SocietasEuropaea. Bankovní institut vysoká škola Praha. Katedra práva. Bakalářská práce. Michal Boudný. Autor:

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva

SocietasEuropaea Bakalářská práce

Autor:

Michal Boudný Právní administrativa v podnikatelské sféře

Vedoucí práce:

Praha

JUDr. Natália Štefanková , Ph.D.

Březen 2015

Prohlášení:

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

Ve Slavkově u Brna dne 31. 3. 2015

Michal Boudný

Poděkování

Rád bych poděkoval JUDr. Natálii Štefankové, Ph.D. za cenné rady, věcné připomínky a vstřícnost při konzultacích a vypracování bakalářské práce.

Anotace Tématem této bakalářské práce je seznámení se s nadnárodní obchodní společností SocietasEuropaea. První kapitola se zabývá základní charakteristikou a historií SE. Dále se práce věnuje současným pramenům právní úpravy SE od jejího založení, podmínkám vzniku, sídle a možnosti jeho přemístění až k jejímu zrušení a zániku. Ve třetí kapitole jsou popsány možnosti řízení SE a složení dualistické a monistické koncepce vč. zapojení zaměstnanců a publicity SE. Ve čtvrté kapitole je představena ready - made společnost a její výhody i nevýhody nabízených služeb. Závěrečnou kapitolu tvoří zamyšlení se, jaké výhody přináší evropská společnost českým podnikatelům. Cílem této práce je seznámit se s evropskou společností jako takovou, představit její možnosti, výhody a hlavně poukázat, že kromě klasických a. s., s. r. o., atd. existují na trhu i společnosti SE. Klíčová slova: SocietasEuropaea, evropská společnost, právní úprava, monistický systém, dualistický systém, ready - made společnosti, evropské právo. Annotation The theme of this thesis isintroducing with multinational trading company Societas Europaea (SE). The first charter deals with the basic characteristics and history of SE. Furthermore, the work deals with current sources of legislativ since the grounding, conditions of origin, headquarter and posibility of relocation to revocation and termination. In the third charter is describing management options with a composition dualistic and monistic conception incl.employee involvement SE and publicity. In the fourth charter is presenting a ready -made company and advantages and disadvantages of the services offered. The final charter is consisting of reflection, the benefits of. European society for czech entrepreneurs. The aim of this work is to introdukce to the society as a whole, to present its possibilities, advantages and especially point out that in addition to classical a.s.,s.r.o., etc.exist in the market the SE society. Keywords:Societas Europaea, European companyl aw, unitary, monism – dualism system, ready – made company, European law.

OBSAH

ÚVOD ........................................................................................................................................................... 7 ZVOLENÉ METODY ZPRACOVÁNÍ ................................................................................................ 9 1 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA................................................................................................ 10 1.1 Societas Europaea (Evropská akciová společnost)................................................................. 10 1.1.1 Kategorie evropských společností ..................................................................................... 11 1.2 Historický vývoj ............................................................................................................................ 13 2 EVROPSKÁ SPOLEČNOST V PRÁVNÍ ÚPRAVĚ ................................................................... 16 2.1 Prameny práva evropské společnosti ........................................................................................ 16 2.1.1 Nařízení Rady č. 2157/2001 ................................................................................................ 17 2.1.2 Směrnice Rady č. 2001/86/ES ............................................................................................ 18 2.1.3 Vnitrostátní právní úprava ................................................................................................... 19 2.1.4 Stanovy společnosti .............................................................................................................. 19 2.2 Založení SE..................................................................................................................................... 19 2.3 Vznik SE ......................................................................................................................................... 29 2.4 Sídlo SE a jeho přemístění .......................................................................................................... 29 2.5 Zrušení a zánik SE ........................................................................................................................ 30 2.6 Základní kapitál SE ....................................................................................................................... 31 3 ORGANIZAČNÍ STRUKTURA ŘÍZENÍ SE ................................................................................ 32 3.1 Monistická koncepce .................................................................................................................... 32 3.1.1 Správní orgán ......................................................................................................................... 33 3.1.2 Předseda správní rady ........................................................................................................... 34 3.1.3 Statutární ředitel..................................................................................................................... 35 3.1.4 Valná hromada SE ................................................................................................................. 36 3.2 Dualistická koncepce ........................................................................................................................ 36 3.2.1 Představenstvo ....................................................................................................................... 37 3.2.2 Dozorčí rada ........................................................................................................................... 38 3.3 Společná ustanovení pro monistický a dualistický systém ................................................... 39 3.4 Zapojení zaměstnanců do záležitostí SE .................................................................................. 40 3.5 Publicita SE .................................................................................................................................... 42 4 READY - MADE společnost .............................................................................................................. 43 4.1 Charakteristika ready - made společnosti ................................................................................. 43 5

4.2 Vývoj ready - made společností v České republice ............................................................... 44 4.3 Výhody a nevýhody ready - made společností........................................................................ 45 5 VÝHODY EVROPSKÉ SPOLEČNOSTI PRO ČESKÉ PODNIKATELE ............................. 46 5.1 Dostat se z vlivu českých úřadů ................................................................................................. 46 5.2 Výběr nejvhodnějšího daňového systému v rámci EU .......................................................... 47 5.3 Anonymita ...................................................................................................................................... 47 5.4 Lepší image..................................................................................................................................... 47 5.5 Možnost vybrat vhodný právní systém ..................................................................................... 48 5.6 Využití smluv o ochraně investic uzavřených Českou republikou ..................................... 48 5.7 Úsporu nákladů na správu a řízení ............................................................................................. 48 ZÁVĚR ....................................................................................................................................................... 49 Seznam použité literatury........................................................................................................................ 51 Odborná literatura: ............................................................................................................................... 51 Právní předpisy: .................................................................................................................................... 51 Odborné a časopisecké články: ......................................................................................................... 51 Internetové zdroje: ............................................................................................................................... 52 Seznam použitých zkratek ...................................................................................................................... 54 Seznam obrázků ........................................................................................................................................ 55 Seznam tabulek ......................................................................................................................................... 55 Přílohy ......................................................................................................................................................... 56

6

ÚVOD Tato bakalářská práce je zaměřena na představení nadnárodní formy obchodní společnosti SocietasEuropaea, která byla uvedena v České republice v souvislosti s přistoupením naší země do Evropské unie. Hlavní myšlenkou bylo otevření vnitřního trhu českým podnikatelům, který by jim nabízel široké možnosti, využití nových právních forem, díky kterým by mohli rozvíjet své ekonomické aktivity v rámci celé EU. V rámci EU vznikly tři nové formy nadnárodních evropských společností. Jednou z nich je evropská „akciová“ společnost, další, které stojí za zmínku, jsou evropské hospodářské zájmové sdružení (EHZS) a evropská družstevní společnost (SCE). Hlavním tématem této práce bude evropská akciová společnost, která je nejoblíbenější formou evropské společnosti. Z tohoto důvodu jsem si zvolil dané téma, které je velmi aktuální, SE stále přibývá a Česká republika oproti ostatním zemím, mimo Německa, které je srovnatelné, drží nárůstový trend v zakládání SE. Cílem této práce je přispět a obohatit se o znalosti v této formě nadnárodní obchodní společnosti, která není příliš známa, jak u podnikatelů, tak v podvědomí občanů, kteří mnohdy vůbec netuší, že mají možnost takové formy podnikání. Dalším cílem práce je vysvětlení a nastínění důvodů, proč a jak tuto společnost zakládat a poukázat na její slabé stránky, se kterými se pojí proces zakládání a překážky před jejím vznikem. V práci je poměrně dopodrobna zanalyzována právní problematika vztahující se k SE. Česká republika v počtu založených SE vykazuje abnormální nárůst těchto společností oproti ostatním státům. Tento nárůst je zřejmě zapříčiněn velkým počtem ready - made společností, které působí na českém trhu. Práce je rozdělena do několika dílčích kapitol a subkapitol. V první části v souvislosti s kapitolou základní charakteristika popíši důvod založení SE a myšlenky EU, proč vlastně evropská akciová společnost vznikla a co má přinést v oblasti podnikání a co má usnadnit. Dále se zmíním o jednotlivých neformálních označeních a rozděleních skupin SE, díky kterým se lze lépe zorientovat v tom, které společnosti jsou aktivní a které naopak nevyvíjejí žádnou hospodářskou aktivitu. Pomocí statistických údajů uvedu procentuální zastoupení SE v jednotlivých odvětvích. Na závěr této kapitoly popíši historický vývoj a prvotní myšlenky, které vedly k vytvoření SE. V následující kapitole podrobněji popíši SE v právní úpravě, kde budou rozvedeny konkrétní prameny evropské společnosti vč. českých zákonů, kterých se daná problematika dotýká. Subkapitola 2.2 Založení SE bude pojata velmi podrobně a to z důvodu, že se jedná o poměrně složitou problematiku, kterou považuji za stěžejní v rámci 7

informací o SE. Dále popíši finanční stránku v podobě základního kapitálu. Následuje rozsáhlá kapitola týkající se organizační struktury a řízení evropské společnosti. Jsou zde popsány obě koncepce, jak dualistická, tak monistická. Pro lepší orientaci vytvořím přehlednou tabulku, ve které jsou srovnány jednotlivé systémy SE společně s českou akciovou společností. V této kapitole je zmíněna problematika zapojení zaměstnanců do záležitostí SE, která byla velmi důležitou pro přijetí statutu o SE. Následuje kapitola popisující funkci tzv. ready - made společností, které jsou na českém trhu velmi oblíbené. Již od roku 2001 narůstá v ČR abnormálně jejich počet oproti jiným státům. Statistické údaje o počtu těchto společností ve světě jsem vytvořil a pro lepší orientaci uvádím v tabulce. Na závěr této kapitoly se zamýšlím nad výhodami a nevýhodami ready - made společností pro české podnikatele, kteří poměrně často kupují již předzaložené společnosti. V závěru práce budou shrnuty veškeré poznatky o problematice SE, které jsem během své práce získal. Zamyslím se zde nad účelem a celkovým přínosem evropských společností a nad splněním cíle této práce.

8

ZVOLENÉ METODY ZPRACOVÁNÍ Podklady k sepsání této bakalářské práce vycházejí z knižní bibliografie, která převážně posloužila k vytvoření teoretických hledisek.

K doplnění dalších informací sloužili i

internetové odkazy a samozřejmě právní předpisy evropské i české, které posloužily k pochopení právní úpravy SE. Po prostudování všech získaných informací a možností založení SE i pomocí ready - made společností byly vyvozeny výhody a nevýhody tohoto založení. A na závěr celkový pohled na to, jaké výhody přináší evropská společnost pro českého podnikatele.

9

1 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA 1.1 SocietasEuropaea (Evropská akciová společnost) Jednou z myšlenek Evropské unie je sjednocení právních řádů členských států a vytvoření jednotných nadnárodních institutů, díky kterým by bylo značně zjednodušeno podnikání v rámci EU. Proto se postupně Evropskou komisí začali vytvářet nadnárodní formy obchodních společností. Jejich cílem bylo ujednotit formy obchodních společností v členských státech. Jednou z důležitých myšlenek jsou jednotné formy zkratek nadnárodních společností, které budou pro všechny státy stejné a budou se v nich všichni dobře orientovat. V dnešní době je totiž na trhu tolik zkratek, že bez velmi dobrých znalostí není možné bez daných zkratek zjistit, o jakou formu společnosti se vůbec jedná. Pod latinským názvem SocietasEuropaea (SE) se skrývá evropská akciová společnost, jenž je nadnárodní formou akciové společnosti vytvořenou komunitárním právem. SocietasEuropaea, je také do jisté míry symbolem. Symbolem sjednocené Evropy, naplňující myšlenku Roberta Schumana a Jeana Monneta založit společenství evropských států na hospodářské bázi, která by přinesla Evropě víc, než všechny politické projekty minulých století.1 Hlavním důvodem vzniku evropské společnosti jako nadnárodní právnické osobybylo usnadnit volný pohyb kapitálu a sjednotit právní formy obchodních společností v rámci celé EU. Evropská společnost představuje stejný druh právnické osoby v jakékoliv zemi. Samotné použití zkratky SE za názvem firmy dodá zakládané společnosti jistou prestiž napříč celou EU bez ohledu na zemi, v níž byla společnost založena.2 V literatuře se uvádí několik pojmů např. evropská společnost, SocietasEuropaea, evropská akciová společnost nebo zkráceně SE. Všechny tyto termíny označují obchodní společnost právnickou osobu, jejíž základní kapitál je rozvržen na akcie a která je založena určitým způsobem a za určitých podmínek, které jsou stanoveny pomocí Nařízení Rady (ES/EU) č. 2157/2001 ze dne 8. října 2001 o statutu evropské společnosti (SE).3 Dalším důležitým 1

HODÁL, Petr; ALEXANDER, Juraj. Evropské právo obchodních společností. Vyd. 1. Praha: Linde Praha, a. s., 2005. 268 s. ISBN 80-7201-520-6. 2 iPodnikatel.cz [online]. 2011 [cit. 2015-03-31]. Www.ipodnikatel.cz. Dostupné z WWW: . 3 Viz Článek 1 Nařízení Rady (ES) č. 2157/2001 ze dne 8. října 2001 o statutu evropské společnosti (SE). In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 19. 3. 2015].

10

předpisem je Směrnice Rady č. 2001/86/ES ze dne 8. října 2001, kterou se doplňuje statut evropské společnosti s ohledem na zapojení zaměstnanců.

V českém právním řádu je

upravena v zákoně č. 627/2004 Sb., o evropské společnosti. Podle nařízení SE se v členském státě přistupuje ke společnosti stejně, jako by se jednalo o akciovou společnost, která je založena podle práva členského státu, ve kterém sídlí.4 Je nutno upozornit, že možnost vyvíjet činnost pod právní formou SE se netýká pouze členských států Evropské unie, jak by se mohlo na první pohled zdát, ale také ostatních států tvořících Evropský hospodářský prostor, a to na základě rozhodnutí Smíšeného výboru Evropského hospodářského prostoru č. 93/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se mění příloha XXII (Právo obchodních společností) Dohody o Evropském hospodářském prostoru. K dnešnímu dni se toto rozšíření působnosti týká Norska, Lichtenštejnska a Islandu.5 Evropská společnost není první nadnárodní formou společnosti. V pořadí je až druhou, před ní je evropské hospodářské zájmové sdružení, po evropské společnosti následovala evropská družstevní společnost. Jako poslední se připravuje statut evropské soukromé společnosti (SocietasPrivata Europaea se zkratkou „SPE“). Tento statut by měl sloužit jako alternativa pro společnosti s ručením omezeným. Bude sloužit převážně pro malé a střední podniky, které si mohou vytvořit společnost na evropské úrovni, která jim pomůže při obchodování v Evropském hospodářském prostoru. Evropská komise zahájila v roce 2010 hospodářskou strategii „Evropa 2020,“ která má za úkol vyvést Evropu z hospodářské krize a připravit ji na další dekádu. V rámci této strategie je i „Akční plán: Evropské právo obchodních společností a správa a řízení společnosti,“ ten má přispět k modernizaci obchodního práva v EU. Dosažení vyšší konkurenceschopnosti a udržitelnosti podniku může být podle komisaře pro vnitřní trh a služby Michela Barniera provedeno skrze větší transparentnost, které povede k účinnější správě a akcionáři by podle jeho názoru měli dostat více práv, ale i zodpovědnosti, aby byla zajištěna lepší konkurenceschopnost společnosti.6 1.1.1 Kategorie evropských společností

4

DĚDIČ, Jan; ČECH, Petr. Evropská (akciová) společnost. Vyd. 1. Praha: BOVA POLYGON, 2006, vi, 619 s. ISBN 80-7273-133-5. 5 Tamtéž. 6 Komise chce modernizovat evropské právo obchodních společností a jejich správu a řízení. In: Europa: zastoupení v České republice [online]. 2012, [cit. 2015-07-06]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/ceskarepublika/press/press_releases/12_1340_cs.htm.

11

Z důvodu, že bylo obtížné rozlišit evropské společnosti, jestli jsou fungující a aktivní od těch, které nejsou a nevyvíjí hospodářskou aktivitu, vzniklo neformální označení a rozdělení do následujících skupin: -

Normální SE: společnosti, které vyvíjí ekonomickou činnost a mají alespoň pět zaměstnanců.

-

Prázdné SE: společnosti, které jsou ekonomicky aktivní, ale nemají zaměstnance nebo mají méně než pět zaměstnanců.

-

UFO: společnosti, o jejichž aktivitě nejsou známé žádné informace a spíše aktivní nejsou. Řadí se sem i kategorie, která někdy bývá uváděna zvlášť, tzv. Shelf nebo Shell SE, o kterých se s jistotou ví, že nevyvíjejí žádnou aktivitu a ani nemají zaměstnance.7

Musím říci, že nejvíce společností patří do třetí skupiny UFO, kde se nachází prázdné společnosti. Česká republika se zde umístila na prvním místě ze všech států EHP. Další zajímavostí je procentuální poměr, který vyjadřuje, kolik evropských společností je založených v jednotlivých ekonomických sektorech. V databázi evropských společností, spadajících pod ETUI jasně vyplynulo, že nejčastěji se podniká v oblasti finančních a obchodních služeb, následuje kovozpracující a chemický průmysl. Není asi velkým překvapením, že se právě nejvíce daří SE v oblasti finančních a obchodních služeb. Toto odvětví asi nejvíce využívá zvláště jednoduchého přesunu sídla společnosti do jiného státu.

7

EUROPEAN FOUNDATION FOR THE IMPROVEMENT OF LIVING AND WORKING CONDITIONS. [AUTHORS, EuropeanFoundationfortheImprovementofLiving and WorkingConditions.UdoRehfeldt. Employeeinvolvement in companiesuntertheEuropeanCompany Statute [online]. Luxembourg: Publ. Off. ofthe Europ. Union, 2011 [cit. 2015-07-06]. ISBN 978-928-9708-814. s. 25.

12

Tabulka č. 1 Procentuální zastoupení jednotlivých odvětví v rámci SE8 Oblast

% zastoupení SE

Finanční služby

21

Obchodní služby

18

Kovozpracující průmysl

15

Chemický průmysl

12

Ostatní služby

10

Informační technologie

7

Ostatní

5

Stavebnictví a zpracování dřeva

5

Hotelnictví a potravinářství

4

Transport

2

Neznámý

1

1.2 Historický vývoj Za úvodní impuls k vytvoření nadnárodní kapitálové společnosti může být považováno 34. zasedání německých právníků v Kolíně nad Rýnem, kde Karl Geilers požadoval vytvoření nadstátní kapitálové organizace ve formě obchodní společnosti. Návrh Karla Geilerse zůstal nevyslyšen až do roku 1949 a 1952, kdy Rada Evropy předložila dva různé návrhy k vytvoření evropské společnosti. První požadavky na vytvoření evropské nadnárodní společnosti na půdě Evropských společenství se objevily v roce 1959, kdy francouzský notář Thibièrge na 57. Kongresu notářů Francie a později nizozemský profesor PieterSanders navrhovali vytvoření společnosti evropského typu jako doplnění národního akciového práva. Evropská komise v roce 1959 označila zmíněné požadavky za cenný příspěvek k vytvoření evropské formy obchodní společnosti. Vytvoření evropské akciové společnosti získalo v následujících letech podporu, především ve Francii; v roce 1962 předložil francouzský Svaz průmyslu návrh Statutu evropské společnosti o 194 článcích, v roce 1965 obdržela Rada ES nótu francouzské vlády, která 8

CARLSON, Anders, Melinda KELEMEN a Michael STOLLT. Overviewofcurrentstateof SE founding in Europe. In: Worker - prticipation[online]. 2013, [cit. 2015-07-06]. Dostupné z: http://www.workerparticipation.eu/European-Company-SE/Facts-Figures.

13

navrhovala,vytvoření evropské obchodní společnosti uzavřením státní smlouvy všech šesti členů společenství. Komise přijala oba návrhy kladně a pověřila v roce 1966 skupinu odborníků vedenou Sandersem, aby určili, jak by mohla vypadat právní forma evropské akciové společnosti. Forma akciové společnosti byla zvolena proto, že existovala ve všech právních systémem členských států a umožňovala vstup na burzu. Ještě v roce 1966 Sandersova skupina předložila návrh, který měl být podkladem pro uzavření smlouvy o SocietasEuropaea. Sandersův návrh se později stal základem pro návrh nařízení o Statutu evropské akciové společnosti, který byl předložen Komisí Radě ministrů v roce 1970. Po řadě připomínek Komise návrh přepracovala a předložila jej opět v roce 1975. V Radě nebylo dosaženo shody ani tentokrát, spornými otázkami byly především struktura orgánů, koncernové a daňové právo a rovněž otázka spolurozhodování zaměstnanců. Další fáze se odehrála v osmdesátých letech. Na zasedání Evropské rady v roce 1985 v Bruselu byla Komise vyzvána k vypracování detailního plánu k zajištění vnitřního trhu. Komise předložila Radě v roce 1985 tzv. Bílou knihu obsahující 279 návrhů zákonů a časový plán jejich přijetí, která rovněž zmiňovala potřebu přijetí evropské akciové společnosti. Po přijetí Jednotného evropského aktu byla Komise v roce 1987 vyzvána k harmonizaci práva obchodních společností s cílem vytvoření evropské společnosti a rychlému přijetí statutu. Po memorandu z roku 1988 vypracovala v roce 1989 zcela nový návrh nařízení o statutu evropské akciové společnosti, který byl doplněn návrhem směrnice o postavení zaměstnanců. Oba návrhy měly být přijaty v tzv. řízení spolupráce. Po kritických připomínkách Komise oba návrhy přepracovala a v roce 1991 opět předložila Radě ministrů, tentokrát již s oddělenou směrnicí o spolurozhodování zaměstnanců. Tato nová koncepce rozdvojení právních aktů a vyčlenění otázky zapojení zaměstnanců do samostatné směrnice bylo přijatelnější, protože jednotlivé členské státy mají velmi rozdílný postup k problematice zapojení zaměstnanců do chodu společnosti. Směrnice tak umožňuje vlastní praktiky států, co se týká jejího provedení. Návrh směrnice obsahoval tři možné způsoby řešení zapojení zaměstnanců: 1. Zástupce zaměstnanců v dozorčí radě. 2. Vytvoření zvláštního zastupujícího orgánu zaměstnanců. 3. Ad-hoc dohoda mezi společností a zástupci odborů.

Záleželo by na rozhodnutí jednotlivé společnosti, kterou variantu by si zvolila, ale členské státy by mohly tuto volbu omezit pro společnosti se sídlem na jejich území. Tímto návrhem se Evropská komise úplně vzdala idee jednotné právní formy pro evropskou společnost. Návrh 14

statutu z roku 1991 obsahoval pouze 108 článků z původních 284 článků v 60. letech. Z návrhu například zcela zmizela sporná otázka koncernového práva a byl vyřešen spor o strukturu společnosti, protože byla umožněna volba mezi monistickým a dualistickým systémem. Po 1. lednu 1993, kdy vstoupil v platnost Evropský vnitřní trh, pracovalo několik skupin odborníků z řad ekonomů a právníků na návrhu SocietasEuropaea. V roce 1995 ocenila skupina vedená Carlo Ciampim potenciál ročních úspor na 30 miliard €. Komise v návaznosti na zveřejněnouCiampiho zprávu ustanovila skupinu vedenou bývalým viceprezidentem Evropské komise EtiennemDavignomem, která měla za úkol zjistit rozdíly v míněních členských států a navrhnout přijatelný kompromis. Skupina vedená Davignom předložila závěrečnou zprávu v roce 1997, která viděla řešení sporu v zastoupení zaměstnanců v dozorčí radě i v představenstvu a na místo několika modelů rozhodování zaměstnanců navrhla „záchytné“ pravidlo. Po předložení Davignovi zprávy přijala k poradě návrh opět Rada ministrů. V roce 1998 byl za britského předsednictví v EU předložen návrh řešící problém spolurozhodování zaměstnanců, s nímž souhlasily všechny členské státy vyjma Španělska. Souhlas Španělska byl získán až v roce 2000 na zasedání Evropské rady prezidentů a předsedů vlády poskytnutím „Option-out“ pravidla a následně byla Rada ministrů vyzvána k přijetí rozhodnutí o vytvoření evropské akciové společnosti do konce roku 2000; stalo se tak 8. prosince 2000. Nařízení o statutu evropské společnosti spolu se směrnicí k doplnění státu evropské společnosti ohledně podílení zaměstnanců bylo Radou ministrů schváleno 8. října 2001. Přijetí směrnice mohlo být ohroženo ještě žádostí na vznesení žaloby podanou Evropským parlamentem, která byla ovšem krátce před uplynutím lhůty k podání žaloby stažena. Dne 8. října 2004, kdy se stane směrnice bezprostředně použitelnou a kdy nejpozději musí vstoupit v platnost potřebné prováděcí zákony jednotlivých členských států, tak může být založena první supranacionální akciová společnost.9

9

KREJSA, Jan. Epravo.cz [online]. 2004 [cit. 2015-03-15]. Epravo. Dostupné z WWW: .

15

2

EVROPSKÁ

SPOLEČNOST

V PRÁVNÍ

ÚPRAVĚ 2.1 Prameny práva evropské společnosti Vymezení a systém právních předpisů, které upravují evropskou společnost, je velmi složitou problematikou. Právní úpravu evropské společnosti tvoří několik právních předpisů na různých

úrovních.

Tyto

úrovně

jsou

uspořádány

podle

právní

síly

a společně svojí strukturou a vzájemnými vazbami mezi jednotlivými předpisy, vytváří ucelený systém právních norem. Tento systém je zčásti tvořen normami komunitárního a národního práva. Tyto normy jsou dále doplněny a upraveny o stanovy konkrétních evropských společností. Hierarchie právních norem aplikovaných na SE přináší značné aplikační potíže a je velmi nepřehledný. Právě tato nepřehlednost může být jedním z důvodů, který přináší nepříznivý vliv na atraktivitu tzv. evropských společností. Z původní verze právní úpravy SE, která byla komplexně pojata nadnárodními úpravami, se postupem času stal hybridní model zkombinovaný s komunitární úpravou a úpravou vycházející z národních předpisů. Ve finále vznikla nadnárodní forma společnosti, která je v zásadě podrobena nadnárodní úpravě a národní úpravě obchodních společností. Jednou z nejasností v Nařízení o evropské společnosti je její systematika, kterou tvoří odlišně formulované odkazy, které odkazují na další právní normy. Právní úprava SE je tvořena dvojicí norem v podobě Nařízení Rady č. 2157/2001 ze dne 8. října 2001, o statusu evropské společnosti a směrnicí Rady č. 2001/86/ES ze dne 8. října 2001, která doplňuje statut evropské společnosti o zapojení zaměstnanců. Dnem účinnosti daného Nařízení se jeho ustanovení stávají přímo aplikovatelné pro všechny členské státy a členské státy tvořící EHP. V těchto článcích jsou především upraveny základní otázky podmínek a možností zakládání evropských společností na území EU a jiné normy. Tyto právní předpisy však nejsou jediné předpisy, které by jednoznačně upravovaly veškeré zřízení, fungování a zánik společnosti. Normy, které vydávají evropské instituce, musí brát také ohled na nadnárodní právní řády. Z tohoto důvodu byl v České republice přijat zákon č. 627/2004 Sb., o evropské společnosti ve znění pozdějších předpisů, aby bylo provedeno nařízení o SE. Daná směrnice je také částečně provedena zákonem č. 262/2006 Sb., zákoníku práce. 16

Pro lepší orientaci je lepší popsat stručnou a přehlednou představu o komplexnosti právních předpisů, které jsou aplikovatelné na evropskou společnost. Primární právo SE je složeno ze Smlouvy o založení ES, další je právo sekundární neboli akty orgánů EU, jedná se zde o nařízení o statutu SE, které má na území členských států přímý účinek a přednost v aplikaci, a směrnice o zapojení zaměstnanců v SE. Na ně pak navazují v úpravě stanovy SE, které jsou přijaty na základě nařízení o SE. U těch věcí, které nařízení neupravuje, se použije úprava národní. Na čtvrté úrovni se nachází národní akciové právo, kde nalezneme přesné ustanovení veřejných akciových společností. Pro aplikovatelnost je rozhodující sídlo SE. Posledním aplikovatelným předpisem jsou ustanovení stanov SE, která jsou přijata na základě vnitrostátního práva daného státu, ve kterém je sídlo společnosti. Pro přehlednost a shrnutí uvádím právní předpisy aplikovatelné na evropskou společnost, které se použijí v následujícím pořadí:10

Obrázek č. 1 Pořadí právních předpisů

2.1.1 Nařízení Rady č. 2157/2001 V následující části bude podrobněji rozebráno nařízení Rady č. 2157/2001 o statutu evropské společnosti.Nařízení o SE je až sekundárním pramenem komunitárního práva, tím primárním je Smlouva o založení Evropského společenství. Toto nařízení musí být tedy zcela v souladu se Smlouvou. Nařízení se skládá ze sedmi hlav, ty obsahují normy kolizní a hmotněprávní. Nařízení obsahuje obecná ustanovení, založení a strukturu SE. Jednotlivé články v nařízení odkazují na právní úpravu nebo na konkrétní stanovy dané společnosti.

10

DOLEČEK, Marek. BusinessInfo.cz: Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 2014, [cit. 2015-03-22]. Dostupné z WWW: .

17

Díky odkazům na akciové právo jednotlivých států v nařízení o SE je zabráněno diskriminaci evropské společnosti vůči národní akciové společnosti. Cíl, aby státy evropskou společnost stavěly na úroveň národním akciovým společnostem, je splněn. Články, které odkazují na národní akciové právo ať už zcela nebo částečně jsou: -

Čl. 5 (základní kapitál, akcie, dluhopisy, ostatní cenné papíry)

-

Čl. 13 (zveřejňování listin a údajů)

-

Čl. 15 (založení)

-

Čl. 18 - 29 (založení SE fúzí)

-

Čl. 36 (založení dceřiné SE)

-

Čl. 47 (způsobilost člena orgánu/zástupce)

-

Čl. 51 (odpovědnost členů orgánů za škodu)

-

Čl. 52 - 59 (záležitosti týkající se valné hromady)

-

Čl. 61 - 62 (vedení účetnictví)

-

Čl. 63 (zrušení, likvidace, platební neschopnosti, zastavení plateb)11

Nařízení dále odkazuje např. na směrnici Rady č. 2001/86/ES, ve které je brán ohled na účast zaměstnanců, která musí být součástí statutu.

2.1.2 Směrnice Rady č. 2001/86/ES Tato směrnice se zakládá na závěrečné zprávě skupiny profesionálů vč. EtiennaDavignona tzv. „European Systems ofWorkerInvolvement.“ Jedná se zde o zapojení zaměstnanců, kteří se aktivně účastní při založení nové SE. Tato problematika byla před schválením směrnice vnímána velmi rozdílně jednotlivými státy. Část států byla pro aktivní zapojení zaměstnanců a část zase naopak prosazovala spíše systém, který je založen na informování a konzultacích. Tato směrnice má za cíl zajistit, aby účast zaměstnanců ve společnosti nebyla ničím omezována. Směrnice se dělí do třech oddílů a součástí jejího znění jsou i přílohy, které se skládají z referenčního ustanovení do třech částí. V prvním oddíle jsou obecná ustanovení jako cíl směrnice a definice, které nám pomáhají s výkladem této směrnice. Druhý oddíl nám blíže specifikuje postup vyjednávání tj. vytvoření zvláštního vyjednávacího výboru, obsah dohody, dobu trvání vyjednávání, právní předpisy, které slouží jako podklad pro postup vyjednávání. Třetí oddíl zahrnuje různá ustanovení jako např. mlčenlivost a důvěrnost informací, postup při 11

DĚDIČ, Jan; ČECH, Petr. Evropská (akciová) společnost. Vyd. 1. Praha: BOVA POLYGON, 2006, vi, 619 s. ISBN 80-7273-133-5.

18

informování zaměstnanců, ochranu zástupců zaměstnanců, dodržování směrnice a její vztah s jinými ustanoveními. 2.1.3 Vnitrostátní právní úprava

V souvislosti s nařízení o SE a současně se směrnicí o SE Česká republika přijala zákon č. 627/2004 Sb., o evropské společnosti, ze dne 11. listopadu 2004, který upravuje evropské společnosti, které sídlí na území České republiky. Zákon přesněji popisuje informace k založení, vzniku, likvidaci, k přesunu sídla společnosti a k jejímu zrušení. Dále zákon upravuje zapojení zaměstnanců do SE. Dalším zákonem, kdy nařízení o SE odkazuje na národní akciové právo, je zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, ze dne 25. ledna 2012. Velmi důležitým zákonem je také zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev. 2.1.4 Stanovy společnosti Stanovy společnosti jsou stěžejním dokumentem, který určuje vnitřní řád a celou organizaci společnosti. Dále nám stanovují systém řízení a to buď dualistický nebo monistický. Vybraný systém je možno v budoucnu změnit pomocí změnou stanov, který musí odhlasovat valná hromada. Jednou z důležitých věcí, na kterou je potřeba nezapomenout je podmínka, aby ve stanovách byla zohledněna pravidla pro zapojení zaměstnanců.

2.2 Založení SE Každá již existující kapitálová společnost má možnost si založit evropskou společnost. Častým důvodem, díky kterému společnosti uvažují a posléze se i rozhodnou založit SE je působnost společnosti ve státech Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru, kde mají možnost si přesunout svá sídla do jiných států. Dalším z důvodů je i označení právní formy, které je pro všechny jednotné a tím i srozumitelné, zkratka SE a samozřejmě zde vzniká možnost výběru struktury řízení mezi dualistickou formou nebo monistickou. Možnosti založení evropské společnosti mají čtyři možné způsoby výběru, které umožňuje nařízení o SE. Blíže budu tyto způsoby specifikovat v této kapitole. 19

Jak jsem již konstatoval výše, evropskou společnost není možné založit primárně jako úplně novou, ale sekundárně jako již zavedenou. Založení SE probíhá u právnických osob, které mají sídlo na území Evropského společenství. Nařízení o SE povoluje členským státům stanovit výjimku v ustanovení (23) a také v čl. 2 odst. (5), která povoluje společnosti se skutečným správním sídlem mimo území ES, ale s oficiálním sídlem ve členském státu a založené podle práva tohoto státu, aby se účastnila založení SE, pokud má „trvalou a skutečnou“ vazbu na hospodářství tohoto státu.(v České republice § 3 ZoSE). Jedním z důležitých požadavků na založení SE je nadnárodní prvek, který jasně říká, že alespoň dvě zakládající společnosti se řídí právem různých členských států, a nebo mají dceřiné společnosti, které oproti těm mateřským, se řídí jiným právem po dobu dvou let.Další z možností je, že se organizační složka nachází na území jiného státu. Sídlo evropské společnosti se dle nařízení musí nacházet ve stejném členském státě. Jednou z výhod je, že zakladatelé si vyberou stát, u kterého se neřeší právní řády již zakladatelské společnosti, která se nachází v daném státě. Česká republika určila v § 5 ZoSE, že skutečné i zapsané sídlo evropské společnosti se musí nacházet na tom samém místě, jinak soud evropskou společnost i bez návrhu zruší. Právní subjektivitu nabývá evropská společnost bez ohledu na způsob svého založení dnem, ke kterému je zapsána do rejstříku určeného právními předpisy členského státu sídla evropské společnosti.12 Za úkony provedené před zápisem evropské společnosti do příslušného rejstříku jejím jménem a závazky takto vzniklé odpovídají společně a nerozdílně fyzické osoby, společnosti nebo jiné právnické osoby, které tyto úkony provedly, pokud vzniklá SE tyto závazky po svém zápisu nepřevezme nebo nebylo dohodnuto něco jiného.13 Evropskou společnost lze založit několika způsoby: fúzí, vytvořením holdingové společnosti, vytvořením společnosti dceřiné, vytvořením dceřiné společnosti existující evropské společnosti, změnou právní formy společnosti.

12

Viz Článek 16 Nařízení Rady (ES) č. 2157/2001 ze dne 8. října 2001 o statutu evropské společnosti (SE). In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 7. 7. 2015]. 13 Tamtéž

20

Každý z uvedených způsobů založení evropské společnosti vyžaduje splnění několika dalších kritérií. Jednotlivé metody budou rozepsány níže. Evropská společnost, neboli SocietasEuropaea, může být založena pouze 5 způsoby: 1.

Fúze

Této problematice se věnuje nařízení o SE v druhém oddílu, čl. 17 - 30. Podstatou tohoto založení je, že se jí účastní dvě společnosti, které se řídí různými právními předpisy členských států. Fúze se účastní pouze akciové společnosti a evropské společnosti, přičemž mohou fúzovat navzájem nebo spolu. V tomto případě nehraje roli úroveň, jestli se fúze účastní společnosti na stejné úrovni, tak i ty dceřiné a mateřské. Fúze se provádí dvěma způsoby. Buďto splynutím nebo sloučením podle směrnice Rady č. 78/855/EHS o fúzích akciových společností. V případě fúze splynutím se ruší společnosti bez likvidace a dochází zde zároveň k převodu jejich obchodního majetku na novou společnost, která vzniká. V případě fúze sloučením společnosti dochází ke zrušení této společnosti nebo více společností, ale oproti fúze splynutím se převádí jejich obchodní majetek na třetí společnost. Podrobnější právní úprava fúze je popsána ve výše zmíněné směrnici, která musí být v souladu s národním právem státu, kde je sídlo společnosti vedeno. Zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev uplatníme v České republice Fúze má z právního hlediska dvě fáze: 1. První probíhá u každé zúčastněné společnosti podle jejího národního práva 2. Druhá probíhá podle práva státu, kde bude mít výsledná společnost sídlo (tímto státem může být i jiný než domovský stát zúčastněných společností, v tom případě by společně s fúzí došlo i k přemístění sídla)

Protože se v první fázi fúze postupuje podle několika různých právních režimů, tak každá zúčastněná společnost musí doložit osvědčením od notáře/soudu/příslušného orgánu (v ČR ZoSE k tomuto úkonu určilo notáře v § 16, kde jsou stanovené i náležitosti tohoto osvědčení), splnila veškeré formality a provedla úkony potřebné pro uskutečnění fúze, jakož i splnění účasti zaměstnanců. Tento tzv. instrument osvědčení, stanovuje čl. 25 nařízení o SE, slouží

21

k tomu, aby stát, kde má být společnost zapsána do rejstříku nemusel zjišťovat splnění náležitostí podle právních řádů států zúčastněných společností, což by bylo velmi složité.14 Stěžejní dokument pro uskutečnění fúze je tzv. projekt fúze, tento projekt přesně určuje čl. 20 nařízení o SE a sestavují ho společnosti, které jsou přímými účastníky fúze. Tento projekt musí obsahovat: a) firma a sídlo každé fúzující společnosti a navrhovaná firma a sídlo SE, b) výměnný poměr akcií a částka jakéhokoli případného dorovnání, c) podmínky pro přidělení akcií v SE, d) den, od kterého majiteli akcií SE vzniká právo na podíl na zisku, a případné zvláštní podmínky týkající se tohoto práva, e) den, od kterého se pro účely účetnictví považují jednání fúzujících společností za jednání SE, f) práva udělená SE akcionářům se zvláštními právy a majitelům cenných papírů jiných než akcie nebo navrhovaná opatření, která se týkají těchto osob, g) zvláštní výhody poskytnuté znalcům, kteří přezkoumávají projekt fúze, nebo členům správních, řídících, dozorčích nebo kontrolních orgánů fúzujících společností, h) stanovy SE, i)

údaje o postupu, jímž se určí podmínky účasti zaměstnanců podle směrnice 2001/86/ES.15

Závěrečnou zprávu dále vypracuje znalec, který je navržen společností. Každá společnost může mít svého znalce nebo si mohou určit jednoho společného pro všechny. Ty potom jmenuje správní úřad nebo soud. Znalci se poskytují všechny potřebné informace, které si vyžádá. Všichni znalci se řídí zákonem o přeměnách obchodních společností a družstev. Po vytvoření je zpráva předána představenstvu, které ji projedná a poté se stejná zpráva předloží valným hromadám zúčastněných společností. Podle čl. 31 nařízení o SE může dojít k zjednodušení procesu fúze díky propojenosti společností. Jedná se zde o případ fúze mateřské a dceřiné společnosti, které vlastní 100 % nebo alespoň 90 % akcií společnosti. Podle čl. 30 nařízení o SE je fúze platná od okamžiku, kdy je zapsána do rejstříku. Zápis do rejstříku vyvolává jisté účinky fúze: a) veškerá aktiva a pasiva každé zanikající společnosti se převádějí na nástupnickou společnost b) akcionáři zanikající společnosti se stávají akcionáři nástupnické společnosti; c) zanikající společnost zaniká; 14

DĚDIČ, Jan; ČECH, Petr. Evropská (akciová) společnost. Vyd. 1. Praha: BOVA POLYGON, 2006, vi, 619 s. ISBN 80-7273-133-5. 15 Viz Článek 20 Nařízení Rady (ES) č. 2157/2001 ze dne 8. října 2001 o statutu evropské společnosti (SE). In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 6. 7. 2015].

22

d) nástupnická společnost nabývá formu SE.16 Jelikož se jedná o velmi složitý proces, není tento způsob založení fúzí často používaným.

Česká a. s. fúze

Kyperská SE

Vznik fúzí splynutím nebo sloučením

Slovenská a. s.

Obrázek č. 2 Fúze17 2.

Vytvoření holdingové společnosti

Akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným uvedené v příloze II nařízení o SE, založené podle práva členského státu, které mají sídlo a správní ústředí ve Společenství, mohou usilovat o založení holdingové SE za předpokladu, že nejméně dvě z nich se řídí právem různých členských států nebo mají alespoň dva roky dceřinou společnost řídící se právem jiného členského státu nebo pobočku nacházející se v jiném členském státě.18 Nařízení o SE upravuje založení holdingové společnosti v čl. 32 - 34. Dle mého názoru je vytvoření holdingové společnosti daleko jednodušší, než založení společností fúzí. Např. při jmenování znalce stačí, když jej schválí soud, nemusí jej jmenovat nebo např. není vyžadován přezkum dozorčího orgánu. Postup založení je ale téměř obdobný jako u založení společností nadnárodní fúzí. Opět se vypracovává projekt k založení holdingové SE. Co se týče obsahu projektu, je stejný jako u fúze kromě písm. d) a e) v čl. 20 nařízení o SE, navíc zde musí být stanoven minimální podíl akcií, kterým musí akcionáři přispět společnosti. Tento podíl je tvořen z akcií, které představují více než 50 % stálých hlasovacích práv. Před schválením valnou hromadou musí být projekt zveřejněn alespoň jeden měsíc dle národních předpisů. Akcionáři mají tři měsíce

16

Viz Článek 29 Nařízení Rady (ES) č. 2157/2001 ze dne 8. října 2001 o statutu evropské společnosti (SE). In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 7. 7. 2015]. 17 Akon.cz [online]. 2007, [cit. 2015-03-22]. Dostupné z WWW: . 18 DOLEČEK, Mgr. Marek. BusinessInfo.cz: Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 2008, [cit. 201503-22]. Dostupné z WWW: .

23

na to, aby se vyjádřili, zda chtějí přispět svými akciemi do holdingové společnosti a stát se tak jejími právoplatnými akcionáři. Projekt založení dále obsahuje i zprávu, ve které jsou popsány důsledky, které při založení holdingové společnosti plynou pro zaměstnance, hledisko právní a hospodářské. Zpráva podává informace o změně práv, kdy dochází ke změně akcionářů zakládající společnosti na akcionáře SE a informace o právech akcionářů minoritních. Poté přichází na řadu přezkoumání znalcem, který je schválený soudem a který připravuje písemnou zprávu pro akcionáře. Znalecká zpráva vyhodnocuje případné potíže při oceňování akcií, jejich zhodnocení a posuzuje správnost použitých metod. Zajištění způsobu poskytnutí znalecké zprávy není nikde nijak upraveno, proto je zajištění na jednotlivých státech. Základní kapitál při financování nové holdingové společnosti tvoří nepeněžité vklady akcií a podílů. Po vzniku společnosti musí SE financovat jak vlastní činnost, tak vznikající závazky v podobě odkupu podílů těch, kteří s jejím založením nesouhlasili nebo v podobě nabídky převzetí minoritním akcionářům.19 Jakmile jsou splněny všechny podmínky a převedeny akcie na SE, je tato skutečnost zveřejněna podle vnitrostátních předpisů. V České republice potom v obchodním věstníku.

Nově založená SE

Mateřská SE 100 % dcery Česká a. s.

Slovenská a. s.

Obrázek č. 3 Vytvoření holdingové společnosti20 3.

Vytvoření dceřiné společnosti

Základní ustanovení upravující založení dceřiné evropské společnosti stanoví, že společnosti ve smyslu čl. 48 ES a jiné veřejnoprávní nebo soukromoprávní právnické osoby, založené podle práva členského státu, které mají sídlo a správní ústředí ve Společenství, mohou založit dceřinou společnost SE upsáním jejích akcií, jestliže nejméně dvě z nich se řídí právem 19

DĚDIČ, Jan; ČECH, Petr. Evropská (akciová) společnost. Vyd. 1. Praha: BOVA POLYGON, 2006, vi, 619 s. ISBN 80-7273-133-5. 20 Akon.cz [online]. 2007, [cit. 2015-03-22]. Dostupné z WWW: .

24

různých členských států nebo mají alespoň dva roky dceřinou společnost řídící se právem jiného členského státu nebo pobočku nacházející se v jiném členském státě. Z pohledu možných zakladatelů je založení dceřiné SE (neboli joint-venture SE) bezesporu nejdostupnější formou. Upisování akcií se mohou účastnit kterékoli právnické osoby veřejného i soukromého práva založené podle práva některého z členských států. Postup při založení nařízení neupravuje, pouze odkazuje na právo společností a ostatních právnických osob účastnících se založení. Bude-li dceřiná SE sídlit v České republice, použijí se přiměřeně ustanovení ZOK o založení akciové společnosti.21 Postupovat se v tomto případě bude dle Zákona o obchodních společnostech a družstvech č. 90/2012 Sb. § 8 a násl. – založení společenskou smlouvou. Zakladatelská/společenská smlouva bude obsahovat všechny náležitosti podle ZOK (§146) a také vyjádření zakladatelů, že se zakládá dceřiná evropská společnost. Náležitosti dle ZOK: (1) Společenská smlouva obsahuje také a)

firmu společnosti,

b)

předmět podnikání nebo činnosti společnosti,

c)

určení společníků uvedením jména a bydliště nebo sídla,

d)

určení druhů podílů každého společníka a práv a povinností s nimi spojených, dovoluje-li společenská smlouva vznik různých druhů podílů,

e)

výši vkladu nebo vkladů připadajících na podíl nebo podíly,

f)

výši základního kapitálu a

g)

počet jednatelů a způsob jejich jednání za společnost.

(2) Společenská smlouva při založení společnosti obsahuje také a) vkladovou povinnost zakladatelů, včetně lhůty pro její splnění, b) údaj o tom, koho zakladatelé určují jednatelem nebo jednateli, popřípadě členy jiných orgánů společnosti, kteří mají být podle tohoto zákona voleni valnou hromadou, c) určení správce vkladů a d) u nepeněžitého vkladu jeho popis, jeho ocenění, částku, kterou se započítává na emisní kurs, a určení osoby znalce, který provede ocenění nepeněžitého vkladu.

21

22

DOLEČEK, Mgr. Marek. BusinessInfo.cz: Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 2008, [cit. 201503-22]. Dostupné z WWW: . 22 Viz Zákon o obchodních společnostech a družstvech č. 90/2012 Sb. § 146 ze dne 1. ledna 2014 o statutu evropské společnosti (SE). In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 7. 7. 2015].

25

Slovenská spol.

Nové založení SE dceřiná společnost

Česká spol.

Dceřiná SE

Obrázek č. 4Vytvoření dceřiné společnosti23 4.

Změna právní formy

Jedná se zde o přeměnu národní akciové společnosti na evropskou společnost, tato přeměna je popsána v nařízení o SE v čl. 37. Jedná se zde o tzv. transformaci společnosti, která nezaniká a ani nevzniká nová. Dochází zde ke změně vnitřních poměrů. Národní akciovou společnost sice můžeme přeměnit na SE, ale musí splňovat daný nadnárodní prvek, který ji nařizuje mít svou dceřinou společnost v jiném členském státě alespoň dva roky. Pro transformaci z národní akciové společnosti platí výjimka, při níž není povolena změna sídla současně se zápisem do rejstříku, zápis se provádí vždy do příslušného rejstříku ve státě původní akciové společnosti.24 Změna společnosti probíhá na základě „projektu přeměny.“ Tento projekt není nijak blíže specifikován v nařízení o SE, proto zde použijeme zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev. Náležitosti projektu vypracovává představenstvo společnosti jako statutární orgán podle § 361 tohoto zákona. Z povinných náležitostí bych rád zmínil: a) firmu, sídlo a identifikační číslo obchodní společnosti nebo družstva před změnou právní formy, b) právní formu, jíž má obchodní společnost nebo družstvo nabýt, c) firmu obchodní společnosti nebo družstva po změně právní formy, d) den, k němuž byl zpracován projekt změny právní formy,

23

Akon.cz [online]. 2007, [cit. 2015-03-22]. Dostupné z WWW: . 24 DĚDIČ, Jan; ČECH, Petr. Evropská (akciová) společnost. Vyd. 1. Praha: BOVA POLYGON, 2006, vi, 619 s. ISBN 80-7273-133-5.

26

e) společenskou smlouvu nebo zakladatelskou listinu nebo stanovy obchodní společnosti nebo družstva po zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku; ustanovení § 364 tím není dotčeno, f) všechny zvláštní výhody, které obchodní společnost nebo družstvo měnící svoji právní formu poskytuje statutárnímu orgánu nebo jeho členům, členům dozorčí rady nebo kontrolní komise, pokud se zřizují, a znalci pro ocenění jmění; přitom se zvlášť uvede, komu je tato výhoda poskytována a kdo a za jakých podmínek ji poskytuje, g) pravidla postupu při vypořádání se společníkem nebo členem, který se změnou právní formy nesouhlasil, a výši částky, jež mu bude vyplacena, nebo způsob jejího určení, neníli ke schválení změny právní formy nutný souhlas všech společníků, h) výši náhrady pro vlastníky vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů a opčních listů, i)

jména, příjmení a bydliště nebo firmy nebo názvy, sídla a identifikační čísla osob, které budou po zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku 1. statutárním orgánem nebo členy statutárního orgánu obchodní společnosti nebo družstva, 2. členy dozorčí rady akciové společnosti, a pokud se zřizuje, i dozorčí rady společnosti s ručením omezeným nebo kontrolní komise družstva,

j)

mění-li se právní forma na akciovou společnost 1. počet, podobu, druh, formu a jmenovitou hodnotu akcií určených pro každého akcionáře po zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku, pravidla postupu a lhůtu pro jejich vydání, 2. údaje o tom, kolik míst v dozorčí radě akciové společnosti má být obsazeno osobami volenými zaměstnanci akciové společnosti s uvedením, že tato místa budou obsazena až po zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku.25

Další postupy zde již nebudu rozvádět, protože by se jednalo jen o citace ze zákona. Každopádně bych zde rád zmínil fakt, že nemusí jít vždy o přeměnu národní akciové společnosti na evropskou společnost, ale může zde dojít k proměně opačné. K této variantě se uchylují firmy např.

z důvodu, že už nadále nepůsobí ve více státech a tím pádem je pro ně evropská společnost nevýhodná. Samozřejmě je nutné dodržet dvě podmínky a sice: a) dvouletá podmínka, kdy musí být společnost zapsána v jednom rejstříku a musí mít schváleny minimálně dvě roční účetní uzávěrky, b) při přesunu společnosti tímto směrem nemůže dojít zároveň i k přesunu sídla.

25

Viz Zákon o přeměnách obchodních společností a družstev č. 125/2008 Sb. § 361 ze dne 19. března 2008. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 7. 7. 2015].

27

V případě, že by tyto podmínky nebyly stanoveny, mohlo by docházet k tomu, že akciové společnosti budou přesouvat svá sídla společností podle toho, kde pro ně bude výhodnější daňový režim, potom by se znovu přeměnily na národní akciovou společnost.

Česká SE

Česká a. s. 100 % dcera

100 % dcera

Slovenská a. s.

Slovenská a. s.

Obrázek č. 5 Změna právní formy26

5.

Dceřiná společnost jiné SocietasEuropaea

Tím, že již existuje mateřská evropská společnost, nevyvstává zde žádný problém se založením dceřiné SE. Mateřská společnost je tudíž jediným akcionářem. Založení této společnosti probíhá na základě zakladatelské smlouvy. Vyvstává zde jediný problém, a sice že v takto založené SE nejsou žádní zaměstnanci a tudíž zde nelze uplatnit směrnici č. 2001/86, kterou se doplňuje statut o zapojení zaměstnanců. Při přesídlení takové společnosti do zahraničí by se daly tak snadno obejít přísnější národní pravidla pro zapojení zaměstnanců.27 Pro ready - made společnosti je tato situace velmi příznivá a často jí využívají, protože nemají své vlastní zaměstnance a tím pádem tuto otázku ani neřeší. Česká SE

Dceřiná SE1

Dceřiná SE2

Dceřiná SE3

Obrázek č. 6 Dceřiná společnost jiné SE28

26

Akon.cz [online]. 2007, [cit. 2015-03-22]. Dostupné z WWW: . 27 DĚDIČ, Jan; ČECH, Petr. Evropská (akciová) společnost. Vyd. 1. Praha: BOVA POLYGON, 2006, vi, 619 s. ISBN 80-7273-133-5. 28 Tamtéž.

28

2.3 Vznik SE Vznik evropské společnosti upravuje článek 16 odst. 1, kde je stanoveno: „SE nabývá právní subjektivity dnem, ke kterému je zapsána do rejstříku uvedeného v článku 12.“29 Tato možnost je vázána na předchozí existenci již založené společnosti nebo společností. Právní úprava tedy neumožňuje, aby SE vznikaly tzv. „na zelené louce.“ Dalším nutným předpokladem je přítomnost nadnárodního prvku např. v podobě zahraniční dceřiné společnosti. Je tedy zřejmé, že podmínky pro založení SE nemůže splnit zdaleka kterákoliv společnost mající sídlo a správní ústředí v Evropské unii, ale pouze ta, jež naplní požadavky uložené v čl. 2 Nařízení č. 2157/2001.30

2.4 Sídlo SE a jeho přemístění Ve vztahu k sídlu SE obsahuje nařízení pouze stručné ustanovení, které stanoví, že sídlo SE se musí nacházet ve stejném členském státě jako její správní ústředí a že členský stát může kromě toho uložit evropské společnosti zapsané do rejstříku na jeho území povinnost mít své správní ústředí a sídlo na stejném místě. Nařízení o SE neupravuje otázku, zda vznikající SE musí mít své sídlo ve stejném státě jako zakladatelské společnosti. Dle převládajícího právního názoru může být evropská společnost umístěna do kteréhokoli členského státu, bez ohledu na sídla zakládajících společností. Je-li ovšem evropská společnost zakládána přeměnou existující akciové společnosti, uplatní se omezení, které přemístění sídla zároveň s přeměnou na SE výslovně zakazuje. V tomto případě tedy sídlo evropské společnosti musí zůstat ve státě sídla původní akciové společnosti. Dalším často uváděným přínosem evropské společnosti je vedle již zmiňovaného umožnění nadnárodních fúzí skutečnost, že SE může přemístit své sídlo do jiného členského státu, aniž by tím došlo k jejímu zániku a vytvoření nové právnické osoby. To dosud nebylo bez dalšího možné, jelikož převážná většina právních řádů členských států podmiňovala přemístění sídla likvidací společnosti a jejím následným znovuzaložením. Přemístění sídla evropské

29

Viz Článek 16 Nařízení Rady (ES) č. 2157/2001 ze dne 8. října 2001 o statutu evropské společnosti (SE). In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 19. 3. 2015]. 30 DĚDIČ, Jan; ČECH, Petr. Obchodní právo po vstupu ČR do EU, aneb, co všechno se po 1. květnu 2004 v obchodním právu změnilo? 2. doplněné a aktualizované vyd. Praha: BOVA POLYGON, 2005. 485 s. ISBN 80-727-3122-x.

29

společnosti je tedy založeno na zachování její právní osobnosti za současné změny práva, jímž se SE řídí. Proces přemístění upravuje jak nařízení, tak zákon o SE. Východiskem je zpracování projektu přemístění sídla výkonným orgánem společnosti a jeho zveřejnění spolu se zprávou o přemístění, která vysvětlí všechny právní i ekonomické aspekty přemístění sídla a jeho důsledky pro akcionáře, věřitele a zaměstnance. Dalším předpokladem přemístění je přijetí rozhodnutí o přemístění sídla valnou hromadou společnosti a získání osvědčení potvrzujícího splnění všech formalit, tedy zejména splnění požadavků ve vztahu k ochraně minoritních akcionářů a věřitelů SE, které v České republice vydává notář. Teprve na základě osvědčení vydaného příslušným orgánem státu původního sídla je možné obrátit se na rejstřík cílového státu s návrhem na zápis SE. Přemístění sídla nabývá účinnosti dnem, ke kterému je evropská společnost zapsána do rejstříku příslušného pro nové sídlo. Rejstřík, který provede zápis nového sídla, oznámí tuto skutečnost rejstříku starého sídla, který provede výmaz původního zápisu. Zveřejněním nového zápisu je zápis nového sídla účinný vůči třetím osobám. Dokud však nebyl zveřejněn výmaz SE z rejstříku v zemi původního sídla, mohou se třetí osoby nadále dovolávat původního sídla, neprokáže-li SE, že těmto třetím osobám bylo nové sídlo známo. Ani po zveřejnění zápisu o přemístění sídla ovšem nejsou vazby evropské společnosti na zemi původního sídla zcela zpřetrhány. Věřitelům pohledávek vzniklých před účinností přemístění sídla je dána možnost žalovat SE v tom členském státě, odkud právě přesídlila. Kromě toho ke změně sídla evropské společnosti nemůže dojít tehdy, je-li společnost v likvidaci, jestliže vůči ní bylo zahájeno řízení o prohlášení konkurzu nebo je-li vůči ní vedeno jiné obdobné řízení.31

2.5 Zrušení a zánik SE Dle Nařízení rady ES č. 2157/2001 čl. 63 ve věcech zrušení, likvidace, úpadku, zastavení plateb a podobných postupů se SE řídí právními předpisy, které by se vztahovaly na akciovou společnost založenou podle práva členského státu, ve kterém se nachází její sídlo, včetně ustanovení o rozhodování valné hromady.32 31

DOLEČEK, Mgr. Marek. BusinessInfo.cz: Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 2008, [cit. 201503-22]. Dostupné z WWW: . 32 Viz Článek 63 Nařízení Rady (ES) č. 2157/2001 ze dne 8. října 2001 o statutu evropské společnosti (SE). In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 19. 3. 2015].

30

Aniž jsou dotčena ustanovení vnitrostátních právních předpisů vyžadující další zveřejnění, zveřejňuje se v souladu s článkem 13 zahájení a ukončení řízení o zrušení, likvidaci, úpadku nebo zastavení plateb a každé rozhodnutí o pokračování v činnosti.33

2.6 Základní kapitál SE SE je kapitálovou obchodní společností, která má stejnou finanční strukturu jako akciová společnost. Základní kapitál SE je rozvržen na akcie. Každý akcionář ručí jen do výše svého upsaného základního kapitálu.34 Dle ust. čl. 4 odst. 1 Nařízení č. 2157/2001 se základní kapitál SE vyjadřuje v eurech.35 Pokud se na kterýkoli členský stát nevztahuje třetí etapa hospodářské a měnové unie, může uplatnit na SE se sídlem na svém území stejné předpisy, které uplatňuje na akciové společnosti řídící se jeho právem, pokud jde o vyjádření jejího základního kapitálu. SE však může v každém případě vyjádřit svůj kapitál také v eurech. V tom případě je přepočítacím koeficientem mezi národní měnou a eurem přepočítací koeficient, který platil poslední den měsíce, který předcházel založení SE.36 Základní kapitál Evropské společnosti je ve výši 120.000 EUR. Je rozložen na akcie a každý akcionář ručí za závazky společnosti do výše upsaného kapitálu.37

33

Viz Článek 65 Nařízení Rady (ES) č. 2157/2001 ze dne 8. října 2001 o statutu evropské společnosti (SE). In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 19. 3. 2015]. 34 Viz Článek 1 Nařízení Rady (ES) č. 2157/2001 ze dne 8. října 2001 o statutu evropské společnosti (SE). In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 19. 3. 2015]. 35 Viz Článek 4 Nařízení Rady (ES) č. 2157/2001 ze dne 8. října 2001 o statutu evropské společnosti (SE). In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 19. 3. 2015]. 36 Viz Článek 67 Nařízení Rady (ES) č. 2157/2001 ze dne 8. října 2001 o statutu evropské společnosti (SE). In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 19. 3. 2015]. 37 Evropská společnost (Societaseuropaea) SE [online] 2013 [cit. 2015-03-18]. Management mania. Dostupné z WWW: .

31

3 ORGANIZAČNÍ STRUKTURA ŘÍZENÍ SE Jednou z výhod evropské akciové společnosti je její struktura řízení a správy. Nařízení o SE umožňuje využití jak monistického modelu, tak i modelu dualistického. Akcionáři si tím pádem mohou zvolit, zda uspořádají evropskou akciovou společnost podobně jako tuzemskou akciovou společnost, to znamená s představenstvem jako statutárním exekutivním orgánem a s dozorčí radou nebo podle monistického modelu, ve kterém je společnost spravována jediným orgánem, kterým je správní rada. Ta slučuje funkce exekutivy a dozoru. Tento modelje nejčastěji využit v anglosaských zemích, v Itálii a Francii. V případě, že jeden z uvedených modelů není znám v akciovém právu členských států, jsou povinny jej upravit speciálně pro evropskou společnost.38 Nařízení o SE tuto problematiku upravuje v článcích č. 43 - 51.

3.1 Monistická koncepce Prvním vývojově starším a rozšířenějším modelem organizační struktury akciové společnosti je model monistický. Uplatňuje se především v angloamerickém právním prostředí, tedy v právních řádech systému commonlaw. S monistickým systémem se lze ale také setkat v právních řádech zemí příslušejících ke kontinentálnímu právnímu systému (tedy zemí, kterou jsou svou právní kulturou České republice bližší). Konkrétně jde např. o Francii, Itálii, Švýcarsko nebo Rusko. Svého uplatnění došel ale také např. v Japonsku. V organizační struktuře monistického modelu se nepočítá s dozorčí radou. Funkce řízení i dozoru jsou spojeny u jediného orgánu. Ten může být nazýván různě. Nicméně působnost, která je mu svěřena, je i přes dílčí odlišnosti vyplývající z různosti jednotlivých právních řádů obdobná.39 Základní odlišností, již se organizační struktura monistické společnosti liší od té dualistické, je konstrukce spojení orgánu právního a řídícího s orgánem dozorčím. Takto koncipovaný složený orgán je nazýván správní radou. Vrcholným orgánem je stejně jako v případě druhého

38

DĚDIČ, Jan; ČECH, Petr. Evropská (akciová) společnost. Vyd. 1. Praha: BOVA POLYGON, 2006, vi, 619 s. ISBN 80-7273-133-5. 39 ŘEHÁČEK, Oldřich. Představenstvo akciové společnosti a postavení jeho členů. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2010, 184 s. ISBN 978-80-7400-346-2.

32

systému valná hromada, jež volí správní radu.40 Pro lepší orientaci přikládám grafické znázornění.

Obrázek č. 7 Monistický systém správy a. s.41

3.1.1 Správní orgán Správní orgán plní dle čl. 43 odst. 1 Nařízení č. 2157/2001 funkci orgánu řídícího. Nařízení umožňuje členským státům, aby stanovily, že za každodenní vedení společnosti odpovídá výkonný ředitel nebo výkonní ředitelé, a to za stejných podmínek, za jakých toto umožňují akciovým společnostem se sídlem na jejich území. Jelikož až do doby přijetí evropské úpravy SE nebyla na území České republiky monistická struktura řízení známa, jsou tyto záležitosti pojaty do zákona o evropské společnosti. K podobnému vývoji koneckonců došlo i ve státech jako je Slovensko, Německo nebo Rakousko.42

40

DVOŘÁK, Tomáš. Akciová společnost a Evropská společnost. 2., aktualiz. vyd. Praha: ASPI, 2009, 1, 886 s. Právnické osoby. ISBN 978-807-3574-307. 41 Zdroj: . 42 DĚDIČ, Jan; ČECH, Petr. Evropská (akciová) společnost. Vyd. 1. Praha: BOVA POLYGON, 2006, vi, 619 s. ISBN 80-7273-133-5.

33

Je zajímavé, že Slovensko, které je státem s podobným právním řádem, jakým je český, označuje, jako výlučný správní orgán SE pouze správní radu, za kterou je oprávněn jednat každý člen, pokud není ve stanovách určeno jinak.43 Možnosti organizačních struktur: -

Klasický model, jenž je charakteristický pro americký corporategovernance a spojuje funkci předsedy správní rady a funkci statutárního ředitele. Statutární ředitel je tedy statutárním orgánem společnosti a zároveň disponuje i jednatelským oprávněním. V této podobě organizace monistické SE mají zbývající členové správní rady postavení podobné dozorčí radě dualistické SE.

-

Oddělený model, jenž funkci předsedy správní rady a statutárního ředitele odlišuje. Statutární ředitel se tedy zabývá obchodním vedením SE a je jejím statutárním orgánem. Oproti tomu pozice předsedy správní rady se nijak dramaticky neliší od postavení jejího řádného člena a jeho funkce má tak povahu převážně reprezentativní a koordinační.

44

Správní rada rozhoduje o všech záležitostech, které nemá vyhrazeny valná hromada. Hlavním úkolem tohoto orgánu je kontrola provozu, řízení a hospodaření SE. Správní rada má v ČR stanoven minimální počet členů a to jsou tři. Maximální počet členů správní rady je osmnáct. V případě, že SE podléhá dle nařízení o SE účasti zaměstnanců, pak budou členy správní rady a zástupci zaměstnanců. Podmínky pro členství ve správní radě jsou shodné s podmínkami pro členství v představenstvu akciové společnosti.45

3.1.2 Předseda správní rady Dle zákona o obchodních společnostech a družstev č. 90/2012 Sb. § 461: (1) Správní rada volí a odvolává svého předsedu. Funkční období předsedy nesmí přesáhnout délku jeho funkčního období jako člena správní rady. (2) Předsedou správní rady může být jen fyzická osoba. (3) V případě dočasné nezpůsobilosti předsedy vykonávat funkci může správní rada dočasně pověřit výkonem funkce předsedy jiného svého člena; odstavec 2 se použije obdobně.46

43

HODÁL, Petr; ALEXANDER, Juraj. Evropské právo obchodních společností. Vyd. 1. Praha: Linde Praha, a. s., 2005. 268 s. ISBN 80-7201-520-6. 44 DĚDIČ, Jan; ČECH, Petr. Evropské právo společností: Včetně úplného znění přepisů komunitárního práva. Vyd. 1. Praha: BOVA POLYGON, 2004. 536 s. ISBN 80-7273-110-6. 45 Zákon č. 627/2004 Sb. ze dne 11. listopadu 2004 evropské společnosti. 46 Zák. č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas consulting [cit. 25. 3. 2015].

34

Dle § 461 Zákona o obchodních společnostech a družstev č. 90/2012 Sb., je správní rada kolektivním orgánem i když zákon umožňuje, aby byla pouze jednočlenná. Ze třetího odstavce § 461 vyplývá, že předseda správní rady musí být zároveň i jejím členem. Nepřipadá tedy v úvahu volba externího předsedy. Rozhodující hlas mu mohou svěřit stanovy společnosti. Předsedou správní rady může být pouze osoba fyzická. Ostatní členové správní rady mohou být osoby jak fyzické, tak i právnické. Na rozdíl od dualistické struktury, kde může být předsedou představenstva i předsedou dozorčí rady jak fyzická, tak i právnická osoba, u monistické struktury je požadavek jasně daný pouze na fyzickou osobu. Dle zákona o obchodních společnostech a družstev č. 90/2012 Sb. § 462: (1) Předseda správní rady organizuje a řídí její činnost a dohlíží na řádný výkon funkce správní radě podřízených orgánů společnosti. O svých poznatcích a o činnosti správní rady informuje valnou hromadu. (2) Předseda správní rady zastupuje společnost v řízení před soudy a jinými orgány proti statutárnímu řediteli. Je-li předseda správní rady současně statutárním ředitelem, zastupuje společnost jiný správní radou určený člen.47 Funkce předsedy správní rady je z výše uvedeného ustanovení spojena s administrativními povinnostmi a se zajišťováním efektivního fungování správní rady obecně. Předseda správní rady není samostatným orgánem společnosti, sice se jeho pozice liší od pozic členů správní rady, ale jedná se jen o odlišnosti, které jsou pro předsedy správních rad typické.

3.1.3 Statutární ředitel Statutárnímu řediteli je pak zákonem dle ustanovení § 463 ZOK svěřeno obchodní vedení společnosti s tím, že je povinen řídit se jeho základním zaměřením určeném správní radou. Statutární ředitel je, jakožto nositel obchodního vedení, povinen jednat s péčí řádného hospodáře a odpovídá za způsobenou újmu obdobně jako členové představenstva. Na jeho postavení se pak přiměřeně použijí zákonná ustanovení o představenstvu. Stejně jako v případě předsedy správní rady, i statutárním ředitelem může být pouze osoba fyzická a vzhledem k tomu, že zákon umožňuje kumulaci funkce statutárního ředitele s funkcí předsedy

47

Zák. č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas consulting [cit. 25. 3. 2015].

35

správní rady, v konečném důsledku tedy může nastat situace, kdy společnost bude řídit jediný člověk jakožto člen správní rady, který zároveň zastává funkci statutárního ředitele. Poněkud nedostatečně zodpovězenou však zůstává otázka, kdo, resp. který orgán struktury vnitřního řízení statutárního ředitele vlastně do jeho funkce volí, neboť ustanovení § 463 ZOK v odstavci prvním toto svěřuje do působnosti správní rady, zatímco ustanovení § 421 ZOK stanovující působnost valné hromady, volbu a odvolání statutárního ředitele svěřuje právě valné hromadě. Jde tedy o přímý rozpor zákonných ustanovení, který staví zakladatele akciových společností do určité právní nejistoty a do budoucna bude nutné, aby se zákonodárce s tímto nějakým způsobem vypořádal.48

3.1.4 Valná hromada SE Je nejvyšším orgánem společnosti, u kterého nezáleží, jestli je zaveden systém dualistický nebo monistický. Většina ustanovení v řízení valné hromady se odkazuje na vnitrostátní úpravu, v České republice má valná hromada stejné práva a povinnosti jakovalná hromadaakciové společnosti. Její pravomoci, stejně jako postavení akcionářů se řídí zákonem a stanovami společnosti.49

3.2 Dualistická koncepce Druhým systémem řízení a správy akciové společnosti je systém dualistický. Ten se objevil jako reakce na nedostatky monistického systému. Hlavní problém monistické koncepce je totiž spatřován v tom, že jeden a tentýž orgán zajišťuje řízení a obchodní vedení společnosti a zároveň má povinnost na provádění těchto činností dohlížet. Zvláště palčivý je pak tento nedostatek v případě, kdy předseda tohoto orgánu je zároveň nejvyšší osobou v hierarchii managementu. V dualistické koncepci se lze proto setkat vedle valné hromady s dalšími dvěma povinně zřizovanými orgány - představenstvem a dozorčí radou. Lze obecně konstatovat, že dualistická organizační struktura je založena na rozdělení funkcí mezi orgány tak, že představenstvu náleží řízení a obchodní vedení společnosti a dozorčí radě převážně 48

ŠPERKOVÁ, Mgr. Kateřina. Systém vnitřní struktury akciové společnosti po rekodifikaci - dualistická a monistická struktura řídících orgánů [online]. 2014. Dostupné z WWW: . 49 Valná hromada SE - Evropské společnosti (Evropská společnost) [online]. 2014. [cit. 2015-03-22]. ASB GROUP. Dostupné z WWW: < http://www.evropskaspolecnostaab.cz/index.php/valna-hromada>.

36

kontrolní činnost. Funkční období pak činí maximálně 6 let. Tento model lze v současné době nalézt v řadě evropských právních řádů. Typický je pro Německo, ale lze se s ním setkat např. také v Rakousku, Řecku nebo Nizozemsku.50 Struktura akciové společnosti s dualistickým modelem řízení: nejvyšší orgán společnosti -

VALNÁ HROMADA

řídící orgán

-

PŘEDSTAVENSTVO

kontrolní orgán

-

DOZORČÍ RADA

Stěžejní právní normy týkající se dualistického systému aplikovaného na SE jsou zahrnuty v Nařízení č. 2157/2001. Úprava obsažena v čl. 39 - 42 tohoto Nařízení je však pouze rámcová s tím, že se předpokládá její doplnění národními pravidly, a to na základě zmocnění dle č. 9 Nařízení.51

3.2.1 Představenstvo Oproti české právní úpravě řízení akciové společnosti existuje odchylka, která je obsažena v čl. 39 odst. 2 Nařízení č. 2157/2001, která zní: „Člena nebo členy řídícího orgánu jmenuje a odvolává dozorčí orgán. Členský stát však může vyžadovat nebo umožnit, aby ve stanovách bylo stanoveno, že člena nebo členy řídícího orgánu jmenuje a odvolává valná hromada za stejných podmínek, jaké platí pro akciové společnosti se sídlem na jeho území.“52 Česká republika využila možnosti upravení volby členů představenstva valnou hromadou ve stanovách SE.53 Zajímavostí dualistického modelu je možnost prolomení charakteristického znaku, ve kterém je jasně dáno oddělení řídícího orgánu od orgánu dozorčího dle ust. čl. 39 odst. 3, věta druhá Nařízení č. 2157/2001: „Dozorčí orgán však může jmenovat jednoho ze svých členů, aby jednal jako člen řídícího orgánu v případě, že toto místo není obsazeno. Po tuto dobu se

50

ŘEHÁČEK, Oldřich. Představenstvo akciové společnosti a postavení jeho členů. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2010, 184 s. ISBN 978-80-7400-346-2. 51 HODÁL, Petr; ALEXANDER, Juraj. Evropské právo obchodních společností. Vyd. 1. Praha: Linde Praha, a. s., 2005. 268 s. ISBN 80-7201-520-6. 52 Viz Článek 39 Nařízení Rady (ES) č. 2157/2001 ze dne 8. října 2001 o statutu evropské společnosti (SE). In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 19. 3. 2015]. 53 Zákon č. 627/2004 Sb. ze dne 11. listopadu 2004 evropské společnosti.

37

pozastavují funkce dotyčné osoby jako člena dozorčího orgánu.“54 V českém prováděcím zákoně se uvádí omezená doba do data, kdy se bude konat nejbližší zasedání dozorčí rady. Funkce člena dozorčího orgánu však plyne i v této době a pozastaven je pouze její výkon, tudíž zde fakticky dochází k souběhu dvou funkcí ve společnosti.55 Významným specifikem české SE je fakt, že její představenstvo může být vzhledem k nevyužití zmocnění dle čl. 39 odst. 4 Nařízení č. 2157/2001 českým zákonodárcem i jednočlenné. Počet členů tohoto orgánu, ať už minimálně nebo maximální, je totiž plně ponechán na obsahu stanov SE.56 Osobně si myslím, že právě tento aspekt je jedním z důležitých důvodů, který motivuje subjekty na českém a evropském trhu při volbě formy podnikání k volbě SE. Při optimalizaci organizační struktury totiž dochází k výhodám jak ekonomickým, tak i praktickým. Dle čl. 39 odst. 1 Nařízení č. 2157/2001 „Řídící orgán odpovídá za řízení SE“

57

Z tohoto

ustanovení vyplývá, že není obecně dovoleno, aby kdokoliv dával tomuto orgánu k řízení společnosti pokyny. Z tohoto pravidla existují však dvě výjimky. První z nich může vyplývat z koncernového práva, druhá se týká schvalování určitých kroků dozorčím orgánem.58

3.2.2 Dozorčí rada Dle čl. 40 Nařízení č. 2157/2001 Dozorčí orgán dohlíží na práci řídícího orgánu. Není oprávněn sám řídit SE. Členy dozorčího orgánu jmenuje valná hromada. Členové prvního dozorčího orgánu však mohou být jmenováni stanovami. To platí, aniž je dotčen čl. 47 odst. 4 nebo úprava účasti zaměstnanců uzavřená podle směrnice 2001/86/ES.59 V Nařízení č. 2157/2001 stejně jako v případě řídícího orgánu SE není stanoven minimální ani maximální počet členů. V Zákoně o evropské společnosti se na tento případ také nepamatuje, tudíž SE se sídlem v České republice může zastávat pouze jeden člen dozorčí 54

Viz Článek 39 Nařízení Rady (ES) č. 2157/2001 ze dne 8. října 2001 o statutu evropské společnosti (SE). In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 19. 3. 2015]. 55 DVOŘÁK, Tomáš. Akciová společnost a Evropská společnost. 2., aktualiz. vyd. Praha: ASPI, 2009, 1, 886 s. Právnické osoby. ISBN 978-807-3574-307. 56 DĚDIČ, Jan; ČECH, Petr. Evropská (akciová) společnost. Vyd. 1. Praha: BOVA POLYGON, 2006, vi, 619 s. ISBN 80-7273-133-5. 57 Viz Článek 39 Nařízení Rady (ES) č. 2157/2001 ze dne 8. října 2001 o statutu evropské společnosti (SE). In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 19. 3. 2015] 58 DĚDIČ, Jan; ČECH, Petr. Evropská (akciová) společnost. Vyd. 1. Praha: BOVA POLYGON, 2006, vi, 619 s. ISBN 80-7273-133-5. 59 Viz Článek 40 Nařízení Rady (ES) č. 2157/2001 ze dne 8. října 2001 o statutu evropské společnosti (SE). In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 19. 3. 2015]

38

rady a jeden člen představenstva. Funkční období je stejně jako u řídícího orgánu maximálně šestileté a musí jej upravovat stanovy SE. Dle čl. 41 Nařízení č. 2157/2001 řídící orgán informuje dozorčí orgán nejméně jednou za tři měsíce o průběhu a předpokládaném vývoji podnikání SE. Kromě pravidelných informací podává řídící orgán dozorčímu orgánu neprodleně informace o událostech, které by mohly mít na SE, významný vliv. Dozorčí orgán může provést nebo nechat provést jakákoli šetření potřebná k výkonu jeho povinností. Každý člen dozorčího orgánu je oprávněn se dozvědět veškeré orgánu podané informace.60

3.3 Společná ustanovení pro monistický a dualistický systém Členové orgánů SE jsou jmenováni na dobu určenou ve stanovách, která však nesmí přesahovat šest let. S výhradou případných omezení uvedených ve stanovách mohou být členové orgánů opětovně jmenováni jednou či vícekrát na dobu stanovenou v předchozí větě. Nestanoví-li

nařízení

o

SE

nebo

stanovy

jinak,

platí

pro

usnášeníschopnost

a rozhodování v orgánech SE tato pravidla: usnášeníschopnost: musí být přítomna nebo zastoupena nejméně polovina členů, rozhodování: většinou přítomných nebo zastoupených členů.

Nestanoví-li stanovy jinak, má předseda každého orgánu v případě rovnosti hlasů rozhodující hlas. Členové řídících, dozorčích a správních orgánů SE odpovídají společnosti za ztrátu nebo škodu, která vznikla SE v důsledku porušení jim uložených právních, ze stanov vyplývajících nebo jiných povinností, v souladu s předpisy vztahujícími se na akciové společnosti v členském státě, ve kterém se nachází sídlo SE.61 Po vysvětlení monistického a dualistického systému přikládám grafické znázornění těchto systémů ve srovnání s akciovou společností.

60

Viz Článek 40 Nařízení Rady (ES) č. 2157/2001 ze dne 8. října 2001 o statutu evropské společnosti (SE). In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 19. 3. 2015] 61 DOLEČEK, Mgr. Marek. BusinessInfo.cz: Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 2008, [cit. 201503-22]. Dostupné z WWW: .

39

Tabulka č. 2Srovnání akciové společnosti a evropské společnosti62 Evropská společnost

Akciová

Dualistický

společnost

statutární orgán

1 akcionář

(představenstvo, správní rada)

více akcionářů bez ohledu na

dozorčí orgán

počet akcionářů

1 a více členů

systém 1 a více členů

představenstva představenstva 3 a více členů

1 a více členů

představenstva představenstva 3 a více členů

1 a více členů

dozorčí rady

dozorčí rady

Monistický systém 3 a více členů správní rady 3 a více členů správní rady

●

bez ohledu na základní kapitál

počet

2.000.000,- Kč 120.000,- EUR

120.000,- EUR

akcionářů

3.4 Zapojení zaměstnanců do záležitostí SE Participace zaměstnanců na řízení evropské společnosti sehrává zásadní roli při jejím zakládání. Právě problematika míry a rozsahu participace zaměstnanců po léta blokovala přijetí nařízení o SE, neboť existovaly zásadní názorové rozdíly mezi zastánci a odpůrci zapojování zaměstnanců do spolurozhodování v rámci evropské společnosti. Kompromis řešení umožnil až tzv. Davignonův kompromis z roku 1997, který se odrazil ve formulaci textu směrnice o SE. Samotné nařízení o SE pouze předepisuje v čl. 12 odst. 2, že evropská společnost nemůže být založena do té doby, než je otázka zapojení zaměstnanců vyřešena v souladu s ustanoveními směrnice o SE. Směrnice byla do českého právního řádu implementována ustanovením § 46 až 62 zákona o SE.63 Zapojení zaměstnanců je definováno jako informování, projednání nebo účast zástupců zaměstnanců při řízení a rozhodování o záležitostech SE.64

62

HRUBÝ & BUCHVALDEK, v.o.s., advokátní kancelář. Hrubý &BuchvaldekCorporateSolutions. [online]. 2012, [cit. 2015-03-22]. Dostupné z WWW: . 63 SIROTKOVÁ, Ing. Jana. Epravo.cz. Participace zaměstnanců na řízení evropské společnosti [online]. 2007. Dostupné z WWW: . 64 HODÁL, Petr; ALEXANDER, Juraj. Evropské právo obchodních společností. Vyd. 1. Praha: Linde Praha, a. s., 2005. 268 s. ISBN 80-7201-520-6.

40

Směrnice zahrnuje tedy celkem tři formy zapojení, kterými jsou: informování, jímž se rozumí poskytování informací zaměstnancům (prostřednictvím k tomu určeného orgánu nebo zástupců zaměstnanců) o záležitostech samotné SE, a kterékoli z jejích dceřiných společností nebo závodů nacházejících se v jiném členském státě nebo které překračují pravomoci rozhodovacích orgánů v jednotlivém členském státě, projednání, kterým se rozumí navázání dialogu mezi zaměstnanci (prostřednictvím k tomu určeného

orgánu

nebo

zástupců

zaměstnanců)

a

příslušným

orgánem

SE,

a to tak, aby zaměstnanci měli možnost vyjádřit na základě poskytnutých informací, své stanovisko k plánovaným opatřením, účast, kterou se rozumí vliv zaměstnanců (prostřednictvím k tomu určeného orgánu nebo zástupců zaměstnanců) na záležitosti společnosti, a to na základě práva volit nebo jmenovat některé členy dozorčího nebo správního orgánu společnosti nebo na základě práva doporučovat nebo zamítat jmenování členů dozorčího nebo správního orgánu společnosti.65 Všechny formy zapojení předpokládají, že zaměstnanci budou vůči příslušným orgánům SE zastupováni zvláštním orgánem (výbor zaměstnanců), který bude organizován podle části 1 přílohy ke směrnici, nedohodnou-li se zaměstnanci s SE jinak.66 Jakmile se rozhodne, že evropská společnost bude vytvořena, je nutné a prvořadé sestavit speciální vyjednávací výbor. Čas trvání je stanoven na šest měsíců, pokud se strany nedohodnou jinak. V případě dohody se doba může prodloužit až do doby trvání jednoho roku. Pokud by nedošlo ke vzájemné domluvě obou stran, lze použít předpisy daného státu, kde se nachází sídlo společnosti. Velký vliv na obsah smlouvy určující zapojení zaměstnanců má způsob, jakým byla společnost založena. Jsou zde možnosti: fúze, holdingu, dceřiné nebo přeměnou společnosti. Od stanoveného způsobu založení se odvíjí i podoba a rozhodování vyjednávacího výboru. Cílem vyjednávání je stanovení výboru zaměstnanců, který může např. ovlivnit složení orgánů, je od společnosti finančně a věcně zajištěn.

65

DOLEČEK, Mgr. Marek. BusinessInfo.cz: Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 2008, [cit. 201503-22]. Dostupné z WWW: . 66 HODÁL, Petr; ALEXANDER, Juraj. Evropské právo obchodních společností. Vyd. 1. Praha: Linde Praha, a. s., 2005. 268 s. ISBN 80-7201-520-6.

41

Obsah dané smlouvy však není nikde rámcově upraven, spíše je mu dána volnost a jediné co musí dodržet, je princip „předtím a potom.“ Za těchto podmínek nebudou předmětné smlouvy nikdy jednotné a budou vždy individuálně přizpůsobeny potřebám jednotlivých společností.

3.5 Publicita SE Články 12 a 14 Nařízení o SE se týkají zápisu evropské společnosti do příslušného rejstříku a publikace údajů. Článek 12 odst. 1 Nařízení o SE stanoví, že každá SE se zapisuje v členském státě, ve kterém má sídlo, do rejstříku určeného právními předpisy členského státu v souladu s článkem 3 první směrnice Rady (68/151/EHS) ze dne 9. března 1968 o koordinaci ochranných opatření za účelem dosažení jejich rovnocennosti ve Společenství, které jsou vyžadovány v členských státech od společností ve smyslu čl. 58 odst. 2 Smlouvy, na ochranu zájmů společníků a třetích osob.67 Kromě publikace údajů na národní úrovni upravuje nařízení o SE také povinnost zveřejnit oznámení o zápisu nebo výmazu evropské společnosti z rejstříku a o přemístění sídla SE v Úředním věstníku evropských Společenství. Oznámení musí být Úřadu pro úřední tisky Společenství doručeno nejpozději do jednoho měsíce po zveřejnění v členském státě, ve kterém má SE sídlo a musí obsahovat následující údaje: firmu SE, spisovou značku zápisu, datum a místo zápisu SE do rejstříku, datum, místo a název zveřejnění, sídlo SE, předmět podnikání SE.

Povinnost sdělit údaje Úřadu pro úřední tisky Společenství ukládá zákon o SE, rejstříkovému soudu, který tak učiní na náklady navrhovatele.68

67

Viz Článek 12 Nařízení Rady (ES) č. 2157/2001 ze dne 8. října 2001 o statutu evropské společnosti (SE). In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 19. 3. 2015] 68 DOLEČEK, Mgr. Marek. BusinessInfo.cz: Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 2008, [cit. 201503-22]. Dostupné z WWW: .

42

4 READY - MADE společnost Jednou z osvědčených možností založení společnosti je koupě již předzaložené společnosti od firem, které nabízí společnost nejprve jako založenou mateřskou společnost.

4.1 Charakteristika ready - made společnosti Ready - made společnost neboli předzaložená společnost je firma, která je zapsaná v obchodním rejstříku, má název, sídlo, jednatele, identifikační číslo a také plně splacený základní kapitál. Společnost však nevyvíjí žádnou obchodní činnost, je založena pouze za účelem prodeje konečnému zákazníkovi. Ten, kdo předzaloženou společnost koupí, se vyhne zdlouhavému administrativnímu procesu, který zakládání společností provází. Ready-made společnosti jsou někdy také označovány jako skořápky, z anglického názvu shellcompany. Firmy, jež se zabývají prodejem ready-made společností nabízejí jak akciové společnosti, tak společnosti s ručením omezeným a i evropské společnosti. Předregistrované obchodní společnosti splňují všechny zákonem stanovené podmínky (od určení předmětu podnikání a registraci k dani z příjmu právnických osob po splacení základního kapitálu), nemají žádné závazky a nevyvíjely žádnou obchodní činnost. Při koupi předzaložené společnosti si zákazník může vybrat nejen předmět podnikání, ale také její historii, tedy dobu po jakou společnost je zapsána v obchodním rejstříku. Společnosti s historií se taktéž rozumí společnost, která má účetní historii - taková společnost je vhodná pro získání bankovních úvěrů, státních dotací či jiných půjček. Ready-made společností je možné disponovat od okamžiku konání valné hromady společnosti, kdy dojde k odvolání současného jednatele - zvolení nového a k souhlasu s převodem obchodního podílu. Valná hromada se často (není to však pravidlem) koná prostřednictvím notářského zápisu. Zápis změn do obchodního rejstříku pak trvá minimálně 5 pracovních dnů. V České republice existuje široká nabídka poskytovatelů ready - made společností, kdy jejich počet mezi lety 2007 a 2012 vzrostl z 20 na cca. 100.

43

4.2 Vývoj ready - made společností v České republice 2001 V České republice se poprvé objevil prodej tzv. ready-made společností. 2001 - 2002 Počty prodaných ready-made společností se pohybovaly v řádu desítek a na trhu je nabízel jediný profesionální prodejce. 2003 Prodeje začaly stoupat, a to i díky vstupu nových společností, které se prodejem readymade firem zabývaly. 2004 - 2006 V tomto období již bylo na českém trhu prodáno přes 2 500 ready-made společností, přičemž

službu

využívaly

především

advokátní

kanceláře,

investiční

a developerské společnosti. Zájem pomalu projevuje i širší podnikatelská veřejnost. 2007 Došlo k razantnímu nárůstu prodejů v důsledku očekávání daňové reformy (zejména v oblasti daně z příjmů fyzických osob). Prodáno bylo na 2 000 ready-made společností. Při porovnání údajů agentury ČEKIA o všech zapsaných s.r.o. a a.s. v roce 2007 byl podíl ready-made společností na celkovém počtu zapsaných společností 11 %. V tomto roce se v České republice začala jako první v Evropě prodávat SE jako předzaložená společnost. V letech následujících prodej těchto společností v ČR stoupal a SE se stala oblíbenou právní formou při zakládání společnosti. V roce 2008 vzniklo v Česku 97 takových společností, přičemž v celé Evropě existovalo ke konci roku 2007 jen málo přes sto firem typu SE. 2008 Hlavním důvodem poklesu odbytu akciových forem bylo prodloužení tzv. časového testu pro osvobození od daně z příjmů z prodeje akcií z šesti měsíců na pět let. V roce 2008 bylo prodáno 2 600 ready-made společností. Značnou část klientely již tvoří (kromě tradičních odběratelů) i široká podnikatelská veřejnost jako např. osoby zahajující podnikání či podnikatelé fungující dosud jako OSVČ. 2011 Ke konci roku 2011 došlo ke zvednutí poplatků spojených se zápisem do obchodního rejstříku. Poplatek za zápis změn do obchodního rejstříku se zvedl o 1.000,- Kč na 44

celkem 2.000,- poplatek za prvozápis společnosti s ručením omezeným se zvedl o 1.000,- Kč na celkem 6.000,- Kč a poplatek za prvozápis akciové společnosti se zvedl o 7.000,- Kč na celkem 12.000,- Kč. 2012 V březnu byla spuštěna nová aplikace obchodního rejstříku v návaznosti na nový interní systém rejstříkových soudů, od kterého si Ministerstvo spravedlnosti slibovalo zrychlení

zápisů

do

obchodního

rejstříku.

Realitou

však

je

pravý

opak

a nový systém průměrnou lhůtu zápisu zatím prodloužil. V plánu je vytvoření on-line formulářů k zápisu do Obchodního rejstříku. 2014 Začátkem roku 2014 byla upravena možnost mít základní kapitál u společností ve výši 1,-Kč.69 Pro srovnání jsem připravil tabulku počtu existujících evropských společností v jednotlivých státech. Počty odpovídají skutečnosti na konci roku 2013. Ty státy, které zde uvedeny nejsou, neměly v roce 2013 žádnou registrovanou SE. Je zajímavé, že velké státy jako Itálie nebo Finsko nedisponují tak vysokým počtem registrovaných SE. Myslím si, že jde ale jen o nerozvinutý trend v podnikání ready - made společností. Oproti tomu v České republice si držíme výrazné prvenství v počtu registrací a je zajímavé, že na druhém místě je Německo, které oproti jiným velmi vyspělým zemím tento trend naplňuje. Tabulku nalezneme v příloze.

4.3 Výhody a nevýhody ready - made společností Zdaleka největší výhodou je rychlost zahájení podnikání. Jednat jménem společnosti je možné prakticky ihned po koupi a jmenování statutárního orgánu. K převodu obchodního podílu dochází bezprostředně po podpisu smlouvy a podnikatel nemusí čekat, než se změna projeví v obchodním rejstříku. Profesionální prodejce ready - made je schopen klientovi zajistit, aby mohl podnikat již několik hodin po koupi. Prodej ready- made hojně využívají také cizinci, pro které je české právní prostředí ještě komplikovanější. Spousta podnikatelů využívá ready - made kvůli splacenému základnímu kapitálu. Ten je v případě předzaložených firem splacen a zprostředkovatel si ho po prodeji převede do

69

Ready-made společnost [online]. 2015. Dostupné z WWW: .

45

pokladny a vybere. Absence nutnosti skládat základní kapitál je však současně i nevýhodou. Podnikatel ho musí v dalším působení společnosti dorovnat, aby mu nechyběl u případného konkursního řízení. Základní kapitál je navíc splacen v minimální výši, což může podnikateli činit problém, rozhodne-li se zažádat o bankovní úvěr. Další nevýhodou jsou vyšší pořizovací náklady a riziko, že má společnost dluhy nebo jiné závazky, které nemusí být z předložené dokumentace zřejmé. Tomuto nebezpečí lze samozřejmě předejít koupí firmy od ověřeného prodejce.70

5 VÝHODY EVROPSKÉ SPOLEČNOSTI PRO ČESKÉ PODNIKATELE Základní výhodou oproti jakékoli běžné národní formě podnikání je možnost přesouvat sídlo SocietasEuropaea v rámci celé EU bez likvidace společnosti.

5.1 Dostat se z vlivu českých úřadů Řada podnikatelů se setkává s ne příliš korektním přístupem českých úřadů. Zvláště v menších městech je tento jev častý, protože podnikatel je všem na očích a zpravidla v okolí známá osobnost. Pokud se objeví první náznak problému (zpravidla osobního charakteru) má podnikatel pravidelné a velice nepříjemné daňové kontroly. Všichni řeší tuto situaci odchodem

do

velkých

měst.

Vybraná

skupina

podnikatelů

odchází

z

ČR

a vytváří SE společnosti. České úřady tak naprosto ztrácí kontrolu nad podnikatelem. Český správce daně totiž nemá pravomoc provádět daňovou kontrolu v jiných zemích. Místní autority finančních úřadů tak ztrácejí veškeré možnosti, jak komplikovat život společnosti. Z běžné české firmy, vůči které měl každý úředník vysoké pravomoci, se stává prestižní evropská společnost, jejíž právní postavení je v ČR velmi pevné. České úřady budou muset veškerou komunikaci vést s vedením společnosti v zahraničí. Komunikace s bývalým sídlem společnosti v České republice nemůže logicky proběhnout,

70

Jak začít podnikání [online]. 2013. Dostupné z WWW: .

46

neboť sídlo nově zformované evropské společnosti se již nachází v zahraničí, a úřady musí vynaložit úsilí k tomu, aby kontaktovaly zahraniční subjekt v jeho sídle. Veškeré úřední písemnosti musí být přitom doručeny na sídlo společnosti. V případě, že české úřady (např. soud) nesplní veškeré náležitosti zasílání písemností do zahraničí, má adresát právo zásilku odmítnout. České úřady musejí navíc zajistit překlady do úředního jazyka země, kam je doručováno, (v některých případech tyto překlady musí být dokonce úřední), což s sebou nese časové a finanční náklady pro české úřady.

5.2 Výběr nejvhodnějšího daňového systému v rámci EU Po

přesunu

společnosti

se

na

SEvztahují

daňové

zákony

zvolené

země.

SocietasEuropaeamůže dle výběru sídla například využívat nízké daně z příjmů na Kypru, nebo využít vhodného holdingového režimu v Nizozemí. Přesunem společnosti lze také řešit optimalizaci zdanění připravovaných transakcí. Nejčastěji se to týká následujících oblastí: obchod s pohledávkami, obchod se zbožím, nákup a prodej podílů ve společnostech, financování (poskytování půjček), poskytování licencí, vývoj SW, internetové služby.

5.3 Anonymita Societa Europaea je právní forma, která umožňuje, aby nebyl veřejně vidět žádný z akcionářů společnosti. Zatímco pro dosažení stejného efektu je nutné použít akciovou společnost s tříčlenným představenstvem a tříčlennou dozorčí radou, evropská společnost může být do českého obchodního rejstříku zapsána tak, že je veřejně dostupné jen jméno jediného člena řídícího orgánu.

5.4 Lepší image Založení či odkoupení SE je skvělou příležitostí, jak získat nadnárodní image. Pro zahraniční obchodní partnery se firma s obecně známou evropskou korporátní identitou stává důvěryhodnějším partnerem. Právní forma s dovětkem SE tak může firmám v řadě podnikatelských oborů dodat evropský goodwill a punc větší známosti a solidnosti.

47

5.5 Možnost vybrat vhodný právní systém Právní systémy starších členských států EU jsou výrazně stabilnější než český. Přinášejí větší jistotu pro podnikatele a vyšší vymahatelnost práva. Naopak český právní systém je znám svou nevyzrálostí a častými novelizacemi důležitých zákonů.

5.6 Využití smluv o ochraně investic uzavřených Českou republikou Přenesení sídla SE společnosti do zahraničí přináší silnější pozici společnosti při jednání s českým státem. Evropská společnost se může opřít i o smlouvy o ochraně investic uzavřených Českou republikou. Česká společnost tuto možnost nemá.

5.7 Úsporu nákladů na správu a řízení SocietasEuropaea si může zvolit tzv. monistický systém řízení, kdy společnost řídí pouze jeden statutární orgán (minimálně dvoučlenný), kterým je Správní rada. To znamená úsporu režijních nákladů ve srovnání s běžnou a.s., jež musí mít povinně představenstvo a dozorčí radu. 71

71

HÁBA, Viktor. Jaké výhody přináší evropská společnost českým podnikatelům [online]. 2010. Dostupné z WWW: .

48

ZÁVĚR Závěrem této bakalářské práce lze říci, že na základě získaných poznatků a právních výkladů o SE jsem získal nový pohled na založení evropské společnosti. Každá obchodní společnost respektive její založení přináší jisté výhody a nevýhody pro investora. Do kladů bych zařadil zejména více možností optimalizace struktury řízení, možnost přemístění sídla SE, jistou image oproti klasickým českým obchodním společnostem, provádění nadnárodních fúzí a participaci zaměstnanců. Obávám se však, že všechny tyto klady postupem času ztrácí svůj význam a např. u participace zaměstnanců můžeme mluvit o jisté výhodě, ale i o nevýhodě. Někteří investoři si nepřejí, aby jejich zaměstnanci byli až příliš vtahováni do vedení společnosti, aby rozhodovali o některých členech, měli právo volit nebo jmenovat některé členy dozorčího nebo správního orgánu společnosti. I tento aspekt může vést ke sníženému zájmu některých investorů o založení evropské společnosti. Co je pro mnohé velkou výhodou je možnost výběru nejvhodnějšího daňového systému v rámci EU. Není pochyb o tom, že někteří investoři přesunou raději svoji společnost např. na Kypr, kde jsou obecně známy nízké daně nebo využijí vhodného holdingového režimu v Nizozemí. Co se týče jisté image, kterou přináší SE, nejsem si jist, jestli tato image je základem úspěchu, je to velmi individuální názor. Ovšem za velkou přednost lze považovat optimalizaci struktury SE. V České republice kromě monistického systému je možné využít i systém dualistický, který je založen pouze na jednom členovi představenstva a jednom členovi dozorčí rady. Tato možnost s sebou přináší velkou úsporu nákladů a vyšší efektivitu managementu. V České republice již vzniklo několik ready - made společností, které nabízí již předzaložené společnosti, je to jistá výhoda pro investory avšak dle mého názoru vůbec založení evropské společnosti je velmi nákladnou záležitostí a je vhodná spíše pro velké korporace. Podle nařízení však má být založení SE přístupné malým a středním podnikům. SE má ale i další nevýhodu a to ve složitosti právních norem. Tyto a další aspekty je možné řešit přes ready made společnosti, ale investor musí počítat s dalšími nemalými náklady navíc. Osobně si myslím, že ready - made společnosti vytváří takovou nabídku SE, která je výrazně vyšší, než poptávka investorů a tudíž nelze říci, že nárůst SE v České republice je efektivním. Podnikání pod právní normou SE může být zajisté pro některé společnosti přínosem, ale je potřeba počítat s velmi složitými právními úpravami. Ovšem pokud budou všechny podmínky

49

naplněny, je zde určitá možnost vybudovat moderní společnost s prestižním nadnárodním charakterem, která bude flexibilní a efektivní.

50

Seznam použité literatury Odborná literatura: 1. DĚDIČ, Jan; ČECH, Petr. Evropské právo společností: Včetně úplného znění přepisů komunitárního práva. Vyd. 1. Praha: BOVA POLYGON, 2004. 536 s. ISBN 80-7273-110-6. 2. DĚDIČ, Jan; ČECH, Petr. Obchodní právo po vstupu ČR do EU, aneb, co všechno se 2004 v obchodním právu změnilo? 2. doplněné a aktualizované vyd.

po 1. květnu

Praha: BOVA POLYGON,

2005. 485 s. ISBN 80-727-3122-x. 3. DĚDIČ, Jan; ČECH, Petr. Evropská (akciová) společnost. Vyd. 1. Praha: BOVA POLYGON, 2006, vi, 619 s. ISBN 80-7273-133-5. 4. DVOŘÁK, Tomáš. Akciová společnost a Evropská společnost. 2., aktualiz. vyd.

Praha: ASPI,

2009, 1, 886 s. Právnické osoby. ISBN 978-807-3574-307. 5. HODÁL, Petr; ALEXANDER, Juraj. Evropské právo obchodních společností. Vyd. 1. Praha: Linde Praha, a. s., 2005. 268 s. ISBN 80-7201-520-6. 6. ŘEHÁČEK, Oldřich. Představenstvo akciové společnosti a postavení jeho členů. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2010, 184 s. ISBN 978-80-7400-346-2.

Právní předpisy: 1. Nařízení Rady (ES) č. 2157/2001 ze dne 8. října 2001, o statutu evropské společnosti (SE). In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 19. 3. 2015]. 2. Sbírka zákonů: přepis č. 627/2004 Sb., o evropské společnosti [online]. Dostupné z: http://www.sagit.cz/pages/sbirkatxt.asp?sn=y&hledany=627%2F2004&zdroj=sb04627&cd=3&typ=r [2015-03-25]. 3. Zák. č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 25. 3. 2015]. 4. Zákon o přeměnách obchodních společností a družstev č. 125/2008 Sb. § 361 ze dne 19. března 2008. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 7. 7. 2015].

Odborné a časopisecké články: 1. BREJČEK, Josef a kol. Působení práva EU ve sféře českého obchodního práva. Časopis pro právní vědu a praxi. 2011, roč. 19, č. 4, s. 356-364. ISSN 1210-9126. 2. PETR, Michal. Evropská společnost – 1. část. Právní rozhledy: časopis pro všechna právní odvětví. Praha: C. H. Beck, 2005, roč. 13, č. 2, s 69-76. ISSN 1210-6410. 3. EUROPEAN FOUNDATION FOR THE IMPROVEMENT OF LIVING AND WORKING CONDITIONS.

[AUTHORS,

EuropeanFoundationfortheImprovementofLiving

and

WorkingConditions.UdoRehfeldt. Employeeinvolvement in companiesuntertheEuropeanCompany

51

Statute [online]. Luxembourg: Publ. Off. ofthe Europ. Union, 2011 [cit. 2015-07-06], s. 25. ISBN 978928-9708-814.

Internetové zdroje: 1. Evropská společnost (SE) – kapitálová obchodní společnost založená evropským právem.[online]. 2011

Dostupné

z

WWW:
spolecnost-se-kapitalova-obchodni-spolecnost-zalozena-evropskym-pravem.html>. 2. KREJSA, Jan. Epravo.cz [online]. 2004, [cit. 2015-03-15]. Epravo. Dostupné z WWW: . 3. DOLEČEK, Marek. BusinessInfo.cz: Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 2014, [cit. 201503-22]. Dostupné z WWW: . 4. DOLEČEK, Mgr. Marek. BusinessInfo.cz: Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 2008, [cit. 2015-03-22].

Dostupné

z WWW:


spolecnosti-ppbi-51141.html#!&chapter=3>. 5. Akon.cz [online]. 2007, [cit. 2015-03-22]. Dostupné z WWW: . 6. Evropská společnost (Societaseuropaea) SE [online] 2013 [cit. 2015-03-18]. Management mania. Dostupné z WWW: . 7. ŠPERKOVÁ, Mgr. Kateřina. Systém vnitřní struktury akciové společnosti po rekodifikaci dualistická

a

monistická

struktura

řídících

orgánů

[online].

2014.

Dostupné

z WWW:

. 8. Valná hromada SE - Evropské společnosti (Evropská společnost) [online]. 2014. [cit. 2015-03-22]. ASB

GROUP.

Dostupné

z WWW:


hromada>. 9. HRUBÝ & BUCHVALDEK, v.o.s., advokátní kancelář. Hrubý &BuchvaldekCorporateSolutions. [online].

2012,

[cit.

2015-03-22].

Dostupné

z WWW:


se/evropska-spolecnost/>. 10. SIROTKOVÁ, Ing. Jana.

Epravo.cz. Participace zaměstnanců na řízení evropské společnosti

[online]. 2007, [cit. 2015-03-20]. Dostupné z WWW: . 11. Ready-made

společnost

[online].

2015,

[cit.

2015-03-22].

.

52

Dostupné

z WWW:

12. Jak

začít

podnikání

[online].

2013,

[cit.

2015-03-18].

Dostupné

z WWW:

. 13. HÁBA, Viktor. Jaké výhody přináší evropská společnost českým podnikatelům [online]. 2010, [cit. 2015-03-20].

Dostupné z WWW:
prinasi-evropska-spolecnost-ceskym-podnikatelum/>. 14. Komise chce modernizovat evropské právo obchodních společností a jejich správu a řízení. In: Europa:

zastoupení

v České republice

[online].

2012, [cit.

2015-07-06].

Dostupné z:

http://ec.europa.eu/ceskarepublika/press/press_releases/12_1340_cs.html. 15. CARLSON, Anders, Melinda KELEMEN a Michael STOLLT. Overviewofcurrentstateof SE founding in Europe. In: Worker - prticipation[online]. 2013, [cit. 2015-07-06]. Dostupné z: http://www.workerparticipation.eu/European-Company-SE/Facts-Figures. 16. EstablishedSE‘s. In: ETUI: Workerparticipation[online]. eZPublish, 2013 [cit. 2015-07-07]. Dostupné z: http://ecdb.workerparticipation.eu/show_overview.php?letter=A&orderField=se.se_name&status_id=3&title=Establishe d%20SEs.

53

Seznam použitých zkratek a. s.

akciová společnost

atd.

a tak dále

ČR

Česká republika

EHP

Evropský hospodářský prostor

EHS

Evropské hospodářské společenství

EHZS

evropské hospodářské zájmové sdružení

SCE

evropská družstevní společnost

ES

evropské společenství

EU

Evropská unie

Kč

Koruna česká

např.

například

odst.

odstavec

OSVČ

osoba samostatně výdělečně činná

SE

evropská akciová společnost

Sb.

sbírka zákonů

SW

software

tj.

to jest

ZOK

zákon o obchodních korporacích

54

Seznam obrázků Obrázek č. 1

Pořadí právních předpisů

Obrázek č. 2

Fúze

Obrázek č. 3

Vytvoření holdingové společnosti

Obrázek č. 4

Vytvoření dceřiné společnosti

Obrázek č. 5

Změna právní formy

Obrázek č. 6

Dceřiná společnost jiné SE

Obrázek č. 7

Monistický systém správy a. s.

Seznam tabulek Tabulka č. 1

Procentuální zastoupení jednotlivých odvětví v rámci SE

Tabulka č. 2

Srovnání akciové společnosti a evropské společnosti

Tabulka č. 3

Počty evropských společností v jednotlivých státech

55

Přílohy Tabulka č. 3 Počty evropských společností v jednotlivých státech72 Stát Česká republika Německo Slovensko Velká Británie Nizozemí Lucembursko Francie Rakousko Kypr Irsko Belgie Lichtenštejnsko Estonsko Švédsko Španělsko Malta Maďarsko Norsko Lotyšsko Dánsko Polsko Litva Portugalsko Itálie Finsko Celkem

Počty SE v jednotlivých státech 1398 273 84 63 31 26 25 19 14 10 10 6 6 5 5 5 5 4 4 4 2 2 1 1 1 606

72

EstablishedSE‘s. In: ETUI: Workerparticipation[online]. eZPublish, 2013 [cit. 2015-07-07]. Dostupné z:. http://ecdb.workerparticipation.eu/show_overview.php?letter=A&orderField=se.se_name&status_id=3&title=Established%20SEs

56