MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra didaktických technologií
Návrh souboru výukových prací a jejich zařazení do tématických plánů Bakalářská práce
Brno 2009
Vedoucí práce: Ing. Jiří Hrbáček, Ph.D.
Autor práce: Petr Matyáš
Bibliografický záznam MATYÁŠ, Petr. Návrh souboru výukových prací a jejich zařazení do tématických plánů: bakalářská práce. Brno : Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra didaktických technologií, 2009. 50 l., 10 l. příl. Vedoucí diplomové práce Ing. Jiří Hrbáček, Ph.D.
Anotace Bakalářská práce „ Návrh souboru výukových prací a jejich zařazení do tématických plánů“ rozebírá problematiku odborného výcviku na středních odborných učilištích a školách. Je zde ukázaný postup při tvorbě výukových opor pro výuku odborného výcviku. Bakalářská práce je rozdělena na obecnou část, metodiku tvorby a praktickou část. Ta je zaměřena na výuku programovatelného relé Siemens LOGO.
Annotation Bachelor thesis " The proposal of files of the education thesis and their including in thematic schedules" is concerned with questions of the vocational training at training colleges and intermediate schools. You can see the process during the time of creation of education buttress for classwork of the vocational training. Bachelor thesis is divided in the general part, the methodology of formation and the practical part.This last part is fixed on the training of the programmable reley Siemens LOGO.
Klíčová slova Odborný výcvik, vyučovací proces, učební plán, didaktické zásady, metodika, výukové opory, stykač, programovatelné relé, krokový motor.
Keywords The vocational training, learning process, thematic schedule, training schedule, didactic principles, metodology, the education buttress, clamper (contractor), the programmable relay, stepping motor.
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a použil jen prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům.
Brně dne 14.4.2009
Petr Matyáš
Poděkování Děkuji Ing. Jiřímu Hrbáčkovi, Ph.D., za odborné vedení práce, odborné rady a metodické pokyny při vypracování bakalářské práce.
Obsah ÚVOD......................................................................................................... 6 1.
2.
3.
OBECNÁ ĆÁST................................................................................... 7 1.1
CÍLE
1.2
UČEBNÍ
1.3
SOUSTAVA
1.4
VYUČOVACÍ
P R O C E S ................................................................................. 10
1.5
DIDAKTIC KÉ
ZÁSADY
1.6
PŘÍPRAVA
ODBORNÉHO VÝCVIKU PLÁN A OSNOVY
..................................................................... 7
........................................................................... 8
VZDĚLÁVACÍCH PROGRAMŮ
UČITELE
................................................ 9
............................................................................... 14
................................................................................... 16
METODIKA PŔI VYTVÁŘENÍ VÝUKOVÝCH OPOR .................... 17 2.1
K O N C E P C E ................................................................................................... 18
2.2
A N A L Ý Z A ..................................................................................................... 18
2.3
P R O J E K T ....................................................................................................... 19
2.4
R E A L I Z A C E .................................................................................................. 21
2.5
OVĚŘENÍ
2.6
Z H O D N O C E N Í .............................................................................................. 22
V P R A X I ...................................................................................... 22
SOUBOR VÝUKOVÝCH OPOR ...................................................... 23 3.1
RELÉ
3.2
SONDA
3.3
OVLADAČ
3.4
PROGRAMOVATELNÉ
3.5
KONTROLNÍ
A STYKAČ E
....................................................................................... 25
P R O H L Í D Á N Í H L A D I N Y V O D Y V N Á D R Ž I ............................... 29 Ř Í Z E N Í K R O K O V Ý C H M O T O R K Ů .......................................... 30 RELÉ
S I E M E N S LOG O ...................................... 36
P R Á C E .................................................................................... 44
ZÁVĚR..................................................................................................... 47 RESUMÉ .................................................................................................. 48 SUMMARY .............................................................................................. 48 POUŽITÁ LITERATURA ........................................................................ 49 SEZNAM PŘÍLOH................................................................................... 50 PŘÍLOHY ................................................................................................ 51
ÚVOD Bakalářská práce se zabývá návrhem výukových opor a jejich zařazení do tematických plánů. Tyto opory nemají za úkol nahradit učebnice a příručky, ale doplnit výuku o konkrétní příklady zapojení a úlohy, které zde chybí. Popisuje metodiku jak vytvořit výukové opory pro druhé, třetí a čtvrté ročníky oboru mechanik – elektronik, předmětu odborný výcvik. V obecné části je stručně popsána výuka odborného výcviku a její problematika. Zabývá se cílem odborného výcviku, vzdělávacím procesem, didaktickými zásadami při výuce a přípravu učitele. Na obecný úvod navazuje další kapitola, která obsahuje metodiku při vytváření výukových opor. Pozornost je soustředěna na definice. Ve třetí
kapitole
je
soubor
výukových
prací
pro
výuku
programovatelného relé Siemens LOGO. V této části je popsána tvorba jednoduchých úkolů (se stykači, relé, tranzistory), přes složitější elektronická zařízení až po zapojení s programovatelným relé Siemens LOGO.
6
1. OBECNÁ ČÁST V současné době rostou požadavky na pracovníky ve všech oborech, jak v praktické, tak i v teoretické přípravě. To se projevuje v rostoucích požadavcích na odbornou přípravu žáků v učebních a zvláště ve studijních oborech středních učilišť a škol. Klíčovým předmětem je odborný výcvik, který tvoří základ při přípravě žáků na budoucí povolání. Pro bezproblémové uplatnění žáků v praxi, je nutné stanovit cíle odborného výcviku s ohledem na trh práce.
1.1 Cíle odborného výcviku Vyjdeme-li z obecné charakteristiky cíle jako ideální představy toho čeho se má dosáhnout, je pedagogický cíl ideální představou toho, čeho se má dosáhnout výchovně vzdělávací činností. Při
rozpracování
vytčených
cílů
odborného
výcviku
do
cílů
dílčích, musíme vycházet z obecných cílů příslušného typu školy a učebního popř. studijního oboru. K tomu musíme znát především profil absolventa a učební osnovy příslušného oboru. Cíl určuje základní strukturu součinnosti učitele a žáků ve vyučování. Protože jde o součinnost, neprosazuje se cíl jen lineární činností učitele, ale zvláště i aktivita žáků ovlivňuje toto směřování k vytčenému cíli. Tyto cíle by měly vést k vnějšímu modelování osobnosti žáků. Zároveň se v tak složité činnosti, jako je vyučování, projevuje řada náhodných momentů, intuitivních a automatických reakcí učitele a žáků (Skalková, 1999). Cíle v dynamických situacích vyučovacího procesu nelze ovšem vidět strnule tak, aby se učitel držel striktně zamýšleného cíle a předem připraveného plánu v podmínkách, které se náhle podstatně změnily (např. v průběhu práce zjistí, že žáci nemají předpokládané zkušenosti). V takových případech reaguje na změněnou situaci.
7
Cílevědomé plánování není v rozporu s tvořivostí učitele. Náhodné děje tvoří bázi, na níž může hledající subjekt nalézt řešení problémů a projevit svou tvořivost. Cíle a výsledky vyučování Pokroky v učení hodnotíme z hlediska cílů, které jsme přijali. Jde o vztah výsledků k zamýšlenému cíli. Přitom je ovšem nutno přihlížet k významným souvislostem, od kterých se dosavadní výklad abstrahoval. Vyučování vždy probíhá v reálných podmínkách, ať už je to dosavadní úroveň vývoje žáků, kvalita učebnic, připravenost učitele, vybavení školy moderními pomůckami aj. Tyto podmínky zasahují do průběhu vyučování a ovlivňují je (Skalková, 1999). Práce učitele je velice složitá. Jako v každé lidské činnosti, tak i v činnosti učitele skutečné výsledky odpovídají jen zčásti plánovaným cílům. Výsledky dosahované tvořivou činností nelze vždy jednoznačně předvídat. Nesplněný cíl je důležitý z hlediska učitelova působení. Ten se určitým způsobem promítá do další součinnosti učitele a žáků ve vyučování (Skalková, 1999).
1.2 Učební plán a osnovy Učební plány a osnovy jsou školské dokumenty, které byly dřív pro učitele
jednoznačně
závazné.
Avšak
rychlý
vědeckotechnický
pokrok
a nebývalý nárůst lidského poznání vytvářejí trvalý tlak na stále se zrychlující reformy výchovně vzdělávacích soustav, takže direktivní směrnice se změnily v rámcové učební plány, stanoví učební předměty a jejich časovou dotaci pro jednotlivé druhy škol, které se rozrůstají o nové vyučovací předměty a další obory o zařazení do učebního plánu usilují. Podobně učební osnovy, vymezující požadavky na vědomosti a dovedností v jednotlivých předmětech, mají tendenci se stále rozrůstat a obohacovat o nové poznatky. O větší zastoupení bojují i tradiční vyučovací předměty, jako je např. tělesná výchova,
8
hudební výchova, výtvarná výchova aj., přičemž mnohé důležité obory nejsou zatím v učebních osnovách zastoupeny vůbec, jako např. psychologie, logika. Za této situace velmi záleží na učiteli, aby při řízení výchovně vzdělávacího procesu přihlížel k těmto okolnostem a uvedené rozpory ještě neprohluboval nerespektováním mezipředmětových souvislostí. Zákon č. 561/2004 o předškolním, základním, středním a vyšším odborném vzdělávání (školský zákon), který vstoupil v platnost v lednu 2005, otevřel prostor pro další postup transformace vzdělávací soustavy, cílů a obsahu vzdělávání (kurikula) Zavedl novou soustavu vzdělávacích programů a umožnil, aby si školy mohly vytvářet vlastní školní vzdělávací programy.
1.3 Soustava vzdělávacích programů Národní program vzdělávání je základním strategickým kurikulárním dokumentem, který rozpracovává vzdělávací politiku státu, tj. cíle, obsah a prostředky vzdělávání vymezené školským zákonem. Národní program vzdělávání zpracovává MŠMT a schvaluje Parlament. Rámcové
vzdělávací
programy
jsou
pedagogické
dokumenty
s celostátní platností, které stanovují cíle vzdělávání a vzdělávací obsahy (učivo)
nezbytné
pro
jejich
dosažení,
pravidla
pro
tvorbu
školních
vzdělávacích programů a základní podmínky výuky. Jsou závazné pro tvorbu školních vzdělávacích programů, což neznamená, že se podle nich bude vyučovat; vyučovat se bude podle školních vzdělávacích programů. RVP jsou vytvářeny pro jednotlivé obory vzdělání a všechny vzdělávací stupně pro předškolní, základní a střední vzděláváni. Tvorba rámcových vzdělávacích programů je spjata především s novou soustavou oborů vzdělání, protože RVP jsou vytvářeny pro konkrétní obory vzdělání. Cílem je, aby nová soustava oborů byla těsněji propojena s trhem práce a s připravovanou Národní soustavou kvalifikací, aby byla jednodušší a přehlednější. Měla by např. odstranit duplicity oborů lišících se pouze označením.
9
Zavedení nové soustavy oborů nebude jednorázové. Předpokládá se, že nová soustava oborů bude zaváděna postupně, každoroční aktualizací vládního nařízení o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání. Během několika roků tak budou obory dobíhající soustavy postupně nahrazeny obory nové soustavy oborů vzdělání. Jaké jsou kurikulární cíle nových vzdělávacích programů: -
příprava žáka na osobní a pracovní život v 21. století, na nové a měnící se požadavky na člověka jako občana i jako pracovní sílu,
-
modernizace a zkvalitnění vzdělávání, používání vyučovacích metod a forem vedoucích k rozvoji žádoucích kompetencí žáků,
-
zvýšení uplatnitelnosti na trhu práce, podpora celoživotního učení,
-
posílení autonomie škol,
-
zlepšení transparentnosti vzdělávání.
1.4 Vyučovací proces Pojem a podstata vyučovacího procesu Vyučovací proces – záměrné, cílevědomé, soustavné a racionální řízení aktivit žáků, které směřuje k dosažení stanovených výchovně - vzdělávacích cílů: -
vede k osvojení soustavy vědomostí, dovedností, k rozvoji duševních, tělesných schopností a dále k utváření osobnosti žáka,
-
nejde o prosté předávání vědomostí a dovedností, ale o složitý sociální proces podmíněný mnoha faktory,
-
proces vzájemného působení (interakce mezi učitelem a žákem). (Pecina, 2008)
Didaktický postup: -
předkládat předměty co nejvíce smyslům,
-
dokonalá příprava učitele (je třeba zajistit funkčnost všech přístrojů),
-
celkové předvádění je třeba rozložit na jednodušší prvky,
10
-
předváděný předmět musí být dostatečně velký a vhodně umístěný,
-
do předvádění je vhodné zapojit žáky, čímž se zvýší jejich aktivita,
-
na začátku výkladu nedemonstrovat, protože žáci výkladu nevěnují patřičnou pozornost (Čadílek, 2005).
Dílenská činnost V dílnách, provozních prostorách firem a na staveništích je prováděna praktická činnost žáků středních odborných škol. Při dílenské činnosti je třeba věnovat velkou pozornost bezpečnosti a hygieně práce. Žáci získávají vědomosti a dovednosti v praxi. Podstata spočívá v seznámení žáků se stroji, přístroji, materiály, výkresy, schématy a náčrty, které budou při praktické činnosti používat. Osvojení žákovských dovedností je založeno na instruktáži. Tu provádí dílenský učitel. Nácvik žákovských dovedností můžeme shrnout do tří fází: -
teoretická, zaměřená k přípravě žáků na praktickou činnost.
-
praktická, zaměřená na dosažení pracovních dovedností a návyků,
-
kontrolní, zaměřená na dodržování správného výrobního postupu a dodržování bezpečnosti práce (Čadílek, Loveček, 2005).
Instruktáž Spočívá v teoretické přípravě a následné ukázce praktické činnosti žákům, její názorné předvedení učitelem odborného výcviku, to vše za účelem dosažení požadované dovednosti. Je uplatňována nejvíce při praktickém vyučování na SOU, SOŠ. Důraz se klade na správný technologický postup, kvalitu práce a dobu provedení zadaného praktického úkolu. Při instruktáži učitel navazuje na osvojené teoretické znalosti žáků, seznámí je s pracovním postupem a názorně jim předvede veškeré činnosti, které budou provádět. Seznámí žáky se vzdělávacím cílem, objasní jim význam, smysl a praktické použití získaných dovedností (Pecina, 2008). 1.
Fáze – učitel provede pracovní činnost velmi pomalu, upozorňuje žáky na správný technologický postup, popř. na chyby, kterých se mohou v průběhu pracovní činnosti dopustit.
2.
Fáze – učitel názorně předvede pracovní úkol v čase, který by měli průměrně zruční žáci postupně dosáhnout. Neustále zdůrazňuje správný
11
výrobní postup a upozorňuje na možné chyby, kterých se mohou během nácviku pracovní činnosti dopustit. 3.
Fáze – názorné pomalé předvedení jednotlivých pracovních úkolů, při kterých učitel upozorňuje na případné chyby a nedostatky.
4.
Fáze kontrolní – žáci samostatně, ale pod kontrolou dílenského učitele provádí nácvik předepsaných dovedností (Čadílek, Loveček, 2005).
Samostatná práce žáků Jeden z nejvýznamnějších projevů učební aktivity žáků. Může mít povahu vyučovací metody nebo organizační formy: -
rozvíjí aktivitu, důslednost, soustavnost a samostatnost,
-
koná ji žák bez přímého vlivu učitele,
-
na SOU práce s knihou, řešení matematických úloh, konstrukční práce, dílenská činnost nebo zájmová činnost,
-
těžiště ve fixační a aplikační fázi výuky. Pro žáky často zdroj nových poznatků,
-
nutnost kontroly a hodnocení,
-
domácí samostatná práce - doplnění školní práce, Přednost - možnost respektovat individuální tempo žáků,
-
lze zadávat takové samostatné práce, které je žák schopen vykonávat bez cizí pomoci.
Základní činitelé VP - učitel, žák, učivo. Činnost učitele odborných předmětů – řídící činnost, navozování a usměrňování aktivit žáků a studentů. Ty realizuje v průběhu přípravné, realizační, kontrolní a hodnotící fázi VP. Vychází přitom z vědomostní úrovně žáků, provádí činnost diagnostickou a na základně toho volí metody, formy a prostředky výuky, které směřují k VV cílům. Činnost žáků – aktivní osvojování vědomostí a dovedností, formování schopností, zájmů, citů, motivů, vůle chování, jednání. Činnost žáků je chápána jako systém aktivních a cílevědomých úkolů, které tímto způsobem poznávají (Pecina, 2008).
12
Obsah
učiva
odborných
předmětů
-
transformovaná
vědeckých poznatků a činností, které jsou osvojovány.
soustava
Z pohledu rozvoje
žákovy osobnosti můžeme VP rozčlenit na stránku obsahovou, procesuální (dějovou), formální (vnější podmínky VP), vzdělávací a výchovnou. Didaktická klasifikace učiva Učivo – didakticky transformovaná soustava poznatků a činností, které si mají žáci osvojit v podobě vědomostí, dovedností a dalších kvalit - návyků, postojů, schopností a zájmů. Průběh a výsledky VP jsou ovlivněny povahou učiva. Učitel musí provést didaktickou analýzu učiva a na základě ní stanovit optimální postup. Hovoříme o didaktické klasifikaci učiva, v rámci níž rozlišujeme: Vědomosti – vzájemně související fakta, soustavy pojmů, zákonů, pravidel a poznatků z oblasti společenských, přírodních a technických oborů. Členíme je na: představy, pojmy, fakta, vztahy a složité vědomosti. Učitel odborných předmětů předává žákům poznatky v podobě osvojených vědomostí tak, jak je sám pochopil a ztotožnil se s nimi a případně i s výhradami, které k nim má.. Základem vědomostí jsou procesy vnímání a paměti. Dovednosti – osvojené praktické úlohy, které žák může vykonávat na základě získaných vědomostí. Vznikají-li v oblasti smyslové a pohybové činnosti, hovoříme o motorických popř. senzomotorických dovednostech. Návyky – zautomatizované dovednosti nebo jejich části. V odborných předmětech: správné pracovní návyky, důsledné dodržování technologických postupů a pracovních operací, bezpečnost práce (Čadílek, Loveček, 2005). Schopnosti – projevují se tím, že žák si uvědomuje a chápe obsah učiva, poznává význam různých předmětů a informací. Schopností jsou: rozumové (paměť, pozornost, představivost, myšlení), smyslové (vnímání tónů,
zvuků,
společensko
-
barev),
pohybové
organizační
(rychlost,
(umělecké,
koordinovanost
technické,
sportovní)
pohybů), (Čadílek,
Loveček, 2005). Zájmy – nejsilnější a nejúčinnější motivace lidské činnosti. Projevují se v zaměřenosti osobnosti a spočívají ve volbě určitých podnětů (např.
13
vztahů, potřeb, způsobů apod.). Pro učení jsou významné a mají výchovnou hodnotu. Existuje značná diferenciace zájmů (podle zaměření, obsahu, rozsahu, případně věkové a sociální podmíněností). V odborných předmětech je důležité vytvoření dominantního zájmu jako základu každé specializace. Postoje - vyjadřují stanovisko, které žák zaujal k cílům, úkolům, jevům, práci, přírodě, povinnostem apod.
1.5. Didaktické principy (zásady) ve výuce odborných předmětů. Zásady – obecné požadavky, které v souladu s jednotlivými cíli VV a ve spojitosti se základními zákonitostmi VP určují charakter vyučování. Týkají se všech etap VP, všech metod a forem VVP. Představují systém vědecky zdůvodněných požadavků, pravidel procesu výuky a vymezují jeho obsah. S výukou odborných předmětů mají úzkou spojitost tyto: -
Zásada vědeckosti.
-
Zásada názornosti.
-
Zásada uvědomělosti a aktivity.
-
Zásada soustavnosti.
-
Zásada přiměřenosti.
-
Zásada trvalosti.
-
Zásada zpětné vazby.
-
Zásada spojení teorie s praxí.
-
Zásada komplexního rozvoje osobnosti žáka. Zásada spojení teorie s praxí – vyjadřuje požadavek, aby žáci získané
vědomosti a dovednosti v odborných předmětech mohli včas a na odpovídající úrovni uplatnit v praxi. K zajištění je pro školu důležité napojení na firmy, organizace a výzkumná pracoviště, kde se žákům vyšších ročníků zadávají drobné technické úkoly k samostatnému řešení (Čadílek, Loveček, 2005). Zásada zpětné vazby – učitel musí mít zpětnou vazbu o tom, zda žáci rozumí jeho výkladu, zda konají požadované činnosti a jakých výsledků dosahují. V závislosti na těchto informacím může učitel změnit tempo
14
výkladu, výukovou metodu nebo se vrátit k nepochopené části učiva. Žáci musí být informování o tom, zda postupují správně a efektivně. Zásada komplexního rozvoje žáka – rozvoj poznávací, postojové a psychomotorické složky osobnosti žáka. Didaktické zásady na sebe úzce navazují, prolínají se a doplňují a platí pro všechny odborné vyučovací předměty (Čadílek, Loveček, 2005). Základní učivo Neustálý nárůst nových poznatků, jejichž rozsah se v současnosti každých deset let zdvojnásobuje, nutí" didaktiku hledat nové řešení k jejich zvládnutí tak, aby se udržela kontinuita tempa rozvoje, ale aby nedocházelo pouze k pamětnímu osvojení a k přetěžování žáků. Problém výběru učiva není nový. Naléhavě se objevil již v minulém století při rozmachu přírodních věd, a to ve střetu vzdělání formálního a materiálního, nebo později v protikladu logického a psychologického členění učiva. Nový přístup k problematice výběru učiva znamenal Piagetův objev intelektuálních operací jako elementárních projevů myšlenkové činnosti dětí. Přínosem bylo též Brunerovo pojetí struktur učiva, které vedly k pochopení vzájemné propojenosti poznatků (Maňák, 1993). Přes uvedené snahy o uplatnění při výběru učiva zřetele k žáku trvá a dokonce se zesiluje nezbytnost řešit kvantitativní stránku učiva, tj. nekompromisní učivo diferencovat a orientovat se na jevy podstatné. Tyto tendence lze pozorovat ve všech vyspělých školských soustavách (např. core curriculum, princip exemplárnosti apod.), které u nás Chlupovou zásluhou vyústily v požadavek základního učiva. Rozumí se tím podstatné, nezbytné poznatky ve všech oblastech lidské činnosti, kterou formují všechny stránky osobnosti. Jsou odrazem struktury vědní soustavy, vyhovují zřetelům společenským i individuálním a jsou stupňovány podle schopností dětí. Základní učivo se vyznačuje logickým uspořádáním v jednotnou soustavu poznatků, v níž však na rozdíl od vědeckého systému je dominantní hledisko jejich didaktické integrace (Maňák, 1993).
15
Někdy se otázka základního učiva nahrazuje pojmem modernizace obsahu vzdělání. Je to důsledek zájmu jednotlivých vědních a technických oborů zařadit do příslušných vyučovacích předmětů takové učivo, které by odpovídalo současnému stavu oboru resp. jeho budoucímu vývoji. Oba zřetele, tj. základní učivo a modernizace obsahu, však nelze ztotožňovat, poněvadž modernizace učiva nemusí znamenat jeho diferenciaci na prvky základní, klíčové a prvky druhotné. (Čadílek, Loveček, 2005). Orientace na základní učivo představuje snahu hledat v narůstajícím toku informací řád, strukturu, souvislosti, je to úsilí o pochopení věcí podstatných, klíčových, nejdůležitějších. V žádném případě to neznamená povinnou redukci učiva pro všechny žáky, ale spíš prostředek k diferenciaci, poněvadž žáci zaměření daným směrem si budou sami osvojovat
učivo
pomocné a doplňkové. Není pochyb o tom, že pro moderní, stále složitější svět je třeba žáky na všech úrovních připravovat tím, že se naučí rozlišovat jevy rozhodující, podřadné a zbytečné.
1.6 Příprava učitele Je nezbytným opatřením k racionálnímu a efektivnímu řízení výchovně vzdělávacího procesu. Příprava by měla být písemná, ovšem stručná, neboť hlavním jejím cílem je promýšlení metod a postupů k dosažení daných cílů. Písemná forma přípravy je objektivizovaný dokument, které umožňuje promyšlené řízení výchovně vzdělávacího procesu. Na základě teoretických poznatků i praktických zkušeností se doporučuje příprava dvoufázová, tj. realizovat perspektivní i aktuální přípravu na vyučování (Maňák, 1992). Po učiteli se požaduje vypracování tematického plánu, který má vystihnout těžiště základního učiva a jeho hlavní výchovně vzdělávací hodnoty,
stanovit
časové
rozvržení
tematických
celků
a jednotlivých
vyučovacích hodin. Tento minimální obsah tematického plánu je závazný, avšak ne vždy dostatečný k optimálnímu řízení výchovně vzdělávacího procesu.
16
Perspektivní (dlouhodobá) příprava je podrobněji rozpracovaným a rozšířeným tematickým plánem. Vztahuje se na delší plánované období a zahrnuje přehled všech témat daného vyučovacího předmětu. Výchozím momentem přípravy na výuku je didaktická analýza učiva. Tematické plány a další metodické materiály poskytují učiteli určitou základnu pro plánování a přípravu výchovně vzdělávací práce. Učitel musí tyto materiály dotvořit na míru aktuálních úkolů, konkrétních podmínek dle úrovně a vědomostí žáků. Aktuální (bezprostřední) příprava na výuku vychází z přípravy perspektivní. Podrobněji se v ní rozvádí ideově politická, metodická, technická a organizační stránka plánované výukové jednotky (Čadílek, 2005).
17
2. METODIKA PŘI VYTVÁŘENÍ VÝUKOVÝCH OPOR Učitel je mnohdy stavěn do situace, že mu existující názorné a metodické vybavení nestačí, nebo nevyhovuje. Musí si proto potřebné výukové opory, nebo jejich části, vytvářet sám. Determinujícím hlediskem je vždy sledovaný cíl, kterému musí každá pomůcka odpovídat. Pomůcka musí být v souladu k daným potřebám a musí respektovat všechna ostatní hlediska. Jsou to hlediska didaktická, technická, estetická a ekonomická (Maňák, 1992). Osvědčuje se dodržovat postup: 1. koncepce 2. analýza 3. projekt 4. realizace 5. ověření v praxi 6. zhodnocení
2.1
Koncepce Koncepce pomůcky je obyčejně spojena s nápadem, s novou myšlenkou;
je to vlastní hypotéza orientovaná na zkvalitnění výuky. Objektivizovaný návrh je nutno konfrontovat s osnovami vyučovacího předmětu, ale také co do náročnosti s úrovní psychického rozvoje žáků. Teprve potom se navržená koncepce pomůcky všestranně analyzuje, jak z hlediska její vnitřní struktury, taktéž z hlediska mezipředmětových souvislostí. Důležité je uvědomovat si váhu jednotlivých faktů, které bude názorný materiál zprostředkovávat, i předpokládaný dopad na žáka. Následně pak vyhodnotíme jeho efektivitu.
2.2
Analýza Pro tvorbu studijních opor je nezbytné stanovení východiskové báze.
Tzn. určit základní okruhy vymezující spektrum metodických příruček a jejich pojetí. „Pěstování oborových didaktik předpokládá jak dobré znalosti v oboru pedagogiky a psychologie, tak také solidní znalosti příslušných vědních oborů, ke kterým se oborová didaktika vztahuje“ (Skalková, 1999). Je tedy nezbytně
18
nutné opírat se o výsledky analýzy teoretických zdrojů, především z oblasti obecné pedagogické teorie a oborových didaktik. Při tvorbě výukových opor je potřeba dodržovat určité zásady. Před vlastním přípravou je důležité si odpovědět na následující otázky. -
Pro koho je text určen?
-
Jaké jsou jeho cíle?
-
Čeho chceme dosáhnout? Cíle je potřeba formulovat co nejkonkrétněji pro dané části (moduly). Aktivní formulace cílů povzbuzuje studenta k přemýšlení a další činnosti.
-
Co už studenti umí? Je potřeba znát, co studenti umí a čemu se mají naučit. K tomu jsou určeny tzv. prerekvizity, kde jsou uvedeny pojmy a znalosti, ze kterých předpokládáme, že studenti znají. Z těchto znalostí a pojmů vycházíme v textu (Čadílek, 2005).
2.3
Projekt výuky Projektování pomůcky vychází z promyšlené koncepce a její analýzy.
V této
fázi
tvorby
a technologické
se
podrobně
otázky.
Projekt
promýšlejí původní
metodické, myšlenku
technické konkretizuje
a objektivizuje. Projekt výuky. -
Představuje
konkrétní
realizaci
didaktického
systému
pro
daný
vyučovací předmět. Jsou uplatňovány poznatky teorií tvorby kurikula. Jedním ze zdrojů jsou návrhy didaktického systému a stanovení VV cílů,
metod,
vyučovacích
forem,
včetně
logické
návaznosti
předkládaného učiva. -
Při projektování výuky je důležitý výběr učiva, který by měl vést k efektivnímu osvojení a zařazení poznatků do didaktického systému. Obsah musí být srozumitelný všem žákům (Pecina, 2008).
Struktura studijní opory obsahuje: -
učivo předepsané učebními osnovami pro příslušný předmět a typ školy,
-
studijní cíle,
19
-
výklad (popis),
-
pojmy k zapamatování,
-
kontrolní otázky,
-
příklady k procvičení. Struktura ovlivňuje pochopení textu. Je třeba vytvářet logickou
souvislost
textu.
Náročnost
jednotlivých
poznatků,
jejich
uspořádání
a návaznost musí odpovídat povaze učebního předmětu, obsahu učiva a věku žáků. Požadavky na obsahovou stránku učebnice: -
vědeckost,
-
návaznost na učební osnovy,
-
přiměřenost k věkové vyspělosti žáků,
-
návaznost teoretického učiva na praxi.
Jak napsat kvalitní text? Psaný obsah má svá specifika, která je nutno respektovat. Základními nároky jsou: Přehlednost -
Základním požadavkem je jasná logická struktura, důležitá pro jednoduchou orientaci v obsahu.
-
Orientaci usnadňuje také členění do menších částí, kapitol, podkapitol, odstavců.
-
Celý obsah je hierarchicky rozdělen do několika částí. Na začátku studijního obsahu jsou úvod, vytčený cíl studia. Každá kapitola je rozdělena na dílčí etapy, předpokládané znalosti, vlastní výklad, shrnutí, otázky a úkoly.
Jednoduchost: -
Pro jednodušší pochopení učiva se užívá především krátkých vět. Dlouhá rozvětvená souvětí působí nudně a jsou obtížněji pochopitelná.
-
Text musí být přiměřený a pochopitelný. Pochopitelnost zvyšujeme doplněním textu o různé grafy, schémata.
20
Interaktivita: -
Text musí být populární, zajímavý a názorný. Lze ho doplnit ukázkou příkladů pro lepší pochopení probírané látky.
-
Studenty by měl text aktivizovat, vzbudit zájem k přemýšlení o problému. Dále pak udržovat a zvyšovat jejich pozornost a zájem o danou problematiku.
-
Text
by
měl
podporovat
samostatnost
studentů
zadáváním
problémových úkolů, případových studií, apod. (Průcha, 2003). Komplexnost: -
Nutností pro vytvoření kvalitního studijního obsahu je dodržení logické návaznosti učiva.
-
Studijní obsah by měl být ucelený a měl by obsáhnout celý problém. Nežádoucí je dělení, při němž by vznikly výrazy zvulgarizovaného nebo jinak nevhodného významu (spisova-tele, tlumočit, ná-držka). Při psaní na počítači je potřebné vyloučit možnost zalomení řádku na
nevhodném místě pomocí tzv. nezlomitelné (pevné) mezery. Při editování se doporučuje tuto mezeru vkládat preventivně všude tam, kde by mohlo dojít k typografické chybě. Na konci řádku by se neměly vyskytovat: -
jednohláskové předložky (k, o, s, u, v, z),
-
jednohláskové spojky (a, i).
Konec řádku nesmí oddělit: -
číselné údaje v datu (1._1._2006),
-
několikamístné číselné údaje, které jsou opticky rozdělené po tisících (např. 3_250_000),
-
titul od iniciály jména a příjmení (např. Ing._J._Novák),
-
značky dokumentů a jejich lokace,
-
webové adresy (pokud adresa nepřesahuje délku řádku).
21
2.4
Realizace Realizační fáze zahrnuje výrobu názorného materiálu a jeho praktické
ověření. Bez předchozí koncepce, analýzy a bez projektu nelze daného cíle nedosáhnout (Čadílek, 2005). Jako příklad pomůcky, kterou lze poměrně snadnou svépomocně zhotovit,
může
programovatelného
sloužit relé
přípravek
a
výukové
Siemens
LOGO.
materiály
Nejdříve
pro
se
žáci
výuku musí
seznámit s klasickými relé a stykači, s různými zařízeními, např. ovladač krokového motorku a potom může žák sestrojit a zapojit přípravek.
2.5
Ověření v pedagogické praxi V návaznosti na vytvoření didaktických metodických materiálů se
předpokládá jejich následné ověření v pedagogické praxi. Uskuteční se za účasti vyučujících určených studijních předmětů v průběhu ucelených etap výuky s následným vyhodnocením účinnosti. Výsledky tohoto ověření budou základem pro doporučení, resp. jako východiska pro další, navazující etapy řešení tématu a propracování metodických opor.
2.6
Zhodnocení Didaktická funkce vytvořených modelových didaktických metodických
materiálů bude postupně vyhodnocována a zkušenosti budou zpracovány v syntetizující formě do výstupní publikace, Jeho základním účelem je podpořit vytváření podmínek pro zkvalitnění výchovně vzdělávacího procesu. Přispěje rovněž k dosažení očekávaného cíle zvýšení výstupních úrovní připravenosti absolventů technického studia do praktického života.
22
3. SOUBOR VÝUKOVÝCH OPOR Koncepce Protože naše škola má zaměření na automatizaci, je zařazeno do výuky programovatelné relé. Na trhu je jich několik: např.: programovatelné relé MicroSmart. Jenže toto relé lze programovat pouze na počítači a musí k němu být relé MicroSmart připojeno. Také simulace funkce lze provádět pouze s připojeným
relé
k počítači.
Navíc
program
a příručky
byly
pouze
v německém jazyce. Další relé od firmy Moeller typ Easy. Výhoda - program lze samostatně tvořit buď v počítači, nebo na přístroji. Nevýhoda -
program v anglickém jazyce,
-
nepřehledné
programování,
jak
na
počítači,
tak
i
při
ručním
programování. Při jednom semináři na téma učebních oborů mechatronik firma Siemens předváděla různé zařízení a přístroje pro výuku ve školách. Jedním z předváděných přístrojů bylo programovatelné relé Siemens LOGO. Výhody: -
jednoduché programování na počítači včetně simulace funkce,
-
program a příručky v českém jazyce, jednoduché programování i na přístroji,
-
široké použití v praxi,
-
příručka i program v ceně,
-
příručka dostupná z internetu. Aby výuka byla ve shodě s učebními osnovami, je vhodné toto zařízení
zařadit do tematických plánů ve 4. ročníku. Je nutné vytvořit výukové opory pro druhé, třetí a čtvrté ročníky tak, aby na sebe navazovaly. Postupovat od jednoduchých úloh (se stykači, relé, tranzistory, přes složitější elektronická zařízení až po celé složitější celky. Úlohy musí být jednoduché, snadno proveditelné a opakovatelné.
23
Analýza Pro koho je opora určena? Pro středoškolské studenty, kteří nejsou zvyklí pravidelně studovat, vyhledávat a pracovat s různými studijními materiály. Jaké
jsou
programovatelné
cíle? relé.
Naučit Připravit
žáky
programovat
žáky pro
budoucí
a
v praxi
používat
povolání
techniků,
servisních techniků a pracovníků údržby. Probudit u žáků zájem o obor. Co chceme naučit? Praktické použití programovatelného relé. Kdy a jak ho používat. Naučit žáky studovat z učebnic, příruček dodavatelů, z internetu a časopisů. Naučit žáky manuelní zručnosti a dovednosti. Co už studenti umí? Pro pochopení programovatelného relé Siemens LOGO jsou potřeba také znalosti, co je to relé a stykač. O těchto přístrojích se v učebnicích pro elektronické obory nepíše. Jsou v učebnicích pro silnoproudé obory. Proto podle pedagogických zásad - postupovat od jednoduché látky ke složitější je výuka těchto přístrojů zařazena již do druhého ročníku. U žáků druhých ročníků je problematické navazování na znalosti s teoretické výchovy, protože probírají pouze základy elektrotechniky. Elektronické součástky a měření elektrických veličin probírají až ke konci roku, proto je nutné tuto látku se žáky probrat a naučit. U třetích ročníků lze navázat na učivo z číslicové techniky a měření.
24
3.1
Relé a stykače
Relé – elektromagneticky ovládané spínače, určené k dálkovému nebo automatizovanému vypínání a zapínání elektrických obvodů. Skládá se ze čtyř částí: Cívka – vinutí na kostřičce z nevodivého a nemagnetického materiálu. Provedení – kulatá nebo hranatá. Magnetické jádro – magneticky měkký materiál, tj. materiál, který nezůstane zmagnetizovaný. Na stejnosměrné napětí je cívka a jádro, které spolu tvoří elektromagnet. Provedení kulaté a z normálního železného materiálu. Na střídavé – obdélníkového nebo čtvercového průřezu. Jádro je složeno z transformátorových plechů se závitem nakrátko. Kontakty – relé může mít jeden zapínací kontakt, rozpínací nebo přepínací kontakt. Může se skládat také z několika přepínacích párů. Kontakty jsou všechny stejné, na stejné napětí a proud. Kotva – přitažením k elektromagnetu zapíná, vypíná nebo přepíná kontakty. Jak relé pracuje: Při průchodu proudu cívkou vzniká elektromagnetické pole. Tím se železné jádro zmagnetuje, přitáhne kotvu a ta přepne kontakty.
Obr. 1 Základní zapojení a funkce
25
Při sepnutí tlačítka Tl 1 (Start) začne procházet proud cívkou. Tím se zmagnetuje jádro, přitáhne kotvu a ta nám sepne kontakty Re 1.1 a Re 1.2. Žárovka se rozsvítí. Při uvolnění tlačítka proud přestane procházet a kontakty se rozpojí. Žárovka zhasne. Aby relé zůstalo sepnuté a žárovka svítila, musíme použít tzv. samodržný kontakt na Obr. 2.
Obr. 2 Zapojení se samodržným kontaktem Při sepnutí tlačítka Tl 1 (Start) začne procházet proud cívkou. Tím se zmagnetuje jádro, přitáhne kotvu a ta nám sepne kontakty Re 1.1 a Re 1.2. Žárovka se rozsvítí. Při uvolnění tlačítka proud bude procházet přes sepnutý kontakt RE1.1. Relé zůstane sepnuto a žárovka stále svítí. Teprve stisknutím Tlačítka Tl 2 (Stop) se celý obvod vypne.
26
Obr. 3 Zapojení s dvěma různými napětími Na Obr. 3 je další možné, častěji používané zapojení. Dalšími kontakty Re 1.2, Re1.3 …. atd. můžeme ovládat další zařízení, jako žárovka, další relé nebo celý stroj. Výhodou je, že kontakty jsou galvanicky odděleny. Pokud potřebujeme spínat relé z více míst, použijeme spínací tlačítka zapojené paralelně Obr. 4. Pokud vypínáme z více míst – rozpínací tlačítka jsou zapojeny do série Obr. 5.
Obr. 4 Zapojení kontaktů paralelně
Obr. 5 Zapojení kontaktů do série
27
Při zapojení stejnosměrného relé na střídavý proud relé bude kmitat, ale nezničí se (až při delším čase). Lze předřadit jednocestný nebo dvoucestný usměrňovač a relé bude pracovat. Střídavé relé na stejnosměrný proud se zničí. Začne cívkou procházet velký proud a relé se zahřeje na vysokou teplotu a vinutí se přeruší nebo se zkratuje
Stykač Stykač je relé, které je jinak mechanicky uspořádáno. Je určeno pro spínání velkých proudů, nízkého a vysokého napětí. Má hlavní kontakty pro spínání velkých proudů, které jsou ve zhášecích komorách. Pomocné kontakty jsou menší a slouží k ovládání: A to přímo vlastního stykače, nebo dalších zařízení. Úkol: 1.
Proveď zapojení dle Obr. 2.
2.
Zkontroluj zapojení.
3.
Připoj napětí a obvod odzkoušej.
4.
Zhotov protokol o úloze.
28
3.2
Sonda pro hlídání hladiny vody v nádrži: Sonda nám slouží pro hlídání maximální a minimální hladiny vody
v nádrži. Skládá se ze tří tranzistorů zapojených ve spínacím režimu. Zapojení je na Obr. 6 K3 K 4 min
R3 K1
+ 12 V
K2
-
470 R
K 5 max Žlutá R2 470 R
R1 470 R D1
R7 470 R
R4 470 R
T1 BC337 Červená
T2 BC337
T3 BC337
D2
D3 Zelená
R5 470 R
R6 470 R
K 6 min K 7 max
Obr.6 Schéma zapojení sondy pro hlídání hladiny vody Popis funkce: Pokud připojíme na svorku K 2 mínus pól zdroje 12V a na svorku K 1 plus pól (a svorky K 3, K 4, K 5 zůstanou nezapojeny), začne procházet proud přes rezistor R1, LED diodu D1, rezistor R4 do báze tranzistoru T2. Tímto proudem se tranzistor T2 otevře. Proud je několik desítek mikroampér a nestačí pro rozsvícení LED D1. Po otevření T2 začne procházet proud přes T2, LED D2, R5 do mínus pólu zdroje. LED D2 se rozsvítí a na svorce K 7 se objeví napětí zdroje zmenšené o úbytek na tranzistoru (CE) T2. Tranzistory T1 a T3 zůstanou zavřeny. Když hladina vody dosáhne minima a spojí nám svorky K 3 a K 4, začne proud procházet přes R7 do báze T3 a ten se otevře. Tím začne procházet proud přes kolektor T3, emitor T3, LED D3 a R5. Dioda LED D3 se rozsvítí, a na svorce K 6 se objeví stejné napětí jako na svorce K 7.
29
Když hladina vody dosáhne maxima a spojí nám svorky K 3, K 4 a K 5, začne proud procházet přes R2 do báze T1 a ten se otevře. Proud bude procházet přes rezistor R1, LED D1 a tranzistor T1. Dioda LED D1 se rozsvítí. Napětí báze-emitor T2 poklesne a tranzistor T2 se zavře. LED D2 zhasne. Na svorce K7 napětí klesne na O V. Použití: Tuto sondu lze použít pro automatické čerpání vody ze studní nebo nádrží, které řídíme programovatelným relé Siemens LOGO nebo jiným programovatelným relé.
3.3
Jednoduchý ovladač krokových motorků Krokové motorky jsou využívány v nejrůznějších zařízeních. Jejich
výhodou je možnost přesně definovat počet otáček, případně i pouhé úhlové natočení hřídelky v závislosti na počtu řídících impulsů. Proto jsou nejčastěji řízeny mikroprocesorovými ovladači. Pro jednoduché aplikace, případně pro testování, ale vystačíme s jednodušším zapojením, které umožňuje pouze měnit směr otáčení a motorek spouštět a zastavovat. Rychlost otáčení u níže popsaného ovladače je možné nastavit pomocí trimru. Popis funkce Schéma zapojení ovladače si můžeme prohlédnout níže Obr. 6. Základem obvodu je generátor impulsů, tvořený hradlem IC2B (MOS4093). Kmitočet, odpovídající rychlosti otáčení motoru, je možné nastavit trimrem P1. Hradlo IC2A klíčuje impulsy z generátoru v závislosti na stisknutí tlačítka S2 START/STOP. Výstup z
IC2A je pak přiveden na hodinové vstupy
klopných obvodů J-K MOS4027 (IC3). Tlačítkem S1 volíme směr otáčení motoru, tedy sled řídících impulsů. Ty jsou generovány z dvojice vzájemně invertovaných výstupů obvodu IC3B a IC3A. Těmito výstupy jsou přes rezistor 100 Ω buzeny přímo spínací tranzistory MOSFET T1 až T4. V jejich obvodech jsou zapojena jednotlivá vynutí krokového motorku. Ten je připojen konektorem K2. Ovladač je napájen z externího zdroje 12 V konektorem K1.
30
Obr. 6 Schéma zapojení ovladače
Stavba obvodu Ovladač krokového motorku je zhotoven na desce plošných spojů obr.7. Rozložení součástek na desce plošných spojů znázorňuje obr.8. Zapojení samo je poměrně jednoduché. Jediným nastavovacím prvkem ovladače je trimr P1 pro řízení rychlosti otáček motoru. Obvod obsahuje tři pouzdra z řady běžných obvodů CMOS. Spínací tranzistory MOSFET lze použít i jiných typů, ovšem záleží na výkonových vlastnostech připojovaného motorku. Popsaný ovladač slouží jako velmi jednoduchý řídící modul pro připojení krokového motorku. Vzhledem k principu činnosti vyžaduje krokový motor specifický, fázově posunutý budící signál. Uvedené zařízení jej s minimálními nároky generuje a obsahuje navíc i možnost změny směru a rychlosti otáčení. Hotové provedení je na Obr. 9.
31
Obr. 7 Plošný spoj
Obr. 8 Osazení plošného spoje
32
Obr. 9 Hotové provedení Seznam součástek: 1.
IO1
CD 4070
IO
2.
IO2
CD 4093
IO
3.
IO3
CD 4027
IO
4.
R1,R2
1k
rezistor
5
R3
10 k
rezistor
6.
R4-R7
100 R
rezistor
7.
T1-T4
BUZ 78
tranzistor
8.
D1 – D4
1N4148
dioda
9.
C1
470 µF
kondenzátor
10.
C2
470 nF
kondenzátor
11.
C3
100 nF kondenzátor
12.
S1,S2
spínací
tlačítko
13.
K1
ARK 210/2
konektor
14.
K2
PHDR – 6
konektor
33
Úkol: 1. Zapojení dle obr. 7 proveď v programu Multisim. 2. V programu Multisim proveď měření osciloskopy dle Obr. 10, Obr. 11, Obr. 12. 3. Vyrob plošný spoj Obr. 7. 4. Osaď plošný spoj součástkami Obr. 8. 5. Připoj krokový motorek. 6. Oživ zapojení ovladače krok. Motorku. 7. Proveď měření osciloskopem, porovnej s měřením v programu Multisim
Obr. 10 Zapojení v programu Multisim
34
Obr. 11 Zobrazení sciloskopu XSC 2
Obr. 12 Zobrazení sciloskopu XSC 1
35
3.4 Programovatelné relé Siemens LOGO V roce 1996 Siemens představil novou řadu produktů - logický modul Siemens LOGO. Je to elektronické zařízení, které nahrazuje klasické součástky jako jsou relé, stykače, časové spínače, čítače atd. Představuje univerzální modul. Základní myšlenka modulu LOGO Základní myšlenkou modulu LOGO je spojit logické, spínací, časové a ostatní speciální funkce do jednou modulu a tím ušetřit technikům práci při projektování i realizaci celé aplikace. Jedním kompaktním modulem můžeme realizovat malé automatizační úlohy. Tímto modulem lze ovládat čerpadla, kompresory, otvírat závory a vrata, zavlažovat rostliny ve skleníku nebo řídit zavlažování
fotbalových
trávníků.
Řídit osvětlení,
výtahy v budovách.
Sledovat a regulovat teploty v místnostech, sledování a regulace tlaků v různých zařízeních. Při řízení jednodušších průmyslových aplikacích se často využívají časovače, čítače, komparátory, proudová pulzní relé apod. Pokud aplikace vyžaduje použití více jak tří takových komponentů je již vhodné a ekonomické použití modulu LOGO. Pomocí modulu LOGO lze projekt naprogramovat do jednoho zařízení, které potom sleduje stav vstupů a podle potřeby spíná jednotlivé výstupy. Aplikaci lze kdykoliv přizpůsobit požadavkům zákazníka, neboť není problém v modulu změnit program. Vzhledem k tomu, že místo mnoha jednotlivých přístrojů se použije jen jeden modul, ušetří se spousta práce s přípravou projektu, neboť není nutné složitě vyhledávat jednotlivé přístroje v katalozích. Také se ušetří místo v rozvaděčích.
36
LOGO – Je spojování funkcí namísto zapojování drátů. LOGO má tyto funkce: -
8 Základních funkcí (BF)
-
26 Speciálních funkcí (SF)
-
Konektory (CO)
Výhody modulu LOGO: -
nahrazuje více jednoúčelové přístroje,
-
zabírá méně místa v rozvaděčích,
-
nevyžaduje téměř žádnou kabeláž,
-
programování pomocí tlačítek přímo na přístroji, nebo pomocí PC,
-
ochrana uživatelského programu heslem,
-
zobrazení až deseti textových zpráv,
-
různá napájecí napětí,
-
úspora nákladů.
37
Použití programovatelného relé Siemens LOGO: Ovládání světel – osvětlení výkladních skříní, venkovní osvětlení, řízení skupin, denní/noční režim, minimalizace špiček, řízení spotřeby energie Topení / Klimatizace / Ventilace – vytápění, klimatizace, podle času/teploty, snímače deště, větru, řízení spotřeby energie Zabezpečení – parkoviště, alarmové systémy, závory, řízení přístupu, reklamní tabule Zavlažování – skleníky, zahrady, závislé na teplotě/vlhkosti, ovládání čerpadel, podle času/data. Ovládání dveří, závor a žaluzií – automatické otevírání a zavírání dveří, garáže, závory, řízení provozu, podle času a data. Transportní systémy- dopravníkové systémy -
řízení pohybu,
-
přepínání cest,
-
změna rychlosti,
-
počítání vyrobených kusů.
Řízení dveří – průmyslové brány -
otevírání/zavírání,
-
řízení semaforů,
-
rychlý/pomalý pohyb,
-
centrální/decentrální řízení.
Plnění lahví – nápoje, granule -
časově závislé,
-
počítání vyrobených kusů,
-
sledování hladiny.
Speciální teplotní podmínky – solární systémy, rozšířený teplotní rozsah, extrémní mechanické podmínky Čerpadla a kompresory – dodávka vody a tlakového vzduchu -
sdílení času,
-
spínání podle úrovně naplnění,
-
chybová hlášení.
38
Výhody programovatelného relé Siemens LOGO: Úspora nákladů -
menší náklady na hardware,
-
méně prostoru v rozvaděčích,
-
jednodušší programování a oživování,
Snadné projektování -
standardní produkt, který je možné rozšířit,
-
možné připojení ke standardní sběrnici EIB (KNX).
Flexibilita – různá napájecí napětí -
vstupy DC12V, AC/DC24V, AC/DC115/230V,
-
výstupy jsou napěťově odděleny,
-
analogové vstupy 0..10V, 4..20mA, PT 100,
-
úprava funkce přímo na modulu,
-
pomocí paměťového modulu.
Základní funkce:
39
Speciální funkce:
Příklady použití jednoduchých funkcí: Úkol č1: Nahraďte zapojení stykače z Obr. č 1. pomocí modulu LOGO
Obr.14 Schéma zapojení úkol č. 1
40
Obr. 15 Program v modulu LOGO
Obr. 16 Program v modulu LOGO
Vypnuto
Zapnuto
Úkol č2: Nahraďte zapojení relé z Obr.1, Obr.2 a Obr.3 pomocí jednoho modulu LOGO. Zapojení bude spínáno jedním tlačítkem TL1 a vypínáno jedním tlačítkem stop TL 2.
Obr.17 Schéma zapojení úkol č. 2
41
Obr. 18 Program v modulu LOGO
Výstupy Q1, Q2, Q3, - rozepnuty
Obr. 19 Simulace programu: - TL 1 – rozepnuto, TL 2 - sepnuto
Výstupy Q1, Q2, Q3, - sepnuty
Obr. 20 Simulace programu: - TL 1 – sepnuto, TL 2 - sepnuto
42
Výstup Q1 - rozepnut Výstupy Q2, Q3, - sepnuty
Obr. 21 Simulace programu: - TL 1 – rozepnuto, TL 2 - sepnuto
43
3. 5 Kontrolní práce - Řízení krokových motorků Úloha č. 1: Zapojte
panel
s ovládáním
krokového
motorku
pomocí
programovatelného relé Siemens LOGO. Zadání: Při sepnutí tlačítka TL.1 se přivede napětí na desku řízení krokového motorku, dále se odblokuje tlačítko stop na desce ovládání a motorek se rozjede jedním směrem. Po najetí na koncový spínač motorek se zastaví. Po stlačení Tl.1 se motorek rozjede opačným směrem. Po najetí na druhý koncový spínač se opět zastaví. Po stlačení Tl. 1 se děj opakuje. Tl. 2 - stop se motor vždy zastaví. ÚKOL: 1.
Navrhni blokové schéma, schéma vlastního zapojení relé LOGO a zapojení panelu s krokovým motorkem.
2.
Navrhni program pro relé LOGO
3.
Naprogramuj relé LOGO.
4.
Zapoj panel podle vlastního návrhu a schématu.
5.
Odzkoušej funkci panelu.
6.
Popřípadě oprav nefunkční komponenty.
7.
Předej funkční celek včetně vlastní dokumentace zapojení a programu
44
Úloha č. 2: Zapojte
panel
s ovládáním
krokového
motorku
pomocí
programovatelného relé Siemens LOGO Zadání: Při sepnutí tlačítka TL.1 se přivede napětí na desku řízení krokového motorku, dále se odblokuje tlačítko stop na desce ovládání a motorek se rozjede jedním směrem. Po načtení 1000 impulzů se motor zastaví. Po stlačení Tl.1 se motorek rozjede opačným směrem. Po načtení 1 000 impulzů se opět zastaví. Po stlačení Tl. 1 se děj opakuje. Tl. 2 - stop se motor vždy zastaví
ÚKOL: 1.
Navrhni blokové schéma, a schéma vlastního zapojení relé LOGO a panelu.
2.
Navrhni program pro relé LOGO.
3.
Naprogramuj relé LOGO.
4.
Zapoj panel podle vlastního návrhu a schématu.
5.
Odzkoušej funkci panelu.
6.
Popřípadě oprav nefunkční komponenty.
7.
Předej funkční celek včetně vlastní dokumentace zapojení a programu.
45
Ověření v pedagogické praxi Tvorba výukových materiálů vychází ze zjištění potřeb vyučujících a studentů k zajištění výuky pomocí těchto opor. Výstupem tohoto postupu jsou nástroje zpracované v podobě modelového metodického materiálu (resp. východisek a zásad pro jejich konstrukci). Výukové opory byly použity v tomto školním roce podle přiložených tematických plánů (příloha č. 2) ve druhých, třetích a čtvrtých ročních studijního oboru mechanik – elektronik. Podle těchto materiálů byly sestrojeny výukové panely. Ještě v tomto školním roce budou tyto materiály použity pří výměnných stáží našich žáků se žáky ze Spolkové republiky Německo a Srbska.
Zhodnocení Práce sleduje postup při vytváření didaktických materiálů. Zaměřuje se na otázky východiskové báze pro tvorbu připravovaného typu opor a stanovení zásad pro jejich konstrukci. Závěrečná fáze sleduje zpětnou vazbu mezi předložením
metodického
didaktického
materiálu
a jeho
ověřením
ve
výchovně vzdělávacím procesu. Žáky práce s těmito výukovými oporami a výukovými panely zaujala, byla pro ně zajímavější. Zvýšila se motivace - žáci vidí na panelu, jak zařízení pracuje. Snadněji pochopí funkci
těchto zařízení v praxi. Zvláště žáci
čtvrtých ročníků, kteří nebudou studovat na vysoké škole, ale ukončí studium vstupem do praktického života.
Je to jeden z momentů, který jim může
usnadnit výběr povolání a rozhodnutí kam nastoupit po ukončení studia maturitní zkouškou.
46
ZÁVĚR Výsledkem
bakalářské
práce
jsou
studijní
opory
pro
výuku
programovatelného relé Siemens LOGO, které odpovídají současnému stavu techniky a technologie. Tyto opory napomáhají, jednak vyučujícímu v usnadnění výkladu dané problematiky tak,
aby si
žáci
a dovednosti. Žáci si osvojí
doplnili
chybějící
znalosti,
vědomosti
konkrétnější představu, snadněji pochopí
pracovní postupy a mohou samostatně pracovat na jednotlivých úkolech. To vede k získání zkušeností nutných k uplatnění v budoucím povolání. Vytvořené materiály v praktické části slouží k výuce odborného výcviku žáků oboru mechanik – elektronik. Jedná se o jednoduchá, v celku přehledná zapojení. Jednotlivá zadání jsou odzkoušená a při správném zapojení pracují spolehlivě. Tato skutečnost žáky motivuje a probouzí v nich zájem o další práci v tomto oboru. Zapojení s relé a tranzistory využívají druhé ročníky, ovladač krokových motorků je určen pro třetí ročníky. Čtvrté ročníky používají při zapojování programovatelného relé Siemens LOGO celou odbornou část. Pro zopakování učiva a při zapojování kontrolních prací. V současné době probíhají projekty Leonardo da Vinci a Energie bez hranic. Jedná se o výměnné stáže studentů ze Spolkové republiky Německo a Srbska. V obou případech slouží tyto materiály jako podklad pro výuku programovatelného relé Siemens LOGO.
47
Resumé Bakalářská práce „Zhotovení výukových opor a jejich zařazení do tematických plánů vzdělávacího oboru mechanik - elektronik je zpracována pro potřeby odborného výcviku a pro využití programovatelného relé Siemens LOGO. Součástí této práce je i teorie zabývající se vyučováním odborných předmětů a vyučováním odborného výcviku a praxe. V příloze jsou uvedeny osnovy učebního oboru mechanik elektronik a podle nich zhotovené tematické plány. V těchto plánech je zařazena výuka dle zhotovených výukových opor. Bakalářská práce rozebírá problematiku praktických pomůcek ve výuce odborného výcviku. Snaží se zjednodušeně a přístupnou formou vysvětlit princip činnosti a užití jednotlivých automatizačních prvků. Na soubor informací k této problematice navazují praktické úlohy, na kterých je možno si ověřit správnou funkci jednotlivých přístrojů a zařízení.
Summary Bachelor thesis "The creation of the education buttress and their including in thematic schedules of the training branch mechanist-electrician" is worked up for needs of the vocational training and for utilization of the programmable reley Siemens LOGO. Among others this thesis includes also the theory, which is concerned with the speciality teaching and the teaching of vocational training and practices. At the attachement there is enclosed curriculum of training branch mechanist-electrician and thematic shcedules created in accordance with it. These thematic schedules include classwork according prepared education buttresses. Bachelor thesis takes into parts questions about the practicle tool in teaching of vocational training. There is interpreted by simplified and accepted style the principle of operation and using of separate automation points. Practical lesson come after the file of information connecting with this matter and in this practical lesson you can verify the right function of the separate instruments and equipments.
48
Použitá literatura 1.
ČADÍLEK, M. Didaktika praktického vyučování I. Brno: Masarykova univerzita, 2005. 98 s.
2.
ČADÍLEK, M., STEJSKALOVÁ, P. Didaktika praktického vyučování II. Brno: vyd. Masarykova univerzita, 2003. 69 s.
3.
ČADÍLEK, M., LOVEČEK, A. Didaktika odborných předmětů. Brno: Masarykova univerzita, [online]. 2005. 148 s. [cit. 2008-12-19]. Dostupný z
.
4.
MAŇÁK, J. Nárys didaktiky. 5. dotisk prvního vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1995. 104 s. ISBN 80-210-1124-6.
5.
MAŇÁK, J., ŠVEC, V. Výukové metody. Brno: Paido, 2003. 205 s. ISBN 80-7315-039-5.
6.
NELEŠOVSKÁ, A., SPÁČILOVÁ, H. Didaktika II. Olomouc: Vydavatelství UP, 1995.
7.
PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. 1. vyd. Praha: Portál, 1997. 495 s. ISBN 80-7178-170-3.
8.
PRŮCHA, J. Jak psát učební texty pro distanční studium. Ostrava: VŠB, 2003. 29 s. ISBN 80-248-0281-3
9.
SKALKOVÁ, J. Obecná didaktika. 1.vyd. Praha: ISV, 1999, 292s. ISBN 80 85866-33-1.
10. ŠIMONÍK, O. Úvod do školní didaktiky. Brno: Masarykova univerzita, 2003. 91 s. 11. BESEDNJAKOVÁ, I. Návrh a využití učebních pomůcek ve výuce praktického vyučování: bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, PdF , 2008. 12. CHMELA, Ladislav. K problematice tvorby didaktických metodických materiálů pro podporu výuky elektrotechnických předmětů na VŠ. In Sborník příspěvků konference ZVŮLE 2008. Brno: VUT v Brně, FEKT, 2008. 85 s. ISBN 978-80-214-3709-8. 13. MŠMT ČR, Pedagogické dokumenty studijního oboru mechanik elektronik, MŠMT ČR, 1996. 32 s.
49
14. PECINA, P. Úvod do oborových didaktik. [online]. Brno: PfF MU, 2008. [cit. 2009-01-09]. Dostupné z: . 15. PECINA, P. Didaktika odborných předmětů. [online]. Brno: PfF MU, 2008. [cit. 2009-01-09]. Dostupné z: . 16. SKÁLA, J. Základy programování LOGO, [CD ROM]. 2008, SOUE Plzeň 17. Amatérské Radio, Jednoduchý ovladač krokových motorků, 7/2004 str. 24, 25. Praha: AMARO spol. s. r. o., ISSN 0322-9572 18. RUČKA,Milan. Amatérské Radio, Elektromotory a generátory v praxi, 1/1992 str.7, 8. Praha: Magnet-Press,. ISSN 0139-7087 19. SIEMENS, Automatizace a pohony, Logický modul LOGO, úvod. [online]. [cit. 2008-12-20]. Dostupný z: . 20. MŠMT, Pilot S, Školní vzdělávací programy, [online]. [cit. 2008-10-20]. Dostupné z: .
50
Seznam příloh Příloha č. 1 Učební dokumenty ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Příloha č.2 Učební osnovy ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Příloha č. 3 Tematické plány
51
Přílohy Příloha č. 1 Učební dokumenty
Denní studium absolventů základní školy Kmenový obor: 2643L Elektronika Studijní obor: 26-43-L/001 Mechanik elektronik Zaměření: Automatizace Dosažený stupeň vzdělání: úplné střední odborné vzdělání Způsob
ukončení
a
certifikace:
maturitní
zkouška,
maturitní
vysvědčení Popis oboru Studijní obor mechanik elektronik je obor se širokým základem a se specializací ve vyšších ročnících. Teoretická a praktická příprava je zaměřena na činnosti spojené s návrhy, montáží, testováním, servisem a opravami elektronických systémů z oblasti automatizace, měřící a regulační techniky. Zabezpečovacích a požárních zařízení, spotřební elektroniky, přenosových zařízení, zdravotních přístrojů. Požadavky na uchazeče. Do studijního oboru mohou být přijati pouze uchazeči, jejichž zdravotní způsobilost posoudil a písemně potvrdil lékař. Vadí poruch funkce nosného a pohybového systému, dále onemocnění omezující funkce velkých a malých kloubů a tím i zručnost rukou. Vadí alergické onemocnění kůže. Nemoci srdce a cév, vleklé zánětlivé stavy, závažné poruch rytmu, závažné chlopňové vady, vrozené srdeční poruchy, nervové poruchy a poruchy barvocitu. Profil absolventa oboru Mechanik elektronik Příprava ve studijním oboru mechanik elektronik vytváří předpoklady k tomu, aby absolvent byl v praxi schopen vykonávat komplexní činnost spojenou s instalací, návrhy, oživováním, opravami, provozem, diagnostikou,
seřizováním, údržbou konkrétních elektronických systémů a zařízení. Po ukončení studia by měl být dobře připraven na absolvování specializačních kurzů a další zvyšování kvalifikace. Absolvent má široký přehled v oblasti elektronických systémů a ovládá i specializované znalosti podle zvoleného zaměření. Umí provádět mechanické a
elektrotechnické
práce
spojené
s montáží,
seřizováním,
oživováním,
provozem a diagnostikou elektronických systémů. Aplikuje základní poznatky z elektroniky
a elektrotechniky
na
konkrétní
podmínky.
Umí
zvolit
nejvhodnější systém a jeho prvky s ohledem na specifika prostředí. Čte strojírenské a stavební výkresy, obvodová i bloková schémata. Zhotovuje náčrty, schémata a výkresy. Samostatně používá technickou dokumentaci, samostatně pracuje s údaji v ČSN a řídí se jejich ustanoveními. Vyhledává a vyhodnocuje parametry v tabulkách a katalozích. Chápe funkci jednotlivých prvků v obvodu i funkčních celků systémů. Dovede rozlišovat a používat elektrotechnické materiály a jednotlivé prvky obvodu z hlediska použitelného materiálu. Dovede posoudit jejich vlastnosti z hlediska další funkce. Umí navrhnout jednoduší části systému a zařízení. Správně užívá konstrukční a elektronické prvky. Je schopen podle technické dokumentace samostatně realizovat jednotlivé obvody elektronických systémů. Umí měřit základní elektrické a neelektrické veličiny, měřit vstupní a výstupní hodnoty funkčních sestav i podsestav. Umí měřit parametry elektronických prvků, integrované obvody a speciální součástky. Ovládá a používá běžné i speciální měřicí přístroje. Dovede samostatně vypracovat dokument o měření. Dovede stanovit přesnost a citlivost měřících přístrojů, posoudit množství a kvalitu vykonané práce, spočítat potřebné údaje a orientovat se v základech ekonomiky, principech ekonomických činností firmy i státu, základech managementu a své poznatky uplatňovat v praxi.
Příloha č. 2 Učební osnovy ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Učební osnova 4. ročníku předmětu Odborný výcvik: 1.
2.
Složité digitální celky s integrovanými obvody 1.1.
Kontrola a měření obvodů
1.2.
Nastavení
1.3.
Diagnostika
1.4.
Zásady BOZP
Složité regulované celky s využitím digitální techniky
3.
55 hod.
2.1.
Kontrola a měření
2.2.
Nastavení a ověřování funkce
2.3.
Diagnostika
2.4.
Zásady BOZP
75 hod.
Souborná činnost u složitých elektronických zařízení zaměřená na servisní a profesní působení studenta při dodržování zásad BOZP
80 hod.
Příloha č. 3
Tematický plán Vyučující: Petr Matyáš
Obor: Ročník: UVS: Rok:
Mechanik – elektronik Druhý 221
2008 - 2009
Tématický celek:
Téma: 4.9.2008
Téma: 4.9.2008 5.9.2008 Téma: 8.9.2008 18.9.2008 19.9.2008
Zásady BOZP
Téma: 22.9.2008 2.10.2008 3.10.2008
35 hod
4 hod
Základní bezpečnostní předpisy v dílně, na vrtačce, při pájení. Požární předpisy. Poskytování první pomoci při úrazech. 4 hod Demontáž, odsávání a pájení součástek. 10 hod Demontáž zařízení 3 hod Pájení a odsávání součástek. 7 hod Měření elektronických součástek Měření odporů, proud a napětí na odporech a žárovkách Měření na diodě, LED diodě, zesílení tranzistoru V programu Multisim - měření osciloskopy
Tématický celek: Téma: 22.9.2008
Měření základních elektrických veličin
Stavba základních podsestav elektronických zařízení
21 hod 7 hod 7 hod 7 hod 112 hod
Zásady BOZP
4 hod
Základní bezpečnostní předpisy v dílně, na vrtačce, při pájení. Požární předpisy. Poskytování první pomoci při úrazech.
4 hod
Stavba napáječů a stabilizátorů Dioda, jednocestný usměrňovač
45 hod 3 hod
Práce na PC (multisim) – jednocestný a dvojcestný usměrňovač, Graetzův můstek.
7 hod
Sestrojení Graetzova můstku, měření osciloskopem, voltmetrem
7 hod
6.10.2008 16.10.2008 17.10.2008
Zapojení filtračních kondenzátorů, měření osciloskopem, voltmetrem
7 hod
Sestrojení stabilizátoru se Zenerovou diodou, měření osciloskopem, voltmetrem
7 hod
Sestrojení stabilizátoru se Zenerovou diodou, měření osciloskopem, voltmetrem
7 hod
20.10.2008 Zapojení integrovaných stabilizátorů, měření osciloskopem, voltmetrem
7 hod
Téma: 30.10.2008 31.10.2008 3.11.2008 13.11.2008 14.11.2008
Stavba zesilovačů Stavba jednoduchého zesilovače - návrh plošného spoje Stavba jednoduchého zesilovače - výroba plošného spoje Stavba jednoduchého zesilovače - osazení plošného spoje Stavba jednoduchého zesilovače - oživení výrobku Stavba jednoduchého zesilovače - zpracování dokumentace
35 hod
Téma: 17.11.2008 27.11.2008 28.11.2008
Stavba sondy pro hlídání hladiny vody Stavba sondy pro hlídání hladiny vody - návrh plošného spoje Stavba sondy pro hlídání hladiny vody - výroba pl. spoje Stavba sondy pro hlídání hladiny vody - osazení plošného spoje
28 hod
1.12.2008
Stavba sondy pro hlídání hladiny vody -oživení, odevzdání a ohodnocení výrobku
7 hod 7 hod 7 hod 7 hod 7 hod
7 hod 7 hod 7 hod 7 hod
Tematický plán Vyučující: Matyáš Petr Obor: Ročník: UVS: Rok:
Mechanik – elektronik Třetí 321 2008 - 2009
Tématický celek:
Výroba a montáž složitých elektronických zařízení – ovladač krokového motorku
63 hod
Téma:
Zásady BOZP
4 hod
9.9.2008
4 hod
Téma: 9.9.2008 10.9.2008 11.9.2008 23.9.2008
Základní bezpečnostní předpisy v dílně, na vrtačce, při pájení. Požární předpisy. Poskytování první pomoci při úrazech. Výroba jednotlivých dílů Návrh plošného spoje v programu EAGL Výroba a vyvrtání plošného spoje Osazení plošného spoje Výroba panelu
Téma: 24.9.2008
Měření a diagnostika a odstraňování závad Oživení plošného spoje
7 hod 7 hod
Téma: 25.9.2008
Celková montáž Montáž na panel
7 hod 7 hod
Téma: 7.10.2008 8.10.2008 9.10.2008
Měření a nastavování V programu Multisim - měření osciloskopy Nastavení kmitočtu, rychlosti otáček, odevzdání výrobku Zhotovení dokumentace
24 hod 3 hod 7 hod 7 hod 7 hod
21 hod 7 hod 7 hod 7 hod
Tématický celek:
Téma: 21.10.2008
Výroba a montáž složitých elektronických zařízení – mikropáječka
84 hod
Zásady BOZP
4 hod
Základní bezpečnostní předpisy v dílně, na vrtačce, při pájení. Požární předpisy. Poskytování první pomoci při úrazech.
4 hod
Téma: 21.10.2008 22.10.2008 23.10.2008 4.11.2008 5.11.2008 6.11.2008 18.11.2008 19.11.2008 20.11.2008 2.12.2008 3.12.2008
Stavba mikropáječky Stavba mikropáječky - návrh plošného spoje Stavba mikropáječky - výroba plošného spoje Stavba mikropáječky - osazení plošného spoje Stavba mikropáječky - osazení plošného spoje Stavba mikropáječky - oživení výrobku Stavba mikropáječky - oživení výrobku Stavba mikropáječky - montáž do krabičky Stavba mikropáječky - montáž do krabičky Stavba mikropáječky - montáž do krabičky Stavba mikropáječky - oživení výrobku Stavba mikropáječky - zhotovení dokumentace
Téma: 4.12.2008
Opakování Opakování probraného učiva
73 hod 3 hod 7 hod 7 hod 7 hod 7 hod 7 hod 7 hod 7 hod 7 hod 7 hod 7 hod 7 hod 7 hod
Tematický plán Vyučující: Matyáš Petr Obor: Ročník: UVS: Rok:
Mechanik – elektronik Čtvrtý 421 2008 - 2009
Tématický celek:
Téma: 2.9.2008
Programovatelné relé Siemens LOGO 147 hod
Zásady BOZP
4 hod
Základní bezpečnostní předpisy v dílně, na vrtačce, při pájení. Požární předpisy. Poskytování první pomoci při úrazech.
4 hod
Téma: 2.9.2008 3.9.2008 15.9.2008
Programovatelné relé Siemens LOGO Princip, vlastnosti, použití. Programování na PC Programování na přístroji
17 hod 3 hod 7 hod 7 hod
Téma: 16.9.2008 17.9.2008 18.9.2008 29.9.2008 30.9.2008 1.10.2008 13.10.2008 14.10.2008
Zapojování výukových panelů - zavlažování Zapojování výukových panelů - zavlažování Zapojování výukových panelů - zavlažování Zapojování výukových panelů - zavlažování Zapojování výukových panelů - zavlažování Zapojování výukových panelů - zavlažování Zapojování výukových panelů - zavlažování Zapojování výukových panelů - zavlažování Zpracování dokumentace
56 hod 7 hod 7 hod 7 hod 7 hod 7 hod 7 hod 7 hod 7 hod
Téma:
Zapojování výukových panelů - ovládání krokových motorků Zapojování výukových panelů - ovládání krokových motorků Zapojování výukových panelů - ovládání krokových motorků Zapojování výukových panelů - ovládání krokových motorků Zapojování výukových panelů - ovládání krokových motorků Zpracování dokumentace
15.10.2008 10.11.2008 11.11.2008 12.11.2008 24.11.2008
35 hod 7 hod 7 hod 7 hod 7 hod 7 hod
Téma: 25.11.2008 26.11.2008 8.12.2008 9.12.2008
Téma: 10.12.2008
Zapojování výukových panelů - ovládání garážových vrat Zapojování výukových panelů - ovládání garážových vrat Zapojování výukových panelů - ovládání garážových vrat Zapojování výukových panelů - ovládání garážových vrat Zpracování dokumentace Opakování Opakování probraného učiva
28 hod 7 hod 7 hod 7 hod 7 hod 7 hod 7 hod
