MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY
DROGOVÁ PREVENCE NA DRUHÉM STUPNI ZÁKLADNÍCH ŠKOL
DIPLOMOVÁ PRÁCE
BRNO 2010
Vedoucí práce: MUDr. Petr Kachlík, Ph.D.
Vypracovala: Bc. Veronika Kobzová
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a použila jen prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům.
………......................... Podpis
2
Poděkování Za odborné vedení diplomové práce velice děkuji panu MUDr. Petrovi Kachlíkovi, Ph.D. za ochotu při konzultacích, za všechny důležité informace, rady, připomínky a výbornou spolupráci.
3
STRUKTURA DIPLOMOVÉ PRÁCE
Úvod.......................................................................................................6 1) Vymezení základních pojmů..................................................................8 2) Historie uţívání drog............................................................................14 3) Přehled návykových látek.....................................................................21 3.1 Konopí............................................................................................21 3.2 Těkavé látky...................................................................................22 3.3 Opiáty.............................................................................................23 3.4 Tlumivé látky.................................................................................24 3.5 Stimulační látky.............................................................................25 3.6 Halucinogeny.................................................................................26 4) Legislativa..............................................................................................36 4.1 Platné mezinárodní úmluvy OSN..................................................36 4.2 Trestní zákon..................................................................................37 4.3 Drogové přestupky.........................................................................43 4.4 Probační a mediační sluţba............................................................44 4.5 Prevence a léčba.............................................................................46 4.6 Drogy ve školách...........................................................................47 4.7 Legislativa států EU.......................................................................48 4.8 Seznam základních právních předpisů...........................................50 4.9 Interní předpisy...............................................................................51 5) Prevence uţívání drog.............................................................................53 5.1. Prevence..........................................................................................53 5.2 Preventivní programy......................................................................56 5.3 Instituce v systému prevence...........................................................61 6) Minimální preventivní program..............................................................62 7) Situace ve světě a v ČR...........................................................................64 7.1 Situace ve světě...............................................................................64 7.2 Situace v ČR....................................................................................65
4
8) Empirické šetření.....................................................................................68 8.1 Metodické poznámky...................................................................68 8.2 Přehledová statistika.....................................................................72 8.3 Bivariační analýza.......................................................................110 8.4 Anylýza hypotéz..........................................................................117 9) Diskuse.................................................................................................121 Závěr.....................................................................................................123 Resumé.................................................................................................124 Pouţitá literatura...................................................................................125 Seznam příloh.......................................................................................129 Přílohy
5
Úvod Diplomovou práci na téma Drogová prevence na 2.stupni základních škol, jsem si vybrala proto, ţe to je a bude velice aktuální téma. Kaţdý z nás je v kontaktu s dětmi, ať uţ v rodině nebo ve škole, a měl by se tudíţ zajímat o prevenci i o nebezpečí spojené s drogami. V dnešní době je velice nesnadné být vychovatelem, pedagogem, a natoţ rodičem, protoţe děti dnes dospívají daleko rychleji a hodně informací o ţivotě získávají dříve, neţ se s nimi mohou vyrovnat a neţ jim mohou opravdu porozumět. Počet lidí závislých na drogách neustále vzrůstá a věk, kdy děti přicházejí do kontaktu s drogami, se stále sniţuje. Důvody k uţívání drog jsou nejrůznější – hloupá hra, pokřivené sociální vztahy ve společnosti a v rodině, neschopnost vyrovnat se s osobní prohrou, individuální psychická labilita, apod. Vychovatel, pedagog i rodič si musejí poloţit tři základní otázky, pokud chtějí uspět při řešení tohoto problému: 1. S jakými drogami se děti mohou setkat? 2. Jaké jsou škodlivé následky uţívání drog? 3. Jakými způsoby můţeme dětem pomoci vyhnout se drogám, případně se od nich odpoutat? Je velice důleţité, aby dítě získalo co nejvíce informací o drogách od svých rodičů, protoţe práh odporu vůči drogách se sniţuje a počet způsobů, jak se děti s drogami setkávají, roste. Existuje řada různých názorů, které odpovídají na otázku, proč existuje drogová závislost. Je to příliš sloţitý jev, který nemůţe být zjednodušován. Je třeba brát v úvahu tyto všechny příčiny: drogu, osoby, u nichţ došlo k závislosti, dobu, prostředí a jiné okolnosti. Příčiny, jeţ vedou ke vzniku, udrţování nebo případné ukončení drogové závislosti, lze rozdělit do těchto skupin: 6
1. farmakologické faktory (droga), 2. somatické a psychické faktory (osobnost), 3. environmentální faktory (prostředí, rodiny), 4. percipitující faktory (podnět) atd. Toto rozdělení pojmenovává jen základní faktory, okolnosti. Je velice důleţité brát v úvahu všechny tyto faktory jak při prevenci, tak i při terapii. Cílem mé diplomové práce je zmapovat situaci na druhém stupni základních škol. Jak jsou ţáci seznámi s drogovou problematikou, jaké drogy mají v povědomí, jaké mají osobní zkušenosti s drogami, jakým způsobem je uskutečňována prevence a podobně. Pro zjištění informací jsem pouţila dotazník, který je kvantitavní explorační metodou. Vybrala jsem si ho, protoţe jeho pouţití je jednoduché a přehledné pro respondenty. Cílem dotazníku bylo zjistit situaci mezi výzkumným vzorkem, mezi ţáky druhého stupně základních škol.
7
1. Vymezení základních pojmů Droga Je jakákoliv přírodní nebo syntetická látka, která po vpravení do ţivého organismu mění jednu nebo více psychických či tělesných funkcí. (Nešpor, Provazníková, 1996) Závislost Závislost můţe být jak psychická, tak i fyzická. Závislost psychická (duševní) Právě změna psychiky u lidí závislých na návykových látkách představuje největší léčebný problém. Psychická závislost mívá na rozdíl od tělesné závislosti dlouhodobý charakter. Většina diagnostických znaků závislosti se týká právě psychické závislosti. Závislost tělesná Projevuje se tělesnými potíţemi při odvykacím syndromu. Některé, a to i velmi nebezpečné drogy, jako je kokain, tělesnou závislost nevyvolávají. (Nešpor, Provazníková, 1996) Dále můţeme závislost dělit na psychickou, somatickou a psychologickou. Psychická závislost Pod tímto pojmem se rozumí zvláštní usměrnění psychické činnosti, které se vytvořilo po poţívání určité psychotropně působící látky a pod jehoţ vlivem vzniká touha uţívat tuto látku (drogu). Vytvoření psychické závislosti můţe vzniknout
nejen po
dlouhodobém zneuţívání drogy, ale někdy i po jednorázovém poţití. Touha uţívat drogu můţe být stálá, nebo se objevuje jen periodicky; zároveň se uplatňují i další faktory (osobnostní rysy, celkové ladění psychiky, stavy únavy, apod.). Obvykle bývá zdůrazňováno, ţe k vytvoření psychické závislosti je potřebné navození příjemného psychického stavu. Pojem „příjemný stav“ je však chápán velmi široce a nemyslí se jím jen navození povznesené nálady, euforie či pocitu blaţenosti, ale za takový stav je označována i úzkost, potlačení pocitů, strach, pocit něčeho zvláštního, neočekávaného, nebo pocit stavu na hranici mezi ţivotem a smrtí. Právě v poslední době se navozování takovýchto pocitů a stavů stalo hlavní náplní přestav toxikomanů. 8
Somatická závislost Somatická závislost se vytváří obvykle dlouhodobým zneuţíváním některých drog. Vzniká určitá vazba mezi látkou a organismem. Droga se stává nezbytnou součástí metabolismu. Vysvětlení vychází z představy, ţe lidský organismus k regulaci své činnosti potřebuje určitá stimulancia, která si sám vytváří. Byly prokázány např. látky typu encefalinů a endorfinů, které tyto předpoklady splňují. Jestliţe je droga v případě vytvořené somatické závislosti odňata, objevují se abstinenční příznaky. Psychologická závislost Nezřídka se setkáváme se skutečností, ţe se u jedince vytvoří závislost i na látce (droze), která nemusí mít psychotropní účinky. Osoba má pocit, ţe jí pomáhá jen ten lék, který má určitou formu, nebo je zahraniční provenience. Kdyţ je jí podán stejný lék, ale v jiném balení nebo domácí výroby, má pocit,ţe jeho účinek je menší nebo ţádný. Lze vytvořit i závislost na placebu. (Janík, Dušek, 1988) Tolerance Jde o postupný pokles účinnosti původní látky. Závislý jedinec musí dávku někdy mnohonásobně zvýšit, aby dosáhl stejného účinku jako na počátku. Tolerance se nevytváří vţdy, a proto při zneuţívání některých látek postačují vţdy stejné dávky. Aby vyvolaly ţádoucí odezvu. Při uţívání látek stejné skupiny se někdy vytváří zkřížená tolerance. Znamená, ţe při vzniku tolerance na jednu látku platí i na látku obdobnou stejná odezva. Např. při vzniku tolerance na morfin je tolerance i na heroin. Proto toxikomani mohou přecházet z jedné drogy na druhou za obdobných podmínek. (Janík, Dušek, 1988) Jinou definicí pro toleranci je: Po delším uţívání některých návykových látek klesá jejich účinek, a proto dochází ke zvyšování dávek. Např. u opiátů závislý člověk přijímá často dávku, která přesahuje smrtelnou dávku u člověka bez závislosti. Tolerance roste i na většinu tlumivých léků nebo na alkohol. (Nešpor, Provazníková, 1996)
9
Návyk Z hlediska terminologického je v současnosti chápán velmi široce. Nemyslí se jím jen vytvoření závislosti tak, jak byla výše popsána, ale jsou sem zahrnovány i různé vášně, náruţivosti, apod. Téměř u kaţdého člověka se můţeme setkat s nějakou náklonností, která jen v malém mnoţství případů přesahuje rámec společenské únosnosti. Hovoří se o vášnivých sběratelích, hráčích. Přímým důsledkem vášní nebývá nějaká psychická porucha, ale jedinci se mohou dostávat pro své náruţivosti do konfliktů se svým okolím a z toho pak mohou pramenit psychické následky (psychoreaktivní stavy). Problematika návyku jen posuzována jednak z hlediska farmakologického, jednak z hlediska psychologicko-psychiatrického. Je zdůrazňován jak látkově specifický charakter návyku – vytváření vazby na specifické toxikomanické vlastnosti látky, tak antropologický aspekt.Na kaţdém návyku je něco specificky lidského a prakticky jakákoli činnost či jakýkoli zájem můţe vyústit do návykové forem. Rozhodujícím předpokladem pro vznik návyku je struktura osobnosti, zatímco druh návykové látky je náhodný a jeho výběr závisí na situačních a konstelačních faktorech. (Janík, Dušek, 1988) Abstinenční příznaky Objevují se při náhlém vynechání drogy, jestliţe byla vytvořena somatická závislost. Můţe to být nejen u drog charakteru substitucí, ale téţ u návykového chování (např. Virtuálních drog). i alkoholu nebo u tabáku. Obvykle lze projevy rozdělit na somatické a psychické. Nejde o jednotný obraz, ale o celou řadu různě vyjádřených příznaků, podle toho, která látka závislost vytvořila, jak silná byla závislost, jaký je aktuální psychický stav jedince. Po vynechání drogy se příznaky objevují buď velmi rychle, nebo naopak pozvolna. Jejich průběh můţe být velmi bouřlivý, pestrý a měnivý, jindy postupující pozvolna s potíţemi určitého typu. (Janík, Dušek, 1988) Nečastějšími abstinenčními příznaky jsou bolesti hlavy, poruchy spánku – postiţený špatně usíná, spánek je neklidný, nehodnotný, postiţený se velmi často probouzí. Vegetativní projevy jsou velice pestré: objevuje se i nechutenství, někdy nauzea aţ zvracení. Častý je neklid, pocity úzkosti a strachu, nesoustředěnost, agresivní sklony.
1 0
Závaţná jsou deliria, delirantně amentní stavy, deprese se sebevraţednou aktivitou, halucinatorní stavy. Dalšími příznaky mohou být epileptické záchvaty. Trvání abstinenčních projevů můţe být krátké – pouze několik hodin, nebo naopak dlouhodobé. Při zneuţívání drog dochází i k projevům akutní intoxikace. Ta je výrazná zvláště v případech předávkování. Toxikoman neodhadne správnou dávku a vedle psychických projevů dochází k somatickým projevům intoxikace, které mohou končit letálně. Často se s předávkováním drogy a váţnými následky setkáváme u „čichačů“. Psychické projevy se mohou vystupňovat v toxickou psychózu s projevy amentního nebo deliriozního syndromu, nebo těţké deprese se sebevraţednými tendencemi. (Janík, Dušek, 1988) Dlouhodobé zneuţívání drog vede k chronické intoxikaci projevující se rovněţ jak psychickými, tak somatickými příznaky. Pozorují se funkční změny typu neurotických poruch, ovlivnění struktury osobnosti – projevy poruchy charakteru. (Janík, Dušek, 1988) Úzus Znamená konzumaci drogy v takových mnoţstvích a formách, které nemají podstatnější vliv na fyzickou a psychickou činnost člověka. Jde o společensky přijatelnou konzumaci. (Janík, Dušek, 1988) Misúzus Samoléčitelství, zneuţívání léků. Nenáleţité, nepřiměřené uţívání. (Janík, Dušek, 1988) Abúzus Zneuţívání návykových látek, starší označení pro škodlivé zneuţívání. (Nešpor, Provazníková, 1996)
1 1
Toxikomanie Výraz, který se dříve pouţíval pro závislost na drogách. (Janík, Dušek, 1988) Toxikoman Světová zdravotnická organizace vymezila definici, která označuje za toxikomana kaţdou oběť závislosti na farmakách nebo psychické závislosti (nebo obou těchto forem současně). (Bergeret, 1995) Rizikoví činitelé Zvyšují riziko problémů s alkoholem a drogami (např. známí dítěte berou drogy, dítě má skol k násilí, nezaměstnanosti). Opak protektivních (ochranných) činitelů. (Nešpor, Provazníková, 1996) Tvrdé drogy Jejich znakem je rychlé, explozivní působení na psychiku a organismus celkově. ( Kachlík [on-line], 2004) Měkké drogy Mají mírně aktivizující či tlumivý účinek na psychiku (marihuana a hašiš). Konzumace je spojena s rizikem vzniku závislosti a zdravotního poškození. ( Kachlík [on-line],2004)
1 2
Závislost + 7 příznaků závislosti dle APA (Americké psychiatrické asociace) ( Kachlík [on-line],2004) Závislost je přítomna, pokud se u pacienta/klienta vyskytnou minimálně 3 ze 7 příznaků ve sledovaném období 12 měsíců (APA) růst tolerance; odvykací příznaky po vysazení; potíţe s kontrolou začátku a konce uţívání, dávek; dlouhodobá snaha nebo 1 či více pokusů o kontrolu uţívání; trávení velkého mnoţství času obstaráváním a uţíváním látky nebo zotavováním se z jejích účinků; zanedbávání pracovních, sociálních a rekreačních aktivit; pokračující uţívání látky navzdory povědomosti o její škodlivosti (tělesné, psychické, sociální).
1 3
2. Historie užívání drog Velká většina drog nejsou pouze látky škodlivé, jsou to zároveň látky s mnoha pozitivními účinky. Často se jedná o součásti léků nebo o léky samotné, které jsou hojně vyuţívány v medicíně. Drogami jsou právě také prostředky, které potlačují bolest, navozují spánek nebo tlumí kašel. Velice zde záleţí na správném dávkování a cíleném uţití. Tatáţ látka můţe být v určitém případě jak lékem, tak i drogou. Také jde o to, jak jsou drogy v určitém místě a v určitém době společností hodnoceny. (John, Presl, rok neuveden) Drogy se neobjevily zničehonic. Provázejí člověka v určité podobě jiţ dlouhá tisíciletí. Technický pokrok přináší nejenom informační technologie, interkontinentální rakety a rozvoj kosmonautiky, ale i nové problémy. Společnost je stále soustavně konfrontována novými výzvami a při řešení těchto nových společenských otázek ani institucializované vzdělávání nemůţe zůstat stranou. Ukazuje se, ţe některé typy deviantního chování není moţné zvládnout a řešit bez aktivní účasti těch, kteří se na vzdělávání a výchově mladé generace podílejí – bez účasti pedagogů. V poslední době se stále častěji objevuje problém uţívání drog. (Riesel, 1999) Drogovou závislost je důleţité povaţovat za sloţitý společenský problém, který je podmíněný mnoha faktory a je ovlivněný mnoha mechanizmy. Na jedné straně je to problém medicínský, zároveň jde
ale také o problém ekonomický, vázaný na
mezinárodní obchod s drogami a organizovaný zločin. Je to také problém morálky, který je spojený s destrukcí základních lidských hodnot. Křivka výskytu drogových závislostí kulminuje ve věku 16-17 let. Tvrdé drogy uţívají uţ i 14leté děti. Vyskytují se i případy novorozených závislých dětí vlivem narkomanie rodiček. Proto je důleţité, aby kaţdý z nás přispěl k výchově našich dětí a vybudoval silný smysl pro morálku a pro pravé hodnoty ţivota.
Proces vzniku osobnosti – individualizace má svoje počátky v první etapě socializace. Nejnovější chápání individualizace znamená především co nejvíce intenzívní probíhající
proces
získávání
obrazu
jednotlivce
o
sobě.
Individualizace, 1 4
charakterizovaná znaky osobitého způsobu ţivota, snaha jednotlivce o co největší odlišení se od ostatních a hledání identity svého já, je procesem, který do značné míry podmiňuje vznik nezaměnitelné autentičnosti a neopakovatelnosti jednotlivce se svým vlastním chováním. Samotný proces individualizace je moţný pouze ve společnosti a vůči společnosti. V tomto procesu je člověk v plném rozsahu odkázaný na lidskou společnost. Nezadrţitelný nástup a vzestup individua počínající ve 20. století v industriální společnosti západního typu a pokračující proces v ostatních krajích po roce 1989 přinášejí s sebou novou, vysokou akceleraci a nové kvality. Existence individuí a individualizace se staly masovým jevem. Znakem současné mládeţe se stává trend jejího kulturního osamostatňování, jako i vytváření vlastních forem ţivota. Rozvíjí se subkultura mládeţe, osobitý styl ţivota, móda mladých, osobité hodnotové orientace, nové formy práce a partnerských společenstev. K procesu individualizace přispívá masový přístup k vyššímu vzdělání spojený s delším časovým obdobím setrvávání v systému vzdělávání, a tím pádem odkladem ekonomické aktivity. Tato skutečnost, vzdělání i čas vytvářejí příznivé podmínky pro procesy sebenacházení a sebereflexe, které téměř vţdy vyúsťují do úsilí vymanit se z prostředí a původu, ze kterého vzešly a se snahou o osobitost a neopakovatelnost stát se individuem v pravém slova smyslu. Dochází k překonání společenských tlaků a odporu k zásahům společnosti. (Riesel, 1999)
Historie uţívání drog (Valíček a kol., 2002) Informace o společnosti v období neolitu pocházejí především z archeologických vykopávek. Co se týče uţívání některých halucinogenních rostlin, jsou tyto nálezy poměrně skrovné. Patří mezi ně zvláštní nádoby z území dnešní Francie, které slouţily k pálení některé omamné látky. Ve vykopávkách na Tchaj-wanu se našly zbytky neolitické keramiky zdobené konopným provázkem, která pochází z doby dvanácti tisíc let před naším letopočtem. Svědčí to o tom, ţe ve staré Číně, podobně jako v Indii, se konopí tradičně vyuţívalo jako uţitková rostlina, ze které se vyráběly látky, provazy a nitě, coţ dokládají i další archeologické nálezy. 1 5
Vznik prvních civilizací kolem roku 3000 před naším letopočtem (Sumeru v Mezopotámii a Egypta) a následné objevení písma umoţnilo získat mnohem více informací o ţivotě tehdejších lidí. Nejstarší zachované zápisy na hliněných tabulkách (civilizace Mezopotámie) či papyrech (Egypt) jsou spíše náboţenského či hospodářského rázu a o drogách se z nich mnoho nedozvíme. Z archeologických nálezů lze předpokládat, ţe ve starém Egyptě se uţívalo opium, které se sem dováţelo ve zvláštních nádobách v podobě makovice z proslulého pěstitelského centra máku ve starověku - ostrova Kypru. Sošky makových bohyní, pocházející asi z 13. století př.n.l., byly objeveny také na Krétě. Mají na hlavě typicky naříznuté makovice. Z pramenů z pozdější doby se dá soudit, ţe na mnoha místech se drogy doporučovaly jako léčivé byliny (např. v Čině, Indii, Egyptě nebo ve státech v Mezopotámii). V Mezopotámii slouţily jako léčiva např. blín, mandragora, indické konopí a opium. Tyto rostliny se často doporučovaly na zklidnění bolesti.
Na přelomu 2. tisíciletí před naším letopočtem začaly indoevropské kmeny v několika vlnách postupovat do Indie, Íránu a Evropy. Příslušníci kmenů, které se kolem roku 1500 př.n.l. usídlily v Indii, si říkali Árjové, to znamená Vznešení či Urození. Ze své původní vlasti si přinesli unikátní slovesná díla, která si kasta bráhmanů ústně předávala po mnoho generací, tzv. védy. Jsou to čtyři skladby, jejichţ název "véda" znamená vědění, jak správně uctívat bohy. Jejich části musely být přesně odříkávány při obětech bohům. Árjové věřili, ţe přesná citace dodává jejich slovům magickou moc. Podle nejstarší z těchto skladeb, Rgvédy, která má 1028 hymnů, patřil k hlavním obětinám Árjů opojný nápoj sóma. Měl velmi silné účinky. Rostlina, ze které se sóma připravovala, je v Rgvédě popsána a podle toho někteří badatelé (z podnětu amerického mykologa Wassona) soudí, ţe se zřejmě jedná o muchomůrku červenou. Skutečnost, ţe tato houba na území Indie neroste, vysvětlují tím, ţe se pravděpodobně nacházela v původní domovině Árjů. Přestoţe mnoho vědců tento názor přijalo, někteří s ním nesouhlasí a porovnáním s texty íránské Avesty soudí, ţe se spíše jednalo o rostlinu Peganum harmala či jinou drogu. Text Rgvédy je cenný především v tom, ţe je prvním dokladem o rituálním uţívání omamných drog.
1 6
Jednou z nejstarších mystických knih na světě je "Egyptská kniha mrtvých", která se dávala mrtvým do hrobu. Byla psána na papyrech, různých amuletech, úryvky z ní byly tesány do stěn hrobek, sarkofágů apod. Součástí této knihy je i "Legenda o zkáze lidstva" a odchodu Reovu do nebe, která pochází z 12. - 13. století př.n.l. V ní je zmínka o mandragoře, ze které byl připraven omamný nápoj pro bohyni Hathor. Zlatoţluté plody mandragory byly ve starém Egyptě, a podle Bible i v Izraeli, známé jako jablíčka lásky. Byly povaţovány za afrodiziakum a milenci si je dávali darem. V náboţenství starých Egypťanů hrála významnou roli mystéria, při kterých zasvěcenci proţívali mystickou smrt a znovuzrození. Ti, kdo k tomu byli vyvolení, byli přivedeni do stavu magického spánku. Přitom se ztotoţnili s bohem a proţili mystickou smrt. Všichni, kteří byli do starých mystérií zasvěceni, sloţili přísahu, ţe nikdy neprozradí, co zaţili. Z tohoto důvodu existuje o průběhu zmíněných rituálů velmi málo písemných dokladů. Zachovaly se jen některé zmínky a naráţky v dílech antických autorů, kteří tajný obřad podstoupili. Jisté je, ţe k tomu, aby byli adepti uvedeni do magického spánku, slouţila některá halucinogenní rostlina. Která to přesně byla, není známo, ale dá se předpokládat, ţe nejspíše mák, kterému se ve Středomoří dařilo a jeho omamné účinky byly všeobecně známé.
Egyptská tradice mystérií se postupně rozšířila po celém antickém světě. Mezi zasvěcence patřili např. Sofoklés, Aischylos, Solón, Cicero, Herakleitos z Efezu, Pýthagoras, Artistoteles, Platón, Sokrates a jiní. Nejznámější antickou svatyní byla Eleusis v Řecku, která byla činná asi od roku 1800 př.n.l. aţ do 4. století našeho letopočtu, kdy křesťanští císaři začali rušit a potlačovat vše, co bylo v rozporu s jejich náboţenstvím. Eleusinská svatyně byla zasvěcena bohyni země Demeter. O tom, jaký význam toto místo mělo, svědčí Aristotelův výrok, ţe blaho Řecka povaţuje za zajištěné díky eleusinským mysteriím. V Eleusis prošli zřejmě zasvěcením i římští císařové, např. Augustus. Nejvyšší eleusinské rituály obsahovaly tzv. svatý sňatek, při kterém byl zasvěceným odhalován nejvyšší symbol - zelený obilný klas. Zřejmě na základě toho zastávají někteří badatelé názor, ţe omamnou látkou, která se v Eleusis uţívala, byl námel. To je ale velmi diskutabilní. Obilný klas byl tradičně symbolem plodnosti, s pšenicí rašící z těla byl zobrazován i egyptský bůh Osiris. Jako
1 7
pravděpodobnější se zdá, ţe omamnou látkou uţívanou při těchto obřadech bylo opium. Makovice byla navíc symbolem řeckých bohů spánku Hypna a smrti Thanata. Další slavnou antickou svatyní byla thrácká svatyně na ostrově Samothráké. Kaţdoročně ve druhé polovině července tam probíhala zasvěcení. V jejich průběhu se pálily omamné rostliny, jejichţ kouř vystupoval z nádob.
V Řecku a Malé Asii byly v období antiky rovněţ zakládány tzv. Asklépiovy svatyně, kde se léčili nemocní. Byly jim podávány drogy, aby měli v noci, kterou museli strávit v chrámu, sen. V průběhu působení drog se skutečně často dostavovaly jakési vize a mnoho pacientů se doslova zázračně vyléčilo. Záznamy o jejich uzdravení se uchovávaly v přístavním městě Epidauru, které bylo od nejbliţší Asklépiovy svatyně vzdáleno asi devět kilometrů. Halucinogenní rostliny slouţily rovněţ k věštění. Nejznámější věštírna starověkého světa byla v řeckých Delfách. Omamné byliny se v antice často pouţívaly k léčebným účelům.
V řeckých bájích se objevují bylinkářky a čarodějnice, které díky znalosti bylin dokáţou nadpřirozené věci. Omamné byliny pouţívala prý čarodějnice Kirké, která proměnila Odysseovy druhy ve vepře. V bylinách se vyznala také Médea. Pověsti spojené s náročným získáním čarodějné mandragory mají zřejmě původ právě v antice. Otázkou je, odkdy se pouţívaly později tak proslulé čarodějné masti. V románu římského spisovatele Lucia Apuleia (2. století n.l.) "Zlatý osel" (Metamorphoses) se čarodějnice Pamfila natře čarodějnou mastí, aby se dostala do pokoje mladého muţe. O podobné masti se zmiňuje v jedné ze svých básní i Horatius (1. století př.n.l.). Píše o čarodějnici Caridii, která pouţívala tuto mast, aby získala lásku bohatého muţe.
Významným pramenem informací o událostech, které se odehrály před rokem 478 př.n.l., je dílo řeckého historika Hérodota. Své "Dějiny" rozčlenil do několika knih. Zmiňuje se v nich nejen o důleţitých událostech, ale i o zvycích některých národů, např. o tom, ţe Skytové vdechovali před bitvou omamný kouř ze semen konopí. Také v díle ţidovského historika Josepha Flavia (1.století n.l.) se objevují některé zmínky o drogách. Bohuţel, mnoho knih antických autorů, kde by se daly najít případné další
1 8
informace o uţívání omamných látek, bylo nenávratně ztraceno při poţáru alexandrijské knihovny a také díky tomu, ţe křesťanství systematicky ničilo všechna díla, která neodpovídala jeho ideologii.
Omamné rostliny uţívaly při svých náboţenských obřadech zřejmě i další starověké národy, např. Keltové, ale bohuţel se nezachovalo příliš informací o tom, jak tyto rituály probíhaly. Je pravděpodobné, ţe určité obřady měli i Slované. Jiţ stará česká pověst o třech Krokových dcerách zdůrazňuje, ţe Kazi znala léčivou moc bylin, Teta ovládala magickou praxi a rituály a Libuše byla věštkyně. Takovéto umění tady tedy kdysi existovalo a v souvislosti s tím se zřejmě pouţívaly i omamné látky. Dokládají to i zákazy kníţete Břetislava (1092), ve kterých se hovoří o vyhánění kouzelníků, čarodějnic a hadačů z české země. Staří Slované měli v úctě takové rostliny, jejichţ kořeny se podobaly lidské postavě (např. mandragora či posed). I u nás, jako v celé Evropě, církev pohanské zvyky násilně potlačila, takţe o nich nejsou téměř ţádné informace. Nejdéle se čarodějové a vědmy udrţely u pobaltských Slovanů na ostrově Rujana (aţ do 12.století).
Za vlády Karla IV. u nás došlo k počeštění odborné terminologie. Ta se stala součástí přednášek na artistické fakultě, která byla základem pro další studium na Karlově univerzitě. Kolektiv autorů pod vedením Bartoloměje z Chlumce vydal tři latinsko české veršované slovníky. Ve dvou z nich, Bohemáři a Glossáři, je zaznamenán český název konopí (conopye, konopie) a jméno mandragory, které tehdy česky znělo popenecz
či
popienecz,
v
Bohemáři
se
objevuje
i
mák
(mak).
Na území Evropy se tradičně pouţíval alkohol, který má omamné účinky, a to především víno, ale i pivo nebo medovina. Předpokládá se, ţe původ alkoholu je třeba hledat v oblasti Středomoří nebo Mezopotámie, kde rostly i odrůdy vinné révy s vysokým obsahem cukru. Evropský druh Vitis sylvestris díky nízkému obsahu cukru špatně kvasil.
1 9
Také ve středověku, podobně jako ve starověku, se pouţívaly některé drogy k výrobě čarodějných mastí. Ţeny - čarodějnice se jimi buď na určitých místech namazaly, nebo potřely rukojeť koštěte a sedly si na ni. Halucinogenní sloţky rostlin pronikly citlivou kůţí do těla a vyvolaly halucinace létání a proţívání různých rozkoší. Součástí těchto mastí obvykle byla mandragora, rulík, blín, oměj a bolehlav. Některé prameny uvádějí také durman. Pronásledováním čarodějnic neblaze proslula v rámci upevňování své moci katolická církev, přičemţ většina z obviněných neměla ani potuchy, co to čarodějnictví je. Odhaduje se, ţe církvi padlo za oběť 250 tisíc aţ milion lidí, především ţen. Tradiční uţívání drog se zachovalo hlavně v těch oblastech, ve kterých "reformně" nezasáhla katolická církev, případně některá jiná ideologie. V Indii byla většina omamných bylin povaţována za účinná afrodiziaka. Nejčastějšími bylinami lásky byly konopí
a
durman,
který
byl
zároveň
důleţitým
sexuálním
symbolem.
Zajímavé je uţívání halucinogenní muchomůrky červené na Sibiři a Kamčatce. Protoţe houba je v těchto oblastech poměrně vzácná, všimli si místní obyvatelé, ţe se její účinky nemění, kdyţ se vypije moč člověka, který ji předtím snědl. Takto mohou účinné látky
z
jedné
muchomůrky
údajně
celkem
třikrát
aţ
čtyřikrát
kolovat.
Díky tomu, ţe středověká Evropa dlouho podléhala vládě církve, vyuţívaly se zde omamné byliny spíše jako léky. Zájem o ně stoupl díky cestovatelům, jako byl Marco Polo ve 13. století a později další. S rozvojem lodní dopravy a obchodu s exotickými zeměmi se objevovaly stále nové botanické druhy a jejich účinky. To se stalo stimulem k rozvoji botaniky a k systematickému utřídění rostlin, jak to učinil např. Carl Linné. V 19. století poznala Evropa díky Napoleonovu taţení hašiš. Pokusy s ním prováděli např. členové hašišového klubu v Paříţi, mezi neţ patřil i Charles Baudelaire. (Valíček a kol., 2002)
2 0
3. Přehled návykových látek (Popov, 1994; Kachlík [on-line], 2003)
3.1 KONOPÍ (Cannabis)
Obr.č.1:Konopí (http://www.rect.muni.cz/drogy/POKUS/casti/thcprod.jpg [online]) Název drogy slangově: marihuana - tráva, marijánka hašiš – haš Obě drogy jsou produktem rostliny Cannabis sativa, var. indica, tj. indického konopí. Vzhled, forma: sušená droga je obdobou tabákových listů, semínka (marihuana), kousky různě zbarvené, nejčastěji tmavohnědé pryskyřice (hašiš), tmavá olejnatá tekutina (hašišový olej), někdy formy různých cukrovinek či pečiva. Způsob uţití: kouření (cigareta = joint, dýmka – hašiš) ústy (jídlo – cukrovinky, pití – čaj). Učinky: velmi odlišné (dle typu drogy – obsahu účinné látky, kterou je tetrahydrocannabinol – THC) – od mírné euforie aţ po halucinace (nejčastěji zrakové).
2 1
Příznaky intoxikace: nepřirozená veselost, rozjařenost, rozšířené zornice, zarudlé oči, zrychlený puls, výrazně zvýšená chuť k jídlu, pot páchne po spáleném listí či trávě. Rizika: zhoršení koncentrace, postřehu, prodlouţení reakčního času (je zde velké nebezpečí dopravních nehod). Při chronickém uţívání mohou nastávat poruchy nálady, tzv. flashbacky (viz kap. Halucinogeny), poruchy paměti, vznik psychické závislosti, chronické záněty sliznic, spojivek, neplodnost, riziko poškození plodu, poruchy imunity, krvetvorby, rakovina plic.
3.2 TĚKAVÉ LÁTKY (solvencia, inhalacia)
obr.č.2: (http://www.sscv.cz/poradna/tekave_latky.jpg [online],1994) Jde o různé chemické látky, nejčastěji ve formě organických rozpouštědel, ředidel, lepidel, čistících prostředků, barev (např. toluen, trichloretylen, ale téţ benzin a další). Vzhled, forma: plechovky, láhve s chemikáliemi či jejich zbytky, tuby (lepidla), někdy spreje. Způsob uţití: inhalace (čichání, vdechování) výparů, snaha o jejich koncentraci vede k inhalaci v omezeném prostoru (pod dekou, nasazování igelitových sáčků na obličej a podobně)
2 2
Účinky: psychický útlum, obluzenost, spavost, poruchy vnímání. Příznaky: chemický zápach z úst, dechu, šatů, zasněnost, opilé vzezření, rozšířené zornice, zarudlé oči, vyráţka v okolí úst a nosu, stopy chemikálií na rukou a oděvu. Rizika: nejváţnějším rizikem je moţnost předávkování s následnou těţkou otravou, která můţe někdy končit i úmrtím, poruchy orgánů a tkání (jater, mozku, plic, krve), funkční poruchy (zhoršení paměti, zvýšená únavnost), psychická závislost.
3.3 OPIÁTY
obr.č.3:
(http://www.volny.cz/kackotr/rodice/media/prehled/opiaty.jpg
[online],
1994) Název drogy slangově: braun – béčko, je to směs derivátů kodeinu heroin – háčko, herák kodein – káčko morfin - emko Vzhled, forma: prášek (heroin – barva od bílé po hnědou), tablety (léky s obsahem opiátů, kodein), ampule (různé preparáty s obsahem opiátů), tekutina (braun – hnědě zbarvená). Způsob uţití: kouření, šňupání, injekce – většinou nitroţilní.
2 3
Účinky: celkový duševní a tělesný útlum, zklidnění, uvolnění, sníţení či odstranění bolesti. Příznaky: po uţití drogy se dostaví stav omámení, poruchy koordinace, zpomalené reakce, zúţení zornic – aţ do vzhledu špendlíkové hlavičky. Nejčastějšími příznaky chronického uţívání jsou výtok z nosu, vodnaté oči, stopy po vpichu, které mohou být zanícené, bledá kůţe, hubenost. Aplikačními pomůckami jsou jehly, stříkačky, staniol k zahřívání, lţička. Rizika: nejzávaţnějším rizikem je moţnost předávkování, které můţe skončit úmrtím, velice rychlý vznik psychické a fyzické závislosti s těţkými odvykacími (abstinenčními) příznaky, následujícími krátce (někdy jiţ za několik hodin) po odeznění účinků drogy, ztráta zájmů, kriminální jednání (krádeţe, agresivita), poruchy potence u muţů, u ţen poruchy menstruace, váţné poškození organismu (mozku, jater, záněty ţil), riziko (ţloutenka, HIV – AIDS) při pouţívání nesterilních jehel a stříkaček
3.4 TLUMIVÉ LÁTKY (MIMO OPIÁTŮ)
obr.č.4: (http://www.sscv.cz/poradna/tlumive_latky.jpg [online], 1994) Název drogy slangově: neopiátová analgetika – léky proti bolestem barbituráty – léky s obsahem barbiturátů, např.
fenobarbital
hypnotika – léky „na spaní“ sedativa – léky „na uklidnění“ anxiolytika – léky proti úzkostem, např. benzodiazepiny,
2 4
diazepam bobule, drobení, zob, patáky... Vzhled, forma: různobarevné tablety, draţé, kapsle, injekční ampule. Způsob uţití: injekce, ústy (tablety), řídce čípky do konečníku. Učinky: relaxace – uvolnění, při vyšších dávkách celkový útlum – tělesný i duševní. Příznaky: zpomalené myšlení, setřelá a zpomalená řeč, apatie, ospalost, otupělost, opilé vzezření, náladovost Pomůckami jsou injekce, jehly a stříkačky, balení s léky... Rizika: vznik psychické i fyzické závislosti, moţnost předávkování s následnou otravou, bezvědomím, úmrtím, při náhlém vysazení je zde velké riziko epileptických záchvatů (hrozí zvláště u barbiturátů), při chronickém uţívání se dostavují bolesti hlavy, deprese, úzkosti a agresivita.
3.5 STIMULAČNÍ LÁTKY
Obr.č.5: (http://www.sscv.cz/poradna/stimulacni_latky.jpg [online], 1994) Název drog slangově: amfetamin efedrin pervitin = metamfetamin – péčko, perník, piko, pedro kokain – koks, sníh
2 5
Crack = kokainová báze, koncentrovaná směs vzniklá z kokainu, jedlé sody a vody, v krystalické formě určená ke kouření různé léky – např.triphenidyl – trifák Vzhled, forma: různobarevné tablety, prášek (nejčastěji bílý), krystalky (crack). Způsob uţití: kouření, šňupání, injekce, poţití perorálně (ústy). Učinky: tělesná i duševní stimulace, zvýšení bdělosti, sníţení či odstranění únavy a chuti k jídlu, při vyšších dávkách úzkost, potřeba překotné činnosti, neklid, nespavost, svědění, mravenčení (pocit hmyzu pod kůţí – kokain), vztahovačnost, pocity síly a nadřazenosti, náladovost, agresivita, po odeznění bezprostředního účinku hlad, vyčerpání, spánek, deprese, při velkých dávkách hrozí srdeční selhání a riziko smrtelných otrav při předávkování. Příznaky: pocení, sucho v ústech, zvýšený krevní tlak, roztřesenost, neklid, rozšířené zornice, chronická rýma doprovázená výtokem nebo krvácením z nosu, poškození nosní přepáţky (kokain), hubnutí, bledá kůţe. Rizika: vznik výrazné psychické závislosti (nedochází ke zvyšování dávek, ale droga je uţívána častěji), pocity pronásledování (paranoidita), agresivita, halucinace, poruchy paměti.
3.6 HALUCINOGENY
Obr.č.6: (http://www.sscv.cz/poradna/halucinogeny.jpg [online], 1994)
2 6
Název drogy slangově: a) syntetické – LSD – kyselina, acid trip – směs halucinogenů nejčastěji obsahující LSD MDMA – ectasy, extáze, piko, b) přírodní -
mescalin, peyote (kaktus) psilocybin, psilocin – látky, které jsou obsaţené v některých houbách (lysohlávky), rostlinách, kaktusech
Vzhled, forma: malé čtverečky papíru (několik milimetrů) impregnované tekutinou či gelem – drogou (LSD), tekutina (odvary, nálevy z přírodních drog), tablety, kapsle (extáze). Způsob uţití: perorální – ústy, vyjímečně kouření. Učinky: poruchy vnímání různými smysly (zrak, sluch, hmat), zejména halucinace ( = vnímání neexistujících podnětů, objektů) ne vţdy mají příjemný obsah, někdy jsou naopak děsivé, změněné proţívání reality, včetně vlastní osoby, změny nálady. Příznaky: rozšířené zornice, zrychlený puls, zrudnutí v obličeji, někdy zvýšená tělesná aktivita, dehydratace. Rizika: vznik psychického návyku, poruchy sebeovládání, riziko přetrvávání psychické poruchy či její provokace (např. chorobná vztahovačnost – paranoiditida), „flashback“- jde o opakované proţitky účinku halucinogenní drogy bez jejího pouţití, a to i za delší dobu (měsíce) po poslední zkonzumované dávce, vzácně po odeznění účinku drogy přetrvávají depresivní stavy s rizikem sebevraţedného chování. Je velice důleţité rozpoznat včas problém s návykovou látkou. Díky tomu se dá předejít mnoha zbytečným zdravotním potíţím a jiným problémům. Čím dříve se začne problém řešit, tím lépe.
2 7
Typickými příznaky uţívání návykových látek jsou : (Nešpor, 1997) Přiznání dítěte, ţe uţívá drogy. Drogy se prokázaly v moči (moč má smysl vyšetřovat pouze tehdy, jestliţe byla odebrána pod dohledem, jinak hrozí riziko záměny vzorku). Některé drogy se vylučují poměrně pomalu a jejich průkaz v moči je moţný i po více dnech (v případě dlouhodobého uţívání konopí dokonce i po mnoha týdnech). Jiné se vylučují podstatně rychleji. Nepřítomnost drogy v moči nemusí nutně znamenat, ţe ji dítě neuţilo někdy dříve. Nález drog nebo pomůcek k drogovému zneuţití ( stříkačky, injekční jehly, různé speciální dýmky, obaly od léků, láhve od alkoholických nápojů, papírky k ručnímu balení cigaret a další). Objevení jizev po vpiších (např. v loketní jamce). Zpozorování příznaků ovlivnění drogou v chování (dítě můţe hovořit nezřetelně, můţe působit dojmem, ţe je opilé, ale není z něj cítit ţádný alkohol, je utlumené a zmatené, můţe mít také zhoršenou pohybovou souhru). Přátelé dítěte, kteří jsou starší a často berou drogy. Ztotoţnění se dítěte s drogovou kulturou – zastává se drog, odůvodňuje, proč lidé drogy berou, klade důraz na pochopení toho, jaké mají drogy „pozitivní účinky“, můţe mít nepřiměřený zájem o knihy, které drogy propagují. Krádeţe doma nebo ve škole. U dítěte se dostavují třesy, které nelze vysvětlit nemocí nebo chvilkovým rozrušením. Dítě můţe mít pocity, ţe ho někdo pronásleduje a má halucinace. Bezdůvodné útěky z domova. Změna či ztráta přátel. Dítě dále můţe působit dojmem nezdravosti, neduţivosti, často zanedbává péči o svůj zevnějšek, můţe mít zvětšenou potřebu peněz. Náhlé zhoršení prospěchu a chování dítěte – má neomluvené hodiny, pozdní příchody do školy. Nespolehlivost, náladovost, dítě začíná být tajnůstkářské.
2 8
Mohou u něj nastat poruchy spánku, nebo naopak nadměrná spavost. Ztráta kvalitních zájmů, ztráta motivace, zhoršení soustředění a paměti, ztráta chuti k jídlu nebo naopak přejídání, nevolnosti, zvracení. Dítě můţe mít zarudlé oční spojivky, můţe mít duchem nepřítomný pohled, nebo rozšířené či naopak zúţené zornice.
Příznaky ovlivnění podle druhu drog (Nešpor, 1997) ALKOHOL obecně známé příznaky ovlivnění alkoholem (chůze, chování, psychika, motorika) zápach alkoholického nápoje z úst (pivo, kořalka). HALUCINOGENY (LSD) dítě vidí nebo i slyší neexistující postavy, zvláštní chování – můţe mít pocity pronásledování (stihomam - „stíha“), rozšířené zornice, kolísání nálad, pohrouţenost do svého vnitřního světa, zmatenost. HEROIN jizvy po vpiších, dítě spí v neobvyklou dobu, zpomalený dech, nesrozumitelná řeč, při ovlivnění dítěte drogou zornice nereagují jsou staţené, rozšíří se aţ v abstinenci.
2 9
MARIHUANA zarudlé oči, rozšířené zornice, nepřiměřený smích, hlasitý slovní projev, typický zápach (potu, oděvu), ztráta zájmů, váhový úbytek nebo naopak přibývání na váze. PERVITIN nadměrné a dosti často nesmyslné aktivity, rozšířené zornice, pocity pronásledování a stavy zmatenosti, dlouhý – i vícedenní spánek, deprese v abstinenci. TABÁK zaţloutlé prsty, typický zápach z úst, častá bledost u začátečníků, studený pot, nevolnost, zvracení, bolesti hlavy, pokleslá nálada. TĚKAVÉ LÁTKY typický a nezaměnitelný zápach těkavé látky z oděvu i z dechu, rozšířené zornice, zarudlé oči, nepřítomný pohled, jedinec působí neduţivě, je pobledlý, je mu špatně, poruchy koordinace pohybů, patlavá řeč, špatná výslovnost, nesmyslná rozjařenost, výbuchy smíchu, poruchy vnímání. TLUMIVÉ LÉKY (LÁTKY MIMO OPIÁTŮ) dojem opilosti, zpomalení myšlení, setřelá a zpomalená řeč,
3 0
apatie, ospalost, otupělost, náladovost.
Rizika zneužívání jednotlivých skupin návykových látek (Nešpor, 1997; Kachlík [on-line], 2003) Pokud chceme dítěti včas pomoci, je třeba dobře znát všechna rizika, která se drog týkají. Těmto rizikům pomáhá předcházet to, ţe dítě o rizicích co nejdříve informujeme. Některá rizika, která jsou společná pro většinu návykových látek: vznik otravy, vznik závislosti, nebezpečnost jak sobě, tak i okolí, trestná činnost, poškození tělesného a duševního zdraví, poškození plodu u těhotných ţen, nepříznivé změny osobnosti, problémy ve vztazích a rodině, velké riziko k přechodu k jiným návykovým látkám. ALKOHOL (Nešpor, 1997; Kachlík [on-line], 2003) Pití alkoholu je u nás nejrozšířenější mezi dospělými a mezi mládeţí. Je to často podceňovaná droga, která je spojená se závaţnými riziky. Alkohol výrazně zvyšuje riziko různých úrazů a sebevraţd dětí. K dalším problémům patří: u dětí můţe otrava nastat i po malých dávkách alkoholu; nebezpečné jednání (úrazy, pády, dopravní nehody, aj.); slovní i fyzická agrese, trestná činnost; zvýšené riziko sebevraţd; jaterní onemocnění a onemocnění trávicího systému; oslabení imunitního systému; zvýšení rizika nádorů jater, hltanu, jícnu a ţaludku; riziko poškození plodu u těhotných ţen (FAS = fetální alkoholový syndrom).
3 1
DROGY Z KONOPÍ (Nešpor, 1997; Kachlík [on-line], 2003) Drogy z konopí podceňují zejména mladší lidé. Drogy z konopí mohou velmi poškodit tělesné i duševní zdraví. K rizikům zejména patři: výsky úzkostných a dalších nepříjemných stavů; riziko zhoubných nádorů v oblasti dutiny ústní, hltanu a jícnu; marihuanové cigarety obsahují více rakovinotvorných látek neţli tabák; poruchy paměti, apatie, nezájem; riziko dopravních nehod; schopnost řídit motorové vozidlo je zhoršená i 24 hodin po vykouření jedné marihuanové cigarety; onemocnění dýchacího systému; duševní poruchy – zejména u lidí psychicky labilnějších; závislost; pro lidi s nemocným srdcem a s vysokým krevním tlakem jsou drogy z konopí velice nebezpečné; riziko poškození plodu u těhotných ţen, poruchy plodnosti u muţů. TLUMIVÉ LÁTKY (Nešpor, 1997; Kachlík [on-line], 2003) riziko otrav (pokud jsou tlumivé látky kombinovány s alkoholem, je riziko otravy daleko větší); riziko vzniku závislosti s tělesnými odvykacími příznaky po vyšších dávkách; velice nepříznivý vliv na paměť; riziko poškození plodu u těhotných ţen; epileptické záchvaty v období bez drogy. ORGANICKÁ ROZPOUŠTĚDLA (Nešpor, 1997; Kachlík [on-line], 2003) smrtelné otravy, někdy i smrt zadušením (nedostatek kyslíku); reflexní zástavy srdce; onemocnění krvetvorby a jater; poruchy paměti, velmi nepříznivé působení na mozek; riziko k přechodu k jiných návykovým látkám a riziko vzniku závislosti.
3 2
LÁTKY S BUDIVÝM ÚČINKEM – PERVITIN, KOKAIN (Nešpor, 1997; Kachlík [on-line], 2003) smrtelná otrava (díky srdečnímu selhání, otoku plic, apod.); „toxické psychózy“, které se nejčastěji projevují pocity pronásledování a úzkostmi; drogově závislý můţe být nebezpečný jak sobě, tak i druhým; deprese v abstinenčním období; zvýšená náchylnost k nemocem; poškození srdce a jater; riziko poškození plodu u těhotných ţen, poškození chromozomů. OPIÁTY (Nešpor, 1997; Kachlík [on-line], 2003) velké riziko těţkých nebo i smrtelných otrav – předávkování; mění se tolerance vůči droze; alergická reakce, šok; různě těţké odvykací příznaky (rozšířené zornice, husí kůţe, zrychlený tep, zrychlený dech, rýma, slzení, průjmy, nechutenství, neklid, křeče, bolesti svalů a kloubů); rozvoj závislosti je velice rychlý; riziko poškození plodu u těhotných ţen. HALUCINOGENY – LSD, MESCALIN, PSILOCYBIN…(Nešpor, 1997; Kachlík [on-line], 2003) abnormální chování; drogově závislý je nebezpečný jak sobě, tak i druhým; halucinace, bludy, sebevraţedné pokusy; smrtelné otravy; riziko poškození plodu u těhotných ţen; nebezpečné mohou být příměsi, které se do drogy dostaly buď neúmyslně (při výrobě) nebo úmyslně.
3 3
TABÁK (Nešpor, 1997; Kachlík [on-line], 2003 ) onemocnění dýchacího systému; srdeční nemoci – srdeční infarkt, CMP, angina pectoris; klesá tělesná výkonnost; porucha potence muţů; riziko poškození plodu u těhotných ţen, hypoxie PLODU; nepříznivé účinky na obličejovou pokoţku; alergie, astma, rozedma plic; Bürgerova nemoc (thrombangitis obliterans) - onemocnění tepen dolních končetin; závislost na tabáku. Zdravotní poškození po kouření tabáku nastávají sice později neţ u jiných návykových látek, ale jsou velice závaţná. ANABOLIKA (Nešpor, 1997; Kachlík [on-line], 2003 ) poškození jater, srdce, cév; velké riziko cévní mozkové příhody; dochází k zastavení tělesného růstu; změny osobnosti (sklon k násilí, podezíravost, trestná činnost); zhoršení vztahů jak v rodině, tak mezi přáteli; nebezpečí infekce při injekčním podání (ţloutenka, AIDS); oslabení imunitního systému.
Obecná rizika drog, které se kouří -
nepříznivý vliv na alveolární makrofágy – druh bílých krvinek v plicních sklípcích
-
častější záněty průdušek, zápaly plic a jiné virové a bakteriální infekce dýchacích cest
-
rozvoj plicní rozedmy
3 4
-
nádorová onemocnění dutiny ústní a dýchacího systému, nádory v jiných oblastech
Rizika drog, které se podávají injekčně -
vysoké riziko těţké otravy – předávkování z důvodu rychlého stoupání koncentrace drogy v krvi
-
moţnost zanesení infekce do těla
-
zánět srdeční nitroblány
-
riziko typů ţloutenek přenášených krví (hepatitida B, hepatitida C)
-
riziko přenosu onemocnění AIDS
-
záněty ţil
-
embolie – ohroţení na ţivotě
-
větší riziko otravy příměsemi, které se do drogy mohly dostat při výrobě, nebo jimi byly drogy z nějakého důvodu zředěny nebo „obohaceny“ (omítka, fosfor, jód, prací prášky, pudr apod., hlavně, pokud jde o ve vodě nerozpustné a toxické látky)
3 5
4. Legislativa Legislativa související s uţívám drog je primárně zaměřená prohibičně. Hlavním cílem je omezení uţívání drog, a to zejména trestněprávními prostředky. Jiné způsoby sniţování zdravotních a sociálních rizik v důsledku uţívání drog jsou z hlediska legislativy akceptovány méně. Platná legislativa v oblasti prevence a léčby není dostačující a neodpovídá aktuálním poznatkům a potřebám. Základem pro trestněprávní úpravu jsou mezinárodní úmluvy OSN (Organizace spojených národů) ke kontrole drog. (Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti [on-line], 2003)
4.1 Platné mezinárodní úmluvy OSN (Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti [on-line], 2003) Jednotná úmluva o omamných látkách z roku 1961, Úmluva o psychotropních látkách z roku 1971, Úmluva OSN proti nedovolenému obchodu s OPL(omamnými a psychotropními látkami) z roku 1988. Tyto smlouvy nahradily dřívější mezinárodní smlouvy. Česká republika je signatářem všech 3 úmluv. Hlavním cílem je omezení uţívání omamných a psychotropních látek (OPL) k lékařských a vědeckých účelům. Platné mezinárodní smlouvy nezavazují fyzické a právnické osoby, ale pouze státy. Trestní ustanovení mezinárodních úmluv Trestní ustanovení jsou klíčovým nástrojem všech tří úmluv. Různé formy zacházení s drogami mají být povaţovány v signatářských státech za trestné činy jakými jsou např. pěstování, výroba, obchod, dovoz, vývoz. Výslovně umoţňují uloţení alternativ k uvěznění, léčení, výchově, doléčování pro uţivatele. Nejkomplexnější a nejpřísnější je úmluva z roku 1988. (Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti [on-line], 2003
3 6
Trestní postih drţení drog pro osobní potřebu podle úmluv OSN Úmluva z roku 1961 ponechává volbu prostředků jak zákonných, tak i administrativních na státech a říká, ţe strany nepovolí drţbu drog bez zákonného povolení. Úmluva z roku 1971 říká, ţe je ţádoucí, aby strany nepovolovaly drţbu psychotropních látek jinak neţ za podmínek stanovených zákonem. Úmluva z roku 1988 říká, ţe s výhradou svých ústavních předpisů a základních zásad svého právního systému přijme kaţdá strana opatření, jeţ mohou být nezbytná k uznání za trestné činy, přechovávání, získávání nebo pěstování jakýchkoli omamných psychotropních látek pro osobní potřebu při porušení Úmluvy z roku 1961 nebo Úmluvy z roku 1971. (Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti [on-line], 2003
4.2 Trestní zákon (Enpsyro [on-line], 2009; Trestní zákon [on-line], 2009)
Trestně právní ochrana společnosti na úseku zacházení s drogami byla garantována základními ustanoveními § 197 a § 198 o nedovolené výrobě a drţení omamných prostředků a jedů v přijatém trestním zákoně č. 86/1950 Sb. Trestného činu se podle § 197 trestního zákona z roku 1950 dopustí ten, kdo bez povolení vyrobí, doveze, vyveze, jinému opatří nebo přechovává omamné prostředky nebo jedy. Trestného činu podle § 198 trestního zákona z roku 1950 se dopustí ten, kdo vyrobí, sobě nebo jinému opatří nebo přechovává předmět určený k neoprávněné výrobě omamných prostředků nebo jedů. Ochrana společnosti v boji s drogami se odrazila i v novém trestním zákoně č. 140/1961 Sb., který nabyl účinnosti 1. ledna 1961. Základní ustanovení o nedovolené výrobě a drţení omamných prostředků a jedů byla obsaţena v § 187 a 188. V současné době je drogová kriminalita postihována podle zákona č. 112/1998 Sb., jeho účinnost byla stanovena od 1. 1. 1999. Zásadní změnou, kterou přinesla novelizace, je trestnost drţení drogy pro vlastní potřebu. Zůstala však zachována beztrestnost aplikace drogy, tj. její uţívání, pokud není osoba k uţívání nucena osobou druhou.
3 7
Novelou byly rovněţ podstatně zpřísněny trestní sankce za jednotlivé drogové trestné činy. Vybrané skutkové podstaty byly zařazeny mezi trestné činy, na které se vztahuje oznamovací povinnost (§ 168 tr. zákona), nebo trestnost jejich nepřekaţení (§ 167 tr. zákona). Jsou rovněţ rozšířeny kvalifikované důvody spáchání trestního činu vaně skutkové podstaty. (Enpsyro [on-line], 2009; Trestní zákon [on-line], 2009) V současné době je tedy moţno postihovat: (Enpsyro [on-line], 2009; Trestní zákon [on-line], 2009) 1. Nedovolenou výrobu a drţení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 tr. zákona (nedovolené nakládání s drogou pro jiného). 2. Nedovolenou výrobu a drţení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187a tr. zákona (drţení drogy pro vlastní potřebu). 3. Nedovolenou výrobu a drţení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 188 tr. zákona (nedovolené nakládání s předmětem způsobilým k výrobě). 4. Šíření toxikomanie podle § 188a tr. zákona. Dále novela zákona dovoluje postihovat související trestné činy, a to pod vlivem návykové látky podle § 201 tr. zákona a maření způsobilosti k sluţbě podle § 266 tr. zákona.
Trestní zákon byl novelizován s účinností od 1.1.1992, poté následovaly další poměrně rozsáhlé novelizace účinné od 1.1.1994 a 29.6.1995. Nosnými body drogové legislativy zůstaly novelizovaný §187 a §188 trestního zákona. (Enpsyro [on-line], 2009; Trestní zákon [on-line], 2009) § 187 - Nedovolená výroba a drţení omamných a psychotropních látek a jedů 1. Kdo bez povolení vyrobí, doveze, vyveze, proveze, jinému opatří nebo pro jiného přechovává omamnou nebo psychotropní látku nebo jed, bude potrestán odnětím svobody aţ na tři léta nebo peněţitým trestem. 2. Odnětím svobody na dvě léta aţ deset let bude pachatel potrestán,
3 8
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny nebo ve větším rozsahu, b) získá-li takovým činem značný prospěch, c) spáchá-li takový čin vůči osobě mladší osmnácti let, nebo d) způsobí li takovým činem těţkou ujmu na zdraví. 3. Odnětím svobody na osm aţ patnáct let bude pachatel potrestán, a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těţkou újmu na zdraví více osob nebo smrt, nebo b) spáchá-li takový čin ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech. (Enpsyro [on-line], 2009; Trestní zákon [on-line], 2009)
§ 188 1. Kdo vyrobí, sobě nebo jinému opatří anebo přechovává předmět určený k nedovolené výrobě omamné nebo psychotropní látky nebo jedu, bude potrestán odnětím svobody aţ na tři léta nebo peněţitým trestem nebo propadnutím věci. 2. Odnětím svobody na jeden rok aţ pět let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 ve větším rozsahu, nebo b) získá-li takovým činem značný prospěch. 3. Odnětím svobody na dvě léta aţ osm let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 vůči osobě mladší osmnácti let. (Enpsyro [on-line], 2009; Trestní zákon [on-line], 2009)
§ 188a - Šíření toxikomanie (novela platná od 1.července 2002) 1. Kdo svádí jiného ke zneuţívání jiné návykové látky neţ alkoholu nebo ho v tom podporuje anebo kdo zneuţívání takové látky jinak podněcuje nebo šíří, bude potrestán odnětím svobody aţ na jeden rok nebo zákazem činnosti nebo peněţitým trestem. 2. Odnětím svobody na jeden rok aţ pět let bude pachatel potrestán,
3 9
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 vůči osobě mladší neţ osmnáct let, nebo b) spáchá-li takový čin tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem. (Enpsyro [on-line], 2009; Trestní zákon [on-line], 2009) Na tomto místě je nutné zmínit definici pojmu "Návyková látka", která je v § 89. "Návykovou látkou se rozumí alkohol, omamné látky, psychotropní látky a ostatní látky způsobilé nepříznivě ovlivnit psychiku člověka nebo jeho ovládací nebo rozpoznávací schopnosti nebo sociální chování". Nemusí se tedy jednat jen o látku návykovou v pravém slova smyslu, ale prakticky o jakoukoliv látku, která vnímání či sociální chování zhoršuje. (Enpsyro [on-line], 2009; Trestní zákon [on-line], 2009)
12.6.1997 vláda schválila návrh novely trestního zákona zavádějícího do české legislativy trestnost drţení drog. Za § 187 byl vloţen nový § 187a v tomto znění:
§ 187a 1. Kdo bez povolení přechovává pro sebe omamné nebo psychotropní látky nebo jed v mnoţství větším neţ malém, bude potrestán odnětím svobody aţ na dvě léta nebo peněţitým trestem. 2. Odnětím svobody na jeden rok aţ pět let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 ve větším rozsahu. (Enpsyro [on-line], 2009; Trestní zákon [on-line], 2009; Petroš [on-line], 2004; Trávníčková [on-line], 2007) V těchto paragrafech jsou obsaţena základní ustanovení, která jsou namířena proti nezákonnému obchodu s OPL. § 187 postihuje nedovolenou výrobu, dovoz, vývoz, prodej i přechovávání pro jiného. Trestní sazby jsou:
4 0
základní 1-5 let, 2-8 let (organizovaná skupina, větší rozsah, nezletilí), 8-12 let (do 15 let, značný prospěch, těţká újma na zdraví), 10-15 let (těţká újma na zdraví více osob/smrt, mezinárodně působící organizovaná skupina). § 188 postihuje prostředky k výrobě, opatření (pro sebe nebo pro jiného) nebo přechovávání předmětu k výrobě OPL. (Enpsyro [on-line], 2009; Trestní zákon [on-line]; 2009; Petroš [on-line], 2004; Trávníčková [on-line], 2007)) § 187a (drţení pro osobní potřebu) vešel v platnost 1.1.1999 a týká se nedovolené výroby a drţení OPL. - argumenty: mezinárodní závazky, preventivní „signál“, obtíţnost dokazování úmyslu obchodovat - „mnoţství větší neţ malé“ –není vymezeno zákonem interní pokyn nejvyšší státní zástupkyně 6/2000 (mnoţství malé, 6/2000 (mnoţství malé, větší rozsah) – řídí se jím policie a státní zástupci soudy – judikáty Nejvyššího soudu – mnoţství vázáno na individuální denní/jednorázovou dávku a zdravotní rizika; vyţadovány znalecké posudky (Petroš [on-line], 2004; Trávníčková [on-line], 2007)
Další trestné činy, které souvisejí s drogami: (Petroš [on-line], 2004) § 201 – Ohroţení pod vlivem návykové látky týká se všech návykových látek včetně alkoholu, činnost schopná ohrozit ţivot nebo zdraví lidí nebo způsobit značnou škodu na majetku , stav vylučující způsobilost navozený vlivem návykové látky + za současného splnění jedné z dalších podmínek (recidiva, zvlášť nebezpečná činnost, závaţný následek),
4 1
maximální trest 1 rok odnětí svobody. § 201a – Opilství spáchání činu jinak trestného ve stavu nepříčetnosti vlivem návykové látky, 3-8 let nebo mírnější trest. § 252 - Legalizace výnosů z trestné činnosti zastírání původu majetkového prospěchu získaného trestnou činností (aţ na 2 léta), obchod s OPL –okolnost podmiňující pouţití zvýšené trestní sazby (2-8 let).
Nový trestní zákoník Dnem 1. ledna 2010 nabývá účinnosti nový trestní zákoník, který mimo jiné nově upravuje problematiku nedovoleného nakládání s omamnými a psychotropními látkami Neoprávněné přechovávání drog pro vlastní potřebu je nezákonné a postiţitelné vţdy, v malém mnoţství podle zákona o přestupcích (v přestupkovém řízení můţe být uloţena pokuta aţ do výše 15 000 Kč), v mnoţství větším neţ malém podle trestního zákoníku (například za přechovávání konopných drog pro vlastní potřebu můţe být uloţen trest odnětí svobody aţ na jeden rok). Subjekty, které jsou oprávněny drogy přechovávat, definuje zákon (patří sem zdravotnická zařízení, lékárny, laboratoře a další). Z toho tedy vyplývá, ţe pěstování malého mnoţství konopí (pět samičích rostlin), hub nebo jiných rostlin pro vlastní potřebu bude postihováno podle zákona o přestupcích. Množství větší než malé, tedy postižitelné zákonem Uvedeno je mnoţství drogy v gramech (to znamená mnoţství celé směsi obsahující účinnou látku i další příměsi), podstatný je ale i obsah omamných látek v droze, který je následně zjištěn analýzou. Marihuana – více neţ 15 gramů sušiny Hašiš – více neţ 5 gramů
4 2
Lysohlávky (a další houby obsahující psilocin a/nebo psilocybin) – více neţ 40 plodnic houby LSD – 5 papírků (tablet, ţelatinových kapslí nebo krystalů) impregnované účinnou látkou Extáze – více neţ 4 tablety (kapsle) nebo více neţ 0,4 gramů práškovité či krystalické substance Pervitin – více neţ 2 gramy Kokain – více neţ 1 gram Heroin – více neţ 1,5 gramů Trestné je i drţení předmětu určeného k nedovolené výrobě omamné nebo psychotropní látky a podněcování jiného člověka ke zneuţívání drogy. Jakékoliv další způsoby nedovoleného nakládání (prodej, dovoz, vývoz a podobně) jsou trestány stejně bez ohledu na typ drogy. Jedná se o zákon č. 40/2009 Sb. Trestního zákoníku, paragraf 283 aţ 289. (Telčerová [on-line], 2010)
4.3 Drogové přestupky (Petroš [on-line], 2004) - zákon č. 200/1990 o přestupcích - přestupky na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi (§ 30) neoprávněné přechovávání OPL v mnoţství malém (odhalují a vyšetřují orgány PČR) –pokuta do 15 000 Kč, podání, prodej, umoţnění poţití alkoholu osobě mladší 18 let –pokuta do 3 000 Kč, po poţití návykové látky vykonává činnost, při níţ by mohl ohrozit zdraví nebo poškodit majetek -pokuta do 10 000 Kč. - přestupky na úseku zdravotnictví porušení povinností při legálním zacházení s návykovými látkami.
4 3
Alternativní tresty a ochranná opatření - v roce 2002 bylo 55 % trestů za drogové trestné činy – podmíněný trest odnětí svobody (popř. s dohledem), 31 % nepodmíněný trest odnětí svobody (§ 187a –17 %) - trest obecně prospěšných prací – 9,3 % u drogových trestných činů stále více vyuţíván: 1996 –10 %, 2002 –28 % (všechny trestné činy), samostatně i vedle jiného trestu; rozsah: 50 aţ 400 hodin, trestné činy s horní hranicí trestní sazby do 5 let. - upuštění od potrestání (§ 24 a 25) zmenšená příčetnost (není relevantní, pokud je důsledkem uţívání drog) - upuštění od potrestání s dohledem (§ 26), soud ukládá zároveň omezení a povinnosti – lze uloţit povinnost podrobit se léčení závislosti, které není ochranným léčením (dohled probační a mediační sluţby = PMS). Ochranné léčení (OL) §72 trestního zákona - není trestem, ale ochranným opatřením, - pokud byl trestný čin spáchán pod vlivem drogy či v souvislosti s jejím zneuţíváním závislým pachatelem, - lze uloţit vedle trestu (případné sníţení dolní hranice sazby) i místo něj, nebo při upuštění od potrestání. u drogových trestných činů jen zřídka - soud OL neuloţí, pokud je „vzhledem k osobě pachatele zřejmé, ţe jeho účelu nelze dosáhnout“ v praxi málo vyuţíváno (4,5 % u drogových trestných činů, 0,5 % u krádeţí) neefektivní ve srovnání s dobrovolnou léčbou).
4.4 Probační a mediační sluţba (Probační a mediační sluţba České republiky [on-line], 2009; Petroš [on-line], 2004) - zřízena zákonem č. 257/2000 O probační a mediační sluţbě (PMS) organizace, činnost, součinnost se státními orgány a dalšími institucemi, aj.;
4 4
v rámci středisek PMS zřizována oddělení specializovaná na práci s uţivateli OPL; interní pokyny – standardizují spolupráci s orgány činnými v trestním řízení (police, státní zastupitelství, soudy) a věznicemi; úkoly probačních úředníků: organizování
a
výkon
dohledu
nad
obviněným,
obţalovaným,
odsouzeným, kontrola výkonu trestů nespojených s odnětím svobody, sledování podmíněně propuštěných osob, individuální pomoc. Kontrola legálního zacházení s návykovými látkami - zákon č. 167/1998 O návykových látkách (NL) zacházení s NL, přípravky, prekursory, pomocnými látkami; povolovací reţim – povolení k zacházení (Inspektorát omamných a psychotropních látek ministerstva zdravotnictví IOPL MZ) na dobu 2 let; okruh ze zákona oprávněných subjektů - vyhláška MZ (soudně-toxikologické a hygienické laboratoře, pracoviště VŠ a AV ČR...); OPL a prekursory –11 skupin (viz úmluvy OSN); nejpřísnější reţim – přílohy 3 a 4 (heroin, THC, MDMA, psilocybin, LSD, aj.). Zákon č. 37/1989 O ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi – základní kompetence ministerstev, krajů a obcí; – obecný rámec pro poskytování léčebně-preventivní a sociální péče; – koordinace na celostátní úrovni –MZ; – kraje mohou zřizovat zařízení léčebně-preventivní a sociální péče a zabezpečovat jejich provoz; – zákon neodpovídá současným potřebám a poznatkům, nezohledňuje kompetence orgánů veřejné správy, reformu veřejné správy, vede ke kompetenčním nejasnostem při odpovědnosti za jeho prosazování a dodrţování ; - je projednáván zákon O ochraně před škodami způsobenými tabákovými výrobky, alkoholem a návykovými látkami (předkladatelem je MZ). 4 5
4.5 Prevence a léčba (Petroš [on-line], 2004) - zákon č. 160/1992 O zdravotní péči v nestátních zdravotních zařízeních podmínky poskytování poradenské, ošetřovatelské, diagnostické, preventivní... zdravotní péče ve formě ambulantní a ústavní, fyzická osoba (FO)/ právnická osoba (PO) oprávněná provozovat na základě registrace krajským úřadem (druh a rozsah zdravotní péče). - vyhláška MZSV ČSR č. 187/1989, kterou se provádí zákon O ochraně ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi rozvádí některá ustanovení zákona, podrobněji upravuje činnost záchytných stanic, podmínky pro poskytování jednotlivých typů léčebné péče závislým osobám. - zákon č. 258/2000 O ochraně veřejného zdraví upravuje mimo jiné soustavu orgánů ochrany veřejného zdraví (ministerstvo zdravotnictví - MZ, ministerstvo obrany - MO, ministerstvo vnitra - MV, Krajská hygienická stanice - KHS), jejich působnost a pravomoc. - zákon č. 109/2002 O výkonu ústavní nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních vymezuje účel a působnost diagnostických ústavů, dětských domovů, výchovných ústavů a středisek výchovné péče, SVP –odborná pomoc nezletilým s poruchami chování; spolupráce s pedagogicko-psychologickými poradnami a organizacemi prevence.
4 6
4.6 Drogy ve školách (Výroční zpráva za rok 2005 [on-line], 2005) - Pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení č.j. 14 269/2001-26 povinnost zaměstnanců ohlašovat uţívání drog a jiné sociálně-patologické jevy řediteli. - Metodický pokyn ministra školství č.j. 14 514/2000-51 ředitel zajistí, aby školní řád obsahoval zákaz drţení, distribuce a zneuţívání návykových látek ve škole včetně stanovení sankcí a informuje o uţívání drog krajského školského koordinátora prevence nebo
jiného
odpovědného
pracovníka krajského/obecního úřadu, školní metodik prevence má zodpovědnost za sledování rizik vzniku a projevů neţádoucích jevů a navrhuje cílená opatření k jejich odhalování a řešení, informuje ostatní pracovníky školy. Školní preventivní program pro mateřské školy, základní školy a školská zařízení (Výroční zpráva za rok 2005 [on-line], 2005) - spolupráce školy s policií – závazný pokyn policejního prezidenta č. 179/2000, - preventivní působení policistů na děti a mládeţ a odhalování a dokumentování kriminality dětí a trestní činnosti páchané na mládeţi, - doporučena spolupráce s obvodním oddělením PČR (předběţná dohoda postupu), - kontakt s Preventivní informační skupinou PČR (PIS) –preventivní a poradenská činnost, - závaţné přestupky nebo trestné činy –při šetření ohled na děti do 15 let (účast třetích osob, apod.), - výskyt drogy nebo neznámé látky –zajistit, uschovat v trezoru, vyrozumět policii, která ji identifikuje; pokud dojde k intoxikaci, je třeba přivolat lékaře a předat mu látku k identifikaci.
4 7
Testování moči a vyhledávání drog pomocí psů ve školách (Petroš [on-line], 2004) Závěry jednání zástupců MŠMT, MV, MZ (3/2003): – nevhodná intervence, nejde o primární prevenci, – moţné jen v mimořádných případech důvodného podezření (uţití přímo ve škole, ţák je pod vlivem a nemůţe se účastnit odborného výcviku/vyučování či podezření ze spáchání závaţného trestného činu) a dle platných předpisů, – pouze testy prováděné ve zdravotnických zařízeních jsou prokazatelné, – nalezení podezřelé látky –prohledání jen konkrétního ţáka, předání drogy policii, - akutní zdravotní nebezpečí –přivolání lékaře, v ostatních případech –poslat ţáka domů (u nezletilých souhlas rodičů).
4.7 Legislativa států EU (Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti [on-line], 2003) - různé přístupy; částečné sbliţování legislativy - prakticky ve všech státech EU je respektován rozdíl mezi uţivatelem a obchodníkem - rozdílné právní principy: moţnosti vyuţívat diskreční pravomoci (rozhodnutí zda stíhat či nestíhat čin formálně trestný) - uţívání drog: trestné ve Finsku, Švédsku a Francii, některé státy rozlišují uţívání v soukromí a na veřejnosti (Nizozemí, Německo, Španělsko). - drţba drog všude platí výslovné či faktické (na základě mnoţství) rozlišování drţby pro sebe či pro jiného, Portugalsko, Nizozemsko, některé spolkové země –pevná hranice mnoţství; většina států vymezuje určité malé mnoţství drog, 5 států nemá zákonnou definici, Španělsko –od r. 1999 drţení v soukromí je správně postiţitelné; na veřejnosti závaţný právní delikt, 4 8
Itálie –hranice se posuzuje dle individuální denní dávky, Nizozemí, Německo –trestné, ovšem v praxi záleţí na mnoţství drogy, Nizozemí –princip účelnosti trestního stíhání, Německo –moţnost v těchto případech upustit od potrestání. - opatřování drogy: rozlišuje se pro sebe (drţba) či pro jiného (obchod) –typ deliktu, přísnost postihu - poskytování třetím osobám: obvykle rozdíl mezi sdílením drog, běţnou distribucí a organizovaným zločinem (vliv judikatury a diskreční pravomoci), obchod: různá kritéria pro přísnost postihu (mnoţství, počet osob, organizovaná skupina, apod.). - rozlišení druhu drogy –Británie, Nizozemí, Dánsko, Španělsko, Finsko, Itálie; ne – Francie, Švédsko (Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti [on-line], 2003) Acquis JHA -Justice and Home Affairs (Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti [on-line], 2003) - mezinárodní úmluvy OSN 1961, 1971 a 1988, - Joint Actions, Joint Positions (Maastricht Treaty); Common Positions, Framework Decisions, Decisions (Amsterdam Treaty) Společný postup zaměřený na sbliţování legislativy a praxe členských států EU v oblasti drogových závislostí a nedovoleného obchodu s drogami (Joint Action of 29 November 1996 concerning the exchange of informationon the chemical profiling of drugs to facilitate improved cooperation between Member States in combating illicit drug trafficking: OJ L 322 of 12 December1996). Společný postup v oblasti výměny informací, zhodnocení rizik a kontroly nových syntetických drog (Joint Action of 16 June 1997concerning the information exchange, risk assessment and the control of new synthetic drugs: OJ L 167 of 25 June 1997). Rozhodnutí Rady o podřízení nové syntetické drogy PMMA kontrole a trestním postihům (Council Decision of 28 February 2002 concerning control measures
4 9
and criminal sanctions in respect of the new synthetic drug PMMA. L63 of 06.03.2002 p 14). - Směrnice Rady o zřízení Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogové závislosti (Council Regulation (EEC) No. 302/93of 8 February1993 on the establishment of a European drugs and drug addiction monitoring centre). - Nařízení Rady o návrhu policejních a celních dohod v oblasti boje proti drogám (Council Resolution of 29 November1996 on the drawing up of police/customs agreements in the fight against drugs [Official Journal C 375 of 12.12.1996]).
4.8 Seznam základních právních předpisů vztahujících se k drogové problematice (Petroš [on-line], 2004) Prosazování práva: zákon č. 140/1961 Sb., Trestní zákon, zákon č. 141/1961 Sb., Trestní řád, zákon č. 169/1999 Sb., O výkonu trestu odnětí svobody, zákon č. 293/1993 Sb., O výkonu vazby, vyhláška ministerstva spravedlnosti č. 345/1999 Sb., kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody, vyhláška ministerstva spravedlnosti č. 109/1994 Sb., kterou se vydává řád výkonu vazby, zákon č. 200/1990 Sb., O přestupcích, zákon č. 61/1996 Sb., O některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, zákon č. 283/1991 Sb., O Policii ČR, zákon č. 13/1993 Sb., Celní zákon, zákon č. 185/2004 Sb., O Celní správě České republiky, zákon č. 257/2000 Sb., O Probační a mediační sluţbě, zákon č. 218/2003 Sb., O soudnictví ve věcech mládeţe.
5 0
4.9 Interní předpisy (Petroš [on-line], 2004) Nejsou obecně závaznými právními předpisy, mnohdy ale mají značný praktický význam; normy v nich obsaţené mohou zavazovat pouze podřízené orgány a osoby ve struktuře státní správy a podřízené státní organizace): - pokyn obecné povahy nejvyššího státního zástupce 6/2001, jímţ se upravují podrobnosti postupu státních zastupitelství při postihu trestného činu nedovolené výroby a drţení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187a Trestního zákona, - závazný pokyn policejního prezidenta č. 12/1999, kterým se upravuje postup příslušníků policie ČR při odhalování protiprávních jednání souvisejících s toxikomanií, - Příloha č. 1 k Závaznému pokynu policejního prezidenta č. 12/1999 -sazebník pokut za nález drogy s obsahem THC, - příloha k závaznému pokynu policejního prezidenta č. 39/1998 -Orientační hodnoty malého mnoţství omamných a psychotropních látek. Prevence, léčba a sociální péče: (Petroš [on-line], 2004) zákon č. 37/1989 Sb., O ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi, vyhláška Ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí ČSR č. 187/1989 Sb., kterou se provádí Zákon o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi, zákon č. 258/2000 Sb., O ochraně veřejného zdraví, zákon č. 20/1966 Sb., O péči o zdraví lidu, zákon č. 160/1992 Sb., O zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, zákon č. 109/2002 Sb., O výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, pokyn MŠMT č. 16 227/96-22 k prevenci zneuţívání návykových látek ve školách a školských zařízeních,
5 1
pokyn MŠMT č. SK20/98 -Minimální preventivní program pro školy a školská zařízení v oblasti zneuţívání návykových látek „Škola bez drog“. Legální zacházení s návykovými látkami: (Petroš [on-line], 2004) zákon č. 167/1998 Sb., O návykových látkách vyhláška ministerstva zdravotnictví č. 83/2002 Sb., kterou se stanoví seznam právnických a fyzických osob s uvedením jejich pracovišť, pro jejichţ činnost se nevyţaduje povolení k zacházení s návykovými látkami, přípravky je obsahujícími a prekursory Mezinárodní smlouvy: (Petroš [on-line], 2004) vyhláška ministra zahraničních věcí 47/1965 Sb., O Jednotné úmluvě o omamných látkách vyhláška ministra zahraničních věcí č. 62/1989 Sb., O Úmluvě o psychotropních látkách sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí č. 458/1991 Sb., O Protokolu o změnách Jednotné úmluvy o omamných látkách sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí č. 462/1991 Sb., O Úmluvě OSN proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami Jiné předpisy: (Petroš [on-line], 2004) zákon č. 101/2000 Sb., O ochraně osobních údajů
5. Prevence závislostí
5 2
5.1 Prevence Slovo „prevence“ má latinský původ a znamená opatření učiněné předem, včasnou ochranu nebo obranu. (Nešpor a kol., 1998) Zhruba od konce 20.století se prevence rozdělila na primární a sekundární. Primární prevence – jejím cílem je předcházet nemoci před jejím vznikem. Sekundární prevence – provádí se poté, co nemoc vznikla, ale ještě neţ způsobila poškození, jejím cílem je předejít dalším škodám. Terciární prevence – hovoří se o ní od 20.století. Provádí se poté, co nemoc vznikla a způsobila poškození, jejím cílem je předejít dalším komplikacím. (Nešpor a kol., 1998) Cílem prevence je sníţit škody způsobené návykovými látkami. K takovým škodám patří nejen vznik závislosti na návykových látkách, ale také intoxikace, úrazy, četné zdravotní komplikace, atd. Účinná prevence má ovlivnit chování ve smyslu podpory zdraví. Preventivní strategie se dělí do dvou skupin, kterými jsou sniţování nabídky a sniţování poptávky. Tyto dvě skupiny se nejenţe nevylučují, ale naopak se vzájemně posilují. Historicky nejstaršími strategiemi byly emoční apely, zastrašování nebo také neosobní věcné informování. Ukázaly se jako neúčinné. Nabízení pozitivních alternativ je účinné u osob se zvýšeným rizikem. U normální populace dospívajících je nutnou součástí účinného preventivního programu aktivní účast předem připravených vrstevníků – peer programy. Ty se nejvíce vyuţívají v prevenci škod působených návykovými látkami u dětí., ale nacházejí uplatnění i u dospělé populace. (Nešpor a kol., 1998)
Drogová prevence by se měla řídit těmito zásadami: (Nešpor a kol., 1998) 1. porozumění, 2. rozhodnost, 5 3
3. podpora, 4. sebekritika. V dnešní době u nás dochází díky novým poznatkům a na základě stále se sniţujícího věku dětí, které uţívají drogy, k základním změnám podstaty prevence. Dříve byly hlavní preventivní činností přednášky, jejichţ hlavním úkolem bylo odradit od případného zneuţití nebo experimentu na základě nějakého odstrašujícího případu nebo vysvětlováním všech negativ. Jde o nastolení protidrogových postojů, diskusi a kvalifikovanou informovanost. Existují 3 způsoby třídění prevence: 1. dělení na prevenci: specifickou (Miovský a kol. [on-line], 2007): Ve specifické prevenci se jedná o preventivní působení zaměřené přímo na problematiku daného jevu, kterému se prevence snaţí předejít. Specifické primárně-preventivní programy v oblasti prevence uţívání návykových látek se explicitně zaměřují na určité cílové skupiny a snaţí se hledat způsoby, jak předcházet uţívání drog. Právě jasná profilace těchto programů (snaha působit selektivně, specificky) na určitou formu rizikového chování odlišuje tyto programy od programů nespecifických. Specifičnost programů je dále dána nutností zaměřit se na určitou cílovou skupinu, jevící se jako ohroţenější či rizikovější neţ skupiny jiné.) nespecifickou (Miovský a kol. [on-line], 2007): Nespecifické primárněpreventivní programy uţívání návykových látek zahrnují veškeré aktivity nemající se zneuţíváním těchto látek přímou souvislost. Jedná se tedy o aktivity, které obecně napomáhají sniţovat riziko vzniku a rozvoje rizikových forem chování prostřednictvím lepšího vyuţívání a lepší organizace volného času. Znamená to, ţe mají určitý obecný protektivní potenciál. Patří sem zájmové krouţky (jako např. krouţky při školách a školských zařízeních či lidových školách umění), dále sportovní aktivity (na všech úrovních) apod. Patří sem také programy zaměřené na zlepšení ţivotního stylu. 2. dělení na prevenci: primární (Miovský a kol. [on-line], 2007): Primární prevencí v nejširším pojetí lze nazvat všechny aktivity a činy, které mají za cíl změnit názory, postoje a 5 4
chování lidí tak, aby u nich nedošlo ke vzniku daného neţádoucího jevu (vzniku závislosti na návykových látkách, kriminálního chování, rasismu, atd. sekundární (Miovský a kol. [on-line], 2007): Cílem sekundární prevence je zmírnit následky uţívání návykových látek, případně zabránit škodám, které mohou vzniknout následkem braní drog. Sekundárně preventivní aktivity mají co nejvíce zabránit zdravotním, psychickým, sociálním i ekonomickým škodám. terciární (Miovský a kol. [on-line], 2007): Hlavním cílem této prevence je zabránit relapsu a zároveň usnadnit návrat do normálního ţivota (tzv. resocializace) „odléčeným“ závislým.Ve smyslu definice WHO patří do terciární prevence i tzv. harm reduction programy. To je např. rozdávání stříkaček, substituční programy a jiné. 3. dělení na prevenci (Švarcová [on-line], 2002): všeobecnou (Krajská centra primární prevence [on-line], 2009): Hlavním kritériem efektivity prevence v této oblasti je pozitivní změna chování ve vztahu k návykovým rizikům. Nejúčinnější při všeobecné prevenci byly tzv. peer programy - programy za aktivní účasti připravených vrstevníků, coţ se týkalo alkoholu, měkkých drog, tvrdých drog i cigaret. Selektivní (Krajská centra primární prevence [on-line], 2009): Cílovou populací jsou zde děti a dospívající se zvýšenými rizikem, kteří ještě návykové látka neuţívají (např. hyperaktivní děti s poruchami pozornosti nebo s poruchami chování, děti s chronickým bolestivým onemocněním, s duševními problémy atd.). indikovanou (Krajská centra primární prevence [on-line], 2009): Indikovaná prevence má velmi blízko k tomu, co se někdy v naší literatuře nazývá časná intervence. Indikovaná prevence je určena dětem a dospívajícím, kteří sice tabák, alkohol nebo jiné návykové látky uţívají nebo hazardně hrají, nelze však u nich ještě diagnostikovat škodlivé uţívání nebo závislost na návykových látkách ani patologické hráčství. 10 kroků, jak pomoci dítěti říci NE drogám: (Nešpor a kol., 1996) 1. získejte důvěru a naslouchejte; 5 5
2. opatřete si spolehlivé informace o drogách a o alkoholu; 3. posilujte sebevědomí dítěte; 4. snaţte se předcházet nudě; 5. vytvořte zdravá rodinná pravidla; 6. buďte pro dítě pozitivním modelem; 7. pomozte dítěti čelit tlaku nevhodné společnosti a najít mu vhodné přátele; 8. spolupracujte v rámci celé rodiny; 9. spolupracujte s dalšími dospělými; 10. umějte rozpoznat problémy s návykovými látkami u dětí. Drogový trh se v České republice neustále masově rozrůstá.
5.2 Preventivní programy (Pedagogicko psychologická poradna Brno [on-line], 2008) Prevetivní programy jsou realizovány v Centrech drogové prevence. Centra drogové prevence (Centrum drogové prevence Kladno, 2008) „Základním posláním Centra drogové prevence (CDP) je předcházení rizikovému chování dětí a mládeže a poskytování odborného sociálního poradenství osobám ohroženým závislostí i jinými formami rizik. Dále je to realizace interaktivních preventivních programů a podpora zdravého trávení volného času.“ Cíle: • vychovávat ke zdravému ţivotnímu stylu (zdraví je chápáno ve smyslu definice WHO- Světové zdravotnické organizace); • předcházet problémům spojených s uţíváním drog (oddálit první kontakt s drogou) a rizikovému chování dětí a mládeţe; • podávat objektivní informace a bourat mýty a předsudky o drogách, návykovém a rizikovém chování; • napomáhat ke zkvalitnění vztahů a sociálního klimatu mezi ţáky ve třídě;
5 6
• rozvíjet osobnost dětí a mládeţe, podporovat jejich sebevědomí a schopnost samostatného rozhodování; • posilovat osobní zodpovědnost dětí a mládeţe; • nabízet pozitivní vzory a alternativy; • podporovat aktivní zapojení pedagogů a rodičů do prevence rizikového chování. Principy práce: • lektoři interaktivně pracují s názory školní třídy (nebo skupiny) na dané téma; • program se třídami realizují vyškolení a supervidovaní lektoři; • na programu je vítána přítomnost třídního učitele. Poslání sluţby: Hlavním posláním odborného sociálního poradenství je pomoc klientům, kteří se sami či ve svém okolí potýkají s návykovým problémem; podporována je orientace klienta ve vlastní situaci a poskytován prostor pro klientova vlastní informovaná rozhodnutí. Sluţba navazuje nabídkou moţnosti řešit problémy prostřednictvím ambulantního poradenství ve vlastním zařízení, či kontaktem na jiné sluţby a zařízení. Pracuje s biopsycho-sociálním modelem vzniku a rozvoje závislosti. Snaţí se podpořit zodpovědnost a samostatnost klienta; jeho rozvoj na různých úrovních. Ambulantní zařízení poskytuje jednorázové i dlouhodobější poradenské sluţby pro experimentátory, uţivatele drog, závislé, lidi s problémem s návykovým chováním (gambling), jejich rodiny a nejbliţší sociální okolí (tj. poradenství pro osoby ohroţené a nacházející se v obtíţných situacích). Sluţba je určena osobám ohroţeným návykovým problémem: • experimentátorům, uţivatelům návykových látek, osobám závislým, osobám po absolvování pobytového léčení v jiném zařízení; • osobám s problémem s návykovým chováním (gambling, sázení); • rodičům, příbuzným a dalším blízkým uţivatelů; • osobám starším 12 let; • osobám ve věku 12 let a mladším v doprovodu rodičů, v rámci rodinné konzultace;
5 7
• sluţby mohou vyuţít i osoby se zdravotním handicapem – zrakovým, sluchovým, tělesným postiţením, mají-li potřebné pomůcky či asistenci pro dopravu do zařízení a pro verbální komunikaci s pracovníky (doprovod, tlumočník); • sluţby mohou vyuţít i osoby hovořící jiným jazykem neţ česky – v případě slovenštiny a angličtiny bez tlumočníka, v ostatních případech s tlumočníkem; • internetové poradenství je poskytováno všem zadavatelům dotazu na příslušné stránce. (Centrum dorogvé prevence Kladno, 2008) Tématické programy (Centrum drogové prevence Kladno, 2008)
Interaktivní a částečně informativní programy pro ţáky 6. aţ 9. tříd ZŠ. Třídní učitel se můţe
programu
zúčastnit
po
domluvě
s
lektory
a
třídou.
Délka programu: přibliţně 90 minut.
Má mě rád, nemá mě rád… - jak upoutat druhé pohlaví, navázat kontakt, jak se vztah vyvíjí, krize vztahu, první pomoc při rozchodu
Zážitky na dluh - já a "zakázané ovoce", co pro ţáky znamená droga, proč se drogy berou, jak ovlivňují ţivot, jak pomoci při problémech s drogami; program předpokládá alespoň základní znalosti ţáků o drogové problematice.
5 8
Spolu a každý sám - lehké psychohry na sebepoznání, diskuse o tom, čemu věří a kam směřují, zvládnutí spolupráce, moţnosti přispění své třídě, schopnost vycházet s ostatními
Když ve třídě není bezpečno - program se zabývá šikanou a snaţí se pomoci porozumět principům jejího vzniku. Děti tak získávají moţnost šikanu samy poznat a díky tomu se i účelněji bránit, pokud by se v jejich kolektivu začínala rodit, nebo i pokud by samy byly obětí. Program je určen pro třídy, v nichţ se zatím šikana ve vyhraněné podobě nevyskytla. Programy o vztazích ve třídě
Programy jsou zaměřené na diagnostiku sociálního klimatu třídy, řešení problémů mezi ţáky a podporu zdravých vztahů v počátečních fázích onemocnění kolektivu. Podmínkou realizace programů je aktivní zapojení třídního učitele po celou dobu programu a jeho další spolupráce na procesu řešení. Mapování vztahů ve třídě - program zaměřený na mapování sociálního klimatu třídy, vhodný pro třídní kolektivy v počátečních fázích narušených vztahů. Délka programu: přibliţně 150 minut. Setkávání se třídou - program, který po dohodě s lektory můţe navazovat na "Mapování vztahů ve třídě". Zahrnuje podrobnější diagnostiku a následná setkání se třídou v prostředí školy s cílem navodit a posílit prosociální chování ţáků. Vhodné u tříd s narušenými vztahy. Délka programu: 90 minut.
Základní informace (Pedagogicko psychologická poradna Brno [on-line], 2008)
5 9
Programy v Poradenském centru jsou interaktivní, záţitkové, kladou důraz na aktivní spolupráci účastníků a vyuţívají hry v procesu poznávání. Programy vedou odborní pracovníci Centra, případně vyškolení peer aktivisté (tématické programy). Objednat třídní kolektiv na program lze osobně nebo telefonicky. Za třídu zodpovídá doprovázející pedagog, proto je vyţadována jeho přítomnost v Centru po celou dobu programu (u tématických programů). Programy v Poradenském centru začínají v 9:00 hodin, délka programu je uvedena u jednotlivých témat a je ovlivněna mj. i mírou aktivity a spoluprací účastníků. Programy jsou určeny vţdy pro jeden třídní kolektiv s minimálním počtem 10 ţáků. Téma programu vybere učitel společně s ţáky - pro motivované účastníky je program přínosnější. U programů o vztazích ve třídě je vhodné usilovat o co největší úplnost třídy. Programy o vztazích ve třídě objednává třídní učitel. Programy o vztazích ve třídě jsou určeny pouze pro třídy v počátečních fázích narušených vztahů.
5.3 Instituce v systému prevence (Pedagogická fakulta MU Brno [on-line]) Do systému prevence v resortu školství, mládeţe a tělovýchovy patří jednotlivé instituce a organizace veřejné správy a další subjekty. Především se jedná o:
6 0
Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy České republiky (ČR) a jeho vybrané přímo řízené organizace, odbory školství, mládeţe a tělovýchovy na krajských úřadech (s platností od 1.1.2001), základní, střední a speciální školy, školní druţiny, školní kluby, domovy mládeţe, střediska pro volný čas dětí a mládeţe, pedagogicko-psychologické poradny a střediska výchovné péče, školská zařízení pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy. Páteř systému prevence v resortu školství, mládeţe a tělovýchovy tvoří: odborný pracovník Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy ČR, krajský školský koordinátor prevence, okresní metodik prevence a školní metodik prevence. Činnost institucí systému prevence v resortu školství, mládeţe a tělovýchovy je provázána s činností institucí v působnosti dalších resortů, které prevenci realizují, nebo na její realizaci participují. Zásadní význam pro prevenci mají i nevládní organizace, které vhodnou formou doplňují činnost institucí veřejné správy a dalších subjektů. Měli bychom si poloţit otázky, proč děti a mladí lidé sahají po drogách? Co můţeme dělat,
abychom
účinně
předcházeli
vzniku
drogové
závislosti
u
dětí
a
mládeţe?Zkušenosti z některých krajin Evropské unie v prevenci drogových závislostí jednoznačně potvrzují, ţe úspěšnost jakýchkoli kampaní a projektů je přímo závislá na místě preference takového fenoménu, jakým je výchova. Proto je ústřední rovinou řešení tohoto problému intenzivní výchovná intervence především u dětí školního věku a v jejím rámci zejména příprava budoucích učitelů, vychovatelů a všech těch, kteří se podílejí na výchově a starostlivosti o děti a mládeţ v dané výchovné problematice.
6. Minimální preventivní program (MPP)
6 1
Jedná se o základní strategii prevence sociálně patologických jevů školy, školského zařízení. MPP je vypracování vţdy na příslušný školní rok (krátkodobé cíle primární prevence) nebo v časově delším horizontu (dlouhodobá preventivní strategie). MPP je součástí výchovně vzdělávacího programu školy. Odráţí specifikace regionu, školy (školského zařízení) a vţdy vychází z aktuální situace na škole a reflektuje evaluaci průběhu předchozího období (školního roku). MPP vypracovává školní metodik prevence v úzké spolupráci s ostatními pedagogickými pracovníky za podpory vedení školy. Opírá se zejména o uţší tým pracovníků (výchovný poradce, školní psycholog). Je iniciátorem, koordinátorem, zpracovatelem MPP. Průběţně vyhodnocuje preventivní strategii školy a vypracovává závěrečnou evaluační zprávu za příslušný školní rok. Tato zpráva je obvykle součástí výroční zprávy školy. Realizace MMP je pro kaţdou školu a kaţdé uvedené školské zařízení závazná a podléhá kontrole České školní inspekce. (Pedagogicko-psychologická poradna [on-line] 2008; (Pedagogická fakulta MU Brno [on-line])
Mezi hlavní aktivity škol a uvedených školských zařízení v rámci Minimálního preventivního programu patří:(Pedagogicko-psychologická poradna [on-line] 2008; (Pedagogická fakulta MU Brno [on-line]) odpovědnost za systematické vzdělávání školních metodiků prevence a dalších pedagogických pracovníků v metodikách preventivní výchovy, v netradičních technikách pedagogické preventivní práce s dětmi a mládeţí (interaktivní techniky, nácviky praktických psychologických a sociálně psychologických dovedností, techniky rozvíjení osobnosti, metody vytváření pozitivních vztahů mezi ţáky apod.) a v řešení problémových situací souvisejících s výskytem sociálně patologických jevů; systémové zavádění etické a právní výchovy, výchovy ke zdravému ţivotnímu stylu aj. oblastí preventivní výchovy do výuky jednotlivých předmětů, ve kterých ji lze uplatnit;
6 2
uplatňování různých forem a metod působení na jednotlivce a skupiny dětí a mládeţe zaměřených na podporu rozvoje jejich osobnosti a sociálního chování; vytváření podmínek pro smysluplné vyuţití volného času dětí a mládeţe; spolupráce s rodiči a osvětová činnost pro rodiče v oblasti zdravého ţivotního stylu a v oblasti prevence problémů ve vývoji a výchově dětí a mládeţe; průběţné sledování konkrétních podmínek a situace ve škole nebo školském zařízení z hlediska rizik výskytu sociálně patologických jevů a uplatňování různých forem a metod umoţňujících včasné zachycení ohroţených dětí a mladistvých; diferencované uplatňování preventivních aktivit a programů speciálně zaměřených na jednotlivé rizikové skupiny dětí a mládeţe; poskytování poradenských sluţeb školního metodika prevence a výchovného poradce ţákům a jejich rodičům a zajišťování poradenských sluţeb specializovaných poradenských a preventivních zařízení pro ţáky, rodiče a učitele. Minimální preventivní program je pravidelně jednou ročně vyhodnocován. Sledována je celková účinnost Minimálního preventivního programu (do jaké míry bylo dosaţeno stanovených cílů) i jeho průběh (jak program postupoval). Měřena je také efektivita jednotlivých aktivit, které byly v rámci Minimálního preventivního programu realizovány. (Pedagogicko-psychologická poradna [on-line] 2008; Pedagogická fakulta MU Brno [on-line])
7. Situace ve světě a České republice 7.1 Situace ve světě 6 3
Spotřeba drog ve světě od 20.století neustále stoupala a zároveň klesal věk závislých. Americké výzkumy např. ukázaly, ţe v roce 1962 méně neţ 4% populace měla zkušenost s uţitím drogy. V roce 1980 to bylo uţ 57% lidí a tyto zkušenosti měli před dokončením střední školy. (Nováková,1995) S nárůstem konzumace drog se mění kvalita nebo dokonce vznikají nové drogy. Podle zjištění studie National Drug Strategy došlo v USA k podstatnému sníţení různých ukazatelů. Např. v roce 1985 bylo evidováno 23 milionů uţivatelů drog, v roce 1988 14,5 milionů a v roce 1990 uţ „jen“ 12,9 milionů. Uţívání drog mladistvými zaznamenalo od roku 1988 do roku 1990 pokles o 13%, příleţitostné zneuţívání kokainu pokleslo o 29%, časté zneuţívání kokainu o 23%, zneuţívání kokainu u adolescentů pokleslo o 49% a náhlé příhody po uţítí drogy o 18%. Tomuto vývoji odpovídá i vývoj postojů ve vztahu k drogám, roste počet lidí, kteří drogy odmítají. Nejniţší incidence zneuţívání drog byla zaznamenána i ve Švédsku, Holandsku a Švýcarsku. (Nováková,1995) V Holandsku, které je povaţováno za ráj narkomanů, je jiţ několik let stabilizovaná situace. Je potřeba se ale uvědomit, ţe ti, kdo se registrují jako závislí, jsou pouze špičkou ledovce, která velice málo odpovídá skutečnému počtu. Ani světové epidemiologické studie se nejsou schopny dopracovat k přesným počtům závislých na drogách. Problémem jsou např. lidé závislí na heroinu – heroinisté, kteří nejsou zahrnuti do studií, protoţe často nemají trvalé místo bydliště a mají tendence se vyhýbat jakýmkoli rozhovorům. Velkým problémem, který doprovází závislosti na drogách, je v posledních letech AIDS. (Nováková,1995)
7.2 Situace v ČR
6 4
U nás je drogou číslo jedna etanol, poté následuje závislost na nikotinu, léková (a drogová) závislost, gambling (závislost na hracích automatech srovnatelná s drogovou závislostí), závislost na náboţenských sektách a kultech. Mezi klienty ambulantních AT zařízení (ordinace pro problematiku alkoholu a drog) jsou kromě závislých na etanolu nejvíce zastoupeni lidé zneuţívající anxiolytika. Následují pacienti zneuţívající opiáty, psychostimulancia a prchavá rozpouštědla. Na zneuţívání opiátů a psychostimulancií u nás se výrazně podílejí heroin, brown (směs derivátů kodeinu) a pervitin (metamfetamin). Řada pacientů mění jednotlivé druhy návykových látek (často podle dostupnosti) i způsob jejich aplikace a kombinuje jednotlivé drogy mezi sebou nebo uţívá více drog současně. Kombinace s alkoholem je častá. Mládeţ mezi 15. a 19. rokem dává přednost tzv. měkkým drogám (marihuana je nejoblíbenější droga mládeţe). (Enpsyro [on-line], 2009) Hlavní cíle protidrogové politiky ČR zastavit nárůst uţívání drog a sníţit počty dětí a mladých lidí experimentujících s drogami; poskytnout rodinám a jedincům, kteří přijdou do styku s drogami a řeší problémy spojené s jejich uţíváním, odpovídající dostupnou, včasnou a profesionální pomoc; sníţit dostupnost všech typů drog (včetně alkoholu a tabáku), zejména pro děti a mladé lidi; zachovat stávající síť poskytovaných sluţeb; vytvořit ucelený systém vzdělávání v oblasti protidrogové politiky a zvyšování odborné způsobilosti pracovníků; aktivně se podílet na realizaci mezinárodních aktivit a programů k potlačování nabídky a poptávky po drogách; zkvalitnit systém koordinace protidrogové politiky na horizontální a vertikální úrovni; zapojit do prevence uţívání drog celou společnost se zvláštním důrazem na obce/místní komunity;
6 5
zabezpečit odpovídající finanční zdroje, vytvořit a zavést do praxe nový systém financování programů protidrogové politiky s ohledem na reformu veřejné správy. (Národní strategie protidrogové politiky na období 2000-2004 [on-line], 2000)
20.století, charakterizované otevřením naší společnosti a jejím postupným návratem k (západo)evropské kultuře, s sebou přineslo i některé neţádoucí jevy. Na poli drogové problematiky je to zejména postupné přibliţování všech důleţitých ukazatelů (rozšíření nelegálních drog a různých typů jejich uţívání, související zdravotní poškození, primární
a
sekundární
drogová
kriminalita,
atd.)
k
typickému
obrazu
středo/severoevropské země (typu Belgie, Rakouska, Německa či Dánska). S jistou mírou zjednodušení tak lze český vývoj v posledních třinácti letech prohlásit za akcelerovaný obraz toho, co západní Evropa proţila a proţívá od konce let šedesátých. (Národní strategie protidrogové politiky na období 2000-2004 [on-line], 2000) Počátek druhého tisíciletí charakterizuje především: – setrvalý vzestup v experimentálním a pravidelném (rekreačním) uţívání konopných látek v populaci (a to především mezi mládeţí a mladými dospělými, kteří ve stále vzrůstající míře povaţují konopné psychotropní látky za jakousi „generační obdobu alkoholu “), analogický vývoji v EU; – další zvyšování dostupnosti heroinu mimo primárně zasaţené oblasti (Praha, severní Čechy) do větších měst napříč republikou a také do „venkovských oblastí“, jeţ je v zásadě v protikladu k vývoji v EU ; „heroinová situace“ je co do dostupnosti nicméně v ČR oproti EU (a USA) ještě stále výrazně příznivější, jedná se tedy spíše o „přibliţování“ k okolní situaci; – vývoj v letech 2002 a 2003 pak; v mnoha ohledech nasvědčuje postupnému vyhasínání „heroinové epidemie“ 20.století, a to přesto, ţe dostupnost této drogy v republice nijak neklesá. Opiáty v ČR tedy ani během dosavadního vrcholu svého uţívání, ať uţ problémového nebo experimentálního, na konci devadesátých let nedosáhly úrovně okolních zemí (členských a kandidátských zemí EU ) ani (ještě vyššího) rozsahu tohoto problému, jak jej známe z USA nebo postsovětských zemí; 6 6
– zmenšování relativně uzavřené pervitinové scény, skládající se z malých skupinek, seskupených kolem „vařiče/ky“(drţitel know-how přípravy pervitinu z čistého efedrinu nebo (pseudo)efedrinu, obsaţeného v léčivech; v druhém případě musí takový vařič ovládat i postup extrakce z léku), a – nahrazování této nespojité pervitinové scény klasickou sítí organizovaného (především ruskojazyčného) zločinu, který ve vzrůstající míře získává kontrolu nad výrobní a prodejní částí trţní pyramidy a úspěšně hledá pro tuto drogu trhy v zahraničí; to představuje, stejně jako celý český fenomén pervitinu, unikátní vývoj, paradoxně „podporovaný“ narůstajícím policejním tlakem na samozásobitelské skupiny, jejichţ uprázdněné místo zabírají dealeři vysoce organizovaných skupin; místo řady vzájemně nepropojených „minitrhů“ tedy v ČR stále rychleji vzniká velký, organizovaný pervitinový trh, který strukturou i zákonitostmi plně přebírá mechanismy trhu heroinového a ve vzrůstající míře se s ním propojuje; – narůstající komercionalizace a „standardizace“ původně subkulturní taneční scény, od počátku spjaté s rekreačním uţíváním tzv. „tanečních drog “ (extáze a její napodobeniny, halucinogeny, konopné drogy); nárůst popularity a komercionalizace těchto volnočasových aktivit představuje celosvětový fenomén. (Drogová situace v ČR na počátku nového tisíciletí [on-line], 2002)
6 7
8. Empirické šetření 8.1 Metodické poznámky Výzkumný vzorek Výzkumný vzorek tvořilo 330 respondentů, z nichţ bylo 155 chlapců a 175 dívek. Na základní škole Merhautova se výzkumu zúčastnilo celkem 98 ţáků – z toho 44 chlapců a 54 dívek, na základní škole Janouškova 118 – z toho 63 chlapců a 55 dívek a na základní škole Antonínská 114 ţáků – z toho 48 chlapců a 66 dívek. Rozmezí sledovaných tříd se pohybovalo od 6. do 9. ročníku. Ze 6. třídy se účastnilo výzkumu 43 chlapců a 46 dívek, ze 7. třídy 29 chlapců a 40 dívek, z 8. třídy 47 chlapců a 337 dívek a z 9. třídy 36 chlapců a 52 dívek. Výběr ţáků ve třídách byl náhodný. Časový harmonogram Výzkum byl proveden v období od ledna roku 2009 do září roku 2009. Výzkum proběhl na třech základních školách na druhém stupni. Metodika výzkumu Jako metodu kvantitativního výzkumu byl zvolen dotazník, protoţe je jedním z nejběţnějších nástrojů pro sběr dat pro různé typy průzkumů. Skládá se ze série otázek, jejichţ cílem je získat názory a fakta od respondentů. Oproti jiným typům průzkumů (jako například osobní nebo telefonický rozhovor, pozorování, skupinový rozhovor, atd.) je moţné prostřednictvím dotazníku získat informace s mnohem menší námahou a levněji. Dále se výsledná data dají mnohem jednodušeji zpracovávat. Struktura dotazníku - dotazník, který autorka vytvářela, je strukturovaný. Skládá se celkem z 18 otázek. Na začátku dotazníku je stručný úvod, který dotazované oslovuje, motivuje a ţádá je o vyplnění dotazníku. Je zde také naznačen význam odpovědí a smysl celého dotazníku. Dotazník je ukončen poděkováním za vyplnění všech otázek.
6 8
V dotazníku jsou pouţity tyto typy otázek : 1)
polouzavřené (Polouzavřené otázky kombinují výhody, ale také nevýhody,
otevřených a uzavřených otázek. Polouzavřená otázka vznikne přidáním varianty "jiné" do uzavřené otázky, která je vlastně otevřenou otázkou a umoţňuje respondentovi volně vyjádřit svůj názor. (Dotazník [on-line], 2007) Příklad 9. Odkud se dozvídáte o drogách? a) od učitelů b) od spolužáků c) od kamarádů d) od lékaře e) z denního tisku f) z časopisů g) z knih h) z rozhlasu Tabulka č.1: Informace o drogách
2)
(lze vybrat i více možností) i) z televize j) z kina k) z internetu l) ……………… m)…………….. n)……………… o)………………
uzavřené otázky (Nabízejí několik moţných variant odpovědí, ze kterých si
respondent vybírá jednu nebo více odpovědí, které se nejvíce blíţí jeho názoru. Tento typ otázek je vhodné pouţít v případě, ţe znáte většinu moţných odpovědí.) (Dotazník [on-line], 2007) Příklad 1
13. Koupili jste si drogu? a) ano b) ne Tabulka č.2: Koupě drogy Příklad 2
6 9
14. Dokážete odmítnout nabízenou drogu? a) ano b) ne c) nevím Tabulka č.3: Odmítnutí drogy
3)
výběrové otázky (Moţnost výběru pouze jedné z nabízených alternativ.)
Příklad
1. Dejte známku tomuto pololetí. Jak jste se měli? a) skvěle b) hezky c) šlo to d) nic moc e) hrozně Tabulka č.4: Pololetí
4)
výčtové otázky (Nabízí moţnost výběru několika nabízených moţností zároveň.)
Příklad
6. Pokud někdo v rodině kouří, označte, prosím, kdo (lze vybrat i více možností): a) otec b) matka c) dědeček d) babička e) sourozenci Tabulka č.5: Kdo v rodině kouří
Byla provedena přehledová statistika a bivariační analýza. V rámci bivariační analýzy byl testován rozdíl mezi školami, pohlavími a třídami. Ve výzkumu byly pouţity také grafy. 7 0
Statistická významnost mezi skupinami byla ověřována pomocí chí kvadrát testu a jeho modifikací, v programu Epi info verze 6,04 cz.
Cíle výzkumu Hlavním cílem výzkumu bylo zjistit zkušenosti s drogami u ţáků na druhém stupni základních škol. Vedlejšími cíly byly názory ţáků na drogy, odkud se o drogách dozvídají, jestli s nimi rodiče o drogách mluví, zda-li dokáţí odmítnou drogu, jestli konzumují alkohol, kdy poprvé kouřili cigaretu apod.
Stanovené hypotézy Byly stanoveny tyto hypotézy: H1 „Ţáci 6.tříd se dozvídají o drogách více od učitelů neţ ţáci 9.tříd“ H2 „Chlapci dokáţí spíše odmítnout drogy neţ dívky“ H3 „Na základní škole Janouškova je více ţáků, kteří doposud nekouřili, neţ na zákldních školách Merhautova a Antonínská.“
7 1
8.2 Přehledová statistika
Legenda: škola 1 – ZŠ Merhautova škola 2 – ZŠ Janouškova škola 3 - ZŠ Antonínská Skladba souboru dle škol: Tabulka č.6: Zastoupení respondentů v jednotlivých třídáchoři třídění dle škol Třída
Škola 1 ( n = 98)
Škola 2 ( n = 118)
Škola 3 ( n = 114)
Freq
%
Freq
%
Freq
%
6. třída
33
33,7
28
23,7
28
24,6
7. třída
25
25,5
26
22,0
18
15,8
8. třída
27
27,6
31
26,3
26
22,8
9. třída
13
13,3
33
28,0
42
36,8
Z této tabulky vyplývá, ţe celkový počet ţáku ze školy 1 je 98, ze školy 2 je celkový počet 118 a ze školy 3 je to 114 ţáků. Do 6.tříd chodí celkem 89 ţáků, do 7.tříd 69 ţáků, do 8.tříd 86 ţáků a do 9.tříd 88 ţáků. Nejvíce dotazovaných ţáků bylo ze školy 2 a nejvíce dotazovaných ţáků bylo ze 6.tříd. Tabulka č.7: Zastoupení pohlaví při třídění dle škol Pohlaví
Škola 1 ( n = 98)
Škola 2 ( n = 118)
Škola 3 ( n = 114)
7 2
Freq
%
Freq
%
Freq
%
muţ
44
44,9
63
53,4
48
42,1
ţena
54
55,1
55
46,6
66
57,9
Z této tabulky vyplývá, ţe ve škole 1 je 44,9% chlapců (celkem 44) a 55,1% dívek (celkem 54). Ve škole 2 je 53,4% chlapců (63) a 46,6% dívek (55). Ze školy 3 je 42,1% chlapců (48) a 57,9% dívek (66). Nejvíce dotazovaných chlapců bylo ze školy 2 a nejméně ze školy 1. Nejvíce dotazovaných dívek bylo ze školy 3 a nejméně ze školy 1. Tabulka č.8: Jak se měli respondenti toto pololetí Jak jste se měli?
Škola 1 ( n = 98)
Škola 2 ( n = 118)
Škola 3 ( n = 114)
Freq
%
Freq
%
Freq
%
a) skvěle
17
17,3
4
3,4
14
12,3
b) hezky
33
33,7
21
17,8
32
28,1
c) šlo to
39
39,8
56
47,5
45
39,5
d) nic moc
5
5,1
27
22,9
21
18,4
e) hrozně
4
4,1
10
8,5
2
1,8
Z této tabulky vyplývá, ţe nejvíce respondentů ze všech tří škol uvedlo odpověď c = šlo to. Ze školy 1 tuto variantu uvedlo 39 ţáků (39,8%), ze školy 2 ji uvedlo 56 ţáků (47,5%) a ze školy 3 ji uvedlo 45 ţáků (39,5%). Z toho plyne, ţe ţáci se nemají neustále dobře, ani špatně. Nejméně ţáků ze školy 1 uvedlo moţnost e = hrozně a to celkem 4 (4,1%). Ze školy 2 nejméně ţáků uvedlo odpověď a = skvěle, a to celkem 4 ţáci (3,4%). Ze školy 3 odpověď e = hrozně, a to celkem 2 ţáci (1,8%).
Tabulka č.9: Kapesné respondentů Kolik jste týdně dostávali kapesného?
Škola 1 (n = 98 )
Škola 2 ( n = 118)
Škola 3 ( n = 114)
Freq
%
Freq
%
Freq
%
a) 0,-Kč
25
25,5%
33
28%
28
24,6%
b) do 50,-Kč
22
22,4%
25
21,2%
39
34,2%
7 3
c) do 100,-Kč
21
21,4%
20
16,9%
17
14,9%
d) do 150,-Kč
6
6,1%
15
12,7%
9
7,9%
e) nad 150,-Kč
24
24,5%
25
21,2%
21
18,4%
Z této tabulky vyplývá, ţe většina respondentů ze všech tří škol dostává kapesné do výše 50 korun. Ze školy 1 nedostává ţádné kapesné 25 ţáků (25,5%). ze školy 2 nedostává kapesné 33 ţáků (28%) a ze školy 3 je to 28 ţáků (24,6%).
Tabulka č.10: Jak často respondenti kouří Kolikrát jste v ţivotě kouřili cigarety?
Škola 1 ( n = 98)
Škola 2 ( n = 118)
Škola 3 ( n = 114)
Freq
%
Freq
%
Freq
%
a) nikdy
39
39,8
53
44,9
32
28,1
b) pouze jsem to zkusil/a
43
43,9
40
33,9
50
43,9
c) jsem pouze příleţitostný/á kuřák/čka
7
7,1
20
16,9
22
19,3
d) jsem pravidelný/á kuřák/čka
9
9,2
5
4,2
10
8,8
Z výpovědi respondentů vyplývá, ţe ve škole 1 uvedlo nejvíce ţáků moţnost b = pouze jsem to zkusil/a, a to celkem 43 ţáků (43,9%). Ze školy 2 uvedlo nejvíce ţáků moţnost a = nikdy a to celkem 53 ţáků (44,9%). Nejméně ţáků ze všech škol je pravidelnými kuřáky.
Tabulka č.11: V kolika letech respondenti poprvé kouřili Kolik vám bylo let, kdyţ jste poprvé kouřili?
Škola 1 ( n = 98)
Škola 2 ( n = 118)
Škola 3 ( n = 114)
7 4
Freq
%
Freq
%
Freq
%
a) méně neţ 10 let
6
6,1
9
7,6
12
10,5
b) 10-14 let
50
51,0
50
42,4
62
54,4
c) 14-16 let
3
3,1
7
5,9
7
6,1
d) více neţ 16
0
0,0
0
0,0
0
0,0
e) dosud jsem nikdy nekouřil/a
39
39,8
52
44,1
33
28,9
Z tabulky vyplývá, ţe velká většina ţáků dosud ještě nikdy nekouřila. Ze školy 1 nikdy nekouřilo 39 ţáků (39,8%), ze školy 2 je to 52 ţáků (44,1%) a ze školy 3 je to 33 ţáků (28,9%). 62 ţáků (54,4%) ze školy 3 kouřilo poprvé ve věku od 10 do 14 let. Ţádný z ţáků všech tří škol neuvedl moţnost d = více neţ 16 let, jelikoţ byl výzkum realizován na druhém stupni základních škol.
Tabulka č.12: S kým respondenti poprvé kouřili S kým jste poprvé kouřili?
Škola 1 ( n = 98)
Škola 2 ( n = 118)
Škola 3 ( n = 114)
Freq
%
Freq
%
Freq
%
a) se starším sourozencem
4
4,1
6
5,1
6
5,3
b) se spoluţáky
15
15,3
19
16,1
32
28,1
c) s kamarády, kteří nejsou ze školy
27
27,6
36
30,5
35
30,7
d) s rodiči
3
3,1
1
0,8
1
0,9
e) jiná moţnost
49
50
56
47,5
40
35,1
Z tabulky vyplývá, ţe nejvíce ţáků ze všech tří škol vybralo moţnost e = jiná moţnost. Jako jinou moţnost uvedli: strýc, sestřenice, prarodiče, kamarádka ze školy nebo sám/sama. Nejméně ţáků ze všech tří škol uvedlo moţnost d = s rodiči, a to celkem 5 ţáků. 7 5
Tabulka č.13: Kdo kouří v rodině respondentů Kdo v rodině kouří? a) otec: ano ne b) matka: ano ne c) dědeček: ano ne d) babička: ano ne e) sourozenci: ano ne
Škola 1 ( n = 98)
Škola 2 ( n = 118)
Škola 3 ( n = 114)
Freq
%
Freq
%
Freq
%
53
54,1
39
33,1
50
43,9
45
45,9
79
66,9
64
56,1
46
46,9
30
25,4
48
42,1
52
53,1
88
74,6
66
57,9
28
28,6
27
22,9
27
23,7
70
71,4
91
77,1
87
76,3
34
34,7
30
25,4
33
28,9
64
65,3
88
74,6
81
71,7
25
25,5
17
14,4
15
13,2
73
74,5
101
85,6
99
86,8
Z tabulky vyplývá, ţe ve škole 1 kouří v rodině nejvíce tatínci, coţ uvedlo 53 ţáků (54,1%), a nejméně sourozenci, coţ uvedlo 25 ţáků (25,5%). Ze školy 2 uvedlo nejvíce ţáků, ţe nejvíce v jejich rodinách kouří také tatínci, a to celkem 39 ţáků (33,1%). 79 ţáků (66,9%) ale uvedlo, ţe tatínci v rodinách nekouří vůbec. Matky kouří pouze 25,4%, dědečci ve 22,9%, babičky ve 25,4% a sourozenci ve 14,4%. Ze školy 3 kouří v rodinách nejvíce tatínci, coţ uvedlo 50 ţálů (43,9%). Matky kouří pouze ve 42,1%, dědečci kouří ve 23,7%, babičky ve 28,9% a sourozenci ve 13,2%. Velká většina ţáků zmínila, ţe v rodině nekouří nikdo.
7 6
Tabulka č.14: Pití alkoholu Pili jste alkohol?
Škola 1 ( n = 98)
Škola 2 ( n = 118)
Škola 3 ( n = 114)
Freq
%
Freq
%
Freq
%
42
42,9
33
28,0
28
24,6
příleţitostně
54
55,1
83
70,3
84
73,7
pravidelně
2
2,0
2
1,7
2
1,8
49
50,0
53
44,9
46
40,4
příleţitostně
49
50,0
65
55,1
68
59,6
pravidelně
0
0,0
0
0,0
0
0,0
79
80,6
87
73,7
64
56,1
příleţitostně
19
19,4
29
24,6
50
43,9
pravidelně
0
0,0
2
1,7
0
0,0
69
70,4
87
73,7
68
59,6
příleţitostně
28
28,1
31
26,3
45
39,5
pravidelně
1
1,0
0
0,0
1
0,9
68
69,4
63
53,4
55
48,2
příleţitostně
29
29,6
53
44,9
58
50,9
pravidelně
1
1,0
5
1,7
1
0,9
a) pivo: ne
b) víno: ne
c) destiláty: ne
d) likéry: ne
e) koktejly: ne
Z tabulky číslo 9 vyplývá, ţe pravidelně alkoholické nápoje nepijí téměř ţádní ţáci ze všech 3 škol. Pivo pijí ţáci všech tří škol pouze příleţitostně – ze školy 1 je to 54 odpovědí (55,1%), ze školy 2 je to 83 (70,3%) a ze školy 3 je to 84 (73,7%). Víno pije zhruba polovina ţáků ze všech tří škol pouze příleţitostně. Pravidlně niko (0%). Destiláty pijí pravidelně pouze 2 ţáci ze školy 2 (1,7%), velká většina všech dotazovaných ţáků destiláty nepije vůbec. Likéry pijí pravidelně také pouze 2 ţáci.
7 7
Opět velká většina všech ţáků likéry nepije vůbec. Koktejly pije pravidelně 7 ţáků, většina ţáků je nepije vůbec. Z toho plyne, ţe většina všech ţáků alkohol nepije vůbec, a pokud ano, tak pouze příleţitostně pivo a víno.
Tabulka č.15: Opilost Byli jste během tohoto pololetí opilí?
Škola 1 ( n = 98)
Škola 2 ( n = 118)
Škola 3 ( n = 114)
Freq
%
Freq
%
Freq
%
a) ne
83
84,7
85
72,0
79
69,3
b) jedenkrát
11
11,2
22
18,6
54
21,1
c) vícekrát
4
4,1
11
9,3
11
9,6
Z výpovědi respondentů vyplývá, ţe velká většina všech ţáků nebyla v posledním pololetí vůbec opilá: ze školy 1 tuto variantu uvedlo 83 ţáků (84,7%), ze školy 2 ji uvedlo 85 ţáků (72%) a ze školy 3 ji uvedlo 79 ţáků (69,3%). Nejméně ţáků uvedlo variantu c = vícekrát, a to celkem 26 ţáků ze všech tří škol. Z toho plyne, ţe ţáci na druhém stupni základních škol s alkoholem zatím nemají příliš velké zkušenosti. Tabulka č.16: Odkud získávají respondenti informace o drogách Odkud se dovídáte o drogách?
Škola 1 ( n = 98)
Škola 2 ( n = 118)
Škola 3 ( n = 114)
Freq
%
Freq
%
Freq
%
68
69,4
73
61,9
72
63,2
30
30,6
45
38,1
42
36,8
17
17,3
35
29,7
44
38,6
ne
81
82,7
83
70,3
70
61,4
c) kamarádi: ano
29
29,6
44
37,3
62
54,4
69
70,4
74
62,7
52
45,6
23
23,5
18
15,3
16
14,0
a) učitele: ano ne b) spoluţáci: ano
ne d) lékař: ano
7 8
ne
75
76,5
100
84,7
98
86,0
22
22,4
54
45,8
48
42,1
ne
76
77,6
64
54,2
66
57,9
f) časopisy: ano
38
38,8
67
56,8
72
63,2
60
61,2
51
43,2
42
36,8
15
15,3
23
19,5
23
20,2
83
84,7
95
80,5
91
79,8
6
6,1
7
5,9
13
11,4
92
93,9
111
94,1
101
88,6
69
70,4
87
73,7
98
86,0
29
29,6
31
26,3
16
14,0
7
7,1
11
9,3
22
19,3
91
92,9
107
90,7
92
80,7
53
54,1
68
57,6
86
75,4
45
45,9
50
42,4
28
24,6
10
10,2
9
7,6
7
6,1
88
89,8
109
92,4
107
93,
e) denní tisk: ano
ne g) knihy: ano ne h) rozhlas: ano ne i) televize: ano ne j) kino: ano ne k) internet: ano ne l) jiné: ano ne Jiné:
Škola 1 ( n = 10)
Škola 2 ( n = 9)
Škola 3 ( n = 6)
Freq
%
Freq
%
Freq
%
matka
1
10,0
0
0
1
14,3
policisté
3
30,0
0
0
1
14,3
rodiče
5
50,0
8
88,9
2
28,6
školní programy
1
10,0
0
0
1
14,3
letáky
0
0
1
11,1
1
14,3
Bylo zjištěno, ţe nejvíce informací ţáci získávají od učitele, z televize a internetu. Od učitele získávají informace 68 ţáků ze školy 1 (69,4%), ze školy 2 je to 73 ţáků (61,9%) a ze školy 3 je to 72 ţáků (63,2%). Nejméně informací získavají od lékaře, z knih, rozhlasu a kina. Jako jiné moţnosti zisku informací byli uvedeni rodiče, policisté, školní programy a letáky.
7 9
Tabulka č.17: Rodina Mluvilo se během tohoto pololetí u vás doma o drogách?
Škola 1 ( n = 98)
Škola 2 ( n = 118)
Škola 3 ( n = 114)
Freq
0%
Freq
%
Freq
%
a) často
5
5,1
2
1,7
6
5,3
b) zřídka
26
26,5
27
22,9
31
27,2
c) nikdy 67 68,4 89 75,4 77 67,5 Ukazuje se, ţe většina ţáků ze všech tří školy uvedla moţnost c = nikdy se u nich doma nemluví o drogách. A to: ze školy 1 uvedlo 67 ţáků (68,4%), ze školy 2 uvedlo 89 ţáků (75,4%) a ze školy 3 uvedlo 77 ţáků /67,5%). Variantu a = často uvedlo celkem pouze 13 ţáků ze všech tří škol.
Tabulka č.18: Místa, kde byla droga nabídnuta respondentům Byla-li vám nabídnuta Škola 1 ( n = 98) droga, uveďte kde.
Škola 2 ( n = 118)
Škola 3 ( n = 114)
Freq
%
Freq
%
Freq
%
1
1,0
0
0,0
0
0,0
97
99
118
100,0
114
100,0
2
2,0
2
1,7
6
5,3
96
98
116
98,3
108
94,7
c) na diskotéce, v klubu: ano
11
11,2
10
8,5
10
8,8
ne
87
88,8
108
91,5
104
91,2
3
3,1
2
1,7
4
3,5
95
96,9
116
98,3
110
96,5
21
21,4
26
22,0
45
39,5
77
78,6
92
78,0
69
60,5
a) doma: ano ne b) ve škole: ano ne
d) v hospodě: ano ne e) jinde: ano ne
Z tabulky je patrné, ţe aţ na jednoho ţáka nebyla ţákům nabídnuta droga doma. Nejvíce ţáků uvedlo, ţe jim droga byla nabídnuta jinde nebo na diskotéce. 10 ţáků
8 0
uvedlo, ţe jim byla nabídnuta droga ve škole a 9 ţáků, ţe jim byla nabídnuta droga v hospodě.
Tabulka č.19: Kdo nabízí respondentům drogy Kdo vám v případě
Škola 1 ( n = 98)
Škola 2 ( n = 118)
Škola 3 ( n = 114)
nabídky drogu dal? Freq
%
Freq
%
Freq
%
a) člen rodiny
0
0,0
2
1,7
2
1,8
b) spoluţák
1
1,0
2
1,7
5
4,4
c) kamarád
12
12,2
17
14,4
33
28,9
d) cizí osoba
16
16,3
12
10,2
16
14,0
nikdo
69
70,5
85
72
58
50,9
Z tabulky číslo 14 vyplývá, ţe nejvíce ţáků uvedlo moţonst c = kamarád, celkem 62 ţáků, a moţnost d = cizí osoba, 44 ţáků. Člen rodiny ţákům nabídl drogu ve 4 případech, spoluţák v 8 případech. Tabulka č.20: Nákup drog Koupili jste si drogu? Škola 1 ( n = 98)
Škola 2 ( n = 118)
Škola 3 ( n = 114)
Freq
%
Freq
%
Freq
%
a) ano
5
5,1
7
6,0
5
4,4
b) ne
93
94,9
110
94,0
109
95,6
8 1
Z tabulky vyplývá, ţe většina ţáků uvedla, ţe si nikdy nekoupili drogu. Ze školy 1 je to 93 ţáků (94,9%), ze školy 2 je to 110 ţáků (94%) a ze školy 3 je to 109 ţáků (95,6%). 17 ţáků ze všech tří škol uvedlo, ţe si drogu koupilo.
Tabulka č.21: Odmítnutí Dokáţete odmítnout drogu?
Škola 1 ( n = 98)
Škola 2 ( n = 118)
Škola 3 ( n = 114)
Freq
%
Freq
%
Freq
%
a) ano
85
86,7
107
90,7
100
87,7
b) ne
7
7,1
2
1,7
4
3,5
c) nevím 6 6,1 9 7,6 10 8,8 Většina ţáků v této otázce uvedla, ţe dokáţí odmítnout drogu. Ze školy 1 to uvedlo 85 ţáků (86,7%), ze školy 2 to uvedlo 107 ţáků (90,7%) a ze školy 3 to uvedlo 100 ţáků (87,7%). Variantu b = ne uvedlo celkem 13 ţáků a variantu c = nevím 25 ţáků. Tabulka č.22: Zkusili respondenti drogu Zkusili jste během Škola 1 ( n = 98) tohoto pololetí nějakou drogu mimo alkoholu a tabáku?
Škola 2 ( n = 118)
Škola 3 ( n = 114)
Freq
%
Freq
%
Freq
%
a) ne
93
94,9
109
89,8
93
81,6
b) jedenkrát
3
3,1
8
6,8
16
14,0
c) vícekrát
2
2,0
4
3,4
5
4,4
V této otázce velká většina ţáků uvedla variantu a = ne. Ze školy 1 to uvedlo 93 ţáků (94,9%), ze školy 2 to uvedlo 109 ţáků (89,9%) a ze školy 3 to uvedlo 93 ţáků (81,6%). Moţnost b = jedenkrát celkem uvedlo 27 ţáků a moţnost c = vícekrát uvedlo 11 ţáků.
Tabulka č.23: Zkouší drogu někdo z přátel respondetů Zkusil během tohoto
Škola 1 ( n = 98)
Škola 2 ( n = 118)
Škola 3 ( n = 114) 8 2
pololetí drogu někdo z vašich přátel? Freq
%
Freq
%
Freq
%
a) ne
80
81,6
82
69,5
58
50,9
b) jedenkrát
11
11,2
17
14,4
24
21,1
c) vícekrát
7
7,1
19
16,1
32
28,1
Z tabulky vyplývá, ţe většina přátel dotazovaných ţáků nezkusila nikdy drogu. To uvedlo 80 ţáků ze školy 1 (81,6%), ze školy 2 to uvedlo 82 ţáků (69,5%) a ze školy 3 to uvedlo 58 ţáků (50,9%). 52 ţáků ze všech tří škol uvedlo, ţe někdo z kamarádů zkusil jedenkrát drogu. To, ţe kamarádi zkusili drogu vícekrát, uvedlo 58 ţáků. Tabulka č.24: Zkouška Co je to zkusit drogu?
Škola 1 ( n = 98)
Škola 2 ( n = 118)
Škola 3 ( n = 114)
Freq
%
Freq
%
Freq
%
a) slabost
30
30,5
30
25,4
29
25,4
b) odvaha
11
10,5
8
6,8
6
5,3
c) zvědavost
57
58,9
80
67,8
79
69,3
Podle většiny ţáků znamená zkusit drogu zvědavost. To uvedlo 56 ţáků ze školy 1 (58,9%), 80 ţáků ze školy 2 (67,8%) a 79 ţáků ze školy 3 (69,3%). 88 ţáků ze všech škol uvedlo, ţe zkusit drogu je slabost a nejméně ţáků, 24 celkem, uvedlo, ţe je to odvaha. Tabulka č.25: Typy drog Označte drogy, které máte v povědomí?
Škola 1 ( n = 98)
Škola 2 ( n = 118)
Škola 3 ( n = 114)
Freq
%
Freq
%
Freq
%
a) steroidy: ano
43
43,9
70
59,3
64
56,6
ne
55
56,1
48
40,7
49
43,4
36
36,7
64
54,2
58
50,9
62
63,3
54
45,8
56
49,1
b) lysohlávky: ano ne
8 3
c) opium: ano
33
33,7
54
45,8
65
57,0
65
66,3
64
54,2
49
43,0
7
7,1
8
6,8
10
8,8
91
92,9
110
93,2
104
91,2
40
40,8
59
50,0
60
52,6
ne
58
59,2
59
50,0
54
47,4
f) braun: ano
5
5,1
7
5,9
7
6,1
93
94,9
111
94,1
107
93,9
65
66,3
101
85,6
101
88,6
33
33,7
17
14,4
13
11,4
37
37,8
26
22,0
46
40,4
61
62,2
92
78,0
68
59,6
57
58,2
87
73,7
85
74,6
41
41,8
31
26,3
29
25,4
7
7,1
14
11,9
16
14,0
ne
91
92,9
104
88,1
98
86,0
k) kokain: ano
81
82,7
104
88,1
108
94,7
17
17,3
14
11,9
6
5,3
77
78,6
105
89,0
100
87,7
21
21,4
13
11,0
14
12,3
54
55,1
93
78,8
92
80,7
44
44,9
25
21,2
22
19,3
n) LSD: ano
36
36,7
52
44,1
54
47,4
ne
62
63,3
66
55,9
60
52,6
21
21,4
40
33,9
45
39,5
77
78,6
78
66,1
69
60,5
77
78,6
101
85,6
100
87,7
21
21,4
17
14,4
14
12,3
9
9,2
6
5,1
6
53
89
90,8
112
94,9
108
94,7
60
61,2
86
72,9
91
79,8
38
38,8
32
27,1
23
20,2
10
10,2
5
4,2
3
2,6
88
89,8
113
95,8
111
97,4
ne d) kodein: ano ne e) morfin: ano
ne g) kofein: ano ne h) toluen: ano ne i) pervitin: ano ne j) rohypnol: ano
ne l) marihuana: ano ne m) extáze: ano ne
o) amfetamin: ano ne p) heroin: ano ne q) noxyron: ano ne r) hašiš: ano ne s) Čikuli: ano ne
8 4
t) peyotl: ano
3
3,1
1
0,8
6
5,3
ne
95
96,9
117
99,2
108
94,7
u) crack: ano
31
31,6
40
33,9
50
43,9
ne
67
68,4
78
66,1
64
56,1
0
0,0
0
0,0
0
0,0
98
100
118
100
114
100
0
0,0
0
0,0
0
0,0
ne
98
100
118
100
114
100
x) jiné 3: ano
0
0,0
0
0,0
0
0,0
98
100
118
100
114
100
0
0,0
0
0,0
0
0,0
98
100
118
100
114
100
v) jiné 1: ano ne w) jiné 2: ano
ne y) jiné 4: ano ne
Z této tabulky vyplývá, ţe ţáci mají nejvíce v povědomí tyto drogy: steroidy, kofein, pervitin, kokain, marihuana, extáze, heroin, hašiš, crack. Nejvíce ţáků uvedlo, ţe nezná tyto drogy: braun, rohypnol, LSD, amfetamin, noxyron, čikuli, peyotl. U ostatních drog nebyl velký rozdíl mezi tím, jestli drogy mají v povědomí nebo ne.
8 5
Skladba souborů dle pohlaví: Legenda: pohlaví 1 = chlapci pohlaví 2 = dívky Tabulka č.26: Zastoupení respondentů v jednotlivých školách při třídění dle pohlaví Škola
Pohlaví 1 ( n = 155)
Pohlaví 2 ( n = 175)
Freq
%
Freq
%
ZŠ Merhautova
44
28,4
54
30,9
ZŠ Janouškova
63
40,6
55
31,4
ZŠ Antonínská
48
31,0
66
37,7
Ukazuje se, ţe celkový počet chlapců je 155 a dívek je 175. Na základní školu Merhautova chodí 44 chlapců a 54 dívek. Na základní školu Janouškova chodí 63 chlapců a 55 dívek. Na základní školu Antonínská chodí 48 chlapců a 66 dívek. Z tabulky tudíţ vyplývá, ţe je na druhém stupni základních škol více dívek neţ chlapců, a to konréetně na základní škole Merhautova a základní škola Antonínská. Tabulka č.27: Zastoupení respondentů v jednotlivých třídách při třídění dle pohlaví Třída
Pohlaví 1 ( n = 155)
Pohlaví 2 ( n = 175)
8 6
Freq
%
Freq
%
6. třída
43
27,7
46
26,3
7. třída
29
18,7
40
22,9
8. třída
47
30,3
37
21,1
9. třída
36
23,2
52
29,7
Do 6.tříd chodí 43 chlapců a 46 dívek. Do 7.tříd chodí 29 chlapců a 40 dívek. Do 8. tříd chodí 47 chlapců a 37 dívek. Do 9.tříd chodí 36 chlapců a 52 dívek. Z toho vyplývá, ţe pouze v 8.třídách je více chlapců (47) neţ dívek (37), jinak je tomu naopak (6.,7. a 9.třída).
Tabulka č.28: Jak se měli ţáci během tohoto pololetí Jak jste se měli toto pololetí?
Pohlaví 1 ( n = 115)
Pohlaví 2 ( n = 175)
Freq
%
Freq
%
a) skvěle
12
7,7
23
13,1
b) hezky
37
23,9
49
28,0
c) šlo to
69
44,5
71
40,6
d) nic moc
25
16,1
28
13,0
e) hrozně
12
7,7
4
2,3
Tato tabulka nám říká, ţe nejvíce dotazovaných si vybralo moţnost c = šlo to. Vybralo si ji celkem 69 chlapců a 71 dívek. Nejméně ţáci označovali moţnost e = hrozně (12 chlapců a 4 dívky). Z toho plyne, ţe ţáci se mají celkově dobře.
Tabulka č.29: Kapesné Kolik jste týdně dostávali kapesného?
Pohlaví 1 ( n = 155)
Pohlaví 2 ( n = 175)
Freq
%
Freq
%
a) 0,-Kč
49
31,6
37
21,1
b) do 50,-Kč
34
21,9
52
29,7
8 7
c) do 100,-Kč
27
17,4
31
17,7
d) do 150,-Kč
13
8,4
17
9,7
e) nad 150,-Kč
32
20,6
38
21,7
Z tabulky číslo 24 vyplývá, ţe nejvíce chlapců uvedlo moţnost a, coţ znamená, ţe nedostávali týdně ţádné kapesné. Nejméně chlapců uvedlo moţnost d = kapesné do 150Kč. Dívky naopak nejvíce uváděly moţnost b, coţ znamená, ţe týdně dostávaly kapesné ve výši do 50Kč. Nejméně dívek uvedlo stejnou variantu jako chlapci, a to variantu d = do 150Kč.
Tabulka č.30: Cigarety Kolikrát jste v ţivotě kouřili
Pohlaví 1 ( n = 155)
Pohlaví 2 ( n = 175)
cigarety? Freq
%
Freq
%
a) nikdy
66
42,6
58
33,1
b) pouze jsem to zkusil/a
62
40,0
71
40,6
c) jsem příleţitostný/á kuřák/čka
17
11,0
32
18,3
d) jsem pravidelný/á kuřák/čka
10
6,5
14
8,0
Z tabulky číslo 25 plyne, ţe chlapci uvedli nejvíce moţnost a (42,6%), coţ znamená, ţe nikdy nekouřili cigarety. Nejméně jich uvedlo, ţe jsou pravidelní kuřáci (10 chlapců = 6,5%)). Dívky nejvíce uváděly, ţe pouze zkusily kouřit, celkem 71 dívek (40,6%). Nejméně dívek uvedlo moţnost d (8,0%), stejně jako chlapci (6,5%). Z toho je patrné, ţe velká většina dotazovaných ţáků nekouřila nikdy, nebo to pouze zkusila.
Tabulka č.31: První cigareta 8 8
Koli vám bylo let, kdyţ jste
Pohlaví 1 ( n = 155)
Pohlaví 2 ( n = 175)
poprvé kouřili? Freq
%
Freq
%
a) méně neţ 10 let
14
9,0
13
7,4
b) 10-14 let
69
44,5
93
53,1
c) 14-16 let
7
4,5
10
5,7
d) více neţ 16let
0
0,0
0
0,0
e) dosud jsem nidky nekouřil
65
41,9
59
33,7
U této otázky nejvíce chlapců označilo variantu b (69 chlapců = 44,5%)) stejně jako dívky (93 dívek = 53,1%). Nikdo neoznačil moţnost d, protoţe se výzkum odehrával na druhém stupni základních škol, tudíţ nikomu nebylo přes 16 let. Nejméně ţáků uvedlo variantu a = méně neţ 10 let. Bylo to celkem 14 chlapců (9,0%) a 13 dívek (7,4%).
Tabulka č.32: S kým respondenti poprvé kouřili S kým jste poprvé kouřili?
Pohlaví 1 ( n = 155)
Pohlaví 2 ( n = 175)
Freq
%
Freq
%
a) se starším sourozencem
5
3,2
11
6,3
b) se spoluţáky
22
14,2
44
25,1
c) s kamarády, kteří nejsou ze školy
51
32,9
47
26,9
d) s rodiči
1
0,6
4
2,3
e) jiná moţnost
76
49,1
69
39,4
Z výpovědi respondentů je patrné, ţe jak chlapci, tak i děvčata, uvedli nejvíce variantu e, coţ znamená, ţe poprvé kouřili s někým, kdo není uveden v jiných variantách, celkem 76 chlapců (49,1%) a 69 dívek (39,4%). Nejméně dotazovaných uvedlo, ţe poprvé kouřili s rodiči, a to 1 chlapec (0,6%) a 4 dívky (2,3%). Tabulka č.33: Kdo v rodinách respondentů kouří 8 9
Pokud v rodině někdo kouří, označte kdo.
Pohlaví 1 ( n = 155)
Pohlaví 2 ( n = 175)
Freq
%
Freq
%
61
39,4
81
46,3
94
60,6
94
53,7
50
32,3
74
42,3
105
67,7
101
57,7
34
21,9
48
27,4
ne
121
78,1
127
72,6
d) babička: ano
44
28,4
53
30,3
111
71,6
122
69,7
24
15,5
33
18,9
131
84,5
142
81,1
a) otec: ano ne b) matka: ano ne c) dědeček: ano
ne e) sourozenci: ano ne
Z této tabulky vyplývá, ţe z rodinných příslušníků kouří nejvíce otcové, coţ uvedlo 61 chlapců (39,4%) a 81 dívek (46,3%). Naopak nejméně v rodinách kouří sourozenci dotazovaných, to uvedlo 24 chlapců (15,5%) a 33 děvčat (18,9%). Matky jsou na druhém místě co se týče četnosti kouření v rodině, uvedlo to 50 chlapců (32,3%) a 74 děvčat (42,3%). Dědečkové a babičky z rodin dotazovaných ţáků spíše nekouří. Tabulka č.34: Alkohol Pili jste alkohol?
Pohlaví 1 ( n = 155)
Pohlaví 2 ( n = 175)
Freq
%
Freq
%
41
26,5
62
35,4
109
76,7
112
64,0
5
3,2
1
0,6
76
49,0
72
41,1
příleţitostně
79
51,0
103
58,9
pravidelně
0
0,0
0
0,0
112
72,3
118
67,4
příleţitostně
41
26,5
57
32,6
pravidelně
2
1,3
0
0,0
115
74,2
109
62,3
39
25,2
65
37,1
a) pivo: ne příleţitostně pravidelně b) víno: ne
c) destiláty: ne
d) likéry: ne příleţitostně
9 0
pravidelně
1
0,6
1
0,6
95
61,3
91
52,0
příleţitostně
58
37,4
82
46,9
pravidelně
2
1,3
2
1,1
e) koktejly: ne
Nejméně ţáků zde uvedlo, ţe pijí alkohol pravidelně. Chlapci i dívky také nejvíckrát uvedli, ţe příleţitostně se napijí piva a vína. Destiláty, likéry a koktejly velká většina vůbec nepije. Tabulka č.35: Opilost Byli jste během tohoto pololetí opilí?
Pohlaví 1 ( n = 155)
Pohlaví 2 ( n = 175)
Freq
%
Freq
%
a) ne
114
73,5
133
76,0
b) jedenkrát
27
17,4
30
17,1
c) vícekrát 14 9,0 12 6,9 Bylo zjištěno, ţe 114 chlapců (73,5%) a 133 dívek (76,0%) uvedlo variantu a = nebyli během tohoto pololetí opilí. Nejméně volenou variantou byla varianta c = během tohoto pololetí byli opilí vícekrát, coţ ale není vůbec málo. Tabulka č.36: Informace Odkud se dovídáte o drogách?
Pohlaví 1 ( n = 155)
Pohlaví 2 ( n = 175)
Freq
%
Freq
%
90
58,1
124
70,9
65
41,9
51
29,1
43
27,7
53
30,3
ne
112
72,3
122
69,7
c) kamarádi: ano
61
39,4
74
42,3
94
60,6
101
57,7
28
18,1
29
16,6
127
81,9
146
83,4
61
39,4
63
36,0
94
60,6
112
64,0
a) učitele: ano ne b) spoluţáci: ano
ne d) lékař: ano ne e) denní tisk: ano ne
9 1
f) časopisy: ano ne g) knihy: ano ne h) rozhlas: ano ne i) televize: ano ne j) kino: ano ne k) internet: ano ne l) jiné: ano ne
Jiné:
66
42,6
111
63,4
89
57,4
64
36,6
22
14,2
39
22,3
133
85,8
136
77,7
16
10,3
10
5,7
139
89,7
165
94,3
118
76,1
136
77,7
37
23,9
39
22,3
16
10,3
24
13,7
139
89,7
151
86,3
95
61,3
112
64,0
60
38,7
63
36,0
8
5,2
18
10,3
147
94,8
157
89,7
Pohlaví 1 ( n = 8)
Pohlaví 2 ( n = 18)
Freq
%
Freq
%
matka
1
12,5
1
5,6
policisté
1
12,5
4
22,3
rodiče
5
62,5
10
55,6
školní programy
0
0,0
2
11,2
letáky
1
12,5
1
5,6
Bylo zjištěno, ţe nejvíce se dotazovaní dozvídají o drogách od učitele, z časopisů, z televize a internetu. Rozdíly mezi chlapci a dívkami zde nejsou patrné, odpovědi jsou téměř shodné. Nejmenší rozdíl je mezi tím, jestli mají informace o drogách z časopisů. Tabulka č.37: Doma Mluvilo se během tohoto pololetí u vás doma o drogách?
Pohlaví 1 ( n = 155)
Pohlaví 2 ( n = 175)
Freq
0%
Freq
%
a) často
6
3,9
7
4,0
b) zřídka
41
26,5
43
24,6 9 2
c) nikdy
108
69,7
125
71,4
Z této tabulky plyne, ţe u 108 chlapců (69,7%) a 125 dívek (71,4%) se doma vůbec nemluvilo o drogách. To je informace poněkud zaráţející, protoţe rodina jako nejbliţší prostředí dětí by měla děti informovat o škodlivosti a nebezpečí spojeného s uţíváním drog. Variantu a, coţ znamená, ţe se u ţáků v rodinách mluvilo o drogách, uvedlo celkem 13 ţáků, z toho bylo 6 chlapců (3,9%) a 7 dívek (4,0%).
Tabulka č.38: Nabídka Byla-li vám nabídnuta droga, uveďte kde.
Pohlaví 1 ( n = 155)
Pohlaví 2 ( n = 175)
Freq
%
Freq
%
0
0,0
2
1,1
155
100,0
174
98,9
5
3,2
5
2,9
ne
150
96,8
170
97,1
c) na diskotéce, v klubu: ano
11
7,1
18
10,3
144
92,9
157
89,7
4
2,6
5
2,9
151
97,4
170
97,1
43
27,7
49
28,0
112
72,3
126
72,0
a) doma: ano ne b) ve škole: ano
ne d) v hospodě: ano ne e) jinde: ano ne
Ukazuje se, ţe nejméně ţáků označilo variantu a, to znamená, ţe jim drogu nenabízejí doma. Uvedlo to 155 chlapců (100,0%) a 174 dívek (98,9%). Nejvíce ţáků uvedlo, ţe jim byla droga nabídnuta jinde: 43 chlapců (27,7%) a 49 dívek (28,0%). Dalším místem,
9 3
kde dotazovaným ţákům byla nabídnuta droga, je diskotéka nebo klub, coţ uvedlo 11 chlapců (7,1%) a 18 dívek (10,3%). Celkově ovšem z tabulky vyplývá, ţe doma, ve škole a v hospodě jim byla droga nabídnuta sporadicky. Tabulka č.39: Kdo nabízí respondentům drogy Kdo vám v případě nabídky drogu dal?
Pohlaví 1 ( n = 155)
Pohlaví 2 ( n = 175)
Freq
%
Freq
%
a) člen rodiny
0
0,0
4
2,3
b) spoluţák
4
2,6
4
2,3
c) kamarád
28
18,1
34
19,4
d) cizí osoba
24
15,5
20
11,4
e) nikdo
99
63,8
113
64,6
Z výpovědi respondentů je patrné, ţe člen rodiny nabízí dotazovaným drogu ve 4 případech, které uvedly dívky (2,3%). 99 chlapců (63,8%) a 113dívek (64,6%) uvedlo, ţe jim drogu nenabídl nikdo. Druhou moţností, kterou respondenti nejvíce uváděli byla moţnost c = kamarád. To uvedlo celkem 28 chlapců (18,1%) a 34 dívek (19,4%). Variantu b = spoluţák uvedli 4 chlapci (2,6%) a 4 dívky (2,3%). Uváděné odpovědí chlapců a dívek byly téměř stejné.
Tabulka č.40: Kupují si respondenti drogy? Koupili jste si drogu?
Pohlaví 1 ( n = 155)
Pohlaví 2 ( n = 175)
Freq
%
Freq
%
a) ano
11
7,1
5
2,9
b) ne
144
92,9
170
97,1
Tato tabulka uvádí, ţe téměř všichni dotazovaní uvedli variantu b, coţ znamená, ţe si nekoupili drogu. Tuto variantu uvedlo 144 chlapců (92,9%) a 170 dívek (97,1%). Celkem 11 chlapců (7,1%) a 5 dívek (2,9%) napsalo, ţe si koupili drogu (varianta a).
9 4
Tabulka č.41: Odmítnutí drogy Dokáţete odmítnout drogu?
Pohlaví 1 ( n = 155)
Pohlaví 2 ( n = 175)
Freq
%
Freq
%
a) ano
136
87,7
156
89,1
b) ne
8
5,2
5
2,9
c) nevím
11
7,1
14
8,0
Z tabulky je patrné, ţe velká většina respondentů dokáţe odmítnout drogu. Uvedlo to celkem 136 chlapců (87,7%) a 156 dívek (89,1%). 11 chlapců (7,1%) a 14 dívek (8,0%) si nebylo jisto. Drogu odmítnout nedokáţe 8 chlapců (5,2%) a 5 dívek (2,9%).
Tabulka č.42: Zkouška drog Zkusili jste během tohoto pololetí nějakou drogu mimo alkoholu a tabáku?
Pohlaví 1 ( n = 155)
Pohlaví 2 ( n = 175)
Freq
%
Freq
%
139
89,7
153
87,4
b) jedenkrát
8
5,2
19
10,9
c) vícekrát
8
5,2
3
1,7
a) ne
U této otázky dotazovaní nejvíce uváděli variantu a = ne, coţ znamená, ţe během tohoto pololetí nezkusili jinou drogu kromě alkoholu a tabáku. Uvedlo to 139 chlapců (89,7%) a 153 dívek (87,4%). Nejméně uváděnou variantou byla varianta c = vícekrát, uvedlo ji 8 chlapců (5,2%) a 3 dívky (1,7%). Z toho vyplývá, ţe téměř všichni dotazovaní ţáci níkdy nezkusili drogu. Tabulka č.43: Přátelé a drogy Zkusil během tohoto pololetí drogu někdo z vašich přátel?
Pohlaví 1 ( n = 155)
Pohlaví 2 ( n = 175)
9 5
Freq
%
Freq
%
a) ne
112
72,3
108
61,7
b) jedenkrát
11
7,1
41
23,4
c) vícekrát
32
20,6
26
14,9
Nejčastěji zvolenou odpovědí respondentů byla odpověď a = ne, coţ znamená, ţe nikdo z jejich přátel nezkusil drogu, 112 chlapců (72,3%) a 108 dívek(61,7%). To, ţe ji zkusili vícekrát, uvedlo 32 chlapců (20,6%) a 26 dívek (14,9%). Varianty b a c jsou uvedeny v téměř stejném počtu. Tabulka č.44 Co znamená zkusit drogu Co je to zkusit drogu?
Pohlaví 1 ( n = 155)
Pohlaví 2 ( n = 175)
Freq
%
Freq
%
a) slabost
50
32,7
38
21,8
b) odvaha
11
7,2
13
7,5
c) zvědavost 92 60,1 123 70,7 Celkem 92 chlapců (60,1%) a 123 dívek (70,7%) uvedlo, ţe zkusit drogu znamená zvědavost. Druhou nejvíce uvedenou moţností bylo, ţe je to slabost, coţ uvedlo 50 chlapců (32,7%) a 38 dívek (21,8%). Tabulka č.45: Drogy, které respondenti znají Označte drogy, které máte v povědomí? a) streroidy: ano ne b) lysohlávky: ano ne c) opium: ano ne d) kodein: ano ne e) morfin: ano
Pohlaví 1 ( n = 155)
Pohlaví 2 ( n = 175)
Freq
%
Freq
%
87
56,1
90
51,7
68
43,9
84
48,3
73
47,1
85
48,6
82
52,9
90
51,4
83
53,5
69
39,4
72
46,5
106
60,6
15
9,7
10
5,7
140
90,3
165
94,3
71
45,8
88
50,3
9 6
ne
84
54,2
87
49,7
f) braun: ano
8
5,2
11
6,3
147
94,8
164
93,7
126
81,3
141
80,6
29
18,7
34
19,4
51
32,9
58
33,1
104
67,1
117
66,9
109
70,3
120
68,6
46
29,7
55
31,4
15
9,7
22
12,6
ne
140
90,3
153
87,4
k) kokain: ano
134
86,5
159
90,9
21
13,5
16
9,1
135
87,1
147
84,0
20
12,9
28
16,0
106
68,4
133
76,0
49
31,6
42
24,0
n) LSD: ano
70
45,2
72
41,1
ne
85
54,8
103
58,9
50
32,3
56
32,0
105
67,7
119
68,0
130
83,9
148
84,6
25
16,1
27
15,4
9
5,8
12
6,9
146
94,2
163
93,1
119
76,8
118
67,4
36
23,2
57
32,6
5
3,2
13
7,4
150
96,8
162
92,6
5
3,2
5
2,9
ne
150
96,8
170
97,1
u) crack: ano
62
40,0
59
33,7
ne
93
60,0
116
66,3
ne g) kofein: ano ne h) toluen: ano ne i) pervitin: ano ne j) rohypnol: ano
ne l) marihuana: ano ne m) extáze: ano ne
o) amfetamin: ano ne p) heroin: ano ne q) noxyron: ano ne r) hašiš: ano ne s) Čikuli: ano ne t) peyotl: ano
9 7
v) jiné 1: ano ne w) jiné 2: ano ne x) jiné 3: ano ne y) jiné 4: ano ne
0
0,0
0
0,0
155
100,0
175
100,0
0
0,0
0
0,0
155
100,0
175
100,0
0
0,0
0
0,0
155
100,0
175
100,0
0
0,0
0
0,0
155
100,0
175
100,0
Ukazuje se, ţe nejvíce dotazovaných má v povědomí tyto drogy: steroidy, lysohlávky, opium, morfin, kofein, pervitin, kokain, marihuana, extáze, heroin, hašiš. Naopak, nejméně ţáků ví o těchto drogách: kodein, braun, toluen, rohypnol, amfetamin, noxyron, čikuli, peyotl. Rozdíly mezi pohlavími nebyly zaznamenány téměř ţádné. Byly pouze u drog extáze = 133 dívek (76,0%), 106 chlapců (68,4%); opium = 83 chlapců 53,5%) , 69 dívek (39,4%).
Skladba souborů dle srovnání 6. a 9.tříd: Tabulka č.46: Četnost respondentů v jednotlivých třídách při dělení na 6. a 9.ročník Škola
6.třída ( n = 89)
9.třída ( n = 88)
Freq
%
Freq
%
ZŠ Merhautova
33
37,1
13
14,8
ZŠ Janouškova
28
31,5
33
37,5
ZŠ Antonínská
28
31,5
42
47,7
Z tabulky číslo 41 vyplývá, ţe na základní školu Merhautova chodí více ţáků 6. tříd (33 = 37,2%) neţ ţáků tříd 9. (13 = 14,8%). Na základní školu Janouškova chodí více ţáků z 9.tříd (33 = 37,5%), ţáků z 6.tříd je 28 = 31,5%. Na základní školu Antonínská chodí více ţáků z 9.tříd (42 = 47,7%), ţáků z 6.tříd je 28 = 31,5%. Do 6.tříd chodí celkem 89 ţáků, do 9.tříd celkem 88 ţáků. Tudíţ počty ţáků v 6. a 9.třídách jsou stejné.
9 8
Tabulka č.47: Pohlaví Pohlaví
6.třída ( n = 89)
9.třída ( n = 88)
Freq
%
Freq
%
muţ
43
48,3
36
40,9
ţena
46
51,7
52
59,1
Z této tabulky je patrné, ţe do obou srovnávaných tříd chodí více dívek (98) neţ chlapců (79). Tabulka č.48: Pololetí Jak jste se měli toto pololetí?
6.třída ( n = 89)
9.třída ( n = 88)
Freq
%
Freq
%
a) skvěle
12
13,5
5
5,7
b) hezky
21
23,6
29
33,0
c) šlo to
39
43,8
29
33,0
d) nic moc
13
14,6
23
26,1
e) hrozně
4
4,5
2
2,3
Z tabulky vyplývá, ţe ţáci ze 6.tříd nejvíce uváděli variantu c = šlo to, celkem 39 ţáků (43,8%). Nejméně ţáků označilo variantu e = hrozně, celkem 4 ţáci (4,5%). Ţáci 9.tříd nejvíce označovali moţnosti b = hezky (29 ţáků = 33,0%) a c = šlo to (29 ţáků = 33,0%). Nejméně ţáků označilo, stejně jako ţáci 6.tříd, variantu e (2 ţáci = 2,3%). Znamená to tedy, ţáci 6. i 9.tříd měli na tuto otázku téměř stejný názor. Tabulka č.49: Kapesné Kolik jste týdně dostávali kapesného?
6.třída ( n = 89)
9.třída ( n = 88)
Freq
%
Freq
%
a) 0,-Kč
33
37,1
17
19,3
b) do 50,-Kč
25
28,1
26
29,5
c) do 100,-Kč
10
11,2
19
21,6 9 9
d) do 150,-Kč
5
5,6
11
12,5
e) nad 150,-Kč
16
18,0
15
17,0
Z odpovědí ţáků plyne, ţe nejvíce ţáků 6.tříd označilo variantu a = dostávali 0 Kč jako kapesné (33 ţáků = 37,1%). Nejméně uváděli moţnost d = do 150Kč, coţ uvedlo 5 ţáků (5,6%). Ţáci 9.tříd označili nejvícekrát variantu b (26 ţáků = 29,5%). Nejméně ţáků ozačilo stejně jako ţáci 6.tříd moţnost d (11 ţáků = 12,5%). Celkově z toho vyplývá, ţe ţáci 9.tříd dostávají více kapesného neţ ţáci 6.tříd. Tabulka č.50: Kouření Kolikrát jste v ţivotě kouřili cigarety?
6.třída ( n = 89)
9.třída ( n = 88)
Freq
%
Freq
%
a) nikdy
40
44,9
28
31,8
b) pouze jsem to zkusil/a
41
46,1
29
33,0
c) jsem příleţitostný/á kuřák/čka
6
6,7
21
23,9
d) jsem pravidelný/á kuřák/čka
2
2,2
10
10
Bylo zjištěno, ţe ţáci obou tříd napsali, ţe pouze zkusili kouřit (celkem 70 ţáků). Nejméně ţáků z obou tříd označilo variantu d = jsem pravidelný kuřák, celkem 12 ţáků. Ve výsledcích jsou ale velké nepoměry. 40 ţáků(44,9%) 6.tříd nikdy nekouřilo, v 9.třídách nekouřilo 28 ţáků (31,8%). 41 ţáků (46,1%) 6.tříd pouze zkusilo kouřit, kdeţto v 9.třídách to zkusilo 29 ţáků (33,0%). Příloţitostnými kuřáky je v 6.třídách 6 ţáků (6,7%), v 9. je to 21 ţáků (23,9%). Pravidelnými kuřáky jsou v 6.třídách 2 ţáci (2,2%), ale v 9. je to 10 ţáků (10,0%). Tabulka č.51: První cigareta Koli vám bylo let, kdyţ jste poprvé kouřili?
6.třída ( n = 89)
9.třída ( n = 88)
Freq
%
Freq
%
a) méně neţ 10 let
6
6,7
6
6,8
b) 10-14 let
43
48,3
42
47,7
c) 14-16 let
0
0,0
12
13,6
1 0 0
d) více neţ 16let
0
0,0
0
0,0
e) dosud jsem nidky nekouřil
40
44,9
28
31,8
Tato tabulka nám ukazuje, ţe nejvíce ţáků z obou srovnávaných tříd označilo variantu b = poprvé kouřili v rozmezí 10 aţ 14 let. Ze 6.třídy tuto moţnost uvedlo 43 ţáků (48,3%), z 9.tříd 42 ţáků (47,7%). Varianta d nebyla označena, protoţe ţáci na základních školách nemají 16 a více let. Velká část dotazovaných ţáků označila moţnost e, coţ znamená, ţe nikdy nekouřila (40 ţáků z 6.tříd = 44,9%, 28 ţáků z 9.tříd = 31,8%). Tabulka č.52: S kým poprvé ţáci kouřili S kým jste poprvé kouřili?
6.třída ( n = 89)
9.třída ( n = 88)
Freq
%
Freq
%
a) se starším sourozencem
1
1,1
5
5,7
b) se spoluţáky
8
9,0
24
27,3
c) s kamarády, kteří nejsou ze školy
27
30,3
27
30,7
d) s rodiči
2
2,2
0
0,0
e) jiná moţnost
51
57,4
32
36,3
Nejvíce všech dotazovaných ţáků vybralo moţnost e = s někým jiným, ze 6.tříd 51 ţáků (57,4%), z 9.tříd 32 ţáků (36,3%). Nejeméně všech ţáků si vybralo moţnost d = s rodiči (2 ţáci), druhou nejméně označenou moţností, byla moţnost a = se starším sourozencem (celkem 6 ţáků). Z toho vyplývá, ţe velká většina ţáků nekouřila se svými rodiči ani se sourozenci. Největším rozdílem mezi třídami byla varianta b = se spoluţáky. Zatímco v 6.třídách kouřilo poprvé se spoluţáky 8 ţáků (9,0%), v 9.třídách je to 24 ţáků (27,3%) . Rozdíl je také dán tím, ţe ţáci 9.tříd jsou starší neţ ţáci 6.tříd. Tabulka č.53: Rodina Pokud v rodině někdo kouří, označte kdo. a) otec: ano
6.třída ( n = 89)
9.třída ( n = 88)
Freq
%
Freq
%
42
47,2
36
40,9
1 0 1
ne
47
52,8
52
59,1
38
42,7
30
34,1
51
57,3
58
65,9
26
29,2
17
19,3
ne
63
70,8
71
80,7
d) babička: ano
29
32,6
23
26,1
60
67,4
65
73,9
15
16,9
16
18,2
74
83,1
72
81,/8
b) matka: ano ne c) dědeček: ano
ne e) sourozenci: ano ne
Ţáci 6.tříd u této otázky označili, ţe nejvíce kouří v jejich rodinách otec (42 ţáků = 47,2%) a druhým nejvíce kouřícím členem rodiny je matka (38 ţáků = 42,7%). Nejméně kouří sourozenci (15 ţáků = 16,9%). Z 9.tříd ţáci nejčastěji uváděli, ţe nejvíce kouří otec (36 ţáků = 40,9%) a hned vzápětí matka (30 ţáků = 34,1%). Nejméně ţáků uvedlo sourozence (16 = 18,2%) a dědečka (17 = 19,3%). Z toho je patrné, ţe v obou srovnávaných třídách jsou výsledky v podstatě stejné.
Tabulka č.54: Alkohol Pili jste alkohol?
6.třída ( n = 89)
9.třída ( n = 88)
Freq
%
Freq
%
33
37,1
14
15,9
příleţitostně
54
60,7
73
83,0
pravidelně
2
2,2
1
1,1
51
57,3
24
27,3
příleţitostně
38
42,7
64
72,7
pravidelně
0
0,0
0
0,0
84
94,4
39
44,3
příleţitostně
5
5,6
48
54,5
pravidelně
0
0,0
1
1,1
81
91,0
42
47,7
a) pivo: ne
b) víno: ne
c) destiláty: ne
d) likéry: ne
1 0 2
příleţitostně
8
9,0
46
54,3
pravidelně
0
0,0
0
0,0
67
75,3
31
35,2
příleţitostně
22
24,7
55
62,5
pravidelně
0
0,0
2
2,3
e) koktejly: ne
Ukazuje se, ţe 3 ţáci z obou tříd uvedli, ţe pravidelně pijí pivo. Jinak ţádný z uvedených nápojů pravidelně nekonzumují. Ţáci skoro vůbec nepijí destiláty a likéry. Rozdíly mezi třídami jsou samozřejmě větší díky tomu, ţe ţáci 9.tříd jsou starší, tudíţ je velká pravděpodobnost, ţe jiţ zkusili alkohol. Např. víno příleţitostně pije 38 ţáků 6.tříd (42,7%) a 64 ţáků 9.tříd (72,7%).
Tabulka č.55: Opilost Byli jste během tohoto pololetí opilí?
6.třída ( n = 89)
9.třída ( n = 88)
Freq
%
Freq
%
a) ne
84
94,4
55
62,5
b) jedenkrát
5
5,6
20
22,7
c) vícekrát
0
0,0
13
14,8
V této otázce je opět velký rozdíl mezi třídami a to díky věku ţáků. Nejvíce ţáků z obou tříd ale uvedlo, ţe během tohoto pololetí opilí nebyli: 84 ţáků z 6.tříd (94,7%) a 55 ţáků z 9.tříd (62,5%). Nikdo z 6.tříd nebyl vícekrát opilý během tohoto pololetí. Z 9.tříd bylo vícekrát opilých 13 ţáků (14,8%). Tabulka č.56: Informace o drogách Odkud se dovídáte o drogách? a) učitele: ano ne b) spoluţáci: ano ne
6.třída ( n = 89)
9.třída ( n = 88)
Freq
%
Freq
%
46
51,7
71
80,7
43
48,3
17
19,3
19
21,3
36
40,9
70
78,7
52
59,1
1 0 3
c) kamarádi: ano
19
21,3
42
47,7
70
78,7
46
52,3
14
15,7
14
15,9
75
84,3
74
84,1
23
25,8
43
48,9
ne
66
74,2
45
51,1
f) časopisy: ano
37
41,6
54
61,4
52
58,4
34
38,6
19
21,3
18
20,5
70
78,7
70
79,5
7
7,9
5
5,7
82
92,1
83
94,3
62
69,7
73
83,0
27
30,3
15
17,0
10
11,2
13
14,8
79
88,8
75
85,2
48
53,9
66
75,0
41
46,1
22
25,0
8
9,0
4
4,5
81
91,0
84
95,5
ne d) lékař: ano ne e) denní tisk: ano
ne g) knihy: ano ne h) rozhlas: ano ne i) televize: ano ne j) kino: ano ne k) internet: ano ne l) jiné: ano ne
Jiné:
6.třída ( n = 8)
9.třída ( n = 4)
Freq
%
Freq
%
matka
1
12,5
0
0,0
policisté
4
50,0
0
0,0
rodiče
2
25,0
3
75,0
školní programy
0
0,0
1
25,0
letáky
1
12,5
0
0,0
Z této tabulky plyne, ţe největší rozdíly mezi 6. a 9. třídou jsou tyto: učitele jako zdroj informací uvedlo 46 ţáků 6.tříd (51,7%) a 71 ţáků 9.tříd (80,7%); spoluţáky uvedlo 19 ţáků 6.tříd (21,3%) a 36 ţáků 9.tříd (40,9%); kamarády uvedlo 19 ţáků 6.tříd (21,3%) a 42 ţáků 9.tříd (47,7%); denní tisk uvedlo 23 ţáků 6.tříd (25,8%) a 43 ţáků 9.tříd 1 0 4
(48,9%); časopisy 37 ţáků 6.tříd (41,6%) a 54 ţáků 9.tříd (61,4%); internet 48 ţáků 6.tříd (53,9%) a 66 ţáků 9.tříd (75,0%). Jinak jsou si výsledky mezi třídami podobné. Rozdíly mezi třídami jsou dány tím, ţe starší ţáci jsou více informovaní, dělá se pro ně více preventivních programů, více komunikují o drogách se svými vrstevníky.
Tabulka č.57: Situace doma Mluvilo se během tohoto pololetí u vás doma o drogách?
6.třída ( n = 89)
9.třída ( n = 88)
Freq
0%
Freq
%
a) často
2
2,2
4
4,5
b) zřídka
18
20,2
23
26,1
c) nikdy
69
77,5
61
69,3
Z tabulky je patrné, ţe nejvíce ţákou obou tříd označilo variantu c = nikdy během tohoto pololetí se u nich doma nemluvilo drogách: 69 ţáků 6.tříd (77,5%) a 61 ţáků 9.tříd (69,3%). Tyto výsledky jsou víceméně stejné. Nejméně ţáků uvedlo, ţe se u nich doma často baví o drogách. Toto uvedli 2 ţáci 6.tříd (2,2%) a 4 tříd 9. (4,5%).
Tabulka č.58: Kde byla respondentům nabídnuta droga Byla-li vám nabídnuta droga,
6.třída ( n = 89)
9.třída ( n = 88)
uveďte kde. Freq
%
Freq
%
0
0,0
0
0,0
89
100,0
88
100,0
0
0,0
4
4,5
ne
89
100,0
84
95,5
c) na diskotéce, v klubu: ano
0
0,0
9
10,2
a) doma: ano ne b) ve škole: ano
1 0 5
ne d) v hospodě: ano ne e) jinde: ano ne
89
100,0
79
89,8
0
0,0
4
4,5
89
100,0
84
95,5
14
15,7
34
38,6
75
84,3
54
61,4
Ţádný z dotazovaných ţáků neuvedl, ţe mu někdo doma nabídl drogu. V 6.třídách nikdo neuvedl, ţe by mu byla nabídnuta droga ve škole, na diskotéce a v hospodě. Je to stále díky věku ţáků v 6.třídách. Nejvíce ţáků z 9.tříd si vybralo moţnost d = jinde, celkem 34 ţáků (38,6%) a moţnost c = na diskotéce si vybralo 9 ţáků (10,2%). Tabulka č.59: Kdo dal respondentům drogu Kdo vám v případě nabídky drogu dal?
6.třída ( n = 89)
9.třída ( n = 88)
Freq
%
Freq
%
a) člen rodiny
1
1,1
0
0,0
b) spoluţák
0
0,0
5
5,7
c) kamarád
1
1,1
25
28,4
d) cizí osoba
14
15,7
11
12,5
e) nikdo
73
82,1
47
53,4
Z uvedených výsledků je patrné, ţe nejčastěji byla zastoupena moţnost e = nikdo: 73 ţáků z 6.tříd (82,1%) a 47 ze tříd 9.(53,4%). Největší rozdíl mezi 6. a 9.třídou je v tom, ţe drogu jim dal kamarád. Toto uvedl jeden ţák 6.třídy (1,1%) a 25 ţáků z 9.třídy (28,4%). Tabulka č.60: Koupě drogy Koupili jste si drogu?
6.třída ( n = 89)
9.třída ( n = 88)
Freq
%
Freq
%
a) ano
1
1,1
4
4,6
b) ne
88
98,9
83
95,4
1 0 6
Výsledek této tabulky je téměř shodný. 88 ţáků z 6.tříd (98,9%) a 83 ze tříd 9. uvedlo (95,4%), ţe si nikdy nekoupilo drogu. Tu si koupilo celkem 5 ţáků. Tabulka č.61: Odmítnutí Dokáţete odmítnout drogu?
6.třída ( n = 89)
9.třída ( n = 88)
Freq
%
Freq
%
a) ano
80
89,9
80
90,9
b) ne
1
1,1
2
2,3
c) nevím
8
9,0
6
6,8
Výsledky z této tabulky jsou téměř shodné. Většina ţáků uvedla, ţe dokáţí odmítnout drogu, a to celkem 80 ţáků z 9.tříd (90,9%) a 80 ţáků z 6.tříd (89,9%). Tabulka č.62: Zkouška Zkusili jste během tohoto pololetí nějakou drogu mimo alkoholu a tabáku?
6.třída ( n = 89)
9.třída ( n = 88)
Freq
%
Freq
%
a) ne
87
97,8
69
78,4
b) jedenkrát
2
2,2
16
18,2
c) vícekrát
0
0,0
3
3,4
Z výpovědí respondentů plyne, ţe celkem 87 ţáků ze 6.tříd (97,8%) a 69 ţáků z 9.tříd (78,4%) nezkusilo během tohoto pololetí ţádnou drogu mimo alkoholu a tabáku. Ţáci 6.tříd nevyzkoušeli ţádnou drogu vícekrát = varianta c. Tuto variantu vybrali 3 ţáci z 9.tříd (3,4%).
Tabulka č.63: Přátelé Zkusil během tohoto pololetí drogu někdo z vašich přátel?
6.třída ( n = 89)
9.třída ( n = 88)
Freq
%
Freq
%
a) ne
78
87,6
45
51,1
b) jedenkrát
7
7,9
19
21,6 1 0 7
c) vícekrát
4
4,5
24
27,3
Ukazuje se, ţe celkem 78 ţáků (87,6%) z 6.tříd uvedlo, ţe nikdo z jejich přátel nezkusil drogu. Z 9.tříd to uvedlo celkem 45 ţáků (51,1%). Nejméně volenou variantou u ţáků 6.tříd byla varianta c = vícekrát (4 ţáci = 4,5%). U ţáků 9.tříd byla nejméně uváděnou variantou varianta b = jedenkrát (19 ţáků = 21,6%).
Tabulka č.64: Co je to Co je to zkusit drogu?
6.třída ( n = 89)
9.třída ( n = 88)
Freq
%
Freq
%
a) slabost
21
23,6
20
23,0
b) odvaha
7
7,9
3
3,4
c) zvědavost
61
68,5
64
73,6
Z těchto výsledků vyplývá, ţe ţáci 6. a 9.tříd uvedli téměř stejné varianty. Nejvíce jich uvedlo, ţe zkusit drogu je podle nich zvědavost (61 ţáků z 6. tříd = 68,5% a 64 ţáků z 9.tříd = 73,6%).
Tabulka č.65: Které drogy znají respondenti Označte drogy, které máte v povědomí? a) streroidy: ano ne
6.třída ( n = 89)
9.třída ( n = 88)
Freq
%
Freq
%
35
39,3
58
66,7
54
60,7
29
33,3 1 0 8
b) lysohlávky: ano
22
24,7
69
78,4
67
75,3
19
21,6
27
30,3
55
62,5
62
69,7
33
37,5
3
3,4
6
6,8
86
96,6
82
93,2
30
33,7
54
61,4
ne
59
66,3
34
38,6
f) braun: ano
3
3,4
5
5,7
86
96,6
83
94,3
72
80,9
80
90,9
17
19,1
8
9,1
15
16,9
44
50,0
74
83,1
44
50,0
47
52,8
75
85,5
42
47,2
13
14,8
7
7,9
19
21,6
ne
82
92,1
69
78,4
k) kokain: ano
80
89,9
81
92,0
9
10,1
7
8,0
76
85,4
80
90,9
13
14,6
8
9,1
49
55,1
77
87,5
40
44,9
11
12,5
n) LSD: ano
18
20,2
67
76,1
ne
71
79,8
21
23,9
25
28,1
36
40,9
64
71,9
52
59,1
72
80,9
78
88,6
17
19,1
10
11,4
10
11,2
4
4,5
79
88,8
84
95,5
51
57,3
77
87,5
38
42,7
11
12,5
ne c) opium: ano ne d) kodein: ano ne e) morfin: ano
ne g) kofein: ano ne h) toluen: ano ne i) pervitin: ano ne j) rohypnol: ano
ne l) marihuana: ano ne m) extáze: ano ne
o) amfetamin: ano ne p) heroin: ano ne q) noxyron: ano ne r) hašiš: ano ne
1 0 9
s) Čikuli: ano
8
9,0
6
6,8
81
91,0
82
93,2
3
3,4
0
0,0
ne
86
96,6
88
100,0
u) crack: ano
18
20,2
47
53,4
ne
71
79,8
41
46,6
0
0,0
0
0,0
89
100,0
88
100,0
0
0,0
0
0,0
ne
89
100,0
88
100,0
x) jiné 3: ano
0
0,0
0
0,0
89
100,0
88
100,0
0
0,0
0
0,0
89
100,0
88
100,0
ne t) peyotl: ano
v) jiné 1: ano ne w) jiné 2: ano
ne y) jiné 4: ano ne
Z této tabulky je patrné, ţe ţáci 6.třír mají nejvíce v povědomí tyto drogy: kofein (72 ţáků = 80,9%), pervitin (47 ţáků = 52,8%), kokain (80 ţáků = 89,9%), marihuana (76 ţáků = 85,4%), extáze (49 ţáků = 55,1%), heroin (72 ţáků = 80,9%) a hašiš (51 ţáků = 57,3%). Nejméně mají v povědomí: kodein, braun, toluen, rohypnol, noxyron, čikuli, peyotl. Ţáci 9.tříd znají nejvíce tyto drogy: steroidy (58 ţáků = 66,7%), lysohlávky (69 ţáků = 78,4%), opium (55 ţáků = 62,5%), morfin (54 ţáků = 61,4%), kofein (80 ţáků = 90,9%), pervitin (75 ţáků = 85,5%), kokain (81 ţáků = 92,0%), marihuana (80ţáků = 90,9%), extáze (77 ţáků = 87,5%), LSD (67 ţáků = 76,1%), heroin (78 ţáků = 88,6%) a hašiš (77 ţáků = 87,5%). Nejméně vědí o: peyotl, čikuli, noxyron, braun, kodein.
8.3 Bivariační analýza Graf č.1: Jak se měli respondenti toto pololetí – dělení dle škol
1 1 0
Z tohoto grafu je patrné, ţe respondenti ze všech tří škol, ve kterých byl realizovám výzkum, nejvíce vybírali varianu c = šlo to. Nejméně zvolenou variantou byla varianta e = hrozně. Z toho plyne, ţe ţáci se měli, aţ na malé vyjímky, během tohoto pololetí dobře. Graf č.2: Kapesné respondentů – dělení dle škol
Z tohoto grafu plyne, ţe nejvíce ţáků ze školy 3 (ZŠ Antonínská) dostávalo kapesné ve výši do 50 Kč (varianta b). Nejvíce ţáků jak ze školy 2 (ZŠ Janouškova), tak ze školy 1 (ZŠ Merhautova), nedostávalo ţádné kapesné. Ţáci ze všech tří škol volili nejméně variantu d, coţ znamená, ţe nedostávali kapesné do výše 150Kč. Graf č.3: Opilost - dělení dle škol 1 1 1
Z grafu tabulky č.5 vyplývá, ţe nejvíce ţáků všech tří škol nebylo během tohoto pololetí opilých. Nejméně ţáků bylo opilých vícekrát. Graf č.4: Místa, kde byla droga nabídnuta respondentům - dělení dle škol
Z tohoto grafu je patrné, ţe ţákům ve většině případech byla droga nabídnuta jinde neţ doma, ve škole, na diskotéce, v hospodě.
Otázka č.18 podle skladby souborů dle škol, pohlaví a srovnání 6. a 9.třídy: Které drogy máte v podvědomí? Graf č.5: Skladba souborů dle pohlaví
1 1 2
steroidy lysohlávky opium kodein morfin braun kofein toluen pervitin rohypnol
Pohlaví 1 ( n = 155) Pohlaví 2 ( n = 175)
kokain marihuana extáze LSD amfetamin heroin noxyron hašiš Čikuli peyotl crack jiné 0,00%
20,00%
40,00%
60,00%
80,00%
100,00%
Z tohoto grafu vyplývá, ţe dívky znají nejvíce tyto drogy: kofein, kokain, heroin a marihuana. Nejméně znají: peyotl, čikuli, noxyron, braun a kodein. Chlapci mají nejvíce v podvědomí: kofein, kokain, marihuana a heroin. Nejméně znají: peyotl, čikuli, noxyron, rohypnol, braun, kodein. Z toho je patrné, ţe jak dívky, tak chlapci mají v podvědomí tytéţ drogy. Graf č.6: Skladba souborů dle škol
1 1 3
steroidy lysohlávky opium kodein morfin braun kofein toluen pervitin rohypnol
Škola 1 ( n = 98) Škola 2 ( n = 118) Škola 3 ( n = 114)
kokain marihuana extáze LSD amfetamin heroin noxyron hašiš Čikuli peyotl crack jiné 0,00%
20,00%
40,00%
60,00%
80,00%
100,00%
Tento graf potvrzuje údaje z grafu minulého, coţ znamená, ţe ţáci všech tří škol znají tytéţ drogy.
Graf č.7: Skladba souborů dle porovnání 6. a 9.tříd 1 1 4
steroidy lysohlávky opium kodein morfin braun kofein toluen pervitin rohypnol
6.třída ( n = 89) 9.třída ( n = 88)
kokain marihuana extáze LSD amfetamin heroin noxyron hašiš Čikuli peyotl crack jiné 0,00%
20,00%
40,00%
60,00%
80,00%
100,00%
Tento graf potvrzuje údaje z grafu minulého.
1 1 5
Otázka č.17 podle skladby souborů dle škol, pohlaví a srovnímí 6. a 9.třídy: Co je to zkusit drogu? Graf č.8: Skladba souborů dle pohlaví
Z grafu je patrné, ţe velká většina ţáků uvedla, ţe zkusit drogu znamená zvědavost. Nejméně ţáků uvedlo, ţe je to odvaha. Graf č.9: Skladba souborů dle škol
Z toho grafu je opět patrné, ţe nejvíce zvolenou odpovědí je c = zvědavost.
1 1 6
Graf č.10: Skladba souborů dle porovnání 6. a 9.tříd (%)
Z tohoto grafu opět vyšla jako nejfrekventovanější varianta, varianta c = zvědavost.
1 1 7
8.4 Analýza hypotéz H1: „Ţáci 6.tříd se dozvídají o drogách více od učitelů neţ ţáci 9.tříd“ H2: „Chlapci dokáţí spíše odmítnout drogy neţ dívky“ H3 „Na základní škole Janouškova je více ţáků, kteří doposud nekouřili, neţ na základních školách Merhautova a Antonínská.“ Hypotéza 1 H1: „Ţáci 6.tříd se dozvídají o drogách více od učitelů neţ ţáci 9.tříd“ H1: falsifikována ( p < 0,001) Graf č.11: H1
Hladina statistické významnosti (p) = 0,0000407 Chi square = 16,60 Z grafu je patrné, ţe ţáci 6.tříd ( 51,7%) se dozvídají od učitelů informace méně neţ ţáci 9.tříd (80,7%).
1 1 8
Hypotéza č.2 H2: „Chlapci dokáţí spíše odmítnout drogy neţ dívky“ H2: falsifikována (rozdíl je nevýznamný) Graf č.12: H2
Chlapci ano ne + nevím
Dívky 136 19
156 19
Hladina statistické významnosti = 0,6907049 Chi square = 0,16
Z grafu vyplývá, ţe celkem 89,1% dívek dokáţe drogu odmítnout a 87,7 % chlapců ji odmítne taky. Tento výsledek je tudíţ nevýznamný.
1 1 9
Hypotéza č.3 H3 „Na základní škole Janouškova je více ţáků, kteří doposud nekouřili, neţ na základních školách Merhautova a Antonínská.“ H3: potvrzena
Graf č.13: H3
Rozdíl mezi ZŠ Merhautova a ZŠ Janouškova: graf č.14
Škola ne ano
1 39 59
2 53 65
Hladina statistické významnosti = 0,4487429
1 2 0
Chi square = 0,57 Tento výsledek je nevýznamný. Rozdíl mezi ZŠ Janouškova a ZŠ Antonínská: graf č.15
Škola ano ne
2 53 65
3 32 82
Hladina statistické významnosti = 0,0077629 Chi square = 7,09 p < 0,01
Z grafu vyplývá, ţe 44,10% ţáků ze základní školy Janouškova dosud nikdy nekouřilo. Je to více neţ na základní škole Merhautova (39,80%) i na základní škole Antoníská (28,90%).
1 2 1
9. Diskuse Realizace výzkumného šetření byla provedena na třech základních školách v Brně, a to na základní škole Merhautova, základní škole Janouškova a na základní škole Antonínská. Výzkum byl proveden na druhém stupni všech tří základních škol. Při realizaci svého výzkumu jsem přišla do styku s učiteli prevenci a s ţáky 6.- 9. třídy. Všichni tři metodici prevence byli velice ochotní se mnou spolupracovat a předloţili ve svých vyučovacích hodinách ţákům mé dotazníky. Do 14 dnů je ţáci vyplnili a nakonec jsem si je přišla do škol vyzvednout. Velká většina dotazníků byla vyplněna bezchybně, ale našly se i takové, které byly poškrtané nebo s vymyšlenými odpověďmi. Dle mého názoru tomu tak bylo, protoţe ţáci na druhém stupni jsou v období puberty, takţe jim mohlo vyplnění dotazníku připadat směšné nebo potupné nebo to prostě bojkotovali. Tyto dotazníky byly vyřazeny. Celkově ale mám z realizace výzkumného šetření dobrý pocit. Vypracování empirické části bylo celkem sloţité a časově náročné. Výsledkem výzkumného šetření je to, ţe velká většina ţáků nebyla během tohoto pololetí opilá (zde je patrný velký rozdíl mezi ţáky 6. a 9.tříd). Výborným výsledkem je to, ţe velké většině všech dotazovaných ţáků nebyla nabídnuta droga ve škole. Nejvíce ţáků má v podvědomí tyto drogy: kofein, kokain, heroin a marihuanu. Opět jsou zde patrné rozdíly mezi pohlavími, a téţ mezi 6.a 9.třídou, jelikoţ ţáci z 9. tříd jsou více informovaní a drogách a také abslolvovali více protidrogových programů. Podle těchto výsledků si sama osobně myslím, ţe by bylo dobré více vytvářet a realizovat protidrogové programy pro mladší ţáky. Celkově by ţáci měli být ale více informováni o nebezpečích a rizicích drog, jelikoţ z mého výzkumu vyplynulo, ţe většina ţáků povaţuje drogový experiment za zvědavost, coţ je skutečnost velice alarmující (dle výledku grafů). Metodici prevence i lidé, kteří realizují protidrogové programy, by se měli jednak více zaměřit na mladší ţáky a druhak zvýšit intenzitu realizace těchto programů. Čím více jich totiţ bude, tím více budou ţáci celkově informovaní o drogách. Zdrojem informací o rizicích spojených s drogami by měli být
1 2 2
rodiče, kteří by si i přes to, ţe je dnešní doba velice uspěchaná, měli udělat na své děti více času a věnovat se jim. Velká část všech dotazovaných uvedla, ţe s nimi rodiče o drogách nemluví, coţ je špatně, protoţe nejvíce informací by měli ţáci získávat od rodiny. Dle mého názoru rodiče o drogách moc s dětmi nemluví, protoţe je to pro ně tabu nebo o nich také nemají dostatek informací, a nebo předpokládají, ţe o drogách se dostatečně ţáci dozvídají ve škole. Tomu by šlo podle mě zabránit tím, ţe na třídních schůzkách by byl přítomen metodik prevence a vysvětlil by rodičům, jak je důleţité mluvit s dětmi o drogách doma. Cíle empirické části mé diplomové práce se podařilo splnit. Zjistila jsem jaké mají ţáci na druhém stupni základních škol zkušenosti s drogami a jaké na ně mají názory, odkud se o drogách dozvídají, jestli s nimi o drogách mluví i rodiče doma, jestli dokáţí odmítnout drogu, jestli konzumují alkohol, kdy poprvé kouřili cigaretu, apod. Výzkum ukázal, ţe ţáci na druhém stupni základních škol jsou sice dostatečně informování o drogách, ale měli by být informování více. Výsledkem by mělo být více prevntivních programů, větší informovanost jak ţáků, tak i rodičů, a hlavně zapojení rodičů do drogové problematiky.
1 2 3
Závěr
Diplomová práce se zabývá zjištěním aktuální situace na druhém stupni základních škol v Brně. Tuto situaci se podařilo zmapovat. Bylo zjištěno, ţe ţáci mají být více informování o drogové problematice. Velkým rozdílem je informovanost ţáků 9. a 6.tříd., coţ se musí zlepšit. Tato práce obsahuje část teoretickou a praktickou. Teoretická část vymezuje základní pojmy, podává historický přehled uţívání drog a přehled návykových látek, obsahuje přehled legislativy, vysvětluje pojem prevence a minimální preventivní program, mapuje situaci ve světě a České republice. Praktická část se zaměřuje hlavně na metody a cíle výzkumu. Také jsou zde rozebrány univariační a bivariační analýzy a jsou zde ověřovány hypotézy. Největší nebezpeční představují drogy samozřejmě pro děti. Dítě, které zkusí drogu, se stává rychleji závislé, situace se mu snadno vymyká z rukou a také se závisloti hůře zbavuje. Je tedy velice důleţité podat dětem přesné a věrohodné informace jak o účincích, tak o rizicích spojených s drogami. Čím více budou děti o drogách vědět, tím více si budou schopny představit všechna nebezpečí, která jsou spojená s drogami a budou schopny více odolávat tomuto pokušení. V rodině získává člověk ty nejdůleţitější informace, nejzákladnější pohledy na svět a podle ţivota v rodině si člověk utváří svůj ţebříček hodnot. Je s podivem, ţe tohoto aspoketu si všímá velmi málo lidí, coţ by se mělo změnit. Protidrogové postoje a zdravý ţivotní styl by se měly dětem vštěpovat jiţ od raného věku, je proto velice důleţité, aby byli rodiče v těchto postojí za jedno.
1 2 4
Resumé Diplomová práce na téma Drogová prevence na druhém stupni základních škol se snaţí zobrazit aktuální situaci ţáků a jejich znalost v oblasti drogové tématiky. Obsahuje část teoretickou a praktickou. Teoretická část vymezuje základní pojmy, podává historický přehled uţívání drog a
přehled návykových látek, obsahuje přehled legislativy,
vysvětluje pojem „prevence“ a „minimální preventivní program“, mapuje situaci ve světě a České republice. Praktická část se zaměřuje hlavně na metody a cíle výzkumu. Jsou zde rozebrány výsledky univariační a bivariační analýzy a analyzovány vytyčené hypotézy. Cíle empirické části diplomové práce se podařilo splnit. Autorka zjistila, jaké mají ţáci na druhém stupni základních škol zkušenosti s drogami, jaké na ně mají názory, odkud se o drogách dozvídají, jestli s nimi o drogách mluví i rodiče doma, jestli dokáţí odmítnout drogu, jestli konzumují alkohol, kdy poprvé kouřili cigaretu, apod.
Summary Thesis on drug prevention in secondary schools is trying to illustrate the current situation of students and their knowledge in the area concerning drugs. It contains a theoretical and a practical part. The theoretical part defines basic terms, gives a historical overview of drug usage and a list of addictive substances, contains an overview of legislature, explains the terms „prevention“ and „minimal preventive programme“ and maps the situation around the world and in the Czech Republic. The practical part focuses mainly on methods and goals of research. Results of univariate and bivariate analysis are discussed here and hypotheses outlined are analyzed. Goals of the empirical part of the thesis have been accomplished. The author found the secondary schools‘ students experiences with drugs, what they think about drugs, from where they learn about drugs, if their parents talk to them about drugs, if they can refuse a drug, if they consume alcohol, when they first smoked a cigarette etc.
1 2 5
POUŢITÁ LITERATURA: 1) BERGERET, J. Toxikomanie a osobnost. Praha: Victoria Publishing, 1995, 91 s. ISBN 80-7187-003-X. 2) CONRAD, CH. Konopí pro zdraví. Praha: Pragma, 2001. ISBN 80-7205-834-7. 3) DANKO,
P.
Drogy
[on-line],
c2003.
Dostupný
z
www:
http://www.paveldanko.com/drogy/ 4) DISMAN, M., POLANECKÝ, V., STEHLÍKOVÁ, E., STUDNIČKOVÁ, B., ŠEJDA, J. Drogy, alkohol, tabák a životní styl. Hyg. st. hl. m. Prahy, Praha 1995. 5) DROGY [online]. c2008 [cit. 13. července 2007]. Dostupný z www: http://antidrog.webzdarma.cz/index.htm. 6) DROGY INFORMAČNÍ WEB O DROGÁCH. [online]. c2008. Dostupný z www: http://drogy.ful.cz/drogy/pervitin/ 7) DROGY INFORMAČNÍ WEB O DROGÁCH. [online]. c2008. Dostupný z www: http://drogy.ful.cz/drogy/heroin/ 8) DROGY INFORMAČNÍ WEB O DROGÁCH. [online]. c2008. Dostupný z www: http://drogy.ful.cz/drogy/kokain/ 9) DROGY INFORMAČNÍ WEB O DROGÁCH. [online]. c2008. Dostupný z www: http://drogy.ful.cz/drogy/lsd/ 10) DROGY INFORMAČNÍ WEB O DROGÁCH. [online]. c2008. Dostupný z www: http://drogy.ful.cz/drogy/extaze/ 11) DROGY INFORMAČNÍ WEB O DROGÁCH. [online]. c2008. Dostupný z www: http://drogy.ful.cz/drogy/marihuana/ 12) Drogová situace v ČR na počátku nového tisíciletí [on-line], c2002. Dostupný z www: http://docs.google.com/viewer?a=v&q=cache:KteUQw6dmE0J:www.drogyinfo.cz/index.php/content/download/1340/6258/file/trendy.pdf+Drogov%C3%A 1+situace+v+%C4%8CR+na+po%C4%8D%C3%A1tku+nov%C3%A9ho+tis% C3%ADcilet%C3%AD&hl=cs&gl=cz&pid=bl&srcid=ADGEESgZIRixCfcXS9 Qao3M6QPGd5HMoqk4lrpMsQitv6qDNMVi3U9PmSmvmsjqmqoNfVpi6JypZ
1 2 6
qe5fn186PJcVWcY580PPz3mHmC8AnCExIRao1krh1D2rvide2OkILyvLe7oJK ENM&sig=AHIEtbRpC73i33KZnFDR1JTjnu_3W33mhA 13) DROGY-INFO. Drogy a zákon [on-line], c2003-2006. Dostupný z www: http://www.drogy-info.cz/index.php/info/drogy_a_zakon 14) ENPSYRO.
Trestní
zákon
[on-line],
c2009.
Dostupný
z
www:
z
www:
http://www.biotox.cz/enpsyro/pj3zak4.html 15) ENPSYRO.
Drogy
a
zákon
[on-line],
c2009.
Dostupný
http://www.biotox.cz/enpsyro/pj3zak.html 16) HAJNÝ, M. O rodičích, dětech a drogách. Praha: Grada publishing, 2001. ISBN 80-247-0135-9. 17) HELLER, J., PECINOVSKÁ, O. a kol.: Závislost známá neznámá. Praha, Grada, 1996, 162 s. ISBN 80-7169-277-8. 18) EPI INFO (verze 6,04cz). Chí kvadrát test a jeho modifikace. 19) ILLES, T. Děti a drogy. Praha: ISV nakladatelství, 2002. 20) JANÍK, A.; DUŠEK, K. Drogové závislosti. Praha: Ústav zdravotní výchovy, 1988, 49 s. 21) JOHN, R., PRESL.J. Drogy – 106 otázek a odpovědí. Praha: Medea kultur, 83 s. 22) KACHLÍK,P. Typy a účinky drog [on-line], c2004. Dostupný z www: http://www.ped.muni.cz/wsedu/zdroj_mat/stud_mat/luhacovice_ped_dny/Typy_ drg.pps?sid=9fkoev7b41dp2hpibc3dd69np0. 23) KRÁLÍKOVÁ, E., KOZÁK, J. Jak přestat kouřit. Praha: Medica, Maxdorf, Praha 1996. 24) LEARY, T., METZNER, R., ALPERT, R. Psychedelie, trilogie o halucinogenech. Praha: Levné knihy Kma, 2000. ISBN 80-86425-97-5. 25) MANN, J. Jedy, drogy, léky. Praha: Academia, 1996. 26) MASTERS, R., HOUSTONOVÁ, J. Druhy psychedelické zkušenosti. Praha: DharmaGaia a Maťa, 2004. ISBN 80-86685-18-7. 27) MATURITA. Drogy, jejich historie a zneužívání [on-line]. Dostupný z www: http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=6205 28) MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDAŢE A TĚLOVÝCHOVY. Prevence rizikového
chování
[on-line],
c2006.
Dostupný
z
www:
1 2 7
http://www.msmt.cz/socialni-programy/prevence 29) MCKENNA, T. Návrat archaismu. Praha: DharmaGaia, 2000. ISBN 80-8590563-9. 30) árodní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti. Mezinárodní úmluvy
OSN
[on-line],
c2003.
Dostupný
z
www:
http://www.drogyinfo.cz/index.php/info/drogy_a_zakon/mezinarodni_pravo/me zinarodni_umluvy_osn 31) NEŠPOR, K. Jak poznat účinky drog a jaká mají rizika. Praha: Státní zdravotní ústav, 1997, 16 s. ISBN 80-7071-079-9. 32) NEŠPOR, K. Návykové chování a závislost. Praha: Portál, 2000. ISBN 807178-432-X. 33) NEŠPOR, K. Vaše děti a návykové látky. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178515-6. 34) NEŠPOR, K., CSÉMY, L., PERNICOVÁ, H. Problémy s návykovými látkami ve školním prostředí, Časná a krátká intervence. Praha: Sportprag, 1998. 35) NEŠPOR, K., PROVAZNÍKOVÁ, H. Slovník prevence problémů působených návykovými látkami. Praha: Fortuna, 1999. ISBN 80-7071-123-X. 36) NEŠPOR, K. Problémy s návykovými látkami v ordinaci praktického lékaře. Praha: Galén, 1999, 109 s. ISBN 80-7262-002-9. 37) NEŠPOR, K.; CSÉMY, L.; SOVINOVÁ, H. Programy prevence závislostí a možnosti jejich hodnocení. Praha: Státní zdravotní ústav, 1998, 68 s. ISBN 807071-110-8. 38) NEŠPOR, K.; CSÉMY, L. Léčba a prevence závislosti. Praha: Psychiatrické centrum, 1996, 203 s. ISBN 80-85121-52-2. 39) NOVÁKOVÁ, D. Metodika protidrogové prevence pro pedagogy. Praha: Národní centrum podpory zdraví, 1995, 14 s. ISBN 80-7071-012-8. 40) NOŢINA, M. Svět drog v Čechách. Praha: Nakladatelství KLP, 1996. 41) PEDAGOGICKÁ FAKULTA MU BRNO. Instituce v systému prevence [online]. Dostupný z www: http://www.ped.muni.cz/ 42) PEDAGOGICKO PSYCHOLOGICKÁ PORADNA. Preventivní program pro
1 2 8
ZŠ [on-line], c2008. Dostupný z www: http://www.pppuk.cz/poradny/teplice/prevence 43) PETROŠ,O.
Drogy a legislativa [on-line], c2004. Dostupný z www:
http://www.drogyinfo.cz/index.php/info/drogy_a_zakon/zakon_pod_lupou/drogy_a_legislativa 44) POPOV, P. Přehled drog a jejich účinků. Praha: Národní centrum podpory zdraví, 1994, 15 s. ISBN 80-7071-013-6. 45) RADA EVROPSKÉ UNIE: Protidrogový akční plán EU na období 2005-2008. Úřad vlády České republiky, 2005, 54 s. ISBN 80-86734-57-9. 46) RIESEL, P. Lesk a bída drog. Olomouc: Votobia, 1999, 87 s. ISBN 80-7198348-9. 47) SANANIM o.s. Drogová poradna [online]. c2002-2008 [cit. 15. srpna 2007]. Dostupný z WWW: http://www.drogovaporadna.cz/rubrika.php?rubrika=7 48) TELČEROVÁ, V.. Nový trestní zákoník. Množství větší než malé bude od 1. ledna 2010 oficiálně stanoveno [on-line], citováno dne 25. prosince 2009. Dostupný
z
www:
http://www.topzine.cz/magazin/novy-trestni-zakonik-
mnozstvi-vetsi-nez-male-bude-od-1-ledna-2010-oficialne-stanoveno 49) TYLER,
A.
Drogy
v ulicích.
Praha:
Ivo
Ţelezný,
2000.
s.
426.
ISBN 80-237-3606-X 50) VALÍČEK, P. Rostlinné omamné drogy. Benešov, Start, 2000. ISBN 80-8623109-7. 51) WIKIPEDIE. Otevřená encyklopedie [online], c2008, poslední revize 12. 10. 2009 . Dostupný z www: http://cs.wikipedia.org/wiki/Droga
1 2 9
Seznam příloh Příloha 1 – fotografie Příloha 2 -dotazník
1 3 0
Příloha 1
Obr.č.1: Kokain (http://img.aktualne.centrum.cz/144/92/1449285-bily-prasek-kokain.jpg [online], 2007)
Obr.č.2: Lysohlávky 1 3 1
(http://www.salix.cz/ [online], 2007)
Obr.č.3: Crack (http://akisqnuk.org/clc/images/crack-15.jpg [online], 2010)
Obr.č.4: Jak „pracuje“ crack (static.howstuffworks.com/gif/crack-dopamine.gif [online], 2010)
1 3 2
Obr.č.5: Extáze (www.colourplanet.cz/.../12498548.jpg [online], 2009)
Obr.č.6: Halucinogeny (www.volny.cz/.../media/prehled/halucinogeny.jpg [online], 2001)
Obr.č.7: Hašiš (http://web.quick.cz/daemon.cz/pic/hash.jpg [online])
1 3 3
Obr.č.8: Heroin (http://www.drugrehabnewhampshire.com/ [online], 2009)
Obr.č.9: Heroin (http://tothewire.files.wordpress.com/2008/12/heroin.gif [online])
1 3 4
Obr.č.10: LSD (http://lide.gymcheb.cz/~zuschov/par_slov_o_drogach.html [online])
Obr.č.11: Marihuana (http://www.odderhojskole.dk/spring06/majbrit/images/marihuana.jpg [online])
1 3 5
Obr.č.12: Morfin (http://anti-drog.uv.ro/html/opiat.html [online])
Obr.č.12: Opium (http://www.drugs-opium.com/ [online])
1 3 6
Obr.č.13: Pervitin http://img.radio.cz/pictures/socialni/drogy/ [online])
Obr.č.14: Marihuanové pole (http://skunky.webovastranka.cz/ [online])
1 3 7
Obr.č.15: Steroidy (http://www.navrchol.sk/steroidy-a-ich-vplyv-na-telo.html [online])
Obr.č.16: Kokain (http://www.novinkybezobalu.cz/ [online])
1 3 8
Obr.č.17: Peyotl (www.salix.cz [online], 2005)
Obr.č.18: Alkohol (www.tavlisa.name [online]
1 3 9
Obr.č.19: Tabák (www.mostex.cz/tabak.html [online]
Obr.č.20: Nahrubo nařezaný tabák (http://hobby.idnes.cz/[online]
1 4 0
Příloha 2 Dotazník pro žáky druhého stupně základních škol v Brně Dobrý den, obracím se na Vás s prosbou o vyplnění tohoto dotazníku. Píšu diplomovou práci na téma Drogová prevence na druhém stupni základních škol. Tento dotazník je anonymní, co se týče vašich osobních údajů, tak potřebuji pouze vědět zda-li jste kluk či slečna a do které chodíte třídy. Děkuji Vám moc za pomoc a pokud by Vás někoho zajímalo něco týkajícího se této problematiky, tak mi napište na email
[email protected] Pěkný den všem Muž – žena (zakrouţkujte)
Třída:
1. Dejte známku tomuto pololetí. Jak jste se měli? a) skvěle b) hezky c) šlo to d) nic moc e) hrozně 2. Kolik jste týdně dostávali kapesného? a) 0,- Kč b) do 50,-Kč c) do 100,- Kč d) do 150,- Kč e) nad 150,- Kč 3. Kolikrát v životě jste kouřili cigarety? a) nikdy b) pouze jsem to zkusil/a c) jsem příleţitostný kuřák (víkendy, setkání s přáteli) d) jsem pravidelný kuřák, vykouřím denně průměrně … cigaret (vypiš počet)
1 4 1
4. Kolik Vám bylo let, když jste poprvé kouřili ? a) méně neţ 10 let b) 10 – 14 let c) 14 – 16 let d) více neţ 16 let e) dosud jsem nikdy nekouřil/a 5. S kým jste cigarety poprvé kouřili? a) se starším sourozencem b) se spoluţáky c) s kamarády, kteří nejsou ze školy d) s rodiči e) jiná moţnost (uveď jaká) 6. Pokud někdo v rodině kouří, označte, prosím, kdo (lze vybrat i více možností): a) otec b) matka c) dědeček d) babička e) sourozenci 7. Pili jste alkohol? a) pivo:
ne
příleţitostně
pravidelně
b) víno:
ne
příleţitostně
pravidelně
c) destiláty:
ne
příleţitostně
pravidelně
d) likéry:
ne
příleţitostně
pravidelně
e) koktejly:
ne
příleţitostně
pravidelně
1 4 2
8. Byli jste během tohoto pololeté opilí? a) ne b) jedenkrát c) vícekrát 9. Odkud se dozvídáte o drogách? (lze vybrat i více možností) a) od učitelů b) od spoluţáků c) od kamarádů d) od lékaře e) z denního tisku f) z časopisů g) z knih h) z rozhlasu i) z televize j) z kina k) z internetu l) ……………… m)…………….. n)……………… o)………………
10. Mluvilo se během tohoto pololetí u vás doma o drogách? a) často b) zřídka c) nikdy
1 4 3
11. Byla-li Vám nabídnuta droga (mimo tabáku a alkoholu), uveďte prosím, kde (lze vybrat i více možností): a) doma b) ve škole c) na diskotéce, v klubu d) v hospodě e) jinde 12. Kdo Vám v případě nabídky drogu dal? a) člen rodiny b) spoluţák c) kamarád d) cizí osoba 13. Koupili jste si drogu? a) ano b) ne 14. Dokážete odmítnout nabízenou drogu? a) ano b) ne c) nevím 15. Zkusili jste během tohoto pololetí nějakou drogu mimo alkoholu a tabáku? a) ne b) jedenkrát c) vícekrát
1 4 4
16. Zkusil během tohoto pololetí drogu někdo z Vašich přátel? a) ne b) jedenkrát c) vícekrát 17. Co je to zkusit drogu? (označte jednu nejvýstižnější možnost) a) slabost b) odvaha c) zvědavost 18. Označte drogy, které máte v podvědomí (z tisku, rozhlasu, televize, od přátel…). Doplňte, které další drogy znáte. (mimo alkoholu a tabáku) a) steroidy b)lysohlávky c) opium d) kodein e) morfin f) braun g) kofein h) toluen i) pervitin j)Rohypnol k) kokain l)marihuana m) Extáze n) LSD o)amfetamin
1 4 5
p) heroin q)Noxyron r) hašiš s) Čikuli t) peyotl u) crack v)………. w)……… x)………. y)……….
1 4 6
Anotace Diplomová práce na téma Drogová prevence na druhém stupni základních škol se zabývá zobrazením aktuální situace ţáků a jejich znalostí v oblasti drogové problematiky. Práce obsahuje část teoretickou a praktickou. Teoretická část vymezuje základní pojmy, podává historický přehled uţívání drog a přehled návykových látek, obsahuje přehled legislativy, vysvětluje pojem „prevence“ a „minimální preventivní program“, mapuje situaci ve světě a České republice. Praktická část se zaměřuje hlavně na metody a cíle výzkumu. Jsou zde rozebrány výsledky univariační a bivariační analýzy a analyzovány vytyčené hypotézy. Cíle empirické části diplomové práce se podařilo splnit. Autorka zjistila, jaké mají ţáci na druhém stupni základních škol zkušenosti s drogami, jaké na ně mají názory, odkud se o drogách dovídají, jestli s nimi o drogách mluví i rodiče doma, jestli dokáţí odmítnout drogu, jestli si koupili drogu, jestli konzumují alkohol, kdy poprvé kouřili cigaretu, jaký mají názor na drogy jejich kamarádi, apod.
Annotation Thesis on drug prevention in secondary schools is concerned with showing the current situation of students and their knowledge in the area of drug problem. It contains a theoretical and a practical part. The theoretical part defines basic terms, gives a historical overview of drug usage and a list of addictive substances, contains an overview of legislature, explains the terms „prevention“ and „minimal preventive programme“ and maps the situation around the world and in the Czech Republic. The practical part focuses mainly on methods and goals of research. Results of univariate and bivariate analysis are discussed here and hypotheses outlined are analyzed. Goals of the empirical part of the thesis have been accomplished. The author found the secondary schools‘ students experiences with drugs, what they think about drugs, from where they learn about drugs, if their parents talk to them about drugs, if they can refuse a drug, if they ever bought a drug, if they consume alcohol, when they first smoked a cigarette, what is their friends‘ opinion on drugs etc.
1 4 7
Klíčová slova Droga Závislost Prevence Tolerance Návyk Abstinenční příznaky Zkušenost Rizikoví činitelé Preventivní progam Toxikomanie
Key Words A drug Addiction Prevention Tolerance Habit Withdrawal symptoms Experience Venture factors Preventive programme Addiction
1 4 8
