MASARYKOVA UNIVERZITA. Problematika a prevence užívání drog na středních školách

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra fyziky, chemie a odborného vzdělávání

Problematika a prevence užívání drog na středních školách

Bakalářská práce

Brno 2013

Vedoucí práce: Mgr. Bc. Pavla Dvořáková

Vypracovala: Magda Třísková

Prohlašuji, že jsem předloženou bakalářskou práci vypracovala samostatně s využitím pouze literárních a jiných citovaných pramenů.

V Brně dne 15. 4. 2013

..……………………….. podpis 2

Děkuji paní Mgr. Bc. Pavle Dvořákové za ochotu a cenné rady při zpracování bakalářské práce. Poděkování patří také paní Ing. Mgr. et Mgr. Kateřině Šmejkalové za vstřícnost, cenné podněty a za poskytovaní odborných rad a také panu Mgr. Pavlovi Pecinovi, Ph.D. za spolupráci a trpělivost. Ráda bych poděkovala své rodině, která mě při studijích podporovala, a také Beátě, jelikož mi je velkou oporou.

3

Anotace Bakalářská práce se zabývá problematikou drog a drogovou prevencí na středních školách. Cílem práce je zjistit, jakou mají studenti představu o droze a o drogové závislosti, zda se s drogovou prevencí ve škole setkali a zda mají nějaké zkušenosti s drogami. Teoretickou část tvoří převážně obecné pojmy týkající se drog, jejich dělení, charakteristika, rizika, účinky, včetně organizací zabývajících se prevencí ve škole. Dále je pojednáno o typech prevence, prevenci ve školním prostředí, odborné pomoci a protidrogové výchově ze strany pedagogů. Praktická část je zaměřena na výzkum vztahu studentů vybraných středních škol k drogám. Pomocí dotazníkové metody prováděné na středních školách se uskuteční vyhodnocení a porovnání výsledků.

Klíčová slova: Droga, psychotropní látka, návyková látka, rizika, drogová závislost, prevence, programy, typy prevence, pomoc, pedagog, studenti, mladiství, centra.

Abstrakt This bachelor thesis concerns on the problems of drugs and drug prevention at high schools. The objective of this thesis was to find out what is the students' imagination about drugs and drug addiction, whether they met some kind of drug prevention at high school and whether they have some experience with drugs. The theoretical part is created mainly by general terms related with drugs, their division, characteristics, danger and effects, including the organizations dealing with the prevention of drugs at high schools. Later there are mentioned the types of prevention, prevention at schools, the help of specialists and antidrug education of the teachers. The practical part concerns mainly on research of relationship of students of chosen high schools to drugs. Via questionnaire method done at high schools was made the evaluation and comparsion.

Keywords: Drug, psychotropic substance, addictive substance, risk, drug addiction, prevention, programs, types of prevention, assistance, educator, student, adolescent, centre.

4

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 7 Teoretická část .......................................................................................................................... 8 1 Droga a psychotropní látka .................................................................................................. 8 1.1 Pojem droga.......................................................................................................................... 8 1.2 Historie psychotropních látek ............................................................................................. 10 1.3 Drogy v 19. a 20. století ..................................................................................................... 11 1.4 Problémy 20. století............................................................................................................ 12 2 Návykové látky .................................................................................................................... 14 2.1 Návykové látky a Česká republika ..................................................................................... 14 2.2 Společná rizika návykových látek ...................................................................................... 16 2.3 Proč a jak vzniká drogová závislost ................................................................................... 21 3 Prevence ............................................................................................................................... 23 3.1 Typy prevence .................................................................................................................... 23 3.2 Typy specifické primární prevence .................................................................................... 26 3.3 Primární cílové skupiny ..................................................................................................... 26 3.4 Odborná pomoc .................................................................................................................. 27 3.5 Role pedagoga .................................................................................................................... 28 3.6 Prevence ve školním prostředí ........................................................................................... 32 3.7 Centra prevence .................................................................................................................. 34 Praktická část ......................................................................................................................... 40 4 Výzkum ................................................................................................................................ 40 4.1 Cíl výzkumu ....................................................................................................................... 40 4.2 Hypotézy práce ................................................................................................................... 40 4.3 Použitá metoda výzkumu ................................................................................................... 41

5

4.4 Popis vybraných škol ......................................................................................................... 41 4.5 Vyhodnocení výsledků výzkumu ....................................................................................... 42 4.6 Shrnutí výsledků výzkumu ................................................................................................. 60 4.7 Vyhodnocení hypotéz ......................................................................................................... 62 4.8 Prevence na vybraných školách ......................................................................................... 63 Závěr ........................................................................................................................................ 66 Seznam použité literatury ...................................................................................................... 67 Přílohy ..................................................................................................................................... 70

6

Úvod Slovo droga má pro každého z nás úplně jiný význam. Dříve drogy pro lidstvo znamenaly revoluci, jelikož se začaly užívat k léčení, k věštění nebo k duchovním účelům. Avšak nelze říci, že by se drogy zneužívaly tak, jak je tomu nyní. V dnešní době se drogy nachází na okraji společnosti, a to díky lidem, kteří drogy začali zneužívat lehkomyslně nebo si z nelegálních látek udělali obchod. Problém okolo drog se stále vyvíjí. Je to dané také tím, že se postupem času začínaly všechny patologické jevy navzájem proplétat. Okolo nás je spousta nástrah, kterým musíme čelit a bojovat s nimi. Studenti mají alkohol a jiné drogy velmi často spojeny s oslavami a s jakoukoliv denní situací. Proto se také snažíme případné spouštěcí faktory zhodnotit a nalézt řešení, které by dětem mělo pomoci z tohoto začarovaného kruhu ven. Naštěstí také existují instituce, které nabízí pomocnou ruku a pomáhají dětem a mladistvým v jejich cestě životem. Cílem této bakalářské práce je zmapovat problematiku drog v České republice. Pomocí výzkumu se snažíme prošetřit výskyt drog mezi studenty středních škol, a tím napomoci školám k prevenci. Konkrétně zjišťujeme, jakou představu mají studenti o drogách a o drogové prevenci. Jaké zkušenosti studenti s drogami mají, jaký vztah chovají k lehčím drogám a zda touží vyzkoušet i jiné drogy. Mimo jiné se porovnávají názory studentů I. ročníku a III. ročníku. Vypracování výzkumu má tedy seznámit vedení školy a pedagogický personál s problematikou prevence. První část bakalářské práce je teoretická. V této části, která je zaměřena na studenty středních škol, je vysvětlena historie drog. Dále jsou vysvětleny nejpoužívanější pojmy, se kterými se v životě můžeme setkat, a také jsou detailně popsána rizika mládeží nejužívanějších návykových látek. Právě v mladém věku je používání drog velmi rozšířené, a to má na mládež řadu negativních dopadů. Proto tato práce pokračuje radami pro pedagogy, vychovatele i rodiče, které by měly přispět k prevenci. Jelikož právě protidrogová výchova by měla mít velký úspěch na cestě studentovým životem. V závěru teoretické části jsou, kromě prevence na škole, připojena i centra prevence pro děti a mládež v Brně. Druhá část je praktická. Tato část se věnuje výzkumu na středních školách, jehož cílem je zjistit konkrétní stav drogové problematiky a pomocí zvolených hypotéz zhodnotit výsledky z nich plynoucí.

7

Teoretická část

1 Droga a psychotropní látka Následující podkapitoly si berou za cíl zmapovat výskyt drog od minulosti do současnosti. Drogy nás obklopují od nepaměti a i doposud sledujeme, jak se ve společnosti návykové látky vyvíjí, jak si bez nich některé skupiny lidí nedokáží představit život.

1.1 Pojem droga Význam slova „droga“ může každý chápat po svém. Jeho význam můžeme dávat do souvislosti s činností, která je pro nás důležitá, která nějakým způsobem mění naše chování, myšlení i cítění. Pro někoho je drogou sport, hudba, jídlo, pro jiného internet nebo telefonování. Avšak odborná společnost definuje drogu jako omamnou nebo psychotropní látku. Droga je ve slovníku cizích slov charakterizována jako omamující látka, léčivá látka rostlinného, živočišného nebo nerostlinného původu (sušené listy, květy apod.).1 Podle autora P. Riesla jsou „…drogy v užším slova smyslu látky, které se užívají, lépe řečeno zneužívají, ke změně duševního stavu, tzn. nálady, prožívání stavu bdělosti či útlumu, a chování. Tyto změny jsou způsobeny vlivem drog na centrální nervovou soustavu, jejíž činnost a výkonnost se projevuje kvalitou duševní činnosti.“2 Podle Světové zdravotnické organizace je drogou jakákoliv látka (substance), která jeli vpravena do živého organismu, může pozměnit jednu nebo více životních funkcí.3 V České republice definuje drogy zákon č. 167/1998 Sb., …o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů ve znění pozdějších předpisů jako omamné látky a psychotropní látky a také přípravky je obsahující.4

1

http://slovnik-cizich-slov.abz.cz. RIESEL, P. Lesk a bída drog. Olomouc: Votobia, 1999, s. 7. 3 ŠTABLOVÁ, R. a kol. Drogy, kriminalita a prevence. Praha: Policejní akademie ČR, 1997, s. 11. 4 Národní strategie protidrogové politiky na období 2005 až 2009. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky. 2005, s. 7. 2

8

Návykovou látkou se podle ustanovení § 130 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku takovou látkou rozumí alkohol, omamné látky, psychotropní látky a ostatní látky způsobilé nepříznivě ovlivnit psychiku člověka nebo jeho ovládací nebo rozpoznávací schopnosti nebo sociální chování.5 Omamné a psychotropní látky (dále jen „OPL“) jsou vysvětleny v knize Drogy, kriminalita a prevence, kde Renata Štablová uvádí, že OPL „…jsou látky, u nichž vzniká nebezpečí chorobného návyku nebo psychických změn nebezpečných pro společnost nebo pro toho kdo je opakovaně bez odborného dohledu užívá a jsou uvedeny v seznamech těchto látek.”6 Dále Renata Štablová uvádí, že drogová závislost je „psychický stav a někdy fyzický stav vyplývající ze vzájemného působení mezi živým organismem a drogou charakterizovaný změnami chování a jinými reakcemi, které vždy zahrnují nutkání brát drogu stále nebo pravidelně pro její psychické účinky a někdy také proto, aby se zabránilo nepříjemnostem plynoucím z její nepřítomnosti. Tolerance může být přítomna nebo nepřítomna. Osoba může být závislá na více než jedné droze.“7

Toxikomanie a narkomanie jsou pojmy vyjadřující závislost na drogách. Blíže se v knize od Eduarda Urbana uvádí, že se toxikománie považuje za chorobně vystupňovanou závislost na lécích a jedech, souhrnně drogách. Jde o stav periodické nebo chronické intoxikace, která škodí jedinci i společnosti. V souvislosti s “mánií” se můžeme setkat s lidmi s duševní poruchou, nebo také s lidmi se zaujatostí pro něco, vášní, náruživostí, šíleností a posedlostí. Každou mánii vždy doprovází určitá abnormalita, ztráta míry a schopnosti počínat si rozumně, propadnutí něčemu.8 Termíny toxikomanie a narkomanie se v součastné době používají méně, upřednostňovány jsou totiž spíše pojmy jako drogová závislost a závislost na drogách.

5

http://www.epravo.cz/top/zakony/sbirka-zakonu/zakon-ze-dne-8-ledna-2009-trestni-zakonik-17001.html ŠTABLOVÁ, R. a kol. Drogy, kriminalita a prevence. Praha: Policejní akademie ČR, 1997, s. 61. 7 Tamtéž. 8 URBAN, E. Toxikománie. Praha: Avicenum, 1973, s. 11-12. 6

9

1.2 Historie psychotropních látek Člověk má zkušenosti s drogami už od nepaměti, a to hlavně s tzn. psychedelickými drogami, též zvanými a známými jako halucinogeny. Termín psychedelický pochází z řeckého psyché (duše) a delein (zjevovat), což znamená učinit zjevným. Rostliny obsahující psychedelické látky používaly domorodé kultury především k léčení, věštění, ke komunikaci s nebeskými i podsvětními oblastmi, v šamanských rituálech apod. Právě v šamanských rituálech hrály tyto rostliny důležitou roli.9 Šamanismus je považován za nejstarší náboženství, jelikož jeho vznik sahá až k paleolitu. Šaman plnil roli prostředníka mezi nebem a zemí, dokázal opustit tělo, rozmlouvat s bohy nebo přejít do transu. Psychedelické látky používal nejčastěji pro vyvolání změněných stavů vědomí na nedrogové i drogové bázi.10 Podle Achtenbergové, J. (1985) „…zajišťovaly posvátné rostliny rychlý přestup do změněných stavů vědomí a umožňovaly na podkladě přímého zážitku porozumět stavu zrození a smrti, vztahu ke kosmu, ke stvoření vůbec. Psychedelický prožitek, ztráta hranic ega, vědomí kontinuity všech dějů a smysl pro zázrak dávaly šamanům možnost náhledu a poznání přesahující rámec smyslového poznání. Tyto rostliny proto nazývali posvátnými, medicínou.“11 Dále k tomuto tématu uvádí, že šaman neužíval rostliny pouze pro zábavu nebo pro potěšení, ale proto, aby mohl komunikovat s druhým světem. Cestoval do světa mrtvých, kde se loučil s duší zemřelého nebo naopak cestoval kvůli léčebnému obřadu. Pokud byly psychedelika nebo halucinogeny užívány v duchovních tradicích, byly podle autorky nejlepší medicínou, kterou svět po tisíciletí znal.12 V čínské literatuře se první zmínky o psychedelických látkách objevují již před 3 500 lety. Základy čínské medicíny jsou postaveny na bylinářských zkušenostech a znalostech léčebných i jedovatých bylin. Oproti tomu Indové používali výhradně jednu rostlinu, ze které se vyráběl nápoj bohů. Ten se připravoval lisováním sómové byliny. Některé prameny uvádí, že se sóma používala při rituálních obřadech.13 Stejně dlouho provází člověka konopí a alkohol. První zmínky o konopí sahají do doby před 5 000 lety, kdy se tato droga objevuje v lékopise u čínského císaře. Konopí se 9

KALINA, Kamil, et al. Drogy a drogové závislosti 1 : mezioborový přístup. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2003, s. 83. 10 Tamtéž. 11 Tamtéž. 12 Tamtéž. 13 Tamtéž.

10

používalo pro posvátné nebo léčebné účely a při rituálech. Vyskytovalo se v oblastech Středního východu, v Africe, Indii, Tibetu, Severní a Jižní Americe a v Karibské oblasti. V Evropě je konopí známo již od 5. století po Kristu.14

1.3 Drogy v 19. a 20. století Z této doby je třeba zmínit události roku 1898, kdy byl v Německu vyroben a poprvé propagován heroin, a to jako „hrdinský lék“. Využíval se při potírání morfinové závislosti nebo jako dětská medicína proti kašli s předpokládaným nulovým rizikem vzniku závislosti. Legálně se využíval až do roku 1924 - 1925. V tomto roce se díky Ženevské konvenci vydaly smlouvy o zákazu a distribuci omamných drog. 15 Další oblíbenou drogou je velmi známý kokain. Kokain patří mezi přírodní stimulanty a poprvé byl izolován z listů koky v roce 1860. Začaly se vyrábět různé nápoje, z nichž nejznámější je Coca Cola. Ta se začala vyrábět roku 1886 jako nealkoholický nápoj. Zákaz o používání kokainu v nápojích byl přitom vydán až v roce 1903, na což bylo zareagováno nahrazením kokainu zvýšeným obsahem kofeinu. Výroba kokainu, stejně jako heroinu, byla zakázána až v roce 1924. Do té doby mohli farmáři na jihu USA tuto látku používat jako podporu výkonnosti černošských dělníků. Jako zlomový se ve Spojených státech považuje zákon Harrison Narcotic Act, který upravil prodej opia, opiových derivátů a také kokainu. Na základě popsaných problémů byl založen v roce 1930 Federální úřad pro narkotika, v jehož čele stanul H. Anslinger, jenž chtěl prosadit jednotný zákon omamných látek. Tento jednotný zákon měl například zakázat pěstování konopí i jeho užívání pro lékařské účely. O boji proti marihuaně H. Anslinger napsal: „Kolik vražd, sebevražd, zločinných přepadení, loupeží a smrtí z mánií způsobuje marihuana rok co rok, to se můžeme jen dohadovat.“ 16 Se zákazy se ve Spojených státech setkal i alkohol. Byla zavedena prohibice, která znamenala úplné zamezení pití a prodeje alkoholu. Éra alkoholové prohibice probíhala v letech 1920 – 1933 a ukončena byla kvůli zvýšenému pašování alkoholu, kriminalitě a otrav díky nelegálnímu alkoholu.17 14

KALINA, Kamil, et al. Drogy a drogové závislosti 1 : mezioborový přístup. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2003, s. 83. 15 KALINA, Kamil, et al. Drogy a drogové závislosti 1 : mezioborový přístup. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2003, s. 85. 16 Tamtéž. 17 KALINA, Kamil, et al. Drogy a drogové závislosti 1 : mezioborový přístup. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2003, s. 86.

11

V roce 1938 přišel švýcarský vědec Albert Hofman, nazývaný také jako „otec LSD“ s objevem LSD (halucinogen nebo také polysyntetická psychedelická droga). Tato psychotropní látka byla často užívána v období 2. světové války a v poválečném období tzv. studené války. LSD se používalo i u výzkumů na dobrovolnících nebo na umírajících v posledních stádiích rakoviny. Až po 23 letech, roku 1961, byla sjednána Jednotná úmluva OSN o omamných látkách doplněná Protokolem o změnách Jednotné úmluvy.18 Následně roku 1971 vstoupila v platnost další Úmluva o psychotropních látkách a 1988 Úmluva OSN proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami.19

1.4 Problémy 20. století Již od počátku 20. stol. přibývaly problémy s kouřením opia, užíváním morfinu, heroinu a kokainu a narůstal obchod s drogami. Důsledkem toho byly snahy regulovat negativní účinky drog. Mezi první mezinárodní aktivity patří Haagská konference, která si kladla za úkol kontrolovat narkotické drogy. Kontrolovat se měla výroba a obchod s opiáty, kokainem a také s morfiem. Uvedené narkotické drogy se měly užívat pouze pro lékařské nebo zákonné potřeby. I přesto se problémy se zneužíváním opiátů a kokainu nezlepšily. Opatřením proto byla Ženevská konvence roku 1925. Vlády se zavázaly podávat roční statistická hlášení o výrobě opiátů a hlášení o zpracování listů koky. Vedle toho se ve třicátých a čtyřicátých letech začaly projevovat problémy s nezákonným obchodem s konopím. Proti nelegálnímu obchodu se proto sjednala Úmluva o dalším omezení výroby a úpravě distribuce omamných látek.20 V polovině 20 stol. se zrodily i problémy se syntetickými drogami. Na základě toho se roku 1948 sjednal Pařížský protokol, který upravoval mezinárodní kontroly každé nové látky, která vyvolávala závislost. Za problémy v letech 1960 až 1970 byly považovány barbituráty, koka, konopí, amfetaminy a LSD. Po druhé světové válce se začaly řešit problémy drog v mezinárodním měřítku. Výsledkem této činnosti byly různé úmluvy, které nahradily většinu dosavadních mezinárodních domluv. Důležitou úmluvou z roku 1961 byla bezesporu Jednotná úmluva o omamných látkách. Tato dohoda dbala o sjednocení boje proti omamným

18

KALINA, Kamil, et al. Drogy a drogové závislosti 1 : mezioborový přístup. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2003, s. 86 19 http://www.drogy-info.cz/index.php/info/drogy_a_zakon/mezinarodni_pravo/mezinarodni_umluvy_osn 20 ŠTABLOVÁ, R. a kol. Drogy, kriminalita a prevence. Praha: Policejní akademie ČR, 1997, s. 61.

12

látkám. Kvůli rozvoji psychotropních látek se počátkem sedmdesátých let sjednala, jak již bylo uvedeno výše, Jednotná úmluva o psychotropních látkách. K těmto listinám byly připojeny i seznamy všech sledovaných látek. Dalším významným dokumentem byla Úmluva OSN proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami z r. 1988. Díky těmto ujednáním se staly základy legislativy pevnější.21

21

ŠTABLOVÁ, R. a kol. Drogy, kriminalita a prevence. Praha: Policejní akademie ČR, 1997, s. 61.

13

2 Návykové látky Následující podkapitoly si berou za cíl podrobit rozboru nejčastěji užívané návykové látky. Pozornost bude věnována především alkoholu, nikotinu, marihuaně a pervitinu. Úvod bude věnován výzkumům a studiím zneužívání drog mezi mladistvými a v posledních podkapitolách bude vysvětleno, jaká jsou společná rizika těchto uvedených látek a proč vlastně drogová závislost u mladistvých vzniká. Je třeba zjistit, zda mládež užívá drogy spíše ze zvědavosti, pro experimentaci nebo jde o vyhledávaný způsob, jak se mohou vyrovnat s obtížemi.

2.1 Návykové látky a Česká republika Zkušenosti s legálními a nelegálními návykovými látkami má většina populace České republiky. Mezi legální drogy patří alkohol, tabák, ale i kofein. Co se alkoholu týče, patří Česká republika podle světové zdravotnické organizace mezi státy s nejvyšší spotřebou alkoholu. O této situaci se zmiňuje i P. Popov, když uvádí, že v konzumaci piva je Česká republika se spotřebou 160 litrů na jednoho obyvatele za rok dokonce na prvním místě celosvětových tabulek. Uvádí se, že Česká republika je společně s Belgií, Lucemburskem, Austrálií a Německem patří mezi největší konzumenty piva, jejichž obyvatelstvo, které čítá jen 4 % světové populace, ročně zkonzumuje 1/3 světové produkce piva.22 Tento trend má na občany České republiky logicky řadu negativních dopadů. Spotřeba alkoholu trvale stoupá, a to i mezi mladými a nezletilými lidmi. Na tento nepříznivý trend upozorňuje i K. Nešpor při zpracování výzkumu, který realizoval Výzkumný ústav psychiatrický. Nešpor posoudil odpovědi mladých chlapců, kteří se výzkumu účastnili, jako alarmující. Podle výzkumu chlapci začali konzumovat alkoholické nápoje pravidelně, alespoň jednou týdně, v patnácti letech 9 % dotázaných, v šestnácti letech 20 % a v sedmnácti 40 % dotázaných. Z tohoto výzkumu lze usoudit, že první příznaky závislosti vznikají bohužel již v adolescenci.23 Další studie uvedly, že 25,7 % šestnáctiletých (27,2 % chlapců, 24,2 % dívek) patří mezi silné kuřáky (11 a více cigaret denně).24

22

KALINA, Kamil, et al. Drogy a drogové závislosti 1 : mezioborový přístup. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2003, s. 151. 23 MARHOUNOVÁ, J. a NEŠPOR, K.. Alkoholici, feťáci a gambleři. 1. vyd. Praha : Empatie, 1995, s. 67. 24 http://www.vlada.cz/assets/ppov/protidrogova politika/Vyrocni_zprava_o_stavu_ve_vecech_drog_v_CR_2011_v2.pdf

14

Následující nejrozšířenější návykovou látkou jsou tradičně konopné látky (marihuana a hašiš), extáze a halucinogenní houby. Přibývá užívání nových syntetických drog. Důvodem, proč mladí lidé vyhledávají nové drogy, je snaha obejít stávající legislativu, která nedokáže pružně reagovat na nové typy drog, a zažít stále nové psychedelické zkušenosti.25 Jak již bylo uvedeno, obliba rekreačního užívání marihuany, zejména mezi nejmladší populací (ve věku 15 – 25 let), neustále narůstá. Ve středoškolském věku pravidelně marihuanu užívá cca 15 % populace a téměř polovina této věkové skupiny (15 - 19 let) s ní má alespoň jednu zkušenost. Spolu s rostoucí popularitou “taneční hudby” stoupá počet osob užívajících extázi.26 Zkušenosti s halucinogenními houbami, LSD a extází má 11 % dotázaných.27 Při porovnání v posledních letech došlo k poklesu užívání u tzv. problémových uživatelů drog. Jedná se o injekční nebo dlouhodobé uživatele opiátů, amfetaminových drog nebo kokainu.28 V březnu 2012 zveřejnila agentura Bloomberg tzv. žebříček neřestí (The Global Vice Index), který porovnává průměrnou spotřebu alkoholu, tabáku a nelegálních drog a uvádí množství peněžních prostředků vložených do výherních automatů. Údaje poskytla Světová zdravotnická organizace (World Health Organisation, WHO), dále Úřad OSN pro drogy a kriminalitu (United Nations Office on Drugs and Crime, UNODC) a další instituce. Uvedené pořadí vybraných zemí podle výsledného skóre ve Světovém žebříčku neřestí je uvedeno viz příloha č.3.29 Snižuje se sice počet šestnáctiletých studentů a učňů, kteří mají jednu nebo více zkušeností s pervitinem a heroinem,30 avšak některé problémy v konzumaci návykových látek přetrvávají hlavně díky dostupnosti cigaret i alkoholu. Z výsledku této tabulky je jasné, že Česká republika není vítězem pouze v konzumaci alkoholu, ale vítězem v celkovém součtu závislostí. S ohledem na tyto výsledky je možné konstatovat, že je v naší zemi potřeba účinné prevence a potírání konzumace návykových látek velmi palčivá.

25

http://www.vlada.cz/assets/ppov/protidrogovapolitika/Vyrocni_zprava_o_stavu_ve_vecech_drog_v_CR_2011_v2.pdf 26 KALINA, Kamil, et al. Drogy a drogové závislosti 1 : mezioborový přístup. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2003, s. 27-28. 27 http://www.vlada.cz/assets/ppov/protidrogovapolitika/Vyrocni_zprava_o_stavu_ve_vecech_drog_v_CR_2011_v2.pdf 28 KALINA, Kamil, et al. Drogy a drogové závislosti 1 : mezioborový přístup. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2003, s. 28. 29 http://www.vlada.cz/assets/ppov/protidrogovapolitika/Vyrocni_zprava_o_stavu_ve_vecech_drog_v_CR_2011_v2.pdf 30 KALINA, Kamil, et al. Drogy a drogové závislosti 1 : mezioborový přístup. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2003, s. 28.

15

2.2 Společná rizika návykových látek Mezi společná rizika všech návykových látek patří hlavně nebezpečnost sobě i okolí, úrazy, otravy, dopravní nehody, duševní poruchy, ale i předávkování. U tvrdých drog se vystavujeme zejména riziku nitrožilního přenosu těžké otravy (předávkování), zanesení infekce do těla, záněty žil, žloutenky přenášené krví a onemocnění AIDS (Acquired Immune Deficiency Syndrome, jedná se o syndrom získaného selhání imunity, smrtelné onemocnění). Závislí lidé se často stávají oběťmi trestných činů nebo se trestných činů dopouštějí. Pod vlivem návykové látky konzumovat alkoholické nápoje páchají trestné činy násilné

povahy, krádeže, pašování apod. Za problematické se považují i dopravní nehody způsobené pod vlivem drog. Rizika dopravních nehod nastávají i po malých dávkách alkoholu nebo jiných návykových látkách. Lidé díky těmto látkám brzy ztrácí sebekontrolu a častěji se dopouští těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti. Zhoršuje se i schopnost předvídat následky svého jednání.31 Do trestní činnosti se zahrnují často i zisky z prodeje návykových látek.

Mezi oblíbené návykové látky patří alkohol, nikotin, marihuana, halucinogeny, pervitin, které se do organismu dostávají: •

ústy (per os), případně jinými tělesnými otvory,

•

injekčně (parenterálně),

•

kouřením, event. čicháním (inhalačně),

•

pokožkou (např. pomocí náplasti).32

Alkohol Mezi nejčastěji užívané návykové látky mezi mladistvými patří alkohol. Ten je považován za jeden z nejstarších prostředků využívaný k ovlivňování duševní činnosti. Alkohol nutně nemusí způsobit okamžité poruchy vědomí, ale podstatně zvyšuje rizika otrav u dětí, úrazovost, dopravní nehody, rvačky, otravy, pořezání a trestnou činnost. Při konzumaci dochází k narušení smyslových orgánů a k porušení koordinační činnosti. Malé množství

31

NEŠPOR, K., CSÉMY, L., PERNICOVÁ, H. Jak zůstat fit a předejít závislostem. 1. vyd. Praha: Portál, 1999, s. 26. 32 MARHOUNOVÁ, J. a NEŠPOR, K. Alkoholici, feťáci a gambleři. 1. vyd. Praha : Empatie, 1995, s. 57.

16

alkoholu sice snižuje riziko srdečních onemocnění, ale při dlouhodobém užívání alkoholu mohou lidé trpět onemocněním jater a žaludku, epilepsií a cukrovkou, zároveň zvyšuje riziko duševních nemocí a povahových změn. Proto bychom měli dávat na děti pozor, jelikož u dětí nastává otrava alkoholem i po velmi malých dávkách. Jak uvádí T. Illes dalším důvodem je, že se v dospívání rychleji rozvíjí závislost, a také se zvyšuje riziko k přechodu k jiným návykovým látkám. Daleko větší riziko návyku mají děti z takových rodin, ve kterých je už jeden z rodičů závislý.33 Mladiství alkohol začínají užívat z různých důvodů a příčin může být hned několik. Některé individuální sklony či příčiny: • důsledky nepříznivého rodinného prostředí a nepříznivých zážitků v dětství, způsobují nevyrovnanost jedince, který je i snáze zranitelný, což se projevuje i ve vztahu k alkoholu, • výskyt zneužívání alkoholických nápojů u nejbližších rodinných příslušníků, tj. především otce: jeho špatný příklad vede spíše k napodobování, než aby odrazoval, •

zkušenost, že nepříjemné duševní stavy jako úzkost, napětí, nezdary, rozladění, lze rychle a výrazně upravit i nepříliš velkou dávkou alkoholu, která však postupně stoupá,

•

mimořádné životní situace (úmrtí v rodině, rozchod s partnerem), které alkohol jako by pomáhal unést – třeba jen dočasně.34

Dále J. Skála, uvádí společenské příčiny: •

známý a vyhledávaný účin alkoholu, který v sobě nese podněcované riziko pro jednotlivce,

•

nedostatečná připravenost lidí a institucí na správné využívání volného času a nevhodná forma jeho trávení, doprovázená konzumací alkoholu,

•

nedodržování zákonných opatření o požívání, resp. podávání alkoholických nápojů při práci, dětem, mladistvým, podnapilým apod,

•

nenalezení hlubšího smyslu života, což vede v době hospodářské hojnosti spíše ke „konzumaci“ života než k jeho tvůrčímu naplnění.35

33

ILLES, T. Děti a drogy. Praha: ISV nakladatelství, 2002, s. 9. SKÁLA, J. Alkohol a vy. Praha: Ústav zdravot. výchovy, 1974, s. 3. 35 SKÁLA, J. Alkohol a vy. Praha: Ústav zdravot. výchovy, 1974, s. 2. 34

17

Souhrnně lze konstatovat, že riziko přechodu od používání k zneužívání alkoholických nápojů mezi mladistvými postihují jak jednotlivce, tak společnost. Ne každý, kdo začíná pít s mírou, bude tak pít i nadále a tu míru nepřekročí, a proto je prevence velice důležitá. Jak zde zmiňuje J. Skála, děti i mladiství by měli správně využívat svůj volný čas a napomáhat by k tomu měla jak rodina, tak především škola nebo některá jiná instituce.

Nikotin Do rizikových návykových látek patří bezesporu i nikotin. Užívání alkoholu, léků, těkavých látek a kouření cigaret patří do oblasti legálních drog. Zdravotní rizika nikotinu přece jenom všichni známe, ale přesto tuto “nevinnou” drogu užívá velká část mladých lidí. Závislost na nikotinu vzniká extrémně rychle. Je až alarmující, že zkušenosti s pravidelným kouřením mají děti průměrně v 11 letech. Nejvážnější rizika sebou nesou ostatní látky, které tabák nebo cigaretový kouř obsahují. Jejich jedovatost je přibližně stejná jako u kyanidu draselného, známého také pod názvem cyankáli. Otrava nikotinem se může projevit bledostí, studeným potem, nutkáním ke zvracení, závratí a bolestí hlavy. K takové otravě dochází méně často, jelikož si organismus velmi rychle zvyká, a to umožňuje kuřákům překročit během 24 hodin smrtelnou dávku. Kuřáci si dost často mohou stěžovat na bušení srdce, na nepravidelnost rytmu tepu, na záněty hltanu, hrtanu, průdušnice, na sevřenost v oblasti srdeční krajiny a také dochází k poruchám nervového systému.36 Pro nejrizikovější skupiny mladých lidí je poměrně dost preventivních kampaní na odvykání kouření. V ČR mezi nejznámější odborníky na odvykání kouření patří psycholožka Eva Králíková, která vede centrum pro odvykání kouření. Její specializací je prevence a léčba v závislosti na tabáku. Do boje s nikotinem se pustila i Česká koalice ve spolupráci s českými školami. Společně proti tabáku každoročně organizují kampaň ke Světovému dni bez tabáku. V roce 2012 byla, ve spolupráci s pražskými školami připravena akce na podporu odvykání kouření s názvem Vyměň krabičku. V rámci této akce byly kuřákům vyměňovány krabičky cigaret za malované nekuřácké krabičky, které speciálně pro tuto akci připravily a vytvořily děti z pražských základních škol.37

36 37

ILLES, T. Děti a drogy. Praha: ISV nakladatelství, 2002, s. 12. http://www.vlada.cz/assets/ppov/protidrogova politika/Vyrocni_zprava_o_stavu_ve_vecech_drog_v_CR_2011_v2.pdf

18

Marihuana a hašiš Marihuana je nepochybně nejrozšířenější měkkou drogou na světě. Také v České republice obliba této omamné látky mezi mladistvými neustále narůstá. Marihuana se získává ze sušeného listí a kvetoucích výhonků rostliny konopí, Cannabis sativa. Hašiš se pak vyrábí z pryskyřice těchto květů. Stejně jako marihuana obsahuje účinnou látku THC, chemicky delta9-tetrahydrokanabinol.38 Hašiš může být hnědý, tmavě hnědý nebo černý výtažek z rostliny konopí. Společně s marihuanou se jedná o halucinogeny, které se zejména kouří nebo v menší míře konzumují. Mladí lidé mají tendenci rizika této drogy podceňovat. Mýty kolem marihuany odborné studie vyloučily a vzrostl počet lidí, kteří si uvědomují špatný vliv, který má marihuana na děti. Podle T. Illese „…většina výzkumů dnes potvrzuje, že marihuana může být návyková a na uživatele má negativní mentální, emocionální a fyzický dopad.“39 Drogy vyrobené z konopí poškozují tělesné i duševní zdraví. Např. mění chemii v mozku, což může ovlivnit myšlení, vyvolat agresi, úzkost nebo panické stavy. Častější jsou nemoci dýchacích cest a plic včetně nádorů. Při užívání marihuany se zhoršuje psychomotorika, paměť, soustředění a snižuje se schopnost učit se, což vede ke špatnému školnímu prospěchu. Marihuana a hašiš sebou nesou riziko neplodnosti u mužů a poškození plodu u těhotných žen. Dlouhodobé a silné užívání dokáže pozměnit mužské hormony natolik, že bývá narušen pubertální vývoj u nezletilých chlapců. Nadměrné užívání vede u chlapců ke snížení počtu spermií a k omezení jejich mobility, která je potřebná k oplodnění vajíčka. U žen hrozí riziko toxikace vyvíjejícího se embrya, což může vést k potratu, různým deformacím plodu, nízké porodní váze, dětské leukémii a k narušení zdravého fyzického a mentálního vývoje narozeného dítěte.40 Závislost na alkoholu i marihuaně přináší řadu nebezpečí. Obě tyto látky jsou společností relativně akceptovány a jsou lehce k dostání. Alkohol a marihuana patří k průchozím drogám. To znamená, že se zvyšuje pravděpodobnost přechodu k jiné droze.

38

URBAN, E. Toxikománie. Praha: Avicenum, 1973, s. 115. ILLES, T. Děti a drogy. Praha: ISV nakladatelství, 2002, s. 15. 40 ILLES, T. Děti a drogy. Praha: ISV nakladatelství, 2002, s. 17. 39

19

Pervitin Pervitin je stimulační droga nazývaná a známá též jako metamfetamin. Poprvé byl vyroben v Japonsku a některé zdroje uvádí, že se tato droga za II. světové války používala jako povzbuzující prostředek pro vojáky. Dnes se pervitin považuje za jednu z našich nejznámějších domácích drog. Představuje tak velké nebezpečí pro celou populaci, a to především pro mladistvé, jelikož je k dostání prakticky na všech místech, kde se mládež pohybuje. Duševní zdraví dítěte je touto drogou ohroženo daleko více a silná psychická závislost je rychlejší než u alkoholu nebo marihuany. Mezi okamžitá rizika patří otrava (předávkování), nebezpečné a nesmyslné jednání, neklid, pocity pronásledování a nespavost. Dalšími riziky jsou poškození srdce, jater, ledvin, poruchy spánku, ale i deprese a problémy s pamětí. Chování lidí zneužívajících alkohol a jiné psychotropní látky vykazuje určité společné znaky: •

krádeže alkoholu, případně jiných látek (léků) v domácnostech, krádeže peněz a cenných předmětů,

•

výměna přátel,

•

blízcí přátelé jsou závislí na alkoholu či jiných látkách,

•

ztráta zájmu o studium a práci,

•

tendence vyhýbat se členům rodiny, nepouštět se s nimi do závažnějšího rozhovoru, podrážděné a přecitlivělé reakce na snahy rodinných příslušníků o intimnější rozhovor,

•

ztráta zájmu o dříve vysoko ceněné životní hodnoty,

•

zhoršení celkového vzhledu a snížení péče o něj,

•

rozporná tvrzení, lži, rozpačité chování, rychle ukončené telefonní hovory v případě, že by jejich pokračování mělo být mimoděk vyslechnuto některým z rodinných příslušníků,

•

problémy se zákonem – např. drobné krádeže, problémy s úřady a jinými institucemi – např. neodůvodněné absence ve škole či zaměstnání.41

41

MARHOUNOVÁ, J., NEŠPOR, K. Alkoholici, feťáci a gambleři. 1. vyd. Praha: Empatie, 1995, s. 77.

20

2.3 Proč a jak vzniká drogová závislost Na toto téma existuje spousta názorů, ale ještě se nenašla jediná příčina, která by vznik, trvání a konec drogové závislosti vysvětlovala. Můžeme si myslet, že ke vzniku závislosti vede nedostatek volnočasových aktiv, koníčků a zálib, ale některé studie se shodují v tom, že určitou roli zde hraje genetická predispozice. Děti alkoholiků a kuřáků mají větší pravděpodobnost, že se u nich závislost také vyvine. Měli bychom si uvědomit, že závislost je složitý děj. Nemůžeme vinit pouze události pozitivní či negativní, samotné drogy, ani osoby, jež jsou závislé, ani dobu nebo prostředí, či okolnosti, ve kterých se nacházíme, nýbrž se zamysleme nad vzájemnými souvislostmi všech těchto příčin. Faktory (příčiny), které vedou ke vzniku, k trvání nebo k ukončení drogové závislosti, dělíme do následujících skupin: •

faktory farmakologické (droga),

•

faktory somatické a psychické (osobnost),

•

faktory enviromentální (prostředí, rodina),

•

faktory percipitující (podnět).42

Tyto faktory se případ od případu více či méně liší, ale v jednotlivém případu drogové závislosti jsou zastoupeny všechny. Mění se pouze pořadí v žebříčku podle vlivu na propuknuté drogové závislosti. Proto bychom měli brát zřetel na všechny zmíněné faktory u prevence.43 Na středních školách se zaměřujeme hlavně na vzdělání studentů, na profesní přípravy, ale často se zapomíná na otázku výchovného řešení problémových jedinců v adolescentním věku. Osobnost a chování mladé generace se neustále mění. Dochází k tělesnému a duševnímu rozvoji. Adolescenti objevují a i rozvíjí schopnosti řešit problémy, rozhodovat se, abstraktně myslet, apod. Děti se pomalu odtrhávají od rodiny a tento vývoj bývá provázen vzpourou. Místo rodiny prázdné místo zaplňují vrstevníci, kamarádi. Ti tvoří skupinu lidí, která mladým lidem k alkoholu a drogám pomůže nebo je naopak ochrání. Zneužívání alkoholu může vést k přechodu k jiným návykovým látkám. Důvody přitažlivost drog jsou následující: 42 43

ILLES, T. Děti a drogy. Praha: ISV nakladatelství, 2002, s. 7. ILLES, T. Děti a drogy. Praha: ISV nakladatelství, 2002, s. 8.

21

•

módnost okusit drogu,

•

zvědavost, experimentace sama se sebou a drogou,

•

samoléčení psychických poruch, lability, rozklad, ostychu, studu,…,

•

přizpůsobení se partě, skupině, a získání tak možnosti se participovat na činnosti skupiny,

•

protest proti okolnímu světu, jeho požadavkům a nárokům na člověka,

•

únik od problémů a před problémy, únik od jejich strastiplného prožívání, trýznivého rozhodování a namáhavého hledání řešení a ještě tíživějšího převzetí zodpovědnosti za zvolené řešení,

•

zvýšení koncentrace pozornosti, hledání inspiračních zdrojů v situaci pozitivně vyladěné psychiky, dolaďování až burcování své výkonnosti ve vypjatých situacích,

•

umocnění pozitivních prožitků (včetně sexuálních), touha oddat se prožitkům čiré libosti, zabezpečit si tímto způsobem aspoň nějaký zdroj pozitivních prožitků i za cenu poškozování zdraví.44

Jestliže člověk nějakou drogu bere, nenese to pouze negativní nebo pozitivní informace, spíše je to výzva, která nás vyzývá ku pomoci člověku.

44

ŠTABLOVÁ, R. a kol. Drogy, kriminalita a prevence. Praha: Policejní akademie ČR, 1997, s. 23.

22

3 Prevence Cílem jakékoliv prevence je předcházení nebo ochrana před jednotlivými negativními vlivy prostředí. V zájmu společnosti i jednotlivých škol je obeznámit dospívající s možnostmi prevence, a tím předcházet nebo oddálit možný vznik závislosti. V podkapitolách bude vysvětlena prevence ve školním prostředí a také různé typy prevence. A poněvadž je tato práce zaměřena na problematiku a prevenci, uvádí se v závěru tipy pro pedagogy, vychovatele a rodiče. Právě ke strategickým bodům k ochraně mládeže patří rodina, škola, zájmové organizace, profesní pomoc, ale i vrstevníci. Nejdůležitější je formovat dospívající tím správným směrem a poukázat na nebezpečí, která se za každým rohem skrývají.

3.1 Typy prevence

Prevence se rozděluje podle druhu rizikového chování nebo také podle toho, v jakém stádiu se jedinec ve vztahu k návykové látce nachází. U užívání návykových látek se používá termín rizikové chování, které zapříčiní mnoho faktorů. Toto pojetí ve své knize Miovský a Zapletalová vysvětlují tak, že „…pod pojmem rizikové chování rozumíme chování, v jehož důsledku dochází k prokazatelnému nárůstu zdravotních, sociálních, výchovných a dalších rizik pro jedince nebo společnost.”45A tímto pojmem se nahrazuje doposud používaný termín sociálně patologické jevy. •

primární prevence – základním cílem primární prevence je zaměřit se na celou společnost, především na dosud nezasaženou část populace, -

specifická prevence – aktivity a programy, které jsou zaměřeny na předcházení a omezování výskytu jednotlivých forem rizikového chování studentů,

-

nespecifická prevence - druhým typem je primární prevence nespecifická, jejímž obsahem jsou všechny metody a techniky, které se podílejí na rozvoji osobnosti. Umožňují rozvoj nadání, zájmů, pohybových a sportovních aktivit k posílení organizovaného i neorganizovaného využití volného času jedince.

45

MIOVSKÝ, M., ZAPLETALOVÁ, J. Primární prevence rizikového chování na rozcestí: specializace versus integrace. Příspěvek přednesený na III. ročníku celostátní konference Primární prevence rizikového chování „specializace versus integrace“, 27.-28.11.2006, Praha.

23

Součástí této prevence je i výchova ke zdravému životnímu stylu, k odpovědnosti za své chování, k sebeúctě a k posilování sebevědomí, •

sekundární prevence – jejím úkolem je zaměřit se na rizikové skupiny nebo jedince, u nichž je předpoklad, že se jejich činnost stává rizikovou, anebo se do této situace již dostali. Zde je důležité zamezit dalšímu rozšiřování negativního zdravotního či sociálního jevu,

•

terciální prevence – jejím cílem je zaměřit se na rizikové skupiny nebo jedince, u kterých vznikla závislost a způsobila poškození zdravotní či sociální a jejím cílem je předejít dalším škodám.

Základním cílem primární prevence je, aby společnost nahlížela na celkovou problematiku v užívání a zneužívání drog jako na specifický problém nikoli jedinců, ale jako na jev celé společnosti. Proto by se mělo předcházet užití drogy u populace, která s ní dosud není ve styku, a předcházet případným nemocem dřív, než vzniknou. Jak uvádí Kondáš a kol., „…úkolem primární prevence je zabezpečit optimální podmínky tělesného a duševního zdraví a předcházet vzniku nepříjemných projevů a poruch.”46 U této primární prevence mají pedagogové a vychovatelé k dispozici velké pole působnosti, při kterém je pozornost zaměřena na kladný rozvoj osobnosti studenta a na jeho zdravý životní styl. Důraz je kladen na rozdělení primární prevence podle charakteru a obsahu preventivních aktivit a to na specifickou a nespecifickou prevenci. Specifická primární prevence se zaměřuje na přesně danou cílovou skupinu v oblasti aktivit a služeb. Tuto prevenci realizují školské úřady, pedagogové, pedagogicko-psychologické poradny, vrstevníci - dobrovolníci, externí odborné organizace, a to státní i nestátní formou besedy ve třídě, akce peer aktivistů na školách, besedy s odborníky, uživateli a dále návštěvy specializovaných zařízení za účelem předávání pravdivých informacích o všech návykových látkách.47 Druhým typem je primární prevence nespecifická, jejímž obsahem jsou všechny metody a techniky, které se podílejí na rozvoji osobnosti. Umožňují rozvoj nadání, zájmů, pohybových a sportovních aktivit a k posílení organizovaného i neorganizovaného využití volného času jedince. Součástí této prevence je také výchova ke zdravému životnímu stylu,

46

KONDÁŠ, O., KRATOCHVÍL, S., SYŘIŠŤOVÁ, E. Psychoterapia a reedukácia. Martin: Osveta, 1989, s. 37. 47 KUBÁTOVÁ, D. Primární prevence sociálně patologických jevů v pedagogické praxi. Sborník přednášek pro školní metodiky protidrogové prevence sociálně patologických jevů. Ústí nad Labem: Univerzita J.E. Purkyně v Ústí n. Labem, 1998, s. 12.

24

dále k odpovědnosti za své chování, k sebeúctě a k posilování sebevědomí.48 Zároveň se tento typ prevence rozlišuje podle fáze specifického programu na primární, sekundární a terciální. Prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v kompetenci resortu školství, mládeže a tělovýchovy zahrnuje především aktivity v oblastech prevence: •

násilí a šikanování,

•

záškoláctví,

•

kriminality, delikvence, vandalismu a jiných forem násilného chování,

•

ohrožení mravnosti ohrožování mravní výchovy mládeže,

•

xenofobie, rasismu, intolerance a antisemitismu,

•

užívání návykových látek (včetně opomíjeného alkoholu a kouření), anabolik, medikamentů a dalších látek,

•

netolismu (virtuálních drog) a patologického hráčství (gambling),

•

diváckého násilí,

•

komerčního sexuálního zneužívání dětí,

•

syndromu týraných a zneužívaných dětí,

•

sekt a sociálně patologických náboženských hnutí.49

Cílem sekundární prevence je poskytnout pomoc, jestliže už nemoc vznikla a přetrvává, ale ještě nezpůsobila ohrožení jedince. Štáblová uvádí, že je tato prevence zaměřena především na tzv. rizikové skupiny, či jedince, u nichž je předpoklad, že se jejich činnost stává rizikovou, anebo se do této situace již dostali. Dále uvádí, že je zaměřena na další rizikové faktory, jimiž je sociální prostředí, ve kterém jedinec žije, nebo na sociální vztahy jedince.50 Díky správné činnosti školy se může podařit včasná intervence a následné vyhledání poradenství a léčení. Pokud však některý z negativních problémů neustupuje, přichází na řadu odborná pomoc v rámci terciální prevence. Ta se provádí poté, co už nemoc vznikla a způsobila poškození zdravotní či sociální, a jejím cílem je předejít dalším škodám. Účinnost prevence závisí také na cílové skupině, která v rámci recidivy může páchat trestní činnost nebo se dostávat do kategorie sociálně negativního chování (prostituce, šikana, útěky

48

KUBÁTOVÁ, D. Primární prevence sociálně patologických jevů v pedagogické praxi. Sborník přednášek pro školní metodiky protidrogové prevence sociálně patologických jevů. Ústí nad Labem: Univerzita J.E. Purkyně v Ústí n. Labem, 1998, s. 12. 49 MARÁDOVÁ, Eva. Prevence závislostí. Praha : Vzdělávací institut ochrany dětí, 2006, s. 8. 50 ŠTABLOVÁ, R. a kol. Drogy, kriminalita a prevence. Praha: Policejní akademie ČR, 1997, s. 176.

25

z domova, drogy, kriminalita).51 S terciální prevencí se ve školách nesetkáváme, jelikož se jedná o sociální rehabilitace, doléčování, podpora v abstinenci, ale i prevence rizik u neabstinujících uživatelů.

3.2 Typy specifické primární prevence Specifické primárně – preventivní programy jsou, jak už bylo zmíněno výše, zaměřeny na přesně danou cílovou skupinu v oblasti aktivit a služeb. Využívají se k předcházení nebo omezování výskytu jednotlivých forem u rizikového chování studentů.

Specifická prevence se dělí na: •

všeobecná – je zaměřena na cílovou skupinu, např. třídu, u které zatím není rizikové chování specifikováno, nebo nejeví jeho známky,

•

selektivní – je zaměřena na primární cílovou skupinu – ta část populace, u které chceme zamezit vzniku rizikového chování,

•

indikovaná – nazývaná také „včasná intervence”, reaguje na konkrétní rizikový jev, který se již objevil.52

Díky uvedeným programům, které se rozdělují podle určité formy rizikového chování, se tyto specifické programy odlišují od programů nespecifických.

3.3 Primární cílové skupiny Mezi primární cílové skupiny se počítají děti a mládež. Cílem působení v oblasti prevence rizikových projevů chování je dítě odpovědné za vlastní chování a způsob života v míře přiměřené jeho věku: •

s posílenou duševní odolností vůči stresu, negativním zážitkům a vlivům,

•

schopné dělat samostatná (a pokud možno správná) rozhodnutí při vědomí všech alternativ,

51 52

ŠTABLOVÁ, R. a kol. Drogy, kriminalita a prevence. Praha: Policejní akademie ČR, 1997, s. 176. http://www.odrogach.cz/skola/zaklady-prevence/typy-prevence.html

26

•

s přiměřenými sociálně psychologickými dovednostmi,

•

schopné řešit, případně schopné nalézt pomoc pro řešení problémů,

•

s vyhraněným negativním vztahem k návykovým látkám,

•

podílející se na tvorbě prostředí a životních podmínek,

•

otevřené a pozitivně nastavené k sociálním vztahům,

•

schopné aktivně přijímat zdravý životní styl (životospráva, sportovní a kulturní aktivity).53

3.4 Odborná pomoc Pokud se u nemocných nebo poškozených lidí a mladistvých změní jejich zneužívání v závislost a postižený už není schopný vlastními silami zvládnout cestu zpět, přichází na řadu odborná pomoc. Léčba jako taková sice nevrátí jedince do stavu před vznikem choroby, ale nabízí uzdravení vhodnou léčbou. Odborná pomoc bývá jednorázová, ambulantní nebo ústavní. Jednorázová odborná pomoc probíhá nejčastěji formou rozhovoru nejenom v ambulancích, ale také v určených poradnách a ostatních zařízeních. Ambulantní pomoc probíhá v rozsahu několika měsíců až několika let. U této léčby dochází uživatel na kliniku. Mezi nejčastější formy léčby patří individuální rozhovory, podle potřeb jedince, které jsou poradenské nebo terapeutické. Ve zmíněném zařízení se zaměřují na rodinné terapie, sociální práce, klubové a volnočasové aktivity, pracovní a právní poradenství. Při ústavní léčbě zůstává uživatel v chráněném prostředí ústavní léčby. Délka pobytu může být krátkodobá, středně dlouhá nebo dlouhodobá, záleží na rozsahu péče. Zde si uživatel zkusí vyřešit své postoje a některé problémy, které není schopen řešit ve svém původním prostředí. Krátkodobá péče je v délce do 2 měsíců. Za tuto dobu se překonávají odvykací obtíže a zlepšuje se tělesný stav. Středně dlouhá péče probíhá v rozmezí od několika týdnů do několika měsíců a dlouhodobá, která trvá i několik let, se uskutečňuje v terapeutických komunitách. Krátkodobá a středně dlouhá léčba se uskutečňuje v lékařských zařízeních.54 Délka léčby má velký význam. Nejčastěji se používá kombinace programů ambulantní a ústavní léčby, přičemž následné doléčení probíhá v ambulantních programech. Doléčovací programy jsou důležitou součástí léčby z hlediska dlouhodobého udržení výsledků léčby.

53 54

http://www.msmt.cz/file/7323/ MARHOUNOVÁ, J., NEŠPOR, K. Alkoholici, feťáci a gambleři. 1. vyd. Praha : Empatie, 1995, s. 67.

27

Lidé propuštění zpět do běžného života jsou opět vystaveni lákadlům společenského prostředí. Pro udržení abstinenčního životního stylu pomáhá právě ambulanční doléčovací program. Zde lze vyhledat odbornou pomoc: •

v ambulancích dětské a dorostové psychiatrie,

•

v ordinaci AT (ordinace pro alkoholismus a (jiné) toxikomanie) pro prevenci a léčbu závislostí,

•

v pracovištích linek důvěry (některé mají nepřetržitý, jiné časově omezený provoz),

•

v centrech krizové intervence,

•

ve specializovaných zařízeních pro mládež,

•

v lůžkových zařízeních (psychiatrická oddělení nemocnic a psychiatrické léčebny),

•

ve specializovaných zařízeních pro dospělé mladšího věku,

•

v pedagogicko-psychologických poradnách,

•

v poradnách pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy.55 Lidem závislých na alkoholu a psychoaktivních látkách mají pomoci vznikající

nadace. Nadace pro pomoc duševně nemocným a drogově závislým. U těchto lidí dochází k prvnímu kontaktu s lékařem – psychiatrem, specializovaným na léčbu závislostí velmi pozdě, prakticky až v době, kdy trpí řadou psychických poruch, jejichž důsledkem je ztráta sebeúcty, sebevědomí a pocit nepotřebnosti.

3.5 Role pedagoga Protidrogová výchova by měla být především záležitostí rodiny, ale i celého pedagogického sboru. Role pedagoga zde hraje velký význam. Kde rodina z jakéhokoliv důvodu nestačí, přichází ku pomoci pedagog jako plnohodnotný zástupce. Pedagogové by měli znát problém drogových závislostí, mít v této oblasti znalosti a ovládat výchovné či výukové metody, které pomohou mladým lidem správně se rozhodovat při setkání se zákonnými nebo nezákonnými drogami. Pedagog, který bude předkládat pravdivé a přesné informace a který poskytne studentům čas a příležitost k vyjádření vlastních názorů, bude lépe

55

MARHOUNOVÁ, J., NEŠPOR, K. Alkoholici, feťáci a gambleři. 1. vyd. Praha : Empatie, 1995, s. 67.

28

schopen daný problém účinně řešit. Proto Skácelová uvádí rady, jak předejít drogovým problémům: •

mluvte s dětmi o drogách,

•

nepodceňujte je,

•

pomozte dítěti nalézt a udržet sebedůvěru,

•

pomozte dítěti vytvořit si pevný hodnotový systém,

•

buďte pozitivním příkladem,

•

pomozte dítěti zvládat negativní tlaky ze strany vrstevníků,

•

podporujte všechny pozitivní aktivity dítěte,

•

nebojte se přiznat si nevědomost.56

Rady pro pedagoga, vychovatele a rodiče

Doporučeními pro pedagogy jsou programy primární prevence, kde se pedagogové zaměřují na populaci celkově tak, aby nežádoucí stav vůbec nenastal. Proto se ve své práci Nešpor zabývá radami, jak má pedagog na mladistvé působit a jak případné vznikající problémy se studenty řešit. Cílem tohoto oddílu je předat cenné rady a doporučení pedagogům, vychovatelům a rodičům, které napomohou ochránit osobní, rodinné nebo veřejné zdraví mladistvých. • hovořte s dětmi o tom, jakých cílů chtějí v životě dosáhnout. Pak uvažujte o tom, jak jim při jejich uskutečňování pomůže zdravý způsob života a to, že se vyhnou drogám, • problémy s alkoholem a s drogami se z rodičů na děti nepřenášejí automaticky, ale děti z rodin, kde je nebo byl problém s alkoholem nebo s drogami, by rozhodně měly být opatrnější. Pokud pečujete o děti z takových rodin, je to další důvod, proč by se tyto děti měl alkoholu, tabáku a drogám vyhýbat, • nechte děti uvažovat o tom, proč někteří lidé pijí alkohol, kouří nebo berou drogy. Ke každému důvodu je nechte vymyslet více lepších možností. Např. bude-li důvodem zvědavost, mohou lepší možnosti vypadat následovně: Cestování, zajímavá četba, studium jazyků, která otevírá možnost poznat jiné kultury, poslouchat vzdálené 56

BĚTÁK, L., PLOCEK, K., FERBAROVÁ, R., SKÁCELOVÁ, L. Prevence sociálně patologický jevů ve škole. 1. vydání, MU: Brno 1997, MUNI, 100 s.

29

zahraniční rozhlasové stanice nebo číst cizojazyčné knihy a pěstovat nějaký zajímavý sport, • uvažujte s dětmi o tom, kdy se cítí dobře a jsou šťastné, • jistý dopívající měl při odvykacích obtížích silnou touhu po droze, bolesti břicha, křeče, průjmy a bolesti svalů. Jeho zornice byly rozšířené a tep zrychlený. Aby měl peníze na drogu, chtěl něco ukrást v obchodním domě. Byl v tak špatném stavu, že se ani na krádež nedokázal soustředit. Krátce před zavírací hodinou se přece jen krást pokusil, byl ale snadno dopaden. O jakou drogu se jednalo? (Správná odpověď je heroin), • nechte děti uvažovat o tom, co budou potřebovat ke skutečné dospělosti a nezávislosti v různých oblastech svého života (např. tělesné a duševní zdraví, odolnost vůči problémům a neúspěchům, vzdělání, dobré mezilidské vztahy, dobré studijní a pracovní návyky atd.).57

Jak už bylo zmíněno v předchozí podkapitole, role pedagoga je nepostradatelná. Mluví-li se ve školách o drogové prevenci, nemusí to ještě nutně znamenat, že studenti drogy neberou. Rozpoznat problémy s návykovou látkou není jednoduché. První krok k úspěchu je všímat si počátečních příznaků. Specifických příznaků u sekundární prevence ukazujících na požití určité drogy je hned několik. U studenta byl zaznamenán zhoršený prospěch, zhoršuje se soustředění, dochází k rozrušení nebo naopak apatie, evidentní jsou poruchy spánku. Má neomluvené hodiny a pozdní příchody do školy. Došlo k nálezu drog nebo pomůcek k jejich aplikaci. Trpí třesy, které nelze vysvětlit nemocí nebo chvilkovým rozrušením apod. V těchto situacích je nejlepší obrátit se na školního poradce, metodika nebo na některou jinou odbornou pomoc. Přesto nám mohou být k nápomoci určité indicie, které návykové látky zařadí.

Alkohol: Typický zápach a další obecně známé příznaky ovlivnění alkoholem. Marihuana: Zarudlé oči, hlasitý slovní projev, nepřiměřený smích, typický zápach po pálící se bramborové nati, zrychlení tepu, poruchy paměti. Při dlouhodobějším užívání ztráta zájmů, váhový úbytek nebo naopak přibývání na váze. Pervitin: Stavy nadměrné a často nesmyslné aktivity jsou charakteristické pro ovlivnění budivou látkou (pervitinem, halucinogeny). Pervitin vyvolává poměrně často pocity 57

NEŠPOR, K.,CSÉMY, L., PERNICOVÁ, H. Jak zůstat fit a předejít závislostem. 1. vyd. Praha: Portál, 1999, s. 29.

30

pronásledování a stavy zmatenosti. Dost typickým příznakem bývá dlouhý i vícedenní spánek jako projev spánkového dluhu a vyčerpání po předchozím dlouhém ovlivnění pervitinem. Po vysazení pervitinu se mohou objevovat deprese. Halucinogeny jako LSD: Halucinace (např. vidí nebo slyší neexistující postavy), rozšíření zornic, podivné chování, někdy pocity pronásledování a nevyprovokovaná agrese, kolísání nálad, pohrouženost do vnitřního světa a zmatenost.58 Extáze/ MDMA: Nástup účinku se obyčejně projeví neklidem a mírnou zmateností. Při užití nastupují pocity empatie, lásky, zvyšuje se komunikativnost a potřeba dotýkat se druhého. Potenciálně vážné mohou být nežádoucí účinky. Ovlivnění vegetativního nervového systému s sebou nese změny tepelné regulace a absence pocitu žízně. Může dojít k přehřátí organismu, zvláště při užití na párty. Při tanci člověk produkuje značné množství tepla a může dojít k ohrožení organismu - úpalu. Pak může dojít k poškození vnitřních orgánů a postižený může i zemřít.59

Dojde-li k výskytu drog na školách a následné pomoci, která nebyla účinná a dochází k zhoršování stavu jedince, je dobré znát u terciální prevence správnou reakci s uživatelem drog ze strany pedagoga:

58 59

•

zamezit další požití drogy,

•

podle možností zjistit druh užité drogy,

•

nenechat intoxikovanou osobu prochladnout,

•

zajistit dostatek tekutin,

•

nenechat intoxikovanou osobu bez dohledu,

•

hovořit klidně, zřetelně a tichým hlasem,

•

chovat se klidně, nenuceně a přirozeně,

•

v projevu se vyvarovat více smyslových slovních obratů,

•

komunikace musí být jasná a jednoduchá,

•

nekomunikovat skrytě s třetí osobou,

•

vedeným hovorem stále vracet intoxikovanou osobu do reality,

•

nepřipomínat minulé či současné problémy,

•

snažit se projevovat blízkost a sounáležitost,

NEŠPOR, K. Jak poznat účinky drog a jaká mají rizika. Praha: SZÚ, 1997, s. 5. http://www.drogovaporadna.cz/halucinogeny-uvod/mdma-extaze.html

31

•

zabránit sebepoškození nebo zranění,

•

do ničeho proti vůli nenutit,

•

pouze v krajních případech intoxikovanou osobu fyzicky omezit např. Připoutáním k posteli.60

3.6 Prevence ve školním prostředí Prevence je systém opatření, který se obvykle dělí podle typu konkrétního negativního jevu, na který je zaměřen. V tomto případě se jedná o prevenci kriminality, závislosti, neúspěchu ve škole, šikany apod., ty pak bývají odděleny a řešeny specifickými způsoby. Avšak tyto negativní jevy spolu v životě dost často souvisejí, a proto jsou řešeny podle společné strategie. Prvním úspěšným krokem ke společné strategii je včasné rozpoznání, popsání a analyzování problému. Důležité je řešit problémy ve škole komplexně, řešit vlastně vše, co se ve škole děje. Do systému prevence v resortu školství, mládeže a tělovýchovy patří jednotlivé instituce a organizace veřejné správy a další subjekty. Jde především o: •

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT”) a jeho vybrané přímo řízené organizace,

•

odbory školství, mládeže a tělovýchovy na krajských úřadech (s platností od 1. 1. 2001),

•

základní, střední a speciální školy,

•

školní družiny, školní kluby, domovy mládeže,

•

střediska pro volný čas dětí a mládeže,

•

pedagogicko-psychologické poradny a střediska výchovné péče,

•

školská zařízení pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy.61

Školní metodik prevence Ve škole se každý žák nebo student, který potřebuje odbornou pomoc, může obrátit na školního metodika prevence. Pomocnou roku nabízí v krizových situacích jak studentům, tak rodičům, nebo třídnímu kolektivu, a je-li potřeba, spolupracuje s pedagogicko60

BĚTÁK, L., PLOCEK, K., FERBAROVÁ, R., SKÁCELOVÁ, L. Prevence sociálně patologický jevů ve škole. 1. vydání, MU: Brno 1997, MUNI, 100 s. 61 http://www.msmt.cz/.../prevence/etodicky_pokyn_k_prevenci_socialne_....

32

psychologickou poradnou. Zapojení školního metodika do systému preventivních aktivit předpokládá jeho činnost v oblasti metodické a koordinační, informační a poradenské. Dále jsou standardní činnosti školního metodika prevence vymezeny právním předpisem.62 •

koordinuje přípravu Minimálního preventivního programu a jeho zavádění ve škole nebo školském zařízení, podle aktuálních potřeb a podmínek program inovuje, podílí se na jeho realizaci a vyhodnocuje jeho účinnost,

•

odborně a metodicky pomáhá především pedagogům odpovídajících výchovně vzdělávacích předmětů, ve kterých je možné vhodnou formou zavádět do výuky etickou a právní výchovu, výchovu ke zdravému životnímu stylu aj. oblasti preventivní výchovy,

•

poskytuje pedagogům a ostatním pracovníkům školy nebo školského zařízení odborné informace z oblasti prevence, pravidelně je informuje o vhodných preventivních aktivitách pořádaných jinými odbornými zařízeními,

•

navrhuje vhodné odborné a metodické materiály aj. pomůcky pro realizaci Minimálního preventivního programu a navazujících preventivních aktivit školy nebo zařízení,

•

sleduje ve spolupráci s dalšími pracovníky školy nebo školského zařízení rizika vzniku a projevy sociálně patologických jevů a navrhuje cílená opatření k včasnému odhalování těchto rizik a k řešení vzniklých problémů, informuje pracovníky školy nebo školského zařízení o způsobech řešení krizových situací v případech výskytu sociálně patologických jevů ve škole nebo školském zařízení,

•

uplatňuje ve své činnosti především metody, které mají ověřenou účelnost, a lze u nich měřit efektivitu,

•

spolupracuje především s okresním metodikem preventivních aktivit, popř. krajským školským koordinátorem prevence, účastní se pravidelných porad organizovaných těmito pracovníky a zajišťuje přenos zásadních informací z jejich obsahu,

•

spolupracuje na základě pověření ředitele školy nebo školského zařízení se školskými a dalšími krizovými, poradenskými a preventivními zařízeními, se zařízeními realizujícími vzdělávání v prevenci a s institucemi zajišťujícími sociálně právní ochranu dětí a mládeže, zajišťuje informovanost studentů školy, jejich zákonných zástupců a pracovníků školy nebo školského zařízení o činnosti těchto institucí a

62

http://www.msmt.cz/.../prevence/etodicky_pokyn_k_prevenci_socialne_....

33

organizací, •

zpracovává podklady pro informaci o Minimálním preventivním programu školy nebo školského zařízení pro okresního metodika prevence, popř. krajského školského koordinátora prevence.63

Preventivní programy uplatňované ve školách a školských zařízeních Preventivní výchovně vzdělávací působení musí být neoddělitelnou součástí výuky a života škol a školských zařízení. Školní preventivní programy by měly být zaměřeny do těchto významných oblastí: • podpora zdravého životního stylu (převzetí odpovědnosti za zdraví své i ostatních), • zvyšování sociálních kompetencí dospívajících (rozvíjet sociální dovednosti za své chování i v náročnějších situacích), • posilování komunikačních dovedností (zvyšovat schopnost mladých lidí řešit, popřípadě se vyrovnávat s problémy a konflikty, umět požádat jasně a vhodně o pomoc, adekvátně reagovat na nejrůznější podnět, na kritiku apod.), • odstraňování nedostatků v psychické regulaci chování (zvyšovat schopnost dětí efektivně ovládat své emoce, umět reagovat na stres a účinně se bránit všem formám sebedestrukce), • vytváření pozitivního sociálního klimatu (nabídnout důvěryhodné a bezpečné prostředí, které bude rozvíjet a zvyšovat sebevědomí mladých lidí a posilovat jejich schopnost umět se vyrovnat s neúspěchem), • napomáhat mládeži formovat postoje vztahující se k významu společensky obecně akceptovaných hodnot (budování úcty k zákonu, posilování právního vědomí, zdravé postoje ke konvencím).64

3.7 Centra prevence Centra prevence tu jsou pro každého, kdo potřebuje pomoc v obtížné situaci. Cílovou skupinou jsou žáci, studenti a mladiství bez ohledu na rasu, vyznání či přesvědčení. Pokud se 63 64

http://www.msmt.cz/.../prevence/etodicky_pokyn_k_prevenci_socialne_.... Tamtéž.

34

studenti nechtějí se svým problémem obrátit na někoho pověřeného ve škole nebo na někoho v rodině, možná ze strachu či studu, mohou sami navštívit některé z nabízených center zabývající se prevencí. Prevencí se věnuje pedagogicko-psychologická poradna nebo některá z neziskových organizací. V tomto případě hovoříme o Sdružení podané ruce o.s. a o Ratolesti Brno o.s.

Sdružení Podané ruce o.s. Sdružení Podané ruce je organizací, která nabízí velkou škálu programů pro školy i jednotlivce. Jejím posláním je pomáhat lidem a napomáhat s řešením jejich drogového problému. Pod tímto názvem najdeme kontaktní centra, terénní programy, prevenční činnost a další protidrogové služby. Sdružení si klade za cíl, aby nežádoucí jevy nebo rizikové chování u mladistvých vůbec nezačalo, a zároveň se snaží chránit společnost před tím, co už díky užívání návykových látek vzniklo. Programy, které realizují, se orientují na mladistvé, kteří se s drogou ještě nesetkali nebo s drogou experimentují. Právě na ně se zaměřují preventivní a vzdělávací programy. Prevencí se zabývá Centrum prevence, která se nachází v Brně – Řečkovicích. Centrum prevence je službou programů primární prevence, které jsou určeny především dětem a mládeži. Pracovníci centra působí ve školách a školských zařízeních všech typů. Realizované aktivity primární prevence a poradenství jsou prováděny také v prostorách Centra.65 Sdružení Podané ruce, pro střední školy a střední odborné učiliště, pořádají preventivní programy a prožitkové lekce “na míru”. Tyto lekce se uskutečňují formou dramatické výchovy, jež je učením přímým prožitkem, nebo vlastní zkušeností při jednání. Sdružení také vytváří komponované programy, které jsou zábavně – vzdělávací, orientují se na drogovou problematiku a přináší stále aktuální informace pro drogově závislé či experimentující. Komponované programy jsou namířené čistě na drogy a tendují na celou věkovou skupinu. Součástí programu jsou besedy s odborníky, prezentace a film. Filmy se buď pouští ve škole, nebo se objednává celý sál a do kin přichází víc škol najednou. Připravené jsou filmy a besedy „Drogy a mýty” (s klienty terapeutické komunity Podcestný mlýn a filmem), „Pervitin” (s klienty terapeutické komunity Podcestný mlýn a filmem) a film „Marihuana” (nový film Centra prevence). Velkým lákadlem pro mládež je zajisté beseda nejenom s odborníky, ale i s člověkem, který drogy užíval. Tomuto člověku se mezi

65

http://www.podaneruce.cz/programy-a-pece/primarni-prevence/

35

odborníky říká ex-user. Žáci či studenti mohou využít chvilky, která je věnovaná dotazům, a v této určené době se ex-usera na něco zajímavého zeptat. Probíhá to tím způsobem, že se pošle prázdná krabice, do které se případné dotazy napsané na papírku vhodí. Délka nabízené prožitkové lekce trvá 3 hodiny a délka komponovaného programu 90 minut. Další preventivní program je Divadlo fórum „Na zdraví”. Tento projekt je realizován prostřednictvím metod divadla. V průběhu představení mohou účastníci komunikovat s hlavní postavou příběhu a díky svým příspěvkům měnit chod její situace.

Další služby: •

školení a odborné semináře – ve spolupráci s centrem I.E.S,

•

informační besedy pro rodiče a pedagogy,

•

konzultace pro pedagogy a školní metodiky prevence,

•

vedení odborných stáží, dobrovolných pracovníků a výzkumná činnost.

Sdružení Podané ruce má sice na rozdíl od pedagogicko – psychologické poradny služby zpoplatněné, ale zase na druhou stranu nabízí návštěvy škol, pořádá různé akce v kinech, divadlech apod. Pedagogicko – psychologické poradny mají díky dotovaným programům své akce zadarmo, ale nechodí do škol a nespolupracují s bývalými závislými. Nechce-li se škola programů účastnit, může si školní metodik nějaký program vytvořit sám podle pokynů MŠMT.

Cíle a smysl preventivních programů •

hlavním cílem je oddálit experimentování s návykovými látkami u dětí a mládeže do pozdějšího věku, popřípadě aby ztratily o experimentování zájem vůbec,

•

podpora zdravého životního stylu,

•

zvyšování obranných prvků u dětí: protidrogového vědomí, morálky, sebevědomí a zodpovědnosti za své chování a své zdraví,

•

prevence ostatních sociálně nežádoucích jevů, které s užíváním omamných látek souvisí,

•

rozvoj osobnosti: cvičení a učení sociálním dovednostem, vytváření pozitivních vztahů, 36

•

naučit účastníky programů kvalitně využívat volný čas,

•

V případě potřeby pomoci řešit již vzniklý problém, případně zprostředkovat pomoc v jiném zařízení.66

Kontakty:

Sdružení Podané ruce, o.s. sídlí v Brně na adrese •

Francouzská 36, 602 00,

a Vzdělávací centrum I.E.S., Sdružení Podané ruce, o.s. na adrese •

Hapalova 22, Brno 621 00.

Ratolest Brno o.s. Pro děti a mládež poskytuje Ratolest Brno o.s. nízkoprahové služby. Do těchto služeb se počítají nízkoprahové kluby, preventivní programy pro děti a mládež, sociálně aktivizační programy pro rodiny a dobrovolnická centra. Nízkoprahovými službami se rozumí všechny volně dostupné sociální služby s minimem překážek pro jejich využití. Sdružení Ratolest je využívá ke zkvalitnění života dětí a mladistvých v těžkých sociálních situacích. Jejím posláním je pomáhat sociálně znevýhodněním dětem, mladým lidem a také rodinám, aby měli rovnější šance začlenit se do společnosti.

Kluby pro děti a mládež: •

Klub Likusák

•

Klub Pavlač

•

Preventivní programy

Klub Kulisák je určený dětem a mladým lidem od 12 do 26 let, kteří se dostávají svým či jindy cizím zaviněním do těžkých situací. Pomáhá se zde dospívajícím, kteří nevědí, jak trávit svůj volný čas, neví si rady s problémy týkající se rodiny, školy nebo party. Poskytují pomoc lidem, kteří nezvládají problémy s drogami, s kriminalitou nebo jsou ohroženi svým okolím. S

66

http://www.podaneruce.cz/programy-a-pece/primarni-prevence/nabidka-primarne-preventivnich-programubrno/

37

těmito lidmi se pracuje jak v klubu, tak na ulici, internetu a to vše zadarmo a zcela důvěrně. Klub Kulisák v kostce nabízí: •

využití bezpečného prostoru klubu a terénní práci přímo v ulicích,

•

odborné poradenství a pomoc s řešením problémů (rodina, škola, parta, výchovné problémy, drogy, sex, násilí, šikana a další),

•

pomoc s výběrem učebního oboru, hledáním brigády nebo práce,

•

přednášky, besedy a osvětu (kouření, alkohol, marihuana, antikoncepce),

•

online poradenství přes skype i na facebooku,

•

volnočasové aktivity (stolní fotbálek, hakis, bonga, promítání filmů).67

Klub Pavlač je také určen dětem a mladým lidem od 3 do 21 let. Zde se pomáhá dětem ze sociálně a finančně znevýhodněných rodin. V těchto rodinách hrozí riziko dané prostředím, ve kterém se nacházejí, jako je kriminalita, drogy a nezaměstnanost. Tento klub nabízí stejné služby jako Klub Kulisák doplněné předškolní přípravou a doučováním, pomocí s hledáním práce nebo s bydlením a nabízí doprovod při jednání s úřady a institucemi.68

Ratolest Brno poskytuje i Preventivní programy, které jsou určeny dětem a mladým lidem od 12 do 24 let. Tyto programy nazvané Změnit směr, Křižovatka a Aristoteles se orientují na děti a mladistvé, kteří spáchali trestný čin, nebo se pohybují na hraně zákona. Těmto mladým lidem umožňují zabránit tomu, aby své jednání opakovali. Součástí programů jsou také přednášky, kde se mladiství učí zvládat konfliktní situace, a také se učí nést odpovědnost za své činy. Dále s dětmi a mladistvými pracovníci sdružení vedou: •

individuální rozhovory klienta s psychologem, sociálním pracovníkem,

•

skupinová setkání klientů a rozvoj sociálních dovedností,

•

třídenní zážitkové akce mimo Brno,

•

pomoc s uplatněním mladého člověka na trhu práce, diagnostika vhodného oboru,

•

poradenství, přednášky a společná setkání pro rodiče.69

67

http://www.ratolest.cz/nase-prace/deti-mladez/klub-likusak http://www.ratolest.cz/nase-prace/deti-mladez/klub-pavlac 69 http://www.ratolest.cz/nase-prace/deti-mladez/preventivni-programy 68

38

Kontakty:

Klub Likusák Ratolest Brno Kotlanova 10 628 00 Brno +420 739 661 074, [email protected]

Klub Pavlač Ratolest Brno Milady Horákové 19 602 00 Brno +420 545 210 375 a +420 734 509 197 [email protected]

Preventivní programy PhDr. Pavel Řezáč, Ph.D. Špitálka 16, 602 00 Brno +420 773 838 653, [email protected]

39

Praktická část

4 Výzkum Výzkum se uskutečnil na Střední škole potravinářské, obchodu a služeb Brno, budova Charbulova 106 a na Střední škole potravinářské, obchodu a služeb Brno, budova Jánská 22, a to ve školním roce 2012/2013.

4.1 Cíl výzkumu Cílem výzkumu bylo zjištění konkrétního stavu drogové problematiky k přibývajícímu věku studentů a zjistit důvody užívání návykových látek. Zkoumáno bylo také, jestli ve školách probíhá drogové prevence a jak drogy studenti vnímají. Dále bylo stěžejní potvrdit zásadní hypotézy pro vypracování bakalářské práce. Zkoumané školy jsou s menšími odchylkami porovnatelné, protože se obě střední školy nacházejí v Brně a věk studentů je srovnatelný.

4.2 Hypotézy práce Na základě prostudované literatury a stanovených cílů jsme určili následující hypotézy:

H1 - Studenti mají jasnou představu o droze a o drogové závislosti. H2 - Studenti se jen ojediněle nesetkali s drogovou prevencí. H3 - Většina studentů má nějaké zkušenosti s drogami. H4 - Studenti jsou ve většině případů otevřeni k lehčím drogám. H5 - Studenti si uvědomují nebezpečnost drog, přesto touží vyzkoušet halucinogeny nebo extázi.

40

4.3 Použitá metoda výzkumu Pro vypracování této práce se provedl sběr dat pomocí dotazníkové metody (viz příloha č. 1) a kvantitativní metody. Použitý dotazník byl anonymní a směřoval k drogové problematice a k prevenci. Studenti měli na výběr z otevřených a uzavřených otázek. V dotazníku převažovaly otevřené otázky, aby byla vyloučena návodnost. Tyto otázky využívaly volných odpovědí, a tak studenti vyjadřovali své postoje a názory svými slovy. Výhoda těchto otázek je hlavně v podněcování studentů k hlubšímu zamyšlení nad tématem.

4.4 Popis vybraných škol Střední odborná škola a Střední odborné učiliště obchodní Brno, budova Jánská 22 a Střední škola potravinářská a služeb, Brno, budova Charbulova 106 byly 1. července 2012 (v rámci optimalizace sítě středních škol v Jihomoravském kraji) sloučeny. Od 1. 7. 2012 je název sloučené školy Střední škola potravinářská, obchodu a služeb Brno. Pro rozlišení škol se v této práci využívá SŠPOS Charbulova – SŠPOS Jánská.

Střední škola potravinářská, obchodu a služeb Brno (dále jen „SŠPOS Charbulova”)

Střední škola potravinářská, obchodu a služeb v současné době nabízí 14 oborů tříleté učební obory, učební obory s maturitou (2160 studentů) a čtyřleté studium zakončené maturitní zkouškou (228 studentů). Ve škole probíhá nástavbové denní studium v počtu 82 studentů a dálkové studium se 159 posluchači. V této škole bylo vyhotoveno 60 dotazníků, které vyplnilo 30 dívek a 30 chlapců ve věku 16 a 18 - 19 let.

Střední škola potravinářská, obchodu a služeb Brno (dále jen „SŠPOS Jánská”)

Střední škola potravinářská, obchodu a služeb nabízí učební obory s maturitou nebo tříleté učební obory. Nově škola nabízí obory poskytující vzdělání s výučním listem – zkrácené studium (1 rok) pro uchazeče s výučním listem nebo s maturitou. Uchazeči nekonají přijímací zkoušky. Mezi tyto obory patří výrobce textílií, kadeřník, kuchař-číšník, prodavač. Každý obor nabízí v daném roce pouze jednu třídu po 30 studentech. Další obory poskytující vzdělání s maturitou – nabízí zkrácené studium (2 roky) pro uchazeče s maturitou. Uchazeči 41

také nekonají přijímací ijímací zkoušky a stejně stejn jako u oborů s výučním ním listem se otevírá pouze jedna třída v oboru kadeřník. ník. Z této školy bylo vyplněno vypln 60 dotazníků, jejichž adresáty bylo 30 dívek a 30 chlapců ve věku ku 16 a 18 – 19 let.

4.5 Vyhodnocení cení výsledků výzkumu Otázka č.1 (viz příloha říloha č. 1) se týkala pohlaví respondentů.. Na dotazník odpovědělo odpov 120 dotázaných, z toho 50 % dívek a 50 % chlapců. Při výběru tříd se volilo tak, aby byl stejný počet chlapců i dívek. Tento výběr výb byl zachován na obou školách.

Na otázku č.2 (viz příloha č. 1) odpovídali respondenti ve věku ku 15 let (60 studentů), 18 let a 19 let (60 studentů).. Při Př výběru tříd byli voleni studenti I. ročníku níku a III. ročníku. Tento výběrr byl proveden proto, aby bylo zjištěno, jak se mění pohled studentůů na n drogy po 2 letech na střední škole.

SŠPOS Charbulova

SŠPOS Jánská

25%

25% 50% 25%

15 let

50%

18 let

25%

19 let

15 let 18 let 19 let

Graf č. 1: Věkk dotazovaných

Graf č. 2: Věkk dotazovaných

Otázka č. 3 (viz příloha říloha č. 1) byla otázkou otevřenou. enou. Respondenti se měli m zamyslet nad pojmem droga. Otevřená řená otázka byla volena tak, aby studentům předem př nevnucovala odpověď. Zde se převážněě vyskytly zajímavé odpovědi typu: „Drogy nemusí být nutně škodlivé.” škodlivé „Kdo kouří marihuanu, nemusí být nutně nutn feťák.” „Něco, co, co kazí život mnohým lidem. ” „Únik z reálného života. ” 42

„Když to má člověkk pod kontrolou, tak to ničemu ni neškodí. ” U posledního příkladu íkladu je zřejmé, z že by se u prevence studentům ům mělo vysvětlit, že drogy nikdo nikdy neměll pod kontrolou. Respondenti si uvědomují domují závislost, přesto p píší, že droga je látka, která je dostane do jiné, lepší nálady. U patnáctiletých studentů student převládala odpověď, že je droga návyková látka (12 studentů), zatímco se odpovědi ědi u starších studentů značně lišily,, když ti drogy identifikovali identif více specificky (viz graf č.. 3 a graf gra č. 4).

SŠPOS Charbulova - 15 let Návyková látka 13%

Omamná látka

7%

Škodlivá látka

40% 10%

Nelegální látka

7% 10%

Špatný zvyk, návyk

13%

Ničí životy Špatná věc

Vyjád pojmu droga studentů SŠPOS Charbulova Graf č. 3:: Vyjádření

SŠPOS Charbulova - 18 a 19 let Návyková látka Omamná látka

10% 13%

33%

Nebezpečná látka Nelegální látka

13% 7%

10% 7%

Látka ovlivňující myšlení a chování

7%

Odreagování Alkohol, marihuana, pervitin Špatná věc

Graf č. 4:: Vyjádření Vyjád pojmu droga studentů SŠPOS Charbulova

43

Stejně jako u školy SŠPOS Charbulova, Charbulova tak i u studentů SŠPOS Jánská převládala odpověď patnáctiletých studentů, student že droga je návyková látka (13 studentů). student Odpovědi u starších studentů se začínaly ínaly lišit a spíše drogu blíže identifikovali (viz graf č. č 5 a graf č. 6).

SŠPOS Jánská - 15 let Návyková látka 3% 10%

Omamná látka

13% 43%

Škodlivá látka

7% Nebezpečná látka 17%

7%

Látka ovlivňující myšlení i chování Únik od problémů Špatná věc

Graf č. 5:: Vyjádření Vyjád pojmu droga studentů SŠPOS Jánská

SŠPOS Jánská - 18 a 19 let Návyková látka Omamná látka 13% 7% 10% 7%

20%

Škodlivá látka Psychotropní látka

7%

Nebezpečná látka 3%3% 7%

23%

Nelegální látka Látka ovlivňující myšlení i chování Zařazení lidí do společnosti Alkohol, marihuana, pervitin Špatná věc

Graf č. 6:: Vyjádření Vyjád pojmu droga studentů SŠPOS S Jánská

44

V otázce č. 4 (viz příloha říloha č. 1) bylo zjisťováno, zda respondenti ve školách SŠPOS Charbulova bulova a SŠPOS Jánská mluví o drogách a o drogové prevenci. U těchto grafů lze vidět, že převládají odpovědi ědi kladné a že se studenti s prevencí ve školách školá již setkali (viz grafy č. 7 a 8).

SŠPOS Charbulova

48%

52%

SŠPOS Jánská

42% ANO

58%

NE

ANO NE

Graf č. 7: Prevence SŠPOS Charbulova

Graf č. 8: Prevence SŠPOS Jánská

říloha č. 1) respondenti odpovídali na otázku, jaké znají drogy. V otázce č. 5 (viz příloha Otevřená otázka byla volena úmyslně tak, aby studenti sami uvedli, jaké drogy znají a s kterými drogami se dostali do styku. styku Na rozdíl od studentů I. ročníku níku se studenti III. ročníku častěji zmiňují o extázi a toluenu. Nejčastěji se u I. ročníku čníku školy SŠPOS Charbulova objevoval pervitin (29 studentů) a marihuana (27 studentů). ). Na dalších místech byl nejčastější kokain (22 studentů), student LSD (20 studentů) a heroin (20 studentů). studentů V menší míře se objevoval nejčastěji ji alkohol (13 studentů), nikotin (10 studentů) a extáze (7 studentů). Respondenti si dle odpovědí ědí uvědomovali, u že i kofein a čokoláda patříí mezi drogy. Překvapujícím ekvapujícím výsledkem bylo, že pervitin se objevil častěji než marihuana (viz graf č. č 9). U studentů III. ročníku čníku byl v odpovědích výrazný rozdíl. Naa grafu č. 10 je patrné, že studenti nejčastějii volili kokain (30 studentů), LSD (29 studentů)) a heroin (28 studentů). Dále na 90% hranici byl pervitin (27 studentů) a marihuana (27 studentů). ). Velký poskok byl shledán i u extáze, kde extázi uvedlo (22 studentů).

45

SŠPOS Charbulova - 15 let

Alkohol Nikotin Marihuana

67% 13%43% 33%

23% 67%

Hašiš 90%

27% 10%

73% 97%

Toluen Pervitin Kokain Heroin Extáze LSD Kofein

Graf č. 9:: Jaké drogy znají studenti student SŠPOS Charbulova

SŠPOS Charbulova - 18 a 19 let

97%

20% 3%43% 27% 10% 90% 30% 20% 90%

73% 93% 100%

Alkohol Nikotin Marihuana Hašiš Toluen Pervitin Kokain Heroin Extáze LSD Opium Kofein Čokoláda

student SŠPOS Charbulova Graf č. 10:: Jaké drogy znají studenti

Dále odpovídali respondenti SŠPOS Jánská následovně. Většina ětšina dotázaných z I. ročníku tj. 30% uvedla, že je pro ně n nejznámější jší drogou marihuana, pervitin, kokain, heroin a LSD. Zatímco studenti III.. ročníku uvedli i opium a častěji ji se objevovala v odpovědi odpov extáze. V odpovědích studentů I. ročníku se nejčastěji ji objevovala marihuana (28 studentů) a pervitin (27 studentů). ). Na dalších místech byl nejčastější nej kokain (21 studentů) student a LSD (17 studentů). V menší mířee se objevoval heroin (14 studentů), extáze (13 studentů) student a alkohol (13 studentů). Respondenti si také uvědomovali, uv že i kofein patříí mezi drogy, ale to uvedli pouze 2 studenti (viz graf č. 11). Ve III. ročníku se nejčastěji nejč objevovala opět marihuana (28 studentů) student a pervitin (27 studentů). ). Na dalších místech, na rozdíl od I. ročníku, ro byla nejčastější jší droga zvaná LSD (23 studentů), kokain (20 studentů) studentů a extáze (20 studentů). Dále respondenti uváděli heroin (17

46

studentů) a následovaly aly látky jako j alkohol (10 studentů), hašiš (10 studentů), student nikotin (9 studentů), opium (7 studentů)) a toluen (6 studentů), viz graf č. 12.

SŠPOS Jánská - 15 let

43% 47%

7% 43% 57% 3% 33% 93% 20% 37%

70% 90%

Alkohol Nikotin Marihuana Hašiš Toluen Pervitin Kokain Heroin Extáze LSD Opium Kofein

Graf č. 11: 11 Jaké drogy znají studenti SŠPOS Jánská

SŠPOS Jánská - 18 a 19 let

Alkohol Nikotin

77%

Marihuana

23%33% 30%

Hašiš 93%

67%

33% 20%

57% 67%

90%

Toluen Pervitin Kokain Heroin Extáze LSD Opium

Graf č. 12: 12 Jaké drogy znají studenti SŠPOS Jánská

Otázka č. 6 (viz příloha říloha č. 1) si kladla za úkol zjistit, jaké drogy respondenti považují za nejlehčí, í, a které naopak za nejtěžší. nej Opět se jednalo o otevřenou enou otázku. Studenti často psali, že je nejlehčíí marihuana, ale psychicky že je dosti návyková, a také uváděli, uvád že lehké drogy jsou látky, které můžeme ůžeme žeme užívat každý den, ale život nám vezmou až po čase. Nejtěžší jsou prý ty, které se aplikují nitrožilně, nitrožiln nebo ty, co člověka zničí postupněě nebo během chvíle. Studenti SŠPOS Charbulova I. ročníku si uvědomovali, že mezi lehké drogy patří pat alkohol, nikotin a také marihuana (viz graf č. 13). Naproti tomu studenti III. ročníku čníku už dopisovali, dopisovali že lehké drogy jsou také LSD, extáze, ale i opium (viz graf č. 14). Těžké žké drogy, převážně p heroin

47

a pervitin, uváděli li studenti stejně. stejn I v dalších odpovědích dích studenti I. ročníku a III. ročníku ro uváděli odpovědi totožně,, proto se přikládá pouze graf č. 15.

SŠPOS Charbulova-- 15 let

SŠPOS Charbulova - 18 a 19 let

Alkohol 7%3% 3%

Nikotin

43%

33% % 33% 7% 10% 13%

Marihuana

70%

40%

Hašiš

40%

87%

Čokoláda Kofein

Graf č. 13: Odpovědi SŠPOS Charbulova

Alkohol Nikotin Marihuana LSD Kofein Čokoláda Extáze Opium

Graf č. 14: Odpovědi SŠPOS Charbulova

SŠPOS Charbulova

20%

3%7% 3% 77%

17% 50%

Heroin Pervitin Kokain LSD Extáze Toluen Opium

Graf č. 15:: Těžké Tě drogy podle studentů SŠPOS Charbulova

Jak lze vidětt na grafu č. 16 a grafu č. 17, studenti III. ročníku čníku SŠPOS Jánská specifikovali lehké drogy podrobněji, podrobn než studenti I. ročníku. Nejtěžší ěžší drogy jsou podle respondentů ty, které byly vytvořeny vytvo uměle. Stejně jako u studentůů SŠPOS Charbulova, uváděli studenti I. ročníku níku a III. III ročníku těžké drogy stejně (viz graf č. 18)..

48

SŠPOS Jánská - 15 let

SŠPOS Jánská - 18 a 19 let

Alkohol Nikotin

10% 23% 3%

33%% 30% 3% 10%7%

Marihuana

37%

57%

87%

37%

Extáze Kofein

Graf č. 16: Odpovědi di SŠPOS Jánská

Alkohol Nikotin Marihuana Kofein Čokoláda Extáze Opium Toluen

Graf č. 17: Odpovědi di SŠPOS Jánská

SŠPOS Jánská 3% 7%3% 7%7% 77%

37%

47%

Heroin Pervitin Kokain LSD Extáze Toluen Šalvěj Opium

Graf č. 18:: Těžké T drogy podle studentů SŠPOS Jánská

Otázka č. 7 (viz příloha říloha č. 1) je také otevřená ená otázka. U této otázky se studenti student zamýšleli nad tím, proč lidé zkusí drogu. Na zvolenou otázku se dalo odpovědět odpov prakticky cokoliv, a i přesto se nejčastěji astěji objevovaly odpovědi typu: frajeřina, ina, nové zkušenosti, zkušen z nudy, pro zábavu, ze zvědavosti, davosti, z osobních problémů, problém , z donucení od kamarádů nebo naopak, aby do kolektivu kamarádů zapadli. zapadli Odpovědi studentů SŠPOS Charbulova se příliš p nelišily, jen frajeřinu napsali studenti I.. ročníků roč o 8 respondentů více, a proto oto se uvádí pouze jeden graf č. 19. V menší mířee nebo jen ojediněle ojedin se objevovaly odpovědi typu: „Žijeme Žijeme jen jednou a chceme si to užít” užít „Všechno se má vyzkoušet, aby člověk věděl, co to s ním udělá ” „Špatné dětství, zlý život.” „Aby zjistili, co nemají dělat.” .” „Aby nevypadali blbě před ed lidmi, lidmi co je už vyzkoušeli.” 49

„Z opilosti.” „Zbavení zábran.”

SŠPOS Charbulova

Frajeřina Nové zkušenosti

17%

27% 30%

53%

17% 57%

Z nudy Zvědavost Zábava

37% 7%

Zapadnout - Donucení Osobní problémy Útěk z reality

Graf č. 19: Proč lidé zkusí drogy podle studentů SŠPOS

U školy SŠPOS Jánská se odpovědi respondentů lišily. Na grafu č. 20 a na grafu č. 21 je patrný rozdíl. Studenti I. ročníku ro častěji odpovídali, že lidé začínají čínají z frajeřiny fraje a ze zvědavosti, na rozdíl od toho studenti III. ročníku častěji uváděli, li, že lidé zkouší drogu pro nové zkušenosti, z nudy a také pro zábavu.

SŠPOS Jánská - 15 let Frajeřina 43%

13%

Nové zkušenosti

27% 7%

33% 17%

Z nudy Zvědavost

63%

Zábava Zapadnout - Donucení Osobní problémy

Graf č. 20: Proč lidé zkusí drogy podle studentů SŠPOS Jánská

50

SŠPOS Jánská - 18 a 19 let Frajeřina 33%

23% Nové zkušenosti

27% 30%

Z nudy

13%

Zvědavost

30%

40%

Zábava Zapadnout - donucení Osobní problémy

Graf č. 21: Proč lidé zkusí drogy podle studentů SŠPOS Jánská

Otázka č. 8 (viz příloha říloha č. 1) byla další otevřená otázka, která měla ěla za cíl zjistit, jaké drogy respondenti tolerují. Nebylo překvapením, p že jak studenti I. ročníku, čníku, tak studenti III. ročníku školy SŠPOS Charbulova, Charbulova tolerují totožně marihuanu. Marihuanu, alkohol a nikotin toleruje většina studentů (viz graf č. 22 a graf č. 23). U starších respondentů se začala častěji objevovat extáze a nově přibyly řibyly drogy jako LSD a lysohlávky. lávky. Lysohlávky se zařadily za pod LSD, jelikož jsou si velmi podobné. Dále uvádí halucinogen DMT (2 ( studenti), MDA (slangově emko) a extázi (11 student). student Zajímavá byla odpověď jedné studentky, která uvedla, že toleruje nikotin a alkohol, protože podle ní too nejsou drogy, ale ostatní návykové látky netoleruje ruje vůbec. v Odpovědi tohoto typu napsali ještě 3 studenti. student U těchto odpovědí je patrné, rné, že si studenti student neuvědomují, že alkohol a nikotin patříí také do skupiny drog a drog velice návykových. Dále 5 studentů k marihuaně připsalo,, že ji tolerují ze zdravotních důvodů. d

SŠPOS Charbulova - 15 let

SŠPOS Charbulova - 18 a 19 let Alkohol

Alkohol 7% 7%

20%

Nikotin

Nikotin

7%10%7% 37% 13%

33% Marihuana 27%

63%

63%

Extáze

47%

Marihuana Extáze Kofein

Kofein

Netoleruji

Ne

LSD

Graf č. 22: SŠPOS Charbulova

Graf č. 23: SŠPOS Charbulova 51

U školy SŠPOS Jánská byly rozdíly výraznější (viz graf č.. 24 a graf č. 25). V I. ročníku přibyla extáze áze a u starších studentů student poklesla marihuana, ale naopak přibyla p extáze, toluen a opium.

SŠPOS Jánská - 18 a 19 let

SŠPOS Jánská - 15 let Alkohol 10% 20% 10%7%

Nikotin 23%

3% 10% 3% 20%

Marihuana

27%

Extáze

70%

37%

57%

Kofein Netoleruji

Graf č. 24: Tolerance drog SŠPOS Jánská

Alkohol Nikotin Marihuana Extáze Toluen Netoleruji Opium

Graf č. 25: Tolerance drog SŠPOS Jánská

Otázka č. 9 (viz příloha říloha č. 1) měla za úkol zjistit, zda studentům ům někdo ně nabízel drogu (viz graf č. 26, č. 27, č. 28 a graf č. 29). Tato otázka byla uzavřená, ale přesto řesto někteří n studenti dopsali, že neví co napsat,, jelikož alkohol a cigarety nepovažují za drogy.

SŠPOS Charbulova - 15 let

SŠPOS Charbulova - 18 a 19 let

17%

27% ANO 83%

ANO 73%

NE

Graf č. 26: Odpovědi SŠPOS Charbulova

NE

Graf č. 27: Odpovědi SŠPOS Charbulova

52

SŠPOS Jánská - 15 let

SŠPOS Jánská 18 a 19 let

20%

23% ANO 77%

ANO 80%

NE

Graf č. 28: Odpovědi di SŠPOS Jánská

NE

Graf č. 29: Odpovědi di SŠPOS Jánská

viz příloha př č. 1) navazuje na předešlou edešlou otázku č. č 9. Pokud tedy Otázka č. 10 (viz respondenti drogu vyzkoušeli, měli zodpovědět, co je vedlo k tomu,, že drogu vyzkoušeli. Naopak ti respondenti, kteří ří drogu nevyzkoušeli, nevyzkoušeli měli vysvětlit, pročč se drogou nenechali zlákat. Jeden student uvádí, že začal za kouřit it marihuanu ve 13 letech. Někteří Ně studenti se s marihuanou setkali, ale zatím ji nezkusili. n Mezi respondenty se nalezly odpovědi odpov typu: „Marihuanu nepovažuji za drogu.” drogu „Alkohol, lkohol, cigarety a marihuana považuji za společenské.” Dále uvádí, že se jim nelíbí chovaní c lidí po použití drogy a ze zvědavosti ědavosti uváděli „chci zkusit nové věci.” V menší nší míře míř drogy zkusili z hlouposti nebo v opilosti. Odpovědi studentů SŠPOS Charbulova I. ročníku a III. ročníku čníku se příliš p nelišily. Studenti obou tříd nejčastěji ěji uváděli, uvád že vyzkoušet drogu chtěli li hlavně ze zvědavosti, zv na popud kamarádů nebo pro zábavu. Do D kolonky uváděli, li, že zkusili alkohol, cigarety a marihuanu (viz graf č. 30).. Dále uvádí, že tyto látky užívají už při nějaké jaké příležitosti, příleži jako jsou oslavy, narozeniny, prázdniny a sraz s kamarády. Nepatrný rozdíl byl u patnáctiletých studentů, jelikož častěji ji jako důvod, d proč drogy zkusili, uváděli li kamarády (I. ročník – 6 studentů a III. ročník – 3 studenti). student Studenti nezkusili drogy hlavně hlavn ze strachu a z následků po drogách, zničeného zni zdraví. Důležité bylo, že se bojí tvrdých drog a neláká je to. Našla se i odpověď, ěď, že nebyla příležitost p nebo mají dobré kamarády. Odpovědi Odp byly srovnatelné jak u studentůů I. ročníku, tak u studentů III. ročníku. Hlavněě se nalézaly odpovědi: „…neláká mě to a bojím se následků”, ná to napsalo 12 studentů I. ročníku. čníku. Studenti III. ročníku psali totožně odpovědi: ědi: „…neláká „ mě to

53

a bojím se následků”, uvedlo 13 studentů a připsali, že nechtějí jí vyzkoušet tvrdé drogy, drogy a tím se stát závislými.

SŠPOS Charbulova Zvědavost 20% 17%

Alkohol, cigarety, marihuana Zábava

63%

18% 23%

Kamarádi Nezkusili

Graf č. 30: Odpovědi SŠPOS Charbulova

U studentů SŠPOS Jánská se odpovědi lišily, a proto se zde uvádějí uvád oba grafy (viz graf č. 31 a graf č. 32). Zvědavost ědavost překvapivě p píší studenti III. ročníku níku a dále zkouší drogy hlavně pro zábavu. V otázce, proč pro drogy studenti nezkusili, se odpovědi ědi opět op nelišily (viz SŠPOS). Nejčastější odpověď ěď byla: „…neláká „ mě to”, „…tvrdé drogy ne” ” a „…ze strachu a nechci si ničit zdraví”.

SŠPOS Jánská - 18 a 19 let

SŠPOS Jánská - 15 let Zvědavost

Zvědavost 17%

30%

37%

Alkohol, cigarety, marihuana Zábava

33% 10% 33%

Nezkusili

Alkohol, cigarety, marihuana Zábava a frajeřina Kamarádi

Zkusili

Nezkusili

30% 13% 10%

Kamarádi

Graf č. 31: Odpovědi SŠPOS Jánská

67% 13%

Graf č. 32: Odpovědi SŠPOS Jánská

Otázka č. 11 (viz viz příloha č. 1) byla otevřená otázka. V předešlých ředešlých otázkách se respondenti vyjadřovali, ovali, že drogy znají. znají Věděli také,, které drogy jsou lehké, které těžké t a také se měli zamyslet nad otevřenou řenou otázkou, otázkou proč lidé drogy zkusí. V otázce č. 9 převažovaly odpovědi, že studentům někdo ěkdo drogy již nabízel. Proto si tato otázka bere za cíl zjistit, z které 54

drogy tedy nakonec studenti vyzkoušeli. vyzkoušel Zde se objevila odpověď typu: „Nevím, „N co přesně to bylo, myslím, že domácí marihuana.” marihuana Zde je opět patrné, že zvědavost ědavost nebo touha po experimentaci je taková, že studenti student neměli ponětí o složení a původuu látky. Výzkumný vzorek zorek ze školy SŠPOS Charbulova je porovnatelný,, ale s tím rozdílem, že u starších studentů přibývá ibývá zkušenost s alkoholem a LSD (viz graf č. 33 a graf č. 34). Ve škole SŠPOS Jánská přibyli ibyli studenti, student kteříí mají zkušenost s marihuanou, extází a opiem (viz graf č. 35 a graf č. 36).

SŠPOS Charbulova - 15 let

SŠPOS Charbulova - 18 a 19 let

Marihuana

Marihuana

Alkohol 27%

3% 3% 3% 33%

53%

Alkohol 27% 3% 10% 3% 27%

Cigarety Extáze

23%

57%

Extáze

37%

LSD

LSD

Hašiš

Pervitin

Žádné

Žádné

Graf č. 33: Odpovědi SŠPOS Charbulova

Graf č. 34: Odpovědi SŠPOS Charbulova

SŠPOS Jánská - 15 let

SŠPOS Jánská - 18 a 19 let

Marihuana 3%23% 3% 40%

60%

13% 3% 3% 3% 3% 3% 13% 37% 40%

Alkohol Cigarety

43%

Cigarety

Kofein

70%

LSD Žádné

Graf č. 35: Odpovědi SŠPOS Jánská

Marihuana Alkohol Cigarety Extáze Hašiš LSD Opium Kokain Pervitin Žádné

Graf č. 36: Odpovědi SŠPOS Jánská

Otázka č. 12 (viz příloha říloha č. 1) je opět otevřená otázka, která měla ěla respondenty přimět p k zamyšelní, v čem jsou drogy špatné (viz. graf č. 37 a graf č. 38).. Jestli si uvědomují, uv že když berou drogy, tak se mohou setkat se závislostí na sobě sob samých. Zde se opět op v ročnících objevovaly podobnější jší odpovědi, odpově a proto byly grafy obou ročníků spojeny. 55

Studenti si uvědomují, domují, že když se člověk stane závislým, dostává se do finanční finan krize, a začne krást. Přesto esto dále uvádí, že drogy jsou dobré na zlepšení nálady, na zbavení problémů problém a depresí. Studenti psali, že „…marihuana podporuje dobrou náladu.” V kolonce týkající se otázky, v čem jsou drogy špatné, se dále objevily odpovědi: odpov „Lidé závislí jsou často asto agresivní, ohrožují svým jednáním okolí a páchají trestné činy.” „…ztráta sebekontroly.” „….a jak které teré drogy jsou špatné.” Do souvislosti dávali změnu zm chování, změnuu vzhledu a poškozování mozku. Také uváděli, li, že jsou drogy smrtelné. To připouští spíše studenti I. ročníku. Jee dobré, že si polovina studentů (27 studentů - 90%) uvědomuje, uv že drogy jsou špatné.

SŠPOS Charbulova

Návykové Škodí zdraví, smrtelné

50%

57%

Ve všem

20% 30%

Změna chování, vzhledu 93%

47%

Agrese, krádeže

20% Drahé Ničí člověka, psychiku, deprese

Graf č. 37: V čem jsou drogy špatné podle studentů student SŠPOS Charbulova

SŠPOS Jánská

Návykové Ničí zdraví, smrtelné

30% 23% 23% 17% 20%

Ve všem

63%

Zabíjí Agrese, krádeže

93%

Drahé Ničí člověka, psychiku, deprese

Graf č. 38: V čem jsou drogy špatné podle studentů SŠPOS Jánská

56

Otázka č. 13 (viz viz příloha č. 1) navazuje na předešlou edešlou otázku č. 12. V té otevřené otázce se měli studenti zamyslet slet nad tím, v čem jsou drogy naopak dobré (viz graf č. 39 a graf č. 40). V odpovědích se studenti lišili pouze ve dvou odpovědích dích a to, že studenti student III. ročníku shledávají drogy jako uvolňující, ňující, uklidňující uklid ující a také je používají jako prostředek prostř k odbourání problémů častěji než studentii I. I ročníku.

SŠPOS Charbulova

Léčivé Uvolňující, uklidňující

37% 90%

30% 23% 13%

Zábava Změna stavu

23% Útěk od problémů Nejsou

Graf č. 39: V čem jsou drogy dobré podle studentů student SŠPOS Charbulova

Studenti SŠPOS Jánská uvádí například íklad v souvislosti s marihuanou „…zábava, relax” a dále se objevili odpovědi odpově typu: „…člověk svoji závislost zvládá, tak to může m fungovat.” „Ano ve větším množství se drogy stávají tím nejdůležitějším nejd pro člověka lověka a ten pak ztrácí kontakt s realitou.”

SŠPOS Jánská

Léčivé Uvolňující, uklidňující

27% 10% 93% 43% 13%

Zábava Útěk od problémů Nejsou

Graf č. 40: V čem jsou drogy dobré podle studentů SŠPOS Jánská

57

Otázka č. 14 (viz příloha říloha č. 1) je také otevřenáá otázka. Respondenti se zamýšleli nad celkovým nebezpečím, jaké drogy na člověka a jeho život mají, užívá-li se dlouhodobě. dlouhodob Zde se objevovaly totožné odpovědi, jak studentů student I. ročníku, tak studentů III. ročníku ro (viz graf č. 41 a graf č. 42). Vyskytly se i odpovědi typu: „…je malá pravděpodobnost, podobnost, že si člověkk drogu už nevezme, závislost je myslím silnější, siln než by člověk chtěl.” „…když se člověk stane závislým, závislý může mu to zničit celý život, spadne až na dno.” dno

SŠPOS Charbulova Smrt 27%

Selhání organismu

57%

30%

Ztráta rodiny, práce přátel 40%

40%

Nemoci, zničená psychika, zničenej život Agrese, krádeže

47%

Ulice, chudoba

Graf č. 41: 41 Odpovědi studentů SŠPOS Charbulova

SŠPOS Jánská Smrt 20% 13%

70%

Závislost Ztráta rodiny, práce přátel

80% 33%

Nemoci,zdravotní problémy

37%

Agrese, krádeže Ulice, chudoba

Graf č. č 42: Odpovědi studentů SŠPOS Jánská

Otázka č. 15 (viz příloha říloha č. 1) je uzavřená ená otázka. Zde respondenti měli m odpovědět, zda je správné, že jsou drogy zákonem zakázané a jejich šíření ší ení a výroba trestné (viz graf č. 43 a graf č. 44). Respondenti měli ěli na výběr výb ze tří variant, a i přesto esto dopisovali odpovědi odpov typu: „Stejně většina tšina zákon porušuje, vždyť vždy i děti v dnešní době kouří.” 58

„Těžko říct,, když jsou zakázané, stejně stejn když člověkk chce, tak má možnost si je sehnat, sehnat a to, že jsou zakázané, na tom nic nemění.” nemě

SŠPOS Charbulova

ŠPOS Jánská SŠPOS ANO

ANO

17%

12%

NE

7%

10%

77%

NE 78%

NEVÍM

Graf č. 43: Odpovědi SŠPOS Charbulova

NEVÍM

Graf č. 44: Odpovědi di SŠPOS Jánská

Otázka č. 16 (viz viz příloha č. 1) je otevřená ená otázka. Respondenti měli m uvážit, které drogy považují za nejnebezpečnejší. nejnebezpeč Odpovědi obou škol i věků se shodovaly (viz graf č. 45). Studenti vyjmenovávali heroin, pervitin, kokain, kokain a to bylo shrnuto do odpovědi odpov tvrdé drogy. Kromě marihuany, jelikož její užívání studentům nevadí. Objevila se i odpověď: „Houbičky, „Houbič kvůli halucinacím.”

40%

Všechny

60%

Všechny tvrdé drogy

Graf č. 45: Odpovědi obou škol

59

Otázka č. 17 (viz příloha říloha č. 1) byla opět otevřená ená otázka. Zde respondenti měli m napsat drogy, které by chtěli li vyzkoušet. U této odpovědi převládaly odpovědi ědi, že žádné drogy vyzkoušet nechtějí, nebo ty, které vyzkoušet chtěli, cht li, už vyzkoušeli a zatím zat nemají v plánu vyzkoušet další. Odpovědi di tohoto rázu se opakovaly: opakoval „…zatím žádné drogy zkoušet nechci.” Objevila se také odpověď typu: “Pokud bude příležitost, íležitost, tak spíš neodmítnu a nebude záležet na tom, co to bude za drogu. Vyhledávat, ale zatím žádnou drogu nebudu, nebudu nemám to zapotřebí.“ nebo „Chtěla la bych vyzkoušet drogu, kterou vyzkoušel herec, co měl m ve filmu Všemocný” Podle průzkumu zkumu by studenti rádi vyzkoušeli extázi, to uvedlo na SŠPOS Charbulova 10 studentů,, LSD 4 studenti, kokain 1 student a marihuanu 2 studenti studenti (viz graf č. 46). Odpovědi na SŠPOS Jánská se příliš íliš nelišily, extázi by vyzkoušelo 5 studentů, student LSD 8 studentů,, kokain 3 studenti a pervitin 1 student(viz graf č. 47).

SŠPOS Charbulova

SŠPOS Jánská Extáze LSD

2% 3% 7%

Extáze 3% 5%

17%

Kokain

8%

LSD Kokain

13% Marihuana

Graf č. 46: Odpovědi SŠPOS Charbulova

Pervitin

Graf č. 47: Odpovědi SŠPOS Jánská

4.6 Shrnutí výsledků výzkumu zkumu Výsledky výzkumu na středních st školách lze považovat za přínosné. ínosné. Bylo překvapující, že většina studentů má zkušenosti s drogami. To se týká především p edevším studentů student I. ročníku. Studenti si uvědomují nebezpečnost nebezpeč užití drogy, ale touha uha vyzkoušet ji je ve většině v případů větší. Studenti hlavně velmi rychle začínají za kouřit a pít alkohol. V tomto případě př si uvědomují v menší míře, e, že se jedná o drogy. S marihuanou má zkušenosti zkušen ti víc jak polovina dotázaných. Konzumaci marihuany, stejně jako ako alkoholu, berou za společenský spole enský rituál. Tyto návykové látky dávají do souvislosti s 60

trávením volného času. Pro studenty je také stěžejní, jaké osobní situace zrovna prožívají. Pokud student v rodině, ve škole či mezi přáteli cítí vnitřní rozpor, cítí odloučení nebo se cítí ohroženě, zkouší najít alternativu, únik od problémů. Někteří studenti v tíživých okamžicích jednají ukvapeně, ale chybu, kterou by udělali, si uvědomují, jelikož víc jak polovina studentů si je vědoma následků užívání drog. Průzkumem bylo dále zjištěno, že primární prevence, která se odehrává ve výchovně vzdělávacím procesu, je pro studenty nedostačující. Svědčí o tom výsledky odpovědí studentů uvedených středních škol. Je pravdou, že se ve školách mimo jiné řeší i problémy kyberšikany, poruchy příjmů potravy, rasismu nebo domácího násilí, ale i přesto protidrogová primární prevence je na středních školách, stejně tak na základních školách, pro studenty velice důležitá. Primární prevence by měla být součástí každé rodiny, školy, kde by měli studenti možnost se se svými problémy svěřit a společně je umět řešit. Pro studenty uvedených středních škol je k dispozici výchovný poradce, školní psycholog či školní metodik prevence. Ve školách probíhá především primární prevence, která se snaží poskytnout všechny rizikové formy chování. Vhodné je i pro studenty středních škol vymyslet i nějaký preventivní program. Školy také spolupracují s pedagogicko - psychologickou poradnou Sládkova org., Podané ruce o.s., agentura IFMSA, přednášky odborných lékařů, Anabell apod. Při návrhu řešení drogové problematiky se vychází z předpokladu, že pracovníci školy znají nejlépe prostředí, ve kterém se studenti nachází, a vědí, s jakými problémy se musí potýkat, a podle toho volí správný postup zapracování prevence do školního vzdělávacího programu. Za vhodný preventivní program považuji besedu studentů s bývalými drogově závislými. Během této debaty by se studenti dozvěděli o jeho nepříznivém životním osudu, který by pro ně měl být odstrašujícím příkladem. Vedle drogově závislého by se však besedy účastnil i celoživotně abstinující člověk, který svých úspěchů a životní stability dosáhl i bez kouření, nadmíry alkoholu a drog. Tato osoba by pro studenty měla být příkladem a také nadějí, že se lze s problémy potýkat i bez užití návykové látky jen pomocí svých vlastních schopností a vybudované pevné vůle. Ne na každého studenta totiž může platit příběh bývalého uživatele. V dnešní době je dobré studentům ukázat, že se problémy a starosti mohou překonat pilnou prací na sobě samých. Mám za to, že si studenti vztah k návykovým látkám osvojují už v rámci svých rodin. Proto by měl být program prevence zaměřen i na zdravé rodinné zázemí, které je nejvýznamnějším základem pro celkový životní prospěch mladého člověka. Návrhy těchto 61

opatření by však přesáhly téma této práce. I přesto však lze vznést návrh, aby byla rodina zapojena do prevence ve školním prostředí alespoň v případě, kdy student ve škole vykazuje známky změněného chování pod vlivem drog. Na tomto místě je totiž důležité začít s rodiči ihned hledat důvody změn v chování studenta a situaci konstruktivně řešit formou spolupráce. Důležité je také podotknout, že při výběru sebekvalitnějšího preventivního programu neznamená, že se škola drogové problematice vyhne.

4.7 Vyhodnocení hypotéz H1 - Studenti mají jasnou představu o droze a o drogové závislosti. Tato hypotéza se potvrdila. Většina respondentů si uvědomuje, že droga je návyková látka, která ničí životy nebo nepřináší životu nic dobrého. Rozdíly mezi odpověďmi studentů obou škol I. a III. ročníku ročníku nebyly velké. Starší studenti si odpovědi více promysleli a uvedli odpovědi, které si pod pojmem droga představují.

H2 - Studenti se jen ojediněle nesetkali s drogovou prevencí. Tato hypotáza potvrzena nebyla, jelikož odpovědi respondentů obou škol byly vyrovnané. Převládaly sice odpovědi kladné, ale počet kladných odpovědí nebyl tak značný, jak se očekávalo. Na SŠPOS odpovědělo kladně 52% a na SOŠ a SOU 62%.

H3 - Většina studentů má nějaké zkušenosti s drogami. Tato hypotéza se potvrdila. Ve zkoumaném vzorku se objevovaly převážně kladné odpovědi a respondenti nějakou drogu již vyzkoušeli. Ti uváděli převážně alkohol, nikotin a marihuanu. Studenti starších ročníků k tomu připisovali ještě extázi a LSD. Pokud se student s drogou ještě nesetkal, tak nevylučuje, že by nějakou drogu vyzkoušet nechtěl.

H4 - Studenti jsou ve většině případů otevřeni k lehčím drogám. Tato hypotéze se potvrdila. Respondenti ve zkoumaném vzorku uváděli převázně marihuanu. Když se měli zamyslet nad otázkou, zda tolerují užívání nějaké drogy, odpovídali taktéž převážně alkohol, nikotin a marihuanu.

62

H5 - Studenti si uvědomují nebezečnost drog, přesto touží vyzkoušt halucinogeny nebo extázi. Tato hypotéza se potvrdila, jelikož 17 studentů ze školy SŠPOS a 17 studentů ze školy SOŠ a SOU odpovědělo, že experimentaci s jinými, tvrdými drogami plánují. Respondenti si v úvodu nebezpečnost drog uvědomovali, věděli jaké následky z užívání drog plynou, i přesto ale uvedli, že některé drogy již vyzkoušeli a k dalším drogám jsou otevřeni. Z odpovědí bylo patrné, že užili alkohol, marihuanu a rádi by také vyzkoušeli taneční drogu extázi, LSD nebo lysohlávky. Překvapením dále bylo, že se studenti častěji zmiňovali o kokainu, než o pervitinu.

4.8 Prevence na vybraných školách Poradenské služby v oblasti výchovy a prevence sociálně-patologických jevů zajišťuje škola v souladu s platnými předpisy, dle plánu práce výchovných poradců školy a minimálního preventivního programu školy. Na každé škole pracuje jedna výchovná poradkyně, která může být současně i školní metodičkou prevence.

Prevence na SŠPOS, budova Charbulova

Školní preventivní strategie (školní preventivní program) je dlouhodobým preventivním programem pro školy a školská zařízení, který poskytuje podněty ke zpracování Minimálního preventivního programu. Prevenci sociálně patologických jevů (dále jen „SPJ”) zabezpečují školní metodici prevence (v působnosti sekce potravin a sekce služeb). Ti se v převážné míře specializují na protidrogovou problematiku. Školní metodik prevence má na starost na každý školní rok zpracovávat Minimální preventivní program. Dohlíží také na jeho samotné začlenění do tematických či učebních okruhů a provádí pravidelné vyhodnocení účinnosti jednotlivých preventivních opatření. Přestože jsou povinnosti metodiků prevence SPJ a výchovných poradkyň přesně vymezeny pracovní náplní, přebírají výchovné poradkyně významnou část praktického řešení problematiky primární i sekundární prevence SPJ.

63

Na uvedené škole má pouze jedna výchovná poradkyně specializační vzdělání pro výkon této funkce.

Prevence na SŠPOS, budova Jánská

Na střední škole potravin, obchodu a služeb, Jánská je pro studenty k dispozici výchovná poradkyně, školní psycholožka a školní metodik prevence, na které se studenti obracejí se svými starostmi: •

v oblasti výukových a studijních obtíží, např. problémy s pamětí, trémou, nervozitou, specifickými poruchami učení (např. dyslexií, dysgrafií, ...),

•

v osobních otázkách, např. máte-li starosti v rodině a potřebujete pomoc školy, při neshodách s rodiči, máte-li potíže ve vztazích s vrstevníky, chcete-li umět lépe jednat s lidmi, máte-li nesnáze s výběrem partnera pro manželství, potřebujete-li informace o antikoncepci, některých nemocech, dostanete-li se do stresu při neplánovaném rodičovství, máte-li zdravotní problém, se kterým si nevíte rady, přitahují-li vás drogy a nechcete jim propadnout, nebo s nimi již máte problémy a chcete je vyřešit...,

•

máte-li často konflikty s lidmi na pracovišti, ve třídě, s nadřízenými,...,

•

při výběru studia po absolvování naší školy,

•

v případě jiných problémů, se kterými si nevíte rady.

Kontaktní osoby:

Psycholožka a výchovná poradkyně PhDr. Jiřina Kolčavová [email protected] Jánská 22 (1. posch. místnost č. 203)

Výchovná poradkyně Mgr. Jana Moučková [email protected] Jánská 22 (1. posch. kabinet č. 236)

64

Školní metodik prevence Mgr. Michaela Vaňková [email protected] Jánská 22 (1. posch. kabinet č. 230)

65

Závěr Tato práce si v teoretické části klade za cíl adekvátně vymezit všechny používané pojmy, jako je droga, návyková látka, omamná a psychotropní látka, drogová závislost či toxikomanie a narkomanie. Vysvětluje také jaká rizika při užívání nebo zneužívání návykových látek studentům hrozí. Další část práce se zaměřuje především na prevenci. Prevence nejdříve obsahuje obecné vysvětlení používaných pojmů a dále je pojednáno o prevenci ve školním prostředí. Nejdůležitější roli v oblasti prevence plní školní metodik prevence, proto je jeho činnost v této práci také vysvětlena. Na protidrogové výchově se také podílí celý pedagogický sbor, a tím pádem samotný pedagog může mít na studenta velký vliv. Praktická část se věnuje výzkumu, ve kterém se srovnávají pohledy respondentů dvou středních škol na problematiku a prevenci drog. V této části jsou formulovány cíle a hypotézy výzkumu a veškerá výsledná data jsou zpracována a v souhrnu vyhodnocena. Z této práce vyplývá, že značná část studentů se setkala s drogovou problematikou a také, že studenti se s drogovou prevencí setkali jen ojediněle. Přesto činnost vynakládaná ze strany školy, pedagogů a různých institucí není zanedbatelná a i nadále by si měla prevence hledat své nezastupitelné místo na výsluní. Nelze však stoprocentně říci, že díky prevenci, nebo vynaloženému úsilí ze strany rodičů, škol nebo institucí, dojde k eliminaci patologických jevů. Přesto čím později se jedinec setká s návykovou látkou, tím lépe je jeho organismus a psychika v dospívání relativně připravenější, vyspělejší a odolnější. Stěžejní je předejít experimentování. Mladý člověk je otevřený ke všemu novému a právě díky preventivnímu programu se může také změnit postoj studentů k užívání alkoholu nebo marihuany. Studenti si sice uvědomují, že při dlouhodobém užívání návykových látek se začne projevovat drogová závislost, přesto by si měli dále uvědomit, že tento složitý děj nezpůsobily pouze drogy nebo postižená osoba, nýbrž doba, prostředí či okolnosti, ve kterých se nacházíme.

66

Seznam použité literatury 1. BĚTÁK, L., PLOCEK, K., FERBAROVÁ, R., SKÁCELOVÁ, L. Prevence sociálně patologický jevů ve škole. 1. vydání, MU: Brno 1997, MUNI, 100 s. 2. ILLES, T. Děti a drogy. Praha: ISV nakladatelství, 2002, 55s. ISBN 80-85866-50-1. 3. KALINA, Kamil, et al. Drogy a drogové závislosti 1 : mezioborový přístup. 1. vyd. Praha : Úřad vlády České republiky, 2003. 319 s. ISBN 80-86734-05-6. 4. KONDÁŠ, O., KRATOCHVÍL, S., SYŘIŠŤOVÁ, E. Psychoterapia a reedukácia. Martin: Osveta, 1989. ISBN 80-217-0014-9. 5. KUBÁTOVÁ, D. Primární prevence sociálně patologických jevů v pedagogické praxi. Sborník přednášek pro školní metodiky protidrogové prevence sociálně patologických jevů. Ústí nad Labem: Univerzita J.E. Purkyně v Ústí n. Labem, 1998. 88 s. ISBN 80 – 7044 – 206 – 9. 6. MARHOUNOVÁ, J., NEŠPOR, K. Alkoholici, feťáci a gambleři. 1. vyd. Praha : Empatie, 1995. 112 s. ISBN 80-901618-9-8. 7. MARÁDOVÁ, Eva. Prevence závislostí. Praha : Vzdělávací institut ochrany dětí, 2006, 28 s. ISBN 80-86991-70-9. 8. NEŠPOR, K.,CSÉMY, L., PERNICOVÁ, H. Jak zůstat fit a předejít závislostem. 1. vyd. Praha: Portál, 1999, 112 s. ISBN 80-7178-299-8. 9. NEŠPOR, K. Jak poznat účinky drog a jaká mají rizika. Praha: SZÚ, 1997. 16 s. ISBN 80-7071-079-9. 10. NEŠPOR K., CSÉMY L., SOVINCOVÁ H.: Programy prevence závislostí a možnosti jejich hodnocení. Praha: SZÚ, 1998. ISBN 80-7071-110-8. 11. NEŠPOR, K., PROVAZNÍKOVÁ, H.: Slovník prevence problémů působených návykovými látkami. Praha: Fortuna, 1999. ISBN 80-7071-123-X. 12. RIESEL, P. Lesk a bída drog. Olomouc: Votobia, 1999. 94 s. ISBN 80- 7198-348-9. 13. SKÁLA, J. Alkohol a vy. Praha: Ústav zdravot. výchovy, 1974, 16s. ISBN (neuvedeno). 14. ŠTABLOVÁ, R. a kol. Drogy, kriminalita a prevence. Praha: Policejní akademie ČR, 1997. 214 s. ISBN 80-85981-64-5. 15. URBAN, E. Toxikománie. Praha: Avicenum, 1973, 200 s. ISBN 0807373. 16. MIOVSKÝ, M., ZAPLETALOVÁ, J. Primární prevence rizikového chování na rozcestí: specializace versus integrace. Příspěvek přednesený na III. ročníku celostátní 67

konference Primární prevence rizikového chování „specializace versus integrace“, 27.28.11.2006, Praha. 17. Národní strategie protidrogové politiky na období 2005 až 2009. 1. vyd. Praha : Úřad vlády České republiky. 2005.

Internetové zdroje 1. ABZ.cz:slovník cizích slov – on-line hledání [online]. [cit. 22.4.2013]. Dostupné z: http://slovnik-cizich-slov.abz.cz 2. e-pravo: Zákon ze dne 8. ledna 2009 trestní zákoník [online]. [cit. 24.2.2013]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/zakony/sbirka-zakonu/zakon-ze-dne-8-ledna2009-trestni-zakonik-17001.html 3. Drogy-info.cz:

Mezinárodní

úmluvy

[online].

[cit.24.2.2013].

Dostupné

z:

http://www.drogyinfo.cz/index.php/info/drogy_a_zakon/mezinarodni_pravo/mezinarodni_umluvy_osn 4. Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2011 [online]. [cit. 24.2.2013]. Dostupné z: http://www.vlada.cz/assets/ppov/protidrogovapolitika/Vyrocni_zprava_o_stavu_ve_vecech_drog_v_CR_2011_v2.pdf 5. Typy prevence [online]. [cit. 15.3.2013]. Dostupné z: http://www.odrogach.cz/skola/zaklady-prevence/typy-prevence.html 6. Drogová poradna: MDMA/Extéze [online]. [cit. 15.3.2013]. Dostupné z: http://www.drogovaporadna.cz/halucinogeny-uvod/mdma-extaze.html 7. MŠMT [online]. [cit. 15.3.2013]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/file/7323/ 8. Metodický pokyn ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci sociálně patologických jevů u dětí a mládeže. Praha: MŠMT, 2000 [online]. [citováno 15.3. 2013]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/.../prevence/etodicky_pokyn_k_prevenci_socialne_.... 9. Podané

ruce:

Primární

prevence

[online].

[cit.

15.3.2013].

Dostupné

z:

http://www.podaneruce.cz/programy-a-pece/primarni-prevence/ 10. Podané ruce: Nabídka primárně preventivních programů, Brno [online]. [cit. 15.3.2013].

Dostupné

z:

http://www.podaneruce.cz/programy-a-pece/primarni-

prevence/nabidka-primarne-preventivnich-programu-brno/

68

11. Ratolest

Brno:

Klub

Likusák

[online].

[cit.

15.3.2013].

Dostupné

z:

Dostupné

z:

http://www.ratolest.cz/nase-prace/deti-mladez/klub-likusak 12. Ratolest

Brno:

Klub

Pavlač

[online].

[cit.

15.3.2013].

http://www.ratolest.cz/nase-prace/deti-mladez/klub-pavlac 13. Ratolest Brno: Preventivní programy [online]. [cit. 15.3.2013]. Dostupné z: http://www.ratolest.cz/nase-prace/deti-mladez/preventivni-programy

69

Přílohy Příloha 1: Dotazník

Magda Třísková, Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity v Brně. DOTAZNÍK k bakalářské práci na téma : Problematika a prevence užívání drog na středních školách

Tento dotazník je anonymní

1. Jsem: a) dívka b) chlapec 2. Je mi ……let 3. Co si představuješ pod pojmem droga? …………………………………………………………………………………………. …………………………………………………………………………………………. 4. Mluvíte ve škole o drogách, o drogové prevenci? a) ANO b) NE 5. Jaké znáš drogy? …………………………………………………………………………………………. …………………………………………………………………………………………. 6. Které drogy považuješ za nejtěžší a které za nejlehčí? …………………………………………………………………………………………. …………………………………………………………………………………………. 7. Proč podle tebe lidé zkusí drogu? …………………………………………………………………………………………. …………………………………………………………………………………………. 8. Existuje nějaká droga, jejíž užívání toleruješ? …………………………………………………………………………………………. …………………………………………………………………………………………. 9. Nabízel ti někdo nějakou drogu? a) ANO b) NE 70

10. Zkusil/a jsi někdy nějakou drogu? Pokud ANO, co tě vedlo k tomu, že jsi drogu zkusil/a? …………………………………………………………………………………………. …………………………………………………………………………………………. Pokud NE, co tě vedlo k tomu, že jsi drogu nezkusil/a? …………………………………………………………………………………………. …………………………………………………………………………………………. 11. Které drogy jsi zkusil/a? …………………………………………………………………………………………. …………………………………………………………………………………………. 12. Myslíš si, že jsou drogy v něčem špatné? Pokud ANO, v čem? …………………………………………………………………………………………. …………………………………………………………………………………………. 13. Myslíš si, že jsou drogy v něčem dobré? Pokud ANO, v čem? …………………………………………………………………………………………. …………………………………………………………………………………………. 14. Jaké následky podle tebe může mít dlouhodobé užívání drog pro člověka a jeho život? …………………………………………………………………………………………. …………………………………………………………………………………………. 15. Považuješ za správné, že je naprostá většina drog zákonem zakázána a jejich šíření a výroba jsou trestné? a) ANO b) NE c) NEVÍM 16. Které drogy považuješ za nebezpečné? …………………………………………………………………………………………. …………………………………………………………………………………………. 17. Pokud existují nějaké drogy, které bys chtěl/a zkusit, které to jsou? …………………………………………………………………………………………. ………………………………………………………………………………………….

71

Zkus nakreslit svůj vztah k drogám nebo to, jak drogy vnímáš.

72

Příloha 2: Obrázky studentů SŠPOS, budova Charbulova a SŠPOS, budova Jánská

73

74

75

Příloha 3: Světový žebříček neřestí70

Obr. 1 Světový žebříček neřestí s. 15

70

http://www.vlada.cz/assets/ppov/protidrogovapolitika/Vyrocni_zprava_o_stavu_ve_vecech_drog_v_CR_2011_v2.pdf

76