Masarykova univerzita Pedagogická fakulta Katedra pedagogiky
Základy pedagogické metodologie Strategie učení cizím jazykům
Afektivní a sociální strategie (zpráva z výzkumu)
Zadávající:
Mgr. Kateřina Vlčková
Vypracovali: Jana Šturmová, 153053, NJ/OV Hana Čechovská, 153078, NJ/OV Monika Hledíková, 152666 , NJ/OV Jan Sedláček, 152662, NJ/OV
Semestr: 3. 2005/2006
Obsah Úvod
1
Metodologie
1
Cíle
1
Výsledky
3
Závěr
7
List pro doplňující údaje o třídě
8
Interpretace výsledků
6
Úvod V současné době, kdy je naše republika jedním z členských států EU, je velká pozornost
věnována cizím jazykům. Do centra pozornosti se dostává způsob učení. MU v Brně provádí rozsáhlý výzkum, do kterého jsme se zapojili i my.
Náš výzkum byl zaměřen na strategie učení se cizím jazykům na základních školách.
Výzkum jsme provedli na ZŠ Hranice, příspěvková organizace, Šromotovo náměstí 177, v 9. třídách.
Tento výzkum má odpovědět na otázku, jakým způsobem se žáci učí a jaké způsoby učení
používají nejčastěji a které jim nejvíce vyhovují.
Cíle Cílem tohoto výzkumu je zjistit, jakým způsobem se žáci učí cizímu jazyku.
Chtěli jsme zjistit, zda si žáci vytváří při učení povzbuzující a motivující výroky, dodávají
si odvahy používat cizí jazyk a odměňují se, když splní v učení jazyku to, co si předsevzali nebo když mají dobré výsledky. Dále nás zajímalo, zda se někomu svěřují se svými pocity či
problémy související s cizím jazykem a jeho učením. Chtěli jsme ověřit naši hypotézu, že žáci žádají o pomoc s jazykem, o opravování a vysvětlení, když něčemu nerozumí, a že se nebojí
spolupráce s rodilými mluvčími a / nebo osobami, které jazyk perfektně ovládají. Naše
hypotéza vychází z přesvědčení, že současný žák 9. ročníku se snaží jazyku rozumět a chápe ho jako prostředek komunikace.
Metodologie Každý žák měl připraven inventář strategií a odpověďový list, který vyplňoval. Inventář
strategií měl sedm částí: A, B, C, D, E, F a G. Otázky se týkaly strategií paměťových, kognitivních, kompenzačních, metakognitivních, afektivních a sociálních. Na poslední dvě
jsme se zaměřili nejvíce. Žáci odpovídali podle zadané stupnice bodů 1-5, popřípadě uváděli
“N“, když na danou otázku nedokázali odpovědět. Do odpověďového listu zaznamenávali jednak své odpovědi na dané otázky a také zde uváděli doplňující informace, které se týkaly
toho, jak dlouho se preferovaný jazyk učí, jaké měli výsledky či jak sami hodnotí své znalosti a dovednosti.
Výzkumu se zúčastnili všichni přítomní žáci 9. ročníku, tj. 46 žáků. Na výuku cizích -1-
jazyků jsou žáci IX.A a IX.B rozděleni do čtyř skupin: IX.A - angličtina, IX.B - angličtina, IX.A + IX.B - němčina a čtvrtou skupinu tvoří žáci IX.A + IX.B - angličtina, kteří na školu přišli v loňském školním roce z důvodu zrušení jejich ZŠ.
Bylo předem dohodnuto, že výzkumu bude věnována jedna vyučovací hodina, tj. 45 minut.
Po krátkém představení studentky VŠ, vysvětlení účelu výzkumu a způsobu zaznamenávání
odpovědí se žáci pustili do práce. Pokud měli v průběhu vyplňování nějaké dotazy, byly jim zodpovězeny.
Pro získané údaje jsme vytvořili přehlednou tabulku v Excelu (viz. příloha). Díky této
tabulce jsme mohli dále zpracovávat naše cíle / hypotézy a dospět k výsledkům.
-2-
Výsledky Podle této stupnice žáci odpovídali na otázky vztahující se k strategii učení cizího jazyka.
1
2
Nikdy
Občas
3
Někdy
4
Často
5
Vždy
N
Nevím
Výsledky týkající se části E – Afektivní strategie
Č
nikdy 6 5 20 23
2 3 4 7
Odpovědi žáků podle stupnice
občas 13 4 12 8
někdy 18 16 4 7
často 5 14 3 4
vždy 4 5 4 2
nevím 0 2 3 2
Afektivní strategie učení se cizím jazykům na ZŠ Hranice
Počet odpovědí žáků
25
Nikdy
20
Občas
15
Někdy
10
Často Vždy
5 0
Nevím
2
3
Čísla otázek
-3-
4
7
Otázky z části E 2. Vytvářím si povzbuzující a motivující výroky, abych se snažil/a a dělal/a maximum
v učení CJ. Např. si říkám: ,,To zvládnu!“, ,,Zlepšuji se, jsem šikovný/á.“
Nadpoloviční většina žáků se někdy povzbuzuje či motivuje v učení se cizímu jazyku. Jen 6 dotázaných si tyto povzbuzující a motivující výroky nevytváří.
3. Dodávám si odvahy používat CJ, i když ho neumím perfektně a mohu něco říct / napsat / rozumět špatně apod.
Více než třetina žáků má odvahu použít CJ, i když ho tak perfektně neovládá. 4. Odměním se, když splním v učení jazyků, co jsem si předsevzal/a, a/nebo když mám
dobré výsledky. Např. si dopřeji odložené volno, jdu ven, koupím si něco pro radost, podívám se na televizi, dám si čokoládu…
Překvapivě vysoký počet respondentů (20) odpověděl, že se nikdy neodměňuje. Asi polovina zbylého počtu si občas dopřeje nějakou odměnu, když splní, co si předsevzala.
7. Povídám si s někým o svých pocitech, postojích, chování, potřebách a/nebo problémech souvisejících s cizím jazykem a jeho učením.
Přesně polovina žáků se nikdy nesvěřuje se svými pocity, postoji a problémy druhým lidem, 12 dotázaných se svěřuje jen občas a pouze 3 často.
-4-
Výsledky týkající se části F – Sociální strategie
Č
nikdy 8 4 11 22
1 2 3 6
Odpovědi žáků podle stupnice
občas 12 12 12 9
někdy 11 16 12 6
často 9 10 8 4
vždy 4 4 2 5
nevím 2 0 1 0
Sociální strategie učení se cizím jazykům na ZŠ Hranice
Počet odpovědí žáků
25
Nikdy
20
Občas
15
Někdy
10
Často Vždy
5 0
Nevím
1
2
Čísla otázek
3
6
Otázky z části F 1. Když nerozumím, požádám mluvčího, aby zpomalil, zopakoval či vysvětlil, co řekl a/nebo uvedl příklad.
V této otázce se názory a chování respondentů rozcházejí – odpovědi: nikdy, občas, někdy a často jsou velice vyrovnané – tudíž se žáci v tomto problému hodně liší. Pouze 4 požádají mluvčího, aby zpomalil, popř. zopakoval a vysvětlil, co řekl, 2 neví.
2. Žádám jiné, aby mi potvrdili, zda jsem správně rozuměl/a nebo něco správně v cizím jazyce řekl/a, napsal/a apod.
-5-
Špičku pyramidy odpovědi, tudíž prostředek škály, zaujímají žáci s odpovědí, že žádají jiné,
aby jim potvrdili, jestli dobře rozuměli a bylo jim rozumět. Od tohoto středu se počet odpovídajících snižuje.
3. Žádám jiné, aby mne opravovali, když mluvím/píši daným jazykem. Vyrovnaný stav odpovědí nikdy, občas, někdy jsme zjistili z otázky, zda dotazovaní žádají
jiné, aby je opravovali, když tímto jazykem mluví/píší. Pouze 2 dotazovaní chtějí být vždy opravováni.
6. Při učení jazyka spolupracuji s rodilými mluvčími a/nebo osobami, které ho perfektně ovládají.
Necelá polovina žáků odpověděla, že nikdy nespolupracuje s rodilými mluvčími. Méně než 20% spolupracuje.
Interpretace výsledků Zjistili jsme, že počet žáků, kteří se sami motivují pro práci často a vždy, je poměrně malý,
což může znamenat, že jejich výsledek není uspokojivý. K učení se cizímu jazyku přistupují pasivně a motivace je pravděpodobně očekávána od učitele.
V používání cizího jazyka si většinou nevěří, což vyplynulo i z jejich hodnocení čtyř
základních dovedností, kde na poslední místo řadili většinou mluvení, což je produktivní
jazyková dovednost. Bylo by možné usuzovat, že žáci místo vlastního hodnocení, sebehodnocení, preferují hodnocení druhých, sami se většinou neodměňují.
Domníváme se, že žáci většinou špatně řeší problémy, které se týkají učení se cizímu
jazyku. Pokud něčemu nerozumí, nezeptají se či nepožádají o pomoc, což může vést k nepochopení problému a ke špatným výsledkům. Žáci nemají rádi, když jim někdo opravuje chyby, nechtějí, aby je někdo při mluvení či psaní opravoval. Toto může svědčit o tom, že
žáci vnímají cizí jazyk jako prostředek komunikace a dávají přednost plynulosti před správností a přesností. Přitom opravování chyb a porozumění těmto chybám je velice důležé pro pokračující studium daného jazyka.
-6-
Závěr Z námi provedeného výzkumu vyplynulo, že žáci při učení se cizím jazykům používají v
oblasti afektivních strategií převážně dobré strategie. Velmi pozitivní je, že více než polovina
žáků si dodá odvahy a nebojí se použít jazyk při komunikaci, i když ho ještě neovládá
dokonale. Důležité je také to, že ve většině případů žáci dokáží sami sebe motivovat a
povzbudit, což by také do určité míry mohlo usnadňovat učení. Žáci se za dobré výsledky také jen velmi zřídka nějak odměňují a ve většině případů se nikdy neradí o svých problémech s někým jiným.
Pro zlepšení používání afektivních strategií by, dle našeho mínění, bylo dobré pokračovat
v rozvoji sebehodnocení, sebepovzbuzování a pozitivního přístupu k řešení problémů při učení se cizímu jazyku.
V oblasti sociálních srategií jsme však zjistili, že jen velmi malé procento žáků má
možnost spolupracovat s rodilým mluvčím. Většina žáků odpověděla, že s rodilým mluvčím nikdy nespolupracovala.
Usuzujeme, že zlepšení v těchto strategiích by mělo znamenat větší spolupráci při učení se
spolužáky i s vyučujícími, zlepšení práce s chybou - chyba bude chápána pozitivně jako prostředek zlepšení.
Projevilo se, že žáci berou jazyk jako prostředek komunikace. Pro nás, budoucí učitele
cizího jazyka, je důležité zaměřit se na zvládnutí komunikativního přístupu a zajímat se o
strategie učení a pomoci žákům v oblasti přímých i nepřímých strategií. Právě na nepřímé strategie, které podporují učení se cizímu jazyku, jsme se v našem výzkumu zaměřili.
Kompetence k učení je jednou z klíčových kompetencí Rámcového vzdělávacího programu
pro základní školy. Výzkum strategií učení se cizímu jazyku přispěje svými výsledky k rozvoji této kompetence.
-7-
List pro doplňující údaje o třídě Kdo dotazník zadával: Jana Šturmová, 153053
Hana Čechovská, 153078
Monika Hledíková, 152666
Datum: 21.12.2005
Jan Sedláček, 152662
Hodina: IX.A - 5. vyučovací hodina
IX.B - 4. vyučovací hodina
Škola, název: ZŠ Hranice, příspěvková organizace Specializace školy: rozšířená výuka informatiky
Velikost školy: 32 učitelů, 2 asistentky, 3 vychovatelky
218 žáků na 1. stupni, 292 žáků na 2. stupni, celkem 510 žáků
Adresa: Šromotovo náměstí 177, 753 01 Hranice Třída: IX.A
Počet žáků ve třídě celkem: 27, chlapců 18, dívek 9
Specializace/zaměření třídy: rozšířená výuka informatiky Jaké jazyky se učí: AJ, NJ
Kolik let se učí tyto jazyky a na jaké jsou úrovni: 6 let, A1/A2
Vyučující cizích jazyků, které žáci uvedli jako preferované jazyky: AJ: Jiřina Hrazdilová, Marie Šturmová, NJ: Ellen Hašová Jiné: X
Okolnosti administrace dotazníku:
Atmosféra ve třídě: horší sebekázeň, mnozí se předváděli a upozorňovali na sebe Jak se na dotazník tvářili: někteří otráveně
Na co se žáci ptali? Co bylo nejasné? - jak se zaznamenávají odpovědi Nějaké další postřehy? - X
Doba vyplňování dotazníku: 45 minut
Problémy/nejasnosti/stížnosti: jen s formulací a pochopením některých otázek Třída: IX.B
Počet žáků ve třídě celkem: 28, 13 chlapců, 15 dívek
Specializace/zaměření třídy: rozšířená výuka informatiky Jaké jazyky se učí: AJ, NJ
Kolik let se učí tyto jazyky a na jaké jsou úrovni: 6 let, A1/A2 -8-
Vyučující cizích jazyků, které žáci uvedli jako preferované jazyky: AJ: Hana Purgertová, Marie Šturmová, NJ: Ellen Hašová Jiné:X
Okolnosti administrace dotazníku:
Atmosféra ve třídě: dobrá sebekázeň, bezproblémová spolupráce Jak se na dotazník tvářili: vcelku se zájmem
Na co se žáci ptali? Co bylo nejasné? - jak se zaznamenávají odpovědi Nějaké další postřehy? - zajímala je zpětná vazba Doba vyplňování dotazníku: 45 minut
Problémy/nejasnosti/stížnosti: jen s formulací a pochopením některých otázek Byl problém školu/vyučující kontaktovat? Jak vypadala spolupráce: spolupráce s vyučujícími, v jejichž hodině výzkum probíhal, byla velmi dobrá, ředitel školy umožnil provedení
výzkumu bez problému, zajištěním pověřil vedoucí předmětové komise cizích jazyků, která nám pomáhala.
-9-
