MASARYKOVA UNIVERZITA. K finančnímu vzdělávání na 1. stupni ZŠ

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra občanské výchovy

K finančnímu vzdělávání na 1. stupni ZŠ

Diplomová práce

Brno 2012

Vedoucí práce:

Autor práce:

PhDr. Mgr. Radim Štěrba, Dis.

Marcela Cábová

BIBLIOGRAFICKÝ ZÁZNAM CÁBOVÁ, Marcela. K finančnímu vzdělávání na 1. stupni ZŠ : diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra občanské výchovy, 2012. 131 s. Vedoucí diplomové práce PhDr. Mgr. Radim Štěrba, Dis.

Anotace Diplomová práce K finančnímu vzdělávání na 1. stupni se zabývá finančním vzděláváním na primárním stupni ZŠ. První část je zaměřena na zavádění finanční výuky do škol a s tím související strategické dokumenty. Složkou první části je také základní odborněteoretický výklad jednotlivých částí dokumentu Standardů finanční gramotnosti. Druhá část práce popisuje zakotvení finanční problematiky v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělání. Tato kapitola je zaměřena především na rozbor vybraných učebnic Člověk a jeho svět a na kapitoly s tematikou hospodářství a financí souvisejících. Poslední část obsahuje ekonomické pohádky, které mohou učitelé využít ve své praxi k finančnímu vzdělávání svých žáků.

Annotation Diploma thesis On Financial Education at the 1st

grade of elementary school deals

with.financial education at the 1st grade of elementary school. The first part focuses on the introduction of financial education in schools and the related strategic documents. Component of the first part is basic professional-theoretical interpretation of the various parts of the document Standard for financial literacy. The second part describes inclusion of financial issues in the Framework educational programm for basic education. This part focuses primarily on analysis of selected textbooks Humans and Their World with topics related to economics and finance. The last part contains economic fairy tales that teachers can use in their practise to the financial education of its pupils.

Klíčová slova Finanční vzdělávání, finanční gramotnost, Standardy finanční gramotnosti, 1. stupeň základní školy, Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělání, učebnice Člověk a jeho svět, ekonomické pohádky.

Keywords Financial education, financial literacy, Financial literacy norms,

Elementary school,

Framework educational programm for basic education, textbooks Humans and Their World, Economic fairy tales.

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem závěrečnou diplomovou práci vypracovala samostatně, s využitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

V Brně dne 19. dubna 2012 …………………………………. Marcela Cábová

PODĚKOVÁNÍ Na

tomto

místě

bych

ráda

poděkovala

svému

vedoucímu

diplomové

práce

PhDr. Mgr. Radimu Štěrbovi, Dis. za jeho cenné rady a trpělivost, které mi napomohly k vytvoření této práce. Velký dík patří také mojí rodině za výchovu a dosavadní podporu.

OBSAH ÚVOD ............................................................................................................................................................... 7 1 FINANČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ......................................................................................................................... 9 1.1 KONCEPT FINANČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NAVRŽENÝ ORGANIZACÍ PRO EKONOMICKOU SPOLUPRÁCI A ROZVOJ ........................................................................................................................................................ 12

1.2 VÝVOJ FINANČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ V ČESKÉ REPUBLICE ......................................................................... 16 1.2.1 Budování finanční gramotnosti v počátečním vzdělávání ............................................................. 17 1.2.2 Základní koncepční dokument pro finanční vzdělávání................................................................. 19 1.2.2.1 Význam finančního vzdělávání, současný stav a dosavadní kroky .......................................................20 1.2.2.2 Priority a principy finančního vzdělávání ...............................................................................................21 1.2.2.3 Struktura finančního vzdělávání..............................................................................................................22 1.2.2.4 Plán pro zavedení finanční gramotnosti ..................................................................................................23

1.3 FINANČNÍ A EKONOMICKÁ GRAMOTNOST............................................................................................... 25 1.4 STANDARDY PRO FINANČNÍ GRAMOTNOST ............................................................................................. 27 1.4.1 Problematika peněz ....................................................................................................................... 30 1.4.1.1 Hotovostní a bezhotovostní peněžní formy .............................................................................................31 1.4.1.2 Banka a bankovní systém ........................................................................................................................33 1.4.1.3 Tvorba cen...............................................................................................................................................34 1.4.1.4 Peníze jako součást dětského světa .........................................................................................................36

1.4.2 Problematika hospodaření domácností ......................................................................................... 38 1.4.2.1 Reklama v persvazivní funkci .................................................................................................................42 1.4.2.2 Obrana spotřebitele .................................................................................................................................43

1.4.3 Problematika finančních produktů ................................................................................................ 45 2 PROBLEMATIKA EKONOMIKY A FINANCÍ V UČIVU 1. STUPNĚ ZŠ ....................................... 52 2.1 ZAKOTVENÍ UČIVA V RÁMCOVÉM VZDĚLÁVACÍM PROGRAMU PRO ZŠ .................................................. 52 2.1.2 Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět............................................................................................. 53 2.1.2.1 Lidé kolem nás ........................................................................................................................................54

2.2 ROZBOR VYBRANÝCH UČEBNIC ČLOVĚK A JEHO SVĚT VE VZTAHU K FINANČNÍ A HOSPODÁŘSKÉ PROBLEMATICE ............................................................................................................................................ 57

2.2.1 Učebnice jako didaktický prostředek............................................................................................. 57 2.2.1 Kritéria pro hodnocení vybraných učebnic ................................................................................... 60 2.2.2 Řada učebnic nakladatelství Didaktis ........................................................................................... 67 2.2.3 Řada učebnic nakladatelství Fraus ............................................................................................... 75 2.2.4 Řada učebnic nakladatelství Nová škola ....................................................................................... 82 2.2.5 Zhodnocení vybraných řad učebnic Člověk a jeho svět................................................................. 89 2.3. UČEBNICE ZAMĚŘENÉ NA ROZVOJ FINANČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ ............................................................... 94

3 VÝUKA FINANČNÍ GRAMOTNOSTI NA 1. STUPNI FORMOU POHÁDKY................................. 96 3.1 VHLED DO POHÁDKY .............................................................................................................................. 96 3.2 EKONOMICKÉ POHÁDKY ........................................................................................................................ 98 3.2.1 Směna .......................................................................................................................................... 100 3.2.2 Reklama, sleva............................................................................................................................. 102 3.2.3 Reklamace ................................................................................................................................... 105 3.2.4 Hospodaření domácnosti – příjmy a výdaje ................................................................................ 108 3.2.5 Bezhotovostní peníze ................................................................................................................... 112 3.2.6 Půjčky a spoření .......................................................................................................................... 115 ZÁVĚR ......................................................................................................................................................... 121 RESUMÉ ...................................................................................................................................................... 123 SUMMARY .................................................................................................................................................. 123 SEZNAM GRAFŮ, OBRÁZKŮ A TABULEK......................................................................................... 124 POUŽITÉ ZDROJE .................................................................................................................................... 126

ÚVOD

Téma své diplomové práce jsem zvolila na základě svého dlouholetého zájmu o tuto problematiku. Finanční vzdělávání nebo také finanční gramotnost obecně se v dnešní době jeví jako jedno z nejvíce skloňovaných témat široké veřejnosti. V médiích se často setkáváme s negativními výroky vzhledem k úrovni finanční gramotnosti občanů České republiky. Jak tato tvrzení souvisí s dnešním životem ve společnosti? Dnešní moderní společnost je informačně a technicky vyspělá. Umožňuje mnohým rychlou dostupnost informací. Avšak jsou všichni schopni tyto informace vhodně zpracovat a prakticky je využívat? Na trhu se neustále rozrůstá nabídka produktů a služeb. Konzumní život podporuje ochotu k utrácení. Za zboží a služby jsme ochotni zaplatit i přesto, že nedisponujeme s dostatkem finančních prostředků. Mnoho lidí tak řeší tíživou finanční situaci či rozmary spotřebními úvěry. Nedostatečná informovanost a špatná orientace na trhu stahuje mnoho lidí do dluhových pastí. Většina populace nevyužívá účelně svoje vydělané prostředky, nerozhoduje zodpovědně o svém finančním rozpočtu tak, jak by měl finančně gramotný člověk, který rozumí informacím a nabídkám na trhu. Vyvstává tedy několik otázek. Kde je příčina finanční negramotnosti občanů? Kdo tuto situaci vyřeší? Kdy a jak? Těmito otázkami a jejich řešením se zabývá již mnoho států. I Česká republika naznala, že úroveň finanční gramotnosti u nás není dostačující a rozhodla se učinit kroky, které by měly vést ke zvýšení této úrovně. Diplomová práce, která se zabývá finančním vzděláváním především na 1. stupni základní školy, se dělí na tři části. Hlavním cílem je postihnutí finančního, hospodářského a ekonomického učiva ve vybraných učebnicích na 1. stupni a následné zpracování ekonomických pohádek využitelných ve výuce. V první části nastíníme problematiku finančního vzdělávání z pohledu Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD), která se snaží především o ekonomický rozvoj států. Součástí tohoto rozvoje je i vydání doporučení a směrnice, které přispívají k šíření finančního vzdělání. OECD a především nízká úroveň finanční gramotnosti přispěla k tomu, aby i Česká republika vytvořila strategické dokumenty, které nastiňují celoživotní finanční vzdělávání. Jeden z dokumentů, jehož součástí jsou tzv. Standardy 7

finanční gramotnosti, předepisuje okruhy, které se postupně implementují do rámcových vzdělávacích programů pro základní a střední vzdělání. První část práce předkládá i základní teoretickou rovinu jednotlivých okruhů z těchto standardů pro základní vzdělání. Druhá část se zabývá začleněním finanční a hospodářské problematiky do Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělání, a to na 1. stupni. Toto učivo je předmětem hlavně vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět. Praktická rovina v této části si klade za cíl zhodnotit vybrané učebnice Prvouky (dnes také Člověk a jeho svět) z několika hledisek, a to především dle obsahu Standardů finanční gramotnosti a Rámcového programu pro základní vzdělání (jeho dílčí oblasti). Na základě těchto dvou dokumentů bude porovnána obsahovost těchto dokumentů a shoda s vybranými učebnicemi. Cílem třetí části diplomové práce je vytvoření ekonomických pohádek. Pohádka je především pro mladší školní děti vhodnou didaktickou metodou, díky níž si mohou osvojit a utvářet určité postoje k danému společenskému tématu. Ekonomické pohádky jsou tedy osobitým výstupem celé práce a ukazují tak jednu z možností, jak žáky na 1. stupni základní školy poučit ve finanční oblasti a zároveň tak žáka finančně vzdělávat.

8

1 FINANČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Lidé si každý měsíc sestavují rodinný rozpočet. Přesně ví, kolik peněz získali a mají přehled ve výdajích za dané období. Na nákupy chodí uvědoměle a svoje finanční prostředky utrácí s rozvahou. Rezervy pak účelně investují tak, aby jim přinesly garantovaný dostatečný výnos. Přemýšlí nad tím, jaké možné výdaje přinese budoucnost a dokážou se na ně připravit. Pokud se náhodou dostanou do nesnází, přesně ví, jaké kroky mají udělat nebo s kým se poradit, aby situaci vyřešili a nedostali se tak do konfliktu se zákonem či nějakou institucí. Svoje problémy řeší vždy s rozmyslem a včas. Zdá se to jako realita nebo se nacházíme spíše ve snu? V dnešní době je výše uvedené spíše vroucí přání nejen naší vlády, ale i finančních institucí celého světa a samotných občanů. Současná společnost nás obklopuje moderní technikou. Je samozřejmostí, že každý z nás vlastní mobilní telefon. Většina občanů, především mladší a střední generace, nedokáže fungovat bez počítačové techniky. Komunikační přístroje jsou vybaveny připojením k internetu, bez kterého si život ani nedokážeme představit. Prostřednictvím internetu jsme schopni bez osobní komunikace nakupovat elektroniku, spotřební zboží, dokonce i potraviny. Stejně tak můžeme platit i svoje závazky. Většina webových stránek funguje za pomoci reklamy. Nejen na internetu ale také v televizi, na billboardech či letácích nás svádí lákavé nabídky. Kdo by se nechal odradit výhodnou nabídkou „dvě za cenu jednoho“? Po takových produktech je velká poptávka. Jenže pak nám zůstane poslední část z výhodného balení, kterou už nejsme schopni spotřebovat. Touha nakupovat a vlastnit dohání naši společnost k nadměrné konzumaci. Spousta takovýchto lákadel a výhod ale přináší i negativa, většinou skrytá a objevující se až za nějaký čas. Za vytoužené zboží, službu, dovolenou, bohaté Vánoce a radostné narozeniny jsme ochotni svoji rodinu zadlužit. Zdánlivě výhodné půjčky si bereme bezhlavě, bez rozmyslu a dostatečných informací. Potenciální dlužník při podpisu smlouvy podmínky uzavření ani neotevře a když se odváží, malá písmena a několikastránkový odborný a běžnému občanovi nesrozumitelný dokument stejně nic nepoví. Trh nám nabízí nepřeberné množství produktů. Jakmile se zavážeme k nevýhodné půjčce, nastává velké riziko neschopnosti tento dluh splácet. Mnoho lidí finanční tíseň řeší 9

dalším a dalším podobným úvěrem. Z tohoto bludného kruhu, tzv. dluhové spirály, se pak velmi těžko dostávají. Lidé se nachází na pokraji svých možností, přichází o svoje stabilní místo ve společnosti, nemají sebemenší šanci si z tohoto kruhu sami pomoci. Mnoho takových případů končí exekucí. Exekuce bývá provedena na mzdu a na majetek. Dotyčný má zpravidla zablokovaný účet v bance, stavební spoření či pojištění. Z platu mu zůstává nezabavitelná částka, která se blíží životnímu minimu1. Exekuci movitostí podléhají všechny věci, které nejsou definované v občanském soudním řádu (neodebírají se např. oděvy, běžné vybavení domácnosti, snubní prsteny a předměty podobné povahy, zdravotní potřeby, věci nezbytně nutné k podnikatelské činnosti). „Výkonem rozhodnutí nemohou být postiženy věci, jejichž prodej je podle zvláštních předpisů zakázán, nebo které podle zvláštních předpisů výkonu rozhodnutí nepodléhají.“ 2 Pokud je hodnota majetku nižší než pohledávky věřitelů, jediná možnost jak se nepropadnout na úplné dno společnosti a dostat sebe i svou rodinu z toho nejhoršího – exekučního řízení, je možnost vyhlášení osobního bankrotu a požádat tak o oddlužení. „Oddlužení je alternativa konkurzu pro dlužníky nepodnikatele, pro které dosud neexistovalo vyjma exekuce žádné řešení.3 Oddlužení prostřednictvím insolvenčního řízení nabízí dlužníkům druhou šanci. Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, tzv. insolvenční zákon umožňuje dlužníkovi svoje dluhy poctivě splatit. Pokud bude dlužník uspokojovat věřitele po určitou dobu splácení za předem dohodnutou částku, bude vykonávat přiměřeně výdělečnou činnost za účelem získání příjmů, nezatají jiné příjmy a bude spolupracovat s pracovníky insolvenčního řízení, existuje velká pravděpodobnost na oproštění od dluhů.4 Zadlužit se samo o sobě není nic špatného, pokud však víme, kde si peníze zapůjčit, za jakou cenu a jakým způsobem je splácet. Zkušenosti v životě nás sice naučí, čeho se vyvarovat a co naopak zvládneme. Za rozumnější však považujme zajistit prevenci v zadlužování, neschopnosti splácet, vyhnout se utrácivému způsobu života. Mějme povědomí o toku vlastních peněz, které zajišťují nás, naši rodinu a jsou předplatným lístkem pro naši spokojenou budoucnost.

1

Životní minimum definuje Ministerstvo práce a sociálních věcí jako minimální společensky uznanou hranici peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb. Tato částka činí k 1.1.2012: 3 410 Kč. 2 Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. § 322. 3 VRBKOVÁ, L. Už nikdy dlužníkem. COFET, Praha : 2009, 3. vydání. s. 73. 4 VRBKOVÁ, L. Už nikdy dlužníkem. COFET, Praha : 2009, 3. vydání. s. 52 – 75.

10

Z pohledu školství byla tematika související s finanční gramotností vyučována pouze na středních a vysokých školách s ekonomickým zaměřením. Finanční matematika5, především úrokování, se dotýkala jen některých hodin matematiky na středních školách či 2. stupni základních škol. Toto omezené zaměření se začalo jevit jako nedostatečné, proto také naše vláda přistoupila k určitým krokům a finanční vzdělávání nastavila jako povinnost už od základní školy. Žáci a studenti, kteří opouštějí školu, vystupují jako plnohodnotně vzdělaní lidé ve svém oboru, schopni číst, psát a počítat. Nejsou však dostatečně připraveni na život ve finančním sektoru, světě bank a půjček. Tito lidé nejsou způsobilí účelně využívat svoje vydělané prostředky a rozhodovat se zodpovědně o svém finančním rozpočtu jako finančně gramotný člověk. Postrádají základní znalosti o vlastních financích a ztroskotávají na jejich řízení. Finanční vzdělávání chápeme jako klíčový prvek v ochraně spotřebitele na finančním trhu. Toto vzdělání zajišťuje dostupnost informací, které jsou podávány srozumitelným a adekvátním způsobem. Informovaný a finančně vzdělaný účastník na trhu se nenachází ve znevýhodněném postavení oproti ostatním účastníkům. Přijímá zodpovědně svá rozhodnutí, finančně zajišťuje sebe i rodinu a vyvaruje se předlužení.

5

„Přesná definice finanční matematiky neexistuje, ale obecně finanční matematiku chápeme jako soubor matematických operací, uplatněných v oblasti financí, základním a stěžejním pojmem je pojem úrok.“ ŠIROKÁ, Silvie. Výzkum efektivity vnitřní diferenciace při výuce finanční matematiky na základní škole: diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra matematiky, 2011. s. 18.

11

1.1

Koncept

finančního

vzdělávání

navržený

Organizací pro ekonomickou spolupráci a rozvoj

Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj definovala finanční vzdělávání jako „proces, jehož prostřednictvím si uživatelé finančních služeb i investoři zvyšují porozumění finančním produktům a pojmům a současně prostřednictvím informací, instrukcí a nestranných rad vytvářejí schopnost uvědomovat si finanční rizika i finanční příležitosti, schopnost provádět informovaný výběr, učí se, kam se obrátit o radu či pomoc a provádět další kroky vedoucí ke zlepšování své finanční „well-being“ a ochrany.“ 6 Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (Organisation for Economic Cooperation and Development, dále jen „OECD“) je mezinárodní vládní organizace sdružující 34 demokratických členských států s tržním hospodářstvím. OECD byla založena 14.10.19607. „Poskytuje statistiky a ekonomická a společenská data; analyzuje a předpovídá ekonomický vývoj a zkoumá společenské změny a vyvíjející se trendy v obchodu, životním prostředí, zemědělství, rozpočtové politice, rozvojové pomoci atd.“8 Hlavní cíl spatřuje v dlouhodobém ekonomickém rozvoji členských i nečlenských států. Jako další cíle si organizace stanovila9:


podporovat ekonomický růst




zvyšovat růst zaměstnanosti




zvyšovat životní úroveň




udržet finanční stabilitu




pomoct ekonomickému rozvoji dalších zemí




přispět k růstu světového obchodu

Projekt finančního vzdělávání zahájila OECD v roce 2003 jako reakci na negativní výsledky zkoumání finanční gramotnosti. Vliv finanční krize na celosvětovou ekonomiku byl vnímán jako potřeba zvýšení znalostí v oblasti ekonomiky a financí pro běžné

6

DVOŘÁKOVÁ, Zuzana, SMRČKA, Luboš a kol. Finanční vzdělávání pro střední školy : se sbírkou řešeních příkladů na CD. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2011. s. 19. 7 http://www.mzv.cz/oecd.paris/cz/zakladni_informace_o_oecd/vznik_oecd_a_clenske_zeme/index.html 8 http://www.mzv.cz/oecd.paris/cz/zakladni_informace_o_oecd/oecd_v_15_snimcich.html 9 http://www.mzv.cz/file/188431/OECD_czech2.ppt#259,5,Poslání OECD

12

spotřebitele a také jako základ globální finanční stability. Na základě těchto zjištění byl v roce 2008 původní projekt rozšířen a vytvořila se tak Mezinárodní síť pro finanční vzdělávání (International Network on Financial Education, dále jen „INFE“), která sdružuje 135 institucí z 65 zemí10. Jedním z hlavních úkolů INFE je především podpořit členské státy ve vytváření národních strategií v oblasti finančního vzdělávání. Ve stejném roce vznikla první mezinárodní internetová databáze Mezinárodní portál finančního vzdělávání (International Gateway on Financial Education, IGFE) zahrnující více jak 120 programů pro finanční vzdělávání. OECD11 v roce 2005 vydala základní doporučení pro finanční vzdělávání. Mezi některá z nich patří například objektivní a nezávislá finanční podpora vlády, veřejných orgánů a finančních institucí prostřednictvím informačních kampaní, webových stránek, bezplatných informačních služeb. Finanční vzdělávání zabezpečují především veřejné i soukromé organizace, které vytvářejí projekty, pořádají vzdělávací semináře či poskytují bezplatnou poradenskou pomoc. Základem je zajištění finančního vzdělávání již v předškolním věku jako součást školních vzdělávacích programů. V další životní etapě by se měly finanční programy zaměřit na aspekty celoživotního plánování. Mezi ně patří i nezbytnost spoření na důchodový věk pomocí penzijních programů jako záruka kvalitního stáří. Finanční instituce by se měly odlišovat a oddělovat od komerčního poradenství. Zaměstnanci těchto institucí by se měli řídit dle etického kodexu a instituce samotné by měly poskytovat srozumitelné a přesně definované informace o svých produktech. Měly by také usilovat o znalost a pochopení obchodních podmínek při zakoupení produktu spotřebitelem.

INFE vytváří od roku 2008 Směrnici (tzv. Guindelines), která se snaží pomoci zemím v implementaci finančního vzdělávání do školní výuky. Proces finančního vzdělávání zahrnuje předškolní vzdělávání a pokračuje do konce školní docházky. OECD vydalo doporučení k začlenění finančního vzdělávání do škol, která vychází ze zkušeností pokročilejších států:

10

http://www.finance-edu.cz/prezentace-komplet.pdf, s. 69. DVOŘÁKOVÁ, Zuzana, SMRČKA, Luboš a kol. Finanční vzdělávání pro střední školy : se sbírkou řešeních příkladů na CD. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2011. s. 18 - 23.

11

13




Finanční vzdělávání ve školách by mělo být součástí národní strategie, která má dané koordinátory (spolupráce vlády, ministerstev atd.). Koordinátor spolupracuje se vzdělávacími institucemi, potažmo se samotnými pedagogy.




Důležitým aspektem pro zahájení projektu je zajištění finančních zdrojů.




Finanční vzdělávání by mělo pokrývat celý vzdělávací systém. Ideálem je začít již v předškolním věku.




Pedagog, jakožto osoba s dostatkem informací všeobecného charakteru, by měl vzhledem k vývoji finančního trhu a jeho měnící se široké nabídce podstupovat odborná školení, aby zajistil sobě a následně svým žákům dostatečné vědomosti a znalosti v oblasti financí.




Do finančního vzdělávání ve školách se mohou zapojit i externisté, odborníci z finančních institucí. Je ale důležité, aby nebyl propagován určitý produktu na trhu.




Dostatečné znalosti v oblasti financí u žáků a studentů by neměly být testovány nebo zkoušeny.




Motivací k zájmu o finanční gramotnost pro žáky a studenty slouží různé projekty a soutěže. Finanční vzdělávání v České republice nebylo do Rámcových vzdělávacích

a potažmo školních vzdělávacích programů zcela implementováno. Výuka hospodářské a finanční problematiky probíhá v rámci několika různých předmětů. Tato výuka je zahájena na 2. stupni základní školy a to ve vzdělávacích oblastech Člověk a společnost (Výchova k občanství - Stát a hospodářství, Stát a právo) a také Člověk a svět práce (Provoz a údržba domácnosti, Svět práce). Na středních školách je zaštítěna společenskými vědami. Některé základní či střední školy nabízejí volitelné předměty, mezi něž může patřit i finanční vzdělávání. Zatím není prováděno zkoušení či testování jednotlivých žáků. Studenti se ale mohou zúčastnit různých vzdělávacích akcí a soutěží, mezi něž patří například soutěž Finanční gramotnost12 vyhlášená Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Organizaci zajišťuje FINANČNÍ GRAMOTNOST, o. p. s. a COFET, a. s. Soutěží se ve dvou kategoriích. I. kategorie je určena pro žáky druhého stupně základních

12

http://www.fgsoutez.cz/wp-content/uploads/Organizační-řád-3.-ročníku-Soutěže-Finančnígramotnost3.pdf/

14

škol, II. kategorii tvoří žáci středních škol. Soutěž probíhá ve čtyřech kolech – školní, okresní, krajské a celostátní. Ve školním roce 2011/2012 se bude konat již 3. ročník.

15

1.2 Vývoj finančního vzdělávání v České republice 20. století, ve kterém se narodila drtivá většina dnešní populace, je charakteristické především zdánlivou sociální jistotou, kterou vykazoval tehdejší režim. Lidé byli zvyklí, že za kvalitní a dobře odvedenou práci obdrží adekvátní plat či mzdu. Starší generace uvádí, že tehdejší režim byl režimem jistot, které přinášel stát. Na přelomu 90. let došlo ke změně na poli politickém i ekonomickém. Nastal přechod ze socialismu do demokracie. Trh se znovu po několika desetiletích vrátil ke „kapitalismu“ a na našem území začal fungovat tržní systém. Určitou svobodu v podnikání a možnost svobodně se rozhodovat zastínily i negativní změny. Se stále se měnícím politickým vývojem a hospodařením vlády pozvolna začalo ubývat i sociálních jistot. Mnoho lidí nyní začalo přicházet o zaměstnání a tím i své sociální postavení. Myšlenka opatrovat své občany prostřednictvím státu až do posledních chvil života u mnohých přetrvává dodnes. Je podmíněna především starší generací, která prožila život v socialistickém režimu a také vrstvou obyvatel s nízkým či středním vzděláním. Pokud lidé nedisponují s dostatkem peněz, hledají chybu na stranách státu či finančně prosperujících firem a podnikatelů. Trh nabízí spoustu rozmanitých finančních produktů, služeb a zboží. Nízká informovanost a znalost těchto produktů a také touha dnešní konzumní společnosti po vysoké až nadbytečné spotřebě vede často k zadlužování domácností. Dle Českého statistického úřadu13 dlužily české domácnosti ke konci roku 2009 bankám 973,5 miliard korun. Dalších 104,1 miliard korun bylo zapůjčovaných od leasingových společností a ostatních finančních zprostředkovatelů. V porovnání let 2000 – 2008 se zadluženost zvýšila téměř o 37%, což znamená, že se dynamicky zvyšuje. Jak uvádí Dvořáková14 „alarmující zadlužování domácností nemá tendenci ani stagnovat, ani neklesá v čase“.

13

http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/ckta120310.doc DVOŘÁKOVÁ, Zuzana, SMRČKA, Luboš a kol. Finanční vzdělávání pro střední školy : se sbírkou řešeních příkladů na CD. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2011. s. 11. 14

16

Vývoj jednotlivých typů úvěrů obyvatelstvu (v mil. korun)

Graf č. 1, Vývoj jednotlivých typů úvěrů obyvatelstvu, zdroj: ČNB <www.cnb.cz/cs/spotrebitel/financni_gramotnost/index.htm>

Na základě množícímu se zadlužování domácností spotřebními úvěry a následnému zbankrotování

jednotlivců

či

rodin,

neznalosti

práv

spotřebitelů

a

celkové

neinformovanosti obyvatel o fungování dnešního trhu bylo přistoupeno k finančnímu vzdělávání. I Česká republika, tak jako některé další země evropské unie, přistoupila ke konkrétním opatřením, kterými by zamezila zvyšování finanční negramotnosti.

1.2.1

Budování

finanční

gramotnosti

v počátečním

vzdělávání 7. prosince 2005 vydala vláda České republiky usnesení č. 159415 o zlepšení podmínek v bankovním sektoru, kde mimo jiné uložila místopředsedovi vlády a ministru financí, ministryni školství, mládeže a tělovýchovy a ministru průmyslu a obchodu vytvořit do 30. září 2006 Systém budování finanční gramotnosti na základních a středních školách (dále jen „SBFG“).

Vláda ČR. Usnesení vlády České republiky č. 1594. http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Usneseni_Vlady__CR_7_12_2005.pdf 15

17

Na základě tohoto úkolu byl meziresortní skupinou vytvořen SBFG. Dokument sestavili zástupci Ministerstva financí (MF), Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) a jeho přímo řízené organizace Výzkumný ústav pedagogický (VÚP) a Národní ústav odborného vzdělávání (NÚOV) spolu se zástupcem obchodních akademií. První verze dokumentu byla zhotovena koncem III. čtvrtletí roku 2006, druhá aktualizovaná verze byla vydána v květnu roku 2007. Posílení finanční gramotnosti na základních a středních školách patří mezi jeden z pilířů Národní strategie finančního vzdělávání (více v kapitole 1.2.2.), jehož implementaci zajišťuje MŠMT v roli koordinátora a odborného garanta. Na základě tohoto dokumentu byla také vytvořena Expertní skupina pro finanční sektor, která přestavuje stálou platformu pro diskuse státu, spotřebitelských sdružení a dalších subjektů na finančním trhu. Roli gestora Expertní skupiny zajišťuje MŠMT. To také odpovídá za zavádění standardů finanční gramotnosti do rámcových vzdělávacích programů (RVP) a podporuje vznik metodických materiálů. VÚP16 tvoří koncepce pro jednotlivé stupně vzdělávání a podílí se na tvorbě RVP, kontroluje tvorbu a realizaci školních vzdělávacích programů. NÚOV se zaměřuje na koncepce pro střední vzdělávání. MPO v rámci počátečního vzdělávání zajišťuje poskytování finanční podpory prostřednictvím dotací na vybrané projekty a jejich následnou realizaci. Průběžně aktualizuje vyhlašování prioritních dotačních programů a informuje o výsledcích poradenské činnosti. Národní strategie finančního vzdělávání17 dále uvádí jako klíčové subjekty Českou národní banku, která v počátečním vzdělávání připravuje učitele ZŠ a SŠ pro výuku finančního vzdělávaní a ekonomických témat18, spolupracuje s webovým portálem www.rvp.cz a podporuje univerzitní projekty v oblasti finančního vzdělávání. Ministerstvo práce a sociálních věcí se zabývá pomocí osob ve ztížené životní situaci prostřednictvím poradenství a akreditovaných kurzů. Ministerstvo vnitra zajišťuje vzdělání zaměstnanců státní správy. Důležitou roli zajišťují také profesní sdružení (zastupují zájmy finančních institucí), sociální partneři (odbory

16

K 1.7.2011 se sloučily Výzkumný ústav pedagogický v Praze (VÚP), Národní ústavu odborného vzdělávání (NÚOV) a Institut pedagogicko-psychologického poradenství (IPPP). Nová organizace nese název Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV). Více na http://www.vuppraha.cz 17 MF. Národní strategie finančního vzdělávání. 2010. s 19 – 22. 18 ČNB podpořila nápady i financemi pracovní sešity Finanční a ekonomická gramotnost spolu s manuálem pro učitele. Semináře pro učitele probíhaly v letech 2008 - 2011. Více na http://www.cnb.cz/cs/spotrebitel/financni_gramotnost/index.html

18

a zaměstnavatelé), nestátní neziskové organizace (např. spotřebitelská sdružení poskytující poradenství

a

ochranu

spotřebitelů),

vzdělávací

instituce

(nestátní

instituce

s akreditovanými či neakreditovanými obory vzdělávající spotřebitele) a média (vydávají a vysílají vzdělávací články či programy). Předpokladem pro úspěšný vývoj a zvýšení úrovně finanční gramotnosti na základních a středních školách je začlenění všech institucí podílejících se na realizaci finančního vzdělávání a celkové podchycení dané problematiky.

1.2.2

Základní

koncepční

dokument

pro

finanční

vzdělávání

V říjnu roku 2007 byl Ministerstvem financí vydán dokument Strategie finančního vzdělávání jako první strategický koncepční dokument řešící nízkou finanční gramotnost obyvatel České republiky. Jeho cílem je „vytvoření uceleného systému finančního vzdělávání pro zvyšování úrovně finanční gramotnosti v ČR“ 19. V květnu

roku

2010

vytvořilo

Ministerstvo

financí

ČR

ve

spolupráci

s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a Českou národní bankou (dále jen „ČNB“) navazující dokument Národní strategie finančního vzdělávání, která je aktualizovaný a v současnosti používaný strategický dokument. Národní strategie vede ke vzájemné spolupráci státních orgánů, finančních institucí, vzdělávacích institucí, zaměstnavatelů a samotných spotřebitelů. Účelem Národní strategie finančního vzdělávání (dále jen „NSFV“) je předložit společné cíle, obecné principy a prostředky k jejich dosažení. Tak jako původní strategie, i tato si klade za cíl vytvořit takový systém finančního vzdělávání, aby dokázal zvýšit úroveň finanční gramotnosti u nás. Podle NSFV gramotnosti,

19 20

20

je finanční vzdělávání „nástrojem ke zvyšování úrovně finanční

umožňující

občanům

ČR

jako

spotřebitelům

MF. Strategie finančního vzdělávání. Říjen 2007. s. 2. Ministerstvo financí. Národní strategie finančního vzdělávání, 2010 s. 2.

19

adekvátně

pracovat

s informacemi na finančním trhu k zajištění svých potřeb a potřeb své rodiny s ohledem na měnící se životní situace.“

NSFV je rozdělena do šesti hlavních kapitol: I. Význam finančního vzdělávání, současný stav a dosavadní kroky II. Finanční gramotnost jako souhrn potřebných kompetencí III. Priority, principy a dvoupilířová struktura finančního vzdělávání IV. Role klíčových subjektů a koordinace aktivit V. Financování, hodnocení a měření VI. Akční plán

1.2.2.1

Význam

finančního

vzdělávání,

současný

stav

a dosavadní kroky

Nárůst finančních produktů a služeb na trhu a jejich rychlá dostupnost umožňuje občanům okamžité operace se svými peněžními prostředky. Finančně vzdělaný spotřebitel se v aktivním procesu na finančním trhu jeví jako informovaný účastník, který je schopen vybírat z rozsáhlé nabídky a zodpovědně přistupuje k finančnímu zabezpečení sebe a své rodiny. Finančně vzdělaný člověk posiluje českou ekonomiku a vede společnost k ekonomické a finanční stabilitě. V roce 2007 se pod vedením MF uskutečnil průzkum, jehož záměrem bylo zjištění postojů českých občanů k finančnímu vzdělávání a míra potřeby dalšího vzdělávání v této oblasti. Z průzkumu vyšlo najevo, že občané se jako finančně gramotní hodnotí průměrně. Téměř třetina občanů připouští špatnou orientaci především v investičních programech a úvěrových či spořících produktech. Většina dotázaných považuje finanční vzdělávání za důležitou součást vzdělávání jak žáků, tak dospělých. Vzhledem k tomu, že jen čtvrtina respondentů si sestavuje osobní či rodinný rozpočet, přiznali potřebu vzdělávání v tvoření rozpočtů.

20

V této kapitole jsou dále popisovány dokončené či zahájené aktivity, které byly zavedeny v původním dokumentu Strategie finančního vzdělávání. Tomuto akčnímu plánu se budeme věnovat v kapitole 1.2.2.4.

1.2.2.2 Priority a principy finančního vzdělávání

Pokud má být dosaženo komplexního finančního vzdělání všech obyvatel, nesmí být opomíjena žádná skupina obyvatel, některý sektor či oblast vzdělání. I přesto je však účelné zaměřit se více na skupiny, které k finanční negramotnosti inklinují, např. nízkopříjmová skupina obyvatel, starší občané nebo již zadlužené domácnosti. NSFV uvádí 3 priority a 3 principy finančního vzdělávání:

A. První prioritu vzdělávání nalézáme v aktivní účasti na finančním trhu, kde spotřebitel zná svá práva a je schopen je plně využívat v ekonomickém procesu. Tato znalost je podmíněna adekvátní úrovní finanční gramotnosti.

B. Za druhou prioritu je považována prevence proti zadlužování domácností. Česká republika ve srovnání s ostatními vyspělými zeměmi EU sice nedosahuje vysoké zadluženosti, ale alarmující je její dynamika. Zadluženost se projevuje zvyšováním počtu domácností, které nejsou schopny splácet svoje závazky. Tomu nasvědčuje i zvyšující se počet nařízených exekucí a s tím souvisejících osobních bankrotů.21 Řada rodin využívá spotřebitelské úvěry, které představují velkou zátěž především pro sociálně slabší rodiny. Z tohoto důvodu by finančně vzdělaný člověk měl být schopen posoudit, jaká půjčka je výhodná a zda považuje za reálné půjčku dlouhodobě a pravidelně splácet.

C. Třetí priorita se zaměřuje na starší populaci, která je v postproduktivním věku závislá na sociálních dávkách. Na toto zabezpečení státu však není možné spoléhat i do budoucna díky zvyšujícímu se počtu obyvatel důchodového věku a tím sníženému

21

Za rok 2011 bylo vyhlášeno přes 11 tisíc osobních bankrotů, což je 89% nárůst oproti roku 2010. http://www.mesec.cz/aktuality/pocet-osobnich-bankrotu-se-loni-vyrazne-zvysil/

21

toku finančních prostředků do sociálních dávek. Lidé mají být seznámeni s možnostmi dalšího zabezpečení na toto období. •

Princip obecnosti rozvíjí a zvyšuje přehled ve finančních produktech a službách pouze na základní úrovni, tj. v obecné rovině, která nepřipouští propagaci konkrétního produktu.

•

Princip odbornosti zajišťuje odbornost vzdělavatelů ve vzdělávací i finanční oblasti.

•

Princip zacílení (v SBFG také jako princip informovanosti) vymezuje cílové skupiny, pro které jsou určeny konkrétní postupy a programy vzdělávání.

1.2.2.3 Struktura finančního vzdělávání

Proces finančního vzdělávání je postaven na dvou základních pilířích, jimiž je počáteční a další vzdělávání. „Počátečním vzděláváním se rozumí předškolní vzdělávání, základní vzdělávání, střední vzdělávání, vzdělávání v konzervatoři a vyšší odborné vzdělávání uskutečňované podle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a studium v akreditovaných studijních programech uskutečňovaných podle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, vysokými školami nebo jejich součástmi.“22 „Dalším vzděláváním se rozumí vzdělávací aktivity, které nejsou počátečním vzděláváním (bývají označované také jako vzdělávání celoživotní).“23 Implementace finančního vzdělávání do školního procesu je prováděna na základě Standardu finanční gramotnosti. Tyto Standardy jsou postupně zařazovány do rámcových

22 23

Národní strategie finančního vzdělávání. s. 16. Národní strategie finančního vzdělávání. s. 16.

22

vzdělávacích programů24 a dále pak do konkrétních školních vzdělávacích programů. Nedílnou součástí je i vzdělávání pedagogických pracovníků v této oblasti. Další vzdělávání, které je zaměřeno na dospělou populaci, náleží soukromému sektoru, který vytváří pro tuto skupiny různé vzdělávací projekty.

Proces implementace finančního vzdělávání do počátečního vzdělávání:


Vytvoření Standardu finanční gramotnosti pro 1. a 2. stupeň ZŠ, následně Standardu pro střední vzdělání (tento standard odpovídá Standardu finanční gramotnosti dospělého člověka).




Zařazení standardu finanční gramotnosti do RVP pro základní a střední vzdělávání.




Vytvoření metodických doporučení školám, tvorba a realizace ŠVP.




Zařazení témat finančního vzdělávání do vzdělávacích programů jako vzdělání pro pedagogické pracovníky.




Revize Systému budování finanční gramotnosti na ZŠ a SŠ ve shodě s aktuálním vývojem na trhu a potřebami žáků.

1.2.2.4 Plán pro zavedení finanční gramotnosti

Akční plán pokrývá počáteční i další vzdělávání. Zahrnuje však pouze aktivity veřejné správy. Soukromý sektor v plánu není uveden. U jednotlivých bodů plánu se uvádí termín očekávané realizace a instituce, která za realizaci odpovídá. Vzhledem k tomu, že se práce zabývá finančním vzděláváním na základní škole, zaměříme se pouze na plán počátečního vzdělávání:

I.

Vytvoření Standardů finanční gramotnosti (dokončeno).

II.

Vstupní přehled projektů finančního vzdělávání (dokončeno).

24

Nyní jsou SFG rozpracovány do rámcových vzdělávacích programů pro střední odborné a gymnaziální vzdělávání, na implementaci do RVP pro základní vzdělávání se zatím pracuje. Více na http://www.nuov.cz/financni-gramotnost

23

III.

Implementace standardů finanční gramotnosti do rámcových vzdělávacích programů (2007 – 2013 prostřednictvím MŠMT). Metodická doporučení školám a zařazení témat finančního vzdělávání

IV.

do vzdělávacích programů v systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (2008 – 2013 prostřednictvím MŠMT). V.

Mapování projektů finančního vzdělávání, včetně identifikace problémových oblastí a nepokrytých cílových skupin (probíhá průběžně).

VI.

Revize Standardů finanční gramotnosti (2014 dle harmonogramu revizí RVP prostřednictvím MŠMT a spoluprácí s MF a ČNB).

VII.

Revize Systému budování finanční gramotnosti na základních a středních školách (2014 prostřednictvím MŠMT a spoluprácí s MF a ČNB).

VIII.

Revize Národní strategie finančního vzdělávání (2015 prostřednictvím MF a spoluprací s MŠMT a ČNB).

IX.

Zajištění činnosti Pracovní skupiny a řízení jejího Výboru (probíhá průběžně prostřednictvím MF a spoluprací s MŠMT a ČNB).

Standardy FG zatím nebyly zapracovány do RVP ZV, protože v době jejich vzniku byly již RVP schváleny MŠMT a nebylo tak možné je znovu aktualizovat. Tato náprava bude provedena systémem revizí RVP ZV, kdy v prvním možném revizním termínu budou standardy začleněny do těchto programů rámcových programů. I přes nepřítomnost standardů v rámcových programech již mnoho škol začleňuje výuku finanční gramotnosti do svých školních vzdělávacích programů dobrovolně. K výuce jim napomáhají publikace Finanční gramotnost – obsah a příklady z praxe škol a Finanční gramotnost – úlohy a metodika. Tyto příručky jsou určeny především pro 2. stupeň ZŠ a střední školy.25

25

RATHOUSKÁ-GRMELOVÁ, Eva. KLÍNSKÝ, Petr. Vedení školy v praxi, článek Finanční gramotnost. Praha: Raabe, s. r. o., 2010. s. 10-11.

24

1.3 Finanční a ekonomická gramotnost „Finanční gramotnost je soubor znalostí dovedností a hodnotových postojů občana nezbytných k tomu, aby finančně zabezpečil sebe a svou rodinu v současné společnosti a aktivně vystupoval na trhu finančních produktů a služeb. Finančně gramotný občan se orientuje v problematice peněz a cen a je schopen odpovědně spravovat osobní/rodinný rozpočet, včetně správy finančních aktiv a finančních závazků s ohledem na měnící se životní situace.26

Finanční gramotnost obsahuje 3 složky:


Peněžní gramotnost představuje kompetence potřebné pro spravování hotovosti i bezhotovostních financí a nakládání s nimi pomocí běžných účtů a platebních prostředků.




Cenová gramotnost představuje kompetence důležité pro porozumění cenových mechanismů a inflaci.




Rozpočtová gramotnost představuje kompetence nezbytné pro vedení osobního nebo rodinného rozpočtu. Zahrnuje schopnost reagovat na měnící se životní situace v oblasti financí. Rozpočtová gramotnost obsahuje správu finančních aktiv (finance, které vlastníme) a správu finančních závazků (finance, které dlužíme). Předpokladem rozpočtové gramotnosti je schopnost porovnávat a vhodně volit jednotlivé produkty s ohledem na konkrétní životní situace.

Finanční gramotnost Peněžní gramotnost

Cenová gramotností

Rozpočtová gramotnost

Rozpočtová gramotnost Správa finančních aktiv

Správa finančních závazků

Obr. č. 1: Složky finanční gramotnosti Zdroj: Systém budování finanční gramotnosti, s. 8. 26

Systém budování finanční gramotnosti na základních a středních školách. MF, MŠMT, MPO. s. 7.

25

Finanční gramotnost je specializovanou podoblastí ekonomické gramotnosti, která mimo jiné zahrnuje schopnost zajišťování příjmu, zamýšlení se nad důsledky osobních rozhodnutí v závislosti na aktuální i budoucí příjem, orientaci na pracovním i finančním trhu. Za součást ekonomické gramotnosti jsou považovány makroekonomické aspekty a daňová oblast, které se významně podílejí na finančních příjmech jedinců či rodin a mají tak podstatný vliv na tok peněžních prostředků v osobních financích. Makroekonomickými aspekty rozumíme orientaci v základních vztazích ekonomických sektorů a pochopení základních makroekonomických ukazatelů (např. inflace, HDP). Daně jsou propojeny s veškerými příjmy a výdaji jednotlivců i rodin, proto je pochopení daňové problematiky důležitou součástí našeho zodpovědného chování. Ekonomická gramotnost se věnuje pochopení vztahu mezi makroekonomií a mikroekonomií, fungováním trhu práce a následnému rozhodování jedince. Člověk splňující ekonomickou gramotnost se orientuje na poli bankovnictví, investic a úvěrování. Finanční gramotnost tvoří jednu ze složek klíčových kompetencí, tzn. znalosti, dovednost a hodnotové postoje, kterými by měl být člověk vybaven, aby plnohodnotně fungoval ve společnosti. Finanční gramotnost bývá spojována s gramotností numerickou, která se vztahuje především k početním výkonům, dále gramotnost informační, díky níž je jedinec schopen hledat, užívat a vyhodnocovat relevantní informace a gramotnost právní, která napomáhá k orientaci v právech, povinnostech a možnostech pomoci v nahodilých událostech. Rozvojem těchto kompetencí se vytváří a posiluje myšlení ekonomické, politické a právní.

26

1.4 Standardy pro finanční gramotnost „Standardy finanční gramotnosti stanovují ideální úroveň finanční gramotnosti pro různé cílové skupiny, resp. cílový stav finančního vzdělávání pro různé stupně vzdělávání. Tyto standardy jsou následně implementovány do RVP (u počátečního vzdělávání na ZŠ a SŠ) či slouží jako východisko při tvorbě konkrétních vzdělávacích programů a aktivit směřujících k rozvoji a zvyšování úrovně FG žáků a dospělé populace (u dalšího vzdělávání), reps. specifických cílových skupin.“ 27 Standardy FG jsou vytvořeny pro základní a střední vzdělání. Základní vzdělání se rozděluje na 1. a 2. stupeň ZŠ. Je zde definováno učivo a výstupy v daných oblastech. Základní vzdělání je zaměřeno na témata peníze, hospodaření domácnosti a finanční produkty. Standard pro střední školy je obohacen o práva spotřebitele. Učivo o reklamaci a právech spotřebitelů je v rámci základního vzdělávání zakomponováno do tématu hospodaření domácnosti. I přesto, že je práce (především její praktická část) věnována finančnímu vzdělávání na 1. stupni, uvedu standardy i pro 2. stupeň ZŠ. Mnoho informací na sebe navazuje a vzájemně se prolíná. Díky dnešní uspěchané společnosti a kladení vysokých nároků na jedince můžeme předpokládat, že některé části druhostupňového standardu se přesunou na 1. stupeň. Proto zde uvedu kompletní Standard finanční gramotnosti pro základní vzdělávání.

Peníze 1. stupeň ZŠ Učivo •

hotovostní a bezhotovostní forma peněz

•

způsoby placení

•

banka jako správce peněz

Výstupy

27

•

používat peníze v běžných situacích

•

odhadovat a kontrolovat ceny nákupu a vrácení peněz

Systém budování finanční gramotnosti na základních a středních školách. MF, MŠMT, MPO. s. 12-14.

27

2. stupeň Učivo •

nakládání s penězi

•

tvorba ceny

•

inflace

Výstupy •

ukázat vhodné využití odlišných prostředků pro bezhotovostní a hotovostní platby

•

ukázat tvorbu ceny součtem nákladů, zisku a DPH

•

objasnit vliv nabídky a poptávky při tvorbě ceny a způsobené změny

•

popsat vliv inflace na hodnotu peněz

Hospodaření domácností 1. stupeň Učivo •

rozpočet, příjem a výdej domácností

•

nárok na reklamaci

Výstupy •

ukázat, z jakého důvodu není možná realizace všech chtěných výdajů

2. stupeň Učivo •

rozpočet a jeho typy, odlišnosti

•

základní práva spotřebitelů

Výstupy •

sestavit základní rozpočet domácnosti, uvést nejdůležitější příjmy a výdaje a rozlišit, zda jsou stálé nebo jednorázové, zvážit nutnost dílčích výdajů

•

objasnit princip vyrovnaného, schodkového a přebytkového rozpočtu

•

vysvětlit obranu při porušení práva spotřebitele

28

Finanční produkty 1 stupeň Učivo •

úspory

•

půjčky

Výstupy •

vysvětlit proč, kdy a jak spořit a vracet dluhy

2 stupeň Učivo •

služby bank, aktivní a pasivní operace

•

produkty na finančním trhu dostupné pro investování a půjčování

•

pojištění

•

úročení

Výstupy •

uvést příklady použití debetních a platebních karet, vysvětlit jejich omezení

•

uvést a porovnat zacházení s volnými prostředky (spoření, investování, spotřeba)

•

vysvětlit rozdíl mezi přijatými a zaplacenými úroky

•

uvést nejobvyklejší druhy pojištění a navrhnout, v jakých případech je využít

V následujícím textu si částečně přiblížíme odborně-teoretický základ jednotlivých složek finanční gramotnosti podle okruhů ve Standardech finanční gramotnosti (peníze, hospodaření domácností a finanční produkty). Tento základ může sloužit k základní orientaci v dané problematice pro učitele v praxi.

29

1.4.1 Problematika peněz „Peníze nejsou to nejdůležitější v životě, ale zdá se, že ovlivňují všechno, co je důležité!“ (R. T. Kyiosaki)

V rámci

přirozené

dělby

práce

ve

společnosti

peníze

neexistovaly.

V tzv. naturálním hospodářství28 nikdo nepotřeboval nakupovat zboží, protože si každý zajišťoval vlastní obživu sám jen pro vlastní potřebu. Tento typ se nazývá „Robinsonovská ekonomika“. Postupem času se začala vytvářet společenská dělba práce (rozdělení na zemědělce, pastevce, později řemeslníky, obchodníky a nakonec poskytování služeb). Lidé již nebyli schopni zajistit si vše potřebné sami a bylo nutné směňovat svoje výrobky za výrobky či služby ostatních. Nyní mluvíme o naturální směně (barterové). Člověk se stal specializovaným výrobcem a zároveň zůstal univerzálním spotřebitelem. „Specializovaní výrobci již nedokážou vyrobit všechny ekonomické statky, které potřebují ke svému životu. Musí nutně výsledky své specializované činnosti, mají-li uspokojit své různorodé potřeby, vyměňovat s jinými výrobci…V důsledku společenské dělby práce je specializovaný výrobce nucen vyrábět pro ostatní členy společnosti a naopak.“29 I tato směna však nebyla dokonalá, protože ne každý vstupoval na trh se stejným záměrem a obchod tak někdy nebyl možný nebo výhodný. Nastala tak nepřímá směna prostřednictvím „třetího zboží“ (také zbožové peníze, předmincovní platidla nebo komoditní peníze). Nejprve se jednalo o speciálně vyčleněné zboží (např. kožešiny, dobytek, mušle atd.), následně tuto funkci zastávaly drahé kovy (zlato, stříbro) a později z těchto kovů byly raženy peníze, které postupně nahradily mince z běžných kovů a papírové bankovky.30 Peníze můžeme definovat jako aktivum, které je chápáno „jako prostředek při provádění plateb za zboží, služby nebo k úhradě jiných závazků“31. Peníze plní tři základní funkce32: VLČEK, Josef. Ekonomie a ekonomika. Wolters Kluwer Česká republika: Praha, 2009. s. 54. VLČEK, Josef. Ekonomie a ekonomika. Wolters Kluwer Česká republika: Praha, 2009. s. 54-55. 30 ČERNOHORSKÝ, Jan, TEPLÝ, Petr. Základy financí. Praha : GRADA, 2011. s. 31. 31 POLOUČEK, Stanislav a kol. Peníze, banky, finanční trhy. Praha: C. H. Beck, 2009. s 39. 32 DITTRICHOVÁ, Jaroslava, PTATSCHEKOVÁ, Jitka, JINDRA, Vojtěch. Základy financí. 1. vyd. Hradec Králové: GAUDEAMUS, 2010. s. 9 – 10. 28 29

30

a) prostředek směny b) uchovatel hodnoty v podobě nemovitostí, drahých kovů atd. c) zúčtovací jednotka vyjadřující cenu zboží, služeb a pohledávek

1.4.1.1 Hotovostní a bezhotovostní peněžní formy Peníze mají dnes formu hotovostní a bezhotovostní.33 Hotovost neboli mince a bankovky jsou peníze běžně používané při platbách v obchodech, na poště. Jsou to peníze, které máme fyzicky u sebe. Bezhotovostní peníze (nebo také bankovní peníze) jsou vklady na bankovních účtech. Prostřednictvím konta u banky probíhají finanční transakce. Množství peněz na bankovním účtu zjistíme díky pravidelným výpisům nebo aktuálně rozšířenému internetovému bankovnictví. Internetbanking nám umožňuje kontrolovat stav našeho účtu a zároveň zahajovat pravidelné či nahodilé platební operace (trvalý příkaz a jednorázová platba). Placení bývá uskutečňováno hotovostně nebo bezhotovostně. Hotovostní platby upřednostňujeme především při přímém nákupu zboží či služeb. Je nám vystavena faktura (doklad), kterou je důležité uschovat pro případnou reklamaci. Hotovostní platby se pohybují zpravidla v menších částkách, které máme okamžitě k dispozici v peněžence. Jako další formu hotovostního platebního styku používáme poštovní poukázky. Tzv. složenkami zpravidla hradíme elektřinu, plyn, noviny, poplatky za rozhlas či televizi, vodné, odvoz odpadu či poplatky za rozhlas a televizi. Platbu poštovní poukázkou zprostředkovává Česká pošta. Pošta poskytuje také další službu – platbu SIPem, která umožňuje hotovostně, bezhotovostně či jednorázovým příkazem zadat pravidelně se opakující platby za jeden poplatek. Za bezhotovostní platební styk označujeme přesun peněžních prostředků z účtu plátce na účet příjemce prostřednictvím peněžních ústavů (bank). Transakce jsou podmíněny existencí bankovního účtu na základě sepsané smlouvy a uložením vkladů na tento účet. Příkaz k platbě zadáváme písemně přímo na přepážce banky, nebo můžeme

33

Kapitola zpracovaná podle Finanční gramotnost – obsah a příklady z praxe škol. s. 29-35 a Slabikář finanční gramotnosti. s. 156-166.

31

využít některou z forem elektronického bankovnictví – internetbanking nebo GSM banking (zadávání přes mobilní telefon). S pokynem odeslání platby je plátce zpravidla povinen zadat zabezpečovací heslo, bez něhož se transakce nemůže uskutečnit. Heslo bývá bankou zasíláno na mobilní telefon. Z běžného účtu (úrok je zde velmi nízký) je možné prostřednictvím bankomatu možné vybírat hotovost. Všechny tyto úkony spojené s využíváním bankovního účtu jsou však zpoplatněny (vedení účtu, vklady a výběry, transakce a výpisy z účtu). Každý by si měl zjistit, jaké poplatky si banka účtuje a využívat nejvýhodnější (např. elektronické výpisy, které chodí pravidelně na email, jsou levnější než výpisy doručované poštou atd.). Při spočítání všech výhodnějších variant využívání konta je možné ušetřit ročně zajímavou částku. Banky nabízí klientům platební karty, díky kterým je možné platit zboží nebo služby přímo u prodejce. Platební karty můžeme rozdělit na debetní a kreditní.


debetní karta = platební karta, není možné z ní čerpat do mínusu. Znamená to tedy, že s debetní kartou můžeme platit pouze tehdy, pokud máme na účtu dostatek finančních prostředků




kreditní karta – můžeme s ní platit stejně jako s debetní kartou s tím rozdílem, že je možné čerpat do mínusu, tedy do daného limitu. Díky čerpání do mínusu získáváme od banky formu úvěru, kterou musíme splatit do určité doby (je to jakýsi úvěr zdarma, kdy v daném limitu máme bezúročné období). Pokud není částka splacena v daném termínu, naskakují vysoké úroky.

Platební karty nám umožňují pohodlné placení bez peněz v hotovosti. Měli bychom si však spočítat všechny poplatky s tím spojené a kreditní kartu využívat pouze v případech, kdy víme, že peníze splatíme v daném termínu. Dalším rizikem může být odcizení nebo ztráta platebních karet. Internetbanking a výběry z bankomatu představují pro uživatele také velké riziko34, kdy může být karta zneužita získáním dat a přihlašovacích údajů.

34

http://www.mesec.cz/clanky/rizika-platebnich-karet/

32

1.4.1.2 Banka a bankovní systém

Banka je označována jako „finanční zprostředkovatel, jehož hlavní činností je zprostředkování pohybu dočasně volných finančních prostředků mezi jednotlivými ekonomickými subjekty“35. V České republice, stejně jako ve většině zemí s tržní ekonomikou, funguje tzv. dvoustupňový bankovní systém. To znamená existenci jedné centrální banky (I. stupeň, u nás Česká národní banka) a ostatní banky (II. stupeň). Česká národní banka se také nazývá „bankou bank“ (spravuje peníze ostatních bank). Mezi její hlavní funkce patří regulace množství peněz v oběhu a vykonávání dohledu nad ostatními bankami36. Svoboda37 rozlišuje tyto typy bank II. stupně:


obchodní banky




investiční banky




stavební spořitelny




speciální banky

Obchodní banky jako podnikatelské subjekty provádějí 3 typy operací38:


aktivní (poskytují úvěry)




pasivní (přijímají vklady a úvěry)




zprostředkovatelské (převádějí bankovní nebo depozitní peníze na účty a poskytují další související služby)

Obchodní banky usilují zejména o dosažení zisku. Využívají toho, že existuje mnoho subjektů, které nedisponují s dostatkem peněžních prostředků. Tyto prostředky jim mohou poskytnout právě banky. Vstupují tak do pozice věřitele a půjčují těmto subjektům potřebné finanční prostředky. Dlužníci jsou pak nuceni za tyto půjčené peníze zaplatit bance úrok. Na druhé straně banky také přijímají od jiných subjektů vklady, které určitým úrokem těmto vkladatelům zhodnocují. Zisk obchodních bank je v tomto případě tvořen

ČERNOHORSKÝ, Jan, TEPLÝ, Petr. Základy financí. Praha : GRADA, 2011. s. 197. Plní makroekonomickou úlohu monetární politiky. 37 SVOBODA, Martin a kol. Základy financí.Brno: MU ESF, 2009. s. 33 – 36. 38 SOJKA, Milan, KONEČNÝ, Bronislav. Malá encyklopedie moderní ekonomie. s. 65. 35 36

33

především rozdílem mezi přijímanými úroky z poskytnutých úvěrů a vyplácenými úroky z klientských vkladů. Hlavní činností bank je tedy přijímání vkladů a poskytování úvěrů (tzv.

finanční

zprostředkování),

dále

zprostředkovávání

investování,

emitování

bezhotovostních peněz a provádění platebního styku. Investiční banky se specializují na investování do cenných papírů nebo poskytování dlouhodobých úvěrů. Stavební spořitelny přijímají vklady od účastníků stavebního spoření a následně poskytují finanční úvěry těm, kteří splnily předem stanovené podmínky. Součástí stavebního spoření je i poskytování státní podpory ve výši 10% z ročního vkladu. Mezi speciální banky patří např. hypoteční banka (poskytuje hypoteční úvěry, které jsou zajišťovány nemovitostmi), rozvojová banka, zemědělská banka atd.

1.4.1.3 Tvorba cen

Trh39 je místem střetu nabídky a poptávky. Poptávka vyjadřuje množství zboží a služeb, které na trhu zákazníci kupují, nabídka naopak vyjadřuje množství zboží a služeb, kterou za určitou cenu prodávají výrobci. Čím větší je cena, tím více je množství nabízeného zboží od výrobců. Čím vyšší je cena, tím méně je po zboží poptávka. Na trhu můžeme zaznamenat ne příliš častou rovnováhu trhu, kdy nevzniká ani přebytek ani nedostatek. Cena takového zboží je označována jako rovnovážná. „Cena znamená peněžní vyjádření hodnoty výrobku pro zákazníky, ovlivňuje poptávku, vytváří příjmy firmy. Měla by být pružná, firmy ji musí přizpůsobovat aktuální situaci na trhu. Cena by měla dlouhodobě zabezpečovat návratnost investic, dostatečnou tvorbu zisku, úhradu nákladů na výzkum a vývoj nového výrobku, podnikatelská rizika apod. Proto je stanovení správné ceny za výrobek pro firmu nesmírně důležité a zároveň obtížné.“40

39

Trh statků a služeb – střet prodávajících a kupujících. Slabikář finanční gramotnosti. Učebnice základních 7 modulů finanční gramotnosti. 2. vyd. Praha : COFET. s. 247-254.

40

34

Obecně je známo, že čím více distributorů se podílí na dovozu a následném prodeji, tím větší je konečná cena u spotřebitele.

CELKOVÁ NÁKLADOVÁ CENA

náklady

zisk

náklady

zisk

náklady

zisk

výrobce

výrobce

velkoobchodu

velkoobchodu

maloobchodu

maloobchodu

Graf č. 2: Celková nákladová cena výrobku pro spotřebitele. Zdroj: Slabikář finanční gramotnosti, s. 248.

Cenu je možné stanovit na základě dvou způsobů – nákladový a marketingový přístup. Nákladový přístup znamená, že se do kalkulací nákladů promítnou všechny náklady spojené s výrobou a prodejem zboží či služby (materiál, mzdy, opotřebení majetku, provozní náklady – elektřina, topení, telefon, nájem). Dále zahrneme vlastní zisky a připočteme DPH (daň z přidané hodnoty). Sečtením všech těchto položek dostaneme prodejní cenu výrobku či služby, tzn. cena = náklady + zisk + DPH. Marketingovým přístupem stanovíme cenu podle konkurenčních cen nebo podle poptávky na trhu prostřednictvím zákazníků (ankety, dotazníky, kdy se hodnotí výrobek a zjišťuje se jeho přijatelná cena). Cena se tvoří obvykle kombinací obou způsobů. Ceny stejných výrobků či služeb se někdy mohou výrazně lišit. Mnoho výrobků má stanovenou vyšší cenu v době jejího nejvyššího odbytu, tedy v sezónních měsících daného produktu. Naopak menší finanční prostředky vynaložíme za výrobky nakoupené ve větších marketech, pokud jsme stálými zákazníky nebo nakupujeme ve výprodejových akcích. Za výhodnější nákupy se považují tzv. balíčky, za které zaplatíme méně, než kdybychom si jednotlivé zboží zakoupili zvlášť. Obchodníci s oblibou upravují ceny tak, aby končily číslem 9 a tím vypadal výrobek levněji (např. 999 Kč vypadá méně než 1 000 Kč). Mnoho obchodníků uvádí cenu bez DPH41. Lákadlem na nižší cenu jsou letákové akce, kdy

41

Od 1.1.2012 je snížená sazba DPH 14%, základní sazba 20%.

35

se prodejce snaží zákazníky přitáhnout na nižší cenu. Tato letáková cena může být však vyšší než běžná cena výrobku. Cena by měla být přijatelná jak pro zákazníky, kteří chtějí zakoupit produkty za co nejnižší cena, stejně tak jako pro prodejce, kteří chtějí za prodej zboží či služby dosáhnout co nejvyššího zisku.

1.4.1.4 Peníze jako součást dětského světa

Pokud se v rodině mluví o penězích, výdajích či problémech s financemi souvisejícími, rodiče většinou odhání svoje děti pryč. Nejen že se s dětmi o penězích bavit nechceme, dokonce to nepovažujeme za důležité a přínosné. To můžeme považovat za velký problém. Pokud nebudeme dětem ukazovat, že peníze a nakládání s nimi patří mezi nedílnou součást běžného života, těžko pak samy v dospělosti budou schopni s financemi nakládat tak, aby peníze pracovaly pro ně. Podle Ladianové42 si děti vytvoří představu o výdělku, bohatství, zisku a úsporách až po 10. roce. I přesto Filip43 uvádí, že by se mělo začít s výchovou v otázce peněz již od útlého věku. Představy a výchova o penězích dětí mladšího školního věku jsou upraveny podle výše uvedených autorů:

3 – 5 let Děti předškolního věku si nedokážou přesně představit, co peníze znamenají. Postrádají logické uvažování o příčinách a následcích. Nákup v obchodě chápou jako určitý rituál, kdy se rodičům za jednu bankovku dostane zpět hromada mincí a ještě mají nakoupeno. Děti neřeší, kde se peníze vzaly, jak probíhá jejich koloběh. Skutečnost, že peněženka obsahuje vždy určitý obnos, pokládají za samozřejmost. S dětmi bychom měli hrát na obchod, kdy jako názornost používáme dětské peníze. V obchodě bychom si měli ukazovat cenu zboží a porovnávat ji s podobným zbožím. Děti by se měly postupně učit rozeznávat, co je důležité a co nutně nepotřebují. I ve věku, kdy

42 43

LANIADO, Nessia. Děti a peníze. Praha : Portál, 2002. s. 59 – 64. FILIP, Miloš. Dětské finance. http://www.financnivzdelavani.cz/data/articles/down_33.pdf

36

děti dostatečně nechápou hodnotu peněz, považujeme za důležité učit děti spořit si. S pomocí pokladničky a následného šetření mohou děti dosáhnout na vytouženou hračku či věc, kterou by si jen tak koupit nemohly. Můžeme nechat dítě zaplatit menší nákup nebo jej nechat, aby si samo vybralo zboží dle svého uvážení.

6 – 7 let V tomto věku děti začínají rozlišovat výši částek s ohledem na jejich velikosti nebo počet nul vytištěných na bankovkách. Zatím však nejsou schopny s velkou přesností určit cenu určitého výrobku (př. za 100 Kč si koupím čokoládu, ale auto ne, na auto potřebuji alespoň 1 000 Kč). Děti již vnímají, že peníze, které vynaložíme na nákupy různých věcí, dostávají rodiče za odvedenou práci. Zisk, který potřebují obchodníci ke své existenci, a jeho tvorba je však zatím velkou neznámou. Banka je chápána jako instituce, která hlídá peníze, které se „nevlezou do peněženky“. S dítětem můžeme debatovat o výdajích, seznámit je s cenami za jídlo, oblečení, elektřinu, telefonování, jízdenky nebo zábavu. Dítě by mělo vědět, že z tisícikoruny, kterou dostane rodič za den v práci, zaplatí státu určitou část na daních. Dítě by také mělo vnímat, kolik práce se za jednu tisícikorunu musí udělat.

8 – 9 let Schopnost spočítat si peníze umožňuje dětem pochopení používání peněz při nákupu a prodeji. Neznají ale souvislost mezi vklady a půjčkami. Děti v tomto věku by již měly být schopny rozlišovat postradatelné a nepostradatelné výdaje. Na základě pravidelného kapesného se naučí základy spoření. Dítě již může samo dělat denní nákup podle nákupního seznamu.

10 a více let Děti už vnímají, jak se tvoří cena zboží s ohledem na započítání materiálu, mezd a zisku. Kolem desátého roku můžeme dítěti založit bankovní účet, ze kterého může omezeně vybírat a vkládat. V tomto období je možné učit děti základy o investování, jeho výhody a rizika.

37

Filip44 uvádí tři rodinné cíle, které jsou pro lidi ve vyspělých zemích prioritou: 1. Vzdělávání vašich dětí. 2. Finanční zajištění vaší rodiny proti nepředvídaným událostem. 3. Zabezpečení spokojeného stáří.

Za nejdůležitější tedy M. Filip považuje kvalitní a co možná nejvyšší vzdělání potomků, které může ovlivnit jejich finanční zajištění v budoucnu. Pokud se budou chovat rodiče jako finančně nezodpovědní, tento vzorec budou kopírovat i jejich děti. Je tedy důležité, aby šli rodiče v tomto směru svým dětem příkladem. Základem je ukázat jim správnou cestu k tomu, aby se naučili peníze vydělávat, správně je utratit, ušetřit a investovat, kdy a za jakých okolností si půjčovat. Očekávaným výsledkem pak bude finanční stabilita v rodině a klidné stáří.

1.4.2 Problematika hospodaření domácností Pro správné fungování hospodaření domácnosti45 je důležité sestavit si rodinný rozpočet. „Rozpočet je souhrn příjmů a výdajů jedince či celé domácnosti za určité období.“46 Rozlišujeme 3 typy rozpočtu:


přebytkový – příjmy převyšují výdaje




deficitní (schodkový) – výdaje převyšují příjmy




vyrovnaný – příjmy se rovnají výdajům

Osobní rozpočet má dva protipóly. Na jedné straně stojí příjmy, na druhé výdaje. Za příjmy označujeme finanční prostředky, které máme v daný čas k dispozici. Za

příjmy

pravidelné

považujeme

platy,

sociální

dávky

(podpora

v nezaměstnanosti, přídavky), příjmy z pronájmu. Příjmy v daném měsíci můžou být i mimořádné, např. dědictví, prodej.

44

FILIP, Miloš. Dětské finance. http://www.financnivzdelavani.cz/data/articles/down_33.pdf Kapitola zpracovaná podle: Slabikář finanční gramotnosti. s. 308-313. 46 Slabikář finanční gramotnosti. s. 308. 45

38

Výdaje se chápou jako finanční prostředky, které jsou vynaloženy na chod domácnosti, obživu, ošacení, bydlení, další pravidelné výdaje. Výdaje můžeme rozdělit do několika kategorií:


výdaje spojené s bydlením – nájem, údržba domu, voda, topení, energie, internet, telefon




výdaje spojené s běžnou spotřebou – strava, oblečení, jízdné, pohonné hmoty




výdaje na ochranu majetku a spoření – pojištění a spoření




zbytné výdaje – zábava, sport, kroužky, tisk, dovolená, dárky




dluhy – úvěry, hypotéky, leasing a další půjčky




nepředpokládané výdaje – finanční rezerva pro nečekaný výdaj (např. rozbitý elektrospotřebič, vyšší jednorázová finanční částka na aktuální potřebu)

Prvním krokem k sestavení rodinného rozpočtu je analyzování příjmů a výdajů domácnosti. Při sestavování je nutné rozlišovat zbytné a nezbytné výdaje. Nezbytné výdaje se nedají omezit, ale zbytné je možno v případě nutnosti výrazně snížit (menší spotřeba jídla, odepření kina či zahraniční dovolené). Velká část výdajů, které bychom mohli omezit, bývá realizována především při nakupování v hypermarketech. Smrčka47 uvádí některá doporučení, jak se takovýmto výdajům vyhnout: sestavit si nákupní seznam, určit si předběžný limit, který nepřekročíme, příliš nevěřit slevám a některým reklamám v obchodech, při ušetření odolat a tyto peníze opět nesmyslně neutratit. Důležité je co nejpodrobněji sestavit rozvahu příjmů a výdajů a zmapovat tak rodinnou finanční situaci. Při sestavení rodinného rozpočtu se rodina lépe orientuje ve svém finančním portfoliu a na jeho základě je schopna lépe plánovat náklady na příští období. Každá rodina by se měla snažit eliminovat svoje výdaje a zvyšovat příjmy (např. prostřednictvím investování, zhodnocováním). Správným krokem k finanční svobodě je získávání pasivních příjmů, tzn. finančních prostředků, které nám přichází, aniž bychom pro to museli něco udělat (nájmy, dividendy atd.).

47

SMRČKA, Luboš. Osobní a rodinné finance : (svět rodinných financí - jak spořit a rozmnožovat majetek). 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2007. s. 63.

39

Pro orientaci ve svých peněžních prostředích pomůže tzv. finanční plánování48. Toto plánování řeší důvody, proč chceme spořit, jaké máme možnosti vlastní nebo s využitím finančního trhu. Následuje výběr nejvhodnější varianty. Finanční plánování vede k ujasnění představy, jak si na tom po finanční stránce stojíme. „Cílem osobního finančního plánu je vytvoření rovnováhy mezi našimi budoucími finančními cíly a současnými očekávanými zdroji a následně nalezení nejefektivnější cesty k dosažení těchto cílů, která vychází z možností, která nám poskytuje finanční trh.“49

Základním krokem pro finanční plánování je již výše zmiňovaná analýza. Analýzou se v tomto směru rozumí určení cíle, kterého bychom chtěli dosáhnout (postavit dům, koupit auto…). Určený cíl je tedy záměr, který předpokládáme. Na druhé straně však stojí možnosti, které představují příjmy a výdaje, náš majetek a závazky. Po důsledné analýze, která zahrnuje i rizika, která mohou cíl ohrozit, následuje plán. V procesu plánování bereme v úvahu stabilizaci stávající životní úrovně, postupně spoříme a investujeme do vhodných finanční a pojistných produktů a nakonec k dosažení cíle využíváme cizí zdroje (úvěry atd.). V této fázi postupně dochází k realizaci, kterou finanční plán postupně naplňujeme a začínáme pravidelně zasílat finanční částky pro vytváření rezervy nebo splácení závazků. Poslední fáze – revize – předpokládá kontrolu finančního plánu. Pokud dochází ke komplikacím (nižší výnosy, zvýšení úroků), přistupujeme k upřesnění či změně cílů, které se odrazí v původním plánu. Tímto krokem začíná celé finanční plánování od začátku. K revizi by mělo docházet pravidelně, aby se předešlo možným nesrovnalostem nebo ohrožení cílů včas. Filip uvádí, že naše „osobní investice by měly představovat předem promyšlené, kalkulované sázky na riziko. Ke svým osobním financím a investičnímu riziku bychom se měli chovat jako bankéři. Ti také pečlivě zvažují a odhadují riziko, než se pustí do úvěrového či investičního obchodu.“50

48

SYROVÝ, Petr a Martin NOVOTNÝ. Osobní a rodinné finance. s. 10 – 15. SYROVÝ, Petr a Martin NOVOTNÝ. Osobní a rodinné finance. s. 10. 50 FILIP, Miloš. Osobní a rodinné bohatství :jak chytře investovat. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2006. s. 81. 49

40

G. S. Clason51 předkládá sedm zásad, kterými by se měl řídit každý člověk, který chce zvýšit svůj příjem: 1. Začít ukládat Nejdůležitější myšlenka nám zadává odložit si 10% ze svého příjmu stranou hned, jakmile jej obdržíme. 2. Kontrolovat výdaje Ostatní příjmy, které zbudou z odečtení deseti procent, bychom měli kontrolovat. Jako první zaplatíme nezbytné výdaje a následně ostatní dle možností. 3. Zvětšovat příjem Když se odložené peníze začínají hromadit, nenechme je ztrácet svoji hodnotu a investujme je. 4. Zabezpečit majetek před ztrátou Toto pravidlo velmi úzce souvisí s pravidlem třetím. Pokud jsme již schopni investovat určitou sumu, ukládejme ji do produktů, které nám přinesou slušný zisk podložený jistotou. 5. Výhodně investovat do bydlení Nájemník odevzdá velkou část svého platu nájemci. Byt, ve kterém žije i za několik desítek let, kdy poctivě platí a nájemné se v časové přímce navyšuje, za tu dobu stále nevlastní. Všechny finanční prostředky „investované“ do bydlení po výpovědi smlouvy o nájemném rázem jakoby vyhodil z okna. Z tohoto důvodu je výhodnější těmito penězi splácet půjčku – úvěr na bydlení a získat tak za stejné peníze vlastní bydlení. 6. Zajistit si důchod na stáří To, co je běžné v mnoha vyspělých státech světa – odkládat si v produktivním věku na důchod, tedy na období, kdy nebudou takové příjmy, na jaké byl člověk po celý život zvyklý. Spořením na poproduktivní věk si tak zajistíme životní standard. 7. Zvyšovat svou výdělečnou schopnost Myslíme tím především vyvarovat se zadlužování, vzdělávat se po celý život a zlepšovat si tak kvalifikaci, být odborníkem a specialistou ve svém oboru. Díky soustavnému vzdělávání, flexibilitě, schopnosti získávat nové vědomosti a dovednosti máme předpoklad k tomu, abychom zlepšili svou finanční situaci.

51

CLASON, Georgie Samuel. Nejbohatší muž v Babylóně. Praha : Pragma, 1996. s. 29 – 46.

41

1.4.2.1 Reklama v persvazivní funkci

„Žijeme ve světě reklamy, ve světě, který vytvořil dojem, že ke štěstí jsou potřeba věci, pochutiny, či nápoje té správné značky. Kde ten, kdo nemá správný telefon, nemá ani přátele. A tak dále. Výrobci potřebují udržet zbytečnou spotřebu, protože pro ně znamená značný díl jejich tržeb.“52 Reklama ovlivňuje náš život ve společnosti i v hospodářském procesu jednotlivců a rodin. Přestože není zahrnuta v obsahu Standardů pro základní vzdělání, můžeme ji v této oblasti považovat za velmi důležitou. Protože reklama ovlivňuje naše rozhodování v oblasti hospodářském a i finančním, byla zahrnuta i do odborně-teoretického základu. V dnešní

době

nás

provází

reklamy na

každém

kroku,

aniž

bychom

si to uvědomovali. Obchodníci se snaží ukrojit si na trhu co největší podíl, a proto vkládají do reklamy nemalé peníze. Prostřednictvím reklamy se snaží potenciálního zákazníka upozornit na výrobek a vrýt jej do jeho povědomí. Reklama má zákazníka informovat o zboží, které se vyskytuje na trhu a přesvědčit ho k zakoupení tohoto výrobku. Za reklamu můžeme považovat „jakékoli veřejné oznámení činěné za úhradu, jehož cílem je propagovat prodej, nákup nebo nájem určitého produktu nebo určité služby, podpořit určitou věc nebo myšlenku či vyvolat jiný účinek požadovaný zadavatelem reklamy.“53

Typy reklamy:


Tisk – do psané reklamy se zařazují noviny, časopisy nebo odborné časopisy. Pro prodejce je forma takové reklamy cenově dostupná, avšak účinnost není zaručena.




Televizní reklama – zřejmě nejúčinnější forma reklamy, jíž je zasažen nejvyšší počet populace. Reklama se vysílá opakovaně a zachovává trvalý dojem. Prostřednictvím televizní obrazovky k divákovi pronikají hlasy, hudba, barvy a pokud je natočená zajímavě a působivě, je zaručené, že si diváci předváděný výrobek zakoupí.

52

SMRČKA, Luboš. Osobní a rodinné finance : (svět rodinných financí - jak spořit a rozmnožovat majetek). 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2007. s. 60. 53 MIČIENKA, Marek, JIRÁK, Jan. Základy mediální výchovy. Portál: Praha, 2007. s. 288.

42




Rozhlasová reklama – úspěšnost prodeje je umocněna zacílením na určitý region nebo skupinu posluchačů.




Venkovní reklama – mezi ni patří pevné plakáty, billboardy, plakáty na automobilech, elektrické nebo neonové nápisy.




Oběživo – tištěné materiály jako letáky, dopisy, brožury a katalogy jsou doručovány přímo do schránek.




Internet – nejrozšířenější reklama na dnešním trhu, která působí zvukově i obrazově.

Reklama si klade za úkol oslovit potenciální zákazníky a donutit je k zakoupení určitého výrobku. V reklamě se dozvíme o výrobku pouze ty informace, které by nás měli přesvědčit o jeho zakoupení, negativní stránky nejsou zmíněny. Uvědomělý spotřebitel by se měl před zakoupením reklamovaného výrobku lépe informovat a propočítat, jakou cenu za zboží nebo službu opravdu zaplatí (např. možnost půjčky již od 8% úroku nemusí znamenat, že opravdu zaplatím navíc pouze 8% ze zapůjčené částky).

1.4.2.2 Obrana spotřebitele

Obrana spotřebitele jako méně informovaného účastníka na trhu vede stát k regulatorním opatřením. Čím více produktů trh nabízí, tím větší riziko pro spotřebitele nastává. Regulačními zásahy se snaží omezit nekalé obchodní praktiky a slouží také jako prevence proti sociálnímu úpadků těch, kteří nejsou schopni dostát závazkům. Dvořáková54 uvádí následující nástroje ochrany spotřebitelů:


Regulují vstup osob prodávajících a sjednávajících finanční produkty. Prodejci musí splňovat podmínky odborné způsobilosti či dalšího vzdělávání, jsou zde vymezeny přesné činnosti a podmínky pro obchodování.

54

DVOŘÁKOVÁ, Zuzana, SMRČKA, Luboš a kol. Finanční vzdělávání pro střední školy : se sbírkou řešeních příkladů na CD. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2011. s. 264-283.

43




Evidují zprostředkovatele a další osoby podílející se prodeji finančních produktů. Seznamy jsou veřejnosti přístupné prostřednictvím internetových stránek.




Regulují obsahy smluv finančních produktů a služeb.




Definují pravidla při jednání se spotřebitelem, kdy prodejce plní informační povinnost vůči kupujícímu, získává od něj potřebné informace a na základě zjištěných potřeb doporučuje nejvhodnější produkt s jeho následným poskytnutím.




Regulují

možnosti

změny

či

ukončení

smluvních

vztahů

v případě,

že je smlouva již uzavřená. Definuje možnosti a podmínky při výpovědi.


Reguluje úkony při řešení spotřebitelských sporů mezi finanční institucí a spotřebitelem.




Omezuje

cenu

finanční

služby mezi

niž

patří

např.

úroky,

odměny

pro zprostředkovatele, různé poplatky a další náklady.


Kontroluje, dohlíží a provádí dozor nad dodržováním povinností vyplývajících ze zákona, ukládá pokuty a odebírá licence pro zprostředkování dalšího obchodu.




Soustavou garancí a záruk

je umožněno klientům získat zpět své vložené

prostředky v případě, že by se finanční instituce dostaly do platební neschopnosti.


Poskytují informace a provádí bezplatné právní poradenství.




Provádějí finanční vzdělávání.




Zajišťují ochranu osobních údajů.

Na ochraně spotřebitele se podílí především stát, spotřebitelská sdružení a poradenská centra. Právní úprava

zachycuje postavení spotřebitele vůči prodejci

finančních produktů jako nevýhodné a odborně neinformované. Proto byly vytvořeny normy a předpisy, které upravují jednání mezi spotřebiteli a prodejci. Mezi významné zákony týkající se spotřebitelů patří zákon o ochraně spotřebitele, o ochraně osobních údajů, obchodní a občanský zákoník, zákon o pojistné smlouvě, pojišťovacích zprostředkovatelích, o spotřebitelských úvěrech, bankách atd. Spotřebitel má právo na bezpečnost (prodejce musí garantovat bezpečné a zdravotně nezávadné zboží), informace o výrobku nebo službě (označení vlastnosti zboží, ceny, bezpečnostní zásady), informace o podmínkách reklamace či vrácení zboží (záruka spotřebního zboží trvá 24 měsíců, reklamace se vyřizuje do 30 dní) a právo

44

na rozmyšlenou při sjednávání smluv mimo provozovnu dodavatele (běžně 14 dní, při opomenutí informací 3 měsíce). 55

1.4.3 Problematika finančních produktů Finanční produkty je možné využívat proto, aby nám přinesly nějaký zisk. Úspory, tj. finanční prostředky, které jsme neutratili, můžeme

investovat a zvýšit tak jejich

hodnotu. Mnoho lidí uchovává peníze tzv. pod polštářem, kde ztrácí svoji hodnotu nebo na běžných účtech, které nám přináší výnos nižší než zaplacené poplatky. Produkty, do kterých svoje finance vkládáme, by nám měly přinášet zisk, jistotu, likviditu (dostupnost) a disponibilitu (nakládání s nimi, změny). Volné prostředky můžeme použít na spoření (jistota s průměrným výnosem), pojištění (jistota v případě nahodilých událostí) nebo je investovat (riziko s vysokým výnosem). Naopak, pokud nám finanční prostředky chybí, je možné je získat prostřednictvím různých úvěrů a půjček. Dle Slabikáře finanční gramotnosti56 můžeme svoje finance zúročit takto:




SPOŘENÍ

Stavební spoření Stavební spoření je druh spoření, kdy účastník vkládá na účet stavební spořitelny svoje volné prostředky. V průběhu spoření získává účastník od státu prostřednictvím stavebního spoření státní příspěvek.57 Smlouva trvá minimálně 6 let, účastníkem může být občan ČR nebo EU (a další podmínky pro cizince) s přiděleným rodným číslem. Aby účastník získal státní podporu, musí peníze ležet na účtu stavební spořitelny alespoň 1 den

55

Finanční gramotnost – obsah a příklady z praxe škol. s. 88-99. Slabikář finanční gramotnosti. Učebnice základních 7 modulů finanční gramotnosti. 2. vyd. Praha : COFET, a. s., 2011. s. 170-219. 57 Na smlouvy uzavřené do konce roku 2003 byl státní příspěvek 25%, max. 4 500 Kč na 18 000 Kč, od roku 2004 15%, tj. max. 3 000 Kč na částku 20 000 Kč a nyní stavební spoření nabízí 10% státní příspěvek, tj. max. 2 000 Kč z celkového vkladu 20 000 Kč. 56

45

v daném roce. Stavební spoření si účastník zakládá zpravidla za účelem získání úvěru. Produkt stavební spoření je zhodnocen 2 – 3%. Termínovaný vklad Termínovaný vklad je produkt s výhodným úročením. Během spořící doby však vklady nejsou přístupné. Výběr částky před výpovědní lhůtou je trestán sankcemi. Je možné zvolit fixní úrok (neměnný), nebo pohyblivý, který se váže na aktuální úrokové sazby. Spořící účet Spořící účet se nachází na pomezí běžného účtu a termínovaných vkladů. Vklad se úročí vyšším úrokem a peněžní prostředky jsou k dispozici v krátké době. Vkladní knížka Klientovi banky je vydána knížka na jméno s výpovědní lhůtou či bez výpovědní lhůty. Provoz vkladních knížek je minimálně nákladný, avšak vkladní knížka neumožní platbu SIPem nebo platební kartou a vklady se úročí jednou ročně. Penzijní připojištění Spoření na důchod, které je podporováno ze strany státu tak jako stavební spoření. Penzijní připojištění si uzavírá účastník starší 18 let. Na vklady účastníka jsou poskytovány státní příspěvky v maximální výši 150 Kč/měsíc. Penzijní připojištění je podporováno také zaměstnavateli, kteří můžou zaměstnanci přispívat maximální částkou 24 000 Kč ročně (příspěvky nejsou zdaněny a neodvádí se z nich zdravotní ani sociální pojištění). Účastník penzijního připojištění má za splnění určitých podmínek nárok na starobní (účastník má

60 let, naspořených 60 měsíců a může vybrat vše), výsluhovou (účastník

má naspořených 180 měsíců, může vybrat 50% z celkového kapitálu) a invalidní penzi (odspořeno 36 měsíců a účastníkem je plný invalidní důchodce). Prostřednictvím penzijního připojištění si klient spoří s výpomocí od státu, má garanci ve formě zákonů a v případě smrti účastníka získává peněžní prostředky oprávněná osoba. Vzhledem

k demografickým

změnám

ve

společnosti,

kdy

se

očekává,

že za 40 – 50 let dojde k poklesu produktivních osob a lidí důchodového věku bude dvojnásobně více, považuje stát za důležité, aby si lidé odkládali více peněz na toto období. Proto přistupují k významným reformám pro Českou republiku jako jsou penzijní a důchodová reforma. Tabulka níže nám ukazuje, jakým způsobem stát nabádá občany k tomu, aby si více spořili. 46

Měsíční příspěvek účastníka

Aktuální státní příspěvky

Státní příspěvky penzijní reformě (1.1.2013)

100 Kč

50 Kč

0 Kč

200 Kč

90 Kč

0 Kč

300 Kč

120 Kč

90 Kč

400 Kč

140 Kč

110 Kč

500 Kč

150 Kč

130 Kč

600 Kč

150 Kč

150 Kč

700 Kč

150 Kč

170 Kč

800 Kč

150 Kč

190 Kč

900 Kč

150 Kč

210 Kč

1 000 Kč

150 Kč

230 Kč

1 800 Kč

2 760 Kč

Maximální roční státní příspěvek

Tabulka č. 1: Státní příspěvky v penzijním připojištění před a po penzijní reformě. Zdroj: Vlastní zpracování.




POJIŠTĚNÍ

„Pojištění je vědomé vytváření finanční rezervy sloužící k úhradě potřeb nebo škod, které vzniknou pojištěným z nahodilých událostí (nahodilých jevů, které nesmí mít pravděpodobnost výskytu 1, tzn. nesmí se jednat o jev jistý). Tato rezerva se vytváří z prostředků pojištěných subjektů, tedy z pojistného, které je cenou za poskytované služby nebo též cenou za převzetí rizika.“58 Hlavním smyslem pojištění je tedy kompenzace újmy na zdraví (v případě úrazu a následné invalidity si za prostředky z životního pojištění může poškozený upravit bydlení na bezbariérové, to by za invalidní důchod nedokázal) nebo ochrana před poškozením majetku (živelné pohromy, krádež, vandalismus atd.).

58

Slabikář finanční gramotnosti. Učebnice základních 7 modulů finanční gramotnosti. 2. vyd. Praha : COFET, a. s., 2011. s. 187.

47

Pojištění lze rozdělit podle mnoha kritérií. Uvedeme následující: 1. zákonné

- např. sociální a zdravotní pojištění

2. smluvní

- povinné – např. povinné ručení - dobrovolné – např. životní a úrazové pojištění, nemovitostí nebo domácnosti

POJIŠTĚNÍ

neživotní

majetkové

životní

odpovědnostní

rizikové

rezervotvorné

kapitálové

investiční

Graf č. 3: Rozdělení typů pojištění Zdroj: Slabikář finanční gramotnosti, s. 248.

Při stanovení pojistné částky stanovujeme adekvátní, dostatečnou výši pojistného. Mnoho klientů tvrdí, že je řádně pojištěno, avšak po pojistné události zjistí, že vyplacená částka mnohdy nestačí. To platí zpravidla u nemovitostí, kdy jsou pojištěny několik let a pojistná částka se nemění (př. 1 - dům v hodnotě 2 500 000 Kč je pojištěn na 800 000 Kč, př. 2 - živitel rodiny s dvěma dětmi a úvěrem je pojištěn na smrt částkou 150 000 Kč). Na základě podpojištění a následné pojistné události je pravděpodobné, že se rodina dostane do finančních potíží a můžou tak spadnout do propasti dluhů.




INVESTOVÁNÍ

Na finančním trhu se obchoduje s cennými papíry, mezi které patří např. akcie, podílové listy, dluhopisy, státní pokladniční poukázky atd. Investice představuje riziko s vysokým výnosem a určitou likviditou. Na trhu nenajdeme investici, která by přinesla nejvíce výnosu a přitom by zajišťovala nejvyšší bezpečnost s nejvyšší likviditou. Výnosu dosáhneme zpravidla dlouhodobým investováním a diverzifikací portfolia (rozložením aktiv do různých produktů na trhu).

48

Finanční trh můžeme rozdělit následovně:

FINANČNÍ TRHY peněžní trh

krátkodobé cenné

kapitálový trh

dlouhodobé cenné

krátkodobé úvěry

papíry

dlouhodobé úvěry

papíry

Graf č. 4: Dělení finančního trhu Zdroj: POLOUČEK, Stanislav a kol. Peníze, banky, finanční trhy.




SPOTŘEBITELSKÝ ÚVĚR

Spotřebitelský úvěr je v dnešní konzumní společnosti považován za nejoblíbenější. Rychlá dostupnost peněz na cokoli bez potvrzování příjmů umožňuje spotřebitelům rychlé a nesmyslné utrácení za věci, které nejsou nezbytně důležité. Spotřební úvěry poskytují většinou nebankovní instituce, které se řídí vlastními pravidly. Tyto úvěry jsou pro spotřebitele nevýhodné především ve výši jejich úroků. Patří k nejdražším formám půjčky a právě díky těmto nevýhodným úvěrům se neinformovaní účastníci trhu snadno dostávají do finančních problémů. Spotřebitelský úvěr poskytovaný bankou provází delší vyřizování a vyšší požadavky na doklady a potvrzení příjmů. I přesto nepovažujeme spotřebitelský úvěr od banky za výhodný.




HYPOTÉKA

Hypotéku je možné použít na nákup nemovitostí, výstavby nemovitosti, rekonstrukce či refinancování nevýhodných úvěrů. Splácení hypotéky se pohybuje v rozmezí 5 – 40 let a při sepsání hypotečního úvěru klient zajišťuje úvěr prostřednictvím nemovitosti. Při splácení nebo ukončení hypotéky by si měli dlužníci hlídat tzv. fixaci. Jedině na konci fixačního období může klient zaplatit mimořádnou splátku nebo hypotéku doplatit bez vysokých sankcí. Neúčelový hypoteční úvěr, tzv. americká hypotéka, nabízí zapůjčení finančních prostředků na jakékoli účely. 49




ÚVĚR ZE STAVEBNÍHO SPOŘENÍ

Úvěr ze stavebního spoření je financován vklady účastníků, kteří si svoje vklady zhodnocují. Je to standardní schéma toku peněžních prostředků, kdy na jedné straně svoje peníze zhodnocuje za co nejvyšší úrok, banka (stavební spořitelna) tyto peníze propůjčuje za daný úrok. Výší úvěru si klient zvolí cílovou částkou při sepsání smlouvy. Úroková sazba se pohybuje již od hranice 3% p. a. Výhodou oproti hypotéce je, že tento úrok máme po celou dobu splácení. Za určitých podmínek (naspořená částka, délka trvání smlouvy, hodnotící číslo, zajištění, bonita) si klient

od spořitelny půjčí úvěr na bydlení

či rekonstrukci. Pokud klient prozatím nesplní všechny požadavky (především hodnotící číslo, délku trvání smlouvy a naspořenou částku), získává překlenovací úvěr, který po splnění výše uvedených podmínek přechází do výhodnějšího úvěru ze stavebního spoření.




LEASING

„Finanční leasing je dlouhodobý pronájem, po jehož skončení si věc (majetek) odkupuje do vlastnictví nájemce. Na finanční leasing se specializují leasingové společnosti, které příslušný předmět koupí od výrobce nebo obchodníka a pak ho pronajmou zájemci. Zákazníci zpravidla při zahájení leasingu zaplatí první, vyšší splátku a poté pravidelně (nejčastěji měsíčně) hradí leasingové splátky. Ve splátkách je zahrnuta nejen zbylá část ceny, ale také pojistné pronajímaného předmětu. Po uplynutí doby pronájmu se předměty stávají majetkem nájemce, který je kupuje za sjednanou (zpravidla symbolickou) cenu.“59 Podle Petra Valoucha můžeme rozlišit 2 formy leasingu60:


finanční leasing – pronájem, kdy po skončení sjednané doby pronájmu dochází k odkoupení věci nájemcem, nájemce se stává vlastníkem věci; dlouhodobější leasing – ekonomická životnost najatého majetku obvykle kryje dobu pronájmu

59

Finanční gramotnost – obsah a příklady z praxe škol. s. 71. PROKOPOVÁ, Pavla. Leasingové financování – účetní a daňové aspekty: diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta ekonomicko-správní, Katedra financí, 2011. s. 18 – 19. 60

50




operativní leasing – po skončení doby pronájmu je pronajímaný majetek vrácen vlastníkovi; krátkodobý leasing – ekonomická životnost najatého majetku je delší než pronájem, splátky leasingu kryjí část pořizovací ceny

51

2

PROBLEMATIKA EKONOMIKY A FINANCÍ

V UČIVU 1. STUPNĚ ZŠ

2.1 Zakotvení učiva v Rámcovém vzdělávacím programu pro ZŠ V roce 2007 vstoupil v platnost Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, který navazuje na kurikulární dokument Národní program rozvoje vzdělávání v České republice a zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). Národní dokument, tzv. Bílá kniha

je označována jako „systémový projekt, formulující myšlenková východiska, obecné záměry a rozvojové programy, které mají být směrodatné pro vývoj vzdělávací soustavy ve střednědobém horizontu“.61

Dokument Bílá kniha se ve svých cílech z pohledu

ekonomického a finančního rozvoje zaměřuje na zvýšení kvalifikace jedinců, schopnost přizpůsobit se ekonomickému trhu a trhu práce a také rozvíjet a využívat informační a komunikační technologie k celoživotnímu vzdělávání. Do cíle vzdělání v kurikulu patří zvyšování zaměstnanosti a s tím spojené trvalé uplatnění na pracovním trhu po celém světě. Jedinec, který splní tyto cíle, je charakterizován jako flexibilní osoba se schopností začlenit se v ekonomicky fungující společnosti a která dokáže samostatně a zodpovědně pracovat.62 Rámcový program pro základní vzdělání63 (dále jen RVP ZV) je závazným dokumentem pro tvorbu školních vzdělávacích programů. RVP ZV navazuje na Rámcový vzdělávací program předškolní výchovy a je zároveň výchozím dokumentem pro Rámcový vzdělávací program pro střední vzdělávání. Vymezuje vzdělávací obsah učiva, definuje očekávané výstupy žáka v daném období. RVP ZV specifikuje způsob

61

MŠMT. Národní program rozvoje vzdělávání v České republice: Bílá kniha. Praha, 2001. s. 7 MŠMT. Národní program rozvoje vzdělávání v České republice: Bílá kniha. Praha, 2001. s. 15 63 Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Dostupné z www: . 62

52

rozvoje pomocí klíčových kompetencí, kterých by žáci za dané období měli dosáhnout. Dokument zařazuje do součásti výuky také průřezová témata. RVP ZV umožňuje školám vytvořit si takový výukový program, který je vyhovující pro jednotlivé ročníky. Vyučujícím se nabízí více možností metod a forem ve výuce, kde nejsou striktně daná pravidla školních osnov.

2.1.2 Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět Téma spojené s rozvojem ekonomického a finančního myšlení je pro 1. stupeň ZŠ zakotveno především ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět. „Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět je jedinou vzdělávací oblastí RVP ZV, která je koncipována pouze pro 1. stupeň základního vzdělávání. Tato komplexní oblast vymezuje vzdělávací obsah týkající se člověka, rodiny, společnosti, vlasti, přírody, kultury, techniky, zdraví a dalších témat. Uplatňuje pohled do historie i současnosti a směřuje k dovednostem pro praktický život. Svým široce pojatým syntetickým (integrovaným) obsahem spoluutváří povinné základní vzdělávání na 1. stupni.“64 Tento vzdělávací obor se rozděluje do pěti okruhů. Čtyři okruhy se hospodářskou tematikou nezabývají, poslední pátý okruh je s touto tematikou spojen. Přibližme si všech pět okruhů. První okruh se nazývá Místo, kde žijeme. Do této oblasti je zařazeno učivo geografické a dějepisné. Žák odchází se znalostmi o své škole, obci, krajině, které jsou dále rozšířeny o informace o České republice, Evropě a celém světě, účelně používá zeměpisné mapy. Žák na konci období rozlišuje orgány státní moci, pojmenovává její zástupce a definuje symboly státu. Vzdělávací oblast Lidé a čas pracuje s jednotkami času v různých rovinách. Žák poznává stavby a společnost v minulosti a porovnává ji s dobou přítomnou a budoucností. Vyjmenovává některé historické památky. Rozeznává současnost a její specifika. Orientuje se v časových jednotkách, sledu událostí, používá hodiny a kalendáře.

64

Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Dostupné z www: . s. 35

53

Oblastí pojednávající především o přírodě, podmínkách života na souši, vodě či vzduchu je Rozmanitost přírody. Žák pozoruje měnící se přírodu během roku, poznává okolní krajinu a rozlišuje činnosti lidí, které přírodu narušují, nebo naopak ochrání. Prostřednictvím tematického okruhu Člověk a jeho zdraví žáci poznávají biologické a fyziologické funkce člověka, pozorují proměnu člověka od narození po stáří. Žáci získávají znalosti o běžných nemocech a prevenci proti nim. Uvědomují si důležitost správné hygieny, zdravé výživy a celkové péče o zdraví svoje i ostatních. V posledním okruhu Lidé kolem nás se žáci seznamují s vhodným chováním a tolerancí, poznávají příbuzenské vztahy a povinnosti členů v rodině. Získávají povědomí o právech a povinnostech občanů, různých formách vlastnictví a o různých státních či soukromých institucích.

2.1.2.1 Lidé kolem nás

„V tematickém okruhu Lidé kolem nás si žáci postupně osvojují a upevňují základy vhodného chování a jednání mezi lidmi, uvědomují si význam a podstatu tolerance, pomoci a solidarity mezi lidmi, vzájemné úcty, snášenlivosti a rovného postavení mužů a žen. Poznávají, jak se lidé sdružují, baví, jakou vytvářejí kulturu. Seznamují se se základními právy a povinnostmi, ale i s problémy, které provázejí soužití lidí, celou společnost nebo i svět (globální problémy). Celý tematický okruh tak směřuje k prvotním poznatkům a dovednostem budoucího občana demokratického státu.“65 1. stupeň základní školy je běžně rozdělován na dvě období. První období odpovídá 1. – 3. ročníku, 2. období charakterizuje 4. – 5. ročník. Na základě tohoto rozdělení jsou odlišné i výstupy uváděné v RVP ZV.

Výstupy pro 1. období:

65




rozlišit základní příbuzenské rodinné vztahy, role a vztahy členů rodiny




odvodit význam a důležitost povolání a činností s povoláním spojenými

Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Dostupné z www: . s. 37

54




projevit toleranci spolužákům, kteří se od ostatních odlišují, jejich nedostatkům i přednostem

Výstupy pro 2. období:


vyjádřit vztahy mezi lidmi, vyvodit a dodržet pravidla pro soužití lidí ve společnosti




rozlišit hlavní rozdíly mezi lidmi, obhájit svůj názor, přiznat chybu, dohodnout se na společné práci a jednotlivých činnostech




rozeznat chování a jednání, která překračují lidská práva a demokratické principy




orientovat se v základních formách vlastnictví, používat peníze v běžných situacích




poukázat na změny v přírodě a společnosti a problémy s nimi související, navrhnout možnosti, jak tyto problémy vyřešit

Učivo


rodina – postavení jedince v rodině, role členů rodiny, příbuzenské a mezigenerační vztahy, život a funkce rodiny, práce fyzická a duševní, zaměstnání




soužití lidí – mezilidské vztahy, komunikace, obchod, firmy, zájmové spolky, politické strany, církve, pomoc nemocným, sociálně slabým, společný „evropský dům“




chování lidí – vlastnosti lidí, pravidla slušného chování, principy demokracie




právo a spravedlnost – základní lidská práva a práva dítěte, práva a povinnosti žáků školy, protiprávní jednání, právní ochrana občanů a majetku, soukromého vlastnictví, duševních hodnot




vlastnictví – soukromé, veřejné, osobní, společné; hmotný a nehmotný majetek; peníze




kultura – podoby a projevy kultury, kulturní instituce, masová kultura a subkultura




základní globální problémy – významné sociální problémy, problémy konzumní společnosti, nesnášenlivost mezi lidmi, globální problémy přírodního prostředí66

66

Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Dostupné z www: . s. 38

55

Z očekávaných výstupů oblasti Člověk a jeho svět – Lidé kolem nás lze rozpoznat, že učivo ekonomické a finanční je v 1. období zakomponováno do učiva o povolání. V 2. období již RVP ZV poukazuje na důležitost používání peněz v běžných životních situacích. Minimální časová dotace komplexního předmětu činí 1 hodinu týdně pro celý 1. stupeň. V praxi se běžně vyučují 2 hodiny v 1. období a 3 – 4 hodiny v 2. období. K posílení časové dotace můžou sloužit disponibilní hodiny.

56

2.2 Rozbor vybraných učebnic Člověk a jeho svět ve vztahu k finanční a hospodářské problematice

2.2.1 Učebnice jako didaktický prostředek I přes dnešní dobu vyspělé techniky a médií převládá jako didaktický prostředek ve školách tištěná učebnice. Vzhledem k tomu, že dítě na 1. stupni získává informace především svými zkušenostmi a prožitky, jsou ve výuce používány zejména aktivizující metody jako didaktické hry či dramatizace určitých situací. I přesto jsou učebnice na 1. stupni ZŠ nedílnou součástí každodenního vyučování. Didaktické texty můžeme podle Průchy67 rozdělit do 3 částí. V první části nalezneme učebnice, které tvoří zdroj informací pro žáky i vyučující. Do druhé oblasti jsou řazeny metodické příručky pro učitele, díky kterým vyučující získává množství nápadů pro zkvalitnění výuky. Třetí oblast zahrnuje jazykové příručky pro žáky i pro učitele. Mezi tyto příručky patří slovníky, sbírky her, hádanek, přísloví, časopisy a čítanky pro cizí jazyk nebo konverzační příručky. V pedagogickém slovníku68 je učebnice charakterizována jako didaktický prostředek, prostřednictvím kterého je žák i učitel informován. Učebnice funguje jako řídící a stimulující prostředek pro žáky. Didaktický nebo pedagogický text je tvořen přirozeným jazykem nebo symboly věd, obsahuje verbální texty, popř. obrazové materiály a je určen především pro učení, vzdělávání, výchovu a kulturní rozvoj69. Učebnicový text je takový text, který nalezneme především v učebnicích. Mimo uvedené plní ještě funkci informační, systemizační, koordinační, transformační, integrační,

67

PRŮCHA, Jan. Moderní pedagogika. Portál: Praha, 2005. s. 277. PRŮCHA, Jan, WALTEROVÁ, Eliška, MAREŠ, Jiří. Pedagogický slovník. 5. vyd. Praha: Portál, 2008. s 258. 69 ČÁP, Jan, MAREŠ, Jiří. Psychologie pro učitele. Portál: Praha, 2001. s. 475. 68

57

zpětnovazební aj. Obsahuje poznatkové, jazykové, stimulační, komunikační a regulační složky. Mezi důležité vlastnosti patří intencionálnost, regulativnost, obtížnost.70 Čáp a Mareš71 uvádí ve své publikaci Sedm vlastností pedagogického textu: Intencionálnost textu Text působí na adresáta záměrně. Pedagogický text je pečlivě vybírán vzhledem k věku žáka, jeho dosavadním znalostem a dovednostem. Text žáka učí nové poznatky, žák si prostřednictvím učebního textu osvojí postoje hodnoty a pracuje se samotným textem. Čtivost textu Učební text musí být pro žáky různého věku dostatečně srozumitelný. Autor učebnice je omezen rozsahem a mírou podrobností učiva, prostorem na danou učební látku v učebnici, odborností látky a přiměřeností užívání slov, vět vzhledem k věku žáků. Obtížnost textu Totožný text se může jevit určitým žákům obtížný, starším žákům bude připadat jednoduchý. Určení obtížnosti textu je velmi relativní. Kohezivnost (vnitřní soudržnosti) textu Čím více je návaznost textu viditelnější, tím lépe se žák v učebním textu orientuje a text je pro něj srozumitelnější. Koherentnost (tematická spojitost) textu Je systematické sestavení tematických celků do obsahu logicky uspořádané do hlavních témat. Hlavním cílem je přehledně se orientovat ve struktuře. Intertextovost Založena na vyšším principu koherentnosti. Vazby jsou promyšlené tak, že na dosavadní žákovské znalosti navazují nové informace. Spojitost s jinými učebními texty jako jsou třeba pracovní sešity nebo učebnice z jiných předmětů. Regulativnost textu Regulativností textu se rozumí pokyny v učebnici, které čtenáře vedou k samostatnému porozumění. Text by měl řídit činnost žáka během vyučovacího procesu. V textu jsou obsaženy úkoly na zopakování nebo procvičování látky, řešení úloh. Nedílnou součástí je grafické odlišení textů včetně barevnosti.

70 71

ČÁP, Jan, MAREŠ, Jiří. Psychologie pro učitele. Portál: Praha, 2001. s. 475. ČÁP, Jan, MAREŠ, Jiří. Psychologie pro učitele. Portál: Praha, 2001. s. 484 – 487.

58

„Funkcí učebnice se rozumí role, předpokládaný účel, který má tento didaktický prostředek plnit v reálném edukačním procesu.“72 Z hlediska toho, kdo učebnice využívá, můžeme rozlišit73: funkce učebnic pro žáky – učebnice je textem, z něhož žák čerpá poznatky, dovednosti, hodnoty, normy a postoje funkce učebnice pro učitele – na základě učebnice učitel plánuje obsah učiva, hodnocení žáků Předmětem výzkumu učebnic jsou podle Průchy74: 1. vlastnosti učebnic - komunikační - obsahové - ergonomické 2. fungování učebnic - přímo v učení a vyučování - názory a postoje uživatelů k učebnicím 3. výsledky a efekty učebnic - změny ve vědění subjektů - změny v postojových, hodnotových aj. vlastnostech subjektů 4. predikace o fungování učebnic 5. modifikace parametrů učebnic

72

PRŮCHA, J. Učebnice: teorie a analýzy edukačního média: příručka pro studenty, učitele, autory učebnic a výzkumné pracovníky. Brno: Paido, 1998. s. 19 73 totéž s. 19 74 totéž s. 43.

59

2.2.1 Kritéria pro hodnocení vybraných učebnic Jednou z možností, jak zhodnotit učebnici podle určitých kritérií, je aplikování vhodného rastru. „Pojmem rastr nazýváme nástroj k hodnocení učebnic, který má podobu seznamu hodnotících kritérií. Jde o formu dotazníkových položek, na které posuzovatel reaguje, a na základě promyšlených odpovědí pak může fundovaněji přistupovat k rozhodnutí o výběru učebnice. Význam rastrů spočívá především v tom, že směřují posuzovatele k uvažování o různých aspektech učebnice – odborném obsahu, srozumitelnosti textu, grafické stránce učebnice, typech učebních úloh, přiměřenosti obsahu žákům a mnoha jiných.“75 Na zhodnocení učebnic je možné použít Reutlingenský rastr sestavený L. Tomaschewskim a M. Rauchem v polovině 90. let 20. století. Tento rastr sestává z 9 základních kategorií, ke kterým se řadí dílčí otázky. Z. Sikorová zpracovala Rastr po hodnocení učebnic základních a středních škol, podle jehož kritérií může učitel snadněji vybrat vhodnou učebnici. Rastr je sestaven z 13 hlavních hledisek posuzování. Jednotlivá hlediska obsahují podotázky, které navádějí hodnotitele k odpovědi. Podotázky rozšiřují další dílčí otázky, které ale pro jejich obsažnost nejsou uvedeny: Rastr pro hodnocení učebnic ZŠ a SŠ76: I. Přehlednost 1. Má učebnice přehlednou strukturu, je dobře rozčleněná? 2. Je vnitřní struktura textů v učebnici přehledná? II. Přiměřená obtížnost a rozsah 1. Jsou zadání úloh a cvičení a formulace otázek jasné a srozumitelné? 2. Jsou výklad a vysvětlování pro žáky srozumitelné a snadno pochopitelné? 3. Je výběr a počet pojmů přiměřený úrovni chápání žáků? III. Odborná připravenost 1. Obsahuje učivo odborně správné poznatky? 75

SIKOROVÁ, Zuzana. Hodnocení a výběr učebnic v praxi. Ostravská univerzita v Ostravě, Ostrava, 2007. s. 33. 76 SIKOROVÁ, Zuzana. Hodnocení a výběr učebnic v praxi. Ostravská univerzita v Ostravě, Ostrava, 2007. s. 43 – 47.

60

2. Odpovídají poznatky současnému stavu vědy, kultury a společenské praxe? IV. Motivační charakteristiky 1. Je učivo vztažené k praxi? 2. Jsou výběr učiva a úlohy a otázky pro žáky zajímavé? 3. Jsou používány grafické prostředky k řízení pozornosti? V. Řízení učení 1. Vyžadují úlohy také řešení problémů, objevování, tvořivou činnost apod. a ne jen reprodukci učiva? 2. Vedou texty k uvažování, kritickému myšlení, hodnocení apod.? 3. Poskytuje učebnice dostatek možností k procvičování, upevňování a opakování? 4. Umožňuje učebnice v zásadě (v případě potřeby) také samostatné osvojení učiva? VI. Obrazový materiál 1. Jsou ilustrace, tabulky, schémata, mapky a grafy jasné a smysluplné? 2. Obsahuje učebnice dostatek takového obrazového materiálu, který pomáhá žákům porozumět učivu? 3. Obsahuje učebnice dostatek obrazového materiálu, který je pro žáky přitažlivý? VII. Shoda s kurikulárními dokumenty 1. Je výběr učiva v souladu s kurikulárními dokumenty (RVP, ŠVP aj.) 2. Jsou cíle výuky v zásadě dosažitelné prostřednictvím studia textů a vypracování učebních úloh prezentovaných v učebnicích? VIII. Cena (dostupnost učebnic) 1. Je cena učebnice přiměřená? 2. Je cena doplňkových materiálů dostupná? IX. Ergonomické a typografické vlastnosti 1. Jsou druh a velikost písma přiměřené? 2. Je vazba trvalá a odolná a papír kvalitní? X. Doplňkové texty a materiály 1. Jsou k dispozici doplňující didaktické prostředky vztahující se k učebnici? 2. Vydalo nakladatelství také vhodný pracovní sešit pro žáky k dané učebnici? 3. Je k dispozici příručka pro učitele k dané učebnici? XI. Hodnoty a postoje 1. Obsahuje učebnice rozšiřující učivo a úlohy pro nadané žáky? 61

2. Obsahuje učebnice odlišné úlohy z hlediska obtížnosti (pro průměrné i podprůměrné žáky)? XII. Diferenciace učiva a úloh 1. Obsahuje učebnice odkazy na společenská pravidla a právní normy? 2. Prezentuje učebnice menšiny, rasy, náboženské skupiny, národnosti a pohlaví bez stereotypů a předsudků 3. Prezentuje učebnice vhodně hodnoty, které souvisejí s daným vyučovacím předmětem? XIII. Zpracování učiva 1. Je odborný obsah prezentován také ve vztahu k jiným oborům? 2. Jsou některé poznatky prezentované z několika úhlů pohledu, různých perspektiv? 3. Je v učebnici vysvětleno, proč je nutné se učit určité poznatky a dovednosti? Každá otázka je hodnocena 0 – 3 body podle toho, zda jsou kritéria splněna či nikoli: 0 bodů = rozhodně ne (v učebnici není obsažen požadovaný prvek) 1 bod = spíše ne (v učebnici je obsažen požadovaný prvek v malé nebo nedostačující míře) 2 body = celkem ano (v učebnici je obsažen požadovaný prvek dostatečně, ale bude třeba učivo doplnit) 3 body = rozhodně ano (učebnice je naprosto vyhovující)

Pro doplnění uveďme hodnotící kritéria MŠMT jako Osnovu pro vypracování odborného posudku77, která obsahují 9 hodnotících kritérií: 1. Soulad učebnice – se standardem vzdělávání, s učebním plánem a osnovami konkrétního vzdělávacího programu 2. celková koncepce – logická stavba, členění, návaznost, přehlednost 3. odborná a obsahová správnost a přiměřenost věku žáků – textu, grafických příloh 4. jazyková a terminologická správnost 5. didaktické rozpracování učiva – základní a rozvíjející texty, náměty pro společnou a samostatnou práci, grafický a obrazový materiál

77

PRŮCHA, J. Učebnice: teorie a analýzy edukačního média: příručka pro studenty, učitele, autory učebnic a výzkumné pracovníky. 1. vyd. Brno: Paido, 1998. s. 117.

62

6. doprovodné materiály – pracovní sešity, videokazety, metodické příručky, počítačové programy aj. 7. návaznost na předchozí či následné materiály 8. další specifika 9. vyjádření lektora k udělení doložky – doporučuje bez výhrad, doporučuje s připomínkami, nedoporučuje a navrhuje přepracovat, nedoporučuje Pro hodnocení učebnic Člověk a jeho svět byly vybrány řady z nakladatelství Didaktis, Fraus a Nová škola. Nakladatelství Didaktis patří mezi brněnské nakladatelství stejně tak jako Nová škola. Nakladatelství Fraus se sídlem v Plzni působí mimo jiné i v brněnské pobočce. Všechna ostatní nakladatelství nemají sídlo ani pobočku v jihomoravské metropoli, proto byly do hodnocení zařazeny pouze výše uvedené učebnice.

DIDAKTIS


KOPEČKOVÁ, Soňa a kol. Člověk a jeho svět: pro 1. ročník základní školy. Brno: Didaktis, 2005. 67 s.




ADÁMKOVÁ, Petra a kol. Člověk a jeho svět: učebnice pro 2. ročník základní školy. Brno: Didaktis, 2007. 63 s.




FRÝZOVÁ, Iva a kol. Člověk a jeho svět pro 3. ročník základní školy. Brno, Didaktis: 2008. 71 s.




HUBLOVÁ, Pavlína a kol. Člověk a jeho svět: učebnice pro 4. ročník základní školy. Brno: Didaktis, 2009. 95 s.




CHRAMOSTOVÁ, Ivana a kol.. Člověk a jeho svět: učebnice pro 5. ročník základní školy. Brno: Didaktis, 2011. 86 s.

FRAUS


DVOŘÁKOVÁ, Michaela, STARÁ, Jana. Prvouka: učebnice pro 1. ročník základní školy. Plzeň: Fraus, 2007. 83 s.




DVOŘÁKOVÁ, Michaela, STARÁ, Jana. Prvouka pro 2. ročník základní školy: učebnice. Plzeň: Fraus, 2008. 68 s.




STARÁ, Jana. Prvouka: učebnice pro 3. ročník základní školy. Plzeň: Fraus, 2009. 77. s. 63




DVOŘÁKOVÁ, Michaela. Společnost: učebnice pro 4. ročník základní školy. Plzeň: Fraus, 2010. 88 s.




DVOŘÁKOVÁ, Michaela. Společnost: učebnice pro 5. ročník základní školy. Plzeň: Fraus, 2011.

NOVÁ ŠKOLA


FUKANOVÁ, Jaroslava, ŠTIKOVÁ, Věra. Já a můj svět: prvouka pro 1. ročník. Brno: Nová škola, 2007. 1. vyd. 80 s.




ŠTIKOVÁ, Věra. Já a můj svět: prvouka pro 2. ročník. Brno: Nová škola, 2008. 138 s.




ŠTIKOVÁ, Věra. Já a můj svět: prvouka pro 3. ročník. Brno: Nová škola, 2008. 83 s.




ŠTIKOVÁ, Věra, TABARKOVÁ, Jana. Vlastivěda 4: učebnice pro 4. ročník základní školy: Poznáváme naši vlast. Brno: Nová škola, 2010 58 s.




CHALUPA, Petr. ŠTIKOVÁ, Věra. Vlastivěda 5: učebnice pro 5. ročník základní školy: Česká republika jako součást Evropy. Brno: Nová škola, 2010. 79 s. Učebnice Člověk a jeho svět, dříve nazývané především jako učebnice Prvouky

provázejí žáka po celou dobu současně učivem přírodovědným, historickým, zeměpisným a občansko-vědním. U většiny učebnic zatím převládá učivo přírodovědné v 1. období a historicko-zeměpisné v 2. období. Občanský život a ekonomické hodnoty se i přes jejich aktuálnost zasazují na okraj učiva. Z výše uvedeného rastru, RVP ZV a Standardů FG budou sestavena kritéria, podle nichž zhodnotíme aktuální obsažnost finančního a ekonomického učiva ve výše uvedených učebnicích. Hodnocením vybraných učebnic nebude provedena jejich celková analýza, ale pouze zhodnocení některých vybraných položek.

A. Motivace a obrazový materiál Na 1. stupni základní školy patří motivace mezi základní prvky výuky. Žák je prostřednictvím osoby, zajímavého vyprávění nebo pohádky vtažen do děje a snadněji pak ve vyučování pracuje. Motivaci můžeme označit jako jakýsi „hnací motor“, bez kterého se vyučovací hodiny jeví pro žáka jako nezajímavé. 64

Žáci díky obrázkům snadněji pochopí probírané učivo. U učebnic pro 1. třídu je obrazový materiál jediným zdrojem informací, ze kterého by se mohli žáci sami učit. Od 4. ročníku by v učebnicích neměly chybět alespoň v minimálním množství grafy, mapy nebo tabulky, se kterými by se měl žák naučit pracovat a vyhledávat z něj informace. Obrázky v učebnicích pro žáky by neměly být zkreslené, očekává se co nejvíce reálných obrázků či fotografií. Na druhé straně žáka přitahují obrázky barevné a adekvátní jeho věku. Obrazový materiál by měl být v učebnicích pro 1. stupeň naplněn dostatečně, zároveň by se měl ale vztahovat k danému učivu a nebýt tak „navíc“.

B. Doplňkový text a materiály Pro žáky mladšího školního věku jsou učebnice tvořeny především z množství obrázků a úsporným textem. Pro učitele je tedy pozitivní, pokud k učebnici pro žáky existují také metodické příručky pro učitele, které doplňují učivo dalšími vhodnými náměty – motivující otázky, dílčí úkoly, didaktické hry, nápady pro dramatizaci, doplňující otázky a také integrované využití v dalších předmětech. Pokud autoři spolu s nakladatelstvím nevydali učitelské příručky, vyhledávají učitelé alespoň pracovní sešity, které doplňují nebo rozšiřují učivo obsažené v učebnicích. Úkoly v pracovních sešitech mohou být také opakováním a doplňováním textu z učebnice. Za nejvíce žádoucí se považuje kombinace opakování, doplňování a rozšíření učiva v pracovním sešitě.

C. Shoda s dokumenty RVP ZV a Standardy FG Toto kritérium jako zásadní pro naše hodnocení se skládá z učiva obsaženého v RVP ZV a Standardech FG. Z těchto dvou dokumentů bylo vybráno učivo vztahující se k finančnímu vzdělávání a očekávané výstupy na konci období. Hodnocení řeší především počet kapitol nebo témat, které vybraná učebnice obsahuje v rámci finančního a ekonomického učiva. Pokud kapitoly nejsou přímo určené pro finanční vzdělávání, hodnotíme počet kapitol, které toto učivo zahrnují nebo se ho nějak dotýkají. Vzhledem k tomu, že se v těchto učebnicích předpokládá propojení a integrace učiva, některé učivo se prolíná s dalším (např. obchod a zaměstnání, peníze a povolání). Protože striktní oddělování tohoto učiva by nevedlo k propojení, budeme započítávat toto učivo do obou kritérií. Do kapitol obsahujících dané učivo ale kapitoly 65

na učivo přímo zaměřené započítány nebudou. Vzhledem k tomu, že se jednotlivá témata prolínají a úzce spolu souvisí, je poměrně složité definovat přesně a striktně počet takových kapitol. Na výsledcích tohoto hodnocení se tedy bude podílet i osobní přístup a vnímání této problematiky. Do hodnocení jako výstup používání peněz v běžných situacích zahrneme i téma nakupování. Hodnotit budeme ze 2 hledisek – obsahu Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělání, který se věnuje finančním a hospodářským tématům, a Standardů finanční gramotnosti. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělání - oblast Člověk a jeho svět – Lidé kolem nás. Výstupem z této oblasti je používání peněz v běžných situacích:


práce a zaměstnání




obchod, firmy




protiprávní jednání (zaměření na reklamaci)




masová kultura (zaměření na reklamu)




peníze

Standardy finanční gramotnosti - oblast Peníze, Hospodaření domácností a Finanční produkty:


peníze – hotovostní forma, bezhotovostní forma, způsoby placení, banka (výstup z této oblasti se shoduje s výstupem RVP ZV – používat peníze v běžných situacích, navíc rozšířen o odhad a kontrolu ceny nákupu a vrácení peněz)




hospodaření domácností – rozpočet, příjem a výdej (výstupem je ukázka, proč není možná realizace všech chtěných výdajů)




finanční produkty – úspory, půjčky (výstupem je vysvětlení proč, kdy a jak uspořit a vracet dluhy)

66

2.2.2 Řada učebnic nakladatelství Didaktis Tato řada učebnic je koncipována pod názvem Člověk a jeho svět, který propojuje celou pětiletou docházku na 1. stupeň ZŠ. Na každém ročníku učebnicové řady se podílí jiný kolektiv autorů, což nijak tyto učebnicové sady v negativním smyslu neovlivňuje.

A. 1. ročník Učebnicí pro 1. ročník provází žáky prvňačka Ema spolu s mimozemšťánkem Zetíkem. Úkoly jsou zadávány prostřednictvím Emy a Zetíka, čímž žáky nenásilně podněcují k řešení jednotlivých problémových úkolů. Vzhledem k tomu, že žáci prvních tříd nemají rozšířenou dovednost číst a psát, je tato učebnice zastoupena množstvím poutavých ilustrací. Obrázky žáka vybízejí k řešení úkolů a dávají mu odpovědi na otázky a úkoly pod nimi.

Obrazovému materiálu učebnice se musí vytknout

především to, že neobsahuje žádné reálné fotografie. 2. ročník Sadu pro 2. ročník také provází mimozemšťánek Zetík a holčička Ema. Obrazový materiál je tvořen obrázky a reálnými fotografiemi. Učebnice vytváří dojem komixu nebo časopisu pro děti. Oproti učebnici prvního ročníku, kde byl text pod obrázky určen spíše pro učitele a rodiče, v učebnici pro druhý ročník směřuje úsporný text k žákům. Každá kapitola začíná krátkým motivačním příběhem, jednotlivé obrázky jsou spojeny popisky a celé téma je zakončené několika otázkami a aktivizujícími úkoly na konci strany. 3. ročník Učebnicí pro 3. ročník nás provází parta dětí – Aleš, Ivoš, Lenka, Jirka, Olda a Eliška. Učivo v tomto ročníku je rozděleno na 6 kapitol podle RVP ZV vzdělávací oblasti Lidé kolem nás (Místo, kde žijeme, Lidé a čas, Lidé kolem nás, Člověk a jeho zdraví, Rozmanitost neživé přírody, Rozmanitost přírody). Jednotlivé kapitoly začínají úvodním motivačním textem s otázkou, následuje výkladová část s dílčími úkoly a ilustracemi. Obrazová část je hojně doplněna o reálné fotografie. Na konci každé kapitoly učivo rozšiřují aktivizující a objevné otázky a úkoly.

67

4. ročník Motivačním prvkem pro 4. třídu je Mamut Kamil a Pračlověk, kteří žáky vtahují do tématu a zaujímají především komické postavení a slouží k pobavení žáka. Grafickým zpracováním se autoři opět přiklonili k formě dětského časopisu, který působí přehledně. Součástí je opět množství fotografií a obrázků. Jednotlivé celky nebo doplňkové bloky se pro lepší orientaci žáka značí grafickými symboly (např. pro řemesla džbán a kleště). Učebnice odkazuje na pracovní sešit, kde se doplňuje další učivo. Otázky jsou kladeny tak, aby se žák na dané téma zamyslel a zaujal vlastní postoj k problému. Učebnice je tvořena převážně fotografiemi. Některé kapitoly jsou doplněny vhodnými koláčovými grafy, ze kterých žáci vyhledávají informace. Nevýhodou přehlednosti učebnice je chybějící obsah. Místo něj jsou kapitoly odděleny obrázkovými symboly. Ani ty však ucelený obsah nenahradí. 5. ročník Průvodcem posledního 5. ročníku 1. stupně autoři určili „lampu“, která žáky motivuje otázkou „Na co si posvítíme?“. Učebnice se rozděluje na 2 části – přírodovědnou a

společensko-historickou.

Kolektiv

autorů

pokračuje

v předchozím

učivu

a přikládá velký význam přírodovědnému učivu, které je dle příručky pro učitele rozloženo do 8 měsíců. Oproti tomu na společensko-historické učivo zbývají pouze 2 měsíce ze školního roku. Smysl společensko-historická část spatřuje v poznání dějin od 17. století po současnost. Převažují fotografie. Jednotlivé bloky jsou odděleny různými symboly (pro průmysl, obchod, obyvatelstvo atd.) pro snadnější orientaci v textu. Učebnice obsahuje grafy, ze kterých žák získává a třídí informace. I v tomto ročníku lze vytknout neexistenci obsahu, který nahrazují symboly.

B. 1. ročník Součástí učebnicové řady je Průvodce pro učitele k učebnici Člověk a jeho svět pro 1. ročník základní školy. Jelikož učebnice pro 1. ročník je z hlediska textové dotace velmi úsporná, průvodce je důležitým pomocníkem a rádcem pro vyučujícího. Obsahuje cíle jednotlivých učebních okruhů, různé možnosti didaktických her a činností, náměty na domácí úkoly atd. V Průvodci jsou u každé kapitoly uvedeny základní pojmy dané kapitoly, motivační příběh, rozšiřující úkoly a náměty do hodin. Vše je velmi přehledně zpracováno. V námětech na didaktickou činnost se střídají 68

různé formy a metody, je zde navrženo mnoho úkolů, ze kterých může učitel vybírat a přizpůsobit tak vyučující jednotku aktuální situaci. 2. ročník Sada pro 2. ročník obsahuje Průvodce pro učitele a pracovní sešit. Průvodce pro učitele již neobsahuje tolik aktivit a dalších úkolů, protože učebnice pro žáka je obsáhlejší a vyučující může v hodině využít k procvičení i pracovní sešit jako rozšíření a upevnění učiva. Oproti učebnici však pracovní sešit působí nepřehledně, obsahuje mnoho úkolů, které jsou vtěsnány na jednu stranu. 3. ročník Příručka pro učitele ve 3. ročníku je velmi obsáhlá, rozšiřuje učebnicové učivo o množství úkolů a doplňujících informací oproti učebnici druhého ročníku. Učivo v tomto ročníku zachází více do teoretické roviny, jednotlivé kapitoly nejsou zdaleka tak propojeny jako u dvou předchozích ročníků. 4. ročník I přesto, že se v učebnici pro 4. ročník nachází již více textu, byla vytvořena i příručka pro učitele s dalšími dílčími úkoly a otázkami, které doplňují text. Součástí této sady je i pracovní sešit, který plní rozšiřující a doplňující funkci. 5. ročník Učebnici pro 5. ročník stejně tak jako předchozí provází příručka pro učitele a pracovní sešit. Obě tyto publikace mají stejný charakter jako v předchozích ročnících. Součástí učitelské učebnice pro 5. ročník je celý pracovní sešit. Propojuje a integruje učivo do souvislostí a asociuje dějiny s přítomností a reálností dnešního světa. Složitějšími společenskými tématy vychází ze zkušeností a znalostí žáků. Jednotlivá témata jsou v učebnici rozdělena na hlavní část a části doplňující. Průvodce pro učitele popisuje cíl ke každému textu v učebnici, je doplněn odpověďmi na otázky. Příručka obsahuje minimum doplňujících úkolů nebo otázek vzhledem k dostatku informací v učebnici.

C. 1. ročník V učebnici pro 1. ročník se často propojuje učivo o povoláních, v tomto ročníku především povolání ze školního a lékařského prostředí. I přesto, že výstup používání peněz v běžném životě odpovídá 2. období, toto téma se zde objevuje např. při probírání tématu o dopravních prostředních jako dramatizace nákupu jízdenky nebo v tématu Zdraví a strava při nákupu v obchodě s potravinami. Žáci určují ceny 69

potravin a celkovou cenu nákupu. Tyto a další náměty jsou však formulovány spíše v Průvodci pro učitele. V samotné učebnici se nachází např. otázka „čím zákazníci mohou za nákup zaplatit“. Mimo to v učebnici nalezneme 2 kapitoly obsahující učivo na tvorbu ceny, kdy žáci poznávají proces výroby mléka a pečiva, než si ho donesou domů. 2. ročník V 2. ročníku Zetík děti poučuje o tom, že za cestování se musí platit. Vybízí žáky k tomu, aby mu poradili, co si má koupit, aby mohl cestovat. Propojení povolání a práce již není tak časté jako u předchozího ročníku. Opět je zde zmíněn proces vzniku chleba (pečiva).

V kapitole o městě a vesnici mimo jiné žáci porovnávají, jaké

povolání může člověk vykonávat ve městě a na venkově, usuzuje, že spíše ve městě nalezne firmy a mnoho obchodů, úřadů. Z toho plyne více pracovních příležitostí. Kapitola přímo zaměřená na práci, povolání a řemesla pojednává o činnostech dospělých – zaměstnání a lidech, kteří jsou již v důchodu. Zetík se dětí ptá, co je to zaměstnání, dovolená, plat a důchod. Ema vysvětluje, že někteří lidé něco vyrábějí, jiní tyto výrobky prodávají nebo poskytují služby. Za vše pak dostanou plat. Kladně bychom mohli hodnotit také kapitolu Média, kde se uvádí dnešní zdroje informací. Součástí je i učivo o reklamě, kde Ema Zetíkovi vysvětluje, že nesmí věřit všemu, co v reklamě uslyší. 3. ročník Učivo ve 3. ročníku se již vzájemně nepropojuje. Témata jsou rozdělena do 6 hlavních kapitol podle RVP ZV. Do učiva o obci je zahrnuto i téma o obchodech v obci či městě a povolání, která jsou potřebná k vedení města. Učebnice se také zmiňuje o řemeslech v minulosti, za která se také dostával plat. V kapitole Bez práce nejsou koláče se všechna povolání hodnotí jako stejně důležitá. Je zde uveden koloběh peněz: výrobek – nákup – výrobek/služba – nákup. Žáci určují, kolik a jaké práce jsou potřeba na výrobu jednoho chleba či knihy. Opět se tedy hovoří o tvorbě ceny a účastnících, kteří se na ní podílí. Nachází se zde i zmínka o lidech, kteří nepracují (nemocní, nezaměstnaní, v důchodu, na mateřské). Už zde ale není asociace k výplatě sociálních dávek. Kamarádi Olda a Aleš vysvětlují, že za práci dostaneme peníze, za které platíme bydlení a další výdaje. V průvodci pro učitele je i zmínka o dluzích v souvislosti s nezaměstnaností a dílčí úkol pro žáky, jak by sami mohli přispět k šetření peněz v domácnosti. 70

4. ročník Od 4. ročníku nastává příprava pro 2. stupeň v oblastech Člověk a společnost a Člověk a příroda. Tento ročník je zaměřen především na přírodovědné učivo, které je zastoupeno v učebnici z větší části. Učivo je rozděleno do sedmi celků (Vesmír, Svět, Evropa, Česká republika, Regiony, Historie, Společnost). Z výčtu vychází, že se učivo zaměřuje především na zeměpisné učivo a látka o společnosti, která s finančním vzděláváním úzce souvisí, nepatří v této učebnici mezi důležité. Velká část je zaměřena na průmysl v České republice a jednotlivých regionech. Tato témata, i přesto, že s financemi úzce souvisí, zahrnovat nebudeme. V učebnici se objevuje vysvětlení pojmu zboží a důvodů rozvoje řemeslné výroby a obchodu. Je zde také zmíněna výměna zboží za zboží (směna) a následný koloběh peněz. V některých historických částech jsou také zmínky o ražbě stříbrných mincí. 5. ročník V učebnici pro 5. ročník neobjevíme otázky ani úkoly týkající se přímo finanční gramotnosti. Jsou zde historické zmínky o podnikateli Baťovy, kuponové privatizaci, hospodářské krizi a s ní související růst nezaměstnanosti. Autoři zde uvádějí rozsáhlý nástup soukromého podnikání v 90. letech. Přesto, že kapitoly nejsou na finanční vzdělávání přímo zaměřené, díky učitelské příručce dávají autoři tyto informace do souvislosti se současnou situací.

Počet kapitol přímo zaměřených na učivo/obsahujících učivo Učivo 1. ročník

2. ročník

3. ročník

4. ročník

5. ročník

Práce a zaměstnání

4/1

1/1

2/1

0/1

0/1

Obchod a firmy

1/1

0/1

1/1

0/1

0/2

0

0

0

0

0

0

0/1

0

0

0

0/1

1/1

0/2

0/2

0

Protiprávní jednání (zaměření na reklamaci) Masová kultura (zaměření na reklamu) Peníze

Tabulka č. 2: Kapitoly zaměřené a obsahující učivo finanční a hospodářské problematiky RVP ZV v jednotlivých ročnících 1. stupně ZŠ v učebnicích Člověk a jeho svět nakladatelství Didaktis

71

Z tabulky je patrné, že je ve všech ročnících probíráno především učivo o povoláních a s tím související téma obchody a firmy. S používáním peněz se žáci mohou setkat v 1. – 4. ročníku, 5. ročník je o tuto problematiku ochuzen. Reklama je probírána pouze ve 2. ročníku a téma reklamace není v těchto učebnicích zařazeno vůbec.

Učivo

Počet kapitol přímo zaměřených na učivo/obsahujících učivo

Hotovostní a bezhotovostní

Peníze

Banka

1. ročník

2. ročník

3. ročník

4. ročník

5. ročník

0/1

0/1

0/2

0/2

0

0

0

0

0

0

0/1

0/1

1/1

0/1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Rozpočet Hospodaření

(příjmy a

domácností

výdaje) Reklamace

Finanční

Úspory a

produkty

půjčky

Tabulka č. 3: Kapitoly zaměřené a obsahující učivo Standardů finanční gramotnosti v jednotlivých ročnících 1. stupně ZŠ v učebnicích Člověk a jeho svět nakladatelství Didaktis

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že učivo Standardů FG se omezilo pouze na problematiku hotovostních či bezhotovostních peněz a s tím souvisejícími příjmy a výdaji. Ostatní oblasti se v učebnicích pro 1. stupeň ZŠ nevyskytují.

72

Učivo

Kapitoly přímo

Kapitoly

zaměřené na učivo

obsahujících učivo

1. ročník - 5. ročník Práce a zaměstnání

7

5

Obchod a firmy

2

6

Protiprávní jednání (zaměření

0

0

na reklamaci) Masová kultura (zaměření

0

1

na reklamu)

1

Peníze

6

Tabulka č. 4: Kapitoly zaměřené a obsahující učivo finanční a hospodářské problematiky RVP ZV na 1. stupni v učebnicích Člověk a jeho svět nakladatelství Didaktis

Učebnice nakladatelství Didaktis dávají největší důraz na učivo o práci, povolání a obchodech. Můžeme konstatovat, že používání peněz se jako výstup žáka v učebnicích vyskytuje pouze šestkrát za celých 5 let a učivo zaměřené na reklamu pouze jednou. Reklamace je v učebnicích nakladatelství Didaktis zcela vynechaná.

Učivo

Kapitoly přímo

Kapitoly

zaměřené na učivo

obsahujících učivo

1. ročník - 5. ročník Hotovostní Peníze

0

6

0

0

1

4

Reklamace

0

0

Úspory a půjčky

0

0

a bezhotovostní Banka Rozpočet (příjmy

Hospodaření domácností Finanční produkty

a výdaje)

Tabulka č. 5: Kapitoly zaměřené a obsahující učivo Standardů finanční gramotnosti na 1. stupni v učebnicích Člověk a jeho svět nakladatelství Didaktis

73

Z tabulky je patrné, že finanční problematika pro nakladatelství Didaktis nepatří mezi důležité oblasti vzhledem k tomu, že její výskyt je omezen pouze na učivo o penězích, příjmech a výdajích v minimální míře pětileté školní docházky.

Finanční vzdělávání RVP ZV v učebnicích Didaktis

kapitoly přímo zaměřené na učivo

Pe ní ze

a Ra kla m

ce

f ir m a

O bc ho d

za m a Pr ác e

Re kla m

y

kapitoly obsahujících učivo

ěs tn án í

počet kapitol

8 7 6 5 4 3 2 1 0

učivo

Graf č. 5: Finanční vzdělávání RVP ZV v učebnicích Didaktis

7 6 5 4 3 2 1 0

kapitoly přímo zaměřené na učivo

Peníze

Ús pory a půjč k y

Rek lam ac e

Roz poč et (příjm y a v ý daje)

B ank a

kapitoly obsahujících učivo

Hotov os tní a bez hotov os tní

počet kapitol

Finanční vzdělávání SFG v učebnicích Didaktis

Hospodaření domácností Finanční produkty učivo

Graf č. 6: Finanční vzdělávání SFG v učebnicích Didaktis

74

Z grafů a tabulek můžeme usoudit, že nejvíce převládá učivo o povoláních. Dále zde nalezneme texty a úkoly, které se zabývají obchody a firmami. Za základní můžeme označit také učivo, jehož výstupem je používání peněz v běžných situacích. Dílčích otázek a textu je k tomuto učivu ve srovnatelné míře jako témat o povolání. Na druhé straně v učebnicích není probírání učivo o reklamaci nebo úsporách a půjčkách. Z hlediska požadavků RVP ZV můžeme učebnice Didaktis vyhodnotit jako vcelku průměrné, z hlediska požadavků SFG spíše jako podprůměrné se zaměřením na témata peníze a povolání.

2.2.3 Řada učebnic nakladatelství Fraus

Řada učebnic nakladatelství Fraus je rozdělena podle období (první - 1. – 3. třída, druhé – 4. – 5. třída). Učebnice Příroda byla vynechána záměrně z důvodu neobsazenosti finančního a ekonomického učiva. Zaměřili jsme se tedy na učebnice Prvouka a Společnost. Celou řadu pro 1. stupeň napsala jedna autorka.

1. – 3. ročník

Prvouka

4. – 5. ročník

Příroda Společnost

A. 1. ročník Jako motivační prvek v učebnici figurují fotografie dětí, které zadávají některé otázky a úkoly a motivují žáky k plnění úkolů. Učebnice obsahuje veselé kresby i reálné fotografie. Na konci každé strany jsou zadány otázky a úkoly k danému tématu. Učebnice pro první ročník vychází pouze z obrázků, které zaujímají celou učebnicovou stranu. Na spodní části této strany nalezneme otázky a úkoly k jednotlivým ilustracím. Na konci učebnice jsou popsány očekávané výstupy, klíčové kompetence a průřezová témata. Obsah je členěn na kapitoly (17) a další podkapitoly. Každá kapitola 75

je označena oblastí z RVP ZV. Učebnice je pojata konstruktivisticky – žák sám poznává, učení vychází z předchozí zkušenosti. 2. ročník V učebnici pro 2. ročník ilustrace a fotografie doplňují učební text. Na konci stránky opět nalezneme další otázky k doplnění učiva. Tato učebnice je sestavena stejně jako v předchozím ročníku. 3. ročník Na úvodní straně v učebnici motivují žáky 4 děti, které vypráví, co rády dělají, z jakého důvodu a k čemu jim to bude. Jedna z holčiček zmiňuje, že má ráda přírodu, a proto chce být podnikatelkou a vlastnit květinářství. K tomu potřebuje rozumět rostlinám, ale také musí umět plánovat a hospodařit s penězi. Tímto odůvodněním se i ostatní žáci zamýšlí nad důležitostí porozumění penězům. Učebnice používá ikony pro domácí úkoly, problémovou úlohy nebo pokus. 4. – 5. ročník Těmito učebnicemi žáky žádná osoba ani věc konkrétně neprovází. Učebnice se z hlediska obsahu rozdělují na zeměpisné a dějepisné. K tématu finanční gramotnosti jednotlivé kapitoly nenalezneme. K tomuto učivu se témata váží spíše okrajově. Učebnicový text je obohacen o fotografie, mapy a grafy, které doplňují výukový materiál. Ve 4. ročníku žák najde poznámky a poučky v barevných rámečcích. V učebnici pro 5. ročník je na začátku každé kapitoly popsáno učivo, které je v tématu vyloženo.

B. 1. ročník Součástí učebnice je metodická příručka pro učitele. V učebnici nalezneme očekávané výstupy, kde autoři očekávají tyto výstupy: „Žák používá peníze v běžných situacích: Dokáže přiřadit k malému obnosu peněz zboží, které lze za něj koupit. Analyzuje situaci, kdy se rozhoduje o kapesném, uvede výhody a nevýhody alternativ. Sestaví seznam potravin na každodenní nákup. Pojmenuje skupiny potravinářského zboží a dokáže zhruba odhadnout ceny základních potravin.“78 Mezi doplňující části učitelské učebnice patří i zmenšenina žákovy učebnice.

78

DVOŘÁKOVÁ, Michaela. STARÁ, Jana, DVOŘÁK, Dominik. Prvouka pro 1. ročník základní školy: příručka učitele. Plzeň: Fraus, 2007. s. 80.

76

2. ročník Příručka pro učitele představuje podrobnější popisy aktivit. Učebnice nakladatelství Fraus jsou založeny především na integraci přírodních věd i společenskovědních oborů. Učebnice a doplňující úkoly jsou založeny spíše na poznávání společnosti než na přírodovědné učivo. Učebnici doplňuje také pracovní sešit pro žáka. 3. ročník Pro učitele je i v tomto ročníku připraven průvodce pro učitele. V úvodníku autoři uvádějí důležitost finančního vzdělávání pro učitele: „Zde chceme upozornit na téma, jež se v posledních letech dostává do popředí pozornosti nejen školství, ale i dalších státních orgánů a neziskových organizací. Je jím tzv. ekonomická a finanční gramotnost, která v RVP ZV ještě nebyla dostatečně podchycena. Naše sada učebnic zahrnula toto téma již od prvního ročníku a ve třetím ročníku v rozvíjení ekonomického myšlení pokračujeme, doplňujeme je dalším učivem o dělbě práce a obchodě.79 Dílčí otázky a úkoly hledají souvislosti s přítomností a aktuálními problémy. Otázky v učitelské učebnici žáky evokují k přemýšlení a vyjádření vlastního názoru. Na doplnění a rozšíření učiva se podílí také pracovní sešit, který obsahuje množství rozšiřujících otázek a úkolů. 4. - 5. ročník Stejně tak jako u předchozích učebnic, má učitel možnost využívat průvodce pro učitele. Příručky pro učitele jsou v obou učebnicích velmi rozsáhlé a obsahují množství úkolů a informací především pro vyučujícího. Z velkého počtu záleží pak pouze na něm, které informace pokládá za důležité a které nikoli. Tento metodický materiál hledá souvislosti zeměpisné, dějepisné i občanské s fungováním dnešní ekonomiky a světa financí. Pro žáky je připraven také pracovní sešit, který učebnicové učivo rozšiřuje a opakuje.

C. 1. ročník Učivo v prvním ročníku je tradičně zaměřeno na povolání (ve škole). Otázky žáka vybízejí k odpovědi na to, kdo je to ředitel školy a podniku? Co je jejich úkolem. Žák přemýšlí, jakými činnosti se řídí firmy. Učebnice obsahuje samostatnou kapitolu „Jak hospodařit s kapesným“. Žák se rozhoduje, co udělá s desetikorunou, za co ji utratí, 79

DVOŘÁKOVÁ, Michaela. STARÁ, Jana, DVOŘÁK, Dominik. Prvouka pro 2. ročník základní školy: příručka učitele. Plzeň: Fraus, 2009.

77

nebo zda ji ušetří. Co může udělat potom, až bude mít našetřeno více? Žák také porovnává rozdíly mezi velkým a malým nákupem. 2. ročník Druhý ročník je již úspornější. Výstup používání peněz se zde již neobjevuje. Opět zde nalezneme povolání, tentokrát z lékařského prostředí. Nejdůležitější z oblasti finanční gramotnosti můžeme zařadit kapitoly Zprávy a zábava (podkapitola Reklama jako součást sdělení) a O čem nás přesvědčuje reklama. Tato témata žáka poučí o praktikách reklamy. 3. ročník Žák ve třetím ročníku pochopí, že všichni nemohou mít stejné množství a kvalitu hraček a oblečení. Žák také přemýšlí o tom, jak by mohl pomoci, kdyby měli v rodině méně peněz, než byli zvyklí. Najdeme zde i téma Prodávající nabízí zboží nebo službu, kdy je vysvětlen koloběh peněz a s tím spojené pojmy povolání, služby, zboží, vydělané peníze. Koupě je vysvětlena jako přijetí nabídky. Je zde uveden i příklad na tvorbu ceny s pomocí pečiva. Učebnice se zmiňuje i o odvodu daní a reklamaci (doklad o zaplacení, záruční doba). V kapitole „Hospodaříme = rozhodujeme se“ uvažuje chlapec, co udělat s penězi, které má k dispozici. Utratit je za jídlo, kolotoče, nebo je ušetřit? Nalezneme zde také vysvětlení nabídky a poptávky – když je cena nízká, nakupuje více lidí a naopak. Autoři představují činnosti spojené s konkurencí mezi obchodníky a jejich soutěžení. Poslední kapitolou je plánování výletu, kdy má jedna skupina za úkol připravit rozpočet na nákup potravin k opékání na výletě. Tyto peníze má vybrat, potraviny nakoupit a zbylé peníze vrátit. Žáci porovnávají levnější a dražší zboží podle balení. 4. ročník Učivo čtvrtého ročníku se zaměřuje spíše na historické učivo. Proto zde kapitoly nejsou přímo zaměřené na finanční gramotnost. Provázanost do současnosti obsahují kapitoly, které porovnávají potřeby dříve a nyní, daně a poplatky v době knížat nebo obchodování za života zemědělců a s tím související koloběh peněz. Téma demokracie zmiňuje média a také reklamu jako ovlivnění čtenáře. 5. ročník Stejně tak jako v 5. ročníku řady Didaktis se učivo zaměřuje spíše na historické, zeměpisné a občansko-vědní. Témata ani kapitoly nejsou přímo zaměřeny na finanční vzdělávání. Do hodnocení opět nebudeme započítávat učivo o průmyslu a výrobě. 78

Zahrneme pouze to, které přímo souvisí s finanční gramotností (povolání, služby, Emil Škoda a podnikání, rozvoj podnikání v 90. letech, zákon o platbě sociálního a zdravotního pojištění, odvádění daní formou částí úrody, sociální problémy – nezaměstnanost, chudoba, zadlužení). Na rozvoj podnikání je přímo zaměřena kapitola Podnikatelské úspěchy, kde jsou popsány aktivity Tomáše Bati. Žák pochopí, jak může začít podnikat a co je předpokladem úspěšného podnikání.

Počet kapitol přímo zaměřených na učivo/obsahujících učivo Učivo 1. ročník

2. ročník

3. ročník

4. ročník

5. ročník

Práce a zaměstnání

1/2

0/5

3/0

1/0

0/2

Obchod a firmy

2/2

0/2

2/1

0/1

1/4

0

0

1/0

0

0

0

1/1

0

0/1

0

0/1

0

1/1

0/1

0/1

Protiprávní jednání (zaměření na reklamaci) Masová kultura (zaměření na reklamu) Peníze

Tabulka č. 6: Kapitoly zaměřené a obsahující učivo finanční a hospodářské problematiky RVP ZV v jednotlivých ročnících 1. stupně ZŠ v učebnicích Člověk a jeho svět nakladatelství Fraus

Učebnice nakladatelství Fraus pracují stejně jako nakladatelství Didaktis s učivem o zaměstnání, obchodech či firmách. V jednotlivých ročnících (vyjma druhého) se také zaměřuje na problematiku používání peněz. Téma reklamy je žákům předkládáno ve 2. a 4. ročníku (ostatní ročníky jsouo pomíjeny). Reklama žáky provází pouze ve 3. ročníku.

79

Počet kapitol přímo zaměřených na učivo/obsahujících Učivo

Hotovostní a bezhotovostní

Peníze

Banka

učivo

1. ročník

2. ročník

3. ročník

4. ročník

5. ročník

0/1

0

1/1

0/1

0/1

0

0

0

0

0

0/1

0

1/1

0/1

0/2

0

0

1/0

0

0

1/0

0

1/1

0

0

Rozpočet Hospodaření

(příjmy a

domácností

výdaje) Reklamace

Finanční

Úspory a

produkty

půjčky

Tabulka č. 7: Kapitoly zaměřené a obsahující učivo Standardů finanční gramotnosti v jednotlivých ročnících 1. stupně ZŠ v učebnicích Člověk a jeho svět nakladatelství Fraus

Z tabulky je patrné, že finanční problematice se nejvíce věnuje učebnice pro 3. ročník. V ostatních ročnících můžeme objevit učivo o penězích a osobních rozpočtech. Učivo se dotýká v malé míře také úspor a reklamace.

Učivo

Kapitoly přímo

Kapitoly

zaměřené na učivo

obsahujících učivo

1. ročník - 5. ročník Práce a zaměstnání

5

9

Obchod a firmy

5

10

Protiprávní jednání (zaměření na

1

reklamaci) Masová kultura (zaměření na

1

reklamu) Peníze

1

0 2 4

Tabulka č. 8: Kapitoly zaměřené a obsahující učivo finanční a hospodářské problematiky RVP ZV na 1. stupni v učebnicích Člověk a jeho svět nakladatelství Fraus

80

Výše uvedená tabulka vypovídá, že učivo hospodářské a finanční problematiky z Rámcového programu pro ZV učebnice nakladatelství Fraus pro 1. stupeň základní školy do jisté míry naplňují.

Učivo

Kapitoly přímo

Kapitoly

zaměřené na učivo

obsahujících učivo

1. ročník - 5. ročník Hotovostní

1

4

0

0

1

5

Reklamace

1

0

Úspory a půjčky

2

1

a bezhotovostní

Peníze

Banka Rozpočet (příjmy Hospodaření domácností Finanční produkty

a výdaje)

Tabulka č. 9: Kapitoly zaměřené a obsahující učivo Standardů finanční gramotnosti na 1. stupni v učebnicích Člověk a jeho svět nakladatelství Fraus

Z tabulky č. 9 je patrné, že učivo ze SFG je do jisté míry v učebnicích obsaženo, pouze zde není zmíněna problematika bank a učivo s ní související.

12 10 8 6 4 2 0

kapitoly přímo zaměřené na učivo

P eníze

Reklam a

Reklam ace

Obchod a firm y

kapitoly obsahujících učivo

P ráce a zam ěstnání

počet kapitol

Finanční vzdělávání RVP ZV v učebnicích Fraus

učivo

Graf č. 7: Finanční vzdělávání RVP ZV v učebnicích Fraus

81

Finanční vzdělávání SFG v učebnicích Fraus

počet kapitol

6 5 4

kapitoly přímo zaměřené na učivo

3

kapitoly obsahujících učivo

2 1

Peníze

Úspory a půjčky

Reklamace

Rozpočet (příjmy a výdaje)

Banka

Hotovostní a bezhotovostní

0

Hospodaření domácností

Finanční produkty

učivo

Graf č. 8: Finanční vzdělávání SFG v učebnicích Fraus

2.2.4 Řada učebnic nakladatelství Nová škola Řada učebnic nakladatelství Nová škola je rozdělena podle období na 1. stupni ZŠ. Učebnice byla vytvořena vesměs stejným kolektivem autorů.

1. – 3. ročník

Já a můj svět

4. ročník

Přírodověda Vlastivěda – Poznáváme naši vlast Vlastivěda – Hlavní události nejstarších českých dějin

5. ročník

Přírodověda Vlastivěda – ČR jako součást Evropy Vlastivěda – Hlavní události novějších českých dějin

Pro hodnocení byly vybrány učebnice Já a můj svět a Vlastivěda – Poznáváme naši vlast a ČR jako součást Evropy. Přírodovědné učivo nekoresponduje s finanční 82

gramotností a vlastivědné učivo nejstarších a novějších českých dějin se z hlediska finančního zaměřuje na směnu, desátky církvi a vývoj mincí (př. ražba grošů a stříbrňáků). Vzhledem k omezení tohoto učiva na historické učivo byly vybrány učebnice Poznáváme naši vlast a ČR jako součást Evropy.

A. 1. ročník: Učebnice nese název „pracovní učebnice“, takže spojuje učebnici a pracovní sešit dohromady. Učebnicí provází žáky školačka Ája a její rodina. Ája tak žáky motivuje k učení a vykládá žákům učivo. Většina obrázků je kreslených, avšak reálných. Jsou zde k dispozici i fotografie, které se objevují jen u témat o přírodě. Učivo se zde nepropojuje tak jako v učebnicových řadách Didaktis a Fraus. 2. ročník a 3. ročník Učebnicí opět provází školačka Ája spolu se svojí rodinou. Kreslené obrázky zachycují realitu a fotografie přírody jsou doplněny i o fota ze současného společenského života. Učebnice zatím nepracuje s grafy ani schématy. Na konci každé kapitoly je do přehledné barevné tabulky umístěno základní učivo. Ve třetím ročníku se navíc v učebnici objevuje symbol „Z“, pod kterým žáci najdou další doplňující zajímavé informace. Po výkladu a doplňkových obrázcích následuje na konci každé stránky otázka. Ta je ihned zodpovězena textem pod ní, takže žák nemusí vyhledávat odpověď. Tato otázka s odpovědí funguje na bázi shrnutí celé kapitolky. 4. ročník Učebnicí provází mladá slečna Vlastivěda, která je však zmíněna pouze na první straně. V ostatních částech učebnice už jako motivační prvek chybí. Učebnice obsahuje množství textu, který je doplněn spoustou map, fotografií a kreseb. Na konci výkladu, který názorně doplňuje obrazový materiál, se nachází otázky, které slouží zároveň jako zopakování toho nejzákladnějšího učiva. Pro větší přehlednost se v učebnici používají symboly pro práci s mapou, skupinovou práci, tvořivé a opakovací úkoly. Každá činnost nese svůj symbol. 5. ročník Pátý ročník není provázen žádnou motivační osobou. V učebnici se opět nachází mnoho fotografií, map a schémat, ze kterých žáci čerpají informace. V učebnici autoři používají pro větší přehlednost symboly k jednotlivým úkolům (pro doplňkové učivo, procvičení, práci s mapou atd.) 83

B. 1. ročník Součástí učebnice, i přes velmi úsporný text, není žádná metodická příručka pro učitele. Pracovní sešit zde funguje na bázi učebnice. Učebnice se odkazují na metodickou příručku společnou pro 1. – 3. ročník po vydání celé řady. Tato řada byla dokončena v roce 2008. Od té doby však metodická příručka nevyšla a k dispozici je pouze její staré vydání k původním učebnicím, které nejsou v souladu s RVP ZV. 2. – 3. ročník Řada pro 2. a 3. ročník nedisponuje s metodickou příručkou pro učitele. Pro opakování a rozšíření učiva byly vydány pracovní sešity. Práce s nimi předpokládá znalosti z učebnice a orientaci v jejím textu. 4. ročník a 5. ročník Opět zde chybí metodická příručka. K dispozici mají žáci a učitelé pracovní sešit, který procvičuje učivo v praktických úkolech.

C. 1. ročník Učivo zde není propojeno tak jako v předchozích dvou nakladatelstvích. V pracovní učebnici se však přímo 3 kapitoly zaměřují na zaměstnání, obchody a práci s penězi. V učebnici nalezneme úkoly k dramatizaci – hry na obchod (s vystřihovacími penězi). Koloběh peněz v souvislosti s nákupem a zaměstnáním zde ale není vyložen ani zmíněn. 2. ročník Zde nalezneme práci s penězi, např. v učivu o dopravních prostředcích. Bohužel učebnice v tomto směru pouze odkazuje na učebnici matematiky, kde se procvičuje nakupování jízdenek. Některé školy však nemají všechny učebnice tohoto nakladatelství, proto znění úkolu můžeme považovat za chybějící. V samotné učebnici jako součást učiva o místě, kde žijeme, nalezneme výklad o institucích a obchodech ve městě či na vesnici. V textu mimo jiné figuruje i pojem banka. Předpokládejme, že jednotlivé instituce jsou učitelem přiměřeně vysvětleny, tudíž bude toto učivo zahrnuto do tabulkového hodnocení. 3. ročník V tématu o obci se autoři zmiňují o obchodech a firmách, které zde najdeme. Samostatná kapitola Povolání představuje různá povolání a charakterizuje rozdíl mezi 84

fyzickou a duševní prací. Kapitola o lidských výtvorech přináší informace o tvorbě ceny (proces, kdy z přírodnin a suroviny vyrobíme zboží, to pak dále putuje do obchodu a ke spotřebiteli). Je zde vyvozen pojem zboží, žáci mají za úkol zdramatizovat nakupování a placení – žák volí správnou hodnotu peněz a jak prodavač, tak kupující správně spočítají vrácení peněz. Je zde také uvedeno zboží z papírnictví, oděvů a drogerie včetně jejich orientačních cen. Žáka evokují otázky, kde všude můžeme nakupovat a čím lze platit. Zde jsou také zmíněny pojmy mince, bankovky, banka a bankovní účet a platební karta. 4. a 5. ročník V učebnici pro 4. ročník opět figuruje průmyslová výroba, která není do hodnocení zahrnuta vzhledem k tomu, že není propojena na základě ekonomického a finančního myšlení. V této části však můžeme zmínit putování mléka od krávy až do obchodu s výrobky. Je možné říci, že jde o nepřímé vysvětlení tvorby ceny. Učivo Práce a zaměstnání a Obchody a firmy se objevují v mnoha kapitolách, ale především z hlediska zeměpisného a oblasti průmyslové. Proto výše uvedené také nezahrnujeme do hodnocení. Stejně tak to platí i v 5. ročníku. Jedna z kapitol v 5. ročníku lze zahrnout do hospodaření s penězi. Úkolem pro žáka je, aby promyslel, co z ušetřeného kapesného nakoupí na dva dny pro sebe a své kamarády na chalupu. Žák se má zamyslet nad tím, které věci jsou nutné a zbytné.

Počet kapitol přímo zaměřených na učivo/obsahujících učivo Učivo 1. ročník

2. ročník

3. ročník

4. ročník

5. ročník

Práce a zaměstnání

1/3

0/1

1/2

0

0

Obchod a firmy

1/1

0/2

0/2

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1/1

0

2/0

0

0/1

Protiprávní jednání (zaměření na reklamaci) Masová kultura (zaměření na reklamu) Peníze

Tabulka č. 10: Kapitoly zaměřené a obsahující učivo finanční a hospodářské problematiky RVP ZV v jednotlivých ročnících 1. stupně ZŠ v učebnicích Člověk a jeho svět nakladatelství Nová škola

85

V porovnání

dvou

výše

uvedených

nakladatelství

můžeme

konstatovat,

že nakladatelství Nová škola se zaměřuje jen minimálně a především okrajově na problematiku financí a hospodářství. Učivo o zaměstnání, obchodech a penězích je probíráno pouze v 1. období, 2. období je z této tematiky vypuštěno.

Učivo

Počet kapitol přímo zaměřených na učivo/obsahujících učivo

Hotovostní a bezhotovostní

Peníze

Banka

1. ročník

2. ročník

3. ročník

4. ročník

5. ročník

1/1

0

2/0

0

0/1

0

0/1

1/0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Rozpočet Hospodaření

(příjmy

domácností

a výdaje) Reklamace

Finanční

Úspory

produkty

a půjčky

Tabulka č. 11: Kapitoly zaměřené a obsahující učivo Standardů finanční gramotnosti v jednotlivých ročnících 1. stupně ZŠ v učebnicích Člověk a jeho svět nakladatelství Nová škola

Stejně tak jako výše uvedená tabulka, i z tabulky č. 11 plyne, že nakladatelství Nová škola finanční vzdělání zařazuje do svých učebnic jen okrajově.

86

Učivo

Kapitoly přímo

Kapitoly obsahujících

zaměřené na učivo

učivo

1. ročník - 5. ročník Práce a zaměstnání

1

6

Obchod a firmy

1

5

Protiprávní jednání

0

0

(zaměření na reklamaci) Masová kultura (zaměření na

0

0

reklamu)

3

Peníze

2

Tabulka č. 12: Kapitoly zaměřené a obsahující učivo finanční a hospodářské problematiky RVP ZV na 1. stupni v učebnicích Člověk a jeho svět nakladatelství Nová škola

Z tabulky vyplývá, že problematika reklamací a reklamy se v učebnicích nevyskytuje vůbec. Tematiku peněz, zaměstnání a obchodů učebnice obsahují, avšak kapitoly na ni nejsou zaměřeny primárně.

Učivo

Kapitoly přímo

Kapitoly obsahující

zaměřené na učivo

učivo

1. ročník - 5. ročník Hotovostní a Peníze

bezhotovostní Banka

3

2

1

1

0

0

0

0

0

0

Rozpočet Hospodaření

(příjmy a

domácností

výdaje) Reklamace

Finanční

Úspory a

produkty

půjčky

Tabulka č. 13: Kapitoly zaměřené a obsahující učivo Standardů finanční gramotnosti na 1. stupni v učebnicích Člověk a jeho svět nakladatelství Nová škola

87

Již z tabulky č. 11 bylo patrné, že obsahy SFG nejsou do učebnic zakomponovány. I z výše uvedené tabulky je zřejmé, že se učivo omezuje pouze na problematiku peněz. Velmi kladně však můžeme zhodnotit téma „banky“, která se zde vyskytuje. Toto téma je vyloženo pouze v učebnicích nakladatelství Nové školy.

7 6 5 4 3 2 1 0

kapitoly přímo zaměřené na učivo

P eníz e

R ek lam a

R ek lam ac e

O bc hod a firm y

kapitoly obsahujících učivo

P rác e a z am ěs tnání

p o čet kap ito l

Finanční vzdělávání RVP ZV učebnic Nová škola

učivo Graf č. 9: Finanční vzdělávání RVP ZV v učebnicích Nová škola

Finanční vzdělávání SFG učebnic Nová škola

počet kapitol

4 3

kapitoly přímo zaměřené na učivo

2

kapitoly přímo zaměřené na učivo kapitoly obsahující učivo

1

Peníze

Úspory a půjčky

Reklamace

Rozpočet (příjmy a výdaje)

Banka

Hotovostní a bezhotovostní

0

Hospodaření domácností

Finanční produkty

učivo

Graf č. 10: Finanční vzdělávání SFG v učebnicích Nová škola

88

Z tabulek a grafů je patrné, že učebnice nakladatelství Nová škola zařadilo ekonomické učivo a učivo o financích do 1. období, kde se v omezené míře zaměřuje na povolání, nakupování a používání peněz. Kladně můžeme ohodnotit charakterizování bezhotovostních peněžních prostředků, které v ostatních učebnicích nejsou uvedeny. Učebnice se ani v jedné z kapitol nezaměřily na reklamu, reklamaci, ani úspory a půjčky.

2.2.5 Zhodnocení vybraných řad učebnic Člověk a jeho svět Po důsledném zvážení, pročtení a zhodnocení učebnic podle předem zadaných kritérií můžeme shrnout následující:

A. Učebnice nakladatelství Didaktis jsou v každém ročníku provázeny nějakým motivačním prvkem pro žáka. Grafické zpracování působí přehledně, vyskytuje se zde množství ilustrací a fotografií. Ve vyšších ročnících je text doplněn o schémata a grafy. Lze vytknout pouze chybějící obsah ve 4. a 5. ročníku. Nakladatelství Fraus neobsahuje konkrétního průvodce učebnicí. Ve funkci tazatele a zadavatele úkolů zde nalezneme fotografie dětí věku přiměřenému žákovi. Grafickým zpracováním odpovídají učebnice jak z hlediska dobré orientace, tak výstižného doplnění učebnicového textu. Řadu Nové školy v prvních třech letech provází školačka Ája, díky které žáci poznávají zadané učivo. Učebnice působí přehledně a obsahuje množství ilustrací a fotografií, ve vyšších ročnících pak také grafy a mapy.

B. Zde jen stručně zhodnotíme nakladatelství Didaktis a Fraus. Ta předala vyučujícím kvalitní příručky, ze kterých mohou čerpat další úkoly a rozšířit tak učivo v učebnicích. V průvodcích nalezneme pracovní listy a náměty na projekty, které by jinak učitel musel pracně dohledávat nebo vymýšlet. Součástí obou sad jsou od 2. ročníku pracovní sešity, které doplňují dané učivo. 89

Nakladatelství Nová škola v tomto směru zaostává. Slíbená metodická příručka pro nové učebnice zatím nevyšla, tudíž se učitelé musí spokojit s učebnicí a pracovním sešitem, nebo dohledávat další aktivity sami. Žáci mohou využívat také pracovní sešity, které učivo spíše opakují a upevňují. C. Posoudit obsahovost finančního vzdělávání v učebnicích Člověk a jeho svět je velmi obtížné. Taktéž přesně zařadit jednotlivé kapitoly do učiva bylo díky propojenosti a integraci učiva nesnadné. Pro ucelený přehled můžeme výsledky považovat za dostačující k potřebné orientaci. Jak můžeme vyčíst z níže uvedených tabulek a grafů, z učiva RVP ZV je nejvíce zastoupeno téma povolání, obchody, firmy a peníze. Okrajově se Didaktis a Fraus zabývají reklamou a reklamací. Učivo ze standardů pro finanční gramotnost je zastoupeno již v menší míře. Opět je nejčastěji vyučováno téma peníze, s tím související především příjmy (rozpočet). Minimálně je promítnuto učivo z bankovní oblasti. Všech pět oddílů z RVP ZV zastupuje nakladatelství Fraus, čtyřem tématům se věnuje Didaktis a pouze dvě témata zahnula Nová škola. Obsah SFG vykládá ze 4 kategorií Fraus. Didaktis a Nová škola se zaměřily pouze na 2. Na druhou stranu Nová škola jako jediná charakterizovala banky a bezhotovostní peníze.

Kapitoly přímo zaměřené na učivo Učivo

Didaktis

Fraus

7

5

2

Reklamace

Nová

Kapitoly obsahujících učivo

Nová

Didaktis

Fraus

1

5

9

6

5

1

6

10

5

0

1

0

0

0

0

Reklama

0

1

0

1

2

0

Peníze

1

1

3

6

4

2

Práce a zaměstnání Obchod a firmy

škola

škola

Tabulka č. 14: Kapitoly zaměřené a obsahující učivo Rámcového vzdělávacího programu na 1. stupni v učebnicích Člověk a jeho svět

90

Problematiku hospodářství a financí zakotvené v Rámcovém vzdělávacím programu nejvíce zpracovává nakladatelství Fraus. Didaktis se na tuto tematiku také do jisté míry zaměřuje. Nakladatelství Nová škola z těchto tří nakladatelství zahrnuje nejméně učiva v této problematice. Je také patrné, že největší důraz je kladen na poznání zaměstnání a obchodů s povoláním souvisejícími. Následuje používání peněz. Učivo reklama a reklamace se v učebnicích objevují v minimální míře.

Kapitoly přímo zaměřené

Kapitoly obsahujících

na učivo

učivo

Učivo

Hotovostní a Peníze

bezhotovostní Banka

Didaktis

Fraus

0

1

0

Nová

Nová

Didaktis

Fraus

3

6

4

2

0

1

0

0

1

1

1

0

4

5

0

0

1

0

0

0

0

0

2

0

0

1

0

škola

škola

Rozpočet Hospodaření

(příjmy a

domácností

výdaje) Reklamace

Finanční

Úspory a

produkty

půjčky

Tabulka č. 15: Kapitoly zaměřené a obsahující učivo Standardů finanční gramotnosti na 1. stupni v učebnicích Člověk a jeho svět

Standardů FG se dotýká především Fraus, se kterým se pojí učivo peněz, rozpočtů, úspor a půjček. Nalezneme zde i téma reklamace. Didaktis se omezilo pouze na používání peněz a s tím související příjmy a výdaje. Nová škola se zaměřila pouze na používání peněz a využití bank. Nejméně se učebnice zaměřily na problematiku banky, reklamace, úspor a půjček. Naopak nejvíce obsahují učivo o penězích a rozpočtech.

91

Finanční vzdělávání RVP ZV ve vybraných učebnicích 12 10

Práce a zaměstnání

8

Obchod a firmy

6

Reklamace

4

Reklama

2

Peníze

0 zaměřené

obsahující

Didaktis

zaměřené

obsahující

zaměřené

Fraus

obsahující

Nová škola

Graf č. 11: Finanční vzdělávání RVP ZV ve vybraných učebnicích

Finanční vzdělávání SFG ve vybraných učebnicích 7 6

Hotovostní a bezhotovostní

5

Banka

4

Rozpočet (příjmy a výdaje)

3

Reklamace

2

Úspory a půjčky

1 0 zaměřené obsahující zaměřené obsahující zaměřené obsahující Didaktis

Fraus

Nová škola

Graf č. 12: Finanční vzdělávání SFG ve vybraných učebnicích

92

p o čet kap ito l

Kompletní finanční vzdělávání RVP ZV ve vybraných učebnicích 16 14 12 10 8 6 4 2 0

Didaktis Fraus Nová škola

Práce a zaměstnání

Obchod a firmy

Reklamace

Reklama

Peníze

učivo Graf č. 13: Kompletní finanční vzdělávání RVP ZV ve vybraných učebnicích

p o č et kap ito l

Kompletní finanční vzdělávání SFG ve vybraných učebnicích 7 6 5 4 3 2 1 0

Didaktis Fraus Nová škola

Hotovostní a bezhotovostní

Banka

Rozpočet (příjmy a výdaje)

Reklamace

Úspory a půjčky

učivo Graf č. 14: Kompletní finanční vzdělávání SFG ve vybraných učebnicích

Pokud bychom měli celkově zhodnotit a vybrat nejvhodnější učebnici z hlediska obsahovosti finančního vzdělávání, volili bychom jistě učebnice nakladatelství Fraus. Jako méně vhodné, ale i přesto v minimální míře toto učivo předávají žákům i nakladatelství Didaktis a Nová škola. U těchto dvou nakladatelství bychom však učitelům doporučili vyhledat další výukové materiály (viz 2.3). 93

2.3. Učebnice zaměřené na rozvoj finančního vzdělávání

Na základě zhodnocení a porovnání vybraných učebnic je zřejmé, že obsazenost učiva finanční gramotnosti není v současně používaných učebnicích dostačující. Vzhledem k tomu, že finanční vzdělávání je pro dnešní dobu důležitým prvkem ve výuce, měli by učitelé žákům výuku v této oblasti zkvalitnit. Vytváření pracovních listů a vymýšlení učebních úkolů je ale velmi náročné. Proto se trhu začínají objevovat speciální učebnice pro finanční gramotnost. Po učebnicích finanční gramotnosti pro 1. stupeň základní školy je v současnosti velká poptávka. Důvodem bude zřejmě jejich omezený počet a výběr. Momentálně se na pultech knihkupectví objevují tyto učebnice:

JAKEŠ, Petr a kol. Finanční gramotnost pro první stupeň základní školy. Fortuna: Praha, 2011. JAKEŠ, Petr a kol. Finanční gramotnost pro první stupeň základní školy: pracovní sešit. Fortuna: Praha, 2011.

SKOŘEPOVÁ, Eva. Finanční gramotnost pro 1. – 3. třídu: O penězích a hospodaření s Kačkou a Filipem. Fragment: Praha, 2010.

Učebnicí Petra Jakeše provází žáky Honza, který dětem vypráví, jak se naučil zacházet s penězi. Učebnice je úsporná na obrázky, obsahuje množství textu. Celá učebnice je rozdělena podle standardů finanční gramotnosti na 3 velké celky Peníze, Hospodaření domácnosti a Finanční produkty. Finančním produktům se věnuje jen okrajově. Tyto celky jsou dále členěny na jednotlivé podkapitoly. Autor učebnice uvádí mnoho příkladů ze života, které si může žák propojit, nebo také zjistí, že takovou situaci dokonale zná, ale nevěděl, jak by ji řešil. Na konci každé kapitolky je uvedeno základní shrnutí nejdůležitějších pojmů a otázky vztahující se k předchozímu textu. V pracovním sešitě mohou žáci hravou formou opakovat a upevňovat učebnicové učivo. Najdeme zde křížovky, doplňovačky a další aktivity, kterými si žák učivo osvojí. 94

Finanční gramotnost Petra Jakeše naplňuje očekávané výstupy ze standardů finanční gramotnosti.

Učebnice vytvořena Evou Skořepovou pro 1. období vychází také ze standardů finanční gramotnosti. Učivo je rozděleno do 10 kapitol, kde se střídají témata Peníze, Hospodaření domácností a Finanční produkty. Učebnice je pojata spíše jako pracovní sešit. Je tvořena výkladem učiva a následnými aktivitami a doplňovacími cvičeními na upevnění učiva. Pracovní učebnicí provází žáky osmiletá Kačka, její mladší bratr Filip, maminka podnikatelka, zaměstnanec tatínek a důchodce děda Béda. Již podle těchto osob můžeme očekávat, že bude učebnice prostoupena všemi směry finanční oblasti. Elektronická učebnice vydaná Českou spořitelnou může být také použita jako jeden ze zdrojů pro výuku FG. SMOLÍKOVÁ, Klára. Spořínkova učebnice. Česká spořitelna, 2011. SMOLÍKOVÁ, Klára. 30 pracovních listů a metodika pro učitele k výuce finanční gramotnosti pro 4. a 5. ročník ZŠ. Česká spořitelna, 2011. Obě tyto publikace je možné najít na webové adrese http://www.csas.cz/Sporinek/80

Učebnice je součástí internetové hry a je určena pro 4. a 5. ročník. Žáky provází chlapec Spořínek a škodil Quido. Metodická příručka mapuje obsáhlé učivo celé finanční gramotnosti. Jsou zde zastoupeny učební texty a mnoho příkladů. Metodický materiál odkazuje na pracovní listy pro žáky, nechybí zde ani náměty k diskusi, doplňující informace a další rozšiřující aktivity. Pracovní listy zde fungují jako pracovní sešit, díky kterému si žáci na konkrétních příkladech vyzkouší situace, které můžou nastat v obchodě, bance nebo s pojistnými smlouvami.

80

SMOLÍKOVÁ, Klára. [online]. [cit. 2012-03-28]. Dostupné na WWW: .

95

3 Výuka finanční gramotnosti na 1. stupni formou pohádky

3.1 Vhled do pohádky „Pohádka má svoje oprávněné místo ve výchově, protože působí ve své většině jako mocný výchovný činitel právě ve věku, kdy ostatních prostředků výchovných není dobře možno v plné míře používat – ve věku předškolním a na nižším stupni národní školy.“81 Děti školního věku dovedou říci, proč se jim pohádka líbí a poznají, jaké poučení pohádka skrývá. Uvědomují si, kdo je kladný hrdina, kdo má být potrestán a co je trestem. Děti si děj pohádky představují v pro ně známém prostředí. Přemýšlí o tom, co by dělaly, kdyby byly na místě pohádkové postavy. Pohádka nám podává obraz, který je založen na skutečnosti, ale ne v reálné podobě. Vystihuje vztahy mezi lidmi, společenské chování i potřeby společnosti a řád takovou formou, která je pro dítě názorná a poutavá. 82 Vyprávění pohádky se pro žáka mladšího školního věku jeví jako jedna z vhodných výukových metod. Jejich následný rozbor může žáka vést nenásilně k pochopení určité situace, která je v pohádce předkládána. Pohádky můžeme rozdělit do několika typů83: a) v pohádce vítězí spravedlivost, poctivost, statečnost, není ublíženo slabšímu (např. Zlatovláska, O Popelce, O dvanácti měsíčkách) b) pohádka se přímo zaměřuje na výchovu, hrdina je záporný – nepoctivý, pyšný, neochotný, příliš důvěřivý, ulhaný, nedrží slovo, je závistivý, neposlušný a nakonec dojde k potrestání (např. O neposlušných kozlatech, Otesánek, O zlatém kolovrátku)

ČERVENKA, Jan. O pohádkách: sborník statí a článků. Státní nakladatelství dětské knihy: Praha, 1960. s. 299. 82 tamtéž s. 213 – 214. 83 tamtéž s. 291 – 293. 81

96

c) v pohádce vítězí chytrý a moudrý hrdina beze lsti a vychytralosti (např. O hloupém honzovi, Chytrá horákyně) d) pohádky, kde dobro vítězí nad zlem, kde se formují společenské normy, morální vztahy a další zákonitosti (např. Čertův švagr, Dlouhý, Široký a Bystrozraký) e) pohádky bez výrazné výchovné tendence, spíše dítě pobaví (např. Šípková Růženka)

Pohádka dodává dítěti „morální podnět pro nadcházející tvrdé životní skutečnosti, aby je prožíval se soucitem, spoluúčastí a radostí, tak jako v dětství prožíval vroucí spojenectví s postavami svých pohádek, aby se dokázal s nimi přímo ztotožnit.“84 Pohádky modelují situace běžného života v jednoduchém ději. Dítě si pak snadno promítá jejich obsah a řešení v osobní zkušenosti v určitých problémových situacích. Proto může říci, že většina pohádek má výchovný charakter.

84

STREIT, Jakob. Proč děti potřebují pohádky. Baltazar: Praha, 1992. s. 25 – 26.

97

3.2 Ekonomické pohádky Psychologové vysvětlují pohádku jako naději, kterou máme vždy, když se nelekneme a postavíme se překážkám či problémům. Tak dosáhneme svého cíle. Ekonomové naopak tvrdí, že pohádky zkreslují pohled na ekonomiku a podnikání.85 Kdo má tedy pravdu a jak je to s pohádkami ve smyslu ekonomickém a hospodářském? „Podle ekonomů je sice pravda, že pohádky obsahují alespoň obecné, lehce pochopitelné ekonomické principy, co tam ale nebývá, je pochopení pro hospodářství jako celek.“86 Dětem jsou předkládány pohádky, se kterými ekonomové naprosto nesouhlasí. Uveďme například Sůl nad zlato. Maruška dá přednost soli proti drahým kovům i přesto, že soli je dostatek a nemá tedy takovou hodnotu jako drahé kovy. Nastěnka v Mrazíkovi neučiní nic pro to, aby získala ženicha, a přece ho nakonec dostane. Oproti ní zlá sestra Marfuša, která se snaží ženicha najít, nedostane nic. V Krkonošských pohádkách se Trauntenberg snaží podnikat, kde může, ale nakonec mají vždy pravdu jeho neschopní sloužící. Stejně tak je odsuzován boháč strýček Skrblík v animované pohádce My z Kačerova jako líný a zlý. Ekonomové také tvrdí, že pohádka O perníkové chaloupce učí děti krást cizí majetek. Pohádek, kde pasivní, ale hodný a dobrotivý člověk získá kouzelnou věc jako třeba ubrousek, oslíčka nebo bezednou truhlu s penězi, můžeme najít mnoho. Ekonomové v tomto směru tvrdí, že takovéto jednání by reálně vedlo k hospodářské krizi, hyperinflaci a devastaci zemědělců a potravinářů.87 Mezi pohádkami můžeme však najít i takové, které ekonomickým principům vyhovují. Například O třech prasátkách, která si staví domeček. Pokud bude člověk trpělivý a něco investuje, bude se mít dobře. Je zde ukázán princip úspor a investic. Za podobnou pohádku můžeme považovat i tu, kde Bůh a Ďábel soutěží, kdo z nich poseče dříve lán s obilím. Ďábel začne hned a vypadá to, že vyhraje. Bůh si ale nejdříve nabrousí kosu a s ostrou kosou nakonec vyhraje. Vyhraje tedy ten, kdo začal investicí. Mezi novodobou pohádku ekonomického charakteru zařadíme také filmovou pohádku Čert ví proč. Můžeme zde zaznamenat příklady měnové politiky a centrálního bankovnictví, 85

http://byznys.lidovky.cz/pohadky-podle-ekonomu-treti-prasatko-je-ideal-fop-/mojepenize.asp?c=A111226_130141_moje-penize_mev 86 tamtéž 87 http://byznys.lidovky.cz/pohadky-jsou-plne-spatnych-ekonomickych-navyku-ft3-/mojepenize.asp?c=A111223_132838_moje-penize_nev

98

kde působí Lucifer jako guvernér národní banky. V zemi krále Dobromila vymizela poctivost, úcta a slušnost. Moc pekla sílí a lidé utíkají pryč. Král se upíše peklu, „vyhlašuje zákonné platidlo a zavádí jeho nucený oběh výměnou za to, že Lucifer bude po dobu jednoho roku financovat chod hospodářství, respektive státní pokladny. Cenou je králova duše. Chudák král ve své neznalosti netuší, že ražba státních nekrytých peněz lidem vůbec nepomůže,“88 říká vyučující Vysoké školy ekonomické Miroslav Svoboda. Zřejmě ekonomicky vzdělaný Filip vyhraje souboj s peklem a Lucifera přelstí. Ekonomové tedy tvrdí, že pohádky nepřispívají finančnímu vzdělávání. Například pedagogové a vychovatelé by ovšem mohli k těmto pohádkám taky říci své. Je důležité si uvědomit,

že každá pohádka není schopna zaujmout morální hledisko a poučení

do všech sfér našeho života. Každá pohádka se primárně zaměřuje na jiný výchovný aspekt, a proto není možné všechny kouzelné pohádky, kde dobrota, krása a chytrost vítězí nad zlem a ošklivostí, odsuzovat jako špatné a především neekonomické. Z tohoto důvodu by se měly začít na trhu objevovat pohádky „ekonomické“, které se přímo zaměřují na výchovu dítěte jako ekonomicky zodpovědného člověka. Kolik takových „ekonomických pohádek“ vůbec na trhu existuje? Můžeme tvrdit, že oficiálně je jich velmi poskrovnu. Ing. Martin Řepa vydal v roce 2011 knížku s názvem Ekonomické pohádky89, která obsahuje 5 pohádek. Že jde o ekonomické pohádky, můžeme poznat již z jejich názvů. O zázračné Investici – autor nabádá k poctivé práci a rozvážnému investování prostřednictvím kouzelných semínek. O ukrutném draku Dluhovi – vypráví o králi, který byl netrpělivý, a tak se zle zadlužil. O dobrém hospodáři Zisku – král Zisk má syny Náklad a Výnos. Upřednostňuje Výnos, ale nakonec zjistí, že Náklad ho zachrání. O pyšné Nabídce a rozmazlené Poptávce – pohádka směřuje k tomu, že nabídka a poptávka by měly být v rovnovážném stavu. O nenasytné Inflaci – o holčičce, která jedla a jedla, až byla obrovská. Rodiče ji zamkli do spíže a v tu ránu byla hubená a už nikdy nechtěla tolik jíst. První dvě ekonomické pohádky bychom mohli zařadit jako prospěšné pohádky pro děti mladšího školního věku. Ostatní pohádky však zacházejí do roviny, kde dítě bude zřejmě tápat a ekonomickou či hospodářskou situaci nevyvodí. Vzhledem k tomu, že pro žáky 1. stupně je pohádka běžnou a nenásilnou výukovou metodou, bylo pro praktickou část vytvořeno několik „ekonomických pohádek“, které 88

http://byznys.lidovky.cz/pohadky-podle-ekonomu-treti-prasatko-je-ideal-fop-/mojepenize.asp?c=A111226_130141_moje-penize_mev 89 ŘEPA, Martin. Ekonomické Pohádky. Institut praktické ekonomie: 2011. 28 s.

99

si kladou za cíl poučit žáka a zvýšit tak jeho finanční gramotnost. Pohádky jsou navíc obohaceny o otázky, které pohádku rozeberou a vysvětlí základní pojmy a procesy v dané pohádce a celé problematice. Některé otázky s pohádkou přímo souvisí, jiné mají rozšiřující charakter k dané problematice. Uvedeme některé pohádky lidové (především pro mladší žáky) a pohádky s dětským hrdinou (pohádky určené spíše starším žákům). Pohádky jsou rozděleny dle témat: směna, reklama a sleva, reklamace, hospodaření domácnosti – příjmy a výdaje, bezhotovostní půjčky, peníze a spoření. Toto rozdělení vyplývá ze Standardů finanční gramotnosti. Téma reklamace, které není ve standardech zakotveno, je zde připojeno z důvodů uvedených v kapitole 1.4.2.1.

3.2.1 Směna

Jak Honza měnil, až vyměnil Žil kdysi jeden Honza. Hloupý nebyl. V té době ještě peníze nebyly, a tak každý vyměňoval, co potřeboval. Honza byl zahradníkem, doma pěstoval ovoce a zeleninu. Když potřeboval chleba, přišel za pekařem a přinesl mu pár krásných jablek. Tak dostal výměnou od pekaře chleba. Někdy zase přišel měnit druhý k Honzovi. Třeba řezník přinesl kus vepřového a žádal po Honzovi několik rajčat a okurek. Tak to šlo po dlouhou dobu. Lidé měnili a měnili a každý dostal, co potřeboval. Stalo se ale jednou, že Honzovi dosloužil kabát. Byl díravý a prokousaný jako od myší a když pršelo, tak byl Honza celý promočený. Vzal tedy pytel brambor a utíkal ke švadleně. „Přeji pěkný den, milá švadlenko. Nesu tady pytel brambor a prosil bych nový kabát do zimy i do deště.“ Čekal, že švadlena Honzovi nový kabát za brambory vymění, ale švadlena povídá: „Honzíku, brambor nám zbylo od loňska. Máme dost. Jiného ovoce a zeleniny také nepotřebujeme. Je mi líto, ale kabát ti nemám za co vyměnit.“ Honza šel tedy se sklopenou hlavou domů. 100

Doma dlouho přemýšlel a pak si řekl, že ten nový kabát přece jen potřebuje. Vzal dvě pěkné kačenky ze dvora a nesl je k švadleně. Když švadlena uviděla kačeny, hned je s Honzou za nový kabát vyměnila. I říkali si lidé, že to Honza dobře vymyslil, a tak místo výměny za zboží platili dobytkem. Jenže když chtěl Honza nové boty, nechtěl dát ševci celou kravičku. A zase přemýšlel, jak by to udělal. Každý měl doma kousky zlata, stříbra a kovů. Honza zkusil zaplatit za nové boty kouskem stříbra a začali tak platit všichni. Nakonec se ze zlata, stříbra a dalších kovů začaly razit mince. Honza se už nemusel bát, že by mu někdo nechtěl něco vyměnit, protože peníze měly svou hodnotu a šlo s nimi platit všude.

Základní pojmy: směna, platidlo, peníze, měna, směnárna, hodnota

Otázky: 1. Jak nakupoval Honza zboží, které potřeboval na začátku pohádky? VYMĚŇOVAL ZBOŽÍ ZA ZBOŽÍ 2. Jak se říká takové výměně? NATURÁLNÍ SMĚNA

3. Proč tato výměna nefungovala vždycky? PROTOŽE NĚKOMU NEPŘIŠLO VHOD TO, CO NABÍZEL DRUHÝ 4. Čím se začalo platit, když nefungovala směna? Jak se takové věci říkalo? ZAČALI PLATIT DOBYTKEM, JE TO NEPŘÍMÁ ZMĚNA ZA POMOCI TŘETÍHO ZBOŽÍ, TZV. ZBOŽOVÉ PENÍZE

5. Víte ještě o nějakých věcech, které se používaly jako předmincovní platidla? MUŠLE, PLÁTNO – OD TOHOTO SLOVA VZNIKLO SLOVO PLATIT, KOŽEŠINY

101

6. Jaká byla nevýhoda u těchto platidel? NĚKTERÉ SE NEDALY SE ROZDĚLIT, NEBYLY TRVANLIVÉ, DRAHÉ KOVY BYLY TRVANLIVÉ A DALY SE ROZDĚLIT, ALE BYLY VZÁCNÉ 7. Čím se začalo platit potom a jak se platí dnes? PLATILO SE KOUSKY ZLATA, STŘÍBRA A DALŠÍCH KOVŮ, PAK SE ZAČALY VYRÁBĚT PENÍZE VE FORMĚ MINCÍ 8. Řekněte nevýhody směnného obchodu a výhody platby mincemi. NEVÝHODY

–

KAŽDÝ

NECHCE

ZBOŽÍ,

KTERÉ

JINÝ

NABÍZÍ,

PŘEDMINOVNÍ PLATIDLA NEJDOU ROZDĚLIT VÝHODY – MINCE MAJÍ SVOU HODNOTU, HODNOTU MÁ I VÝROBEK NEBO SLUŽBA 9. V České republice se platí korunami. Můžeme českými korunami platit po celém světě? Proč ne? Jak se nazývá druh peněz, kterým můžeme platit v nějaké zemi? KAŽDÁ ZEMĚ MÁ SVOU MĚNU, KTEROU LZE V DANÉ ZEMI PLATIT, TUTO MĚNU SI MŮŽEME ZA NAŠE PENÍZE VYMĚNIT VE SMĚNÁRNĚ

3.2.2 Reklama, sleva

Adéla z plakátu

Klárka bydlela v panelovém domě na malém náměstí. Uprostřed byl park, kam si chodila hrávat s ostatními kamarádkami. Každý den chodila Klárka do školy kolem samoobsluhy a autobusové zastávky. Kolem zastávky chodila ráda, protože 102

tam pokaždé visel jiný barevný plakát. Teď ale Klárka nemohla od plakátu oči odtrhnout! Byla na ní krásná štíhlá slečna s dlouhými blonďatými vlasy. „Takové tak mít,“ říkala si Klárka, protože ona měla vlasy mnohem kratší. Každý den chodila okolo a vzdychala. Na plakátu také stálo: „Svoje dlouhé vlasy mám. Dík šamponu Ladydan.“ Klárka pečlivě četla název, aby si ho zapamatovala a slogan si pořád odříkávala. Večer, když měli doma puštěnou televizi a dívali se s rodiči na film, na obrazovce se objevila reklama. „Ach, už zase. Zrovna, když je to nejnapínavější.“ řekl tatínek a chtěl reklamu přepnout na jiný program. Klárka ho však zastavila. V reklamě ukazovaly šampón z plakátu. Klárka mohla na krásné dlouhovlasé slečně oči nechat a dívala se s otevřenou pusou. Adéla, jak se dívka jmenovala, Klárce říkala, že po šampónu bude mít vlasy dlouhé jako ona. Ať neváhá a skočí do obchodu. Klárka si byla jistá, že Adéla mluví přímo k ní. Vždyť přece ona chce mít tak krásné dlouhé vlasy! Než šla druhý den do školy, vysypala prasátko, aby si mohla zázračný šampón koupit. Jakmile vstoupila do obchodu, uviděla nápis s obrovskou cedulí: „DNES AKCE. ŠAMPÓN LADYDAN JEN ZA POUHÝCH 199,90 KORUN.“ „To je parádní,“ říkala si Klárka, „já mám takové štěstí.“ Klárka byla ráda, že koupí šampón ve slevě a ušetří. Vzala do košíku šampón Ladydan a šla k pokladně. Říkala si, že je to dobré, když je to něco přes sto korun. U pokladny zaplatila 200 korun a čekala, že jí paní prodavačka ještě něco vrátí. Když je to 199,90 tak třeba 10 korun nebo aspoň 1 korunu. Paní prodavačka se však usmála, dala Klárce účtenku a víc nic. Klárce to připadalo divné, a tak se ptala, pro je tomu tak. Paní prodavačka Klárce vysvětlila, že když tu cenu zaokrouhlí, tak je to přece rovných 200 korun. „Ale vy máte napsané 199,90!“ rozčílila se Klárka. „To ano, ale musíš umět správně zaokrouhlit.“ vysvětlila jí paní prodavačka. Klárka byla ale ráda, že má kouzelný šampón doma. Po škole si s ním hned umyla vlasy a čekala. Druhý den si také umyla vlasy a pořád nic. Tak to šlo celý měsíc, ale Klárce vlasy porostly jen o malinkatý kousíček. Tak chodila Klárka po domě smutná, až si toho všimla maminka. „Copak se ti stalo, Klárko?“ ptala se maminka. Klárka jí všechno pověděla a maminka se jen usmála. „Ale Klárko, nechala ses napálit. Každá reklama se tě snaží zaujmout, aby sis výrobek koupila, i když není zcela pravda, co se říká v televizi, nebo píše na plakátech. Příště už se jistě nachytat nenecháš.“ A co dělá Klárka teď, když vidí v televizi reklamu jako třeba? KUPTE SI TENTO NEOBYČEJNĚ LAHODNÝ JOGURT. OVOCE HO MILUJE TAK, ŽE DO NĚJ SKÁČE 103

SAMO. MŇAM! Jen se zasměje. Vždyť přeci ví, že ovoce samo do jogurtu nenaskáče a taky…reklama jen šálí lidi.

Základní pojmy: reklama, sleva, zaokrouhlit, reklamní slogan

Otázky a úkoly: 1. Jak se říká tomu, když někdo někomu nabízí něco, co dotyčný nutně nepotřebuje? REKLAMA 2. Vytvořte pojmovou mapu reklamy – kde všude na nás reklama číhá? LETÁKY, BILLBOARDY, INTERNET, ČASOPISY, TELEVIZE, DOMOVNÍ PRODEJCI. 3. Diskutujte o tom, k čemu jsou reklamy. SNAŽÍ SE ZÁKAZNÍKA ZAUJMOUT TAK, ABY KOUPIL DANÝ PRODUKT ČI SLUŽBU, NĚKTERÉ INFORMUJÍ, JINÉ JEN PŘESVĚDČUJÍ

4. Vzpomeňte si na nějakou reklamu z televize, která vás nějak zaujala. Myslíte si, že je pravdivá? Proč ano, proč ne?

5. Ve skupinách vymyslete reklamu na výbornou dětskou zubní pastu, díky které nepotřebujete ústní vodu. Vymyslete její název, obal, slogan, reklamu sepište, nacvičte a zahrajte.

6. Ve skupinách vymyslete reklamu na výbornou dětskou ústní vodu, díky které nepotřebujete pastu. Vymyslete její název, obal, slogan, reklamu sepište, nacvičte a zahrajte.

7. Do příštího dne mají žáci za úkol sledovat televizní reklamy. Za úkol mají napsat si 5 reklam, které jsou nereálné nebo se snaží ovlivnit lidi. Napíšou proč.

104

8. Žáci společně s vyučujícím vyberou 3 různé ovocné jogurty. Alespoň dva by měli znát z reklamy. Žáci ochutnávají a na základě reklamy sestaví kritéria hodnocení. Po ochutnávce bodují. Nakonec se všichni shodnou, zda reklama odpovídala pravdě či nikoli.

9. Žáci si přinesou do školy letáky z obchodů a pozorují, jaké ceny obchodníci určují. Porovnávají ceny zboží v letácích a tyto ceny zaokrouhlují na správné částky. Nakonec se shodnou na tom, že všechny ceny se snaží zákazníka přimět k tomu, aby vnímal, že zboží je levnější, než ve skutečnosti doopravdy je.

3.2.3 Reklamace

O nešťastných zvířátkách Na statku u pana Prokeše žil malý kocourek Fidla. Fidla měl kolem sebe spoustu kamarádů. S prasátkem Emičkou a kohoutkem Rudlou vyvedli panu Prokešovi vždy nějakou lumpárnu. Třeba jednou, když šel pan Prokeš sbírat vajíčka, Fidla, Emička a Rudla mu je všechny schovaly. Pan Prokeš dlouho hledal, než se kohoutek přiznal, kde vajíčka jsou. Kocourek a jeho kamarádi byli ale také velmi pracovití. Na statku pomáhali, kde mohli. Prasátko na podzim porylo celou zahradu, kohoutek každé ráno pana Prokeše budil svým kokrháním a kocourek pochytal všechny myši široko daleko. A za pilnou práci se jednou zvířátkům dostalo odměny. Pak Prokeš všem koupil krásné nové boty. Fidla už sice jedny měl, ale byly hodně potrhané. Proto se rozhodl, že nové boty schová a ty staré potrhané zkusí jít do obchodu vyměnit. Pak obuvník se ale na Fidlu škaredě podíval a vyměnit staré boty za nové, ani vrátit peníze Fidlovi, nechtěl. Fidla tedy musel svoje staré boty vyhodit a začít chodit v nových. Po několika dnech se Rudlovi odlepila podrážka. Rudla koukal a přemýšlel, a protože byl šikovný, řekl si, že si botky spraví sám. Od pana Prokeše si půjčil lepidlo a hřebíky a lepil a zatloukal, až byly boty zase jako nové. 105

Uběhlo ale pár týdnů a kohoutkovi se podrážka odlepila znovu. Kohoutkovi se ale nechtěly boty zase opravovat, a tak zašel za panem obuvníkem, aby mu boty opravil nebo vyměnil. Pan obuvník Koudelík se na boty podíval a řekl kohoutkovi: „Ale Rudíku, tys ty botky už jednou opravoval sám, to já už ti je vyměnit ani vrátit nemůžu.“ A kohoutek šel domů s nepořízenou. Co čert nechtěl, do zimy se odlepila podrážka i Emičce. „To mě ale teče do bot,“ všimlo si prasátko. Protože Emička nebyla na opravy moc šikovná, honem běžela do obchodu za panem Koudelíkem, aby jí botky opravil. Pan Koudelík se na botky podíval a povídá: „Emičko, opravit by botky šly, ale potřebuji účtenku, kterou jsem dal panu Prokešovi, když botky kupoval.“ Emička tedy utíkala na statek, poprosila pana Prokeše o účtenku a běžela zpátky do obuvi. Pan Koudelík si botky vzal, dal Emičce papírek, že botky opraví a poslal ji domů. Emička čekala a čekala a na nohy jí už záblo. Za měsíc doběhla do obuvi a opravené botky tam na ni čekaly. Vesele s nimi odešla domů. A jak tedy všechna zvířátka dopadla? Kocourek měl boty nové, ale za staré a rozbité nic nedostal. Kohoutek si svoje boty opravil sám a Emičce je opravil pan obuvník. Všichni nakonec měli botky nové a pěkné a to se ví, že v nich panu Prokešovi zase něco vyvedou.

Základní pojmy: reklamace, reklamovat, záruční doba, spotřební zboží, účtenka (doklad o zaplacení)

Otázky a úkoly: 1. Stalo se vám někdy, že jste koupili něco, co se brzy rozbilo? Co to bylo? Jak se nazývá proces, kdy vracíme vadné/rozbité zboží? REKLAMACE 2. Kdy můžeme zboží vrátit? Jak se říká době, kdy se můžeme vrátit do obchodu a za vadné zboží chtít opravu nebo náhradu? ZÁRUČNÍ DOBA 3. Zvířátka dostala od pana Prokeše boty. Jak se říká takovému zboží? SPOTŘEBNÍ

106

4. Víte, jaká je záruční doba u spotřebního zboží? Může být i delší? Kdy? ZÁRUČNÍ DOBA U SPOTŘEBNÍHO ZBOŽÍ JE DVA ROKY, NAPŘÍKLAD U ELEKTRONIKY MŮŽE BÝT ZÁRUČNÍ DOBA DELŠÍ

5. Představte si, že by se kocourkovi jeho nové boty nelíbily. Mohl by je jít reklamovat jen tak, až se mu okoukají? ZBOŽÍ LZE REKLAMOVAT, JEN KDYŽ MÁ NĚJAKOU VADU

6. Vzpomeňte si, jak chtěl kocourek vrátit peníze za staré boty nebo je opravit. Pak obuvník ale kocourkovi nevyhověl. Proč? Kdy můžeme požadovat vrácení peněz nebo jejich opravu? POKUD JSOU V ZÁRUČNÍ DOBĚ A MAJÍ NĚJAKOU VADU

7. Proč kohoutkovi nechtěl pan obuvník boty opravit? PROTOŽE SI JE OPRAVIL SÁM

8. Pan obuvník Emičce boty opravil. Co od ní ale chtěl? ÚČTENKU Co je účtenka? Jak se jí říká jinak? Co je na ní napsané? DOKLAD, DOKLAD O ZAPLACENÍ, JE NA NÍ NÁZEV A MNOŽSTVÍ ZBOŽÍ, CENA A ADRESA OBCHODU

9. Žáci zdramatizují nákup pračky. Určí záruční dobu. Po nějaké době se pračka rozbije. Žáci přesně definují, co se s pračkou stalo. Při reklamaci si nezapomenou vzít účtenku. Prodejce vystaví reklamační list, který si reklamující přečte a poté podepíše a uschová. Stalo se ale, že za 3 týdnu volají z obchodu, že se pračku nepodařilo opravit. Prodejce tak musí vrátit peníze za zboží.

107

3.2.4 Hospodaření domácnosti – příjmy a výdaje

O sultánovi Smaragdánovi a jeho třech dcerách

V zemi daleké předaleké u Smaragdového moře žil sultán Smaragdán a ten měl tři dcery. První – ta nejstarší - Vlásenka měla tuze dlouhé černé vlasy. Od rána do večera stála u zrcadla a svoji dlouhou hřívu si neustále česala a krášlila. Od tatínka sultána vždy dostala nějaké mince na smaragdovou čelenku, diamantový skřipec nebo stříbrnou gumičku do vlasů. Nic jí nebylo milejší. Druhá dcera Cecilka milovala tanec. Mohla by tančit od rána do večera, ale k tomu potřebovala mnoho párů střevíců. Jednou za čas jí sultán také nějaké mince na botky dal. Poslední dcera Květuška trávila všechen volný čas v zahradě. Milovala vůni růží a rozkvetlých květin. Chtěla mít všechny květiny, které existují, a tak jí tatínek sultán jednou za čas dal také nějaké mince, aby si mohla z cizích krajů nechat vzácné rostliny dovést. Jenže dcery si na příjem od tatíčka zvykly a chtěly pořád víc. Sultán přišel na to, že svoje dcery rozmazlil a řekl dost. „Žádné mince nedostanete jen tak pro nic za nic! Tak jak říkám, tak bude.“ Vlásenka se zatím parádila tím, co měla, ale chtěla novou čelenku. Běžela poprosit tatínka, aby jí dal penízky na novou. Tatínek ji ale odehnal pryč. Stejně špatně pochodily i Cecilka a Květuška. Nějaký čas se to dalo vydržet, ale pak dostala Květuška nápad. Když nějaký svůj kvítek prodám na trhu, získám penízky a budu si moct koupit nové květiny. A hned to šla vyzkoušet. O Květuščiny květiny byl velký zájem, a tak se domů vracela vždy s nějakými penízky. Že Květuška prodává svoje květiny, se dozvěděla i Vlásenka. Řekla si, že i ona by na trhu mohla prodat nějaké šperky. I ona si prodejem svých šperků nějaké penízky vydělala a mohla si tak koupit nové a hezčí. Cecilka by také ráda svoje střevíce prodala, ale kdo by chtěl rozšlapané a potrhané boty? Asi nikdo. Přemýšlela, jak by i ona mohla peníze získat. Vzpomněla si, že ve vedlejším sultánství nemají tanečnici, a tak se u sultána Hadamdána přihlásila jako vrchní tanečnice. Sultán Cecilku přijal a ta chodila na každý bál tančit. Za to dostávala od Hadamdána penízky. I ona si tedy mohla koupit nové střevíce. 108

Sultán Smaragdán byl rád, že svoje dcery naučil peníze vydělat, a proto jim každý měsíc nějaký peníz navíc taky přispěl.

Základní pojmy: peníze, příjem, útrata, podnikání, zaměstnání, kapesné

Otázky: 1. Co je pravidelný příjem, na který si dcery zvykly? KAPESNÉ, PENÍZE, KTERÉ PRAVIDELNĚ DOSTÁVÁME A MŮŽEME JE POTOM NA COKOLI VYUŽÍT (PLATIT S NIMI RŮZNÉ VĚCI), DOSPĚLÍ DOSTÁVAJÍ PLAT 2. Jak se říká činnosti, kterou dělaly sultánovy dvě dcery? PODNIKÁNÍ

3. Co všechno můžeme mít jako příjem? Jaký příjem měly Vlásenka, Cecilka a Květuška? VLÁSENKA A KVĚTUŠKA - PŘÍJEM Z PODNIKÁNÍ CECILKA – PŘÍJEM ZE ZAMĚSTNÁNÍ

4. Jaké můžeme mít ještě jiné příjmy? Kdy je dostáváme? PŘÍJEM

Z PRONÁJMU

NEMOVITOSTÍ

–

PRONAJÍMÁME

BYT

ČI MÍSTNOSTI V DOMĚ SOCIÁLNÍ PŘÍJEM – TO JSOU TZV. DÁVKY OD STÁTU PRO STARÉ LIDI, NEMOCNÉ (INVALIDNÍ), NEZAMĚSTNANÉ, MAMINKY NA MATEŘSKÉ DOVOLENÉ KAPESNÉ

5. Máte nějaký příjem (kapesné)? Pokud ano, kdy ho dostáváte a kolik? Žáci porovnávají a debatují o tom, jaké by bylo ideální kapesné.

109

6. Popřemýšlejte, co děláte se svým kapesným? Všechno utratíte nebo něco odložíte do prasátka?

Hlídač Haf

Pejsek Haf bydlel v malém domečku se svou fenkou Ťapkou a dvěma malými štěňátky. Haf byl pracovitý a každý večer chodil hlídat továrnu pana podnikatele Tloušťka. Hlídal, aby se do továrny nepřikradli zloději a něco neodnesli. Byl vždy ostražitý a spolehlivý. Proto od pana Tloušťky dostával odměnu tak jako ostatní pracovníci v továrně. Ťapka každý měsíc nedočkavě čekala, až Haf přinese výplatu. Haf musel zaplatit panu domácímu nájem za domeček, elektřinu a topení. Protože štěňátko Pepík bylo nemocné, musel koupit v lékárně nějaké léky. Zbytek peněz dal Ťapce. Ťapka šla do obchodu a nakoupila spoustu dobrého jídla na celý měsíc. „Ťapko, tolik jídla přece nemůžeme sníst.“ říkal Haf. Ale Ťapka už měla nakoupeno. Tak to chodilo každý měsíc. Až jednou Ťapka povídá: „Sousedovic Rafíkovi jedou příští týden do psích lázní. Co kdybychom jeli také?“ „Mile rád, Ťapko, ale kde na to vezmeme peníze?“ řekl Haf. „Vždyť zbytek peněz utratíš vždycky za jídlo a nic nám nezbude.“ Ťapka se zamyslela a dala mu za pravdu. Večer se všichni sešli u stolu, aby se domluvili, jak to udělají, aby mohli jet také do psích lázní. Haf napsal, kolik dostane od pana Tloušťky za hlídání továrny. Ťapka si vzpomněla, že ona někdy hlídá Rafíkovým štěňátka a také pár korun dostane. I to připsali. Podtrhli a sečetli. Na druhou stranu listu napsali, co všechno musí zaplatit. Nájem, topení, vodu, nějaké oblečení a boty, jízdenky do školy pro štěňátka, fotbalový kroužek a jídlo. Bylo tam toho spoustu. „Na čem tedy můžeme ušetřit? Topit musíme, koupat se a pít také. Ani nájem nesmíme zapomenout zaplatit, to by nás pan domácí hnal. Co oblečení a boty? Ty nepotřebujeme kupovat každý měsíc.“ A snížily výdaje za oblečení a boty. „Kroužky štěňátkům taky necháme, jezdit do školy musí. Ještě můžeme ušetřit 110

na jídle. Víš co, Ťapko? Vždycky, než půjdeš nakoupit, uděláme seznam, co nám chybí a co nutně potřebujeme. Pak nenakoupíme hlouposti a neutratíme tolik peněz za jídlo.“ Ťapka souhlasila a štěňátka zvědavě pokyvovala, že tomu rozumí. Spočítali to dohromady. Sečetli příjem a odečetli výdaje a věřili, že co spočítali, jim také zbude. Příští měsíc zaplatili, co museli a nakoupili jídlo podle seznamu. A vždycky jim dost zbylo. Za několik měsíců ušetřili pěknou hromádku peněz. Ťapka byla šťastná a říkala: „Hafe, teď už můžeme jet do psích lázní. A příští rok si pořídíme třeba auto. Jak jsem byla hloupá, když jsem všechny peníze utratila a ani si nespočítala, jestli mi něco zbude nebo ne. Teď už vím, že je dobré, si všechno napsat a naplánovat. Víme, kolik máme a co za to můžeme pořídit.“ A od té doby už u Hafíka vždycky plánovali, kolik peněz dostanou a kolik můžou utratit tak, aby jim ještě něco zbylo.

Základní pojmy: zaměstnání, plat, příjem, přivýdělek, kapesné, výdaje zbytné, nezbytné, hospodaření domácnosti, rozpočet, šetření, nákupní seznam, finanční plán

Otázky: 1. Co bylo odměnou pro Hafa za hlídání v továrně? Jak se tomu říká jinak? PLAT, PŘÍJEM 2. Jaký měla příjem Ťapka? Jaký může být ještě příjem? PŘÍJEM

Z PRONÁJMU

NEMOVITOSTÍ

–

PRONAJÍMÁME

BYT

ČI MÍSTNOSTI V DOMĚ SOCIÁLNÍ PŘÍJEM – TO JSOU TZV. DÁVKY OD STÁTU PRO STARÉ LIDI, NEMOCNÉ (INVALIDNÍ), NEZAMĚSTNANÉ, MAMINKY NA MATEŘSKÉ DOVOLENÉ KAPESNÉ PŘIVÝDĚLEK

111

3. Vytvořte skupinky a napište všechny příjmy, které byste mohli mít. Na druhou stranu napište všechny výdaje, které v domácnosti máte. Převažují příjmy nebo výdaje? 4. Jak se říká tomu, když si někdo spočítá, kolik dostane a kolik utratí? FINANČNÍ

PLÁN,

SESTAVENÍ

ROZPOČTU,

HOSPODAŘENÍ

DOMÁCNOSTI, DOSTANE - PŘÍJMY A UTRÁCÍ - VÝDAJE

5. Vymyslete co nejvíce možností, jak ušetřit peníze a zbytečně neutrácet? NEJPRVE

SI

SESTAVIT

ROZPOČET,

SEPSAT

VŠECHNY

PŘÍJMY

A VŠECHNY VÝDAJE. ROZHODNOUT, KTERÉ VÝDAJE JSOU NUTNÉ A KTERÉ NEPOTŘEBUJEME

6. Zkuste si sestavit svůj rozpočet s vaším kapesným. Sepište příjmy (kapesné, peníze k svátku a narozeninám, brigáda, peníze za pomoc v domácnosti) a výdaje (sladkosti, časopisy, oblečení, věci do školy), které utratíte za měsíc. Kolik ušetříte? Zbude vám něco? Pokud ano, kolik? Dokážete některé výdaje omezit a něco ušetřit? Co uděláte s ušetřenými penězi?

3.2.5 Bezhotovostní peníze O zázračné kartičce Petr a Jiří bydleli na vesnici. Vždycky, když jeli na prázdniny k babičce, která bydlela ve městě, byli učarovaní, kolik obchodů, cukráren a kaváren ve městě najdou. Jako by byli v jiném světě. To oni na vesnici neměli. 112

Jednou, když zase přijeli k babičce, šli na procházku. Uprostřed náměstí vyrostla obrovská budova s velkým nápisem VAŠE BANKA. Kluci se tomu názvu divili, ale nic se neptali. Šli dál a zastavili se v cukrárně. Kluci si spočítali, že když jeden kopeček stojí 10 korun, za 2 zaplatí babička 20 korun. Když jsou 3 i s babičkou, zaplatí babička 60 korun. Babička otevřela kabelku a zjistila, že nechala peněženku doma. Co teď? Kluci se zhrozili. Čím teď babička zaplatí? Vždyť přeci jen papírovými penězi nebo mincemi může babička zaplatit. Ale babička se pousmála a vytáhla tvrdou kartičku. Dala jí paní prodavačce, ta ji vložila do přístroje. Babička pak vyťukala jakási čísla a dostala od paní prodavačky papírek. „Hotovo, zaplaceno,“ řekla babička. „A jde to i bez peněz, co?“ Kluci nechápali, jak je možné, že babička zaplatila plastovou kartičkou a tu navíc dostala zpátky. Nevěřícně kroutily hlavami. Večer, když šli spát, tak si o tom kluci povídali. Jakmile usnula i babička, tajně se vkradli do kuchyně a hledali tu kouzelnou kartičku. Našli ji. Jaké bylo ale jejich udivení, když na ně karta promluvila: „Co mě budíte? Vždyť už všichni spí!“ Kluci se omluvili a hned se začali kartičky vyptávat, co že je zač a kde se vzala. Kartě se zprvu moc vyprávět nechtělo, ale když kluci tak prosili, začala: „To postavili na náměstí tu velikou banku. Banka, to je místo, kam si lidé vkládají svoje peníze, nebo si je také od banky půjčují. Každý si tam může založit účet a také dostane kartu jako jsem já. Já jsem karta vaší babičky. Jsem napsaná na její jméno.“ To kluci pochopili. Už tedy věděli, k čemu slouží ta veliká budova banka. Ale nechápali, co je to založit si účet. „To znamená, že sepíšete smlouvu s bankou a ta pro vás udělá takový vlastní šuplík, kam si můžete peníze dát nebo je odtud brát.“ „Aha, takže účet je taková peněženka, kde mám svoje peníze, ale nevidím je. No jo, ale jak potom budu vědět, kolik peněz tam mám?“ divil se Jirka. Kartička mu vysvětlila, že mu každý měsíc dojde papír, kde je to všechno napsané. Co do jeho šuplíku v bance dal i co odtud vzal. Petr přemýšlel, jak by peníze, které má na účtu, získal jako mince a bankovky. „Stačí mě vzít k takové veliké krabici. Je jich po městě spousta. Vložíš mě do ní a vyťukáš ta správná čísla. Pak si můžeš peníze vzít. Ale pozor, není to zadarmo. Za to, že máš účet v bance a že můžeš platit mnou – kartou, si banka taky něco vezme. Říká tomu bankovní poplatky.“ Kluci toho měli v hlavě najednou moc. Hlava se jim zatočila a najednou slyší volání: „Kluci, no tak, vstávejte. Vždyť už je skoro poledne.“ Kluci se na sebe podívali a nevěděli, zda povídání s kartičkou byl jen sen nebo skutečnost. Když se nasnídali a oblékli, šli s babičkou na nákup. Babička v obchodě opět vytáhla při placení kartu. 113

Ta na kluky nenápadně mrkla. „Tak to přece jen byla pravda,“ vydechli kluci a byli rádi, že toho o babiččině kartě tolik ví.

Základní pojmy: banka, bankovní účet, bezhotovostní peníze, pin, platební karta, bankovní poplatky, bankovky, mince

Otázky a úkoly: 1. Jak se říká budově, která vede bankovní účty, kam můžeme vkládat svoje peníze? BANKA 2. Babička platila v cukrárně pomocí karty. Jak se této kartě říká? PLATEBNÍ KARTA

3. Můžu kartou zaplatit, i když jsem si na účet nevložil žádné peníze? Kdy tedy můžu kartou zaplatit? PRÁZDNOU KARTOU ZAPLATIT NEMŮŽU. NEJPRVE MUSÍM NA ÚČET VLOŽIT PENÍZE, TEPRVE PAK SMÍM PLATIT.

4. Jak se dozvíme, kolik máme na účtu peněz, kdy jsme něco platili? POMOCÍ VÝPISU Z ÚČTU, KTERÝ NÁM CHODÍ PRAVIDELNĚ KAŽDÝ MĚSÍC

5. Víš, jak se ještě jinak můžeš dozvědět o tom, kolik máš na účtu peněz? POMOCÍ INTERNETOVÉHO BANKOVNICTVÍ 6. Jak se říká poplatkům, které musíme bance platit, když u ní máme účet? Znáš nějaké další poplatky? BANKOVNÍ POPLATKY ZA VEDENÍ ÚČTU, ZA VÝPIS, ZA PŘEVOD PENĚZ Z ÚČTU NA ÚČET, ZA VÝBĚR V HOTOVOSTI 7. Jak se říká „krabici“, ze které si můžeme vybírat peníze v hotovosti? BANKOMAT 114

8. Co potřebuju znát, abych si mohl peníze vybrat nebo kartou zaplatit? Jak se říká číslům, která si musím pamatovat? PIN

9. Abychom mohli kartou zaplatit, musíme tam nějaké peníze vložit. Může i někdo jiný vložit na náš účet peníze? Jak? NAPŘÍKLAD ZAMĚSTNAVATEL PLATÍ RODIČŮM NA ÚČET MZDU, PLAT ZA ODVEDENOU PRÁCI POMOCÍ BANKY, KTERÁ PENÍZE PŘEPOŠLE NA ÚČET 10. Komu řekneš, jaký máš pin a kde nosíš svou kartu? Proč? NEŘEKNU TO NIKOMU, ABY MI KARTU NEUKRADL A PENÍZE NEVYBRAL. PIN SI NEPÍŠU DO TELEFONU, ANI DO POUZDRA NA PAPÍREK, ABYCH HO NĚKDE NEZTRATIL.

11. Můžou mít účet v bance jenom dospělí nebo i děti? Máš kamaráda, který má u banky svůj účet?

12. Žáci mohou na internetu vyhledat a porovnat účty pro děti a porovnat jejich poplatky.

3.2.6 Půjčky a spoření

O pekaři Jakubovi

V jedné malé vesnici nedaleko lesa Pelníka žil pekař Jakub se svou ženou a dětmi. Moc peněz neměli, ale na živobytí to stačilo a vždycky něco málo zbylo. Jakub 115

každý den brzy ráno vstával a zatápěl v peci. Nachystal mouku a kvásek a zadělal na těsto. Než kohout zakokrhal, vesnicí už voněl čerstvý chléb a sladké koláče. Pro čerstvé pečivo se seběhla celá vesnice. Čím více zákazníků k Jakubovi chodilo, tím více penízků vydělal. A když se Jakubovi začalo tak dařit a zbylo mu něco navíc, nečekal a utíkal do cukrárny koupit dětem nějaké sladkosti. Ó, ti měly radost a na cukrovinkách si pochutnaly! Další měsíc běžel pekař ke zlatníkovi a pro ženu koupil nádherný prsten s červeným kamínkem. Aby si taky udělal radost, pořídil si fajfku na tabák. A že to byla nějaká fajfka. Dovezená prý až přímo z daleké Indie. Tak Jakub sice vydělával, ale všechno hned utratil. Jednou ráno, když chtěl pekař zatopit v peci, něco zachrastilo, zašustilo, zapraskalo. „Bum, bác!“ A pec jak široká tak vysoká praskla! To bylo ale nadělení. „Jak teď upeču čerstvý chléb?“ Přemýšlel a dumal, pec se snažil opravit, ale marně. Za dveřmi už čekali zákazníci, ale ty musel odbýt, že se dnes nepeče. Co dělat? Musel za pecařem, který by mu jistě poradil nebo pomohl pec opravit. Pecař věděl, jak Jakubovi pomoci, ale chtěl taky zaplatit. Jenže Jakub si vzpomněl, že všechny peníze, které vydělal, utratil. Pecaři sliboval hory doly, že mu peníze vrátí hned, jak vydělá. A tak se pecař nechal přemluvit, ale sepsali si na to smlouvu: „Já pekař Jakub, do půl roku zaplatím pecaři Fořtovi za opravu pece 3 000 zlatých. K tomu navíc zaplatím 60 zlatých jako náhradu za to, že dlužím.“ A oba stvrdili podpisem. Jakub druhý den zase zatopil v peci a mohl opět péct voňavý chléb a koláče. Co vydělal a zbylo mu navíc, to odložil, aby mohl pecaři zaplatit svůj dluh. Až nahromadil dostatek peněz, které měl pecaři zaplatit, vzal smlouvu o dluhu, kterou s pecařem sepsal, a šel za ním. Pekař Jakub vyskládal ujednanou částku před pecaře, ten si všechno spočítal a když všechno sedělo tak, jak má, podali si ruce a podepsali, že už je vše vyřízeno tak, jak má být. Jakub si zatím zvykl na to, že si odkládal peníze, které mu zbyly navíc. A tak pokračoval dál. Penízky se pomalu hromadily, a tak si Jakub řekl, že když je jich tolik, tak je schová, aby je nikdo nenašel. A schoval si je pod postel do truhličky. Jaké bylo ale jednoho večera překvapení, když zjistil, že peníze jsou pryč. Po vesnici se povídalo, že tam řádí loupežníci a zloději a zřejmě ti pekaře Jakuba okradli. Ušetřené peníze mu už nikdo nevrátí. A zůstaly mu oči pro pláč. Když šel jednou Jakub do města na trh, zaslechl, jak se povídá o novém obchodníkovi – bankéři. Jakub nevěděl, kdo to ten bankéř je a co dělá, ale byl zvědavý, 116

a tak se šel do banky podívat. Vešel do velikých dveří a milý pán se na něj usmíval. Vysvětlil mu, že lidem hlídá jejich peníze. Pokud vloží nějaké uspořené peníze k němu, on se o ně postará a ještě mu za to něco dá. Jakubovi to přišlo velmi výhodné. Doma mu peníze neukradnou a u pana bankéře ještě něco dostane. Přišlo mu ale divné, co bude bankéř s tolika penězi dělat. „Když bude švec potřebovat půjčit, aby mohl koupit nové kůže na boty, já mu půjčím a on mi za půjčku zaplatí něco navíc.“ Jakub už všechno pochopil. Je dobré, všechny peníze neutratit a raději si nějaké odkládat, kdyby se mu doma něco rozbilo nebo kdyby třeba onemocněl a nemohl péct. Hodně peněz by ale neměl nechat ležet jen tak doma, aby mu je někdo neukradl nebo aby je někde neztratil. Co bude mít navíc, vloží do banky k bankéři. Ten mu je pohlídá a ještě dostane něco navíc. A když bude nutně potřebovat, pan bankéř mu taky půjčí. Od té doby pekař Jakub každý měsíc poctivě nějakou část z výdělku odkládá a peněz mu přibývá.

Základní pojmy: potřeby zbytné, nezbytné, spoření, úspora, úrok, půjčka, dluh, smlouva o dluhu, banka, zhodnocení - úrok

Otázky a úkoly: 1. Pekař Jakub, když vydělal nějaké peníze, tak je hned chtěl za něco utratit. Jak se říká tomu, když něco chceme, pociťujeme nějaký nedostatek? POTŘEBA

2. Jakub zaplatil vše, co musel (za jídlo, oblečení atd.), ale cukrovinky, fajfku, ani prsten kupovat nemusel. Jak se říká potřebám, bez kterých se neobejdeme a naopak, které nepotřebujeme? Jaký je mezi nimi rozdíl? POTŘEBY ZBYTNÉ A NEZBYTNÉ (TY NUTNĚ NEPOTŘEBUJEME)

3. Myslíte si, že bylo hloupé, když Jakub všechny peníze hned utratil a nic si neodložil? Proč? MŮŽE NASTAT SITUACE (NAHODILÁ UDÁLOST), KDY BUDEME POTŘEBOVAT PENÍZE.

117

4. Jaké můžou nastat situace, kdy budeme potřebovat našetřené peníze? Můžou to být situace nahodilé (neočekávané) nebo také plánované. Uvádějte příklady z vašeho domova. ROZBITÉ ELEKTROSPOTŘEBIČE, NEMOC, ROZBITÉ AUTO, OPRAVY V DOMĚ, ALE TAKÉ DOVOLENÁ, NÁKUP DRAŽŠÍHO DÁRKU, AUTA

5. Jakub si nechal opravit pec od pecaře i přesto, že neměl na zaplacení. Jak to vyřešili? Co sepsali? Funguje to takhle i dnes? SEPSALI SMLOUVU O PŮJČCE (O DLUHU), I DNES JE TATO SMLOUVA BĚŽNÁ

6. Co je v takové smlouvě uvedeno? JMÉNO DLUŽNÍKA, JMÉNO TOHO, KDO PŮJČUJE, JEJICH ADRESY, ZA CO DLUŽÍ, KOLIK JE TO PENĚZ, KDY TUTO ČÁSTKU VRÁTÍ A ZA JAKÝ ÚROK. VĚTŠINOU JE UVEDENO I MÍSTO A DATUM. NESMÍ CHYBĚT PODPISY OBOU ÚČASTNÍKŮ. 7. Proč musel Jakub zaplatit navíc 60 zlatých? Jak se říká takové částce navíc při půjčení peněz? JAKUB MUSEL ZAPLATIT ÚROK ZA TO, ŽE SI NĚCO PŮJČIL. ZNAMENÁ TO ZAPLACENÍ ČÁSTKY NAVÍC ZA PŮJČENÍ SI.

8. Zjistili jsme, že je dobré si nějaké peníze odkládat. Proč není vhodné nechávat tyto peníze ležet doma (pod polštářem, v hrníčku, pod postelí)? VYKRADNUTÍ, VYHOŘENÍ, ZTRACENÍ, ZAPOMENUTÍ MÍSTA ULOŽENÍ

9. Pekař Jakub navštívil banku. Co mohl se svými penězi v bance udělat? ULOŽIT JE TAM A NECHAT A ZVYŠOVAT JEJICH CENU O ÚROKY

10. Je výhodnější mít ušetřené peníze schované v bance nebo doma? Jaké jsou výhody? V BANCE MÁM URČITOU JISTOTU (EXISTUJE VŠAK I RIZIKO – KRACH BANKY), ZHODNOCENÍ VE FORMĚ ÚROKU 118

O umíněné princezně Na zámku na Stříbrné hoře žil král a ten měl jednu dceru Alžbětu. Alžběta byla umíněná, nedočkavá, chamtivá a všechno chtěla hned. Princezna byla už na vdávání a tatínek král se

po

ženiších

ohlížel.

Žádný

ale

nebyl

pro královskou dceru dobrý. Jeden byl moc hubený, druhý vysoký, třetí široký a čtvrtý chudý. Nikdo se mu nezamlouval. A tak král princezně řekl, aby si ženicha našla sama. Alžběta chtěla všechno hned. Chtěla hned i ženicha se svým velkým královstvím a spoustou poddaných. „U zámku budou rozkvétat záhony s růžemi a všude bude poletovat mnoho ptáků. A chci všechno hned teď!“ Jen to dořekla, objevil se u ní v komnatě pohledný mládenec. „Jak ráčíš, princezno, budeš mít, co si přeješ. Stačí tady podepsat.“ Princezna na list nehleděla, nečetla drobné písmo a okamžitě podepsala. V tu ránu se ocitla v zámku s krásným princem, kolem voněly záhony růží a zpívali ptáci. Princezna si žila jako v ráji. Až jednou… Do zámku přišel onen mládenec a chtěl, aby mu princezna ustlala postel, uvařila snídani a poklidila. Potom, ať nachystá pečínku na oběd, ušije mu slušné šaty. Před večeří by rád koupel. No, navymýšlel si spoustu věcí. Princezna však odsekla: „Já nejsem služka, ale princezna. Pokud chceš, aby ti někdo sloužil, najdi si svůj zámek. Tenhle je můj.“ Mládenec však odvětil: „Tu je smlouva, kterou jsi podepsala. Chtěla jsi zámek a ženicha a to hned. Jako podmínka zde stojí, že do roka a do dne přijdu a budeš mi tu sloužit.“ Princezna si opravdu až teď všimla, co vlastně s mládencem sepsala. Zjistila, že se upsala čertu a samotnému peklu. Princezna však sloužit čertovi nechtěla. Ale co naplat, smlouva byla smlouva a princeznin podpis platil. Princezna tedy čertovi vařila, uklízela a starala se o celý zámek. Takový veliký zámek byl však i na princeznu mnoho. Nedalo se nic dělat. Ze zámku zmizeli zpěvaví ptáci, pak krásná zahrada. Peklo si bralo, co dalo. Komnaty se vyprazdňovaly a nakonec zmizel celý zámek i s ženichem. Princezna chtěla všechno hned a ani nevěděla, co za to má dát. Protože nebyla schopná udělat pro čerta to, co měla, přišla nakonec o celý zámek a musela se vrátit zpátky 119

k tatínku králi. A zapamatovala si, že než bude příště něco chtít, zjistí, co za to bude muset na oplátku dát ona sama.

Základní pojmy: půjčka, smlouva, pojistné podmínky, exekuce, exekutor

Otázky: 1. Jakou největší chybu udělala princezna, když chtěla zámek a ženicha hned? NEPŘEČETLA SI SMLOUVU, KTEROU PODEPISOVALA

2. Proč bychom si měli přečíst smlouvu, kterou podepisujeme? ABYCHOM SE DOZVĚDĚLI PODMÍNKY, ZA KTERÝCH KUPUJEME ZBOŽÍ NEBO SI NĚCO PŮJČUJEME

3. Kdy si lidé nepřečtou podmínky a pak přijdou o celý zámek tak jako princezna? KDYŽ SI NAPŘ. PŮJČUJÍ PENÍZE NA DŮM NEBO AUTO, KDYŽ NEMŮŽOU ZAPLATIT, CO PODEPSALI, PAK JIM TAKÉ DŮM NEBO AUTO MŮŽOU VZÍT 4. Jak se říká procesu, kdy se zabaví majetek? Jak se jmenuje osoba, která to provádí? EXEKUCE, EXEKUTOR

5. Co bychom měli dělat, když něco chceme a nemáme na to peníze? Jak si správně půjčit? ZJISTIT,

KDO

NABÍZÍ

JAKÉ

PODMÍNKY.

VYBEREME

TAKOVÉ

PODMÍNKY, KTERÉ JSME SCHOPNI DODRŽET. PŘEČTEME SI DŮSLEDNĚ SMLOUVU A VŠE, CO JE V NÍ NAPSANÉ

6. Jak předejít tomu, abychom se dostali do exekuce? DODRŽOVAT PODMÍNKY, KTERÉ JSME PODEPSALI. SPLÁCET VŽDY A VČAS SPRÁVNOU ČÁSTKU.

120

ZÁVĚR Hlavními cíly této diplomové práce bylo zhodnocení vybraných učebnic Člověk a jeho svět ve finanční a hospodářské oblasti a vytvoření didaktického materiálu, který mohou využít učitelé v praxi. První část práce představuje současné dokumenty, které směřují k rozvoji finančního vzdělávání. Těmito dokumenty jsou především Národní strategie finančního vzdělávání a Systém budování finanční gramotnosti. I přesto, že jsou tyto strategické dokumenty vytvořeny několik let, stále plně do základního vzdělávání implementovány nebyly. Odborně-teoretická část předkládá základní charakteristiky a stručný obsah jednotlivých témat Standardů finanční gramotnosti pro základní vzdělání, které mohou být nápomocny učitelům při orientaci ve finanční problematice. Současně zde nalezneme i stručný přehled o tom, jak děti v různém věkovém období vnímají peníze, ve kterém roce jsou schopny porozumět jednoduchým mechanismům v oblasti financí a kdy a jak jim máme dát možnost, aby se samy rozhodovaly o „svých“ penězích. Druhá část práce se zaměřila na vzdělávací oblast Člověk a jeho svět v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání, která je charakteristická pro 1. stupeň. Dílčí témata z této oblasti, která souvisí s finanční a hospodářskou tematikou, byla porovnávána s vybranými učebnicemi Člověk a jeho svět. Z obsahového hlediska bylo provedeno také zhodnocení souladu učebnic a Standardů finanční gramotnosti. Ačkoli jsou učebnice hojně doplňovány přínosným obrazovým materiálem a většina z nich tvoří celé učebnicové sady včetně pracovních sešitů a průvodců pro učitele, z celkového hodnocení vyplývá, že učebnice Člověk a jeho svět (nebo také Prvouky) nepředkládají dostatečný materiál ve finanční oblasti ani žákům, ani učitelům. Vzhledem k současné situaci a debatách o nízké úrovni finanční gramotnosti se tak jeví jako neplnohodnotné pro tuto oblast. Počet kapitol, které se vztahují k tématům financí a hospodářství, není uspokojivý. Můžeme naznat, že některá témata bývají často opomíjena či dokonce vypouštěna. Pokud chceme zvýšit úroveň finanční gramotnosti a začít s výukou již v mladším školním věku, je potřebné zajistit další materiály k této problematice. Těmito materiály můžou být učebnice na finanční vzdělávání pro 1. stupeň přímo zaměřené. I těchto učebnic (a dalších didaktických materiálů) je na trhu velmi málo, a proto by se nabídka v této oblasti měla dále rozšiřovat. 121

Jednou z alternativ, jak vyučovat finanční gramotnost, podává třetí část diplomové práce, která je určena především pedagogům v praxi. Zejména mladším školním žákům je blízká pohádka. S pohádkou vyrůstali od malička. Pohádka je to, co je dokáže zaujmout, co je může také poučit. Děti se ztotožňují s pohádkovým hrdinou, přemýšlí o ději a o tom, co se v pohádce stalo. Následně si asociují tyto představy do reálných životních situací. Vzhledem k tomu, že pohádka je v dětském prostředí vhodnou a žádanou didaktickou metodou, ve třetí části práce byly vytvořeny „ekonomické pohádky“, za nimiž následují otázky, úkoly a aktivity, které se vztahují přímo k těmto pohádkám nebo k jednotlivým tématům. Učitel tak může žákům nabídnout nenásilnou a zábavnou formou poučení ve finančním vzdělávání. Soubor vytvořených ekonomických pohádek není zcela uzavřený, naopak se nabízí, aby byly vytvořeny další a další pohádky podobného charakteru. Věřím, že „ekonomické pohádky“ se v budoucnu stanou nedílnou součástí výuky finanční gramotnosti na 1. stupni.

122

RESUMÉ Finanční vzdělávání je v dnešní společnosti s tržní ekonomikou nezbytné. Na trhu existuje množství zboží a služeb, kterým konzumní společnost neodolává. Díky nedostatečné informovanosti občanů a jejich špatné orientaci na trhu je potřebné zvyšovat finanční gramotnost. Diplomová práce uvádí dokumenty pro finanční vzdělávání, které jsou tvořeny vládou a jejími složkami. Dále podává základní informace o základních pojmech s finanční problematikou souvisejících. Druhá část se zabývá zakotvením finanční a hospodářské problematiky v RVP ZV a následně hodnocení obsahovosti vybraných učebnic Člověk a jeho svět z hlediska finanční problematiky. Poslední částí práce jsou vytvořené ekonomické pohádky, které předkládají učitelům didaktický materiál, který mohou využít v praxi.

SUMMARY Financial education is in today´s society with a market economy necessary. On the market there are many goods and services which consumer society doesn´t resist. Because of insufficient of citizens and their poor market orientation is necessary to increase financial literacy. Diploma thesis submit documents for Financial education which a government and its component created. Also provides basic information about basic concepts which related to financial issues. The second part deal with inclusion of financial and economy issues in the Framework educational programm for primary school. Subsequently it rates content selected textbooks Humans and Their World in terms of financial issues. Created economic fairy tales are in the last part. They submit didactic material for teachers that can be used in practise.

123

SEZNAM GRAFŮ, OBRÁZKŮ A TABULEK Seznam grafů: Graf č. 1: Vývoj jednotlivých typů úvěrů obyvatelstvu Graf č. 2: Celková cena výrobku pro spotřebitele Graf č. 3: Rozdělení typů pojištění Graf č. 4: Dělení finančního trhu Graf č. 5: Finanční vzdělávání RVP ZV v učebnicích Didaktis Graf č. 6: Finanční vzdělávání SFG v učebnicích Didaktis Graf č. 7: Finanční vzdělávání RVP ZV v učebnicích Fraus Graf č. 8: Finanční vzdělávání SFG v učebnicích Fraus Graf č. 9: Finanční vzdělávání RVP ZV v učebnicích Nová škola Graf č. 10: Finanční vzdělávání SFG v učebnicích Nová škola Graf č. 11: Finanční vzdělávání RVP ZV ve vybraných učebnicích Graf č. 12: Finanční vzdělávání SFG ve vybraných učebnicích Kompletní finanční vzdělávání RVP ZV ve vybraných učebnicích Graf č. 13: Graf č. 14: Kompletní finanční vzdělávání SFG ve vybraných učebnicích

Seznam obrázků: Obrázek č. 1: Složky finanční gramotnosti

Seznam tabulek: Tabulka č. 1: Státní příspěvky v penzijním připojištění před a po penzijní reformě Tabulka č. 2: Kapitoly zaměřené a obsahující učivo finanční a hospodářské problematiky RVP ZV v jednotlivých ročnících 1. stupně ZŠ v učebnicích Člověk a jeho svět nakladatelství Didaktis Tabulka č. 3: Kapitoly zaměřené a obsahující učivo Standardů finanční gramotnosti v jednotlivých ročnících 1. stupně ZŠ v učebnicích Člověk a jeho svět nakladatelství Didaktis Tabulka č. 4: Kapitoly zaměřené a obsahující učivo finanční a hospodářské problematiky RVP ZV na 1. stupni v učebnicích Člověk a jeho svět nakladatelství Didaktis Tabulka č. 5: Kapitoly zaměřené a obsahující učivo Standardů finanční gramotnosti na 1. stupni v učebnicích Člověk a jeho svět nakladatelství Didaktis Tabulka č. 6: Kapitoly zaměřené a obsahující učivo finanční a hospodářské problematiky RVP ZV v jednotlivých ročnících 1. stupně ZŠ v učebnicích Člověk a jeho svět nakladatelství Fraus Tabulka č. 7: Kapitoly zaměřené a obsahující učivo Standardů finanční gramotnosti v jednotlivých ročnících 1. stupně ZŠ v učebnicích Člověk a jeho svět nakladatelství Fraus Tabulka č. 8: Kapitoly zaměřené a obsahující učivo finanční a hospodářské problematiky RVP ZV na 1. stupni v učebnicích Člověk a jeho svět nakladatelství Fraus Tabulka č. 9: Kapitoly zaměřené a obsahující učivo Standardů finanční gramotnosti na 1. stupni v učebnicích Člověk a jeho svět nakladatelství Fraus 124

Tabulka č.10: Kapitoly zaměřené a obsahující učivo finanční a hospodářské problematiky RVP ZV v jednotlivých ročnících 1. stupně ZŠ v učebnicích Člověk a jeho svět nakladatelství Nová škola Tabulka č.11: Kapitoly zaměřené a obsahující učivo Standardů finanční gramotnosti v jednotlivých ročnících 1. stupně ZŠ v učebnicích Člověk a jeho svět nakladatelství Nová škola Tabulka č.12: Kapitoly zaměřené a obsahující učivo finanční a hospodářské problematiky RVP ZV na 1. stupni v učebnicích Člověk a jeho svět nakladatelství Nová škola Tabulka č. 13: Kapitoly zaměřené a obsahující učivo Standardů finanční gramotnosti na 1. stupni v učebnicích Člověk a jeho svět nakladatelství Nová škola Tabulka č.14: Kapitoly zaměřené a obsahující učivo Rámcového vzdělávacího programu na 1. stupni v učebnicích Člověk a jeho svět Tabulka č.15: Kapitoly zaměřené a obsahující učivo Standardů finanční gramotnosti na 1. stupni v učebnicích Člověk a jeho svět

125

POUŽITÉ ZDROJE ADÁMKOVÁ, Petra a kol. Člověk a jeho svět: učebnice pro 2. ročník základní školy. Brno: Didaktis, 2007. 63 s. ISBN 978-80-7358-078-0. ADÁMKOVÁ, Petra a kol. Člověk a jeho svět pro 2. ročník základní školy: pracovní sešit. Brno, Didaktis, 2007. 71 s. ISBN 978-80-7358-079-7. ADÁMKOVÁ, Petra a kol. Průvodce pro učitele učebnicové sadě Člověk a jeho svět: pro 2. ročník základní školy. Brno: Didaktis, 2007. 104 s. ISBN 978-80-7358-059-9. ADÁMKOVÁ, Petra a kol. Průvodce pro učitele k učebnicové sadě Člověk a jeho svět: pro 3. ročník základní školy. Brno: Didaktis, 2008. 139 s. ISBN 978-80-7358-111-4. BLAŽKOVÁ, Jana a kol. Pracovní sešit Člověk a jeho svět: pro 3. ročník základní školy. Brno: Didaktis, 2008. 67 s. ISBN 978-80-7358-110-7. CLASON, Georgie Samuel. Nejbohatší muž v Babylóně. Praha : Pragma, 1996. 135 s. ISBN 80-85387-30-1. ČÁP, Jan, MAREŠ, Jiří. Psychologie pro učitele. Portál, Praha, 2001. 655 s. ISBN 978-807367-273-7. ČAPKA, František. Vlastivěda 5: učebnice pro 5. ročník základní školy: Významné události nových českých dějin. Brno: Nová škola, 2005. ISBN 80-7289-070-0. ČAPKA, František. Vlastivěda 5. Pracovní sešit pro 5. ročník základní školy. Významné události nových českých dějin. Brno: Nová škola, 2010. 23 s. ISBN 978-80-7289-206-8. ČERNOHORSKÝ, Jan, TEPLÝ, Petr. Základy financí. Praha : GRADA, 2011. 304 s. ISBN 978-80-247-3669-3. ČERVENKA, Jan. O pohádkách: sborník statí a článků. Státní nakladatelství dětské knihy: Praha, 1960. 308 s. ČNB. Finanční gramotnost. [online]. [cit. 2012-03-29]. Dostupné na WWW: . DITTRICHOVÁ, Jaroslava, PTATSCHEKOVÁ, Jitka, JINDRA, Vojtěch. Základy financí. 1. vyd. Hradec Králové: GAUDEAMUS, 2010. 187 s. ISBN 978-80-7435-074-0. DUBSKÁ, Drahomíra. České domácnosti dluží bilion. [online]. 8.12.2011. [cit. 2012-0118]. Dostupné na WWW: . DVOŘÁKOVÁ, Michaela, STARÁ, Jana. Prvouka: učebnice pro 1. ročník základní školy. Plzeň: Fraus, 2007. 83 s. ISBN 978-80-7238-645-1. 126

DVOŘÁKOVÁ, Michaela. STARÁ, Jana, DVOŘÁK, Dominik. Prvouka pro 1. ročník základní školy: příručka učitele. Plzeň: Fraus, 2007. 124 s. ISNB 978-80-7238-646-8. DVOŘÁKOVÁ, Michaela, STARÁ, Jana. Prvouka pro 2. ročník základní školy: učebnice. Plzeň: Fraus, 2008. 68 s. ISNB 978-80-7238-765-6. DVOŘÁKOVÁ, Michaela, STARÁ, Jana. Prvouka pro 2. ročník základní školy: pracovní sešit. Plzeň: Fraus, 2008. 40 s. ISNB 978-80-7238-766-3. DVOŘÁKOVÁ, Michaela. STARÁ, Jana, DVOŘÁK, Dominik. Prvouka pro 2. ročník základní školy: příručka učitele. Plzeň: Fraus, 2009. 127 s. ISNB 978-80-7238-767-0. DVOŘÁKOVÁ, Michaela, FRÝZOVÁ, Iva, STARÁ, Jana. Prvouka pro 3. ročník základní školy: příručka pro učitele. Plzeň: Fraus, 2010. 124 s. ISBN 978-80-7238-872-1. DVOŘÁKOVÁ, Michaela. Společnost: učebnice pro 4. ročník základní školy. Plzeň: Fraus, 2010. 88 s. ISBN 978-80-7238-944-5. DVOŘÁKOVÁ, Michaela. Společnost: pracovní sešit pro 4. ročník základní školy. Plzeň: Fraus, 2010. 48 s. ISBN 978-80-7238-945-2. DVOŘÁKOVÁ, Michaela. Společnost: příručka pro učitele pro 4. ročník základní školy. Plzeň: Fraus, 2010. 138 s. ISBN 978-80-7238-946-9. DVOŘÁKOVÁ, Michaela. Společnost: učebnice pro 5. ročník základní školy. Plzeň: Fraus, 2011. ISBN 978-80-7238-973-5. DVOŘÁKOVÁ, Michaela. Společnost: pracovní sešit pro 5. ročník základní školy. Plzeň: Fraus, 2011. ISBN 978-80-7238-974-2. DVOŘÁKOVÁ, Michaela. Společnost: příručka pro učitele pro 5. ročník základní školy. Plzeň: Fraus, 2011. ISBN 978-80-7238-975-9. DYBA, Karel. Pozitivní a negativní zkušenosti s finančním vzděláváním v zemích OECD. [online]. Listopad 2010 [cit. 2012-01-23]. Dostupné na WWW: < http://www.financeedu.cz/prezentace-komplet.pdf >. DVOŘÁKOVÁ, Zuzana, SMRČKA, Luboš a kol. Finanční vzdělávání pro střední školy : se sbírkou řešeních příkladů na CD. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2011. 312 s. ISBN 97880-7400-008-9. FILIP, Miloš. Dětské finance [online]. [cit. 2012-01-04]. Dostupné z WWW: . FILIP, Miloš. Osobní a rodinné bohatství :jak chytře investovat. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2006. 381 s. ISBN 80-7179-523-2.

127

FRANCOVÁ, Pavla. Pohádky podle ekonomů: třetí prasátko je ideál. [online]. 27.prosince 2011 [cit. 2012-03-18]. Dostupné z WWW: . FRANCOVÁ, Pavla. Pohádky jsou plné špatných ekonomických návyků. [online]. 26. prosince 2011 [cit. 2012-03-18]. Dostupné z WWW: . FRÝZOVÁ, Iva a kol. Člověk a jeho svět pro 3. ročník základní školy. Brno, Didaktis: 2008. 71 s. ISBN 978-80-7358-109-1. FUKANOVÁ, Jaroslava, ŠTIKOVÁ, Věra. Já a můj svět: prvouka pro 1. ročník. Brno: Nová škola, 2007. 1. vyd. 80 s. ISBN 978-80-7289-186-3. CHALUPA, Petr. ŠTIKOVÁ, Věra. Vlastivěda 5: učebnice pro 5. ročník základní školy: Česká republika jako součást Evropy. Brno: Nová škola, 2010. 79 s. ISBN 80-7289-059-X CHALUPA, Petr. ŠTIKOVÁ, Věra. Vlastivěda 5: pracovní sešit pro 5. ročník základní školy: Česká republika jako součást Evropy. Brno: Nová škola, 2010. 64 s. ISBN: 978-807289-168-9 CHRAMOSTOVÁ, Ivana a kol.. Člověk a jeho svět: učebnice pro 5. ročník základní školy. Brno: Didaktis, 2011. 86 s. ISBN 978-80-7358-169-5 CHRAMOSTOVÁ. Pracovní sešit Člověk a jeho svět: pro 5. ročník základní školy. Brno: Didaktis, 2011.73 s. ISBN 978-80-7358-170-1. CHRAMOSTOVÁ. Průvodce pro učitele k učebnicové sadě Člověk a jeho svět: pro 5. ročník. Brno: Didaktis, 2011. 85 s. ISBN 978-80-7358-171-8. CHVÁTAL, Z. Dalibor. Rizika platebních karet. [online] 26.6.2008 [cit. 2012-04-08]. Dostupné na WWW: < http://www.mesec.cz/clanky/rizika-platebnich-karet/>. JAKEŠ, Petr a kol. Finanční gramotnost pro první stupeň základní školy. Fortuna: Praha, 2011. 47 s. ISBN 978-80-7373-087-1. JAKEŠ, Petr a kol. Finanční gramotnost pro první stupeň základní školy: pracovní sešit. Fortuna: Praha, 2011. 47 s. ISBN 978-80-7373-088-8. KLIMÁNKOVÁ, Gabriela. Počet osobních bankrotů se loni výrazně zvýšil. [online]. 5.1.2012. [cit. 2012-02-04]. Dostupné na WWW: < http://www.mesec.cz/aktuality/pocetosobnich-bankrotu-se-loni-vyrazne-zvysil/ >. KLODNEROVÁ, Jana, KOPEČKOVÁ, Soňa, LIŠKOVÁ, Eva. Průvodce pro učitele k učebnic Člověk a jeho svět: pro 1. ročník základní školy. Brno: Didaktis, 2005. 67 s. ISBN 978-80-7358-033-0. 128

KOPEČKOVÁ, Soňa a kol. Člověk a jeho svět: pro 1. ročník základní školy. Brno: Didaktis, 2005. 67 s. ISBN 978-80-7358-032-2. LANIADO, Nessia. Děti a peníze. Praha : Portál, 2002. 118 s. ISBN 80-7178-671-3. MIČIENKA, Marek, JIRÁK, Jan. Základy mediální výchovy. Portál: Praha, 2007. 295 s. ISBN 978-80-7367-315-4. MŠMT, FG. Organizační řád a propozice Soutěže Finanční gramotnost. [online]. Říjen 2011. [cit. 2012-01-23]. Dostupné na WWW: < http://www.fgsoutez.cz/wpcontent/uploads/Organizační-řád-3.-ročníku-Soutěže-Finanční-gramotnost3.pdf/ >. MŠMT. Národní program rozvoje vzdělávání v České republice: Bílá kniha. Tauris: Praha, 2001. 98 s. MZV. OECD v 15 snímcích.. [online]. [cit. 2012-01-23]. Dostupné na WWW: < http://www.mzv.cz/oecd.paris/cz/zakladni_informace_o_oecd/oecd_v_15_snimcich.html>. MZV. Poslání OECD.. [online]. [cit. 2012-01-22]. Dostupné na http://www.mzv.cz/file/188431/OECD_czech2.ppt#259,5,Poslání OECD >.

WWW:

<

MZV. Vznik, složení a práce OECD.. [online]. [cit. 2012-01-22]. Dostupné na WWW: . Národní strategie finančního vzdělávání. Aktualizované znění. [online]. Praha : Ministerstvo financí ČR, 2010. [cit. 2011-12-27]. Dostupné z WWW: . NÚOV. Finanční gramotnost. [online]. [cit. 2012-03-29]. Dostupné na WWW: < http://www.nuov.cz/financni-gramotnost>. Občanský soudní řád. [online]. [cit. 2012-04-01]. Dostupné na WWW: .. POLOUČEK, Stanislav a kol. Peníze, banky, finanční trhy. Praha: C. H. Beck, 2009. 415 s. ISBN 978-80-7400-152-9. PROKOPOVÁ, Pavla. Leasingové financování – účetní a daňové aspekty: diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta ekonomicko-správní, Katedra financí, 2011. 86 s. PRŮCHA, Jan. Moderní pedagogika. Portál: Praha, 2005. 481 s. ISNB 80-7367-047-X PRŮCHA, Jan, WALTEROVÁ, Eliška, MAREŠ, Jiří. Pedagogický slovník. 5. vyd. Praha: Portál, 2008. 322 s. ISBN 978-80-7367-416-8

129

PRŮCHA, J. Učebnice: teorie a analýzy edukačního média: příručka pro studenty, učitele, autory učebnic a výzkumné pracovníky. 1. vyd. Brno: Paido, 1998. 148 s. ISBN 80-8593149-4. PTÁČEK, Roman, BORKOVEC, Petr, TOMAN, Petr. Finanční trhy – cvičení.Brno: MZLU, 2003. 73 s. ISBN 80-7157-540-2. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání [online]. c2005 - 2009, VÚP Praha [cit. 2011-12-14]. Dostupné z www: . RATHOUSKÁ-GRMELOVÁ, Eva. KLÍNSKÝ, Petr. Vedení školy v praxi, článek Finanční gramotnost. Praha: Raabe, s. r. o., 2010. 26 s. [online]. Březen 2010. [cit. 201201-04]. Dostupné z WWW: . ŘEPA, Martin. Ekonomické Pohádky. Institut praktické ekonomie: 2011. 28 s. ISBN 80903804-7-9. SIKOROVÁ, Zuzana. Hodnocení a výběr učebnic v praxi. Ostravská univerzita v Ostravě, Ostrava, 2007. 71 s. ISBN 978-80-7368-412-9. Slabikář finanční gramotnosti. Učebnice základních 7 modulů finanční gramotnosti. 2. vyd. Praha : COFET, a. s., 2011. 415 s. ISBN 978-80-9043-96-1-0. Sloučení VÚP s NÚOV a s IPPP. [online]. Výzkumný ústav pedagogický. [cit. 2012-0408]. Dostupné na WWW: < http://www.vuppraha.cz/>. SMOLÍKOVÁ, Klára. 30 pracovních listů a metodika pro učitele k výuce finanční gramotnosti pro 4. a 5. ročník ZŠ. Česká spořitelna, 2011. SMOLÍKOVÁ, Klára. Spořínkova učebnice. Česká spořitelna, 2011. SMRČKA, Luboš. Osobní a rodinné finance : (svět rodinných financí - jak spořit a rozmnožovat majetek). 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2007. 257 s. ISBN 978-80-86946-41-2. 80-7277-328-3 SOJKA, Milan, KONEČNÝ, Bronislav. Malá encyklopedie moderní ekonomie. Praha: Libri, 2006. 277 s. ISBN 80-7277-328-3. STARÁ, Jana. Prvouka: učebnice pro 3. ročník základní školy. Plzeň: Fraus, 2009. 77. s. ISBN 978-80-7238-870-7. STARÁ, Jana. Prvouka: pracovní sešit pro 3. ročník základní školy. Plzeň: Fraus, 2009. 40. s. ISBN 978-80-7238-871-4. Strategie finančního vzdělávání. [online]. MF. Říjen 2007. 19 s. [cit. 2011-1-24]. Dostupné z WWW: .

130

STREIT, Jakob. Proč děti potřebují pohádky. Baltazar: Praha, 1992. 79 s. ISBN 80900307-4-2. SVOBODA, Martin a kol. Základy financí.Brno: MU ESF, 2009. 195 s. ISBN 978-80210-4976-5. SYROVÝ, Petr a Martin NOVOTNÝ. Osobní a rodinné finance. 1. vyd. Praha: Grada, 2003. 171 s. ISBN 80-247-0478-1. Systém budování finanční gramotnosti na základních a středních školách. [online]. Společný dokument MF, MŠMT a MPO. Praha, 2007. [cit. 2011-12-28]. Dostupné z WWW: < http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/SBFG_25_326-07_.pdf >. ŠIROKÁ, Silvie. Výzkum efektivity vnitřní diferenciace při výuce finanční matematiky na základní škole: diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra matematiky, 2011. 79 s. ŠTIKOVÁ, Věra. Já a můj svět: prvouka pro 2. ročník. Brno: Nová škola, 2008. 138 s. ISBN 978-80-7238-946-9. ŠTIKOVÁ, Věra. Já a můj svět: prvouka pro 2. ročník: pracovní sešit. Brno: Nová škola, 2008. 1. vyd. 72 s. ISBN 80-7289-090-3. ŠTIKOVÁ, Věra. Já a můj svět: prvouka pro 3. ročník. Brno: Nová škola, 2008. 83 s. ISBN 80-7289-097-2. ŠTIKOVÁ, Věra. Já a můj svět: prvouka pro 3. ročník: pracovní sešit. Brno: Nová škola, 2008. 63 s. ISBN 80-7289-098-0. ŠTIKOVÁ, Věra, TABARKOVÁ, Jana. Vlastivěda 4: učebnice pro 4. ročník základní školy: Poznáváme naši vlast. Brno: Nová škola, 2010 58 s. ISBN 978-80-7289-170-2 ŠTIKOVÁ, Věra, TABARKOVÁ, Jana. Vlastivěda 4: pracovní sešit pro 4. ročník základní školy: Poznáváme naši vlast. Brno: Nová škola, 2010 36 s. ISBN 978-80-7289-169-6 Usnesení vlády České republiky. č. 1594 o zlepšení podmínek v bankovním sektoru. [online]. 7.12.2007. [cit. 2012-01-24]. Dostupné na WWW: . . VLČEK, Josef. Ekonomie a ekonomika. Wolters Kluwer Česká republika: Praha, 2009. 4. vyd. 515 s. ISBN 978-80-7357-478-9. VRBKOVÁ, Lucie. Už nikdy dlužníkem. 3. vydání. Praha : COFET, 2009. 73 s. ISBN 97880-904396-0-3. Životní a existenční minimum. [online]. Prosinec 2011. MPSV [cit. 2012-02-08]. Dostupné na WWW: . Obrázky použity z WWW: . 131