Právnická fakulta Masarykovy univerzity Mezinárodněprávní obchodní studia Katedra mezinárodního a evropského práva
Právní regulace mezinárodních obchodních vztahů mezi Evropskou unií a Čínskou lidovou republikou
Bakalářská práce
Petr Rotrekl Brno 2015
Čestné prohlášení „Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Právní regulace mezinárodních obchodních vztahů mezi Evropskou unií a Čínskou lidovou republikou zpracoval sám. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použil k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury.“
…………………. Petr Rotrekl 2
Poděkování Na tomto místě chci poděkovat JUDr. Kláře Drličkové, Ph.D., za připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této bakalářské práce. Také chci poděkovat svojí mámě za podporu. 3
Abstrakt Předmětem bakalářské práce „Právní regulace mezinárodních obchodních vztahů mezi Evropskou unií a Čínskou lidovou republikou“ je vymezení právní regulace Evropské unie v obchodním vztahu se zboţím s Čínou. Práce nejdříve rozebírá příčiny a následky vstupu Číny do WTO. Následně se zabývá nástroji Společné obchodní politiky obecně a poté je aplikuje na vztahy s Čínou. V závěru jsem charakterizoval vztah mezi subjekty této práce. Cílem práce je podat komplexní pohled na právní úpravu obchodního vztahu se zboţím, ze strany EU.
Abstract The subject of bachelor´s thesis “Legal Regulations of International Trade between the European Union and People´s Republic of China” is to define legal regulations between European Union and People´s Republic of China. At first, thesis deals with causes and consequences of the entrance of China to WTO. Then it describes tools of Common Commercial Policy and applicate them to the relations with China. In the conclusion, there are described relations between subjects of this thesis. The aim of this thesis is to give complex view on legal regulations of trade relations with goods from the view of EU.
Klíčová slova Společná obchodní politika, Evropská unie, Čínská lidová republika.
Key words Common Commercial Policy, European Union, People´s Republic of China.
4
5
Obsah
Seznam zkratek
8
Úvod
10
1. Vztah EU s Čínou před jejím vstupem do WTO
12
1.1 Počátky vztahu
12
1.2 Vstup Číny do WTO
14
1.2.1
Příčiny vstupu
14
1.2.2
Následky vstupu
16
2. SOP EU
17
2.1 Obsah SOP
17
2.2 Pravomoc EU
19
2.3 Zásady SOP
20
2.4 Nástroje SOP
20
2.4.1
Autonomní nástroje
21
2.4.2
Smluvní nástroje SOP
24
3. Prameny EU dopadající na obchodní vztahy se zboţím s Čínou
26
3.1 Nařízení Rady č. 427/03
26
3.2 Nařízení 3030/93, opatření při dovozu textilních výrobků
27
3.2.1
Mnoţstevní limity
28
3.2.2
Dvojitá kontrola
29
3.3 Nařízení Rady ES č. 519/94
31
3.4 Nařízení Rady ES č. 2315/96
32
3.5 Vzájemná správní pomoc mezi EU a ČLR
32
3.6 Prováděcí nařízení Komise EU 2015/782
34
3.7 Antidumpingové clo na dovoz jízdních kol
34
Závěr
36
Prameny
38
Monografie
38
Právní přepisy
38
Elektronické zdroje
40 6
7
Seznam zkratek ES
Evropské společenství
EU
Evropská unie
WTO
Světová obchodní organizace
GATT
Všeobecná dohoda na clech a obchodu
SOP
Společná obchodní politika
SEU
Smlouva o Evropské unii
SFEU
Smlouva o fungování Evropské unie
8
9
Úvod Hlavním cílem práce je zmapovat právní úpravu Evropské unie v obchodním vztahu se zboţím s Čínou. Pro určení rozhodného období a stanovení pevného data, pro moţné změny právní úpravy jsem zvolil uţití právních předpisů platných a účinných k 1. dubnu 2015. EU i Čína jsou světovými ekonomickými velmocemi. EU je na této pozici od počátku svého vzniku, Čína je v posledních desetiletích velkým skokanem. Jako zásadní hráče v oblasti mezinárodního obchodu můţeme označit EU jako největší subjekt s podílem 16,5% v celosvětovém měřítku, Čína se nachází za EU a Spojenými státy americkými s podílem přes 10%. Pro EU je Čína druhý největší obchodní partner. Čína zčtyřnásobila svůj podíl na světovém obchodu, EU má čím dál větší tendenci s ní obchodovat. Pro Čínu je EU výborným obchodním partnerem. Kaţdý rok jí dle sdělení vydávaného Komisí vznikne v tomto obchodním vztahu přebytek přes 100 miliard dolarů. Je také důleţité poukázat na to, ţe EU se snaţí neustále vzájemný obchod podporovat právní úpravou. Práce směřuje k ověření hypotézy, ţe součástí SOP EU jsou speciální nástroje upravující obchod s Čínou. EU prostřednictvím SOP disponuje několika nástroji, které slouţí na prosazování otevřeného a mnohostranného obchodního systému ve světě a tyto nástroje „suplují“ neexistenci mechanizmu proti nekalým soutěţním praktikám. Práci jsem rozdělil na několik kapitol, které na sebe plynule navazují. V první kapitole se budu zabývat vztahem EU a Číny před jejím vstupem do WTO. Kaţdé jednání o přijetí Číny do WTO bylo doprovázeno bouřlivou diskuzí o porušování lidských práv. Ekonomické zájmy nakonec tato jednání zvrátily. Mezi subjekty, kterými se práce zabývá, došlo k navázání diplomatických vztahů v roce 1975. V roce 1978 uzavřely první Dohodu o obchodu a hospodářské spolupráci. EU podporovala zapojení Číny do světového obchodu, a kdyţ v roce 2001 vstoupila do Světové obchodní organizace, spolupráce se rozšířila ještě více. Jak se v práci dále zabývám, odráţí to i chuť uzavírat mnoho smluv, kdy např. v roce 2009 uzavřely 37 smluv. Pro obchodníky z EU je čínský rychle se měnící právní systém rizikem pro
10
moţnou nestabilitu a menší transparentnost, EU tedy inklinuje k těsnější vazbě prostřednictvím právních kroků. V druhé kapitole vymezím SOP EU, která spadá do pilíře nazvaného Evropské společenství. EU je subjekt s mimořádně vysokým hospodářským potenciálem, obchod je stěţejní z důvodu ekonomického růstu a uspokojení potřeb občanů. SOP vznikla hned při zrodu Evropského společenství a je hlavním iniciátorem růstu a podpory otevřeného a spravedlivého obchodu se všemi obchodními partnery. SOP se dotýká jak dovozu, tak i vývozu zboţí. V této práci se s ohledem na rozsah budu zabývat pouze dovozem zboţí z Číny. Na základě sdělení Evropské Komise „Obchod, růst a celosvětové záleţitosti“ – obchodní politika jako klíčový prvek strategie EU 2020, se domnívám, ţe EU se bude snaţit minimálně udrţet své postavení na světovém trhu a nadále vytvářet silné obchodní vazby s Čínou. SOP tedy bude mít, dle mého názoru, stále svůj prostor a velký význam v politice EU. V této kapitole se budu snaţit poukázat i na to, ţe Čína je strategickým partnerem, a tedy do budoucna bude docházet k prohlubování obchodních vztahů prostřednictvím kladením důrazu na odstraňování jiných neţ celních překáţek obchodu. Ze strany EU Komise prezentovala a stále pracuje na velkém mnoţství sdělení, kterými stanovuje kroky a cíle k prohlubování partnerství. Ve třetí kapitole popíši dle mého názoru ty nejdůleţitější, či z důvodu velkého dosahu na obchodní vztahy podstatné prameny SOP EU, které dopadají na obchodní vztahy s Čínou. V závěru se zabývám tím, zdali se mi hypotézu podařilo ověřit a shrnuji poznatky a zjištění, která jsem v průběhu vytváření práce získal. V práci jsem vyuţil metody popisné a analýzy.
11
1. 1.1.
Vztah EU s Čínou před jejím vstupem do WTO Počátky vztahu
Čína byla jedním z 23 signatářů GATT 47 v roce 1948. Dva roky poté vláda oznámila, ţe GATT opouští. Jednalo se o vládu, která sídlila na Tchaj-wanu v čele s Čankajškem, oficiálně uznávaným reprezentantem Číny. Ačkoliv vláda v Pekingu nikdy toto rozhodnutí neuznala, v roce 1987 Čína opětovně poţádala o moţnost stát se smluvním státem GATT.1 Z projevu Mao Ce-tunga v roce 1963 bylo patrné, ţe země potřebuje modernizaci. Modernizace začala aţ po jeho smrti v roce 1978, vůdcem Teng Siao-pchingem. Šlo o ekonomické reformy zvané „Open door policy“.2 Šlo převáţně o vytvoření nového finančního a daňového systému. Díky těmto změnám bylo nastartováno postupné uvolňování trhu, a tak v roce 1986 bylo moţné fungování obchodní společnosti vlastněné neobčanem Číny na jejím území.3 Zpočátku se hlavní důraz kladl na reformu zemědělství, vědy, techniky, průmyslu a armády.4 Čína pokračovala zavedením další reformy - „Go west policy“. V této reformě šlo o zlepšování, resp. napravování vztahů se západním světem, které byly narušeny v červnu 1989 událostmi na náměstí Nebeského klidu.5 ES toto krvavé potlačení demonstrujících studentů rozhodně odsoudilo a na jednání nejvyšších představitelů Evropská rada nařídila
1
SEREGHYOVÁ, Jana. Vybrané institucionální a strukturální aspekty otevírání čínské ekonomiky. Vyd. 1. Praha: Professional Publishing, 2003, s. 46. ISBN 8086419444. s. 72. 2 WTO successfully concludes negotiations on China´s entry [online]. World Trade Organization [cit. 25. 2. 2015]. Dostupné z: https://www.wto.org/english/news_e/pres01_e/pr243_e.htm 3 YIU, DAPHNE W. A Choice between Joint Ventures and Wholly – Owned Subsidiaries: A Test of Transaction Cost Theory and Institutional Perspective. In: The Asia-Pacific Institute of Business, the Chinese University of Hong Kong. Working Paper, 1997. 4 Cihelková a kol. Světová ekonomika. Nové jevy a perspektivy, 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2001, s. 235. ISBN 80-7179-311-6. s. 257. 5 GATTAI, V. EU-China Foreign Direct Investment: A double-sided perspective [online]. European Studies: A Journal of European Culture, History a Politics. 1. 1. 2009, roč. 27, č. 1 s. 241-258 [ cit. 25. 1. 2015]. Dostupné z: http://www.ebscohost.com/. Zprostředkovaně z: KONEČNÁ, Michaela. Vliv vstupu Číny do WTO na obchod s EU v oblasti investic [online]. [cit. 25. 1. 2015]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta. Vedoucí práce Tereza Kyselovská. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/348272/pravf_b/
12
zastavení dvoustranných jednání a započatých projektů s Čínou. Od těchto významných událostí ES nedokázalo na dlouhou dobu obnovit vztahy, aţ v roce 1995 Evropská komise prezentovala sdělení „Dlouhodobá politika čínsko-evropských vztahů“, které odráţelo obrovskou chuť přiblíţit vztah k Číně. Od této doby jsou základními pilíři ve vztahu s Čínou politický dialog, hospodářské vztahy a program spolupráce.6 V roce 1998 Evropská komise publikovala sdělení zvané „Budování komplexní spolupráce s Čínou“, ve kterém šlo o utuţení vztahu. Ve sdělení je nejdříve popsán mohutný rozvoj Číny na poli obchodu a příčiny rozvoje od konce 70. let. Dále je zde uveden vývoj vzájemných obchodních vztahů, které jsou „pouze“ na půli cesty ke stavu spokojenosti ze strany EU. Komise ve sdělení stanovuje cíle, jakými dosáhnout prohloubení vztahů. Jedná se o zlepšování politické komunikace přímo s Čínou, podpory konání setkání ASEM (The Asia-Europe Meetings), podporování autonomie Hong Kongu a Macau. V neposlední řadě Komise vyjadřuje očekávání zapojení Číny do podílení se na řešení globálních záleţitostí. Komise se ve sdělení také zabývá i oblastmi, které jsou politicky velice křehké. 7 O 3 roky později Komise vypracovala sdělení „Strategie EU vůči Číně“. Obsahem tohoto sdělení byla implementace stanovených cílů v „Budování komplexní spolupráce s Čínou“ a stanovení nových kroků pro efektivnější politiku EU. Nových cílů se objevilo pět. Jednalo se o větší zapojování Číny do mezinárodního prostředí, podporování čínského přechodu na otevírající se zemi, její integrování do světové ekonomiky, lepší vyuţívání evropských zdrojů a zvyšování většího povědomí o EU v čínské společnosti. V závěru je zmíněna čínská rostoucí síla a hlavně jasné stanovisko a obrovská chuť vyuţít situaci pro EU. Přímo v dokumentu se uţívá pojem obrovská „výzva“ budovat vztahy a následně v dlouhodobém horizontu na nich profitovat.8
6
CIHELKOVÁ, Eva. Vnější ekonomické vztahy Evropské unie. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2003, s. 509. ISBN 80-247-1725-5, s. 709. 7 Building a Comprehensive Partnership with China COM (1998) 181 final [online] Commission of European Communities [cit. 16. 4. 2015]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/legalcontent/EN/TXT/PDF/?uri=CELEX:51998DC0181&from=EN 8 Strategy towards China COM (2001) 265 final [online] Commission of European Communities [cit. 17. 4. 2015]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/legalcontent/EN/TXT/PDF/?uri=CELEX:52001DC0265&from=EN
13
Uţ v době členství Číny ve WTO EU prezentovala dokument „Vyspělé partnerství: společné zájmy a úkoly ve vztazích mezi EU a Čínou.“ V něm je obsaţen návrh na posílení vztahů a jejich rozvíjení vyuţitím současných nástrojů, konkrétně v oblasti regionální správy a bezpečnostních otázek. 9
1.2.
Vstup Číny do WTO
1.2.1. Příčiny vstupu Čína se v poslední době stala předním světovým obchodníkem se zboţím a sluţbami. Jedná se o jednu z nejrychleji rostoucích ekonomik světa. Na začátku 21. století rostla ekonomika ve výši 10 %, tento trend se sníţil, ovšem stále je velmi výrazný. Vstupem do WTO si zajistila snadnější přístup na 159 trhů členských států. Také podporuje přímé zahraniční investice a export mimo jiné udrţováním kurzu Jüanu na podhodnocené úrovni vůči dolaru. Tyto kroky zlepšují pozici Číny ve světové ekonomice.10 EU byla silným zastáncem vstupu Číny do WTO. V květnu 2000 podepsaly tyto subjekty dvoustrannou dohodu o spolupráci dosaţení společného cíle – vstup Číny do WTO.
11
Konkrétně se jednalo o oboustrannou dohodu o přístupu na trh, která byla
zásadním milníkem v procesu přijetí Číny do WTO. 12 Poté, co vznikla Světové obchodní organizace v 1995, Čína projevila velkou chuť stát se její součástí. Jedenáctého prosince 2001 se Čína stala 147. členem, a to za velice nepříznivých, nerecipročních podmínek. Přistoupila jako rozvojová země, přičemţ
9
Commission Policy Paper for transmission to the Council and the European Parliament COM (2003) 533 final [online] Commission of European Communities [cit. 18. 4. 2015]. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2003:0533:FIN:EN:PDF 10 KALÍNSKÁ, Emílie. Mezinárodní obchod v 21. století. Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, 2010, s. 39. ISBN 978-80-247-3396-8, s. 228. 11 Evropská unie a svět [online]. Euroskop.cz [cit. 14. 2. 2015]. Dostupné z: https://www.euroskop.cz/8915/sekce/evropska-unie-a-svet/ 12 O politice Číny a jejích dopadech na Afriku 2007/2255 (INI) Stanovisko výboru pro mezinárodní obchod [online]. [cit. 16. 3. 2015]. Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=//EP//TEXT+REPORT+A6-2008-0080+0+DOC+XML+V0//CS
14
v některých aspektech jí byl tento status upřen. Americký prezident Bill Clinton o této události prohlásil „Zřejmě nejvíce jednostranný obchod v historii“.13 Závazky vycházející z členství byly mnohem tvrdší, neţ které měly v minulosti podobné subjekty. Vstup do WTO je zaloţen na uzavírání mnoha bilaterálních smluv. V případě Číny se jednalo o 44 kontrahentů. Kaţdá smluvní strana mohla vetovat čínský vstup a kaţdý si chtěl zajistit pro sebe co nejlepší podmínky. Čínská vyjednávání o opětovném vstupu do WTO byla nejdelší v historii organizace. 14 Čína podepsala Přístupový protokol, který vymezuje poţadavky na změny v právním systému a státní správě. Obsahem je protokol jediný svého druhu a nemá ve WTO obdobu. Čína je povinna všechny legislativní změny a opatření spojená s tím, co je obsaţeno v Dohodě veřejně publikovat a překládat do tří oficiálních jazyků WTO, konkrétně angličtiny, francouzštiny a španělštiny. Další povinnost byla vytvoření orgánu, který hlídá soulad čínské legislativy s Dohodou. 15 Jak uţ jsem zmínil, Čína při vstupu do WTO byla brána jako rozvojový stát, mohla proto vyuţít reţimu nejvyšších výhod. Reţim nejvyšších výhod je upraven mimo jiné v článku 1. GATT. „Pokud jde o cla a jakékoliv dávky, ukládané při dovozu nebo vývozu nebo v souvislosti s dovozem nebo vývozem nebo ukládané při mezinárodních převodech platů za dovoz a vývoz, dále pokud jde o způsob vybírání takových cel a dávek, pokud jde o pravidla a formality souvisící s dovozem a vývozem a pokud jde o všechny věci, o kterých se zmiňují odstavce 1 a 2 článku III, jakákoli výhoda, přednost, výsada či osvobození, poskytnuté kteroukoli smluvní stranou jakémukoli výrobku pocházejícímu z kterékoli země nebo tam určenému, budou ihned a bezpodmínečně poskytnuty stejnému výrobku pocházejícímu z území všech ostatních smluvních stran nebo tam určenému.“
13
16
No Longer Outside, Not Yet Equal [online]. Chinese Journal of International Law. 2011, roč. 10, č. 2, s. 227–270 [cit. 25. 2. 2015]. ISSN 15401650. Dostupné z: http://www.ebscohost.com 14 TIHELKA, Radim. Vstup Číny do Světové obchodní organizace [online]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií [cit. 25. 1. 2015]. Vedoucí práce Oldřich Krpec. Dostupné z: https://is.muni.cz/auth/th/103195/fss_b/ 15 WENHUA SHAN. The International Law of EU Investment in China [online]. Chinese Journal of International Law. 1. 7. 2002, roč. 1, č. 2, s. 591–594 [cit. 12. 2. 2015]. ISSN 15401650. Dostupné z: http://www.ebscohost.com/ 16 Vládní vyhláška 59/1948 Sb., kterou se uvádí v prozatímní platnost Všeobecná dohoda o clech a obchodu ze dne 30. října 1947. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 5. 5. 2015].
15
Tento článek reţim pouze definuje, v následujících článcích jsou uvedeny zásady, jako např. svoboda průvozu zboţí a zákaz diskriminace ve výši poplatků.
1.2.2. Následky vstupu Vstup do WTO znamenal pro Čínu změnu v ekonomickém a právním řádu země. Tyto změny byly rozsáhlé, neboť bylo nezbytné dosáhnout splnění poţadavků Světové obchodní organizace a investorů z celého světa. Investoři se v právním řádu Číny nedokázali do té doby vyznat, vstup Číny do WTO jim tak situaci velice změnil. Se změnami šlo ovšem ruku v ruce riziko z nestability. 17 Co se týče následků vstupu po ekonomické stránce, tak Číně se vstup jednoznačně vyplatil. Zvýšil se příliv investic z celého světa, byl zahájen proces budování továren většinou na východním pobřeţí země. Obrovský růst exportu, např. textilu, se zastavil aţ s příchodem světové krize v roce 2008, na základě sníţené celosvětové poptávky. Z té doby pochází také nechvalně známé opuštěné městské čtvrtě či dokonce oblasti, označované jako města „duchů“.18
17
WENHUA SHAN 2002 op. cit., s. 556–557 Facts and Details: Textile Industry in China [online]. Cheap labor industries / textiles, furniture, sporting goods [cit. 8. 3. 2015]. Dostupné z: http://factsanddetails.com/china/cat9/sub61/item1107.html 18
16
2.
SOP EU
2.1 . Obsah SOP SOP je jednou z původních společných politik ES, která se týká obchodu s nečlenskými státy, její zakotvení nalezneme tedy v primárním právu. Nejdříve byla upravena ve smlouvě ES v hlavě IX, článcích 131-134. Nenalezme tam ovšem její definici.19 Následně její úpravu nalezneme ve Smlouvě o fungování EU. Důleţité je ustanovení článku 3, kde lze vyčíst, ţe se jedná o politiku výlučné pravomoci Unie. Upravena konkrétně je v Hlavě II. V článcích 206 – 207.20 Od Lisabonské smlouvy je SOP zařazena mezi vnější činnosti EU spolu se zahraniční a bezpečnostní politikou, mezinárodní environmentální politikou, rozvojovou pomocí a ekonomickou, finanční a technickou spoluprací se třetími zeměmi. Základní oblasti SOP byly rozšířeny o přímé zahraniční investice, o služby a obchodní aspekty práv k duševnímu vlastnictví.21 SOP se EU snaţí otevírat zahraniční trhy pro podniky z členských států EU a zvyšovat sílu seskupení v liberalizaci obchodu. Otevírání zahraničních trhů má být činěno postupnou mnohostrannou liberalizací obchodu se zboţím a sluţbami mezi všemi členy WTO. Bilaterální a meziregionální dohody o volném obchodu mají být pouţívány při otevírání trhů jen v těch oblastech obchodu, které mnohostranný obchodní systém neupravuje. Nástroje a opatření ve SOP jsou podřízeny Multilaterálním dohodám a pravidlům WTO. Tam, kde neexistuje úprava WTO, jsou uţity nástroje vyplývající z dvoustranných ujednání. 22 Velice důleţité jsou principy, na nichţ politika stojí, a také její cíl, který byl formulován v preambuli Smlouvy ES. Cílem je harmonický rozvoj světového obchodu,
19
ROZEHNALOVÁ, Naděţda. Vnější obchodní vztahy Evropské unie. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2006, s. 58. ISBN 9788021040731, s. 207. 20 SFEU 21 Lisabonská smlouva a společná obchodní politika EU [online]. Vysoká škola ekonomická v Praze [cit. 17. 4. 2015]. Dostupné z: https://ces.vse.cz/wp-content/sterbova.pdf 22 KALÍNSKÁ 2010 op. cit., s. 120-121.
17
především odstraňováním překáţek.23 V SEU v 1. odstavci článku 207 je uvedeno, ţe společná obchodní politika se zakládá na jednotných zásadách“, a ţe „společná obchodní politika je prováděna v rámci zásad a cílů vnější činnosti Unie“.24 Základem SOP je celní unie, tzn. odstranění překáţek pohybu zboţí mezi členy a jednotná celní politika s nečleny. Je zajímavé, ţe z hlediska teritoriálního se celní unie nekryje s územím členských států EU.25 V článku 4 Celního kodexu (vydaný na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 952/2013)26 je vymezeno, ţe např. Grónsko, které je součástí Dánského království, nepatří do celní unie. SOP spadá do výlučné pravomoci EU, tedy členové jsou v této oblasti zcela podřízeni Unii. Obsah SOP je vymezen mimo jiné v jejich zásadách. Jedná se o úpravy celních sazeb, uzavírání celních a obchodních dohod, sjednocování liberalizačních opatření, obchodní ochranná opatření a vývozní politika.27 Celní sazby jsou v celní unii upraveny v Celním kodexu Unie a společném celním sazebníku. Jedná se o jednotný celní tarif pro všechny členské státy a je pouţívaný vţdy, kromě situací, kde existuje zvláštní úprava, ať jiţ ve formě celních preferencí nebo zvláštních druhů cel. Celní a obchodní dohody jsou dohodami, které uzavírá přímo EU, i kdyţ je obchod realizován přímo členskými státy. V obchodních dohodách jsou upraveny podmínky obchodu mezi EU a nečlenem v určité oblasti, např. komoditní vymezení. Sjednocováním liberalizačních opatření dle Smlouvy se má na mysli kvantitativní omezení dovozu do EU. Ovšem opatření tohoto druhu mají být dle Dohody WTO postupně odbourávány.
23
ROZEHNALOVÁ 2006 op. cit. s. 58. SFEU, článek 207/1 25 ROZEHNALOVÁ 2006 op. cit. s. 59. 26 Nařízení Rady EU 952/2013, kterým se stanoví Celní kodex Unie (přepracované znění) ze dne 9. října 2013. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 5. 5. 2015]. 27 ROZEHNALOVÁ 2006 op. cit. s. 59. 24
18
Princip vývozní politiky z ostatních principů vybočuje, jedná se o skutečnou politiku, nikoliv o obchod. Existují dva aspekty, pozitivní a negativní. Pozitivní spočívá v podpoře vývozu úvěry, daňovými úvěry apod., negativní obsahuje omezení vývozu EU některých komodit, embarg apod.28 Obchodní ochranná opatření jsou nástroje, které lze pouţít v případech natolik zvýšeného mnoţství dováţeného zboţí, ţe hrozí váţná újma výrobcům z EU. Uţijí se také v případě nutností obrany proti nekalým obchodním praktikám třetích zemí nebo v případech porušování práv k duševnímu vlastnictví.
2.2 . Pravomoc EU Tradičně je SOP povaţována za oblast, která, přešla pod výlučnou pravomoc EU. Členské státy si tedy nemohou ponechat vlastní pravomoci, jimiţ by tuto politiku narušovaly či znemoţňovaly.29 V této oblasti nemohou přijímat nové zákony či uzavírat mezinárodní smlouvy, nejsou-li k tomu od EU přímo zmocněny. Dříve výlučnost SOP nebyla upravena přímo smlouvami, vyvozovala se z judikatury Soudního dvora EU. Nynější stav je takový, ţe ji nalezneme v 3. článku SFEU. Jestliţe by pravomoc byla nevýlučná, neměla by vzhledem k cílům SEU smysl, neboť by nebylo moţné zavést jak jednotnou obchodní politiku, tak i celní unii. 30 Po Lisabonské smlouvě dochází k několika změnám v oblasti SOP. Dochází ke zrušení tzv. smíšených smluv, tedy smluv, které vyţadují ratifikaci členskými státy. Dále rozšíření pravomoci EU pro oblast přímých zahraničních investic, která dříve spadala pod pravomoc členských států či byla pravomocí smíšenou. V neposlední řadě Evropský parlament vyjadřuje souhlas s dohodami o přidruţení. Jedná se o dohody vytvářejícími zvláštní rámec, které mají významný dopad na rozpočet EU. 31
28
ROZEHNALOVÁ 2006 op. cit. s. 60. ROZEHNALOVÁ 2006 op. cit. s. 65. 30 ROZEHNALOVÁ 2006 op. cit. s. 66. 31 Obchodní politika [online]. Euroskop.cz [11. 2. 2015]. Dostupné z: https://www.euroskop.cz/680/sekce/obchodni-politika/ 29
19
2.3 . Zásady SOP
Existují dvě základní zásady SOP. Jedná se o zásadu jednotnosti a zásadu asimilace. Zásada jednotnosti obsahuje jednotná pravidla pro obchod EU se třetími státy. Celní unie funguje plně, jen kdyţ vnější obchodní vztahy členských států podléhají jednotnému reţimu. Ačkoliv byl jednotný celní tarif přijat v roce 1968, členské státy nadále uplatňovaly dovozní kvóty. Aţ v roce 1993 byly zrušeny poslední národní kvóty, a to v souvislosti s přechodem na jednotný vnitřní trh a zrušením hraničních kontrol.32 Zásada asimilace se týká zboţí, které je dovezeno ze třetího státu. Na základě ustanovení článků 23 a 24 Smlouvy ES je v případě řádného proclení a zaplacení cla zaloţen volný pohyb tohoto zboţí na území Unie.
33
V SFEU je tento institut upraven
v Hlavě II.
2.4 . Nástroje SOP
SOP disponuje nástroji, prostřednictvím kterých prosazuje dva základní cíle. Jde o prosazování otevřeného a mnohostranného obchodního systému ve světě a ochranu zájmů EU a jejich členských států v případech nepříznivých dopadů obchodu na ekonomickou situaci, zaměstnanost a obchodní bilanci v EU. Tyto nástroje nahrazují ochranu proti nekalým soutěţním praktikám, které na úrovni národní zajišťují úřady pro ochranu hospodářské soutěţe.34 Nástroji jsou mezinárodní smlouvy dvoustranné či mnohostranné se třetími zeměmi, známé jako smluvní nástroje a nástroje autonomní, které se týkají dovozu a vývozu zboţí nad rámec smluvních závazků. Jejich úprava se nalézá v sekundárním právu EU. Autonomní nástroje dělíme dále na tarifní a netarifní opatření, kde cla jsou tarifní,
32
ROZEHNALOVÁ 2006 op. cit. s. 62. ROZEHNALOVÁ 2006 op. cit. s. 63. 34 Obchodní politika [online]. Euroskop.cz [cit. 12. 2. 2015]. Dostupné z: https://www.euroskop.cz/680/sekce/obchodni-politika/ 33
20
dovozní přiráţky, dovozní depozita, mnoţstevní omezení, opatření proti nekalé soutěţi aj. jsou netarifní.35 Některé z nich dále podrobněji rozeberu.
2.4.1. Autonomní nástroje Cla Cla jsou nástrojem uţívaným jiţ několik století, např. na území České republiky, tehdy součástí rakouské monarchie, vzniknul jednotný vnitřní trh uţ v roce 1850.
36
Z důvodu
jejich „dávného“ vzniku jsou cla povaţována za první generaci překáţek v obchodování. Světovým trendem v posledních letech je jejich sniţování, resp. odstranění z důvodu liberalizace obchodu. V EU největšího úspěchu bylo dosaţeno ve zboţí průmyslovém, kde průměrná úroveň celních sazeb je 4 % a tím je tato sazba jedna z nejniţších na světě. V roce 1968 bylo dosaţeno hlavního cíle Římské úmluvy, tedy neexistence překáţek mezi členskými státy a dále aplikování společné celní politiky vůči státům třetím. Jsou dva základní předpisy naplňující celní politiku EU, celní kodex Unie a společný celní sazebník. Nařízení Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (přepracované znění), je právním předpisem, který obsahuje nástroje jako klasifikace zboţí, původ zboţí a celní hodnotu. Nařízení hned v prvním článku „stanovuje obecná pravidla a postupy pro zboží vstupující na celní území Unie nebo toto území opouštějící.“37 Společný celní sazebník byl vydán na základě nařízení Rady (EHS) č. 2658/87. Nejnověji jsou celní sazby upraveny v nařízení č. 1101/2014, s účinností od 1. ledna
35
KEŘKOVSKÝ, Miloslav; KEŘKOVSKÁ, Kateřina. Evropská unie – historie, instituce, ekonomika a politiky. 1. vyd. Praha: Computer Press, 1999, s. 97-103. ISBN 80-7226-196-7. 36 Celní správa České republiky – co víme o celnících [online]. Daňaři online [cit. 10. 2. 2015]. Dostupné z: http://www.danarionline.cz/archiv/dokument/doc-d9801v12674-celni-sprava-ceske-republiky-co-vime-ocelnicich/ 37 Nařízení Rady EU 952/2013, kterým se stanoví Celní kodex Unie (přepracované znění) ze dne 9. října 2013. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 5. 5. 2015].
21
2015, kterým se stanovuje společný celní sazebník.38 Účelem společného celního sazebníku bylo vytvořit integrovaný sazebník ES a zavedení kombinované nomenklatury, tedy nástroje na sběr, výměnu a zveřejňování dat o statistice vnějšího obchodu EU.39
Antidumpingová opatření Dumping je z ekonomického pohledu situace mezinárodní cenové diskriminace, kdy stejný produkt je producentem prodáván v různých zemích za rozdílnou cenu. Z pohledu právního jde o nejen rozdílnost v ceně v různých zemích, ale také o niţší cenu neţ je obvyklá cena výrobce na domácím trhu. Antidumping je státem zajišťovaná ochrana domácích výrobců, kdy na základě dumpingu těmto výrobcům vzniká újma.40 Pouţití antidumpingového opatření je moţné v případě existence či hrozby vzniku váţné újmy výrobnímu odvětví EU. Zjištění újmy je třeba zakládat na skutečných důkazech a objektivním posouzení objemu dumpingového dovozu, ceny dumpingového dovozu z důvodu porovnání s cenou obdobného výrobku výrobního odvětví EU a následného účinku na toto odvětví EU v souvislosti s výrobou, zaměstnaností atd. 41 Antidumpingová cla jsou uloţena, kdyţ ze skutkového stavu vyplývá existence napadnutelných subvencí a jimi způsobená újma. Následně Rada uloţí vyrovnávací clo. Výše cla nesmí být vyšší neţ výše subvencí, které byly zjištěny. V případech, kdy přijetí antidumpingových opatření není v zájmu EU, nesmějí být uplatněna. Opatřeními je uloţení prozatímního antidumpingového cla nebo uloţení konečného antidumpingového cla.
38
Nařízení Rady EU 1101/2014, kterým se mění příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku ze dne 16. října 2014. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 5. 5. 2015]. 39 Kombinovaná nomenklatura, společný celní sazebník a integrovaný sazebník Evropských společenství (Taric) [online]. Evropa – přehledy právních předpisů EU [cit. 12. 2. 2015]. Dostupné z: http://europa.eu/legislation_summaries/customs/l11003_cs.htm 40 ROZEHNALOVÁ 2006 op. cit. s. 148, 149. 41 Antidumpingová opatření [online]. Evropa – přehledy právních předpisů EU [cit. 12. 2. 2015]. Dostupné z: http://europa.eu/legislation_summaries/external_trade/r11005_cs.htm
22
Prozatímní antidumpingové clo se ukládá v případech existence dumpingu, újmy a ochrana zájmů EU vyţaduje okamţitý zásah pro zabránění újmy. Co se týče výše, ta nesmí překročit rozpětí dumpingu. Dá se říci, ţe má být tak vysoká, aby dostačovala k odstranění újmy dotčenému výrobnímu odvětví. Clo je ukládáno Komisí a ta o něm informuje Radu a země EU. Konečné antidumpingové clo se ukládá po zjištění skutkového stavu existence dumpingu a jím způsobené újmy. Clo se ukládá vţdy bez diskriminace na dovoz výrobku při zjištění dumpingu a újmy. Jak prozatímní, tak i konečné clo nelze uloţit se zpětnou působností. 42 Antidumpingové cla byla hojně uţívána na zboţí dováţené z Číny, intenzita jejich pouţití se nesniţuje. Je zajímavé, ţe se jedná o zboţí odlišného charakteru a uţití, od výrobků z kovů43 aţ po výrobky potravinářské, konkrétně kyseliny citronové.44 Čínští výrobci a producenti dokázali zajít dokonce aţ tak daleko, ţe se pokouší měněním hmotnosti a průměru některých výrobků cla obcházet45. Komise byla nucena zahájit šetření moţného obcházení antidumpingových opatření. Šetření probíhá zasláním dotazníků známým čínským výrobcům a v případě potřeby i výrobcům předmětného zboţí z EU. Následně dojde ke shromáţdění informací z dotazníků a písemného slyšení obou stran. 46 Státní podpory (subvence) Státní podpora se provádí pro výrobu, uţití a prodej výrobku. Existuje domácí podpora, která ovlivňuje cenu na trhu domácím i zahraničním a státní podpora exportu, která ovlivňuje cenu pouze na trhu zahraničním.47 „Subvence jsou napadnutelné pouze tehdy, pokud se jedná o specifické subvence pro některý podnik, výrobní odvětví nebo skupinu
42
Antidumpingová opatření [online]. Evropa – přehledy právních předpisů EU [cit. 12. 2. 2015]. Dostupné z: http://europa.eu/legislation_summaries/external_trade/r11005_cs.htm 43 Prováděcí Nařízení Komise EU 2015/519, ze dne 26. března 2015. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 4. 6. 2015]. 44 Prováděcí Nařízení Komise EU 2015/706, ze dne 30. dubna 2015. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 4. 6. 2015]. 45 Prováděcí Nařízení Komise EU 2015/395, ze dne 10. března 2015. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 4. 6. 2015]. 46 Tamtéţ, část E 47 ROZEHNALOVÁ 2006 op. cit. s. 153.
23
podniků nebo výrobních odvětví. Jsou specifické v případech, kdy orgán, který subvenci poskytuje, výslovně omezí přístup k subvenci na určité podniky.“48 Opatření proti subvencím jsou prozatímní cla nebo uloţení konečného antidumpingového cla, ta jsem rozebral jiţ výše. Existuje i prostředek obrany dovozce. Jestliţe je dovozce schopný prokázat, ţe dumpingové rozpětí bylo odstraněno či významně sníţeno a není vyšší neţ antidumpingové clo, můţe mu být clo vráceno. Ţádost na vrácení je podávána Komisi státem EU, na jehoţ území byl výrobek vpuštěn do oběhu.49 Co se týče Číny, tak antisubvenční šetření jsou činěna méně často ve srovnání s antidumpingovými šetřeními. Tato šetření bývají také v případě Číny často uţívána společně vedle sebe. V případě některých výrobků Komise na základě výsledků šetření ukládá vysoké clo na evidovaný dovoz, resp. se zpětnou platností.
2.4.2. Smluvní nástroje SOP Jak jsem jiţ uvedl dříve, smluvními nástroji jsou mezinárodní dvoustranné a mnohostranné smlouvy se třetími zeměmi. Jedná se o Evropské dohody, vztahy k rozvojovým zemím, vztahy se Švýcarskem a další. Evropské dohody, jinak dohody o přidruţení evropských zemí, jsou dohody s evropskými státy, u nichţ přichází v úvahu budoucí členství v EU.50 Například s Chorvatskem byla dohoda uzavřena v roce 2001 a do EU vstoupilo v 2013. Na druhé straně s Tureckem byla dohoda uzavřena jiţ v 1963, ale to do dnešního dne součástí EU není.51 Obsahem dohod je stanovení období, během kterého se postupně mezi subjekty
48
Nařízení Rady (ES) č. 597/2009 ze dne 11. června 2009 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 28. 4. 2015]. 49 Antidumpingová opatření [online]. Evropa – přehledy právních předpisů EU [cit. 12. 2. 2015]. Dostupné z: http://europa.eu/legislation_summaries/external_trade/r11005_cs.htm 50 ROZEHNALOVÁ 2006 op. cit. s. 159. 51 Smluvní vztahy EU a třetích zemí [online]. Euroskop.cz [cit. 5. 2. 2015]. Dostupné z: https://www.euroskop.cz/203/sekce/smluvni-vztahy-eu-a-tretich-zemi/
24
liberalizuje obchod. Na jejich základě dále dochází ke sniţování cel, aţ jsou vstupem země do EU zcela zrušena.52 Vztahy
k rozvojovým zemím jsou
budovány
hlavně z důvodu pomoci
ekonomické, technické, hospodářské, ale např. i potravinové. Rozvojové země jsou země zámořské, území se zvláštním vztahem k členským státům EU, země ACP (Afrika + Karibik + Pacifik) a další. Zámořské země se zvláštním vztahem k EU jsou převáţně bývalé kolonie, které mají ke členským státům úzkou vazbu a jsou v některých případech povaţovány za součást jejich území.53 Jedná se např. o Arubu, která tvoří autonomní oblast Nizozemského království. Švýcarští občané v referendu odmítli účast v Evropském hospodářském prostoru, proto jsou vztahy s Evropskou unií regulovány dvoustrannými smlouvami.54 Smluvní nástroje jsou uţity i ve vztahu s Čínou. Jedná se o Dohodu o obchodu a spolupráci z roku 1985. V roce 2007 byly zahájeny vzájemné rozhovory a diskuze o nové podobě Dohodě o partnerství a spolupráci. Dle názoru profesora antverpské univerzity Daniela Van Den Bulckeho předběhne Čína do roku 2020 USA v investicích a stane se největším investorem na světě.
52
ROZEHNALOVÁ 2006 op. cit. s. 160. ROZEHNALOVÁ 2006 op. cit. s. 162. 54 ROZEHNALOVÁ 2006 op. cit. s. 165. 53
25
3. Prameny EU dopadající na obchodní vztahy se zbožím s Čínou Pramenů dopadající na obchodní vztahy se zboţím s Čínou je mnoho, vybral jsem ty nejdůleţitější a rozebral je. Čínská lidová republika je významný importér do EU. Meziroční nárůst v některých nedávných letech přesáhnul „hranici“ 30 %, konkrétně v roce 2010 nárůst byl 31% oproti roku předešlému.55 Tento „příliv“ zboţí z Číny EU reguluje ne jedním, ale více nařízeními a omezeními. Například Nařízení Rady č 260/2009 o společných pravidlech dovozu ze třetích zemí, nařízení č. 625/2009 o společných pravidlech dovozu z některých třetích zemí se vztahují na všechny komodity. Jediné na co se tato nařízení nevztahují, je dovoz textilu, ten ovšem rozeberu také.
3. 1. Nařízení Rady č. 427/03 Do 11. prosince 2013 platil na základě nařízení Rady (ES) č. 427/03 ze dne 3. 3. 2003, přechodný ochranný mechanismus pro určité výrobky pocházející z Číny. Toto nařízení stanovovalo zvláštní pravidla pro dovoz zboţí z Číny a reagovalo na vstup Číny do WTO.56 V nařízení jsou upraveny postupy pro případná ochranná opatření do 11. 12. 2013 mimo textilní výrobky a oděvy.57 Jestliţe ze strany členského státu EU či Evropské Komise v době trvání moţnosti uplatnění ochranného opatření byl zájem na šetření za
55
Trade in goods with China [online]. European Union [cit. 3. 6. 2015]. Dostupné z WWW: http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2006/september/tradoc_113366.pdf 56 Nařízení Rady (ES) č. 3286/94 ze dne 22. prosince 1994, kterým se stanoví postupy Společenství v oblasti společné obchodní politiky k zajištění výkonu práv Společenství podle mezinárodních obchodních pravidel, zejména pravidel sjednaných v rámci Světové obchodní organizace. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 24. 4. 2015]. 57 Ochranná opatření před zvýšenými dovozy (Safeguards) a sledování dovozů [online]. Ministerstvo obchodu a průmyslu, 2009 [cit. 6. 6. 2015]. Dostupné z: https://www.google.cz/webhp?sourceid=chromeinstant&ion=1&espv=2&ie=UTF8#q=Ochrann%C3%A1+opat%C5%99en%C3%AD+p%C5%99ed+zv%C3%BD%C5%A1en%C3%BDmi+ dovozy+(Safeguards)+a+sledov%C3%A1n%C3%AD+dovoz%C5%AF+Popis+legislativy+platn%C3%A9 +v+Evropsk%C3%A9+unii
26
účelem jeho přijetí, Komise oznámila zahájení šetření předem čínské straně s moţností konzultací. Konzultace poskytovaly moţnost objasnění důvodů zahájení šetření. Tyto konzultace měly velký vliv, v případě neshody na vzájemném uspokojivém řešení, Komise začala šetření zveřejněním v Úředním Věstníku EU. V šetření docházelo k posuzování zvýšeného dovozu výrobků z Číny a následné související materiální poškození výrobního odvětví EU. K lepšímu šetření mohla Komise inspekčními návštěvami u výrobců, dovozců a spotřebitelů zjišťovat reálný stav situace, a následně ho uplatnit pro přijetí rozhodnutí. Jestliţe byla situace váţná natolik, ţe mohlo dojít k váţnému poškození výrobního odvětví, mohla Komise přijmout tzv. prozatímní ochranné opatření. Prozatímní ochranná opatření, jejichţ nejdelší moţná doba trvání byla 200 dnů, byla aplikována ve formě cel či mnoţstevního omezení dovozu z Číny. Cla byla vrácena, jestliţe lhůta 200 dnů nestačila, resp. v ní nebylo přijato definitivní opatření. Jestliţe Komise definitivní ochranné opatření přijala, informovala Radu a členské státy. Rada opatření potvrdila, upravila či zrušila, členské státy měly měsíc na předání stanovisek Radě. Ochranné opatření mohlo být uplatněno nejdéle na dobu 4 let, v případě nového šetření bylo moţné prodlouţit na 8 let.58
3. 2. Nařízení Rady 3030/93, opatření při dovozu textilních výrobků Oblast textilních výrobků je primárně upravena v nařízení 3030/93, ze dne 12. 10. 1993, o společných pravidlech dovozu některých textilních výroků pocházejících ze třetích zemí, ve znění pozdějších úprav.59 Nařízení se původně vztahovalo na státy, které nebyly členy WTO. Některé dotčené státy byly od toho okamţiku do WTO přijaty, čímţ se okruh zemí neustále zuţoval.
58
Tamtéţ, s. 5. Nařízení Rady (EHS) č. 3030/93 ze dne 12. října 1993 o společných pravidlech dovozu některých textilních výrobků pocházejících ze třetích zemí In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 27. 4. 2015]. 59
27
Toto nařízení stanovuje kontrolní a ochranná opatření a podmínky pro dovoz. Jako ochranné opatření jsou uţívány mnoţstevní limity, kontrolní opatření jsou pak dvojité kontroly výrobků podléhajících dohledu. 3.2.1. Množstevní limity Mnoţstevní limity jsou upraveny v článku 2. Dovoz textilních výrobků, které jsou uvedeny v příloze V, a které pocházejí z jedné z dodavatelských zemí, podléhá ročním mnoţstevním limitům stanoveným v této příloze.60 Roční mnoţstevní limity jsou stanoveny v tunách a téměř ve všech kategoriích jsou nejvyšší u Číny.61 Pro účely uplatňování mnoţstevních limitů, oznámí příslušné orgány členských států Komisi poţadovaná mnoţství zboţí, která jsou k dispozici pro dovoz. Dle zásady „kdo dřív přijde, ten je dříve na řadě“ Komise oznámí, zdali je poţadované mnoţství k dispozici.62 V případech, kdy je důvod k přesvědčení, ţe očekávané ţádosti o dovozné povolené mnoţství by mohly překročit mnoţstevní limity, můţe Komise omezit přidělované mnoţství na 90% příslušných mnoţstevních limitů. Propuštění dovozů textilního zboţí podléhající mnoţstevním limitům podléhá předloţení dovozního povolení orgánem členského státu.63 V České republice povolení vydává Licenční úřad při Ministerstvu průmyslu a obchodu. Mnoţství dovoleného zboţí stanovuje Komise a ţádosti pro Komisi jsou platné, pokud jasně určují dodavatelskou třetí zemi, příslušnou kategorii textilních výrobků, mnoţství, které má být dovezeno, číslo vývozní licence, kvótový rok a členský stát, v němţ mají být výrobky vpuštěny do volného oběhu.64 Tato oznámení se odesílají zpravidla elektronickou cestou.65 Pokud je to moţné, Komise potvrzuje plné mnoţství uvedené v ţádostech oznámených pro kaţdou kategorii výrobků a kaţdou příslušnou třetí
60
Tamtéţ, článek 2. Tamtéţ, příloha V 3030/93. 62 Tamtéţ, článek 12/1. 63 Tamtéţ, článek 2/2. 64 Tamtéţ, článek 12/2. 65 Tamtéţ, článek 12/3. 61
28
zemi. V situacích, kdy to moţné není, Komise kontaktuje orgány příslušné dodavatelské země za účelem vyjasnění, resp. rychlého a jasného vyřešení případu.66 Nařízení pamatuje i na situace nevyuţití jakéhokoli mnoţství zboţí. V okamţiku, kdy se příslušný orgán o situaci dozví, oznámí to neprodleně Komisi. Nevyuţitá mnoţství se automaticky převedou do zbývajících mnoţství celkového mnoţstevního limitu pro kaţdou příslušnou kategorii výrobků a kaţdou příslušnou třetí zemi.67
3.2.2. Dvojitá kontrola K dvojité kontrole dochází u sledování dovozu a v rámci jiţ rozebraného tématu mnoţstevních limitů. Dovozní zboţí, které nespadá do zboţí podléhajícímu evidenci v mnoţstevních limitech, podléhá dohledu v rámci systému dvojí kontroly. Dovoz tohoto druhu zboţí probíhá na základě dovozních licencí, které vydává Licenční úřad při Ministerstvu průmyslu a obchodu. U zbývajícího zboţí příslušné orgány dodavatelských zemí vydávají vývozní licence. Vývozní licence se vydávají zpravidla v tištěné podobě, po dohodě je moţné je přenášet elektronickou cestou. Vývozní licence musí odpovídat vzoru, je moţné ji přeloţit do jiného jazyka a je třeba osvědčit, ţe mnoţství příslušného zboţí je odečteno od mnoţstevního limitu stanoveného pro příslušnou kategorii výrobku. Kaţdá vývozní licence můţe obsahovat pouze jednu kategorii výrobků, při podávání ţádosti pro více výrobků různých kategorií má ţadatel vývozních licencí více.68 Jestliţe Komise zjistí, ţe celkové mnoţství zahrnuté ve vývozních licencích vydaných některou dodavatelskou zemí pro určitou kategorii překračuje stanovený mnoţstevní limit, musí být o tom okamţitě vyrozuměny příslušné licenční orgány v členských státech. Ty následně pozastaví další vydávání dovozních povolení nebo
66
Tamtéţ, článek 12/4. Tamtéţ, článek 12/5. 68 Tamtéţ, Článek 12/7. 67
29
dovozních dokumentů.69 Komise pokračuje ţádostí o konzultaci s dodavatelskou zemí.70 Z vlastního podnětu předseda Komise konzultuje situaci s výborem pro textil všechny otázky týkající se fungování nebo uplatňování tohoto nařízení.71 Systém dvojité kontroly se uplatňuje také u výrobků podléhající dozoru. Členské státy mají povinnost během prvních deseti dnů kaţdého měsíce oznámit Komisi celková mnoţství zboţí, země původu a kategorie výrobků, pro které byla v předchozím měsíci vydána dovozní povolení. Jde-li o textilní výrobky podléhající mnoţstevním limitům uvedeným v článku 2 tohoto nařízení nebo podléhající kontrolním opatřením v rámci systému dvojité kontroly uvedeným v příloze III, musejí členské státy během prvních deseti dnů kaţdého měsíce oznámit Komisi celková mnoţství v příslušných jednotkách a to podle země původu a kategorie výrobků, pro které byla v předchozím měsíci vydána dovozní povolení.72 Dne 21. 11. 2014 došlo k publikování návrhu Komise, kterým navrhuje zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3030/93. Důvodová zpráva návrhu nejdříve zmiňuje důvod zachovávání dvoustranných dohod o obchodu s textilními výrobky pouze s Ruskem a Srbskem. Po přistoupení Ruska do WTO a platnosti dohody o stabilizaci a přidruţení se Srbskem ztratilo nařízení Rady č. 3030/93 svůj hlavní účel. Dalším „účelem“ nařízení bylo stanovování mnoţstevních limitů pro některé textilní výrobky pocházející z Číny a případně vyuţití přechodného ochranného mechanismu na některé produkty exportu Číny. Jak jsem jiţ výše uvedl, tím, ţe platnost tohoto mechanismu skončila 11. prosince 2013, návrh, za účelem podpory právní jistoty, nařízení Rady č. 3030/93 ruší.
69
Nařízení Rady (EHS) č. 3030/93 ze dne 12. října 1993 o společných pravidlech dovozu některých textilních výrobků pocházejících ze třetích zemí In: ASPI [právní informační systém], čl. 17. Wolters Kluwer ČR [cit. 27. 4. 2015]. 70 Tamtéţ, článek 16. 71 Tamtéţ, článek 17a. 72 Tamtéţ, příloha IV článek 2.
30
Návrh Komise byl dle zpravodaje Evropského parlamentu Bernd Lange v 1. čtení schválen beze změn.73
3. 3. Nařízení Rady ES č. 519/94 Pro určité výrobky si EU vyhradila právo kontroly dovozu prostřednictvím kontrolního dokladu. Jeho existence je nezbytnou součástí dokumentace, která je podmínkou pro propuštění zboţí do volného oběhu na trhu v rámci států Společenství. Právně je kontrolní doklad zakotven nařízením Rady ES č. 519/94 ze dne 7. března 1994, o společných pravidlech dovozu z některých třetích zemí74. Dovozní doklad kontroluje stát, jehoţ věcně příslušnému úřadu je doklad doručen, a to nejpozději do pěti pracovních dní.75 Důleţitou informací je, ţe celý administrativní proces je bezúplatný, nepředstavuje tedy pro dovozce nadměrné finanční zatíţení, pokud neuvaţujeme nezbytnost veškeré zboţí, na něţ opatření spadá, vybavit zmíněným dokladem. Takto je moţno jedním dokladem opatřit neomezené mnoţství dováţeného zboţí, neuvaţujeme-li limity stanovené jinými předpisy. Pokud zmiňujeme dovozní limity, jedním z důvodů zavedení dovozního dokladu je regulace mnoţství dovozu zboţí. Pro případy, kdy by mohla hrozit váţná újma, která by měla dopad na trh Společenství, můţe Komise z vlastního podnětu či na ţádost některého členského státu upravit pravidla dovozu takovým způsobem, aby byl eliminován nepřiměřený dopad na trh způsobený dovozem nadměrného mnoţství zboţí.76 Doklad jako takový má platnost na celém území Unie, přičemţ není rozhodující, který členský stát jej vystavil. V přílohách výše uvedeného nařízení jsou pak stanoveny třetí země, kterých se kontrola týká a Čína má pak dokonce konkrétní výrobky, které podléhají nejen kontrole,
73
Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se ruší nařízení Rady (EHS) č. 3030/93 o společných pravidlech dovozu některých textilních výrobků pocházejících ze třetích zemí [online]. Eur-lex [cit. 5. 5. 2015]. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/procedure/CS/2014_334?qid=1432876667283&rid=1 74 Nařízení rady (ES) č. 519/94 ze dne 7. března 1994, o společných pravidlech dovozu z některých třetích zemí a o zrušení nařízení (EHS) č. 1765/82, č. 1766/82 a č. 3420/83, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [cit. 3. 6. 2015]. 75 Tamtéţ, čl. 10. 76 Tamtéţ, čl. 15.
31
ale jsou pro ně stanoveny v příloze dva77 mnoţstevní kvóty. V příloze tři78 pak najdeme produkty dováţené z Číny, které kontrole podléhají. V příloze čtvrté79 je pak uveden vzor formuláře, kterým je kontrolní doklad.
3. 4. Nařízení Rady ES č. 2315/96 S ohledem na vstoupení dohody GATT v platnost v rámci WTO bylo nezbytné upravit i podmínky pro dovoz textilií. S ohledem na citlivost trhu na vnější dovoz a mnoţství dováţeného zboţí, bylo při přistoupení ES k dohodě GATT nezbytné vyčlenit ty výrobky, jejichţ dovoz by mohl mít nepřiměřený dopad na zaměstnanost v textilním průmyslu a obecně na konkurenceschopnost společností zabývající se výrobou či prodejem oděvů. Bylo tedy stanoveno desetileté přechodné období, jehoţ cílem bylo sníţit dopad dovozu na spotřebitele, zjednodušit dovozní reţim a vytvoření karenční doby pro adaptaci společností na nové prostředí s větším mnoţstvím konkurentů. Všechna tato pravidla byla upravena Nařízením Rady (ES) č. 2315/9680. V přidruţených přílohách jsou pak rozebrány jiţ konkrétní výrobky včetně jejich reţimu. Tedy jestli jsou běţně začleněny, či k jejich začlenění pod nařízení má dojít.
3. 5. Vzájemná správní pomoc mezi EU a ČLR Rozhodnutím Rady 2004/889/ES81 byla přijata dohoda mezi ES a Čínskou lidovou republikou, která upravuje vzájemnou správní pomoc v celních otázkách. S ohledem na rostoucí mezinárodní obchod, nutnost jeho regulace a tedy i úpravy celních otázek, jako
77
Tamtéţ, příloha II. Tamtéţ, příloha III. 79 Tamtéţ, příloha IV. 80 Nařízení Rady (ES) č. 2315/96 ze dne 25. listopadu 1996, kterým se na základě čl. 1 odst. 7 nařízení (EHS) č. 3030/93 stanoví seznam textilních a oděvních výrobků, které mají být ke dni 1. ledna 1998 začleněny do rámce GATT 1994, a kterým se mění příloha X nařízení (EHS) č. 3030/93 a příloha II nařízení (ES) č. 3285/94. In: ASPI [cit. 3. 6. 2015]. 81 Rozhodnutí rady č. 2004/889/ES ze dne 16. listopadu 2004, o uzavření dohody mezi Evropským společenstvím a vládou Čínské lidové republiky o spolupráci a vzájemné správní pomoci v celních otázkách. In: ASPI [cit. 3. 6. 2015]. 78
32
jedné z forem regulace, bylo nezbytné nejen vytvořit rámec pro ustanovení cel, ale také rozebrat otázky týkající se spolupráce mezi oběma subjekty. V článku šestém zmíněné dohody se dočteme, ţe rozsah působnosti je vedle komunikace mezi stranami, také vytvoření součinnosti při správě celních záleţitostí týkajících se obou subjektů, stejně jako prosazování koordinace mezi nimi. Dohoda se zaobírá také formou spolupráce, kterou popisuje v článcích sedm aţ devět. Osobně se domnívám, ţe je dohoda napsána poněkud vágně a s ohledem na moţnost vynutitelnosti není zcela optimálně sepsána. Ve výše zmíněných článcích je rozepsán poţadavek na spolupráci v oblasti celních postupů, kdy si strany „vyměňují informace a odborné znalosti o opatřeních ke zlepšení celních technik a postupů a o výpočetních systémech”82. Tamtéţ také stojí, ţe “strany potvrzují svůj závazek usnadňovat oprávněný pohyb zboží”83. Je zcela očividné, ţe vynutitelnost, také s ohledem na fakt, ţe nejsou součástí dohody ţádné sankce, je minimální. Vyvstává tedy otázka, nakolik je akt v praxi uplatnitelný, jaký je jeho dopad, a co by se stalo, kdyby jedna ze stran onu domluvou poţadovanou spolupráci začala ignorovat. Strany si samozřejmě také přislibují pomoc v koordinaci a obecně sdílení informací, včetně těch, které se týkají postupů běţných pro jednotlivé strany, technik a metod, které jsou pouţívány, a v neposlední řadě například sdílení znalostí a zkušeností získaných při výcviku celních úředníků, přičemţ u nich můţe dojít v rámci prohlubování spolupráce k výměně v rámci stran.84 Pokud uvaţujeme vynutitelnost v rámci Společenství, tam je postavení Dohody jistější. Jako právně závazný akt pro členské státy, je jeho plnění vynutitelné dovolenými nástroji, případně sankcemi, které mohou být uděleny při neplnění povinností.
82
Rozhodnutí Rady ze dne 16. listopadu 2004 o uzavření dohody mezi Evropským společenstvím a vládou Čínské lidové republiky o spolupráci a vzájemné správní pomoci v celních otázkách. Čl. 7 In: ASPI [cit. 3. 6. 2015]. 83 Tamtéţ. 84 Tamtéţ, čl. 8.
33
3. 6. Prováděcí nařízení Komise EU 2015/782 Toto je nařízení ze dne 19. května 2015, o změně prováděcího nařízení Rady (EU) č. 917/2011, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo a s konečnou platností vybírá prozatímní clo uloţené na dovoz keramických obkladaček pocházejících z Čínské lidové republiky. Toto nařízení je velice aktuální a z důvodu uţití antidumpingového cla ho zmiňuji. Nařízením se rozšiřuje seznam vyváţejících výrobců z Čínské lidové republiky o jednu společnost. Ţadatel splnil všechna tři potřebná kritéria, proto ţádal o přiznání stejné celní sazby, jako mají společnosti, které tato kritéria úspěšně splnila také. Rada dříve uloţila konečné antidumpingové clo na toto zboţí z Číny na základě prováděcího nařízení (EU) č. 917/2011. Původní šetření se nejdříve omezilo na vybraný vzorek čínských vyváţejících výrobců. Následně Rada uloţila těmto společnostem celní sazby v rozmezí od 26,3 % aţ 30,6 %. V příloze jsou uvedeny spolupracující vyváţející výrobci. Obecná celostátní celní sazba má výši 69,7 % a ta se vztahuje na čínské společnosti, které se buď nepřihlásily, nebo při šetření nespolupracovaly.
3.7. Antidumpingové clo na dovoz jízdních kol Komise nejdříve uloţila prozatímní antidumpingové clo. Poté ho nařízením č. 550/93 prodlouţila a Rada nařízením č. 2474/93 uloţila konečné antidumpingové clo. Tímto nařízením uloţila Rada konečné antidumpingové clo na dovoz jízdních kol z Číny ve výši 30,6%. Následně výši cla Rada několikrát přezkoumávala. Dle nařízení 1524/2000 nejdříve došla k výsledku zachování stejné výše. Další přezkum obsaţený v nařízení Rady (ES) 1095/2005 zvýšila clo na 48,5%. V květnu 2013 řešení situace Rada ještě, kromě setrvání na stejné výši cla, obohatila o tři společnosti, u kterých došlo ke sníţení cla na 19,2%. Poslední změna proběhla v květnu 2013, kdy Rada zavedla stejné opatření také na státy Indonésie, Malajsie, Srí Lanky a Tuniska.
34
V letech 2006 a 2009 Komise vydala rozhodnutí, kterými se některé strany osvobodily od rozšíření antidumpingového cla a dále kterými se zrušuje pozastavení platby cla, jeţ bylo některým společnostem dříve přiznáno.85
85
Rozhodnutí Komise 2009/687/ES ze dne 30. listopadu 2009, kterým se některé strany osvobozují od rozšíření antidumpingového cla z jízdních kol pocházejících z Čínské lidové republiky uloţeného nařízením Rady (EHS) č. 2474/93; In: ASPI [ [cit. 4. 6. 2015].
35
Závěr Cílem mé práce bylo popsat, jakým způsobem EU upravuje mezinárodní obchod a hlavně zmapovat právní úpravu EU v obchodním vztahu se zboţím s Čínou. V první kapitole jsem popsal začátky obchodních vztahů EU a Číny. Nejdříve jsem se zabýval Čínou a jejím vnitřním vývojem a souvisejícím zapojením do mezinárodního obchodu. Vývoj byl dlouhou dobu blokovaný od nejvyšších ústavních činitelů Číny. Poté, co se přestali bát o ztrátu svých funkcí, začali činit rozhodné kroky na vyuţití obrovského potenciálu země. To nezůstalo bez povšimnutí EU, která pracovala na vývoji vztahu téměř bez přestávky a postupně zvyšovala intenzitu. V následující kapitole jsem se zabýval jednou z nejdůleţitějších a nejstarších politik EU. Ţijeme na začátku 21. století a obchod hraje obrovskou roli ve vývoji společnosti. Někdy je těţké posoudit, zdali je lepší dát přednost obchodu před morálním hlediskem ve věci. Jedna věc je jasná. EU je unikátní a hlavně nejúspěšnější integrační projekt svého druhu. V historii po dlouho dobu byla Evropa nejrozvinutější oblastí na celém světě. A jakmile se někdo do takové pozice dostane, chce ji udrţet. Prostředků na udrţení stavu je několik, obchod je dle mého názoru ten nejúčinnější. V poslední kapitole jsem rozebral nejdůleţitější právní předpisy a dokumenty, které upravují mezinárodní obchod s Čínou. Čína je velikánem na poli světového obchodu, některým krokům se nedá bránit jinou cestou neţ právními kroky. Dohledání odpovídající literatury a předpisů bylo poměrně obtíţné. Nejdříve jsem nalezl potřebnou základní literaturu na započetí tématu velice rychle. Ovšem následně vyznat se v právní úpravě EU, které předpisy se vztahují na úpravu obchodních vztahů se zboţím s Čínou, byla kapitola sama o sobě. Je fakt, ţe úpravy je mnoho, ovšem mnohdy se jedná o úpravu na přechodnou dobu. Někdy v ní nelze nalézt konec platnosti a nová úprava ještě není účinná. Z mnou pouţitých pramenů lze vyčíst, ţe jsem vyuţil poměrně malé mnoţství monografií. Vývoj situace předmětu této práce je velice dynamický, na vytvoření práce v roce 2015 by převáţně monografické zdroje nestačily. Proto jsem byl motivován shánět a studovat prameny psané v angličtině a čerpat převáţně z internetových zdrojů a také aktuálních předpisů. 36
Domnívám se, ţe obchodní vztahy s Čínou EU i přes kaţdoroční generovanou obrovskou ztrátu, zvládá velice dobře. Tak jako málokterá lidská činnost v ţivotě je náhodou, i tato situace není výjimkou. EU zvládla navázat, následně udrţet a ještě rozvinout vztahy na vysokou úroveň. I přes můj euroskeptický pohled na záleţitosti okolo EU, z mého hlediska výzva „Čína“ byla zvládnuta skvěle. Kaţdý rok vzniká z obchodu s Čínou EU obchodní saldo, z dlouhodobého hlediska je obchod pro EU prospěšný. Otázka je, jakým způsobem bude vzájemný vztah nadále pokračovat. Čínu není moţné brát jako standardního partnera. Po vypracování práce se zpětně dívám na hypotézu, ţe jsem ji stanovil velice ambiciózně. Speciální nástroj na úpravu obchodu s jednou zemí, ač je to země obrovského důrazu a vlivu, se zatím v EU nevyskytuje. Čína je subjekt, jehoţ obchodníci ve vztazích s EU nepřetrţitě překračují zaţité obchodní zvyklosti, ovšem je jim to téměř vţdy odpuštěno. Poukazoval jsem v 2. a 3. kapitole, ţe Komise je neustále zaměstnávána podněty a ţádostmi výrobců a obchodníků z EU o kontrolu a zjišťování moţného porušování mezinárodních pravidel ze strany obchodníků z Číny. Dříve se nařízení vztahovala na několik zemí či oblastí světa a v nich byla Čína zahrnována. V současné době existují nařízení zabývající se úpravou poměrů přímo s Čínou. Myslím si, ţe stojí za to situaci neustále důkladně posuzovat. Z hledisek historických a politických je to nevyzpytatelný spojenec. Přeci jenom udrţet „na uzdě“ nejlidnatější ţijící národ má svá úskalí. A vliv tohoto obchodního partnera bude stoupat.
37
Prameny Monografie 1. Cihelková a kol. Světová ekonomika. Nové jevy a perspektivy, 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2001, s. 257. ISBN 80-7179-311-6. 2. KALÍNSKÁ, Emílie. Mezinárodní obchod v 21. století. Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, 2010, s. 228. ISBN 978-80-247-3396-8.
3. KEŘKOVSKÝ, Miloslav; KEŘKOVSKÁ, Kateřina. Evropská unie – historie, instituce, ekonomika a politiky. 1. vyd. Praha: Computer Press, 1999, s. 142. ISBN 80-7226-196-7. 4. ROZEHNALOVÁ, Naděţda. Vnější obchodní vztahy Evropské unie. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2006, s. 207. ISBN 9788021040731. 5. SEREGHYOVÁ, Jana. Vybrané institucionální a strukturální aspekty otevírání čínské ekonomiky. Vyd. 1. Praha: Professional Publishing, 2003, s. 72. ISBN 8086419-44-4. 6. YIU, DAPHNE W. A Choice between Joint Ventures and Wholly – Owned Subsidiaries: A Test of Transaction Cost Theory and Institutional Perspective. In: The Asia-Pacific Institute of Business, the Chinese University of Hong Kong. Working Paper, 1997.
Právní předpisy 1. Lisabonská smlouva pozměňující Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o zaloţení Evropského společenství 2. Smlouva o fungování Evropské unie 3. Smlouva o Evropské unii 4. Nařízení Rady EU 952/2013, kterým se stanoví Celní kodex Unie (přepracované znění) ze dne 9. října 2013. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 5. 5. 2015]. 5. Nařízení Rady EU 1101/2014, kterým se mění příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku ze dne 16. října 2014. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 5. 5. 2015]. 38
6. Nařízení Rady (ES) č. 597/2009 ze dne 11. června 2009 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 28. 4. 2015]. 7. Nařízení Rady (ES) č. 519/94 ze dne 7. března 1994, o společných pravidlech dovozu z některých třetích zemí a o zrušení nařízení (EHS) č. 1765/82, č. 1766/82 a č. 3420/83, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [cit. 3. 6. 2015].
8. Nařízení Rady (ES) č. 3286/94 ze dne 22. prosince 1994, kterým se stanoví postupy Společenství v oblasti společné obchodní politiky k zajištění výkonu práv Společenství podle mezinárodních obchodních pravidel, zejména pravidel sjednaných v rámci Světové obchodní organizace. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 24. 4. 2015].
9. Nařízení Rady (ES) č. 2315/96 ze dne 25. listopadu 1996, kterým se na základě čl. 1 odst. 7 nařízení (EHS) č. 3030/93 stanoví seznam textilních a oděvních výrobků, které mají být ke dni 1. ledna 1998 začleněny do rámce GATT 1994, a kterým se mění příloha X nařízení (EHS) č. 3030/93 a příloha II nařízení (ES) č. 3285/94. In: ASPI [cit. 3. 6. 2015].
10. Nařízení Rady (EHS) č. 3030/93 ze dne 12. října 1993 o společných pravidlech dovozu některých textilních výrobků pocházejících ze třetích zemí In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 27. 4. 2015]. 11. Nařízení Rady (ES) č. 427/2003 ze dne 3. března 2003 o přechodném ochranném mechanismu pro určité dováţené produkty pocházející z Čínské lidové republiky a o změně nařízení (ES) č. 519/94 o společných pravidlech dovozu z některých třetích zemí. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 28. 5. 2015]. 12. Prováděcí Nařízení Komise EU 2015/519, ze dne 26. března 2015 o uloţení konečného antidumpingového cla na dovoz některých spojovacích prostředků ze ţeleza nebo oceli pocházejících z Čínské lidové republiky, rozšířeného na dovoz některých spojovacích prostředků ze ţeleza nebo oceli zasílaných z Malajsie bez ohledu na to, zda je u nich deklarován původ z Malajsie, na základě přezkumu opatření před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 1225/2009 In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 4. 6. 2015]. 13. Prováděcí Nařízení Komise EU 2015/706, ze dne 30. dubna 2015 o zahájení šetření moţného obcházení antidumpingových opatření uloţených prováděcím nařízením Komise (EU) 2015/82 na dovoz kyseliny citronové pocházející 39
z Čínské lidové republiky dovozem kyseliny citronové zasílané z Malajsie bez ohledu na to, zda je u ní deklarován původ z Malajsie, a o zavedení celní evidence tohoto dovozu. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 4. 6. 2015]. 14. Prováděcí Nařízení Komise EU 2015/395, ze dne 10. března 2015 o zahájení šetření moţného obcházení antidumpingových opatření uloţených prováděcím nařízením Rady (EU) č. 511/2010 na dovoz určitých drátů z molybdenu pocházejících z Čínské lidové republiky dovozem určitých mírně upravených drátů z molybdenu a o zavedení celní evidence tohoto dovozu. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 4. 6. 2015].
15. Rozhodnutí Rady č. 2004/889/ES ze dne 16. listopadu 2004, o uzavření dohody mezi Evropským společenstvím a vládou Čínské lidové republiky o spolupráci a vzájemné správní pomoci v celních otázkách. In: ASPI [cit. 3. 6. 2015].
16. Rozhodnutí Rady ze dne 16. listopadu 2004 o uzavření dohody mezi Evropským společenstvím a vládou Čínské lidové republiky o spolupráci a vzájemné správní pomoci v celních otázkách. Čl. 7 In: ASPI ]. Wolters Kluwer [cit. 3. 6. 2015]. 17. Vládní vyhláška 59/1948 Sb., kterou se uvádí v prozatímní platnost Všeobecná dohoda o clech a obchodu ze dne 30. října 1947. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 5. 5. 2015].
Elektronické zdroje 1. Antidumpingová opatření [online]. Evropa – přehledy právních předpisů EU [cit. 12. 2. 2015]. Dostupné z: http://europa.eu/legislation_summaries/external_trade/r11005_cs.htm 2. Celní správa České republiky – co víme o celnících [online]. Daňaři online [cit. 10. 2. 2015]. Dostupné z: http://www.danarionline.cz/archiv/dokument/docd9801v12674-celni-sprava-ceske-republiky-co-vime-o-celnicich/ 3. Commission Policy Paper for transmission to the Council and the European Parliament COM (2003) 533 final [online]. [cit. 22. 2. 2015]. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2003:0533:FIN:EN:PDF 4. Evropská unie a svět [online]. Euroskop.cz [cit. 14. 2. 2015]. Dostupné z: https://www.euroskop.cz/8915/sekce/evropska-unie-a-svet/ 40
5. Facts and Details: Textile Industry in China [online]. Cit. [8. 3. 2015] Dostupné z WWW: http://factsanddetails.com/china.php?itemid=1107&catid=9&subcatid=61 6. GATTAI, V. EU-China Foreign Direct Investment: A double-sided perspective [online]. European Studies: A Journal of European Culture, History a Politics. 1. 1. 2009, roč. 27, č. 1 s. 241-258 [ cit. 25. 1. 2015]. Dostupné z: http://www.ebscohost.com/. Zprostředkovaně z: KONEČNÁ, Michaela. Vliv vstupu Číny do WTO na obchod s EU v oblasti investic [online]. [cit. 25. 1. 2015]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta. Vedoucí práce Tereza Kyselovská. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/348272/pravf_b/ 7. Kombinovaná nomenklatura, společný celní sazebník a integrovaný sazebník Evropských společenství (Taric) [online]. Evropa – přehledy právních předpisů EU [cit. 12. 2. 2015]. Dostupné z: http://europa.eu/legislation_summaries/customs/l11003_cs.htm 8. Lisabonská smlouva a společná obchodní politika EU [online]. Vysoká škola ekonomická v Praze [cit. 17. 4. 2015]. Dostupné z: https://ces.vse.cz/wpcontent/sterbova.pdf 9. No Longer Outside, Not Yet Equal [online]. Chinese Journal of International Law. 2011, roč. 10, č. 2. [cit. 2. 3. 2015]. Dostupné z: http://www.ebscohost.com/ 10. Obchodní politika [online]. Euroskop.cz [11. 2. https://www.euroskop.cz/680/sekce/obchodni-politika/
2015].
Dostupné
z:
11. Ochranná opatření před zvýšenými dovozy (Safeguards) a sledování dovozů [online]. Ministerstvo obchodu a průmyslu, 2009 [cit. 6. 6. 2015]. Dostupné z: https://www.google.cz/webhp?sourceid=chromeinstant&ion=1&espv=2&ie=UTF8#q=Ochrann%C3%A1+opat%C5%99en%C3%AD+p%C5%99ed+zv%C3%BD %C5%A1en%C3%BDmi+dovozy+(Safeguards)+a+sledov%C3%A1n%C3%AD+ dovoz%C5%AF+Popis+legislativy+platn%C3%A9+v+Evropsk%C3%A9+unii 12. O politice Číny a jejích dopadech na Afriku 2007/2255 (INI) Stanovisko výboru pro mezinárodní obchod [online]. [cit. 16. 3. 2015]. Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=//EP//TEXT+REPORT+A6-2008-0080+0+DOC+XML+V0//CS 13. Smluvní vztahy EU a třetích zemí [online]. Euroskop.cz [cit. 5. 2. 2015]. Dostupné z: https://www.euroskop.cz/203/sekce/smluvni-vztahy-eu-a-tretich-zemi/
14. Systém všeobecných celních preferencí [online]. Evropa – přehledy právních předpisů EU [cit. 12. 2. 2015]. Dostupné z: http://europa.eu/legislation_summaries/external_trade/cx0003_cs.htm
41
15. TIHELKA, Radim. Vstup Číny do Světové obchodní organizace [online]. [cit. 25. 1. 2015]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. Vedoucí práce Oldřich Krpec. Dostupné z: https://is.muni.cz/auth/th/103195/fss_b/ 16. Trade in goods with China [online]. European Union [cit. 3. 6. 2015]. Dostupné z WWW: http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2006/september/tradoc_113366.pdf
17. WENHUA SHAN. The International Law of EU Investment in China [online]. Chinese Journal of International Law. 1. 7. 2002, roč. 1, č. 2, s. 591–594 [cit. 12. 2. 2015]. ISSN 15401650. Dostupné z: http://www.ebscohost.com/
18. WTO successfully concludes negotiations on China´s entry [online]. World Trade Organization [cit. 25. 2. 2015]. Dostupné z: http://www.wto.org/english/news_e/pres01_e/pr243_e.htm
42