MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ. Číslovky v učivu na 1. stupni ZŠ

MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra českého jazyka

Číslovky v učivu na 1. stupni ZŠ Diplomová práce

Brno 2008

Vedoucí diplomové práce:

Vypracovala:

PaedDr. Květoslava Klímová, Ph.D.

Hana Dokoupilová

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a použila jen prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům.

…………………... V Brně dne 11. dubna 2008

Hana Dokoupilová 2

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala paní PaedDr. Květoslavě Klímové, Ph.D. za cenné rady, podněty a připomínky při vedení mé diplomové práce. Dále chci poděkovat Základní škole v Lysicích za ochotu a spolupráci při sběru informací a vedoucí Knihovny v Lysicích paní Severové za umožnění zpracovávat údaje z oblasti dětské literatury. 3

Obsah Úvod …………………………………………………………………………………...6 I. Teoretická část ……………………………………………………………………...7 1. Číslovky jako slovní druh …………………………………………………………7 1. 1 Druhy číslovek …………………………………………………………….….7 1. 2 Skloňování číslovek …………………………………………………………11 1. 2. 1 Skloňování adjektivní ………………………………………………. 12 1. 2. 2 Skloňování zájmenné ……………………………………………….. 12 1. 2. 3 Skloňování substantivní …………………………………………….. 12 1. 3 Pravopis číslovek …………………………………………………………... 14 2. Číslovky v RVP ZV a vzdělávacím programu Základní škola …………………. 15 3. Učivo o číslovkách v učebnicích pro 1. stupeň ZŠ ……………………………... 16 3. 1 Učebnice z SPN, a. s. ………………………………………………………. 16 3. 2 Učebnice Nová škola ………………………………………………………..19 II. Praktická část ……………………………………………………………………22 4. Číslovky v názvech knih pro děti ………………………………………………..22 4. 1 Číslovky základní …………………………………………………………...22 4. 2 Číslovky řadové …………………………………………………………….34 4. 3 Číslovky druhové …………………………………………………………...38 4. 4 Číslovky násobné …………………………………………………………...39 4. 5 Číslovky skupinové ………………………………………………………...40 4. 6 Číslice ………………………………………………………………………41 5. Číslovky v názvech televizních pořadů a filmů …………………………………45 6. Využití číslovek ve frazeologii ………………………………………………….49 6. 1 Číslovky základní …………………………………………………………..49 6. 2 Číslovky řadové …………………………………………………………….52 6. 3 Číslovky násobné …………………………………………………………...54 6. 4 Číslovky druhové …………………………………………………………...54 6. 5 Číslovky skupinové ………………………………………………………...55 7. Dotazník pro žáky a jeho vyhodnocení …………………………………………57 8. Příprava na vyučovací hodinu …………………………………………………..63 Závěr ………………………………………………………………………………....69 4

Seznam použité literatury ……………………………………………………………70 Resumé ………………………………………………………………………………73 Summary …………………………………………………………………………….73 Přílohy ……………………………………………………………………………….74 Příloha č. 1: Dotazník pro žáky ……………………………………………………74 Příloha č. 2: Ukázky vyplněných dotazníků ……………………………………….75

5

Úvod Ve své diplomové práci jsem se zaměřila na učivo o číslovkách na 1. stupni ZŠ. Rozhodla jsem se tak proto, že číslovkám v osnovách ani učebnicích mnoho prostoru věnováno není a cvičení, která jsou do učebnic na jejich procvičování zařazována, jsou velmi jednotvárná a stereotypní. Cílem práce je nabídnout možnosti, jak toto učivo přiblížit žákům jinou, přijatelnou formou, aby pro ně bylo zajímavé a přitažlivé. Diplomovou práci jsem rozdělila na dvě části, teoretickou a praktickou. V teoretické části se zabývám vymezením číslovek jako slovního druhu a pozornost věnuji také jejich druhům, skloňování a stránce pravopisné. Zajímalo mě, jak je učivo zařazeno do vzdělávacího programu Základní škola a do RVP. Pozornost jsem věnovala také způsobu zpracování tohoto učiva v současných učebnicích. V praktické části jsem se zaměřila na shromáždění materiálu, který by mohl sloužit ve školní praxi jako podklad nejen pro vyvození daného učiva, ale také pro jeho procvičování a upevňování. Součástí diplomové práce je také dotazník a jeho vyhodnocení a příprava na vyučovací hodinu, kterou lze použít jako doplnění učiva o číslovkách i jako samostatnou práci dětí, ale také například v rámci projektového vyučování.

6

I. Teoretická část 1. Číslovky jako slovní druh Sémantickým základem číslovek je k v a n t o v o s t, vyjadřování množství (kvanta, kvantity).1 Přestože jsou tvarově nesourodé a plní různé syntaktické funkce, je jejich významová stránka natolik výrazná, že s jejich určováním nebývají potíže. Číslovky patří ke slovním druhům ohebným a v rámci deseti slovních druhů se pojí s číslicí 4. Pro jejich široký číselný význam a shodné skloňování s podstatnými a přídavnými jmény jsou číslovky v Mluvnici češtiny 2 řazeny ke slovním druhům nástavbovým (tj. napodobují svými funkčními vlastnostmi základní jmenné slovní druhy). Tato mluvnice podává podrobně zpracovaný přehled číslovek a jejich druhů, usnadňuje orientaci při jejich zařazování a je zde uvedena i řada konkrétních příkladů.

1. 1 Druhy číslovek Autoři Mluvnice češtiny 2 rozdělují číslovky velmi podrobně, a to celkem do 10 skupin: 1. Číslovky základní – označují počet jednotlivých jevů v rámci jakéhokoli druhu, počet „kusů“, exemplářů konkrétních předmětů, osob, atd., ale i jevů abstraktních. Vyjadřují počet prostý, bez dalších speciálních významových rysů (jeden, deset, sto, tisíc, milión …). 2. Číslovky numerické – abstrakcí z číslovek základních vyjadřujících počet jevů vznikla pojmenování čísel samých. Plní obě významové funkce, tj. vyjadřovat počet a pojmenovávat číslo (nula, jedna, dvě, tři, čtyři …). 3. Číslovky úhrnné – vyjadřují počet jevů (jako číslovky základní), avšak pojatý úhrnem, vcelku (dvé, tré, čtvero, několikero …). 4. Číslovky souborové – udávají počet souborů jevu vyjádřeného substantivem, s nímž se spojují, zpravidla souborů ustálených (jedny, troje, čtvery, několikery, oboje …).

1

VESELKOVÁ, J. A KOL. Mluvnice češtiny 2. Praha: Academia 1986, str. 105.

7

5. Číslovky druhové – tyto číslovky adjektivní povahy udávají počet druhů jevu označeného substantivem, s nímž se spojují. Udání počtu se u nich týká počtu druhů, v něž je nějaký obecně chápaný jev rozlišen, nikoli počtu jevů samých (dvojí, trojí, čtverý, několikerý, obojí …). 6. Číslovky velikostní – udávají velikost, rozsah, výši atd. určovaného jevu počtem jednotek-složek, jimiž je tvořen. Počítané jednotky-složky se přitom nevyjadřují, vyrozumívají se z významu substantiva nebo ze situace (tisícový, miliónový, několikatisícový, nulový …). 7. Číslovky násobné – vyjadřují počet (frekvenci) realizací děje jako jeho příznak, tj. adverbiálně (dvakrát, několikrát), druhotně pak i adjektivně (dvojnásobný, několikanásobný/několikeronásobný). 8. Číslovky dílové – vyjadřují jeden z rovných dílů celku; pojmenování je založeno na počtu dílů, v něž je celek rozdělen. Číslovky dílové jsou dvojího druhu: a) půl, čtvrt – jsou nesklonné, neudává se jejich počet, pojí se se substantivem; b) polovina, třetina, desetina, setina, tisícina – skloňují se, je třeba u nich předpokládat možnost tvoření od všech základních číslovek. 9. Číslovky skupinové – tyto číslovky substantivní povahy označují skupiny jevů, nejčastěji osob, ale i věcí aj., skupinové útvary pojmenované podle počtu členů, které je tvoří (dvojice, trojice, čtveřice; pár; dvojka, trojka, čtyřka, stovka, tisícovka …). 10. Číslovky řadové – označují pořadí, tj. místa jevů v řadě (nultý, první, druhý, stý, tisící, miliontý; několikátý; n-tý …).

B. Havránek a A. Jedlička ve Stručné mluvnici české uvádějí, že „číslovky jsou slova významu číselného a označují počet, množství, pořadí apod.“1 Rozdělují je pouze do čtyř skupin: na základní, řadové, druhové a násobné, a to buď určité nebo neurčité. Stejné rozdělení převzaly i učebnice českého jazyka pro ZŠ. 1. Číslovky základní jsou vymezeny jako slova vyjadřující počet, množství; odpovídají na otázku kolik? (jeden, deset, několik …). 2. Číslovky řadové označují pořadí; odpovídají na otázku kolikátý? (první i prvý, desátý, několikátý …).

1

HAVRÁNEK, B., JEDLIČKA, A. Stručná mluvnice česká. Praha: Fortuna 1996, str. 96.

8

3. Číslovky druhové jsou vymezeny jako slova označující počet, množství druhů jevu označeného podstatným jménem; odpovídají na otázku kolikerý? kolikero? (dvojí/dvoje, trojí/troje, několikerý/několikero …). Tyto číslovky ve spojení s podstatnými jmény pomnožnými, hromadnými a abstraktními označují pouhý počet místo číslovek základních, např. dvoje hodiny, troje dveře apod. Např. Do místnosti vedly dvoje dveře = dva kusy. Ale dvojí hodiny, trojí dveře vyjadřují různé druhy. Např. Do místnosti vedly dvojí dveře = dva různé druhy dveří. V některých ustálených spojeních bývají místo číslovek základních číslovky druhové i jindy, např. devatero řemesel, desatero přikázání. 4. Číslovky násobné vyjadřují, kolikrát se nějaká věc vyskytuje, kolikrát se něco znásobilo;

odpovídají

na

otázku

kolikanásobný?

kolikrát?

(dvojnásobný,

několikanásobný, …; dvakrát, několikrát …). Číslovky určité jsou vymezeny jako slova vyjadřující určitý, přesný počet, určité, přesné pořadí (pět, pátý, paterý …) a je možno je zaznamenat číslicemi; číslovky neurčité naopak nevyjadřují přesný, určitý počet ani přesné, určité pořadí (několik, tolik, mnoho + počítaný předmět – mnoho žáků; několikátý, několikrát, několikerý …) a nelze je zaznamenat číslicí. B. Havránek a A. Jedlička upozorňují také na předložkové výrazy a spojení předložek s číslovkami určitými nebo neurčitými, které se též počítají k číslovkám a mají význam p o d í l n ý. Vyjadřují, po kolika se osoby nebo věci vyskytují ve skupinách, a odpovídají na otázku po kolika? (po jednom, po dvou, po několika apod.). Domnívám se, že by tento druh číslovek měl být zařazen i do učebnic českého jazyka pro ZŠ. V některých školách učitelé tento druh uvádějí.

V Příruční mluvnici češtiny najdeme stejné rozdělení číslovek jako ve Stručné mluvnici české. Největší pozornost je zde věnována číslovkám základním. Jsou vymezeny jako slova vyjadřující pouhý počet a samy o sobě pojmenovávající čísla (jedna až milion, …).1 V běžném užití se tyto číslovky spojují se jménem počítaného předmětu. Běžně členité, a tedy počitatelné předměty existující v různých kvantech, bývají počítány pomocí vzestupné řady čísel: jeden žák, dva žáci, tři žáci,…sto žáků atd. Jiné počítané předměty se seskupují do skupin – souborů a číslovka vyjadřuje

1

GREPL, M. A KOL. Příruční mluvnice češtiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny 1995, str. 302.

9

počet těchto souborů: Dostala do výbavy patero povlečení, dvoje nádobí atd.1 S povahou pojmenování souvisí podoba číslovky. Také tvar pomnožných jmen naznačuje, že jde od původu o soubor, tato substantiva se tedy pojí rovněž s číslovkami označujícími počet souborů: jedny nůžky, patery kalhoty atd. Při udávání počtu se může v roli doprovodného významu vyskytnout významový odstín konečnosti počtu. Jde pak např. o párový soubor, jehož početní uzavřenost je vyjádřena číslovkou oba (dva), obojí, obé, nebo jde o jiné celky, které nacházejí výraz rovněž v typu číslovek: dvoje, troje, čtvero… Těmto názvům jsou významově blízká jména skupin podle počtu členů: dvojice, trojice, čtveřice, pětice. Nověji pak: dvojka, trojka, pětka, jedenáctka apod.2 Slovník spisovné češtiny3 však tato slova řadí mezi podstatná jména rodu ženského, v prvním významu je uvádí jako číslice, ve druhém jako to, co je jimi označeno. V roli číslovky udávající počet předmětů vystupují nejen číslovky od nuly do libovolné výše, ale také zlomky. Označují velikost dílu celku tak, že základem, od něhož se tvoří, je počet dílů, na něž se celek dělí: tři – třetina, deset – desetina, …, avšak dvě – polovina. Běžně se užívá také půl, půle, půlka, čtvrt, čtvrtka, třičtvrtě.4 Součást číslovek základních tvoří též údaje smíšené z názvů celků a jejich dílů. Jde o názvy typu: jeden a půl, půldruhého dne atd. Počet může být udán také jako neurčitý: mnoho, moře, sta/stovky lidí, nemálo problémů, tolik starostí atd. Číslovky řadové jsou v Příruční mluvnici češtiny vymezeny jako kvantitativní vyjádření umístění v pořadí jedinců téhož druhu: nultá minuta, první závodník, desátý den, stý, tisící, miliontý atd. Číslovka druhý má v hovorovém i neutrálním projevu také význam „jiný“. Např.: Nechoď v téhle košili, vezmi si druhou (jinou). V rámci řadových číslovek vymezují autoři i neurčité číslovky (např. několikátý) a řadí k nim i slova poslední, předposlední. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost však tato slova označuje jako přídavná jména.5 Řadové číslovky vstupují také do ustálených spojení: s předložkou za (prvé, druhé…) označují položky při výčtu a s předložkou po (poprvé, potřetí, posté, poněkolikáté) označují číselné pořadí, v němž se odehrál děj. 1

Pozn.: V Mluvnici češtiny 2 jsou vymezeny jako číslovky souborové. Pozn.: V Mluvnici češtiny 2 jsou označovány tyto číslovky jako číslovky skupinové. 3 KOLEKTIV AUTORŮ. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Praha: Academia 2001, str. 75, 456, 269 a 119. 4 Pozn.: V Mluvnici češtiny 2 jsou uvedeny jako číslovky dílové. 5 KOLEKTIV AUTORŮ. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Praha: Academia 2001, str. 295 a 322. 2

10

Číslovky druhové vznikly jako číselné označení počtu druhů, typů substance označené substantivem: dvojí (obojí) metr, troje/trojí jablka. U pomnožných jmen označuje počet forma jmenná troje, čtvery, jde tu tedy o číslovku významem základní. Forma adjektivní trojí, čtveré (dveře) pak označuje počet druhů, ale může označovat i prostý počet (tisíceré výmluvy). Číslovky násobné zde vyjadřují počet opakování děje (třikrát se splést); násobenost substance (dvojitá střecha); srovnání (dvakrát tak přesný (než)… apod.). Spojení typu dvojnásobný vítěz neznamená dva vítěze, nýbrž označuje fakt, že se někdo stal vítězem dvakrát. V morfologické formě existují číslovky násobné neohebné (adverbiální) a ohebné (adjektivní). Adverbiální podoba vzniká jednak spojením číslovky základní, určité i neurčité s -krát: desetkrát, milionkrát …, jednak sufixem -mo od nejfrekventovanějších číslovek druhových: dvojmo, trojmo, čtvermo, dále také od adjektivních podob násobných číslovek: dvojnásobný – dvojnásobně, dvojitý – dvojitě. Od číslovky jedna existuje kromě formy jedenkrát i forma jednou, popř. hov. (jednou) jedinkrát; od číslovky oba funguje (po) obakrát. Násobné číslovky mohou vyjádřit také míru (Zlobil se na mne dvojnásobně) proti opakování (Zlobil se na mne jen dvakrát). Počet násobků může být též udán neurčitě: několikrát, mockrát, kolikanásobný, víceronásobný … Útvary s adjektivní podobou -itý se vztahují k substanci: dvojitá, trojitá vrstva.

1. 2 Skloňování číslovek Číslovky mají po stránce morfologické vlastnosti substantiv, adjektiv a adverbií, tj. tří základních slovních druhů, jejichž nástavbu představují a o jejichž systém se opírají. Mimo to malá skupinka číslovek má charakter pronominální. Tvarovou různost číslovek dosvědčuje nejednotný způsob jejich skloňování: uplatňují se u nich tři druhy skloňování zastoupené u jmen – skloňování substantivní i adjektivní a zčásti skloňování zájmenné. Mimo to se především u nejdůležitější skupiny číslovek, tj. u číslovek základních, vyskytují některé specifické tvarové odchylky (např. skloňování tři, čtyři). U typu pět a některých neurčitých číslovek se rozlišují pouze dva tvary – základní: pět, deset, dvanáct a tvary s koncovkou -i: pěti, deseti, dvanácti. V tomto případě hovoříme o zvláštním číslovkovém skloňování. 11

1. 2. 1 Skloňování adjektivní Jako adjektivní vzory „mladý“ a „jarní“ se skloňují všechny číslovky řadové, druhové, velikostní a z násobných ty, které jsou adverbiální povahy. Z větší části mají adjektivní skloňování tvrdé (prvý, druhý, čtverý, dvojnásobný …), z menší části skloňování měkké (první, třetí, dvojí, obojí …). Zvláštní adjektivní skloňování, kombinované z tvarů krátkých a dlouhých, mají souborové číslovky dvoje (a úplnostní oboje), troje, čtvery, čtvera, patery, patera …, užívané ve spojení se substantivy pomnožnými pro vyjádření počtu jednotlivých kusů, tj. ve funkci číslovek základních: 1. a 4. p.: dvoje, troje (dveře, kamna); 2. a 6. p.: dvojích, trojích (dveřích, kamnech); 3. p.: dvojím, trojím (dveřím, kamnům); 7. p.: dvojími, trojími (dveřmi, kamny). Neúplným souborem tvarů se vyznačují výrazně knižní, jen zřídka užívané úhrnné číslovky dvé, tré, obé. Skloňují se jako mladý, mladé (1. a 4. p.: dvé, tré, obé; 2. p.: dvého, trého, obého; 3. p.: dvému, trému, obému; 6. p.: (o) dvém, trém, obém) s výjimkou 7. pádu. Pro tuto pádovou funkci tvar nemají, jejich paradigma se doplňuje tvary dvojím, trojím, obojím.

1. 2. 2 Skloňování zájmenné Jako zájmeno ten (ta, to) se skloňuje rodová číslovka jeden (jedna, jedno) a nejeden, má však (s výjimkou 1. p. j. č. m. r. a 4. p. j. č. m. r. neživ., kde je pohybné -e-) v tvarech všech rodů a obou čísel tvarotvorný kmen jedn- (srov. ten – jeden, toho – jednoho …; ta – jedna … apod.). Plurálové tvary mají význam neurčitého zájmena a shodují se s plurálovými tvary ti, ty, ta.

1. 2. 3 Skloňování substantivní Jako substantiva se skloňují číslovky základní tři, čtyři, sto, tisíc, milion, miliarda, jejich složeniny (dvaadvacet, třicet tři atp.), číslovky typu devatero a číslovková substantiva typu dvojka, trojka, jedenáctka. Tvary číslovek dva, oba mají tvary duálové: 1. p. – dva, oba, 2. p. – dvou, obou, 3. p. – dvěma, oběma, 4. p. – dva, oba, 6. p. – (o) dvou obou, 7. p. – dvěma, oběma. Číslovky tři, čtyři mají tvary shodné s deklinačním typem kost. Odchylka je u číslovky tři v 7. p. (třemi/kostmi) a u číslovky čtyři ve 2. p. (čtyř/kostí). Ve spojení se

12

substantivy majícími v 7. p. množ. č. -ma mají číslovky tvary třema, čtyřma (mezi čtyřma očima). Ve 2. p. číslovek tři a čtyři je možné užít i hov. tvaru třech, čtyřech. Číslovky pět až devadesát devět mají zvláštní, tzv. číslovkové skloňování, které sestává z tvaru základního pro 1. p. a 4. p., v ostatních pádech jsou tvary zakončeny na -i (1. a 4. p. pět, zbývající tvary pěti). Číslovky několik, tolik, mnoho mají počet tvarů obdobně redukovaný: tvar kolik, tolik, mnoho pro 1. a 4. p. a tvar kolika, tolika, mnoha pro pády zbývající. Číslovka málo bývá ve spojení s počítaným předmětem častěji nesklonná: s málo věcmi (s málem věcí). Jako samostatné slovo se skloňuje podle město: bez mála, k tomu málu, co měl; o tom málu, s málem. Číslovky sto, devatero, desatero se skloňují jako město (2. p. množ. č. set), po číslovce dvě je starý tvar stě, hovorově dvě sta. V určitých konstrukcích je číslovka sto nesklonná (srov. sto lidí – bez sta lidí/bez sto lidí, ke stu lidí nebo lidem/ke sto lidem atd; např. se sto lidmi je častější než se stem lidí). Číslovka tisíc má tvary jako typ stroj (bez tisíců drobných součástek), ale ve spojení s číslovkou je tvar 2. p. množ. č. bez koncovky: bez dvou tisíc, pěti tisíc, šesti tisíc apod. Číslovka milion, tucet se skloňuje jako hrad, miliarda jako žena. Číslovky polovina, třetina, čtvrtina … mají tvary podle vzoru žena. Nesklonné jsou číslovky půl a čtvrt, např. bez půl metru, po půl roce, s půl metrem; bez čtvrt metru, po čtvrt roce, s čtvrt metrem. V nesklonnou podobu ustrnuje i třičtvrtě, např. bez třičtvrtě metru, a číslovky typu půldruha, půlčtvrta, půlpáta, např. bez půldruha metru, po půldruha roce. Častější jsou však skloňované podoby s dlouhými tvary: bez půldruhého metru, po půldruhém roce. Nesklonná je i hovorová číslovka pár („několik“), např.: Je za pár minut dvanáct. Setkal se s pár známými. Neskloňují se také číslovky adverbiální povahy – číslovky násobné typu dvakrát, desetkrát. U kombinovaných číslovkových výrazů se skloňují buď všechny části, např. tisíc sedm set padesát osm (korun), bez tisíce sedmi set padesáti osmi (korun), nebo se skloňují jen některé části výrazu, především označení desítek a jednotek, např. bez tisíc sedm set padesáti osmi (korun); neskloňovány zůstávají nejčastěji výrazy označující počet set (také set tisíc) a číslovka sto v sg, např. bez dvou miliónů pět set tisíc osm set padesáti dvou (korun), bez sto pěti (korun) apod. 13

1. 3 Pravopis číslovek S vymezením druhů číslovek souvisí také jejich pravopis. Číslovky základní složené z desítek (od dvaceti) a jednotek (21 až 99) mají dvojí podobu: jedenadvacet (i jednadvacet) vedle dvacet jedna (popř. dvacet jeden), dvaadvacet i dvacet dva, …, devětadevadesát i devadesát devět. Zejména při počítání s čísly nespojenými se jménem počítaného předmětu a při diktování čísel užíváme spíše způsobu druhého, každou číslovku složeného číslovkového výrazu pak píšeme zvlášť: dvacet jedna, dvacet dva atd. Jinak se užívá zpravidla podoby jednadvacet atd., psané dohromady; je to způsob běžný a zvláště ve spojení se jménem počítaných předmětů (devětadevadesát korun) obvyklejší. Číslovky řadové složené z desítek (od dvaceti) a z jednotek mají rovněž dvojí podobu (s rozdílem v pořadí jednotek a desítek): jedenadvacátý (popř. jednadvacátý) až devětadevadesátý, nebo dvacátý první, …, devadesátý devátý. Za číslicemi označující řadovou číslovku píšeme tečku (např. 7. března, 4. patro). Tečka se ale nepíše za letopočtem (r. 1997); za datem psaným zlomkem (4/8 1981) ani za označením dílu nebo svazku knih nebo ročníku časopisu, stránky, kapitoly, paragrafu, stojí-li číslice za jménem (akademická Mluvnice češtiny 2, Tvarosloví, s. 105); za označením městských čtvrtí nebo čísel popisných (Praha 1, Malá Strana, Letenská ul. č. 4). Letopočet můžeme číst i jako číslovku základní, např. roku 1989 (tisíc devět set osmdesát devět), podobně stránku, zvláště vyšší, např. na straně 305 (tři sta pět). Číslicemi píšeme číslovky v textu tehdy, jsou-li složitější, dále ve větách smyslu počtářského nebo statistického, v datech, při uvádění dílu, kapitoly, stránek apod., jindy vypisujeme čísla slovy (za pět dní, pátý den).

14

2. Číslovky v RVP ZV a ve vzdělávacím programu Základní škola Vzdělávací obor Český jazyk a literatura je v RVP ZV součástí vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace. Pro přehlednost je rozdělen do tří složek, z nichž jednou je právě Jazyková výchova. V jazykové výchově žáci získávají vědomosti a dovednosti potřebné k osvojování spisovné podoby českého jazyka. Učí se poznávat a rozlišovat jeho další formy.1 V RVP ZV jsou číslovky součástí učiva tvarosloví o slovních druzích; z očekávaných výstupů pak mají žáci zvládnout určování slovních druhů plnovýznamových slov (tedy i číslovek) a využívat je v gramaticky správných tvarech ve svém mluveném projevu. Ve vzdělávacím programu Základní škola zaujímá předmět Český jazyk čelné místo. Ve své jazykové i literární části poskytuje žákům nezbytné předpoklady a nástroje komunikace se skutečností, s lidmi a kulturními výtvory. Podstatným způsobem rozvíjí jejich myšlení a prožívání, podmiňuje jejich úspěšnost v dalších předmětech i v dalším vzdělávání.2 Tento program obsahuje učivo, které by měli žáci zvládnout v jednotlivých ročnících. Poznávání a rozlišování slovních druhů a učivo o ohebných a neohebných slovních druzích je zařazeno do třetího ročníku. Žák by měl zvládnout rozlišovat jednotlivé slovní druhy v textu (tedy i číslovky). V oblasti psaní je zařazeno upevňování správných tvarů číslic v souladu s normou, čtení a psaní římských číslic a užití letopočtů v praxi. Ve čtvrtém ročníku se učivo procvičuje. Teprve v pátém ročníku se žáci seznamují s číslovkami podrobněji. Učí se rozlišovat jejich druhy, vyhledávat je v textu a dovídají se o skloňování číslovek základních. Další učivo o číslovkách je zařazeno na 2. stupni ZŠ.

1

KOLEKTIV AUTORŮ. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha: Tauris 2006, str. 20. 2 KOLEKTIV AUTORŮ. Vzdělávací program Základní škola. Praha: Fortuna 2003, str. 11.

15

3. Učivo o číslovkách v učebnicích pro 1. stupeň ZŠ Zajímalo mě, jak jsou číslovky v učebnicích vymezeny, do kterého ročníku je učivo zařazeno a jaké typy cvičení se k jejich vyvození, upevňování a procvičování užívají. Pro srovnání jsem si vybrala dva typy učebnic: Český jazyk pro 2.-5. ročník z SPN, a. s.,1 a učebnice Český jazyk pro 2.-5. ročník z nakladatelství Nová škola.2 V obou typech učebnic je učivo o číslovkách součástí kapitoly o slovních druzích. Jejich vymezení je přizpůsobeno věku žáků, definice se v jednotlivých ročnících i vybraných typech učebnic liší pouze nepatrně. Oba typy srovnávaných učebnic shodně uvádějí čtyři druhy číslovek a rozdělení na číslovky určité a neurčité.

Jednotlivé druhy podávají takto: 1. Základní: vyjadřují počet a odpovídají na otázku kolik? (pět, několik). 2. Řadové: označují pořadí (místo v číselné řadě) a odpovídají na otázku kolikátý? (pátý, několikátý). 3. Druhové: vyjadřují množství druhů a odpovídají na otázku kolikerý? (paterý, několikerý). 4. Násobné: vyjadřují, kolikrát se něco vyskytuje, a odpovídají na otázku kolikrát? kolikanásobný? (pětkrát, několikrát; pětinásobný, několikanásobný).

Číslovky určité jsou definovány jako slova označující určitý, přesný, počet, určité pořadí a dají se je vyjádřit číslicemi (pět = 5). Číslovky neurčité neoznačují přesný, určitý počet a číslicemi se vyjádřit nedají.

3. 1 Učebnice z SPN, a. s. V tomto typu učebnic se žáci poprvé setkávají s termínem číslovky ve druhém ročníku, kde jsou součástí přehledu všech slovních druhů, a to bez definice, pouze s konkrétními příklady: šest, sto, tisíc, pátý. Více zde o číslovkách nenajdeme. Učivo

1 2

Viz Seznam použité literatury. Viz Seznam použité literatury.

16

je v tomto ročníku zaměřeno hlavně na poznávání podstatných jmen, sloves, předložek a spojek. K procvičování číslovek slouží pouze jedno vyhledávací cvičení. Žáci mají vyhledávat ve větách slova, která vyjadřují nějaký počet nebo pořadí.1 Ve třetím ročníku číslovky také definovány nejsou. Žáci jsou však poučeni o skutečnosti, že mají různé tvary a skloňují se. Jsou zařazena dvě cvičení na jejich procvičování, vyhledávací a konstrukční, která jsou spojena s úkoly vztahujícími se i k jiným slovním druhům: Najdete v článku číslovky? Co vyjadřují? (cvičení vyhledávací) K podstatným jménům a jejich tvarům připojujte napřed přídavná jména, pak zájmena a číslovky.2 (cvičení konstrukční) Ve čtvrtém ročníku jsou číslovky v přehledu slovních druhů poprvé definovány jako slova vyjadřující počet nebo pořadí, jsou ohebné a skloňují se.3 K procvičování je zařazeno pouze jedno cvičení vyhledávací: Kolik je v článku číslovek a kolik zájmen? Přečtěte je.4 Největší pozornost je číslovkám věnována v pátém ročníku. Jsou zde vymezeny jako slova významu číselného; označují počet, pořadí apod.5 Žáci se v tomto ročníku poprvé setkávají s jejich rozdělením na určité a neurčité a s jejich druhy (základní, řadové, druhové, násobné). Cílem je, aby žáci uměli vyjmenovat druhy číslovek a uměli uvést příklady. Autoři upozorňují na skutečnost, že slova typu první, druhý, třetí, trojí, trojnásobný mají tvary jako přídavná jména, ale řadí se podle číselného významu mezi číslovky; slova jako sto, tisíc mají tvary podstatných jmen, a proto se také tak skloňují; číslovky typu dvakrát, několikrát jsou nesklonné. Žáci jsou poučeni také o pravopisu číslovek (číslovky typu 2x, 2krát píšeme bez mezery, dohromady) a o jejich užití (číslovky napsané číslicemi vystupují výrazně z textu, a proto se užívají především v textech smyslu počtářského, statistického a v datech nebo označení ročníků).6

1

DVOŘÁKOVÁ, Z., STYBLÍK, V., ONDRÁŠKOVÁ, K. Český jazyk pro 2. ročník základní školy. Praha: SPN, a. s., 1997, str. 98-99. 2 DVOŘÁKOVÁ, Z., STYBLÍK, V., ONDRÁŠKOVÁ, K. Český jazyk pro 3. ročník základní školy. Praha: SPN, a. s., 1997, str. 140. 3 STYBLÍK, V. A KOL. Český jazyk pro 4. ročník základní školy. Praha: SPN, a. s., 2000, str. 43. 4 STYBLÍK, V. A KOL. Český jazyk pro 4. ročník základní školy. Praha: SPN, a. s., 2000, str. 44. 5 DVOŘÁKOVÁ, Z., STYBLÍK, V., ONDRÁŠKOVÁ, K. Český jazyk pro 5. ročník základní školy. Praha: SPN, a. s., 1996, str. 86. 6 STYBLÍK, V., DVOŘÁKOVÁ, Z., ONDRÁŠKOVÁ, K. Metodická příručka k učebnici Český jazyk pro 5. ročník základní školy. Praha: SPN, a. s., 1999, str. 31-32.

17

Do učebnice pro 5. ročník jsou zařazeny tyto typy cvičení: a) Vyhledávací Rozlište v článku číslovky určité a neurčité a zároveň určete, které z nich jsou základní, řadové, druhové, násobné;1 b) Konstrukční Určete druhy číslovek určitých a neurčitých a užijte je ve větách;2 c) Doplňovací Doplňte tvary číslovek dva nebo oba. Doplňte tvary číslovek, které jsou v závorkách vyjádřeny číslicí.3 Přesný počet a typy cvičení, která slouží k procvičování číslovek v jednotlivých ročnících, uvádím v tabulce č. 1.

Tabulka č. 1: Ročník

Vyhledávací Konstrukční Doplňovací Celkem a určovací

Cvičení 2.

1

-

-

1

3.

1

2

-

3

4.

1

-

-

1

5.

3

1

2

6

Celkem

6

3

2

11

Jak ukazuje tabulka, celkem je na procvičování číslovek zařazeno do zkoumaných učebnic českého jazyka jedenáct cvičení. Nejvíce, a to celkem šest, obsahuje učebnice pro pátý ročník. Domnívám se, že uvedené typy cvičení, které slouží k procvičování číslovek, jsou málo nápadité a příliš stereotypní. Určitě by bylo vhodné zařadit cvičení problémová, která nejsou zastoupena vůbec, a více využít cvičení konstrukčních, a to i v nižších ročnících. 1

DVOŘÁKOVÁ, Z., STYBLÍK, V., ONDRÁŠKOVÁ, K. Český jazyk pro 5. ročník základní školy. Praha: SPN, a. s., 1996, str. 87. 2 DVOŘÁKOVÁ, Z., STYBLÍK, V., ONDRÁŠKOVÁ, K. Český jazyk pro 5. ročník základní školy. Praha: SPN, a. s., 1996, str. 87. 3 DVOŘÁKOVÁ, Z., STYBLÍK, V., ONDRÁŠKOVÁ, K. Český jazyk pro 5. ročník základní školy. Praha: SPN, a. s., 1996, str. 89.

18

3. 2 Učebnice Nová škola V tomto typu učebnic se žáci seznamují s číslovkami rovněž ve druhém ročníku, kdy jsou součástí kompletního přehledu slovních druhů. Definovány nejsou a cvičení zaměřené na číslovky není zařazeno žádné. Ve třetím ročníku jsou definovány jako slova, která vyjadřují čísla (osm, třicet), počet (dva žáci) nebo pořadí (dvanáctý, čtyřicátý) a odpovídají na otázky kolik? kolikátý? kolikrát? kolikanásobný? Zařazena jsou dvě cvičení: a) Konstrukční Tvořte otázky na počet zvířátek na obrázku. Odpovídejte na ně.1 b) Vyhledávací Vypište z housenek do jednoho sloupce zájmena a do druhého číslovky.2 Ve čtvrtém ročníku se definice rozšiřuje o skutečnost, že číslovky jsou slova ohebná a skloňují se. Cvičení na procvičování není zařazeno žádné. Hlavní pozornost je číslovkám věnována v pátém ročníku. Jsou definovány jako slova vyjadřující určité nebo neurčité množství (tři, málo), pořadí (třetí, několikátý) apod. Číslovky jsou rozděleny na určité a neurčité, které se dále dělí podle významu na číslovky základní, řadové, druhové a násobné. Jednotlivé druhy číslovek doplňují konkrétní příklady. Autoři poukazují na rozlišení číslic (0, 1, 2, 3, …) a číslovek (nula, první, …). Pozornost je věnována také pravopisu číslovek: -

za řadovými číslovkami napsanými číslicemi píšeme tečku, např. 1. dubna, 6.

cvičení; -

tečku nepíšeme za letopočtem, např. v roce 1931; v datu napsaném zlomkem, např.

16/11/1989; za označením stránky, odstavce apod., stojí-li číslovka za jménem, např. cvičení 4, strana 88.3 K procvičování učiva o číslovkách slouží různé typy cvičení a jejich přesný počet ukazuje tabulka č. 2. Např.:

1

MÜHLHAUSEROVÁ, H., JANÁČKOVÁ, Z., PŘÍBORSKÁ, O., ZBOŘILOVÁ, J. Český jazyk 3. Brno: Nová škola 1999, str. 68. 2 MÜHLHAUSEROVÁ, H., JANÁČKOVÁ, Z., PŘÍBORSKÁ, O., ZBOŘILOVÁ, J. Český jazyk 3. Brno: Nová škola 1999, str. 68. 3 CHÝLOVÁ, H., JANÁČKOVÁ, Z., MINÁŘOVÁ, E., ZBOŘILOVÁ, J. Český jazyk 5. Brno: Nová škola 1998, str. 112.

19

a) Vyhledávací a určovací Vyhledejte v textu číslovky a určete jejich druh.1 b) Konstrukční Odpovídejte na otázky. Odpovědi napište a určete druh číslovek ve větách.2 c) Doplňovací Doplňte chybějící tečky za číslovkami řadovými.3 d) Jiné

Tabulka č. 2: Ročník

Vyhledávací a určovací

Konstrukční

Doplňovací Vysvětlovací

Jiné Celkem

Cvičení

2.

-

-

-

-

-

0

3.

1

1

-

-

-

2

4.

-

-

-

-

-

0

5.

5

4

5

2

3

19

Celkem

6

5

5

2

3

21

Po srovnání obou typů učebnic jsem zjistila, že cvičení k procvičování číslovek je zařazeno více v učebnicích nakladatelství Nová škola, a to celkem 21. Je to téměř 1x tolik než v učebnicích nakladatelství SPN, a. s. Nejvyšší počet je zařazen do 5. ročníku, celkem 19, kde se také dané učivo probírá a procvičuje. Oproti učebnicím z SPN, a. s., jsou zařazena i cvičení vysvětlovací. Do tabulky jsem zařadila také skupinu s názvem Jiná. Ta obsahuje cvičení: Napište podle diktátu, číslovky pište číslicemi; Přečtěte nahlas; Čtěte uvedené letopočty, k letopočtu zkuste přiřadit historickou událost.4 Přestože je celkový počet cvičení v tomto typu učebnic vyšší, jsou zařazena pouze do třetího a pátého ročníku a ve druhém a čtvrtém ročníku nejsou žádná. V SPN, a. s, se sice cvičení vyskytují méně, ale v každém ročníku je zastoupeno alespoň jedno. 1

CHÝLOVÁ, H., JANÁČKOVÁ, Z., MINÁŘOVÁ, E., ZBOŘILOVÁ, J. Český jazyk 5. Brno: Nová škola 1998, str. 111. 2 Tamtéž str. 111. 3 Tamtéž str. 112. 4 Tamtéž str. 113, 114 a 115.

20

Jak jsem již výše uvedla, jsou typy cvičení ve zkoumaných učebnicích málo nápadité a stereotypní. Chybí zařazení problémových úkolů a úkolů, ve kterých by mohli žáci poznávat učivo zábavnou formou. Jednou z možností, jak žákům učivo o číslovkách zpestřit, je např. vyhledávání jejich druhů v názvech pohádek, pověstí, básniček a knížek určených dětem. Další možností je např. sledování názvů televizních pořadů, popř. filmů pro děti, v jejichž názvu jsou obsaženy číslovky. Další možnosti práce s číslovkami nabízí frazeologie – různá přísloví a rčení.

21

II. Praktická část V této části diplomové práce jsem shromáždila materiál související s číslovkami, podrobně jej roztřídila do tabulek a doplnila přehlednými grafy. Zaměřila jsem se na dvě oblasti: a) na užití číslovek, jejich druhů a tvarů v názvech knih a pohádek pro děti a v názvech různých televizních pořadů pro tuto věkovou skupinu; b) na přísloví, rčení apod., tedy na frazeologii, jejichž součástí jsou číslovky. Zajímalo mě, do jaké míry jsou v obou skupinách číslovky zastoupeny, které jejich druhy a tvary jsou nejvíce používány. Domnívám se, že obě tyto skupiny by mohly ve školním vyučování posloužit jako pracovní materiál při vyvození a procvičování učiva o číslovkách. Učivo by tak mohlo být pro žáky zajímavější a vyučovací hodina pestřejší.

4. Číslovky v názvech knih pro děti 4. 1 Číslovky základní Jak ukazují výsledky zpracované v tabulce č. 3 a grafu č. 1, nejvíce jsou v názvech knih pro děti zastoupeny číslovky základní a z nich na prvním místě číslovka tři. Ve shromážděném materiálu se objevila celkem 39krát, a to 27krát v základním tvaru, např. Tři hastrmani, 11krát ve tvaru třech, např. O třech labutích, a pouze jednou ve tvaru 2. p. tří – Cirkus u tří slunečnic. Tento výsledek jsem předpokládala, protože číslovka tři se hojně objevuje např. právě v pohádkách: král měl tři dcery (syny), zlatá rybka splní tři přání, Jiřík musí splnit tři úkoly, Honza musí odpovědět na tři otázky, k cíli vedou tři cesty, tři sudičky spřádající nit osudu apod. „Magická“ trojka se objevuje také v jednotlivých názvech knih. Této skutečnosti si můžeme všimnout i u názvů zfilmovaných pohádek, např. Tři veteráni, Tři oříšky pro Popelku, Tři zlaté vlasy děda Vševěda, O třech ospalých princeznách, Tři životy, Tři srdce nebo v názvu seriálu pro děti My tři a pes z Pětipes. Číslovka se objevuje také v názvech knih a filmů pro dospělé, např. mezi nejznámější patří kniha A. Dumase a její filmové (už několikáté) zpracování Tři mušketýři (přestože byli vlastně čtyři) nebo Tři vejce do skla se známým českým komikem V. Burianem v hlavní roli. Častý výskyt této 22

číslovky vede k zamyšlení, proč právě ona je tak frekventovanou číslovkou. Je zde jistě určitá souvislost s možností výběru, kdy dvě je málo a čtyři již moc a tři tedy představuje jakousi střední cestu. Číslovka tři je také základem všech aspektů tvorstva – mysl, tělo a duch; zrození, život a smrt; minulost, přítomnost a budoucnost. Je znakem tvořivé síly, energie pohybu, rozřešení konfliktu duality, růstu a rozvoje, také bývá považována za magickou či božskou – symbolem je svatá Trojice Otce, Syna a Ducha svatého. Velmi často, celkem 29krát, se objevuje také číslovka dva, dvě. Nejužívanější je podoba dva (celkem 11krát), např. Dva týdny prázdnin. Tvar dvě se objevil 9krát, např. Za dvě čárky prázdniny, 8krát tvar dvou, např. Pohádka o dvou bratřích, a pouze jednou tvar dvěma – Mezi dvěma řekami. Číslovka dvě je zastoupena i v názvech filmů, které nejsou určeny pouze dětem, ale i dospělým, např. Dva lidi v zoo, Pán prstenů: Dvě věže, dále např. komedie Dva v tom, Dva na schodišti, Jedna vila pro dva, Dva týdny štěstí, Dva machři mezi nebem a peklem apod. V pohádkách se číslovka dvě vyskytuje také, ne však v takové míře jako číslovka tři. Často je spojována s lidskými či pohádkovými bytostmi (např. dva bratři, dva dědečci, dva mrazíci apod.). Dva, dvě je číslem duality, možnosti, symbolizuje konflikt, protiklad a různorodost – dobro proti zlu, tma proti světlu, horké proti chladnému atd. Také v biblickém příběhu o potopě světa odešla zvířata na Noemovu archu vždy po dvou. Toto číslo je symbolem stability, nezávislosti a vyrovnanosti. Jako směsice protikladů představuje v taoistické filosofii jin a jang, tanec života, který dává vzniknout úplně všemu. Mimoto symbolizuje přímou stezku či přímočarý směr, neboť nejkratší vzdálenost mezi dvěma body tvoří vždy přímka. Třetí místo zaujímá číslovka sedm. V nashromážděném materiálu se objevila celkem 24krát, z toho 20krát v základním tvaru sedm, např. Dvakrát sedm pohádek, a jen 4krát ve tvaru sedmi, např. U sedmi pavoučků. Tato číslovka má také své zvláštní kouzlo, je často považována za šťastné číslo, ale ne vždy je to pravda. Sedm je součtem božské číslovky tři a číslovky lidstva čtyři a vyjadřuje tedy vztah mezi Bohem a lidstvem. V souladu s touto číslovkou byl svět stvořen za sedm dní, existuje sedm smrtelných hříchů, které dělí lidstvo od Boha, sedm etap, jimiž musíme projít na cestě zpět k Bohu, sedm divů světa. V pohádkách nelze opomenout draka se sedmi hlavami ani Sněhurku a sedm trpaslíků, z filmových zpracování pak např. Sedm statečných, Sedm mečů nebo pohádku Sedm jednou ranou.

23

Rodová číslovka jeden, jedna, jedno se objevila v názvech celkem 20krát, a to nejčastěji ve tvaru jeden, např. Byl jednou jeden krtek, 5krát ve tvaru jedna, např. Jedna, dvě, Honza jde, tvar jedno byl zastoupen 3krát, např. Tisíc a jedno dobrodružství, pouze 1krát tvar jednoho – Pohádky jednoho dne, a 1krát také tvar jedné – Pohádky z Tisíce a jedné noci. Tato číslovka zde označuje buď počet, nebo bytosti či věci blíže neurčené, a to ve významu jeden = nějaký, nekonkrétní, podrobnosti se dovídáme až při bližším seznámení s daným dílem či filmem. V pohádkách se často setkáváme se slovním spojením „byl jednou jeden, jedna, jedno…“, např. Bylo jednou jedno loutkové divadlo, Byl jednou jeden strom, Byl jednou jeden balón, hodný apod. Nelze opomenout ani filmové zpracování pohádky Byl jednou jeden král s

J. Werichem v hlavní roli. Číslovka se objevuje

i v animovaných seriálech pro děti, např. Byl jednou jeden objevitel a Byl jednou jeden vynálezce. Tato číslovka je také známá z několikerého knižního i filmového zpracování Pohádky z Tisíce a jedné noci i z názvu knihy K. Čapka Povídky z jedné a druhé kapsy. I v názvech filmů pro dospělé je číslovka jeden, jedna, jedno zastoupena, a to např. v komedii Byl jednou jeden polda, Jeden den v New Yorku, Jedna vila pro dva, v názvu známého seriálu Byl jednou jeden dům nebo v dokumentu Česko jedna báseň. Toto číslo je výrazným symbolem jednoty, pospolitosti a družnosti, kromě toho je i číslem jedinečnosti, individuality, osamocení, uzavřenosti, odtrženosti a odloučenosti. V celkovém počtu 19 se objevuje číslovka čtyři, a to nejčastěji v základním tvaru, např. Čtyři uši na mezi, 2krát ve tvaru čtyř, např. Pohádky ze čtyř studánek, a jen jednou ve tvaru čtyřma – Všema čtyřma očima. Tato číslovka nabízí větší výběr z daných možností, i když není užívána tak často jako „magická“ trojka. Je to číslovka lidstva (člověk má čtyři končetiny) a je spojována s celistvostí a dokonalostí – jsou čtyři živly, čtyři světové strany, čtyři roční období, čtyři údobí lidského věku. Pro Číňany je tato číslovka číslovkou země. Čtyři se také objevuje v názvech knih a filmů pro děti i dospělé, nejznámější je knižní i filmové zpracování Čtyři z tanku a pes nebo komedie Čtyři vraždy stačí, drahoušku, Čtyři svatby a jeden pohřeb aj. Číslovka pět je zastoupena celkem 14krát, z toho 11krát v základním tvaru pět, např. Hra na pět prstů, a 3krát ve tvaru pěti, např. Knížka pro děti od dvou do pěti. Pět představuje střed první desítky v číselné řadě, proto má jistě svůj skrytý význam. Za připomenutí stojí slavná kniha K. Poláčka i její filmové seriálové zpracování Bylo nás pět a také příběhy o dětech pod názvem Pět dětí a to. V názvech pořadů pro dospělé se 24

pět objevuje v příbězích z olympijské historie s názvem V záři pěti kruhů. Pět je číslem života a lidské zkušenosti. V souvislosti s lidskou existencí je nejdůležitějším číslem: máme pět prstů, pět smyslů (zrak, sluch, čich, chuť, hmat), pět chutí (sladkou, slanou, kyselou, hořkou, pálivou). Objevuje se i v náboženských obrazech po celém světě, zvláště v souvislosti s lidskou existencí: pět ran Kristových, nasycení pěti tisíc hladových, pět sloupů v islámu a jeho pět základních dogmat apod. Číslovka dvanáct je v názvech knih zastoupena méně, než jsem předpokládala, celkem 14krát. Nejčastěji je to tvar základní (dvanáct), např. Dvanáct usmívajících se ježibab, tvar dvanácti jsem objevila jen 3krát, např. Svícen dvanácti Dervišů. V souvislosti s touto číslovkou nelze opomenout známou pohádku O dvanácti měsíčkách, z filmů pak komedii Dvanáct do tuctu. Dvanáct je přirozeným symbolem měření vzdálenosti, časomíry. Vzhledem k asociaci s cyklickými prvky času je dvanáct spojováno s cykly a uzavřenými systémy – dvanáct měsíců tvoří rok, dvakrát dvanáct hodin tvoří den, pětkrát dvanáct minut tvoří hodinu, dvanáct znamení tvoří zvěrokruh. Pouze 7krát se vyskytla číslovka šest, z toho 6krát ve tvaru základním, např. Šest pohádek o přátelství, a jen jednou ve tvaru šesti – O šesti zvířátkách. Šest se objevuje také v názvech filmů, např. Šest medvědů s Cibulkou, a v českém seriálu o studentech Bylo nás šest. Celkově se však moc často neobjevuje. Šest je číslo rovnováhy, harmonie, vyrovnanosti. Oba vizuální ekvivalenty, tedy pravidelný rovnostranný šestiúhelník a šesticípá Davidova hvězda, vyjadřují naplnění. Je také číslem nebes a země, bývá spojována se štěstím, příležitostí, vítězstvím a zdravím. V některých tradicích představuje počet dní, kterých bylo zapotřebí ke stvoření světa. Poslední místo, jak ukazuje tabulka i graf, zaujímá číslovka deset. Objevila jsem ji celkem 6krát, a to vždy jen v základním tvaru, např. Deset koťat batolat. Deset je prvním dvojciferným číslem matematického systému, budí dojem úplnosti a dokončenosti, vyvolává asociace spojené s maximální kvalitou, s nejlepším možným – „dokonalá“ desítka. Jelikož tato číslovka představuje zaokrouhlený počet, dalo by se předpokládat, že její užití bude častější. Přesto se v pohádkách a filmech téměř nevyskytuje. Z pořadů pro dospělé zmíním snad jen dokument Deset století architektury. Základní číslovky vyskytující se pouze ojediněle jsem zařadila do skupiny s názvem

Jiné. Jde o číslovky tisíc, třicet, devět, dvacet a padesát, dále také

o číslovky šedesát, osmdesát, milion, sedmnáct, šest tisíc, dvě stě a dvacet tisíc. 25

Každá z číslovek devět, třicet a tisíc se objevila 3krát, např. Na Veveří devět věží, Třicet stříbrných klíčů, Pan Tau a tisíc zázraků. Číslovka devět symbolizuje dokonalost a věčnost, je spojována s kruhem, čtvercem a trojúhelníkem. Např. pro Číňany je nebeskou a nejšťastnější číslovkou. Ostatní výše uvedené číslovky se objevily ve shromážděném materiálu pouze jednou.

Tab. č. 3: Číslovky základní Jeden, jedna, jedno Autor

Název

BLATNÝ, I.

Jedna, dvě, tři, čtyři, pět

BRANALD, A.

Tisíc a jedno dobrodružství

ČAPEK, K.

Devatero pohádek a ještě jedna od Josefa Čapka jako přívažek

ČAREK, J.

Náš jeden rok

ERBEN, K. J.

Byl jeden král

HLOUŠEK, J.

Byla jedna studánka

HRUBÍN, F.

Pohádky z Tisíce a jedné noci

LADA, J.

Jedna, dvě, Honza jde

MALINSKÝ, Z.

Je nás šest, jeden štěká

MILLER, Z., PETIŠKA, E.

Byl jednou jeden krtek

MÍŠEK, E. F.

Pohádky jednoho dne

MRÁZKOVÁ, D.

Byla jedna moucha

PETIŠKA, E.

Bylo jednou jedno loutkové divadlo

SIROVÁTKA, O.

Byl jeden pes

SOURALOVÁ, V.

Jeden den v mraveništi

SVATÁ, J.

To byl jeden rok

ŠTROBLOVÁ, J.

Byl jednou jeden balón, hodný

URBÁNKOVÁ, D.

Byl jeden dům

ZBAVITEL, D.

Jedno horké indické léto

ZÍKOVÁ, M.

Byl jednou jeden strom

Celkem

20

26

Dva, dvě Autor

Název

AKSAKOV, S. T., MAMIN-SIBIRJAK, D.

Dvě ruské pohádky

N. BEDNÁŘ, K.

Pohádka o dvou mrazících

BLATNÝ, I.

Jedna, dvě, tři, čtyři, pět

BORSKÁ, I.

Za dvě čárky prázdniny

ČECHURA, R.

Dva ve fraku

ČERNÍK, M.

Knížka pro děti od dvou do pěti

ČERVENKOVÁ, J.

My dva doma

ČTVRTEK, V.

Lenka a dva kluci

DEYL, V.

O dvou Valibucích a jiné pohádky

DOSKOČILOVÁ, H.

Dva dědečci z Dlouhé míle

FREY, J.

Pohádka o dvou bratřích

HORÁK, J.

Čertův mlýn – O dvou ševcích

HRUBÍN, F.

Dvě veselé pohádky

KAFKA, J.

Hup a Hop - dobrodružství dvou opičáků a pana kormidelníka Rybičky

KUBÍN, J. Š.

Dva zámky

LADA, J.

Jedna, dvě, Honza jde

MORIC, R.

O dvou kamarádech, Harýkovi a Billovi

PETIŠKA, E.

Martínkova čítanka a dvě klubíčka pohádek

PETIŠKA, E.

Mezi dvěma řekami

PLEVA, J. V.

Budulínek a ještě dvě pohádky navíc

ŘÍHA, B.

Dva kluci v palbě

SETON, E. T.

Dva divoši

SMETANA, Z., ZINNEROVÁ, M.

Hehe a Chichi, dva ušatí kamarádi

ŠMAHELOVÁ, H.

Dva týdny prázdnin

ŠRUT, P.

Dva lelci ve skříni

THURBER, J.

Třináctery hodiny a dvě další pohádky

VÁŇOVÁ, V.

Tanec pro dva motýly

27

ŽÁČEK, J.

Dvakrát dvě je někdy pět

ŽAUTOVSKÁ, H.

Pohádky ze dvou klubíček

Celkem

29

Tři Autor

Název

ADAMSOVÁ, G.

Tři malé čarodějky

ALDA, J.

Tři pohádky

BLATNÝ, I.

Jedna, dvě, tři, čtyři, pět

BOŘKOVCOVÁ, H.

My tři cvoci

BROŽOVÁ-MLADÁ, J.

Tři pohádky

ČERNÝ, V., VACULÍN, I., TVRDÍKOVÁ,

O moudrém Chadaunovi a třech

M.

sluncích a jiné pohádky

ČTVRTEK, V.

My tři a pes z Pětipes

ČTVRTEK, V.

Tři hastrmani

DISNEY, W.

O třech malých prasátkách

ERBEN, K. J., NĚMCOVÁ, B.

Tři zlaté vlasy děda Vševěda

FUČÍK, J.

O třech písmenkách

HAVEL, J.

Přes tři oceány

HRUBÍN, F.

Tři kluci sportovci

HRUŠKA, J. F.

Vo třech princeznách

JENNE, A.

O třech starých tovaryších

KÁNDLOVÁ, M.

Tři stromy

KOLEKTIV AUTORŮ

O třech sestrách. Sedm pohádek z pokladů našich a světových pohádkářů

KOLEKTIV AUTORŮ

O Mášence a třech medvědech

KOŽÍK, F.

Cirkus u tří slunečnic

KRÁSNOHORSKÁ, E.

Tři pohádky

KŘIVOLAKÝ, K.

Alík a tři šlechtici

MAREŠ, J.

Tři orlí pera

MOSER, E.

O třech sůvičkách

28

PAZOUREK, V.

Tři pstruží řeky

PROVAZNÍKOVÁ, V.

Tři veselá prasátka

RYSKA, J.

Byli jsme tři, náš děda, pan učitel a já

ŘÍHA, B.

O třech penízích

ŘÍHA, V.

O třech podivných tovaryších

ŘÍPA, J.

Sestřička pěkná tři kila třicet

SÍS, P.

Tři zlaté klíče

SLABÝ, Z. K.

Tři Karkulky

SLABÝ, Z. K.

Tři banány aneb Petr na pohádkové planetě

SOJKOVÁ, K.

Tři korálky

SUTĚJEV, V.

Tři koťátka

ŠAJNER, D.

O třech labutích

ŠRUT, P.

Tři medvědi a zlá babka

ŠŤOVÍČKOVY, M. a D.

Tři zlaté Budhovy vlasy a jiné čínské pohádky

TOŽIČKA, B.

Tři bílá koťata

ZMATLÍK, I.

Táňa a tři medvědi

Celkem

39

Čtyři Autor

Název

AŠKENAZY, L.

Pohádky čtyř větrů

BLATNÝ, I.

Jedna, dvě, tři, čtyři, pět

BOČEK, J.

Čtyři kluci z Vraného

BUDÍNSKÁ, H., PILKOVÁ, S.

Čtyři barevné kapky

ČTVRTEK, V.

Čtyři Berberos

ČTVRTEK, V.

Pohádky ze čtyř studánek

ČUKOVSKIJ, N.

Čtyři kapitáni

FRIEDRICH, J.

Čtyři a půl kamaráda

FRIEDRICH, J.

Čtyři a půl kamaráda a skandál ve škole

FRIEDRICH, J.

Čtyři a půl kamaráda a podezřelý ředitel

29

FRIEDRICH, J.

Čtyři a půl kamaráda a výkřik z ředitelny

FRIEDRICH, J.

Čtyři a půl kamaráda a ukradený diamant

FRIEDRICH, J.

Čtyři a půl kamaráda a záhadná nemoc

FRIEDRICH, J.

Čtyři a půl kamaráda a vánoční spiknutí

KADLEC, S. A KOL.

Čtyři roční období s Medvídkem Pú

MAZÁLEK, V.

Čtyři

ŠRUT, P.

Vesele je na pouti a čtyři další obrázkové příběhy

VOSTRÁ, A.

Všema čtyřma očima

ZINNEROVÁ, M.

Čtyři uši na mezi

Celkem

19

Pět Autor

Název

BLATNÝ, I.

Jedna, dvě, tři, čtyři, pět

ČERNÍK, M.

Knížka pro děti od dvou do pěti

DOSKOČILOVÁ, H., TICHÁ, M.

Pět přání

HILAROVÁ, D., STOJÁK, A.

Jednou si pět oveček postavilo domeček

HILČR, J.

Hra na pět prstů

MIKULKA, A.

Dům u pěti básníků

POLÁČEK, K.

Bylo nás pět

PROCHÁZKOVÁ, I.

Pět minut před večeří

ŘÍHA, B.

Pět bohů táhne přes moře

SLABÝ, Z. K.

O Ládíčkovi Ladičkovi a pěti princeznách

TOMEK, J.

Pět egyptských pohádek

TOMEK, J.

Pět arabských pohádek

ŽÁČEK, J.

Pět minut v Africe

ŽÁČEK, J.

Dvakrát dvě je někdy pět

Celkem

14

30

Šest Autor

Název

DISNEY, W.

Šest pohádek o přátelství

ERBEN, V.

Šest pohádek od Václava Erbena

MALINSKÝ, Z.

Je nás šest, jeden štěká

SIROVÁTKA, O.

O šesti zvířátkách

SIROVÁTKA, O., ŠRÁMKOVÁ, M.

Šest černých kohoutů

ŠTUKA, I.

Šest dnů na Luně

VOSTRÁ, A.

Výbuch bude v šest

Celkem

7

Sedm Autor

Název

BORSKÁ, I.

Martin a sedm dalekých moří

BŘEZINOVÁ, I.

Věra, Nika a sedm babiček

BUCHLOVAN, B. B.

Sedm synků jestřábníků

CMÍRAL, P.

Sněhurka a sedm trpaslíků

ČECHOVÁ, O.

Sedm pádů

GRIMMOVÉ, J. a W.

Sedm havranů

GRIMMOVÉ, J. a W.

Vlk a sedm kůzlátek

HAVEL, J.

Dědeček a sedm loupežníků

HRNČÍŘ, F.

O sedmi chytrácích

HRUBÍN, F.

Sněhurka, zvířátka a sedm mužíčků

KOLEKTIV AUTORŮ

O třech sestrách. Sedm pohádek z pokladů našich a světových pohádkářů

KUBÍN, J. Š.

U sedmi pavoučků

LAZECKÝ, F.

Sedm Janků a drak Sedmihlavec

MADONNA

Jakov a sedm zlodějů

MARBOE, M.

Ali a sedm loupežníků

PETIŠKA, E.

Sedm Mamlasů

PROVAZNÍKOVÁ, V., SMRČKA, V.

Sedm kůzlátek 31

REICHARD, H.

Sedm divů světa

RICHTER, V. A.

Sedm kupců

SEKORA, O.

Sedm pohádek

ŠAFRÁNEK, O.

Pohádky sedmi večerů

ŠAFRÁNEK, O.

Krejčovská pohádka aneb sedm jednou ranou zabil

TRNKA, J.

Dvakrát sedm pohádek

VLADISLAV, J.

Král sedmi závojů

Celkem

24

Deset Autor

Název

BUCHNER, K. – O.

Deset dní s tátou

ČERNÝ, J., KAFKA, J., KLIMENTOVÁ, J., Broukalo si deset brouků SIROVÁTKA, O., ŠTÍPLOVÁ, L. KACHLÍK, A.

Bylo nás deset

KOLEKTIV AUTORŮ

Deset medvídků – Počítání do postýlky

KOŽÍŠEK, J.

Deset koťat batolat

KRATOCHVÍL, M.

Deset malých Bohoušků

Celkem

6

Dvanáct Autor

Název

BEDNÁŘ, K.

Dvanáct bratrů

KOLEKTIV AUTORŮ

Dvanáct tančících princezen

LHOTOVÁ, D., SLABÝ, Z. K.

Dvanáct do tuctu

MAHEN, J.

Dvanáct pohádek

MAJEROVÁ, M.

Dvanáct měsíčků

MALINSKÝ, Z., KONÁŠ, L.

Dvanáct měsíců

MIKULKA, A.

Dvanáct usmívajících se ježibab

NĚMCOVÁ, B.

O dvanácti měsíčkách

ŘÍHA, V.

Dvanáct pohádek z onoho světa 32

SVATÁ, J.

Dvanáct pohádek

ŠRUT, P.

Dvanáct princů

ŠTÍPLOVÁ, L., NĚMEČEK, J.

Prvních dvanáct příběhů Čtyřlístku

TICHÝ, J.

Svícen dvanácti Dervišů

VYSKOČIL, Q. M.

U dvanácti měsíčků

Celkem

14

Jiné Autor

Název

ADLA, Z.

Šedesát kapek

BOŘKOVCOVÁ, H.

Cesta kolem světa za osmdesát let

BRANALD, A.

Tisíc a jedno dobrodružství

CALVINO, I.

Smolař Matěj aneb dvacet příběhů s neveselým koncem

CINYBULK, V.

Dvacet pohádek

FABIÁN, K.

Prázdniny za milión

HOFFMAN, O.

Pan Tau a tisíc zázraků

HRUBÍN, F.

Pohádky z Tisíce a jedné noci

CHALOUPKA, O.

Padesát pohádek východočeských autorů

KLINDERA, O.

Sedmnáct zlatých princezen

KŘENEK, P.

Devět Martinových dnů

MACOUREK, M.

Ostrov pro šest tisíc budíků

MACOUREK, M.

Jakub a dvě stě dědečků

ŘÍPA, J.

Sestřička pěkná tři kila třicet

SÍLOVÁ, B.

Třicet koní Vénu honí

SIROVÁTKA, O., KILIANOVÁ, E.

Na Veveří devět věží

SLABÝ, Z. K.

Třicet stříbrných klíčů

STUCHL, V.

Devět sivých peříček

SWEIGSTILL, B.

Padesát pohádek ze všech čarovných světů

VERNE, J.

Dvacet tisíc mil pod mořem

Celkem

20

33

Graf č. 1: Výskyt číslovek základních v názvech knih pro děti

39 40 35

29

30 25

24 20

20

19

20

14

14

Počet

15 7

10

6

5 0 Jeden, jedna, jedno

Dva, dvě

Tři

Čtyři

Pět

Šest

Sedm

Deset Dvanáct

Jiné

4. 2 Číslovky řadové Z výsledků zaznamenaných v tabulce č. 4 a grafu č. 2 je zřejmé, že číslovky řadové se ve shromážděném materiálu objevují hned za číslovkami základními, ale už ne v takovém množství. Nejčastěji se objevuje řadová číslovka první, a to celkem 22krát a téměř vždy v základním tvaru, např. Aňa, Ryška a první jahody. Pouze 3krát se objevuje ve tvaru prvních, např. Příběhy prvních objevitelů. Číslovka první znamená jisté prvenství a ze všech řadových číslovek se objevuje nejčastěji. V názvech pohádek se ve srovnání se základní číslovkou jeden, jedna, jedno vyskytuje jen sporadicky, např. knižní i filmová podoba pohádky Koloběžka první nebo animovaný film První sníh, ve filmech pro dospělé taktéž, např. První rytíř, První jízda, První rána aj. Na rozdíl od číslovek základních, v nichž číslovka tři obsadila první místo, řadová číslovka třetí je v názvech knih zastoupena pouze jednou – Hra na třetího. V názvech filmů a pořadů se však objevuje častěji: pro děti např. pohádka Třetí sudička, Třetí princ, pro dospělé pak literární revue Čaj pro třetího, film Pád Třetí říše či seriál Třetí patro. 34

Číslovka druhý, druhá, druhé se objevila celkem 6krát, a to v různých tvarech: 2krát tvar druhé, např. Moje druhé čtení, a tvary druhá, druhý, druhou a druzí vždy jednou – Druhá kytka básní, bájek, písní a hádanek – dárek malým čtenářům, Druhý strom pohádek z celého světa, Pohádky za druhou oponou, Golem Josef a ti druzí (v tomto názvu je však použita ve smyslu „jiní“). Využití řadové číslovky je ve srovnání se základní číslovkou dva, dvě mnohem menší. V pohádkách a filmech pro děti se téměř neobjevuje, v názvech filmů pro dospělé je její výskyt častější, např. Druhá šance, Na druhé straně oceánu, Ti druzí (opět ve významu „jiní“) aj. Řadové číslovky pátý, sedmý a osmý se objevují ojediněle, každá pouze 2krát. Číslovka pátý je zastoupena jednou ve tvaru páté, Trojka minus aneb stalo se v páté A, a jednou ve tvaru pátém, Dvojčata v pátém ročníku. Ve srovnání se základní číslovkou pět je její výskyt sporadický. V názvech filmů pro dospělé se objevuje, i když jen zřídka, např. Pátá oběť, Pátý element. Číslovka sedmý se vyskytla pouze ve tvaru sedmém, a to vždy ve spojení s podstatným jménem „nebe“, např. Krtek v sedmém nebi. Na rozdíl od základní číslovky sedm se řadová číslovka sedmý vyskytuje méně často, a to zejména ve filmech pro dospělé, např. komedie Kam se poděla sedmá rota, Návrat sedmé roty, Sedmého dne večer nebo seriál Sedmé nebe. Číslovka osmý je v tomto tvaru zastoupena jednou, Osmý trpaslík pana Háby, a jednou ve tvaru osmého, Příběh osmého trpaslíka. Spojení této číslovky s podstatným jménem „trpaslík“ je velmi zajímavé, když uvážíme, že v pohádce o Sněhurce bylo trpaslíků jen sedm. Nabízí se tedy otázka, proč právě „osmý“ trpaslík. Snad proto, že vlastně neexistoval? V názvech filmů a pořadů je tato číslovka ojedinělá, např. Osmý div světa. Na rozdíl od řadové číslovky osmý základní číslovka osm v názvech zcela chybí. Číslovky, které se vyskytly pouze jednou, jsem zařadila do skupiny s názvem Jiné. Jedná se o řadové číslovky třetí, devátý a tři sta devadesátý sedmý. Další druhy řadových číslovek jsem při zkoumání nenalezla.

35

Tab. č. 4: Číslovky řadové První Autor

Název

BETTOLAZZI, M.

Můj první atlas

BORSKÁ, I.

Kaštan první třídy

CLARKE, P.

Příběhy prvních objevitelů

ČERNÍK, M.

První říkadla

ČERNÍK, M.

První pohádky

DISNEY, W.

Ariel a její první dobrodružství

DRIJVEROVÁ, M.

To první a to druhé dítě

DUDEK, A.

První čtení pro malé čtenáře

FOGLAR, J.

Boj o první místo

HAVLÍKOVÁ, M.

Moje první čtení

HEINSTOVÁ, M.

Moje první kniha o číslech

HOLAS, M.

Moje první abeceda s písankou

IVANOV, S.

První krok

KOKŠOVÁ, D.

První říkadla pro nejmenší

KOLEKTIV AUTORŮ

Moje první encyklopedie

KORCZAK, J.

Král Matýsek První

MICHALOWSKÁ, M.

Aňa, Ryška a první jahody

PENNY, C.

Příběhy prvních objevitelů

RAIS, K. V.

První květy

STEKLAČ, V.

Holky z první pětky

ŠTÍPLOVÁ, L., NĚMEČEK, J. Prvních dvanáct příběhů Čtyřlístku ŽÁČEK, J.

Moje první čítanka

Celkem

22

Druhý, druhá, druhé Autor

Název

BEDNÁŘ, K.

Pohádky za druhou oponou

DOSKOČILOVÁ, H.

Golem Josef a ti druzí

DRIJVEROVÁ, M.

To první a to druhé dítě

HAVLÍKOVÁ, M.

Moje druhé čtení 36

VINAŘICKÝ, K. A.

Druhá kytka básní, bájek, písní a hádanek – dárek malým čtenářům

VLADISLAV, J.,

Druhý strom pohádek z celého světa

STANOVSKÝ, V. Celkem

6

Pátý Autor

Název

BLYTONOVÁ, E.

Dvojčata v pátém ročníku

PIVOVAROVÁ, I.

Trojka minus aneb stalo se v páté A

Celkem

2

Sedmý Autor

Název

DOSKOČILOVÁ, H.,

Krtek v sedmém nebi

MILLER, Z. KOLÁŘ, J.

V sedmém nebi

Celkem

2

Osmý Autor

Název

HRNČÍŘ, S.

Příběh osmého trpaslíka

JÁGR, M.

Osmý trpaslík pana Háby

Celkem

2

Jiné Autor

Název

ČTVRTEK, V.

Dobrodruzi z Devátého náměstí

GUILLOT, R.

Tři sta devadesátý sedmý bílý slon

HOFFMAN, O.

Hra na třetího

Celkem

3

37

Graf č. 2: Výskyt číslovek řadových v názvech knih pro děti

25

22

20 15 6

10

Počet

2

5

2

3

2

0 První Druhý, druhá, druhé

Pátý Sedmý Osmý

Jiné

4. 3 Číslovky druhové Tento druh číslovek se podle očekávání v názvech knih příliš často nevyskytoval. Celkem 3krát je zastoupena číslovka devatero, nejznámější Devatero pohádek od K. Čapka. Další číslovky, jak uvádí tabulka č. 5, jsou zastoupeny 1krát – troje, čtvero, patero, sedmero a třináctery. Číslovka sedmero se objevila nejen v knižní, ale i ve filmové podobě pohádky Sedmero krkavců. Tato číslovka je užívána ve spojení „za sedmero horami a sedmero řekami“ nebo i „za devatero horami a devatero řekami“, s nímž se často setkáváme v pohádkách. Číslovka čtvero je spojena s ročním obdobím, což nás napadne snad jako první při vyslovení této číslovky. Ve srovnání s nejvíce zastoupenými číslovkami základními tři, čtyři, pět, sedm se vyskytly paralelně i všechny číslovky druhové: troje, čtvero, patero, sedmero.

38

Tab. č. 5: Číslovky druhové Autor

Název

BERANOVÁ, E.

Čtvero ročních období

ČAPEK, K.

Devatero pohádek a ještě jedna od Josefa Čapka jako přívažek

ČERNÍK, M.

Desatero pohádek

HABOUŠTIAK, A. Troje housličky KAŠOVÁ, J.

Patero pohádek

KUBÁTOVÁ, M.

Muzikantský řemeslo a devatero jinejch

LISICKÁ, H.

Devatero řemesel

NĚMCOVÁ, B.

Sedmero krkavců

THURBER, J.

Třináctery hodiny a dvě další pohádky

Celkem

9

4. 4 Číslovky násobné Číslovky násobné zaujímají v celkovém pořadí výsledků překvapivě poslední místo. Předpokládala jsem, že budou v názvech zastoupeny častěji. Kromě prvního titulu se objevují vždy ve spojení s číslovkou základní: Dvakrát sedm pohádek, Dvakrát dvě je někdy pět. V názvech filmů se objevily pouze ve filmech pro dospělé, např. Pošťák vždycky zvoní dvakrát nebo Detektiv Janek: Sedmkrát vražda.

Tab. č. 6: Číslovky násobné Autor

Název

SIROVÁTKA, O., ŠRÁMKOVÁ, M. Devětkrát les, třikrát ves TRNKA, J.

Dvakrát sedm pohádek

ŽÁČEK, J.

Dvakrát dvě je někdy pět

Celkem

4

39

4. 5 Číslovky skupinové Jak ukazuje následující tabulka č. 7, v názvech knih se objevuje tento druh číslovek poměrně často. Celkem 5krát je to pětka, např. Malý kouzelník a velká pětka. Tato číslovka se objevila i v tradičním spojení se školním prostředím: Pětka z kreslení; Tati, dostal jsem pětku; Pětka z přírodopisu a jiné macourkoviny. Jednička byla zastoupena pouze 2krát. Ostatní číslovky uvedené v tabulce se objevily vždy jen jednou – jedenáctka, sedma, čtyřka, trojka, šestka a devadesátka. Paralelně s nejfrekventovanějšími základními číslovkami jeden, jedna, jedno, tři, čtyři, pět a sedm se vyskytly v názvech i tyto číslovky skupinové – jednička, trojka, čtyřka, pětka, sedma. V názvech filmů a pořadů pro děti i dospělé se skupinové číslovky objevují, a to dokonce častěji než číslovky násobné. Pětka je i zde nejčastější, např. Pětka s hvězdičkou, Pětka v Pomeranči, Pětka od Zellera, z dalších pak např. válečný film Velká červená jednička, seriál Správná šestka, pořad Dvaadvacítka či oblíbený seriál dětí i dospělých Ranč u Zelené sedmy.

Tab. č. 7: Číslovky skupinové Autor

Název

BASS, E.

Klapzubova jedenáctka

ČERVENKA, J.

Tati, dostal jsem pětku

FIALA, V.

Pětka z kreslení

FOGLAR, J.

Historie Svorné sedmy

FOGLAR, J.

Devadesátka pokračuje

JELÍNEK, K. S.

Vodní čtyřka

KAHOUN, J.

Školník Kulda je jednička

KANT, U.

Malý kouzelník a velká pětka

MACOUREK, M. Pětka z přírodopisu a jiné macourkoviny NAGYOVÁ, K.

Jednička z provázku

PIVOVAROVÁ, I. Trojka minus aneb stalo se v páté A RANSOME, A.

Velká šestka

STEKLAČ, V.

Holky z první pětky

Celkem

13

40

4. 6 Číslice V názvech knih pro děti se objevily i číslovky vyjádřené číslicí, a to v celkovém počtu 14. Jak ukazuje tabulka č. 8, jedná se z velké části o číslovky základní, např. 101 dalmatinů, 3krát se vyskytla číslovka řadová, např. Anička z 1. A, a pouze jednou číslovka násobná – 365x dobrý den. Tato skupina číslovek je velice různorodá, neobjevují se zde číslovky, které byly zastoupeny v jednotlivých druzích nejčastěji, např. dva, dvě, tři, sedm apod., ale spíše číslovky zcela jiné. Jednou se vyskytla řadová číslovka vyjádřená římskou číslicí – Začalo to v III. A, a jednou neobvyklé spojení číslic 001 – Detektiv Bondybej 001. Číslice se celkově v názvech knih objevují, často vyjadřují počet pohádek, zajímavostí, příběhů. Typické je i spojení se školním prostředím – 1. A, III. A. Je zajímavé, že jsem při vyhledávání a zpracovávání materiálu téměř vůbec nenašla číslovku třináct (v názvech knih pro děti to byly pouze Třináctery hodiny a dvě další pohádky a Tajemství 13. nástupiště; v názvech televizních pořadů jen seriál pro děti Scooby Doo a 13 duchů). Možná je to způsobeno skutečností, že je všeobecně považována za nešťastné číslo. Potvrzuje to i televizní pořad s názvem Třináctá komnata, pojednávající o smutných, nelehkých osudech a etapách života známých osobností. Číslo 13 je často vynecháváno v číslech pokojů různých ubytovacích zařízení, dokonce v jednom hotelu v zahraničí je vynecháno celé poschodí 13 (tedy poschodí 11, 12, 14, 15 …), a to se zdůvodněním, že hosté odmítají být v takto označeném pokoji či poschodí ubytováni.

Tab. č. 8: Číslice Autor

Název

ADLA, Z.

100 kapek

BEDNÁŘ, K.

Arabské pohádky z 1001 noci

CMÍRAL, P.

101 dalmatinů

DALMAISOVÁ, A. – M.

366 příběhů z přírody a ještě něco navíc

DISNEY, W.

365 pohádek na dobrou noc

DOSKOČILOVÁ, H.

Posledního kousne pes a dalších 24 přísloví v pohádkách

HEJNÁ, O.

Žluťásek Apolenka a 33 pohádek

IBBOTSONOVÁ, E.

Tajemství 13. nástupiště 41

KOLEKTIV AUTORŮ

12 nejkrásnějších pohádek

KUČEROVÁ, L.

250 zajímavostí o zvířatech

OMELKA, F.

Začalo to v III. A

RYSKA, J.

Anička z 1. A

STEKLAČ, V.

Detektiv Bondybej 001

ŽÁČEK, J.

365x dobrý den

Celkem

14

Následující graf č. 3 ukazuje, které druhy číslovek se v názvech knih pro děti objevují nejčastěji a jejich vyjádření procenty. Tabulka č. 9 zaznamenává jejich přesný počet. Jak jsem předpokládala, nejfrekventovanějším druhem jsou číslovky základní, z celkového počtu zaujímají 72 %. Za nimi následují se 14 % číslovky řadové. Překvapující je, že třetí místo zaujímají číslice a číslovky skupinové, obě 5 %. Jen 3 % z celkového počtu patří číslovkám druhovým a poslední místo obsadily číslovky násobné, pouhé 1 %.

Graf č. 3: Výskyt druhů číslovek v procentech

Násobné 1% Druhové 3%

Skupinové 5% Číslice 5%

Řadové 14%

Základní 72%

42

Tab. č. 9: Výskyt druhů číslovek početně Druh

Počet

Základní

192

Řadové

37

Druhové

9

Násobné

4

Skupinové 13 Číslice

14

Celkem

269

Závěrem jsem se zaměřila na skutečnost, zda se objevuje číslo, které obsahují všechny uvedené druhy číslovek (např. tři, třetí, troje, třikrát, trojka, 3). Jak ukazuje tabulka č. 10 a graf č. 4, není tomu tak. Číslo 3 je ale zastoupeno téměř ve všech druzích, pouze v řadových číslovkách chybí. Čísla 5 a 7 se objevovala také často, chybí však v číslovkách násobných a neobjevují se ani ve tvaru číslice. Číslo 1 není zastoupeno vůbec v číslovkách druhových a násobných. Číslo 2 se objevuje v číslovkách základních, řadových a násobných, chybí ale v číslovkách druhových, skupinových a číslicích. Číslo 4 je naopak zastoupeno v různých tvarech v číslovkách základních, druhových, skupinových, chybí v řadových, násobných a také se neobjevuje jako číslice. Čísla 6, 9, 10 a 12 se objevují pouze ve dvou různých druzích číslovek, v ostatních zcela chybí. Číslo 6 je zastoupeno v číslovkách základních a skupinových; číslo 9 v druhových a násobných; číslo 10 v základních a druhových a číslo 12 v číslovkách základních a jako číslice. Číslo 8 obsahují už jen číslovky řadové a číslo 11 jen číslovky skupinové. Abychom však tuto skutečnost mohli potvrdit, nebo vyvrátit, bylo by třeba shromáždit ještě více materiálu. Možnou cestou je tento analyzovaný materiál dále doplňovat a rozšiřovat.

43

Tab. č. 10: Čísla v druzích číslovek 2

1 Základní

X

X

Řadové

X

X

3 X

Druhové

X

Násobné

X

4

5

X

X

X

6 X

7

8

X

X

X

X

X

X

X

Číslice

X

X

X

X

X

X

X

2 1 0 5

6

7

8

9 10 11 12

8

9

Graf č. 4b:

6 5 4 3 2 1 0 1

2

3

4

5

X

X

3

4

X

X

4

3

12

X

5

2

11

X

Graf č. 4a:

1

10 X

X

Skupinové

9

6

7

44

10

11

12

5. Číslovky v názvech televizních pořadů a filmů Pořady a filmy jsem vybírala z programů: ČT 1, ČT 2, NOVA, PRIMA. Na rozdíl od knih pro děti se číslovky v názvech televizních pořadů a filmů určených dětem objevují podstatně méně. Mnohem častěji jsou zastoupeny v pořadech a hlavně filmech pro dospělé. V tabulkách podávám přehled filmů a pořadů pro děti obsahující číslovku. Rozdělila jsem je podle hodnot, které vyjadřují, protože jsou zastoupeny v malé míře různé druhy dané číslovky. Nejčastěji se objevuje, stejně jako v názvech knih, číslovka tři, a to v základním tvaru, např. Tři životy. Pouze jednou ve tvaru třech, 2krát řadová číslovka třetí, např. Třetí princ, a jednou číslice 3.

Tab. č. 11: Televizní pořady

Filmy

Kouzelník Žito a tři loupežníci

My tři a pes z Pětipes

z Ledče Tři oříšky pro Popelku Tři zlaté vlasy děda Vševěda Čáry báby Cotkytle aneb Tři zlaté zuby děda Vševěda Tři králové 3 nindžové v zábavním parku O třech ospalých princeznách Třetí princ Třetí sudička Tři životy Tři srdce Tři veteráni Zlatuška a tři medvědi Tři mušketýři

45

Rodová číslovka jeden, jedna, jedno je zastoupena v názvech filmů a pořadů ve tvaru jeden, např. Byl jednou jeden král, 1krát ve tvaru jednou, 2krát jsem nalezla i číslovku řadovou první, např. Koloběžka první, a 2krát číslici 1.

Tab. č. 12: Televizní pořady Filmy Byl jednou jeden vynálezce Byl jednou jeden objevitel Byl jednou jeden král Pohádky z tisíce a jedné noci Sedm jednou ranou Koloběžka první První sníh 100 + 1 princezna 1 a ½ policajta

Základní číslovka pět se objevuje méně, častěji jde o číslovku skupinovou – pětka, např. Pětka s hvězdičkou, a opět také číslice 5.

Tab. č. 13: Televizní pořady Filmy Pětka v Pomeranči Pět dětí a to Pětka od Zellera

Výbuch bude v pět Číslo 5 žije Pětka s hvězdičkou Pětka statečných Bylo nás pět

46

Číslovka sedm se vyskytuje také sporadicky, a to jak základní, druhová, skupinová i číslice.

Tab. č. 14: Televizní pořady Filmy Hřiště 7

Sedm jednou ranou Sedmero krkavců Ranč U Zelené sedmy Sindibád, legenda sedmi moří

Ve srovnání s názvy knih pro děti, kde je číslovka dva, dvě velmi frekventovaná, v televizních pořadech a filmech je její výskyt nepatrný. Objevuje se v základním tvaru a také ve tvaru římské číslice – Chobotnice z II. patra.

Tab. č. 15: Televizní pořady Filmy Dva lidi v zoo Dvě pohádky z lesa Pán prstenů: Dvě věže Chobotnice z II. patra

Číslovka šest je zastoupena v základním tvaru i jako číslovka skupinová.

Tab. č. 16: Televizní pořady Filmy Bylo nás šest Šest medvědů s Cibulkou Správná šestka

47

Do tabulky s názvem Jiné jsem zařadila pořady a filmy, v nichž se daná číslovka nebo číslice objevovala pouze 1krát. Jedná se o číslovky čtyři, dvanáct a tisíc. Číslice jsou zastoupeny také, např. 9, 13, 80, 100 a jiné. Křesťanský pořad pro mládež Exit 316 má vždy ještě jiný, doplňující název, a to podle tématu, které s v něm řeší, např. Exit 316: Úspěch, Smysl života, Samota, Rodiče, Bolest, Vina, Stres, Rozvod a další. Celkem jsem jich našla ve vysílání 29. Na otázku, proč se v názvu objevuje právě číslo 316, uvádějí tvůrci pořadu následující vysvětlení: východiskem je Bible – Janovo evangelium, 3. kapitola, 16. verš, kde se hovoří o Boží lásce.

Tab. č. 17: Jiné Televizní pořady

Filmy

Exit 316: Naděje

1 a ½ policajta

Zlatá Medúza 2000 Čtyři z tanku a pes Zlatá Medúza 2006 K-9: Můj přítel se studeným čumákem Zlatý oříšek 2006

Dvanáct měsíčků

Zlatý oříšek 2007

Scooby Doo a 13 duchů Cesta kolem světa za 80 dní 100 + 1 princezna 102 dalmatinů Pohádky z tisíce a jedné noci 20 000 mil pod mořem

48

6. Využití číslovek ve frazeologii Široké možnosti pro práci s číslovkami nám nabízí také využití frazeologie. Žáci mohou prostřednictvím různých přísloví, rčení a pořekadel procvičovat nejen druhy číslovek, ale také se dovídají o jejich užití v jiné formě a obohacují a rozšiřují si tímto způsobem slovní zásobu. Učivo o číslovkách užitých ve frazeologii se tak může dobře uplatnit ve slohovém vyučování. Jak ukazuje následující přehled, nejčastěji se objevuje zařazení číslovek základních, ale vedle nich také řadových, násobných, druhových a skupinových. Důležité je upozornit žáky na skutečnost, že některé číslovky jsou zde využity v přeneseném významu, neoznačují tedy počet. Např.: Pracovat o sto šest = pracovat hodně, mnoho x sto šest korun (obyvatel, židlí apod.); být s někým jedna ruka = ve vzájemné shodě x část lidského těla atd. Pro využití ve vyučovací hodině jsem vždy významy číslovek uvedených v přehledu doplnila.

6. 1 Číslovky základní Nejčastěji se objevuje rodová číslovka jeden, jedna, jedno, a to v celkovém počtu 23. Z toho tvar jedna, celkem 7krát, např. Být s někým jedna ruka, 6krát tvar jeden, např. Jsou jeden jako druhý, tvary jedné, jednou, jedním, jednom každý 2krát a tvary jedno a jednoho pouze 1krát. Tato číslovka byla hojně zastoupena i v názvech knih pro děti. Číslovka dva, dvě v názvech knih pro děti zaujímala druhé místo. Ve frazémech se objevila celkem 10krát, z toho 3krát tvar dva a dvě, např.: Jsou jako dva bratři; Udělat něco jedna dvě, a 2krát tvary dvěma a dvou. Frekventovanou číslovkou ve frazeologii je i číslovka sto, objevila se 8krát, 7krát v základním tvaru, např. Bylo ho slyšet na sto honů, a pouze 1krát ve tvaru sta. V názvech knih pro děti tato číslovka zcela chybí. Číslovka pět se objevila ve frazémech celkem 5krát, a to 3krát tvar pěti, např. (Hospodařit) od desíti k pěti, 2krát tvar pět, např. (Ne)mít všech pět pohromadě. Číslovka tři je zde překvapivě zastoupena v malém počtu, pouze 4krát, z toho 3krát v základním tvaru, např. Kdo šetří má za tři, a pouze 1krát ve tvaru tří. Toto zjištění je zajímavé, neboť v názvech knih pro děti se objevovala nejčastěji.

49

Jen 4krát je zastoupena i číslovka čtyři, a to v základním tvaru, např. Je to tak jisté, že dvakrát dvě jsou čtyři. V názvech knih pro děti se objevovala podstatně více. Číslovka deset se objevuje také 4krát, 3krát ve tvaru deseti, např. Brát něco všemi deseti, a pouze 1krát ve tvaru desíti. Nepříliš častý výskyt této číslovky se potvrdil i v názvech dětských knih. Číslovka tisíc se objevila pouze 2krát a číslovky šest, sedm, devět, čtrnáct, osmnáct a dvacet pouze 1krát.

Jeden, jedna, jedno 1. Strom je jeden květ = celý kvete 2. Dům byl v jednom plameni = celý hořel 3. Jedna krásnější než druhá = všechny jsou krásné 4. Být s někým jedna ruka = v důvěrné shodě 5. Házet (všechno, všechny) do jednoho pytle = nerozlišovat mezi různými jevy, osobami 6. (Oběd, dort) jedna báseň = výborný 7. (Udělat něco, být hotov) jedna dvě = brzy, rychle 8. (Prospívat) jedna radost = k plné spokojenosti 9. Jedním dechem (přečíst, povědět) = bez přerušení 10. Jsou jedné mysli = mají tytéž názory 11. Jsou jako jedno tělo, jedna krev = naprosto jednotní, blízce příbuzní 12. Jsou jako jedno tělo, jedna krev = naprosto jednotní, blízce příbuzní 13. Poslouchat (jen) jedním uchem = nepozorně, roztržitě 14. Táhnout za jeden provaz = shodně, svorně postupovat 15. V jednom kuse (spát, zlobit) = ustavičně 16. Vyprat něco z jedné vody načisto = vyřídit rychle a povrchně 17. Vystoupit jako jeden muž = jednotně 18. Žít jako jedna rodina = svorně, ve shodě 19. Jeden za osmnáct, druhý bez dvou za dvacet = oba jsou stejní, stejně špatní 20. Jsou jeden jako druhý = nápadně se podobají 21. Jeden lepší než druhý = být mimořádně dobrý x též (ironicky) špatný 22. Být stále jednou nohou v hrobě, v kriminále = v nebezpečí smrti, zatčení 23. Zabít dvě mouchy jednou ranou = vyřídit dvě věci najednou Dva, dvě 1. (Mít) dvě želízka (více želízek) v ohni = předpoklad, naděje úspěchu, zisku pro toho, kdo je reprezentován 2. Dvěma pánům (nelze) sloužit = dělat jednu věc pořádně 3. (Udělat něco) jedna dvě = velmi brzy, rychle 4. (Být) mezi dvěma ohni = dělat prostředníka mezi dvěma protiklady 5. Sedět na dvou židlích = mít dvě výhodné pozice 6. Ve dvou se to lépe táhne = když jsou na něco dva, snadněji vše překonají 7. (Pracovat, jíst) za dva = dvojnásobně, mnoho 8. (Je to tak jisté,) že dvakrát dvě jsou čtyři = je to naprosto jasné, samozřejmé, i přes zdánlivou složitost 9. Jsou jako dva bratři = podobně jednají, mají společné zájmy 50

10. Je za dva nic = je malý, útlý, slabý Tři 1. Kdo šetří, má za tři = kdo nerozhazuje, má všeho víc 2. (Vrátil se,) než bys do tří napočítal = hned, okamžitě, rychle 3. (Pracovat, jíst) za tři = velmi mnoho 4. (Jsou, chodí) jako tři králové = nápadně, popř. podivně, směšně spolu Čtyři 1. (Je to tak jisté,) že dvakrát dvě jsou čtyři = na 100 % 2. (Pracovat, jíst) za čtyři = velmi mnoho 3. Být jako čtyři (o muži, ženě) = být nehezky tlustý(á) 4. Být do práce (dělat) jako čtyři = být plný elánu do práce; pracovat rychle, horlivě, výkonně Pět 1. (Tváří se,) jako by neuměl do pěti napočítat = hloupě, nevinně 2. (Ne)mít všech pět (smyslů) pohromadě = (ne)být schopen jasně vnímat, soustředit se 3. (Vrátil se,) než by do pěti napočítal = hned, rychle, okamžitě 4. (Hospodařit) od desíti k pěti = špatně, čím dál hůř 5. Sebrat (sbalit) si svých pět švestek (a jít) = vzít si své věci a odejít Šest 1. (Pracovat) o sto šest = s vervou, velmi mnoho Sedm 1. Koukat/mračit se/tvářit se jako sedm čertů = tvářit se velmi rozzlobeně, nepříjemně; být zamračený, nasupený Devět 1. Koukat/mračit se/tvářit se jako devět čertů = tvářit se velmi rozzlobeně, nepříjemně; být zamračený, nasupený Deset 1. (Hospodařit) od desíti k pěti = špatně, čím dál hůř 2. (Tváří se,) jako by neuměl do deseti napočítat = hloupě, nevinně 3. (Držet se něčeho, někde) všemi deseti = pevně, úporně 4. (Brát něco) všemi deseti = rád, s velkou ochotou Čtrnáct 1. Je hladový, jako kdyby čtrnáct dní nejedl = má velký hlad a hodně jí Osmnáct 1. Jeden za osmnáct, druhý bez dvou za dvacet = oba jsou stejní, stejně špatní Dvacet 1. Jeden za osmnáct, druhý bez dvou za dvacet = oba jsou stejní, stejně špatní Sto 1. (Pracovat) o sto šest = s vervou, velmi mnoho 51

2. Bylo ho slyšet na sto honů = velmi daleko 3. Být sto let za opicemi = velmi zastaralý, zaostalý 4. Mít sto chutí něco udělat = velkou chuť 5. U sta hromů = zaklení 6. Řvát/křičet jako sto hromů = zlostně, silně, divoce; velmi hlasitě reagovat 7. Vyhnout se někomu na sto honů = zdaleka 8. Koukat/mračit se/tvářit se jako sto čertů = tvářit se velmi rozzlobeně, nepříjemně; být nasupený, zamračený Tisíc 1. Mít tisíc chutí (něco udělat) = mít velkou, nesmírnou chuť 2. (Být vzdálen, vyhýbat se někomu) na tisíc; tisíce honů = velmi daleko, zdaleka

Graf č. 5: Výskyt číslovek základních ve frazeologii 23 25 20 15

10

8 5

10

4

4

4

2

5 0 Jeden, Dva, jedna, dvě jedno

Sto

Pět

Tři

Čtyři

Deset

Tisíc

6. 2 Číslovky řadové Číslovky řadové mají ve frazeologii také své místo, avšak jsou méně frekventované než číslovky základní. Nejčastěji se objevuje, stejně tak jako v názvech knih, řadová číslovka první, a to celkem 6krát v základním tvaru, např. Láska na první pohled. Číslovka druhý, druhá, druhé je zastoupena méně, celkem 4krát, z toho 3krát ve tvaru druhý, např. Jeden za osmnáct, druhý bez dvou za dvacet, a 1krát ve tvaru druhé. Nepříliš častý výskyt této číslovky se potvrdil i v názvech knih pro děti. Řadová číslovka pátý se vyskytla jen 3krát, 2krát ve tvaru páté, např. Plácat páté přes deváté, a jen jednou tvar pátá. 52

Pouze 2krát se objevily ve frazémech číslovky třetí a sedmý a 1krát číslovky šestý, devátý a desátý, což se shoduje s výskytem v názvech knih pro děti.

První 1. Být první na ráně = nejvíce ohrožen 2. Láska na první pohled = zamilovat se hned při prvním setkání 3. (Poznat) na první pohled = ihned, okamžitě 4. (Obstará) první poslední = všechno 5. V první řadě (se dobře uč) = především 6. (Dozvědět se něco) z první ruky = přímo Druhý, druhá, druhé 1. Jeden za osmnáct, druhý bez dvou za dvacet = oba jsou stejní, stejně špatní 2. (Zprávy) z druhé ruky = nepřímé, a tím zprav. zkreslené 3. Jsou jeden jako druhý = nápadně se podobají 4. Jeden lepší než druhý = být mimořádně dobrý x též (ironicky) špatný Třetí 1. Třetí svět = rozvojové země 2. Třetí zvonění = poslední možnost, příležitost Pátý 1. Je páté kolo u vozu = zbytečný 2. Pátá kolona = podvratná tajná skupina v nějakém hnutí, prostředí, státě 3. (Mluvit, plácat) páté přes deváté = neuspořádaně, nesmyslně Šestý 1. (Vytušit) šestým smyslem = zvláštní intuicí Sedmý 1. Být v sedmém nebi = šťasten 2. Sedmá svátost = manželství Devátý 1. (Mluvit, plácat) páté přes deváté = neuspořádaně, nesmyslně Desátý 1. Devatero řemesel, desátá bída = umí všechno, ale přesto je chudý

53

Graf č. 6: Výskyt číslovek řadových ve frazeologii 6 6 5

4 3

4

2

3

2 1

2

1

1

1 0 První Druhý, druhá, druhé

Pátý

Třetí Sedmý Šestý Devátý Desátý

6. 3 Číslovky násobné Z číslovek násobných se ve frazémech objevila pouze číslovka jednou, a to celkem 3krát, např. Dvakrát měř, jednou řež, a 3krát také číslovka dvakrát, např. Je to tak jisté, že dvakrát dvě jsou čtyři. Násobná číslovka dvakrát je zastoupena i v názvech knih pro děti, i když jen v malé míře.

Jednou 1. Dvakrát měř, jednou řež = postupuj s rozmyslem 2. (Jídla) jednou do úst = málo 3. Pro jednou (nemusí být zle) = pro jediný případ

Dvakrát 1. (Jídlo) dvakrát do úst = málo 2. Dvakrát měř, jednou řež = postupuj s rozmyslem 3. (Je to tak jisté,) že dvakrát dvě jsou čtyři = na 100 %

6. 4 Číslovky druhové Číslovky druhové se vyskytovaly častěji v názvech knih pro děti. Ve frazémech se objevuje snad jen číslovka dvojí a devaterý, každá pouze 2krát.

54

Dvojí 1. Člověk dvojí tváře = obojaký 2. Měřit dvojím metrem = posuzovat podle nestejného měřítka Devaterý 1. Devatero řemesel, desátá bída = umí všechno, ale přesto je chudý 2. Za devaterými horami a devaterými řekami = velmi daleko

6. 5 Číslovky skupinové Nejméně jsou ve frazémech zastoupeny číslovky skupinové, a to jen dvě – sedma a jedenáctky. V názvech knih pro děti je však tento druh číslovek užívaný poměrně často.

1. Zelený jako sedma = velmi bledý 2. Natahovat jedenáctky = chodit rychle

Využití frazeologie s číslovkou nabízí ve vyučovací hodině celou řadu možností: 1. Žáci mohou doplňovat chybějící číslovku v daném frazému, např. Táhnout za _____ provaz. Je to tak jisté, že dvakrát dvě jsou _____ . Nejdříve chybějící číslovku doplní a teprve pak vysvětlí význam celé věty.

2. Dále lze využít práci s textem, např.: a) Učitel přečte žákům text a nabídne výběr ze tří frazémů. Žáci mají za úkol přiřadit ten, který obsah textu nejlépe vystihuje. Např.: Hanka má plno zálib a jen nerada pomáhá mamince s nádobím. Ale nedá se nic dělat, v neděli po obědě je to Hančina povinnost. Zrovna teď vzdychá u dřezu. Vtom se ozve zvonek u dveří. „Hanko, pojď honem,“ volá kamarádka. „Na náměstí postavili

55

obrovský cirkusový stan.“ Hanka se pustila do práce s takovou chutí, že se maminka nestačila divit. Za chviličku bylo nádobí vzorně uklizené.1 ▪ Kdo šetří, má za tři. ▪ Byla s prací hotová jedna dvě. ▪ Bylo ji slyšet na sto honů. (Správné řešení: Byla s prací hotová jedna dvě.)

b) Učitel zadá žákům různá přísloví a žák vysvětlí jejich význam svými vlastními slovy. Teprve poté vyhledá číslovku a určí její druh. ▪ Dvakrát měř, jednou řež. ▪ Zabít dvě mouchy jednou ranou. ▪ Je páté kolo u vozu. ▪ Táhnout za jeden provaz. ▪ Mluvit páté přes deváté. ▪ Pracovat o sto šest. ▪ Být v sedmém nebi.

c) Učitel zadá žákům text, který si přečtou. Žáci vymýšlejí a doplňují přísloví, pořekadla, která text nejlépe vystihují. ▪ Malý Honzík dostal k narozeninám krásné nové kolo. Samozřejmě si ho chtěl hned vyzkoušet. „Jeď opatrně,“ připomínala mu maminka. Ale Honza ji už neposlouchal. Rozjel se z kopce jako splašený. Dole nezvládl zatáčku a sjel přímo do příkopu. Kolu se sice nic nestalo, ale Honza si pořádně natloukl koleno. To bylo křiku!2 (Správné řešení: Bylo ho slyšet na sto honů; Mračil se jako sto čertů.) ▪ Jitka včera celé odpoledne běhala venku a večer se dívala dlouho na televizi. Nestačila se vůbec připravit na vyučování. Ráno vstala unavená. Cestou do školy zívala. Kdyby ji tak paní učitelka dnes vůbec nevyvolala! Jenže přání se Jitce nesplní. Musí k tabuli.3 (Správné řešení: Jitka plete páté přes deváté.)

1

SVOBODOVÁ, J., KLÍMOVÁ, K. Čeština s maňáskem Hláskem pro 3. ročník základní školy. Praha: Scientia 1998, str. 104 – 105. 2 SVOBODOVÁ, J., KLÍMOVÁ, K. Čeština s maňáskem Hláskem pro 3. ročník základní školy. Praha: Scientia 1998, str. 104. 3 SVOBODOVÁ, J., KLÍMOVÁ, K. Čeština s maňáskem Hláskem pro 2. ročník základní školy. Praha: Scientia 1997, str. 36.

56

7. Dotazník pro žáky a jeho vyhodnocení Když jsem promýšlela přípravu na vyučovací hodinu, chtěla jsem si ověřit, zda žáci znají některé názvy knih obsahující číslovky, aniž by museli hledat v knihovně, případně na internetu, zda je zadání domácího úkolu vhodné a přiměřené. Připravila jsem si proto dotazník, který jsem rozdala celkem 80 žákům ve 2., 3., 4. a 5. třídě Základní školy v Lysicích. Zpět jsem získala 74 vyplněných dotazníků a 6 nevyplněných. Vzor dotazníku a jeho vyplněné verze jsou součástí přílohy. Do diplomové práce jsem nezařadila všechny vyplněné dotazníky, ale zvolila jsem náhodně za každý ročník na ukázku pouze dva. Překvapilo mě množství názvů knih, pohádek i televizních pořadů, které dokázali někteří z žáků napsat – dokonce až 35 názvů obsahujících číslovku. Předpokládala jsem, že tento úkol bude náročný, a to hlavně ve 2. třídě. Můj předpoklad se však nepotvrdil. Právě ve 2. a 3. třídě psali žáci názvů nejvíce, i když bylo zřejmé, že někteří s pomocí rodičů či starších sourozenců. Vedle názvů knih se objevovaly často i názvy filmů a televizních pořadů, což svědčí o tom, že v dnešní době tráví děti více času u televize než u knihy. Bohužel tráví čas nejen u pořadů určených dětem, ale jak ukazují tabulky, také u pořadů určených dospělým. Zajímavé je, že jsou zde uvedeny filmy, které jsou pro děti tohoto věku naprosto nevhodné. Např.: Pád Třetí říše, Třicet případů majora Zemana, Pátý element apod. Otázkou je, zda dětem tyto názvy poradili rodiče, nebo zda filmy či pořady skutečně zhlédly. Názvy pohádek však vzhledem k věku dětí jednoznačně převažovaly. V tabulkách uvádím přehled názvů, které se v dotaznících objevovaly, a to rozdělené do čtyř kategorií: pohádky, knihy, filmy a televizní pořady. Nejčastěji byla v dotaznících zastoupena základní číslovka tři, a to v názvech Tři oříšky pro Popelku, Tři veteráni, Tři zlaté vlasy děda Vševěda, Tři mušketýři; dále také základní číslovka sedm – Sněhurka a sedm trpaslíků, Vlk a sedm kůzlátek a pořad pro děti Hřiště 7 – zde je číslovka sedm vyjádřená číslicí. Ze základních číslovek se téměř ve všech odpovědích objevila číslovka dvanáct – O dvanácti měsíčkách, a číslovka pět – Bylo nás pět, Pět báječných strýčků a také vyjádřená číslicí – Číslo 5 žije.

57

Tab. č. 18: Pohádky

Knihy

Filmy

Televizní pořady

Byl jednou jeden král

Byl jednou jeden krtek

Pohádky z tisíce a jedné noci

Povídky

Jedna ruka

z jedné kapsy

netleská

Hvězdin první

Byl jednou

dostih

jeden polda

1 hodina už

První rytíř

Formule F1

1 proti 100

odbíjí Sedm jednou ranou Tři mouchy jednou ranou Pohádka o jednom ševci, co měl dva psíky, žluté jezevčíky Koloběžka první

Tab. č. 19: Pohádky

Knihy

Filmy

Televizní pořady

Dva bratři

Dva roky prázdnin

Dva nosáči tankují super

Dva ševci kmocháčci

Druhá knížka dědečka Večerníčka

Pohádka o jednom ševci, co měl Povídky z druhé dva psíky, žluté jezevčíky

kapsy

Dvě vdovy Dvě Marjánky O dvou havranech O dvou darech O dvou sestrách

58

Tab. č. 20: Pohádky

Knihy

Filmy

Televizní pořady

Tři oříšky pro Popelku

Tři čuníci

My tři a pes z Pětipes

Tři veteráni

Sestřička pěkná tři Tři chlapi kila třicet

Tři mouchy jednou ranou

v chalupě

Tři medvědí bratři Tři mušketýři

Tři zlaté vlasy děda Vševěda

Pád Třetí říše

Čáry báby Cotkytle aneb Tři zlaté zuby děda Vševěda Tři skřítci Tři koťata Tři bratři Janek a tři obři Tři přání Tři pírka Tři rady Tři šišlavé nevěsty Tři sestry Mášenka a tři medvědi O třech přadlenách O třech sudičkách O třech ospalých princeznách O třech prasátkách O třech medvědech O třech kůzlátkách O třech groších O třech zakletých psech O Jirkovi a jeho třech psech O třech písmenkách Třetí princ

59

Tab. č. 21: Pohádky

Knihy

Televizní pořady

Filmy

Čtvero bratří Čtyři malá prasátka Čtyři z tanku a pes Čtyři tankisté a pes Čtyři vraždy stačí, drahoušku Čtvrtý rozměr

Tab. č. 22: Pohádky

Knihy

Filmy

Televizní pořady

Hurvínek plete páté přes

Bylo nás pět

Bylo nás pět

Pět bohů táhne přes

Číslo 5 žije

5 proti 5

deváté

moře Pět báječných strýčků 5, 6 a teď hned Pětkrát na hory a zpět Pětka s hvězdičkou Správná pětka

Pátý element

Karlínská číslo 5

Vybuchla pětkrát

Tab. č. 23: Pohádky

Knihy Filmy

Televizní pořady

O šesti rozšafných

Šest medvědů

Šest ran do

sousedech

s Cibulkou

klobouku1

5, 6 a teď hned Správná šestka

1

Pozn.: V současné době už televize nevysílá.

60

Tab. č. 24: Pohádky

Knihy

Filmy

Sněhurka a sedm trpaslíků Sedm pohádek Sedm bratrů

Televizní pořady

Sedm statečných Hřiště 7

Za sedmero horami

Sedmička

Vlk a sedm kůzlátek O sedmi havranech Sedmero krkavců Sedm jednou ranou

Tab. č. 25: Pohádky

Knihy

Filmy Televizní pořady

Zlatá jablka a devět pávic

Zbylo nás devět

Devatero řemesel

Hurvínek plete páté přes

Devatero pohádek

deváté Za devatero horami a devatero řekami

Tab. č. 26: Pohádky Knihy Deset pohádek

Filmy

Televizní pořady

Jak ztratit kluka v deseti

Deset stupňů ke zlaté1

dnech Desatero

Vše desetkrát

Top 10

pohádek Losování Šťastných 10 a Šance milión

1

Pozn.: V současné době už televize nevysílá.

61

Tab. č. 27: Pohádky

Knihy

Filmy

Televizní pořady

Klapzubova jedenáctka Kobra 11 O dvanácti měsíčkách

Dvanáct do tuctu 13. komnata

Tab. č. 28: Jiné Pohádky

Knihy

Filmy

Televizní pořady

Tři sta šedesát šest

Hlava 22

Konec agenta

Kolem světa za 52

007

týdnů

14 hodin strachu

60 sekund

24 hodin

1 proti 100

Třicet panen a

112

pohádek na dobrou noc Pohádky z tisíce a

Sestřička pěkná tři kila

jedné noci

třicet

1 356 pohádek

Alibaba a čtyřicet loupežníků Je mi 50, a co má být

Pythagoras 156 anglických

Třicet případů

slovíček

majora Zemana

Létal jsem

Cesta kolem

s třistatřináctkou

světa za 80 dní

168 hodin

Formule F1 2000

365 každý den usínáme 101 dalmatinů

Losování

s medvídkem

Šťastných 10 a Šance milión

999 receptů

102 dalmatinů

999 pokladů faraonů

Kdyby tisíc klarinetů

1 000 let myslivosti 2 000 rad pro zahrádkáře Dvacet tisíc mil pod mořem

62

8. Příprava na vyučovací hodinu I. Téma: Číslovky Ročník: 3.–5.

ŠVP ZV – využití: Vzdělávací oblast – Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor – Český jazyk a literatura Průřezová témata – Jazyková výchova; Tvarosloví; Slovní druhy Kompetence: kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální a personální.

Vzdělávací cíl: ▪ žáci rozliší v textu číslovku i ostatní slovní druhy; ▪ užívají je v gramaticky správných tvarech ve svém mluveném i psaném projevu; ▪ rozpoznají správný druh dané číslovky a správně ji zařadí – základní, řadová, druhová, násobná, (podílná); ▪ rozlišují číslovky a číslice; ▪ dodržují pravidla při psaní daných číslovek; ▪ pracují samostatně i ve skupinách při vyhledávání číslovek v názvech knih pro děti a v televizních pořadech pro děti; ▪ poznávají a vysvětlují význam přísloví, rčení, pořekadel, jejichž součástí jsou číslovky, orientují se při jejich vyhledávání a určování; ▪ pracují se Slovníkem spisovné češtiny pro školu a veřejnost, televizními programy, internetem; ▪ navštíví knihovnu.

Typ vyučovací hodiny: smíšený

63

Vyučovací metody: ▪ slovní: vysvětlování, rozhovor, diskuse, práce s textem; ▪ praktické: návštěva knihovny, orientace v literatuře, v televizních programech; ▪ metoda výzkumná; ▪ aktivizující vyučovací metoda: vědomosti o tématu, řízení činnosti, časová a organizační příprava, vhodný výběr potřebného materiálu a pomůcek.

Organizační formy: Individuální práce Práce ve dvojicích Skupinová práce Frontální výuka

Místo realizace: třída, domov, knihovna.

Časová dotace: dle potřeby.

Pojmy opěrné: číslovka, druhy číslovek, názvy knih, názvy televizních pořadů, frazeologie – přísloví, pořekadlo, rčení.

Pomůcky: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost, různé druhy televizních pořadů, dětská literatura, pracovní listy, psací potřeby, internet.

II. 1. Úvod a) Motivační básnička

64

POČÍTADLO

První, druhá, třetí, čtvrtá, copak ptáčkům v hlavě vrtá? Pátá, šestá, sedmá, osmá, že stonožka jeden nos má. Devátá a desátá, sto noh má a nechvátá. A že má chuť lahodnou, ptáčkové ji sezobnou.1

b) Rozhovor se žáky Který slovní druh je v básničce nejčastěji zastoupen? Znáte nějakou jinou básničku, písničku, ve které se objevuje číslovka? (např. písničky Jedna, dvě, Honza jde; Jedna, dvě, tři, čtyři, pět; Měla babka čtyři jabka; básnička Foukej, foukej, větříčku …). Kde jinde se můžeme setkat s číslovkou? Pozn.: Vedeme žáky k poznání, že číslovky se objevují i v názvech knih, televizních pořadů, filmů, pohádek a jsou také součástí přísloví, rčení a pořekadel.

2. Hlavní část a) Pozn.: Žáci měli za domácí úkol napsat názvy knih pro děti, ve kterých se objevují číslovky. Mohli vycházet z vlastních vědomostí, navštívit knihovnu, popř. pracovat s internetem. Ve vyučovací hodině společně s učitelem zapisují některé z názvů do tabulky, která je připravena na tabuli, a číslovky třídí podle druhů. Např.:

Název Bylo nás pět

Základní Řadové Druhové Násobné Číslice pět

Dvakrát dvě je někdy pět dvě, pět

dvakrát

……..

1

SVOBODOVÁ, J., KLÍMOVÁ K. Čeština s maňáskem Hláskem pro 3. ročník základní školy. Praha: Scientia 1998, str. 103.

65

b) Práce ve skupinách Do tabulky vypište názvy pohádek či filmů pro děti obsahující číslovku, které jste našli v televizních programech. Číslovky podtrhněte červenou barvou a určete jejich druh.

Pohádky, filmy

Druh číslovky

Tři oříšky pro Popelku

základní

Třetí princ

řadová

Sedmero krkavců

druhová

…….

c) Doplňte přísloví, rčení. Pokud si nevíte rady, použijte Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Který slovní druh jste doplnili? Pokuste se význam jednotlivých přísloví, rčení vysvětlit ostatním.

Táhnout za _______ provaz. Zabít _______ mouchy _______ ranou. Kdo šetří, má _______ . Je _______ kolo u vozu. Je to tak jisté, že _______ jsou _______ . _______ měř, _______ řež. _______ se to lépe táhne. Bylo ho slyšet na _______ honů. Být v _______ nebi. Tváří se, jako by neuměl do _______ napočítat. Plácat páté přes _______ .

Další náměty: a) Přečtěte si následující příběh a vyberte z nabídky takové přísloví, které obsah nejlépe vystihuje. Anička se s rodiči přestěhovala z vesnice do velkého města. Přišla tak o všechny své kamarády a o známé prostředí, ve kterém vyrůstala. Čekalo ji samozřejmě 66

i seznámení s novou školou a její novou třídou. Anička věděla, že to nebude vůbec jednoduché, protože měla stydlivou povahu a dělalo jí potíže „zapadnout“ do kolektivu. A také nebylo. Hned první den vycítila, že ji děti mezi sebe nechtějí přijmout, nikdo s ní nemluvil, nikdo ji nechtěl k sobě do lavice a začali se jí posmívat, že je z venkova. Anička se nedokázala sama bránit, byla smutná, každý den doma plakala a do školy se jí vůbec nechtělo, a to i přesto, že se jinak učila velmi ráda. Ale co se jednoho dne nestalo! Do třídy přišla další nová žákyně, Terezka. Hned si přisedla do lavice za Aničkou a velice brzy se z nich staly nerozlučné kamarádky. Všude chodily spolu, pomáhaly si, učily se a hrály si společně. Anička už nebyla ve třídě sama. Nabídka: ▪ Dvakrát měř, jednou řež. ▪ Ve dvou se to lépe táhne. ▪ Zabít dvě mouchy jednou ranou.

b) Jsou v uvedených písničkách číslovky použity správně? Víte, jak písničky pokračují? Společně si je zazpívejte. ▪ Měla babka dvě jabka a dědoušek jen tři. ▪ Tři, pět, Honza jde. ▪ Jedna, šest, tři, osm, dvacet, cos to, Janku, cos to sněd?

c) Poznáte, ze kterých pohádek jsou vybrány následující věty? Zkuste některou z pohádek zdramatizovat. Jiřík musí splnit tři úkoly … Sedm synů se náhle proměnilo v krkavce … Růžence přišly předpovědět osud tři sudičky … Třetí dcera řekla panu králi, že ho má ráda jako sůl …

d) Hra Žáci vytvoří skupiny. Každá skupina má za úkol vymyslet krátké vtipné vypravování na dané téma (např. Na výletě, Naše škola, Milionář … atd.). Vypravování omezíme

67

např. počtem řádků textu, počtem vět, časem. Úkolem žáků je do vypravování zařadit co nejvíce číslovek. Vyhrává skupina, která jich smysluplně použije nejvíc.1

3. Závěr Shrnutí získaných poznatků. Co nového jsme se dnes dozvěděli?

1

KRAUSOVÁ, Z., PAŠKOVÁ, M., VAŇKOVÁ, J. Český jazyk 9/Příručka pro základní školy a víceletá gymnázia. Plzeň: Fraus 2007, str. 34.

68

Závěr Můj předpoklad, že číslovky jsou bohatě zastoupeny v názvech knih pro děti, v názvech pohádek a filmů a také ve frazeologii, se potvrdil. Výsledky ukazují, že mezi nejčastěji užívané patří číslovky základní. Z nich se v názvech knih nejvíce objevují číslovky tři, dva, dvě, sedm, jeden, jedna, jedno, čtyři, pět, dvanáct, šest a deset. Z číslovek řadových jsou nejvíce zastoupeny číslovky první, druhý, druhá, druhé, pátý, sedmý a osmý. Číslovky druhové a násobné se objevují v názvech knih pro děti jen zřídka. Z druhových to jsou číslovky devatero, troje, čtvero, patero, sedmero a třináctery, z násobných pak pouze číslovky dvakrát, třikrát a devětkrát. Často se v názvech knih pro děti vyskytují i číslovky skupinové, nejvíce pětka a jednička, ale také jedenáctka, sedma, čtyřka, trojka, šestka a devadesátka, a číslovky vyjádřené číslicí – 1., III., 12, 13., 24, 33, 100, 101, 250, 365, 365x, 366, 1001, 001. V televizních pořadech a filmech určených dětem byl výskyt číslovek ve srovnání s názvy knih podstatně menší. Nejčastěji se opět objevovala číslovka tři, dále rodová číslovka jeden, jedna, jedno, pět, číslovka dva, dvě, sedm a šest, a to nejen jako druh základní. Ve frazeologii se také nejčastěji objevovaly číslovky základní, nejvíce rodová číslovka jeden, jedna, jedno a dva, dvě, dále také číslovky tři, čtyři, pět, šest, sedm, devět, deset, čtrnáct, osmnáct, dvacet, sto a tisíc. Za nimi následují v menší míře číslovky řadové, z nichž nejčastější byla číslovka první a druhý, druhá, druhé, ale také číslovky třetí, pátý, šestý, sedmý, devátý a desátý. Své místo ve frazeologii mají i číslovky násobné – jednou, dvakrát, číslovky druhové – dvojí, devaterý a dvakrát se také vyskytla číslovka skupinová – sedma a jedenáctky. Tento materiál, který jsem shromáždila, může sloužit jako podklad ve vyučovacích hodinách. Učitel by neměl být omezován jen typy cvičení, která uvádí učebnice, ale měl by zařazovat další rozmanité a pestré náměty, z nichž doporučuji právě vyhledávání číslovek v názvech knih, televizních pořadů či ve frazeologii. Součástí diplomové práce je také příprava na vyučovací hodinu, jejímž prostřednictvím chci ukázat, jak lze shromážděného materiálu ve vyučování využít.

69

Seznam použité literatury 1) BRABCOVÁ, R. A KOL. Didaktika českého jazyka pro 2. – 4. ročník ZŠ. Praha: Univerzita Karlova, 1982. 204 s. 2) ČEŇKOVÁ, J. A KOL. Vývoj literatury pro děti a mládež a její žánrové struktury. Praha: Portál, 2006. 171 s. 3) ČERMÁK, F. A KOL. Slovník české frazeologie a idiomatiky / Přirovnání. Praha: Academia, 1983. 492 s. 4) ČERVENÁ, V. A KOL.

Slovník české frazeologie a idiomatiky / Výrazy

neslovesné. Praha: Academia, 1988. 511 s. 5) DVOŘÁKOVÁ, Z., STYBLÍK, V., ONDRÁŠKOVÁ, K. Český jazyk pro 2. ročník základní školy. Praha: SPN, a. s., 1997. 182 s. 6) DVOŘÁKOVÁ, Z., STYBLÍK, V., ONDRÁŠKOVÁ, K. Český jazyk pro 3. ročník základní školy. Praha: SPN, a. s., 1997. 224 s. 7) DVOŘÁKOVÁ, Z., STYBLÍK, V., ONDRÁŠKOVÁ, K. Český jazyk pro 5. ročník základní školy. Praha: SPN, a. s., 1996. 182 s. 8) GAVORA, P. Úvod do pedagogického výzkumu. Brno: Paido, 2000. 207 s. 9) GAVORA, P. Výzkumné metody v pedagogice. Brno: Paido, 1996. 130 s. 10) GREPL, M. A KOL. Příruční mluvnice češtiny. Praha: NLN, 1995. 799 s. 11) HAUSER, P. Kapitoly z didaktiky českého jazyka. Brno: SPN, a. s., 1985. 116 s. 12) HAUSER, P., ONDRÁŠKOVÁ, K. Základy didaktiky českého jazyka pro první stupeň základní školy. Brno: MU, 1991. 93 s. 13) HAUSER, P., KLÍMOVÁ, K., KNESELOVÁ, H., MARTINEC, I. Didaktika českého jazyka pro 2. stupeň ZŠ. Brno: MU, 2007. 137 s. 14) HAVRÁNEK, B., JEDLIČKA, A. Stručná mluvnice česká. Praha: Fortuna, 1996. 246 s. 15) HUTAŘOVÁ, I., HANZOVÁ, M. Současní čeští spisovatelé knih pro děti a mládež. Praha: Tauris, 2003. 155 s. 16) CHALOUPKA, O., VORÁČEK, J. Kontury české literatury pro děti a mládež (od začátků 19. století po současnost). Praha: Albatros, 1984. 537 s. 17) CHALOUPKA, O. A KOL. Čeští spisovatelé literatury pro děti a mládež. Praha: Albatros, 1985. 480 s.

70

18) CHÝLOVÁ, H., JANÁČKOVÁ, Z., MINÁŘOVÁ, E., ZBOŘILOVÁ, J. Český jazyk 5. Brno: Nová škola, 1998. 144 s. 19) KOLEKTIV AUTORŮ. Pravidla českého pravopisu. Praha: Academia, 2002. 391 s. 20) KOLEKTIV AUTORŮ. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Praha: Academia, 2001. 647 s. 21) KRAUSOVÁ, Z., PAŠKOVÁ, M., VAŇKOVÁ, J. Český jazyk 9 / Příručka pro základní školy a víceletá gymnázia. Plzeň: Fraus 2007. 224 s. 22) MAŇÁK, J., ŠVEC, V. Výukové metody. Brno: Paido 2003. 219 s. 23) MAŇÁK, J., ŠVEC,V. Cesty pedagogického výzkumu. Brno: Paido, 2004. 78 s. 24) MÜHLHAUSEROVÁ, H., JANÁČKOVÁ, Z., PŘÍBORSKÁ, O. Český jazyk 2. Brno: Nová škola, 1998. 96 s. 25) MÜHLHAUSEROVÁ, H., JANÁČKOVÁ, Z., PŘÍBORSKÁ, O., ZBOŘILOVÁ, J. Český jazyk 3. Česká řeč a pravopis. Brno: Nová škola, 1999. 95 s. 26) PŘÍBORSKÁ, O., MÜHLHAUSEROVÁ, H., ZBOŘILOVÁ, J., JANÁČKOVÁ, Z. Český jazyk slovem i písmem – učebnice pro 4. ročník. Brno: Nová škola, 1997. 88 s. 27) STYBLÍK, V. A KOL. Český jazyk pro 4. ročník základní školy. Praha: SPN, a. s., 2000. 204 s. 28) STYBLÍK, V., DVOŘÁKOVÁ, Z., ONDRÁŠKOVÁ, K. Metodická příručka k učebnici Český jazyk pro 5. ročník základní školy. Praha: SPN, a. s., 1999. 59 s. 29) SVOBODOVÁ, J., KLÍMOVÁ, K. Čeština s máňáskem Hláskem pro 2. ročník základní školy. Praha: Scientia, spol., s.r.o., 1997. 238 s. 30) SVOBODOVÁ, J., KLÍMOVÁ, K. Čeština s maňáskem Hláskem pro 3. ročník základní školy. Praha: Scientia, spol., s.r.o., 1998. 214 s. 31) VESELKOVÁ, J. A KOL. Mluvnice češtiny 2. Praha: Academia, 1986. 536 s. 32) VÚP. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha: Tauris, 2006. 92 s.

TV magazín deníku Právo – ročníky 2006, 2007, 2008.

71

Elektronické zdroje: http://pohadky.org/index.php?co=pohadka&kat=5 http://webgate.cz/pohadkovyles/2007/ http://obchod.portal.cz/kategorie/detska-literatura/ http://www.vyber.cz/katalog/pro-deti/ http://www.panna.cz/panna/clanek/225--cisla---vyznam-a-symboly.html http://www.aginspecial.estranky.cz/clanky/aktualne-ze-spolecnosti/exit_316

72

Resumé Ve své diplomové práci jsem se zaměřila na problematiku učiva o číslovkách na 1. stupni ZŠ. Práce je rozdělena na dvě části – teoretickou a praktickou. V teoretické části vymezuji číslovky jako slovní druh z hlediska odborné literatury. V praktické části se snažím poukázat na možnosti využití číslovek ve vyučovací hodině v jiné formě než uvádějí učebnice. Součástí diplomové práce je také příprava na vyučovací hodinu.

Summary In this diploma work, I have focused on matters of curriculum about numbers at the first level of grammar schools. The work is divided into two part – theoretical and practical. The theoretical part specifies numbers as a part of speech, it is based on specialised literature. In the practical part, I am trying to demonstrate possible usage of numbers during lessons in different form than it is presented in textbooks. A preparation for a lesson is a part of the diploma work.

73

Příloha č. 1: Dotazník pro žáky

Dotazník

Třída:

Napište názvy pohádek, knih, filmů, televizních pořadů apod., které mají v názvu číslovku. _____________________________________________________________________ _____________________________________________________________________ _____________________________________________________________________ _____________________________________________________________________ _____________________________________________________________________ _____________________________________________________________________ _____________________________________________________________________ _____________________________________________________________________ _____________________________________________________________________

74

Příloha č. 2:

75

76

77

78

Bibliografický záznam, anotace, klíčová slova

Bibliografický záznam: DOKOUPILOVÁ, Hana. Číslovky v učivu na 1. stupni ZŠ : diplomová práce. Brno : Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra českého jazyka, 2008. 78 l. Vedoucí diplomové práce Květoslava Klímová.

Anotace Diplomová práce je zaměřena na četnost a druh číslovek v názvech knih pro děti a v televizních pořadech. Pozornost je věnována také číslovkám, které se užívají ve frazeologii. Chceme ukázat, že učivo o číslovkách může být podáno také jiným způsobem, než jaký nabízejí učebnice pro 1. stupeň základní školy.

Annotation This diploma thesis is focused on frequency and type of numbers in the titles of children´s books and television programmes. The attention is drawn to numbers that are used in the phraseology. We would like to prove, that curriculum about numbers can be explained in another different way, than the textbooks for the first level of grammar schools provide.

Klíčová slova 1. stupeň základní školy, slovní druh, číslovky, učebnice, knihy pro děti, televizní pořady, frazeologie, dotazník, příprava na vyučovací hodinu.

Keywords The first level of a grammar school, part of speech, numbers, textbooks, books for children, TV releases, phraseology, questionnaire, preparation for a lesson.

79

80