MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra tělesné výchovy
Pohybové aktivity dětí předškolního věku ve městě Rajhradě Bakalářská práce
Brno 2014
Vedoucí práce PaedDr. Vojtěch Nováček, CSc.
Autor práce Monika Zezulová
Bibliografický záznam ZEZULOVÁ, Monika. Pohybové aktivity předškolních dětí v Rajhradě: bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra tělesné výchovy, 2014. 63 s., vedoucí bakalářské práce PaedDr. Vojtěch Nováček, CSc.
Anotace Bakalářská práce se věnuje tématice pohybových aktivit u dětí předškolního věku ve městě Rajhradě. V teoretické části se zabývám obecně pohybovými aktivitami, jejich významem a vlivem na fyzickou a psychickou pohodu dětí. V praktické části přináším podrobnější informace o volnočasových aktivitách dětí předškolního věku. Informuji o možnostech a typech kroužků, např. fotbal, tenis, taneční kroužek, Kalamajka, Sokol. V této části práce můžete najít i porovnání docházky dětí do kroužků v rámci posledních dvou let. Jsou v ní i návrhy, co je třeba udělat pro zlepšení všestranného pohybového rozvoje dětí předškolního věku ve městě Rajhradě.
Annotation This Bachelor thesis deals with possibilities of leisure-motional activities of children in pre-school age in Rajhrad. In the theoretical part of the thesis I am engaged in movement activities of general point of view. I am concerned with their significance and impact to the physical and psychological well-being of the children. In the practical part of the thesis I bring more detailed informations about leisure time activities of the children in pre-school age, about possibilities and types of clubs e.g. football, tennis, dancing lessons, Kalamajka, Sokol. In this part of thesis you can find also a comparison of attendance of the children to the sport clubs in frame of the last two years.
It consists also proposals what would be done to improve all-round movement development of children in pre-school age in Rajhrad.
Klíčová slova Pohybový vývoj, předškolní věk, důležitost a význam pohybu, zásady pohybu, relaxace, negativní vlivy
Keywords Physical activity, pre-school age, movement development, importance and significance of the motion, rules of the movement, relaxation, negative impacts
Prohlášení „Prohlašuji, že jsem závěrečnou bakalářskou práci vypracovala samostatně, s využitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.“
...................................................................... Podpis
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala své rodině a přátelům, za motivaci a podporu. PaedDr. Vojtěchu Nováčkovi, CSc., za vstřícný přístup, cenné rady a odborné vedení při zpracování mé bakalářské práce. Poděkování patří v neposlední řadě, také všem cvičitelům, trenérům a vedoucím jednotlivých kroužků, kteří si udělali čas a poskytli mi zajímavé rozhovory. Poděkování také patří místostarostovi města Rajhradu, Bc. Romanu Svorovi, za pomoc se statistickými údaji.
Obsah Úvod …………………………………………………………………………... 8 I. TEORETICKÁ ČÁST 1.1 Stručný pohybový vývoj dítěte ...……...…………………………………. 10 1.1.1 Novorozenecké období ……...…………………………………. 10 1.1.2 Kojenecké období …………...…………………………………. 10 1.1.3 Batolecí období ……………...…………………………………. 11 1.1.4 Předškolní období …………...…………………………………. 12 1.1.4.1 Jemná motorika a myšlení …………………………... 12 1.1.4.2 Hrubá motorika ………………..……………………… 12 1.2 Význam a důležitost pohybových aktivit v životě dítěte ……...…………. 13 1.2.1 Co je pohyb ………………….…………………………………. 13 1.2.2 Důležitost pohybu …………...…………………………………. 14 1.2.3 Význam pohybu ……………..…………………………………. 14 1.2.3.1 Pohyb a psychika …..…………………………………. 15 1.2.3.2 Pohyb a zdraví ……..…………………………………. 16 1.3. Pohyb dětí – zásady ……………………...………………………………. 17 1.3.1 Respektování biologického času ………………………………... 17 1.3.2 Motivace ………………………………………………………… 18 1.3.3 Zábavnost ……………………………………………………….. 18 1.3.4 Kontakt s dítětem přes všechny smysly ………………………… 18 1.3.5 Opakování ………………………………………………………. 19 1.3.6 Kontrola ……………………………………………………….... 19 1.3.7 Nenapomínáme …………………………………………………. 20 1.3.8 Střídání protikladů ……………………………………………… 20 1.4. Relaxace …………………………………………………………………. 20 1.4.1 Co je relaxace …………………………………………………... 21 1.4.2 Relaxace u dětí …………………………………………………. 22 1.5. Negativní vlivy ………………………………………………………….. 23 1.5.1 Nebezpečná doba ……………………………………………… 23 1.5.2 Zaneprázdněnost rodičů ……………………………………….. 23 1.5.3 Rozmach techniky ……………………………………………... 24 1.5.4 Nízká informovanost …………………………………………... 25 1.5.5 Lhostejnost ze strany rodičů …………………………………... 25 1.5.6 Pozdější odchod do důchodu …………………………………... 25 1.5.7 Nezájem ze strany dětí …………………………………………. 25 1.5.8 Další negativní vlivy …………………………………………… 26 1.6. Rozvoj sportovních aktivit u dětí ………………………………………… 26 1.6.1 Lyžování ………………………………………………………… 26 1.6.2 Bruslení ……………………………………………………….… 27 1.6.3 Sáňkování, bobování …………………………………………… 27 1.6.4 Jízda na kole …………………………………………………….. 28 II. PRAKTICKÁ ČÁST 2.1 Cíl práce …………………………………………………………………... 29 2.2 Metodika výzkumu ……………………………………………………….. 29
2.2.1 Dotazník …………………………………………………...……. 29 2.2.2 Rozhovor ………………………………………………………... 29 2.3 Výsledky výzkumu ……………………………………………………….. 30 2.3.1 Vyhodnocení dotazníku ………………………………………… 30 2.3.1.2 Závěr dotazníkového šetření ………………………….. 34 2.3.2 Rozhovory s vedoucími ………………………………………… 35 2.3.2.1 Tenis ………………………………………………….. 35 2.3.2.2 Fotbal – přípravka mladší hráči ………………………. 37 2.3.2.3 Judo …………………………………………………… 39 2.3.2.4 Tanečky MŠ …………………………………………... 41 2.3.2.5 Tanečky ZUŠ ………………………………………….. 43 2.3.2.6 Sokol – mladší žáci/žákyně ……………………………. 46 2.3.2.7 Kalamajka …………………………………………...… 48 2.3.2.8 Cvičení maminky s dětmi ……………………………… 50 2.3.2.9 Lyžařská škola Němčičky ……………………………… 51 ZÁVĚR ……………………………………………………………………………….. 56 RESUMÉ …………………………………………………………………………….. 58 POUŽITÉ ZDROJE ………………………………………………………………….. 60 SEZNAM GRAFŮ …………………………………………………………………… 64 PŘÍLOHY ……………………………………………………………………………. 65
Úvod V předškolním věku dochází k razantním změnám. S nástupem dětí do mateřských škol se mění jak denní režim dětí, jejich zvyklosti, tak i pohybová aktivita. V tomto věku se často zapomíná na naplňování pohybových potřeb dětí. Mnozí rodiče si ani neuvědomují, jak je důležité naučit dítě lásce k pohybu. Mělo by být samozřejmostí seznamovat dítě s různými druhy sportů. V dnešní době se bohužel setkáváme spíše se sedavým způsobem života než s aktivním životním stylem. Velice často se stává, že dítě přijde z mateřské školy domů a zapne si buď televizi, nebo počítač, v lepším případě si jde hrát s hračkami. Minimum dětí jde s rodiči po školce na hřiště, na procházku, na zahradu nebo je zapojeno do různých sportovních kroužků. Děti se tím pádem více zajímají o různé počítačové hry, televizní pořady nebo se předhánějí, kdo má lepší elektronickou hračku, než aby se zajímaly o to, kde byly na výletě, kdo už umí jezdit na kole nebo se domluvily a zašly společně (samozřejmě za doprovodu rodičů nebo prarodičů) na hřiště. Kde se stala chyba, když již pětileté dítě raději sedí doma u televize nebo u počítače než aby si hrálo nebo běhalo po venku a poznávalo svět? Kromě rozmáhajícího se technického tlaku a nebezpečí dnešní doby na tom máme velký podíl i my. Ať už jen tím, že dítě posadíme k televizi, abychom měli klid, protože to je pro nás jednodušší a méně namáhavé. Také by nám to přece zabralo již tak napjatý čas, kdybychom dítě museli vodit a vyzvedávat z nějakého kroužku. „Kde najít kroužek pro dítě předškolního věku? A na to nemáme čas. Kdo ho tam bude vodit? Kde na to mám brát?“ toto jsou nejčastější otázky, které vám položí každý běžný rodič, když se ho zeptáte, zda jeho dítě navštěvuje nějaký kroužek. O víkendu pak děti často slýchají: „Teď ne, potřebuji si také odpočinout, jdi si hrát.“ Když takto dítě párkrát odmítneme nebo mu povolíme strávit odpoledne u počítače, dítě si na to zvykne až do takové míry, že o nic jiného pak již nebude mít valný zájem. U dětí tímto přístupem vypěstováváme nejen závislost na elektronických přístrojích (televizi, počítači,…), ale podporujeme i špatné životní návyky. Po čase se
8
může rozvinout špatné držení těla, problémy se zrakem, zhoršení fyzické zdatnosti, ochabnutí a zkrácení svalů, ale vede to také k nervozitě, neklidu, nesoustředěnosti, špatné náladě atd. Z tohoto vyplývá, že pohyb je nepostradatelným aspektem dětského vývoje. Velice zarážející je také zjištění, že i přes množství literatury, která se zabývá pohybovým rozvojem a jeho důležitostí u dětí předškolního věku, je dětí, které aktivně žijí čím dál méně. Proto jsem se rozhodla tuto práci zaměřit na možnosti pohybového rozvoje u dětí předškolního věku v Rajhradě. Doufám, že rodičům tato práce otevře oči a umožní jim se zamyslet nad tím, jakým přínosem je pohyb pro dítě. Cílem mé bakalářské práce je zjistit stav pohybové aktivity u dětí předškolního věku v Rajhradě a zvednout informovanost o různých kroužcích, které jsou těmto dětem k dispozici. Zajímá mě, kolik dětí se věnuje pohybovým aktivitám a jakým. Kolik kroužků mohou navštěvovat děti od tří do šesti let. Kdo jednotlivé kroužky vede a jaké dovednosti v nich děti mohou rozvíjet. Ráda bych také zjistila, kolik rodičů se zajímá o pohybový rozvoj svého dítěte a jak jsou schopni tento rozvoj zajistit. Tato práce bude k dispozici jak v Mateřské škole Rajhrad, tak i na obecním úřadě a možná i na stránkách města Rajhrad. Doufám, že se tímto zvedne nejen povědomí mezi rodiči o důležitosti pohybové aktivity u předškolního dítěte, ale i návštěvnost v kroužcích a zájem o pohyb u dětí.
9
I. Teoretická část 1.1
Stručný pohybový vývoj dítěte „Dítě už od svého početí prochází fázemi růstu a vývoje. Jedná se o trvalé
dynamické procesy, které jsou vlastní každé živé hmotě“ (Otová a kolektiv, 2007).
1.1.1 Novorozenecké období Novorozenecké období trvá asi 28 dní. Dítě si v těchto dnech zvyká na samostatný život. U novorozence se projevují základní vrozené reflexy (sací, polykací, zvracivý, kašlavý, úlekový, úchopový apod.)1. Z hlediska pohybových schopností je dítě v novorozeneckém období spíše pasivní. Jeho pohyby jsou převážně reflexní povahy. Končetiny má většinou natažené a hlavu otočenou k jedné straně. Při úleku se dostavuje třes v horních končetinách2.
1.1.2 Kojenecké období Trvá cca od 1. měsíce do konce 1. roku. Toto období je nejintenzivnější z hlediska růstu a vývoje. Pohybový vývoj jde sledovat v rámci dnů a měsíců. V šesti týdnech udrží kojenec hlavičku v rovině těla. Ve dvou měsíci již v poloze na břiše zvedá hlavičku (tzv. pase) a umí fixovat pohled na předmět. Ve třech měsících se samo nadzvedává z polohy vleže. Poté si v šesti měsíci začíná sedat a zkouší se plazit a lézt, umí se překulit (nejdříve z bříška na záda a asi o měsíc později i naopak). V devíti měsících sedí dítě samo a stabilně na podlaze, zvládá se otáčet, aby dosáhlo na hračku. Zkouší se postavit za pomoci nábytku. V jednom roce se dítě vytahuje do stoje a obchází kolem nábytku. Můžeme tedy mluvit o prvních samostatných krůčcích2.
OTOVÁ, Berta. MIHALOVÁ, Romana. VYMLÁTIL, Jiří. I. Základy biologie a genetiky, II. Vývoj a růst člověka. 167s 2 http://drobcek.webgarden.cz/rubriky/psychomotoricky-vyvoj-ditete 1
10
Koncem prvního roku dítě zvládne stát chvíli bez opory (pár sekund). Je schopno pomáhat s oblékáním tím, že nastaví ruce nebo nohy. V tomto věku dítě již dává svá přání a pocity najevo jinak než pláčem. Projevuje se broukáním, začíná se smát hlasem a při žvatlání napodobuje intonaci dospělých 3. V tomto období dítě začíná uchopovat různé předměty, později i s opozicí palce. Začíná reagovat na své jméno a říká první slova4.
1.1.3 Batolecí období Batolecí období je charakteristické pro 2. a 3. rok života dítěte. V tomto období se již dá začít mluvit o rozvoji motoriky4. Dítě již chodí samo, ale při chůzi dává nohy daleko od sebe a má rozpřažené ruce, aby udrželo rovnováhu. Koncem druhého roku chodí po schodech vzpřímeně, pouze s přidržováním se. Ve třetím roce se dítě učí skákat a běhat 5. Je schopno samo si obléci některé části oděvu. Umí chytit míč, který mu hodíme. Skáče snožmo a je schopno skákat i do dálky 6. Dítě také jezdí na tříkolce nebo na dětských odrážedlech. Jemná motorika se dále vyvíjí. Dítě staví věž z několika kostek, čmárá tužkou po papíře (je důležitá dostatečná plocha pro kreslení), vkládá různé tvary do správných otvorů. Ve třetím roce umí rozšroubovat a zašroubovat menší závit, maluje barvami, staví z písku 5. V tomto období také dochází k rapidnímu rozvoji řeči (má slovní zásobu 15003000 slov)4.
3
http://www.maminkam.cz/vyvoj-ditete-rok-2-mesic-12 OTOVÁ, Berta. MIHALOVÁ, Romana. VYMLÁTIL, Jiří. I. Základy biologie a genetiky, II. Vývoj a růst člověka. 167s 5 http://drobcek.webgarden.cz/rubriky/psychomotoricky-vyvoj-ditete 6 http://www.maminkam.cz/vyvoj-ditete-rok-3-mesic-12 4
11
1.1.4 Předškolní období Trvá cca od 4. do 6. / 7. roku života dítěte 4. V tomto období se klade důraz na rozvoj jemné i hrubé motoriky. 1.1.4.1 Jemná motorika a myšlení V rámci jemné motoriky a myšlení je dítě schopno přiřazovat barvy, samostatně kreslit a musí zvládat úkony sebeobsluhy (umývat si ruce, obléci se, …) 7. Mělo by umět si zavázat tkaničky, samostatně a ve správném pořadí se obléci (od spodního prádla až po čepici) a zapnout si knoflíky. Na konci tohoto období předškolní dítě kreslí člověka s krkem, rukama i s prsty (ne vždy souhlasí počet) a s šaty. Také umí rozlišit levou a pravou stranu, zvládá napočítat nejméně do šesti. Pamatuje si básničky a zazpívá písničky. Je schopné popsat děj podle předloženého obrázku8. Má povědomí o dnech v týdnu, měsících v roce a ročních obdobích. V tomto období se také diferencuje osobnost dítěte. Dítě touží po společnosti svých vrstevníků7. 1.1.4.2 Hrubá motorika Dítě je značně pohyblivé. Dokáže skákat na jedné noze7. Zvládne cvičit, napodobovat pohyby dle pokynů a vzory cvičitele a obratně házet. V tomto období je schopno začít se sporty jako jsou jízda na kole, na bruslích, lyžích nebo plavání8. Předškolní dítě by mělo ovládat plazení a lezeni, a to nejenom vpřed a vzad volně v prostoru, ale i okolo, pod a přes překážky. Také by mělo zvládnout pohyb vpřed a vzad na vyvýšené ploše a nakloněné plošině. Lezení na nářadí a náčiní mu již nečiní větší překážky. Zvládá vylézt a slézt po žebřinách nebo žebříku9. Z hlediska chůze a běhu pak dítě zvládá tyto pohyby na místě, volně v prostoru, za cvičitelem, dítětem nebo mezi překážkami. Neměla by mu činit potíže změna rychlosti
OTOVÁ, Berta. MIHALOVÁ, Romana. VYMLÁTIL, Jiří. I. Základy biologie a genetiky, II. Vývoj a růst člověka. 168s 8 http://drobcek.webgarden.cz/rubriky/psychomotoricky-vyvoj-ditete 9 VOLFOVÁ, Jana. KOLOVSKÁ, Ilona. Předškoláci v pohybu – cvičíme jako myška, kočka a pejsek. 12s – 16s 7
12
ani změna délky či šířky kroků. Zvládá reagovat na signál určující změnu směru a tempa. Dítě umí chodit po patách, špičkách, vnější i vnitřní straně chodidel a bez bot po masážních pomůckách. Z hlediska poskoků je pak schopno střídat pravou a levou nohu, skákat po jedné noze9.
1.2
Význam a důležitost pohybu v životě dítěte
1.2.1 Co je pohyb? Na tuto otázku můžeme najít nespočet odpovědí. Většinou se odpovědi navzájem liší, ale jejich podstata je vesměs shodná. Pohyb zahrnuje všechny děje, při nichž dochází k fyzikální změně hmoty. V nejobecnějším smyslu je výrazem pohyb označována jakákoliv změna v čase. Různé druhy pohybu jsou studovány v mnoha vědních oborech. Pohyb člověka je schopnost pohybovat se v prostoru a čase pomocí svalové činnosti. Vědomé přemístění v prostoru a čase je označováno jako pohybová aktivita (Mužík, Vlček, 2010)10. Podle M. Zemánkové a J. Vyskotové je pohyb jednou z cest života, která napomáhá udržovat zdraví, splňuje požadavek přirozenosti a harmonie těla, souvisí se zdravým životním stylem a životní spokojeností11. Marie Zemánková zas zastává názor, že se jedná o základní princip přírody živé i neživé, pozemské i vesmírné12. Mě nejvíce zaujal názor Hany Dvořákové, které říká, že pohyb je již od malička naší nedílnou součástí. Díky němu máme možnost objevovat svět kolem sebe13.
MUŽÍK, V., VLČEK, P. et. al. Škola, pohyb a zdraví ZEMANOVÁ, Marie. VYSKOTOVÁ, Jana. Cvičení pro hyperaktivní děti. 9s 12 ZEMÁNKOVÁ, Marie. Pohyb nad zlato. 11s 13 DVOŘÁKOVÁ, Hana. Pohybem a hrou rozvíjíme osobnost dítěte. 9s 10 11
13
1.2.2 Důležitost pohybu Výchova ke správnému pohybovému chování je nezbytná k tomu, aby lidská společnost dobře fungovala11. Pohyb u dítěte je totiž spojen nejen s fyzickým, ale také s psychickým a sociálním vývojem12. Děti si musejí uvědomit, jak je pohyb důležitý, a vědět, jak převzít zodpovědnost za své zdraví. Informujeme-li děti o přínosu pohybu, lépe pochopí, že cvičení a dobrá fyzická kondice jsou cestou k lepší kvalitě života14. Pohyb má také pozitivní vliv na duševní stav člověka. Pro dítě je prostředkem sebevyjádření. Rozvíjí sebedůvěru a sebepoznání. Vede děti ke spolupráci, ale také k soutěživosti. Díky pohybu je dítě schopno lépe komunikovat s okolím. Vždyť i malé batole, když mu nerozumíme, nám dokáže ukázat nebo předvést co po nás požaduje. Proč je tomu tak? Proč je pro nás pohyb tak důležitý? Na to je celkem jednoduchá odpověď. Pohyb je totiž základní biologickou potřebou nejen dítěte, ale i všeho živého15. I když se dítě soustředí např. na pohádku v televizi, neustále se pohybuje. Poklepává nohou, často mění pozici, hraje si s rukama, vrtí se a všelijak se kroutí. Pro předškolní dítě je velice složité zůstat delší chvíli v klidu. Je pro ně podstatné a velice přínosné střídat klidové činnosti a pohybové aktivity.
1.2.3 Význam pohybu Pohybové činnosti a sport by se měly stát důležitou součástí života člověka již od dětství. Hlavní důvody jsou: -
základní biologická potřeba dítěte – pokud není uspokojena, tak dítě „zlobí“
-
přispívají k duševní i fyzické pohodě, zvyšují odolnost
-
pomáhají v navazování přátelských vztahů
-
naučí dítě vyrovnat se s neúspěchem a přijmout prohru
FOSTEROVÁ, R. Emily. HARTINGEROVÁ, Karyn. SMITHOVÁ, A. Katherine. 85 her pro zlepšení kondice dětí 9s 15 http://www.zdravaabeceda.cz/zdravy-pohyb.html 14
14
-
ideální prevence nadváhy a pomoc od psychické únavy, napětí a stresu16.
1.2.3.1 Pohyb a psychika Často opomíjeným je vliv pohybu na psychiku dítěte, na jeho vnitřní pohodu a sebevědomí17. Dostatek fyzické aktivity působí jak na mysl, tak na tělo. Když se cítíte dobře, lépe vám to myslí18. Na co všechno má pohyb kladný dopad v rámci naší psychické spokojenosti? a) snižuje stres Pravidelný pohyb zvyšuje schopnost vyrovnávat se se stresem, a to tím, že ve stresové situaci se následně vylučuje méně stresových hormonů15. Když je dítě delší čas bez možnosti pohybu začíná být neklidné, roztěkané, nemůže se pořádně na nic soustředit, stále se ošívá, vrtí a poposedává - zkrátka začíná „zlobit“. Stres se u dětí projevuje jinak než u dospělého jedince. Projevem může být problém cucání (dumlání) prstů, kousání nehtů (onychofagie), trhání kůžičky kolem nehtů, atd. Může se také projevit v podobě nestálosti nálady, nebo somatizačními projevy, bolestmi břicha, hlavy a problémy se spaním. Jindy u dítěte dochází k neadekvátním projevům chování - zlobí, pere se, je agresivní, poškozuje sebe, rozbíjí hračky, apod. nebo naopak je příliš hodné, tiché, nenápadné, stažené do sebe, inhibované19. Všem těmto projevům u dětí můžeme předcházet pravidelným pohybem nebo zařazováním pohybových chvilek po sedavé činnosti. b) zlepšuje náladu Pravidelný pohyb střední intenzity má pozitivní vliv na náladu, elán, pohodu, tvůrčí schopnosti a pocit vlastní hodnoty, což platí pro všechny věkové skupiny15.
16
http://is.muni.cz/th/350958/pedf_b/BP_-_Katerina_Ticha.txt http://kynychova.cz/index.php?id=69 18 http://zivotazdravi-prerov.webnode.cz/news/pohyb-a-psychika/ 19 http://www.benjamin.cz/cs/1418/pro-zakazniky/casopis-benjamin/odborne-clanky/projevy-uzkosti-udeti-v-predskolnim-veku/index.htm 17
15
Pro dítě je pohyb prostředkem sebevyjádření. Rozvíjí sebedůvěru a sebepoznání. Když je dítě „psychicky v pohodě“, lépe se vyrovnává s neočekávanými situacemi, snadněji se zapojuje do kolektivu a rozhodně je šťastnější. Díky pohybu se nám do těla vyplavují látky tzv. endorfiny, „hormony štěstí“, které mají pozitivní vliv na naši náladu. U dětí stačí krátká pohybová činnost a jsou hned šťastnější, veselejší a usměvavější. c) posiluje mozek. Předškolní dítě je ve svém poznávání světa neúnavné, neustále si hledá další a další činnosti tzv. „nepostojí chvíli v klidu“. Stačí mu chvilka klidnější hry, aby obnovilo své síly a vydalo se za dalším poznáváním20. Pohyb zlepšuje proudění krve mozkem, ovlivňuje jeho stavbu a zvyšuje dostupnost neurotransmiterů. Malé zlepšení aerobní kapacity přináší zlepšení duševních schopností, zvláště těch řídících funkcí v mozku, které mají co do činění s plánováním, koordinací a filtrováním rozptylujících informací. Děti se prostě lépe učí, když je mozek stimulován fyzickou aktivitou21. d) napomáhá dobrému spánku Pohyb dokáže zlepšit problémy se spánkem u starších lidí. Pohyb může být účinným opatřením pro zlepšení kvality spánku, při depresích, pro celkové posílení a zlepšení kvality života17. Předškolní děti v mateřské škole chodí před odpoledním odpočinkem ven na procházku nebo se proběhnout a proskočit na zahradu. Děti si pročistí hlavu, projdou se nebo se proběhnou a lépe se jim poté odpočívá.
1.2.3.2 Pohyb a zdraví Je všeobecně známým faktem že pohybem se zvyšuje naše fyzická zdatnost a odolnost.
20 21
DVOŘÁKOVÁ, Hana. Pohybem a hrou rozvíjíme osobnost dítěte. 9s http://zivotazdravi-prerov.webnode.cz/news/pohyb-a-psychika/
16
Zvyšování výkonnosti zlepšuje funkci kardiorespiračního systému, zejména srdce, plic a cév. Budou-li se děti pravidelně věnovat kardiorespiračnímu programu, budou silnější a energičtější. Zjistí, že dokáží pracovat a hrát si déle, aniž by se unavily22. Pravidelný pohyb také zlepšuje výkonnost cévního systému a jeho schopnost dodávat buňkám kyslík a důležité živiny. Posiluje srdeční sval, zvyšuje jeho výkonnost a sílí svaly 23. Pohyb chrání před nemocemi. Udržuje přiměřenou tělesnou hmotnost, zvyšuje množství aktivní svalové hmoty, zlepšuje strukturu kostí a zpevňuje je. Zároveň podporuje a zlepšuje činnost imunitního systému a zlepšuje metabolismus24. Pravidelné a soustavné každodenní pohybové činnosti a hry v předškolním věku jsou pro zdravý tělesný rozvoj, pro pěstování kondice, pro ovládání vlastního těla a jeho kultivaci, i pro získávání různých životně běžných i specifických dovedností a znalostí nezbytné, a proto neopominutelné a nezastupitelné. U dětí pohyb také podporuje správné držení těla25.
1.3
Pohyb dětí – zásady
1.3.1 Respektování biologického času Dítě stačí za stejnou dobu prožít a vykonat více věcí než v pozdějším věku. Proto se musíme podřídit jeho biologickému tempu, vystihnout, jak dlouho jej můžeme stejnou činností zatěžovat, jakou výdrž snese. Dítěti plyne čas jinak než dospělému, jeho reakce jsou rychlejší, zejména v metabolické úrovni často bouřlivé. Dítěti plyne čas pomalu, cvičení proto bývá kratší než u dospělých26. Je velmi potřebné během dne u dětí střídat klidové činnosti s pohybovými chvilkami. Ať již dítě sedí delší dobu u pohádky, nebo si maluje, je potřebné si s ním po
FOSTEROVÁ, R. Emily. HARTINGEROVÁ, Karyn. SMITHOVÁ, A. Katherine. 85 her pro zlepšení kondice dětí 9s 23 http://www.magazinzdravi.cz/pohybem-ke-zdravi 24 http://www.cyklistikakrnov.com/Clanky/Clanky/Telesny-pohyb-a-jeho-vliv-na-zdravi.htm 25 DVOŘÁKOVÁ, Hana. Pohybem a hrou rozvíjíme osobnost dítěte. 17s 26 ZEMÁNKOVÁ, Marie. Pohyb nad zlato. 79s 22
17
této činnosti krátce zacvičit, zahrát si nějakou pohybovou hru nebo ho vzít ven, aby se proskočilo.
1.3.2 Motivace Motivace je nezbytná, když chceme předškolní děti pro danou věc nadchnout. Když se děti baví, lépe se učí. Dítě se učí napodobováním. U kojence to pro nás je samozřejmé, ale později již na tento fakt zapomínáme. Někdy se tedy snažíme vést cvičení jenom slovně, toto je však pro dítě bezobsažné. Jednotlivým pohybům se totiž dítě teprve učí, je proto nutné mu pohyby přibližovat např. na zvířatech, které zná a má ho rádo, nebo mu ho předvádíme. Nespěcháme, počkáme, až dítě činnost, cvik přesně a správně pochopí a provede23. Z vlastní zkušenosti mohu říct, že čím lepší je motivace, tím déle a lépe zvládají děti pracovat a soustředit se na zadaný úkon.
1.3.3 Zábavnost Věci a činnosti, které nezná, kterým nerozumí, často odmítá. Je důležité u dětí vyvolat zájem. Když je činnost baví, vydrží u ní déle a chtějí ji častěji opakovat. Také je pro ně učení snadnější a důkladnější. Vlastně to platí v životě pro všechny, nejen pro děti. Co nás baví, naučíme se snadno a naopak24.
1.3.4 Kontakt s dítětem přes všechny smysly (zrak, sluch, hmat, atd.) Dítě potřebuje kontakt. Člověk je tvor společenský a dítě to cítí nejvíce. Vhodnou formou kontaktu – úsměvem, povzbuzením, pohlazením – se odbourává negativismus a agresivita, které mohou přerůstat do dalších odchylek v chování, cítí-li se dítě osamělé 24. Dítě nás hodnotí jako každý člověk. Vidí nás, slyší náš hlas, vnímá náš postoj i mimické pohyby. Často je pro něj důležitý i dotek a naše vůně. Je tedy podstatný první
18
dojem, který na dítě uděláme a jak na dítě zapůsobíme. Dítě je velice vnímavé a někdy nás až zaskočí, co vše je schopno vycítit a pochopit.
1.3.5 Opakování Opakování je v každé činnosti velice důležitým prvkem. Při prvním provedení je každá činnost pokusem, při opakování se stává rutinou. Je tedy důležité pro vytvoření paměťové stopy v mozku. Pohyb se opakováním zpřesňuje, upevňuje, zmenšují se zbytečné pohyby27. Pro dítě v předškolním věku je opakování nezbytné. Dítěti plyne čas jinak než dospělému. Pamatuje si věci kratší dobu než dospělý. Pro něj nedůležité věci pouští z hlavy po pár minutách, proto pokud chceme po dítěti, aby si osvojenou schopnost a dovednost pamatovalo, je potřeba ji zpočátku často opakovat. Dobré je také, aby si dítě k dané činnosti vypěstovalo kladný vztah.
1.3.6 Kontrola Tzv. zpětná vazba, je část, při které upravujeme vadné provedení. Zprostředkováváme informace o tom, co a jak bylo provedeno. Chceme-li něco procvičovat, musíme si uvědomit, co chceme napravovat. Když například stojíme nakřivo, nemusíme si toho být vědomi. Teprve kontrola zrakem v zrcadle nebo dotekem nás upozorní. Dítě se pohybu učí, nemá zafixovaný pohybový stereotyp, ani jeho pohybový vzor v mozku, musí být kontrolováno a opravováno. Je nutno kontrolu provádět i při tělovýchově a cvičení. Může jít také o sebekontrolu – dítě zkontroluje vlastní rukou, co dělá jeho bříško při dýchání, vidí to i na příkladu jiného dítěte nebo cvičitele25.
27
ZEMÁNKOVÁ, Marie. Pohyb nad zlato. 80s
19
1.3.7 Nenapomínáme Děti nenapomínáme – naopak chválíme, kdy jen můžeme. Tím vyvoláváme u dětí spokojenost a zájem. Dítě touží po uznání, a když se mu ho dostane, splácí ho lepším výkonem. Snažíme se upravit příkaz tak, abychom dítě nezablokovali. Snažíme se říct „ne“ jiným pro dítě přijatelnějším způsobem. Protože nejen děti, ale i my dospělí jsme negativními postoji blokování, tím ničíme svou radost a zhoršujeme svou imunitu28. V nejhorších případech pak dochází ke ztrátě sebedůvěry, neschopnosti zapojovat se do činnosti a opakovaným napomínáním a negativním přístupem může dojít i k vyčlenění dítěte z kolektivu.
1.3.8 Střídání protikladů Důležité je také nedělat pohyby jednostranně, abychom neměli protaženou a uvolněnou jen jednu polovinu těla. Proto musíme pamatovat na to, že po předklonu následuje záklon, úklony se provádějí na obě strany, protáčení vše vyrovnává. Lidské tělo nemůže zůstávat dlouho v jedné pozici, protože by ztuhly klouby i svaly. I v zdánlivém klidu probíhá mikro-pohyb, který zajišťuje fungování organismu29. Protikladem pohybu je relaxace, uvolnění, na kterou se nesmí zapomínat.
1.4
Relaxace Důležitým protipólem k pohybovému rozvoji dětí je také patřičná relaxace. U dětí,
daleko více než u dospělých, musíme dbát o to, abychom na ně nenakládali víc, než zvládnou a zbytečně je tím nepřetěžovali. K únavě u nich dochází dříve a rychleji než u
28 29
ZEMÁNKOVÁ, Marie. Pohyb nad zlato. 80s ZEMÁNKOVÁ, Marie. Pohyb nad zlato. 80s
20
dospělých. Dokáží v jednu chvíli vesele běhat a skotačit, v dalším okamžiku jim dojde energie a vysloveně „odpadnou“, usnou doslova na místě (nad jídlem, na židli, na lavičce, atd.) Musíme tedy dbát na to, abychom pravidelně střídali zátěžové a klidové činnosti v denním programu dětí. Relaxaci neboli takzvané odreagování či běžný odpočinek provádí intuitivně každý, pokud to tedy není workoholický tip člověka, který se neumí uvolnit a musí neustále pracovat, a stačí mu to k celkové pohodě30. Relaxační techniky se úspěšně využívají i v lékařství, neboť spousta nemocí dnešní doby jsou takzvané civilizační, na jejichž vzniku má stres podstatný význam. (Nešpor, 1998)
1.4.1 Co je relaxace? Dalo by se říct, že je to činnost, při které si člověk odpočine. Znamená to tedy tělesné i duševní uvolnění. Jejím prováděním uvolňujeme své svalové napětí a zároveň i své napětí duševní. Oba typy napětí spolu totiž úzce souvisejí31. V odborné literatuře existuje několik definic vysvětlení termínu relaxace. Původně se tak označovalo ve fyziologii uvolnění svalových vláken jako protiklad k jejich napětí nebo stažení32. Slovník cizích slov (1998, s. 289) definuje relaxaci jako uvolnění, povolení, zmírnění, ustálení rovnovážného stavu, proces nebo stav uvolnění psychického a tělesného napětí 28. Marie Zemánková (2007) uvádí, že relaxace zklidňuje krevní oběh. Pedagog dělá přestávku v činnosti. Relaxace je pro něj a pro jeho žáky spíše změna činnosti, načerpání nových sil k dalšímu učení. V malém souhrnu lze říci, že relaxace je protipólem ŠTYCHOVÁ, Lucie. Relaxace dětí v mateřské škole 7s http://www.anabell.cz/index.php/clanky-a-vase-pribehy/rady-pro-svepomoc/18-relaxace-zvladacistrategie/250-co-je-relaxace-a-jaky-vyznam-ma-pro-moderniho-lovka32 HUMPOLÍČEK, Miloslav. Relaxační techniky a jejich vliv na rozvoj osobnosti mládeže 6s http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&frm=1&source=web&cd=1&cad=rja&ved=0CCgQFj AA&url=http%3A%2F%2Fdspace.k.utb.cz%2Fbitstream%2Fhandle%2F10563%2F1483%2Fhumpol%2 5C3%25AD%25C4%258Dek_2006_bp.pdf%3Fsequence%3D1&ei=Lvf0Uti_InY7AbbjoH4Dw&usg=AFQjCNHlhUhBR7N6kx_Ez1vf9ggKQR6HgA&bvm=bv.60799247,d.bGE 30 31
21
provozované činnosti: práce, stresu, učení, sportovního výkonu apod., což je nezbytné pro dobré pulzování života, jeho zachování33. Mně se nejvíce líbí názor Lucie Štychové (2012), která tvrdí: „relaxace je stav, kdy je člověk v celkovém uvolnění.“ Pro každého je relaxace něco jiného. Pro někoho to je posezení s přáteli, procházka v přírodě, dobrá kniha. Ale podstatné je to, že je to činnost, při které si odpočineme jak po psychické, tak i po fyzické stránce. U dětí stačí chvilka klidnější hry, aby obnovily své síly. „Spontánní dětská hra je čistou formou meditace.“ (Műllerová, 2011)34
1.4.2 Relaxace u dětí Jen těžko bychom malé děti přiměli k meditacím či soustředěnému cvičení, proto je důležité činnosti vhodně motivovat35. Slova jako „relaxace“ či „uvolnění“ většinou nejsou pro děti doprovázena odpovídajícím významem. Vhodné tedy je zařazovat do nácviku co nejvíce srozumitelných příkladů a stylizovat celý nácvik do situace, která je dětem dostatečně známá a která je jim přístupná, např. do světa pohádek či spontánních her. Nejpřirozenějším východiskem nácviku relaxace u dětí je pohybová aktivita, jejíž spontánnost umožňuje vhodně zakomponovat do hry prvky relaxace, zpočátku ve formě postupného svalového uvolňování36. Z vlastní zkušenosti vím, že nejlepší odpočinek pro předškolní děti je klidnější hra nebo předčítání pohádky. Oblíbená hra u předškolních dětí v Rajhradě je hra „na hadrového panáčka“. „Při této hře mají děti v leže na zádech za úkol uvolnit celé tělo. Dospělý poté provádí kontrolu zdvihem končetiny dítěte a jejím puštěním zpět na podložku.“
ZEMÁNKOVÁ, Marie. Pohyb nad zlato 21s MÜLLEROVÁ, Else. Stříbrný prach z hvězd 16s 35 ŠTYCHOVÁ, Lucie. Relaxace dětí v mateřské škole 27s 36 KEBZA, Vladimír. KOMÁREK, Lumír. Pohyb a relaxace 9s 33 34
22
Osvědčená odpočinková činnost je také relaxace při poslechu písní. „Děti jsou ve dvojicích, jedno dítě leží na břiše a druhé mu balónkem (nejlépe z měkčího materiálu) přejíždí po těle. Poté se děti ve dvojici vymění.“ Děti se při této činnosti učí nejen spolupráci, ale také vnímat své tělo. Zjišťují, které doteky jsou jim příjemné, a které se jim nelíbí. Naučí se vnímat rozdíly mezi pohybem a relativním klidem. Jsou schopny uvědomovat si svoji dechovou frekvenci a přesvědčí se o tom, že i malá chvilka zklidnění stačí pro obnovu jejich energie.
1.5
Negativní vlivy působící na pohybový rozvoj dětí Ukazuje se, že současný život nevytváří svým stylem dobrý základ pro obecnou
zdatnost a pro dobrý společenský pohybový fond37. Co vše brání dětem ve volnosti pohybu:
1.5.1 Nebezpečná doba Když jsem byla malá, běhávali jsme s kamarády po venku. Neuplynul snad jediný den, kdybychom se nesešli venku ke hrám. Hrávali jsme různé míčové hry, jezdili jsme na kole, kolečkových bruslích, zkrátka jsme byli neustále v pohybu. Rodiče neměli strach, že bychom se někde ztratili nebo, že by se nám něco stalo. Byli jsme daleko samostatnější než dnešní děti. Bohužel tyto časy jsou nenávratně pryč. Dnes je opravdu o strach pustit dítě z dohledu. Neustále se musíme bát, zda mu někdo neublíží nebo ho neunese. Protože dítě se nemůžu po venku pohybovat samo, musí mu možnost pohybového rozvoje umožnit rodiče, prarodiče nebo najaté chůvy.
1.5.2 Zaneprázdněnost rodičů V dnešní době, kdy je práce vzácnost si ji musíme vážit. Bohužel to však vede k tomu, že zanedbáváme mnoho podstatných věcí, nejhůře to ale dopadá na naše vlastní
37
ZEMÁNKOVÁ, Marie. Pohyb nad zlato 8s
23
děti. Rodiče bývají v zaměstnání od rána do večera, děti proto většinu svého času stráví ve školních zařízeních. Když poté přijdou domů, rodiče jsou unaveni a tak je raději posadí k televizním pohádkám nebo k počítači. O víkendu se pak často snaží dohnat to, co za celý týden nestihli nebo potřebují relaxovat a děti jsou opět odkázány samy na sebe. Za nejhorší neduh dnešní doby však považuji to, že většinou nejdéle ve školním zařízení bývají ty děti, které mají maminku doma s mladším sourozencem. Doba, která by měla být pro matku nejskvělejším obdobím, se v dnešní době pro některé stává noční můrou. Matky jsou často závislé na antidepresivech a své děti raději nechávají ve školce než by s nimi trávily více času. Kde se asi stala chyba, když si necháváme utéct nejlepší léta svých dětí? V tomto věku nás děti potřebují, ale když si na ně neuděláme čas my nyní, oni nám to ve stáří zase vrátí.
1.5.3 Rozmach techniky V dnešní moderní době počítačů, mobilů, televizorů a dalších elektronických hračiček, které nám slouží k zábavě, pomalu zapomínáme, čím jsme se bavívali dříve. Je alarmující kolik dětí se těší domů pouze na počítač nebo na televizi. Nejhorší jsou pak případy, kdy předškolní děti jsou schopny mluvit už jen o počítačových hrách nebo žijí pouze v kybernetickém světě. Musím bohužel říct, že jsem se setkala s pětiletým chlapcem, který neustále bojoval s neviditelnými vojáky. Dovedl se bavit pouze o tom, jakou novou hru od rodičů dostal a jak dlouho ji hrál. Proto se musím ptát, co z takového dítěte může vyrůst? Alarmující je i to, že již i některé malé děti si pod stromeček nepřejí nic jiného než tablet, iPhone, počítač, play station a mnoho dalších elektronických hraček. Zarazit by nás mělo i zjištění, kolik času děti věnují sezení u těchto elektronických přístrojů. V průměru jsou to 2 až 3 hodiny denně. Když si vezmeme, že doporučené je max. 1 hodina, je to dost alarmující.
24
1.5.4 Nízká informovanost V dnešní době se projevuje i nedostatečná informovanost o možnostech sportovního vyžití. Také se často setkáváme s nízkým počtem aktivit organizovaných školními kluby, sportovními a zájmovými sdruženími pro děti předškolního věku.
1.5.5 Lhostejnost ze strany rodičů Již zaběhnuté kroužky pak sužuje lhostejnost a nezájem z řad rodičů o nabízené aktivity. Je bohužel dnešním trendem dávat děti spíše do kroužků jako jsou jazyky než jim umožnit navštěvovat např. Sokol, taneční kroužky, fotbal, atd.
1.5.6 Pozdější odchod do důchodu Do negativních vlivů jistě v dnešní době patří i pozdější odchod do důchodu. Mnozí prarodiče již nemají tolik času věnovat se svým vnoučatům, protože stále musí chodit do práce. O víkendu si poté potřebují odpočinout a nabrat síly a nejeví tedy tak velký zájem brát svá vnoučata na výlety, procházky nebo se s nimi věnovat pohybovým aktivitám např. na hřišti.
1.5.7 Nezájem ze strany dětí Bohužel překážky nejsou pouze v době, nedostatku času, ale projevují se již i v chování dnešních dětí a jejich přístupu k pohybovým aktivitám. Častěji, než je mi milé, se setkávám se stížnostmi z řad rodičů. Již mnohokrát jsem slyšela: „My bychom rádi ho vzali na vycházku, chceme s ním jezdit na kole, ale on nechce, nemá o tuto aktivitu zájem.“ Bohužel si již neuvědomují, že je to důsledek toho, že když samo dítě chtělo, tak ho poslali si hrát nebo ho posadili k pohádkám v televizi či k počítači. Pokud se to děje opakovaně, dítě časem vzdá svoji přirozenou snahu o pohybové aktivity a stává se postupně závislým na počítačových a jiných hrách. Poté se setkáváme s tím, že dítě na
25
nabídku, ať jde jezdit na kole, odpovídá slovy: „Teď ne, musím dohrát. Nemám čas. Ještě mi zbývá jedno kolo. Nechce se mi. Pšt, jede mi pohádka!“ Bohužel, když to dospěje do této fáze, je pozdě na to, abychom litovali. Nastává pro nás většinou dlouhý boj proti závislosti na elektronických hračkách. Musíme se pokusit dítě zaujmout jinými zejména pohybovými aktivitami a vymanit ho ze sféry vlivu počítačů, mobilů a jiných elektronických přístrojů.
1.5.8 Další negativní vlivy Negativní vliv může mít i jednostranná pohybová aktivita nadměrně zatěžující určité svalové nebo kloubní skupiny. Toto nastává většinou v případě, kdy se u dětí zahajuje v příliš brzkém věku aktivní příprava a trénink pro určitý druh vrcholového sportu. Toto většinou znamená zatěžování nezralého dětského organismu příliš jednostranným pohybem.
1.6 Rozvoj sportovních aktivit u dětí Odkdy se může dítě začít učit sportovním aktivitám? Na tuto otázku nelze jednoznačně odpovědět. Odborné názory se velmi liší. Obecně se dá říci, že to záleží na vývoji dítěte. Ten bývá samozřejmě u každého dítěte individuální.
1.6.1 Lyžování Kdy začít s lyžováním? Dle Sylvie Dlouhé, vedoucí dětského lyžařského vzdělávání Asociace profesionálních učitelů lyžování ČR, je dítě schopno začít teprve až si je jisto chůzí, rovnováhou a až koordinuje své pohyby. Záleží to také na jeho pohybové vyspělosti a na jeho schopnosti přijímat nové informace38.
38
http://ona.idnes.cz/chcete-naucit-dite-lyzovat-jdete-mu-z-oci-ffwdeti.aspx?c=A101202_152546_deti_job
26
Obecně se uvádí, že s výukou lyžování dítěte lze začít zhruba od tří let. V tomto věku bývá dítě většinou připraveno fyzicky, ale nemusí být ještě připraveno psychicky. Často ještě nemá z lyžování požitek, nerozumí některým pokynům a nemůže je tak plnit. Odborníci se většinou shodují, že ideální věk je okolo 4 let věku dítěte. Je ovšem velmi důležité posuzovat schopnosti a možnosti dítěte individuálně – každé dítě je jiné. Je proto hlavně na zvážení rodičů, kdy s výukou dítěte začnou39.
1.6.2 Bruslení Kdy začít s bruslením? Jeden ze zdrojů uvádí, že začít je možno jakmile dítě samostatně chodí a běhá, což je zpravidla mezi 2,5. až 3. rokem věku. Ono zpočátku nejde o bruslení v pravém smyslu slova, ale jde o to, aby si dítě postupně nenásilně zvykalo na zcela neznámý druh pohybu40. Z jiného zdroje se poté dozvídáme, že doporučený věk, ve kterém by dítě mohlo začít s bruslením, jsou čtyři roky. Bruslení totiž záleží také na fyzické zdatnosti dítěte, jeho psychických schopnostech a dalších faktorech41.
1.6.3 Sáňkování a bobování Je pro dítě nejméně náročné, ať již fyzicky, tak z hlediska pochopení42. Můžeme s ním tedy začít jako s prvním seznamováním dítěte se sněhem. I při této aktivitě musíme dbát na pár opatření, které často opomíjíme. Jsou to: -
dítě by mělo být stále pod dohledem dospělé osoby, i když se již naučilo sáně a boby ovládat
-
pokud chcete pořídit dítěti boby (jsou většinou z plastu – tzv. pekáče, lopaty apod.), měly by být opatřeny brzdami. Je třeba si uvědomit, že plastový bob se na
39
http://www.jarodic.cz/cz/kdy-a-jak-naucit-dite-lyzovat.php http://www.babyonline.cz/akcni-svet-deti/vzdelani/deti-a-zimni-sporty 41 http://www.jarodic.cz/cz/kdy-a-jak-naucit-dite-bruslit-na-lede.php 42 http://www.babyonline.cz/akcni-svet-deti/vzdelani/deti-a-zimni-sporty 40
27
namrzlém sněhu při jízdě z kopce stává neřízenou střelou, nemá-li brzdy. Takže obyčejné „pekáče či lopaty“ lze použít jen na mírném kopečku, kde nehrozí dítěti žádné nebezpečí nějakého střetu. -
nikdy nedovolte dítěti, aby na saních či bobech jezdilo v poloze na břiše (hlavou dolů), při střetu hrozí nebezpečí úrazu hlavy, mnohdy s katastrofálními důsledky
-
k těmto radovánkám volte vždy mírnější svahy, které nekončí v blízkosti silnice či lesa43
1.6.4 Jízda na kole Ideální přípravou na jízdu na kole je nácvik na odrážedle. Doporučený věk pro začátek jízdy na odrážedle se liší podle toho, kdy začne dítě chodit, jak je vysoké a fyzicky zdatné. Obecně platí začátek zhruba od jednoho a půl až dvou let věku dítěte. Dítě by se tedy na odrážedle mělo naučit především zatáčet a odstrkovat se. Vhodným mezikrokem mezi odrážedlem a kolem je tříkolka, která je díky dvojici zadních koleček celkem stabilní. Na tříkolce se dítě naučí šlapat, což je velmi důležitý pohyb pro jízdu na kole44. Skvělým mezistupněm je i jízda na koloběžce. Při ní se děti cvičí v udržování rovnováhy, což je velmi podstatné pro zvládnutí jízdy na kole. Pokud dítě zvládlo tyto mezistupně, nebude již pro ně žádný problém naučit se jezdit na kole.
V žádném případě však není třeba začátek výuky uspěchat, protože by se mohlo stát, že dítě od sportu odradíte. Je proto vždy na rozhodnutí a citlivém přístupu rodičů, kteří znají své dítě nejlépe a vědí, zda už nastal ten správný čas na jejich výuku.
43 44
http://www.babyonline.cz/akcni-svet-deti/vzdelani/deti-a-zimni-sporty http://www.maxbike.cz/kdy-zacit-ucit-deti-jezdit-na-kole-a-jak/
28
II. Praktická část 2.1 Cíl práce Cílem mé bakalářské práce je zjistit stav pohybové aktivity u dětí předškolního věku v Rajhradě a zvednout informovanost o různých kroužcích, které jsou těmto dětem k dispozici. Znění základní výzkumné otázky:
Jaké je volnočasové pohybové vyžití předškolních dětí ve městě Rajhradě? Změnilo se nějak v průběhu dvou let?
Ze základní otázky plynou i dílčí výzkumné otázky:
Jaké jsou volnočasové kroužky pro předškolní děti z Rajhradu?
Kdo vede tyto pohybové aktivity pro děti předškolního věku?
Co je náplní jednotlivých pohybových kroužků?
Je dostatečná možnost ve výběru?
2.2 Metodika výzkumu 2.2.1 Dotazník Je hlavní výzkumnou metodou. Data získaná z dotazníku byla porovnána s informacemi z matriky města Rajhradu. Tyto údaje nám poté zodpověděly základní výzkumnou otázku. Dotazník měl otázky jak uzavřené tak i otevřené. Možnost vyplnit dotazník měli všichni rodiče s dětmi mezi třetím až šestým rokem a to v průběhu března 2013 až května 2013 a ledna 2014 až února 2014.
2.2.2 Rozhovor Jedná se o nestrukturované interview, které mi poskytli vedoucí nebo garanti jednotlivých kroužků. Rozhovory jsou zveřejněny v podobě, v jaké probíhaly.
29
2.3 Výsledky výzkumu Analýza zpracovaných dat z dotazníku je zaměřena na získání odpovědi na hlavní výzkumnou otázku: Jaké je volnočasové pohybové vyžití předškolních dětí ve městě Rajhradě? Změnilo se nějak v průběhu dvou let? Rozhovor je poté doplňující výzkumnou metodou a má pomoci zodpovědět dílčí výzkumné otázky: Jaké jsou volnočasové kroužky pro předškolní děti? Kdo vede tyto pohybové aktivity pro děti předškolního věku? Co je náplní jednotlivých pohybových kroužků? Je dostatečná možnost ve výběru?
2.3.1. Vyhodnocení dotazníku Dotazník vyplnilo v roce 2013 160 respondentů ze 187 možných a v roce 2014 také 160 respondentů ze 183 možných.
Návštěvnost 18 18
TANEČKY MŠ 3
Druh kroužku
LYŽOVÁNÍ 2
SOKOL 1
JUDO
4 5
2
FOTBAL
16
8
TENIS
13 10
TANCOVÁNÍ ZUŠ 2
DALŠÍ (PLAVÁNÍ, HIP HOP) 0
15 15
7 2
4
6
8
10
12
14
Počet dětí 2014
2013
Graf 1. Kolik dětí navštěvuje pohybové kroužky
30
16
18
20
2013
1x měsíčně 10%
1x měsíčně 3%
1x týdně 32%
3x týdně 21%
2014
3x týdně 10%
1x týdně 46%
2x týdně 34%
2x týdně 44%
Graf 2. a 3. Návštěvnost v kroužcích
Pravidelná návštěvnost v kroužcích pro předškolní děti se za poslední rok mírně snížila. Zvyšují se intervaly v návštěvnosti jednotlivých hodin, jak můžete vidět v grafu 2. a 3. V grafu 4. můžete vidět změnu návštěvnosti v jednotlivých kroužcích za poslední dva roky.
Počet dětí
Zapsáno dětí v jednotlivých kroužcích 20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 tenis
fotbal
sokol
judo
tanečky MŠ tanečky ZUŠ Kalamajka
Druh kroužku 2013
2014
Graf 4. Zapsáno dětí v jednotlivých kroužcích
31
Cvičení maminky s dětmi
Aktivity, které děti provozují s rodinou JÍZDA NA KOLOBĚŽCE
59
24 53
Druh činnosti
PROCHÁZKY LYŽOVÁNÍ
22
TURISTIKA
31
27
PLAVÁNÍ
40
34 17
BRUSLENÍ
36
JÍZDA NA KOLE
49 0
10
73
25
20
30
40
52 50
60
70
80
Počet dětí 2014
2013
Graf 5. Aktivity, které děti provozují s rodinou
Když si porovnáme, že v roce 2013 bylo v Rajhradě 187 dětí ve věku 3 až 6 let (27 se šetření nezúčastnilo) a v roce 2014 je jich 183 (šetření se nezúčastnilo 23 dětí), tak výsledky, které vyplývají z dotazníkového šetření, nejsou uspokojivé vzhledem k tomu, že poměrně nízký počet dětí se věnuje jakýmkoliv sportovním aktivitám a vyvstává otázka, jak tuto situaci zlepšit. 2013 sezóně 13% 1x měsíčn ě 6%
2x až 3x týdně 31%
2014 nesportují 3% denně 38%
sezóně 16%
nesportu jí…
1x měsíčně 5%
1x týdně 9%
2x až 3x týdně 35%
Graf 6. a 7. Jak často se pohybovým aktivitám rodiny věnují.
32
denně 36%
1x týdně 6%
Jak vyplývá z grafu 7., čas, který rodiče stráví se svými dětmi při pohybových aktivitách, se v průběhu dvou let nijak drasticky nezměnil. Není ale v pořádku, že i v dnešní době se najdou rodiny, které s dětmi vůbec nesportují.
Počet respondentů
V Rajhradě chybí
50
20 10
3
4
6
10
2
7
5
6
3
2
5
4
8
6
5
10
Druh aktivity
Graf 8. Co v Rajhradě chybí?
Dle grafu 8. lze soudit, že informovanost o jednotlivých kroužcích je opravdu špatná. Mnozí rodiče mají zájem o kroužky, které v Rajhradě již fungují, ale neví o nich. Mezi takové patří taneční kroužek, tenis, fotbal, cvičení s malými dětmi, hrací dětské centrum (v Rajhradě Kalamajka). Hry v přírodě pak zajišťuje pro děti z Rajhradu skaut, bohužel do svých řad přijímá děti až od první třídy. Činnost tzv. „sportíku“ splňuje sokol, kde se děti vedle základních gymnastických dovedností učí i základy sportovních her.
33
Dobrý nápad je zbudovat volné hřiště pro děti a cyklistické stezky. V Rajhradě opravdu není dostatečně míst, kde by mohly děti jezdit na kole a kolečkových bruslích bezpečně bez strachu z aut. Tento názor plně podporuji. Co se týče časové dostupnosti, většina kroužků probíhá v pozdějších odpoledních hodinách. 2.3.1.2 Závěr dotazníkového šetření Za předpokladu, že každé z dětí, které bylo předmětem dotazníku, navštěvovalo v daném roce jen jeden kroužek, dostaneme poměrně alarmující výsledky. V roce 2013 navštěvovalo ze 187 Rajhradských dětí předškolního věku některý ze zájmových kroužků pouze 67 dětí – 27 dětí z celkového počtu se výzkumu nezúčastnilo. V roce 2014 se dosáhlo mírného zlepšení. Ze 183 předškolních dětí navštěvovalo pohybový kroužek 71 dětí – výzkumu se neúčastnilo 23 dětí z celkového počtu. Co se týče aktivit v rodině, většině dětí se dostává alespoň základní míry pohybové aktivity. I když je velice znepokojivé, že se stále najdou rodiny, které se pohybovým aktivitám s dětmi vůbec nevěnují.
Návštěvnost pohybových kroužků 200 180
27
23
93
89
67
71
2013
2014
Celkem dětí od 3 -6 let
160 140 120 100 80 60 40 20 0 Rok navštěvuje
nenavštěvuje2
nezúčastnilo se šetření
Graf 9. Návštěvnost pohybových kroužků
34
2.3.2 Rozhovory s cvičícími, trenéry a garanty zájmových kroužků předškolních dětí z Rajhradu Rozhovory jsou zveřejněny v podobě, ve které probíhaly.
2.3.2.1 Tenis Rozhovor s Ondřejem Loveckým, trenérem. Pro koho je kroužek určen? „Kroužek je určen pro děti, mládež a dospělé se zájmem pro raketové sporty. Je také určen pro děti s handicapem (mírný handicap tupozrakosti), děti, mládež, dospělé se zájmem rozvoje rekreačního, výkonnostního a vrcholového tenisu. Ale i pro děti, mládež i dospělé se zájmem o rozvoj všeobecné a speciální kondice pro speciální sport.“ V které dny kroužek probíhá? „Sportovní škola probíhá každý den (pondělí-neděle).“ Kolik dětí a v jaké věkové kategorii váš kroužek navštěvuje? „Školu navštěvuje přibližně 50 zájemců ve věku 4.5-30 let. Z toho je 15 dětí předškolního věku.“ Změnila se návštěvnost oproti minulým létům? „Návštěvnost školy se zachovává s tendencí mírného vzrůstu. Návštěvnost je limitovaná vždy i jinými faktory než zájmem sportovní klientely: aktuální podmínky, financování, spolupráce s obcemi atd.“ Na co se zaměřujete? Co u dětí rozvíjíte? „V pohybové přípravě je mnoho cílů, které vždy závisí na úrovni svěřence, na věkové kategorii, na zařazení ve výkonnostní skupině. Ve všeobecnosti uvádím tyto cíle pohybového rozvoje: kondiční rozvoj (komplex s přihlédnutím na senzitivitu rozvoje), koordinační rozvoj (komplex s přihlédnutím na senzitivitu rozvoje), rozvoj techniky, rozvoj taktiky a strategie, soutěživost, rozvoj mentálních a psychických aspektů (pozornost, frustrační tolerance, sportovní myšlení s využitím taktiky a techniky,
35
zodpovědnost, cílevědomost, fair play, ideomotorická technika…), hráčská soutěživost a fair play, teorie sportu a časová organizace při vrcholových cílech, znalost výživy ve vrcholovém sportu.“ Změnily se činnosti v kroužcích oproti předchozím rokům? Musel jste snížit nároky kladené na děti? „U majority účastníku se ponížilo na zájem ze závodně-výkonnostního sportovního zájmu na zájem pouhého kroužku. S tímto faktem se vyučovací hodina přehodnotila na hodinu s menším objemem a intenzitou rozvoje techniky, kondice a koordinace a také s menším vlivem pedagoga na svěřence - přehlíží se a toleruje se. To ovšem neplatí u minority svěřenců, kteří mají neustále zájem o výkonnostní a vrcholový cíl tohoto sportu.“ Jak byste popsal průběh kroužku? „Vyučovací obsah hlavní části hodiny probíhá na základě trénovanosti svěřence popřípadě svěřenců, jejich věku, proporcionalitě všeobecné a speciální části a probíhajícího mikrocyklu a mezocyklu. Ve všeobecnosti vyučovací hodina trvá 1 hodinu až 2 hodiny. Vždy má části: úvod, zahřátí, rozcvičení, hlavní část a případné zhodnocení pokud to čas a situace dovoluje. Průběh hodiny by měl vždy mít pozitivní náladu, která ovšem nepodceňuje autoritu pedagoga.“ Mohou děti dále pokračovat v této činnosti i po překročení věkové hranice? Dá se dále pokračovat? Navazuje na váš kroužek další s podobným nebo stejným zaměřením? „Kroužek probíhá návazně na jednotlivé roky svěřence (s přáním výkonnostních cílů).“ Jak velká je náročnost v kroužku? Mohou se této činnosti věnovat i děti se zdravotními problémy (astma, nadváha, srdeční vada atd.)? „Náročnost tréninku má tendence na úrovni aspiračních hodnot svěřenců. Tréninky jsou prováděné i pro zájemce se zdravotním handicapem- astma, tupozrakost, mírná mentální disfunkce, nadváha, hernie (pouze individuální trénink), srdeční vada (bez kardiostimulátoru).“
36
Jak dlouho vedete tento kroužek? „Kroužek v této lokalitě vedu jeden a půl roku. Sportovní škole se věnuje 9 let.“ Co vás vedlo k tomu, že jste se ujal vedení tohoto kroužku? „Budování sportovní školy se věnuji na základě mých životních sportovních cílů a na základě vystudované aprobace se sportovní specializací.“ Co pokládáte za největší úspěch/neúspěch? „Za největší úspěch pokládám: pozitivní vztah svěřence ke sportovní činnosti v celém jeho životě. Dále pak pozitivní zdravotní hodnoty na základě pohybové aktivity.“
2.3.2.2 Fotbal – přípravka mladší hráči RAFK Rajhrad má dlouholetou tradici. Jeho vznik se datuje až do 1919, kdy na podzim roku 1919 založilo rajhradské studenstvo Rajhradský atleticko-fotbalový klub - odtud tedy zkratka RAFK.45 Rozhovor s Tomášem Pachlem, trenérem Pro koho je kroužek určen? „Fotbalová přípravka, tedy první seznámení a základní výcvik je určen pro děti od pěti do osmi let. Poté přecházejí dle svých dovedností a schopností do dalších „družstev“ (kategorií).“ Jak často kroužek probíhá? „Probíhá 2x až 3x týdně plus zápas. Délka tréninku je minimálně jedna hodina, ale bývá i delší. V zimních měsících trénujeme v tělocvičnách. Rozložení tréninků je: v pondělí od 18 – 19 hodin v sokolovně v Rajhradě, ve čtvrtek od 17 – 18 hodin v hale v Hrušovanech a v sobotu od 9 – 11 hodin v sokolovně v Rajhradě. V sobotu také většinou míváme zápas. Přes léto poté tréninky probíhají na fotbalovém hřišti RAFK Rajhrad.“
45
http://www.rafk.cz/o-nas/
37
Kolik dětí a v jaké věkové kategorii váš kroužek navštěvuje? „Při tréninku se většinou sejde kolem osmnácti dětí, které si s kolegou rozdělujeme na dvě menší družstva. Nejlepší práce je pak v počtu do osmi dětí na jednoho. Stálých účastníků je ale kolem osmnácti.“ Změnila se návštěvnost oproti minulým létům? „Početně ani moc ne. Sice se nám vystřídaly některé děti - postoupily dále nebo zjistily, že to pro ně není to pravé, ale většinou se nám účast pohybuje stejně. Máme tu deset stávajících členů, ke kterým se přidalo asi osm nových.“ Na co se zaměřujete? Co u dětí rozvíjíte? „Zaměřujeme se na rozvoj fyzické zdatnosti, snažíme se děti naučit znát své tělo a vědět jak s ním pracovat. Seznamujeme s hrou s míčem, s prací s míčem, snažíme se o to, aby byly schopny zapojovat jak tělo, tak i hlavu. Předáváme jim znalosti jak pracovat s nohama, ale jedná se i o zapojení do kolektivu. Dítě by mělo být schopno pochopit, že při této hře nezáleží pouze na něm, ale jedná se tu především o týmovou spolupráci.“ Jak byste popsal průběh kroužku? „Vždy na začátku je rozcvička na zahřátí a protažení svalů. Poté následuje nějaká pohybová hra bez balonu i s balonem. V této části se využívá žebřík, kde je kladen důraz na práci nohou a slalomy, kde děti musí zapojit nejen nohy, ale i hlavu. Pak jsou na řadě činnosti s balonem například hra jeden na jednoho, dva na dva atd. Na závěr s nimi hrajeme nějakou hru.“ Mohou děti dále pokračovat v této činnosti i po překročení věkové hranice? Dá se dále pokračovat? Navazuje na váš kroužek další s podobným nebo stejným zaměřením? „Jistě, děti dle svých možností, schopností a dovedností dále pokračují. Začínají v přípravce mladších, poté postupují do přípravky starších, následně do žáků, pak do dorostu a následně do mužů. Zde se už fotbalem zabývají z 80%. Do této chvíle se fotbal střídal s tělocvikem.“
38
Jak velká je náročnost v kroužku? Mohou se této činnosti věnovat i děti se zdravotními problémy (astma, nadváha, srdeční vada atd.)? „To nemůžu posoudit. Náročnost je jistě značná. Při trénincích se hodně běhá a dá se mluvit o značné fyzické námaze. Je tedy hlavně na rodičích, aby posoudili, zda to jejich dítě zvládne.“ Jak dlouho vedete tento kroužek? „No, u dětí jsem teď druhým rokem. Také jsem dlouho hrával, ale celkově se této činnosti věnuji asi deset let.“ Co vás vedlo k tomu, že jste se ujal vedení tohoto kroužku? „K vedení tohoto kroužku jsem se dostal díky synovi a také díky tomu, že jsem dlouho hrál. Můj syn je velice aktivní a myslím si, že má i talent, a proto jsem mu chtěl toto předat. Snažím se u něj rozvíjet zájem o pohyb a lásku k pohybovým aktivitám.“ Co pokládáte za největší úspěch/neúspěch? „Za největší úspěch asi pokládám, když vidím, jak se kluci naučili kotrmelec nebo kličku. Zvládají rychlé kroky, ovládají správně své tělo a míč. Dokáží fungovat v kolektivu a spoléhat na své spoluhráče. Z toho mám vždycky velkou radost.“
2.1.2.3 Judo Rozhovor s trenérkou Wendy Dolejškovou Pro koho je kroužek určen? „Pro děti od 6 do 15 let.“ V které dny kroužek probíhá? „V úterý.“ Kolik dětí a v jaké věkové kategorii váš kroužek navštěvuje? „Kroužek navštěvuje cca 20 dětí. Mám tam 1 předškoláka, je mu 6 let a baví ho to. Rád se pere. Pak jsou tam děti od 1 třídy do 4 třídy.“
39
Změnila se návštěvnost oproti minulým létům? „Průměr se drží stejný, někteří odchází, noví přichází, někteří pokračují dál.“ Na co se zaměřujete? Co u dětí rozvíjíte? „Kroužek je zaměřen na motoriku a obratnost dětí, kterou podporuji hravou cestou hlavně za pomoci her. Učíme se základní cviky jako kotouly a hvězdy. Také se učí poslouchat ušima při závodech a soutěžích, podporovat kamarády v týmu, překonávat sám sebe a věřit si – děláme například opičí dráhy a souboje.“ Změnily se činnosti v kroužcích oproti předchozím rokům? Musela jste snížit nároky kladené na děti? „Nároky nesnižuji, techniky na pásky se nemění – oni to zvládnou, když chtějí.“ Jak byste popsala průběh kroužku? „ Na začátku je rozcvička, poté následuje zahřátí, dále nová věc - nová technika a na závěr hry na procvičení různých dovedností.“ Mohou děti dále pokračovat v této činnosti i po překročení věkové hranice? Dá se dále pokračovat? Navazuje na váš kroužek další s podobným nebo stejným zaměřením? „Ano, dá se pokračovat v Brně, máme přátelské vztahy s Judo oddílem v Brně, jezdíme s nimi na jejich letní tábory.“ Jak velká je náročnost v kroužku? Mohou se této činnosti věnovat i děti se zdravotními problémy (astma, nadváha, srdeční vada atd.)? „Děti s astmatem nebo srdeční vadou se této činnosti věnovat nemohou. Co se týče dětí s nadváhou, jsou schopny zvládnout požadavky, které zde na ně kladu. Třeba 2 minuty se rvát naplno v kuse je dost velká námaha na organizmus.“ Jak dlouho vedete tento kroužek? „Kroužek vedu od roku 2006.“ Co vás vedlo k tomu, že jste se ujal vedení tohoto kroužku? „Mám ráda bojové umění a sport a v Rajhradě to chybělo.“
40
Co pokládáte za největší úspěch/neúspěch? „Když děti překonají strach z nějakého úkonu a pomohu jim ho překonat. Pak mají rozzářená očička a já taky. Když zjistí, že jsou dobří, tak jak to dělají a vyhrají třeba při tom nějakou medaili.“
2.1.2.4 Tanečky v MŠ Rozhovor s paní učitelkou Šárkou P. Pro koho je kroužek určen? „Taneční kroužek pro děti v MŠ Rajhrad.“ V které dny kroužek probíhá? „Ve středu.“ Kolik dětí a v jaké věkové kategorii váš kroužek navštěvuje? „18 dětí v předškolním věku.“ Změnila se návštěvnost oproti minulým létům? „Minulý rok byl stejný počet dětí. O dalších letech bohužel údaje neznám.“ Na co se zaměřujete? Co u dětí rozvíjíte? “Taneční a pohybový kroužek který vedu, je kroužkem, v němž děti nenásilnou a hravou formou rozvíjí své pohybové schopnosti. Značná část výuky je věnována rytmické průpravě, díky které se u dětí přirozeným způsobem rozvíjí cit pro hudbu. Ve výuce nechybí taneční sestavy na různá říkadla, básničky, latinsko-americké tance ve zjednodušené formě a hry podporující správné držení těla. Lekce jsou koncipovány tak, aby děti do mého kroužku chodily rády a chtěly se v tanečním sportu rozvíjet dál. Změnily se činnosti v kroužcích oproti předchozím rokům? Museli jste snížit nároky kladené na děti? „Ne, činnosti se výrazně nemění, spíše jsou obohacovány o nové taneční techniky.“
41
Jak byste popsala průběh kroužku? „Lekce začíná pohybovou průpravou (rozcvičkou), pokračuje výukou tanců, opakováním předešlých tanců, procvičuje se rytmika (vytleskávání rytmu různými způsoby, poslech hudby, hry) a ukončuje se uvolněním (relaxace). Výuka má zábavnou formu.“ Mohou děti dále pokračovat v této činnosti i po překročení věkové hranice? Dá se dále pokračovat? Navazuje na váš kroužek další s podobným nebo stejným zaměřením? „Ano, děti mohou dále pokračovat v tanečních a pohybových kroužcích na základních školách.“ Jak velká je náročnost v kroužku? Mohou se této činnosti věnovat i děti se zdravotními problémy (astma, nadváha, srdeční vada atd.)? „Kroužku se mohou věnovat všechny děti, které nemají nějaká závažná omezení při sportu (pohybu).“ Jak dlouho vedete tento kroužek? „Tento kroužek učím teprve 3 měsíce, ale tanci se věnuji již delší dobu.“ Co vás vedlo k tomu, že jste se ujala vedení tohoto kroužku? „Předešlé zkušenosti s vedením tanečního kroužku pro děti. Nadšení pro práci s dětmi a tanec.“ Co pokládáte za největší úspěch/neúspěch? „Můj největší úspěch při vedení tanečního kroužku (Street Dance) v předešlých letech byly výhry v tanečních soutěžích.“
42
2.1.2.5 Tanečky v ZUŠ Rozhovor s paní učitelkou Pavlou Hraníčkovou Pro koho je kroužek určen? „Taneční oddělení je rozděleno na přípravný stupeň od 5 do 7 let a potom je první stupeň a ten je na 7 let a nakonec druhý stupeň, který je na 4 roky. Stejně jako hudební oddělení.“ V které dny kroužek probíhá? „Taneční výchova probíhá dvakrát týdně. Tyto předškolní děti ho mají tento rok v pondělí a v pátek odpoledne, až vlastně rodiče přijdou z práce. Pondělí od 17:15 – 18:00. Pátek 16:25 až 17:10 – je to tři čtvrtě hodiny.“ Kolik dětí a v jaké věkové kategorii váš kroužek navštěvuje? „Tento rok chodí 10 dětí. Letos chodí méně než loni.“ Změnila se návštěvnost oproti minulým létům? „Je to přibližně tak stejné. Dřív to bylo, že chodilo víc dětí, ale byl větší odpad. Děti nevydržely, nebo rodiče nevěděli, do čeho jdou, ale teď, když jsme tady víc let, je třeba míň dětí, ale ty co přijdou i zůstávají.“ Na co se zaměřujete? Co u dětí rozvíjíte? „Tady pracujeme s tvořivou taneční výchovou. Která tady, v naší republice, má velkou tradici a na tu já navazuji. Pro mě osobně je nejdůležitější pojmenovat si co je za cíl: 1. Vytvořit bezpečné prostředí pro ty děti, aby se cítily dobře, aby se nebály, nestyděly, aby si mohly dělat srandy nějaké „blbinky“. Při tom se nikomu neposmívat, ale respektovat ty zvláštnosti jeden na druhém. 2. Seznámení s vlastním tělem. 3. Seznámení s prostorem. To znamená, pro mě hodně důležitá práce, aby se dokázaly orientovat. 4. Kontakt se sebou navzájem. Znají svoje tělo, s druhými (dotyky, držení, obtisky), s podlahou i se vzduchem, protože kontakt je velmi důležitý.
43
5. Vnímání hudby, rytmu, melodie – obě dvě hodiny doprovází hudební korepetitor, který nám někdy i skládá tu muziku. Podporuje to hodně tanečnost a muzikálnost. 6. Otevření k tvoření a myšlení tělem – aby dokázaly hudbu vyjádřit tělem. Také je pro mě důležité, že beru v potaz jejich nápady, ale včas se snažím zastavit jejich lumpárny. V podstatě já poté dávám do určité formy ty jejich nápady a vznikají tak ty vystoupení. Na konci roku poté máme vystoupení v Luně a vystupujeme i na Babských hodech.“ Změnily se činnosti v kroužcích oproti předchozím rokům? Musela jste snížit nároky kladené na děti? „Ono se to spíš tak vyvíjí. S tím, s čím jsem přišla já od malička, tak mi to přišlo v základě stejné. U těch malých dětí se to zas tak nemění, protože se musí naučit dobře používat tělo, zpravit držení, slyšet tu hudbu (běh, chůze, poskok) a rozsvítit, oživit hrudník. Již od malého věku se propojuje pohyb přes centrum těla, které je okolo pupíku a propojuje se ta provázanost do horní části a potom až do dolní části. Vlastně pracovat s těžištěm.“ Jak byste popsala průběh kroužku? „To se odvíjí od toho, zda se právě nacvičuje nebo ne. Když se nacvičuje, tak se s dětmi nejprve rozcvičíme a poté pracujeme na procvičování choreografie. Jinak hodina probíhá tak, že první je úvodní část, kdy je přeladění organismu – dětí přejdou z prostoru tam do prostoru sem, tzv. vstoupí do tance (práce s látkou, pohybová hra). Potřebuji, aby se vlastně tělo probudilo. Poté v hlavní části rozvíjíme ten začátek nebo pracujeme s něčím (kaštan, ořech, látka, šátek,…). Hodina má nějaký most, vede od někud někam. Co čtrnáct dní se hodina opakuje, aby se děti nejprve s tím seznámily, a v další už se s tím pracuje a třeba se i něco přidá. Mohou děti dále pokračovat v této činnosti i po překročení věkové hranice? Dá se dále pokračovat? Navazuje na váš kroužek další s podobným nebo stejným zaměřením? „Je přípravka a poté jdou do prvního stupně a dále pak do druhého.“
44
Jak velká je náročnost v kroužku? Mohou se této činnosti věnovat i děti se zdravotními problémy (astma, nadváha, srdeční vada atd.)? „Mám zkušenost zatím s dětmi, které mají epileptické záchvaty, psychické problémy. Zatím tedy nevím, ale myslím si, že to záleží na dítěti, jak se cítí a jak je schopno fungovat v kolektivu.“ Jak dlouho vedete tento kroužek? „Já se zabývám touto činností od svých 5 let. Od pěti let do pětadvaceti jsem byla v tanečním souboru a od 18 let jsem začala učit na základní umělecké škole. Takže se této činnosti věnuji, tak že se tomu opravdu věnuji asi 20 let, ale předtím jsem již tančila. Tady v Rajhradě je to sedmý rok.“ Co vás vedlo k tomu, že jste se ujala vedení tohoto kroužku? „Předešlé zkušenosti. Práce mě tak strašně baví a naplňuje. Moc ráda pracuji s dětmi a mám hrozně ráda tvořivou dramatiku. Tady v tom tanečním je super, že se spojuje hrozně moc toho např. práce s tělem, práce s kolektivem, s muzikou, s výtvarnou složkou, organizační práce atd. Snažím se dětem otevřít svět do té tvořivé práce, naslouchání a vidění pěkných věcí.“ Co pokládáte za největší úspěch/neúspěch? „To, že ty děti sem chodí rády. Že dávají najevo takovou tu přízeň. Stává se mi, že sem chodí lidi i pro tuto konkrétní práci, protože se jim to líbí a je to takové neobvyklé. Já považuji za úspěch, že se chodí děti, které chtějí přímo toto. Ty skupinky jsou poté takové pěkné, protože pak už i rodiče vědí, o co jde. A také hlavně podporu pro děti z řad rodičů. Pak jsou také takové ty napsané úspěchy. Pravidelně se účastníme krajských přehlídek scénického dětské tance a pokaždé jsme se dostali až do národní přehlídky v Kutné hoře. Jsme tam již po čtvrté a budeme mít tu čest se zúčastnit.“
45
2.1.2.6 Sokol – mladší žáci/žákyně. Rozhovor s cvičitelem Františkem Gregorem. Pro koho je kroužek určen? „Mladší žáci se říkalo od 6 do 9 let, ale popravdě řečeno díra mezi cvičením rodiče s dětmi a mladšími žáky je velká a tak jsem se rozhodl a beru to od 4 do 8 až 9 let.“ V které dny kroužek probíhá? „Cvičí se dvakrát týdně, v úterý a čtvrtek od 16 hod do 17 hod.“ Kolik dětí a v jaké věkové kategorii váš kroužek navštěvuje? „Cvičení mladších žáků v letošním roce navštěvuje sedmnáct dětí. Loni jich chodilo patnáct.“ Změnila se návštěvnost oproti minulým létům? „Návštěvnost se zvětšila, protože rodičům začíná docházet, že děti než dají do určitého sportu, tak se musí naučit manipulovat se svým tělem a naučit se základy - např. kotrmelec, přeskok přes kozu, bednu atd. Od deseti let pak můžou dále pokračovat do různých sportů, ale potřebují mít zvládnuté základy. Všechno padá a začíná rodiči. Vše záleží na tom, jak si rodiče zorganizují čas. Před pár lety sem chodilo jen pět dětí, dnes již se návštěvnost pohybuje kolem 17 dětí.“ Na co se zaměřujete? Co u dětí rozvíjíte? „Na základní gymnastický prvek, protože já musím naučit děti základním pohybovým návykům, aby věděly kam noha, kam ruka. Ale není to jen o základech gymnastiky, já je učím i základy basketbalu, jak přihrávat, driblovat. Chci prostě, aby si to osahaly. No prostě, aby ten mladý člověk si mohl zasportovat: v čem chtěl, kdy chtěl a jak chtěl. Snažím se jim předat základy sportovních her. Musím všeobecně připravovat dítě k pohybu, aby mohlo začít s nějakým sportem.“ Změnily se činnosti v kroužcích oproti předchozím rokům? Museli jste snížit nároky kladené na děti? „Já mám na děti stejné nároky. To je ve všech propozicích ještě od pana Tyrše.“
46
Jak byste popsal průběh kroužku? „Začíná se sokolským pozdravem, nástupem, aby se vědělo, že se bude organizovaně cvičit. Poté následuje rozběhání, pak si zahrajeme běhací hry a samozřejmě rozcvičku. Poté se cvičí na nářadí a na konec nějaká sportovní hra (florbal, fotbal).“ Mohou děti dále pokračovat v této činnosti i po překročení věkové hranice? Dá se dále pokračovat? Navazuje na váš kroužek další s podobným nebo stejným zaměřením? „My jsme Tělovýchovná jednota Sokol, takže se dá pokračovat až do stáří. Nejdříve jsou rodiče s dětmi, pak jsou mladší žáci a žákyně, pak jsou starší žáci a žákyně, pak je dorost, který prakticky dnes již neexistuje, protože většinou přestanou v patnácti a šestnácti cvičit.“ Jak velká je náročnost v kroužku? Mohou se této činnosti věnovat i děti se zdravotními problémy (astma, nadváha, srdeční vada atd.)? „Záleží na tom člověku. Podle mě jsou lidé nemocní a jenom špatně diagnostikovaní, zdraví neexistují.“ Jak dlouho vedete tento kroužek? „V roce 1945 jsme, po frontě, sem došli s tatínkem a od té doby jsem členem Sokola. V roce 1949 tady skončilo cvičení a Sokol se prakticky rozpadl. Protože se sokoli oblékli do krojů na 28. října a šli tady na náměstí, kde kdysi stávala socha Masaryka, uctít 28. říjen. To neměli dělat, protože náčelníka a náčelnici Sokola předvolali na Akční výbor, který jim zakázal vstup do sokolovny. Tím pádem všechno padlo a bylo tady mrtvo a průvan. Činnost se pak obnovila až v roce 1953, kdy za mnou přišli kluci, to mi bylo šestnáct let, abych je šel cvičit. Od té doby dělám cvičitele v Sokole. Dnes již je to 60let.“ Co vás vedlo k tomu, že jste se ujal vedení tohoto kroužku? „No celkem normálně, neměl je kdo cvičit, tak chodím já.“ Co pokládáte za největší úspěch/neúspěch? „Za úspěch, že se Sokol furt drží. Za neúspěch, že už to není to, co bývalo.“
47
2.1.2.7 Kalamajka Kalamajka již v Rajhradě funguje přes deset let. I když se mění jak děti, tak i vedoucí, tradice této činnosti na vyžití nejen pro děti, ale i pro rodiče pokračuje i nadále. Rozhovor s vedoucími kroužku Ivetou Dočekalovou a Jitkou Kovářovou Pro koho je kroužek určen? I: „Kroužek je určen pro děti od osmi měsíců, jak začne sedět a hýbat se zhruba do tří, čtyř let.“ J: „I když stává se, že maminky sebou berou i předškolní dítě. Teď se nám průměrný věk pohybuje kolem dvou, dvou a půl let.“ V které dny kroužek probíhá? I: „Tento kroužek probíhá v úterý a ve čtvrtek. Je vlastně na dvě hodiny, od devíti do jedenácti.“ Kolik dětí váš kroužek navštěvuje? I: „Zhruba ten den přijde deset maminek a deset dětí a celkem nevím.“ J: „Když jsem to počítala na Mikuláše tak od začátku října do konce listopadu se tu objevilo 28 maminek. Oni nechodí pravidelně, ale střídají se, ale většinou tak kolem sedmi až deseti tady bývá pravidelně.“ Změnila se návštěvnost oproti minulým létům? J: „Zájem je tak na stejno. Akorát jak odrůstají děti, tak se tu maminky a děti mění“ Na co se zaměřujete? Co u dětí rozvíjíte? I: „Vlastně hodinu je volná zábava, dítě si může pohrát, s čím chce. A od deseti hodin zpíváme, tančíme, tleskáme do rytmu.“ J: „Takže od každého trochu. Teď se zaměřujeme na barvy a tvary. Hodně hrajeme pohybové hry.“
48
Změnily se činnosti v kroužcích oproti předchozím rokům? Museli jste snížit nároky kladené na děti? J: „Zatím ani ne. Maminky říkaly, že to dětem pomáhá. Samozřejmě není to jako školka. Ale jedná se spíš o to, aby se děti zaintegrovaly, aby věděly, že si můžou pohrát, že je víc dětí, že se musí dělit o hračky. Některé ději jsou samozřejmě ještě moc malé na společné hry, ale je to pro ně dobrý základ pro navázání jiných sociálních vztahů.“ Mohou děti dále pokračovat v této činnosti i po překročení věkové hranice? Dá se dále pokračovat? Navazuje na váš kroužek další s podobným nebo stejným zaměřením? J: „Dále pokračují do školky, ale mohou se sem vracet. Většinou se sourozenci“ Jak velká je náročnost v kroužku? Mohou se této činnosti věnovat i děti se zdravotními problémy (astma, nadváha, srdeční vada atd.)? I: „Náročnost není velká, vše je uzpůsobeno dětem. Jak tvoření co děláme tak i hry a pohybové činnosti. Ale protože jsou tu teď menší děti tak se více zapojují do výtvarné činnosti maminky.“ Jak dlouho vedete tento kroužek? J: „Kroužek funguje již hodně dlouho, zhruba deset let. Ivetka to tu se mnou vede asi rok, rok a půl a já tu jsem dva roky. Mám k sobě naštěstí stejného blázna, jako jsem já.“ Co vás vedlo k tomu, že jste se ujaly vedení tohoto kroužku? J: „Já jsem se k tomu dostala díky svému synovi Jindrovi.“ I: „Já jsem se dočetla, že něco takového tady je a od místostarostky věděla, že tady takový nějaký kroužek je a jak malý měl osm měsíců, tak jsme sem začali chodit. K vedení jsem se dostala tak, že jedna maminka už musela jít do práce a Jitka šla rodit a nikdo jiný by to nevzal, tak jsem se toho ujala.“ J: „Tedy já jsem to zdědila od sousedky, která to vedla přede mnou.“ Co pokládáte za největší úspěch/neúspěch? J: „Za největší úspěch pokládám to, když maminky přijdou a řeknou, že se jim to strašně líbilo, že to bylo super. Když vidím, že ta energie, to úsilí, co na to vynakládáme,
49
že k něčemu je, že člověk má dobrý pocit, že něco dělá. Je to taková dobrá zpětná vazba. Právě to, že se snažíme a vidíme, že to k něčemu je.“
2.1.2.8 Cvičení maminky s dětmi Rozhovor s paní cvičitelkou Sabinou. Pro koho je kroužek určen? „Pro děti od dvou do čtyř let.“ V které dny kroužek probíhá? „Kroužek probíhá v pondělí od čtyř do pěti hodin. Bohužel probíhá jen jednou týdně, protože dvakrát bych to časově nezvládala, ale kdyby se ještě někdo našel, kdo by se jim chtěl věnovat, tak by určitě zájem byl.“ Kolik dětí a v jaké věkové kategorii váš kroužek navštěvuje? „Kroužek navštěvuje asi deset až dvanáct dětí od dvou do čtyř let. Pak už je tady ty aktivity nebaví, protože už zase potřebují trochu jiné aktivity.“ Změnila se návštěvnost oproti minulým létům? „Návštěvnost se v podstatě nezměnila, střídají se tu maminky, podle toho jak jim děti odrůstají, ale většinou se návštěvnost pohybuje okolo deseti rodičů. “ Na co se zaměřujete? Co u dětí rozvíjíte? „Zaměřujeme se na seznámení dětí s pohybem za pomoci hry a básniček. Děti si zde mohou „osahat“ různé náčiní (gymnastické míče, kruhy, žíněnky, trampolínu, lano).“ Změnily se činnosti v kroužcích oproti předchozím rokům? Museli jste snížit nároky kladené na děti? „Ne, činnosti se nijak zásadně nezměnily. Mění se složení maminek a dětí, ale činnosti většinou zůstávají stejné. Přidala jsem pouze více básniček s pohybem.“ Jak byste popsala průběh kroužku? „Na začátku se v kroužku přivítáme a trochu se protáhneme. Poté následují nějaké soutěže (např. s míčem – kutálení, kopání,…). Pak následuje práce s pomůckou 50
(podbíhání, přeskakování), hra na koberci. Nakonec krátká relaxace a rozloučení zase v kroužku.“ Mohou děti dále pokračovat v této činnosti i po překročení věkové hranice? Dá se dále pokračovat? Navazuje na váš kroužek další s podobným nebo stejným zaměřením? „Ano, mohou poté přestoupit do mladších žáků/žákyň, poté do starších žáků/žákyň a tak dále až do čestné gardy.“ Jak velká je náročnost v kroužku? Mohou se této činnosti věnovat i děti se zdravotními problémy (astma, nadváha, srdeční vada atd.)? „Nechci po dětech nic, co by nezvládly, sami s rodiči si mohou koordinovat, co zvládnou a co již ne. Náročnost není velká, je umírněná dle věku dětí.“ Jak dlouho vedete tento kroužek? „Druhým rokem.“ Co vás vedlo k tomu, že jste se ujala vedení tohoto kroužku? „Nechtěla jsem, aby kroužek skončil a také kvůli své dceři. Ono obecně v Sokole je vždycky problém s dobrovolníky, kteří si to tzv. vezmou na triko a zajistí dobrý průběh cvičení.“ Co pokládáte za největší úspěch/neúspěch? „Když vidím, že to děti baví a chtějí se sem vracet.“ 2.1.2.9 Lyžařská škola Němčičky Rozhovor se Jaroslavem Stávkem vedoucím sportovního areálu a předsedou TJ Jak dlouho funguje lyžařská škola? Mohl byste mi říct něco málo o historii? „Lyžařský vlek jsme postavili v roce 1986 a umělou hmotu, kterou na sjezdovce máme, jsme získali v roce 1988. Tím pádem jsme začali provozovat lyžařkou školu prva pro místní děti a potom postupem času jsme dělali nábory po školách. Tak kolem pěti, šesti roků to trvalo, než jsme vzbudili zájem. Vždy jsem se domluvil s ředitelem školy a na deset minut jsem přišel za dětmi do třídy a letáčky a vyprávěním jsem ty děti nadchl. Chtěl jsem, aby si k tomu děti vytvořily vztah a aby měly zájem chodit do lyžařské školy. Asi jsme to nedělali špatně, protože se to rozvinulo až do dnešních podmínek. 51
Samozřejmě museli jsme udělat proškolení instruktorů, ale vlastně tak postupně jsme rozjeli lyžařskou školu. Byla to lyžařská škola dlouhodobá a dnes v ní máme pravidelně 360 dětí. Původně jsme začínali s 20 dětmi, poté jich bylo 30, 50 a postupně se zájem zvětšoval. Museli jsme také navazovat na instruktory. Dnes nám již děti, které jsme učili lyžovat, dělají instruktory a jejich děti sem chodí do lyžařského kurzu. Je to hlavně díky tomu, že jsme u dětí k lyžování vytvořili vztah. Dnes jsou z nich již nadšenci, kteří zde výcvik vlastně dělají pomalu za poděkování. Tato oddanost lyžování a práci s dětmi je zvláštní a málo kde se dnes již vidí.“ Jsou lyžařské kurzy nějak rozděleny? „Ano, máme dlouhodobý kurz dětí a máme školy: dopoledne-odpoledne týdenní výuky dětí. Dopolední škola je, že děti sem přijedou na tři hodiny a poté ještě stihnou ve školách oběd. Odpolední škola začíná po obědě, kdy se děti naobědvají ve škole a pak teprve jedou do Němčiček. Nechceme zde za každou cenu vydělat. Naopak chceme, aby k lyžování měly přístup všechny děti bez sociálních rozdílů. Také děti rodičů, kteří k tomuto nemají vztah. Mohou si zde i zapůjčit celkové vybavení na týden za menší poplatek. Děláme to kvůli dětem a nejlepší odměna pro nás je, že se k nám potom tyto děti vrací, protože jsme si je vychovali. Pořádáme i kurzy pro dříve narozené a soukromé kurzy. Nejstarší z dříve narozených jsme učili třiašedesátileté manžele, kteří na tom v životě nestáli a po pěti hodinách jeli lyžovat na ledovec a moc nám děkovali, že jsme je naučili lyžovat. Není to o věku, je to o chtění.“ Jaký je v dnešní době zájem o lyžařský kurz? „My už jsme na tom dnes tak, že již vůbec nedáváme do medii, že pořádáme lyžařský kurz dětí. Údaje zveřejňujeme pouze na našich stránkách. Loni jsme dali na stránky, že přibíráme děti do kurzu a za šest hodin jsme měli kurz plně obsazený a ještě 50 dětí se nám přihlásilo navíc. Pro tyto děti jsme uspořádali školičky, většinou v pátky a o jarních prázdninách, abychom je uspokojili.“
52
Kolik je v kurzu dětí do šesti let? „Samozřejmě my nebereme do kurzu děti mladší čtyř let. Jeden rok jsme zkusili tyto mladší dětí do kurzu vzít, ale nezdařilo se to. Jednak tyto děti ještě nejsou tělesně vyvinuté a nejsou na to připraveny. Hlavně nevydrží ty dvě hodiny na kopci, stačí jim hodina. Když však rodiče těchto dětí mají zájem, aby se jejich dítě naučilo lyžovat, tak jim nabízíme soukromou výuku. Do tohoto lyžařského kurzu bereme děti od čtyř let, kdy jsou již fyzicky vyspělejší. Máme to tak zavedeno a zatím to funguje. Dětí předškolního věku tu máme tak asi 45% - 50% což je zhruba 205 dětí.“ Změnila se návštěvnost oproti minulým létům? „Samozřejmě, o lyžařkou školu se zvyšuje zájem. My sami jsme z toho zděšeni, jak rychle se kurz na našich stránkách zaplnil. Mohu z toho jen soudit, že to asi neděláme špatně a je to za přijatelný peníz.“ Na co se zaměřujete? Učíte nějaký určitý styl? „V lyžařském kurzu musí děti projít veškerými lyžařskými dovednostmi. Někdy se nám děti hlásí i více let po sobě, třeba dva, tři roky. Pořád chtějí jít do vyššího kurzu, vyšší skupinky.“ Jak máte rozdělený tento kurz pro děti? „Děti z tohoto kurzu máme rozděleny do šesti skupin. V bílé skupince jsou děti, které nikdá nelyžovaly. Ve žluté skupině děti již nějaký ten malý kopeček sjedou. V zelené skupině již vytahujeme děti postupně po jednom nahoru. Pak přecházejí do modré. Zde děti již kopec sjíždí nějakým tím způsobem, většinou to jsou „pluhaři“. Poté jdou do červené a nakonec do černé. Zde už jsou to lyžaři, kteří se učí carvingové lyžování a jezdit mezi brankami jako závodníci. Každá skupina má svoji jistou posloupnost. Děti si na kartičkách označujeme barevnými tečkami. Když dítě zvládne všechny úkony, co se v dané skupině zvládnout dají, tak se posune do další skupiny.“
53
Jaký je průběh kurzu? „V kurzu máme 360 dětí rozdělených do čtyř skupin. Jedná se o skupiny sobotní a nedělní. První skupinka má výcvik v sobotu od půl deváté do půl jedenácté s deseti až patnácti minutovou přestávkou. Druhá skupina je pak od jedenácti do jedné také s desetiminutovou přestávkou. V neděli se poté opakuje to samé s dalšími dvěma skupinami dětí. Děti se dostaví na výcvik dle rozpisu. Poté si instruktoři děti rozeberou do družstev podle barev. Pak už to funguje skoro automaticky. Ještě než vyjedou na svah, tak se udělá rozcvička, aby se trošku rozhýbaly. Máme tady minimum úrazů, protože děti nesmí samovolně cvičit, divočit a nesmí rychle jezdit. Letos evidujeme pouze dva drobnější úrazy, což na ten počet dětí co tady funguje je úžasné. Po rozcvičce děti cvičí lyžování dle zařazení v družstvu. Na závěr kurzu bývá maškarní karneval, ale děláme tu i okresní přebory a Jihomoravský pohár. Pro výcvik využíváme i dopravníkový pás, které je přístupný i veřejnosti zadarmo. Rodič si zde na mírném kopci může s dítětem hrát, aby si dítě zvyklo a vytvořilo si vztah k lyžování.“ Jak probíhá příprava a úklid sjezdovky? „Umělá hmota ze sjezdovky se musí skládat. Letos budeme organizovat skládání hmoty kolem pátého dubna, až sleze sníh. Skládání trvá asi pět hodin při sedmdesáti lidech, což je asi třetina dětí. My tím, že do skládání zapojujeme i ty děti co k nám chodí jezdit, je učíme, aby chodily na brigádu, ale hlavně u nich k té umělé hmotě vytváříme vztah, aby ji neničily. Za tuto pomoc jim dáváme volné jízdy na vlek, podle hodin, které tu s námi strávily. Děti tak díky tomu mají pocit, že samy pro sebe něco vytváří a více se snaží. Dnes jsou děti vychovávány tak, že rodiče jim všechno dají bez toho, aby se děti na to musely nějak samy podílet a aby něco samy vytvořily. Děti to pak berou jako samozřejmost, když jim někdo něco dá. Ale když si ty děti samy vydělají na jízdy, tak je to víc baví, mají k tomu lepší vztah a cení si toho, že samy pro sebe něco udělaly.“
54
Jak dlouho se zabýváte touto činností? „Já jsem tady v areálu od jednaosmdesátého roku, kdy jsme přestavovali bazén. Kvůli nedostatku dotací jsem vytvořil vedlejší hospodářskou činnost tělovýchovné jednoty a prakticky jsem začal. Tak jsme si vydělali a začali jsme se soustřeďovat na sportovní činnost a vytvořili jsme takový ucelený areál, což nám závidí i větší města. Máme tu fotbalové hřiště, tenisové hřiště, koupaliště, lyžařský vlek i ubytovací prostory. Hlavně ale máme návštěvníkům co nabídnout, jsou tu sklepy a turistické cesty.“ Co pokládáte za největší úspěch/neúspěch? „Za největší úspěch pokládám to, že jsem před dvěma lety získal ocenění „Osobnost kraje práce s mládeží“. Vlastně já to beru jako ocenění všech instruktorů a zaměstnanců, kteří tu dělajů tuto prácu, protože nejde jenom o mě. Člověk nikdá sám nemůže nic vytvořit a udělat. To byl asi největší úspěch. Dále můžu uvést, že se nám podařilo vytvořit zázemí takové, že se vlastně my staráme obci o obecní prodělečné koupaliště (bez koruny dotace) a fotbalové hřiště. Z provozních věcí, že si umíme poradit a že i na malé vesnici to tu umíme udržet a provozovat.“
55
Závěr Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit, jaké je volnočasové vyžití pro předškolní děti ve městě Rajhradě. Zajímalo mě, zda je výběr kroužků dostačující nebo ne. Také jsem se zaměřila na změnu návštěvnosti v kroužcích v průběhu posledních dvou let. V neposlední řadě jsem se snažila o rozvoj informovanosti o jednotlivých kroužcích, k tomu bylo důležité zjistit, kdo jednotlivé kroužky vede a na co se v kroužcích zaměřují. Práce rovněž zkoumala, jakým volnočasovým činnostem se děti věnují v rámci rodiny a jak často se jimi zabývají. Jako výzkumné metody byl použit dotazník a rozhovor. Odpovědi na dotazníkové otázky byly podrobněji rozpracovány pomocí grafů, z nichž byly vyvozeny závěry a odpovědi na některé výzkumné otázky. Rozhovory jsou v bakalářské práci uvedeny v podobě, ve které probíhaly a zodpovídají zbylé výzkumné otázky.
Výzkumné otázky:
Jaké je volnočasové pohybové vyžití předškolních dětí ve městě Rajhradě? Změnilo se nějak v průběhu dvou let? Volnočasové pohybové vyžití pro děti předškolního věku ve městě Rajhradě je
skromné. Jak vyplývá z grafu 9., pohybové kroužky nenavštěvuje ani polovina dětí z Rajhradu. Co se týká aktivit v rodině, ani zde se nedá mluvit o skvělých vyhlídkách pro děti předškolního věku. Znepokojivé je zjištění, jak málo rodin chodí se svými ratolestmi na procházky, učí je plavat, bruslit, lyžovat nebo jezdit na kole. K zamyšlení nás přivádí i fakt, že v dnešní době existují i rodiny, které se svými dětmi nesportují vůbec, jak ukazuje graf 6. a 7. Návštěvnost v některých kroužcích se zvýšila, bohužel v jiných znatelně poklesla, jak vyplývá z grafu 4. Co se týče pohybové aktivity v rodinách, nijak rapidně se nezměnila, jak dokazuje graf 6. a 7.
56
Jaké jsou volnočasové kroužky pro předškolní děti z Rajhradu? Volnočasové kroužky pro děti předškolního věku jsou nedostačující. Jedná se o 3
kroužky pro děti mladší 4 let (Kalamajka, Cvičení pro maminky s dětmi, tanečky v MŠ), 2 kroužky pro děti od 4 let (Sokol, Tenis), 2 kroužky pro děti od 5 let (Tanečky ZUŠ a fotbal) a 1 kroužek pro děti od 6 let (judo). Dále děti mohou navštěvovat lyžování v nejblíže dostupné lokalitě v Němčičkách.
Kdo vede tyto pohybové aktivity pro děti předškolního věku? Některé kroužky vedou školení odborníci s dlouholetou praxí. V některých
případech se také jedná o dobrovolníky a nadšence, kteří kroužky převzali po svých předchůdcích z dobroty srdce a pokračují v něm hlavně proto, aby kroužek nezanikl a děti měly kam chodit a kde se rozvíjet. Více se o nich můžete dozvědět z rozhovorů v praktické části této práce.
Co je náplní jednotlivých pohybových kroužků? Náplní kroužků je vždy pohybový rozvoj dítěte. V některých kroužcích se přidává
i motorický, emocionální a sociální rozvoj. Přesná náplň jednotlivých kroužků je uvedena v rozhovorech s vedoucími kroužků.
Je dostatečná možnost ve výběru? Možnost výběru pohybových aktivit pro děti předškolního věku ve městě
Rajhradu je velice nedostačující. Ať již je to v možnosti kroužků, kde chybí např. skupiny pohybových her, cvičení pro dívky, nebo v nedostačujících sportovních hřištích pro děti – hřiště pro míčové hry, bezpečné cyklostezky, místa pro společnou hru dětí (v Rajhradě jsou 2 dětská hřiště – 1. ohraničeno plotem, 2. je bez plotu a nachází se u silnice). Jak vyplývá z grafu 8., v Rajhradě by rodiče měli zájem o další rozšíření možností pro pohybové vyžití svých děti. Bohužel také vyplývá to, že je zde nízká informovanost o stávajících kroužcích a možnostech pro děti předškolního věku. Doufám tedy, že tato práce zvýší informovanost o stávajících kroužcích a dá námět těm, kteří by měli zájem se podílet na založení nových kroužků a tím na rozšíření nabídky možností pohybového vyžití zdejších dětí. Snad také přispěje k zlepšení a rozšíření pohybových aktivit v rodinách.
57
Resumé Cílem bakalářské práce bylo zjistit stav pohybové aktivity u dětí předškolního věku v Rajhradě a zvednout informovanost o různých kroužcích, které jsou těmto dětem k dispozici. Teoretická část je zaměřena na vymezení základních pojmů, které s touto problematikou souvisí. Zabývám se obecně pohybovými aktivitami, jejich významem a vlivem na fyzickou a psychickou pohodu dětí. Dále je zde popsáno, kdy se doporučuje s jakou pohybovou aktivitou začínat. Uvádím také negativní vlivy, které brání pohybovému rozvoji dětí předškolního věku. Praktická část je věnována výzkumu. Přináším podrobnější informace o volnočasových aktivitách dětí předškolního věku. Informuji o možnostech a typech kroužků, např. fotbal, tenis. Zabývám se analýzou pohybových aktivit v rodinách a porovnávám čas nad nimi strávený. V závěru práce jsou shrnuty veškeré poznatky z výzkumu a uvedeno doporučení, co by se dalo zlepšit v Rajhradě pro děti předškolního věku. Tato bakalářská práce je přínosná v tom, že ukazuje, jak jsou na tom s pohybovou aktivitou děti předškolního věku v našem městě a jaké možnosti jim toto město nabízí a jak je využívají.
Summary The aim of the bachelor thesis is to find new information about the state of the physical activities of pre-school children in Rajhrad, and to raise the awareness of various after-school clubs that can be used by children. The theoretical part is focused on a definition of basic terms connected with the issue. I deal with general physical activities, their importance and impact on the physical and psychical wellbeing of children. Furthermore, I describe when it is advisable to start with individual activities. Negative impacts that prevent pre-school children from physical development are also included.
58
The practical part is devoted to the research. I bring detail information about leisure time activities of pre-school children. There are also some possibilities and types of after-school clubs, e.g. football, tennis. An analysis of physical activities within families and comparison of time spent on these activities is also included in this part. In closing I sum up all the knowledge gained from the survey and provide some recommendation about what can be improved in Rajhrad with the aim to offer more facilities for pre-school children. The contribution of the bachelor thesis can be seen in the fact that it shows the current state of physical activities of pre-school children in our town, possibilities offered to children by the town and in what way these possibilities are used.
59
Zdroje 1. BACUS-LINDROTH, A. Vaše dítě ve věku od 3 do 6 let. Praha: Portál, 2004. ISBN 8071788627. 2. BLAHUTKOVÁ, Marie. ŘEHULKA, Evžen. DVOŘÁKOVÁ, Šárka. Pohyb a duševní zdraví. Brno: 2005, Paido. ISBN 80-7315-108-1 3. ČÁP, J.; MAREŠ, J. Psychologie pro učitele. Vyd. 2. Praha: Portál, 2007. 655 s. ISBN 9788073672737 4. DAHLKE, Ruediger. Program pro zdraví - Správné dýchání, pohyb, výživa a relaxace. Ikar 2006. ISBN 80-249-0732-1 5. DVOŘÁKOVÁ, H. Pohybem a hrou rozvíjíme osobnost dítěte. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002, 144 s. ISBN 80-7178-693-4 6. DVOŘÁKOVÁ, H. Didaktika tělesné výchovy nejmenších dětí a dětí s hendikepy. Praha: 2000, Universita Karlova v Praze – Pedagogická fakulta. ISBN 80-7290-005-6 7. FORSETOVÁ, Emily R. HARTINGEROVÁ, Karyn. SMITHOVÁ, Katherine A. 85 her pro zlepšení kondice dětí (od 4 do 14 let). Praha: 1997, Portál. ISBN 80-7178-177-0 8. FRÖMEL, K.; NOVOSAD, J.; SVOZIL, Z. Pohybová aktivita a sportovní zájmy mládeže. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 1999. 173 s. ISBN 80-7067-945-X 9. GAVORA, Petr. Úvod do pedagogického výzkumu. Brno: 2000, Paido. ISBN 80-85931-79-6 10. HNÍZDILOVÁ, Michaela. Tělovýchovné chvilky aneb pohyb nejen v tělesné výchově. Brno: 2006, ISBN 80-210-4010-6 11. HOFBAUER, B. Děti, mládež a volný čas. Vyd. 1. Praha: Portál, 2004, 176 s. ISBN 80-7178-927-5 12. HOSKOVCOVÁ, Simona. Psychická odolnost předškolního dítěte. Havlíčkův Brod: 2006, Grada publishing, a.s. ISBN 80-247-1424-8 13. KEBZA, Vladimír. KOMÁREK, Lumír. Pohyb a relaxace. Praha 2003, 23 s. ISBN 80-7071-217-1 14. LISÁ, L. Vývoj dítěte a jeho úskalí. Praha: Avicenum, 1986. 15. MATĚJČEK, Z. Radosti a strasti: předškolní věk, mladší školní věk, starší školní věk. Jinočany: H & H, 1998. ISBN 8086022218. 16. Matrika města Rajhrad, údaje z roku 2013 a 2014 17. MERTIN, Václav. GILLERNOVÁ, Ilona. Psychologie pro učitelky mateřské školy – druhé, rozšířené a přepracované vydání. Praha: 2010, Portál. ISBN 97880-7367-627-8
60
18. MONTESSORI, Maria. Absorbující mysl – vývoj a výchova dítěte od narození do šesti let. Praha: 2006, nakladatelství Světových pedagogických směrů ISBN 80-86 189-02-3 19. MUŽÍK, V., VLČEK, P. et. al. Škola, pohyb a zdraví. Brno: Masarykova univerzita, 2010, s. 193 20. MÜLLEROVÁ, Else. Stříbrný prach z hvězd, Praha: Euromedia Group 2011. ISBN 978-80-242-290721. NADEAU, Micheline. Relaxační hry s dětmi. Praha: 2003, Portál. ISBN 807178-712-4 22. NEŠPOR, Karel, Uvolněně a s přehledem, Praha: Grada 1998 ISBN 80-7169652-8 23. OTOVÁ, Berta. MIHALOVÁ, Romana. VYMLÁTIL, Jiří. I. Základy biologie a genetiky, II. Vývoj a růst člověka, Praha: 2007, nakladatelství Karolium. ISBN 978-80-246-1100-6 24. ROJOVÁ – SÍTA, Věra. Jóga, hry a pohádky. Praha: 2007 Portál. ISBN 97880-7367-240-9 25. ŘEZÁČ, Jaroslav. Sociální psychologie. Brno: 1998, Paido. ISBN 80-8593148-6 26. ŠTYCHOVÁ, Lucie. Relaxace dětí v mateřské škole – Bakalářská práce. Plzeň 2012 27. TATROVÁ, H. Pohybové hry v mateřské škole. Praha: SPN, 1965. 28. VOLFOVÁ, Jana. KOLOVSKÁ, Ilona. Předškoláci v pohybu – cvičíme jako myška, kočka a pejsek. Praha: 2008, Grada publishing, a.s. ISBN 978-80-2472317-4 29. VOLFOVÁ, Jana. KOLOVSKÁ, Ilona. Předškoláci v pohybu – cvičíme jako zajíc, žába a had. Praha: 2009, Grada publishing, a.s. ISBN 978-80-247-2748-6 30. ZEMÁNKOVÁ, Marie. Pohyb nad zlato. Hanex 2007. ISBN 80-85783-11-8 31. ZEMÁNKOVÁ, Marie. VYSKOTOVÁ, Jana. Cvičení pro hyperaktivní děti – speciální pohybová výchova. Havlíčkův Brod: 2010, Grada publishing, a.s. ISBN 978-80-247-3278-7
61
Internetové zdroje: 1. DAVIDOVÁ, Markéta. Chcete naučit dítě lyžovat? Jděte mu z očí. OnaDnes.cz [online]. [cit. 2014-02-08]. Dostupné z: http://ona.idnes.cz/chcete-naucit-ditelyzovat-jdete-mu-z-oci-ffw-/deti.aspx?c=A101202_152546_deti_job 2. GRIFFINOVÁ, Vicky. Z knihy Cesta ke svobodě. o.s. Život a zdraví - Přerov [online]. [cit. 2014-02-05]. Dostupné z: http://zivotazdraviprerov.webnode.cz/news/pohyb-a-psychika/ 3. HUMPOLÍČEK, Miloslav. Relaxační techniky a jejich vliv na rozvoj osobnosti mládeže - Bakalářská práce. Brno 2005 [online]. [cit. 2014-02-07]. Dostupné z: http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&frm=1&source=web&cd=1&cad=rja&ved=0 CCgQFjAA&url=http%3A%2F%2Fdspace.k.utb.cz%2Fbitstream%2Fhandle%2F10563%2F148 3%2Fhumpol%25C3%25AD%25C4%258Dek_2006_bp.pdf%3Fsequence%3D1&ei=Lvf0Uti_InY7AbbjoH4Dw&usg=AFQjCNHlhUhBR7N6kx_Ez1vf9ggKQR6HgA&bvm=bv.60799247,d.b GE
4. Kdy a jak naučit dítě lyžovat. JáRodič. [online]. [cit. 2014-02-08]. Dostupné z: http://www.jarodic.cz/cz/kdy-a-jak-naucit-dite-lyzovat.php 5. Kdy a jak naučit dítě bruslit na ledě. JáRodič. [online]. [cit. 2014-02-08]. Dostupné z: http://www.jarodic.cz/cz/kdy-a-jak-naucit-dite-bruslit-na-lede.php 6. Kdy začít učit děti jezdit na kole a jak? MAXBIKE [online]. [cit. 2014-02-08]. Dostupné z: http://www.maxbike.cz/kdy-zacit-ucit-deti-jezdit-na-kole-a-jak/ 7. KYNYCHOVÁ, Hanka. Děti v pohybu. Kynychova.cz [online]. [cit. 2014-0205]. Dostupné z: http://kynychova.cz/index.php?id=69 8. LUDVÍKOVÁ, Květa. MARTINCOVÁ, Jana. Děti a zimní sporty. baby online. [online]. [cit. 2014-02-08]. Dostupné z: http://www.babyonline.cz/akcni-svetdeti/vzdelani/deti-a-zimni-sporty 9. NILIUS, Petr. Projevy úzkostí u dětí v předškolním věku, Benjamin [online]. [cit. 2014-02-08]. Dostupné z: http://www.benjamin.cz/cs/1418/prozakazniky/casopis-benjamin/odborne-clanky/projevy-uzkosti-u-deti-vpredskolnim-veku/index.htm 10. PhDr. MÍČEK, Libor, CSc. Co je relaxace a jaký význam má pro moderního člověka? Občanské sdružení Anabell [online]. [cit. 2014-02-07]. Dostupné z: http://www.anabell.cz/index.php/clanky-a-vase-pribehy/rady-pro-svepomoc/18relaxace-zvladaci-strategie/250-co-je-relaxace-a-jaky-vyznam-ma-promoderniho-lovka11. Pohybem ke zdraví. Prameny zdraví. [online]. [cit. 2014-02-05]. Dostupné z: http://www.magazinzdravi.cz/pohybem-ke-zdravi 12. Psychomotorický vývoj dítěte - 12. měsíc. Maminkám.cz [online]. [cit. 2013-1215]. Dostupné z: http://www.maminkam.cz/vyvoj-ditete-rok-1-mesic-12 13. Psychomotorický vývoj dítěte - 24. měsíc. Maminkám.cz [online]. [cit. 2013-1215]. Dostupné z: http://www.maminkam.cz/vyvoj-ditete-rok-2-mesic-12
62
14. Psychomotorický vývoj – tři roky. Maminkám.cz [online]. [cit. 2013-12-15]. Dostupné z: http://www.maminkam.cz/vyvoj-ditete-rok-3-mesic-12 15. Psychomotorický vývoj dítěte. Máme děťátko [online]. [cit. 2013-12-15]. Zdroj http://www.cmcpraha.cz/cz/pediatrie/consulting/index.shtml Dostupné z: http://drobcek.webgarden.cz/rubriky/psychomotoricky-vyvoj-ditete 16. Tělesný pohyb a jeho vliv na zdraví. Cyklistika Krnov. [online]. [cit. 2014-0205]. Dostupné z: http://www.cyklistikakrnov.com/Clanky/Clanky/Telesnypohyb-a-jeho-vliv-na-zdravi.htm 17. TICHÁ, Kateřina. Podpora pohybové aktivity dítěte předškolního věku Bakalářská práce. Brno: 2012 [online]. [cit. 2013-02-08]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/350958/pedf_b/BP_-_Katerina_Ticha.txt 18. Význam relaxace pro psychický a fyzický rozvoj člověka [online]. [cit. 2014-0207]. Dostupné z: http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&frm=1&source=web&cd=4&cad=rja&ved=0 CD4QFjAD&url=http%3A%2F%2Fmedia1.osoba.cz%2Ffiles%2Fmedia1%3A50fd39e445a5c.d oc.upl%2FV%25C3%25BDznam%2Brelaxace%2Bpro%2Bpsychick%25C3%25BD%2Ba%2Bf yzick%25C3%25BD%2Brozvoj%2B%25C4%258Dlov%25C4%259Bk1.doc&ei=Q_X0UtijGsP 17Abfz4D4Cg&usg=AFQjCNEXdOrgK3h4LAaMsXxrwxfYHY_ZEg&bvm=bv.60799247,d.b GE
63
Seznam grafů Graf 1. Kolik dětí navštěvuje pohybové kroužky
….………………………………. 30
Graf 2. Návštěvnost v kroužcích 2013
…………………………………………. 31
Graf 3. Návštěvnost v kroužcích 2014
…………………………………………. 31
Graf 4. Zapsáno dětí v jednotlivých kroužcích
…………………………………. 31
Graf 5. Aktivity, které děti provozují s rodinou
…………………………………. 32
Graf 6. Jak často se pohybovým aktivitám rodiny věnují. 2013
…………………. 32
Graf 7. Jak často se pohybovým aktivitám rodiny věnují. 2014
…………………. 32
Graf 8. Co v Rajhradě chybí?
…………………………………………………. 33
Graf 9. Návštěvnost pohybových kroužků …………………………………………. 34
64
Příloha – Dotazník Dobrý den, jmenuji se Monika Zezulová a jsem studentkou druhého ročníku Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Obracím se na Vás s prosbou o pomoc při tvorbě mé bakalářské práce na téma Pohybové aktivity dětí předškolního věku ve městě Rajhradě. Prosím Vás o vyplnění anonymního dotazníku, jehož vyhodnocení bude. součástí mé bakalářské práce. Prosím o navrácení do 7.3.2014. Předem děkuji za Váš čas a ochotu mi pomoci. 1. Navštěvuje vaše dítě nějaké zájmové kroužky? Pokud ano, jaké (zakroužkovat či dopsat) a kde je navštěvuje (MŠ Rajhrad, Sokol Rajhrad, RAFK, ZUŠ Rajhrad, aj.)? tancování
hokej
plavání
lyžování
tenis
florbal
fotbal
jiné: ……………………………
2. Jak často je dítě navštěvuje (denně, 2x/3x týdně, 1x týdně, aj.)? – zakroužkovat a doplnit tancování
hokej
plavání
lyžování
tenis
florbal
fotbal
jiné: ……………………………
3. Další aktivity, které dítě provozuje v rodině? jízda na kole
jízda na kol. bruslích
bruslení
lyžování
plavání procházky
turistika jízda na koloběžce
jiné: ………………….. 4. Cca jak často se těmto aktivitám věnujete?
5. Co Vám v Rajhradě chybí? O jaký další kroužek byste měli zájem?
65