MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra technické a informační výchovy
Výuka podporovaná počítačem na I. stupni základní školy Diplomová práce
Brno 2010
Autor práce: Bc. Jiří Kůra
Vedoucí práce: doc. PhDr. Zdeněk Friedmann, CSc.
Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a pouţil jen prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uloţena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům
v Brně dne 20. dubna 2010
…………………. …. Bc. Jiří Kůra
Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval panu doc. PhDr. Zdeňku Friedmannovi, CSc. za cenné rady a připomínky při vedení mé diplomové práce.
OBSAH ÚVOD…………………………………………………………………………………...6 TEORETICKÁ ČÁST 1 VYMEZENÍ DIDAKTICKÝCH POJMŮ……………………………………………8 1.1 Vyučovací proces...........................................................................................8 1.2 Metody vyučovacího procesu........................................................................9 1.3 Osobnost učitele..........................................................................................13 1.4 Učivo............................................................................................................15 1.5 Projektová výuka..........................................................................................18 1.6 Vyuţití počítačů ve výuce............................................................................19 2 MODERNÍ TECHNOLOGIE VE ŠKOLSTVÍ...................................................23 2.1 Historie počítačů a jejich pouţití ve škole....................................................23 2.2 Počítač ve škole...........................................................................................27 2.2.1 Vybavenost škol výpočetní technikou a internetem.......................28 2.2.2 Vyuţití informačních technologií ve školství...................................31 2.3 Teoretická východiska vzdělávání s vyuţitím moderních technologií..........34 2.3.1 Internet a výuka..............................................................................35 2.3.2 Interaktivní tabule ve výuce............................................................36 2.4 Srovnání notebooku a stolního počítače......................................................37 3 CHARAKTERISTIKA PROJEKTU „VZDĚLÁVÁNÍ PRO BUDOUCNOST“..40 3.1 O projektu....................................................................................................40 3.2 Popis ZŠ Pramínek......................................................................................41 3.3 Aktuální stav projektu...................................................................................43 3.4 Moje účast na projektu.................................................................................44
EMPIRICKÁ ČÁST 4 VÝZKUM A REALIZACE PROJEKTU...........................................................46 4.1 Vymezení metod a cílů výzkumu.................................................................46 4.1.1 Popis základního konceptu programů............................................47 4.2 Charakteristika zařízení, v němţ probíhalo výzkumné šetření....................53 4.3. Vlastní výzkumné šetření............................................................................55 4.4 Interpretace výsledků šetření…………………………………………………..72 4.5 Návrh pro praxi…………………………………………………………………..73 4.5.1 Pracovní koncept výukového softwaru………………………………74 4.5.2 Ideální koncept výukového softwaru………………………………...82 4.5.3 Pokyny k pouţívání výukových programů…………………………..89 ZÁVĚR…….…………………………………………………………………………..91 SHRNUTÍ….…………………………………………………………………………..92 SEZNAM TABULEK..........................................................................................93 SEZNAM GRAFŮ..............................................................................................94 LITERATURA....................................................................................................95 PŘÍLOHY……………………………………………………………………………...98
Úvod Téma své diplomové práce s názvem „Výuka podporovaná počítačem na I. stupni základní školy“ jsem si zvolil z důvodu mého zájmu o zavádění nových trendů v oblasti vyučovacího procesu. Zajímám se především o vyuţívání počítačů během výuky, které mnohdy ulehčují učitelům i ţákům práci, umoţňují rychlé získávání kvalitních informací prostřednictvím internetu, umoţňují snadné procvičování probrané látky a poskytují mnohé další moţnosti. Při realizaci výzkumu jsem spolupracoval s brněnskou základní školou, která testuje projekt zavádění a vyuţívání speciálně upravených netbooků, které nahrazují klasické učebnice a sešity. Můj vztah k technice je velice kladný a proto mě zajímá funkčnost těchto minipočítačů, jejich kladné a případně i záporné stránky, dále mě také zajímá, které předměty se pro takový způsob výuky hodí více a které méně. A v neposlední řadě se věnuji postoji učitelů k případnému zavádění počítačů do vyučovacího procesu – zkoumám, zda by přivítali pouţívání počítačů ve vyučování a také zda by byli ochotni se naučit pracovat s těmito novými didaktickými pomůckami. Cílem mé práce není pouze podat ucelené poznatky z oblasti vyuţívání moderních technologií ve školství, ale také prakticky vyuţít poznatky získané výzkumem. V rámci diplomové práce byl vytvořen a následně do netbooků nainstalován vhodný koncept programů. Diplomová práce je členěna do čtyř kapitol. V první kapitole charakterizuji základní didaktické pojmy jako je vyučovací proces, osobnost učitele, učivo, projektová výuka, vyuţití počítačů ve výuce. Kapitola druhá popisuje vyuţití moderních technologií ve školství. V této kapitole popisují historii počítačů a jejich pouţití ve škole, věnuji se i vybavenosti škol výpočetní technikou. V další části kapitoly se zabývám teoretickými východisky vzdělávání s vyuţitím moderních technologií a v neposlední řadě se věnuji srovnání notebooku s klasickým stolním počítačem. V
kapitole
třetí
podrobněji
představuji
projekt
„Vzdělávání
pro
budoucnost“, popisuji jeho aktuální stav, školu ve které probíhá a moji účast v něm.
6
Obsahem čtvrté kapitoly je výzkumný projekt. Prezentuji zde výsledky šetření mezi učiteli prvního stupně základní školy a snaţím se získat jejich názor na vyuţívání počítačů během výuky.
7
1. VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH DIDAKTICKÝCH POJMŮ
1.1 Vyučovací proces Vyučovací proces charakterizuje Nelešovská a Spáčilová (1995) jako „záměrné, cílevědomé, soustavné a racionální řízení učebních aktivit ţáků, které směřuje k dosaţení stanovených výchovně vzdělávacích cílů a to k osvojení soustavy vědomostí, dovedností a návyků, vedoucích k rozvoji duševních a tělesných schopností a také k utváření osobnosti ţáka. Nejedná se jen o prosté předávání vědomostí, zkušeností a dovedností, ale jde o sloţitý sociální proces podmíněný mnoha faktory, které se v něm uplatňují a které určují jeho průběh a výsledek.“ (Nelešovská, Spáčilová, 1995, s.34) Během vyučovacího procesu probíhá mezi učitelem a ţákem vzájemná interakce, jeho výsledek můţe být do značné míry ovlivněn osobností ţáka i učitele. (Nelešovská, Spáčilová, 1995) Skalková (1999) uvádí, ţe vyučovací proces „představuje komplexní proces. Jeho vnitřní povaha je charakterizována sloţitými vztahy mezi jeho základními komponentami. Jsou to: cíle procesu vyučování, jeho obsah (učivo), součinnost učitele a ţáků, metody a organizační formy
vyučování, jeho
podmínky. “(Skalková, 1999, s. 99) Šimoník (2003) se také podrobněji věnuje procesu vyučování a uvádí, ţe „pojmem vyučování je také běţně označována činnost učitele ve vyučování: učitel vyučuje, tj. navozuje, organizuje a řídí poznávací, citové a volní procesy ţáků, kteří se učí.“ (Šimoník, 2003, s. 5) Průběh vyučovacího procesu se dělí na 4 etapy: 1)
motivace - učitel motivuje ţáky na nové učivo;
2)
expozice - seznámení ţáků s novým učivem, v tuto chvíli probíhá osvojování nových vědomostí a dovedností;
3)
fixace - pokud učitel uzná, ţe si ţáci jiţ učivo dostatečně osvojili následuje fáze opakování a procvičování neboli upevňování a prohlubování osvojeného učiva;
8
4)
verifikace - učitel prověřuje výsledky celého procesu, do této etapy patří i klasifikace. Dle mého názoru je důleţité, aby učitelé tento algoritmus dodrţovali,
protoţe pak si budou moci ţáci dané učivo dobře osvojit. Základními činiteli, které ovlivňují vyučovací proces, jsou učitel, ţák a učivo. Podle Nelešovské a Spáčilové (1995) se často stává, ţe tito činitelé bývají ve vzájemné interakci. Faktory, působící na učení a na školní prospěch či neprospěch, mají mezi sebou velice různorodé vztahy. Jako příklad uvádí Čáp ve své knize kompenzační působení. Charakteristickým příkladem můţe být dítě s dysfunkcí, které kvůli své poruše nezvládá učivo tak jako ostatní ţáci. Vyučující se snaţí všemoţně tuto nevýhodu zmírnit a proto například tomuto ţákovi zadává jednodušší úkoly. Pokud má ţák dostatečně vyvinutou schopnost autoregulace, pak můţe toto působení vycházet i od samotného ţáka. Dalším činitelem je tzv. „lavinová reakce“, která je typická svým dominovým efektem, kdy změna byť jen v jednom činiteli vyvolá změnu v těch dalších, jedná se o vzájemné působení mezi činiteli. (Čáp, 1993)
1.2
Metody vyučovacího procesu Jarmila Skalková vysvětluje ve své knize vyučovací metody podrobněji a
uvádí, ţe „…prostřednictvím vyučovacích metod se uskutečňuje vazba cíle a obsahu pedagogického procesu s jeho výsledkem, který je dán změnami ve vědomostech, dovednostech, postojích i osobních vlastnostech ţáků. Stupeň, v němţ odpovídá cíl výsledkům, ukazuje mimo jiné i na účinnost pouţitých metod. “ (Skalková, 2007, s.182,183) Zdeněk Kalhous (2009) uvádí, ţe „výukové metody patří mezi základní kategorie školní didaktiky. V té nejobecnější charakteristice chápeme metodu jako cestu k cíli; výukovou metodu pak jako cestu k dosaţení stanovených výukových cílů. Lze ji charakterizovat jak koordinovaný systém vyučovacích činností učitele a učebních aktivit ţáka, který je zaměřen na dosaţení učitelem stanovených a ţáky akceptovaných výukových cílů. Interakce učitel – ţák je ve výuce realizována především prostřednictvím výukových metod. Chápeme ji 9
jako vzájemnou spolupráci, v níţ učitel akceptuje psychologické, sociální a somatické individuální zvláštnosti ţáka a ţák převáţně na základě svých svobodných aktivit se ztotoţňuje se stanoveným výukovým cílem. Na základě těchto předpokladů společně ve výuce pracují na naplnění tohoto cíle.“ (Kalhous, 2009, s. 307) Vyučování je proces, ve kterém probíhá vzájemná součinnost učitele a ţáků, a tudíţ není moţné realizovat metody bez jejich vzájemné spolupráce. Josef Maňák a Vlastimil Švec volí ve své publikaci oproti Skalkové trochu odlišné pojmenování vyučovacích metod a to „výukové metody“. Mnoţství metod se u těchto autorů také liší, např. Maňák uvádí základní dělení na 3 metody (slovní, názorně-demonstrační, dovednostně-praktické) a Skalková klasifikuje jako vyučovací metodu i hru. (Maňák, Švec, 2003, Skalková 2007). Dle mého názoru je ve vyučovacím procesu hra velmi motivujícím činitelem a zařadil bych ji také k vyučovacím metodám, proto se přikláním spíše ke klasifikaci autorky Skalkové. Skalková (2007) tedy klasifikuje metody: -
metody slovní;
-
metody názorně demonstrační;
-
metody praktických činností ţáků;
-
hra jako vyučovací metoda.
Metody slovní – tato metoda má ve vyučovacím procesu velký význam, důleţitá jsou slova učitele i ţáka. V současné době probíhá vyučování většinou s velkou převahou verbálního pojetí výkladu. Toto pojetí vyučování bývá ovšem často kritizováno odbornou veřejností. I přesto však stále zůstane hlavním nástrojem
v procesu
poznávání.
Slovní
metody
se
mohou
objevovat
samostatně nebo jako doplnění ostatních vyučovacích metod. Mezi slovní metody patří: -
metody monologické – vyprávění, vysvětlování, školní přednášky, …
-
metody dialogické – rozhovor, dialog, diskuze,…
-
práce s učebnicí a knihou, textovým materiálem, písemné práce.
Při vyuţívání metod slovního projevu je třeba věnovat pozornost i technice slovního projevu. Je důleţité, aby učitel mluvil srozumitelně, jasně a dostatečně 10
výrazně. Slovní projev je moţné přizpůsobovat – například podle věku ţáků lze tempo řeči zpomalit či zrychlit. Vyučující by měl dbát i na slovní projev ţáků. (Skalková, 2007) Metoda názorně demonstrační – tato metoda ţákům přináší přímý kontakt s poznávanou skutečností a napomáhá jim při konkretizaci pojmů, ujasňování souvislostí a sjednocování teorie s reálnou praxí. Metoda názorně demonstrační se dělí na: -
pozorování předmětů a jevů;
-
předvádění předmětů, činností, pokusů, modelů;
-
demonstraci statických obrazů;
-
dynamickou i statickou projekci.
Demonstrační metody mají velmi dlouhou tradici a jejich význam stále roste. V poslední době totiţ vzrůstá moţnost mnohem dokonalejší demonstrace neţ dříve díky moderním technickým prostředkům. Ţáci by měli v průběhu demonstrace plánovitě a cílevědomě pozorovat jev, coţ bude ţákovi dostatečnou inspirací k dalším abstraktním představám a myšlenkovým posunům. (Skalková, 2007) Metody praktických činností ţáka – pramenem poznání je pro ţáky u této metody přímé setkání s realitou a se skutečnými předměty, se kterými mohou manipulovat a pracovat. Zde se jiţ jedná o konkrétní práci ţáků. Mezi metody praktických činností ţáků patří: -
didaktické montáţní a demontáţní práce ţáků;
-
laboratorní práce ţáků;
-
praktické pracovní činnosti ţáků. Při montáţích a demontáţích modelů vede učitel ţáky k tomu, aby
rozebírali fyzikální, technické a jiné pomůcky. Tato metoda je velmi důleţitá a je také velmi hojně vyuţívána ve fyzice, chemii nebo technických předmětech. V poslední době se pouţívají laboratorní metody stále ve větší míře, a to v různých předmětech. Jejich význam můţe být chápán jako moţnost jak změnit výuku tak, aby nebyla jen jednostranně slovní a neprobíhala pouze pasivním pozorováním ţáků. Umoţňuje ţákům osvojovat si nové vědomosti v procesu přímých praktických činností. Při praktických činnostech ţáků se odehrává proces získávání vědomostí přímým kontaktem a praktickou činností 11
s různými
materiály,
jako
je
práce
s papírem,
textilem,
dřevem
či
elektrotechnickým materiálem. Jsou pouţívány nástroje, měřidla, modely, o kterých ţáci během vyučování získávají poznatky, osvojí si schopnost soustředění a pozornosti, procvičí si motorické schopnosti, naučí se plnit a tvořit pracovní postupy. Pro realizaci podobných hodin je třeba mít zřízené (nebo zřídit) speciální učebny vybavené vhodným nábytkem, nástroji a ostatním vybavením. (Skalková, 2007) Hra jako vyučovací metoda – tato metoda je známá poměrně dlouhou dobu, v současné době s ní pracují moderněji zaměřené školy (vyuţívající alternativní metody během výuky), především učitelé nejniţších ročníků základní školy. Učitelé vyuţívají tuto metodu jako posilující a motivující element výuky při osvojování nových vědomostí a dovedností. Během hry se děti učí vzájemně komunikovat, spolupracovat a organizovat si svou vlastní práci a při didaktických hrách s pravidly se ţáci učí navíc zachovávat daná pravidla. V současné době se věnuje pozornost především metodám: - metoda simulační; - metoda inscenační; - dramatizace. Pod pojmem simulace rozumíme zjednodušené předvedení určité části skutečnosti, je moţné pouţívat nákresy, plastické mapy, modely a hry. Nejedná se o statickou metodu, ale je nutná i aktivní účast ţáků. Situační metody dovolují ţákům získat dovednosti k řešení problémů vzniklých například určitou ţivotní situací. Patří sem řešení různých konfliktních situací, incidentů a zátěţových situací. Situace mohou být vybírány z různých oblastí (školy, obchodu, města) a ţáci se učí konstruktivně řešit tyto konfliktní situace. Podstata inscenační metody spočívá v hraní role určité osoby zúčastněné v nějaké simulované situaci. Ţáci se vţívají do role, kterou předvádějí a osvojují si tak nové zkušenosti, postoje a vhodné způsoby reakcí na dané situace. Dramatická výchova můţe být povaţována za určitý systém vyuţití základních principů a postupů dramatu i divadla, jeţ jsou pouţity k sociálně uměleckému učení dětí nebo dospělých. Dramatizace můţe být zaměřena na nejrůznější témata. (Skalková, 2007)
12
Maňák a Švec (2003) uvádí, ţe „Drama působí zejména tím, ţe umoţňuje vytvářet fiktivní situace, rozvíjí představivost, přičemţ vyuţívá přirozený sklon člověka k zábavě a napodobování“. (Maňák, Švec, 2003, s.172)
1.3 Osobnost učitele Velmi důleţitou podmínkou určující funkčnost vztahu mezi učitelem a ţákem je osobnost učitele. Děti jsou na nestandardní chování vyučujících velice citlivé. Učitel by si měl dávat pozor na své charakterové, citové, volní, temperamentové a pracovní vlastnosti. Ţákův postoj k učiteli ovlivňuje učitelova úroveň společenských vlastností, do kterých patří mravní a společenská pověst, estetická úprava zevnějšku, způsob jednání se ţáky a úroveň dosaţeného vzdělání. Všech těchto vlastností si ţáci všímají a dalo by se říci, ţe učitel je stále pod drobnohledem dětí a při dopuštění se chyby ţáci ihned reagují, a to buď pouze vnitřně (například ţák upraví své mínění o učiteli) nebo zjevně (ţák dá učiteli jasně najevo, ţe není vše v pořádku). (Dytrtová, Krhutová, 2009) David Fontana (2003) uvádí ve své publikaci Psychologie ve školní praxi, ţe ţákův postoj k učiteli nejvíce ovlivňuje učitelova práce, mnoţství pochopení, které učitel ţákovi poskytne, čas, který vyučující vyhradí pro péči o ţáky, spravedlivý systém odměn a trestů, pedagogické schopnosti a v neposlední řadě jak si dokáţe učitel získat ţákovu důvěru. Vyučující by měl pro ţáky zastávat roli přesvědčivého vzoru, ke kterému budou ţáci vzhlíţet a snaţit se jej napodobovat. Dovednost, kterou by měl mít učitel dokonale zvládnutou, je komunikace se ţáky. Způsob, jakým učitel se ţáky komunikuje, určuje vztah mezi nimi, v praxi se můţeme setkat s několika takovými způsoby. A jaký je ideální přístup učitele k ţákům? Ideální učitel by měl umět jednat se ţáky a k této dovednosti patří i schopnost navázání kontaktu, schopnost komunikace se ţáky, schopnost poznat a respektovat individualitu ţáka, schopnost pozorovat a klasifikovat situaci ve třídě a vyvozovat z těchto informací adekvátní závěry včetně řešení pro další řízení a motivaci ţáků ve třídě. (Fontana, 2003) Ţáci si o svém učiteli často utvářejí názor na základě postoje, který vůči nim učitel zaujímá, a také na základě autority, kterou u ţáků má. Jan Čáp 13
(2007) ve své knize Psychologie pro učitele popisuje základní styly učitelova výchovného působení: autokratický styl (záporný emoční vztah a silné řízení) -
Učitel stále něco rozkazuje a zakazuje;
-
Učitel mluví pouze sám, druhé nepustí ke slovu;
-
Učitel vyčítá, vyhroţuje, varuje, často trestá. Vyvolává napětí a strach;
-
Učitel nezajímá jen o výkony a kázeň, a ne o moţnosti podmínky ţáků;
-
Učitel omezuje samostatnost a iniciativu ţáků.
liberální styl s nezájmem o dítě (záporný emoční vztah a slabé řízení) -
Učitel má nízké poţadavky na výkon ţáků a kázeň a nedostatečně kontroluje jejich plnění;
-
Učitelovo chování působí dojmem lhostejnosti k tomu, co se kolem něho děje, téţ lhostejnosti k ţákům, k jejich výkonům a chování; ţáci učitele „unavují a obtěţují“;
-
V některých případech se učitel chová nejistě, popřípadě si i před ţáky stěţuje na své problémy.
rozporný autokraticko-liberální styl (záporný emoční vztah s rozporným řízením) -
Směs, popřípadě střídaní předchozích dvou stylů.
laskavý liberální styl (kladný emoční vztah a slabé řízení) -
Učitel projevuje sympatie k ţákům, porozumění pro jejich potřeby, podmínky a problémy;
-
Učitel klade nízké poţadavky na ţáky, omlouvá nedostatky, případně nekontroluje jejich plnění;
-
V krajních případech se můţe učitel chovat jako litující a ochraňující matka.
integrační styl (kladný emoční vztah a střední aţ zesílené řízení) -
Učitel se chová klidně, bez agresivních výbuchů, ale také bez úzkosti a nervozity. Snaţí se ţákům porozumět a pomoci;
-
Je ochoten mluvit se ţáky také o věcech, které se netýkají přímo školy;
-
Projevuje k ţákům důvěru, věří, ţe splní poţadavky;
-
Klade přiměřené, postupně se zvyšující poţadavky a kontroluje jejich plnění laskavou formou, bez uráţení a poniţování ţáků; 14
-
Podporuje samostatnost a iniciativu ţáků;
-
Působí spíše příkladem lidského vztahu, komunikace respektující v druhém osobnost, neţ mnoţstvím příkazů a zákazů. Vyučující je pod kontrolou mnoha párů očí, které ho neustále sledují a
kontrolují ve škole i mimo školu. Učitel se podle Fontány (2003) stává osobností, která je známa širokému okolí a tudíţ musí udrţovat roli učitele i ve svém osobním ţivotě. Já osobně si dost těţko umím představit člověka, který je přes den učitelem, jeţ by měl být dětem vzorem, a přes noc se z něj stává osoba, která nerespektuje společenská pravidla a normy. Učitel má psychicky velmi náročnou profesi, je stále ve styku s mnoha lidmi, musí je hlídat a kontrolovat, odpovídat na jejich otázky, usměrňovat je a vykonávat mnohé další pedagogické činnosti. Pozice
učitele
bývá
často
spojována
se vznikem
stresových
a
konfliktních situací, proto je třeba dbát také na učitelovu odolnost vůči stresovým situacím. Učitel proţívá stejně tak jako jiní lidé ve svém ţivotě veselé i smutné okamţiky, důleţité ovšem je, aby se jeho osobní záleţitosti nepromítaly do povolání učitele. Fontána (2003) ve své knize konstatuje, ţe „…učitel si nemůţe dovolit přepych nálad, které by výrazně ovlivnily jeho chování k jednotlivým dětem nebo ke třídě jako celku. Děti budou respektovat takového učitele, u kterého „ví na čem jsou“ a naopak si nebudou váţit někoho, kdo nepředvídatelně přechází z jedné nálady do druhé.“ (Fontana, 2003, s. 220).
1.4 Učivo Jan Průcha (2003) popisuje pojem učivo a uvádí, ţe „význam pojmu se mění spolu se změnami pojetí obsahu vzdělávání. 1 Tradičně bylo chápáno jako souhrn poznatků, které má učitel předat ţákům. 2 V širším pojetí je chápáno jako věcný obsah učení, učební látka a zahrnuje souhrn vědomostí a dovedností, které si má ţák osvojit. 3 Současné pojetí učiva zahrnuje veškerou zkušenost ţáka, kterou si osvojuje ve výuce. “ (Průcha, 2003, s.262) Učivo ve škole zahrnuje tři sloţky: vědomosti, dovednosti a hodnotovou orientaci ţáka. Jednotlivé sloţky učiva nazýváme dnes raději termínem cílové 15
kompetence ţáka, protoţe vytváří sloţitou strukturu spojenou s ostatními sloţkami. (Kalhous, 2009) Vědomosti tvoří v mnoha vyučovacích předmětech velkou část učiva. Jednou z výtek, které se často objevují z řad veřejnosti je, ţe ţáci nejsou schopni pouţít naučené vědomosti v praktickém ţivotě. Zdeněk Kalous (2009) uvádí, ţe „schopnost přenosu poznatků do nových situací závisí nejen na tom, zda si ţák vědomosti zapamatuje, ale také na tom, zda pochopí jejich strukturu – zda je schopen fakta zobecňovat prostřednictvím pojmů a vysvětlovat vztahy mezi nimi pomocí principů (zákonů, generalizací).“ (Kalhous, 2009, s.126) Během vyučování je tedy důleţité, aby byl učitel schopen látku ţákům nejen zprostředkovat, ale aby ji dokázal také spojit s reálným světem, který ţáka obklopuje a spoluvytváří jeho osobnost. Ve vyšších ročnících základní školy by ţáci měli být schopni sami abstrahovat, myslet v obecných pojmech a pracovat s hypotetickými soudy. Strukturu vědomostí obsaţených v učivu je moţné členit na dva elementy: fakta a pojmy. Fakta jsou získávána pomocí pozorování, experimentu, dotazování a rozboru produktu činnosti. Fakta zachycují jevy popisem jejich podoby, počtu, místa, vlastností atd. Pod pojmem fakta si většinou představíme verbální fakta, ţák má umět například vyjmenovat světadíly nebo podle názvu knihy určit autora apod. Jiné skupiny fakt tvoří identifikace, coţ je poznávání na základě smyslů - sluchové, zrakové nebo jiné smyslové vnímání. Dalším způsobem učení je učení invariantním úkonům – jednoduché zvládnutí úkonů u nichţ není třeba porozumění ani schopnost reakce na změnu okolností. Fakta dávají konkrétní obsah pojmům. Kalhous uvádí, ţe „pojmy nám umoţňují uvaţovat o mnoţství jednotlivých dílčích fakt najednou, zobecňovat důleţité a odhlíţet od nedůleţitého, rozpoznat v neznámé situaci, čím je podobná něčemu, co uţ známe apod. Umoţňují nám tak odpovědět na otázky typu: co to je? Jsou vnitřními, mentálními reprezentacemi (vyjádřeními) našeho vědění o světě. “(Kalhous, Obst, 2009, s.127) Struktura
Dovedností
zahrnuje
vymezení
cíle
činnosti,
zvolení
prostředků vedoucích k dosaţení cíle a následná kontrola dosaţených výsledků. Dovednosti tedy zahrnují vědomosti a manipulaci s nimi. (Kalhous, 2009, s.129) Výstiţnou definici pojmu dovednost uvádí Otto Čačka (2002) ve 16
své knize Nástin psychologie II, kde uvádí, ţe dovednost je „učením, na bázi schopností získaná připravenost provádět určitou činnost vhodnou metodou, to je správně aţ bezchybně, rychle aţ úsporně, s menší únavou, popřípadě i kreativně“ (Čačka, 2002, s.84) Mnoho autorů, jako například Čáp (1993) nebo Skalková (1999) dělí dovednosti na rozumové a senzomotorické, Čáp v dělení přidává navíc sloţku sociální a Skalková přidává sloţku pracovní. Já se přikláním k názoru Kalhouse (2009), který uvádí, ţe dělení dovedností pouze na sloţky rozumové a senzomotorické je příliš obecné. Tento autor dělí dovedností na několik druhů: -
dovednosti pracovní – zahrnuje osvojení činností potřebných k úspěšnému zvládnutí výkonu profese;
-
dovednosti sociální komunikace a jednání – zahrnuje osvojení mateřského a cizího jazyka, schopnost analyzovat sociální situace včetně konfliktů a na tomto základě schopnost utváření norem chování;
-
dovednosti pohybové a zdravotní – zahrnuje péči o zdraví i výkon dalších činností a schopnost odolávat nadměrnému zatíţení;
-
dovednosti poznávací – zahrnuje osvojení metod pozorování, logického myšlení, vědeckého výzkumu i uměleckého odrazu skutečnosti (Kalhous, Obst, 2009)
Hodnoty vyjadřují vztah člověka ke společnosti, k přírodě a k sobě samému. Hodnoty jsou základním činitelem struktury mravního vědomí člověka, jeţ zahrnuje objektivní společenské normy chování, včetně vztahu cíle a prostředku. Struktura mravního vědomí dále zahrnuje motivaci, hodnotovou orientaci, sebevědomí a schopnost analýzy konkrétní situace a sebehodnocení. Výše uvedené sloţky učiva mají úzkou spojitost s vlastnostmi člověka. Lidské vlastnosti spjaté se záměrným učením jsou například kapacita slovní paměti, intenzita a soustředění pozornosti, píle, vytrvalost, sociabilita, postoj, hodnotová orientace a další. (Kalhous, Obst, 2009)
17
1.5 Projektová výuka Při projektové výuce není ţák v pozici, kdy má povinnost vyslechnout výklad učitele , který je někdy doplněný o názorné ukázky, zapamatovat si učivo a umět jej reprodukovat. Ţáci řeší s pomocí učitele určitý úkol (projekt), který buď přímo souvisí s praxí a nebo je s praxí úzce spojený. Je důleţité, aby byl pro ţáky předloţený úkol zajímavý, aby se s ním byli schopni identifikovat a přijali jej za svůj (Kalhous, Obst, 2009). Průběh řešení projektu lze rozdělit na několik fází: -
stanovení cíle – je třeba zajistit realizovatelnost projektu, motivaci ţáků a ţákovu osobní angaţovanost;
-
vytvoření plánu řešení – v této fázi je třeba, aby učitel se ţákem daný projekt a úkoly s ním spojené důkladně prodiskutoval protoţe tato fáze je předurčující k budoucímu výsledku. Tato fáze zahrnuje také co nejpřesnější promyšlení spotřeby materiálu, výše nákladů, zajištění zodpovědných osob za projekt a také způsob výsledné prezentace projektu. Je dobré vystavit vypracovaný plán tak, aby si mohli ţáci průběţně kontrolovat plnění svých úkolů;
-
realizace plánu – v této fázi pracuje ţák na svém projektu tak, aby se jeho podoba co nejvíce shodovala s předem vypracovaným plánem, je to například
pozorování,
měření,
zjišťování
informací,
pořizování
dokumentace, rozhovory s lidmi atd. Ţáci si porovnávají průběţně stav svého projektu s plánem práce. Při tomto způsobu výuky se ţáci učí zodpovědnosti,
vnímavosti,
pozornosti,
k experimentování
a
také
k vyuţívání médií; -
vyhodnocení – projekt se vyhodnocuje, posuzuje se i jeho objektivní přínos. Nedílnou součástí fáze vyhodnocení je i zveřejnění výsledků. Výsledky se mohou prezentovat v rámci školy, nebo v rámci širší veřejnosti s konkrétními výstupy, které mají na ţáky značný motivační účinek. Organizační formy projektové výuky mohou být různé, projekt se můţe
realizovat buď ve skupinách, nebo jako individuální zadání a nebo kombinace 18
obou způsobů. Většinou bývá projektová výuka zadávána pouze v rámci jedné třídy, ale je moţné do řešení problému zapojit i několik tříd. V některých případech se můţe do projektové výuky zapojit celá škola. Projekty mohou být také různě časově ohraničeny, nejznámější variantou jsou projektové týdny. Maňák a Švec (2003) ve své knize uvádějí „Projektový týden znamená protipól frontální výuky, neboť učení probíhá ve skupinách nebo individuálně napříč ročníky a vyučovacími předměty, čímţ se mění nejen tradiční obsah a metody, ale také vztahy mezi učiteli, ţáky a rodiči: škola se otevírá ţivotu, dochází k propojení učení a práce. “ (Maňák, Švec, 2003, s.170) Je důleţité projektový týden dobře připravit, ţáci nesmí v ţádném případě nabýt dojem, ţe jde jen o jakési zpestření výuky, proto je třeba dbát na to, aby projektový týden vykázal konkrétní pracovní výsledky. Při projektové výuce je moţné počítat se: -
zvyšováním motivace a odpovědnosti ţáků;
-
zdokonalením schopnosti řešení praktických problémů, které vyuţije i v praktickém ţivotě;
-
posilováním ochoty ţáků spolupracovat a radit se mezi sebou;
-
obohacením tradiční výuky o zkušenosti ţáků;
-
rozvojem vytrvalosti, pohotovosti, tolerantnosti, sebekritičnosti i sebedůvěry;
-
příleţitostmi k tvořivým činnostem.
Jarmila Skalková (1999) ve své knize Obecná didaktika uvádí, ţe je důleţité vyvarovat se zjednodušeným pojetím projektové výuky a ukazuje, ţe v projektové výuce nejedná vţdy o spontánní improvizaci. Je důleţité počítat s tím, ţe ne vţdy se projektová výuka setká se zájmem ţáků. Mnohdy povaţují ţáci projektovou výuku za nezávislé hraní a rodiče se na druhou stranu obávají nesplněných výukových cílů. (Skalková, 1999)
1.6 Využití počítačů ve výuce Počítače se do školství dostávaly velice pomalu, z počátku spíše jen výzkumně, protoţe jejich provoz vyţadoval speciální prostor (prostor, 19
klimatizace, a jiné). V dnešní době se počítače díky miniaturizaci svých komponent stávají běţným vybavením kanceláří, škol i domácností. (Kalhous, Obst, 2009) Výuka podporovaná počítačem se stále vyvíjí a zdokonaluje. Počítač můţe být podle Průchy (2008) ve výuce vyuţíván jako „1. nástroj pedagogicko-psychologické diagnostiky ţáka; 2. informátor, konzultant - banky dat; 3. examinátor – zkouší a hodnotí; 4. učební pomůcka – pomáhá při výpočtech, psaní a editování testů, nácviku programování; 5. simulátor, trenaţér – procvičuje dovednosti a návyky v různých situacích, včetně extrémních; 6. nástroj přímého řízení celého procesu učení; 7. nástroj výzkumu procesu učení “ (Jan Průcha a kol, 2008, str. 259).
Kalhous uvádí, ţe „z
hlediska výukových metod se počítač nejvíce uplatňuje při prezentaci výukových programů, podle nichţ ţák postupuje buď samostatně, nebo pod supervizí učitele … Učitelova pomoc ţákovi se postupně zeslabuje, aţ se dosáhne úplné samostatnosti ţáka, která je ostatně konečným cílem veškeré edukace. Ovšem počítač můţe v procesu postupného osamostatňování ţáka tento postup výrazně individualizovat, urychlovat a citlivě přizpůsobovat aktuálnímu stavu ţáka.“ (Kalhous, Obst, 2009, s.187) Počítač můţe slouţit jako pomocník pro učitele i pro ţáka, mohou k němu být připojena různá periferní zařízení (například kopírka spojená s tiskárnou, hlasový výstup a vstup, skener – čtecí zařízení, videoprojektor, digitální fotoaparát a jiné), můţe být připojen k různým sítím, včetně celosvětové sítě internet. (Kalhous, 2009) Pro potřeby výuky mohou být v počítači nainstalovány různé výukové programy, v dnešní době jiţ existuje mnoho výukových programů, Jiří Strach (1996) rozděluje softwarové produkty na:
1) programy pro procvičování látky; 2) simulační programy a didaktické hry; 3) expertní systémy a výukové programy vyuţívající umělé inteligence; 4) elektronické učebnice a encyklopedie; 5) programy pro řízení laboratorní výuky; 6) programy pro výuku programování. (Strach, 1996, s.83) Přejdeme-li k praktickému pouţití počítačů při výuce, vyučování můţe
probíhat třemi způsoby – výuka probíhá v počítačové učebně; výuka probíhá 20
s jedním počítačem ve třídě; výuka probíhá ve třídě a počítač má více ţáků, v ideálním případě má počítač kaţdý ţák. Miroslava Černochová a kol. (1998) se ve své publikaci věnuje jednotlivým způsobům vyuţití počítačů při výuce. Prvním a většinou i nejvyuţívanějším způsobem takovéhoto vyučování je výuka v počítačové učebně. Bohuţel se takto podle Černochové neděje příliš často a to hned z několika důvodů – učitel, který se chce se svými ţáky vydat pracovat do počítačové učebny, se musí domluvit s jinými vyučujícími, aby byly počítače volné ve správnou dobu a to přináší učitelům značné organizační problémy. Další faktor, který učitele od tohoto způsobu výuky odrazuje je fakt, ţe oni sami jsou odborníci na svůj obor, ale nejsou jiţ tak zdatní při zvládání technických záleţitostí. Tito učitelé, zvláště pak ti starší, by potřebovali pro svoji výuku ještě asistenta, který by zabezpečoval technickou podporu výuky. Tyto dva faktory většinou zapříčiní to, ţe učitel nakonec raději zůstane s dětmi ve třídě a vyučovací proces probíhá konvenčním způsobem. Pokud se vyučující přece jen rozhodne do počítačové učebny vyrazit, můţe s dětmi vyuţívat výukové programy, díky nimţ se ţáci učí a procvičují si například právě probíranou látku, ale mohou si také vyhledávat různé informace na internetu. Počítač tedy slouţí jako nástroj pro vyhledávání informací, vzdělávání, procvičování a osvojování učiva. Vyučování v počítačové učebně není tedy vhodné jen pro výuku určitých předmětů zaměřených například na matematiku, programování, počítačové disciplíny, ale vyuţijí se také při výuce téměř všech předmětů. Podle mě je lepší variantou vyuţití počítačů výuka s jedním počítačem ve třídě. Vybavenost škol výpočetní technikou je různá, ale v dnešní době není jiţ příliš finančně náročné zakoupit nějaký počítač třeba i staršího modelu, který i přesto nárokům softwaru obstojí. Případně pokud by nebylo moţné vybavit kaţdou třídu počítačem, je moţno mít několik „mobilních“ počítačů, jeţ by se do kaţdé třídy převáţely individuálně. Na počítači by nepracovali ţáci, ale učitelé. Pokud bude mít učitel k dispozici počítač s moţností projekce můţe ţákům připravit zajímavý výklad téměř na jakékoliv téma. Podaří-li se tedy zařídit počítač a projekci, ať uţ se jedná o LCD rámeček nebo datový projektor, výuka začíná být velice efektivní. Učitel doprovází výklad učiva názornými ukázkami (jako jsou obrázky, videa, graficky zpracované simulace dějů, ukázky 21
z encyklopedií, informace vyhledané na internetu a mnohé další). S pomocí této nové techniky můţe učitel ţáky také zkoušet (zadávat úlohy) a také procvičovat a opakovat s nimi učební látku. S pomocí programů na tvorbu prezentací si vyučující nachystá obrazové prezentace, do nichţ se mohou vkládat obrázky, texty, grafy, videa, zvuky a fotografie. Takovéto prezentace si učitelé museli dříve vyrábět ručně na transparentní fólie pro zpětný projektor. Dnes mají učitelé v tomto směru značně ulehčenou práci a pokud si své výukové materiály z počítače nevymaţou mohou je vyuţívat neomezeně dlouho bez známek jakéhokoliv opotřebení. (Černochová a kol., 1998). Jako poslední způsob vyuţití počítače ve výuce jsem si nechal výuku, kdy počítač vyuţívá ve vyučovacím procesu ve třídě kaţdý ţák. Tento způsob výuky není zatím příliš rozšířený, s postupem času však nabírá reálných obrysů. Koncept vyuţití počítačů pro všechny ţáky ve třídě je zaloţen na speciálně upravených „minipočítačích“, jeţ jsou ve všech ohledech ţákům přizpůsobeny. Počítače se pouţívají jako učebnice, sešity a také jako přístup na internet. Vyuţití této moderní techniky přináší mnoho výhod a to především brzké „sţití“ s moderními technologiemi, dokonalá aktualizace informací, kontrola učitele nad prací ţáka atd. V zahraničí se podobné projekty testují a pomalu zavádějí do praxe, v České republice je však tento projekt ještě v plenkách. Pokud se podaří propojit teorii, „poselství projektu“ a praxi, pak se nám dostane do rukou výborný edukační nástroj s velkými výhodami oproti klasickým metodám. Je jen třeba vyváţeně skloubit mnoţství výuky klasickou metodou a mnoţství výuky podporované počítači s ohledem na grafomotoriku a další zdravotní a vývojové aspekty.
První kapitola se věnuje charakteristice didaktických pojmů, se kterými se budeme v průběhu práce ještě setkávat. Jsou to pojmy, které se v didaktice objevují velice často a je třeba si uvědomit jejich podstatu a díky tomu vést ţáky při vzdělávání správným směrem.
22
2. MODERNÍ TECHNOLOGIE VE ŠKOLSTVÍ
2.1 Historie počítačů a jejich použití ve škole Historie počítačů sahá mnohem dále, neţ by se mohlo na první pohled zdát. Samotné slovo „počítač“ vychází ze slovesa počítat, coţ opravdu charakterizuje jeho činnost - neustále totiţ počítá jedničky a nuly. Většina lidí si obvykle pod pojmem počítač představí notebook nebo stolní počítač a mnohdy ani netuší, ţe je tento pojem mnohem širší, ţe jsme zcela obklopeni těmito nepostradatelnými stroji, nacházejí se v letadlech, automobilech, mobilních telefonech, automatických pračkách, hračkách ale i přehrávačích. [zdroj online: http://cs.wikipedia.org/wiki/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D] Na počátku historie počítačů však nestál stroj s obrovskou pamětí řízený procesorem jako dnes, ale prosté korálkové počítadlo, které se nazývalo Abakus. Princip počítadla je jednoduchý, je tvořen několika tyčkami (sloupci), na nichţ jsou umístěny korálky, které se mohou na tyčkách lehce pohybovat. Abakus se objevil zhruba před pěti tisíci lety v Malé Asii, odkud se postupně rozšířil na východ. Existují ještě další dvě modifikace Abakusu a to Japonská a Ruská, jejichţ princip je podobný, jen počet sloupců a korálků se liší. Abakus se na dálném východě stále vyuţívá pro výuku ve školách a na některých místech se stále běţně pouţívá při počítání v situacích normálního ţivota. V roce 1614 zveřejnil anglický matematik a filosof John Naper (15501617) logaritmické tabulky, které sám vytvořil. Logaritmické tabulky umoţňovaly přenést násobení a dělení na jednodušší sčítání a odčítání. Z logaritmických tabulek vzniklo logaritmické pravítko, jeţ pracuje na stejném principu. Do podoby jak ho známe dnes jej vytvořil v roce 1850 Ameede Mannheim (francouzský důstojník dělostřelectva). Logaritmické pravítko se hojně vyuţívalo aţ do 70. let 20. století. S nástupem elektronických kalkulátorů však pouţívání logaritmického pravítka upadá. Další vývoj pomůcek pro počítání, tedy předchůdců dnešních počítačů, se ubíral k tvorbě mechanických kalkulaček. O vytvoření mechanické kalkulačky se pokoušelo mnoho průkopníků jako například malíř a vynálezce 23
Leonardo da Vinci (1452-1519), nebo všestranný konstruktér Wilhelm Schickard (1592-1635). Nejúspěšnější však byl francouzský matematik, fyzik a spisovatel Blaise Pascal (1623-1662). Pascalovi se podařilo vytvořit mechanickou kalkulačku v roce 1642, zkonstruoval ji pro svého otce, aby nemusel po nocích sloţitě počítat daně. Mechanická kalkulačka uměla pouze sčítat a odčítat, ale i to bylo na tehdejší dobu velkým pokrokem. Po Pascalovi následoval německý filosof Gottfried Wilhelm von Leibniz (1646-1716), tomu se podařilo v roce 1694 sestrojit krokový kalkulátor, který uměl navíc oproti mechanické kalkulačce násobit, dělit a provádět druhou odmocninu. První opravdu sériově vyráběnou kalkulačku však vytvořil v roce 1820 důstojník francouzské armády Thomas de Colmar (1785-1870). Přístroj se nazýval Aritmometr a uměl sčítat, odčítat, dělit a násobit. Těchto kalkulaček se hojně vyuţívalo v první i ve druhé světové válce. Jejich útlum nadešel aţ v 60. letech 20. století s příchodem elektronických kalkulaček a elektronických počítačů. Naprostý převrat nastal v roce 1848, kdy začal vznikat všeobecně pouţitelný počítač, jenţ pracoval na mechanické bázi. Nazýval se Analytický stroj a pokoušel se jej sestrojit anglický matematik a vynálezce Charles Babbage (1791-1871) s pomocí dcery anglického básníka lorda Gordona Byrona Augusty Ady. Tento stroj však nebyl bohuţel nikdy sestrojen, nepodařilo se to ani synovi Charlese Babbaga. Pokud by se sestrojení podařilo, stroj by sestával z více neţ padesáti tisíc součástek včetně čtecího zařízení pro zadávání pracovních instrukcí (nadefinování výpočtu programování) s pomocí děrných štítků. Tehdy se „počítač“ sestavit ještě nepodařilo, ale pouţití děrných pásků pro komunikaci se strojem se uchytilo. V roce 1889 pouţil děrné pásky při sčítání obyvatelstva americký statistik a vynálezce Herman Hollerith (18601929). Hollerith věděl, ţe pokud by se obyvatelstvo sčítalo klasickým způsobem, zabralo by zhruba sedm let, s vyuţitím děrných pásků se sčítání zkrátilo na pouhých šest týdnů. Tento systém se vyuţíval aţ do druhé poloviny 20. století. [zdroj online: http://www.petrn.wz.cz/historie.htm]
24
Asi nejbouřlivější vývoj počítačů nastal před druhou světovou válkou. Nebylo však jasné, která z koncepcí „samočinného počítače“ má před sebou budoucnost. Vyvíjely se stroje mechanické, relátkové, elektronkové, analogové i digitální. Vojáci pouţívali počítače v podstatě ke dvěma účelům - k výpočtu záměru kanónů a k šifrování a dešifrování tajných zpráv. V roce 1926 začali němečtí vojáci pouţívat mechanický šifrovací stroj Enigma, který byl pouţíván k šifrování a dešifrování tajných zpráv. Jiţ začátkem 30. let se ovšem podařilo polským kryptoanalytikům (kryptoanalýza – věda zabývající se metodami získávání obsahu šifrovaných informací) prolomit šifru Enigmy, po obsazení Polska Německem navázali na jejich práci britští kryptoanalytici a díky tomu mohli po celou dobu 2. světové války úspěšně číst tajné depeše nepřítele. Za předchůdce dnešních počítačů je povaţován Eniac z roku 1946, ten byl původně
konstruován
jako
dělostřelecký
zaměřovací
počítač.
Tento
„pradědeček“ dnešních počítačů spojoval to nejlepší ze svých předchůdců. V roce 1947 byl v Bellových laboratořích (zaloţeny v roce 1925 Walterem Giffordem, Bellovým laboratořím bylo uděleno celkem 6 Nobelových cen) předveden první funkční prototyp tranzistoru a tím nastala éra miniaturizace a digitalizace světa. V letech 1953-1955 byl na univerzitě v Manchesteru sestrojen první plně tranzistorový počítač. V roce 1958 byl představen integrovaný obvod – místo jednotlivých tranzistorů se mohlo stavět z předem připravených bloků, které šetřily místo i energii. Ve stejné době se také objevila první počítačová síť, která slouţila pro vojenské účely. Po
době
bouřlivého
vývoje
byl roce
1971
představen
světu
mikroprocesor, který je jádrem a srdcem všech budoucích počítačů. Tehdejší mikroprocesor se ještě nevyráběl z jednoho kusu polovodiče jako dnes, šlo o konstrukci takzvaných procesorových řezů, v podstatě stále jen sada spojených a společně zapouzdřených integrovaných obvodů. Ale i přesto sliboval počítačům velkou budoucnost. O prvenství se ucházely čtyřbitové modely Intel 4004 a Texas Instruments TMS 1000, v roce 1997 byl odtajněn i procesor CADC, který byl v tomto období vyvinut pro potřeby amerického námořnictva. Mezi tím vznikl v roce 1969 přímý předek internetu, byla to první verze sítě Arpanet, která byla vyvinuta pro potřeby války. V roce 1974 se od Arpanetu odděluje část sítě dostupné i pro nevojenskou veřejnost, nazýval se Internet. 25
Z počátku to neměl Internet jednoduché, byl jen jednou z desítek z rozličných sítí po celém světě. Koncept internetu se však ukázal jako nejvyspělejší především
díky
protokolům
ze
sady
TCP/IP
(Transmission
Control
Protocol/Internet Protocol – sada protokolů pro komunikaci v počítačové síti, je hlavním protokolem celosvětové sítě internet). Vývoj počítačů nabral po objevu mikroprocesoru obrovské tempo, najednou se začaly vyrábět spolehlivé stroje, které nepotřebovaly neustálý dohled a i jejich velikost se zmenšila na úroveň dnešních počítačů. V roce 1981 se na scéně objevila společnost IBM, která začala zcela novou éru počítačů. Na trhu se objevily kompatibilní počítače, rozšiřující karty a programy. Vedle společnosti IBM se objevila také firma Apple, jeţ měla na trhu počítače Apple II a Apple III. V rove 1994 začaly vládnout světu procesory 386, 486 a také nove Pentium, tyto počítače jiţ vypadaly a fungovaly podobně jako ty dnešní, i kdyţ samozřejmě v omezeném měřítku. Parametry dnešních počítačů jsou obrovské, zvládají milióny operací za vteřinu a jejich paměť je doslova gigantická. Vývoj počítačů není samozřejmě u konce a zbývá se
jen
těšit
na
to,
co
nového
nám
přinese.
[zdroj
online:
http://www.zive.cz/clanky/historie-pocitacu-od-elektronky-po-internet/sc-3-a147343/default.aspx] Výpočetní technika se ovšem nepouţívala pouze pro vojenské potřeby, postupně začala pronikat k běţným uţivatelům a našla si cestu i do jiných odvětví neţ je armáda. Jedním z těchto odvětví je i školství, kde nalezly počítače dle mého názoru velké uplatnění. Počítače se jako učební pomůcky začaly vyuţívat jiţ v šedesátých letech minulého století. Nebyly to však počítače, jak je známe dnes, ale tzv. „vyučovací strojky“. Princip vyučovacího strojku nebo manipulátoru, jak se těmto předchůdcům počítačů také říkalo, je zaloţen více na mechanice neţ elektronice. „Ţák pokládal na pracovní desku manipulátoru listy papíru s otázkami a odpověďmi. U kaţdé odpovědi byl vyraţen malý otvor, výběrovou odpověď ţák označil sondou a svit červené či zelené kontrolky pak slouţil ţákovi či učiteli jako kontrola správnosti odpovědi. Správnost odpovědi zaznamenalo také elektromagnetické počítadlo. Zařízení tedy slouţilo pro testování ţákovských vědomostí.“ (Konupčík, 2002, str. 62) První z počítačů, které se objevily ve škole, byly stroje celkem nedokonalé, učitelé museli navštěvovat speciální kurzy, ve kterých se učili jak 26
s počítači zacházet. Důsledkem toho byla dříve nechuť pouţívat výpočetní techniku ve školství. V této době se k přenášení a instalaci softwaru pouţívaly takzvané „kazetopáskové paměti“, jejíţ instalace byla časově velmi náročná a samotné výukové programy nebyly příliš propracované. Obrat ve vybavenosti škol nastal zhruba aţ v posledních dvou desetiletích. Nejprve se počítače ve škole vyuţívaly jen k administrativním účelům, později začaly vznikat odborné počítačové učebny, kde se ţáci učili počítače obsluhovat a manipulovat s nimi. (Konupčík, 2002) Nyní se počítače začínají pouţívat jako didaktická pomůcka přímo ve vyučovacím procesu. V současné době je, podle Ústavu pro informace ve vzdělávání, v českých školách průměrně 12 počítačů na sto ţáků, coţ je v poměru k zemím Evropské unie průměrné. Více informací o vybavenosti škol výpočetní technikou viz. Podkapitola 2.3.1 Vybavenost škol výpočetní technikou a internetem .
2.2 Počítač ve škole V této kapitole chci osvětlit, jak a jakým způsobem postupovat ve školách při vyuţívání moderní výpočetní techniky. Vyuţití počítače ve výuce naleznete v kapitole 1.4 Vyuţití počítačů ve výuce. V současně době je většina škol vybavena počítači. V mnohých školách nalezneme počítačové učebny a v některých školách se pracuje s počítači i mimo speciální učebny, v běţných třídách. Ze své vlastní zkušeností vím, ţe mnoho škol vlastní výpočetní techniku, která je jiţ zastaralá. Většinou si ředitelé škol musí poradit se stávajícím vybavením. Výukové programy nebývají na hardware příliš náročné a internet je k těmto starším modelům také moţné připojit, to tedy znamená, ţe i přesto, ţe je ve školách mnoho z výpočetní techniky zastaralé, můţe se v lehce omezeném měřítku vyuţívat dále. Ovšem je třeba myslet na to, ţe některý náročnější software, jako například grafické programy (například programy na úpravu fotografií), mnoho počítačů na základních školách nezvládne. Nejprve by se měli ţáci seznámit s počítačem jako takovým, s jeho obsluhou a základním programovým vybavením. I přesto, ţe má dnes mnoho 27
dětí počítače doma, jejich „práce“ většinou spočívá v hraní her a ostatní manipulaci jako je psaní textů, vytváření tabulek, grafů, kopírování, vypalování, vyhledávání informací uţ příliš nezvládají. Tyto základní dovednosti by si tedy měli ţáci osvojit hned na začátku. Po osvojení základních uţivatelských dovedností se mohou ţáci pod vedením učitele pustit do náročnějších operací. (Slavík, 1997) Uvedu zde příklad svého bratra, který je podle mě typickým chlapcem dnešní doby. Doma tráví u počítači relativně dlouhou dobu a převáţná část času, kterou u počítače tráví mu zabírá hraní her a komunikace s přáteli. Ovšem pokud si například při psaní domácí úlohy neví s nějakým problémem rady, je naprosto bezradný a vůbec ho nenapadne podívat se na internet, kde by jistě řešení svého problému nalezl. Na tomto příkladu jsem chtěl ukázat, ţe je třeba vést děti jiţ od dětství k tomu, ţe počítače neslouţí jen k zábavě, ale hlavně k získávání informací a k usnadňování práce.
2.2.1 Vybavenost škol výpočetní technikou a internetem Vybavenost škol výpočetní technikou v České republice od roku 2003 stále roste. I přesto jsou české školy v tomto ohledu stále poněkud pozadu oproti školám ze zemí z rozvinutější IT infrastrukturou. V těchto zemích je podle Evropské komise vybavenost škol výpočetní technikou dvojnásobně vyšší neţ v České republice. Standardně se charakterizuje vybavenost škol na základě poměru počtu počítačů k počtu ţáků. V současné době jsou školy průměrně vybaveny dvanácti počítači na sto ţáků. Od roku 2003 vzrostl průměrně počet počítačů o čtyři na sto ţáků. Převáţná většina škol, které mají počítače, mají také připojení na internet a hodnoty počtu počítačů a počítačů s připojením jsou podobné
a
kaţdoročně
tento
počet
také
roste.
Vybavenost
škol
vysokorychlostním internetem od roku 2004, kdy vycházelo průměrně sto ţáků na čtyři počítače, vzrostlo na dnešních deset počítačů připojených k vysokorychlostnímu
internetu
na
sto
ţáků.
[zdroj
http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/vybavenost_it_ve_skolstvi]
28
online:
Graf 1: Počet počítačů na 100 ţáků/studentů ve školách v ČR
Zdroj: Ústav pro informace ve vzdělávání Jak jiţ bylo uvedeno, Česká republika patří mezi státy Evropské unie k zemím s průměrnou vybaveností škol počítači. Severské státy, jako jsou Dánsko či Norsko, mají vybavenost okolo 27 počítači na sto ţáků. Graf 2: Počet počítačů na 100 ţáků/studentů, 2006
Zdroj: Vyuţívání počítačů a internetu ve školách v Evropě, Evropská komise Dostupnost vysokorychlostního internetu na školách v České republice v roce 2006 se také blíţil průměru Evropské Unie. V České republice je vysokorychlostním internetem vybaveno 63% škol. V nejvyspělejších zemích ovšem tato hodnota přesahovala aţ 90%. Nejvyšších hodnot opět dosáhlo Dánsko, naopak pod úrovní České republiky se v hodnocení zemí umístilo například Slovensko (40% škol s vysokorychlostním internetem). Nejniţších hodnot dosáhlo Řecko s pouhými 13% škol, které jsou vybaveny 29
vysokorychlostním internetem. [zdroj online: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/vybavenost_it_ve_skolstvi] Graf 3: Procento škol s vysokorychlostním připojením k internetu, 2006
Zdroj: Vyuţívání počítačů a internetu ve školách v Evropě, Evropská komise Tato statistika se netýká jen základních škol, ale i středních škol a vyšších odborných škol. Rozdělíme-li si rozvrstvení vybavení počítači na školy v jednotlivých vzdělávacích stupních, pak jsou nejlépe vybaveny vyšší odborné školy (31 počítačů na 100 studentů), dále je pak shodný počet u studentů středních škol a ţáků druhého stupně základní školy (18 počítačů na 100 studentů) a na pomyslném poslední stupni vybavenosti počítači je první stupeň základní školy (15 počítačů na 100 ţáků). Graf 4: Počet počítačů na školách v ČR podle stupně škol na 100 ţáků/studentů
Zdroj: Ústav pro informace ve vzdělávání 30
2.2.2 Využití informačních technologií ve školství Cílem této kapitoly je shrnout jak jsou informační a komunikační technologie vyuţívány ve školství či samotnými studenty nebo učiteli. Český statistický úřad pravidelně sleduje a vyhodnocuje vyuţívání informačních technologií ve školství. V první tabulce můţeme vidět vývoj vyuţívání vybraných informačních technologií (mobilní telefon, osobní počítač, internet) studenty v České republice od roku 2005 do roku 2008. Z tabulky jasně vyplývá, ţe podíl studentů, kteří vyuţívají informační technologie v roce 2008 převyšuje 97%. Tabulka 1: Procento studentů starších 16 let, kteří vyuţívají vybrané IT
Zdroj: ČSÚ, Šetření o vyuţívání ICT v domácnostech Nejvýraznější nárůst v pouţívání zaznamenal internet. V roce 2005 jej pouţívalo 78% studentů a v roce 2008 se zvýšil počet studentů, kteří pouţívají internet o 20% na současných 98% studentů. Zvýšila se i dostupnost informačních technologií.
31
Graf 5: Procento studentů starších 16 let,kteří vyuţívají vybrané IT
Zdroj: ČSÚ, Šetření o vyuţívání ICT v domácnostech Z mezinárodního pohledu je v českých školách příznivá situace ve vyuţívání internetu samotnými studenty. V roce 2008 vyuţilo internet ve škole přibliţně 88% studentů, coţ je o 20% více neţ je průměr Evropské unie. Důvodem by ovšem mohla být niţší dostupnost internetu v domácnostech oproti západoevropským zemím, z tohoto důvodu vyuţívali studenti internet hlavně ve škole. [zdroj online: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/vyuziti_it_ve_skolstv] Graf 6: Procento studentů starších 16 let , kteří pouţívali internet ve škole, 2008
Zdroj: Eurostat, 2009
32
Ve všech sledovaných zemích Evropy je podíl studentů pouţívajících počítač více neţ 90%. V Česku tato hodnota dosahovala téměř 100% (99 %), přičemţ průměr Evropské unie byl 96%. Z výsledků šetření Českého statistického úřadu vyplývá také, ţe studenti vyuţívají počítač velmi často. Kaţdý den u nás zasedne k počítači 73% studentů (průměr v Evropské unii je 85%). Studenti také pouţívají počítač na různých místech. V České republice pouţívá počítač doma asi 86% studentů a ve škole zhruba 92% studentů. [zdroj online: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/2_studenti_a_pocitac]
Graf 7: Studenti starší 16 let, kteří pouţívají v ČR osobní počítač.
Zdroj: Český statistický úřad, 2008 Poslední graf ukazuje v jaké míře vyuţívají učitelé počítače při výuce – v České republice ho v roce 2006 vyuţilo 78% pedagogů, zatímco průměr Evropské unie byl v roce 2006 pouze 74%. Intenzivní pouţívání počítače ve výuce však automaticky neznamená efektivitu a rozvinutost. Důleţitý je především způsob a účel tohoto vyuţívání. Zkušenosti z rozvinutých států ukazují, ţe s rostoucími počítačovými dovednostmi ţáků klesá intenzita vyuţívání počítače v hodinách. Počítače pak jiţ nejsou vyuţívány k výuce základů práce s počítači, nýbrţ slouţí jako prostředek k výuce specializovaných předmětů. [zdroj online: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/vyuziti_it_ve_skolstvi]
33
Graf 8: Procento pedagogických pracovníků, kteří vyuţili počítač při výuce v posledních 12 měsících, 2006
Zdroj: Vyuţívání počítačů a internetu ve školách v Evropě, Evropská komise
2.3 Teoretická východiska vzdělávání s využitím moderních technologií České školství a české školy se dlouho nacházely ve stavu, kdy nebylo moţno prosadit jakékoliv inovativní přístupy ke vzdělávání ţáků. Ředitelé škol pouze realizovali příkazy svých nadřízených a nemohli ţádným výrazným způsobem ovlivnit chod školy. Aţ teprve v devadesátých letech bylo moţné realizovat změny v oblasti školské problematiky. V tomto období se školám naskytla příleţitost rozvíjet se zevnitř. Škola, stejně jako všechny ostatní instituce, je nucena se přizpůsobovat měnícím se poţadavkům a očekáváním svého okolí. Záleţí tedy na škole a hlavně na jejím vedení, jak se k těmto změnám postaví a zda jí budou vnímat pozitivně jako moţnost zlepšení se a nebo negativně jako obtěţování zbytečnostmi. Pokud je dán vedení školy prostor pro realizaci nových plánů je třeba je důkladně promyslet a zváţit jejich přínos ţákům. (Zounek, 2006) Jedním směrem, kterým se školy budou muset dříve či později ubírat, je rozvoj nových technologií ve školách. Ředitelé škol vnímají většinou moderní technologie jako důleţitý faktor, který ovlivňuje rozvoj a proměnu školy. Vedení škol si uvědomuje, ţe moderní technologie pozitivně působí na profesní růst učitelů, na výchovnou a vzdělávací činnost školy a také na celkovou inovaci školy. Zounek ve své publikaci píše, ţe „Ředitelé uváděli, ţe je moţné 34
identifikovat tři hlavní způsoby, jak podporovat snahy o to, aby se prostředky moderních ICT (informačních a komunikačních technologií) podílely na vývoji a proměně školy, a to: rozvoj lidí, odpovídající vybavení technologiemi hlubší integraci ICT do ţivota školy (zejména do vyučování, učení, ale i mimoškolních aktivit). “ (Zounek, 2006, str. 96) V současné době se na základních školách vyučuje výpočetní technika jako výuka ovládání počítače. Jestliţe se začnou počítače vyuţívat jako prostředník mezi ţákem a učivem a pokud se do vyučovacího procesu zapojí i jiné moderní technologie jako například internet, interaktivní tabule, pak budeme moci dle mého názoru mluvit o moderním vyučování. Nová doba nám poskytuje mnoho vymoţeností, které lze modifikovat pro vyučování tak, aby bylo co nejefektivnější.
2.3.1 Internet a výuka Pouţívání internetu ve výuce se můţe povaţovat za aktivní práci s informacemi. Je jistě krásnou myšlenkou představa ţáků, kteří vyhledávají pečlivě a hbitě informace na internetu a následně je aktivně vyuţívají ve školních hodinách. Jistě by bylo úţasné sledovat symbiózu ţáka s moderní technologií za podpory učitele. Po technické stránce by nebyl zase aţ tak velký problém připravit třídy pro takovýto způsob vyučování. I učitelé by jistě přivítali aktivní přístup ţáků k informacím. Bohuţel na neštěstí je dětská zvídavost obrovská, coţ není při podobném stylu výuky příliš ţádoucí. Na internetu můţeme najít velké mnoţství informací, je zde obrovská záplava různých stránek, jeţ ţáky často svádí k jejich sledování a odbíhání tak od tématu. To ovšem můţe narušit výuku a vést k ne příliš produktivní práci. Je tedy třeba popřemýšlet, jak by měla být koncipována výuka, aby se stala vhodnou variantou pro školní vzdělávání s pomocí internetu a neměla by být jiţ jen pouhým vyhledáváním informací na „povel“. (Kusala, 2000) Za vhodnou alternativu by mohla být povaţována projektová výuka. Práce na projektech poskytuje dětem prostor pro vlastní tvořivost, samostatnost a v případě větších projektů také budování týmového ducha. Takovýto způsob spolupráce u ţáků mimo jiné rozvíjí i sociální kompetence, coţ je velice 35
ţádoucí. Děti se tak učí efektivně spolupracovat. Nic nebrání pustit se do projektového vyučování, učit děti ke spoluprácí, k efektivní práci a k plánování. Učitel můţe zadat určité téma, týkající se probírané výuky, a v dalších hodinách být jen v roli konzultanta. Je známo, ţe pokud si dítě vyhledá informace samo (musí k tomu vynaloţit určité úsilí a notnou dávku důvtipu), pak si tuto informaci mnohem lépe zapamatuje, tento jev bývá v odborné literatuře označován jako „aha efekt“. Popisuje jej například Jan Čáp v knize Psychologie pro učitele. Tohoto faktoru, by se dle mého názoru mělo ve výuce vyuţívat co moţná nejvíce. Na konci projektu členové týmů představí své projekty a poučí tak své spoluţáky. Myslím si, ţe tento způsob získávání informací a poznatků je vhodný pro rozvoj tvořivosti a samostatného myšlení, ţák se stává samostatně myslící a přemýšlející osobou a ne jen „tělem“, které sedí v lavici a pouští „nezáţivnou“ látku jedním uchem dovnitř a druhým ven. Nezbytnou podmínkou je ovšem kromě technického vybavení také přiměřená úroveň schopností ţáků, motivace ţáků a důkladná předběţná příprava vyučujícího. (Kusala, 2000) Pro mnoho ţáků a studentů je v dnešní době zcela nemyslitelné studovat, případně psát domácí úkoly, či tvořit projekty bez počítače připojeného na internet. Internet je zkrátka nevyčerpatelnou studnicí poznání. Pokud se ţáci naučí vyuţívat potenciálu internetu stane se jejich práce dle mého názoru o mnoho efektivnější neţ kdyby čerpali informace pouze z knih.
2.3.2 Interaktivní tabule ve výuce Z našich školních let si jistě kaţdý z nás vzpomene na učitele, který vysvětluje novou látku a snaţí se malovat schémata a různé primitivní obrázky na tabuli tak, aby podpořil svůj výklad. Věřím, ţe tehdy mnoho učitelů tajně doufalo, ţe se ve školách objeví nějaká nová didaktická pomůcka, která nahradí klasickou tabuli. V dnešní době se ve školách začínají pouţívat interaktivní tabule na místo těch stávajících. Velikostně je interaktivní tabule srovnatelná s klasickou, reaguje na dotyk a je připojena k počítači. Obraz z počítače přenáší dataprojektor, uţivatel můţe
pracovat s počítačem pomocí dotyků tabule.
Mohou se tak ovládat různé aplikace, psát poznámky a kreslit. Tabule se můţe ovládat jen prstem nebo popisovačem, který ve skutečnosti vůbec nepíše. 36
Veškerá práce se můţe samozřejmě ukládat a později se k ní opět vracet. Interaktivní tabule zobrazuje i internetové stránky a učitel s nimi můţe vhodně pracovat. Tato tabule je stále populárnější, především díky moţnosti procvičování a probírání látky s její podporou, kdy si můţe učitel předem připravit materiály (obrázky, texty, hádanky, přesmyčky atd.) a s nimi pak společně s dětmi pracovat a manipulovat s nimi (přesouvat je, otáčet atd.). První interaktivní tabule byla představena v roce 1991 v Kanadě. V České republice se objevila interaktivní tabule relativně nedávno, ale i přesto jsou u nás jiţ stovky interaktivních učeben. Díky interaktivní tabuli se otevírají učitelům nové zdroje výukových materiálů – textů, obrázků, videí i zvukových klipů, které mohou být prezentovány v souvislostech a vzájemných vazbách. Interaktivní tabule vnáší do původně statických hodin dynamiku, kdy mohou ţáci sledovat například přírodní zákony v souvislostech a vazbách. Ţáci mohou řešit skutečné úkoly a hledat vhodná řešení. Díky interaktivní tabuli je moţné realizovat různé projekty, které pokrývají průřezová témata rámcového vzdělávacího programu. Ţáci mohou rozvíjet své vědomosti a dovednosti mnohem rychleji a efektivněji neţ dříve. Ţáci rádi pracují s moderní technikou a proto jsou i interaktivní tabule přijímány pozitivně. Tabule ušetří učiteli práci v hodině a podporuje pracovní a tvůrčí klima. (Hausner, 2005)
2.4 Srovnání notebooku a stolního počítače V této kapitole se podrobněji zaměříme na rozdíly mezi notebooky a stolními počítači a na vhodnost jejich uţití pro ţáky a studenty. V poslední době se dle mého názoru zvyšuje obliba notebooků, je to především díky příznivějším cenám a stále se zvyšující kvalitě zpracování. To ocení především studenti, kteří mohou mít počítač stále u sebe a pracovat s ním, coţ jim klasický stolní počítač neumoţňuje. [zdroj online: http://www.itbiz.cz/notebook-stolni-pocitac] Uvedu zde 10 parametrů srovnání, které jsou pro běţného uţivatele při výběru a práci s výpočetní technikou nejdůleţitější. Cena – při srovnání stejného výkonu a obdobných komponent stolního počítače a notebooku je cenově výhodnější stolní počítač. 37
Uţivatelský komfort – ovládání stolního počítače je uţivatelsky příjemnější a přizpůsobivější neţ v případě notebooku. Náklady – omezená moţnost výměny nefunkčních komponent, náklady na výměnu po uplynutí záruční doby často dosahují ceny nového notebooku. Největší riziko představují komponenty s omezenou ţivotností. Výkon – na rozdíl od notebooku lze výkon a moţnosti stolního počítače snadno zvýšit – v podstatě i základní modely lze rozšířit o výkonnější grafickou kartu, TV tuner apod. U notebooku existuje minimální šance na zvýšení jeho výkonu, je moţné rozšířit jen operační paměť. Při stejné ceně je moţné pořídit si stolní počítač s 1,5 aţ 3krát vyšším výkonem neţ notebook. Většina nových komponent (procesory, grafické karty,…) je na trh uvedena nejprve ve verzi pro stolní počítač. Bezpečnost – stolní počítač se obtíţně přemísťuje z místa na místo, proto jsou v něm pracovní i soukromá data ve větším bezpečí. Vţdy je snadnější odcizit notebook neţ stolní počítač. Ergonomie a zdraví – ergonomické a přizpůsobitelné nastavení monitoru stolního počítače zamezuje hrbení a bolestem zad. Větší a kvalitnější monitor vede k menší únavě a následnému sníţení rizika poškození zraku. Nastavitelný sklon a rozměr klávesnice omezuje případnou bolest rukou – těchto podmínek lze dosáhnout i u notebooku připojením externích periférií (klávesnice, myš atd.). Zálohování – stolní počítač nabízí zpravidla větší pevný disk, v ideálním případě pevné disky zaručují i bez klasického zálohování moţnost duplikace dat. Pevné disky ve stolních počítačích jsou obecně výkonnější a méně poruchové. Ţivotnost – průměrná technická ţivotnost stolního počítače je osm let, notebooky mají ţivotnost přibliţně poloviční. Výkon baterie notebooku se sniţuje, časem je nutné zakoupit novou. Mobilita – notebook můţeme mít stále při ruce. I na svých cestách s ním tak můţeme kdykoliv pracovat. Skladnost – notebook nezabírá příliš mnoho prostoru a je lehký. Na pracovním stole nezabere téměř ţádné místo.
38
[zdroj online: http://www.rax.cz/170/notebook-nebo-stolni-pocitac-vybirat-semusi-s-rozumem/] Při rozhodování zda zvolit klasický stolní počítač nebo notebook by se měl kaţdý uţivatel řídit svými individuálními poţadavky na stroj. Pro klasickou práci na jednom místě, kdy uţivatel nepotřebuje s počítačem nijak manipulovat a přemísťovat jej na jiné místo je jistě vhodnější variantou stolní počítač. Pokud je ovšem uţivatelem například student, který potřebuje mobilní přístroj, který bude mít stále při ruce, je pro něj vhodnější notebook. Technické parametry notebooků jsou dnes jiţ na velmi dobré úrovni, zvládají veškeré kancelářské aplikace (například MS Office) a většinou i náročnější programy. Notebooky nabízejí velkou výhodu v podobě mobility a skladnosti, která je sice lehce na úkor výkonu a ceny, nicméně je výkon většiny notebooků dostačující pro klasického uţivatele. Dle mého názoru je notebook ideální pomůckou pro studenty, kteří pouţívají počítač nejen doma, ale i ve škole.
[zdroj online:
http://www.itbiz.cz/notebook-stolni-pocitac]
Druhá kapitola se zabývá jiţ konkrétněji vyuţitím moderních technologií ve školství a ve vyučovacím procesu. Nalezneme v ní pohled do historie počítačů jako takových i pohled na historii počítačů ve školství. Dále se tato kapitola zaměřuje na vzdělávání s pomocí počítačů a moderních technologií.
39
3. CHARAKTERISTIKA PROJEKTU „VZDĚLÁVÁNÍ PRO BUDOUCNOST“
3.1 O projektu Projekt Vzdělávání pro budoucnost představuje celosvětovou iniciativu, která ukazuje učitelům, jakým způsobem zapojit moderní nástroje do kaţdodenních učebních plánů, a jak pomocí těchto nástrojů podporovat tvořivost a spolupráci mezi ţáky. Důraz je kladen především na odborné proškolení učitelů tak, aby byli schopni pedagogicky plně vyuţít informačních technologií.Tyto dovednosti budou pak moci učitelé plně uplatnit ve vyučovacím procesu. [zdroj online: www.sps-karvina.cz/www/infocentrum/intel.doc ] S počítači se nepracuje pouze v hodinách výpočetní techniky, ale v běţných hodinách výuky. V projektu je angaţována společnost Intel a Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy České republiky, kteří se zavázali podpořit koncepci rozvoje informačních a komunikačních technologií ve vzdělávání v České republice v období 2009 – 2013. Projekt byl v České republice zahájen 14. října 2005, zahájení se zúčastnila i tehdejší ministryně informatiky Dana Bérová, která tento program označila za velice přínosný. Projekt Vzdělávání pro budoucnost vznikl především kvůli stále se zvyšujícím
nárokům dnešních zaměstnavatelů na počítačovou gramotnost
svých zaměstnanců. To klade velké nároky na vzdělávací instituce, aby byly schopny
přinést
ţákům
a
studentům
vzdělání
odpovídající
nárokům
zaměstnavatelů. Cílem je zapojit vhodně moderní technologie do výuky a vyuţívat tak potenciál, kterým nám tyto technologie nabízejí. Učitelé se na kurzech učí, jak zvolit správnou strategii k dosaţení co nejlepších výsledků při výuce přírodních věd, matematiky, zlepšování účelného vyuţívání technologií při výuce a rozšiřování přístupů k technologiím. Cílem programu je téţ zajistit pravidelné setkávání učitelů na seminářích moderní výukové metodiky. Učitelé si zde budou moci vyměňovat své názory a zkušenosti se svými kolegy ze zahraničí.
40
V současné době je projekt Vzdělávání pro budoucnost implementován ve 36 zemích světa a v průběhu existence projektu se zúčastnilo školení více jak 3 milióny učitelů. Samotní učitelé o programu říkají: – „96 % učitelů se myslí, ţe po absolvování kurzu se cítí být připraveni pro pouţívání moderních technologií ve výuce – 98 % učitelů by tento projekt doporučilo svým kolegům“ [zdroj online: http://www.intel.com/cd/corporate/education/emea/ces/395460.htm] V nedávné době proběhl výzkum mezi vyučujícími, kterého se zúčastnilo téměř 18 000 učitelů ze 14-ti zemí, a který ukázal pozitivní dopad projektu na vzdělávání ţáků. Projekt vzdělávání pro budoucnost vedl k: -
80,1 % nárůstu pouţití techniky při práci se ţáky;
-
63,6 % nárůstu projektově orientované výuky;
-
87,1% nárůstu vyuţití techniky při plánování a přípravě na vyučovací hodiny. Průzkum proběhl v zemích s různým stupněm ekonomického rozvoje a
ukázalo se, ţe projekt přinesl pozitiva ve všech zemích bez rozdílu, avšak v státy s vyšší úrovní ekonomické vyspělosti se při implementaci projektu potýkaly s menším mnoţstvím překáţek neţ ostatní. Společnost Intel stále pokračuje v rozšiřování projektu do dalších zemí a snaţí se také o neustálé zkvalitňování programu. V budoucnosti se mohou učitelé těšit na vývoj dalších nástrojů a témat, jeţ jsou připravovány podle průběţné
zpětné
vazby
od
účastníků
programu.
[zdroj
online:
http://www.zive.cz/Tiskove-zpravy/VZDELAVACI-PROGRAM-SPOLECNOSTIINTEL-VYUZILY-JIZ-TRI-MILIONY-UCITELU-VE-36-ZEMICH/sc-5-a127818/default.aspx]
3.2 Popis ZŠ Pramínek Základní škola a Mateřská škola Pramínek sídlí v Brně, v městské části Bystrc.
Organizační
forma
školy
je
obecně
prospěšná
společnost.
Zakladatelkami školy jsou Mgr. Eliška Kovářová a PaedDr. Boţena Havelková. 41
Samotná obecně prospěšná organice byla zaloţena 25. srpna 1997, o rok později byla škola zařazena do sítě škol a to přesně 1. září 1998. Škola sdruţuje mateřskou školu s kapacitou 84 dětí a základní školu s kapacitou 150 ţáků. Ředitelkou Základní školy a Mateřské školy Pramínek je Mgr. Irena Rotreklová. Základní škola byla zaloţena jako pokračování výchovně vzdělávací koncepce Step by step – Začít spolu, kterou MŠ Heyrovského realizovala od roku 1994. Ke sloučení obou zařízení došlo v roce 2001. Pramínek vzdělává děti prvního stupně, tedy od první do páté třídy. Tato škola není klasickou základní školou, vzhledem k tomu, ţe vznikla díky občanskému sdruţení, jeţ se skládá především z řad rodičů, je škola mnohem blíţeji s rodiči semknuta. Interiéry a zařízení školy také není zcela klasické, snaţí se zde o co nejmodernější a co nejefektivnější přístupy ke vzdělávání. K tomu jsou prostory také přizpůsobeny. Učitelé se ve škole snaţí přistupovat ke vzdělávání ţáků individuálně s důrazem na přípravu pro budoucí ţivot. Ţáci získávají vědomosti, dovednosti a návyky v centrech aktivit, coţ jsou speciálně upravené prostory a prostředí tříd. Do školy se mohou také integrovat ţáci s postiţením. Ve škole vládne klidná a vyrovnaná atmosféra, je zde snahou děti nijak nestresovat a i proto se zde uţívá slovní hodnocení, které informuje rodiče o ţákovských úspěších i nedostatcích jejich dětí. Učí zde převáţně učitelky, které se snaţí o vyuţívání moderních postupů při vyučovacím procesu. Školní rok 2007/2008 byl prvním rokem, kdy škola vyuţívala svůj vlastní školní vzdělávací program – ŠVP Pramínek. V základní škole se dále také vyučovalo podle vzdělávacího programu Obecná škola a to od druhého do pátého ročníku. Několik ţáků vyuţívalo individuálního vzdělávání podle vzdělávacích programů Zvláštní a Pomocné školy. Tabulka 2: Statistické údaje o počtech ţáků ŠKOLNÍ ROK 2007/2008
Základní škola
POČET
POČET
POČET
TŘÍD
ROČNÍKŮ
ŢÁKŮ
6
5
109 42
PRŮMĚRNÝ POČET ŢÁKŮ NA TŘÍDU
18,1
Na základní škole pracuje 6 učitelek na plný úvazek, dvě učitelky anglického jazyka na úvazek 0,54. Na škole dále pracují pedagogičtí asistenti a také dvě speciální pedagoţky. Tabulka 3: Věkové sloţení učitelů Věk
Učitelky ZŠ
do 35 let
5
35 – 45 let
6
45 – 55 let
3
Nad 55 do 0
důchodového věku V důchodovém věku
0
Celkem
14
[zdroj online: http://www.praminek.cz/zs/vyrocni_zs.pdf]
3.3 Aktuální stav projektu O
projektu
„Vzdělávání
pro
budoucnost“
jsem
se
dozvěděl
prostřednictvím televize, kdy běţela na obrazovce reportáţ o škole, která testuje pilotní projekt, jenţ vyuţívá speciálně upravené „mininotebooky“ neboli netbooky během vyučovacího procesu. Tehdy mě velmi zaujala informace, ţe se tyto netbooky pouţívají místo učebnic i sešitů. V televizi vypadalo vše výborně a to ve mně vzbudilo zájem. Na vlastní kůţi jsem si ověřil jak mohou být televizní reportáţe zkreslené. Po domluvě s paní ředitelkou směřovaly mé kroky právě do třídy, kde se počítače pouţívají. Letošní školní rok je druhým rokem testování počítačů na Základní škole Pramínek. V minulém roce jej vyučovala jiná paní učitelka neţ v letošním roce z důvodu nepropracovanosti projektu. Výuku s podporou počítačů se nyní účastní jiná vyučující. Pilotní projekt „Vzdělávání pro budoucnost“ probíhá ve čtvrté třídě základní školy Pramínek. Výuka s podporou počítačů probíhá jednou aţ dvakrát týdně dvě hodiny. Výuka probíhá tak, ţe děti přicházejí 43
postupně po pětičlenných skupinkách a pracují zhruba v dvacetiminutových blocích. Ţáci se seznamují se základním softwarem a také s operačním systémem. Paní učitelka našla oporu v otci jednoho z dětí, který jim aktivně vypomáhá, pravidelně přichází do školy a s dětmi v hodinách pracuje. Z tohoto popisu je tedy vidět, ţe televizní reportáţ se značně lišila od reality. Počítač tedy není v současné době téměř do vyučovacího procesu zapojen. A navíc je počítač kompletně v angličtině a to i včetně anglické klávesnice, která dělá dětem velké problémy. Dalo by se tedy říci, ţe projekt začal s cílem zefektivnění vyučovacího procesu, ale místo toho, aby se rozvíjel, tak začal velmi brzy stagnovat. Ve škole se v současné době nachází asi třicet netbooků, které jsou po hardwarové stránce připraveny poslouţit vyučovacímu procesu, ovšem software poněkud pokulhává. Netbooky jsou menší verzí klasickéo notebooku, jeho funkce i ovládání se ničím neliší od notebooku nebo klasického stolního počítače. Věřím, ţe by byla paní ředitelka ráda, kdyby začal projekt fungovat tak, jak si představovala. Vţdyť myšlenka tohoto projektu je vynikající, díky netbookům mohou ţáci vyuţívat obrovské mnoţství informačních zdrojů, mohou být motivováni zábavnými vzdělávacími programy, „bádat“ při různorodých projektech a právě v tuto chvíli začíná prostředí připomínat tak známé motto „škola hrou“. Vyučování s podporou počítačů má mnoho výhod a pokud se podaří projekt zdokonalit a přiměřeně skloubit mnoţství výuky podporované počítačem s klasickou metodou, pak čeká školství dle mého názoru efektivnější vzdělávání neţ doposud. .
3.4 Moje účast na projektu Jak jiţ bylo uvedeno výše byl projekt při mém prvním setkaní s ním teprve na začátku své „funkčnosti“, dříve nebyly počítače softwarově vůbec uzpůsobeny pro výuku ve škole. Tento problém jsem se pokusil s podporou paní ředitelky a vyučujících vyřešit. Nejen, ţe jsem analyzoval a navrhnul nejvhodnější koncepci výukových programů, vhodných pro výuku v „pilotní třídě“ projektu, ale programy jsem i nainstaloval a začal je aktivně vyuţívat ve 44
vyučovacím procesu. Nejprve byl proveden výzkum, jeţ se zaměřoval na učitele, kteří učí ţáky ve věkové kategorii ţáků pilotního projektu, tedy ve čtvrtých třídách. Toto zkoumání bylo prováděno jiţ s podporou netbooků, na kterých byl nainstalován základní koncept programů, učiteli se předvedl počítač i jeho funkčnost. Učitel se po prohlídce počítače vyjádřil o jeho vhodnosti pro výuku jednotlivých předmětů, vyjádřil své výtky, připomínky a návrhy na zlepšení, na jejich základě jsem si vytvořil představu o tom, které předměty jsou vhodné pro výuku s pomocí počítačů a které ne. Na základě zkoumání jsem vytvořil seznam vhodných programů. Moje účast na projektu byla tedy taková, ţe jsem vytvořil kompaktní řadu (komplet) výukových programů pro vhodné vyučovací předměty a k těmto programům jsem vytvořil také metodické pokyny jak s tímto softwarovým balíčkem pracovat.
45
4. VÝZKUM A REALIZACE PROJEKTU
4.1 Vymezení metod a cílů výzkumu Projekt „Vzdělávání pro budoucnost“ vznikl z iniciativy společnosti IBM, která chce docílit co moţná nejefektivnějšího způsobu vzdělávání, které je podpořeno vyuţitím počítačů přímo ve vyučovacím procesu. Do tohoto projektu se zapojilo jiţ mnoho zemí a jednou z nich je i Česká republika. Ve své v empirické části jsem se nevěnoval pouze získání dat, ale tato data jsem také prakticky vyuţil. Vytvořil jsem dotazník, s jehoţ pomocí byl prováděn výzkum, na něj bylo navázáno (s ohledem na výsledky výzkumu) konkrétní činností.
V tomto případě se rozumí konkrétní činností tvorba
konceptu výukových programů vhodných pro výuku ve čtvrté třídě základní školy. Výzkum probíhal následujícím způsobem: nejprve se do jednoho z netbooků nainstaloval základní koncept programů, tak byl připraven funkční počítač, s jehoţ pomocí byl prováděn výzkum. Tento fungující netbook byl vţdy předveden učiteli (více viz. kapitola 4.2 Charakteristika zařízení, v němţ probíhalo výzkumné šetření). Učiteli byly představeny všechny výukové programy základního konceptu a dále všechny funkce počítače. Po představení počítače a obeznámení s problematikou vyplnil učitel
dotazník, který byl
později vyhodnocen. Na základě odpovědí v dotazníku jsem zjišťoval: -
zda je podle učitelů vhodné zařazovat do vyučovacího procesu počítače,
-
které vyučovací předměty jsou vhodné pro výuku s podporou počítače a které ne,
-
zda by byli učitelé ochotni naučit se s netbooky pracovat a zda by byli ochotni začít je vyuţívat během vyučovacího procesu (s ohledem na profesní věk),
-
jaká pozitiva můţe přinést výuka podporovaná počítačem,
-
jaká negativa můţe přinést výuka podporovaná počítačem. 46
Na základě informací získaných výzkumem jsem sestavil dva koncepty programů. První koncept byl sestaven z programů ideálně vhodných pro instalaci do netbooků bez ohledu na autorská práva. Vznikl tak na základě výsledků výzkumu seznam programů, který je pro výuku nejvhodnější. S druhým konceptem programů se dále pracovalo a byl opravdu instalován do počítačů. V tomto případě tedy vznikl koncept programů, jeţ byl omezen licencí, to znamená, ţe byly instalovány pouze programy, které byly volně šířitelné, případně programy s licenčním omezením. Skladba programů byla volena tak, aby nebyl porušen zákon o autorských právech. Pro potřeby této práce byl první koncept programů nazván „Ideální“ a druhý „Pracovní“. Cílem projektu bylo zprovoznění speciálních netbooků, nápomoc při jejich zavedení do vzdělávacího procesu, dále pak vytvoření konceptu programů na základě výsledků výzkumu (s ohledem na poţadavky a připomínky učitelů).
4.1.1 Popis základního konceptu programů
Základní koncept programů byl navrţen pouze pro výzkumné potřeby jako ukázka moţností vyuţití netbooků. Jedná se o základní strukturu výukových (vzdělávacích) programů, které by bylo moţné vyuţívat během vyučování jako pomůcku
pro
ţáky
k
podpoře osvojování,
upevňování,
opakování
a
procvičování učiva. Při sestavování struktury programů jsem vycházel z osnov pro čtvrtou třídu základní školy, podle nichţ jsem určil povinné předměty. Na základě seznamu povinných předmětů bylo vytipovány nejvhodnější programy, které byly ideální pro názornou ukázku během prezentace počítače. Ke kaţdému povinnému předmětu (při kterém je moţno vyuţít počítač) byl nainstalovat alespoň jeden vzdělávací program. Vyučovací předměty, pro které bude tvořen základní koncept programů, jsou : -
Český jazyk 47
-
Matematika
-
Anglický jazyk
-
Vlastivěda
-
Přírodověda Programové vybavení počítače k jednotlivým vyučovacím předmětům:
Český jazyk Název produktu: Diktáty z českého jazyka 1.1 Popis produktu: Program je určený k tomu, aby dětem pomohl procvičit a zvládnout pravopis českého jazyka. Obsahuje řadu cvičení, na procvičení pravopisu. Je zde moţnost volby mezi procvičováním a zkoušením. Také je moţné zadat dítěti k vypracovaní jen jedno cvičení nebo přímo celou kapitolu zabývající se určitým pravopisným jevem.Vše si můţete i jednoduše vytisknout. Licence: Zdarma k vyzkoušení Autor: Michal Tesař Web programu: www.diktaty.holubec.cz Odkaz pro download: http://www.dwn.cz/diktaty-z-ceskeho-jazyka?k=vzdelani Matematika Název produktu: 4321 Matematika 2.0 Popis produktu: 4321 Matematika je souhrnný název pro dva výukové programy základů matematiky. Úspěšnost při výuce vychází ze skutečnosti, ţe programy napodobují moderní tvořivou formu výuky v lavicích,
kde
ţáci
vyvozují
toto
učivo
pomocí
papírových koleček. Tento způsob výuky umoţní dětem rychle a efektivně porozumět základům matematiky. Dále jsou děti k úspěšnému zvládnutí příkladů motivovány odkrývajícím se obrázkem. Tento způsob motivace funguje u ţáků 2. a 3. ročníku mimořádně úspěšně. Všechny programy byly 48
samozřejmě vytvořeny pod odborným dohledem zkušených pedagogů. 4321 Matematika obsahuje programy pro výuku sčítání, odčítání a násobení. Licence: Demo Autor: Bc. Petr Šatka Web programu: www.snadnamatematika.ic.cz Odkaz pro download: http://www.slunecnice.cz/sw/4321-matematika/
Název produktu: 4321 Matematika - Vyvození násobilky Popis produktu: slouţí k vyvození a procvičování učiva násobení v oboru malé násobilky dvou, tří, čtyř a pěti. Program
4321
Matematika
-
Vyvození
násobilky
se skládá z pěti částí. V první a druhé části se ţák seznámí se zákonitostmi násobení čísel manipulací s virtuálními
kolečky
a doplňováním
příkladů.
Manipulace
s kolečky
je
pro dětskou představivost vhodnější neţ abstraktní práce s číslem. Díky této metodě dítě velmi rychle pochopí podstatu násobení důleţitou pro další rozvoj matematických dovedností v oboru malé i velké násobilky. Ve třetí části ţák doplňuje prvního činitele, coţ je příprava na dělení. Ve čtvrté a páté části si dítě procvičuje osvojené učivo. Licence: Demo Autor: Bc. Petr Šatka Web programu: www.snadnamatematika.ic.cz Odkaz pro download: http://snadnamatematika.ic.cz/index.php?akce=nasobeni Název produktu: Počty 2.6 Popis produktu: Počty je aplikace pro výuku počtů s mnoţstvím nastavení, např. zkoušení matematických operací pomocí příkladů, moţnost nastavení příkladů tzv. přes deset, stanovení časového limitu pro zadání správného výsledku, dílčí hodnocení po zadaném počtu příkladů, přezkoušení chybně vypočítaných příkladů včetně automatické volby, zvukové hodnocení zadaného výsledku a 49
mnoho dalších nastavení. Aplikace je vhodná zejména pro děti a jejich rodiče, má jednoduchíé ovládání a příjemné uţivatelské rozhraní. Licence: Trial verze Autor: Pavel Spisar Web programu: www.pajastudio.wz.cz Odkaz pro download: http://www.dwn.cz/pocty?k=vzdelani
Anglický jazyk Název produktu: Aj – kolik je hodin? Popis produktu: Původní program What time is it? ve verzi 2.0 s několika vylepšeními. Ve 30 úlohách procvičuje určování času buď jeho přímým nastavením, nebo zápisem podle nastaveného času na hodinách. Licence: Demo Autor: Antonín Vonderka Web programu: www.vyukovehry.ic.cz Odkaz pro download: http://www.vyukovehry.ic.cz/new.php#english
Název produktu: A-Test 4.0 Popis produktu: Program A-Test slouţí k procvičování anglické slovní zásoby, frází a nepravidelných sloves. Velmi zajímavou funkcí tohoto programu je "lekce nejdeto", kam si můţete ukládat těţko zapamatovatelné výrazy, abyste s nimi mohli dále pracovat. Program obsahuje všechna slovíčka z učebnic pro jazykové školy a podporuje také moţnost vkládání vlastních slovíček. Veškerou slovní zásobu lze exportovat a importovat z a do programu pro snadnější sdílení. Licence: Shareware Autor: Ing. Petr Hajný Web programu: www.ph-software.com Odkaz pro download: http://www.slunecnice.cz/sw/a-test/stahnout/
50
Vlastivěda Název produktu: Vlastivěda Z4 (vznášedlem po ČR) Popis produktu: Pomocí vznášedla navštěvujeme města ČR a po přistání plníme úkol z vlastivědného učiva: 1) Měřítko mapy - odhad vzdálenosti 2) Orientace na mapě 3) Pohoří 4) Řeky 5) Nejvyšší hory 6) Části řeky 7) Národní parky a CHKO 8) Další města 9) Podnebí 10) Jízdní řád Licence: Demo Autor: Antonín Vonderka Web programu: www.vyukovehry.ic.cz Odkaz pro download: http://www.vyukovehry.ic.cz/new.php#vlast Název produktu: Vlastivěda Z5 (vznášedlem po Evropě) Popis produktu: Pomocí vznášedla navštěvujeme evropská města a po přistání plníme úkol z vlastivědného učiva. Licence: Demo Autor: Antonín Vonderka Web programu: www.vyukovehry.ic.cz Odkaz pro download: http://www.vyukovehry.ic.cz/new.php#vlast
51
Název produktu: Encyklopedie Země světa Popis produktu: Tato elektronická encyklopedie přináší základní údaje o všech zemích světa. Obsahuje více jak 1000 obrázků a map, přes 200 zvukových záznamů a mnoho dalšího. Program obsahuje také fulltextový vyhledávač. Licence: Zdarma k vyzkoušení Autor: NWC Group Web programu: www.nwc.cz Odkaz pro download: http://www.dwn.cz/download.php Přírodověda Název produktu: Duháček v lese Popis produktu: Multimediální program, který je určen pro ţáky prvního stupně ZŠ. Doplňuje výuku přírodovědy a nad rámec základního učiva umoţňuje nahlédnout do ekologických souvislostí v ekosystému lesa. Licence: freeware Web programu: http://www.simopt.cz/ Odkaz pro download: http://www.simopt.cz/download/rainbow-cz.html Název produktu: Přírodověda 5 test Popis produktu: Program testuje znalosti z přírodovědy zábavnou formou (střílení penalt), výběr z 5 odpovědí. Tématické okruhy: 1 - Ţivot na Zemi I 2 - Ţivot na Zemi II (člověk) 3 - Země ve vesmíru 4 - Člověk a technika Licence: demo Autor: Antonín Vonderka Web programu: www.vyukovehry.ic.cz 52
Odkaz pro download: http://www.vyukovehry.ic.cz/new.php#prir Výukové hry Název produktu: Výukové hry a programy pro 1. stupeň ZŠ 1.1 Popis produktu: Hry a programy jsou pro jednoho i dva uţivatele a slouţí k zábavnému procvičení učiva převáţně I. stupně základní školy (různé formy: tetris, had (červ), milionář, pacman a pod.) Licence: Freeware Autor: Antonín Vonderka Web programu: www.vyukovehry.ic.cz Odkaz pro download: http://www.slunecnice.cz/sw/vyukove-hry-programy/
4.2 Charakteristika zařízení, v němž probíhalo výzkumné šetření Samotný výzkum byl prováděn na třech základních školách a to ZŠ Edvarda Beneše Lysice, ZŠ Salmova Blansko a ZŠ Pramínek. Výzkum je úzce propojen s pilotním projektem „Vzdělávání pro budoucnost“, který je realizován ve čtvrté třídě základní školy Pramínek. Z tohoto důvodu bylo šetření prováděno s učiteli niţšího stupně základní školy, kteří učí ţáky od první do páté třídy. Tito učitelé učí samozřejmě i ţáky čtvrtých tříd a znají tak dobře jejich potřeby a poţadavky. Při
výběru
také velikost
vhodných
vzdělávacích
zařízení
jsem
zohledňoval
města, ve kterém se nachází škola, ve které budu výzkum
provádět. Dle mého názoru se liší vztah učitelů a ţáků k moderním technologiím podle toho, zda pocházejí z velkého města či malé vesnice. ZŠ Lysice je škola, která se nachází v malém městě. Vyučuje se zde většina předmětů klasickými metodami. Velký důraz je kladen na rozvíjení vztahu dětí k přírodě. ZŠ Lysice zahrnuje 1. a 2. stupeň základní školy, speciální třídy při ZŠ, školní klub, druţinu a jídelnu. Školu navštěvuje 550 ţáků, 53
z toho asi 450 ţáků navštěvuje školní klub a 75 ţáků školní druţinu. ZŠ Lysice se zúčastnila jako jediná mimoměstská škola pilotní verze tvorby vlastního školního vzdělávacího programu. [http://www.zs.lysice.cz/]. ZŠ Salmova Blansko je jednou ze čtyř škol nacházejících se v relativně velkém okresním městě. Stejně jako v ZŠ Lysice se zde vyučuje převáţná většina předmětů klasickými metodami, ale navíc zde probíhá projekt Zdravá škola. Základní škola a Mateřská škola Blansko, Salmova je škola v klidné části města, na okraji sídliště, v blízkosti lesa a rekreační oblasti. Součást školy tvoří i odloučené pracoviště v Dolní Lhotě (městská část Blanska), ve vzdálenosti asi 3 km. Základní škola má celkem 22 tříd se 465 ţáky, v malotřídce odloučeného pracoviště jsou 2 třídy 1.- 4. ročníku s celkovým počtem 27 ţáků. Ve všech ročnících jsou 2 - 3 paralelní třídy s průměrnou naplněností 21,1 ţáků na třídu. Aktivity školy, které mají charakter projektu,
většinou velmi úzce souvisí
s realizací podpory zdraví v projektu Zdravá škola. Do republikové sítě zdravých škol byla tato škola přijata v roce 2001 na základě zpracování dlouhodobé koncepce rozvoje školy. Na základě analýzy školy z hlediska naplňování zásad podpory zdraví v roce 2004 se zpracovala inovace projektu a získala tak nová certifikace Státního zdravotního ústavu Praha. Zásady podpory zdraví jsou východiskem pro zpracování školního vzdělávacího programu této školy [www.zssalmova.cz]. ZŠ Pramínek je soukromou školou, která působí v „půlmiliónovém“ městě Brně. Vyučuje se zde moderními alternativními metodami - i projekt „Vzdělávání pro budoucnost“ je testován v této základní škole. V těchto třech školách tedy probíhal výzkum, snaţil jsem, aby bylo zastoupení učitelů rovnoměrné a to jak z hlediska profesního věku, tak i z hlediska umístění školy. Projekt koncepce programů, který na tento výzkum navazuje, jsem realizoval na ZŠ Pramínek, tato škola je blíţe popsána v samostatné kapitole 3.1.1 Popis ZŠ Pramínek. Můj projekt bude realizován ve třídě, ve které se uskutečňuje projekt „Vzdělávání pro budoucnost“, tedy čtvrtá třída ZŠ Pramínek.
54
4.3 Vlastní výzkumné šetření Výzkum jsem realizoval ve třech různých základních školách u učitelů prvního stupně. Na základě dotazníkového šetření jsem získal údaje, které pro lepší přehlednost doplňuji tabulkami a grafickým znázorněním výsledků.
Otázka č.1: Věková kategorie respondentů Věková kategorie
Počet respondentů
Procenta
méně neţ 30 let 31 let aţ 35 let 36 let aţ 40 let 41 let aţ 45 let 46 let aţ 50 let 51 let a více
1 3 12 8 0 4
3,6 % 10,8 % 43,2 % 28,8 % 0% 14,4 %
Tabulka 4: Věk respondentů
12 10 8 6 Počet respondentů
4 2 0
mé 3 3 4 4 5 ně 1 let 6 let 1 let 6 let 1 let aţ aţ aţ aţ av ne ţ3 35 40 45 50 íce 0l l l l l e e e e t t t t et
Graf 9: Věk respondentů První otázka dotazníku se zaměřovala na věk respondentů. Z výše uvedené tabulky vyplývá, ţe výzkumného šetření se zúčastnilo 28 respondentů. Necelá polovina respondentů (43,2%) je ve věku 36 aţ 40 let. 55
Jeden respondent (3,6%) uvedl, ţe je mladší neţ 30 let, 3 respondenti (10,8%) jsou ve věku 31 aţ 35 let, 8 respondentů (28,8%) je ve věku 41 aţ 45 let, 4 respondenti (14,4%) uvedli, ţe jsou starší neţ 51 let. Věk v rozmezí 46 aţ 50 let neuvedl ţádný respondent.
Otázka č.2: Profesní věk respondentů Kategorie profesního věku
Počet respondentů
Procenta
1 rok aţ 5 let 6 let aţ 10 let 11 let aţ 15 let 16 let aţ 20 let 21 let a více
1 5 11 8 3
3,6 % 18 % 39,6 % 28,8 % 10,8 %
Tabulka 5: Profesní věk respondentů
12 10 8 6 Počet respondentů
4 2 0
1r 6l 11 16 21 et ok let let let aţ aţ a a av ţ1 ţ2 10 5l íce 5 0 et let let let
Graf 10: Profesní věk respondentů Druhá otázka dotazníku se zaměřovala na profesní věk respondentů. Z odpovědí vyšlo najevo, ţe největší počet respondentů (39,6%) spadá do kategorie 11 aţ 15 let. V kategorii 1 rok aţ 5 let se nachází jeden respondent (3,6%), v kategorii 6 aţ 10 let se nachází 5 respondentů (18%), v kategorii 16 56
aţ 20 let je zařazeno 8 respondentů (28,8%) a v kategorii 21 let a více jsou uvedeni 3 respondenti (10,8%).
Otázka č.3: Vztah respondentů k moderním technologiím obecně Vztah k moderním technologiím
Počet respondentů
Procenta
kladný spíše kladný spíše záporný záporný
12 11 4 1
43,2 % 39,6 % 14,4 % 3,6 %
Tabulka 6: Vztah k moderním technologiím obecně
12 10 8 6
Počet respondentů
4 2 0 kladný
spíše kladný
spíše záporný
záporný
Graf 11: Vztah k moderním technologiím obecně Třetí otázka dotazníku zjišťovala jaký je vztah respondentů k moderním technologiím obecně. V celkovém poměru je vztah respondentů k moderním technologiím kladný. Dvanáct respondentů (43,2%) uvedlo, ţe mají naprosto kladný vztah k moderním technologiím a 11 respondentů (39,6%) uvedlo, ţe mají k moderním technologiím spíše kladný vztah. Čtyři respondenti (14,4 %)
57
mají spíše záporný a 1 respondent (3,6%) zcela záporný vztah k moderním technologiím.
Otázka č.4: Vztah respondentů k moderním technologiím ve vyučování Vztah k moderním technologiím
Počet respondentů
Procenta
kladný spíše kladný spíše záporný záporný
13 7 6 2
46,8 % 25,2 % 21,6 % 7,2 %
Tabulka 7: Vztah k moderním technologiím ve vyučování
14 12 10 8 Počet respondentů
6 4 2 0 kladný
spíše kladný
spíše záporný
záporný
Graf 12: Vztah k moderním technologiím ve vyučování Čtvrtá otázka dotazníku zjišťovala jaký je vztah respondentů k moderním technologiím ve vyučování. Odpovědi na tuto otázku byly jako u předchozí otázky převáţně kladné, 13 respondentů (46,8%)
uvádělo, ţe jejich vztah
moderním technologiím je zcela kladný, 7 respondentů (25,2 %) uvedlo, ţe jejich vztah k moderním technologiím je spíše kladný. Šest respondentů (21,6%) má k moderním technologiím spíše záporný vztah a 2 respondenti (7,2%) mají vztah zcela záporný. 58
Otázka č.5: Jak často vyuţívají respondenti výukové programy
Vztah k moderním technologiím
Počet respondentů
Procenta
ano, často ano, občas ne
3 23 2
10,8 % 82,8 % 7,2 %
Tabulka 8: Četnost vyuţívání výukových programů
25 20 15 Počet respondentů 10 5 0 ano, často
ano, občas
ne
Graf 13: Četnost vyuţívání výukových programů Pátá otázka dotazníku zjišťovala zda respondenti vyuţívají při výuce výukové programy. Z výsledků vyplývá, ţe většina respondentů (82,8%) vyuţívá výukové programy alespoň občas, 3 respondenti (10,8%) uvedli, ţe vyuţívají výukové programy často a 2 respondenti (7,2%) uvedli, ţe výukové programy nevyuţívají.
59
Otázka č.6: Míra ochoty respondentů učit se pracovat se speciálními netbooky
Jsou ochotni
Počet respondentů
Procenta
ano 12 43,2 % spíše ano 10 36,6 % spíše ne 4 14,4 % ne 2 7,2 % Tabulka 9: Ochota respondentů učit se pracovat s novými výukovými programy
12 10 8 6
Počet respondentů
4 2 0 ano
spíše ano
spíše ne
ne
Graf 14: Ochota respondentů učit se pracovat s novými výukovými programy
Šestá otázka dotazníku zjišťovala, zda by byli respondenti ochotni naučit se pracovat s novými výukovými programy. Z výsledků je zřejmé, ţe téměř polovina (43,2%) respondentů je ochotno učit se pracovat s novými výukovými programy, ani dalším deseti respondentům (36,6%) by nečinilo ţádné problémy učit se pracovat s novými výukovými problémy. Čtyři respondenti (14,4%) by se neradi učili s novými programy a 2 respondenti (7,2%) to zcela odmítají.
60
Otázka č.7: Moţný přínos netbooků do vyučování Bylo by přínosné
Počet respondentů
Procenta
ano
9
32,4 %
spíše ano
13
46,8 %
spíše ne
5
18 %
ne
1
3,6 %
Tabulka 10: Moţný přínos netbooků do vyučování
14 12 10 8 Počet respondentů
6 4 2 0 ano
spíše ano
spíše ne
ne
Graf 15: Moţný přínos netbooků do vyučování Sedmá otázka dotazníku se zaměřovala na to, jaký názor mají respondenti na případné zavedení netbooků do výuky. Zjišťovalo se, zda si myslí, ţe by bylo zavedení netbooků do výuky přínosné nebo ne. Devět respondentů (32,4%) uvedlo, ţe by bylo zavedení netbooků jistě přínosné, 13 respondentů (46,8%) uvedlo, ţe by bylo zavedení spíše přínosné, 5 respondentů uvedlo, ţe by zavedení netbooků bylo spíše nepřínosné a 1 respondent (3,6%) si myslí, ţe by zavedení netbooků nemělo určitě ţádný přínos.
61
Otázka č.8: Výhody při pouţívání speciálních netbooků ve vyučování Osmou otázkou jsem zjišťoval názor respondentů na výhody pouţití netbooků při vyučování. Tato otázka je otevřená a proto není moţné ji zpracovat kvantitativní metodou. Jednotlivé odpovědi pro jejich zajímavost uvádím následujícím způsobem: -
„moţná výhoda mnoţství materiálu z internetu“
-
„zapojení všech ţáků“
-
„pro děti zajímavá a zábavná forma práce“
-
„méně práce s opravováním a taháním sešitů domů“
-
„opakování a procvičování“
-
„individuální procvičení učiva a okamţité vyhodnocení“
-
„nemohu posoudit, z praxe konstatuji, ţe je pro školu výhodnější umístit program na počítače ve stávající učebně neţ nakupovat další přístroje. Na to nejsou peníze!“
Otázka č.9: Nevýhody při pouţívání speciálních netbooků ve vyučování
Devátou otázkou jsem zjišťoval názor respondentů na nevýhody pouţívání netbooků při vyučování. Většina respondentů se k této otázce nevyjádřila, zbývající respondenti upřednostňovali práci ţáků s učitelem před vyuţíváním netbooků a dodávali, ţe je důleţitý osobní kontakt s učitelem. Při vyhodnocování jsem zaznamenal i odpověď, ţe „se při pouţívání netbooků vytrácí psací písmo“.
62
Otázka č.10: Pro jaké vyučovací předměty je dle respondentů vhodné pouţívat netbooky
Vyučovací předměty
Počet respondentů
Procenta
Český jazyk
24
86,4 %
Matematika
26
93,6 %
Cizí jazyk
21
75,6 %
Přírodověda
19
68,4 %
Vlastivěda
16
57,6 %
Hudební výchova
0
0%
Výtvarná výchova
0
0%
Pracovní činnosti
0
0%
Tělesná výchova
0
0%
Tabulka 11: Vyučovací předměty vhodné pro pouţívání netbooků
30 25 20 15 Počet respondentů
10 5 0
Če M C P V Hu Vý Pra Tě t l sk ý atem iz í ja řírod lasti de bn va rná c ov n es ná vě ov z yk jaz ati d í íč ěd a v ka v yk ý ý in n vý ch a ch ova os ova c hov ti a
Graf 16: Vyučovací předměty vhodné pro pouţívání netbooků
Desátá otázka dotazníku zjišťuje pro jaké vyučovací předměty je podle respondentů vhodné vyuţití netbooků. Na základě výsledků této otázky se pokračuje dále – respondent dále odpovídá už pouze na otázky spojené s vyučovacími předměty, které označil jako vhodné pro zařazení netbooků. Z grafu je patrné, ţe ne všechny předměty jsou podle respondentů vhodné pro 63
výuku s pomocí netbooků. Respondenti se převáţně shodují, ţe pro výuku se hodí Český jazyk (86,4%), Matematika (93,6%), Cizí jazyk (75,6%), Přírodověda (68,4 %) a Vlastivěda (57,6%). Zbývající předměty nejsou podle respondentů vhodné pro výuku s podporou počítačů a nebude se s nimi jiţ dále ve výzkumu pracovat.
Otázky číslo 11, 12, 13, 14 a 15 se vztahovaly pouze k učivu čtvrté třídy, protože na základě odpovědí byl sestaven koncept programů právě pro čtvrtou třídu základní školy.
Otázka č.11: Učivo čtvrté třídy, vhodné k výuce s podporou výukových programů, v předmětu Český jazyk Respondenti uváděli, ţe je programů k dispozici hodně, výhodnější by bylo zařadit práci s textem = rozvoj čtenářství a čtenářské gramotnosti, inovativní metody a formy práce. Podle odpovědí respondentů jsou pro výuku s podporou výukových programů v hodinách Českého jazyka vhodné tyto učiva: -
výjmenovaná slova
-
slovní druhy
-
koncovky podstatných jmen
-
vzory podstatných jmen
-
opravování chyb v textu
-
čtení, práce s textem (doplňování, odpovědi na otázky, zjištění porozumění textu)
-
velká písmena
-
skloňování a časování
-
slova příbuzná
-
stavba slova (předpona, kořen, přípona)
-
kategorie podstatných jmen a sloves
-
základní skladební dvojice, shoda přísudku s podmětem
64
Otázka č.12: Učivo čtvrté třídy, vhodné k výuce s podporou výukových programů, v předmětu Matematika Několik respondentů výzkumu při výuce vyuţívá program Pohádková matematika. Podle odpovědí respondentů jsou pro výuku s podporou výukových programů v hodinách Matematiky vhodné tyto učiva: -
pamětné a písemné sčítání a odčítání
-
procvičování slovních úloh
-
počítání se závorkami
-
matematická orientace do tisíce
-
geometrie – úsečky, trojúhelníky, čtverce, obdélníky (obvody, obsahy a rýsování)
-
sčítání a odečítání do 10 000
-
písemné dělení
-
drilování pamětných spojů násobilky
-
číselná osa
-
numerace do milionu
-
písemné násobení, sčítání a odčítání dvouciferných šísel
-
dělení jednociferným číslem
-
převody jednotek v souvislosti s učivem přírodovědy (hmotnost, objem, čas, délka)
-
zlomky
-
dělení se zbytkem
Otázka č.13: Učivo čtvrté třídy, vhodné k výuce s podporou výukových programů, v předmětu Cizí jazyk Respondenti uváděli, ţe ve 4. třídě je kladen důraz především na konverzaci neţ na mluvnické učivo. Podle odpovědí respondentů jsou pro výuku s podporou výukových programů v hodinách Cizího jazyka vhodné tyto učiva: -
procvičování slovní zásoby 65
-
gramatické jevy
-
četba s porozuměním
-
pouţití nových slov
Otázka č.14: Učivo čtvrté třídy, vhodné k výuce s podporou výukových programů, v předmětu Přírodověda Podle odpovědí respondentů jsou pro výuku s podporou výukových programů v hodinách Přírodovědy vhodné tyto učiva: -
časová přímka
-
druhy rostlin
-
potravní řetězce
-
společenstva okolí lidských obydlí
-
dopravní a ekologická výhoda
-
fyzikální veličiny – délka, hmotnost, teplota, čas, objem
-
převody jednotek
Otázka č.15: Učivo čtvrté třídy, vhodné k výuce s podporou výukových programů, v předmětu Vlastivěda Podle odpovědí respondentů jsou pro výuku s podporou výukových programů v hodinách Vlastivědy vhodné tyto učiva: -
práce s mapou, orientace na mapě
-
vyhledávání určitých bodů na mapě
-
zeměpisná část – kraje, typy krajiny,…
-
dějepisná část – letopočty, práce s textem o historii
-
ČR – pohoří, vodstvo, průmysl a zemědělství
-
ČR – kraje, krajská města
66
Otázka č.20: Část vyučovacího procesu na kterou by měl být výukový program zaměřen v předmětu Český jazyk Fáze vyučovacího procesu
Počet respondentů
Procenta
motivace
8
28,8 %
expozice
8
28,8 %
fixace
24
86,4 %
diagnostika, klasifikace
22
79,2 %
Tabulka 12: Zaměření výukového programu v předmětu Český jazyk
25 20 15 10 Počet respondentů
5 0
mo ex fixa po tiva ce z ic ce e
dia g
no s tik
a, k
las if ik ac e
Graf 17: Zaměření výukového programu v předmětu Český jazyk Dvacátá otázka zjišťuje na jaké fáze vyučovacího procesu by měly být podle respondentů zaměřeny výukové programy v předmětu Český jazyk (je moţné označit více odpovědí). Z výsledků je patrné, ţe výukové předměty by měly být zaměřeny především na fázi fixace (86,4%) a diagnostiky (79,2%). Naopak není podle respondentů příliš důleţité, aby byly výukové předměty zaměřeny na motivaci (28,8%) a expozici (28,8%).
67
Otázka č.21: Část vyučovacího procesu na kterou by měl být výukový program zaměřen v předmětu Matematika Fáze vyučovacího procesu
Počet respondentů
Procenta
motivace
7
25,2 %
expozice
13
46,8 %
fixace
26
93,6 %
diagnostika, klasifikace
24
86,4 %
Tabulka 13: Zaměření výukového programu v předmětu Matematika
30 25 20 15 10
Počet respondentů
5 0
mo tiva ce
ex po z ic e
fixa ce
dia g
no s tik
a, k
las if ik ac e
Graf 18: Zaměření výukového programu v předmětu Matematika Dvacátá první otázka zjišťuje na jaké fáze vyučovacího procesu by měly být podle respondentů zaměřeny výukové programy v předmětu Matematika (je moţné označit více odpovědí). Z grafu je patrné, ţe i v matematice respondenti vyţadují u výukových předmětů zaměření především na fixaci (93,6%) a diagnostiku (86,4%). Zvyšuje se i potřeba zaměření na expozici (46,8%) a motivaci (25,2%).
68
Otázka č.22: Část vyučovacího procesu na kterou by měl být výukový program zaměřen v předmětu Cizí jazyk Fáze vyučovacího procesu
Počet respondentů
Procenta
motivace
12
43,2 %
expozice
8
28,8 %
fixace
20
72 %
diagnostika, klasifikace
12
43,2 %
Tabulka 14: Zaměření výukového programu v předmětu Cizí jazyk
20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0
Počet respondentů
mo ex fixa po tiva ce z ice ce
dia g
no s tik
a, k
las if ik ac e
Graf 19: Zaměření výukového programu v předmětu Cizí jazyk Dvacátá druhá otázka zjišťuje na jaké fáze vyučovacího procesu by měly být podle respondentů zaměřeny výukové programy v předmětu Cizí jazyk (je moţné označit více odpovědí). Z tabulky je jasné, ţe výukový program určený pro výuku cizího jazyka byl měl být zaměřen především na fixaci (72%), dále na motivaci (43,2%), diagnostiku (43,2%) a expozici (28,8%).
69
Otázka č.23: Část vyučovacího procesu na kterou by měl být výukový program zaměřen v předmětu Přírodověda Fáze vyučovacího procesu
Počet respondentů
Procenta
motivace
7
25,2 %
expozice
12
43,2 %
fixace
17
61,2 %
diagnostika, klasifikace
12
43,2 %
Tabulka 15: Zaměření výukového programu v předmětu Přírodověda
18 16 14 12 10 8 6 4 2 0
Počet respondentů
mo ex fixa po tiva ce z ic ce e
dia g
no s tik
a, k
las if ik ac e
Graf 20: Zaměření výukového programu v předmětu Přírodověda Dvacátá třetí otázka zjišťuje na jaké fáze vyučovacího procesu by měly být podle respondentů zaměřeny výukové programy v předmětu Přírodověda (je moţné označit více odpovědí). Z výsledků je patrné, ţe i u Přírodovědy by měl být výukový program zaměřen především na fixaci (61,2%), dále na expozici (43,2%), diagnostiku (43,2%) a také na motivaci (25,2%).
70
Otázka č.24: Část vyučovacího procesu na kterou by měl být výukový program zaměřen v předmětu Vlastivěda Fáze vyučovacího procesu
Počet respondentů
Procenta
motivace
13
46,8 %
expozice
12
43,2 %
fixace
16
57,6 %
diagnostika, klasifikace
13
46,8 %
Tabulka 16: Zaměření výukového programu v předmětu Vlastivěda
16 14 12 10 8 6 4
Počet respondentů
2 0
mo ex fixa po tiva ce z ic ce e
dia g
no s tik
a, k
las if ik ac e
Graf 21: Zaměření výukového programu v předmětu Vlastivěda Dvacátá třetí otázka zjišťuje na jaké fáze vyučovacího procesu by měly být podle respondentů zaměřeny výukové programy v předmětu Přírodověda (je moţné označit více odpovědí). Z grafu je patrné, ţe ve vlastivědě by měly být podle respondentů výukové programy na všechny fáze vyučovacího procesu – fixace (57,6%), motivace (46,8%), diagnostika (46,8%), expozice (43,2%).
71
4.4
Interpretace výsledků šetření Hlavním
úkolem
výzkumné
části
mé
práce
bylo
na
základě
dotazníkového šetření zjistit, zda je podle učitelů vhodné zařazovat do vyučovacího procesu počítače. Z odpovědí učitelů vyšlo najevo, ţe zařazování výukových programů do výuky je vhodné do jisté míry. Většina respondentů vidí v zavedení netbooků do výuky přínos, jednalo se však převáţně o mladší učitele. Učitelé staršího věku se staví k zavedení netbooků do výuky spíše negativně a nejsou příliš ochotni se s netbooky naučit pracovat. Dalším cílem výzkumu bylo zjistit, které vyučovací předměty jsou podle učitelů vhodné pro výuku s podporou počítače a které ne. Z odpovědí vyšlo najevo, ţe nejvhodnějšími předměty pro výuku podporovanou počítačem ve 4. třídě jsou český jazyk, matematika, cizí jazyk, přírodověda a vlastivěda. Třetím úkolem bylo zjištění, zda by byli učitelé ochotni naučit se s netbooky pracovat a zda by byli ochotni začít je vyuţívat během vyučovacího procesu, s ohledem na profesní věk. Z výsledků jasně vyplynulo, ţe téměř všichni učitelé jsou ochotni naučit se pracovat s novými výukovými programy (netbooky). Při podrobnější analýze jsem zjistil, ţe většina respondentů uvádějící neochotu se s netbooky naučit pracovat spadá do kategorie učitelů působících na škole déle neţ 16 let. Tento výsledek jsem předpokládal, neboť učitelé působící ve škole delší dobu mají jiţ zavedeny své učební styly, které nejsou ochotni měnit. Dalším úkolem bylo zjistit, jaká pozitiva můţe podle respondentů přinést výuka podporovaná počítačem. Mezi nejčastěji uváděné výhody byly zaznamenány mnoţství materiálů z internetu, zapojení všech ţáků do výukové činnosti, zajímavá a zábavná forma práce, která děti motivuje k činnosti. Při vyhodnocování jsem zaznamenal i odpovědi, ţe díky pouţívání netbooků má učitel méně práce s opravováním a nemusí si brát sešity domů k opravování. Mezi další výhody patří i individuální procvičení učiva a okamţité vyhodnocení. 72
Posledním úkolem bylo zjistit, jaká negativa můţe přinést výuka podporovaná počítačem. Většina respondentů na odpověď neodpověděla, protoţe ţádná negativa ve výuce s podporou počítačů nespatřovali. Mezi nevýhodami
jsem
zaznamenal
pouze
důleţitost
psaného
písma
kvůli
grafomotorice dětí, nedostatek financí pro jejich zavedení do výuky a důleţitost osobního kontaktu učitele s dítětem.
4.5 Návrh pro praxi Koncepty výukových programů jsou určeny pro 4. třídu základní školy a jsou sestaveny na základě výzkumného šetření. Z výsledků výzkumu je jasně patrné, ţe pouţívání netbooků je podle respondentů vhodné pouze pro předměty Český jazyk, Matematika, Cizí jazyk, Přírodověda a Vlastivěda, proto jsou koncepty programů sestaveny pouze pro tyto vyučovací předměty. Při sestavování nejvhodnějších výukových programů bylo zohledňováno, aby byly programy zaměřeny na konkrétní učivo jednotlivých předmětů, které je podle učitelů vhodné pro výuku s podporou výukových programů. Dále byl kladen důraz na to, aby výukové programy plnily v jednotlivých předmětech správnou funkci vzhledem k fázi vyučovacího procesu (motivace, expozice, fixace, diagnostika a klasifikace). Jsou sestaveny dva koncepty výukových programů, první se nazývá „Pracovní“ a je tvořen programy, které jsou volně šiřitelé a proto není problém je ve škole legálně vyuţívat. Druhý koncept se nazývá „Ideální“, je tvořen programy, které jsou propracovanější, graficky lépe zpracované a proto jsou pro děti vhodnější neţ programy z konceptu „Pracovní“, ovšem aby škola mohla tyto programy pouţívat musí si zakoupit licence.
73
4.5.1 Pracovní koncept výukového softwaru
Český jazyk Název produktu: Diktáty z českého jazyka 1.1 Popis produktu: Program je určený k tomu, aby dětem pomohl procvičit a zvládnout pravopis českého jazyka. Obsahuje řadu cvičení, na procvičení pravopisu. Je zde moţnost volby mezi procvičováním a zkoušením. Také je moţné zadat dítěti k vypracovaní jen jedno cvičení nebo přímo celou kapitolu zabývající se určitým pravopisným jevem.Vše si můţete i jednoduše vytisknout. Licence: Zdarma k vyzkoušení Autor: Michal Tesař Web programu: www.diktaty.holubec.cz Odkaz pro download: http://www.dwn.cz/diktaty-z-ceskeho-jazyka?k=vzdelani Název produktu: Akční čeština Popis produktu: Děti nebaví pravopis? Tak to ještě nehrály naši zábavnou hru. Není lehké provést červíka anebo housenku 40 postupně těţšími koly, protoţe postup mohou zajistit jen správné odpovědi na pravopisné otázky. Celkem 6 graficky odlišných prostředí, poutavá hudba a hlavně více jak 3500 pravopisných otázek zajistí hravé procvičení nezáţivné látky. Po skončení hry si můţete zobrazit detailní výsledky a zjistit, která slova dělají ţákům největší problémy. Licence: Shareware Autor: Sarsoft Web programu: www.ucimehrou.cz Odkaz pro download: http://www.stahuj.centrum.cz/podnikani_a_domacnost/vyukove_programy/akcni cestina/download/?g[hledano]=&g[up]=pro+Win&xx[id]=1141382019;35860928 28 74
Název produktu: Vyjmenovaná slova Popis produktu: Utilita slouţící k rychlému vyhledání vyjmenovaných (dříve vyňatých - vybraných) slov. Licence: Freeware Autor: Pepinator Web programu: http://pepinator.tym.cz Odkaz pro download: http://www.stahuj.centrum.cz/podnikani_a_domacnost/vyukove_programy/vyjm enovanaslova/download/?g[hledano]=&g[oz]=1.1.0.0&xx[id]=1141382019;3586092828 Matematika
Název produktu: Geometric Constructions Popis produktu: Pomocí tohoto programu se ţáci naučí vytvářet geometrické objekty. Program obsahuje 51 animací s detailním návodem a postupem jak jednotlivé objekty vytvořit. Licence: Shareware Autor: Dekov Software Web programu: www.dekovsoft.com Odkaz pro download: http://www.stahuj.centrum.cz/podnikani_a_domacnost/vyukove_programy/geom etricconstructions/download/?g[hledano]=&g[oz]=1.01&xx[id]=1141382019;3586092 828
Název produktu: Mathematica Suite Popis produktu: Aplikace MATHEMATICA SUITE obsahuje čtyři nástroje umoţňující převody různých jednotek. K dispozici jsou nástroje pro převod teplotních, délkových, hmotnostních a 75
objemových jednotek . K jednotlivým nástrojům lze přistupovat v samostatných oknech. Poznámka: Tento program lze vyuţívat i v hodinách přírodovědy. Licence: Freeware Autor: Linotype software Web programu: http://web.ics.purdue.edu Odkaz pro download: http://www.stahuj.centrum.cz/podnikani_a_domacnost/vyukove_programy/math ematicasuite/download/?g[hledano]=&g[oz]=1.0&xx[id]=1141382019;3586092828
Název produktu: RazDvaTri Popis produktu: Pokrývá velkou část klíčového učiva matematiky
prvního
stupně
základní
školy
-
porovnávání čísel, základní matematické operace (sčítání, odčítání, násobení a dělení). Základní funkce/moţnosti: výuka / test, editor príkladů, editor tříd, automatické řešení příkladů, prohlíţení výsledků testů a jejich podrobná analýza, vícejazyčná podpora Licence: Freeware Autor: Tomáš Nedbal Web programu: -------Odkaz pro download: http://www.stahuj.centrum.cz/podnikani_a_domacnost/vyukove_programy/razdv atri/download/?g[hledano]=&g[oz]=1.0+beta&xx[id]=1141382019;3586092828 76
Název produktu: Fractions Popis produktu: Program Fractions je navrţen pro účely procvičování aritmetických operací se zlomky. Studenti mohou s touto aplikací procvičovat sčítání, odčítání, násobení i dělení zlomků. Po kaţdé úloze je ţák informován o správnosti své odpovědi a můţe si zvolit původní zadání nebo moţnost vygenerování nového příkladu. Před ukončením programu je student informován o své celkové úspěšnosti a tuto zprávu si můţe vytisknout. Licence: Shareware Autor: Art2m Web programu: http://www.art2m.net Odkaz pro download: http://www.stahuj.centrum.cz/podnikani_a_domacnost/vyukove_programy/fracti ons/download/?g[hledano]=&xx[id]=1141382019;3586092828
Název produktu: Mathquiz Popis produktu: Zadává jednoduché otázky ze čtyř oblastí - sčítání, odčítání, násobení, dělení. Výsledky průběţně vyhodnocuje (počítá správné a špatné výsledky). Příklady jsou velmi jednoduché, jsou určeny pro první stupeň základních škol. Licence: Freeware Autor: ISWare Web programu: www.isware.com Odkaz pro download: http://www.stahuj.centrum.cz/podnikani_a_domacnost/vyukove_programy/math quiz/download/?g[hledano]=&g[oz]=3.0&xx[id]=1141382019;3586092828
77
Cizí jazyk Název produktu: Language Expert Popis produktu: Základem práce programu je tzv. nátlaková metoda zkoušení, která předkládá uţivateli slovíčka náhodně k přeloţení a on musí program "přesvědčit" o tom, ţe uţ dané slovíčko umí. Praxe ukázala, ţe tento způsob učení slovní zásoby je značně rychlejší a účinnější, neţ klasické "biflování" slovíček z kníţky. Program na rozdíl od knihy ţáka přinutí se soustředit a přistupovat k učení aktivněji. Aplikace jiţ během učení zároveň prověří schopnost vybavit si jednotlivá slovíčka, a tak si uţivatel můţe být na konci jistý svými nově získanými vědomostmi. Program je dodáván s výběrem několika učebnic a jakékoliv další, které jsou k dispozici, si uţivatel můţe stáhnout ze stránek autorů. Jedná se především o učebnice angličtiny a němčiny, nově však program podporuje i francouzštinu a španělštinu. Aplikace vyuţívá moderní syntetizátory výslovnosti, díky nimţ uţivatel neztratí přehled ani o zvukové podobě slovíček. Licence: Freeware Autor: Crazy Aliks Web programu: www.crazyaliks.cz Odkaz pro download: http://www.stahuj.centrum.cz/podnikani_a_domacnost/vyukove_programy/langu age-expert/download/?g[hledano]=&g[oz]=5.2&xx[id]=1141382019;3586092828
Název produktu: EasyLanguage Popis produktu: Výuka cizích jazyků včetně gramatiky EasyLanguage je program určený pro výuku cizích jazyků, který Vás naučí slovní zásobu, gramatiku ale i fráze a ustálené obraty cizího jazyka, a to vše jednoduchou a zábavnou formou.Obsah programu tvoří přes tisíc slovíček a stovky vět, které jsou podle svého zaměření rozděleny do několika desítek výukových témat. Kaţdé slovíčko je doplněno ručně kresleným obrázkem a vše je namluveno rodilým mluvčím. Pomocí zabudovaného editoru 78
výukových témat lze snadno vytvářet nová výuková témata s vlastní slovní zásobou, a tím téměř neomezeně rozšiřovat výukový obsah programu. EasyLanguage Vás bude učit číst, psát a rozumět cizí řeči pomocí inteligentního systému výuky, dosaţené znalosti si pak můţete ověřit pomocí několika typů testů. Pro výuku i test u kaţdého z výukových témat si můţete zvolit pro Vás odpovídající obtíţnost a nastavit časový limit. Výuka i test je moţný z více výukových témat současně. Mezi další moţnosti práce s programem patří procvičování výslovnosti. Ke kaţdé poloţce tématu si můţete pomocí mikrofonu nahrát vlastní výslovnost a tu pak jednoduchým způsobem porovnávat s výslovností rodilého mluvčího. EasyLanguage dále obsahuje obousměrný překladový slovník, který Vám snadno a rychle umoţní vyhledat všechny dostupné překlady zadaného výrazu, zjistit jeho výslovnost a v jakém tématu se výraz nachází. Licence: Shareware (plná verze od 579 Kč) Autor: Tomáš Frinta Web programu: www.1-easysoft.com Odkaz pro download: angličtina http://www.stahuj.centrum.cz/podnikani_a_domacnost/vyukove_programy/easylanguage/download/?g[hledano]=&g[oz]=2.09&g[up]=EN&xx[id]=1141382019;3 586092828 němčina http://www.stahuj.centrum.cz/podnikani_a_domacnost/vyukove_programy/easylanguage/download/?g[hledano]=&g[oz]=2.09&g[up]=DE&xx[id]=1141382019;3 586092828
79
Vlastivěda
Název produktu: Settera Popis produktu: K dispozici je 70 různých cvičení. Ţáci poznávají města, státy a vlajky a určují jejich umístění na
mapě
světa.
Mohou
si
například
procvičit
francouzská města, nebo hledat hlavní města jihoamerických států. Program ohodnotí úspěšnost body a ukáţe správné řešení. Licence: Freeware Autor: Marianne Wartoft Web programu: www.wartoft.nu Odkaz pro download: http://www.stahuj.centrum.cz/podnikani_a_domacnost/vyukove_programy/seter ra/download/?g[hledano]=&g[oz]=2.84&xx[id]=1141382019;3586092828
Název produktu: Vlastivěda Z4 (vznášedlem po ČR) Popis produktu: Pomocí vznášedla navštěvujeme města ČR a po přistání plníme úkol z vlastivědného učiva: 1) Měřítko mapy - odhad vzdálenosti 2) Orientace na mapě 3) Pohoří 4) Řeky 5) Nejvyšší hory 6) Části řeky 7) Národní parky a CHKO 8) Další města 9) Podnebí 10) Jízdní řád Licence: Demo Autor: Antonín Vonderka Web programu: www.vyukovehry.ic.cz 80
Odkaz pro download: http://www.vyukovehry.ic.cz/new.php#vlast Název produktu: Vlastivěda Z5 (vznášedlem po Evropě) Popis produktu: Pomocí vznášedla navštěvujeme evropská města a po přistání plníme úkol z vlastivědného učiva. Licence: Demo Autor: Antonín Vonderka Web programu: www.vyukovehry.ic.cz Odkaz pro download: http://www.vyukovehry.ic.cz/new.php#vlast
Název produktu: Encyklopedie Země světa Popis produktu: Tato elektronická encyklopedie přináší základní údaje o všech zemích světa. Obsahuje více jak 1000 obrázků a map, přes 200 zvukových záznamů a mnoho dalšího. Program obsahuje také fulltextový vyhledávač. Licence: Zdarma k vyzkoušení Autor: NWC Group Web programu: www.nwc.cz Odkaz pro download: http://www.dwn.cz/download.php
Přírodověda Název produktu: Duháček v lese Popis produktu: Multimediální program, který je určen pro ţáky prvního stupně ZŠ. Doplňuje výuku přírodovědy a nad rámec základního učiva umoţňuje nahlédnout do ekologických souvislostí v ekosystému lesa. Licence: freeware Web programu: http://www.simopt.cz/ Odkaz pro download: http://www.simopt.cz/download/rainbow-cz.html 81
Název produktu: Přírodověda 5 test Popis produktu: Program testuje znalosti z přírodovědy zábavnou formou (střílení penalt), výběr z 5 odpovědí. Tématické okruhy: 1 - Ţivot na Zemi I 2 - Ţivot na Zemi II (člověk) 3 - Země ve vesmíru 4 - Člověk a technika Licence: demo Autor: Antonín Vonderka Web programu: www.vyukovehry.ic.cz Odkaz pro download: http://www.vyukovehry.ic.cz/new.php#prir
4.5.2 Ideální koncept výukového softwaru Český jazyk Název produktu: TS Český jazyk 1-4 Popis produktu: Pouţívání programu umoţní ţákům velmi rychlé zlepšení prospěchu. Všechny tituly jsou zaměřeny
především
na
procvičování
a
zdokonalování pravopisných znalostí dětí. Programy jsou velmi vhodné i pro dyslektiky. Uţivatelé oceňují hlavní přednosti tohoto produktu - efektivnost, mimořádně velký rozsah procvičované látky, velmi snadné ovládání, řadu motivačních prvků i kompletní namluvení. Programy jsou plně interaktivní, udělá-li dítě chybu, objeví se nápověda, která i objasní, proč odpověď není správná. Při správné odpovědi nechybí správné zdůvodnění doplňovaného jevu. Vzhledem k širokým moţnostem nastavení mohou s těmito programy pracovat děti jiţ od 2. třídy ZŠ aţ do závěrečného opakování před maturitou. Cena: 1360 Kč Autor: Terasoft Více info na webu: www.terasoft.cz 82
Název produktu: Didakta - Diktáty 1 Popis produktu: Tento titul slouţí k procvičování a ověřování znalostí gramatických jevů českého jazyka jednou z nejrozšířenějších forem - psaním diktátů. Didakta - Diktáty 1 obsahuje 29 samostatných typů úloh pro niţší stupeň základních škol, z nichţ kaţdá nabízí čtyři varianty procvičování diktátů - doplňování jevů výběrem ze zobrazených moţností, doplňování jevů pomocí klávesnice, oprava chyb ve větách (korekturní diktát) a diktát celých vět. Navíc ve 2. ročníku existuje ještě jeden typ úlohy - opis vět podle předlohy. Témata úloh v jednotlivých ročnících: 2. ročník - znaménka za větou, měkké, tvrdé a párové souhlásky, krátké a dlouhé samohlásky, obecná a vlastní jména 3. ročník - vyjmenovaná slova, i/y po obojetných souhláskách, obtíţnější slova s i/y, slovesa v přítomném čase 4. ročník - předpony a předloţky, příbuzná slova, koncovky jmen, shoda přísudku s podmětem 5. ročník - hláskové skupiny + přípony, bě/bje, pě/pje, vě/vje, mě/mně, zájmeno já a ona, číslovky, přejatá slova, NN podmět, souvětí a přímá řeč Souhrnné diktáty - pro kaţdý ročník, obsahují všechny jevy daného ročníku Aplikace umoţňuje tisk pracovních listů, takţe je moţné řešit úlohy i mimo dosah počítače. V nastavení kaţdé úlohy je moţné zvolit počet vět v diktátu od 5 aţ po 30. Tabulky s výsledky pro kaţdý typ hry informují o těch nejlepších řešitelích. Všechny výsledky dětí se zaznamenávají do zvláštního souboru, ve kterém najdete typ úlohy, která byla řešena, datum, čas, počet správných a špatných odpovědí a výslednou známku. Aplikace má jednoduché ovládání a orientace v programu je bezproblémová díky sofistikovanému grafickému rozhraní. Cena: 699Kč Autor: Silcom Více info na webu: www.silcom.cz
83
Matematika Název produktu: TS Matematika pro 1.-4. ročník ZŠ Popis produktu: CD-ROM TS Matematika pro 1.-4. ročník je určeno k zábavnému procvičování nejdůleţitějších částí učiva matematiky 1. aţ 4. ročníku ZŠ (v souladu s platnými osnovami). Kromě podrobného procvičování jednotlivých typů příkladů je moţno si zvolit „pohádkovou“ variantu - dítě postupně řeší jednotlivé typy příkladů, čímţ pomáhá hlavnímu hrdinovi překonat všechny nástrahy temných sil a dostat se úspěšně k cíli. Jako motivační prvek zde ale nenajdete pouze klasické pohádky (Červená Karkulka, Zlatovláska, Sněhurka, Perníková chaloupka...), ale starším dětem jsou určeny např. i případy detektiva Franty Vonáska či dobrodruţství robota Toma. Na CD naleznete mnoho příkladů na pamětné i písemné sčítání, odčítání,násobení a dělení. Děti si procvičí zaokrouhlování čísel, zobrazení čísel na číselné ose, rozklady čísel v desítkové soustavě, porovnávání čísel a mnoho další důleţité látky z učiva matematiky prvního stupně ZŠ. Cena: 630Kč Autor: Terasoft Více info na webu: www.terasoft.cz
Název produktu: Chytré dítě - Matematika 4+5 Popis produktu: Matematika 4+5 vysvětluje matematické pojmy, postupy a cvičení 4. a 5. třídy texty, nákresy a animacemi. Je netradičně zpracovaná pouţitím situačních komiksových obrázků, které zvyšují zájem dětí a spolu s animacemi odlehčují obsah učiva. Program obsahuje přehledně uspořádaný, samostatný soubor obrázků a animací, které mohou učitelé pouţít ve své přípravě vyučovacích hodin. Cena: 495Kč Autor: Blug Více info na webu: www.blug.cz
84
Název produktu: Didakta - Geometrie Popis produktu: Tento CD-ROM slouţí k procvičení postupu při konstrukcích základních geometrických útvarů. Obsahová náplň titulu nabízí 20 samostatných konstrukčních úloh, rozdělených podle náročnosti a výsledných geometrických útvarů. Cena: 699Kč Autor: Silcom Více info na webu: www.silcom.cz Cizí jazyk
Název produktu: TS Angličtina pro školáky 1-5 Popis produktu: TS Angličtina pro školáky 1-5 je v současnosti
nejrozšířenějším
a
nejpouţívanějším
programem pro výuku angličtiny na školách v ČR. Tyto programy svým obsahem plně pokrývají výuku angličtiny na ZŠ. Jsou však vhodné nejen pro ţáky základních a středních škol, ale i pro všechny ostatní, kteří si chtějí zlepšit svou angličtinu na úrovni začátečníků aţ středně pokročilých studentů. Mezi hlavní přednosti těchto titulů patří především podpora nejpouţívanějších učebnic a unikátní rozsah procvičované látky. Programy umoţňují i nastavení podle pouţívané učebnice. Důraz je kladen i na porozumění mluvenému slovu a psanému textu. V části Gramatika si ţáci v interaktivních cvičeních důkladně procvičí všechny hlavní oblasti gramatiky. S pomocí tiskového modulu si lze snadno vytisknout cvičení zaměřené na procvičování gramatiky, překladů vět nebo slovíček. Cena: 3150Kč Autor: Terasoft Více info na webu: www.terasoft.cz
85
Přírodověda
Název produktu: TS Přírodověda 5 – Poznáváme naši přírodu Popis produktu: Výuková část obsahuje informativní obrazovky věnované rostlinám, ţivočichům, houbám, nerostům a horninám, s nimiţ se nejčastěji setkáme ve volné přírodě. Najdeme zde celkem pět částí: Lesy, Louky a pastviny, Pole a meze, Vody a jejich okolí, Horniny a nerosty. Kaţdá část je dále rozčleněna na podkapitoly (např. Listnaté stromy a keře, Houby, Lesní byliny aj.). Titul dále obsahuje řadu testů, soutěţí a her, v nichţ si děti zábavnou formou prověří a upevní získané znalosti. Děti budou soutěţit v poznávání podle kresby či fotografie, zařazovat organismy do jejich přirozeného ţivotního prostředí a do systému, nebo hledat organismy, které logicky nepatří mezi ostatní. Nechybí pexeso, obrázkové loto ani znalostní kvíz. Program je doplněn o encyklopedii, která obsahuje veškeré rostliny, ţivočichy, houby, horniny a nerosty pouţité v programu, doplněné o fotografie a ilustrace. Cena: 630Kč Autor: Terasoft Více info na webu: www.terasoft.cz
Název produktu: Přírodověda 1 Popis produktu: Spojením učení se zkušenostmi a dovednostmi získávanými prostřednictvím multimédií při pozorování součástí přírody i při provádění vlastních pokusů se ţáci seznámí s prostředím, ve kterém ţijeme. Získají základní poznatky o vzduchu a jevech probíhajících v atmosféře, o vlastnostech a rozšíření vody na Zemi i o nejrozšířenějších horninách, nerostech a půdách. Dozví se o přizpůsobování organismů vnějším podmínkám a o jejich vzájemných vztazích. Uvědomí si důleţitost citlivého vztahu k okolnímu prostředí a odpovědnost člověka za zachování svého zdraví a ţivota na Zemi. Nové vědomosti si ţáci upevní v řadě úloh, které následují za kaţdou 86
lekcí a za kaţdou kapitolou. Tyto úlohy nejen zjistí, jestli probrané látce skutečně ţáci rozumí, ale také umoţní rychle se připravit na písemné práce a zkoušení. Cena: 699Kč Autor: LangMaster Více info na webu: www .langmaster.cz
Název produktu: Přírodověda 2 Popis produktu: Přírodu kolem nás netvoří jen krajina, ale také voda, vzduch, půda, zvířata a rostliny. To vše vytváří prostředí, v němţ ţijeme. Ţáci se seznámí s místem Země ve sluneční soustavě, se základními poznatky z fyziky a chemie, dozví se o koloběhu vody v přírodě, nerostných surovinách a klasifikaci organismů. Závěrečná kapitola se věnuje člověku – jeho evolučnímu vývoji, nemocem a důsledkům demografické exploze, ale i právům dítěte v současné společnosti. Velké mnoţství zeměpisných informací spolu s učivem chemickým, fyzikálním, přírodovědným a společensko-vědním tvoří souhrn poznatků přesahující rámec běţné školní výuky. Nové vědomosti si ţáci upevní v řadě úloh, které následují za kaţdou lekcí a za kaţdou kapitolou. Tyto úlohy nejen zjistí, jestli probrané látce skutečně rozumí, ale také umoţní rychle se připravit na písemné práce a zkoušení. Cena: 699Kč Autor: LangMaster Více info na webu: www .langmaster.cz
87
Vlastivěda
Název produktu: Cestujeme po ČR a Evropě Popis produktu: Dvojice moderních výukových programů doplňuje učivo vlastivědy ve 4. a 5. ročníku ZŠ. Vyznačují se hravou formou přiměřenou věku ţáků a mnoţstvím fotografií k přiblíţení našeho státu i Evropy. Slovní hodnocení práce i zařazené hry a zajímavosti motivují děti k častému posezení právě u těchto programů. Hodnocení své práce si ţák můţe vytisknout, uschovat a v průběhu učení sledovat své zlepšení. Cena: 200Kč Autor: Pachner Více info na webu: www.pachner.cz
Název produktu: Vlastík - dějepisná část vlastivědy Popis produktu: Program určený ţákům 4. a 5. ročníku je zaměřený na poznávání historie naší země od příchodu prvních obyvatel aţ po vznik České republiky. Výuková část obsahuje 15 kapitol s mnoţstvím článků, věnovaných historickému tématu, doplněných obrázky a fotografiemi. Ve zvláštních kapitolách, propojených se základním učivem, naleznou ţáci historické postavy, umělecké slohy a změny hranic našeho státu. K pochopení napomáhá šest historických tabulí s přehledem všech panovníků a významných událostí. Kaţdou z téměř tří set výukových karet si mohou vytisknout. Uţivatel programu Vlastík si můţe ověřit, jak učivu porozuměl: na všech výukových obrazovkách nalezne malé zamyšlení a kvizovou otázku. Celá výuková část je namluvena, aby si ţák mohl nejdůleţitější informace také poslechnout. Poměrně rozsáhlá je procvičovací a testovací část programu Vlastík - dějepisná část vlastivědy. Ţáci si mohou nastavit procvičení kaţdé probrané kapitoly, ke 88
staršímu učivu se vracet v kombinaci s novějším, nebo soutěţit ve znalostech se svým kamarádem. Pro ţáky pátého ročníku je ve dvou modulech připraveno celkové opakování. K motivaci ţáků a vzbuzení zájmu o naši historii napomáhají rozmanité didaktické hry, které mohou vyuţít i menší školáci. Cena: 490Kč Autor: Pachner Více info na webu: www.pachner.cz
4.5.3 Pokyny k používání výukových programů Navrţené koncepty programů jsou určeny k podpoře výuky v pěti vyučovacích předmětech – Český jazyk, Matematika, Cizí jazyk, Vlastivěda a Přírodověda. Výukové programy by měly doplňovat výklad učitele, procvičovat a fixovat u ţáků probrané učivo. Výukový software tedy není primárně určen k zprostředkovávání nového učiva. Míra vyuţití netbooků v jednotlivých hodinách individuální je na individuálním uváţení učitele je tedy na učiteli kolik času z vyučovací hodiny určí jako vhodné mnoţství pro práci ţáků s podporou počítačů. Doba strávená obsluhou počítače by neměla přesáhnout hranici, kdy by pouţívání počítačů mohlo mít negativní vliv na komfort a zdraví ţáků (dlouhodobé pouţívání například nadměrně unavuje oči). S ohledem na rozvoj grafomotoriky doporučuji v hodinách přiměřeně kombinovat zápisy do sešitu a do textového editoru v počítači. Vhodnou formou výuky je projektová, případně bloková výuka zaměřená vţdy na určité téma, tato forma výuky je vhodná především v hodinách přírodovědy a vlastivědy. Učitel můţe provádět zkoušení ţáků formou testů připravených v elektronické podobě. Je vhodné kombinovat výklad nového učiva s aktivním přístupem ţáků k vyhledávání nových informací k danému tématu. Pokud nejsou 89
počítače
připojeny
k internetu
mohou
ţáci
hledat
informace
v elektronické encyklopedii. Není nutné, aby si ţáci nosili pravidelně počítače domů. To je zapotřebí pouze v případě, ţe má ţák zadán nějaký úkol, nebo pracuje na projektu. Je třeba, aby vyučující dbal na správné sezení a drţení těla ţáků při obsluze počítačů. Je důleţité zabezpečit, aby ţáci nemohli navštěvovat internetové stránky s nevhodným obsahem.
90
Závěr Dlouhodobě se zajímám o zavádění nových trendů v oblasti vyučovacího procesu. Počítače v dnešní době pronikají do všech oblastí lidské činnosti a proto by bylo takřka nemoţné, aby tyto „téměř dokonalé stroje“ nepronikly i do školství a přímo do vzdělávacího procesu. Vyuţívání počítačů ve výuce můţe mnohdy ulehčit práci učitelům a pro ţáky můţe být zpestřením výuky i motivací pro získávání a osvojování nových poznatků. Umoţňují rychlé získávání kvalitních informací prostřednictvím internetu, umoţňují snadné procvičování probrané látky a poskytují mnohé další moţnosti, upotřebitelné během výuky. Ve své práci s názvem „Výuka podporovaná počítačem na I. stupni základní školy“ jsem se zabýval vyuţíváním počítačů během výuky. V teoretické části práce jsem shrnul nejdůleţitější poznatky z oblasti vyuţívání moderních technologií ve školství. Zabýval jsem se i samotným vyučovacím procesem a dalšími pojmy z oblasti didaktiky. V neposlední řadě jsem také charakterizoval projekt „Vzdělávání pro budoucnost“, ze kterého jsem ve své práci vycházel. Při realizaci výzkumu jsem čerpal z teoretických poznatků předchozích kapitol. Spolupracoval jsem s brněnskou základní školou, která testovala projekt zavádění a vyuţívání speciálně upravených netbooků, nahrazující klasické učebnice a sešity. Výzkum jsem realizoval prostřednictvím dotazníkového šetření učitelů niţšího stupně základních škol. Na základě výsledků jsem sestavil koncept výukových programů vhodných pro výuku ve čtvrtých třídách základních škol. Zjistil jsem, ţe většina učitelů by pouţívání počítačů ve vyučování uvítala a byla by ochotna naučit se pracovat se speciálními netbooky upravenými pro výuku. Z odpovědí rovněţ vyšlo najevo, ţe nejvhodnějšími předměty pro výuku podporovanou počítačem ve 4. třídě jsou český jazyk, matematika, cizí jazyk, přírodověda a vlastivěda. Jsem velice rád, ţe jsem si vybral toto téma pro svoji diplomovou práci. Odnáším si tak cenné informace a postřehy, které budu moci jistě uplatnit v praxi. Pevně také věřím, ţe tato práce bude v budoucnosti přínosem i pro mnohé učitele, kteří jiţ budou vědět, jaké výukové programy mají zvolit pro jednotlivé předměty.
91
Shrnutí Tématem diplomové práce je vzdělávání s podporou počítačů na základní škole.
Teoretická část diplomové práce vychází z pramenů odborné
literatury, které se zabývají problematikou vyuţívání výpočetní techniky ve vyučování. Naleznete zde přehled základních didaktických pojmů a přehled vyuţití moderních technologií ve školství. Obsahuje i charakteristiku projektu „Vzdělávání pro budoucnost“. Praktická část vychází z teoretických poznatků předešlých kapitol a prezentuje výsledky výzkumného šetření. Cílem mého výzkumu bylo zjistit vztah učitelů k moderním technologiím ve vyučovacím procesu a také vytvoření konceptu výukových programů.Vlastní výzkum spočívá v dotazníkovém šetření učitelů niţšího stupně základních škol. Na závěr je uvedeno zhodnocení a návrhy pro praxi.
Summary Diploma thesis topic is an education with computer assistance at the primary school. The theoretical part deals with sources from the scientific literature which deals with using computers during the teaching. There are described basic ideas referring to modern technology at schools. There is characterized project “Education for future”. The practical part includes the most important beliefs and information contained in all previous chapters and shows results of the research. The aim of the research is to find out relation between teachers and modern technology at learning process and I have created a concept of learning programs too. Research consists in questionnaire search of teachers who teach at primary schools. In the last chapter is stated a conclusion and proposals for the practice.
92
Seznam tabulek Tabulka 1: Procento studentů starších 16 let, kteří vyuţívají vybrané IT Tabulka 2: Statistické údaje o počtech ţáků Tabulka 3: Věkové sloţení učitelů Tabulka 4: Věk respondentů Tabulka 5: Profesní věk respondentů Tabulka 6: Vztah k moderním technologiím obecně Tabulka 7: Vztah k moderním technologiím ve vyučování Tabulka 8: Četnost vyuţívání výukových programů Tabulka 9: Ochota respondentů učit se pracovat s novými výukovými programy Tabulka 10: Moţný přínos netbooků do vyučování Tabulka 11: Vyučovací předměty vhodné pro pouţívání netbooků Tabulka 12: Zaměření výukového programu v předmětu Český jazyk Tabulka 13: Zaměření výukového programu v předmětu Matematika Tabulka 14: Zaměření výukového programu v předmětu Cizí jazyk Tabulka 15: Zaměření výukového programu v předmětu Přírodověda Tabulka 16: Zaměření výukového programu v předmětu Vlastivěda
93
Seznam grafů Graf 1: Počet počítačů na 100 ţáků/studentů ve školách v ČR Graf 2: Počet počítačů na 100 ţáků/studentů, 2006 Graf 3: Procento škol s vysokorychlostním připojením k internetu, 2006 Graf 4: Počet počítačů na školách v ČR podle stupně škol na 100 ţáků/studentů Graf 5: Procento studentů starších 16 let,kteří vyuţívají vybrané IT Graf 6: Procento studentů starších 16 let , kteří pouţívali internet ve škole, 2008 Graf 7: Studenti starší 16 let, kteří pouţívají v ČR osobní počítač. Graf 8: Procento pedagogických pracovníků, kteří vyuţili počítač při výuce v posledních 12 měsících, 2006 Graf 9: Věk respondentů Graf 10: Profesní věk respondentů Graf 11: Vztah k moderním technologiím obecně Graf 12: Vztah k moderním technologiím ve vyučování Graf 13: Četnost vyuţívání výukových programů Graf 14: Ochota respondentů učit se pracovat s novými výukovými programy Graf 15: Moţný přínos netbooků do vyučování Graf 16: Vyučovací předměty vhodné pro pouţívání netbooků Graf 17: Zaměření výukového programu v předmětu Český jazyk Graf 18: Zaměření výukového programu v předmětu Matematika Graf 19: Zaměření výukového programu v předmětu Cizí jazyk Graf 20: Zaměření výukového programu v předmětu Přírodověda Graf 21: Zaměření výukového programu v předmětu Vlastivěda
94
Literatura: ČAČKA, Otto. Nástin psychologie II, Brno: Paido, 2002, ISBN 80-7315-016-6 ČÁP, Jan. Psychologie výchovy a vyučování, Praha: Karolinum, 1993, ISBN 807-06-6534-3 ČÁP, Jan. Psychologie pro učitele, Praha: Portál, 2007, ISBN 978-80-7367-2737 ČERNOCHOVÁ, Miroslava, aj. Vyuţití počítače při výuce, Praha: Portál, 1998, ISBN 80-7178-272-6 DYTRTOVÁ, Radmila, KRHUTOVÁ, Marie. Učitel, Praha: Grada, 2009, ISBN 978-80-247-2863-6 FONTANA, David. Psychologie ve školní praxi, Praha: Portál, 2003, ISBN 807178-626-8 HAUSNER, Milan, aj. Interaktivní tabuli! Proč?, Praha: ZŠ Lupáčova, 2005 KALHOUS, Zdeněk, OBST, Otto, aj. Školní didaktika, Praha: Portál, 2009, ISBN 978-8073-675-714 KONUPČÍK, Pavel. Didaktické technologie pro pedagogické pracovníky, Brno: Masarykova Univerzita, 2002 KUSALA, Jaroslav. Internet ve škole, Praha: Fortuna, 2000, ISBN 80-7168-709 x MAŇÁK, Josef, ŠVEC, Vlastimil. Výukové metody, Brno: Paido, 2003, ISBN 807-31-5039-5 NELEŠOVSKÁ, Alena, SPÁČILOVÁ, Hana. Didaktika II, Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1995, ISBN 80-7067-554-3 PRŮCHA, Jan, aj. Pedagogický slovník, Praha: Portál, 2008, ISBN 978-8073676-476 SKALKOVÁ, Jarmila. Obecná didaktika, Praha: ISV, 1999, ISBN 80-85866-33-1 SKALKOVÁ, Jarmila. Obecná didaktika, Praha: Grada, 2007, ISBN 978-80-2471821-7 SLAVÍK, Jan. Počítač jako pomocník učitele: efektivní práce s informacemi ve škole, Praha: Portál, 1997, ISBN 80-7178-149-5 STRACH, Jiří, aj. Vybrané kapitoly z obecné didaktiky, Brno: Masarykova univerzita, 1996, ISBN 80-2101-308-7 95
ŠIMONÍK, Oldřich. Úvod do školní didaktiky, Brno: MSD, 2003, ISBN 80-8663304-7 ZOUNEK, Jiří. ICT v ţivotě základních škol, Praha: Triton, 2006, ISBN 80-7254858-1
Zdroje online: Počítač [online]. Wikipedia, [cit. 2009-11-15]. Dostupný z http://cs.wikipedia.org/wiki/Po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D Historie počítačů [online]. Web zaměřen na téma Počítače a příslušenství, [cit. 2009-11-17]. Dostupný z http://www.petrn.wz.cz/historie.htm NYGRÝN, Pavel. Historie počítačů: Od elektronky po internet[online]. Brno: Computer Press, [cit. 2009-11-12]. Dostupný z http://www.zive.cz/clanky/historie-pocitacu-od-elektronky-po-internet/sc-3-a147343/default.aspx Vybavenost IT ve školství [online]. Praha: Český statistický úřad, [cit. 2009-1017]. Dostupný z http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/vybavenost_it_ve_skolstvi Vzdělávání pro budoucnost [online]. Karviná: Střední průmyslová škola v Karviné, [cit. 2009-9-17]. Dostupný z www.spskarvina.cz/www/infocentrum/intel.doc Vzdělávací iniciativa Intel [online]. Praha: Společnost Intel, [cit. 2009-10-22]. Dostupný z http://www.intel.com/cd/corporate/education/emea/ces/395460.htm Vzdělávací program společnosti Intel vyuţily jiţ tři milióny učitelů ve 36 zemích [online]. Brno: Computer Press, [cit. 2009-10-1]. Dostupný z http://www.zive.cz/Tiskove-zpravy/VZDELAVACI-PROGRAM-SPOLECNOSTIINTEL-VYUZILY-JIZ-TRI-MILIONY-UCITELU-VE-36-ZEMICH/sc-5-a127818/default.aspx 96
FEDORKOVÁ, Zita. Výroční zpráva ZŠ a MŠ Pramínek [online]. Brno: ZŠ a MŠ Pramínek, [cit. 2009-12-1]. Dostupný z http://www.praminek.cz/zs/vyrocni_zs.pdf Vyuţití IT ve školství [online]. Praha: Český statistický úřad, [cit. 2009-10-17]. Dostupný z http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/vyuziti_it_ve_skolstvi Studenti a počítač [online]. Praha: Český statistický úřad, [cit. 2009-10-17]. Dostupný z http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/2_studenti_a_pocitac
97
Přílohy Příloha č. 1: Dotazník zjištění postojů a názorů učitelů k zavádění výpočetní techniky do vyučovacího procesu
98
Příloha č. 1: Dotazník zjištění postojů a názorů učitelů k zavádění výpočetní techniky do vyučovacího procesu Váţení učitelé, jsem studentem pátého ročníku oborů Speciální pedagogika a Technická a informační výchova na Masarykově univerzitě v Brně. V rámci své diplomové práce zjišťuji postoje a názory učitelů k zavádění výpočetní techniky do vyučovacího procesu. Chtěl bych Vás poţádat o vyplnění následujícího dotazníku. Tento dotazník je zcela anonymní a veškerá uvedená data budou vyuţita pouze pro účely diplomové práce. Na základě výsledků zkoumání bude sestaven koncept výukových programů, který bude následně instalován do speciálně upravených netbooků. Předem děkuji za spolupráci a čas věnovaný vyplnění dotazníku, který je pro mě velmi důleţitý. S pozdravem Bc. Jiří Kůra
Dotazník zjištění postojů a názorů učitelů k zavádění výpočetní techniky do vyučovacího procesu V první části dotazníku odpovídejte u otázek, které mají na výběr několik moţných odpovědí, zakrouţkováním odpovědi. Pokud není u otázky uvedeno jinak označte pouze jednu odpověď. U otázek, které vyţadují volnou odpověď odpovídejte prosím na vytečkované řádky. Pokud chcete některou odpověď opravit , přeškrtněte špatnou odpověď a zakrouţkujte správnou. V první části dotazníku je důleţité abyste odpověděl-a na kaţdou otázku kromě otázek číslo 9 a 10, pokud vás u těchto otázek nenapadá ţádná odpověď otázku můţete vynechat. V druhé části dotazníku se zaměřte pouze na otázky, které jsou ve spojitosti s vyučovacími předměty, které jste v otázce číslo 11 označil-a jako vhodné pro výuku s podporou speciálních netbooků. 1) Jaký je Váš věk? a) méně neţ 30 let b) 31 – 35 let c) 36 – 40 let d) 41 – 45 let e) 46 – 50 let f) 51 let a více 2) Jak dlouho pracujete jako učitel? a) 1 – 5 let b) 6 – 10 let c) 11 – 15 let d) 16 – 20 let e) 21 let a více 3) Jaký je Váš vztah obecně k moderním technologiím (PC, internet, interaktivní tabule,…)? a) kladný b) spíše kladný c) spíše záporný
d) záporný 4) Jaký je Váš vztah k moderním technologiím ve vyučování? a) kladný b) spíše kladný c) spíše záporný d) záporný 5) Vyuţíváte pří výuce výukové programy? a) ano vyuţívám výukové programy často b) ano vyuţívám, ale pouze zřídka c) ne nevyuţívám 6) Byl-a byste ochoten-a naučit se pracovat se speciálními netbooky? a) ano b) spíše ano c) spíše ne d) ne 7) Bylo by podle Vás přínosné zavedení speciálně upravených netbooků do výuky? a) ano b) spíše ano c) spíše ne d) ne 8) V čem spatřujete výhody při pouţívání speciálních netbooků ve vyučování? ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………
9) V čem spatřujete nevýhody při pouţívání speciálních netbooků ve vyučování? ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… 10) Pro jaké předměty (niţšího stupně) je dle Vašeho názoru vhodné vyuţití netbooků při výuce? (u této otázky je moţné označit více odpovědí) a) Český jazyk b) Matematika c) Cizí jazyk d) Přírodověda e) Vlastivěda f) Hudební výchova g) Výtvarná výchova h) Pracovní činnosti i) Tělesná výchova V následujících otázkách odpovídejte pouze na ty, které jsou ve spojitosti s vyučovacími předměty, které jste označil-a v otázce číslo 10 11) Uveďte prosím konkrétní učivo, které by bylo vhodné vyučovat ve 4. třídě základní školy v předmětu Český jazyk s podporou výukových programů. ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… 12) Uveďte prosím konkrétní učivo, které by bylo vhodné vyučovat ve 4. třídě základní školy v předmětu Matematika s podporou výukových programů. ………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………
………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… 13) Uveďte prosím konkrétní učivo, které by bylo vhodné vyučovat ve 4. třídě základní školy v předmětu Cizí jazyk s podporou výukových programů. ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… 14) Uveďte prosím konkrétní učivo, které by bylo vhodné vyučovat ve 4. třídě základní školy v předmětu Přírodověda s podporou výukových programů. ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… 15) Uveďte prosím konkrétní učivo, které by bylo vhodné vyučovat ve 4. třídě základní školy v předmětu Vlastivěda s podporou výukových programů. ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… 16) Uveďte prosím konkrétní učivo, které by bylo vhodné vyučovat ve 4. třídě základní školy v předmětu Hudební výchova s podporou výukových programů. ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… 17) Uveďte prosím konkrétní učivo, které by bylo vhodné vyučovat ve 4. třídě základní školy v předmětu Výtvarná výchova s podporou výukových programů. …………………………………………………………………………………………
………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… 18) Uveďte prosím konkrétní učivo, které by bylo vhodné vyučovat ve 4. třídě základní školy v předmětu Pracovní činnosti s podporou výukových programů. ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… 19) Uveďte prosím konkrétní učivo, které by bylo vhodné vyučovat ve 4. třídě základní školy v předmětu Tělesná výchova s podporou výukových programů. ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… 20) Na jakou fázi vyučovacího procesu by měl být výukový program zaměřen v předmětu Český jazyk? (u této otázky je moţné označit více odpovědí) a) motivace (povzbuzení zájmu a aktivity ţáků) b) expozice (výklad nového učiva) c) fixace (upevňování a procvičování nového učiva) d) diagnostika, klasifikace (ověřování zda ţáci pochopili nové učivo) 21) Na jakou fázi vyučovacího procesu by měl být výukový program zaměřen v předmětu Matematika? (u této otázky je moţné označit více odpovědí) a) motivace (povzbuzení zájmu a aktivity ţáků) b) expozice (výklad nového učiva) c) fixace (upevňování a procvičování nového učiva) d) diagnostika, klasifikace (ověřování zda ţáci pochopili nové učivo) 22) Na jakou fázi vyučovacího procesu by měl být výukový program zaměřen v předmětu Cizí jazyk? (u této otázky je moţné označit více odpovědí)
a) motivace (povzbuzení zájmu a aktivity ţáků) b) expozice (výklad nového učiva) c) fixace (upevňování a procvičování nového učiva) d) diagnostika, klasifikace (ověřování zda ţáci pochopili nové učivo) 23) Na jakou fázi vyučovacího procesu by měl být výukový program zaměřen v předmětu Přírodověda? (u této otázky je moţné označit více odpovědí) a) motivace (povzbuzení zájmu a aktivity ţáků) b) expozice (výklad nového učiva) c) fixace (upevňování a procvičování nového učiva) d) diagnostika, klasifikace (ověřování zda ţáci pochopili nové učivo) 24) Na jakou fázi vyučovacího procesu by měl být výukový program zaměřen v předmětu Vlastivěda? (u této otázky je moţné označit více odpovědí) a) motivace (povzbuzení zájmu a aktivity ţáků) b) expozice (výklad nového učiva) c) fixace (upevňování a procvičování nového učiva) d) diagnostika, klasifikace (ověřování zda ţáci pochopili nové učivo) 25) Na jakou fázi vyučovacího procesu by měl být výukový program zaměřen v předmětu Hudební výchova? (u této otázky je moţné označit více odpovědí) a) motivace (povzbuzení zájmu a aktivity ţáků) b) expozice (výklad nového učiva) c) fixace (upevňování a procvičování nového učiva) d) diagnostika, klasifikace (ověřování zda ţáci pochopili nové učivo) 26) Na jakou fázi vyučovacího procesu by měl být výukový program zaměřen v předmětu Výtvarná výchova? (u této otázky je moţné označit více odpovědí) a) motivace (povzbuzení zájmu a aktivity ţáků) b) expozice (výklad nového učiva) c) fixace (upevňování a procvičování nového učiva) d) diagnostika, klasifikace (ověřování zda ţáci pochopili nové učivo)
27) Na jakou fázi vyučovacího procesu by měl být výukový program zaměřen v předmětu Pracovní činnosti? (u této otázky je moţné označit více odpovědí) a) motivace (povzbuzení zájmu a aktivity ţáků) b) expozice (výklad nového učiva) c) fixace (upevňování a procvičování nového učiva) d) diagnostika, klasifikace (ověřování zda ţáci pochopili nové učivo) 28) Na jakou fázi vyučovacího procesu by měl být výukový program zaměřen v předmětu Tělesná výchova? (u této otázky je moţné označit více odpovědí) a) motivace (povzbuzení zájmu a aktivity ţáků) b) expozice (výklad nového učiva) c) fixace (upevňování a procvičování nového učiva) d) diagnostika, klasifikace (ověřování zda ţáci pochopili nové učivo)
Ještě jednou děkuji za Váš čas věnovaný vyplňování tohoto dotazníku.
