MASARYKOVA UNIVERZITA. Problematika výuky hry na keyboard

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra Hudební výchovy

Problematika výuky hry na keyboard Bakalářská práce

Brno 2007

Autor práce: Martina Bosáková

Vedoucí práce: doc. Mgr. Ivo Bartoš

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a použila jen prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům. Brně dne 20.4.2007

Martina Bosáková

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala doc. Mgr. Ivo Bartošovi za podnětné vedení při tvorbě této práce, a paní Martině Krejčí za cenné připomínky a rady, bez kterých by nebylo možno tuto práci realizovat.

Obsah 1. Úvod a cíl práce 1.1 Úvod do problematiky.....................................................................6 1.2 Cíl práce.........................................................................................8

2. Keyboard - základní pojmy 2.1 Vznik zvuku a jeho šíření............................................................... 9 2.2 Dělení hudebních nástrojů podle principu tvoření zvuku..............11 2.3 Popis nástroje a jeho základní terminologie.................................. 13 2.3.1 Keyboard - panel nástroje..........................................................15 2.3.2 Ostatní části keyboardu............................................................ 18 2.4 Co je to MIDI?...............................................................................19

3. Poznatky z praxe 3.1 Materiální vybavení...................................................................... 22 3.2 Cíle a obsah výuky....................................................................... 22 3.3 Metody a formy práce...................................................................23 3.3.1 Počátky hry na klávesové nástroje.............................................25 3.3.2 Stavba vyučovací lekce..............................................................28 3.3.3 Výuka 1.-4. ročníku...................................................................30 3.3.4 Výuka 5.-7. ročníku...................................................................33 3.3.5 Hodnocení nástroje a pohled do budoucnosti............................ 35

Závěr..................................................................................................37 Resumé.............................................................................................38 Použitá literatura............................................................................39 Seznam příloh..................................................................................40 Přílohy

-5-

1.

Úvod a cíl práce

1.1 Úvod do problematiky V posledním desetiletí, v souvislosti s velkým rozvojem moderních technologií, se stále větší počet lidí obrací na Základní umělecké školy s dotazem zda se na škole vyučuje hra na elektronické klávesy. Zájem o tento nástroj, jak ze strany žáků tak vyučujících, je stále větší. Nastává zde ale situace kdy v podstatě neexistují aprobovaní učitelé, kteří by výuku vedli. Jsou to většinou pedagogové, kteří vystudovali jiný hudební nástroj. V té lepší variantě jsou to absolventi konzervatoří v oboru klavír, varhany či akordeon. Tedy lidé vzdělaní v oboru klávesových nástrojů. Pak také existuje skupina pedagogů, kteří s tímto oborem, kromě hudby, mají pramálo společného. Tudíž ti, kteří vystudovali dechový či jiný hudební nástroj. Zde je na místě abychom si položili otázku. Je možné vyučovat něco, co nemáme vystudováno, ověřeno ve své vlastní interpretační či vyučovací praxi? Nezkušený pedagog keyboardu je většinou postaven před hotovou věc a musí jednat „na vlastní pěst“. Ve své vlastní pedagogické praxi jsem se s touto problematikou setkala. Jsem učitelkou klavíru a jsou mi neustále pokládány otázky týkající se hry na keyboard či otázky o nástroji samém, které by měly být plnohodnotně a odborně zodpovězeny. Ale zde nastává další problém. Na konzervatořích nás nikdo neučil jak učit keyboard! Byl spíše snižován, zesměšňován a dá se říci, že nebyl považován za plnohodnotný nástroj. Spíše jen taková „samohrajka“ pro případ, kdy interpret nemá k ruce požadovaný nástroj. V tomto případě je keyboard či clavinova dobrá a užitečná. I u svých kolegů klavíristů se často setkávám s názorem, že keyboard je něco méněcenného. Oponují tím, že se ve své podstatě se při hraní na keyboard není možná správná citlivost pro tvoření tónů, protože klaviatura keyboardu toto postrádá. Nastává také nutnost pochopit co to vlastně tvoření tónu je. -6-

Někteří varhaníci, akordeonisté či cembalisté namítají, že tvoření tónů z pohledu klavíristů je přeceňováno. Žádný z elektronických nástrojů, jak tvrdí mí kolegové klavíristi, prý nedosáhl takové kvality při možnosti tvoření tónu jaké mají nástroje klasické. Ale o to zde myslím až tak zdaleka nejde. Je nutno odlišit keyboard stejně tak jak se odlišují varhany od klavíru či od cembala. Ze své vlastní zkušenosti mohu posoudit jak se na který nástroj hraje. Každý si vyžaduje jiný úhoz prstu,

každý

je

jinak

citlivý,

má

jiné

dynamické

a

zvukové

charakteristiky a také se každý užívá dle svých možností. Je proto některý z nich nadřazený či lepší? Myslím si, že je bez jakýchkoliv předsudků nutné, se na keyboard a ostatní elektronické klávesové nástroje začít dívat z jiné stránky. Ne z hlediska špatné kvality či nedokonalosti, ale z pohledu toho, co nového nám mohou přinést a dát. V jakých dalších sférách a jak se mohou žáci rozvíjet, podporovat nové metodiky a přístupy. Ne je zavrhovat odsuzovat z pouhé neznalosti, či bázně. Je třeba dodat, že v současné době nejsou vypracovány kompletní schválené osnovy pro MŠMT. Byl vypracován pouze návrh panem Ivanem Žlebkem, který doposud nebyl schválen. Nutno podotknout, že je spousta lidí, kteří v tomto oboru pracují a nemají tak jakousi zpětnou vazbu pro svou práci. Chtěla bych ve své práci použít jak dostupných teoretických materiálů, tak praktických postřehů a metodických postupů od již zkušené vyučíjící keyboardu ze Základní umělecké školy Antonína Doležala v Brně, která byla tak ochotná a dovolila mi nahlédnout

do

jejích

vyučovacích

hodin

a

poskytla

neodmyslitelnou část nutnou ke spracování daného tématu.

-7-

mi

tak

1.2 Cíl práce Cílem této práce je nastínit jakým způsobem je řešena výuka keyboardu. Nejen utřídit získané poznatky z náslechů ve výuce paní Martiny Krejčí, ale také představit keyboard jako plnohodnotný nástroj. Jeho stavbu, historii vzniku elektronických klávesových nástrojů, jejíchž je součástí, a také princip tvoření zvuku. Představit tak jeho výhody i nevýhody. Ke splnění tohoto úkolu je nutno se nejprve seznámit s tím, na jakém zvukovém principu keyboard pracuje, zařadit jej do systematiky hudebních nástrojů a popsat samotný nástroj. V tomto ohledu, je nevyhnutelné osvojit si základní pojmy a souvislosti spojené se stavbou nástroje. Po zmapování jednotlivých pojmů a jejich funkcí, můžeme přejít k problematice výuky jako takové. Je potřeba se podrobněji zabývat cílem výuky keyboardu a jejím vlastním obsahem. Popsat z jakých jednotlivých částí se výuková lekce skládá a také v jak vybavené učebně by měla probíhat. Po takovémto úvodu je možné přistoupit k problematice výuky jednotlivých ročníků. Nejpodrobněji se věnovat nižším ročníkům (PHV, 1. - 4. roč.) a jejich jednotlivým technickým problémům. U těch vyšších, spíše představit, jaké dovednosti by měli studenti zvládnout a jaké technické úrovně by měli dosahovat. Na základě získaných poznatků pak shrnout výhody a nevýhody nástroje a jeho vlastní zařazení v rámci Základních uměleckých škol. A uvést stručný náhled do budoucnosti výuky keyboardu v Rámcově vzdělávacích programech.

-8-

2

Keyboard - základní pojmy

2.1 Vznik zvuku a jeho šíření Zvuk je každé podélné mechanické vlnění v látkovém prostředí, které je schopno vyvolat v uchu sluchový vjem. Mechanické vlnění je přenos energie kmitavého pohybu mezi částicemi hmotného prostředí. Jinými slovy se zvuk vytváří zvukovými vlnami, které se se šíří vzduchem a člověk je vnímá svým sluchem. Část zvuků se projevuje jako slyšitelný zvuk a pohybuje se v pásmu frekvencí od 20Hz do 20 kHz. Frekvence vyjadřuje počet kmitů za jednu sekundu a vyjadřuje se v již zmíněných Hz (Hertz). U každého člověka je pásmo slyšitelného zvuku individuální. Jen málokdo z nás je schopen vnímat celé frekvenční pásmo. Horní hranice je proměnná a je závislá např. na věku. Za těmito hranicemi zvuky neslyšíme, ale i přesto jsme schopni je vnímat a mohou ovlivnit naše zdraví a psychiku. Infrazvuk je zvuk s nižší frekvencí než 20 Hz (slyší jej například sloni). Zvuk s vyšší frekvencí než 20 kHz nazýváme ultrazvuk, slyší jej delfíni, kteří vnímají zvuk až do frekvencí okolo 150 kHz (AUDIOCITY, 2007a).

Obr. 1: Mapa vnímání zvuku (BERNAT, 2007)

-9-

Aby mohlo vlnění vzniknout, musí existovat tři složky: ●

Zdroj kmitů (vlnění) – kmity jsou vytvářeny třemi hlavními mechanickými činiteli (JIRÁSEK, VONDRÁČEK, 2003): a) napáječ – je to například kladívko u klavíru, proud vzduchu, trsátko, smyčec nebo palička – rozechvívá oscilátor b) oscilátor – ve fyzice oscilátorem označujeme cokoliv, co kmitá. Oscilátor přenáší vlnění

na

rezonátor.

V našem případě

je

oscilátorem struna, nátrubek nebo plátek u dechových nástrojů. c) rezonátor – zesiluje kmity z oscilátoru a přenáší je do vzduchu, tím se pak rozeznívá zvuk. U akustických hudebních nástrojů je rezonátorem korpus (tělo) nástroje. ●

Prostředí – akustické pole v němž se vlny šíří. V tomto případě především vzduchem.

●

Přijímač zvuku – mikrofon, lidské ucho nebo snímač.

Zvuky dělíme na: ●

Harmonické kmity – harmonické zvukové vlny – jsou takové vlny, při kterých vzniká pravidelné vlnění vytvářející souměrné obrazce – sinusoidu. V takovém případě hovoříme o vytváření tónů.

Obr. 2: Harmonické kmity (BERNAT, 2007)

-10-

●

Neharmonické kmity – neharmonické zvukové vlny – neboli šumy či hluky, vytvářejí nesouměrné obrazce a mají vlnění nepravidelné. Můžeme sem zařadit třeba výstřel, hluky vytvořené srážkou dvou těles či údery bicích nástrojů.

Obr. 3: Neharmonické kmity

V hudebním světě je využíváno obou zvuků. Jak tónů tak hluků i šumů. Převážná většina hudebních nástrojů ale vytváří tóny (mechanickoakustické nástroje). Existují ovšem i takové hudební nástroje, které jsou schopny oba typy zvuku propojit a tím jsou elektronické nástroje. O dělení nástrojů více v další podkapitole.

2.2 Dělení hudebních nástrojů podle principu tvoření zvuku Je mnoho různých způsobů klasifikace hudebních nástrojů. Zde se ale musíme zaměřit na jejich dělení pouze z hlediska tvoření a přenášení zvuku. Nebudeme je tedy klasifikovat dle Hornbostelovy a Sachsovy systematiky nástrojů, která zahrnuje i další hlediska dělení. Jako je způsob hry na daný nástroj či materiál, z kterého je nástroj vyroben. Nástroje tedy podle tvorby jejich zvuku dělíme na: ●

Mechanicko-akustické nástroje – jsou to všechny nástroje u kterých zvuk vzniká mechanicky. Tedy takovým způsobem, kdy mechanický

činitel

(smyčec,

kladívko

u

klavíru,

trsátko)

rozechvěje oscilátor (struna, nátrubek či plátek u dechových nástrojů) a přenese jej na rezonátor (ozvučná skříň, tělo nástroje). Ten pak dále zesílí kmity a přenese jej do vzduchu, kde se vytvoří zvuk. Do tohoto odvětví patří většina nástrojů, které se vyučují na ZUŠ. Patří sem klavír, akustická kytara, smyčcové nástroje (housle, viola, violoncelo, kontrabas), akustické bicí nástroje atd. -11-

●

Elektroakustické nástroje – do této kategorie řadíme nástroje, které jsou původně akustické a využívají elektřinu pouze k přenosu signálu. K těmto nástrojům umísťujeme navíc mikrofon (zejména u dechových nástrojů) nebo snímač. Tento snímač vytvořený

akustický

signál

zaznamenává

a

převádí

je

na

elektrický signál. Elektrický signál je potom uměle upravován a veden do reproduktorů. Tyto pak signál přenášejí do okolního prostředí (JIRÁSEK, VONDRÁČEK, 2003). Podle Daniela Forró se elektroakustické nástroje dělí dále na: ●

Mechanicko-elektrické nástroje – Využívají elektřinu pouze k přenosu signálu. 1. Amplifikované – všechny akustické nástroje s přidaným snímačem či mikrofonem. Je důležité, aby výsledný zvuk odpovídal skutečnému zvuku nástroje bez zkreslení. 2. Elektrifikované

–

zvuk

vzniká

akusticky.

Elektrifikované

nástroje nemají rezonanční skříňku. Klávesové nástroje typu klavír Grand Yamaha Piano, ladičkový klavír, elektrifikované cembalo, nástroje s kovovými jazýčky – Klaviset, Pianet, strunné – baskytary, kytary, housle apod. 3. Elektromechanické

–

tyto

nástroje

vyrábějí

elektrický

audiosignál mechanickou cestou. Kontaktní – gramofonické, magnetofonické;

Bezkontaktní

–

elektrooptické,

elektrostatické, elektromagnetické.

●

Elektronické nástroje – zde je vytvářen zvuk čistě elektronickou cestou v elektronických obvodech – generátorem. Tedy vyrábějí elektrický audiosignál elektronickou cestou. Ve srovnání s elektromechanickými nástroji, jsou spolehlivější a jednodušší. V současné době se elektromechanické nástroje již nevyrábí. Tyto nástroje můžeme dle použité technologie a z hlediska vývoje dále dělit na: -12-

1. Generace – elektronková (1910 – 60. léta) – jednohlasé, mnohohlasé a vícehlasé (Termenvox, mixturové trautornium, Martenovy vlny). 2. Generace – tranzistorová (1948 – 70. léta) – sériově vyráběné elektronické varhany, rytmery a jiné (Clavivox). 3. Generace – integrovaných obvodů (60. – 80. léta) – analogické syntezátory, varhany, klavíry, smyčce a kombinované hybridní nástroje (Multikeyboard) apod. 4. Generace – analogově-digitální nástroje (pol. 70. – pol. 80. let) – polyfonní syntetizéry s analogovým generováním zvuku. 5. Generace – digitální nástroje I. (od 80. let) – samplery, syntetizéry, varhany apod. Využívání MIDI systému. V této době vzniká z nástrojů typu Multikeyboard nástroj typu Workstation (integrované pracoviště). 6. Generace – digitální nástroje II. (od roku 1993) – resyntetizéry se chovají jako nástroje akustické a reagují přesně na hru interpreta (FORRÓ, 2001). Systematika hudebních nástrojů je komplikovaná a detailní záležitost. Především

u

nástrojů elektronických. Výše uvedené rozdělení je

stručné, slouží pro ucelenější představu dále probírané tématiky keyboardu a jeho zařazení.

2.3 Popis nástroje a jeho základní terminologie Keyboard přesněji řečeno Portable Keyboard, nebo-li přenosné klávesy, se vyvinuly v 70. letech. Nástroj vycházel z elektronických varhan a stal se jejich nástupcem. Keyboardy je možno zahrnout mezi komerční nástroje konzumního charakteru. Jejich kvalita a cena se velmi liší. Cena nástroje je dána kvalitou a samozřejmě i značkou. Pohybuje se od pár tisíc koru až po desítky tisíc korun. Škála typů keyboardu je obrovská.

-13-

Některé typy jsou určeny laické veřejnosti a pořídíme je velmi levně. Jiné se pohybují na velmi vysoké profesionální úrovni a splňují ta nejnáročnější kritéria kvality i programovatelnosti (FORRÓ, 2003). Je

řada

firem,

které

se

zabývají

výrobou

elektronických

klávesových nástrojů. Můžeme mezi ně zařadit firmy Yamaha, Casio, Roland, Korg, Kurzweil atd. Jak jsem ze svých návštěv ve výuce keyboardů poznala, v mnoha případech se používají na ZUŠ typy Yamaha PSR 8000, Yamaha PSR 6700, Casio CTK 750, Casio MZ 2000, Roland S-50. Je samozřejmostí, že každý pedagog si vybírá nástroj podle svého uvážení a finančních možností školy. Určitě není pravidlem, že se užívají pouze tyto výše uvedené typy keyboardů. V současné době je vývoj elektroniky na takové úrovni, že se neustále setkáváme s novými a lepšími typy. ZUŠ, které jsem navštívila mají nástroje, nespadající do té nejnovější a nejvyšší škály. Nemůžeme ale o nich říct, že by byly staré či nevhodné k výuce. Přijdeme-li k nástroji tohoto typu poprvé, může se nám jeho ovládání zdát příliš složité a nepřehledné. Jednotlivé typové řady i značky keyboardů se od sebe liší a užívají jiných pojmů a funkcí. Z tohoto

důvodu

se

za

určitou

dobu

ustálily

podobné

ovládací

komponenty. Můžeme tedy vidět určitou podobnost mezi nástroji. Abychom byli schopni porozumět ovládání daného nástroje, musíme splnit určité předpoklady. První předpoklad spočívá ve znalosti obecně používané terminologie a porozumění „řeči“ jednotlivých značek. A ten druhý zahrnuje znalost obecného blokového systému či schématu keyboardů. Jinými slovy řečeno znát jednotlivé sekce, jejich funkce a části nástroje. Při mé návštěvě v ZUŠ Antonína Doležala v Brně mi byl podrobně popsán keyboard typu Casio MZ 2000. Proto bych ráda využila těchto informací a popsala jednotlivé části na tomto nástroji.

-14-

2.3.1 Keyboard - panel nástroje Je umístěn na vrchní desce každého elektronického nástroje. V našem případě keyboard Casio MZ 2000 je nástrojem s automatizovanou doprovodnou jednotkou. Má tedy panel vybavený mnoha tlačítky, přepínači a displejem. Jednotlivé ovládací prvky a tlačítka jsou souměrně uspořádány podle funkcí, které jim přísluší. Panel je rozdělen na základní sekce, kde jsou umístěna jednotlivá tlačítka (tónový generátor + displej, Pitch Bend a Modulation, hlasitost, reproduktory, ovládání automatické doprovodné jednotky, ovládání MIDI, efekty a filtry, disketová jednotka, paměť atd.)

Obr. 4: Casio MZ 2000 ●

„POWER“ – je nejdůležitějším tlačítkem vůbec. Je umístěno vlevo dole nad kolečky „Pitch Bend“ a „Modulation“. Pomocí něho uvedeme nástroj do chodu vpuštěním elektrického proudu.

●

„VOLUME“ – je otočný knoflík, který zeslabuje či zesiluje hlasitost zvuku. Je umístěn přímo vedle tlačítka „Power“.

●

„PITCH BEND“ – kolečko slouží k přechodu od jednoho tónu ke druhému sousednímu tzv. glissandem – tedy pozvolna klouzavě. A to směrem nahoru i dolů bez stisknutí další klávesy. Používá se zejména ve zvukové bance klarinet či elektrická kytara.

●

„MODULATION“ – tímto kolečkem vytváříme efekt vibráta, vhodný pro zvukovou banku smyčcové nástroje.

●

„RHYTHM/BEAT BANK“ – neboli banka rytmických stylů. Pomocí ní je vytvářen rytmický doprovod. Je to samostatná sekce a pro každý žánr si můžeme zvolit jinou. -15-

●

„MODE“ – přepíná různé režimy hry. Nad tlačítkem jsou tři názvy (Full range chord, fingered, casio chord) u každého z nich je dioda. Pokud nesvítí ani jedna dioda, je nástroj v režimu klasického klavíru. „Casio chord“ – režim, kdy stiskem jedné klávesy jednotka přehraje akord. Chceme-li zahrát akord C dur, zmáčkneme klávesu C. Na podobné principu je postaven princip „SINGLE FINGER“, ale o tom později. „Fingered“ – chceme-li v tomto režimu přehrát akord C dur, musí interpret stisknout kvintakord C dur. „Full range chord“ – zde levá ruka hraje basový tón a pravá sextakord daného akordu. Jedná-li se o akord G dur – levá ruka hraje G a pravá akord H,D,G.

●

„RHYTM“ – tato sekce v sobě zahrnuje osm tlačítek. Každé z nich zastupuje

různé

typy

nástrojových

obsazení,

rytmů

charakteristických pro daný žánr (8BEAT, 16BEAT, POPS, ROCK, DANCE, JAZZ, EUROPEAN, LATIN1). ●

„START/STOP“ – stisknutím zapneme či vypneme automatický doprovod.

●

„SYNC START/SYNC STOP“ – se stiskem či puštění kláves levou rukou se synchronně spustí automatizovaný doprovod.

●

„ACCOMP/DISK VOLUME“ – zde jsou umístěna tlačítka DOWN a UP, kdy DOWN zeslabuje samotný doprovod nebo doprovod z diskety. Tlačítko UP tento doprovod zesiluje.

●

„TEMPO“ – taktéž pomocí tlačítek DOWN a UP zpomalujeme či zrychlujeme automatizovaný doprovod.

●

„INTRO/ENDING“ – INTRO = introdukce nebo taktéž předehra. ENDING = dohra. Nástroj má naprogramované různé typy těchto předeher a doher. Pro začátečníka je v počátcích hry obtížné kombinovat tyto funkce. Jsou totiž spojeny s funkcemi SYNC START/ SYNC STOP, pomocí kterých

doprovod, předehru

spustíme. Žák tedy nejdřív musí stisknout funkci SYNC START, poté INTRO a zmáčknout klávesu v levé ruce (v nejspodnější části klaviatury), aby tak spustil předehru. -16-

Stejný postup je i při dohře, kde ale stiskne SYNC STOP a potom ENDING, který stiskneme v posledním taktu skladby. ●

„VARIATION“ – jsou to čtyři tlačítka ovlivňující bohatost doprovodu (počet nástrojů).

●

„FADE IN/FADE OUT“ – plynule zesiluje či zeslabuje zvuk nástroje. Je vhodné jej použít na začátku či konci skladby.

●

„rit.“ – ritardando. Plynule a pozvolna zpomaluje tempo skladby.

●

„SETTING“ – je důležitý pro základní nastavení nástroje. Patří sem např. „MASTER TUNE“ – pomocí něhož můžeme manipulovat s celkovým ovládá

laděním nástroje. Další funkce „TOUCH CURVE“ –

citlivost

klaviatury

HARMONIZE/ARPEGGIATOR“

a

její –

v

reakci

na

překladu

úhoz.

„AUTO

automatizovaná

harmonizace (12 typů) a automatické melodické přehrávání akordu. ●

„Tlačítka

DSP“

–

Digital

Signal

Processor

neboli

číselné

zpracování signálu. Pomocí těchto tlačítek spustíme či vypneme zvukové efekty. ●

„REVERB“ – napodobuje akustiku různých koncertních sálů.

●

„CHORUS“ – napodobuje šíři zvuků.

●

„MASTER“ – pomocí něho můžeme měnit parametry výsledného zvuku (např. equalizer).

●

„TONE“ – je sekce zvukových bank. Obsahuje čtrnáct tlačítek, kdy každé

nich zastupuje jednu skupinu hudebních nástrojů.

Např. PIANO, SOLO BRASS, ORGAN apod. Každá z těchto bank má naprogramované zástupce nástrojů, které si můžeme ve zvolené skupině vybrat. ●

„TRANSPOSE“ – pomocí tlačítek UP a DOWN transponujeme daný stisknutý tón výš či níž. Každý jeden stisk znamená půl tón. Funkce je výhodná zejména při doprovodu dechových nástrojů (jsou v jiném ladění než např. klavír).

●

Tlačítka ovládající jas a parametry displeje jsou „DISPLAY MODE“ - nastavení obrazení, „CONTRAST“ – nastavení jasu. -17-

Posuvné ovladače – pomocí nich můžeme měnit vlastnosti zvuku. Vlastnost zvuku, kterou chceme pozměnit, aktivujeme tlačítky v jejich

blízkosti

(EFFECT,

SYNTH,

MIXER

{31

kanálů},

DRAWNBAR). ●

„REGISTRATION“ – nebo-li registrační paměť (až 64 hodnot). Umožňuje vložit do paměti celkové nastavení nástroje. Je zde 8 tlačítek, kdy ke každému jednotlivému můžeme přiřadit jiné nastavení rejstříků, tónů, tempa apod.

●

„STORE“ – je tlačítko, které všechny tyto změny ukládá (JIRÁSEK, VONDRÁČEK, 2003).

Vyjmenované pojmy a jejich funkční tlačítka jsou jen stručně popsány. Primárně slouží pouze k rychlé orientaci a představě, co všechno nástrojový panel obsahuje. To, jaké konkrétní funkce na daném nástroji jsou, záleží jak na ceně nástroje, tak i na firmě, která nástroj vyrobila. Většinu z výše vyjmenovaných funkcí mají i jiné značky keyboardů. Mohou zde být ale malé odchylky v názvosloví.

2.3.2 Ostatní části keyboardu ●

Disketová jednotka – umístěná v pravém dolním rohu. Má dvě základní funkce. Jednak zapisuje do paměti a tím ukládá rytmy, zvuky či vytvořené doprovody a také přehrává či doprovází.

●

Klaviatura – má 61 kláves s rychlostní (dynamika úhozu) a tlakovou (After Touch) citlivostí. Má schopnost dělení.

●

Zadní deska nástroje – jsou zde umístěny vstupy a výstupy pro: 1. elektrickou energii 2. audio výstup – LINE OUT, LINE IN je určen k vyvedení signálu z keyboardu či k nahrávání vlastních zvuků do nástroje. 3. MIDI OUT, MIDI IN , MIDI THRU – k vyvedení MIDI signálu z nástroje či naopak (více o MIDI v samostatné subkapitole) -18-

4. sustain pedál (vydržování tónu) 5. dynamický pedál 6. propojení s počítačem (Computer) 7. sluchátka (Phones) 8. jiné Nástroj Casio WZ 2000 má polyfonii tónového generátoru 64 hlasů, 562 zvukových rejstříků z toho 487 předprogramovaných zvukových rejstříků, 15 bubnových, 40 programovatelných a 20 drawbar rejstříků. Nástroj je schopen vrstvit zvuk a dělit klaviaturu. Dále má 130 rytmů; sekvencer, který je 17-ti stopý se záznamem v reálném čase po krocích (punch in). Programování rytmů celkem z 22 tisíc not v reálném čase po krocích. Napájení pomocí adaptéru AD-16. One Touch Preset (předvolby), kterými se vyvolá ke každému stylu nejvhodnější

melodický

rejstřík,

předprogramovaných,

10

tempo,

úroveň

uživatelských

doprovodu,

480

hodnot,

atd.

(KLAVESYCASIO.CZ, 2007).

2.4 Co je MIDI? MIDI je zkratka pro sousloví Musical Instruments Digital Interface – digitální rozhraní hudební elektroniky. Poprvé byla MIDI jako norma představena roku 1983. V současné době patří k jedněm z nejvíce rozšířených komunikačních systémů. Slouží k propojení hudebních nástrojů a jiných řídících jednotek pomocí komunikačního systému. Umožňuje tedy přenos informací mezi elektronickými hudebními nástroji a dalšími zařízeními (syntezátory, keyboardy, sekvencery apod.) navzájem. Kabely, pomocí kterých přenos dat funguje neprochází zvuk, ale pouze informace o přenášených MIDI eventech (událostech) v binární (dvojkové) soustavě, která využívá jedniček a nul.

-19-

Takovýto způsob reprezentace přenášených dat je rychlý, jednoduchý, odolný vůči chybám a je vlastní každému modernímu počítači a digitálnímu zařízení (AUDIOCITY, 2007b). MIDI data mohou být rozličného typu. Představují jak noty a jejich parametry, tak informace o pohybu kláves (jejich stisk, uvolnění, rychlost), informace o volbě programů, rytmu apod (AUDIOCITY, 2007b). Abychom jednoduše pochopili jak MIDI přenos funguje, je důležité si uvědomit již zmíněný fakt, že podobně jako notový zápis není sám o sobě záznam vlastního zvuku vybraného nástroje,

tak

ani

MIDI

neobsahují žádný zvuk, ale pouhé informace (nota zapnuta, nota vypnuta).

NOTOVÝ ZÁPIS

MIDI

výška noty

název tónu (C2,F4,…)

délka noty (tvar hlavičky noty a praporku)

časový úsek mezi zprávami Note On a Note Off

okamžik zápisu noty

okamžik výskytu zprávy Note On

hudební nástroj (název před notovou osnovou)

Program Change (číslo nástroje, banky)

dynamické značky (p,mf,f,crescendo,…)

Controller 7 (volume), 11 (expression)

Tab. 1: Přirovnání MIDI k notovému zápisu (DISK MULTIMEDIA, 2007)

Vysvětlivky (DISK MULTIMEDIA, 2007): ●

Note On – nota zapnuta, stisk klávesy

●

Note Off – nota vypnuta, uvolnění klávesy

●

Program Change – změna programu (zvuku), určení typu zvuku podle přiřazeného čísla

●

Controller – podle přiřazeného čísla ovládá parametry zvuku. Pro propojení vybraných přístrojů, je třeba, aby byly vybaveny

jedním až třemi druhy zdířek. U keyboardu jsou většinou tři a najdeme je na zadním panelu. -20-

Jsou to MIDI In (vstup), MIDI Out (výstup) a MIDI thru (průchod dat). Tyto zdířky či zásuvky chceme-li, jsou propojovány tzv. pětikolíkovým kabelem DIN. Je doporučováno provádět propojování na vypnutých přístrojích a až

je

propojení

u

konce,

zapínat

přístroje

od

nejvzdálenějších

zapojených až k řídícímu přístroji. Důvodem pro takovýto postup je, že řídící jednotka obvykle vyšle po zapnutí povel Reset (znovu nařídít, vynulovat, restartovat). Za propojení nejjednoduššího typu můžeme považovat spojení dvou přístrojů. Kdy na řídícím přístroji (Master) zastrčíme jeden konec kabelu do MIDI Out a na řízeném (Slave) druhý konec do MIDI In. Za předpokladu, že druhý nástroj je nastaven na stejný kanál (může jich být 16), má schopnost produkovat stejný počet hlasů, stejný rejstřík, stejnou oktávu a také to nejdůležitější, stejný MIDI stav jako nástroj první – tudíž by oba nástroje měly hrát totéž. Tímto způsobem můžeme vytvořit skladbu v počítači a přehrávat ji na klávesách (počítač zde řídí klávesy, ze kterých využívá jeho zvukové možnosti zvukové banky) a naopak. Také je možné propojit dva keyboardy vzájemně atd. Musíme ale dávat pozor, abychom nezapojili nástroje špatně. V tomto případě vzniká tzv. smyčka nebo-li zpětná vazba. V současné době se při propojení nástroje s počítačem většinou užívá rozhraní USB (Universal Serial Bus).

-21-

3

Poznatky z praxe

3.1 Materiální vybavení Podmínkou pro kvalitní výuku Elektronicko-akustických klávesových nástrojů (EAKN) nebo samotných keyboardů, je dostatečně vybavený nástroj. To znamená, že musí mít alespoň 5 oktáv s dynamickou klaviaturou se standartní velikostí kláves (šířka 22mm). Nástroje, které mají menší počet kláves již vyhovující pro výuku nejsou. Je také potřeba, aby nástroj měl schopnost vypnout dynamiku kláves. Nástroj by měl mít minimálně 8 polyfonních hlasů a široký rejstřík kvalitních a autentických zvuků, který by měl zajistit kvalitní procesor. Další součástí učebny by měl být samozřejmě i klavír a další keyboardy pro skupinovou výuku. V některých případech jsou učebny vybaveny naprosto stejnými nástroji. Myslím si ale, že je mnohem lepší využít dnešních možností trhu a vybrat nástroje různých značek té nejlepší kvality. Ať už je to Yamaha, Casio, Korg či Kawai. Každý z nich totiž vyniká v jiné oblasti. Nesmí samozřejmě chybět příslušenství ke keyboardům jako jsou stojany, židličky, sluchátka, midi kabely atd. Ideální stav ve vybavení učebny by nastal v situaci, kdyby byla každá ze tříd vybavena i počítačem, který by bylo možno připojit k nástrojům. Toto, ale bohužel nebývá pravidlem a žáci jsou tak ochuzeni o zajímavé zkušenosti v další související oblasti.

3.2 Cíle a obsah výuky Co se týče hlavního výchovně vzdělávacího cíle výuky myslím si, že je u všech hudebních nástrojů stejný. Především chceme vychovat člověka, který má kladný a trvalý vztah k hudbě, zvolenému nástroji a zvládá základní hráčské dovednosti. Tudíž

primární

záležitostí

je

rozvoj

muzikálnosti,

hudební

představivosti a konkrétních hudebních dovedností (prstová technika, upevňování harmonického a rytmického cítění, rozvíjení hudební paměti, tvořivosti apod.), vědomostí a poznatků. -22-

Toho

můžeme

docílit

pouze

všestranným

rozvojem

hudebních

schopností. Ve výuce všech elektronicko-akustických nástrojů, tedy i keyboardů patří nemalá část teoretickému výkladu. Žák musí pochopit základní technické funkce nástroje, aby je byl schopen co nejdříve používat. Tento problém u mechanicko-akustických nástrojů odpadá. Samozřejmě, že musíme žáka taktéž seznámit s jednotlivými částmi nástroje, ale řekněme si narovinu, že snad kromě varhan a jejich rejstříků, žádný z mechanicko-akustických nástrojů tolik funkcí a technických požadavků nemá. Je také velmi důležité žáka neustále motivovat k další práci. V našem případě jde o podněcování trvalého zájmu uplatňovat se v nejrůznějších orchestrech, nahrávacích studiích a v ostatních uměleckých činnostech. Obsah předmětu má za úkol realizovat dané cíle. Zahrnuje téměř shodné komponenty jako hra na klavír. Jsou to mimo jiné improvizace, hra z listu, doprovody k lidovým písním, komorní hra atd. (o tom podrobněji v další subkapitole). Rozdíl mezi výukou klavíru a keyboardu je např. v doprovodech písní, kdy hráč na keyboard je mimo harmonické složky schopen vytvořit i vyhovující rytmickou složku. Měl by být také schopen správné stylizace a aranžmá k vybraným skladbám.

3.3 Metody a formy práce Jelikož je keyboard nástroj s technickým vybavením, jsou na pedagoga kladeny mnohem větší nároky v oblasti techniky než na ostatní učitele „jiných“ nástrojů. Nejen, že musí zvládnout hudebně-pedagogickou stránku výuky, ale musí také zvládat stylizace různých hudebních žánrů, mít velmi dobré improvizační schopnosti, aranžerské dovednosti a taktéž být schopen pracovat se softwarem. Vzhledem k tomu, že ještě nikdy nebyly podrobně zpracovány a schváleny učební osnovy pro tento obor, je velmi složité jej vyučovat. Současní pedagogové pouze čerpají ze své praxe a zkušeností. -23-

Výběr

literatury

a

celkového

přístupu

je

čistě

na

vyučujícím.

Samozřejmou věcí by mělo být ale to, že by měl pedagog při výběru literatury dbát na individuální schopnosti žáka, jeho zájmy, věk, atd. Správné postavení ruky, držení těla a poloha nástroje je předpokladem k esteticky a technicky zvládnutému hudebnímu projevu. U nástroje typu keyboardu jsou možnosti dvě. Buďto žák může při hře stát nebo sedět. V tom, která možnost je správná se názory pedagogů liší. Jedni tvrdí, že při hře ve stoje není umožněna fixace těla a tak omezuje plné soustředění na technický výkon a žák není schopen plně využívat možnosti přidaných pedálů. Naopak je výhodná při použití více nástrojů nad sebou (vícemanuálové). Jiní zase oponují tím, že se žák přirozeně naučí používat volných paží a lépe bude hrát tzv. z prstů. Každopádně jestliže žák při hře stojí, musí mít polohovatelný stojan na nástroj, aby mohl výšku regulovat a stát tak, aby byly ruce v přirozené poloze. Hra v sedě je standartním příkladem posezení u klávesového nástroje. Výška keyboardu by tedy měla odpovídat standartní výšce klaviatury u křídel či pianin a žák by měl mít k dispozici polohovatelnou židličku. Ze své vlastní zkušenosti nemohu posoudit, která z možností je ta správná či lepší. Jako klavíristka si totiž jen těžko dovedu představit jaké je to hrát ve stoje. V případě postoje by muselo být částečně změněno těžiště o které se hráč jakýmsi způsobem opírá a má díky němu jistotu při intepretaci. Ve vyšších ročnících by měl být žák připraven k práci s počítačem. Měl by být tedy v takové poloze, aby byl schopen pravou rukou ovládat nástroj a levou počítač. Tady se většina kantorů shoduje, že by žák měl sedět a měl by mít pojízdný pc stolek pro lepší manipulaci s nástroji.

-24-

3.3.1 Počátky hry na klávesový nástroj Počátky na jakýkoliv klávesový nástroj by měly vycházet ze stejného základu. Ať už žák začíná hrát na klavír, varhany či keyboard, musí zvládnout základní technické dovednosti. Důležitým kritériem pro volbu metodické práce a literatury s dítětem je jeho věk. Jinak budeme přistupovat ke čtyřletému dítěti a jinak ke studentovi, který chodí do páté třídy Základní školy. Přijde-li do výuky dítě, kterému je šest let, chodí do první třídy a ještě nikdy nehrálo na žádný hudební nástroj, je samozřejmě potřeba aby nejdříve prošlo tzv. přípravným studiem (PHV) – přípravou ke hře na nástroj. PHV většinou trvá po dobu prvního pololetí. Jak už sám název napovídá, žák je zde připravován ke hře na nástroj. V počátečním stádiu rozvoje je organismus dítěte poddajnější a přizpůsobení ke hře na nástroj z hlediska psychologického i fyziologického snažší. V průběhu lekce je vhodné navodit situace, ve kterých je funkční žákova pohybová aktivita. Pokud se rozhodneme, že žák bude u nástroje sedět a ne stát, je potřeba mu vysvětlit s jakým pocitem a co si má představit při každém posezení k nástroji. Žák by měl mít pocit, že nohy jsou jakoby zakořeněny a on sám je zavěšen na neviditelném vlákně. Třeba jako loutka. Potom během další výuky je nutné seznamovat dítě se správným (teoretickým) sezením. Tedy, že se sedí na okraji židle, paže má být vodorovně s klaviaturou a měl by být tak daleko od nástroje, aby se ruce jakoby dotýkaly přední desky u klavíru – ikdyž u klavíru nesedí. Jsou dva přístupy ke hře na keyboard. Ten jeden zastupuje klavírní techniku a ten druhý vychází z varhanní techniky. Já ve své práci budu vycházet z poznatků, které jsem získala ve výuce keyboardů u paní Martiny Krejčí na Základní Umělecké škole Antonína Doležala v Brně. Paní Krejčí má dlouholetou praxi ve výuce keyboardů. Ona sama vystudovala varhany na konzervatoři v Brně. Později se už věnovala výhradně hře a výuce na keyboard. Vychází v počátcích hry výhradně z klavírní techniky. -25-

Ve výuce klade důraz na pohybová a pocitová cvičení. Mezi taková cvičení patří např.: LETADLO – je přípravou držení těla při hře. Dítě dělá mírné, rovné úklony vpřed a do stran, v sedě na židli, s pocitem tahu temene hlavy nahoru. SEDMIKRÁSKA – výrazové cvičení. Uvádíme zde do činnosti jednotlivé části těla i paží. Z dřepu dítě pomalu vstává, ruce pne ke slunci a pak je spojí a vytáhne se nahoru v rozevřený květ. Sedmikráska roste. Můžeme použít i opačný postup – sedmikráska chřadne. PAŠA – přímivé cvičení, které posiluje svalové skupinky a ty zajišťují držení páteře při delším sezení u nástroje. UKOLÉBAVKA – cvičení, které se snaží vytvořit oporu váhy těla o chodidla. Dítě se zhoupne dozadu a vrací se zpět s důrazem na opření o celá chodidla. KOČIČKA SPÍ – znamená rozlišování pocitu pasivní, aktivní a napjaté ruky při hře. 1) ruka bezvládně leží na klaviatuře, 2) ruka je ve stavu připravenosti, nemění polohu, ale žák si ji uvědomuje (kočička se probudila), 3) ruka má nepříjemný pocit napětí, kočička se naježila, chce skočit na myš. VĚTRNÍK – krouživé pohyby, kdy začínáme od kruhů pažemi, potom přecházíme ke kroužení v předloktí, zápěstí a nakonec prsty. LAKOVÁNÍ – pocit tahu, aktivní pohyby paží, pocit nesené paže od ramen ke konci prstů (prsty představují štětinky namočené do barvy) KLUBÍČKO – cvičení zaměřené na aktivaci předloktí s uvolněním zápěstí. Nebo-li namotávání vlny na klubko. VLNKY – pohyby paží při kterých jde do popředí měkkost a vláčnost zápěstí. Zápěstí jdou současně nahoru a dolů. BOLÍSTKA – příprava portamenta. Čápa bolí noha a tak přešlapuje z jedné nohy na druhou. Staví zde paži na jeden prst, později pak i na jiné prsty.

-26-

DATEL ŤUKÁ – cvičení k osamostanění pohybu prstů, se současnou fixací konce prstů. Každý prst několikrát ťukne svým bříškem o špičku palce (dítě říká říkadlo – Datel ťuká ťuk, ťuk, ťuk a teď ticho ani muk). MEDVĚD – příprava legata. Dítě přenáší váhu z nohy na nohu, pak z paže na paži a poté cvičení aplikuje na klaviatuře a přenáší váhu z prstu na prst. DVĚ CVIČENÍ PRO PRVNÍ PRST – a) ruka je položená na víku, prsty jsou mírně stočené. Dítě zvedá palec pomalu a uvolněně nahoru a dolů. b) volné překládání prstů a podkládání palce. Dítě může užít jakékoliv říkadlo. Je potřeba upřesnit, že toto jsou čistě přípravná cvičení a dítě je aplikuje u klavíru. Zvládne-li všechno tak jak má být, můžeme přistoupit k samotné hře na keyboard. Už v PHV by mělo být dítě schopno si samo zapnout a vypnout nástroj.

Doprovodit

si

jednoduchým

způsobem

lidovou

píseň.

Nejjednodušším způsobem je tzv. doprovod SINGLE FINGER (CASIO CHORD) – což je v překladu doprovod jedním prstem. Máme-li zvolen tento režim v ovládání doprovodné jednotky, tak stisknutím jedné klávesy nám nástroj vytvoří harmonický doprovod – celý akord. Tento princip je velmi jednoduchý, ale spousta pedagogů jej zavrhuje. Právě pro jeho jednoduchost. Dítě si na takový doprovod velmi rychle zvykne a potom je přechod na hraní akordů standartním způsobem velmi obtížné. Ve výuce paní Martiny Krejčí se ale tento způsob používá. Zejména v úplných počátcích hry. Dítě si samo doprovodí píseň s jednoduchým doprovodem v základních funkcích T,S,D a použije při tom i automatizovaný doprovod. Je vhodné učit již od prvních písní vhodný doprovod. Zvolení správného tempa. Pro rychlé písně je vhodná například Polka nebo Pochod, pro pomalé je doporučená Balada. Dítě by mělo zvládnout změnit si nástroj ve zvukové bance a zapnout si doprovod. -27-

V přípravném kurzu paní Krejčí používá „Klavírní školičku“ od Zdeny Janžurové a taktéž od stejné autorky „Od peřinky ke školičce a ještě trochu dále“. Jsou zde vhodná říkadla k rytmizaci. „Klavírní školička“ je velmi dobrou literaturou, ze své vlastní praxe ji mohu doporučit. Žáci zde hrají i podle obrázků, takže je velmi oblíbená. Je rozdělena na úhoz portamento, staccato a legato. Pak také na nácvik dvojhmatů, akordů a přípravu stupnic. Nedostatky této školy spočívají v tom, že začíná první notou e1. Vhodnější by bylo začínat na c1. Zde je třeba pak upevnit tento nedostatek pomocí kombinace basového (nota f) a houslového klíče (nota g1) ve dvou notových osnovách. Malíček levé ruky na notu f a malíček pravé ruky na notu g1. Palce pak dítěti ukáží, kde leží nota c1. V některých písních či říkadlech neodpovídá rytmus danému textu. Je tedy potřebná úprava (VLASÁKOVÁ, 2003). Mimo to používá již od prvopočátku bicí v podkladu. I na těch nejjednoduších říkankách či dokončování melodických motivků. Taktéž při přípravě hry stupnic. Vhodná délka vyučovací lekce je buď 2x25 minut týdně nebo 1x45 minut za týden. Záleží na vyspělosti dítěte a jeho schopnosti udržet pozornost. Tady opět uplatňujeme individuální přístup k žákovi.

3.3.2 Stavba vyučovací lekce Zde je důležité již přesněji rozvrhnout vyučovací lekci. Je nutné si uvědomit, zda budeme učit individuálně jednoho žáka nebo budeme pracovat se skupinkou. V počátcích by měla být upřednostňována individuální výuka a až později, kdy již žák nabyde nějakých dovedností, bychom měli přistoupit ke skupinové výuce. Bohužel, takto to v reálném případě nefunguje. Proto paní Krejčí volí kompromis. Má-li skupinovou výuku a žáci zrovna nacvičují novou skladbu, jednomu z nich se věnuje a ti druzí se sluchátky na uších pracují na úkolech, které jim byly zadány.

-28-

Volí tedy individuální přístup ve skupince. Nevyučuje najednou více než tři žáky. Jednak na to nemá uzpůsobenou učebnu - má v ní pouze tři keyboardy a také si myslí, že větší počet žáků již negativně ovlivňuje kvalitu výuky. Jak už jsem zmínila, je důležité si správně rozvrhnout vyučovací hodinu. Ta by měla být složena z několika částí. Tou první je navodit příjemný pocit u žáka (žáků) a klidnou atmosféru v hodině. Může to být formou rozhovoru nebo zahráním známé a oblíbené skladby. Je zásadní dodržovat nepsané pravidlo kdy učitel své žáky ve třídě očekává a ne naopak. Další součástí hodiny by měla být vstupní motivace. Měli bychom žákovi nastínit, co se v hodině bude dělat, co nového se žák naučí a v takovém případě i názorně ukázat na nástroji. Nejdůležitější složkou lekce je nově probíraná látka. Ať už se jedná o nácvik přednesové skladby, technického cvičení nebo etudy. Ve skupinové výuce je vhodný užívat 3 až 5ti minutový interval při nácviku. Je velmi důležité, aby žáci udrželi pozornost a byli pravidelně všichni zapojování do skupinového procesu. Část hudební nauky není samostatnou jednotkou v lekci, ale přirozenou cestou během vyučovacího procesu. Vycházíme z právě probíraného repertoáru v učebnici. Nemalou součástí je ovládání technických funkcí nástroje. Postupujeme od nejjednoušších (zapnutí, vypnutí) až po složité (MIDI,

kompoziční program či práce se

sekvencerem). Ve vyučovací hodině by neměla chybět relaxace a opakování látky. Nemyslím si, že by některý z pedagogů striktně dodržoval doporučené seřazení hodiny. Je nesporné, že ve většině případů bychom měli vycházet z jakého si daného plánu, který je již vyzkoušený. Měli bychom být také schopni přizpůsobit hodinu náročnosti nacvičované skladby nebo probírané technické záležitosti. Může se stát, že budeme nuceni si zahrát třeba i na psychologa, když má dítě nějaký problém.

-29-

Neměli bychom být nepříjemní a za každou cenu dítě nutit k nástroji. Použijeme-li totiž vhodnou motivaci, dítě samo přistoupí k nástroji a bude hrát.

3.3.3 Výuka 1.-4. ročníku Nyní

přejdeme

k

výuce

prvního

a

druhého

ročníku.

Základní

literaturou, kterou využívá paní Martina je „Škola hry na keyboard – 1,2“ od Ladislava Němce. Ačkoliv se v této škole dlouho setrvává v pětiprstové poloze, velmi ji doporučuje. Žáci jsou rychle seznamováni s chromatickou hrou a později jsou schopni hrát v jakékoliv tónině. Dbala na to abych uvedla, že vše doporučuje hrát s podbarvením bicích nástrojů. Veškerá cvičení a motivy. Nejdůležitější je přesnost a přiměřené tempo. Soustředí se na to, aby žáci přesně vnímali první dobu. Používá tempo do MM 100. Z klavírní literarury doporučuje již zmíněnou Klavírní školičku“ od Z. Janžurové, ale také „Evropskou klavírní školu“ od Fritze Emontze. Tato škola má tři díly a několik doprovodných svazků, ve kterých jsou skladby z období baroka, klasicismu, romantismu i 20. století. Je vhodná pro děti od 5 až 6 let. Velmi využívá hry podle sluchu, hry na černých klávesách a improvizaci. Obsahuje výborná uvolňovací cvičení a vychází ze základního postavení ruky. Pravá ruka v houslovém klíči c1 – g1 a levá ruka v basovém klíči na c1 – f. Pohybuje se v tńinách C dur – A dur (VLASÁKOVÁ, 2003). Na této úrovni již žáci používají režim harmonického doprovodu – Multi Finger – je to spojení metody Fingered + Single Finfer. Při tomto režimu žíci využívají tři prsty levé ruky. Jsou tak schopni zahrát mnohdy velmi složité akordy. Pro vytvoření mollových a jiných akordů každá značka nástrojů vyžaduje jiný postup. Např. u CASIA – chceme-li zahrát akord c moll, musíme stisknout klávesu c a nejbližší bílou klávesu směrem nahoru (tedy c+d). Pokud chceme zahrát septakord C dur, stiskneme tón c a nejblížší dvě bílé klávesy směrem nahoru (c+d+e). Septakord c moll vytvoříme klávesami (c+d+e+f). -30-

U nástroje vyrobeného firmou YAMAHA musíme zvolit jiný postup. Akord c moll zahrajeme stiskem klávesy c+ nejbližší černé klávesy (c+b), C7 klávesy (c+h) a chceme-li zahrát mollový septakord, musíme zkombinovat moll+7 (tedy c+b+h). V těchto ročnících si žáci upevňují základní úhozy. Těmi jsou portamento, staccato a legato. Portamento cvičíme nejdříve jednotlivými prsty a to v pořadí (3,2,4,1,5), později melodii rozdělujeme mezi obě ruce a potom hrajeme dvojhmaty. Dvojhmaty jsou vhodné hrát až v těchto ročnících neboť v přípravném ročníku toho dítě ještě většinou není schopno a zbytečně bychom ho zatěžovali. Postupujeme nejdříve nácvikem tercií prvním a třetí prstem, pokračujeme kvartami (1+4) a nakonec dudáckou kvinou (1+5). Staccato vzniká zkrácením již naučeného portamenta. Neměli bychom přirovnávat úhoz ke spálení u plotny. Děti pak mívají zbytečně křečovitou ruku. Je důležité i u keyboardu rozlišovat jednotlivé druhy staccat. Staccato s otevřenou dlaní, s uzavřenou dlaní, do kláves a od kláves. Tyto úhozy je možno nacvičovat jak na keyboardu s dynamickou klávesnící, tak u klavíru. Je faktem, že na klavíru jsou slyšitelné rozdíly větší, než u keyboardu. To ale nemění nic na tom, že by žáci měli tyto úhozy rozeznávat. Posledním úhozem je legato. Je postaven na vázání dvou tónů. Nejdříve prsty (1+2) později (2+3). Zde můžeme použít přirovnání – kdy je na dně přichycená nit a ta nesmí utéct. V klavírní výuce tato metoda pomáhá. Bohužel jsem nácvik legata přímo v hodině keyboardu neviděla, tudíž nemohu soudit, na kolik je zde tato metoda učinná. Legato procvičujeme na principu progrese, tedy posouvání určitého motivu diatonicky i chromaticky. Je zajímavé, že ve výuce paní Krejčí se nepoužívá hra stupnic jako takových. Žáci je nacvičují přímo v některých skladbách. S tímto postupem, ale já nesouhlasím. Není nutné hrát stupnice v každé hodině, ale podle mých zkušeností z praxe jsou nedílnou součástí repertoáru každého klávesového nástroje. -31-

Podcení-li se příprava nebo samotná hra stupnic – vznikají u žáků technické nedostatky. Stupnice jako takové žáci nehrají, ale přípravu na ně absoluvují. Pracují na cvičeních kdy používají střídání pouze 1. a 2. prstu s podkládáním palce, nahoru i dolů (c, d, e, ...). To později rozšiřují na kombinaci 1. a 3. prstu (c, e, g, …) a jako poslední možnost kombinaci 1. a 4. prstu (c, f, g, c, ...). Toto je pak aplikováno na známou píseň „Vyletěla holubička“ a transpozicí do jiných tónin. Tato metodika se přesně shoduje s metodikou klavírní. Není mi tedy jasné, proč je později upuštěno od hraní stupnic samotných. Ročník třetí a čtvrtý již předpokládá určité technické dovednosti. Žáci již zvládají plně základní úhozy. Zde se opět paní Krejčí vrací k částečné výuce na klavír. Studenti si porovnávají jaké možnosti jim dávají jednnotlivé nástroje. Myslím si, že je to výborný přístup. Protože základním předpokladem dobré výuky je, aby byl hráč kdykoliv schopen přestoupit ke hře na klavír. V technické sféře se studenti seznamují s funkcemi Intro, Ending, Fill in A, Fill in B a One touch setting. Vyžaduje také využívání přidaných pedálů, ke každému z nich přidává jiné funkce. Nejčastěji používá v levém pedálu – (Fill in A) – break nebo-li pauzu a v pravém pedálu – (Fill in B) – funkce mění. V těchto ročnících doporučuje pracovat nejen s Keyboardovou školou od Františka Němce, ale kombinovat ji s „Keyboard Fun 1 - 3“ od Leslieho Searle. Literatura je určena jak pro jednoho hráče (díl 1.), tak pro dva (díl 2.) i pro tři (díl 3.). Používá také „Rock piano“ od Jűrgena Mosera. Samozřejmostí je doplnění výběrem dalších skladeb dle úrovně jednotlivých žáků. Velmi velký důraz v její výuce je kladen na stylistickou složku. Vyžaduje u každé skladby zajímavou a správnou stylizaci. Jaká je ale ta správná? Například při lidových písních již od nejnižších ročníků volí lidové násroje. Nikdy nepoužívá zvuku klavíru. V klasicistních skladbách hojně využívá hoboje nebo smyčcové nástroje. Dbá také na vhodné a přiměřené tempo.

-32-

3.3.4 Výuka 5.-7. ročníku V pátém a šestém ročníku vede žáky k tomu, aby ovládali celkově nástroj jak z technického, tak hudebního hlediska. Co je tím myšleno? Prstová technika by měla být již na dobré úrovni. Žáci již nevyužívají při harmonickém doprovodu jen multifinger, ale plných kompletních akordů. Jsou schopni využívat funkce s předešlých ročníků plus další jako REGISTRATION MEMORY (paměť), DUAL (nastavit zvuk u více programů – vrstvení zvuků na sebe zároveň s nastavením jednotlivých hladin hlasitosti), STYLE (nastavení programového čísla doprovodu), FADE IN, FADE OUT, nahrávání melodie do jedné stopy a také EFECT (zapínat přednastavené efekty pro jednotlivé zvuky). Někteří z žáků zvládají i funkce FREEZE (nastavení zmražení jednotlivých složek registrační paměti. Tato funkce je využívána například ve skladbách „Odissea Veneziana“ nebo „San Marco“ z cyklu Rondo Veneziano. Patří mezi oblíbené a velmi efektní skladby. V těchto ročnících studenti nacvičují glissanda, lomené rozklady akordů, různé ozdoby (nátryl, mordent, obal apod.). Je dobré, aby si také vyzkoušeli vlastní tvorbu a volili stylistiku hry podle zvoleného rejstříků. Jsou vedeni k úplné samostatnosti při obsluze nástroje. Nastupují i základy MIDI. Improvizační schopnosti žáků v šestém ročníku jsou většinou neporovnatelné se studenty klavíru. Při spuštění vybraného žánru a podkladu jsou schopni okamžitě reagovat v jakékoliv tónině. Jsou k improvizaci vedeni již od prvního ročníku. To klavíristé samozřejmě také, ale myslím si, že právě zvukové možnosti keyboardu jsou obrovskou předností, ale také zároveň motivací. Sedmý a zároveň poslední ročník je opravdu náročný. Studenta čeká absolventský koncert, kde by měl předvést veškerý um, který za léta práce získal. Měla jsem možnost slyšet velmi talentovaného studenta

absolventského

ročníku.

Velmi

dobře

zvládal

arpeggia,

chromatické stupnice, velmi složité rytmy. Při produkci skladby od Jeana Michela Jarreho předvedl obdivuhodný výkon. Nejen, že skladbu zvládl výborně technicky, ale také plně využil možnosti keyboardu. -33-

Používal tzv. PITCH BEND (kolečko – ohýbání tónů), modulační kolečko (Modulation), měnil tempa, přepínal zvukové banky pedálem, což si myslím, je velice složité. Využil také funkce FREEZE, která byla v tento okamžik nutná – aby doprovod zůstal neměnný a on mohl pracovat se zvukovou bankou. Jeho výkon byl naprosto brilantní. Technicky absolutně porovnatelný se studentem klavíru. Pokud je keyboardová učebna vybavena i počítačem, může se student problematice věnovat právě v tomto ročníku. Dříve se práce s počítačem nedoporučuje. Pouze u velmi talentovaných studentů, kteří již plně ovládli nástrojou hru a jsou tak schopni se věnovat jiným, než základním, požadovaným dovednostem. Studenti se učí propojovat nástroje se zesilovací aparaturou a mikrofonem, propojení několika nástrojů přes MIDI systém, výrobu hudebních podkladů (MIDI files) s vloženým textem (KARAOKE). Zkouší také komponovat za pomocí hudebního softwaru – to mohou i v nižších ročnících. Nedílnou součástí každého ročníku je také hra z listu. Studenti hrají látku většinou o dva až tři ročníky nižší úrovně. Hra z listu je velmi důležitou průpravou v rychlém čtení z not a orientaci na klaviatuře. Když jsou žáci vedeni ke hře z listu od prvního ročníku, v těch vyšších jim už nedělá problémy. Improvizace je rozvíjena taktéž od prvních vyučovacích lekcí. Keyboard je naprosto vhodným nástrojem právě pro ni. Neskutečné zvukové a rytmické možnosti, typy stylizací, technických funkcí jsou samozřejmě nepřirovnatelné k jiným nástrojům. Každý z nás má jiné předpoklady k tomu, aby zvládl improvizovat. Je faktem, že improvizaci se částečně můžeme naučit. Jako každá jiná dovednost má v sobě určitá

pravidla.

Postupy

akordů,

vzájemné

propojování

tónin,

navazování melodických motivů, to vše je v improvizaci obsaženo. Děti při hře na keyboard začínají nejjednodušími lidovými písničkami s režimem single finger a ke konci studia jsou schopni modulovat do různých tónin, v jakémkoli rytmu, měnit si zvukové banky a další výše uvedené funkce. -34-

Myslím si, že jsou při improvizaci mnohem uvolněnější a přirozenější než studenti klavíru. Mluvím, ale pouze z vlastní zkušenosti. Je jisté, že existují schopní či geniální improvizátoři v řadách klavíristů, ale chtěla bych tu zdůraznit, že se bavíme o dětech ve věku 6-14 let. Nutno říci, že klavíristé se improvizaci v takové míře většinou nezabývají. Jinak řečeno, záleží na každém studentovi a na každém pedagogovi, jaký bude výsledek jejich společné práce. Studenti paní Martiny Krejčí patří vesměs mezi talentované žáky, kteří jsou dobře motivováni a do výuky chodí rádi. Mají velmi dobré výsledky na soutěžích pro elektronické klávesové nástroje (Lhenické klávesy). Většina zúčastněných odjíždí s oceněním a několik z nich se pravidelně umísťuje na prvních příčkách. Co to dokazuje o kvalitě výuky a schopnostech pedagoga snad nemusím více rozebírat.

3.3.5 Hodnocení nástroje a pohled do budoucnosti V této závěrečné podkapitole bych ráda shrnula výhody a nevýhody nástroje. Keyboard je elektronickým klávesovým nástrojem, který vytváří zvuk uměle. Není tedy schopen přirozeně reagovat na stisk klávesy tak jako mechanicko-akustický nástroj, kterým je typicky klavír. Není možné na něm takzvaně tvořit tón. Pokud je nástroj vybaven dynamickou klávesnicí, je schopen reagovat na úhoz pouze svou hlasitostí. Není vhodný pro interpretaci typicky klavírních děl jako jsou například Chopinovy či Debussyho preludia. Samozřejmě na něj tyto skladby hrát můžeme, ale bez valného zvukového výsledku. Tento „nedostatek“ je vyvážen rozvojem hudebního sluchu, hudební fantazie a také improvizace žáka. Keyboard umožňuje hráčům využívat obrovské množství stylizací. Pomáhá jim mnohem lépe vnímat rytmus, metrum a tempo. Umožňuje zahrát velmi složité akordy bez větší námahy a tak rozvíjet harmonické cítění žáka. V neposlední řadě svou možností propojit více nástrojů či napojit nástroj na počítač, poskytuje téměř neomezené možnosti ve využívání samplovaných zvuků. -35-

Umožňuje skládat, nahrávat a reprodukovat interpretovy vlastní skladby. Kombinovat je s okamžitou reprodukcí a tak dále. Keyboard je plnohotnotným nástrojem a neměl by již v současné době být degradován na pouhou samohrajku. Je totiž důležité nenadřazovat jeden nástroj nad druhý. Každý z nich má svá pro a proti. Keyboard je nástroj mladý a musí si vybudovat své vlastní postavení v hudebním světě. V současné době je keyboard na Základních uměleckých školách zaveden jako klávesový nástroj, společně s klavírem a varhany. Nejsou pro něj schváleny osnovy a každý pedagog jej vyučuje dle svého uvážení. V blízké budoucnosti se tyto školy budou potýkat s tzv. RVP – rámcově vzdělávacími programy. To znamená vytvořit si vlastní vzdělávací program na základě, kterého pak bude probíhat výuka. Od roku 2012 by měl být keyboard zařazen do tzv. Multimediální výchovy. Jedná se o obor, kde žáci budou mít možnost vyzkoušet spoustu oblastí a z každé se něco naučit. Odborně řečeno procházet tzv. „Kroskorikulárním“ nebo-li průřezovýn studiem. Pracovat v nahrávacím studiu, hrát na keyboard, skládat vlastní skladby, natáčet video, osvětlovat apod. Výsledkem by měl být „Multimediální projekt“ – tedy spojení několika medií najednou. Fakt zda bude tato metoda výuky fungovat, bude v brzké době zjišťovat testovací projekt na deseti vybraných pilotních školách. Tato výuka bude ovšem velmi nákladná a pro spousty škol téměř nemožná. Pouze vybavení k samotné výuce je velmi drahé. Pomineme-li fakt, že nikdo zatím nemá představu jak a kým bude výuka vedena. Uvidíme za několik let, zda nápad multimediální výchovy byl dobrou volbou či naopak. Z mého pohledu není samotný nápad špatný, je ale důležité, aby výuka keyboardu zůstala jako taková zachována. Pouze žáci, kteří by měli zájem, schopnosti a také talent, by si mohli zvolit Multimediální výchovu jako druhý hlavní obor.

-36-

Závěr Mou snahou bylo vytvořit ucelený dokument, zabývající se tématikou keyboardu jako nástroje a jeho výukou. K tomuto jsem se rozhodla na základě skutečnosti, že neexistuje dostatek kvalitní literatury jež by nahlížela na danou problematiku takovýmto způsobem. Tato hudební oblast je v současné době velmi atraktivní a mě z pohledu pedagoga klavíru velmi zaujala.

Pro ucelenost celého dokumentu, bylo potřeba

vyjít ze základu tvoření zvuku, abychom následně byli schopni systematizovat hudební nástroje a správně keyboard zařadit. Vypracovala jsem také podrobný popis jednotlivých funkcí nástroje, bez kterých by nebylo možné na něj hrát. Na tuto pasáž navazuje praktická oblast popisující stanovené cíle a obsah výuky, problematiku jednotlivých částí výukových lekcí a materiální vybavenost učebny vhodné ke hře na keyboard. Důležitou součástí práce je také doporučený metodický postup výuky a to především v nižších ročnících studia. Vypracovala jsem metodický postup vycházející z klavírní úhozové techniky, jehož základem mi byly jak mé vlastní zkušenosti, tak nově nabyté poznatky z náslechových hodin u paní Martiny Krejčí. Aktivní účast na náslechových hodinách a zpracování této bakalářské práce, mi umožnilo vyjádřit a popsat problematiku výuky hry na keyboard. Doufám, že tato práce bude motivací a zároveň pomocí pro pedagogy a jejich žáky zabývající se tímto nástrojem. Z hlediska právního rámce výuky na Základních uměleckých školách zbývá dořešit otázku zařazení nástroje v tzv. RVP (Rámcově vzdělávacích programech). Tento úkol však již není předmětem této bakalářské práce.

-37-

Resumé Tato práce se zabývá problematikou výuky hry na keyboard. Je zaměřena tak, aby představila keyboard jako plnohodnotný nástroj. Zabývá se historií jeho vzniku a principem tvoření zvuku. Také zahrnuje systematiku hudebních nástrojů z hlediska zvukové tvorby. Součástí práce je základní terminologie a stavba nástroje. Praktická část je vytvořena na základě poznatků získaných při aktivních násleších na Základní umělecké škole Antonína Doležala. Představuje hlavní cíle a obsah vyučovací lekce. Podrobně popisuje metodické postupy v přípravném studiu (PHV) a 1.-4. ročníku. U 5.-7. ročníku spíše představuje jaké technické a hudební dovednosti by měli studenti zvládat. Hodnotí výhody a nevýhody nástroje a jeho zařazení do sekcí na Základních uměleckých školách. Stručně se také dívá do budoucnosti výuky keyboardu. This bachelor thesis deals with difficulties in teaching of keyboard playing. The main interest is to introduce keyboard as a full musical instrument. It also deals with its history and the way how the sound is created. It covers a taxonomy of music instruments from the point of view of sound creation. The basic terminology and the instrument structure is included. The practical segment is created on the basics of knowledge which were gained from the sittings in on the class at Music school of Antonín Doležal. It presents main aims and a content of a lesson. The thesis describes a methodology of keyboard playing in details especially in preparatory course and the first four years of study. It presents also a technical level and music skills of students from fifth to seventh grades. The work evaluates advantages and disadvantage of the musical instrument and its categorization at Music schools. This peace of writing also looks briefly in to the future of keyboard classes.

-38-

Použitá literatura AUDIOCITY

Základy

akustiky

(1. díl).

[online].

[cit. 15.04.2007].

Dostupná z WWW: . AUDIOCITY Vybavení domácího studia - Software (3. díl). [online]. [cit. 15.04.2007]. Dostupná z WWW: .

BERNAT, P. VŠB (Vysoká škola báňská) - Akustika, vznik a šíření zvuku... [online]. [cit. 15.04.2007]. Dostupná z WWW: .

KLAVESYCASIO.CZ Casio MZ 2000. [online]. [cit. 15.04.2007]. Dostupná z WWW: .

DISK MULTIMEDIA Co je to MIDI? [online]. [cit. 15.04.2007]. Dostupná z WWW: . FORRÓ, D. Musitronika: Elektroakustické hudební nástroje II. Analogové a analogově-digitální syntetizéry. 1. vyd. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, 2001. 88 s. ISBN 80-85429-50-0. FORRÓ, D. Musitronika: Elektroakustické hudební nástroje III. Digitální syntetizéry. 1. vyd. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, 2003. 88 s. ISBN 80-85429-81-0. JIRÁSEK, O., VONDRÁČEK, J. Elektronické hudební nástroje: Ovládání a využití kláves ve všech hudebních žánrech. 1. vyd. Praha: Computer Press, 2003. 214 s. ISBN 80-7226-824-4. VLASÁKOVÁ, A. Klavírní pedagogika: První kroky na cestě ke klavírnímu

umění. 2. vyd. Praha: AMU, 2003. 172 s. ISBN 80-7331-005-8.

-39-

Seznam příloh Příloha č. 1: Životopis Martiny Krejčí (text) Příloha č. 2: Přehled literatury pro keyboard (tabulka)

-40-

Přílohy Příloha č. 1: Životopis Martiny Krejčí (text) Martina Krejčí ●

učitelka keyboardu

●

předsedkyně Jihomoravské sekce EKN

Narozena

31. 10. 1972 v Brně

Vzdělání

1987-1993 Konzervatoř Brno – absolutorium Obor : Hra na varhany (u prof. Drahomíry HorákovéČernocké)

Granty a lektorská činnost 10/2000 získala grant na Vzdělávací kurz akreditovaný MŠMT ČR s názvem „Hra na keyboard“ ●

cyklus 5ti seminářů 1. keyboard jako nástroj aneb „ovládání“ pro začátečníky (lektor Martina Krejčí) 2. tajemství akordových značek (lektor Martina Krejčí) 3. metodika a literatura (lektor Martina Krejčí) 4. práce s MIDI (lektor Bohuslav Zika) 5. elektroakustické klávesové nástroje (lektor MgA. Daniel Forró)

Osvědčení, kurzy, semináře a certifikáty Pedagogické centrum v Brně, Křížová 22: ●

Vzdělávací kurz akreditovaný MŠMT ČR s názvem „Hra na Klavír“ (9. 2. 2001-22. 11. 2002)

Janáčkova akademie múzických umění v Brně: ●

Mezinárodní mistrovské interpretační kurzy Brno 2002 - elektronické hudební nástroje, kreativní improvizace - aktivní účastník –

pedagog oboru MgA. Daniel Forró

Konzervatoř Brno: ●

Vzdělávací cyklus akreditovaný MŠMT s názvem „Vyučování hry na klavír na ZUŠ a SUŠ“ – 1. ročník (2006)

ZUŠ Bedřicha Smetany v Karviné: ●

Metodický seminář pro učitele hry na elektronické klávesové nástroje spojené se soutěžní přehlídkou s názvem „Konfrontace 2006“ – lektor Mgr. Jiří Taufer Ph.D.

Konzervatoř Brno: ●

Vzdělávací cyklus akreditovaný MŠMT s názvem „Vyučování hry na klavír na ZUŠ a SUŠ“ – 2. ročník (2007)

ZUŠ Bedřicha Smetany v Karviné: ●

Metodický seminář s názvem „Jazzová improvizace“ – lektor Mgr. František Mixa

Práce s počítačem ●

Certifikát o dosažení základních uživatelských ICT znalostí a dovedností č. 67-69/2003.

●

Certifikát o započtení Úvodního modulu Školení poučených uživatelů č. 14-310/2003.

●

Pokročilý uživatel Microsoft Office.

●

Pokročilý uživatel Hudebního a notačního software Cubase VST Score a Sibelius.

Zaměstnání a praxe ●

02/1992-02/1997 KC Brno – Líšeň Učitelka hry na klavír a na keyboard

●

09/1996-doposud ZUŠ Antonína Doležala, Brno, Trnkova 81 Učitelka hry na keyboard

Umístění žáků v celostátních soutěžích ve hře na keyboard Lhenické klávesy 1999 ●

Petra Andrlová – 1. kategorie 2. místo

●

Jakub Chromý – 2. kategorie 2. místo

Lhenické klávesy 2000 ●


●


●

Petra Andrlová – absolutní vítěz soutěže

●

P. uč. Martina Krejčí a Jakub Chromý – zvláštní cena poroty za vynikající aranžmá skladby Leona Böelmana



●


●

Jakub chromý – zvláštní cena poroty za vlastní skladbu



●


●

Jakub Chromý – absolutní vítěz soutěže

●

Jakub Chromý – cena diváků



●

Petra Andrlová – cena poroty za vlastní skladbu

●

P.

uč.

pedagogické

Martina

Krejčí

–

cena

poroty

vedení

Soutěžní přehlídka „ KONFRONTACE 2006“ ●

Matěj Petrnek – 3. kategorie 1. místo

●

Lenka Němcová – 7. kategorie 3. místo

●


za

vynikající

●

Petra Andrlová – zvláštní cena poroty za mimořádný interpretační výkon

Sekce EAKN a další aktivity ●

1998 založila brněnskou sekci EAKN (předsedkyně sekce)

●

1999 zakládající člen jihomoravské sekce EAKN (předsedkyně sekce)

●

Spolupracovala na tvorbě osnov pro obor Hra na keyboard

●

2007 jeden ze členů koordinačního týmu pro obor multimediální tvorba

●

Spolupráce při vytváření sekce multimédií

●

V rámci RVP aktivní spolupráce s Alešem Chalupským a Jiřím Stárkem

●

Jeden ze členů koordinačního týmu pro tvorbu RVP pro obor Hra na keyboard – bude nový název „Hra na EAKN“

●

Aktivní a dlouhodobá spolupráce s Danielem Forró

●

Aktivní a dlouhodobá spolupráce s prof. Eduardem Spáčilem

●

Aktivní a dlouhodobá spolupráce s krajskou metodičkou a předsedkyní Olomoucké sekce EKN paní Alenou Kovářovou

●

Aktivní

spolupráce

s

krajským

metodikem

a

předsedou

Moravskoslezské sekce EKN panem Daliborem Řepiščákem ●

Dlouhodobá spolupráce s panem Jiřím Němcem (vydal školu pro keyboard)

●

Dlouhodobá

aktivní

(Ministerstvo školství)

spolupráce

s

Mgr. Pavlem Kloubem

Příloha č. 2: Přehled literatury pro keyboard (tabulka) Modrým

písmem

zvýrazněnou

literaturu

paní

Martina

Krejčí

doporučuje. Červeně označená literatura představuje vynikající zdroje ověřené její vlastní výukou a dosaženými výsledky jejích žáků.

KEYBOARD - ŠKOLY: Ladislav Němec : Škola hry na keyboard - 0

ViVo Brno

VIV 007

Ladislav Němec : Škola hry na keyboard - 1

ViVo Brno

VIV 008


ViVo Brno

VIV 009


ViVo Brno

VIV 011

Vlasta Beilová : Kouzelné klávesy

Music distribuce Cheb

MDC 25109

František Dřevíkovský : Každý se může stát kouzelníkem 1

Dřevíkovský František

MHM 001



MHM 002



MHM 003



MHM 004

Pavel Malý : Škola hry na klavír a keyboard 1

EDR 001

Pavel Malý : Škola hry na klavír a keyboard 2

EDR 002

Miroslav Pešek : Keyboard 1

Musica Viva Cheb

MVC 003


Musica Viva Cheb

MVC 004


Musica Viva Cheb

MVC 005

Eduard Spáčil : Hrajeme s Yamahou

Midi Music Studio Rokycany

EDY 001

Eduard Spáčil : Hrajeme s Yamahou 2


EDY 002

Eduard Spáčil : Hrajeme s Yamahou 3


EDY 003

Jaroslav Stojan : Škola hry na klavír a keyboard 1

JST 86003

Jaroslav Stojan : Škola hry na klavír a keyboard 2

JST 93218

Jiří Ullmann : Škola hry na keyboard

G+W Cheb

Vondráček a kol. : Škola hry na klávesové nástroje

Music Art

Uw e Heger : Dimbo's Keyboardschule Band 1

Noetzel Edition

N 3800

Uw e Heger : Dimbo's Keyboardschule Band 2

Noetzel Edition

N 3801

Anthony Marks : Začínáme hrát na keyboard

GAW 09020

SAC 73145

Axel Benthien : Nová škola hry na keyboard 1

Schott / také Panton v CZ

ED 7280



ED 7281



ED 7282


Schott

ED 7283


Schott

ED 7284

Axel Benthien : Keyboard Praxis

Schott

ED 7285

Andrew Scott, Gary Turner : Progressive Keyboard

Koala

GCP 72684

D. Cavalier, L. Steelman : Keyboard Basic 1 & 2

IMP

UBSBK 200CD

Netradiční škola hry na netradiční nástroje 1.-8. díl

MSS 001-008

Netradiční škola hry na netradiční nástroje 9.-15. díl

MSS 009-015

Netradiční škola hry na netradiční nástroje - Hity 40. let

MSS 040

VARHANNÍ ŠKOLY : M. E. Bossi : Metodo teoretico pratico per organo M. Dupré : Méthode d'Orque H. Keller : Die Kunst des Orgelspiels

KLAVÍRNÍ ŠKOLY : Borová, Janžurová: Od klavíru ke školičce ? Böhmová, Grünfeldová, Sarauer : Klavírní škola pro začáteč.

Editio Bärenreiter Praha

HAH 87105

Oplištilová - Hančilová : Klavihrátky (přípr. prac. sešit)

WGR 26003

Oplištilová - Hančilová : Klavihrátky (pracovní sešit 1)

WGR 26010

Oplištilová - Hančilová : Klavihrátky (pracovní sešit 2)

WGR 26065

Ludmila Šimková : Klavírní prvouka


Janžurová, Borová : Klavírní školička

Panton Praha

Janžurová, Borová : Nová klavírní škola 1 díl

Panton Praha

Janžurová, Borová : Nová klavírní škola 2 díl

Panton Praha

Fritz Emonts : Evropská klavírní škola 1

Schott

ED 7931


Schott

ED 7932


Schott

ED 7933

F. Waterman, M. Harew ood : Me And My Piano 1

Faber Music

F. Waterman, M. Harew ood : Me And My Piano 2

Faber Music

Michael Aaron : Piano Course Lesson Grade 1

Belw in

IMP 11001A


Belw in

IMP 11002A


Belw in

IMP 11003A


Belw in

IMP 11004A


Belw in

IMP 11005A

TECHNICKÁ LITERATURA A ETUDY : Ladislav Němec : Keyboard - Hra v akordech

NELA Brno

Ladislav Němec : Technická cvičení pro keyboard

NELA Brno

Fritz Emonts : Hra s pěti tóny

Schott

E. Hradecký : Hrajeme na klavír podle akordových značek

ED 5285 EDT 90010

Peter Parsley : Sedm etud

KVA 002

Milan Dvořák : Jazzové klavírní etudy 1

Edito Bärenreiter Praha

Milan Dvořák : Jazzové klavírní etudy 2

Edito Bärenreiter Praha

Milan Iglo : 200 osmitaktových cvičení pro nejmenší klavíristy

Panton Praha

Milan Dlouhý : Malé etudy pro klavír

Editio Moravia

Vilém Kurz : Elementární etudy


Aloys Schmitt : Průpravná cvičení, Op.16


JAZZ, ROCK, POP + ŠKOLY : B. Frank : Rhythm Styles for Piano 1

Schott

SPL 1020

B. Frank : Rhythm Styles for Piano 2

Schott

SPL 1024

H. Lüdemann : Blues Piano Lights

Schott

ED 9232

Leslie Searle : Keyboard Fun 1

Schott

ED 8931

Leslie Searle : Keyboard Fun 2 (čtyřručně)

Schott

ED 8932

Leslie Searle : Keyboard Fun 3 (šestiručně)

Schott

ED 8933

Mike Schoenmehl : Fun With Jazz Piano 1

Schott

ED 8321


Schott

ED 8322


Schott

ED 8323

Mike Schoenmehl : Piano Studies In Pop

Schott

ED 7304

Mike Schoenmehl : Little Stories In Jazz

Schott

ED 7186

Mike Schoenmehl : Jazz For Tw o 1 (čtyřručně)

Schott

ED 7990

Mike Schoenmehl : Jazz For Tw o 2 (čtyřřručně)

Schott

ED 8005

Jürgen Moser : Begining Rock Piano

Schott

ED 9503

Jürgen Moser : Rock Piano 1

Schott

ED 7029-50

Jürgen Moser : Rock Piano 2

Schott

ED 7291

Jürgen Moser : Just For Fun 1 (čtyřručně)

Schott

ED 8575

Jürgen Moser : Just For Fun 2 (čtyřručně)

Schott

ED 8576

Jürgen Moser : Rock'n Roll Piano

Schott

ED 9592

Jürgen Moser : Fast Finger - Rock, Pop, Country, Latin Uw e Bye : Play Keyboard In Style Of…

METEMB 873 Schott

SPL 1011

Manfred Schmitz : Mini Jazz 1

DV 31091

Manfred Schmitz : Mini Jazz 2 (čtyřručně)

DV 31092

Manfred Schmitz : Mini Jazz 3 (šestiručně)

DV 31093

Manfred Schmitz : Jazz Parnas Band 3 Manfred Schmitz : Bausteine Ragtime

DV 31047 Editio Peters

Nr. 10200

Manfred Schmitz : Jugendalbum

AMA 610234

Manfred Schmitz : Der Neue Jazz Parnass 1

DV 32092

Manfred Schmitz : Der Neue Jazz Parnass 2

DV 31086

Manfred Schmitz : Jazz Parnass 3 (čtyřručně)

DV 31047

M. Schmitz : Jazz Parnass 4 Blues & Bogie Woogie Piano

DV 31071

Manfred Schmitz : Mini Rock

DV 31101

Manfred Schmitz : Mini Rock 2 (čtyřručně)

DV 31102

Manfred Schmitz : 25 Jazz Inventionen

DV 31098

Manfred Schmitz : Keyboard Gold 11

HG 6011

Young Rhytm

Editio Moravia

Vladimír Klusák : Jazz Piano 1

Panton Praha

Vladimír Klusák : Jazz Piano 2

Panton Praha

Zdeněk Zdeněk : Jazzové studie - jazz piano

Edy's Score

Emil Viklický : Zelený satén

Panton Praha

Karel Velebný : Jazzové vyznání - písničky nejen pro klavír

Panton Praha

Jazz Kaleidoscope 1

Panton Praha

Karel Růžička : Jazzové ozvěny

Panton Praha

Karel Růžička : Piano Jazz Album

EDY 020

ARM 001

Ilja Hurník : Džezík

Editio Supraphon

Václav Říha : Piano album (sw ing, ragtime, blues, tango…)

Music Publishing

Milan Dlouhý : Malé etudy pro klavír

Editio Moravia

Milan dlouhý : Ptám se, ptám se, pampeliško


Milan Dlouhý : Skladbičky pro všední den (čtyřručně)

Amos Editio Praha

Milan Svoboda : 50 jazzových témat

MZK 5321X

Václav Říha : Jazzové albíčko

HMC 10071

Jiří Horáček : Dobrá zpráva

TRC 23538

Jiří Horáček : Daleká plavba

TRC 2352X

Jiří Horáček : Víkend

TRC 23503

Emil Hradecký : Skladbičky na dvě stránky

Hradecký - Hudební naklad.

Emil Hradecký : Malé jazzové album


Emil Hradecký : Dětský karneval

Amos Editio Praha

Emil Hradecký : Džezové kousky pro 20 prstů (čtyřručně)


Emil Hradecký : Taneční skladby pro čtyři ruce


E. Hradecký : Taneční skladby pro klavír na čtyři ruce


Ilona Jurníčková : Duha v černé a bílé 1

LNX 00802


LNX 00819


LNX 00826

Ilja Hurník : Šest rukou u jednoho klavíru (šestiručně)

Amos Editio Praha

Pavel Malý : Album klavírních čtyřruček

Editor Brno

Oscar Peterson Jazz Piano For The young Pianist 1

HS 10684

Oscar Peterson Jazz Piano For The young Pianist 2

HS 10692

PŘEDNESOVÁ LITERATURA : Fritz Emonts : Barokní hudba pro klavír

Schott

ED 5096

Fritz Emonts : Hrajeme čtyřručně

Schott

ED 4793

Fritz Emonts : Kolem světa - čtyřřučně

Schott

ED 8000

Fritz Emonts : Polyfonní klavírní hra 1

Schott

ED 5451

Fritz Emonts : Polyfonní klavírní hra 2

Schott

ED 5452

Fritz Emonts : Veselé tance ve starém stylu

Schott

ED 5176

Fritz Emonts : 54 klav. skladeb (Od Janáčka ke Coreovi)

Schott

ED 9565

Mezinárodní folklór

Schott

ED 7378

Eduard Pütz : Let's Sw ing, Mr.Bach!

Schott

ED 8003

Eduard Pütz : Mr. Clementi Goin' On Holidays

Schott

ED 6662

Eduard Pütz : Jazz Sonata

Schott

ED 7954

Eduard Pütz : Waltzing The Blues

Schott

ED 8033

Jean Michel Jarre : Best Of

EMF 100276

Jean Michel Jarre : Best Of Piano

ID 3182

Jean Michel Jarre : Song Book Volume 1

I.D.Music

ID 9999

Jean Michel Jarre : Song Book Volume 2

I.D.Music

IM 21840

Jean Michel Jarre : Oxygene 7-13

EMF 100540

Jean Michel Jarre : Oxygene

EMF 100540

Jean Michel Jarre : Chronologie 1 - 8

ID 10550

Jean Michel Jarre : Waiting For Cousteau

IM 21840

Vangelis : Conquest Of Paradise

IMP 2888A

Vangelis : Chariots Of Fire

PC 0002

Vangelis : Best Of

ML 2156

Rondo Veneziano : The Best Of

Carisch

ML 1414

Rondo Veneziano : Rondo Veneziano

Carisch

ML 1005

The Best Of Mike Oldfield

IMP 19132

Bach Midi Piano Library

Wise Publications

AM 91748

Das Tastenkrokodil

Breitkopf Härtel

EB 8506

Das Vierhändige Tastenkrokodil (čtyřručně)

Breitkopf Härtel

EB 8562

Micha Heubach : Von Blues und Rock (improvizace)

DV 32100

Micha Heubach : Für Junge Pianisten 1

DV 32050


DV 32051


DV 32052


DV 32053


DV 32054

Francis Coppieters : Jazz Studio - improvizace pro klavír

Schott

ED 5046

Chick Corea : Children's Songs

Schott

ED 7254

Chick Corea : For Piano Solo 1

ED 8513

Chick Corea : For Piano Solo 2

ED 8514

Chick Corea : Piano Improvisations

ADV 9005

Chick Corea : Collection

PFM 0118

Chick Corea : Electric Band

HL 603126

Chick Corea : Keyboard Workshop

IM 5701A

Chick Corea : Authentic Keyboard Transcription

IM 70536

Hans Günter Heumann : Jazz Carneval

Schott

ED 7256

Hans Günter Heumann : Pop Parade

Schott

ED 7671

Hans Günter Heumann : Rock Safari

Schott

ED 7820

Hans Günter Heumann : Piano Kids Finger Fun

ED 8300

George Gershw in : Preludia pro klavír

Edy's Score

Scott Joplin : 10 Ragtimes

Allegro Praha

EDY 013

Jak Hrát Pop & Rock I

EM 0049

Jak Hrát Pop & Rock II

EM 0055

Jak Hrát Pop & Rock III

EM 6496

Jak Hrát Pop & Rock IV - Musical

EM 69097

Jak Hrát Pop & Rock V

EM 72098

Velíšek, Spáčil : Zpíváme S Yamahou

Edy's Score

EDY 004

Spáčil, Velíšek : Vánoce s Yamahou

Edy's Score

EDY 006

J. a M. Dlouhý : Vánoce s Yamahou a Casiem

Editio Moravia

Ladislav Němec : Národní Písně - dodatek k 1.dílu

ViVo Brno

Ladislav Němec : Národní Písně - dodatek k 2.dílu

ViVo Brno

Ladislav Němec : Populární melodie - dodatek k 3.dílu

ViVo Brno

Ladislav Němec : 50 skladbiček pro dva keyboardy - řada I

NELA Brno

NEL 009

Ladislav Němec : 50 skladbiček pro dva keyboardy - řada II

NELA Brno

NEL 042

Ladislav Němec : 50 skladbiček pro dva keyboardy - řada III

NELA Brno

NEL 121

Ladislav Němec : 105 skladb. Pro keyb. V tanečních rytmech

NELA Brno

NEL 046

Ladislav Němec : Mládež hraje čtyřřručně 1

ViVo Brno

VIV 004


NELA Brno

NEL 005


NELA Brno

NEL 030

Bohuslav Sedláček : Národní písničky pro čtyři ručičky

NELA Brno

NEL 006

Petr Drešer : Hrajeme a zpíváme vánoční koledy

PEN 0005

Abeceda světových evergreenů 1

Music Publishing

Abeceda světových evergreenů 2

Music Publishing

Abeceda světových evergreenů - party

Music Publishing

Evergreens 1

Schott

Queen, 15 classic songs for keyboard

IMP

No.1 Hits vol2

IMP

Celebrations Songs For Keyboard

IMP

IM PROVIZACE, ROZVOJ HUDEBNÍ PŘEDSTAVIVOSTI : Step One : Play Keyboard Scales

AM 943184

Your First Keyboard Method 1

CH 61407

Your First Keyboard Method 2

CH 61408

Fast Forw ard : Rhythm Riffs For Keyboard

EMF 100738

Fast Forw ard : Dynamic Rock Keyboards

AM 92437

Fast Forw ard : Real Blues For Keyboard

EMF 100750

Fast Track Keyboard : Chord And Scales

HLE 00697292

Improvising Rock Piano

AM 22039

All The Blues Chords You'll Ever Need!

AM 955372

Jazz Improvisation vol.1

AM 12436

Jazz Improvisation vol.2

AM 12444

All That Jazz

BM 10785

The Encyclopedia Of Rock Chords

AM 92593

The Encyclopedia Of Blues Chords

AM 92592

The Encyclopedia Of Jazz Chords

AM 92591

Jazz Chord Progressions

HLE 00290486

LITERATURA PRO PEDAGOGY : Bohuslav Bob Zika : Základy MIDI

vlastním nákladem

Daniel Forró : Musitronika pro učitele ZUŠ

Brno 1995

Chord Construction : Learning Through Shapes And Forms

HLE 00290062

The Encyclopedia Of Picture Chords For All Keyboardists Mike Schoenmehl : Modern Jazz Piano

Keyman Music

AM 931403 Schott

ED 7827

SONG BOOK, FAKE BOOK : The Beatles For Jazz Piano

NO 90504

The Beatles Piano Solos vol. 1

NO 90375

The Beatle Piano Solos vol.2

MO 90367

Real Jazz Standard Fake Book

Hal Leonard

Best Fake Book Ever

Hal Leonard

Ultimate Jazz Fake Book

Hal Leonard

Ultimate Fake Book w ith over 1200 Songs (B edition)

Hal Leonard

Ultimate Fake Book w ith over 1200 Songs ( edition)

Hal Leonard

George & Ira Gershw in Fake Book

Warner Bros Publications

Real Jazz Book


Real Rock Book


The Italian Real Book

Carisch

Easiest Book Of Piano Classics

AM 942095

Easiest Book Of Piano Favorites

AM 960399

100 Years 100 Songs

AM 958298

John Williams : Movie Themes

AM 944812

Show Tunes - piano solos

AM 91079

Songs From Disney Classics

HLD 00310320

Complete Star Trek Theme Music

FAM 200475

The New Starlight Express

RG 10195

Michael Nyman : The Piano

CH 60871

The Phantom Of The Opera - piano solos

AM 932976

Andrew Lloyd Webber : Piano Solos

RG 10104

Andrew Lloyd Webber : Piano Duets

AM 933559

Jurassic Park - piano solos

AM 91557

Jesus Christ Superstar

LE 11110

MASARYKOVA UNIVERZITA. Problematika výuky hry na keyboard

Recommend Documents