Význam ukazatelů finanční analýzy a business inteligence pro řízení firmy
Diplomová práce
Bc. Eva Heroldová
Vysoká škola hotelová v Praze, spol. s r. o. Katedra marketingu a mediálních komunikací
Studijní obor: Marketingové komunikace Vedoucí diplomové práce: Ing. Libor Klvaňa Datum odevzdání diplomové práce: 20. 06. 2013 Datum obhajoby diplomové práce: Místo a datum vydání:
THE MEANING OF FINANCIAL ANALYSIS AND BUSINESS INTELLIGENCE INDICATORS FOR COMPANIES
Diploma Work
Bc. Eva Heroldová
Hotel College in Prague, LLC. Department of Marketing and Media Communication
Study Field: Marketing Communication Diploma Work Supervisor: Ing. Libor Klvaňa Diploma Work submission date: 20. 06. 2013 Diploma Work defence date: Publication place and date:
ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Význam ukazatelů finanční analýzy a business inteligence pro řízení firmy zpracovala samostatně. Použitou literaturu a veškeré podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.
V Praze dne 20. června 2013
Abstrakt Diplomová práce na téma význam ukazatelů finanční analýzy a business inteligence pro firmu se podrobněji zabývá finanční analýzou, resp. analýzou a syntézou zdrojů finanční analýzy, kterými jsou ze značné části výkazy a výroční zprávy firmy. Autorka přistoupila k finanční analýze jako ke zdroji informací pro firmu, které jsou natolik významné, že se určitou měrou mohou podílet na naplňování základního cíle firmy, což je prosperita a růst v čase. Autorka se v práci pokusí verifikovat hypotézu: „Finanční analýza je pro firmu významná v rámci celého jejího procesu realizace.“ Práce je rozdělena na dvě části. Cílem teoretické části je seznámit se s tématem, podrobně prozkoumat základní zdroje finanční analýzy (účetní výkazy) a nastavit teoretická východiska pro praktickou část práce. Teoretická východiska vyplývají především z horizontální a vertikální analýzy výkazů, analýzy absolutních a poměrových ukazatelů, zvláště pak výsledků hospodaření, ukazatelů rentability, zadluženosti, likvidity, aktivity, kapitálového trhu, provozně-výrobní ukazatele, cash flow, výrobně-marketingové ukazatele a okrajově se dotkne i ukazatelů inovačního rozvoje, dále pak z výpočtu EVA, z bankrotních a bonitních modelů. Praktická část práce je zaměřena na finanční analýzu společnosti Centra a.s. ve sledovaném období 2007 – 2011. Autorka čerpá informace o hospodaření společnosti z výročních zpráv a výkazů, které Centra a.s. každý rok zveřejňuje. Metody, které jsou pro finanční analýzu používány, spočívají v syntéze vyhledaných dat z hospodaření společnosti, jejich vyhodnocení a komparaci s teoretickými východisky předchozí kapitoly. Podle výsledků dále autorka přistupuje k analýze a zkoumá důvody odchylek, které ovlivňují výsledky. Praktická část rovněž vyhodnocuje pomocí bankrotních a bonitních modelů finanční zdraví firmy, čímž potvrzují trend patrný z analýz a soustav absolutních a poměrových ukazatelů. Společnost Centra a.s. vykazuje ve sledovaném období zisk z něhož část přesouvá do rezerv. Bankrotní modely vykazují velmi pozitivní trend, který je potvrzen i průběžnými hodnotami vypočítaných ukazatelů. Bonitní Kralickův rychlý test nevykázal příznivé údaje zvláště tam, kde se počítalo s cash flow. Běžná analýza neukázala na problém v této oblasti řízení. Ve sledovaném období dochází ke spíše mírným výkyvům, které nijak neohrožují trend růstu a prosperity firmy. Tržby ve službách poskytovaných v oblasti nemovitostí podle českého statistického vykazovaly v roce 2010 klesající tendenci. Společnost Centra a.s. správně diverzifikovala riziko v poklesu tržeb tím, že rozšířila své služby například o Facility Management, zaujala velmi pozitivní stanovisko
k systémům ISO a společenské odpovědnosti, která přispívá ke kultuře společnosti a je jeden z předpokladů dlouhodobé existence firmy. Facility Management patří k těm oblastem podnikání společnosti Centra a.s., které vykazují pravidelný růst tržeb. Společnost byla založená v roce 1992 a k zásadnímu vzrůstu přispěla správa nemovitostí svěřených do péče měst, obcí a městských částí. Ač došlo od té doby k podstatným investicím do těchto nemovitostí, dá se vzhledem ke stále probíhajícím privatizacím bytového fondu domnívat, že noví soukromí vlastníci budou mít tendenci očekávat od správy svého majetku mnohem více než původní majitelé. Je proto nasnadě přijít s novou koncepcí správy bytů a bytových domů včetně specializovaného právního poradenství a rozšířených realitních služeb. Podle dosavadních výsledků zatím tato část výnosů společnosti není ohrožena. Finanční analýza společnosti Centra a.s. může být přínosem nových myšlenek a upozornění na slabé stránky, se kterými je třeba pracovat. Význam finanční analýzy v celém procesu přípravy, shromažďování dat, analýzy, výpočtů, vyhodnocení a interpretace se jeví jako významná. Podmínkou však je pracovat s relevantními zdroji, aktuálními a skutečnými daty, správnými hodnoceními a s objektivní interpretací. Autorka verifikovala stanovenou hypotézu, že význam finanční analýzy spočívá v celém procesu její realizace.
Abstract This diploma work regarding the meaning of financial analysis and business intelligence indicators for companies examines in detail financial analysis as well as the analysis and synthesis of financial analysis resources, which to a significant extent are comprised of a company's annual reports and other reports. The author has approached financial analysis as a source of information for the company, which is so significant that to a great extent that information can contribute to the fulfilment of the company's goals, which are prosperity and growth over time. The work is divided into two parts. The aim of the theoretical part is to become familiar with the topic, examine in detail basic financial analysis sources (accounting reports) and set up theoretical outlooks for the practical part of the work. These theoretical outlooks are derived mainly from horizontal and vertical analysis of reports, analyses of absolute and relative indicators as well as economic results, profitability indicators, debt, liquidity, activities, the capital market, operational and production indicators, cash flow and production and marketing indicators and also touch briefly on indicators of innovative development and EVA calculation from bankruptcy and credit worthiness models. The practical part of the work is focused on financial analysis of the joint-stock company Centra a.s. during the monitored period of 2007-2011. The author has obtained information regarding the company's economic results from its annual reports and other reports that Centra a.s. publishes annually. The methods used for financial analysis involve synthesis of sought data regarding the company's economic results and their valuation and comparison with theoretical outlooks from the previous chapter. According to the results, the author also performs analysis and examines the reasons for deviations, which influence the results. The practical part of the work also evaluates the company's financial health with the help of bankruptcy and credit worthiness models, and the results of the evaluation confirm a trend that is apparent from the analyses and systems of absolute and relative indicators. During the monitored period, Centra a.s. reported profit, a portion of which was transferred to its reserves. The credit worthiness and bankruptcy models reflect a very positive trend, which is also confirmed by the continuous values of calculated indicators. During the monitored period, there have been slight fluctuations, but these have not in any way threatened the company's growth and prosperity trend. According to the Czech Statistical Office, revenues for services provided in the real estate sector had a declining trend in 2010. Centra a.s. properly diversified risk in relation to the decline in revenues
by expanding its services to include, for example, Facility Management and by adopting a very positive stance regarding ISO systems and community responsibility, which is contributing to company culture and is one of the expectations for the company's long-term existence. The company was founded in 1992, and its significant growth has been contributed to by management of real estate properties placed in the care of cities, municipalities and municipal districts. Although major investments have been made into these real estate properties since then, due to the ongoing privatisation of residential assets, new private owners are likely to expect a lot more from property management than the original owners. Therefore, it is easy to come up with a new plan for management of residential units and buildings, including specialised legal advice and expansion of real estate services. According to results so far, this portion of the company's revenues is not in jeopardy. The financial analysis of Centra a.s. could have benefits including new ideas and identification of weaknesses that need to be worked on. Therefore, the financial analysis involving the entire process of preparation, data collection, analysis, calculations, evaluation and interpretation appears meaningful. However, working with relevant sources, current and actual data, proper evaluations and objective interpretations is a condition.
Obsah Úvod ................................................................................................................................. 1 2.
3.
Úvod do finanční analýzy ........................................................................................... 4 2.1
Definice finanční analýzy .................................................................................... 4
2.2
Historie finanční analýzy ..................................................................................... 5
2.3
Předmět finanční analýzy .................................................................................... 7
2.4
Rozdělení finanční analýzy.................................................................................. 7
2.5
Účel finanční analýzy .......................................................................................... 8
2.6
Zdroje informací pro finanční analýzu ................................................................. 9
Teorie finanční analýzy ............................................................................................ 12 3.1
Ukazatele .......................................................................................................... 13
3.1.1
Operace s ukazateli .................................................................................... 15
3.2
Postup a metody finanční analýzy ..................................................................... 16
3.3
Rozvaha (bilance) podniku ................................................................................ 18
3.3.1
Cyklus peněžního toku ............................................................................... 19
3.3.2
Aktiva ........................................................................................................ 20
3.3.1.1
Dlouhodobý nehmotný majetek ........................................................... 23
3.3.1.2
Dlouhodobý hmotný majetek .............................................................. 24
3.3.1.3
Dlouhodobý finanční majetek.............................................................. 24
3.3.1.4
Zásoby ................................................................................................ 25
3.3.1.5
Oběžná aktiva ..................................................................................... 25
3.3.1.6
Cash flow ............................................................................................ 27
3.3.2
Pasiva ........................................................................................................ 28
3.3.2.1 3.4
Optimální kapitálová struktura ............................................................ 32
Výkaz zisku a ztráty .......................................................................................... 33
3.5
Výkaz toku peněžních prostředků ...................................................................... 35
3.6
Výroční zpráva podniku .................................................................................... 37
3.6.1
Účel výroční zprávy ................................................................................... 38
3.6.2
Cílové skupiny výroční zprávy ................................................................... 38
3.7 4.
5.
Závěr kapitoly ................................................................................................... 39
Finanční řízení podniku ............................................................................................ 41 4.1
Metoda BSC...................................................................................................... 42
4.2
Náklady............................................................................................................. 43
Analýzy.................................................................................................................... 45 5.1
Analýza absolutních ukazatelů .......................................................................... 45
5.1.1
Horizontální analýza .................................................................................. 45
5.1.2
Vertikální analýza ...................................................................................... 46
5.1.3
Rozdílové ukazatele ................................................................................... 47
5.2
Analýza výkazu o peněžních tocích ................................................................... 47
5.3
Poměrová analýza ............................................................................................. 48
5.3.1
Ukazatele rentability .................................................................................. 48
5.3.2
Ukazatele zadluženosti ............................................................................... 50
5.3.3
Analýza likvidity ........................................................................................ 52
5.3.4
Ukazatele aktivity ...................................................................................... 54
5.3.5
Ukazatele kapitálového trhu ....................................................................... 55
5.3.6
Provozně-výrobní ukazatele ....................................................................... 56
5.3.7
Ukazatele na bázi finančních fondů a cash flow .......................................... 56
5.3.8
Ukazatele produktivity ............................................................................... 57
5.3.9
Výrobní a marketingové ukazatele ............................................................. 57
5.3.10
Ukazatele inovačního rozvoje ..................................................................... 57
5.3.11
Měření celkové výkonnosti podniku ........................................................... 57
5.3.12
Soustavy ukazatelů ..................................................................................... 58
5.3.13
Predikce finanční situace podniku .............................................................. 59
5.3.13.1
Bankrotní a bonitní modely ................................................................. 59
6.
Aplikace pro výpočet finanční analýzy ..................................................................... 62
7.
Představení společnosti Centra, a.s. .......................................................................... 64 7.1
Základní údaje ................................................................................................... 65
7.2
Vlastnická struktura a management společnosti ................................................. 65
7.3
Organizační struktura společnosti ...................................................................... 66
7.4
Certifikace ISO ................................................................................................. 66
7.5
Politika společnosti ........................................................................................... 67
7.6
Společenská odpovědnost .................................................................................. 67
7.7
Struktura tržeb podle jednotlivých činností firmy .............................................. 68
7.8
Hodnocení finanční situace podniku ve sledovaném období .............................. 68
2007 – 2011 ................................................................................................................. 68 7.8.1
Vývoj struktury aktiv a pasiv v období 2007 – 2011 ................................... 68
7.8.2
Vývoj zisku ................................................................................................ 72
7.8.3
Struktura přidané hodnoty .......................................................................... 73
7.8.4
Ukazatele aktivity ...................................................................................... 74
7.8.5
Ukazatele zadluženosti ............................................................................... 75
7.8.6
Ukazatele rentability .................................................................................. 76
7.8.7
Ukazatele likvidity ..................................................................................... 78
7.8.8
Ukazatele produktivity práce ...................................................................... 79
7.8.9
Analýza cash flow ...................................................................................... 80
7.8.10
Analýza nákladů a výnosů .......................................................................... 81
7.8.11
Bankrotní a bonitní modely ........................................................................ 82
7.8.11.1
IN indexy ............................................................................................ 82
7.8.11.2
Altmanův model.................................................................................. 83
7.8.11.3
Kralickův rychlý test bonity ................................................................ 84
7.8.11.4
Spider analýza ..................................................................................... 85
8.
Shrnutí ..................................................................................................................... 86
9.
Závěr ........................................................................................................................ 91
Literatura......................................................................................................................... 93 Přílohy ............................................................................................................................ 95 Přílohy
Seznam tabulek Tabulka 1: Postup při finanční analýze (Knápková, Pavelková, & Šteker, 2013, str. 67) .............................. 17 Tabulka 2: BSC oblasti (Petřík, 2005, str. 241) ........................................................................................... 43 Tabulka 3: Hodnocení Kralickova quick testu. Zdroj: vlastní zpracování ..................................................... 61 Tabulka 4: Struktura tržeb podle jednotlivých činností firmy. Zdroj: vlastní zpracování............................... 68 Tabulka 5: Struktura aktiv - vertikální analýza. Zdroj: vlastní zpracování .................................................... 69 Tabulka 6: Struktura pasiv - vertikální analýza. Zdroj: vlastní zpracování ................................................... 70 Tabulka 7: Struktura aktiv - horizontální analýza. Zdroj: vlastní zpracování ................................................ 72 Tabulka 8: Výsledek hospodaření 2007 – 2011. Zdroj: vlastní zpracování ................................................... 72 Tabulka 9: Struktura přidané hodnoty 2007 – 2011. Zdroj: vlastní zpracování ............................................. 73 Tabulka 10: Ukazatele aktivity. Zdroj: vlastní zpracování ........................................................................... 74 Tabulka 11: Ukazatele zadluženosti. Zdroj: vlastní zpracování .................................................................... 75 Tabulka 12: Ukazatele rentability. Zdroj: vlastní zpracování ....................................................................... 76 Tabulka 13: Ukazatele likvidity. Zdroj: vlastní zpracování .......................................................................... 78 Tabulka 14: Ukazatele produktivity práce. Zdroj: vlastní zpracování ........................................................... 79 Tabulka 15: Analýza cash flow. Zdroj: vlastní zpracování ........................................................................... 80 Tabulka 16: Náklady společnosti Centra a.s. 2007 – 2011. Zdroj: vlastní zpracování .................................. 81 Tabulka 17: Výnosy společnosti Centra a.s. 2007 – 2011. Zdroj: vlastní zpracování .................................... 82 Tabulka 18, 19: Výsledek a hodnocení Kralickova quick testu. Zdroj. Vlastní zpracování ........................... 85
Seznam grafů Graf 1: Výsledky hospodaření v čase. Zdroj: vlastní zpracování .................................................................. 73 Graf 2: Struktura přidané hodnoty v roce 2011. Zdroj: vlastní zpracování .................................................... 74 Graf 3: Ukazatele aktivity v čase. Zdroj: vlastní zpracování ........................................................................ 75 Graf 4: Ukazatele zadluženosti v čase. Zdroj: vlastní zpracování ................................................................. 76 Graf 5: Ukazatele rentability v čase. Zdroj: vlastní zpracování .................................................................... 77 Graf 6: Tržby v oblasti nemovitostí 2008 - 2013 (Český statistický úřad) .................................................... 78 Graf 7: Ukazatele likvidity v čase. Zdroj: vlastní zpracování ....................................................................... 79 Graf 8: Ukazatele produktivity práce v čase. Zdroj: vlastní zpracování ........................................................ 80 Graf 9: Spider analýza. Zdroj: vlastní zpracování ........................................................................................ 85
Seznam obrázků Obrázek 1: Prof. Dr. Josef Pazourek .............................................................................................................5 Obrázek 2: Provoz firmy a investování (Higgins, 1997, str. 18) ................................................................... 19 Obrázek 3: Koloběh oběžných aktiv (Synek & kolektiv, Manažerská ekonomika, 2011, str. 50) .................. 22
Obrázek 4: Optimální kapitálová struktura (Synek & kolektiv, Manažerská ekonomika, 2011, str. 61) ......... 33 Obrázek 5: Transformace zisku na cash flow (Knápková, Pavelková, & Šteker, 2013, str. 52) ..................... 36 Obrázek 6: Vzájemná provázanost účetních výkazů .................................................................................... 40 Obrázek 7 - Princip finančního řízení (Strateg.cz) ....................................................................................... 41 Obrázek 8: Princip fungování BI (Pour, Maryška, & Novotný, 2012, str. 17) ............................................... 63 Obrázek 9: Kvalita a rozvoj ........................................................................................................................ 67
Seznam nejpoužívanějších zkratek a.s.
akciová společnost
BÚ
bankovní úvěry
C
investovaný kapitál
CF
cash flow (peněžní tok)
PK, ČPK
pracovní kapitál, čistý pracovní kapitál
Z, ČZ
zisk, čistý zisk
DFM
dlouhodobý finanční majetek
DHM
dlouhodobý hmotný majetek
DM
dlouhodobý majetek
DNM
dlouhodobý nehmotný majetek
EAT
čistý zisk
EBIT
zisk před úroky a zdaněním
EBT
zisk před zdaněním
EVA
ekonomická přidaná hodnota
i
úroková sazba
OA
oběžná aktiva
ROA
rentabilita aktiv
ROCE
rentabilita úplatného kapitálu
ROE
rentabilita vlastního kapitálu
ROI
rentabilita investovaného kapitálu
T
sazba daně z příjmů
V
výnosy
N
náklady
VK
vlastní kapitál
ZK
základní kapitál
CZ
cizí zdroje
Úvod
Význam finanční analýzy, resp. jejích ukazatelů, bývá manažery zatracován. Jejich obavy z výsledků finanční analýzy mají svá opodstatnění. Hodnocení firmy se nemusí jevit v příznivém světle a může být v rozporu s kritérii hodnocení firmy prostřednictvím majitelů firmy či nejvyššího managementu. Manažerské posty často bývají s aktuálními výsledky hospodaření firmy spojovány a manažerské smlouvy přímo propojovány. Záleží na zkušenostech rozhodujících orgánů a schopnosti manažera interpretovat dosavadní kroky, které nepřinášejí okamžité výsledky, ale pro jsou strategické a konstruktivní pro budoucí pozitivní trend v hospodaření firmy. Pracujeme-li se základním cílem podniku, čímž je zajištění zisku, růstu a prosperity firmy v čase, pak si musíme položit otázku, co tvoří podstatu finanční analýzy a jaký smysl pro firmu, potažmo její vnější okolí, má. Bez vazby na základní cíl podniku by finanční analýza nedávala smysl. Otázka jak vysvětlit a obhájit její výsledky bude pak druhým základním cílem této práce. Třetím cílem práce dozajista bude nalézt teoreticky správná řešení těch bodů finanční analýzy, které jsou či jeví se jako problematické. Z merita věci vyplývá, že třetí část, resp. cíl práce musí vyplývat z konkrétních výsledků finanční analýzy existující firmy. Výsledkem celé práce bude shrnutí kritických momentů, ke kterým autorka zaujme stanovisko. Autorka se v práci pokusí verifikovat hypotézu: „Finanční analýza je pro firmu významná v rámci celého jejího procesu a tvorby.“ Autorka práce se v teoretické části bude zabývat historií, předmětem a účelem finanční analýzy. Základním pracovním materiálem této práce jsou výroční zprávy společnosti Centra a.s. a výkazy z období 2007 – 2011. Dalším zdrojem je odborná literatura na téma finanční analýzy, manažerské účetnictví a řízení firmy, která jsou v současnosti běžně a bez problémů dostupná. Teorie finanční analýzy postupuje výčtem zdrojů dat ke zpracování (finančních i nefinančních), postupy a metodami, které se běžně při finančních analýzách využívají. Vrcholem teoretické části jsou teoretická východiska finanční analýzy v podobě vertikální a horizontální analýzy výkazů, analýzy absolutních a poměrových ukazatelů, výpočet EVA. Na poměrové ukazatele bude kladen větší důraz, autorka probere ukazatele rentability, zadluženosti, likvidity, aktivity, kapitálového trhu, provozně-výrobní 1
ukazatele, cash flow, výrobně-marketingové ukazatele a okrajově se dotkne i ukazatelů inovačního rozvoje. Bonitní a bankrotní modely budou dalším vodítkem pro praktickou část práce. Je potřeba si uvědomit, že finanční analýza v sobě syntetizuje několik oborů, finanční management, účetnictví, manažerské účetnictví a ekonomiku, nákladové účetnictví, finanční řízení, statistiku a manažerské řízení. Bez přehledu alespoň základních poznatků z těchto a dalších oborů by nebylo možné analýzu provést tak, aby přinesla potřebné informace. Proto zejména v první části práce autorka pomocí deskripce objasňuje základní ukazatele, se kterými se ve finančních analýzách běžně pracuje. K čemu jsou takové informace dobré? V dnešním velmi proměnném podnikatelském prostředí s rozsáhlou konkurencí není možné bez sledování základních ukazatelů finanční analýzy udržet či zvyšovat takovou pozici, která by zajišťovala zisk a prosperitu firmy. Je třeba analyzovat změny a průběžné výkyvy, připravovat se na ně, predikovat, zavádět opatření, kontrolovat výsledky a vyhodnocovat je. Finanční analýza souvisí s optimalizací hospodaření firmy, s plánováním, řízením a kontrolou. Proto jsou tyto vědomosti běžně očekávány od současných manažerů. Jejich úkolem je efektivně nastavit procesy finanční analýzy tak, aby bylo možné sledovat slabé a silné stránky podniku, z dlouhodobého či krátkodobého hlediska na základě co nejvěrohodnějších ukazatelů. Závěry finanční analýzy jsou poté směrodatné pro další, budoucí manažerské rozhodování a řízení. Údaje a data tedy musí být jasná, měřitelná, přesná a pro účely podniku efektivní. Aby nedošlo k mylným či zavádějícím informacím, je třeba vše správně okomentovat a upozornit na klíčové body. Finanční analýza je směrodatná jak pro krátkodobé rozhodování (operativní řízení) pro účely zajištění ziskovosti, výkonnosti podniku, tak pro volbu dlouhodobé strategie (například z hlediska konkurence) či z hlediska modifikace strategických cílů. Tato diplomová práce se tedy zabývá využitím vybraných metod finanční analýzy společnosti CENTRA as. ve sledovaném období 2007 – 2011. Autorka chápe analýzu jako metodu, kterou využíváme k rozboru určitého složitějšího celku na jednotlivé, jednodušší složky, ukazatele. Tyto ukazatele poté podrobí zkoumání, analýze, syntéze, porovnávání (komparaci) a pokusí nalézt mezi nimi souvislosti, které pomohou co nejlépe vyhodnotit finanční stav podniku a predikovat další hospodářský vývoj. Součástí této práce s jednotlivými složkami a podsložkami bude nutné nalézt jejich vzájemné vazby a rovněž posoudit jejich užitečnost v podnikové praxi. Proč je nutné zkoumat celý systém a jednotlivé vazby v něm? Finanční analýza je neoddělitelnou součástí finančního řízení 2
podniku, které představuje množství procesů, jež je třeba finanční analýzou zaplnit do té míry, aby bylo řízení efektivní. Praktická část je komplexní ukázkou finanční analýzy, práce s rozdílovými a poměrovými ukazateli a jejich soustavami, bankrotními a bonitními modely a hodnocením výsledků v souladu s východisky z teoretické části. Výsledky autorka vyhodnotí mimo jiné pomocí Spider analýzy. Finanční analýza by neměla být pouze pečlivě prozkoumaným rozkladem jednotlivých složek, ale i sestavením konkrétních komponentů do celku, který určí další směr vývoje finančního řízení podniku. Cílem rovněž je nalézt slabé a silné stránky hospodaření podniku, tzn. takové aktivity, které přinášejí ztrátu či zisk a které významně ovlivňují hospodaření podniku. Autorka upřednostňuje práci s finančněhodnotovými ukazateli. Při nejasnostech v rámci interpretaci výchozích ukazatelů či jejich výsledných soustav se autorka obrací na management firmy tak, aby zajistila jejich souběh s realitou. Autorka se bude v rámci rozsahu práce pouze okrajově zabývat otázkou nákladů firmy. Ač si uvědomuje jejich význam pro efektivní hospodaření firmy, provede pouze jednoduchou analýzu nákladů pro účely řízení firmy bez podrobnějšího zkoumání. Problematiku business intelligence rovněž omezí pouze pro praktické účely finanční analýzy. Cílem této práce je vyhodnotit zdraví vybrané firmy, prognózovat její budoucnost, vyhodnotit nejdůležitější finanční ukazatele a jejich soustavy jak pomocí syntézy a analýzy tak komparací pro účely firmy. Autorka předpokládá, že celý proces tvorby finanční analýzy, jejího vyhodnocení a interpretace výsledků je významný pro firmu. Tímto také usiluje o naplnění tématu práce o významu ukazatelů finanční analýzy pro řízení firmy.
3
2. Úvod do finanční analýzy
2.1 Definice finanční analýzy
Nejprve proberme definici analýzy: „Analýza je rozbor; zejména jako všeobecná metoda zkoumání jednotlivých složek a vlastností nějakého předmětu, jevu, činnosti; myšlenkové nebo faktické rozkládání jednoho na mnohé, celku na části, děje na akty … hospodářská analýza je zkoumání stavu a vývoje určitého ekonomického systému, jeho části, okolí nebo určitého ekonomického jevu…“(Kraus, 2005 str. 51). Pro účely této práce je uvedená definice zcela dostačující a autorka se bude střídavě uchylovat k využívání pojmů analýza a rozbor jakožto k obsahově totožným pojmům. Finance jsou definovány jako peněžní vztahy v procesu tvorby, rozdělování a používání peněžních fondů nebo peněžního kapitálu. Zmiňme ještě pojem financování, který znamená získávání a používání peněžních prostředků k zajištění chodu nebo rozvoje různých ekonomických sfér.(Kraus, 2005 str. 244) Finanční analýzu proto chápejme jako pozorování a rozbor určitého celku, sledování vazeb jednotlivých komponentů a jejich opětovné složení do celku, tak, aby přinesl další užitek. Autorka této práce bude přistupovat k analýze metodou sledování určitého ekonomického celku (jevu, procesu), rozkladu na dílčí složky a jejich podrobnějšího zkoumání a hodnocení za účelem stanovení způsobu jejich zlepšení, a jejich opětovnou skladbu do upraveného celku, a to s cílem zlepšení jeho fungování a zvýšení výkonnosti.(Synek, 2003) Finanční analýza je formalizovaná metoda, která poměřuje získané údaje mezi sebou a rozšiřuje tak jejich vypovídací schopnost, umožňuje dospět k určitým závěrům o celkovém hospodaření a finanční situaci firmy… Je úzce spojena s finančním účetnictvím a finančním řízením podniku a propojuje tyto dva nástroje podnikového řízení.(Grünwald, a další str. 186)
4
2.2 Historie finanční analýzy
Finanční analýza je z pohledu komplexního zhodnocení finanční situace podniku součástí finančního řízení. V pozornosti finanční analýzy jsou dva aspekty: finance a čas. Práce s jejich ukazateli probíhají za účelem odhalení silných a slabých stránek podniku a vyhodnocení jeho ekonomických výsledků s cílem maximalizace zisku při zajištění finanční stability. Finanční analýza souvisí se vznikem peněz a přístupu k nim. Hospodaření s penězi však probíhalo spíše intuitivně, bezkoncepčně, dá se říci, že bylo poplatné dané době. Z roku 1494 pochází nejstarší známé pojednání o podvojném účetnictví, Luca Pacioli1, Summa de Arithmetica, Geometria, Proportioni & Proportionalitá.
O zhruba sto
let
později
vyšel
požadavek, aby se bilance dělala každý rok. Snahou otce a syna Savaryových bylo prosadit zřízení popisu jmění, Obrázek 1: Prof. Dr. Josef Pazourek
tj. všech movitých a nemovitých statků, pohledávek a dluhů v intervalu dvou let. V instrukcích se zdůrazňuje,
že v závěru popisu má být bilance, která má podat obraz o stavu jmění … případně zjistit zisk a ztrátu.(Pazourek, 1906 str. 16) Návrh vést jediný deník se objevuje v Ordonance de commerce z roku 1673, jejímž spoluautorem byl také Jacques Savary. Ve svém spise Le Parfait Négociant z roku 1675 však doporučuje nadále používat více deníků a zvláštní knihy pro dlužníky a věřitele. Mathieu de la Porte ve svém spise Le Guide des Négociants et Teneurs des Livres již uvádí jako nezbytné knihy pro podvojné účetnictví. Nezbytné je zmínit roli otce Lodovica Flori, který v 17. století sepsal pojednání o účetnictví kláštera, ve kterém působil. Je považován za otce tabulkových zápisů účetnictví. V 18. století se poprvé objevil systém tzv. nákladového účetnictví, se kterým přišel průmyslník Josiah Wedgwood2, vlastník keramických závodů. Ten rozlišoval náklady na průmyslovou výrobu, resp. na materiál a práci v každém procesu výroby, a dal tak vzniknout pojmům, 1
Luca Bartolomeo de Pacioli (1445–1517), otec účetnictví, byl matematik a františkánský mnich v období renesance. Působil jako první profesor matematiky na univerzitě v Perugii. Jeho žákem byl i Leonardo da Vinci. 2 Josiah Wedgwood (1730–1795) byl anglický průmyslník, praotec Charlese Darwina. Jeho přínos tkví nejen pro oblast účetnictví a finanční analýzy. Je zakladatelem moderního marketingu
5
jako jsou režijní náklady, úspory z rozsahu a utopené náklady. Podle těchto rozborů stanovoval prodejní ceny i cílové skupiny zákazníků. S praktickým nápadem zapisovat účetní případy přehledně do tabulek přišel Edmond Degrande ve spise La tenue des Livres rendue facile z roku 1793. Myšlenku později dále podrobněji zpracoval v Supplement a la tenue des Livres rendue facile v roce 1804. Finanční analýza dostala svůj prostor až na konci 19. století, kdy se začaly srovnávat absolutní finanční ukazatele v jejich peněžních hodnotách. Náklady plánované a skutečné začal rozlišovat americký koncern Du Pont3, který počátkem 20. století začal mimo jiné používat finanční ukazatele pro ekonomické řízení podniku. Nelze opomenout provozní účetnictví, se kterým pracoval Tomáš Baťa. Šlo o podrobné kalkulace výrobků vycházející z požadované prodejní ceny. V první třetině 20. století již došlo k patrnému posunu, když se začalo pracovat s účetními výkazy za účelem hodnocení schopnosti splácet úvěr. V tomto období vydal prof. Dr. Josef Pazourek4 první knihu, která se v česky mluvících zemích zabývala finanční, resp. bilanční analýzou Bilance akciových společností (1906). 5 Podle Prof. Pazourka „bilance či rozvaha jmění jest srovnalý přehled obchodníkova majetku i dluhů a jich poměru“. Zřizuje se v podobě účtu, na jehož jedné straně píší se aktiva, na druhé straně passiva; vyšetřeným jich rozdílem (zůstatkem, saldem) se slabší strana účtu zarovná se stranou druhou, takže součty obou stran se vyvažují, bilancují… V širším smyslu lze užíti slova bilance či rozvaha i o účetním zjišťování rozdílu jiných poměrů, např. příjmů a vydání, zisků a ztrát, přeplatků a doplatků apod.“(Pazourek, 1906 str. 5) V době první republiky publikovaly některé hospodářské časopisy v ČSR bilanční analýzy účetních závěrek firem. USA však už byly s finanční analýzou mnohem dále. Teoretické práce, které v té době vznikaly, byly záhy ověřovány v praxi. Poprvé zde byly sestaveny odvětvové přehledy sloužící jako měřítko porovnání jednotlivých podniků.
3
E. I. Du Pont de Nemours and Company je americký koncern, u jehož zrodu stál v roce 1802 Irénée du Pont, který se zabýval výrobou trhavin. Firma proslula svými patenty na materiály jako lycra, teflon, nylon či kevlar. 4 Prof. JUDr. Josef Pazourek (1862 -1933) byl profesorem obchodních věd na ČVUT a docent Karlovy university. V akademickém roce 1929 –1930 byl rektorem Českého vysokéko učení technického. 5 Pojem bilanční analýza byl přejat z německého jazyka (Bilanzanalyse, Bilanzkritik) a používal se v české literatuře do roku 1989, kdy se upřednostnil angloamerický termín finanční analýza (Financial Analysis). Pojem bilanční analýza byl používán napříč Evropou, finanční analýza byla vlastní USA a VB.
6
S příchodem Velké hospodářské krize získal na významu pojem likvidity, který se stal součástí finanční analýzy a rovněž důležitým předpokladem přežití firmy. Dalším mezníkem pro rozvoj finanční analýzy byla druhá světová válka. Po ní bylo důležité sledovat výkonnost firem. Rozvojem IT došlo k dalšímu rozvoji finanční analýzy.
2.3 Předmět finanční analýzy
Předmětem finanční analýzy může být celý podnik, jednotlivé činnosti a procesy nebo části podniku.
2.4 Rozdělení finanční analýzy
Rozdělení podle metod:(Vozňáková, a další, 2008 str. 65) 1. Fundamentální – posouzení firmy na základě znalosti vazeb mezi ekonomickými a mimoekonomickými činnostmi. Rozbor je zaměřen především na kvalitativní hodnocení jednotlivých ekonomických faktorů. 2. Technická – posuzování ekonomických jevů prostřednictvím algoritmických metod. Tato metoda se týká i této práce. Okruhy finanční analýzy: 1. První okruh – komplexní rozbory, analýza souhrnných výsledků pro vrcholový management 2. Druhý okruh – analýza parciálních výsledků prostřednictvím odborných útvarů (rozbory výběrové, dílčí, tematické) Finanční analýza podle pravidelnosti: 1. Pravidelná 7
2. Nepravidelná Finanční analýza podle doby, které se týká: 1. Krátkodobá 2. Dlouhodobá Finanční analýza z hlediska zaměření: 1. Statická 2. Dynamická 3. Poměrová Finanční analýza z hlediska příjemců: 1. Interní 2. Externí
2.5 Účel finanční analýzy
K čemu finanční analýza slouží? Jak už bylo zmíněno, finanční analýza slouží ke komplexnímu zhodnocení finanční situace podniku. To může být krátkodobé či dlouhodobé (určené pro krátkodobé či dlouhodobé finanční řízení), v zásadě se však při finanční analýze řeší několik základních kritérií pro manažerské rozhodování. Co je součástí zmíněné komplexnosti? Základní předpoklady jsou: - vyhodnocení finančního postavení a finanční pozice podniku, finanční zdraví (informace např. pro potenciální investory) - určení ziskovosti podniku (informace pro státní instituce, zaměstnance) - určení vhodnosti kapitálové struktury - vyhodnocení efektivního využití aktiv podniku - vyhodnocení schopnosti splácet své závazky (informace pro věřitele, zaměstnance)
8
- rentabilita podniku (informace především pro vlastníky podniku)
2.6 Zdroje informací pro finanční analýzu
Finanční analýza přímo úměrně ztrácí svůj potenciál s neúplnými, zavádějícími či špatnými daty a podklady. Na rozdíl od účetnictví, které je upraveno národními i mezinárodními standardy a předpisy, finanční analýza nepodléhá prozatím normám a standardům. Proto existuje nejednotnost při definování základních pojmů.(Vozňáková, a další, 2008 str. 65) Při finanční analýze pracujeme s následujícími podklady, které pocházejí především z účetních výkazů: 1. Rozvaha 2. Výkaz zisků a ztrát 3. Výkaz o peněžních tocích 4. Přehled o změnách vlastního kapitálu 6 5. Příloha k účetní závěrce7 6. Výroční zpráva 7. Komentáře odborného tisku 8. Oficiální ekonomické statistiky Přes jasný výčet zdrojů se analytici potýkají s několika problémy, které s některými body souvisejí. Vzhledem k tomu, že v praxi dochází ke zkreslování dat ve výkazech, relevantnost údajů z nich vyplývajících není jednoznačná. Například vykazovaný zisk je nejsnáze manipulovatelnou položkou ve výkazech, a to v obou směrech. Přitom taková manipulace nemusí být nutně nelegální. (Synek, a další, 2009 str. 223) Může jít například o manipulace s cash flow zapříčiněné prodejem majetku, oddalováním plateb dodavatelům, financováním závazků třetí stranou či odprodejem pohledávek. Výsledek hospodaření lze 6
Smyslem přehledu o změnách vlastního kapitálu je vysvětlit u každé položky vlastního kapitálu důvod rozdílu mezi počátečním a konečným stavem. 7 Příloha k účetní závěrce obsahuje údaje o fyzických a právnických osobách, které mají podstatný nebo rozhodující vliv na účetní závěrce s uvedením výše vkladu v procentech, popisy změn a dodatků v OR a popis organizační struktury podniku, resp. účetní jednotky; průměrný počet zaměstnanců; výši půjček a úvěrů vč. úrokových sazeb a hlavních podmínek; účetní metody, oceňování a odepisování; způsob stanovení opravných položek a oprávek k majetku; doplňující informace k výkazům, atd.
9
také ovlivňovat tvorbou rezerv. Bývá užitečné se podívat na vývoj výsledků hospodaření bez započítání vlivu tvorby a čerpání rezerv.(Knápková, a další, 2013 str. 78) Další příklady takových zkreslení jsou následující: - uznávání výnosů dříve než bylo dosaženo příjmů - vykazování leasingu jako prodeje, resp. vykázání nákupu jako leasingu (rozdíl mezi finančním a operativním leasingem) - zahrnutí fiktivních zásob do aktiv (maskování manka ve skladech) - účelová volba konce účetního období - nevhodná aplikace metod pro oceňování zásob (FIFO, LIFO metody), nevhodné kalkulace - tvorba falešných transakcí ke konci roku - nevykázání ztrát z titulu poskytnutých slev - použití nekonzistentních účetních praktik bez jejich zveřejnění - zapření nákladů běžného období nebo jejich vykázání jako součásti pořizovací ceny aktiv - zahrnutí mimořádných zisků do zisků z provozní činnosti. (Synek, a další, 2009 str. 224) Existují varovné signály, které upozorní na nesrovnalosti ve vykazovaném zisku: tempo růstu provozních zisků neodpovídá tempu růstu cash flow; neobvykle vysoký růst tržeb v porovnání s odvětvím nebo s minulostí; neobvyklý růst zásob v porovnání s tržbami; nadměrné využívání mimobilančních metod financování včetně leasingu; neobvyklá výše marží v porovnání s odvětvím nebo s minulostí; kapitálové investice do společností s nízkým nebo nulovým cash flow.(Synek, a další, 2009 str. 226) Další problémy mohou vyplývat z úprav dat pro finanční analýzu 8 (reklasifikace) a ze zdroje získaných informací.
8
Existují v zásadě dva důvody pro úpravu dat z výkazů pro účely finanční analýzy – srovnatelnost v čase nebo mezi podniky a spolehlivost vykazovaných údajů. Aby finanční analýza poskytla smysluplné výstupy, je téměř vždy nutné vstupní data upravit. (Synek, a další, 2009 str. 222)
10
Pokusíme se nyní podrobněji rozklíčovat jednotlivé zdroje informací pro finanční analýzu. Podrobným hloubáním nad jednotlivými komponenty finanční analýzy se dostaneme k její podstatě.
11
3. Teorie finanční analýzy V předchozí kapitole jsme se zabývali zdrojem informací pro finanční analýzu. Nyní je podrobíme rozkladu, který nám bude vodítkem pro další analýzu. Je třeba mít na paměti, že finanční analýza podniku není základním obrazem hospodaření podniku. Je pomocníkem k tomu, abychom se na hospodaření podniku dívali z různých úhlů pohledu a v širších souvislostech. Ty se nemusí objevit hned, proto je vhodné, aby k finančním rozborům, výpočtům a analýzám docházelo pravidelně, periodicky. Takové analýzy nemusí být nijak obsáhlé a zahrnující všechna dostupná data. Dobrý manažer by měl vědět, jaké informace pro svá další rozhodování potřebuje a měl by znát způsoby, jak se k nim dostat a jak získat jejich nejvěrohodnější a nejsrozumitelnější podobu. Korektně provedená analýza nespočívá v dosazení několika čísel do obvyklých vzorečků, ale především v interpretaci získaných údajů. Jakým způsobem k tomu analytik přistoupí, závisí na účelu a cíli analýzy. Často je potřeba zvážit mnoho různých proměnných a technicky vzato se již nejedná o analýzu, ale spíše o syntézu.(Synek, a další, 2009 str. 221) Při finanční analýze nemůžeme opomíjet ani okruh příjemců analýzy, jejichž zájem o informace se liší. Okruh zájmu výrazně modifikuje finanční analýzu a práci s vybranými ukazateli. Vypovídací schopnost finanční analýzy v této souvislosti závisí na využití hodnotících kritérií a ukazatelů. Základní typy hodnotících kritérií: 1. Standardy, resp. plánované hodnoty (srovnání skutečnosti s normou, plánem; vyjádřena v různých jednotkách od fyzikálních až po peněžní) 2. Časová srovnání (srovnání absolutních ukazatelů rozdílem nebo podílem) 3. Konkurenční srovnání (druh srovnání prostorového) 4. Obecné požadavky na chování a jednání pracovníků, uspořádání pracovních elementů, aj.(Synek, 2003 str. 6) Při finanční analýze postupujeme od absolutních ukazatelů (procentní rozbor, vertikální analýza, bilanční pravidlo) po poměrové ukazatele (časové řady – horizontální analýza, mezipodnikové srovnání, speciální metody).(Synek, a další, 2011 str. 350)
12
3.1 Ukazatele
Východiskem finanční analýzy jsou ukazatele. Je jich ohromné množství, pro běžnou praxi se využívají jen ty „základní“. Definice pojmu „ukazatele“ je nejednoznačná. Existují dvě pojetí: 1. Ukazatel a údaj se považují za synonyma, tj. mají stejný obsah 2. Ukazatel je obecné označení určitého jevu a jeho číselná velikost je jeho hodnotou Ukazatel není bezprostředním, ale zprostředkovaným obrazem skutečnosti.(Synek, 2003 str. 9). Proto platí, že pokud nevíme, co analyzujeme, pak naše úsilí nedává smysl. Pracujeme-li tedy například s poměrovými ukazateli, je třeba se zamyslet nad tím, zda mezi čitateli a jmenovateli existuje nějaký vztah či vazba, který nás opravňuje k jejich zahrnutí do společných výpočtů. Autorka je toho názoru, že jednou z prvních fází práce s ukazateli je proces odpovědí na otázky „proč“. Schéma ukazatele jako obrazu skutečnosti: Objektivní skutečnost (ekonomický pojem, proces)
Ukazatel Rozdělení ukazatelů podle tří základních úrovní řízení: 1. Celopodniková úroveň – ukazatele zaměřující se na strategické cíle (ziskovost tržeb, rentabilita celkového kapitálu, rentabilita vlastního kapitálu, výsledek na pracovníka, ukazatele pracovního kapitálu, technologie, organizační struktura a vše, co souvisí s tržními požadavky a základními funkcemi podniku) 2. Procesní úroveň – ukazatele výkonu při každé funkci podniku, které se srovnávají s plánovanými hodnotami 3. Úroveň pracovního místa – především nefinanční ukazatele, postihují požadavky, nároky a výkonnostní kritéria pracovníků
13
Ukazatele podle způsobu stanovení jejich hodnoty: 1. Primární – přímo zjišťujeme měřením 2. Sekundární – počítáme z hodnot primárních ukazatelů (rozdíl či poměr, funkce různých hodnot téhož primárního ukazatele, kombinace různých způsobů výpočtů)(Synek, 2003 str. 10) Dvě základní soustavy ukazatelů pro hodnocení podniku: 1. Ukazatele pro analýzu majetkové a finanční situace: 1.1 intenzita využívání dlouhodobého majetku 1.2 ukazatele obratu (oběžných aktiv, zásob, kapitálu, pohledávek) 1.3 podíl vlastního kapitálu 1.4 síla vnitřního financování 1.5 dynamický stupeň zadlužení 2. Ukazatele pro analýzu výnosové situace a. rentabilita tržeb b. rentabilita vlastního kapitálu c. rentabilita celkového kapitálu d. ukazatele nákladové a výnosové struktury Ukazatele jevů 1. absolutní (využívají se zejména k analýze vývojových trendů – srovnání vývoje v časových řadách – horizontální analýza; a k procentnímu rozboru komponent jednotlivé položky výkazů se vyjádří jako procentní podíly těchto komponent – vertikální analýza)(Knápková, a další, 2013 str. 67) 2. relativní (poměrové) Ukazatele podle měřicích jednotek 1. peněžní 2. naturální Ukazatele statistické teorie 1. věcné – podle obsahu ukazatele 2. prostorové – stát, kraj, podnik, vnitropodnikový útvar 14
3. časové – intervalové (tokové), okamžikové (stavové) Ukazatele kvantitativní a kvalitativní 1. kvantitativní – číselné vyjádření, metrické a ordinální 2. kvalitativní – kategoriální, nominální, verbální Ukazatele podle vlivu na finanční analýzu 1. analytické – zjišťování vlivu dílčích ukazatelů 2. syntetické – vyjadřují různé příčinné vlivy na změnu hodnot v čase nebo prostoru Ukazatele z hlediska systému měření výkonnosti 1. finanční – měří výkonnost; ROI, ROE, Cash Flow, EPS, shareholder value, srovnání cen výrobků na trhu a vlastních cen 2. nefinanční – zabezpečují výkonnost (kritické faktory úspěchu); tržní podíl, spokojenost zákazníků, kvalita, podíl nových výrobků, průměrná doba výroby, inovační schopnost, aj. Za nejvhodnější je považována kombinace finančních a nefinančních ukazatelů. Tento přístup je uplatňován z důvodu zajištění vyváženosti získaných dat (balanced scorecard).(Synek, a další, 2009 str. 161)
3.1.1 Operace s ukazateli
V souvislosti se vztahy a vazbami mezi ukazateli je vhodné zmínit dva související pojmy – indexy a rozdíly. Oba pojmy můžeme využít z hlediska časového, prostorového i druhového. Indexy odpovídají na otázku kolikrát, o kolik procent je hodnota ukazatele větší než nebo menší než hodnota druhá.(Synek, a další, 2009 str. 167) Indexy jsou hojně využívány ve statistice. Podrobnější rozebrání některých indexů si ponechá autorka podle potřeby do praktické části této práce. Rozdíly odpovídají na otázku o kolik. Další pojmy, které s ukazateli souvisejí, jsou shrnování a rozvrhování. Shrnování je operace, kterou určujeme souhrnnou hodnotu ukazatele v určitém prostoru, určitém
15
časovém intervalu nebo ukazatele určitého druhu z dalších hodnot.(Synek, a další, 2009 str. 167) Uvedenou metodu shrnování můžeme zapsat jako:
i … shrnované hodnoty Připomeňme také, že podobně jako je složitý proces v podniku, může být složitá i soustava, ve které se jednotlivé ukazatele sestavují do vzájemných logických vazeb. Soustava ukazatelů může být sestavena takto: 1. Paralelní soustava ukazatelů – vedle sebe (druhové či účelové členění nákladů) 2. Pyramidová soustava ukazatelů – nad sebou (absolutní a poměrové ukazatele, z nichž jeden, vrcholový, udává cíl analýzy. 9(2003)
3.2 Postup a metody finanční analýzy
Postup finanční analýzy zahrnuje tyto kroky:(Synek, a další, 2011 str. 352) 1. Úprava a agregace hodnot ukazatelů rozvahy, výsledovky a výkazu cash flow spočívající v kontrole ocenění podle současné situace na trhu 2. Analýza absolutních ukazatelů 10 (v rozvaze podle bilančních pravidel, v čase pomocí indexů řetězových a bazických, regresní a korelační analýzou, pomocí grafů, či srovnání aktuálních údajů výsledovky a rozvahy s plánovanými hodnotami) 3. Analýza výkazů sestavených v procentním vyjádření v čase i mezipodnikově 4. Výpočet poměrových ukazatelů 5. srovnání poměrových ukazatelů s odvětvovými průměry (komparativní analýza), se standardními nebo prahovými hodnotami, s konkurenčními podniky nebo s nejlepším podnikem v oboru 9
Vyjádření vlivu dílčích ukazatelů se obvykle provádí logaritmickými výpočty. Absolutní ukazatele vyjadřují určitý jev bez dalšího vztahu (objem produkce, počet pracovníků,…aj.)
10
16
6. hodnocení poměrových ukazatelů v čase (základ finančního hodnocení podniku) 7. hodnocení vzájemných vztahů mezi poměrovými ukazateli (Du Pontova analýza, pyramidový rozklad) 8. výpočet a hodnocení dalších ukazatelů (MVA, EVA, atd.) 9. aplikace specifických postupů (bonitní a bankrotní modely, SWOT analýza, spider graf, analýza bodu zvratu) 10. návrh na opatření (podklad pro finanční řízení, plánování, prognózování) Postup při finanční analýze Činnost
Zdroje dat
Základní charakteristika společnosti
Výroční zprávy, web, propagační materiály firmy, informace managementu,…
Analýza vývoje odvětví
Panorama českého průmyslu, odborné časopisy a ročenky, specializované web portály pro jednotlivé obory
Analýza stavových a tokových ukazatelů účetních
Účetní výkazy analyzované společnosti, podrobná
výkazů (s využitím vertikální a horizontální analýzy)
analýza přílohy k účetní závěrce, Obchodní věstník,
- majetková struktura rozvahy
specializované databáze jako zdroj dat pro srovnání
- finanční struktura rozvahy
ekonomických údajů firem
- analýza výnosů - analýza nákladů - analýza zisku - analýza cash flow Analýza poměrových ukazatelů
Účetní
výkazy
- analýza rentability
konkurence pro srovnání
- analýza zadluženosti - analýza likvidity - analýza aktivity - analýza dalších ukazatelů - analýza ukazatelů kapitálového trhu Pyramidové rozklady vybraných ukazatelů Souhrnné ukazatele Analýza situace (finanční pozice) Identifikace
problémů
společnosti
(stanovení
diagnózy) Návrhy a doporučení pro zlepšení stavu
Tabulka 1: Postup při finanční analýze (Knápková, a další, 2013 str. 67)
17
analyzované
společnosti,
data
Základní metody pro finanční analýzu: 1. Analýza stavových ukazatelů – analýza majetkové a finanční struktury (analýza trendů – horizontální analýza, procentní rozbor jednotlivých dílčích položek rozvahy – vertikální analýza) 2. Analýza tokových ukazatelů – analýza výnosů, nákladů, zisku, cash flow za pomoci vertikální a hodnotové analýzy 3. Analýza rozdílových ukazatelů – např. čistý pracovní kapitál 4. Analýza poměrových ukazatelů – ukazatele likvidity, rentability, aktivity, zadluženosti, produktivity, kapitálového trhu, na bázi cash flow, atd. 5. Analýza soustav ukazatelů 6. Souhrnné ukazatele hospodaření(Knápková, a další, 2013 str. 61)
3.3 Rozvaha (bilance) podniku
Rozvaha je základem pro finanční analýzu. Analýzu rozvahy lze rozdělit na analýzu majetkové struktury a analýzu finanční struktury. (Knápková, a další, 2013 str. 68) Znázorňuje stav k danému okamžiku, počítáme tedy s absolutními, resp. stavovými ukazateli. Umožňuje nám tzv. vertikální a horizontální rozbor finančních výkazů. V případě horizontální analýzy se sleduje vývoj zkoumané veličiny v čase, nejčastěji k nějakému minulému účetnímu období. Vertikální analýza sleduje strukturu finančního výkazu vztaženou k nějaké smysluplné veličině.(Kislingerová, a další, 2008 str. 9) Rozvaha podniku nám poskytuje přehled (ve tvaru T) o výši a struktuře majetku, neboli o výši aktiv na jedné straně (levé). Druhou (pravou) stranou se rozumí určení způsobu financování aktiv (pasiva). Pasiva nám ukazují výsledky hospodaření. Vždy musí platit pravidlo, že strana aktiv a strana pasiv se rovnají. (Synek, a další, 2011 str. 351). Základní bilanční rovnice:
18
3.3.1 Cyklus peněžního toku
Nežli se začneme blíže zaobírat aktivy a pasivy a významem jejich položek v rozvaze, je třeba se seznámit s principem provozu firmy a jejího investování.
Obrázek 2: Provoz firmy a investování (Higgins, 1997 str. 18)
Proces na obrázku začíná zahájením provozu firmy, jejíž kapitál je tvořen penězi vlastníků a věřitelů, za které nakoupila výrobní aktiva, nakoupila suroviny a zaměstnala pracovníky. Tímto se z peněz vytvořily zásoby, jejichž prodejem opět vznikají peníze. Standardně dochází k situacím, kdy nedojde k okamžité výměně zboží a peněz, ale jsou vystaveny faktury se splatností. Tuto část procesu můžeme nazvat jako cyklus provozního kapitálu. Kontinuálně v čase se snižuje účetní hodnota fixních aktiv a roste hodnota produkovaného zboží na zásobách prostřednictvím odpisů. Firma tedy musí investovat zpět část nové přijaté hotovosti do nových stálých aktiv, za účelem toho, aby vracející se finanční hotovost převýšila tu, s níž byl odstartován cyklus pracovního kapitálu a investiční cyklus. Můžeme tedy hovořit o dvou principech, které vyjadřuje uvedené schéma: 1. Finanční výkazy jsou důležitým oknem do reality – provoz, výrobní technologie, zásoby a úvěry ovlivňují finanční profil společnosti
19
2. Tvorba zisku není shodná s cash flow – ziskovost firmy není zárukou jejího cash flow(Higgins, 1997 str. 18)
3.3.2 Aktiva
Aktiva v sobě obsahují celou škálu majetku podniku. Rozlišujeme následující skupiny:(Synek, a další, 2011 str. 48) 1. Dlouhodobý majetek (investiční) – stálá fixní aktiva 2. Oběžný majetek – oběžná aktiva 3. Přechodná aktiva (položky přechodného charakteru mezi majetkem a náklady nebo výnosy) Patří sem pohledávky za upsaný vlastní kapitál (část A v rozvaze), což identifikujeme jako stav nesplacených akcií nebo podílů na jednu z protipoložek základního kapitálu. V praxi bývá většinou hodnota těchto neplacených pohledávek nula. Významnou částí aktiv podniku a podstatou jeho majetkové struktury je položka B v rozvaze, dlouhodobý majetek. Jedná se o majetek podniku 11, který má dán dobu použitelnosti více než jeden rok a tvoří podstatu majetkové struktury podniku 12. Dlouhodobý majetek může být hmotný, nehmotný a finanční. „Podstatným rysem dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku je jeho účel.“(Kovanicová, 2009 str. 219). Dlouhodobý majetek můžeme pořídit koupí, vytvořením vlastní činností, darováním, leasingem. Členění dlouhodobého majetku:(Synek, a další, 2011 str. 48) 1. nehmotná aktiva (dlouhodobý nehmotný majetek) 2. hmotná aktiva (dlouhodobý hmotný majetek) 3. finanční aktiva (dlouhodobý finanční majetek)
11
Majetkem podniku rozumíme souhrn všech věcí, peněz, pohledávek a jiných majetkových hodnot, které patří podnikateli a slouží k jeho podnikání. 12 Majetková struktura podniku, resp. podíl jednotlivých jejích složek, je dána typem a odvětvím, ve kterém se podnik realizuje, finanční politikou a organizační strukturou podniku.
20
Převažuje-li v podniku dlouhodobý majetek, hovoříme o podnicích investičně intenzivních (např. elektrárny, teplárny, doly).(Synek, a další, 2011 str. 51) Než podrobíme jednotlivé majetky podrobnému zkoumání, je důležité zmínit jeden faktor, který velmi významně ovlivňuje výsledek hospodaření majetku. U dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku je třeba v rozvahách vždy zkoumat stáří tohoto majetku (hodnota majetku v rozvaze je většinou uváděná v historických cenách). Rozpoznáme to na straně aktiv v rozvaze, kde je běžné účetní období rozděleno na tři sloupce: brutto, korekce a netto. Brutto chápejme jako kolonku, která obsahuje pořizovací cenu majetku, korekci jako součet všech dosavadních oprávek majetku, resp. odpisů (snižují zisk a jsou interním zdrojem financování). Netto je zůstatková hodnota dlouhodobého majetku. Čím vyšší je číslo v kolonce korekce, tím se zvyšuje odepsanost majetku, resp. jeho opotřebovanost. V praxi je vhodné vyjádřit odepsanost majetku v procentech, manažerům podniku to usnadní přípravu podkladů pro dlouhodobé rozhodování, resp. řízení podniku. Pro účely finanční analýzy je možné zvážit přehodnocení cen majetku jak nahoru, tak dolů (účetní standardy dovolují přeceňování majetku jen výjimečně, a to pouze směrem dolů z důvodu opatrnosti).(Synek, a další, 2009 str. 222) Další skutečností, se kterou je třeba počítat, je způsob odepisování majetku. K určení částky odpisů je třeba stanovit předpokládanou dobu životnosti, zbytkovou hodnotu a metodu rozvrhu odpisů. Podnik si podle vlastního uvážení volí mezi lineárním, degresivním nebo progresivním odepisováním a zároveň tím ovlivňuje zůstatkovou hodnotu majetku i výsledek hospodaření v daném období. 13 Pozornost věnujeme i metodám odepisování majetku, tvorbě opravných položek a rezerv, metodám oceňování zásob a přiměřenosti jejich výše, nehmotným aktivům, pohledávkám a jejich bonitě a ostatním významným položkám.(Synek, a další, 2011 str. 351). Odepisování má ještě jeden aspekt, a to zdanění. Firma chce minimalizovat běžné daně aplikací co nejrychlejší metody odpisování. Naproti tomu stojí záznamy pro akcionáře, které přesněji informují o finančním hospodaření společnosti. Část C v rozvaze tvoří oběžná aktiva. Jde o krátkodobý majetek, který je součástí „provozu“. Platí, že čím rychleji se oběžný majetek obrací, tím větší zisk přináší. Převažuje-li v podniku oběžný majetek, hovoříme o podnicích provozně intenzivních (potravinářské podniky, obchodní podniky, banky).(Synek, a další, 2011 str. 51) Mezi 13
Některé položky z dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku se neodepisují. Myslíme tím pozemky, které se časem neznehodnocují, umělecká díla a sbírky, které se časem zhodnocují. U nehmotného majetku se využívá goodwill až při prodeji majetku nebo při přeměnách společnosti – vykazuje kupující. Neodepisuje se rovněž dlouhodobý finanční majetek, jelikož se časem neopotřebuje.
21
oběžná aktiva řadíme zásoby, jež mohou být nakupované a vyrobené vlastní hospodářskou činností. Další podsložkou oběžných aktiv jsou pohledávky, které se třídí z hlediska času (krátkodobé a dlouhodobé 14) a účelu (pohledávky z obchodního styku, pohledávky ke společníkům, atd.). Jedním z nejdůležitějších úkolů manažera je najít optimální výši oběžného majetku, která zabezpečuje běžný chod podniku a zároveň vytváří minimální náklady. Níže znázorněný koloběh oběžných aktiv je vodítkem k tomu, jak je důležité pečlivě plánovat každou položku oběžných aktiv. V praxi jsou často opomíjeny pohledávky; protože jejich vznik je automatický, často se zapomíná na to, že musí být něčím financovány, většinou krátkodobým úvěrem. A ten není zadarmo.(Synek, a další, 2011 str. 52) I oběžná aktiva skýtají problémy v souvislosti s jejich vykazovanou hodnotou, resp. s oprávkami, které se týkají zásob a pohledávek. U pohledávek jde především o hledisko splatnosti a u zásob hledisko použitelnosti, resp. prodejnosti.(Synek, a další, 2009 str. 223)
PENÍZE inkaso
POHLEDÁVKY
nákup
MATERIÁL
výroba
prodej na úvěr
ROZPRACOVANÁ VÝROBA
HOTOVÉ VÝROBKY
výroba
Obrázek 3: Koloběh oběžných aktiv (Synek, a další, 2011 str. 50)
14
I dlouhodobé pohledávky s dobou splatnosti vyšší než jeden rok jsou součástí oběžných aktiv.
22
Časové rozlišení je v části D rozvahy. Zahrnuje náklady a příjmy příštích období (zřizovací náklady u akciových společností, náklady na výzkum a vývoj nových technologií a výrobků).
3.3.1.1 Dlouhodobý nehmotný majetek
Dlouhodobý nehmotný majetek tvoří za úplatu získaná různá oprávnění, software, obchodní značka firmy, goodwill.(Synek, a další, 2011 str. 50) Dlouhodobý nehmotný majetek (účtová skupina 01) zahrnuje zřizovací výdaje, nehmotné výsledky výzkumné činnosti a software, různá ocenitelná práva, goodwill, jiný dlouhodobý nehmotný majetek, nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek a poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek:15 Zřizovací výdaje jsou ty výdaje, které jsou vynaloženy v souvislosti se založením nového podniku (nikoli náklady související s přeměnou společnosti nebo družstva). Nehmotnými výsledky výzkumu a vývoje a software rozumíme takový majetek, který byl nabytý od jiných osob nebo vytvořený z vlastní činnosti za účelem obchodování s ním. Mezi ocenitelná práva řadíme předměty průmyslového a obdobného vlastnictví, výsledky duševní tvůrčí činnosti. Pod pojmem goodwill se skrývá kladný nebo záporný rozdíl mezi oceněním podniku nabytého koupí a vkladem nebo oceněním majetku a závazků v rámci přeměn společnosti. Může jít rovněž o kladný nebo záporný rozdíl mezi souhrnem individuálně přeceněných složek majetku snížený o převzaté závazky. Jiným dlouhodobým nehmotným majetkem rozumíme např. povolenky na emise a preferenční limity 16, nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek zobrazuje majetek po dobu jeho pořizování až po stav způsobilý k užívání, s čímž souvisejí i poskytnuté zálohy na pořízení dlouhodobého nehmotného majetku. 15
Kromě podmínky doby použitelnosti delší než jeden rok musí tento majetek přesáhnout určitou výši ocenění stanovenou účetní jednotkou. Z hlediska zákona o daních z příjmů se odpisuje nehmotný majetek se vstupní cenou vyšší než 60 tis. Kč a dobou použitelnosti delší než jeden rok. Goodwill a povolenky na emise skleníkových plynů se neodepisují. 16 Povolenky na emise se poskytují podle stanovené regulace Evropské unie k rozsahu emisí. Povolenky fungují na principu limitu pro každého členského státu EU, který je distribuuje největším producentům emisí. Ten s povolenkami může dále obchodovat. Povolenky se neodpisují. Preferenční limity se uplatňují v odvětví zemědělství. Určují limity a kvóty produkce.
23
3.3.1.2 Dlouhodobý hmotný majetek
V praxi se člení dlouhodobý hmotný majetek na movitý (stroje, výrobní zařízení, dopravní prostředky, inventář) a nemovitý (pozemky, budovy a stavby). Ve výčtu dlouhodobého hmotného majetku (účtová skupina 02 a 03) najdeme pozemky, stavby, samostatné movité věci a soubory movitých věcí, pěstitelské celky trvalých porostů, dospělá zvířata a jejich skupiny, jiný dlouhodobý hmotný majetek, nedokončený dlouhodobý hmotný majetek, poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek a oceňovací rozdíl k nabytému majetku:17 O pozemcích jako dlouhodobém hmotném majetku hovoříme tehdy, pokud nejsou chápány jako zboží. Mezi stavby řadíme byty a nebytové prostory podle Zákona o vlastnictví bytů, dále pak stavby, budovy, důlní díla a stavby pod povrchem, atd. Samostatnými movitými věcmi a soubory movitých věcí rozumíme předměty z drahých kovů, dále pak věci se samostatným technicko-ekonomickým určením, jejichž doba použitelnosti je delší než 1 rok a jejichž ocenění se odvíjí od výše stanovené pro tento majetek účetní jednotkou.(Kovanicová, 2009 str. 220). Jiným dlouhodobým hmotným majetkem myslíme umělecká díla, sbírky, movité kulturní památky, atd., dále pak ložiska nevyhrazeného nerostu nebo části koupené nebo nabyté vkladem. Oceňovací rozdíl k nabytému majetku je kladný nebo záporný rozdíl mezi oceněním majetku nabytého zejména koupí či vkladem nebo oceněním majetku a závazků v rámci přeměn společností, či souhrnem ocenění jednotlivých složek majetku v účetnictví té účetní jednotky, která daný majetek prodává, vkládá, která zaniká nebo se rozděluje odštěpením, a to po snížení o převzaté závazky.(Kovanicová, 2009 str. 221)
3.3.1.3 Dlouhodobý finanční majetek
Hovoříme-li o dlouhodobém finančním majetku (účtová skupina 06), pak máme na mysli majetkové podíly, jiné cenné papíry majetkové povahy, dluhové cenné papíry, 17
Z daňového hlediska se odpisuje dlouhodobý hmotný majetek se vstupní cenou vyšší než 40 tis. Kč.
24
půjčky poskytnuté jiným, pronajatý dlouhodobý majetek, dlouhodobé termínované vklady peněžních prostředků. Pro finanční analýzu je dobré znát povahu jednotlivých položek dlouhodobého finančního majetku, jelikož může jít o strategickou investici, která je důležitá z hlediska samotné činnosti podniku, nebo o alokaci volných finančních prostředků.(Knápková, a další, 2013 str. 28). Z výčtu dlouhodobého finančního majetku je zřetelné, že jde o aktiva, která podnik nakupuje, vlastní a půjčuje s cílem dlouhodobě investovat volné peněžní prostředky či volná nepeněžní aktiva takovým způsobem, který mu přinese očekávaný výnos charakteru dividend, úroků, zhodnocení v důsledku růstu tržních cen držených aktiv, atd. Nejsou tedy určena pro běžný provoz podniku.(Kovanicová, 2009 str. 224)
3.3.1.4 Zásoby
Zásoby v podniku (účtová skupina 05) jsou specifické podle činnosti, kterou provozuje. Mohou v sobě zahrnovat materiál, nedokončenou výrobu a polotovary, výrobky, mladá a ostatní zvířata a jejich skupiny, zboží a poskytnuté zálohy na zásoby. Materiálem rozumíme suroviny, pomocné látky, které netvoří podstatu výrobku, látky pro zajištění provozu, náhradní díly, obaly a obalové materiály, další movité věci (do 1 roku použitelnosti bez ohledu na výši ocenění) a drobný hmotný majetek (s dobou použitelnosti nad 1 rok, avšak s oceněním nižším než je částka stanovená účetní jednotkou. Nedokončenou výrobou a polotovary rozumíme zhotovené výrobky, které již nejsou materiálem a zároveň nejsou dokončeným, hotovým výrobkem. Polotovar je součást výrobního procesu, který může být i prodatelný. Výrobky jsou věci vlastní výroby určené k prodeji.
3.3.1.5 Oběžná aktiva
V předchozích kapitolách jsme definovali oběžná aktiva jako krátkodobý majetek, tedy majetek s dobou použitelnosti 1 rok (nepočítáme-li dlouhodobé pohledávky), majetek, 25
který je neustále v pohybu, v provozu. Výši oběžného majetku podniku určíme součtem dlouhodobých a krátkodobých pohledávek za odběrateli, peněžních prostředků, krátkodobých vkladů v bance, nakoupených krátkodobých dluhopisů, zásob materiálu a hotových výrobků. Výpočet oběžných aktiv bude dále využit v praktické části této práce. Další povinností finančního managementu je nastavit optimální výši oběžného majetku tak, aby byl zabezpečen standardní provoz podniku s minimálními náklady. Jsou dva způsoby, jakými můžeme optimální výši oběžných aktiv určit:(Žižka, a další, 2008 str. 72) 1. Analytický postup – zjišťování optimální výše jednotlivých položek oběžného majetku 2. Globální postup – vychází z délky obratového cyklu peněz a výše jednodenních nákladů Pro potřeby této práce využijeme pouze globálního postupu. Při analytickém postupu počítáme např. s kapitálovou potřebou v oblasti nakupovaných zásob, průměrnou dobou vázanosti nakupovaných zásob, kapitálovou potřebou na nedokončenou výrobu, pro financování zásob hotových výrobků, optimální výší peněžních prostředků, atd. Obratový cyklus peněz pro globální postup určení optimální výše oběžného majetku vypočítáme z doby obratu zásob (DOZ), pohledávek (DI) a doby odkladu peněz (DOP). Obratový cyklus peněz:
–
18
kde:
18
Z údaje zjistíme, na kolik dní potřebujeme zajistit kapitál, aby nebyla ohrožena činnost podniku.
26
Jednodenní náklady: Kapitálovou potřebu pro financování oběžných aktiv tedy určíme součinem obratového cyklu peněz a jednodenních nákladů. Z tohoto vzájemného vztahu je patrné, že chceme-li zkrátit obratový cyklus peněz, můžeme k tomu využít několika přístupů – zkrácením doby obratu zásob, zkrácením průměrné doby inkasa či prodloužením doby odkladu plateb.
3.3.1.6 Cash flow
Analýza cash flow je založena na sledování příjmů a výdajů v podniku. Hlavními zdroji peněžních příjmů jsou tržby při prodeji za hotové, inkaso pohledávek, úvěry od banky, vklady společníků, atd. Tyto prostředky slouží k tomu, aby podnik mohl v potřebnou dobu zaplatit faktury za materiál, energii, stroje, vyplatit mzdy, splatit úvěry, daně, apod.(Žižka, a další, 2008 str. 78) Výpočet cash flow probíhá prostřednictvím přímé či v praxi užívanější nepřímé metody. –
Nepřímá metoda:
19
Cash flow se v podnikové praxi používá:(Žižka, a další, 2008 str. 79) - ve finanční analýze pro hodnocení finanční stability podniku a příčin změn stavu peněžních prostředků - při krátkodobém plánování peněžních příjmů a výdajů - při střednědobém a dlouhodobém sestavování finančních výhledů podniku - při hodnocení finanční efektivnosti investičních variant - jako jedna z forem stanovení základu tržní ceny podniku
19
Náklady a výnosy rozumíme takové, které neznamenají peněžní výdaje a příjmy
27
3.3.2 Pasiva
Pasiva zobrazují finanční (kapitálovou) strukturu podniku, resp. zdroje financování aktiv. Jejich složkami jsou vlastní kapitál, cizí zdroje a časové rozlišení. Součástí vlastního kapitálu je základní kapitál, kapitálové fondy 20, rezervní fondy21 a ostatní fondy (např. sociální) tvořené ze zisku a nerozdělené výsledky hospodaření minulých let i běžného účetního období. Cizí zdroje jsou významnou složkou finanční struktury podniku. Rozlišujeme v nich rezervy podniku (budoucí závazky), které snižují vykazovaný zisk podniku, dále pak dlouhodobé22 a krátkodobé23 závazky, bankovní úvěry a další výpomoci. Nerozdělený zisk se rozloží do fondů společností. Je to zisk, který je již zdaněn a který se již nerozděluje mezi majitele, resp. akcionáře společností. Často slouží jako rezerva pro neočekávané výkyvy v hospodaření či jako rezerva pro konkrétní budoucí investice. Je nutné upozornit na to, že zisk nemusí představovat hotové peníze, ani peníze na účtech v bance a nemusí být k dispozici pro žádné platby. Tak se může stát, že i podnik, který vykazuje vysokou částku nerozděleného zisku, nemá dostatečně volné peněžní prostředky a může mít platební potíže… Rovněž je nutné si uvědomit, že skutečnou výší vlastního kapitálu není pouhý součet položek rozvahy jej tvořící, ale teprve rozdíl mezi skutečnou hodnotou aktiv podniku a skutečnou hodnotou jeho dluhů.(Synek, a další, 2011 str. 55) Podstatou pasiv je velikost podniku. Velikost jednotlivých složek pasiv je závislá na nákladech vlastního a cizího kapitálu. „Podnik by měl usilovat o co nejnižší vážené průměrné náklady na kapitál.“(Knápková, a další, 2013 str. 34). Platí, že v určité míře24 je použitý cizí kapitál výnosnější než kapitál vlastní, resp. je levnější a úrok z něj se zahrnuje do nákladů, čímž se snižuje zisk a daňová zátěž. Cizí kapitál zvedá rentabilitu vlastního kapitálu podobně, jako páka zvedá břemeno. Hovoříme o tzv. finanční páce (angl. financial 20
Emisní ážio, dary a vklady společníků, oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků a při přeměnách společností. 21 Fondy ze zisku vznikají ze zákona. Zákonný rezervní fond zřizují akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným; družstva zakládají nedělitelné fondy. Další fondy vznikají ze stanov společností. 22 Dlouhodobým cizím kapitálem rozumíme dlouhodobé bankovní úvěry, termínované půjčky, vydané podnikové obligace a dlužní úpisy, leasingové půjčky a jiné dlouhodobé závazky. 23 Krátkodobé závazky zahrnují nevyplacené mzdy, nezaplacené daně a výdaje příštích období, dodavatelské úvěry, zálohy přijaté od odběratelů, krátkodobé půjčky a bankovní úvěry. 24 Za určitou míru autorka považuje „rozumnou“ výši zadluženosti tak, aby neohrožovala finanční stabilitu podniku. Více dluhů se podniku také celkově prodraží a omezuje svobodu rozhodování managementu.
28
leverage). Aby finanční páka působila kladně, musí být výnosnost podniku větší než výnosnost cizího kapitálu. Kdyby naopak úroková míra byla vyšší než výnosnost aktiv, potom by šel rozdíl na vrub akcionářů. Skutečnou cenu cizího kapitálu počítáme podle vzorce:(Synek, a další, 2011 str. 57)
Platí, že pokud je cizích zdrojů příliš mnoho, ztrácí svou výhodu vyššího výdělku a stoupá finanční riziko pro podnik. Pro srovnání výnosnosti a rizika se používá nerovnice, jejíž levá strana zobrazuje provozní výnosnost aktiv a pravá strana úrokovou míru dluhu po zdanění:
Poměr mezi vlastním a cizím kapitálem závisí na: - odvětví, ve kterém se podnik pohybuje 25 - na struktuře majetku (čím vyšší podíl dlouhodobého majetku, tím vyšší podíl vlastního majetku - na subjektivním postoji podnikatele nebo manažerů - na úrokové míře bank - na výnosnosti podniku (čím je vyšší výnosnost podniku, tím vyšší je cizí kapitál a tím vyšší úrokovou míru si může dovolit) - na stabilitě tržeb a zisku (podnik s rostoucími tržbami a ziskem si může dovolit větší zadlužení a naopak) Dále pak velikost jednotlivých složek kapitálu závisí na majetkové struktuře podniku, velikosti a stabilitě dosahovaného zisku podniku, ochotě manažerů přijímat riziko, udržení kontroly nad činností podniku, požadavcích věřitelů a odvětvových standardech. Rovněž kapitálovou strukturu, resp. výši kapitálu, je nutné pravidelně 25
V průmyslových podnicích většinou převládá vlastní kapitál, u obchodních společností je vlastní a cizí kapitál v poměru 50 : 50 a u peněžních podniků výrazně převládá cizí kapitál.(Synek, a další, 2011 str. 59)
29
podrobovat důkladným analýzám, plánováním a kontrole. Pokud je vloženého kapitálu příliš (překapitalizování), hrozí, že nebudou uspokojeny očekávané požadavky akcionářů. Znamená to, že s jejich kapitálem nebylo naloženo efektivně, že nebyl dostatečně využit k tvorbě zisku. Podíl vlastního kapitálu a dlouhodobého majetku je tedy jeden z ukazatelů, který by neměl být vrcholnými manažery přehlížen. Pracujeme-li s informací, že kapitálu je v podniku nedostatek, je na místě přijmout taková okamžitá opatření, která zabezpečí chod podniku. V praxi k této situaci dochází v době expanze podniku. Pokud své nové úsilí podnik předimenzuje, expanze nebude tolik úspěšná či dojde k neplánovanému dlouhodobějšímu předlužení (majetek podniku je nižší než jsou jeho závazky), může dojít k vážným existenčním problémům podniku. Ukazatel překapitalizování podniku : - mluvíme zde o agresivní strategii podnikání Ukazatel podkapitalizování podniku: - mluvíme zde o konzervativní strategii podnikání Mezi další sledované ukazatele kapitálu podniku patří výše čistého pracovního kapitálu, který nás informuje o disponibilních prostředcích podniku po úhradě všech splatných závazků. Ukazatel čistého pracovního kapitálu: přebytek oběžných aktiv – krátkodobá pasiva. Ani „zdravá“ výše pracovního kapitálu nám nedává záruku dobré finanční situace v podniku, pokud není součástí struktury pracovního kapitálu dostatečná výše peněžních prostředků. Pravidla pro finanční strukturu podniku jsou následující: - čím vyšší je dosahovaný zisk a stabilita podniku, tím vyšší podíl cizích zdrojů mohou podniky využívat - zadlužování přináší rizika nesplacení závazků a úroků z nich vyplývajících
30
- vícero vlastníků znesnadňuje kontrolu nad podnikem - podniky s podobným zaměřením podnikání by měly mít podobnou majetkovou finanční strukturu. Nesou podobné riziko související s podnikáním, měly by nést podobné finanční riziko související s použitými zdroji financování - dlouhodobý majetek musí být kryt dlouhodobým kapitálem 26 - podniky s vysokým podílem nehmotného majetku by se neměly příliš zadlužovat z důvodu hrozby snížení likvidity podniku (obtížnější zpeněžení, resp. často se ztrátou) - podniky, které nesou vysoké provozní riziko související zejména s vysokým podílem fixních nákladů, by měly nést nízké finanční riziko, tzn. měly by dávat přednost vlastním zdrojům financování před vysokou zadlužeností.(Knápková, a další, 2013 str. 36) Celková velikost podnikového kapitálu závisí především na: - velikosti podniku, přičemž samotná velikost podniku by měla být optimální; obecně platí, že čím větší je podnik, tím větší kapitál vyžaduje - stupni mechanizace, automatizace, robotizace; čím vyšší je použití techniky, tím větší je kapitál - rychlosti obratu kapitálu; čím rychlejší je obrat, tím menší může být kapitál - organizaci odbytu; čím větší má podnik vlastní prodejní síť, tím potřebuje vyšší kapitál, aj.(Synek, a další, 2011 str. 52)
26
Tzv. zlaté pravidlo financování, zlaté bilanční pravidlo. Je jedním z pravidel horizontální struktury majetek – kapitál. Požaduje slaďovat dobu trvání částí majetku s dobou trvání jednotlivých zdrojů. Zlaté pravidlo existuje i ve vertikální struktuře. Zlatým pravidlem nazývá vyrovnání rizik a požaduje, aby poměr vlastních zdrojů k cizím zdrojům byl 1:1. Poměr vlastní kapitál / cizí kapitál se používá i pro vyjádření stupně zadluženosti. Poměr 1:2 je považován za ucházející, 1:3 ještě za přípustný. Dále se pracuje s tzv. zlatým pari pravidlem, které požaduje krytí dlouhodobého majetku pouze prostřednictvím vlastního kapitálu; zlatým poměrovým pravidlem (tempo růstu investic nesmí předstihnout tempo růstu tržeb ani v krátkodobém horizontu); pravidlo jedna ku jedné (stav pokladny, směnek a dlužnických částek nesmí být menší než krátkodobé cizí zdroje); pravidlo dva ku jedné (oběžná aktiva by měla být minimálně dvakrát tak velká než krátkodobé zdroje), atd.(Synek, a další, 2011 str. 353)
31
3.3.2.1 Optimální kapitálová struktura
Z předchozí kapitoly vyplývá, že úkolem managementu je nalézt optimální kapitálovou strukturu, jejímž cílem je takové využití cizího kapitálu, které působí jako finanční páka a zvyšuje výnosnost vlastního kapitálu. Možnost využití cizího kapitálu je vždy „vykoupeno“ určitou mírou rizikovosti. Optimální kapitálovou strukturou tedy rozumíme takové nastavení, které s sebou nese minimální nákladovou zátěž na kapitál podniku. Praxe ukazuje, že kromě průměrných nákladů na kapitál je při rozhodování o optimální kapitálové struktuře nutné vzít v úvahu další faktory, jako jsou výše a budoucí vývoj tržeb (zisku), majetková struktura, udržení kontroly nad podnikem, aj.(Synek, a další, 2011 str. 61) Celkové náklady na kapitál (%):
kde: WACC … celkové náklady na podnikový kapitál (angl. Weighted Average Cost of Capital) k0 … náklady na celkový kapitál v % kd … náklady na cizí kapitál před zdaněním v % t … míra zdanění zisku vyjádřená desetinným číslem ke … náklady na vlastní kapitál po zdanění zisku v % C … celkový kapitál v Kč E … tržní hodnota vlastního kapitálu v Kč D … tržní hodnota cizího kapitálu v Kč V otázce cizích zdrojů není prozřetelné se zabývat pouze výší této položky. Záleží na struktuře cizích zdrojů, jelikož krátkodobé dluhy jsou levnější a podléhají rychlejší splatnosti než dlouhodobé závazky. Krátkodobé závazky se považují za rizikovější s ohledem na jejich splatnosti v krátkém čase a na vyšší riziko platební neschopnosti. 32
Využívají se proto v praxi na takové složky likvidity, které zajistí okamžitou splatnost závazků, tzn. pohledávky, peníze, výrobky určené k prodeji a další likvidní aktiva (stupeň likvidity I). Dlouhodobý majetek je dobré naopak krýt dlouhodobými závazky. Stejně jako je nutné udržovat optimální poměr vlastních a cizích zdrojů, je žádoucí udržovat optimální poměr dlouhodobých a krátkodobých zdrojů.(Synek, a další, 2011 str. 61) Tuto kapitolu nejlépe shrneme grafickým znázorněním optimální kapitálové struktury prof. Ing. Miloslava Synka, CSc. Osa x znázorňuje zadluženost podniku v % (D/C), osou y jsou náklady na kapitál rovněž vyjádřené v procentech.
35 30 25
náklady na cizí kapitál
20
průměrné náklady na kapitál
15 10
náklady na vlastní kapitál
5 0 0
50
100
Obrázek 4: Optimální kapitálová struktura (Synek, a další, 2011 str. 61)
3.4 Výkaz zisku a ztráty
Výkaz zisku a ztráty nám ukazuje výsledek hospodaření podniku. Je záznamem toku zdrojů v čase, často rozdělen na provozní a neprovozní segment.(Higgins, 1997 str. 23) Existují tři složky výsledku hospodaření podniku – provozní27(výsledek hospodaření za běžnou činnost), finanční28(finanční výsledek hospodaření) a mimořádná (mimořádný
27
Jedná se o tržby, výkony, náklady za prodané zboží, daně, poplatky, odpisy dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, změny stavu rezerv a opravných položek, atd. 28 Zde hovoříme o výnosech (i nákladech) z finančního majetku, výnosových úrocích, tržbách z prodeje cenných papírů, atd.
33
výsledek hospodaření)(Knápková, a další, 2013 str. 43). Co se týče ukazatelů finanční analýzy, výkaz zisků a ztráty nám udává přímo použitelné absolutní ukazatele, resp. tokové ukazatele. Platí: Čistý zisk (EAT) = Výsledek hospodaření za účetní období + daň z příjmu za běžnou činnost + daň z příjmu za mimořádnou činnost = zisk před zdaněním (EBT) + nákladové úroky = Zisk před úroky a zdaněním (EBIT) + odpisy = Zisk před úroky, zdaněním a odpisy (EBITDA) (Knápková, a další, 2013 str. 44)
V souvislosti s výkazem zisku a ztráty pracujeme s termíny, které je potřeba vyjasnit, jelikož jsou obsahem výkazu. Výnosy můžeme definovat jako peněžní částky, které podnik získal z veškerých svých činností za dané účetní období bez ohledu na to, zda v tomto došlo k jeho inkasu. Náklady pak představují peněžní částky, které podnik v daném období účelně vynaložil na získání výnosů, i když k jejich skutečnému zaplacení nemuselo ve stejném období dojít.(Knápková, a další, 2013 str. 37)
Členění výkazu zisku a ztráty: 1. Druhové – sleduje povahu nákladů. Jelikož se do výkazu zahrnují náklady bez ohledu na faktické plnění, účetnictví zajišťuje věcnou shodu nákladů a výnosů
34
položkami aktivace29 a změna stavu zásob vlastní výroby30. Toto členění je v praxi užívanější. 2. Účelové – zabývá se účelem, pro který vůbec náklady vznikly. Při účelovém členění jsou náklady na výrobu promítnuty do výsledovky až v okamžiku vykázání výnosů, k jehož uskutečnění přispěly (náklady na výkon). Pokud podnik přistupuje k tomuto pojetí vykazování nákladů, dle pravidel účetnictví musí podnik k výkazu zisku a ztrát přiložit rovněž rozpis nákladů dle členění druhového. Součástí výkazu zisku a ztráty jsou výkony: - tržby za prodej vlastních výrobků a služeb, - změna stavu zásob vlastní činnosti - aktivace Další položkou je přidaná hodnota, která představuje ocenění výrobních faktorů podniku:
výkonová spotřeba … náklady na materiál, energie, opravy a udržování, cestovné, reprezentaci, nájemné a náklady na pořízení drobného nehmotného majetku(Knápková, a další, 2013 str. 41)
3.5 Výkaz toku peněžních prostředků
Mluvíme-li o výkazu toku peněžních prostředků, pak se zajímáme o příjmy a výdaje podniku. Rozvaha a výkaz zisku a ztráty zaznamenávají údaje bez ohledu na to, kdy vznikly skutečné příjmy a výdaje. Sledování cash flow je proto důležité ke sledování likvidity.
29
Aktivace jako položka v účetnictví znamená uznání nákladů jejich převodem do aktiv. Znamená to tedy, že náklady neovlivní hospodářský výsledek. 30 Změna stavu zásob vlastní výroby aktivuje náklady na výrobu do rozvahy při výrobě zásob a naopak pro převod nákladů do výsledovky při jejich vyskladnění. Náklady na výrobu tak ovlivní výsledek hospodaření až při prodeji zásob.(Knápková, a další, 2013 str. 38)
35
Podstatou sledování ve výkazu peněžních toků je změna stavu peněžních prostředků a důvody změn. Pro většinu malých a středních podniků je hotovost a vysoký stav peněžních prostředků na bankovním účtu často důležitější než ziskovost.(Knápková, a další, 2013 str. 48) Výkaz peněžních toků se rozděluje na provozní činnost 31, investice32 a externí financování33. 1. Peněžní tok z provozní činnosti – zachycuje výsledky základní výdělečné činnosti podniku, změny stavu pohledávek, závazků z provozní činnosti, zásob, aj. 2. Peněžní tok z investiční činnosti – soustřeďuje výdaje a příjmy spojené s nabytím a prodejem dlouhodobého majetku 3. Peněžní tok z finanční činnosti – soustřeďuje se na aktivity, kterými se mění velikost
a
složení
vlastního
kapitálu
a
dlouhodobých a
krátkodobých
závazků.(Žižka, a další, 2008 str. 79) Metody sestavení výkazu cash flow jsou přímé a nepřímé. Přímá metoda znamená součet příjmů a součet výdajů a jejich vzájemné srovnání. Jde o jednoduchý propočet, který neakceptuje způsob zvýšení příjmů či důvody výdajových položek a jejich užití. Nepřímou metodou akceptujeme princip výnosů a nákladů z podvojného účetnictví, který posléze výpočtem změníme na peněžní toky, resp. příjmy a výdaje.
Obrázek 5: Transformace zisku na cash flow (Knápková, a další, 2013 str. 52)
31
Cash flow z provozních aktivit zahrnuje například zisk, odpisy, odložené daně z příjmů, pohledávky, zásoby, předem placené náklady, splatné závazky, časově rozlišené režijní náklady, rezervy, krátkodobé cenné papíry, atd. 32 Cash flow z investičních aktivit zahrnuje propočty z dlouhodobého hmotného, nehmotného a finančního majetku, vklady do základních prostředků. 33 Cash flow z finančních aktivit zahrnuje propočet základního kapitálu, kapitálových fondů, výnosy z dlouhodobých obligací, platby na dlouhodobé dluhy a závazky, atd.
36
3.6 Výroční zpráva podniku
Výroční zpráva, výkladní skříň podniku, v sobě zahrnuje rozvahu, výkaz zisků a ztrát a přílohy. Je to výstupní dokument, který představuje společnost, její nejvyšší představitele, náplň činnosti a hospodaření ve srovnání s minulostí a s prognózou do budoucna. „Výroční zpráva je jediný pravidelný dokument, ve kterém podnik poskytuje souhrnné informace o svém podnikání, místu působnosti, vedení, péči o zaměstnance, výsledcích, rozvoji a plánech do budoucna. Proto patří mezi nejdůležitější komunikační nástroje společnosti.“(Entre) Pokud o výroční zprávě uvažujeme z tohoto pohledu, pak své tvůrce pravidelně jednou za rok v principu nutí zamyslet se nad strategií společnosti a jejími strategickými plány. Dobrá výroční zpráva musí: 1. Být otevřená a pravdivá 2. Být jasná a přehledná 3. mít dostatečný časový záběr 4. poskytnout představu o vývoji společnosti 5. být „o lidech pro lidi“ 6. prezentovat podnikatelskou strategii společnosti 7. obsahovat kapitolu o sociální odpovědnosti Množství a kvalita informací ve výroční zprávě zpravidla odpovídá velikosti a důležitosti firmy.(Synek, a další, 2009 str. 221) Výroční zpráva je materiál, který je veřejně přístupný, proto nemůžeme očekávat, že by se zde prováděla podrobná analýza silných a slabých stránek podniku, nedostatky v řízení a hospodaření, apod. Podniky pojímají výroční zprávu v převážné většině jako povinný reklamní materiál, který musí zveřejňovat všechny akciové společnosti a dále všechny obchodní společnosti, tj. společnosti s ručením omezeným a družstva, která mají povinnost mít závěrku ověřenou auditorem, tj. jejichž výše obratu činila více než 40 mil. Kč, výše obchodního jmění činí více než 20 mil. Kč nebo má společnost více než 25 zaměstnanců v předchozím kalendářním roce. Tuto povinnost bez ohledu na předchozí údaje nemají komanditní společnosti, veřejné obchodní společnosti a fyzické osoby. Podniky, které mají povinnost ověření účetní závěrky auditorem, jsou zároveň povinny zpracovat výroční zprávu 37
a zveřejnit některé údaje z účetní závěrky, jež jsou pro externí analytiky zdrojem pro výpočet ukazatelů např. pro účely Statistického úřadu ČR. Výroční zprávy se zveřejňují v obchodním věstníku. Náležitosti výroční zprávy řeší legislativa v zákonech č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, č. 563/1991 Sb., o účetnictví a č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.
3.6.1 Účel výroční zprávy
Výroční zpráva: 1. Informuje stávající i potenciální akcionáře o hospodářských výsledcích společnosti a výhledu do budoucnosti 2. Naplňuje zákonné požadavky 3. Informuje o budoucí strategii společnosti a jejích cílech 4. Představuje společnost domácím i zahraničním investorům 5. Je hlavním marketingovým nástrojem ve vztazích s bankami, odběrateli, dodavateli, 6. Je hlavním propagačním materiálem podniku, který obsahuje profil společnosti, a vhodnou
pomůckou
při
prezentacích
společnosti,
propagačních
akcích
a seminářích, veletrzích, výstavách, apod.34
3.6.2 Cílové skupiny výroční zprávy
Výroční zpráva by měla umět zodpovědět otázky různým cílovým skupinám. Dozajista všechny skupiny zajímají hospodářské výsledky za uplynulý rok. Určité skupiny vyhledávají informace o pozici firmy na trhu, zda má potenciál rozvoje, jaká je struktura produktů, dodavatelů a odběratelů. Další informace se týkají úrovně zisku a jeho přerozdělování. Potenciální zaměstnance i konkurenci zajímá práce se zaměstnanci.
34
www.vyrocnizprava.cz/k-cemu-slouzi
38
Výroční zpráva by neměla opomíjet hledisko společenské odpovědnosti, např. z pohledu zodpovědného přístupu k životnímu prostředí, pomoci potřebným, atd. Koho výroční zpráva může zajímat? 1. Stávající akcionáře 2. Potenciální investory 3. Financující banky 4. Orgány státní správy 5. Finanční analytiky 6. Sdělovací prostředky 7. Stávající a potenciální zaměstnance 8. Stávající a potenciální odběratele 9. Potenciální partnery 10. Nátlakové skupiny
3.7 Závěr kapitoly
Jako shrnutí kapitoly autorka práce zvolila téma provázanosti mezi účetními výkazy, kterou si musí manažer při finanční analýze uvědomovat. Účetní výkazy je účelné pro potřeby finanční analýzy přetvořit na výkazy ekonomické. Jde hlavně o přepočty na pevnou kupní sílu35, na běžné reprodukční ceny36. Dále jde o přetřídění, vyřazení nebo zařazení některých majetkových součástí účetních výkazů37. (Macek, a další, 2006 str. 36) Základním materiálem finanční analýzy, od něhož se odvíjejí ostatní, je rozvaha, která informuje o majetkové a finanční situaci podniku. Výsledek hospodaření nás informuje o minulých i výhledově budoucích zdrojích financování a čerpá z výkazu zisku a ztrát. Další důležitý dokument podniku je výkaz peněžních toků. Nesmíme rovněž opomenout přílohy k účetní závěrce, bez jejichž znalosti nelze erudovaně finanční analýzu provést.
35
Z hlediska inflace, deflace, cenových indexů spotřebního koše, atd. Tj. přepočítání cen k reálnému datu, k nimž byly sestaveny. Jde o běžné reprodukční ceny, tj. ceny, za které bychom mohli aktivum nakoupit a běžné realizační ceny, tj. ceny aktiv, za které bychom je mohli prodat. 37 Vylučujeme položky, které nemají tržní hodnotu, např. zřizovací výdaje, nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, náklady příštích období. Naopak zařazujeme leasingově najatý majetek. 36
39
Stavové ukazatele jsou součástí rozvahových účtů, tokové ukazatele jsou součástí výsledkových účtů.
Obrázek 6: Vzájemná provázanost účetních výkazů
40
4. Finanční řízení podniku Máme-li se zabývat významem ukazatelů finanční analýzy pro řízení firmy, je třeba definovat potřeby a oblasti finančního řízení. Obecně platí,
že úkolem
vrcholového
finančního
managementu,
je
managementu, resp. zajišťovat
peněžní
prostředky a kapitál, investovat je a poté rozdělovat zisky z nich vyplývající. Při rozhodování je třeba mít vždy na paměti faktor času, přínosu a rizika, který by měl vyplývat i z konkrétní finanční analýzy podniku. Nemluvíme pouze o strategickém rozhodování, ale i o operativním, ačkoliv na něj zmíněné faktory času a rizika nepůsobí v takové míře jako u rozhodování
Obrázek 7: řízení(Strateg.cz)
Princip
finančního
strategického. Oblast řízení finančního managementu: 1. Zajišťování finančních zdrojů pro běžné i mimořádné potřeby podniku, 2. Rozhodování o struktuře finančních zdrojů a o změnách této struktury s přihlédnutím ke struktuře majetku, nákladům na získání jednotlivých druhů kapitálu, době jejich splatnosti a riziku, 3. Rozhodování o alokaci kapitálu – zda financovat běžnou činnost podniku, vývoj nových výrobků nebo investovat do pozemků, budov, strojů či cenných papírů, 4. Rozdělování podnikového zisku a s ním související dividendová politika, tvorba rezervních fondů, odpisová politika a reinvestice zisku zpět do podnikání, 5. Finanční plánování tvorby a užití interních a externích finančních zdrojů, 6. Analýza, kontrola a řízení hospodářské činnosti podniku s cíle zajistit jeho finanční stabilitu.(Žižka, a další, 2008 str. 69)
41
4.1 Metoda BSC
Autorka se rozhodla pro tuto práci využít tzv. metody vyváženého skóre, která v souladu s ideou dnešní doby zajistit dlouhodobou výkonnost firmy prostřednictvím zákazníků a zaměstnanců, je považována za nejpropracovanější standardní metodu používanou k efektivnímu strategickému řízení firmy. (Petřík, 241). Metoda se zaměřuje na 4 základní oblasti, které jsou pro podnik podstatné a směrodatné (viz následující schéma BSC jako komplexní strategického nástroje řízení, měření a hodnocení výkonnosti firmy). Od manažerů, kteří s touto metodou pracují, se očekává zformulování cílů pro každou ze čtyř oblastí a měřítka, jejichž pomocí se zjistí, zda cílů bylo dosaženo.(Robbins, a další, 2004 str. 504) Tito autoři rovněž upozorňují na další výhody, které s sebou přináší tato metoda hodnocení výkonnosti firmy. Odkazuje na kanadskou asociaci nemocnic Ontario Hospital Association, která v sobě integruje 89 nemocnic. Ty hodnotily využití svých klinik a jejich výstupy, finanční výsledky a podmínky nemocnic, spokojenost pacientů a investice nemocnic do budoucnosti. Výsledky byly dány k dispozici pacientům a potenciálním pacientům a klientům, kteří se mohli podle nich rozhodnout. Autorka navštívila oficiální stránky asociace (Association). V současné době The Ontario Hospital Association organizuje další měření, které se týká tzv. zelených nemocnic. Projekt Green Hospital Scorecard probíhá do 15. 7. 2013 a je zaměřen na životní prostředí nemocnic v souvislosti s využitím energií, vody, s nakládáním s odpady, znečišťováním životního prostředí a firemním plánováním, vedením a řízením. Autorka práce považuje způsob využití metodiky BSC velmi přínosnou právě s ohledem na její využitelnost v rámci marketingových aktivit a aktivit CSR (společenská odpovědnost firem) a je inspirací pro asociace a sdružení podnikatelských subjektů v ČR realizovat podobné projekty.
42
Možná měřítka a metody
Oblast
Specifikace
Finančně - hodnotová
Základní výstupní kritérium metody BSC, jelikož měří komplexní efektivitu v penězích.
-
Zákazníci jsou vnímáni jako zásadní element systému, protože pouze jejich ochota uznat a zaplatit přidanou hodnotu, kterou mu firemní produkce nabízí, firmu drží v existenci. Metoda klade hlavní důraz ve vztahu k zákazníkům především na tyto oblasti: ziskovost jednotlivých zákazníků, loajalita stávajících zákazníků, akvizice nových zákazníků, celkový segmentový i tržní podíl, efektivita komplexního zákaznického servisu a celková spokojenost zákazníků. Tato oblast se zabývá primárně efektivitou vnitřních procesů, která je zajišťována systematickým procesním řízením, které zahrnuje zejména podporu produktivních a eliminací neproduktivních procesů, tedy procesů, jež nepřinášejí dostatečnou hodnotu. Smyslem optimalizace interních procesů je zajistit skutečnost, aby firma fungovala jako celek dlouhodobě rychle, kvalitně a flexibilně za minimalizace vynaložených nákladů. Za základ této oblasti se považují profesní a inovační schopnosti zaměstnanců, jejich motivace a sounáležitost s firemními cíli. Zaměstnanci jsou podle této metody základním zdrojem růstu firmy a rozhodujícím faktorem, který zásadně ovlivňuje zbývající oblasti. Mezi faktory, které je třeba sledovat, patří schopnost kontinuálního učení a růstu, inovační schopnosti, loajalita, celková spokojenost a produktivita práce.
-
zákaznická
procesní
zaměstnanecká
-
-
-
-
-
-
Celkové náklady, výnosy, zisk Náklady / tržby Zisk / tržby ROE ROI ROCE (ROA) EVA MVA Ziskovost zákazníků (marže / zisk) Loajalita (odliv zákazníků / celkový počet zákazníků) Akvizice (počet nových zákazníků / Celkový počet zákazníků) Tržní podíl (počet zákazníků / celkový počet zákazníků) Index spokojenosti Nákladové účetnictví ABC ABCM Value analyses reengineering
Personální audit MBO Index spokojenosti Fluktuace Výkony / celkový počet zaměstnanců Výkon / 1 zaměstnanec Strategické krycí procento
Tabulka 2: BSC oblasti (Petřík, 2005 str. 241)
4.2 Náklady
Autorka v úvodu předesílala, že otázkou nákladů se nebude v této práci zabývat podrobně, ačkoliv si je vědoma jejich významu v hospodaření firmy. Náklady jsou 43
položkou, kterou manažer musí sledovat pravidelně a podrobně, aby byl připraven operativně zasáhnout v případech náhlých výkyvů. Tato práce se zabývá náklady pouze v souvislosti
s řízením
firmy,
resp.
z hlediska
prosperity firmy.
Předpokladem
ekonomických výsledků v černých číslech je zajištění takové výše fixních a variabilních nákladů, která se pohybuje pod úrovní tržeb firmy. Nesmíme opominout, že manažeři pracují s náklady jak z hlediska ekonomického (skutečné náklady) tak z hlediska alternativních (oportunitních) nákladů. Je to částka peněz, která je ztracena, když zdroje nejsou použity na nejlepší alternativu.(Synek, a další, 2011 str. 86)
44
5. Analýzy
5.1 Analýza absolutních ukazatelů
Tato kapitola se bude zajímat o horizontální a vertikální analýzu absolutních ukazatelů. Tyto analýzy se v praxi využívají k rozborům majetkové i finanční struktury podniku, odvětví, výnosů, nákladů, přidané hodnoty a výsledku hospodaření, cash flow, atd. Další podkapitolou jsou rozdílové ukazatele.
5.1.1 Horizontální analýza
Prostřednictvím horizontální (trendové) analýzy můžeme vyčíslit změny, ke kterým meziročně dochází u vybrané položky. Zjišťujeme, o kolik procent se jednotlivé položky bilance oproti předchozímu roku změnily (tj. index, popřípadě o kolik se jednotlivé položky změnily v absolutních číslech (tj. diference).(Kislingerová, a další, 2008 str. 10). Nástrojem analýzy jsou bazické a řetězové indexy. Horizontální analýza se zabývá porovnáním změn položek jednotlivých výkazů v časové posloupnosti. Vypočítává se absolutní výše změn a její procentní vyjádření k výchozímu roku.(Knápková, a další, 2013 str. 68) Výpočty:
příp.: kde: i…hodnota bilanční položky t…čas, ve kterém se položka hodnotí 45
Oba vzorce poskytují stejnou informaci. Vyjádříme-li je v procentech, tak první vzorec přiřadí vztažné veličině
hodnotu 100, zatímco druhý vzorec nám přímo oznámí,
o kolik procent se položka změnila.(Kislingerová, a další, 2008 str. 10) Z definičního oboru rovnice vyplývá, že položka Bi se nesmí rovnat nule. Tato situace v praxi není nereálná. Problémy může způsobit i meziroční ztráta vyjádřená znaménkem mínus, či došlo k příliš velkému meziročnímu vzrůstu hodnot. V takových případech má lepší vypovídací schopnost vzorec diference než indexu.
kde: Dt/t-1 … změna oproti minulému období t … čas Bi … hodnota bilanční položky i
5.1.2 Vertikální analýza
Vertikální analýza spočívá v tom, že se na jednotlivé položky finančních výkazů pohlíží v relaci k nějaké veličině.(Kislingerová, a další, 2008 str. 13). Technika procentního rozboru vypočítává procentní podíl jednotlivých položek rozvahy na aktivech a položek výsledovky na výnosech.(Synek, a další, 2011 str. 350) Vertikální analýza (procentní rozbor) spočívá ve vyjádření jednotlivých položek účetních výkazů jako procentního podílu k jediné zvolené základně položené jako 100 %. Pro rozbor rozvahy je obvykle za základnu zvolena výše aktiv (pasiv) a pro rozbor výkazu zisku a ztráty velikost celkových výnosů a nákladů.(Knápková, a další, 2013 str. 68)
kde: Pi … hledaný vztah Bi … hodnota bilanční položky i ∑ Bi …suma hodnot položek v rámci určitého celku 46
Z výpočtu získáme přehled, z kolika procent se jednotlivé položky bilance podílejí na celkové bilanční sumě. Tímto způsobem si můžeme rovněž získat přehled o tom, jakou roli hrají v jednotlivých položkách celkové bilance jejich podpoložky, jakými jsou například oběžná aktiva, cizí zdroje, atd.
5.1.3 Rozdílové ukazatele
Rozdílové ukazatele slouží k analýze a řízení finanční situace podniku s orientací na jeho likviditu.(Knápková, a další, 2013 str. 83). K nejvýznamnějším rozdílovým ukazatelům s vlivem na platební schopnost podniku patří čistý pracovní kapitál. Čistý pracovní kapitál je takový oběžný majetek, který je financován dlouhodobým majetkem. Velikost čistého pracovního kapitálu je důležitá pro stanovení platební schopnosti podniku. Pokud dosáhne záporných hodnot, část dlouhodobých aktiv je kryta krátkodobými zdroji a podnik se stává finančně nestabilním.(Vozňáková, a další, 2008 str. 66) Čistý pracovní (provozní) kapitál:
38
Pro hodnotu veškerých oběžných aktiv podniku se také používá hrubý pracovní kapitál.(Žižka, a další, 2008 str. 71)
5.2 Analýza výkazu o peněžních tocích
Součástí podkladů pro finanční analýzu je, jak jsme již uvedli, mimo jiné také výkaz o peněžních tocích. Podrobíme ho tedy důkladnější analýze. Výkaz o peněžních tocích je součástí výroční zprávy, která je součástí dalších kapitol této práce. Konkrétní analýza peněžních toků je součástí praktické části této práce. 38
Potřebnou likviditou rozumíme přebytek krátkodobých likvidních aktiv nad krátkodobými zdroji.
47
5.3 Poměrová analýza
Poměrová analýza (ratios analysis), základ finanční analýzy, zkoumá vztah dvou různých jevů, dává do poměru jednotlivé vybrané položky, pracuje tedy s podíly absolutních ukazatelů tím, 39 že měří velikost jedné položky připadající na jednotku položky druhé. V souvislosti s poměrovou analýzou hovoříme o celé soustavě ukazatelů, která se vytváří podle velikosti, organizace a náplně činnosti podniku. Při poměrové analýze se sledují zisky (rentabilita), přiměřenost zadluženosti a stupeň likvidity. V praxi se sleduje pouze několik základních ukazatelů, které se dělí podle oblastí hodnocení hospodaření a finančního zdraví podniku. Mezi tyto ukazatele řadíme ukazatele rentability, zadluženosti, likvidity, aktivity, ukazatele kapitálového trhu a případně další ukazatele. Dále se v praxi doporučuje, aby se pracovalo s položkami rozvahy ve formě průměru z počátku a konce období, aby došlo k věrohodnějšímu vystižení skutečného stavu během období. Vzhledem k tomu, že autorka práce bude analyzovat výsledky podniku z období 2007–2011, položky z rozvahy nebude v praktické části práce průměrovat.
5.3.1 Ukazatele rentability
Nejčastěji měříme efektivnost podle zisku a relativních ukazatelů, resp. podle ukazatelů rentability, které zohledňují celkový kapitál, vlastní kapitál, celková aktiva, a ukazatelů ziskovosti, jež zohledňují náklady a výnosy. Rentabilita znamená výnosnost vloženého kapitálu, je měřítkem schopnosti dosahovat zisku použitím investovaného kapitálu, tj. schopnosti vytvářet nové zdroje. Je formou vyjádření míry zisku.(Knápková, a další, 2013 str. 98). Ukazatele rentability informují o efektu, jakého bylo dosaženo vloženým kapitálem.(Kislingerová, a další, 2008 str. 29). Rentabilita je výsledkem podnikatelské činnosti za určité období. (Macek, a další, 2006 str. 29) Mezi ukazatele rentability můžeme v případě obchodování podniku na kapitálovém trhu řadit i ukazatele kapitálového trhu, např. zisk na akcii. Z výše uvedeného lze jednoduše odvodit základní vzorec pro výpočet rentability podniku: 39
Poměrová analýza vychází z absolutních ukazatelů, tzn. stavových a intervalových.
48
K nejužívanějším ukazatelům rentability patří: rentabilita celkových aktiv ROA (angl. Return On Assets) 40
41
Výnosnost celkového kapitálu (Rosochatecká, 2010 str. 73)
T … daňová sazba rentabilita vlastního kapitálu ROE (angl. Return On Equity) 42
rentabilita tržeb ROS (angl. Return On Sales) 43
obrat celkových aktiv
40
Zisk je hospodářský výsledek za účetní období po odečtení daní a úroků, EBIT je provozní hospodářský výsledek před zdaněním a úroky. 41 Jedná se o ukazatel, který měří výkonnost podniku, s EBIT v čitateli měří výkonnost bez vlivu zadlužení a daňového zatížení.(Knápková, a další, 2013 str. 99). Ukazatel udává, kolik zisku v průměru přináší jedna koruna aktiv. 42 Výnosnost vlastního kapitálu by se měla pohybovat alespoň několik procent nad dlouhodobým průměrem úročení dlouhodobých vkladů. Kladný rozdíl mezi úročením vkladů a rentabilitou se nazývá prémie za riziko. Problém ukazatele ROE může být skutečnost, že pokud počítáme podíl čistého zisku k vlastnímu kapitálu podniku z údajů ke stejnému datu, můžeme podhodnotit skutečnou ziskovost podniku. Zisk byl totiž vytvářen v průběhu celého roku a nebyl tudíž vždy zcela k dispozici jako zdroj financování aktiv. Dosažený výsledek tak bývá nižší.(Knápková, a další, 2013 str. 100) 43 Místo jmenovatele je možné vsadit výnosy podniku.
49
finanční páka
rentabilita investovaného kapitálu ROI (angl. Return On Investment)
rentabilita úplatného kapitálu ROCE (Return On Capital Employed) 44
Rentabilita nákladů ROC (angl. Return On Costs)
Rozkladem ROE a ROA můžeme dosáhnout následujících vztahů, resp. odpovědí na některé otázky45:(Kislingerová, a další, 2008 str. 30)
Postup pyramidového rozkladu:
5.3.2 Ukazatele zadluženosti
Platí, že čím více je podnik zadlužený, tím více riskuje, že v budoucnu nebude schopen hradit své závazky. Určitá míra zadluženosti je, jak se již autorka práce zmínila v předchozích kapitolách, vhodná, jelikož využití cizího kapitálu je do určité míry ekonomicky výhodnější než využití vlastních zdrojů. U investic hraje zásadní roli riziko, 44
Za úplatný kapitál je považován veškerý kapitál v podniku, který nese náklad, tzn. vlastní kapitál a dlouhodobé a krátkodobé cizí zdroje nesoucí úrok.(Knápková, a další, 2013 str. 101) 45 Z rozkladu lze vyčíst vztah mezi rentabilitou vlastního kapitálu, rentabilitou tržeb, obratu aktiv a obrátkovostí.
50
resp. míra rizika, které je jedním z rozhodujících faktorů pro investora. Vlastní investice je méně riskantní v tom ohledu, že nezavazuje k pravidelným, úročeným splátkám. Zásadní roli hraje čas, po který cizí zdroje využíváme a míra efektivnosti využití cizích zdrojů. Čím déle využíváme plánovaně cizí zdroje, tím méně riskujeme a více zaplatíme. Doporučená zadluženost se pohybuje v rozmezí mezi 30–60 %. Celková zadluženost I. (angl. debt ratio): Celková zadluženost II. (angl. debt equity):
46
Aktuální zadluženost: Použili jsme rovněž termín „míra zadluženosti“, ukazatel, který signalizuje, do jaké míry by mohly být ohroženy nároky věřitelů.(Knápková, a další, 2013 str. 86) Podíl dlouhodobých cizích zdrojů na celkových dlouhodobých zdrojích:
Podíl dlouhodobých cizích zdrojů na cizích zdrojích: Úrokové krytí:
47
Doba splácení dluhů:
48
Krytí dlouhodobého majetku vlastním kapitálem:
49
Krytí dlouhodobého majetku dlouhodobými zdroji: 50
46
Míra zadluženosti je doplňkovým ukazatelem celkové zadluženosti I a má stejnou vypovídací schopnost. Pokud dosahuje ukazatel hodnoty 1, podnik sice vytvořil zisk, který je dostatečný pro splácení úroku věřitelům, ale na stát v podobě daní a vlastníka v podobě čistého zisku již nic nezbylo. Doporučená hodnota se pohybuje nad číslem 5.(Knápková, a další, 2013 str. 87) To znamená, že čím vyšší je hodnota ukazatele, tím je to pro podnik lepší. 48 Doba, za kterou podnik vlastními zdroji může splatit dluhy. Optimální je klesající tendence. 49 Výsledná hodnota vyšší než 1 znamená, že podnik používá vlastní kapitál i ke krytí oběžných aktiv, což svědčí o tom, že podnik dává přednost finanční stabilitě před výnosem.(Knápková, a další, 2013 str. 88) 50 Tzv. zlaté pravidlo financování. Otázce odkapitalizování a překapitalizování se věnuje autorka práce v předchozích kapitolách. 47
51
To, že využití dlouhodobých zdrojů nahrazuje dlouhodobější investice společnosti a za určitých předpokladů přináší firmě prospěch, jsme již dokázali. K jakému účelu však využívají firmy krátkodobých zdrojů? Pro dnešní praxi je trefné vyjádření Adama Smitha v jeho Bohatství národů, který pro určitou skupinu obyvatel (majitelů panství) poznamenává, že tito lidé si půjčují málokdy na to, aby utráceli. Dá se říci, že to, co si vypůjčují, utratili zpravidla ještě dříve, než si to vypůjčí. Splácí tedy kapitál, který utratili již před tím, nebo nahrazují to, co nebyli schopni splatit z renty ze svých pozemků.(Smith, 2001 str. 307) Převedeno do podmínek dnešní společnosti, firmy často krátkodobými cizími zdroji řeší nedostatek zdrojů na mzdy, provoz či materiál. Nedostatek cash flow může mít mnoho důvodů, jedním z nich je bezpochyby splatnost odběratelských faktur a dluhy odběratelů.
5.3.3 Analýza likvidity
Likvidita je pravidelně sledována z důvodu schopnosti podniku hradit své závazky. 51 Ukazatele likvidity v podstatě poměřují to, čím je možno platit, s tím, co je nutno zaplatit.(Knápková, a další, 2013 str. 91) Do čitatele dosazujeme majetkové složky s různou dobou likvidnosti, tj. přeměnitelnosti na peníze, přičemž tímto rozlišujeme míru (stupeň) likvidity. Ukazatelé likvidity poměřují to, čím je možno platit v čitateli s tím, co je nutno zaplatit ve jmenovateli.(Vozňáková, a další, 2008 str. 66) Likvidita nám ukazuje situaci k určitému datu, jelikož pracuje se stavovými veličinami. Likviditu významně ovlivňuje nesoulad mezi dobou inkasa pohledávek a vznikem a úhradou závazků. Znamená to tedy, že likvidita je mimo jiné úzce provázána s ukazateli aktivity. V praxi využíváme tři stupně likvidity – okamžitou (hotovostní), pohotovou a běžnou. 1. Likvidita I. stupně Ukazatel hotovostní likvidity:
51
Od pojmu likvidita rozlišujeme solventnost, která znamená připravenost hradit své závazky v okamžiku jejich splatnosti.
52
Optimální rozmezí výsledných hodnot by mělo dosáhnout 0,2–0,5. Čím vyšší jsou pak hodnoty, tím méně efektivně využíváme finanční prostředky (ztráta ušlých příležitostí). Ukazatel okamžité likvidity (solventnost): 2. Likvidita II. stupně Ukazatel pohotové likvidity: Optimální rozmezí hodnot dosahuje 1–1,5. Při hodnotách pod 1 podnik nemá dostatek prostředků pro aktuální splácení svých závazků. Jedním z běžných opatření bývá prodej zásob. 3. Likvidita III. stupně Ukazatel běžné likvidity: Optimální hodnota ukazatele se pohybuje mezi 1,5–2,5. Při hodnotě 1 hovoříme o rizikové likviditě. Záleží zde na dalších faktorech. Ve výpočtech by neměly figurovat neprodejné zásoby či nedobytné pohledávky, faktorem zhodnocení likvidity je rovněž obrat krátkodobých cizích zdrojů a oběžných aktiv. Za velmi rizikové lze považovat hospodaření podniku, který využívá část krátkodobých cizích zdrojů k financování dlouhodobého majetku. Příliš vysoká hodnota ukazatele svědčí o zbytečně
vysoké
hodnotě
čistého
pracovního
kapitálu
a
drahém
financování.(Knápková, a další, 2013 str. 92) Autorka práce v úvodu této podkapitoly uvedla, že likvidita značí schopnost podniku dostát svým závazkům podle položek z určitého data. Pro manažery je důležitá prognóza budoucího stavu, aby mohli vyhodnotit a přijmout opatření na příjmových či výdajových stranách a předejít tak problémům podniku (byť krátkodobým). Zvýšená potřeba hotovosti je zapříčiněna dle konkrétních zjištění autorky platební neschopností odběratelů (tzv. druhotná platební neschopnost). Podnik s pravidelnými závazky (zvláště pak ke svým zaměstnancům), musí často využívat krátkodobých cizích zdrojů k okamžitému řešení nepříjemné situace. Hrozbou okamžité platební neschopnosti je rovněž prudké zvýšení cen energií či surovin. V prognóze se projeví poptávka zákazníků, míra ziskovosti podniku. Doporučená a běžně užívaná manažerská opatření spočívají v rychlejším inkasu pohledávek, přímém prodeji za hotové, v krátkodobém úvěru, prodejem zásob. Dle konkrétních zkušeností autorky práce však tuto situaci řeší zvláště malé podniky (či živnostníci) razantním snižováním nákladů, které se dotknou v prvé řadě 53
zaměstnanců. Z dlouhodobého hlediska jde o neefektivní rozhodnutí majitelů (často bez základního manažerského vzdělání), ke kterému se přistupuje při trvalejších problémech s hospodařením a po důkladné analýze všech faktorů, které negativně ovlivňují výsledky hospodaření podniku. Nelze však tímto řešit krátkodobý výkyv v provozním cash flow. Nástrojů, jak snížit výdajovou stranu je několik. Lze se zaměřit například na provozní náklady a investice. Likvidita z provozního cash flow:
5.3.4 Ukazatele aktivity
Analyzujeme-li rentabilitu a likviditu podrobněji, slouží nám k tomu další ukazatele. Mezi ně řadíme ukazatele aktivity, zadluženosti a kapitálového trhu.(Macek, a další, 2006 str. 31) S pomocí těchto ukazatelů lze zjistit, zda je velikost jednotlivých druhů aktiv v rozvaze v poměru k současným nebo budoucím hospodářským aktivitám podniku přiměřená, tj. zda ukazatele aktivity měří schopnost podniku využívat vložené prostředky.(Knápková, a další, 2013 str. 103). Ukazatele je možné využít mimo jiné k určení kapitálové potřeby pro financování oběžného majetku.(Kubátová, 2008 str. 55) Mezi nejužívanější ukazatele řadíme: Obrat aktiv:
52
(doporučená doba je cca 5,1)(Kubátová, 2008 str. 56)
Obrat dlouhodobého majetku: Pozor!: Uvedené ukazatele obratu aktiv a dlouhodobého majetku jsou ovlivněny mírou odepsanosti majetku. Výsledek ukazatelů je lepší při větší odepsanosti majetku. K nadhodnocení obratu dochází při využívání velké míry leasingové formy financování (na straně aktiv není ovlivněna hodnota dlouhodobého majetku).(Knápková, a další, 2013 str. 104) S tímto faktorem se musí při finanční analýze počítat.53
52
Čím vyšší tržby jsou, tím lépe si podnik vede. Za zlomovou hodnotu se považuje 1. Hodnoty pod ní jsou považovány za neefektivní z hlediska zbytečné výše majetku podniku. 53 Tomuto tématu se autorka práce věnovala v podkapitole 3.3.2 Aktiva.
54
Doba obratu zásob:
54
Obratovost zásob:
55
Doba obratu pohledávek:
56
(doporučená doba 40 dní)
Obratovost pohledávek: Doba obratu závazků: Obratovost finančního majetku: Pokud je doba obratu závazků větší než součet obratu zásob a pohledávek, pak dodavatelské úvěry financují pohledávky i zásoby, což je výhodné. Může se to ovšem projevit v nízkých hodnotách likvidity. Mezi výší likvidity a aktivity je úzká vazba a je třeba hledat určitý kompromis.(Knápková, a další, 2013 str. 105)
5.3.5 Ukazatele kapitálového trhu
S ukazateli kapitálového trhu se počítá v případech, kdy podnik je na kapitálovém trhu obchodován. Počítáme zde s těmito základními ukazateli: Zisk na akcii EPS (angl. Earnings Per Share): Cash flow na akcii: P/E Ratio (angl. Price-Earnings Ratio):
Dividenda na akcii (angl. Dividend per share): 54
Doba obratu zásob informuje o tom, jak dlouho trvá návrat peněžní investice přes výrobu a prodej zboží. Čím vyšší je obratovost zásob a čím kratší je doba obratu, tím jsou výsledné hodnoty pro podnik lepší. 55 Počet obratů zásob za sledované období. 56 Doba obratu pohledávek je důležitým faktorem pro zajištění disponibilních peněžních prostředků podniku. Tomuto tématu se autorka práce věnovala v podkapitole ukazatele zadluženosti.
55
Dividendový výnos (angl. dividend yield): Dividendové krytí (angl. dividend cover):
5.3.6 Provozně-výrobní ukazatele
Slouží k vnitropodnikovému řízení a pomáhají managementu sledovat a analyzovat vývoj základních aktivit firmy.(Žižka, a další, 2008 str. 170) Mzdová produktivita: Produktivita práce:
57
z tržeb z přidané
hodnoty
5.3.7 Ukazatele na bázi finančních fondů a cash flow
Měří finanční potenciál firmy, tj. schopnost vytvořit vlastní hospodářskou činností finanční přebytky použitelné k financování potřeb firmy. Rentabilita ČPK: Doba obratu ČPK: Rentabilita vlastního kapitálu na bázi cash flow 58: Likvidita CF:
59
57
Ukazatele by měly mít vzrůstající tendenci. Vlivu nakupovaných dodávek na výpočet zamezí využití přidané hodnoty v čitateli. 58 Není ovlivněna odpisy a tvorbou dlouhodobých rezerv.
56
Úrokové krytí:
5.3.8 Ukazatele produktivity
Ukazatele produktivity informují o výkonnosti a efektivnosti podniku. Produktivita aktiv: výkony celkem / aktiva Produktivita výkonů: výkony celkem / osobní náklady Produktivita práce: přidaná hodnota / počet pracovníků
5.3.9 Výrobní a marketingové ukazatele
Plnění norem:
(za optimální se považuje rozmezí 0,8–1,1)
Relativní podíl na trhu:
5.3.10 Ukazatele inovačního rozvoje
Ukazatel budoucích tržeb:
(optimální hodnota je 0,2)(Vozňáková, a
další, 2008 str. 73) Investiční rozvoj:
5.3.11 Měření celkové výkonnosti podniku
59
Schopnost hradit krátkodobé závazky vlastní finanční silou.
57
Podstatou tohoto ukazatele je fakt, že se výsledná hodnota ekonomického zisku liší od zisku, který je vyčíslen ve výkazech hospodaření firmy. EVA, resp. ekonomická přidaná hodnota, představuje rozdíl mezi tzv. operativním ziskem po zdanění a náklady na použitý materiál. Odpovídá tedy na otázku, jak společnost za dané období přispěla svými aktivitami ke zvýšení či snížení hodnoty pro své vlastníky.(Knápková, a další, 2013 str. 152) Základní principem ekonomické přidané hodnoty je myšlenka, že investice přináší svým investorům hodnotu pouze tehdy, jestliže její očekávaná výnosnost přesahuje jejich kapitálovou nákladovost.(Higgins, 1997 str. 307) Základní vzorec pro výpočet EVA jsou následující:
kde: NOPAT … zisk z operativní činnost po zdanění C … kapitál vázaný v aktivech z operativní činnosti WACC … průměrně vážené náklady na kapitál Měření EVA v praxi autorka neprovede, jelikož nemá k dispozici potřebná data.
5.3.12 Soustavy ukazatelů
Nejčastější soustavou ukazatelů v užití v praxi je tzv. pyramidový rozklad. Pyramidová soustava ukazatelů se snaží postihnout vzájemné kvantitativní vazby mezi jednotlivými ukazateli. Vychází z existence jednoho vrcholového ukazatele, který je v dalších krocích rozkládán do stále většího počtu analytických ukazatelů. V praxi se nejvíce využívá tzv. Du Pontova rovnice, v níž je vrcholovým ukazatelem rentabilita aktiv.(Žižka, a další, 2008 str. 165)
58
5.3.13 Predikce finanční situace podniku
Predikcí finanční situace podniku vyjadřujeme prostřednictvím jednoho ukazatele pravděpodobnost finančních potíží podniku pro nejbližší období. Snahou hodnotitelů je jedním číslem zjistit, zda hodnocený podnik vykazuje hodnotu průměrnou, podprůměrnou či nadprůměrnou. Souhrnné indexy jsou také uváděny pod označeními: bankrotní modely (pro věřitele), bonitní modely (pro investory a vlastníky)(Rosochatecká, 2010 str. 102) Bonitní a bankrotní modely slouží k rychlému odhadnutí finanční situace podniku.
5.3.13.1
Bankrotní a bonitní modely
Bankrotní a bonitní modely vycházejí z normativních ukazatelů finanční analýzy. Z hlediska úspěchu firmy na trhu nelze opominout fakt, že bonita se týká nejen finančních, ale i nefinančních aspektů. Je třeba rozlišovat podnikatelské a finanční riziko, se kterým se již vstupuje do podnikání a které jsou charakteristickou součástí jeho existence. Podnikatelské riziko se běžně predikuje prostřednictvím pravidelných SWOT analýz. Prosperita firmy závisí na vnějších a vnitřních faktorech, vždy s určitou váhou významu. Faktory prosperity jsou následující: 1. Vnitřní faktory – procesy, strategie, struktura, procesy 2. Vnější faktory – trh práce, trh výrobků a služeb, trh kapitálu, územní správa, environmentální požadavky, zásahy státu(Veber, 2002) Modelů pro výpočet bonity je mnoho, pro účely této práce provedeme pouze výběr, který je považován za použitelný v českých podmínkách a který následně ověříme v praxi.
1. Altmanovo Z-skóre (bankrotní model) Altmanovo Z-skóre pracuje s poměrovými ukazateli. Autorem je americký profesor Edward I. Altman. Teorie, resp. vzorec analýzy přinesl okamžité užití v praxi vzhledem k velmi vysoké úspěšnosti výpočtů s predikcí na dva roky dopředu. Altmanův index se
59
užívá v různých modifikacích podle předmětu podnikání i podle územní působnosti. V ČR se používá index důvěryhodnosti v modifikaci IN05. Hodnocení Altmanova indexu je následující(Kislingerová, a další, 2008 str. 79): Z faktor > 2,99
uspokojivá finanční situace po další dva roky
1,8 < Z faktor < 2,99
„šedá zóna“ nevyhraněných výsledků
Z faktor < 1,8
firma je ohrožena vážnými finančními problémy
Altmanovo Z-skóre: Upravené Altmanovo Z-skóre pro nevýrobní podniky (oblast služeb):
2. Index IN Index IN hodnotí finanční zdraví firmy tím, že ukazuje současný stav, ve kterém se firma nachází, predikuje nejbližší budoucnost a rovněž informuje vlastníky a akcionáře, zda firma vytváří nějakou hodnotu. Obecně je na Index IN05 nejčastěji reflektováno jako na model, který se nejlépe hodnotí do českého podnikatelského prostředí. Model pracuje s několika ukazateli a nastavuje jejich váhu pro celkové zhodnocení. V identifikaci hrozby bankrotu je index IN05 celkově úspěšný ze 77 %, přičemž nejvyšší úspěšnost 78 % vykazuje u středních podniků a nejmenší 74 % u malých podniků. Ve všech případech je to však velice slušný výsledek, který byl navíc v roce 2005 porovnáván na vzorku 1526 českých podniků (z čehož 547 velkých, 819 středních a 160 malých).(BusinessVize)
Hodnocení IN05: IN05 > 1,6
firma
z 92
%
pravděpodobností
nezkrachuje
a
s 95
%
70
%
pravděpodobností bude vytvářet hodnotu 0,9 < IN05 > 1,6
firma
má
50
%
pravděpodobnost,
pravděpodobnost, že bude tvořit hodnotu
60
že
zkrachuje,
IN05 < 0,9
firma spěje s 97 % pravděpodobností k bankrotu a ze 76 % pravděpodobností nebude vytvářet hodnotu60
3. Kralickův rychlý test Kralickův rychlý test je bonitním modelem, kterým lze rychle a efektivně vyhodnotit situaci podniku. Používá se následující výpočet a hodnocení: 1. Kvóta vlastního jmění –
2. Doba splácení dluhu –
3. Rentabilita celkového kapitálu 4. CF v % podnikového výkonu Hodnocení: Zi hodnocení
1 velmi dobrý
2 dobrý
3 střední
4 špatný
5 insolventní
1
> 30 %
> 20 %
> 10 %
≤ 10 %
≤0%
2 (roky)
<3
<5
< 12
≥ 12
> 30
3
> 15 %
> 12 %
>8%
≤8%
≤0%
4
> 10 %
>8%
>5%
≤5%
≤0%
Tabulka 3: Hodnocení Kralickova quick testu. Zdroj: vlastní zpracování
60
Hodnocení je vytvořeno v souladu s výsledky testovaných českých firem v roce 2005. http://www.businessvize.cz/financni-analyza/in05-bankrotni-index-z-ceska-ktery-funguje-na-ceske-firmy
61
6. Aplikace pro výpočet finanční analýzy
Bonusem dnešní společnosti založené na běžném využívání počítačů a „chytrých“ telefonů, jsou aplikace pro výpočet finančních analýz. Vzhledem k tomu, že tato práce se z hlediska informačních systémů zabývá pouze obecně tématem Bussiness inteligence, aplikací se dotkne pouze okrajově. Jelikož aplikace vznikají a modifikují se v důsledku určité poptávky na trhu, zajímat nás budou kritéria, podle kterých jsou aplikace nastaveny v praxi, resp. jaké informace uživatelé aplikací vyžadují ke svému dalšímu rozhodování. Aplikace dokážou rozlišit potřebná data pro zaměstnance (rozlišené dle vydefinované hierarchie), akcionáře, banky a státní instituce. Aplikace většinou bývají oproti Bussiness inteligence závislé na datech, které se vkládají ručně, nejsou provázány se sofistikovaným softwarem. Jsou tedy určeny spíše pro malé a střední podniky k posouzení jejich současné finanční situace a prognóze do budoucna. Základními informacemi tedy je hodnocení majetkové a kapitálové struktury, struktury nákladů a výnosů, poměrové ukazatele, bonitní a bankrotní modely, analýza silných a slabých stránek podniku z hlediska hospodaření, srovnání s minulostí a příčiny změn a v neposlední řadě rezervy v provozní a investiční činnosti podniku. Nutno podotknout, že aplikace je pouze vodítkem k dalším analýzám a zamyšlením manažerů pro další rozhodování. Reaguje pouze na číselná zadání, nezohledňuje další faktory, které působí na hospodaření podniku. Pro definici a vymezení pojmu Business inteligence si vypomůžeme obrázkem:
62
Obrázek 8: Princip fungování BI(Pour, a další, 2012 str. 17)
Základem úspěchu Business inteligence je shromažďování dat, které jsou podnik klíčové. Na počátku tedy hovoříme o zajištění dostupnosti dat. Zde je třeba neopomenout samotné zdroje dat, které mohou celý systém dalšího zpracovávání zcela znehodnotit, jelikož poskytnou data nekvalitní a nepřesná. Nejde tedy pouze o data produkovaná činností podniku, ale i o informace z vnějšího prostředí podniku. Shromážděná data se posléze přetřídí a spravuje podle nastavených potřeb podniku tak, aby výstupy měly vypovídací hodnotu. Dalším krokem je využití získaných informací a dat tak, aby přinesly efekt, resp. aby přímo či nepřímo zvyšovaly zisk. Informace vždy byly předpokladem úspěchu, v dnešní informační společnosti jsou dokonce předpokladem existence firmy.
63
7. Představení společnosti Centra, a.s. Společnost Centra, a. s. nabízí na trhu služby v oblasti správy nemovitostí, provozu a údržby budov, facility managementu, úklidu, dopravy, zahradnictví, inženýringu a realitních služeb. Historie společnosti Centra se píše od roku 1991, kdy začala působit v oboru nákladní autodoprava, svoz a likvidace odpadu, s jedním stálým zaměstnancem.
O
rok později rozšířila podnikání o správu nemovitostí, která byla hlavním impulzem rozvoje společnosti a stala se jejím hlavním předmětem podnikání. V roce 1992 začala spravovat 1200 nájemních jednotek. Na začátku roku 1994 přijala Centra již stého zaměstnance, založila novou divizi realitních činností a posléze i zahradnických služeb. V roce 2001 již společnost Centra „obhospodařovala jménem svých klientů celkem 1,1 mil. Kč“. To už měla ve svém portfoliu zavedené služby Facility Management61 a úklid. Expanze společnosti ovlivnila komplexnost nabídky jejích služeb a navazující logistika. V roce 2002 měla Centra již 400 zaměstnanců a po deseti letech působení na trhu se začala transformace společnosti z původní v. o. s. na akciovou společnost (struktura organizace řízení viz příloha). V roce 2011 Centra, a. s. oslavila své 20. výročí jako stabilní společnost s velmi dobrým renomé na trhu. Důkazem toho je evidence více než 560 zaměstnanců, přes 1400 spravovaných nemovitostí a 31 000 nájemních jednotek. Do budoucna je podle výroční zprávy společnosti významné udržet stávající pozice na trhu v rámci stále sílící konkurence v oblasti správy nemovitostí. Společnost lpí na zvyšování kvality poskytovaných služeb, a to především cestou posílení procesů, pomocí nichž pracoviště a pracovníci podají nejlepší výkony a v konečném důsledku pozitivně přispějí k ekonomickému růstu a celkovému prospěchu organizace. Společnost dále bude rozvíjet služby Facility Managementu a rozšiřovat portfolio správy objektů ve vlastnictví zahraničních investorů v České republice.
61
Komplexní nabídka služeb pro majitele a uživatele nemovitostí.
64
7.1 Základní údaje
Firma:
CENTRA a.s.
IČO:
18628966
Sídlo společnosti:
Plzeňská 3185/5b, 150 00 Praha 5
Právní forma:
akciová společnost
Základní kapitál:
15 000 000 Kč a je splacen
Datum vzniku:
podpis společenské smlouvy dne 29. 4. 1991, zápis do obchodního rejstříku dne 20. 5. 1991
Předmět podnikání:
Rozhodujícím předmětem podnikání je organizační zajištění správy domovního majetku a souvisejících technických zařízení
7.2 Vlastnická struktura a management společnosti
Akcionáři:
CIG, a.s. s podílem 100%
Statutární orgány společnosti: - představenstvo:
Ing. Michal Čamek, předseda představenstva Ing. Martin Roženský, místopředseda představenstva Ing. Bohumil Mach, místopředseda představenstva (do 31. 3. 2011) Ing. Regina Keřková, člen představenstva (do 31. 5. 2011) místopředseda představenstva (od 1. 6. 2011) Ing. Ivan Sequens, člen představenstva
- dozorčí rada:
Stanislav Čamek, předseda dozorčí rady PhDr. Olga Čamková, člen dozorčí rady Jitka Nováková, člen dozorčí rady 65
7.3 Organizační struktura společnosti
Průměrný počet zaměstnanců: - v hodnoceném období: 2007, 2008, 2009, 2010, 2011: 347, 357, 404, 411, 372 - počet řídících pracovníků: 2007, 2008, 2009, 2010, 2011: 60, 60, 55, 69, 65
7.4 Certifikace ISO
Dnes je již samozřejmostí, že každá společnost, která chce uspět v souboji o veřejnou zakázku, musí doložit příslušné certifikace 62 ISO, aby prokázala svou profesionalitu i kvalitu řízení. Centra, a. s., svou první certifikaci získala v roce 2001, ČSN EN ISO 9001:2000, k hodnocení managementu jakosti pro oblast výroby a služeb. Společnost Centra má v současné době uděleno ČSN EN ISO 14001:2005, tj. za používání systému environmentálního managementu. Certifikát OHSAS 18001:2008 je zárukou zavedeného systému managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Tato norma tvoří společně s normami ČSN EN ISO 9001:2000 a ČSN EN ISO 14001:2005 plně funkční celek, což bylo jedním z cílů. Certifikát ČSN EN SA 8000:2008, který deklaruje společenskou odpovědnost vůči zaměstnancům, když monitoruje a upravuje jejich pracovní podmínky. Společnost Centra na základě dodržování výše zmíněných jakostí managementu získala tzv. Zlatý certifikát, který na základě provedeného auditu potvrzuje kvalitu řízení této společnosti.
62
„Certifikace neboli ověření fungování vybudovaného systému řízení znamená, že nezávislý orgán, v
tomto případě jedna z certifikačních společností, kterých je na českém trhu asi 60, ověří, že vybudovaný systém odpovídá normě, na základě které byl vybudován. Toto ověření probíhá formou auditu. Vámi vybraná certifikační společnost vystaví po úspěšném skončení auditu příslušný certifikát. Tento certifikát je platný po dobu
3
let
a
musí
být
v
pravidelných
http://www.mbk.cz/iso/certifikace
66
intervalech
obnovován.“
Zdroj
WWW
7.5 Politika společnosti
Hlavním smyslem činnosti společnosti Centra, a. s., je spokojenost zákazníků s realizovanými službami, které jsou zmíněny v předchozích kapitolách. „Veškeré služby budeme realizovat nejenom s ohledem na dohodnutou kvalitu, termíny a podmínky, ale na trvalé uspokojování potřeb se zaměřením zejména na identifikaci očekávání zákazníka.“ Princip politiky Centry, a. s., je zobrazen v následujícím obrázku. Základem společnosti musejí být pevné základy, na kterých pak může vzniknout stavba, kterou lze podle možností rozšiřovat a rekonstruovat. Oběma těmto procesům, to je držení pevné pozice a rozvoj, musí sekundovat permanentní zvyšování kvality služeb a produktivity práce.
stabilní a pevné místo na trhu
možnost rozvoje firmy
------------------------------------------------------zvyšování kvality služeb a produktivity práce
Obrázek 9: Kvalita a rozvoj
7.6 Společenská odpovědnost
Společnost Centra, a. s., deklaruje své pevné postavení na trhu mimo jiné společenskou odpovědností a zaváděním a kontrolou dodržování nástrojů, které s ní souvisejí. Podle přijaté „Politiky kvality, ochrany životního prostředí, bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci a společenské odpovědnosti“(Centra) vnímá Centra, a. s., „kvalitu poskytovaných služeb, péči o životní prostředí a minimalizaci rizik BOZP“ jako podstatu svého podnikání a základní měřítko své úspěšnosti, přičemž odpovědnost za dodržování této politiky přijalo vrcholové vedení firmy. „Zapojíme každého zaměstnance tak, aby svým zájmem o kvalitu a účelnou práci přispíval k udržování dobrého jména firmy.“
67
7.7 Struktura tržeb podle jednotlivých činností firmy
Skupina
2007
2008
2009
2010
2011
Správa nemovitostí
104502 17889
125199 113166 118579
Údržba
53519
67095
114473 97652
103355
Zahradnické služby
42620
61503
80537
96131
95106
Facility Management
39817
57144
68491
75118
75619
Úklid
21746
39329
50884
50614
43724
Likvidace odpadů
19405
18104
14946
13034
11993
Realitní služby
8487
3515
4065
3829
7331
Inženýrská služeb
4795
1843
3204
800
4821
Ostatní
18495
39033
18313
29813
18357
Tabulka 4: Struktura tržeb podle jednotlivých činností firmy. Zdroj: vlastní zpracování
Podle výsledků struktury tržeb společnosti Centra a.s. je ve sledovaném období 2007 – 2011 stále její hlavní činností správa nemovitostí. Rostoucí trend zaznamenala oblast zahradnických služeb, údržby a Facility Managementu. Průběžný pokles je patrný v oblasti likvidace odpadů, kterou společnost postupně opouští.
7.8 Hodnocení finanční situace podniku ve sledovaném období 2007 – 2011
7.8.1 Vývoj struktury aktiv a pasiv v období 2007 – 2011
1. Struktura aktiv – Vertikální analýza Pozn. číselné údaje ve sloupcích 2007 – 2011 jsou uvedeny v procentech (procentní podíly na bilanční sumě)
označen
řáde
aktiva
í
2007
2008
2009
2010
2011
100
100
100
100
100
k Aktiva celkem
01
68
B.
Dlouhodobý majetek
02
3,8
3,8
2,6
8,8
6,2
B.I.
Dlouhodobý nehmotný majetek
03
0,4
0,3
0,2
0,2
0,3
B.I.3.
Software
04
0,2
0,3
0,2
0,2
0,3
B.I.7.
Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek
05
0,1
0,1
0
0
0
B.II.
Dlouhodobý hmotný majetek
06
2,5
1,5
1,6
5,7
5,2
B.II.1.
Pozemky
07
0
0
0
0
0
B.II.2.
Stavby
08
2,1
0,4
0,5
0,5
0,5
B.II.3.
Samostatné movité věci a soubor mov.věcí
09
0,4
1,1
1
5,2
4,7
B.II.6.
Jiný dlouhodobý majetek
10
0
0
0
0
0
B.II.7.
Nedokončený dlouhodobý majetek
11
0
0
0
0
0
B.III.
Dlouhodobý finanční majetek
12
0,9
2
0,8
2,9
0,7
B.III.1.
Podíly – ovládaná osoba
13
0,2
1,4
0,3
2,4
0,3
B.III.5.
Jiný dlouhodobý finanční majetek
14
0,7
0,6
0,6
0,5
0,4
C.
Oběžná aktiva
15
92
93,3
94,5
89
92,2
C.I.
Zásoby
16
1,4
0,5
0,6
2,6
0,5
C.I.1.
Materiál
17
0,6
0,3
0,5
0,2
0,2
C.I.2.
Nedokončená výroba
18
0,8
0,2
0
2,4
0,3
C.II.
Dlouhodobé pohledávky
19
23,2
19,2
19,4
21,3
23,2
C.II.2.
Pohledávky – ovládaná, ovládající osoba
20
22,8
18,8
19
20,9
22,7
C.II.7.
Jiné pohledávky
21
0,3
0,3
0,3
0,3
0,3
C.II.8.
Odložená daňová pohledávka
22
0,1
0
0,1
0,2
0,1
C.III.
Krátkodobé pohledávky
23
53,8
63,6
62,7
55,3
52,5
C.III.1.
Pohledávky z obchodních vztahů
24
42,5
49,5
50,6
44,1
40,8
C.III.2.
Pohledávky – ovládaná, ovládající osoba
25
6,3
6,2
6,1
2,7
2,9
C.III.6.
Stát – daňové pohledávky
26
0
0
0
0
0
C.III.7.
Krátkodobě poskytnuté zálohy
27
3,1
3,4
2,7
5,6
6,4
C.III.8.
Dohadné účty aktivní
28
1,3
4,2
2,9
2,8
2,3
C.III.9.
Jiné pohledávky
29
0,5
0,3
0,3
0,2
0,2
C.IV.
Krátkodobý finanční majetek
30
13,7
10
11,8
9,7
16
C.IV.1.
Peníze
31
4,6
2,9
0,3
3,1
2,9
C.IV.2.
Účty v bankách
32
9,1
7,2
11,5
6,6
13,1
D.I.
Časové rozlišení
33
4,1
2,9
2,9
2,2
1,5
D.I.1.
Náklady příštích období
34
3,3
2,5
2,1
1,8
1,5
D.I.3.
Příjmy příštích období
35
0,8
0,5
0,8
0,4
0
Tabulka 5: Struktura aktiv - vertikální analýza. Zdroj: vlastní zpracování
69
2. Struktura pasiv – vertikální analýza Pozn. číselné údaje ve sloupcích 2007 – 2011 jsou uvedeny v procentech
označen
řáde
Pasiva
í
2007
2008
2009
2010
2011
k Pasiva celkem
01
100
100
100
100
100
A.
Vlastní kapitál
02
26,6
22,8
27
31,2
34,3
A.I.
Základní kapitál
03
10,3
8,5
8,6
8,1
8,8
A.I.1.
Základní kapitál
04
10,3
8,5
8,6
8,1
8,8
A.II.
Kapitálové fondy
05
0
0
0
0
0
A.II.3.
Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a záv.
06
0
0
0
0
0
A.III
Rezervní fondy
07
1,6
1,7
1,7
1,6
1,8
A.III.3
Zákonné rezervní fondy
08
1,6
1,7
1,7
1,6
1,8
A.IV.
Výsledek hospodaření minulých let
09
3,3
3,2
4,3
8,4
15,5
A.IV.1.
Nerozdělený zisk minulých let
10
3,3
3,2
4,3
8,4
15,5
A.V.1
Výsledek hospodaření běžného úč. období
11
11,3
9,4
12,4
13,2
8,2
B.
Cizí zdroje
12
73,1
76,9
72,8
68
65,5
B.II.
Dlouhodobé závazky
13
1,1
0,9
1
2
3,2
B.II.9.
Jiné závazky
14
1,1
0,9
1
2
3,2
B.III.
Krátkodobé závazky
15
44,3
51,8
60,4
54,4
B.III.1.
Závazky z obchodních vztahů
16
25,7
24,7
30,3
29,9
B.III.4.
Závazky ke společníkům
17
1,9
4,9
3,9
B.III.5.
Závazky k zaměstnancům
18
4,4
4,4
6,2
7,2
5,5
B.III.6.
Závazky ze soc. zabezp. a zdrav. pojištění
19
2,3
2,1
2,5
2,7
2,6
B.III.7.
Stát – daňové závazky a dotace
20
4,9
7,3
4,8
4,6
B.III.8.
Krátkodobé přijaté zálohy
21
1
1,5
3,3
4,7
4,6
B.III.10
Dohadné účty pasivní
22
3,9
6,4
4,3
3,3
3,1
B.III.11
Jiné závazky
23
0,2
0,5
1
0,3
0
B.IV.
Bankovní úvěry a výpomoci
24
27,7
24,1
11,5
11,6
8,2
B.IV.1
Dlouhodobé bankovní úvěry
25
0
0
11,5
9,2
8,2
B.IV.2.
Krátkodobé bankovní úvěry
26
25
21,9
0
2,4
0
B.IV.3.
Krátkodobé finanční výpomoci
27
2,7
2,2
0
0
0
C.I.
Časové rozlišení
28
2,8
0,3
0,2
0,7
0,3
C.I.1.
Výdaje příštích období
29
2,8
0,3
0,2
0,7
0,3
Tabulka 6: Struktura pasiv - vertikální analýza. Zdroj: vlastní zpracování
70
8,9
1,6
54,1 29,4 4,2
3. Struktura aktiv – Horizontální analýza Pozn. číselné údaje ve sloupci absolutních změn jsou uvedeny v tis. Kč.
označen
řáde
Relativní změna
Absolut. změna
k
2011 / 2007
2011 - 2007
Aktiva celkem
01
118 %
25674
B.
Dlouhodobý majetek
02
191 %
5063
B.I.
Dlouhodobý nehmotný majetek
03
95 %
- 28
B.I.3.
Software
04
139 %
150
B.I.7.
Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek
05
0
0
B.II.
Dlouhodobý hmotný majetek
06
240 %
5170
B.II.1.
Pozemky
07
0
0
B.II.2.
Stavby
08
28 %
- 2189
B.II.3.
Samostatné movité věci a soubor mov.věcí
09
1471 %
7470
B.II.6.
Jiný dlouhodobý majetek
10
0
0
B.II.7.
Nedokončený dlouhodobý hm. majetek
11
0
111
B.III.
Dlouhodobý finanční majetek
12
94 %
- 79
B.III.1.
Podíly – ovládaná osoba
13
139 %
133
B.III.5.
Jiný dlouhodobý finanční majetek
14
78 %
- 212
C.
Oběžná aktiva
15
118 %
23982
C.I.
Zásoby
16
47 %
- 1042
C.I.1.
Materiál
17
39 %
- 513
C.I.2.
Nedokončená výroba
18
53 %
- 532
C.II.
Dlouhodobé pohledávky
19
117 %
5840
C.II.2.
Pohledávky – ovládaná, ovládající osoba
20
117 %
5660
C.II.7.
Jiné pohledávky
21
126 %
- 115
C.II.8.
Odložená daňová pohledávka
22
135 %
- 65
C.III.
Krátkodobé pohledávky
23
115 %
11642
C.III.1.
Pohledávky z obchodních vztahů
24
113 %
7980
C.III.2.
Pohledávky – ovládaná, ovládající osoba
25
54 %
- 4280
C.III.6.
Stát – daňové pohledávky
26
0
0
C.III.7.
Krátkodobě poskytnuté zálohy
27
242 %
6387
C.III.8.
Dohadné účty aktivní
28
200 %
1943
C.III.9.
Jiné pohledávky
29
51 %
- 330
C.IV.
Krátkodobý finanční majetek
30
138 %
7542
C.IV.1.
Peníze
31
75 %
- 1691
C.IV.2.
Účty v bankách
32
170 %
9233
D.I.
Časové rozlišení
33
44 %
- 3371
D.I.1.
Náklady příštích období
34
53 %
- 2242
Aktiva
í
71
D.I.3.
Příjmy příštích období
35
4%
- 1129
Tabulka 7: Struktura aktiv - horizontální analýza. Zdroj: vlastní zpracování
7.8.2 Vývoj zisku
Základním cílem a motivací každého podnikání je tvorba zisku. Můžeme rozlišovat zisk z: a) hlavní výdělečné činnosti b) finanční činnosti c) operativní finanční činnosti Vypovídací schopnost je omezena ovlivnitelností zisku v konkrétním sledovaném období, způsobenou složitostí jeho účetního zobrazení, variantností požívaných oceňovacích principů, způsobu zobrazení dlouhodobých drobných aktiv, oceňování vnitropodnikových výkonů, atd.(Fibírová, 2003 str. 31)
Výsledek hospodaření (v tis. Kč)
2007
2008
2009
2010
2011
Výsledek hospodaření za účetní období
16427
16568
21583
24434
13990
Výsledek hospodaření před zdaněním
23531
28216
32653
32568
21940
EBIT (Výsledek hospodaření před úroky
24722
30096
36065
35149
26751
a zdaněním)
Tabulka 8: Výsledek hospodaření 2007 – 2011. Zdroj: vlastní zpracování
72
35000 30000 25000 20000
Výsledek hospodaření za účetní období
15000
Výsledek hospodaření před zdaněním
10000 5000 0 2007
2008
2009
2010
2011
Graf 1: Výsledky hospodaření v čase. Zdroj: vlastní zpracování
Dle údajů z rozvahy je patrné, že v účetním období 2011 došlo k výraznému poklesu dlouhodobého majetku společnosti. Pozitivně se však dá hodnotit výraznější pokles cizích zdrojů, zvláště pak v položce bankovních úvěrů.
7.8.3 Struktura přidané hodnoty
Struktura přidané hodnoty
2007
2008
2009
2010
2011
Přidaná hodnota
154361
199314
230239
231011
222445
Osobní náklady
128268
166900
188157
193129
190391
Odpisy
806
1456
1471
2352
3154
Nákladové úroky
1208
2063
723
1080
1027
Čistý zisk
16427
16568
21583
24434
13990
Tabulka 9: Struktura přidané hodnoty 2007 – 2011. Zdroj: vlastní zpracování
73
Struktura přidané hodnoty v roce 2011
Osobní náklady Odpisy Nákladové úroky čistý zisk
Graf 2: Struktura přidané hodnoty v roce 2011. Zdroj: vlastní zpracování
7.8.4 Ukazatele aktivity
Ukazatele aktivity
výpočet
2007
2008
2009
2010
2011
Obrat aktiv
Tržby / aktiva
2,2
2,3
2,8
2,6
2,8
Obrat zásob
Tržby / zásoby
159,3
467,4
500,2
98,9
513,4
Doba obratu aktiv
Aktiva / (tržby / 360)
166,1
156,2
130,5
138,9
128,4
Doba obratu zásob
Zásoby / (tržby / 360)
2,3
0,8
0,7
3,6
0,7
Doba inkasa pohledávek
Pohledávky / (tržby / 360)
127,9
129,3
107,2
106,5
97,2
Doba úhrady krátk. závazků
Krátk. závazky / (tržby / 360)
73,6
80,9
78,8
75,5
69,5
Tabulka 10: Ukazatele aktivity. Zdroj: vlastní zpracování
74
5 4 3
Doba inkasa pohledávek
2
doba úhrady krátkodobých závazků
1 0 2007
2008
2009
2010
2011
Graf 3: Ukazatele aktivity v čase. Zdroj: vlastní zpracování
7.8.5 Ukazatele zadluženosti
Ukazatele zadluženosti
Výpočet
2007
2008
2009
2010
2011
Samofinancování - %
Vlastní kapitál / Aktiva celkem
26,6
22,8
27
31,2
34,3
Celková zadluženost I. - %
Cizí zdroje / Aktiva celkem
73,1
76,9
72,8
68
65
Celková zadluženost II. - %
73,4
77,2
73
68,8
65,7
Poměr cizích zdrojů k VK
Cizí zdroje + ostatní pasiva / aktiva celkem Cizí zdroje / Vlastní kapitál
2,7
3,4
2,7
2,2
1,9
Úrokové krytí I.
EBIT / úroky
20,5
14,7
24
31,2
22,4
Úrokové krytí II.
EBIT + odpisy / úroky
21,1
15,4
25
33,3
25,4
Cash flow
EAT + odpisy /((cizí zdrojerezervy) / 360) CZ – rezervy / provozní CF
58,4
48
65,3
76,4
55,2
6,27
7,68
5,64
4,83
6,7
Doba splácení dluhu
Tabulka 11: Ukazatele zadluženosti. Zdroj: vlastní zpracování
Celková zadluženost společnosti klesá. Mezi roky 2008 a 2011 klesla o více než 15 %. Co se týče úrokového krytí, hodnoty jsou velmi pozitivní, jelikož riziková výše se pohybuje pod bodem 5. Průměrná doba splácení dluhu za sledované období se pohybuje ve výši 6,22 roku. Znamená to, že o něco více než 6 provozních cash flow by uhradilo cizí zdroje společnosti.
Autorka doporučuje pokračovat v tomto trendu dalším mírným a
postupným snižováním zadluženosti na hodnotu 50 %. 75
90 80 70 Samofinancování 60
Celková zadluženost I.
50
Celková zadluženost II.
40
Poměr cizích zdrojů Úrokové krytí I.
30
Úrokové krytí II.
20
Cash flow
10 0 2007
2008
2009
2010
2011
Graf 4: Ukazatele zadluženosti v čase. Zdroj: vlastní zpracování
7.8.6 Ukazatele rentability
Ukazatele rentability
Výpočet
2007
2008
2009
2010
2011
ROA
EBIT / aktiva celkem (%)
17
17,2
19,5
18,1
13,4
Rentabilita tržeb
EBIT / tržby (%)
7,9
7,5
7,1
7
4,6
Obrat celkových aktiv
Tržby / aktiva celkem
2,2
2,3
2,8
2,6
2,8
ROCE – rentabilita kapitálu
EBIT / (VK + DI. K) (%)
61,6
72,4
49,3
42,7
29,4
ROE – rentabilita VK
ČZ / VK (%)
42,5
41,2
45,8
42,2
23,9
Rentabilita tržeb
ČZ / tržby (%)
5,2
0,4
4,5
5,1
2,9
Obrat celkových aktiv
Tržby / aktiva celkem (%)
2,2
2,3
2,8
2,6
2,8
Finanční páka
Aktiva celkem / VK
3,8
4,4
3,7
3,2
2,9
Cash flow / VK
44,6
44,8
48,9
46,2
29,3
ČZ / tržby (%)
5,2
4,1
4,5
5,1
2,9
Mzdové náklady / tržby (%)
29,1
25,8
27,2
28,8
27,7
Rentabilita z vlastních zdrojů Rentabilita tržeb Mzdová náročnost tržeb
fin.
Tabulka 12: Ukazatele rentability. Zdroj: vlastní zpracování
76
Výsledné ukazatele potvrzují, že společnost je zisková. Jako klesající se však jeví rentabilita vlastního kapitálu a rentabilita tržeb. Může se zde projevovat vliv hospodářské krize, která paralyzovala trh s nemovitostmi. 80 70 60 50 ROA 40
ROCE ROE
30 20 10 0 2007
2008
2009
2010
2011
Graf 5: Ukazatele rentability v čase. Zdroj: vlastní zpracování
Ukazatel rentability ROA v první tři roky ve sledovaném období rostl především vlivem obratu celkových aktiv. 2010 a 2011 došlo k poklesu rentability následkem výrazného snížení tržeb. Ta se významně podílela i na poklesu ROE, které zpomalila rovněž finanční páka.
77
Tržby v oblasti nemovitostí 2008 - 2013 Tržby v činnostech v oblasti nemovitostí (bazické indexy) Sales in real estate activities (fixed base indices) CZ-NACE sekce L CZ-NACE section L stálé ceny / constant prices
150 140
průměr roku 2010 = 100 2010 average = 100
130 120 110 100 90 80 70 60
měsíc / month Sez. neočištěno / NSA
Trend / Trend
Graf 6: Tržby v oblasti nemovitostí 2008 - 2013(Čes13)
7.8.7 Ukazatele likvidity
Ukazatele likvidity
Výpočet
Pracovní kapitál
OA – KD
-1187
Pracovní kapitál na aktiva %
OA – KD / CA
Ukazatel kapitalizace
2007
2009
2010
2011
-3194
2569
20091
25642
22,4
17,3
34,1
32,2
38,1
DM / DI. K
0,1
0,2
0,1
0,2
0,1
Běžná likvidita
OA / KD
1,3
1,2
1,6
1,6
1,7
Rychlá likvidita
Krátk. P + FM / KD
1
1
1,2
1,1
1,3
Peněžní likvidita
FM / KD
0,2
0,1
0,2
0,2
0,3
Doba splatnosti krátk. závazků
KZ / (T / 360)
73,6
80,9
78,8
75,5
69,5
Tabulka 13: Ukazatele likvidity. Zdroj: vlastní zpracování
78
2008
1,8 1,6 1,4 1,2 1
Běžná likvidita
0,8
Rychlá likvidita
0,6
Peněžní likvidita
0,4 0,2 0 2007
2008
2009
2010
2011
Graf 7: Ukazatele likvidity v čase. Zdroj: vlastní zpracování
7.8.8 Ukazatele produktivity práce
Produktivita práce (PP) Os. náklady k přid. hodnotě (PH) PP z PH PP z tržeb Průměrná roční mzda Průměrná měsíční mzda
Výpočet Osobní nákl. / přidaná hodnota PH / počet pracovníků Tržby / počet pracovníků Mzdové nákl. / počet pracovníků Měsíční mzdové nákl. / počet prac.
2007
2008
2009
2010
2011
0,8
0,8
0,8
0,8
0,9
444844,4
558302,5
569898,5
562070,9
597970,4
906757,9
1137798,3
1192272,2
1170379,5
1287534,9
263501,4
293207,3
324391,1
336583,9
356457
21958,5
24433,9
27032,6
28048,7
29704,7
Tabulka 14: Ukazatele produktivity práce. Zdroj: vlastní zpracování
Průměrná měsíční mzda vypovídá o pravidelném růstu mezd nad celorepublikovým průměrem. Tímto rostou i osobní náklady společnosti.
79
1400000 1200000 1000000
Produktivita práce z přidané hodnoty
800000
Produktivita práce z tržeb 600000 Průměrná roční mzda
400000 200000 0 2007
2008
2009
2010
2011
Graf 8: Ukazatele produktivity práce v čase. Zdroj: vlastní zpracování
7.8.9 Analýza cash flow
(v tis. Kč)
2007
2008
2009
2010
2011
Stav peněžních prostředků a pen. ekvivalentů na začátku účetního období Čistý peněžní tok z provozní činnosti
19733
19849
17688
20601
17966
11194
12013
1043
29829
19886
Čistý peněžní tok z investiční činnosti
224
-5034
-1387
-14849
-1232
Čistý peněžní tok z finanční činnosti
-11302
-9140
3257
-17615
-9229
Čisté snížení, resp. zvýšení peněžních prostř.
116
-2161
2913
-2635
9425
Stav peněžních prostředků a pen. ekvivalentů na
19849
17688
20601
17966
27391
konci účetního období
Tabulka 15: Analýza cash flow. Zdroj: vlastní zpracování
Důležitým ukazatelem analýzy cash flow je čistý peněžní tok z provozní činnosti, který vykazuje růst. Přes mírný výkyv v roce 2011 můžeme hovořit o pozitivním trendu, kdy provoz firmy je plně a s rezervou kryt provozními zisky.
80
7.8.10 Analýza nákladů a výnosů
Pro účely této práce počítáme s s druhovým členěním nákladů. Náklady (v tis. Kč)
2007
2008
2009
2010
2011
Náklady vynaložené na prodej zboží
1259
739
1555
869
60
Výkonová spotřeba
159354
205306
249762
253562
252553
- spotřeba materiálu a energie
14939
18744
18571
17511
14297
- služby
144415
186562
231191
236051
238256
Osobní náklady
128268
166900
188157
193129
190391
- mzdové náklady
91435
104675
131054
138336
132602
Daně a poplatky
583
518
357
368
373
Odpisy DHM a DNM
806
1456
1471
2352
3154
ZC prodaného DM a materiálu
880
2275
0
2
0
Změna stavu rezerv a opr. položek v provozní
- 324
68
2322
- 1334
- 962
Ostatní provozní náklady
3697
4588
3702
3303
935
Změna stavu rezerv a opr. položek ve fin.
120
0
1986
1656
3950
Nákladové úroky
1208
2063
1416
1080
1027
Ostatní finanční náklady
605
629
791
907
796
Daň z příjmu
7104
11648
11070
8134
7950
0
0
0
0
0
302762,6
396190
462589
464028
460227
oblasti a komplexních nákladů příštích období
oblasti
Mimořádné náklady Náklady celkem
Tabulka 16: Náklady společnosti Centra a.s. 2007 – 2011. Zdroj: vlastní zpracování
Celkové náklady mají společnosti Centra a.s. mají vzrůstající tendenci. Vliv na nákladech je patrný z narůstajících nákladů na poskytování služeb. Ke skokovému nárůstu z roku 2007 na 2008 došlo především zvýšením daně z příjmu a nákladových úroků, přičemž opačný vliv, tj. snížení nákladů snížením daní se takto skokově neprojevil. Důvodem nižších odvodů daně je vyšší tvorba rezerv ve finanční oblasti. Ta ovlivnila hospodářský výsledek tím, že zmírnila jeho růst. Naopak záporné hodnoty u změn stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti došlo k jejich čerpání, což zlepšuje výsledek hospodaření a zvyšuje daně z příjmu. V našem případě však tvorba rezerv z finanční oblasti má významnější vliv na tyto položky. V letech 2007 – 2008 rovněž došlo ke 81
značnému navýšení osobních nákladů, kde je posléze zaznamenáván pravidelný růst. K velmi mírnému výkyvu došlo v posledním roce sledovaného období. Velké odchylky ve sledovaném období zaznamenávají změny stavu rezerv a opravných položek majetku. Položka odpisů rovněž roste jako reakce na investiční aktivity společnosti. Výnosy (v tis. Kč)
2007
2008
2009
2010
2011
Tržby za prodej zboží
1259
739
1566
869
78
Výkony
313715
404620
479990
484573
474980
- tržby za prodej vlastních výrobků a služeb
313386
405455
480112
480157
478885
329
-835
-203
4411
-3905
0
0
81
5
0
Tržby z prodeje DM a materiálu
880
236
82
110
150
Ostatní provozní výnosy
2511
6351
1753
3303
935
Tržby z prodeje CP
0
0
0
0
0
Výnosy z DFM
0
0
0
302
203
Výnosové úroky
644
730
723
722
710
Ostatní finanční výnosy
98
82
58
38
49
Mimořádné výnosy
0
0
0
0
0
- změna stavu zásob - aktivace
Tabulka 17: Výnosy společnosti Centra a.s. 2007 – 2011. Zdroj: vlastní zpracování
Z tabulky výnosů lze odhadnout předmět činnosti společnosti Centra a.s., poskytování služeb. Tržby za prodej zboží jsou oproti tržbám za služby velmi nízké. Výkony ve sledovaném období rostly, s výjimkou roku 2011, kde je patrný vliv nižších tržeb za služby a nižším stavem zásob.
7.8.11 Bankrotní a bonitní modely
7.8.11.1
IN indexy
82
Hodnocení IN05 za rok 2011 je velmi pozitivní, s pravděpodobností 67 % podnik tvoří hodnotu.
Předchozí roky 2007 – 2010 rovněž vyšly jako hospodářsky pozitivní a s velkou rezervou převyšují minimální hranici pro pozitivní vyhodnocení podniku, které je stanoveno na hodnotě 1,6.
7.8.11.2
Altmanův model
83
Výsledné hodnoty Altmanova indexu ve sledovaném období 2007 – 2011 vykazují růst, velmi mírný výkyv je zaznamenán pouze v roce 2010. V každém roce se však pohybují hodnoty nad stanovenou hranicí 2,99, která předpovídá uspokojivou finanční situaci. Srovnejme nyní výsledné hodnoty, ke kterým jsme došly ve výpočtu Altmanova indexu pro soukromé společnosti s rovnicí Altmanova indexu pro nevýrobní podniky, resp. pro podniky, které poskytují služby.
Tento nový Altmanův model má finanční zdraví definováno od úrovně hodnoty 2,6. Rovněž tento výpočet ve sledovaném období je tedy uspokojující. S hodnotou x5 se nepočítá, proto nejsou výsledné hodnoty ovlivněny hodnotou, resp. obratem aktiv.
7.8.11.3
Kralickův rychlý test bonity
Výpočet
2007
2008
2009
2010
2011
Kvóta vlastního jmění (%)
26,6
22,8
27,0
31,2
34,3
Doba splácení dluhu (roky)
4,3
6,7
5,2
6
3,1
Rentabilita celkového kapitálu (%)
11,3
9,4
12,4
13,2
8,2
CF v % podnikového výkonu (%)
6,3
4,4
4,3
3,7
5,7
84
Hodnocení
2007
2008
2009
2010
2011
Kvóta vlastního jmění (%)
2
2
2
1
1
Doba splácení dluhu (roky)
2
3
3
3
2
Rentabilita celkového kapitálu (%)
3
3
2
2
3
CF v % podnikového výkonu (%)
3
4
4
4
3
Tabulka 18, 19: Výsledek a hodnocení Kralickova quick testu. Zdroj. Vlastní zpracování
Kralickův Quick test ukázal nedostatky společnosti v řízení cash flow. Hodnocení, které se týká výkazů cash flow dopadlo s výsledkem „špatně“. Nejlepší výsledky má společnost v kvótě vlastního jmění, kde se pohybuje mezi hodnocením „velmi dobrý“ a „dobrý“. Celkové hodnocení toho testu není tolik příznivé jako u předchozích bankrotních modelů Altmana a IN.
7.8.11.4
Spider analýza
Obratovost závazků Obratovost pohledávek Obratovost aktiv Hotovostní likvidita Pohotová likvidita
rentabilita VK 50 rentabilita aktiv 40 rentabilita 30 tržeb 20 10 VK / A 0
2007 2011
DM / DK Úrokové krytí Běžná likvidita
Graf 9: Spider analýza. Zdroj: vlastní zpracování
Čím je křivka v grafu dále od středu, tím lépe. Mezi léty 2007 a 2011 je patrný velmi podobný trend, zvláště pak důraz na rentabilitu. Spider analýza se často používá ke srovnání s výsledky stejného odvětví.
85
8. Shrnutí Společnost Centra a.s. vznikla v roce 1991 za účelem podnikání v nákladní autodopravě, svozu a likvidaci odpadu. V té době měla jednoho stálého zaměstnance. O rok později však došlo k obrovské expanzi společnosti rozšířením portfolia předmětu podnikání na správu nemovitostí. Na počátku 90. let bylo toto téma velmi aktuální a jednalo se o velkou podnikatelskou příležitost. Díky takto úspěšnému vstupu na trh v oblasti nemovitostí si společnost vytvořila základ pro svou další existenci. Po třech letech podnikání již měla 400 zaměstnanců, spravovala majetek v řádu tisíců jednotek. Rozhodla se tak pokračovat ve své expanzi rozšiřováním portfolia svých služeb za účelem komplexnosti služeb v oblasti správy nemovitostí. Za více než dvacet let své existence se stala stabilní a vyhledávanou značkou na trhu v oblasti správy nemovitostí. Se svými šesti sty zaměstnanci spravuje přes 1400 nemovitostí a 31 000 nájemních jednotek. Společnost na počátku 90. let nepodlehla podnikatelskému boomu bez pravidel a s jediným cílem – vytvořit okamžitý zisk a odejít. Tendence pracovat na svém růstu projevuje společnost kontinuálně po celou dobu své existence a netýká se to pouze práce s aktuálními čísly vyjadřujícími zisk. Hlavním zdrojem tržeb firmy je správa nemovitostí. Významnými oblastmi podnikání, které zaznamenávají růst jsou mimo jiné údržba, zahradnické služby a Facility Management. Společnost Centra a.s. můžeme považovat za rodinnou firmu, která se dědí z otce na syna a předává se tak i celá filozofie firmy. Úkolem nového nástupce bude dozajista udržet stabilitu společnosti, která jde v protiproudu údajů Českého statistického úřadu o klesajících tržbách v oblasti správy nemovitostí. Dalším úkolem je hledat další podnikatelské příležitosti. Rozkvět společnosti byl založen na správě nemovitostí, které byly svěřeny obcím, městům či městským částem a které se zprivatizovaly, privatizují či budou privatizovat. Vlastníci nemovitostí obvykle věnují svému majetku větší péči a znají lépe nedostatky, které nemovitost má. Na tuto skutečnost je třeba reagovat zajímavými nabídkami a dalším rozšířením portfolia. Dalším zdrojem nových podnikatelských příležitostí mohou být sousední státy, především Slovensko. Z historie společnosti Centra a.s. je patrné, že jejím motorem či hnací silou je expanze a změny, které jdou ruku v ruce s úspěchy firmy. Tyto změny souvisejí i s aktivitami souvisejícími se zaváděním certifikací
86
ISO a se zaváděním postupů v souladu s kritérii společenské odpovědnosti firem. V tomto osvědčeném trendu autorka doporučuje pokračovat. Z hlediska celkového majetku společnosti Centra a.s. můžeme pozorovat výkyv ve výši aktiv (účetní období 2010), který byl zapříčiněn nárůstem dlouhodobého majetku o 359 %. Hodnoty se liší především v položkách dlouhodobého hmotného majetku, resp. samostatných movitých věcí a souborech movitých věcí, a v položce dlouhodobého finančního majetku, resp. podílech v ovládaných a řízených osobách. V prvním případě se jedná o majetek zařazený v běžném období, tedy včetně majetku pořizovaného i v minulých letech. Ve druhém případě, tj. podílu ve firmě B. P. Servis s.r.o. došlo podle výroční zprávy Centry, a.s. ke snížení pořizovací ceny o 344 000 Kč z důvodu uzavřené dohody o narovnání a ke zvýšení o 5 950 000 Kč z důvodu tvorby ostatních kapitálových fondů. Rok poté došlo k poklesu hodnoty těchto aktiv. Z hlediska stáří dlouhodobého majetku lze z údaje korekce z roku 2011 vypočítat, že 61 % dlouhodobého hmotného majetku již bylo odepsáno. Co se týče finanční struktury, vlastní kapitál společnosti kontinuálně ve sledovaném období 2007–2011 roste. Oproti tomu základní kapitál zůstal nezměněn. To znamená, že společnost je ve sledovaném období trvale zisková. Společnost rovněž „uchovává“ nerozdělený zisk ve výši 26 550 000 Kč, tj. od roku 2007 nárůst o 21 720 000, resp. o 549 %. Autorka tento trend hodnotí jako pozitivní pro budoucí rozvoj společnosti. V rámci nastavení optimální kapitálové struktury je důležité zmínit nevyváženost výše vlastního kapitálu a cizích zdrojů. Je však nutné doplnit, že téměř 83 % cizích zdrojů tvoří krátkodobé závazky a 54 % z nich tvoří závazky z obchodních vztahů. Mluvíme-li o dlouhodobých závazcích, doba jejich splatnosti se pohybuje pouze v rozmezí 1–5 let. Jejich navýšení souvisí s finančními investicemi do dalších společností. Analýzou pohledávek zjišťujeme, že dlouhodobé pohledávky jsou v podstatě tvořeny pohledávkami vůči osobám ovládaným, ovládajících, pod podstatným vlivem. Dle výroční zprávy společnosti Centra a.s. z r. 2011 se jedná o finanční půjčku společnosti CIG, a.s. s dobou splatnosti 1–5 let. Podstatná část krátkodobých pohledávek (89 %) je tvořena pohledávkami před lhůtou splatnosti. Další část tvoří pohledávky po datu splatnosti do 30 dnů či do 90. Pouze necelá dvě procenta z krátkodobých pohledávek tvoří pohledávky v délce 180 dnů po splatnosti. Vzhledem k tomu, že podíl závazků po splatnosti na celkových závazcích je 1 %, můžeme konstatovat, že společnost Centra a.s. je schopna své závazky hradit a není ohrožena neuhrazenými pohledávkami.
87
Z výkazů zisků a ztrát ze sledovaného období 2007–2011 lze dovodit, že podstatou výnosů společnosti Centra, a.s. jsou tržby za prodej vlastních výrobků a služeb, nikoliv tržby za prodej zboží. To je v souladu s předmětem podnikání společnosti, tj. poskytování služeb. Ve výkazech za sledované období nedochází k mimořádným výkyvům, v položce tržeb za služby je patrná tendence růstu, podobně tomu je u nákladů. Nedochází zde k mimořádným výkyvům a mají rostoucí charakter. V roce 2011 náklady mírně klesly, a to příčinou poklesu nákladů za prodej zboží a ostatních provozních nákladů. V období 2008 je zaznamenán pokles daně z příjmu. Pozitivně rostou průměrné mzdy zaměstnanců, ve sledovaném období 2007–2011 jde o postupný nárůst o celkem 26 %. Ve srovnání mezd ve stejném období rostly průměrné mzdy podle Českého statického úřadu o 14 %.(Čes13) Počet zaměstnanců ve společnosti Centra a.s. klesl. Souvisí to s optimalizací organizační struktury, která se dotkla jak řadových zaměstnanců, tak řídících pracovníků. Výkaz zisku a ztrát obsahuje informace o výsledcích hospodaření i o přidané hodnotě. Společnost Centra, a.s. má přidanou hodnotu tvořenou z převážné části osobními náklady. Podíl osobních nákladů na přidané hodnotě v roce 2011 činil 86 %. Přidaná hodnota v roce 2011 mírně klesla, předcházející 4 roky ve sledovaném období zaznamenávala růst. Pokles je přímo úměrně vázán jak na pokles výše osobních nákladů, tak na výši EBIT. Výsledek hospodaření před zdaněním a úroky sice v roce 2010 klesl, vzhledem k nárůstu podílu osobních nákladů na přidané hodnotě však položka přidané hodnoty stoupla. Zatímco v roce 2007 činil podíl EBIT na přidané hodnotě 16 %, v roce 2011 to bylo 12 %. Nákladové úroky se ve sledovaném období drží na velmi nízkém podílu na přidané hodnotě, tj. hodnoty dosahují úrovně mezi 0,3–1 %. Přidaná hodnota v odvětví nemovitostí v současnosti podle Českého statistického úřadu oproti minulým poklesům stagnovala a zaznamenala meziroční růst zaměstnanosti. Může to signalizovat obrat negativních výkyvů v této oblasti. Společnost kontinuálně zvyšovala svůj čistý zisk hospodaření. V roce 2011 však došlo k razantnímu obratu, když jeho hodnota byla dokonce o 15 % nižší než v roce 2007. Stále je však třeba zdůraznit, že výsledky hospodaření společnosti se monitorují v kladných číslech. Jde o výkyv v jinak růstovém trendu, který byl zapříčiněn několika faktory. Došlo k poklesu tržeb a ostatních provozních výnosů, k navýšení odměn členů orgánů společnosti a změně stavu zásob z vlastní činnosti. Srovnáváme trend vývoje čistého zisku, ovšem v podmínkách našeho účetnictví firmy mohou mít tendenci raději počítat s výsledkem
88
hospodaření před zdaněním, který reflektuje to, že nelze objektivně vyčíslit daňový přínos nebo ztrátu. Svou roli zde zastávají rovněž poměrně časté změny daňových zákonů. Celkové náklady společnosti Centra a.s. rostou. Evidentní je nárůst nákladů v hlavním předmětu činnosti společnosti, poskytování služeb. Vliv na hospodářský výsledek společnosti je patrný z nárůstu rezerv ve finanční oblasti, který pomyslně trend růstu hospodářského výsledku zbrzdil. Naopak k čerpání rezerv z provozní oblasti sice došlo, ale vliv na daně z příjmu či hospodářský výsledek tolik patrný není. Rostou rovněž osobní náklady, velké odchylky jsou v položkách odpisů, jelikož reagují na investiční aktivity společnosti. Součástí práce je rovněž analýza zadluženosti firmy. Pouhým srovnáním výsledných ukazatelů ve sledovaném období je trend poklesu celkové zadluženosti pozitivní, jelikož klesl o více než 15 %. Přesto však autorka doporučuje pokračovat v mírném poklesu zadluženosti na 50 %. Průměrná doba splácení dluhu se pohybuje ve výši 6,22 roku. Ve sledovaném období má kolísavý charakter. Společnost rovněž dosahuje pozitivních hodnot ukazatelů likvidity. Při momentálních výkyvech využívá krátkodobých zdrojů. Podíl čistého pracovního kapitálu na oběžných aktivech se v letech 2009–2011 pohybuje mezi 30–40 %. Tato čísla potvrzují finanční stabilitu firmy. Ukazatele rentability rovněž poukazují na ziskovost firmy, přesto je zde patrný vliv stagnace na trhu s nemovitostmi, ekonomické krize a nepříznivých hospodářských výsledků České republiky. Ekonomická síla obyvatel klesá, klesají tedy i investice včetně investic do nemovitostí, a to včetně jejich správy. V rámci srovnávání indexu IN05 ve sledovaném období 2007–2011 autorka dospěla k pozitivnímu hodnocení firmy, jelikož výsledné hodnoty s rezervou přesáhly stanovenou hranici 1,6. Z hlediska věřitele můžeme označit Centru, a.s. jako firmu, které bankrot aktuálně nehrozí a vlastníci se mohou těšit z tvorby hodnoty. Srovnáme-li jednotlivé ukazatele, se kterými jsme počítali, vychází nám, že nejlepších výsledků co se týče hodnoty IN05 se dosáhlo v letech 2009 a 2010. V těchto letech zaznamenáváme vyšší hodnoty úrokového krytí a produkční síly. Obrat aktiv zaznamenal v roce 2010 mírný pokles, který však neměl zásadní vliv na výslednou hodnotu IN05. V souladu s výslednými hodnotami Altmanova indexu se projevují ukazatele 0,998x5, tedy obrat celkových aktiv. Z hlediska výsledků Altmanova indexu ve sledovaném období autorka konstatuje, že Centra, a.s. se nachází pro budoucí dva roky v dobré finanční kondici a hodnoty výsledků 89
z jednotlivých let reflektovaly obrat celkových aktiv. Při analýze cash flow nebyly zjištěny zásadní nedostatky, přesto podle výpočtů bonitního Kralickova testu velmi negativně ovlivňovaly celkové výsledky. Ukázaly tak na problémy společnosti v řízení cash flow. Závěrem lze konstatovat, že společnost Centra a.s. vykazuje dlouhodobou prosperitu a predikce budoucnosti je velmi příznivá. Autorka doporučuje, aby se společnost do budoucna zaměřila na následující: 1. Rozšíření nabídky služeb novým vlastníkům zprivatizovaných nemovitostí, rozšíření portfolia služeb a expanzi do zahraničí s ohledem na velmi pozitivní trendy růstu tržeb především v oblasti údržby, zahradnictví a Facility Management 2. Snižování zadluženosti 3. Koncepci dalších investic 4. Kontrolu vývoje nákladů, zvláště pak mzdových 5. Řízení cash flow 6. Hlubší zkoumání základních ukazatelů finanční analýzy a jejich využití v běžné praxi, jelikož mohou mít významný vliv na rozhodování manažerů
90
9. Závěr Cílem práce bylo vypracovat finanční analýzu společnosti Centra a.s. tak, aby její závěry byly k užitku managementu. Proces finanční analýzy se měl stát významným k zamyšlení nad průběžnými daty a jejich vzájemným srovnáním. Společnost Centra a.s. se pohybuje již více než 20 let na trhu služeb, především v oblasti správy nemovitostí. Na počátku svého působení zaznamenala na dnešní poměry nebývalý růst, který dokázala přetransformovat do stabilní společnosti s pravidelně ziskovými výsledky hospodaření. Dá se konstatovat, že společnost neustále expanduje a rozšiřuje portfolio svých služeb. Vzhledem k jejímu rozdělení na jednotlivé divize by měla více sledovat výsledky hospodaření na bázi poměrových ukazatelů a jejich soustav. Z hlediska operativního řízení se management zaměřuje především na pravidelné sledování nákladů a naplňování rozpočtu. Výkazy, se kterými autorka pracovala, mají vypovídací hodnotu a poskytují obraz o hospodaření a vývoji společnosti. Autorka zpracovávala finanční analýzu poprvé, proto zpočátku měla problém s výběrem dat tak, aby byla správná a relevantní a měla své další uplatnění. Cílem bylo eliminovat chyby ve vstupech a výstupech tak, aby mohlo dojít k závěrečné správné interpretaci výsledných hodnot. Teoretická část připravila základní kritéria hodnocení výsledků v praktické části. Nejprve analyzovala data z výkazů a dalších dostupných zdrojů a následně pomocí syntézy pojmenovala vzájemné vlivy. Naopak v praktické části se autorka nejprve uchýlila k syntéze, poté ke komparaci a následně podle výsledků a významů výsledných hodnot prováděla jejich analýzu. Výsledky společnosti Centra a.s. jsou dlouhodobě pozitivní. Společnost je rentabilní a zisková a bez větších komplikací dokáže reagovat na ekonomické krize, špatné výsledky hospodaření České republiky i nepříznivý vývoj v odvětví, ve kterém se realizuje. Autorka práce provedla finanční analýzu především v rámci finančně-hodnotových ukazatelů. Použila standardní metody hodnocení, vertikální a horizontální analýzy, analýzy absolutních a poměrových ukazatelů, bankrotní a bonitní modely a komparací s východisky teoretické části interpretovala jednotlivé výsledky.
91
V rámci výročních zpráv, resp. výkazů lze zjistit základní informace o tom, jakou pozici zastává na trhu, základní informace o hospodaření a o vlivech, které působí na stěžejní položky hospodaření. Přestože lze pracovat s mnoha dalšími ukazateli, které již vznikají na bázi ryze interních procesů firmy, lze konstatovat, že i základní finanční analýza má podstatný význam pro řízení firmy. Management by měl znát zdroje a kvalitu dat, se kterými následně pracuje, měl by reflektovat slabá místa a měl by znát vzájemné vazby jednotlivých ukazatelů. Podmínkou finanční analýzy je její přesnost a kvalita, podmínkou správného řízení je mít k dispozici správná a relevantní data, která lze objektivně interpretovat. Autorka má za to, že interní procesy ve firmách jsou vždy natolik rozdílné, že nelze použít uniformní finanční analýzy k hlubšímu zkoumání. Firma by proto měla vytěžit ze své jedinečnosti maxima a měla by nastavit procesy finanční analýzy tak, aby jí přinášela užitek pro základní cíl její existence, tj. tvorbu zisku, prosperitu a růst v čase. Finanční analýza má rozhodně předpoklady být základním pracovním nástrojem pro práci manažera. Autorka se při studiu tématu diplomové práce setkala s názorem, zda vyžadovat jednotné základní finanční analýzy pro účely informování veřejnosti. Autorka je toho názoru, že jako doplněk k základním výkazům je takový přístup možný. Musela by však být nastavena jasná pravidla a podmínky pro užití jednotlivých dat ke zpracování. Pro práci s daty je potřeba mít zavedený funkční informační systém. Autorka věří, že práce může být inspirací pro management společnosti Centra a.s. Práce byla rovněž velkým přínosem pro samotnou autorku. Ač vždy operovala na úrovni manažerky malé firmy, s podrobnější finanční analýzou v praxi se nesetkala, jelikož tomuto pojetí nedávají malé podniky a jejich vlastníci prostor.
92
Literatura
Association The Ontario Hospital [Online] // The Ontario Hospital Association. - 13. 05 2013. http://www.oha.com/Pages/Default.aspx. BusinessVize [Online] // BusinessVize.cz. - 10. 01 2013. - www.businessvize.cz. Centra a.s. Politika kvality, ochrany životního prostředí,... [Online]. - 13. 05 2011. - http://www.centra.eu. Centra a.s. Výroční zpráva. - 2007, 2008, 2009, 2010, 2011. Český statistický úřad [Online]. - 22. 04 2013. - www.czso.cz. ČR Ministerstvo spravedlnosti [Online] // Obchodní rejstřík a sbírka listin . Entre s.r.o. K čemu slouží [Online] // Výroční zpráva.cz. - 21. 05 2013. - www.vyrocnizprava.cz. Fibírová Jana Reporting - moderní metoda hodnocení výkonnosti uvnitř firmy [Kniha]. - Praha : GRADA Publishung, 2003. - 2. vydání. - ISBN 80-247-0482-X. Grünwald Rolf a Holečková Jaroslava Finanční analýza a plánování podniku [Kniha]. - Praha : Ekopress. 978-80-86929-26-2. - ISBN . Higgins Robert C. Analýza pro finanční management [Kniha]. - Praha : Grada Publishing, 1997. - 1. vydání. - ISBN 80-7169-404-5. Hlavsa Zdeněk Pravidla českého pravopisu [Kniha]. - Praha : Academia, 2003. - ISBN 80-200-0992-2. Kislingerová Eva a Hnilica Jiří Finanční analýza - krok za krokem [Kniha]. - Praha : C. H. Beck, 2008. - 2. vydání. - ISBN 978-80-7179-713-5. Knápková Adriana, Pavelková Drahomíra a Šteker Karel Finanční analýza - komplexní průvodce s příklady [Kniha]. - Praha : Grada Publishing, a.s., 2013. - 2. vydání. - ISBN 978-80-247-4456-8. Kovanicová Dana Abeceda účetních znalostí pro každého [Kniha]. - Praha : Bova Polygon, 2009. - XIX. vydání. - ISBN 978-80-7273-156-5. Kraus Jiří a kol. Nový akademický slovník cizích slov [Kniha]. - Praha : Academia, 2005. - ISBN 80-2001351-2. Kubátová Eva Ekonomika malých a středních podniků [Kniha]. - Brno : Masarykova univerzita, 2008. ISBN 978-80-210-4615-3. Macek Jan, Kopek Rudolf a Králová Jitka Ekonomická analýza podniku [Kniha]. - Plzeň : Zápodečeská univerzita v Plzni, Ekonomická fakulta, 2006. - 1. vydání. - ISBN 80-7043-446-5.
93
Pazourek Josef Bilance akciových společností [Online] // Econlib, virtuální ekonomická knihovna. - 1906. 29. 01 2013. - http://www.econlib.cz/zlatyfond/html/zf0008.htm. Petřík Tomáš Ekonomické a finanční řízení firmy - manažerské účetnictví v praxi [Kniha]. - Praha : Grada Publishing, a.s., 2005. - 1. vydání. - ISBN 80-247-1046-3. Pour Jan, Maryška Miloš a Novotný Ota Business Intelligence v podnikové praxi [Kniha]. - Praha : Professional Publishing, 2012. - 1. vydání. - ISBN 978-80-7431-065-2. Robbins Stephen P. a Coulter Mary Management [Kniha]. - Praha : Grada Publishing, a.s., 2004. - 1. vydání. - ISBN 80-247-0495-1. Rosochatecká Eva Ekonomika podniků [Kniha]. - Praha : Česká zemědělaká univerzita v Praze, Provozně ekonomická fakulta, 2010. - 9. vydání. - ISBN 978-80-213-1892-2. Smith Adam BPojednání o podstatě a původu bohatství národů [Kniha]. - Praha : Liberální institut, 2001. ISBN 80-86389-15-4. Smith Adam Pojednání o podstatě a původu bohatství národů [Kniha]. - Praha : Liberální institut, 2001. ISBN 80-86389-15-4. Strateg.cz Finanční řízení [Online] // Strateg.cz. - 03. 02 2013. - http://www.strateg.cz/. Synek M., Kopkáně H. a Kubálková M. Manažerské výpočty a ekonomická analýza [Kniha]. - Praha : C. H. Beck, 2009. - 1. vydání. - ISBN 978-80-7400-154-3. Synek Miloslav a kolektiv a Manažerská ekonomika [Kniha]. - Praha : Grada Publishing, a.s., 2011. - 5. vydání. - ISBN 978-80-247-3494-1. Synek Miloslav Ekonomická analýza [Online] // VŠE v Praze - Fakulta podnikohospodářská. - 2003. - 15. 01 2013. - http:///nb.vse.cz/~synek/EKAnSkr.pdf. Veber Jaromír Management - základy, prosperita, globalizace [Kniha]. - Praha : Management Press, 2002. ISBN 80-7261-029-5. Vozňáková Jitka [a další] Ekonomika podniku [Kniha]. - Ostrava : Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, 2008. - 1. vydání. - ISBN 978-80-248-1760-6. Žižka Miroslav a Maršíková Kateřina Ekonomika a management podniku [Kniha]. - Liberec : Technická univerzita v Liberci, 2008. - 1. vydání. - ISBN 978-80-7372-385-9.
94
Přílohy 1. Organizační struktura společnosti Centra a.s. 2. Rozvaha, Výkaz zisku a ztráty, Přehled peněžních toků ve sledovaném období 2007 - 2011
95
96
97