PRÁVNICKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY. Katedra Občanského práva

PRÁVNICKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY OBOR PRÁVO A PRÁVNÍ VĚDA Katedra Občanského práva

Magisterská diplomová práce SMLOUVY O MODIFIKACI SPOLEČNÉHO JMĚNÍ MANŽELŮ DE LEGE LATA I FERENDA

Bc. Matěj Papoušek

Brno 2012

„Prohlašuji, že jsem magisterskou práci na téma Smlouvy o modifikaci společného jmění manželů de lege lata i ferenda zpracoval sám. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použil k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury.ÿ

.........................................

Děkuji vedoucímu práce JUDr. Pavlu Koukalovi, Ph.D. za cenné rady a vhodně zvolené téma diplomové práce. Velmi děkuji také JUDr. Danuši Motáčkové za její obdivuhodnou ochotu sdílet své dlouholeté zkušenosti notářské praxe. V neposlední řadě potom děkuji svým rodičům a mé vždy trpělivé manželce Veronice.

OBSAH

i

Obsah 1 Úvod

1

2 Společné jmění manželů 2.1 Vývoj manželského majetkového práva . . . . . . . . . . . 2.1.1 ABGB a Zákonné společenství manželů . . . . . . . 2.1.2 Bezpodílové společenství manželů . . . . . . . . . . 2.1.3 Společné jmění manželů . . . . . . . . . . . . . . . 2.2 Současná zákonná úprava SJM . . . . . . . . . . . . . . . . 2.2.1 Institut SJM . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.2.2 Věci tvořící SJM . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.2.3 Věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti . 2.2.4 Správa SJM a její modifikace . . . . . . . . . . . . 3 Smluvní modifikace SJM 3.1 Materiální prameny smluvní modifikace SJM . . . 3.2 Způsobilost k uzavírání smluv modifikujících SJM 3.3 Právní účinnost smluv o modifikaci SJM . . . . . 3.4 Předmět modifikace SJM . . . . . . . . . . . . . . 3.5 Mezinárodní prvek u modifikačních smluv . . . . 3.6 Druhy smluvní modifikace SJM . . . . . . . . . . 3.6.1 Rozšíření SJM . . . . . . . . . . . . . . . . 3.6.2 Zúžení SJM . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.6.3 Předmanželská smlouva . . . . . . . . . . 3.7 Forma manželských smluv . . . . . . . . . . . . . 3.8 Vypořádání SJM v souvislosti s jeho modifikací . 3.9 Modifikace SJM a výkon rozhodnutí . . . . . . . . 3.9.1 Vylučovací žaloba a SJM . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . .

3 3 3 5 8 8 8 11 16 17

. . . . . . . . . . . . .

18 19 20 22 23 24 24 25 26 29 30 33 37 40

OBSAH

ii

3.9.2 Výkon rozhodnutí podle Exekučního řádu . . . . . . . . . . 42 3.9.3 Výkon rozhodnutí po vypořádání SJM . . . . . . . . . . . . 43 3.10 Zánik SJM ve vztahu k jeho modifikaci . . . . . . . . . . . . . . . . 44 4 Společné jmění manželů podle Nového občanského zákoníku 4.1 Proces rekodifikace občanského práva v ČR . . . . . . . . . . . 4.2 Rodinné právo v novém občanském zákoníku . . . . . . . . . . . 4.3 Manželské majetkové právo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.4 Zákonný režim . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.4.1 Věci tvořící SJM . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.4.2 Obvyklé vybavení rodinné domácnosti . . . . . . . . . .

. . . . . .

46 46 48 48 50 50 52

5 Smluvený režim SJM 5.1 Náležitosti smluv o modifikaci SJM . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.1.1 Veřejný seznam . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.2 Účinnost smluv o manželském majetkovém režimu . . . . . . . . . . 5.3 Druhy smluvní modifikace SJM . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.3.1 Režim oddělených jmění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.3.2 Vyhrazení vzniku společného jmění ke dni zániku manželství 5.3.3 Rozšíření SJM . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.3.4 Zúžení SJM . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.4 Správa SJM ve smluveném režimu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.5 Ochrana třetích osob . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.6 Vypořádání SJM a jeho modifikace . . . . . . . . . . . . . . . . . .

54 55 56 57 59 59 60 60 61 62 63 67

6 Závěr

69

Použité prameny

73

. . . . . .

1 Úvod

1

Kapitola 1 Úvod Manželství tvoří jeden ze základních pilířů naší společnosti. Tento trvalý svazek muže a ženy podléhá zvláštní právní regulaci. Z pohledu práva je manželství chápáno jako právní vztah mezi mužem a ženou. Z tohoto právního vztahu plynou také specifické majetkoprávní vztahy, které můžeme označovat jako manželské majetkové právo.1 Zákon zavádí pro správu majetkového společenství manželů specifická pravidla. Zvláštní úpravu stanoví také pro dispozici se společným majetkem manželů. Majetkové vztahy mezi manžely upravovaly v minulosti různé právní instituty. V současnosti je tímto institutem společné jmění manželů (dále jen SJM). Okruh majetku tvořící SJM podléhá ze zákona zvláštnímu majetkoprávnímu režimu, který je uplatňován v naprosté většině manželství. V jistých situacích však manželům nemusí zákonný režim SJM vyhovovat. Z toho důvodu jim současná právní úprava umožňuje svoje vzájemné majetkoprávní vztahy modifikovat, a to smlouvou nebo prostřednictvím rozhodnutí soudu. Smluvní modifikace SJM je podstatným projevem zásady smluvní volnosti v občanskoprávních vztazích. Současná úprava však účinky této smluvní modifikace silně omezuje, a to především za účelem ochrany věřitelů. Limity smluvní modifikace však nejsou na první pohled patrné. Není proto divu, že se laická veřejnost v principech právních vztahů vyplývajících z manželského majetkového práva příliš neorientuje. Občanský zákoník totiž ve své stávající podobě obsahuje jen výsek úpravy vztahující se ke SJM. Dopad smluvní modifikace na majetkové vztahy mezi manžely, ale i ve vztahu k třetím osobám, výrazně ovlivňuje zejména pro1

Zvláštní soubor právních norem, které upravují důsledky uzavření manželství v majetkové sféře mezi manžely navzájem, jakož i mezi manžely a osobami třetími.

1 Úvod

2

cesní právo. Z důvodu stručné formulace příslušných ustanovení sehrává značnou roli rozhodovací praxe soudů. České soukromé právo stojí na prahu největších změn za více než 60 let. Proces rekodifikace občanského práva byl po dlouhé přípravě dokončen a účinnost nové právní úpravy byla stanovena na počátek roku 2014. Spolu s celým novým kodexem dozná značné proměny i manželské majetkové právo. Tato diplomová práce je ve své první části (kapitoly 2 a 3) zaměřena na analýzu současné právní úpravy SJM, především ve vztahu ke smluvní modifikaci SJM. Podrobněji jsou analyzovány zejména účinky smluvní modifikace SJM ve vztahu k výkonu rozhodnutí a ochraně práv třetích osob. V textu jsou jmenovány také nejčastější důvody modifikace SJM. Kde se to jevilo účelným, odkazuje text na příslušnou judikaturu. Na několika místech jsou namísto kategorických závěrů zprostředkovány názorové spory a diskuse vedené v odborném tisku. Ve své druhé části (kapitoly 4 a 5) je diplomová práce zaměřena na právní úpravu SJM podle schválené podoby zák. č. 89/2012. Sb, občanského zákoníku (Nový občanský zákoník – dále jen NObčZ), opět zejména ve vztahu ke smluvní modifikaci SJM. Cílem je nejen představit novou právní úpravu v nedávno schváleném konečném znění, ale také provést její komparaci s dosavadní právní úpravou tak, aby byly popsány nejpodstatnější změny v úpravě manželského majetkového práva. Pokud je v části analyzující právní úpravu de lege lata věnováno více prostoru problematice výkonu rozhodnutí ve vztahu ke smluvní modifikaci SJM, v části zaměřené na právní úpravu de lege ferenda je toto téma zmíněno jen okrajově. V souvislosti s blížící se účinností NObčZ dozná nepochybně změn i úprava procesního práva. V současnosti by se ale na tomto poli jednalo o pouhé spekulace. Proto analýzu výkonu rozhodnutí de lege ferenda ponecháme prozatím stranou. Avšak tam, kde NObčZ zavádí normy zaměřené na ochranu práv třetích osob, budou takováto ustanovení v textu práce uvedena a analyzována. Při zpracování této diplomové práce bude využita analytická metoda, jejíž součástí bude i historická analýza vývoje manželského majetkového práva na našem území. Dosavadní úprava bude za pomoci komparativní metody srovnána s právní úpravou de lege ferenda.

2 Společné jmění manželů

3

Kapitola 2 Společné jmění manželů 2.1

Vývoj manželského majetkového práva

Současná úprava smluv modifikujících rozsah SJM navazuje na vývoj legislativy reflektující majetkové poměry mezi manžely. Zákonnou úpravu manželského majetkového práva můžeme sledovat od první souborné kodifikace občanského práva na našem území z počátku 19. století. Právní normy 19. století vycházely zejména z tradičního modelu rodiny jako doživotního závazku dvou manželů. Přirozený vývoj byl silně poznamenán bouřlivou proměnou společenských vztahů v souvislosti s komunistickou totalitou. Po roce 1989 legislativní vývoj reflektoval při úpravě majetkového uspořádání mezi manžely návrat českého právního řádu k principům tržního hospodářství.

2.1.1

ABGB a Zákonné společenství manželů

Manželskému majetkovému právu byla věnována pozornost již v rakouském Obecném zákoníku občanském (dále jen ABGB).2 Od roku 1912 byly v rámci „práv z osobnosti plynoucíchÿ upraveny také majetkové poměry mezi manžely. ABGB vycházel ze základů kanonického práva. Na manželství se tehdy hledělo jako na smlouvu, kterou se manželé zavazují sobě navzájem. Zákon stanovil jednotlivé překážky pro uzavření manželství. Jako příklad silného vlivu kanonického práva je možné uvést rozdíl v náboženství coby zákonnou překážku uzavření manželství 2

V německém originále: Allgemeines bürgerliches Gesetzbuch für die gesammten Deutschen Erbländer der Österreichischen Monarchie.

2.1 Vývoj manželského majetkového práva

4

(§ 64 ABGB).3 Koncepce tehdejší právní úpravy manželství byla zčásti vystavena na nerovnosti muže a ženy. V § 91 ABGB byl muž prohlášen za hlavu rodiny.4 Tehdejší právo ale nezavádělo formu společného vlastnictví. Po právní stránce byli manželé ve vztahu k majetku nadále samostatní. Žena byla ale povinna přinést do manželství věno. Věno přecházelo okamžikem sňatku na manžela, který s tímto majetkem dále disponoval jako se svým. Na druhé straně zajišťoval manžel svoji manželku tzv. vdovským věnem pro případ, že by zemřel dříve než ona. Stanovená hodnota vdovského věna byla ve výši dvou a půl násobku věna nevěsty. V městských právech byla výše věna trojnásobná.5 Základním institutem manželského majetkového práva v ABGB byla manželská smlouva (§ 44 a násl. ABGB). Touto smlouvou mohli manželé mimo jiné upravit záležitosti týkající se tzv. společenských statků a práva majetku, což umožňovalo modifikaci majetkových poměrů mezi manžely v souladu s principem autonomie vůle. Podle § 1233 ABGB však pouhým sňatkem manželů nedocházelo ke společenství statků (institutu společného vlastnictví), ale k jeho vzniku bylo zapotřebí zvláštní smlouvy. Na možnou modifikaci majetkových poměrů mezi manžely odkazovalo i ustanovení § 1237 ABGB, podle něhož neumluvili-li se manželé zvláště o to, k čemu jmění své obrátí, zachová každý své předešlé právo vlastnické, k tomu pak, čeho každá strana po čas manželství nabude, a jakýmkoli způsobem dostane, strana druhá právo nemá.6 ABGB byl recipován do našeho právního řádu po vzniku ČSR v roce 1918. Během existence první republiky probíhaly přípravy na rekodifikaci původně rakouského občanského práva, ale finální přijetí nového kodexu zhatil příchod druhé světové války a zřízení Protektorátu Čechy a Morava. Zejména na Slovensku se po vzniku ČSR starala o dodržování manželského práva katolická církev. Docházelo tak k častému prolnutí kanonického a občanského práva.7 3

MALÝ, K. a kol. Dějiny českého a československého práva do roku 1945. 3. vyd. Praha: Linde Praha, a.s., 2005, s. 291. 4 Tamtéž, s. 292. 5 CECHLOVA, Eva - TRUTNOVÁ Jana. Historie, současnost a budoucnost institutu společné jmění manželů. Ad Notam.2006, č. 2, s. 46. 6 § 1237 Císařského patentu č. 946/1811 Sb.z.s., obecného občanského zákoníku rakouského (ABGB). 7 MALÝ, K. a kol. Dějiny českého a československého práva do roku 1945. 3. vyd. Praha: Linde Praha, a.s., 2005, s. 440.


5

Zákonné společenství manželů K podstatné reformě manželského majetkového práva došlo v souvislosti s politickými změnami po druhé světové válce a nástupem komunistické vlády v ČSR. Majetkové vztahy mezi manžely nadále upravoval nově přijatý zákon č. 265/1949, o právu rodinném. Nová právní norma si kladla za cíl potlačit závazkovou povahu manželství a oprostit ho od majetkových aspektů. Zákon tak zcela zapadal do socialistické normotvorby počínajících 50. let. Nově byl zaveden institut Zákonného společenství manželů (dále jen ZSM).8 Tehdejší kodifikace rodinného práva nerespektovala zásadu smluvní svobody manželů, resp. budoucích manželů.9 Do ZSM spadal majetek, který nabyl kterýkoli z manželů za trvání manželství. Ze ZSM byl naopak vyňat majetek: nabytý dědictvím; darem; sloužící osobním potřebám jednoho z manželů; sloužící k výkonu povolání jednoho z manželů; získaný jako náhrada škody na majetku ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů; majetek získaný za vlastnictví výlučného majetku a majetek vyloučený dohodou mezi manžely. ZSM zahrnovalo také závazky manželů, které vznikly za trvání jejich manželství, pokud nebylo ZSM manžely smluvně modifikováno.10 Zákon vyžadoval pro takové dohody formu soudního zápisu. Tato modifikace mohla vést ke zúžení či rozšíření ZSM. Manželé mohli také smluvně vyhradit vznik ZSM až ke dni zániku manželství.11

2.1.2

Bezpodílové společenství manželů

Podstatnou změnu majetkových poměrů mezi manžely přinesly velké změny občanského práva spojené s přijetím zák. č. 94/1963 Sb., zákona o rodině (dále jen ZoR) a zejména zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen ObčZ). Tehdejší úprava se definitivně rozcházela s tradičním pojetím rodiny, kterou zajišťoval po stránce finanční výhradně muž a v níž se manželka starala pouze o domácnost. Na druhou stranu normotvorba šedesátých let v tehdejší ČSSR nereflektovala potřebu upravovat majetkové poměry mezi manžely s ohledem na jejich případnou účast 8

CECHLOVA, Eva - TRUTNOVÁ Jana. Historie, současnost a budoucnost institutu společné jmění manželů. Ad Notam. 2006, č. 2, s. 46. 9 HRUŠÁKOVÁ, M. – KRÁLÍČKOVÁ, Z. České rodinné právo. 2. vyd. Brno: MU v Brně, 2001, s. 93. 10 § 22 zák. č. 265/1949 Sb., o právu rodinném. 11 § 29 zák. č. 265/1949 Sb, o právu rodinném.


6

v obchodních společnostech či obecně podnikatelských aktivitách, což vyplývalo z konceptu centrálně plánovaného hospodářství. Úprava majetkových poměrů mezi manžely náležela nově zpět do obecného občanského kodexu, kde ale doznala značných změn. Institut ZSM byl nahrazen Bezpodílovým společenstvím manželů (dále jen BSM). Novou právní normu ovládala zásada, která považovala za majetek náležející do BSM především věci osobní potřeby. BSM bylo také konstruováno jako bezpodílové vlastnictví. Každý z manželů byl tak úplným vlastníkem celé věci. Nedělitelnost majetku a jeho jednotnost měla lépe odpovídat povaze manželství jako trvalého závazku. Do BSM však nově nepatřily závazky a pohledávky jen jednoho z manželů. Oddělení závazků manželů však do značné míry prolamovalo ustanovení § 147 ObčZ. Při výkonu rozhodnutí vztahujícího se k závazku jednoho z manželů mohl být oprávněný uspokojen také z majetku náležejícího do BSM. Pokud se závazek týkal majetku náležejícího do BSM, mohl být věřitel navíc uspokojen také z výlučného majetku obou manželů.12 Za pozornost však stojí zejména fakt, že tehdejší úprava upřela manželům možnost svoje majetkové poměry upravit vzájemnou smlouvou. Zákon nabízel jedinou možnost modifikace, a to prostřednictvím soudu, který mohl podle § 148 ObčZ BSM zrušit. Soud mohl takto postupovat pouze v případě, kdy by další trvání BSM „odporovalo pravidlům socialistického soužitíÿ.13 Zákonný režim BSM tedy dopadal prakticky na veškerá uzavřená manželství. Tato rigidní koncepce sice prospívala případným věřitelům (třetím osobám), kteří se mohly uspokojit z majetku spadajícího do BSM, aniž by tomu mohli manželé zabránit úpravou vzájemných majetkových vztahů. Na druhou stranu ale naprosto potlačila smluvní volnost manželů. Nový občanský zákoník z roku 1964 také zrušil smluvní majetková ujednání uzavřená podle zák. č. 265/1949, o právu rodinném. Důvody omezení jakékoli smluvní modifikace manželských majetkových vztahů můžeme hledat patrně v rovině ideového vzoru sovětského práva, které žádnou smluvní úpravu majetkových poměrů mezi manžely neznalo.14 12

CECHLOVA, Eva - TRUTNOVÁ Jana. Historie, současnost a budoucnost institutu společné jmění manželů. Ad Notam.2006, č. 2, s. 47. 13 § 148 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. 14 DVOŘÁK, J. – SPÁČIL, J. Společné jmění manželů ve teorii a judikatuře. 3. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2011, s. 162–163.


7

Velká novela občanského zákoníku – 1992 Další značné změny přinesla do manželského majetkového práva tzv. velká novela občanského zákoníku, tedy zák. č. 509/1991 Sb. Na této novelizaci se naplno projevily společenské proměny související s revolučním děním roku 1989. Institut BSM byl i nadále zachován. Okruh majetku vyloučeného z BSM byl rozšířen o majetek vydaný jednomu z manželů v rámci restituce 15 v případě, že byl vlastníkem vydaného majetku před uzavřením stávajícího manželství nebo nabyl tento majetek jako dědic původního majitele. Novela však reflektovala také návrat tržního hospodářství. Podnikání jednoho z manželů mohlo znamenat pro společný majetek manželů značné riziko. S ohledem na to byla umožněna smluvní modifikace BSM. Zákonodárce uvedl potřebu reflektovat možná rizika spojená s podnikáním jednoho z manželů také v důvodové zprávě k výše uvedené novele ObčZ.16 Manželé mohli smlouvou rozsah BSM rozšířit, zúžit či vyhradit jeho vznik až ke dni zániku manželství. Zákon pro takovou smlouvu mezi manžely vyžadoval formu notářského zápisu. Tyto modifikační dohody se však vztahovaly pouze na majetek nabytý manžely v budoucnosti. Smlouvou o modifikaci rozsahu BSM tedy manželé nemohli měnit vlastnictví již jednou nabyté.17 Novela pamatovala také na ochranu třetích osob. Manželé se mohli vůči třetí osobě (nejčastěji věřiteli) dovolat účinků smlouvy upravující rozsah jejich BSM pouze v případě, byla-li třetí osoba seznámena s jejím obsahem. Za zmínku stojí také fakt, že se modifikace BSM, jejímž předmětem byla nemovitost, nezapisovala do katastru nemovitostí. Možnost smluvně modifikovat budoucí rozsah BSM měli nově i budoucí manželé, čímž byla do našeho právního řádu zanesena úprava předmanželské smlouvy.18 Smluvní modifikace BSM měla také dopad na vymáhání pohledávky vzniklé za trvání manželství jednomu z manželů. V případě, že tato pohledávka vznikla jednomu z manželů v souvislosti s užíváním jeho výlučného majetku, nemohla již být při výkonu rozhodnutí uspokojena z majetku náležejícího do BSM. V oblasti soudní modifikace BSM byla (coby reminiscence minulého režimu) zrušena pod15

V tomto směru odkazoval ObčZ např. na zák. č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, zák. č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, zák. č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd. 16 DVOŘÁK, J. – SPÁČIL, J. Společné jmění manželů ve teorii a judikatuře. 3. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2011, s. 165. 17 Nález Ústavního soudu ČR ze dne 18.01.1996, sp. zn. ÚS 86/95. 18 DVOŘÁK, J. – SPÁČIL, J. Společné jmění manželů ve teorii a judikatuře. 3. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2011, s. 189.

2.2 Současná zákonná úprava SJM

8

mínka vztahující se k nesouladu se socialistickým soužitím a byla nahrazena rozporem dalšího pokračování BSM s dobrými mravy. Další novelizace ObčZ (zák. č. 264/1992 Sb.) přinesla podstatnou změnu v oblasti platnosti modifikačních smluv ve vztahu k nemovitostem. Od 1. 1. 1993 musela být modifikace BSM týkající se nemovitostí zapsána do katastru nemovitostí a podobně jako ostatní věcná práva k nemovitostem nabývala účinnosti až vkladem do katastru.19

2.1.3

Společné jmění manželů

V roce 1998 přinesla podstatnou změnu manželského majetkového práva rozsáhlá novelizace občanského zákoníku (zák. č. 91/1998 Sb). BSM bylo nahrazeno novým institutem Společného jmění manželů (dále jen SJM). Ke dni 1. 8. 1998, kdy nabyla výše uvedená novela ObčZ účinnosti, došlo k plné transformaci BSM na SJM. K podrobnějšímu popisu institutu SJM přikročíme v následující podkapitole.20

2.2 2.2.1

Současná zákonná úprava SJM Institut SJM

Majetkové vztahy mezi manžely se dělí do dvou základních skupin. První skupinu tvoří majetkové vztahy definované § 19 odst. 1 a 2 ZoR, tedy majetkové vztahy vznikající při uspokojování potřeb rodiny a hrazení nákladů společné domácnosti. Tento okruh majetkových vztahů mezi manžely však nebudeme dále podrobněji zkoumat, neboť není předmětem smluvní modifikace SJM. Definice SJM obsažená v § 143 ObčZ vymezuje těmto vztahům specifickou prioritu, podle které nelze tento okruh majetkových vztahů mezi manžely nijak modifikovat.21 Druhou skupinu tvoří majetkové vztahy, které vznikají nad rámec uspokojování potřeb rodiny a hrazení nákladů společné domácnosti. Tuto obecnou definici je možné konkretizovat podle úvahy, že do této kategorie spadá majetek, který manželům zůstane i po uhrazení nákladů společné domácnosti.22 19

CECHLOVA, Eva - TRUTNOVÁ Jana. Historie, současnost a budoucnost institutu společné jmění manželů. Ad Notam. 2006, č. 2, s. 48. 20 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 9. 2000, sp. zn. 30 Cdo 1803/2000. 21 DVOŘÁK, J., SPÁČIL, J. Společné jmění manželů ve teorii a judikatuře. 3. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2011, s.28. 22 Tamtéž s.28.


9

Ve vztahu k manželskému majetkovému právu můžeme rozlišit jednak režim manželského majetkového společenství, jež umožňuje účast obou manželů při správě, nabývání i zániku jejich společného majetku;23 tak i režim odděleného (samostatného) majetku manželů, který je v tomto případě opakem manželského majetkového společenství. V režimu odděleného majetku manželů zůstává jejich majetek i po vzniku manželství nadále ve výlučném vlastnictví jednoho či druhého z manželů.24 Režim odděleného majetku přináší na první pohled výrazně lepší ochranu manželů před možnými riziky plynoucími z podnikatelské činnosti či z případných neuvážených právních úkonů vedoucích ke vzniku závazků vůči třetím osobám. V těchto a jim podobných případech by se mohlo stát, že bude společný majetek manželů postižen výkonem rozhodnutí za účelem úhrady vzniklých závazků. V režimu oddělených jmění tato rizika nevznikají. Na druhou stranu však vidíme na příkladech zemí, kde právní systém takto důsledné oddělení majetku manželů umožňuje, že i zde nabývají manželé nějaký majetek společně. Tento majetek potom nabývají do podílového spoluvlastnictví.25 Důležitou otázkou při přijetí současné právní úpravy manželského majetkového práva (zavádějící institut SJM) byl vztah k úpravě předchozí, konkrétně k institutu BSM. Zákonodárce se této otázce věnoval v čl. VIII bod 2 přechodných ustanovení zák. č. 91/1998 Sb., kde uvedl, že s účinností zákona ke dni 1. 8. 1998 nahrazuje všechna existující BSM nový institut SJM.26 Manželé, jež si podle předchozí právní úpravy vyhradili vznik BSM až ke dni zániku jejich manželství, měli obdobná práva garantovaná i pro nově nabytý status SJM. Právnímu nástupnictví SJM se věnoval Nejvyšší soud ČR v rozsudku pod sp. zn. 30 Cdo 1803/2000, ve kterém vyslovil názor, že přes návaznost institutů BSM a SJM považuje tyto právní kategorie za odlišné. Jejich rozdílnost shledal nejen v pojmenování, ale především v jejich předmětu, rozsahu, obsahu i způsobu zániku.27 Nicméně předmětem SJM jsou i nadále všechny věci, které byly součástí BSM. Z toho vyplývá, že i za účinnosti zákonné úpravy zavádějící institut SJM lze přihlédnout k většině již publikovaných judikátů (z dob existence BSM), a to těch 23

DVOŘÁK, J., SPÁČIL, J. Společné jmění manželů ve teorii a judikatuře. 3. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2011, s.13. 24 Tamtéž s. 14. 25 Tamtéž s. 14. 26 Čl. VIII odst. 2 zák. 91/1998 Sb., kterým se mění a doplňuje zák. č. 94/1963 Sb. o rodině, ve znění pozdějších předpisů, a o změně a doplnění dalších zákonů. 27 Usnesení Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. Cdo 1803/2000 ze dne 26. 9. 2000.


10

rozhodnutí, která se týkají vymezení předmětu BSM.28 Od roku 1998 bylo již vydáno mnoho rozhodnutí, jenž výklad ustanovení upravujících SJM dále upřesnily. Vznik SJM Vznik SJM je vázán na uzavření manželství, které je základním předpokladem existence manželských majetkoprávních vztahů. SJM tedy vzniká v okamžiku, kdy manželé nabudou věc spadající do SJM a splní následující podmínky: věci musí být předmětem SJM a manželé ohledně této věci nesměli dříve zúžit rozsah SJM. Okamžikem uzavření manželství vzniká SJM jako komplex vztahů. Pro manželství uzavřená před datem 1. 8. 1998 vzniklo SJM ze zákona v souvislosti s účinností zák. č. 91/1998 Sb. Výjimkou jsou ta manželství, v nichž se manželé rozhodli vyhradit vznik BSM ke dni zániku manželství.29 Vznik SJM může být však odložen, a to podle ustanovení § 276 odst. 1 zák. č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona (dále jen IZ) či smlouvou uzavřenou ve formě notářského zápisu.30 Specifickým případem vzniku SJM ihned v okamžiku uzavření manželství by byla situace, kdy budoucí manželé uzavřeli před vznikem manželství smlouvu upravenou § 143a odst. 3 ObčZ, kterou rozšířili rozsah budoucího SJM o majetek, který by jinak nadále náležel do výlučného vlastnictví jednoho z manželů. Manželé mohou také smlouvou podle § 143a ObčZ odst. 2 (budoucí manželé podle § 143a odst. 3 ObčZ) vyhradit vznik SJM až ke dni zániku jejich manželství. K analýze smluvní modifikace SJM přikročíme v kapitole 3. Zánik SJM O zániku SJM lze hovořit ve dvou významech. Jako o zániku SJM ve vztahu k určité věci, pohledávce nebo závazku. K zániku SJM ve vztahu k těmto majetkovým hodnotám a závazkům dochází běžným způsobem - prodejem, darováním atd. Podobně v případě závazků - splněním, uplynutím doby, kompenzací atd.31 28

DVOŘÁK, J. – SPÁČIL, J. Předmět společného jmění Právní fórum. 2006, 3. ročník, č. 12, s. 414. 29 FIALA, J. – HURDÍK, J. – KORECKÁ, V. Občanské Brně, 2002, s. 137. 30 DVOŘÁK, J., SPÁČIL, J. Společné jmění manželů ve Wolters Kluwer ČR, a.s., 2011, s.52. 31 FIALA, J. – HURDÍK, J. – KORECKÁ, V. Občanské Brně, 2002, s. 141.

manželů a způsoby jeho nabývání. právo hmotné. 3 vyd. Brno: MU v teorii a judikatuře. 3. vyd. Praha: právo hmotné. 3 vyd. Brno: MU v


11

K zániku SJM k určité věci nebo závazku ale může dojít i smlouvou o modifikaci SJM podle § 143a ObčZ. Druhým z významů je zánik SJM jako souhrnu právních vztahů. K tomu dochází nejpozději zánikem manželství podle § 149 odst. 1 ObčZ. K zániku manželství dochází nejčastěji smrtí jednoho z manželů, rozvodem a výjimečně také prohlášením jednoho z manželů za mrtvého. V určitých situacích zaniká SJM ze zákona, a to i za dalšího trvání manželství. K tomu může dojít v případě, kdy soud podle § 66 odst. 4, zák. č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku (dále jen TZ) vysloví vůči jednomu z manželů trest propadnutí majetku. Dále zaniká SJM za trvání manželství prohlášením konkurzu na majetek jednoho z manželů podle § 268 odst. 1 IZ. Ve výše uvedených případech, kdy došlo k zániku SJM za trvání manželství, může být SJM opětovně obnoveno, a to rozhodnutím soudu podle § 151 ObčZ.32

2.2.2

Věci tvořící SJM

Aktiva Před analýzou smluvní modifikace SJM je nutné vymezit okruh majetku, který SJM tvoří, a naopak majetku i nadále náležejícího do výlučného vlastnictví jednoho z manželů. Rozsah SJM upravuje § 143 ObčZ. Pro definici rozsahu věcí spadajících do SJM zvolil zákonodárce formu obecné pozitivní formulace doplněnou o taxativní výčet věcí, které jsou z rozsahu SJM vyňaty. Zákonná definice SJM užívá pojmu „majetekÿ. Současné znění ObčZ tento pojem blíže nedefinuje. Převládá tendence tento institut definovat široce, tedy jako věci i majetková práva, která nejsou spjata s osobou manžela. V často uváděném vymezení tohoto pojmu ve vztahu k SJM se tak uvádí, že majetek tvoří: věci (movité i nemovité), pohledávky, jiná práva a jiné hodnoty ocenitelné penězi.33 Pro rozlišení okruhu věcí spadajících do SJM vychází zákon z kritéria úplatnosti. Obecně tedy majetek úplatně nabytý jedním či oběma manžely vchází do SJM.34 Pokud budeme citovat znění zákona, tak do SJM patří především maje32

FIALA, J. – HURDÍK, J. – KORECKÁ, V. Občanské právo hmotné. 3 vyd. Brno: MU v Brně, 2002, s. 142. 33 DVOŘÁK, J. – SPÁČIL, J. Předmět společného jmění manželů a způsoby jeho nabývání. Právní fórum. 2006, 3. ročník, č. 12, s. 415. 34 Tamtéž, s. 414.


12

tek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství.35 Naopak bezúplatně nabytý majetek do majetkového společenství manželů zásadně nespadá.36 Výjimkou z obecného rozsahu SJM je tak majetek nabytý jedním z manželů dědictvím nebo darem. Dále je ze SJM vyňat majetek nabytý jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela.37 V posledním případě se jedná o pouhou transformaci majetku nespadajícího do SJM. Mohlo by se jednat například o výměnu domu nabytého jedním z manželů v dědictví za dům jiný.38 Velmi cennou výkladovou pomůckou se stalo Zhodnocení Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. Cpj 86/71. Nejvyšší soud se v něm zaměřil na jasné vymezení věcí a majetkových hodnot nabytých manžely za trvání manželství, které náleží do SJM. Tento právní názor se uplatní i pro úpravu institutu SJM.39 Nejčastějším zdrojem majetku ve SJM bude mzda jednoho z manželů; dále do SJM spadají např. příjmy ze sociálního zabezpečení; odměny za vynálezy a autorská práva; výhry ze sázek; plnění ze smlouvy pojistné. Soud se ale především vyjádřil k možným sporným titulům nabývání věcí do SJM, když uvedl, že součástí SJM se stanou také výnosy, užitky a přírůstky věcí, jenž jsou součástí výlučného majetku jednoho z manželů.40 Součástí SJM se stane i takový majetek, který by byl (byť jen z části) pořízen z prostředků náležejících do SJM. Majetek bude součástí SJM bez ohledu na znění smlouvy, která by za nabyvatele tohoto majetku označovala pouze jednoho z manželů.41 Do SJM naopak bude patřit majetek, jehož kupní cena byla zcela zaplacena z výlučných prostředků jednoho z manželů, avšak kupujícími byli oba manželé a oba při uzavření kupní smlouvy projevili vůli nabýt kupovanou věc do bezpodílového spoluvlastnictví.42 Dále do SJM nepatří věci podle své povahy sloužící osobní potřebě jen jednoho z manželů. Poměrně obecná formulace dává prostor soudnímu výkladu tohoto ustanovení. Do množiny věcí sloužících podle své povahy jen jednomu z manželů 35

§ 143 zákona č. 40/1964 Sb, občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. DVOŘÁK, J. – SPÁČIL, J. Předmět společného jmění manželů a způsoby jeho nabývání. Právní fórum. 2006, 3. ročník, č. 12, s. 414. 37 § 143 zákona č. 40/1964 Sb, občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. 38 ŠVESTKA, J., SPÁČIL, J., ŠKÁROVÁ, M. et al. Občanský zákoník § 1–459. Komentář. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2008, 852 s. 39 Tamtéž, s. 854. 40 Zhodnocení Nejvyššího soudu ČR ze dne 3.2.1972, sp. zn. Cpj 86/71. 41 Srov. Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 4.9.2007, sp. zn. 22 Cdo 342/2007 a Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 7. 3. 2005, sp. zn. 22 Cdo 798/2004. 42 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. 4. 2000, sp. zn. 22 Cdo 1658/98. 36


13

by se totiž daly zařadit i předměty velmi vysoké hodnoty, a to například šperky nebo drahocenná historická střelná zbraň, kterou používá manžel k příležitostnému lovu kachen. Soudní praxe se postavila proti poměřování cennosti jednotlivých věcí v porovnání s majetkovými poměry dané domácnost.43 V souvislosti s věcmi, které svou hodnotou vybočují z majetkových poměrů manželů, odkazuje soudní praxe na ustanovení § 150 ObčZ upravující vypořádání SJM. Manžel, jenž je vlastníkem „přílišÿ hodnotné věci sloužící jeho osobní potřebě, by měl v rámci vypořádání nahradit to, co bylo ze společného majetku na tuto věc vynaloženo.44 Poslední okruh majetku vyňatého z obecné úpravy SJM tvoří věci vydané v rámci předpisů o restituci majetku jednomu z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství anebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka.45 Aplikace tohoto pravidla postupem času přirozeně ustoupí. Lze předpokládat, že více než 21 let po listopadu 1989 budou všechny majetkové křivdy komunistického režimu srovnány. Nabývají-li manželé do SJM nemovitost, nabývají vlastnická práva k nemovitosti okamžikem zápisu vkladu do katastru nemovitostí. V případě, že by jeden z manželů nabýval nemovitost pouze vlastním jménem, ovšem z prostředků spadajících do SJM, bude nemovitost součástí SJM. Pokud by byl v katastru nemovitostí veden jako vlastník nemovitosti jen jeden z manželů, provede katastr zápis druhého manžela na jeho žádost záznamem podle § 7 odst. 1 zákona č. 265/1992 Sb, o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem.46 Ustanovení § 143 ObčZ upravuje majetkové poměry mezi manžely v případě, že se jeden z manželů stane společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva. V tom případě nezakládá účast tohoto manžela na obchodní společnosti (nabytí podílu vč. akcií či podílu v družstvu) účast druhého manžela na této společnosti nebo družstvu. Zákon však stanoví výjimku pro bytová družstva, jenž vznikla v souvislosti s úpravou společného nájmu bytu manžely podle § 703 ObčZ. Tato úprava má za následek také to, že při zániku SJM může ve vypořádání majetkových poměrů mezi manžely přiznat soud obchodní podíl jen tomu z manželů, který byl za trvání SJM společníkem dané společnosti.47 Uvedené ustanovení se 43

Zde se nabízí zajímavé srovnání s užívanými kritérii pro určení okruhu věcí tvořících obvyklé vybavení domácnosti. Více v oddíle 2.2.3. 44 Zhodnocení Nejvyššího soudu ČR ze dne 3.2.1972, sp. zn. Cpj 86/71. 45 § 143 zákona č. 40/1964 Sb, občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. 46 DVOŘÁK, J. – SPÁČIL, J. Předmět společného jmění manželů a způsoby jeho nabývání. Právní fórum. 2006, 3. ročník, č. 12, s. 417. 47 ŠVESTKA, J., SPÁČIL, J., ŠKÁROVÁ, M. et al. Občanský zákoník § 1–459. Komentář. 1.


14

však vztahuje pouze na výkon práv spojených s obchodním podílem, jako např. zasahování do vedení společnosti. Obchodní podíl je zapotřebí posuzovat jako „ jinou majetkovou hodnotuÿ ve smyslu § 118 ObčZ, která může být předmětem právních vztahů.48 Tuto otázku podrobněji rozvedl Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku sp. zn. 22 Cdo 700/2004.49 Pro upřesnění můžeme na tomto místě dodat, že součástí SJM se stává i podnik, který nabyl jeden z manželů za trvání manželství.50 Nejčastějším zdrojem expanze majetku ve SJM jsou příjmy manželů ze závislé činnosti. Soudní praxe dále do SJM zahrnula výnosy samostatného majetku manželů, typicky úroky z účtu ve výhradním vlastnictví jednoho z manželů. Ohledně příjmů manželů spadajících do SJM je však nutné poukázat na další pravidlo vyplývající ze soudní praxe. Do SJM spadá až poukázaný výnos, s nímž může jeden z manželů disponovat. Předmětem SJM tak není např. nárok na výplatu mzdy, ale až samotná vyplacená částka. Podobně tomu bude u výnosu z pronájmu nemovitosti, která patří do výlučného vlastnictví jednoho z manželů.51 Spornou zůstává otázka věcí sloužících k výkonu povolání. Tento okruh věcí totiž předchozí právní úprava (před účinností zákona č. 91/1998 Sb.) vyjímala z okruhu věcí spadajících do BSM. Transformací BSM na SJM uvedené v čl. VIII zák. č. 91/1998 Sb. se staly věci, které k 1. 8. 1998 tvořily BSM, součástí SJM. To by však znamenalo, že věci sloužící k výkonu povolání před účinností výše uvedené novely ObčZ do SJM nespadají.52 Pasiva – závazky Do SJM však patří podle § 143 odst. 2 také závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství.53 Z obecného pravidla stanoví zákon výjimku, podle níž do SJM nespadají závazky, týkající se majetku, vyd. Praha: C.H. Beck, 2008, s. 853 48 DVOŘÁK, J. – SPÁČIL, J. Společné jmění manželů, bezpodílové vlastnictví manželů a podnikání. Ad Notam. 2006, č. 9, s. 304. 49 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 7. 2004, sp. zn. 22 Cdo 700/2004. 50 Tamtéž s. 306. 51 DVOŘÁK, J. – SPÁČIL, J. Předmět společného jmění manželů a způsoby jeho nabývání. Právní fórum. 2006, 3. ročník, č. 12, s. 415. 52 ŠVESTKA, J., SPÁČIL, J., ŠKÁROVÁ, M. et al. Občanský zákoník § 1–459. Komentář. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2008, 851 s. 53 § 143 odst. 1 písm. b) zákona č. 40/1964 Sb, občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.


15

který náleží výhradně jednomu z manželů,54 což je zajímavé postavit do kontrastu s praxí soudů, podle které např. úroky plynoucí jednomu z manželů z účtu v jeho výhradním vlastnictví do SJM spadají.55 Dále do SJM nespadají závazky, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého.56 Každý z manželů může uzavírat smlouvy a brát na sebe závazky i bez vědomí druhého manžela. Povinnosti plynoucí z těchto závazků však dopadají na majetek zahrnutý do SJM a mohou tak v krajním případě nepříznivě zasáhnout do majetkových poměrů druhého manžela. Klíčovou otázkou tak zůstává, jak stanovit „míru přiměřenou majetkovým poměrům manželůÿ, nad kterou nelze druhého z manželů činit za tento závazek spoluodpovědným, aniž by o jeho vzniku věděl. Obecná zákonná formulace dává v tomto případě prostor soudnímu výkladu, na který však právní veřejnost stále čeká. Vzhledem k tomu, že majetkové poměry každé jednotlivé domácnosti mohou být diametrálně odlišné a specifické, je také možné, že se jednoznačné odpovědi jednoduše ani nelze dopátrat. V takovém případě je však logickým postupem manželů, kteří se cítí tímto způsobem ohroženi, snaha o modifikaci rozsahu SJM. V praxi může dojít také k situaci, kdy je nejasné, zda určitý majetek náleží do SJM. V takovém případě by pravděpodobně jeden z manželů podával určovací žalobu k soudu.57 Vzhledem k tomu, že závazky byly zahrnuty do manželského spoluvlastnictví až v souvislosti se zavedením institutu SJM, bylo třeba vyřešit, jaký bude právní režim závazků vzniklých před 1. 8. 1998. Pohledávky a dluhy, které vznikly před 1. srpnem 1998 a které se podle tohoto zákona považují za součást společného jmění manželů, se stávají jeho součástí.58 Nicméně, pokud manželství zaniklo před 1. 8. 1998, nestaly se dluhy součástí SJM, což ve svém rozsudku pod sp. zn. 33 Odo 250/2002 potvrdil Nejvyšší soud ČR. 54

§ 143 odst. 1 písm. b) zákona č. 40/1964 Sb, občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. 55 DVOŘÁK, J. – SPÁČIL, J. Předmět společného jmění manželů a způsoby jeho nabývání. Právní fórum. 2006, 3. ročník, č. 12, s. 414. 56 § 143 odst. 1 písm. b) zákona č. 40/1964 Sb, občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. 57 DVOŘÁK, J. – SPÁČIL, J. Společné jmění manželů ve teorii a judikatuře. 3. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2011, s. 140. 58 Čl. VIII odst. 2 zák. č. 91/1998 Sb., zákona kterým se mění a doplňuje zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů, a o změně a doplnění dalších zákonů.


2.2.3

16

Věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti

Do českého právního řádu byl novelou ObčZ (zák. č. 91/1998 Sb.) mimo jiné zaveden pojem věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti. Tato kategorie majetku byla vyňata z okruhu věcí, o něž mohou manželé zúžit rozsah SJM. Obecná definice tohoto pojmu dává prostor pro jeho další soudní výklad. Podle komentáře k ObčZ lze těmito věci v souladu s jazykovým výkladem rozumět bytové zařízení (nábytek, kuchyňské vybavení, běžné elektrospořebiče aj.). Autoři však nevylučují, že by pod obvyklé vybavení společné domácnosti mohl být zařazen také automobil, který je např. nezbytný k cestě manžela do zaměstnání. Rozsah věcí spadajících do této kategorie se bude v čase nepochybně měnit. Obecné vymezení je tedy nutné v okamžiku aplikace konfrontovat s běžně přijímaným standardem ve společnosti.59 Bez nutného individuálního posouzení se zde neobejdeme.60 Kategorii obvyklého vybavení domácnosti zmiňuje také ustanovení § 322 odst. 2 písm. a) OSŘ v souvislosti s věcmi vyloučenými z výkonu rozhodnutí. Pro oblast vynětí těchto věcí z výkonu rozhodnutí je ale zejména soudní praxí jejich okruh znatelně zúžen. Znění § 322 OSŘ obsahuje požadavek „nezbytné potřebyÿ. S tímto pojmem také argumentoval Nejvyšší soud ČR, když ve svém usnesení sp. zn. 20 Cdo 180/2003 okruh věcí vyňatých z výkonu omezil: „. . . výkonem rozhodnutí proto nelze postihnout jen takový majetek, který slouží k uspokojování těch životních potřeb, které lze hodnotit jako základní. Skutečnost, že určité věci – se zřetelem k aktuálním sociálním standardům – tvoří typické vybavení domácnosti (kupř. barevný televizor, přehrávací aparatura, sedací souprava apod.), ještě neznamená, že ve smyslu ustanovení § 322 odst. 1 a odst. 2 písm. a) OSŘ jedná o věci nezbytně potřebné.ÿ61 Soud však dále uvedl, že při úvaze, zda jsou předmětné věci vyloučeny z výkonu rozhodnutí, je třeba přihlédnout také ke konkrétnímu zjištění, jaké potřeby jsou jejich prostřednictvím v osobních poměrech povinného a jeho rodiny uspokojovány a jakou roli v jeho osobním a rodinném životě hrají.62 Ale proč byly jako mez možného zúžení SJM zvoleny právě věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti? Podle V. Štancové může být tímto důvodem obava 59

ŠVESTKA, J. – SPÁČIL, J. – ŠKÁROVÁ, M. et al. Občanský zákoník § 1–459. Komenrář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2008, s. 860. 60 Srov. RYŠÁNEK, Z. Zúžení společného jmění manželů smlouvou. Ad Notam. 2009, č. 1, s. 26. 61 Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 2. 2004, sp. zn. 20 Cdo 180/2003. 62 BUREŠ, J. – DRÁPAL, L. – KRČMÁŘ, Z. et al. Občanský soudní řád. Komentář. II. díl. 7. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006, s. 1596.


17

o možné ovlivnění soudu při rozhodování ve věci rozvodu manželů v případě, že manželé byli společnými nájemníky bytu. Soud by mohl nájem bytu přisoudit tomu z manželů, v jehož vlastnictví jsou právě věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti.63

2.2.4

Správa SJM a její modifikace

Obsahem majetkových vztahů plynoucích ze SJM jsou práva a povinnosti manželů k majetku spadajícímu do SJM. Ve vztahu ke SJM platí zásady zakotvené v ustanovení § 145 ObčZ. Majetek spadající do SJM užívají a udržují oba manželé společně (odst. 1); obvyklou správu majetku spadajícího do SJM může vykonávat každý z manželů samostatně, ale v záležitostech přesahujících svou povahou obvyklou správu je třeba souhlasu obou manželů, jinak je právní úkon neplatný (odst. 2); závazky, již jsou součástí SJM, plní oba manželé společně a nerozdílně (odst. 3); oba manželé jsou také společně a nerozdílně oprávněni a povinni z právních úkonů týkajících se majetku ze SJM (odst. 4). Tyto zásady tvoří podstatu správy SJM. Potřeba společné správy majetku je opodstatněním pro zavedení speciálního právního institutu pro majetkové vztahy mezi manžely. Manželé jsou tak ve vztahu k dluhům náležejícím do SJM v souladu s ustanovením § 511 ObčZ v postavení zákonných solidárních dlužníků a podle § 513 ObčZ zákonných solidárních věřitelů.64 Manželům je však zákonem dána možnost upravit správu jejich společného jmění odlišně od zákona, a to smlouvou sepsanou ve formě notářského zápisu na základě ustanovení § 147 ObčZ. Účinků smlouvy o modifikaci správy SJM se mohou manželé vůči třetí osobě dovolat jen v případě, že jí byl obsah této smlouvy znám (§ 143a odst. 4 ObčZ).

63

ŠTANCLOVÁ, V. Ještě k diskusi o zúžení společného jmění manželů. Ad Notam. 2010, č. 1, s. 11. 64 DVOŘÁK, T. Společné jmění manželů a insolvenční zákon. Právní fórum. 2010, č. 2, s. 57.

3 Smluvní modifikace SJM

18

Kapitola 3 Smluvní modifikace SJM Stávající znění občanského zákoníku umožňuje manželům modifikovat rozsah SJM nejen do budoucnosti, ale také do minulosti – tedy upravit vlastnická práva k majetku, který podle zákona či dohody manželů již do jejich společného jmění patří. Podstatné však stále zůstává, že manželé nemohou žádným způsobem úplně vyloučit vznik jejich společného jmění. Podle § 143a odst. 2 ObčZ mohou však vyloučit vznik SJM ke dni zániku manželství. Tato dohoda se však nevztahuje na věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti. Bez existence smlouvy modifikující rozsah SJM nemohou manželé za trvání manželství činit vůči sobě navzájem žádné právní úkony k předmětu SJM, jejichž účelem by byl převod vlastnického práva z jednoho manžela na druhého.65 Smlouvy o modifikaci SJM vycházejí jako jeden z institutů občanského práva z obecných ustanovení ObčZ. Klíčovým ustanovením pro smluvní modifikaci SJM je § 143a ObčZ. K úpravě těchto smluv se však vztahují ustanovení dalších zákonů. Předně je třeba zmínit § 262a OSŘ a dále § 267 OSŘ, jež se dotýkají následné aplikace modifikace rozsahu SJM v případě, kdy dochází k výkonu rozhodnutí, kterým je postižen majetek spadající do SJM nebo do výlučného vlastnictví jednoho z manželů. 65

ŠVESTKA, J., SPÁČIL, J., ŠKÁROVÁ, M. et al. Občanský zákoník § 1–459. Komentář. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2008, 859 s.

3.1 Materiální prameny smluvní modifikace SJM

3.1

19

Materiální prameny smluvní modifikace SJM

Při analýze modifikací manželského majetkového práva je užitečné představit nejčastější důvody, pro které se manželé rozhodnou upravit své majetkové poměry. Velmi frekventovaným důvodem pro modifikaci zákonného rozsahu SJM bývá skutečnost, že jeden z manželů začal podnikat. Podnikatelská činnost s sebou nese značné riziko a nepříznivé následky podnikatelského neúspěchu mohou fatálním způsobem dopadnout i na majetek druhého z manželů, obzvláště v situaci, kdy se jeden z manželů stane neomezeně ručícím společníkem obchodní společnosti. Další možnou motivací k úpravě zákonného rozsahu SJM může být rozhodnutí manželů investovat větší množství prostředků ze SJM na zhodnocení majetku, který ale náleží do výlučného vlastnictví jen jednoho z manželů. Modelovým příkladem by mohla být rozsáhlá rekonstrukce rodinného domu, jenž zdědil jeden z manželů po svých rodičích. Zhodnocení takového rodinného domu by „vyvedlo majetek ze SJMÿ na úkor druhého manžela. Zatímco v prvním případě podnikatelské činnosti jednoho z manželů by se SJM smlouvou zužovalo, v tomto případě by manželé volili smluvní rozšíření SJM. Pro režim odděleného (samostatného) majetku manželů se podle zkušeností ze zahraniční právní praxe rozhodují zejména manželé movití, manželé, kteří uzavírají již několikáté manželství a zejména manželé účastnící se podnikatelské a obchodní činnosti.66 K modifikaci SJM může manžele přivést také požadavek banky při sjednávání úvěru. Banka může žádat zúžení SJM nejen o nově vzniklou pohledávku, ale také např. o příjmy, které budou plynout tomu z manželů, který si u banky úvěr sjednává. Banka může být k tomuto požadavku motivována například v situaci, kdy se druhý manžel nachází na seznamu dlužníků, a je tak důvodné obávat se o to, zda závazky tohoto manžela neohrozí příjmy, jenž mají být v budoucnu použity ke splácení závazku vůči bance. K nejčastějším požadavkům manželů vztahujícím se ke smluvní modifikaci SJM patří přání vyjmout ze SJM dům, byt či jinou nemovitost, kterou jeden z manželů následně použije k zajištění úvěru, jenž nebude podle smlouvy mezi manžely spadat 66

DVOŘÁK, J., SPÁČIL, J. Společné jmění manželů ve teorii a judikatuře. 3. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2011, s.14.

3.2 Způsobilost k uzavírání smluv modifikujících SJM

20

do SJM.67 V takovém případě by manželé zúžili SJM o předmětnou nemovitost do minula a do budoucna by svoje SJM zúžili o výše uvedený úvěr. Ke smluvní modifikaci rozsahu SJM by vedlo také rozhodnutí manželů směřující k vyjmutí určitého majetku ze SJM v situaci, kdy tento majetek zamýšlejí nadále vlastnit v podílovém spoluvlastnictví. I tato změna by musela být uskutečněna prostřednictvím smlouvy v režimu § 143 ObčZ.68 Pokud by ale manželé zamýšleli prostřednictvím smluvní modifikace předejít ztrátě majetku v situaci, kdy byl na jednoho z manželů prohlášen konkurz, byla by jejich smlouva podle zákona stižena sankcí absolutní neplatnosti. K tomu ale podrobněji v oddílech 3.6.1 a 3.6.2. Smlouva o modifikaci SJM by se mohla stát prostředkem, kterým manželé předejdou v možném dědickém řízení nárokům dětí z minulých manželství. Tyto děti mají ze zákona nárok na dědický podíl po svém rodiči. Ten však bude pravděpodobně mimo jiné tvořen i majetkem spadajícím do SJM plynoucímu ze současného manželství. Zejména v situaci, kdy mezi těmito dětmi a novým manželem případného zůstavitele nepanují příliš dobré vztahy, rozhodují se někteří manželé pro smluvní modifikaci SJM. Smlouvou tak zpravidla zúží rozsah SJM o hodnotné součásti jejich společného majetku, tedy nejčastěji o vlastnická práva k nemovitostem, podílu na obchodní společnosti atd.

3.2

Způsobilost k uzavírání smluv modifikujících SJM

Smlouvy modifikující rozsah SJM mají formu dvoustranného závazkového právního úkonu. Nutnou náležitostí těchto smluv je způsobilost smluvních stran k právním úkonům. A protože § 143a ObčZ nezavádí v tomto směru žádné nestandardní požadavky, způsobilost smluvních stran bude nutno posuzovat podle obecné úpravy zakotvené v § 8 ObčZ ve vazbě na § 38 a násl. ObčZ. Zletilé osoby, které mají plnou způsobilost k právním úkonům, jsou způsobilé uzavírat smlouvy podle § 143a ObčZ. Naopak osoby, které byly podle § 10 odst. 1 zbaveny způsobilosti k právním úkonům, nemohou smlouvu podle § 143a uzavřít. V případě, že by chtěla smlouvu modifikující rozsah SJM uzavřít osoba s omezenou způsobilostí (§ 10 odst. 2 ObčZ), bylo by nutné její způsobilost posuzovat na základě soudního rozhodnutí. Rozsah 67

MAREŠOVÁ, M. Společné jmění manželů ve vztahu k závazkům jednoho z manželů. Ad Notam. 2007, č. 1, s. 12. 68 CHALUPA, L. Zúžení společného jmění manželů. Bulletin advokacie. 2006, č. 7–8, s. 46.

3.2 Způsobilost k uzavírání smluv modifikujících SJM

21

omezení způsobilosti by tak v tomto případě určoval notář před samotným soupisem smlouvy podle § 143a ObčZ. Za osoby nemající způsobilost uzavřít smlouvu podle § 143a ObčZ samostatně by tuto smlouvu mohl uzavřít jejich zákonný zástupce, tj. u zletilých opatrovník (§ 26 ObčZ). Ze znění ustanovení § 28 ObčZ můžeme dovodit, že pro podpis smlouvy podle § 143a ObčZ by bylo zapotřebí souhlasu soudu, neboť modifikaci budoucího či stávajícího SJM nepochybně nelze považovat za „běžnou záležitostÿ.69 Smluvní způsobilost nezletilých Zákon o rodině v § 13 uvádí specifický příklad, kdy mohou manželství uzavírat i nezletilí. K tomu je zapotřebí povolení soudu na základě souladu se společenským účelem manželství a pouze z důležitých důvodů.70 S ohledem na tento výjimečný způsob uzavření manželství by mohla nastat situace, kdy hodlají smlouvu podle § 143a ObčZ uzavřít nezletilí. Vzhledem k tomu, že § 143a ObčZ tyto situace blíže neupravuje, nezbývá než v tomto ohledu vycházet z obecné úpravy způsobilosti k právním úkonům, kterou stanoví § 9 ObčZ: nezletilí mají způsobilost jen k takovým právním úkonům, které jsou svou povahou přiměřené rozumové a volní vyspělosti odpovídající jejich věku.71 Možnost, aby novomanželé uzavřeli předmanželskou smlouvu, je možné brát jako nabídku zákonodárce, která je adresovaná osobám, jenž mají podle obecných pravidel ObčZ plnou způsobilost k právním úkonům.72 Nezletilým je dovoleno uzavírat sňatky v odpovědi na společenskou poptávku po prolomení pravidla plnoletosti. Tím ale není automaticky dána jejich způsobilost uzavírat smlouvy v režimu občanského zákoníku. Smluvní modifikaci SJM je nepochybně zapotřebí posuzovat jako velmi závažný právní úkon. Docházíme tady nutně k závěru, že nezletilý k takovému úkonu právní způsobilost nemá. Je tedy třeba vyslovit domněnku, že by si budoucí právní úprava manželského majetkové práva zasloužila speciální úpravu způsobilosti „nezletilýchÿ manželů. Z. Králíčková ve svém článku nabízí jako příklad úpravu obsaženou v italském občanském zákoníku (Codice Civile), kde je pro přiznání právní způsobilosti 69

DVOŘÁK, J. – SPÁČIL, J. Společné jmění manželů ve teorii a judikatuře. 3. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2011, s. 194. 70 § 13 odst. 1 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů. 71 § 9 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. 72 DVOŘÁK, J. – SPÁČIL, J. Společné jmění manželů ve teorii a judikatuře. 3. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2011, s. 192.

3.3 Právní účinnost smluv o modifikaci SJM

22

ke všem manželským smlouvám pro osoby nedosahující věku zletilosti zapotřebí asistence v podobě souhlasu zákonných zástupců, poručníka či opatrovníka nezletilého.73

3.3

Právní účinnost smluv o modifikaci SJM

Okamžik účinnosti smluv o modifikaci SJM se dělí nejen ve vztahu k povaze předmětu modifikačních smluv, ale také ve vztahu k povaze subjektu, vůči němuž je smlouva uplatňována. Smlouva nabude ve vztahu mezi manžely (inter partes) účinnosti okamžikem podpisu smlouvy. To stejné bude platit v případě, že manželé modifikovali rozsah SJM do minulosti s výjimkou nemovitostí, neboť pokud je předmětem smluvní modifikace SJM nemovitost, nabývá smlouva účinnosti vkladem do katastru nemovitostí.74 A to s právními účinky ke dni podání návrhu na povolení vkladu do katastru nemovitostí.75 Ve vztahu ke třetím osobám (erga omnes) jsou však účinky smluv o modifikaci SJM na základě ustanovení § 143a odst. 4 ObčZ limitovány jejich vědomostí o obsahu těchto smluv. Již ze znění ustanovení § 143a odst. 4 ObčZ je zřejmé, že pro splnění předepsané podmínky nepostačuje pouhá vědomost třetích osob o existenci smlouvy o modifikaci SJM. Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku pod sp. zn. 20 Cdo 612/2005 demonstruje nutnou míru informovanosti třetích osob na případu, kdy byla předmětem modifikace SJM nemovitost. V tomto případě nepostačuje pouhá skutečnost, že je smlouva uvedena na výpisu listu vlastnictví k předmětné nemovitosti. Věřiteli by měl být znám obsah takové smlouvy v okamžiku vzniku jeho pohledávky.76 Požadavek toho, aby byla třetí osoba seznámena s obsahem smlouvy podle § 143a ObčZ, je kamenem úrazu velkého množství smluv o modifikaci rozsahu SJM. V současnosti neexistuje veřejný registr manželských smluv, do něhož by mohli třetí osoby volně nahlížet a informovat se o existenci smluv o modifikaci SJM. Informační povinnost tak leží výhradně na straně manželů. Podobně je na straně 73

KRÁLÍČKOVÁ, Zdeňka. Úvahy nad zásadou „habilis ad nuptias, habilis ad pacta neptialaÿ. Ad Notam.2003, č. 4, s. 6–7. 74 § 143a odst. 1, zák. č. 40/1964. Sb, občanského zákoníku. 75 ŠVESTKA, J. – SPÁČIL, J. – ŠKÁROVÁ, M. et al. Občanský zákoník § 1–459. Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2008, s. 860. 76 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2004, sp. zn. 20 Cdo 279/2003.

3.4 Předmět modifikace SJM

23

manželů také důkazní břemeno pro případ, kdy by byla předmětná pohledávka vymáhána před soudem.77 S ohledem na výše uvedené skutečnosti se jako nejjistější řešení jeví tento postup. Manželé by měli ve smlouvách uzavíraných s třetí osobou uvádět formulaci, že se smluvní strany seznámily s obsahem smlouvy podle § 143a ObčZ. V praxi si však lze jen obtížně představit, že by manželé tento postup důsledně aplikovali u všech uzavíraných závazků. Z toho důvodu nezbývá než konstatovat, že smlouvy podle § 143a ObčZ ochrání majetek náležející do SJM před nároky plynoucími ze závazků vůči třetím osobám jen velmi zřídka.78

3.4

Předmět modifikace SJM

Předmětem smluvní modifikace SJM může být druhově či individuálně určený majetek či závazky. Manželé tak mohou smlouvu např. určit, že jedna konkrétní nemovitost přejde do výlučného vlastnictví jednoho z manželů nebo že všechny nemovitosti, které v budoucnu manželé nabudou, budou nadále ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů. Obě tyto formulace mohou manželé použít pro případ smluvní modifikace věcí nabytých do SJM v minulosti i věcí, které manželé do SJM nebudou teprve v budoucnu.79 Před účinností novely zák. č. 91/1998 Sb. řešili notáři otázku, zda je možné, aby manželé smlouvou rozšířili rozsah SJM i o jednotlivé individuálně určené kusy majetku, či zda mohou svoje SJM rozšiřovat pouze obecně. Ustanovení § 143a odst. 2 ObčZ po výše uvedené novelizaci výslovně uvádí, že předmětem této smlouvy mohou být i jednotlivé majetkové hodnoty,80 z čehož lze usuzovat, že zákonodárce chtěl umožnit manželům upravit jejich vlastnické vztahy i ke konkrétním položkám jejich majetku, tedy nejen obecně. 77

ŠVESTKA, J. – SPÁČIL, J. – ŠKÁROVÁ, M. et al. Občanský zákoník § 1–459. Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2008, s. 861. 78 Srov. DVOŘÁKOVÁ ZÁVODSKÁ, J. Konec manželství v Čechách? Právní fórum. 2012, č. 3, s. 91–93. 79 FIALA, J. – HURDÍK, J. – KORECKÁ, V. Občanské právo hmotné. 3 vyd. Brno: MU v Brně, 2002, s. 135. 80 § 143a zákona č. 40/1964 Sb, občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.

3.5 Mezinárodní prvek u modifikačních smluv

3.5

24

Mezinárodní prvek u modifikačních smluv

V souvislosti s členstvím ČR v Evropské unii a principem volného pohybu osob lze důvodně předpokládat, že počet manželských párů, ve kterých mají manželé odlišná státní občanství, bude do budoucna narůstat. V souvislosti s tímto faktem vyvstává otázka, jakým právem se budou řídit smlouvy modifikující SJM v případě, že jsou uzavřeny na území jiného státu, než v místě kde manželé uzavřeli svoje manželství. Tuto problematiku upravuje Úmluva o právu rozhodném pro manželské majetkové vztahy.81 Česká republika však není smluvním státem. Do budoucna lze v tomto směru očekávat harmonizační normy z okruhu komunitárního práva.82 Stručnou charakteristiku smluvní modifikace manželských majetkových poměrů ve vybraných evropských právních řádech uvádí J. Dvořák a J. Spáčil v monografii: Společné jmění manželů v teorii a judikatuře, kde je k tomuto tématu zpracována tabulka na str. 179–181.83

3.6

Druhy smluvní modifikace SJM

Smluvní modifikaci SJM lze rozdělit do dvou základních skupin. První skupinou jsou smlouvy, jejichž předmětem je rozšíření rozsahu SJM. Druhou, v praxi výrazně četněji zastoupenou, jsou smlouvy o zúžení rozsahu SJM. Pod smlouvy o zúžení SJM bychom mohli podřadit smlouvy, kterými si manželé mohou vyhradit vznik SJM ke dni zániku jejich manželství. Specifickou skupinu smluv modifikujících SJM tvoří tzv. předmanželská smlouva. K analýze jednotlivých druhů přikročíme v následujících podkapitolách. V souladu se zněním ustanovení § 143a ObčZ mohou manželé modifikovat svoje majetkové poměry nejen k majetku, ale také k závazkům. V jedné smlouvě tak mohou manželé např. zúžit svoje SJM do minulosti k nemovitosti, která je součástí jejich SJM a zároveň zúžit SJM do budoucna o úvěr, jenž bude touto nemovitostí zajištěn. Tento příklad se v praxi vyskytuje velmi často. Pokud se tedy v následujícím textu bude hovořit o jednotlivých formách modifikace SJM, je potřeba mít na paměti, že je mohou manželé volně kombinovat. 81

Úmluva o právu rozhodném pro manželské majetkové vztahy byla vypracována Haagskou konferencí mezinárodního práva roku 1978. 82 DVOŘÁK, J. – SPÁČIL, J. Společné jmění manželů ve teorii a judikatuře. 3. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2011, s. 166. 83 Tamtéž. s. 179–181.

3.6 Druhy smluvní modifikace SJM

3.6.1

25

Rozšíření SJM

Ustanovení § 143a ObčZ dává manželům možnost, aby si smlouvou ve formě notářského zápisu rozšířili rozsah jejich SJM. Tyto smlouvy se tak budou týkat majetku, který nespadá v základním zákonném režimu do SJM, ale také se mohou vztahovat na majetek, který byl v minulosti ze SJM vyňat smlouvou, kterou si manželé svoje SJM zúžili. Manželé si mohou smluvně upravit vzájemná vlastnická práva již existující i taková vlastnická práva, která v budoucnu teprve nabudou. Tuto možnost dala manželům až novelizace ObčZ zákonem č. 91/1998 Sb. Dohody o modifikaci SJM směřující do minulosti mají však účinky ex nunc.84 Je-li předmětem smlouvy o rozšíření SJM nemovitost, nabývá smlouva věcněprávní účinnosti vkladem do katastru s právními účinky ke dni podání návrhu k povolení vkladu.85 V případě smluvního rozšíření SJM se uplatní v souladu s ustanovením § 149 odst. 4 ObčZ obecná zákonná úprava vypořádání SJM. Pro rozšíření SJM je také důležité, že podle § 149 odst. 2 ObčZ je každý z manželů oprávněn požadovat, aby mu bylo uhrazeno, co ze svého vynaložil na společný majetek. . . 86 Rozšíření zákonného rozsahu SJM je také jediným nástrojem, jakým mohou manželé převést do SJM věci darované či zděděné. Darovací smlouvu nelze převést majetek do SJM ani v případě, že by to bylo výslovnou vůlí dárce. Takto darovaný majetek by mohl nanejvýše přejít do podílového spoluvlastnictví obou manželů.87 Možnost darování by mohli manželé „obejítÿ tím, že by ohledně darovaného majetku uzavřeli s původním vlastníkem kupní smlouvu. V kupní smlouvě by si ale strany smluvili pouze symbolickou kupní cenu. Zda by tento postup byl v souladu se zákonem, by však nejspíše musel posoudit soud s ohledem na konkrétní okolnosti. Tento výklad se však zdá být v jistém nesouladu se soudním posouzením statutu věcí nabývaných manžely do SJM úplatným převodem za prostředky ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů. Pro zařazení věci do SJM v tomto případě podle soudu dostačuje ve smlouvě obsažená formulace, že manželé nabývají předmětnou věc do SJM.88 84

DVOŘÁK, J. – SPÁČIL, J. Společné jmění manželů ve teorii a judikatuře. 3. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2011, s. 172 85 ŠVESTKA, J. – SPÁČIL, J. – ŠKÁROVÁ, M. et al. Občanský zákoník § 1–459. Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2008, s. 860. 86 § 149 zákona č. 40/1964 Sb, občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. 87 DVOŘÁK, J. – SPÁČIL, J. Předmět společného jmění manželů a způsoby jeho nabývání. Právní fórum. 2006, 3. ročník, č. 12, s. 414. 88 Srov. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. 4. 2000, sp. zn. 22 Cdo 1658/98.


26

Pokud by se manželé rozhodli pro rozšíření SJM z toho důvodu, aby „ochrániliÿ výlučný majetek jednoho z manželů v situaci, kdy byl na jednoho z manželů prohlášen konkurz a předmětem rozšíření SJM by byl výlučný majetek dlužníka nebo výlučné dluhy manžela dlužníka, byla by potom smlouva podle § 143a ObčZ stižena sankcí absolutní neplatnosti na základě ustanovení § 269 odst. 1 písm. b) a c) IZ.89 Takovýmto postupem by totiž došlo k poškození práv věřitele. V praxi se vyskytly pochybnosti, zda mohou manželé smlouvou podle § 143a ObčZ rozšířit svoje SJM o členský podíl v bytovém družstvu, jehož členem je pouze jeden z manželů, neboť se stal jeho členem před uzavřením manželství. Podle § 704 odst. 2 ObčZ vzniká v takovém případě uzavřením manželství společný nájem družstevního bytu. Ten je ale nutné odlišit od společného členství v bytovém družstvu, jež by i nadále náleželo pouze jednomu z manželů jako výlučné vlastnictví. Podle názoru T. Dvořáka může být podíl v bytovém družstvu předmětem smluvního rozšíření SJM. Ve své argumentaci odkazuje na ustanovení § 230 zák. č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen ObchZ), které by mohlo být pro danou situaci aplikováno analogicky. Tento postup by byl možný pouze v případě, je-li s členským podílem spojeno právo nájmu družstevního bytu.90 Proti tomuto výkladu se ale staví H. Sayehová, která argumentuje, že by takový postup nebyl v souladu s kogentní povahou ustanovení § 703 odst. 2 a 3 ObčZ.91 Vzhledem k tomu, že ohledně možnosti rozšíření SJM o členský podíl v bytovém družstvu nebylo dosud judikováno, nelze v současnosti na výše uvedené jednoznačně odpovědět. Dle mého názoru by byl zákaz takového smluvního rozšíření bezdůvodným omezením smluvní svobody manželů.

3.6.2

Zúžení SJM

Smluvní modifikace SJM vede nejčastěji právě ke zúžení zákonem daného rozsahu SJM. Zúžením SJM je myšleno vynětí majetku již náležejícího do SJM a nabytí tohoto majetku jedním z manželů do jeho výlučného vlastnictví. Pro majetek, který přechází do výlučného vlastnictví jednoho z manželů, bude dále uplatňován obecný vlastnickoprávní režim podle ObčZ. V praxi vyvstala otázka, zda má smluvní zúžení SJM svoje hranice nebo může smlouvou podle § 143a ObčZ dojít 89

DVOŘÁK, T. Společné jmění manželů a insolvenční zákon. Právní fórum. 2010, č. 2, s. 58. DVOŘÁK, T. Společné jmění manželů a členský podíl v bytovém družstvu – některé otázky právních vztahů. Obchodněprávní revue. 2010, č. 1, s. 17. 91 SAYEHOVÁ, H. K článku JUDr. Luboše Chalupy „Zúžení společného jmění manželůÿ. Bulletin advokacie. 2006, č. 11–12, s. 86. 90


27

k faktickému zániku SJM. Nejasnost vyplývá zejména z doslovného znění ustanovení § 143a ObčZ. Zatímco v odst. 2 je výslovně uvedeno omezení, podle něhož mohou manželé vyhradit vznik SJM ke dni zániku manželství, pokud nejde o věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti.92 Ustanovení § 143a odst. 1 ObčZ toto omezení modifikační smlouvy mezi manžely neobsahuje. Věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti vyňal zákonodárce v ustanovení § 148 odst. 1 ObčZ i z možného zúžení SJM soudem. Podle Z. Ryšánka se nabízí dvě možná vysvětlení absence výše uvedeného omezení ve znění ustanovení § 143a odst. 1 ObčZ. Zákonodárce prostě na přesnou formulaci zapomněl nebo bylo jeho úmyslem umožnit manželům v souladu s principem smluvní volnosti jejich SJM fakticky zcela zrušit. Z. Ryšánek se proto přiklání k výkladu, který umožňuje manželům jejich SJM fakticky zrušit.93 S tímto názorem však nesouhlasí F. Balák, který argumentuje tím, že podle jazykového výkladu je „zúženímÿ myšlena modifikace rozsahu SJM, po které ale v SJM musí něco zůstat. Jako vhodnou nejzazší mez zúžení vidí hranici, za kterou nemůže zajít ani soud podle ustanovení § 148 odst. 1 ObčZ, tedy obvyklé vybavení společné domácnosti. Pro přesnost potom navrhuje, aby zákonodárce tuto větu doplnil přímo do ustanovení § 143a odst. 1 ObčZ.94 Výklad Z. Ryšánka je poměrně extenzivní. Dle mého názoru bylo záměrem zákonodárce ponechat ve SJM alespoň minimální majetek. Absenci jasného omezení, které by bylo výslovně uvedeno ve znění § 143a odst. 1 ObčZ, je možné vnímat jako pochybení legislativního procesu. Smlouvou podle § 143a ObčZ nelze stanovit podíly, které manželé k majetku spadajícímu do SJM nabývají. Režim vlastnictví k majetku v SJM je z principu bezpodílový. Tato smlouva se také vztahuje jen k majetku, který je (nebo by v budoucnu mohl být) předmětem SJM.95 Zejména mezi notáři se stala předmětem debat otázka, zda mohou manželé smlouvou podle § 143a ObčZ upravit i členská práva v družstvu. Zánik společného členství v bytovém družstvu je vázán na zánik manželství rozvodem podle ustanovení § 705 odst. 2 ObčZ nebo smrtí jednoho z manželů podle § 707 odst. 2 ObčZ.96 Výše uvedená ustanovení však mají kogentní povahu. Tuto spornou otázku pomohl 92

§ 143a odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb, občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. RYŠÁNEK, Z. Zúžení společného jmění manželů smlouvou. Ad Notam. 2009, č. 1, s. 27. 94 BALÁK, F. K diskusi o zúžení společného jmění manželů. Ad Notam. 2009, č. 6, s. 204. 95 DVOŘÁK, J. – SPÁČIL, J. Společné jmění manželů ve teorii a judikatuře. 3. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2011, s. 176. 96 Tamtéž, s. 177. 93


28

vyřešit až Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku sp. zn. 26 Cdo 98/2011: Vzniklo-li manželům společné členství v bytovém družstvu, nelze členský podíl dohodou manželů za trvání manželství ze společného jmění vyloučit. Byla-li takováto dohoda uzavřena (§ 143a ObčZ), je pro rozpor se zákonem (§ 39 ObčZ) neplatná.97 Soud tak potvrdil kogentní povahu ustanovení § 703 až § 709 ObčZ. Poukázal zejména na fakt, že členská práva a povinnosti v bytovém družstvu nejsou výlučně majetkovým právy (členství bývá často spojeno s nájmem družstevního bytu či s právem na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu).98,99 Smlouvu manželů o modifikaci SJM nelze měnit jinak než další smlouvou v režimu § 143a ObčZ. Do tohoto práva nemůže zasáhnout ani soud (rozsudek Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 3942/2008).100 V podkapitole 3.9 se budeme blíže věnovat omezení účinků zúžení SJM v souvislosti s výkonem rozhodnutí. Ustanovení procesního práva totiž v případě výkonu rozhodnutí vedeného proti jednomu z manželů značně oslabují účinky smluvního zúžení SJM. Manželé sice mohou ze SJM vyjmout jednotlivé majetkové hodnoty či závazky, ale při výkonu rozhodnutí může být postižen veškerý majetek spadající do SJM. Právě úprava výkonu rozhodnutí nutí manžele pojímat zúžení jejich SJM co nejšířeji a nejčastěji je vede k rozhodnutí zúžit SJM až na věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti.101 Smlouva o zúžení SJM se stane absolutně neplatnou v případě, kdy manželé smlouvou zúžili SJM v situaci, kdy byl na jednoho z manželů podán insolvenční návrh dlužníkem nebo věřitelem (poté, co nastaly právní účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení), a soud rozhodl o prohlášení konkurzu, a to na základě ustanovení § 269 odst. 1 písm. a) IZ.102 Odklad vzniku SJM až ke dni zániku manželství Podle znění § 143a odst. 2 ObčZ mohou manželé vyhradit vznik SJM až ke dni zániku jejich manželství s výjimkou věcí tvořících obvyklé vybavení společné domácnosti. Zákonodárce tímto ustanovením vymezil nejzazší hranici pro modifikaci 97

Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 8. 6. 2011, sp. zn. 26 Cdo 98/2011. Tamtéž. 99 Srov. DVOŘÁK, T. Společné jmění manželů a členský podíl v bytovém družstvu – některé otázky právních vztahů. Obchodněprávní revue. 2010, č. 1, s. 17. 100 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 4. 2010, sp. zn. 22 Cdo 3942/2008. 101 Srov. MAREŠOVÁ, M. Společné jmění manželů ve vztahu k závazkům jednoho z manželů. Ad Notam. 2007, č. 1, s. 13. 102 DVOŘÁK, T. Společné jmění manželů a insolvenční zákon. Právní fórum. 2010, č. 2, s. 58. 98


29

SJM. Manželé tak nemohou smlouvou svoje SJM zcela zrušit. K tomu může dojít jen zánikem manželství. V případě, že manželé takto upraví svoje majetkové vztahy, nemají kromě výše uvedené výjimky další majetek spadající do režimu SJM. Jakýkoli další majetek tak každý z nich nabývá do výlučného vlastnictví, či do vlastnictví podílového. Pokud manželé odloží vznik SJM ke dni zániku manželství, mohou s nabytým majetkem volně disponovat jako se svým výlučným majetkem. Mohou si tedy tento majetek darovat mezi sebou navzájem. Darování mezi manžely není jinak obecně přípustné, pravděpodobně z obavy zákonodárce, aby manželé tímto způsobem neobcházeli zákon a nevyváděli tak majetek z dosahu třetích osob nebo z dosahu dětí z jiných manželství v případě dědictví po jednom z manželů. Darovací smlouvu tak mohou manželé mezi sebou uzavírat jen v případě, že je předmětem darování majetek spadající do výlučného vlastnictví jednoho z manželů.103 Termín „odklad vznikuÿ není na tomto místě zcela korektní, neboť SJM ve skutečnosti vzniká a trvá po celou dobu manželství, a to k věcem tvořícím obvyklé vybavení společné domácnosti. Otázkou ale je, zda mohou tento typ smluvní modifikace využít manželé, kteří již do svého SJM nabyli věci netvořící obvyklé vybavení společné domácnosti. V tomto případě by patrně museli nejprve uzavřít smlouvu o zúžení SJM až na věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti a až poté smlouvu o odložení vzniku SJM.104 Faktické právní účinky obou smluv by se ale dle mého názoru v ničem nelišily.

3.6.3

Předmanželská smlouva

Specifickou skupinu smluv modifikujících rozsah SJM tvoří předmanželská smlouva. Upravuje ji ustanovení § 143a odst. 3 ObčZ. Označení předmanželská vyplývá z faktického stavu stran smlouvy – tedy muže a ženy, jenž spolu hodlají uzavřít manželství. Pro předmanželské smlouvy je podobně jako pro ostatní smlouvy modifikující SJM požadována forma notářského zápisu. Budoucí manželé mohou v této smlouvě upravit svoje majetkové poměry stejným způsobem jako by byli manžely. Smlouva však nabývá platnosti až uzavřením manželství. Je tedy vázána suspen103

DVOŘÁK, J. – SPÁČIL, J. Předmět společného jmění manželů a způsoby jeho nabývání. Právní fórum. 2006, 3. ročník, č. 12, s. 420. 104 DVOŘÁK, J. – SPÁČIL, J. Společné jmění manželů ve teorii a judikatuře. 3. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2011, s. 182.

3.7 Forma manželských smluv

30

zivní podmínkou.105 Teoreticky je možné, aby byla předmanželská smlouva uzavřena ve stejný den jako manželství, tato skutečnost by však musela být doložena, jinak by mohla mít za důsledek neplatnost uzavřené smlouvy. V takovém případě by manželé museli svoje majetkové poměry upravit běžnou smlouvou o zúžení či rozšíření SJM.106 V případě, že je předmětem předmanželské smlouvy nemovitost, není možné zapsat změny vlastnických práv k nemovitostem před vznikem manželství. Budoucí manželé mohou svoji předmanželskou smlouvu před uzavřením manželství libovolně měnit. V tomto směru není důvod pro odlišný právní režim ve srovnání s běžnou manželskou smlouvou modifikující SJM. Po uzavření manželství mohou manželé přes existenci předmanželské smlouvy svoje majetkové poměry opětovně upravit smlouvou podle § 143a odst. 1 nebo odst. 2 ObčZ.

3.7

Forma manželských smluv

Pro smlouvy modifikující rozsah SJM předepisuje současná právní úprava formu notářského zápisu. Majetková ujednání zasahující do rozsahu SJM tak vyžadují potvrzení formou veřejné listiny. Konkrétní náležitosti notářského zápisu stanoví zák. č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen NotŘ), konkrétně jeho § 63. Jako strany smlouvy podle § 143a ObčZ jsou v notářském zápisu uvedeni manželé. Smlouva je v souladu s pravidly pro notářské zápisy uvedena větou, že manželé smlouvu uzavřeli před příslušným notářem. Ve smlouvě bývá uvedeno i prohlášení manželů o tom, že řádně uzavřeli manželství a že toto manželství stále trvá. Dále je třeba ve smlouvě uvést dosavadní modifikace SJM. Ve smlouvě by mělo být také jednoznačně vyjádřeno, zda manželé modifikují rozsah SJM ve vztahu k již nabytému majetku a závazkům nebo k majetku a závazkům do budoucna. Dále by měl být ve smlouvě dostatečně specifikován předmět smlouvy, tedy věci, majetkového hodnoty či závazky, k nimž budou modifikovány vlastnické vztahy. Chybět by nemělo ani označení toho z manželů, který se na základě smlouvy stává výlučným vlastníkem těchto věcí (v případě, že se jedná o zúžení SJM). Předmět modifikace SJM může být určen individuálně (např. Au105

ŠVESTKA, J. – SPÁČIL, J. – ŠKÁROVÁ, M. et al. Občanský zákoník § 1–459. Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2008, s. 861. 106 DVOŘÁK, J. – SPÁČIL, J. Společné jmění manželů ve teorii a judikatuře. 3. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2011, s. 191.


31

tomobil zn. VAZ, rok výroby 1975, SPZ 1B1 1111 náleží do výlučného vlastnictví jednoho z manželů) nebo si mohou manželé ve smlouvě ujednat, že výlučným vlastníkem všech automobilů, jenž manželé v budoucnu nabudou, bude ten z manželů, který bude v technickém průkazu uveden jako držitel. Pokud chtějí manželé smlouvou zúžit rozsah SJM až na věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti, mohla by podle zákona dostačovat pouze tato strohá formulace doplněná o dohodu o vypořádání SJM. Není ale na škodu, když budou přímo ve smlouvě uvedena pravidla pro rozdělení jednotlivého majetku do budoucna. Např. Nemovitosti, byty a nebytové prostory pořízené od data podpisu této smlouvy, budou výlučným vlastnictvím toho z manželů, kdo bude v příslušné smlouvě uveden jako nabyvatel. Poněkud sporné je smluvní vymezení okruhu věcí tvořících obvyklé vybavení společné domácnosti. Je otázkou, jak by se k této části smlouvy vyjádřil soud. Každopádně tímto ujednáním nemůže být zasaženo do práv třetích osob, neboť podle ustanovení § 322 odst. 2 OSŘ se bude posuzovat okruh věcí vyňatých z výkonu rozhodnutí podle kritéria nezbytné potřeby.107 Takovéto smluvní ujednání může posloužit smluvním stranám jako cenná výkladová pomůcka coby jasné pravidlo pro vymezení majetku nadále spadajícího do SJM. Tato dohoda však bude patrně účinná jen inter partes. Ve vztahu k závazkům se bude při soupisu smluv podle § 143a ObčZ postupovat obdobně. Pokud by manželé chtěli zúžit rozsah SJM ve vztahu ke všem v budoucnu vzniklým závazkům, jeví se jako vhodné, aby znění smlouvy obsahovalo například formulaci: Ze závazků, které některému z manželů vzniknou, bude zavázán ten z manželů, který učinil právní úkon směřující ke vzniku závazku. Z pohledu informovanosti smluvních stran je vhodné přímo do textu smlouvy zařadit větu odkazující na ustanovení § 143a odst. 4 ObčZ, tedy na pravidlo, podle něhož se mohou manželé dovolat účinnosti této smlouvy vůči jiné osobě jen tehdy, pokud je jí obsah této smlouvy znám. Konkrétní smlouva ve formě notářského zápisu bude s největší pravděpodobností obsahovat také dohodou o vypořádání SJM. V rámci této dohody je vhodné uvést, zda se manžel, který nabyl předmětný majetek do svého výlučného vlastnictví, zavazuje, že v rámci vypořádání uhradí druhému manželovi nějakou náhradu nebo že naopak není tato náhrada druhým manželem požadována.108 107 108

Srov. Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 2. 2004, sp. zn. 20 Cdo 180/2003. BALÁK, F. K diskusi o zúžení společného jmění manželů. Ad Notam. 2009, č. 6, s. 206.


32

Obsahovým náležitostem smluv zužujících rozsah SJM do budoucna se věnoval R. Bláha. Notáři podle něj naprosto zbytečně ve smlouvách podle § 143a ObčZ konkrétně specifikují jednotlivé položky majetku, který do budoucna nebude náležet do SJM, ať už je důvodem této extenzivní formulace požadavek smluvních stran nebo prostě jen snaha notáře zvýšit v očích laické veřejnosti náročnost soupisu notářského zápisu. Podle jeho názoru dokonce přechází do praxe domněnka, že je výslovné vyjmenování jednotlivých majetkových položek podstatnou náležitostí smluv v režimu § 143a ObčZ. Notář při formulaci smlouvy o zúžení SJM do budoucna nedokáže vystihnout všechny případy, jakými mohou v budoucnu manželé nabývat majetek, což zapříčiní neúplnost smluv. Tento nedostatek může být do budoucna zbytečným zdrojem sporů. Nabývání vlastnictví podle něj upravuje český právní řád a smlouva modifikující SJM by neměla tuto zákonnou úpravu obcházet. Podle názoru R. Bláhy není přípustné, aby se manželé ve smlouvách zužujících rozsah SJM do budoucna dohodli například na formulaci: že veškeré nemovitosti bude do svého výlučného vlastnictví nabývat manžel. Manželka by se tak podle něj vzdávala svého práva nabývat majetek zaručeného čl. 11 Listiny základních práv a svobod. Z toho důvodu považuje smlouvu obsahující takové ujednání za neplatnou.109 Rozhodující však je, zda bude tento názor sdílet také soud. Na judikaturu, která by v této oblasti poskytla dostatečný výklad, odborná právní veřejnost zatím čeká. Při soupisu smluv by měli notáři důsledně dbát, aby se formulace smlouvy podle § 143a ObčZ nedostala do rozporu se zákonem. Součástí smluv o modifikaci SJM bude také ujednání, podle něhož smlouva nabývá platnosti a účinnosti dnem podpisu. Toto ujednání však limitují zákonná ustanovení o účinnosti smluv ve vztahu k nemovitostem. Odlišný okamžiku účinnosti zavádí zákon také u předmanželských smluv. Smlouva se stává okamžikem podpisu účinnou mezi manžely – inter partes. Odlišná ujednání stran okamžiku účinnosti smluv v režimu § 143a ObčZ se jeví jako neúčelná. Manželé mohou svoje vzájemné majetkové vztahy opětovně modifikovat obdobným způsobem. Znění § 143a ObčZ. nestanoví pro takový postup žádná omezení. Z evropských právních úprav podobnou volnost poskytuje legislativa Německa či Ruska. Naopak např. francouzská právní úprava stanoví pro změny modifikačních smluv omezení v podobě požadavku na uplynutí určité doby, po kterou nemohou manželé svoje majetkové poměry nijak modifikovat (ve Francii je tato lhůta stano109

BLÁHA, R. K obsahu dohody o zúžení rozsahu SJM do budoucna. Ad Notam. 2008, č. 1, s. 13–14.

3.8 Vypořádání SJM v souvislosti s jeho modifikací

33

vena na 2 roky). Jediným omezením naší právní úpravy pro smlouvy modifikující SJM tak zůstává forma veřejné listiny v podobě notářského zápisu.110 Centrální evidence manželských smluv Novelizace NotŘ zákonem č. 7/2009 Sb. zavedla s účinností od 1. 7. 2009 Centrální evidenci manželských smluv – upravena § 35c NotŘ. Tato evidence je vedena jako neveřejný seznam v elektronické podobě. Evidenci vede a spravuje Notářská komora ČR.111 Jsou v ní evidovány všechny druhy manželských smluv. Stran informovanosti třetích osob však evidence pro svoji neveřejnost nehraje žádnou roli. Evidence je uplatňována v dědickém řízení, kdy notář, jako soudní komisař, z této evidence zjistí, zda zůstavitel neuzavřel smlouvu modifikující SJM. V případě, že zůstavitel takovou smlouvu za života uzavřel, vyžádá si notář tuto smlouvu od notáře, kde byla taková smlouva uzavřena (a nadále uchovávána). Z této smlouvy potom vychází při projednávání dědictví.

3.8

Vypořádání SJM v souvislosti s jeho modifikací

Pro smlouvy modifikující rozsah SJM nese velký význam § 149 odst. 4 ObčZ, podle něhož se v případech modifikace SJM smlouvou či soudem použijí ustanovení § 149 odst. 2 a 3 ObčZ obdobně. Zde tak můžeme nalézt zákonné zakotvení pravidla pro vypořádání SJM v okamžiku soupisu smluv podle § 143a ObčZ. Principy obsažené v ustanovení § 149 ObčZ se tak použijí i při vypořádání SJM při podpisu smlouvy podle § 143a ObčZ. Při rozšíření SJM ani při jeho zúžení do budoucna k jeho vypořádání nedochází. Dle názoru V. Štanclové je tomu tak zejména proto, že se předmět smlouvy o zúžení SJM nikdy nestane součástí SJM, takže ohledně něj nelze dohodou nic vypořádat.112 Tento názor pokládám za zcela správný a logický. Požadavek na vypořádání majetku SJM do budoucna by odporoval principu, že ohledně majetku, který byl do budoucna ze SJM vyloučen, nabývají manželé výlučná vlastnická práva. Výše 110

DVOŘÁK, J. – SPÁČIL, J. Společné jmění manželů ve teorii a judikatuře. 3. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2011, s. 167. 111 Tamtéž, s. 169. 112 ŠTANCLOVÁ, V. Ještě k diskusi o zúžení společného jmění manželů. Ad Notam. 2010, č. 1, s. 10.


34

uvedený právní názor je zcela v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 681/2004, kterému bude ještě v následujícím textu věnována pozornost. Skutečnost, že může být tento majetek (a ve většině případů tomu tak bude) pořízen z prostředků spadajících do SJM, bude zohledněna jako investice při vypořádání SJM po jeho zániku. Typicky tomu tak bude u smluv, kterými si manželé zúžili rozsah SJM ve vztahu ke konkrétním věcem.113 Nutnost provádět vypořádání v souladu s principy obsaženými v ustanovení § 149 ObčZ při podpisu smluv podle § 143a ObčZ je však tématem debat a sporů mezi notáři. Z. Ryšánek například vyslovil ve svém článku názor, že požadavky § 149 ObčZ by se stavěly proti podstatě smluvní volnosti, neboť by manželům de facto nařizovaly, jak má jejich smlouva znít. Součástí smlouvy o zúžení SJM by tak muselo být i určení vypořádací kompenzace. Z. Ryšánek upozorňuje na související ustanovení § 150 ObčZ, jenž upravuje vypořádání SJM dohodou manželů. Pro tyto dohody totiž zákon žádná omezení nestanoví. Ustanovení § 149 odst. 4 ObčZ tak podle jeho názoru slouží pouze jako jakési připomenutí zásad, které manželům při vypořádání jejich SJM pouze nabízí, ale které pro ně nejsou nijak závazné.114 K problematice výkladu ustanovení § 149 odst. 4 ObčZ se vyjádřil Nejvyšší soud ČR v rozsudku pod sp. zn. 30 Cdo 681/2004, v němž stanovil hranici rozsahu věcí, ohledně kterých musí dojít po smrti jednoho z manželů k vypořádání následovně: Předmětem vypořádání SJM nejsou majetek a závazky, ohledně kterých bylo společné jmění zúženo smlouvou uzavřenou manžely ve smyslu ustanovení § 143a odst. 1 ObčZ, ovšem pouze v případě, že zúžení se týkalo majetku a závazků nabytých či vzniklých po uzavření předmětné smlouvy nebo majetku a závazků, které společné jmění v době uzavření smlouvy již tvořily, a byly již mezi manžely vypořádány.115 Tím se soud dotkl dosti důležité otázky, zda se má při vypořádání zanikajícího SJM přihlížet také k dohodám podle § 143a ObčZ. Ve výše uvedeném rozsudku Nejvyššího soudu ČR byl uveden disentní názor, podle něhož nemůže být smlouva modifikující SJM do budoucna považována zároveň za vypořádání SJM pro věci, které jsou předmětem smlouvy, neboť by se tím manželé vzdávali svých práv do budoucna. Tento výklad by však znamenal, že právní následky smlouvy podle § 143a ObčZ trvají pouze za trvání SJM, ale po jeho zániku musí být majetkové 113

ŠTANCLOVÁ, V. Ještě k diskusi o zúžení společného jmění manželů. Ad Notam. 2010, č. 1, s. 10. 114 RYŠÁNEK, Z. Zúžení společného jmění manželů smlouvou. Ad Notam. 2009, č. 1, s. 28. 115 Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 10. 5. 2005, sp. zn. 30 Cdo 681/2004.


35

poměry mezi manžely nově vypořádány i ohledně majetku, který byl do té doby považován za výhradní majetek jednoho z manželů. To by dle mého názoru silně odporovalo zásadě právní jistoty. Navíc by byla značně omezena smluvní volnost manželů a majetkový režim SJM by se stal ještě rigidnějším.116 Podle názoru K. Brejlové je ale možné aplikovat ustanovení § 149 odst. 4 ObčZ tím způsobem, že notář při soupisu smlouvy podle § 143a ObčZ manžele náležitě poučí o zásadách obsažených v § 149 odst. 1 a odst. 2 ObčZ. Manželé mohou následně uzavřít dohodu o vypořádání odlišně než podle principů § 149 ObčZ, ale jejich rozhodnutí musí být v tomto kvalifikované, a za to, že se tak stalo, nese odpovědnost notář, který smlouvu sepsal.117 V současné době je praxí notářů všeobecně přijímáno, že dohoda manželů ohledně vypořádání jejich SJM může být součástí smlouvy o zúžení SJM sepsané podle ustanovení § 143a ObčZ. V pohledu na nutnost určení vypořádací kompenzace při soupisu smluv podle § 143a ObčZ již jednotný názor není. Vzhledem k tomu, že zákonná úprava smluv o modifikaci SJM žádná zvláštní pravidla pro vypořádání manželů nestanoví, mohu naprosto souhlasit s názorem V. Štanclové, která považuje samotný projev vůle směřující ke zúžení SJM a určení výlučného vlastnictví jednoho z manželů k předmětným věcem za dostatečný, aby splňoval obecné požadavky na vypořádání SJM, které stanoví § 149 odst. 4 ObčZ. V případě, že manželé chtějí při soupisu smlouvy modifikující SJM dohodnout také vypořádací kompenzaci, měli by tak učinit výslovně a písemně přímo ve smlouvě podle § 143a ObčZ.118 Manželé, kteří uzavřeli smlouvu o odložení vzniku SJM ke dni zániku manželství, nabývají (s výjimkou věcí tvořících obvyklé vybavení společné domácnosti) ostatní majetek do svého výlučného vlastnictví. Tento majetkový režim se však ke dni zániku jejich manželství změní. Po zániku manželství bude v tomto případě situace obdobná, jako by žádnou smlouvu manželé neuzavřeli. Ve výlučném vlastnictví manželů zůstane nadále pouze majetek (vč. závazků) nespadající do SJM podle znění § 143 ObčZ. Ohledně majetku spadajícího podle obecné zákonné úpravy do SJM proběhne po zániku manželství vypořádání. Na jeden rozdíl oproti běžnému vypořádání je však nutné upozornit. Jak bylo uvedeno výše, manželé byli 116

RYŠÁNEK, Z. Zúžení společného jmění manželů smlouvou. Ad Notam. 2009, č. 1, s. 28. BREJLOVÁ, K. Zákonné zásady vypořádání společného jmění manželů. Ad Notam. 2011, č. 1, s. 6. 118 ŠTANCLOVÁ, V. Ještě k diskusi o zúžení společného jmění manželů. Ad Notam. 2010, č. 1, s. 9. 117


36

za trvání manželství (po účinnosti smlouvy podle § 143a ObčZ) výlučnými vlastníky majetku s výjimkou obvyklého vybavení domácnosti. S tímto majetkem mohli jako výluční vlastníci také volně nakládat. Pokud tedy určitou součást tohoto majetku za trvání manželství zcizili, není tento majetek předmětem vypořádání po zániku manželství, neboť v takovém případě není pokládán za součást SJM.119 V případě, kdy dochází při soupisu smlouvy podle § 143a ObčZ také k vypořádání SJM, musí manželé dbát na to, aby neporušili ustanovení § 150 odst. 2 ObčZ, tedy aby nebyla vypořádáním dotčena práva věřitelů. Tento předpis směřující k ochraně třetích osob je však formulován velmi obecně. Lze si totiž jen obtížně představit smlouvu o zúžení SJM, kterou by nebyla dotčena práva věřitelů jednoho z manželů, neboť z podstaty smluvní modifikace SJM dochází k dispozici s majetkem dlužníka, čímž mohou být věřitelé dotčeni. Potřebný výkladový nástroj můžeme najít v usnesení Nejvyššího soudu ČR pod sp. zn. 7 Tdo 271/2003. Soud posuzoval soulad smlouvy o zúžení SJM, jejíž součástí bylo vypořádání SJM manželů, kterým došlo k rozsáhlému poškození práv věřitele jednoho z manželů. Soud zde došel k závěru, že při vypořádání SJM musí být zachována rovnováha mezi zájmy druhého manžela a právy věřitelů.120 V opačném případě by se mohlo jednat o naplnění skutkové podstaty trestného činu poškozování věřitele. Tímto výrokem byla soudní praxí vyřešena výkladová otázka, která by při čistě formalistickém přístupu mohla znamenat zneplatnění velké většiny smluv o zúžení rozsahu SJM.121 K výkladu účinků vypořádání manželů dohodou ve vztahu k ochraně třetích osob se vyjádřil Nejvyšší soud ČR také v rozsudku pod sp. zn. 20 Cdo 2085/2006, když potvrdil, že se dohodou o vypořádání společného jmění nemůže zhoršit postavení věřitele.122 Porušení povinnosti obsažené v ustanovení § 150 odst. 2 ObčZ zakládá neúčinnost dohody o vypořádání SJM - nikoli její neplatnost.123 V případě, že byla manžely uzavřena smlouva o modifikaci SJM, jejíž součástí byla dohoda manželů o vypořádání SJM po podání insolvenčního návrhu, a jde-li o insolvenční návrh věřitele poté, co nastaly účinky spojené se zahájením insol119

DVOŘÁK, J. – SPÁČIL, J. Společné jmění manželů ve teorii a judikatuře. 3. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2011, s. 183. 120 Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 3. 2003, sp. zn. 7 Tdo 271/2003. 121 MAREŠOVÁ, M. Společné jmění manželů ve vztahu k závazkům jednoho z manželů. Ad Notam. 2007, č. 1, s. 13. 122 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 9. 2007, sp. zn. 20 Cdo 2085/2006. 123 DÁVID, R. Ochrana manžela povinného v exekučním řízení. Právní fórum. 2011, č. 11–12, s. 520.

3.9 Modifikace SJM a výkon rozhodnutí

37

venčního řízení, se tato smlouva stává v okamžiku prohlášení konkurzu soudem absolutně neplatnou podle ustanovení § 269 odst. 1 písm. d), IZ.124

3.9

Modifikace SJM a výkon rozhodnutí

Manželé se pro smluvní modifikaci rozsahu SJM rozhodují v obavě, aby na veškerý majetek v jejich SJM nedopadal případný výkon rozhodnutí spojený se závazky jednoho z manželů, ať už pocházejí z jeho podnikatelské činnosti nebo nerozvážného počínání. Po soupisu smlouvy podle § 143a ObčZ splňující veškeré předepsané náležitosti jsou manželé často přesvědčeni, že se případné vymáhání závazků jednoho z manželů již nijak nedotkne majetku vyňatého ze SJM. Aplikace ustanovení o smluvní modifikaci SJM jsou však jednoznačná jen na první pohled. Ve spojení s ustanoveními o výkonu rozhodnutí obsaženými v zák. č. 99/1963 Sb., občanském soudním řádu (dále jen OSŘ) dostávají modifikované majetkoprávní vztahy mezi manžely mnohem složitější podobu. S ohledem na nekonečnou škálu situací, které mohou nastat v případech konkrétních manželů, je žádoucí, aby manžele před možnými riziky varoval notář již při soupisu smluv modifikujících rozsah SJM. Z ustanovení § 143a odst. 4 ObčZ vyplývá, že se manželé mohou účinků smluv modifikujících rozsah jejich SJM dovolat jen v případě, že je třetí osobě znám obsah smlouvy. Poměrně obecnou formulaci obsaženou v zákoně upřesňuje četná judikatura, ale také další právní předpisy. O účinnosti smluv podle § 143a ObčZ ve vztahu k třetím osobám je podrobněji pojednáno v podkapitole 3.3. Zejména je nutné upozornit na znění § 262a odst. 1 OSŘ, které při výkonu rozhodnutí zavádí oprávnění nařídit výkon rozhodnutí také na majetek patřící do SJM v případě, jde-li o vydobytí závazku, který vznikl za trvání manželství jen jednomu z manželů. Za majetek patřící do společného jmění povinného a jeho manžela se pro účely nařízení výkonu rozhodnutí považuje také majetek, který netvoří součást společného jmění manželů jen proto, že byl smlouvou zúžen zákonem stanovený rozsah společného jmění manželů nebo že byl smlouvou vyhrazen vznik společného jmění ke dni zániku manželství.125 Ustanovení § 262a OSŘ tak dosti oslabuje účinky smluv modifikujících rozsah SJM ve vztahu k majetku vyňatému za SJM. Posiluje zároveň ochranu věřitele 124

DVOŘÁK, T. Společné jmění manželů a insolvenční zákon. Právní fórum. 2010, č. 2, s. 58. § 262a odst. 1 zákona č. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. 125


38

a zajištění jeho pohledávek vůči jednomu z manželů, které by bez smluvní modifikace spadaly do rozsahu SJM. Rozsah SJM pojímá výrazně šířeji než ustanovení ObčZ. Manželé se často snaží smlouvou o zúžení SJM zabránit neblahým následkům rozmařilého jednání jednoho z manželů, který na sebe bez souhlasu druhého manžela bere značné závazky. Tyto závazky se stávají zpravidla součástí SJM (s výjimkami uvedenými v ustanovení § 143 odst. 1 písm. b) ObčZ. Výkon rozhodnutí nařízený za účelem splnění závazku náležejícího do SJM, sjednaného jen jedním z manželů, nemůže věřitel v nalézacím řízení vymoci po druhém z těchto manželů. Právo věřitele domáhat se při výkonu rozhodnutí nebo exekuci uspokojení závazku povinného manžela postižením SJM tím není dotčeno.126 Jde-li o výkon rozhodnutí s cílem splnění závazku, kterým je vůči věřiteli vázán jen jeden z manželů, může být exekuce nařízena také na majetek náležející do SJM. To ale jen za předpokladu, že tento závazek vznikl již za trvání manželství. Jediným případem, kdy se pravidla upravená § 262a OSŘ neuplatní, je výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy povinného a přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu. Důvodem je fakt, že se jedná o výkon rozhodnutí směřující proti nároku na plnění ze strany zaměstnavatele nebo bankovního ústavu, které ještě nejsou předmětem SJM.127 V případech, kdy je výkonem rozhodnutí postižitelný i majetek spadající do SJM v nemodifikovaném zákonném režimu, nezkoumá soud, zda neexistuje mezi manžely smlouva, která by rozsah jejich SJM modifikovala odlišně. Ze znění ustanovení § 262a OSŘ lze dovodit, že soud nezkoumá ani tu skutečnost, zda samotná vymáhaná pohledávka spadá či nespadá do SJM. Zde nejde ani tak o to, že soud nemůže zkoumat obsah smluvní modifikace SJM z toho důvodu, že mu není známa, ale do hry se zde vrací místy příliš obecné vymezení rozsahu SJM. Při nařízení exekuce bude soud vycházet z tvrzení oprávněného a především ze znění návrhu exekuce a nebude tak zkoumat, zda vymáhaná pohledávka vznikla za trvání manželství. Ustanovení § 262a odst. 2 OSŘ rozvádí za účelem ochrany věřitele účinnost smluv modifikujících SJM s ohledem na časovou souslednost soupisu smlouvy podle § 143a ObčZ a vzniku vymáhané pohledávky. Soud tak při výkonu rozhodnutí nebude přihlížet ke smlouvě, kterou byl zúžen zákonem stanovený rozsah společného 126

Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 12. 9. 2007, sp. zn. 31 Odo 677/2005. BUREŠ, J., DRÁPAL, L. KRČMÁŘ, Z. et al. Občanský soudní řád. Komentář. II. díl. 7. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006, s. 1434. 127


39

jmění manželů o majetek, který patřil do společného jmění v době vzniku vymáhané pohledávky.128 Stejné pravidlo potom zákon aplikuje pro případy smluvního rozšíření SJM o majetek, který nepatřil do společného jmění v době vzniku vymáhané pohledávky.129 Opačný postup by se stal příčinou nepřípustného zásahu do již nabytých práv.130 Soud tak v žádném případě nezkoumá, zda byla smlouva o modifikaci SJM v okamžiku zahájení vykonávacího řízení účinná. Výkonem rozhodnutí by mohl být tedy postižen i majetek náležející na základě smluvní modifikace do výhradního vlastnictví jednoho z manželů, pokud modifikaci předcházel hmotněprávní vznik vymáhané pohledávky. Výše uvedený výklad potvrdil i Nejvyšší soud ČR v rozsudku pod sp. zn. 20 Cdo 1389/2003.131 Výkon rozhodnutí tak dopadne na veškerý majetek, který vlastní povinný manžel a majetek, který soud bude považovat za majetek spadající do SJM. Výkonu rozhodnutí by mohl být uchráněn pouze majetek evidentně nabytý dědictvím, darem či jako restituční náhrada, avšak jen za předpokladu, že to bude soudu známo. K tomu by došlo například v situaci, kdy by měla být výkonem rozhodnutí postižena nemovitost a ve výpisu z katastru nemovitostí by bylo jako nabývací listina uvedeno např. usnesení o nabytí dědictví pro manžela povinného.132 Proti výkonu rozhodnutí, kterým je postižen majetek patřící podle § 262a OSŘ do SJM, se lze bránit pouze prostředky excindační žaloby. S tímto pravidlem není drtivá většina laické veřejnosti srozuměna. Majetek je postižen výkonem rozhodnutí, a až poté je soudem určováno, zda byl či nebyl tento postih ve vztahu ke skutečnému vlastníkovi věcí oprávněný. V případě, že soud označí na základě podané excindační žaloby pravomocným rozhodnutím postižený předmětný majetek za vyloučený z výkonu rozhodnutí, je tím dán důvod pro zastavení exekuce podle ustanovení § 268 odst. 1 písm. f) OSŘ.133 Otázkou zůstává, zda tento postup bude soud aplikovat také v případě, kdy bylo SJM zúženo soudním rozhodnutím podle § 148 ObčZ. Podle názoru autorů Komentáře k Občanskému soudnímu řádu bude ustanovení § 262a OSŘ obdobně 128

§ 262a odst. 2 zákona č. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. 129 Tamtéž. 130 BUREŠ, J. – DRÁPAL, L. – KRČMÁŘ, Z. et al. Občanský soudní řád. Komentář. II. díl. 7. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006, s. 1435. 131 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 7. 2004, sp. zn. 20 Cdo 1389/2004. 132 BUREŠ, J., DRÁPAL, L. KRČMÁŘ, Z. et al. Občanský soudní řád. Komentář. II. díl. 7. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006, s. 1434. 133 Tamtéž, s. 1435.


40

aplikováno i na SJM zúžené soudem.134 Naproti tomu R. Dávid upozorňuje, že v případě soudního zúžení SJM není možné aplikovat analogicky a je zapotřebí držet se doslovného znění ustanovení § 262a a § 267 odst. 2 OSŘ Argumentuje tím, že soudní modifikace rozsahu SJM slouží zejména k ochraně podnikajícího manžela (např. v situaci, kdy se stal neomezeně ručícím společníkem obchodní společnosti). V případě, že by bylo i v této situaci aplikováno ustanovení § 262a OSŘ, byl by účel soudní modifikace SJM popřen.135

3.9.1

Vylučovací žaloba a SJM

Pokud je nařízeným výkonem rozhodnutí postižen majetek spadající do SJM v souladu s ustanovením § 262a OSŘ, může se povinný domáhat vyloučení majetku z exekuce vylučovací (excindační) žalobou. Ustanovení § 267 odst. 2 OSŘ odkazuje na případy, kdy byl nařízeným výkonem rozhodnutí postižen majetek, patřící do SJM nebo majetek, který se podle § 262a OSŘ považuje za součást SJM, avšak tento vymáhaný závazek vznikl za trvání manželství jen jednomu z manželů. Výčet těchto případů je taxativní. Zákon tak dává povinnému v exekučním řízení možnost excindační žalobou vyjmout z výkonu rozhodnutí majetek, který podle smlouvy o zúžení zákonem stanoveného rozsahu společného jmění manželů nebo podle smlouvy o vyhrazení vzniku společného jmění ke dni zániku manželství nepatřil do společného jmění manželů, a oprávněnému byl v době vzniku vymáhané pohledávky znám obsah smlouvy,136 nebo majetek, jenž náležel výhradně povinnému proto, že jej nabyl před manželstvím, dědictvím, darem, za majetek náležející do jeho výlučného majetku nebo podle předpisů o restituci majetku, který měl ve vlastnictví před uzavřením manželství nebo který mu byl vydán jako právnímu nástupci původního vlastníka, anebo že slouží podle své povahy jen jeho osobní potřebě.137 Je tak velmi důležité odlišit výše uvedené situace, ve kterých bude manžel povinného podávat vylučovací žalobu podle § 267 odst. 2 OSŘ, neboť vylučovací žalobu podle tohoto ustano134

BUREŠ, J., DRÁPAL, L. KRČMÁŘ, Z. et al. Občanský soudní řád. Komentář. II. díl. 7. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006, s. 1436. 135 DÁVID, R. Ochrana manžela povinného v exekučním řízení. Právní fórum. 2011, č. 11–12, s. 522. 136 § 267 odst. 2 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., Občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. 137 § 267 odst. 2 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., Občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů.


41

vení lze jen použít v situaci, kdy je výkonem rozhodnutí postiženo společné jmění manželů.138 Pokud se ale manžel domáhá při vymáhacím řízení vyloučení majetku, který je v jeho výlučném vlastnictví (např. ho získal dědictvím nebo darem), bude podávat vylučovací žalobu podle ustanovení § 267 odst. 1 OSŘ. Tak judikoval Nejvyšší soud ČR v rozsudku pod sp. zn. 20 Cdo 1578/2003.139 Pokud manželé uzavřeli smlouvu o zúžení SJM, může být excindační žaloba ze strany manžela povinného úspěšná pouze za předpokladu, že byla tato smlouva uzavřena a stala se účinnou před vznikem vymáhané pohledávky. Dalším nutným předpokladem pro úspěšnost excindační žaloby je okolnost, zda byl obsah této smlouvy znám oprávněnému ve vymáhacím řízení v okamžiku vzniku jeho pohledávky. Podobný postup by se uplatnil v případě, kdy si manželé vyhradí vznik SJM až ke dni zániku jejich manželství. Excindační žaloby může manžel povinného využít i v případě, kdy závazek povinného manžela nenáležel do SJM, a to z toho důvodu, že vymáhaná pohledávka vznikla při používání majetku náležejícího výhradně povinnému z důvodů uvedených v § 143 ObčZ, tedy majetku, který povinný nabyl před vznikem manželství, obdržel darem, nabyl v dědictví či podle předpisů o restituci. Taxativnost ustanovení § 267 OSŘ mimo jiné uzavírá cestu manžela povinného vyloučit z exekuce majetek spadající do SJM v případě, že pohledávka za povinným manželem vznikla bez souhlasu druhého manžela v případě, kdy plnění přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů.140 Excindační žalobou může tedy manžel (popřípadě bývalý manžel) povinného uplatnit svoje vlastnická práva k majetku, který byl smlouvou o zúžení rozsahu SJM vyňat ze zákonného rozsahu SJM. Soud však excindační žalobu neprojednává v již probíhajícím vykonávacím řízení, ale v samostatném sporném řízení. K excindační žalobě je oprávněna třetí osoba (rozdílná od osoby oprávněného či povinného ve vykonávacím řízení). Třetí osoba (v našem případě tedy manžel povinného) musí v žalobním petitu excindační žaloby přesně specifikovat všechny věci, které byly postiženy výkonem rozhodnutí, a k nimž má tato třetí osoba právo, které jejich postižení výkonem rozhodnutí vylučuje. Tímto právem bude tedy typicky prokázané 138

DÁVID, R. Ochrana manžela povinného v exekučním řízení. Právní fórum. 2011, č. 11–12, s. 522. 139 Tamtéž, s. 519. 140 BUREŠ, J. – DRÁPAL, L. – KRČMÁŘ, Z. et al. Občanský soudní řád. Komentář. II. díl. 7. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006, s. 1454.


42

vlastnické právo, které však nesmí být spojeno s povinností žalobce strpět úhradu vymáhané pohledávky. Nepříznivou okolností pro manžela povinného je zejména fakt, že v tomto sporném řízení prokazuje svá tvrzení tento manžel. Stejně tak je na jeho straně i procesní odpovědnost.141 Manžel povinného jako účastník řízení Účastenství manžela povinného ve vykonávacím řízení se řídí také podle ustanovení § 255 odst. 2 OSŘ, podle něhož je účastníkem vykonávacího řízení také manžel povinného, a to v případě, že jsou nařízeným výkonem rozhodnutí postiženy věci nebo práva patřící do společného jmění manželů.142 Manžel povinného je účastníkem řízení, jen pokud jde o tyto majetkové hodnoty. Z textu zákona také vyplývá, že se manžel povinného stává účastníkem řízení až v okamžiku, kdy je postižen majetek spadající (nebo jinak spadající) do SJM, tedy v případě, že soud již vyhověl žalobnímu návrhu oprávněného. Ustanovení § 255 OSŘ je však nutné doplnit o pravidla obsažená v § 262a OSŘ, ze kterých lze dovodit, že manžel povinného je účastníkem vykonávacího řízení i v případě, kdy je výkonem rozhodnutí postižen majetek nespadající do SJM, protože manželé svoje SJM modifikovali smlouvou podle § 143a ObčZ. Jak jsme již dříve uvedli, soud k těmto smlouvám ve vykonávacím řízení ze zákona nepřihlíží.143 Dále se manžel povinného stane účastníkem řízení tehdy, kdy je exekucí postižen majetek spadající do SJM v případě, že manželství již zaniklo, ale SJM nebylo dosud vypořádáno. Podobný postup se aplikuje v případě manželů, jejichž SJM dosud nevzniklo, protože jeho vznik byl smlouvou vyhrazen až ke dni zániku manželství.144

3.9.2

Výkon rozhodnutí podle Exekučního řádu

Úpravu reflektující modifikaci SJM ve vztahu k výkonu rozhodnutí obsahuje také zák. č. 120/2001 Sb., exekuční řád (dále jen EŘ). Ustanovení § 42 EŘ upravuje postup exekutorů v situacích, kdy je exekucí postižen majetek náležející do SJM. EŘ nezavadí v porovnání s úpravou OSŘ (tj. § 262a OSŘ) žádná odlišná pravidla. 141

BUREŠ, J. – DRÁPAL, L. – KRČMÁŘ, Z. et al. Občanský soudní řád. Komentář. II. díl. 7. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006, s. 1454. 142 § 255 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., Občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. 143 BUREŠ, J. – DRÁPAL, L. – KRČMÁŘ, Z. et al. Občanský soudní řád. Komentář. II. díl. 7. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006, s. 1376. 144 Tamtéž, s. 1377.


43

Také podle EŘ je možné nařídit exekuci na majetek patřící do SJM, pokud jde o závazek vzniklý za trvání manželství. Taktéž podle úpravy EŘ nepřihlíží exekutor při výkonu rozhodnutí ke smlouvě, kterou byl zúžen zákonem stanovený rozsah SJM o majetek, který spadal do SJM v době vzniku vymáhané pohledávky.145 Rozhodným okamžikem je tedy vznik vymáhané pohledávky, nikoli nařízení exekuce. K účinkům smluv o modifikaci rozsahu SJM ve vztahu k exekuci se vyjádřil i Nejvyšší soud ČR v usnesení sp. zn. 20 Cdo 417/2008. Soud potvrdil dřívější judikát (NS ČR, sp. zn. 20 Cdo 1389/2003), podle něhož excindační žaloba nemůže být úspěšná, jestliže vymáhaná pohledávka vznikla . . . před uzavřením smlouvy o zúžení zákonem stanoveného rozsahu společného jmění manželů.146 Po novele EŘ zákonem č. 286/2009 Sb. s účinností od 1.11.2009 byl zaveden odlišný postup pro vyškrtnutí věcí z exekuce. Podle § 68 EŘ může ten, komu svědčí právo k věci, podat návrh na vyškrtnutí věci se soupisu. Návrh je nutno podat do 30 dní od chvíle, kdy se oprávněný o exekuci na svůj majetek dozvěděl. Excindační žalobu podle § 267 OSŘ lze podat až poté, co exekutor nevyhověl návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu.147 I když ustanovení § 68 EŘ výslovně neupravuje postavení manžela povinného, měl by se i tento domáhat svého práva nejprve prostřednictvím návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu.148

3.9.3

Výkon rozhodnutí po vypořádání SJM

V případě, kdy dojde k nařízení exekuce postihující majetek ze zaniklého SJM, a toto SJM nebylo dosud manžely vypořádáno, použije se ustanovení § 262a OSŘ obdobně (viz. podkapitola 3.9). V případě, že by výkon rozhodnutí zahrnoval majetek, který byl po zániku SJM již vypořádán, tak je nutné aplikovat ustanovení § 150 odst.2 ObčZ, podle něhož nesmí být dohodou manželů o vypořádání SJM dotčena práva věřitelů.149 S ohledem na výše uvedené musíme konstatovat právo věřitele na uspokojení jeho pohledávky vůči jednomu z bývalých manželů také 145

KASÍKOVÁ, M. et al. Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád). Komentář. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2010, s. 159. 146 Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 1. 2010, sp. zn. 20 Cdo 417/2008. 147 ŠEBESTA, K. – KVÍTKOVÁ, A. Přehled změn z novely exekučního řádu. EPRAVO.CZ [online]. Změněno: 19.11.2009 [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: . 148 DÁVID, R. Ochrana manžela povinného v exekučním řízení. Právní fórum. 2011, č. 11–12, s. 527. 149 BUREŠ, J. – DRÁPAL, L. – KRČMÁŘ, Z. et al. Občanský soudní řád. Komentář. II. díl. 7. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006, s. 1435.

3.10 Zánik SJM ve vztahu k jeho modifikaci

44

z majetku druhého bývalého manžela za předpokladu, že jeho pohledávka vznikla za trvání SJM.

3.10

Zánik SJM ve vztahu k jeho modifikaci

Majetkový režim SJM je vázán na existenci manželství. Každé manželství však jednoho dne zanikne. Manželství zaniká smrtí nebo prohlášením jednoho manžela za mrtvého (§ 22 ZoR). Dále může manželství zaniknou rozvodem manželství (§ 24 a n. ZoR). Zánik SJM však nemusí být vázán pouze na zánik manželství. Zákon zná hned dvě situace, po kterých zaniká SJM za trvání manželství. První je zánik SJM prohlášením konkurzu na majetek jednoho z manželů.150 Druhou situací je prohlášení propadnutí majetku jednoho z manželů soudem v rámci trestního řízení.151 Důsledkem zániku SJM je vypořádání SJM, takže výkon rozhodnutí v těchto případech směřuje pouze na majetek, který po vypořádání připadne povinnému. V případech, kdy je důvodem pro zánik SJM smrt nebo prohlášení za mrtvého jednoho z manželů, provede se vypořádání SJM v rámci dědického řízení podle § 460 a n. ObčZ. V ostatních výše uvedených případech zániku SJM bude majetek vypořádán podle pravidel obsažených v ustanovení § 149 ObčZ. Při vypořádání SJM se vychází z toho, že podíly obou manželů na majetku patřícím do jejich společného jmění jsou stejné. Každý z manželů je oprávněn požadovat, aby mu bylo uhrazeno, co ze svého vynaložil na společný majetek, a je povinen nahradit, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho ostatní majetek.152 Jednotlivé způsoby vypořádání: dohodou, soudem nebo zákonnou domněnkou stanoví § 150 ObčZ. Pro vypořádání SJM je rozhodující okamžik zániku manželství (nebo SJM), ale vypořádání může být manžely provedeno s delším časovým odstupem, jehož hranici stanoví § 150 odst. 4 na tři roky. Po uplynutí 3 let od zániku SJM bude dosud nevypořádané SJM vypořádán soudem podle ustanovení § 150 ObčZ. Ve vztahu k předchozí modifikaci SJM je možné, že bude jeden z manželů požadovat v souladu s ustanovením § 149 odst. 2 ObčZ, aby mu bylo při vypořádání SJM uhrazeno, co vynaložil ze svého majetku na společný majetek nebo co bylo vynaloženo ze SJM na výlučný majetek druhého manžela (v případě zúžení SJM). Ne všechna majetková práva jsou vyčíslitelná penězi a z toho důvodu bude 150

§ 268 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona, ve znění pozdějších předpisů. § 66 odst. 4 zákona č. 40/2009 Sb, trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. 152 § 149 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. 151

3.10 Zánik SJM ve vztahu k jeho modifikaci

45

důležité, jak soud vyjádří hodnotu těchto vnosů ve vztahu k proměnám hodnoty majetku v čase. Například v situaci, kdy manželé smlouvou rozšířili svoje SJM o nemovitost nabytou jedním z manželů před vznikem manželství koupí od bytového družstva. Předmětem vnosu tohoto manžela nemůže být nominální částka, kterou uhradil za koupi bytu, ale samotná hodnota nemovitosti, která má být mezi manžely vypořádána. Výsledek vypořádání SJM by měl vystihovat míru reálného přínosu jednotlivých vnosů do SJM.153

153

SVOBODA, K. K problému vnosů při vypořádání společného jmění manželů. Právní fórum. 2010, č. 2 s. 53.

4 Společné jmění manželů podle Nového občanského zákoníku

46

Kapitola 4 Společné jmění manželů podle Nového občanského zákoníku 4.1

Proces rekodifikace občanského práva v ČR

Od roku 2001 připravovalo Ministerstvo spravedlnosti ČR rozsáhlou rekodifikaci občanského práva. Jejím cílem měl být „Nový občanský zákoníkÿ, který by sjednotil úpravu občanského práva hmotného, jenž byla v souvislosti s četnými novelizacemi a koncepcí socialistického zákonodárství rozčleněna do řady dílčích zákonů. Svou povahou by se měl nový kodex opírat o tradici občanského práva na našem území před jejím přerušením po roce 1948. Přitom by měl ale NObčZ reagovat na uplynulých více než 20 let demokratického vývoje našeho státu. Koncepčně vycházeli autoři NObčZ z návrhu občanského zákoníku ČSR, který byl připravován po značnou část existence první republiky a do právního pořádku nebyl přijat jen kvůli společenským změnám konce 30. let vedoucím ke druhé světové válce. Tehdejší plánovaná rekodifikace vycházela ze základů ABGB. Konečná podoba NObčZ musí samozřejmě reflektovat jak současnou podobu ústavního pořádku ČR (zejména Listinu základních práv a svobod), tak i platnou komunitární legislativu.154 NObčZ byl formulován s ohledem na autonomii vůle a zdůrazňuje individualistický základ soukromého práva.155 Čelní autor nového kodexu K. Eliáš zdůrazňuje také zásadu presumpce poctivosti, která by měla být v NObčZ ctěna podobně jako presumpce nevinny v trestním právu. Poctivost je posuzována kritériem dobré víry. 154

ELIÁŠ, K. Charakteristika návrhu nového občanského zákoníku. In: Sborník statí z diskuzních fór o rekodifikaci občanského práva. Praha: ASPI, 2006, s. 35. 155 Tamtéž, s. 30.

4.1 Proces rekodifikace občanského práva v ČR

47

Při tvorbě NObčZ byl brán také ohled na zastoupení kogentních norem. Autoři pracující na rekodifikaci občanského práva podmiňovali kogentnost norem hlediskem veřejného pořádku a dobrých mravů.156 Účinnost zákona byla Poslaneckou sněmovnou PČR stanovena na 1. 1. 2014. Finální podobu nového kodexu schválila Poslanecká sněmovna PČR 9. 11. 2011. Senát PČR schválil znění NObčZ bez pozměňovacích návrhů dne 25. 1. 2012. Největší rekodifikace občanského práva v dějinách samostatné České republiky tak dospěla v nedávné době ke svému závěru. Dne 20. 2. 2012 podepsal prezident návrh NObčZ (pozn. autora – odkazy na jednotlivá ustanovení NObčZ jsou číslována podle znění zákona schváleného senátem a podepsaného prezidentem, tedy shodná se zněním uveřejněném ve sbírce zákonů jako zák. č. 89/2012 Sb.).157 V souvislost s blížící se účinností NObčZ vyvstávají u značné části právnické veřejnosti obavy z rozsáhlých změn a nastalé právní nejistoty.158 K. Eliáš k tomu dodává, že se při tvorbě nového kodexu vycházelo z předpokladu potřeby změn určitých částí soukromého práva. Oproti tomu některá odvětví (např. rodinné právo a právo obligační) tyto rozsáhlé změny nepotřebují. Nicméně ve konečném znění NObčZ schváleném parlamentem je kupříkladu část upravující obligační právo značně rozšířena. Stranou nového kodexu zůstane oblast pracovního práva, patrně z důvodu politické citlivosti jakýchkoli modifikací tohoto právního odvětví.159 Rekodifikace občanského práva by měla být v dohledné době následována vypracováním nové normy upravující procesní část občanského práva. Než se tomu tak stane, bude nadále v účinnosti současný zák. č. 99/1963, občanský soudní řád. V souvislosti s blížící se účinností NObčZ lze však očekávat jeho rozsáhlou novelizaci. I z toho důvodu ponecháme podrobnou analýzu výkonu rozhodnutí ve vztahu ke smluvní modifikaci podle NObčZ prozatím stranou. Výjimkou budou vlastní ustanovení NObčZ upravující výkon rozhodnutí či ochranu třetích osob. 156

ELIÁŠ, K. Charakteristika návrhu nového občanského zákoníku. In: Sborník statí z diskuzních fór o rekodifikaci občanského práva. Praha: ASPI, 2006, s. 31. 157 Ministerstvo spravedlnosti ČR : Nový občanský zákoník [online]. Změněno: 20. 02. 2012 [cit. 2012-02-20]. Dostupné z: . 158 Srov. ELIÁŠ, K. Charakteristika návrhu nového občanského zákoníku. In: Sborník statí z diskuzních fór o rekodifikaci občanského práva. Praha: ASPI, 2006, s. 37. 159 TLÁŠKOVÁ, Š. Aktuálně k návrhu nového občanského zákoníku a zákona o obchodních společnostech. Ad Notam. 2011, č. 2, s. 3–6.

4.2 Rodinné právo v novém občanském zákoníku

4.2

48

Rodinné právo v novém občanském zákoníku

Pro problematiku smluvní modifikace SJM je podstatné, že NObčZ bude nově obsahovat komplexní úpravu rodinného práva (obsaženo v části druhé NObčZ). V souvislosti s účinností NObčZ dojde ke zrušení zák. č. 94/1963 Sb., o rodině. V oblasti manželského majetkového práva NObčZ vychází z úpravy zavedené zák. č. 91/1998 Sb., tedy z institutu SJM, jenž se podle mínění autorů nového předpisu osvědčil. Součástí úpravy rodinného práva jsou také práva a povinnosti manželů (v jeho 4. díle), jenž zahrnují úpravu manželského majetkového práva. Mezi odbornou veřejností se během prací na návrhu NObčZ vedla debata, zda je vhodné koncentrovat úpravu rodinného práva s ostatními oblastmi občanského práva v jediném rozsáhlém kodexu. K odpůrcům sjednocení dílčích právních předpisů se přidává M. Hrušáková. Argumentuje jednak tím, že se dosavadní právní úprava osvědčila a vžila do povědomí veřejnosti, ale také tím, že NObčZ bude kvůli svému značnému rozsahu nepřehledný pro laickou veřejnost.160 Naproti tomu Z. Králíčová se sjednocení dílčích úprav do jednoho kodexu zastává, když poukazuje na nejasné oddělení veřejného a soukromého práva v našem právním řádu, které bylo ve vývoji práva po roce 1948 způsobeno atomizací právního řádu na relativně nezávislá právní odvětví.161

4.3

Manželské majetkové právo

Schválené znění NObčZ vychází v oblasti manželského majetkového práva z dosavadní právní úpravy. Institut společného jmění manželů tak zůstává zachován i v nové úpravě. V části páté NObčZ obsahující ustanovení společná, přechodná a závěrečná je pod § 3038 NObčZ uvedeno, že dnem účinnosti NObčZ přestávají být součástí SJM věci náležející k obvyklému vybavení domácnosti (k nim podrobněji v sekci 4.4.2). Tímto ustanovení dojde k faktické modifikaci všech existujících SJM ze zákona. S účinností nové právní úpravy bude poskytnuta tomuto okruhu věcí zvláštní ochrana prostřednictvím specifického právního režimu.162 160

HRUŠÁKOVÁ, M. Co přinese zařazení rodinného práva do nového občanského zákoníku? In: Sborník statí z diskuzních fór o rekodifikaci občanského práva. Praha: ASPI, 2007, s. 111. 161 KRÁLÍČKOVÁ, Z. Občanský zákoník a rodinné právo aneb malé zamyšlení nad tradicí. In: Sborník statí z diskuzních fór o rekodifikaci občanského práva. Praha: ASPI, 2007, s. 115. 162 Ministerstvo spravedlnosti ČR: Důvodová zpráva k novému občanskému zákoníku [online]. Změněno: 20. 02. 2012 [cit. 2012-02-20]. Dostupné z: , s. 1164. (Dále bude

4.3 Manželské majetkové právo

49

V souvislosti s připravovanou rekodifikací občanského práva se ale vyskytovaly i názory obracející se ke koncepci obsažené v ABGB vedoucí k legálnímu systému majetkového společenství manželů, který by se uplatnil subsidiárně.163 Specifická úprava majetkových poměrů mezi manžely by tak nastala pouze v okamžiku, kdy by manželé za tímto účelem uzavřeli zvláštní smlouvu.164 Základní ustanovení manželského majetkového práva je obsaženo v § 708 odst. 1 NObčZ: To, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů. . . 165 Tím se zavádí do nového zákoníku stávající institut SJM. Ustanovení § 708 odst. 1 NObčZ však výslovně vymezuje výjimku z výše uvedeného, a to v případě zanikne-li společné jmění za trvání manželství na základě zákona.166 V zákonné podobě se nově objeví pravidla a principy dosud dovozované pouze ze soudní praxe. I tyto dílčí změny však mohou v konkrétních situacích vést k rozdílným dopadům na majetkové poměru mezi manžely. V budoucnu nelze vyloučit ani vliv komunitárního práva, které by mohlo do vnitrostátní úpravy zasáhnout skrze harmonizační tendence. Tyto úvahy živí zejména fakt, že jednotný evropský trh přináší stále větší podíl manželských párů s odlišným státním občanstvím, ale také manželů trvale žijících v zahraničí. Harmonizace v oblasti manželského majetkového práva se tak může v budoucnu ukázat jako nepostradatelný nástroj.167 Schválená podoba NObčZ zavádí přímo do paragrafového znění nové dělení úpravy manželského majetkového na jednotlivé „režimyÿ. Nejedná se v tomto směru o nové instituty. Zákonná úprava obsažená ve znění dosavadního ObčZ je zákonodárcem rozšířena zejména po stránce výkladové. Zavedení tří různých režimů tak slouží především ke zpřehlednění zákonné úpravy manželského majetkového práva. Vymezení jednotlivých režimů zavádí ustanovení § 708 odst. 2 NObčZ. Základní úpravou manželských majetkových poměrů bude nadále zákonný režim. Manželé mohou pro svoje vzájemné majetkové vztahy zvolit také smluvený režim, jenž se dále dělí podle konkrétní podoby smluvní modifikace citováno jen jako Důvodová zpráva k NObčZ). 163 HRUŠÁKOVÁ, M. – KRÁLÍČKOVÁ, Z. České rodinné právo. 2. vyd. Brno: MU v Brně, 2001, s. 105. 164 Srov. § 1237 zák. č. 946/1811 Sb.z.s., obecného občanského zákoníku rakouského (ABGB). 165 § 708 zák. č. 89/2012, občanského zákoníku. 166 Tamtéž. 167 DVOŘÁK, J., SPÁČIL, J. Společné jmění manželů ve teorii a judikatuře. 3. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2011, s.19.

4.4 Zákonný režim

50

SJM na dílčí režimy. Obdobně jako v dosavadní právní úpravě může rozsah SJM modifikovat také soud a tímto aplikovat na SJM režim založený rozhodnutím soudu.

4.4

Zákonný režim

Zákonný režim je základní úpravou pro manželské majetkové právo. Uplatní se zcela jistě ve většině manželství. Výjimkou budou případy, kdy se manželé rozhodnou své majetkové poměry modifikovat smlouvou nebo rozsah jejich SJM modifikuje soud. Pro jednotlivé režimy manželského majetkového práva upravuje NObčZ také režim správy majetku spadajícího do SJM. Obecná úprava pro zákonný režim obsažená v ustanoveních § 713 až § 714 NObčZ se neodlišuje od stávající úpravy. Shodně s dosavadní legislativou je manželům dána možnost smluvně upravit správu SJM odlišně od zákona.168 Vztah SJM a podnikání jednoho z manželů je upraven ustanovením § 715 NObčZ.

4.4.1

Věci tvořící SJM

Aktiva Obecná úprava manželského majetkového práva označená jako zákonný režim je obsažena v ustanoveních § 709 až § 715 NObčZ. Od stávající úpravy SJM v ObčZ se nová úprava odlišuje zejména přehlednějším dělením zákonných nařízení do jednotlivých paragrafů. Délka jednotlivých paragrafů přitom nepřesahuje 3 odstavce, což zcela koresponduje s deklarovanou snahou autorů a co nejkratší znění jednotlivých ustanovení.169 Rozsah SJM v zákonném režimu specifikuje § 709 NObčZ podobným způsobem jako § 143 ObčZ, tedy obecnou pozitivní formulací doplněnou o taxativní výčet věcí, které nejsou do SJM zahrnuty. Z obecného rozsahu SJM jsou i nadále vyjmuty věci: sloužící osobní potřebě jednoho z manželů; věci nabyté jedním z manželů za trvání manželství darem; děděním nebo odkazem.170 Nově je ale možné, aby 168

§ 713 odst. 1 zák. č. 89/2012, občanského zákoníku. Srov. ELIÁŠ, K. Charakteristika návrhu nového občanského zákoníku. In: Sborník statí z diskuzních fór o rekodifikaci občanského práva. Praha: ASPI, 2006, s. 34. 170 Odkaz je podle NObčZ jedním z druhů pořízení pro případ smrti upravený v ustanoveních § 1594 až § 1632 NObčZ. 169


51

v případě, že dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, byl předmětný majetek nadále součástí SJM. Odlišná úprava pro případ dědictví koresponduje s rozsáhlými změnami, které přináší NObčZ do dědického práva. Podle NObčZ bude možné, aby dárce daroval majetek přímo do SJM, čímž bylo zákonodárcem napraveno předešlé bezdůvodné omezení darovacích smluv. Nově je v obecné úpravě rozsahu uvedeno, že do SJM nenáleží majetek, který nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech.171 Dále do SJM nespadá to, co nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví.172 Tuto výjimku obsahuje i současná právní úprava, byla jen přeformulována. Naopak odlišně od současné úpravy SJM je z jeho rozsahu podle NObčZ vyňat majetek nabytý jedním z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního vlastnictví.173 Obecné pozitivní vymezení rozsahu SJM doplňuje ustanovení § 709 odst. 2 NObčZ, které výslovně stanoví, že zisk z majetku ve výhradním vlastnictví jednoho z manželů nadále náleží do SJM. Toto ustanovení tak mění dosavadní výklad rozsahu věcí tvořících SJM, opírající se o Zhodnocení Nejvyššího soudu ČŘ, sp. zn. Cpj 86/71.174 Názor uvedený soudem byl aplikovatelný i na dosavadní úpravu institutu SJM.175 Ustanovení § 709 odst. 3 NObčZ reaguje na dosavadní nejasnosti ohledně podílu jednoho z manželů v obchodní společnosti nebo družstvu. V novém kodexu je výslovně uvedeno, že tento podíl náleží do SJM v případě, že tento podíl nebyl nabyt způsobem, pro který stanoví zákon výjimku (např. v dědictví či darem). V obecné úpravě již nejsou výslovně uvedeny věci vydané v rámci restituce, neboť jsou již zpravidla vydány do vlastnictví oprávněných osob.176 Jejich status vyňatý z obecného rozsahu SJM nicméně NObčZ zachovává ustanovením § 3040 NObčZ. Součástí SJM tak shodně s dosavadní právní úpravou není věc vydaná podle předpisů o restituci majetku za předpokladu, že se jedná o majetek, který vlastnil jeden z manželů před vznikem manželství. Shodně bude potom z rozsahu SJM vyňat majetek vydaný jednomu z manželů jako právnímu nástupci původního vlastníka. 171

§ 709 odst. 1 písm. c) zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. § 709 odst. 1 písm. d) zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 173 § 709 odst. 1 písm. e) zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 174 Zhodnocení Nejvyššího soudu ČR ze dne 3.2.1972, sp. zn. Cpj 86/71. 175 Srov. ŠVESTKA, J. – SPÁČIL, J. – ŠKÁROVÁ, M. et al. Občanský zákoník § 1–459. Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2008, s. 854. 176 Srov. Důvodová zpráva k NObčZ, s. 749. 172


52

Nová úprava rozsahu SJM často reflektovala rozhodovací praxi soudu a uvedla pravidla obsažená v četné judikatuře do zákonného znění. Je tomu tak i v ustanovení § 711 odst. 2 NObčZ, podle něhož se částky výdělku, platu, mzdy, zisku a jiných hodnot z pracovní a jiné výdělečné činnosti stávají součástí SJM v okamžiku, kdy s nimi manžel, jemuž náleží, může nakládat. Součástí SJM tak není nárok na výplatu mzdy, ale až vyplacená částka. Do SJM podle § 3038 NObčZ nově nenáleží obvyklé vybavení rodinné domácnosti, neboť podle NObčZ podléhá zvláštnímu vlastnickému režimu upravenému v ustanoveních § 698 a 699 NObčZ (podrobněji v oddíle 4.4.2). Pasiva Tak jako ve stávající úpravě manželského majetkového práva spadají do SJM také závazky. V NObčZ jsou závazky („dluhyÿ) upraveny v ustanovení § 710 NObčZ. Rozsah závazků spadajících do SJM je opět formulován obecným pravidlem doplněným o taxativní výčet výjimek. Narozdíl od znění § 143 odst. 2 ObčZ byla modifikována výjimka stran závazků týkajících se majetku patřícího do výlučného vlastnictví jednoho z manželů. Podle NObčZ se tato výjimka vztahuje pouze na dluhy, jenž se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku.177 Touto změnou byl oproti stávající úpravě rozšířen okruh závazků spadajících do SJM. Mírné změny také doznala výjimka vztahující se na závazky převzaté jedním z manželů bez souhlasu druhého manžela, neboť je tato nově omezena o závazky související s obstaráváním každodenních nebo běžných potřeb rodiny.178 Lze očekávat, že se po účinnosti NObčZ dočká odborná veřejnost judikatury, která výkladově ujasní tato poněkud obecná ustanovení.

4.4.2

Obvyklé vybavení rodinné domácnosti

Obvyklé vybavení domácnosti je novým pojmem s novým obsahem.179 Nepatrná změna označení skrývá zásadní změnu této majetkové kategorie. Věci tvořící obvyklé vybavení rodinné domácnosti nadále nebudou součástí SJM (§ 3038 NObčZ). Po vzoru zahraničních právních řádů bude nově kladen význam především na funkci jednotlivých součástí obvyklého vybavení rodinné domácnosti. Vlastnická 177

§ 710 písm. a), zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. § 710 písm. b), zák. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku. 179 Důvodová zpráva k NObčZ, s. 744. 178


53

práva ustupují do pozadí. Pro samotnou existenci tohoto institutu není rozhodné, zda vůbec existují nějaké věci spadající do tohoto souboru – může se teoreticky jednat i o prázdnou množinu. Tomuto souboru věcí je novou úpravou poskytována zvláštní ochrana, před kterou ustupuje i ochrana třetích osob. Význam tohoto souboru věcí podtrhuje také jeho zařazení na samý úvod ustanovení o manželských majetkových právech.180 V nové právní úpravě došlo k podstatnému výkladovému zpřesnění okruhu věcí tvořících obvyklé vybavení rodinné domácnosti. Zatímco ve stávajícím ObčZ se na podobný institut jen odkazuje, aniž by byl v textu zákona blíže specifikován, nová úprava věnovala této kategorii ustanovení § 698 a § 699 NObčZ. Formulace je ale stále dosti obecná, což je s ohledem na proměnlivost vybavení domácností v dnešní době pochopitelné. Obvyklé vybavení rodinné domácnosti tak podle zákona tvoří soubor movitých věcí, které slouží běžně nezbytným životním potřebám rodiny a jejich členů.181 Touto formulací se zákonodárce přiblížil výkladu obsaženému v usnesení Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 20 Cdo 180/2003. Pro tuto kategorii podle nové úpravy není rozhodné, zda spadá do vlastnictví obou manželů nebo jen jednoho z nich. Ustanovení § 698 odst. 2 NObčZ rozvádí práva spojená s dispozicí s tímto majetkem. K nakládání s věcmi tvořícími obvyklé vybavení domácnosti je zapotřebí souhlasu obou manželů. Nesplnění této podmínky je spojeno se sankcí relativní neplatnosti, což je zakotveno v ustanovení § 698 odst. 2 NObčZ. Na rozdíl od stávající právní úpravy zohlednil zákonodárce situace, kdy manželé nejsou rozvedeni, ale trvale spolu nežijí. V ustanovení § 699 odst. 1 NObčZ je obsažen nárok manžela, který opustil rodinnou domácnost v úmyslu učinit tak trvale a odmítá se vrátit, vyžádat na druhém manželovi to, co patří k obvyklému vybavení rodinné domácnosti a náleží výhradně jemu. Věci, které náležejí oběma manželům si manželé mezi sebe rozdělí rovným dílem (pokud to povaha věcí nevylučuje). V takovém případě odkazuje znění zákona na obecná ustanovení upravující zrušení a vypořádání spoluvlastnictví (tedy § 736 až § 742 NObčZ).182 V § 699 odst. 2 NObčZ jsou uvedeny výjimky, kdy se pravidel obsažených v odst. 1 neužije. Účelem těchto výjimek je ochrana nezletilých dětí, k nimž mají manželé vyživovací povinnost. Věci spadající pod obvyklé vybavení rodinné domácnosti potřebné pro tyto dětí připadnou tomu z manželů, který o děti pečuje. 180

Důvodová zpráva k NObčZ, s. 744. § 698 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb, občanského zákoníku. 182 Srov. § 699 odst. 1, zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 181

5 Smluvený režim SJM

54

Kapitola 5 Smluvený režim SJM Manželé a snoubenci mohou modifikovat vzájemné majetkové poměry smlouvou upravenou v ustanoveních § 717 až § 721 NObčZ. Problematika smluvní modifikace SJM je v porovnání s účinnou zákonnou úpravou obsažena v NObčZ mnohem obsáhleji. Znění § 716 NObčZ výslovně uvádí, že tato smlouva nemůže mít zpětný účinek, z čehož vyplývá, že smlouva mezi manžely i erga omnes nabývá platnosti nejdříve jejím podpisem. V ustanovení § 716 NObčZ zvolil zákonodárce dosti obecnou formulaci: Ujednají-li si smluvený režim manželé, upraví zpravidla své povinnosti a práva týkající se již existujícího společného jmění.183 Tato věta je dle mého názoru nadbytečná. Možnost modifikovat rozsah SJM do budoucna i do minulosti jasně obsahuje ustanovení § 718 odst. 1 NObčZ. Nová právní úprava zavádí pro smluvený režim jednotlivé podskupiny, které zákonodárce nazval (dle mého názoru poněkud neprakticky) také režimy. Kromě základního rozlišení na zákonný režim, smluvený režim a režim založený rozhodnutím soudu, tak v ustanovení § 717 odst. 1 NObčZ nalezneme rozdělení smluveného režimu na režim oddělených jmění, režim vyhrazující vznik společného jmění ke dni zániku manželství a režim rozšíření nebo zúžení rozsahu společného jmění v zákonném režimu.184 K jednotlivým režimům více v oddílech 5.3.1, 5.3.2, 5.3.3 a 5.3.4. 183 184

§ 716 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. § 717 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

5.1 Náležitosti smluv o modifikaci SJM

55

Předmanželská smlouva Smluvený režim je podle znění § 716 NObčZ shodný pro manžele i snoubence. Tzv. předmanželská smlouva není v NObčZ upravena jako typová, což je podle názoru Z. Králíčkové jistým nedostatkem nové právní úpravy.185 Platí pro ni stejné náležitosti jako pro smlouvu mezi manžely. Smlouva mezi snoubenci je ale ve vztahu k modifikaci SJM účinná až v okamžiku uzavření jejich manželství (podle ustanovení § 720 odst. 1 NObčZ). V případě, že je předmětem smlouvy mezi budoucími manžely věc zapsaná do veřejného seznam (např. nemovitost zapsaná v katastru nemovitostí) může být proveden zápis do tohoto veřejného seznamu až po uzavření manželství.

5.1

Náležitosti smluv o modifikaci SJM

Podobně jako předchozí úprava (a v souladu s právní praxí v dalších evropských zemích) vyžaduje i NObčZ pro smlouvu o modifikaci SJM formu veřejné listiny. Oproti předchozí úpravě tak v textu zákona není odkaz přímo na formu notářského zápisu. V praxi ale alespoň prozatím k žádným změnám při soupisu těchto smluv nedochází, neboť podle ustanovení § 3026 NObčZ Vyžaduje-li právní jednání formu veřejné listiny, rozumí se jí notářský zápis. . . 186 Zákonodárce věnoval v nové právní úpravě náležitostem smluv o modifikaci SJM ustanovení § 718 až § 721 NObčZ. Ve srovnání se stávající účinnou úpravou smluvní modifikace manželského majetkového práva je znění těchto ustanovení konkrétnější a snaží se tak předejít mnohým interpretačním nejasnostem. Celý koncept nové úpravy manželských smluv je veden zásadou umožnit manželům co největší smluvní volnost a zároveň poskytnout dostatečnou ochranu třetím osobám, jejichž práva by mohla být těmito smlouvami postižena. V souladu s principem smluvní volnosti preferovaným při rekodifikačním procesu umožňuje ustanovení § 718 odst. 1 NObčZ, aby smlouva o modifikaci SJM obsahovala jakékoli ujednání. Může se týkat jakýchkoli věcí vyjma těch, které vylučuje zákon. Dále zákonodárce uvádí, že tato smlouva by se mohla týkat zejména rozsahu, obsahu, doby vzniku zákonného nebo jiného režimu společného jmění, jed185

Srov. KRÁLÍČKOVÁ, Z. Občanský zákoník a rodinné právo aneb malé zamyšlení nad tradicí. In: Sborník statí z diskuzních fór o rekodifikaci občanského práva. Praha: ASPI, 2007, s. 118. 186 § 3026 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

5.1 Náležitosti smluv o modifikaci SJM

56

notlivých věcí i jejich souborů.187 Samotná formulace, že by se tato smlouva „mohla týkatÿ, dává v podstatě manželům a notářům při soupisu těchto smluv volnou ruku. Aby měla ale smlouva účinek pro modifikaci rozsahu SJM, musí obsahovat ujednání týkající se právě modifikace SJM. Z toho důvodu je podstatná poslední věta § 718 odst. 1 NObčZ: smlouvou lze měnit zařazení již existujících i upravit zařazení budoucích součástí jmění rozdílně od zákonného režimu.188 Dle mého názoru by bylo vhodné doplnit poslední větu § 718 odst. 1 NObčZ tak, aby bylo zřejmé, že smlouvou lze měnit také majetkový režim založený rozhodnutím soudu, což vyplývá z ustanovení § 725 NObčZ. Nově mohou manželé smlouvou uspořádat také majetkové poměry pro případ zániku manželství. Manželé tak mohou smluvně předurčit budoucí vypořádání jejich majetkových poměrů. Pokud by se jednalo o rozvod, postupovalo by se při soupisu této smlouvy podle ustanovení upravujících smlouvu o modifikaci SJM. Jestliže by manželé chtěli svoje majetkové poměry uspořádat pro případ smrti jednoho z nich, odkazuje § 718 odst. 2 NObčZ na nový institut dědické smlouvy.189 Ve vztahu k obvyklému vybavení rodinné domácnosti se při smluvní modifikaci plně uplatní nová koncepce, podle které nejsou již tyto věci nadále součástí SJM. Shodně se stávající účinnou právní úpravou nemohou tedy manželé svoje majetkové poměry ve vztahu k tomuto okruhu věcí modifikovat. Nemohou tedy vyloučit ani změnit ustanovení o obvyklém vybavení domácnosti.190 Jedná se totiž o ustanovení kogentní povahy. Podle § 719 odst. 1 NObčZ nesmí smlouva mezi manžely svými důsledky vyloučit schopnost manžela zabezpečovat rodinu.191 Toto ustanovení je v našem právním řádu zcela nové. Autoři se při jeho tvorbě inspirovali v právních řádech jiných zemí.192

5.1.1

Veřejný seznam

V současnosti jsou smlouvy modifikující rozsah SJM zaznamenány jen v Centrální evidenci manželských smluv upravené § 35c NotŘ. Jedná se však o neveřejný 187

§ 718 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Tamtéž. 189 Dědická smlouva je jedním z možných pořízení pro případ smrti (spolu se závětí a dovětkem). Je upravena v ustanoveních § 1582 až § 1593 NObčZ. 190 § 718 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 191 § 719 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 192 Důvodová zpráva k NObčZ, s. 752. 188

5.2 Účinnost smluv o manželském majetkovém režimu

57

seznam, který má své uplatnění v notářské praxi dědických řízení. V ustanovení § 721 NObčZ však zákonodárce zavádí Veřejný seznam, do něhož by se měly v budoucnu zapisovat všechny smlouvy o manželském majetkovém režimu, ve kterých je to ujednáno. Zápis do seznamu tedy nebude povinný. Do seznamu budou zapsány i smlouvy postrádající výslovné ujednání o zveřejnění, a to na žádost obou manželů. Ve veřejném seznamu by mělo být evidováno vše, co se týká modifikace zákonného majetkového režimu manželů. Tato formulace je podle mého názoru nepřesná, protože smlouvou může být měněn i režim založený rozhodnutím soudu. Zavedení veřejného seznamu bylo inspirováno zahraničními právními řády. V důvodové zprávě k vládnímu návrhu NObčZ jsou jako vzorové právní řády uvedeny úpravy v Německu a Itálii. Instituce veřejného seznamu směřuje především k posílení ochrany třetích osob. Důvodová zpráva k NObčZ uvádí zápis do veřejného seznamu jako předpoklad pro účinnost smlouvy o manželském majetkovém režimu vůči třetím osobám. Tento požadavek však nevyplývá ze znění ustanovení NObčZ. Podrobnosti o úpravě veřejného seznamu budou uvedeny ve zvláštním právním předpise. Tento předpis bude veřejnoprávní povahy a v budoucnu stanoví, kdo tento veřejný seznam povede. Mohl by to být soud, notářská komora či jiná instituce.193 Pokud nebude manželská smlouva zapsána do veřejného seznamu, budou se manželé moci účinků této smlouvy vůči třetí osobě dovolat jen v případě, že byla se smlouvu seznámena. Postavení manželů vůči třetím osobám tak bude shodné, jako by bylo postupováno podle dosavadní právní úpravy.194 Manželé se v takovém případě nevyhnou obtížnému prokazování této skutečnosti.

5.2

Účinnost smluv o manželském majetkovém režimu

Smlouvy o manželském majetkovém režimu nabývají mezi manžely účinnosti okamžikem podpisu. Pokud to bude vůlí manželů, může tato smlouva nabýt účinnosti i později, ale zpětná účinnost smluv o manželském majetkovém režimu je vyloučena ustanovením § 716 odst. 2 NObčZ. Pro smlouvy manželů i budoucích manželů platí, že se jejich účinnost může „rozpadatÿ ve vztahu k jednotlivým předmětům smlouvy. Pokud je předmětem smlouvy o manželském majetkovém režimu věc zapsaná do veřejného seznamu (tj. typicky nemovitost), nabývá smlouva vůči třetím 193 194

Důvodová zpráva k NObčZ, s. 753. Tamtéž.

5.2 Účinnost smluv o manželském majetkovém režimu

58

osobám (erga omnes) účinnosti až zápisem do veřejného seznamu (tj. u nemovitostí zápisem do katastru nemovitostí), a to podle ustanovení § 720 odst. 2 NObčZ.195 Smlouva snoubenců nabývá účinnosti nejdříve okamžikem uzavření manželství. Otázka, zda může tato smlouva nabýt účinnosti i později, bude muset být patrně vyložena až soudní praxí. Podle mého názoru tomu neklade schválená podoba NObčZ žádnou překážku. Pokud je předmětem smlouvy mezi snoubenci věc zapsaná do veřejného seznamu (tj. nejčastěji nemovitost), lze provést zápis do tohoto seznamu nejdříve okamžikem manželství - ve vazbě na ustanovení § 720 odst. 2 NObčZ nabývá smlouva v této části účinnosti vůči třetím osobám až zápisem do veřejného seznamu. Pro účinnost smluv o manželském majetkovém režimu má zásadní význam znění § 719 odst. 2 NObčZ. Smlouva, která by se svým obsahem nebo účelem dotkla práv třetí osoby, nebude vůči ní účinná, ledaže by tato osoba se smlouvou souhlasila. Ustanovení se svou dikcí podobá dosavadní úpravě obsažené v § 143a odst. 4 ObčZ. Obsahuje ale rozdílnou podmínku platnosti. Zatímco podle dosavadní právní úpravy pro účinnost smlouvy postačilo, aby třetí osoba znala obsah smlouvy podle § 143a ObčZ (dále rozvedeno v rozsudku Nejvyššího soudu ČR pod sp. zn. 20 Cdo 612/2005), nová úprava vyžaduje jako podmínku smlouvy o manželském majetkovém režimu „souhlasÿ třetí osoby. Je tedy účelné položit si otázku, jak budou vypadat požadované náležitosti souhlasu třetí osoby. Odpověď můžeme prozatím nalézt v důvodové zprávě k vládnímu návrhu NObčZ, kde se stran § 719 NObčZ (v důvodové zprávě ustanovení číslováno jako § 712) uvádí, že do doby, než bude zavedena zvláštní evidence smluv o manželském majetkovém režimu, je třeba trvat na tom, aby smlouvy týkající se manželského majetkového režimu i souhlas třetí osoby, měly formu úředního (notářského, popř. jiného zápisu).196 Ponechme stranou, že veřejný seznam zatím zůstává jen v textu zákona, a lze pouze odhadovat, zda bude s účinností NObčZ přijata také zvláštní norma upravující jeho fungování. Vycházejme prozatím z předpokladu, že po přechodnou dobu, kdy bude NObčZ v účinnosti, nebude veřejný seznam k dispozici. Potom by požadavek na souhlas ve formě úředního zápisu znamenal významné omezení účinků smluvní modifikace SJM. Manželé by se mohli této modifikace dovolat jen u několika závazků, u nichž smluvní strana souhlasila s vyhotovením úředního zápisu o svém souhlasu s modifikací majetkových poměrů mezi manžely. Mohlo by se jed195 196

Srov. tamtéž. Důvodová zpráva k NObčZ, s. 752.


59

nat například o významné úvěry sjednané s bankou. Ve vztahu k naprosté většině závazků by však dohody mezi manžely nebyly účinné. Bylo by proto velmi příznivé, kdyby veřejný seznam existoval již v okamžiku, kdy se stane NObčZ účinným. K tomu je nutné dodat, že formulace důvodové zprávy nevymezila náležitosti „souhlasuÿ právě konkrétně. Zda je nutnou formou notářský zápis nebo bude postačovat forma jiná, by v budoucnu pravděpodobně vykládal až soud. Právní jistotě by tato situace vpravdě neprospěla.

5.3 5.3.1

Druhy smluvní modifikace SJM Režim oddělených jmění

Nová právní úprava dává manželům (a snoubencům) vůbec poprvé možnost vyloučit existenci jejich SJM, a řídit se tak obecnou úpravou vlastnických práv, podle které budou oba manželé nadále výlučnými vlastníky veškerého majetku, jenž by jinak spadal do jejich SJM. Manželé budou nadále ve zvláštním vlastnickém poměru vůči věcem tvořícím obvyklé vybavení rodinné domácnosti. Vzhledem k tomu, že tyto podle NObčZ nadále netvoří součást SJM, nebudou narozdíl od dosavadní právní úpravy hranicí možného zúžení SJM, což fakticky umožňuje zavedení režimu oddělených jmění. Pokud si manželé zvolí režim oddělených jmění, může v souladu s § 729 NObčZ každý z nich nakládat se svým majetkem bez souhlasu druhého manžela. NObčZ dále uvádí pravidla pro případ, kdy by si manželé zvolili režim oddělených jmění a současně by podnikali společně nebo jeden z manželů podniká s pomocí druhého manžela.197 V takovém případě si budou manželé příjmy z tohoto podnikání dělit rovným dílem, pokud si však způsob dělení příjmů nesjednají odlišně. Pro tuto dohodu však zákon vyžaduje písemnou formu. Nabízí se tak uvést pravidla pro dělení příjmů z podnikání rovnou ve smlouvě o manželském majetkovém režimu. Na okraj však musíme poznamenat, že se podle schválené právní úpravy stále nejedná o úplné vyloučení institutu SJM. Za předpokladu, že bude s účinností NObčZ stále ponechána současná procesní právní úprava OSŘ, budou v případě nařízeného výkonu rozhodnutí aplikována i ustanovení o SJM. Vše se tak odvine od budoucí podoby procesních norem. 197

§ 730 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.


5.3.2

60

Vyhrazení vzniku společného jmění ke dni zániku manželství

Podobně jako dosavadní právní úprava umožňuje také NObčZ manželům vyhradit vznik SJM ke dni zániku manželství. Podle poslední věty ustanovení § 717 odst. 1 NObčZ se pro tento majetkový režim použijí obdobně ustanovení o režimu oddělených jmění. Hlavní odlišností tohoto majetkového režimu tak bude zejména vypořádání SJM v okamžiku zániku manželství. V okamžiku zániku SJM tak bude majetkové společenství manželů obnoveno v podobě, jakou by mělo v zákonném režimu. Z konkrétního rozsahu SJM se potom bude vycházet při vypořádání SJM na základě ustanovení § 736 až § 742 NObčZ. Pokud manželství zanikne smrtí jednoho z manželů, tak bude SJM vypořádáno v rámci dědického řízení.

5.3.3

Rozšíření SJM

I podle nové právní úpravy budou moci manželé nebo snoubenci rozšířit svoje SJM, a to v souladu s ustanovením § 717 odst. 1 NObčZ. Předmětem rozšíření rozsahu mohu být věci (i jejich soubory) a jiné majetkové hodnoty, pokud to zákon nezakazuje. Manželé nebo snoubenci mohou takto svoje majetkové poměry upravit k věcem, které již náleží do výlučného vlastnictví jednoho z nich nebo které v budoucnu teprve nabudou. Předmětem rozšíření rozsahu SJM mohou být i závazky (dluhy). Úprava podle NObčZ se nijak významně neliší od té dosavadní. S ohledem na zvláštní úpravu majetkových práv k věcem tvořícím obvyklé vybavení rodinné domácnosti nebude nadále možné, aby se tento okruh stal předmětem smluvního rozšíření SJM, neboť by se tato smlouva dostala do rozporu s kogentními ustanoveními NObčZ, což zákonodárce výslovně uvedl v ustanovení § 718 odst. 3 NObčZ. Výjimkou, plynoucí z obecné úpravy statutu věcí tvořících obvyklé vybavení rodinné domácnosti, je situace, kdy jeden z manželů opustil trvale domácnost a odmítá se vrátit.198 Obecné náležitosti pro smlouvu o rozšíření rozsahu SJM jsou uvedeny v § 718 NObčZ. Podobně jako v dosavadní právní úpravě bude rozšíření zohledněno při vypořádání SJM v případě, že se manželé na vypořádání nedohodnou, má podle 198

§ 718 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.


61

ustanovení § 742 odst. 1 písm. b) NObčZ každý z manželů právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek.199 Smlouva o rozšíření SJM bude podle § 269 odst. 1, písm. a) a b) IZ stižena sankcí neplatnosti tehdy, kdy by předmětem rozšíření SJM byl výlučný majetek dlužníka nebo výlučné dluhy manžela dlužníka a smlouva o rozšíření SJM byla uzavřena poté, co byl na jednoho z manželů prohlášen konkurz. Tak by tomu bylo za předpokladu, že bude ke dni účinnosti NObčZ zachována současná podoba příslušných ustanovení IZ. Ustanovení § 718 odst. 1 NObčZ užívá pro vymezení okruhu možných předmětů smluv o modifikaci SJM výrazu „věciÿ. Manželé ale mohou podobně jako podle dosavadní právní úpravy rozšířit svoje SJM také o závazky (dluhy), což můžeme dovodit z formulace, že manželé mohou smlouvou změnit zařazení již existujících i upravit zařazení budoucích součástí jmění rozdílně od zákonného režimu.200 Předmětem smluvního zúžení SJM můžou být jakékoli věci, pokud takové ujednání zákon nezakazuje. Smlouva se může týkat i majetkového práva, např. práva obligačního.201

5.3.4

Zúžení SJM

Manželé nebo snoubenci mohou i podle nové právní úpravy smlouvou zúžit rozsah SJM. Podobně jako podle dosavadní právní úpravy nemohou manželé touto smlouvou upravit majetkové poměry ve vztahu k věcem tvořícím obvyklé vybavení rodinné domácnosti. Nyní však z toho důvodu, že tato kategorie není součástí SJM (§ 3038 NObčZ), a to až na výjimku uvedenou v ustanovení § 718 odst. 3 NObčZ (viz. oddíl 5.3.3). Manželé mohou SJM zúžit o věci již do jejich SJM náležející, tedy do minulosti, ale také o věci, které v budoucnosti teprve nabudou, tedy do budoucnosti. Výslovně je také v § 718 odst. 1 NObčZ uvedeno, že se smlouva může týkat jednotlivých věcí i jejich souborů. Předmětem smlouvy o zúžení SJM mohou být také závazky (dluhy), které náleží podle zákonného režimu, smlouvy mezi manžely nebo rozhodnutí soudu do jejich SJM. Smlouvou o zúžení SJM ale nemohou manželé vyloučit schopnost jednoho z manželů zabezpečovat rodinu, což stanoví § 719 odst. 1 NObčZ. Ochranu práv třetí 199

§ 742 odst. 1 písm. b) zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. § 718 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 201 Důvodová zpráva k NObčZ, s. 752. 200

5.4 Správa SJM ve smluveném režimu

62

osoby zajišťuje kogentní ustanovení § 719 odst. 2 NObčZ (viz podkapitola 5.5). Smlouva o zúžení SJM bude absolutně neplatnou v případě, kdy manželé zúžili svoje SJM poté, co byl na jednoho z manželů prohlášen konkurz, a to na základě ustanovení § 269 odst. 1 písm. a) IZ. Opět je nutné dodat, že jen za předpokladu, že současná úprava IZ zůstane zachována.

5.4

Správa SJM ve smluveném režimu

Dosavadní právní úprava byla ve vztahu ke smluvní modifikaci správy SJM velmi strohá. Celou úpravu obsahoval stručně formulovaný § 147 ObčZ. Ve znění NObčZ se dostalo modifikované správě SJM více místa, čímž se zákonodárce chtěl přiblížit standardům zahraničních právních řádů.202 K modifikaci správy SJM budou motivováni manželé např. z těch důvodů, že je jeden z manželů vážně nemocný nebo například pobývá dlouhodobě v zahraničí. Zákon odkazuje při modifikaci správy SJM na principy obsažené v ustanoveních věnovaných smlouvám o manželském majetkovém režimu. Účinnost těchto smluv je upravena § 720 NObčZ, tedy shodně se smlouvami o manželském majetkovém režimu. Manželé tedy mohou správu svého společného jmění upravit odlišně od obecného zákonného režimu zakotveného v § 713 až § 714 NObčZ. Ustanovení § 715 NObčZ, které stanoví pravidla pro správu SJM související s podnikáním jednoho z manželů, smluvně modifikovat nelze. Smlouva o modifikaci správy SJM tak bude podle § 722 odst. 2 NObčZ obsahovat ujednání o tom, který manžel bude spravovat společné jmění nebo jeho součást a jakým způsobem.203 Manžel oprávněný smlouvou ke správě určené součásti SJM potom jedná v záležitostech těchto věcí samostatně. Ustanovení § 723 NObčZ uvádí, že tento manžel vystupuje samostatně i v soudním nebo jiném řízení (demonstrativní výčet), ledaže je stanoveno jinak.204 Znění smlouvy o modifikaci správy SJM však nesmí vyloučit schopnost manžela zabezpečovat rodinu (§ 719 odst. 1 NObčZ). Smlouva se také nesmí svým obsahem nebo účelem dotknout práv třetí osoby (§ 719 odst. 2 NObčZ). Zákon dále zavádí z možnosti smluvně modifikovat správu SJM jisté výjimky, které jsou uvedeny v ustanovení § 723 odst. 2 NObčZ. Zahrnují situace, kdy může manžel ustanovený jako správce SJM pro předmětné věci právně jednat jen se sou202

Srov. Důvodová zpráva k NObčZ, s. 753. § 722 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 204 § 723 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 203

5.5 Ochrana třetích osob

63

hlasem druhého manžela. Tato omezení vyplývají z potřeby chránit rodinné společenství a jeho členy.205 Jen jeden z manželů tady nemůže bez souhlasu druhého jednat při nakládání se společným jměním jako celkem 206 a při nakládání s obydlím, v němž je rodinná domácnost manželů, je-li toto obydlí součástí společného jmění, nebo které je obydlím jednoho z nich (manželů - poz. autora), anebo obydlím nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti a o něž manželé pečují, jakož i ujednání trvalého zatížení nemovité věci, která je součástí společného jmění.207 Pokud by jeden z manželů jednal v rozporu s výše uvedenými ustanoveními, může se druhý manžel dovolat neplatnosti tohoto jednání podle § 714 odst. 2 NObčZ.

5.5

Ochrana třetích osob

Nový zákoník obsahuje v části kodifikace manželského majetkového práva ustanovení zaměřená na „ochranu třetích osobÿ. Zatímco dosud jsme mohli podobné normy nalézt pouze v procesním předpise - OSŘ, nyní jsou základní principy ochrany třetích osob uvedeny přímo vedle ustanovení o modifikaci SJM. Nicméně ustanovení § 719 odst. 2 NObčZ, které můžeme ve vztahu ochrany třetích osob v souvislosti s modifikací SJM označit za klíčové, zařadil autorský tým nového kodexu stranou těchto zvláštních ustanovení. Podrobnější analýza tohoto ustanovení uvedena v podkapitole 5.2. Procesní povahu má ustanovení § 731 NObčZ, podle něhož vznikl-li dluh jen jednoho z manželů za trvání společného jmění, může se věřitel při výkonu rozhodnutí uspokojit i z toho, co je ve společném jmění.208 Shodnou normu nalezneme dnes v § 262a OSŘ. Toto pravidlo bylo do NObčZ zařazeno patrně z důvodu výkladového. Na první pohled je tak patrné, že SJM může být postiženo výkonem rozhodnutí i na základně závazků ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů. Znění § 731 NObčZ bylo přeformulováno prostřednictvím pozměňovacího návrhu během druhého čtení návrhu zákona v poslanecké sněmovně. Znění této normy je ve schválené podobě jednoznačným a srozumitelným vyjádřením ochrany věřitele, jehož dlužníkem je jeden z manželů.209 Důvodová zpráva k návrhu NObčZ 205

Důvodová zpráva k NObčZ, s. 754. § 723 odst. 2 písm. a) zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 207 § 723 odst. 2 písm. b) zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 208 § 731 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 206


64

k tomu uvádí, že bylo podobné ustanovení v dosavadní právní úpravě postrádáno.210 V sekcí označené „ochrana třetích osobÿ nalezneme ustanovení § 732 NObčZ, tedy normu směřující spíše než k ochraně třetích osob k ochraně druhého z manželů. Upravuje totiž situace, kdy závazek jednoho z manželů vznikl proti vůli druhého manžela. I toto ustanovení bylo upraveno pozměňovacím návrhem v rámci druhého parlamentního čtení návrhu NObčZ. Oproti vládnímu návrhu byla působnost ustanovení rozšířena právě o pravidlo ochraňující manžela povinného. Pokud tedy vznikl dluh jednoho z manželů proti vůli druhého manžela, může být společné jmění postiženo jen do výše, již by představoval podíl dlužníka, kdyby bylo společné jmění zrušeno a vypořádáno podle § 742.211 Zákon však stanoví podmínku, podle které musí manžel povinného se vznikem závazku projevit svůj nesouhlas vůči věřiteli bez zbytečného odkladu poté, co se o dluhu dozvěděl, může být společné jmění postiženo jen do výše, již by představoval podíl dlužníka, kdyby bylo společné jmění zrušeno a vypořádáno.212 Musíme však dodat, že bude velmi důležité, jak budou v soudní praxi posuzovány nutné náležitosti onoho „nesouhlasuÿ. Soud bude při aplikaci ustanovení § 732 NObčZ v nelehké situaci.213 Ze znění vládního návrhu NObčZ zůstala v § 732 NObčZ shodná pravila pro případ, kdy druhému manželovi vznikly závazky z protiprávního činu, či v souvislosti s povinností manžela platit výživné. Velmi důležitá je ale poslední věta ustanovení § 732 NObčZ (mající opět původ v pozměňovacím návrhu), podle které musí stejným způsobem postupovat také manžel povinného v případě, že dluh jen jednoho z manželů vznikl ještě před uzavřením manželství.214 Nabízí se otázka, zda se bude moci manžel povinného domáhat vyloučení věcí ze SJM excindační žalobou i v případě, že bez zbytečného odkladu nevyjádřil svůj nesouhlas. S tím je spojena i otázka, jak se bude v případě závazku vzniklého před uzavřením manželství posuzovat požadavek na bezodkladnost vyjádření nesouhlasu. Tyto otázky ponechme prozatím bez odpovědi. Bez znalosti budoucí podoby procesních norem bychom se totiž pohybovali pouze ve 209

Srov. ELIÁŠ, K. Nový občanský zákoník po schválení v Poslanecké sněmovně. Obchodněprávní revue. 2012, č. 1, s. 18. 210 Důvodová zpráva k NObčZ, s. 756. 211 § 732 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 212 Tamtéž. 213 Srov. DVOŘÁKOVÁ ZÁVODSKÁ, J. Konec manželství v Čechách? Právní fórum. 2012,č. 3, s. 92. 214 § 732 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.


65

sféře spekulací. Dle mého názoru se jedná o nešťastnou formulaci, která do právní praxe vnese více otázek než odpovědí. V nepozměněné podobě bylo schváleno znění § 733 NObčZ. Jedná se o ustanovení přinášející výraznou změnu v oblasti ochrany třetích osob. Podle současné úpravy (s odkazem na ustanovení § 262a a § 267 OSŘ) se mohou věřitelé uspokojit i z majetku náležejícího do SJM, pokud manželé neuzavřeli před vznikem vymáhané pohledávky smlouvu o modifikaci SJM a věřiteli byl obsah této smlouvy znám nejpozději v okamžiku vzniku vymáhané pohledávky. Naopak § 733 NObčZ stanoví: Zavázal-li se jeden z manželů v době, od které do změny nebo vyloučení zákonného majetkového režimu, ať smlouvou nebo rozhodnutím soudu, uplynulo méně než šest měsíců, může být pohledávka jeho věřitele uspokojena ze všeho, co by bylo součástí společného jmění, kdyby ke smlouvě manželů nebo k rozhodnutí soudu nedošlo. Důvodová zpráva k § 733 NObčZ uvádí jen tolik, že je toto ustanovení do jisté míry možné dovodit pro smluvní modifikaci i ze současného právního stavu.215 Zavedení výše uvedené šestiměsíční lhůty by si rozhodně zasluhovalo důkladnější vysvětlení. Na věc může vrhnout nové světlo změna procesní právní úpravy. S ohledem na rozporu § 733 NObčZ a § 262a OSŘ by byla opravdu žádoucí. Zákon tedy nově zavádí lhůtu 6 měsíců. Pro pochopení celkového konceptu ochrany třetích osob budeme muset znění § 733 NObčZ doplnit o ustanovení § 734 a § 737 NObčZ. Ustanovení § 733 se tedy bude vztahovat na situace, kdy se jeden z manželů zavázal vůči třetí osobě a před uplynutím zákonné lhůty šesti měsíců došlo (smlouvu manželů nebo rozhodnutím soudu) k modifikaci SJM povinného. Věřitel by se v této situaci mohl bez dalšího domáhat, aby byla jeho pohledávka uspokojena ze všeho, co by bylo součástí SJM, kdyby k modifikaci SJM nedošlo. Zákon šesti měsíční lhůtou patrně vymezuje hranici zjevně spekulativních modifikací SJM. Pokud však k modifikaci SJM dojde déle než šest měsíců po vzniku pohledávky, musel by věřitel postupovat podle § 734 NObčZ, podle něhož je-li smlouvou manželů. . . dotčeno právo třetí osoby, zejména věřitele, může tato osoba své právo uplatnit u příležitosti vypořádání toho, co bylo dříve součástí společného jmění, stejně jako by ke smlouvě manželů. . . nedošlo, přitom se použije § 742.216 Lze tedy předpokládat, že by se při o vypořádání SJM v souvislosti s modifikací 215 216

Důvodová zpráva k NObčZ, s. 756. § 734 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.


66

SJM (smlouvu nebo rozhodnutím soudu) měli zpravit pokud možno všichni věřitelé. Ti by potom mohli u příležitosti vypořádání SJM uplatnit svá práva. Pokud by však věřitelé o vypořádání nevěděli a nemohli tak u této příležitosti uplatnit svá práva, zůstává věřitelům možnost domáhat se svých práv na základě ustanovení § 737 NObčZ. Vypořádáním SJM (v našem případě z důvodu smluvní modifikace SJM) totiž nesmí být dotčeno právo třetí osoby.217 V situaci, kdy by bylo právo třetí osoby vypořádáním dotčeno, mohl by věřitel uplatnit svá práva u soudu, který by mohl určit, že je vypořádání vůči němu neúčinné. Zavedení výše uvedeného postupu ochrany třetích osob sleduje podle důvodové zprávy k vládnímu návrhu NObčZ vyrovnání důsledků opatření provedených soudem a manžely samotnými 218 , tedy smluvní modifikací SJM. Ochranu třetích osob v souvislosti se smluvní modifikací SJM totiž zajišťuje především zákonem vyžadovaný souhlas třetích osob se smlouvu o manželském majetkovém režimu, bez kterého není tato vůči třetím osobám platná. Tento ochranný mechanismus však neplatí pro modifikaci SJM rozhodnutím soudu. Není však vyloučeno, že této ochrany využijí věřitelé i ve vztahu ke smluvní modifikaci SJM. Podle ustanovení § 733 NObčZ by tak mohl postupovat i manžel, který projevil náležitý souhlas se smluvní modifikací SJM v souladu s § 719 odst. 2 NObčZ. Shrnutí Primární ochranu třetích osob při smluvní modifikaci SJM zajišťuje ustanovení § 719 odst. 2 NObčZ. Nová úprava dále zavádí zvláštní postup ochrany třetích osob, podle něhož, bude-li SJM povinného manžela modifikováno dříve než šest měsíců od vzniku předmětného závazku, může se jeho věřitel bez dalšího domáhat, aby byla jeho práva uspokojena z majetku, který by náležel do SJM, kdyby ke smlouvě o modifikaci SJM nedošlo. Po uplynutí této lhůty může svá práva uplatnit u příležitosti vypořádání. I po vypořádání se však může domáhat, aby soud přiznal, že je toto vypořádání vůči němu neúčinné. Práva třetích osob jsou tak dle mého názoru ochráněna dostatečně a to i s ohledem na modifikaci SJM rozhodnutím soudu. 217 218

§ 737 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Důvodová zpráva k NObčZ, s. 756.

5.6 Vypořádání SJM a jeho modifikace

5.6

67

Vypořádání SJM a jeho modifikace

Shodně s dosavadní právní úpravou bude docházet při zúžení SJM současně k jeho vypořádání. Na základě § 736 NObčZ se na zúžené SJM, které však nebylo dosud vypořádáno, použijí přiměřeně ustanovení o společném jmění. Základní pravidla pro vypořádání SJM vychází ve své většině ze současné právní úpravy.219 Novým ustanovením § 737 NObčZ je jasně stanoveno, že vypořádáním nesmí být dotčeno právo třetí osoby.220 Tato norma je obdobou § 150 odst. 2 ObčZ. Pokud budou manželé jednat v rozporu s ustanovením § 737 NObčZ, může se třetí osoba u soudu domáhat, aby bylo vypořádání vůči ní neúčinné. Jedná se tedy o relativní neúčinnost pouze vůči třetí osobě, která se svého práva domáhá, nikoliv však o relativní neúčinnost erga omnes. Za daných podmínek by spočívala povinnost tvrzení i povinnost důkazní na žalujícím.221 Ochrana třetích osob je směřována nejen proti případným vypořádáním dohodou manželů, ale také vůči vypořádání rozhodnutím soudu.222 Pro smluvní modifikaci SJM je podstatné ustanovení § 738 NObčZ upravující okamžik účinnosti vypořádání. Okamžik uzavření dohody manželů o vypořádání SJM totiž nemusí být časově shodný s okamžikem zániku manželství nebo modifikací SJM. Ve snaze předejít možným sporům stanoví nová právní úprava, že dohoda o vypořádání má účinky ke dni, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, bez ohledu na to, zda dohoda byla uzavřena před anebo po zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.223 Pokud je předmětem dohody o vypořádání věc zapsaná ve veřejném seznamu (typicky nemovitost), nabývá dohoda v části týkající se této věci právní účinnosti v okamžiku zápisu do veřejného seznamu. Nic nebrání tomu, aby byla dohoda manželů o vypořádání SJM součástí smlouvy o manželském majetkovém režimu. Tak tomu pravděpodobně bude v praxi nejčastěji (podobně jako v současnosti). Ve zbývajících ustanoveních o vypořádání SJM se spokojili autoři NObčZ se zněním dosavadní právní úpravy, a to až na malé interpretační změny. Za zmínku stojí ustanovení § 742 odst. 2 NObčZ, jenž je zákonným zachycením pravidel obsažených dosud pouze v rozhodovací praxi soudů.224 Při vypořádání toho, co bylo 219

Srov. Důvodová zpráva k NObčZ, s. 756. § 737 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 221 Srov. Důvodová zpráva k NObčZ, s. 757. 222 Tamtéž, s. 756. 223 § 738 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. 224 Srov. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 14. 2. 2008, sp. zn. 22 Cdo 3285/2007. 220

5.6 Vypořádání SJM a jeho modifikace

68

vynaloženo z výhradního majetku jednoho z manželů na SJM, ale také toho, co bylo ze SJM vynaloženo na výhradní majetek jednoho z manželů, je nutné stanovit hodnotu těchto majetkových práv sníženou nebo zvýšenou s ohledem na její změny v čase. Hodnotu těchto věcí je nutné zohlednit vzhledem k době, která uplynula o vynaložení tohoto majetku, do okamžiku zániku SJM či jeho modifikace. Toto ustanovení bude hrát značnou roli v případě, kdy manželé svoje SJM smluvně rozšířili nebo zúžili. Zejména pokud by byl předmětem modifikace SJM například automobil, tedy věc, která v průběhu času značně pozbývá na hodnotě, promítlo by se pravidlo o kalkulaci hodnoty věci dosti výrazně.

6 Závěr

69

Kapitola 6 Závěr Smluvní modifikace SJM poskytuje manželům možnost upravit majetkový režim SJM odlišně od režimu daného zákonem. Tuto dispozici však omezuje zákon řadou podmínek. Ne všechny podmínky jsou přitom na první pohled patrné. Současná zákonná úprava manželského majetkového práva je formulována příliš stručně, takže je nutné při aplikaci jednotlivých ustanovení vhodně užívat judikatury. Současná legislativa klade smluvní modifikaci SJM určité hranice. Manželé nemohou majetkový režim SJM zcela vyloučit. Vedle smluvní modifikace může být SJM modifikováno prostřednictvím soudu. Předmětem smluvní modifikace SJM se může stát majetek či závazky. Manželé mohou smlouvou upravit SJM ve vztahu k již existujícím součástem SJM, či modifikovat své majetkové poměry ve vztahu tomu, co v budoucnu teprve nabudou. Smlouvu o modifikaci SJM mohou uzavřít i budoucí manželé. Obdobně mohou manželé modifikovat odlišně od zákona také správu SJM. Úhelným kamenem smluv o modifikaci SJM je jejich vztah k ochraně třetích osob. Účelem těchto smluv je totiž až na výjimky modifikace majetkového režimu SJM ve vztahu k třetím osobám. Obvykle se manželé touto cestou snaží ochránit svůj majetek před nároky věřitelů. Zákonem stanovené podmínky účinnosti smluv o modifikaci SJM jsou ve většině případů zásadní překážkou. Ke skutečné aplikaci smluvní modifikace SJM potom dochází zejména ve vztahu ke konkrétním věcem či závazkům. Klíčové přitom je, aby byla smluvní modifikace SJM provedena zavčas a aby o ní byli zpraveni všichni budoucí věřitelé každého z manželů. K tomu je však zapotřebí společného postupu obou manželů, takže smluvní modifikaci nelze doporučit v situacích, kdy na sebe jeden z manželů neuváženě bere značné závazky. I za předpokladu, že budou dodrženy všechny zákonné podmínky pro účinnost

6 Závěr

70

smluv o modifikaci SJM, musí se manželé připravit na to, že proti případnému nařízenému výkonu rozhodnutí budou pravděpodobně muset svá práva uplatňovat prostřednictvím excindační žaloby. Komplexní rekodifikace občanského práva v ČR zasáhla i oblast manželských majetkových práv. V základních principech nová právní úprava navazuje na léty prověřený model, jehož klíčovým institutem je SJM. Při soupisu nového zákoníku se autorský tým snažil zaplnit ty mezery právní úpravy, kvůli kterým docházelo dříve k mnoha sporům. Díky tomu, že byl NObčZ tvořen jako nový kodex zcela od začátku, mohl být poskytnut úpravě manželského majetkového práva, potažmo jeho smluvní modifikaci, dostačující prostor. Do hmotněprávního kodexu však proniklo několik ustanovení dříve vlastních úpravě procesní. Nový občanský zákoník zavedl poměrně přehledné rozdělení jednotlivých režimů manželského majetkového práva. Za největší přínos nové úpravy bude pravděpodobně pokládána možnost zcela vyloučit majetkoprávní režim SJM. Věci tvořící obvyklé vybavení rodinné domácnosti byly v NObčZ vyňaty z obecného režimu SJM a nadále budou podléhat zvláštní zákonné úpravě. Nepochybným přínosem nové úpravy je zavedení veřejného seznamu, jenž by měl poskytnout třetím osobám dostatek informací o případné modifikaci SJM jejich potenciálních smluvních stran. Ustanovení zaměřená na ochranu třetích osob poskytují věřitelům ve vztahu ke smluvní modifikaci SJM dostatečnou ochranu. Bude však velmi záležet na budoucí podobě procesního práva. Je proto více než žádoucí, aby byla procesní úprava v brzké době přizpůsobena již rekodifikované úpravě práva hmotného. Nový občanský zákoník tedy nezavádí v oblasti manželského majetkového práva žádné revoluční změny. Nadále je uplatněn princip, podle něhož se manželské majetkové společenství primárně řídí pravidly, které stanoví zákon. Tato pravidla však mohou být modifikována smlouvou o manželském majetkovém režimu nebo rozhodnutím soudu.

6 Závěr

71

Summary This diploma thesis deals with the issue of agreements on the modification of spouses’ community property. The first part of the diploma thesis focuses on the present legal regulation of spouses’ community property (chapters 2 and 3). It is particularly focused on the agreements of the modification of spouses’ community property. The second part of the diploma thesis deals with the future regulation of the same subject which will be used by the new Czech Civil Code in the beginning of the year 2014. This work is trying to compare present and future legal regulations. Present legal regulation allows the spouses to modify their community property by special agreements. The agreements are usually used in situations when the spouses start their business or take on themselves a lot of liabilities which can cause a writ of spouses’ community property. By agreements spouses can modify rules for the administration of community property as well. The present legal regulation sets only one rule. These kinds of agreements are used when a spouse is seriously ill or is away for a long period of time. Very fragmentary the Czech Civil Code defines the rules of modification of spouses’ community property by agreements. This is caused by the rules which are written in the Czech Procedural Code. This way the rules can look quite unintelligible. A lot of legal rules, used for this kind of agreements, are written very generally. And that’s why we need to know enough cases in order to interpret the legal rules. There has to be limits of the modification of the spouses’ community property because the spouses cannot take out equipment of a family household from spouses’ community property. Spouses can modify community property by the property rights and liabilities. By the agreements on the modification of community property spouses can modify rights and liabilities to their individual things and to their groups of things which are in their community property. Also they can modify rights and liabilities to the property which they have already gained and to the property which they will gain in the future. This diploma thesis also deals with the protection of a spouse whose spouse is obligated. As seen above, this situation can cause serious damage on the spouses’ community property because the present state of the Czech Procedural Code allows the writ of execution to the spouses’ community property. A part of the diploma thesis shows the procedure by which spouses of an obliged people can defend themselves. In relation to the agreement of modification of spouses’ community

6 Závěr

72

property, the Czech Civil Code specifies many conditions which are focused on the protection of a third party. According to the current legal regulation, the agreements on the modification of spouses’ community property are only effective when the third party knows the content of the agreement. The case law sets a condition by which the content of the agreement must be known to the third party at the moment of the beginning of the obligation. In order to use this kind of agreements in a very close group of occurrences, it is very difficult for spouses to obtain all the conditions. Not so long ago, the new Czech Civil Code was approved. The new Civil Code represents a process of reconstruction of civil law. This process will take more than 10 years. The new Civil Code brings a lot of changes to the rules which deal with the community property. For the first time, spouses can choose separate property and exclude their community property. The equipment of a family household will be separated from the rules of spouses’ community property. The new Civil Code sets new rules which are aimed to protect a third party. The third party would be ensured by necessary consent without which the agreement on the modification of community property is useless.

POUŽITÉ PRAMENY

73

Použité prameny Knižní monografie a komentáře [1] BUREŠ, J. – DRÁPAL, L. – KRČMÁŘ, Z. et al. Občanský soudní řád. Komentář. II. díl. 7. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006, 1054 s. [2] DVOŘÁK, J. – SPÁČIL, J. Společné jmění manželů ve teorii a judikatuře. 3. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2011, 296 s. [3] FIALA, J. – HURDÍK, J. – KORECKÁ, V. Občanské právo hmotné. 3 vyd. Brno: MU v Brně, 2002, 433 s. [4] HRUŠÁKOVÁ, M. – KRÁLÍČKOVÁ, Z. České rodinné právo. 2. vyd. Brno: MU v Brně, 2001, 384 s. [5] KASÍKOVÁ, M. et al. Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád). Komentář. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2010, 658 s. [6] KNAPPOVÁ, M. – ŠVESTKA, J. – DVOŘÁK, J. Občanské právo hmotné 1. 4. vyd. Praha: Nakladatelství ASPI, 2005. [7] MALÝ, K. a kol. Dějiny českého a československého práva do roku 1945. 3. vyd. Praha: Linde Praha, a.s., 2005, 673 s. [8] ŠVESTKA, J. – SPÁČIL, J. – ŠKÁROVÁ, M. et al. Občanský zákoník § 1–459. Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2008, 1236 s. Články [9] BALÁK, F. K diskusi o zúžení společného jmění manželů. Ad Notam. 2009, č. 6, s. 204–206.

POUŽITÉ PRAMENY

74

[10] DVOŘÁK, J. – SPÁČIL, J. Společné jmění manželů, bezpodílové vlastnictví manželů a podnikání. Ad Notam. 2006, č. 9, s. 301–308. [11] RYŠÁNEK, Z. Zúžení společného jmění manželů smlouvou. Ad Notam. 2009, č. 1, s. 26–29. [12] BLÁHA, R. K obsahu dohody o zúžení rozsahu SJM do budoucna. Ad Notam. 2008, č. 1, s. 13–14. [13] BREJLOVÁ, K. Zákonné zásady vypořádání společného jmění manželů. Ad Notam. 2011, č. 1, s. 3–6. [14] CECHLOVA, E. – TRUTNOVÁ, J. Historie, současnost a budoucnost institutu společné jmění manželů. Ad Notam. 2006, č. 2, s. 45–51. [15] DÁVID, R. Ochrana manžela povinného v exekučním řízení. Právní fórum. 2011, č. 11–12, s. 519–530. [16] DVOŘÁK, J. – SPÁČIL, J. Předmět společného jmění manželů a způsoby jeho nabývání. Právní fórum. 2006, 3. ročník, č. 12, s. 413–421. [17] DVOŘÁK, T. Společné jmění manželů a členský podíl v bytovém družstvu – některé otázky právních vztahů. Obchodněprávní revue. 2010, č. 1, s. 11–17. [18] DVOŘÁK, T. Společné jmění manželů a insolvenční zákon. Právní fórum. 2010, č. 2, s. 56–64. [19] DVOŘÁKOVÁ ZÁVODSKÁ, J. Konec manželství v Čechách? Právní fórum. 2012, č. 3, s. 91–93. [20] ELIÁŠ, K. Nový občanský zákoník po schválení v Poslanecké sněmovně. Obchodněprávní revue. 2012, č. 1, s. 17–20. [21] ELIÁŠ, K. Charakteristika návrhu nového občanského zákoníku. In: Sborník statí z diskuzních fór o rekodifikaci občanského práva. Praha: ASPI, 2006, s. 28–38. [22] HRUŠÁKOVÁ, M. Co přinese zařazení rodinného práva do nového občanského zákoníku? In: Sborník statí z diskuzních fór o rekodifikaci občanského práva. Praha: ASPI, 2007, s. 110–113.

POUŽITÉ PRAMENY

75

[23] CHALUPA, L. Zúžení společného jmění manželů. Bulletin advokacie. 2006, č. 7–8, s. 46–47. [24] KRÁLÍČKOVÁ, Z. Občanský zákoník a rodinné právo aneb malé zamyšlení nad tradicí. In: Sborník statí z diskuzních fór o rekodifikaci občanského práva. Praha: ASPI, 2007, s. 114–118. [25] MAREŠOVÁ, M. Společné jmění manželů ve vztahu k závazkům jednoho z manželů. Ad Notam. 2007, č. 1, s. 12–13. [26] KRÁLÍČKOVÁ, Zdeňka. Úvahy nad zásadou „habilis ad nuptias, habilis ad pacta neptialaÿ. Ad Notam. 2003, č. 4, s. 5-7. [27] SAYEHOVÁ, H. K článku JUDr. Luboše Chalupy „Zúžení společného jmění manželůÿ. Bulletin advokacie. 2006, č. 11–12, s. 86–87. [28] SVOBODA, K. K problému vnosů při vypořádání společného jmění manželů. Právní fórum. 2010, č. 2 s. 53–56. [29] SVOBODA, K. K problému vnosů při vypořádání společného jmění manželů. Právní fórum. 2010, č. 2, s. 46–53. [30] ŠTANCLOVÁ, V. Ještě k diskusi o zúžení společného jmění manželů. Ad Notam. 2010, č. 1, s. 9–11. [31] TLÁŠKOVÁ, Š. Aktuálně k návrhu nového občanského zákoníku a zákona o obchodních společnostech. Ad Notam. 2011, č. 2, s. 3–6. [32] VLASÁKOVÁ, L. KŘÍŽOVÁ, V. Modifikace rozsahu SJM a odpovědnost manželů za závazky. Ad Notam. 2004, č. 3, s. 61–66. Judikatura [33] Zhodnocení Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 2. 1972, sp. zn. Cpj 86/71. [34] Nález Ústavního soudu ČR ze dne 18. 1. 1996, sp. zn. ÚS 86/95. [35] Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. 4. 2000, sp. zn. 22 cdo 1658/98. [36] Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 9. 2000, sp. zn. 30 Cdo 1803/2000. [37] Rozsudek Nejvyššího soudu ČŘ ze dne 29. 5. 2003, sp. zn. 33 Odo 250/2002.

POUŽITÉ PRAMENY

76

[38] Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 2. 2004, sp. zn. 20 Cdo 180/2003. [39] Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 3. 2003, sp. zn. 7 Tdo 271/2003. [40] Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 2. 2004, sp. zn. 20 Cdo 279/2003. [41] Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 10. 5. 2005, sp. zn. 30 Cdo 681/2004. [42] Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 7. 2004, sp. zn. 22 Cdo 700/2004. [43] Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 7. 2004, sp. zn. 20 Cdo 1389/2004. [44] Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. 8. 2006, sp. zn. 20 Cdo 612/2005. [45] Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 12. 9. 2007, sp. zn. 31 Odo 677/2005. [46] Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 9. 2007, sp. zn. 20 Cdo 2085/2006. [47] Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 4. 9. 2007, sp. zn. 22 Cdo 342/2007. [48] Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 14. 2. 2008, sp. zn. 22 Cdo 3285/2007. [49] Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 1. 2010, sp. zn. 20 Cdo 417/2008. [50] Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 4. 2010, sp. zn. 22 Cdo 3942/2008. [51] Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 8. 6. 2011, sp. zn. 26 Cdo 98/2011. Elektronické prameny [52] Ministerstvo spravedlnosti ČR: Nový občanský zákoník [online]. Změněno: 20. 02. 2012 [cit. 2012-02-20]. Dostupné z: . [53] Ministerstvo spravedlnosti ČR: Důvodová zpráva k novému občanskému zákoníku [online]. Změněno: 20. 02. 2012 [cit. 2012. [54] ŠEBESTA, K. – KVÍTKOVÁ, A. Přehled změn z novely exekučního řádu. EPRAVO.CZ [online]. Změněno: 19.11.2009 [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: .

POUŽITÉ PRAMENY

77

Právní předpisy [55] Císařský patent č. 946/1811 Sb.z.s., obecný občanský zákoník rakousky (ABGB), ve znění pozdějších předpisů. [56] Zák. č. 265/1949 Sb, o právu rodinném, ve znění pozdějších předpisů. [57] Zák. č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů. [58] Zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. [59] Zák. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. [60] Zák. č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů. [61] Zák. č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů. [62] Zák. č. 91/1998 Sb., zákona kterým se mění a doplňuje zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů, a o změně a doplnění dalších zákonů. [63] Zák. č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. [64] Zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů. [65] Zák. č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. [66] Zák. č 89/2012 Sb., občanský zákoník (Nový občanský zákoník).

Použité zkratky BSM . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Bezpodílové společenství manželů ČSR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Československá republika ČSSR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Československá socialistická republika EŘ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Exekuční řád IZ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Insolvenční zákon NObčZ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Nový občanský zákoník NotŘ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Notářský řád ObčZ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Občanský zákoník OSŘ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Občanský soudní řád ObchZ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Obchodní zákoník PČR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Parlament České republiky SJM . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Společné jmění manželů ZSM . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Zákonné společenství manželů

PRÁVNICKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY. Katedra Občanského práva

Recommend Documents