivních akcí pro žáky. Zvláštní pozornost si zasluhuje hodnocení preventivních projektů. Mělo by být takové, aby podpořilo výzkum účinnosti jednotlivých preventivních aktivit. Postavení protidrogového koordinátora je však v rozporu s tímto požadavkem. Obdobný přístup není požadován ani poskytovateli finančních dotací. Po realizaci preventivních akcí lze sledovat bezprostřední reakce dětí. V diskuzích dětí průběžně a dlouhodobě zachycujeme vývoj jejich postojů. Využíváme i dalších výše uvedených diagnostických technik. To vše předpokládá značné pedagogické vědomosti a dovednosti protidrogového koordinátora. 21. Materiální předpoklady protidrogové prevence na základní škole. Preventivní činnost na základní škole vyžaduje nejenom personální zabezpečení, časový prostor, ale i splnění materiálních požadavků. Některé materiální požadavky jsou obecného charakteru a jen navyšují rozpočet školy, nevyžadují speciální uspokojování. Jedná se o papíry, náklady na xerox, telefon, tvorbu projektů, zakoupení literatury, potřeby pro odpolední volnočasové aktivity žáků a podobně. U akcí jako jsou vzdělávací cykly, návštěvy divadel, exkurze a podobně se jedná o mimořádné náklady, které přímo s činností školy nesouvisí. Tyto náklady jsme hradili z dotací získaných preventivními programy. To byla velká výhoda, jinak by byly při realizaci projektů rozhodující finanční možnosti dětí. Často totiž platí, že děti s omezenými finančními zdroji právě nadstandartní preventivní formy potřebují nejvíce. Podmínkou realizovaní co největšího počtu akcí pro co největší počet dětí byla finanční spoluúčast žáků školy. Další výdaje představuje pořízení nástěnek s informacemi pro žáky a rodiče, propagace činnosti školní samosprávy a volnočasových aktivit. Je třeba finančně pokrýt činnost schránky důvěry. Protidrogový koordinátor potřebuje odpovídající pracovní prostory, aby mohl zajišťovat konzultační hodiny. Práce předpokládá psací stroj, počítač, možnosti kopírování. Je

52

třeba budovat knihovnu odborné literatury pro učitele i žáky. Další náklady představuje vydávání školních zpravodajů, vydávání třídních časopisů, nákup literatury pro žáky. Významnou položku představuje činnost volnočasových kroužků a práce školní knihovny a čítárny. Výčet jednotlivých akcí je uveden v jednotlivých preventivních projektech. Náklady na protidrogovou prevenci škola hradí z běžného provozu školy. Některé souvisí s běžnými náklady na výuku (koberce na relaxaci, relaxační koutky a místnosti), jiné je převyšují (pracovna koordinátora, knihovna s materiály pro koordinátora, učitele i děti, prostor pro práci s dětmi při řešení jejich problémů, který by se odlišoval od prostředí výukového, …). Pro práci s dětmi jsou zapotřebí pořízení vhodných výukových médií, jejichž výběr také spočívá na protidrogovém koordinátorovi. Je samozřejmé, že pravidelně spolupracuje s ostatními učiteli, přihlíží k jejich cenným názorům a zkušenostem. Zadarmo není ani informační činnost protidrogového koordinátora, kdy se obrací na rodiče žáků školy a její okolí. Významné jsou náklady na realizaci volnočasových aktivit dětí, kdy si škola často musí pomoci tak, jak sama umí, například spoluprací se sponzory, prodejem přání a výrobků dětí a podobně. Realizace komplexní protidrogové prevence souvisí s modifikací podoby školy, chápání její funkce, s úpravou jejího vnitřního prostředí, vnějších vazeb, modifikací atmosféry a klimatu. Při hrazení nákladů si škola může pomáhat i aktivitou školní samosprávy – sběrovými akcemi, prodejem výrobků dětí atd. I pořádání těchto akcí má preventivní ráz, děti se při nich učí sociálním, pracovním a organizačním dovednostem. Materiální prostředí školy je v souvislosti s jejím klimatem, s atmosférou školy, jejím skutečným životem. Na klima školy působí úprava školního prostředí, úroveň vnitřního vybavení, technické vybavení školy a v neposlední řadě i výběr učebních materiálů pro žáky. Je zajímavé, že například ve Švédsku jsou ministerstvem pro výuku na školách schváleny jen takové učebnice, které žáky varují před nebezpečím alkoholu a drog. Další morální povinností učebních materiálů ve Švédsku je propagace rovnoprávného postavení muže a ženy ve společnosti. (Duszenko, 1994, s.14)

53

22. Prostředky, metody, formy prevence na základní škole. Školní preventivní činnost zaměřená proti vzniku závislostí využívá všechny možnosti výchovného působení školy a to jak v oblasti samotného vzdělávacího procesu, tak v oblasti zájmové činnosti dětí odpoledne po vyučování. Prostředky, metody a formy prevence na základní škole jsou dané prostředím a možnostmi školy, konkrétními podmínkami výchovy a vzdělávání, deklarovaným vzdělávacím programem, skrytým kurikulem, tradicí školy, funkčními mezipředmětovými vztahy atd. Škola spolupracuje s příslušnými institucemi jako je pedagogickopsychologická poradna, centra volného času, kulturní instituce, politice, ostatní školy v místě – mateřské, střední dětský lékař a podobně, velký důraz klade na spolupráci s rodiči. Pro děti je připravena alternativní nabídka trávení volného času. Preventivní působení podporuje rozvoj emocionální stránky dítěte, rozvoj komunikačních dovedností dětí a jejich přiměřeného sebevědomí. Důležitou součástí prevence je výchova k toleranci, názorové pluralitě, která souvisí s dovedností vyjádřit svůj vlastní názor a deskriptivně přijmout, popřípadě hodnotit názory odlišné. Poznatkový aspekt prevence spočívá v získání základních sociologických, filozofických a psychologických znalostí. Nabytí těchto základních znalostí nestačí, důležité je i správné porozumění a dovednosti aplikace poznatků v každodenním životě (záporná sociální skupina, typy patologií, osobní bezpečí, poznání nebezpečných situací, …). Využívá netradičních forem práce. Realizace prevence využívá širokého spektra forem práce: exkurze, výlety, návštěvy kulturních akcí, vlastní pořádání kulturních akcí, návštěvy center volného času, besedy, vlastní umělecká a sportovní činnost dětí, odpolední zájmové kroužky, činnost školní samosprávy, pravidelné působení schránky důvěry, publikační činnost školy i samotných dětí, pořádání soutěží a podobně. Široké nabídce forem práce odpovídají i metody: diskuze, přednášky, besedy, metody projektivní, relaxační, skupinové práce, sociometrické,

54

dotazníkového šetření, obsahové analýzy textů, metody psychodramatu, hraní rolí, prvky dramatické výchovy a další. Vhodné metody se opakují, vzhledem k jejich předpokládané efektivnosti a přiměřenosti k psychice dítěte školního věku. Nejvhodnější metody jsou ty, které jsou zaměřené na herní a kreativní prvky, rozvoj fantazie a imaginace dítěte, jeho schopnost sublimace, poznání sebe sama a schopnosti transcendence vlastní osobnosti, na rozvoj úcty k sobě samému a ke svému okolí, sociálních dovedností a komunikačních dovedností a schopnosti kooperace. Mezi komunikační dovednosti patří dovednost zareagování v konfliktní životní situaci, umění odmítnout, říci ne, přiměřeně se prosadit, přednést svůj názor a správně argumentovat, přiznat druhému právo na odlišný názor. 23. Význam školní samosprávy v protidrogové prevenci Školní samospráva je způsob řízení školy za účasti všech partnerů na rozhodování. Tradičně je vnímána jako samosprávy školy, na které se podílejí obecní zastupitelstva a školní rady na úrovni obcí a školní rady na úrovni škol, jejichž prostřednictvím se na řízení školy podílejí rodiče žáků, učitelé, místní podnikatelé, odborníci aj. (Pedagogický slovník, 1995) Pedagogický slovník opomíjí školní samosprávu jako podíl žáků na řízení školy, zastupitelský orgán žáků, který spolupracuje s vedením školy a učitelským sborem. Pokud se podaří zbavit činnost školní samosprávy formality ta stane organickou součástí života školy, včetně plánování, odrazní se to vždy pozitivně na školním klimatu, vztahu dětí ke škole, učitelům i vzájemným vztahům mezi sebou. Nebezpečí formalismu je vystavena školní samospráva tehdy, pokud žáci mají jen omezená práva, rozhodování vedle nepřiměřeného množství povinností, mnohdy na žáky delegovaných ze strany učitelů. Školní samospráva je aktivním činitelem pedagogického klimatu školy. Školní samosprávu tvoří třídní samosprávy jednotlivých tříd. Pokud děti pracují v třídních samosprávách od počátku své školní docházky, učí se samostatnosti, zodpovědnosti, autonomii, organizačním dovednostem a to postupem času ústí ve fungující školní samosprávu. Pochopitelně se nedá očekávat, že žáci budou od počátku všechny manažerské činnosti provádět samostatně, zkraje potřebují radu a pomoc třídních učitelů. Ti využívají třídní samosprávy záměrně k posílení

55

kolektivu dětí, k zařazování hendikepovaných dětí do kolektivu třídy, k posílení sebevědomí, autonomie a zodpovědnosti vybraných dětí, k vytváření zdravých vztahů ve třídě. Školní samospráva pracuje pak už samostatněji, i když o úplné samostatnosti ve všech oblastech se nedá mluvit, protože žáci potřebují při realizaci svých akcí spolupracovat s učiteli školy a ti mohou tento vytvořený společný prostor využít k výchovnému působení na děti. Přesto je školní samospráva místem, kde se uplatní iniciativa dětí, jejich rozhodování, tvořivost, zájmy atd. Učí se dovednosti plánování, komunikace, mají pocit spoluzodpovědnosti, učí se rozhodování, autonomii. Akce školní samosprávy považují za svoje, spontánně se do nich zapojují a možnost účastnit se na spolurozhodování o životě školy u nich napomáhá vytvářet pozitivní vztah ke škole. Učí se odpovědnosti za svěřený úkol, nebo za úkol, který si sami vytyčili. Činnost školní samosprávy je přímou součástí protidrogové prevence. Děti se při její činnosti učí kompetencím, potřebným ve více oblastech jejich současného i budoucího života. Tak školní samospráva přispívá k rozvoji osobností dětí, jejich samostatnosti, rozhodnosti, sociálních dovedností, řešení problémových situací, pocit sounáležitosti se sociální skupinou, pozitivní vztah ke vzdělání. Přímou roli hraje školní samospráva v prevenci vzniku závislostí činností schránky důvěry, kontaktními nástěnkami (děti se na nich dozví podrobnosti o životě školy, ale i důležité rady a údaje pro jejich osobní život), vydáváním třídních novin a časopisů. Autorské noviny dětí slouží k jejich sebereflexi, k porovnávání jejich názorů s názory jiných dětí, k rozvoji kritické myšlení, vyjadřování, k zájmu o druhé, k poznání okolí atd. Třídní a školní samospráva není institucí, která bude fungovat jen z iniciativy dětí bez zaangažování a pomoci učitelů a vedení školy. Akce školní samosprávy mám uvedeny v preventivních programech. Jedná se o různé soutěže, výzdobu tříd, výstavky a podobně. „Stejně jako dobrá výchova se pozná podle toho, že postupně přechází v sebevýchovu, i dobrý management se vyznačuje tím, že vyústění směřuje od řídících aktivit učitele k sebeřídícím činnostem žáka.“ (Kasíková, Pedagogické otázky současnosti, s. 71)

56

24. Protidrogová prevence a klima školy Klima školy je interpersonální proměnná, která vyjadřuje kvalitu interpersonálních vztahů a procesu, jež fungují v dané škole, tak, jak ji vnímají, prožívaní a hodnotí učitelé, žáci, případně zaměstnanci školy. Součástí klimatu školy je například klima učitelského sboru, klima školních tříd, celkového prostředí školy atd. (Pedagogický slovník, 1995) Klima třídy je sociálně psychologická proměnná, představující dlouhodobější sociálně emocionální naladění, zobecněné postoje a vztahy, emocionální odpovědi žáků dané třídy na události ve třídě (včetně pedagogického působení učitelů). Rozlišuje se klima aktuální a klima preferované, které si žáci přejí. Klima třídy lze zjišťovat pomocí speciálních metod. (Pedagogický slovník, 1995) Součástí klimatu třídy je interakce mezi učitelem a žákem, na vztahu mezi žákem a učitelem (učitelových postojích, očekáváních, nárocích) závisí též výchovné a vzdělávací výsledky žáka. Důležitým prvkem v interakci učitele a žáka hraje zpětná vazba. Mezi prevencí vzniku závislostí a klimatem školy je těsný vztah, prevence klade velké nároky na atmosféru školy. Otevřená, vstřícná, kooperující atmosféra je součástí přímého preventivního působení a také podmínkou pro realizaci preventivních aktivit. Tvůrci atmosféry školy jsou všichni, kteří v ní žijí, ovlivňuje ji i blízké sociální okolí školy. Na klima školy působí i vzdělávací program školy. Nemalou roli hraje také tradice školy a místa. Děti si do školy přenášejí naučené sociální zvyky z vnějšího prostředí. Do atmosféry školy se odráží i postavení učitele ve společnosti, jeho prestiž. Souvisí s tím, jak učitel vnímá sám sebe, jak je spokojen a tím ovlivňuje jeho interakci s dětmi a rodiči. Je štěstím, že učiteli není vnímán jen sociální status připsaný, ale podstatné je i to, jak učitel hodnotí sám sebe, svou práci a její význam, výsledky své práce. Osobní uspokojení a sebehodnocení učitele hraje pozitivní roli při jeho pedagogické práci, s kterou souvisí i podíl na vytváření klimatu školy. Některé preventivní aktivity jsou zaměřeny přímo na tvorbu příznivého školního klimatu. Jedná se o nácvik sociálních dovedností, rozvoj emocionální stránky dítěte, řešení problémů, podporu skupinové práce, práci školní samosprávy, pomoc při kompenzování znevýhodněných dětí a další směry protidrogové prevence, jak je uvádí preventivní projekty.

57

Součástí tvorby příznivého školního klimatu je poznání sebe sama (sebereflexe) ústící ve vzájemné poznávání žáků, jejich shodných rysů, postojů, názorů a vzájemných rozdílů. Cílem je dosažení poznání, že je více společného, co děti spojuje, než toho odlišného, v čem se liší. Metoda pomáhá nastolení důvěry mezi dětmi, k překonání pocitu, že jsem se svými názory, problémy osamocen. Přispívá i k vytváření pozitivních morálních postojů. Metoda má preventivní charakter. Problémem, který se dá uvedeným způsobem řešit, je i problém šikany. Jedná se samozřejmě o jeden z mnoha možných přístupů. Pokud by se na škole šikana rozrostla, prestižní místo by zaujaly metody jiné, jako je řešení problémů, náprava vztahů ve skupině a podobně, podle charakteru řešeného případu. Děti psaly anonymně své názory na to, co pro ně znamená šikana, co si o ní myslí. Nejzajímavější z názorů jim učitel přečte, děti se zamyslí nad jednotlivými myšlenkami, vyhodnotí, které názory, přístupy dětí jsou nejhodnotnější, nejzajímavější, které mají společné znaky a které se dívají na problém odlišně. Mohu říci, že zpravidla mají všechny dětmi formulované myšlenky společná východiska, v tomto případě šikanu odsuzují. Vyjádření dětí o šikaně slouží i dále k ovlivňování atmosféry školy. Lze je použít do třídního, popřípadě školního časopisu nebo uveřejnit v jiné třídě, vyzvat i ostatní děti k zamyšlení, k porovnání svých myšlenek. Uvedu několik vyjádření žáků sedmého ročníku k problému šikany: Šikana je špatná vlastnost lidí, kteří jsou silnější. Vždycky trpí ti slabší. To, proč někoho šikanuje, se dá řešit i jinak. Šikana je nehezké chování a vyvyšování. Šikana je, když starší kluci začnou bít malého kluka. Šikana je nemravná věc. Šikana je špatná vlastnost starších a silnějších lidí. Kdyby vůbec neexistovala, bylo by to dobré. Šikana je špatná vlastnost. Neměla by být nikde. Těm, kteří šikanují, to dělá dobře, ale ti týraní jsou z toho úplně na dně.

58

Šikana se může odehrávat v různých skupinách ve škole, nebo také mimo budovu. Ten, kdo je často šikanován, má určitě strach a bojí se to někomu říci, je mu úzko, protože o tom nikdo neví a protože nemá přítele, který by mu pomohl. Já šikanu odsuzuji. Pomohlo by, kdyby se na šikanu více zaměřilo. A učitelé by nám neměli nadávat, když jim řekneme, že nám někdo nadával, nebo že nás někdo bouchl. Děti by neměly tyranizovat druhé, mlátit je a ponižovat. Ani kdyby k tomu měly nějaký důvod, dá se vyřešit vždy jinak. Myšlenky dvanáctiletých dětí mají hodně shodného. Pro ostatní děti poskytují hodně námětů k zamyšlení. Některé obsahují dokonce i návrhy na řešení problému. Tato metoda může přispět k záměrnému posílení afektivní a kognitivní stránky budování nových postojů dětí. Atmosféra důvěry potom dává příležitost i pro naplnění nejdůležitější konativní složky žádoucího postoje. Řešení problémů školního klimatu je neoddělitelnou součástí protidrogové prevence na školách. 25. Podpůrné instituce preventivních aktivit základní školy Spektrum institucí, se kterými škola spolupracuje v rámci prevence vzniku závislostí, je velmi široké. Jedná se o instituce státní správy, zájmová sdružení, pedagogické instituce, zařízení pro volný čas, policii, atd. Podle jejich zaměření a obsahu činnosti je lze členit do dvou skupin. V první řadě jsou to zařízení, která poskytují pomoc metodickou. Sem patří metodik prevence vzniku závislostí při okresní pedagogicko psychologické poradně a okresní protidrogový koordinátor při okresním úřadu. Zvláštní postavení má pedagogicko psychologická poradna, se kterou škola spolupracuje při pomoci žákům znevýhodněných či jinak ohrožených. Tato péče má vždy preventivní aspekt, přestože se týká zdánlivě jiných oblastí. Do další skupiny patří korporace, jejichž pomocí se přímo realizují preventivní aktivity, ať už návštěvou žáků zařízení nebo návštěvou školy lektorem. Tyto programy představují nové zajímavé podněty nejen pro preventivní projekty, ale obohacují celou vzdělávací činnost školy. Jejich hodnota spočívá v tom, že děti mají možnost změnit každodenní prostředí školy a také v tom, že na ně působí někdo jiný než dobře známý učitel. Výchovné působení lektora poskytne dětem nové podněty, ke kterým jsou díky jejich novosti, atraktivnosti vnímavější a to přispívá k vytváření

59

dalších pozitivních výchovných efektů. Jedná se o kulturní instituce, ekologická zařízení, zařízení pro volný čas, zdravotnická, státní správy. Instituce, které poskytují metodickou pomoc čelí problémům s málo známým a hodně diferencovaným prostředím jednotlivých škol, s jejich lokálními a přenositelnými zvláštnostmi a problémy. Pozitivní a užitečné je, že svou činností poskytují však prostor pro výměnu názorů, poznávání nových přístupů, jejich konfrontacím atd. Metodická pomoc nemá často žádoucí úroveň, i ona se pohybuje na „určité úrovni experimentu“, učí se v průběhu své činnosti. Dosud nevyřešenou otázkou je problém centralizace či decentralizace preventivních aktivit škol. Mnohé informace a podněty lze přijímat přímo z centra ( údaje o vypsaných výběrových řízeních na preventivní projekty, ministerské koncepce,…). Zajímavé jsou výměny zkušeností organizované na lokální úrovni. Už méně pochopitelné je sepisování okresních projektů na základě preventivních programů dodaných jednotlivými školami a stejně tak jejich souhrnné hodnocení na základě vypracovaných hodnocení příslušných škol. Tyto souhrnné projekty a tato souhrnná hodnocení nesou četná rizika. Jedná se o přebírání hotových informací, bez znalosti praktických konkrétností a jejich přehodnocení. Významnou roli hrají i při přerozdělení toku finančních prostředků. Osobnost protidrogového koordinátora, legitimní podmínky jeho práce a postavení na škole, týkající se zejména míry vyučovací povinnosti je ve vztahu s formou a množstvím metodické pomoci, kterou potřebuje. Pokud by byla považována koordinační, diagnostická, evaluační a poradenská činnost protidrogových koordinátorů za důležitou, náročnou a zodpovědnou práci, byly by vytvořeny podmínky pro obsazení míst protidrogových koordinátorů odborníky z oboru psychologie nebo diagnostiky. Činnost protidrogového koordinátora v kumulaci s povinnostmi výchovného poradce se blíží funkci školního psychologa. Školní psycholog by odborně řešil jak problémy výchovného poradenství, tak problémy preventivní, tedy pedagogickou oblast zvláštní péče o žáka, pomoci žákovi a jeho podpory. 26. Spolupráce rodiny a školy a oblast protidrogové prevence. Úspěšná činnost protidrogového koordinátora nesmí opomíjet rodinu, její výchovné prostředí, vlivy na dítě a komunikaci s ní. Dítě je neodmyslitelná součást svého blízkého sociálního okolí, které rodina představuje.

60

Dítě se rodí zpravidla do rodiny, rodina je místem jeho počáteční socializace. Úzké sepětí dítěte a jeho rodiny je přerušeno až vstupem dítěte do školy, většinou v šesti letech, v některých případech se jedná o už o školu mateřskou. Postupně tráví dítě ve škole stále větší množství času. Ke škole potom přistupují i odpolední volnočasové aktivity a rodina přestává být místem, kde dítě tráví většinu svého času a na jejím místo se co se do objemu času týká dostává škola. Jde jen o to, jak prožitý čas to je, zda v příjemné, podnětné atmosféře, nebo zda je plný stresů, nejistoty a úzkosti. Škola doplňuje výchovné působení rodiny na dítě a navazuje na základy výchovy v rodině položené. Předpokladem dobré spolupráce školy s rodinou je diagnostika rodiny, jejího výchovného stylu, výchovných východisek, řádu. Škola musí navazovat na rodinnou výchovu a doplňovat ji, nesmí stát v opozici, jen tehdy dosáhne pozitivních výchovných efektů. K diagnostice rodiny přispívají všichni učitelé školy, samotné děti, výchovný poradce i protidrogový koordinátor, který za těchto okolností všechny údaje koordinuje, třídí a vytváří diagnózu. Důležité je poznat výchovné prostředí v rodinách. Výsledkem poznání rodiny je stanovení zásad pro individuální přístup a spolupráci s rodinou. Úroveň výchovného prostředí v rodinách je v některých případech nedostatečná, inteligence a úroveň dítěte vyšší než jeho rodičů. V takovém případě je těžiště řešení problémů přímo ve spolupráci s dítětem. Za těchto okolností se snažíme řešit nejen aktuální problémy dítěte, ale poskytnou mu i určitou vizi budoucnosti, pomoci mu s profesní volbou, výběrem školy, s řešením praktických otázek. V tomto bodě se velice překrývá činnost protidrogového koordinátora a výchovného poradce, přestože metodické pokyny hovoří o tom, že tato práce by měla zůstat oddělená a neslučitelná. Důvod? Náročná pracovní náplň obou funkcí. Aby intervence v případech dětí s dysfunkčním rodinným prostředím byly úspěšné, je zapotřebí široká síť podpůrných zařízení, připravená včas pomoci ohroženým dětem. Podpůrná zařízení by dětem usnadnila přechod na další stupeň středního školy. Mohl by tuto činnost zastávat i protidrogový koordinátor základní školy, který by s dětmi, které školu opustily nadále spolupracoval a sledoval je. Nedostatky v rané péči o děti ovlivňují práci základní školy. Problémy dětí, které škola mnohdy řeší, mají své kořeny hluboko v dětství. Reakcí na

61

osobní problémy z dětství, například nepěkné bezcitné zacházení, může být agrese k okolí nebo sobě samému, která může mít která může mít i podobu opovrhování okolím, nepřátelským poměrem k okolí. Z negativistického postoje dětí plyne řada dalších problémů – nepěkné bezcitné zacházení tedy každý projev lidskosti zájmu vstřícnosti lze označit projevem preventivním už od narození dítěte. Určité školní problémy dětí mohou mít svůj počátek i ve šatných sociálních podmínkách. Podle mého názoru se jedná o zprostředkovaný vliv sociálních podmínek z rodičů na děti. Sociální problémy deprimují především dospělé a z nich se přenáší na dítě. Škola může přispět k nápravě tak, že učí žáky rozlišovat mezi duchovním a materiálním bohatstvím, pochopit duchovno člověka, bohatství mezilidských vztahů. Budování žádoucích postojů žáků je velmi namáhavé, dává však naději do budoucna a pomůže dítěti se vyrovnat i s případnou materiální. Zároveň děti učí nepřeceňovat materiální bohatství, upozorníme je na jeho úskalí, omezení, atd. Dětská agresivita je nejnebezpečnější, nejsilnější, pokud nebyla mírněna citovým poutem k jiné sobě. škola se může pokusit nabídnout náhradní citová pouta, například ke kamarádovi, k nějaké zálibě, hodnotě, učiteli, vzdělání a podobně. Velkou roli pro život dítěte hraje kulturní vzorec, ve kterém dítě vyrůstá. Pokud dítě přejde do nového prostředí s odlišným, vyspělejším kulturním vzorcem je jeho chování chápáno jako nevhodné a v okamžiku změny dítě potřebuje pomoc. Ve škole se jedná o pomoc dětem s poruchami učení, chování, instabilní, hyperaktivní, s omezeným jazykovým kódem atd. 27. Přístupy rodičů k protidrogové prevenci (Příklad) Má li být protidrogová prevence úspěšná, nemůže působit na dítě izolovaně odtrženě od jeho rodiny, ale ve spolupráci s rodinou. Škola musí proto hledat nové netradiční formy spolupráce, jejichž úspěšnost souvisí i s obnovením důvěry rodičů a přeneseně i širší veřejnosti ve školy, v učitele. Rodiče však mohou do protidrogové prevence vstoupit i přímo a vyjádřit tak svá stanoviska, zapojit se do boje za společnosti bez závislostí. Tyto iniciativy jsou vždy důležitým projevem zájmu rodičů o své děti, v tom je jejich největší cena. Přesto však tyto tendence nemusí být jen oceněny, ale mohu být také nepochopeny a kritizovány. Nevím, zda má někdo právo kritizovat projev zájmu rodičů o své děti, navíc ve společnosti, která deklaruje svobodu názoru.

62

Zaujal mě proto novinový článek L. Doubravy v Učitelských novinách Proti drogám nebo proti dětem ? Sdružení, které nestaví na faktech, ale na přesvědčení. taky drogy a tenze ve společnosti. (UN 32,2001, s. 13, 25.9.2001.), který v době názorového pluralismu zaujímá vyhraněné stanovisko proti činnosti protidrogového hnutí Rodiče proti drogám, které podpořili ministr Březina i Gross. Důvodem kritiky autora je to, že hnutí manipuluje účelově s fakty. Dalším důvodem je to, že členové sdružení nechtějí na svých akcích lidi jiných názorů, dokonce i hlavní představitele protidrogové politiky státu. Důvod, proč tomu tak je Doubrava neuvádí. Bez znalosti důvodu však nemohu zaujmout k tomuto faktu kritické stanovisko, rodiče jsou za výchovu svých dětí odpovědni a mají právo rozhodnout o tom, jakou podobu protidrogové prevence si pro své děti přejí. Doubrava charakterizuje sdružení jako seskupení lidí, kteří považují současnou politiku státu v boji proti narkotikům za nedostatečnou. Vinu vidí v legislativě a jsou pro kriminalizaci držení jakékoliv nelegální drogy a to v libovolném množství. Autor článku považuje za zvlášť nebezpečné to, že je li dítě jedenkrát přistiženo při kouření marihuany ocitá se již dle názorů sdružení na šikmé ploše. Zdá se mi, že tu se objevuje rozpor mezi dvěmi pojetími, těmi, kteří drogy absolutně odmítají a těmi, kteří tolerují jejich přiměřenou konzumaci. Autor píše: „O jak rozšířenou drogu mezi naší mládeží jde, ilustruje odborný odhad, hovořící až o 50%. Tedy více než polovina školáků je podle tohoto sdružení potencionálními zločinci!“ Zdá se mi, že argumentace spočívá v kvantifikaci množství experimentujících dětí namísto hledání jiných argumentů, a je tudíž slabá. Dále kritice podléhá to, že jediné, co rodiče jasně ve svém boji deklarují, je odmítání dělení drog na měkké a tvrdé. Odmítají ale na druhou stranu za drogu považovat tabák a alkohol a toto stanoviska je opět velmi ostře odsouzeno. Odmítnuto je stanovisko předsedkyně sdružení Evy Šimsové, která je označila za „historicky a kulturně přijatelný doping“. Autor polemizuje s tvrzením, že existuje mnoho odborných podkladů dokazujících nesrovnatelně větší škodlivost marihuany než alkoholu, Doubrava nesouhlasí, má opačný názor. Další kritika míří na fakt, že sdružení nejenže neuznává a nevyslyší uznávané odborníky protidrogové prevence, ale že dokonce veřejně napadá působení našich předních organizací zabývajících se bojem s drogou. Škoda, že autor článku neuvedl konkrétně, o která sdružení se jedná. Autor přitom nepopírá že je možné vést seriózní diskuzi o účinnosti

63

metod a financování těchto nejmenovaných institucí. Za vrchol považuje Doubrava to, že členové sdružení označili některé autorem neuvedené odborníky za ty, kteří děti vybízejí k tomu, aby brali drogy. Autor zdůrazňuje že členové sdružení rodičů „Proti drogám“ jsou neodborníci, kteří problematice dostatečně nerozumí. Zdá se mi to být odvážné tvrzení, posoudit tak jednoznačně členy nějaké občanské iniciativy. Upřít jim určitě nejde zájem na zdárné výchově svých dětí. Navíc v dnešní době není ještě stále ujasněno, kdo je tím pravým odborníkem na provádění protidrogové prevence, chybí i číselné údaje o složení sdružení. Další nepatřičná kritika se týká preventivní metody nabízené rodiči. Jedná se o metodu psaní slohových prací na téma „Přesvěčte své rodiče, o škodlivosti drog“. Jistě chápu, že taková akce by se mohla stát při častém bezmyšlenkovitém opakování rutinou, ale proč metodu kritizovat jako jednorázovou, vytrženou z kontextu existující systematické protidrogové prevence prováděné odborníky? Metoda nemusí být podle konkrétního provádění určena k rychlému, bezmyšlenkovitému odsouzení. Může poskytnout nácvik persuáze, hledání vlastního přístupu, budování vlastního názor, postoje, vzájemné porovnání názorů dětí a podobně. Skutečně diskutabilní je tvrzení rodičů, že pokud někdo drogy neměl by být považován za slušného člověka. Boj rodičů proti drogám je v závěru článku označen za nerealistický. Přesto se domnívám, že při tom málu zkušeností s protidrogovou prevencí, které máme je zbytečné snahu rodičů takto striktně odsuzovat. Je užitečným projevem zájmu rodičů o své děti a v žádném případě nemůže dětem poškodit. To, že rodiče mají výhrady proti oficiální protidrogové prevenci státu je možno chápat i jinak než jako boj a konfrontaci, ale i jako výzva k dalšímu hledání cest. Nekompromisní odsouzení této rodičovské snahy mě velmi překvapilo, vždyť jako jeden z hlavních problémů prevence vzniku závislostí bývá označováno získání zájmu rodičů a získání rodičů ke spolupráci.

64

Závěr teoretické části: Protidrogová prevence je perspektivní pedagogickou oblastí. Prolíná jednak vzdělávacím kurikulem, jednak rodinnou výchovou a předškolní výchovou dítěte. Je oblastí, ve které se stýkají pedagogické a sociální aspekty vzdělání. Ústředním bodem protidrogové prevence je osobnost žáka základní školy a to ve všech jeho vztazích k bližšímu i vzdálenějšímu sociálnímu okolí. Pozornost prevence se soustředí především na žáka. Můžeme diagnostikovat změnu jeho postojů, názorů. Obtížnější je zachycení změn sociálního prostředí, ve kterém žák žije. Ve školních podmínkách se jedná většinou o prevenci primární, v poslední době však přibývá i prevence sekundární. Primární a sekundární prevence mají na školách podobné rysy, sekundární se vyznačuje vyšší úrovní persuáze a vyžaduje navazující spolupráci školy s podpůrnými a pomocnými institucemi. Preventivní činnosti vyžadují od učitelů nové kompetence, umožňující se jim vyrovnat s aktuální situací. Důležitá je filozofie protidrogové prevence, související s výběrem konkrétní preventivní strategie, metod, forem a prostředků práce. Základním východiskem protidrogové prevence na školách je všestranná kultivace osobnosti žáka. Dořešení v problematice protidrogové prevence na školách zasluhuje postavení protidrogových koordinátorů, hlavních strůjců protidrogové prevence, míry jejich vyučovací povinnosti a prostoru pro uplatnění odborných kompetencí.

65

Úvod empirické části: Empirická část závěrečné práce ověřuje teorii protidrogové prevence na základních školách, prezentovanou v teoretické části práce, v konkrétní pedagogické situaci na základní škole. V empirické části předkládám minimální protidrogové programy základní školy a preventivní programy z období dvou školních roků. Minimální protidrogový program je povinný základ protidrogové prevence na každé škole. Obsahuje základní preventivní aktivity a je předkládán okresnímu metodikovi pedagogicko-psychologické porady. Preventivní projekt, popřípadě program, je rozsáhlejší, obsáhlejší konstrukt než minimální protidrogový program, svým obsahem, cílem, zaměřením jej překračuje. Preventivní projekt se může ucházet o finanční dotaci na svou realizaci a to buď u MŠMT (přímo nebo prostřednictvím pedagogickopsychologické poradny), popřípadě u mezirezortní protidrogové komise. Vypracování těchto materiálů je náplní práce protidrogového koordinátora, ten však nesmí opomíjet spolupráci s dalšími členy učitelského sboru,s vedením školy atd. Realizace je možná jen na základě kooperace všech učitelů, vedení školy, rodičů a sociálního okolí. Každý projekt podléhá hodnocení, to je buď snazší kvantitativní, nebo náročnější a mnohdy jen částečné kvalitativní. Hodnocení projektů jsou přiloženy vždy hned za daným projektem. Kvalitativní hodnocení účinnosti prevence znamená mimo jiné průběžné sledování vývoje postojů žáků. Proto přikládám v empirické části práce příklady zachycených postojů dětí, následující většinou po analytické činnosti ve výchovných předmětech v kombinaci se širším rámcem preventivních aktivit. Mnohé z nich jsou uveřejňovány v třídních časopisech. Neopomíjím ani dva nejaktuálnější materiály. Je to zpracování minimálního protidrogového programu na školní rok 2000/2001 podle poslední koncepce protidrogové prevence MŠMT a příklad hodnocení preventivních aktivit školy jako součást výroční zprávy školy. Původně se

66

mělo jednat o vyplnění tabulky, protože neodpovídala svým obsahem realizovaným preventivním aktivitám, museli jsem přikročit k jiné formě.

Nejdříve uvádím první preventivní program z roku 1999. Jedná se o první protidrogový program, který získal finanční dotaci MŠMT, ta byla využita jako příspěvek na realizování akcí pro žáky. Projekt vychází z pedagogické preventivní teorie, představené v teoretické části práce. Hodnocení projektu je deskriptivní, uvádí realizované akce, často se jedná o kvantifikaci. Není to nejlepší způsob, neboť přehlíží kvalitativní hlediska, ale vzhledem k podmínkám praktické protidrogové prevence je rychlé a nadřízené orgány se s ním spokojují. Nepřispívá však k dalšímu prohlubování pedagogické protidrogové teorie.

Prevence kriminality a ostatních patologických jevů 1999 1. Cíl projektu: Škola při výchově dětí věnuje zvláštní pozornost potlačení patologických jevů u dětí a mládeže. Součástí výchovy je rozvoj emocionální stránky dítěte, schopnosti empatie a orientace ve vlastních citech, související se sebepoznáním. Děti jsou vedeny k pochopení obsahu slov láska, naděje, cit, bolest, ztráta. S tím souvisí zprostředkování pochopení pojmu víra, a to i v širším než náboženském významu. Důležité je pochopení vztahu předpoklad – příčina - následek. Výchova rozvíjí úctu dítěte k sobě samému a k jeho okolí. Na jednom z předních míst je výchova k zodpovědnosti, a to nejen k zodpovědnosti k svému bezprostřednímu okolí, ale i k okolí časově nebo prostorově vzdálenému, i k odpovědnosti k sobě samému a k svým blízkým. Neopomíjí ani rozvoj odpovědnosti k objektům a jevům, které jsou momentálně pro děti časově nebo prostorově nedosažitelné, například budoucích jevů nebo jevů předpokládaných, popřípadě očekávaných či ohrožujících. ( Předpokládaná životní nebezpečí či nástrahy. )

67

Nezbytnou součástí výchovy, zaměřené proti výskytu všem patologických jevů, je výchova k toleranci, která předpokládá osvojení řady poznatků : vlastní sebepoznání, poznání kultury vlastní i kultur odlišných, rozdílů mezi jednotlivými kulturami. Součástí výchovy k toleranci patří nácvik některých dovedností: dovednost pochopení jednotlivých kultur a dovednost jejich hodnocení. Výchova k toleranci má vést děti k poznání, že není kultur vyšších a nižších, nadřazených a podřazených, ale existují vedle sebe kultury odlišné, přičemž je důležité si uvědomit, že společnost má řadu právních pravidel, která nelze libovolně obcházet. Proto je pro děti důležité poznání základních právních pojmů, právních souvislostí a osvojení dovednosti poznatků využít při orientaci v každodenním životě. Neméně důležité je nabytí základních znalostí sociologických : existence záporných sociálních skupin, pochopení pravidel jejich existence, obvyklé důvody pro začlenění mladistvých do těchto útvarů apod. Školní vzdělávání navazuje na rodinnou výchovu při získávání základních komunikačních dovedností: umění sebevyjádření, umění odmítnout, přiměřeně se prosadit, zareagovat v konfliktní životní situaci. Děti se seznamují s příklady nebezpečných situací, s příklady patologií, se zásadami osobního bezpečí. Ví, kam se obrátit o pomoc a nacvičují řešení modelových problémových situací (využití prvků dramatické výchovy). Pro rozvoj přiměřeného sebevědomí dětí je důležitá práce školy při nápravě rozličných defektů dětí a hendikapů dětí, které by mohly vést k jejich sníženému sebehodnocení. 2. Metody projektu : Vhodné metody jsou vybrány vzhledem k jejich efektivnosti a přiměřenosti věku dítěte. Využívají zejména na herních a kreativních prvků, rozvíjí fantazie a imaginaci dítěte, jeho schopnost sublimace, sebepoznání a transcendence vlastní osobnosti. 3. Spolupráce školy s vybranými subjekty : Při realizaci projektu spolupracuje škola s odbornými centry, PPP, dětským lékařem, s dětskými a zájmovými organizacemi. Seznamuje děti s nabídkou možností trávení volného času a některé z těchto možností jim

68

sama předkládá. Důležitou roli přitom hraje zapojení školy do projektu Zdravá škola. 4. Spolupráce školy s rodiči : Záměrem projektu je prohlubovat spolupráci s rodiči v oblasti patologických jevů. Škola informuje rodiče prostřednictvím občasníku „Zelená hlásí“ a článků v regionálním tisku. O realizaci projektu získají rodiče informace z třídních časopisů svých dětí. Projekt neopomíjí ani klasickou spolupráci školy a rodičů na rodičovských schůzkách. 5. Konkrétní akce realizace programu : - návštěva divadelních představení brněnských divadel - náklady : cestovné, vstupné - nákup knih s aktuální tematikou do školní knihovny, určených jak k individuální četbě žáků, tak k analýze literárních textů ve vyučování - náklady : nákup knih - doplnění knižní sbírky kabinetu rodinná a občanská výchova aktuálními publikacemi - náklady : nákup knih - prostředky na činnost školních zájmových kroužků - náklady : činnost kroužků (viz seznam kroužků) -

prostředky na činnost školní samosprávy a linky důvěry náklady : nákup spotřebního, náklady na xerokopie odměny za soutěže pořádané školní samosprávou náklady : nákup drobných odměn (viz seznam soutěží školní samosprávy)

- organizace zábavných odpoledních akcí pro děti DOD - náklady – slavnostní výzdoba, nákup drobných odměn pro vítěze soutěží, ozvučení tělocvičny a pod. - pořádání besed s aktuální tematikou - organizace exkurzí a výletů, návštěv center volného času, výstav, kulturních akcí apod.

69

-

náklady : cestovné a vstupné

- vydávání školních almanachů a třídních časopisů náklady : nákup papíru, pořizování xerokopií - vydávání občasníku Zelená hlásí – aktuální informace o životě školy nejen pro rodiče žáků náklady : nákup papíru, pořízení xerokopií - organizace kulturní vystoupení žáků pro rodiče a spolužáky, realizace školního divadelního představení - náklady : výzdoba, nákup nezbytného spotřebního materiálu - poznání okolí svého bydliště, jeho historie, místních tradic, místní kultury, neopomenout místní minority a jejich kultury a tohoto poznání využít pro poznání odlišných kultur (v Boskovicích Židovské město) náklady : vstupné do muzeí, nákup literatury, pořádání besed - využití relaxačních metod vedoucích k sebereflexi dětí - náklady : nákup vhodných audiokazet, vhodné literatury - aktivity věnované estetické výchově dětí: výzdoba školy, podpora vlastní tvorby žáků - výtvarné, literární, dramatické náklady : nákup spotřebního materiálu - nácvik komunikačních dovedností dětí za využití prvků dramatické výchovy - náklady : nákup audiokazet, provoz školního rozhlasu - spolupráce s domovem důchodců (návštěvy dětí a předání drobných dárečků) náklady : nákup spotřebního materiálu - pomoc nemocným a handikapovaným spolužákům (vzájemná pomoc žáků přímo ve vyučování a také v jejich volném čase) - výchova k čtenářství, pozornost čtenářské gramotnosti dětí náklady : nákup literatury do školní knihovny - výchova k správnému využití volného času náklady na činnost školních zájmových kroužků - výchova ke kladnému vztahu k sportu

70

- náklady na činnost školních zájmových kroužků - výchova k toleranci - náklady : nákup literatury pro žáky i učitele, odběr vhodných periodik - výchova k solidaritě náklady : nákup literatury pro žáky i učitele, odběr vhodných periodik - znalost pojmu názorová pluralita a její praktický nácvik - náklady : nákup literatury, podpora literární činnosti žáků, vydávání třídních časopisů - výchova ke kladnému vztahu k přírodě, k zvířatům spojená s rozvojem schopnosti empatie náklady : cestovné, vstupné (návštěva středisek ekologické výchovy), pořádání exkurzí, nákup literatury - pozornost věnovaná spolupráci s rodiči, realizované formou akademií, schůzek a netradičními formami ( školní občasník, třídní časopisy, publikování v regionálním tisku, návštěvy rodičů přímo ve vyučovacích hodinách apod.) náklady : nákup papíru, pořízení xerokopií apod. - nácvik rozhodování, řešení problémových situací, nácvik dovednosti vést diskuzi - náklady spojeny s publikační činností jednotlivých tříd - monitorování způsobu trávení volného času dětí spojené s vyhodnocením a zveřejněním výsledků náklady : nákup papíru, pořízení xerokopií poskytnutí informací o základních problémech stresu, deprese, neurózy a způsobů jak se s těmito jevy vyrovnat náklady : nákup aktuální literatury - řešení problémů dětí, jak reagovat na patologické jevy ve svém okolí a kde vyhledat pomoc - řešení problémů šikany – obecné seznámení se s problémem, jeho řešením a konkrétní příklady ze života dětí - pozornost věnovaná klimatu třídy a školy, sociometrická šetření náklady : pořízení xerokopií

71

- výchova k vyšším morálním a životním hodnotám náklady : dle zvolených metod (vstupné, nákup spotřebního materiálu apod.) - diagnostika výchovných obtíží a analýza jejich příčin - pořádání výstav s aktuální tematikou náklady : nákup spotřebního materiálu 6. Základní výchovné linie projektu : A. Problém masmédií, jev hromadné reklamy, komercionalizace našeho života a nástupu konzumní společnosti - analýza literárních textů - identifikace s pozitivním hrdinou (prostřednictvím umění nebo každodenního života) - analýza jednotlivých typů reklam včetně konkrétních příkladů - použití projektové metody : samostatná práce žáků – analýza a interpretace konkrétních příkladů reklamy různých masmédií (ceny, forma diskuze, přehlídky) - použití projektivních a kreativních metod : téma – vysněná budoucnost a pod. B. Vyrovnání se s okolním světem a jeho problémy, nacházení svého vlastního místa v něm, umění řešit konfliktní situace - analýza literárních textů - estetické působení umění (divadelní, filmová představení, výstavy, besedy apod.) - metody dramatické výchovy - nácvik dovednosti vést diskuzi - publikační činnost žáků - využití projektivních metod - znalost, kam se obrátit o pomoc C. Tématický okruh „Já a ti druzí“ - nácvik komunikativních dovedností - nácvik spoluprožívání - analýza a vyjádření vlastních pocitů - vliv regionálních prvků - vnímání a pochopení odlišnosti - akceptace cizího názoru - schopnost přiměřeného sebeprosazení

72

D.Patologické jevy ve společnosti -

co to jsou patologické jevy pochopení nebezpečí patologických jevů jak se vyrovnávat s možným nebezpečím zásady osobní bezpečnosti

E. Klima třídy, školy F. Volný čas G. Otázka smyslu lidského života a cenných lidských hodnot

Prevence kriminality a ostatních patologických jevů 1999 Hodnocení projektu Škola při realizaci projektu věnovala zvláštní pozornost potlačení patologických jevů u dětí a mládeže. Projekt soustředil pozornost na rozvoj emocionální stránky dítěte (schopnosti empatie) a sebepoznání. Děti byly vedeny k pochopení obsahu slov láska, naděje, cit, bolest, ztráta. S tím souviselo zprostředkování pochopení pojmu víra a to i v širším než náboženském významu. Pozornost jsme věnovali tomu, aby děti pochopily vztah předpoklad – příčina - následek. Výchova rozvíjela úctu dítěte k sobě samému a k svému okolí. Na jednom z předních míst stála výchova k zodpovědnosti, a to nejen k odpovědnosti k sobě samému ale i k ostatním lidem. Neopomíjeli jsme ani rozvoj odpovědnosti k objektům a jevům, které jsou momentálně pro děti časově nebo prostorově nedosažitelné ( předpokládaná životní nebezpečí či nástrahy). Nezbytnou součástí výchovy, zaměřené proti výskytu všem patologických jevů, byla výchova k toleranci, která předpokládá osvojení řady poznatků :

73

vlastní sebepoznání, poznání kultury vlastní i kultur odlišných, rozdílů mezi jednotlivými kulturami. Součástí výchovy k toleranci byl i nácvik některých dovedností: dovednost pochopit a hodnotit různé kultury. Výchova k toleranci měla vést děti k poznání, že není kultur vyšších a nižších, nadřazených a podřazených, ale existují vedle sebe kultury odlišné. Dalším z cílů bylo, aby si děti uvědomily, že společnost má řadu právních pravidel, která nelze libovolně obcházet. Pozornost jsme kladli na získání základních sociologických znalostí: existence záporných sociálních skupin, pochopení vztahů uvnitř sociálních skupin, obvyklé důvody pro začlenění mladistvých do těchto nežádoucích útvarů apod. Ve školním vzdělávání jsme navazovali na dovednosti žáků, získané výchovou v rodině. Rozšiřovali jsme jejich komunikačních dovednosti: umění sebevyjádření, umění odmítnout, přiměřeně se prosadit, zareagovat v konfliktní životní situaci a další. Děti se seznámily s příklady nebezpečných situací, s příklady patologií a byly informovány o zásadách osobního bezpečí. Ví, kde vyhledat pomoc. Nacvičovali jsme řešení modelových problémových situací (využití prvků dramatické výchovy). Pozornost jsme věnovali dětem, které mají z různých důvodů znevýhodněnou pozici, zabývali jsme se nápravou jejich jejich defektů a hendikapů. Metody projektu : Při výběru vhodných metod jsme zohledňovali jejich efektivnost a přiměřenost věku dítěte. Osvědčily se zejména metody herní, dramatické výchovy, umělecké, rozvíjející fantazii a imaginaci dítěte, jeho schopnost sublimace, sebepoznání a transcendence vlastní osobnosti. Spolupráce školy s vybranými subjekty : Při realizaci projektu spolupracovala škola s odbornými centry, PPP, dětským lékařem, s dětskými a zájmovými organizacemi. Seznamovali jsme děti s nabídkou možností trávení volného času a předkládali jim širokou nabídku volnočasových aktivit. Důležitou roli přitom hraje zapojení školy do projektu Zdravá škola. Spolupráce školy s rodiči :

74

Projekt by nebylo možné realizovat bez široké spolupráce s rodiči žáků. Základem takové spolupráce je komunikace mezi rodinou a školou. Škola informuje rodiče o svém životě prostřednictvím občasníku „Zelená hlásí“ a článků v regionálním tisku, další informace získávají rodiče z třídních časopisů svých dětí. Jednotlivé realizované akce v rámci projektu : S velkým úspěchem se setkaly u dětí návštěvy brněnských divadel. Do školní knihovny jsme nakoupili knihy s aktuální tématikou, určených jak k individuální četbě žáků, tak k analýze literárních textů ve vyučování. Výchovných cílů by nebylo možné dosáhnout bez soustavné výchovy k čtenářství a pozornosti věnované čtenářské gramotnosti dětí. Novými publikacemi jsme doplnili i knižní sbírky kabinetu rodinná a občanská výchova. Zajišťovali jsme provoz linky důvěry, která je žáky hojně využívána. K životu školu neodmyslitelně patří školní samospráva, která pro žáky pořádá pravidelně každý měsíc několik soutěží různého charakteru (umělecké, sportovní a další). Důležitá je výchova k správnému využití volného času a výchova ke kladnému vztahu ke sportu prostřednictvím zájmových kroužků na škole. Nestačí však jen děti vést ke zdravému životnímu stylu bez sledování efektů této činnosti – proto jsme monitorovali způsob trávení jejich volného času. Neopomíjíme výchovu ke kladnému vztahu k přírodě. Pozitivního vztahu dětí ke zvířatům využíváme k rozvoji jejich empatie . (Akce ve spolupráci s brněnskou ZOO „Krmíme zvířátka“). Pravidelně čtyřikrát do roka pořádáme zábavná odpoledne pro všechny žáky školy – „Dny otevřených dveří“, tzv. „DOD“. Děti za pomoci učitelů připravují zábavný program pro ostatní děti. Pozornost jsme věnovali pořádání besed s aktuální tematikou, organizaci exkurzí a výletů, návštěv center volného času, výstav, kulturních akcí apod. Tyto akce se vždy setkaly u dětí s velkým ohlasem. Další oblíbenou metodou bylo například pořádání výstav s aktuální tématikou. K tradici školy již patří vydávání školních almanachů a třídních časopisů, které jsou prostředkem výchovy k toleranci a tříbení názorů žáků. Tato publikační činnost je u dětí velmi oblíbená a patří také ke spektru volnočasových aktivit. Rodičům a široké veřejnosti patří vydávaný občasník Zelená hlásí, který poskytuje aktuální informace o životě školy. Výchovné cíle projektu jsme dosáhli díky pozornosti věnované spolupráci s rodiči, realizované formou akademií, schůzek a netradičními formami spolupráce ( školní občasník, třídní časopisy, publikování v regionálním

75

tisku, návštěvy rodičů přímo ve vyučovacích hodinách apod.) K netradičním ale důležitým formám spolupráce mezi školou a rodinou patřily kulturní vystoupení žáků pro rodiče a spolužáky a realizace školního divadelního představení. Pro citový život dětí je důležitá jejich znalost okolí bydliště, jeho historie, místních tradic a místní kultury. Zabývali jsme se odlišnými kulturami (Židovské město v Boskovicích). Pestré spektrum relaxačních metod vede k sebereflexi dětí. Široké množství aktivit podporuje jejich estetickou výchovu. Mezi estetické činnosti patří výzdoba školy, podpora vlastní tvorby žáků - výtvarné, literární, dramatické. Za důležitou součást výchovy pro šíření patologických jevů považujeme nácvik dovednosti rozhodování, řešení problémových situací, nácvik dovednosti vést diskuzi. Součástí výchovy k toleranci je poskytování pomoci nemocným a handikapovaným spolužákům (vzájemná pomoc žáků přímo ve vyučování a také v jejich volném čase). Důležitou součástí projektu byla spolupráce s Domovem důchodců v Boskovicích. Pozornost jsme věnovali řešení problémů dětí a jejich poučení, jak reagovat na patologické jevy ve svém okolí a kde vyhledat pomoc. Neopomíjeli jsme prevenci šikany. Jednotlivých výchovných problémů by nebylo možné dosáhnout bez pozornosti věnované školnímu klimatu a výchovy k vyšším morálním a životním hodnotám. Mezi preventivní výchovné prvky patří také diagnostika výchovných obtíží a analýza jejich příčin. Projekt byl realizován v těchto základních tématických výchovných liniích Problém masmédií, jev hromadné reklamy, komercionalizace našeho života a nástupu konzumní společnosti Tuto výchovnou linii jsme realizovali prostřednictvím analýzy literárních textů, identifikace s pozitivním hrdinou (prostřednictvím umění nebo každodenního života), analýzou jednotlivých typů reklam včetně konkrétních příkladů. Využívali jsme projektové metody při analýze a interpretaci konkrétních příkladů reklamy různých masmédií (ceny, forma diskuze, přehlídky). Vedle metody projektivní jsme využívali i dalších kreativních metod (téma – vysněná budoucnost a pod.). Vyrovnání se s okolním světem a jeho problémy, nacházení svého vlastního místa v něm, umění řešit konfliktní situace

76

Při realizaci tohoto okruhu jsme využívali metod estetické výchovy, dramatické výchovy, nácviku komunikace. Patří sem i publikační činnost žáků. Nepodcenili jsme získání znalostí a dovedností žáků v oblasti řešení jejich problémů (vědět, kam se obrátit a požádat o pomoc). Tématický okruh „Já a ti druzí“ Pomocí kreativních metod jsme se zaměřili na emocionální výchovu dítěte. Děti umí vnímat a vyjádřit vlastní pocity. Uvědomuje si důležitost znalosti vlastní historie dítěte a minulosti jeho nejbližšího okolí. Děti se učily vnímat a chápat odlišnost, akceptovat cizí názor. Nezapomněli jsme na schopnost přiměřeného sebeprosazení.

Patologické jevy ve společnosti Děti se seznámily se skutečností, co to jsou patologické jevy, byly seznámeny s jejich nebezpečím. Důležitou součástí je zvládnutí zásad osobního bezpečí (dramatická výchova, výchova na příkladech, videoprojekce, besedy a podobně).

Klima třídy, školy Výchova dítěte v harmonickou osobnost vyžaduje neohrožující atmosféru. K sledování výchovné atmosféry slouží pravidelná sociometrická šetření. Bohatá škála metod a prostředků podporuje růst komunikativních dovedností dětí. Zájmová činnost, dramatická výchova, odpolední široká nabídka možnosti trávení volného času odpoledne přímo ve škole, to vše přispívá k prevenci šikany.

Volný čas Trávení volného času je věnována velká pozornost. Na škole pracuje celá řada kroužků. Děti jsou vychovávány k užitečnému a zdravému způsobu trávení volného času. Na škole máme tyto odpolední kroužky : Kroužek výpočetní techniky, kroužek Všestranné děvče, dovedných rukou, hry na kytaru a hry na flétnu, českého jazyka na PC, aerobicu pro dívky a dva kroužky matematické. K naplnění volného času přispívá svou činností i žákovská samospráva. Organizuje pro děti každý měsíc soutěže a to sportování, literární a výtvarné. Děti pečují o výzdobu svých tříd a pečují o úklid v okolí školy.

Otázka smyslu lidského života a cenných lidských hodnot Děti hledají, vymýšlejí řešení problémů a situací. Hodně pozornosti jsme věnovali reflexi skutečnosti a sebereflexi, pozorování všedního dne.

77

7. Sledování efektivnosti programu Mezi nejběžněji používané metody sledování účinnosti projektu patřila metoda sociometrie a analýzy žákovských prací. Děti dobře přijaly realizované akce, zejména možnosti kvalitního prožití volného času.

Další protidrogový projekt je o čtvrt roku mladší a finanční dotace, kterou obdržel přispěla opět dětem k zajištění účasti na mnoha akcích. Ostatní náklady hradila škola, sponzoři, a finanční spoluúčastí přispěly i děti. Za projektem následuje i jeho hodnocení, které je opět účelově pojato. Zajímavější jsou průběžné diagnostiky žáků, které přikládám v závěru empirické části. Program protidrogové prevence Školní rok 1999/2000 Hlavním cílem programu protidrogové prevence všestranná kultivace osobnosti všech žáků základní školy, vědomostní, spolu s rozvojem pozitivního sebepojetí a sebehodnocení a odpovědnosti žáků. Cílová skupina: žáci druhého stupně základní školy Jednotlivé základní linie realizace protidrogové prevence : 1. První základní linie prolíná celým vzdělávacím programem školy. Vychází ze vzdělávacího obsahu jednotlivých předmětů a využívá mezipředmětových vztahů. Realizují ji vyučující jednotlivých předmětů, využívají všech možností spolupráce. Zahrnuje oblast znalostí, dovedností, oblast osobnostního rozvoje žáků (jejich pozitivní sebehodnocení, sebepojetí a zdravého sebeprosazování), pozornost věnuje zdravému učebnímu klimatu. Využívá efektivních metod pedagogiky prožitku, teorie „Mastery learning“, individuálního přístupu, zohledňuje vstupní determinanty žáků, včetně jejich sociálně ekonomického statu. Využívá prvků vzdělávacího programu Zdravá škola. Důraz je kladen na hendikepované žáky (poruchy učení, slabé komunikační schopnosti, nevýhodný sociálně-ekonomický status aj.). Individuální péče je jim poskytována v řadě dyslektických kroužků, a hodinách čtení speciálními metodami, škola spolupracuje s PPP

78

Boskovice (zdravé sebepojetí, sebehodnocení žáků). Pro žáky s vadami řeči pracuje logopedická poradna. 2. Druhou oblastí je protidrogová prevence soustředěná ve výchovných předmětech. Vzhledem k specifickému charakteru předmětů je zaměřená na prožívání a jednání žáků. Využívá vhodných metod pedagogické diagnostiky, terapeutických a relaxačních přístupů. Je průsečíkem a regulátorem výchovných snah, uvedených v první oblasti. Poskytuje prostor pro sledování formativního vývoje jednotlivých žáků. Jednotlivé metody a přístupy : - komplex metod výchovné dramatiky, včetně metody hraní rolí - terapeutické přístupy v rámci pedagogické diagnostiky a terapie - využití projektivních testů pro sebepoznání žáků a získání dat pro hodnocení efektivity a kvality projektu - soubor relaxačních cvičení, zaměřený na rozvoj kreativity, koncentrace, sebepoznání - metoda obsahové analýzy literárních textů, spojená s hledáním životních příkladů a vzorů - metody psychodramatu jako součást sebereflexe žáků - dostupné metody rozvoje kreativity žáků (estetická, sportovní, dramatická, literární výchova aj.) - sociometrické testy (sledování klimatu tříd) - využití dostupných standardizovaných testů - řešení konfliktních a problémových situací - rozvoj diskusních aktivit a komunikačních dovedností žáků - výchova k zdravému životnímu stylu - seznámení s širokou nabídkou dostupných volnočasových aktivit, sledování a analýza způsobu trávení volného času (osobní časové mapy jednotlivých žáků) - problematika masmédií a psychologie působení reklamy, problematika komerčních časopisů pro mládež - reflexe životních hodnot a vzorů - rozvoj schopnosti empatie - pozornost rozvoji zdravé aspirace žáků - problematika autorit - přiměřená demytizace skutečnosti obklopující žáky - nácvik komunikačních dovedností, umění vést diskuzi, umění vyjádřit odlišný názor, dovednost „říci ne“ - techniky přiměřené sebeobrany - výchova k vzájemné názorové toleranci, jejíž součástí je i vydávání třídních časopisů, které slouží k vzájemnému poznávání dětí, výchova

79

k toleranci a pluralitě, tvorba vlastních literárních textů jako metoda sebereflexe - nácvik koopearitvních dovedností, odklon od soutěživého přístupu k spolupráci, nácvik skupinové práce - zodpovědnost k sobě a k okolí jako součást ekologické aj. výchovy 3. Nabídka volnočasových aktivit žákům v době po vyučování, realizovaná formou kroužků : - 2 kroužky výpočetní techniky - kroužek Všestranné děvče - Kroužek dovedných rukou - Dramatický kroužek - Hra na kytaru - Hra na flétnu - Český jazyk na PC - Aerobic pro dívky - Matematický kroužek pro 8. třídy - Matematický kroužek pro 9. třídy Žákům je k dispozici školní knihovna. 4. -

Oblast spolupráce rodiny a školy dny otevřených dveří mimořádné konzultace s rodiči (aktuální výchovné problémy) výstavy žákovských prací hudební vystoupení „Děti hrají dětem“ vydávání občasníku „Zelená hlásí“ informace rodičům o aktuálních problémech protidrogové prevence na třídních schůzkách - uspořádání besedy s protidrogovou tématikou pro rodiče žáků (přizvaný erudovaný lektor, aktuální zkušenosti učitelů školy) 5. Oblast doplňkových forem práce: přednášky, besedy, exkurzí,dlouhodobé vzdělávací projekty, návštěvy kulturních akcí, vzdělávacích zařízení mimo budovu školy, výstavy : - návštěvy ekologického střediska Lipka Brno (rozvoj ekologického cítění, ekologického poznání, schopnosti empatie, spoluzodpovědnosti za životní prostředí, bližní a sebe samého) - návštěvy centra dramatické výchovy v Brně Lužánkách (nácvik řešení konfliktních situací, rozvoj zodpovědnost a empatie) - besedy s členy ekologického hnutí Nesehnutí (problematiky ochrany lidských práv, rasismu a problematika ekologická) - historické exkurze městem Boskovice (citový vztah k domovu, pocit sebeúcty )

80

- Svět bez drog – tematická výstava literatury, literárních a výtvarných prací žáků - beseda s policií, požárníky, lékařem, o drogách s J. Cimickým - besedy v Městské knihovně v Boskovicích - návštěva léčebny pohybově postižených dětí, včetně zajištění dárečků a vánočního programu (rozvoj empatie, zodpovědnosti,…) - návštěvy divadelních představení v Brně (Národní divadlo, loutkové divadlo Radost) - exkurze zaměřené na poznávání okolí bydliště (jeskyně v Rudce, Cihelna Boskovice, hrad, muzeum a zámek Boskovice, židovské muzeum, nemocnice Boskovice, rašeliniště Pavlov, Moravský kras, zahradnictví pana Lebiše) - exkurze do vzdálenějšího okolí (Antropos Brno, planetárium Brno, jaderná elektrárna Dukovany a PVE Dalešice, elektrárna Dlouhé stráně, papírna Velké Losiny) - Návštěva 7. a 8. ročníků v Centru protidrogové prevence v Brně - ekologické exkurze : Chaloupky na Vysočině, kozí farma - pořádání soutěže My a příroda (literární, výtvarné a hudební) 7. Pozornost věnovaná klimatu školy, klimatu jednotlivých tříd: využití metody sociometrie, linky důvěry a činnosti žákovské samosprávy. Pozornost způsobu trávení přestávek žáky (nabídka stolního tenisu, možnosti pobytu na školním hřišti a podobně). Screening ohrožených žáků jako podklad pro mimořádnou cílenou pomoc. Akce žákovské samosprávy : - linka důvěry - jednání předsedů tříd s vedením školy - výtvarné soutěže, sledující chronologii školního roku (nejhezčí jablíčko, tvorba podzimního listu, vánoční přání, velikonoční vločka, vítáme jaro, velikonoční přáníčko, obrázek na PC, školní maskot, malování na chodníku, těšíme se na prázdniny) - literární soutěže ( téma podzim, jaro, těšíme se na prázdniny) - úklid okolí školy, školy, péče o květiny (odpovědnost za životní prostředí) - výzdoba tříd ( Vánoce, Velikonoce), pozornost vánočním a velikonočním zvykům (estetická výchova, tradice a sebepoznání) - monitorování a zveřejňování školních perliček - sportovní soutěže ( sportovní gymnastika pro chlapce a dívky, skok přes švihadlo, skok do dálky, šplh) - pořádání školní pošty sv. Valentýna (klima školy) - aktuální relace ve školním rozhlase 8. Projekt „Kouření a já“

81

Jedná se o program výchovy k nekouření pro žáky 6. – 9. ročníku základních škol, jeho závěrů bylo využito ve vzdělávacím působení školy. Autorem projektu je univerzita Minesota a Oregon Research Institut USA. Projekt byl realizován ve spolupráci s Lékařskou fakultou MU Brno. Tématické okruhy jednotlivých ročníků se zaměřily například na tyto problémy : 6. ročník : Kouření, Umění říci ne. 7. ročník : Alkohol a drogy. 8. ročník : Reklama, reklamní triky. Volný čas. 9. ročník : Cannabis. Volnočasové aktivity. Kontrola efektivnosti programu : Vstupní hodnoty budou měřeny při zahájení protidrogového programu prostřednictvím projektivních testů, metody sémantického diferenciálu, Qmetodologie, sociometrie a dostupných standardizovných testů. Výstupní hodnoty měřeny v měsíci červnu obdobnými metodami. Průběžné kontrolní hodnoty, vypovídající o efektivitě programu testovány v lednu. Pomocná diagnostika využívá obsahové analýzy žákovských prací a metod sociometrie. Sledované parametry : - kvantitativní sledování patologických jevů - kvalitativní vyhodnocení sebehodnocení žáků - kvalitativní sledování aspirací žáků - kvantitativní a kvalitativní sledování školního klimatu - kvantitativní vyhodnocení ohrožených žáků - kvalitativní výzkum dovedností zdravého sebeprosazování žáků - vyhodnocování postojů žáků (vztah k bezprostřednímu okolí, životnímu prostředí, míra zodpovědnosti a sebeodpovědnosti)

Projekt protidrogové prevence Školní rok 1999/2000

Hodnocení projektu

82

Hlavním cílem „Projektu protidrogové prevence“ byla všestranná kultivace osobnosti žáků základní školy, rozvoj jejich pozitivního sebepojetí a jejich odpovědnosti. Poslání projektu odpovídaly realizované akce. Cílová skupinou byli žáci druhého stupně základní školy. Soudíme, že hlavní smysl projektu byl naplněn. Akce, realizované v rámci projektu, byly našimi žáky spontánně přijaty a kladně hodnoceny. Hodnocení jednotlivých linií projektu protidrogové prevence: 1. První realizační rovina tradičně prolínala celým vzdělávacím programem školy, vycházela ze vzdělávacího obsahu jednotlivých předmětů a využívala mezipředmětových vztahů. Realizovali ji vyučující jednotlivých předmětů. Pozornost jsme věnovali zdravému učebnímu klimatu, využívali jsme metod pedagogiky prožitku, teorie „Mastery learning“, individuálního přístupu, ohled jsme brali na vstupní determinanty žáků, včetně jejich sociálně ekonomického statu. Základní myšlenkový rámec přitom vytvářel program Zdravá škola, do kterého je naše škola zapojena. Pozornost jsme věnovali hendikepovaným žákům (poruchy učení, slabé komunikační schopnosti, nevýhodný sociálně-ekonomický status aj.) v řadě dyslektických kroužků. Pro žáky s vadami řeči pracuje logopedická poradna. Škola spolupracuje s PPP Boskovice. 2. Druhá oblast protidrogové prevence se soustředila do výchovných předmětů vzdělávacího programu Základní škola. Jejich specifického charakteru jsme využili na rozvoj oblasti prožívání a jednání žáků. Využívali jsme vhodných metod pedagogické diagnostiky, terapeutických a relaxačních přístupů. Základními metodami byly metody výchovné dramatiky (hraní rolí, psychodrama, řešení konfliktních a problémových situací), projektivní texty, terapeutické přístupy, relaxační cvičení, sociometrické metody. Důraz jsme kladli na rozvoj diskusních aktivit a komunikačních dovedností žáků. K technikám nezbytné sebeobrany patří dovenost „říci ne“, umění vyjádřit odlišný názor. Neopomíjíme výchovu ke zdravému životnímu stylu, vždyť jsme Zdravou školou. Úzce spolupracujeme s DDM v Boskovicích. Sledujeme a analyzujeme způsob trávení volného času žáků (dotazníkové akce). Pozornost klademe na problematiku masmédií a psychologie působení reklamy, neopomíjíme oblast komerčních časopisů pro mládež.

83

Za důležitou považujeme rozvoj schopnosti empatie, pozornost věnujeme rozvoji zdravé aspirace žáků. Trvale se snažíme o přiměřenou demytizaci skutečnosti obklopující žáky. Součástí výchovy k vzájemné názorové toleranci bylo i vydávání třídních časopisů, které slouží k vzájemnému poznávání dětí, k výchově k toleranci a pluralitě. Tvorba vlastních literárních textů je navíc metodou sebereflexe. Výchovné předměty nám dávají možnost k nácviku kooperativních dovedností a skupinové práce. Zodpovědností k sobě a ke svému okolí jsme se věnovali v ekologické výchově. Děti radostně uvítaly tyto moderní formy práce. Vyjadřují to svým kladným postojem k výchovným předmětům. 3. V době po vyučování jsme dětem nabídli tyto volnočasové aktivity : - dva kroužky výpočetní techniky - kroužek Všestranné děvče - Kroužek dovedných rukou - Dramatický kroužek - Hra na kytaru - Hra na flétnu - Český jazyk na PC - Aerobic pro dívky - Matematický kroužek pro 8. třídy - Matematický kroužek pro 9. třídy Žákům je k dispozici školní knihovna.

4. Pozornost jsme věnovali spolupráci školy a rodiny. Pro rodiče jsme pořádali „Dny otevřených dveří“, při kterých měli rodiče možnost přihlížet výuce. Využívali jsme i další netradiční formy spolupráce s rodiči, například mimořádných konzultací, výstav žákovských prací, zábavných vystoupení žáků ( hudební vystoupení „Děti hrají dětem“), vydávání občasníku „Zelená hlásí“, rodiče jsme informovali o aktuálních problémech protidrogové prevence na třídních schůzkách. 5. Součást projektu tvořila i oblast doplňkových forem práce: přednášky, besedy, exkurze, dlouhodobé vzdělávací projekty, návštěvy kulturních akcí, vzdělávacích zařízení mimo budovu školy, výstav. Mezi zvlášť vydařené akce patřily například tyto :

84

- návštěvy ekologického střediska Lipka Brno (Cílem byl rozvoj ekologického cítění a poznání dětí, důraz na rozvoj schopnosti empatie a spoluzodpovědnosti.) - návštěvy centra dramatické výchovy v Brně Lužánkách (Zaměřili jsme se na nácvik řešení konfliktních situací, spojený s rozvojem zodpovědnosti a empatie.) - besedy s členy ekologického hnutí Nesehnutí - historické exkurze městem Boskovice (Rozvíjely citový vztah dětí k domovu a jejich pocit sebeúcty.) - návštěva léčebny pohybově postižených dětí, včetně zajištění dárečků a vánočního programu (rozvoj empatie, zodpovědnosti,…) - návštěvy divadelních představení v Brně (Národní divadlo, loutkové divadlo Radost) - exkurze zaměřené na poznávání okolí bydliště (jeskyně v Rudce, Cihelna Boskovice, hrad, muzeum a zámek Boskovice, židovské muzeum, nemocnice Boskovice, rašeliniště Pavlov, Moravský kras, zahradnictví pana Lebiše) - exkurze do vzdálenějšího okolí (Antropos Brno, planetárium Brno, jaderná elektrárna Dukovany a PVE Dalešice, elektrárna Dlouhé stráně, papírna Velké Losiny) - ekologické exkurze : Chaloupky na Vysočině, kozí farma - pořádání soutěže My a příroda (literární, výtvarné a hudební) Pro žáky druhého stupně jsme uspořádali tématickou literatury, literárních a výtvarných prací žáků výstavu Svět bez drog . Děti se zúčastnily besedy s policií, požárníky, lékařem, o drogách s J. Cimickým, navštěvovaly besedy v Městské knihovně v Boskovicích. 7. Pozornost jsme věnovali klimatu školy a klimatu jednotlivých tříd. Využívali jsme metody sociometrie, linky důvěry a činnosti žákovské samosprávy. Pozornost jsme věnovali způsobu trávení přestávek žáky (nabídka stolního tenisu, možnosti pobytu na školním hřišti a podobně). Realizované akce žákovské samosprávy : Žákovská samospráva zajišťuje činnost linky důvěry. Pravidelně se konají schůzky předsedů tříd s vedením školy. V rámci žákovské samosprávy se uskutečnila celá řada akcí. Jsou to například výtvarné soutěže, které sledují chronologii školního roku (nejhezčí jablíčko, tvorba podzimního listu, vánoční přání, velikonoční vločka, vítáme jaro, velikonoční přáníčko, obrázek na PC, školní maskot, malování na chodníku, těšíme se na prázdniny).

85

Dalším typem realizovaných soutěží v rámci žákovské samosprávy jsou literární soutěže (např. téma podzim, jaro, těšíme se na prázdniny, …) a sportovní soutěže (sportovní gymnastika pro chlapce a dívky, skok přes švihadlo, skok do dálky, šplh a další). Žákovská samospráva se starala o úklid okolí školy, pečovala o květiny ve škole. Žáci se postarali o výzdobu tříd ( Vánoce, Velikonoce), pozornost jsme věnovali vánočním a velikonočním zvykům. Žákovská samospráva monitorovala a zveřejňovala školní perličky. V rámci školní samosprávy byla pořádána školní pošta sv. Valentýna. Jedním ze způsobů komunikace žákovské samosprávy s dětmi bylo vysílání aktuálních relací ve školním rozhlase. 8. Projekt „Kouření a já“ Jedná se o program výchovy k nekouření pro žáky 6. – 9. ročníku základních škol, jeho závěrů bylo využito ve vzdělávacím působení školy. Autorem projektu je univerzita minesota a Oregon Research Institut USA. Projekt byl realizován ve spolupráci s Lékařskou fakultou MU Brno. Tématické okruhy jednotlivých ročníků se zaměřily například na tyto problémy : 7. ročník : Kouření, Umění říci ne. 10. ročník : Alkohol a drogy. 11. ročník : Reklama, reklamní triky. Volný čas. 12. ročník : Cannabis. Volnočasové aktivity. Kontrola efektivnosti programu : Vstupní a výstupní hodnoty jsme měřily projektivními testy. Při hodnocení jednotlivých akcí jsme využívali forem rozhovoru s žáky. Pomocná diagnostika využívala obsahové analýzy žákovských prací a metod sociometrie.

86

Protidrogový preventivní program z následujícího roku vychází ze starších projektů, rozšiřuje je, navazuje na získané zkušenosti. Preventivní práce se stává soustavnější, u dětí pozorujeme výraznější pedagogické efekty, zejména co se postojů, sebeprosazování, rozvoje sociálních dovedností, kladného vztahů k sobě apod. týká. Projekt zahrnuje i širší sociální okolí dětí, neopomíjí zapojení rodičů a využívá spolupráce s podpůrnými institucemi. Za protidrogovým projektem následuje opět širší preventivní program, zaměřený obecně na patologické jevy. Je více teoretickým zaměřený na výchovné působení na děti ve formativních předmětech. Za projektem následuje opět hodnocení. Zase je deskriptivního, kvantitativního rázu. Průběžná diagnostika postojů žáků byla opět využívána v průběhu realizace projektu. Za projektem následuje opět jeho hodnocení.

Preventivní projekt protidrogové prevence 2000 Cíl protidrogového programu : Preventivní protidrogový projekt navazuje na rodinnou výchovu žáků, doplňuje ji, usiluje vytvořit systém nezbytných návyků a dovedností pro výchovu silné, zodpovědné osobnosti. Hlavním cílem projektu protidrogové prevence je všestranná kultivace osobnosti všech žáků základní školy. Cílová skupina: Cílovou skupinou projektu jsou žáci druhého stupně Základní školy Boskovice, nám. 9. května 8, jejich rodiče a bezprostřední blízké sociální okolí žáků (kamarádi apod.)

87

Pozornost věnujeme hendikepovaným žákům. Snažíme se vyrovnat znevýhodnění některých žáků (poruchy učení, slabé komunikační schopnosti, nevýhodný sociálně-ekonomický status aj.). Individuální péče je dětem poskytována v řadě dyslektických kroužků, škola spolupracuje s PPP Boskovice. Pro žáky s vadami řeči pracuje logopedická poradna. Pro řešení problému rodičů a žáků jsme zřídili poradní hodiny protidrogového poradce. Žáci se obrací se svými problémy na linku důvěry. Informaci o tom, kde nalézt pomoc v krizových situacích, najdou žáci na nástěnce školní samosprávy. A. JEDNOTLIVÉ ZÁKLADNÍ LINIE REALIZACE PROTIDROGOVÉ PREVENCE : 1. PRVNÍ ZÁKLADNÍ LINIE PROJEKTU PROLÍNÁ CELÝM VZDĚLÁVACÍM PROGRAMEM ŠKOLY A VYCHÁZÍ ZE VZDĚLÁVACÍHO OBSAHU JEDNOTLIVÝCH PŘEDMĚTŮ.

Realizují ji vyučující jednotlivých předmětů, využívají přitom mezipředmětových vztahů. Zahrnuje tyto oblasti : a) oblast kognitivních poznatků b) oblast dovedností sociálních, komunikačních, psychomotorických aj. c) oblast osobnostního rozvoje žáků (jejich pozitivní sebehodnocení, sebepojetí a zdravého sebeprosazování) Pozornost věnujeme zdravému učebnímu klimatu. Využíváme efektivních metod pedagogiky prožitku, teorie „Mastery learning“, individuálního přístupu, zohledňujeme vstupní determinanty žáků, včetně jejich sociálně ekonomického statu. Významné je zapojení školy do projektu Zdravá škola. V rámci projektu Zdravá škola je pro děti zajištěn ideální pitný režim, možnost nákupu svačin (jedná se o zdravou stravu). Tyto aktivity u dětí podporují návyky zdravého životního stylu. Ve škole dbáme o zdravé učební prostředí, ve škole zmizely všechny alergeny, využíváme ekotabulí. 2. DŮLEŽITÉ JE SOUSTŘEDĚNÍ PROTIDROGOVÉ PREVENCE VE VÝCHOVNÝCH PŘEDMĚTECH.

Vzhledem k svému specifickému charakteru se zaměřují na prožívání a jednání žáků. Využíváme vhodných metod pedagogické diagnostiky, terapeutických a relaxačních přístupů. Výchovné předměty jsou průsečíkem a regulátorem výchovných snah, poskytují prostor pro formativní rozvoj žáků.

88

Využíváme tyto metody a přístupy : - komplex metod výchovné dramatiky, včetně metody hraní rolí - terapeutické přístupy v rámci pedagogické diagnostiky a terapie - využití projektivních testů pro sebepoznání žáků a získání dat pro hodnocení efektivity a kvality projektu - soubor relaxačních cvičení, zaměřený na rozvoj kreativity, koncentrace, sebepoznání - metoda obsahové analýzy literárních textů, spojená s hledáním životních příkladů a vzorů - dostupné metody rozvoje kreativity žáků (estetická, sportovní, dramatická, literární výchova aj.) - sociometrické testy (sledování klimatu tříd) - využití dostupných standardizovaných testů - řešení konfliktních a problémových situací - rozvoj diskusních aktivit a komunikačních dovedností žáků - výchova k zdravému životnímu stylu - seznamujeme děti s širokou dostupnou nabídkou volnočasových aktivit, sledování a analýza způsobu trávení volného času (osobní časové mapy jednotlivých žáků) - věnujeme se problematice masmédií a psychologii působení reklamy - dětem je vysvětlována problematika komerčních časopisů pro mládež - reflexe životních hodnot a vzorů - rozvoj schopnosti empatie - pozornost rozvoji zdravé aspirace žáků - problematika autorit - přiměřená demytizace skutečnosti obklopující žáky - umění vést diskuzi, umění vyjádřit odlišný názor, dovednost „říci ne“ - techniky přiměřené sebeobrany - výchova k vzájemné názorové toleranci, jejíž součástí je i vydávání třídních časopisů, které slouží k vzájemnému poznávání dětí, výchova k toleranci a pluralitě, tvorba vlastních literárních textů jako metoda sebereflexe - nácvik kooperaritvních dovedností, odklon od soutěživého přístupu k spolupráci, nácvik skupinové práce - zodpovědnost k sobě a k okolí jako součást ekologické aj. výchovy Naučit děti chránit si své zdraví, bránit se nadměrnému stresu a zvládat ho. 3. TŘETÍ LINII TVOŘÍ NABÍDKA VOLNOČASOVÝCH AKTIVIT ŽÁKŮ V DOBĚ PO VYUČOVÁNÍ, REALIZOVANÁ FORMOU KROUŽKŮ : - 2 kroužky výpočetní techniky - kroužek Všestranné děvče

89

- Kroužek dovedných rukou - Dramatický kroužek - Hra na kytaru - Hra na flétnu - Český jazyk na PC - Aerobic pro dívky - Matematický kroužek pro 8. třídy - Matematický kroužek pro 9. Třídy - Turistický kroužek Žákům je k dispozici školní knihovna a čítárna.

V odpoledních hodinách je žákům přístupna počítačová učebna. Pod dohledem učitele se mohu zdokonalovat ve svých dovednostech. O akcích DDM v Boskovicích žáky informuje nástěnka DDM v prostorách školy. Škola o akcích DDM informuje žáky prostřednictvím školního rozhlasu. Pro dojíždějící žáky je v provozu školní klubovna. 4. V PROTIDROGOVÉ PREVENCI HRAJE VÝZNAMNOU ROLI SPOLUPRÁCE RODINY A ŠKOLY, která je realizovaná vedle tradičních i

řadou pestrých a alternativních forem. Mezi nové podoby spolupráce s rodiči patří dny otevřených dveří, mimořádné konzultace s rodiči ( týkají se hlavně aktuálních výchovných problémů), výstavy žákovských prací, žákovských vystoupení ( například „Děti hrají dětem“), vydávání třídních časopisů. Vlastní protidrogovou prevenci tvoří aktuální informace o lokálních problémech se vznikem závislostí na třídních schůzkách a uspořádání besedy s protidrogovou tématikou pro rodiče žáků, na kterou chceme pozvat erudovaného lektora Při příležitosti rodičovských schůzek pořádáme výstavku žákovských prací z technické výchovy. 5. SPOLUPRÁCE DALŠÍMI ORGANIZACEMI : Na zajištění realizace preventivního protidrogového projektu spolupracuje škola s dalšími organizacemi. V první řadě to je Pedagogickopsychologická poradna v Boskovicích. V problémech protidrogová prevence spolupracujeme s okresní metodičkou paní Mgr. Ježkovou (PPP Blansko) a s okresním protidrogovým koordinátorem panem Daňkem. Ojediněle konzultujeme i s PPP Brno, Černá Pole. Další spolupráce je navázána s OHS v Blansku. Jsme zapojeni do projektu „Zdravá škola“ v rámci projektu „Zdravého města“ Boskovice. Při realizaci projektu navštěvujeme pořady dramatické výchovy ZUŠ Blansko.

90

V zajišťování volnočasových aktivit spolupracuje s DDM v Boskovicích. Na řadě našich akcí nám vypomáhají studentky Střední pedagogické školy v Boskovicích. Spolupráce je i mezi naší školou a charitativními zařízeními v Boskovicích – „Betany“ a „Emanuel“, dále potom Dětskou léčebnou pohybových poruch v Boskovicích a Domovem důchodců v Boskovicích. 6. OBLAST DOPLŇKOVÝCH FOREM PRÁCE: Jedná se o průběžně realizované přednášky, besedy, exkurze, vzdělávací projekty ve vyučování, návštěvy kulturních akcí, vzdělávacích zařízení a výstav. Uvádíme příklady akcí : - návštěvy ekologického střediska Lipka Brno, jejíž cílem je rozvoj ekologického cítění, ekologického poznání dětí a jejich schopnosti empatie, rozvoj spoluzodpovědnosti za životní prostředí, bližní a sebe samého. - návštěvy centra dramatické výchovy v Brně Lužánkách, zaměřené na nácvik řešení konfliktních situací, rozvoj zodpovědnost a empatie. - návštěvy pořadů dramatické výchovy ZUŠ Blansko – „Mohlo by to být i jinak“, kdy děti zažijí na vlastní kůži řešení problémů - besedy s ekologickou tematikou s přizvanými odborníky - historické exkurze městem Boskovice, rozvíjející u dětí citový vztah k domovu, související s pocitem sebeúcty. - „Svět bez drog“ – uspořádání tematické výstavy literatury, literárních a výtvarných prací žáků - beseda s policií - beseda s požárníky - beseda s lékařem - besedy v Městské knihovně v Boskovicích (výchova ke čtenářství) - návštěvy divadelních představení v Brně (Národní divadlo, loutkové divadlo Radost)

91

- exkurze zaměřené na poznávání okolí bydliště (jeskyně v Rudce, cihelna Boskovice, hrad, muzeum a zámek Boskovice, židovské muzeum, nemocnice Boskovice, rašeliniště Pavlov, Moravský kras, zahradnictví pana Lebiše) - exkurze do vzdálenějšího okolí (Antropos Brno, planetárium Brno, jaderná elektrárna Dukovany a PVE Dalešice, elektrárna Dlouhé stráně, papírna Velké Losiny) - ekologické exkurze : Chaloupky na Vysočině, kozí farma - spolupráce s firmou Johnson. Lektoři p. učitelka Ryšavá a p. učitel Staněk pořádají pro děti přednášky o dospívání. 7. KLIMA ŠKOLY

Projekt protidrogové prevence bychom nemohli realizovat bez pozornosti věnované klimatu školy a jednotlivých tříd. Využíváme přitom metody sociometrie, linky důvěry a činnosti žákovské samosprávy. Děti mají možnost si o přestávce zahrát stolní tenis, zacvičit na ribstolech, v létě využívají školní hřiště. Důležitou součástí klimatu školy je péče o kulturní prostředí a výzdobu školy. Škola je vyzdobena pracemi dětí a květinami, o které sami žáci pečují. Žákovskou samosprávu (další důležitou součást pro klima školy) tvoří zástupci všech tříd. Mezi akce, pořádané žákovskou samosprávou patří : a) Zajištění činnosti linky důvěry pro žáky školy. Žáci mají možnost vhodit své dotazy, které se týkají nejrůznějších problémů (ať již osobního života žáků nebo školních záležitostí) do schránky v prostoru šaten. Dotazy mohou být anonymní. Odpovědi najdou žáci na nástěnce školní samosprávy. b) Nástěnka bezplatné školní inzerce. Děti mohou prostřednictvím inzerátů prodat, vyměnit nebo koupit knihy, časopisy, doplnit své sbírky a podobně. c) Předsedové tříd se scházejí na schůzkách s vedením školy. d) Školní samospráva pořádá řadu výtvarných soutěží sledujících chronologii školního roku.

92

e) Vedle výtvarných soutěží pořádá školní samospráva i soutěže literární. f) Školní samospráva se stará o úklid okolí školy. Děti pečují o květiny ve třídách a na chodbách. Učí se tak odpovědnosti za své životní prostředí. g) Děti se starají o výzdobu tříd, neopomíjejí přitom významné svátky a lidové tradice, (Vánoce, Velikonoce), pozornost věnují vánočním a velikonočním zvykům. To přispívá k jejich estetické výchově, pochopení místních tradic tak zprostředkovaně i k sebepoznání dětí.

h) Žákovská samospráva dbá na čistotu tříd a šaten. ch) Školní samospráva monitoruje školní perličky a zveřejňuje je na nástěnce. i) V rámci činnosti školní samosprávy se pořádají rozličné sportovní soutěže (např. ve sportovní gymnastice chlapců a dívek, ve skoku přes švihadlo, skoku do dálky, ve šplhu, stolním tenise a další). j) Školní samospráva informuje děti prostřednictvím aktuálních relací ve školním rozhlase. k) Školní samospráva organizuje na školo „Stonožkový týden“ Děti v rámci hnutí vyrábí vánočních přání, jejichž prodej slouží humanitárním účelům. Výsledkem týdne je i krásně vyzdobená škola. Součástí stonožkového hnutí jsou finanční sbírky žáků školy pro trpící děti.

Zdravá škola připomíná dětem realizovaný projekt aktuální nástěnkou. B. KONKRÉTNÍ REALIZAČNÍ LINIE PROGRAMU : 1. Oblast rozumové výchovy - Získání širokého spektra kognivních poznatků z těchto oblastí: nebezpečí drog, vzhled návykových látek, nebezpečná místa a situace, předcházení nebezpečí, kam se obrátit o pomoc, osobní bezpečí. Neopomíjíme ani znalosti z oblasti společenského chování. Požadovaným cílem je vzdělaná, informovaná osobnost žáka. 2. Oblast etické výchovy

93

Do oblasti etické výchovy patří výchova příklady, výchova uměním, analýzy uměleckých děl. 3. Oblast pracovní výchovy Pracovní výchova je nezbytná pro výchovu zdravé osobnosti. Realizujeme ji prostřednictvím zájmových kroužků a příslušných vyučovacích předmětů. Cílem je získat manuální zručnost, soběstačnost, patřičné sebevědomí, být schopen pomoci druhým, umět naplnit smysluplně svůj volný čas, rozvoj zájmů, dovednosti. Součástí pracovní výchovy je prezentace výrobků na výstavách žákovských prací. 4. Výchova k zdravému životnímu stylu Výchova k zdravému životnímu stylu se realizuje prostřednictvím vyučovacích předmětů (vaření), zájmových kroužků, přednášek, výstav, v součinnosti s projektem Zdravé město. 5. Výchova ke kladnému vztahu ke sportu Kladný vztah žáků ke sportu podporují nejrůznější sportovní soutěže, které probíhají každý měsíc. 6. Výchova zdravých sociálních vztahů K tomuto cíli využíváme metodu dramatizace, kontrolní metodou je sociometrie. Stálou pozornost věnujeme klimatu školy. Prospěchově zdatnější žáci pomáhají slabším spolužákům. 7. Ekologická výchova Součástí ekologické výchovy jsou besedy, návštěvy ekologických zařízení a vlastní ekologická činnost – krmení a ochrana zvířat, účast na Dnu Země, využívat budeme peer programů.

8. Výchova k zodpovědnosti Výchovu k zodpovědnosti nelze jednoduše vyčlenit, je pevnou součástí všech částí preventivního projektu a zdárného výchovného působení. Tvoří jeho podstatnou složku. C. DALŠÍ JEDNORÁZOVÉ AKCE PROJEKTU : 1. Návštěva vzdělávacích programů brněnské ZOO, spolupráce při ekologických aktivitách. 2. Beseda s kurátorkou pro žáky 7. – 9. ročníků v květnu 2000.

94

3. Sexuální výchova – čtyřdílný vzdělávací projekt ve spolupráci s CVČ Lužánky Brno 4. Beseda se streetworkem (panem Machem) pro žáky 8. – 9. ročníků. 5. Dotazníková šetření – použití vlastních a upravených standardizovaných testu pro žáky a jejich rodiče. 6. Publikační činnost jednotlivých tříd 7. Vlastivědný výlet do Moravského krasu. 8. Pravidelná zábavná odpoledne pro všechny děti školy. 9. Žáci zhotovují dárečky pro budoucí prvňáčky. 10. Poradní hodiny protidrogových koordinátorů 11. Konzultace s patřičnými pracovišti a odborníky, spolupráce s protidrogovým centrem při PPP v Černých Polích. 12. Peer programy v rámci školy týkající se aktuálních problémů ze života dětí. 13. Všichni žáci druhého stupně školy mají možnost se zúčastnit třídenní poznávací exkurze do Prahy.

D. DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ UČITELŮ Akce preventivního projektu není možné realizovat bez dalšího vzdělávání učitelů, a to jak formou samostudia, tak formou dalšího celoživotního vzdělávání učitelů. Obě formy vyžadují patřičné finanční prostředky. O aktuálních problémech jsou učitelé informování na pg. radách a poradách protidrogovými poradci. E. ČASOVÝ HARMONOGRAM : I. AKCE REALIZOVANÉ PRŮBĚŽNĚ :

-

pozornost hendikepovaným žákům činnost dyslektických kroužků úzká spolupráce s PPP Boskovice pro žáky s vadami řeči pracuje logopedická poradna.

95

- vyhledávání ohrožených žáků - integrace protidrogové problematiky do vzdělávacího obsahu jednotlivých předmětů. - nácvik dovedností sociálních, komunikačních, psychomotorických aj. - osobnostní rozvoj žáků (jejich pozitivní sebehodnocení, sebepojetí a zdravého sebeprosazování) - pozornost zdravému učebnímu klimatu. - využívání efektivních metod pedagogiky prožitku - realizace teorie „Mastery learning“ - individuální přístup k žákům - zohlednění vstupních determinant žáků - realizace myšlenek projektu Zdravá škola. - využívání vhodných metod pedagogické diagnostiky, - využívání vhodných terapeutických a relaxačních přístupů - zahrnutí do výuky komplexu metod výchovné dramatiky - využívání projektivních testů pro sebepoznání žáků - získávání dat pro hodnocení efektivity a kvality projektu - provádění relaxačních cvičení zaměřených na rozvoj kreativity, koncentrace, sebepoznání - práce s metodou obsahové analýzy literárních textů spojené s hledáním životních příkladů a vzorů - rozvíjet dostupnými metodami kreativitu žáků (estetická, sportovní, dramatická, literární výchova aj.) - sociometrickými testy sledujeme klima tříd - využívání dostupných standardizovaných testů - nácvik řešení konfliktních a problémových situací - seznamování dětí s dostupnou nabídkou volnočasových aktivit - sledování a analýza způsobu trávení volného času dětí(osobní časové mapy jednotlivých žáků) - věnujeme pozornost problematice masmédií a psychologii působení reklamy - dětem je vysvětlována problematika komerčních časopisů pro mládež - reflexe životních hodnot a vzorů - rozvoj schopnosti empatie - pozornost rozvoji zdravé aspirace žáků - diskuze o problematice autorit - přiměřená demytizace skutečnosti obklopující žáky - umění vést diskuzi, umění vyjádřit odlišný názor, dovednost „říci ne“ - nácvik techniky přiměřené sebeobrany - výchova k vzájemné názorové toleranci, které slouží k vzájemnému poznávání dětí, tvorba vlastních literárních textů jako metoda sebereflexe - nácvik kooperaritvních dovedností, odklon od soutěživého přístupu k spolupráci, nácvik skupinové práce

96

- pozornost zodpovědnosti k sobě a k okolí jako součást ekologické výchovy - mimořádné konzultace s rodiči - pozornost klimatu školy a jednotlivých tříd, využívání metod sociometrie, linky důvěry a činnosti žákovské samosprávy - pozornost věnujeme tomu, jakým způsobem tráví žáci přestávky - mohou si zahrát stolní tenis a v létě pobývat na školním hřišti. - činnost žákovské samosprávy - zajištění činnosti linky důvěry pro žáky školy - nástěnka bezplatné školní inzerce. - schůzky předsedů tříd s vedením školy - péče školní samosprávy o úklid okolí školy - děti pečují o květiny ve třídách a na chodbách děti se starají o výzdobu tříd - školní samospráva monitoruje školní perličky a zveřejňuje je na nástěnce. - školní samospráva informuje děti prostřednictvím aktuálních relací ve školním rozhlase - vzájemná pomoc žáků slabším spolužákům - realizace vzdělávacíh projektů v občanské výchově - využití peer programů - výchova k zodpovědnosti - provádění dotazníkových šetření – použití vlastních a upravených standardizovaných testu pro žáky a jejich rodiče - publikační činnost dětí - poradní hodiny protidrogových koordinátorů - pravidelné informace rodičům o realizaci preventivního projektu - nástěnka školní samosprávy - konzultace s patřičnými pracovišti a odborníky - organizace peer programů v rámci školy - nástěnka DDM - nástěnka zdravá škola - volné hodiny na počítači v odpoledních hodinách pro děti - činnost školní knihovny a čítárny - pozornost pitnému režimu dětí - možnost nákupu svačin a zdravé stravy ve škole - žákovská samospráva dbá na čistotu tříd a šaten - pravidelné informace protidrogových poradců učitelům školy II. MĚSÍČNÍ HARMONOGRAM AKCÍ:

Leden - zahájení projektu

97

- informace o projektu na pedagogické radě

Únor -

besedy s ekologickou tematikou beseda s lékařem návštěvy Městské knihovny v Boskovicích dotazníky rodičům beseda : téma sekty

Březen - besedy k problematice ochrany lidských práv a rasismu - uspořádání tematické výstavy „Svět bez drog“

Duben -

výstava žákovských prací zahájení cyklu přednášek sexuální výchovy organizace Dne Země návštěva vzdělávacích programů brněnské ZOO beseda se streetworkem pro žáky 8. – 9. ročníků vlastivědná exkurze Moravský kras sběrová akce

Květen - žákovská vystoupení - ekologické exkurze : Chaloupky na Vysočině, kozí farma - beseda s kurátorkou pro žáky 7. – 9. ročníků Moravský kras

Červen - návštěvy ekologického střediska Lipka Brno - návštěvy centra dramatické výchovy v Brně Lužánkách - historické exkurze městem Boskovice - exkurze zaměřené na poznávání okolí bydliště (jeskyně v Rudce, cihelna Boskovice, hrad, muzeum a zámek Boskovice, židovské muzeum, nemocnice Boskovice, rašeliniště Pavlov, Moravský kras, zahradnictví pana Lebiše) - sportovní den - zábavné odpoledne pro děti, - „Den šílenců“

98

Září - návštěva Prahy - návštěva muzea - beseda v rámci občanské výchovy

Říjen - „Dny otevřených dveří“ pro rodiče - aktuální informace o lokálních problémech s drogami na třídních schůzkách - - uspořádání besedy s protidrogovou tématikou pro rodiče žáků - sběrová akce

Listopad - beseda s policií - beseda s požárníky - exkurze do vzdálenějšího okolí (Antropos Brno, planetárium Brno, jaderná - elektrárna Dukovany a PVE Dalešice, elektrárna Dlouhé stráně, papírna Velké Losiny) - Krizový den – nácvik řešení krizových situací (požár, přírodní katastrofy a pod.)

Prosinec - zábavné odpoledne pro děti - návštěvy pořadů dramatické výchovy ZUŠ Blansko – „Mohlo by to být i jinak“ - návštěva muzea v Blansku - výroba dárků pro budoucí prvňáčky - spolupráce s Johnson, realizace besed o dospívání F. KONTROLA EFEKTIVNOSTI PROGRAMU Vstupní hodnoty budou měřeny při zahájení protidrogového programu prostřednictvím projektivních testů, metody sémantického diferenciálu, Qmetodologie, sociometrie a dostupných standardizovných testů. Výstupní hodnoty měřeny v měsíci prosinci obdobnými metodami. Pomocná diagnostika využívá obsahové analýzy žákovských prací a metod sociometrie. Sledované parametry : d) kvantitativní sledování patologických jevů e) kvalitativní vyhodnocení sebehodnocení žáků f) kvalitativní sledování aspirací žáků g) kvantitativní a kvalitativní sledování školního klimatu

99

Výsledky vyhodnoceného projektu zveřejníme ostatním pedagogům, rodičům, popřípadě všem dalším zájemcům. Důraz klademe na průběžnou a pravidelnou realizaci akcí projektu. Pokud by akce nebyly prováděny průběžně, nemohli bychom očekávat úspěch preventivního působení, musíme usilovat o trvalé formativní působení na děti.

PREVENCE KRIMINALITY A OSTATNÍCH PATOLOGICKÝCH JEVŮ 2000 1. Cíl projektu: Tento preventivní projekt doplňuje „Preventivní protidrogový projekt 2000“, který obsahuje celou řadu aktivit, týkajících se jak oblasti protidrogové prevence, tak oblasti prevence kriminality. Vzhledem k jejich charakteru je nelze od sebe jednoznačně oddělit, jedna akce může plnit více preventivních účelů a nejefektivnější je co nejkomplexnější působení na děti. Škola se svým výchovným působením snaží předcházet rozvoji patologických jevů u dětí a mládeže a tak předcházet vzniku kriminality mladistvých. Uvědomujeme si nebezpečí rasismu a xenofobie, a proto využitím výchovných možností školy se snažíme získat žáky k hodnotnějším postojům. To se neobejde bez rozvoje emocionální stránky dítěte, ke které patří rozvoj empatie – předpokladu ke vzniku citlivému a vnímavému přístupu dítěte k okolnímu světu. Pro orientaci dítěte v životě je nezbytné mu pomoci orientovat se ve svých vlastních citech a napomoci mu v sebepoznání, sebepochopení. Jen zdravá, nefrustrovaná osobnost dítěte může vyznávat trvalé hodnoty, své, někdy i odlišné pozice, a ubránit se manipulaci. Děti je nezbytné vést k pochopení pojmů láska, naděje, cit, bolest, ztráta. S tím souvisí zprostředkování pochopení pojmu víra, a to i v širším než náboženském významu. Výchova se neobejde bez zvnitřnění vztahu předpoklad – příčina – následek, které může dítěti pomoci se uchránit mnohých nebezpečných situací.

100

Musíme si uvědomit, o jak náročnou práci se jedná, že škola navazuje nejen na rodinnou výchovu, ale musí počítat i s vlivy okolního světa, který dítě obklopuje, ať už jde o vliv reklamy, komercionalizace kultury, škodlivost komerčních dětských časopisů nebo vlivů konzumní společnosti. Partnerem škole tedy není jen rodina dítěte, ale celé její širší sociální prostředí. Není možné vychovávat pevné, odolné dítě se zdravým sebevědomím, přitom ohleduplné a zároveň opomíjet úctu dítěte k sobě samému a k jeho okolí. Na jednom z předních míst je výchova k zodpovědnosti, a to nejen k zodpovědnosti k svému bezprostřednímu okolí, ale i k okolí časově nebo prostorově vzdálenému, i k odpovědnosti k sobě samému a k svým blízkým. Neopomíjí ani rozvoj odpovědnosti k objektům a jevům, které jsou momentálně pro děti časově nebo prostorově nedosažitelné, například budoucích jevů nebo jevů předpokládaných, popřípadě očekávaných či ohrožujících. ( Předpokládaná životní nebezpečí či nástrahy. ) Nezbytnou součástí výchovy, zaměřené proti výskytu všech patologických jevů, je výchova k toleranci, která předpokládá osvojení řady poznatků : vlastní sebepoznání, poznání kultury vlastní i kultur odlišných, rozdílů mezi jednotlivými kulturami. Součástí výchovy k toleranci je nácvik některých dovedností: dovednost pochopení jednotlivých kultur a dovednost jejich hodnocení. Výchova k toleranci má vést děti k poznání, že není kultur vyšších a nižších, nadřazených a podřazených, ale existují vedle sebe kultury odlišné, přičemž je důležité si uvědomit, že společnost má řadu právních pravidel, která nelze libovolně obcházet. Proto je pro děti důležité poznání základních právních pojmů, právních souvislostí a osvojení dovednosti poznatků využít při orientaci v každodenním životě. Neméně důležité je nabytí základních znalostí sociologických : existence záporných sociálních skupin, pochopení pravidel jejich existence, obvyklé důvody pro začlenění mladistvých do těchto útvarů apod. Školní vzdělávání navazuje na rodinnou výchovu při získávání základních komunikačních dovedností: umění sebevyjádření, umění odmítnout, přiměřeně se prosadit, zareagovat v konfliktní životní situaci. Děti se seznamují s příklady nebezpečných situací, s příklady patologií, se zásadami osobního bezpečí. Ví, kam se obrátit o pomoc a nacvičují řešení modelových problémových situací (využití prvků dramatické výchovy).

101

Pro rozvoj přiměřeného sebevědomí dětí je důležitá práce školy při nápravě rozličných defektů dětí a hendikepů dětí, které by mohly vést k jejich sníženému sebehodnocení. 2. Metody projektu : Vhodné metody jsou vybrány vzhledem k jejich efektivnosti a přiměřenosti věku dítěte. Využíváme přitom zkušeností z realizace preventivního programu z minulého roku (1999). Vybrané metody využívají zejména herních a kreativních prvků, rozvíjí fantazii a imaginaci dítěte, jeho schopnost sublimace, sebepoznání a transcendence vlastní osobnosti. Zaměřují se především na rozvoj osobnosti dítěte, nejen jeho kognitivní, ale i dovedností stránky. 3. Spolupráce školy s vybranými subjekty : Při realizaci projektu spolupracuje škola s odbornými centry, PPP, dětským lékařem, s dětskými a zájmovými organizacemi. Seznamuje děti s nabídkou možností trávení volného času a některé z nich jim sama předkládá. Důležitou roli přitom hraje zapojení školy do projektu Zdravá škola. Pro realizaci besed navážeme spolupráci s patřičnými lektory. 4. Spolupráce školy s rodiči : Záměrem projektu je prohlubovat spolupráci s rodiči v oblasti patologických jevů. Škola informuje rodiče přímo ve škole a prostřednictvím článků v regionálním tisku. O realizaci projektu získají rodiče informace z třídních časopisů svých dětí a na rodičovských schůzkách. Bez spolupráce s rodinou nemůže škola dosáhnout v tak náročné oblasti jako je prevence patologických jevů výraznějších úspěchů. Z loňského roku rodiče pozitivně oceňují úsilí školy v oblasti prevence. Projekt hledá možnosti, jak pozitivně ovlivnit některé stereotypy v rodinách a blízkém okolí žáků. 5. Formy preventivního programu Návštěvy kulturních zařízení a akcí v Boskovicích a okolí, poznávání rozličných kultur. náklady : vstupné

102

Průběžný nákup knih s aktuální tematikou do školní knihovny, určených jak k individuální četbě žáků, tak k analýze literárních textů ve vyučování. náklady : cena knih Průběžné doplňování knižní sbírky kabinetu rodinné a občanské výchovy aktuálními publikacemi pro další vzdělávání učitelů a využívání ve výuce. náklady : cena knih Podporujeme zájmovou činnost žáků a využívání vzdělávacích projektů přesahujících do volného času dětí náklady : materiál na zájmovou činnost dětí a realizaci vzdělávacích projektů Diskuze o rasové problematice podle zájmu dětí prostřednictvím linky důvěry náklady : nákup spotřebního materiálu, xerokopie Pro žáky pořádáme besed s aktuální tematikou lidských práv, rasismu, tolerance. náklady: cestovné lektorů Proti rasismu chceme bojovat pořádáním besed o cizích zemích a odlišných kulturách. náklady: cestovné lektorů Budeme organizovat exkurze a výlety, návštěvy center volného času, výstavy, kulturní akce apod. náklady : cestovné a vstupné Děti vytvářejí almanachy a třídní časopisy, to napomáhá jejich tříbení názorů a akceptaci odlišného názoru. náklady : cena papíru, pořizování xerokopií Interkulturní výchově chceme pomáhat poznáváním okolí svého bydliště, jeho historie, místních tradic, místní kultury s důrazem na místní minority a jejich kultury (v Boskovicích Židovské město). náklady : vstupné do muzeí, nákup literatury, pořádání besed Využívání relaxačních metod vede k sebereflexi dětí, sebereflexe vede k poznání vlastních i odlišných názorů, k učení akceptování cizího názoru k poznání, že je možné se cizími názory i obohatit. náklady : nákup vhodných audiokazet, vhodné literatury

103

Je důležité klást důraz na aktivity věnované estetické výchově dětí: výzdoba školy, podpora vlastní tvorby žáků - výtvarné, literární, dramatické a to jak v době vyučování, tak i v odpoledních hodinách. Tyto aktivity vedou k rozvoji vnímavosti a citlivosti dětí, tak důležité pro rozvoj citlivého přístupu ke svému okolí. náklady : nákup spotřebního materiálu Neopomíjíme nácvik komunikačních dovedností dětí za využití prvků dramatické výchovy, cílených na schopnost obhájit svůj vlastní názor ale nechat druhému jeho názor. náklady : nákup audiokazet, provoz školního rozhlasu Ve výchově k toleranci je důležitá pomoc nemocným a hendikepovaným spolužákům (vzájemná pomoc žáků přímo ve vyučování a také v jejich volném čase), vzájemná pomoc mezi dětmi při zvládání učiva, nejen pomoc učitelů dětem. S tím souvisí integrace žáků, která je součástí výchovy k lidským hodnotám. Pro kultivaci dětí je nezbytná výchova k čtenářství, pozornost věnujeme čtenářské gramotnosti dětí. Toho bychom nedosáhli bez využití školní knihovny a čítárny pro děti. náklady : nákup literatury do školní knihovny Součásti výchovy k zdravému životnímu stylu je i výchova k správnému využití volného času. Dětem poskytujeme informace o volnočasové nabídce, ve škole je umístěna nástěnkou s aktuální nabídkou akcí DDM v Boskovicích. Školu navštěvují zástupci dětských zájmových organizací a informují děti o své činnosti. K propagaci těchto akcí využíváme nejen nástěnek, ale i relací ve školním rozhlase. náklady na činnost školních zájmových kroužků, náklady na propagaci volnočasových aktivit. Další důležitou složkou výchovy ke zdravému životnímu stylu je výchova ke kladnému vztahu k sportu, která dětem nabízí smysl pro fair play. náklady na činnost školních zájmových kroužků Výchova k toleranci klade nové nároky na učitele. Pro získání nových informací z této oblasti chceme využívat seminářů dalšího vzdělávání učitelů. Důležité je sledovat aktuální literaturu a pedagogický tisk. náklady : nákup literatury pro žáky i učitele, odběr vhodných periodik

104

Žáci vyšších ročníků vedeme k pochopení pojmu názorová pluralita, jejímu praktickému nácviku. náklady : nákup literatury, podpora literární činnosti žáků Jak mladším, tak starším dětem je určena výchova ke kladnému vztahu k přírodě a ke zvířatům, která je spojena s rozvojem schopnosti empatie. náklady : cestovné, vstupné (návštěva středisek ekologické výchovy), pořádání exkurzí, nákup literatury Zejména ve výchovných předmětech se zabýváme nácvikem rozhodování ve složitých životních situacích, řešením problémových úkolů a nácvikem dovednosti vést diskuzi. náklady: obrazové materiály, spotřební materiál, nástěnky atd. Součástí preventivního projektu je sledování způsobu trávení volného času dětí. O výsledcích budeme informovat rodiče na rodičovských schůzkách. Šetření nám poslouží jako podklad pro spolupráci s rodiči. náklady : nákup papíru, pořízení xerokopií Pro interkulturní výchovu využít cizojazyčného vyučování, zejména vyučování reálií cizí země. Spojit výuku cizího jazyka s poučením o životním stylu, zvycích a obyčejích v dané zemi. Nabídnout dětem možnosti dopisování. náklady : nákup literatury, doplňkových materiálů, časopisů, didaktického materiálu, audio- a videokazet Přiměřeným způsobem informovat děti o základních problémech stresu a způsobech, jak se s tímto jevem vyrovnat. Důležité je nejen znalost problému, ale i praktický nácvik dovedností. náklady : nákup aktuální literatury Významnou součástí projektu je řešení problémů dětí. Pomoc dětem musí být spojena s poučením a nácvikem, jak reagovat na patologické jevy ve svém okolí a kde vyhledat pomoc. náklady : spotřební materiál, aktuální tisk, nákup literatury Cíle stanoveného projektem nelze dosáhnout bez řešení problému šikany. Je důležité děti seznámit obecně s problémem, jeho řešením a konkrétními příklady ze života dětí. Sledováním dětí a jejich problémů se snažíme předcházet vzniku a gradaci problému. náklady : další vzdělávání učitelů, aktuální tisk, literatura, spotřební materiál na dotazníková a sociometrická šetření a pod.

105

Jako prevence šikany je nezastupitelná pozornost věnovaná klimatu třídy a školy. Jednou z mnoha metod je sociometrické a dotazníkové šetření. náklady : spotřební materiál, xerokopie Jednou z hlavních stránek projektu je výchova k vyšším morálním a životním hodnotám, realizovaná širokou nabídkou metod (estetická, literární, sportovní výchova, výchova příkladem a další ). náklady : dle zvolených metod (vstupné, nákup spotřebního materiálu apod.) Průběžně je prováděna diagnostika výchovných obtíží a analýza jejich příčin, vyhledávání problémových žáků jako podklad pro cílenou pomoc a spolupráci jak s rodinou, tak s dalšími návaznými zařízeními . Pro děti pořádáme výstavy s aktuální tematikou (literatury, prací dětí a podobně. náklady : nákup spotřebního materiálu Využijeme vlastní peer programy v boji proti šikaně (různé formy – například rozhlasových relací a pod.) náklady : spotřební materiál Mimořádnou pozornost věnujeme problému záškoláctví na základě spolupráce s rodinou a přesným sledováním všech žáků. 6. Základní výchovné linie projektu : Problém masmédií, jev hromadné reklamy, komercionalizace našeho života a nástupu konzumní společnosti - analýza literárních textů - identifikace s pozitivním hrdinou (prostřednictvím umění nebo každodenního života) - analýza jednotlivých typů reklam včetně konkrétních příkladů - použití projektové metody : samostatná práce žáků – analýza a interpretace konkrétních příkladů reklamy různých masmédií (ceny, forma diskuze, přehlídky) - použití projektivních a kreativních metod : téma – vysněná budoucnost a pod. Vyrovnání se s okolním světem a jeho problémy, nacházení svého vlastního místa v něm, umění řešit konfliktní situace - analýza literárních textů

106

- estetické působení umění (divadelní, filmová představení, výstavy, besedy apod.) - metody dramatické výchovy - nácvik dovednosti vést diskuzi - publikační činnost žáků - využití projektivních metod - znalost, kam se obrátit o pomoc – k tomu patří i návštěvy Tématický okruh „Já a ti druzí“ - nácvik komunikativních dovedností - nácvik spoluprožívání - analýza a vyjádření vlastních pocitů - využití regionálních prvků ve výchově - vnímání a pochopení odlišnosti - akceptace cizího názoru - schopnost přiměřeného sebeprosazení

Patologické jevy ve společnosti Seznámení dětí s patologickými jevy, jejich riziky. Osvojení zásad osobního bezpečí.(dramatická výchova, výchova na příkladech, videoprojekce, besedy a podobně).

Klima třídy, školy Výchova dítěte v harmonickou osobnost vyžaduje neohrožující atmosféru. K sledování výchovné atmosféry slouží pravidelná sociometrická šetření. Bohatá škála metod a prostředků podporuje růst komunikativních dovedností dětí. Zájmová činnost, dramatická výchova, odpolední široká nabídka možnosti trávení volného času odpoledne přímo ve škole, to vše přispívá k prevenci šikany.

F. Volný čas Trávení volného času je věnována velká pozornost. Na škole pracuje celá řada kroužků. Děti jsou vychovávány k užitečnému a zdravému způsobu trávení volného času. Na škole máme tyto odpolední kroužky : Kroužek výpočetní techniky, kroužek Všestranné děvče, dovedných rukou, hry na kytaru a hry na flétnu, českého jazyka na PC, aerobicu pro dívky a dva kroužky matematické. K naplnění volného času přispívá svou činností i žákovská samospráva. Organizuje pro děti každý měsíc soutěže a to sportování, literární a výtvarné. Děti pečují o výzdobu svých tříd a pečují o úklid v okolí školy.

107

G. Otázka smyslu lidského života a cenných lidských hodnot Děti hledají, vymýšlejí řešení problémů a situací. Hodně pozornosti jsme věnovali reflexi skutečnosti a sebereflexi, pozorování všedního dne. 7. ČASOVÝ HARMONOGRAM Leden Rozhlasová relace: „Přivítání roku 2000“ Literární soutěž : „Dech zimy a vůně Vánoc“ Výtvarná soutěž : „Sportujeme v zimě“ „Sněhová vločka“ Únor Dotazníkové šetření dětí: Problémy osobního bezpečí a šikany Rozhlasová relace : Den sv. Valentýna Realizace pošty sv. Valentýna : děti si posílají prostřednictvím školní samosprávy přání při příležitosti svátku sv. Valentýna, nejhezčí a nejoriginálnější přání je vyhodnoceno (akce přispívá ke kultivaci vztahů) Výtvarná soutěž : „Vyrob to největší srdce“ Březen Dotazníkové šetření žáků a rodičů – monitoring výskytu problému gamblerství v populaci naší školy Třídní samosprávy se podílí na jarní výzdobě tříd Rozhlasová relace : Den učitelů Týden věnovaný zdravému životnímu stylu Duben Beseda učitelů s rodiči na třídních schůzkách o problémech patologických jevů Realizace besed s problematikou lidských práv Třídní samospráva se podílí na velikonoční výzdobě tříd Školní samospráva realizuje „velikonoční poštu“ Literární soutěž : „Hrajeme si na básníky“ Výtvarná soutěž : „Počítačová ilustrace knihy“ „Velikonoční přání“ Rozhlasová relace: Původ Velikonoc Školní samospráva realizuje sběr starého papíru (10. – 14.4.2000) Květen Výtvarná soutěž : „Maskot pro Zelenou“ Publikační činnost jednotlivých tříd v rámci výchovných předmětů Dotazníkové šetření „Volný čas žáků naší školy“ Vydání „Sbírky školních perliček“

108

Rozhlasová relace: 8. květen Vyhodnocení Miss Aerobic Červen Literární soutěž „Bláznivé prázdniny“ Výtvarná soutěž.: „Kreslený vtip ze školy“ Školní samospráva organizuje úklid školy Vyhodnocení celoročních soutěží Peer programy Září Sestavení žákovské samosprávy Výzdoba klubovny Literární sbírka :“Můj prázdninový zážitek“ Říjen Týden hnutí „Na vlastních nohou“ Školní samospráva organizuje sběr papíru Rozhlasová relace k 28. říjnu Listopad Peer programy – problematiky ochrany zvířat Literární soutěž :“Podzim“ Výtvarná soutěž : „Pozdravy podzimu“ Prosinec Vyhodnocení preventivního projektu Třídní samosprávy zajišťují vánoční výzdobu tříd Výtvarná soutěž : „O nejoriginálnější vánoční ozdobu“ „O nejhezčí vánoční přáníčko“ Rozhlasová relace : Původ Vánoc Školní samospráva realizuje „Vánoční poštu“ Průběžně realizované akce: Řadu činností preventivního projektu lze provádět jen průběžně, jinak se vytrácí jejich smysl a efektivita. -

využití relaxačních technik ve výuce literární činnost dětí dotazníková šetření sociometrická šetření nabývání patřičných znalostí výcvik nezbytných dovedností nácvik komunikativních dovedností spolupráce s rodiči formativní působení ve výchovných předmětech návštěva kulturních zařízení a akcí nákup literatury pro žáky

109

-

doplňování sbírky kabinetu občanské a rodinné výchovy nákup nezbytných periodik další vzdělávání učitelů diskuze ve výchovných předmětech podpora volnočasových aktivit dětí spolupráce s návaznými zařízeními a organizacemi publikační činnost sportovní činnost dětí pozornost a péče problémovým a hendikepovaným žákům činnost školní knihovny a čítárny, pozornost čtenářství dětí interkulturní výchova v jazykovém vyučování organizování besed s příslušnou tematikou

8. Sledování efektivnosti programu Chceme sledovat kvantitativní a kvalitativní parametry projekty s důrazem na emocionální prožívání dětí. Zjištěná data chceme využívat pro úpravy nového preventivního projektu pro další rok. O výsledcích budeme informovat všechny učitele školy a rodiče dětí.

PREVENCE KRIMINALITY A OSTATNÍCH PATOLOGICKÝCH JEVŮ 2000 Hodnocení projektu 1. Cíl projektu: Domníváme se, že jsme naplnili cíl projektu, kterým byla realizace řady výchovných a vzdělávacích aktivit prevence patologických jevů. Škola se svým výchovným působením snažila předcházet rozvoji patologických jevů u dětí a mládeže a tak předcházet vzniku kriminality mladistvých. Využitím výchovných možností školy se snažíme získat žáky k hodnotnějším postojům, přitom neopomíjíme rozvoj rozvoje emocionální stránky dítěte. Jen zdravá, nefrustrovaná osobnost dítěte může vyznávat trvalé hodnoty, své, někdy i odlišné pozice, a ubránit se manipulaci. Škola navazovala nejen na rodinnou výchovu, ale zohledňovala i vlivy okolního světa, který dítě obklopuje. Na jednom z předních míst byla a je výchova k zodpovědnosti. Nezbytnou součástí výchovy, zaměřené proti výskytu všech patologických jevů, je výchova k toleranci.

110

Školní vzdělávání navazovalo na rodinnou výchovu při získávání základních komunikačních dovedností: umění sebevyjádření, umění odmítnout, přiměřeně se prosadit, zareagovat v konfliktní životní situaci. Děti jsme seznámili s příklady nebezpečných situací, s příklady patologií, se zásadami osobního bezpečí. Ví, kam se obrátit o pomoc a nacvičují řešení modelových problémových situací (a to i za využití prvků dramatické výchovy). Pro rozvoj přiměřeného sebevědomí dětí byla a je důležitá práce školy při nápravě rozličných defektů dětí a hendikepů dětí, které by mohly vést k jejich sníženému sebehodnocení. 2. Metody projektu : Vhodné metody jsme vybírali vzhledem k jejich efektivnosti a přiměřenosti věku dítěte. Využíváme přitom zkušeností z realizace preventivního programu z minulého roku (1999). Vybrané metody využívaly zejména herních a kreativních prvků, rozvíjely fantazii a imaginaci dítěte, jeho schopnost sublimace, sebepoznání a transcendence vlastní osobnosti. Zaměřovaly se především na rozvoj osobnosti dítěte, nejen jeho kognitivní, ale i dovedností stránky. 3. Spolupráce školy s vybranými subjekty : Při realizaci projektu spolupracuje škola s odbornými centry, PPP, dětským lékařem, s dětskými a zájmovými organizacemi. Seznamuje děti s nabídkou možností trávení volného času a některé z nich jim sama předkládá. Důležitou roli přitom hraje zapojení školy do projektu Zdravá škola. Pro realizaci besed navážeme spolupráci s patřičnými lektory. 4. Spolupráce školy s rodiči : Záměrem projektu bylo prohlubovat spolupráci s rodiči v oblasti patologických jevů. Škola informovala rodiče přímo ve škole a prostřednictvím článků v regionálním tisku. O realizaci projektu získávaly rodiče informace z třídních časopisů svých dětí a na rodičovských schůzkách. Bez spolupráce s rodinou by nemohla škola dosáhnout v tak náročné oblasti jako je prevence patologických jevů výraznějších úspěchů. Z loňského roku rodiče pozitivně oceňují úsilí školy v oblasti prevence.

111

5. Formy preventivního programu Navštěvovali jsme kulturní zařízení a kulturní akce v Boskovicích a okolí (poznávání rozličných kultur). Průběžný nákup knih s aktuální tematikou do školní knihovny, určených jak k individuální četbě žáků, tak k analýze literárních textů ve vyučování. Podporovali jsme tak dětské čtenářství, rozvoj čtenářské gramotnosti dětí. Průběžně jsme doplňovali knižní sbírky kabinetu rodinné a občanské výchovy aktuálními publikacemi pro další vzdělávání učitelů a využívání ve výuce. Podporovali jsme zájmovou činnost žáků a využívání vzdělávacích projektů přesahujících do volného času dětí Diskuze o rasové problematice podle zájmu dětí prostřednictvím linky důvěry žákovské samosprávy. Pro žáky jsme pořádáme besed s aktuální tematikou lidských práv, rasismu, tolerance. Organizovali jsme exkurze a výlety, návštěvy center volného času, výstavy, kulturní akce apod. Děti vytvářely almanachy, třídní časopisy, podporovali jsme jejich literární činnost. Interkulturní výchově jsme pomáhali poznáváním okolí bydliště dětí, jeho historie, místních tradic, místní kultury s důrazem na místní minority a jejich kultury (v Boskovicích Židovské město). Využíváním relaxačních metod jsme se snažili napomoci k sebereflexi dětí, sebereflexe vedla k poznání vlastních i odlišných názorů, k učení akceptování cizího názoru k poznání, že je možné se cizími názory i obohatit. Důraz jsme kladli na aktivity věnované estetické výchově dětí: výzdoba školy, podpora vlastní tvorby žáků - výtvarné, literární, dramatické a to jak v době vyučování, tak i v odpoledních hodinách.

112

Pozornost jsme věnovali nácviku komunikačních dovedností dětí za využití prvků dramatické výchovy, cílených na schopnost obhájit svůj vlastní názor ale nechat druhému jeho názor. Ve výchově k toleranci byla a je důležitá pomoc nemocným a hendikepovaným spolužákům (vzájemná pomoc žáků přímo ve vyučování a také v jejich volném čase), vzájemná pomoc mezi dětmi při zvládání učiva, nejen pomoc učitelů dětem. S tím souvisí integrace žáků, která je součástí výchovy k lidským hodnotám. Součásti výchovy k zdravému životnímu stylu je i výchova k správnému využití volného času. Dětem poskytujeme informace o volnočasové nabídce, ve škole je umístěna nástěnkou s aktuální nabídkou akcí DDM v Boskovicích. Školu navštěvují zástupci dětských zájmových organizací a informují děti o své činnosti. K propagaci těchto akcí využíváme nejen nástěnek, ale i relací ve školním rozhlase. Další důležitou složkou výchovy ke zdravému životnímu stylu je výchova ke kladnému vztahu k sportu, která dětem nabízí smysl pro fair play. Výchova k toleranci kladla a klade nové nároky na učitele. Pro získání nových informací z této oblasti jsme využívali seminářů dalšího vzdělávání učitelů, obstarávali aktuální pedagogickou literaturu a periodika. Žáci vyšších ročníků jsme vedli k pochopení pojmu názorová pluralita. Jak mladším, tak starším dětem byla určena výchova ke kladnému vztahu k přírodě a ke zvířatům, která je spojena s rozvojem schopnosti empatie. Zejména ve výchovných předmětech jsme se zabývali nácvikem rozhodování ve složitých životních situacích, řešením problémových úkolů a nácvikem dovednosti vést diskuzi. Součástí preventivního projektu bylo sledování způsobu trávení volného času dětí. O výsledcích jsme informovali rodiče na rodičovských schůzkách. Šetření nám posloužilo a slouží jako podklad pro spolupráci s rodiči. Pro interkulturní výchovu jsme využívali cizojazyčného vyučování, zejména vyučování reálií cizí země.

113

Přiměřeným způsobem jsme děti informovali o základních problémech stresu a způsobech, jak se s tímto jevem vyrovnat. Významnou součástí projektu bylo řešení problémů dětí. Pomoc dětem musí být spojena s poučením a nácvikem, jak reagovat na patologické jevy ve svém okolí a kde vyhledat pomoc. Cíle stanoveného projektem by nebylo možné dosáhnout bez řešení problému šikany. Děti jsme s tímto problémem seznámili, i s jeho řešením a konkrétními příklady ze života dětí. Sledováním dětí a jejich problémů se stále snažíme předcházet vzniku a gradaci problému. Jako prevence šikany je nezastupitelná pozornost věnovaná klimatu třídy a školy. Jednou z mnoha metod je sociometrické a dotazníkové šetření. Jednou z hlavních stránek projektu byla výchova k vyšším morálním a životním hodnotám, realizovaná širokou nabídkou metod (estetická, literární, sportovní výchova, výchova příkladem a další ). Průběžně jsme prováděli diagnostiku výchovných obtíží a analýzu jejich příčin, vyhledávali jsme problémové žáky a pomáhali jim. Pro děti jsme pořádali výstavy s aktuální tematikou (literatury, prací dětí a podobně. Mimořádnou pozornost jsme věnovali problému záškoláctví na základě spolupráce s rodinou a přesným sledováním všech žáků. 6. Základní výchovné linie projektu : Projekt jsme realizovali v těchto základních výchovných liniích: - Problém masmédií, jev hromadné reklamy, komercionalizace našeho života a nástupu konzumní společnosti - Vyrovnání se s okolním světem a jeho problémy, nacházení svého vlastního místa v něm, umění řešit konfliktní situace - Tématický okruh „Já a ti druzí“

- Patologické jevy ve společnosti - Klima třídy, školy - Volný čas - Otázka smyslu lidského života a cenných lidských hodnot 7. Realizované akce : Leden

114

Rozhlasová relace: „Přivítání roku 2000“ Literární soutěž : „Dech zimy a vůně Vánoc“ Výtvarná soutěž : „Sportujeme v zimě“ „Sněhová vločka“ Únor Dotazníkové šetření dětí: Problémy osobního bezpečí a šikany Rozhlasová relace : Den sv. Valentýna Realizace pošty sv. Valentýna : děti si posílají prostřednictvím školní samosprávy přání při příležitosti svátku sv. Valentýna, nejhezčí a nejoriginálnější přání je vyhodnoceno (akce přispívá ke kultivaci vztahů) Výtvarná soutěž : „Vyrob to největší srdce“ Březen Dotazníkové šetření žáků a rodičů – monitoring výskytu problému gamblerství v populaci naší školy Třídní samosprávy se podílí na jarní výzdobě tříd Rozhlasová relace : Den učitelů Týden věnovaný zdravému životnímu stylu Duben Beseda učitelů s rodiči na třídních schůzkách o problémech patologických jevů Realizace besed s problematikou lidských práv Třídní samospráva se podílí na velikonoční výzdobě tříd Školní samospráva realizuje „velikonoční poštu“ Literární soutěž : „Hrajeme si na básníky“ Výtvarná soutěž : „Počítačová ilustrace knihy“ „Velikonoční přání“ Rozhlasová relace: Původ Velikonoc Školní samospráva realizuje sběr starého papíru (10. – 14.4.2000) Květen Výtvarná soutěž : „Maskot pro Zelenou“ Publikační činnost jednotlivých tříd v rámci výchovných předmětů Dotazníkové šetření „Volný čas žáků naší školy“ Vydání „Sbírky školních perliček“ Rozhlasová relace: 8. květen Vyhodnocení Miss Aerobic Červen Literární soutěž „Bláznivé prázdniny“ Výtvarná soutěž.: „Kreslený vtip ze školy“ Školní samospráva organizuje úklid školy Vyhodnocení celoročních soutěží Peer programy

115

Září Sestavení žákovské samosprávy Výzdoba klubovny Literární sbírka :“Můj prázdninový zážitek“ Říjen Týden hnutí „Na vlastních nohou“ Školní samospráva organizuje sběr papíru Rozhlasová relace k 28. říjnu Listopad Peer programy – problematiky ochrany zvířat Literární soutěž :“Podzim“ Výtvarná soutěž : „Pozdravy podzimu“ Prosinec Vyhodnocení preventivního projektu Třídní samosprávy zajišťují vánoční výzdobu tříd Výtvarná soutěž : „O nejoriginálnější vánoční ozdobu“ „O nejhezčí vánoční přáníčko“ Rozhlasová relace : Původ Vánoc Školní samospráva realizuje „Vánoční poštu“ Průběžně realizované akce: -

využití relaxačních technik ve výuce literární činnost dětí dotazníková šetření sociometrická šetření nabývání patřičných znalostí výcvik nezbytných dovedností nácvik komunikativních dovedností spolupráce s rodiči formativní působení ve výchovných předmětech návštěva kulturních zařízení a akcí nákup literatury pro žáky doplňování sbírky kabinetu občanské a rodinné výchovy nákup nezbytných periodik další vzdělávání učitelů diskuze ve výchovných předmětech podpora volnočasových aktivit dětí spolupráce s návaznými zařízeními a organizacemi publikační činnost sportovní činnost dětí pozornost a péče problémovým a hendikepovaným žákům činnost školní knihovny a čítárny, pozornost čtenářství dětí

116

- interkulturní výchova v jazykovém vyučování - organizování besed s příslušnou tematikou 9. Sledování efektivnosti programu Projekt se dotknul všech dětí navštěvujících naší základní školu a jejich rodičů. Není možné přesně kvantifikovat množství dalších osob, které si například pročetli materiály vydávané školou pro rodiče dětí a podobně. Co se týká kvalitativních parametrům, metodami kvalitativní diagnostiky, konané převážně ve výchovných předmětech jsme zaznamenali pozitivní změny v axiologické hierarchii dětí, změny jejich postojů, mnohdy i hlubšího pohledu na svět kolem sebe. Další pozitivní změny se odrazily do klimatu jednotlivých tříd a tak i celé školy. Vzájemný vztah dětí mezi sebou je empatičtější, vstřícnější. Mnohé efekty se vyhodnocují velmi obtížně a některé se dají zachytit až s větším časovým odstupem. Přesto věříme, že si děti odnesou do života nejen mnoho pěkných zážitků, poučení, ale i trvalé pozitivní změny svých osobností.

117

Realizace preventivních aktivit, uveřejněných v následujícím protidrogovém programu byla významná svým přesahem do širšího sociálního okolí školy. Kvantifikace účastníků těchto akcí by byla obtížná, ale určitě se jednalo nejméně o stovky návštěvníků. Z pedagogického hlediska přinesly akce jeden významný efekt – děti připravovaly akce tentokrát ne samy pro sebe, ale pro ostatní, i pro ně neznámé lidi, neměly z nich tedy užitek přímo jen žáci. I tato okolnost přispěla k obohacení jejich osobností, ovlivnila jejich vztahy k okolí. Za projektem následuje opět jeho hodnocení. Preventivní projekt byl oceněn mezirezortní protidrogovou komisí, ač byla škola varována, že je zbytečné jej předkládat, neboť vzhledem k tomu, že se jedná o školské zařízení, bude mechanicky vyloučen z pořadí. Důvodem mělo být to, že MPK podporuje údajně jen sekundární a terciální prevenci a to jiných institucích, než v rezortu ministerstva školství.

Program protidrogové prevence 2000 A. Charakteristika protidrogového projektu:

Program protidrogové prevence 2000 adresovaný Okresní úřad v Blansku se zaměřuje na akce přesahující rámec výchovně vzdělávací činnosti školy. Náš „Program protidrogové prevence 2000“ doplňuje programy, které se soustředí na možnosti prevence patologických jevů v rámci výchovně-

118

vzdělávacího působení školy. Jedná se o „Minimální protidrogový program v školním roce 1999 - 2000“ (viz příloha) a „Programy prevence vzniku závislostí, kriminality a rasismu na rok 2000“, předkládané Pedagogicko-psychologické poradně v Blansku. B. Cíl protidrogového projektu : Projekt oslovuje veřejnost v lokalitě školy, vychází z nerozlučného propojení školy a jejího širšího sociálního okolí se všemi pozitivními i negativními důsledky. Život školy nelze oddělit od širšího sociálního prostředí dětí, škola není příprava na život, je to život sám. Cílovou skupinou jsou nejen žáci naší školy, ale i žáci ostatních boskovických škol, speciálních zařízení, mateřských škol, jejich rodiče a boskovická veřejnost.Vycházíme z myšlenky, že škola je důležitým kulturním místem obce, působící na veřejnost svou přirozenou autoritou, která vyplývá z její profesionální kompetence. Filozofie projektu je v souladu s myšlenkami Zdravé školy, do kterého je škola zapojena. C. Plán akcí : Leden : Dny otevřených dveří pro rodiče a děti - Otevřená škola pro zájemce v odpoledních hodinách, nabízí vzdělávací a volnočasové aktivity, motto : „Pojď si s námi hrát…„. DOD – Zábavné odpoledne pro všechny žáky školy – pro děti je připraven zábavný program, soutěže, rukodělné a umělecké činnosti. „Rozvojem zájmů proti vzniku závislostí“. Únor : Městské kolo recitační a literární soutěže základních škol - naše základní škola je organizátorem akce pro všechny boskovické základní školy, akce vychovává k aktivnímu trávení volného času a citlivému přístupu k okolnímu světu, který stojí v protikladu k šíření patologických jevů Březen : Koloběžkové závody pro děti

119

– Závody jsou určeny pro všechny zájemce, nejen žáky školy, spolupracujeme s rodiči (zajišťují pořadatelskou službu). Sportem proti drogám. Duben : Turistické vycházky pro děti, učitele a jejich rodiče - Společné sportování dětí a rodičů, sportovní soutěže, hry, popřípadě kulturní program. Zdravým způsobem trávení volného času bojujeme proti drogám. Květen : Dotazníkové šetření o způsobu využívání volného času dětí v mladším školním věku na boskovických školách. – Naše škola organizuje statistické šetření v rámci akce „Zdravý týden zdravé město“ na všech základních školách v Boskovicích ve spolupráci s městem Boskovice. „Zdravým způsobem trávení volného času proti vzniku patologických jevů.“ Oslavy 10. výročí Hnutí na vlastních nohou – Naše škola je jedna z prvních pěti škol v České republice, které se zapojily na počátku devadesátých let do Hnutí na vlastních nohou. Jsme proto pozváni na oslovy desátého výročí do Berouna na setkání stonožkových dětí. Jedná se o setkání zdravých a postižených dětí. Děti naší školy se zapojily do prodeje vánočních přání a přispěly tak na zakoupení nezbytných lékařských přístrojů. Cestovné chceme financovat za spoluúčasti dětí a sponzorů. Rozvojem empatie dětí přispíváme k vědomí jejich odpovědnosti za okolní svět. Červen : Vitamíny mají zelenou – výtvarná soutěž pro všechny ZŠ v Boskovicích - Naše škola organizuje výtvarnou soutěž pro všechny základní školy a speciální zařízení v Boskovicích s vyhodnocením nejlepších prací, hlavní myšlenkou soutěže je seznamovat děti se zdravou výživou, zdravým životním způsobem bojovat proti závislostem. Součástí soutěže je přehlídka výrobků dětské zájmové činnosti. Motto akce : Pestrými zájmy dětí proti vzniku závislostí. Vitamíny mají zelenou – dotazníková akce pro žáky třech základních škol

120

- Dotazníková akce pro žáky všech tří základních boskovických škol, týkající se problémů zdravé výživy, provází výtvarnou soutěž, zdravým životním způsobem bojujeme proti vzniku závislostí. Zelený jarmark - Celoměstská akce Zelený jarmark navazuje na dvě předcházející akce „Vitamíny mají zelenou“ – výtvarnou soutěž a dotazníkové šetření. Zelený jarmark je vyvrcholením celého cyklu, jehož cílem je získat děti pro zdravý způsob života, poučit je o zdravé výživě, dát jim možnost ochutnat výrobky racionální stravy včetně zdravého mlsání. Mottem všech tří akcí je : „Zdravým způsobem života proti vzniku závislostí !“ V atraktivním prostředí boskovického podhradí vyroste trh pro děti, jejich rodiče, prarodiče a širokou veřejnost. Akci navštěvují děti všech boskovických základních a mateřských škol Jsou i speciální zařízení ? Pro děti je připraven pestrý zábavný a soutěžní program – sportovní, pohybové soutěže, výtvarné činnosti a podobně. Jako odměnu za účast na soutěžích děti dostávají ovoce a sladkosti (zdravé mlsání). Stánky jsou lákavě vyzdobeny, děti v nich zdobí perníky, preclíky a tak navazují na tradice starých řemesel. Akce se účastní děti se svými rodiči a prarodiči, každý je vítán, není omezena jen na žáky konkrétního školského zařízení. Finanční realizace akce je z prostředků školy za přispění sponzorů. Den dětí v Dětské léčebně pohybových poruch - Žáci naší školy navštíví Dětskou léčebnu pohybových poruch, předají dětem vlastnoručně vyrobené dárečky a společně si celé dopoledne hrají. Rozvoj empatie a spoluzodpovědnosti za náš svět stojí proti bezvýchodnosti závislostí. Školní divadelní představení - Školní divadelní představení secvičené žáky školy pro ostatní boskovická školská zařízení, , o odpolední představení určené rodičům a ostatním zájemcům je vždy velký zájem. Uměním proti drogám. Den dětí - Naše škola se podílí na organizaci dne dětí ve spolupráci s Městským kulturním střediskem a ostatními školami v Boskovicích. Zapojeny jsou i děti mateřských škol. „Rozvojem zájmů proti vzniků závislostí“. Říjen : Okresní kolo ve florbalu

121

- Okresní kolo ve florbalu pořádá naše škola v rámci Asociace školních sportovních klubů, sportem proti drogám. Listopad : Den otevřených dveří pro rodiče - Škola přístupna celé dopoledne rodičům, kteří přihlíží výuce, akce má tradici, je rodiči navštěvována a přispívá k lepší spolupráci mezi školou a rodinou, předpokladu úspěšnému řešení problémů dětí. Slavnostní pasování prvňáčků - žáci devátých ročníků připraví pro nejmenší žáky slavnostní dopoledne, přijímají je do cechu školáků. Nejstarší žáci si pro ně připraví dárky a jmenovací listiny. Slavnosti jsou přítomny rodiče a prarodiče dětí. Posílením pocitu identity dětí proti vzniku závislostí. Školní akademie - Školní akademie secvičená žáky pro žáky naší školy, ostatních boskovických škol a v odpoledním představení i pro rodiče a veřejnost. Uměním proti drogám.

Prosinec : Návštěva Domova důchodců v Boskovicích - Děti při návštěvě domova důchodců předají vyrobené dárečky a přání. Rozvojem ohleduplnosti a zájmu o druhého k vzniku zodpovědnosti a předcházení vniku závislostí. Návštěva Dětské léčebny pohybových poruch v Boskovicích – Žáci naší školy předají dětem vlastnoručně vyrobené dárky, stráví na návštěvě celé dopoledne a hrají si s dětmi. Rozvojem odpovědnosti proti vzniku závislostí. Vánoční koncert Praha organizovaný v rámci Hnutí na vlastních nohou - Úspěšné děti se zúčastní za pomoc postiženým dětem koncertu. Vánoční koncert v Boskovicích pro veřejnost - Vánočního koncertu se účastní školní sbor. Rozvojem zájmů proti vzniku závislostí.

122

Výzdoba vánočního stromku - Děti ozdobí na náměstí vánočními ozdobami, které samy vyrobily vánoční stromek. Rozvojem zodpovědnosti proti vzniku závislostí. Akce realizované v průběhu roku : Spolupráce s Betany - Děti z denního stacionáře Betany se účastní výtvarných soutěží a výstav. Rozvoj empatie a odpovědnosti k pocitu sounáležitosti jako protikladu bezvýchodnosti patologických závislostí. Spolupráce se Zvláštní školou internátní – Pořádání výstav výtvarných a rukodělných prací, nejlepší práce jsou vyhodnoceny na společné vernisáži, na výstavě jsou práce dětí všech boskovických škol Spolupráce se Střední pedagogickou školou – Pořádání divadelních představení. Poradní činnost při řešení problémů dětí , popřípadě rodičů: - Činnost školní Linky důvěry (anonymní dotazy, odpovědi na nástěnce školní samosprávy ) - Poradní činnost protidrogového koordinátora zaměřená na široký okruh problémů, určená jak dětem, tak i jejich rodičům. Projekt Kouření a já. - Autorem projektu je univerzita Minessota. Projekt je realizován ve spolupráci s Lékařskou fakultou MU Brno (doc. Hrubá). Tématické okruhy jednotlivých ročníků : 6. ročník : Kouření. Umění říci ne. 7. ročník : Alkohol a drogy. 8. ročník : Reklama. Volný čas. 9. ročník : Cannibus. Volnočasové aktivity. Spolupráce s Centrem volného času v Lužánkách – realizace cyklu sexuální výchovy pro žáky – spolupráce s dramatickým centrem – děti jsou také recenzenty dramatizací studentů dramatické výchovy FF MU Spolupráce s mlékárnou Olešnice – sponzoruje nákup mléka Zdravé svačiny – děti mají možnost nakoupit si ve škole zdravé svačiny.

123

Publikační činnost : – Zelená hlásí – třídní časopisy Informace rodičům a veřejnosti o životě školy. Besedy s rodiči žáků - problematika drog a výchovných problémů, přednášejí přizvaní odborníci. Dotazníkové šetření – Protidrogové šetření realizované formou dotazníků, po vyhodnocení a porovnáme výsledky obou dotazovaných skupin. Získávání údajů o situaci v regionu školy. Akce Krmíme zvířátka - Spolupráce se ZOO Brno, děti sponzorují potravu pro zvířata a za odměnu dostanou volné vstupenky do ZOO Brno. Rozvojem dopovědnosti proti vzniku závislostí. D. Realizace, financování : Akce jsou realizovány nejen z prostředků školy, ale i za spoluúčasti žáků a pomoci mnoha sponzorů. Dotaci chceme využít na nákup spotřebního materiálu, cestovné, OON, na hrazení nákladů spojených s publikační činností, realizaci Zeleného jarmarku, na financování nákladů spojených s pořádáním výstav a kulturních akcí, které přesahují svým působením působení školy. Hodnocení účinnosti projektu : K hodnocení chceme využít těchto evaluačních kritérií : 1. Kvantitativních– počet účastníků na akcích. 2. Kvalitativních – dotazníkové šetření, hodnocení v závěru roku.

Hodnocení projektu Program protidrogové prevence 2000

124

Program protidrogové prevence 2000 se zaměřil na akce přesahující rámec výchovně vzdělávací činnosti školy. Doplňoval programy, soustředící se na možnosti prevence patologických jevů v rámci výchovně-vzdělávacího působení školy: „Minimální protidrogový program v školním roce 1999 2000“ a „Programy prevence vzniku závislostí, kriminality a rasismu na rok 2000“. Projektem jsme oslovili veřejnost v lokalitě školy. Cílovou skupinou byli nejen žáci naší školy, ale i žáci ostatních boskovických škol, speciálních zařízení, mateřských škol, jejich rodiče a boskovická veřejnost. Filozofie projektu odpovídá myšlenkám projektu Zdravé školy, do kterého je škola zapojena. V rámci projektu jsme realizovali tyto akce : Dny otevřených dveří pro rodiče a děti Otevřená škola pro zájemce v odpoledních hodinách nabízela vzdělávací a volnočasové aktivity DOD Pravidelná zábavná odpoledne pro všechny žáky školy – pro děti byl připraven zábavný program, soutěže, rukodělné a umělecké činnosti. Městské kolo recitační a literární soutěže základních škol Naše základní škola byla organizátorem kulturní akce, určené pro všechny boskovické základní školy. Turistické vycházky pro děti, učitele a jejich rodiče Dotazníkové šetření o způsobu využívání volného času dětí v mladším školním věku na boskovických školách. Akce „stonožkového“ Hnutí na vlastních nohou Vitamíny mají zelenou – výtvarná soutěž pro všechny ZŠ v Boskovicích Vitamíny mají zelenou – dotazníková akce pro žáky třech základních škol Zelený jarmark Celoměstská akce Zelený jarmark navazovala na dvě předcházející akce „Vitamíny mají zelenou“ – výtvarnou soutěž a dotazníkové šetření. Zelený jarmark byl vyvrcholením celého cyklu, jehož cílem je získat děti pro zdravý způsob života, poučit je o zdravé výživě, dát jim možnost ochutnat

125

výrobky racionální stravy včetně zdravého mlsání. Mottem všech tří akcí je „Zdravým způsobem života proti vzniku závislostí !“ V atraktivním prostředí boskovického podhradí vyrostl trh pro děti, jejich rodiče, prarodiče a širokou veřejnost. Akci navštívili děti všech boskovických základních a mateřských škol a speciálních zařízení. Pro děti byl připraven pestrý zábavný a soutěžní program – sportovní, pohybové soutěže, výtvarné činnosti a podobně. Jako odměnu za účast na soutěžích děti dostávaly ovoce a sladkosti (zdravé mlsání). Stánky byly lákavě vyzdobeny, děti v nich zdobily perníky, preclíky a tak navazují na tradice starých řemesel. Akce se účastnily děti se svými rodiči a prarodiči, každý byl vítán, nebyla omezena jen na žáky konkrétního školského zařízení. Den dětí v Dětské léčebně pohybových poruch Žáci naší školy navštívili Dětskou léčebnu pohybových poruch, předali dětem vlastnoručně vyrobené dárečky a společně si celé dopoledne hráli. Návštěvu opakujeme podle možností několikrát do roka, například i v předvánočním čase. Den dětí Naše škola se podílí na organizaci dne dětí ve spolupráci s Městským kulturním střediskem a ostatními školami v Boskovicích. Okresní kolo ve florbalu Okresní kolo ve florbalu pořádala naše škola v rámci Asociace školních sportovních klubů.. Den otevřených dveří pro rodiče Škola byla přístupna celé dopoledne rodičům, kteří přihlížely výuce, akce má tradici, je rodiči navštěvována a přispívá k lepší spolupráci mezi školou a rodinou, předpokladu úspěšnému řešení problémů dětí. Slavnostní pasování prvňáčků Žáci devátých ročníků připravili pro nejmenší žáky slavnostní dopoledne, přijímají je do cechu školáků. Nejstarší žáci si pro ně připravili dárky a jmenovací listiny. Slavnosti byli přítomny rodiče a prarodiče dětí. Návštěva Domova důchodců v Boskovicích Děti při návštěvě domova důchodců předaly vyrobené dárečky a přání. Návštěva Dětské léčebny pohybových poruch v Boskovicích Žáci naší školy předali dětem vlastnoručně vyrobené dárky, stráví na návštěvě celé dopoledne a hrají si s dětmi.

126

Vánoční koncert Praha organizovaný v rámci Hnutí na vlastních nohou Úspěšné děti se zúčastnily za pomoc postiženým dětem koncertu. Vánoční koncert v Boskovicích pro veřejnost Vánočního koncertu se účastnil školní sbor. Výzdoba vánočního stromku Děti ozdobí vánoční stromek na náměstí vánočními ozdobami, které samy vyrobily vánoční stromek. Spolupráce s Betany Děti z denního stacionáře Betany se účastnily výtvarných soutěží a výstav.. Spolupráce se Zvláštní školou internátní Pořádání výstav výtvarných a rukodělných prací, nejlepší práce byly vyhodnoceny na společné vernisáži, na výstavě jsou práce dětí všech boskovických škol Spolupráce se Střední pedagogickou školou Pořádání divadelních představení, Zeleného jarmarku, Mikulášské nadílky a podobně. Poradní činnost při řešení problémů dětí , popřípadě rodičů: Činnost školní Linky důvěry (anonymní dotazy, odpovědi na nástěnce školní samosprávy ) Poradní činnost protidrogového koordinátora zaměřená na široký okruh problémů, určená jak dětem, tak i jejich rodičům. Projekt Kouření a já. Tématické okruhy jednotlivých ročníků : 6. ročník : Kouření. Umění říci ne. 7. ročník : Alkohol a drogy. 8. ročník : Reklama. Volný čas. 9. ročník : Cannibus. Volnočasové aktivity. Spolupráce s Centrem volného času v Lužánkách Realizace cyklu sexuální výchovy pro žáky (dr. Horká) Spolupráce s dramatickým centrem – děti byly také recenzenty dramatizací studentů dramatické výchovy FF MU

127

Spolupráce s Centrem ekologické výchovy Lipka Brno Spolupráce se sdružením Podané ruce Brno Spolupráce s mlékárnou Olešnice – sponzoruje nákup mléka Zdravé svačiny – děti mají možnost nakoupit si ve škole zdravé svačiny. Publikační činnost : Zelená hlásí třídní časopisy Informace rodičům a veřejnosti o životě školy. Besedy s rodiči žáků - problematika drog a výchovných problémů, přednáší dr. Voříšek, Podané ruce Brno. Dotazníkové šetření Protidrogové šetření realizované formou dotazníků, po vyhodnocení a porovnáme výsledky obou dotazovaných skupin. Získávání údajů o situaci v regionu školy. Akce Krmíme zvířátka Spolupráce se ZOO Brno, děti sponzorovaly potravu pro zvířata a za odměnu dostanou volné vstupenky do ZOO Brno.

D. Realizace, financování : Akce byly realizovány nejen z prostředků projektu a školy, ale i za spoluúčasti žáků a pomoci mnoha sponzorů. Dotaci jsme využili na nákup spotřebního materiálu, cestovné, OON, na hrazení nákladů spojených s publikační činností, realizaci Zeleného jarmarku, na financování nákladů spojených s pořádáním výstav a kulturních akcí, které přesahují svým působením působení školy. Hodnocení účinnosti projektu : K hodnocení lze využít těchto evaluačních kritérií : 1. Kvantitativních – počet účastníků na akcích. 2. Kvalitativních – dotazníkové šetření, hodnocení v závěru roku.

128

Počet účastníků na akcích realizovaných v rámci našeho projektu lze těžko vyčíslit, přibližně 5 000 účastníků, z toho někteří se účastnili akcí i opakovaně (žáci, jejich rodiče). Jedná se o širokou, nehomogenní sociální skupinu, jejíž převážně mladší účastníci (starší školní věk) jsou v potencionálním nebezpečí návykových látek, vzhledem k známým charakteristikám současné situace v oblasti drogového nebezpečí. Všechny pořádané akce se setkaly s velkým uznáním, které můžeme kvalitativně vyhodnocovat pouze u žáků školy (organizační důvody, další finanční náklady a podobně). U dětí dochází ke změnám postojové orientace, často i pořadí hodnot, získávají zdravé sebevědomí a osobnostně dozrávají. Finanční prostředky, které jsme získaly na podporu akcí projektu, určitě nepřišly nazmar a intervenovaly přímo tam, kde je to dnes nejvíce potřeba – u dětí v mladším a starším školním věku, jejich rodičů a neopomněly ani širší sociální okolí, ve kterém děti žijí. Staly se tak součástí účinné prevence, která ovlivnila pozitivním způsobem vývoj a osobnostní dozrávání dětí. Škola se tak mohla stát neformálním střediskem prevence patologických jevů, působícím nejen na své žáky, ale i ostatní mládež a obyvatele Boskovic a blízkého okolí. V Boskovicích, 7. prosince 2000

129

Další uvedený program protidrogové prevence je zajímavý z toho důvodu, že se jedná o první zpracování podle oficiální protidrogové koncepce MŠMT, kterou škola obdržela na podzim roku 2000. Projekt je příkladem minimálního preventivního programu. Protože v době jeho vypracování se naše škola zapojovala do většího množství preventivních programů, staly se ty součástí programu preventivního, který je tedy poněkud obsáhlejší. Vypracování programu je přesně podle jednotlivých bodů, tedy jakýchsi požadavků ministerstva školství. Konkrétní akce a vzdělávací linie výchovných předmětů je však stále specifikem konkrétní školy a odrazem individuálního přístupu instituce k lokálním podmínkám.

Program protidrogové prevence Školní rok 2000/2001 Hlavním cílem programu protidrogové prevence všestranná kultivace osobnosti všech žáků základní školy, vědomostní, spolu s rozvojem pozitivního sebepojetí a sebehodnocení a odpovědnosti žáků. Cílová skupina: žáci prvního a druhého stupně základní školy Jednotlivé základní linie realizace protidrogové prevence : 1. První linii realizujeme v rámci celé školy : Velkou pozornost věnujeme jak stálému vzdělávání metodikům školní prevence, tak poskytování nejdůležitějších informací všem pedagogům školy tak, aby naplňovali hlavní cíle minimálního protidrogového programu.

130

Poskytujeme poradenské služby žákům a jejich rodičům a zajišťujeme poradenské služby specializovaných poradenských a preventivních zařízení pro žáky, rodiče a učitele. 2. 3. Ředitelka školy vytváří podmínky pro realizaci prevence a úkolů obsažených v „Koncepci prevence zneužívání návykových látek a dalších sociálně patologických jevů v působnosti resortu ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na období 1998-2000“ a v „Koncepci na ni navazující na úrovni školy“. Ředitelka školy nese odpovědnost za Minimální preventivní program, vytváří podmínky pro jeho realizaci a pro realizaci následných preventivních aktivit ve škole. Pověřuje vhodného pracovníka funkcí „školního metodika prevence“, vytváří mu podmínky pro další vzdělávání v této oblasti. Zajišťuje soustavné vzdělávání pracovníků školy v oblasti prevence, v rámci pedagogických porad vytváří prostor pro informování učitelů o vhodných a nejnovějších formách prevence a o situaci ve škole z hlediska vzniku a projevů sociálně patologických jevů. Zajišťuje vybavení školy odbornými a metodickými materiály a dalšími pomůckami pro realizaci Minimálního preventivního programu a dalších navazujících aktivit. Zajišťuje spolupráci s rodiči v oblasti prevence, informuje je o Minimálním preventivním programu školy a preventivních aktivitách, realizovaných v jeho rámci. Sleduje efektivitu jednotlivých preventivních aktivit, zajišťuje pravidelné vyhodnocování. Zajistí, aby ve škole byl uveden zákaz nošení, držení, distribuce a zneužívání návykových látek, včetně sankcí, které z porušení tohoto zákazu vyplývají, zabezpečí v řádu školy potírání projevů rasismu a šikanování. Vytváří podmínky pro poskytování poradenských služeb specializovaných poradenských a preventivních zařízení pro žáky, učitele a rodiče. Zodpovídá za zavádění etické a právní výchovy, výchovy ke zdravému životnímu stylu aj. Při výskytu sociálně patologických jevů ve škole uvědomí o této skutečnosti krajského školního koordinátora prevence nebo jiného odpovědného pracovníka krajského nebo obecního úřadu. 4. Školní metodik prevence Školní metodik prevence koordinuje přípravu Minimálního preventivního programu a jeho zavádění ve škole, podle podmínek a aktuálních potřeb program inovuje, podílí se na jeho realizaci a vyhodnocuje účinnost. Odborně a metodicky pomáhá především učitelům odpovídajícím za výchovně vzdělávací předměty. Poskytuje učitelům a ostatním pracovníkům školy odborné informace z oblasti prevence. Navrhuje odborné a metodické materiály aj. pomůcky pro realizaci Minimálního preventivního programu a navazujících

131

preventivních aktivit školy nebo zařízení, sleduje ve spolupráci s dalšími pracovníky školy nebo školského zařízení rizika vzniku a projevy sociálně patologických jevů a navrhuje cílená opatření k včasnému odhalování těchto rizik a k řešení vzniklých problémů informuje pracovníky školy nebo školského zařízení o způsobech řešení krizových situací v případech výskytu sociálně patologických jevů ve škole nebo školském zařízení. Uplatňuje ve své činnosti především metody, které mají ověřenou účinnost a u kterých lze měřit efektivitu. Spolupracuje s okresním metodikem preventivních aktivit, popřípadě s krajským školským koordinátorem prevence, účastní se pravidelně porad, organizovaných těmito pracovníky a zajišťuje přenos základních informací. Spolupracuje na základě pověření ředitele školy se školskými a dalšími krizovými, poradenskými a preventivními zařízeními. Zpracovává podklady pro informaci o Minimálním preventivním programu školy. 4. Další základní linie prolíná celým vzdělávacím programem školy. Vychází ze vzdělávacího obsahu jednotlivých předmětů a využívá mezipředmětových vztahů. Realizují ji vyučující jednotlivých předmětů, využívají všech možností spolupráce. Zahrnuje oblast znalostí, dovedností, oblast osobnostního rozvoje žáků (jejich pozitivní sebehodnocení, sebepojetí a zdravého sebeprosazování), pozornost věnuje zdravému učebnímu klimatu. Využívá efektivních metod pedagogiky prožitku, teorie „Mastery learning“, individuálního přístupu, zohledňuje vstupní determinanty žáků, včetně jejich sociálně ekonomického statu. Využívá prvků vzdělávacího programu Zdravá škola. Důraz je kladen na hendikepované žáky (poruchy učení, slabé komunikační schopnosti, nevýhodný sociálně-ekonomický status aj.). Individuální péče je jim poskytována v řadě dyslektických kroužků, a hodinách čtení speciálními metodami, škola spolupracuje s PPP Boskovice (zdravé sebepojetí, sebehodnocení žáků). Pro žáky s vadami řeči pracuje logopedická poradna. 5. Druhou oblastí je protidrogová prevence soustředěná ve výchovných předmětech. Vzhledem k specifickému charakteru předmětů je zaměřená na prožívání a jednání žáků. Využívá vhodných metod pedagogické diagnostiky, terapeutických a relaxačních přístupů. Je průsečíkem a regulátorem výchovných snah, uvedených v první oblasti. Poskytuje prostor pro sledování formativního vývoje jednotlivých žáků. Jednotlivé metody a přístupy : - komplex metod výchovné dramatiky, včetně metody hraní rolí - terapeutické přístupy v rámci pedagogické diagnostiky a terapie

132

6. -

- využití projektivních testů pro sebepoznání žáků a získání dat pro hodnocení efektivity a kvality projektu - soubor relaxačních cvičení, zaměřený na rozvoj kreativity, koncentrace, sebepoznání - metoda obsahové analýzy literárních textů, spojená s hledáním životních příkladů a vzorů - metody psychodramatu jako součást sebereflexe žáků - dostupné metody rozvoje kreativity žáků (estetická, sportovní, dramatická, literární výchova aj.) - sociometrické testy (sledování klimatu tříd) - využití dostupných standardizovaných testů - řešení konfliktních a problémových situací - rozvoj diskusních aktivit a komunikačních dovedností žáků - výchova k zdravému životnímu stylu - seznámení s širokou nabídkou dostupných volnočasových aktivit, sledování a analýza způsobu trávení volného času (osobní časové mapy jednotlivých žáků) - problematika masmédií a psychologie působení reklamy, problematika komerčních časopisů pro mládež - reflexe životních hodnot a vzorů - rozvoj schopnosti empatie - pozornost rozvoji zdravé aspirace žáků - problematika autorit - přiměřená demytizace skutečnosti obklopující žáky - nácvik komunikačních dovedností, umění vést diskuzi, umění vyjádřit odlišný názor, dovednost „říci ne“ - techniky přiměřené sebeobrany - výchova k vzájemné názorové toleranci, jejíž součástí je i vydávání třídních časopisů, které slouží k vzájemnému poznávání dětí, výchova k toleranci a pluralitě, tvorba vlastních literárních textů jako metoda sebereflexe - nácvik koopearitivních dovedností, odklon od soutěživého přístupu k spolupráci, nácvik skupinové práce - zodpovědnost k sobě a k okolí jako součást ekologické aj. výchovy - systematicky zavádíme etickou a právní výchovu - sledujeme konkrétní podmínky a situaci v jednotlivých třídách a celé škole Nabídka volnočasových aktivit žákům v době po vyučování, realizovaná formou kroužků : 3 kroužky výpočetní techniky Folkový kroužek Dramatický kroužek Hra na flétnu

133

- Český jazyk na PC - Aerobic pro dívky - Angličtina hrou - Výtvarný kroužek - Sebeobrana a posilování - Hrátky s němčinou - Turistický kroužek - Stolní tenis Žákům je k dispozici školní knihovna. 7. -

Oblast spolupráce rodiny a školy dny otevřených dveří mimořádné konzultace s rodiči (aktuální výchovné problémy) výstavy žákovských prací hudební vystoupení „Děti hrají dětem“ vydávání občasníku „Zelená hlásí“ informace rodičům o aktuálních problémech protidrogové prevence na třídních schůzkách - uspořádání besedy s protidrogovou tématikou pro rodiče žáků (přizvaný erudovaný lektor, aktuální zkušenosti učitelů školy) 8. Oblast doplňkových forem práce: přednášky, besedy, exkurzí,dlouhodobé vzdělávací projekty, návštěvy kulturních akcí, vzdělávacích zařízení mimo budovu školy, výstavy : - návštěvy ekologického střediska Lipka Brno (rozvoj ekologického cítění, ekologického poznání, schopnosti empatie, spoluzodpovědnosti za životní prostředí, bližní a sebe samého) - návštěvy centra dramatické výchovy v Brně Lužánkách (nácvik řešení konfliktních situací, rozvoj zodpovědnost a empatie) - besedy s členy ekologického hnutí Nesehnutí (problematiky ochrany lidských práv, rasismu a problematika ekologická) - historické exkurze městem Boskovice (citový vztah k domovu, pocit sebeúcty ) - Svět bez drog – tematická výstava literatury, literárních a výtvarných prací žáků - beseda s policií, požárníky, lékařem, o drogách s J. Cimickým - besedy v Městské knihovně v Boskovicích - návštěva léčebny pohybově postižených dětí, včetně zajištění dárečků a vánočního programu (rozvoj empatie, zodpovědnosti,…) - návštěvy divadelních představení v Brně (Národní divadlo, loutkové divadlo Radost) - exkurze zaměřené na poznávání okolí bydliště (jeskyně v Rudce, Cihelna Boskovice, hrad, muzeum a zámek Boskovice, židovské

134

-

muzeum, nemocnice Boskovice, rašeliniště Pavlov, Moravský kras, zahradnictví pana Lebiše) exkurze do vzdálenějšího okolí (Antropos Brno, planetárium Brno, jaderná elektrárna Dukovany a PVE Dalešice, elektrárna Dlouhé stráně, papírna Velké Losiny) Návštěva 7. a 8. ročníků v Centru protidrogové prevence v Brně ekologické exkurze : Chaloupky na Vysočině, kozí farma pořádání soutěže My a příroda (literární, výtvarné a hudební)

9. Pozornost věnovaná klimatu školy, klimatu jednotlivých tříd: využití metody sociometrie, linky důvěry a činnosti žákovské samosprávy. Pozornost způsobu trávení přestávek žáky (nabídka stolního tenisu, možnosti pobytu na školním hřišti a podobně). Screening ohrožených žáků jako podklad pro mimořádnou cílenou pomoc. Akce žákovské samosprávy : - linka důvěry - jednání předsedů tříd s vedením školy - výtvarné soutěže, sledující chronologii školního roku (nejhezčí jablíčko, tvorba podzimního listu, vánoční přání, velikonoční vločka, vítáme jaro, velikonoční přáníčko, obrázek na PC, školní maskot, malování na chodníku, těšíme se na prázdniny) - literární soutěže ( téma podzim, jaro, těšíme se na prázdniny) - úklid okolí školy, školy, péče o květiny (odpovědnost za životní prostředí) - výzdoba tříd ( Vánoce, Velikonoce), pozornost vánočním a velikonočním zvykům (estetická výchova, tradice a sebepoznání) - monitorování a zveřejňování školních perliček - sportovní soutěže ( sportovní gymnastika pro chlapce a dívky, skok přes švihadlo, skok do dálky, šplh) - pořádání školní pošty sv. Valentýna (klima školy) - aktuální relace ve školním rozhlase 10. Projekt „Kouření a já“ Jedná se o program výchovy k nekouření pro žáky 6. – 9. ročníku základních škol, jeho závěrů bylo využito ve vzdělávacím působení školy. Autorem projektu je univerzita Minesota a Oregon Research Institut USA.

Kontrola efektivnosti programu : Vstupní hodnoty budou měřeny při zahájení protidrogového programu prostřednictvím projektivních testů, metody sémantického diferenciálu, Qmetodologie, sociometrie a dostupných standardizovných testů. Výstupní

135

hodnoty měřeny v měsíci červnu obdobnými metodami. Průběžné kontrolní hodnoty, vypovídající o efektivitě programu testovány v lednu. Pomocná diagnostika využívá obsahové analýzy žákovských prací a metod sociometrie. Sledované parametry : - kvantitativní sledování patologických jevů - kvalitativní vyhodnocení sebehodnocení žáků - kvalitativní sledování aspirací žáků - kvantitativní a kvalitativní sledování školního klimatu - kvantitativní vyhodnocení ohrožených žáků - kvalitativní výzkum dovedností zdravého sebeprosazování žáků - vyhodnocování postojů žáků (vztah k bezprostřednímu okolí, životnímu prostředí, míra zodpovědnosti a sebeodpovědnosti)

V Boskovicích, 22. listopadu 2000

136

Hodnocení minimálního protidrogového programu za školní rok 1999/2000 je souhrnem veškeré preventivní činnosti na škole, tedy nejen hodnocením minimálního programu, ale i preventivních projektů.

Hodnocení minimálního protidrogového programu Školní rok 1999-2000 Hlavním cílem programu protidrogové prevence všestranná kultivace osobnosti všech žáků základní školy.

V rámci protidrogové prevence jsme realizovali celou řadu akcí. Na akce, organizované v listopadu a prosinci, jsme využili finančních prostředků z dotace MŠ. Ve školním roce 1999/2000 jsme realizovali akce protidrogového projektu a projektu prevence vzniku patologických jevů z roku 1999. Pro rok 2000 jsme vypracovali projekty nové: jednak projekt prevence vzniku závislostí předložený Mezirezortní protidrogové komisi v Praze, projekt Sdružení rodičů předložený Ministerstvu školství a dva projekty jsme předkládali Ministerstvu školství prostřednictvím PPP v Blansku, jeden se týkal prevence vzniku závislostí a druhý prevence vzniku patologických jevů jako je xenofobie a rasismus. Dosud jsme obdrželi oficiální vyjádření pouze k projektu podávaného Sdružením rodičů, byl zamítnut, neboť byly finanční prostředky, původně plánované na projekty určeny na budování

137

veřejných sportovišť. Projekt protidrogové prevence byl navržen Mezirezortní protidrogovou komisí na finanční dotaci ve výši 25 000 Kč, dosud jsme však nedostali oficiální vyjádření. Problémy při práci protidrogového koordinátora a nové poznatky jsme získávali i prostřednictvím konzultací s odbornými pracovišti, například s PPP v Brně na Sládkově ulici, s panem Daňkem, okresním protidrogovým koordinátorem a Mgr. Ježkovou z PPP Blansko. Pro děti jsme zřídili konzultační hodiny protidrogového poradce v kabinetu zeměpisu, většinu problémů však zatím dále podchytíme přímo ve vyučování, zejména v hodinách občanské a rodinné výchovy. V letošním školním roce jsme se zaměřili na spolupráci s rodiči. Společně se SRPŠ jsme předložili jeden preventivní program protidrogové prevence. Rodiče jsme informovali o protidrogové prevenci ve škole prostřednictvím občasníku „Zelená hlásí“. Pro rodiče jsme uspořádali besedu o nebezpečí drog s panem Voříškem z nadace „Podané ruce“ z Brna. Pro preventivní protidrogovou prevenci má velký význam činnost školní samosprávy. Jednotlivé základní linie realizace protidrogové prevence : 13. První základní linie prolíná celým vzdělávacím programem školy. 2. Druhou oblastí je protidrogová prevence soustředěná ve výchovných předmětech. 14. Nabídka volnočasových aktivit žákům v době po vyučování - 2 kroužky výpočetní techniky - kroužek Všestranné děvče - Kroužek dovedných rukou - Dramatický kroužek - Hra na kytaru - Hra na flétnu - Český jazyk na PC - Aerobic pro dívky - Matematický kroužek pro 8. třídy - Matematický kroužek pro 9. třídy Žákům je k dispozici školní knihovna.

138

15. Oblast spolupráce rodiny a školy - dny otevřených dveří - výstavy žákovských prací - hudební vystoupení „Děti hrají dětem“ - vydávání občasníku „Zelená hlásí“ - školní akademie - akce zaměřené na oslavy šedesátého výročí založení školy 16. Oblast doplňkových forem práce: - návštěvy ekologického střediska Lipka Brno - návštěvy centra dramatické výchovy v Brně Lužánkách - historické exkurze městem Boskovice - Svět bez drog – tematická výstava literatury, literárních a výtvarných prací žáků - beseda s policií, požárníky, lékařem, - besedy v Městské knihovně v Boskovicích - návštěva léčebny pohybově postižených dětí, včetně zajištění dárečků a vánočního programu - návštěvy divadelních představení v Brně - exkurze zaměřené na poznávání okolí bydliště - exkurze do vzdálenějšího okolí (Antropos Brno, planetárium Brno, jaderná elektrárna Dukovany a PVE Dalešice, elektrárna Dlouhé stráně, Moravské zemské muzeum Brno) - ekologické exkurze - pořádání literárních, výtvarných a hudebních soutěží - historická exkurze městem Brnem - Dětské muzeum Brno - ZUŠ Blansko : pořad „Mohlo by to být i jinak“ 6. Pozornost věnovaná klimatu školy, klimatu jednotlivých tříd: využití metody sociometrie, linky důvěry a činnosti žákovské samosprávy. Pozornost způsobu trávení přestávek žáky (nabídka stolního tenisu, možnosti pobytu na školním hřišti a podobně). Screening ohrožených žáků jako podklad pro mimořádnou cílenou pomoc. 7. Akce žákovské samosprávy : - linka důvěry - jednání předsedů tříd s vedením školy - nástěnka žákovské samosprávy - výtvarné soutěže - literární soutěže - úklid okolí školy, péče o květiny - výzdoba tříd, pozornost vánočním a velikonočním zvykům

139

-

monitorování a zveřejňování školních perliček sportovní soutěže pořádání školní pošty sv. Valentýna (klima školy) aktuální relace ve školním rozhlase vydávání třídních časopisů

Chronologický přehled realizovaných akcí : Září : Zpracování „Minimálního programu protidrogové prevence na školní rok 1999/2000.“ Návštěva výstavy výtvarných prací s protidrogovou tématikou (Gymnázium Boskovice) Říjen : Obdrželi jsme finanční prostředky na projekty zpracované ve školním roce 1998/1999 ve výši 6 500 Kč Seminář protidrogových koordinátorů organizovaný PPP Blansko Listopad : 7. ročníky – exkurze historickým Brnem, návštěva Dětského muzea v Brně („Středověk je když ...“) a zoologické expozice Moravského zemského muzea v Brně 8. ročníky – návštěva Dětského muzea v Brně – výstava „Hrátky s technikou“, expozic Moravského zemského muzea (Velká Morava, mineralogická expozice, výstavy k 90. výročí založení brněnské univerzity, návštěva pořadu dramatické výchovy v Centru volného času v Lužánkách. 9. ročníky – čtyřdílný cyklus sexuální výchovy – lektorka dr. Horká z Centra volného času v Lužánkách

140

Účast na semináři Janíkových k tématu sexuální výchovy Prosinec : 6. ročníky – naučný program v Zoo v Brně s ekologickou tématikou, prohlídka zoologické zahrady Finanční vyúčtování protidrogových projektů Předložili jsme preventivní protidrogový program Mezirezortní protidrogové komisi, byl navržen na dotaci, dosud však nemáme oficiální potvrzení. Semináře pro protidrogové koordinátory a učitele občanské výchovy s kurátorkou pro děti a mládež Okresního úřadu v Blansku a s Mgr. Bočkovou (policie) Komponovaný program s protidrogovou tématikou ve spolupráci s PPP Blansko pro žáky druhého stupně – předváděcí vystoupení pro učitele základních škol z Boskovic a okolí Leden : Vyhodnocení projektů 1998-99 (projekt protidrogové prevence a prevence vzniku patologických jevů, xenofobie a rasismu) Předložení 2 projektů prostřednictvím PPP Blansko – protidrogové prevence a prevence vzniku patologických jevů, včetně rasismu, dosud bez vyjádření Všichni pedagogové školy se seznámili na pedagogické radě s metodickým materiálem „Pedagogové proti drogám“ Únor : Předložení preventivního protidrogového projektu Sdružení rodičů Ministerstvu školství, projekt byl zamítnut, neboť byly finanční prostředky původně určené na financování preventivních projektů věnovány na výstavbu veřejných sportovišť

141

Výstava prací výtvarných a literárních prací žáků školy s tématikou prevence patologických jevů doplněná výstavou tématické literatury Návštěva výstavy keramicky slepé romské dívky, organizované SpgŠ Boskovice Březen : Seminář protidrogových koordinátorů Duben : Beseda s pracovníkem nadací „Podané ruce“ v Brně pro učitele školy a rodiče žáků Exkurze v Prevcentru Ulita v Blansku žáků osmých ročníků, beseda s panem Machem Květen : Beseda s kurátorem pro mládež Okresního úřadu v Blansku pro žáky osmých a devátých ročníků Exkurze Lipka Brno, biologicko- geologická exkurze Říčky s ekologickým zaměřením Seminář protidrogových koordinátorů organizovaný PPP Blansko Červen : Beseda s policií pro žáky osmých a devátých ročníků Zpracování protidrogové problematiky jako součást programu „Dokážu to“ Vyhodnocení Minimálního protidrogového programu Beseda s panem Machem pro žáky osmých a devátých ročníků Exkurze Lipka – ekologická výchova, biologicko-geologická exkurze Říčky Historické exkurze Boskovicemi

142

Mimo hodnocením minimálního protidrogového programu a všech oceněných preventivních projektů vypracovává protidrogový koordinátor i hodnocení prevence patologických jevů, které je součástí výroční zprávy školy. Jedná se o zodpovězení dotazníku, který však obsahem nevyhovoval našemu preventivnímu působení, proto jsme přikročili k formě přílohy k výroční zprávě.

Příloha k „Hodnocení efektivity Minimálního preventivního programu pro školy a školská zařízení ve školním roce 1999/2000 Ad 1) MPP ve škole zpracovávají metodici prevence ve spolupráci s ředitelkou školy, pedagogickým sborem, žáky a jejich rodiči. Ad 2) Pedagogický sbor je s koncepcí MPP seznamován jak formální, tak neformální cestou. Neformální cestou při tvorbě celkové koncepce MPP (návrhy, připomínky, neformální diskuze), formálně na pedagogických poradách, pracovních schůzích, prostřednictvím nástěnek. Ad 3) Náš náročný MPP nelze realizovat jinak, než za spolupráce všech pedagogů školy. Metodici prevence spolupracují jak s ostatními pedagogy, tak s ředitelkou školy a výchovnou poradkyní. Nejpodstatnější je opora metodika prevence v řediteli školy. Důležitá je spolupráce metodiků protidrogové prevence se školní samosprávou. Ad 4) Kvantitativní šetření : zejména dotazníky, ankety, sběr statistických dat.

143

Kvalitativní šetření : měření postojů, projektivní testy, sémantický diferenciál, obsahová analýza, osobní pohovory. Předpokladem realizace metod je individualizace výchovného přístupu. Ad 6) Jak uvádíme v našem preventivním protidrogovém programu, je nezbytné provádět preventivní působení v rámci celého vzdělávacího obsahu. Jedině potom lze předpokládat, že MPP dosáhne pozitivních výchovných efektů, o kterých se přesvědčujeme v naší každodenní pedagogické praxi. Proto realizujeme MPP začleněním preventivních témat do celého kurikula školy. Příklady: Tělesná výchova – výchova k zdravému životnímu stylu, správnému trávení volného času, kooperativní výchovné prvky Výtvarná výchova – výchova k sebereflexi, sebevyjádření, estetickému cítění a prožívání světa, výchova k empatii Literární výchova – nácvik komunikačních dovedností, probouzení empatie žáků Biologie, přírodopis – ekologická výchova, empatie k životnímu prostředí, problém odpovědnosti k svému okolí, sexuální výchova Hudební výchova – rozvoj pocitu empatie, sebevyjádření, výchova ke vzniku a rozvoji pocitu kulturní tradice, práce s kulturním archetypem Cizí jazyk – nácvik komunikačních dovedností, multikulturní výchova Zeměpis – ekologická výchova, výchova k lásce k domovu, odpovědnost, multikulturní výchova Zcela zvláštní postavení mají v kurikulu vzhledem k svému charakteru vzdělávací předměty občanská a rodinná výchova. Poskytují dostatečný prostor k realizaci výchovných projektů a dávají široké možnosti pro volné vyjádření, popřípadě prožívání dětí a tvorbu jejich osobnostních postojů. Potenciálu těchto výchovných předmětů samozřejmě v plné míře využíváme. Výchovné efekty tohoto způsobu prevence jsou jednoznačně pozitivní. Ad 7) V rámci prevence soc. patologických jevů jsou v přímé práci s dětmi využívány tyto metody : - metoda osvojování znalostí (např. sociologických, ...) - nácvik komunikačních dovedností - nácvik dovednosti odmítnout - umění řešit problémů - exkurze - návštěvy divadelních představení - biologicko-geologické expedice - výchova k čtenářství

144

-

metody výchovné dramatiky projektivní testy metody relaxačních cvičení metody obsahové analýzy literárních textů metody rozvoje kreativity žáků (estetické, sportovní, dramatické, literární aj.) sociometrické testy (sledování klimatu tříd) rozvoj diskuzních aktivit volnočasové aktivity reflexe životních hodnot a vzorů metody podporující rozvoj zdravé aspirace žáků přiměřená demytizace skutečnosti obklopující žáky techniky přiměřené sebeobrany nácvik kooperativních dovedností metody tradiční i nové netradiční spolupráce s rodiči výstavy žákovských prací žákovská vystoupení dny otevřených dveří pro rodiče besedy pro rodiče metoda psychodramatu, hraní rolí empirická šetření metoda participace – činnost školní samosprávy vlastní peer programy besedy přednášky dlouhodobé vzdělávací projekty (např. sexuální výchova) zájmové koružky po vyučování

Ad 8) Škola podala v letošním školním roce tři preventivní programy. Dva programy. „Program prevence vzniku závislostí 2000“ a „Program prevence vzniku patologických jevů včetně kriminality 2000“ jsme předkládali PPP a oba programy v letošním roce realizujeme, na „Program prevence vzniku patologických jevů včetně kriminality 2000“ jsme obdrželi dotaci 12 000,-Kč. Program „Protidrogové prevence 2000“ jsme předložili MPK. Tento projekt byl vybrán pro finanční dotaci. Soustředí se na akce, které působí na celou boskovickou veřejnost a přesahuje rámcem svého působení instituci školy, její žáky a jejich rodiče. Výsledkem naší dobré spolupráce s rodiči je další projekt, podaný Sdružením rodičů „Proti drogám v roce 2000“, který nebyl ministerstvem školství finančně podpořen z důvodu preference výstavby veřejných sportovišť.

145

Garantem projektů jsou protidrogoví koordinátoři. Cílové skupiny projektů : projekty se zaměřují na žáky školy, jejich rodiče a boskovickou veřejnost včetně všech školských zařízení, speciální školská zařízení v Boskovicích nevyjímaje. Ad 9) Spolupráce s rodiči v rámci MPP : Rodiče jsme o preventivní problematice informovali písmeně (záznamy v žákovských knížkách, občasníky školy, almanachy školy a pod.) a také ústně a to jak hromadnou, tak individuální formou při schůzkách s rodiči, besedách a individuálních pohovorech. Rodiče zapojujeme maximálně do MPP – účast na školních akademiích, výletech, „Zeleném jarmarku“, dnech otevřených dveří, výstavky školních prací, sponzorství rodičů a podobně. Pořádáme pro ně ve spolupráci s nadací Podané ruce besedy s preventivní tématikou. Ani rodičům není problematika patologických jevů cizí. Vypracovali v rámci Sdružení rodičů vlastní preventivní program. Kvantitativní vyjádření zapojení rodičů do MPP : 95% Hodnocení : jak ze strany školy, tak rodičů velmi pozitivní B. Popis situace ve škole, školském zařízení Ad 1) Na škole pracují dva metodici protidrogové prevence, pro jejich práci jsou dobré podmínky, nachází podporu jak u ředitelky školy, tak i ostatních pedagogů. Ad 2) Využití prostředí školy k prevenci sociálně patologických jevů : - vnitřní řád školy - schránky důvěry - činnost školní samosprávy - činnost třídních samospráv - klubovna školní samosprávy - podpora humanitárních akcí - školní časopis - nástěnky - sběrové akce (sběr starého papíru, třídění odpadu – přímo ve škole)

146

- konzultační hodiny protidrogového koordinátora pro žáky školy a jejich rodiče - pomoc při řešení problémů školní knihovna - školní čítárna Ad 3) Systém vyhodnocování efektivity MPP: Měření a vyhodnocování postojů dětí realizujeme v rámci výchovných předmětů, zejména občanské a rodinné výchovy, stejně tak jako dotazníková šetření, zaměřující se na sběr empirických dat o kontaktu žáků s patologickými jevy. Kvalitativní šetření: Podle vyhodnocování postojů dětí jsme dosáhli pozitivních výchovných efektů, zejména v přiměřeném pozitivním sebehodnocení dětí, děti si uvědomují důsledky svého chování, jsou schopny vyjádřit své názory, mají vyšší komunikační kompetence, s větší jistotou řeší své problémy, ví, kam se v případě nouze obrátit o pomoc. Kvantitativní šetření: Získaná empirická data potvrzují, že narůstá počet situací, kdy se děti setkávají jak s problémy závislostí, tak i s ostatními patologickými jevy. Získávání a vyhodnocování těchto údajů je časově velice náročné a přesahuje rámec práce učitele výchovných předmětů, zejména probíhají li šetření pravidelně. Ad 4) Rizika, přednosti a jiná specifika školy Předností naší školy je zodpovědný přístup všech pedagogů školy k preventivní problematice a vysoká podpora prevence vzniku patologických jevů, které se dostává metodikům prevence od vedení školy.

147

Postoje žáků – účastníků preventivních programů

Následující ukázky jsou příklady názorů dětí z druhého stupně základní školy. Poznámky o vztazích dětí k okolí vznikaly v hodinách rodinné a občanské výchovy. Vztahují se jak ke vzdělávacímu obsahu výchovných předmětů, tak k zaměření protidrogových a preventivních projektů. Děti píší své názory anonymně, podepisují se jen dobrovolní zájemci, pokud chtějí sdělit učiteli něco osobního. Učitel záznamy pročte, vybere nejzajímavější, nejčastější, nejdiskutabilnější a bez udání autora je přečte kolektivu třídy. Zamyšlení dětí tak slouží jako podněty k další neformální diskuzi. Děti se vyjadřují spontánně, přidávají své zkušenosti, konfrontují své názory s názory ostatních. Řízení diskuze zůstává na učiteli, musí usměrňovat komunikaci a občas vystoupit se svým objasňujícím stanoviskem. Děti tak verbálním vyjadřováním přechází k nácviku komunikačních dovedností, tříbí si názory, lépe poznávají sebe sama i druhé. Následující ukázky jsou názory, zamyšlení dětí z druhého stupně základní školy. Vznikala většinou v hodinách občanské nebo rodinné výchovy. Týkají se jak vzdělávacího obsahu výchovných předmětů, tak zaměření protidrogových a preventivních projektů. Nejdříve se představí děti osmé třídy: První myšlenky vyvolal text Františka Nepila o tom, kdo je skutečný přítel, celý celek nazveme „O přátelství“:

148

Nejvíce se mi líbilo přirovnání, že spíše jsou děti za těmi dětmi, kteří mají míč nebo tříkolku, ale nepůjdou za tím, který nic nemá. To je nespravedlivé, protože ten, který nemá míček, může být lepší kamarád. Když jsem poprvé ta tři děvčata uviděla, tak jsme si s nimi neměla co říci, teď spolu trávíme hodně času. Přátelství je pevný svazek, který se nesmí porušit. Já si myslím, že František Nepil měl určitě pravdu v tom, že lidi si víc hledí svých vlastních starostí a svých zájmů a nedívají se na ostatní, že si raději, jak říkal František Nepil, pěstují na zahrádce okurky, než si pěstují přátele a já si myslím, že to chyba a přitom většina lidí, kteří žijí v tomto období to tak dělají. Já si myslím, že přátelství je dobrá věc.

Opět zamyšlení žáků ze stejné třídy: O čem sním Sním o tom, že jednoho dne budu mít mnoho přátel, že si založím rodinu a budu mít hodně dětí, o které se budu starat a budu jim dávat svou lásku. Sním o věcech, které budou vyrobeny v příštím, 21, století. Jestli budeme osidlovat vesmír nebo ne. Sním o tom, že mě budou mít všichni rádi. O čem přemýšlím Přemýšlím o tom, na jakou školu půjdu, jestli se tam vůbec dostanu, když ne, tak co potom budu v životě dělat. O něčích problémech, když potřebuje pomoci. Jak dlouho budu žít, kdybych třeba neměla maminku, tak jak bych se učila, také o budoucnosti Na co rádi díváme

149

Ráda se dívám na poučné příběhy a na krásnou přírodu Rád se dívám na pěknou jarní a letí přírodu Ráda se dívám na všechno, kromě toho, jak se kluci v naší třídě perou. Ráda se dívám na věci, které se každý den mění. Co rádi posloucháme Ráda poslouchám třeba ptáčky, když ráno zpívají nebo nějakou uklidňující muziku. Rád poslouchám v přírodě zvuky zvířat Co mě trápí Třeba, že si ze mě kluci a holky někdy dělají legraci Po nocích mě straší bratr. Co rádi děláme Ráda dělám to, co mi nikdo neporoučí. Dospívání Já jsme se do puberty dostala kolem 12 roku. Někdy se mi zdá, že se chováme jako malé děti, ale chceme vypadat co nejstarší. Děti v dospívání ztrácí úctu k rodičům- Čím dál víc ho lákají všelijaké party, které ho učí pít a kouřit. Dospívající nemá zájem o školu. Každý člověk má v určitém období jiný vzor. Tím jak dospíváme se mění nejen naše myšlení, ale také žebříček hodnot. V době, kdy jsem navštěvovala mateřskou školu jsem obdivovala kladné pohádkové hrdiny. S postupem času přibývaly i další vzory jako učitelé v mateřské školce a škole. S přibývajícími vědomostmi začaly patřit do mých vzorů osobnosti, o kterých jsem slýchal v denním životě. I když jsem obdivovala velké osobnosti, mým největším vzorem byli, jsou a navždy asi zůstanou moje rodiče. Dospívání je období, které se chýlí k dospělosti. Změny v dospívání se týkají toho, že se někteří kluci a holky považují za úplně dospělé. Tak

150

začínají kouřit. Například : Kluk kouří schválně před holkou, která se mu líbí a myslí si, že ji tím ovlivní. V dospívání se kluci a holky zajímají o opačné pohlaví. Kluk začne chodit s holkou a začne se mu horšit průměr a je mu to celkem jedno, ale když vychází ze školy a píší se známky na vysvědčení, tak si uvědomí, že se měl tehdy učit. Pozdě bycha honit. Když člověk přichází do puberty, tak to v různých případech dopadá velmi špatně. /Protože „Velké děti“ mají touhu si zkusit něco nového lákavého, třeba drogu a pak se velmi těžko už to odnaučí a potřebují mít velké sebevědomí a to děti v pubertě nemají. Nejhorší je, když se k dospívání přidají drogy a alkohol. Protože se organismus velmi naruší. Někdo udělá něco hrozného co nechce a potom si to uvědomí. Někdo třeba vůbec neposlouchá. Je někdy hrozně agresivní. Někdy ho třeba láká alkohol a nějaké drogy a chce to někdy vyzkoušet, zkusí to, a pak už se toho nemusí zbavit a také může mít problémy se srdcem. U dospívajícího člověka bych řekl, že je asi největší problém zamýšlet se sám nad sebou, to znamená, třeba jak se chová, nebo jak by se měl chovat, s jakým návykem by měl přestat. Hlavním problémem dospívajícího je poznat něco nového , nepoznaného, zkrátka zvědavost. Bohužel se tato zvědavost v některých případech stane smrtelnou. V dospívání se člověk změní různě. Někdo, hlavně kluci, se chtějí předvádět před holkama a tak kouří, berou drogy, kradou atd. Někdo se zhorší ve škole např. v chování. Když měl samé jedničky, teď skoro propadá. Chodí za školu, je drzý na učitele, rodiče, celou rodinu a přátele. Nechá svou nejlepší kamarádku plavat, protože si našel lepší partu, která kouří, bere drogy a přitom před tím nic takového nedělal. Díky své pubertě čelím problémům s rodiči. V dospívání kluci víc pozorují děvčata a děvčata si všímají kluků. Nedokáží vzít hodně věcí vážně, všemu se smějí. A chtějí, aby je lidé brali jako dospělé. Musím čelit problémům s rodiči, ale oni mě mají rádi a dávají mi to najevo různými poučkami.

151

Já jsme se v dospívání změnila tak, že jsme drzá a hubatá. Co mi pomůže, když je mi smutno Opravdu každý člověk zažil chvíle, kdy mu bylo opravdu smutno. A protože každý člověk je jiný, jinak se s tímto problémem vyrovnává. Můžu říct že mi často smutno nebývá, ale když mi smutno je, pomůže mi rodina a kamarádi, kteří mi vždycky poradí. Pomůže mi, když za nimi přijdu a povídám si s nimi. Rozveselí mě a přivedou na lepší myšlenky. Ale někdy se stane, že kamarády nemám zrovna na blízku. O si pak s oblibou přečtu hezkou knížku nebo poslechnu hezkou hudbu. Když je mi smutno, tak se věnuji mým zálibám, například kreslení, čtení, přírodě. Nebo jezdím na kole, chodím do přírody s mým psem. Nebo jde ven s mou kamarádkou. Můj svět Lidé se nemají rádi, továrny ničí ovzduší, parfémy zase ozónovou díru, kácíme les, přehrazujeme řeky, stavíme města i tam, kam vůbec nepatří, máme milióny odpadů. Rostoucí nenávist lidí, lidé mají radost z bolesti jiných. Kdyby lidé neznečišťovali přírodu a nepouštěli jedy do řek, tak by byla příroda nádherná, jak bych si ji představoval. Kdybych měl tvořit svět, určitě bych odstranil všechno, co přírodu ničí. Dal bych do něj dinosaury, protože si myslím, že to jsou pozoruhodná zvířata. Dále bych všechny lidi usmířil, aby nebyly války a naopak aby bylo víc lásky a pokoje. Pak bych vysvětlil všechny záhady, které lidstvo trápí. Můj svět by byl hezký, okolo samá zvířátka a rostliny a hodně dobrých lidí. Zlý sen zvířete Když jde takové zvíře spát, musí přemýšlet, jestli se dožije zítřka, třeba tygr, jakýkoli druh. Dříve jich bylo několik desítek druhů a teď už jen šest. Tygr, který žije v pralese je ohrožen ......tní (nečitelné) jeho domova, což mu bere i potravu.

152

Já budu vyprávět o pejskovi. Pejsek si asi musí říkat, proč mě lidé bijí, proč mě nemají rádi. Já mám doma taky pejska a o něm budu psát. Můj pejsek někdy dělá neplechu a já ho za to potrestám. Je mi to moc líto, ale když na chodbě udělá loužičku. Myslím si, že si musí říkat, proč mě lidé nemají rádi, ale to není pravda, já mám svého pejska moc a moc ráda. A poučení pro lidi od pejsků : Mějte se rádi. Pes nemá svou volnost jako jiná zvířátka. Vlk stříbrný : musí v noci přemýšlet, že je ohrožený druh, že je posledním druhem na světě. Musí být opatrný, aby ho pytlák nebo myslivec nezastřelil. Musí hledat partnera, aby pokračoval jeho druh. Protože už je dost starý a taky přijde jeho čas. Musí se zdržovat v hlubokém lese, aby ho nikdo nezabil. Pandě se může zdát sen, třeba jak za pár let můžou být skoro všechny pralesy vykáceny a bude mít čím dál tím míň potravy. Nebo jak ji člověk může honit kvůli její pěkné srsti. A bude ji chtít pro peníze zabít. Nebo že se jí bude čím dál tím hůře dýchat. A bude v zajetí. Delfín : Zdá se mi a přemýšlím, kdy se do moře rozlije další ropná skvrna a přemýšlím o tom, jestli to přežiji, jestli ano, tak za pár dní se stane to samé a když ne tak budu mít od všeho klid a pokoj. Ale budu přemýšlet dál a vidím, že na plážích jsou rozprášena těla nevinných a teď mrtvých živočichů. A že z vody vznikl život a také zanikne. Moje oblíbené zvíře se jmenuje pes. Jeho sen asi bude, že dostane ty nedobrý granule. Další její sen asi bude, že musí jít v neděli na cvičák a nemůže spát na gauči. Pro mě je nejzajímavější zvíře chameleon, protože má obrovskou vlastnost, přizpůsobit se okolí. Myslím, že přemýšlel o tom. Jestli jeho druh bude žít za pár desítek let, jestli nevyhyne kvůli nějaké nemoci. Nebo člověku. Ale je tu určitě ještě nějaká naděje, ale jen tehdy, jestli se člověk změní a bude obezřetný a ohleduplný vůči přírodě. A stejné děti píší o rok později, Vyjadřují se sice k jiným problémům, ale přesto jde pozorovat jejich vyspělejší postoje. Nový zákon Jedná se formulaci nového zákona, který v naší společnosti chybí: Požadavek sdružení matek : V přírodě se máme chovat jako v svatyni.

153

Matky by chtěly zákon na neznečisťování ovzduší pro své okolí a hlavně pro své děti a pro rodinu. O nátlaku Dřív jsem každému všechno oplácel, nebo když to nešlo, tak jsme to vrátil někomu jinému. Po tom, co jsme si o tom povídali, už to nedělám. Při práci, kterou jsme měli psát si myslím, že hodně děcek z naší třídy přiznalo chybu a tak si uvědomily, co komu ubližovali a trápí je svědomí. Nějaká holka přiznala, že některé holky ji držely na záchodě, kvůli tomu, aby řekla, že nebude kamarádit s danou osobou. Já si myslím, že jeto věc té holky, s kým kamarádí a ne že ji budou druzí nutit, to podle mě není správné a ty holky, které to udělaly nejsou žádné kamarádky. Bylo to důležité,protože protože už v tomhle věku víme, jak se máme zachovat. Že s takovými lidmi nemáme kamarádit. Že drogy jsou nebezpečné a když si s nimi něco začneme tak s nimi budeme bojovat celý život. Změnilo mě to tak, že už nikoho nezmlátím a dám si pozor, abych někoho nešikanoval, nebo mu dělal něco co mi dělali, když jsme byl malý. Pochopil jsem, co je to šikana, například že někdo někoho zavře na záchodě a k něčemu ho nutí, také bych se necítil ve své kůži, kdyby měn to někdo udělal. Šikana je velmi bolestivá. Uvědomil jsem si, jak mohlo být těm druhým, kteří byli utlačováni. Když mě někdo utlačoval, tak se mě to nelíbilo, ale když někdo jiný ubližoval někomu jinému, tak to pro mě bylo v pořádku. Uvědomil jsem si to, nedělej druhému to, co se ti nelíbí. Že kamarádi vyvíjejí nátlak, někteří méně, půjč mi 5 Kč, veliký – pojď do hospody. Kdo na nás vyvíjí velký nátlak, tak je lépe s ním nekamarádit. Někdy ten nátlak vede až k šikaně. Kamarád, který staví kamarádství na nátlaku není kamarád a využívá nás. Kdybych chtěl někoho terorizovat, tak bych si nejdřív rozmyslel, jestli to má vůbec cenu, protože si myslím, že je tohleto všechno úplně zbytečný. Určitě nám to něco dalo, protože mě nenapadlo, že se někteří žáci v naší třídě cítí utlačováni. A uvědomila jsem si, jak je nátlak hrozný a že se z něho může vyvíjet i šikana. Nátlak by neměl být ve společnosti, společnost by ho měla odsoudit.

154

Uvědomil jsem si, že když někomu ubližuju, tak mu musí být hrozně, a ubližuje mu to. Když někoho do něčeho nutím, tak je mi to nepříjemné a dělám to je když musím. Ta práce mi úplně změnila názor na nucení někoho do čeho nechce. Někdy ten nátlak může být příjemný, ale většinou to tak není. Vzal jsem si ponaučení, že nemůžu někoho nutit do něčeho, co chci jen já, musím vždy vyslechnout jeho názor. Nátlak není vůbec pěkná věc, i když jak kdy. Když mě někdo do něčeho nutí – třeba kuř, pij, nechoď dom. Ale když mě třeba do něčeho nutí rodiče – uč se, utři nádobí, tak to je jiné. Spíše jsme se dozvěděla problémy některých žáků třídy, o kterých třeba ani nechtěli mluvit. Ale na druhou stranu si myslím, že si každý problém a tak se proti tomu může postavit s pomocí kamarádů ze třídy, kteří ho budou podporovat. Dozvěděla jsme se, že můžu dělat nátlak i přesto, že jsem si to neuvědomila. Také jsem se dozvěděla, co je to nátlak, a jak poznám, že je to špatná věc. Myslím si, že je ve válce tolik nátlaku, že se to ani nedá popsat. Potíže a radosti mých rodičů při výchově svého dítěte Moje maminka má, já si myslím potíže, když mi něco chce koupit a ona by mi to ráda koupila, ale ona na to bohužel nemá peníze. Nebo když chci jít někam na diskotéku a ona ví, že je to tam špatné, třeba moc kouře a ona mi to musí zakázat. Když nás nemůže vzít někam sebou, Nerada nás nutí se učit. Když jdu ven, tak se vrátím špinavý. Abych taky někdy utřel nádobí. Že umím matematiku a neumím češtinu. Není to pro mě těžké napsat a klidně bych to ukázal i rodičům. Moji rodiče mohou mít radost třeba z dobré známky, kterou jsem dostala ve škole, nebo z toho, že jim pomáhám, například mamce s nádobím, s uklízením, otci na zahradě atd. Někdy mi mamka řekne, že má radost z mých výsledků ve škole, ale někdy ji zase rozzlobím, protože ne vždy mám dobré známky. Rodiče mě pravděpodobně chtějí dát na dobrou školu, ale také spoléhají na mě a já samozřejmě musím proto něco udělat. Někdy určitě se rodiče ve mě zklamou. Trochu jsme se u tohoto psaní rozmýšlela, ale na něco jsme přišla. Práci bych možná mohla rodičům ukázat.

155

Potíže se mnou rodiče mají, když mám špatné známky a nechovám se tak, jak bych se měl chovat a slyší na mě samé stížnosti. Mají starosti, kam půjdu na školu. Že když je teďka velká nezaměstnanost. . Bojí se, že nebudu mít peníze a skončím někde na ulici. Mají strach když jsem dlouho venku a ani neví kde a s kým. Úkol nebyl pro mě obtížný, protože moji rodiče o tom spolu mluví a já je někdy slyším. Klidně bych jim to ukázal, protože si myslím, že mám pravdu. Mohl bych se lépe učit, aby si rodiče nedělali takovou starost. Největší problémy mají se mnou rodiče kvůli známkám. Mají strach, že se nedostanu na žádnou školu. Když přijdu domů, tak se na mě usmívají, dokud se nepodívají do žákovské knížky. Rodičům bych toto ukázat nemohl, protože je to zásadně můj problém. Erb třídy Spojené ruce nahoře symbolizují, že třída drží spolu. Dvě tváře dole v kruhu říkají, že se na sebe nedovedem dlouho mračit. Do erbu jsem namalovala dvacetsedm obdélníčků, které jsem od sebe nějakým způsobem odlišila, to znamená, že každý z nás je jiný. Váhami jsem chtěla znázornit, že každý nemá vždycky stejnou náladu jako ostatní a že každý z nás musí být jednou dole a jednou nahoře. Nevím jak začít, ale asi tvarem erbu mé třídy 8.B. Už ten tvar napovídá, jak je naše třída rozbouřená, neklidná, ale také sjednocená. I barvy o tom vypovídají : žlutá – sluníčko, červená – klid a mír, tmavě hnědá – bolest, stres, modrá – strach. A ty divné tvary znamenají jednu skupinu proti druhé. Snad se to někdy změní, ale už není moc času ! Snad se to někdy změní ... Na první pohled je to krásné, ale na druhý to už tak není. Modrá barva představuje studenost, nekamárádivost, zelená nudu, hnědá neposlušnost, růžová občasnou klidnost. Kolektiv se rozpadá, pozdě už se rozpadl na malinké kousky a lepidlo neexistuje. Černá barva a škrtlé srdce znamená, že je to zde takové špatné, ale strom znamená, že je naděje, aby se to zlepšilo a slunce, že by tady zase mohlo to slunce svítit.

156

Myslím si, že jsme přátelé a máme rádi hudbu, je jedno jaký styl. Růžička – jsme někdy hodní a někdy taky hodně zlobiví. Rádi se smějem a jsme rádi, že jsme šťastni. Nadáváme si, smějeme se, kamarádíme se, povídáme si, děláme něco pro třídu, píšeme úkoly, jsme chytří, jsmo hlounpí, rádi zppíváme, učíme se, malujeme, mračíme se. Rádi zpíváme, Rádi kreslíme a snažíme se být kamarádští a přátelstí. I přesto, že jsme každý jiný, jsme dobrý kolektiv. Neradi se učíme. A názory dětí, které opouští první stupeň a přichází do šesté třídy : Drogy Když někdo spadne do drog, nejdřív je vše krásné, tak barevné, že si člověk myslí, že bez drog nemůže být. Někdy se stane, že si člověk vezme větší dávku drog, ale to se stává vlastně často. Peníze, co dá člověk za drogy, jsou jako vyhozené, ale člověku to uškodí. Za ty peníze si může koupit něco potřebného, nové oblečení, nebo třeba potřeby do školy, nebo jen tak šetřit, až se třeba pojede na výlet. Drogy jsou špatná věc, je to smrt.

157

Závěr empirické části: Empirická část je přehledem protidrogových programů a jejich hodnocení. Preventivní programy jsou seřazeny chronologicky, odděleny jsou minimální preventivní programy od projektů rozšiřujících pojetí protidrogové prevence na základní škole. Projekty představují i závěrečná hodnocení, která jsou prováděna popisnou formou a prostřednictvím výčtu akcí. Kvalitativní údaje, získávané v průběhu realizace jednotlivých preventivních aktivit, představují některé anonymní názory žáků k určité problematice. Nelze vyloučit u mnohých zkreslující sebeprojekci, ale přesto jsou cenným pramenem pro poznání žáka. S názory dětí jsme dále pracovali, jako anonymní je analyzovali, hodnotili, zveřejňovali v třídních časopisech. Škola svým pedagogickým prostředím poskytuje jedinečné možnosti pro stanovení a realizaci preventivních cílů. Stává se tak cenným partnerem rodiny a přispívá k lepší komunikaci mezi sociálním okolím dítěte a školou. Na druhou stranu ovšem ve stávajících podmínkách protidrogové prevence na základní škole nelze se věnovat některým aktivitám s takovým nasazením, jaké by si protidrogová prevence vyžadovala. Omezit nelze aktivity koncepční a realizační, ale co se týká oblasti vyhodnocování protidrogových projektů, obsahuje ještě hodně nevyužitých možností. Časový prostor pro evaluaci protidrogovým koordinátorem je značně omezený. Je to škoda, získané údaje by prospěly pro vytvoření účinných preventivních aktivit v rámci celé společnosti. Přesto nelze pochybovat o tom, že realizované preventivní programy významně obohatily osobnosti všech dětských účastníků. Preventivní efekty se projevily například pěkným vztahem dětí ke škole, k učitelům, v pozitivních změnách v klimatu tříd, v rozvoji kritického myšlení dětí atd.

158

Literatura: Bouček, Jaroslav a kol. : Obecná psychiatrie. Olomouc, UP 2001. Boušková, Zuzana: Babička chce taky jointa. Pátek Lidových novin, 31. srpna 2001, s. 19 – 23. Dainowová, Sheila: Jak přežít dospívání svých dětí. Praha, Portál 1995. Defektologický slovník. Praha, Státní pedagogické nakladatelství 1978. Disman, Miroslav: Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha, Karolinum 1993. Doubrava, Lukáš : Proti drogám nebo proti dětem ? Sdružení, které nestaví na faktech, ale na přesvědčení. taky drogy a tenze ve společnosti. UN 32,2001, s. 13,25,9,2001. Duszenko, Maren: Lehrwerkanalyse. Berlin, Langensheidt 1994. Gavora, Peter: Výzkumné metody v pedagogice. Brno, Paido 1996. Hartl, Pavel: Psychologický slovník. Praha, Budka 1993. Hradecký, Václav: Diagnostické ústavy se rozhodly pro kampaň UN 27,2001, s. 6, 21,8,2001 Kasíková, Hana: Třídní management. In. Pedagogické otázky současnosti. Praha, Institut sociálních vztahů 1994, s. 66 – 72. Komenský, Jan Amos: Didaktika velká. Brno, Komenium 1948. Koudelková, Anna : Psychologické otázky delikvence. Praha, Victoria Publishing 1995.

159

Koukolík, František – Drtilová, Jana: Zlo na každý den. Praha, Galén 2001. Mareš, Jiří – Křivohlavý, jaro: Komunikace ve škole. Brno, MU 1995. Medlínová, M : Trendy v experimentování a zneužívání návykových látek u dětí na ZŠ In: Pedagogika, 200, š. 3, 256-272 Míček, Libor – Zeman, Vladimír: Učitel a stres. Praha, MU 1992. Nešpor, Karel – Csémy, Ladislav: Alkohol, drogy a vaše děti. Jak problémům předcházet, jak je včas rozpoznat, jak je zvládat. Praha, MŠMT 1994. Novotná, Marei: Škola a handicapovaný žák. In. Pedagogické otázky současnosti. Praha, Institut sociálních vztahů 1994, s. 89 –117. Pávek, František: Zákon rodičům a dětem. Praha, Státní pedagogické nakladatelství 1989. Pipeková, Jarmila. Kapitoly ze speciální pedagogiky. Brno, Paido 1998. Programy státní podpory práce s dětmi a mládeží pro nestátní neziskové organizace pro rok 2002 UN 26.26.6.2001s.15-16. Průcha, Jan : Pedagogický slovník. E. Walterová, j. Mareš. Praha, Portál 1995. Průcha, Jan: Moderní pedagogika. Praha, Portál 1997. Riebauerová, Martina: Zákazy jsou na kouřená krátké. Poslanci projednávají nový zákon proti kouření, přitom se nedodržují dokonce ani ty staré. MF Dnes, 19,10, část : Zdraví, s. 8.

160

Rýdl, Karel: školní management. In: Pedagogické otázky současnosti. Praha, Institut sociálních vztahů 1994, s. 60 – 65. Říčan, Pavel: Agresivita a šikana mezi dětmi. Jak dát dětem ve škole pocit bezpečí. Praha, Portál 1995. Soubor pedagogicko-organizačních informací pro základní školy, střední školy. vyšší odborné školy a školská zařízení na školní rok 2001/2002 UN 27,2001, s. 15-22, Spousta, Vladimír: Teoretické základy výchovy ve volném čase. Brno, MU 1994. Störungen haben Vorrang! Wien, Richard Felsleitner 1996. Švancar, Zdeněk – Buriánová, Jana: Speciálně-pedagogické problémy ústavní a ochranné výchovy. Praha, Státní pedagogickéů nakladatelství 1988. Valenta, Josef: Komplexní rozvoj osobnosti žáka ve vyučování. In. Pedagogické otázky současnosti. Praha, Institut sociálních vztahů 1994, s. 38 - 47. Vališová, Alena: Rozvíjení sociální kompetence ve školním prostředí. In. Pedagogické otázky současnosti. Praha, Institut sociálních vztahů 1994, s. 48 – 59.

161

Anotace: Závěrečná práce specializačního studia speciální pedagogiky se zabývá problematikou protidrogové prevence na základní škole, tedy prevencí primární. Charakterizuje základní pojmy jako jsou drogy, drogová závislost, prevence a protidrogová prevence. Zabývá se vztahem veřejnosti ČR k drogám, který ovlivňuje postoj dětí a mladistvých k droze.

162

Pozornost věnuje nebezpečí vzniku drogové závislosti u dětí a mladistvých, skupinám dětí, které jsou drogou zvlášť ohrožené. Pro úspěšnou protidrogovou prevenci je důležitá preventivní teorie, zohledňující pedagogická východiska. Významná je osobnost protidrogového koordinátora. Práce neopomíjí tvorbu, realizaci, pedagogickou diagnostiku a hodnocení protidrogové prevence na základní škole, stejně tak jako její prostředky, metody, formy, duchovní a materiální předpoklady.