Právnická fakulta Masarykovy univerzity Finanční právo Katedra finančního práva a národního hospodářství
Rigorózní práce Zvýhodnění dodavatelů zaměstnávajících osoby se zdravotním postižením dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách
Mgr. Jan Hrbáč 2015/2016
Prohlášení Prohlašuji, že jsem rigorózní práci na téma: "Zvýhodnění dodavatelů zaměstnávajících osoby se zdravotním postižením dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách" zpracoval sám. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použil k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury.
----------------------------Jan Hrbáč
V Brně dne 30.12.2015
2
Poděkování Rád bych touto cestou poděkoval panu doc. Ing. Jiřímu Blažkovi, CSc. za přínosné podněty, postřehy a praktické rady při psaní práce. Dále děkuji rodině a přátelům za jejich podporu a trpělivost. 3
Abstrakt česky Zvýhodnění dodavatelů zaměstnávajících osoby se zdravotním postižením ve vztahu k veřejným zakázkám je jednou z metod, kterou se zákonodárce snaží naplnit speciální cíle sociální povahy. Tyto cíle spočívají především v uplatňování znevýhodněných osob na trhu práce. V dosud platné právní úpravě zákon zvýhodňuje tyto dodavatele dvěma způsoby. Jedním z nich je poskytnutí procentuálního zvýhodnění při hodnocení nabídek. Mým cílem je podat podrobnou právní analýzu úskalí a rizik, které s aplikací zvýhodnění souvisí a na praktických příkladech doložit možnost jeho zneužití. V souvislosti s nyní připravovanou novelou zákona o veřejných zakázkách se jako neúčinnější opatření jeví zvýhodnění buď zrušit, nebo jej opatřit pojistkami proti zneužití. Abstrakt anglicky Preferential treatment of suppliers employing disabled people in relation to public procurement is one of the methods that the lawmaker seeks to fulfil specific objectives of a social nature. These objectives are based mainly in the involvement of disadvantaged people in the labour market. The current legislation favours those specific suppliers in two different ways. One of them is the provision of a percentage advantage in the evaluation of tenders. My goal is to provide a detailed legal analysis of the difficulties and risks related with the application of special treatment and show practical examples to demonstrate the possibility of its misuse. In the context of the currently upcoming amendment of the Act on Public Procurement, as the most effective measure seems to cancel a preferential treatment or update it with provision against abuse. Klíčová slova česky Zvýhodnění dodavatelů, Zaměstnávání zdravotně postižených, Hodnocení nabídek, Snížení nabídkové ceny, Preferenční zacházení, Chráněné dílny, Veřejné zakázky, Obcházení zákona Klíčová slova anglicky Preferential treatment of suppliers, Employment of disabled, Evaluation of tenders, Reducing the offer price, Preferential arrangements, Sheltered workshops, Public procurement, Circumvention of law
4
Obsah: Seznam použitých zkratek .......................................................................................................... 7 1
2
Úvod ................................................................................................................................... 8 1.1
Vztah k finančnímu právu ......................................................................................... 11
1.2
Hypotézy metody a cíle práce ................................................................................... 13
Historický vývoj úpravy zvýhodnění specifických dodavatelů ....................................... 15 2.1
Zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek ............................................. 15
2.2 Historické důvody inkorporace zvýhodnění specifických dodavatelů do zákona č. 199/1994 Sb.......................................................................................................................... 19 2.3 3
Od zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách k aktuálnímu znění ZVZ ........... 26
Platná právní úprava zvýhodnění specifických dodavatelů ............................................. 33 3.1
Zvýhodnění specifických dodavatelů ve vztahu k právu EU .................................... 37
3.1.1 Zvýhodnění specifických dodavatelů ve vztahu k "Dohodě o vládních zakázkách" GPA ............................................................................................................... 43
4
3.2
Vztah mezi zvýhodněním specifických dodavatelů a zásadami dle § 6 ZVZ ........... 45
3.3
Způsoby ochrany proti zneužití zvýhodnění ............................................................. 49
3.3.1
Omezení subdodavatelského plnění ................................................................... 50
3.3.2
Nepřijatelná nabídka .......................................................................................... 54
3.3.3
Mimořádně nízká nabídková cena...................................................................... 55
3.3.4
Redukce zvýhodnění na část zakázky plněnou bez subdodavatele .................... 59
3.3.5
Technické kvalifikační předpoklady - významné dodávky................................ 60
3.3.6
Volba druhu veřejné zakázky podle výše předpokládané ceny.......................... 64
3.4
Rozhodovací praxe k otázce zneužití zvýhodnění specifickým dodavatelem ........... 64
3.5
Specifické podmínky u zakázek dotovaných z cizích prostředků ............................. 67
3.6
Aktuální vývoj úpravy zvýhodnění specifických dodavatelů.................................... 68
Praktická analýza příkladů zneužití ustanovení § 101 odst. 4 ZVZ ................................. 78 4.1
Veřejně dostupné informace o referenčním subjektu ................................................ 78
4.2
Analýza účasti referenčního subjektu ve specifických veřejných zakázkách ........... 81
4.2.1
Okruh analyzovaných zakázek ........................................................................... 81
4.2.2
Postup analýzy.................................................................................................... 82
4.2.3
Výsledky analýzy ............................................................................................... 83
4.3 5
Hodnocení výsledků analýzy ..................................................................................... 84
Dílčí závěry ve vztahu k jednotlivým souvisejícím právním odvětvím ........................... 86 5.1
Zvýhodnění ve vztahu k zákonu o veřejných zakázkách........................................... 86 5
5.2
Zvýhodnění ve vztahu právu EU ............................................................................... 87
5.3
Zvýhodnění ve vztahu k živnostenskému zákonu ..................................................... 88
5.4
Zvýhodnění ve vztahu k NOZ ................................................................................... 89
5.5
Zvýhodnění ve vztahu k trestnímu zákoníku ............................................................. 90
6
Závěr................................................................................................................................. 92
7
Seznam použitých pramenů a literatury ........................................................................... 94
8
7.1
Knižní publikace ........................................................................................................ 94
7.2
Články ........................................................................................................................ 94
7.3
Právní předpisy .......................................................................................................... 95
7.4
Rozhodnutí............................................................................................................... 100
7.5
Jiné prameny ............................................................................................................ 101
7.5.1
Důvodové zprávy ............................................................................................. 101
7.5.2
Další prameny parlamentu a vlády České republiky ........................................ 102
7.5.3
Katalogy a informace z oficiálních elektronických prezentací ........................ 103
7.5.4
Profily zadavatelů ve smyslu zákona č. 137/2006 Sb. ..................................... 104
Přílohy ............................................................................................................................ 105 8.1
Příloha č. 1: "Výsledky referenčních veřejných zakázek" ........................................ 105
8.2
Příloha č. 2: "Podíl subdodavatelského plnění" ...................................................... 108
8.3
Příloha č. 3: "Zdroje informací o veřejné zakázce" ................................................. 110
6
Seznam použitých zkratek ČNB
Česká národní banka
ČR
Česká republika
DPH
Daň z přidané hodnoty
ES
Evropská společenství
ESD
Evropský soudní dvůr
EU
Evropská unie
GATT obchodu)
General Agreement on Tariffs and Trade (Všeobecná dohoda na clech a
GPA
The Agreement on Government Procurement (Dohoda o vládních zakázkách)
MMR
Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky
NOZ
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
NSS
Nejvyšší správní soud
SDEU
Soudní dvůr Evropské unie
SDR
Special Drawing Rights (Zvláštní práva čerpání)
SFEU
Smlouva o fungování Evropské unie
SFŽP
Státní fond životního prostředí České republiky
UNCITRAL United Nations Commission on International Trade Law (Komise OSN pro mezinárodní obchodní právo) ÚOHS
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
WTO
World Trade Organization (Světová obchodní organizace)
ZVZ předpisů
Zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších
7
1
Úvod Úprava veřejného investování je důležitou a specifickou oblastí práva. Společenská
důležitost právní úpravy je dána především faktem, že veřejné investice realizované prostřednictvím veřejných zakázek představují jeden z nejvýznamnějších způsobů vynakládaní veřejných prostředků. Dle analytické aplikace1, která agreguje dostupná data o veřejných zakázkách zadávaných dle zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách v platném znění (dále jen "ZVZ"), bylo jen v průběhu roku 2014 zadáno 20.463 veřejných zakázek s celkovým objemem investovaných prostředků vyšším, než 367 miliard korun. Pro srovnání celkové výdaje státního rozpočtu za stejné období činily 1.211,6 miliardy korun2. Právní úprava veřejných zakázek je specifickou z důvodu, že ji nelze jednoznačně zařadit pouze do jednoho právního odvětví. S ohledem na vystupování subjektů práva veřejných zakázek je možné tvrdit, že v určitých časových fázích, například při vypořádání námitek, je povaha úkonů zadavatelů veřejných zakázek spíše veřejnoprávní. Na druhou stranu ve fázi uzavírání smluv tito zadavatelé vystupují jako soukromoprávní subjekty a jejich postavení je v zásadě rovné s dodavateli. Oblast veřejných zakázek v sobě navíc snoubí prvky celé řady právních odvětví, od práva finančního přes právo správní a obchodní až po právo mezinárodní. Obecně lze říci, že hlavním cílem právní úpravy je zajistit efektivní, hospodárné a účelné vynakládání veřejných prostředků a to způsobem, kterým se zároveň zabezpečí naplnění potřeb subjektu, který prostředky vynakládá. Krom výše uvedeného záměru zákonodárce pomocí ZVZ realizuje i jiné, dílčí cíle. Těmi jsou i cíle sociálního charakteru, specificky vyjádřené například snahou o podporu dodavatelů, kteří zaměstnávají osoby se zdravotním postižením. Obecně jsou tito dodavatelé známi i pod zjednodušujícím označením "chráněné dílny". ZVZ obsahuje v platném znění dva instituty upravující zvýhodňování dodavatelů, kteří zaměstnávají osoby se zdravotním postižením. Níže v textu pro tyto dodavatele používám zjednodušující zkratku "specifičtí dodavatelé". Ve smyslu zákona je takovýmto dodavatelem,
1
Internetový portál Vsechnyzakazky.cz. Zlepšení systémů veřejných zakázek v ČR a SR [online]. Oživení o. s. [cit. 10. 11. 2015]. Dostupné z: http://www.vsechnyzakazky.cz/zakazka/hledat/ 2 LEŽATKA, R. Schodek státního rozpočtu za rok 2014 je o 34 mld. nižší než plánovaný. Tiskové zprávy [online]. Ministerstvo financí České republiky [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/aktualne/tiskove-zpravy/2015/pokladni-plneni-statniho-rozpoctu-cr-20131
8
kterému eventuální zvýhodnění přísluší, zaměstnavatel, který zaměstnává více než 50% osob se zdravotním postižením dle zvláštního právního předpisu3. První z výše zmíněných institutů je upraven v § 101 odst. 1-3 ZVZ, který dává zadavateli možnost dodavatelům splňujícím podmínky zvýhodnění účast v zakázce vyhradit. V takovém případě, tedy stanoví-li tak zadavatel v oznámení či výzvě, se zadávacího řízení nesmí zúčastnit žádný dodavatel, který podmínky zvýhodnění nesplňuje. Naplnění podmínek zakládajících nárok na zvýhodnění je poté potřeba prokázat v nabídce, přičemž platí, že tyto skutečnosti nelze prokázat subdodavatelem. Druhým institutem zvýhodnění, kterým se plánuji v této práci zabývat především, je zvýhodnění specifických dodavatelů ve smyslu § 101 odst. 4 a násl. ZVZ (tzv. "snižování nabídkové ceny"). Mým záměrem je zpracovat podrobný rozbor tohoto ustanovení, jeho historického vývoje i současné aplikační praxe. Rád bych touto prací prokázal, že zákonodárcem vytvořený způsob zvýhodnění je potenciálně problematický a vnitřně nesourodý jak s ostatním obsahem ZVZ, tak se souvisejícími právními normami a to včetně norem evropského práva. Uvědomuji si, že se jedná o poměrně úzce vymezené téma. Na druhou stranu je to však i téma velmi aktuální a to nejenom proto, že ve veřejných zakázkách jsou investované velké objemy finančních prostředků. Aktuálním je toto téma ještě ze dvou dalších důvodů. Stále častěji se setkáváme se zneužitím ustanovení o zvýhodnění i v těch oblastech veřejného investování, kde se to dříve nestávalo. Druhým důvodem je, že v první polovině roku 2015 byl vládě ČR doručen návrh zcela nového zákona o veřejných zakázkách, přičemž v rámci legislativního procesu se otázka zvýhodnění snížením nabídkové ceny opakovaně diskutuje. Přitom některé z projednávaných návrhů přinášejí extrémní riziko ještě většího rozšíření zneužívání tohoto zvýhodnění a to i do takových oblastí veřejného investovaní, kde to dříve nebylo možné již z principu (například u zakázek na stavební práce). Výše uvedené zvýhodnění dle § 101 odst. 4 ZVZ je specifické tím, že v určité skupině zadávacích řízení není zadavatel, i při sebelepší preventivní přípravě, schopen zabránit zneužití tohoto ustanovení ze strany zvýhodněných specifických dodavatelů. Je tak zákonem fakticky nucen pořizovat uměle a úmyslně předražené plnění, přičemž i v případech, kdy je
3
§ 67 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. In: PORTÁL VEŘEJNÉ SPRÁVY [online právní informační systém]. Ministerstvo vnitra České republiky [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/?path=/portal/obcan/
9
díky druhu plnění zcela evidentní, že zvýhodněný subjekt se na jeho dodávce reálně vůbec podílet nebude, neexistuje nástroj, kterým by se zadavatel proti zneužití mohl účinně bránit. Dle mě dostupných vyjádření, odpovědí Ministerstva pro místní rozvoj na dotazy i díky informacím zveřejněným o aktuálně připravovaném novém zákonu o zadávání veřejných zakázek je zřejmé, že kompetentní orgán, jímž je Ministerstvo pro místní rozvoj, tento stav do současné doby plně nereflektovalo. Dle mého názoru však současná právní úprava může omezovat hospodářskou soutěž tím, že popírá, či výrazně modifikuje zásady platné při zadávání veřejných zakázek dle § 6 ZVZ. Na jedné straně lze vnímat jako legitimní snahu zákonodárce o plnění sociálních cílů, které v tomto případě spočívají v podpoře zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Oproti tomu jakékoli kroky k naplnění tohoto cíle je zapotřebí činit se zvláštním zřetelem k základnímu cíli zákona, jímž je efektivní investování a zachování, případně ochrana hospodářské soutěže. Proto by u každého opatření, které zákonodárce k naplnění sekundárních cílů přijme, měl zároveň důkladně uvážit jeho možné negativní dopady na cíle primární a v rámci možností jej vybavit nezbytnými pojistkami proti zneužití. Absence těchto pojistek u zvýhodnění dle § 101 odst. 4 ZVZ může v aplikační praxi implikovat rizika, která se netýkají jenom ohrožení základních cílů zákona. Tato rizika mohou spočívat i v eventuálním rozporu mezi úpravou zvýhodnění dle ZVZ a dalšími právními předpisy z oblastí práva občanského, správního i mezinárodního, jak jsem již naznačil výše. Právě proto, že úprava veřejného investování je právní oblastí, která v sobě snoubí prvky několika právních odvětví, budu vztahu k jiným normám věnovat zvýšenou pozornost. Jádro práce je obsaženo ve třech tematicky ohraničených kapitolách, které relativně odděleně nahlížejí na problematiku zvýhodnění specifických dodavatelů z různých úhlů pohledu. V druhé kapitole se pokusím podat stručný přehled vývoje právní úpravy od první inkorporace zvýhodnění specifických dodavatelů až do dnešní doby. Historickým exkurzem se pokusím odpovědět na dvě otázky. Předně se pokusím zodpovědět, jaký byl vlastně důvod uzákonění právní úpravy, která v sobě nese mnou popsaná rizika a jaké záměry tím zákonodárce pravděpodobně sledoval. Druhou otázkou, která s první souvisí, je, zda úprava zvýhodnění specifických dodavatelů byla i v historii rizikovou a zda v průběhu vývoje došlo ke změnám, které tuto rizikovost zvyšovaly, či naopak. Ve třetí kapitole se již budu věnovat plně rozboru platné právní úpravy, související judikatury, rozhodovací praxe ÚOHS i aplikační praxe. Součástí třetí kapitoly bude i stať 10
věnovaná navrhované právní úpravě tak, jak byla projednávána vládou, i podobě nyní předložené v poslanecké sněmovně. Vzhledem k tomu, že podoba navrhované právní úpravy se v průběhu legislativního procesu poměrně dynamicky mění a měnila, snažím se předložit ucelený pohled na její vývoj až do okamžiku odevzdání práce (do konce roku 2015), přičemž nelze vyloučit, že před konečným schválením návrhu zákona dojde ještě k posunům v rámci tvůrčí iniciativy zákonodárců4. V rámci třetí kapitoly se budu věnovat též úvahám, jak může potenciální zadavatel rizikům souvisejícím se zvýhodněním předejít. Čtvrtou kapitolu pojmu možná trochu netradičně. Jak jsem již zmínil výše, judikatura, rozhodovací praxe ÚOHS i odborná literatura se problému zneužití ustanovení § 101 odst. 4 ZVZ nevěnují ve větším rozsahu. Naopak v aplikační praxi je toto téma široce diskutováno a nebezpečnost plošného užívání zvýhodnění je všeobecně známým problémem. Neexistují však relevantní statistická data, která by dokládala objem negativního ekonomického efektu, který v souvislosti s jeho aplikací vzniká. Právě tato absence údajů možná vede k jistému podcenění vážnosti problému ze strany orgánů, které mají co do činění s přípravou nové legislativy. Proto jsem se rozhodl ve čtvrté kapitole na konkrétních příkladech z aplikační praxe nastínit rozsah problému a doložit na referenčním vzorku veřejných zakázek, kam až mohou specifičtí dodavatelé při zneužití ustanovení o zvýhodnění zajít. Závěry celé práce jsem rozdělil do dvou kapitol, páté a šesté. V páté kapitole se pokusím prezentovat závěry dílčí, které souvisí se vztahem zvýhodnění k jednotlivým právním odvětvím. V šesté se budu zabývat úvahami de lege ferenda dalším o vývoji a možnostech úpravy ustanovení o zvýhodnění, která by rizika odstranila, nebo alespoň omezila.
1.1
Vztah k finančnímu právu Z úvodní stati vyplývá, že úpravu veřejného investování nelze výlučně podřadit pouze
do jednoho právního odvětví. Otázkou pak je, zda u institutu, kterým je zvýhodnění specifických dodavatelů dle § 101 odst. 4 a násl. ZVZ, lze jednoznačně určit a vyjádřit jeho výlučný vztah k oboru finančního práva. Abych mohl na tuto otázku odpovědět, musím na jednu stranu identifikovat jednotlivé prvky dané normy ZVZ a na druhé straně musím vzít v
4
Ke dni 30. 12. 2015 byl návrh zákona přikázán k projednání příslušným výborům. Zároveň k tomuto datu bylo jednotlivými poslanci podáno několik pozměňovacích návrhů, z nichž se však žádný nedotýkal přímo ustanovení o zvýhodnění specifických dodavatelů.
11
úvahu i vnější konotace, které sebou přináší její aplikace. M. Bakeš definuje finanční právo obecně jako: "Souhrn právních norem, které upravují vztahy v procesu tvorby, rozdělování a používání peněžní masy a jejích částí... ...Finančním právem jsou upravovány především ty vztahy, ve kterých vystupuje, či do nich zasahuje stát, a které se přímo nebo alespoň zprostředkovaně týkají peněžní masy, nebo jejích částí"5 Úprava zvýhodnění dle § 101 odst. 4 ZVZ vykazuje většinu definičních znaků, abychom ji mohly označit za normu finančního práva. Pokud na jedné straně můžeme prohlásit, že hlavním účelem ZVZ je zajistit efektivní a hospodárné investování veřejných prostředků, z hlediska finančního práva pak lze naplnění tohoto účelu spatřovat ve stanovení pravidel, za nichž je "používána peněžní masa". Konkrétně u zvýhodnění se pak toho hledisko projeví beze vší pochybnosti tím, že vlastní norma stanoví specifické pravidlo hodnocení nabídek uchazečů z finančního hlediska. Tím, že konkrétnímu specifickému uchazeči poskytne zadavatel cenovou preferenci, uplatňuje specifickou normu, která ovlivní použití peněžní masy, kterou zadavatel disponuje a to jak co do jejího adresáta (v případě, že cenová preference změní pořadí hodnocení nabídek), tak co do její vlastní výše, neboť při změně pořadí nabídek zadavatel reálně uhradí vyšší cenu. Potvrzení tohoto předpokladu na referenčním vzorku veřejných zakázek se podrobněji zabývám v kapitole 4. Druhou část definice M. Bakeše, která se týká účasti státu ve finančně právním vztahu taktéž nelze pokládat za překážku. Předně, jak pojem státu, tak pojem "účasti" je potřeba vykládat v širším měřítku. Není podmínkou, že stát musí přímo vystupovat jako účastník finančně-právního vztahu. Vzhledem k tomu, že úprava zvýhodnění kogentním způsobem mění jinak použitou metodu hodnocení nabídek, na základě státem stanoveného pravidla je pak zadavatel povinen hodnotit nabídky uchazečů jiným způsobem, než by činil dle obecných pravidel ZVZ a zároveň lze předpokládat, že by nabídky tímto způsobem nehodnotil ani za situace, kdy by výběr vítězné nabídky byl ponechán čistě na jeho volním uvážení. Tímto závěrem můžeme vyloučit, že by úprava preferenčního zvýhodnění specifických dodavatelů měla jakkoliv soukromoprávní charakter. Tento závěr podporuje i fakt, že ve fázi hodnocení
5
BAKEŠ, M., KARFIKOVÁ, M., KOTÁB, P., MARKOVÁ, H. et al. Finanční právo. 6. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 12
12
nabídek vystupuje zadavatel formálně jako nadřazený subjekt a tedy ve veřejnoprávní rovině, a to i když se nejedná o orgán veřejné moci6. Přes tyto důvody nelze jednoznačně uzavřít, že otázka preferenčního zvýhodnění spadá výlučně do oblasti práva finančního. I zde se totiž objevují prvky, které souvisí s jinými právními odvětvími. Jedná se například o části hypotézy § 101 odst. 4 ZVZ, které se zabývají otázkami, který specifický dodavatel je oprávněn zvýhodnění využít. Ve způsobu určování počtu zaměstnanců se zdravotním postižením tzv. "průměrným čtvrtletním přepočteným počtem" a ve způsobu prokazování nároku na zvýhodnění předložením potvrzení místně příslušného úřadu práce, lze spatřovat prvky správního práva i práva sociálního zabezpečení. Přesto finančně právní prvky představují v § 101 odst. 4 a násl. ZVZ jednoznačně převažující vliv, neboť celá konstrukce, ale především účel a reálný efekt zvýhodnění je založen na vztahu ke způsobu, míře a určení vynakládání veřejných prostředků.
1.2
Hypotézy metody a cíle práce Mojí základní hypotézou je předpoklad, že úprava zvýhodnění specifických
dodavatelů snižováním nabídkové ceny je v platné podobě institutem, který fakticky umožňuje legální obcházení zákona. Toto obcházení, nebo zneužití zákona vnímám jako situaci, kdy je zvýhodnění aplikováno zjevně v rozporu s primárními cíly zákona a zároveň nelze jeho aplikaci odůvodnit cíly sekundárními. Mou druhou hypotézou je, že se toto obcházení zákona v aplikační praxi děje. To není tak triviální předpoklad, jak by se na první pohled mohlo zdát. Fakt, že právní norma sama o sobě umožňuje, aby jí bylo zneužito k prosazení cílů a záměrů odlišných jak od záměrů zákonodárce, tak v rozporu se zásadami mravnosti, ještě sám o sobě neznamená, že k tomu dochází i v praxi. Proto jsem si vytknul za cíl prozkoumat kromě odborné literatury, rozhodovací praxe a dalších zdrojů též samotnou aplikační praxi na úrovni jednotlivých veřejných zakázek a v rámci svých možností podat obraz o reálných důsledcích preferenčního zvýhodňování na tržní prostředí. Z tohoto obrazu se poté pokusím vyvodit i relevantní statistické závěry. Třetí hypotézou dílčí, která vychází z hypotézy základní, je potvrzení či vyvrácení předpokladu, že samotná existence zvýhodnění je v potenciálním rozporu s jinými právními
6
Kupříkladu jde o dotovaného zadavatele.
13
normami. Můj předpoklad stojí na myšlence, že v rámci ZVZ je zvýhodnění systémově i účelově poměrně nesourodým prvkem, chceme-li, je výjimkou z pravidla. U takovýchto výjimek je potřeba důsledně zkoumat, zda jejich existence nevyvolá nesoulad i s normami jiných právních odvětví, které z jiných hledisek upravují obdobnou problematiku, tedy veřejné investování. Mým cílem, krom potvrzení či vyvrácení výše uvedených hypotéz, je poskytnout základní rozbor platné, minulé i navrhované právní úpravy, identifikovat rizika, ale i opatření k jejich omezení, jsou-li jaká a na závěr shrnout možné negativní efekty, které platná právní úprava může vyvolat, případně je přímo vyvolává. U těchto negativních efektů budu brát v úvahu vztah k ostatním ustanovením ZVZ, mezinárodnímu právu, trestnímu, správnímu a občanskému právu. Použitými metodami v této práci jsou primárně metoda analytická, dále pak metoda komparativní a ve čtvrté kapitole v omezeném rozsahu též statistická analýza.
14
2
Historický vývoj úpravy zvýhodnění specifických dodavatelů Předtím, než se začnu věnovat samotnému rozboru právní úpravy platné v současné
době, rád bych pro lepší dokreslení situace provedl rozbor historického vývoje, který k současné podobě zvýhodnění v § 101 odst. 4 ZVZ vedl. Za éru existence samostatné České republiky máme již třetí zákon, který komplexně upravuje zadávání veřejných zakázek. Prvním zákonem v této oblasti byl zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, který byl účinný od 1.1.1995 do 1.5.2004. S účinností k 1.5.2004 byl nahrazen zákonem č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, který byl jako mnoho dalších předpisů prostředkem inkorporace evropské legislativy do národního právního řádu. Účinný byl tento předpis až do 1.7.2006, kdy byl nahrazen do současnosti platným zákonem č. 137/2006 Sb.. Úvodem bych chtěl podotknout, že ustanovení, která upravovala zvýhodnění specifických dodavatelů, byla obsažena v obou dvou předchozích právních úpravách. Jak se vzápětí ukáže, toto zvýhodnění bylo dokonce nominálně výraznější, než je to v současnosti platné.
2.1
Zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek Zákon č. 199/1994 Sb. obsahoval úpravu zvýhodnění specifických dodavatelů
snížením nabídkové ceny v § 11. Jeho znění uvádím v podobě, ve které bylo schváleno v roce 1994, tedy bez promítnutí případných novelizací. "Zvýhodnění některých uchazečů v obchodní veřejné soutěži (1) Žádný z uchazečů nesmí být v obchodní veřejné soutěži zvýhodněn proti ostatním účastníkům soutěže s výjimkami uvedenými v odstavcích 2 a 3. (2) V případě obchodní veřejné soutěže se zahraniční účastí (§65), může zadavatel v podmínkách soutěže stanovit zvýhodnění nabídkových cen tuzemských osob nejvýše do 10% od nejnižší nabídkové ceny zahraniční osoby. (3) Účastní-li se obchodní veřejné soutěže tuzemská osoba, zaměstnávající nad 60% občanů se změněnou pracovní schopností, musí být při hodnocení její nabídky jí předložená nabídková cena hodnocena jako nejnižší, jestliže nepřekročí nejnižší nabídkovou cenu tuzemské osoby o více než 20%.
15
(4) Uchazeč, zaměstnávající více než 60% občanů se změněnou pracovní schopností, musí tuto skutečnost doložit ve své nabídce potvrzením místně příslušného úřadu práce."7 Z výše uvedeného ustanovení vyplývá, že aplikace zvýhodnění na specifického dodavatele (upravená v odst. 3 a 4) závisí na splnění několika objektivních a subjektivních podmínek. Těmito podmínkami jsou: •
Jedná se o obchodní veřejnou soutěž dle § 3 zákona č. 199/1994 Sb.
•
Specifický dodavatel je tuzemskou osobou.
•
Specifický dodavatel zaměstnává více než 60% občanů se změněnou pracovní schopností.
•
Je schopen skutečnost dle předchozího bodu doložit potvrzením místně příslušného úřadu práce. Při splnění podmínek přísluší jeho nabídce zvýhodnění ve výši 20% pro potřeby
hodnocení. Oproti současné právní úpravě byl proces výpočtu zvýhodnění obrácen. V současné době se nabídková cena specifického dodavatele pro potřeby hodnocení o procentuální zvýhodnění snižuje. Dle zákona č. 199/1994 Sb. se však naopak nabídkové ceny ostatních dodavatelů o procentuální zvýhodnění zvyšovaly a až po jejich zvýšení se provádělo hodnocení nabídek. Tento odlišný postup částečně stírá rozdíl v procentuální výši zvýhodnění, která v platné úpravě činí 15%. Kdybychom aplikovali na zákon č. 199/1994 Sb. stejný postup, který používáme dnes, tedy snižování nabídkové ceny specifického dodavatele, museli bychom tuto snížit o 16,6 %, k dosažení stejného výsledku. Tato změna způsobu výpočtu zvýhodnění i srovnání s předchozí úpravou v zákoně č. 199/1994 Sb. by mohlo být trochu matoucí. Proto se pokusím podrobněji vysvětlit, jak jsem dospěl k údaji 16,6 %. Nejjednodušší bude uvést praktický příklad. Při hodnocení nabídek veřejné zakázky má zadavatel k hodnocení dvě nabídky. První nabídka obsahuje nabídkovou cenu 3.000.000,- Kč bez DPH. Druhá nabídka, kterou podává specifický dodavatel, jemuž přísluší zvýhodnění, obsahuje nabídkovou cenu 3.600.000,- Kč bez DPH. Pokud budeme aplikovat zvýhodnění o 20% způsobem uvedeným zákonem č.
7
§ 11 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: http://www.beckonline.cz/bo/chapterview-document.seam?documentId=onrf6mjzhe2f6mjzhewtcmi
16
199/1994 Sb., musíme cenu uchazeče, jemuž zvýhodnění nepřísluší zvýšit o 20%. Proto hodnocená cena bude činit: 3.000.000 * 1,2 = 3.600.000 Jak vidno, po aplikaci zvýhodnění je nabídková cena specifického uchazeče totožná, jako nabídková cena druhého uchazeče. Nyní použijeme způsob výpočtu platný v ZVZ ovšem také s 20% a nikoliv s 15% zvýhodněním. Dle způsobu v ZVZ budeme o 20% snižovat nabídkovou cenu specifického dodavatele o 20%: 3.600.000 * 0,8 = 2.880.000 Při použití obráceného způsobu výpočtu při stejném procentuálním údaji zvítězí specifický dodavatel (3.000.000 > 2.880.000). Pokud bychom tedy při aplikaci ZVZ chtěli dosáhnout fakticky stejného výsledku, jakého bylo dosaženo aplikací zákona č. 199/1994 Sb. museli bychom nabídkovou cenu specifického dodavatele snížit o 16,6% podle rovnice: 3.600.000 * ((100 - y)/100) = 3.000.000 kde "y" se rovná hodnotě procentuálního snížení nabídkové ceny. Vzhledem k následujícím úvahám upozorňuji, že již v zákoně č. 199/1994 Sb. bylo ustanovení o zvýhodnění specifických dodavatelů kogentní. Zadavatel se tedy od něj nemohl z vlastní vůle odchýlit a to ani v případě, že si odchylné podmínky vyhradil v zadávací dokumentaci. V souvislosti s tím není bez zajímavosti srovnání s ustanovením § 11 odst. 2 zákona č. 199/1994 Sb., které obsahovalo úpravu preference tuzemských dodavatelů8. Tato preference byla na rozdíl od preference specifických dodavatelů pouze dispozitivní. Bylo tedy na uvážení zadavatele, zda ji bude aplikovat. Vzhledem k faktu, že Česká republika je dnes součástí jednotného vnitřního trhu, je logické, že toto ustanovení, byť dispozitivní, nebylo do novějšího zákona 40/2004 Sb. přejato. Kdyby k tomu došlo, bylo by dle mého názoru možné
8
§ 11 odst. 2 zákona č. 199/1994 Sb.: "V případě obchodní veřejné soutěže se zahraniční účastí (§ 65) může zadavatel v podmínkách soutěže stanovit zvýhodnění nabídkových cen tuzemských osob nejvýše do 10 % od nejnižší nabídkové ceny zahraniční osoby. Předkládá-li nabídku společně tuzemská a zahraniční osoba, považuje se jejich nabídka za nabídku zahraniční osoby."
17
takové zvýhodnění vyložit jako opatření s rovnocenným účinkem množstevnímu omezení dovozu, které je zakázáno9. V důvodové zprávě zákona č. 199/1994 Sb. se k § 11 praví: "Při soutěžích s mezinárodní účastí může zadavatel využít cenové preference tuzemských uchazečů do 10% a v případě účasti uchazeče zaměstnávajícího více než 60% občanů se změněnou pracovní schopností z celkového počtu zaměstnanců 20% cenovou preferenci."10 Jazykovým výkladem textu důvodové zprávy docházím k závěru, že důvodová zpráva k návrhu zákona uvažovala obě dvě úpravy zvýhodnění jako dispozitivní. Přesto ve schváleném znění již byla úprava zvýhodnění specifických dodavatelů kogentní. Kogentní úprava byla obsažena i ve vlastním znění návrhu zákona, jak byl rozeslán poslancům 11 . Vlastní paragrafové znění tak bylo s důvodovou zprávou v tomto bodu v rozporu. Tento fakt zdůrazňuji proto, že nemožnost se od minulého i současného ustanovení odchýlit považuji při absenci dalších podmínek zabraňujících zneužití za jeho zásadní slabinu. Zákon č. 199/1994 Sb. byl mezi lety 1995 a 2004 několikrát novelizován. Kromě snížení limitu zaměstnanců se změněnou pracovní schopností z 60 na 50%12 a zákazu sčítání zvýhodnění dle § 11 odst. 2 a 313 nedošlo za toto období k zásadním změnám.
9
Viz článek 34 a násl. smlouvy o fungování Evropské unie (konsolidované znění). In: EUR-lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: http://EURlex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:12012E/TXT respektive v roce 2004 platný čl. 28 smlouvy o založení Evropského společenství (konsolidované znění 2002). In: EUR-lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: http://EUR-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:12002E/TXT 10 Sněmovní tisk č. 1100. Vládní návrh zákona o zadávání veřejných zakázek vč. důvodové zprávy (Schváleno jako zákon č. 199/1994 Sb.). Společná česko-slovenská digitální parlamentní knihovna [online]. Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna, publikováno 6. 11. 2002 [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: http://www.psp.cz/eknih/1993ps/tisky/t110000b.htm 11 Sněmovní tisk č. 1100 op. cit. 12 Novelizováno zákonem č. 28/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: http://www.beck-online.cz/bo/chapterview-document.seam?documentId=onrf6mrqgayf6mryfuya 13 Novelizováno zákonem č. 148/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: http://www.beck-online.cz/bo/chapterviewdocument.seam?documentId=onrf6mjzhe2v6mjuhawtc
18
2.2
Historické důvody inkorporace zvýhodnění specifických dodavatelů
do zákona č. 199/1994 Sb. Jak jsem již nastínil v předchozí kapitole, zvýhodnění specifických dodavatelů bylo obsaženo již v prvním porevolučním zákoně o veřejných zakázkách. V této kapitole bych se chtěl obšírně věnovat důvodům a procesům, které k zakomponování tohoto zvýhodnění vedly. Od nabytí účinnosti zákona č. 199/1994 Sb. uplynulo již více než dvacet let. Po takovéto době je velmi obtížné rekonstruovat myšlenkové procesy, které tehdejšího zákonodárce k inkorporaci zvýhodnění vedly. Při své práci jsem se proto snažil vycházet z důvodových zpráv a dalších dokumentů vlády, ministerstev a poslanecké sněmovny, které jsou dnes zveřejněny. Prvním logickým krokem bylo analyzovat důvodovou zprávu k návrhu zákona, později schváleného pod č. 199/1994 Sb.. Z této důvodové zprávy jsem již v předchozí kapitole citoval ustanovení, které se týká konkrétně § 11, jehož odstavec 3 zvýhodnění specifických dodavatelů obsahoval. Toto odůvodnění však nevypovídá nic o příčinách, ani podkladech pro rozhodnutí předkladatele zvýhodnění zakomponovat. Jak jsem již uvedl v předchozí kapitole, je důvodová zpráva navíc v rozporu s předloženým zněním zákona, pokud jde o povinnost zadavatele zvýhodnění specifických dodavatelů aplikovat. Tento rozpor nabude vyšší důležitosti v okamžiku, kdy se zaměřím na zdroje právní úpravy zvýhodnění. Některé důležité informace o procesu tvorby zákona i o zdrojích právní úpravy můžeme nalézt v preambuli důvodové zprávy, kde se uvádí: "Zákonem o zadávání veřejných zakázek jsou stanoveny postupy průběhu a vyhodnocování soutěží, zajištění dohledu nad dodržováním zákona včetně přezkoumávání úkonů zadavatele a přijímání opravných rozhodnutí. Ideově se navazuje na systém, který v Československu fungoval od 31. 12. 1920, a který byl zrušen až počátkem padesátých let při zavádění plánovitého hospodářství. Prakticky však, z důvodu slučitelnosti, vychází z posledních znění směrnic Evropských společenství a dalších podkladů uvedených v právním a ekonomickém rozboru a podle vyjádření oddělení kompatibility s právem ES při Legislativní radě vlády je tento návrh slučitelný s právem Evropské unie."14
14
Důvodová zpráva k návrhu zákona č. 199/1994, článek I odst. 1 sněmovního tisku č. 1100 op. cit.
19
Z citovaného textu lze dovodit, že se navrhovaná právní úprava měla alespoň teoreticky opírat o znění tehdejších zadávacích směrnic, se kterými měla být kompatibilní. V době projednávání zákona byly v rámci Evropského společenství účinné tyto zadávací směrnice: •
Směrnice Rady č. 92/50 ze dne 18. června 1992 o harmonizaci řízení při zadávání veřejných zakázek na služby.
•
Směrnice Rady č. 93/36 ze dne 14. června 1993 o harmonizaci při zadávání veřejných zakázek na dodávky.
•
Směrnice Rady č. 93/37 ze dne 14. června 1993 o harmonizaci řízení při zadávání veřejných zakázek na provedení prací. Srovnáním souvisejících ustanovení jednotlivých směrnic s úpravou zvýhodnění v
zákoně č. 199/1994 Sb. docházím k závěru, že národní úprava se směrnicemi v jistém rozporu je. Směrnice o službách obsahuje v čl. 3 15 zásadu zákazu diskriminace jednotlivých dodavatelů. Dále při vlastním hodnocení nabídek připouští směrnice dva způsoby hodnocení obdobně, jako je tomu v dnešní platné právní úpravě. Jedná se o hodnocení podle kritéria nejnižší nabídkové ceny a podle kritéria celkové ekonomické výhodnosti16. Mohli bychom uvažovat nad tím, zda cenová preference specifického dodavatele dle zákona č. 199/1994 Sb. může být vyložena jako hodnotící kritérium svého druhu. Směrnice sama tato kritéria vypočítává pouze demonstrativním výčtem, proto by o takovém výkladu bylo možné uvažovat. Článek 36 odst. 2 směrnice však uvádí požadavek, že zadavatel musí všechna dílčí hodnotící kritéria dopředu oznámit a to buď v zadávací dokumentaci, nebo v oznámení. § 11 odst. 3 zákona č. 199/1994 Sb. však tuto možnost nepředvídá, neboť zadavatel má povinnost cenové zvýhodnění aplikovat bez dalšího. Požadavek na včasnou publikaci dílčích kritérií hodnocení je shodný i pro zakázky na dodávky 17 a na stavební práce 18 . Zásada zákazu diskriminace není v obou zbývajících
15
Čl. 3 odst. 2 směrnice Rady 92/50 ze dne 18. června 1992 o harmonizaci řízení při zadávání veřejných zakázek na služby. In: EUR-lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie [cit. 25. 4. 2013]. Dostupné z: http://EUR-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?qid=1451322511888&uri=CELEX:31992L0050 16 Čl. 36 směrnice Rady č. 92/50 17 Čl. 26 odst. 2 směrnice Rady 93/36 ze dne 14. června 1993 o harmonizaci při zadávání veřejných zakázek na dodávky. In: EUR-lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie [cit. 25. 4. 2013]. Dostupné z: http://EUR-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?qid=1451322533906&uri=CELEX:31993L0036
20
směrnicích tak explicitně akcentovaná, jako v případě zakázek na služby, její obrysy lze však nalézt například v povinnosti zajistit nediskriminační uveřejnění výzev. V okamžiku schválení zákona č. 199/1994 Sb. nebyla Česká republika členem Evropských společenství. Přestože si myslím, že původní úprava zvýhodnění byla s tehdejšími směrnicemi v rozporu, tento mnou tvrzený rozpor nebyl zřejmě problematický. Mne však opravňuje k závěru, že zákonodárce se při přípravě § 11 zákona č. 199/1994 Sb. zadávacími směrnicemi neinspiroval. Vrátím se tedy proto ještě jednou k důvodové zprávě k zákonu č. 199/1994 Sb.. Její preambule totiž obsahuje ještě jednu informaci19, které mne navedla ke skutečnému zdroji inspirace pro implementaci zvýhodnění. Je jím zmínka o existenci dokumentu, který shrnuje zásady pro přípravu zákona, a který vláda usnesením 1 a 7/1993 uložila ke zpracování ministerstvu hospodářství. Tyto zásady byli usnesením vlády č. 419/1993 schváleny a předloženy ke schválení poslanecké sněmovně jako sněmovní tisk 527. Kapitola I. "Právní rozbor" ke zdrojům pro vypracování zákona uvádí: "K zavedení systému soutěžního zadávání veřejných zakázek se ČSFR (následně ČR) zavázala jednak v čl. 6 Evropské dohody zakládajíc přidružení k Evropským společenstvím a jednak v čl. 6 dohody uzavřené s ESVO. Navrhovaná úprava je v souladu s mezinárodními smlouvami republiky a je plně kompatibilní s právem Evropských společenství. Podkladem pro přípravu zákona byl kromě jiných též vzorový zákon UNCITRAL."20 Kromě souladu a kompatibility s mezinárodními smlouvami a právem Evropských společenství je nejdůležitější zmínka o použití vzorového zákona UNCITRAL. Ten je totiž pravým základem, na němž je postavena úprava zvýhodnění specifických dodavatelů.
18
Čl. 30 odst. 2 směrnice Rady 93/37 ze dne 14. června 1993 o harmonizaci řízení při zadávání veřejných zakázek na provedení prací. In: EUR-lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie [cit. 25. 4. 2013]. Dostupné z: http://EUR-lex.europa.eu/legalcontent/CS/TXT/?qid=1451322553305&uri=CELEX:31993L0037 19 Důvodová zpráva k návrhu zákona č. 199/1994, článek I odst. 2 sněmovního tisku č. 1100 op. cit. uvádí: "Zadávání veřejných zakázek v České republice nemá dosud právní úpravu, obvyklou ve vyspělých státech, především v Evropské unii. Vláda svými usneseními č. 1 a č. 7/1993 uložila ministerstvu hospodářství zpracovat zásady zákona, které byly schváleny usnesením vlády č. 419/1993 a projednány rozpočtovým a hospodářským výborem Poslanecké sněmovny Parlamentu v říjnu 1993." 20 Čl. II. Právní rozbor, sněmovního tisku č. 527. Zásady zákona o zadávání veřejných zakázek (zadávací řád). Společná česko-slovenská digitální parlamentní knihovna [online]. Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna, publikováno 6. 11. 2002 [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: http://www.psp.cz/eknih/1993ps/tisky/t0527_00.htm
21
Vzorový zákon UNCITRAL 21 je jedním z dokumentů vytvořených Komisí OSN pro mezinárodní obchodní právo UNCITRAL a jeho účelem je poskytnout jednotlivým státům vzorový zákon, upravující uceleně problematiku veřejných zakázek a zároveň poskytující státům základní vodítka a mantinely, pro zajištění rovného a transparentního procesu jejich zadávání. Jelikož je vzorový zákon UNCITRAL jediným dokumentem, který splňuje zároveň dvě podmínky, tj. obsahuje úpravu podobnou národní úpravě zvýhodnění specifických dodavatelů a zároveň je důvodovými zprávami nebo doprovodnými materiály k zákonu č. 199/1994 Sb. uveden jako zdroj a inspirace k připravovanému zákonu, lze se důvodně domnívat, že právě právní úprava zvýhodnění ze zákona UNCITRAL sloužila zákonodárci jako podklad. Vzorový zákon UNCITRAL obsahuje ustanovení, jež se pravděpodobně stalo podkladem pro naši právní úpravu, v článku 34, který pojednává o hodnocení nabídek. Základní konstrukce hodnocení nabídek je velmi obdobná, jako v případě výše uvedené směrnice o poskytování služeb. I vzorový zákon UNCITRAL výslovně stanoví, že nabídky, které prošly fází kontroly kvalifikace, a byly připuštěny k vlastnímu hodnocení, mohou být hodnoceny jen a pouze podle kritérií, který byla stanovena v zadávací dokumentaci22. Hned v dalším odstavci23 jsou poté popsány jednotlivé způsoby hodnocení, a to podle kritéria nejnižší nabídkové ceny, nebo "celkové ekonomické výhodnosti", což je specifické souhrnné kritérium umožňující aplikovat více dílčích kritérií, která lze objektivně vyjádřit, kvantifikovat a stanovením jejich vzájemné váhy umožňují posouzení nabídek v jejich vzájemné souvztažnosti. I tento princip hodnocení je nám důvěrně znám z práva EU a konec konců i ze současného ZVZ. Až doposud by ve vzorovém zákonu UNCITRAL a úpravě ES nešlo seznat zásadní rozdíly. Zákon UNCITRAL však v Čl. 34 odst. 4 písm. b) pododstavce I. výslovně připouští v případě hodnocení podle kritéria nejnižší nabídkové ceny použití tzv.
21
Přesněji Model Law on Procurement of Goods, Construction and Services with Guide to Enactment. UNITED NATIONS COMMISSION ON INTERNATIONAL TRADE LAW (UNCITRAL) [online]. UNCITRAL Secretariat [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: http://www.uncitral.org/pdf/english/texts/procurem/ml-procurement/mlprocure.pdf 22 Čl. 34 odst. 4 písm. a) UNCITRAL Model Law on Procurement of Goods, Construction and Services with Guide to Enactment "The procuring entity shall evaluate and compare the tenders that have been accepted in order to ascertain the successful tender, as defined in subparagraph (b) of this paragraph, in accordance with the procedures and criteria set forth in the solicitation documents. No criterion shall be used that has not been set forth in the solicitation documents;" 23 Čl. 34 odst. 4 písm. b) UNCITRAL Model Law on Procurement of Goods, Construction and Services with Guide to Enactment
22
"margin of preference", což by šlo přeložit jako prostor nebo sleva pro preferenci, přesněji jako "preferenční zvýhodnění". Toto preferenční zvýhodnění a podmínky jeho použití jsou dále konkretizovány takto: "If authorized by the procurement regulations, (and subject to approval by ... (the enacting State designates an organ to issue the approval),) in evaluating and comparing tenders a procuring entity may grant a margin of preference for the benefit of tenders for construction by domestic contractors or for the benefit of tenders for domestically produced goods or for the benefit of domestic suppliers of services. The margin of preference shall be calculated in accordance with the procurement regulations and reflected in the record of the procurement proceedings."24 Jsem přesvědčen, že právě na základě tohoto článku inkorporoval zákonodárce do zákona č. 199/1994 Sb. jak zvýhodnění tuzemských účastníků v soutěži s mezinárodní účastí dle § 11 odst. 2, tak zvýhodnění specifických dodavatelů dle § 11 odst. 3 zákona č. 199/1994 Sb.. Podívám-li se blíže na znění citovaného článku vzorového zákona, s jistou mírou benevolence mohu uzavřít, že úprava zvýhodnění tuzemských uchazečů o 10% oproti zahraničním skutečně odpovídá návodu obsaženému ve vzorovém zákonu. Zvýhodnění dle § 11 odst. 2 plní podmínku schválení zákonem, který reguluje veřejné zakázky, zároveň plní též podmínku fakultativnosti použití a nutnosti, aby toto využití bylo dopředu oznámeno v zadávací dokumentaci (respektive v podmínkách soutěže). V souladu se vzorovým zákonem pak probíhá i aplikace vlastního zvýhodnění, neboť vzorový zákon UNCITRAL nestanoví žádné podmínky ohledně procentuální výše cenové preference i pokud jde o způsob jejího výpočtu, když bude souladný s článkem 34 vzorového zákona. Ve vztahu ke zvýhodnění dle § 11 odst. 2 i 3 se jeví jako problematická a chybně transponovaná především ta část hypotézy vzorového zákona, která stanoví okruh subjektů, na něž se cenová preference aplikuje. Dle vzorového zákona to jsou: •
U zakázek na stavební práce - tuzemští dodavatelé
•
U zakázek na služby - tuzemští poskytovatelé služeb
•
U zakázek na dodávky - dodávky zboží vyrobeného v tuzemsku
24
Čl. 34 odst. 4 písm. d) UNCITRAL Model Law on Procurement of Goods, Construction and Services with Guide to Enactment
23
Zde se dostávám k jádru problému. Zatímco vzorový zákon UNCITRAL akcentuje u dodávek původ zboží samotného, náš zákonodárce na tento přístup rezignoval a přípustnost zvýhodnění posuzuje u všech dodavatelů pouze dle jejich domicilu25. V praxi je tak možné, aby cenového zvýhodnění v obou případech využil obchodník, který má účelově sídlo v České republice, přičemž vlastní zboží pochází ze zahraničí. Pokud jde o zvýhodnění specifických dodavatelů o 20% dle § 11 odst. 3 zákona č. 199/1994 Sb., je zákonodárce kromě definice subjektů se vzorovým zákonem UNCITRAL v rozporu i u řady dalších podmínek. Pokud se dívám na konstrukci § 11 v souvztažnosti se zákonem UNCITRAL a provedu systematický výklad § 11, docházím k závěru, že zákonodárce měl pravděpodobně v úmyslu vložit do zákona cenovou preferenci v souladu se zákonem UNCITRAL a rozhodl se jí ze sociálních důvodů podpořit nejenom tuzemské uchazeče všeobecně, ale s ohledem na zvýhodnění osob se změněnou pracovní schopností zvlášť a výrazněji podpořit i tyto. Proti takovéto motivaci zákonodárce nemohu ničeho namítat. Je navíc potřeba ještě jednou zdůraznit, že zákon UNCITRAL poskytuje pouze vodítka, která nejsou jednotliví zákonodárci povinni dodržovat beze zbytku. Bohužel další odchylky, kterých se zákonodárce dopustil při transpozici § 11 odst. 3, jsou do jisté míry příčinou, proč je i dnešní podoba zvýhodnění kontraproduktivní. První významnou odchylkou je již výše uvedená definice uchazečů, na něž zvýhodnění dopadá u zakázek na dodávky. Jak se ukáže v dalších kapitolách, i u dnešního ZVZ je zvýhodnění specifických dodavatelů zneužitelné především proto, že jej mohou využívat specifičtí dodavatelé plnící podmínky ZVZ bez ohledu na původ zboží, které prodávají a bez ohledu na svůj vlastní podíl na produkci takového zboží. Jejich přidaná hodnota v procesu výběru dodavatele pak spočívá často pouze v uplatnění slevy. Druhou odchylkou je povinnost zadavatelů aplikovat cenovou preferenci bez dalšího. Ustanovení § 11 odst. 3 je na rozdíl od odst. 2 kogentní a nelze se od něj odchýlit. Oproti tomu vzorový zákon UNCITRAL cenovou preferenci uvádí jako pouhou možnost zadavatele. S tím přímo souvisí i třetí významný rozdíl a tím je povinnost zadavatele uvést všechny podmínky hodnocení v dokumentaci k výběrovému řízení (tj. dopředu). Tento požadavek, který je stanoven nejenom vzorovým zákonem UNCITRAL, ale uvádějí ho i všechny výše citované směrnice ES, u § 11 odst. 3 odpadá, i když pro preferenční zvýhodnění
25
§ 11 odst. 2 a 3 zákona č. 199/1994 Sb. operuje pouze termínem "tuzemská osoba"
24
tuzemských uchazečů dle § 11 odst. 2 uveden je. Zákonodárce tento požadavek vypustil zcela logicky. U kogentní aplikace zvýhodnění je povinnost uvést jej jako hodnotící kritérium zjevně nadbytečná. Třemi jmenovanými odchylkami zákonodárce pozměnil původní návrh v zákoně UNCITRAL takovým způsobem, že vlastně vytvořil vlastní originální úpravu. Tuto obsahují, napříč novelizacemi i úplnými náhradami, zákony o veřejných zakázkách až do dnešního dne. V důvodové zprávě, nebo lépe v aplikační příručce, která následuje hned za vlastním textem vzorového zákona UNCITRAL, můžeme v sekci III, článku 34 nalézt toto varování před aplikací preferenčního zvýhodnění tuzemských dodavatelů: "It should be noted, however, that States that are parties to the GATT Agreement on Government Procurement and member States of regional economic integration groupings such as the European Union may be restricted in their ability to accord such preferential treatment."26 Smluvní stranou dohody GATT se Česká republika stala již 15. dubna 1993 27 . Smluvní stranou Dohody o zadávání vládních zakázek28 v rámci WTO29 se Česká republika stala v souvislosti se svým vstupem do EU dne 1. května 2004. Vzhledem k tomu, že právní úprava v zákoně č. 199/1994 nemusela být nutně v souladu s dohodou GPA (Česká republika nebyla za účinnosti její stranou) a stejně tak nemusela být ani v úplném souladu s právem ES, budu se eventuálními rozpory mezi těmito prameny a národní úpravou věnovat až v kapitole 3 této práce s ohledem na jejich vztah k ZVZ. Není bez zajímavosti, že v rámci důvodové zprávy k zákonu č. 28/2000 Sb. kterým se mění zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, se předkladatel zákona zabýval i otázkou slučitelnosti zvýhodnění tuzemských dodavatelů právě s dohodou GATT (respektive dohodou GPA) a s evropskými zadávacími směrnicemi.
26
Sekce III. EVALUATION AND COMPARISON OF TENDERS; Článek 34 UNCITRAL Model Law on Procurement of Goods, Construction and Services with Guide to Enactment 27 Viz Seznam signatářů Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT). Světová obchodní organizace (WTO) [online]. World Trade Organization (WTO) [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: https://www.wto.org/english/thewto_e/gattmem_e.htm 28 The Agreement on Government Procurement-GPA. In: EUR-lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: http://EUR-lex.europa.eu/legalcontent/CS/TXT/?qid=1451323133793&uri=CELEX:21994A1223(21) 29 Světová obchodní organizace (World Trade Organisation), jejímž členem je Evropská unie jako celek.
25
"I přes výše naznačené skutečnosti nebude navrhovanou novelou zákona dosaženo plné slučitelnosti s právem ES. Problémovou otázkou, která přetrvá i po přijetí novely zákona, je možnost poskytování preferencí tuzemským osobám při zadávání zakázek. Výše uvedená zvýhodnění jsou v současné době umožněna na základě ustanovení článku 68 Evropské dohody, který má asymetrickou povahu ve prospěch uchazečů z České republiky... ...Za účelem dosažení plné slučitelnosti zákona o zadávání veřejných zakázek s právem ES bude v budoucnu nezbytné: 1) odstranit ustanovení zákona umožňující zvýhodnění tuzemských osob, jak je obsaženo v § 11 a 65. Zvýhodnění umožňuje zákon dvojím způsobem. Zadavatel může jednak omezit obchodní veřejnou soutěž pouze na tuzemské osoby nebo může zvýhodnit nabídkové ceny tuzemských osob do 10% od nejnižší nabídkové ceny zahraniční osoby"30 Z tohoto textu jsem učinil závěr, že předkladatel zákona si byl vědom rozporu poskytování preferencí tuzemským dodavatelům, a to nejenom s právem ES. Na druhou stranu je zřejmě, že i když v odstavci 11 bodu 1) hovoří předkladatel o nutnosti odstranit zvýhodnění v § 11, hned v druhé větě za toto zvýhodnění pokládá pouze zvýhodnění generální, tj. dle § 11 odst. 2 zvýhodnění o 10%. Je s podivem, že zvýhodnění dle § 11 odst. 3 předkladatel v důvodech pominul, neboť na rozdíl od dnešní úpravy v § 101 ZVZ, která již pojem "tuzemská osoba" nepoužívá, úprava v § 11 odst. 3 tento pojem používala, a jak jsem dovodil výše, je téměř nepochybné, že je založena na stejném principu.
2.3
Od zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách k aktuálnímu znění
ZVZ S účinností od 1.5.2004 byl původní zákon č. 199/1994 Sb. nahrazen zcela novým zákonem č. 40/2004 Sb. o veřejných zakázkách. Ke schválení úplně nového zákona se přistoupilo z důvodu vstupu České republiky do EU. Novým zákonem pak mělo být dosaženo transpozice směrnic o zadávání veřejných zakázek, neboť původní právní úprava byla s těmito směrnicemi na některých místech v rozporu a do jisté míry používala i odlišnou terminologii.
30
Kapitola I odst. 10 a 11 sněmovního tisku č. 152/0. Vládní návrh zákona o veřejných zakázkách vč. důvodové zprávy (Schváleno jako zákon č. 28/2000 Sb.). Společná česko-slovenská digitální parlamentní knihovna [online]. Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna, publikováno 9. 3. 1999 [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=27906
26
Institut upravující zvýhodnění specifických dodavatelů byl upraven v § 87, který opět uvádím ve znění vyhlášeném ve sbírce zákonů (nezohledňujícím pozdější novelizace). "Zvýhodnění některých uchazečů nebo zájemců v zadávacím řízení Účastní-li se otevřeného nebo užšího řízení dodavatel zaměstnávající více než 50 % občanů se změněnou pracovní schopností z celkového počtu svých zaměstnanců a jde-li o podlimitní veřejnou zakázku na dodávky nebo podlimitní veřejnou zakázku na služby, musí být nabídková cena předložená tímto dodavatelem hodnocena jako nejnižší, jestliže nepřekročí nejnižší nabídkovou cenu předloženou ostatními uchazeči o více než 20 %. Skutečnost, že dodavatel zaměstnává více než 50% občanů se změněnou pracovní schopností, musí být v nabídce uchazeče doložena potvrzením místně příslušného úřadu práce."31 Oproti zákonu č. 199/1994 Sb. znamenala výše citovaná úprava změnu některých objektivních podmínek. Způsob výpočtu zvýhodnění se oproti zákonu č. 199/1994 Sb. nezměnil. Oproti omezení aplikace na obchodní veřejnou soutěž byla právní úprava původního znění zákona č. 40/2004 Sb. omezena na: •
Otevřené a užší řízení
•
Podlimitní veřejné zakázky na dodávky nebo služby Stanovení typů a kategorií řízení, v nichž je zvýhodnění přípustné, souviselo s
podstatnou změnou celého konstruktu dělení veřejných zakázek podle předpokládané ceny, v souladu s terminologií a dělením, použitým ve směrnicích32. Tento fakt byl zdůrazněn též v důvodové zprávě k zákonu. "K § 88 - Jde o zvýhodnění zadavatelů zaměstnávajících více než 50 % občanů se změněnou pracovní schopností, přičemž toto ustanovení se vztahuje pouze na podlimitní zakázky." 33
31
§ 87 zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: http://www.beckonline.cz/bo/chapterview-document.seam?documentId=onrf6mrqga2f6nbqfu4a 32 Jedná se souhrnně o směrnici Rady č. 92/50/EHS ze dne 18. června 1992 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na služby, směrnici Rady č. 93/36/EHS ze dne 14. června 1993 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na dodávky, směrnici Rady č. 93/37/EHS ze dne 14. června 1993 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, a směrnici Rady č. 93/38/EHS ze dne 14. června 1993 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek v oblastech vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací, ve znění směrnice Rady č. 98/4/ES a směrnice Komise č. 2001/78/ES. 33 Sněmovní tisk č. 363/0, část č. 1/4. Vládní návrh zákona o veřejných zakázkách vč. důvodové zprávy(Schváleno jako zákon č. 40/2004 Sb.). Společná česko-slovenská digitální parlamentní knihovna
27
Ve stanovení objektivních podmínek se projevila též změna klasifikace jednotlivých typů zadávacích řízení, jak je popsána v § 25 zákona č. 40/2004 Sb. Tím, že zákonodárce omezil použití zvýhodnění dle § 87 pouze na otevřené a užší řízení, vyloučil jeho aplikaci u obou zbývajících typů jednacích řízení. Tato skutečnost neměla na rozdíl od omezení na podlimitní zakázky zásadní praktický význam, neboť zbývající typy zadávacích řízení bylo možné použít jenom ve výjimečných případech popsaných v §§ 26 a 27 zákona č. 40/2004 Sb.. § 25 zákona č. 40/2004 Sb. je však zajímavý z jiného důvodu. V druhé větě odstavce 1 jsou poprvé explicitně specifikovány základní zásady, kterými se musí každé zadávací řízení podle zákona řídit. Tyto zásady, dnes ukotvené v § 6 zákona č. 137/2006 Sb. jsou stále totožné34. Podstatné však je, že zákon č. 40/2004 Sb. v § 25 výslovně zmiňoval prolomení zásady rovného zacházení zvýhodněním specifických dodavatelů dle § 87. I § 11 původního zákona 199/1994 Sb. prolomení této zásady obsahoval v odst. 1 35 . V platném zákoně č. 137/2006 Sb. toto prolomení zásady rovného zacházení výslovně uvedeno není. Zákon č. 40/2004 Sb. za dva roky své účinnosti opět prošel několika novelizacemi, které se týkaly i § 87. Pro zjednodušení můžeme tyto změny shrnout do následujících bodů: •
Občané se změněnou pracovní schopností byli překlasifikováni na osoby se zdravotním postižením. Nejedná se pouze o terminologickou změnu, neboť nahrazením pojmu "občan" pojmem osoba došlo k rozšíření okruhu započitatelných zaměstnanců i o zaměstnance bez českého občanství.
•
Specifickému dodavateli přibyla, kromě podmínky zaměstnávání minimálně 50% osob se zdravotním postižením, povinnost zaměstnávat minimálně 25 zaměstnanců, přičemž 50% podíl musel být dosažen z celkového počtu zaměstnanců.
•
Skutečnosti podle předchozího bodu musel dodavatel prokazovat nejenom k datu podání nabídky, ale za čtyři kalendářní čtvrtletí zpětně před datem vyhlášení veřejné zakázky, přičemž jako rozhodný byl počítán průměrný čtvrtletní přepočtený počet zaměstnanců dle zvláštního právního předpisu.36
[online]. Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna, publikováno 13. 6. 2003 [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=6817 34 Jedná se o zásadu rovného zacházení, zákazu diskriminace a zásadu transparentnosti 35 Zákon č. 199/1994 Sb. však neobsahoval přímo zásadu rovného zacházení, zásady dnes uvedené v § 6 ZVZ byly v zákoně č. 199/1994 Sb. shrnuty v § 11 odst. 1 jako "zákaz zvýhodnění jednotlivých uchazečů". 36 § 67 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti
28
•
Zvýhodnění bylo rozšířeno i na zakázky na stavební práce, respektive zákon č. 40/2004 Sb. po novelách již druh plnění u zvýhodnění nerozlišoval.
•
Další podstatnou změnou bylo rozšíření zvýhodnění i na nadlimitní veřejné zakázky, přičemž celková výše zvýhodnění pro jednotlivé druhy zakázek vyplývá z tabulky níže: Zakázky
s
hodnotou
pod Zakázky
s
500.000,- EUR
500.000,- EUR
Podlimitní zakázky
20%
15%
Nadlimitní zakázka
15%
10%
hodnotou
nad
Všechny změny § 87 uvedené v seznamu výše byly provedeny široce diskutovanou novelou, která byla provedena zákonem č. 253/2005 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o inspekci práce. Tato novela vyvolala v průběhu legislativního procesu jistý odpor. Návrh zákona schválený poslaneckou sněmovnou byl senátem zamítnut a vrácen zpět. Zajímavé je, že primárním důvodem pro zamítnutí zákona senátory nebyl fakt, že aplikace zvýhodnění na nadlimitní veřejné zakázky byla dle tehdejšího stanoviska Ministerstva pro místní rozvoj v rozporu s právem ES. Důvodem pro zamítnutí návrhu zákona bylo37, že hlavní zákon o inspekci práce38 byl zamítnut rovněž. Návrh zákona byl poslanci znovu schválen a následně vetován prezidentem. I odůvodnění veta souviselo primárně s vlastním zákonem o inspekci práce a otázkou rozporu zvýhodnění specifických dodavatelů s právem ES se nezabývalo39. Odborná literatura tento rozpor postihuje. Ve shodě s R. Jurčíkem40 tvrdím, že právní úprava zavedená zákonem 253/2005 Sb. nebyla tzv. "eurokonformní", neboť zadávací směrnice platné v době přijetí novely, ani směrnice platné dnes, tento způsob zvýhodnění (procentuální úpravou ceny) neumožňují. Vzhledem k tomu, že i dnes se připravuje nový
37
Stenografický zápis z 4. schůze Senátu ze dne 24. 3. 2005. Senát parlamentu České republiky [online]. Parlament České republiky, Senát [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: http://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/hlasovani?action=steno&O=5&IS=3099&T=36#st36 38 Projednávaný jako senátní tisk č. 35 pátého funkční období senátu 2004-2006. Návrh zákona o inspekci práce. Senát parlamentu České republiky [online]. Parlament České republiky, Senát, publikováno 3. 6. 2004 [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=122295 39 Viz sněmovní tisk č. 686/6. Stanovisko prezidenta k tisku 686/0. Společná česko-slovenská digitální parlamentní knihovna [online]. Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna, publikováno 19. 5. 2005 [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=12875 40 JURČÍK, R. Zákon o veřejných zakázkách: komentář. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2015, s. 929-930
29
zákon o veřejných zakázkách, který otázku aplikace zvýhodnění u nadlimitních zakázek opět přivádí na pořad dne, lze jenom porozumět přání R. Jurčíka, aby zákonodárce opětovné rozšíření okruhu dotčených zakázek do novely neprosadil. V roce 2006 byl zákon 40/2004 Sb. nahrazen zcela novým zákonem o veřejných zakázkách. V původním návrhu zákona č. 137/2006 Sb. byla právní úprava zvýhodnění specifických dodavatelů velmi podobná, jako úprava obsažená v rušeném zákoně č. 40/2004 Sb. Pominu-li zakázky pro specifické dodavatele zcela vyhrazené41, musím se soustředit opět na právní úpravu procentuálního zvýhodnění. Návrh zákona příslušnou normu obsahoval v § 98 odst. 4).: "(476) Účastní-li se otevřeného či užšího řízení při zadávání podlimitní veřejné zakázky na dodávky nebo služby dodavatel zaměstnávající více než 25 zaměstnanců, z nichž je více než 50 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením58), musí být nabídková cena tohoto dodavatele hodnocena jako nejnižší, nepřekročí-li nejnižší nabídkovou cenu předloženou ostatními uchazeči o více než 20 %." Srovnáním s finálním zněním v té době rušeného zákona 40/2004 Sb. zjistíme, že nově nastavené podmínky jsou prakticky totožné, jako u zákona č. 40/2004 Sb.. Způsob počítání zvýhodnění se také nezměnil a jediným, avšak zásadním rozdílem je opuštění aplikace zvýhodnění u nadlimitních veřejných zakázek. V návrhu zákona č. 137/2006 Sb. je tak zvýhodnění uvedeno pouze pro podlimitní veřejné zakázky a jeho výše je nastavena na 20%. Zákonodárce vyřadil zvýhodnění pro nadlimitní veřejné zakázky z důvodu transpozice nových evropských zadávacích směrnic 42 . Pokud by zákonodárce úpravu zvýhodnění u nadlimitních zakázek ponechal, dostal by se s těmito směrnicemi do kolize, neboť ty umožňují aplikovat zvýhodnění pouze úplným vyloučením zakázky k plnění pouze 41
§ 98 odst. 1-3 sněmovního tisku č. 1076/0, část č. 1/6. Vládní návrh zákona o veřejných zakázkách vč. důvodové zprávy (Schváleno jako zákon č. 137/2006 Sb.). Společná česko-slovenská digitální parlamentní knihovna [online]. Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna, publikováno 1. 8. 2005 [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=14530 42 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb. In: EUR-lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie [cit. 25. 4. 2013]. Dostupné z: http://EUR-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?qid=1451322415321&uri=CELEX:32004L0017 (tzv. sektorové směrnice) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby. In: EUR-lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie [cit. 25. 4. 2013]. Dostupné z: http://EUR-lex.europa.eu/legalcontent/CS/TXT/?qid=1451322450771&uri=CELEX:32004L0018
30
specifickými dodavateli. Jakákoliv úprava procentuálního zvýhodnění při hodnocení v nich obsažena není, proto ji zákonodárce ponechal pouze u podlimitních veřejných zakázek, na které se směrnice přímo nevztahují. Tento závěr podporuje též obsah důvodové zprávy: "Navrhovaná právní úprava odráží znění evropských zadávacích směrnic: je možné, aby určité zadávací řízení bylo omezeno pouze na dodavatele, kteří provozují chráněnou pracovní dílu dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, či zaměstnávají příslušný počet osob se zdravotním postižením na základě programu zaměstnanosti (popřípadě se může jednat rovněž o zahraničního dodavatele při naplnění obdobných podmínek). V takovém případě se zadávacího řízení nemůže účastnit žádný jiný dodavatel. V případě podlimitních veřejných zakázek na dodávky a služby se navíc podobně jako dosud uplatní zvýhodnění dodavatelů zaměstnávajících osoby se zdravotním postižením v rámci hodnocení nabídek. V obou případech musí dodavatel relevantní skutečnosti doložit."43 Formulace použitá zákonodárcem v odůvodnění je mírně zavádějící, protože vytváří dojem, že i úprava procentuálního zvýhodnění vychází z evropských směrnic, ač tomu tak ve skutečnosti není. Zároveň stále platí, že v rozporu s platnými zadávacími směrnicemi byl i rušený zákon č. 40/2004 Sb. po novelizaci zákonem 253/2005 Sb.. Lze předpokládat, že transpozici úplně nových zadávacích směrnic z roku 2004 by byla i ze strany Komise věnována větší pozornost, než novele původního zákona č. 40/2004 Sb.. Proto usuzuji, že zákonodárce se neodvážil v nové právní úpravě zvýhodnění u nadlimitních zakázek ponechat. Schválené znění § 101 44 zákona č. 137/2006 Sb. doznalo v rámci pozměňovacích návrhů ještě jedné změny, když na návrh pana poslance Evžena Snítilého bylo procentuální zvýhodnění sníženo z 20 na 15%. Způsob výpočtu však zůstal i v této schválené podobě zákona stejný, tedy nabídková cena specifického dodavatele se nesnižovala o 15%, ale naopak se nabídkové ceny ostatních dodavatelů o 15% pro potřeby hodnocení zvyšovaly. Ve srovnání
43
Zvláštní část důvodové zprávy k návrhu zákona č. 137/2006 Sb., viz sněmovní tisk č. 1076/0, část č. 1/6 op. cit. 44 Číslování paragrafů se v rámci pozměňovacích návrhů posunulo.
31
s platnou právní úpravou pak 15% zvýhodnění představovalo ekvivalent dnešního zvýhodnění o 13,04%45. Do současné doby prošlo ustanovení § 101 odst. 4 ZVZ ještě několika úpravami46. Kromě zařazení zjednodušených podlimitních řízení do seznamu typů řízení, kde je aplikace zvýhodnění přípustná, respektive povinná, došlo též k výše uvedené změně způsobu výpočtu zvýhodnění, kdy podle současné právní úpravy se snižuje nabídková cena specifického dodavatele, místo aby se zvyšovaly ceny dodavatelů ostatních. To je z praktického hlediska zřejmě jednodušší řešení.
45
K tomuto rozdílu v závislosti na použitém výpočtu podávám bližší vysvětlení v závěru podkapitoly 2.1. Tyto úpravy byly zavedeny novelou, provedenou zákonem č. 179/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. In: PORTÁL VEŘEJNÉ SPRÁVY [online právní informační systém]. Ministerstvo vnitra České republiky [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: https://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=71158&nr=179~2F2010&rpp=15#local-content 46
32
3
Platná právní úprava zvýhodnění specifických dodavatelů Nyní se dostávám k platné právní úpravě zvýhodnění specifických dodavatelů a k
rizikům, které tato právní úprava přináší tržnímu prostředí. Po zevrubném historickém exkurzu uvádím níže znění norem, které procentuální zvýhodnění upravují v současnosti: "(4) Účastní-li se otevřeného řízení, užšího řízení nebo zjednodušeného podlimitního řízení při zadávání podlimitní veřejné zakázky na dodávky nebo služby dodavatel zaměstnávající více než 25 zaměstnanců, z nichž je více než 50 % zaměstnanců osobami se zdravotním postižením58), je pro hodnocení nabídek rozhodná výše nabídkové ceny tohoto dodavatele snížená o 15 %. Ustanovení § 82 odst. 4 tím není dotčeno. (5) Skutečnosti podle odstavce 4 musí dodavatel prokázat ve vztahu ke každému ze čtyř předchozích kalendářních čtvrtletí přede dnem zahájení zadávacího řízení. Pro zjištění celkového počtu zaměstnanců dodavatele a zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, je rozhodný průměrný čtvrtletní přepočtený počet zaměstnanců podle zvláštního právního předpisu47. (6) Hodnocení nabídkové ceny dodavatele podle odstavce 4 je možné pouze tehdy, pokud jsou skutečnosti podle odstavce 4 prokázány v nabídce předložením potvrzení místně příslušné krajské pobočky Úřadu práce."48 Z výše uvedeného vyplývá, že pro aplikaci zvýhodnění musí být splněna řada podmínek, tyto podmínky lze z praktického hlediska rozdělit na objektivní a subjektivní. Objektivními podmínkami jsou tyto49: •
Musí se jednat o otevřené, užší nebo zjednodušené podlimitní řízení. Aplikace zvýhodnění tedy není přípustná u jednacích řízení dle §§ 29 a 34 ZVZ a na soutěžní dialog dle § 35 ZVZ.
47
§ 11 vyhlášky č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. In: PORTÁL VEŘEJNÉ SPRÁVY [online právní informační systém]. Ministerstvo vnitra České republiky [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: https://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=58401&nr=518~2F2004&rpp=15#local-content 48 § 101 odst. 4 a násl. ZVZ 49 PODEŠVA, V., OLÍK, M., JANOUŠEK, M. et al. Zákon o veřejných zakázkách: Komentář. 2. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2011, s. 435
33
•
Toto řízení musí být zadáváno podle zákona o veřejných zakázkách 50, dle aktuální rozhodovací praxe ÚOHS 51 nelze tedy postup zvýhodnění dle zákona aplikovat na řízení mimo rozsah zákona (například na veřejnou zakázku malého rozsahu).
•
Musí se jednat o podlimitní veřejnou zakázku.
•
Musí se jednat o zakázku na dodávky nebo služby, nikoliv na stavební práce. Subjektivními podmínkami, tedy těmi, které musí splňovat specifický dodavatel, aby
mu zvýhodnění příslušelo, jsou: •
Dodavatel zaměstnává více než 25 zaměstnanců.
•
Více než 50% z celkového počtu zaměstnanců jsou osoby se zdravotním postižením.
•
Dodavatel je schopen splnění předchozích dvou podmínek prokázat za čtyři kalendářní čtvrtletí zpětně před datem zahájení zadávacího řízení. 52 Jelikož ustanovení odst. 5 věty první výslovně hovoří o "předchozích" kalendářních čtvrtletích, jedná se dle stanoviska Ministerstva pro místní rozvoj 53 o čtvrtletí, která již byla ukončena. K čtvrtletí, které je k datu zahájení zadávacího řízení v běhu, se tedy skutečnosti dle odst. 4 neprokazují. Lze však dovodit, že specifický dodavatel musí skutečnosti dle odst. 4 plnit i v průběhu zadávacího řízení, neboť podmínka zaměstnávání dle prvního bodu je stanovena v přítomném čase.
•
Dodavatel doloží splnění předchozích tří podmínek předložením potvrzení Úřadu práce54, které musí být součástí nabídky.55
50
Viz. definice pojmu "zadávání" dle § 17 písm. m) ZVZ Viz. rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 7. 7. 2015, č. j. R461/2014/VZ16741/2015/322/IJu. 52 Průměrný přepočtený počet zaměstnanců i průměrný počet zaměstnanců se zdravotním postižením se určuje dle pravidel obsažených v § 11 vyhlášky č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. 53 "Ustanovení § 101 odst. 5 ZVZ uvádí, že skutečnosti podle odstavce 4 musí dodavatel prokázat ve vztahu ke každému ze čtyř předchozích kalendářních čtvrtletí přede dnem zahájení zadávacího řízení. Je tedy třeba za ona 4 předcházející kalendářní čtvrtletí považovat taková kalendářní čtvrtletí, která jsou před zahájením zadávacího řízení dokončená." BOGNÁROVÁ, E. Odpověď na dotaz s názvem "Zvýhodnění dodavatelů zaměstnávajících osoby se zdravotním postižením". Info-fórum [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky, publikováno 12. 11. 2013 [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: http://www.portal-vz.cz/cs/Spoluprace-a-vymenainformaci/Info-forum/Otazky-a-odpovedi?searchmode=anyword&searchfor=%22%C2%A7%20101%22#Res 54 Dle rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 26. 5. 2010, č. j. S109/2010/VZ6272/2010/510/HOD není nezbytně nutné, aby bylo splnění podmínek dle § 101 odst. 4 ZVZ v potvrzení explicitně vyjádřeno. Jako přípustné je tedy vnímáno i potvrzení, z nějž si může zadavatel splnění podmínek dovodit, či dopočítat. 55 Splnění a prokázání svou výše uvedených podmínek v nabídce specifického dodavatele je nezbytné pro aplikaci zvýhodnění. Je proto v zájmu zadavatele, který chce eventuálnímu zneužití zvýhodnění zabránit, aby podmínky pro aplikaci velmi důsledně kontroloval. Viz např. rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 4. 11. 2013, č. j. S488/2013/VZ-21432/2013/511/MON. 51
34
R. Krč přidává56 k výše uvedeným podmínkám ještě jednu, a sice, že zadavatel musí být tzv. "veřejným zadavatelem" 57 ve smyslu § 2 odst. 2 ZVZ. Já s tímto tvrzením nesouhlasím, či přesněji, nesouhlasím s ním bezvýhradně. Předně, jiná odborná literatura tuto podmínku většinou neuvádí 58 . Dále, ve vlastním znění § 101 se vždy hovoří pouze o "zadavateli" bez bližšího upřesnění. Zadavatelem ve smyslu § 2 odst. 1 ZVZ pak může být i sektorový zadavatel59 a dotovaný zadavatel60. Pokud jde o sektorového zadavatele, lze názoru R. Krče přisvědčit, neboť v případě, že tzv. sektorový zadavatel zadává veřejnou zakázku, tato zakázka buď souvisí s výkonem tzv. relevantní činnosti ve smyslu § 4 ZVZ, nebo s jejím výkonem zcela nebo převážně nesouvisí. Pokud veřejná zakázka s výkonem relevantní činnosti nesouvisí, postupuje sektorový zadavatel dle ustanovení o souběhu činností61 a podle zákona nepostupuje. Naopak, pokud veřejná zakázka s výkonem relevantní činnosti souvisí, uplatní sektorový zadavatel výjimku z působnosti zákona62, která mu nařizuje podle zákona postupovat pouze v případě nadlimitních veřejných zakázek. U sektorového zadavatele tak prakticky nemůže dojít k situaci, kdy naplní objektivní podmínku § 101 odst. 4, že se jedná o podlimitní řízení a zároveň na něj nebude dopadat jedna z výjimek dle § 5 a § 19 ZVZ. V případě dotovaných zadavatelů je situace odlišná. U dotovaných zadavatelů totiž zákon neuvádí žádnou generální výjimku, která by u nich vylučovala jeho aplikaci u podlimitních veřejných zakázek. Proto je potřeba pouze zkoumat, zda se dotovaný zadavatel vůbec může dostat do situace, kdy takovou veřejnou zakázku zadává. Dle definice dotovaných zadavatelů63 jsou dotovanými zadavateli ty fyzické nebo právnické osoby, které zadávají zakázku, jež je spolufinancovaná z veřejných zdrojů a to buď částkou přesahující 200.000.000,- Kč bez DPH, nebo částkou přesahující 50% uhrazené ceny za zakázku bez DPH. V tomto druhém případě může dojít a také dochází k situaci 64 , kdy je dotovaným
56
KRČ, R., MAREK, K., PETR, M. Zákon o veřejných zakázkách a koncesní zákon s komentářem. 2. vydání. Praha: LINDE PRAHA, a. s., 2008, s. 882 57 KRUTÁKOVÁ, L., KRUTÁK, T. Zákon o veřejných zakázkách s komentářem a případy. Praha: ANAG, 2007, s. 334 58 Srov. JURČÍK, 2015, op. cit., s. 928 59 § 2 odst. 6 ZVZ 60 § 2 odst. 3 ZVZ 61 § 5 odst. 2 písm. b) ZVZ: "sektorový zadavatel nepostupuje podle tohoto zákona, pokud předmět veřejné zakázky souvisí především s jinou jeho činností, než je výkon relevantní činnosti;" 62 Dle § 19 odst. 1 ZVZ 63 § 2 odst. 3 ZVZ 64 Viz Příloha č. 1 této práce, veřejná zakázka: Pořízení komunální čistící techniky – First TransLogic s.r.o.. PROFIL ZADAVATELE [online]. LEKTOR INTERMEDIA, s.r.o. [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z:
35
zadavatelem i zadavatel podlimitní veřejné zakázky. Z výše uvedených důvodů proto nelze R. Krčovi přisvědčit v tom, že zvýhodnění musí aplikovat pouze veřejný zadavatel. Zásadní problém spočívá v tom, že při splnění výše uvedených subjektivních a objektivních podmínek neexistuje účinný způsob, jak zabránit zneužití zvýhodnění ze strany specifických dodavatelů. Ti tak paradoxně mohou zvýhodnění využívat i u zakázek zcela mimo oblast jejich běžné podnikatelské činnosti. V praxi pak může docházet a také dochází k situacím, kdy specifický dodavatel (chráněná dílna), který zaměstnává až 90% osob se zdravotním postižením, dodává například zemědělskou techniku, technologické linky, průmyslovou výpočetní technologii nebo specializované lékařské vybavení. K těmto dodávkám pak dle podmínek jednotlivých kontraktů poskytuje i profesionální služby a servis. Moje analýza negativních důsledků, které jsou s aplikací zvýhodnění spojené, vychází z následující hypotézy. Specifický dodavatel (zvýhodněný dodavatel) vůbec při své běžné podnikatelské činnosti, na které se podílejí osoby se zdravotním postižením, nedodává zboží a neposkytuje služby, kterých se hypotetické výběrové řízení týká. Přesto se výběrového řízení zúčastní a podá nabídku na požadovaný předmět plnění. Pokud sám specifický dodavatel nemá prostředky nebo know how, aby předmět zakázky plnil, může nabídku i na poměrně specializovaný předmět plnění podat ve třech případech. První možností je, že je takovýto dodavatel osloven jiným potenciálním uchazečem, který se sám výběrového řízení následně nezúčastní a nabídku podá prostřednictvím specifického dodavatele. Tím potenciální uchazeč dosáhne velmi výrazného zvýhodnění při hodnocení, přičemž snížení nabídkové ceny o 15% je natolik zásadní, že s vysokou pravděpodobností
výsledek
výběrového
řízení
ovlivní.
Potenciální
uchazeč
pak
prostřednictvím specifického dodavatele zakázku splní jako jeho majoritní subdodavatel. Část z 15% zvýhodnění, které ale zadavatel specifickému dodavateli ve skutečnosti uhradí, potom slouží jako odměna specifického dodavatele. Zbylá část slouží k maximalizaci zisku potenciálního uchazeče. Druhá možnost je v zásadě velmi podobná možnosti první, jenom s tím rozdílem, že iniciativní subjekt je v tomto případě specifický dodavatel. Ten si vytipuje vhodné výběrové řízení a následně vyhledává subdodavatele, který by vlastní plnění provedl místo něj.
https://www.profilzadavatele.cz/profil-zadavatele/first-translogic-s-r-o_2528/porizeni-komunalni-cisticitechniky-first-translogic-s-r-o_7524/
36
Třetí možností je situace, kdy má již specifický dodavatel s účastí v určitých druzích veřejných zakázek takové zkušenosti 65 , že podá nabídku bez dohody s potenciálním subdodavatelem a až po svém vítězství v hodnocení hledá subdodavatele, kterému plnění zakázky přeprodá. Výše uvedené rozdělení hypotéz má v rámci této práce i praktický smysl. Faktem je, že jejich společným výsledkem je vznik subdodavatelské smlouvy a to buď před podáním nabídek, nebo před podpisem smlouvy. V jednotlivých případech se však liší míra iniciativy jednotlivých stran, což má důsledek pro eventuální posouzení trestněprávních konsekvencí, nebo existence nekalé soutěže. Všechny tři uvedené případy mají jeden společného jmenovatele. Tím je, že specifický dodavatel se kromě administrativních úkonů spojených s účastí ve výběrovém řízení dál nepodílí na předmětu plnění a jeho účast v zakázce samé je motivována primárně záměrem ovlivnit hodnocení prostřednictvím zvýhodnění. Jak jsem již naznačil v úvodu, považuji tento jev ve shodě s R. Jurčíkem66 za značně problematický, neboť při něm dochází ke zneužití, respektive legálnímu obcházení ZVZ a zároveň je tento jev způsobilý výrazně ovlivnit tržní prostředí ve specifické oblasti veřejného investování. Je třeba zdůraznit, že i pro zodpovědného zadavatele je nesmírně obtížné zneužití ustanovení o zvýhodnění zabránit, jak se pokusím prokázat níže v kapitole 3.3.
3.1
Zvýhodnění specifických dodavatelů ve vztahu k právu EU Předtím, než se budu postupně zabývat možnostmi, jak zabránit zneužití zvýhodnění
dle § 101 odst. 4 ZVZ, se vrátím k právním předpisům EU, které upravují zvýhodnění osob se zdravotním postižením v rámci nadlimitních veřejných zakázek. Připomínám, že touto právní úpravou operuje i odůvodnění § 101 ZVZ. Pro objasnění úvah v následujících kapitolách musím zmínit, že směrnice upravující zvýhodnění specifických dodavatelů v rámci veřejných zakázek jsou dvě. První z nich67 již není v současné chvíli platná. Na této směrnici je však založena právní úprava v § 101 odst. 13 ZVZ. Související ustanovení směrnice, účinné v době schválení ZVZ, bylo toto:
65
Například, když se jedná o podobné plnění, jaké již jednou specifický dodavatel plnil. JURČÍK, 2015, op. cit., s. 929 67 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES 66
37
"Členské státy mohou vyhradit účast na zadávacím řízení chráněným dílnám nebo jim vyhradit plnění zakázek v rámci programů chráněného zaměstnání, kdy většina dotčených zaměstnanců jsou zdravotně postižené osoby, které z důvodu povahy nebo vážnosti svého postižení nemohou vykonávat pracovní činnost v běžných podmínkách. Oznámení o zakázce musí odkazovat na toto ustanovení."68 69 Směrnice platná od 18. 4. 201470 obsahuje úpravu zvýhodnění v článku 20. Oproti původní směrnici 2004/18/ES obsahuje nová úprava dvě změny. Okruh subjektů byl kromě chráněných dílen rozšířen ještě na hospodářské subjekty, jejichž hlavním cílem je sociální a profesní začlenění osob se zdravotním postižením a osob znevýhodněných. Další změnou je nastavení minimálního limitu počtu takovýchto zaměstnanců z celkového množství zaměstnanců uchazeče na minimálně 30%. Úprava minimálního poměru znevýhodněných zaměstnanců je dobře známa i z § 101 ZVZ. Je dlužno dodat, že nová směrnice nebyla ještě do našeho právního řádu transponována71, proto budu u dalších úvah o vztahu § 101 ZVZ a směrnic vycházet primárně ze směrnice 2004/18/ES a novou směrnicí se budu zabývat ve vztahu ke změnám ZVZ, jež projednávala vláda při přípravě nového zákona o veřejných zakázkách. Některé mé další vývody se opírají o závěr, že evropská právní úprava se zakládá na principu úplného vyhrazení veřejné zakázky. O procentuálním zvýhodňování při hodnocení, navíc plošném, se v ní vůbec nehovoří a jsem přesvědčen, že je to záměrné. Oproti principu úplného vyhrazení účasti v zakázce chráněným dílnám totiž forma zvýhodnění snížením hodnocené ceny nese sebou následující rizika. Předně je zde výraznější riziko ovlivnění tržního prostředí. To u úplného vyhrazení zakázky nehrozí v takové intenzitě, neboť samotné vyhrazení zakázky vždy zůstává buď v kompetenci zákonodárce, nebo zadavatele72. Dalším rizikem zvýhodnění oproti vyhrazení zakázky je, že zákonodárce není u plošné aplikace zvýhodnění schopen zaručit jeho sociálně pozitivní dopad do sféry zaměstnávání zdravotně postižených osob.
68
Čl. 19 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES Obdobnou úpravu obsahuje též čl. 28 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES (tzv. sektorové směrnice) 70 Čl. 91 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES. In: EUR-lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie [cit. 25. 4. 2013]. Dostupné z: http://EUR-lex.europa.eu/legalcontent/CS/TXT/?qid=1451322488886&uri=CELEX:32014L0024 71 Dle článku 90 odst. 1 směrnice 2014/24/EU se tak má stát do 18. dubna 2016. 72 Viz. § 101 odst. 1 ZVZ 69
38
Je evidentní, že evropská úprava zvýhodnění sleduje naplnění určitých sociálních cílů, kterými je v tomto případě začlenění zdravotně postižených, či jinak znevýhodněných osob do společnosti i do její hospodářské struktury. Tato snaha vychází z hodnot, jako jsou rovné příležitosti a spravedlivé pracovní podmínky73, které vyznává celá naše společnost a snahu o jejich naplnění jak na úrovní EU tak na národní úrovni vnímám jako pozitivní krok. Jednotlivými způsoby, kterak tyto druhotné cíle naplnit, se ve své knize74 podrobně zabývá profesorka Sue Arrowsmith. Ve vztahu k naplnění sociálního cíle začlenění osob se zdravotním postižením používá evropská směrnice a obdobně i § 101 odst. 1-3 ZVZ princip úplného vyhrazení veřejné zakázky specifické skupině uchazečů. Princip vyhrazení spočívá v tom, že právo na účast v takové zakázce je vyhrazeno subjektům, které plní požadavky zohledňující právě sekundární cíl zákonodárce sociální (hospodářské, enviromentální atd.) povahy. Tento princip, S. Arrowsmith uváděný jako "set-aside contract", směrnicí označený jako "reserved contract" dle autorky přináší některé výhody75. Těmi jsou vysoká viditelnost výsledků z politického hlediska a v určitých případech též rychlost, kterou může toto řešení přinést žádaný efekt. Já sám bych k těmto výhodám přidal ještě jednu, a tou je relativní jednoduchost použití takového systému a to jak na straně zákonodárce, tak pro případné zadavatele. Pokud zákonodárce vhodným způsobem nastaví okruh plnění, u kterých je možné nebo povinné tento druh zvýhodnění použít, může též do značné míry redukovat rizika, kterými jsou dle profesorky Arrowsmith potlačení soutěžního prvku, zvýšení cen a možné snížení kvality. Je dlužno dodat, že o podrobné vymezení plnění, u kterého měly být zakázky vyhrazeny specifickým dodavatelům povinně, se zákonodárce pokusil, když v původní verzi ZVZ s účinností od 1. 7. 2006 stanovil vládě závazek zpracovat formou nařízení takový seznam zboží (plnění) u kterého by vyhrazení bylo možné, či povinné. K vydání tohoto seznamu však nikdy nedošlo, až byla tato povinnost uvedená v § 101 odst. 3 ZVZ zrušena76 ke dni 15. 9. 2010.
73
Srov. ARROWSMITH, S. The Law of Public and Utilities Procurement. 2. edition. London: Sweet & Maxwell, 2005, s. 1234 74 ARROWSMITH, 2005, op. cit., s. 1242 - 1312 75 ARROWSMITH, 2005, op. cit., s. 1244 76 Novelou provedenou zákonem č. 179/2010 Sb.
39
Spíše pro zajímavost uvádím jeden ze způsobů zajištění sekundárních cílů, zvaný "offer-back", který dle S. Arrowsmith77 z principu úplného vyhrazení zakázky vychází. Tento princip je založen na postupu, kdy zadavatel neomezuje účast v soutěži na specifické dodavatele, ale při hodnocení nabídek dá těmto specifickým dodavatelům možnost cenově dorovnat nabídku jiného dodavatele, která by byla jinak vybrána jako nejvýhodnější. Tento postup mne jako alternativa zaujal. Zadavatel u něj zajistí soutěž v obdobné kvalitě (tj. s nezúženým počtem uchazečů) a pokud to pro některého specifického dodavatele bude výhodné, či ekonomicky únosné, může si zajistit vítězství bez negativního ekonomického dopadu na straně zadavatele. Na druhou stranu tento princip zvýhodnění nepostihuje situaci, kdy se řízení zúčastní více specifických dodavatelů a tito budou chtít tohoto zvýhodnění využít zároveň. Ve vztahu k procentuálnímu zvýhodnění dle § 101 odst. 4 a násl. ZVZ je potřeba poznamenat, že jeho srovnání či posuzování ve vztahu ke směrnicím nelze uzavřít tvrzením, že je s nimi v rozporu, a tedy není "eurokonformní". Je totiž fakt, že toto ustanovení ZVZ dopadá pouze na podlimitní veřejné zakázky, které jsou z působnosti směrnic 2004/18/ES a 2014/24/EU vyjmuty78. Přesto je možné podobu zvýhodnění v § 101 odst. 4 ZVZ srovnat s teoretickým výkladem preferenčního zvýhodnění snížením nabídkové ceny. S. Arrowsmith správně poznamenává, že aplikace procentuálního cenového zvýhodnění může vést k situaci, kdy jsou podpořeni uchazeči, kteří jsou méně efektivní, nebo mají vyšší náklady než ostatní79. Shodně s úplným vyloučením zde panuje riziko, že zvýhodnění bude aplikováno u širšího okruhu případů, nebo ve větším měřítku, než je skutečně nezbytné k dosažení sociálního cíle. Pokud vztáhnu tento předpoklad na právní úpravu v ZVZ, musím S. Arrowsmith jenom přisvědčit. Zároveň k tomu mohu dodat, že platí i opačné riziko, tj. pokud zákonodárce nestanoví dostatečně široce, ale přitom přesně, okruh plnění, jichž se zvýhodnění týká, sociální efekt opatření je natolik mizivý, že se v praxi téměř neprojeví. Dle mého názoru zákonodárce v konstrukci § 101 ZVZ zvládnul uvést v život obě dvě zmíněná rizika. Pokud úplné vyhrazení zakázky dle § 101 odst. 1-3 ZVZ není upřesněno konkrétním okruhem plnění, jež mají být vyhrazena ze zákona a volba, zda zakázku vyhradím nebo ne, je postavena čistě na vůli zadavatele, lze očekávat, že v praxi bude poměrně málo
77
ARROWSMITH, 2005, op. cit., s. 1245 Čl. 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES 79 ARROWSMITH, 2005, op. cit., s. 1251 78
40
případů, kdy zadavatel plnění zakázky vyhradí pouze specifickým dodavatelům. Na druhou stranu připouštím, že existují i jiné právní předpisy, které zadavatele motivují zadávat alespoň část zakázek ve vyhrazeném režimu80. Zákonodárce však nemá při tomto nastavení prakticky žádnou kontrolu nad druhem plnění, které je formou těchto zakázek realizováno. Nemůže tak například zabránit tomu, aby někteří zadavatelé plnili povinný podíl dle § 81 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti pomocí nastrčených dodavatelů, kteří pouze přeprodají dodávky či služby jiného dodavatele a tím zadavateli pomohou povinnost povinného zaměstnávání obejít. Oproti úpravě úplného vyhrazení zakázky je aplikace cenového zvýhodnění dle § 101 odst. 4 ZVZ nastavena nesmyslně široce, přičemž sám zadavatel nemá téměř možnost ji ovlivnit. Kromě případů, které skutečně prospívají naplnění sekundárních sociálních cílů, tak úprava zvýhodní i uchazeče v případech, kdy je sociální aspekt jejich případného vítězství sporný, nebo převažují negativní efekty spočívající ve zvýšení ceny a ohrožení tržního prostředí. Se zvláštním přihlédnutím k faktu, že úprava dle § 101 odst. 4 ZVZ není přímo dotčena příslušnými směrnicemi, lze uvažovat i o tom, jakým způsobem by obdobné zvýhodnění mohla posoudit judikatura SDEU. Vzhledem k tomu, že směrnice 2004/18/ES neosahuje úpravu úplně podobnou té národní, pokusil jsem se v zájmu analogického porovnání pohlížet na procentuální zvýhodnění jako na hodnotící kritérium svého druhu. Jeho praktická funkce je totiž velmi podobná. Pokud by zadavatel stanovil u hodnotícího kritéria "ekonomicky nejvhodnější nabídky" subkritérium posuzující počet zaměstnanců se zdravotním postižením a toto kritérium by váhově ohodnotil, mohl by dospět k obdobnému výsledku, jakým je cenová preference dle § 101 odst. 4 ZVZ. Stanovení takového kritéria by muselo splnit dvě podmínky nastavené směrnicí81, a to vztah k předmětu zakázky (objektivní) a hospodářskou výhodnost z hlediska zadavatele (subjektivní). Hospodářská výhodnost nebo vhodnost z hlediska zadavatele může být definována velmi široce. Pokud například zadavatel ve svém hledisku akcentuje sociální dopady zaměstnávání zdravotně postižených, může z jeho hlediska být hospodářsky výhodná i aplikace takového hodnotícího kritéria.
80
Např. aby splnili povinný podíl zaměstnanců se zdravotním postižením formou odebírání výrobků dle § 81 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti 81 Čl. 53 odst. 1 psím. a) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES
41
Prokázat splnění podmínky vztahu k předmětu veřejné zakázky bude obtížnější. Buduli však shodně s Ch. Bovisem akcentovat82, že seznam kritérií uvedený v článku 53 směrnice 2004/18/ES je pouze demonstrativní, můžeme i kritéria sociálního charakteru považovat za dílčí hodnotící kritérium hospodářsky nejvýhodnější nabídky. V takovém případě by mohlo být spojení předmětu zakázky a kritéria reprezentováno například v situacích, kdy specificky určený předmět veřejné zakázky je typicky vyráběn, dodáván, nebo poskytován specifickými dodavateli83. ESD ve své judikatuře opakovaně akcentoval
84
význam ekonomického prvku
uvažování zadavatele, který má být i významnou součástí hodnotícího kritéria dle čl. 53 odst. 1 písm. a) směrnice 2004/18/ES. Ve výše uvedené věci ESD konstatoval, že i za podmínky, že v daném výběrovém řízení je objektivně zachován prvek soutěže, neopravňuje to zadavatele k použití jiného než ekonomického posouzení nabídek. Demonstrativní výčet hodnotících kritérií v článku 53 směrnice 2004/18/ES, který mimo jiné obsahuje i kritéria obtížně měřitelná, jako je kvalita a estetické vlastnosti, jejichž ekonomický dopad může být případ od případu sporný, mě utvrzuje v názoru, že požadavek akcentace hospodářského hlediska není nepřekročitelný. Samotnou otázkou přípustnosti hodnotících kritérií čistě sociálního charakteru se ESD zabýval mimo jiné v případu Gebroeders Beentjes BV v. Nizozemské království85 kde konstatoval, že samotné stanovení podmínky účasti v řízení, která spočívá ve schopnosti zaměstnat dlouhodobě nezaměstnané osoby, je přípustná a souladná se směrnicemi pro zadávání veřejných zakázek za podmínky, že neimplikuje jakýkoliv přímý či nepřímý diskriminační efekt na uchazeče z jiných členských států. Jako samotné hodnotící kritérium sociálního charakteru posuzoval ESD otázku zaměstnávání dlouhodobě nezaměstnaných v případě Komise v. Francie86. Zde konstatoval obdobně jako v předchozím případě, že takovéto kritérium je souladné s právem společenství
82
BOVIS, Ch. EU public procurement law. 1. edition. Cheltenham: Edward Elgar Publishing Limited, 2007, s. 273 83 V ČR se jedná například o dodávky a výrobu kancelářských potřeb, poskytování některých úklidových a obdobných služeb, ostrahu objektů, výrobu některého zdravotnického materiálu a podobně. 84 Rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 10. 11. 1998, ve věci C-360/96. Gemeente Arnhem a Gemeente Rheden vs. BFI Holding BV 85 Rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 20. 9. 1988, ve věci C-31/87. Gebroeders Beentjes BV v. Nizozemské království 86 Rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 26. 9. 2000, ve věci C-225/98. Komise vs. Francouzská republika
42
za splnění tří podmínek. Kritérium sociálního charakteru nesmí působit diskriminačně a musí být v souladu se zásadou svobodného a tedy volného poskytování služeb (tuto podmínku by šlo dle předmětu plnění veřejné zakázky vztáhnout i na zásadu volného pohybu zboží). Konečně poslední podmínkou je včasná notifikace existence takové podmínky, jmenovitě ve výzvě nebo v zadávací dokumentaci, aby se s ní potenciální uchazeč mohl zavčasu seznámit. Z uvedené judikatury mohu vyvodit, že sociální kritéria hodnocení jsou obecně přípustná. Při splnění podmínek stanovených směrnicí, jako je vztah k předmětu zakázky, zákaz diskriminace a včasná notifikace uchazečů, by bylo možné uvažovat o tom, že procentuální zvýhodnění specifických dodavatelů, použité jako hodnotící kritérium, by bylo možné posoudit jako souladné se směrnicí 2004/18/ES. § 101 odst. 4 ZVZ však některé z těchto podmínek neplní. Povinnost notifikace zákonodárce na rozdíl od § 101 odst. 1 ZVZ vypustil, neboť aplikace procentuálního zvýhodnění je kogentní. Vzhledem k plošné aplikaci zvýhodnění bez závislosti na konkrétním druhu předmětu plnění nelze hovořit ani o vztahu mezi předmětem a hodnotícím kritériem. A konečně, samotná aplikace § 101 odst. 4 ZVZ je odvislá od předložení potvrzení místně příslušeného Úřadu práce (respektive jeho krajské pobočky) dle § 101 odst. 6 ZVZ. Je zřejmé, že eventuální zahraniční uchazeč z jiného členského státu, který by splnil podmínky § 101 odst. 4 a 5 ZVZ, nemůže toto potvrzení předložit a ZVZ jiný způsob prokázání těchto skutečností neumožňuje. Z toho vyplývá, že pokud by úprava procentuálního zvýhodnění dopadala v této podobě i na nadlimitní veřejné zakázky, musela by být posouzena jako diskriminační a odporující SFEU i z důvodu porušení zásady volného pohybu zboží a služeb. 3.1.1 Zvýhodnění specifických dodavatelů ve vztahu k "Dohodě o vládních zakázkách" GPA V kapitole 2 jsem krátce zmínil, že kromě potenciálního vztahu mezi zvýhodněním dle § 101 odst. 4 ZVZ a evropskými směrnicemi a smlouvami je možné brát v úvahu i další prameny mezinárodního práva, kterými je Česká republika vázána. Jedním z nich je i mezinárodní dohoda o vládních zakázkách 87 (dále jen "GPA"), přijatá v rámci Světové obchodní organizace (WTO). Česká republika není přímo stranou této dohody, ale její stranou je EU a ČR je jí tudíž vázána od svého vstupu do Unie.
87
The Agreement on Government Procurement-GPA. In: EUR-lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/legalcontent/CS/TXT/?qid=1451323133793&uri=CELEX:21994A1223(21)
43
Jenom velmi stručně konstatuji, že pokud by GPA rozsahem aplikace dopadala typově na ty zakázky, na něž se vztahuje preferenční zvýhodnění (podlimitní zakázky na dodávky a služby), byla by právní úprava zvýhodnění v rozporu s pravidly dohody: "Pokud jde o všechny předpisy, postupy a zvyklosti týkající se vládních zakázek, na které se vztahuje tato dohoda, poskytne každá strana dohody okamžitě a bezpodmínečně výrobkům, službám a dodavatelům jiných stran dohody nabízejícím výrobky nebo služby stran dohody, zacházení, které není méně příznivé než zacházení s tuzemskými výrobky, službami a dodavateli;"88 V předchozí kapitole jsem dovodil, že kogentní aplikace zvýhodnění podmíněná předložením potvrzení Úřadu práce, je možná jen a pouze tehdy, disponuje-li specifický dodavatel právě tímto potvrzením, přičemž tento dokument není možné nahradit a to ani obdobným potvrzením jiného orgánu členského státu, tím méně pak orgánu z třetích zemí. Z toho vyplývá, že aplikace zvýhodnění je teritoriálně omezena na ty specifické dodavatele, kteří plní podmínky aplikace v České republice (tzn. buď zde sami sídlí, nebo zde mají provoz, který plní podmínky zaměstnávání osob se zdravotním postižením). Protože zahraničnímu specifickému dodavateli, který plní podmínky zvýhodnění v jiném státě zvýhodnění nepřísluší, lze hovořit o tom, že s ním je zacházeno "méně příznivě". Otázkou pak zůstává, zda jsou podlimitní veřejné zakázky v rozsahu působnosti dohody dle jejího článku I. GPA upřesňuje rozsah svojí aplikace v přijatých přílohách 1-3. Příloha č.1 GPA stanoví minimální finanční limit plnění pro aplikaci dohody u zakázek na dodávky a služby na ekvivalent 130.000,- SDR89, což je přibližně 4.472.000,- Kč90 u zakázek zadávaných přímo státem nebo jeho orgány91. Vzhledem k tomu, že horní limit předpokládané hodnoty plnění pro podlimitní veřejnou zakázku činí pro tyto zadavatele od 1. 1. 2014 částku 3.395.000,- Kč92, je zřejmé, že dohoda GPA na tyto zakázky aplikována nebude. To stejné
88
Čl. III odst. 1 The Agreement on Government Procurement-GPA SDR jsou tzv. "zvláštní práva čerpání". Jedná se speciální měnovou jednotku používanou Mezinárodním měnovým fondem. 90 Viz. Kalkulátor kurzových přepočtů. [online]. Stephen Ostermiller [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: http://cs.coinmill.com/CZK_SDR.html#SDR=130000 91 § 2 odst. 2 písm. a) a b) ZVZ 92 Viz. Metodika zadávání veřejných zakázek podle zákona č.137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů - znění po novelách zákona o veřejných zakázkách [online]. Praha : Ministerstvo pro místní rozvoj, 2014 [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: http://www.portal-vz.cz/cs/Jak-na-zadavani-verejnychzakazek/Metodiky-stanoviska 89
44
platí pro ostatní kategorie zadavatelů dle příloh 2 a 3 GPA, neboť pro tyto je spodní limit předpokládané hodnoty plnění stanoven na ekvivalent 355.000,- SDR.
3.2
Vztah mezi zvýhodněním specifických dodavatelů a zásadami dle § 6
ZVZ Procentuální zvýhodnění nabídek specifických dodavatelů je v intenzivním rozporu s některými ze zásad pro zadávání veřejných zakázek, jak jsou vyjádřeny v § 6 ZVZ 93 . V předchozí kapitole jsem dospěl k závěru, že zákonodárci nelze jednoznačně a bez dalšího vytknout odlišnou úpravu zvýhodnění specifických dodavatelů ve vztahu k zadávacím směrnicím, neboť úprava v ZVZ se s těmito nekříží co do rozsahu aplikace na veřejné zakázky dělené dle předpokládané ceny ve smyslu § 12 ZVZ. Pokud se jedná o zásady dle § 6 ZVZ, ty se aplikují i na podlimitní veřejné zakázky a ve smyslu § 18 odst. 5 ZVZ i na zakázky malého rozsahu. Proto s nimi úprava procentuálního zvýhodnění nabídek dle § 101 odst. 4 v rozporu být může. Rozpor procentuálního zvýhodnění a zásad spatřuji primárně ve vztahu k zásadě rovného zacházení. Pokud zadavatel aplikuje na nabídkové ceny určité specificky vymezené skupiny zadavatelů cenovou preferenci, musí být tato cenová preference slučitelná s hlavním účelem zákona, jímž je efektivní a hospodárné vynakládání veřejných prostředků způsobem, který v maximální možné míře naplní požadavky 94 vynakládajícího subjektu. Účinná hospodářská soutěž mezi co největším počtem potenciálních uchazečů je pak tím hlavním, i když ne jediným nástrojem, kterým lze naplnit požadavek efektivity a hospodárnosti. Proto by každé opatření, které soutěž omezuje například tím, že skupině uchazečů přiznává nějaké výhody, mělo být na jedné straně odůvodnitelné sledováním cílů ZVZ a na druhé straně by mělo být v souladu s cíly zadavatele, jsou-li ty v souladu se zákonem. Jako příklad opatření, které těmto požadavkům vyhovuje, a tudíž ve své podstatě se zásadami v rozporu není, bych mohl uvést stanovení technických podmínek dle § 45 a násl. ZVZ. I při jejich aplikaci, například stanovením podmínek jako je výkon motoru, spotřeba, bezpečnostní charakteristiky, environmentální dopady a mnohých dalších, zadavatel určitým způsobem zužuje okruh potenciálních uchazečů a v jistém slova smyslu tím omezuje
93
Viz též čl. 2 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES Vymezení těchto požadavků může být poměrně široké, od požadavků technických, kvalitativních, estetických až po ekonomické, environmentální a sociální.
94
45
hospodářskou soutěž. Přesto nelze zjednodušeně tvrdit, že jejich použití je automaticky v rozporu se zásadou rovného zacházení, a to jednak proto, že jejich stanovením má zadavatel objektivně vyjádřit, jaké kvalitativní a technické vlastnosti předmětu plnění naplní jeho potřeby, a dále po jejich vhodném stanovení umožňuje uchazečům zpracovat porovnatelné nabídky 95 . Budeme-li předpokládat jistou odbornost a znalost konkurenčního prostředí na straně průměrného uchazeče, může naopak objektivní a precizní stanovení technických podmínek přispět k podpoření soutěže mezi uchazeči, kteří si mohou utvořit dle svých zkušeností představu o možnostech ostatních dodavatelů a reagovat snahou o nabídnutí co nejvýhodnějších hodnocených parametrů. K vlastnímu porušení zásady rovného zacházení pak zpravidla dochází na straně zadavatele v okamžiku, kdy technické podmínky nastaví v rozporu s § 45 odst. 3 ZVZ příliš úzce, nebo způsobem, který zvýhodňuje účelově určitou skupinu uchazečů, a to často bez zjevného vztahu k naplnění potřeb zadavatele. Konstrukce procentuální preference dle § 101 odst. 4 ZVZ však prvek vztahu k předmětu plnění neobsahuje a vzhledem k tomu, že její aplikaci není zadavatel zpravidla schopen ovlivnit, lze též uzavřít, že nemá vztah k naplnění potřeb zadavatele 96 . Lze sice argumentovat tím, že účelem procentuálního zvýhodnění je naplnění sekundárních sociálních cílů zákona, k tomu by však nemělo docházet úplným potlačením cílů primárních (tedy těch ekonomické a hospodářské povahy). Ve vztahu k zásadě rovného zacházení, jak ji interpretuje R. Jurčík 97 , není procentuální zvýhodnění v rozporu z toho důvodu, že by určitým dodavatelům přístup k zakázkám úplně znemožňovalo, ale proto, že ovlivňuje výrazně a negativně jejich možnost v řízení uspět. Srovnáním s úplným vyhrazením účasti v zakázce dle § 101 odst. 1 ZVZ můžeme poměřovat i míru naplnění zásady transparentnosti. Zatímco u úplného vyhrazení účasti v zakázce je uvážení, zda toto učinit, v rukou zadavatele a ten má zároveň povinnost o tom uchazeče včas notifikovat v oznámení či výzvě, povinnost procentuálního zvýhodnění se dotýká zadavatelů podlimitních zakázek plošně a z toho důvodu je notifikace nadbytečná98. Uchazeč se tak před účastí v zakázce musí potýkat s otázkou, zda a do jaké míry je pravděpodobné, že se zakázky účastní i specifický dodavatel a ovlivní tím výrazně způsob 95
Takovou povinnost zadavateli ostatně stanoví přímo ZVZ v § 45 odst. 3 Srov. s úplným vyhrazením zakázky dle § 101 odst. 1 ZVZ, kde je aplikace založena na vůli zadavatele, má zadavatel možnost takové zvýhodnění prosadit v případech, kdy podmínku vztahu k předmětu a svým potřebám naplní. 97 JURČÍK, 2015, op. cit., s. 94 98 Uchazeč se o účasti specifického dodavatele může dozvědět až v okamžiku vyhodnocení nabídek, viz BALÝOVÁ, L. Veřejné zakázky. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2015, s. 157 96
46
hodnocení. Tato nejistota může mít dvojí efekt. Na jedné straně může ostatní uchazeče motivovat k tomu, podávat co nejnižší nabídkové ceny, aby eventuální zvýhodněnou nabídku dorovnali, či předstihli. Tento efekt nemusí být vždy pozitivní, neboť může ostatní uchazeče tlačit do snížení nabídkové ceny pod únosnou mez, což se následně může projevit například v kvalitě plnění. Druhým efektem může být, že ostatní uchazeči budou věnovat energii vyhledávání jiných specifických dodavatelů, jejichž prostřednictvím by sami podali nabídku, aby zvýhodnění mohli využít též. Pokud tuto eventualitu rozvedu ad absurdum, postupem času se můžeme stále častěji setkávat s případy, kdy v jedné zakázce soutěží více specifických dodavatelů proti sobě, přičemž žádný z nich v případě svého vítězství reálně zakázku neplní 99 . Negativní hospodářský efekt takového výsledku pro zadavatele je na první pohled zřejmý. Zakázka jím zadávaná se prodraží o procentuální část ceny, kterou subdodavatel ponechá specifickému dodavateli. Konflikt mezi zásadami a § 101 odst. 4 je navíc specifický tím, že k porušení zásad nedochází na straně zadavatele. V. Podešva100 dochází k závěru, že vztah mezi zásadami a zvýhodněními dle § 101 lze považovat za souladný se zákonem, neboť aplikace obou typů zvýhodnění je jednáním zákonem výslovně dovoleným, či dokonce přikázaným. Z jeho pohledu se pak jedná o modifikaci těchto zásad zákonodárcem101. V otázce procentuální zvýhodnění specifických dodavatelů se s tímto závěrem nemohu zcela ztotožnit. Jedním z důvodů je, že rozpor se zásadami je v případě procentuálního zvýhodnění výraznější, než při úplném vyhrazení zakázky a to i z důvodu konfliktu se zásadou transparentnosti. Dále pro oba dva způsoby zvýhodnění chybí v ZVZ zmínka o jejich vyloučení z aplikace zásad. Toto vyjmutí ze zásad bylo uvedeno ve všech předchozích právních úpravách102. Proto je na místě klást si otázku, proč v ZVZ tato výjimka již uvedena není. Její absenci mohu ospravedlnit u § 101 odst. 1 ZVZ, neboť tam je odůvodněna
99
Viz příloha č. 1 této práce, kde se jedná např. o veřejné zakázky: Kompostárna Měník. E-ZAKAZKY [online]. OTIDEA a.s. [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: http://www.ezakazky.cz/Profil-Zadavatele/6a37e094-9566-4c82-92ca-2fd2f50b9341/Zakazka/P14V00000002 a Zařízení na úpravu biologicky rozložitelného odpadu. E-ZAKAZKY [online]. OTIDEA a.s. [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: http://www.e-zakazky.cz/Detail-Verejne-Zakazky/5f55a006-1fc5-4586-aa35-39ad9687be2c/13904 100 PODEŠVA, 2011, op. cit., s. 434 101 V. Podešva však uvádí pouze modifikaci zásad rovného zacházení a zákazu diskriminace. O otázce vztahu k zásadě transparentnosti se nezmiňuje, neboť ta platí pouze pro ustanovení o procentuálním zvýhodnění. 102 V § 11 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb. a v § 25 zákona č. 40/2004 Sb.
47
transpozicí směrnic. Bylo by tedy možné tvrdit, že ustanovení směrnic ohledně vyhrazených zakázek tvoří lex superior k zásadám dle § 6 ZVZ. Otázku výjimky z aplikace zásad dle § 6 ZVZ komentuje též R. Jurčík103, ten ji však uvádí pouze v souvislosti s úplným vyhrazením zakázky dle § 101 odst. 1 ZVZ. I R. Jurčík dochází k závěru, že výjimka ze zásad je pro úplné vyhrazení zakázky odůvodněná, neboť je ve veřejném zájmu s ohledem na naplnění sociálních cílů zákona. Závěr V. Podešvy, že procentuální zvýhodnění je modifikací zásad dle § 6 ZVZ z toho důvodu, že se jedná o zákonem nařízené jednání, je diskutabilní. Obě dvě ustanovení, jak zásady, tak procentuální zvýhodnění jsou totiž kogentní. Je tedy podle mě na místě, řešit otázku jejich konfliktu. Bez výslovného vyjmutí aplikace § 101 odst. 4 ZVZ ze zásad je potřeba sáhnout k aplikaci kolizních pravidel. Aplikace zásady lex posterior derogat priori i zásady lex superior derogat inferiori zjevně nepřinese žádný užitek, neboť obě normy mají stejnou právní sílu a časové hledisko není v jejich případě určující. Proto má smysl zabývat se pouze otázkou speciality, tedy zda úprava procentuálního zvýhodnění představuje speciální úpravu vůči zásadám samotným. A právě to je otázka, kterou podle mě bez výslovného vyjmutí ze zásad nelze zodpovědět se stoprocentní jistotou. Pokud budu vycházet z okruhu hypotéz dvou konfliktních norem, mohu v souladu s V. Knappem104 uplatnit postup, že normou speciální je ta, jejíž množina hypotéz je podmnožinou hypotéz normy obecné. V. Knapp105 se však věnuje i otázce konfliktu norem za předpokladu, že jedné z nich je zneužito k obcházení zákona, respektive za situace, kdy jedna norma umožňuje určité jednání, zatímco jiná norma toto jednání zakazuje. Pokud budu předpokládat, že § 101 odst. 4 ZVZ umožňuje zadavateli uplatňovat cenovou preferenci a zároveň uplatnění zásady dle § 6 tuto možnost zakazuje, dostávám se do paradoxní situace. Dle V. Knappa je možné tento paradox odstranit v případě, že dovolené jednání ve smyslu uplatnění procentuální preference by znamenalo obcházení zákona. Ve shodě s R. Jurčíkem106 považuji aplikaci zvýhodnění za situace, kdy je specifický dodavatel pouze účelově "nastrčen", za obcházení zákona. Dle V. Knappa je v takovém případě potřeba zásadu lex specialis derogat generali aplikovat tak, že zákaz zneužití je silnější, než povolení
103
JURČÍK, 2015, op. cit., s. 927 KNAPP, V. Teorie práva. 1. vydání. Praha: C.H. Beck, 1995, s. 58 105 KNAPP, 1995, op. cit., s. 185 106 JURČÍK, 2015, op. cit., s. 929 104
48
dané zákonem. Pro zachování nestrannosti musím dodat, že ani tento vývod neplatí na zkoumaný problém absolutně, neboť v případě procentuálního zvýhodnění nesrovnávám dovolené a zakázané jednání, ale přikázané a zakázané. Pokud bych svojí úvahu zakončil, že nelze jednoznačně rozhodnout, které ustanovení § 6 a § 101 odst. 4 ZVZ má aplikační přednost, musel bych ve shodě s J. Harvánkem107 aplikační činnost přerušit a zadat podnět k odstranění rozporu mezi normami108.
3.3
Způsoby ochrany proti zneužití zvýhodnění V následujících podkapitolách se pokusím nastínit praktické způsoby, kterými se může
zadavatel bránit proti potenciálnímu zneužití ustanovení § 101 odst. 4 ZVZ. Od teorie a zasazení ustanovení o zvýhodnění do právního a historického kontextu se nyní dostávám k otázkám jeho praktické aplikace. Vývody v této kapitole však nejsou myšleny jako návod pro zadavatele, jak se proti zneužití bránit. Mým cílem je toliko prozkoumat jednotlivé alternativy a identifikovat jejich rizika a případná pozitiva. Jednotlivé způsoby a to jak ochrany preventivní tak následné jsem na jedné straně načerpal z odborné literatury, na druhé straně jsem byl nucen zapojit i zdroje z "nižších úrovní" aplikační praxe, tedy přímo použité různými zadavateli. Některé z uvedených způsobů jsou produktem mé vlastní invence. Na úvod této kapitoly považuji za vhodné zmínit, že prostý fakt, že by zadavatel musel u zakázky zvýhodnění aplikovat, nelze sám o sobě považovat za důvod, aby mohl zadávací řízení zrušit. Fakt, že zadavatel musí aplikovat zvýhodnění dle § 101 odst. 4 ZVZ nemůže být sám o sobě pokládán za důvod hodný zvláštního zřetele, nebo podstatnou změnu okolností, pro kterou odpadají důvody v řízení pokračovat109, a to ani v případě, že výsledná cena bude aplikací zvýhodnění negativně ovlivněna. Důvodem hodným zvláštního zřetele by však mohla být situace, kdy zadavatel stanoví předpokládanou cenu veřejné zakázky a tuto prohlásí i za cenu maximálně přípustnou110. Pokud by nabídková cena specifického dodavatele přesáhla maximálně přípustnou nabídkovou cenu stanovenou zadavatelem, o důvod hodný zvláštního zřetele by se jednat mohlo. Přesto k situaci, kdy by zadavatel musel z tohoto důvodu rušit
107
HARVÁNEK, J. et al. Teorie práva. Plzeň: Aleš Čeněk, 2008, s. 333 Proti tomuto závěru konstatuje rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 29. 8. 2012, č. j. R158/2015/VZ-21142/2015/323/KKŘ.: "Z dikce § 101 odst. 4 zákona totiž neplyne, že by takové zvýhodnění bylo volbou zadavatele, ale naopak z něj vyplývá, že pokud určitý uchazeč naplní předpoklady uvedené v § 101 odst. 4 až 6 zákona, pak je povinností zadavatele výši nabídkové ceny uchazeče pro účely hodnocení snížit způsobem předvídaným v § 101 odst. 4 zákona." 109 § 84 odst. 2 písm. d- e) ZVZ 110 Nebo obecně stanoví maximálně přípustnou cenu plnění. 108
49
zadávací řízení, zřejmě nemůže dojít, neboť nabídku specifického dodavatele, která přesáhne maximální přípustnou nabídkovou cenu, by mohl zadavatel vyloučit s odkazem na § 22 odst. 1 písm. b) ZVZ jako nepřijatelnou nabídku, a to i tehdy, kdy by nabídka takového uchazeče po aplikaci zvýhodnění byla nižší než maximální přípustná nabídková cena. 3.3.1 Omezení subdodavatelského plnění Tuto formu ochrany před zneužitím ustanovení § 101 odst. 4 ZVZ uvádí jako prakticky jedinou účinnou i R. Jurčík111. Lze mu přisvědčit v tom smyslu, že zadavatel nemá mnoho jiných efektivních možností, jak preventivně zneužití zabránit. K tomu dodávám, že u většiny ostatních možností zadavatel podstupuje riziko, že se dopustí extenzivního výkladu jiné normy zákona, nebo jiným způsobem tak či onak poruší zásady dle § 6 ZVZ. Formou dotazu jsem se v roce 2013 obrátil na Ministerstvo pro místní rozvoj, které je gestorem ZVZ. Popsal jsem jim rizika spojená se zvýhodněním specifických dodavatelů a dostalo se mi této odpovědi: "Zadavatel může předejít nastíněnému zneužití ustanovení § 101 odst. 4 ZVZ tak, že v souladu s § 44 odst. 6 ZVZ v zadávací dokumentaci bude po dodavateli požadovat vymezení části veřejné zakázky, které má v úmyslu zadat jednomu či více subdodavatelů, a aby uvedl identifikační údaje každého subdodavatele. Zadavatel si rovněž může v zadávací dokumentaci vyhradit požadavek, že určitá věcně vymezená část plnění předmětu veřejné zakázky nesmí být plněna subdodavatelem. Tento požadavek však musí být uveřejněn ve výzvě či oznámení o zahájení zadávacího řízení."112 Myšlenka vyjádřená v odpovědi na první pohled nepostrádá logiku 113 . Bohužel, využitelnost omezení subdodavatelského plnění v praxi je poměrně omezená a existuje velká skupina plnění, u níž je takovýto požadavek nerealizovatelný. ZVZ obsahuje v § 17 písm. i) definici pojmu subdodavatel: "subdodavatelem je osoba, pomocí které má dodavatel plnit určitou část veřejné zakázky nebo která má poskytnout dodavateli k plnění veřejné zakázky určité věci či práva,"
111
JURČÍK, 2015, op. cit., s. 929 BOGNÁROVÁ, op. cit. 113 Ministerstvo obdobným způsobem argumentuje konstantně, viz např. WEIKERT, P. Vydělat na postižených. Euro [online]. Mladá fronta a.s., publikováno 5. 1. 2015 [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: http://euro.e15.cz/archiv/vydelat-na-postizenych-1149886 112
50
Z této definice mimo jiné vyplývá, že pokud je subdodavatelem někdo, kdo poskytuje určitě věci, je jím u každé zakázky na dodávky i ten, kdo dodavateli předmět dodávky prodá. Pokud tedy budeme mít hypotetickou veřejnou zakázku například na dodávku školních učebnic, bude subdodavatelem prodejce ten, jenž mu učebnice prodal. ZVZ upravuje omezení plnění subdodavateli takto: "Zadavatel může v zadávací dokumentaci požadovat, aby uchazeč ve své nabídce specifikoval části veřejné zakázky, které má v úmyslu zadat jednomu či více subdodavatelům, a aby uvedl identifikační údaje každého subdodavatele. Zadavatel si může v zadávací dokumentaci vyhradit požadavek, že určitá věcně vymezená část plnění předmětu veřejné zakázky nesmí být plněna subdodavatelem; v takovém případě je zadavatel povinen v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení uvést, že má v úmyslu si tento požadavek vyhradit. Zadavatel však nesmí zcela vyloučit možnost plnit veřejnou zakázku prostřednictvím subdodavatele."114 Nyní srovnejme definiční ustanovení o subdodavatelích s ustanovením § 44 odst. 6 ZVZ. Pokud budu dál používat příklad s učebnicemi, mohu jej trochu rozvést. Dejme tomu, že veřejná zakázka se týká dodávky 10 kusů učebnic, z nichž je 5 a 5 stejného druhu. Zadavatel stanoví, že určitá věcně vymezená část zakázky nesmí být plněna subdodavatelem a tuto věcnou část specifikuje jako dodání jednoho z druhů učebnic. Pak tento jeden druh učebnice může dodat pouze její nakladatel, potažmo vydavatel, tedy ten, který učebnici skutečně fyzicky vyrobil. Jenom o takovém subjektu by snad šlo prohlásit, že subdodavatele nemá. Jakýkoliv obchodník však musí oba dva druhy učebnic od někoho nakoupit a takovýto obchodník se pak veřejné zakázky zúčastnit nemůže. Kdybych tento příklad rozvedl až do důsledků, výběrového řízení by se pravděpodobně nemohl zúčastnit ani výrobce učebnice, neboť i ten má dle definičního ustanovení subdodavatele. Od někoho musí nakoupit papír, musí mít autorská práva k obsahu učebnice, atd.. I otázka autorských práv by mohla v otázce subdodavatelského plnění hrát svojí roli, neboť ve výše uvedené definici subdodavatele se operuje nejenom vlastní účastí na plnění zakázky115 ale i poskytnutými věcmi a právy. Z uvedeného příkladu pak činím závěr, že omezování účasti subdodavatelů u zakázek na dodávky obecně je velmi obtížné. Extrémně obtížné je potom u zakázek, kde je předmětem
114 115
§ 44 odst. 6 ZVZ Tato část hypotézy typově postihuje subdodavatele u zakázek na služby a částečně i na stavební práce.
51
dodávka jednotlivého předmětu (například automobilu). U takové zakázky by využití omezení subdodávek znamenalo téměř vždy i jejich úplný zákaz (protože předmětem dodání je jednotlivá věc) a odporovalo by tak poslední větě § 44 odst. 6 ZVZ. Zcela chybné jsou úvahy v tom smyslu, že se podíl subdodavatelského plnění určuje na základě výše finančního plnění mezi dodavatelem a subdodavatelem. To je představa, která je v praxi velmi často prosazovaná, ale odporuje jak definičnímu ustanovení § 17 ZVZ, tak rozhodovací praxi ÚOHS. Co je třeba rozumět pod „plněním části předmětu subdodavatelem“, osvětlil ÚOHS ve svém nedávném rozhodnutí, ve kterém konstatoval, že: „Plnění určité části veřejné zakázky je nutné interpretovat ve smyslu aktivní účasti, výkonu práce nebo dodávek vymezených v projektové dokumentaci a ve výkazech výměr, jakožto součásti zadávacích podmínek“116. Z výše uvedeného vyplývá, že představa ministerstva o předcházení zneužití § 101 ZVZ pomocí omezení subdodávek je minimálně u zakázek na dodávky téměř nereálná. Pokud by zadavatel omezil u takové zakázky možnost subdodavatelského plnění, dostává se do zcela absurdní situace, kdy může zboží dodat jenom jeho přímý výrobce a i ten pouze za podmínky, že sám nemá subdodavatele například na materiál. Takovéto omezení počtu uchazečů by vedlo nejenom k obrovské složitosti, či nemožnosti takového potenciálního dodavatele vůbec nalézt, ale zároveň by bylo zcela jistě i porušením zásady zákazu diskriminace dle § 6 ZVZ. Další možností zadavatele, jak omezení subdodavatelských plnění v rámci zakázky na dodávky využít, je omezení subdodavatelského plnění na služby, které s dodávkou předmětu plnění souvisí (například zaškolení obsluhy, záruční a pozáruční servis, doprava předmětu plnění apod.). I v těchto případech se však zadavatel vystavuje výraznému riziku, že omezí okruh potenciálních uchazečů v rozporu s § 6 ZVZ. V okamžiku hodnocení nabídek navíc může zadavatel jenom obtížně posoudit situaci, která nastane v okamžiku, kdy bude vítězný uchazeč související službu plnit. Pokud budu vycházet z předestřených variant obcházení zákona specifickými dodavateli, nelze takovému dodavateli například zabránit v tom, aby pro něj zaměstnanec jeho subdodavatele nevykonal související služby například na základě
116
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 29. 8. 2012, č. j. S255/2012/VZ16181/2012/560/MSc.
52
"dohody o provedení práce" 117 . Takto vykonaná služba by již subdodavatelským plněním nebyla. Jedinou možností zadavatele, jak omezení subdodavatelského plnění u služeb souvisejících s dodávkou vyloučit, je nastavit kvalifikační kritéria takovým způsobem, aby je mohl splnit pouze uchazeč, který je skutečně schopen sám plnit i související služby. Opět uvedu hypotetický příklad. Zadavatel vyhlašuje veřejnou zakázku na dodávku automobilu a součástí plnění zakázky je i poskytování záručního servisu. Pokud bychom na krátký okamžik připustili, že takovýto požadavek není diskriminační ve smyslu § 6, musel by zadavatel zároveň v rámci profesních kvalifikačních předpokladů stanovit, že uchazeč musí doložit svoji způsobilost k poskytování záručního servisu na vozidlech dle § 54 písm. b) živnostenským oprávnění k "opravám motorových vozidel", což je řemeslná živnost 118 vyžadující odbornou způsobilost. Provozování takové živnosti, tedy činností jež jsou obsahovou náplní této živnosti, bez příslušeného živnostenského oprávnění je pak přestupkem ve smyslu živnostenského zákona 119 , a v závislosti na rozsahu poskytování služeb též trestným činem "neoprávněného podnikání" 120 .
Zároveň by mohl zadavatel požadovat
prokázání kvalifikačních předpokladů dle § 54 písm. d) ZVZ (doklad osvědčující odbornou způsobilost), například certifikát dovozce nabízené značky vozidla o oprávnění k provádění záručních oprav. V obou případech zastávám názor 121 , že není možné subdodavatelem prokázat kvalifikaci v části zakázky, kterou plní přímo dodavatel122. I výše uvedený postup má, kromě potenciálního rizika porušení zásady zákazu diskriminace, svá úskalí. Pokud bude mít specifický dodavatel dostatečně dlouhou dobu na přípravu, může některé z kvalifikačních požadavků prokázat i sám obdobným způsobem, který jsem naznačil výše u "zaměstnání osoby splňující kvalifikaci na oko". Některé ze způsobů omezení nelze využívat opakovaně (například požadavek na živnostenské oprávnění), protože lze předpokládat, že při dalším podobném výběrovém řízení se specifické
117
§ 2 a 75 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. In: PORTÁL VEŘEJNÉ SPRÁVY [online právní informační systém]. Ministerstvo vnitra České republiky [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: https://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=62694&nr=262~2F2006&rpp=15#local-content 118 § 20 zákona č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon, ve znění pozdějších předpisů. In: PORTÁL VEŘEJNÉ SPRÁVY [online právní informační systém]. Ministerstvo vnitra České republiky [cit. 20. 12. 2015]. https://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=39498&nr=455~2F1991&rpp=15#local-content 119 § 61 odst. 3 písm. b) zákona č. 455/1991 Sb. 120 § 251 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. In: PORTÁL VEŘEJNÉ SPRÁVY [online právní informační systém]. Ministerstvo vnitra České republiky [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: https://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=68040&nr=40~2F2009&rpp=15#local-content 121 Podrobněji k otázce prokázání kvalifikace subdodavatelem viz oddíl 3.3.5. 122 Viz. § 51 odst. 4 písm. b) ZVZ
53
subjekty na tyto požadavky adaptují. Dále, každý kvalifikační požadavek motivovaný pouze snahou vyloučit zneužití ustanovení § 101 ztěžuje účast i všem ostatním uchazečům a může mít negativní vliv na výslednou cenu plnění. A konečně, v uvedeném příkladu s automobilem lze skutečně nastavovat poměrně širokou škálu doprovodných technických podmínek, kvalifikačních a jiných požadavků. Oproti tomu u příkladu s učebnicí je manévrovací prostor potenciálního zadavatele výrazně snížen, neboť celková složitost plnění, respektive souvisejících služeb, je neporovnatelně nižší. 3.3.2 Nepřijatelná nabídka Další možností, jak omezit účelové zneužití zvýhodnění dle § 101 odst. 4 ZVZ je při jednání hodnotící komise využít ustanovení o nepřijatelné nabídce. § 76 odst. 1 ZVZ stanoví, povinnost hodnotící komise vyřadit z hodnocení nabídky, které nesplňují zákonné požadavky a požadavky zadavatele. Tuto povinnost má komise i v případě, že se jedná o tzv. "nepřijatelné nabídky" dle § 22 odst. 1 písm. d) ZVZ123. Pokud by zadavatel, respektive hodnotící komise dovodila, že specifický dodavatel plní zásadní/majoritní podíl zakázky subdodavatelem, lze dovodit, že aplikace zvýhodnění dle § 101 odst. 4 ZVZ pak postrádá svůj sociální aspekt a odporuje smyslu zákona, respektive jeho účelu124. V takovém případě je rozpor podané nabídky se zásadami v § 6 evidentní a o takové nabídce lze tvrdit, že je v rozporu s platnými právními předpisy125. Rozpor s platnými předpisy by bylo možné dovodit i ve vztahu k § 2976 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, kdy by zadavatel mohl takovouto nabídku označit jako rozpornou s dobrými mravy soutěže ve smyslu generální klausule o nekalé soutěži126. Tento postup zadavatele v sobě obnáší riziko, které spočívá v nejasnosti vztahu mezi zásadami a ustanovením § 101 odst. 4 ZVZ. Jak jsem již uvedl výše v kapitole 3.2, v dřívějších zákonech o veřejných zakázkách bylo prolomení zásad explicitně uvedeno. Bylo tedy možné bez dalšího argumentovat principem lex specialis derogat lex generali. Bez
123
Jedná se o nabídky, "které jsou v rozporu s platnými právními předpisy". K tomuto závěru docházím použitím teleologického výkladu na základě kapitoly 2. odst. 1 důvodové zprávy K ZVZ: "Cílem zákona je zejména zajištění hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s veřejnými prostředky. Tohoto cíle je dosahováno především vytvářením podmínek pro to, aby smlouvy hrazené z veřejných prostředků byly zadavateli uzavírány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli." 125 Podrobněji viz podkapitola 3.2. 126 V tomto případě by však rozporná s mravy soutěže byla primárně subdodavatelská smlouva uzavřená mezi specifickým dodavatelem a jeho subdodavatelem. 124
54
výslovného ustanovení v zákoně 137/2006 Sb. je však sporné, zda je úprava zvýhodnění dle § 101 odst. 4 ZVZ skutečně speciálním ustanovením k zásadám. Lze však očekávat, že přesně tímto argumentem by se vyloučený uchazeč hájil, a proto je i použití ustanovení o "nepřijatelné nabídce" rizikové. Dalším problematickým bodem použití ustanovení o nepřijatelné nabídce je jeho odůvodnění z hlediska zásady transparentnosti. Eventuální vyloučený specifický dodavatel by mohl úspěšně namítat, že posouzení jeho nabídky jako nepřijatelné nebylo možné předvídat ze zadávacích podmínek, a proto dodatečné posouzení nabídky v tomto smyslu ztěžuje přezkoumatelnost rozhodnutí o jejím vyloučení127. 3.3.3 Mimořádně nízká nabídková cena Poslední obecnou možností, jak v průběhu hodnocení zabránit zneužití zvýhodnění specifickým dodavatelem, je možnost využít institutu mimořádně nízké nabídkové ceny. I tato varianta přináší zadavateli celou řadu úskalí a rizik, která ovlivňují motivaci zadavatele k jejímu využití. V ZVZ se nachází úprava posuzování mimořádně nízké nabídkové ceny v § 77. Z něj ocituji dvě relevantní ustanovení: "(1) Při posouzení nabídek uchazečů z hlediska splnění zadávacích podmínek a v případě použití elektronické aukce po jejím ukončení posoudí hodnotící komise též výši nabídkových cen ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Jestliže nabídka obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, musí si hodnotící komise vyžádat od uchazeče písemné zdůvodnění těch částí nabídky, které jsou pro výši nabídkové ceny podstatné; zdůvodnění musí být uchazečem doručeno ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne doručení žádosti uchazeči, pokud hodnotící komise nestanoví lhůtu delší. Hodnotící komise může na žádost uchazeče tuto lhůtu prodloužit nebo může zmeškání lhůty prominout. (5) Jestliže hodnotící komise shledá, že nabídková cena je mimořádně nízká v důsledku toho, že uchazeč získal veřejnou podporu, může být nabídka vyřazena z tohoto důvodu pouze po konzultaci s uchazečem a za předpokladu, že uchazeč není schopen v dostatečné lhůtě stanovené hodnotící komisí prokázat, že veřejná podpora byla poskytnuta v souladu s
127
Srov. RAUS, D. Zadávání veřejných zakázek. Judikatura s komentářem. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2011, s. 38
55
právními akty Evropské unie128. Jestliže hodnotící komise vyřadí nabídku z tohoto důvodu u nadlimitní veřejné zakázky, informuje zadavatel o této skutečnosti Evropskou komisi." ZVZ nestanoví, jaká cena je pro posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny rozhodná. Pokud bychom předpokládali, že se jedná o cenu hodnocenou 129 , mohla by hodnotící komise takovouto cenu za určitých podmínek posoudit jako mimořádně nízkou. Pro závěr, že se má jako mimořádně nízká nabídková cena posuzovat cena hodnocená a nikoliv skutečně uhrazená, hovoří dva argumenty. Mimořádně nízkou nabídkovou cenu posuzuje hodnotící komise a sám § 101 odst. 4 ZVZ hovoří o snížení nabídkové ceny pro potřeby hodnocení. Druhý argument vychází z § 77 odst. 5 ZVZ. Pokud budeme předpokládat, že zvýhodnění o 15% je veřejnou podporou, neboť specifický dodavatel oněch 15% v případě svého vítězství skutečně dostane, není rozhodné, od koho tuto veřejnou podporu získá. Tedy není podstatné, zda mu tuto podporu fakticky vyplatí zadavatel jako součást platby za plnění, nebo by ji obdržel z nějakého jiného veřejného zdroje. Moje teze vychází z předpokladu, že ono 15% zvýhodnění je skutečně jistou formou veřejné podpory aprobované zákonem. Podívejme se blíže na související ustanovení Čl. 107 a násl. Smlouvy o fungování Evropské unie: "1) Podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné s vnitřním trhem, nestanoví-li Smlouvy jinak." 15% zvýhodnění může být veřejnou podporou svého druhu, protože je poskytováno v jisté formě státem, který jej inkorporoval do zákona. Přímo ze státních prostředků je tato podpora poskytována pouze omezeně (tedy pouze v případě, že je i předmětná veřejná zakázka financovaná z prostředků členského státu). Jak dokážu níže v praktické analýze, je tato forma podpory způsobilá zvýhodnit určité podniky (narušit hospodářskou soutěž) a v závislosti na subdodavatelích, které si specifický dodavatel zvolí, je tato forma podpory způsobilá ovlivnit též obchod mezi členskými státy.
128
Čl. 107 a násl. Smlouvy o fungování Evropské unie (dříve Čl. 87 a následující Smlouvy o založení Evropského společenství) 129 Tedy, že se jedná o cenu specifického dodavatele již sníženou o 15% pro potřeby hodnocení.
56
Zároveň jsem přesvědčen, že podpora zvýhodněním dle § 101 odst. 4 není slučitelná ani s jednou z výjimek, které obsahují ustanovení Čl. 107 odst. 2 a 3 Smlouvy o fungování Evropské unie. Pokud budeme uvažovat výjimky aplikované bez dalšího130, zvýhodnění specifických dodavatelů pod jejich rozsah nespadá z následujících důvodů: a) Nejedná se o podporu sociální povahy poskytovanou individuálním spotřebitelům, neboť zvýhodnění neposkytuje ekonomický prospěch spotřebiteli, ale dodavateli. Jeho sociální aspekt je navíc sporný, neboť nelze přesně vyčíslit sociální a finanční prospěch zaměstnanců se zdravotním postižením na výhodě, která plyne primárně jejich zaměstnavateli. b) Nejedná se o podporu, která by měla souvislost s přírodní katastrofou. c) Poskytnutá podpora nesouvisí ani s reintegrací oblastí SRN postižených rozdělením Německa. Zvýhodnění dle § 101 odst. 4 ZVZ nemůže být slučitelné též s výjimkami dle článku 107 odst. 3 SFEU, které upravují výjimky potenciálně slučitelné s vnitřním trhem. Z uvedených výjimek považuji za vhodné zmínit především výjimku dle písmene a) a e), které mohou být pro zvýhodnění specifických dodavatelů relevantní. Výjimka dle písmene a) stanoví: "Za slučitelné s vnitřním trhem mohou být považovány podpory, které mají napomáhat hospodářskému rozvoji oblastí s mimořádně nízkou životní úrovní nebo s vysokou nezaměstnaností, jakož i rozvoji regionů uvedených v článku 349 s ohledem na jejich strukturální, hospodářskou a sociální situaci;" Na podporu formou zvýhodnění specifických dodavatelů tato výjimka nemůže dopadat ze dvou důvodů. Předně není jasné, co přesně měl normotvůrce na mysli pod pojmem "oblast". Z kontextu článku však vyplývá, že pod slovem "oblast" je míněna oblast geograficky ohraničená, nikoliv oblast ve smyslu sociální skupiny. Tomuto názoru odpovídá druhá část citované výjimky, které explicitně uvádí geografické oblasti/regiony uvedené v článku 349. Zároveň lze tento závěr odvodit i z anglické verze SFEU, která na stejném místě používá termínu "area" ve smyslu geografickém. Druhým důvodem je obdobně jako u článku
130
Čl. 107 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie.
57
107 odst. 2 písm. a) SFEU nemožnost prokázat pozitivní dopad zvýhodnění, respektive podpory, na plnění zamýšleného účelu. I v případě, že bychom pojem "oblast" vyložili jako "sociální skupinu", nelze bez dalšího dokazování tvrdit, že podpora přinese této sociální skupině "hospodářský rozvoj", neboť redistribuce prospěchu ze zvýhodnění je odvislá od vůle zaměstnavatele. Výjimka dle písmene e) stanoví: "Za slučitelné s vnitřním trhem mohou být považovány jiné kategorie podpor, které určí Rada na návrh Komise rozhodnutím." Při veškeré snaze se mi nepodařilo najít žádné rozhodnutí Rady, které by zvýhodnění specifických dodavatelů obdobné § 101 odst. 4 ZVZ aprobovalo jako výjimku ze zákazu veřejných podpor. Řízení o žádné obdobné výjimce nelze dohledat ani ve sbírce rozhodnutí komise 131 . Dále nelze obecně tvrdit, že podpora formou zvýhodnění při hodnocení by z hlediska finančních limitů automaticky spadala do podpory de minimis132. "Podpora de minimis (nebo také podpora malého rozsahu) není považována za „veřejnou podporu“, protože vzhledem k její nízké částce má Evropská komise za to, že nenaplňuje poslední dva znaky definice veřejné podpory – neměla by ovlivnit obchod a narušit hospodářskou soutěž mezi členskými státy."133 K otázce podpory de minimis se vrátím ještě jednou v kapitole 4, kde se budu zabývat analýzou konkrétních dopadů zvýhodnění specifických dodavatelů. Prozatím pouze uvedu, že v České republice existují specifičtí dodavatelé, kteří s pomocí tohoto zvýhodnění získali podporu ve výši převyšující práh de minimis134. Zadavatel by mohl ustanovení o mimořádně nízké nabídkové ceně ve smyslu poskytnutí veřejné podpory využít v situaci, kdy nabídkové cena specifického dodavatele po zvýhodnění bude výrazně nižší, než nabídkové ceny konkurenčních uchazečů. Rizika spočívající ve využití tohoto institutu jsou minimálně tři: 131
Registr veřejných podpor. EVROPSKÁ KOMISE [online]. EVROPSKÁ KOMISE [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/index.cfm?fuseaction=dsp_result 132 Ve smyslu nařízení Komise (ES) 1998/2006 ze dne 15. prosince 2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podporu de minimis. In: EUR-lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie [cit. 25. 4. 2013]. Dostupné z: http://EUR-lex.europa.eu/legalcontent/CS/TXT/?qid=1451322633807&uri=CELEX:32006R1998 133 PODPORA DE MINIMIS. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže [online]. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: https://www.uohs.cz/cs/verejna-podpora/podpora-de-minimis.html 134 200.000,- EUR v průběhu třech minulých účetních období.
58
1. Vyloučený dodavatel může argumentovat tím, že mimořádně nízkou nabídkovou cenu je potřeba posuzovat podle ceny skutečně obsažené v jeho nabídce (tedy ceny případně uhrazené) a nikoliv podle ceny hodnocené (zvýhodněné). 2. Vyloučený uchazeč může argumentovat i jinými způsoby dle § 77 odst. 2 ZVZ135 a tím mimořádně nízkou cenu účinně obhájit. 3. Uchazeč může podat námitky proti svému vyloučení, při nichž bude brojit proti hodnocení 15% zvýhodnění jako veřejné podpory. Například může namítat nemožnost ovlivnit obchod mezi členskými státy. V prvním a třetím případě by spor o výklad zákona i Smlouvy pravděpodobně znamenal časově i finančně nákladný proces s nejistým výsledkem. Zadavatel by navíc musel zdůvodnit, proč výslednou cenu po zvýhodnění považuje za mimořádně nízkou, přičemž cena dalšího uchazeče v pořadí by mohla být vyšší třeba jenom o 5%136. Z toho vyplývá, že i ustanovení o mimořádně nízké nabídkové ceně nelze využít obecně a vždy137. Vzhledem k absenci rozhodovací praxe pro obdobnou situaci se lze důvodně domnívat, že spor o výklad § 77 by musel posoudit ÚOHS. 3.3.4 Redukce zvýhodnění na část zakázky plněnou bez subdodavatele S tímto postupem jsem se setkal v praxi při hodnocení veřejné zakázky "Zlepšení systému sběru a svozu bioodpadů ve Skřípově a okolí" 138 . Zadavatel, obec Skřípov, při hodnocení nabídek přišel se zajímavou, i když nerealizovatelnou myšlenkou, že by 15% zvýhodnění aplikoval pouze na část nabídkové ceny specifického dodavatele, která procentuálně odpovídá poměru, který specifický dodavatel podle vlastního prohlášení plánuje plnit bez subdodavatele. V praxi to znamenalo, že nabídkovou cenu specifického dodavatele by zadavatel rozdělil v poměru 95 ku 5, který odpovídá 95% subdodavatelskému plnění, které deklaroval specifický dodavatel. Následně by 15% zvýhodnění zadavatel aplikoval pouze na 5% nabídkové ceny specifického dodavatele.
135
Např. ekonomickými aspekty konstrukční metody či technologie, nebo objevností technického řešení nebo výjimečně příznivými podmínkami 136 Mohlo by dojít i k situaci, kdy by nabídková cena specifického dodavatele po aplikaci zvýhodnění byla stále vyšší, než předpokládaná cena zakázky a přesto by byla nabídkou s nejnižší cenou. V takovém případě logicky nepřipadá aplikace § 77 ZVZ v úvahu. 137 Z praxe jsou známy i případy, kdy nejnižší nabídková cena uchazeče byla dokonce nižší, než nabídková cena specifického dodavatele po odečtení slevy. Viz rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 11. 6. 2015, č. j. S0680/2013/VZ-13926/2015/521/KMZ. 138 Zlepšení systému sběru a svozu bioodpadů ve Skřípově a okolí. PROFIL ZADAVATELE [online]. LEKTOR INTERMEDIA, s.r.o. [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: https://www.profilzadavatele.cz/profil-zadavatele/obecskripov_334/zlepseni-systemu-sberu-a-svozu-bioodpadu-ve-skripove-a-okoli_9725/
59
Tuto myšlenku uvádím v přehledu možných řešení spíše pro úplnost, neboť mne zaujal kreativní přístup zadavatele k řešení vzniklého problému. Jím navrhované řešení není možné aplikovat, protože ustanovení § 101 odst. 4 ZVZ je kogentní a tudíž se od něj nelze odchýlit. Jedinou možností je najít normu s aplikační předností, případně argumentační východisko, které by znamenalo úplnou nemožnost jej aplikovat. Není však možné ustanovení o zvýhodnění uplatnit v takto modifikované podobě. Zadavatelem uvažovaný extenzivní výklad totiž § 101 odst. 4 ZVZ neobsahuje a nelze k němu dojít žádným standardním výkladovým postupem. Tento názor potvrdil v daném případě i Státní fond životního prostředí, jako poskytovatel dotace a Ministerstvo pro místní rozvoj ČR jako jeden z gestorů zákona. Z jejich vyjádření krátce cituji: "Dle názoru zástupců právního oddělení SFŽP ČR a MMR ČR, Odboru práva veřejných zakázek a koncesí není relevantní si takto extenzivně zákon vykládat a uchazeči by mělo být přiznáno plné bodové zvýhodnění dle § 101 odst. 4 na celkovou předpokládanou cenu, byť prokazatelně zvýhodněný uchazeč předpokládá, že v jeho prospěch půjde z této hodnoty pouze 5% z celkové ceny zakázky."139 Originální myšlenka zadavatele obce Skřípov by však neměla zapadnout. V případě, že by zákonodárce uvažoval de lege ferenda o tom, že ustanovení § 101 odst. 4 ZVZ rozšíří o opatření proti zneužití, naznačený postup aplikace slevy pouze na část plnění přímo plněného specifickým dodavatelem by mohl představovat velmi účinný nástroj. 3.3.5 Technické kvalifikační předpoklady - významné dodávky Jednou z možností, jak může zadavatel snížit riziko zneužití zvýhodnění specifických dodavatelů, je nastavení kvalifikačních předpokladů: "K prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dodavatele pro plnění veřejné zakázky na dodávky může veřejný zadavatel požadovat seznam významných dodávek
139
Protokol o jednání hodnotící komise - veřejná zakázka "Zlepšení systému sběru a svozu bioodpadů ve Skřípově a okolí". Archiv obce Skřípov [na základě žádosti dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů]. Obec Skřípov [cit. 5. 11. 2015].
60
realizovaných dodavatelem v posledních 3 letech a v případě oblasti obrany nebo bezpečnosti v posledních 5 letech s uvedením jejich rozsahu a doby plnění;"140 Jedná se o uvedení seznamu tzv. referenčních zakázek. Lze předpokládat, že specifický dodavatel s jiným zaměřením ekonomické činnosti nebude schopen doložit seznam významných dodávek, obzvlášť pokud je zadavatel vhodným způsobem definuje tak, aby podoba významné dodávky co nejvíce odpovídala zamýšlenému předmětu plnění veřejné zakázky. Z tohoto hlediska nelze považovat za dostačující definování významné dodávky pomocí finančního objemu plnění. I tato poslední možnost, kterou v přehledu uvádím, nemůže sama o sobě zadavatele před zneužitím zvýhodnění ochránit. Předně, pokud dodavatel přizná, že plní majoritní část zakázky subdodavatelem, nemůže mu zadavatel zabránit, aby tímto subdodavatelem prokazoval i splnění kvalifikačních předpokladů (referenčních zakázek) alespoň v rozsahu jím poskytované subdodávky. V takovém případě však musí specifický dodavatel při prokazování kvalifikace postupovat v souladu s § 51 odst. 4 větou první ZVZ 141 a zároveň předložit dodavateli: •
"doklady prokazující splnění základního kvalifikačního předpokladu podle § 53 odst. 1 písm. j) a profesního kvalifikačního předpokladu podle § 54 písm. a) subdodavatelem
•
smlouvu uzavřenou se subdodavatelem, z níž vyplývá závazek subdodavatele k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky dodavatelem či k poskytnutí věcí či práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém subdodavatel prokázal splnění kvalifikace podle § 50 odst. 1 písm. b) a d)."142 Této subdodavatelské smlouvě by měl zadavatel věnovat zvýšenou pozornost, neboť v
ní musí být precizně vyjádřen závazek subdodavatele podílet se na všech částech plnění zakázky, k nimž poskytuje kvalifikaci alespoň v rozsahu, v jakém ji poskytuje143.
140
§ 56 odst. 1 písm. a) ZVZ "Pokud není dodavatel schopen prokázat splnění určité části kvalifikace požadované veřejným zadavatelem podle § 50 odst. 1 písm. b) a d) v plném rozsahu, je oprávněn splnění kvalifikace v chybějícím rozsahu prokázat prostřednictvím subdodavatele." 142 § 51 odst. 4 písm. a-b) ZVZ 143 K tomu blíže rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 6. 10. 2014, sp. zn. 62 Af 57/2013.: „Splnění kvalifikace coby obecnou způsobilost předmět veřejné zakázky podle požadavků zadavatele splnit si tedy z pohledu uchazeče nestačí toliko formálně smluvně „koupit“ (neboť takto formálně „koupená“ kvalifikace uchazečovu způsobilost předmět veřejné zakázky splnit fakticky nemůže prokazovat), nýbrž je zapotřebí 141
61
Velmi důležitý je i požadavek, že subdodavatel může plnit kvalifikaci pouze v "chybějícím rozsahu" a předpoklad, že uchazeč není schopen prokázat kvalifikaci v "plném rozsahu". Použití těchto termínů totiž naznačuje, že uchazeč by alespoň část kvalifikace měl plnit sám. Nabízí se pak otázka, zda je možné například seznam významných zakázek doložit ve 100% prostřednictvím subdodavatele. Můj názor je, že ano, ale pouze v případech, kdy následně fakticky celou, nebo zásadní část plnění taktéž plní subdodavatel anebo v případě, kdy subdodavatel plní takovou část plnění, která bezprostředně a primárně souvisí se stanoveným kvalifikačním požadavkem. Odlišný názor k otázce možnosti prokazování kvalifikace subdodavatelem zastává Nejvyšší správní soud, který judikoval: "Podmínky prokazování části kvalifikace (a sice splnění technických kvalifikačních předpokladů) subdodavatelsky, obsažené v ustanovení § 51 odst. 4 ZVZ, nejsou vázány na míru, v níž se subdodavatel bude podílet na realizaci veřejné zakázky, popř. na vztah požadované kvalifikace k případnému dílčímu subdodavatelskému úkolu na straně dodavatele. Skutečnost, zda se příslušný zadavatelův požadavek váže „k podstatné části veřejné zakázky“ či nikoli, není podmínkou aplikovatelnosti ustanovení § 51 odst. 4 ZVZ o možnosti prokazovat část kvalifikace subdodavatelsky."144 NSS tento závěr prakticky přejímá z rozsudku Krajského soudu v Brně145, přičemž já se s vývody obou soudů ve shodě s ÚOHS zcela neztotožňuji. I pokud přiznáme, že "částí kvalifikace" i "chybějícím rozsahem" měl zákonodárce na mysli prakticky jakkoliv velkou část i rozsah až do úplného prokázání kvalifikace dle konkrétní normy subdodavatelem, nelze se ztotožnit se závěry soudů, že míra plnění kvalifikace subdodavatelem "není vázána na míru" v níž tento subdodavatel plní vlastní zakázku. Tento výklad totiž odporuje požadavku na předložení subdodavatelské smlouvy dle § 51 odst. 4 písm. b) ZVZ. Pokud se subdodavatel musí smluvně zavázat dodavateli k plnění části veřejné zakázky anebo k poskytnutí věcí a
spolehlivě doložit, v jakých ohledech, v jakých částech plnění veřejné zakázky, jakým konkrétním způsobem a do jaké konkrétní míry bude uchazeč reálně disponovat faktickou participací svého subdodavatele, jež pak bude souviset s jeho odbornými (technickými) nebo ekonomickými schopnostmi v rámci plnění veřejné zakázky, a v čem bude taková participace spočívat, popř. v jakých ohledech, ve vztahu k jakým částem veřejné zakázky, jakým konkrétním způsobem a do jaké konkrétní míry bude uchazeč reálně disponovat věcmi či právy subdodavatele, a o jaké věci či o jaká práva půjde. Jen tak může mít zadavatel najisto postaveno, že jeho požadavky, které se promítly do zadávacích podmínek, ať už jde o požadavky odborného charakteru či charakteru ekonomického, uchazeč ve skutečnosti splňuje a je tak dle představ zadavatele také skutečně způsobilý předmět veřejné zakázky splnit.“ 144 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30.09.2011, sp. zn. 5 Afs 78/2010 - 186. 145 Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 27. 5. 2010, sp. zn. 62 Ca 94/2008 - 130
62
práv alespoň v rozsahu, v jakém prokazuje kvalifikaci, analogicky z toho vyplývá závěr, že pokud se k plnění části zakázky nezaváže, nebo se nezaváže k poskytnutí věcí a práv, nemůže pro tu část zakázky dodavatel jeho prostřednictvím prokazovat kvalifikaci. Výklad NSS ve své podstatě znamená, že jediným kritériem pro možnost prokázat kvalifikaci subdodavatelem je fakt, že dodavatel sám toho není schopen. To je zcela absurdní zjednodušení, které požadavek na předložení subdodavatelské smlouvy úplně pomíjí. SDEU se k otázce prokazování kvalifikace subdodavatelem vyjadřoval opakovaně a jeho rozhodnutí146 poměrně konstantně akcentují požadavek na skutečný vztah mezi rozsahem prokázané kvalifikace a příspěvkem subdodavatele k plnění zakázky. K tomuto rozsudku NSS se vyjádřil M. Závora, který dovozuje147, že dílčí závěr NSS je potřeba vnímat ve světle faktu, že zadavatel dopředu v zadávací dokumentaci vyloučil prokázání tohoto kvalifikačního předpokladu subdodavatelem a dílčí závěr citovaný výše vlastně pouze akcentuje, že takový zákaz v zadávací dokumentaci je v rozporu s kogentností ustanovení § 51 odst. 4 ZVZ. Pokud bych tento názor akceptoval, stejně musím zdůraznit, že formulace závěrů NSS je mimořádně nešťastná, neboť vyvolává dojem, že uchazeč může subdodavatelem kdykoliv prokázat až 100% dílčího kvalifikačního kritéria i za předpokladu, že účast subdodavatele na vlastním plnění zakázky je marginální. Tím se oklikou dostávám zpět k otázce omezování subdodavatelského plnění. Pokud by totiž zadavatel omezil možnost plnit část zakázky subdodavatelem dle § 44 odst. 6 ZVZ, není podle mě možné, aby subdodavatel poskytoval kvalifikaci, která se buď rozsahem, nebo faktickým vztahem týká části plnění, kterou subdodavatel nesmí plnit. Krom výše uvedeného je třeba též poznamenat, že pokud se specifický dodavatel obcházením zákona zneužíváním ustanovení § 101 odst. 4 ZVZ zabývá delší dobu, lze důvodně předpokládat, že již má vytvořený vlastní seznam referenčních zakázek v oblasti požadovaného plnění. A konečně, předmět plnění veřejné zakázky nemusí být vždy vhodný k tomu, aby podle něj mohla být definována "významná dodávka". Zadavatel při příliš rigidní definici "významné dodávky" podstupuje riziko, že tímto způsobem uměle sníží i potenciální okruh ostatních uchazečů a dopustí se tím porušení zásady 146
Např. Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 10. 10. 2013, ve věci C-94/12. Swm Costruzioni 2 a Mannocchi Luigino vs. Itálie 147 ZÁVORA, M. Prokazování kvalifikace subdodavatelem podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Časopis stavebnictví [online]. EXPO DATA spol. s r.o., publikováno 2015 [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: http://www.casopisstavebnictvi.cz/prokazovani-kvalifikace-subdodavatelem-podle-zakona-c-1372006-sb-o-verejnych-zakazkach_N5419
63
zákazu diskriminace. Obdobný argument lze vznést i u dalších institutů zákona, které umožňují omezovat okruh potenciálních uchazečů, například formou stanovení technických podmínek předmětu plnění148. 3.3.6 Volba druhu veřejné zakázky podle výše předpokládané ceny Obecně platí pravidlo, že zadavatel musí zadávat veřejnou zakázku způsobem, který odpovídá jejímu druhu z hlediska předpokládané ceny. Není tak možné, aby zadavatel zadával nadlimitní veřejnou zakázku například ve zjednodušeném podlimitním řízení, stejně jako nesmí zadat podlimitní veřejnou zakázku způsobem platným pro zakázku malého rozsahu. Toto pravidlo však platí pouze shora směrem dolů. Zadavateli je tak ze zákona dána možnost, aby zadal zakázku malého rozsahu způsobem platným pro podlimitní zakázku a stejně tak je možné, aby zadával podlimitní zakázku způsobem platným pro nadlimitní zakázku. Určujícím pro volbu způsobu je potom způsob zahájení zadávání149. Pokud zadavateli reálně hrozí, že by v jeho zakázce mohlo dojít k zneužití procentuálního zvýhodnění, nic mu nebrání v tom, aby zahájil zadávání podlimitní veřejné zakázky způsobem platným pro nadlimitní veřejnou zakázku a z aplikace § 101 odst. 4 ZVZ se tak vyvázal. Na nadlimitní veřejnou zakázku se § 101 odst. 4 nevztahuje a nelze jej pro ni využít ani analogicky150. Pro zadavatele přináší změna druhu veřejné zakázky na nadlimitní některá negativa, jako jsou například delší lhůty dle § 39 a § 110, nutnost notifikace předběžným oznámením dle § 86 ZVZ a u zakázek na stavební práce nutnost účasti autorizované osoby v hodnotící komisi151. Přesto se v případech, kdy je pro zadavatele otázka zabránění zneužití zásadní, může změna druhu zadávacího řízení jevit jako neúčinnější metoda prevence.
3.4
Rozhodovací praxe k otázce zneužití zvýhodnění specifickým
dodavatelem ÚOHS se několikrát v historii zabýval případy, kde skutečným meritem věci bylo právě zneužití ustanovení § 101 odst. 4 specifickým dodavatelem. Tyto případy lze typově
148
§ 45 a násl. ZVZ § 26 odst. 5 ZVZ 150 K tomu blíže rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 18. 10. 2013, č. j. S462/2013/VZ20406/2013/514/ZČA. 151 To se zakázek na dodávky a na služby, na něž dopadá zvýhodnění dle § 101 odst. 4 ZVZ samozřejmě netýká. 149
64
rozdělit do dvou skupin. V první skupině Úřad posuzoval případy, kdy se specifický dodavatel na plnění zakázky dle subdodavatelské smlouvy podílel, i když marginálním způsobem. V druhé skupině případů byl podíl dodavatele na vlastním plnění zcela zanedbatelný. Zde se jednalo primárně o zakázky založené na dodávce zboží, kde předmět dodávky byla jedna věc, nebo jejich úzký soubor. Je pravdou, že bez ohledu na tyto rozdílné skupiny je rozhodovací praxe Úřadu konstantní a hovoří téměř jednoznačně pro bezvýhradnou aplikaci § 101 odst. 4 ZVZ bez ohledu na zásady zákona. Ve věci "Park Hvězdička a Nízkoprahové centrum v parku Hvězdička – dodávka vnitřního vybavení" 152 se úřad vyjádřil k otázce aplikace zvýhodnění u specifického dodavatele, jež se na plnění zakázky částečně spolupodílí, takto: "Úřad si je vědom poměru, ve kterém je předmět plnění rozdělen mezi vybraného uchazeče a jeho subdodavatele, tj. skutečnosti, že převážná část předmětu plnění bude realizována subdodavatelem. Možnost takového přerozdělení smluvních povinností však není, pokud ji zadavatel sám nevyloučí, zákonem nijak omezena, a je dodavateli nezřídka užívána za účelem zajištění možnosti jejich účasti v zadávacím řízení, a to i dodavateli, kteří nesplňují podmínky vyplývající z ustanovení § 101 odst. 4 zákona. Úřad tudíž neshledává zákonný důvod, pro nějž by měl být takto nastavený vztah mezi dodavatelem a subdodavatelem omezen u uchazečů, kteří podmínky podle § 101 odst. 4 zákona splňují. Úřadu nepřísluší zkoumat důvody, pro které tak dodavatelé činí. Povinností Úřadu je přezkoumat, zda daným postupem došlo k porušení některého z ustanovení zákona, k takovému závěru však Úřad v daném případě nedospěl." Jedním z dalších referenčních rozhodnutí je poměrně čerstvý případ ve věci "Digitální systém pro digitalizaci analogových RTG přístrojů nemocnice Šternberk" 153 , kde uchazeč "PRVNÍ CHRÁNĚNÁ DÍLNA s.r.o." podal návrh ve věci přezkoumání úkonů zadavatele, které měly spočívat v jeho neoprávněném vyloučení z účasti v zadávacím řízení. Dle skutečností prezentovaných Úřadem v rozhodnutí se jednalo o typický způsob zneužití ustanovení § 101 odst. 4, kdy specifický dodavatel plnil celou zakázku, včetně
152
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 11. 5. 2015, č. j. S469/2014/VZ11259/2015/542/RNI. 153 Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 30. 6. 2015, č. j. S0309/2015/VZ20758/2015/541/MSC.
65
dodávky a instalace rentgenových přístrojů pomocí subdodavatele, jímž prokazoval i část kvalifikace. Tuto spolupráci pak zadavateli prokázal formou dodavatelské smlouvy. Zadavatel se pokusil uchazeče vyloučit z účasti v zadávacím řízení s odůvodněním, že subdodavatel uchazeče "PRVNÍ CHRÁNĚNÁ DÍLNA s.r.o." je zároveň subdodavatelem jiného uchazeče v téže zakázce. Tento důvod vyloučení ÚOHS neakceptoval s poukazem na zákonnost takového postupu. V rozporu se ZVZ je totiž pouze situace, kdy se subdodavatel, který prokazuje část kvalifikace některému z uchazečů, sám výběrového řízení účastní jako dodavatel. K tomu ale v dané situaci nedošlo. Otázkou aplikace § 101 odst. 4 ZVZ se již ÚOHS výslovně nezabýval. Z praktického hlediska jsou cennější informace o postupu Úřadu ve věci "Pořízení cisternové automobilové stříkačky" 154 navrhovatele "WISS CZECH, s.r.o.", proti zadavateli město Bzenec. Skutková podstata opět spočívala v otázce uplatnění zvýhodnění dle § 101 odst. 4 ZVZ. Navrhovatel brojil proti jeho aplikaci s poukazem na jeho účelovost155. K tomu zadavatel vyjádřil své přesvědčení, že mu ustanovení § 101 odst. 4 ZVZ zabraňuje postupovat jiným způsobem, než zvýhodnění aplikovat a nemá tedy jinou možnost, jak postupovat v souladu se zákonem. Vybraný uchazeč156 se k návrhu ve lhůtě nevyjádřil. Úřad dne 17. 7. 2015 zamítnul navrhovatelův návrh na vydání předběžného opatření k uložení zákazu uzavřít smlouvu. Tohoto zadavatel bezprostředně využil a smlouvu uzavřel dne 21. 7. 2015 s vybraným uchazečem. Úřad následně řízení zastavil157, neboť se návrh stal zjevně bezpředmětným. Cenné poznatky zde neplynou z faktu, že bylo řízení zastaveno, ale z důvodů, které k tomu vedly. Důležitá je v tomto případě otázka, proč Úřad nevydal ve věci předběžné opatření a umožnil tím podpis smlouvy. Jednou z možností je, že návrh na vydání předběžného
154
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 19. 8. 2015, č. j. S0370/2015/VZ21258/2015/512/PMU. 155 Z vyjádření navrhovatele rozhodnutí č. j. S0370/2015/VZ-21258/2015/512/PMU: "splnění kvalifikačních předpokladů může vybraný uchazeč dosáhnout pouze prostřednictvím subdodavatele, který bude plnění veřejné zakázky též následně fakticky realizovat. Nesprávnou aplikací § 101 odst. 4 zákona tak dojde nejen ke zvýhodnění uchazeče, jemuž zvýhodnění při hodnocení nabídek legitimně nenáleží, a tím k porušení zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace, ale také k porušení principů „3E“ (hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti) a tím ke zmaření samotného cíle právní úpravy zadávání veřejných zakázek. " 156 Jako v předchozím případě se jednalo o firmu "PRVNÍ CHRÁNĚNÁ DÍLNA s.r.o.". 157 V souladu s § 66 odst. 1 písm. g) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. In: PORTÁL VEŘEJNÉ SPRÁVY [online právní informační systém]. Ministerstvo vnitra České republiky [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: https://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=58370&nr=500~2F2004&rpp=15#local-content
66
opatření neměl podstatné náležitosti158. Daleko pravděpodobnější však je, že úřad neusoudil, že je vydání opatření nezbytně nutné k zajištění účelu řízení, či ještě přesněji, neshledal v odůvodnění návrhu tak zásadní důvody, díky nimž by navrhovateli hrozila újma na jeho právech. Vzhledem k tomu, že lze předpokládat, že důvody v návrhu předběžného opatření byly do značné míry totožné s důvody návrhu samotného, domnívám se, že Úřad nepovažuje aplikaci § 101 odst. 4 ZVZ i v případě jeho zneužití za porušení zásad dle § 6 ZVZ.
3.5
Specifické podmínky u zakázek dotovaných z cizích prostředků Pod pojmem zakázky financované/dotované z cizích prostředků mám na mysli takové
zakázky, kde se na financování předmětu plnění podílí i jiný subjekt, než přímo zadavatel. Zpravidla se jedná o zakázky financované či spolufinancované z prostředků EU, různých státních fondů, dotací a grantů. Situace u těchto zakázek je z hlediska zneužívání zvýhodnění ještě složitější, než u zakázek plně hrazených z prostředků zadavatele. Zadavatel takovéto spolufinancované zakázky je totiž kromě ZVZ zpravidla omezen celou řadou dalších pravidel, které souvisí s poskytnutím dotace. Nezřídka je takovýto zadavatel přímo tlačen i časem, neboť při zdržování procesu výběrového řízení hrozí, že o dotaci přijde pro její pozdní čerpání. Takovýto zadavatel je pak přímo demotivován k tomu, aby eventuální zneužití zákona řešil, či se jím vůbec zabýval. Může být pak náchylnější k rezignaci na ekonomický a hospodářský aspekt zakázky a akceptovat vyšší pořizovací cenu, neboť výsledný stav je pro něj logicky výhodnější, než kdyby o dotaci přišel, nebo mu byla krácena. Z těchto důvodů usuzuji, že se nepoctiví specifičtí dodavatelé zaměřují primárně na takové zakázky, které jsou významně spolufinancovány z prostředků EU či jinak dotovány, neboť případný odpor zadavatele vůči neefektivnímu vydávání veřejných prostředků je v takových zakázkách logicky nižší.
158
§ 117 odst. 2 ZVZ
67
3.6
Aktuální vývoj úpravy zvýhodnění specifických dodavatelů Prozatím poslední pokus o změnu ustanovení § 101 odst. 4 ZVZ se odehrál v rámci
druhého čtení novely zákona č. 137/2006 Sb159. Pan poslanec Rostislav Vyzula navrhl změnu ustanovení § 101 následujícího znění: "V § 101 odstavci 4 se první věta nahrazuje textem: „Účastní-li se otevřeného řízení, užšího řízení nebo zjednodušeného podlimitního řízení při zadávání podlimitní veřejné zakázky na dodávky nebo služby dodavatel zaměstnávající více než 25 zaměstnanců, z nichž je více než 50 % zaměstnanců osobami se zdravotním postiženímX ), a který dlouhodobě vyrábí nebo prodává zboží a vytváří služby, jež jsou předmětem otevřeného řízení, je pro hodnocení nabídek rozhodná výše nabídkové ceny tohoto dodavatele snížená o 15 %." Tento pozměňovací návrh přijat nebyl. Při rozpravě na něj reagovala pouze paní ministryně Šlechtová, která uvedla: "Další změna byla úprava ustanovení upravujícího zvýhodnění dodavatelů zaměstnávající osoby se zdravotním postižením. S tímto návrhem MMR vyslovuje nesouhlas, a to z důvodu, že ačkoli je zřejmý cíl návrhu směřující k potlačení přeprodávání zakázek získaných na základě zvýhodnění při hodnocení, návrh zavádí neurčité pojmy, jako dlouhodobě vyrábí, což přináší mimořádně vysokou míru nejistoty ohledně trvání dlouhodobosti. Nicméně budeme s tím počítat, s debatou u nového zákona o veřejných zakázkách."160 Ačkoliv lze s paní ministryní souhlasit v tom, že pojem "dlouhodobě", který pan poslanec Vyzula použil, je neurčitý a před ustálením rozhodovací praxí a judikatury by zřejmě způsoboval značná interpretační úskalí, nelze panu poslanci upřít, že pojmenoval problém a pokusil se o jeho řešení. Dle mého subjektivního názoru nelze totéž prohlásit o ministerstvu. Jak vyplývá z výše citované reakce paní Bognárové a paní ministryně i vzhledem k aktuálně připravovanému návrhu zcela nového zákona o veřejných zakázkách, ministerstvo, jako gestor zákona, zřejmě existenci problému dostatečně neakcentuje. Důvodem k tomu může být
159
Jedná se o nyní již platnou novelu zákonem č. 40/2015 Sb., změna zákona o veřejných zakázkách. In: PORTÁL VEŘEJNÉ SPRÁVY [online právní informační systém]. Ministerstvo vnitra České republiky [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: https://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=83689&nr=40~2F2015&rpp=15#local-content 160 Viz. stenografický zápis z 23. schůze Poslanecké sněmovny ze dne 12. 12. 2014. Společná česko-slovenská digitální parlamentní knihovna [online]. Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: http://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/023schuz/s023281.htm
68
i to, že při množství veřejných zakázek nedisponuje ministerstvo dostatečně přesnými statistickými údaji, aby odhalilo reálné dopady zneužití § 101 odst. 4 ZVZ na tržní prostředí. Dalším možným důvodem, proč není otázce zneužití zvýhodnění věnována zvýšená publicita a proč toto není předmětem hlubšího zkoumání ze strany navrhovatele nového zákona o veřejných zakázkách, může být poměrně nízká četnost rozhodnutí v souvisejících případech161. Výše jsem konstatoval, že samotná rozhodovací praxe ÚOHS je ve věci aplikace § 101 odst. 4 ZVZ poměrně konstantní a to i s přihlédnutím k aplikaci zásad dle ZVZ. Zadavatelé, kteří se se zneužitím zvýhodnění setkají, tak logicky ve světle rozhodovací praxe nemají tendenci k vedení případných sporů. To obráceně ve svém důsledku vede k nižší exponovanosti případů flagrantního obcházení zákona a může to vyvolávat dojem nižší společenské nebezpečnosti. V současné době je připravován zcela nový zákon o veřejných zakázkách, který je zařazen v legislativním plánu vlády na rok 2015 a byl již vládě předložen Ministerstvem pro místní rozvoj ČR a Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, kteří jsou jeho gestory. Tento nový zákon o zadávání veřejných zakázek byl předložen vládě a jeho znění, včetně vypořádání připomínek, je dostupné v knihovně připravované legislativy162. Úprava zvýhodnění specifických dodavatelů je nově přesunuta do § 38 a její navrhované znění je následující: "Vyhrazené veřejné zakázky "(1) Stanoví-li tak zadavatel v oznámení o zahájení zadávacího řízení, může se zadávacího řízení účastnit pouze dodavatel zaměstnávající na chráněných pracovních místech podle zákona o zaměstnanosti alespoň 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců. (2) Skutečnost, že v rámci dodavatele je na chráněných pracovních místech zaměstnáno alespoň 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu zaměstnanců podle odstavce 1, musí být uvedena v
nabídce společně s potvrzením Úřadu práce České republiky;
161
První rozhodnutí, které se výslovně týká aplikace § 101 odst. 4 ZVZ, pochází až z roku 2010 a v celkovém součtu těch, jež s otázkou zneužití zvýhodnění úzce souvisí, není v rozhodovací praxi ÚOHS více než 10. 162 Návrh zákona o zadávání veřejných zakázek – vypořádání připomínek z meziresortního připomínkového řízení. Informační systém ODok [online informační systém]. Úřad vlády České republiky [cit. 2. 10. 2015]. Dostupné z: https://apps.odok.cz/kpl-detail?pid=KORN9VSC8K3C
69
rozhodným je průměrný přepočtený počet zaměstnanců za kalendářní čtvrtletí předcházející zahájení zadávacího řízení. (3) Splnění podmínek podle odstavce 1 není možné prokázat prostřednictvím jiných osob. Při společné účasti v zadávacím řízení prokazuje splnění podmínek podle odstavce 1 každý účastník zadávacího řízení samostatně."163 Z uvedené citace je zřejmé, že úprava zvýhodnění specifických dodavatelů snižováním hodnocené ceny byla z navrhované úpravy předložené k připomínkám úplně vypuštěna. Tomu odpovídá i důvodová zpráva, která se již otázkou procentuálního zvýhodnění nezabývá. Vzhledem k níže popsanému vývoji návrhu v meziresortním připomínkovém řízení nelze bezpečně tvrdit, že úprava procentuálního zvýhodnění nebude ve schváleném znění zákona obsažena. Navrhovaná právní úprava úplného vyhrazení zakázky doznala vůči platné úpravě v § 101 odst. 1 ZVZ určitých změn. První z těchto změn je úprava požadavku na zaměstnání osob se zdravotním postižením. Zatímco v platné úpravě bylo rozhodné pouze, zda zaměstnanec specifického dodavatele je osobou se zdravotním postižením, v navrhované právní úpravě musí být zároveň tento zaměstnanec zaměstnán na "chráněném pracovním místě"164. Další změnou je požadavek na prokázání skutečnosti o zaměstnávání zdravotně postižených osob za určité období. Původní úprava vyhrazení zakázky požadovala po dodavateli prokázat tuto skutečnost potvrzením Úřadu práce nebo orgánu sociálního zabezpečení. Potvrzení mělo tuto skutečnost prokázat ve vztahu k současnosti, nejlépe tedy k datu podání nabídky. Navrhovaná právní úprava oproti tomu přebírá konstrukci dokazování z úpravy procentuálního zvýhodnění dle § 101 odst. 5 a 6 ZVZ, kdy skutečnosti lze prokázat jenom potvrzením Úřadu práce a musí být prokázány zpětně za poslední ukončené kalendářní čtvrtletí. Tyto změny jsou spíše kosmetické povahy. Za změnu, která může způsobit aplikační problémy, pokládám vypuštění hypotézy o publikaci záměru uplatnit vyhrazení zakázky formou uveřejnění ve výzvě. Navrhovaná právní úprava spojuje účinek aplikace vyhrazení s tím, že zadavatel oznámí tento úmysl v "oznámení o zahájení zadávacího řízení", kdežto
163
§ 38 sněmovního tisku č. 637/0, část č. 1/4. Vládní návrh zákona o veřejných zakázkách - EU. Společná česko-slovenská digitální parlamentní knihovna [online]. Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna, publikováno 12. 11. 2015 [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=122295 164 § 75 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti
70
úprava v § 101 odst. 1 ZVZ kromě oznámení umožňovala publikovat tento záměr i ve "výzvě o zahájení zadávacího řízení". Pokud zákonodárce možnost uveřejnit požadavek na vyhrazení zakázky ve výzvě nepřipouští, nepřímo tím omezuje okruh aplikace zvýhodnění pouze na druhy řízení, které se zahajují "oznámením". Dle navrhované právní úpravy je však "výzvou" zahajováno i zjednodušené podlimitní řízení165. Pokud zadavatel nemůže formou "výzvy" svůj záměr na vyhrazení zakázky publikovat, znamenalo by to, oproti stávající právní úpravě, že nelze vůbec zvýhodnění aplikovat ve zjednodušeném podlimitním řízení. Dalším možným rozporem v navrhované úpravě je stanovení minimálního procentuálního limitu zaměstnanců se zdravotním postižením. Ten byl i v navrhované úpravě ponechán na hodnotě 50%, přestože nová směrnice166 uvádí minimální limit znevýhodněných nebo postižených zaměstnanců 30%. Dle mého názoru však nelze v tomto případě konstatovat, že by se jednalo o chybnou transpozici směrnice. Ta totiž dává členským státům pouze možnost takové zakázky vyhradit. Tím, že předkladatel zákona stanoví pro vyhrazení přísnější podmínky, nebo nevyhradí tak široký okruh zakázek167, není se směrnicí v tomto směru v konfliktu, protože ta obecně připouští i situaci, že členský stát neprovede vůbec žádné vyhrazení. Sporný by pak byl naopak přístup, kdy by členský stát pro vyhrazení zakázky stanovil podmínky méně přísné (například pouze 20% limit), než jak žádá směrnice. K zákonu se v rámci meziresortního připomínkového řízení sešlo nevídané množství 3536 připomínek. Z tohoto množství připomínek se absence zvýhodnění dle § 101 odst. 4 ZVZ týkají čtyři. Ocituji nyní dvě ze zásadních připomínek, které ilustrují navrhované způsoby, jak dle jednotlivých účastníků připomínkového řízení zvýhodnění zachovat: Národní rada osob se zdravotním postižením ČR "2. NRZP ČR dále navrhuje zařadit nový § 39, který zní: § 39 Zvýhodnění dodavatelů zaměstnávajících osoby se zdravotním postižením (1) Účastní-li se zadávacího řízení při zadávání veřejné zakázky na dodávky, služby nebo na stavební práce dodavatel zaměstnávající více než 30 % zaměstnanců, kteří jsou
165
§ 53 sněmovního tisku č. 637/0, část č. 1/4, op. cit. Čl. 20 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU 167 Navrhovaná právní úprava například redukuje oproti směrnici započitatelné zaměstnance ze znevýhodněných a postižených pouze na zaměstnance se zdravotním postižením. 166
71
osobami se zdravotním postižením x), je pro hodnocení nabídek rozhodná výše nabídkové ceny tohoto dodavatele snížená o 15 %. (2) Za zaměstnance se zdravotním postižením se považuje i osoba samostatně výdělečně činná, která je osobou se zdravotním postižením. (3) Skutečnosti podle odstavce 1 musí dodavatel prokázat ve vztahu ke každému ze čtyř předchozích kalendářních čtvrtletí přede dnem zahájení zadávacího řízení. Pro zjištění celkového počtu zaměstnanců dodavatele a zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, je rozhodný průměrný čtvrtletní přepočtený počet zaměstnanců podle zvláštního právního předpisu xx). (4) Hodnocení nabídkové ceny dodavatele podle odstavce 1 je možné pouze tehdy, pokud jsou skutečnosti podle odstavce 1 prokázány v nabídce předložením potvrzení místně příslušné krajské pobočky Úřadu práce."168 Reakce ministerstva na tuto zásadní připomínku: "akceptováno" Družstevní asociace České republiky "Vložit za § 38 navazující § 39 (v souvislosti s tím upravit označení stávajícího § 38 a násl.) tohoto znění: § 39 Zvýhodnění dodavatelů zaměstnávajících osoby se zdravotním postižením (1) Účastní-li se otevřeného řízení, užšího řízení nebo zjednodušeného podlimitního řízení při zadávání podlimitní veřejné zakázky na dodávky nebo služby dodavatel zaměstnávající více než 25 zaměstnanců, z nichž je více než 50 % zaměstnanců osobami se zdravotním postižením, je pro hodnocení nabídek rozhodná výše nabídkové ceny tohoto dodavatele snížená o 15 %. (2) Hodnocení nabídkové ceny dodavatele dle odstavce 1 je možné pouze tehdy, pokud jsou požadované skutečnosti prokázány v nabídce předložením potvrzení místně příslušným úřadem práce.
168
Návrh zákona o zadávání veřejných zakázek – vypořádání připomínek z meziresortního připomínkového řízení. op. cit.
72
(3) Postup dle odstavce 1 a 2 lze uplatnit pouze v případě, že podíl poddodávek ve smyslu § 104 nepřesáhne 50% hodnoty realizované zakázky. (4) Skutečnosti podle odstavce 1 a 2 musí dodavatel prokázat ve vztahu ke každému ze čtyř předchozích kalendářních čtvrtletí přede dnem zahájení zadávacího řízení. Pro zjištění celkového počtu zaměstnanců dodavatele a zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, je rozhodný průměrný čtvrtletní přepočtený počet zaměstnanců podle zvláštního právního předpisu. Odůvodnění: Podmínkou pro efektivní využití cenového zvýhodnění pro ZZP je omezení dosavadní praxe, kdy „smluvní subdodavatel“ plnil celou zakázku subdodávkou dodavateli, který se účastnil pouze účelově, v zájmu získání cenové výhody (případně v synergii s nabídkou náhradního plnění). Pozn.: Navržený §104 dává možnost omezit nebo vyhradit objem, rozsah nebo podíl poddodávek – podstatou návrhu je stanovit limit poddodávek jako podmínku využití cenového zvýhodnění ZZP 50%+."169 Reakce ministerstva na tuto připomínku: "vysvětleno - neakceptováno (nad rámec směrnic)" Kromě výše uvedených dvou připomínek podalo připomínku i Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR a ministr vlády pro legislativu. Jejich připomínky se do značné míry kryjí s dvěma citovanými. Je škoda, že ministerstvo ve své reakci na druhou připomínku nerozvedlo, proč ji neakceptuje a v jakém směru jde úprava navržená asociací nad rámec směrnic. Podle mého názoru je znění procentuálního zvýhodnění navržené Družstevní asociací České republiky poměrně rozumné. Pokud mělo ministerstvo v úmyslu zachovat procentuální zvýhodnění dle současného § 101 odst. 4 ZVZ, není zcela jasné, proč akceptovalo návrh Národní rady osob se zdravotním postižením ČR, který ve svém důsledku znamená, že procentuální zvýhodnění bude nově platit nejenom na podlimitní veřejné zakázky, ale na všechny zakázky dle zákona, tudíž i na nadlimitní. Pokud ministerstvo argumentuje potřebou implementace nové směrnice o zadávání veřejných zakázek 170 , mělo by reflektovat, že nová směrnice mění pouze
169
Návrh zákona o zadávání veřejných zakázek – vypořádání připomínek z meziresortního připomínkového řízení. op. cit. 170 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU
73
minimální procentuální poměr počtu zaměstnaných osob se zdravotním postižením z 50% na 30%. Tuto skutečnost sice návrh Národní rady odráží, avšak obecně možnost zvýhodnění pomocí snížení nabídkové ceny nová směrnice neobsahuje a ani zrušená směrnice ji nikdy neobsahovala. Tento fakt ministerstvo při akceptaci připomínky ignorovalo a při vypořádání připomínek se zjevně zaobíralo primárně otázkou procentuálního podílu
171
osob se
zdravotním postižením, aniž by dovodilo, že pokud směrnice umožňuje pouze "vyhrazení", jedná se pouze o úpravu dle současného § 101 odst. 1 ZVZ. Srovnáním souvisejících ustanovení nové směrnice dovozuji, že zvýhodnění specifických dodavatelů se rámcově dotýkají ustanovení článků 20, 67 a preambule v bodě 36. Bod 36 preambule uvádí: "Zaměstnání a výkon povolání přispívají k začlenění do společnosti a tvoří základní prvky pro zajištění rovných příležitostí pro všechny. V této souvislosti mohou hrát významnou roli chráněné dílny. Totéž platí i pro jiné sociálně zaměřené podniky, jejichž hlavním cílem je podpora sociálního a profesního začlenění nebo opětovného začlenění zdravotně postižených a znevýhodněných osob, jako jsou nezaměstnaní, příslušníci znevýhodněných menšin nebo jinak sociálně vyloučených skupin. Takovéto dílny nebo podniky by však za obvyklých podmínek hospodářské soutěže nemusely být schopny veřejnou zakázku získat. Proto je vhodné stanovit, že by členské státy měly mít možnost vyhradit právo účasti v zadávacích řízeních na veřejné zakázky nebo jejich určité části těmto dílnám nebo podnikům, popřípadě vyhradit plnění veřejných zakázek pro programy chráněného zaměstnání." 172 V preambuli tedy směrnice hovoří o "vyhrazení" určité zakázky, nebo její části chráněným dílnám. Subjektem, který může vyhrazené zakázky stanovit nebo určit, je členský stát. Právní konstrukce akceptovaná ministerstvem v meziresortním připomínkovém řízení ani jednu z těchto podmínek nerespektuje. Při použití procentuálního zvýhodnění se nejedná v plné míře o vyhrazení práva na účasti v zakázce, neboť i ostatní subjekty se mohou výběrového řízení zúčastnit. Mohou tak však učinit pouze za nevýhodných podmínek a navíc nemohou dopředu předvídat, zda se nějaký specifický dodavatel konkrétní veřejné zakázky účastní. Tato nejistota ostatních uchazečů implikuje situaci, kdy při vyhlášení zadávacího
171
Oproti tomu v § 38 sněmovního tisku č. 637/0, část č. 1/4, op. cit., se otázkou změny procentuálního podílu u vyhrazených zakázek MMR vůbec nezabývalo. 172 Čl. 36 preambule směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU
74
řízení potenciální uchazeč nezná dopředu metodu hodnocení. Ta se totiž změní až v závislosti na účasti specifického dodavatele. Subjektem, který rozhoduje o "vyhrazení" zakázky není při použití procentuálního zvýhodnění členský stát. Pokud bychom uvažovali, že rozhodnutí členského státu o "vyhrazení" spočívá ve stanovení okruhu zakázek, na které dopadá ustanovení o procentuálním zvýhodnění, museli bychom uzavřít, že Česká republika považuje za tyto vyhrazené zakázky všechny veřejné zakázky, u kterých je použito "zadávacího řízení", což je zjevně absurdní. Stejnou argumentaci jako v předchozím odstavci lze do jisté míry použít i v konkrétním ustanovení směrnice, které upravuje zvýhodnění specifických dodavatelů: "Vyhrazené veřejné zakázky 1. Členské státy mohou vyhradit právo na účast v zadávacím řízení chráněným dílnám a hospodářským subjektům, jejichž hlavním cílem je sociální a profesní začlenění osob s postižením nebo osob znevýhodněných, nebo mohou vyhradit plnění veřejných zakázek v rámci programů chráněného zaměstnání, pokud alespoň 30 % zaměstnanců těchto dílen, hospodářských subjektů nebo programů jsou osoby s postižením nebo osoby znevýhodněné. 2. Výzva k účasti v soutěži musí odkazovat na tento článek."173 Pokud jde o odstavec 1 článku 20 směrnice 2014/24/EU, je má argumentace identická jako v případě ustanovení 36 preambule. Znění odstavce 2 článku 20 potom pouze podporuje mé závěry o porušení zásady transparentnosti. Pokud by zákonodárce použil v návrhu zákona znění § 39 navržené Národní radou osob se zdravotním postižením ČR, bylo by takto formulované ustanovení v přímém rozporu s odstavcem druhým článku 20 směrnice 2014/24/EU, neboť návrh Národní rady nevyžaduje, aby ve výzvě či oznámení byla přípustnost procentuálního zvýhodnění výslovně zmíněna. Posledním ustanovení směrnice, které by mohlo mít k zamýšlené podobě § 39 vztah, je ustanovení o způsobu hodnocení nabídek: "2. Ekonomicky nejvýhodnější nabídka z hlediska veřejného zadavatele se stanoví na základě ceny nebo nákladů prostřednictvím nákladové efektivnosti, například podle nákladů
173
Čl. 20 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU
75
životního cyklu v souladu s článkem 68, a může zahrnovat nejlepší poměr mezi cenou a kvalitou, který je posuzován na základě kritérií, jež zahrnují kvalitativní, environmentální a sociální hlediska spojená s předmětem dané veřejné zakázky. Mezi tato kritéria může patřit například:"174 Pokud by dle citovaného ustanovení zákonodárce prohlásil procentuální zvýhodnění za specifické hodnotící kritérium sui generis, nesplní takto formulované ustanovení dva z požadavků určených tímto ustanovením. Odst. 2 hovoří o ekonomicky nejvýhodnější nabídce "z hlediska zadavatele". Pokud je procentuální zvýhodnění dáno přímo zákonem, hledisko zadavatele se v tomto případě zcela pomíjí. Pokud ustanovení hovoří o sociálních hlediscích, kterými zákonodárce existenci procentuálního zvýhodnění zdůvodňuje, je třeba zdůraznit, že směrnice hovoří o "sociálních hlediscích spojených s předmětem zakázky". Samo sociální hledisko je nutné vnímat ve vztahu k předmětu zakázky jako takovému. Typicky by se mohlo jednat například o zpřístupnění stavby nebo dopravního prostředku osobám se zdravotním postižením 175 . V každém případě dle směrnice musí existovat souvislost mezi předmětem zakázky a sociálním hlediskem. Tato souvislost nemůže znamenat pouze generální propojení mezi jakýmkoliv předmětem zakázky a sociálními hledisky na straně soutěžícího uchazeče. Vzhledem k vysokému počtu 60 rozporů, které po vypořádání meziresortního připomínkového řízení zůstaly, poskytla vláda ministerstvu pro místní rozvoj dodatečný čas k jejich odstranění a projednávání zákona přerušila. Nová verze návrhu zákona, s již zapracovanými změnami byla vládou schválena v říjnu 2015 176 a jako sněmovní tisk č. 637/0 177 rozeslána poslancům. V průběhu prosince 2015 probíhá připomínkové projednání zákona ve výborech sněmovny. Je překvapivé, že právní úprava navrhovaná Národní radou osob se zdravotním postižením ČR vložením nového § 39, který měl upravovat procentuální zvýhodnění specifických dodavatelů při hodnocení nabídek, ve finálním návrhu zákona obsažena není, a to přesto, že tento návrh MMR akceptovalo. Přestože obecně vítám, že procentuální
174
Čl. 67 odst. 2. věta první směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU Pokud by zadavatel našel vhodný způsob, jak naplnění tohoto záměru vyjádři formou hodnotícího kritéria. 176 Usnesení vlády České republiky č. 782/2015, návrh zákona o zadávání veřejných zakázek. In Informační systém ODok [online informační systém]. Úřad vlády České republiky [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: https://apps.odok.cz/attachment/-/down/VPRAA38ACF02 177 Vládního návrhu zákona o zadávání veřejných zakázek, sněmovní tisk č. 637/0, část č. 1/4, op. cit. 175
76
zvýhodnění ve finálním návrhu zákona není, považuji tento postup ministerstva za nesouladný s Legislativními pravidly vlády178 a za zmatený. Fakt, že úprava procentuálního zvýhodnění není v návrhu zákona obsažena, nemá podle mého soudu vliv na aktuálnost tématu této práce. Až do schválení návrhu zákona oběma komorami parlamentu nelze totiž předjímat případné pozměňovací návrhy. Současná úprava v ZVZ je navíc stále platná, lze proto pouze vyjádřit naději, že se do schválené verze nového zákona o veřejných zakázkách tato forma zvýhodnění znovu nedostane a pokud ano, že se tak stane v méně škodlivé podobě. Historická zkušenost s novelou zákona č. 40/2004 Sb.179 nás zároveň učí, že není vyloučeno, aby se procentuální zvýhodnění specifických dodavatelů v budoucnu do právní úpravy navrátilo, i kdyby nyní schváleno nebylo.
178
Čl. 3 násl. usnesení vlády České republiky č. 188/1998, legislativní pravidla vlády, ve znění pozdějších předpisů. In Informační systém ODok [online informační systém]. Úřad vlády České republiky [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: http://kormoran.odok.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/0/1C5D104CA6FA919FC12571B6006CD345 179 Zákon č. 253/2005 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o inspekci práce. In: PORTÁL VEŘEJNÉ SPRÁVY [online právní informační systém]. Ministerstvo vnitra České republiky [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: https://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=60219&nr=253~2F2005&rpp=15#local-content
77
4
Praktická analýza příkladů zneužití ustanovení § 101 odst. 4
ZVZ V následující kapitole se chci zabývat analýzou praktického dopadu výše popsaného zneužití ustanovení § 101 odst. 4 ZVZ na tržní prostředí. Tuto analýzu provedu formou statistické analýzy výběrových řízení, jichž se zúčastnil dodavatel zaměstnávající osoby se zdravotním postižením, využívající zvýhodnění. Mým záměrem je porovnáním výsledků výběrových řízení získat data, která mi umožňují statisticky kvantifikovat ekonomické a tržní dopady aplikace § 101 odst. 4 ZVZ na referenční vzorek zakázek. Vzhledem k množství podlimitních veřejných zakázek, na něž teoreticky aplikace zvýhodnění dopadá a vzhledem k množství eventuálních uchazečů, jimž může dle ZVZ příslušet zvýhodnění180, je mým prvním úkolem rozumným způsobem zúžit okruh zkoumaných případů a zpracovatelnou mez. Z důvodů zúžení referenčního vzorku jsem si zvolil k analýze ta zadávací řízení, jejichž vybraným uchazečem byl jeden konkrétní specifický dodavatel. Tímto dodavatelem je firma PRVNÍ CHRÁNĚNÁ DÍLNA s.r.o.181 z Ústí nad Labem. K volbě tohoto referenčního subjektu mě vedly tyto důvody. Při rešerši rozhodovací praxe jsem se v rozhodnutích ÚOHS týkajících se aplikace § 101 odst. 4 ZVZ několikrát setkal s referenčním subjektem jako navrhovatelem nebo účastníkem řízení 182 . Jako příkladný případ zneužití zvýhodnění specifických dodavatelů je tento referenční subjekt jmenován i v níže citované analýze organizace Transparency International – Česká republika, o.p.s.. Vzhledem ke zjištěnému množství zadávacích řízení, jichž se referenční subjekt zúčastnil a byl vybrán jako dodavatel, zároveň jeho volba poskytuje záruku o dostatečné četnosti referenčního vzorku zakázek.
4.1
Veřejně dostupné informace o referenčním subjektu Dle informací dostupných z obchodního rejstříku183 vznikl referenční subjekt zápisem
dne 18. 12 . 2008. Jediným vlastníkem je Bc. Tomáš Horáček. Ten byl zároveň do ledna 2013 jediným jednatelem. Od ledna 2013 funkci jednatele zastává pan Jindřich Štercl. Činnost 180
Pro srovnání uvádím, že registr specifických dodavatelů vedený Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR na bázi dobrovolné registrace ke dni 11. 11. 2015 obsahuje 1008 záznamů, viz katalog organizací zaměstnávajících více než 50% osob se zdravotním postižením a osob se zdravotním postižením samostatně výdělečně činných. INTEGROVANÝ PORTÁL MPSV [online]. Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky [cit. 11. 11. 2015]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/sz/zamest/zamestnaniosob/katalogorganizaceozp 181 Dále jen "referenční subjekt" 182 Viz podkapitola 3.4 této práce 183 Veřejný rejstřík a sbírka listin [online]. Ministerstvo spravedlnosti České republiky [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik
78
referenčního subjektu je obecně popsána v článku Transparency International – Česká republika, o.p.s. ze dne 16. srpna 2015. V tomto článku se mimo jiné uvádí184: "Bez zajímavosti není ani fakt, že PChD vlastní pan Tomáš Horáček, který v minulosti působil v Ústeckém kraji jako volební manažer ČSSD nebo hnutí Severočeši.cz a mluvilo se o něm jako o tzv. „velrybáři“. Závěrem lze shrnout, že problematické je samo o sobě rozsáhlé subdodavatelské schéma, což vytváří dojem, že PChD slouží pouze jako prostředník pro získání veřejných zakázek za pomoci zaměstnávání zdravotně postižených, kteří se však na vlastní realizaci zakázek již nepodílejí (nebo se podílejí velmi minimálně). Pokud se k tomu připojí diskriminační postup zadavatele lze již hovořit o stavu, který výrazně narušuje tržní prostředí a neslouží původně zamýšlenému účelu, tedy umožnění hendikepovaným pracovat." Referenční subjekt svoji činnost podle informací v zápisu v internetovém katalogu firmy.cz charakterizuje takto185: "Provozujeme chráněnou dílnu. Zabýváme se výrobou, servisem a prodejem zdravotních, gastronomických i pracovních oděvů a obuvi. Dále nabízíme provozní či ložní prádlo." Vlastní
internetová
prezentace
subjektu,
dříve
dostupná
na
adrese
prvnichranenadilna.cz je dočasně nedostupná. Vzhledem k činnosti, deklarované referenčním subjektem v katalogu firem, potom působí překvapivě šíře oborů a oblastí, ve kterých reálně poskytuje dodávky a služby při veřejných zakázkách. Dle informací z obchodního rejstříku, z výkazů zisků a ztrát za roky 2012 a 2013186, vykázal referenční subjekt tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb ve výši cca 20 a 37 mil. Kč bez DPH. Ani v jednom z období nevykázal žádnou tržbu za prodej zboží. Oproti tomu v roce 2014 se dle údajů dostupných na portále vsechnyzakazky.cz187 stal vítězem v zakázkách na dodávky v celkové hodnotě 75.307.734,- Kč, v roce 2015 pak
184
Kauza První chráněná dílna. Právní poradna Transparency International – Česká republika, o.p.s. [online]. Transparency International – Česká republika, o.p.s., publikováno 6. 8. 2015 [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: http://www.transparency.cz/kauza-prvni-chranena-dilna/ 185 Viz PRVNÍ CHRÁNĚNÁ DÍLNA s.r.o.. Katalog firmy.cz [online]. Seznam.cz, a.s. [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: http://www.firmy.cz/detail/2685025-prvni-chranena-dilna-usti-nad-labem-svadov.html 186 PRVNÍ CHRÁNĚNÁ DÍLNA s.r.o.. Veřejný rejstřík a sbírka listin [online]. Ministerstvo spravedlnosti České republiky [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-firma?subjektId=26746
79
111.560.935,- Kč. 188
Mezi zakázkami, kde referenční subjekt zvítězil, jsou například
zakázky: •
Dodávka 5 ks osobních vozidel kategorie M1 - Povodí Ohře, státní podnik
•
Dovybavení pracovišť odborného výcviku – doplnění linky na zpracování píce Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Horšovský Týn, Littrova 122
•
Rozšíření datové, serverové a síťové infrastruktury TC ORP - MĚSTO TŘEBÍČ
•
Nákup SW licencí MicroSoft - Vojenský technický ústav, s.p.
•
Plicní ventilátory - Nemocnice Na Bulovce
•
Optický 3D skener - LOUDA Alform, výrobní družstvo Vzhledem k tomu, že má referenční subjekt průměrně 35 zaměstnanců189, je rozsah
jeho podnikatelské činnosti velmi široký. Portál vsechnyzakazky.cz přitom obsahuje přesné informace jenom o těch zakázkách, které jsou zveřejněny v registrech uvedených výše, tedy především ve věstníku veřejných zakázek a jeho zpětná aktualizace podle věstníku probíhá po delších časových úsecích. Z informací na portálu vsechnyzakazky.cz vyplývá, že se referenční subjekt účastní velkého množství výběrových řízení a to s takovým předmětem plnění, který dle informací, které o sobě subjekt sám poskytnul, neodpovídá jeho hlavnímu předmětu podnikání. Informace na portálu www.vsechnyzakazky.cz a na zdrojových portálech, z nichž tento čerpá, nejsou kompletní a zcela aktuální, rozhodl jsem se proto pro potřebu další analýzy opatřit podrobnější informace o výběrových řízeních z určité specifické oblasti, kterých se referenční subjekt pravidelně účastní.
187
Tento portál agreguje výsledky veřejných zakázek uveřejněné prostřednictvím: VĚSTNÍK VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: https://www.vestnikverejnychzakazek.cz/ Rodné listy zakázek. Portál hlavního města Prahy [online]. Magistrát hlavního města Prahy [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: http://www.praha.eu/jnp/cz/o_meste/finance/rodne_listy_zakazek/index.html 188 Účetní závěrku za rok 2014 referenční subjekt dosud neuveřejnil v souladu s § 21a odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. In: PORTÁL VEŘEJNÉ SPRÁVY [online právní informační systém]. Ministerstvo vnitra České republiky [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: https://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=39611&nr=563~2F1991&rpp=15#local-content 189 Viz. informace v nabídce uchazeče ve veřejné zakázce: Pořízení zametacího stroje IV. VHODNÉ UVEŘEJNĚNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK [online]. QCM, s.r.o. [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: https://www.vhodne-uverejneni.cz/index.php?m=xenorders&h=contractsregister&a=detail&contract=8326
80
4.2
Analýza účasti referenčního subjektu ve specifických veřejných
zakázkách Mým záměrem bylo určit specifickou a uzavřenou skupinu výběrových řízení na veřejné zakázky, kterých se účastní referenční subjekt a u kterých existuje předpoklad, že by mu aplikace ustanovení § 101 odst. 4 ZVZ mohla přinést neoprávněnou konkurenční výhodu, neboť plnění těchto zakázek musí již ze své povahy sestávat z dodávky zboží majoritně poskytovaného jedním či více subdodavateli. 4.2.1 Okruh analyzovaných zakázek Prvním úkolem bylo určit zdroj základních dat o zakázkách a rozsah zkoumaných informací. Jak jsem již uvedl v předchozí kapitole, údaje uvedené na portálu www.vsechnyzakazky.cz jsou ne zcela aktuální a navíc jsou poměrně kusé. Proto jsem se informacemi z tohoto portálu pouze inspiroval. Z informací zde obsažených vyplývá, že velké množství zakázek, jichž se referenční subjekt zúčastnil, se týká dodávek technologií pro kompostování v komunitních a středně velkých kompostárnách. Další významný okruh zakázek pak tvoří dodávky technologií pro snižování prašnosti. Ze zakázek uvedených na portálu www.vsechnyzakazky.cz se jedná například o: •
Kompostárnu Dolní Pěna
•
Kompostárnu Běleč
•
Kompostárnu Veselíčko
•
Kompostárnu Prosenická Lhota
•
Pořízení zametacího stroje IV (Město Třebechovice pod Orebem)
•
Snížení imisní zátěže na území obce Velké Přílepy a mnohé další. Všechny tyto veřejné zakázky mají jednoho společného jmenovatele. Jedná se o
zakázky spolufinancované z prostředků EU, jejichž administrace je dozorována Státním fondem životního prostředí, který je též poskytovatelem dotace190.
190
Státní fond životního prostředí České republiky [online]. Státní fond životního prostředí České republiky [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: https://www.sfzp.cz/
81
Vzhledem k množství zakázek financovaných ze SFŽP jsem fond oslovil formou žádosti o informaci191. Dne 21. 8. 2015 jsem požádal Státní fond životního prostředí o zaslání seznamu všech podpořených projektů z výzev ukončených v letech 2014-2015, ve kterých byl vítězem výběrového řízení a tedy i dodavatelem techniky referenční subjekt. Tento seznam jsem obdržel ve formě tabulky dne 31.8.2015. Seznam jsem zpracoval níže popsaným postupem, čímž jsem získal relevantní data, která mi v závěrečné části analýzy umožnila vyhodnotit účast referenčního subjektu v daném vzorku výběrových řízení. Samotný seznam po úpravách tvoří přílohy této analýzy192. 4.2.2 Postup analýzy Ke každé veřejné zakázce v seznamu bylo nutné nalézt relevantní informace o výsledcích výběrového řízení a o způsobu a procesu hodnocení nabídek na příslušných profilech zadavatelů193. Pro každou veřejnou zakázku jsem dohledával primárně tyto údaje: •
Jaká byla nabídková cena referenčního subjektu po aplikaci zvýhodnění dle § 101 odst. 4 ZVZ
•
Jaká by byla nabídková cena referenčního subjektu bez aplikace zvýhodnění dle § 101 odst. 4 ZVZ
•
Zda se veřejné zakázky zúčastnil i jiný uchazeč a pokud ano, jaká byla nabídková cena dalšího uchazeče v pořadí hodnocení.
•
Zda referenční subjekt uvedl, že zakázku plní pomocí subdodavatele a pokud ano, jaký byl podíl subdodavatelského plnění a jaký subjekt byl subdodavatelem.
•
Další údaje, které mohly mít vliv na pořadí hodnocení nabídek (například způsob hodnocení, hodnotící kritéria apod.)
191
Dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. In: PORTÁL VEŘEJNÉ SPRÁVY [online právní informační systém]. Ministerstvo vnitra České republiky [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: https://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?page=0&idBiblio=47807&nr=106~2F1999&rpp=15#localcontent 192 Zpracovaný seznam tvoří přílohu č. 1 této práce. 193 Seznam platných profilů zadavatelů je dostupný na portále VĚSTNÍK VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: https://www.vestnikverejnychzakazek.cz/
82
Aby bylo možné údaje efektivně srovnávat, všechny ceny uvedené v částkách včetně daně z přidané hodnoty jsem převedl na ceny bez DPH. Následně jsem zjišťoval rozdíl mezi nabídkovou cenou referenčního subjektu bez zvýhodnění a nabídkovou cenou dalšího uchazeče v pořadí. Pokud byla nabídková cena dalšího uchazeče v pořadí nižší, než cena referenčního subjektu a zároveň se nevyskytly žádné další okolnosti, které mohli pořadí uchazečů ovlivnit (např. více hodnotících kritérií), spočetl jsem částku o kterou by daná veřejná zakázka mohla být vysoutěžena levněji, pokud by se zvýhodnění dle § 101 odst. 4 ZVZ neaplikovalo. 4.2.3 Výsledky analýzy Jak jsem již uvedl výše, tabulky, na základě kterých jsou níže uvedené výsledky založeny, jsou obsaženy v této práci jako příloha č. 1 a příloha č. 2. Zdroje informací k jednotlivým zakázkám jsou specifikovány v příloze č. 3. Výsledky analýzy byly následující: •
Celkový počet analyzovaných výběrových řízení byl 65, přičemž některé zakázky byly děleny na části. Z těchto částí jsou vždy ty, ve kterých zvítězil referenční subjekt počítány jako jedna zakázka.
•
Dvě z 65 zakázek v přehledu SFŽP neovlivnily závěry analýzy buď z důvodu, že k nim nebylo možné dohledat relevantní údaje o výsledcích, nebo obsahovaly jiný zásadní rozpor. Jednalo se o tyto zakázky: o Vybavení kompostárny v Bezděkově (Toto výběrové řízení dle informací dostupných na profilu zadavatele vůbec nevyhrál referenční subjekt ale firma AGROTIP - Široký s.r.o.) o SBĚRNÝ DVŮR - LIBŠTÁT (Výběrové řízení bylo zrušeno).
•
Reprezentativní vzorek zakázek po odečtení výše uvedených tvoří 63 zakázek.
•
V těchto 63 zakázkách bylo celkem proinvestováno 186.229.485,00,- Kč bez DPH.
•
Aplikací ustanovení § 101 odst. 4 ZVZ bylo přímo ovlivněno výsledné pořadí ve 34 zakázkách (53,96% z celkového počtu).
•
Průměrná cena jedné zakázky z 63 zkoumaných činila 2.956.023,57,- Kč bez DPH.
•
Ve 34 zakázkách, kde bylo díky aplikaci § 101 odst. 4 ZVZ ovlivněno pořadí nabídek, činila celková částka, o kterou by zakázky byly vysoutěženy levněji, kdyby se zvýhodnění neaplikovalo, 6.085.857,45,- Kč bez DPH. 83
•
Průměrná výše negativního dopadu na náklady zadavatele činí na jednu zakázku z celkového okruhu 63 zakázek 96.600,91,- Kč bez DPH. Průměrná výše negativního dopadu přepočteno na 34 ovlivněných zakázek činí 178.995,81,- Kč bez DPH.
•
Z toho vyplývá, že kdyby ustanovení § 101 odst. 4 ZVZ nebylo aplikováno, byly by zakázky z celkového výčtu 63 vysoutěženy v průměru o 3,26% levněji, zakázky přímo ovlivněné samostatně pak o 6,09% levněji.
•
Nějakou informaci o subdodavatelském plnění uvedl referenční subjekt ve 40 případech.
•
Z celkového počtu 40 případů, kdy nějaké údaje známe, činí 9 zakázek, kde referenční subjekt uvádí, že žádné subdodavatele využívat nebude, což není u daného druhu plnění technicky možné194.
•
Nejčastějšími subdodavateli referenčního subjektu byly společnosti: o ENERGREEN PROJEKT s.r.o. (v 7 případech) o ELKOPLAST CZ, s.r.o. (ve 4 případech) o SAP spol. s.r.o. (ve 4 případech)
•
Nejčastěji uváděný subdodavatelský podíl na plnění se pohyboval v rozpětí 90-95% (13 případů).
•
Vyskytly se též dva případy, kdy referenční subjekt uvedl subdodavatelský podíl 55 a 60%, což jsou údaje značně nepravděpodobné, vzhledem k faktu, že v předmětných zakázkách byla předmětem plnění dodávka zařízení, které referenční subjekt zjevně sám nevyrábí a takto nízký podíl subdodavatelského plnění je tudíž z technického hlediska téměř nemožný.
4.3
Hodnocení výsledků analýzy Z výsledků uvedených v předchozí kapitole vyplývá, že referenční subjekt se v
širokém měřítku účastní výběrových řízení na předměty dodání, které neodpovídají jeho běžné podnikatelské činnosti. Využíváním zvýhodnění dle § 101 odst. 4 ZVZ pak v těchto řízeních získává konkurenční výhodu, která ve více než polovině případů ovlivní celkové pořadí nabídek. Do poměru ovlivněných zakázek navíc není započítáno 9 zakázek, kterých se referenční subjekt buď zúčastnil bez konkurenční nabídky, nebo byly všechny konkurenční nabídky vyloučeny.
194
Viz. aplikace § 17 písm. i) ZVZ dle kapitoly 3.3.1
84
Činnost subjektu a využívání § 101 odst. 4 ZVZ pak v předmětných výběrových řízeních vedlo k významné finanční újmě na straně zadavatelů. Vzhledem k faktu, že všechna uvedená výběrová řízení byla spolufinancována z prostředků EU, výše způsobené negativní finanční dopady se dělí mezi zadavatele výběrových řízení a poskytovatele dotace podle podílu spolufinancování. Opakující se subjekty subdodavatelů pak naznačují, že někteří subdodavatelé spolupráce s referenčním subjektem využívají cíleně a to nejenom k umělému navýšení ceny zakázky, ale také k odstranění potenciální konkurence. Jiným možným závěrem je, že naopak referenční subjekt je tím článkem dodavatelského řetězce, který má aktivní podíl na jeho vytváření.
85
5
Dílčí závěry ve vztahu k jednotlivým souvisejícím právním
odvětvím Z předchozí kapitoly vyplývá, že aplikace zvýhodnění dle § 101 odst. 4 ZVZ je jednoduše zneužitelným institutem zákona o veřejných zakázkách a že se toto zneužívání děje i v praxi. V kapitole číslo 3. jsem se pokusil vyložit, že z pozice zadavatele je velmi obtížné, ba takřka nemožné, zneužití normy u některých typů veřejných zakázek zabránit. Zároveň v průběhu meziresortního připomínkového řízení reálně hrozilo riziko, že připravovaná nová podoba zákona o veřejných zakázkách ještě rozšíří okruh aplikace zvýhodnění na stavební práce a na nadlimitní veřejné zakázky. Toto riziko bylo pravděpodobně zažehnáno. Až do schválení nového zákona o veřejných zakázkách však nelze bezpečně předjímat zda a v jaké podobě se v něm může podpora formou procentuálního zvýhodnění při hodnocení objevit. V této kapitole bych chtěl krátce shrnout zjištěné poznatky ve vztahu k jednotlivým právním odvětvím, jichž se aplikace zvýhodnění dotýká.
5.1
Zvýhodnění ve vztahu k zákonu o veřejných zakázkách Jak jsem již uvedl v kapitole 3., zvýhodnění specifických dodavatelů dle § 101 odst. 4
ZVZ představuje ve struktuře ZVZ nesourodý a nesystémový prvek. Jeho samotná existence je v potenciálním rozporu se zásadami v § 6 ZVZ a jeho případná aplikace zadavatele mnohdy staví před volbu, které z ustanovení zákona nebude aplikovat, zda zásady, nebo zvýhodnění. Existenci zvýhodnění není možné obhajovat úpravou souvisejících evropských směrnic, neboť ty neobsahují ustanovení, které by zvýhodnění aprobovalo v té podobě, v jaké jej obsahuje ZVZ. Zároveň nelze existenci zvýhodnění zdůvodnit bez dalšího ani sociálními důvody, neboť sociální prospěch z jeho aplikace není prokazatelný. Zákonodárce nemůže bez obtíží odůvodnit a doložit, že zakázky získané specifickými dodavateli díky zvýhodnění přinesou práci osobám se zdravotním postižením. Není též možné prokázat, že zisk z takovýchto zakázek přinese těmto osobám nějaký finanční prospěch, neboť zákonodárce z povahy věci nemá kontrolu nad redistribucí zisku podnikajících osob, jimiž jsou i specifičtí dodavatelé. Ve vztahu k praktickému příkladu v kapitole 4 se pak jeví, že aplikace zvýhodnění přináší v určitých oblastech veřejného investování extrémní riziko zneužití a zároveň je způsobilá zásadně ovlivnit tržní prostředí. 86
Pokud zadavatel nevyužije žádnou z preventivních možností ochrany popsaných v kapitole 3, nemá mnoho možností, jak v průběhu hodnocení aplikaci zvýhodnění vyloučit nebo jí zabránit. Jako reálná se mi jeví pouze aplikace mimořádně nízké nabídkové ceny a vyloučení nepřijatelné nabídky z důvodu plnění majority zakázky subdodavatelem. Obě dvě tyto možnosti jsou však značně rizikové a s největší pravděpodobností by vyvolaly námitky ze strany specifického subjektu. ÚOHS poměrně konstantně rozhodoval ve prospěch povinnosti zadavatelů aplikovat § 101 odst. 4 ZVZ bez ohledu na potenciální konflikt se zásadami. I z toho důvodu je možnost ochrany zadavatele před zneužitím formou vyloučení nabídky pro rozpor se zákonem spíše teoretická a její reálná naděje na úspěch je nízká. Ohledně aplikace mimořádně nízké nabídkové ceny nelze učinit stejně kategorický závěr, neboť pro tuto otázku jsem relevantní judikaturu ani rozhodnutí ÚOHS nedohledal.
5.2
Zvýhodnění ve vztahu právu EU Vzhledem k analýze v kapitole 3 činím závěr, že existence zvýhodnění dle § 101 odst.
4 ZVZ není v rozporu se zněním platné směrnice pro zadávání veřejných zakázek195, neboť tato nedopadá na podlimitní veřejné zakázky. Tato konstrukce však odporuje duchu směrnice a jejím cílům, které jsou vyjádřeny v preambuli. Pokud by novelizací zákona došlo k rozšíření aplikace zvýhodnění na nadlimitní veřejné zakázky, dle názoru odborné literatury by taková úprava nebyla eurokonformní. Možnost procentuálního zvýhodnění není ve směrnici upravena. Naopak povinnost dodržovat zásady rovného zacházení, transparentnosti a zákazu diskriminace ve směrnici je. Z toho vyplývá, že i implementační zákony, tedy i připravovaný zákon o veřejných zakázkách, musí tyto zásady respektovat u ustanovení, které jsou přímou transpozicí směrnic. Prolomení zásad je pak možné pouze tam, kde to i směrnice výslovně připouští a pouze způsobem, který směrnice obsahuje. Opakuji též svůj závěr z kapitoly 3, že tento způsob zvýhodnění bez výslovného povolení Komisí je veřejnou podporou ve smyslu SFEU196, neboť jej nelze odůvodnit žádnou z výjimek ze smlouvy s přímou aplikací a zároveň nebyl České republice povolen na žádost. Opět z výše uvedených závěrů v kapitole 4 lze dovodit, že se v případě některých specifických dodavatelů jedná o podporu mimo rozsah de minimis197. Pokud bychom výši
195
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU Čl. 107 a násl. Smlouvy o fungování Evropské unie 197 Ve smyslu Čl. 3 odst. 2 nařízení Komise (EU) 1407/2013 ze dne 18. prosince 2013 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis. In: EUR-lex [právní informační systém]. Úřad pro 196
87
podpory vyčíslili jako celkový objem veřejných prostředků spojených s jedním specifickým dodavatelem a jeho účasti ve veřejných zakázkách při využití zvýhodnění dle § 101 odst. 4 ZVZ, v případě referenčního subjektu jsem již prokázal, že v posledních dvou letech tímto způsobem získal zvýhodnění ve výši 6.085.857,45,- Kč bez DPH. Podle současného kurzu ČNB devizy střed (27,070 Kč/EUR ke dni 22.10.2015) činí povolený limit podpory 200.000,EUR, čili 5.414.000,00,- Kč včetně daní a poplatků 198 . Referenční subjekt zároveň tuto podporu svého druhu obdržel za kratší období, než jsou nařízením požadovaná tři účetní období.
5.3
Zvýhodnění ve vztahu k živnostenskému zákonu V oddílech 3.3.1 a 3.3.5 jsem dovodil, že důslednou kontrolou splnění kvalifikačních
požadavků dle § 54 ZVZ může zadavatel u některých druhů plnění zabránit účelovému zneužití preferenčního zvýhodnění, když vyloučí specifického dodavatele, který nepředloží doklad o oprávnění k podnikání pro živnost nezbytnou k realizaci zakázky. Typicky se bude jednat o živnosti "vázané" nebo "řemeslné", k jejichž zapsání nestačí specifickému dodavateli pouhé ohlášení, ale musí zároveň splnit další podmínky dle zákona č. 455/1991 Sb. Toto řešení však není univerzální, neboť lze jen obtížně zabránit prokázání profesních kvalifikačních předpokladů subdodavatelem a vlastní okruh plnění, u kterých je vázaná nebo řemeslná živnost nutná k realizaci, je zvláště u zakázek na dodávky poměrně omezený. Úvahami de lege ferenda se mohu zabývat otázkou, zda by zákonodárce neměl specifickým dodavatelům přímo vyhradit určitá ekonomická odvětví působení a to buď tím, že by jim vyhradil specifická věcně vymezená plnění, u kterých by preferenční zvýhodnění bylo možné aplikovat, nebo tím, že by přímo vyhradil určité oblasti výroby, nebo služeb podnikům zaměstnávajícím osoby se zdravotním postižením. První možnost by byla jistě realizovatelná, neboť již nynější ZVZ tuto metodu používá v § 101 odst. 1 u zakázek vyhrazených. Obdobně jako u vyhrazených zakázek zde však představuje nebezpečí dlouhodobá neschopnost zákonodárce takový okruh plnění věcně vymezit. Vzhledem k tomu, že za čtyři roky (od roku 2006 do roku 2010) nebyl zákonodárce schopen katalog plnění sestavit pro vyhrazené zakázky, jsem spíše skeptický k tomu, že by se to podařilo u otázky preferenčního zvýhodnění. publikace Evropské unie [cit. 25. 4. 2013]. Dostupné content/CS/TXT/?qid=1451322665297&uri=CELEX:32013R1407 198 Čl. 3 odst. 6 nařízení Komise (EU) 1407/2013
88
z:
http://EUR-lex.europa.eu/legal-
Druhá varianta, tedy úplné vyhrazení některých ekonomických činností specifickým dodavatelům, je sama o sobě značně kontroverzní. Zákonodárce by tímto způsobem výrazně zasáhnul do hospodářské struktury v postiženém odvětví. To by mohlo přinést jednak negativní efekt v podobě omezení hospodářské soutěže v daném odvětví a s tím související růst cen, či pokles kvality. Dál by tím byl v postiženém odvětví pro specifické dodavatele vytvořen de facto státem garantovaný monopol. Za podmínky, že by vlastnická struktura i rozdělení zisku specifických dodavatelů byla jako v současnosti upravena běžnými předpisy pro podnikání199, v ještě větší míře, než je tomu dnes, by se projevily případy, kdy někteří podnikatelé chráněné dílny zakládají cíleně z důvodu vlastního obohacení formou čerpání různých státem garantovaných zvýhodnění (včetně preferenčního zvýhodnění dle ZVZ). Vybudování takového státem chráněného hospodářského odvětví by v závislosti na vymezení tohoto odvětví mohlo představovat rozpor se zásadami volného pohybu zboží a služeb dle SFEU. Jedním ze způsobů, jak zabránit zneužití takového monopolu ze strany podnikatele nebo vlastníka, by mohlo být legislativní zakotvení "chráněných dílen" jako neziskových organizací ze zákona. Ve vztahu ke zneužití § 101 odst. 4 ZVZ by ostatně toto řešení dávalo jistý smysl i v současné době.
5.4
Zvýhodnění ve vztahu k NOZ Pro dokreslení právních důsledků uvedu ve stručnosti též riziko, které aplikace
ustanovení § 101 odst. 4 ZVZ může obnášet při konfrontaci se zákonem 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen "NOZ"). Tento zákon obsahuje obdobně jako předešlý občanský zákoník ustanovení o nekalé soutěži: "(1) Kdo se dostane v hospodářském styku do rozporu s dobrými mravy soutěže jednáním způsobilým přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo zákazníkům, dopustí se nekalé soutěže. Nekalá soutěž se zakazuje. (2) Nekalou soutěží podle odstavce 1 je zejména a) klamavá reklama,
199
Přesněji zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích. In: PORTÁL VEŘEJNÉ SPRÁVY [online právní informační systém]. Ministerstvo vnitra České republiky [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: https://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=74908&name=o~20obchodn~C3~ADch~20korporac~C 3~ADch&rpp=15#local-content
89
b) klamavé označování zboží a služeb, c) vyvolání nebezpečí záměny, d) parazitování na pověsti závodu, výrobku či služeb jiného soutěžitele, e) podplácení, f) zlehčování, g) srovnávací reklama, pokud není dovolena jako přípustná, h) porušení obchodního tajemství, i) dotěrné obtěžování a j) ohrožení zdraví a životního prostředí."200 Vzhledem k závěrům analýzy v kapitole 3 a 4 tvrdím, že jednání specifických dodavatelů, kteří zneužívají ustanovení o zvýhodnění k zajištění neoprávněné konkurenční výhody, je v rozporu s dobrými mravy soutěže. Vzhledem k tomu, že výčet nekalosoutěžních jednání v odstavci 2 citovaného ustanovení je pouze demonstrativní, jedná se o jednání mimo rozsah popsaných skutkových podstat, které však splňuje podmínky generální klausule v odst. 1201 a proto je zakázané. Ustanovení o nekalé soutěži by bylo možné teoreticky využít v průniku se ZVZ, neboť zadavatel, který chce zabránit zneužití ustanovení § 101 odst. 4 ZVZ by mohl nabídku specifického dodavatele prohlásit za nepřijatelnou ve smyslu § 22 odst. 1 písm. d) právě pro rozpor s § 2976 NOZ.
5.5
Zvýhodnění ve vztahu k trestnímu zákoníku Jak jsem již uvedl v závěru kapitoly 4, jednání referenčního subjektu ve smyslu časté
spolupráce s některými konkrétními subdodavateli zavdává podezření, zda se tito subdodavatelé s referenčním subjektem nesmluvili, aby jeho pomocí využili neoprávněně výhody dle § 101 odst. 4 ZVZ. Pokud by se podařilo prokázat, že toto účelové spojení specifického dodavatele a jeho subdodavatele je motivováno pouze snahou zajistit využití zvýhodnění a odstranit konkurenci, bylo by možné takovou dohodu kvalifikovat jako pletichu při veřejné zakázce. Relevantní skutková podstata tohoto ustanovení uvádí:
200
§ 2976 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. In: PORTÁL VEŘEJNÉ SPRÁVY [online právní informační systém]. Ministerstvo vnitra České republiky [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: https://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=74907&nr=89~2F2012&rpp=15#local-content 201 Je způsobilé způsobit újmu jak zadavateli (zákazníkovi), tak ostatním uchazečům (jiným soutěžitelům).
90
"Kdo se dopustí pletich v souvislosti se zadáním veřejné zakázky nebo s veřejnou soutěží tím, že d) na základě dohody s jiným zájemcem nebo uchazečem vyvíjí činnost směřující k zadání veřejné zakázky za nepřiměřeně vysokou nebo jinak nevýhodnou cenu, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti."202 Podle mého názoru je pletichou taková dohoda, ze které by vyplývalo, že jediným účelem účasti specifického dodavatele je aplikace zvýhodnění. Toto jednání totiž splní jak podmínku zadání za nepřiměřeně vysokou nebo nevýhodnou cenu, a jedná se též o vyvíjení činnosti, kterou by specifický dodavatel bez dohody se subdodavatelem nevyvíjel. Této hypotéze by neodpovídaly případy, kdy specifický dodavatel vyhraje veřejnou zakázku a až poté hledá subdodavatele, kterému ji přeprodá. V takovémto případě by šlo o pletiše uvažovat pouze u specifického dodavatele. V případě, že dohoda o účasti specifického dodavatele existuje ještě před začátkem výběrového řízení a je možné prokázat, že jejím motivem je zadání zakázky za nepřiměřeně vysokou cenu, pletichy by se mohly dopustit oba subjekty, jak specifický dodavatel, tak jeho subdodavatel.
202
§ 257 odst. 1 písm. d) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník
91
6
Závěr Institut procentuálního zvýhodnění nabídek dodavatelů, kteří zaměstnávají osoby se
zdravotním postižením dle § 101 odst. 4 a násl. ZVZ je z mnoha ohledů problematický. V tržním prostředí a hospodářské soutěži je způsobilý vyvolat rizikové situace, spočívající v jeho nadužívání v oblastech investování, ve kterých akcentace jeho sociálního aspektu postrádá logiku. Lze zároveň prokázat jeho praktický negativní hospodářský efekt, který spočívá ve zvýšení objemu investovaných veřejných prostředků, který nelze odůvodnit jejich účelným vynakládáním nebo vyšší přidanou hodnotou poskytnutého plnění pro zadavatele. Ustanovení o zvýhodnění svou povahou neodpovídá vzorům poskytnutým evropskými zadávacími směrnicemi, a i když díky rozsahu své aplikace s nimi není v přímém rozporu, odporuje jejich duchu a cílům, jež se tyto snaží naplnit. S ohledem na právo EU není též bez významu potenciální konflikt aplikace ustanovení § 101 odst. 4 ZVZ se zákazem veřejné podpory dle SFEU. Z historického hlediska navíc představuje preferenční zvýhodnění snížením ceny relikt, vzniklý nesprávnou transpozicí vzorového zákona UNCITRAL, který se, navzdory našemu členství v EU i ve WTO, udržel v zákoně až do dnešních dní. Zneužívání zvýhodnění může být v závislosti na dalších skutečnostech a důkazech v konkrétních obchodních případech kvalifikováno jako jednání nekalosoutěžní a při zvláštní intenzitě naplňuje i některé znaky trestného činu pletichy při zadávání veřejné zakázky. Obecně existence zvýhodnění v této podobě může představovat vhodné podhoubí pro rozšiřování korupce a s tím související neefektivní vynakládání veřejných prostředků. V důsledku těchto závěrů považuji za nezbytně nutné ustanovení buď novelizovat, nebo jej úplně zrušit. Při jeho eventuálním zrušení, k němuž možná směřuje i aktuálně projednávaná nová podoba zákona o veřejných zakázkách, zákon sám neutrpí na svojí celkové konzistenci, neboť se jedná o specifický zvláštní postup a v zákoně navíc existuje další úprava, kterou lze zajistit vytčené sociální cíle. Pokud by však mělo dojít k zachování tohoto ustanovení, je na místě zapojit úvahy de lege ferenda, jakým způsobem by bylo lze zabránit zneužití ustanovení a zároveň posílit a zpřesnit plnění jeho sociálních cílů. Jednou z možností nastíněnou Legislativní radou vlády ČR je omezení aplikace na ty specifické dodavatele, kteří při plnění zakázky nevyužijí větší objem subdodavatelského 92
plnění, než je 50%. Tato varianta v sobě obnáší riziko, které spočívá v praktické neaplikovatelnosti zvýhodnění na většinu zakázek na dodávky. Ty totiž zpravidla nespočívají ve vlastní výrobní aktivitě dodavatele, a pokud v ní spočívají, je potřeba brát v úvahu všechny vstupy tohoto dodavatele, které by mohly být považovány za subdodávku (jako je materiál, autorská práva, dopravní náklady atd.). Jako vhodnější se mi jeví možnost, kterou ve veřejné zakázce "Zlepšení systému sběru a svozu bioodpadů ve Skřípově a okolí" nadnesl zadavatel, obec Skřípov. Tato možnost spočívá v redukci aplikace zvýhodnění na takovou část nabídkové ceny, která odpovídá poměru mezi vlastním plněním specifického dodavatele a jeho subdodavatelů. Navrhované ustanovení o zvýhodnění by potom mohlo vypadat takto: "Účastní-li se otevřeného řízení, užšího řízení nebo zjednodušeného podlimitního řízení při zadávání podlimitní veřejné zakázky na dodávky nebo služby dodavatel zaměstnávající více než 25 zaměstnanců, z nichž je více než 30 % osobami se zdravotním postižením, zaměstnanými na chráněných pracovních místech podle zákona o zaměstnanosti, je pro hodnocení nabídek rozhodná výše nabídkové ceny tohoto dodavatele snížená o korekci. Tato korekce se vypočte jako 15% nabídkové ceny dodavatele vynásobených procentuálním podílem plnění, které dodavatel plní sám bez účasti subdodavatele. Ustanovení § 82 odst. 4 tím není dotčeno." Možnost, že nyní parlamentem projednávaná nová podoba zákona o veřejných zakázkách procentuální zvýhodnění s jistou pravděpodobností vypustí, není podle mého názoru na závadu aktuálnosti zkoumaného tématu. K okamžiku odevzdání této práce (ke konci roku 2015) je legislativní proces stále v běhu a nelze tedy vyloučit, že finální podoba zákona dozná oproti projednávané verzi změn, a to jak negativních, tak pozitivních. Zároveň nelze do budoucna vyloučit možnost, že některá z příštích novelizací opět procentuální zvýhodnění u hodnocení zavede. Závěrem této práce bych chtěl vyjádřit naději, že v novelizované právní úpravě bude jakéhokoliv institutu nebo postupu, jehož cílem je zajistit sociální začlenění osob se zdravotním postižením, použito tak, aby tento cíl byl plněn efektivně a s co nejmenšími negativními dopady na hospodářskou soutěž.
93
7
Seznam použitých pramenů a literatury
7.1
Knižní publikace 1) ARROWSMITH, S. The Law of Public and Utilities Procurement. 2. edition. London: Sweet & Maxwell, 2005, 1547 s. ISBN: 0-421-75850-3 2) BAKEŠ, M., KARFIKOVÁ, M., KOTÁB, P., MARKOVÁ, H. et al. Finanční právo. 6. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, 549 s. ISBN: 978-80-7400-440-7 3) BALÝOVÁ, L. Veřejné zakázky. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2015, 230 s. ISBN: 978-80-7400-560-2 4) BOVIS, Ch. EU public procurement law. 1. edition. Cheltenham: Edward Elgar Publishing Limited, 2007, 488 s. ISBN: 978-1-84542-204-2 5) HARVÁNEK, J. et al. Teorie práva. Plzeň: Aleš Čeněk, 2008, 501 s. ISBN: 978-807380-104-5 6) JURČÍK, R. Zákon o veřejných zakázkách: komentář. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2015, 1230 s. ISBN: 978-80-7400-505-3 7) KNAPP, V. Teorie práva. 1. vydání. Praha: C.H. Beck, 1995, 247 s. ISBN: 80-7179028-1 8) KRČ, R., MAREK, K., PETR, M. Zákon o veřejných zakázkách a koncesní zákon s komentářem. 2. vydání. Praha: LINDE PRAHA, a. s., 2008, 703 s. ISBN: 978-807201-888-8 9) KRUTÁKOVÁ, L., KRUTÁK, T. Zákon o veřejných zakázkách s komentářem a případy. Praha: ANAG, 2007, 479 s. ISBN: 978-80-7263-376-0 10) PODEŠVA, V., OLÍK, M., JANOUŠEK, M. et al. Zákon o veřejných zakázkách: Komentář. 2. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2011, 648 s. ISBN: 978-807357-636-3 11) RAUS, D. Zadávání veřejných zakázek. Judikatura s komentářem. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2011, 421 s. ISBN: 978-80-7357-658-5
7.2
Články 1) BOGNÁROVÁ, E. Odpověď na dotaz s názvem "Zvýhodnění dodavatelů zaměstnávajících osoby se zdravotním postižením". Info-fórum [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky, publikováno 12. 11. 2013 [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné
z:
http://www.portal-vz.cz/cs/Spoluprace-a-vymena-informaci/Info94
forum/Otazky-aodpovedi?searchmode=anyword&searchfor=%22%C2%A7%20101%22#Res 2) Kauza První chráněná dílna. Právní poradna Transparency International – Česká republika, o.p.s. [online]. Transparency International – Česká republika, o.p.s., publikováno
6.
8.
2015
[cit.
20.
12.
2015].
Dostupné
z:
http://www.transparency.cz/kauza-prvni-chranena-dilna/ 3) LEŽATKA, R. Schodek státního rozpočtu za rok 2014 je o 34 mld. nižší než plánovaný. Tiskové zprávy [online]. Ministerstvo financí České republiky [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/aktualne/tiskove-zpravy/2015/pokladniplneni-statniho-rozpoctu-cr-20131 4) Metodika zadávání veřejných zakázek podle zákona č.137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů - znění po novelách zákona o veřejných zakázkách [online]. Praha : Ministerstvo pro místní rozvoj, 2014 [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné
z:
http://www.portal-vz.cz/cs/Jak-na-zadavani-verejnych-
zakazek/Metodiky-stanoviska 5) PODPORA DE MINIMIS. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže [online]. Úřad pro ochranu
hospodářské
soutěže
[cit.
20.
12.
2015].
Dostupné
z:
https://www.uohs.cz/cs/verejna-podpora/podpora-de-minimis.html 6) WEIKERT, P. Vydělat na postižených. Euro [online]. Mladá fronta a.s., publikováno 5. 1. 2015 [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: http://euro.e15.cz/archiv/vydelat-napostizenych-1149886 7) ZÁVORA, M. Prokazování kvalifikace subdodavatelem podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Časopis stavebnictví [online]. EXPO DATA spol. s r.o., publikováno
2015
[cit.
20.
12.
2015].
Dostupné
z:
http://www.casopisstavebnictvi.cz/prokazovani-kvalifikace-subdodavatelem-podlezakona-c-137-2006-sb-o-verejnych-zakazkach_N5419
7.3
Právní předpisy 1) Smlouva o fungování Evropské unie (konsolidované znění). In: EUR-lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:12012E/TXT 2) Smlouva o založení Evropského společenství (konsolidované znění 2002). In: EURlex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie [cit. 20. 12. 2015]. 95
Dostupné
z:
http://eur-lex.europa.eu/legal-
content/CS/TXT/?uri=CELEX:12002E/TXT 3) The Agreement on Government Procurement-GPA. In: EUR-lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/legalcontent/CS/TXT/?qid=1451323133793&uri=CELEX:21994A1223(21) 4) Model Law on Procurement of Goods, Construction and Services with Guide to Enactment. UNITED NATIONS COMMISSION ON INTERNATIONAL TRADE LAW (UNCITRAL) [online]. UNCITRAL Secretariat [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: http://www.uncitral.org/pdf/english/texts/procurem/ml-procurement/ml-procure.pdf 5) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb. In: EUR-Lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie [cit. 25. 4. 2013]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/legalcontent/CS/TXT/?qid=1451322415321&uri=CELEX:32004L0017 6) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby. In: EUR-Lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie [cit.
25.
4.
2013].
Dostupné
z:
http://eur-lex.europa.eu/legal-
content/CS/TXT/?qid=1451322450771&uri=CELEX:32004L0018 7) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES. In: EUR-Lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie [cit. 25. 4. 2013]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/legalcontent/CS/TXT/?qid=1451322488886&uri=CELEX:32014L0024 8) Směrnice Rady 92/50 ze dne 18. června 1992 o harmonizaci řízení při zadávání veřejných zakázek na služby. In: EUR-Lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie [cit. 25. 4. 2013]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/legalcontent/CS/TXT/?qid=1451322511888&uri=CELEX:31992L0050 9) Směrnice Rady 93/36 ze dne 14. června 1993 o harmonizaci při zadávání veřejných zakázek na dodávky. In: EUR-Lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie [cit. 25. 4. 2013]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/legalcontent/CS/TXT/?qid=1451322533906&uri=CELEX:31993L0036 96
10) Směrnice Rady 93/37 ze dne 14. června 1993 o harmonizaci řízení při zadávání veřejných zakázek na provedení prací. In: EUR-Lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie [cit. 25. 4. 2013]. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?qid=1451322553305&uri=CELEX:31993L0037 11) Směrnice Rady 93/38/EHS ze dne 14. června 1993 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek v oblastech vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací, ve znění směrnice Rady č. 98/4/ES a směrnice Komise č. 2001/78/ES. In: EUR-Lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie [cit. 25. 4. 2013].
Dostupné
z:
http://eur-lex.europa.eu/legal-
content/CS/TXT/?qid=1451322586215&uri=CELEX:31993L0038 12) Nařízení Komise (ES) 1998/2006 ze dne 15. prosince 2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podporu de minimis. In: EUR-Lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie [cit. 25. 4. 2013]. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?qid=1451322633807&uri=CELEX:32006R1998 13) Nařízení Komise (EU) 1407/2013 ze dne 18. prosince 2013 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis. In: EUR-Lex [právní informační systém]. Úřad pro publikace Evropské unie [cit. 25. 4. 2013]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/legalcontent/CS/TXT/?qid=1451322665297&uri=CELEX:32013R1407 14) Zákon č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon, ve znění pozdějších předpisů. In: PORTÁL VEŘEJNÉ SPRÁVY [online právní informační systém]. Ministerstvo vnitra republiky
České
[cit.
20.
12.
2015].
https://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=39498&nr=455~2F1991&rpp =15#local-content 15) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. In: PORTÁL VEŘEJNÉ SPRÁVY [online právní informační systém]. Ministerstvo vnitra České republiky
[cit.
20.
12.
2015].
Dostupné
z:
https://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=39611&nr=563~2F1991&rpp =15#local-content 16) Zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit. 20. 12.
2015].
Dostupné
z:
http://www.beck-online.cz/bo/chapterview-
document.seam?documentId=onrf6mjzhe2f6mjzhewtcmi
97
17) Zákon č. 148/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C.
H.
Beck
[cit.
20.
12.
2015].
Dostupné
z:
http://www.beck-
online.cz/bo/chapterview-document.seam?documentId=onrf6mjzhe2v6mjuhawtc 18) Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. In: PORTÁL VEŘEJNÉ SPRÁVY [online právní informační systém]. Ministerstvo
vnitra
České
republiky
[cit.
20.
12.
2015].
Dostupné
z:
https://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?page=0&idBiblio=47807&nr=106~2F1 999&rpp=15#local-content 19) Zákon č. 28/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek. In: Beck-online [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit.
20.
12.
2015].
Dostupné
z:
http://www.beck-online.cz/bo/chapterview-
document.seam?documentId=onrf6mrqgayf6mryfuya 20) Zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. In: Beckonline [online právní informační systém]. Nakladatelství C. H. Beck [cit. 20. 12. 2015].
Dostupné
z:
http://www.beck-online.cz/bo/chapterview-
document.seam?documentId=onrf6mrqga2f6nbqfu4a 21) Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. In: PORTÁL VEŘEJNÉ SPRÁVY [online právní informační systém]. Ministerstvo vnitra České republiky
[cit.
20.
12.
2015].
Dostupné
z:
http://portal.gov.cz/app/zakony/?path=/portal/obcan/ 22) Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. In: PORTÁL VEŘEJNÉ SPRÁVY [online právní informační systém]. Ministerstvo vnitra České republiky
[cit.
20.
12.
2015].
Dostupné
z:
https://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=58370&nr=500~2F2004&rpp =15#local-content 23) Zákon č. 253/2005 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o inspekci práce. In: PORTÁL VEŘEJNÉ SPRÁVY [online právní informační systém]. Ministerstvo
vnitra
České
republiky
[cit.
20.
12.
2015].
Dostupné
z:
https://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=60219&nr=253~2F2005&rpp =15#local-content 24) Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. In: PORTÁL VEŘEJNÉ SPRÁVY [online právní informační systém]. Ministerstvo vnitra České
republiky
[cit.
20. 98
12.
2015].
Dostupné
z:
https://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=62419&nr=137~2F2006&rpp =15#local-content 25) Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. In: PORTÁL VEŘEJNÉ SPRÁVY [online právní informační systém]. Ministerstvo vnitra České republiky
[cit.
20.
12.
2015].
Dostupné
z:
https://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=62694&nr=262~2F2006&rpp =15#local-content 26) Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. In: PORTÁL VEŘEJNÉ SPRÁVY [online právní informační systém]. Ministerstvo vnitra České republiky
[cit.
20.
12.
2015].
Dostupné
z:
https://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=68040&nr=40~2F2009&rpp= 15#local-content 27) Zákon č. 179/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. In: PORTÁL VEŘEJNÉ SPRÁVY [online právní informační systém]. Ministerstvo vnitra České republiky [cit. 20. 12. 2015].
Dostupné
z:
https://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=71158&nr=179~2F2010&rpp =15#local-content 28) Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. In: PORTÁL VEŘEJNÉ SPRÁVY [online právní informační systém]. Ministerstvo vnitra České republiky
[cit.
20.
12.
2015].
Dostupné
z:
https://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=74907&nr=89~2F2012&rpp= 15#local-content 29) Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích. In: PORTÁL VEŘEJNÉ SPRÁVY [online právní informační systém]. Ministerstvo vnitra České republiky [cit. 20. 12. 2015].
Dostupné
z:
https://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=74908&name=o~20obchodn~ C3~ADch~20korporac~C3~ADch&rpp=15#local-content 30) Zákon č. 40/2015 Sb., změna zákona o veřejných zakázkách. In: PORTÁL VEŘEJNÉ SPRÁVY [online právní informační systém]. Ministerstvo vnitra České republiky [cit. 20.
12.
2015].
Dostupné
z:
https://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=83689&nr=40~2F2015&rpp= 15#local-content
99
31) Vyhláška č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. In: PORTÁL VEŘEJNÉ SPRÁVY [online právní informační systém]. Ministerstvo vnitra České republiky [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: https://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=58401&nr=518~2F2004&rpp =15#local-content 32) Usnesení vlády České republiky č. 188/1998, legislativní pravidla vlády, ve znění pozdějších předpisů. In: Informační systém ODok [online informační systém]. Úřad vlády
České
republiky
[cit.
20.
12.
2015].
Dostupné
z:
http://kormoran.odok.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/0/1C5D104CA6FA919FC125 71B6006CD345 33) Usnesení vlády České republiky č. 782/2015, návrh zákona o zadávání veřejných zakázek. In: Informační systém ODok [online informační systém]. Úřad vlády České republiky [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: https://apps.odok.cz/attachment//down/VPRAA38ACF02
7.4
Rozhodnutí 1) Rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 20. 9. 1988, ve věci C-31/87. Gebroeders Beentjes BV v. Nizozemské království 2) Rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 10. 11. 1998, ve věci C-360/96. Gemeente Arnhem a Gemeente Rheden vs. BFI Holding BV 3) Rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 26. 9. 2000, ve věci C-225/98. Komise vs. Francouzská republika 4) Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 10. 10. 2013, ve věci C-94/12. Swm Costruzioni 2 a Mannocchi Luigino vs. Itálie 5) Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 27. 5. 2010, sp. zn. 62 Ca 94/2008 - 130 6) Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30.09.2011, sp. zn. 5 Afs 78/2010 - 186. 7) Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 6. 10. 2014, sp. zn. 62 Af 57/2013. 8) Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 26. 5. 2010, č. j. S109/2010/VZ-6272/2010/510/HOD. 9) Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 29. 8. 2012, č. j. R158/2015/VZ-21142/2015/323/KKŘ. 10) Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 29. 8. 2012, č. j. S255/2012/VZ-16181/2012/560/MSc. 100
11) Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 18. 10. 2013, č. j. S462/2013/VZ-20406/2013/514/ZČA. 12) Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 4. 11. 2013, č. j. S488/2013/VZ-21432/2013/511/MON. 13) Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 11. 5. 2015, č. j. S469/2014/VZ-11259/2015/542/RNI. 14) Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 11. 6. 2015, č. j. S0680/2013/VZ-13926/2015/521/KMZ. 15) Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 30. 6. 2015, č. j. S0309/2015/VZ-20758/2015/541/MSC. 16) Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 7. 7. 2015, č. j. R461/2014/VZ-16741/2015/322/IJu. 17) Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 19. 8. 2015, č. j. S0370/2015/VZ-21258/2015/512/PMU.
7.5
Jiné prameny
7.5.1 Důvodové zprávy 1) Sněmovní tisk č. 1100. Vládní návrh zákona o zadávání veřejných zakázek vč. důvodové zprávy (Schváleno jako zákon č. 199/1994 Sb.). Společná česko-slovenská digitální parlamentní knihovna [online]. Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna,
publikováno
6.
11.
2002
[cit.
20.
12.
2015].
Dostupné
z:
http://www.psp.cz/eknih/1993ps/tisky/t110000b.htm 2) Sněmovní tisk č. 152/0. Vládní návrh zákona o veřejných zakázkách vč. důvodové zprávy (Schváleno jako zákon č. 28/2000 Sb.). Společná česko-slovenská digitální parlamentní knihovna [online]. Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna, publikováno
9.
3.
1999
[cit.
20.
12.
2015].
Dostupné
z:
http://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=27906 3) Sněmovní tisk č. 363/0, část č. 1/4. Vládní návrh zákona o veřejných zakázkách vč. důvodové zprávy (Schváleno jako zákon č. 40/2004 Sb.). Společná česko-slovenská digitální parlamentní knihovna [online]. Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna,
publikováno
13.
6.
2003
[cit.
http://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=6817
101
20.
12.
2015].
Dostupné
z:
4) Sněmovní tisk č. 1076/0, část č. 1/6. Vládní návrh zákona o veřejných zakázkách vč. důvodové zprávy (Schváleno jako zákon č. 137/2006 Sb.). Společná česko-slovenská digitální parlamentní knihovna [online]. Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna,
publikováno
1.
8.
2005
[cit.
20.
12.
2015].
Dostupné
z:
http://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=14530 7.5.2 Další prameny parlamentu a vlády České republiky 1) Sněmovní tisk č. 527. Zásady zákona o zadávání veřejných zakázek (zadávací řád). Společná česko-slovenská digitální parlamentní knihovna [online]. Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna, publikováno 6. 11. 2002 [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: http://www.psp.cz/eknih/1993ps/tisky/t0527_00.htm 2) Senátní tisk č. 35 pátého funkční období senátu 2004-2006. Návrh zákona o inspekci práce. Senát parlamentu České republiky [online]. Parlament České republiky, Senát, publikováno
3.
6.
2004
[cit.
20.
12.
2015].
Dostupné
z:
http://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=122295 3) Sněmovní tisk č. 686/6. Stanovisko prezidenta k tisku 686/0. Společná československá digitální parlamentní knihovna [online]. Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna, publikováno 19. 5. 2005 [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=12875 4) Návrh zákona o zadávání veřejných zakázek – vypořádání připomínek z meziresortního připomínkového řízení. Informační systém ODok [online informační systém].
Úřad
vlády
České
republiky
[cit.
2.
10.
2015].
Dostupné
z:
https://apps.odok.cz/kpl-detail?pid=KORN9VSC8K3C 5) Sněmovní tisk č. 637/0, část č. 1/4. Vládní návrh zákona o veřejných zakázkách - EU. Společná česko-slovenská digitální parlamentní knihovna [online]. Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna, publikováno 12. 11. 2015 [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=122295 6) Stenografický zápis z 4. schůze Senátu ze dne 24. 3. 2005. Senát parlamentu České republiky [online]. Parlament České republiky, Senát [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: http://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/hlasovani?action=steno&O=5&IS=3099&T= 36#st36 7) Stenografický zápis z 23. schůze Poslanecké sněmovny ze dne 12. 12. 2014. Společná česko-slovenská digitální parlamentní knihovna [online]. Parlament České republiky,
102
Poslanecká
[cit.
sněmovna
20.
12.
2015].
Dostupné
z:
http://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/023schuz/s023281.htm 7.5.3 Katalogy a informace z oficiálních elektronických prezentací 1) Internetový portál Vsechnyzakazky.cz. Zlepšení systémů veřejných zakázek v ČR a SR [online].
Oživení
o.
s.
[cit.
10.
11.
2015].
Dostupné
z:
http://www.vsechnyzakazky.cz/zakazka/hledat/ 2) Kalkulátor kurzových přepočtů. [online]. Stephen Ostermiller [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: http://cs.coinmill.com/CZK_SDR.html#SDR=130000 3) Katalog organizací zaměstnávajících více než 50% osob se zdravotním postižením a osob se zdravotním postižením samostatně výdělečně činných. INTEGROVANÝ PORTÁL MPSV [online]. Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky [cit. 11.
11.
2015].
Dostupné
z:
https://portal.mpsv.cz/sz/zamest/zamestnaniosob/katalogorganizaceozp 4) PRVNÍ CHRÁNĚNÁ DÍLNA s.r.o.. Katalog firmy.cz [online]. Seznam.cz, a.s. [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: http://www.firmy.cz/detail/2685025-prvni-chranena-dilnausti-nad-labem-svadov.html 5) PRVNÍ CHRÁNĚNÁ DÍLNA s.r.o.. Veřejný rejstřík a sbírka listin [online]. Ministerstvo spravedlnosti České republiky [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-firma?subjektId=26746 6) Registr veřejných podpor. EVROPSKÁ KOMISE [online]. EVROPSKÁ KOMISE [cit. 20.
12.
2015].
Dostupné
z:
http://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/index.cfm?fuseaction=dsp_result 7) Rodné listy zakázek. Portál hlavního města Prahy [online]. Magistrát hlavního města Prahy
[cit.
20.
12.
2015].
Dostupné
z:
http://www.praha.eu/jnp/cz/o_meste/finance/rodne_listy_zakazek/index.html 8) Seznam signatářů Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT). Světová obchodní organizace (WTO) [online]. World Trade Organization (WTO) [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: https://www.wto.org/english/thewto_e/gattmem_e.htm 9) Státní fond životního prostředí České republiky [online]. Státní fond životního prostředí České republiky [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: https://www.sfzp.cz/ 10) Veřejný rejstřík a sbírka listin [online]. Ministerstvo spravedlnosti České republiky [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik
103
11) VĚSTNÍK VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: https://www.vestnikverejnychzakazek.cz/ 7.5.4 Profily zadavatelů ve smyslu zákona č. 137/2006 Sb. 1) Kompostárna Měník. E-ZAKAZKY [online]. OTIDEA a.s. [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: http://www.e-zakazky.cz/Profil-Zadavatele/6a37e094-9566-4c82-92ca2fd2f50b9341/Zakazka/P14V00000002 2) Pořízení komunální čistící techniky – First TransLogic s.r.o.. PROFIL ZADAVATELE [online]. LEKTOR INTERMEDIA, s.r.o. [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: https://www.profilzadavatele.cz/profil-zadavatele/first-translogic-s-r-o_2528/porizenikomunalni-cistici-techniky-first-translogic-s-r-o_7524/ 3) Pořízení zametacího stroje IV. VHODNÉ UVEŘEJNĚNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK [online]. QCM, s.r.o. [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: https://www.vhodneuverejneni.cz/index.php?m=xenorders&h=contractsregister&a=detail&contract=8326 4) Protokol o jednání hodnotící komise - veřejná zakázka "Zlepšení systému sběru a svozu bioodpadů ve Skřípově a okolí". Archiv obce Skřípov [na základě žádosti dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů]. Obec Skřípov [cit. 5. 11. 2015]. 5) Zařízení na úpravu biologicky rozložitelného odpadu. E-ZAKAZKY [online]. OTIDEA a.s. [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: http://www.e-zakazky.cz/Detail-VerejneZakazky/5f55a006-1fc5-4586-aa35-39ad9687be2c/13904 6) Zlepšení systému sběru a svozu bioodpadů ve Skřípově a okolí. PROFIL ZADAVATELE [online]. LEKTOR INTERMEDIA, s.r.o. [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z:
https://www.profilzadavatele.cz/profil-zadavatele/obec-skripov_334/zlepseni-
systemu-sberu-a-svozu-bioodpadu-ve-skripove-a-okoli_9725/
104
8
Přílohy
8.1
Příloha č. 1: "Výsledky referenčních veřejných zakázek"
ID 2640 8864 2641 1263 2641 6742 2662 4535 2669 0957 2671 2633 2680 2834 2681 9894 2709 1785 2733 5167 2733 6056 2736 1892 2737 6001 2739 2150 2739 5970 2816 7725 2817 6459 2817 7418 2828 7771
Název projektu/výběrového řízení Kompostárna Votice
Výzva 52V
Legenda203 2 800 000,00 Kč
Legenda204 2 768 100,00 Kč
Legenda205 GARNEA a.s
Legenda206 31 900,00 Kč
Podzemní kontejnery Benešov - I. Etapa Kompostárna Březnice
52V
4 591 735,00 Kč
4 148 000,00 Kč
Tost.cz, s.r.o
443 735,00 Kč
52V
2 735 875,00 Kč
2 558 000,00 Kč
SAP spol. s.r.o.
177 875,00 Kč
SBĚRNÝ DVŮR - LIBŠTÁT
52V
Svážíme bioodpad z obce Kněžmost
52V
1 444 800,00 Kč
1 488 170,00 Kč
Třídící linka odpadů208
52V
2 849 000,00 Kč
5 750 000,00 Kč
Kompostárna Veselíčko
52V
4 560 000,00 Kč
4 590 000,00 Kč
Kompostárna Lety II
52V
2 480 000,00 Kč
2 486 000,00 Kč
Kompostárna Šluknov
52V
4 816 000,00 Kč
4 646 820,00 Kč
Zavedení svozu bioodpadu v Rožmitále pod Třemšínem209 Nákup techniky pro nakládání s odpady ve městě Pacov Dovybavení sběrného dvora v obci Strání Kompostárna ZOO Dvůr Králové
52V
1 799 000,00 Kč
1 739 900,00 Kč
52V
2 254 820,00 Kč
1 917 000,00 Kč
52V
2 498 000,00 Kč
2 482 000,00 Kč
52V
778 000,00 Kč
52V
4 930 000,00 Kč
4 955 000,00 Kč
FORAGRI s.r.o.
Systém sběru bioodpadu- Horen s.r.o.
52V
2 657 450,00 Kč
2 582 000,00 Kč
Systém svozu bioodpadu a vybavení kompostárny v Prosenické Lhotě Zařízení na úpravu biologicky rozložitelného odpadu211 Dovybavení kompostárny svozovou technikou Technické vybavení pro kompostárnu Svárov
58V
3 645 000,00 Kč
3 244 500,00 Kč
58V
3 390 000,00 Kč
3 178 371,90 Kč
58V
5 244 000,00 Kč
5 367 000,00 Kč
58V
1 700 650,00 Kč
1 558 494,00 Kč
2831 6248 2831 9568 2837 7806 2840 4753
Kompostárna Dolní Pěna a systém svozu bioodpadu Mobilní drtič bioodpadů Limek plus
58V
5 240 000,00 Kč
5 238 000,00 Kč
58V
1 301 000,00 Kč
1 980 000,00 Kč
CHARVÁT CTS a.s. HZT Technikservis, a.s. Petr Kostka (třetí v pořadí) WASTE SERVICE s.r.o AGRO SPECTRUM BELARUS s.r.o. Agrozet České Budějovice, a.s. MOUDER s.r.o.
Systém odděleného sběru Kestřany
58V
3 659 000,00 Kč
3 145 810,99 Kč
ELKOPLAST CZ, s.r.o.
Kompostárna Měník212
58V
5 208 000,00 Kč
5 194 160,00 Kč
POMOC TÝN NAD VLTAVOU, z.s.
Kompostárna - Běleč
210
Výběrové řízení zrušeno
203
CHARVÁT CTS a.s. LAŠŠAN METAL s.r.o. WASTE SERVICE s.r.o. Profiscan s.r.o. STROM Praha a.s. AGROWEST a.s. HCS Centrum s.r.o. ZEND s.r.o.
Bez vlivu na pořadí 207 Bez vlivu na pořadí 207 Bez vlivu na pořadí 207 Bez vlivu na pořadí 207 169 180,00 Kč 59 100,00 Kč 337 820,00 Kč 16 000,00 Kč
Hodnocena pouze jedna nabídka Bez vlivu na pořadí 207 75 450,00 Kč 400 500,00 Kč 211 628,10 Kč Bez vlivu na pořadí 207 142 156,00 Kč
2 000,00 Kč Bez vlivu na pořadí 207 513 189,01 Kč Bez vlivu na pořadí 207
Nabídková cena PRVNÍ CHRÁNĚNÁ DÍLNA S.R.O. bez zvýhodnění dle § 101 odst. 4 ZVZ, uvedeno v Kč bez DPH 204 Nabídková cena dalšího uchazeče v pořadí hodnocených nabídek, uvedeno v Kč bez DPH 205 Název dalšího uchazeče v pořadí hodnocených nabídek 206 Rozdíl mezi cenou skutečně uhrazenou a cenou, na kterou by byla uzavřena smlouva v případě neaplikování zvýhodnění dle § 101 odst. 4 ZVZ, uvedeno v Kč bez DPH 207 Neaplikování zvýhodnění dle § 101 odst. 4 ZVZ by nemělo vliv na výsledné pořadí hodnocených nabídek. 208 Předpokládaná cena zakázky byla pouze 2 215 000 Kč bez DPH. 209 Maximální přípustná cena byla zadavatelem stanovena na 1 800 000 Kč bez DPH. 210 Zadávací dokumentaci si vyzvedlo 8 potenciálních uchazečů, z nichž se zúčastnili pouze dva. 211 Druhý uchazeč v pořadí také využíval zvýhodnění dle § 101 odst. 4 ZVZ. 212 Druhý uchazeč v pořadí také využíval zvýhodnění dle § 101 odst. 4 ZVZ.
105
2843 1221
Třídící linka Králíky)213
města
58V
2 200 000,00 Kč
1 950 000,00 Kč
2846 5434 2872 6858 2877 4313 2896 8936
Omezení prašnosti z plošných zdrojů v obci Lipnice nad Sázavou Pořízení zametacího stroje IV (Město Třebechovice pod Orebem) Snížení imisní zátěže na území obce Velké Přílepy Snížení imisí - Pořízení komunální čistící techniky - First TransLogic s.r.o.215 Snížení imisí - Pořízení komunální čistící techniky - RedConstruction Inc s.r.o.216
59V
2 231 900,00 Kč
1 957 000,00 Kč
59V
2 370 000,00 Kč
2 487 776,86 Kč
59V
1 590 000,00 Kč
1 330 000,00 Kč
59V
3 798 000,00 Kč
3 783 000,00 Kč
59V
3 798 000,00 Kč
3 783 000,00 Kč
Zavedení technologií snižující emise amoniaku u Zemědělského družstva Mříčná Zavedení technologií snižující emise amoniaku u Zemědělské akciové společnosti Mlázovice
62V
3 762 780,00 Kč
3 546 417,00 Kč
62V
2 228 000,00 Kč
Pořízení technologie využitelné ke snížení emisí amoniaku -Agro bílá, a.s Snížení emisí amoniaku při nakládání s kejdou (Ing. Radek Koch) Kompostárna Zduchovice (Ing. LADISLAV KRULICH - LaBohéme) Doplnění technologie kompostování v obci Náklo217 Kompostárna Přívory218
62V
2896 8956 2931 2963 2931 3021 2932 9312 2937 6793 3213 2114 3220 6403 3221 8348 3222 4622 3222 4622 3228 2875 3228 2875 3230 2521 3232 5296 3232 5443
(Služby
SOME Jindřichův Hradec s.r.o. Cerea, a.s.
250 000,00 Kč 274 900,00 Kč
MERKURIA ARTES a.s. HAITECO CZ, s.r.o. LMS Česká Republika, spol. s.r.o. LMS Česká Republika, spol. s.r.o. KLAS Nekoř, a.s.
Bez vlivu na pořadí 207 Bez vlivu na pořadí214 15 000,00 Kč
2 320 000,00 Kč
KLAS a.s.
Nekoř,
Bez vlivu na pořadí 207
2 216 600,00 Kč
1 995 016,00 Kč
Green s.r.o.
Agro
62V
4 697 000,00 Kč
4 638 000,00 Kč
HM s.r.o.
59 000,00 Kč
64V
4 250 000,00 Kč
4 300 000,00 Kč
NEWIA, s.r.o.
Bez vlivu na pořadí 207
64V
2 455 000,00 Kč
Hodnocena pouze jedna nabídka
64V
4 646 000,00 Kč
Hodnocena pouze jedna nabídka
Vybavení kompostárny Příbram (Dílčí část 1) Vybavení kompostárny Příbram (Dílčí část 2) Rozšíření kapacity kompostárny Líšnice (Dílčí část 1)219 Rozšíření kapacity kompostárny Líšnice (Dílčí část 2)219 Malá kompostárna Boubín220
64V
2 369 400,00 Kč
2 154 600,00 Kč
64V
1 620 000,00 Kč
1 445 000,00 Kč
64V
2 788 000,00 Kč
2 940 000,00 Kč
64V
274 000,00 Kč
64V
5 090 000,00 Kč
TOKO AGRI Bez vlivu na a.s. pořadí 207 224 000,00 Kč VAHY PRO, Bez vlivu na s.r.o. pořadí 207 Hodnocena pouze jedna nabídka
Technologie pro materiálové využití BRO kompostováním včetně zajištění svozu - Ing. Miroslav Zach221 Čistá obec Trojanovice - etapa č.III (Dílčí část 3)222
64V
4 709 300,00 Kč
4 759 300,00 Kč
DAŇHEL AGRO, a.s.
Bez vlivu na pořadí 207
64V
379 000,00 Kč
350 000,00 Kč
SYNPRO Severní Morava, s.r.o.
29 000,00 Kč
213
Vosting spol, s.r.o. BOBAC CZ a.s.
15 000,00 Kč 216 363,00 Kč
221 584,00 Kč
214 800,00 Kč 175 000,00 Kč
Zboží dodávané PRVNÍ CHRÁNĚNÁ DÍLNA S.R.O dle kupní smlouvy oficiálně do ČR dováží firma SOME Jindřichův Hradec s.r.o., která byla i druhým uchazečem v pořadí. 214 Firma HAITECO CZ, s.r.o. zvítězila ve výběrovém řízení i přes aplikaci zvýhodnění dle § 101 odst. 4 ZVZ. Přesto z neznámých důvodů neposkytla součinnost před uzavřením kupní smlouvy a z toho důvodu je dodavatelem PRVNÍ CHRÁNĚNÁ DÍLNA S.R.O.. 215 Totožní účastníci a výsledky jako u zakázky s názvem "Snížení imisí - Pořízení komunální čistící techniky RedConstruction Inc s.r.o." 216 Totožní účastníci a výsledky jako u zakázky s názvem "Snížení imisí - Pořízení komunální čistící techniky First TransLogic s.r.o." 217 Před hodnocením vyloučen uchazeč MTM Tech s.r.o. 218 Výběrového řízení se zúčastnili ještě tři další subjekty, všechny byly vyloučeny pro nesplnění kvalifikace. 219 Účelově nastavená hodnotící kritéria. PRVNÍ CHRÁNĚNÁ DÍLNA S.R.O. zvítězila díky závazku nastoupit k řešení servisního zásahu do 2 hodin od nahlášení závady a díky závazku dodat předmět plnění do 30 dní. Díky nestandardně nastaveným hodnotícím kritériím nebylo potřeba využívat ustanovení § 101 odst. 4 ZVZ. 220 Výběrového řízení se zúčastnil ještě další uchazeč s nižší nabídkovou cenou, který byl vyloučen pro nesplnění kvalifikace a technických podmínek. 221 Hodnotícím kritériem byla ekonomická výhodnost nabídky. 222 Výrobcem dodávaného zařízení je firma OSTATICKÝ s.r.o., která se taktéž zúčastnila výběrového řízení.
106
3232 5443 3232 8613 3233 5742 3234 3271 3235 3199 3235 7210 3239 4561 3239 4561 3240 5596 3241 3328 3243 1875 3245 1080
Čistá obec Trojanovice - etapa č.III (Dílčí část 4) Zavedení separace a svozu bioodpadů v obci Mořkov
64V
394 000,00 Kč
64V
1 899 000,00 Kč
Zavedení separace a svozu separovaných 223 odpadů v obci Kateřinice
64V
4 827 000,00 Kč
Kompostárna Štoky
64V
3 499 000,00 Kč
Komunitní kompostárná Chudenín
64V
3 590 000,00 Kč
3 050 000,00 AGROTEC a.s. 449 000,00 Kč Kč Hodnocena pouze jedna nabídka
Kompostárna KTS Ekologie
64V
3 305 000,00 Kč
Nedostupné informace224
Zlepšení systému nakládání s odpady v obci Slatinice (Dílčí část A) Zlepšení systému nakládání s odpady v obci Slatinice (Dílčí část B) Svážíme bioodpad z obce Předměřice nad Jizerou KOMPOSTÁRNA KOKŠÍN225
64V
1 385 000,00 Kč
64V
461 175,00 Kč
1 225 724,00 Zeppelin CZ s.r.o. 159 276,00 Kč Kč Hodnocena pouze jedna nabídka
64V
2 249 500,00 Kč
64V
5 119 600,00 Kč
Vybavení kompostárny v Bezděkově
64V
Teleskopický manipulátor pro zařízení "Manipulační přístřešek pro shromažďování, dotřiďování a využívání 226 odpadů"
64V
3 094 000,00 Kč
2 670 000,00 Kč
NET spol. s.r.o.
424 000,00 Kč
3245 5126 3245 6643
Rozšíření separace odpadu ve městě Žulová227
64V
2 999 000,00 Kč
SIMED s.r.o.
62 000,00 Kč
Pořízení technologie využitelné ke zkvalitnění nakládání s odpady - Radek Tíkal
64V
4 019 000,00 Kč
2 937 000,00 Kč 3 890 000,00 Kč
Great Garden CZ, SE
129 000,00 Kč
3248 4377 3250 1799 3250 2764
Svoz bioodpadu v Broumově
64V
2 565 000,00 Kč
64V
2 099 900,00 Kč
CHARVÁT CTS a.s. Y-CZ s.r.o.
256 998,35 Kč
Zavedení separace bioodpadů v obci Hříšice Kompostárna - Petr Pazderník včetně zajištění svozu biologicky rozložitelného odpadu228 Zavedení separace bioodpadu ve městě Raspenava229
64V
4 558 000,00 Kč
2 308 001,65 Kč 2 058 200,00 Kč 4 628 000,00 Kč
STAKO MF s.r.o.
Bez vlivu na pořadí 207
64V
2 489 000,00 Kč
2 499 000,00 Kč
Bez vlivu na pořadí 207
Svoz BRO ve městě Čelákovice
64V
2 120 000,00 Kč
Zkvalitnění svozu komunálního odpadu ve formě dřeva DopStav230 Zkvalitnění nakládání s odpady v obci Kozlovice (Dílčí část 2) Zkvalitnění nakládání s odpady v obci Kozlovice (Dílčí část 3)
64V
5 160 000,00 Kč
64V
101 000,00 Kč
2 061 840,00 Kč 5 000 000,00 Kč 110 980,00 Kč
TURBOSOL SERVIS, spol. s r.o ALFA PROFI s.r.o. AGROTEC a.s
64V
2 240 000,00 Kč
MEVAOSTRAVA, s.r.o. PROFI AUTO CZ a.s.
Bez vlivu na pořadí 207 293 103,00 Kč
3251 0777 3251 9758 3253 2566 3256 1881 3256 1881
392 560,00 Kč
SDO Technika 1 440,00 Kč s.r.o. 2 076 000,00 Kč A-TEC Servis Bez vlivu na s.r.o. pořadí 207 Hodnocena pouze jedna nabídka
2 266 000,00 FARID Bez vlivu na Kč COMERCIA s.r.o. pořadí 207 Hodnocena pouze jedna nabídka
Dle informací na profilu zadavatele zvítězila firma AGROTIP - Široký s.r.o.
223
1 946 897,00 Kč
41 700,00 Kč
58 160,00 Kč 160 000,00 Kč
Zadavatel oslovil 6 potenciálních uchazečů, z nichž nikdo do výběrového řízení nepodal nabídku. PRVNÍ CHRÁNĚNÁ DÍLNA S.R.O. oslovena nebyla. 224 Datum zadání zakázky je dle věstníku 29. 6. 2015, přesto na profilu zadavatele není písemná zpráva, kupní smlouva a rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky. 225 Výběrového řízení se dále zúčastnila firma KVARTO spol. s r.o.. Její nabídka byla vyloučena kvůli formálním pochybením (nepodepsaný krycí list, chybějící prohlášení o počtu stran a neuvedení subdodavatelů). V případě CHRÁNĚNÁ DÍLNA S.R.O. nebylo vůbec přezkoumáno její tvrzení, že plní zakázku bez subdodavatelů, i když to reálně není možné. 226 Z výběrového řízení bez zveřejnění důvodu odstoupila firma CIME-bau s.r.o. s nabídkovou cenou 2 370 000 Kč bez DPH, která by v případě nevyřazení musela být hodnocena jako nejnižší i při aplikaci § 101 odst. 4 ZVZ. 227 Nabídka společnosti HYVA-CS, s.r.o. s nabídkovou cenou 2 850 000 Kč bez DPH byla vyloučena pro neposkytnutí vysvětlení nabídky ve lhůtě tři dnů. 228 Osloveno 5 dodavatelů, z nichž se zúčastnila pouze firma STAKO MF s.r.o.. PRVNÍ CHRÁNĚNÁ DÍLNA S.R.O. oslovena nebyla. 229 Dvě nabídky ze čtyř byly vyloučeny pro formální početní nedostatky ve výpisu nabídkových cen. Všechny čtyři nabídky se vyznačovali celkovým rozptylem cen nižším než 14 000 Kč bez DPH. 230 Hodnotícím kritériem byla ekonomická výhodnost nabídky (dílčí kritéria byla cena 80% a délka záruční doby 20%). V případě hodnotícího kritéria nejnižší nabídková cena by zvítězila firma Silesia WM s.r.o. s cenou 4 706 058 Kč bez DPH.
107
8.2
Příloha č. 2: "Podíl subdodavatelského plnění"
ID
Název projektu/výběrového řízení
Výzva
2640 8864 2641 1263
Kompostárna Votice
52V
Podzemní kontejnery Benešov - I. Etapa
52V
2641 6742 2662 4535 2669 0957 2671 2633 2680 2834 2681 9894 2709 1785 2733 5167 2733 6056 2736 1892 2737 6001 2739 2150 2739 5970 2816 7725 2817 6459 2817 7418 2828 7771 2831 6248 2831 9568 2837 7806 2840 4753 2843 1221 2846 5434 2872 6858 2877 4313 2896 8936 2896 8956 2931 2963 2931 3021 2932 9312 2937 6793 3213 2114
Kompostárna Březnice
52V
SBĚRNÝ DVŮR - LIBŠTÁT
52V
Svážíme bioodpad z obce Kněžmost
52V
Třídící linka odpadů
52V
Kompostárna Veselíčko
52V
Kompostárna Lety II
52V
Kompostárna Šluknov
52V
Zavedení svozu bioodpadu v Rožmitále pod Třemšínem
52V
Nákup techniky pro nakládání s odpady ve městě Pacov
52V
Dovybavení sběrného dvora v obci Strání
52V
Kompostárna ZOO Dvůr Králové
52V
Kompostárna - Běleč
52V
CERNIN s.r.o.
Více než 10%
Systém sběru bioodpadu- Horen s.r.o.
52V
Technocar s.r.o.
95%
Systém svozu bioodpadu a vybavení kompostárny v Prosenické Lhotě Zařízení na úpravu biologicky rozložitelného odpadu
58V
Dovybavení kompostárny svozovou technikou
58V
Technické vybavení pro kompostárnu Svárov
58V
Kompostárna Dolní Pěna a systém svozu bioodpadu
58V
Mobilní drtič bioodpadů Limek plus
58V
Systém odděleného sběru Kestřany
58V
Kompostárna Měník
58V
Třídící linka (Služby města Králíky)
58V
Omezení prašnosti z plošných zdrojů v obci Lipnice nad Sázavou Pořízení zametacího stroje IV (Město Třebechovice pod Orebem) Snížení imisní zátěže na území obce Velké Přílepy
59V
Snížení imisí - Pořízení komunální čistící techniky - First TransLogic s.r.o. Snížení imisí - Pořízení komunální čistící techniky RedConstruction Inc s.r.o. Zavedení technologií snižující emise amoniaku u Zemědělského družstva Mříčná Zavedení technologií snižující emise amoniaku u Zemědělské akciové společnosti Mlázovice Pořízení technologie využitelné ke snížení emisí amoniaku - Agro bílá, a.s Snížení emisí amoniaku při nakládání s kejdou (Ing. Radek Koch) Kompostárna Zduchovice (Ing. LADISLAV KRULICH La-Bohéme)
59V
SAP spol. s.r.o.
Neuvádí se
59V
SAP spol. s.r.o.
Neuvádí se
62V
Neuvádí se
90%
58V
59V
Subdodavatel dílny
chráněné
Procentuální subdodavatele Neuvádí se
Komunální technika, s.r.o. + STAVOS BENEŠOV s.r.o. Neuvádí se Výběrové řízení zrušeno ENERGREEN PROJEKT s.r.o. Neuvádí se
ENERGREEN PROJEKT s.r.o. Neuvádí se
Neuvádí se
ICOM transport a.s. + Bohuslav Kolář ENERGREEN PROJEKT s.r.o. + ODES s.r.o. Neuvádí se
Neuvádí se
64V
108
Neuvádí se
ENERGREEN PROJEKT Více než 10% s.r.o. Nepředpokládá se využití subdodavatelů FABOK s.r.o.
90% Neuvádí se
ENERGREEN PROJEKT Více než 10% s.r.o. Nepředpokládá se využití subdodavatelů Neuvádí se STROM PRAHA a.s.
50%
Neuvádí se ENERGREEN PROJEKT s.r.o. Unicont Group s.r.o.
90% 90%
Neuvádí se
62V
62V
Neuvádí se
ENERGREEN PROJEKT Neuvádí se s.r.o. Nepředpokládá se využití subdodavatelů
59V
62V
90%
Neuvádí se ZV AGRO, s.r.o.
60%
BV - Technika, a.s. + Neuvádí se Agrotrans Otice s.r.o. Výsledky nezveřejněny na profilu zadavatele
podíl
3220 6403 3221 8348 3222 4622 3222 4622 3228 2875 3228 2875 3230 2521 3232 5296 3232 5443 3232 5443 3232 8613 3233 5742 3234 3271 3235 3199 3235 7210 3239 4561 3239 4561 3240 5596 3241 3328 3243 1875 3245 1080 3245 5126 3245 6643 3248 4377 3250 1799 3250 2764 3251 0777 3251 9758 3253 2566 3256 1881 3256 1881
Doplnění technologie kompostování v obci Náklo
64V
Nepředpokládá se využití subdodavatelů
Kompostárna Přívory
64V
Nepředpokládá se využití subdodavatelů
Vybavení kompostárny Příbram (Dílčí část 1)
64V
SAP spol. s.r.o.
Neuvádí se
Vybavení kompostárny Příbram (Dílčí část 2)
64V
SAP spol. s.r.o.
Neuvádí se
Rozšíření kapacity kompostárny Líšnice (Dílčí část 1)
64V
Neuvádí se
90%
Rozšíření kapacity kompostárny Líšnice (Dílčí část 2)
64V
Neuvádí se
90%
Malá kompostárna Boubín
64V
ARBO, spol. s.r.o.
90%
Technologie pro materiálové využití BRO kompostováním včetně zajištění svozu - Ing. Miroslav Zach
64V
Neuvádí se
Čistá obec Trojanovice - etapa č.III (Dílčí část 3)
64V
Neuvádí se
Čistá obec Trojanovice - etapa č.III (Dílčí část 4)
64V
Neuvádí se
Zavedení separace a svozu bioodpadů v obci Mořkov
64V
Neuvádí se
Zavedení separace a svozu separovaných odpadů v obci Kateřinice Kompostárna Štoky
64V
Neuvádí se
64V
Nepředpokládá se využití subdodavatelů
Komunitní kompostárná Chudenín
64V
Nepředpokládá se využití subdodavatelů
Kompostárna KTS Ekologie
64V
Neuvádí se
Zlepšení systému nakládání s odpady v obci Slatinice (Dílčí část A) Zlepšení systému nakládání s odpady v obci Slatinice (Dílčí část B) Svážíme bioodpad z obce Předměřice nad Jizerou
64V
Neuvádí se
64V
Neuvádí se
64V
KOMPOSTÁRNA KOKŠÍN
64V
Nepředpokládá se využití subdodavatelů
Vybavení kompostárny v Bezděkově
64V
Teleskopický manipulátor pro zařízení "Manipulační přístřešek pro shromažďování, dotřiďování a využívání odpadů"
64V
Dle informací na profilu zadavatele zvítězila firma AGROTIP - Široký s.r.o. Nepředpokládá se využití subdodavatelů
Rozšíření separace odpadu ve městě Žulová
64V
ELKOPLAST CZ, s.r.o.
Neuvádí se
Pořízení technologie využitelné ke zkvalitnění nakládání s odpady - Radek Tíkal Svoz bioodpadu v Broumově231
64V
AGROWEST a.s.
90%
64V
Neuvádí se
Zavedení separace bioodpadů v obci Hříšice
64V
Neuvádí se
Kompostárna - Petr Pazderník včetně zajištění svozu biologicky rozložitelného odpadu Zavedení separace bioodpadu ve městě Raspenava
64V
Neuvádí se
64V
Svoz BRO ve městě Čelákovice
64V
Neuvádí se
Zkvalitnění svozu komunálního odpadu ve formě dřeva DopStav Zkvalitnění nakládání s odpady v obci Kozlovice (Dílčí část 2) Zkvalitnění nakládání s odpady v obci Kozlovice (Dílčí část 3)
64V
Neuvádí se
ELKOPLAST CZ, s.r.o.
Neuvádí se
Neuvádí se
95%
64V
ELKOPLAST CZ, s.r.o.
95%
64V
ELKOPLAST CZ, s.r.o.
95%
231
V písemné zprávě zadavatele se uvádí předpokládané subdodavatelské plnění u všech částí zakázky, nespecifikuje se však subjekt subdodavatele ani předpokládaný podíl plnění.
109
8.3 ID
Příloha č. 3: "Zdroje informací o veřejné zakázce" Název projektu/výběrového řízení
Výzva
2640 8864
Kompostárna Votice
52V
2641 1263 2641 6742
Podzemní kontejnery Benešov - I. Etapa Kompostárna Březnice
52V
2662 4535
SBĚRNÝ DVŮR - LIBŠTÁT
52V
2669 0957
Svážíme Kněžmost
2671 2633
Třídící linka odpadů
52V
2680 2834 2681 9894
Kompostárna Veselíčko
52V
Kompostárna Lety II
52V
2709 1785
Kompostárna Šluknov
52V
2733 5167
Zavedení svozu bioodpadu Rožmitále pod Třemšínem
v
52V
2733 6056 2736 1892
Nákup techniky pro nakládání s odpady ve městě Pacov Dovybavení sběrného dvora v obci Strání
52V
2737 6001 2739 2150
Kompostárna ZOO Dvůr Králové
52V
Kompostárna - Běleč
52V
2739 5970 2816 7725
52V
2817 6459
Systém sběru bioodpadu- Horen s.r.o. Systém svozu bioodpadu a vybavení kompostárny v Prosenické Lhotě Zařízení na úpravu biologicky rozložitelného odpadu
2817 7418
Dovybavení svozovou technikou
58V
2828 7771
Technické vybavení kompostárnu Svárov
pro
58V
2831 6248
Kompostárna Dolní Pěna a systém svozu bioodpadu
58V
2831 9568
Mobilní drtič bioodpadů Limek plus
58V
2837 7806
Systém odděleného sběru Kestřany
58V
2840 4753
Kompostárna Měník
58V
2843 1221
Třídící linka Králíky)
bioodpad
z
obce
kompostárny
(Služby
města
52V
52V
52V
58V 58V
58V
Zdroj VHODNÉ UVEŘEJNĚNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK [online]. QCM, s.r.o. [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: https://www.vhodne-uverejneni.cz/zakazka/kompostarnavotice-dodavka-zarizeni Elektronický nástroj pro správu veřejných zakázek [online]. QCM, s.r.o. [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: https://ezak.benesov-city.cz/contract_display_192.html VHODNÉ UVEŘEJNĚNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK [online]. QCM, s.r.o. [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: https://www.vhodne-uverejneni.cz/zakazka/kompostarnabreznice-strojni-vybaveni-1 VHODNÉ UVEŘEJNĚNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK [online]. QCM, s.r.o. [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: https://www.vhodne-uverejneni.cz/zakazka/porizenimanipulacni-techniky-pro-sberny-dvur-libstat VHODNÉ UVEŘEJNĚNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK [online]. QCM, s.r.o. [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: https://www.vhodne-uverejneni.cz/zakazka/svazimebioodpad-z-obce-knezmost VHODNÉ UVEŘEJNĚNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK [online]. QCM, s.r.o. [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: https://www.vhodne-uverejneni.cz/zakazka/dodavkatridici-linky-odpadu-1 Elektronický systém - uveřejňování.cz [online]. SEV Computing, s.r.o. [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: https://uverejnovani.cz/offers/details/748 SOFTENDER - CERTIFIKOVANÝ ELEKTRONICKÝ NÁSTROJ PRO ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK A PROFIL ZADAVATELE [online]. B2B CENTRUM a.s. [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: https://www.softender.cz/home/zakazka/4852985 Elektronický nástroj pro správu veřejných zakázek [online]. QCM, s.r.o. [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: https://verejne.zakazky.mestosluknov.cz/contract_display_58.html VHODNÉ UVEŘEJNĚNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK [online]. QCM, s.r.o. [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: https://www.vhodne-uverejneni.cz/zakazka/zavedenisvozu-bioodpadu-v-rozmitale-pod-tremsinem-manipulator-s-prislusenstvim Elektronický nástroj pro správu veřejných zakázek [online]. QCM, s.r.o. [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: https://ezak.straziste.cz/contract_display_112.html PROFIL ZADAVATELE [online]. LEKTOR INTERMEDIA, s.r.o. [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: https://www.profilzadavatele.cz/profil-zadavatele/obecstrani_507/dovybaveni-sberneho-dvora-v-obci-strani_8461/ Elektronický nástroj pro správu veřejných zakázek [online]. QCM, s.r.o. [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: https://zakazky.cenakhk.cz/contract_display_1727.html PROFIL ZADAVATELE [online]. LEKTOR INTERMEDIA, s.r.o. [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: https://www.profilzadavatele.cz/profil-zadavatele/martinhomola_2363/kompostarna-belec_7845/ STAVEBNÍonline [online]. RTS, a. s. [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: https://stavebnionline.cz/Profily/profil.asp?Typ=2&ID=653&IDZak=4690 VHODNÉ UVEŘEJNĚNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK [online]. QCM, s.r.o. [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: https://www.vhodne-uverejneni.cz/zakazka/system-svozubioodpadu-a-vybaveni-kompostarny-v-prosenicke-lhote-2 E-ZAKAZKY [online]. OTIDEA a.s. [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: http://www.E-ZAKAZKY.cz/Detail-VerejnE-ZAKAZKY/5f55a006-1fc5-4586aa35-39ad9687be2c/13904 PROFIL ZADAVATELE [online]. LEKTOR INTERMEDIA, s.r.o. [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: https://www.profilzadavatele.cz/profil-zadavatele/femme-as_2538/dovybaveni-kompostarny-svozovou-technikou-ii_8487/ VHODNÉ UVEŘEJNĚNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK [online]. QCM, s.r.o. [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: https://www.vhodne-uverejneni.cz/zakazka/nakuptechnickeho-vybaveni-pro-kompostarnu-a-sberne-misto-pro-obec-svarov VHODNÉ UVEŘEJNĚNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK [online]. QCM, s.r.o. [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: https://www.vhodne-uverejneni.cz/zakazka/kompostarnadolni-pena-a-system-svozu-bioodpadu SOFTENDER - CERTIFIKOVANÝ ELEKTRONICKÝ NÁSTROJ PRO ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK A PROFIL ZADAVATELE [online]. B2B CENTRUM a.s. [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: https://www.softender.cz/home/zakazka/4822580;jsessionid=84DC94C35B14683 076636FB9DAEEA938 E-ZAKAZKY [online]. OTIDEA a.s. [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: http://www.E-ZAKAZKY.cz/Profil-Zadavatele/f41c089d-f064-4cde-8091666b8ef2de59/Zakazka/P14V00000002 E-ZAKAZKY [online]. OTIDEA a.s. [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: http://www.E-ZAKAZKY.cz/Profil-Zadavatele/6a37e094-9566-4c82-92ca2fd2f50b9341/Zakazka/P14V00000002 VHODNÉ UVEŘEJNĚNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK [online]. QCM, s.r.o. [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: https://www.vhodne-uverejneni.cz/zakazka/tridici-linka
110
2846 5434
Omezení prašnosti z plošných zdrojů v obci Lipnice nad Sázavou
59V
2872 6858
Pořízení zametacího stroje IV (Město Třebechovice pod Orebem)
59V
2877 4313
Snížení imisní zátěže na území obce Velké Přílepy
59V
2896 8936
Snížení imisí - Pořízení komunální čistící techniky - First TransLogic s.r.o.
59V
2896 8956
Snížení imisí - Pořízení komunální čistící techniky - RedConstruction Inc s.r.o.
59V
2931 2963
Zavedení technologií snižující emise amoniaku u Zemědělského družstva Mříčná Zavedení technologií snižující emise amoniaku u Zemědělské akciové společnosti Mlázovice
62V
2931 3021
62V
2932 9312
Pořízení technologie využitelné ke snížení emisí amoniaku - Agro bílá, a.s
62V
2937 6793
Snížení emisí amoniaku při nakládání s kejdou (Ing. Radek Koch) Kompostárna Zduchovice (Ing. LADISLAV KRULICH - LaBohéme) Doplnění technologie kompostování v obci Náklo
62V
3221 8348
Kompostárna Přívory
64V
3222 4622
Vybavení kompostárny (Dílčí část 1)
Příbram
64V
3222 4622
Vybavení kompostárny (Dílčí část 2)
Příbram
64V
3228 2875
Rozšíření kapacity kompostárny Líšnice (Dílčí část 1)
64V
3228 2875
Rozšíření kapacity kompostárny Líšnice (Dílčí část 2)
64V
3230 2521
Malá kompostárna Boubín
64V
3232 5296
Technologie pro materiálové využití BRO kompostováním včetně zajištění svozu - Ing. Miroslav Zach
64V
3232 5443
Čistá obec Trojanovice - etapa č.III (Dílčí část 3)
64V
3232 5443
Čistá obec Trojanovice - etapa č.III (Dílčí část 4)
64V
3232 8613
Zavedení separace a bioodpadů v obci Mořkov
svozu
64V
3233 5742
Zavedení separace a svozu separovaných odpadů v obci Kateřinice
64V
3213 2114 3220 6403
64V 64V
PROFIL ZADAVATELE [online]. LEKTOR INTERMEDIA, s.r.o. [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: https://www.profilzadavatele.cz/profil-zadavatele/obeclipnice-nad-sazavou_2579/technika-k-omezeni-prasnosti-2015_8928/ VHODNÉ UVEŘEJNĚNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK [online]. QCM, s.r.o. [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: https://www.vhodneuverejneni.cz/index.php?m=xenorders&h=contractsregister&a=detail&contract=8 326 PROFIL ZADAVATELE – obce Velké Přílepy [online]. Obec Velké Přílepy [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: http://www.velke-prilepy.cz/verejnEZAKAZKY/aktivni/ PROFIL ZADAVATELE [online]. LEKTOR INTERMEDIA, s.r.o. [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: https://www.profilzadavatele.cz/profil-zadavatele/firsttranslogic-s-r-o_2528/porizeni-komunalni-cistici-techniky-first-translogic-s-ro_7524/ PROFIL ZADAVATELE [online]. LEKTOR INTERMEDIA, s.r.o. [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: https://www.profilzadavatele.cz/profilzadavatele/redconstruction-inc-s-r-o_2527/porizeni-komunalni-cistici-technikyredconstruction-inc-s-r-o_7523/ VHODNÉ UVEŘEJNĚNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK [online]. QCM, s.r.o. [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: https://www.vhodne-uverejneni.cz/zakazka/zavedenitechnologii-snizujici-emise-amoniaku-u-zemedelskeho-druzstva-mricna-perimov VHODNÉ UVEŘEJNĚNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK [online]. QCM, s.r.o. [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: https://www.vhodne-uverejneni.cz/zakazka/zavedenitechnologii-snizujici-emise-amoniaku-u-zemedelske-akciove-spolecnostimlazovice PROFIL ZADAVATELE [online]. LEKTOR INTERMEDIA, s.r.o. [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: https://www.profilzadavatele.cz/profil-zadavatele/agro-bila-as_2572/porizeni-technologie-vyuzitelne-ke-snizeni-emisi-amoniaku-agro-bila-as_7713/ PROFIL ZADAVATELE [online]. LEKTOR INTERMEDIA, s.r.o. [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: https://www.profilzadavatele.cz/profil-zadavatele/ing-radekkoch_2593/snizeni-emisi-amoniaku-pri-nakladani-s-kejdou_7952/ VHODNÉ UVEŘEJNĚNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK [online]. QCM, s.r.o. [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: https://www.vhodne-uverejneni.cz/zakazka/dodavkazemedelskych-stroju-kompostarna-zduchovice SOFTENDER - CERTIFIKOVANÝ ELEKTRONICKÝ NÁSTROJ PRO ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK A PROFIL ZADAVATELE [online]. B2B CENTRUM a.s. [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: https://www.softender.cz/home/zakazka/5536541;jsessionid=A0BC3BD06F02D8 D1846325AB5CBEA66C PROFIL ZADAVATELE [online]. LEKTOR INTERMEDIA, s.r.o. [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: https://www.profilzadavatele.cz/profil-zadavatele/jirikovar_2811/kompostarna-privory_9497/ E-ZAKAZKY [online]. OTIDEA a.s. [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: http://sluzby.E-ZAKAZKY.cz/Profil-Zadavatele/65930d5f-85f6-4de1-af1f6a34b8d604b2/Zakazka/P15V00000023 E-ZAKAZKY [online]. OTIDEA a.s. [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: http://sluzby.E-ZAKAZKY.cz/Profil-Zadavatele/65930d5f-85f6-4de1-af1f6a34b8d604b2/Zakazka/P15V00000023 VHODNÉ UVEŘEJNĚNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK [online]. QCM, s.r.o. [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: https://www.vhodne-uverejneni.cz/zakazka/rozsirenikapacity-kompostarny-lisnice VHODNÉ UVEŘEJNĚNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK [online]. QCM, s.r.o. [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: https://www.vhodne-uverejneni.cz/zakazka/rozsirenikapacity-kompostarny-lisnice VHODNÉ UVEŘEJNĚNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK [online]. QCM, s.r.o. [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: https://www.vhodne-uverejneni.cz/zakazka/malakompostarna-boubin VHODNÉ UVEŘEJNĚNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK [online]. QCM, s.r.o. [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: https://www.vhodne-uverejneni.cz/zakazka/technologiepro-materialove-vyuziti-bro-kompostovanim-vcetne-zajisteni-svozu-ingmiroslav-zach VHODNÉ UVEŘEJNĚNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK [online]. QCM, s.r.o. [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: https://www.vhodne-uverejneni.cz/zakazka/cista-obectrojanovice-etapa-c-iii VHODNÉ UVEŘEJNĚNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK [online]. QCM, s.r.o. [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: https://www.vhodne-uverejneni.cz/zakazka/cista-obectrojanovice-etapa-c-iii VHODNÉ UVEŘEJNĚNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK [online]. QCM, s.r.o. [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: https://www.vhodne-uverejneni.cz/zakazka/zavedeniseparace-a-svozu-bioodpadu-v-obci-morkov STAVEBNÍonline [online]. RTS, a. s. [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: https://stavebnionline.cz/Profily/profil.asp?Typ=2&ID=180&IDZak=4931
111
3234 3271
Kompostárna Štoky
64V
3235 3199
Komunitní kompostárná Chudenín
64V
3235 7210 3239 4561
Kompostárna KTS Ekologie
64V
Zlepšení systému nakládání s odpady v obci Slatinice (Dílčí část A) Zlepšení systému nakládání s odpady v obci Slatinice (Dílčí část B) Svážíme bioodpad z obce Předměřice nad Jizerou
64V
3241 3328
KOMPOSTÁRNA KOKŠÍN
64V
3243 1875
Vybavení Bezděkově
v
64V
3245 1080
Teleskopický manipulátor pro zařízení "Manipulační přístřešek pro shromažďování, dotřiďování a využívání odpadů"
64V
3245 5126 3245 6643
Rozšíření separace odpadu ve městě Žulová Pořízení technologie využitelné ke zkvalitnění nakládání s odpady Radek Tíkal
64V 64V
3248 4377
Svoz bioodpadu v Broumově
64V
3250 1799
Zavedení separace bioodpadů v obci Hříšice
64V
3250 2764
Kompostárna - Petr Pazderník včetně zajištění svozu biologicky rozložitelného odpadu
64V
3251 0777
Zavedení separace bioodpadu ve městě Raspenava
64V
3251 9758
Svoz BRO ve městě Čelákovice
64V
3253 2566
Zkvalitnění svozu komunálního odpadu ve formě dřeva DopStav
64V
3256 1881
Zkvalitnění nakládání s odpady v obci Kozlovice (Dílčí část 2)
64V
3256 1881
Zkvalitnění nakládání s odpady v obci Kozlovice (Dílčí část 3)
64V
3239 4561 3240 5596
kompostárny
64V 64V
PROFIL ZADAVATELE [online]. LEKTOR INTERMEDIA, s.r.o. [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: https://www.profilzadavatele.cz/profil-zadavatele/zemedelskedruzstvo-pozovice_2798/kompostarna-stoky_9143/ VHODNÉ UVEŘEJNĚNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK [online]. QCM, s.r.o. [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: https://www.vhodne-uverejneni.cz/zakazka/komunitnikompostarna-chudenin Tender arena [online]. Tender systems s.r.o. [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: https://www.tenderarena.cz/profil/zakazka/detail.jsf?id=23612 Elektronický certifikovaný nástroj KDV [online]. AGENTURA KDV CZECH v.o.s. [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: https://www.kdv.cz/pza_zakazka.php?ic=00299456&id=1503 Elektronický certifikovaný nástroj KDV [online]. AGENTURA KDV CZECH v.o.s. [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: https://www.kdv.cz/pza_zakazka.php?ic=00299456&id=1503 VHODNÉ UVEŘEJNĚNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK [online]. QCM, s.r.o. [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: https://www.vhodne-uverejneni.cz/zakazka/svazimebioodpad-z-obce-predmerice-nad-jizerou PROFIL ZADAVATELE [online]. LEKTOR INTERMEDIA, s.r.o. [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: https://www.profilzadavatele.cz/profil-zadavatele/ing-janvoracek_2838/kompostarna-koksin_9030/ PROFIL ZADAVATELE [online]. LEKTOR INTERMEDIA, s.r.o. [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: https://www.profilzadavatele.cz/profil-zadavatele/obecbezdekov-nad-metuji_1880/vybaveni-kompostarny-v-bezdekove-nadmetuji_9838/ SOFTENDER - CERTIFIKOVANÝ ELEKTRONICKÝ NÁSTROJ PRO ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK A PROFIL ZADAVATELE [online]. B2B CENTRUM a.s. [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: https://www.softender.cz/home/zakazka/5360931;jsessionid=57303A5FC871382 63D6095D28293F7A3 Tender arena [online]. Tender systems s.r.o. [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: https://www.tenderarena.cz/profil/zakazka/detail.jsf?id=26565 PROFIL ZADAVATELE [online]. LEKTOR INTERMEDIA, s.r.o. [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: https://www.profilzadavatele.cz/profil-zadavatele/radektikal_3037/porizeni-technologie-vyuzitelne-ke-zkvalitneni-nakladani-s-odpadyradek-tikal_9442/ Elektronický certifikovaný nástroj KDV [online]. AGENTURA KDV CZECH v.o.s. [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: https://www.kdv.cz/pza_zakazka.php?ic=00272523&id=1498 VHODNÉ UVEŘEJNĚNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK [online]. QCM, s.r.o. [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: https://www.vhodne-uverejneni.cz/zakazka/zavedeniseparace-bioodpadu-v-obci-hrisice PROFIL ZADAVATELE [online]. LEKTOR INTERMEDIA, s.r.o. [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: https://www.profilzadavatele.cz/profil-zadavatele/petrpazdernik_3028/kompostarna-petr-pazdernik-vcetne-zajisteni-svozu-biologickyrozlozitelneho-odpadu_9478/ E-ZAKAZKY [online]. OTIDEA a.s. [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: http://www.E-ZAKAZKY.cz/Profil-Zadavatele/b15d8ba0-e571-4969-b56847de318abacf/Zakazka/P15V00000009 VHODNÉ UVEŘEJNĚNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK [online]. QCM, s.r.o. [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: https://www.vhodne-uverejneni.cz/zakazka/svoz-bro-vemeste-celakovice VHODNÉ UVEŘEJNĚNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK [online]. QCM, s.r.o. [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: https://www.vhodne-uverejneni.cz/zakazka/nakuptechnologie-pro-svoz-a-separaci-odpadu-ve-forme-dreva VHODNÉ UVEŘEJNĚNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK [online]. QCM, s.r.o. [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: https://www.vhodne-uverejneni.cz/zakazka/zkvalitneninakladani-s-odpady-v-obci-kozlovice VHODNÉ UVEŘEJNĚNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK [online]. QCM, s.r.o. [cit. 20. 12. 2015]. Dostupné z: https://www.vhodne-uverejneni.cz/zakazka/zkvalitneninakladani-s-odpady-v-obci-kozlovice
112