Masarykova univerzita Pedagogická fakulta K a t e d r a f y z i ky , c h e mi e a o d b o r n é h o v z d ě l á n í
DROGOVÁ PROBLEMATIKA NA STŘEDNÍCH ODBORNÝCH ŠKOLÁCH V ČESKU A POLSKU Diplomová práce
Brno 2013
Vedoucí práce:
Vypracovala:
Mgr. Bc. Pavla Dvořáková
B c . M a r t i n a M a r t yn k o v á
Prohlášení Prohlašuji, že předložená diplomová práce je mým původním autorským dílem, které jsem vypracovala samostatně. Veškerou literaturu a další zdroje, z nichž jsem při zpracování čerpala, v diplomové práci řádně cituji a jsou uvedeny v seznamu použité literatury.
V Karviné 9.4.2013
Bc. Martina Martynková
Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucí mé diplomové práce paní Mgr. Bc. Pavle Dvořákové za pomoc, připomínky, cenné rady a odborné konzultace, které mi poskytla při vypracování mé diplomové práce.
Anotace Tato diplomová práce se zabývá drogovou problematikou a prevencí drog na středních školách v Česku a v Polsku. V teoretické části je popsána teorie drogové problematiky. Především pak základními pojmy a podrobným členěním drog včetně jejich účinků na lidský organismus. Diplomová práce se dále zabývá problematikou a prevencí drogové závislosti. Cílem diplomové práce je ověřit, na základě výzkumného šetření, jaká je informovanost dotazovaných respondentů o drogové problematice. Dále pak je třeba zjistit jaká je dostupnost drog u studentů a porovnání dosavadních zkušeností se zneužíváním návykových látek mezi studenty středních škol v Česku a v Polsku. Výzkumné šetření bylo prováděno na dvou středních školách v Česku a v Polsku. V praktické části jsem stanovila čtyři hypotézy a jejich výslednou pravdivost jsem posoudila v diskuzi. Jako metoda nejlépe vyhovující tomuto výzkumu byla vybrána metoda dotazníku. Pro všechny respondenty byl tento dotazník anonymní a byl vypracován v obou jazycích. V závěru diplomové práce jsem zhodnotila výsledky výzkumného šetření.
Annotation This thesis deals with drug issues and drug prevention at high schools in the Czech Republic and Poland. Theories of drug abuse are described in the theoretical part. Especially the basic concepts and detailed breakdown of drugs, including their effects on human organism. The thesis also deals with issues and prevention of drug addiction. The aim of this thesis is to verify, on the basis of the research, what is the awareness of respondents about drug issues. Furthermore, it is necessary to find out what is the availability of drugs among students and to compare past experience with substance abuse among high school students in the Czech Republic and Poland. The survey was conducted at two secondary schools in the Czech Republic and Poland. In the practical part I have identified four hypotheses and I considered their resultant truth in the discussion. Questionnaire method was chosen as the most suitable method for this research. The questionnaire was anonymous for all respondents and it was drafted in both languages. I have evaluated the results of the survey at the end of the thesis.
Klíčová slova Drogy, drogová závislost, drogová prevence, návykové látky, prevence, preventivní programy, mládež, adolescenti.
Keywords Drugs, drug addiction, drug prevention, addictive substances, prevention, prevention programs, youth, adolescents.
Obsah ÚVOD .............................................................................................................................................. 7 I. TEORETICKÁ ČÁST 1. DROGOVÁ TEORIE................................................................................................................. 9 1.1 SLOVNÍK POJMŮ ....................................................................................................................... 9 1.2 ZÁKLADNÍ DĚLENÍ DROG ........................................................................................................ 13 2. NEJČASTĚJI ZNEUŽÍVANÉ DROGY ................................................................................ 14 2.1 STIMULANTY ......................................................................................................................... 14 2.2 TLUMIVÉ LÁTKY .................................................................................................................... 21 2.3 NARKOTICKÁ ANALGETIKA .................................................................................................... 27 2.4 HALUCINOGENY .................................................................................................................... 29 3. DROGOVÁ ZÁVISLOST A JEJÍ PROBLEMATIKA ........................................................ 33 3.1 ZÁVISLOST NA DROGÁCH ....................................................................................................... 33 3.2 ZÁVISLOST V ADOLESCENTNÍM OBDOBÍ ................................................................................. 34 3.3 DRUHY ZÁVISLOSTÍ ............................................................................................................... 35 3.4 RIZIKOVÉ FAKTORY VZNIKU ZÁVISLOSTI................................................................................ 36 3.5 VÝVOJOVÁ STÁDIA ZÁVISLOSTI NA DROGÁCH A ALKOHOLU ................................................... 38 4. PREVENCE .............................................................................................................................. 41 4.1 PREVENCE PRIMÁRNÍ ............................................................................................................. 42 4.2 PREVENCE SEKUNDÁRNÍ ........................................................................................................ 48 4.3 PREVENCE TERCIÁRNÍ ............................................................................................................ 51 II. PRAKTICKÁ ČÁST 5. VÝZKUMNÁ ČÁST DIPLOMOVÉ PRÁCE........................................................................ 53 5.1 CÍL A STANOVENÍ HYPOTÉZ VÝZKUMU ................................................................................... 53 5.2 METODIKA STUDIE ................................................................................................................. 53 5.3 SELEKCE DOTAZOVANÝCH ..................................................................................................... 54 5.4 VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ ................................................................................... 54 6. VYHODNOCENÍ STANOVENÝCH HYPOTÉZ................................................................. 98 7. DISKUZE .................................................................................................................................. 99 8. ZÁVĚR .................................................................................................................................... 102 RESUMÉ ..................................................................................................................................... 104 POUŽITÁ LITERATURA ........................................................................................................ 105 INTERNETOVÉ ZDROJE ....................................................................................................... 107 SEZNAM TABULEK ................................................................................................................ 108 SEZNAM GRAFŮ ...................................................................................................................... 109 PŘÍLOHA Č. 1 – DOTAZNÍK V ČESKÉM JAZYCE........................................................... 111 PŘÍLOHA Č. 2 – KWESTIONARIUSZ ANKIETY - NARKOTYKI .................................. 116 PŘÍLOHA Č. 3 – DROGOVÁ CENTRA A PORADNY NA KARVINSKU ........................ 121 PŘÍLOHA Č. 4 – PORADNY A INTERNETOVÉ SERVERY V POLSKU ........................ 123
Úvod „Co tě nezabije, to se tě pokusí zabít znovu. To už je ale závislost.“1 Užívání drog neboli látek, které mají vliv na fyzický, či psychický stav člověka provází lidstvo již odedávna. Tyto látky byly zpočátku používány zejména v léčitelství, lékařství, ale také při různých náboženských obřadech. Avšak v pozdější době je lidstvo začalo zneužívat a obchod s drogami zaplavil celý svět. I přes všechny negativní důsledky jejich užívání se stále najdou skupiny lidí, které mají ochotu s drogami experimentovat. Složitost moderní společnosti a poměrně snadná dostupnost drog souvisí významně se stále častějším užíváním těchto látek mladou generací. Důvodů, které vedou mladého člověka k experimentování s drogou, je celá řada. S užíváním omamných látek se dnes setkáváme již na základních a středních školách. Běžným jevem se stává nadměrné užívání tabákových výrobků a alkoholu u mladistvých, které narušuje jejich přirozený vývoj nejen z hlediska zdravotního, ale také z hlediska psychologického a sociálního. Pro někoho může být droga symbolem zralosti a dospělosti, pro někoho snahou uniknout z nepříjemné reality či symbolem protestu vůči dospělým, jiný experimentuje z pouhé zvědavosti. Stále významnější úlohu má v procesu výchovy a vzdělávání prevence drogové závislosti. Je velmi důležité začít s preventivními programy již na nižším stupni základních škol a také v rodinách. Rodiny a zejména pak rodiče mají nenahraditelný vliv na formování postojů dětí k drogám. Problému s návykovými látkami u dětí a mládeže je v současnosti věnována stále větší pozornost ze strany odborné i laické veřejnosti. Společnost vynakládá nemalé finanční prostředky na opatření, jejichž cílem je snaha daný problém co nejefektivněji řešit. Problém návykových látek je problémem nás všech. Je to problém, který nezná hranic a stává se v současné době globálním problémem. K významnějšímu zamyšlení nad drogovou problematikou mě vedly dvě skutečnosti. První z nich je ta, že mám dvě dcery, z nichž ta starší se právě nachází ve složitém období dospívání. Druhou skutečností je, že pracuji jako učitelka a chtěla bych své studenty dostatečně informovat o této problematice tak, aby byli schopni zaujmout jasná stanoviska. Pokud má dospívající zaujmout jasný postoj k drogové problematice je nutné mu předat argumenty a informace o nezvratných aspektech, které přímo souvisí s drogovou problematikou. Komunikace ze strany rodiny a školy tvoří základní kámen primární prevence. 1
www.cituj.cz [online]2001[cit.9.dubna2013].Dostupné z:< http://cituj.cz/>
7
Cílem mé diplomové práce je poskytnout základní informace o návykových látkách, ověřit na základě výzkumného šetření jaká je informovanost dotazovaných respondentů o drogové problematice, dále pak je třeba zjistit jaká je dostupnost drog u studentů a porovnání dosavadních zkušeností se zneužíváním návykových látek mezi studenty středních škol v Česku a v Polsku. V teoretické části diplomové práce jsem se zaměřila především na objasnění pojmů, přímo souvisejících s drogovou problematikou. Podrobně jsem rozčlenila nejčastěji zneužívané návykové látky včetně jejich účinků na lidský organismus. V dalších kapitolách jsem popsala vnější a vnitřní vlivy, které se podstatnou měrou podílejí na vzniku závislosti. Značnou část mé diplomové práce jsem věnovala prevenci, a to zejména primární prevenci vedené ve školách a rodinách. Ve výzkumné části uvádím výsledky dotazníkového šetření, které jsem prováděla na vybraných středních odborných školách v Česku a v Polsku. Věřím, že uvedené výsledky pomohou objasnit jaká je informovanost o drogách nebo přímo dostupnost návykových látek mezi mládeží v Česku a v Polsku a zda se liší postoj mládeže k této problematice v jednotlivých státech. Je zřejmé, že tato diplomová práce není schopna pojmout veškeré informace o tak rozsáhlé problematice, jakou drogy bezesporu jsou. Při výběru literatury, ze které jsem čerpala informace do jednotlivých kapitol, jsem se především soustředila na mnou vybrané problémy přímo související se zneužíváním návykových látek školní mládeží.
8
I. TEORETICKÁ ČÁST 1. Drogová teorie Drogová problematika je úzce spjatá s řadou pojmů a definic, které je potřeba v úvodu této práce objasnit.
1.1 Slovník pojmů Abstinenční syndrom – jedná se souhrn příznaků, který je spojený s procesem odvykání anebo, při nedostatku drogy v organismu. Tento stav se dá také pojmenovat „syndrom odnětí“. Abstinenční syndrom rozdělujeme do dvou typů a oba mohou vést až ke smrti.
Psychický abstinenční syndrom se velmi často projevuje například depresí, bludnými představami, agresivitou, paranoiou, citovou labilitou a úzkostí.
Fyzický abstinenční syndrom se často projevuje průjmy, zvracením, bolestí klubů, svalů, třesem v rukou, bolestí kloubů, žaludečními křečemi.2
Abúzus – tento pojem označuje zneužití, anebo také nadměrné užití psychotropní látky z nelékařských důvodů. Může se jednat o látky jak stimulující tak tlumivé. Kromě návykových látek nelegálních se může jednat i o grogy legální například alkohol, tabák a některé léky na předpis. Aplikace – způsob jakým je návyková látka zavedena do těla. Existuje několik možných způsobů například subkutánní (podkožní), orální (ústy), inhalací, intravenosní (do žíly), intramuskulární (injekčně do svalu), kouřením, anebo módním šňupáním. Podle způsobu aplikace se dostavuje také intenzita a rychlost účinků drogy. Některé z druhů aplikace mohou vážně poškodit lidský organizmus, například při intravenosní aplikaci hrozí nebezpečí přenosu infekcí hepatitida, HIV.
2
Presl, J.: Drogová závislost. Praha: Maxdorf 1994, s. 12
9
Craving (bažení) – je jedním z hlavních znaků pro diagnózu závislosti. „Silná touha pociťovat účinky drogy“. K subjektivním příznakům bažení patří zejména:
fantazie a vzpomínky na pocity, které uživatel zažil pod vlivem návykové látky
bušení srdce, svírání na hrudi, svírání žaludku, bolesti hlavy atd.
silná a nepřekonatelná touha po droze doprovázená úzkostí, únavou, slabostí a podrážděností.
Bažení tedy rozlišujeme na tělesné a psychické.3 Detoxikace – mezi veřejností též „detox“, které znamená očištění organismu od drogy, za účelem zahájení léčby. Způsobů jak detoxikovat lidský organizmus je několik a to buď cílenou farmakologickou podporou, nebo pomalejší snižování dávek drogy, ale i bez něj. Důvody vedoucí k detoxikaci jsou například omezení nežádoucích abstinenčních příznaků, v případě uvěznění, z důvodů duševní choroby a při infekčním onemocnění. Droga – (drug), látka původně živočišného nebo rostlinného původu, určená k výrobě léků. Ještě dnes se můžeme s tímto termínem setkat především v lékárnách. Široká veřejnost však tento výraz chápe jako nelegální návykovou látku. Správně definovat tento termín nejde tak jednoznačně, protože definic existuje celá řada. Podle definice Světové zdravotnické organizace (WHO) z roku 1969 je drogou "Jakákoliv substance, která když je vpravena do živého organismu, může změnit jednu nebo více jeho funkcí".4 J. Presl, označuje ve své publikaci za drogu každou substanci, ať už přírodní nebo vyrobenou synteticky, která má takzvaný psychotropní účinek a to znamená, že mění naše vnímání skutečnosti, zneužíváme jí především ke změnám nálady spojené se zážitky. Drogy vyvolávají závislost, ale ta nemusí být u každé látky stejná, vzhledem k tomu, že na různé látky reaguje každý organismus jinak, ale v těle je přítomná vždy.5
3
www.alkohol-alkoholismus.cz[online]2009.[cit.20.března 2013]Dostupné z: http://alkoholalkoholismus.cz/zustat-strizlivy-prim-mudr-karel-nespor-csc/craving-bazeni-zustat-strizlivy-prim-mudr-karelnespor-csc 4 Nešpor, K., Provazníková, H.: Slovník prevence problémů způsobených návykovými látkami. Praha: Státní zdravotní ústav 1997, s. 13. 5 Presl, J.: Drogová závislost. Praha: Maxdorf 1994, s. 9.
10
Drogová závislost – je chorobný stav, který je vyvolaný častým užíváním návykových látek. Nutí uživatele k častému a opakovanému užívání drog a to zejména pro její účinky na psychiku člověka, anebo k potlačení nežádoucích abstinenčních příznaků. Drogová závislost je právem považovaná za nemoc.6 Flashback – jedná o stav subjektivního prožitku intoxikace, bez toho aniž by byl uživatel byl pod vlivem drogy. Tento stav může nastat, až několik týdnů po posledním užití návykové látky. Ve většině případů se ovšem nejedná o stavy příjemné, ale naopak o stavy úzkostné tzv. „horor tripy“. Tento jev vzniká tím, že se aktivní drogy ukládají v tukové tkáni a zejména při větší aktivitě se začnou znovu do organizmu uvolňovat.7 Harm Reduction – tento výraz znamená přístup ke snížení či eliminace poškození drogami a to hlavně u osob, které stále drogu užívají a z nějakého důvodu nechtějí přestat. HR spadá do oblasti terciární prevence, která se snaží minimalizovat či zmírnit zdraví a život ohrožující infekce, které se šíří mezi uživateli drog především nitrožilní aplikací. Infekce jako jsou AIDS a hepatitida B a C jsou mezi narkomany nejrozšířenějšími a z toho důvodu je výměna jehel velmi důležitou součástí HR. Mezi další nejznámější postupy používané v HR jsou, poskytování informací, distribuce kondomů, poskytnutí substituční léčby. Do oblasti HR patří také aplikační místnosti – tzv. šlehárny, kde uživatelé dostanou i materiály obsahující postupy jak dezinfikovat náčiní a jiné specifické informace, které by mohly, třeba ve škole vyvolat velkou senzaci.8 Intoxikace – nastává po aplikaci, dostatečného množství návykové psychoaktivní látky, čímž jsou zapříčiněny poruchy úrovně vědomí, emocí, chování, rozpoznávacích, schopnosti úsudku, vnímání a dalších funkcí a reakcí lidské psychiky. Průběh samotné intoxikace je přímo závislý na tom, jaká látka byla podána a jakou formou.9 Joint – Jinak řečeno cigareta z marihuany. Někdy se může přidávat k marihuaně i tabák. Cigareta má většinou typický kónický tvar a filtr je vyroben z tvrdého papíru. Kouření jointů je nejznámějším způsobem užívání marihuany. 6
Chmelík, J. a kol.: Drogová kriminalita. Praha: Úřad vyšetřování pro ČR 1999. Göhlert, CH, Kühln, F. Od návyku k závislosti. Praha:Eromedia gr. 2001, s.125. 8 www.drogy-info.cz[online]2010[cit.6.března2013]Dostupné z: http://www.drogyinfo.cz/index.php/info/glosar_pojmu 9 Ganeri, A.: Drogy od extáze k agonii. Praha: Amulet s.r.o. 2001 7
11
Návyk, návykové užívaní – Ve spojitosti s alkoholem nebo jinými drogami se pod tímto pojmem rozumí stav, kdy uživatel touží po opakované intoxikaci drogou, a když látku nemá, pociťuje nepříjemné abstinenční příznaky a projevuje také snahu získat psychoaktivní látku téměř jakýmkoliv způsobem. Pojem “návyk” označuje dlouhodobé periodické užívání. Termín návyk je široce používán laickou veřejností i odborníky, i když nejde o odborný termín a již se neobjevuje v diagnostických manuálech. WHO roku 1960 doporučila výraz „závislost“, která může dosahovat různého stupně závažnosti. Návyková látka – Návykovými látkami rozumíme řadu psychotropních a omamných látek, které ovlivňují naše chování a vnímání a na které většinou vzniká závislost. Polymorfní užívání – je užívání více návykových látek současně anebo v jinou dobu a v různých časech. Při používání tohoto výrazu v odborné literatuře a výzkumech je třeba specifikovat, o které drogy se jedná.
Jestli je užívání současné anebo střídavé a jestli
je některá droga preferována, pokud je dostupná. Prevence – odvozeno z latinského praeventus – což znamená zákrok předem. Jedná o předcházení negativním jevům, nemocem, kriminality a také závislosti na drogách atd. Prevence návykových látek je definována jako intervence určená k zamezení či snížení výskytu, šíření a škodlivých účinků užívání alkoholu a nealkoholových drog. Podle WHO se rozlišuje prevence na primární, sekundární a terciární.10 Relaps – je navrácení se k pití nebo užívání jiných návykových látek po období abstinence. Často se vrátí i příznaky závislosti a podle toho jak rychle se tak stane, se dá posoudit jak je člověk moc závislým. Relaps je doprovázen řadou příznaků označovaných jako „syndrom porušení abstinence“, které prohloubí a upevní obnovené užívání drogy. Tolerance – při dlouhodobém užívání drog, dojde k ústupu jejich účinků a proto je potřeba zvednout si dávku tak aby uživatel dosáhl kýženého efektu. Uživatel se tak snaží vyhnout nežádoucím účinkům drogy – abstinenčního syndromu. U různých typů návykových látek
10
Štablová, R. a kol.: Drogy, kriminalita a prevence. Praha: Ústav pro kriminalitu 1997, s.173.
12
je tolerance různá. Tolerance se zvyšuje nejrychleji, pokud je droga podávána často se zvyšující tendencí dávek.11 Závislost
–
je
podle
Mezinárodní
klasifikace
nemocí:
„Skupina
fyziologických,
behaviorálních a kognitivních fenoménů, v nichž užívání nějaké látky nebo třídy látek má u daného jedince mnohem větší přednost než jiné jednání, kterého si kdysi cenil více.“
Závislosti dělíme na fyzickou a psychickou:
Fyzická - stav organismu vyvolaný častým a dlouho trvajícím užíváním nějaké návykové látky, která se tak postupně stává součástí metabolismu a spadá do látkové výměny, takže lidské tělo na přerušení přísunu drogy reaguje nežádoucími abstinenčními příznaky.
Psychická - duševní stav vzniklý opakovaným a po určitý čas trvajícím užíváním návykové látky, projevující se velkou touhou po různých příjemných prožitcích, které droga vyvolává. Přerušení přísunu drogy do organizmu většinou vyvolává psychickou poruchu.12
1.2 Základní dělení drog Drogy můžeme rozdělit podle několika hledisek, například na základě vzniku a výroby na přírodní, polysyntetické a syntetické; na základě postoje společnosti k drogám na legální a nelegální; na základě rizikovosti vzniku závislosti na drogy lehké a tvrdé; na základě účinků na lidský organismus na drogy aktivní, sedativní a halucinogenní.
11
www.drogy-info.cz[online]2009[cit.12.února2013]Dostupné z: http://www.drogyinfo.cz/index.php/info/glosar_pojmu 12 Nešpor,K.:Návykové chování a závislost. Praha:Portál 2007, s 9.
13
2. Nejčastěji zneužívané drogy Nebezpečnost drog je všeobecně známá, ale bohužel dospívající mládež se stále řadí do skupiny uživatelů s nejvyšší mírou rizika. U dospívající mládeže vzniká závislost na drogách mnohem rychleji oproti dospělým. Existuje, ale reálná hrozba nevratného poškození lidského organismu, na základě nižší tolerance na návykové látky a snahy experimentovat. V následujících odstavcích se snažím nastínit nejčastěji zneužívané drogy adolescenty.
2.1 Stimulanty Stimulanty (stimulancia) jsou drogy, které při působení na centrální nervový systém vyvolávají pocit pohody, síly, energie a sebevědomí. Snižují u uživatele chuť k jídlu a znatelně oddalují únavu a spánek. Mezi stimulanty řadíme amfetaminy, halucinogenní amfetaminy spolu s extází, kokain, tabák a kofein. Řadíme zde také khat, což je chemický stimulant. Látky jako jsou anabolické steroidy a nitrity mají podobné účinky jako výše zmíněné stimulanty. 13
2.1.1 Tabák Tabák byl pěstován už americkými Indiány, kteří kouřili dýmku a kouř tudíž nemuseli šlukovat, a kouřili pouze příležitostně (rituálně), tzn. ne v takovém objemu jako dnešní kuřáci. Do Evropy byl tabák přivezen dvěma námořníky na lodích Kryštofa Kolumba v roce 1492. V dnešní době je tabák a tabákové výrobky prakticky rozšířen po celé naší planetě, a přestože je velice dobře znám zničující dopad tabáku na zdraví, roční spotřeba tabáku stoupá převážně v zemích třetího světa o více než 3 %. V rozvinutých západních zemích spotřeba tabáku stagnuje nebo klesá. V České republice jsou běžné dva způsoby aplikace tabáku. První formou je bezdýmný tabák, který dále dělíme na šňupací (dostává se do těla vdechem do nosních dutin) a orální (dostává se do těla ústy). Orální tabák můžeme rozdělit na tabák žvýkací (jedná se o žvýkání tabákových listů) a „moist snuff“ (cucání papírových pytlíčků s tabákem, z nichž nikotin uvolňuje v ústech). 13
Shapiro, H.: Obrazový průvodce drogy. Praha 2005: Svojtka a CO s.r.o. s. 166-169
14
Tabák, který hoří, všeobecně známý především ve formě cigarety, doutníku a dýmky. U doutníku se jedná pouze o svinutý tabákový list, do něhož jsou jen v malé míře přidávány jiné látky. Naproti tomu tabák do cigaret a dýmek je již různě upravován a doplňován. Je do něj přidáváno kolem 700 aditiv, což jsou látky, které jsou přidávány pro různé účely, přibližně šedesát kancerogenů a další toxické látky, které mají značný vliv na psychosociální závislost. Závislost vznikající na nikotinu je zapříčiněna zmnožením receptorů v mozku, které jsou citlivé na nikotin. Počet receptorů se během lidského života nezmenší, a proto velká většina lidí, již v minulosti závislých na nikotinu, se už nikdy nestanou pouze příležitostnými kuřáky. Pro tyto důvody je léčba závislosti na nikotinu složitá. Není možné očekávat, že se objeví nějaký zázračný lék s okamžitým výsledkem. Lidé, kteří kouří, se především sami musí rozhodnout skoncovat s kouřením a aktivně se zapojit do léčby. Léčba závislosti na tabáku je současně i léčbou závislosti na nikotinu, což s sebou přináší výskyt abstinenčních příznaků. Mechanismus závislosti, abstinenční příznaky a v neposlední řadě i úspěšnost léčby se podobají závislosti na drogách, jako je např. kokain, amfetamin nebo heroin. Společným znakem pro tyto látky je nárůst dopaminu zejména v nervových synapsích. To je důvod, proč je při léčbě závislosti na nikotin doporučena nikotinová terapie v doporučených dávkách i délkách trvání. Náhradní terapie nikotinem je na českém trhu nabízena v různých formách (např. žvýkačky, náplasti, nikotinové inhalátory). Tyto přípravky jsou volně dostupné a prodejné v lékárnách, bez dotace ze strany zdravotní pojišťovny, ale není možné je považovat za lék, který vyléčí kouření či náhradu za cigarety. Tyto preparáty nejsou lékem, ale pouze tlumí abstinenční příznaky. 14 Uživatelé tabáku s nejvyšším rizikem jsou především děti a dospívající mládež. Hlavní důvod je především ten, že velmi snadno podléhají reklamě tabákových společností, ale také proto, že cigarety a tabákové výrobky se řadí v dostupnosti drog mezi ty, které jsou cenově nejpřijatelnější. Negativní příklady v rodině, nelehké období dospívání, snaha o začlenění do party a také snaha vyrovnat se vrstevníkům, to jsou jen střípky okolností, proč člověk v dospívajícím věku propadá závislosti na nikotinu. V tomto období je kouření většinou nepravidelné, pouze v jistých situacích, ale s přibývajícím časem, po vymizení negativních pocitů spojených s počátkem kouření, se kouření stává pravidelným a člověk se stává 14
Kalina,K.: Drogy a drogové závislosti 1. Praha: Úřad vlády 2003, s. 205 - 207
15
závislým. V neposlední řadě je potřeba zmínit také pasivní kouření, při kterém člověk nekouří přímo, ale je nucen vdechovat cigaretový kouř. Je vědecky dokázáno, že stejně škodlivé jako kouření je i pasivní kouření, možná i škodlivější.
2.1.2 Marihuana Marihuana (konopí) jsou listy a kvetoucí části rostlin konopí setého. Jedná se o rostlinu, která roste v mírném pásmu na celém světě. Nejběžnějším poddruhem konopí je Cannabis sativa sativa. Účinná látka v marihuaně, jejíž obsažené množství je rozdílné u odlišných odrůd se nazývá THC (tetrahydrocannabinol). Marihuana je v podstatě usušené květenství rostliny a hašiš je lepkavá pryskyřice sebraná z listů a stlačená do pevných kusů. Marihuana byla používána již od pradávných dob jako rostlinné léčivo. Zmínka o marihuaně, jako o rostlinném léku, byla nalezena na asyrských kamenných deskách ze 7. století př. n. l. a na lékařském textu z Číny z roku 2700 př. n. l. K lékařským účelům, náboženským slavnostem, ale i pro potěšení byla marihuana požívána na Blízkém východě, v Indii, Číně, severní Africe. Z konopí se vyráběly např. látky, rybářské sítě, lana a provazy, pytle a také oleje. Marihuana jako zábavní droga se začala hojně užívat ve dvacátých letech minulého století, a to především černošskou komunitou a lidmi žijícími na okraji společnosti. Ve třicátých letech minulého století byl proti marihuaně vyvíjen silný zákonný tlak a pěstitelé byli nuceni pěstovat konopí v místnostech. Výsledkem, ale bylo zvětšení úrody konopí s vyšším obsahem THC (až 10%). Na základě lékařského výzkumu je prokázáno, že marihuana má značné lékařské využití, např. při léčbě zeleného zákalu, po chemoterapii, při léčbě roztroušené sklerózy. To je důvod, proč některé státy uvažují o její legalizaci, ale pouze pro lékařské účely, jinak jde neustále o drogu nelegální. Nejvíce rozšířeným způsobem užívání marihuany je její kouření v dýmce, ubalené v cigaretovém papíru (joint) nebo se do cigaret míchá ve formě hašiše (pryskyřice sebraná z listů) s tabákem. Je možné ji také spařit do nápoje, ale přidává se i jako přísada do jídel (do mastných pokrmů), poněvadž ve vodě není účinná látka marihuany THC rozpustná. 16
Účinky marihuany se dostaví buď velmi rychle, nebo vůbec. Hlavním rizikem při užívání marihuany je možný výskyt psychických poruch, myšlení uživatele je zpomalené, mohou se dostavit záchvaty otupělosti a apatie. U mladých uživatelů marihuany se výrazně zhoršuje školní prospěch.15
Nežádoucí tělesné účinky, které se mohou dostavit po konzumaci marihuany:
srdeční arytmie
vysoký krevní tlak
rozšířené zornice
třes v horních končetinách
vrávoravá chůze
zvýšený apetit
značná nevolnost a zvracení
silné bolesti hlavy
znecitlivění kůže 16
2.1.3 Amfetaminy Amfetaminy jsou syntetické stimulanty působící na centrální nervový systém podobným způsobem jako adrenalin, který je tělu vlastní. Vybuzení a mobilizace energie je účinek, kterým působí na tělo. Existují různé druhy amfetaminů (samotný amfetamin, metamfetamin, dextroamfetamin a dextrometamfetamin), které se ale účinkem příliš neliší. Rozdíly jsou v technologii výroby a v míře jejich účinku. Amfetaminy byly na trhu dostupné jako léky proti depresi a pro léčbu chorobné spavosti, ale objevily se i v tabletách a inhalátorech pro astmatiky. V hojném množství byly jimi zásobování vojáci za druhé světové války, u nichž měly povzbudit morálku a potlačit únavu z bojů. Američtí vojáci válčící v Koreji užívali směs amfetaminu a heroinu „speedball“. V současné době jsou hlavními konzumenty amfetaminů lidé, kteří jsou vystaveni značnému pracovnímu náporu, např. pracovníci managementu, politici, dálkoví řidiči kamionů, sportovci a umělci.
15 16
Shapiro,H.: Obrazový průvodce drogy. Praha 2005: Svojtka a CO s. r. o. s 308-320 Göhlert,CH.,KŰHLN,F.Od návyku k závislosti. Praha:Eromedia gr. 2001, s.53
17
Amfetaminy jsou v ulicích uživatelům nabízeny v podobě tablet nebo šedavého či růžového prášku, který je možné polykat nebo šňupat, případně rozpustit do injekce. Amfetaminy navozují pocity veselí, rostoucí energie, pohody sebevědomí, schopnost soustředění a značně potlačují potřebu spánku a jídla. Po užití amfetaminu přetrvávají účinky v průměru tři až pět hodin. Amfetaminy jsou levná droga, kterou je možné užívat nenápadně a zvyšuje společností pozitivně hodnocené vlastnosti jako je výkonnost a sebevědomí. Po požití malých dávek (5 až 10 mg čisté drogy) se účinky projeví zrychlenou srdeční frekvencí a dýcháním, snížením chuti k jídlu, rozšířením zornic, suchem v ústech, průjmem a zvýšeným množstvím moči. Požití vyšších dávek (do 20 mg/24 hodin) vede k zesílení výše uvedených účinků a navíc způsobuje návaly, pocení, bolesti hlavy, skřípění a zatínání zubů a pocit bušení srdce. Vyšší dávky mohou značně narušit myšlenkové procesy. I po požití malých dávek může nastat „amfetaminová psychóza“, která se projevuje náhlými zvraty nálady, neklidem, podrážděností, zmateností a v některých případech až záchvaty nezvladatelného, mnohdy i násilného chování.17 Skupina amfetaminů podléhá kvůli své nebezpečnosti různým nařízením zabývajících se návykovými látkami, ale přesto v některých státech jsou na trhu k dostání prostředky podobné amfetaminům, bez lékařského předpisu, v podobě léků obsahujících efedrin, které omezují chuť k jídlu. V České republice jsou tyto léky obsahující amfetaminy dostupné pouze na lékařský předpis.18
2.1.4 Extáze Extáze, chemický název je 3, 4 - metylendioximetylamfetamin (MDMA), patřící do skupiny halucinogenních amfetaminů s účinky podobnými směsi LSD a amfetaminu. Je vyráběna z přírodních zdrojů – z olejů z muškátu, šafránu nebo sassafrasu. MDMA byl vyvinut německými vědci z farmaceutické a výzkumné společnosti Merck. Od jejího objevení byla MDMA několikrát neúspěšně testována, ve snaze využít ji pro lékařské použití. V sedmdesátých letech minulého století ji začal testovat na sobě a na dobrovolnících vědec Dr. Shulgin ze společnosti Dow Chemicals. V této době se také 17 18
Shapiro,H.: Obrazový průvodce drogy. Praha 2005: Svojtka a CO s. r. o. s. 170-174 Göhlert,CH.,KŰHLN,F.Od návyku k závislosti. Praha:Eromedia gr. 2001, s.54 -58
18
dostala do ulic s názvem „droga lásky“. Extáze byla a v současné době je nejpopulárnější především u dospívající mládeže, která se setkává na house párty a nyní také na techno – scéně. Extáze je cenově dostupná, říká se jí také „taneční droga“, poněvadž ve spojení s tancem se dostavuje stav podobný transu. Mladí lidé toužící protančit celou noc a potlačit spánek užívají také „speed“. Zatímco alkohol v mnoha případech agresivní chování podněcuje, „extáze“ agresivitu potlačuje, a proto se jí také říká „droga vykoupení“, která uživateli otevírá cestu do jiných, lepších světů. MDMA jsou prodávány ve formě tablet nebo kapslí, případně prášku, který se šňupe, kouří v jointu nebo je rozpuštěný v nápoji. Je více než důležité zdůraznit, že extáze a spolu s ní i ostatní amfetaminy nejsou tak neškodné jak se velká většina konzumentů domnívá. Psychické vedlejší účinky často vedou až ke krvácení do mozku, které je životu nebezpečné a již po desítkách užití dojde k nevratné změně osobnosti uživatele. Jakmile začínají odeznívat účinky drogy, dostává se uživatel do depresivní nálady, která mnohdy vede až k sebevražedným tendencím. U uživatelů extáze se často dostavují psychické poruchy vnímání, nekontrolovatelné stavy úzkosti, zmatenost či bludné představy. Uživatelům extáze přijde zbytečné věnovat se jakýmikoliv činnostem, objevuje se schvácenost, nechuť k jídlu a značná vyčerpanost. Jsou také uváděny případy, kdy v souvislosti s užíváním extáze dochází k úmrtí.19
2.1.5 Pervitin Pervitin (metamfetamin) patří do skupiny budivých aminů a je mnohem účinnější než amfetamin. Pervitin je v České republice nejrozšířenější nelegální drogou, která má vysoký potenciál pro závislost. Čistý pervitin je bílý prášek, který je hořké chuti a zcela bez zápachu. Na nelegálním trhu se často prodává se zabarvením do žluta nebo do fialova, protože jsou vněm obsaženy zbytky látek, které byly použity při domácí výrobě. Pervitin se do těla dostává ústy, šňupáním nebo nitrožilně (v České republice nejrozšířenější způsob aplikace). Pervitin je psychomotorické stimulans, které zřetelně ovlivňuje hybnost člověka, psychickou funkčnost a jeho pravidelné užívání vede k rozjařenosti, potlačuje únavu, navozuje stereotypní chování, působí nechutenství (anorexii) a organismus je výkonnější vzhledem k uvolňování zásob energie v těle. Dále pak zvyšuje tepovou frekvenci a krevní
19
Shapiro,H.: Obrazový průvodce drogy. Praha 2005: Svojtka a CO s. r. o. s. 204-213
19
tlak, stoupá dechová frekvence a zorničky jsou rozšířené. Ustupuje pocit únavy a organismus je nucen pracovat s maximálním vypětím sil až do úplného vyčerpání. Pervitin urychluje tok myšlenek, většinou na úkor kvality. Dále pak zvyšuje pozornost a také soustředěnost uživatele, zlepšuje schopnost empatie a odstraňuje zábrany. Jakmile účinky pervitinu doznívají, nastupuje fáze deprese spolu s hlubokými pocity vyčerpání a celkovou skleslostí (dojezd). Akutní intoxikace se projevuje neklidem, hyperaktivitou, bolestí hlavy, rozšířenými zorničkami, tachykardií s arytmiemi a osoba, která se předávkuje, často upadá do bezvědomí. Při dlouhodobém užívání pervitinu se dostavuje nespavost, žaludeční nevolnosti, podvýživa, kloubní a srdeční bolestivost, vidiny a blouznění, strach a zmatenost. V případě chronické intoxikaci nebo při užití velmi vysoké dávky se může rozvinout toxická psychóza neboli stíha. 20
2.1.6 Kokain a crack Kokain je silný stimulant, který se vyrábí z přírodních zdrojů – z listů keře koky. Původem je tato rostlina z horských oblastí Jižní Ameriky, zejména pak na území Peru, Kolumbie, Bolívie. Kokain je polysyntetický tropanalkaloid a čistý kokain vytváří hořké, bezbarvé krystaly. Crack je kokain, který je vhodný ke kouření a je slisovaný do úlomků nazývaných „rocks“.
Byl používán indiánskými kmeny pro kultovní obřady a do současnosti je běžným jevem v produkčních oblastech žvýkání listů koky pro osvěžení, snížení pocitu únavy a potlačení pocitu hladu. Rostlina koka byla považována za dar od bohů a byla proto hojně užívána při náboženských obřadech, pohřbech a při dalších zvláštních událostech.21 Kokain byl poprvé vyroben německým lékárník F. Gaedckem roku 1835 a v roce 1870 německý chemik Albert Niemann izoloval z listů koky krystalickou substanci. Niemannova smrt nastala v souvislosti s jeho chemickými pokusy. Kokain byl v 19. století prvním lokálním anestetikem, které se začalo v lékařství používat během operací. Tento fakt znamenal revoluci v tehdejším lékařství. Zajímavostí jsou pokusy Sigmunda Freuda léčit morfinisty kokainem z počátku dvacátého století. Ve dvacátých letech 20. století se stal 20
Kalina,K.: Drogy a drogové závislosti 1. Praha: Úřad vlády 2003, s. 166 -167
21
Shapiro,H.: Obrazový průvodce drogy. Praha 2005: Svojtka a CO s. r. o. s. 188-189
20
kokain velice módní mezi intelektuály a v uměleckých kruzích, v osmdesátých letech se rozšířil jako tzv. „manažerská droga“ a od devadesátých let se zvýšil počet uživatelů kokainu v celosvětovém měřítku. Neustálým snižováním prodejní ceny se kokain stává čím dál tím dostupnějším pro širokou veřejnost. Kokain se v současnosti především aplikuje do těla šňupáním nebo vtíráním do dásní. V případě, že je do kokainu přidána zásaditá substance (např. prášek do pečiva) a je zpracován s alkoholem, vzniká crack, který je volnou bází kokainu označovanou také jako „freebase cocain“. Crack se kouří a dostává se do mozku plícemi již během několika vteřin, což je podstatně rychleji, než při aplikaci kokainu šňupáním. Kokain zbavuje uživatele úzkosti, stupňuje vzruch a zvyšuje schopnost uživatele navazovat kontakty. Rychlost myšlenkových pochodů se zvyšuje, typický je pocit sebehodnocení, který se stupňuje, zvýšená sexualita a dobrá nálada. Možný je také výskyt halucinací, které jsou často sluchové a v menším měřítku zrakové. Kokain také ovlivňuje pocit hladu, který tlumí. V době akutního účinku drogy může docházet ke značné úzkosti, mnohdy až ke stihomamu. Jakmile účinky kokainu odezní, nastupuje sklíčenost spolu s depresivním rozladěním a mohou vznikat i sebevražedné myšlenky. Může vzniknout kokainová psychóza, která probíhá dle vlastních zákonitostí spolu se vzniklým uzavřeným systémem halucinací. Nálada uživatele je až extrémně kolísavá. Postižený konzument je hyperaktivní a často mění známosti. Rodiče mladistvých konzumentů kokainu se běžně vyjadřují tak, že již v období několika málo týdnů je „jejich dítě zcela k nepoznání“.22
2.2 Tlumivé látky Tlumivé drogy dělíme na sedativa/hypnotika a na trankvilizéry. Na organismus působí tak, že tlumí činnost mozku a dalších součástí centrálního nervového systému, které vedou ke zklidnění nebo usnutí. Patří k nim alkohol, tzv. prášky na spaní (barbituráty, benzodiazepiny) a rozpouštědla včetně lepidel, aerosoly a náplně do zapalovačů (populární především u mládeže).
22
Göhlert,CH.,KŰHLN,F.Od návyku k závislosti. Praha:Eromedia gr. 2001, s.65-67
21
2.2.1 Alkohol Alkoholické nápoje se skládají z vody a etylalkoholu (etanolu), který vzniká kvašením ovoce, zeleniny nebo obilí. Obsah alkoholu v pivu je 5% nebo méně, ve vínu je to 9 až 12% alkoholu a v destilátech jako je whisky, rum nebo gin je 50% alkoholu. Jiný druh alkoholu je vyráběn ze dřeva (metylalkohol) a používá se v technických kapalinách a medicinálním lihu. Metylalkohol je silně jedovatý a po jeho konzumaci dochází k oslepnutí, bezvědomí a smrti z acidózy. Pití alkoholu provází lidstvo od samých počátků dějin. Mezi roky 6 tis. př. n. l. až 4 tis. př. n. l. se v horách mezi Černým a Kaspickým mořem začala pěstovat vinná réva na víno a mezi lety 3 tis. př. n. l. až 2 tis. př. n. l. se u sumersko-mezopotámské civilizace objevilo pivo. K první destilaci alkoholu, kterému se říkalo „duch vína“ (spiritus vini) došlo kolem roku 1100 v Itálii. Ve středověku se po těchto prvních pokusech rozmohla také destilace alkoholu z obilí. Alkohol zabíjí bakterie a v oněch časech tak nabízel jistou míru ochrany proti tehdejším infekčním nemocem včetně tyfu, cholery a otravy ze zkažených potravin. Již v roce 1575 bylo opilství v Anglii trestné. Alkohol se vstřebává do krevního oběhu a začíná na konzumenta působit během 5 až 10 minut a jeho účinky přetrvávají v závislosti na požitém množství až několik hodin. Účinky alkoholického nápoje závisí na jeho koncentraci, na rychlosti pití, na přítomnosti potravy v žaludku, na tělesné hmotnosti a náladě konzumenta a také na tom do jaké míry je dotyčný zvyklý pít. Alkohol konzumenty uvolňuje, otupí je, zlepšuje jim náladu, dává do pozadí jejich problémy, podporuje jejich komunikaci, odstraňuje jejich sexuální zábrany a mimo to ještě značné části lidstva alkohol zachutnal. V naší tolerantní kultuře se ritualizovaná konzumace alkoholu odehrává většinou na veřejnosti. Intoxikace alkoholem je nejčastějším naléhavým případem s drogami. Alkohol je neustále na špičce mezi drogami v ČR a jeho roční spotřeba na osobu je 9,8 litrů. Je velice znepokojující, že 36,5% patnáctiletých chlapců konzumuje alkohol v pravidelných intervalech.23
23
Shapiro,H.: Obrazový průvodce drogy. Praha 2005: Svojtka a CO s. r. o. s. 60-67
22
Alkoholová závislost se vyznačuje:
množstvím a způsobem abnormální spotřeby
zvyšováním tolerance a projevy abstinenčních příznaků
soustředěnými myšlenkami na alkohol a neustálou neukojitelnou touhou po něm
nekontrolovatelností
neschopností myslet na negativní následky pro své zdraví
V roce 1977 bylo rozlišováno mezi závislostí na alkoholu a mezi následnými tělesnými poškozeními, které byli podmíněny alkoholem. Alkoholismus byl proto definován jako alkoholová závislost. Hlavním příznakem alkoholismu je tzv. nekontrolovatelnost a ztráta abstinence. V první fázi není alkoholik schopen s pitím přestat, což ve většině případů vede k následné otravě. Ve druhé fázi nevydrží alkoholik abstinovat, přičemž u velké většiny postižených nedochází k otravě, ale k tak zvané trvalé alkoholické impregnaci vlastní osobnosti. Pacient konzumuje neustále malá množství, která jsou v extrémních případech rozložena do průběhu celého dne a z proto je možno přerušovat i noční spánek.
Druhy závislostí na alkohol:
alfa – krátkodobá psychická závislost
beta – méně časté pití alkoholu např. víkendové, ve společnosti
gama – nekontrolovatelnost nad alkoholem
delta – zřídkakdy opilý, avšak nestřízlivý
epsilon – pravidelně se opakující pití
Typickými poškozeními lidských orgánů z nadměrného pití alkoholu jsou vysoký tlak, poškození jater, krvácení, onemocnění zažívacího traktu a slinivky, zánětlivé procesy.
Stadia lidského chování v souvislosti s fenoménem co-alkoholismus jsou:
fáze utajování
fáze kontrola
fáze odmítání
23
Léčba alkoholismu a odvykání na alkohol je velice složitý proces, přičemž existuje nepřeberné množství center pomoci. Mezi nejčastější příznaky odvykání na alkohol patří především projevy nespavosti, záchvaty křečí, nevolnost, úzkost, pocení, křeče v oblasti břišní, třes, halucinace, kolaps krevního oběhu a v případě nepřítomnosti lékařské pomoci může nastat i smrt.24
2.2.2 Trankvilizéry Sedativa (trankvilizéry) jsou drogy, které zmírňují pocity úzkosti a neurotické projevy. Navozují stav uklidnění (trankvilizaci) dělíme je do dvou hlavních kategorií, na velké trankvilizéry (antipsychotika nebo neuroleptika) a na malé trankvilizéry (benzodiazepiny). Účinky benzodiazepinů jsou anxiolytické (tlumí úzkost), protizáchvatové (v prevenci i v léčbě křečí), myorelaxační (uvolňují svalové napětí) a sedativní/hypnotické (navozují spánek). Používají se v souvislosti s léčbou úzkostných stavů, neklidu, svalových křečí, záchvatů, nespavosti a k navození útlumu vědomí např. před chirurgickým výkonem. Trankvilizéry nespadají pod zákon zabývající se návykovými prostředky, z čehož vyplývá, že je můžeme nalézt pomalu v každé domácí lékárničce. V roce 1960 byl na trh uveden první benzodiazepin – Librium (chlordiazepoxid) a zanedlouho potom v roce 1963 následovalo Valium (diazepam). K hromadnému používání trankvilizérů při léčbě úzkosti a nespavosti přispěla nízká úmrtnost z akutní otravy a menší riziko předávkování, příznivější vedlejší účinky a nízká možnost zneužití. V sedmdesátých letech minulého století patřily benzodiazepiny k nepředpisovanějším lékům. Drogová scéna byla zachvácena vlnou rohypnolu. Značný počet rodičů se nevěřícně podivuje nad informací, že rohypnol a jemu podobné medikamenty jsou velice nebezpečnými drogami. Tyto medikamenty často vedou k závislosti psychické a tělesné, které provází nežádoucí abstinenční příznaky (mučivá nespavost, poruchy tělesného vnímání, bolesti hlavy a často i končetin, pocení) a v případě náhlého vysazení medikamentů dochází k záchvatům, často i křečovitým. Proto by se tyto drogy nikdy neměly vysazovat náhle a vždy až po poradě s lékařem.
24
Göhlert,CH.,KŰHLN,F. Od návyku k závislosti. Praha:Eromedia gr. 2001, s.79 -93
24
Užívání benzodiazepinů s sebou nese zdravotní rizika. Ospalost po benodiazepinech znamená neschopnost řízení jakýchkoliv vozidel nebo obsluhu strojů. Benzodiazepiny v kombinaci s alkoholem nebo opiáty prohlubují tlumivé účinky a může docházet k výraznému narušení psychiky. Mohou zvýšit agresivitu a nepřátelské chování, netypické drobné přestupky, nemravné projevy nebo nadměrné emoční reakce. Mohou mít také vliv na dýchání, na přibírání na váze, vyrážky, narušení pohlavních funkcí nebo poruchy menstruace. Většina nežádoucích účinků časem ustoupí, ale některé poruchy, např. paměti mohou přetrvávat.25
2.2.3 Barbituráty Barbituráty (hypnosedativa) jsou látky, které mají uklidňující účinky (sedativa) a při požití vyšších dávek působí na člověka jako prášky na spaní (hypnotika). Barbituráty byly objeveny v roce 1862 německým chemikem Bayerem a byly odvozeny z kyseliny barbiturové. Barbituráty se vyskytují ve formě tablet, ampulí, čípků, roztoků nebo v různobarevných kapslích. Nejčastější způsob podání je ústy, ale k některým léčebným účelům také injekčně. V souvislosti se zneužíváním se obvykle polykají, často spolu s alkoholem, ale někdy je prášek rozpouštěn a podáván injekcí. Barbituráty utlumují centrální nervový systém stejným způsobem jako alkohol s podobnými účinky. Po malé dávce se člověk cítí uvolněný, společenský a dobře naladěný (stejně jako po pár skleničkách) a je do jisté míry „řídit“ účinek, což je po užití větší dávky již obtížné a převažuje sedativní působení. Po aplikaci barbiturátu injekcí do žíly zažívá člověk okamžitý pocit příjemného tepla a ospalosti. Neobratnost, nemožnost ovládání řeči i pohybů, emoční výkyvy a zmatenost, přecházející do spánku to jsou zdravotní rizika, která s sebou užívání barbiturátů přináší. Pravidelné užívání narušuje průběh spánku a může vést až k psychickým potížím. Většina zmíněných zdravotních rizik se při injekčním podání barbiturátů dále prohlubuje a navíc může dojít i k infekci a ukládání nerozpuštěných zbytků tablety ve tkáni. Uživatelé, kteří si aplikují barbituráty injekcí podstupují zvýšené riziko předávkování, gangrény (při injekci do tepny) a kožních abscesů. Aplikace barbiturátů injekcí je ten nejnebezpečnější způsob braní drogy.26 25 26
Shapiro,H.: Obrazový průvodce drogy. Praha 2005: Svojtka a CO s. r. o. s. 74-81 Shapiro,H.: Obrazový průvodce drogy. Praha 2005: Svojtka a CO s. r. o. s. 88-91
25
2.2.4 Rajský plyn V roce 1771 objevil švédský chemik Karl Scheele současně s anglickým chemikem Josephem Pristleyem oxid dusný, který vešel ve známost pod názvem rajský plyn. Jeho zneužívání se datuje rok po jeho objevení. V Anglii se v letech 1830 až 1840 stal módní záležitostí, byly konány večírky s rajským plynem, kterým se plnily balónky, ze kterých se plyn následně inhaloval. Hlavní využití nalezl rajský plyn jako anestézie v lékařství, při autotuningu a výrobě potravin. Rajský plyn je charakteristický tím, že tlumí bolest, ale ne zcela umrtvuje. Jedná se o nedráždivý plyn nasládlé chuti, který se nejčastěji plní do plastikových sáčků, kondomů nebo gumových balónků a následně se inhaluje. Od začátku roku 1997 je prodáván na večírcích a je více než zřejmé, že jeho rozšíření přibývá. V případě užití rajského plynu může docházet až k přehnaným emocionálním reakcím, veškerá smyslová vnímání (zrak, sluch, čich, chuť, hmat a pocit bolesti) jsou změněná, a to je důvod proč si člověk omámení sotva pamatuje. Pokud dojde k předávkování rajským plynem je možná nevolnost, zvracení a bezvědomí z nedostatku kyslíku. Byla zaznamenána poškození mozku spolu s odumíráním mozkových buněk a může dojít i k ochromení hmatu na rukou a nohou.27
2.2.5 Rozpouštědla Zneužívání těkavých látek vdechováním (čicháním nebo fetováním) je klasifikováno jako záměrné vdechování výparů různých komerčních výrobků, které obsahují rozpouštědla za účelem ovlivnit psychiku. Možnosti jsou takřka neomezené a mládež podle aktuální dostupnosti nahrazuje jednu látku jinou. Látky, které mladí lidé čichají je velice pestrý, např. lepidla, laky, čisticí prostředky, hasicí směsi, náplně do zapalovačů, barvy a ředidla. Použití těkavých látek k vyvolání psychických změn není ničím novým. V 19. století se stalo módní vdechování rajského plynu a čichání éteru a to především mezi zámožnějšími vrstvami a u studentů medicíny. Vdechování rozpouštědel mezi mládeží se objevil, ale až na konci padesátých let minulého století. Nejčastějšími způsoby jsou čichání přímo z obalů, kapaliny a rozpouštědla se vylévají na hadr a hustější látky se nalévají do plastového pytlíku. Výpary z rozpouštědel, které jsou uživatelem vdechovány, se vstřebávají v plicích a rychle pronikají do mozku. Uživatel zažívá pocity dobré nálady, závratě, smazanou řeč, zastřené vidění, nevolnost a ospalost, ale účinky čichání rozpouštědel rychle odeznívají. Vdechování 27
Göhlert,CH.,KŰHLN,F. Od návyku k závislosti. Praha:Eromedia gr. 2001, s.77-78
26
rozpouštědel může vést při velkých dávkách k poruchám vnímání, iluzím a halucinacím, dýchání se zpomaluje (může dojít k zástavě), k bezvědomí až smrti. Zneužívání těkavých látek je velice nebezpečné a je s ním spojeno nepředvídatelné riziko úmrtí.28
2.3 Narkotická analgetika Látky, které jsou zařazeny mezi narkotická analgetika, tlumí bolest a mají sedativní účinky na centrální nervový systém, navozují ospalost až spánek. Jsou vyráběny z opiového máku nebo ze syntetických surovin. Souhrnně se nazývají opioidy. Látky, které jsou vyráběny z přírodního máku (opium, morfin a heroin) jsou nazývány opiáty a jsou nejúčinnějšími analgetiky. Analgetické účinky opia jsou známé již tisíce let. Nejznámější léčivo, ve kterém bylo obsaženo opium, bylo v 16. století „laudanum“, což byla tekutá směs opia a alkoholu vynalezená Paracelsusem. Opium se stalo zázračným lékem tlumícím bolest v dobách před objevem bakterií a virů – původců onemocnění. Lékařství se v této době omezovalo na tlumení příznaků nemocí a na tlumení bolesti. V 19. století byly objeveny ještě účinnější deriváty opia. V roce 1803 byl poprvé z opia izolován morfin a v roce 1874 byl objeven heroin.29
2.3.1 Opium Opium je omamná látka (opiát), který se získává z pryskyřice z nezralých makovic máku setého (Papaver somniferum). Na tobolkách nezralých makovic se pomocí speciálního nože vyříznou mělké zářezy, ze kterých vytéká lepkavá tekutina – latex. Latex na vzduchu rychle tuhne a mění se na tvrdou tmavohnědou hmotu – opium, která obsahuje 10 až 15% alkaloidu morfinu. Opium se z makovic seškrabuje a tvaruje do briket o hmotnosti 0,5 až 1,5 kg. Surové opium se vaří a přidává se do něj hydroxid vápenatý a chlorid amonný. Opakovaným zahříváním a ochlazováním této směsi vzniká morfin. Při změnách vědomí vyvolaných opiem se uživatel dostává do stavu euforie a ztrácí pocit tělesné a duševní bolesti. Opojení opiem nevyvolává fantastické vize, ale jen mírnou
28 29
Shapiro,H.: Obrazový průvodce drogy. Praha 2005: Svojtka a CO s. r. o. s. 100-103 Shapiro,H.: Obrazový průvodce drogy. Praha 2005: Svojtka a CO s. r. o. s. 126-129
27
a pokojnou extázi. Po několika hodinách takového stavu uživatel usíná, ale po probuzení na něj doléhají nepříjemné abstinenční příznaky. Opium bylo známo a hojně používáno již ve středověku jako nepřekonatelné analgetikum. Kouření opia se objevilo v Číně v 17. století po zavedení tabáku, ale ve velkém měřítku bylo rozšířeno až Brity v 19. století. Při kouření se vdechuje dým přímo ze surového opia, případně ze směsi opia a hašiše nebo tabáku. V současnosti se surové opium používá k léčebným účelům např. v Severní Koreji. Celosvětově je opium používáno jako klíčová složka léků proti průjmu a kašli.30
2.3.2 Heroin Heroin, který je vyráběn z morfinu, je polysyntetickým opiátem. Účinnou látkou opia, které se získává ze šťáv máku setého, je morfin. Již v 8 až 5 století před naším letopočtem byly známy vlastnosti makové šťávy. Podle zdrojů z Turecka je kolébkou máku oblast známá v minulosti jako Mezopotámie. Již první egyptští lékaři znaly omamné účinky máku. Ve středomořské oblasti bylo opium používáno jako lék, kterým se tišila bolest už v čase antiky. Opium se dle Hippokrata nejčastěji používalo k léčbě nespavosti, střevní kolice, žaludečním nevolnostem či horečce. Nejznámější tekutou směsí opia a alkoholu, které bylo oblíbeno na konci středověku, bylo tzv. laudanum. V 19. století byly objeveny deriváty opia s ještě větší účinností. V roce 1803 byl morfin izolován poprvé z opia. Nazván je podle Morphea, který byl synem boha spánku v řecké mytologii. V oblasti moderní anestézie se jednalo o významný objev. Objev heroinu se datuje k roku 1874. Heroin se aplikuje buď nitrožilně, šňupáním nebo kouřením jako tzv. fólie. V minimálních dávkách heroin odstraňuje pocity nechutenství a únavy, pocity hladu a snižuje vzrušení a odbourává pocit strachu. Uživatelé si ponejvíce cení pocitu zvaného „kick“, který je podobný nám dobře známému orgasmu. Kick je doprovázen vlnou tepla, která proniká celým tělem a je podpořená značnou euforií. Z těchto důvodů se závislost na heroinu může objevit již v době prvního užívání. Je to prakticky jediná droga, která má tak fatální účinky na lidský organismus. Vnějším typickým znakem, ke kterému dochází při užívání opiátů, jsou až silně zúžené oční zornice, kterým se říká také „špendlíkové“. Mezi další 30
Shapiro,H.: Obrazový průvodce drogy. Praha 2005: Svojtka a CO s. r. o. s. 130-135
28
nežádoucí účinky u všech typů opiátů je výrazný útlum dýchacího systému, který vede až k udušení nebo zástavě srdce. V případě předávkování opiáty jsou toto hlavní příčiny smrti. Heroin způsobuje závislost fyzickou i psychickou. 31
2.3.3 Metadon Metadon je syntetické narkotické analgetikum s dlouhodobým účinkem, s účinností podobnou morfinu, působící obdobně jako heroin. Je známý jako náhražkový opiát, který je předepisován na podporu detoxikace osobám majícím závislost na heroinu. V případě detoxikace se zdá být užitečný, poněvadž nevyvolává tak intenzivní prožitek jako heroin. Z tohoto důvodu je považován za méně návykový. Metadon byl poprvé syntetizován německými vědci za druhé světové války, když Američané spolu se Spojenci znemožnili přísun opia do Německa. Tato látka byla objevena ve snaze nalézt náhradu za morfin, jehož zásoby začaly docházet. Počátkem šedesátých let americká psychiatrička Dr. Nyswanderová a výzkumník Dr. Dole poprvé použili metadon jako náhražku za heroin, který byl nabízen výhradně dlouhodobým uživatelům heroinu po neúspěšných odvykacích pokusech. Stali se tak průkopníky „metadonové udržovací léčby“ při léčbě opiátové závislosti. 32
2.4 Halucinogeny Do této skupiny drog řadíme především látky přírodní a syntetické vyvolávající halucinace a pocity značného odcizení u osob duševně zdravých. Kromě toho i další změny ve sféře vnímání okolní reality a myšlení. Je zcela pozměněno prostorové vnímání a vnímání času. Mnoho z těchto drog se vyskytuje v rostlinách, které přirozeně rostou v lesích, pouštích a pralesích, především pak jihoamerické deštné pralesy jsou domovem většiny rostlin s halucinogenními účinky na světě. Počátek užívání halucinogenních drog leží daleko za vědci doloženou historií, neboť se vyskytují v rostlinách v mnoha oblastech celé naší planety. Nervová soustava člověka je značně povzbuzena účinnými látkami těchto rostlin. Tato vlastnost sehrála významnou roli i v dobách minulých jako božské rostliny. Domorodé kmeny 31
Shapiro,H. Obrazový průvodce drogy. Praha 2005: Svojtka a Co,s.r.o. s. 126 -137
32
Shapiro,H.: Obrazový průvodce drogy.Praha 2005:Svojtka a CO s.r.o. s. 150-153
29
jihoamerických pralesů používají halucinogenní rostliny k rituálům, zkouškám z dospělosti mladých mužů a především jako léky. Účinné látky z těchto halucinogenních rostlin byly vytvořeny v moderních laboratořích, kde také byly v roce 1943 objeveny účinky jedné z nejúčinnějších halucinogenních drog naší planety – LSD. Působením těchto drog dochází v lidském těle ke zvýšení krevního tlaku a srdeční činnosti, křečím, žaludeční nevolnosti a velmi silně působí tyto halucinogenní drogy na mozek.33
2.4.1 LSD LSD (diethylamid kyseliny d-lysergové) je halucinogenní droga, která byla původně získaná z námele, což je sklerotikum parazitické houby paličkovice nachové. V přírodě tato houba roste na travinách a obilninách. Významné účinky kyseliny lysergové na lidský organismus, základní látky LSD, jsou známy již po staletí. Ve středověku, když sedláci sklízeli napadené obilí a konzumovali ho, upadali do stavu omámení a dostávali silné křeče. V roce 1943 vyrobil švýcarský výzkumný chemik Albert Hoffmann synteticky diethylamid kyseliny lysergové, tedy LSD. V roce 1949 bylo LSD uvedeno na trh švýcarskou firmou Sandoz Pharmaceuticals pod názvem „Delysid“. Firma Sandoz Pharmaceuticals měla za to, že Delysid bude stejně úspěšně prodejný jako barbituráty, které byly uvedeny na trh předtím. V šedesátých letech minulého století se s LSD hodně experimentovalo a výsledkem těchto experimentů bylo, že v roce 1966 firma Sandoz Pharmaceuticals zastavila výrobu a hned rok na to drogu zakázali. V průběhu sedmdesátých let, kdy došlo k rozpadu hippies se zájem o LSD značně snížil. V devadesátých letech se zájem o LSD opět zvýšil s nástupem disco kultury a v souvislosti s techno scénou. Především šlo, ale u mladých lidí o radost z experimentování. LSD je na trhu nabízeno v podobě malinkých tabletek (mikrotripů) nebo v podobě prášku, u něhož jsou zapotřebí zvláštní materiály nosičů (např. malé pijáky, kousky plsti) případně je možné LSD nakapat na kostku cukru. LSD se v lidském organismu rozděluje nerovnoměrně, přičemž nejvyšší koncentrace se vyskytuje v játrech a ledvinách a jen malá část se dostává do mozku. Účinek LSD odezní za 6 až 12 hodin. Droga napadá funkci mozkového kmene a mezimozku. Může docházet 33
Shapiro,H.: Obrazový průvodce drogy.Praha 2005:Svojtka a CO s.r.o. s. 262-265
30
k náhlé a silné psychické změně, typickými jsou optické halucinace, místní a časové poruchy orientace a velké změny v tělesných pocitech. Již jediné užití LSD může dlouhodobě narušit výkonnost člověka a nepřímo vede k vážným potížím uživatelů. Příčinou tohoto narušení výkonnosti je fakt, že LSD přímo zasahuje v oblasti mozku, které jsou zvláště důležité pro učení. Pokud je člověk ovlivněn LSD dochází u něj ke změnám vnímání reality. Uživatel si představuje, že slyší barvy a vidí hudbu. Mění se i pocit sebehodnocení, který je často přirozeně zvýšený. To může často vést k přeceňování a mimo to také až k myšlenkám, že člověk může létat. Mnoho lidí se ve stavu opojení vrhlo z okna. Na lidský organismus LSD působí v podobě poruch rovnováhy a chůze, nucení na zvracení, závratí, pocitů horka a chladu, tělesná teplota a tlak se zvyšuje, zrychluje se srdeční činnost, dále pak extrémní úzkost, panické reakce a akutní zmatenost. Zvláštním rizikem, které se právě u halucinogenů může vyskytovat je „flashback“, což je v podstatě návrat halucinačního prožitku po nějakém čase. Halucinogeny mohou také spustit nebo vyvolat psychózy, které mohou probíhat podle vlastních zákonů. Uživatel se tak může stát psychicky nemocný, i přesto, že LSD už nebere.34
2.4.2 Houby Existuje více než dvacet druhů hub, ve kterých jsou obsaženy halucinogeny (psilocin a psilocybin), a kterým se říká „kouzelné houby“. Starověké civilizace a domorodé kmeny užívaly celou řadu halucinogenních rostlin a hub k mnoha účelům a již před 4000 lety byly v Jižní Americe využívány při spirituálních shromážděních. Všeobecně se tyto rostliny a houby používaly jako prostředek jasnovideckých proroctví nebo pomáhaly uživateli dosáhnout spojení se světem duchů. V roce 1957 se švýcarskému výzkumnému chemikovi Albertu Hofmannovi podařilo izolovat účinné látky z hub. Nejhojnější jsou lysohlávka kubánská a lysohlávka kopinatá. Nejsilnější z těchto hub a nám nejznámější jsou lysohlávky české (Psilocybe bohemica), ale překvapivě i muchomůrka červená (Amanita muscaria), která má psychedelické účinky. Muchomůrka červená se nejčastěji konzumuje tak, že se nakrájí na tenké plátky, usuší se a následně se usušené kuličky polykají, aniž by byly žvýkány. Houby obsahující psilocybin se dají jíst čerstvé nebo
34
Göhlert, CH., KŰHLN,F. Od návyku k závislosti. Praha:Eromedia gr. 2001, s. 61-62
31
se dají vařit či z nich připravovat čaj, případně sušit na pozdější časy a použít je jako koření do jídel, pro svou příjemnou chuť. Účinky halucinogenních hub se projevují jako polospánek, ve kterém figurují barevné vize nebo se projevují zvýšenou aktivitou, pocitem lehkosti a pohyblivosti. Nervový systém je stimulován tak, že když chce někdo kupříkladu udělat krok přes stéblo trávy, tak kráčí anebo skáče jakoby zdolával kmen stromu. Lysohlávky není nutné upravovat žádným způsobem. Na černém trhu jsou často dostupné v sušené podobě. Účinky houby začínají na člověka působit asi po patnácti minutách po jejich konzumaci a stav trvá asi sedm hodin. Uživatelům se rozšíří oční zornice a stoupne tělesná teplota, na což má vliv psilocybin. Často se u nich objevují vize, kdy například sám sebe vidí umírat tak zvané horor tripy. Nejčastějšími příznaky při otravách způsobenými požitím těchto halucinogenních hub jsou např. vysoká teplota, snížení krevního tlaku, silná kolika žaludku, nevolnost a křeče, arytmie srdce a mnohdy až zástava srdce.35
35
Göhlert, CH., KŰHLN,F. Od návyku k závislosti. Praha:Eromedia gr. 2001, s. 63-64
32
3. Drogová závislost a její problematika 3.1 Závislost na drogách Každá droga skrývá nevyhnutelné riziko, že ten, kdo jí konzumuje, se stane na ní i závislým. Drogovou závislost chápeme jako onemocnění, které vede k narušení osobnosti, ke snížené výkonnosti a inteligence jedince. Podle Mezinárodní klasifikace nemocí je závislost na návykových látkách včetně tabáku a alkoholu definována takto: „Skupina fyziologických, behaviorálních a kognitivních fenoménů, v nichž užívání nějaké látky nebo třídy má u daného jedince mnohem větší přednost než jiné jednání, kterého si kdy cenil více. Centrální popisnou charakteristikou syndromu závislosti je touha (často tak silná, někdy přemáhající) brát psychoaktivní látky, alkohol nebo tabák. Touhu užívat drogy si jedinec uvědomuje. Znovunavrácení k užívání po období úplné abstinence vede k podstatně rychlejšímu znovuobjevení nových příznaků syndromu, než tomu je u uživatele, u kterého se závislost nevyskytla.“ Existuje celá řada definic o drogové závislosti, které se časem měnily, ale lze říci, že základ pro stanovení diagnózy závislosti tvoří několik kritérií, které byla během 12 měsíců u uživatele přítomná. Jedná se například o:
nezvladatelnou a neukojitelnou touhu po periodické aplikaci drogy
potíže v kontrole užívání látky
rozvoj tolerance
užívání substance ke zmírnění abstinenčních syndromů
zanedbávání jiných zájmů a potěšení než užívání drogy
přítomnosti abstinenčního syndromu doprovázeného nebo psychickou závislostí na droze
negativní následky pro člověka a společnost
Jednotlivé znaky závislosti můžou být vyjádřeny různou intenzitou podle typu drog a některé znaky mohou i zcela chybět. Známe návykové látky, u kterých nemusíme zvyšovat dávky. Na druhou stranu jsou známé i drogy, které postrádají přítomnost výraznějšího abstinenčního
33
syndromu. Například u halucinogenů nejde o závislosti klasického typu v podstatě vůbec mluvit.36
3.2 Závislost v adolescentním období V období dospívání dětí se nejčastěji objevují první pokusy konzumace drogy a současně se rozvíjí také životní styl uživatele návykových látek. Kritická doba počátku konzumování drog je většinou mezi 12 a 15 lety ale, mohou být i dříve. S motivy, které vedou k počátku užívání narkotik a také s rozvojem závislosti na drogách je úzce spojen vývoj člověka po stránce duševní i fyzické, zapojení se do společnosti a nalezení vlastní identity. Mladiství mají často obavu, že je nikdo nebude brát vážně a akceptovat. Potřebují uznání a potvrzení svých kvalit. Touha být součástí skupiny vrstevníků je pro mladistvého velice silný motiv. Stejně tak jak přijmutí reálného obrazu svého těla, ujasnění si sexuální preference a bez zbytečného studu realizace svých potřeb. Droga bývá často v tomto směru náhradním řešením nebo únikovým východiskem. Například je všeobecně známo, že určitá skupina drog způsobuje nechutenství, např. pervitin, na kterém jsou závislé především dospívající dívky, které tak řeší problémy s nadváhou. 37 Mezi další možné příčiny vzniku drogové závislosti u mládeže je i snaha experimentovat, mnohem jednodušší navazování přátelských i partnerských vztahů a především řešení rodinných krizí, krizí ve škole a také okamžiků partnerských problémů. Droga se stává prostředkem úniku z životní reality a pomáhá překonávat pocity odlišnosti a rozpaky. Při každé frustrující situaci utíká mladiství k droze jako k východisku z tíživé situace. Adolescenti mají pocit, že mají své místo mezi uživateli drog a tento pocit je pro ně lákavý. Avšak po delším období užívaní návykových látek přicházejí o velkou část svých vztahů. Hlavní příčinou je silná touha užívat drogu a získat finanční prostředky na pořízení drogy se stává dominantním v životě uživatele. Droga má převahu a kontroluje závislého. Mezi další důvody, které vedou dospívající mládež k užívání drog, řadíme např. alternativní kultury nebo prožitky spojené s drogou. 38
36
Presl, J.: Drogová závislost. Praha: Maxdorf 1994, s. 46
37
Kalina,K.: Drogy a drogové závislosti 1. Praha: Úřad vlády 2003, s. 137
38
Göhlert,CH.,KŰHLN,F.Od návyku k závislosti. Praha:Eromedia gr. 2001, s.43
34
3.3 Druhy závislostí Dílčí druhy psychoaktivních látek mají různé účinky na organismus a jsou schopny vyvolat různé typy závislostí. M. Vágnerová se zmiňuje o dvou typech závislosti, psychické a fyzické: Psychická závislost – je v podstatě duševní stav, který vzniká konzumací návykových látek spojený s přáním návykovou látku znovu užívat. Psychická závislost nastává vždy jako první a je počátkem každé terapie. Psychická závislost vzniká určitým druhem návykové paměti, která se vytváří v mozku a vede uživatele k touze opakovaně užívat drogu i když si je vědom toho, že svým chováním hazarduje se životem. Psychická žádostivost je označována také výrazem „carving“ Fyzická závislost – je definována jako stav, při kterém si organismus na drogu zvykl a doprovází ho zvyšující se tolerance. Biochemické hospodářství organismu se nastavilo na drogu a ta aby měla stejný účinek, požaduje jí stále víc. Dále se jedná o projevující se tělesné potíže související s vysazením návykové látky tak zvaným abstinenčním syndromem.39
Vnější znaky závislosti Je možné pozorovat celou řadu nespecifických atributů, které jasně poukazují na fakt, že jedinec užívá návykové látky, tyto příznaky se mohou, ale také nemusí projevit.
39
Vágnerová, M.: Psychopatologie pro pomáhající profese. Praha: Portál 1999, s. 289.
35
Mezi všeobecné symptomy u toxikomanů řadíme např.:
měnící se okruh přátel
zvýšená potřeba peněz bez znatelných nákupů
klesající prospěch ve škole
zanedbávání vnějšího vzhledu
nezdravý vzhled
měnící se rytmus dne
zvýšená nemocnost
změny v náladách a osobnosti
neschopnost se soustředit 40
3.4 Rizikové faktory vzniku závislosti Skutečnost, že se někdo stane na drogách závislý, se nedá jednoznačně určit předem. Na vzniku závislosti se podílejí různé faktory například:
Osobnostní charakteristiky – dědičnost U žádného člověka neexistuje tak špatná kombinace osobních charakteristik, která by ho přímo předjímala ke vzniku drogové závislosti. Naopak je možné říci, že závislost na návykových látkách je možné za určitých podmínek vybudovat u každého člověka.
Predisponované osobnosti lze obecně rozdělit na dvě skupiny:
Osoby se zvýšenou citlivostí, které jsou vůči svému okolí snadno zranitelné a přehnaně úzkostné. Velmi často jde o komunikační problémy, v navazování mezilidských vztahů, ale také se jedná o obavu z různých nemocí nebo z jejich očekávání. Takový jedinec má následně sklony související s užíváním drog – stimulantů. Stav intoxikace navozuje takto citlivé osobě pocit související se změnou jeho osobnosti a nabízí mu možnost překonání toho, co pro něj dosud bylo nepřekonatelné. Stejnou měrou působí i skutečnost, že tato změna je jen dočasná a brzy nastane návrat do normálního stavu, který bývá často spojen s pocity pro jedince nepříjemnými. Tyto stavy se jedinec snaží překonat
40
Göhlert,CH.,KŰHLN,F.Od návyku k závislosti. Praha:Eromedia gr. 2001, s.41
36
návykovými látkami jiného typu. Touha znovu se vracet do stavu intoxikace je nazývána psychickým abstinenčním syndrom.
Extrovertní osoby, které mají malou schopnost se koncentrovat, značné sklony k impulzivnímu chování a rostoucí aktivitu, která těmto extrovertům způsobuje problémy již od dětství. Tyto osoby užívají nejčastěji opiáty, které jim přinášejí stav vnitřního klidu, harmonii a relaxaci. Stejný stav může navodit taktéž alkohol, i když ne s takovou intenzitou jako opiáty.
Nelze jednoznačně říci, že obě dvě skupiny uživatelů výhradně užívají výše jmenované druhy návykových látek, většinou převládá tak zvaný polymorfní způsob užívání drog, což znamená, že uživatel návykových látek se nezaměřuje na jeden typ drogy, ale na jejich kombinaci. Nejčastěji jsou kombinovány dva zcela odlišné typy drog, jako způsob překrytí nežádoucích účinků dílčích návykových látek nebo tak zvaný polymorfní abúzus, což je současné užívání několika typů drog.41
Vlivy prostředí Prostředí je jedním z nejvýznamnějších faktorů, který se podílí na vzniku užívání návykových látek. Do této kategorie lze zařadit působení veškerých možných vlivů prostředí, kterými jsme obklopeni, jako jsou např. rodina, vrstevníci, škola, TV nebo internet. Toto jsou veškeré faktory, které ovlivňují naše postoje k životu a užívání drog jako celku. Proces formování probíhá nejintenzivněji tam, kde vlivy prostředí jsou nejsilnější.
Rodina vštěpuje základní modely chování. V případě, že se nejedná o disfunkční rodinu. Dominantním prvkem podílejícím se na vzniku drogového problému bývá překvapivě matka. Jedná se především o model matky hyperprotektivní, která se až úzkostlivě pečuje o potřeby svých dětí, i když jsou už dávno dospělé. To znamená, že tento model matky všechno za svého potomka zařizuje a není schopná reálně přijmout potřeby svého dítěte a jeho identifikaci.
Vrstevníci, kamarádi, parta jsou další z vlivů prostředí, který působí na jedince oběma směry. V prvním případě se jedná o party, ve kterých postoj k drogám je převážně kladný,
41
Presl, J.: Drogová závislost. Praha: Maxdorf 1994, s. 49 - 50
37
a tam se také setkáváme s větším rizikem drogového abúzu. Na druhé straně jsou skupiny, ve kterých braní drog je striktně odsuzováno a zde má riziko klesající tendenci. Mimo to zde patří také skupiny mládeže, ve kterých je droga brána jako součást určitého životního stylu. Jedná se především o módní trend a drogy jsou užívány především při určitých činnostech, jako jsou například taneční zábavy. Tyto skupiny jsou převážně době ekonomicky situované oproti klasickým skupinám toxikomanů. Zásadně se mění i způsob aplikace návykové látky z nitrožilního na šňupání, které splňuje módní trend.
Profese jako další z rizikových faktorů. Jednoznačně se jedná o prostředí, ve kterém je zvýšená dostupnost drog. Na druhé straně můžeme vidět problém u úspěšných a vysoce pracovně vytížených podnikatelů, kteří díky své neschopnosti relaxovat často sáhnou po drogách. Tento problém je zcela nový a stal se rizikovým znakem současnosti. 42
3.5 Vývojová stádia závislosti na drogách a alkoholu Všeobecně lze říct, že závislost jako taková nevznikne již po jediném užití drogy. Od první konzumace návykové látky až po stádium úplné závislosti můžou uplynout i roky, podstatné je zohlednit rizikové faktory, se kterými souvisí počátek drogové závislosti. Všeobecně známým faktem je, že na některé drogy vzniká závislost podstatně rychleji než na drogy jiné. Závislost na drogách lze popsat v několika vývojových stádiích.
42
Presl, J.: Drogová závislost. Praha: Maxdorf 1994, s. 56
38
Fáze vývoje závislosti na drogách 1. Fáze euforického počátečního stádia Lehký přístup k droze a touha experimentovat, jsou hlavními impulsy, které vedou dospívající mládež k užívání drog. V této fázi si dospívající neuvědomuje nebezpečí a rizika, která jsou spojena s užíváním návykových látek, negativní účinky na organizmus a nepřipouští si fakt možného vzniku závislosti.
2. Fáze kritického navykání Tato fáze kritického navykání je nebezpečná především ve zvyšující se toleranci organismu na drogu. Uživatel, aby dosáhl kýženého stavu, musí konzumovat více návykové látky. Taktéž se začínají objevovat negativní účinky drog, jednak fyzické, ale i psychické.
3. Fáze návyku a závislosti Nastává ztráta kontroly nad užíváním drog, účinky zcela ustupují a to vede k četnosti a ke zvyšování dávek na základě většího vývoje tolerance. Konzument v této fázi zůstává věrný jednomu typu návykových látek. V této fázi návyku a závislosti si už většinou uživatel problém připouští, ale jeho schopnost s narkotiky přestat je nulová, protože se již stal drogově závislým. Stupňují se také problémy v rodině, v zaměstnání i ve škole. Opakovaná touha mít drogu často vede ke kriminalitě.
4. Fáze chronického stádia rozkladu Uživatel už zcela ztratil kontrolu nad drogami. Jediné co ho v této ovládá je závislost a touha obstarat si pravidelně drogu. Následuje rozpad osobnosti, takzvaný „deprivační syndrom“. S normálním sociálním prostředím už nemá uživatel žádné vztahy. Nastává nevratné poškození některých lidských orgánů, projevují se postupující procesy tělesného rozpadu. V této fázi nastává celkový tělesný a duševní rozklad. 43
43
Göhlert,CH.,KŰHLN,F.Od návyku k závislosti. Praha:Eromedia gr. 2001, s.45 -49
39
Závislost na alkoholu a jeho vývojové fáze Průběh vzniku závislosti na alkoholu je podobný jako u jiných návykových látek v několika fázích. Délka jednotlivých fází je přímo úměrná typu alkoholu, který uživatel konzumuje a také v kolika letech začal s konzumací.
1. Počáteční fáze V této počáteční fázi je alkohol konzumován uživatelem příležitostně a to především v malém množství pro zlepšení nálady, zejména ve společnosti. Až po několika letech se zvýší tolerance na alkohol a to vede k potřebě vyšší dávky a pravidelnosti k dosažení kýženého stavu.
2. Prodromální fáze Konzumace alkoholu se stává pravidelnější a konzument začíná své pijáctví tajit. Konzument si často nepamatuje události, které prožil v opilosti, tzv. „okno“. Závislost si uživatel v žádném případě nepřipouští.
3. Kritická fáze V této třetí kritické fázi se u uživatele alkoholu už plně rozvinula psychická závislost. Úzce s tím souvisí problémy v práci, v rodině, odmítání problémů a pocity viny. Stejně tak jako u jiných typů drogových závislostí se uživatel neovládá a jeho zájmy se soustřeďují jen na obstarávání a konzumaci alkoholu. Obvyklým se stává ranní konzumace alkoholu a časté opilost.
4. Chronická fáze Uživatel se stává závislý na alkoholu ve všech směrech. V době, kdy uživatel nekonzumuje alkohol, se cítí špatně a jeho hlavními prožitky jsou silné abstinenční příznaky (deprese, pocení, úzkosti, třes v rukou, bolesti hlavy). Zvýšená tolerance na alkohol se náhle snižuje tak, že stačí již malá dávka alkoholu k potlačení negativních účinků abstinenčních příznaků. Dále také nastává nevratné poškození lidských orgánů a rozklad, jak tělesný tak duševní. 44
44
Göhlert,CH.,KŰHLN,F.Od návyku k závislosti. Praha:Eromedia gr. 2001, s.87 - 89
40
4. Prevence Jedním z hlavních pilířů protidrogové politiky je prevence. Prevencí rozumíme veškeré aktivity a intervence, které směřují k předcházení drogového problému. V prvé řadě je prevence zaměřena na skupinu osob, které ještě s drogou nejsou v kontaktu a snaží se ten první kontakt oddálit. Je více než zřejmé, že žádný zaručený návod jak se zbavit závislosti na drogách neexistuje, ale je možné tomuto jevu zdárně předcházet. Je více než důležité si uvědomit, že problém s drogami nevymizí a jsme proto nuceni se naučit koexistovat vedle drog. Cíleně preventivní programy nasměrovat na nejohroženější skupiny jako jsou dospívající a také jejich rodiče, podporovat zdravý životní styl a jasné odmítání návykových látek. Prevenci dělíme na primární, sekundární a terciární. V roce 1997 byly Americkým Národním ústavem pro zneužívání drog zavedeny tzv. principy prevence.
41
Základní principy prevence podle NIDA Americký Národní ústav pro zneužívání drog (National Institute on Drug Abuse):
preventivní programy mají zejména podporovat protektivní faktory a omezovat vliv rizikových faktorů,
riziko užívání drog je do velké míry ovlivněno vztahem mezi počtem a typem rizikových a protektivních faktorů,
dopad protektivních a rizikových faktorů se mění s věkem – například v dětství mají vyšší význam pro rozvoj užívání návykových látek rizikové faktory v rodině, naopak u dospívajících hrají významnější roli vrstevnici,
rizikové a protektivní faktory ovlivňují všechny skupiny populace, ale v různých skupinách mohou mít jiný efekt v závislosti na věku, pohlaví, etnické příslušnosti, kultuře a prostředí,
preventivní programy by měly být zaměřeny na všechny formy návykového chování jednak na užívání legálních drog (alkoholu a tabáku), tak užívání nelegálních drog ale i zneužívání volně dostupných látek jako jsou např. rozpouštědla nebo léky,
preventivní programy by měly vzít v úvahu způsob užívání návykových látek v daném místě nebo komunitě, měly by být zaměřené na ovlivnitelné rizikové faktory a posilování existujících protektivních faktorů, měli by zohledňovat věk, pohlaví a etnickou příslušnost.45
4.1 Prevence primární Mezi hlavní cíle primární prevence řadíme prvotní předcházení problému s drogami, zejména u jedinců, kteří ještě drogy nezačali užívat. Cílený vliv na zdravou populaci, například pomocí internetových sociálních sítí jako je například facebook, který navštěvuje zejména mladá generace, musí být nasměrován na fakt, že konzumace drog je nemoderní a nenormální jev. Do účinné prevence musí být zapojena především veřejnost, škola a rodina, kde se vytváří základní postoje a názory k danému problému konzumace drog a systémy hodnot mládeže. Primární prevence zaměřuje své úsilí na lidstvo jako na celek nebo přímou cestou na předem vybrané rizikové skupiny. Preferuje zdravý životní styl, podporuje volnočasové aktivity mládeže a tím se snaží předcházet experimentování s drogami 46.
45 46
Americký Národní ústav pro zneužívání drog (National Institute on Drug Abuse) Kalina,K.: Drogy a drogové závislosti 2. Praha: Úřad vlády 2003, s. 275.
42
Efektivní primární prevence a její zásady K obecným charakteristikám efektivního primárního programu zejména patří: 1. Kombinace různých strategií zaměřených na různé cílové skupiny jako jsou např. rodina, média, vrstevníci, škola. Z modelu bio-psycho-sociálního jednoznačně vyplývá, že příčiny konzumace drog bývají různorodé. Jednostranně orientované preventivní programy nemají naději na úspěch, a proto je potřeba programy koncipovat komplexně v koordinaci všech institucí. 2. Nepřetržité působení a uspořádanost plánování. Aktivity jednorázového charakteru, které neberou ohled na náklady a rozsah působení, např. celostátní protidrogové kampaně, které nejsou vůbec efektivní. Takto zkreslené informace jsou v konečném důsledku víc na škodu. 3. Cílené zaměření, přiměřenost informací a různých forem působení vzhledem k vybrané populaci. Při tvorbě preventivních programů se musí stanovit cílová skupina, sociokulturní zázemí, míra rizikovosti, úroveň vědomostí. Program by měl tyto skupiny zaujmout. 4. Propojenost prevence zneužívání legálních a nelegálních drog. Uživatelé často přecházejí od konzumace legálních drog ke zneužívání drog nelegálních. 5. Včasná intervence preventivních aktivit je ideální především v předškolním věku. Názory a postoje spolu s osobnostní orientací jsou definovány už v nejranějším dětském věku. Zkušenost jednoznačně ukázala, že pokud se s prevencí začíná v raném věku, tím je výsledek efektivnější. Zvolené metody působení na děti musí být přizpůsobeny jejich chápání a věku. 6. Primární prevence s orientací pozitivní a jasné ukázky případných pozitivních alternativ a podpory zdravého životního stylu.
43
Mezi neúčinnou formu prevence řadíme: a) pouhé předávání o účincích drog na zdraví b) zakazování, moralizování a přehnané odstrašování c) výchova postavená na pocitech a emocích
Mezi účinné formy prevence řadíme: a) Využití modelu „KAB“, což je posílení chování jedince s cílem naučit ho zvýšeným sebevědomým odolávat tlaku k užívání drog. b) Využití prvku „peer“, který klade především důraz na aktivitu. Pro dospívající jsou často kamarádi přijatelnější autoritou oproti rodičům. Z těchto důvodů by měl dospělý jedinec vystupovat pouze v roli moderátora a iniciátora. V konečném důsledku jsou ale děti, jejich vzájemné předávání názorů a postojů aktivní složkou.
c) Podpora
projektivních
činitelů,
vytváření
podpůrného
prostředí
a
patří
zde
i specializovaná péče, v případě, že se dospívající ocitá v krizi.47
Rodina a prevence Základní složkou primární prevence je rodina. V souvislosti se svým ryze soukromým charakterem je velmi často skrytá. Většina dospělých jsou velmi často také rodiči a z tohoto důvodu je prevence směrována na místa, kde se dospělá populace schází. Jedním z preventivních prvků působících v rodině, mající schopnost ovlivnit dospívajícího v užívání drog je funkčnost rodiny. Výchovné působení cíleně směřujeme ke zdravému životnímu stylu. Neustálé posilování zdravého sebevědomí rodiči u svých dětí. Schopnost rodičů se svými dětmi o návykových látkách mluvit tak, že zcela problematice o drogách v jakémkoliv věku rozumí. Děti chápou svou rodinu jako závazný model společnosti, který orientuje dospívajícího na určité hodnoty, ale na druhou stranu ho vystavuje konfliktům a současně mu je poskytována i podpora.48
47
Kalina, K.a kol.: Drogy a drogové závislosti 2. Praha: Úřad vlády ČR 2003, s. 275-281.
48
Kalina, K.a kol.: Drogy a drogové závislosti 2. Praha: Úřad vlády ČR 2003, s. 275
44
Dle K. Nešpora, je výchova nelehká a žádný univerzální způsob jak postupovat při výchově dítěte vlastně neexistuje. Model výchovy si každá rodina nachází svůj vlastní. Nešpor uvádí příklady následujících výchovných typů: 1. Přijímající rodiče: jsou se svým dítětem spokojeni, věnují se dítěti a mají z něj radost, hodně jej motivují, jsou citliví na jeho potřeby a názory. 2. Odmítající rodiče: jsou vůči dítěti kritičtí, dítě nevyhledávají a nejsou z něho potěšeni, nemnoho jej povzbuzují, jsou lhostejní na jeho potřeby a názory. 3. Omezující rodiče: zřetelně stanoví pravidla a vymezí následky za jejich porušení, jimi stanovená pravidla pevně a předvídatelně prosazují, málokdy však podléhají vynucování nebo nátlaku. 4. Povolní rodiče: zřetelně nestanoví pravidla a současně ani nevymezí následky za jejich nedodržení. Nejsou jimi striktně ani předvídatelně prosazována pravidla. Velice lehce podléhají vynucování a nátlaku. Rodiče, dobře vychovávající své děti, jsou především ti, kteří mají schopnost své dítě přijmout, dají mu pevná měřítka a na druhou stranu od svých dětí očekávají zralé chování. 49
Rodina a zásady prevence
umění dítěti naslouchat a získat si jeho důvěru
o drogách umět s dítětem otevřeně hovořit
předcházet nudě vhodným programem
být nápomocen dítěti najít hodnoty, díky kterým bude pro něj snazší odmítat drogy
tvorba zdravých rodinných pravidel
být nápomocen dítěti s obranou vůči rizikové společnosti
posilovat zdravé sebevědomí dítěte
navázání spolupráce mezi dospělými vzájemně.50
49
Nešpor, K., Csémy, L.: Alkohol, drogy a vaše děti. Praha: Besip 1997, s. 12-13.
50
Nešpor, K., Csémy, L.: Léčba a prevence závislostí. Praha: Psychiatrické centr. Praha 1996,s. 22
45
Rodina a pravděpodobná rizika selhání Mezi nejčastější rizika rodinných selhání patří jednoznačně rozpad rodiny, její nefunkčnost, dalšími příklady jsou četnost rodiny, rodina a její sociální situace, bytová situace, osobnost rodičů a jejich zájem a vztahy k dítěti.
Škola a prevence Školská zařízení a školy tvoří v primární prevenci prioritní postavení. Základním nástrojem vytvořeným k boji s drogovou problematikou se nazývá – Minimální preventivní program. Na vypracování MPP se podílí školní metodik prevence společně se všemi pedagogy, ale i vedením školy. Program se opírá o všeobecné zásady efektivní primární prevence. Program je vytvořen, za pomoci řádu školy, kde je jasně uvedeno stanovisko školy k drogám. Také zde nalezneme sankce, opatření následné kroky při jeho porušení. MPP navazuje spolupráci s rodiči, ale i jinými institucemi. Nezbytnou součástí bývá i přehled využívání volného času. Program je zpracovaný tak, aby zohledňoval věk a osobnostní zvláštnosti žáků. Interaktivní programy řadíme mezi efektivní preventivní programy pro děti, které vedou peer aktivisti anebo proškolení pedagogové. Dále zde řadíme, vrstevnické peer programy, které využívají pozitivního vzoru chování. Méně účinná forma prevence je považována samotná výuka, kde dochází k pouhému předávání informací o drogách. To jaký bude mít MPP na škole úspěch je ovlivněn několika faktory, jako jsou například: pedagog a jeho osobnost, využívání externích odborníků, předpoklady cílové skupiny a vhodná organizace programu.
Pedagogické principy a požadavky v prevenci drogové závislosti a) Stanovení cílů programu, předpokládá jasné vyjádření problematiky a formulaci všech cílů. Pedagog si hned od počátku stanoví cíle svého působení. Také si určí jaké dovednosti a hodnoty chce žákům předat. Dílčí a etapové cíle by měli odpovídat konceptu protidrogové politiky školy. Cíle se plánují ve dvou základních oblastech:
preference zdravého životního stylu,
zvyšovat obranyschopnost dospívajících vůči nabízeným drogám.
46
b) Soustavnost a dlouhodobé působení, pod těmito pojmy rozumíme požadavek, aby všechny informace a aktivity programu byly sjednoceny do funkčního systému. Nesmí docházet k nahodilým akcím jednorázového charakteru. Mezi hlavní úkoly kladené na pedagoga řadíme především:
vzájemná návaznost jednotlivých témat,
dle ročníků postupovat přiměřeně ve výběru jednoduchých forem a metod ke složitějším,
zachování kontinuity a působení na dospívající na všech úrovních školského systému.
c) Princip přiměřenosti, znamená formulovat sdělené informace s ohledem na věk cílové skupiny. V praxi to znamená, že čím mladší je žák, tím by měly být informace méně specifické. d) Požadavek názornosti, vnímáme ve smyslu záměrného využívání pozitivních názorných modelů. Pedagog by měl znát současné vzory cílové skupiny a následně pozitivně využít tyto informace, při řešení vzniklých každodenních situací. e) Požadavek aktivnosti, stěžejním bodem by měl být interaktivní a malý program, na který jsou kladeny následující požadavky:
činnost jedince by měla být buď samostatná, nebo v málo četných skupinách, při řešení problémových metod,
aktivizovat volní, poznávací a citové procesy,
vhodně motivovat žáky,
na základě získaných vědomostí spoluvytvářet kvalitní postoje a vhodné projevy chování.
47
f) Požadavek uvědomělosti, kde základním principem je převedení získaných vědomostí spolu s dovednostmi do každodenního života. Neměli by se žákům předkládat informace bez toho, aby byly pochopeny. Naopak vhodné je:
žáci musí pochopit, že problém návykových látek je součástí naší společnosti tedy i jich samých
poskytnout jim ucelený přehled poznatků, přispět k jejich osvojení a naučit je orientovat se v problematice drog,
umožnit žákům selekci vlastních postojů,
formovat a upevňovat postoje žáků tak, aby tvořili součást hodnotového žebříčku a tím i předpokladem pozitivních projevů chování s možným kladným vlivem na své okolí,
preferovat výběr životního stylu se zdravým základem.51
4.2 Prevence sekundární Sekundární prevence velmi často nazývána časná intervence. Nejdůležitější složku sekundární prevence tvoří brzké rozpoznání problém s drogami a jeho následná léčba. Nezastupitelnou roli zde hraje zejména rodina. Právě změny, které mohou provázet chování dítěte, jsou kupříkladu tyto: častý spánek během dne, úbytek váhy, zanedbaný zevnějšek, zvýšená nebo naopak snížená aktivita, mění se okruh přátel, zhoršení výsledků ve škole a další, bývají varovnými příznaky situace, kdy dítě je uživatelem drog. Podstatou je, že situace bude dítětem bagatelizována a už vůbec si nebude připouštět problém s drogovou závislostí. V tento okamžik záleží na postoji rodičů, zda argumentům dítěte uvěří nebo naopak. Někteří rodiče se ztotožňují s postojem, že ideální je dítě izolovat, ale nelze se spoléhat na to, že problém závislosti za rodiče vyřeší pouze odborníci. Ve velké většině výše popsaných situací jde o běh na dlouhou trať a k největším pokrokům můžeme řadit již fakt, že dítě s určitou periodickou pravidelností začne navštěvovat terapeuta a spolupracovat s ním. Sekundární prevence si dává jako hlavní cíle zcela zastavit závislost na drogách, anebo v krajním případě negativní účinky návykových látek alespoň omezit.52
51
Kalina, K.a kol.: Drogy a drogové závislosti 2. Praha: Úřad vlády ČR 2003, s.292 - 293
52
Presl, J.: Drogová závislost. Praha: Maxdorf 1994, s.64-65
48
Je známa existence systému odborné pomoci uživatelům návykových látek a jednotlivá zařízení poskytující různé typy služeb:
Střediska drogových závislostí jako jsou např. DROP-IN (nadace), SANANIM (občanské sdružení), které jsou zaměřeny na léčbu závislostí nesouvisejících s alkoholem. Občanské sdružení SANANIM vzniklo v roce 1990, od roku 2002 funguje internetová poradna, která je vyhledávaná zejména pro svou anonymitu.
Telefonické linky důvěry, řada z nich má nepřetržitý provoz a slouží převážně pro první kontakt, radu, pomoc v krizi a podle druhu a rozsahu problému odkazují a nabízejí služby dalších specializovanějších pracovišť.
Alkoholicko – toxikologické poradny, tento typ poraden bývá často přímo součástí psychiatrických oddělení a zabývají se převážně psychickými poruchami v souvislosti s užíváním alkoholu, tlumivých látek a postupně se rozšiřují i na jiné nealkoholové drogy. Podle vstupních údajů doporučují vhodný typ léčebného zařízení nebo ambulantní docházení. Ambulantně můžou zde docházet na doléčování i pacienti po absolvování léčby.
Streetwork – jedná se o služby, které Streetworker poskytuje přímo tam, kde se klienti soustřeďují - ulice, nádraží, kluby, aj. Jeho úkolem je kontaktovat cílové skupiny a především jednotlivce, kteří jsou nejvíce ohrožení a poskytnout jim odbornou pomoc.
Nízkoprahová kontaktní centra, která jsou především určená k poradenství, rychlé krizové intervenci, sociální a zdravotní pomoci převážně osobám, které nemají motivaci k léčbě. Jsou určena přímo drogové klientele, u kterých není jiný poradenský přístup vhodný, nutný nebo možný. Jejich hlavní předností je nízkoprahovost, tj. dostupnost pro každého, která zvyšuje pravděpodobnost jejich vyhledání dále pak anonymita a široká nabídka služeb.
Ambulantní lékařská péče o závislé na drogách, ordinace a střediska zajišťující léčbu závislosti na drogách.
Denní stacionář, jedná se o každodenní psychiatricko-psychologickou a psychosociální péči o pacienty, pro které v danou chvíli není nutný nebo možný pobyt v lůžkovém zařízení a běžná ambulantní nebo poradenská péče je pro ně málo intenzívní. Jedná se převážně o jedince, kteří absolvovali pobyt v psychiatrické léčebně nebo se připravují na dlouhodobý léčebně-rehabilitační pobyt či se z takového pobytu vrátili a potřebují ještě po určitou dobu denní kontakt.
49
Detoxifikační jednotky, detoxifikace je speciální krátkodobá až střednědobá (několik týdnů) většinou medicínská a psychologická pomoc při vysazování drog. Jejím hlavním cílem je zbavit organismus návykové látky, pomoci jedinci překonat možné abstinenční příznaky a připravit jej na další léčbu.
Ústavní léčba, ve zdravotních zařízeních (např. speciální oddělení v rámci psychiatrických léčeben) znamená pro uživatele bezpečnější ochranné prostředí, kde má nízkou dostupnost návykových látek, nedostává se do situací, které v běžném životě fungují jako spouštěče, je zde k dispozici odborná péče a organizovaný program.
Terapeutické komunity, ve kterých probíhá dlouhodobý léčebný a resocializační program. Mají tu přednost, že se pacient co nejaktivněji podílí na léčbě, vytváří se zde obousměrná komunikace mezi pacientem a jednotlivými členy terapeutického týmu a mezi pacienty navzájem. Zvláštní význam mají terapeutické komunity pro dospívající a mladé lidi. Mezi hlavní úkoly zde není překonání problému s drogou, ale proces, který pomáhá dynamickému rozvoji osobnosti. Program zahrnuje různé terapeutické postupy, nacvičují se praktické dovednosti, učí se relaxačním technikám. Nutné je navázání velmi úzké spolupráce s rodinou. Dlouhodobá perspektiva u těchto pacientů je dobrá, dospějí, dozrají a jejich drogová minulost se jim stane jen špatnou vzpomínkou. Absolvování komunity je proces velmi náročný, ale její dokončení se stává velkou nadějí vedoucí k trvalé abstinenci.
Následná péče, doléčovací programy a resocializační centra, jsou určena pro klienty, kteří prošli určitým typem léčby. Pomáhají narkomanům ke stabilizaci ve zcela nových podmínkách života. Podle jednotlivých případů trvá doléčovací program od dvou měsíců do jednoho roku. Velký důrazy se kladou na nácviky různých situací jako jsou selhání, jak se zachovat a co konkrétně dělat, dojde-li k opětovnému užití či užívání drogy, aby se člověk znovu nepropadl zpět do závislosti (tzv. prevence relapsu).
Chráněné programy, chráněná práce.
Anonymní narkomané, jedná se o mezinárodní organizaci (Narcotics Anonymous), velmi podobnou známějším Anonymním alkoholikům. Jde tu o naprosto odlišný pohled a vedení závislých lidí, kteří se pravidelně scházejí ve skupinách, kde pracují anonymně a nejsou vedeni profesionály. Skupina je určena všem, kdo mají touhu přestat brát drogy.
50
Prostředky léčby spadající pod sekundární prevenci:
změna prostředí, ve kterém uživatel žil závislým životem,
detoxifikace a následné změny návyků,
zastavení užívání drogy,
průzkum uplynulých životních událostí,
konfrontací s tím co uživatele poškozovalo a jakým způsobem ubližoval svému nejbližšímu okolí,
pochopení a rozpoznávání odpovědnosti za vlastní život,
smysluplné hledání života a jeho hodnot,
být nápomocna v uvědomění si reality vztahů a vazeb k nejbližšímu okolí,
hledání způsobů k vytváření změn a jejich následné udržení,
udržování hodnot, které přímo souvisí se získanou abstinencí.53
4.3 Prevence terciární Převážně se jedná o eliminaci negativních dopadů spojených s užíváním drog. Narkoman pravidelně drogu užívá, avšak léčbu odmítá a braní drogy nevidí jako problém. Preventivní systém fungující jako eliminátor k potlačení nežádoucích projevů spojených s toxikománií (např. výskyt HIV, žloutenka). Mezi základní nástroje prevence řadíme společností často odsuzované poskytování čistých injekčních stříkaček. Je ale více než zřejmé, že v případě kdy drogová závislost již nastala, je hlavním cílem společnosti tento problém kontrolovat. Současně zde existuje také léčba formou substituce, což v praxi znamená nahradit nečisté zákonem potírané drogy, drogami chemicky čistými. Tento způsob se zdá být z pohledu lékařů více bezpečný, i přestože je širokou veřejností nepochopen a odmítán. Společnost zcela mylně zastává názor, že se jedná o podporu drogové závislosti. Pravdou, ale je, že tento typ léčby se výhradně používá pouze tam, kde veškeré ostatní možnosti již selhaly. Substituce je možná pouze u závislostí na opiátech. Podstatnou roli zde sehrává fakt, že navázaná spolupráce při aplikaci drogy často vede i ke snížení dávky a dochází velmi často až ke kompletní abstinenci.54
53
Kalina, K.a kol.: Drogy a drogové závislosti 1. Praha: Úřad vlády ČR 2003, s.146
54
Presl, J.: Drogová závislost. Praha: Maxdorf 1994, s.66
51
Terciární prevence a její dvě úrovně:
znovuzačlenění abstinujících jedinců do společnosti,
intervence u uživatelů, kteří stále ještě drogy užívají. Prozatím nechtějí s užíváním drog přestat, a proto je prevence směřována především na potlačení zdravotních rizik a snížení přenosů infekčních chorob během nitrožilní aplikace.55
55
Kalina, K.a kol.: Drogy a drogové závislosti 1. Praha: Úřad vlády ČR 2003, s.147
52
II. PRAKTICKÁ ČÁST 5. Výzkumná část diplomové práce 5.1 Cíl a stanovení hypotéz výzkumu Cílem mého výzkumu, bylo ověřit jaká je informovanost o drogové problematice, zjistit dostupnost drog u studentů a porovnat dosavadní zkušenosti se zneužíváním návykových látek mezi studenty středních odborných škol u nás a v zahraničí. Výzkum byl prováděn v Česku mezi studenty střední odborné školy v Karviné a Polsku mezi studenty střední odborné školy v Cieszynie. Stanovení hypotéz: Hypotéza H1:
Dostačující informovanost o drogové problematice má více než 70% českých i polských studentů.
Hypotéza H2:
Zkušenost s návykovou látkou již před čtrnáctým rokem života má méně než 50% českých a 50% polských studentů.
Hypotéza H3:
Nejdostupnější drogou na trhu, vyjma alkoholu a cigaret, je pro české a polské studenty marihuana.
Hypotéza H4:
Obstarat si nelegální drogu není pro více než 60% oslovených respondentů z obou zemí nic složitého.
5.2 Metodika studie Metoda, kterou jsem použila při provádění výzkumu na středních odborných školách v Karviné a v polském Cieszynie, byla metoda anonymního dotazníku. Anonymní dotazník jsem vytvořila, jak v českém, tak i v polském jazyce a oba tyto dotazníky jsou obsaženy v přílohách této diplomové práce. Anonymní dotazník jsem cíleně rozčlenila do tří samostatných celků po sedmi otázkách, přičemž každý z těchto celků zkoumá jiný okruh drogové problematiky. První část těchto otázek je zaměřena na drogovou problematiku a jejím hlavním cílem je prozkoumat všeobecnou informovanost související s danou problematikou. 53
Druhá část otázek je zaměřena na faktické užívání drog a třetí závěrečná část otázek je zaměřena na prozkoumání možnosti obstarání si nelegální drogy mezi studenty oslovených středních odborných škol. Ke všem otázkám uvedeným v anonymním dotazníku jsem respondentům nabídla několik uzavřených odpovědí. Následné odpovědi studentů jsem vyjádřila jak ve formě tabulek, tak formou grafického znázornění, konkrétně výsečovým a sloupcovým grafem, které má dle mého názoru přehlednější vypovídací hodnotu.
5.3 Selekce dotazovaných Výzkumné šetření bylo provedeno v Česku na střední odborné škole v Karviné, zúčastnili se ho žáci čtyřletého studijního oboru – cestovní ruch. Dále bylo provedeno v Polském Cieszynie ve škole s názvem I Liceum Profilowane , obor vzdělání klasa turystyczno językowa. Liceum Profilowane je v polském školství obdoba české střední odborné školy. Obor vzdělání byl záměrně vybrán obdobný u obou středních škol. Respondenti obou škol byli vybráni z druhých a třetích ročníků tedy ve věku 16 – 19 let. Šetření proběhlo v měsíci únoru 2013. Studenti obou škol byli seznámeni s účelem výzkumného šetření a pro větší objektivitu, ujištění o anonymitě dotazníku. Souhrnný počet studentů uvedených ročníků obou škol je 125 z toho českých studentů 61 a polských studentů 64. Poměr dívek a chlapců na české škole je 35 dívek a 26 chlapců, v polské škole je poměr 39 dívek a 25 chlapců. V obou školách tento obor studuje více dívek než chlapců, ale pro účely výzkumu jsou rozdíly v počtu žáků nepatrné a poměr respondentů se zdá být vyrovnaný.
5.4 Výsledky dotazníkového šetření Výsledné odpovědi respondentů ke každé otázce, která byla součástí anonymního dotazníku, jsem sečetla a následně zavedla do tabulek. Mimo to je součástí tabulek i procentní hodnocení každé odpovědi respondentů. Dále pak jsou odpovědi respondentů vyjádřeny formou grafického znázornění, konkrétně výsečovým a sloupcovým grafem, které má dle mého názoru přehlednější vypovídací hodnotu. Výsledná data vyjádřená v grafech jsem shrnula v dílčích závěrech.
54
5.4.1. Otázky zkoumající informovanost 5.4.1.1. O nebezpečnosti drog jsem se nejvíce dozvěděl/a?
a) z výuky ve škole b) od rodičů c) od spolužáků d) mimo školu e) od sourozence f) z televize, internetu g) z četby Tabulka 1 – O nebezpečnosti drog jsem se nejvíce dozvěděl/a?
CZ
PL
CZ + PL
CZ + PL v %
Z výuky ve škole
14
18
32
26
Od rodičů
3
6
9
7
Od spolužáků
8
4
12
9
Mimo školu
6
8
14
11
Od sourozence
3
2
5
4
Z televize, internetu
22
19
41
33
Z četby
5
7
12
10
Graf 1 – Výsečový: O nebezpečnosti drog jsem se nejvíce dozvěděl/a?
55
Graf 2 – Sloupcový: O nebezpečnosti drog jsem se nejvíce dozvěděl/a?
Dílčí závěr Informovanost o nebezpečnosti drog je u dotazovaných studentů 100%, což je dle mého názoru, s ohledem na věk dotazovaných studentů informace velice pozitivní. Z výsledných dat je patrné (viz. Graf 1), že největší část informací o nebezpečnosti drog získávají z televize nebo internetu (33%) a z výuky ve škole (26%). V případě, že budeme srovnávat odpovědi českých a polských studentů (viz. Graf 2), je zřejmé, že studenti z Čech získávají informace o nebezpečnosti drog převážně z médií (37%) a polští studenti z výuky ve škole (28%).
56
5.4.1.2. Proč pro tebe není dobré brát drogy (včetně tabáku a alkoholu)?
a) drogy škodí zdraví b) v užívání drog mi brání mravní nebo náboženské důvody c) drogy jsou příliš drahé d) strach ze závislosti drog e) mí rodiče silně odsuzují lidi, kteří berou drogy f) drogy zničily někoho, koho dobře znám Tabulka 2 – Proč pro tebe není dobré brát drogy (včetně tabáku a alkoholu)?
CZ
PL
CZ + PL
CZ + PL v %
Drogy škodí zdraví V užívání drog mi brání mravní nebo náboženské důvody Drogy jsou příliš drahé
23
12
35
28
2
13
15
12
11
9
20
16
Strach ze závislosti drog Mí rodiče silně odsuzují lidi, kteří berou drogy Drogy zničily někoho, koho dobře znám
22
20
42
34
1
5
6
5
2
5
7
5
Graf 3 – Výsečový: Proč pro tebe není dobré brát drogy (včetně tabáku a alkoholu)?
57
Graf 4 – Sloupcový: Proč pro tebe není dobré brát drogy (včetně tabáku a alkoholu)?
Dílčí závěr V této otázce zkoumám důvody, proč není dobré pro české a polské studenty brát drogy. Studenti měli na výběr z několika nejčastějších odpovědí na tuto otázku. Nejčetnější zaznamenanou odpovědí byl (viz. Graf 3) strach z drogové závislosti (34%) a fakt, že drogy škodí zdraví (28%). Obě tyto nejčetnější odpovědi jasně ukazují na jisté znalosti negativních aspektů spojených se závislostí. Překvapivé zejména u polských studentů je (viz. Graf 4), že celých 20 % dotazovaných nebere drogy pouze z náboženských důvodů, což čeští studenti neberou vůbec v potaz. Zajímavým srovnáním českých a polských studentů je odpověď za a), kdy o celých 19 % více českých studentů (38%) oproti studentům polským (19%), nebere drogy z důvodu, že škodí zdraví.
58
5.4.1.3. Jaké si myslíš, že jsou důvody pro užívání návykových látek?
a) nuda b) zvědavost c) potlačení problémů (např. v rodině) d) navození příjemných pocitů e) začlenění do party f) žádné Tabulka 3 – Jaké si myslíš, že jsou důvody pro užívání návykových látek?
CZ
PL
CZ + PL CZ + PL v %
Nuda
19
19
38
30
Zvědavost
10
16
26
21
Potlačení problémů (např. v rodině)
18
13
31
25
Navození příjemných pocitů
4
4
8
6
Začlenění do party
8
9
17
14
Žádné
2
3
5
4
Graf 5 – Výsečový: Jaké si myslíš, že jsou důvody pro užívání návykových látek?
59
Graf 6 – Sloupcový: Jaké si myslíš, že jsou důvody pro užívání návykových látek?
Dílčí závěr Tato otázka zkoumá především důvody, které vedou dospívající mládež k užívání drog. Mezi nejčastěji volené odpovědi (viz. Graf 5) patří nuda (30%), zvědavost (21%) a potlačení problémů (25%). Absence odpovědí, související se začleněním do party (14%) byla pro mě překvapující, protože v celé drogové problematice zaujímá začlenění do party jeden z nejrizikovějších faktorů vzniku závislosti na drogách. Z porovnání mezi českými a polskými studenty (viz. Graf 6) vyplývá, že o 9 % méně polských studentů (20%) oproti studentům českým (29%) inklinuje ke drogám z důvodu potlačení problémů (např. v rodině).
60
5.4.1.4. Myslíš si, že máš dostatek informací o drogách?
a) ano b) ne c) průměrně Tabulka 4 – Myslíš si, že máš dostatek informací o drogách?
CZ
PL
CZ + PL
CZ + PL v %
Ano
22
26
48
39
Ne
9
14
23
18
Průměrně
30
24
54
43
Graf 7 – Výsečový: Myslíš si, že máš dostatek informací o drogách?
61
Graf 8 – Sloupcový: Myslíš si, že máš dostatek informací o drogách?
Dílčí závěr Touto otázkou jsem se snažila zkoumat dostatečnost informací o drogách z pohledu samotných studentů. Pouze 39 % studentů je přesvědčeno, že má dostatečné informace o drogách (viz. Graf 7). Oproti tomu 18 % dotazovaných studentů tvrdí, že nejsou dostatečně informováni o drogové problematice a překvapivých 43 % respondentů je informováno jen průměrně. Z porovnání odpovědí českých a polských studentů (viz. Graf 8) můžeme vyčíst, že v nich nejsou výrazně patrné rozdíly. Příkladně bych zde chtěla uvést, že o 5 % více polských studentů (41%) oproti studentům českým (36%) má pocit, že mají dostatek informací o drogách.
62
5.4.1.5. Myslíš si, že ti tvá škola předává dostatečné množství informací o drogové problematice?
a) ano, je to dostačující b) mohlo by to být lepší c) ne, vůbec žádné Tabulka 5 – Myslíš si, že ti tvá škola předává dostatečné množství informací o drogové problematice?
CZ
PL
CZ + PL
CZ + PL v %
Ano, je to dostačující
22
29
51
41
Mohlo by to být lepší
39
35
74
59
Ne, vůbec žádné
0
0
0
0
Graf 9 – Výsečový: Myslíš si, že ti tvá škola předává dostatečné množství informací o drogové problematice?
63
Graf 10 – Sloupcový: Myslíš si, že ti tvá škola předává dostatečné množství informací o drogové problematice?
Dílčí závěr Tato otázka má za cíl prozkoumat a porovnat funkčnost preventivních programů na školách v Česku a Polsku. Informace, které jsou studentům předávány školou, se zdají být dostačující (viz. Graf 9) pro 41 % studentů. Oproti tomu celých 59 % dotazovaných studentů není zcela spokojeno s tím, jakým způsobem jejich školy přistupují k jejich informovanosti o tak závažném problému, jakým bezesporu drogy jsou. V případě, že se budeme snažit porovnat informovanost na školách v Česku a Polsku (viz. Graf 10), tak o více než 9 % polských studentů (45%) ve srovnání se studenty českými (36%) považuje informace předávané jim školou za dostačující.
64
5.4.1.6. Které drogy, níže uvedené jsou podle tvého názoru nejnebezpečnější?
a) cigarety b) marihuana c) kokain d) extáze e) pervitin f) heroin Tabulka 6 – Které drogy, níže uvedené jsou podle tvého názoru nejnebezpečnější?
CZ
PL
CZ + PL
CZ + PL v %
Cigarety
0
2
2
2
Marihuana
1
4
5
4
Kokain
13
11
24
19
Extáze
5
7
12
9
Pervitin
17
19
36
29
Heroin
25
21
46
37
Graf 11 – Výsečový: Které drogy, níže uvedené jsou podle tvého názoru nejnebezpečnější?
65
Graf 12 – Sloupcový: Které drogy, níže uvedené jsou podle tvého názoru nejnebezpečnější?
Dílčí závěr Otázka měla za cíl prozkoumat informovanost o jednotlivých typech návykových látek a jejich nebezpečnosti. Mezi nejnebezpečnější drogy (viz. Graf 11) řadí studenti heroin (37%), pervitin (29%) a kokain (19%). Více dostupnější drogy se dotazovaným studentům nejeví jako až tak nebezpečné – extáze (9%), marihuana (4%), cigarety (2%). Alarmujícím se zdá být fakt (viz. Graf 12), že 0 % českých studentů považuje cigarety, za drogu s nulovým nebezpečím, přičemž je zřejmé, že v České republice podléhá závislosti na nikotinu podstatně větší množství lidí, než je tomu u ostatních drog figurujících v odpovědi.
66
5.4.1.7. Kdyby jsi měl/a problémy s užíváním drog, na koho by ses obrátil/a?
a) poradil/a bych se s kamarády b) řekl/a bych o tom rodičům c) kontaktoval/a bych protidrogové centrum d) zkusil/a bych internetovou poradnu e) svěřil/a bych se učiteli ve škole Tabulka 7 – Kdyby jsi měl/a problémy s užíváním drog, na koho by ses obrátil/a?
CZ
PL
CZ + PL
CZ + PL v %
Poradil/a bych se s kamarády
11
14
25
20
Řekl/a bych o tom rodičům Kontaktoval/a bych protidrogové centrum Zkusil/a bych internetovou poradnu Svěřil/a bych se učiteli ve škole
1
4
5
4
16
19
35
28
28
21
49
39
5
6
11
9
Graf 13 – Výsečový: Kdyby jsi měl/a problémy s užíváním drog, na koho by ses obrátil/a?
67
Graf 14 – Sloupcový: Kdyby jsi měl/a problémy s užíváním drog, na koho by ses obrátil/a?
Dílčí závěr Odpovědi na tuto otázku měly prozkoumat postoje a reakce studentů v situaci, kdy by se měli problému s užíváním drog postavit tváří v tvář. Největší množství studentů (39%) upřednostňuje anonymitu (viz. Graf 13) a jejich prvotní reakcí na vzniklou situaci by byla internetová poradna. Dalšími nejčastějšími uváděnými odpověďmi bylo kontaktování protidrogového centra (28%) anebo rady svých kamarádů (20%). Jen jeden jediný student z Česka (2%) by se s tímto problémem obrátil na své rodiče (viz. Graf 14), což ve srovnání se studenty z Polska (7%) je o 5 % méně.
68
5.4.2. Otázky zkoumající dostupnost drog 5.4.2.1. Je pro tebe složité obstarat si nelegální drogu?
a) ano, nevím na koho se obrátit b) ne, žádný problém c) nevím, nezkoušel jsem to Tabulka 8 – Je pro tebe složité obstarat si nelegální drogu?
CZ
PL
CZ + PL
CZ + PL v %
Ano, nevím na koho se obrátit
12
14
26
21
Ne, žádný problém
39
42
81
65
Nevím, nezkoušel jsem to
10
8
18
14
Graf 15 – Výsečový: Je pro tebe složité obstarat si nelegální drogu?
69
Graf 16 – Sloupcový: Je pro tebe složité obstarat si nelegální drogu?
Dílčí závěr Otázku jsem postavila na faktickém zjištění, zdali je pro dotazované studenty složité obstarání si nelegální drogy. Pro alarmujících 65 % studentů z Česka i z Polska (viz. Graf 15) není žádný problém obstarat si nelegální drogu. Z toho vyplývá, že více než 2/3 dotazovaných studentů má osobní zkušenost s obstaráním si drogy anebo znají ve svém okolí někoho, kdo drogy distribuuje. Na základě posouzení odpovědí českých a polských studentů je patrné (viz. Graf 16), že v případě obstarání si nelegální drogy, není mezi těmito studenty výraznější rozdíl (Poláci 65% vs. Češi 64%).
70
5.4.2.2. Nabízel ti už někdo nelegální drogu?
a) ano b) ne c) nechci se vyjádřit Tabulka 9 – Nabízel ti už někdo nelegální drogu?
CZ
PL
CZ + PL
CZ + PL v %
Ano
46
55
101
81
Ne
9
7
16
13
Nechci se vyjádřit
6
2
8
6
Graf 17 – Výsečový: Nabízel ti už někdo nelegální drogu?
71
Graf 18 – Sloupcový: Nabízel ti už někdo nelegální drogu?
Dílčí závěr V této otázce jsem měla snahu prozkoumat stav distribuce drog u oslovených respondentů. Z odpovědí studentů je více než zřejmé (viz. Graf 17), že 81 % studentů byly, ať už ve škole nebo v jejich nejbližším okolí drogy nabízeny. Vzhledem k tomu, že 6 % respondentů nemělo ochotu se vyjádřit k dané otázce, ať už ze strachu nebo z jiného důvodu, na základě svých zkušeností si dovolím říci, že zmiňovaných 6 % je možné přičíst k již výše zmíněným 81 %. Pokud má úvaha je pravdivá, nabízí se otázka „Jak je možné, že 87 % studentů byla již někdy nabízena droga?“. Jen pro srovnání (viz. Graf 18), bych ráda uvedla, že drogy byly nabízeny o 10 % více studentům v Polsku (86%), než českým studentům (76%).
72
5.4.2.3. Víš o někom ze školy, kdo pravidelně užívá nelegální drogy?
a) ano b) ne c) nejsem si jistý/á Tabulka 10 – Víš o někom ze školy, kdo pravidelně užívá nelegální drogy?
CZ
PL
CZ + PL
CZ + PL v %
Ano
34
40
74
59
Ne
8
13
21
17
Nejsem si jistý/á
19
11
30
24
Graf 19 – Výsečový: Víš o někom ze školy, kdo pravidelně užívá nelegální drogy?
73
Graf 20 – Sloupcový: Víš o někom ze školy, kdo pravidelně užívá nelegální drogy?
Dílčí závěr V této otázce jsem chtěla prozkoumat jak znalost školního prostředí studenty, tak jejich znalost o spolužácích v souvislosti s nelegálním užíváním drog. Na základě výsečového grafického znázornění (viz. Graf 19) je patrné, že 59 % dotazovaných studentů má povědomost o některých svých spolužácích ve škole, kteří s určitou pravidelností užívají nelegální drogy. Pokud by se nám jednalo o srovnání polských a českých studentů (viz. Graf 20), je možné konstatovat, že všeobecný přehled studentů o svých spolužácích se v podstatě v Polsku, a ani v Česku neliší.
74
5.4.2.4. Která droga z níže uvedených je pro tebe nejdostupnější?
a) alkohol b) cigarety c) marihuana d) pervitin e) kokain Tabulka 11 – Která droga z níže uvedených je pro tebe nejdostupnější?
CZ
PL
CZ + PL
CZ + PL v %
Alkohol
32
20
52
42
Cigarety
22
26
48
38
Marihuana
7
18
25
20
Pervitin
0
0
0
0
Kokain
0
0
0
0
Graf 21 – Výsečový: Která droga z níže uvedených je pro tebe nejdostupnější?
75
Graf 22 – Sloupcový: Která droga z níže uvedených je pro tebe nejdostupnější?
Dílčí závěr Otázka měla za úkol prozkoumat názory dotazovaných studentů na to, které drogy jsou pro ně samotné nejdostupnější. Při sestavování odpovědí byly záměrně vybrány nejčastěji zneužívané návykové látky mezi školní mládeží. Výsledné odpovědi jasně naznačují (viz. Graf 21), že nejdostupnějšími drogami pro všechny respondenty jsou alkohol (42%), cigarety (38%) a marihuana (20%). Jestliže porovnáme rozdílnost odpovědí studentů v Česku a Polsku (viz. Graf 22), tak zjistíme, že pro více než 21 % českých studentů (52%) je dostupnější alkohol oproti studentům polským (31%) a dále pak, že pro více než 17 % studentů v Polsku (28%) je dostupnější marihuana oproti studentům v Česku (11%). Pervitin a kokain se zdají být zcela nedostupnými, jak pro české, tak i pro polské studenty.
76
5.4.2.5. Požádal tě někdo, abys mu obstaral/a drogu?
a) ano b) ne c) nechci se vyjádřit Tabulka 12 – Požádal tě někdo, abys mu obstaral/a drogu?
CZ
PL
CZ + PL
CZ + PL v %
Ano
17
33
50
40
Ne
42
30
72
58
Nechci se vyjádřit
2
1
3
2
Graf 23 – Výsečový: Požádal tě někdo, abys mu obstaral/a drogu?
77
Graf 24 – Sloupcový: Požádal tě někdo, abys mu obstaral/a drogu?
Dílčí závěr Z celkového počtu dotazovaných studentů (viz. Graf 23) je patrno, že méně než polovina respondentů (40%) byla požádána o obstarání drogy. Je možné na tento výsledek nahlížet pozitivně a říkat si, že 40 % není ještě polovina nebo více než polovina z dotazovaných. Pro mě samotnou byl, ale tento výsledek velice smutným překvapením. Dalším nemilým překvapením se pro mě stal fakt (viz. Graf 24), že o více než 24 % polských studentů (52%) oproti studentům českým (28%) bylo požádáno, aby obstaralo drogu.
78
5.4.2.6. Ty sám jsi už někoho požádal, aby ti obstaral drogu?
a) ano b) ne c) nechci se vyjádřit Tabulka 13 – Ty sám jsi už někoho požádal, aby ti obstaral drogu?
CZ
PL
CZ + PL
CZ + PL v %
Ano
41
47
88
70
Ne
13
14
27
22
Nechci se vyjádřit
7
3
10
8
Graf 25 – Výsečový: Ty sám jsi už někoho požádal, aby ti obstaral drogu?
79
Graf 26 – Sloupcový: Ty sám jsi už někoho požádal, aby ti obstaral drogu?
Dílčí závěr Touto otázkou jsem se snažila navázat na předchozí dotaz „Požádal tě někdo, abys mu obstaral/a drogu?“ a pokusit se prozkoumat tuto situaci i z druhé strany. Výsledné odpovědi byly alarmující a pro mě samotnou doslova šokem, poněvadž 70 % oslovených studentů (viz. Graf 25) již někdy někoho požádali, aby jim obstaral drogu a dalších 8 % respondentů se k dané otázce odmítlo vyjádřit. Ve sloupcovém grafickém znázornění (viz. Graf 26) můžeme vidět, že odpovědi polských a českých studentů se vesměs shodovaly.
80
5.4.2.7. Chtěl/a bys v budoucnu vyzkoušet nějakou nelegální drogu?
a) ano b) ne c) nevím Tabulka 14 – Chtěl/a bys v budoucnu vyzkoušet nějakou nelegální drogu?
CZ
PL
CZ + PL
CZ + PL v %
Ano
24
40
64
51
Ne
8
13
21
17
Nevím
29
11
40
32
Graf 27 – Výsečový: Chtěl/a bys v budoucnu vyzkoušet nějakou nelegální drogu?
81
Graf 28 – Sloupcový: Chtěl/a bys v budoucnu vyzkoušet nějakou nelegální drogu?
Dílčí závěr Touto otázkou jsem chtěla prozkoumat chuť studentů v budoucnu experimentovat, především pak s vlastním zdravím. Více než polovina studentů (51%) by v budoucnu velice rádo vyzkoušelo nějakou nelegální drogu (viz. Graf 27) a 32 % studentů se ještě nerozhodlo, zda budou v budoucnu ochotni experimentovat s nelegální drogou. Jen pouhých 17 % studentů kategoricky odmítlo jakýkoliv experiment s nelegálními drogami. Pro srovnání uvádím (viz. Graf 28), že o více než 23 % polských studentů (62%) oproti studentům českým (39%) je rozhodnuto vyzkoušet nelegální drogu.
82
5.4.3. Otázky zkoumající zkušenosti s drogami 5.4.3.1. Kterou z uvedených nelegálních drog jsi již v životě vyzkoušel/a?
a) marihuana b) lysohlávky c) pervitin d) LSD e) kokain f) rozpouštědla (toluen) g) extáze h) hašiš i) žádnou Tabulka 15 – Kterou z uvedených nelegálních drog jsi již v životě vyzkoušel/a?
CZ
PL
CZ + PL
CZ + PL v %
Marihuana
31
32
63
50
Lysohlávky
3
0
3
3
Pervitin
0
0
0
0
LSD
0
0
0
0
Kokain
1
1
2
2
Rozpouštědla (toluen)
0
1
1
1
Extáze
15
13
28
22
Hašiš
0
0
0
0
Žádnou
11
17
28
22
83
Graf 29 – Výsečový: Kterou z uvedených nelegálních drog jsi již v životě vyzkoušel/a?
Graf 30 – Sloupcový: Kterou z uvedených nelegálních drog jsi již v životě vyzkoušel/a?
Dílčí závěr Otázka měla za úkol prozkoumat zkušenosti dotazovaných studentů s nelegálními drogami. V odpovědích jsem jim nabídla nejčastěji zneužívané nelegální drogy. Z odpovědí vyplynulo (viz. Graf 29), že nejvíce respondentů vyzkoušelo marihuanu (50%) a extázi (22%) a zcela nedostupnými nelegálními drogami nebo drogami, ze kterých mají největší obavu, se pro dotazované zdají být pervitin (0%), LSD (0%) a hašiš (0%). Našlo se ale také 22 % studentů, 84
kteří mnou vybrané nelegální drogy dosud nevyzkoušeli. Pokud budeme chtít srovnat české a polské studenty (viz. Graf 30), tak můžeme konstatovat, že výsledné odpovědi byly vesměs totožné.
85
5.4.3.2. Užíváš pravidelně některou nelegální/legální drogu?
a) ano b) ne c) nechci se vyjádřit Tabulka 16 – Užíváš pravidelně některou nelegální/legální drogu?
CZ
PL
CZ + PL
CZ + PL v %
Ano
24
26
50
40
Ne
31
34
65
52
Nechci se vyjádřit
6
4
10
8
Graf 31 – Výsečový: Užíváš pravidelně některou nelegální/legální drogu?
86
Graf 32 – Sloupcový: Užíváš pravidelně některou nelegální/legální drogu?
Dílčí závěr Tato otázka byla cíleně směřována na uživatele drog na středních školách. Ať už se jedná o alkohol, cigarety nebo nelegální drogy (viz. Graf 31), tak 40 % dotazovaných studentů jsou jejich pravidelnými konzumenty a dalších 8 % se k této otázce nebylo ochotno vyjádřit. Jen málo potěšujícím faktem je, že 52 % studentů neužívá pravidelně žádnou drogu. V případě, že budeme porovnávat české a polské studenty (viz. Graf 32), pak můžeme konstatovat, že výsledné odpovědi byly podobné.
87
5.4.3.3. V kolika letech jsi poprvé konzumoval/a alkohol?
a) méně než 10 let b) 10 – 13 let c) 14 – 16 let d) 17 – 19 let e) nikdy Tabulka 17 – V kolika letech jsi poprvé konzumoval/a alkohol?
CZ
PL
CZ + PL
CZ + PL v %
Méně než 10 let
2
3
5
26
10 – 13 let
11
21
32
54
14 – 16 let
38
30
68
9
17 – 19 let
8
3
11
7
Nikdy
2
7
9
4
Graf 33 – Výsečový: V kolika letech jsi poprvé konzumoval/a alkohol?
88
Graf 34 – Sloupcový: V kolika letech jsi poprvé konzumoval/a alkohol?
Dílčí závěr Cílem takto položené otázky bylo prozkoumat, v kolika letech dotazovaní studenti poprvé konzumovali alkohol. Ze všech dotázaných (viz. Graf 33) jich nejvíce (54%) poprvé konzumovalo alkohol ve věku 14 – 16 let a (26%) ve věku 10 – 13 let. Překvapujícím jsou 4 % respondentů, kteří poprvé konzumovali alkohol již ve věku nižším než je 10 let. Dalším faktem, který je možné vyčíst je ten, že až pro 84 % dotazovaných nebylo složité v rozmezí 0 – 16 let dostat se k alkoholu. Porovnáme-li odpovědi studentů (viz. Graf 34) v Česku a Polsku, tak zjistíme, že více než 15 % polských studentů (33%) oproti studentům českým (18%) poprvé konzumovali alkohol ve věku 10 – 13 let a více než 15 % českých studentů (62%) oproti studentům polským (47%) poprvé konzumovali alkohol ve věku 14 – 16 let.
89
5.4.3.4. Jak často konzumuješ alkohol?
a) zkusil/a jsem ho jednou b) měsíčně c) týdně d) denně e) vůbec Tabulka 18 – Jak často konzumuješ alkohol?
CZ
PL
CZ + PL
CZ + PL v %
Zkusil/a jsem ho jednou
3
2
5
58
Měsíčně
41
31
72
26
Týdně
13
19
32
5
Denně
2
5
7
7
Vůbec
2
7
9
4
Graf 35 – Výsečový: Jak často konzumuješ alkohol?
90
Graf 36 – Sloupcový: Jak často konzumuješ alkohol?
Dílčí závěr Tato otázka navazuje na předešlou otázku a vytváří tak ucelený obraz vztahu studentů k alkoholu. Dotazovaní studenti (viz. Graf 35) nejčastěji konzumují alkohol v interalu měsíčním (58%), týdením (26%) a denním (5%), z čehož plyne, že až 31 % respondentů má velkou šanci stát se v budoucnu závislými na alkoholu, pokud nezmění svůj přístup. Výsledek srovnání polských a českých studentů je takový (viz. Graf 36), že více než 19 % českých studentů (67%) oproti studentům polským (48%) konzumuje alkohol měsíčně a více než 8 % polských studentů (29%) oproti studentům českým (21%) konzumuje alkohol týdně.
91
5.4.3.5. V kolika letech jsi poprvé kouřil/a?
a) méně než 10 let b) 10 – 13 let c) 14 – 16 let d) 17 – 19 let e) nikdy Tabulka 19 - V kolika letech jsi poprvé kouřil/a?
CZ
PL
CZ + PL
CZ + PL v %
Méně než 10 let
4
3
7
6
10 – 13 let
9
12
21
17
14 – 16 let
20
23
43
34
17 – 19 let
9
10
19
15
Nikdy
19
16
35
28
Graf 37 – Výsečový: V kolika letech jsi poprvé kouřil/a?
92
Graf 38 – Sloupcový: V kolika letech jsi poprvé kouřil/a?
Dílčí závěr Cílem této otázky bylo prozkoumat, v kolika letech respondenti poprvé kouřili. Ze všech dotázaných respondentů (viz. Graf 37) jich nejvíce (34%) poprvé kouřilo ve věku 14 – 16 let, (17%) ve věku 10 – 13 let a (15%) ve věku 17 – 19 let. Překvapujícím je 6 % dotazovaných studentů, kteří poprvé kouřili již ve věku nižším než je 10 let. Dalším faktem, který je možné vyčíst je ten, že až pro 72 % respondentů nebylo složité v rozmezí 0 – 16 let dostat se k cigaretám. Porovnáme-li odpovědi dotazovaných studentů v Česku a Polsku (viz. Graf 38), tak zjistíme, že více než 4 % polských studentů (19%) oproti studentům českým (15%) poprvé kouřilo ve věku 10 – 13 let a více než 3 % polských studentů (36%) oproti studentům českým (33%) poprvé kouřilo ve věku 14 – 16 let.
93
5.4.3.6. Jak často kouříš?
a) zkusil/a jsem to jednou b) měsíčně c) týdně d) denně e) vůbec Tabulka 20 – Jak často kouříš?
CZ
PL
CZ + PL
CZ + PL v %
Zkusil/a jsem to jednou
29
26
55
44
Měsíčně
1
1
2
2
Týdně
2
3
5
4
Denně
13
15
28
22
Vůbec
16
19
35
28
Graf 39 – Výsečový: Jak často kouříš?
94
Graf 40 – Sloupcový: Jak často kouříš?
Dílčí závěr Tato otázka navazuje na předešlou otázku a vytváří tak ucelený obraz vztahu dotazovaných studentů a cigaret. Respondenti (viz. Graf 39) nejčastěji kouří v interalu denním (22%) a týdením (4%), z čehož vyplývá, že 26 % sotazovaných studentů má velkou šanci stát se v budoucnu závislými na cigaretách, pokud nezmění svůj přístup. V případě, že budeme porovnávat české a polské studenty (viz. Graf 40), pak můžeme konstatovat, že ve výsledných odpovědích nebyly markantní rozdíly.
95
5.4.3.7. Který z uvedených způsobů aplikace drogy je podle tvého názoru nejhorší?
a) čichání b) šňupání c) kouření d) tabletky e) injekční aplikace Tabulka 21 – Který z uvedených způsobů aplikace drogy je podle tvého názoru nejhorší?
CZ
PL
CZ + PL
CZ + PL v %
Čichání
15
9
24
19
Šňupání
1
1
2
2
Kouření
0
4
4
3
Tabletky
0
0
0
0
Injekční aplikace
45
50
95
76
Graf 41 – Výsečový: Který z uvedených způsobů aplikace drogy je podle tvého názoru nejhorší?
96
Graf 42 – Sloupcový: Který z uvedených způsobů aplikace drogy je podle tvého názoru nejhorší?
Dílčí závěr V této otázce jsem se snažila prozkoumat postoje dotazovaných studentů ke způsobům aplikace drogy. Na základě osobních názorů studentů se po všech stránkách ukázal jako nejhorší způsob aplikace drogy (viz. Graf 41), aplikace injekcí (76%) a čichání (19%). Na druhou stranu je s podivem, že respondenti nemají obavu z aplikace drogy kouřením (3%), šňupáním (2%) nebo tabletkami (0%). Porovnáme-li odpovědi dotazovaných studentů v Česku a Polsku (viz. Graf 42), tak zjistíme, že více než 4 % polských studentů (78%) oproti studentům českým (74%) považuje aplikaci drogy jehlou za nejhorší způsob, jakým je možné drogu do těla dostat.
97
6. Vyhodnocení stanovených hypotéz Hypotéza H1:
Dostačující informovanost o drogové problematice má více než 70% českých i polských studentů.
Z provedeného výzkumu je patrné, že pouze 39 % oslovených českých a polských studentů vnímá informace, které dostává o drogové problematice za dostačující. Z tohoto důvodu se hypotéza H1 nepotvrdila. Hypotéza H2:
Zkušenost s návykovou látkou již před čtrnáctým rokem života má méně než 50% českých a 50% polských studentů.
Během prováděného výzkumu byly studentům obou škol položeny dvě otázky, které přímo souvisely s touto hypotézou (otázka č. 3 a 5 z třetího oddílu) na otázku číslo tři: V kolika letech jsi poprvé konzumoval/a alkohol? Odpovědělo 21% českých a 37% polských studentů, před 14 rokem života. Na otázku číslo pět: V kolika letech jsi poprvé kouřil/a? Odpovědělo 21% českých a 23% polských studentů, že začalo s kouřením před čtrnáctým rokem života. Z těchto odpovědí nám vyplývá, že celkem 42% českých a 60% polských studentů má zkušenosti s návykovou látkou již před čtrnáctým rokem života. Z výsledku je patrné, že hypotéza H2 se nepotvrdila. Hypotéza H3:
Nejdostupnější drogou na trhu, vyjma alkoholu a cigaret, je pro české a polské studenty marihuana.
Hypotéza H3 se potvrdila. Na otázku: Která droga z níže uvedených je pro tebe nejdostupnější? Uvedlo celých 20 % dotázaných respondentů z obou krajin marihuanu, hned po cigaretách a alkoholu. Hypotéza H4:
Obstarat si nelegální drogu není pro více než 60% oslovených respondentů z obou zemí nic složitého.
Na konkrétní otázku, jestli je pro české a polské studenty těžké obstarat si nelegální drogu, odpovědělo 65 % respondentů, že není. Tím se hypotéza H4 potvrdila.
98
7. Diskuze V této mé diplomové práci jsem použila metodu anonymního dotazníku, abych prozkoumala, jaké osobní postoje zaujímají dotazovaní studenti k legálním a nelegálním drogám a drogové problematice obecně. Výzkumné šetření bylo provedeno v Česku na střední odborné škole v Karviné, zúčastnili se ho žáci čtyřletého studijního oboru – cestovní ruch. Dále bylo provedeno v Polském Cieszynie ve škole s názvem I Liceum Profilowane, obor vzdělání klasa turystyczno - językowa. Liceum Profilowane je v polském školství obdoba české střední odborné školy. Obor vzdělání byl záměrně vybrán obdobný u obou středních škol. Respondenti obou škol byli vybráni z druhých a třetích ročníků tedy ve věku 16 – 19 let. Anonymní dotazník jsem rozčlenila na tři části po sedmi otázkách, přičemž každá z těchto tří částí má zcela jiné obsahové zaměření. Cílem první části, kterou jsem nazvala „Otázky zkoumající informovanost“ bylo prozkoumat jaká je současná úroveň znalostí dospívající mládeže o drogové problematice. Zkoumala jsem, z jakých zdrojů čerpají dotazovaní respondenti informace, které souvisejí s drogovou problematikou. V dalších otázkách první části jsem se především zaměřila na prevenci a její vliv na názory a postoje každého z dotazovaných studentů. Cílem druhé části nazvané „Otázky zkoumající dostupnost drog“ bylo zjistit, jaké drogy v současné době mládež preferuje a jak je složité si drogu obstarat. Okruh těchto otázek, byl zvolen záměrně vzhledem ke skutečnosti, že výzkum byl veden mezi dvěma státy a výsledky mohou významně přispět při pohledu na tuto problematiku v širším měřítku. Cílem třetí části, která je nazvána „Otázky zkoumající zkušenosti s drogami“ bylo zjistit, v kolika letech došlo u respondentů k prvním zkušenostem s návykovými látkami, pravidelnost užívání legálních a nelegálních drog. Výzkumný vzorek byl tvořen studenty druhých a třetích ročníků tedy ve věku 16 – 19 let. Souhrnný počet studentů obou středních škol je 125 a z toho českých studentů 61 a polských studentů 64. Poměr dívek a chlapců na české škole je 35 dívek a 26 chlapců, v polské škole je poměr 39 dívek a 25 chlapců. V obou školách tento obor studuje více dívek než chlapců, ale pro účely výzkumu jsou rozdíly v počtu žáků nepatrné a poměr respondentů se zdá být vyvážený. Na základě provedeného výzkumného šetření v první části otázek jasně vyplynulo, že z celkového počtu respondentů získává 33 %, informace o nebezpečnosti drog z televize 99
nebo internetu a 26 % z výuky ve škole. Strach z drogové závislosti pociťuje 34 % dotazovaných a fakt, že drogy škodí zdraví, akceptuje 28 % studentů. Jako důvody pro užívání drog byly nejčastěji uvedeny nuda 30 %, zvědavost 21 %, potlačení problémů 25 % a začlení do party 14 %. Pouze 39 studentů je přesvědčeno, že má dostatečné informace o drogách a 18 % dotazovaných tvrdí pravý opak. Informace, které jsou studentům předávány školou, se zdají být dostačující pro 41 % studentů a 59 % dotazovaných není zcela spokojeno s tím, jak je jejich školy informují o drogové problematice. Mezi nejnebezpečnější drogy řadí studenti heroin 37 %, pervitin 29 % a kokain 19 %. Dostupnější drogy, jako je cigarety a alkohol se dotazovaným nejeví až tak nebezpečné. Nejvíce studentů 39 % by se v případě problémů s užíváním drog obrátilo na internetovou poradnu nebo by kontaktovalo protidrogové centrum 28 %. Z odpovědí na otázky druhé části je patrné, že pro 65 % studentů není žádný problém obstarat si nelegální drogu. Drogy byly nabízeny 81 % studentům, ať už ve škole, nebo v jejich nejbližším okolí. Povědomost o tom, že některý ze spolužáků ve škole užívá s určitou pravidelností nelegální drogy má 59 % studentů. Nejdostupnějšími drogami pro všechny dotazované jsou alkohol 42 %, cigarety 38 % a marihuana 20 %. Požádáno o obstarání drogy bylo 40 % respondentů a 70 % dotázaných studentů požádalo již někoho, aby jim drogu obstaral. Více než polovina studentů 51 % by v budoucnu velice rádo vyzkoušelo nějakou nelegální drogu a 32 % se ještě nerozhodlo, zda budou v budoucnu ochotni experimentovat s nelegální drogou a potažmo se svým zdravím. Pouhých 17 % studentů kategoricky odmítlo jakýkoliv experiment s nelegálními drogami. Ve třetí závěrečné části z odpovědí vyplynulo, že nejvíce respondentů vyzkoušelo marihuanu 50 % a extázi 22 %. Zcela nedostupnými se pro dotazované zdají být drogy, jako jsou pervitin, LSD a hašiš. Pravidelnými konzumenty legálních či nelegálních drog je 40 % studentů. S celkového počtu 125 studentů jich 54 % poprvé konzumovalo alkohol ve věku 14 – 16 let a 26 % ve věku 10 – 13 let. Fakt, který je možné vyčíst je ten, že pro 84 % respondentů nebylo vůbec složité v rozmezí 0 – 16 let si obstarat alkohol. Nejčastějším časovým intervalem konzumace alkoholu studentů je interval měsíční 58 %, týdenní 26 % a denní 5%. Plyne z toho, že minimálně 31 % studentů má v budoucnu velkou šanci stát se závislými na alkoholu, pokud nezmění svůj přístup. Další velkou hrozbou spojenou se vznikem závislosti je kouření. Nejvíce dotazovaných 34 % poprvé kouřilo již ve věku 14 – 16 let, 17 % ve věku 10 – 13 let a 15 % ve věku 17 – 19 let. Fakt, který je možné vyčíst 100
je ten, že pro 72 % respondentů nebylo vůbec složité v rozmezí 0 – 16 let se dostat k cigaretám. Dotazovaní studenti nejčastěji kouří v denním intervalu 22 % anebo v týdenním 4 %. Na základě osobních názorů studentů se po všech stránkách ukázal jako nejhorší způsob aplikace drogy, aplikace injekcí 76 % a čichání 19 %.
101
8. Závěr Diplomová práce se zaobírá problematikou drog a drogové závislosti na středních odborných školách v Česku a Polsku. Oslovené školy byly záměrně vybrány ze dvou různých států proto, aby bylo ve výsledku patrné, že problém zneužívání návykových látek není jen problémem našeho státu, ale problémem globálním. Teoretická část diplomové práce je sestavena na základě selekce, pro tuto práci podstatných a důležitých faktů z odborné literatury. Problematika zneužívání návykových látek je popsána jednak v základních pojmech, dále pak v podrobném rozčlenění jednotlivých typů drog. Drogy jsou pro účely této práce rozděleny podle účinků na lidský organismus a jednotlivě popsány a to od původu vzniku a jejich historii až po nežádoucí účinky na organismus při jejich zneužívání. Závislost, její druhy a příčiny jsou zde popsány a to zejména v období dospívání. Adolescenti se řadí mezi nejrizikovější skupinu, na kterou působí mnoho faktorů podílejících se na vzniku drogové závislosti. Závěr teoretické diplomové práce je věnován jednomu ze základních pilířů protidrogové politiky, jakou je bezesporu prevence. Prevence je zde popsána ve všech svých podobách a to v primární, sekundární a terciární. S velkým důrazem se práce zabývá prevencí v rodině a ve škole. Výzkumná část diplomové práce je tvořena výsledky dotazníkového šetření, které bylo prováděno na dvou středních odborných školách. Na základně anonymního dotazování se ověřovala úroveň informovanosti polských a českých studentů o drogové problematice. Všechny odpovědi dotazovaných studentů jsou zrekapitulovány v tabulkách a pro lepší vypovídací schopnost převedeny do grafů. Po závěrečné sumarizaci všech odpovědí jsem dospěla k těmto dílčím závěrům. Informovanost studentů českých a polských škol o drogové problematice je výrazně nižší, než bylo předpokládáno. První zkušenosti s návykovými látkami měli čeští studenti většinou až po čtrnáctém roku života na rozdíl od studentů z Polska, kteří potvrdili zkušenosti ještě před dovršením tohoto nízkého věku. Nejdostupnější nelegální drogou pro studenty z obou oslovených zemí je jednoznačně marihuana z tohoto zjištění se dá soudit, že se jedná i o drogu nejužívanější mezi školní mládeží. Pro většinu oslovených respondentů není problém obstarat si nějakou nelegální drogu.
102
Cílem diplomové práce bylo poskytnout základní informace o návykových látkách a ověřit si na základě výzkumného dotazníkového šetření jaká je informovanost dotazovaných respondentů o drogové problematice, zjistit dostupnost drog u studentů a porovnat dosavadní zkušenosti se zneužíváním návykových látek mezi studenty středních škol v Česku a v Polsku. Na základě těchto dílčích cílů byly stanoveny hypotézy a následně posouzena jejich pravdivost. Zneužívání návykových látek je jedním z nejvážnějších problémů dnešní společnosti. Z provedeného výzkumu jasně vyplývá, že dospívající mládež je jednou z nejrizikovějších skupin uživatelů návykových látek. Zneužívání drog má kořeny tak hluboko v historii, že nelze předpokládat úplné vymizení tohoto problému. Pouze kvalitní prevence a spolupráce na všech úrovních může významně přispět v boji s tímto nežádoucím jevem.
103
Resumé Tématem této diplomové práce byla podrobná analýza drog, rozdělení drogové závislosti a popis využití všech dostupných forem prevence v boji proti tomuto nežádoucímu patologickému jevu. Další částí této práce bylo realizovat sběr dat na vybraných středních odborných školách a poté s nimi pracovat.
Resume The topic of this thesis was a detailed analysis of drugs, drug distribution and a description of the use of all available forms of prevention in the fight against this unwanted pathological phenomenon. Another part of this work was to implement data collection at selected secondary vocational schools and then work with them.
104
Použitá literatura GANERI, A.: Drogy od extáze k agonii. 1. vyd. Praha: Amulet s.r.o. 2001. ISBN 80-8629970-8 GŐHLERT, Fr.-Christoph, KŰHLN, Frank: Od návyku k závislosti, 1. vyd. Praha: Euromedia Group, 2001. 143 s. ISBN 80-7202-950-9 CHMELÍK, J. a kol.: Drogová kriminalita. Praha: Úřad vyšetřování pro ČR 1999. JANÍK, A., DUŠEK, K.: Drogy a společnost. 1. vyd. Avicenum 1990. ISBN 80-201-0087-3 JOHN, R., PRESL, J.: Drogy. 1.vyd. Praha: Medea Kultur Praha s.r.o KALINA, Kamil a kolektiv: Drogy a drogové závislosti 1. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2003. 319 s. ISBN 80-86734-05-6 KALINA, Kamil a kolektiv: Drogy a drogové závislosti 2. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2003. 343 s. ISBN 80-86734-05-6 KUBÁNEK, V.: Omamné a psychotropní látky. Praha: GŘC, 2004. LEJČKOVÁ, Pavla, MRAVČÍK, Viktor, RADIMECKÝ, Josef: Srovnání užívání drog a jeho dopadů v krajích České republiky v roce 2002. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2004. 94 s. ISBN 80-86734-14-5 MEČÍŘ, Jan: Zneužívání alkoholu a nealkoholových drog u mládeže.
1. vyd. Praha:
Avicenum, 1990. 160 s. ISBN NEŠPOR, Karel, CSÉMY, Ladislav, PERNICOVÁ, Hana: Jak předcházet problémům s návykovými látkami na základních a středních školách. Praha: Sportpropag, 1996. 156 s. ISBN NEŠPOR, Karel, PROVAZNÍKOVÁ Hana: Slovník prevence problémů působených návykovými látkami. 2. vyd. Praha: SZÚ, 1996. 55 s.
ISBN 80-7071-034-9
NEŠPOR, Karel: Návykové chování a závislost. 3. vyd. Praha: Portál, 2007. 176 s. ISBN 97880-7367-267-6 NEŠPOR, Karel, CSÉMY, Ladislav: Alkohol, drogy a vaše děti. 4. vyd. Praha: BESIP, 1997. 126 s. NOŽINA, Miroslav: Svět drog v Čechách. Praha: KLP, 1997. 347 s. ISBN 80-85917-36-x PEŠEK, Roman, VONDRÁŠKOVÁ, Andrea, VESELÝ, Ondřej: Drogová závislost aneb rychlý běh po krátké trati. 2. vyd. Písek: Arkáda, 2007. 88 s. PRESL, Jiří: Drogová závislost. Praha: MAXDORF, 1994. 87 s.
ISBN 80-85800-18-7
SANANIM – kolektiv autorů sdružení: Drogy otázky a odpovědi. 1. vyd. Praha: Portál, 2007. 198 s. ISBN 978-80-7367-223-2 105
SHAPIRO, Harry.: Obrazový průvodce drogy. Praha 2005: Svojtka a CO s.r.o. s. 262-265 ISBN 80-7352-295-0 ŠTABLOVÁ, R. a kol.: Drogy, kriminalita a prevence. 1. vyd. Praha: Ústav pro kriminalitu 1997. ISBN 8085981-64-5 VÁGNEROVÁ, Marie: Psychopatologie pro pomáhající profese. 1. vyd. Praha: Portál 1999. 872 s. ISBN 80-7367-414-9
106
Internetové zdroje www.drogy-info.cz[online]
www.drogy.cz[online] http://www.drugabuse.gov/drugs-abuse Warszawski Informator o Pomocy dla Osób Uzależnionych i Ich Bliskich. http://www.narkomania.org.pl/ http://www.drugs.ie/pl/info_o_narkotykach/co_musisz_wiedzie_o_narkotykach/ http://www.drugs.ie/
107
Seznam tabulek Tab. 1 -
O nebezpečnosti drog jsem se nejvíce dozvěděl/a?
Tab. 2 -
Proč pro tebe není dobré brát drogy (včetně tabáku a alkoholu)?
Tab. 3 -
Jaké si myslíš, že jsou důvody pro užívání návykových látek?
Tab. 4 -
Myslíš si, že máš dostatek informací o drogách?
Tab. 5 -
Myslíš si, že ti tvá škola předává dostatečné množství informací o drogové problematice?
Tab. 6 -
Které drogy, níže uvedené jsou podle tvého názoru nejnebezpečnější?
Tab. 7 -
Kdybys měl/a problémy s užíváním drog, na koho by ses obrátil/a?
Tab. 8 -
Je pro tebe složité obstarat si nelegální drogu?
Tab. 9 -
Nabízel ti už někdo nelegální drogu?
Tab. 10 -
Víš o někom ze školy, kdo pravidelně užívá nelegální drogy?
Tab. 11 -
Která droga z níže uvedených je pro tebe nejdostupnější?
Tab. 12 -
Požádal tě někdo, abys mu obstaral/a drogu?
Tab. 13 -
Ty sám jsi už někoho požádal, aby ti obstaral drogu?
Tab. 14 -
Chtěl/a bys v budoucnu vyzkoušet nějakou nelegální drogu?
Tab. 15 -
Kterou z uvedených nelegálních drog jsi již v životě vyzkoušel/a?
Tab. 16 -
Užíváš pravidelně některou nelegální/legální drogu?
Tab. 17 -
V kolika letech jsi poprvé konzumoval/a alkohol?
Tab. 18 -
Jak často konzumuješ alkohol?
Tab. 19 -
V kolika letech jsi poprvé kouřil/a?
Tab. 20 -
Jak často kouříš?
Tab. 21 -
Který z uvedených způsobů aplikace drogy je podle tvého názoru nejhorší?
108
Seznam grafů Graf 1 -
Výsečový - O nebezpečnosti drog jsem se nejvíce dozvěděl/a?
Graf 2 -
Sloupcový - O nebezpečnosti drog jsem se nejvíce dozvěděl/a?
Graf 3 -
Výsečový - Proč pro tebe není dobré brát drogy (včetně tabáku a alkoholu)?
Graf 4 -
Sloupcový - Proč pro tebe není dobré brát drogy (včetně tabáku a alkoholu)?
Graf 5 -
Výsečový - Jaké si myslíš, že jsou důvody pro užívání návykových látek?
Graf 6 -
Sloupcový - Jaké si myslíš, že jsou důvody pro užívání návykových látek?
Graf 7 -
Výsečový - Myslíš si, že máš dostatek informací o drogách?
Graf 8 -
Sloupcový - Myslíš si, že máš dostatek informací o drogách?
Graf 9 -
Výsečový - Myslíš si, že ti tvá škola předává dostatečné množství informací o drogové problematice?
Graf 10 -
Sloupcový - Myslíš si, že ti tvá škola předává dostatečné množství informací o drogové problematice?
Graf 11 -
Výsečový - Které drogy, níže uvedené jsou podle tvého názoru nejnebezpečnější?
Graf 12 -
Sloupcový - Které drogy, níže uvedené jsou podle tvého názoru nejnebezpečnější?
Graf 13 -
Výsečový - Kdybys měl/a problémy s užíváním drog, na koho by ses obrátil/a?
Graf 14 -
Sloupcový - Kdybys měl/a problémy s užíváním drog, na koho by ses obrátil/a?
Graf 15 -
Výsečový - Je pro tebe složité obstarat si nelegální drogu?
Graf 16 -
Sloupcový - Je pro tebe složité obstarat si nelegální drogu?
Graf 17 -
Výsečový - Nabízel ti už někdo nelegální drogu?
Graf 18 -
Sloupcový - Nabízel ti už někdo nelegální drogu?
Graf 19 -
Výsečový - Víš o někom ze školy, kdo pravidelně užívá nelegální drogy?
Graf 20 -
Sloupcový - Víš o někom ze školy, kdo pravidelně užívá nelegální drogy?
Graf 21 -
Výsečový - Která droga z níže uvedených je pro tebe nejdostupnější?
Graf 22 -
Sloupcový - Která droga z níže uvedených je pro tebe nejdostupnější?
Graf 23 -
Výsečový - Požádal tě někdo, abys mu obstaral/a drogu?
Graf 24 -
Sloupcový - Požádal tě někdo, abys mu obstaral/a drogu?
Graf 25 -
Výsečový - Ty sám jsi už někoho požádal, aby ti obstaral drogu?
Graf 26 -
Sloupcový - Ty sám jsi už někoho požádal, aby ti obstaral drogu?
Graf 27 -
Výsečový - Chtěl/a bys v budoucnu vyzkoušet nějakou nelegální drogu?
Graf 28 -
Sloupcový - Chtěl/a bys v budoucnu vyzkoušet nějakou nelegální drogu?
Graf 29 -
Výsečový - Kterou z uvedených nelegálních drog jsi již v životě
109
vyzkoušel/a? Graf 30 -
Sloupcový - Kterou z uvedených nelegálních drog jsi již v životě vyzkoušel/a?
Graf 31 -
Výsečový - Užíváš pravidelně některou nelegální/legální drogu?
Graf 32 -
Sloupcový - Užíváš pravidelně některou nelegální/legální drogu?
Graf 33 -
Výsečový - V kolika letech jsi poprvé konzumoval/a alkohol?
Graf 34 -
Sloupcový - V kolika letech jsi poprvé konzumoval/a alkohol?
Graf 35 -
Výsečový - Jak často konzumuješ alkohol?
Graf 36 -
Sloupcový - Jak často konzumuješ alkohol?
Graf 37 -
Výsečový - V kolika letech jsi poprvé kouřil/a?
Graf 38 -
Sloupcový - V kolika letech jsi poprvé kouřil/a?
Graf 39 -
Výsečový - Jak často kouříš?
Graf 40 -
Sloupcový - Jak často kouříš?
Graf 41 -
Výsečový - Který z uvedených způsobů aplikace drogy je podle tvého názoru nejhorší?
Graf 42 -
Sloupcový - Který z uvedených způsobů aplikace drogy je podle tvého názoru nejhorší?
110
Příloha č. 1 – Dotazník v českém jazyce 0. Pohlaví? a) žena b) muž
1. O nebezpečnosti drog jsem se nejvíce dozvěděl/a? a) z výuky ve škole b) od rodičů c) od spolužáků d) mimo školu e) od sourozence f) z televize, internetu g) z četby
2. Proč pro tebe není dobré brát drogy (včetně tabáku a alkoholu)? a) drogy škodí zdraví b) v užívání drog mi brání mravní nebo náboženské důvody c) drogy jsou příliš drahé d) strach ze závislosti drog e) mí rodiče silně odsuzují lidi, kteří berou drogy f) drogy zničily někoho, koho dobře znám
3. Jaké si myslíš, že jsou důvody pro užívání návykových látek? a) nuda b) zvědavost c) potlačení problémů (např. v rodině) d) navození příjemných pocitů e) začlenění do party f) žádné
111
4. Myslíš si, že máš dostatek informací o drogách? a) ano b) ne c) průměrně
5. Myslíš si, že ti tvá škola předává dostatečné množství informací o drogové problematice? a) ano, je to dostačující b) mohlo by to být lepší c) ne, vůbec žádné
6. Které drogy, níže uvedené jsou podle tvého názoru nejnebezpečnější? a) cigarety b) marihuana c) kokain d) extáze e) pervitin f) heroin
7. Kdyby jsi měl/a problémy s užíváním drog, na koho by ses obrátil/a? a) poradil/a bych se s kamarády b) řekl/a bych o tom rodičům c) kontaktoval/a bych protidrogové centrum d) zkusil/a bych internetovou poradnu e) svěřil/a bych se učiteli ve škole
8. Je pro tebe složité obstarat si nelegální drogu? a) ano, nevím na koho se obrátit b) ne, žádný problém c) nevím, nezkoušel jsem to
112
9. Nabízel ti už někdo nelegální drogu? a) ano b) ne c) nechci se vyjádřit
10. Víš o někom ze školy, kdo pravidelně užívá nelegální drogy? a) ano b) ne c) nejsem si jistý/á
11. Která droga z níže uvedených je pro tebe nejdostupnější? a) alkohol b) cigarety c) marihuana d) pervitin e) kokain
12. Požádal tě někdo, abys mu obstaral/a drogu? a) ano b) ne c) nechci se vyjádřit
13. Ty sám jsi už někoho požádal, aby ti obstaral drogu? a) ano b) ne c) nechci se vyjádřit
113
14. Chtěl/a bys v budoucnu vyzkoušet nějakou nelegální drogu? a) ano b) ne c) nevím
15. Kterou z uvedených nelegálních drog jsi již v životě vyzkoušel/a? a) marihuana b) lysohlávky c) pervitin d) LSD e) kokain f) rozpouštědla (toluen) g) extáze h) hašiš i) žádnou
16. Užíváš pravidelně některou nelegální/legální drogu? a) ano b) ne c) nechci se vyjádřit
17. V kolika letech jsi poprvé konzumoval/a alkohol? a) méně než 10 let b) 10 – 13 let c) 14 – 16 let d) 17 – 19 let e) nikdy
114
18. Jak často konzumuješ alkohol? a) zkusil/a jsem ho jednou b) měsíčně c) týdně d) denně e) vůbec
19. V kolika letech jsi poprvé kouřil/a? a) méně než 10 let b) 10 – 13 let c) 14 – 16 let d) 17 – 19 let e) nikdy
20. Jak často kouříš? a) zkusil/a jsem to jednou b) měsíčně c) týdně d) denně e) vůbec
21. Který z uvedených způsobů aplikace drogy je podle tvého názoru nejhorší? a) čichání b) šňupání c) kouření d) tabletky e) injekční aplikace
115
Příloha č. 2 – Kwestionariusz ankiety - Narkotyki 0. Płeć żeńska lub męska? a) kobieta b) mężczyzna
1. O tym, jak narkotyki potrafią być niebezpieczne dowiedziałem/łam się a) na zajęciach w szkole b) od rodziców c) od kolegów/koleżanek z klasy d) poza szkołą e) od rodzeństwa f) z mediów g) z lektury
2. Dlaczego nie jest wskazane branie narkotyków (łącznie z tytoniem i alkoholem) a) narkotyki są szkodkliwe dla zdrowia b) nie używam narkotyków z powodów moralnych bądź też religijnych c) narkotyki są drogie d) obawiam się uzależnienia e) moi rodzice potępiają osoby, które biorą narkotyki f) narkotyki zniszczyły życie komuś, kogo znam
3. Jak uważasz, co może być przyczyną używania środków odurzających a) nuda b) ciekawość c) ucieczka przed problemami (np.w rodzinie) d) silne wrażenia e) przynależność do grupy rówieśników f) żadne
116
4. Uważasz, że masz dostateczną ilość informacji o narkotykach? a) tak b) nie c) przeciętnie
5. Czy uważasz, że twoja szkoła podaje ci dostateczną ilość informacji o problematyce narkotyków? a) tak, jest wystarczająca b) mogło by być lepiej c) nie, wogóle żadne
6. Które narkotyki, poniżej podane są według ciebie najniebezpieczniejsze a) papierosy b) marihuana c) kokaina d) ekstazy e) amfetamina f) heroina
7. Gdybyś dostał/ła się do problemu w związku z użyciem natkotyku, kogo poprosił/ła byś o pomoc? a) zaczerpnął/nęła bym radę u kolegów/koleżanek b) powiedział/ła bym o tym rodzicom c) kontaktował/ła bym centrum profilaktyki narkotykowej d) zapytał/ła bym się w poradni internetowej e) zwierzył/ła bym się nauczycielowi w szkole
8. Czy jest dla ciebie trudne zdobyć nielegalne natkotyki? a) tak, nie wiem u kogo b) nie ,bez problemu c) niewiem, nie próbowałem/łam 117
9. Oferował ci już ktoś nielegalny narkotyk? a) tak b) nie c) nie chcę udzielić odpowiedzi
10. Wiesz o kimś ze szkoły, kto regularnie zażywa nielegalne narkotyki? a) tak b) nie c) nie jestem pewny/na
11. Który z poniżej podanych narkotyków jest dla ciebie najbardziej dostępny? a) alkohol b) papierosy c) marihuana d) amfetamina e) kokaina
12. Czy poprosił cię ktoś, o załatwienie narkotyku? a) tak b) nie c) nie chcę udzielić odpowiedzi
13. Ty sam/sama już kiedyś poprosiłeś/aś kogoś o załatwienie narkotyku? a) tak b) nie c) nie chcę udzielić odpowiedzi
118
14.Chciał/ła bym w przyszlości wypróbować jakiś nielegalny narkotyk? a) tak b) nie c) niewiem
15. Który z podanych narkotyków już kiedyś wypróbowałeś/las? a) marihuanę b) halucynogenne grzyby c) amfetaminę d) LSD e) kokainę f) rozpuszczalniki (klej) g) ekstazy h) haszysz i) żadny
16. Używasz regularnie niektóre z nielegalnych/legalnych narkotyków? a) tak b) nie c) nie chcę udzielić odpowiedzi
17. W jakim wieku po raz pierwszy zkosztowałeś/łaś alkohol? a) poniżej 10 lat b) 10-13 latach c) 14-16 latach d) 17-19 latach e) nigdy
119
18. Jak często używasz alkohol? a) spróbowałem/łam raz b) raz na miesiąc c) raz w tygodniu d) raz dziennie e) wogóle
19. W jakim wieku poraz pierwszy spróbowałeś/łaś papierosa? a) poniżej 10 lat b) 10-13 latach c) 14-16 latach d) 17-19 latach e) nigdy
20. Jak często palisz? a) wypróbowałem/łam raz b) raz w miesiącu c) raz na tydzień d) raz dziennie e) wogóle
21. Który, ze sposobów aplikacji narkotyku jest według ciebie najgorszy? Dlaczego tak uważasz? a) wdechiwanie, inhalacja b) wciąganie do nosa poprzez rurki c) palenie d) doustne zażywanie – tabletki e) dożylne wstrzykiwanie
120
Příloha č. 3 – Drogová centra a poradny na Karvinsku Centrum drogové pomoci Adresa: Hřbitovní 12, 73601 Havířov Tel.:+420596884854 E-mail: [email protected] Kontaktní centrum Karviná Adresa: Tř. Družby 1125, 73506 Karviná Tel.:596 316 808 E-mail: [email protected]
NET, o.s. Adresa: U Lesa 772/26, 734 01 Karviná Tel.:596 316 808 E-mail: [email protected] Komunitní centrum pro rodinu a dítě Bohumín Adresa: Drátovenská 246, 735 51 Bohumín Tel.:596 011 722 E-mail: [email protected] Charita Český Těšín Centrum prevence pro děti a mládež Adresa: Hrabinská 17, 737 01 Český Těšín Tel.: 603 287 057 E-mail: [email protected] www.ceskytesin.charita.cz
K - centrum Citadela,o. s. e-mail: [email protected] K - centrum Teen Challenge Havířov Selská 29, Havířov tel: 596 810291 e-mail: havirov@teenchallenge 121
K - centrum drogové pomoci Havířov Hřbitovní 12, Havířov tel: 596 884 854 e-mail: [email protected]
K - centrum AVE, o. s. Ostravská 1628 Český Těšín tel: 558 736 600 e-mail: [email protected] Lůžkové detoxifikační oddělení, NsP Havířov Dělnická 24 Havířov Tel: 596 491 655
Poradna AIDS a drogy Zdravotní ústav Ostrava pobočka Karviná Těreškovové 2206 Karviná - Mizerov tel: 596 397 290
122
Příloha č. 4 – Poradny a internetové servery v Polsku NZOZ MONAR Ośrodek Rehabilitacyjno Readaptacyjny dla Dzieci i Młodzieży 80-298 Gdańsk ul. Agrarna 2 Phone: (0-58) 349-49-54 Fax: (0-58) 349-46-90 Email: [email protected] NZOZ Młodzieży Ośrodek Terapeutyczny Mrowisko 81-850 Sopot al. Niepodległości 817 a Phone: (0-58) 550-26-69 Fax: (0-58) 550-34-77 Email: [email protected] NZOZ Poradnia Profilaktyki i Terapii Uzależnień MONAR ul. 3 Maja 6 80-802 Gdańsk Phone: (0-58) 302-04-42 Fax: (0-58) 302-63-89 Email: [email protected] Edukacyjna Klinika Poradnia Profilaktyki Uzależnień ul. Tatrzańska 35 81-313 Gdynia Phone: (0-58) 620-66-90 Phone: 0-600-016-059 Fax: (0-58) 661-65-82
123
Wielkopolskie Centrum Pomocy Blizniemu MonarMarkot NZOZ al. Niepodległości 135 64-920 Piła Tel./fax (067) 215-22-50 Email: [email protected] Strona: www.monar-markot.poznan.pl
Stowarzyszenie Karan Punkt Konsultacyjny Narkomanii 62-800 Kalisz ul. Graniczna 1 Tel./fax (062) 764-22-60 Email: [email protected]
Poradnia Profilaktyki i Terapii MONAR 60-832 Poznań pl. Grunwaldzki 55 barak 18/19 Tel: (061) 867-98-03 (061) 867-98-04 (061) 867-72-27 Email: [email protected] SZPOZ – Poradnia Terapii Uzależnieńod Narkotyków Ul. J.C. Korzeniowskiego 18 50-226 Wrocław Tel. (071) 329-14-60 Fax (071) 329-31-47 Email: [email protected] ord. dr psych. P. Pazdro
124
