Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a správa
INSTITUCE A NÁSTROJE ŘÍZENÍ CESTOVNÍHO RUCHU VE VYBRANÉM REGIONU
Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce:
Autor:
Ing. Petra METELKOVÁ
Irena OULEHLOVÁ
Brno, červen 2006
Zadání bakalářské práce
J mé no a p ř í j me ní a ut or a:
Irena Oulehlová
Ná z e v b aka l á ř s ké p r á c e:
Instituce a nástroje řízení cestovního ruchu ve vybraném regionu
Ná z e v p r ác e v a nglič t i n ě:
Institutions nad Instruments of Tourism Management in Selected Region
Ka t e dr a:
Regionální rozvoj a správa
Ve d ouc í ba ka l ář s ké p r á c e:
Ing. Petra Metelková
Ro k ob ha j ob y:
2006
Anotace Předkládaná bakalářská práce analyzuje nejvýznamnější subjekty řízení cestovního ruchu v kraji Vysočina a možnosti jeho dalšího rozvoje. Práce je členěna do pěti základních částí. První část se zabývá profilem kraje Vysočina, druhá problematikou řízení cestovního ruchu v České republice. Třetí a čtvrtá část je věnována analýze institucí a nástrojů řízení cestovního ruchu v kraji Vysočina a pátá kapitola je zaměřena rozvojové dokumenty v kraji Vysočina v oblasti cestovního ruchu.
Annotation Construed baccalaureate work analyzes most considerable subjects of tourism management in Vysočina region and possibilities his next development. Work is articulate to the five basic parts. Forepart deals with profile of Vysočina region, The sekond part drala with problems of tourism management in Czech republic. Third and fourth part is devoted analysis institution and tools of tourism management in Vysočina regoin and fifth chapter is bent developing tourism documents in Vysočina region..
Klíčová slova Cestoní ruch, nástroje řízení cestovního ruchu, instituce cestovního ruchu, kraj Vysočina, grantové programy, program rozvoje kraje
Keywords Tourism, Instruments of tourism management, institutions of tourism, Vysočina region, grant programs, regional development programme
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Instituce a nástroje řízení cestovního ruchu ve vybraném regionu vypracovala samostatně pod vedením Ing. Petry Metelkové a uvedla v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje včetně internetových zdrojů.
V Brně dne 26. června 2006 I r e na Oule hl o vá
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Petře Metelkové, vedoucí práce, za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této bakalářské práce. Dále bych ráda poděkovala zaměstnancům Odboru regionálního rozvoje Krajského úřadu kraje Vysočina, zejména paní Ivaně Mahelové za ochotu s jakou mi pomáhala nalézt potřebné informace k vytvoření této práce.
Úvod............................................................................................................................................7 1. Vybraný region .....................................................................................................................10 1.1. Kraj Vysočina ................................................................................................................10 2. Řízení cestovního ruchu v České republice..........................................................................13 2.1. Vývoj řízení cestovního ruchu v České republice .........................................................13 2.2. Úkoly managementu turistické organizace....................................................................14 2.3. Zkušenosti s řízením destinací v České republice .........................................................15 2.4. Hlavní instituce řízení cestovního ruchu v České republice..........................................16 2.4.1. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) ..................................................................16 2.4.2. Česká centrála cestovního ruchu (ČCCR) ..............................................................16 2.4.3. Kraje........................................................................................................................16 2.4.4. Obce, města (lokální úroveň)..................................................................................17 2.5. Profesní organizace v České republice ..........................................................................18 2.5.1. Svaz měst a obcí ČR (SMO)...................................................................................18 2.5.2. Asociace krajů České republiky .............................................................................19 2.5.3. Asociace turistických regionů.................................................................................21 3. Cestovní ruch v kraji Vysočina.............................................................................................25 3.1. Rekreace a cestovní ruch v kraji Vysočina....................................................................25 3.2. Nástroje a cesty pro efektivní využití turistického potenciálu kraje Vysočina..............29 3.2.1. Prioritní oblasti rámcové strategie rozvoje cestovního ruchu na Vysočině a průběžná realizace navržených aktivit..............................................................................30 4. Řízení cestovního ruchu v kraji Vysočina ............................................................................36 4.1. Problematika řízení cestovního ruchu v kraji Vysočina ................................................36 4.2. Instituce cestovního ruchu na Vysočině ........................................................................37 4.2.1. Sdružení obcí Vysočiny (SOV) ..............................................................................37 Hlavní činnost SOV:........................................................................................................37 4.3. Profesní organizace v kraji Vysočina ............................................................................39 4.3.1. Regionální rozvojová agentura Vysočina, z.s.p.o...................................................39 5. Dokumenty cestovního ruchu v kraji Vysočina....................................................................41 5.1. Program rozvoje kraje....................................................................................................41 5.1.1. Dílčí cíl Programu rozvoje kraje Vysočina 1.4: Rozvoj cestovního ruchu ............41 5.2. SWOT analýza...............................................................................................................47 5.3. Samostatný účelový trvalý Fond Vysočiny ...................................................................48 5.3.1. Účel Fondu Vysočiny .............................................................................................48 5.3.2. Tvorba Fondu Vysočiny .........................................................................................49 5.3.3. Vývoj objemu prostředků určených pro Fond Vysočiny........................................49 5.3.4. Grantové programy Fondu Vysočiny z oblasti podpory rozvoje cestovního ruchu ..........................................................................................................................................50 Závěr .........................................................................................................................................54 Použité zdroje ...........................................................................................................................56 Internetové zdroje .....................................................................................................................57 Seznam příloh ...........................................................................................................................58
Úvod Cestovní ruch představuje u nás i ve světě velmi dynamicky se rozvíjející segment ekonomiky. Svým objemem tržeb se řadí ve světě na třetí místo za petrochemický a automobilový průmysl a rovněž rozsahem zaměstnanosti a tvorbou kvalitních pracovních příležitostí patří mezi nejvýznamnější ekonomická odvětví. Oblast cestovního ruchu má na starosti Ministerstvo pro místní rozvoj, které je nejvyšší institucí cestovního ruchu v České republice. Východiskem pro činnost sekce cestovního ruchu Ministerstva pro místní rozvoj je Koncepce státní politiky cestovního ruchu na období 2002 - 2007. Aktualizovaná Koncepce byla vzata na vědomí usnesením vlády ČR č. 19 ze dne 9. ledna 2002. Koncepce vymezuje komplex opatření vedoucích k realizaci základních cílů státní politiky v oblasti cestovního ruchu, jimiž jsou v obecné rovině především zvýšení konkurenceschopnosti a ekonomického přínosu odvětví cestovního ruchu v ČR, snížení nezaměstnanosti, rozvoj regionů, malého a středního podnikání a ochrana životního prostředí. Součástí opatření je realizace Státního programu podpory cestovního ruchu, zabezpečení finanční podpory ze strukturálních fondů EU prostřednictvím Společného regionálního operačního programu, dále vytvoření jednotného informačního systému cestovního ruchu, podpora tvorby a realizace turistických produktů zaměřených především na kulturně poznávací turistiku, lázeňství, kongresovou turistiku, venkovskou turistiku, včetně agroturistiky a ekoturistiky, cykloturistiku a pěší turistiku apod. Prioritním opatřením je zvýšení účinnosti zahraniční prezentace České republiky jako významné turistické destinace na světovém trhu cestovního ruchu, podpora tvorby a realizace regionálních produktů cestovního ruchu a zajištění účinnějšího marketingu cestovního ruchu. V legislativní oblasti jsou hlavním cílem legislativní úpravy a vytvoření legislativního rámce pro podporu rozvoje cestovního ruchu z hlediska kompetencí orgánů státní správy a samosprávy, zejména pak legislativní ošetření ochrany spotřebitele a některých podmínek podnikání v cestovním ruchu. Rok 2005 byl z hlediska příjezdového cestovního ruchu České republiky rokem rekordním, a to v celé historii, po kterou Český statistický úřad sleduje počty zahraničních turistů v hromadných ubytovacích zařízeních. V roce 2005 přijelo do České republiky 6 336 128 zahraničních turistů, kteří využili právě služeb hromadných ubytovacích zařízení. Tento stav 7
tak představuje nárůst o 4,5 % oproti předchozímu roku 2004. Avšak kraj Vysočina společně s Pardubickým a Zlínským krajem patří mezi nejméně navštěvované kraje. Zde byla v roce 2005 zaznamenána stagnace a také určitý pokles počtu zahraničních turistů oproti roku 2004.
V České republice se v minulosti řízení cestovního ruchu odvíjelo od principů centrálně plánované ekonomiky. V období před rokem 1989 se řešením základních otázek cestovního ruchu a specifické problematiky zahraničního cestovního ruchu zabývala federální ministerstva a ústřední orgány. Federální orgány spolupracovaly zejména s ministerstvem obchodu v Praze a v Bratislavě a ústředními orgány státní správy. Ministerstvo obchodu ČR a Ministerstvo obchodu SR byly ústředními orgány státní správy republik pro cestovní ruch. Zákonem č. 272/1996 Sb. bylo zřízeno s účinností od 1. listopadu 1996 Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), které svoji činnost vykonává doposud. Podle tohoto zákona je Ministerstvo pro místní rozvoj ústředním orgánem státní správy mimo jiné také na úseku cestovního ruchu. MMR je centrální orgán státní správy v oblasti koncepčního rozvoje a podpory cestovního ruchu, zabezpečuje informační metodickou pomoc krajům, městům, obcím a jejich sdružením. Ustanovení krajů představuje významný impuls pro řízení a organizaci cestovního ruchu na regionální úrovni.
Rámcová strategie rozvoje cestovního ruchu na Vysočině vychází z Programu rozvoje kraje. Jejím cílem je vybudovat a rozvíjet pozici turistického regionu Vysočina jako atraktivní turistické destinace.
Nejvýznamnější institucí řízení cestovního ruchu v kraji Vysočina je samotný kraj, který má podle zákona č. 129/2000 o krajích odpovědnost za rozvoj svého území. Na využití turistického potenciálu regionu, zvyšování ekonomického přínosu cestovního ruchu a postupné odstraňování slabých míst je zaměřena řada aktivit kraje Vysočina, realizovány jsou konkrétní projekty a napomáhá mu grantová politika kraje. Hlavními partnery jsou sdružení/svazky obcí v mikroregionech s velkým potenciálem. Cílem této práce je poskytnout ucelenou analýzu institucí a nástrojů řízení cestovního ruchu v České republice a na území kraje Vysočina. Je rozdělena do pěti kapitol a zahrnuje dva hlavní okruhy.
První se zabývá analýzou řízení cestovního ruchu v České republice. Je zde popsána problematika managementu turistické organizace a hlavní instituce řízení cestovního ruchu 8
v České republice. Zde jsem vycházela zejména z rešerší dostupné literatury a z informací dostupných na internetových stránkách jednotlivých institucí.
Ve druhé části je pak zhodnocena situace v cestovním ruchu v kraji Vysočina. Zde vycházím zejména z rozvojových dokumentů kraje Vysočina a z informací získaných na základě rozhovorů s pracovníky Krajského úřadu kraje Vysočina. Jsou zde nastíněny možnosti využití turistického potenciálu kraje, podrobně popsána problematika řízení cestovního ruchu v regionu a analýza institucí, které do řízení cestovního ruchu zasahují – Sdružení obcí Vysočiny a Regionální rozvojová agentura Vysočina. Na závěr se věnuji rozboru hlavních rozvojových dokumentů kraje Vysočina, tedy Programu rozvoje kraje a na něj navazujícímu Samostatnému účelovému Fondu Vysočiny a jeho grantovým programům v oblasti podpory rozvoje cestovního ruchu v kraji Vysočina.
9
1. Vybraný region 1.1. Kraj Vysočina
Rozloha: 6 795,7 km2
Počet obyvatel: 510 032 (k 30.6.2005) Hustota osídlení: 75 obyv./ km2
Počet obcí: 704
Zdroj: Krajský úřad Kraje Vysočina
Kraj Vysočina tvoří spolu s Jihomoravským krajem územní jednotku NUTS II*
Kraj Vysočina má v rámci České republiky centrální polohu. Sousedí s krajem Jihočeským, Středočeským, Pardubickým a Jihomoravským. Pouze další dva kraje (Praha a Středočeský) ze 14 mají podobně jako kraj Vysočina vnitrozemskou polohu a jejich hranice se nedotýká státní hranice ČR. Rozlohou 6 795,7 km2 je kraj Vysočina krajem nadprůměrné velikosti pouze 4 kraje ČR jsou plošně rozlehlejší. Navzdory poměrně velké rozloze se kraj Vysočina dostává z hlediska počtu obyvatel do dolní poloviny pomyslného žebříčku - pouze tři kraje jsou počtem obyvatel menší než kraj Vysočina. Nesoulad těchto dvou základních charakteristik je důsledkem vlivu přírodních podmínek a historického vývoje území, během něhož bylo území kraje zalidněno na poměry České republiky i střední Evropy poměrně řídce. Hustotou zalidnění 74,6 obyvatel na 1 km2
*
NUTS = La nomenclature des unités territoriales statistiques, unifikovaná struktura územních jednotek sloužící především pro statistické potřeby EU členěné dle rozlohy a počtu obyvatel. NUTS III. v průměru dosahují asi 410 tisíc obyvatel a rozlohy kolem 5 400 km2. Kraje označované jako NUTS III. Jsou v průměru 2,5 krát menší co do počtu obyvatel a 4 krát menší co do rozlohy než obdobné regiony v EU. NUTS II. jsou tzv. regiony soudržnosti odpovídající středním územně správním článkům, které naše kraje nesplňují, protože NUTS II. by měly mít mezi 1 – 2 miliony obyvatel a rozlohu kolem 23 000 km2.
10
zůstává kraj pod průměrem ČR a spolu s krajem Plzeňským a Jihočeským patří mezi tři nejméně zalidněné regiony ČR. Území kraje Vysočina bylo k 1. 1. 2005 rozděleno celkem na 704 samosprávných obcí. Pouze ve Středočeském kraji bylo více obcí, všechny ostatní kraje ČR měly počet obcí menší. To svědčí o značné administrativní roztříštěnosti území kraje. Tu je možné vyjádřit průměrným počtem obyvatel připadajících na 1 obec - hodnota 725 obyvatel jako průměrná velikost obce kraje Vysočina byla ve všech zbývajících krajích překonána. Celkem 33 obcí má statut města. Také počet měst je v rámci ČR vzhledem k velikosti kraje mírně podprůměrný a podprůměrný je i podíl obyvatel žijících ve městech (hodnota 58,4 % je nejnižší po Středočeském a Olomouckém kraji). Při reformě územní veřejné správy byla k 1. 1. 2003 ukončena činnost okresních úřadů a jejich působnost přenesena z části na krajský úřad a z části na nově zřízené obce s rozšířenou působností. V kraji Vysočina bylo vymezeno celkem 15 správních obvodů těchto obcí s rozšířenou působností. Kraj se tak od 1. 1. 2003 administrativně člení na 15 správních obvodů obcí s rozšířenou působností, 26 obvodů pověřených obecních úřadů a 704 obcí. Polohu území je nutné hodnotit na několika řádovostních úrovních. Poloha kraje Vysočina na makroregionální úrovni (v rámci střední Evropy, resp. Evropy) je poměrně exponovaná. Území kraje je součástí hlavní středoevropské urbanizované osy (Berlín - Praha Vídeň/Bratislava - Budapešť), která je v širším kontextu součástí hlavní komunikační spojnice severní Evropy a Skandinávie s jihovýchodní Evropou a západní Asií. Exponovanost polohy je zvýrazněna průběhem komunikací evropského významu, především dálnicí D1 (v síti evropských silnic označení E 50 a E 65), železnicí Berlín - Praha - Havlíčkův brod – Břeclav - Vídeň/Bratislava a silnicí I/38 Jihlava - Znojmo - Vídeň - v síti evropských silnic označení E 59. Hodnota polohy kraje na mezoregionální úrovni, vzhledem k hlavním koncentracím obyvatelstva, výroby a služeb v rámci státu, je však v kontrastu k výhodné makropoloze jen průměrná až podprůměrná. Území kraje je poměrně vzdálené od všech jedenácti hlavních sídelních aglomerací ČR. Nejbližší z nich je brněnská, která zvyšuje exponovanost východní části regionu. Zdrojem exponovanosti na mezoúrovni tak jsou zejména hlavní dopravní osy, vedle zmíněných také další prvořadé spojnice aglomerací ČR. Je to především železnice Brno - Třebíč - Jihlava - Veselí nad Lužnicí - České Budějovice, silnice I/23 Brno - Třebíč – Telč České Budějovice, silnice I/38 Jihlava - Havlíčkův Brod - Kolín aj. Většina komunikací 11
nadregionálního významu sleduje směr severozápad - jihovýchod, resp. západ - východ, což odpovídá směru zmíněné evropské urbanizované osy, zatímco významné komunikace v kolmém směru v území chybějí. Výhodou mezopolohy je také centrální poloha v rámci ČR (na území kraje leží populační střed ČR).
Obrázek 1: Územní samosprávné členění ČR – kraje ČR a regiony soudržnosti NUTS II (oblasti)
Zdroj: Krajský úřad Kraje Vysočina
12
2. Řízení cestovního ruchu v České republice V této části práce se věnuji teoretické stránce problematiky řízení cestovního ruchu obecně. Vycházím zde zejména ze studijních materiálů, které jsem měla k dispozici v průběhu studia předmětu cestovní ruch, a které se mi jeví, jako dostatečný základ k popisu této problematiky.
2.1. Vývoj řízení cestovního ruchu v České republice V České republice se v minulosti řízení cestovního ruchu odvíjelo od principů centrálně plánované ekonomiky. V období před rokem 1989 se řešením základních otázek cestovního ruchu a specifické problematiky zahraničního cestovního ruchu zabývala federální ministerstva a ústřední orgány. Na jejich úrovni byly řešeny otázky ekonomické, finanční, devizové, plánovací, zahraničně obchodní činnosti, mezinárodních smluv, otázky dopravní a záležitosti cestovních dokladů včetně řízení vízové politiky. Federální orgány spolupracovaly s příslušnými orgány obou republik, zejména ministerstvem obchodu v Praze a v Bratislavě a ústředními orgány státní správy. Při ministerstvech obchodu byly ustaveny vládní výbory pro cestovní ruch, které měly své poradní orgány. Ministerstvo obchodu ČR a Ministerstvo obchodu SR byly ústředními orgány státní správy republik pro cestovní ruch. Národní výbory měly také úkoly v oblasti cestovního ruchu jako vykonávání státní správy na úseku cestovního ruchu, zásobování obchodu, veřejného a závodního stravování, posuzování otázek výstavby a rekonstrukce materiálně technické základny, rozšiřování a zkvalitňování služeb cestovního ruchu a podobně.
Zákonem č. 272/1996 Sb. bylo zřízeno s účinností od 1. listopadu 1996 Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), které svoji činnost vykonává doposud. Podle tohoto zákona je Ministerstvo pro místní rozvoj ústředním orgánem státní správy m. j. také na úseku cestovního ruchu. MMR je centrální orgán státní správy v oblasti koncepčního rozvoje a podpory cestovního ruchu, zabezpečuje informační metodickou pomoc krajům, městům, obcím a jejich sdružením.
Ustanovení krajů představuje významný impuls pro řízení a organizaci cestovního ruchu na regionální úrovni. Do kompetencí krajů patří z hlediska cestovního ruchu schvalování koncepce rozvoje cestovního ruchu na území kraje, zajišťování realizace a kontrola plnění. Kraje vytvořily také nástroje na podporu cestovního ruchu v regionech (budování turistické
13
infrastruktury, vydávání propagačních materiálů, podpora sítě turistických informačních center apod.).
Obce a města (popř. sdružení obcí nebo mikroregiony) jsou zatím hlavními subjekty rozvoje cestovního ruchu v regionech. Svoji aktivitu realizují prostřednictvím rozvoje a budování turistické infrastruktury, turistického značení atd.
Kromě zmíněných institucí veřejné správy existuje i celá řada profesních sdružení, která mají na řízení turistických destinací doposud relativně malý vliv, ale očekává se, že jejich význam v budoucnu poroste, tak jak je to u turisticky vyspělých destinací.
2.2. Úkoly managementu turistické organizace Na úrovni organizace musí management turistické organizace stejně jako management podniku stanovit normativní rámec. Turistická organizace musí provádět normativní plánování také pro celou destinaci. Zodpovědnost za obsah normativního plánování však nesou politikové, protože ti zodpovídají za komplexní rozvoj obce, regionu nebo země. Časový horizont pro normativní plánování je 5 – 10 let.
Na strategické úrovni musí turistická organizace detailně stanovit, jakým směrem se chce rozvíjet (podniková strategie) a jakým cílovým skupinám chce poskytovat jaké služby (tržní strategie), což je nejdůležitějším úkolem managementu turistické organizace. V konkurenční strategii musí být stanoveno, jak se destinace odliší od konkurence. Podkladem pro vypracování strategií je průběžná analýza vnitřního a vnějšího prostředí destinace (analýza poptávky, nabídky,
konkurence, trendů atd.). Na základě analýzy se navrhují oblasti
s klíčovým významem pro uskutečnění stanovených cílů. Strategické plánování se provádí na období 3 – 5 let.
Na operativní úrovni musí management turistické organizace průběžně zabezpečovat použití marketingových nástrojů, spoluvytváření turistické nabídky a zastupovat vlastní zájmy. Musí stanovit odpovídající cíle, vypracovat plán opatření a zajistit dostatečné finanční prostředky i personál. Personál turistické organizace musí být kvalitně veden, aby podpořil sociální soudržnost v destinaci.
14
Stejně jako management jiné organizace je management turistické organizace kompetentní pro řízení pracovníků a zajištění financování kooperativních úkolů.
2.3. Zkušenosti s řízením destinací v České republice V české republice se problematika rozvoje regionů a řízení destinací začala rozvíjet po roce 2000. Problematika se z teoretické úrovně poznání začala pomalu přesouvat do praxe regionálních institucí a podnikatelských subjektů v cestovním ruchu.
Organizace a koncepční řízení cestovního ruchu v turistických destinacích patří k základním rozvojovým problémům tohoto odvětví v ČR. Ve srovnání s vyspělými turistickými destinacemi jsou formy řízení cestovního ruchu v ČR nevyvinuté a zhruba odpovídají vývojové fázi, kterou prošly nejvyspělejší destinace na přelomu 60. a 70. let. Tato fáze byla typická jednoduchými kooperačními aktivitami, jež byly zaměřené především na propagační aktivity.
V ČR jsou do destinačního řízení z velké části zapojeny pouze veřejnoprávní subjekty a jenom velmi omezeně podnikatelský sektor. Slabé zapojení komerčního sektoru do řízení cestovního ruchu na úrovni turistických destinací je ovlivněno nízkou mírou kooperace podnikatelských subjektů cestovního ruchu a prakticky neexistencí jejich silných zájmových a lobbystických podnikatelských skupin. Veřejnoprávní subjekty, které jsou zapojeny do řízení a koordinace cestovního ruchu, ať už na regionální nebo národní úrovni, zpravidla nemají přirozené partnery na straně podnikatelského sektoru, jež by hájili a prosazovali zájmy svých členů. Fragmentace a nevyvinutost zájmových skupin a problém nízké míry kooperace v cestovním ruchu, a to nejen v rámci podnikatelského sektoru, ale také mezi veřejnou a soukromou sférou, mohou být v obecné rovině považovány za klíčové rozvojové problémy celého odvětví cestovního ruchu v ČR.
Dalším významným problémem z hlediska řízení cestovního ruchu na regionální, případně lokální úrovni představuje neefektivní kooperace obcí v rámci dobrovolných svazků obcí. Tyto svazky většinou vznikaly živelně a to jako reakce na vytváření dotačních titulů a možnost získání externích zdrojů. I když svazky deklarují, že předmětem jejich činnosti je podpora a rozvoj turismu na území obcí, ve skutečnosti často vyvíjí jen činnost minimální nebo žádnou. 15
Podle odborníků z praxe je největší příčinou váznutí spolupráce nedůvěra v něco společného. V regionu na sebe subjekty pohlíží jako na konkurenci a to brzdí rozvoj destinace. Další příčina tkví v neexistenci subjektu, který by dokázal celý region zastřešit a koordinoval přípravu nabídky a její prodej.
2.4. Hlavní instituce řízení cestovního ruchu v České republice Mezi nejvýznamnější instituce pro organizaci a podporu cestovního ruchu v České republice patří:
2.4.1. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR)
MMR je nejvyšší institucí v oblasti řízení cestovního ruchu v České republice. Jeho činnost spočívá zejména v realizaci Státního programu podpory cestovního ruchu a zabezpečení finanční podpory ze strukturálních fondů EU prostřednictvím Společného regionálního operačního programu. Dále prezentace České republiky na světovém trhu cestovního ruchu, podpora tvorby a realizace regionálních produktů cestovního ruchu a činnost v legislativní oblasti.
2.4.2. Česká centrála cestovního ruchu (ČCCR)
ČCCR je klasická marketingová organizace, která je zaměřena na podporu příjezdového cestovního ruchu. ČCCR v rámci svého poslání koordinuje státní propagaci cestovního ruchu s aktivitami prováděnými podnikatelskými subjekty a rozvíjí střednědobou a aktuální strategii pro marketing produktů cestovního ruchu na domácím i zahraničím trhu. Základním cílem je propagace České republiky jako destinace cestovního ruchu v zahraničí i v České republice. Podpora cestovního ruchu je zaměřena na tvorbu propagačních materiálů a částečně i produktů cestovního ruchu.
2.4.3. Kraje
Ustanovení krajů představuje významný impuls pro řízení a organizaci cestovního ruchu na regionální úrovni. Řada přirozených turistických regionů je však krajskými hranicemi rozdělena. Do kompetencí krajů podle aktuálních právních norem z hlediska cestovního ruchu 16
patří schvalování koncepce rozvoje cestovního ruchu na území kraje, zajišťování realizace a kontrola jejich plnění. Kraje vytvořily také nástroje na podporu cestovního ruchu v regionech většinou ve formě grantů a dotačních titulů financovaných z rozpočtu kraje nebo účelových fondů. Takovéto programy jsou zaměřeny například na podporu budování turistické infrastruktury, kulturních aktivit, vydávání propagačních materiálů, podpora sítě turistických informačních center a podobně.
2.4.4. Obce, města (lokální úroveň)
Obce a města, sdružení obcí nebo mikroregiony jsou zatím hlavními subjekty rozvoje turismu v regionech. Svoji aktivitu na poli cestovního ruchu realizují prostřednictvím rozvoje a budování turistické infrastruktury, provozování turistických informačních center, turistického značení atd. Rozhodující část veřejných investic do rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu pochází z rozpočtu obcí, dále z různých dotačních a grantových titulů. Dále také z fondů EU, které mohou obce využívat.
Kromě zmíněných institucí veřejné správy, existují i jiné subjekty, které mají na řízení turistických destinací vliv. K nim patří např. Správa chráněné krajinné oblasti, Národní parky, Národní památkový ústav, Regionální rozvojové agentury.
Očekává se, že v budoucnu budou mít na řízení destinací větší vliv podnikatelské subjekty a profesní sdružení nebo svazy, jejichž aktivita je doposud poměrně nízká.
V České republice se jedná zejména o tyto profesní organizace: Asociace cestovních kanceláří ČR Asociace průvodců ČR Asociace turistických informačních center Asociace turistických regionů ČR Cech českých vinařů HO.RE.KA ČR – Sdružení podnikatelů v pohostinství a cestovním ruchu Klub českých turistů Národní federace hotelů a restaurací ČR Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska Sdružení lázeňských míst 17
Svaz měst a obcí ČR Česká golfová federace České dědictví UNESCO a další.
Vybranými organizacemi se budu dále zabývat podrobněji.
2.5. Profesní organizace v České republice 2.5.1. Svaz měst a obcí ČR (SMO) Svaz měst a obcí České republiky je dobrovolnou, nepolitickou a nevládní organizací, založenou jako zájmové sdružení právnických osob. Členy Svazu jsou obce a města.
Svaz měst a obcí České republiky je partnerem pro vládní i parlamentní politickou reprezentaci. Podílí se na přípravě a tvorbě návrhů legislativních opatření v oblastech týkajících se kompetencí obcí. Činnost Svazu je založena především na aktivitě starostů, primátorů a zastupitelů, kteří se nad rámec svých povinností věnují i obecným problémům samosprávy. Základním cílem Svazu je hájit společné zájmy a práva obcí, sdružených ve Svazu. V současné době je ve Svazu více než 2350 obcí, tedy asi 38 %, ve kterých žije přes 7 milionů obyvatel, což je více než 72 % občanů České republiky. Práci SMO řídí rada, předsednictvo, administrativní úkoly plní kancelář, význam mají také odborné komise.
Hlavní cíle Svazu: •
podporovat a rozvíjet samosprávnou demokracii ve veřejné správě České republiky a v Evropské unii,
•
podílet se na přípravě zákonů a dalších opatření, které mají dopad na místní samosprávu, a posilovat tak vliv obcí v legislativní oblasti
•
informovat vládu, parlament i instituce Evropské unie včas o tom, jaký dopad mohou mít jimi připravovaná opatření na kvalitu života občanů i na rozvoj jednotlivých území,
•
posilovat ekonomickou samostatnost měst a obcí,
•
informovat a vzdělávat zastupitele i pracovníky místních samospráv,
•
napomáhat tvorbě regionální politiky.
18
Z uvedených cílů Svazu vyplývá, že jeho každodenní činnost je zaměřena především na oblast legislativy a různých opatření, např. strukturální politiky, politiky sociálního začleňování či dotačních titulů, které se dotýkají života obcí. Svaz se vyjadřuje k návrhům zákonů, prováděcích právních předpisů i výše zmíněných opatření. Zaměstnanci Kanceláře Svazu aktivně vstupují do celého procesu jejich tvorby i jejich uvádění do praxe. Účastní se meziresortních připomínkových řízení, obhajují zájmy měst a obcí na příslušných ministerstvech a v poslaneckých i senátních výborech. V roce 2004 se Svaz stal povinným připomínkovým místem. V roce 2005 uzavřel Dohodu o vzájemné spolupráci s vládou ČR, jejímž účelem je zavedení systému pravidelných konzultací zástupců Svazu s představiteli vlády.
Aktivity Svazu se dále orientují na monitorování dopadu členství České republiky v Evropské unii na obce a města. Svaz se aktivně účastní činnosti Evropské rady obcí a regionů (CEMR) a Kongresu místních a regionálních orgánů při Radě Evropy (CLRAE). Svaz je zapojen i v několika mezinárodních projektech. Pracovníci Kanceláře Svazu poskytují městům a obcím také informační a poradenský servis v oblasti partnerské spolupráce.
O všech svazových aktivitách jsou členové Svazu pravidelně informováni prostřednictvím Informačního servisu a webových stránek.
2.5.2. Asociace krajů České republiky V červnu 2001, rok po ustavení krajského zřízení, bylo na pracovním setkání nově zvolených hejtmanů iniciováno založení Asociace krajů České republiky, zájmového sdružení právnických osob. Základním cílem nové organizace je prosazování společných zájmů krajů, tj. především péče o všestranný rozvoj území a o potřeby občanů, kteří v nich žijí.
Asociace představuje kolektivní hlas krajů reprezentovaný hejtmany a primátorem hlavního města Prahy. Nejvyšším orgánem Asociace je Rada. Jejími členy jsou hejtmani a primátor hlavního
města
Prahy.
Přestože
má
existence
Asociace
krátkou
historii,
patří
k nejrespektovanějším organizacím veřejné sféry a je zejména díky své schopnosti vést debatu o všech záležitostech, které ovlivňují činnost krajů, mocným orgánem intenzivně pracujícím ve prospěch krajů.
19
Asociace poskytuje krajským samosprávám služby sahající od zastupování zájmů krajů vůči parlamentu, vládě a evropským institucím, až k vypracovávání různorodých zpráv, stanovisek a iniciativ v celé škále činností krajů, které zajišťují ze zákona (např. v oblasti regionálních rozvojových programů). Asociace si klade za cíl usnadňovat svým členům výměnu zkušeností v mnoha oblastech veřejné správy, od systému vzdělávání přes zdravotnictví, informační technologie, oblast sociálního zabezpečení a jeho reformu až po životní prostředí apod. Asociace poskytuje podporu krajům v jejich mezinárodních aktivitách a asistenci členům české národní delegace ve Výboru regionů.
Asociace od svého vzniku významně ovlivňuje politické a společenské dění a podporuje společné zájmy a práva krajů, které se v Asociaci spojily, v souladu s principy Evropské charty místních samospráv.
Vznik Asociace krajů České republiky
Návrh vytvořit společný orgán - Asociaci krajů ČR byl deklarován společným prohlášením hejtmanů ČR a primátora hl.m. Prahy dne 5. ledna 2001 na lodi „Arnošt z Pardubic“ na Labi ve východních Čechách. Asociace krajů ČR vznikla potom následně registrací u Úřadu městské části Praha 1 dne 30. srpna 2001, jako zájmové sdružení právnických osob.
Jaká je organizace Asociace a kdo je jejím členem
Členy Asociace je všech 13 českých a moravských krajů a hlavní město Praha. Nejvyšším orgánem Asociace je Rada. Podle stanov jsou členy Rady hejtmani a primátor hlavního města Prahy. Rada volí předsedu a tři místopředsedy a rozhoduje o zřízení komisí. Komise slouží jako poradní orgány Rady. Radou byla zřízena řada komisí, např. Komise pro regionální rozvoj, Komise pro veřejnou správu, Komise pro financování krajů, Komise pro školství, Komise pro zdravotnictví, Komise pro životní prostředí a zemědělství, Komise pro dopravu atd.
Zasedání komisí, jejichž členy jsou většinou volení krajští zastupitelé, vytvářejí a zároveň poskytují, v oblastech své působnosti pracovní prostor pro monitorování a zpracovávání stanovisek k hlavním národním a evropským otázkám. V poslední době byla projednávána např. reforma systému veřejné správy, reforma systému veřejných financí a financování krajů, 20
změny v systému sítě poskytovatelů veřejných zdravotnických služeb, problematika škol a školských zařízení zřizovaných kraji, problematika oprav a údržby silnic atd.
V probíhajícím procesu decentralizace veřejné správy v ČR kraje prosazují změnu systému veřejných financí, který v současnosti nereflektuje měnící se kompetence na straně krajů a neodpovídá rozsahu nových úkolů, které kraje přebírají. Kraje podporují takovou legislativní úpravu, která výkon nových kompetencí podpoří dostatečnými finančními zdroji, aby mohl být co nejefektivnější a pro občana co nejvyužitelnější.
Programové cíle Asociace krajů České republiky •
hájit společné zájmy a práva krajů sdružených v Asociace v duchu principů, z nichž vychází Evropská charta místní samosprávy,
•
vytvářet podmínky pro řešení problémů a otázek společných pro členy Asociace,
•
podílet se na vytváření podmínek pro vzdělávání členů zastupitelstev krajů, zaměstnanců krajů,
•
pomáhat krajům při jejich zahraničních aktivitách.
2.5.3. Asociace turistických regionů Asociace usiluje o dobré jméno a kvalitní rozvoj služeb cestovního ruchu, jako významného odvětví ekonomiky státu, v turistických regionech a oblastech a o jejich připravenost přijímat domácí a zahraniční turisty. Asociace má za úkol hájit, prosazovat a zastupovat společné zájmy svých členů, související s rozvojovými aktivitami turistických regionů, marketingem, tvorbou produktů cestovního ruchu, investicemi cestovního ruchu, dopravou, rozvojem služeb a vzdělávání lidských zdrojů, a tyto záměry prosazovat u příslušných orgánů veřejné správy a dalších institucí.
Asociace vyvíjí činnost na těchto základních principech: - turistický region je základem propagace daného území, je chápán turisty jako základ území, které chce poznat, které je mu nabídnuto, 21
- sdružení je významným prvkem v podpoře rozvoje cestovního ruchu v daném regionu či oblasti.
Úkoly asociace Asociace má zabezpečovat: - pravidelnou komunikaci mezi jednotlivými regiony a oblastmi, včetně výměny informací o připravených i úspěšných projektech, - podílet se na připravovaných koncepcích státní politiky cestovního ruchu a vypracování legislativy potřebné pro rozvoj cestovního ruchu a budoucích rozvojových strategií na celostátní i regionální úrovni, - zprostředkovávat zahraniční zkušenosti v rámci řízení cestovního ruchu v jednotlivých regionech a oblastech, - zpracovávat metodiku řízení cestovního ruchu v jednotlivých turistických regionech a oblastech. Dále má prosazovat zájmy svých členů u orgánů státní správy, především v oblasti legislativní podpory rozvoje cestovního ruchu a zvýšení finančních toků do rozvoje infrastruktury a řídících mechanismů cestovního ruchu v jednotlivých regionech, spolupráci s obecní a krajskou samosprávou, s poskytovateli služeb, neziskovými organizacemi a dalšími subjekty vyvíjejícími činnost v rámci cestovního ruchu a s tím související usměrňování finančních toků, ucelenou podporu mechanismů vzájemného partnerství komerční a nekomerční sféry v oblasti cestovního ruchu za účelem hospodářské prosperity jednotlivých regionu, spokojenosti návštěvníků v regionech i pracovníků v této oblasti, vymezení turistických regionů a oblastí nejen za účelem prezentace turistického potenciálu celé republiky, ale také s cílem vytvoření integrovaného systému řízení cestovního ruchu a vytvoření nezbytných organizačních struktur turistických regionů, vytvoření nezbytných předpokladů pro profesionální zabezpečení činnosti organizačních struktur v turistických regionech a oblastech a úpravu vykazování ČSÚ po turistických regionech, případně turistických oblastech s cílem vyhodnocovat hospodářské výsledky odvětví cestovního ruchu v těchto regionech.
22
2.5.4. Regionální rozvojové agentury v České republice (RRA)
Regionální rozvojové agentury se osvědčily jako účinný nástroj institucionální podpory regionálního rozvoje v zemích EU a v posledních letech vznikaly i ve státech střední a východní Evropy např. v Polsku, Maďarsku a také v České republice.
Konkrétně v České republice působí regionální rozvojové agentury jako nástroj regionální politiky státu a krajů, zejména pokud jde o podporu hospodářského rozvoje v krajích, včetně využívání státní a zahraniční pomoci a efektivní spolupráce veřejného sektoru s podnikatelskými subjekty v daném území.
V zemích se zavedenou tržní ekonomikou a ve stabilizovaném systému veřejné správy se RRA zaměřují na relativně široké spektrum úkolů.
Jejich hlavní náplní bývá: •
zajišťování regionálního programování,
•
poskytování služeb pro podnikání i pro místní či regionální orgány,
•
příprava, realizace, monitoring a vyhodnocování rozvojových projektů,
•
zajišťování vzdělávacích činností,
•
mezinárodní aktivity včetně účasti na programech Evropské unie.
RRA jsou často klíčovou regionální institucí, která definuje a realizuje místní strategii regionálního rozvoje se zaměřením např. na: •
vytváření nových pracovních míst,
•
podporu podnikání,
•
rozvoj technické infrastruktury, apod.
Cílem programu podpory RRA je především zachování a rozvoj odborného potenciálu a pracovní kapacity sítě RRA.
Výsledkem dosavadního budování sítě RRA v ČR je to, že v republice existuje poměrně exkluzivní sestava lidí a organizací, proškolených a zkušených v komunikaci s EU a znalých
23
metod a postupů při tvorbě a realizaci rozvojových podpůrných programů, technicky dostatečně vybavených.
RRA se také podílí na výstavbě a provozu regionálních informačních systémů (RIS).
24
3. Cestovní ruch v kraji Vysočina Zde bych ráda nastínila pozici kraje Vysočina v České republice v oblasti cestovního ruchu, s důrazem na potenciál, který kraj Vysočina má a možnosti jeho využití, kde vycházím především z Rámcové strategie rozvoje cestovního ruchu na Vysočině. Pro lepší představu uvádím několik statistických údajů, které jsem k dané problematice nalezla.
3.1. Rekreace a cestovní ruch v kraji Vysočina Téměř celé území kraje Vysočina se nachází v geomorfologické podsoustavě Českomoravská vrchovina a jeho území je tak ve srovnání s ostatními kraji ČR jedním z nejvíce homogenních krajinných typů. Přesto je však území vnitřně diferencováno z hlediska své atraktivity a potenciálního celoročního turistického využití.
Z turistické nabídky (historická města, hrady, zámky, církevní památky, lázně, přírodní atraktivity, letní rekreace u vody, horská turistika, atraktivní kulturní krajina, aj.) nabízí kraj zejména příležitosti pro pobytovou letní a zimní turistiku a pro návštěvu hodnotných kulturně - historických památek (městská turistika).
Z atraktivit mezinárodního významu, nacházejících se na území kraje, lze uvést zejména městskou památkovou rezervaci Telč a areál národní kulturní památky poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře u Žďáru nad Sázavou, které jsou zapsány na Seznamu světového dědictví UNESCO. V roce 2003 byla na tento prestižní seznam zapsána třetí památka v kraji Vysočina: židovská čtvrt a bazilika sv. Prokopa v Třebíči. Dalšími významnými turistickými atraktivitami jsou městské památkové rezervace Jihlava a Pelhřimov a rodný dům Karla Havlíčka Borovského v Havlíčkově Borové. V kraji je velké množství dalších jedinečných kulturních a přírodních atraktivit. Velkou environmentální i estetickou hodnotu má jedinečná kulturní krajina Vysočiny, která sama o osobě vytváří atraktivní prostředí pro trávení volného času (skrze svoji reprezentaci v dílech výtvarných umělců a spisovatelů se stala známou i mimo území kraje). Pro svoji přírodní i kulturní hodnotu má krajina značné části Vysočiny statut chráněných území – největší z nich jsou CHKO Žďárské vrchy a CHKO Železné Hory, dále devět přírodních parků, řada národních přírodních rezervací, přírodních rezervací aj.
25
Dominantní rekreační funkcí území je středně náročná pobytová i pohybová turistika s významnou letní sezónou. Značný rekreační potenciál mají zejména lokality v údolí řek Sázavy (Hamry nad Sázavou, Stvořidla), Doubravy (Bílek), Jihlavy (např. v lokalitách Rantířov, Luka nad Jihlavou, Číchov, Třebíč, Mohelno), Svratky (v celé délce od Svratky přes Jimramov a Vírskou nádrž k Nedvědici), Oslavy (pod Velkým Meziříčím, Vaneč, Náměšť nad Oslavou), dále např. Balinské údolí, údolí Loučky/Bobrůvky, Bystřice, Chvojnice, Rokytné, Brtnice, Želetavky, Želivky a Hejlovky atd. Jejich turistická atraktivita je zvýšena četnými hradními zříceninami na ostrohách nad údolími. Samotné prameny větších řek, např. Dyje a Svratky, jsou cílem turistických výletů. Charakter krajiny dotvářejí četné rybníky nejvýznamnější z nich jsou v oblasti rozvodí Sázavy a Doubravy (Velké a Malé Dářko, rybník Řeka), v okolí Nového Veselí a Bohdalova (Matějovský, Veselský, Rendlíček), Medlov, Sykovec a Milovy ve Žďárských vrších, Velkopařezitý, Žibřid a další v Jihlavských vrších, dále rybníky na Křižanovsku, Náměšťsku, Kamenicku a Žirovnicku, vodní plochy v okolí Lipnice nad Sázavou, Domanínský rybník a mnoho dalších. Další vodní plochy vytvářejí údolní nádrže na Trnavě (Želiv), Hejlovce (Sedlice), Jihlavě (Dalešice), Svratce (Vír), Oslavě (Mostiště), Sázavě (Pilská nádrž) aj.
Pro zimní turistiku a sporty je vhodná většina území Českomoravské vrchoviny, zejména pro běžecké lyžařské sporty (v okresech Pelhřimov, Havlíčkův Brod, Jihlava a Třebíč ovšem jen lokální lyžařská střediska na Křemešníku, u Křešína, Božejova, na Melechově, Javořici, Čeřínku aj.). Výjimečné je postavení chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy (hlavní střediska Nové Město na Moravě, Fryšava, Tři Studně, Rokytno, Sněžné), která je lyžařskou oblastí celostátního významu a má tradici pořádání mezinárodních závodů.
Z hlediska rozmístění atraktivit cestovního ruchu je patrná tendence územní koncentrace turistických zařízení a infrastruktury (ubytovacích a stravovacích zařízení, služeb) do několika nejvýznamnějších středisek, zejména do okresních a turisticky významných měst a rekreačních obcí.
V kraji existuje poměrně hustá síť turistických a cykloturistických tras, udržovaná Klubem českých turistů a některými místními neziskovými organizacemi. Nedostatečný je počet tematických tras, zapojení existujících tras do turistických programů, terénní informační systém a drobný mobiliář na těchto trasách i podíl bezpečných úseků (s vyloučením motorové dopravy) na existujících cyklotrasách. 26
Možnosti regionální statistiky cestovního ruchu jsou zatím velmi omezené. Z hlediska mezinárodních srovnání chybí (až na úroveň obcí) zejména podrobnější informace o ubytovacích zařízeních a jejich službách, o domácích a zahraničních návštěvnících (např. jejich výdaje na ubytování, stravování, nákupy, dopravu, výzkum jejich turistických preferencí, aj.). Stávající statistické informace nepostihují navíc plošně všechna zařízení (údaje za chybějící zařízení se získávají dopočtem), chybí i sociologické průzkumy návštěvnosti v jednotlivých místech a oblastech.
Hrubý přehled o kapacitě zařízení cestovního ruchu v kraji Vysočina ve srovnání s ostatními kraji ČR, který jsem získala z Českého statistického úřadu uvádím v příloze č. 2 a 3, údaje o kapacitě zařízení v okresech kraje Vysočina v příloze č. 4 a informace o návštěvnosti v příloze č. 5 a 6.
Z dostupných statistických pramenů je i přes jejich omezenou vypovídací schopnost možné přehledně charakterizovat ubytovací infrastrukturu kraje následovně: •
Podíl kraje na počtu hromadných ubytovacích zařízení (4,6 %), počtu pokojů (3,8 %) i lůžek (4,3 %) je nižší než jeho podíl na počtu obyvatel ČR (5,0 %). V rámci ČR tedy kraj v současné době nepředstavuje turistický region nadprůměrného významu.
•
Průměrná velikost ubytovacího zařízení cestovního ruchu na Vysočině (17,3 pokojů na zařízení) je menší než v ČR (21,3 pokojů na zařízení). Rovněž z hlediska počtu lůžek na jedno zařízení jsou hodnoty za Vysočinu (52,0 lůžek na zařízení) nižší než za ČR (56,1 lůžek).
•
Průměrný počet lůžek v jednom pokoji (3,0) je vyšší ve srovnání s ČR (2,6 lůžka na pokoj). To odráží rozdíly ve kvalitativní struktuře ubytovacích zařízení.
•
Na jednoho zaměstnance v hromadných ubytovacích zařízeních cestovního ruchu připadalo v kraji 11,0 lůžek, tedy významně více (o 37,5 %) než v průměru za ČR (8,0 lůžek na zaměstnance). Spolu s předchozím ukazatelem to naznačuje poněkud nižší standard ubytovacích služeb v kraji ve srovnání s republikovým průměrem.
•
Kraj Vysočina disponuje nadprůměrným počtem míst pro stany a kravany.
•
Struktura ubytovacích zařízení v kraji se významně odlišuje od průměru ČR, a to především nižším podílem hotelů a "jim podobných ubytovacích zařízení" (především penziony).
27
•
V hotelovém pokoji v kraji je průměrně 2,5 lůžka, tedy opět poněkud více než v ČR (2,3 lůžka).V kraji je významně vyšší podíl lůžek v chatových osadách, turistických ubytovnách a také v „ostatních ubytovacích zařízeních“*.
•
Ubytovací kapacita zařízení cestovního ruchu je v kraji rozmístěna nerovnoměrně. Největší kapacita je koncentrována v okrese Žďár nad Sázavou, kde je soustředěno 32,5% zařízení, 34,5% lůžek a 39,9% zaměstnanců ubytovacích zařízení v kraji Vysočina.
•
V okrese Pelhřimov, který je druhou nejvýznamnější koncentrací ubytovací kapacity, se nachází 21,7% zařízení, 22,9% lůžek a 17,7% osob zaměstnaných v ubytovacích zařízeních v kraji Vysočina.
•
Relativně nejkvalitnější ubytování je podle dostupných pramenů v okrese Jihlava, kde na jednoho zaměstnance připadá 9,1 lůžek.
•
V roce 2004 navštívilo hromadná ubytovací zařízení v kraji Vysočina bezmála 400 tis. turistů, tj. 3,3% z celkového počtu turistů, kteří navštívili hromadná ubytovací zařízení v ČR, což je třetí nejnižší podíl z krajů ČR (po Pardubickém a Ústeckém kraji).
•
V roce 2004 navštívilo hromadná ubytovací zařízení v kraji Vysočina bezmála 64,2 tis. turistů s cizí státní příslušností, tj. 1,1% z celkového počtu turistů-cizinců, kteří navštívili hromadná ubytovací zařízení v ČR, což je druhý nejnižší podíl z krajů ČR (po Pardubickém kraji).
• Cizinci tvořili v roce 2004 asi šestinu (16,1%) všech návštěvníků hromadných ubytovacích zařízení kraje Vysočina, což je významně méně než v celé ČR, kde je jejich podíl poloviční (49,6%). Vysočina je tak turistickým regionem s výraznou převahou domácích návštěvníků. Menší podíl turistů-cizinců vykázaly pouze kraje Pardubický a Zlínský. •
Průměrný počet přenocování hostů (3,1) byl v roce 2004 na Vysočině o něco nižší než v ČR (3,3) a třetí nejnižší ze všech krajů ČR (po Praze a Jihomoravském kraji).
•
Průměrný počet přenocování hostů-cizinců (3,0) byl v roce 2004 rovněž mírně nižší než v ČR (3,1), avšak ještě nižší počet přenocování cizinců vykázalo 7 dalších krajů.
•
Využití lůžkové kapacity je poměrně nízké: z podílu počtu přenocování a počtu lůžek vyplývá, že kapacita hromadných ubytovacích zařízení v kraji Vysočina byla využita jen ze 17,1% (v ČR 25,0%).
*
Pod pojem „ostatní hromadná ubytovací zařízení jinde nespecifikovaná“ se řadí např. léčebné lázně, rekreační zařízení podniků, školící střediska podniků, ubytování apartmánového typu a jiná ubytovací zařízení, která vyčleňují kapacitu pro cestovní ruch jako jsou domovy mládeže, vysokoškolské koleje, podnikové ubytovny. Od ubytování hotelového typu se liší službami jako je každodenní úklid či stlaní lůžek.
28
•
Mezi návštěvníky ze zahraničí tvořili v roce 2004 největší skupinu hosté z Německa. Průměrný počet přenocování těchto hostů je v kraji Vysočina výrazně nižší než je průměr ČR.
•
S odstupem za nimi následují hosté ze Slovenska. Zde je průměrný počet přenocování ve srovnání s ČR naopak výrazně vyšší.
•
Ve srovnání z celorepublikovým průměrem navštěvují kraj Vysočina méně často hosté z Velké Británie, USA, Itálie, Dánska a Ruska.
Specifická je návštěvnost hostů z Rakouska jako nejbližšího státu. Jeho hranice se v nejbližším místě přibližuje jen cca na 5 km od hranic kraje, přičemž i přes členství ČR v EU jde dosud o hranici mezi hospodářskými a společenskými systémy s různou životní úrovní i kupní sílou obyvatel. Velkou část návštěvnosti hostů z Rakouska tvoří jen jednodenní či jen několikahodinové návštěvy s nízkými efekty pro podnikatele v cestovním ruchu („nákupní turistika“). Navíc lze v budoucnosti očekávat snižování rozdílů v kupní síle obyvatelstva a tím postupnou ztrátu výhody, která ze stávajícího stavu plyne pro některé podnikatele v příhraničních oblastech a lokalitách.
Jednotlivá turisticky atraktivní místa kraje Vysočina se liší svým významem pro podnikání v cestovním ruchu. Rozdílná významnost se projevuje různě vysokým objemem návštěvnosti, strukturou návštěvníků, sezónností apod. Atraktivita jednotlivých lokalit je však proměnlivá pro jednotlivé sociální a zájmové skupiny a je obtížné ji nějak empiricky hodnotit. O návštěvnosti lokalit navíc chybí spolehlivé informace.
3.2. Nástroje a cesty pro efektivní využití turistického potenciálu kraje Vysočina Rámcová strategie rozvoje cestovního ruchu na Vysočině vychází z Programu rozvoje kraje. Jejím cílem je vybudovat a rozvíjet pozici turistického regionu Vysočina jako atraktivní turistické destinace.
Priority: -
budování víceúrovňové turistické organizační struktury cestovního ruchu a vytvoření systému komunikace hlavních aktérů cestovního ruchu, který bude základem pro vznik destinačního managementu,
29
-
koordinace aktivit regionálního turistického marketingu zaměřených na identifikované cílové skupiny a zdrojové trhy a zvýšení jeho efektivnosti,
-
cílená podpora subjektům podnikajícím v odvětví při základních investicích či rekonstrukcích a investicích motivovaných snahou o zkvalitnění poskytovaných služeb,
-
profesní příprava a vzdělávání pracovníků, podpora činnosti turistických informačních center (TIC), realizace systému certifikace a sledování kvality služeb v cestovním ruchu,
-
koncipování a realizace turistických programů a produktů vycházejících z místních podmínek, reflektujících očekávanou strukturu návštěvníků a jejich uplatnění v nabídce touroperátorů zaměřených na domácí a příjezdový cestovní ruch.
3.2.1. Prioritní oblasti rámcové strategie rozvoje cestovního ruchu na Vysočině a průběžná realizace navržených aktivit •
Budování turistické organizační struktury a příprava lidských zdrojů
Cíl: zlepšení marketingu a podpory prodeje turistické nabídky kraje, zlepšení spolupráce mezi subjekty působícími v cestovním ruchu.
Navrhované aktivity: podpora stávajícím fungujícím turistickým mikroregionům, podpora rozvíjení partnerství veřejné správy a podnikatelské sféry, podpora činnosti turistických informačních center (TIC), vytvoření organizace cestovního ruchu, podpora vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu.
Realizované aktivity: Projekt Venkovská turistika – šance pro Vysočinu: 2 roky po sobě se uskutečnil cyklus vzdělávacích seminářů pro začínající a stávající podnikatele ve venkovské turistice, to umožnilo sestavit nabídku Prázdniny na venkově – zařazeno je do ní přes 100 ubytovatelů, každý rok je vydáván aktualizovaný katalog, ve 4 jazykových mutacích.
Projekt Role a význam turistického informačního střediska v rozvoji cestovního ruchu: pravidelně dvakrát do roka jsou pořádány semináře pro zřizovatele a pracovníky turistických infocenter s cílem zavést pravidla vzájemné spolupráce při zapojení do regionálního 30
informačního systému a přispět tak k růstu kvality poskytovaných služeb. Kromě metodické pomoci při zřizování nových TIC bylo významným výstupem stanovení certifikačních pravidel pro možnost systémové finanční podpory činnosti TIC ze strany Krajského úřadu kraje Vysočina.
Projekt Rozvoj cestovního ruchu na Vysočině – společný zájem, různé úhly pohledu: pořádána jsou diskusní setkání s manažery a majiteli ubytovacích zařízení s cílem vyhodnotit očekávání ubytovatelů k podpoře ze strany kraje, začlenit podnikatelský sektor do stávajících aktivit a přispět tak k užší spolupráci podnikatelů. Výstupem posledního setkání byla myšlenka založit sdružení poskytovatelů služeb v cestovním ruchu, jako platformu pro vzájemnou užší spolupráci, jako partnera pro Krajský úřad kraje Vysočina a jako základní článek budoucího destinačního managementu.
Plánované aktivity: Dlouhodobý projekt Destinační management má za cíl vytvořit z regionu Vysočina strategicky řízenou jednotku s konkurenceschopnou nabídkou turistických aktivit. Předpokládaná realizace spočívá se spojení silných regionálních partnerů a vytvoření pružné profesní organizace na obchodním základě, s jasnými pravidly pro vícezdrojové financování. Připravuje se spoluúčast kraje v projektech zaměřených na zvyšování kvality vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu. •
Budování regionálního turistického informačního rezervačního a monitorovacího systému (RIMS)
Cíl: kvalitními, jednotně uspořádanými, dobře strukturovanými a dostupnými informacemi motivovat turisty k návštěvě regionu, ovlivňovat jejich pohyb po příjezdu, zpřesnit informace o stavu odvětví,
zlepšit využívání turistických služeb rozšířením a podporou prodeje
turistické nabídky.
Navrhované aktivity: návrh struktury a prvků RIMS, zpřístupnění veřejné části systému na webových stránkách s propojením na stránky poskytovatelů služeb, vytvoření terénního informačního a navigačního systému.
31
Realizované aktivity: v únoru 2004 byl spuštěn turistický portál kraje Vysočina www.region-vysocina.cz; je neustále doplňován a rozšiřován, získal ocenění na festivalu v Karlových Varech v kategorii multimédia, zpracování běžeckých stop získalo první cenu jako Geoaplikace roku 2005, do sezóny 2006 bude spuštěn v nové grafické podobě a v jazykových mutacích.
Z důvodů absence zpětné vazby od návštěvníků a turistů, se kraj Vysočina zapojil v roce 2005 do celorepublikového projektu Monitoring návštěvníků v turistických regionech ČR a ve sběru dat o turistické návštěvnosti bude pokračovat i v roce 2006.
Plánované aktivity: dílčími kroky dlouhodobého projektu Regionální turistický informační a monitorovací systém je zpracování studie Návrh struktury a prvků turistického informačního systému a dokumentace Značení kulturních cílů na komunikacích.
•
Tvorba turistických produktů, programů, projektů a propagace regionu
Cíl: zlepšení kvality a konkurenceschopnosti turistické nabídky kraje, prodloužení doby pobytu hostů, zvýšení podílu Vysočiny na počtu návštěvníků ČR.
Navrhované aktivity: tvorba tématicky zaměřených turistických programů, tvorba programů pro různé věkové, sociální a zájmové skupiny návštěvníků, podpora propagace turistické nabídky kraje a marketingu turistických programů.
Realizované aktivity: turistická nabídka kraje je prezentována na tuzemských i zahraničních veletrzích cestovního ruchu, zpracovávány jsou tématicky zaměřené brožury, financována je inzerce v odborném tisku a celostátních médiích.
Projekt Cykloturistika na Vysočině: realizován od 2005, cílem je vytvoření databáze a mapových podkladů pro vznik turistického produktu Vysočinou na kole a koncentrace informací o cyklistické dopravě v regionu na jedno místo, což umožní připravit systém na podporu údržby stávajících cyklotras a optimalizaci vedení tras nových. 32
Projekt Hippoturistika na Vysočině: první etapa dokončena v březnu 2006 s podporou na programu Interreg IIIA, zmapovány byly jezdecké stanice na Vysočině, úroveň jejich vybavení a služeb, které nabízejí, vydán byl nabídkový katalog více než 180 stanic. Druhá a třetí etapa projektu bude spočívat v propojení těchto stanic trasami a jejich vyznačení v terénu.
Propagace turistického potenciálu kraje a sestavení konkrétní turistické nabídky byla podpořena třemi grantovými programy Fondu Vysočiny* v objemu 6,1 mil Kč. Zatímco první z nich byl zaměřen na podporu prezentace měst a mikroregionů, u druhého již byl kladen důraz na sestavení konkrétní turistické nabídky a třetí byl určen pro podnikatelské subjekty na podporu vzniku balíčků služeb a sestavení turistických produktů. Celkový objem realizovaných projektů je 10,6 mil Kč.
V rámci Společného regionálního operačního programu je kraj Vysočina nositelem grantového schématu v podopatření 4.1.2 Podpora regionálních a místních služeb cestovního ruchu v celkovém objemu 40,1 mil Kč, přičemž prostředky ze strukturálních fondů představují 27,6 mil Kč. Grantové schéma je určeno pro veřejnoprávní subjekty a neziskové organizace a je zaměřeno na zkvalitnění služeb, informační obsluhy a marketingu v cestovním ruchu. Vyhlášeny byly tři výzvy, v nichž je v současné době ze strukturálních fondů nasmlouváno 19,9 mil Kč, čtvrtá výzva bude vyhlášena na podzim 2006.
Plánované aktivity: pokračování projektů
Cykloturistika na Vysočině, Hippostezky
Vysočiny.
*
Fond Vysočiny byl zřízen v březnu 2002 jako finanční nástroj k realizaci cílů a opatření specifikovaných Programem rozvoje kraje. Grantové programy, které jsou v jeho rámci vyhlašovány, postihují široké spektrum rozvojových aktivit subjektů kraje – opravy kulturních památek, údržbu sportovišť, pořádání kulturních, sportovních a vzdělávacích akcí, protidrogovou prevenci, volnočasové aktivity, tvorbu územních plánů, internetizaci obcí, podporu organizací zabývajících se sociálními službami a samozřejmě i podporu projektů v oblasti cestovního ruchu. Návrhy grantových programů jsou připravovány ve spolupráci odborných komisí rady, výborů zastupitelstva a odborů krajského úřadu. Za čtyřletou existenci Fondu Vysočiny bylo do konce roku 2005 vyhodnoceno celkem 132 programů, v nichž bylo částkou 252,5 mil Kč podpořeno 3 654 projektů v celkovém objemu realizovaných projektů 849,9 mil Kč.
33
•
Budování a zkvalitňování základní a doprovodné infrastruktury cestovního ruchu
Cíl:
rozšíření
a
zkvalitnění
turistické
infrastruktury,
zkvalitnění
a
zvýšení
konkurenceschopnosti turistické nabídky kraje, prodloužení průměrné doby pobytu.
Navrhované aktivity: investice vedoucí ke vzniku nových a zvýšení kvality stávajících služeb v cestovním ruchu (ubytování, gastronomie), budování a modernizace zařízení rozšiřujících nabídku forem trávení volného času (sportovní a společenská centra, fit centra, koupaliště a plavecké bazény, půjčovny kol, lyží apod.), značení a údržba lyžařských běžeckých tratí a zkvalitnění vybavení areálů sjezdového lyžování, údržba stávajících a zřizování nových naučných stezek, zřizování nových a údržba existujících tematických turistických tras a cyklotras, budování drobného turistického mobiliáře na těchto trasách a v turisticky atraktivních místech, včetně zajištění jejich údržby.
Realizované aktivity: grantové programy Fondu Vysočiny v letech 2002-2006 Zkvalitnění turistické infrastruktury bylo podpořeno 4x vyhlášeným grantovým programem na podporu infrastruktury sportovně rekreačního charakteru. Zkvalitnění pěších, naučných a cykloturistických tras bylo v podpořených projektech realizováno jako pikniková místa, přístřešky s lavičkami a
kolostavy, informační a mapové tabule
na odpočinkových
stanovištích, na místech křížení tras i v průběhu trasy, rozšíření a zpevnění povrchu tras, obnova jejich značení. Budování lyžařských běžeckých tras a infrastruktura lyžařských sjezdových areálů bylo realizováno jako značení běžeckých tratí, nákup zařízení na jejich údržbu, budování přístřešků a osvětlení, mapové a informační tabule, nákup zařízení na výrobu technického sněhu, stavba sociálního zařízení, vybudování úschovny a půjčovny lyží, stavba dětského lyžařského vleku. V programech bylo celkem rozděleno 13,5 mil Kč a výsledná hodnota realizovaných projektů je 32,7 mil Kč.
Grantový program na podporu modernizace ubytovacích zařízení byl vyhlášen také opakovaně (3x) a byl zaměřen na rozšíření a regeneraci skladby lůžek a vybavenosti pokojů ubytovacích zařízení vhodných pro venkovský cestovní ruch. Cílem bylo zkvalitnění ubytování zařazeného do kategorií penzion, ubytování v soukromí, kemp a turistická ubytovna. Certifikací ubytovacích zařízení po realizaci projektů bylo zároveň zahájeno 34
budování sítě podniků s garantovanou kvalitou služeb, která zlepší profil kraje jako turistické destinace. Z celkového objemu podpory 10,6 mil Kč získaly přibližně dvě třetiny žadatelů podporu na rekonstrukci stávajícího ubytovacího zařízení, popř. spojené s rozšířením lůžkové kapacity, zbylá třetina žadatelů se pustila do výstavby ubytovacích zařízení nových. Výsledná hodnota realizovaných projektů je 35,1 mil Kč V rámci Společného regionálního operačního programu je kraj Vysočina nositelem grantového schématu zaměřeného na podporu regionální a místní infrastruktury cestovního ruchu v celkovém objemu 61,6 mil Kč, přičemž prostředky ze strukturálních fondů představují 47,6 mil Kč. Grantové schéma je určeno pro podnikatelské subjekty. Vyhlášeny byly dvě výzvy, v nichž je ze strukturálních fondů nasmlouváno 29,1 mil Kč, vyhlášení třetí výzvy je připraveno na červen 2006.
35
4. Řízení cestovního ruchu v kraji Vysočina Zde se zabývám zhodnocením situace v kraji v oblasti řízení cestovního ruchu a vlastním závěrům, ke kterým jsem dospěla v průběhu přípravy práce. Vycházím zde z informací, které jsem získala při konzultacích s odborníky z Krajského úřadu kraje Vysočina a v částech popisujících jednotlivé instituce se opírám o informace z jejich internetových prezentací.
4.1. Problematika řízení cestovního ruchu v kraji Vysočina Nejvýznamnější institucí řízení cestovního na území kraje Vysočina je kraj - už ze zákona č. 129/2000 o krajích má odpovědnost za rozvoj svého území. Na využití turistického potenciálu regionu, zvyšování ekonomického přínosu cestovního ruchu a postupné odstraňování slabých míst je zaměřena řada aktivit kraje Vysočina, realizovány jsou konkrétní projekty a napomáhá mu grantová politika kraje.
Hlavními partnery jsou sdružení/svazky obcí v mikroregionech s velkým potenciálem (Novoměstsko, Třebíčsko, Telečsko, ....), které v součinnosti se svými ubytovateli dokáží jednak sestavit konkrétní nabídku a jednak realizovat projekty typu údržba běžeckých stop, přeznačení cyklotras v mikroregionu apod. S nimi jsou proto diskutovány koncepční kroky (zaměření grantové podpory kraje, prezentační aktivity apod.)
Problematika řízení cestovního ruchu v regionu je diskutována delší dobu, v rámci dlouhodobého projektu zaměřeného na rozvoj lidských zdrojů byla zorganizována řada setkání, konferencí a kulatých stolů s podnikateli i zástupci samospráv s cílem vyhodnotit očekávání podnikatelů k podpoře ze strany kraje, začlenit podnikatelský sektor do stávajících aktivit a přispět tak k užší spolupráci veřejného a privátního sektoru. Po všech možných diskusních a setkáních vznikl asi před tři čtvrtě roku záměr podnikatelů založit sdružení poskytovatelů služeb cestovního ruchu v kraji. Bohužel návazná jednání se protahovala, neboť nebyla nalezena shoda na pravidlech pro stanovení vkladů/členských příspěvků (různá výše: ubytovatelé různé velikosti, kategorie i obratu, sezónní zařízení, majitelé restaurací, provozovatelé lyžařských vleků, organizátoři akcí, půjčovny aut,...). Zmíněné sdružení se mělo stát platformou pro vzájemnou užší spolupráci, hlavním partnerem pro Krajský úřad kraje Vysočina a základním článkem budoucího destinačního managementu.
36
Celý systém řízení úzce souvisí s problémem kompetencí a rolí jednotlivých subjektů na řízení cestovního ruchu (stát - CzechTourism - kraje - regionální sdružení) a to ještě není zdaleka definitivně uzavřeno. Aktivity všech uvedených partnerů musí být systémové a koordinované. Nutné je reflektovat roli krajských samospráv, které mají zákony definovanou politickou odpovědnost za rozvoj svého území a rozhodují o prioritách v nakládání s veřejnými prostředky. Jen na nich záleží, komu a jaké činnosti v oblasti řízení cestovního ruchu svěří. Uvedené kompetence se postupně zpřesňují, i když Svaz měst a obcí, Asociace krajů, Asociace turistických regionů mají v mnohém odlišné představy.
Přestože Vysočina není s ohledem na lůžkovou kapacitu a charakteristiku návštěvnosti považována za destinaci v mezinárodním měřítku, potřeby využít metod destinačního managementu si je Krajský úřad velmi dobře vědom, o jeho nezbytnosti ani veřejný ani podnikatelský sektor nepochybuje. Protože z výše uvedených důvodů nedošlo zatím k založení sdružení podnikatelů, bude systém řízení vytvořen pro začátek "shora" : do konce roku by měla být založena "organizace cestovního ruchu" (právní forma bude ještě diskutována), které by měly být svěřeny některé aktivity a kompetence kraje a která by se měla prioritně zaměřit na aktivní uplatňování turistické nabídky na trhu, přičemž na vytváření marketingu cílených nabídek se budou finančně podílet podnikatelé jako nositelé jednotlivých služeb.
4.2. Instituce cestovního ruchu na Vysočině 4.2.1. Sdružení obcí Vysočiny (SOV) Hlavní činnost SOV: Zejména pro menší obce je členství v SOV velkým přínosem, protože mají zajištěn informační servis a další speciální služby, které jsou přínosné pro jejich další rozvoj. Technickou asistenci pro SOV vykonává Regionální rozvojová agentura Vysočina, která pravidelně informuje členské obce o možnostech kofinancování rozvojových aktivit a za zvýhodněných podmínek zpracovává pro členy SOV i projektové záměry a žádosti do různých dotačních titulů.
Hlavní cíle SOV : Prosazování společných zájmů obcí, především v těchto oblastech: •
Rozvoj průmyslu, služeb a technické infrastruktury, 37
•
Rozvoj zemědělství a venkovských oblastí,
•
Rozvoj cestovního ruchu a turistických aktivit,
•
Rozvoj oblasti lidských zdrojů a sociální infrastruktury,
•
Zkvalitnění péče o životní prostředí,
•
Zlepšení dopravní dostupnosti,
•
Zajištění majoritního vlivu a hmotné podpory RRA Vysočina,
•
Rozvoj péče o přírodní a kulturní dědictví.
Řádní členové SOV : SOV sdružuje nyní již 101 členů : Bačice - Batelov - Benetice - Bítovčice - Bohdalov - Bory - Božejov - Brtnice - Budišov Bystřice nad Pernštejnem - Častohostice - Černov - Černovice - Červená Řečice - Číměř Dešov - Dlouhá Brtnice - Dolní Libochová - Dolní Město - Domamil - Dušejov - Heraltice Hodíškov - Horní Cerekev - Horní Ves - Hrotovice - Hubenov - Humpolec - Chlumek Chotěboř - IEC - Jakubov u Moravských Budějovic - Jaroměřice nad Rokytnou - Javorek Jemnice - Jihlava - Jimramov - Jiřice - Kamenice nad Lipou - Karlov - Kejžlice - Kníníce Kostelní Myslová - Květinov - Kyjov (ZR) - Lhota-Vlásenice - Lhotka (JI) - Lhotka (ZR) Luka nad Jihlavou - Martinice u Onšova - Martínkov - Moravec - Moravské Budějovice Mrákotín - Náměšť nad Oslavou - Netín - Nížkov - Nové Město na Moravě - Nové Veselí Panenská Rozsíčka - Pavlínov - Pavlov (JI) - Pelhřimov - Pikárec - Počátky - Poděšín Pokojovice - Polná - Přibyslav - Radešínská Svratka - Rapotice - Rudíkov - Růžená - Řásná Řečice - Sedlice - Stonařov - Stránecká Zhoř - Strážek - Střítež (ZR) - Suchá - Světlá nad Sázavou - Škrdlovice - Telč - Třebíč - Třešť - Tři Studně - Ubušínek - Ujčov - Velká Bíteš Velké Meziříčí - Vícenice u Náměště n.O. - Vojnův Městec - Vyskytná (PE) - Vysoké Studnice - Zadní Zhořec - Znětínek - Žďár nad Sázavou - Ždírec nad Doubravou - Želiv - Žirovnice Členská základna SOV reprezentuje 292 738 obyvatel kraje, což je 57% z celkového počtu obyvatel Vysočiny. RRA Vysočina poskytuje všem členům Sdružení obcí Vysočiny zdarma : Poradenské služby, technickou asistenci při zpracování žádostí, přípravu jednodušších žádostí (POV) a aktuální informace o vyhlášených grantových programech.
38
4.3. Profesní organizace v kraji Vysočina 4.3.1. Regionální rozvojová agentura Vysočina, z.s.p.o. Regionální rozvojová agentura Vysočina působí jako vysoce specializovaná organizace, která poskytuje odborné poradenství o finančních zdrojích pro realizaci rozvojových záměrů a zpracovává projekty pro všechny dotační tituly ČR a EU. Služby RRAV využívají všichni, kteří potřebují objektivní a komplexní informace ke svému investičnímu rozhodování.
Agentura poskytuje: - komplexní informace o finančních zdrojích, - posouzení finančního zdraví žadatelů, - komplexní zpracování projektových záměrů.
Rámcové cíle a poslání : Poskytování komplexních služeb pro podporu a koordinaci hospodářského, sociálního a kulturního rozvoje území v souladu se strategií rozvoje kraje. Mobilizace všech hlavních aktérů kraje a sdružování jejich lidských, materiálních a finančních zdrojů ke společnému rozvoji kraje. Optimální využití silných stránek a příležitostí kraje a jejich komerční zužitkování.
Předmětem hlavní činnosti RRAV je : Poradenská činnost obcím i podnikatelům ve věci přípravy, rozvoje a koordinace projektů Monitoring a vyhodnocení připravenosti firem na podmínky EU (tzv.screening) Iniciování a řízení regionálních rozvojových projektů Příprava a zpracování strategických rozvojových plánů v regionu Příprava a zpracování marketingových studií Příprava a zpracování projektových žádostí Zpracování Analýz nákladů a výnosů, Podnikatelských plánů a Studií proveditelnosti Podpora efektivní spolupráce v ekonomickém rozvoji mezi obcemi, podnikatelskými subjekty i dalšími institucemi Asistence a podpora sektoru malého a středního podnikání Podporování efektivní spolupráce v ekonomickém rozvoji mezi obcemi, podnikatel. subjekty i dalšími institucemi Poradenské a konzultační služby 39
Informační servis - sběr, zpracování a distribuce dat a informací, marketing Identifikace možných zdrojů financování na rozvojové aktivity Organizační a technické zabezpečování rozvojových programů - výkon funkcí sekretariátů, technická asistence
Zakladatelé agentury : Sdružení obcí Vysočiny (SOV) Sdružení hospodářských komor kraje Vysočina Kraj Vysočina
Nabízené služby : Cílem agentury je podpořit celkový rozvoj mikroregionů, měst a obcí v kraji Vysočina. Napomáhá regionálním subjektům zvládnout nástroje podpůrné politiky EU i ČR. Poskytuje komplexní poradenskou a projektovou činnost pro obce, podnikatele a jiné subjekty ve věci přípravy, rozvoje a koordinace projektů. Poskytuje technickou asistenci pro Sdružení obcí Vysočiny a je smluvním partnerem Agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest v kraji Vysočina. Jednou z nejvýznamnějších aktivit agentury je příprava a zpracování žádostí, projektů pro grantové programy ČR i EU. Další instituce v kraji Vysočina nejsou, alespoň ne takové, které by operovaly na celém území kraje a které by "řídily" cestovní ruch. Neřídí ho v pravém slova smyslu ani RRAV - ta je především servisní organizací pro své zřizovatele a na rozvoji cestovního ruchu se nikterak výrazně nepodílí ani SOV. Tyto instituce lze do oblasti řízení cestovního ruchu v kraji Vysočina zařadit spíše na základě toho, co říká teorie, v praxi ovšem zůstává oblast cestovního ruchu na Vysočině řízena výhradně z pozice kraje.
40
5. Dokumenty cestovního ruchu v kraji Vysočina V této kapitole se chci věnovat problematice rozvoje cestovního ruchu v kraji Vysočina. Zhodnotím zde základní rozvojové dokumenty kraje a podrobněji se zaměřím na oblast financování prostřednictvím jednotlivých grantových programů, které s rozvojem cestovního ruchu souvisejí.
5.1. Program rozvoje kraje Program rozvoje kraje představuje základní dokument regionálního rozvoje na úrovni vyššího územně samosprávného celku. Kraj jej zpracovává v samostatné působnosti na základě zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje.
Program rozvoje kraje Vysočina je tvořen třemi dokumenty. Jedná se o Profil kraje Vysočina, SWOT analýzu kraje Vysočina a samotnou programovou část Programu rozvoje kraje Vysočina. Programová část definuje základní rozvojové směry na úrovni hlavních cílů, které jsou čtyři. Ty jsou rozvedeny do jednotlivých oborových dílčích cílů (18), v jejichž rámci je specifikováno celkem 43 opatření.
Práce na realizaci Programu rozvoje kraje Vysočina byly započaty na jaře 2005. Jednotlivé oblasti byly zpracovány na úrovni odborů Krajského úřadu kraje Vysočina. Předlohu tvořila verze programu rozvoje kraje, kterou schválilo Zastupitelstvo kraje Vysočina v únoru 2002. Výstupy z odborů byly projednány v příslušných komisích rady kraje a výborech zastupitelstva kraje. Proces tvorby Programu rozvoje kraje Vysočina byl završen projednáním dokumentu v řídicím výboru, jenž byl tvořen členy Výboru regionálního rozvoje Zastupitelstva kraje Vysočina a zástupců partnerských organizací, jimiž byly nestátní neziskové organizace v kraji Vysočina, Sdružení obcí Vysočiny, z. s. p. o., Krajská agrární komora Kraje Vysočina KAK KV, z. s. p. o., a Krajská hospodářská komora kraje Vysočina, z. s. p. o.
5.1.1. Dílčí cíl Programu rozvoje kraje Vysočina 1.4: Rozvoj cestovního ruchu
V kraji Vysočina existují příznivé předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Předpokladem využití existujícího potenciálu je vytvoření a marketing specifických turistických produktů a 41
programů, vycházejících z místních podmínek a reflektujících polohu kraje i očekávanou strukturu návštěvníků. Podmínkou koncipování a realizace těchto turistických programů je vznik víceúrovňové organizační struktury cestovního ruchu. Ta by měla koordinovat nejen sestavení programu, jeho propagaci a marketing, ale také dohled nad jeho realizací, rozvoj potřebné infrastruktury, zajištění přeshraniční návaznosti programů apod. Příprava a realizace turistických programů bude vyžadovat spolupráci velkého počtu subjektů, především z řad malých a středních podnikatelů a subjektů veřejné správy. Předpokladem takové spolupráce je pružně fungující organizační struktura, umožňující zapojení partnerů s různými cíli a možnostmi. Předpokladem úspěšné realizace turistických programů a rozvoje cestovního ruchu v kraji je cílená podpora subjektům podnikajícím v odvětví, a to zejména při investicích motivovaných snahou o zkvalitnění poskytovaných služeb.
Rozvojové priority jsou navrhovány s vědomím významové posloupnosti zmíněných předpokladů. Jejich realizace předpokládá podporu na úrovni kraje, tj. koncipování krajské politiky podpory rozvoje cestovního ruchu. Hlavními cíli této politiky je vytvoření systému komunikace hlavních aktérů cestovního ruchu směřujícího ke vzniku destinačního managementu, koncipování a realizace turistických programů a produktů a jejich uplatnění na trhu, zvýšení efektivnosti regionálního turistického marketingu zaměřeného na identifikované cílové skupiny a zdrojové trhy, budování jednotného informačního a rezervačního systému, podpora subjektům podnikajícím v odvětví při realizacích projektů vedoucích k rozšíření a zkvalitnění služeb, profesní příprava a vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu, realizace systému certifikace a sledování kvality služeb v cestovním ruchu, regenerace kulturních a historických památek. Realizace krajské politiky předpokládá účinnou podporu z nadregionálních zdrojů, především ze státního rozpočtu a ze strukturálních fondů EU. Krajská politika podpory cestovního ruchu musí nejen reagovat na priority politiky na státní, případně mezinárodní úrovni, ale současně vytvořit i nástroje, jak ovlivňovat priority celostátní politiky tak, aby odpovídaly potřebám kraje.
Opatření 1.4.1: Budování turistické organizační struktury a příprava lidských zdrojů V současnosti je hlavním prvkem regionální organizační struktury v oblasti cestovního ruchu Krajský úřad kraje Vysočina (oddělení cestovního ruchu), významná je také činnost některých obcí a mikroregionů (dobrovolných svazků obcí). Tyto instituce účinně přispívají především 42
k propagaci cestovního ruchu v kraji, dosud však neplní řadu dalších úkolů, potřebných na úrovni krajského managementu. Na lokální úrovni chybí propojení mezi různými typy subjektů a mezi místy s nabídkou různých aktivit (turistické mikroregiony, turistické spolky). Propojení aktivit podnikatelské sféry a veřejné správy je dosud nedostatečné a místy charakteristické spíše vzájemnou nedůvěrou než spoluprací. Velmi omezená je také vzájemná spolupráce podnikatelských subjektů (profesní svazy). Nerozvinutá organizační struktura cestovního ruchu omezuje jednotlivé subjekty v jejich rozvojových aktivitách a je i příčinou marginalizace odvětví jako celku.
Specifickým problémem, vyplývajícím z nedostatečně rozvinuté organizační struktury, je riziko nepřipravenosti subjektů předkládat kvalitní rozvojové projekty, zejména projekty většího rozsahu. Především díky tříleté existenci účelového rozvojového Fondu Vysočiny se však zkušenosti jednotlivých subjektů s přípravou projektů, a tím i absorpční kapacita odvětví v kraji postupně zvyšují. Jiným dlouhodobým problémem je nedostatečný systém vzdělávání a zvyšování kvalifikace pracovníků v cestovním ruchu.
Cíle opatření •
zlepšení marketingu a podpory prodeje turistické nabídky kraje,
•
zajištění dostatečné nabídky turistických produktů,
•
zlepšení spolupráce mezi subjekty působícími v cestovním ruchu,
•
vznik managementu destinace Vysočina,
•
zvýšení absorpční kapacity pro příjem podpory z nadregionálních zdrojů,
•
začleňování NNO do turistických organizačních struktur.
Cílové skupiny turistické organizace, rozvojové a vzdělávací instituce, města a obce, mikroregiony (sdružení a svazky obcí), turistická informační centra, pracovníci v cestovním ruchu, NNO, MAS
Opatření
1.4.2:
Budování
regionálního
informačního, rezervačního
a
monitorovacího systému Na úrovni kraje dosud neexistuje jednotný turistický informační systém a na něj navazující turistický rezervační systém. Díky iniciativě kraje Vysočina byl vytvořen internetový turistický portál a byla připravena řada propagačních a informačních publikací obsahujících 43
praktické informace o nabídce atraktivit a služeb cestovního ruchu v kraji. Neexistuje systém sběru informací o turistické návštěvnosti území kraje; lokální informace z měst, obcí a mikroregionů jsou svým rozsahem značně nevyvážené a vzájemně nekompatibilní.
Informační systém by měl zahrnovat jak informace pro návštěvníky kraje (orientační systémy v obcích, značení a informace na pěších a cyklistických trasách, síť turistických infocenter, mapy, tištěné informační materiály, internetové prezentace), tak také informace o stavu odvětví v kraji pro potřeby managementu turistické destinace, samosprávy a podnikatelských subjektů (databáze poskytovatelů služeb a atraktivit, projekty značení, výsledky terénních průzkumů návštěvnosti, statistická data atd.). Monitorování vývoje cestovního ruchu v regionu může být využito při nastavení podmínek pro dlouhodobě udržitelný rozvoj cestovního ruchu a podporu efektivních podnikatelských aktivit. Turistický rezervační systém zahrnuje především přímý prodej turistických programů a služeb.
Cíle opatření •
zvýšení komfortu pohybu turistů v kraji,
•
zpřesnění informací o stavu odvětví,
•
rozšíření a podpora prodeje turistické nabídky kraje.
Cílové skupiny turistické organizace, zájmová sdružení, města a obce, mikroregiony (sdružení a svazky obcí), turistická informační centra, NNO, MAS, podnikatelské subjekty
Opatření 1.4.3: Tvorba a marketing turistických produktů a programů, propagace regionu Předpokladem využití existujícího potenciálu rozvoje cestovního ruchu je vytvoření atraktivní a pestré nabídky vlastních turistických produktů a programů. Za prioritní směr při koncipování nabídky turistických programů byly vytipovány zejména programy přibližující kulturní historii regionu (zážitkový městský a poznávací turismus) a environmentální hodnotu krajiny Vysočiny (prázdninové pobyty pro rodiny s dětmi, nabídka středně náročné aktivní dovolené, venkovský turismus). Další prioritou je přeshraniční spolupráce při tvorbě turistických produktů. Programy by měly být koncipovány v rámci širokého spektra subjektů
44
působících v oblasti cestovního ruchu v regionu tak, aby se na jejich tvorbě podíleli jejich budoucí realizátoři a aby do jejich rámce mohly být začleněny již existující aktivity.
Cíle opatření •
zlepšení kvality a konkurenceschopnosti turistické nabídky kraje,
•
zvýšení nabídky regionálních a specifických přeshraničních produktů s cílenou nabídkou pro různé sociální a věkové skupiny návštěvníků,
•
prodloužení doby pobytu hostů,
•
zvýšení podílu Vysočiny na počtu návštěvníků ČR při zachování zásad udržitelného rozvoje,
•
zapojení NNO do činností souvisejících s propagací regionu.
Cílové skupiny turistické organizace, zájmová sdružení, města a obce, sdružení a svazky obcí, NNO, MAS, podnikatelské subjekty, turistická informační centra
Opatření 1.4.4:
Budování
a
zkvalitňování
základní
a
doprovodné
infrastruktury cestovního ruchu Slabou stránkou turistické nabídky kraje Vysočina je ve srovnání s vyspělými turistickými regiony nedostatečně rozvinutá základní a doprovodná infrastruktura cestovního ruchu. Chybí především dostatek ubytovacích zařízení s vyšším standardem služeb, sportovní a rekreační zařízení v turistických střediscích, zařízení rozšiřující spektrum forem trávení volného času, zvláště v případě nepříznivého počasí apod. Navíc existuje značná rozdílnost v kvalitě nabízených služeb.
Pro úspěšné nastartování a dlouhodobé udržení návštěvnosti turisticky atraktivních míst a oblastí je nutné zabezpečit i odpovídající infrastrukturu včetně přístupových tras, přičemž je samozřejmě nutné respektovat limity ochrany přírody a zachování krajiny. Současně je žádoucí podporovat zvýšení návštěvnosti formou zpřístupňování dalších (dosud turisticky neobjevených) míst a aktivit.
Cíle opatření • rozšíření a zkvalitnění turistické infrastruktury v regionu, 45
• rozšíření nabídky aktivit v turistických střediscích kraje, •
zkvalitnění a zvýšení konkurenceschopnosti turistické nabídky kraje,
•
prodloužení průměrné doby pobytu,
•
zvýšení zaměstnanosti,
•
zvýšení životní úrovně obyvatelstva,
•
zavedení turistické lodní dopravy na vhodných vodních nádržích v kraji Vysočina jako součást budování infrastruktury cestovního ruchu,
•
zapojení NNO do budování a zkvalitňování infrastruktury cestovního ruchu,
•
budování a monitoring turistických cyklotras v kraji.
Cílové skupiny podnikatelské subjekty, města a obce, sdružení a svazky obcí, turistické organizace, zájmová sdružení, NNO, MAS, turistická informační centra
46
5.2. SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY - S
SLABÉ STRÁNKY – W
Rekreace a cestovní ruch
Rekreace a cestovní ruch
S.1 – příznivá geografická poloha kraje S.2 - kvalitní přírodní prostředí s vysokou estetickou hodnotou krajiny S.3 – dlouhá tradice turistické návštěvnosti regionu S.4 - nabídka turistických atraktivit mezinárodního významu S.5 – velký počet vodních ploch s možností rekreačního využití S.6 – hustá síť dobře značených turistických cest S.7 - vysoký počet poskytovatelů turistických služeb S.8 – tradice konání kulturních a sportovních akcí mezinárodního významu S.9 - velký počet kulturních a historických památek S.10 - poloha na dálkových cykloturistických trasách (Greenways, EuroVelo)
W.1 - nízká vybavenost území základní i doprovodnou turistickou infrastrukturou W.2 – rozdílná úroveň kvality turistických služeb W.3 - nedostatečné informační služby a systémy W.4 – nižší standard ubytovacích zařízení vlivem vyššího průměrného počtu lůžek v pokoji a nižšího počtu pracovníků připadajících na jedno lůžko W.5 – podprůměrné využití ubytovací kapacity v rámci ČR W.6 – podprůměrný podíl cizinců mezi návštěvníky v rámci ČR W.7 - špatný stav některých památek a historických objektů W.8 – malé množství turistických programů a produktů s komplexním zajištěním služeb W.9 - absence regionální i lokální organizační struktury cestovního ruchu (slabá a roztříštěná propagace, reklama, prodej, příprava produktů), slabá kooperace v rámci regionu W.10 – nedostatek incomingových organizátorů aktivního cestovního ruchu
PŘÍLEŽITOSTI - O
OHROŽENÍ – T
Rekreace a cestovní ruch
Rekreace a cestovní ruch
O.1 – rozvoj venkovské turistiky a agroturistiky O.2 - využití trvale neobydlených domů a bytů na venkově pro rekreační účely O.3 – využívání kulturního bohatství kraje pro propagaci regionu a zvýšení návštěvnosti O.4 - vytvoření specifických turistických programů pro zvýšení pobytové zahraniční návštěvnosti v rámci komplexní nabídky regionu Vysočina O.5 – rozvoj zimní lyžařské turistiky O.6 - vytváření pracovních míst v turistickém ruchu O.7 – budování cyklostezek a cyklotras, včetně drobné infrastruktury a doprovodných služeb, program certifikace služeb pro cykloturisty O.8 – zpřístupnění dosud opomíjených turistických zajímavostí O.9 – spolupráce veřejné správy, neziskového a soukromého sektoru O.10 – podpora propagace turistické nabídky kraje prostřednictvím finančních zdrojů ze strukturálních fondů EU
T.1 – snižování podpory rozvoje cestovního ruchu z celostátní úrovně T.2 - dlouhodobá absence atraktivních turistických programů T.3 - přetrvávající nedostatek financí na údržbu památkového fondu T.4 - nedocenění významu kulturního bohatství T.5 - snižování míry návratnosti investic do turistické infrastruktury T.6 - nárůst konkurence mezi regionem Vysočina a regiony s podobnou strukturou nabídky v ČR i zahraničí T.7 – dlouhodobá nespolupráce s církví, ohrožující přístupnost památek a jejich využitelnost pro turisty T.8 – omezování finančních prostředků pro provoz informačních center
47
5.3. Samostatný účelový trvalý Fond Vysočiny Myšlenka založit účelový rozvojový fond dotovaný z vlastních příjmů kraje se zrodila zároveň s aktualizací Programu rozvoje kraje. 19. března 2002 tak spatřil světlo světa Fond Vysočiny jako nástroj k uskutečnění části aktivit obsažených v Programu rozvoje kraje. Jeho cílem je transparentnost a jednotný systém v rozdělování podpory, zapojení velkého množství partnerů a jejich trénink na pravidla podávání grantů.
Návaznost na program rozvoje kraje byla zachována tím, že zastupitelstvo schválilo poměrné rozdělení prostředků Fondu podle cílů a dílčích cílů Programu rozvoje kraje. V prvním roce činnosti bylo do Fondu Vysočiny převedeno z rozpočtu kraje 81.4 mil. Kč. V průběhu roku bylo zastupitelstvem kraje průběžně vyhlášeno 25 grantových programů v celkovém objemu 49 mil. Kč. Do konce roku z nich bylo 20 vyhodnoceno a schválena podpora 545 projektům ve výši 36,9 mil. Kč. Většina projektů se neobejde bez spoluúčasti žadatele, jejíž výše závisí na charakteru programu – zjednodušeně lze říci, že na každou vynaloženou korunu z Fondu Vysočiny byly přidány tři koruny ze strany příjemců podpory.
5.3.1. Účel Fondu Vysočiny Fond Vysočiny soustřeďuje část rozvojových prostředků kraje Vysočina, které jsou poskytovány jednotlivým subjektům prostřednictvím grantových programů. Prostředky jsou poskytovány formou dotací a půjček na základě zásad stanovených tímto Statutem a v souladu se schválenými prioritami kraje, a to nezávisle na rozpočtovém roce. Fond Vysočiny je jedním z nástrojů pro postupnou realizaci Programu rozvoje kraje Vysočina.
Cílem Fondu Vysočiny je zejména: - transparentní a systémová podpora v souladu se zájmy kraje, - zapojení velkého množství subjektů do aktivit vedoucích k rozvoji kraje, - trénink subjektů na systém a pravidla pro podávání žádostí o finanční prostředky z fondů EU.
V rámci Fondu Vysočiny je subjektům poskytována podpora malého rozsahu (de minimis) ve smyslu Nařízení Evropské komise č. 69/2001.
48
5.3.2. Tvorba Fondu Vysočiny Zdrojem Fondu Vysočiny mohou být zejména: - příděl z rozpočtu kraje ve výši schválené zastupitelstvem kraje, - zůstatek Fondu Vysočiny k 31. 12. předchozího kalendářního roku, - úroky z prostředků Fondu Vysočiny na bankovním účtu, - splátky půjček poskytnutých z Fondu Vysočiny, - jiné finanční prostředky (dary, dotace, příspěvky od jiných subjektů), - vrácené prostředky z nerealizovaných projektů nebo z projektů, které nebyly realizovány v souladu s podmínkami kraje. O tvorbě Fondu Vysočiny rozhoduje zastupitelstvo kraje.
5.3.3. Vývoj objemu prostředků určených pro Fond Vysočiny Na druhém jednání Zastupitelstva kraje Vysočina (ZK) 19. 3. 2002 v Jihlavě byl zřízen rozvojový účelový FOND VYSOČINY (dále jen FV, příp. Fond), schválen jeho Statut a Zásady pro poskytování podpory z Fondu (v roce 2004 byly oba dokumenty sloučeny do Statutu). V návaznosti na schvalování rozpočtu kraje byl schválen finanční rámec FV pro rok 2002 ve výši 81,4 mil. Kč a poměrné rozdělení prostředků Fondu podle cílů a dílčích cílů Programu rozvoje kraje Vysočina (PRK). Zároveň byl zřízen monitorovací orgán Fondu – Rada Fondu - v personálním složení odpovídajícímu radě kraje.
Na jednání ZK 18. 2. 2003 byl zastupitelstvem schválen příděl prostředků do FV pro rok 2003 ve výši 80 mil. Kč. Zároveň byl na základě zkušeností s čerpáním Fondu mírně upraven finanční rámec FV. Podle stejného klíče byl rozdělen i dodatečný příděl prostředků do FV ve výši 40 mil. Kč schválený zastupitelstvem 18. listopadu 2003, čímž byla roční dotace zvýšena na 120 mil. Kč.
Alokace pro rok 2004 byla schválena na jednání ZK dne 20.4. 2004 - pro tento rok byly při tvorbě nové alokace využity pouze zůstatky z předchozích roku ve výši 86,8 mil. Kč a znovu přerozděleny dle klíče: 56,8 mil. Kč (= 65,4 %) rozděleno dle Programového doplňku 2004, 30 mil. Kč (34,6 %) dle procentuálního klíče z roku 2003. Později byla akolace ještě zvýšena v dílčím cíli 4.2 o 3,05 mil. Kč od firmy EKO-KOM, a.s. a dále bylo ještě navýšeno opatření 2.4.1 o 4 mil. Kč, aby bylo umožněno v předstihu vyhlášení 3 volnočasových GP. V roce 2004 FV celkem hospodařil celkem s 93,85 mil. Kč. 49
Pro rok 2005 byla alokace schválena na jednání ZK dne 15.2. 2005 - pro tento rok byly při tvorbě nové alokace využity zůstatky z předchozího roku a FV byl dále povýšen o částku 60 mil. Kč - celková částka 81,6 mil. Kč (rozdělení prostředků ilustruje příloha č. 1a) byla přerozdělena na základě navrhovaných grantových programů a s přihlédnutím k procentuálnímu rozložení prostředků ve FV v předchozích letech vč. jejich následného čerpání prostřednictvím vyhlášených grantových programů. Později byla akolace ještě zvýšena v dílčím cíli 4.2 o 2,5 mil. Kč od firmy EKO-KOM, a.s. V roce 2005 FV celkem hospodařil s cca 84,1 mil. Kč.
Příděl nových prostředků do Fondu Vysočiny z krajského rozpočtu: rok 2002:
81,4 mil. Kč
rok 2003:
120,0 mil. Kč
rok 2004:
4,0 mil. Kč
rok 2005:
60,0 mil. Kč
Celkem za roky 2002 – 2005:
265,4 mil. Kč
Od zřízení Fondu jsou zastupitelstvem kraje průběžně vyhlašovány grantové programy (GP), jejichž účelem je cílené financování rozvojových aktivit ze strany kraje Vysočina. Návrhy grantových programů jsou připravovány ve spolupráci odborných komisí rady, výborů zastupitelstva a odborů krajského úřadu (garantů programů). Všechny vyhlášené programy vycházejí z cílů a opatření Programu rozvoje kraje.
Většina krajů v ČR rozděluje část svých prostředků pomocí grantů. Fond Vysočiny však zůstává jediným funkčním uceleným systémem takové podpory.
5.3.4. Grantové programy Fondu Vysočiny z oblasti podpory rozvoje cestovního ruchu
GP 106. Doprovodná infrastruktura cestovního ruchu 2005* – program na podporu budování a modernizace doprovodné infrastruktury cestovního ruchu
*
Přehled rozmístění financování z grantu v rámci kraje uvádím v příloze č. 7
50
Cíl programu: Podpořit modernizaci a rozšíření vybavení pro pobytově-rekreační turistiku a zkvalitněním úrovně zařízení pro možnosti aktivního trávení volného času umožnit rozšíření nabídky cestovního ruchu. Podporované aktivity: Budování, obnova a zkvalitnění pěších, cykloturistických, běžeckých, naučných a hippotras. Budování infrastrukturního zázemí u výchozích zařízení pro výše uvedené trasy a u turistických atraktivit. Výstavba a modernizace zařízení pro aktivní trávení volného času. Nezbytným předpokladem podpořených žádostí bylo prokázat využitelnost projektu pro místní příp. regionální turistickou nabídku.
Průběh hodnocení: Disponibilní objem finančních prostředků činil 2 500 tis Kč. Z 26 zaevidovaných žádostí v celkovém objemu požadované podpory 3.283.067,- Kč bylo k podpoře vybráno 19 projektů v celkové výši podpory 2.490.186,- Kč. Celkem 4 žádosti byly vyřazeny pro administrativní nesoulad, u 3 žádostí členové ŘV konstatovali, že dostatečně neprokázaly využitelnost projektu pro turistickou nabídku. U 2 shodně zaměřených a shodně bodově ohodnocených projektů bylo navrženo snížení podpory o 32,5% , což oba žadatelé akceptovali. Výše podpory, kofinancování, lhůty: Celkový objem realizovaného projektu byl limitován částkou 700 tis Kč, výše podpory byla výzvou stanovena v rozmezí 20 tis – 200 tis Kč, spoluúčast žadatele na financování projektu byla stanovena na 60% celkového objemu projektu. Na realizaci projektů mají žadatelé 12 měsíců tj. nejpozději do září – října 2006. Tři projekty jsou k 31.1.2006 již dokončeny. Struktura žadatelů: Z úspěšných projektů bylo 7 předloženo obcemi, 3 občanskými sdruženími a 9 podnikatelskými subjekty. Nejvíc žádostí předložili žadatelé ze Žďárska (6 podnikatelů, 3 obce, 1 o.s.), kteří zároveň dosáhli i největší úspěšnosti. Struktura podpořených žádostí podle definovaných oblastí podpory:
51
- modernizace zimních areálů (celkem 9 žádostí): 3 x odbavovací zařízení lyžařských vleků, 2 x zařízení na výrobu technického sněhu, 1 x prodloužení sjezdovky a vleku, 3 x běžecké areály (mostky, nové značení, vytipování nových tratí, průklesty lesními úseky, stroj na úpravu tratí), - informační systém (celkem 5 žádostí): 2 x naučné stezky, 1 x přeznačení regionální cyklotrasy, 3 x informační systém ve městech k památkám vč. doplňkového mobiliáře, - zařízení pro aktivní trávení volného času (celkem 2 žádosti): modernizace infrastruktury přírodního koupaliště, využitelné mimo letní období jako odpočinkové místo na cyklo- nebo pěších trasách, - zkvalitnění sportovní nabídky rekreačních středisek (celkem 3 žádosti): lanový park, fitcentrum, tenisové hřiště, vše v rámci sportovních areálů ubytovacích zařízení.
GP 107. Modernizace ubytovacích zařízení 2005 – program na podporu rozšíření a regenerace skladby lůžek a vybavenosti pokojů ubytovacích zařízení cestovního ruchu
Cílem druhého kola obdobně zaměřeného programu bylo napomoci zkvalitnit skladbu lůžek a vybavenost pokojů ve stávajících ubytovacích zařízeních využitelných pro cestovní ruch a to v kategoriích hotel, hotel garni, motel, penzion, ubytovací objekt s vlastním vařením na venkově, kemp a turistická ubytovna. Z programu mohli žádat jak podnikatelské tak veřejné subjekty působící v cestovním ruchu.
Podnět k vyhlášení druhého kola tohoto programu, jeho rozšíření o další typy ubytovacích kapacit, rozšíření i do městského prostoru a omezení maximální velikosti projektu na 2 mil. Kč vyplynul z výsledků sběru projektových záměrů v rámci realizace Akčního plánu kraje Vysočina na zvýšení absorpční kapacity. Ten prokázal, že existuje řada připravených projektových záměrů, která se týká výstavby, obnovy nebo modernizace ubytovacích zařízení v rámci opatření 1.4.4 PRK, ale nedosahuje minimální výše uznatelných nákladů 2 mil. Kč, která je stanovena grantovým schématem kraje Vysočina v rámci SROP. Program tedy slouží jako doplněk ve škále možných finančních prostředků pro zlepšení ubytovací infrastruktury cestovního ruchu.
Jako nezbytná podmínka pro přiznání podpory byla tak jako v grantovém schématu Státního rozvojového operačního programu stanovena certifikace ubytovacího zařízení po dokončení 52
projektu. Hlavním kritériem hodnocení projektů byla komplexnost, konkrétnost a udržitelnost podnikatelského záměru, realistické posouzení projektu ve vztahu k potenciálu trhu a charakter programové nabídky umožňující využitelnost ubytovacího zařízení i mimo hlavní sezónu. To jsou hlavní kvalitativní neměřitelná kritéria tohoto programu.
Co se týče číselných údajů, zaregistrováno bylo celkem 30 žádostí s celkovým objemem požadované podpory 5.252.704,- Kč. Žádosti, které byly vyřazeny z dalšího hodnocení z důvodu administrativního nesouladu, přispěly ke snížení požadované částky pod hranici disponibilních prostředků, které byly 4 mil. Kč. Příslib finanční podpory obdrželo celkem 20 žádostí ve výši 3.621.035,- Kč. Celkový objem investic, které se pomocí této dotace zrealizují, je 13.663.727,- Kč.
Co do typu ubytovacích zařízení byly v rámci podpořených žádostí uspokojeny celkem 3 hotely, 8 penzionů, 3 turistické ubytovny a 6 farem nebo malých ubytovacích možností s vlastním vařením na venkově.
Oddělení cestovního ruchu navrhuje další opakování tohoto programu, neboť pouze kvalitní ubytovací zařízení je jedním z hlavních faktorů ovlivňujících nárůst návštěvnosti regionu, zvýšení využití lůžek a prodloužení doby pobytu v ubytovacích zařízeních, resp. v kraji Vysočina.
Grantové programy v oblasti cestovního ruchu se skoro každý rok vypisují ve stejném znění, protože dle šetření jsou velice úspěšné. Dle mého zjištění se kraj Vysočina zabývá rozvojem cestovního ruchu v dostatečné míře. Kraj nepodporuje rozvoj oblasti cestovního ruchu pouze pomocí grantových programů, ale zejména přímou propagací na akcích, veletrzích a publikační činností. Záměrem kraje je podpořit turistická informační centra v kraji formou systémové dotace. Další dotace souvisejí s rozvojem muzejnictví a galerií, obnovy historických památek. Jak jsem se podrobně seznámila s činností krajského úřadu kraje Vysočina je nad míru jasné, že krajský úřad opravdu velice dbá na rozvoj území s tím i rozvoj cestovního ruchu.
53
Závěr Hlavním prvkem regionální organizační struktury v oblasti cestovního ruchu v kraji Vysočina je Krajský úřad kraje Vysočina (oddělení cestovního ruchu), významná je také činnost některých obcí a mikroregionů (dobrovolných svazků obcí). Tyto instituce účinně přispívají především k propagaci cestovního ruchu v kraji, dosud však neplní řadu dalších úkolů, potřebných na úrovni krajského managementu. Na lokální úrovni chybí propojení mezi různými typy subjektů a mezi místy s nabídkou různých aktivit (turistické mikroregiony, turistické spolky). Propojení aktivit podnikatelské sféry a veřejné správy je dosud nedostatečné a místy charakteristické spíše vzájemnou nedůvěrou než spoluprací. Velmi omezená je také vzájemná spolupráce podnikatelských subjektů (profesní svazy). Nerozvinutá organizační struktura cestovního ruchu omezuje jednotlivé subjekty v jejich rozvojových aktivitách a je i příčinou marginalizace odvětví jako celku.
Specifickým problémem, vyplývajícím z nedostatečně rozvinuté organizační struktury, je riziko nepřipravenosti subjektů předkládat kvalitní rozvojové projekty, zejména projekty většího rozsahu. Především díky tříleté existenci účelového rozvojového Fondu Vysočiny se však zkušenosti jednotlivých subjektů s přípravou projektů, a tím i absorpční kapacita odvětví v kraji postupně zvyšují. Jiným dlouhodobým problémem je nedostatečný systém vzdělávání a zvyšování kvalifikace pracovníků v cestovním ruchu. Od roku 1995 se o koordinaci aktivit v cestovním ruchu na území Vysočiny starala Nadace pro rozvoj cestovního ruchu Vysočina, ta byla koncem roku 1998 zrušena v souvislosti s účinností zákona č. 227/1997 Sb. o nadacích a nadačních fondech - nebyla totiž nadací ve smyslu litery zákona, neboť financovala aktivity svých vlastních zřizovatelů. Na činnost nadace od ledna 1999 plynule navázalo Zájmové sdružení pro podporu cestovního ruchu REGION VYSOČINA, založené v říjnu 1998, jehož členy se po projednání ve svých zastupitelstvech stala všechna města a obce, která své finanční prostředky předtím sdružovala v nadaci. Členy sdružení bylo tehdy přes 30 měst a obcí, nejen z okresů budoucího kraje Vysočina, ale i z Jindřichohradecka a Chrudimska, dále Hospodářská komora Jihlava a jedno s.r.o. Takže už tehdy se na území dnešního kraje Vysočina podařilo úspěšně koordinovat společné propagační a koncepční aktivity. Proto po vzniku kraje nebyl problém všechny aktéry, kteří měli co do činění s cestovním ruchem, získat k pokračující spolupráci. Po vzniku kraje převzal odpovědnost za problematiku cestovního ruchu kraj a sdružení zaniklo, resp.
54
včlenilo se do Sdružení obcí Vysočiny, které je jedním ze zakladatelů Regionální rozvojové agentury Vysočina a které mělo tehdy téměř stejnou členskou základnu.
Nástroje řízení cestovního ruchu v kraji Vysočina má tedy ve svých rukou kraj. Nicméně limity personální kapacity, mantinely charakteru práce úřadu a zejména potřeba aktivního uplatnění nabídky na trhu jej nyní vedou ke zintenzivnění diskusí o možnosti vytvoření "organizace cestovního ruchu", jíž budou svěřeny aktivity směřující k přípravě turistických produktů
a
zajištění
jejich
externího
marketingu.
Konsensem
podnikatelských
i
veřejnoprávních subjektů nebyl na Vysočině doposud kladen důraz na institucionalizaci managementu, ale na posilování komunikace veřejných a soukromých subjektů a soukromých subjektů navzájem.
V jiných krajích jsou zájmová sdružení podobná tomu, které by mělo být v kraji Vysočina vytvořeno, vznikají i nově, ale také často bojují o své místo na slunci a téměř všechny se potýkají s nedostatkem financí na vlastní provoz. Je tedy otázkou jak a zda vůbec se tedy podílí na řízení cestovního ruchu? Pouze čas ukáže, jakým způsobem se podaří zdokonalit oblast kooperace soukromého a veřejného sektoru v kraji Vysočina a jaký přínos to bude mít pro rozvoj cestovního ruchu v regionu.
55
Použité zdroje Srb, J.: Řízení turistické destinace a trvale udržitelný rozvoj cestovního ruchu. In COT Business, 3-2003 Vystoupil J., Šauer M.: Základy cestovního ruchu, Masarykova univerzita, 2005 Úplné znění zákona . 356, Obce, kraje, hl. m. Praha, obecní policie, ÚZ vydává nakladatelství Jiří Motloch, ISBN 80-7208-339-2 ČSÚ: Sčítání lidu, domů a bytů k 1.3.2001 - obyvatelstvo, byty, domy a domácnosti, Praha 2003 Kraj se představuje, materiál vydaný krajem Vysočina r. 2005 Statistická ročenka kraje Vysočina 2003. ČSÚ Jihlava, 2003 Návštěvnost v hromadných ubytovacích zařízeních cestovního ruchu - podrobné výsledky za 1. až 4. čtvrtletí 2004. ČSÚ Praha, 2005 Kapacita hromadných ubytovacích zařízení cestovního ruchu k 31. 12. 2004. ČSÚ Praha, 2005 Zákon č. 231/2002 Sb. o krajích ze dne 16. května 2002 Program rozvoje kraje Vysočina Statut účelového Fondu Vysočiny ze dne 26. 10. 2004 č. 6/04
56
Internetové zdroje http://www.kr-vysocina.cz/ http://www.kr-vysocina.cz/www/fondvysociny http://www.asociacekraju.cz/vismo/dokumenty2.asp?u=450022&id_org=450022&id=65987 http://www.turnov.cz/radnice/mesto/smo.htm http://www.smocr.cz/smo-cr/o-svazu/hlavni-cile-svazu.aspx http://www.asociacekraju.cz/vismo/dokumenty2.asp?u=450022&id_org=450022&id=64387 http://www.asociacekraju.cz/vismo/dokumenty2.asp?u=450022&id_org=450022&id=54624 http://www.atur.cz/redakce/index.php?clanek=1039&xuser=&lanG=cs&slozka=3883 http://www.rda-vysocina.cz/sov/cinnost.htm http://www.rda-vysocina.cz/sov/kontakty.htm http://www.rda-vysocina.cz/sov/vyhody.htm http://www.rda-vysocina.cz/agentura/index.htm http://www.rda-vysocina.cz/agentura/zakladatele.htm http://www.mmr.cz/index.php?show=001027 http://www.czechtourism.cz/
57
Seznam příloh Příloha 1: Přehled turistických informačních středisek v kraji Vysočina Příloha 2: Počet hromadných ubytovacích zařízení (HUZ), počet pokojů, lůžek a zaměstnanců v HUZ a počet míst pro stany a karavany v krajích ČR (k 31. 12. 2004, dle hranic krajů před 1. 1. 2005) Příloha 3: Srovnání ČR a kraje Vysočina (v %) z hlediska struktury hromadných ubytovacích zařízení (k 31.12.2004, dle hranic kraje před 1. 1. 2005) Příloha 4: Počet ubytovacích zařízení, počet lůžek a počet zaměstnanců v ubytovacích zařízeních v okresech kraje Vysočina (k 31. 7. 2001, dle hranic kraje před 1. 1. 2005) Příloha 5: Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních podle krajů v roce 2004 (dle hranic kraje před 1. 1. 2005) Příloha 6: Hosté ze zahraničí v hromadných ubytovacích zařízeních v roce 2004 (dle hranic kraje před 1. 1. 2005) Příloha č. 7: Grantový program Doprovodná infrastruktura cestovního ruchu – rozmístění financování z grantu v kraji
58
Příloha 1: Přehled turistických informačních středisek (TIC) v kraji Vysočina Název TIC Informační centrum – Hoffmannův dům
Obec Brtnice
Městské informační centrum Bystřice nad při městské knihovně Pernštejnem Informační centrum Jaderné elektrárny Dukovany a Vodní elektrárny Dalešice Informační centrum Lanete, spol. s r.o. Informační centrum – cestovní kancelář ADATOUR Informační centrum – Chadimův mlýn Informační centrum – Hrotovice Městské kulturní a informační centrum Informační centrum – Městská knihovna Chotěboř Informační centrum Kulturního střediska Informační centrum – Městské muzeum Turistické informační centrum
Název TIC Turistické informační centrum mikroregionu Stražiště Informační centrum Kulturních zařízení města Pelhřimova
Obec Pacov
Pelhřimov
Dukovany
Kulturní zařízení města Počátek
Počátky
Golčův Jeníkov
Informační centrum
Polná
Havlíčkův Brod
Informační centrum – Městské muzeum
Přibyslav
Horní Dubenky
Informační kancelář
Sněžné
Hrotovice Humpolec Chotěboř Jaroměřice nad Rokytnou Jemnice Jihlava
Ekologické informační Sněžné centrum – Krátká Informační centrum – Světlá Světlá nad Sázavou nad Sázavou Soukromé informační Svratka centrum Svratka Informační středisko MěÚ Informační a turistické centrum Informační a turistické centrum Bazilika
Telč Třebíč Třebíč
Informační centrum MěÚ
Kamenice nad Lipou
Informační centrum
Třešť
Informační centrum
Koněšín
Informační centrum – Klub kultury
Velká Bíteš
Krucemburk
INFO centrum
Velká Losenice
Infocentrum a pamětní síň Jana Zrzavého Informační centrum – Hrad Ledeč nad Sázavou, spol. s r.o. Informační, poradenské a vzdělávací centrum Loucko Městské kulturní středisko – informační centrum Kulturní a informační středisko
Ledeč nad Sázavou Informační centrum MěÚ
Luka nad Jihlavou
Moravské Budějovice Náměšť nad Oslavou Nové Město na Městské informační centrum Moravě Zdroj: Krajský úřad kraje Vysočina
Informační turistické centrum – cestovní kancelář SANTINI TOUR Informační centrum – Zámek Žďár nad Sázavou Městská knihovna – informační centrum Informační centrum – Zámek Žirovnice
Velké Meziříčí
Žďár nad Sázavou Žďár nad Sázavou Ždírec nad Doubravou Žirovnice
Příloha 2: Počet hromadných ubytovacích zařízení (HUZ), počet pokojů, lůžek a zaměstnanců v HUZ a počet míst pro stany a karavany v krajích ČR (k 31. 12. 2004, dle hranic krajů před 1. 1. 2005)
Kraj Hl. město Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Česká republika
Počet HUZ abs. 601 571 1 026 432 440 416 963 1 012 295 364 485 355 371 508
v% 7,7 7,3 13,1 5,5 5,6 5,3 12,3 12,9 3,8 4,6 6,2 4,5 4,7 6,5
Počet pokojů v HUZ abs. 31 529 11 067 17 532 7 681 12 935 7 693 13 650 16 056 5 420 6 301 11 816 7 083 7 969 10 077
v% 18,9 6,6 10,5 4,6 7,8 4,6 8,2 9,6 3,2 3,8 7,1 4,2 4,8 6,0
Počet lůžek v HUZ abs. 69 242 30 381 52 423 21 957 27 062 20 464 41 118 45 482 15 368 18 946 29 904 18 892 21 405 26 903
v% 15,8 6,9 11,9 5,0 6,2 4,7 9,4 10,3 3,5 4,3 6,8 4,3 4,9 6,1
Počet Počet míst pro stany a zaměstnanců v karavany HUZ abs. v% abs. v% 1 221 2,5 11 199 20,5 6 235 12,6 3 612 6,6 13 642 27,5 4 591 8,4 3 858 7,8 2 025 3,7 1 349 2,7 7 263 13,3 2 319 4,7 2 283 4,2 2 439 4,9 2 992 5,5 5 013 10,1 4 638 8,5 1 813 3,7 1 634 3,0 2 948 5,9 1 723 3,1 4 463 9,0 3 416 6,2 883 1,8 2 911 5,3 1 598 3,2 2 604 4,8 1 857 3,7 3 835 7,0
7 839 100,0 166 809 100,0 439 547 100,0 49 638 100,0 54 726 100,0
Zdroj dat: Kapacita hromadných ubytovacích zařízení cestovního ruchu k 31. 12. 2004. ČSÚ Praha, 2005
Příloha 3: Srovnání ČR a kraje Vysočina (v %) z hlediska struktury hromadných ubytovacích zařízení (k 31.12.2004, dle hranic kraje před 1. 1. 2005) Typ zařízení (jen hromadná ubytovací zařízení) Hotely a podobná ubytovací zařízení Kempy Chatové osady a turistické ubyt. Ostatní hrom.ubyt.zař. jinde nespecifikované Ubytovací zařízení celkem
Kraj Vysočina Česká republika Počet Počet Počet Počet Počet Počet Počet Počet HUZ pokojů lůžek zaměstnanců HUZ pokojů lůžek zaměstnanců 44,0
46,2
37,9
63,8
56,2
59,7
52,8
69,3
8,0
3,9
5,0
4,6
6,1
4,5
6,0
2,6
18,1
14,6
19,4
6,6
12,9
9,5
13,5
3,7
29,9
35,3
37,8
25,0
24,8
26,3
27,7
24,4
100,0
100,0
100,0
100,0 100,0
100,0
100,0
100,0
Zdroj dat: Kapacita hromadných ubytovacích zařízení cestovního ruchu k 31. 12. 2004. ČSÚ Praha, 2005
Srovnání ČR a kraje Vysočina (v %) z hlediska struktury hromadných ubytovacích zařízení 56,2 44 29,9 24,8
Kraj Vysočina Česká republika
Ostatní hrom.ubyt.zař. jinde nespecifikované
18,1 12,9
Chatové osady a turistické ubyt.
Kempy
8 6,1 Hotely a podobná ubytovací zařízení
60 50 40 30 20 10 0
Příloha 4: Počet ubytovacích zařízení, počet lůžek a počet zaměstnanců v ubytovacích zařízeních v okresech kraje Vysočina (k 31. 7. 2001, dle hranic kraje před 1. 1. 2005) Počet ubytovacích zařízení abs. v% 94 12,8 145 19,8 159 21,7 97 13,2
Okres Havlíčkův Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Žďár nad Sázavou Kraj Vysočina
Počet lůžek
Počet zaměstnanců
abs. 3 702 3 610 5 722 3 308
v% 14,8 14,5 22,9 13,3
abs. 213 396 401 352
v% 9,4 17,5 17,7 15,5
239
32,5
8 613
34,5
906
39,9
734
100,0
24 955
100,0
2 268
100,0
Zdroj dat: Statistická ročenka kraje Vysočina 2003. ČSÚ Jihlava, 2003 Počet ubytovacích zařízení dle okresů kraje Vysočina v %
13%
Havlíčkův Brod
32% 20%
Jihlava Pelhřimov Třebíč
13%
Žďár nad Sázavou
22%
Počet lůžek v ubyt. zařízení dle okresů kraje Vysočiny v %
15%
Havlíčkův Brod
34% 15%
Jihlava Pelhřimov Třebíč
13%
23%
Žďár nad Sázavou
Příloha 5: Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních podle krajů v roce 2004 (dle hranic kraje před 1. 1. 2005) Kraj Hl. město Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Česká republika
Počet příjezdů
Počet přenocování
cizinci celkem z toho cizinci celkem 3 863 989 3 470 279 10 666 629 9 796 723 854 987 268 155 2 606 761 709 062 1 068 596 317 742 3 658 198 843 056 519 024 170 586 1 673 475 499 654 564 543 386 971 3 803 526 2 534 763 355 225 148 441 1 282 531 534 299 752 473 250 575 2 801 647 998 690 951 492 298 128 3 809 230 1 160 877 338 687 53 018 1 185 015 183 942 399 005 64 194 1 229 548 191 351 1 014 514 345 930 2 213 052 653 748 417 663 97 405 1 767 957 270 710 522 355 81 608 1 964 446 315 815 597 136 108 193 2 118 693 287 772 12 219 689 6 061 225 40 780 708 18 980 462
Průměrný počet přenocování celkem cizinci 2,8 2,8 3,0 2,6 3,4 2,7 3,2 2,9 6,7 6,6 3,6 3,6 3,7 4,0 4,0 3,9 3,5 3,5 3,1 3,0 2,2 1,9 4,2 2,8 3,8 3,9 3,5 2,7 3,3 3,1
Zdroj dat: Návštěvnost v hromadných ubytovacích zařízeních cestovního ruchu - podrobné výsledky za 1. až 4. čtvrtletí 2004. ČSÚ Praha, 2005
Příloha 6: Hosté ze zahraničí v hromadných ubytovacích zařízeních v roce 2004 (dle hranic kraje před 1. 1. 2005) Kraj Vysočina Země původu cizinci celkem z toho: Německo Slovensko Nizozemsko Rakousko Polsko Velká Británie Francie USA Itálie Belgie Japonsko Turecko Dánsko Rusko Maďarsko Švýcarsko ostatní státy
ČR
64 194
100,0
průměrný počet přenocování 3,0
15 532 11 196 4 325 3 514 2 781 2 631 2 542 2 347 2 002 1 353 1 305 1 170 812 796 793 716 10 379
24,2 17,4 6,7 5,5 4,3 4,1 4,0 3,7 3,1 2,1 2,0 1,8 1,3 1,2 1,2 1,1 16,3
2,4 4,5 2,7 2,4 1,7 3,1 1,7 3,1 1,8 3,7 6,1 1,5 2,2 6,6 1,7 1,8 -
abs.
v%
100,0
průměrný počet přenocování 3,1
25,9 4,4 4,5 3,0 4,2 10,7 4,2 4,8 6,5 1,3 2,0 0,4 2,1 2,7 1,5 1,1 20,7
3,8 3,0 3,5 2,1 2,1 2,8 2,6 2,9 2,9 2,9 2,4 2,8 3,1 5,7 2,4 2,7 -
abs.
Zdroj dat: Návštěvnost v hromadných ubytovacích zařízeních cestovního ruchu - podrobné výsledky za 1. až 4. čtvrtletí 2004. ČSÚ Praha, 2005
Příloha č. 7: Grantový program Doprovodná infrastruktura cestovního ruchu – rozmístění financování z grantu v kraji