Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva a veřejné správy
Smluvní pokuta Bakalářská práce
Autor:
Kateřina Kaňkovská Právní administrativa v podnikatelské sféře
Vedoucí práce:
Praha
Mgr. Zdeněk Milík
červen 2012
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Rančířově, dne 26. 6. 2012
Kateřina Kaňkovská
Poděkování: Na tomto místě bych ráda poděkovala svému vedoucímu práce Mgr. Zdeňku Milíkovi za odborné vedení, za cenné rady při jejím zpracování. Také velmi děkuji advokátní kanceláři JUDr. Ivana Štancla, paní Mgr. Marii Švehlové za odborné konzultace a dále děkuji celé své rodině, známým, realitní kanceláři 1. Nonstop Reality – Zdenka Floriánová, za podporu při tvorbě této bakalářské práce.
Anotace: Bakalářská práce se zabývá porovnáním právní úpravy institutu smluvní pokuty podle občanského zákoníku a obchodního zákoníku a poté i v porovnání s rekodifikovaným občanským zákoníkem. V rámci obecného úvodu vymezuji základní pojmy, teorii a historii pojmu smluvní pokuta. Smluvní pokuta je v praxi hojně užívaným institutem a slouží hlavně k zajištění povinností mezi smluvními stranami, které vznikly na základě jejich vztahů upravených v občanském a obchodním zákoníku. Tuto pokutu si zúčastněné strany sjednávají samy a ujednávají ji k těm povinnostem, které považují za nutné zajistit smluvní pokutou, přičemž jedním z důvodů může být zhoršená platební morálka, kdy splatnost dluhu nehraje v časové ose velkou roli. V občanském a obchodním zákoníku je smluvní pokuta popsána hodně stručně, ale v praxi je k tomuto tématu spoustu otázek. V práci jsou popsány také jednotlivé skutečnosti mající vliv na vznik povinnosti platit smluvní pokutu a na vznik škody. V práci jsem se dále zabývala institutem zavinění dlužníka a otázkou existence vyšší moci. Dále je zde popsáno vymáhání smluvní pokuty soudem, neboť v praxi soud často využívá možnosti snížit nepřiměřenou výši smluvní pokuty. V praktické části práce je popsána smluvní pokuta v použití realitní kanceláře v Jihlavě, okres Vysočina – 1. Nonstop Reality. Klíčová slova: smluvní pokuta, občanský zákoník, obchodní zákoník, oprávněný, povinný, smluvní strany, smluvní povinnost, právní vztah, kupní smlouva, právní úkon
Annotation: Bachelor work presents a comparison between the definition of contractual penalty in Civil Code and in Commercial Code and then with a new Civil Code. In general introduction I define the basic terms, theory and history of the institute of contractual penalty. The institut of contractual penalty is in practice widely used and mainly serves to ensure obligations between the contractual parties arising from its relations governed by
the Civil and Commercial Code. This contractual penalty is arranged by the parties themselves and agree it to those obligations, which they deem necessary to ensure contractual penalty, one of many reasons may be worsened payment morality in the timeline plays not a big role. In the Civil and Commercial Code is the institute of contractual penalty described very briefly, but in practice it is object of a lot of questions. In this work are also describe the various factors a their impact on the creation of a contractual obligation to pay the penalty, also on the damane. In this work dealt I with institute of fault of the debtor and questions about existence of force majeure. There is also described enforcement of contractual penalty by court, because in practice the court often uses reduction the disproportionate amount of contractual penalty. The practical part describes the contractual penalty in the use of a real estate agency in Jihlava, district Vysočina – 1. Nonstop Reality. Keywords: Contractual penalty, The Civil Code, The Commercial Code, entitled, mandatory parties, contractual obligation, the legal relationship, the purchase agreement, legal action
Obsah Úvod ........................................................................................................................................................................ 8 1. Obecně o smluvní pokutě .............................................................................................................................. 9
2.
3.
1.1.
Vymezení nejpoužívanějších pojmů: ...................................................................................... 9
1.2.
Pojem – smluvní pokuty ........................................................................................................ 10
1.3.
Akcesorická a subsidiární povaha zajištění ........................................................................... 11
1.4.
Zajišťovací povinnost ............................................................................................................ 12
1.5.
Smluvní pokuta a její funkce ................................................................................................. 13
1.6.
Smluvní pokuta a její subjekty .............................................................................................. 17
1.7.
Obsah a forma ujednání o smluvní pokutě, předmět smluvní pokuty ................................... 19
1.8.
Výše smluvní pokuty ............................................................................................................. 22
1.9.
Počítání času .......................................................................................................................... 23
1.10.
Splatnost smluvní pokuty a promlčení nároku na smluvní pokutu ................................... 24
1.11.
Prodlení dlužníka a prodlení věřitele ................................................................................ 26
1.12.
Neplatnost ujednání o smluvní pokutě .............................................................................. 27
1.13.
Smluvní pokuta v pracovně právních vztazích.................................................................. 28
Smluvní pokuta v předchozích právních úpravách.................................................................................. 30
2.1.
Císařský patent č. 946/1811 Sb. z. s., všeobecný zákoník občanský .................................... 30
2.2.
Zákon č. 141/1950 Sb., zákoník občanský ............................................................................ 31
2.3.
Zákon č. 1/1863 roz., všeobecný zákoník obchodní ............................................................. 31
2.4.
Zákon č. 101/1963 Sb., zákoník mezinárodního obchodu .................................................... 32
2.5.
Zákon č. 109/1964 Sb., zákoník hospodářský ....................................................................... 32
Smluvní pokuta v platné právní úpravě .................................................................................................... 33
3.1. 3.1.1. 3.1.2. 3.1.3. 3.1.4.
3.2.
4. 5.
Smluvní pokuta dle ObčZ ..................................................................................................... 33 Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů ......................................... 33 Smluvní pokuta a náhrada škody ..................................................................................................... 35 Smluvní pokuta a úroky z prodlení .................................................................................................. 37 Smluvní pokuta a její rozpor s dobrými mravy ................................................................................ 38
Smluvní pokuta dle ObchZ ................................................................................................... 40
3.2.1. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů ....................................... 41 3.2.2. Ustanovení § 300 ObchZ ................................................................................................................. 42 3.2.3. Smluvní pokuta a náhrada škody ..................................................................................................... 43 3.2.4. Smluvní pokuta a úroky z prodlení .................................................................................................. 44 3.2.5. Smluvní pokuta a její rozpor s dobrými mravy ................................................................................ 45 3.2.6. Ustanovení § 301 ObchZ - moderační právo soudu ........................................................................ 46 3.2.7. Ustanovení § 302 ObchZ ................................................................................................................. 49 Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ................................................................................................... 51 Praktické zkušenosti s aplikací smluvní pokuty v praxi realitní kanceláře ........................................... 54
5.1.
Smlouva o zprostředkování ................................................................................................... 55
5.2.
Plná moc při zajištění prodeje nemovitostí ........................................................................... 56
5.3.
Kupní smlouva ...................................................................................................................... 56
5.4.
Smlouva o budoucí smlouvě kupní ....................................................................................... 57
5.5.
Nájemní smlouva................................................................................................................... 59
5.6. Smlouva o finančním vyrovnání v souvislosti s převodem členských práv a povinností spojených s užíváním bytu ................................................................................................................ 59 5.7.
Dohoda o převodu členských práv a povinností ................................................................... 60
Závěr..................................................................................................................................................................... 62 Seznam použité literatury ................................................................................................................................... 64
Úvod V práci se budu snažit popsat a zkompletovat funkce smluvní pokuty, její vznik a použití v praxi dle občanského a obchodního zákoníku. Smluvní pokuta je sjednávána pro případ nedodržení smluvní povinnosti, kde strana, která poruší smluvní povinnost, je zavázána druhé straně smluvní pokutu uhradit, i když porušením smluvní povinnosti nevznikla druhé straně žádná škoda. Smluvní pokuta je tedy zaměřena na zajištění smluvního závazkového práva. Jestliže povinný nezavinil porušení smluvní povinnosti, která vyplývá z ujednané smlouvy dle občanského zákoníku, není povinen hradit smluvní pokutu. Naopak povinný ze smlouvy ujednané dle obchodního zákoníku, má povinnost hradit smluvní pokutu, a to vždy. Smluvní pokuta působí na dlužníky psychologicky i právně, aby splnili svoje závazky řádně a včas. Smluvní pokuta se musí vždy sjednávat písemně, jinak by bylo ujednání o smluvní pokutě neplatné. Zároveň musí být výše smluvní pokuty ve smlouvě přesně stanovena a to buď tím, že je výslovně uvedena výše smluvní pokuty anebo je stanoven způsob, jak bude tato smluvní pokuta vypočtena. Smluvní pokuta je velmi universální, a proto se s ní můžeme setkat v každém okamžiku svého života. Její použití se dotýká režimu občanskoprávního, vztahů mezi podnikateli a od roku 2001 bylo užití institutu smluvní pokuty rozšířeno i pro vztahy pracovněprávní. Ve své práci se budu snažit popsat, jak nejlépe sjednat smluvní pokutu, navrhnout co nejlepší řešení, které by mohlo oběma stranám posloužit pro vzorové ustanovení smluvní pokuty, dále je zde otázka minimálního obsahu ujednání o smluvní pokutě a nezanedbatelný je také doporučený obsah tohoto ujednání, např. hodnost ustanovení o smluvní pokutě nad rámec zákonných požadavků. Tato práce se zabývá smluvní pokutou také v oboru prodeje nemovitostí. Bude zde popsáno využití smluvní pokuty ve zprostředkovatelské smlouvě mezi realitní kanceláří a budoucím prodávajícím. Dále budeme mít možnost nahlédnout i do smlouvy o budoucí kupní smlouvě, do kupní smlouvy, do nájemní smlouvy a do smlouvy o převodu členských práv a povinností k družstevnímu bytu. Smluvní pokuta je takový typ zajištění, že se s ní můžeme potkávat v mnoha úsecích svého života.
8
1. Obecně o smluvní pokutě 1.1.
Vymezení nejpoužívanějších pojmů: Smluvní pokuta: je definována K. Eliášem jako „vedlejší úmluva, v níž se jedna strana zavazuje vůči straně druhé k zvláštnímu a konkrétně specifikovanému plnění pro případ, že poruší určitou ze smluvních povinností“1, smluvní pokuta je tedy „funkčně zaměřena na zajištění smluvního závazkového vztahu.“ 2 Závazkové právo: je tvořeno normami, které upravují závazky (obligace) „Závazek: se používá jednak v širším smyslu, kdy znamená jeden z občanskoprávních vztahů, vztah mezi věřitelem a dlužníkem. Dále se používá v užším smyslu, kdy znamená povinnost, která z tohoto právního vztahu pro někoho vyplývá. Pohledávka: je právo požadovat po druhém účastníkovi právního vztahu nějaké plnění, tedy aby něco konal, dal. Stane-li se pohledávka splatnou (někdy se uvádí „dospělou“), stává se nárokem, což znamená, že jejího splnění se lze domoci žalobou u soudu.“ 3 Příslušenství pohledávky: je úrok, poplatek z prodlení či úrok z prodlení a veškeré náklady spojené s jejím uplatněním4 „Dluhem: je povinnost poskytnout druhému účastníkovi právního vztahu nějaké plnění, tedy něco vykonat, dát, strpět, opomenout, zdržet se něčeho.“5 „Právní vztahy: jsou vztahy, jejichž obsah tvoří subjektivní práva a právní povinnosti upravené občanským právem.“6
1
ELIÁŠ, Karel. Občanský zákoník: velký akademický komentář: úplný text zákona s komentářem, judikaturou a literaturou podle stavu k 1. 4. 2008. Praha: Linde, 2008, 1566 s. Zákony - komentáře (Linde). ISBN 978-807201-687-7. 2 ŠVESTKA, Jiří.; DVOŘÁK, Jan. a kolektiv. Občanské právo hmotné 2. 5., jubilejní aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2009, 54 s. Právnické učebnice (C.H. Beck). ISBN 978-80-7357-473-4. 3 ŠÍMA, Alexander.; SUK, Milan. Základy práva pro střední a vyšší odborné školy. 11., dopl. vyd. Praha: C.H. Beck, 2011, 74 s. ISBN 978-807-4001-246. 4 VLČKOVÁ, Jana. Pohledávky a příslušenství. [online]. 2009, [15. 6. 2012]. Dostupné z: http://www.sivp.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=98:pohledavky-apisluenstvi&catid=40:vymahani-pohledavek&Itemid=161; § 121 odst. 3 občanského zákoníku Nejvyšší soud ČR sp. zn. 33 Cdo 1598/2009 – Jestliže nestačí splněná povinnost k úhradě celé částky dluhu (příslušenství i jistiny) a dlužník neučinil prohlášení, ve kterém určuje, kterou část pohledávky, popř. v jakém poměru, chtěl splnit i když tuto možnost měl, přihlédne se k zásadě soukromého práva, dle níž se přednostně vyrovná příslušenství dluhu k poslednímu dni splnění. 5 ŠÍMA, Alexander.; SUK, Milan. Základy práva pro střední a vyšší odborné školy. 11., dopl. vyd. Praha: C.H. Beck, 2011, 74 s. ISBN 978-807-4001-246.
9
Právní úkon: je druh takové právní skutečnosti, která spočívá v projevu vůle osoby, a tento projev vůle směřuje ke změně, zániku anebo vzniku práv a povinností. Promlčecí doba: doba, po kterou se věřitel může svého práva domáhat a toto právo je možné vykonat, jestliže není v jiných ustanovení uvedeno něco jiného, platí tříletá promlčecí doba a počíná běžet ode dne, kdy mělo být právo vykonáno poprvé. Akcesorický právní vztah = vedlejší právní vztah, závazek, který nemůže vzniknout a existovat bez existence hlavního (zajišťovaného) závazku.7 Právo a nárok není totéž: „Právo je oprávnění určitého subjektu na plnění od jiného subjektu. Nárok je oprávnění určitého subjektu domáhat se daného plnění u příslušného státního orgánu.“8
1.2.
Pojem – smluvní pokuty
Institut smluvní pokuty je soubor právních prostředků, který můžeme pojmenovat jako, zajištění závazků a slouží především k tomu, že věřitel má silnější postavení směrem ke svému dlužníkovi a zároveň je mu tím umožněno dosáhnout uspokojení pohledávky v celé výši.9 Smluvní pokuta též může být označována jako penále nebo jako paušalizovaná náhrada škody. Je zakotvena v zákoně č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „ObčZ“) i v zákoně č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném znění (dále jen „ObchZ“) a je to jeden z možných institutů pro zajištění závazku. Zajišťuje případ, kdy dlužník ve stanovené době nesplní svou primární povinnost a tím pádem vzniká věřiteli právo na uhrazení předem domluvené smluvní pokuty. Smluvní pokuta není součástí primární pohledávky.10 6
ŠVESTKA, Jiří.; DVOŘÁK, Jan. a kolektiv. Občanské právo hmotné 1. 5., jubilejní aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2009, 154 s. Právnické učebnice (C.H. Beck). ISBN 978-80-7357-473-4. 7 ŠVESTKA, Jiří.; SPÁČIL, Jiří.; ŠKÁRKOVÁ, Marta.; HUMLÁK, Milan. Občanský zákoník: I, II, 2. vydání, Praha 2009, 1604 s. Velké komentáře, č. 429. ISBN 978-80-7400-108-6. 8 VLČKOVÁ, Jana. Pohledávky a příslušenství. [online]. 2009, [15. 6. 2012]. Dostupné z: http://www.sivp.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=98:pohledavky-apisluenstvi&catid=40:vymahani-pohledavek&Itemid=161 9 ŠVESTKA, Jiří, DVOŘÁK, Jan a kolektiv. Občanské právo hmotné 1. 5., jubilejní aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2009, 1604 s. Právnické učebnice (C.H. Beck). ISBN 978-80-7357-473-4. 10 ŠÍMA, Alexander.; SUK, Milan. Základy práva pro střední a vyšší odborné školy. 11., dopl. vyd. Praha: C.H. Beck, 2011, 75 s. ISBN 978-807-4001-246.
10
Z. Kovařík ve svém článku o smluvní pokutě upozorňuje že „smluvní pokuty nemají vůbec nic společného s pokutami správními nebo trestněprávními kromě toho, že se tento institut také označuje jako pokuta. To je vztah jen jazykový, nikoliv věcný.“11 Institut smluvní pokuty je jen institut soukromoprávní. To znamená, že chování, které bude zajištěno smluvní pokutou, závisí pouze na svobodné vůli obou stran. Zatímco u pokuty trestní či správní je porušení chování penalizováno státem, který je nositelem moci.12 Dále pak pojmy věřitel a dlužník nelze zužovat jen na pojmy v peněžitém závazku. Dlužit mohu nejen peníze, ale i výsledek práce (zhotovení věci, oprava věci), půjčenou věc či závazek něco konat (v řádném termínu vyklidit a předat předmětný dům či byt a zároveň i předmětnou nemovitost převzít). „U některých závazkových vztahů se běžně užívají specifická označení, např. u kupní smlouvy jsou to prodávající a kupující, u darovací smlouvy dárce a obdarovaný, při vzniku škody škůdce a poškozený.“13
1.3.
Akcesorická a subsidiární povaha zajištění
Začátkem 90. let se objevil a panoval názor, že institut smluvní pokuty je samostatný závazek. Tak např. P. Pinka se ztotožňoval s právním názorem, kdy smluvní pokuta „zajišťuje splnění závazku “silnějším způsobem“. Zánikem hlavního závazku, který je smluvní pokutou zajištěn, nezaniká povinnost zaplatit smluvní pokutu, ale ani obráceně zaplacením smluvní pokuty nezaniká závazek touto pokutou zajištěný. Tuhý život smluvní pokuty je možné ukončit pouze jejím zaplacením, nebo novou dohodou účastníků smlouvy.“14 Dnes už se s tímto názorem příliš nepotkáme. Judikatura i právo se dnes ztotožňují s plnou akcesoritou.15 Bez existence hlavního závazku nemůže existovat závazek zajišťovací a to je dáno akcesorickou povahou zajištění. Účinnost akcesorického závazku je odvislá od účinnosti hlavního závazku. Po splnění hlavního závazku zaniká i závazek akcesorický.16 V praxi tedy platí, pokud nevznikne, nebo již zanikne hlavní zajišťovaný právní vztah, tak zároveň zaniká povinnost smluvní pokutu zaplatit, i když bylo o smluvní pokutě sepsáno ujednání. 11
KOVAŘÍK, Zdeněk., Smluvní pokuta. Právní rozhledy, 1999, č. 9, 455 s. KOVAŘÍK, Zdeněk., Smluvní pokuta. Právní rozhledy, 1999, č. 9, 464 – 455 s. 13 ŠÍMA, Alexander.; SUK, Milan. Základy práva pro střední a vyšší odborné školy. 11., dopl. vyd. Praha: C.H. Beck, 2011, 75 s. ISBN 978-807-4001-246. 14 PINKA, Petr. Smluvní pokuta, Daňová a hospodářská kartotéka, 1994, č. 21, 174 s. 15 BEJČEK, Josef. Právní úprava a interpretační problémy smluvních pokut a úroků z prodlení. Časopis pro právní vědu a praxi. 1995, č. 1, 31 – 47 s. 16 ŠVESTKA, Jiří, DVOŘÁK, Jan a kolektiv. Občanské právo hmotné 1. 5., jubilejní aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2009, 1604 s. Právnické učebnice (C.H. Beck). ISBN 978-80-7357-473-4. 12
11
Z výše uvedeného tedy vyplývá, že nelze sjednat ani dodatečně, ani současně, ani předem smluvní pokutu samostatně, když neexistuje hlavní závazek. To platí jak pro vztahy občanskoprávní, tak obchodní. V komentářové literatuře se tedy dočteme, že: „při neplatnosti hlavní smlouvy stává se rovněž úmluva o smluvní pokutě, byť sama o sobě jinak platně učiněná, právně bezvýznamnou.“17 V případech, kdy zajištění poskytuje osoba odlišná od dlužníka (např. ručitel nebo zástavní dlužník), mají zajišťovací prostředky subsidiární povahu, to znamená, že ten, kdo zajištění poskytl, je povinen plnit až v případě, že neplnil dlužník.18 V praxi se s tímto můžeme setkat např. v případě, kdy si dcera kupuje byt pomocí hypotečního úvěru, ale aby na úvěr dosáhla, tak jí mohou pomoct třeba rodiče, tím, že se za ní zaručí.
1.4.
Zajišťovací povinnost
To je taková povinnost, kterou má jedna ze smluvních stran vůči druhé smluvní straně v jejich vzájemném smluvním vztahu a na jejíž splnění se obě smluvní strany dohodly ujednáním např. ujednáním o smluvní pokutě. Ujednáním o smluvní pokutě je možné pouze zajistit určitou smluvní povinnost, a ne splnění smlouvy jako celku.19 Dále může v praxi dojít k ujednání o smluvní pokutě, které lze považovat za neurčité i když judikatura klade silný důraz na určitost ujednání o smluvní pokutě. Toto se týká hlavně výpovědi pracovního poměru zaměstnavatelem, kde se užívá formulace, kdy porušení smluvních povinností hrubým, nebo zvlášť závažným způsobem je zajišťováno smluvní pokutou a není zde blíže specifikováno, kdy konkrétně a v jakém případě vzniká povinnost k úhradě smluvní pokuty. Toto ustanovení by bylo z pohledu judikatury neurčité a z pohledu příslušných ustanovení zákoníku práce též nepřípustné. V ujednání musí být jasně uvedeno, za jakou povinnost se ukládá smluvní pokuta.20 Důležité je stále pamatovat na to, že ujednáním o smluvní pokutě lze sankcionovat výhradně porušení povinností a nikoliv výkon práva – toto jsou opakovaně řešené případy 17
ELIÁŠ, Karel. Občanský zákoník: velký akademický komentář: úplný text zákona s komentářem, judikaturou a literaturou podle stavu k 1. 4. 2008. Praha: Linde, 2008, 1567 s. Zákony - komentáře (Linde). ISBN 978-807201-687-7. 18 ŠVESTKA, Jiří.; DVOŘÁK, Jan. a kolektiv. Občanské právo hmotné 1. 5., jubilejní aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2009, 1604 s. Právnické učebnice (C.H. Beck). ISBN 978-80-7357-473-4. 19 PATĚK, Daniel. Smluvní pokuta v obchodních vztazích /. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2006, 23 - 29 s. ISBN 80-717-9538-0. 20 PATĚK, Daniel. Smluvní pokuta v obchodních vztazích /. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2006, 23 - 29 s. ISBN 80-717-9538-0.
12
českými soudy, kdy se jedná o tak zvané storno kupní smlouvy a to i bez udání důvodu. Toto je však výkon práva a nejedná se o porušení smluvní povinnosti. Např. v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 14. 1. 2003, kde soud judikoval: „Opírá-li se odstoupení od smlouvy (v souzeném případě zrušení smlouvy) o konkrétní právní důvod stanovený objektivní právem, resp. smlouvou, nelze hovořit o porušení smluvní povinnosti ve smyslu § 544 odst. 1 ObčZ. V takovém případě storno nevyvolá důsledek spočívající v povinnosti zaplatit smluvní pokutu.“21 Z Praxe je tedy zajištěná povinnost v podstatě jakákoliv smluvní povinnost, která musí být uvedena zcela určitě a přesně, aby se nedala zaměnit s jinými povinnostmi, které jsou nezajištěné. Jde o důležité povinnosti všech smluvních stran, mezi které patří například povinnost zaplatit včas kupní cenu. Takto se dá zajistit i splnění jiné než peněžité povinnosti, například dodat předmět smlouvy. Dala by se sem zahrnout i naturální obligace, což se dá říci, že je povinnost, která není spojena s nárokem, to znamená, že věřitel může splnění této povinnosti po dlužníkovi požadovat, ale nemůže tuto povinnost uplatnit u soudu. Důležité je si připomenout, že smluvní pokutou lze zajišťovat smluvní nebo zákonnou povinnost.
1.5.
Smluvní pokuta a její funkce
Smluvní pokuta v dnešní době plní několik funkcí – zajišťovací (preventivní), uhrazovací (reparační) a trestní (sankční). Její platná právní úprava je zakotvena jak v ObchZ, tak v ObčZ a plní především zajišťovací povahu smluvní pokuty, která je v současné době obsahově zachována jako paušalizovaná náhrada škody. Tato smluvní pokuta může mít i sankční charakter, který je vyjádřen zákonným označením, ale i připuštěním vzniku práva na smluvní pokutu, i když neexistuje škoda, jež by vznikla v důsledku porušení zajišťovací povinnosti.22 Preventivní, neboli zajišťovací funkce smluvní pokuty je nejdůležitější v období od uzavření ujednání o smluvní pokutě do stanovené doby plnění zajišťované povinnosti – to znamená, že závazek, který je zajištěn, je převzat odpovědně s větší pravděpodobností, se záměrem, aby byl tento závazek splněn a samozřejmě v dobré víře. Dlužník, který ví, že je 21
Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 14. 1. 2012, sp. zn. 32 Odo 563/2002 PATĚK, Daniel. Smluvní pokuta v obchodních vztazích /. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2006, 17 - 19 s. ISBN 80-717-9538-0. 22
13
sjednána smluvní pokuta, je tímto limitován ve svých úvahách, které by mohly být neobvyklé ve smluvních vztazích např. nesplněním smlouvou převzatých povinností a z toho plynoucích negativních následků, když toto vyjádříme ekonomicky, je výhodnější dodržení smlouvy. Věřitel má tímto právně ošetřeno, že kdyby došlo k porušení této povinnosti, což by vedlo k poškození a ohrožení jeho zájmů a práv, dojde zároveň i ke vzniku práva na zaplacení smluvní pokuty. V takto popsaném případě je výše nároku věřitele jasně daná a není zde nutnost dalšího zjišťování. Procesního postavení věřitele jakožto žalobce je z hlediska důkazního břemene výhodnější.23 Mezi podpisem smlouvy a plněním povinností, které vyplývají z podepsané smlouvy, vzniká určitý časový odstup, ve kterém se mohou některé podmínky změnit. Tímto by mohlo dojít k situaci, že by některá ze zúčastněných smluvních stran nechtěla smlouvu již s daným obsahem podepsat. Avšak existence platného ujednání o smluvní pokutě vede dlužníka k úvahám o ekonomické výhodnosti, či nevýhodnosti dodržení již dané smlouvy, což má v konkrétních smluvních vztazích velký význam.24 Další funkce smluvní pokuty je reparační, neboli uhrazovací. Tato funkce se aktivuje, když dojde k porušení zajišťované povinnosti. Když se stanoví výše smluvní pokuty, je jedním z měřítek pravděpodobná výše škody, která by vznikla, kdyby došlo k porušení zajišťované povinnosti. Tímto postupem je logicky dáno, že právo na zaplacení smluvní pokuty zásadně eliminuje právo na náhradu škody. Snahou každého věřitele je, aby měl zajištěnou veškerou škodu smluvní pokutou. V praxi může dojít k situaci, že může vzniknout škoda, na kterou nebylo při sjednávání smluvní pokuty pamatováno a tímto se může stát, že takto vzniklá škoda, nebude věřiteli reparována. Hradí se škoda pouze předvídaná nebo předvídatelná. Aby došlo k využití preventivní a sankční úlohy smluvní pokuty, tak se zákonitě vyžaduje její sjednání ve vyšší částce.25 V praxi může dojít k situaci, že selže preventivní funkce smluvní pokuty a zároveň s reparační funkcí smluvní pokuty nastupuje též funkce sankční, jejichž smyslem je potrestání dlužníka. Vymáháním a vymožením smluvní pokuty tak působí i preventivně na chování dalších dlužníků v ostatních smluvních vztazích. Někdy dochází k medializaci některých popsaných případů, ale již při pouhém sdělení se tato prevence rozšiřuje o další 23
PATĚK, Daniel. Smluvní pokuta v obchodních vztazích /. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2006, 17 - 19 s. ISBN 80-717-9538-0. 24 PLECITÝ, Vladimír.; Kocourek, Jiří. Občanský zákoník: (stav k 1. 8. 2004) : výklad, judikatura, související předpisy. 3., dopl. vyd. Praha: Eurounion, 2004. 325 – 329 s. ISBN 80-7317-034-5. 25 PATĚK, Daniel. Smluvní pokuta v obchodních vztazích /. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2006, 17 - 19 s. ISBN 80-717-9538-0.
14
možné účastníky. Pro věřitele je smluvní pokuta, která převyšuje škodu, vlastně něčím navíc, ale nejedná se o bezdůvodné obohacení, neboť je zde uplatněno právo sjednané smluvní pokuty.26 Popsané funkce smluvní pokuty nelze od sebe úplně oddělovat, neboť předem není ani zřejmé, která funkce v daném konkrétním případě bude silnější – jestli funkce reparační, nebo funkce sankční. Celkové působení všech funkcí smluvní pokuty dohromady má za úkol vést ke splnění hlavního závazku.27 Smluvní pokuta má také i svou nevýhodnou stránku, která je limitována solventností dlužníka. V současné praxi není ojedinělý případ, že dlužník není objektivně schopen plnit zajištěnou povinnost a z toho plyne, že nelze očekávat ani uhrazení smluvní pokuty. Do kategorie právní odpovědnosti spadá povinnost uhradit smluvní pokutu a samotná odpovědnost je chápána v obecném slova smyslu jako nutnost nést následky svého jednání a chování. Dá se zde rozlišit forma zavinění buď s úmyslem přímým, nebo nepřímým a dá se také posoudit míra nedbalosti buď vědomá, nebo nevědomá.28 „Tento závěr respektuje právní úprava v ObčZ, zde se však pojetí smluvní pokuty v ObchZ od obecné úpravy odlišuje (na rozdíl od funkce smluvní pokuty), když zakotvuje (v § 300 ObchZ) povinnost k plnění smluvní pokuty jako objektivní odpovědnost.“29 Povinnost uhradit věřiteli smluvní pokutu ze smluvního vztahu, vzniká v souvislosti se splněním následujících podmínek: účastníci si sjednali základní podmínku a to: platnou a účinnou dohodu o smluvní pokutě došlo k porušení té povinnosti, která byla ujednána a zajištěna smluvní pokutou. 30 Naopak irelevantní je následující skutečnost: „vznik škody na straně věřitele v důsledku porušení zajišťované povinnosti.“ 31 26
PATĚK, Daniel. Smluvní pokuta v obchodních vztazích /. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2006, 17 - 19 s. ISBN 80-717-9538-0. 27 PATĚK, Daniel. Smluvní pokuta v obchodních vztazích /. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2006, 17 - 19 s. ISBN 80-717-9538-0. 28 PLECITÝ, Vladimír.; Kocourek, Jiří. Občanský zákoník: (stav k 1. 8. 2004) : výklad, judikatura, související předpisy. 3., dopl. vyd. Praha: Eurounion, 2004. 325 – 329 s. ISBN 80-7317-034-5. 29 PATĚK, Daniel. Smluvní pokuta v obchodních vztazích /. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2006, 19 s. ISBN 80717-9538-0. 30 PATĚK, Daniel. Smluvní pokuta v obchodních vztazích /. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2006, 48 s. ISBN 80717-9538-0.
15
Ze závazkového vztahu, který je upraven ObčZ, platí že, v důsledku zavinění dlužníka zásahem vyšší moci – není dlužník povinen hradit smluvní pokutu. Ale v případě vztahů upravených ObchZ, platí že, v důsledku zavinění dlužníka zásahem vyšší moci, je dlužník povinen hradit smluvní pokutu (toto ustanovení ObchZ je upraveno dispozitivně).32 O uhrazení (zaplacení) smluvní pokuty můžeme hovořit v případě peněžitého plnění. Vhodnější by bylo hovořit obecněji o úhradě nebo o plnění smluvní pokuty, i když zákonná dikce či teorie používají pojem „zaplatit“.33 V případě, že splnění zajištěné povinnosti dlužníkem vyžaduje i součinnost věřitele, musí tuto povinnost součinnosti věřitel dlužníkovi poskytnout. Jestliže tuto součinnost věřitel neposkytne, nemůže po dlužníkovi dále požadovat splnění zajišťované povinnosti. Z tohoto tedy plyne, že „nesplní-li“ dlužník povinnost, nelze po něm oprávněně požadovat úhradu smluvní pokuty. Toto platí pouze po dobu, kdy věřitel neposkytuje smluvenou součinnost dlužníkovi. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2000, sp. zn. 29 Cdo 2574/99, podle kterého při nedostatku součinnosti věřitele ke splnění dluhu nenastává prodlení dlužníka.34 Dále je třeba rozlišit dvě situace – jednou z nich je splatnost smluvní pokuty a druhou je povinnost zaplatit tuto smluvní pokutu. Zaplacení této pokuty se řídí smluvním ujednáním mezi oběma stranami. Rozdílná je situace o sjednání splatnosti uhrazení smluvní pokuty, v zásadě vzniká vždy poté, kdy byl věřitelem dlužník o její úhradu požádán buď písemně, telefonicky nebo upomínkou.35 Při úhradě smluvní pokuty je třeba přesně stanovit, na jaký nárok bude její plnění započteno. Nejjednodušší je situace, když plněním dlužníka jsou uspokojeny všechny pohledávky věřitele. Pokud však není plnění dostačující, tak je v první řadě rozhodující vůle dlužníka, který závazek platí. Pokud takto dlužník neurčí svoje plnění, tak se 31
PATĚK, Daniel. Smluvní pokuta v obchodních vztazích /. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2006, 48 s. ISBN 80717-9538-0. 32 BEJČEK, Josef.; ELIÁŠ, Karel.; RABAN, Přemysl. Kurs obchodního práva: obchodní závazky. 3. vyd. Praha: C.H. Beck, 2003, 150 s. Právnické učebnice (C.H. Beck). ISBN 80-717-9746-4. 33 PLECITÝ, Vladimír.; Kocourek, Jiří. Občanský zákoník: (stav k 1. 8. 2004) : výklad, judikatura, související předpisy. 3., dopl. vyd. Praha: Eurounion, 2004. 325 – 329 s. ISBN 80-7317-034-5. 34 PATĚK, Daniel. Smluvní pokuta v obchodních vztazích /. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2006, 49 s. ISBN 80717-9538-0. 35 PATĚK, Daniel. Smluvní pokuta v obchodních vztazích /. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2006, 52 s. ISBN 80717-9538-0.
16
rozlišuje, jestli se jedná o plnění peněžité nebo nepeněžité. Dále se ještě zjišťuje úroveň zajištění závazku.36 Právo na smluvní pokutu je výrazně oslabeno promlčením promlčecí doby. Důležité je zde stanovení jejího počátku. Může také nastat situace, kdy dojde k odstoupení od smlouvy a tímto se v obchodních vztazích ruší všechna smluvní práva a povinnosti smluvních stran.37 Odstoupení od smlouvy se ovšem nedotýká již existujícího nároku na zaplacení smluvní pokuty.38
1.6.
Smluvní pokuta a její subjekty
Když se řekne ujednání o smluvní pokutě, často si vybavíme dohodu o dvou smluvních stranách. Smluvní stranou ujednání o smluvní pokutě je zaprvé strana, která je oprávněná vyžadovat splnění povinnosti, která je zajištěna smluvní pokutou (věřitel). A na druhé straně stojí povinný, který má sjednanou povinnost splnit, popř. povinný z úhrady smluvní pokuty (dlužník). Dle komentářové literatury je možné, jestli s tím smluvní strany výslovně souhlasí, ujednat smluvní pokutu i v prospěch třetí strany anebo, že třetí strana smluvní pokutu na požádání věřitele uhradí.39 Na výše popsané má právní teorie několik náhledů: D. Patěk srovnává výše popsanou situaci spíše k ručitelskému závazku.40 J. Bejček a P. Hajn rovnou říkají, že institut smluvní pokuty je vázaný jen na smluvní strany tohoto ujednání (tedy na věřitele a dlužníka).41 Z. Kovařík říká, že náš právní řád výše popsanou situaci nedovoluje, ale zároveň se domnívá, že tato situace by byla možná.42 Dne 12. 7. 2001 k výše popsané situaci Nejvyšší soud ČR rozhodl tím, že ujednanou smlouvu akceptoval. Žalovaná prodávala kupujícím do podílového vlastnictví nemovitost. Část kupní ceny byla uhrazena před podpisem kupní smlouvy a to jen jedním ze 36
PATĚK, Daniel. Smluvní pokuta v obchodních vztazích /. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2006, 53 - 54 s. ISBN 80-717-9538-0. 37 PLECITÝ, Vladimír.; Kocourek, Jiří. Občanský zákoník: (stav k 1. 8. 2004) : výklad, judikatura, související předpisy. 3., dopl. vyd. Praha: Eurounion, 2004. 325 – 329 s. ISBN 80-7317-034-5. 38 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 33 Odo 131/2003-65 39 PATĚK, Daniel. Smluvní pokuta v obchodních vztazích /. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2006, 29 - 30 s. ISBN 80-717-9538-0. 40 PATĚK, Daniel. Smluvní pokuta v obchodních vztazích /. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2006, 27 - 28 s. ISBN 80-717-9538-0. 41 HAJN, Petr.; BEJČEK, Josef. Jak uzavírat obchodní smlouvy. 2. vyd. Praha: Linde, 2003, 193 s.
17
spoluvlastníků a zbylá část měla být na účet prodávající převedena nejpozději do 14 dnů od podpisu kupní smlouvy. V případě, že by kupní cena nebyla včas uhrazena, měla prodávající možnost od smlouvy odstoupit a započíst si smluvní pokutu z již uhrazené části kupní ceny a zbylou část vrátit kupujícím. Pro případ, že by se nedostálo podmínkám v kupní smlouvě, ručí spoluvlastníci za nedodržení těchto podmínek každý dle svého spoluvlastnického podílu a spoluvlastníci se ve smlouvě zavázali, že se vzájemně finančně vyrovnají. Zbylá část kupní ceny tedy nebyla řádně a včas uhrazena. Prodávající od smlouvy odstoupila a vrátila již uhrazenou část kupní ceny po odečtení smluvní pokuty kupujícím, kteří tuto cenu uhradili. Obvodní soud dospěl k závěru, že ujednání ve smlouvě, nečiní tuto kupní smlouvu neplatnou a nejedná se i o bezdůvodné obohacení, jelikož šlo o předem ujednanou smluvní pokutu. Odvolací soud potvrdil rozhodnutí obvodního soudu. Obvodní i odvolací soud považovali závazek uhradit kupní cenu jako závazek solidární, i když se jednalo o závazek dílčí. Ale že se jedná o závazky dílčí, z ujednané smlouvy nevyplývá, a proto Nejvyšší soud dovolání odmítl.43 Tento příklad nám ukazuje, že je potřeba si ujednat smluvní pokutu určitě a srozumitelně. A to tak, že by se přímo ve smlouvě sjednalo ujednání, které stanoví, jaký díl kupní ceny má každý kupující uhradit. A pro případ úhrady smluvní pokuty rovnou sjednat, jaký díl každý z kupujících uhradí v případě prodlení s úhradou své části kupní ceny. Mohu říct i z praxe realitní kanceláře, že se smlouvy postupem této doby píší mnohem častěji podrobně než dříve. Prodávající a kupující si nechávají do smlouvy zakomponovat vše, na čem se při prohlídce nemovitosti dohodli. Od kupní ceny až po ponechání lampičky v obývacím pokoji. Určité a srozumitelné ujednání o smluvní pokutě nám dále poskytne i správný výklad nejen smluvních stran, ale i třetích osob - tedy zejména soudu. Často se mohou výklady různit. Proto stanoví náš právní řád výkladová pravidla, která se dělí na obecná (jsou obsažena v § 35 odst. 2 ObčZ) a speciální (přistupují k obecným pravidlům, např. pro právo pracovní § 240 odst. 3 zákoníku práce, pro právo obchodní § 266 odst. 1 až 4 ObchZ). Známe i výkladové pravidlo známého úmyslu.44 („Podle § 266 odst. 1 ObchZ 42
KOVAŘÍK, Zdeněk. Smluvní pokuta. Právní rozhledy, 1999, č. 9, 459 s. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 7. 2001, sp. zn. 25 Cdo 186/2000 44 PATĚK, Daniel. Smluvní pokuta v obchodních vztazích /. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2006, 40 - 41 s. ISBN 80-717-9538-0. 43
18
bude pro výklad ujednání o smluvní pokutě relevantní úmysl smluvní strany za předpokladu, že byl (nebo musel být) tento úmysl znám druhé smluvní straně“45).
1.7. Obsah a forma ujednání o smluvní pokutě, předmět smluvní pokuty Smluvní pokuta má v českém právu svůj obsah a svoji právní úpravu: určení smluvních stran určení zajišťované povinnosti určení předmětu a výše smluvní pokuty.46 Smluvní pokuta může mít i další nepovinné náležitosti, které lze ze zkušeností z praxe doporučit: jednoznačné označení ujednání jako ujednání o smluvní pokutě výslovná úprava vztahu smluvní pokuty k náhradě škody vzniklé porušením zajištěné povinnosti výslovná úprava smluvní pokuty. Smluvní strany se mohou v ujednání o smluvní pokutě dohodnout i na úpravě dalších otázek. ObčZ ani ObchZ však nevyžaduje výslovné označení smluvního ujednání, to tedy znamená, že není nezbytnou náležitostí, ale přesto je však označení smluvního ujednání jedním z hlavních argumentů při jeho výkladu.47 Smluvní pokuta je dohoda dvou smluvních stran, nejedná se tedy o jednostranné prohlášení jedné ze stran o smluvní pokutě. S tímto jednostranným prohlášením se můžeme v praxi sekat v některých fakturách od dodavatelů. Dodavatel ve své faktuře vyhrožuje smluvní pokutou, pokud odběratel cenu neuhradí řádně a včas.48 Z dohody o smluvní pokutě musí jasně vyplývat, co je touto smluvní pokutou zajištěno, kdo tuto dohodu uzavírá a jaká je výše smluvní pokuty, pro případ nedodržení smluvní povinnosti. V případě, že by byla zajišťovaná povinnost sjednána neurčitě, hrozí smluvním stranám, že bude takové ujednání prohlášeno za neplatné.49 Z praxe se dá říct že, 45
PATĚK, Daniel. Smluvní pokuta v obchodních vztazích /. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2006, 41 s. ISBN 80717-9538-0. 46 PATĚK, Daniel. Smluvní pokuta v obchodních vztazích /. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2006, 30 s. ISBN 80717-9538-0. 47 PLECITÝ, Vladimír.; Kocourek, Jiří. Občanský zákoník: (stav k 1. 8. 2004) : výklad, judikatura, související předpisy. 3., dopl. vyd. Praha: Eurounion, 2004. 325 – 329 s. ISBN 80-7317-034-5. 48 PATĚK, Daniel. Smluvní pokuta v obchodních vztazích /. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2006, 32 - 33 s. ISBN 80-717-9538-0. 49 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 2. 2006, sp. zn. 29 Odo 2/2005
19
když si ujednáme smluvní pokutu za hrubé porušení smluvní povinnosti, tak se těžko dá z těchto slov bez jiného vyvodit, co je přesně zajištěno smluvní pokutou a i zde nám hrozí sankce neplatnosti takovéhoto ujednání.50 Dohoda o smluvní pokutě musí mít vždy písemnou formou, v praxi postačí, pokud dojde k písemnému návrhu tohoto ujednání a zároveň k jeho písemnému přijetí. Někdy dochází k jednostranným prohlášením jedné ze smluvních stran, tímto však druhé straně nevzniká v případě porušení uvedené povinnosti hradit navrženou smluvní pokutu. Chybí zde dohoda o ujednání o smluvní pokutě, neboť smluvní pokuta nemůže vzniknout na základě jednostranného právního úkonu jedné smluvní strany. Tímto se zároveň smluvní pokuta odlišuje od penále, kde je shodný právní režim, ale jedná se o dva různé právní instituty a povinnost zaplatit penále vzniká na základě zákona.51 Ústní dohoda o smluvní pokutě, jak z výše uvedeného textu vyplývá, je neplatná. Ale i přesto pokud dlužník splní povinnost uhrazením smluvní pokuty, nejedná se na straně věřitele o bezdůvodné obohacení. Dle § 455 ObčZ se za bezdůvodné obohacení nepovažuje přijetí plnění z dohody jen pro nedostatek její formy. Toto plnění je tedy přijato ve formě naturální obligace.52 Dohoda o smluvní pokutě může být buď zakomponována přímo ve sjednávané smlouvě anebo může být ujednána samostatně. Zákon ani jednu z těchto forem neupřednostňuje, jsou si rovnocenné. V praxi realitní kanceláře vždy využíváme první uvedenou formu dohody, kde je smluvní pokuta zakomponována přímo ve smlouvě. Toto využití se mi zdá praktičtější. Pokud ale využijeme samostatnou dohodu o smluvní pokutě, nemusí mít tato dohoda přímo název dohoda o smluvní pokutě. Zákon to výslovně nevyžaduje. Ale pokud nebude volba příliš vhodná, může to způsobit určité komplikace ve výkladu anebo to povede k neplatnosti53 takového ujednání. V praxi se v ujednáních dále někdy používají nesprávné pojmy, jako je náhrada, pokuta, penále a další. Judikatura tedy doporučuje využití v právu 50
Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 4. 1998, sp. zn. 2 Odon 90/97 PATĚK, Daniel. Smluvní pokuta v obchodních vztazích /. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2006, 29 - 30 s. ISBN 80-717-9538-0. 52 PATĚK, Daniel. Smluvní pokuta v obchodních vztazích /. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2006, 29 - 30 s. ISBN 80-717-9538-0. 53 § 37: (1) Právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný. 51
20
využívaných pojmů. Jinak se může věřitel setkat s problémem, že využitý název může právo spojovat s jiným institutem, jako je třeba penále nebo odstupné.54 K této části práce bych ještě zmínila význam § 35 odst. 2 občanského zákoníku.55 J. Bejček již v roce 1995 uvedl: „Pokud tedy smlouva obsahuje ujednání pod názvem“smluvní pokuta“, mělo by mít režim smluvní pokuty, i když by šlo třeba o sankci za prodlení s placením peněžitého závazku, která se jinak v zákoně označuje jako úrok z prodlení a podpůrná zákonná úprava úroku z prodlení by tím neměla být dotčena.“56 Pokud půjde o právu neznámý výraz a zároveň nepůjde zjistit vůli stran, pak by soud měl přihlédnout k § 37 odst. 1 ObčZ. Soud pak tento úkon označí za neplatný pro jeho neurčitost. Krajský soud v Ostravě k tomuto judikoval: „Jestliže je zachována písemná forma ujednání o smluvní pokutě dle ustanovení § 544 odst. 2 ObčZ, ale použité výrazy (a tedy obsahová náplň ujednání) jsou nejednoznačné, je nutno je interpretovat za použití vykládacích pravidel dle § 266 ObchZ. Jde o speciální úpravu pro obchodní vztahy, takže pravidla výkladu dle § 35 ObčZ jsou použitelná pouze tehdy, pokud vedle obchodněprávní úpravy obstojí.“57 Předmětem se rozumí plnění, které je dlužník v případě porušení zajištěné povinnosti povinen plnit věřiteli. Tato plnění můžeme rozlišit: povinnost něco dát povinnost něco konat povinnost nekonat něco, co by jinak byl oprávněn konat povinnost něco strpět58 V praxi se nejčastěji smluvní pokuta používá pro zajištění včasného splnění povinnosti, jako je řádná a včasná úhrada kupní ceny, a smluvní pokuta je nejčastěji ve formě peněžitého plnění. „Některé závazky nelze zajistit vůbec, neboť to zákon vylučuje; např. podle § 845 odst. 1 ObčZ nelze platně zajistit pohledávky z půjček poskytnutých vědomě do sázky nebo hry.“59 54
Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 11. 4. 2007, sp. zn. 32 Odo 358/2005 § 35 odst. 2: Právní úkony vyjádřené slovy je třeba vykládat nejenom podle jejich jazykového vyjádření, ale zejména též podle vůle toho, kdo právní úkon učinil, není-li tato vůle v rozporu s jazykovým projevem. 56 BEJČEK, Josef. Právní úprava a interpretační problémy smluvních pokut a úroků z prodlení. Časopis pro právní vědu a praxi. 1995, č. 1, 31 – 47 s. 57 Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 3. 2. 1994, sp. zn. 15 Co 481/93 58 PATĚK, Daniel. Smluvní pokuta v obchodních vztazích /. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2006, 22 - 34 s. ISBN 80-717-9538-0. 55
21
1.8.
Výše smluvní pokuty
Patří mezi podstatné ujednání o smluvní pokutě. Určuje se buď její výše anebo se alespoň určí způsob stanovení této výše. Nejčastěji je výše smluvní pokuty vyjádřena konkrétní peněžitou částkou buď v českých korunách, nebo v jiné měně. Dále se dá výše smluvní pokuty určit ve smlouvě procentem60 nebo podílem z vyjádřené hodnoty ve smlouvě. Pro výši smluvní pokuty se dá použít i vzorec, dle něhož se dá smluvní pokuta vypočítat v případě porušení zajištěné povinnosti.61 Dispozitivním ustanovením ObčZ a ObchZ, když hovoříme o hrazení smluvní pokuty, je umožněno, aby si smluvní strany ujednaly smluvní pokutu i v jiné než peněžité formě: např. peněžně ocenitelného naturálního plnění (poskytnutím určitého počtu výrobků). Povinnost něčeho se zdržet a něco strpět jsou pro ujednání o smluvní pokutě méně vhodné, pro jejich nesnadné převedení na peněžitou částku.62 „V tomto případě je však vzhledem k nutnosti určení výše pokuty doporučováno ocenit toto naturální plnění v penězích.“63 Smluvní pokutu lze konstruovat i tak, že její výše se bude odvíjet též od doby, po kterou bude trvat porušení smluvní povinnosti. I když zákon o výši smluvní pokuty nic neustanovuje, je třeba dovodit, že sjednaná výše smluvní pokuty musí být úměrná výši pohledávky, jejíž splnění se takto zajišťuje, jinak by takové ujednání bylo v rozporu s dobrými mravy.64 Z rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 21. března 2007, sp. zn. 33 Odo 805/2005 – Soubor, pořadové č. C 4954 – „Pokud je občanskoprávní závazek zajištěn 59
ŠVESTKA, Jiří.; SPÁČIL, Jiří.; ŠKÁRKOVÁ, Marta.; HUMLÁK, Milan. Občanský zákoník: komentář. 2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2009, 1605 s. Velké komentáře, č. 429. ISBN 978-80-7400-108-6. 60 Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 3. 2. 1994, sp. zn. 15 Co 481/93 : „Pokud se v ujednání o smluvní pokutě hovoří o procentním klíči (zde 10%) z celkové částky faktury, jde o konkretizaci smluvní pokuty ve smyslu ustanovení § 544 odst. 2 obč. zakoníku. Procentní sazba je pouze stanovením způsobu určení smluvní pokuty, a nikoli určením její výše.“ 61 PATĚK, Daniel. Smluvní pokuta v obchodních vztazích /. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2006, 34 - 35 s. ISBN 80-717-9538-0. 62 BEJČEK, Josef.; ELIÁŠ, Karel.; RABAN, Přemysl. Kurs obchodního práva: obchodní závazky. 3. vyd. Praha: C.H. Beck, 2003, 156 - 157 s. Právnické učebnice (C.H. Beck). ISBN 80-717-9746-4. 63 ELIÁŠ, Karel. Občanský zákoník: velký akademický komentář: úplný text zákona s komentářem, judikaturou a literaturou podle stavu k 1. 4. 2008. Praha: Linde, 2008, 1565 s. Zákony - komentáře (Linde). ISBN 978-807201-687-7. 64 Občanský zákoník a související předpisy: podle stavu k 23. 1. 2012 Ostrava: Sagit, 1995-, sv. ÚZ. ISBN 97880-7208-902-4. § 39
22
procentní sazbou za každý den, kdy dojde k porušení smluvní povinnosti, nelze smluvní pokutu odepřít věřiteli z důvodu, že odporuje dobrým mravům.“65 Důležité je i posouzení otázky (ne)přiměřenosti smluvní pokuty66. Z praxe známe případy, kdy dovolací soud ve svých rozhodnutích již vícekrát dovodil, že smluvní pokutu, která je sjednaná dle ObchZ ve formě úroku převyšujícího i několikanásobně 100% zajištěné pohledávky ročně lze právě na okolnosti konkrétního daného případu považovat za přiměřenou67 a tudíž platí, že je to v souladu s dobrými mravy, které jsou v českém právu považovány za jednu ze stěžejních zásad soukromého práva. Dobré mravy totiž představují základní hodnoty lidské společnosti a slouží především k nalézání spravedlivého práva tam, kde by striktní aplikace právních norem vedla k nespravedlivým výsledkům.68 Soud však může také na návrh povinného nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu, uzavřenou dle ObchZ, snížit – jedná se o tak zvané moderační právo, a to až do výše hodnoty škody vzniklé do doby soudního rozhodnutí porušením zajišťovaného závazku. Toto se týká hlavně případu, kdy se výše smluvní pokuty určuje procenty z dlužné částky za dobu prodlení.69 Dříve byl zakotven zákonnými ustanoveními maximální limit smluvní pokuty, ale v současné době není absolutní výše smluvní pokuty výslovně omezena a je třeba každý jednotlivý případ posuzovat podle konkrétních okolností a držet se zásady přiměřenosti smluvní pokuty.70
1.9.
Počítání času
65
KRÁLÍK, Michal. Uplatňování nároků z věcných práv a rozhodování o nich: vybrané procesněprávní a hmotněprávní souvislosti. Praha: Leges, 2011, 49 – 50 s. 66 TINTĚRA, Tomáš. Do jaké výše je smluvní pokuta ještě přiměřená. [online]. 15. 12. 2011, 9. 5. 2012 [15. 6. 2012]. Dostupné z: http://pravniradce.ihned.cz/c1-54200770-do-jake-vyse-je-smluvni-pokuta-jeste-primerena 67 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 6. 2004, sp. zn. 33 Odo 588/2003: „I. Z pohledu přiměřenosti výše smluvní pokuty je na místě hodnotit jinak smluvní pokutu sjednanou ve formě pevně stanovené částky a smluvní pokutu sjednanou formou určité sazby za stanovenou časovou jednotku. II. I smluvní pokutu sjednanou ve formě úroku převyšujícího i několikanásobně 100% zajištěné pohledávky ročně lze s ohledem na konkrétní okolnosti daného případu považovat za přiměřenou a tudíž v souladu s dobrými mravy.“ 68 PATĚK, Daniel. Smluvní pokuta v obchodních vztazích /. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2006, 35 - 39 s. ISBN 80-717-9538-0. 69 BEJČEK, Josef.; ELIÁŠ, Karel.; RABAN, Přemysl. Kurs obchodního práva: obchodní závazky. 3. vyd. Praha: C.H. Beck, 2003, 154 - 155 s. Právnické učebnice (C.H. Beck). ISBN 80-717-9746-4. 70 PATĚK, Daniel. Smluvní pokuta v obchodních vztazích /. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2006, 35 - 39 s. ISBN 80-717-9538-0.
23
Pokud lhůtu určíme podle dní, počíná tato lhůta běžet dnem, který následuje po dni, ve kterém proběhla rozhodující událost. Jestliže si sjednáme lhůtu pro splnění polovinu měsíce, rozumíme tím patnáct dní. Když si konec lhůty sjednáme dle týdne, měsíce či let „připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá událost, od níž lhůta počíná.“71 Pokud takový den ve sjednané době není, je tímto dnem poslední den sjednané lhůty (např. poslední den v měsíci). Jestliže konec lhůty připadne na svátek či sobotu nebo neděli, je tím posledním dnem nebližší navazující pracovní den.72 Tento odstavec v této práci zmiňuji z důvodu, kdy si smluvní strany často myslí, že jejich lhůta již uplynula anebo obráceně, že mají ještě čas na uhrazení kupní ceny. Nejčastěji se setkáváme s tím, že klienti nerozlišují pracovní dny a dny pro splnění určité povinnosti, anebo když je ve smlouvě ujednáno, že bude kupní cena uhrazena nejpozději do třech dnů, tak většinou už počítají i den podpisu smlouvy.
1.10. Splatnost smluvní pokuty a promlčení nároku na smluvní pokutu Smluvní pokuta musí být v prvé řadě správně sjednána, jak již bylo výše v této práci uvedeno. Tento institut je pak splatný např.: když věřitel pošle výzvu dlužníkovi k její úhradě okamžikem porušení sjednané povinnosti uplynutím pevně stanoveného data či doby, která ohraničuje splnění povinnosti „bez zbytečného odkladu poté, kdy byl věřitelem o její úhradu požádán“73 (tato výzva je jednostranný právní úkon, může se provést písemně i telefonicky, ale v případě vzniku sporu je důležitý termín doručení74 této výzvy)75 Promlčení je právní následek marného uplynutí času. Tedy pokud uplyne zákonem vymezená doba a věřitel v této době neuplatnil své právo, nastávají právní následky 71
Občanský zákoník a související předpisy: podle stavu k 23. 1. 2012 Ostrava: Sagit, 1995-, sv. ÚZ. ISBN 97880-7208-902-4. 24 s. 72 Občanský zákoník a související předpisy: podle stavu k 23. 1. 2012 Ostrava: Sagit, 1995-, sv. ÚZ. ISBN 97880-7208-902-4. 24s. 73 PATĚK, Daniel. Smluvní pokuta v obchodních vztazích /. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2006, 52 s. ISBN 80717-9538-0. 74 Rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 11. 10. 1999, sp. zn. 10 Cmo 606/98 75 PATĚK, Daniel. Smluvní pokuta v obchodních vztazích /. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2006, 52 s. ISBN 80717-9538-0.
24
promlčení. Jestliže však dlužník námitku promlčení neuplatní, věřitelův nárok soud přizná. Ale pokud dlužník promlčení namítne, soud pak promlčené právo věřiteli přiznat nemůže. Promlčení patří mezi otázky hmotného práva, proto soud nemá o tomto poučovací povinnost. Soud poskytuje poučení účastníkům řízení jen o jejich procesních povinnostech a právech.76 Aby mělo promlčení za výsledek zánik nároku, je potřeba těchto dvou skutečností: námitka promlčení, která je při soudu vznesena dlužníkem a promlčecí doba marně uplynula77 Promlčením dochází ke ztrátě nároků, ale subjektivní občanské právo nadále trvá a nazývá se naturální právo. Proto může dlužník i po uplynutí promlčecí doby pohledávku splnit a to po právu. I když pravomocným rozsudkem byla žaloba podána věřitelem zamítnuta a to v důsledku dlužníkovi námitky promlčení. V případě, kdy je dluh promlčen a dlužník přesto dluh uhradí, nemůže se posléze domáhat vrácení tohoto dluhu z institutu bez důvodného obohacení. § 455 odst. 1 ObčZ nám říká, že bezdůvodné obohacení věřitele nenastane v případě, když dlužník splnil, to co dluhoval.78 V § 101 ObčZ je uvedeno, že obecná doba pro promlčení je tři roky, pokud není v zákoně uvedeno jinak. Promlčecí doba začíná běžet ode dne, kdy mohlo být právo vykonáno poprvé. Jestliže dlužník uzná svůj dluh a to co do důvodu a výše, běží promlčecí doba ode dne uznání a to po dobu deseti let. Pokud bylo právo přiznáno rozhodnutím soudu anebo jiným orgánem, promlčecí doba počíná běžet ode dne, kdy mělo být právo podle rozhodnutí splněno a to po dobu deseti let. V případě půjde-li o plnění dluhu ve splátkách, začíná promlčecí doba pro každou splátku zvlášť.79 ObchZ upravuje ustanovení o promlčení kogentním charakterem. Obecná promlčecí lhůta dle obchodního zákoníku je čtyřletá. Pokud není jednotlivými ustanoveními zákona stanoveno jinak. Obecná promlčecí doba skončí nejpozději do 10 let ode dne, kdy začala běžet poprvé.80 76
ŠVESTKA, Jiří.; DVOŘÁK, Jan a kolektiv. Občanské právo hmotné 1. 5., jubilejní aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2009, 252 s. Právnické učebnice (C.H. Beck). ISBN 978-80-7357-473-4. 77 ŠVESTKA, Jiří.; DVOŘÁK, Jan a kolektiv. Občanské právo hmotné 1. 5., jubilejní aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2009, 252 s. Právnické učebnice (C.H. Beck). ISBN 978-80-7357-473-4. 78 ŠVESTKA, Jiří.; DVOŘÁK, Jan a kolektiv. Občanské právo hmotné 1. 5., jubilejní aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2009, 253 - 255 s. Právnické učebnice (C.H. Beck). ISBN 978-80-7357-4734. 79 ŠVESTKA, Jiří.; DVOŘÁK, Jan a kolektiv. Občanské právo hmotné 1. 5., jubilejní aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2009, 255 - 257 s. Právnické učebnice (C.H. Beck). ISBN 978-80-7357-4734. 80 PATĚK, Daniel. Smluvní pokuta v obchodních vztazích /. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2006, 55 - 56 s. ISBN 80-717-9538-0.
25
Na běh promlčecí doby nemá vliv změna v osobě věřitele nebo dlužníka. Pokud věřitel uplatní v promlčecí době své právo u soudu nebo před příslušným jiným orgánem, promlčecí doba po dobu tohoto řízení neběží.81 V případě, že se dlužník předem zavázal v dohodě, že nepoužije námitku promlčení před soudem, je tato dohoda dle § 39 ObčZ neplatná. Dlužník se nemůže předem vzdát námitky promlčení.82
1.11.
Prodlení dlužníka a prodlení věřitele
Jestliže dlužník nesplní svůj závazek řádně a včas, je v prodlení. V prodlení je do té doby, dokud neposkytne řádné plnění anebo do doby, kdy povinnost zanikne jiným způsobem. Pokud dlužník nemůže svůj závazek splnit řádně a včas z důvodu prodlení věřitele, nenachází se dlužník v prodlení se splněním povinnosti.83Věřitel může trvat na řádném splnění závazku od dlužníka, jestliže není pro jednotlivé smlouvy stanoveno něco jiného.84 Jestliže je dlužník v prodlení s částí svého peněžitého závazku nebo celým peněžitým závazkem a pokud není sjednána sazba úroků z prodlení, poté je z neuhrazené částky dlužník povinen uhradit úroky z prodlení sjednané ve smlouvě, jinak určené ustanoveními občanského práva. Pokud není škoda kryta úroky z prodlení, má věřitel právo na náhradu škody, která vznikla z důvodu prodlení se splněním peněžitého závazku.85 Aby dlužník svůj závazek splnil řádně a včas, musí mu věřitel poskytnout spolupůsobení tím, že převezme nabídnuté plnění. Jestliže nabídnuté plnění věřitel nepřevezme, dostává se do prodlení, z důvodu nesplnění povinností vyplývajících ze 81
ŠVESTKA, Jiří.; DVOŘÁK, Jan a kolektiv. Občanské právo hmotné 1. 5., jubilejní aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2009, 255 - 257 s. Právnické učebnice (C.H. Beck). ISBN 978-80-7357-4734. 82 ŠVESTKA, Jiří.; DVOŘÁK, Jan a kolektiv. Občanské právo hmotné 1. 5., jubilejní aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2009, 257 - 261 s. Právnické učebnice (C.H. Beck). ISBN 978-80-7357-4734. 83 Obchodní zákoník a další zákony: podle stavu k 1. 1. 2012 Ostrava: Sagit, 1995-, sv. ÚZ. ISBN 978-80-7208888-1. § 365 84 Obchodní zákoník a další zákony: podle stavu k 1. 1. 2012 Ostrava: Sagit, 1995-, sv. ÚZ. ISBN 978-80-7208888-1. § 366 85 Obchodní zákoník a další zákony: podle stavu k 1. 1. 2012 Ostrava: Sagit, 1995-, sv. ÚZ. ISBN 978-80-7208888-1. § 369
26
závazkového vztahu.86 Dlužník může trvat na řádném splnění závazku od věřitele, jestliže není v zákoně stanoveno něco jiného.87
1.12.
Neplatnost ujednání o smluvní pokutě
Ujednání o smluvní pokutě je právní úkon a musí tedy splňovat zákonné požadavky. Pokud toto ujednání trpí vadami, které nelze odstranit ani výkladem, pak se tedy jedná o ujednání neplatné88 a to zejména z těchto důvodů: neplatnost zajišťované povinnosti nedostatek svobodnosti nebo vážnosti ujednání nedostatek určitosti nebo srozumitelnosti ujednání ujednání svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu ujednání svým obsahem nebo účelem obchází zákon ujednání se příčí dobrým mravům ujednání nebylo učiněno v písemné formě Neplatnost ujednání o smluvní pokutě však nemá vliv na platnost samotné smlouvy, jíž je součástí.89 K neplatnosti ujednání o smluvní pokutě Nejvyšší soud ČR judikoval: „Byla-li uzavřena “dohoda o zablokování nemovitosti“ mezi subjekty, které neměly být účastníky budoucí smlouvy o převodu členských práv a povinností v bytovém družstvu, je neplatná pro rozpor s účelem zákona (§ 51 ObčZ)90, jímž je v případě smlouvy o uzavření budoucí smlouvy podle § 50a ObčZ založení smluvní povinnosti jednoho či obou jejích účastníků.“91 Smluvní pokuta a dobré mravy a dále i moderační právo soudu si popíšeme v kapitole Smluvní pokuta dle obchodního zákoníku.
86
Obchodní zákoník a další zákony: podle stavu k 1. 1. 2012 Ostrava: Sagit, 1995-, sv. ÚZ. ISBN 978-80-7208888-1. § 370 87 Obchodní zákoník a další zákony: podle stavu k 1. 1. 2012 Ostrava: Sagit, 1995-, sv. ÚZ. ISBN 978-80-7208888-1. § 371 88 Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 3. 2011, sp. zn. 23 Odo 1333/2009 89 PATĚK, Daniel. Smluvní pokuta v obchodních vztazích /. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2006, 41 - 45 s. ISBN 80-717-9538-0. 90 § 51: Účastníci mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště upravena; smlouva však nesmí odporovat obsahu nebo účelu tohoto zákona. 91 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 3. 2011, sp. zn. 33 Odo 4789/2009
27
1.13.
Smluvní pokuta v pracovně právních vztazích
V této kapitole se budu zabývat krátce úpravou v zákoně č. 65/1965 Sb., zákoník práce, který již v současné době neplatí, a díle úpravou v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění. Do provedené novelizace zákoníku práce č. 65/1965 Sb. - zákonem č. 155/2000 Sb. byl institut smluvní pokuty výhradně institutem občanskoprávním.92 „S účinností od 1. 1. 2001 však šlo sjednat smluvní pokutu i v pracovněprávních vztazích.“93 Smluvní pokutu mohu sjednat v tzv. konkurenční doložce. Sjednaná konkurenční doložka zavazuje zaměstnance po ukončení jeho pracovního poměru, aby nejdéle po dobu jednoho roku nevykonával v konkurenčním charakteru k předchozímu zaměstnavateli. Pokud tedy zaměstnavatel tuto doložku poruší, musí zaměstnavateli uhradit sjednanou smluvní pokutu.94 § 13 odst. 2 písm. g) zákoníku práce č. 262/2006 Sb. uváděl do 1. 1. 2012, že zaměstnavatel nemůže sjednat a ani nesmí požadovat v pracovně-právním vztahu zajištění závazku. Ale je zde výjimka, a to v případě srážek ze mzdy anebo při sjednání konkurenční doložky. Konkurenční doložka je specifikována v § 310 a § 311 zákoníku práce. Jedná se o dohodu, kde se zaměstnanec na jedné straně dohody zavazuje, že po smluvenou dobu po ukončení zaměstnání nebude vykonávat shodnou výdělečnou činnost s činností zaměstnavatele. A na druhé straně se zaměstnavatel zavazuje, že zaměstnanci poskytne přiměřené vyrovnání v peněžité formě. Toto ujednání lze dle § 310 odst. 3 zákoníku práce zajistit smluvní pokutou. Tato smluvní pokuta by měla být přiměřená k významu informací, k pracovním postupům, k získaným znalostem, které vyplívají z pracovního poměru. Smluvní pokuta a její přiměřenost se tedy bude vždy odvíjet od individuálního přístupu a konkrétního případu. Když zaměstnanec uhradí smluvenou pokutu, tak jeho závazek vůči zaměstnavateli, který vyplývá ze sjednané konkurenční doložky, zaniká. Zde máme odlišnost od obecné korekce v občanském právu, kde dlužník, i když uhradí smluvenou pokutu, má i nadále povinnost ujednání splnit. Ale otázka možného uplatnění náhrady škody a smluvní pokuty se neliší. Pokud si zaměstnavatel a zaměstnanec v dohodě ujednají pro případ, že zaměstnanec poruší své povinnosti, může 92
ŠVESTKA, Jiří. Občanský zákoník: komentář. 3. rozš. vyd. Praha: SEVT, 1991, 325 - 326 s. Komentované zákony (Frances). ISBN 80-704-9025-X 93 ŠVESTKA, Jiří. Občanský zákoník: komentář. 3. rozš. vyd. Praha: SEVT, 1991, 326 s. Komentované zákony (Frances). ISBN 80-704-9025-X 94 ŠVESTKA, Jiří. Občanský zákoník: komentář. 3. rozš. vyd. Praha: SEVT, 1991, 326 s. Komentované zákony (Frances). ISBN 80-704-9025-X
28
tedy zaměstnavatel žádat náhradu škody. V praxi panuje i názor, že vedle smluvní pokuty nemůže existovat i institut náhrady škody, protože zákoník práce předpokládá jen jednu sankci za porušení povinnosti nekonkurovat a to je smluvní pokuta. V případě, že by byla smluvní pokuta sjednána v rozporu se zákonem, je tato pokuta považována za správnou do té doby, než se zaměstnanec její neplatnosti dovolá. Toto vychází z principu, že právní úkony jsou neplatné pouze relativně.95 Výše uvedené bylo zrušeno novelou zákoníku práce č. 365/2012 Sb. s účinností k 1. 1. 2012. V této práci to uvádím z důvodu, že se s těmito smlouvami můžeme ještě v praxi setkat.96 Od 1. 1. 2012 je v zákoníku práce obsažen nově § 4a, který umožňuje stranám pracovně-právního vztahu sjednat smluvní pokutu pouze v případech, kdy to dovoluje zákon. Byť tedy byl § 13 zákoníku práce zrušen, obsahově je nahrazen ustanovením § 4a zákoníku práce, který smluvní pokutu výslovně zmiňuje.
95
DANĚK, Matěj. Smluvní pokuta v pracovněprávních vztazích. [online]. 8. 7. 2011, [15. 6. 2012]. Dostupné z: http://www.hrportal.cz/smluvni-pokuta-v-pracovnepravnich-vztazich-cid262294/ 96 SUM, Tomáš. 46085. Konkurenční doložka v pracovním poměru dle nového zákoníku. [online]. 7. 2. 2007 [16. 6. 2012]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/konkurencni-dolozka-v-pracovnim-pomeru-dlenoveho-zakoniku-prace-46085.html
29
2. Smluvní pokuta v předchozích právních úpravách Institut smluvní pokuty je již historickým pojmem soukromého práva a již se objevuje v antickém římském právu, které rozlišovalo pravou a nepravou smluvní pokutu. Podle historických důkazů je staršího data nepravá smluvní pokuta, která nebyla předmětem žádného určeného právního závazku. Naproti tomu pravá smluvní pokuta již zajišťovala existující závazek a věřitel tak nemusel dokazovat výši škody, ale pouze uplatňoval již danou pevnou částku pokuty. Smluvní pokuta se sjednávala na částku vyšší než hodnota prvotního závazku. Když došlo k nesplnění hlavního závazku, bylo využíváno právo na smluvní pokutu, v některých případech se však pokuta vyžadovala při prodlení se splněním hlavního závazku a to bez ohledu na to, jestli bylo zaviněno dlužníkem či nikoliv.97 Smluvní pokuta zde fungovala jako tzv. příslib pokuty. A tento zajišťovací institut je převzat i do Všeobecného zákoníku občanského z roku 1811.
Tento zákoník se stal
v Habsburské monarchii hlavním základním kamenem práva občanského, které fungovalo po celé 19. století až do zániku této monarchie. 98
2.1. Císařský patent č. 946/1811 Sb. z. s., všeobecný zákoník občanský99 Smluvní pokuta od roku 1811: Podle ABGB byla smluvní pokuta upravena nikoli jako zajišťovací institut, ale byla posuzována v rámci úpravy náhrady škody a to tak, že nahrazovala její nárok. Pokud bylo zjištěno úmyslné porušení a právní vztah byl upraven dle ABGB, požadovala se náhrada škody, která přesahovala výši smluvní pokuty. Bylo možno plnit i nepeněžní formou. Implicitně byla připuštěna i ústní forma ujednání o smluvní pokutě.100 „V české právní praxi označovaný jako obecný zákoník občanský.“101 97
PATĚK, Daniel. Smluvní pokuta v obchodních vztazích /. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2006, 1 s. ISBN 80-7179538-0. 98 PATĚK, Daniel. Smluvní pokuta v obchodních vztazích /. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2006, 1 s. ISBN 80-7179538-0. 99 patent císaře Františka I. č. 946/1811 Sb. z.s., německy Allgemeines bürgerliches Gesetzbuch für die gesammten Deutschen Erbländer der Österreichischen Monarchie, zkratka ABGB 100 PATĚK, Daniel. Smluvní pokuta v obchodních vztazích /. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2006, 11 s. ISBN 80717-9538-0. 101 REDAKCE. Všeobecný zákoník občanský. [online]. 19. 4. 2012, [25. 6. 2012]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Všeobecný_zákoník_občanský
30
Do třetí novely císařského nařízení č. 69/1916 zaplacení smluvní pokuty nemělo vliv na trvání původní povinnosti. Pak se začalo rozlišovat, zda smluvní pokuta byla sjednána pro případ nesplnění povinnosti anebo pro případ, že povinnost nebude splněna na místě a v době sjednaného plnění. V prvním případě, při zaplacení smluvní pokuty hlavní povinnost zanikla, kdežto ve druhém případě náleželi věřiteli oba nároky plnění.102 „V případě zápůjček (tj. půjček druhově určených věcí, především peněz)“103 byl stanoven maximální limit smluvní pokuty, stanovených dle nejvyšších úroků z prodlení. Kdyby smluvní pokuta přesahovala tento limit, stala by se neplatnou a nebylo by ji možné vymáhat soudně. Ke zrušení tohoto limitu došlo novelou zákona č. 62/1868 ř. z. Bylo zde připuštěno zmírnění smluvní pokuty, při prokázání její nepřiměřenosti.104
2.2.
Zákon č. 141/1950 Sb., zákoník občanský
Zákoník občanský z roku 1950 přesunul v rámci své systematiky smluvní pokutu správní úpravy náhrady škody mezi způsoby zajištění závazku. Poprvé je zde vyloučena jiná než peněžitá podoba smluvní pokuty a vznik práva na tuto pokutu vyžadoval zavinění na straně dlužníka. Bylo však zachováno vyloučení možnosti dlužníka vyplatit se zaplacením smluvní pokuty ze smluvní povinnosti. V tomto zákoníku je stanovena obligatorní písemná forma ujednání o smluvní pokutě. A je zde zakotvena i podmínka existence zavinění dlužníka, pro případné uhrazení smluvní pokuty.105
2.3.
Zákon č. 1/1863 roz., všeobecný zákoník obchodní
Všeobecný zákoník obchodní stanovil pouze odchylky ve vztahu k úpravě smluvní pokuty a výše smluvní pokuty nebyla omezena. Touto obecnou formulací však v praxi docházelo ke sporům. Další úprava ustanovení umožňovala věřiteli požadovat náhradu škody, která přesahovala smluvní pokutu.106 102
PATĚK, Daniel. Smluvní pokuta v obchodních vztazích /. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2006, 11 s. ISBN 80717-9538-0. 103 PATĚK, Daniel. Smluvní pokuta v obchodních vztazích /. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2006, 11 s. ISBN 80717-9538-0. 104 PATĚK, Daniel. Smluvní pokuta v obchodních vztazích /. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2006, 11 s. ISBN 80717-9538-0. 105 PATĚK, Daniel. Smluvní pokuta v obchodních vztazích /. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2006, 12 s. ISBN 80717-9538-0. 106 PATĚK, Daniel. Smluvní pokuta v obchodních vztazích /. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2006, 12 s. ISBN 80717-9538-0.
31
2.4.
Zákon č. 101/1963 Sb., zákoník mezinárodního obchodu
Tento zákoník upravuje vztahy mezi zahraničními subjekty v mezinárodním obchodu a smluvní pokutu řadí jako jeden z možných institutů zajištění závazku. Je zde nadále zachováno právo na ujednanou zajištěnou povinnost i na smluvní pokutu. Jestliže straně vzniklo právo na smluvní pokutu, bylo tím vyloučeno právo na náhradu škody. Zákoník občanský z roku 1950 a tento zákoník shodně vyžadoval písemnou formu dohody o smluvní pokutě, dále se dlužník nemohl smluvní pokutou vyplatit ze zajištěné povinnosti a byla zde vyloučena nepeněžitá forma smluvní pokuty. Tento zákoník upravoval možnost snížení nepřiměřeně vysoké smluvní pokuty a to s přihlédnutím na charakter závazku.107
2.5.
Zákon č. 109/1964 Sb., zákoník hospodářský
Předmětem tohoto zákoníku byla úprava poměrů mezi socialistickými organizacemi. Hospodářský zákoník sloužil jako nástroj pro řízení těchto organizací ze strany státu. Zde nebyla smluvní pokuta chápána jako zajišťovací institut, ale jako institut majetkové sankce a ty se dělily na smluvní a zákonné. Smluvní majetková sankce plnila doplňkovou roli k zákonné majetkové sankci. A zákonná majetková sankce byla dána ustanoveními tohoto zákona. Zákonem č. 103/1990 byla provedena novela hospodářského zákoníku a smluvní pokuta byla svěřena do dispozic smluvních stran.108 Moderační právo pro snížení či prominutí smluvní pokuty bylo předáno hospodářské arbitráži, ale jen za předpokladu velmi mimořádných důvodů. V případě, že vznikl nárok na úhradu smluvní pokuty, mohl věřitel ze zákona požadovat náhradu škody, ale jenom do částky přesahující smluvní majetkovou sankci.109
107
PATĚK, Daniel. Smluvní pokuta v obchodních vztazích /. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2006, 13 s. ISBN 80717-9538-0. 108 PATĚK, Daniel. Smluvní pokuta v obchodních vztazích /. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2006, 13 - 14 s. ISBN 80-717-9538-0. 109 PATĚK, Daniel. Smluvní pokuta v obchodních vztazích /. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2006, 13 - 14 s. ISBN 80-717-9538-0.
32
3. Smluvní pokuta v platné právní úpravě Dohoda o smluvní pokutě je dvou- či vícestranný právní úkon, který musí být dostatečně určitý. Smluvní pokuta může být sjednána jako smluvená jednorázová částka pro uplynutí doby, kdy měla být splněna smluvní povinnost nebo jako procentní suma z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Neurčité není ani takové ujednání o smluvní pokutě zajišťující závazek k nepeněžitému plnění, které její výši činní závislou na době pro kterou trvá porušení smluvní povinnosti (např. tak, že za každý měsíc prodlení se splněním závazku bude zaplacena konkrétní peněžitá částka – srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 03. 1999, sp. zn. 25 Cdo 119/99). Ani neurčitost názvu sankčního ujednání nemusí ještě nutně znamenat neplatnost právního úkonu.110
3.1.
Smluvní pokuta dle ObčZ
„ObčZ upravuje majetkové vztahy fyzických a právnických osob, majetkové vztahy mezi těmito osobami a státem, jakož i vztahy vyplývající z práva na ochranu osob, pokud tyto občanskoprávní vztahy neupravují jiné zákony.“111
3.1.1. Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů Institut smluvní pokuty byl začleněn „jako způsob zajištění závazků až v souvislosti s velkou novelou provedenou zákonem č. 509/1991 Sb. účinnou od 1. 1. 1992, a to ve dvou ustanoveních (§ 544112 a 545113 ObčZ).“114 110
BEJČEK, Josef.; ELIÁŠ, Karel.; RABAN, Přemysl. Kurs obchodního práva: obchodní závazky. 3. vyd. Praha: C.H. Beck, 2003, 151 s. Právnické učebnice (C.H. Beck). ISBN 80-717-9746-4. 111 Občanský zákoník a související předpisy: podle stavu k 23. 1. 2012 Ostrava: Sagit, 1995-, sv. ÚZ, str. 7 112 § 544: (1) Sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda. (2) Smluvní pokuta lze sjednat jen písemně a v ujednání musí být určena výše pokuty nebo stanoven způsob jejího určení. (3) Ustanovení o smluvní pokutě se použijí i na pokutu ustanovenou pro porušení smluvní povinnosti právním předpisem (penále). 113 § 545: Nevyplývá-li z ujednání o smluvní pokutě něco jiného, je dlužník zavázán plnit povinnost, jejíž splnění bylo zajištěno smluvní pokutou, i po jejím zaplacení. (2) Věřitel není oprávněn požadovat náhradu škody způsobené porušením povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta, jestliže z ujednání účastníků o smluvní pokutě nevyplývá něco jiného. Věřitel je oprávněn domáhat se náhrady škody přesahující smluvní pokutu jen, když to je mezi účastníky dohodnuto. (3) Nevyplývá-li z dohody něco jiného, není dlužník povinen smluvní pokutu zaplatit, jestliže porušení povinnosti nezavinil. 114 PATĚK, Daniel. Smluvní pokuta v obchodních vztazích /. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2006, 14 - 15 s. ISBN 80-717-9538-0.
33
Ustanovení § 544 až 588 ObčZ souhrnně upravují právní prostředky na zajištění smluvních závazků. Před touto novelou byla smluvní pokuta „naposledy upravena v obchodním zákoníku z r. 1950, poté ji bylo možno sjednat pouze podle § 51 ObčZ. A dále byla výslovně upravena v zákoníku mezinárodního obchodu.“115 Smluvní pokuta je tedy nově upravený zajišťovací institut.116 „A navíc je třeba připomenout, že nebylo znovu zavedeno tzv. zmírňovací právo soudu, jak je znal zákoník mezinárodního obchodu a jak bylo upraveno v zákoníku občanském z roku 1950. Soud tedy není oprávněn snížit nepřiměřeně vysokou pokutu.“117 „Podle § 544 odst. 1 ObčZ, sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda.“118 Kogentním způsobem pak odstavec 2, výše uvedeného paragrafu, specifikuje náležitosti dohody o smluvní pokutě: 1. obsahové (smluvní pokuta je stanovena určitě a je uvedena její výše) 2. formální (písemná forma je stanovena obligatorně) V paragrafu je rozlišováno, zda smluvní pokuta je sjednána pro případ nesplnění povinností vůbec anebo pro případ, kdy dojde k plnění povinností, které je však určitým způsobem vadné.119 Smluvní pokuta má tedy za účel přimět dlužníka, aby splnil smluvní povinnost či povinnosti řádně a včas.120 „Dlužník je totiž povinen smluvní pokutu zaplatit bez ohledu na to, zda věřiteli vůbec nějaká škoda vznikla a nemůže se bránit ani tím, že smluvená výše pokuty je v evidentním nepoměru k vzniklé škodě.“121 Aplikace ustanovení § 545 ObčZ „může být vyloučena smluvním ujednáním účastníků. Buď tím, že dohoda obsahuje odlišné ujednání o téže otázce (“nevyplývá-li 115
ŠVESTKA, Jiří. Občanský zákoník: komentář. 3. rozš. vyd. Praha: SEVT, 1991, 364 s. Komentované zákony (Frances). ISBN 80-704-9025-X 116 ŠVESTKA, Jiří. Občanský zákoník: komentář. 3. rozš. vyd. Praha: SEVT, 1991, 364 s. Komentované zákony (Frances). ISBN 80-704-9025-X 117 ŠVESTKA, Jiří. Občanský zákoník: komentář. 3. rozš. vyd. Praha: SEVT, 1991, 364 s. Komentované zákony (Frances). ISBN 80-704-9025-X 118 PATĚK, Daniel. Smluvní pokuta v obchodních vztazích /. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2006, 15 s. ISBN 80717-9538-0. 119 PATĚK, Daniel. Smluvní pokuta v obchodních vztazích /. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2006, 15 s. ISBN 80717-9538-0. 120 ŠVESTKA, Jiří. Občanský zákoník: komentář. 3. rozš. vyd. Praha: SEVT, 1991, 364 s. Komentované zákony (Frances). ISBN 80-704-9025-X
34
z dohody něco jiného“) anebo tím, že určité ujednání není v dohodě obsaženo (“jen když je to mezi účastníky dohodnuto“).“122 Nedohodnou-li se účastníci jinak, pak tedy platí: dlužník se uhrazením sjednané smluvní pokuty nezbavuje povinnosti splnit sjednaný závazek a dlužník má i nadále vedle trvající nesplněné povinnosti i povinnost uhradit další smluvní pokutu. jestliže nesplněním povinnosti, vznikne nárok věřiteli na smluvní pokutu a vznikne-li věřiteli škoda, nemá věřitel dle odstavce 2 tohoto paragrafu nárok na náhradu škody, která mu tím vznikla. Nárok na náhradu škody věřitel má, jestliže dojde k porušení jiné povinnosti dlužníka, která není zajištěna smluvní pokutou. smluvní pokutu nemusí dlužník uhradit, jestliže nezavinil porušení povinnosti sám. Dle odstavce 3 tohoto paragrafu nese břemeno důkazů dlužník.123 Všechna práva a povinnosti by měly být předem v dohodě dojednány, jinak pak platí obecná ustanovení ObčZ. A dále bych ještě chtěla zmínit: „Protože v období socialistického práva byla smluvní pokuta nahrazována zákonnými majetkovými sankcemi často nazývanými „penále“, počítá občanský zákoník, že v některých předpisech ještě může být i dnes zakotvena povinnost platit penále. Režim takovéto zákonné majetkové sankce podřizuje ustanovení o smluvní pokutě (§ 544 odst. 3 ObčZ)“124
3.1.2. Smluvní pokuta a náhrada škody § 544 ObčZ podpůrně určuje, že strana, která porušila smluvní povinnost a tato povinnost je zajištěna smluvní pokutou, má povinnost tuto smluvní pokutu uhradit, i když porušením povinnosti nevznikla druhému smluvnímu účastníku žádná škoda.125 „Tím se 121
ŠVESTKA, Jiří. Občanský zákoník: komentář. 3. rozš. vyd. Praha: SEVT, 1991, 364 s. Komentované zákony (Frances). ISBN 80-704-9025-X 122 ŠVESTKA, Jiří. Občanský zákoník: komentář. 3. rozš. vyd. Praha: SEVT, 1991, 365 s. Komentované zákony (Frances). ISBN 80-704-9025-X 123 ŠVESTKA, Jiří. Občanský zákoník: komentář. 3. rozš. vyd. Praha: SEVT, 1991, 365 s. Komentované zákony (Frances). ISBN 80-704-9025-X 124 PELIKÁNOVÁ, Irena. Komentář k obchodnímu zákoníku. 2. upravené vyd. Praha: Linde, 1998, 201 s. ISBN 80-720-1120-0. 125 BEJČEK, Josef.; ELIÁŠ, Karel.; RABAN, Přemysl. Kurs obchodního práva: obchodní závazky. 3. vyd. Praha: C.H. Beck, 2003, 157 s. Právnické učebnice (C.H. Beck). ISBN 80-717-9746-4.
35
druhý účastník vztahu může případně i obohatit, ovšem v souladu s právními předpisy, takže by nešlo o vymahatelné bezdůvodné obohacení.“126 Ustanovení § 544 ObčZ má dispozitivní povahu a proto se můžou účastníci smlouvy dohodnout i jinak, třeba že smluvní pokuta bude porušitelem uhrazena jen v případě vzniku škody.127 § 545 odst. 2 ObčZ podpůrně stanovuje úpravu vztahu náhrady škody a smluvní pokuty s tím, že dlužník nemusí věřiteli hradit náhradu škody, jestliže k ní došlo nesplněním povinnosti zajištěné smluvní pokutou. Když si účastníci dohody předem nestanoví, že uhrazení smluvní pokuty se nevztahuje na náhradu škody, je tento nárok na náhradu škody kompenzován uhrazením smluvní pokuty.128 Známe smluvní pokutu odhadní, která nám předem odhaduje škodu, ale zároveň tímto nevylučuje smluvní pokutu trestní, což můžeme také nazvat penále, které je možno také požadovat.129 Pokud je dojednána a uplatněna smluvní pokuta a ze stejného protiprávního jednání vznikne i škoda, je možné náhradu určit dvěma způsoby: zaplacená smluvní pokuta se odečte na náhradu škody anebo požadovat nárok na náhradu škody vedle smluvní pokuty. Pokud není ve smlouvě uvedeno ani jedno řešení, platí, že výše náhrady škody se rovná výši smluvní pokuty. A „pokud není výslovně dohodnuta povinnost dlužníka nahradit škodu přesahující výši sjednané pokuty, není věřitel oprávněn domáhat se náhrady škody.“130 V každé smlouvě je třeba vzít v úvahu, zda je vhodnější si sjednat vyšší smluvní pokutu, která počítá i se vznikem náhrady škody, nebo pak sjednat nižší smluvní pokutu131 a zároveň ponechat i nárok na náhradu škody.132 Pokud nebylo smluvními stranami dohodnuto jinak, představuje smluvní pokuta pro dlužníka velmi silný institut zajištění, protože uhrazením smluvní pokuty nezaniká právo 126
BEJČEK, Josef.; ELIÁŠ, Karel.; RABAN, Přemysl. Kurs obchodního práva: obchodní závazky. 3. vyd. Praha: C.H. Beck, 2003, 157 s. Právnické učebnice (C.H. Beck). ISBN 80-717-9746-4. 127 BEJČEK, Josef.; ELIÁŠ, Karel.; RABAN, Přemysl. Kurs obchodního práva: obchodní závazky. 3. vyd. Praha: C.H. Beck, 2003, 157 - 158 s. Právnické učebnice (C.H. Beck). ISBN 80-717-9746-4. 128 BEJČEK, Josef.; ELIÁŠ, Karel.; RABAN, Přemysl. Kurs obchodního práva: obchodní závazky. 3. vyd. Praha: C.H. Beck, 2003, 158 s. Právnické učebnice (C.H. Beck). ISBN 80-717-9746-4. 129 BEJČEK, Josef.; ELIÁŠ, Karel.; RABAN, Přemysl. Kurs obchodního práva: obchodní závazky. 3. vyd. Praha: C.H. Beck, 2003, 158 s. Právnické učebnice (C.H. Beck). ISBN 80-717-9746-4. 130 PLECITÝ, Vladimír.; Kocourek, Jiří. Občanský zákoník: (stav k 1.8.2004) : výklad, judikatura, související předpisy. 3., dopl. vyd. Praha: Eurounion, 2004. 366 s. ISBN 80-7317-034-5. 131 Usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 10. 12. 2008, sp. zn. I. ÚS 2938/08-1; Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 8. 6. 2011, sp. zn. I. ÚS 2938/08-1
36
věřitele na splnění smluvní povinnosti, která byla touto smluvní pokutou zajištěna. Ve vztahu k náhradě škody představuje smluvní pokuta, její paušalizovanou náhradu, protože věřitel již není oprávněn požadovat náhradu škody způsobenou porušením povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta, jestliže z ujednání účastníků nevyplývá něco jiného. Dlužník je ovšem povinen uhradit smluvní pokutu, i když věřiteli škoda nevznikla (§ 544 odst. 1 ObčZ). Věřitel se může domáhat i náhrady škody, která přesahuje výši smluvní pokuty, ale jen v případě, je-li to mezi účastníky dohodnuto (§ 545 ObčZ).133 Způsobem jakým byla ujednána dohoda o smluvní pokutě, se bude řídit i případný nárok na náhradu škody, která vznikla porušením sjednané povinnosti.134 „Chybí-li konkrétní ujednání ve smlouvě o smluvní pokutě, nevzniká věřiteli právo na náhradu škody vzniklé porušením povinností, za které je sjednána smluvní pokuta. Také náhrady škody přesahující výši smluvní pokuty je věřitel oprávněn se domáhat pouze v případě, kdy je tak ujednáno.“135 Občanskoprávní úprava smluvní pokuty136 nedovoluje předběžně se vzdát práva, které teprve může vzniknout.
3.1.3. Smluvní pokuta a úroky z prodlení Smluvní pokuta a úrok z prodlení mají společný základ v institutu náhrady škody. Oba tyto nároky mají odpovědnostní povahu. Úrokem z prodlení zajišťujeme jen prodlení se splněním sjednané povinnosti. Jako zajištěná povinnost je jen peněžité plnění.137 „Nárok na smluvní pokutu je nárokem samostatným, zatímco úrok z prodlení je ve smyslu § 121 odst. 3 ObčZ příslušenstvím hlavní pohledávky.“138 Dle soudu139 nárok na smluvní pokutu a úrok z prodlení vzniká souběžně při prodlení s poskytnutím peněžitého plnění. Úroky z prodlení si mohu sjednat přímo ve smlouvě anebo jsou určeny prováděcími předpisy 132
BEJČEK, Josef.; ELIÁŠ, Karel.; RABAN, Přemysl. Kurs obchodního práva: obchodní závazky. 3. vyd. Praha: C.H. Beck, 2003, 157 - 158 s. Právnické učebnice (C.H. Beck). ISBN 80-717-9746-4. 133 PATĚK PATĚK, Daniel. Smluvní pokuta v obchodních vztazích /. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2006, 59 s. ISBN 80-717-9538-0. 134 ŠVESTKA, Jiří. Občanský zákoník: komentář. 3. rozš. vyd. Praha: SEVT, 1991, 329 s. Komentované zákony (Frances). ISBN 80-704-9025-X. 135 ŠVESTKA, Jiří. Občanský zákoník: komentář. 3. rozš. vyd. Praha: SEVT, 1991, 329 s. Komentované zákony (Frances). ISBN 80-704-9025-X. 136 § 574 odst. 2: Dohoda, kterou se někdo vzdává práv, jež mohou v budoucnosti teprve vzniknout, je neplatná. 137 PATĚK, Daniel. Smluvní pokuta v obchodních vztazích /. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2006, 63 - 64 s. ISBN 80-717-9538-0. 138 PATĚK, Daniel. Smluvní pokuta v obchodních vztazích /. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2006, 64 s. ISBN 80717-9538-0.
37
občanského práva (nařízení vlády č. 142/1994 Sb.).140 Nárok na smluvní pokutu vzniká po dohodě smluvních stran a vyplývá z jejich svobodné vůle, ale nárok na úroky z prodlení je s účinkem ex lege, a to znamená již porušením smluvní povinnosti bez dohody a vůle smluvních stran.141 Výše úroků z prodlení je možně buďto sjednat přímo ve smlouvě anebo se bere repo sazba stanovená Českou národní bankou, a která je zvýšená o 7 % bodů. Úroky z prodlení mají povahu opakujícího se plnění, jak „dokládá stanovisko občanskoprávního kolegia a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. dubna 2006, Cpjn 202/2005“142 „Smluvní pokuta je v ObčZ řazena mezi způsoby zajištění závazku a úrok z prodlení se řadí mezi následky porušení smluvních povinností.“143 Jestliže si tedy účastníci závazkového vztahu ve smlouvě sjednají pro případ prodlení při plnění peněžitého závazku smluvní pokutu je povinností dlužníka v případě jeho prodlení se splněním tohoto již uvedeného závazku zaplatit věřiteli již sjednanou smluvní pokutu a včetně toho i úrok z prodlení ve smyslu § 517 odst. 2 ObčZ.144
3.1.4. Smluvní pokuta a její rozpor s dobrými mravy „Na pojem a obsah dobrých mravů existují v právní teorii různé názory, které se často shodují především v posouzení dobrých mravů jako kategorie mimoprávní.“145 Dobré mravy nejsou tvořeny ucelenými soubory právních norem. Pokud je tedy smluvní pokuta v rozporu s dobrými mravy, tak se tento rozpor dovozuje individuálně pro každý případ. Tato mimoprávní kategorie slouží k ochraně slabších smluvních stran, které uzavřeli smlouvu v dobré víře.146 Judikatura Nejvyššího soudu se ustálila na jednotné definici dobrých mravů. Jak např. uvádí Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2002: „Právní úkon se příčí dobrým 139
Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28. 8. 2000, sp. zn. 29 Cdo 742/99 nebo ze dne 18. 3. 2010, sp. zn. 23 Cdo 2924/2009 140 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2003, sp. zn. 32 Odo 468/2003 141 PATĚK, Daniel. Smluvní pokuta v obchodních vztazích /. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2006, 64 s. ISBN 80717-9538-0. 142 ČECH, Petr. Smluvní pokuta versus úrok z prodlení. [online]. 23. 4. 2008, 24. 4. 2008 [15. 6. 2012]. Dostupné z: http://pravniradce.ihned.cz/c1-24216660-smluvni-pokuta-versus-urok-z-prodleni 143 PATĚK, Daniel. Smluvní pokuta v obchodních vztazích /. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2006, 63 s. ISBN 80717-9538-0. 144 ŠVESTKA, Jiří.; DVOŘÁK, Jan. a kolektiv. Občanské právo hmotné 2. 5., jubilejní aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2009, 122 s. Právnické učebnice (C.H. Beck). ISBN 978-80-7357-468-0. 145 PATĚK, Daniel. Smluvní pokuta v obchodních vztazích /. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2006, 42 - 43 s. ISBN 80-717-9538-0. 146 PATĚK, Daniel. Smluvní pokuta v obchodních vztazích /. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2006, 42 - 43 s. ISBN 80-717-9538-0.
38
mravům, jestliže se jeho obsah ocitne v rozporu s obecně uznávaným míněním, které ve vzájemných vztazích mezi lidmi určuje, jaký má být obsah jejich jednání, aby bylo v souladu se základními zásadami mravního řádu demokratické společnosti. Dobré mravy netvoří společenský normativní systém, nýbrž jsou spíše měřítkem etického hodnocení konkrétních situací odpovídajícím obecně uznávaným pravidlům slušnosti, poctivého jednání apod.“147 V případě, že budeme zkoumat dohodu o smluvní pokutě, zda je či není v rozporu s dobrými mravy, musíme vzít v úvahu funkce smluvní pokuty (jedná se o funkci uhrazovací, preventivní a sankční). Smluvní pokutu musíme dále posoudit k danému případu a pokuta by měla zahrnovat veškeré škody, které by mohly v rozumné míře nastat. Pokud by skutečná škoda byla výrazně nižší než ujednaná smluvní pokuta, jednalo by se o pokutu nepřiměřenou a zároveň z hlediska dobrých mravů o pokutu neplatnou.148 Pro příklad, že se jedná o jednotnou definici, jak jsem výše uvedla, níže uvádím ještě jedno rozhodnutí – Smluvní pokuta a dobré mravy: „Při zkoumání platnosti ujednání o smluvní pokutě z hlediska dobrých mravů je nutno uvážit nejen funkce smluvní pokuty (výše smluvní pokuty by měla odpovídat škodě, kterou nelze rozumně v daném vztahu s porušením určité povinnosti očekávat), ale v úvahu je třeba rovněž vzít výši zajištěné částky, z níž lze také usoudit na nepřiměřenost smluvní pokuty, jejíž výše je závislá na délce prodlení, s ohledem na vzájemný poměr původní a sankční povinnosti. Ujednání o smluvní pokutě ve výši 1% denně z dlužné částky je zpravidla považováno za neplatný právní úkon, který se příčí dobrým mravům.“149 Smluvní pokuta a její rozpor s dobrými mravy jsou dalším důvodem pro neplatnost dohody o smluvní pokutě. Na závěr této kapitoly bych ráda uvedla jeden velký rozdíl institutu smluvní pokuty v podobě ObčZ a ObchZ. A ten rozdíl spočívá v tom, že ObčZ nepřiznává dlužníkovi na rozdíl od ObchZ uplatnit moderační právo soudu, což je zmírnění nepřiměřené výše smluvní pokuty alespoň na úroveň již vzniklé škody.150 Sumarizující výklad k uvedenému problému provedl Nejvyšší soud v usnesení ze dne 19. srpna 2008, sp. zn. 28 Cdo 1687/2006a, když shrnul: V oblasti občanskoprávních vztahů moderační právo upraveno není a platná právní úprava v ObčZ moderaci smluvní 147
Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2002, sp. zn. 33 Odo 96/2001 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2002, sp. zn. 33 Odo 96/2001 149 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2011, sp. zn. 33 Odo 2248/2009 150 ŠVESTKA, Jiří.; DVOŘÁK, Jan. a kolektiv. Občanské právo hmotné 2. 5., jubilejní aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2009, 122 s. Právnické učebnice (C.H. Beck). ISBN 978-80-7357-468-0. 148
39
pokuty nepřipouští. Výkon práva na smluvní pokutu může být tudíž posuzován pouze z hlediska, jestli je či není v souladu s dobrými mravy a posoudit jako platné, či neplatné. Tento závěr Nejvyšší soud stvrdil i v rozsudku ze dne 21. března 2007, sp. zn. 33 Odo 805/2005b, kde uvedl: „v oblasti občanskoprávních vztahů moderační právo soudu upraveno není. Absenci zákonné úpravy moderace nelze nahradit aplikací § 3 odst. 1 ObčZ.“.151 Při hodnocení ujednání o smluvní pokutě hraje dle mého názoru důležitou roli i význam a hodnota zajišťované povinnosti. Jedná se zpravidla o subjektivní kritérium a při sjednávání smluvní pokuty musí být přihlédnuto k celé řadě okolností např. skutečnost, že předání nemovitosti je existenčně závislé na podmínce zaplacení kupní ceny. Proto jsou zásadní okamžiky převodu zajištěny právě smluvní pokutou. Otázkou je také vyjednávací pozice smluvních stran, jejich schopnost prosadit svůj návrh a v neposlední řadě také jednání zprostředkovatele obchodu, jako třetí nestranné osoby snažící se dosáhnout mezi stranami kompromisu a vyváženého řešení situace. To jsou ale spíše problémy praktické, nikoliv právně teoretické.
3.2.
Smluvní pokuta dle ObchZ
ObchZ upravuje obchodní i jiné závazkové vztahy, které souvisí s podnikáním, jakožto samotné postavení podnikatelů, které se řídí ustanovením tohoto zákona. Pokud nastane případ, že některé otázky nelze řešit podle výše uvedeného ustanovení, řeší se podle ObčZ. Pokud případ nelze řešit ani podle ObčZ přistupuje se k posouzení podle obchodních zvyklostí. Když nejsou obchodní zvyklosti známy, postupujeme podle zásad tohoto zákona.152 Fyzická osoba nepodnikatel může uzavřít smlouvu s podnikatelem podle ObchZ, ale za předpokladu, že nebude mít fyzická osoba nepodnikatel podmínky horší než by měla podle ObčZ. V této oblasti vztahů je nutné brát v úvahu především ekonomický aspekt a finanční zájmy účastníků vztahů. Proto je dle mého názoru vhodné při vyjednávání o smluvní pokutě uvažovat o možných rizicích a případných finančních nákladech při porušení 151
KRÁLÍK, Michal. Uplatňování nároků z věcných práv a rozhodování o nich: vybrané procesněprávní a hmotněprávní souvislosti. 3. rozš. vyd. Praha: Leges, 2011, 49 – 50 s. 152 Obchodní zákoník a další zákony: podle stavu k 1. 1. 2012 Ostrava: Sagit, 1995-, sv. ÚZ. ISBN 978-80-7208888-1. 7 s.
40
povinností. Považuji za vhodné sjednání pokuty tak, aby byla zohledněna také délka doby prodlení, tedy např. sjednáním výše smluvní pokuty částkou za každý den prodlení.
3.2.1. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů ObchZ, který s účinností od 1. 1. 1992 a následujícími novelami upravuje právní postavení podnikatelů mimo jiné i ve smluvních vztazích.153 „Podle § 1 odst. 2 ObchZ však je ObčZ (včetně jeho ustanovení o smluvní pokutě) subsidiárním pramenem práva vůči ObchZ a jeho ustanoveních o smluvní pokutě154. Ustanovení § 544 a 545 ObčZ se tak použijí i v případě smluvních vztahů řídících se ObchZ s výhradou existence odlišné úpravy v ObchZ. Platný ObchZ ohledně smluvní pokuty upravuje obdobně jako obchodní zákoník z r. 1863 pouze jednotlivé odchylky. Lze konstatovat, že pro účely obchodních závazkových vztahů jsou plně aplikovatelná obě předmětná ustanovení ObčZ (§ 544 a 545 ObčZ) s výjimkou § 545 odst. 3 ObčZ podmiňujícího vznik povinnosti k zaplacení smluvní pokuty existencí (presumovaného) zavinění.“155 Jestliže
vznikne
oprávněné
straně
nárok na
smluvní
pokutu,
nemusí
to
v soukromoprávním obchodním vztahu hned znamenat pro porušitele vznik povinnosti smluvní pokutu uhradit.156 „Protože není dotčen veřejný zájem, zůstává uplatnění smluvní pokuty plně v dispozici oprávněného.“157 Uplatnit smluvní pokutu může oprávněný až po uplynutí doby “bez zbytečného odkladu“ poté, co oprávněný vyzval porušitele k úhradě smluvní pokuty, pokud sjednaná smlouva nestanoví jinak. Nárok oprávněného na uhrazení smluvní pokuty tedy vzniká až na požádání doručené porušiteli.158 „Za zaplacenou smluvní pokutu se zřejmě musí považovat i taková pokuta, která byla v souladu s právem použita k započtení (srov. § 580 – 581 ObčZ a § 358 a násl. ObchZ) proti započitatelné pohledávce strany povinné platit 153
PATĚK, Daniel. Smluvní pokuta v obchodních vztazích /. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2006, 1 - 16 s. ISBN 80-717-9538-0. 154 § 300: Okolnosti vylučující odpovědnost (§ 374) nemají vliv na povinnost platit smluvní pokutu. § 301: Nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti, a to až do výše škody vzniklé do doby soudního rozhodnutí porušením smluvní povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. § 302: Odstoupení od smlouvy se nedotýká nároku na zaplacení smluvní pokuty. 155 PATĚK, Daniel. Smluvní pokuta v obchodních vztazích /. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2006, 15 - 16 s. ISBN 80-717-9538-0. 156 BEJČEK, Josef.; ELIÁŠ, Karel.; RABAN, Přemysl. Kurs obchodního práva: obchodní závazky. 3. vyd. Praha: C.H. Beck, 2003, 156 - 157 s. Právnické učebnice (C.H. Beck). ISBN 80-717-9746-4. 157 BEJČEK, Josef.; ELIÁŠ, Karel.; RABAN, Přemysl. Kurs obchodního práva: obchodní závazky. 3. vyd. Praha: C.H. Beck, 2003, 157 s. Právnické učebnice (C.H. Beck). ISBN 80-717-9746-4.
41
smluvní pokutu. V tom případě by zvláštní vyúčtování smluvní pokuty nebylo potřebné, neboť její uplatnění jakožto protinároku by se rovnalo uplatnění nároku na smluvní pokutu.“159 ObchZ umožňuje snížit smluvní pokutu z důvodu její nepřiměřené výše, Tato možnost se nazývá moderační oprávnění a je dispozitivní, což umožňuje sjednat i odlišnou variantu. Smluvní pokutu lze moderovat maximálně do výše škody vzniklé do doby jejího soudního rozhodnutí.160 Jednotlivé odlišnosti od občanskoprávní úpravy si rozebereme níže v této podkapitole.
3.2.2. Ustanovení § 300 ObchZ Dle ObčZ si smluvní pokuta ponechává svoji tradiční povahu paušalizované náhrady škody. Je tedy založena na obecném předpokladu vzniku povinnosti uhradit smluvní pokutu na základě vlastního zavinění. Je to tedy subjektivní princip. ObchZ tento princip obrací. Dle ObchZ jde o princip objektivní. Povinný se nemůže od odpovědnosti osvobodit, i když porušení dohody bylo vyvoláno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Okolnosti vylučující odpovědnost jsou uvedeny v § 374 ObchZ. Jde o překážku, která nenastala závisle na vůli povinného a brání ve splnění smluvené povinnosti, ale zároveň o ní povinný věděl nebo je předvídal.161 „Liberace neodvratitelnou a nepředvídatelnou překážkou znamená značné zpřísnění odpovědnosti v obchodních vztazích. Ustanovení § 300 ObchZ o smluvní pokutě jde však ještě dále, jestliže stanoví, že ani taková překážka nezbavuje povinného povinnosti platit smluvní pokutu. Smluvní pokuta ve smyslu § 300 ObchZ je absolutní objektivní odpovědností.“162 Výše uvedené potvrdil ve svých rozhodnutích i Nejvyšší soud, např. rozsudek sp. zn. 32 Odo 225/2003. Zavinění nemá vliv na posouzení povinnosti zaplatit smluvní pokutu. „Režim zajištění se řídí ObchZ na základě § 261 odst. 4 ObchZ. Jde-li o obchodní režim smluvený podle § 262 ObchZ, bude smluvní pokuta podléhat ObchZ na základě § 158
BEJČEK, Josef.; ELIÁŠ, Karel.; RABAN, Přemysl. Kurs obchodního práva: obchodní závazky. 3. vyd. Praha: C.H. Beck, 2003,157 s. Právnické učebnice (C.H. Beck). ISBN 80-717-9746-4. 159 BEJČEK, Josef.; ELIÁŠ, Karel.; RABAN, Přemysl. Kurs obchodního práva: obchodní závazky. 3. vyd. Praha: C.H. Beck, 2003, 157 s. Právnické učebnice (C.H. Beck). ISBN 80-717-9746-4. 160 PATĚK, Daniel. Smluvní pokuta v obchodních vztazích /. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2006, 16 s. ISBN 80717-9538-0. 161 PELIKÁNOVÁ, Irena. Komentář k obchodnímu zákoníku. 2. upravené vyd. Praha: Linde, 1998, 200 s. ISBN 80-720-1120-0.
42
262 odst. 3 ObchZ (nejedná se o zajištění poskytované osobou od dlužníka odlišnou, proto nemůže nastat případ, že zajišťující osoba neví o obchodním režimu vztahu nebo s ním projeví nesouhlas).“163 § 300 ObchZ je upraven dispozitivně, proto si mohou strany dohody ujednat i něco jiného a také si mohou ujednat i subjektivní odpovědnost.Ujednání o smluvní pokutě musí být sjednáno vždy písemně i v případě, kdy tento typ smluvního ujednání nemá předepsanou písemnou formu. Ve sjednané dohodě o smluvní pokutě musí být uvedena výše smluvní pokuty anebo způsob jejího vypočtení.164 „Pokud účastníci smlouvy sjednají zaviněné porušení povinnosti jako předpoklad vzniku povinnosti platit smluvní pokutu, lze povinnému podle naší judikatury přičítat i zaviněné porušení povinnosti jeho subdodavatelem.“165 Institut smluvní pokuty je sankce, která vzniká vedle hlavní zajištěné povinnosti. Jestliže uhradím smluvní pokutu, tak to neznamená zánik zajišťované povinnosti. Zajišťovaná povinnost zanikne splněním či odstoupením od dohody anebo jiným zákonným způsobem.166 „Ustanovení § 300 ObchZ na rozdíl od výše uvedeného § 545 odstavce 3 ObčZ konstruuje
povinnost
k zaplacení
smluvní
pokuty
jako
absolutní
objektivní
odpovědnost.“167
3.2.3. Smluvní pokuta a náhrada škody Zkladní principy a funkce jsou obdobné jako u občanskoprávní úpravy. Náhrada škody je upravena v ustanoveních § 373 a následující ObchZ. Hlavním rozdílem mezi smluvní pokutou a náhradou škody je, že smluvní pokuta obsahuje sankční funkci a náhrada škody ji neobsahuje. A dále smluvní pokuta posiluje právní postavení věřitele.168 162
PELIKÁNOVÁ, Irena. Komentář k obchodnímu zákoníku. 2. upravené vyd. Praha: Linde, 1998, 200 s. ISBN 80-720-1120-0. 163 PELIKÁNOVÁ, Irena. Komentář k obchodnímu zákoníku. 2. upravené vyd. Praha: Linde, 1998, 200 s. ISBN 80-720-1120-0. 164 PELIKÁNOVÁ, Irena. Komentář k obchodnímu zákoníku. 2. upravené vyd. Praha: Linde, 1998, 200 - 201 s. ISBN 80-720-1120-0. 165 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 14. 11. 2001, sp. zn. 29 Odo 50/2001 166 PELIKÁNOVÁ, Irena. Komentář k obchodnímu zákoníku. 2. upravené vyd. Praha: Linde, 1998, 201 s. ISBN 80-720-1120-0. 167 PATĚK, Daniel. Smluvní pokuta v obchodních vztazích /. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2006, 16 s. ISBN 80717-9538-0. 168 BEJČEK, Josef.; ELIÁŠ, Karel.; RABAN, Přemysl. Kurs obchodního práva: obchodní závazky. 3. vyd. Praha: C.H. Beck, 2003, 150 - 159 s. Právnické učebnice (C.H. Beck). ISBN 80-717-9746-4.
43
Specifikem obchodněprávní úpravy je, že smluvní pokuta v sobě obsahuje úpravu absolutní objektivní odpovědnosti. Ale v případě, že dlužník prokáže, že porušil povinnost a to okolnostmi, které vylučují odpovědnost, tak věřitel nemá nárok na náhradu škody, ale nárok na smluvní pokutu mu stále zůstává. Jestliže má okolnost vylučující odpovědnost dočasný charakter, může věřiteli dodatečně vzniknout nárok na náhradu škody.169 Kogentní ustanovení § 301170 ObchZ nám umožňuje soudem snížit (moderovat) nepřiměřeně vysokou pokutu. Ale § 386 odst. 2 ObchZ nám uvádí, že soud nemůže snížit náhradu škody.171 V komentářové literatuře nalezneme toto vyjádření: „Uplatnění moderačního práva soudu se nedotýká nároku na náhradu škody, která nebyla v době rozhodování soudu známa a ke které tedy při rozhodování o rozsahu snížení smluvní pokuty nepřihlédl. Náhrady této škody se může poškozený domáhat až do výše sjednané smluvní pokuty, a to přesto, že ji soud uznal za nepřiměřenou.“172
3.2.4. Smluvní pokuta a úroky z prodlení Ustanovení § 369 ObchZ tento úrok popisuje jen při prodlení se splněním sjednaného peněžitého závazku. Má odpovědnostní povahu. Nárok na smluvní pokutu vzniká po dohodě smluvních stran a vyplývá z jejich svobodné vůle, ale nárok na úroky z prodlení je s účinkem ex lege, a to znamená již porušením smluvní povinnosti bez dohody a vůle smluvních stran.173 Dle soudu174 nárok na smluvní pokutu a úrok z prodlení vzniká souběžně při prodlení s poskytnutím peněžitého plnění.175 Úroky z prodlení si mohu sjednat přímo ve smlouvě anebo jsou určeny prováděcími předpisy občanského práva (nařízení vlády č. 142/1994 Sb.).176 Úrok z prodlení je vlastně zákonný postih za porušení sjednané povinnosti uhradit včas. A jedná se tedy o postih již trestající. 169
BEJČEK, Josef.; ELIÁŠ, Karel.; RABAN, Přemysl. Kurs obchodního práva: obchodní závazky. 3. vyd. Praha: C.H. Beck, 2003, 150 - 159 s. Právnické učebnice (C.H. Beck). ISBN 80-717-9746-4. 170 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 5. 2010, sp. zn. 23 Odo 231/2010 171 PATĚK, Daniel. Smluvní pokuta v obchodních vztazích /. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2006, 59 - 63 s. ISBN 80-717-9538-0. 172 ŠTENGLOVÁ, Ivana. Obchodní zákoník: komentář. 9. vyd. Praha: C. H. Beck, 2004, 1039 s. ISBN 80-7179863-0. 173 PATĚK, Daniel. Smluvní pokuta v obchodních vztazích /. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2006, 64 s. ISBN 80717-9538-0. 174 Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28. 8. 2000, sp. zn. 29 Cdo 742/99 nebo ze dne 18. 3. 2010, sp. zn. 23 Cdo 2924/2009 175 PATĚK, Daniel. Smluvní pokuta v obchodních vztazích /. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2006, 63 - 64 s. ISBN 80-717-9538-0. 176 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2003, sp. zn. 32 Odo 468/2003
44
Sjednají-li si tedy smluvní „strany sankci za prodlení s placením peněžitého závazku a nevyloučí přitom ustanovení § 369 ObchZ o úroku z prodlení, jde o sjednání smluvní pokuty za prodlení s placením177 peněžitého závazku.“178 Pokud si tedy smluvní strany sjednají úrok z prodlení a ten by byl nepřiměřený, hrozí takovému ujednání neplatnost právního úkonu, protože je v rozporu s dobrými mravy (§ 39 ObčZ), resp. se zásadou poctivého obchodního styku, která je uvedena v ustanovení § 265179 ObchZ.180 V předchozí obchodněprávní úpravě nám ustanovení § 386 odst. 1 ObchZ uvádělo, že se nároku na náhradu škody nemůžu před porušením povinnosti vzdát. A nově nám ustanovení § 386 odst. 1181 ObchZ (podle stavu k 1. 1. 2012) uvádí, že dohodou, která se týká smluv upravených tímto zákonem, se můžu vzdát práva na náhradu škody nebo mohu toto právo omezit.
3.2.5. Smluvní pokuta a její rozpor s dobrými mravy „Při posuzování ujednání o smluvní pokutě z hlediska souladu s dobrými mravy je namístě položit si otázku, zda se tato úprava uplatní i v obchodních vztazích, resp. zda aplikace této úpravy není do jisté míry limitována.“182 Jestliže se obchodní vztahy řídí obchodním zákoníkem, tak mohou vykazovat jistá specifika, která jsou podložena tím, že obě smluvní strany jsou podnikatelskými subjekty, se kterými souvisí určité podnikatelské riziko a z pohledu dobrých mravů ve vztahu k smluvní pokutě, může dojít k negativním následkům u jedné ze smluvních stran, aniž by tím byl účelově založen rozpor v problematice dobrých mravů v souvislosti se smluvní pokutou včetně principu poctivého obchodního styku. Výše popsané je ovlivněno ustanovením § 301 ObchZ, který vyžaduje sjednání přiměřeně vysoké smluvní pokuty.183 177
Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 5. 1999, sp. zn. 29 Cdo 969/99 k tomuto konstatuje: „že zákon nevylučuje možnost sjednání smluvní pokuty za prodlení s placením peněžitého závazku. Sjednání výše smluvní pokuty či způsobu jejího určení je věcí dohody účastníků. Je proto nutné sjednání smluvní pokuty procentní částkou za každý den či měsíc, rok prodlení – tedy stejný způsobem jako v případě úroků z prodlení.“ 178 BEJČEK, Josef.; ELIÁŠ, Karel.; RABAN, Přemysl. Kurs obchodního práva: obchodní závazky. 3. vyd. Praha: C.H. Beck, 2003, 103 s. Právnické učebnice (C.H. Beck). ISBN 80-717-9746-4. 179 § 265: Výkon práva, který je v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku, nepožívá právní ochrany. 180 BEJČEK, Josef.; ELIÁŠ, Karel.; RABAN, Přemysl. Kurs obchodního práva: obchodní závazky. 3. vyd. Praha: C.H. Beck, 2003, 103 s. Právnické učebnice (C.H. Beck). ISBN 80-717-9746-4. 181 § 386: Ve vztazích upravených tímto zákonem se lze dohodou vzdát práva na náhradu škody či toto právo omezit i před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout .Před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout, se však nelze vzdát práva na náhradu škody způsobené úmyslně ani toto právo omezit. 182 PATĚK, Daniel. Smluvní pokuta v obchodních vztazích /. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2006, 44 s. ISBN 80717-9538-0. 183 PATĚK, Daniel. Smluvní pokuta v obchodních vztazích /. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2006, 44 - 45 s. ISBN 80-717-9538-0.
45
3.2.6. Ustanovení § 301 ObchZ - moderační právo soudu Určit přiměřenou smluvní pokutu nebývá někdy úplně snadné, proto § 301 ObchZ obsahuje institut moderačního práva soudu.184 Na rozdíl od ObchZ občanský zákoník moderační právo soudu neupravuje. Kogentní ustanovení § 544 odst. 2 ObčZ stanovuje sjednat dohodu o smluvní pokutě písemně a v této dohodě má být také ujednána výše smluvní pokuty nebo alespoň způsob jejího vypočtení. Omezení výše smluvní pokuty není v zákoně stanoveno. Ale naopak z ObchZ vyplývá nutnost sjednat smluvní pokutu přiměřeně.185 Smluvní pokuta má být tedy přiměřená k hodnotě a významu zajišťovaného závazku. Pro věřitele by neměla být nástrojem k dosažení zisku, ale měla by jen působit jako zajišťovací a nátlakový prostředek pro udržení snadného průběhu smluvního ujednání. ObchZ soudu umožňuje právo do ujednaného smluvního vztahu zasáhnout a poskytnout ochranu slabší smluvní straně, která z nějakého důvodu přistoupila k podpisu smlouvy, a která obsahovala nepřiměřeně vysokou pokutu.186 „V obchodních vztazích se bere v úvahu také hledisko, jakou jedna smluvní strana v souvislosti s nesplněním smlouvy získala výhodu nebo naopak jakou újmu utrpěla strana druhá a jak se to či ono srovnává se zásadami slušnosti a poctivého obchodování, či v jaké míře jim to nebo ono odporuje (civ. rozh. Váž. 6 793 z r. 1927).“187 Pokud smluvní pokuta byla sjednána tak, že výrazně převyšovala výši opravdu vzniklé škody, může jí soud snížit. Na straně povinného, která má platit smluvní pokutu, leží břemeno důkazů. Výše skutečné škody se bere do okamžiku soudního rozhodnutí. Jestliže později vznikne ještě další škoda, bude muset povinný hradit náhradu oprávněnému dle obecných ustanovení o odpovědnosti za škodu.188 184
Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 5. 2010, sp. zn. 23 Odo 231/2010 PELIKÁNOVÁ, Irena. Komentář k obchodnímu zákoníku. 2. upravené vyd. Praha: Linde, 1998, 202 s. ISBN 80-720-1120-0. 186 BEJČEK, Josef.; ELIÁŠ, Karel.; RABAN, Přemysl. Kurs obchodního práva: obchodní závazky. 3. vyd. Praha: C.H. Beck, 2003, 155 s. Právnické učebnice (C.H. Beck). ISBN 80-717-9746-4. 187 BEJČEK, Josef.; ELIÁŠ, Karel.; RABAN, Přemysl. Kurs obchodního práva: obchodní závazky. 3. vyd. Praha: C.H. Beck, 2003, 155 s. Právnické učebnice (C.H. Beck). ISBN 80-717-9746-4. 188 PELIKÁNOVÁ, Irena. Komentář k obchodnímu zákoníku. 2. upravené vyd. Praha: Linde, 1998, 202 s. ISBN 80-720-1120-0. 185
46
„Toto ustanovení je v úzkém vztahu k úpravě náhrady škody. Ta je ve značné části dispozitivní. Je přípustné, aby si strany omezily rozsah náhrady škody více, než jak jej stanoví zákon. Bude-li smlouvou rozsah náhrady omezen (ale právo na náhradu škody v zásadě přiznáno) a současně smluvena nepřiměřeně vysoká smluvní pokuta, snížení pokuty soudem oživí právo na náhradu škody189 i nad rozsah stanovený smlouvou. Ustanovení § 301 ObchZ patří k těm, jež jsou opomenuta ve výčtu § 263 ObchZ, ačkoli je nelze než považovat za kogentní.“190 Rozhodnutí Nejvyššího soudu nám pomůže přiblížit proces moderace: v prvé fázi soud řeší otázku, zda je sjednaná smluvní pokuta nepřiměřená. Tato úvaha záleží na volném uvážení soudu. Pokud soud uváží, že byla smluvní pokuta nepřiměřená, nastává: druhá fáze. V této fázi soud zvažuje použití moderačního práva či nikoli. I tato fáze je ovlivněna volnou úvahou soudu. Pokud tedy soud uváží, že využije moderačního práva, nastává: třetí a poslední fáze. V této etapě soud zvažuje až kam má nepřiměřeně vysokou pokutu snížit. Tato úvaha je již ovlivněna zákonem, soud je ze zákona povinen k přihlédnutí ke všem skutečnostem a k hodnotě a významu zajišťovaného závazku. Přičemž snížení smluvní pokuty je ovlivněno alespoň do výše vzniklé škody. „Z výše uvedeného vyplývá závěr, že ustanovení § 301 ObchZ neukládá soudu povinnost přihlédnout k hodnotě a významu zajišťované povinnosti při posouzení přiměřenosti (nepřiměřenosti) smluvní pokuty, ani při rozhodování, zda svého moderačního práva využije, nýbrž pouze při následném posouzení rozsahu snížení smluvní pokuty.“191 Pro vyřešení otázky nepřiměřenosti smluvní pokuty tedy nemůžeme postupovat dle nějakého sazebníku či šablony možných smluvních pokut, protože výše smluvní pokuty 189
Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 4. 2009, sp. zn. 32 Odo 1002/2008: „Je nepochybné, že v důsledku porušení povinnosti zajištěné smluvní pokutou mohou vzniknout oprávněnému vedle práva na smluvní pokutu i další majetková práva, jako například právo na náhradu škody a na úroky z prodlení. Též k těmto právům, vzniklým z porušení téže povinnosti, soud při použití moderačního oprávnění přihlédne. Nemůže však použití moderačního oprávnění založit pouze na výši vzniklé škody nebo pouze na výši úroku z prodlení, aniž by výši smluvní pokuty též poměřoval hodnotou a významem zajišťované povinnosti.“ 190 PELIKÁNOVÁ, Irena. Komentář k obchodnímu zákoníku. 2. upravené vyd. Praha: Linde, 1998, 202 s. ISBN 80-720-1120-0. 191 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. 1. 2005, sp. zn. 32 Odo 400/2004
47
má být odvislá od významu zajišťovaného závazku. Také od hodnoty a významu zajišťovaného závazku soud přihlíží k řešení sporu o nepřiměřenost smluvní pokuty. „Nejvyšší soud SR konstatoval např. (sp. Zn. 3 Obo 283/98), že smluvní pokutu ve výši jedné padesátiny zajišťované povinnosti nelze považovat za nepřiměřenou. Ani to však spolehlivým minimem, které by nemohlo být v jiném konkrétním případě hodnoceno odlišně.“192 Dále pak z judikatury: Rc 45/99: Jestliže si stanovím způsob určení smluvní pokuty procentem ze sjednané částky za každý den prodlení. Bude se ve smyslu § 301 ObchZ, moderovat pouze výsledná částka smluvní pokuty, nikoliv způsob určení smluvní pokuty (zde jde způsob určení smluvní pokuty, jako procentuální sazba ze sjednané částky za každý den prodlení).193 Když z téhož nesplnění smluvního závazku vznikne další škoda i později, smí se jí poškozená strana domoci. „Je však sporné, zda by v takovém případě platil § 545 odst. 2 ObčZ, podle něhož by se nehradila škoda, přesahující soudem sníženou pokutu. Oprávněnou námitkou poškozeného by totiž bylo, že právě pro nemožnost požadovat náhradu škody nad výši smluvní pokuty byla smluvní pokuta stanovena tak vysoká.“194 Za nepřiměřenou smluvní pokutu může být považována i pokuta nepřiměřeně nízká. Proto nemůžeme přiměřenost smluvní pokuty chápat jednosměrně, jen jako obranu proti nepřiměřeně vysoké smluvní pokutě. Nepřiměřeně nízká smluvní pokuta může být brána, jako zneužití a obcházení kogentního ustanovení § 386 odst. 1 ObchZ. Soud nepřiměřeně nízkou smluvní pokutu zvýšit nemůže, ale může takovéto ujednání o smluvní pokutě brát za neplatné pro obcházení ustanovení v zákoně a poškozenému by mohl uznat nárok na náhradu škody v plném rozsahu včetně ušlého zisku.195 Dnešní úprava dává možnost i takové konstrukce, která umožňuje, vzhledem k inflaci, valorizaci smluvní pokuty. Takovýto postup zajišťuje poškozenému adekvátní splnění uhrazovací funkce zajišťovacího institutu.196 192
BEJČEK, Josef.; ELIÁŠ, Karel.; RABAN, Přemysl. Kurs obchodního práva: obchodní závazky. 3. vyd. Praha: C.H. Beck, 2003, 155 s. Právnické učebnice (C.H. Beck). ISBN 80-717-9746-4. 193 PLECITÝ, Vladimír.; Kocourek, Jiří. Občanský zákoník: (stav k 1. 8. 2004) : výklad, judikatura, související předpisy. 3., dopl. vyd. Praha: Eurounion, 2004. 326 - 328 s. ISBN 80-7317-034-5. 194 BEJČEK, Josef.; ELIÁŠ, Karel.; RABAN, Přemysl. Kurs obchodního práva: obchodní závazky. 3. vyd. Praha: C.H. Beck, 2003, 155 s. Právnické učebnice (C.H. Beck). ISBN 80-717-9746-4. 195 PATĚK, Daniel. Smluvní pokuta v obchodních vztazích /. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2006, 73 - 81 s. ISBN 80-717-9538-0. 196 PATĚK, Daniel. Smluvní pokuta v obchodních vztazích /. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2006, 73 - 81 s. ISBN 80-717-9538-0.
48
§ 301 ObchZ svým obsahem do tohoto zákoníku nepatří. Tento paragraf dává vyšší ochranu stranám obchodních vztahů, než jaká práva přisuzuje stranám ObčZ. Toto ustanovení by se spíše mělo vyskytovat v ObčZ a poté by byl předpoklad větší volnosti pro obchodní smlouvy a ujednání.197 Dle mého názoru by moderační právo mohlo najít uplatnění i v rámci občanskoprávních vztahů, které ovládá (a s ohledem na očekávaný budoucí vývoj bude ovládat) zásada dispozitivnosti. Smluvní strany nemohou z důvodu např. nižšího právního povědomí nebo nezkušenosti předvídat průběh a fungování smlouvy a nemusí být schopni určit výši smluvní pokuty tak, aby se později nemohla soudu jevit jako nepřiměřeně vysoká. Často se mohou v praxi objevit i smlouvy (podle ObčZ), ve kterých má jedna strana silnější pozici. V tom případě si ovšem tato strana musí být vědoma toho, že nemůže své pozice zneužít a určit nepřiměřeně vysokou pokutu, byť by ji dlužník ve své pozici podepsal, protože by se vystavila riziku, že jí smluvní pokuta nebude přiznána vůbec. Tím v podstatě úprava ObčZ chrání slabší stranu, ale určitým způsobem by v některých případech mohla věřitele i poškodit (jeho pohledávky přestane být zajištěna), což by se dle mého názoru nemělo stát. Nepovažuji tuto ochranu slabší strany za nutnou, neboť moderační právo by slabší stranu ochránilo dostatečně.
3.2.7. Ustanovení § 302 ObchZ Dle právní teorie a praxe patří řešení účinků odstoupení od smlouvy k nejsložitějším otázkám. Odstoupení od smlouvy má dva účinky, buď ex nunc a nebo ex tunc. Jestliže se podaří vyřešit tuto základní otázku, pak nám jistě zůstanou pochybnosti, zda odstoupení od smlouvy skutečně znamená návrat k předchozí právní situaci, jako kdyby smlouva vůbec nebyla vytvořena. Pokud jsou účinky smlouvy nezvratné a nemohou být tedy zrušeny, pak přichází v úvahu jen majetkové vyrovnání. Pokud určitá plnění nemohou být vrácena, přichází v úvahu jen možná náhrada. Pokud došlo před odstoupením od smlouvy k porušení smluvních povinností, která byla zajištěna smluvní pokutou, trvá povinnost zaplatit smluvní pokutu i dál. V případě použití opačného řešení by byl totiž věřitel znevýhodněn. Ještě zde připomenu dvě skutečnosti týkající se zániku hlavní povinnosti. Zanikla-li hlavní povinnost splněním, tím současně zanikla i povinnost poskytnout smluvní 197
PELIKÁNOVÁ, Irena. Komentář k obchodnímu zákoníku. 2. upravené vyd. Praha: Linde, 1998, 202 s. ISBN 80-720-1120-0.
49
pokutu. Pokud však hlavní povinnost zanikla odstoupením, smluvní pokuta by měla a musí být zaplacena.198 Závislost smluvní pokuty na době nám určuje, že po odstoupení od smlouvy již prodlení nemůže pokračovat a tudíž se smluvní pokuta nemůže dále zvyšovat.199
198
PELIKÁNOVÁ, Irena. Komentář k obchodnímu zákoníku. 2. upravené vyd. Praha: Linde, 1998, 205 - 206 s. ISBN 80-720-1120-0. 199 PELIKÁNOVÁ, Irena. Komentář k obchodnímu zákoníku. 2. upravené vyd. Praha: Linde, 1998, 205 - 206 s. ISBN 80-720-1120-0.
50
4. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „nový OZ“) ObčZ v platné právní úpravě se hodně odlišuje od českých právních tradic i od standardů právní úpravy světové kultury. Byl ovlivněn státním převratem, socialismem, marxismem a dodnes je ObčZ ovlivněn rokem 1964. Projevovala se zde myšlenka, že zájmy celku, jako společnosti, jsou nadřazeny zájmům jednotlivce. Zhruba před patnácti lety bylo od této logiky z části upuštěno. Rok 1964 přinesl v ObčZ hlavní cíl a myšlenku v prosazování ochrany socialistického vlastnictví. Dále byl utvořen jako zvláštní kodex, který upravoval některé majetkové vztahy, kde upravoval a propagoval princip rovnosti stran. Další kodifikace vedly v zákonnou právní úpravu kodifikovaného pracovního a rodinného práva, jakožto i kompletní úpravu ObchZ.200 Náš ústavní pořádek vychází jak z ideje dualismu jak práva soukromého, tak i veřejného, tak i z obecného přijetí soukromého práva v duchu evropských právních tradic s novodobou českou právní doktrínou, což znamená obrat od marxisticko-leninské koncepce celého právního systému včetně všech jeho funkcí. „Základním obecným ideovým zdrojem ratifikace je vládní návrh občanského zákoníku bývalého Československa z r. 1937.“201 Hlavní zásady Sestavení standardního nového OZ a kodexu srovnatelného s evropskou kulturní konvencí Obnovit původní ObčZ jako nový OZ Aby nový OZ umožňoval svobodné utváření života svobodného jednotlivce Aby nový OZ shrnoval hlavní masu právních úprav navazujících k soukromým záležitostem osob, jejich věcí a k jejich právnímu jednání U soukromého práva se vychází již z tradičního rozdělení na osobní a majetková práva202
200
Nový občanský zákoník. In: CODEXIS ACADEMIA verze 9/2011. 2011 ATLAS consulting spol. s.r.o., 2011, Publikováno: Ministerstvo spravedlnosti. 201 Nový občanský zákoník. In: CODEXIS ACADEMIA verze 9/2011. 2011 ATLAS consulting spol. s.r.o., 2011, Publikováno: Ministerstvo spravedlnosti. 202 Nový občanský zákoník. In: CODEXIS ACADEMIA verze 9/2011. 2011 ATLAS consulting spol. s.r.o., 2011, Publikováno: Ministerstvo spravedlnosti.
51
Komentářová literatura k tomuto zákoníku uvádí: Ustanovení o smluvní pokutě je zařazena do oddílu nazvaného Utvrzení dluhu. Funkce smluvní pokuty není totiž dluh zajistit, jako je tomu u zajišťovacích institutů (např. ručení, zástava), ale spočívá v posílení postavení věřitele jiným způsobem.203 V systému závazkového práva není smluvní pokuta zařazena mezi zajišťovací instituty, ale pojednává se však o ní ve vedlejších smluvních ujednáních.204 Je zde přesně vyslovena formulace, která odstraňuje pochybnosti, zda si lze ujednat jako smluvní pokutu i nepeněžitá plnění.205 V případě nezavinění porušení smluvních povinností se vylučuje zánik práva na smluvní pokutu, což je teoreticky chybné, proto může být ujednáno, že dlužník je povinen uhradit smluvní pokutu jen při zaviněném porušení smluvních povinností – což je například její úmyslné porušení.206 „Rovněž se stranám nebrání, aby si odchylkou od zákonné dispozice ujednaly nepravou smluvní pokutu, jejíž podstata je v tom, že zaplacením smluvní pokuty utvrzená smluvní povinnost zanikne.“207 Smluvní pokuta je vázána na porušení daných smluvních povinností, do kterých patří i například obstarání určitého rozhodnutí orgánů veřejné moci – stavební či jiná povolení. Může dojít i k ujednání mezi dlužníkem a věřitelem o zaplacení určité částky pro případ, že nastane jiná skutečnost, která se posoudí jako ujednání nepojmenované smluvní klauzule.208 Základní ustanovení: Jestliže se platným ObčZ ruší dosavadní právní předpisy, tak na jejich místo vstupují jim odpovídající právní předpisy209 nového OZ. 203
Nový občanský zákoník. In: CODEXIS ACADEMIA verze 9/2011. 2011 ATLAS consulting spol. s.r.o., 2011, Publikováno: Ministerstvo spravedlnosti. 204 Nový občanský zákoník. In: CODEXIS ACADEMIA verze 9/2011. 2011 ATLAS consulting spol. s.r.o., 2011, Publikováno: Ministerstvo spravedlnosti. 205 Nový občanský zákoník. In: CODEXIS ACADEMIA verze 9/2011. 2011 ATLAS consulting spol. s.r.o., 2011, Publikováno: Ministerstvo spravedlnosti. 206 Nový občanský zákoník. In: CODEXIS ACADEMIA verze 9/2011. 2011 ATLAS consulting spol. s.r.o., 2011, Publikováno: Ministerstvo spravedlnosti. 207 Nový občanský zákoník. In: CODEXIS ACADEMIA verze 9/2011. 2011 ATLAS consulting spol. s.r.o., 2011, Publikováno: Ministerstvo spravedlnosti. 208 Nový občanský zákoník. In: CODEXIS ACADEMIA verze 9/2011. 2011 ATLAS consulting spol. s.r.o., 2011, Publikováno: Ministerstvo spravedlnosti. 209 § 2048: Ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. § 2049: Zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. § 2050: Je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému
52
Práva vzniklá ze zajištění závazku přede dnem nabytí účinnosti nového OZ, se budou posuzovat až do svého zániku dle dosavadních právních ustanovení. Ale to nebrání tomu, že si strany mohou dohodnout, že jejich práva a povinnosti se budou řídit ode dne nabytí účinnosti nového OZ.210 Podle dosavadních právních ustanovení se bude řídit i právo na náhradu škody, které vzniklo porušením sjednané povinnosti přede dnem účinnosti nového OZ. Podle nového OZ může soud na návrh poškozeného člověka přiznat náhradu nemajetkové újmy, jsou-li proto stanoveny mimořádné důvody, které jsou hodné zvláštního zřetele, i když se jedná o porušení povinnosti přede dnem účinnosti nového OZ.211 Nový OZ bude nabývat účinnosti dne 1. ledna 2014.212 V celkovém pojetí nové úpravy se promítá především zásada autonomie vůle účastníků a s tím související zásada dispozitivnosti a zásada pacta sunt servanda. Základní změnou, ke které došlo přijetím zákona č. 89/2012 Sb., je sjednocení úpravy do jednoho právního předpisu a tím odstranění dvojí úpravy závazkových vztahů dosud upravených v ObčZ a ObchZ. Změna se týká i smluvní pokuty, byť nová úprava se zásadně neliší od současné. Po nabytí účinnosti nového OZ se pro tento institut použije pro vztahy občanskoprávní i obchodněprávní pouze jednotná úprava zmíněná výše. Tato úprava přejímá ustanovení současně účinného ObčZ a mírně je upřesňuje. Hlavní rozdíl spatřuji v tom, že již neplatí rozdíl mezi objektivní a subjektivní odpovědností za porušení smluvní povinnosti, ale smluvní pokutu je dlužník povinen zaplatit bez ohledu na zavinění. Dispozitivnost ustanovení ovšem nevylučuje možnost sjednat si povinnost zaplatit smluvní pokutu pouze v případě, že strana poruší smluvní povinnost zaviněně, příp. úmyslně. Rekodifikovanou úpravu považuji za vhodnou z důvodu, že je jasněji a srozumitelněji formulovaná, nicméně smluvní strany si musí při sjednání smlouvy uvědomit, že do se smluvní pokuta vztahuje. § 2051: Nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty. § 2052: Ustanovení o smluvní pokutě se použijí i na pokutu stanovenou pro porušení smluvní povinnosti právním předpisem (penále). 210 Obchodní zákoník a další zákony: podle stavu k 1. 3. 2011 Ostrava: Sagit, 1995-, sv. ÚZ. ISBN 978-80-7208849-2. 289 – 290 s. 211 Obchodní zákoník a další zákony: podle stavu k 1. 3. 2011 Ostrava: Sagit, 1995-, sv. ÚZ. ISBN 978-80-7208849-2. 289 – 290 s. 212 Obchodní zákoník a další zákony: podle stavu k 1. 3. 2011 Ostrava: Sagit, 1995-, sv. ÚZ. ISBN 978-80-7208849-2. 289 – 290 s.
53
budoucna platí (není-li dohodnuto jinak) pro povinnost zaplatit smluvní pokutu objektivní odpovědnost za porušení smlouvy i pro vztahy občanskoprávní (např. pro spotřebitele). A dále, obranou proti nepřiměřeně vysoké pokutě je již pouze prokázání rozporu ujednání o smluvní pokutě s dobrými mravy, neboť soud již nemá možnost smluvní pokutu snížit; nová úprava nezakotvuje moderační právo soudu (toto je upraveno pouze v souvislosti s možností upravit výši škody). Oblast ujednání o smluvní pokutě bude dle mého názoru představovat široký prostor pro soudy a jejich interpretaci zákona v rámci řešení jednotlivých soudních případů.
5. Praktické zkušenosti s aplikací smluvní pokuty v praxi realitní kanceláře
54
Tak jako každý, kdo uzavírá smlouvy, tak i realitní kanceláře využívají institut smluvní pokuty. To jakým způsobem ji realitní kancelář používá, pak už ale záleží jen a jen na ní. Smluvní pokuta je tedy využita jak ve zprostředkovatelské smlouvě, tak i ve smlouvách budoucích a kupních, ale i ve smlouvách nájemních, které realitní kanceláře pro své klienty zprostředkovávají. Naše realitní kancelář je regionální kancelář, která se zabývá prodejem nemovitostí a převodem práv a povinností k družstevnímu bytu v kraji Vysočina. Realitní kancelář 1. Nonstop Reality vznikla v roce 2009 v Jihlavě. Tato kancelář vychází z předchozí letité praxe svých makléřů a managerů. Je řádným členem Asociace realitních kanceláří v České republice (dále jen Asociace). Asociace nám zajišťuje formulář zprostředkovatelské smlouvy a ostatní smlouvy nám zajišťuje advokátní kancelář JUDr. Ivana Štancla. V kanceláři pro zprostředkování prodeje využíváme zprostředkovatelskou smlouvu z Asociace, anebo jednodušší jednostránkovou smlouvu, a to Plnou moc při zajištění prodeje nemovitostí. Advokátní kancelář nám pak tedy zajišťuje kupní smlouvu, smlouvu o budoucí kupní smlouvě, nájemní smlouvu, smlouvu o finančním vyrovnání v souvislosti s převodem členských práv a povinností spojených s užíváním bytu a poslední smlouvu, kterou používáme, nám ve formě formuláře poskytuje bytové družstvo, jedná se o Dohodu o převodu členských práv a povinností. Níže si postupně rozebereme, jaký druh smluvní pokuty se nám dlouholetou praxí osvědčil v jednotlivých smlouvách používat:
5.1.
Smlouva o zprostředkování
Smluvní pokuta se zde poprvé objevuje v ujednání, kde se píše: „Jestliže klient uzavře ohledně předmětné nemovitosti smlouvu, na kterou je tato smlouva uzavřena, nebo klient uzavře se zájemcem i jiný typ smlouvy, vznikne zprostředkovateli nárok na pokutu ve výši obvyklé provize za sjednání této smlouvy v daném čase na území České republiky. A to v případě jestliže půjde o zájemce, se kterým byl klient seznámen prostřednictvím realitní kanceláře.“213 Dále je pak smluvní pokuta použita v ustanovení pro případ, když by klient porušil některou z povinností, která vyplývá z výhradního zastoupení (pro příklad prodá-li si nebo
55
pronajme-li si klient předmětnou nemovitost sám, bez vědomí realitní kanceláře, i když má povinnost o tom realitní kancelář informovat anebo skrze jinou realitní kancelář). Potom je tedy klient z titulu výhradního zastoupení povinen uhradit zprostředkovateli smluvní pokutu a to ve výši jedné poloviny sjednané provize, na kterou by měl zprostředkovatel nárok v případě sjednání zprostředkovávané smlouvy. Jak jsem výše zmínila, tak tuto smlouvu máme k dispozici od Asociace. Výběr smluvní pokuty je tedy v jejich dispozici.
5.2.
Plná moc při zajištění prodeje nemovitostí
Jedná se o dvoustranou dohodu, kde je na jedné straně realitní kancelář, jako zmocněnec a na druhé straně je klient, jako zmocnitel. Nejedná se tedy o klasickou plnou moc, která by nás dále i opravňovala k zastoupení přímo pro prodej. V této jednostránkové plné moci je smluvní pokuta využita pro případ, kdy klient neuzavře zprostředkovávanou smlouvu se zájemcem, se kterým byl klient seznámen prostřednictvím realitní kanceláře anebo v případě, kdy klient odmítne uzavřít smlouvu se zájemcem, který je schopný uzavřít smlouvu a to za podmínek sjednaných v plné moci anebo výhodnějších než jsou uvedeny v plné moci. Smluvní pokuta je odvislá od smluvené výše provize. V obou dvou typech výše uvedených smluv je použita smluvní pokuta, jako jednorázová finanční částka, která je stanovena za porušení povinnosti. Tato pokuta by měla být klientem uhrazena po předchozím písemném oznámení, že tato skutečnost nastala. Výše provize je stanovena procentuální částkou odvislou od kupní ceny a od daného místa v České republice.
5.3.
Kupní smlouva
Tyto smlouvy jsou sepisovány dle občanského zákoníku, přip. dle zákona o vlastnictví bytů. Smluvní pokuta je v prvém případě využita pro zajištění včasného uhrazení celé kupní ceny nebo jejich částí. Smluvní pokuta je stanovena jako jednorázová finanční částka, kterou musí kupující uhradit v případě pozdního uhrazení kupní ceny nebo 213
Dokument: Smlouva o zprostředkování, In: Asociace realitních kanceláří České republiky, aktual. srpen 2010, str. 2
56
v případě neuhrazení kupní ceny vůbec. V tomto případě kupní smlouva nenabude účinnosti, čímž končí platnost smlouvy marným uplynutím lhůty k uhrazení kupní ceny. Jestliže už nastala nějaká plnění z této smlouvy, je strana, která toto plnění přijala, povinna plnění vrátit. Jestliže se jedná o vrácení části kupní ceny, může dojít k započtení části kupní ceny na smluvní pokutu. Smluvní pokuta je nejčastěji vypočítána jako procentuální částka ve výši 0,02 až 0,05 % z kupní ceny v závislosti na délce splatnosti kupní ceny. V druhém případě je smluvní pokuta využita v případě porušení povinnosti prodávajícího uvést v prohlášení o právním a faktickém stavu předmětu smlouvy pravdivé údaje. Jedná se o prohlášení, kde prodávající například prohlašuje, že je nemovitost prosta práv třetích osob. V případě porušení této povinnosti je prodávající povinen kupujícímu uhradit sjednanou smluvní pokutu, která je stanovena jako jednorázová finanční částka, která je splatná po písemné výzvě k uhrazení smluvní pokuty. Uhrazením smluvní pokuty se prodávající nezprošťuje nároku kupujících na náhradu škody v plné výši, přičemž toto je ve smlouvě uvedeno. V případě porušení povinnosti uvést pravdivé údaje je kupující dále oprávněn od smlouvy odstoupit a náklady spojené s odstoupením nese prodávající. Ve třetím případě nám smluvní pokuta zajišťuje nedodržení předání, vyklizení a následně převzetí předmětné nemovitosti a dále i součinnost při přepisu energií. Smluvní pokuta je stanovena jako určitá finanční částka za každý i započatý den prodlení se splněním této povinnosti. Smluvní pokutu hradí ta strana, která nesplnila povinnost ve sjednané lhůtě a to na písemné vyzvání oprávněné strany. A ve čtvrtém posledním případě je smluvní pokuta použita pro zajištění povinnosti prodávajícího podat daňové přiznání k dani z převodu nemovitostí a uhradit daň z převodu nemovitostí v zákonném termínu. Smluvní pokuta je sjednána jako jednorázová finanční částka pro zajištění splnění povinnosti. Uhrazením smluvní pokuty není dotčeno právo kupujícího na náhradu škody v plné výši, přičemž toto je ve smlouvě výslovně uvedeno. Tato pokuta není sjednána v případě, že daňovou povinnost řeší za prodávajícího s jeho součinností realitní kancelář. Výši smluvní pokuty a její přiměřenost hodnotíme podle toho, zda ji sjednáváme jako jednorázovou a pevně stanovenou částku anebo ve formě sjednané sazby za určitou časovou dobu.
5.4.
Smlouva o budoucí smlouvě kupní 57
V této smlouvě se zajišťuje budoucí převod předmětné nemovitosti. Sepisujeme ji v případě, když má být kupní cena zaplacena v delším časovém horizontu a před podpisem samotné kupní smlouvy. Smluvní pokuta zajišťuje povinnost včas uhradit kupní cenu nebo její části, popř. povinnost splnit další podmínky pro podpis kupní smlouvy a také povinnost uzavřít kupní smlouvu ve stanoveném termínu. Smluvní pokuta je stanovena jako jednorázová finanční částka za nedodržení sjednaného termínu. V případě, že budoucí kupující neuhradí kupní cenu vůbec, může budoucí prodávající od smlouvy odstoupit. Nárok na smluvní pokutu odstoupením od smlouvy nezaniká a je-li ve smlouvě ujednáno, má budoucí prodávající nárok na náhradu vzniklé škody v plné výši. Dále tuto smlouvu sepisujeme v případě, kdy má dojít k úpravě zápisu v katastru nemovitostí (např. zápis rozestavěné budovy). Dle uvedeného příkladu má budoucí prodávající povinnost do stanoveného termínu předložit list vlastnictví se zapsanou rozestavěnou stavbou. Tato povinnost je zajištěna smluvní pokutou, která je stanovena, jako jednorázová finanční částka vypočtena, jako procentuální částka ve výši 0,02 až 0,05 % z kupní ceny v závislosti na délce předložení listiny. A také je tato povinnost jednou z podmínek pro uzavření kupní smlouvy. V této smlouvě je vložen text předem dohodnuté kupní smlouvy, kde jsou uvedeny bližší ujednání i smluvní pokuty (jak je uvedeno v této práci výše). Dále v kupní smlouvě a smlouvě o budoucí smlouvě kupní používáme smluvní pokutu pro zajištění splnění povinnosti spočívající: v zajištění věcného břemene chůze a jízdy anebo naopak výmaz věcného břemene trvalého užívání určitou osobou, předložení určité listiny a podobně. Zde se smluvní pokuta většinou používá vyšší, z důvodu delší doby, než se nemovitost převed na kupujícího, ať je to z důvodu na straně prodávajících (mají povinnost něco upravit nebo zajistit) anebo na straně kupujících (ve většině případů se jedná o dobu, než si kupující vyřídí hypoteční úvěr). Po tuto dobu může dále dojít i ke snížení kupní ceny předmětné nemovitosti, protože ji kupující prodávajícím “drží“ po delší dobu. V této době mohou přijít o jiného klienta, který by předmětnou nemovitost po uplynutí této doby koupil, ale jen se slevou. Proto tady smluvní pokuta musí alespoň z části kompenzovat tento rozdíl.
58
5.5.
Nájemní smlouva
Smluvní pokuta je v této smlouvě využita pro zajištění předání bytu ve sjednané lhůtě, a to jak při předání nájemci do užívání tak i při předání bytu pronajímateli zpět. Smluvní pokuta je stanovena jako určitá finanční částka za každý i započatý den prodlení s předáním bytu. Součástí nájemní smlouvy při předání bytu nájemci je předávací protokol, kde jsou opsány stavy měřidel, vybavení a stav bytu. A při předání bytu zpět pronajímateli je také sepsán předávací protokol z důvodu vrácení bytu ve stavu, v jakém byl předán nájemci. Dále je smluvní pokuta jako jednorázová finanční částka použita pro případ, když by nájemce v posledních dvou měsících před skončením nájemního vztahu neumožnil pronajímateli prohlídku předmětného bytu s novým zájemcem. Ve smlouvě je sjednáno, že nájemce je povinen po předchozí i telefonické domluvě umožnit pronajímateli vstup do bytu za účelem jeho prohlídky, ale pouze za přítomnosti nájemce. Při podpisu nájemní smlouvy je nájemcem uhrazena pronajímateli kauce ve výši jednoho nebo dvou měsíčních nájmů. Tuto kauci, je-li ve smlouvě ujednáno, může pronajímatel použít k započtení pohledávky za nájemcem v případě, že je nájemce například v prodlení s úhradou měsíčního nájemného. Snažíme se smlouvu sjednat tak, abychom majitele bytu a zároveň nájemce, co nejlépe ochránili od možných komplikací. Asi nejtěžší v této smlouvě je ochránit pronajímatele od neplatičů. A jako ochrana nám zde slouží smluvní pokuta.
5.6. Smlouva o finančním vyrovnání v souvislosti s převodem členských práv a povinností spojených s užíváním bytu V této smlouvě je institut smluvní pokuty využit jako jednorázová finanční částka pro případ, kdy jedna ze stran nesplní své povinnosti, např. povinnost nabývajícího řádně a včas uhradit cenu za převod a poté do sjednaného termínu uzavřít dohodu o převodu členských práv a povinností na bytovém družstvu. Dále je zajištěna povinnost předat a převzít předmětný byt, je zde použita smluvní pokuta, která je stanovena určitou finanční částkou za každý i započatý den prodlení se splněním této povinnosti. Výši smluvní pokuty také hodnotíme podle toho, zda ji sjednáváme jako jednorázovou a pevně stanovenou částku anebo ve formě sjednané sazby za určitou časovou dobu. 59
Všechny výše uvedené typy smluv (kromě zprostředkovatelské smlouvy a plné moci) sjednáváme se všemi zúčastněnými. Prodávající a kupující nám poskytnou jejich požadavky do smlouvy a náš právník je tam pak zakomponuje. Po zkompletování smlouvy je sjednávaná smlouva zaslána k náhledu oběma smluvním stranám. Strany mají možnost se k ní vyjádřit, popř. se zeptat na to čemu nerozumí. Až smluvní strany smlouvu odsouhlasí, tak je teprve vyzveme k podpisu. Tímto postupem se do smlouvy zakomponuje vše, co je důležité pro smluvní strany. A co strany opomenou, my jim tam doplníme tak, abychom poskytli, co největší ochranu pro obě smluvní strany. Pro ochranu nejlépe slouží institut smluvní pokuty v jakékoliv podobě.
5.7.
Dohoda o převodu členských práv a povinností
Jedná se o dvoustránkový formulář, který vystavuje bytové družstvo. A tato smlouva odkazuje na výše popsanou smlouvu o finančním vyrovnání v souvislosti s převodem členských práv a povinností spojených s užíváním bytu. Smluvní pokuta zde není jako zajišťovací instrument použita vůbec. V praxi realitní kanceláře a jejich klientů je zajišťovací institut smluvní pokuty hojně využíván pro její preventivní, sankční a uhrazovací funkci. Nejčastěji jde o zajištění ve formě jednorázové finanční částky pro případ nesplnění zajištěné povinnosti. Druhá nejvíce využívaná forma smluvní pokuty je určitá finanční částka za každý i započatý den prodlení se splněním sjednané povinnosti. Dále jsem se v praxi realitní kanceláře setkala s tím, že úhrada kupní ceny, spíše tedy její část, byla zajištěna zástavní smlouvou ve prospěch oprávněného. Zástavní právo je nejčastěji použito v případech, kdy dochází k převodu vlastnického práva ještě před zaplacením kupní ceny v celé výši a je třeba ochránit práva prodávajícího. V zástavní smlouvě je uveden splátkový kalendář anebo lhůta pro uhrazení dlužné částky. Pokud by k úhradě kupní ceny nedošlo, mohl by prodávající uplatnit svůj nárok u soudu jako zástavní věřitel. Na závěr této kapitoly se pokusím shrnout své praktické poznatky z aplikace smluvní pokuty a své zhodnocení. Smluvní pokuty je prvkem téměř každé smlouvy a bezesporu posiluje postavení věřitele. Jejím hlavním významem je být určitou formou náhrady pro 60
věřitele, plní tedy především funkci uhrazovací. V případě smluv o převodu vlastnického práva k nemovitostem máme na paměti, že převod vlastnického práva trvá někdy řadu měsíců. Po tuto dobu prodávající nemovitost již dále nenabízí a nemovitosti mohou i nadále pozbývat na hodnotě. I v ostatních případech je ujednání o smluvní pokutě ovšem předmětem dohody mezi stranami. Nutno podotknout, že pokud smluvní strany se smluvní pokutou v určité výši nesouhlasí, nelze takovou smlouvu vůbec uzavřít. Potom je možné pouze smluvní pokutu upravit kompromisem tak, aby oběma stranám vyhovovala. Záleží mimo jiné i na tom, v jakém postavení se smluvní strany nacházejí a jak velký zájem mají na uzavření smlouvy. Dále je důležité a vhodné, aby byly smluvní pokuty ve smlouvě sjednány vzájemně a smlouva byla v právech a povinnostech vyrovnaná. I když se smluvní pokuta sjednává v naší praxi velmi často, v naprosté většině nedojde k porušení smluvních povinností, a tím ani k jejímu uplatnění. Anebo se smluvní strany dohodnou na dodatku ke smlouvě, kde je upravena doba pro splnění povinnosti. Ujednání tak má spíše funkci preventivní, čímž efektivně napomáhá ke splnění cíle smluvních stran i našeho úsilí. Pokud by ale k porušení smluvní povinnosti došlo, je smluvní pokuta vhodnou součástí řešení nastalé situace. A na úplný konec této části bych ráda zmínila, že použitím vzorových smluv na internetu, které jsou zdarma, mohou nastat různé komplikace z této smlouvy vzniklé. Ať už z důvodu nedostatečné ochrany anebo i špatného vyložení jedné ze stran. Proto doporučuji nepoužívat staženou smlouvu z internetu, ale raději si každou smlouvu nechat sepsat na míru ke každému případu.
61
Závěr V práci je popsána funkce smluvní pokuty, dále její vznik a použití a také ukončení platnosti smluvní pokuty dle ObčZ a ObchZ. V další kapitole jsem porovnala smluvní pokuty používané v platné právní úpravě dle ObčZ a ObchZ a smluvní pokutu v novém OZ, kdy se naše platná právní úprava snaží o sjednocení s evropskou právní úpravou. Dále jsem se zabývala skutečným stavem v praxi v realitní kanceláři 1. Nonstop Reality. Zde se smluvní pokuta objevuje velmi často, a to jak ze strany realitní kanceláře, tak i ze strany zájemce. Dále se objevuje ve smlouvách zajišťujících prodej, převod či nájem předmětných nemovitostí mezi zúčastněnými stranami. Nejčastěji používaný typ smluvní pokuty je stanovení jednorázové finanční částky při porušení sjednané povinnosti a další hojně využívaný typ je určitá finanční částka za určitou dobu prodlení (např. 500Kč/za každý i započatý den prodlení). Ke smluvní pokutě bylo navráceno v 90. letech předchozího století, kdy došlo ke změnám ekonomického a politického režimu. Tento institut byl dříve hojně využíván a je hojně využíván i dnes z důvodu zhoršující se platební schopnosti zvláště u podnikatelů. A v této nelehké době, která je tu zhruba od roku 2009, médii nazývaná ekonomická a finanční krize, bude nadále institut smluvní pokuty hojně využíván v uzavíraných smlouvách. V realitní kanceláři pracuji od roku 2007 a všechny typy popsaných smluv se hodně změnily. Zprvu se sepisovaly o polovinu kratší a “jednodušší“ smlouvy s nízkým využitím zajišťovacích institutů s porovnáním dnes. Např. byla zajištěna jen včasná úhrada kupní ceny a prohlášení prodávajícího uvést v tomto prohlášení pravdivé údaje. A dnes je ve smlouvách zajištěna snad každá povinnost smluvní strany, protože se bohužel v dnešní době nedá jen spolehnout na správné a vstřícné chování smluvních stran. Krátce mohu popsat i svoji zkušenost při koupi domu. S prodávajícími jsme se s přítelem dohodli, že si necháme smlouvu sepsat v realitní kanceláři. Dům jsme kupovali o rok dříve, než jsem začala pracovat v realitní kanceláři. Jako první smlouvu jsme uzavřeli smlouvu o budoucí smlouvě kupní a poté kupní smlouvu. Smluvní pokutou jsme měli zajištěny základní věci, jako je úhrada kupní ceny a pravdivé prohlášení o stavu nemovitosti. A co se týkalo předání a vyklizení nemovitosti, uhrazení daně prodávajícími a dalších povinností obou smluvních stran, bylo sjednáno jen ústně, spíše slíbeno při prohlídce nemovitosti. Daň z převodu nemovitostí kupující uhradili řádně a včas, ale neměli jsme přesně sepsáno ve smlouvě, jak má proběhnout vyklizení nemovitosti, co zde má zůstat a co ne. Nakonec nám 62
zde půlka nechtěných věcí zůstala. Na základě důvěry jsme ve smlouvě ani více zajištění po dohodě nepoužili. Ale dnes bych tuto koupi, z důvodu této zkušenosti a nových znalostí z praxe, řešila jinak. Předání a vyklízení nemovitosti bych navázala na uvolnění kupní ceny z úschovy. Jestliže by předání a vyklizení neproběhlo dle ujednání, byla by zde i smluvní pokuta a to v částce, kterou by prodávající museli za vyklizení zaplatit. Tento příklad nám demonstruje, proč je takový nárůst různých zajišťovacích institutů ve smlouvách. Smluvní pokuta i přes svoje funkce může selhat. Stávají se i případy, že si smluvní pokutou zajistíte úhradu kupní ceny a v případě, kdy se má kupní cena uhradit najednou a bez složené zálohy anebo je záloha minimální, může nastat situace, že smluvní pokuta nebude vymožena. V případě složení přiměřené zálohy se dá tato záloha započíst na vzniklou povinnost uhradit smluvní pokutu. V médiích se dnes a často setkáváme s využitím (tedy spíše zneužitím) smluvní pokuty v neprospěch slabší strany, použít ji ve prospěch svého obohacení. Jestliže je smlouva uzavřena dle ObchZ, může soud na základě moderačního práva nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu snížit. Ale v případě, kdy bude smlouva uzavřena dle ObčZ, soud zde moderační právo nezná a rozhoduje, zda nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu přizná, či nikoli. Dle mého názoru by si smluvní strany měly řádně pročíst celou smlouvu a ještě lépe konzultovat s právníkem, notářem či advokátem. Problematiku smluvní pokuty lze postihnout a vyjasnit nejlépe z činnosti soudů, která vytyčuje na jednotlivých případech základní principy sjednání a fungování tohoto institutu, přestože se nejedná o formální pramen práva. Lze shrnout, že v jejím rámci je nyní vytvořený v celku jednotný pohled na problémy spojené s touto problematikou. Díky minimálním požadavkům na formálnost a relativně srozumitelné právní úpravě jej lze jako možný zajišťovací prostředek závazku doporučit, byť je nutné apelovat na účastníky smlouvy ve směru obezřetnosti a určité míry právního podvědomí o možných úskalích. Pro svou dispozitivnost lze smluvní pokutu použít způsobem, jaký odpovídá dohodě stran smlouvy, byť nelze opomenout institut dobrých mravů. Smluvní pokuta je velmi pružný a motivační zajišťovací institut jak v ObčZ a ObchZ ale i v novém OZ. Institut smluvní pokuty je takový typ zajištění, že se s ní můžeme setkat v mnoha úsecích svého života. Lze jej stranám uzavírajícím smlouvu doporučit, byť je třeba dbát na to, aby vzájemná práva a povinnosti jednotlivých účastníků smlouvy byla v rovnováze.
63
Seznam použité literatury Odborná a časopisecká literatura Občanský zákoník a související předpisy: podle stavu k 23. 1. 2012 Ostrava: Sagit, 1995-, sv. ÚZ. ISBN 978-80-7208-902-4. Obchodní zákoník a další zákony: podle stavu k 1. 1. 2012 Ostrava: Sagit, 1995-, sv. ÚZ. ISBN 978-80-7208-888-1. Obchodní zákoník a další zákony: podle stavu k 1. 3. 2011 Ostrava: Sagit, 1995-, sv. ÚZ. ISBN 978-80-7208-849-2. SVATOŠ, Marek. [Nový občanský zákoník: rejstřík: redakční uzávěrka 26. 3. 2012. Ostrava: Sagit, 2012, 320 s. ÚZ - úplné znění, 900. ISBN 978-80-7208-920-8. Zákoník práce: podle stavu k 1. 1. 2011 Ostrava: Sagit, 1995-, sv. ÚZ. ISBN 978-80-7208829-4. PLECITÝ, Vladimír.; Kocourek, Jiří. Občanský zákoník: (stav k 1. 8. 2004) : výklad, judikatura, související předpisy. 3., dopl. vyd. Praha: Eurounion, 2004. 724 s. ISBN 80-7317034-5. PELIKÁNOVÁ, Irena. Komentář k obchodnímu zákoníku. 2. upravené vyd. Praha: Linde, 1998, 543 s. ISBN 80-720-1120-0. ŠVARC, Zbyněk. Základy obchodního práva. 2. rozš. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2009, 432 s. Vysokoškolské učebnice (Aleš Čeněk). ISBN 978807-3801-441. PATĚK, Daniel. Smluvní pokuta v obchodních vztazích /. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2006, 115 s. ISBN 80-717-9538-0. BEJČEK, Josef.; ELIÁŠ, Karel.; RABAN, Přemysl. Kurs obchodního práva: obchodní závazky. 3. vyd. Praha: C.H. Beck, 2003, 551 s. Právnické učebnice (C.H. Beck). ISBN 80717-9746-4. ŠVESTKA, Jiří.; DVOŘÁK, Jan. a kolektiv. Občanské právo hmotné 2. 5., jubilejní aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2009, 459 s. Právnické učebnice (C.H. Beck). ISBN 978-80-7357-468-0. ŠVESTKA, Jiří.; DVOŘÁK, Jan a kolektiv. Občanské právo hmotné 1. 5., jubilejní aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2009, 459 s. Právnické učebnice (C.H. Beck). ISBN 978-80-7357-473-4. ŠÍMA, Alexander.; SUK, Milan. Základy práva pro střední a vyšší odborné školy. 11., dopl. vyd. Praha: C.H. Beck, 2011, 398 s. ISBN 978-807-4001-246.
64
RYSKA, Radovan. Právo pro střední školy. 6., aktualiz. vyd. Praha: Fortuna, 2008, 175 s. ISBN 978-80-7373-010-9. BEJČEK, Josef.; HAJN, Petr.; KOTÁSEK, Josef.; MAREK, Karel.; ONDREJOVÁ, Dana.; POKORNÁ, Jarmila.; ŠILHÁN, Josef.; VEČERKOVÁ, Eva. Základy obchodního práva v Evropě: (učební texty). 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2009, 341 s. Edice učebnic Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, č. 429. ISBN 978-802-1049-574. KRÁLÍK, Michal. Uplatňování nároků z věcných práv a rozhodování o nich: vybrané procesněprávní a hmotněprávní souvislosti. Praha: Leges, 2011, 336 s. Praktik. ISBN 978808-7212-981. ŠVESTKA, Jiří. Občanský zákoník: komentář. 3. rozš. vyd. Praha: SEVT, 1991, 686 s. Komentované zákony (Frances). ISBN 80-704-9025-X. GERLOCH, Aleš. Teorie práva. 3. rozš. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2004, 343 s. Právnické učebnice (Aleš Čeněk). ISBN 80-864-7385-6. ŠVESTKA, Jiří.; SPÁČIL, Jiří.; ŠKÁRKOVÁ, Marta.; HUMLÁK, Milan. Občanský zákoník: komentář. 2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2009, 2454 s. Velké komentáře, č. 429. ISBN 978-807400-108-6. HAJN, Petr.; BEJČEK, Josef. Jak uzavírat obchodní smlouvy. 2. vyd. Praha: Linde, 2003, 284 s. ISBN 80-720-1415-3. ELIÁŠ, Karel. Občanský zákoník: velký akademický komentář. Úplný text zákona s komentářem, judikaturou a literaturou podle stavu k 1. 4. 2008. 2. svazek. Praha: Linde, 2008, 1243 s. ISBN 978-80-7201-687-7. ELIÁŠ, Karel. Občanský zákoník: velký akademický komentář: úplný text zákona s komentářem, judikaturou a literaturou podle stavu k 1. 4. 2008. Praha: Linde, 2008, s. 13972639. Zákony - komentáře (Linde). ISBN 978-80-7201-687-7 ŠTENGLOVÁ, Ivana. Obchodní zákoník: komentář. 9. vyd. Praha: C. H. Beck, 2004, 1439 s. ISBN 80-717-9863-0. KOVAŘÍK, Zdeněk. Smluvní pokuta. Právní rozhledy, 1999, č. 9, 454 – 466 s. DĚRGEL, Martin. Smluvní sankce v podnikání. Daně a právo v praxi. 2004, č. 8, 42 s. BEJČEK, Josef. Právní úprava a interpretační problémy smluvních pokut a úroků z prodlení. Časopis pro právní vědu a praxi. 1995, č. 1, 31 – 47 s. PINKA, Petr. Smluvní pokuta, Daňová a hospodářská kartotéka, 1994, č. 21, 172 – 174 s. Dokument: Smlouva o zprostředkování, In: Asociace realitních kanceláří České republiky, aktual. srpen 2010, 2 s. Judikatura 65
Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 2. 8. 1996, sp. zn. 5 Cmo 990/95 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 2. 2006, sp. zn. 29 Odo 2/2005 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 14. 1. 2012, sp. zn. 32 Odo 563/2002 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 11. 4. 2007, sp. zn. 32 Odo 358/2005 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 4. 1998, sp. zn. 2 Odon 90/97 Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 3. 2. 1994, sp. zn. 15 Co 481/93 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 6. 2004, sp. zn. 33 Odo 588/2003 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 3. 2011, sp. zn. 33 Odo 4789/2009 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2002, sp. zn. 33 Odo 96/2001 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2011, sp. zn. 33 Odo 2248/2009 Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28. 8. 2000, sp. zn. 29 Cdo 742/99 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 3. 2010, sp. zn. 23 Cdo 2924/2009 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2003, sp. zn. 32 Odo 468/2003 Usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 10. 12. 2008, sp. zn. I. ÚS 2938/08-1 Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 8. 6. 2011, sp. zn. I. ÚS 2938/08-1 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 33 Odo 131/2003-65 Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 3. 2011, sp. zn. 23 Odo 1333/2009 Rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 11. 10. 1999, sp. zn. 10 Cmo 606/98 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 5. 2010, sp. zn. 23 Odo 231/2010 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 4. 2009, sp. zn. 32 Odo 1002/2008 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. 1. 2005, sp. zn. 32 Odo 400/2004
Internetové zdroje 66
VLČKOVÁ, Jana. Pohledávky a příslušenství. [online]. 2009, [15. 6. 2012]. Dostupné z: http://www.sivp.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=98:pohledavky-apisluenstvi&catid=40:vymahani-pohledavek&Itemid=161 REDAKCE. 55383. Smluvní pokuta a dobré mravy. [online]. 9. 12. 2008 [16. 6. 2012]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/smluvni-pokuta-a-dobre-mravy55383.html SPRINZ, Petr. 55174. Smluvní pokuta jako zajišťovací institut soukromého práva. [online]. 5. 9. 2008 [16. 6. 2012]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/smluvni-pokuta-jakozajistovaci-institut-soukromeho-prava-55174.html REDAKCE. 28363. Odstoupení od smlouvy a smluvní pokuta. [online]. 4. 10. 2004 [16. 6. 2012]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/soudni-rozhodnuti/odstoupeni-od-smlouvy-asmluvni-pokuta-28363.html BARABÁŠ, Ivan. 79508. K neplatnosti ujednání o podmíněné smluvní pokutě. [online]. 30. 12. 2011 [16. 6. 2012]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/k-neplatnosti-ujednanio-podminene-smluvni-pokute-79508.html SUM, Tomáš. 46085. Konkurenční doložka v pracovním poměru dle nového zákoníku. [online]. 7. 2. 2007 [16. 6. 2012]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/konkurencnidolozka-v-pracovnim-pomeru-dle-noveho-zakoniku-prace-46085.html HRABEC, Jan. 62298. Výše smluvní pokuty ve světě poslední judikatury Nejvyššího soudu ČR. [online]. 19. 5. 2010 [16. 6. 2012]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/smluvni-pokuta-jako-zajistovaci-institut-soukromeho-prava55174.html HORÁK, Pavel. Smluvní pokuta v aktuální rozhodovací praxi soudů. [online]. 4. 10. 2011, [18. 6. 2012]. Dostupné z: http://casopis.vsehrd.cz/2012/03/smluvni-pokuta-v-aktualnirozhodovaci-praxi-soudu/ ČECH, Petr. Smluvní pokuta versus úrok z prodlení. [online]. 23. 4. 2008, 24. 4. 2008 [15. 6. 2012]. Dostupné z: http://pravniradce.ihned.cz/c1-24216660-smluvni-pokuta-versus-urok-zprodleni TINTĚRA, Tomáš. Do jaké výše je smluvní pokuta ještě přiměřená. [online]. 15. 12. 2011, 9. 5. 2012 [15. 6. 2012]. Dostupné z: http://pravniradce.ihned.cz/c1-54200770-do-jake-vyse-jesmluvni-pokuta-jeste-primerena SEDLÁČEK, Jaromír. Nový občanský zákoník. [online]. 2010, [17. 6. 2012]. Dostupné z: http://obcanskyzakonik.justice.cz/cz/obecne-o-zakoniku.html Nový občanský zákoník. [online]. 2011, 2012, http://obcanskyzakonik.justice.cz/tinymcestorage/files/2011/OZ_Duvodova_zprava_11042011.pdf
2012].
Dostupné
z:
Nový občanský zákoník. [online]. Březen 2012, [17. 6. 2012]. http://obcanskyzakonik.justice.cz/tinymce-storage/files/sb0033-2012.pdf
Dostupné
z:
67
[17.
6.
Nový občanský zákoník. In: CODEXIS ACADEMIA verze 9/2011. 2011 ATLAS consulting spol. s.r.o., 2011, Publikováno: Ministerstvo spravedlnosti. DANĚK, Matěj. Smluvní pokuta v pracovněprávních vztazích. [online]. 8. 7. 2011, [15. 6. 2012]. Dostupné z: http://www.hrportal.cz/smluvni-pokuta-v-pracovnepravnich-vztazichcid262294/ REDAKCE. Všeobecný zákoník občanský. [online]. 19. 4. 2012, [25. 6. 2012]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Všeobecný_zákoník_občanský Zákony ZÁKON č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník ZÁKON č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ZÁKON č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník ZÁKON č. 65/1965 Sb., zákoník práce ZÁKON č. 262/2006 Sb., zákoník práce ZÁKON č. 365/2012 Sb., zákoník práce
68