Právnická fakulta Masarykovy univerzity Obor: Obchodněprávní studia Katedra obchodního práva
Bakalářská práce Nekalé obchodní praktiky při prodeji ojetých automobilů
Iveta Šafratová Akademický rok 2014/2015
Čestné prohlášení: „Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Nekalé obchodní praktiky při prodeji ojetých automobilů zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury.“
…………………………. 2
Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá problematikou nekalých obchodních praktik při prodeji ojetých automobilů v ČR v prodejnách i od individuálních prodejců. Stěžejní část práce spočívá v rozboru konkrétních případů nekalých praktik při uzavírání kupní smlouvy se spotřebitelem a jejich podřazení pod některé z nekalých praktik uvedených v zákoně. Věnuji se právní ochraně zákazníka proti nekalým praktikám v souvislosti s touto problematikou a doporučuji obranu spotřebitelům ohroženým nekalou soutěží. V závěru ze své práce vyhodnotím obecné úsudky a předložím návrhy de lege ferenda k právní úpravě nekalé soutěže. Abstract The subject of this thesis is the issue of unfair trade practices in the sale of used cars in Czech Republic in stores and from individual sellers. Main part of the work consists in analysis of specific case unfair trade practices when concluding a purchase contract with consumer. I classify this practices to some of the unfair trade practices specified in the law. I focus on consumer protection law against unfair trade practices in connection with this issue. I recommend then consumer defense who are a threat by unfair competition. At the end of my work I evaluate general judgments and I submit proposals de lege ferenda to legislation of unfair competition. Klíčová slova nekalé obchodní praktiky, nekalá soutěž, ojetý automobil, soutěžitel, zákazník, spotřebitel, podnikatel, právní ochrana Key words Unfair trade practices, unfair competition, used car, competitor, consumer, businessman, legal protection
3
Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat JUDr. Evě Večerkové, Ph.D., za vstřícný přístup při zpracování této práce, cenné rady a připomínky, které mi poskytla.
4
OBSAH 1
ÚVOD ............................................................................................................ 6
2
VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ ...................................................... 7
3
NEKALÉ OBCHODNÍ PRAKTIKY PŘI PRODEJI OJETÝCH
AUTOMOBILŮ ................................................................................................. 11 3.1 KLAMAVÉ INFORMACE O TECHNICKÉM STAVU VOZIDLA ............................................... 11 3.2 UVEDENÍ NEPRAVÉHO ROKU VÝROBY VOZIDLA ............................................................ 12 3.3 PODVODY V OBLASTI DPH ............................................................................................ 12 3.4 KLAMAVÉ INFORMACE O NAJETÝCH KILOMETRECH VOZIDLA ....................................... 14 3.5 KLAMAVÝ VÝPOČET RPSN ........................................................................................... 15 3.6 ZÁMĚRNÉ ZAMLČENÍ INFORMACE, ŽE VOZIDLO JE ZATÍŽENO ÚVĚREM .......................... 17 3.7 ZÁMĚRNÉ ZAMLČENÍ INFORMACE, ŽE VOZIDLO JE ZATÍŽENO ZÁSTAVNÍM PRÁVEM ....... 17 3.8 ZÁMĚRNÉ ZAMLČENÍ INFORMACE, ŽE VOZIDLO JE PŘEDMĚTEM EXEKUČNÍHO ŘÍZENÍ .... 18
4
PRÁVNÍ OCHRANA ZÁKAZNÍKA PROTI NEKALÉ SOUTĚŽI .... 20 4.1 VEŘEJNOPRÁVNÍ OCHRANA ........................................................................................... 20 4.1.1
Ochranné prostředky dle ZOS ......................................................................................... 20
4.1.2
Ochranné prostředky dle TrZ .......................................................................................... 21
4.2 SOUKROMOPRÁVNÍ OCHRANA ....................................................................................... 21 4.2.1
Ochranné prostředky z titulu nekalé soutěže ................................................................... 21
4.2.2
Ochranné prostředky při vadném plnění ......................................................................... 23
4.2.3
Ochranné prostředky dle OSŘ ......................................................................................... 25
4.2.4
Ochranné prostředky dle směrnic .................................................................................... 24
4.3 INSTITUCE ZABÝVAJÍCÍ SE OCHRANOU SPOTŘEBITELŮ ................................................... 25
5
ZÁVĚR ........................................................................................................ 27
POUŽITÉ ZDROJE .......................................................................................... 29
5
1. Úvod Ve 21. století je ve vyspělých zemích automobil považován za obvyklou věc ve vlastnictví obyvatel. Kupující není omezen pouze nákupem nových vozů, ale může si vybrat i z nabídky ojetých automobilů. Na prodej v této oblasti se zaměřují osoby podnikající i nepodnikající. Ne všichni prodejci však jednají v souladu se zákonem a v rámci poctivého obchodního styku. Tím se dopouští nekalých obchodních praktik. Právě na nekalosoutěžní jednání prodejců je tato práce zameřena. V první kapitole své práce nejprve definuji základní pojmy, které považuji za podstatné vzhledem k dané problematice. Stručně vyložím ustanovení o nekalé soutěži, rozliším prodejce podnikající a nepodnikající a navážu pojmy zákazník a soutěžitel. V druhé kapitole se věnuji nekalým praktikám, kterých se dopouští soutěžitelé při prodeji ojetých vozidel. Na několika příkladech doložím závažnost jednotlivých nekalých praktik a jejich dopad na zákazníky a uvedu, zda se jich dopouští pouze podnikatelé nebo prodejci nepodnikající, popřípadě obě skupiny současně. V návaznosti na nekalé obchodní praktiky, které se při prodeji vozidel vyskytují, pokračuji ochranou zákazníka. V této části práce věnuji nejrůznějším právním předpisům s rozdělením na veřejnoprávní a soukromoprávní ochranu, se zaměřením nejen na českou judikaturu ale i mezinárodní směrnice a jejich vtělení do českého práva. Doporučím nejrelevantnější možnosti obrany zákazníka proti nekalým praktikám. Ve své práci se soustředím na soukromoprávní ochranu nekalosoutěžního jednání, které směřuje vůči spotřebitelům a které v této oblasti ojetých automobilů dosahuje nebývale velkých rozměrů. Prodejce od nekalých soutěžních praktik neodradí ani různá trestní opatření, neboť podvodů při prodejích neubývá, spíše naopak. Tato práce nemá sloužit jako komplexní výčet všech protiprávních jednání v hospodářské soutěži, jejím cílem je podat přehled těch nejčastějších praktik, kterých se prodejci při obchodování s ojetými vozy dopouští, a možnou právní ochranu spotřebitelů proti těmto nekalosoutěžním úkonům.
6
2. Vymezení základních pojmů Základní ustanovení nekalé soutěže vymezuje znaky společné pro nekalosoutěžní jednání. Obecné ustanovení, nazývané jako generální klauzule, stanovuje obecný zákaz nekalé soutěže. Vždy je nutno jednání soutěžitelů nejprve klasifikovat jako nekalosoutěžní podle této obecné doložky, teprve poté je možno přistoupit k podřazení pod některou ze zvlášť vyjmenovaných
skutkových
podstat,
které
jsou
označeny jako
speciální.
Pokud
nekalosoutěžní jednání nelze podřadit pod žádnou speciální skutkovou podstatu, řadí se mezi nepojmenované nekalé praktiky. Aby se jednání mohlo vyhodnotit jako nekalosoutěžní, musí být kumulativně splněny tyto tři podmínky generální klauzule: První podmínkou je jednání v hospodářském styku. Pojem hospodářský styk je širší pojem než hospodářská soutěž, protože v sobě zahrnuje i soutěžitele příležitostné, za které lze považovat individuální prodejce (viz níže). V této práci na jedné straně vystupuje soutěžitel, v tomto případě se jedná o prodejce, a na druhé straně zákazník v podobě kupujícího. Druhou podmínkou je přijít v hospodářském styku do rozporu s dobrými mravy soutěže, které je nutno odlišit od obecných dobrých mravů. Dobré mravy soutěže prosazují v hospodářském styku určité morální principy a stanovují jistá pravidla, která by měla být standardní.1 Lze je vyložit jako zvyklosti soutěže. Vzhledem k tomu, zda jednání bylo v rozporu s dobrými mravy soutěže, by se mělo posuzovat individuálně, budu se této otázce věnovat u jednotlivých nekalých praktik, na které se v práci zaměřuji. Třetí podmínkou je způsobilost přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo zákazníkům. Jinými soutěžiteli se myslí nejen konkurenti, ale i další osoby, kterým může být při účasti v hospodářské soutěži způsobena újma. Pojem újma se rozumí v širokém slova smyslu, zahrnuje tedy újmu hmotnou i nehmotnou. Způsobilost přivodit újmu značí, že újma nemusela reálně vzniknout, postačí pouze možnost, že by reálně vzniknout mohla. Ve všech případech nekalosoutěžního jednání soutěžitele, na které se v této práci zaměřuji, vznikla zákazníkovi především hmotná újma.
1
Srov. HAJN P. Podmínky generální klauzule. In: BEJČEK, J., HAJN P., POKORNÁ J. a kolektiv. Obchodní právo. Obecná část. Soutěžní právo. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 218. ISBN 978-80-7400-547-3.
7
Kategorie soutěžitele v sobě zahrnuje osoby, jejichž hospodářské zájmy se střetávají a které si vzájemně konkurují, nebo mají možnost hospodářskou soutěž ovlivnit a snaží se toho využít ve svůj prospěch. S touto kategorií je úzce spjato podnikání. Soutěžitel je však širší pojem než podnikatel.2 Z ustanovení o nekalé soutěži plyne, že soutěžitelé mají při obchodním styku se zákazníkem silnější postavení, které je zapříčiněno například z jejich ekonomického postavení nebo odborné převahy. Pokud se dopustí nekalé soutěže, jsou označováni jako rušitelé. Pojem podnikatel je vymezen v § 420 v občanském zákoníku (dále OZ) a je charakterizován základními znaky. Mezi první patří samostatnost, která je podstatou podnikatelské činnosti. Představuje svobodu při rozhodování podnikatele. Je nutné, aby podnikatelská činnost byla vykonávána na vlastní účet a odpovědnost. Podnikateli z obchodního styku plynou určitá práva i povinnosti. Dalším nutným znakem je soustavnost, tedy aby podnikatelská činnost nebyla náhodná, příležitostná nebo ojedinělá. Neznamená to ovšem, že by musela být nepřetržitá, postačí, pokud má podnikatel zájem v této činnosti pokračovat. Podnikatelská činnost musí být vykonávána za účelem dosažení zisku živnostenským nebo obdobným způsobem.3 Za podnikatele se dle § 421 OZ považuje také osoba zapsaná v obchodním rejstříku a osoba, která má k podnikání živnostenské nebo jiné oprávnění podle jiného zákona. V této práci je podnikatel vždy prodávající, který uzavírá kupní smlouvu se spotřebitelem. Jeho podnikatelská činnost spočívá v prodeji ojetých vozidel. Nabízí prodej vozidel převážně mladší výroby a žádanějších značek. Podnikatelé by měli kupujícím zajistit prověřené vozy se zárukami. Spotřebitel díky tomu neztrácí čas, který by musel sám vynaložit při prověřování vozidla. V některých autobazarech však kupujícím bezpečný nákup pouze slibují, vědomě některé informace o prodávaných automobilech zkreslují nebo zamlčují. Tím porušují informační
2
Srov. POKORNÁ J. Osoby, které nejsou podnikateli. In: BEJČEK, J., HAJN P., POKORNÁ J. a kolektiv. Obchodní právo. Obecná část. Soutěžní právo. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 74. ISBN 978-80-7400547-3. 3 Srov. POKORNÁ J. Základní znaky vymezující podnikatele v platném občanském zákoníku. In: BEJČEK, J., HAJN P., POKORNÁ J. a kolektiv. Obchodní právo. Obecná část. Soutěžní právo. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 55-56. ISBN 978-80-7400-547-3.
8
povinnost ve vztazích B2C4 podle zákona o ochraně spotřebitele (dále ZOS). Z § 9 až 14 ZOS vyplývá, že prodávající má povinnost sdělit spotřebiteli informace o vlastnostech prodávaného výrobku nebo charakteru poskytovaného výrobku. Prodávající se proti této povinnosti nemůže bránit skutečností, že mu informace neposkytl výrobce, dodavatel nebo dovozce, a zároveň musí dbát na to, aby byly informace spotřebiteli poskytnuty ve srozumitelné podobě. Informační povinností se ve svém článku zabývá i Karel Vlček, který rozlišuje informace popisující vlastnosti zboží či služeb a upozornění na některé jejich nebezpečné vlastnosti. Dále poukazuje na to, že není možné dosáhnout informační symetrie na obou smluvních stranách.5 Souhlasím s jeho názorem, že této symetrie není možno dosáhnout v plném rozsahu. Domnívám se však, že spotřebitel by měl být plně informován a upozorněn na nebezpečné vlastnosti zboží, i za cenu toho, že od zamýšlené koupě odstoupí právě kvůli těmto nově nabytým znalostem. Vedle podnikatelů mají nezanedbatelný vliv při prodeji ojetých automobilů individuální prodejci. Ti se také při vstupu na trh stávají soutěžiteli. Pojem individuální prodejce využívám pouze pro účely této práce, abych odlišila osoby podnikající a nepodnikající. Individuálními prodejci rozumím fyzické osoby, které nejsou podnikateli, popřípadě jimi jsou, ale prodej ojetého vozu nesouvisí s jejich podnikatelskou činností. Vystupují sice samostatně a prodej vozu je uskutečňován za účelem dosažení zisku, nejedná se ovšem o činnost soustavnou, nýbrž ojedinělou nebo jednorázovou. Individuální prodejci většinou kupujícím nabízí širší výběr vozidel než podnikatelé. Především se jedná o méně žádané vozy nebo vozidla se starším datem výroby. Výhodou takovéto koupě je flexibilita ceny vozidel, která není pevně stanovena na rozdíl od cen automobilů, které jsou nabízeny v prodejnách. Individuální prodejce může po dohodě s kupujícím cenu upravovat. Velkou nevýhodou je absence prověření vozidla, kterou garantují podnikatelé. Ti také většinou zprostředkovávají svým zákazníkům další smlouvy ke smlouvě kupní. Většinou se jedná o úvěr nebo leasing na vozidlo, které je předmětem koupě. Individuální prodejci tyto způsoby financování neposkytují, kupující tedy musí smlouvu o úvěru nebo leasingovou smlouvu uzavřít se společností, která takovéto služby zajišťuje.
4
Zkratka pochází z anglického business to consumer, tedy obchodník-zákazníkovi. Jedná se o označení pro obchodní vztahy mezi obchodními společnostmi a koncovými spotřebiteli. Viz B2. Sun marketing. [online]. [cit. 13. 4. 2015]. Dostupné z:
5 Srov. VLČEK, K. Co všechno musí vědět spotřebitel dnes a po 1.1.2014? Rekodifikace&Praxe. 2013, roč. 1, č. 8., s. 7-13. ISSN 1805-6822.
9
Důležitým subjektem v ustanoveních o nekalé soutěži je zákazník. „Slovem zákazník lze rozumět osoby (fyzické i právnické), které za úplatu získávají zboží a služby od jejich poskytovatelů (především podnikatelů a soutěžitelů v určitých oborech činnosti).“6 V rámci nekalé soutěže je zákazník osoba, jejíž právo bylo nekalou soutěží ohroženo nebo porušeno. V hospodářském styku je mu přiznáno slabší postavení. Získává proto ochranu a výhody slabší strany. Pojem zákazník je širší než kategorie spotřebitel. Spotřebitelem je dle § 419 OZ každý, kdo mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Spotřebitelem je tedy ten, kdo jedná s podnikatelem za účelem osobní spotřeby, přičemž se nemusí jednat přímo o jeho vlastní spotřebu, ale i spotřebu jiných osob.7 V této práci je zákazník, tedy i spotřebitel, vždy kupujícím, který uzavírá kupní smlouvu o ojetém vozidle, a to pro své soukromé účely. Mezi spotřebitelem a podnikatelem vzniká spotřebitelský právní vztah. Mezi zákazníkem a individuálním prodejcem spotřebitelský právní vztah nevzniká, protože individuální prodejce nevystupuje při uzavírání kupní smlouvy s ojetými automobily jako podnikatel.
6
Srov. HAJN P. Podmínky generální klauzule. In: BEJČEK, J., HAJN P., POKORNÁ J. a kolektiv. Obchodní právo. Obecná část. Soutěžní právo. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 220. ISBN 978-80-7400-547-3. 7 Srov. HULMÁK M. § 419. In: LAVICKÝ, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1-654). Komentář. 1. 1. vydání. Praha: C.H.Beck, 2014, 2400 s., s. 1597. ISBN 978-80-7400-529-9.
10
3. Nekalé obchodní praktiky při prodeji ojetých automobilů 3.1 Klamavé informace o technickém stavu vozidla Při poskytování klamavých informací o technickém stavu vozidla spatřuji rozpor s dobrými mravy právě v těchto nepravdivých informacích, které zákazník od prodejce obdržel. Prodejce poskytl zákazníkovi klamavé informace o tom, že vozidlo je v lepším technickém stavu oproti skutečnosti. Při uzavírání kupní smlouvy vozidla se jedná o velmi podstatné informace, které zákazníka při jeho rozhodování ovlivňují. Protože toto jednání nejde přiřadit k žádné speciální skutkové podstatě, jedná se o nepojmenovanou nekalou obchodní praktiku. Klamavé informace o technickém stavu vozidla patří mezi nejčastější nekalé praktiky, které se při prodeji ojetých vozidel vyskytují, protože se jí dopouští podnikatelé i individuální prodejci. Ve většině případů jsou nepravdivě uvedeny informace týkající se stavu motoru a způsobilosti vozu užívat pozemní komunikace. Dokládá to usnesení Nejvyššího soudu: „Při koupi byl žalobce ujištěn žalovaným, že automobil je v takovém technickém stavu, který umožňuje jeho užívání na pozemních komunikacích, což dokládal i předloženým technickým průkazem automobilu. V záznamu o technickém stavu automobilu, který žalobce od žalovaného obdržel, bylo uvedeno, že na automobilu není vada, která by jeho provoz na pozemních komunikacích znemožňovala. Stav motoru v něm byl ohodnocen jako vyhovující známkou 3.“ Žalobce, tedy kupující, nechal pro nadměrnou kouřivost změřit emise a zjistil, že automobil podmínky provozu na pozemních komunikacích, o kterých byl žalovaným při koupi ujištěn, nesplňuje. Žalobce proto u žalovaného tyto vady vytkl a zároveň uplatnil slevu z kupní ceny. Ze znaleckého posudku vypracovaného soudním znalcem bylo zjištěno, že automobil nesplňoval podmínky provozu na pozemních komunikacích již při uzavření kupní smlouvy.8 Nejvyšší soud České republiky přiznal žalobci právo z vadného plnění dle § 597 zákona č.40/1964, občanského zákoníku.9 V kupní smlouvě prodávající uvedl lepší technický stav vozidla oproti skutečnosti.
Tato nepravdivá informace mu umožnila požadovat po
kupujícím za vozidlo vyšší kupní cenu. 8
Srov. Usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne24. 11. 2004, sp. zn. 33 Odo 323/2004. Toto usnesení bylo vydáno dle staré právní úpravy. Obsah § 597 zákona č.40/1964 byl inkorporován do § 2106 OZ. Viz BĚLOHLÁVEK, A. J., ČERNÝ, F., JUNGWIRTHOVÁ, M., KLÍMA. P., PROFELDOVÁ, T., ŠROTOVÁ E. Nový občanský zákoník: srovnání dosavadní a nové občanskoprávní úpravy včetně předpisů souvisejících. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2012, s. 580. ISBN 978-80-7380-413-8. 9
11
3.2 Uvedení nepravého roku výroby vozidla Rozpor s dobrými mravy soutěže při uvedení nepravého roku výroby vozidla vidím stejně jako v předchozím případě v nepravdivých informacích, které jsou zákazníkovi poskytnuty. Cílem prodejce je přesvědčit tímto způsobem zákazníka, že automobil je v lepším stavu, než je tomu ve skutečnosti. Datum výroby vozidla je při uzavírání kupní smlouvy jeden z rozhodujících faktorů, a proto může být zákazník touto informací při nákupu silně ovlivněn. Ani tuto nekalou praktiku jsem nepodřadila pod některé ze speciálních skutkových podstat a vyhodnotila ji jako praktiku nepojmenovanou. Rok výroby vozidla je, jak již bylo řečeno, jedno z prvořadých hledisek, které je zohledňováno při nákupu automobilu. Z toho důvodu je uvedení nepravém roku výroby vozidla velmi častou nekalou praktikou, které se dopouští individuální prodejci i podnikatelé. Soutěžitelé v některých případech omlazují automobily tím, že pozměňují starší datum výroby vozidla za mladší. K těmto praktikám dochází většinou u vozidel dovezených ze zahraničí. Díky tomuto podvodu mohou automobily prodávat za vyšší cenu, než by si mohli dovolit, kdyby přiznali pravé datum výroby.10
3.3 Podvody v oblasti DPH Soutěžitelé, kteří se dopouští podvodů v oblasti DPH, jednají proti právu nekalé soutěže. Rozpor s dobrými mravy soutěže spatřuji ve výhodách, které soutěžitelé získávají nepoctivým jednáním a které zneužívají v hospodářském styku. Tito soutěžitelé jednající nekalosoutěžně jsou zvýhodňováni před konkurenty v soutěži a také spotřebitelům zatajují informaci o nezaplacení DPH na vozidle. Opět se jedná se nepojmenovanou nekalou obchodní praktiku. Této nekalé praktiky se v teoretické rovině mohou dopouštět individuální prodejci i podnikatelé. V praktické rovině je však takovéto nekalosoutěžní jednání vlastní pouze podnikatelům, kteří disponují většími předpoklady k takovýmto podvodům. Individuální prodejci se této nekalé praktiky nedopouští.
10
Srov. JAKÉ JSOU NEJAKTUÁLNĚJŠÍ PODVODY PŘI PRODEJI OJETÝCH AUTOMOBILŮ. Naše peníze [online]. Publikováno 6. 3. 2011 [cit. 12. 2. 2015]. Dostupné z:
12
Díky společnému vnitřnímu trhu, který byl vytvořen v Evropě, došlo ke zjednodušení nákupu a prodeje zboží přes hranice států. Toho využívají někteří dovozci ojetých automobilů a vozidla nakupují v členských státech Evropské unie, kde však DPH (daň z přidané hodnoty) nezaplatí. Dle § 11 zákona o dani z přidané hodnoty (dále ZDPH) by měli dovezené zboží zdanit v České republice, pokud daňovou povinnost nesplnili v členském státě, ze kterého zboží pochází. V mnoha případech však ke zdanění vozidel nedochází a dovozci je prodají do spřízněných autobazarů. Těmito dovozci jsou podnikatelé, kteří svůj obchodní závod zřídili pouze k takovýmto nekalým účelům a během pár měsíců ho zruší. Pro finanční úřady se tedy stávají nedostižnými. Finanční ztráty vznikají nejen státu, ale i spotřebitelům, kteří si vozidlo dovezené bez zaplacení DPH, v daném autobazaru pořídí. Případ s podvody DPH u vozidel zjednodušeně ilustruje toto schéma:
Společnost A Společnost založená za účelem dovozu ojetého vozidla ze zahraničí bez zaplacení DPH a prodeje tohoto vozidla do některého z vybraných autobazarů. Po dosažení tohoto cíle dochází ke zrušení této společnosti.
Spotřebitel Kupující, který uzavře se společností B
Společnost B
kupní smlouvu, jehož předmětem je
Podnikatel od společnosti A zakoupí vůz
ojeté vozidlo bez zaplaceného DPH. O
bez DPH a prodá ho spotřebiteli bez
této skutečnosti však není informován.
upozornění, že DPH dosud nebylo zaplaceno. Zdroj: Evropská komise.11
11
EVROPSKÁ KOMISE. Omezení „karuselových“ podvodu s DPH. Euroskop. [online]. 2009. [cit. 10. 2. 2015]. Dostupné z: < https://www.euroskop.cz/8439/14280/clanek/omezeni-karuselovych-podvodu-sdph/>
13
Přesto u spotřebitelů se jedná o finanční ztráty podstatně menší než o finanční ztráty státu. Spotřebitel odhalí, že se stal cílem daňového podvodu až v okamžiku, kdy je kontaktován finančním úřadem. Vozidlo totiž koupil v dobré víře, že daňová povinnost již byla splněna.12
Podnikatelé, kteří se těchto podvodů dopouští, ovšem cenu automobilů o celou částku DPH nesníží, přestože daňovou povinnost nesplnili, a ta byla přesunuta na kupujícího. Cenu vozidla tito podnikatelé snižují jen nepatrně, se zřetelem na to, aby získali cenový předstih nad konkurencí. Spotřebitel je zlákán levnějším zbožím, ale netuší, že v ceně vozidla není započítáno DPH, které bude muset kupující zaplatit osobně. Vozidlo tedy v souhrnu pořídí za vyšší částku, než původně plánoval.
3.4 Klamavé informace o najetých kilometrech vozidla Pokud soutěžitel poskytne zákazníkovi klamavé informace o najetých kilometrech vozidla, jedná v rozporu s dobrými mravy soutěže. Údaje o počtu najetých kilometrů patří mezi důležitá kritéria ve výběru vozidla spotřebitelem. Pokud soutěžitel uvede nepravdivé hodnoty, ovlivňuje tím rozhodnutí zákazníka, které by bez těchto klamavých informací pravděpodobně neučinil. Tohoto nekalosoutěžního jednání se dopouští individuální prodejci i podnikatelé, a to v hojné míře, jak dokazuje statistika společnosti Cebia. Tato společnost se zabývá prověřováním ojetých automobilů a podle ní má 40 % vozidel upravený tachometr.13 Soutěžitelé díky tomuto uzpůsobení mohou automobily vydávat za méně opotřebované a mohou navyšovat jejich prodejní cenu, která by ve skutečnosti kvůli výši najetých kilometrů měla být nižší. To s sebou přináší rizika v oblasti bezpečnosti, neboť vozidla, která mají najeto více kilometrů, vyžadují odlišnou servisní prohlídku než vozidla s nižším počtem kilometrů. Pokud kupující není se skutečným počtem najetých kilometrů u vozidla seznámen, postoupí servisní prohlídku, která pro jeho vozidlo bude nedostatečná. Hrozí tak nebezpečí selhání důležitých dílů, což může mít za následek havárii vozidla.14
12
Srov. PODVODY S DPH PŘI DOVOZU OJETIN. SOVA [online]. [cit. 10. 2. 2015]. Dostupné z: 13 Srov. AUTOTRACER ON-LINE HISTORIE VOZIDLA – POPIS SLUŽBY. Cebia [online]. [cit. 17. 2. 2015]. Dostupné z: 14 Srov. JAK ODHALIT MANIPULACI S POČTEM NAJETÝCH KILOMETRŮ? SOVA [online]. [cit. 22. 2. 2015]. Dostupné z
14
Z toho důvodu jsem toto nekalosoutěžní jednání podřadila pod speciální skutkové podstaty. Klasifikovala jsem ji jako ohrožení zdraví nebo životního prostředí. Dle § 2987 OZ platí, že soutěžitel, který zkresluje podmínky hospodářské soutěže tím, že provozuje výrobu, uvádí na trh výrobek nebo provádí výkon ohrožující zájem na ochraně zdraví nebo životního prostředí chráněný zákonem, aby tak získal pro sebe nebo pro jiného prospěch na úkor jiného soutěžitele nebo zákazníků, se dopouští nekalé obchodní praktiky. Přestože tato speciální skutková podstata byla do nového občanského zákoníku zakotvena i přes její značné nevyužití v praxi, poskytování klamavých informací o najetých kilometrech vozidla naplňuje znaky této nekalé praktiky, a proto jsem ji pod tuto pojmenovanou praktiku podřadila. Formulace ohrožující zájem se aplikuje nejen na jednání, které samo o sobě působí bezprostřední škodu na zdraví nebo na životním prostředí, ale i na jednání, které by k takovému nebezpečí vést mohlo.15 Tyto podvody nesou riziko nejen z ekonomického hlediska, ale především proto, že ohrožují jedny z nejzákladnějších lidských práv, které jsou zakotveny v Listině základních práv a svobod16 a v OZ.17
3.5 Klamavý výpočet RPSN Při nekalé praktice, kdy je spotřebiteli klamavě vypočteno RPSN (roční procentní sazba nákladů) při uzavírání smlouvy, se podnikatelé nepoctivě obohacují na úkor spotřebitelů, čímž jsou zvýhodněni před konkurencí v soutěži. Klamáni jsou i spotřebitelé, kterým podnikatelé svým nekalosoutěžním jednáním způsobují hmotnou újmu. Tyto praktiky jsou v rozporu s dobrými mravy soutěže. Klamavě vypočítané RPSN při uzavírání smlouvy spadá do nepojmenovaných nekalých obchodních praktik. Tohoto nekalosoutěžního jednání se dopouští pouze podnikatelé. Individuální prodejci jsou nepodnikatelské subjekty, proto nemohou s finančními společnostmi uzavírat smlouvy o vzájemné kooperaci, která předpokládá dlouhotrvající spolupráci. To je pro individuální prodejce nemožné, neboť jejich činnost v hospodářské soutěži je ojedinělá nebo jednorázová. Podnikatelé zaměření na prodej ojetých automobilů často nabízí spotřebitelům při uzavírání kupní smlouvy i smlouvu úvěrovou s finanční společností, se kterou má daný 15
Srov. HAJN P. Skutkové podstaty nekalé soutěže. In: BEJČEK, J., HAJN P., POKORNÁ J. a kolektiv. Obchodní právo. Obecná část. Soutěžní právo. 1. vydání. Praha: C.H. Beck, 2014, s. 238. ISBN 978-80-7400547-3 16 Viz Ústavní zákon č. 2/1993 Sb. ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb., Listina základních práv a svobod. Čl. 6 a čl. 35. 17 Viz zákon 89/2012Sb., občanský zákoník. § 81.
15
podnikatel uzavřenou smlouvu. Spotřebitelé však jsou při využití této finanční pomoci oklamáni. Finanční společnost si za uzavření smlouvy stanoví poplatek, který však v úvěrové smlouvě není označen jako jednorázový poplatek, ale je zahrnut do jistiny (hlavního dluhu). Z toho důvodu je takovýto poplatek úročen, společnost ho však nezahrnuje do výpočtu RPSN. Bez daného poplatku by ovšem úvěrová smlouva uzavřena nebyla. Petr Němec ve svém rozhovoru uvádí příklad takovéhoto podvodu. „Háček byl v tom, že lidem bylo do smluv podstrčeno, že na auto, které stojí například 100 000 Kč, jim nebude poskytnut úvěr 100 000 Kč, jak se zdá logické, ale 150 000 Kč, neboť za uzavření úvěrové smlouvy si úvěrová společnost vyúčtovala 50 000 Kč. Aby o takovém poplatku nebyla řeč, tak jej prostě úvěrová společnost uhradila sama sobě tím, že zvedla jistinu a poskytla spotřebiteli úvěr na poplatek, který tak společnost vlastně zaplatila sama sobě.“18 Na uvedeném příkladu je zřetelné, že podvodu se dopustila pouze finanční společnost, která úvěrovou smlouvu uzavírala. Podnikatelé ovšem daný poplatek účtují, do výpočtu RPSN ho však zahrnou i jako náklad na uzavření smlouvy. Díky tomuto podvodu získává prodejna RPSN od spotřebitele dvakrát. Petr Němec zastává názor, že finanční společnosti jsou k takovýmto podvodným jednáním nuceny od podnikatelů, kterým proto přísluší největší podíl viny při podvodu.19 Dle mého názoru ovšem za hlavního viníka nelze označit pouze jednu stranu. Pokud se na nekalosoutěžním jednání podílí více subjektů, je nutná jejich vzájemná kooperace a soulad v jednání. Pokud by jedna strana vyvinula na stranu druhou k takovéto spolupráci nátlak, společné jednání by bylo značně problematické. Vzhledem k tomu, že při účasti na takovémto nekalosoutěžním jednání, získávají výhody obě strany, domnívám se, že podíl viny je při této nekalé praktice poměrně rovnoměrně rozprostřen. Podnikatelé se obohacují na úkor spotřebitelů a finanční společnosti díky podvodu uzavírají nové smlouvy.
18
NĚMEC P. RPSN bylo vypočteno klamavě k újmě spotřebitele. Hypoindex [online]. Publikováno 21. 8. 2014 [cit. 14. 2. 2015]. Dostupné z: 19 NĚMEC P. RPSN bylo vypočteno klamavě k újmě spotřebitele. Hypoindex [online]. Publikováno 21. 8. 2014 [cit. 14. 2. 2015]. Dostupné z:
16
3.6 Záměrné zamlčení informace, že vozidlo je zatíženo úvěrem V některých případech se soutěžitelé při prodeji ojetých automobilů dopouští podvodného jednání, které spočívá v záměrném zamlčení důležité informace, že prodávané vozidlo je zatíženo úvěrem. Soutěžitelé tedy neposkytnou zákazníkovi při uzavírání smlouvy všechny podstatné informace o prodávaném vozidle, které by mu v rámci poctivého obchodního styku poskytnout měli. Jejich jednání je proto v rozporu s dobrými mravy soutěže. Této nepojmenované nekalé obchodní praktiky se dopouští pouze individuální prodejci. V prodejnách s ojetými vozy k takovémuto nekalosoutěžnímu jednání nedochází. Podnikatelé nabízí vozy nezatížené finančními závazky. Úvěr je dvoustranný rovný konsensuální kontrakt, jehož podstata spočívá v tom, že jedna strana poskytne straně druhé peněžní prostředky a druhá strana se je zaváže vrátit a zaplatit úrok.20 Tento finanční závazek majitele automobilu však není zapsán ve velkém technickém průkazu vozidla. Pokud se vlastník vozidla rozhodne vozidlo prodat ještě před splacením úvěru, jeho povinností je informovat zákazníka o existenci tohoto finančního závazku. V opačném případě se dopouští podvodného jednání v podobě zamlčování informací. Pokud bude kupní smlouva uzavřena, finanční společnost poskytující úvěr začne požadovat finanční plnění od nového majitele vozidla. Zákazníkovi z toho důvodu vznikají další finanční výdaje, se kterými nebyl při uzavírání kupní smlouvy srozuměn. Uzavření kupní smlouvy o vozidle zatížené úvěrem lze předcházet pomocí doložky v kupní smlouvě, která prohlašuje, že prodávající je jediným vlastníkem automobilu a na vozidle nejsou žádné závazky nebo dluhy.
3.7 Záměrné zamlčení informace, že vozidlo je zatíženo zástavním právem Tato nekalá obchodní praktika spočívá v záměrném zamlčení informace soutěžitelem zákazníkovi, že vozidlo je zatíženo zástavním právem. Soutěžitel stejně jako v předchozím případě neposkytuje zákazníkovi všechny potřebné informace, které jsou nutné pro jeho rozhodování při uzavírání kupní smlouvy. Soutěžitel tedy nejedná v rámci poctivého obchodního styku a toto jeho jednání je v rozporu s dobrými mravy soutěže. Této nepojmenované nekalé obchodní praktiky se stejně jako v předchozím případě dopouští pouze
20
Viz zákon 89/2012Sb., občanský zákoník. § 2395.
17
individuální prodejci. Podnikatelé se tohoto podvodné jednání nedopouští, prodávají vozy nezatížené zástavním právem popřípadě jinými závazky. Zástavní právo se zřizuje zástavní smlouvou, ve které se strany ujednají, co je zástavou a pro jaký dluh je zástavní právo zřízeno.21 Zástavou je v tomto případě automobil, který dluh zajišťovat nepřestane, ani pokud se stane předmětem kupní smlouvy. Povinností prodejce je informovat zákazníka o tom, že vozidlo je zástavou. Pokud tak neučiní, dopouští se podvodného jednání v hospodářském styku, protože záměrně zamlčel informace podstatné pro uzavření kupní smlouvy se zákazníkem. V případě, že dlužník, tedy původní majitel vozu, přestane plnit povinnosti, které mu plynou ze zástavního práva, bude věřitel požadovat vozidlo sloužící jako zástava po jeho novém majiteli. Stejně jako v předchozím případě lze uzavření kupní smlouvy o vozidle sloužící jako zástava předcházet pomocí doložky v kupní smlouvě, která prohlašuje, že prodávající je jediným vlastníkem automobilu a na vozidle nejsou žádné závazky nebo dluhy.
3.8 Záměrné zamlčení informace, že vozidlo je předmětem exekučního řízení Soutěžitel, který záměrně zamlčí zákazníkovi, že na prodávaný automobil se vztahuje exekuční řízení, se dopustí nekalé obchodní praktiky. Zákazník před uzavřením kupní smlouvy nezískal všechny potřebné informace, které by mohly jeho rozhodnutí o koupi vozidla ovlivnit. Soutěžitel jednal v rozporu s dobrými mravy soutěže tím, že neposkytl všechny podstatné informace zákazníkovi, čímž získal možnost ovlivnit jeho rozhodování. Této nepojmenované nekalé obchodní praktiky se mohou dopouštět individuální prodejci i podnikatelé. V praxi ovšem k tomuto nekalému jednání u podnikatelů dochází jen výjimečně. Domnívám se, že by se informace o exekučním řízení s podnikatelem zabývající se prodejem ojetých vozidel rychle dostaly prostřednictvím sdělovacích médií do povědomí obyvatel. Pokud se prodejce, s kterým bylo zahájeno exekuční řízení, rozhodne vozidlo prodat až poté, co bylo zařazeno do soupisu majetku, musí zákazníka o této skutečnosti informovat. 21
Viz zákon 89/2012Sb., občanský zákoník. § 1312.
18
V opačném případě se dopouští nekalosoutěžního jednání. Exekutor bude totiž později vozidlo po novém majiteli požadovat. Tyto podvody vznikají především kvůli časovým lhůtám, které trvají od soupisu majetku po přistoupení k samotné exekuci. Soutěžitel má mezi těmito dvěma úkony dostatek času, aby vozidlo prodal. Zákazník může uzavření kupní smlouvy o vozidle, které je zapsáno v soupisu majetku pro exekuci, předcházet informováním se v Centrální evidenci exekucí. Jedná se o veřejný seznam, který je zřízen Exekutorskou komorou České republiky a do kterého jsou exekutory zapisovány údaje o exekučních řízeních.22
22
Srov. O PROJEKTU. Centrální z:
evidence
exekucí
19
online].
[cit.
5.
3.
2015].
Dostupné
4. Právní ochrana zákazníka proti nekalé soutěži Právní ochrana proti nekalé soutěži se rozlišuje na ochranu soukromoprávní a veřejnoprávní podle toho, zda obsahuje soukromoprávní nebo veřejnoprávní prostředky ochrany. Tyto dvě odvětví nelze uplatňovat odděleně, jsou totiž vzájemně propojeny a zčásti se prolínají. Kromě právní ochrany existují i mimoprávním prostředky ochrany proti nekalé soutěži. Jedním z nich je etický kodex, který má Asociace prodejců použitých automobilů-autobazarů ČR zveřejněný na své internetové stránce.23 Upravuje v něm chování prodejen ojetých vozidel, které má být v souladu se zájmy obchodních partnerů, zákazníků, orgánů státní správy a jiných subjektů. Zákazník má tedy zajištěnou ochranu i ze strany této strany. Nevýhodou je, že asociace zavazuje pouze autobazary, které jsou jejími členy. Na individuální prodejce nebo nečlenské autobazary se etický kodex této asociace nevztahuje.
4.1 Veřejnoprávní ochrana Za primární funkci veřejnoprávní ochrany bývá považována funkce preventivní. Většinou není vyžadováno aktivní chování zákazníka, který však nedisponuje mocí nad eventuálním řízením.24 Veřejnoprávní prostředky ochrany jsou obsaženy v trestním zákoníku a dále ve zvláštních zákonech, ze kterých je pro tuto práci nejdůležitější zákon o ochraně spotřebitele.
4.1.1 Ochranné prostředky dle ZOS Základní ustanovení o nekalé soutěži je v ZOS obsaženo v § 4, který udává, že obchodní praktika je nekalá, pokud podnikatel jedná vůči spotřebiteli v rozporu s požadavky odborné péče, a pokud je tímto jednáním způsobilý podstatně ovlivnit rozhodování spotřebitele tak, že učiní obchodní rozhodnutí, které by jinak neučinil. Tento zákon však lze uplatnit pouze ve vztazích B2C, tedy obchodněprávním vztahem mezi spotřebitelem a podnikatelem. Právní úprava se v oblasti prodeje ojetých automobilů vztahuje proto pouze na ojeté vozy prodávané
23
Srov. ETICKÝ KODEX. Asociace prodejců použitých automobilů-autobazarů ČR. [online]. [cit. 5. 3. 2015]. Dostupné z: 24 Srov. SELUCKÁ, M. Veřejnoprávní a soukromoprávní ochrana spotřebitele. In: ONDŘEJ, J. a kolektiv. Spotřebitelské smlouvy a ochrana spotřebitele. Ekonomické, právní a sociální aspekty. 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2013, s. 7. ISBN 978-80-7400-446-9.
20
v prodejnách. Při prodeji vozů od individuálních prodejců se ZOS neuplatní, protože prodávající zde nevystupuje jako právnická osoba.
4.1.2 Ochranné prostředky dle TrZ Zákazníci se mohou bránit soukromoprávní žalobou u soudu. Pokud se prokáže, že soutěžitel spáchal nekalou soutěží trestný čin, bude se dále postupovat dle trestního zákoníku. Uplatnění trestního zákoníku je nutné blíže specifikovat: „Trestněprávní postih se však neuplatní na každý případ nekalosoutěžního jednání, ale toliko na závažnější případy nekalosoutěžního jednání, tedy na takové případy, na které dopadají příslušná ustanovení trestního zákona, resp. trestního zákoníku.“25 Je tedy nutné, aby nekalosoutěžní jednání zároveň odpovídaly ustanovení trestního zákona. Prodávající se nekalými praktikami při prodeji ojetých automobilů dopouští trestného činu proti majetku. Nejčastěji se jedná o podvod. Svým jednáním však mohou soutěžitelé naplnit skutkové podstaty i jiných trestných činů.
4.2 Soukromoprávní ochrana Soukromoprávní ochrana zákazníka se většinou na rozdíl od veřejnoprávní ochrany považuje za ochranu následnou. Zpravidla se po spotřebiteli požaduje aktivní přístup a je mu dáno oprávnění nakládat s řízením.26 Soukromoprávní regulace je obsažena především v občanském zákoníku a občanském soudním řádu. Za jeden z historicky prvních prostředků, kterými se lze bránit, je považována svépomoc. Každá osoba si může přiměřeným způsobem pomoci k svému právu sama, pokud je její právo ohroženo nebo je zřejmé, že by zásah veřejné moci nepřišel včas.27
4.2.1 Ochranné prostředky z titulu nekalé soutěže Ustanovení § 2988 v OZ stanovuje, že osoba, jejíž právo bylo nekalou soutěží dotčeno nebo porušeno, může proti rušiteli požadovat, aby se nekalé soutěže zdržel nebo aby odstranil 25
ONDREJOVÁ, D. Právní prostředky ochrany proti nekalé soutěži. 1. Vydání, Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010, s. 193. ISBN 978-80-7357-505-2 26 Srov. SELUCKÁ, M. Veřejnoprávní a soukromoprávní ochrana spotřebitele. In: ONDŘEJ, J. a kolektiv. Spotřebitelské smlouvy a ochrana spotřebitele. Ekonomické, právní a sociální aspekty. 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2013, s. 7. ISBN 978-80-7400-446-9. 27 Viz zákon 89/2012Sb., občanský zákoník. § 14.
21
závadný stav. Dále může požadovat přiměřené zadostiučinění, náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení. Právní prostředky ochrany proti nekalé soutěži lze zásadně rozdělit do dvou kategorií podle jejich funkcí – na zabraňovací (v důsledku podání těchto žalob a jejich případného úspěchu
by
mělo
fakticky
dojít
k zamezení
dalšího
pokračování
či
setrvání
v nekalousoutěžním jednání) a na kompenzační (v důsledku podání těchto žalob a jejich případného úspěchu by mělo dojít k náhradě, satisfakci). Ke kompenzačním prostředkům patří přiměřené zadostiučinění, náhrada škody a vydání bezdůvodného obohacení. Ze zabraňovacích prostředků ochrany bych proti nekalým praktikám užívaných při prodeji ojetých vozidel doporučila aplikovat požadavek na zdržení se nekalé soutěže a na odstranění závadného stavu. „Zdržovací nárok má především preventivní povahu, neboť směřuje proti soustavnému nekalosoutěžnímu jednání, jehož trvání či opakování v budoucnu hrozí.“28 Lze ho použít pouze tehdy, pokud je nekalosoutěžní jednání prokázáno. Nelze ho však uplatnit, pokud se rušitel nekalé soutěže již nedopouští, pouze pokud by hrozilo nebezpečí, že by se nekalosoutěžního jednání mohl dopustit znovu. Ve sporech z nekalé soutěže se však spolu s požadavkem na odstranění závadného stavu jedná o jeden z nejčastějších návrhů. Odstranění nekalosoutěžního stavu oproti zdržovacímu nároku směřuje do minulosti. V případě nekalosoutěžních praktik u kupní smlouvy ojetého vozidla, by se jednalo o doplnění či upřesnění údajů, tedy podávat pravdivé informace především o stavu vozidla, roku výroby vozidla, o najetých kilometrech. Z kompenzačních prostředků ochrany proti nekalé soutěži při prodeji ojetých automobilů může spotřebitel uplatnit pouze náhrada škody. Přiměřené zadostiučinění bych v tomto případě nedoporučovala, protože je považováno jako prostředek k odstranění újmy nemateriální povahy, která je v případě nekalé soutěže při prodeji ojetých vozidel zanedbatelná. V naprosté většině zde převažuje škoda materiální, proto se využívá žaloba na náhradu škody. Kupujícímu vznikla materiální škoda, která vyplynula z nekalosoutěžního jednání prodávajícího. Nahrazuje se škoda skutečná, nikoli ušlý zisk. Zákazník uzavřel kupní smlouvu o ojetém vozidle pro účely soukromé, nikoli podnikatelské. Z toho důvodu nemohl o žádný zisk přijít.
28
ONDREJOVÁ, D. Právní prostředky ochrany proti nekalé soutěži. 1. Vydání, Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010, s. 90. ISBN 978-80-7357-505-2.
22
Teoreticky je možné z kompenzačních prostředků ochrany využít i žalobu na vydání bezdůvodného obohacení. V praxi se ovšem příčinná souvislost mezi porušením práv a vznikem majetkového prospěchu prokazuje jen velmi obtížně, stejně jako jeho přesné vyčíslení.29
4.2.2 Ochranné prostředky při vadném plnění Z uzavření kupní smlouvy plyne spotřebitelům právo z vadného plnění. Toto právo zakládá vada, kterou má vozidlo při přechodu nebezpečí škody na kupující, přestože se projeví až později, nebo vada, kterou způsobil prodávající porušením své povinnosti.30 Dle ustanovení v § 2103 OZ má kupující práva z vadného plnění také, pokud ho prodávající ujistil, že věc je bez vad, nebo ji lstivě zastřel. Při prodeji ojetých automobilů spočívá značná část nekalých praktik soutěžitelů právě v takovémto nekalém a lstivém jednání. Zákazníci jsou o vozidle informováni klamavě, a tím soutěžitelé ovlivňují jejich rozhodování o uzavření kupní smlouvy. Pokud je vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo na odstranění vady dodáním nové věci bez vady, odstranění vady opravou věci, přiměřenou slevu z kupní ceny nebo právo odstoupit od smlouvy.31 V § 2106 OZ je výslovně stanoveno, že kupující si může z výše uvedených opravných prostředků zvolit. Pokud je vadné plnění nepodstatným porušením smlouvy, má kupující právo na odstranění vady, nebo přiměřenou slevu z kupní ceny.32 Zákazníkovi, který uzavřel kupní smlouvu o ojetém vozidle, bych vzhledem k nekalým praktikám soutěžitelů doporučila požadovat přiměřenou slevu z kupní ceny nebo odstoupení od smlouvy. Odstoupení od smlouvy je jednostranný právní úkon, kterým se ruší smlouva a závazek plnit odpadá. Základní délka lhůty pro odstoupení od smlouvy je 14 kalendářních dní.33 Občanský zákoník neobsahuje žádnou speciální úpravu, ve které by bylo stanoveno, jakým
29
Srov. ONDREJOVÁ, D. Právní prostředky ochrany proti nekalé soutěži. 1. Vydání, Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010, s. 133. ISBN 978-80-7357-505-2. 30 Viz zákon 89/2012Sb., občanský zákoník. § 2100. 31 Viz zákon 89/2012Sb., občanský zákoník. § 2106. 32 Viz zákon 89/2012Sb., občanský zákoník. § 2107 odst. 1. 33 Viz zákon 89/2012Sb., občanský zákoník. § 1829.
23
způsobem může zákazník využít právo na odstoupení od smlouvy. Je tedy dostačující jakýkoli způsob.34 Vzhledem k zjednodušení prokazatelnosti však doporučuji použít písemnou formu.
4.2.3 Ochranné prostředky dle směrnic Směrnice ES (Evropského společenství) v oblasti práva nekalé soutěže vedou právo jednotlivých států k harmonizaci. Právní předpisy jednotlivých států EU musí být v souladu s těmito směrnicemi. Při způsobu vtělení směrnic do národního práva je dána zákonodárcům jistá volnost a flexibilita, podstatné je dosažení cíle směrnic i zákonů, který musí být totožný. Mezi nejdůležitější patří Směrnice o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu35, která přímo chrání ekonomické zájmy spotřebitele před nekalými praktikami. Tato směrnice se v českém právu promítla do ZOS. Čl. 5 této směrnice stanovuje generální klauzuli nekalé soutěže, která je obdobná generální klauzuli uvedené v ZOS. Namísto pojmu požadavky odborné péče, Směrnice disponuje s pojmem náležitá profesionální péče.36 Ustanovení této Směrnice lze uplatnit při styku s prodejnami ojetých vozidel i individuálními prodejci, pokud dojde k naplnění podmínek v generální klauzuli. Směrnice o právech spotřebitelů37 se týká smluv uzavřených na dálku nebo mimo obchodní prostory a do českého práva byla inkorporována do OZ do ustanovení o informační povinnosti u kupní smlouvy. Smlouvou na dálku se rozumí smlouva uzavřená mezi spotřebitelem a obchodníkem při využití dálkových komunikačních prostředků nebo prostřednictvím organizovaného systému prodeje. Směrnice upravuje informační povinnost u smluv, kterou má obchodník vůči spotřebiteli před uzavřením kupní smlouvy. V článku 6 je tato informační povinnost upravena u smluv, které jsou uzavřeny mimo obchodní prostory nebo na dálku, zatímco článek 5 ji upravuje i u jiných smluv. Těmito dvěma články je tedy v této směrnici stanovena informační povinnost u všech kupních smluv.
34
SELUCKÁ, M. a kolektiv. Koupě a prodej. Nový občanský zákoník. Společná evropská právní úprava prodeje. 1. Vydání, Praha: C.H.Beck, 2013, s. 39. ISBN 978-80-7400-471-1. 35 SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách). 36 Srov. OZ užívá termín dobré mravy. Tyto tři pojmy se považují za téměř synonymní. 37 SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES.
24
4.2.4 Ochranné prostředky dle OSŘ Soudním sporům z nekalé soutěže je možné předcházet použitím postupu, který je rozšířen v Německu a označován jako ‚Abmahnung‘, což lze přeložit jako ‚varovnou výzvu ‘.“38 V České republice se uplatňuje systém založený na podobném principu – institut předžalobní výzvy ke splnění povinností. Zákazník se může svého práva domáhat na prodejci, který jednal nekalosoutěžně, podáním žaloby. Ve sporech o ochranu práv, které byly porušeny nebo ohroženy nekalým jednáním jednají jako soudy prvního stupně krajské soudy. V rámci procesní úpravy bych jako prostředek obrany proti nekalé soutěži doporučila využít předběžné opatření před zahájením řízení podle § 74 OSŘ, nebo i po zahájení řízení dle § 102 OSŘ. Pomocí tohoto opatření se zákazník domáhá práva, aby se rušitel zdržel svého nekalosoutěžního jednání ještě před zahájením samotného řízení. Právní zájem na zdržení se takovéhoto jednání má nejen spotřebitel ale i celá společnost, protože je zde ohrožen veřejný zájem. Zvláštní ochrana je poskytována spotřebitelům dle Směrnice o žalobách na zdržení se jednání v oblasti ochrany zájmů spotřebitelé.39 Podat aktivně žalobu na zdržení se protiprávního jednání jsou legitimováni nejen sami spotřebitelé, ale také spotřebitelské organizace.40
4.3 Instituce zabývající se ochranou spotřebitelů Pokud bylo se spotřebitelem při hospodářském styku jednáno nekalosoutěžně, může se obrátit na některou ze státních i nestátních organizací, které se zabývají ochranou spotřebitele. V České republice existují instituce, které se zabývají nekalými praktikami vůči spotřebitelům 38
HAJN, P. Právo proti nekalé soutěži. In: BEJČEK, J., HAJN P., POKORNÁ J. a kolektiv. Obchodní právo. Obecná část. Soutěžní právo. 1. vydání. Praha: C.H. Beck, 2014, s. 241. ISBN 978-80-7400-547-3. 39 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/27/ES ze dne 19. května 1998, o žalobách na zdržení se jednání v oblasti ochrany zájmů spotřebitelů. Tato směrnice byla transformována do Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004. 40 Členské státy musí dle Směrnice zajistit, aby spotřebitelské organizace byly k podání žaloby na zdržení se užívání nepřiměřených podmínek ve spotřebitelských smlouvách dostatečně legitimovány. Viz SELUCKÁ, M. Ochrana spotřebitele v soukromém právu. 1. vydání, Praha: C.H.Beck, 2008, s. 102. ISBN 978-80-7400-471-1.
25
obecně, a také instituce specializované na nekalosoutěžní jednání v konkrétním specifickém odvětví. Spotřebitel se může obrátit na Českou obchodní inspekci (ČOI), která jeho podání prošetří. Jedná se o orgán státní správy, který je podřízený Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR. ČOI byla zřízena zákonem o české obchodní inspekci41 a vykonává dohled nad fyzickými i právnickými osobami, které prodávají nebo dodávají výrobky a zboží na vnitřní trh, poskytující služby nebo vyvíjející jinou podobnou činnost na vnitřním trhu, poskytující spotřebitelský úvěr nebo provozující tržiště.42 Dozory vykonává ve vymezeném rozsahu v souladu s dalšími zákony, např. ZOS. Pokud soutěžitel poruší tyto zákony, může mu ČOI uložit sankci až do výše 50 milionů Kč, dále může uplatnit i zákaz prodeje výrobků. Mezi nestátní neziskové organizace patří Sdružení obrany spotřebitelů, která vznikla za účelem pomáhat spotřebitelům a prosazovat jejich práva. Spotřebitelé se při uplatnění svého práva mohou obrátit také na Sdružení na ochranu vlastníků automobilů (SOVA), které se přímo specializuje na nekalé praktiky, které se vyskytují při prodeji ojetých vozidel. Důležité postavení mezi organizacemi má také společnost Občanské sdružení spotřebitelů TEST. Tato instituce je vydavatelem časopisu dTest a provozovatelem webových stránek, kde publikuje výsledky nezávislých a objektivních testů výrobků a informuje zde o nebezpečných a zdravotně závadných produktech.
41 42
Zákon č. 64/1986 Sb., České národní rady o České obchodní inspekci. Zákon č. 64/1986 Sb., České národní rady o České obchodní inspekci, § 2.
26
5. Závěr Tato práce je zaměřena na nekalé praktiky, ke kterým dochází při prodeji ojetých vozidel. Cílem bylo uvést nejčastější podvody, se kterými se může zákazník v této oblasti setkat. Dále jsem předložila ochranné prostředky, které může spotřebitel uplatnit vůči nekalosoutěžnímu jednání, a doporučenou obranu spotřebitele. V první části jsem se věnovala vymezení pojmu nekalá soutěž a soutěžitel. Odlišila jsem pojem podnikatel a individuální prodejce, vymezila jsem vztah mezi zákazníkem a spotřebitelem. Poté jsem se zaměřila na nekalé praktiky při prodeji ojetých automobilů. Každou nekalou praktiku jsem blíže charakterizovala a uvedla, zda se jí dopouští podnikatelé, individuální prodejci, nebo obě skupiny. Podvodné jednání soutěžitelů jsem ve většině případů vyhodnotila jako nepojmenované. Pojmenovanou nekalou praktiku spatřuji pouze v klamavých informacích o najetých kilometrech vozidla, jedná se o ohrožení zdraví nebo životního prostředí. Ochranné prostředky spotřebitele jsem rozčlenila na veřejnoprávní a soukromoprávní ochranu. Ve veřejnoprávním odvětví mohou spotřebitelé uplatnit ochranu dle ZOS a TrZ. V soukromoprávním odvětví jsem spotřebitelům doporučila uplatnit právo na ochranu proti nekalé soutěži, žalobní právo u soudu, právo z vadného plnění u kupní smlouvy nebo se obrátit na některou z institucí zabývající se ochranou spotřebitelů. Právní úpravu nekalé soutěže v českém právním řádu považuji za kvalitní a schopnou vyrovnat se evropským právním úpravám. Nemyslím si, že by si právo nekalé soutěže zasloužilo svůj vlastní zákon. Problematika nekalé soutěže byla v našem právním řádu dříve obsažena v obchodním zákoníku, nyní ji však upravuje občanský zákoník. Přestože se jedná pouze o několik ustanovení, domnívám se, že je zde nekalá soutěž řešena dostatečně. V podstatě by ani nemusely být vyjmenovány jednotlivé speciální skutkové podstaty, protože jejich zaměření proti nekalé soutěži vyplývá již z generální klauzule. Jedná se však o nejtypičtější nekalé praktiky, proto bych jejich konkrétní výčet ponechala. Závěrem své práce bych chtěla podotknout, že přestože právní ochrana spotřebitelů proti nekalým praktikám je v zákonech řešena dostatečně, v praxi však nedochází uspokojivě k jejímu realizování. Především z důvodů nadměrné vytíženosti soudů, popřípadě 27
problematickému dokazování nekalých praktik. Nekalosoutěžní jednání soutěžitelů je z tohoto důvodu obtížné regulovat. Je tedy nezbytné, aby své chování změnili zákazníci. Dbali zvýšené pozornosti při jednání se soutěžiteli v hospodářském styku a byli si vědomi nekalých praktik, kterých se mohou stát obětí.
28
Použité zdroje Knižní 1. BEJČEK, J., HAJN P., POKORNÁ J. a kolektiv. Obchodní právo. Obecná část. Soutěžní právo. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, 410 s. ISBN 978-80-7400-547-3. 2. BĚLOHLÁVEK, A. J., ČERNÝ, F., JUNGWIRTHOVÁ, M., KLÍMA, P., PROFELDOVÁ, T., ŠROTOVÁ, E. Nový občanský zákoník. Srovnání dosavadní a nové občanskoprávní úpravy včetně předpisů souvisejících. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2012, 830 s. ISBN 978-80-7380-413-8. 3. LAVICKÝ, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1-654). Komentář. 1. 1. vydání. Praha: C.H.Beck, 2014, 2400 s. ISBN 978-80-7400-529-9. 4. ONDREJOVÁ, D. Právní prostředky ochrany proti nekalé soutěži. 1. vydání, Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010, 328 s. ISBN 978-80-7357-505-2. 5. ONDŘEJ, J. a kolektiv. Spotřebitelské smlouvy a ochrana spotřebitele. Ekonomické, právní a sociální aspekty. 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2013, 381 s. ISBN 978-807400-446-9. 6. SELUCKÁ, M. a kolektiv. Koupě a prodej. Nový občanský zákoník. Společná evropská právní úprava prodeje. 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2013, 265 s. ISBN 978-80-7400-471-1. 7. SELUCKÁ, M. Ochrana spotřebitele v soukromém právu. 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2008, 149 s. ISBN 978-80-7400-037-9. 8. VLČEK,
K.
Co
všechno
musí
vědět
spotřebitel
dnes
a
po
1.1.2014?
Rekodifikace&Praxe. 2013, roč. 1, č. 8., 32 s. ISSN 1805-6822.
Elektronické 1. AUTOTRACER ON-LINE HISTORIE VOZIDLA – POPIS SLUŽBY. Cebia [online]. [cit. 17. 2. 2015]. Dostupné z
29
2. B2C.
Sun
marketing.
[online].
[cit.
13.
4.
2015].
Dostupné
z: 3. JAK ODHALIT MANIPULACI S POČTEM NAJETÝCH KILOMETRŮ? SOVA [online]. [cit. 22. 2. 2015]. Dostupné z 4. JAKÉ
JSOU
NEJAKTUÁLNĚJŠÍ
PODVODY
PŘI
PRODEJI
OJETÝCH
AUTOMOBILŮ. Naše peníze [online]. Publikováno 6. 3. 2011 [cit. 12. 2. 2015]. Dostupné z 5. NĚMEC P. RPSN bylo vypočteno klamavě k újmě spotřebitele. Hypoindex [online]. Publikováno z
21.
8.
2014
[cit.
14.
2.
2015].
Dostupné
spotrebitele> 6. O PROJEKTU. Centrální evidence exekucí [online]. [cit. 5. 3. 2015]. Dostupné z 7. PODVODY S DPH PŘI DOVOZU OJETIN. SOVA [online]. [cit. 10. 2. 2015]. Dostupné z
Zákony 1. Předpis č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. 2. Předpis č. 634/1992 Sb., zákon o ochraně spotřebitel. 3. Předpis č. 143/2001 Sb., zákon o ochraně hospodářské soutěže. 4. Předpis č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. 5. Předpis č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. 6. Předpis č. 273/1996 Sb., zákon o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. 7. Ústavní zákon č. 2/1993 Sb. ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb., Listina základních práv a svobod. 8. Předpis č. 64/1986 Sb., zákon České národní rady o České obchodní inspekci
30
9. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004. 10. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES.
Judikatura 1. Usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 24. 11. 2004, sp. zn. 33 Odo 323/2004.
31
