MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra matematiky
Počítače a matematika na 1. stupni ZŠ Diplomová práce
Brno 2013
Autor práce: Iva Kalášková
Vedoucí práce: doc. RNDr. Jaroslav Beránek, CSc.
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a použila jen prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům.
____________________ V Brně dne 19. dubna 2013
Iva Kalášková
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala panu doc. RNDr. Jaroslavu Beránkovi, CSc., za metodickou pomoc a připomínky, které mi poskytl při zpracování této závěrečné práce.
Obsah ÚVOD.......................................................................................................................................................... 6 RVP, KLÍČOVÉ KOMPETENCE ........................................................................................................... 7 Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace .................................................................................. 7 Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie ................................................................ 8 HISTORIE, VÝVOJ POČÍTAČŮ .......................................................................................................... 10 POČÍTAČE VE ŠKOLSTVÍ: STRUČNÁ HISTORIE ......................................................................... 10 HYGIENA PRÁCE NA POČÍTAČI ..................................................................................................... 18 VYUŢITÍ POČÍTAČE PŘI VÝUCE, DOMA ....................................................................................... 20 VYUŢITÍ POČÍTAČE VE ŠKOLE ................................................................................................................. 20 VYUŢITÍ INTERAKTIVNÍ TABULE VE ŠKOLE ............................................................................................ 21 Podrobný scénář hodiny ................................................................................................................... 23 Jak lze s přílohou pracovat .............................................................................................................. 24 VYUŢITÍ POČÍTAČE DOMA ...................................................................................................................... 25 INTERAKTIVNÍ TABULE ................................................................................................................... 26 OBSLUHA ............................................................................................................................................... 26 INTERAKTIVNÍ UČEBNICE ....................................................................................................................... 27 PRVNÍ INTERAKTIVNÍ TABULE ............................................................................................................... 27 PŘEDSUDKY .......................................................................................................................................... 27 VÝHODY ................................................................................................................................................ 28 NEVÝHODY ............................................................................................................................................ 29 MATEMATICKÉ PROGRAMY (ČESKÉ) .......................................................................................... 30 ONLINE CVIČENÍ .............................................................................................................................. 30 Využití ............................................................................................................................................... 31 UČENÍ ONLINE .................................................................................................................................. 33 Využití: ............................................................................................................................................. 34 CELÝ SVĚT ......................................................................................................................................... 35 Využití ............................................................................................................................................... 36 MATEMATIKA HROU ....................................................................................................................... 37 Využití ............................................................................................................................................... 38 ZŠ DOBŘICHOVICE .......................................................................................................................... 39 Využití ............................................................................................................................................... 40 ŠKOLÁKOV ........................................................................................................................................ 41 Využití ............................................................................................................................................... 41 NAUČ SE ONLINE ............................................................................................................................. 43 Využití ............................................................................................................................................... 43 MATEMATIKA PRO NEJMENŠÍ ...................................................................................................... 45 Využití ............................................................................................................................................... 45 NÁSOBILKA ....................................................................................................................................... 47 Využití ............................................................................................................................................... 47 ENTENTÝKY ...................................................................................................................................... 49 Využití ............................................................................................................................................... 49 TESTPARK .......................................................................................................................................... 51 Využití ............................................................................................................................................... 52 TESTY NANIC .................................................................................................................................... 53 Využití ............................................................................................................................................... 53 ŠKOLIČKA .......................................................................................................................................... 55 Využití ............................................................................................................................................... 55 NA BERÁNKU .................................................................................................................................... 56 Využití ............................................................................................................................................... 56 MATEMATICKÉ PROGRAMY (ZAHRANIČNÍ) ............................................................................. 57
IXL LEARNING .................................................................................................................................. 57 Využití ............................................................................................................................................... 57 MATH IS FUN ..................................................................................................................................... 58 Využití ............................................................................................................................................... 59 DOTAZNÍK.............................................................................................................................................. 61 DOTAZNÍK – žák ............................................................................................................................. 62 DOTAZNÍK – učitel .......................................................................................................................... 63 VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU – ŢÁK ......................................................................................................... 64 VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU – UČITEL .................................................................................................... 68 CELKOVÉ VYHODNOCENÍ ....................................................................................................................... 69 ZÁVĚR ..................................................................................................................................................... 71 RESUMÉ .................................................................................................................................................. 72 SUMMARY .............................................................................................................................................. 72 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY .................................................................................................... 73 POUŢITÉ ODKAZY NA MATEMATICKÝ SOFTWARE ................................................................................... 74 SEZNAM PŘÍLOH.................................................................................................................................. 76 PŘÍLOHY
6
Úvod V dnešní době je zcela běţné, ţe téměř kaţdá rodina má doma alespoň jeden počítač a připojení k internetu. Pokrok v poli informačních technologií postupuje mílovými kroky. Rodiče v našem věku neměli ani ponětí, co to ten počítač vůbec je. Dnes můţeme na počítači poslouchat hudbu, sledovat filmy a seriály, číst knihy, nakupovat, vyhledávat si autobusové a vlakové spoje v jízdních řádech, pouţívat různé prostředky komunikace (email, icq, skype, sms, facebook, twitter…), hrát různé hry, vytvářet prezentace do školy, do práce, psát si například deník nebo vyhledávat různé informace. Především však můţeme pomocí počítače najít na internetu mnoho uţitečných informací a výukových programů, které nám mohou pomoci při studiu. Ve své diplomové práci se zaměřím na online výukové programy matematiky pro 1. stupeň základní školy, které mohou vyuţít učitelé při výuce, ale hlavně ţáci doma, pokud si budou chtít procvičit nebo doučit učivo matematiky a vyzkoušet si látku jinou či zábavnější formou. Většina dnešních dětí totiţ tráví více času zavřené doma u počítače hraním her, neţ venku s kamarády. Proto si myslím, ţe je pro ně atraktivnější vyuţívat k doučování a procvičování výukové programy na počítači neţ učebnice a pracovní sešity. V průzkumu bych chtěla pomocí dotazníku a rozhovoru zjistit, zda ţáci vyuţívají počítač ve volných chvílích n ejen k zábavě a relaxaci, ale především jestli ho pouţívají k učení a popřípadě jaké programy znají. Dále bych chtěla zjistit, jaké programy vyuţívají učitelé, jestli koupené nebo volně dostupné na internetu.
7
RVP, klíčové kompetence Podle rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání, bych uvedla, jak je práce s počítačem ukotvena ve vzdělávacích oblastech. Kromě typických početních úkonů musíme samozřejmě zahrnout práci s matematickými programy nejen do vzdělávací oblasti Matematika a její aplikace, ale i do oblasti Informační a komunikační technologie. Při práci s počítačem vyuţíváme mezipředmětových vztahů, protoţe se ţáci nejen učí jak ho správně pouţívat (pracovní hygiena, počítačové programy…), ale také jak vyhledávat na internetu informace do různých předmětů (vlastivěda, přírodopis, hudební výchova…). V matematice můţe na počítači vytvářet různé grafy, rýsovat, a pokud chceme změnit nějaký parametr, program okamţitě předělá nákres a my se nemusíme zdrţovat dalším zdlouhavým rýsováním (pokud nám ovšem nejde o to, naučit se rýsovat). Vyhledávané informace nemusí zásadně souviset se školou, ţákovi se mohou hodit k jeho zájmům, dohledá si bliţší informace k něčemu, co ho zaujalo, co právě přečetl, najde si návod jak něco vyrobit apod. V rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání je uvedeno toto (uvedla jsem pouze to, co se týká výpočetní techniky):
Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace 1 Charakteristika vzdělávací oblasti Ţáci se učí vyuţívat prostředky výpočetní techniky (především kalkulátory, vhodný počítačový software, určité typy výukových programů) a pouţívat některé další pomůcky, coţ umoţňuje přístup k matematice i ţákům, kteří mají nedostatky v numerickém počítání a v rýsovacích technikách. Zdokonalují se rovněţ v samostatné a kritické práci se zdroji informací. Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru: ZÁVISLOSTI, VZTAHY A PRÁCE S DATY Učivo – diagramy, grafy, tabulky, jízdní řády
1
seznam pouţité literatury [1]
8
Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Informační a komunikační technologie umoţňuje všem ţákům dosáhnout základní úrovně informační gramotnosti - získat elementární dovednosti v ovládání výpočetní techniky a moderních informačních technologií, orientovat se ve světě informací, tvořivě pracovat s informacemi a vyuţívat je při dalším vzdělávání i v praktickém ţivotě. Vzhledem k narůstající potřebě osvojení si základních dovedností práce s výpočetní technikou byla vzdělávací oblast Informační a komunikační technologie zařazena jako povinná součást základního vzdělávání na 1. a 2. stupni. Získané dovednosti jsou v informační společnosti nezbytným předpokladem uplatnění na trhu práce i podmínkou k efektivnímu rozvíjení profesní i zájmové činnosti. Zvládnutí výpočetní techniky, zejména rychlého vyhledávání a zpracování potřebných informací pomocí internetu a jiných digitálních médií, umoţňuje realizovat metodu „učení kdekoliv a kdykoliv“, vede k ţádoucímu odlehčení paměti při současné moţnosti vyuţít mnohonásobně většího počtu dat a informací neţ dosud, urychluje aktualizaci poznatků a vhodně doplňuje standardní učební texty a pomůcky. Dovednosti získané ve vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie umoţňují ţákům aplikovat výpočetní techniku s bohatou škálou vzdělávacího software a informačních zdrojů ve všech vzdělávacích oblastech celého základního vzdělávání. Tato aplikační rovina přesahuje rámec vzdělávacího obsahu vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie, a stává se součástí všech vzdělávacích oblastí základního vzdělávání. Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, ţe vede ţáka k: -poznání úlohy informací a informačních činností a k vyuţívání moderních informačních a komunikačních technologií -vyuţívání výpočetní techniky, aplikačního i výukového software ke zvýšení efektivnosti své učební činnosti a racionálnější organizaci práce -šetrné práci s výpočetní technikou
9 Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru ZÁKLADY PRÁCE S POČÍTAČEM Učivo -zásady bezpečnosti práce a prevence zdravotních rizik spojených s dlouhodobým vyuţíváním výpočetní techniky VYHLEDÁVÁNÍ INFORMACÍ A KOMUNIKACE Učivo -metody a nástroje vyhledávání informací -formulace poţadavku při vyhledávání na internetu, vyhledávací atributy
10
HISTORIE, VÝVOJ POČÍTAČŮ Jelikoţ se v diplomové práci budu zabývat výukovými programy na počítači, chtěla bych v této kapitole uvést, jaké byly začátky vývoje počítače a jeho zavádění do škol. Ve 21. století není ojedinělé mít v kaţdé třídě alespoň jeden počítač, ale jak tomu bylo ve století minulém? Jak to všechno začalo? THE Journal je anglicky psaný, tištěný i online časopis, který zahrnuje vzdělávací technologie. Našla jsem zde velmi zajímavý článek, který se zabývá počátky zavádění počítačů ve školství. Této článek vyšel 06/01/1997. Autorem článku je Andrew Molnar.
POČÍTAČE VE ŠKOLSTVÍ: STRUČNÁ HISTORIE 2 Historie počítačů ve vzdělávání byla různě charakterizována jako "náhodná revoluce" nebo "nemyslící člověk a jeho myslící stroje". Jiní říkali, ţe počítačová revoluce změnila rčení, ţe "nutnost je matka vynálezu" k "v počítačovém světě, vynález je matka nutnosti". Nicméně je jasné, ţe zlepšovatelé v této oblasti vytvořili některé z nejvíce provokativních a stimulující myšlenek v historii vzdělávání. Vědecká informační exploze Jsme svědky vědecké informační exploze nevídaných rozměrů. Dnes vědci a inţenýři pouţívají počítače pro přístup k tisícům rychle rostoucích datových bází, které ukládají čísla, slova, mapy, chemické a fyzikální struktury, a hledají jimi milionkrát ročně. Základ vědeckého poznání je dnes obrovský. Odhaduje se, ţe by trvalo 22 staletí přečíst roční biomedicínskou výzkumnou literaturu nebo sedm století k přečtení roční chemické literatury. Nejen, ţe je objem nových informací velký, ale exponenciálně roste. Rychlé změny v mnoha oblastech dělají základní znalosti a dovednosti zastaralé. Znalosti jsou průběţně upravovány a základní pojmy a teorie jsou revidovány. Nové teorie se objeví 2
seznam pouţité literatury [2]
11 ve chvíli, kdy nové objevy nabízejí nové moţnosti pohledu na data. Disciplíny jsou sloučeny a dvojdomé sub-disciplíny jsou tvořeny. Herbert Simon, laureát Nobelovy ceny, uvedl, ţe vývoj v oblasti technologií a vědy zpracování informací změnil význam slovesa "vědět". Znamenalo to "mít informace uloţené v jedné paměti". To nyní znamená proces přístupu k informacím a vědět to, jak je pouţívat. Nové vzdělávací poţadavky …protoţe lidé dnes ţijí podstatně déle, formální vzdělávání nekončí se střední školou nebo dokonce vysokoškolským titulem. Odhaduje se, ţe se pracovníci budou muset připravit na dvě aţ tři zaměstnání v jejich ţivotě. … moderní komunikační prostředky, jako je rádio, film, televize a počítače vytvořili informačně bohatou společnost. Školy jiţ nebyly jediným centrem informací, ale musely soutěţit o pozornost studentů. Konečně, nové vznikající vzdělávací technologie se měly stát významným katalyzátorem pro přehodnocení vzdělávání. PRVNÍ POČÍTAČE Historie moderní počítačové doby je stručná. Je to asi 50 let, co byl první funkční počítač uveden k uţívání: MARK 1 v roce 1944 na Harvardu a ENIAC v roce 1946 na Universitě v Pennsylvanii. Začátky pouţívání počítačů ve vzdělávání byly primárně v matematice, vědě a technice jako matematický problémy řešící nástroj, který nahradí logaritmické pravítko, a tím umoţní studentům potýkat se přímo s problémy, jejichţ typem a velikostí se s největší pravděpodobností mohou střetnout v reálném světě. V roce 1959, na univerzitě v Illinois, Donald Bitier začal PLATO, první rozsáhlý projekt pro vyuţití počítačů ve výuce. První průkopníci V Dartmouthu, v roce 1963, John Kemeny a Thomas Kurtz proměnili úlohu počítačů ve vzdělávání primárně výzkumné činnosti na akademickou činnost. Nelíbila se jim myšlenka, ţe studenti museli stát v dlouhých frontách s děrnými štítky pro
12 dávkové zpracování. Takţe přijali nedávno prokázaný koncept sdílení času, který dovolil mnoha studentům komunikovat přímo s počítačem. Univerzita vyvinula časově sdílený systém a rozšířila ho do regionálního výpočetního střediska pro vysoké školy a ostatní školy. V té době byla většina programů napsána ve strojovém jazyce nebo FORTRAN. Kemeny a Kurtz vyvinuli nový, snadno pouţitelný jazyk, nazvaný BASIC. Ten se rychle rozšířil a byl pouţit pro vytvoření počítačových výukových materiálů pro širokou škálu předmětů a pro všechny úrovně vzdělávání. Microsvět Na počátku sedmdesátých let na MIT se Seymour Papert rozhodl vyvinout nový a odlišný přístup k počítačům v oblasti vzdělávání. Vyvinul programovací jazyk LOGO, k podpoře důsledného myšlení o matematice. Chtěl, aby byl přístupný pro děti a pro snadné vyjádření postupů pro jednoduché úkoly jako je mnoho nenumerických problémů známých dětem. Pouţil ho k učení matematiky tím, ţe učil LOGO v široké škále zajímavých ("mikro svět") prostředích, jako je hudba a fyzika. Papert trval na tom, ţe bychom neměli učit matematiku, ale měli bychom učit děti být matematiky. LOGO se brzy stal jazykem základní školní počítačové gramotnosti. RYCHLÝ RŮST VZDĚLÁNÍ ZALOŢENÉHO NA POČÍTAČÍCH V pozdních 60. letech, s cílem zpřístupnit počítače široké veřejnosti, Národní vědecká nadace (National Science Foundation) podpořila rozvoj 30 regionálních počítačových sítí, které zahrnovaly 300 institucí vyššího vzdělávání a některých středních škol. Od roku 1974 více neţ dva miliony studentů pouţívalo počítače ve svých třídách. V roce 1963 pouze 1% národních středních škol pouţívalo počítače pro vzdělávací účely. V roce 1975, 55% škol mělo přístup a 23% vyuţívalo počítačů především pro výuku. Minipočítač Zpočátku, protoţe počítače byly drahé, pedagogové koupili časově sdílené systémy a přijaté postupy rozdělovaly nebo zúţily pouţití, aby poskytly přístup co největšímu počtu lidí, kteří měli omezený počet zdrojů. V roce 1975 se stala pozoruhodná věc, ekonomika, která kdysi dávala přednost velkým, časově sdíleným
13 systémům se přesunula do nízkorozpočtových minipočítačů a revoluce osobních počítačů začala. Koncem sedmdesátých let byly osobní počítače všude - v kancelářích, učebnách, doma, v laboratořích a knihovnách. Počítač uţ nebyl luxus, ale nutností pro mnoho škol a univerzit. Mnoho univerzit vyţadovalo od příchozích studentů vlastní počítač. Co začalo jako nejniţší revoluce vedená studenty, učiteli a rodiči, byla nyní nová vzdělávací nutnost stejně důleţitá jako mít knihy a knihovny. ÚČINNOST VZDĚLÁNÍ ZALOŢENÉHO NA POČÍTAČÍCH James Kulik na Universitě v Michiganu provedl meta-analýzu několika stovek dobře kontrolovaných klinických studií v nejrůznějších oblastech na základním, středním, vyšším a dospělém stupni vzdělání. Zjistil, ţe vzdělání zaloţené na počítačích by mohlo zvýšit skóre z 10 na 20 bodů percentil a sníţit čas potřebný k dosaţení cílů o jednu třetinu. … Tato studie především odpověděla na otázku: Fungují počítačově zaloţené technologie? Určitě fungují. Inteligentní Lektoři V roce 1970… …John Anderson z Carnegie Mellon University vyvinul teorii poznání (ACT) a vyvinul ICAI lektory v algebře, geometrii a výukových počítačových programovacích jazycích. Andersonův cíl bylo dosaţení rozdílu jednoho stupně ve výkonnosti škol. Výsledky ukazují o jeden stupeň známky zlepšení pro všechny studenty. NOVÉ VZDĚLÁNÍ ZALOŢENÉ NA TECHNOLOGII Eugene Stanley na Bostonské Universitě a mezinárodní skupina výzkumníků, kteří provádějí výzkum chaosu a fraktální geometrie ve vědě, vytvořili modely pro postgraduální studenty na superpočítači. S pomocí těchto studentů vytvořili lekce, které si mohli stáhnout pro pouţití na menší RISC stroje pro vysokoškolské vzdělávání. Počítačové sítě byly vyuţívány k doručování modelů a konceptů do vysokých škol. Tím pádem byly nové teorie a koncepty zavedeny na všech úrovních vzdělávání koherentním způsobem a byly k dispozici prostřednictvím hierarchické počítačové sítě.
14 Znakové systémy Nové znakové systémy umoţnily vědcům a matematikům provádět dramatické objevy. Pouţití arabských číslic místo římských číslic výrazně změnilo matematiku. Počítačové tabulky v podnikání je další takový vynález. Počítač nepotřebuje tabulku k provozu, je to mentální model k usnadnění interakce člověk-stroj. Tyto symbolické, ikonické, vizuální a funkčně programovací techniky byly uplatňovány v nových moţnostech řešení problémů pro snadnou reprezentaci a manipulaci. Vizualizace Počítačová grafika a vizualizační techniky se pouţívají k překonání sloţitostí a limitů psaného slova. Říká se, ţe počítačová vizualizace nejen ţe změnila to, jak vidíme fonémy, ale i to, jak o nich přemýšlíme. Věří se, ţe to restrukturalizuje problém a posune více práce na náš systém vnímání, a tím uvolňuje mozek pro vyšší úroveň analýzy a syntézy, a tím se blíţí k rychlosti myšlení. Počítač restrukturalizuje problém, takţe můţe být snadněji zpracován lidským vizuálním systémem a vnímáním. Virtuální realita Urychlen příchodem digitálních video systémů a robotiky, virtuální realita se objevuje jako nové výpočetní paradigma pro vytváření zprostředkované zkušenosti. Student spolupracuje s elektronicky vytvořeným umělým prostředím, jako by bylo skutečné a rozvíjí experimentální poznatky. Hypotetické prostředí umoţňuje studentovi vidět chování objektů, jak se blíţí rychlosti světla, nebo nechat udělat výlet zprostředkovaně prostřednictvím lidského oběhového systému. Cílem je vytvořit hlubší, intuitivní pochopení jevů, které se nacházejí mimo lidské vnímání. Poskytuje přímé, non-verbální způsoby komunikace vědeckých informací. DISTANČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Mnoho univerzit provádí virtuální studijní programy, které nabízejí kurzy přes internet. Vyuţívají své obousměrné digitální video funkce, aby studentům s osobními počítači a učitelům dovolili komunikovat jeden na jednoho, nebo ve třídách, které mohou být mnoho kilometrů od sebe.
15 Univerzity jako je Marylandská a Duke nabízejí magisterské studijní programy výhradně prostřednictvím internetu. Vzdělání je nyní činnost, kde je pruţná pracovní doba a místo. SUPERPOČÍTAČ A TELEKOMUNIKACE V roce 1980 se na scéně objevily superpočítače. Superpočítače povolovaly řešení dříve neřešitelných problémů a objevy nových jevů. Sloučení výkonných počítačů s vysokorychlostním připojením komunikačních sítí, umoţnil prostřednictvím distribuovaných technologií globální přístup ke znalostem a informacím kdekoli na světě. Toto velmi rozšířil přístup k informacím a zvýšilo rychlost, s jakou jsou šířeny myšlenky. To vytvářilo novou formu znalostí – infosféru - zaloţenou na interakci lidí, informací, technologií a nových společenských organizací. Tato rozvíjející se infrastruktura nevyhnutelně povede k rozsáhlé restrukturalizaci vzdělávání. V roce 1984 NSF (Národní vědecká nadace) stanovila pět výpočetních středisek a spojila je s širokopásmovou páteřní sítí tak, aby počítače mohly mluvit s počítači. V roce 1985 NSF postavila národní síť NSFNET, aby zpřístupnila velké systémy všem vysokým školám a univerzitám pro výzkum a vzdělávání. PROJEKTOVĚ ZAMĚŘENÉ VZDĚLÁVÁNÍ Asi v roce 1987, Robert Tinker a jeho zaměstnanci ve firmě TERC pomohli vyvinout National Geographics KidsNet, nový a inovativní způsob, jak přinést učení zaloţené na vyhledávání k ţákům základních škol. Tito studenti prováděli pokusy o takových tématech, jako jsou kyselé deště a kvalita vody. Shromaţďovali data, analyzovali trendy a vzory na tématech současných vědeckých, sociálních a geografických zájmech a komunikovali mezi sebou navzájem a s praktikujícími vědci pomocí elektronické pošty. Poslali výsledky svých místních experimentů, aby byly zkombinovány s národními a mezinárodními výsledky. Bylo zjištěno několik významných případů, v nichţ dětské testy vedly k objevu, ţe školní pitná vody a normy znečištění ovzduší nebyly plněny. V roce 1991, byly KidsNet jednotky pouţívány ve více neţ 6000 tříd v 72 zemích. Více neţ 90% učitelů
16 pouţívajících KidsNet hlásili, ţe se významně zvýšil studentský zájem o vědu, a ţe jejich třídy strávily téměř dvojnásobek času na vědě, neţ obvykle. V jiné síťové aktivitě, Tinker vytvořil Global Laboratory Network (globální laboratorní síť). Byla vyvinuta nízkonákladová zařízení měření ozónu, vlhkosti půdy a ultrafialového záření pro měření účinků globálního oteplování. Studenti shromaţďovali a analyzovali data a sdíleli je s ostatními 80 místy v 30 zemích. To se rozrostlo na 3500 škol v 61 zemích. V roce 1991, studenti ve věkovém rozmezí 11-18 roků, na šesti kontinentech, měřili teplotu vzduchu a půdy, sráţky, přítomnost ptáků a hmyzu a stupeň růstu rostlin, a tím propojovali meteorologické, fyzikální a biologické údaje a vytvářeli "snímek" planety. Počítače a telekomunikace vytvořili globální třídu a nové alternativní infrastruktury pro vzdělávání se sociálním významem. ZÁVĚR Ekonomika, věda, technika a vzdělání jsou neoddělitelné. Vědecky řízené inovace vytvářejí nová průmyslová odvětví a nová pracovní místa. Technologie zvýšily produktivitu, ale vyţadovaly vysoce kvalifikovanou pracovní sílu s širším vzděláním a větší obeznámenost s nástroji a teorií vědy. Konkurenceschopnost závisí nejen na objevení nových inovací, ale na rychlosti s jakou se tato znalost přenáší skrz naše vzdělávací systémy, aby mohla vytvořit vysoce kvalifikované pracovníky, kteří mohou uplatnit své znalosti. Informační exploze výrazně zvýšila naše chápání světa o nás. Nicméně růst a šíření informací spočívá nejen na schopnosti vědců produkovat nové poznatky, ale také na schopnosti společnosti vstřebávat a pouţívat ji. Výzkum ukazuje, ţe vzdělávací technologie při správném pouţití mohou poskytnout účinný prostředek pro učení. Nicméně nové intelektuální technologie nabízejí nové a lepší způsoby, jak rozšířit lidské schopnosti, znásobit lidské myšlení a kompenzovat lidské omezení. Výkonné technologie jsou nyní k dispozici k výraznému rozšíření dovedností, které jsou nezbytné pro převod dat do informací a proměnu informací na vědomosti.
17 Svět vzdělávání se ze zastaralého světa oborů a kurzů na infosféru, ve kterém jsou komunikační technologie stále důleţitější. Zatímco vzdělání se mění, nemění se dost rychle. Je zřejmé, ţe v budoucnosti bude zásadní restrukturalizace našich sociálních, průmyslových a vzdělávacích institucí a bude zvýšená závislost na počítačích a telekomunikaci v práci a vzdělávání. O Autorovi Andrew Molnar je 21 let členem redakční rady THE Journal. Získal doktorát v oboru psychologie na univerzitě v Marylandu. Od roku 1966 do roku 1970 řídil Molnar programy ve vysokoškolském vzdělávacím výzkumu a koordinoval vzdělávací technologické programy u amerického ministerstva školství. V letech 1970 aţ 1995 byl programovým ředitelem pro aplikace pokročilých technologií programu v přírodovědném vzdělávání v National Science Foundation (Národní vědecká nadace).
Spoustu dalších zajímavých věcí týkajících se vývoje výpočetní techniky lze nalézt v kníţce Historie výpočetní techniky3 od Jaroslava Zeleného a Boţeny Mannové, nebo v online článku na metodickém portálu RVP.CZ od Jany Vaňkové4. Další zajímavý online článek týkající se vývoje internetu je od Zuzany Černé5, také na metodickém portálu RVP.cz.
3
seznam pouţité literatury [3] seznam pouţité literatury [4] 5 seznam pouţité literatury [5] 4
18
HYGIENA PRÁCE NA POČÍTAČI 6 Jelikoţ se v diplomové práci budu zabývat matematickými programy, je důleţité si na začátek říci něco o hygieně práce s počítači. Při práci na počítači je důleţité předem pomyslet na určitou hygienu práce, aby se nám lépe pracovalo a ochránili jsme naše zdraví. Obtíţe, které mohou vzniknout, jsou například únava očí, bolest šíje a hlavy, bolest v kříţi, pocit těţkých nohou, zkracování svalů při dlouhodobém sezení, problémy v zápěstí. Problémy se týkají prakticky celého těla. Je nejen důleţité, jak máme uspořádaný pracovní stůl, jakou ţidli pouţíváme, nebo dokonce jak je vymalovaná místnost, ve které se nacházíme, ale také je důleţité se občas protáhnout a procvičit. V první řadě bych se zaměřila na umístění monitoru počítače. Není dobré, aby monitor směřoval směrem k oknu, protoţe se z něj můţe odráţet sluneční svit, a zároveň není dobré mít ho zády k oknu tak, ţe my sedíme naproti oknu a svítí nám přímo do očí. Ideální je postavit monitor bokem tak, aby nás v zorném poli neoslňovalo okno. Rozptylovat a působit únavu očí můţou také různé předměty, od kterých se můţe odráţet světlo, takţe bychom na stole neměli mít skleněnou desku, či postavené sklenice a různé skleněné předměty. S odrazem i jasem můţe souviset i barva stěn, podlahy nebo nábytku. Není vhodné mít příliš křiklavé, světlé nebo naopak moc tmavé barvy. Je vhodné například na stěny vyuţít tlumené pastelové barvy. Pokud sedíme ve správné pozici (viz. níţe), horní okraj monitoru by měl být nejvýše ve výšce očí, ideálně bychom ve výšce zraku měli mít střed monitoru. Vzdálenost od obrazovky by měla odpovídat minimálně 40 - 60 cm. Samozřejmě čím větší monitor, tím dál bychom měli být. Stůl by měl být dostatečně vysoký, aby se nám pod něj vešly nohy. Většina stolů určených pro počítače má vysouvací desku na klávesnici, čímţ se zmenšuje prostor pod stolem, ale zároveň se nám uvolní prostor na stole, a pokud něco opisujeme, nebo si píšeme poznámky, můţeme mít blok na poznámky mezi sebou a monitorem a 6
seznam pouţité literatury [6], [7], [8], [9], [10]
19 nemusíme se k němu sloţitě natáčet. Samozřejmostí je i to, aby byl stůl pevný a stabilní. Měl by být dostatečně velký, aby se nám na něj vešly všechny potřebné věci, jako monitor, klávesnice (pokud nemáme vysouvací desku na klávesnici), myš, další příslušenství jako tiskárna, reproduktory, webkamera, mikrofon a různé písemnosti. Na rozdíl od práce, kde má často zaměstnanec svůj počítač a nemusí se o něj s nikým dělit, v rodině se často o jeden počítač dělit musíme, proto je důleţité mít nastavitelnou ţidli tak, aby si jí kaţdý mohl přizpůsobit svému pohodlí. Výšku ţidle bychom si měli nastavit tak, abychom měli celé chodidlo na zemi, a v koleni svíráme pravý úhel. Stejný úhel by měla svírat i ruka v lokti, při psaní na klávesnici. Měli bychom sedět napřímeně, nehrbit se. Opěradlo zad by mělo být maximálně po lopatky a neuškodí mít také opěrky na předloktí. Vhodné na sezení u počítače kromě kancelářské ţidle je také gymnastický míč. Na něm bychom měli sedět opět tak, abychom svírali v kolenou a loktech pravý úhel. Při sezení na míči zapojujeme různé svalové skupiny, jelikoţ neustále vyrovnáváme stabilitu různým pohupováním. Při správném sedu podporujeme i správné drţení páteře. Sezení na míči můţe být ale i unavující, pokud na to nejsme zvyklí, a proto bychom míč měli střídat s ţidlí. Míč je ale také vhodný na relaxaci a uvolnění. Je důleţité si také vybrat správnou velikost, coţ nám v prodejnách jistě poradí. I přesto, ţe máme správně vybranou ţidli, sedíme na ni ve správné pozici, stůl je v ideální výšce, jakoţ i monitor a vše ostatní je v pořádku, měli bychom si dávat při práci na počítači krátké přestávky, abychom odpočinuli očím, protáhli se a zacvičili si. Všechna tato opatření nemusejí být ve škole nebo doma proveditelná, jak z důvodu financí, prostoru, nebo neznalosti. Proto je dobré se se základní hygienou práce na počítači seznámit a pokusit se najít i alternativní řešení, abychom dodrţovali správné zásady a tím pomáhali svému zdraví a pohodlné práci.
20
VYUŽITÍ POČÍTAČE PŘI VÝUCE, DOMA Využití počítače ve škole Počítač se můţe ukázat jako velmi dobrý pomocník při výuce nejen matematiky, ale i jiných předmětů, například přírodopisu, vlastivědy, výtvarné výchovy… Pokud učitel učí o nějakém tématu, nejlepší metoda, kterou můţe pouţít, je metoda názorně-demonstrační. Někdy je však nemoţné, aby učitel zajistil a přinesl ţákům ukázat daný předmět, rostlinu, nebo reálné fotografie z místa „činu“. Potom je výhodné si na internetu vyhledat fotografie, obrázky předmětů, nebo i videa, které potom učitel můţe ţákům prostřednictvím počítače prezentovat. Samozřejmě je moţné, ţe učitel pošle po třídě vytisknuté obrázky, ale to má své nevýhody. Jednou z nich je ta, ţe neţ obrázek dojde k ţákům v zadních lavicích, učitel uţ mluví o něčem jiném. Další je například to, ţe kdyţ si ţák obrázek prohlíţí, přestane vnímat vše kolem sebe, včetně učitelova výkladu. Jestliţe ale učitel vyuţije počítač, na kterém obrázek zobrazí, nebo promítne pomocí projektoru na plátno, vidí ho celá třída zároveň a učitel má jistotu, ţe ţáci slyší daný popis k danému obraznému doprovodu. V matematice můţe učitel na plátno promítnout například malou nebo velkou násobilku jako pomocníka při řešení jiných typů příkladů (jako jsou slovní úlohy), aby se ţáci mohli plně soustředit na zápis úlohy. Také můţe promítnout na konci hodiny správné výsledky příkladů, které počítali, aby si ţáci mohli udělat opravu sami. Počítač je velmi dobrou pomůckou pro samostatnou práci ţáků. Kdyţ některý z ţáků dodělá práci, kterou dostala celá třída, dřív, můţe jít na počítač, kde dostane práci navíc (pro některé je práce na počítači odměnou). Pokud chce učitel dát některému z ţáků jinou práci neţ všem ostatním, můţe ho také posadit k počítači. Ţáci trpící dysgrafií toto řešení ocení, protoţe se nemusejí starat o písmo ale pouze o řešení příkladů. Nejen ve vyučovacích hodinách mohou ţáci vyuţívat počítač. Pokud to učitel dovolí, lze ho vyuţít i o přestávce, kdy si ţáci mohou na počítači hrát hry, nebo si procvičovat různé typy příkladů.
21 Vše, co jsem v této kapitole zatím napsala, lze samozřejmě uskutečnit, pouze pokud se ve třídě nachází nějaký počítač, to totiţ není na všech školách běţné. Pokud ale není ve finančních moţnostech školy pořídit do kaţdé třídy alespoň jeden počítač, můţe se učitel například obrátit na rodiče ţáků s prosbou o darování starého počítače, který však ještě funguje. Na většině škol mají počítačovou učebnu, kam se ţáci dostanou většinou jednou týdně. Kaţdý sedí samozřejmě u svého počítače. Během celé hodiny však učitelé zapojí do programu více předmětů. Ţáci mohou na internetu hledat informace, učit se pouţívat textový procesor (např. Microsoft Word), tabulkový procesor (Microsoft Excel), nástroj na tvorbu prezentací (Microsoft PowerPoint)… Mohou vyuţívat různé programy na procvičování učiva, ať uţ ty, které si škola zaplatila, nebo volně dostupné na internetu. Ţáci na počítači pracují vlastním tempem a zpětnou vazbu dostávají okamţitě, jelikoţ všechny programy rovnou zobrazují vyhodnocení. Některé matematické programy hodnotí nejen správnost výsledků, ale také rychlost výpočtu. Za posledních pár let se počítač stal uţitečným pomocníkem ve škole.
Využití interaktivní tabule ve škole Mít k dispozici k počítači i interaktivní tabuli v kaţdé třídě se na většině škol stává velmi zřídka. Pokud si ale škola objedná do nějaké třídy interaktivní tabuli, většinou si ji zakoupí i se softwarem, kde mají k dispozici interaktivně zpracované učebnice od jednoho nakladatelství, společně s pracovními sešity, rovněţ pouţitelnými na interaktivní tabuli. Učitel například díky softwaru SMART Notebook můţe vytvořit vlastní program do hodiny. Vše si vytvoří na svém počítači v pohodlí domova a ve škole poté pouţije program na interaktivní tabuli, kde s ním pracuje. Práci s interaktivní tabulí lze zařadit do celé hodiny, jako doplněk na některé aktivity, nebo jako obrazový doprovod (na tabuli lze psát pomocí elektronického pera).
22 Na praxi v září 2011 jsem měla šanci odučit hodinu matematiky s vyuţitím interaktivní tabule ve 2. B ZŠ Masarykovy v Poličce u paní učitelky Mgr. Jitky Junkové. Pomocí SMART Notebook jsem vytvořila interaktivní příklady na procvičení slovních úloh. Takto můţe vypadat struktura hodiny, při které je vyuţita práce na interaktivní tabuli: Ročník:
2
Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Tematický okruh: Číslo a početní operace TÉMA:
SLOVNÍ ÚLOHY
Kompetence: k učení, k řešení problémů, komunikativní VVC:
ţák vytvoří jednoduchý zápis ze zadání ţák vytvoří pomocí zápisu příklad
Místo realizace: třída s interaktivní tabulí Časová dotace:
45 minut
Didaktické prostředky: interaktivní tabule, SMART Notebook- vytvořené vlastní cvičení, kartičky s příklady, mazací tabulka, fix, cvičný sešit
ČINNOST
POMŮCKY
Úvod
3 min
Matematická rozcvička Práce s interaktivní tabulí Závěr
ČAS
úloha na odčítání tvorba příkladu úloha (méně neţ)
kartičky s příklady
5 min
interaktivní tabule,
10 min
vytvořené cvičení, mazací
15 min
tabulka, fix, cvičný sešit
10 min 3 min
23
Podrobný scénář hodiny úvod- přivítání, učitel sdělí obsah hodiny (procvičování slovních úloh) čas- 3 min matematická rozcvička -ţáci si stoupnou do 3 řad (řada u okna, dveří, uprostřed), vedle lavic, učitel ukazuje příklady, první ţáci v řadě spočítají příklad v hlavě a řeknou výsledek, kdo je první, jde si sednout, ostatní 2 jdou na konec své řady, hraje se, doku jedna celá řada nesedí pomůcky- kartičky s příklady motivace- soutěţ o nejrychlejší počtáře čas- 5 min práce s interaktivní tabulí (příloha č. 1) úloha na odčítání- všichni přečtou zadání, učitel se ptá: Co je důleţité v první větě? Ve druhé větě? -zápis- ţáci chodí k tabuli a přetahují důleţitá slova (čísla) na řádky pod zadáním- tvoří zápis -příklad- všichni napíší na tabulku příklad a ukáţou nad hlavu učiteli, jeden ţák ho jde napsat na tabuli -jeden ţák jde k tabuli- pod příkladem je obrázek, vyškrtne počet utrhnutých tulipánů -odpověď- Jakou byste napsali odpověď? –učitel odkryje odpověď, kde chybí výsledek, který jde doplnit ţák čas- 10 min tvorba příkladu- na tabuli je obrázek (příloha č. 2, 3) -učitel společně s ţáky vymyslí příklad (např. Pepík má 9 autíček, Honzík má 5 autíček. Kolik mají autíček dohromady?), učitel zapíše na tabuli (další slide) -kaţdý má za úkol si vymyslet v hlavě úlohu na sčítání nebo odčítání, učitel potom vyvolá 3 ţáky (i více), kteří půjdou k tabuli a řeknou svoji
24 úlohu (mohou zobrazit- s autíčkama lze pohybovat)- ostatní napíšou na tabulku příklad -kontrola- kontroluje ţák u tabule (a učitel) -kaţdý si do cvičného sešitu zapíše zápis úlohy, kterou si vymyslel (kdo má správně, dostane razítko) čas- 15 min úloha (méně neţ) -(příloha č. 4) - všichni přečtou zadání, učitel se ptá: Co je důleţité v první větě? Ve druhé větě? -zápis- ţáci chodí k tabuli a přetahují důleţitá slova (čísla) na řádky pod zadáním- tvoří zápis -příklad- všichni napíší na tabulku příklad a ukáţou nad hlavu učiteli, jeden ţák ho jde napsat na tabuli -jeden ţák jde k tabuli- pod příkladem je obrázek 2 jablek, která lze klonovat, zobrazí počet jablek -odpověď- Jakou byste napsali odpověď? –učitel odkryje odpověď, kde chybí výsledek, který jde doplnit ţák čas- 10 min pomůcky- interaktivní tabule, vytvořené cvičení, mazací tabulka, fix, cvičný sešit závěr- shrnutí hodiny čas- 3 min
Jak lze s přílohou pracovat Cvičení je tvořeno v programu SMART Notebook, v příloze je zobrazen vzhled cvičení. Takto lze s programem pracovat: příloha č. 1 -slova a čísla v zadání lze dotekem a přesunem po tabuli přemístit na jiné místo -slova i čísla zůstávají na svém místě, přesunem se zdvojí (zadání zůstane zachováno) -obrázky tulipánů lze přesouvat
25 -do prázdného místa v odpovědi lze elektronickým perem dopsat odpověď příloha č. 2 –obě postavičky kluků jsou zafixované, nelze s nimi pohybovat -obrázky autíček lze přesouvat příloha 3 -do řádků můţeme psát elektronickým perem příloha 4 - slova a čísla v zadání lze dotekem a přesunem po tabuli přemístit na jiné místo -slova i čísla zůstávají na svém místě, přesunem se zdvojí (zadání zůstane zachováno) -kdyţ se dotknu obrázku jablíčka a přesunu ho, původní zůstane na místě a vytvoří se nové -do prázdného místa v odpovědi lze elektronickým perem dopsat odpověď
Využití počítače doma Nejen ve škole, ale i doma lze vyuţít počítač k doučování, procvičování nebo vyhledávání nových informací. Téměř do kaţdého předmětu si ţáci mohou k učebnici dokoupit pracovní sešit. Některé pracovní sešity vyuţívají učitelé na domácí úkoly a procvičování příkladů na doma. V dnešní době rychlého rozvoje a pokroku to uţ ale nemusí být nutné. Ţáci si mohou doma procvičovat matematiku na počítači. Výhody to má takové, ţe ušetří za nákup „papírových“ pracovních sešitů (tím šetří i ţivotní prostředí) a mají okamţitou zpětnou vazbu (programy okamţitě opravují a hodnotí vypočítané úlohy). Jsou tu samozřejmě i nevýhody, a ty vidím například v tom, ţe učitel si nemůţe zkontrolovat, zda ţák opravdu vypočítal to, co měl zadáno. Zde ovšem záleţí na důvěře učitele a ţáka. Existují ale i webové stránky, kam se můţe kromě ţáků přihlásit i jejich učitel a můţe mít přístup k jejich výsledkům a splněným či nesplněným testům.
26
INTERAKTIVNÍ TABULE 7 Interaktivní
tabule je
připojen počítač a datový
velká
projektor,
interaktivní případně
jde
plocha,
ke
o velkoplošnou
které
je
obrazovku
(LCD, LED, plasma) s dotykovým senzorem. Projektor promítá obraz z počítače na povrch tabule a přes ni můţeme prstem, speciálními fixy, nebo dalšími nástroji ovládat počítač nebo pracovat přímo s interaktivní tabulí. Tabule je většinou připevněna přímo na stěnu, nebo můţe být na stojánku. Interaktivní tabule je v podstatě druh dotykového displeje.
Pouţívání interaktivní tabule zahrnuje: -
interakci
s
jakýmkoli software,
který
běţí
na
připojeném
počítači,
včetně internetového prohlíţeče nebo i software chráněného copyrightem, -
pouţití software pro ukládání poznámek napsaných na plochu interaktivní tabule,
-
ovládání počítače (klikání a přetahování myší), označování a s pouţitím speciálního software dokonce i k rozpoznání psaného textu,
-
tvorbu prezentací ve speciálním autorském nástroji.
Obsluha Interaktivní tabule můţe být připojena k počítači buď přes rozhraní jako jsou USB a sériový port nebo bezdrátově přes Bluetooth. Obvykle se ovladač zařízení instaluje do připojeného počítače. Ovladač tabule se zavádí po startu počítače automaticky a interaktivní tabule začne s počítačem komunikovat. Ovladač převádí data o pozici kurzoru a akcích provedených nástroji či prstem na tabuli na signály, které zastupují kliknutí a pohyb myši nebo tabletu. Toho je podle druhu interaktivní tabule dosaţeno buď povrchem citlivým na dotek, nebo systémem určujícím pozici za pomoci optického snímání.
7
seznam pouţité literatury [11]
27
Interaktivní učebnice Interaktivní
učebnice je
software
pro
výuku
na
interaktivních
tabulích. Interaktivní učebnice umoţňují pouţití interaktivních materiálů (obrázky, audio, video, animace apod.) přímo ve výuce. Pro interaktivní učebnice se pouţívají různé autorské nástroje, dodávané především výrobci interaktivních tabulí, v České republice vyvinulo vlastní systém interaktivních učebnic Nakladatelství Fraus. Dalšími producenty interaktivních učebnic v České republice jsou například Terasoft, Nakladatelství Nová škola, LANGMaster, Tobiáš a další.
První interaktivní tabule 8 První interaktivní tabule se do první školy v České republice dostala v roce 1998. Po téměř 14 letech můţeme říci, ţe se interaktivní tabule staly relativně drahým, ale běţně rozšířeným vybavením v českých školách. Didaktickým prostředkem, který mnoho učitelů vyuţívá a povaţuje za vhodný nástroj pro zvýšení zajímavosti výuky a aktivizaci ţáků.
Předsudky 9 V souvislosti se zaváděním interaktivních tabulí do škol je třeba odmítnout občas se vyskytující předsudky: - neplatí, ţe by interaktivní tabule byla určena výhradně pro některý z vyučovacích předmětů – např. informatiku, - neplatí, ţe by interaktivní tabule byla určena výhradně pro některou z věkových kategorií vzdělávaných – vyuţít ji lze s úspěchem i ve vzdělávání dospělých, - interaktivní tabule není určena pouze pro práci učitele, avšak i pro ţáky (aktivním zapojením do výuky se ţáci učí), 8 9
seznam pouţité literatury [12] seznam pouţité literatury [13]
28 - interaktivní tabuli lze vyuţít v rámci různých výukových metod a organizačních forem (frontální výuka, projektové vyučování, individuální výuka), - nelze tvrdit, ţe interaktivní tabule patří jednoznačně do počítačové učebny, naopak je vhodné její umístění v běţné třídě, - není pravdou, ţe při instalaci interaktivní tabule musí být bezpodmínečně odstraněna „klasická“ tabule (křída, fixy), - není pravda, ţe s interaktivní tabulí musí pracovat v daném okamţiku jen jeden uţivatel, - neplatí, ţe interaktivní tabule musí být namontována stabilně (existují mobilní řešení), - je velkým omylem, pokud se někdo domnívá, ţe interaktivní tabule není vhodná pro vzdělávání ţáků se speciálními potřebami.
Výhody Na základě řady hospitací při výuce s vyuţitím interaktivní tabule lze vyvodit následující výhody vyuţívání interaktivní tabule: - ţáky lze vhodným vyuţitím interaktivní tabule lépe motivovat k učení (samotná tabule to ale neumí!), - učivo lze lépe vizualizovat, je moţné vyuţívat animace, přesouvat objekty, uplatňuje se zásada názornosti, - lze déle udrţet pozornost studentů (ale i ta po čase opadá), - jiţ vytvořené materiály lze vyuţívat opakovaně (výhoda při paralelní výuce), případně je lze snadno upravit, - ţáky lze snadněji a aktivněji zapojit do výuky, - text psaný přímo ve výuce lze snadno uloţit a sdílet prostřednictvím internetu se studenty, - ţáci si při práci s tabulí rozvíjí informační a počítačovou gramotnost, která je pro dnešní ţivot nezbytností, - přímá práce s internetem (pokud je PC připojen k internetu).
29
Nevýhody Tato nová technologie má však i nevýhody, které lze shrnout následovně: - snadno lze sklouznout k encyklopedismu (tomu je moţné předcházet důkladným metodickým školením učitelů), - můţe být potlačován rozvoj abstraktního myšlení ţáků, - pokud je interaktivní tabule vyuţívána velmi často, zájem ţáků opadá a berou ji jako samozřejmost, - někteří učitelé ji vyuţívají pouze jako projekční plátno (vytrácí se interaktivita), - tvorba vlastních výukových objektů je náročná na čas a dovednosti pracovat s ICT, - existuje jen málo tzv. i-učebnic (učebnic pro interaktivní tabule) a jiných jiţ hotových výukových objektů, - při instalaci „napevno“ chybí moţnost tabuli výškově nastavit a niţší či vyšší ţáci mají problémy se psaním, - hrozí zničení nešetrným zacházením (zejména o přestávkách), - někteří učitelé prvního stupně se vyslovují proti psaní prstem, záleţí však jen na učiteli, aby byla ţáky vyuţívána pera nebo popisovače, - klasická učebnice je odsouvána do pozadí (ţáci se neučí pracovat s tištěnou knihou), - omezuje se psaný projev obvyklý v případě „klasické tabule“ (ţáci často jen „klikají“ na tlačítka), - některé učitele můţe vyuţívání interaktivní tabule svádět k potlačování demonstrace reálných pokusů, přírodnin, případně jiných pomůcek, - někteří učitelé špatně odhadují velikost písma při tvorbě učebních pomůcek, coţ činní problémy při čtení ţákům ze vzdálenějších lavic (lze však vyuţívat jiţ hotové učební pomůcky), - je nutné se naučit „pracovat“ se stínem, i kdyţ je pravdou, ţe existuje řada řešení, - při rozsvícených svítidlech anebo při intenzivním denním světle je text zobrazovaný na interaktivní tabuli špatně čitelný, - energetická náročnost (během provozu je spotřebovávána elektrická energie, kterou musí zaplatit škola), - tabule se můţe stát prostředkem šikany učitele ze strany ţáků – záměrně mu rozostří dataprojektor, vypojí (přepojí) kabely mezi počítačem, dataprojektorem a interaktivní tabulí.
30
MATEMATICKÉ PROGRAMY (ČESKÉ) V této kapitole se budu zabývat vybranými programy zabývajícími se procvičováním a testováním matematických znalostí na prvním stupni základní školy. Na internetu je mnoho stránek, kde si lze online a především zdarma procvičit matematiku i jiné předměty. Tyto stránky jsem vyhledala, ohodnotila a uvedla moţné vyuţití ve škole nebo doma. U internetových stránek s online testy nebo procvičováním učiva, jsem hodnotila, zda je uveden autor programu (testů), kdy stránky vznikly, pro jaké ţáky je stránka určena, jak je rozdělena, jak probíhá hodnocení testů, jejich vzhled a celkový vzhled stránek, popřípadě nějaké zajímavosti. Toto jsou názvy stránek, které jsem popsala a zhodnotila: Online cvičení, Učení online, Celý svět, Matematika hrou, ZŠ Dobřichovice, Školákov, Nauč se online, Matematika pro nejmenší, Násobilka, Ententýky, Testpark, Testy Nanic, Školička, Na Beránku.
ONLINE CVIČENÍ 10 Na těchto stránkách si lze procvičit matematiku a český jazyk určený pro 1. i 2. stupeň ZŠ. Pro registrované uţivatele jsou zde i soutěţe, ţebříček nejlepších řešitelů a ukládání výsledků, ke kterým se uţivatel můţe kdykoliv vrátit. V kontaktech je uvedena e-mailová adresa. Tvůrci stránek stránky překládají postupně do angličtiny, zatím je v anglické verzi matematika pro první stupeň. Testy jsou přehledně rozdělené podle ročníků. Po rozkliknutí poţadovaného ročníku se nám zobrazí seznam jednotlivých cvičení, které jsou srozumitelně popsány (kapitoly, podkapitoly), a tak si ţáci mohou vybírat sami. Test je opatřen časomírou, poznámkovým blokem a nápovědou jak se pohybovat v testu. Zhodnocení testu probíhá opět okamţitě, správné odpovědi se ukáţou zeleně,
10
http://www.onlinecviceni.cz/exc/list_sel_topics.html
31 špatné odpovědi červeně. Pokud chce uţivatel stejný test znovu opakovat, příklady se v něm akorát přeházejí. Testů je zde však nepřeberné mnoţství. Vzhledově jsou stránky pro ţáky atraktivní, jsou barevné, s obrázky, jednoduše lze najít poţadované cvičení.
Využití Díky přehlednému rozdělení můţe učitel rychle vybrat, který okruh a příklady zadá vybranému ţákovi (ţákům) na individuální procvičování. Učitel můţe promítnout pomocí projektoru cvičení na plátno a ţáci mohou doplňovat příklady buď sami (přijdou k počítači a napíší správné řešení) nebo se budou hlásit a diktovat učiteli, co má napsat (tento způsob je rychlejší). Výsledky se dozví okamţitě po vyhodnocení. Učitel můţe zadat několik cvičení ţákům na doma, jako například za domácí úkol. Ţáci si zapíší do zápisníku, které cvičení učitel zadal a po vyhodnocení jim jeden z rodičů pro kontrolu zapíše do zápisníku skóre, a které příklady měl ţák špatně. Samozřejmě pouze v případě, ţe všichni ţáci mají přístup na počítač s internetem.
32
33
UČENÍ ONLINE 11 Učení online je vzdělávací část portálu VESELÉ DĚTI (www.veseledeti.cz), který je určený nejen pro ţáky, ale i pro učitele a rodiče. Pro veškeré dotazy je na stránkách uvedena e-mailová adresa, telefonní číslo i poštovní adresa. Pro vyuţití portálu je třeba se zaregistrovat. Cvičení můţeme spouštět za kredity, které lze obdrţet hned několika způsoby. Prvním z nich je registrace, za kterou okamţitě dostaneme 12 kreditů, za vytvoření příspěvku je odměna 50 kreditů, další kredity lze získat v soutěţích, za známku ve škole (pokud se zaregistruje i učitel) nebo si ţák můţe kredity zakoupit. Cvičení se pohybují v rozmezí cca 1-10 kreditů. Teď uţ jen stačí si vybrat třídu (třídy) a kliknout na „Filtrovat“, díky čemuţ se nám vypíše seznam aktivit vhodný pro námi vybraný parametr. U kaţdého odkazu je obrázek, pod kterým je napsáno, zda se jedná o hru, dokument, radu nebo test. Pod názvem je stručně popsáno, o co se jedná. Po spuštění nelze program opakovat. Pokud se cvičení stáhne do počítače (např. dokument) ve formátu Microsoft Word nebo Microsoft PowerPoint, lze ho samozřejmě zopakovat. U některých testů (úkolů, cvičení) probíhá hodnocení po kaţdém příkladu, u některých je vyhodnocení aţ na konci. Na úvodní stránce staţených dokumentů je vţdy uveden autor, pro koho je dokument určen, jak dokument funguje (např. rodič vysvětlí ţákovi) atd. Vzhled testů či úkolů je různý, většinou je však zpracovaný barevnou formou s obrázky tak, aby se to dětem líbilo. Součástí
vzdělávacího
portálu
Učení
http://www.pripravy.estranky.cz/clanky/matematika/,
11
online které
jsou
jsou
i
zdarma
stránky a
http://www.ucenionline.com/matematika/, http://www.pripravy.estranky.cz/clanky/matematika/
bez
34 registrace. Učivo především k procvičování je rozděleno do kategorií, nikoli podle ročníků.
Využití: Jednoznačně bych tuto stránku doporučila k vyuţití na doma. Ţáci si mohou zábavná cvičení, hry nebo testy vybírat podle sebe. Při registraci učitele mohou získávat kredity za své známky a to můţe být dobrá motivace k učení.
35
CELÝ SVĚT 12 Na webu Celý svět můţeme najít nejen matematiku online, ale především různé informace o (jak sami autoři webu píší) pejscích, kočičkách, rostlinkách a o všech zemích světa. Matematika online je určena pro ţáky prvního stupně. Příklady zahrnují počítání do 100, násobilku, slovní úlohy s obrázky a základy počítání se zlomky. Matematika je rozdělena na „Výuku matematiky“ a „Testy z matematiky“. Kaţdý z materiálů je dále rozdělen na „Slovní úlohy“ a „Generátor příkladů“, ty potom mají 5 úrovní obtíţnosti. Po rozkliknutí jednotlivých obtíţností je ve spodní části stránky napsáno, o jaké příklady se jedná (početní operace…). 12
http://www.celysvet.cz/matematika
36 U výukových materiálů probíhá hodnocení po kaţdém vypočítaném příkladu, pokud je výsledek špatný, aplikace nás dál nepustí, dokud ho nevypočítáme správně. Test si kaţdý můţe sestavit sám zaškrtnutím poţadovaných parametrů, jako je typ úlohy a počet příkladů. Hodnocení u testů probíhá okamţitě po dokončení posledního příkladu, zobrazí se procento úspěchu, ale bohuţel si uţivatel nemůţe zkontrolovat, které příklady měl nesprávně vypočítané. Vzhledově jsou testy jednoduché, ale velmi přehledné.
Využití Učitel si projde všechny úrovně, aby věděl, jaké druhy příkladů se v jednotlivých úrovních vyskytují. Ţákům můţe zadat procvičování na doma určité úrovně (kategorie „Výuka matematiky“). Ve škole pak samostatně nebo v hodinách IT zadá ţákům test (kategorie „Testy z matematiky“) podle úrovně, kterou ţáci doma procvičovali. Typy příkladů (úloh) v jednotlivých úrovních cvičení korespondují s typy příkladů v testech.
37
MATEMATIKA HROU 13 Tvůrci a autoři webu jsou Jiří Dobrý a Petra Janošková, oba dva jsou studenti vysoké školy. Na oba autory je v kontaktech uvedena e-mailová adresa i telefonní číslo. Stránky jsou určené na procvičování matematiky pro ţáky všech tříd základní školy. Příklady můţeme vyhledávat jak podle tříd (1. - 9.), tak podle kategorií (sčítání a odčítání, zlomky, dělitelé a násobky, obvod a obsah, geometrie…). Na začátku kaţdého procvičování jsou napsané instrukce – co je ve cvičení za úkol a jaký čas nesmíme překročit, abychom dostali jako známku jedničku. Program nás totiţ nepustí k dalšímu příkladu, dokud nevypočítáme aktuální příklad správně. Po zapsání výsledku se automaticky objeví nový příklad. Časomíra nikde není zobrazena, výsledný čas se ukáţe aţ po vypočítání všech příkladů. Známka je určena na základě toho, jak rychle jsme příklady vypočítali. Příkladů je v jednom cvičení obvykle deset. U některých cvičení je ve spodní části nápověda, kde je například vysvětlen způsob počítání.
13
http://matematika.hrou.cz/
38 Zobrazuje se vţdy jeden příklad na stránku, který je v zeleném poli, příklad je větším písmem, velmi přehledné. Na tuto stránku se mohou ţáci zaregistrovat (stačí zadat e-mailovou adresu, která můţe být i jednoho z rodičů) a jejich výsledky z jednotlivých cvičení se ukládají nebo porovnávají s předchozími pokusy. Pokud se zaregistruje i učitel a vyplní školu (třídu), na které učí, mohou se ţáci do této školy přihlásit a umoţnit učiteli vidět jejich výsledky.
Využití Protoţe po přihlášení můţe učitel vidět výsledky ţáků (pokud jsou všichni zaregistrovaní), můţe například vyhlásit měsíční soutěţ o známku navíc. Pokud si některý ţák chce přilepšit lepší známkou z matematiky, bude mít za úkol spočítat určitý počet cvičení na této stránce. Učitel na konci kaţdého měsíce zkontroluje ţákovu aktivitu a hodnocení a na základě těchto výsledků dá ţákovi jedničku za práci navíc. Ve škole můţe učitel tento program vyuţít například ve společných hodinách výuky na počítačích nebo jako individuální výuku v hodinách matematiky.
39
ZŠ DOBŘICHOVICE 14 Testy jsou vytvářeny jako součást stránek ZŠ Dobřichovice (okr. Praha západ). Proto zde najdeme i veškeré kontakty. Testy jsou určeny především pro druhý stupeň základní školy, ale je zde zahrnut i pátý ročník, kde si ţáci mohou procvičit jak převody jednotek, paměťové dělení, tak i římské číslice. Seznam jednotlivých cvičení je na levé straně obrazovky, po rozkliknutí se test ukáţe buď uprostřed stránky (není potřeba se vracet o krok zpět kvůli jinému cvičení), nebo se otevře v novém okně, ze kterého se rychle pomocí tlačítka „zpět na testy“ vrátíme. Po vyhodnocení se zobrazí, kolik otázek měl uţivatel správně a kolik a které otázky ne. Ty pak můţe přepočítat a znovu si nechat test vyhodnotit.
14
http://www.zsdobrichovice.cz/ukoly/matika/testy/testy.php?go=blank
40 Pro všechny třídy základní školy jsou zde také dva dobré programy na procvičování sčítání a násobení. Uţivatel na začátku zadá velikost nejvyššího součtu nebo součinu, program potom tuto hranici nepřekročí. Procvičování sčítání: http://www.zsdobrichovice.cz/programy/matika/scitani.htm Procvičování násobení: http://www.zsdobrichovice.cz/programy/matika/nasobeni.htm Na modrém pozadí je napsáno zadání, občas s nějakým obrazovým doprovodem, jelikoţ se jedná o procvičování pro starší ţáky, vzhled cvičení je prostý a velmi jednoduchý.
Využití Pro ţáky pátých tříd je tato stránka vhodná na domácí procvičování, vyberou si učivo, které si potřebují procvičit a díky hodnocení vidí své zlepšení. Do školy bych tuto stránku nedoporučila jako testovací prostředek, ţák si můţe příklady hned opravit a v hodnocení se tato oprava neukáţe, a tak o tom učitel nemusí vědět. Odkazy na procvičování sčítání a násobení se hodí jak k domácímu uţití, tak ve škole, například při individuální práci.
41
ŠKOLÁKOV 15 Školákov je webová stránka 4. třídy (školní rok 2011/2012) ZŠ Plumlov, vytvořená pro procvičování učiva prvního stupně. Kontaktní mail je uveden na Mgr. Janu Zapletalovou, učitelku prvního stupně na výše jmenované škole. Ţáci 2., 3., nebo 4. třídy si mohou procvičit český jazyk, matematiku i prvouku (ve 4. třídě vlastivědu). Na těchto stránkách naleznou také rodiče informace o dění ve škole. Jednotlivá cvičení jsou přehledně rozdělná do kategorií a podkategorií (např. 2. třída – kategorie „Počítáme do 100“ a její podkategorie „doplňování čísel do číselné řady“, „porovnávání čísel“, „sčítání a odčítání do 100“…). U některých procvičování se uţivateli zhodnotí vypočítaný příklad okamţitě, u některých musí vypočítat celou sadu příkladů a stisknutí tlačítka „kontrola“ nám program vypíše pouze počet správných výsledků, ty špatné si řešitel musí najít sám a opravit. Někdy špatné příklady zůstanou na přepsání (správné výsledky přepsat nelze), výsledné skóre je samozřejmě propočítáno i na základě předchozích chyb v daném cvičení. U kaţdého cvičení je pod názvem napsáno, o co se jedná a jak by měl uţivatel postupovat. Stránky jsou hodně barevné, ale přehledné. Plno obrázků během cvičení, pro děti velmi líbivé.
Využití Vhodné jak na doma, tak do školy. Ţák si jednoduše podle třídy a kategorie vybere učivo, které chce procvičovat. Díky barevnosti a rozmanitosti to bude ţáky určitě bavit a nebudou to brát jako povinnost.
15
http://skolakov.webnode.cz/matematika/
42 Ve škole můţe tato stránka slouţit k procvičování učiva v hodinách IT, zadání individuální práce nebo pro ţáky o přestávce.
43
NAUČ SE ONLINE 16 Projekt naučseonline.cz zahrnuje čtení, psaní a počítání pro ţáky prvního stupně. Původně měl slouţit pro potřeby dcery a její třídy programátorů těchto cvičení. Veškeré připomínky mohou uţivatelé posílat na kontaktní e-mailovou adresu. Matematika je určena pro ţáky 1., 2. a 3. třídy. Online cvičení i cvičení k vytisknutí (ve formátu pdf) jsou přehledně rozděleny nejdříve podle ročníku a potom do kategorií a podkategorií podle učiva. Uţivatel si můţe u některých cvičení určit, jestli chce k příkladům obrázkový doprovod nebo do kolika chce počítat. Protoţe se jedná o procvičovací příklady, hodnocení probíhá vţdy po jednom příkladu. V případě nesprávné odpovědi se zobrazí NE v červeném poli a uţivatel musí příklad vypočítat znovu, jinak ho program nepustí na další. V případě správné odpovědi se zobrazí ANO v zeleném poli, na které lze kliknout a dětský hlas nás pochválí. Toto jsou některé z pochval, které můţeme slyšet: „si hrozně super“, „si šikulka“, „de ti to krásně“, „chválím“, „a bez chyby zase“, „dobře“, „si nejlepší na světě“, „blahopřeju“, „bezva“, „výborně“, „ale jen tak dál“, „hodně ti blahopřeju“, „a hlavně aby ti to šlo furt líp“, „super“, atd. Velmi přehledné, jeden příklad na jednu stránku, občas doplněno o obrázky (jedná se o obrázkové zobrazení příkladu). Pro některé ţáky vzhledově neatraktivní, ale na druhou stranu díky zvukovému doprovodu zábavné.
Využití Online cvičení jsou vhodná na doma, je ale potřeba, aby rodič vysvětlil dítěti, co má dělat (alespoň pokud jde o ţáky první třídy). Rodiče by neměli zapomenout zapnout reproduktory kvůli zvukovému hodnocení, které děti určitě zaujme.
16
http://naucseonline.cz/, http://www.naucsepocitat.cz/
44 Učitel můţe ve škole vyuţít cvičení určená k tisku nebo online cvičení promítnout pomocí projektoru na plátno. Ţáci by jednotlivě chodili doplňovat příklady a samozřejmě ke kaţdému správnému řešení by si mohli poslechnout slovní pochvalu.
45
MATEMATIKA PRO NEJMENŠÍ 17 Stránku vytvořil Daniel Maček. Jde pouze o procvičování početních úkonů sčítání, odčítání, násobení a dělení. Na pravé straně úvodní stránky je „Nápověda“, která nám prozradí, jak vyplnit vstupní údaje, abychom mohli začít počítat. Do úvodní tabulky doplníme první a druhé číslo, které nám určí nejvyšší číslo, se kterým budeme počítat, určíme si, který z početních výkonů budeme provádět a nakonec doplníme počet příkladů. Testy si tak vytvářejí sami uţivatelé. Nevýhoda je ale v tom, ţe si nemůţeme určit, do jaké výše chceme počítat (např. do 20, do 100…), ani zda chceme například odčítat s přechodem přes desítku. Program pouze náhodně vygeneruje příklady ze zadaných čísel. Kdyţ spočítáme všechny příklady, klikneme na tlačítko „Zkontroluj příklady“. Program nás ohodnotí slovně, známkou a pomocí smajlíků18. Správně vypočítaný příklad je v červeném rámečku (s usměvavým smajlíkem) a nesprávně vypočítaný příklad, nebo příklad s chybějícím výsledkem je v modrém rámečku (se zamračeným smajlíkem). Na konci testu je potom výsledné hodnocení. Díky smajlíkům jsou testy oţivené něčím zajímavým pro děti. Jinak jsou příklady v testech kaţdý ve svém rámečku, rámečky jsou seřazeny pod sebou, vše je přehledné, jednoduché, bez obrázků.
Využití Pokud má kaţdý ţák k dispozici počítač (hodina probíhá v počítačové učebně), učitel všem zadá stejné parametry a ţáci mohou soutěţit v tom, kdo vypočítá příklady nejrychleji a zároveň nejsprávněji. Tato soutěţ se hodí spíš pro starší ţáky (od 3. třídy). 17
http://matematika.danielmacek.cz/
18
Smajlík – stylizovaný obrázek smějící se lidské tváře, nejčastěji v podobě ţlutého kruhu se dvěma
tečkami představujícími oči a obloučkem představujícím ústa. V širším významu se jako smajlík označuje libovolný emotikon. Smajlíci jsou pouţíváni k vyjadřování pocitů či ke zpestření chatování. (http://cs.wikipedia.org/wiki/Smajl%C3%ADk)
46 Doma mohou ţáci pouţít program k procvičování početních úkonů (sčítání, odčítání, násobení, dělení).
47
NÁSOBILKA 19 „Vítejte na stránkách určených k procvičování malé násobilky a to včetně dělení. Cvičení probíhá v blocích po 10 příkladech (lze nastavit) a na konci každého bloku následuje hodnocení. Příklady se neobjevují zcela náhodně - počítač analyzuje odpovědi a ty, se kterými měl žák potíže zařazuje častěji. V úvahu se rovněž bere čas, který žák potřeboval na odpověď. Není nutná žádná registrace. Pokud budete používat stejný prohlížeč, počítač si bude výsledky pamatovat. Před začátkem doporučujeme kliknout na NASTAVENÍ a zaškrtnout, co si přejete procvičovat.“ (http://nasobeni.cz/index.jsp)
Využití Učitel můţe vyuţít program k testování ţáků (malé násobilky). Zaškrtne v parametrech, které násobky čísel chce otestovat a počet příkladů v testu. Po dokončení ukáţe program všechny výsledky. Ty špatné jsou přeškrtnuté a opravené a na konci je výsledná známka. Pokud učitel ţákům vysvětlí, jak si správně zadat parametry, mohou si násobilku procvičovat i doma.
19
http://nasobeni.cz/index.jsp
48
49
ENTENTÝKY 20 Stránky ententyky.cz mají především informační ráz týkající se vyhledávání akcí a programů pro děti, jako jsou kina, divadla, zájmové krouţky, tipy na výlety nebo kontakty na hlídací agentury. Jsou převáţně vytvořené pro rodiče, ale i pro děti se zde něco najde, a to různé hry, pohádky a zábavná matematika. Kontaktní údaje slouţí především k poskytnutí informací o jakékoliv akci pro děti, mohou být samozřejmě pouţity i na nahlášení chyb. Zábavná matematika je rozdělena do 4 kategorií – sčítání, odčítání, násobení a dělení. V kaţdé kategorii je několik úrovní, od nejlehčí po těţší. K další úrovni se lze dostat aţ po absolvování předchozích úrovní. V nastavení můţeme zapnout nebo vypnout zvukové efekty, nastavit rychlost. Obtíţnost je automaticky nastavena od nejjednodušších příkladů po nejtěţší. Program hodnotí, kolik uţivatel stihnul správně vypočítat příkladů za určitý čas (většinou za 60 sekund). Nesprávně určené výsledky vypíše do tabulky a k nim připíše i správnou odpověď. Skóre je potom napsáno například 20/18, coţ znamená, ţe za 60 sekund jsme vypočítali 20 příkladů a z toho bylo 18 správně. Hodnocení tedy neprobíhá stylem klasického známkování ani pomocí procent. Příklady jsou animované, velmi barevné, na začátku je vţdy motivace v podobě krátkého textu.
Využití Pokud ţáci vyuţijí tyto online cvičení, mohou si pustit i zvukový doprovod (ve škole by to ve většině případů individuální práce vyrušovalo). Po pomoci rodičů se ţáci mohou pustit do práce (pro ţáky prvních tříd je nezbytné, aby jim rodiče přečetli zadání).
20
http://www.ententyky.cz/hry-pro-hrave/
50
51
TESTPARK 21 Tato webová stránka vznikla uţ v roce 2003. Pod doménou Testpark.cz však vystupuje aţ od roku 2007. Na stránkách není nikde uveden kontaktní e-mail , ale pokud chce uţivatel poslat autoru stránky vzkaz, můţe tak učinit pomocí kontaktního formuláře. Na této stránce nalezneme testy z různých oblastí. Kromě matematiky například testy z dějepisu, literatury, angličtiny, všeobecných znalostí, sportu, filmů, počítačových her. Celkem zde můţeme najít přes 2000 různých testů. Jsou zde i online hry (šibenice, pexeso, piškvorky, poker, sudoku) a tapety na plochu počítače. Autor stránky nejdříve začal vytvářet testy na hokejový web a posléze testy začal rozšiřovat i o jiná témata. Dnes uţ můţe na tuto stránku přidat test téměř kdokoli (většinou učitelé), testy procházejí samozřejmě kontrolou a redigací. Můţe se však stát, ţe uţivatel nalezne v testu chybu, tu pak lze pomocí formuláře jednoduše nahlásit. Některé matematické testy nejsou tematicky ucelené, objevují se dohromady například příklady s početními operacemi a slovní úlohy. U některých názvů testu poznáme, pro jakou třídu je test myšlený, u některých je však název pouze Matematika, proto je dobré, aby učitel měl přehled, které z testů se hodí pro jeho ţáky. Učitelova kontrola je výhodná i kvůli výše zmíněné moţnosti vloţení vlastního testu, protoţe se objevují některé testy i ve slovenském jazyce. Na začátku kaţdého testu je uveden autor (kterého si však nelze nikde ověřit, je zde pouze jméno, které vytvářející testu uvedl), kvalita, kolikrát byl test vyzkoušen a datum vytvoření. Občas se zde ukáţe i poznámka, která upozorňuje na to, ţe test není redigovaný. Maximální počet otázek v jednotlivých matematických testech je 15. Po vyhodnocení testu můţe uţivatel ohodnotit, jak se mu test líbil (známkou 1-5). Správné odpovědi jsou označeny zeleně, špatné jsou označeny červeně a správná odpověď na danou otázku je zeleně.
21
http://www.testpark.cz/testy/matematika
52 Vzhled testů je velmi prostý a jednoduchý, pro ţáky prvního stupně ne příliš zajímavý.
Využití Tento program bych doporučila na procvičování především doma. Protoţe testy jsou řazeny různě (některé podle tříd, ale uţ ne podle učiva, a naopak), ţák si sám vybere, který test spustí. V případě mladších ţáků, kteří ještě moc číst neumí, jim testy mohou pomoci vybrat rodiče.
53
TESTY NANIC 22 Stránky vznikly roku 2004 a jejich správcem je současně Martin Milichovský. Testy nanic je webová stránka, na které nalezneme mnoho testů ze všech moţných oblastí, jako například jazyky, geografie, filmy a seriály, přírodní vědy, počítače a technik atd. Pro nalezení konkrétního testu můţeme pouţít vyhledávač. Do vyhledávače zadáme slovo, např. matematika, a program nám na stránkách nalezne testy, které mají v názvu toto slovo, nebo patří do kategorie Matematika. Testy většinou vytvářejí uţivatelé (jsou vţdy uvedeni na začátku testu), ty jsou následně kontrolovány a tříděny, pokud ale někdo v testu nalezne chybu, můţe ji nahlásit. Nově vloţené testy mohou uţivatelé pouţít hned, ale je u nich označení, ţe teprve čekají na schválení. Pokud si zaloţíme účet (není potřeba uvádět ţádný osobní údaj, ani e-mail), budeme moci sledovat vlastní statistiky a budeme mít přehled nad vyzkoušenými testy. I kdyţ jsou testy řazeny přehledně v kategoriích a podkategoriích, kdyţ dojdeme na podkategorii „Matematika“, některé názvy testů uţ nám neprozradí, o jaké učivo se jedná. Například „M – slovní úlohy“ – z názvu nepoznáme, pro kterou třídu jsou slovní úlohy určeny, o jaký typ slovních úloh se jedná atd. Hodnocení probíhá samozřejmě po spočítání všech příkladů, pokud nějakou odpověď vynecháme, program se nás zeptá, jestli chceme zobrazit hodnocení i bez nevyplněných odpovědí. Dále se zobrazí hodnocení v procentech a pouze špatné odpovědi a jejich správné řešení. Testy jsou vytvořeny bez ilustrací, holé zadání otázky a většinou tři moţnosti odpovědi. Velmi jednoduše řešená grafika.
Využití Doporučila bych vyuţití stránek převáţně doma. Ţák si můţe zaloţit účet a tím bude mít přehled o testech, které jiţ vyzkoušel. Pokud se mu nějaký test zalíbí a bude si
22
http://testy.nanic.cz/testy/matematika/
54 myslet, ţe je vhodný pro opakování učiva, které zrovna probírají ve škole, můţe daný test doporučit i spoluţákům. Ve škole bych jako učitelka zadala ţákům testy, které jsem si předem vyzkoušela a vím, ţe se hodí k probíranému učivu. Na doma je také vhodná sekce „Jiné“, kde ţák nalezne dělení a násobení, kde si sám určí počet příkladů a rozsah výsledku. Pod sestaveným testem je „Pomocník“, coţ je vlastně kalkulačka, do které ţák dosadí čísla z příkladu, pokud neví, jak se počítá. Po zkontrolování program označí nesprávné odpovědi, které můţe ţák znovu vypočítat nebo kliknout na „dosadit výsledek“ a program příklad dopočítá sám.
55
ŠKOLIČKA 23 Tato webová stránka je součástí stránky ZŠ Ţidlochovice, v současné době vytvořená pro 2. třídu. Ţáci zde najdou informace týkající se jejich třídy a školy. V sekci „Web školička“ si můţe kdokoliv procvičit český jazyk, matematiku, vlastivědu, prvouku, angličtinu nebo i informatiku. Na stránce matematiky jsou odkazy na různé webové stránky, vše je seřazeno podle ročníku. Nalezneme zde opakování učiva od první do čtvrté třídy. Kromě odkazů na české stránky se můţe stát i to, ţe nás odkaz zavede na zahraniční webovou stránku, většinou se jedná o anglické stránky.
Využití Například na doučování doma. Učitel by měl znát, kam vedou všechny odkazy, protoţe některé jsou v angličtině, a tak kdyţ ţákům zadá učivo k opakování na doma, měl by jim vysvětlit, jak postupovat.
23
http://www.chmelkova.cz/web_skolicka/matematika.html
56
NA BERÁNKU 24 Stránka je součástí ZŠ a MŠ Na Beránku v Praze 12. Ve výukových materiálech školy si lze procvičit všechny moţné předměty, je to pomůcka jak pro učitele, tak pro ţáky základní školy. Matematická cvičení a různé aktivity jsou řazeny do kategorií (počítání předmětů, zápis čísel, porovnávání, počítání do 20, desetinná čísla, geometrie…) a v kaţdé kategorii je potom mnoho odkazů na cvičení k dané kategorii. Protoţe jsou odkazy převáţně na stránky zahraničního původu (hlavně v angličtině), u kaţdého názvu aktivity je česky napsáno, co se v dané aktivitě má dělat.
Využití Pokud se ţáci rozhodou vyuţít některý z odkazů doma, měl by jim nejdřív učitel vysvětlit (přeloţit) jak při cvičení postupovat. Samozřejmě mohou pomoci i rodiče. Starší ţáci by ale měli být schopni pochopit z českého zadání na začátku, o co jde. V odkazech je mnoho zábavných cvičení, ţáci si mohou opakovat učivo i během přestávky na počítači ve třídě (pokud je počítač k dispozici).
24
http://www.naberanku.cz/vyuka/matematika/ucitele/matuc01.htm
57
MATEMATICKÉ PROGRAMY (ZAHRANIČNÍ) V této části jsem vybrala jako zástupce zahraničních online programů tyto: IXL Learning a Math Is Fun.
IXL LEARNING 25 Stránka ixl.com byla zaloţena uţ v roce 1998, je určena pro rodiče, učitele i ţáky. Věnuje se hlavně matematice. Vše je v anglickém jazyce. Učivo k procvičování můţeme hledat jak podle třídy, tak podle obsahu (kategorií). Cvičení jsou zde uţ pro děti předškolního věku, a to nejen pro ty, které chodí do školky, ale i pro ty nejmenší. Procvičování probíhá vţdy po jednom příkladu, pokud je řešení správné, program přejde na další příklad. V případě, ţe naše odpověď je nesprávná, program zobrazí vzorové řešení daného příkladu. Po dosaţení 100 bodů se procvičování ukončí a zobrazí se, kolik jsme měli správných příkladů. Poté můţeme přejít na jinou sadu cvičení
Využití Stránka je vhodná pro starší ţáky, kteří umí alespoň trochu anglicky, nebo je potřeba pomoci dospělé osoby, která samozřejmě umí anglicky. Lze vyuţít k procvičování a doučování jak doma, tak ve škole.
25
http://www.ixl.com/
58
MATH IS FUN 26 Stránka je zaměřená na ţáky prvního stupně základní školy. Spolupracují na ní učitelé matematiky, matematici a mnoho jiných. Je vytvořena především jako výukový materiál, vysvětluje, jak se co dělá. V sekci „Worksheets“ jsou k dispozici pracovní listy ke staţení, ale některé jsou i online. Pracovní listy jsou rozdělené do kategorií, nikoli podle tříd. Pro vyhodnocení stiskneme tlačítko „Get The Answers“ v horní části obrazovky. Program zobrazí v tabulce správná řešení, potom naše řešení a zobrazí procento správných odpovědí (příklady, které nejsou vyplněné, do hodnocení nepočítá). Test kromě procentuálního hodnocení ohodnotí i slovně. Jelikoţ se jedná především o materiály k tisku, příklady jsou psány jednoduchým písmem, bez obrázků. 26
http://www.mathsisfun.com/worksheets/index.php
59
Využití Lze vyuţít ve škole. Učitel vybere poţadovaný typ příkladů, zadá jako individuální práci. Doma si ţáci také mhou sami procvičovat, pokud jim ovšem rodič (pokud alespoň trochu umí anglicky) pomůţe s vyhledáním příkladů.
60 Našla jsem ještě několik českých stránek zabývajících se online cvičeními z matematiky, ale nepřišly mi tak zajímavé, nebo dobře zpracované jako předchozí. Jsou to například tyto: http://www.vyrostu.cz/Hry/Matematikaalogika.aspx http://cviceni.testy.sweb.cz/matematika.htm V příloze (příloha č. 5) jsou přehledně v tabulce roztříděné předměty do kategorií (zda se jedná o cvičení pro všechny stupně základní školy, jak je učivo roztříděné, jestli je program vhodný na doma nebo do školy atd.).
61
DOTAZNÍK Pomocí dotazníku jsem se snaţila zjistit, jak jsou na tom ţáci prvního stupně s vyuţíváním počítačů k učení či procvičování matematiky. Chtěla jsem zjistit, zda ţáci pouţívají počítač a matematické programy k procvičování matematiky doma nebo pouze ve škole. Pokud tedy ovšem ve škole počítače vyuţívají. Dále jsem zjišťovala, jestli je práce na počítači baví více neţ práce s pracovním sešitem či pracovním listem. Pro lepší orientaci (hlavně svoji) jsem také sestavila dotazník pro učitele, abych zjistila, zda znají pouze programy placené (ty, které si zakoupí škola) nebo i jiné, volně šiřitelné a zda si myslí, ţe je práce na počítači pro ţáky výhodná. Celkem jsem vybrala 141 vyplněných dotazníků od respondentů, kterými byli ţáci a učitelé prvního stupně základních škol (1. - 5. třída). Konkrétně 130 dotazníků od ţáků a 11 dotazníků od učitelů na prvním stupni. Devatenáct dotazníků vyplnili ţáci prvních tříd, třicet čtyři dotazníků ţáci druhé třídy, patnáct ţáků třetí třídy, třicet sedm ţáků ze čtvrté třídy a nakonec dvacet pět dotazníků od ţáků páté třídy. Dále mám čtyři dotazníky od učitelů první třídy, z druhé a třetí třídy jsem vybrala po jednom dotazníku, tři dotazníky od učitelů čtvrtých tříd a nakonec dva od učitelů páté třídy. Ţáci měli odpovědět na 8 otázek (+1 dobrovolná). Všechny se týkaly procvičování matematiky na počítači jak doma, tak ve škole. Předpokládala jsem, ţe v době, kdy uţ i ţáci prvních tříd mají mobilní telefony a svůj (nebo rodinný) počítač, na kterém tráví dost času, budou v odpovědích jasně převaţovat kladné odpovědi, co se týče práce s počítačem, ale někdy tomu bylo právě naopak. Tabulka zobrazující pouze počet respondentů: ţák
dívka
chlapec
celkem ţáků
učitel
1. třída
14
5
19
1. třída
4
2. třída
18
16
34
2. třída
1
3. třída
9
6
15
3. třída
1
4. třída
23
14
37
4. třída
3
5. třída
13
12
25
5. třída
1
celkem
77
53
130
celkem
11
62
DOTAZNÍK – žák Jsem:
holka
Chodím do:
kluk
1. třídy
2. třídy
3. třídy
4. třídy
5. třídy
1. Pouţíváš doma počítač při procvičování matematiky (matematické programy)? ano
ne
2. Jak často vyuţíváš počítač při procvičování matematiky? kaţdý den
párkrát do týdne
párkrát do měsíce
velmi málo
nikdy
3. Kdyţ si procvičuješ matematiku na počítači, jak dlouho u toho vydrţíš? do 15 min
15-30 min
4. Učí (procvičuje) se ti lépe z
více neţ 30 min počítače nebo z
neprocvičuji
papíru (učebnice, pracovní sešit,
pracovní list…)? 5. Jak se jmenují programy/internetové stránky, kde si procvičuješ matematiku? ______________________________________________ ______________________________________________ ______________________________________________ 6. Baví tě učit se na počítači? ano
ne
7. Pouţívá ve škole Tvůj pan učitel (paní učitelka) počítač při vyučování v matematice nebo v jiných předmětech? ano
ne
8. Pokud ve škole v matematice počítač nepouţíváte, měl (a) bys o takovou výuku zájem? ano
ne
počítač pouţíváme
9. Pokud bys chtěl (a) ještě něco napsat, můţeš sem:
63
DOTAZNÍK – učitel Učím:
1. třídu
2. třídu
3. třídu
4. třídu
5. třídu
1. Pouţíváte počítač/interaktivní tabuli (matematické programy) při výuce matematiky? ano ne 2. Jak často vyuţíváte počítač/interaktivní tabuli při hodině matematiky? kaţdou hodinu téměř kaţdou hodinu jen občas velmi zřídka
nikdy
3. Pokud zařadíte práci na PC do hodiny, vyuţijete: a) celou hodinu 15-30 min do 15 min b) pro celou třídu individuálně jiná odpověď__________________ 4. Chtěla byste více vyuţívat počítačové programy při práci v hodinách matematiky? ano ne Proč ano/ne? __________________________________________________ 5. Myslíte si, ţe práce na PC je přínosná pro ţáky? určitě ano spíše ano nevím
spíše ne
určitě ne
6. Vyuţíváte práci na PC jako pomůcku při (lze zaškrtnout více odpovědí): procvičování učiva zavedení nové látky zkoušení diagnostice 7. Znáte některé z těchto internetových stránek, kde lze nalézt programy na procvičování matematiky? www.testpark.cz/testy/matematika www.onlinecviceni.cz www.ucenionline.com/matematika/ www.naberanku.cz/vyuka/matematika/zaci/mat01.htm (odkazuje na anglické stránky) www.chmelkova.cz/web_skolicka/matematika.html (odkazy na různé int. stránky) 8. Které programy znáte, vyuţíváte (placené, neplacené)? Můţete některé doporučit?
9. Ve kterých předmětech při vyučování pouţíváte počítač? Pokud ho nevyuţíváte při výuce matematiky a při jiné výuce ano, můţete, prosím, uvést důvody, proč se Vám pro matematiku jeví nevhodný?
64
Vyhodnocení dotazníku – žák Otázka č. 1 - Pouţíváš doma počítač při procvičování matematiky (matematické programy)? Ze 130 odpovídajících ţáků uvedlo 22 (téměř 17% dotázaných), ţe pouţívají počítač doma při procvičování matematiky. Z toho 15 dívek a 7 chlapců, převáţně ze 4. třídy. Pokud jde o starší ţáky (3. třída a výš), mohou si na internetu sami hledat matematické programy, ještě lepší by bylo vyuţívat programy doporučené od učitele (které předtím sám prověřil a má s nimi dobré zkušenosti). Starší ţák si sám můţe přečíst zadání i následné vyhodnocení a nepotřebuje dospělou osobu, která by mu s tím pomohla (pouze pokud by potřeboval potvrzení od rodičů o splněné práci pro učitele). Mladší ţáci, kteří ještě moc neumí číst, potřebují doma někoho (rodič, starší sourozenec…), kdo by jim se zadáním úkolů pomohl. Pro většinu rodičů, kteří chodí pozdě z práce, to není zrovna ideální představa, jak by chtěli trávit čas se svými dětmi. Ale najdou se samozřejmě i výjimky. Aby však ţáci mohli pracovat doma na počítači, je důleţitá spolupráce rodičů a interakce nejen rodič-ţák, ale i rodič-učitel. Rodič by měl projevit zájem o to, co se jeho dítě učí a měl by mu pomáhat.
Otázka č. 2 – Jak často vyuţíváš počítač při procvičování matematiky? Ve druhé otázce jsem se snaţila zjistit, jak často tráví ţáci u počítače procvičováním nejen doma, ale i ve škole. Ţáci si mohli vybrat mezi odpověďmi „kaţdý den“, „párkrát do týdne“, „párkrát do měsíce“, „velmi málo“ a „nikdy“. Nejčastější odpověď byla u „párkrát do měsíce“ a „nikdy“, a to konkrétně 46 ţáků odpovědělo, ţe si procvičují matematiku na počítači párkrát do měsíce a 56 ţáků odpovědělo, ţe nikdy. Poměr dívek a chlapců byl velmi vyrovnaný.
65 Pokud jde o ţáky, kteří v první otázce zaškrtli odpověď ano (procvičují si matematiku na počítači doma), většina jejich odpovědí byla „párkrát do měsíce“. Z toho můţeme usoudit, ţe i přesto, ţe dnešní děti tráví na počítači kaţdý den mnoho času, nevyuţívají je ke vzdělávacím účelům. To, ţe bylo nejvíce odpovědí „nikdy“ bych usoudila tomu, ţe ţáci počítali pouze s variantou procvičování matematiky doma a ne ve škole.
Otázka č. 3 – Kdyţ si procvičuješ matematiku na počítači, jak dlouho u toho vydrţíš? U této otázky měli ţáci na výběr ze čtyř odpovědí – do 15 min, 15-30 min, víc neţ 30 min a neprocvičuji. Ţáků, kteří si zvolili odpověď poslední, tedy ţe neprocvičují, bylo nejvíce (přibliţně 47%). Mezi těmito ţáky jsou převáţně ţáci páté třídy, u kterých vím, ţe při matematice jejich učitel počítač nevyuţívá vůbec. Další nejčetnější odpověď byla „více neţ 30 min“ (35% dotázaných). Mezi těmito odpovídajícími se také vyskytla odpověď většiny ţáků, kteří si procvičují matematiku na počítači doma. Myslím, ţe mladší ţáci mohli mít s touto otázkou problémy, jelikoţ se jim těţko odhaduje (nebo určuje) čas, i kdyţ například ví, ţe vyučovací hodina trvá 45 minut, tak neodhadnou, jak velkou část hodiny strávili na počítači (pokud to ovšem nebyla celá hodina).
Otázka č. 4 – Učí (procvičuje) se ti lépe z počítače nebo z papíru (učebnice, pracovní sešit, pracovní list…)? Na otázku, zda se ţákům učí lépe z počítače nebo klasicky z „papíru“, jsem čekala odpovědi, v době elektronických vymoţeností, spíše kladné co se týče počítačů. Opak je ale pravdou a celkem 103 respondentů (79%) odpovědělo, ţe se radši učí z papíru. Zbylých 27 uvedlo počítač (15 dívek a 12 chlapců).
66 Ţáci jsou od první třídy zvyklí psát a počítat na papíře, počítače mají většinou spojené pouze se zábavou a relaxací. Díky tomu nejspíš většina preferuje učení z „papíru“. U některých programů je třeba počítat i s tím, ţe do počítače zadáváme pouze výsledek, ale k výpočtu si potřebujeme někdy napsat i postupné řešení příkladu, pokud ho nelze spočítat v jednom kroku, coţ můţe být uspokojující prvek pro ţáky mající radši papírovou formu.
Otázka č. 5 - Jak se jmenují programy/internetové stránky, kde si procvičuješ matematiku? Nejčastěji uvedený program byl ten, který ţáci vyuţívají především ve škole, a to od firmy Terasoft, a.s., která se zabývá tvorbou výukových programů. Název výukového programu je Pohádková matematika, kde si ţáci mohou procvičit mnoho typů příkladů a tím pomáhají hlavnímu hrdinovi z některé pohádky (Červená Karkulka, Zlatovláska, Sněhurka, Perníková chaloupka…) dostat se k jeho cíli. Výukové programy si můţe zakoupit jak škola, tak soukromá osoba (rodič). Pokud by někdo váhal s koupí, lze si stáhnout demoverze27 jednotlivých programů. Další uvedené programy (webové stránky), kde si ţáci mohou procvičit matematiku online, uvedli Online cvičení (www.onlinecviceni.cz), matematika pro první stupeň základní školy a Školákov (www.skolakov.webnode.cz), matematika pro 2. - 4. třídu.
Otázka č. 6 - Baví tě učit se na počítači? Na otázku, zda ţáky baví práce na počítači, byly odpovědi vcelku vyrovnané. Jen o trochu více převaţovala odpověď “ne“. U dívek byl výsledek stejný, u chlapců vedla odpověď „ne“. 27
Demoverze - (anglicky demoware, trialware) je komerční software dostupný zdarma ve verzi, která je
omezená v jednom či více směrech. Cílem je ukázat zákazníkovi, jak bude program vypadat a fungovat. (http://cs.wikipedia.org/wiki/Demoverze)
67 Práce s počítačem je individuální a nekontaktní. Ţáci jsou učeni uţ odmala učit se v kolektivu, moci poslouchat a reagovat na výklad učitele, toto jim můţe při výuce na počítači chybět.
Otázka č. 7 - Pouţívá ve škole Tvůj pan učitel (paní učitelka) počítač při vyučování v matematice nebo v jiných předmětech? Drtivá odpověď na otázku, zda učitel pouţívá ve vyučování (nejen v matematice) jako pomůcku počítač, byla „ano“. Není se ani čemu divit, školy nakupují do učeben nové počítače, interaktivní tabule, promítací zařízení… Počítač můţe učiteli usnadnit práci a pro ţáka je práce na počítači atraktivní a zpestřující aktivita.
Otázka č. 8 - Pokud ve škole v matematice počítač nepouţíváte, měl (a) bys o takovou výuku zájem? Většina ţáků (respektive učitelů) vyuţívá počítač při výuce matematiky. Ti ţáci, kteří nemají moţnost pouţívat v matematice počítač, ho ani vyuţívat nechtějí. To samozřejmě souvisí s otázkou č. 4 (Učí (procvičuje) se ti lépe z počítače nebo z papíru (učebnice, pracovní sešit, pracovní list…)?), kde mnoho ţáků uvedlo, ţe se jim lépe učí z papíru, a tak je ani práce na počítači neláká a nemají o ni zájem.
Otázka č. 9 - Pokud bys chtěl (a) ještě něco napsat, můţeš sem: Tuto otázku jsem brala pouze jako doplňkovou, nepovinnou. Kaţdý ţák ji pobral jiným způsobem. Někteří nenapsali nic, jiní nakreslili obrázek (především ţáci první třídy, jak děvčata, tak chlapci), někteří napsali do závěrečné otázky své zájmy. Našly se ale i odpovědi týkající se matematiky, které se ovšem dost lišily. Jeden ţák napsal, ţe se doma na počítači učí hlavně slovní úlohy, jiný zase ţe mu matematika
68 jde i bez učení, a proto si ji nepotřebuje procvičovat doma, anebo ţe by nebylo špatné se občas učit na tabletu28.
V příloze (příloha č. 6, 7, 8, 8, 10, 11, 12, 13) naleznete přehledné tabulky odpovědí ţáků, rozdělené podle ročníků, na dívky a chlapce a celkový souhrn. Také v příloze (příloha č. 15) naleznete ukázku vyplněného dotazníku.
Vyhodnocení dotazníku – učitel Deset z jedenácti dotázaných učitelů uvedlo, ţe vyuţívají počítač (popřípadě interaktivní tabuli) při výuce matematiky. Odpověď „téměř kaţdou hodinu“ a „jen občas“ označili 3 učitelé. Většina z učitelů vyuţívá 15 – 30 minut z hodiny na práci s počítačem a to pro celou třídu. Někteří učitelé uvedli, ţe vybírají formu práce podle učiva (pro celou třídu, individuálně). Jedena z učitelek napsala, ţe vyuţívá interaktivní tabuli místo tabule na psaní. Na tom, zda by chtěli učitelé vyuţívat více práci na počítači (interaktivní tabuli), odpověděli téměř půl na půl. Mezi kladné argumenty patřilo například to, ţe práce na počítači nahrazuje pracovní listy, jedná se o zpestření výuky, děti práce na počítači baví, kontrolu vypočítaných příkladů provádí program nebo ţe počítač je pro děti atraktivní. Argumenty proti byly především takové, ţe čas strávený u počítačů je dostačující a všeho se má dělat mírou. Kromě jednoho učitele, všichni ostatní uvedli, ţe si myslí, ţe je práce na počítači prospěná pro ţáky. Pět uvedlo, ţe určitě ano, pět ţe spíše ano. Pokud učitelé zařadí práci na počítači (s počítačem) do hodiny, je to hlavně za účelem procvičování učiva. Tři z učitelů uvedli, ţe kromě procvičování učiva vyuţívají
28
Tablet - označení pro přenosný počítač ve tvaru desky s integrovanou dotykovou obrazovkou, která se pouţívá jako hlavní způsob ovládání. http://cs.wikipedia.org/wiki/Tablet_(po%C4%8D%C3%ADta%C4%8D)
69 počítač (interaktivní tabuli) k zavedení nové látky. Ke zkoušení a diagnostice ho vyuţívá pouze jeden učitel z dotázaných. Polovina z dotázaných neznala ani jednu uvedenou webovou stránku, pět znalo Online cvičení (www.onlinecviceni.cz) a k tomu například ještě Učení online (www.ucenionline.cz), stránky ZŠ Na Beránku (www.naberanku.cz) nebo ZŠ Ţidlochovice (www.chmelkova.cz). Další stránky nebo programy, které učitelé uvedli, byly například www.pripravy.estranky.cz, Terasoft (pohádková matematika, slovní úlohy), Matematika- chytré dítě, PON (Chrudim). Jedná se většinou o placené programy. V odpovědích na otázku: Ve kterých předmětech při vyučování pouţíváte počítač?, se vyskytly skoro všechny vyučovací předměty. Učitelé, kromě matematiky, uvedli český jazyk (čtení, literatura), prvouku, hudební výchovu, přírodopis, vlastivědu, anglický jazyk, dopravní výchovu. Ve vyučovacích předmětech také hojně vyuţívají obrázků z internetového vyhledávače Google. V příloze (příloha č. 14) naleznete souhrnnou tabulku odpovědí učitelů.
Celkové vyhodnocení Můj předpoklad byl takový, ţe i přesto, ţe počítače vyuţíváme kaţdý den, bude domácí vyuţití týkající se školy zcela minimální. Naopak ve škole jsem předpokládala, ţe ţáci budou chtít pracovat s počítačem častěji. Další moje domněnka byla taková, ţe učitelé vyuţívají počítač častěji neţ jen v hodinách informačních technologií, a ţe znají pouze software, který zakoupí škola. Velmi překvapivé bylo, ţe 17% ţáků vyuţívá počítač při procvičování nebo doučování matematiky doma. Tímto se vyvrátila moje domněnka o minimálním vyuţití matematických programů doma. Procento sice není velké, ale i tak předčilo mé očekávání. Ukázalo se, ţe ţáci sice mají rádi práci s počítačem, ale i přes to preferují tištěnou verzi pracovních listů a procvičování (79% ţáků). Ţáci, kterým vyhovuje více práce na počítači, byli hlavně ţáky druhé a čtvrté třídy. Nelze tedy jednoznačně přiřadit
70 neoblíbenost práce s počítačem starším nebo mladším ţákům, vţdy se najde někdo, komu práce s počítačem bude vyhovovat méně. Potvrdilo se mi, ţe učitelé vyuţívají počítač nebo interaktivní tabuli skoro v kaţdém předmětu prvního stupně základní školy. Pokud nemají učitelé ve třídě počítač a chodí pouze do počítačové učebny například jednou týdně, vyuţijí celou hodinu pro několik předmětů naráz. Učitelé opravdu znají většinou jen programy, které zakoupila škola společně s nákupem interaktivní tabule. Někteří si ale vyhledají sami online matematické programy, ale vyuţívají je pouze ve škole, nezadávají cvičení ţákům k domácím účelům. V pár případech se najdou i tací učitelé, kteří s počítačem pracují neradi a upřednostňují práci s pracovními listy, sešity nebo učebnicemi. Dalo by se říci, ţe to, co upřednostňuje učitel, se přenáší i na ţáky a ti pak mají stejnou potřebu, v našem případě vyuţívat více tištěných zdrojů neţ elektronických.
71
ZÁVĚR V této diplomové práci jsem se snaţila popsat online dostupné matematické programy a zhodnotit, které jsou vhodné pro práci ať uţ ve škole, tak doma. Na českém trhu je jich zdarma dostupných celkem dost a jsou i dostačující jak kvalitou, tak rozsahem. Učitelé by se neměli spoléhat jen na programy kupované školou, ale měli by si také vyhledat online programy, které mohou doporučit svým ţákům. Několik online matematických programů má i zpětnou vazbu nejen pro ţáky, ale i pro učitele. Některé domněnky se mi potvrdily, například to, ţe učitelé vyuţívají počítač (interaktivní tabuli) ve všech moţných předmětech. Mnoho předpokladů se mi ale vyvrátilo a zjistila jsem, ţe ţáci, i kdyţ mají rádi počítač, mnohem raději se učí z textů v tištěné podobě. Na druhou stranu bylo překvapivé zjištění, kolik ţáků si matematiku procvičuje doma na počítači, i kdyţ jen párkrát do měsíce. Doufám, ţe uvedené internetové stránky s matematickými programy budou dobrou inspirací pro učitele, kteří by chtěli více vyuţívat práci na počítači a neví o dostupných (nejen) matematických programech. A ţe inspirují a motivují své ţáky k vyuţívání některých těchto programů i doma.
72
RESUMÉ Diplomová práce „Počítače a matematika na 1. stupni základní školy“ se zabývá zmapováním dostupných matematických programů, které mohou jak ţáci doma, tak učitelé ve škole, vyuţít online, aniţ by je museli stahovat nebo za ně platit. Z českých zástupců je vybráno 14 webových stránek, kde jsou programy dostupné a ze zahraničních 2. Dalším cílem bylo zjistit pomocí dotazníku, zda mají ţáci povědomí o online matematických programech a pokud ano, tak jestli je vyuţívají doma nebo pouze ve škole. Ke kaţdému programu je napsáno vhodné vyuţití, zda se hodí pro práci ve škole, nebo na doma. Díky dotazníku bylo zjištěno, ţe skoro všichni ţáci vyuţívají počítač alespoň jednou týdně ve škole, především v matematice. Doma počítač ke studijním účelům vyuţívá pouze zlomek ţáků, coţ bylo k původním předpokladům překvapující. Hlavním prvkem této práce je především výčet programů a jejich zhodnocení.
SUMMARY The thesis "Computers and Mathematics in Primary School" avers the topic of available mathematical programs that can both pupils at home and teachers at school use online without having to download or pay for them. There are chosen Czech fourteen websites with available programs and two foreign websites. The aim is to find out wheather students have knowledge of online math programs and, if so, whether thy use them at home or only at school. The questionnaire was used as a research method. For each program, there is a description of the appropriate use and its suitability for using at school or at home. The research revealed that almost all students use a computer at least once a week at school, especially in math. At home, only few pupils use a computer for educational purposes, which is surprising. The main feature of this paper is to provide a list of programs and evaluate them.
73
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 1. JEŘÁBEK, Jaroslav. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání: s přílohou upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením. Praha: Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2005, 126, 92 s. ISBN 8087000021. 2. MOLNAR, Andrew. Computers in Education: A Brief History. THE Journal [online]. 06/01/1997, [cit. 2013-04-13]. Dostupné z:
3. ZELENÝ, Jaroslav a Boţena MANNOVÁ. Historie výpočetní techniky. 1. vyd. Praha: Scientia, 2006, 183 s. ISBN 8086960048. 4. VAŇKOVÁ, Jana. Cesta k informační revoluci. Metodický portál: Články [online]. 15. 05. 2012, [cit. 2013-01-23]. Dostupné z: . ISSN 1802-4785. 5. ČERNÁ, Zuzana. Historie Internetu. Metodický portál: Články [online]. 12. 04. 2012, [cit. 2013-01-23]. Dostupné z: . ISSN 1802-4785. 6. ČERNOCHOVÁ, Miroslava, Tomáš KOMRSKA a Jaroslav NOVÁK. Využití počítače při vyučování: náměty pro práci dětí s počítačem. Vyd. 1. Praha: Portál, 1998, 165 s. ISBN 8071782726. 7. HLADKÝ, Aleš a Vladimír GLIVICKÝ. Škodí počítač našemu zdraví?. 1.vyd. Praha: CODEX Bohemia, 1995, 103 s. ISBN 8090168388. 8. KUBEŠ, Josef. Počítače ve výuce přírodovědných předmětů. 1. vyd. Plzeň: Fraus, 2005, 119 s. ISBN 8072383337. 9. ZEMANOVÁ, Petra a Zuzana RUČKOVÁ. Jak si zachovat zdraví u počítače: čím trpí oči, tělo a psychika, cvičení a tipy pro prevenci i nápravu, hry pro
74 zlepšení mezilidské komunikace, doporučené sportovní aktivity, výživa. Vyd. 1. Praha: Computer Press, 2001, ix, 114 s. ISBN 8072265466. 10. VAŇKOVÁ, Jana. Hygiena v informatice. Metodický portál: Články [online]. 04. 11. 2011, [cit. 2013-01-10]. Dostupné z: . ISSN 1802-4785. 11. Wikipedie, otevřená encyklopedie: Interaktivní tabule. Dostupné z: . 12. NEUMAJER, Ondřej. Strategické desatero ředitele k interaktivním tabulím. Metodický portál: Články [online]. 07. 06. 2012, [cit. 2013-04-14]. Dostupné z: . ISSN 1802-4785. 13. DOSTÁL, Jiří. Interaktivní tabule – významný přínos pro vzdělávání. Česká škola [online]. 28. 04. 2009, [cit. 2013-04-14]. Dostupné z: . ISSN 1213-6018.
Použité odkazy na matematický software
http://www.onlinecviceni.cz/exc/list_sel_topics.html http://www.ucenionline.com/matematika/ http://www.pripravy.estranky.cz/clanky/matematika/ http://www.celysvet.cz/matematika http://matematika.hrou.cz/ http://www.zsdobrichovice.cz/ukoly/matika/testy/testy.php?go=blank http://www.zsdobrichovice.cz/programy/matika/scitani.htm
75 http://www.zsdobrichovice.cz/programy/matika/nasobeni.htm http://skolakov.webnode.cz/matematika/ http://naucseonline.cz/ http://www.naucsepocitat.cz/ http://matematika.danielmacek.cz/ http://cs.wikipedia.org/wiki/Smajl%C3%ADk http://nasobeni.cz/index.jsp http://www.ententyky.cz/hry-pro-hrave/ http://www.testpark.cz/testy/matematika http://testy.nanic.cz/testy/matematika/ http://www.chmelkova.cz/web_skolicka/matematika.html http://www.naberanku.cz/vyuka/matematika/ucitele/matuc01.htm http://www.ixl.com/ http://www.mathsisfun.com/worksheets/index.php http://www.vyrostu.cz/Hry/Matematikaalogika.aspx http://cviceni.testy.sweb.cz/matematika.htm
76
Seznam příloh Příloha č. 1: Úloha na odčítání (screenshot) Příloha č. 2: Tvorba příkladu (screenshot) Příloha č. 3: Tvorba příkladu (screenshot) Příloha č. 4: Úloha na méně neţ (screenshot) Příloha č. 5: Shrnutí programů (tabulka) Příloha č. 6: Ţáci 1. tříd, 14 dívek, 5 chlapců, dívky+chlapci (tabulka) Příloha č. 7: Ţáci 2. tříd, 18 dívek, 16 chlapců, dívky+chlapci (tabulka) Příloha č. 8: Ţáci 3. tříd, 9 dívek, 6 chlapců, dívky+chlapci (tabulka) Příloha č. 9: Ţáci 4. tříd, 23 dívek, 14 chlapců, dívky+chlapci (tabulka) Příloha č. 10: Ţáci 5. tříd, 13 dívek, 12 chlapců, dívky+chlapci (tabulka) Příloha č. 11: Pouze dívky (tabulka) Příloha č. 12: Pouze chlapci (tabulka) Příloha č. 13: Celkem dívky i chlapci (tabulka) Příloha č. 14: Souhrnná tabulka – učitelé (tabulka) Příloha č. 15: Vyplněný dotazník (dotazník)
Přílohy Příloha č. 1: Úloha na odčítání (screenshot)
Příloha č. 2: Tvorba příkladu (screenshot)
Příloha č. 3: Tvorba příkladu (screenshot)
Příloha č. 4: Úloha na méně neţ (screenshot)
Pro které třídy
Příloha č. 5: Shrnutí programů (tabulka)
1. stupeň
TESTPARK
TP
ONLINE CVIČENÍ
OC
UČENÍ ONLINE
UO
CELÝ SVĚT
CS
Třídění
pro
pouze
některé
sčítání,
třídy
násobení…
třídy
kategorie
Druh cvičení nejasné třídění TP
test
OC
OC
OC
UO
UO
UO
UO
CS
CS
CS
CS
ZSD
ZSD
ŠK
ŠK
CS ZSD
ZSD
ŠKOLÁKOV
ŠK
ŠK
ŠK
TN
TN NSP
MATEMATIKA PRO
MAT. HROU
MH
MH
ŠK
TN
NSP DM
NEJMENŠÍ
NSP
NSP
NSP
DM
DM
DM
DM
MH
MH
MH
MH
EN
EN
EN
EN
NÁSOBILKA
NÁ
NÁ
NÁ
NÁ
NA BERÁNKU
CH BE
OC
TN
ENTENTÝKY ŠKOLIČKA
škola
TP
ZSD
NAUČ SE POČÍTAT
doma
TP
ZŠ DOBŘICHOVICE
TESTY NANIC
procvičování
Vhodné pro
CH BE
CH
CH
CH
BE
BE
BE
NÁ BE
Příloha č. 6: Ţáci 1. tříd, 14 dívek, 5 chlapců, dívky+chlapci (tabulka) 1. třída 1 2 3
14+5 ano
ne
1+1
13+4
kaţdý den párkrát do týdne párkrát do měsíce
velmi málo
nikdy
0+1
1+0
13+4
do 15 min 15- 30 min
víc neţ 30 min
1+1 4
neprocvičuji 13+4
z počítače z papíru 1+1
13+4
ano
ne
2+1
12+4
ano
ne
5 6 7
14+5 8
ano
ne
pouţíváme 14+5
9
obrázky
Příloha č. 7: Ţáci 2. tříd, 18 dívek, 16 chlapců, dívky+chlapci (tabulka) 2. třída 1 2 3 4
18+16 ano
ne
4+2
14+14
kaţdý den
párkrát do týdne párkrát do měsíce velmi málo
2+2
8+2
8+10
0+2
do 15 min
15- 30 min
víc neţ 30 min
neprocvičuji
2+0
1+0
14+11
1+5
z počítače
z papíru
7+7
11+9
5
TS matematika -Pohádková matematika
6
ano
ne
10+10
8+6
nikdy
7
ano
ne
18+16 8
ano
ne
pouţíváme 18+16
9
doma-úlohy
Příloha č. 8: Ţáci 3. tříd, 9 dívek, 6 chlapců, dívky+chlapci (tabulka) 3. třída 1
9+6 ano
ne 9+6
2 3 4
kaţdý den do 15 min z počítače
párkrát do týdne párkrát do měsíce 1+1
8+5
15- 30 min
víc neţ 30 min
1+1
8+5
velmi málo
nikdy
neprocvičuji
z papíru 9+6
5
TS matematika
6
ano
ne
6+5
3+1
ano
ne
7
9+6 8
ano
ne
pouţíváme 9+6
9 Příloha č. 9: Ţáci 4. tříd, 23 dívek, 14 chlapců, dívky+chlapci (tabulka) 4. třída 23+14 1 2 3
ano
ne
10+4
13+10
kaţdý den
párkrát do týdne
párkrát do měsíce
velmi málo
nikdy
1+1
9+6
5+0
8+6
do 15 min
15- 30 min
víc neţ 30 min
neprocvičuji
4+2
6+5
6+1
7+6
4
z počítače
z papíru
6+4
17+10
TS matematika- Pohádková matematika, www.skolakov.webnode.cz, 5
www.onlinecviceni.cz
6
ano
ne
14+7
9+7
ano
ne
7
23+14 8
ano
ne
pouţíváme
0+2
23+12
9 Příloha č. 10: Ţáci 5. tříd, 13 dívek, 12 chlapců, dívky+chlapci (tabulka) 5. třída 1
13+12 ano
ne 13+12
2
kaţdý den párkrát do týdne
párkrát do měsíce
velmi málo
nikdy 13+12
3
do 15 min 15- 30 min
víc neţ 30 min
neprocvičuji 13+12
4
z počítače z papíru 1+0
12+12
ano
ne
1+3
12+9
ano
ne
12+6
1+6
ano
ne
pouţíváme
2+3
8+8
3+1
5 6 7 8 9
matematika jde i bez učení, učit se na tabletu
Příloha č. 11: Pouze dívky (tabulka) dívky
77
1
ano
ne
15
62
kaţdý den
párkrát do týdne
párkrát do měsíce
velmi málo
nikdy
2
10
25
6
34
do 15 min
15- 30 min
víc neţ 30 min
neprocvičuji
6
9
28
34
z počítače
z papíru
15
62
ano
ne
33
44
ano
ne
76
1
ano
ne
pouţíváme
2
8
67
2 3 4 6 7 8
Příloha č. 12: Pouze chlapci (tabulka) chlapci 53 1 2 3 4 6 7
ano
ne
7
46
kaţdý den
párkrát do týdne párkrát do měsíce velmi málo
nikdy
3
4
21
2
22
do 15 min
15- 30 min
víc neţ 30 min
neprocvičuji
2
7
17
27
z počítače
z papíru
12
41
ano
ne
26
27
ano
ne
47
6
8
ano
ne
pouţíváme
3
10
40
Příloha č. 13: Celkem dívky i chlapci (tabulka) celkem 130 1 2 3 4 6 7 8
ano
ne
22
108
kaţdý den
párkrát do týdne párkrát do měsíce velmi málo
nikdy
5
14
46
8
56
do 15 min
15- 30 min
víc neţ 30 min
neprocvičuji
8
16
45
61
z počítače
z papíru
27
103
ano
ne
59
71
ano
ne
123
7
ano
ne
pouţíváme
5
18
107
Příloha č. 14: Souhrnná tabulka – učitelé (tabulka) učitelé 1
2
3
11
ano
ne
10
1
kaţdou hodinu
téměř kaţdou hodinu
2
3
celou hodinu
15 - 30 min
2
6
3
pro celou třídu
individuálně
jiné
6
2
3
jen
velmi
občas
zřídka
3
2
do 15 min
nikdy 1
4 5 6
7
ano
ne
6
5
určitě ano
spíše ano
5
5
procvičování
zavedení nové látky
zkoušení diagnostika
11
3
1
1
testpark
online cvičení
učení
ZŠ Na
ZŠ
online
Beránku
Ţidlochovice
2
1
1
5
nevím
Terasoft- slovní úlohy, pohádková matematika Matematika-chytré dítě PON (Chrudim)
9
M, Čj, Prv, Hv, Př, Vl, Aj, Dopravní výchova
Příloha č. 15: Vyplněný dotazník (dotazník)
určitě ne
1
www.pripravy.estranky.cz 8
spíše ne
ţádný 5
