MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra fyziky, chemie a odborného vzdělávání
Vyuţití interaktivních technologií ve školství
Diplomová práce
Brno 2014
Vedoucí práce: PhDr. Jan Válek
Autor práce: Radek Scheiner 2
Bibliografický záznam SCHEINER, Radek. Využití interaktivních technologií ve školství: diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra fyziky, chemie a odborného vzdělávání, 2014. 74 l., 3 l. příl. Vedoucí diplomové práce PhDr. Jan Válek.
Anotace Diplomová práce „Vyuţití interaktivních technologií ve školství“ pojednává o vyuţívání interaktivní technologie ve školství, zejména na středních školách. V práci je zahrnutý vývoj od 80. let minulého století aţ po dnešní technologie. Současné technologie jsou vyjmenovány a popsány jejich funkčnosti a moţnosti vyuţití. Čtenáři se mohou dozvědět jak efektivně vyuţívat a zacházet s interaktivní tabulí a další moderní interaktivní technologií ve vyučovacích hodinách svého předmětu. Také jak zacházet s informacemi a svými materiály v elektronické podobě. Součástí práce je výzkum zaměřený na vyuţívání interaktivních technologií na brněnských středních školách a gymnázií. Závěrem diplomové práce je shrnutí dosavadního stavu vyuţívání interaktivních technologií ve školství, zejména na středních školách a odpovězeni na hypotézy stanovené na úvodu výzkumu.
Annotation Diploma thesis „The use of interactive technology in education “discusses the possibilities of using interactive technology in education, particularly in secondary schools. This work includes the development of technologies from the 80th years of the last century to the present. Today's technologies are listed and described their´s functionality and usability. Readers can learn how to effectively treat and use the interactive whiteboard and other modern interactive technology in the classroom of their subject. Also how to handle with information and similar´s materials in electronic form. The thesis research on the use of interactive technology in secondary schools and grammar schools in the Brno. The final section contains a summary of the prior use of interactive technology in education, and answers to the hypotheses set out at the beginning of the research.
Klíčová slova Interaktivní technologie, interaktivní tabule, dotykové zařízení, hlasovací zařízení, digitální úloţiště dat, moderní učebna
Keywords Interactive technology, interactive whiteboards, touch devices, voting equipment, digital data storage, modern classroom
Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci vypracoval samostatně, s vyuţitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů“. Souhlasím, aby práce byla uloţena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům. V Brně dne 18. dubna 2014
Bc. Radek Scheiner
vlastnoruční podpis
Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval panu PhDr. Janu Válkovi za vedení diplomové práce, za rady a čas, který mi při průběhu práce věnoval.
Obsah 1. ÚVOD ...................................................................................................................................... 10 2. VÝVOJ VYUŢÍVANÉ TECHNOLOGIE VE ŠKOLSTVÍ OD 80. LET 20. STOLETÍ................ 11 2.1 VYUŢÍVANÉ INTERAKTIVNÍ TECHNOLOGIE MEZI 80. – 90. LETY 20. STOLETÍ .............................. 11 2.2 VÝVOJ INTERAKTIVNÍCH TECHNOLOGIÍ 80. - 90. LETY 20. STOLETÍ .......................................... 12 2.2.1 Výzkum ...................................................................................................................... 12 2.2.2 Současný vývoj a řešení............................................................................................ 13 3. PŘEHLED INTERAKTIVNÍCH A PREZENTAČNÍCH PRVKŮ .............................................. 14 3.1. INTERAKTIVNÍ TABULE ......................................................................................................... 14 3.1.1. Elektromagnetické snímání interaktivní tabule ......................................................... 16 3.1.2. Dotykové interaktivní tabule ..................................................................................... 16 3.1.3. Příslušenství interaktivních tabulí ............................................................................. 18 3.1.4. Digitální úložiště dat ................................................................................................. 20 3.1.5. Video konferenční software ve výuce ....................................................................... 21 3.2. DATAPROJEKTORY.............................................................................................................. 21 3.2.1. Dělení podle výrobní technologie ............................................................................. 22 3.3 VIZUALIZÉR (DIGITIZÉR) ....................................................................................................... 23 3.4. TABLETY A JINÁ DOTYKOVÁ ZAŘÍZENÍ ................................................................................... 24 3.4.1 Využití tabletu při výuce ............................................................................................. 25 3.5 HLASOVACÍ ZAŘÍZENÍ ........................................................................................................... 26 3.5.1 Hlasovací zařízení ve vyučovací hodině ................................................................... 27 3.6 TABULE ............................................................................................................................... 27 3.6.1. Bílé (projekční) tabule ............................................................................................... 28 3.6.2. Jednodílné, dvoudílné, třídílné tabule ...................................................................... 29 3.6.3. Prezentační plátna .................................................................................................... 30 4. PROČ POUŢÍVAT INTERAKTIVNÍ TECHNOLOGII .............................................................. 31 4.1 PŘÍNOS PRO UČITELE ........................................................................................................... 31 4.2 PŘÍNOS PRO STUDENTY ....................................................................................................... 33 4.3 ZRYCHLENÍ PŘENOSU INFORMACÍ KE STUDENTOVI ................................................................. 34 4.4 PLÁNOVÁNÍ VÝUKY ............................................................................................................... 35 4.5. VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ ..................................................................................................... 36 4.6. PŘEDNOSTI INTERAKTIVNÍ TABULE ....................................................................................... 36 4.6.1 Srovnání interaktivní tabule se staršími technologiemi ............................................. 37 4.6.2 Interaktivní tabule jako nová výuka ........................................................................... 37 5. MOTIVACE – JAK VYUŢÍVAT INTERAKTIVNÍ PRVKY ....................................................... 40 5.1 MOTIVACE ŢÁKA – JAK VYUŢÍVAT INTERAKTIVNÍ PRVKY ........................................................... 40 5.1.1. aktivizační metody .................................................................................................... 41
7
5.1.2 Motivace – propojení teorie s praxí ........................................................................... 43 5.1.3 Zlepšování podmínek výuky ...................................................................................... 43 6. UČEBNA S INTERAKTIVNÍMI PRVKY – MODERNÍ UČEBNA ............................................ 44 6.1 KLASICKÁ UČEBNA ............................................................................................................... 47 6.2 UČEBNA „U“ ........................................................................................................................ 48 6.2.1 Učebna „U“ s vnějším osazením ............................................................................... 49 6.2.2 Učebna „U“ s vnitřním osazením ............................................................................... 50 6.3. MODERNÍ UČEBNA .............................................................................................................. 50 6.4 MOBILNÍ UČEBNA ................................................................................................................. 51 6.5 JAK MODERNÍ UČEBNU VYUŢÍT PŘI VÝUCE .............................................................................. 52 7. VÝZKUMNÉ ŠETŘENÍ............................................................................................................ 54 7.1 METODOLOGICKÝ POSTUP.................................................................................................... 54 7.1.1 Prvotní záměry výzkumu ........................................................................................... 54 7.1.2 Výzkumný vzorek ...................................................................................................... 54 7.1.3 Výzkumná metoda ..................................................................................................... 55 7.1.4 Způsob vyhodnocení dotazníku, sběr a zpracování dat ............................................ 55 7.1.5 Zaměření a cíl výzkumu ............................................................................................ 56 7.2 VYHODNOCENÍ OTÁZEK DOTAZNÍKU ...................................................................................... 56 7.3 VÝZKUMNÉ OTÁZKY ............................................................................................................. 63 7.4 HYPOTÉZY .......................................................................................................................... 64 7.5 ZÁVĚR VÝZKUMU ................................................................................................................. 68 8. ZÁVĚR .................................................................................................................................... 69 POUŢITÁ LITERATURA............................................................................................................. 71 SEZNAM PŘÍLOH ....................................................................................................................... 74
8
Seznam grafů Graf 1 : Procentuální vyjádření muţů a ţen Graf 2 : Procentuální rozdělení podle věku Graf 3 : Rozdělení učitelů dle oborů Graf 4 : Procentuální vyjádření pouţívání IWB nebo dotykového LCD Graf 5 : Četnost pouţívání IWB nebo dotykového LCD. Graf 6 : Kvalita výuky Graf 7 : Zajímavost výuky Graf 8 : Motivace ţáků při vyuţití interaktivní tabule Graf 9 : Příprava do hodin Graf 10 : Efektivita při vyuţití interaktivní tabule Graf 11 : Vyjádření účasti na kurzu pro správnou práci s interaktivní tabulí
Seznam obrázků Obrázek 1 : Základní funkce IWB Obrázek 2 : Hlasovací zařízení Obrázek 3 : Třídílná tabule Obrázek 4 : Prezentační plátno Obrázek 5 : Vhodný prostor pro sledování tabule Obrázek 6 : Optimální prostor před tabulí Obrázek 7 : Učebna „U“ s vnějším osazením Obrázek 8 : Moderní učebna Obrázek 9 : Interaktivní systém Obrázek 10 : Přenosný box pro notebooky a tablety
Seznam tabulek Tabulka 1 : Součty k H1 Tabulka 2 : Součty k H2 Tabulka 3 : Součty k H3
9
1. Úvod Téma své diplomové práce jsem si vybral z důvodu mého dlouhodobého zájmu o veškeré interaktivní technologie. Protoţe jsem člověk, který pracuje a je středoškolsky vzdělaný v informačních technologiích, tak můj zájem o nové metody výuky formou interaktivních prvků je velice velký. Dnes ve světě plně se rozvíjejícími IT technologiemi si myslím, ţe i ve školství by se měli všichni pracovníci s těmito produkty seznamovat a vzdělávat. Proto moje diplomová práce je rozdělená nejen na výzkum, ale také i na teorii a zejména by se měla pokusit čtenáře přitáhnout a poskytnout informace jemu doposud neznámé nebo prohloubit jeho znalosti a tím vytvořit všeobecný názor na vyuţití nových technologií ve školství. Diplomová práce obsahuje část historie a vývoje interaktivních technologií ve světě a v České republice, zejména v českém školství. Dalšími kapitoly bych chtěl sdělit hlavní ovládací prvky. Tedy interaktivní tabuli a ostatní produkty, které jsou pro výuku a práci pro výzkum ţáků na středních školách potřebné. Kapitola čtvrtá s názvem – Proč nepouţívat interaktivní tabuli, je věnována hlavně učitelům, kteří neměli moţnost získat bliţší informace o vyuţívání interaktivní tabule a tím pádem netuší proč je tato technologie vhodná pro pouţívání ve výuce. V kapitolce motivace si myslím, ţe se můţe čtenář dočíst velice zajímavý text o interaktivní tabuli jako o motivační technologii. Závěrem výzkum, který je nedílnou součástí této diplomové práce se čtenáři mohou dozvědět jak je populární interaktivní technologie v městě Brně na středních školách, učilištích a gymnázií.
10
2. Vývoj vyuţívané technologie ve školství od 80. let 20. století 2.1 Vyuţívané interaktivní technologie mezi 80. – 90. lety 20. století Zejména české školství v osmdesátých letech 20. století nepřímo řečeno stagnovalo. Z řad představitelů státu nebyla snaha o zlepšení výuky, nedbalo se tolik na technologii využívané k prezentování nových látek. Ve výuce se využívaly základní technologické prostředky. Mezi již zmiňované technologické prostředky byla základem dřevěná tabule, která byla umístěná na čelní zdi každé třídní jednotky (místnosti). Tabule byla často natřená černou barvou, která nebyla až tak přijatelná z psychologických a sociálních potřeb jedinců. Proto později bývávala nahrazena zelenou barvou, aby působila na jedince kladnějším dojmem. Tyto typy tabulí bývaly přímo přidělané na zeď, lepší typy byly posuvné, tak aby žáci i ze zadních lavic mohli pohodlně vnímat výklad učitele. Na tento typ tabulí se psalo křídou, která byla specielně upravená a sestrouhaná do menších částí, tak aby nahrazovala pero. Křída měla bílou barvu, tak aby byla co nejlépe vidět, ale vyráběli se i barevné křídy pro lepší výklad a názornost výuky. V 90. letech 20. století kdy na politické scéně se odehrálo mnoho změn a český stát se otevřel západnímu světu, začaly se rapidně vyvíjet všechny technologie, rozvíjeli se vědy a samozřejmě se začala zkvalitňovat i výuka. Školství se začalo rozvíjet, navazovali se nové vědy a nové technologie a postupy výuky (výkladu učiva). Výuky se zejména začali zkvalitňovat zpětnými projektory, novými tabulemi, které byly vyráběny s plastovým povrchem, po kterém se dalo psát speciálními fixy. Pro dokonalou prezentaci a vedení výuky byly třídy doplněny o televize s videopřehrávači.1
1
Využití interaktivní technologie ve výuce [online]. Brno, 2012 [cit. 2014-02-11]. Dostupné z:
https://is.muni.cz/th/322451/pedf_b/bakalarska_prace.pdf, strana 2. Bakalářská práce. Masarykova Univerzita.
11
2.2 Vývoj interaktivních technologií 80. - 90. lety 20. století V této kapitole bych chtěl připomenout vývoj českého školství od 80. let 20. stol. aţ do dnes. Také vývoj interaktivní technologie, která se vyvíjela od konce 80. let 20. stol. ve světě a později byla představována i u nás. A od roku 2000 začala být součástí nových metod výuky v českém školství.
2.2.1 Výzkum Studie z roku 1987 autor Stefik a kolektiv umožnila pracovat s interaktivní tabulí několika uživatelům současně. Jako první ucelený systém elektronické tabule byla použita aplikace Tivoli. Uživatel jej mohl ovládat jak přímo, tak na dálku. Nikdy však nebylo pozorováno simultánní ovládání tabule, podle autorů mohla být nedostatečná spolupráce zaviněna nevyhovující kvalitou softwaru. Výzkum vhodného softwaru trval několik let. Této problematice se věnují různé projekty, jedním z nich je Flatland. Jedná se o rozšíření bílé tabule navržené pro kancelářské použití. Výzkum byl zaměřen na počítačový záznam a následné obnovení nezávislých shluků čar zachycených na povrchu tabule. Prototyp systému firmy Flatland byl testován na tabulích Liveboard a tabulích s čelní projekcí firmy Xerox. Další skupinou vědců, kteří přišli s interaktivním nástrojem brainstormingu, byl kolektiv zastoupený Guimbretierem v roce 2001. Snažili se vytvořit interaktivní stěnu umožňující vepisování poznámek rukou a použití materiálů s vysokým rozlišením, jako jsou například obrázky, 3D modely a aplikační okna GUI. Kladli si za cíl vizuálně zobrazit jednotlivé objekty prostřednictvím ovládacích zařízení za podpory plynulé interakce, která by minimalizovala množství pozornosti a přerušování vinou mechaniky povrchu. Systém v sobě spojoval výhody bílé tabule a grafického uživatelského rozhraní, umožňoval uživateli pracovat s materiálem v počítači v četně libovolných aplikací i 3D modelů, se snadností neformálních zápisků, črtání a rozvrhování prostoru. To jsou příklady výzkumu, který si kladl za cíl vyvinout nové způsoby interakce s informacemi. 2
2
Případová studie využití interaktivní tabule ve výuce [online]. Praha, 2007 [cit. 2014-02-12].
Dostupné z: https://dip.felk.cvut.cz/browse/pdfcache/zarybr1_2007bach.pdf, strana 2. Bakalářská práce. České vysoké učení technické v Praze.
12
2.2.2 Současný vývoj a řešení První společností na světovém trhu byla společnost v roce 1987 Smart technologies vedená jejím zakladatelem Davidem Martinem. Tato společnost v roce 1991 uvedla na trh první interaktivní tabuli pod názvem Smart Board. Tento název se pouţívá dodnes a interaktivní prvky této technologie jsou jiţ dnes známé po celém světě. Společnost získala mnoho ocenění a certifikátů. V Evropě, Středním východě a Africe SMART Boart tvoří podíl 45% trhu. Tudíţ není jedinou společností na trhu. Další velký konkurent je společnost Luidia Inc., která vnikala od roku 2003 v San Francisku. Nejvíce se tato společnost proslavila v roce 2007, kdy byla součástí Mexického vládního programu a montovala svoje Ebeam interaktivní tabule do všech veřejných tříd sedmého stupně v Mexiku. V roce 2008 byla v San Francisku vybrána a oceněna za nejrychleji rostoucí společnost a tím mohla expandovat i do Evropy, Středního východu, Afriky a dalších kontinentů. V České republice, respektive v českém školství se interaktivní technologie, zejména však interaktivní tabule rozvíjejí od roku 2000. Dříve spíše byly brány za velice nákladnou technologii, která neměla aţ tak dokonalé vyuţití. Dodávaný software byl v anglickém jazyce, takţe pro některé pedagogy to byla první i a zároveň i poslední překáţka, proč by tuto technologii měli pouţívat. Takţe do roku 2005 byla tato technologie spíše vyuţívána v zahraničních společnostech, působících v České republice. Od roku 2010 dostaly interaktivní tabule nový směr. Software byl upravený v českém jazyce, základní i střední školy mohli ţádat o dotace, které byly podporovány z Evropských fondů. Díky tomu je dnes ve většině škol vyuţívána tato technologie. V České republice se nejvíce vyuţívá SMART Board interaktivní tabule společnosti Smart technologies a eBeam interaktivní tabule od společnosti Luidia Ict. Obě technologie zaujímají velice významný postoj pro české školství.
13
3. Přehled interaktivních a prezentačních prvků V této kapitole jsou rozepsány všechny základní interaktivní prvky, které jsou vhodné pro vyuţití ve školství. Jsou zde vyjmenovány všechny moţné základní typy daného produktu, co se týče hardwarové funkčnosti. Také jsou v kapitole uvedené prezentační technologie. Jednou základní prezentační technologií je tabule, kterou kaţdý zná. Ale uţ kaţdý neví, jaké typy tabulí na trhu jsou a na co se daný typ tabule můţe vyuţít.
3.1. Interaktivní tabule Interaktivní tabule je plocha určitého rozměru, která je interaktivní neboli dotyková. K této ploše je připojen řídící počítač (notebook) a projektor. V počítači jsou uloţená data, která jsou projektorem přenesená na povrch tabule (plochy), kde lze s danými daty dále pracovat. Pro ovládání interaktivní tabule a popřípadě počítače z místa u plochy lze prstem, speciálními fixy nebo dalším příslušenstvím, kterým můţe být interaktivní ukazovátko, touchpad, bezdrátová klávesnice a myš. Tabule můţe být různého typu. Můţe se jednat o kompletní produkt, který je přidělán na stěnu učebny nebo se jedná pouze o keramickou bílou tabuli (whiteboard), která je pomocí interaktivního systému z interaktivněna. V obou případech se z klasické plochy tabule stane velká dotyková plocha a představuje tím „velký tablet“. Interaktivní tabule z hlediska hardwarového můţe s počítačem komunikovat pomocí rozhraní USB, popřípadě jiným portem nebo formou bezdrátového signálu přes wifi signál nebo Bluetooth. Většinou je výrobcem dodávaný potřebný software, který je důleţitý do daných počítačových stanic nainstalovat. Po naistalování ovladače interaktivní tabule do počítače, je pak software interaktivní tabule ihned zaveden po spuštění počítače. Uţivatel později uţ nemá ţádný problém interaktivní tabuli ihned vyuţívat po spuštění počítače. Mezi další dotykové povrchy můţeme zařadit také velké dotykové obrazovky. Tyto obrazovky mohou být řešeny formou LED, LCD, Plasma. Tedy jedná se o větší obrazovky vybavené dotykovým senzorem. Ale velkou nevýhodou u těchto obrazovek je příliš velká náchylnost na poškození a nízká vyuţitelnost při vyučovacích hodinách. Jedná se zejména o nemoţnost psaní fixem na povrch a minimální nabídkou pro výběr funkcí.
14
Mezi základní funkce interaktivní tabule patří software dodaný spolu s touto technologií. Tento software tvoří kompletní funkčnost dotykové plochy a počítače, ke kterému je plocha připojená. Tak zvaně řídí procesy uţivatele, který nepotřebuje k ovládání zobrazovací plochy počítač. Software mimo základní funkčnost (propojitelnost) počítače, projektoru, povrchu plochy a snímačů tvoří i uţivatelské rozhraní, které má určitou nabídku dle výrobce a modelu interaktivní tabule. Základní nabídka funkcí interaktivní tabule je vyobrazená na obrázku 1. Pouţívání interaktivní tabule zahrnuje vyuţití aktuálních dat z počítače v učebně. Takový počítač můţe být připojený k síti Internet nebo ke školní síti, ze kterých mohou být data ihned přenesená na zobrazovací plochu. S těmito daty můţe uţivatel interaktivní tabule ihned pracovat. Interakce jakéhokoliv softwaru je moţný. Jen je potřeba, aby tento software byl nainstalovaný v počítači, který je přímo propojený s interaktivním systémem.
Obrázek 1: Základní funkce IWB3
3
Interaktivní tabule-engel. In: Interaktivní tabule-engel.cz [online]. 2010 [cit. 2014-03-11].
Dostupné z: (3) http://www.interaktivnitabule-engel.cz/images/tabule-3M-DB578.png
15
Nejvíce rozšířenými druhy interaktivních tabulí v českém školství jsou interaktivní tabule pracující na bázi elektromagnetické a dotykové respektive odporově dotykové. Dalšími základními druhy snímání interaktivní tabule jsou představeny v následujících bodech této kapitoly.
3.1.1. Elektromagnetické snímání interaktivní tabule Soustava drátů za interaktivní plochou vzájemně působí na cívku ve špičce stylusu a pozice souřadnic (X, Y) je určena indukcí elektrického proudu. Stylus může být buď aktivní (vyžaduje baterii nebo napájení ze sítě) nebo pasivní (elektrické signály vysílá tabule bez potřeby zdroje napětí ve stylusu). Jinými slovy, v interaktivní tabuli jsou magnetické senzory, které vysílají signál a posílají jej do počítače, pouze pokud je vyslaný signál aktivovaný stylusem. Tato technologie umožňuje uživateli přímý kontakt s plochou interaktivní tabule a obvykle umožňuje využití všech funkcí běžných pro počítačovou myš. 4
3.1.2. Dotykové interaktivní tabule A) Odporově dotyková interaktivní tabule Dvě elektricky vodivé plochy jsou odděleny malou vzduchovou mezerou. Při dotyku se obě plochy spojí a odstraněním vzduchové mezery dojde k uzavření elektrického obvodu. Velikost elektrického odporu závisí na přesné pozici (X, Y) stlačení obou ploch. Tato technologie povoluje jak užití stylusu, tak i prstu. Tato technologie obvykle umožňuje využití stejných funkcí jako má běžná počítačová myš, tedy pravý, levý klik, pohyb a rolování. 5
4
Wikipedia. In: Http://cs.wikipedia.org [online]. 2001 [cit. 2014-03-12]. Dostupné z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Interaktivn%C3%AD_tabule 5
Wikipedia. In: Http://cs.wikipedia.org [online]. 2001 [cit. 2014-03-12]. Dostupné z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Interaktivn%C3%AD_tabule
16
B) Další typy dotykových interaktivních tabulí Kapacitní Funguje téměř na stejném principu jako elektromagnetická, tento typ snímače pohybu je založen na síti vodičů, které jsou umístěny za tabulí. V tomto případě ale dochází k ovlivnění elektrického pole i pouhým prstem uživatele. Při umístění prstu nad určité vodiče, dle souřadnic (X, Y) dojde ke změně kapacity, ze které se vypočítá pozice kurzoru. U této technologie tedy není zapotřebí žádný speciální stylus a veškerá elektronika je ukryta za tabulí. 6 Ultrazvukový + infračervený Při tlaku na povrch tabule pero či stylus vysílají ultrazvuk a zároveň infračervený paprsek. Po přijmutí signály ultrazvukovým mikrofonem a senzorem pro infračervený paprsek se změří prodleva mezi oběma signály a vypočte se poloha stylusu. Tato technologie umožňuje použití jakéhokoli povrchu tabule, ale není citlivá na tlak. 7 Laserový Laserové vysílače a snímače jsou umístěny v obou horních rozích tabule. Laserové paprsky jsou za pomoci natáčení zrcátek promítány před celou plochu tabule, podobně jako maják natáčí svůj paprsek na moře. Reflektory na stylusu odrážejí paprsek zpět do jeho zdroje a pozice (X, Y) se vypočítá triangulací. U této technologie je tvrdý (obvykle keramický nebo ocelový) povrch, který má nejdelší životnost a nejsnáze se čistí. Stylus je pasivní, ale musí být reflexní, tato technologie není citlivá na dotek. 8
6
Wikipedia. In: Http://cs.wikipedia.org [online]. 2001 [cit. 2014-03-12]. Dostupné z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Interaktivn%C3%AD_tabule 7
Wikipedia. In: Http://cs.wikipedia.org [online]. 2001 [cit. 2014-03-12]. Dostupné z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Interaktivn%C3%AD_tabule 8
Wikipedia. In: Http://cs.wikipedia.org [online]. 2001 [cit. 2014-03-12]. Dostupné z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Interaktivn%C3%AD_tabule
17
Optický + Infračervený Po stisknutí povrchu prstem nebo stylusem se objekt zaměří kamerou nebo infračerveným paprskem. Software pak vypočte polohu objektu. Tato technologie umožňuje použití libovolného povrchu a není třeba speciálního stylusu. 9
3.1.3. Příslušenství interaktivních tabulí Příslušenství pro interaktivní tabule je k dispozici mnoho druhů a typů. Proto jsou vybrány nejzákladnější příslušenství, kterými si uţivatel můţe rozšířit funkce při vyuţívání interaktivní tabule. Bezdrátová klávesnice a myš Díky bezdrátovému přenosu mohou učitelé nebo ţáci pouţívat klávesnici i myš z jakéhokoliv místa ve třídě. Bezdrátová klávesnice je většinou vyráběna v setu s myší nebo je moţné pořídit klávesnici vybavenou touchpadem, který vynahrazuje myš. Bezdrátový přenos je realizovaný pomocí USB přijímače, který se připojí buď do počítače, který je spojený s interaktivní tabulí nebo se USB přijímač můţe připojit přímo do interaktivní tabule, pokud je tímto vstupem interaktivní tabule vybavena. Kaţdá klávesnice je vybavená technologií Plug and Play, která zabezpečuje automatické zprovoznění klávesnice a myši při vloţení USB snímače do zařízení. Audio technologie Audio technologie a to zejména „repro bedny“ jsou potřebné pro kaţdou interaktivní tabuli, pokud touto technologií interaktivní tabule není vybavena. Audio technologií je dobré mít vybavenou kaţdou učebnu, i kdyţ v učebně není přítomná interaktivní tabule. Mohou jí vyuţívat učitelé při propojení počítače a pouštět ţákům audio nahrávky. Realizace audio technologie se většinou provádí instalací repro beden na zdi učebny. Podle velikosti učebny se určuje, jestli mají být instalovány dvě repro bedny, které se pokládají za základ vybavenosti. Pokud by se jednalo o učebnu,
9
Wikipedia. In: Http://cs.wikipedia.org [online]. 2001 [cit. 2014-03-12]. Dostupné z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Interaktivn%C3%AD_tabule
18
která by měla slouţit pro prezentace více jak 50 studentů, je dobré audio technologii rozmístit po celé učebně. Touchpad nebo tabulka Bezdrátová dotyková technologie. Tak lze nazvat bezdrátový touchpad neboli tabulku, díky které můţe učitel nebo ţáci ovládat interaktivní tabule z jakéhokoliv místa v učebně. Pomocí této technologie můţe kaţdý uţivatel nejen ovládat jakékoliv funkce interaktivní tabule, ale také i psát. Ovládání samotné technologie můţe uţivatel ovládat prstem nebo speciálním plastovým perem, kterým je dotyková technologie vybavena. Pro kaţdou interaktivní tabuli jsou určité typy dotykových tabulek vhodné. Proto před koupí interaktivní technologie je vţdy potřeba dbát na vhodný výběr všech komponent. Interaktivní ukazovátko Interaktivní ukazovátko pracuje na stejném principu jako interaktivní pero. Jediný rozdíl mezi touto technologií je velikost. Většinou je interaktivní ukazovátko dlouhé okolo 50-ti centimetrů, díky kterému můţe přednášející jednoduše a rychle ukazovat nebo přemísťovat interaktivní body po celé ploše tabule. Zejména se interaktivní ukazovátko hodí pro prezentace na větších tabulích, aby přednášející kamkoliv dosáhl. Tímto produktem mohou být vybavené i učebny niţších ročníků, kde by děti mohli mít problém dokonale ovládat interaktivní tabuli. Váha ukazovátka je okolo 80 gramů, takţe děti nebo přednášející, kteří vyuţívají ukazovátko delší dobu, netrpí pohybovou zátěţí po delší době pouţití. Dálkové ovládání, prezentér Dálkové ovládání, také nazývaný prezentér, se můţe pouţívat pro interaktivní tabuli nebo i pro běţné prezentování na tabulích nebo plátnech. Většinou se tato technologie pouţívá pro vzdálené pouţívání základních funkcí, jakými mohou být například posun snímků prezentace. Zejména je vhodný prezetér pro učitele, kteří přednáší ve větších učebnách a potřebují rychle na velké zobrazovací ploše zvýraznit místo, pomocí laseru, kterým je prezentér vybavený.
19
Tato technologie pracuje na bázi bezdrátového přenosu. Kaţdý prezentér je vybavený USB přijímačem, který se připojí do zařízení, ze kterého jsou čerpána data pro prezentaci. Velikost prezentéru je podmíněna nápaditosti výrobce. Většinou je velikost uzpůsobená pro snadné drţení v jedné ruce tak, aby uţivatele při prezentování neobtěţovala. Mikrofon Je nedílnou součástí prostorově velkých učeben. Při prezentování ve velkých učebnách nebo v sálech se můţe stát, ţe přednášející nebude slyšen na druhém konci místnosti. Proto je nezbytnou součástí mikrofon, který zesílí hlas přednášejícího za přítomnosti audio technologie. Mikrofon se dále můţe vyuţít i při nahrávání prezentací pro další vyuţití nebo poskytnutí prezentace na Internetu či školním portálu.
3.1.4. Digitální úložiště dat Při stále větším vývoji interaktivních prezentací je potřebné mít digitální úloţiště dat. Takové úloţiště dat slouţí pro ukládání vytvořených prezentací uţivatelů, ale slouţí také jako banka se zdroji, odkud mohou čerpat všichni uţivatelé. Takové úloţiště dat je zejména vhodné pro začínající uţivatele s touto technologií, kde mohou nasbírat spoustu informací. Kaţdý výrobce poskytuje uţivatelům interaktivních tabulí virtuální prostor, kde si mohou ukládat jakékoliv materiály, ale také pouţívat materiály dodávány z celého světa od expertů na danou problematiku. Na takovém digitálním úloţišti mohou najít spoustu obrázků, videí, odborných textů. Digitální úloţiště také usnadní práci učitelům při přenášení materiálů pro výuku a odpadne sloţité uschovávání v podobě mnoha tištěných materiálů a knih s odbornými texty. Také při tvorbě prezentací a následné úpravě kaţdý učitel můţe jednoduše kopírovat a přepisovat texty, takţe odpadá sloţitost při přepisování a pouţívání několika knih a tištěných materiálů při tvorbě výuky.
20
3.1.5. Video konferenční software ve výuce Videokonference lze snadno vytvářet při vyuţití počítače, webkamery, interaktivní tabule. Software propojí veškerou práci přednášejícího, do které mohou vstupovat i ţáci. Zejména je vhodný pro tvorbu video prezentací, které se mohou zúčastnit i ţáci mimo učebnu. Velice snadno lze z obyčejné učebny vytvořit digitální místnost, do které se můţe přihlásit odborník na danou problematiku. Například vědec z laboratoře, který můţe ţákům ukázat pokusy, které by ve školní laboratoři nemohly být proveditelné. Video konference lze nahrávat a ukládat na digitální úloţiště dat, ze kterého učitelé mohou pouţívat prezentace i na další výukové hodiny. Tím učitelé ušetří čas strávený při dopravě za návštěvy jiných laboratoří, muzeí a odborníků, které mohou ţáci navštívit ve svém volném času s rodiči.
3.2. Dataprojektory Dataprojektor nebo také nazýván jako datový projektor. Dnes je vyuţíván ve většině vzdělávacích centrech a samozřejmě ve školství. Je součástí téměř kaţdé učebny, kde je počítač a bílá tabule nebo plátno popřípadě upravená zeď pro projekci. Dataprojektor je zařízení, které zprostředkovává obraz ze zdroje, kterým můţe být počítač, notebook, DVD přehrávač či další podobné zařízení. Dataprojektor se vyuţívá pro zvětšení obrazu, aby všichni účastníci dobře viděli zobrazované materiály. A také je nedílnou součástí pro vytvoření obrazu u interaktivní tabule. K dataprojektorům je moţné dokoupit montáţní kryty, které jsou potřebné při stálém zabudování projektoru v učebnách. Z ekonomických důvodů je moţné dataprojektor přenášet stejně jako u interaktivních systémů. Dataprojektory se vyrábí s různou hardwarovou konfigurací. Proto je potřebné při vybavování učebny vybírat podle typu projektoru. Většinou je potřeba dbát na technologické provedení, svítivost lampy, rozlišení a výdrţ lampy, která je měřitelná v hodinách. Dnes se podle výrobní technologie pouţívají nejvíce tři typy projektorů. Tyto technologie jsou DLP, LED, LCD, které jsou blíţe popsány v následující kapitole.
21
3.2.1. Dělení podle výrobní technologie DLP Srdcem DLP (Digital Light Processing) projektorů je jeden případně více DMD čipů. Je to čip, na kterém jsou malá zrcátka. Nazývá se také DLP čip. Poté, co lampa vyrobí světlo, projde světlo přes optickou čočku a dopadne na rotující barevný kotouč, který změní vlnovou délku světla. Na kotouči bývají tři základní barvy (RGB) a jedna průhledná část pro zvýšení jasu. Na kotouči může být i více barev (např. žlutá či azurová). Obarvené světlo z kotouče putuje do další čočky, která je nasměruje na DLP čip. Pohyb kotouče a zrcadel na čipu je velmi přesně synchronizován. DLP čip vytvoří obraz pootočením zrcátek. Jedná se o reflektivní, tj. odrazovou technologii. Texas Instruments uvádí až 1024 pohybů zrcátek za sekundu. Právě takto vzniká šedá a všechny barevné odstíny. Čím déle je zrcadlo vystaveno světlu, tím světlejší odstín je. Nevýhodou DLP projektorů je duhový efekt (výjimkou jsou 3DLP projektory, které používají dichroická zrcadla stejně jako 3LCD, čímž se duha naprosto eliminuje). 10 LED LED projektory jsou vlastně DLP projektory, ve kterých je lampa nahrazena LED diodami. Největšími výhodami této technologie je nízká spotřeba, absence lampy a především malé rozměry. Zásadní nevýhodou je velmi nízká světelnost, reálně se pohybující v desítkách až stovkách lumenů (v roce 2013 max. 500 ANSI lumenů). To je mnohonásobně méně než běžné DLP projektory, kde se svítivost pohybuje v tisících lumenů, běžně mezi 2000 až 4000 ANSI lumenů. 11 LCD LCD (Liquid Crystal Display) projektory pracují na odlišném principu než DLP. Srdcem LCD projektorů jsou tzv. dichroická zrcadla a LCD panely. Hlavní výhodou dichroického zrcadla je schopnost odrážet a propouštět světlo v závislosti na vlnové délce. Světlo z lampy dopadne na první zrcadlo, to propustí červenou složku 10
Wikipedia. In: Http://cs.wikipedia.org/ [online]. 2001 [cit. 2014-03-26]. Dostupné z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Dataprojektor#Popis_funkce_dataprojektoru 11
Wikipedia. In: Http://cs.wikipedia.org/ [online]. 2001 [cit. 2014-03-26]. Dostupné z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Dataprojektor#Popis_funkce_dataprojektoru
22
a odrazí zbylé světlo. Následuje zrcadlo pro zelenou složku a nakonec pro modrou. Odražené paprsky světla pokračují samostatně do přiděleného LCD. Pro zobrazení se využívá tekutých krystalů a jedná se o transmisní technologii. LCD projektory mají několik nevýhod. Jako první to je stárnutí a vypalování LCD displejů. S přibývajícím počtem vysvícených hodin klesá kvalita zobrazení. Rastr u LCD panelů je z principu znatelně viditelnější než u DLP nebo LCoS projektorů. Dále je tu náchylnost na prašné prostředí. Vniknutí prachu brání pouze prachový filtr. Výhodou LCD projektorů je v průměru nižší hlučnost, mají ostrý a jasný obraz a netrpí duhovým efektem. 12
3.3 Vizualizér (Digitizér) Vizulizér je zařízení, které slouţí ke snímání obrazu. Lze snímat materiály ve fyzické podobě, tedy například obyčejný papír s textem, obrázky, různé druhy fólie, které dříve slouţily pro snímání pomocí meotaru (zpětného projektoru). Tyto fyzické materiály dále zpracovává do digitální podoby. Pokud se připojí vizualizér k počítači (notebooku) nebo interaktivní tabuli, lze snímané dokumenty zobrazit na digitální ploše. Potřebným softwarem je také moţné digitalizované dokumenty dále upravovat. Obsluha Obsluha vizualizéru je velice snadná, díky konektoru USB. Tímto konektorem lze propojit jakékoliv zařízení, které je hardwarově vybaveno USB konektorem. Nejčastěji lze vyuţít počítač (notebook) nebo lze přímo propojit s Interaktivní tabulí. Většina typů vizualizéru jsou navrţeny tak, aby byly napájeny přímo přes rozhraní USB a tak odpadá pracné hledání a připojování přímo k elektrické síti.
12
Wikipedia. In: Http://cs.wikipedia.org/ [online]. 2001 [cit. 2014-03-26]. Dostupné z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Dataprojektor#Popis_funkce_dataprojektoru
23
Zvětšování předmětů vizualizérem Hlavní vyuţitelnost vizualizéru je pro zvětšování předmětů. Tedy lze tento produkt vyuţít nejen pro zvětšení dokumentů, jak je uvedeno v textu výše, ale také lze zvětšovat předměty. Předměty mohou být o velikosti 1 milimetru aţ do několika centimetrů (většinou do 50cm). Předměty menší jak jeden centimetr mohou být například drobní ţivočichové v předmětu biologie nebo předměty v řádech centimetrů v podobě snímaného atlasu v předmětu zeměpis. Snímání kamerou vizualizéru Některé typy vizualizéru jsou vybavené záznamovou kamerou. Takový model vizualizéru se propojí s počítačem popřípadě notebookem, který nám umoţňuje ukládání vytvořeného videa. Takové snímání hlavně ocení biologové a chemici. Protoţe lze nastavit snímání kamerou po určitou dobu i bez přítomnosti uţivatele. Tedy učitel biologie můţe vytvořit pokus, který trvá několik hodin. Tento pokus můţe po celou dobu snímat kamerou vizualizéru. Vytvořené video můţe pomocí jednoduchého softwaru upravit tak, aby se nahrané video zkrátilo na jednu vyučovací jednotku a ţákům tak ukázat pokus přímo v hodině pomocí interaktivní tabule.
3.4. Tablety a jiná dotyková zařízení Tablet se dnes můţe definovat různými způsoby, podle výrobní technologie a vyuţitelnosti. Tablet je vlastně větší dotyková deska o nejčastějším rozměru 8“ aţ 12“. Můţeme tablet nazvat jednoduchým počítačem neboli mezistupněm mezi notebookem a mini počítačem. Ale lze definovat jako zařízení, pomocí kterého lze přenášet nakreslený obraz do elektronické podoby. Pro komunikaci a připojení k dalším technologiím vyuţívají tablety bezdrátový signál. Většina tabletů při plném nabití disponuje minimální kapacitou vyuţitelnosti dvou hodin, čím se stává jednoduchým doplňkem při výuce s interaktivní tabulí bez zbytečně sloţitého nastavování, napájení přímo z elektrické sítě.
24
3.4.1 Využití tabletu při výuce Tablety se snadno mohou stát součástí při interaktivní vyučovací hodině. Velice snadno se tablety přenášejí mezi učebnami díky jejich snadné skladnosti a hmotnosti. Vyučující má tak moţnost během pár vteřin rozdat ţákům tablety a během vyučovací hodiny tak snadno přimět ţáky komunikovat pomocí tabletu s interaktivní tabulí. Kaţdý tablet je vybavený bezdrátovou komunikací a tak má vyučující moţnost pohybu po celé třídě a přitom ovládat interaktivní tabuli. Ţáci mohou ovládat interaktivní tabuli a tím se i zapojovat k tématu pomocí tabletu, aniţ by se museli pohybovat po třídě a docházet postupně k tabuli. Tím jednoduše a snadno má moţnost několik ţáků zaráz vstupovat do vyučování svými poznámkami k tématu nebo v případě matematiky či odborného předmětu okamţitě kreslit schéma nebo počítat příklady. Vyučující během výuky, má okamţitou zpětnou vazbu, který ţák je ve výuce aktivní nebo který ţák má problémy s pochopením a zvládnutím učiva.
25
3.5 Hlasovací zařízení Hlasovací zařízení je vyuţíváno v mnoha oborech a je velmi dobrou, osvědčenou technologií při hlasování. Tato technologie se velice snadno dá adaptovat do školství. Hlasovacích zařízení existuje na trhu mnoho typů a druhů, které se zejména řadí podle vyuţitelnosti. Jedná se o zařízení menšího provedení, většinou se vyrábí o takových rozměrech, aby běţný uţivatel mohl jedno hlasovací zařízení (terminál) drţet v jedné ruce. Příklad hlasovacího zařízení je zobrazený na obrázku 2.
Obrázek 2: Hlasovací zařízení13 Kaţdý terminál hlasovacího zařízení komunikuje na bázi obousměrného radiového přenosu. Dosah radiového přenosu u průměrného terminálu je 100 metrů. Díky tomuto dobrému signálu se mohou hlasovací zařízení pouţívat ve větších přednáškových učebnách. Základní vybaveností terminálu hlasovacího zařízení je numerická klávesnice, malý jednořádkový displej a funkční tlačítka pro naladění příslušného kanálu, zapnutí a vypnutí terminálu. Inteligentnější terminály jsou vybavené větším displejem, rozšířenější klávesnicí a dalšími
13
Cmhslearntech.pbworks.com. In:
Http://cmhslearntech.pbworks.com/w/page/8031584/FrontPage [online]. 2012 [cit. 2014-03-11]. Dostupné z: http://cmhslearntech.pbworks.com/f/1300366213/smartresponse-1.jpg
26
funkčními tlačítky. Plně vybavený terminál hlasovacího zařízení lze představit jako starší mobilní telefon.
3.5.1 Hlasovací zařízení ve vyučovací hodině Hlasovací zařízení lze vyuţít pro ţáky a studenty jakéhokoliv věku. Jsou vhodné pro vyuţití jak na základní škole, ale také i na vysoké škole. Na základních a středních školách se hlasovací zařízení velice snadno zapojuje do vyučování jakéhokoliv předmětu. Z hlediska náročnosti na přípravu učitele do vyučování je velmi snadnou pomůckou pro kontrolu znalostí ţáků. Při vyuţití ve vyučovací hodině můţe učitel zařadit tuto technologii jako doplněk pro zpětnou vazbu během probírání nového, stávajícího nebo opakování staršího učiva. Vyučující můţe pouţít tuto technologii i jako rychlé testování studentů, kdyţ vytvoří jednoduchou PowerPointovou prezentaci s otázkami, na které studenti velice snadno budou odpovídat formou volby: A, B, C nebo 1,2,3. Díky propojení Powerpointové prezentace s hlasovacím zařízením má vyučující ihned výsledky testu k dispozici. Samozřejmě je moţné hlasovací zařízení pouţívat i bez interaktivní tabule, podporujícího softwaru, Powerpointových prezentací, ale vyhodnocování výsledků je pracnější.
3.6 Tabule Školní tabule je z historického hlediska nedílnou součástí kaţdé vyučovací hodiny. Pouţívají jí jak učitel, tak i ţáci pro přenos informací psaným textem. Dnes je mnoho druhů a typů tabulí, které jsou základním vybavením kaţdé školní třídy. Jsou vyuţívány v kaţdém typu školy od základních škol aţ po vysoké školy. Podle pouţité technologie výroby tabule je moţné na tabule psát křídou nebo fixy, které jsou určené pro daný typ tabule. Kaţdou školní tabuli je moţné definovat jako plochou desku. Takovou desku lze namontovat přímo na zeď třídy nebo je moţné tabuli přenášet, popřípadě pouţívat speciální stojany. Základní typy školních tabulí jsou od rozměru 2m2. Další velikosti tabulí jsou podmíněny výrobcem a poţadavky dané školy.
27
3.6.1. Bílé (projekční) tabule Bílé tabule jsou hlavním tématem pro vybavování nových učeben nebo rekonstrukcí starších typů učeben. Na českém trhu je více výrobců, kteří nabízejí takový typ tabule. Výběr tabule můţe být někdy nesnadný úkol a je důleţité, aby při výběru nebyla zkoumána pouze cena. Je tedy potřebné, aby vedení školy dbalo na materiál, ze kterého je tabule vyráběna. Postupem výroby a pouţitého materiálu se tabule později rozlišuje a kaţdý typ tabule je vhodný na různé vyuţití. Klasickou bílou tabuli bychom mohli rozdělit podle materiálu plochy tabule. Nejčastěji pouţívané tabule jsou emailové nebo keramické. Emailová tabule Magnetická tabule s bílým lakovaným povrchem. Tento typ povrchu není vhodný pro intenzívní použití, povrch není tak odolný proti otěru, po obroušení povrchové vrstvičky používáním je smazání popisovačů nesnadné. 14 Proto bych tuto tabuli doporučoval pouţít pro menší typy tabulí, které slouţí spíše ke stálejším informacím psaného textu. Například jsou vhodné pro niţší ročníky základní školy, kde mají ţáci napsané číslice nebo rozepsanou abecedu delší dobu. A díky jejich magnetickým vlastnostem jsou vhodné pro vyuţití jako nástěnky v učebnách. Keramická tabule Magnetická tabule s dvouvrstvým keramickým povrchem. Tento typ povrchu je vhodný pro nejvyšší zatížení, při běžném provozu je téměř nezničitelný. 15 Tento typ tabule je doporučený pro vybavení jakékoliv učebny. Díky keramickému povrchu je smazání popisovačů velice snadné. Tabule je velice odolná proti fyzickému kontaktu. K povrchu tabule se můţe přikládat jakýkoliv materiál a povrch tabule si zachová stálý vzhled a tvar. Je odolný i proti silnějším úderům. Proto je dobrou volbou při sestavování interaktivní tabule. 14
EkoTab. In: Www.ekotab.cz [online]. 2011 [cit. 2014-03-12]. Dostupné z:
http://www.ekotab.cz/jednodilna-emailova-tabule-popis-fixem-manazer-l/ 15
EkoTab. In: Www.ekotab.cz [online]. 2011 [cit. 2014-03-12]. Dostupné z:
http://www.ekotab.cz/jednodilna-emailova-tabule-popis-fixem-manazer-k/
28
Tato tabule je také magnetická, takţe je také moţné vyuţít jako nástěnku nebo můţe přednášející v hodinách na tabuli přikládat magnetické materiály.
3.6.2. Jednodílné, dvoudílné, třídílné tabule Nejčastějším typem tabule ve školních učebnách jsou třídílné tabule. Dříve vyráběné ze dřeva a lakované zelenou, černou nebo modrou barvou. Takové tabule je moţné popisovat pouze křídou. Dalším vývojem se do školství začaly propagovat jiţ zmíněné keramické popřípadě emailové tabule. Tyto tabule byly nejdříve dodávány jako jednodílné, často plnily úkol jako další části hlavní tabule. Vyuţívané byly jako nástěnky díky jejich magnetickým vlastnostem a jako plocha pro promítání obrazu, díky jejich standardní bílé barvě. V dnešní době je moţné zakoupit tabuli, která je sestavená z více typů materiálu. Takovým názorným příkladem sestavené třídílné tabule je na obrázku 3. Takové tabule je moţné různě smontovat, kterou část tabule je moţné popisovat křídou a kterou část tabule popisovat fixem.
Obrázek 3: Třídílná tabule16
16
EkoTab. In: Www.ekotab.cz [online]. 2011 [cit. 2014-03-12]. Dostupné z:
http://www.ekotab.cz/+thumbnail/photogallery/triptych/triptych-k01.jpg/?w=800&h=600&p=1&ne=1
29
Jakékoliv typy tabulí se mohou upevňovat přímo na zeď nebo se mohou dokoupit zvedací systémy. Také je moţné tabule přenášet mezi učebnami. Většinou se jedná o menší modely tabulí. K těmto typům je moţné dokoupit pojízdné příslušenství. Takové tabule ocení hlavně v učebnách praktického vyučování.
3.6.3. Prezentační plátna Projekční plátna jsou hlavním doplňkem příslušenství pro jakékoliv typy projekce. Ve školství z historického hlediska jsou nedílnou součástí větších učeben, kde je potřeba promítaný obraz co nejvíce zvětšit, aby mohli všichni účastníci dokonale zhlédnout obraz. V dnešní době jsou projekční plátna vyuţívané tam, kde nejsou ještě k dispozici novější technologie. Zejména pokud v učebnách není k dispozici interaktivní tabule. Je vhodným doplňkem výkladu kaţdého učitele. Příklad projekčního plátna je zobrazený na obrázku 4. Projekční plátno je moţné zabudovat přímo v učebně tím, ţe jej přiděláme ke zdi. Nebo je moţné projekční plátna přenášet. Zejména menší projekční plátna, která jsou skladná. K těmto plátnům je moţné dokoupit pojízdné příslušenství. Takové plátno s pojízdným příslušenstvím je moţné snadno sloţit a přenášet nebo po budově školy jednoduše převáţet
pomocí
koleček u stojanu.
Takové plátno
s příslušenstvím hlavně ocení učitelé praktického vyučování, kteří potřebují z dílny odborného výcviku rychle a snadno vytvořit přednáškovou místnost.
Obrázek 4: Prezentační plátno17
17
Časopis IT Systems. In: Http://www.systemonline.cz/casopis-it-systems [online]. 2014 [cit.
2014-03-12]. Dostupné z: http://www.systemonline.cz/casopis/2004/04_06MovieluxElectric01.jpg
30
4. Proč pouţívat interaktivní technologii V Americe, Velké Británii, Francii a dalších mnoha zemích včetně České republiky byly a jsou prováděny různé projekty, které se zaměřují na průzkum přínosu interaktivní tabule do výuky. Z většiny výsledků projektů lze usoudit, ţe interaktivní tabule vnáší příznivé prvky do výuky. Mohla by nám tedy vyvstat otázka, zda pouţívat interaktivní tabuli a další interaktivní prvky ve výuce. Z výše uvedených výzkumů a jejich výsledku si opět dovolujeme usoudit, ţe ne. Je obecně známo, ţe zapojení interaktivních prvků ve výuce zkvalitňuje výuku. I na toto téma je zaměřen výzkum této diplomové práce. V dotaznících, které byly rozeslány na brněnské střední školy, jsou pouţité otázky, které nám mají potvrdit, zda mezinárodní průzkumy jsou pravdivé a také ukázat cestu doposud nerozhodnutým učitelům, aby zkusili pouţívat interaktivní technologie ve svých vyučovacích hodinách.
4.1 Přínos pro učitele Interaktivní technologie má velký vliv při tvorbě a vedení vyučovací hodiny. Není to technologie, která vytvoří a povede kvalitní výuku za učitele. Ale je to technologie, která pomůţe aktivnímu učiteli rozšířit moţnosti vedení vyučovací hodiny a pomůţe kaţdému učiteli při čerpání aktuálních informací tak, aby on sám byl stále v obraze a poskytnul svým studentům aktuální informace ve svém předmětu. Historie je sice velice zajímavá, ale při výkladu zejména v technických předmětech je důleţité drţet krok s aktuálními informacemi. Proto přínos pro učitele, bych rád rozdělil do tří fází. Aby bylo jasné, v jaké fázi můţe učitel vyuţít interaktivních technologií. První fází je plánování výuky. Kaţdý pedagog, který kdy plánoval vyučovací jednotku, ví, ţe při plánování je důleţité dbát na časový harmonogram. Při tvorbě vyučovací jednotky za pouţití interaktivního softwaru lze navrhnout přesný časový plán. Při výuce lze tak snadno kontrolovat harmonogram výuky a dodrţet přesně stanovený plán. Při plánování výuky s interaktivní technologií přímo podněcuje učitele k aktivnímu přístupu. Takový aktivní přístup se pak odráţí ve kvalitě vyučovací hodiny. Pouţití více vyučovacích metod a tím nepřímo ovlivňovat ţáky k motivaci.
31
Učitelé pak mají nový impulz se více věnovat svým hodinám a zdokonalovat aktivizační metody a získávat okamţitou zpětnou vazbu od ţáků v podobě různých didaktických her. Druhou fází je průběh vyučovací hodiny. Být stále středem pozornosti ţáků a vést dokonale vyučovací hodinu po celý čas, tedy od začátku aţ do konce hodiny je náročné a v některých případech přímo vyčerpávající. Přitom si kaţdý učitel musí udrţet po celý čas vyučovací hodiny stálý přehled o všech ţácích a o čase, respektive časového prostoru. Při vyuţití interaktivní tabule si můţe snadno učitel kontrolovat plán vyučovací hodiny. Jedním hlavním důvodem, proč pouţívat interaktivní tabuli je aktuálnost informací. Díky propojení této technologie se školní sítí nebo lépe s Internetem můţe učitel vnášet do výuky aktuální informace, do výuky svého předmětu. Tím má i velký vliv na studenty, protoţe jim okamţitě zprostředkuje nejnovější informace. Nejvíce tento proces ocení učitelé odborných předmětů, kde je důleţité ukazovat studentům aktuální technologie. Tím i samotný učitel můţe motivovat ţáky a nepotřebuje vynaloţit příliš velké úsilí, které kaţdému učiteli ubírá energii. Dále při vyuţívání interaktivní tabule a interaktivních technologií můţe učitel velice snadno vtáhnout všechny ţáky do výuky jednoduchou metodou při doplňování informací a vkládání nápadů studentů do prezentace. Tím podněcuje studenty k přemýšlení nad novým či stávajícím tématem a vytvářet tak jejich dotazy. Později tak přispívá k nenucené debatě a spolupráci mezi studenty. Vytvořenou diskuzi můţe učitel pouze řídit a nemusí být aktuálně středem pozornosti a můţe volný čas vyuţít k přípravě další části hodiny nebo ke krátkému odpočinku a pozorování, částečně hodnocení aktivity studentů v hodině. Při dobrém vyuţívání interaktivních technologií učitel vytváří zajímavou výuku pro ţáky a zároveň si upevňuje svůj profesní postoj a roste jeho autorita při výuce i mimo ní. Třetí fází je konec výuky. Při ukončení vyučovací hodiny učitel můţe veškeré informace zapsané na interaktivní tabuli za celou výuku i s poznámkami ţáků uloţit na školní server nebo na e-learning. Tímto způsobem vzniká obrovská výhoda oproti klasické vyučovací hodině, při které se pouţívají jen tištěné materiály, a píše se na tabuli 32
lehce smazatelnými materiály, které se nedají nijak archivovat pro pozdější manipulaci. Uloţené materiály pomocí vyuţití interaktivní technologie se mohou přesouvat na jakékoliv úloţiště, které učitel preferuje. Později tak tyto materiály můţe poskytnout na školní server pro své kolegy nebo jej uloţit na Internet pro kolegy z jiných škol. Elektronické materiály se mohou nahrávat do e-learningu, odkud na něj mají přístup i ţáci, kteří s těmito materiály mohou i dále pracovat. Takţe i pro ţáky vzniká i velké plus. Nemusejí si ţáci při výkladu učitele vytvářet příliš mnoho poznámek a mohou se více věnovat prezentaci učitele. S materiály pak mohou snadno pracovat doma a vytvářet si své zápisky v elektronické podobě, které mohou později vyuţívat při tvorbě vlastních skript pro studium. Učitelé mají ještě větší výhodu. Výhoda se týká hlavně pozdější časové dotaci při přípravě další, stejné vyučovací hodiny. Materiály, které si vytvořili pro výuku, zrealizovali výuku a prezentaci i s doplněnými poznámkami uloţili. Později mohou vyuţít opět znovu. Obohacenou o poznámky z dřívějších hodin a výměnou prezentací s ostatními kolegy. Tím se učitel dostává k rozhodování, kterou část výkladu mají ţáci oblíbenou a kterou část by měl ještě zdokonalit pro lepší výklad a pochopení ţáků. Poslední výhodou je archivace materiálů k výuce. Tištěné dokumenty jsou sice dobré, ale. Při vyuţívání interaktivní tabule je většina materiálů v elektronické podobě a tím odpadá sloţitá archivace v prostorách škol, zejména v kabinetu učitele. A také učitelé, kteří si připravují výuku z domova, nemusejí přenášet spousty knih a dokumentů, které mají určitou nepříjemnou hmotnost. Postačí jim vzdálené připojení na školní server, e-learning nebo vlastní úloţiště, které nemají ţádnou hmotnost, popřípadě velmi malou. V zásadě kaţdému učiteli postačí počítač nebo notebook, na kterém vyučovací hodiny připravuje.
4.2 Přínos pro studenty Pouţívání interaktivní tabule při výuce má i dobrý vliv na studenty. Takový přínos bych určitě rozdělil ohledně přehlednosti na dvě části. Část při výuce a část po vyučování, tedy při samostudiu. Přínos interaktivní tabule při výuce má dobrý vliv na studenty. První výhodou je větší moţnost kontaktu s vyučujícím. Protoţe se na interaktivní tabuli vše ukládá a učitel po hodině můţe všechny zapsané informace z tabule uloţit na e33
learning, tím všem studentům odpadá neustálé psaní zápisků, aby si později mohli výklad učitele objasnit při samostudiu. Ale docházelo a stále dochází tak u ţáků k menší pozornosti výkladu učitele. Proto je interaktivní tabule hlavním přínosem pro studenty. Proto studenti při vyuţití interaktivní tabule mohou věnovat více času výkladu učitele a své zápisky si mohou doplnit při samostudiu, e-learningu. Při výuce s interaktivními prvky a tablety mohou ţáci zasahovat do vyučování jednoduchou formou. Tím dochází i k nenucenému přemýšlení nad aktuálním tématem a automatickým vytvářením otázek. Učitel nemusí být středem pozornosti, jak bývá zvykem. Ale třída můţe spolupracovat spolu a učitel se stává řídícím subjektem. Tím dochází k větší aktivitě ţáků při výuce. Studenti mají moţnost spolupracovat mezi sebou. Při takovém stylu výuky u studentů stoupá nejen aktivita, ale hlavně motivace, která je hlavním tématem ve školství. Pestřejší a dynamičtější styl výuky a vyuţívání materiálů dělá radost nejen ţákům, ale i učitelům. Výhoda pro ţáky při samostudiu je velice dobrá. Studenti si mohou jednoduše stáhnout učivo z e-learningu a dále s ním pracovat. Tato metoda je zvláště dobrá pro studenty, kteří obsah učiva v hodinách nepochopili nebo se z nějakého důvodu nemohli dostavit do školy. Moţná je i jednoduchá spolupráce a pomoc mezi studenty. Protoţe jsou všechny materiály v elektronické podobě, je velice snadné, aby si kaţdý student doplnil svoje materiály o učivo, které bylo probírané v hodině, které se neúčastnil.
4.3 Zrychlení přenosu informací ke studentovi Zrychlení přenosu informací ke studentovi díky vyuţívání interaktivní tabule a interaktivních prvků je velice snadné a velice snadně proveditelné a hlavně funkční proces. Také dochází k plynulosti hodiny, díky připravenosti všech materiálů a jejich snadné, rychlé spuštění. Navíc připravenost všech materiálů a okamţité spuštění prezentace můţe navodit studentovi dobrý pocit, který ho motivuje a vtáhne do výuky a tak má snahu se lépe zapojovat do výuky. Díky předem připraveným materiálům neplýtvá učitel časem psaním na tabuli. Všechny předpřipravené grafy, obrázky, tabulky, příklady můţe mít předem vypočítané a pouze odkrývat jejich část dle potřeby a věnovat se více ţákům pro kvalitnější pochopení výkladu. A pokud učitel vynechá nějakou část nebo 34
zapomene vloţit libovolnou část tématu, můţe okamţitě pomocí počítače a interaktivní tabule navštívit školní server, kde má data uloţená nebo přejít rovnou na Internet, pokud je k dispozici. Tím pádem má moţnost pracovat s aktuálními daty. Zejména tuto moţnost ocení opět učitelé odborných předmětů. Tuto technologii hlavně ocení i studenti, kteří se nemohou z nějakého důvodu účastnit vyučování a tím mají moţnost ihned poskytnuté informace na školním serveru vyuţívat a doplnit si jej ve svých učebních poznámkách. Studenti, kteří se účastní přímo výuky, mohou věnovat více času výkladu učitele a celou prezentaci si stáhnout přímo v hodině do svého notebooku nebo vyuţívat data z domova při opakování a učení.
4.4 Plánování výuky Plánování výuky, tak aby byla zajímavá a přinesla studentům co nejvíce odpovědí na jejich otázky, můţe být někdy velice nesnadný úkol. Samozřejmě pro učitele, kteří učí delší dobu, je příprava do hodiny snadnou rutinou a snad se i v některých případech ani nepřipravují. Ale je důleţité si poloţit otázku, jestli je tento styl připravování do výuky dostačující či kvalitní. Jestli postupem času učitel nezevšední a nestane se nudným, díky jeho monotónním stylem výuky. Proto je dobré vyuţívat interaktivní technologii v hodinách výuky stále. Někteří učitelé zapnou interaktivní tabuli jako odměnu pro ţáky. Ale tento postup je velice špatný. Plánování výuky by měla vţdy probíhat za pomocí interaktivního softwaru. Mladší učitelé tím dostanou nějakou formu vedení vyučovací hodiny a starší učitelé mohou svojí výuku oţivit něčím novým. S počátku se můţe zdát plánování výuky velice sloţitá, ale postupem času si kaţdý učitel vytvoří své elektronické materiály, které můţe vyměňovat se svými kolegy a obohacovat o nové materiály od svých kolegů, Internetu nebo přímo z uloţených prezentací s poznámkami z vyučovacích hodin.
35
4.5. Vzdělávání pedagogů Interaktivní tabule a software bohuţel pro učitele přináší něco nového, co by se nejdřív měli naučit. Nejprve přijde nějaké školení, kterého se musí účastnit, po té nějaký čas strávený k pochopení softwaru pro tvorbu a později pro vyuţití svých prezentací ve výuce. Ale odměnou je kvalitnější a zábavnější výuka. Také pozdější dostupnost materiálů, které si učitel můţe měnit s kýmkoliv po celém světě a tím i sám přispívat svými nápady dalším kolegům.
4.6. Přednosti interaktivní tabule V prvé řadě je jasné, ţe interaktivní tabuli nemusíme pouţívat kaţdou minutu výuky. Přece jen je to nástroj, pro práci jako kaţdý jiný a v tomto případě se s ním zachází jako s jinými nástroji. Zkrátka musí se pouţívat tehdy, kdy je ho zapotřebí. Tedy při prvotním výkladu učiva nebo při nějaké názornosti na závěr vyučovací hodiny. Nebo kdyţ chceme výuku obohatit a motivovat ţáky při opakování učiva nebo naopak při naprosto novém tématu. Jasnou výhodou interaktivních technologií je, ţe učitel nemusí nosit spousty materiálů v tištěné podobě a tím pádem je nemusí i sloţitě skladovat. Dalším kladným bodem je jednoduchost změn v materiálech. Jednoduše kaţdý učitel můţe přepisovat své texty, které jsou v elektronické podobě a tím pádem je i velice snadno inovovat. Poslední předností a to kaţdý učitel pozná, aţ kdyţ bude pouţívat tuto technologii je neustálý přístup k úloţišti ke svým poznámkám odkudkoliv, pokud je mají uloţené na webovém rozhraní poskytovatele interaktivní tabule nebo na školním serveru. Je to výhoda k nezaplacení, protoţe tím se učitel posouvá do manaţerské pozice, kdy má data stále po ruce a například při dlouhých chvílích na dovolené můţe svoje prezentace inovovat.
36
4.6.1 Srovnání interaktivní tabule se staršími technologiemi Při pouţití počítače (notebooku) s dataprojektorem a promítání prezentací na plátno v podobě MS Office (PowerPoint, Word, Excel a jiné…) je i obdobná metoda interaktivní tabule. Také vyuţití televize a videa či DVD s krátkým poutavým filmem se také nijak neliší od interaktivní tabule. Proč se vlastně nakupují do škol tak drahé technologie, kdyţ mají stejné vyuţitelnosti, jako výše zmíněné starší, osvědčené a funkční technologie. Protoţe tady v této fázi mají starší technologie stejné vyuţití jako interaktivní tabule, ale dále se uţ rozcházejí. Učitel při výkladu s interaktivní technologií můţe pouţít prezentaci, video, audio nahrávky, obrázky, ale není nijak vázán k počítači a sloţitě přecházet mezi počítačem a plátnem. Díky inteligentnímu softwaru si vše přednášející můţe připravit v jedné prezentaci. Můţe si nachystat textové prezentace obohacené videem, audio nahrávkami a obrázky. Kde k ovládání pouţívá pouze interaktivní pero nebo v případě inteligentnější interaktivní tabule pouţívá pouze vlastní prsty. Při vyuţití televize a videa či DVD a audio nahrávek má student jediné moţnosti jak si zapamatovat učivo a to dobrou vnímavostí a koncentrovaností při zapisování poznámek do sešitu nebo vlastnit dobrou paměť. Naopak při vyuţití interaktivní tabule si student nemusí vést zápisky (popřípadě jen drobné poznámky), naopak se připojovat k danému tématu. Video a audio nahrávky nalezne uloţené na serveru poskytnuté učitelem i s poznámky z hodin.
4.6.2 Interaktivní tabule jako nová výuka Interaktivita – dnes vyuţívaný pojem snad ve všech pádech našeho jazyka, počínaje interaktivní výukou, interaktivní tabulí, interaktivními prvky a konče interaktivními učebnicemi. Tím pádem kdo je interaktivní, je vlastně „in“? Ano dalo by se to i takto vyjádřit. Co je interaktivní tabule, a jaké jsou další vyuţitelné interaktivní prvky, jsme si uţ popsali v předešlé kapitole. Teď jak to celé funguje.
37
Zacházení s interaktivní tabulí Kdy interaktivní tabuli vyuţívat, tak aby byla vyuţitá v pravý čas. Zejména při seznámení s obsahem výuky. Tím se studenti dozvědí, kdy v kterou část hodiny mají být perfektně soustředěni a v kterou část hodiny si mohou odpočnout při nějaké didaktické hře nebo úkolu. Tabule můţe být učiteli uţitečná při představení klíčových myšlenek, tedy při představení nového tématu, který se bude v dalším čase představovat studentům. Pokud je k dispozici síť Internet, můţe učitel studentům poskytnout aktuální informace, stahovat tematická videa a obrázky. Při konci hodiny je k dispozici uloţení celé vyučovací hodiny zachycené na interaktivní tabuli jiţ vytvořenou prezentací, kterou si učitel připravil do hodiny a také s doplněnými informacemi, které se vpisovaly do prezentace během hodiny. Tento celý blok můţe učitel na sdílet studentům pro zopakování celého vyučovacího bloku a také studentům, kteří chyběli ve výuce, aby si co nejrychleji mohli doplnit informace, o které přišli. Výhodou pro učitele je dokonalá dopracovaná šablona, kterou můţe pouţít i následující stejnou vyučovací jednotku a nemusí se sloţitě připravovat. Pak své dokonalé prezentace obohacené aktuálními informacemi a dopisovanými vstupy od ţáků můţe poskytnout svým kolegům pomocí serverů vytvořených pro tyto práce. Jak sestavit dokonalou prezentaci Nikdo nemůţe zpochybnit učiteli připravenou výukovou šablonu pro interaktivní tabuli. Tedy pokud v samotném tématu nemá nějaké chyby. Například učitel matematiky by mohl chybovat ve výpočtu příkladu a tím tak zmást studenty. Spíše se jedná o samotnou sestavenou prezentaci, jak by měla vypadat. Kaţdý člověk má jiný cit pro uspořádání prezentace. Na co si dát pozor. Určitě by prezentace měla obsahovat vhodné barevné prostředí. Vhodně sladěný text. Text by měl mít takovou barvu, aby byl čitelný z jakékoliv části učebny. Měl by mít i dostatečnou velikost. Font a barva písma, která je vidět na monitoru, nemusí být dobře viděna na zobrazovací ploše. Na aktuální zobrazené ploše by nemělo být příliš mnoho textu. Text pro studenty je moţné poskytnout v dalších dokumentech, na které se bude prezentace odkazovat. Tím se i studenti do budoucna učí pracovat s odbornou literaturou.
38
Intenzita používání interaktivní tabule Interaktivní tabule by se neměla pro učitele stát nahodilou pomůckou při vyučování. Samozřejmě ţáci tuto nahodilou pomůcku ocení, ale nikterak tak splňuje osnovu výuky nebo výukovým plánem. Interaktivní tabule by měla být pouţívána dlouhodobě. Tím si kaţdý učitel rok od roku vytváří výukový plán a zařazuje tuto technologii více do výuky. Využívané zdroje pro tvorbu prezentací Na kaţdé škole by mělo vedení školy pověřit několik pracovníků, kteří umějí vytvářet nové učební materiály a umějí čerpat z odborných textů. Tito pracovníci by měli uspořádat kolegiální školení, které naučí ostatní pedagogy vyuţívat software interaktivní tabule a potenciálních externích zdrojů. Zvláště noví uţivatelé interaktivních tabulí očekávají, ţe budou moci vyuţívat mnoho zdrojů, ale chvíli trvá, neţ se s nimi seznámí a naučí pracovat. Hospitace a náslech Kaţdý učitel čas od času potřebuje nějakou inspiraci, aby dokázal vytvářet nové, zajímavé a motivující prezentace pro studenty. Je dobré, kdyţ si kolegové mezi sebou vyměňují názory a návyky, jak interaktivitu co nejlépe realizovat ve výuce. Ale velice dobré je také vzájemný náslech a hospitace. Tím si kaţdý učitel uvědomí, kde by mohl na svých vyučovacích jednotkách zapracovat a také napsat svému kolegovy zpětnou vazbu, aby i on mohl svojí výuku inovovat. Proto spolupráce ať s interaktivní technologií nebo bez ní je vţdy potřebná k dokonalému výsledku.
39
5. Motivace – jak vyuţívat interaktivní prvky V prvé řadě je důleţité si říct, kdo tvoří vyučování, respektive kdo vede vyučovací hodinu. Jasnou odpovědí je učitel. Kdo je součástí vyučovací hodiny? Učitel, ţáci a produkty, které jsou pro vyučovací hodinu potřebné. Tedy tabule pro vysvětlení nového či zopakování stálého učiva, pomůcky studentů pro vlastní poznámky a další pomůcky, které vyuţívá učitel, ale také i ţáci. Mezi kvalitní pomůcky učitele jsou dnes pokládány interaktivní prvky. Zejména interaktivní tabule a další technika, kterou můţe být vizualizér, digitální mikroskop, tablety a hlasovací zařízení. Veškerá tato technologie spojuje jak učitele s ţáky, tak i samotné ţáky mezi sebou. Tím je myšleno, ţe pouţitím interaktivních prvků, motivuje všechny ve třídě spolupracovat a snahu vytvářet jakékoliv výstupy ţáků.
5.1 Motivace ţáka – jak vyuţívat interaktivní prvky Existují metody, jak správně vyuţívat interaktivní prvky ve výuce, tak aby učitel dokonale upoutal všechny studenty. Je však potřeba si pro kaţdý typ vyučovací hodiny vybrat správnou metodu. V prvním případě je důleţité si uvědomit, jak se dá dobře motivovat ţák a co tuto skutečnost potvrzuje. Pro dobrou motivaci ţáka je zejména kvalitní učitel, který dobře rozumí svému oboru a má dobrý výklad. Další vlastností učitele je kreativita. Pokud je učitel kreativní, je to dobrý krok, aby při své výuce zapojil i další produkty. Hlavním myšleným produktem je interaktivní tabule, kterou učitel můţe vyuţít pro zefektivnění přenosu informací studentům a zvýšením kreativnosti studentů. Při dobrém vyuţití interaktivních prvků se studenti naučí více zapojovat do vyučování. Tím ţe učitel rozdá různé typy úkolů a ţáci je zpracovávají, mohou pak před celou třídou vystupovat se svými nápady a prezentovat svoje názory. Ostatní ţáci se naučí naslouchat i někoho jiného, donutí je zpracovávat informace a samostatně přemýšlet nad dalším řešením. Dobrou zpětnou vazbou pro ţáka je autoevaluace. Tedy má moţnost svůj výstup před třídou otevřeně hodnotit a tím se i zamýšlet, jestli svojí práci odvedl kvalitně. Někdy sami ţáci jsou k sobě aţ příliš kritičtí.
40
5.1.1. aktivizační metody Kaţdého ţáka lze určitou mírou aktivovat. Mezi aktivizační metody patří například hry, které jdou vloţit do vyučování tak, aby pro ţáky byla hodina zajímavá a díky hře se dozvěděli spoustu informací, které si ihned zapamatovali. Zde bych rád uvedl základní, známé aktivizační metody: Skupinová práce: Práce studentů ve skupinách umoţňuje, na rozdíl od tradiční hromadné výuky, spolupráci studentů, jejich diferenciaci a individualizaci, aniţ se narušují cíle demokratické školy. Rysy skupinové výuky: 3-5 členné pracovní skupiny studentů - skupiny stálé, variabilní, homogenní, heterogenní; partnerská skupina (předstupeň); společná práce všech členů skupiny; podstatou jsou sociální vztahy mezi studenty - tyto vztahy vyžadují řízení v sociálním vývoji studentů při dlouhodobé spolupráci členů skupiny; řešení stejného úkolu nebo různých úkolů; důležitá je role vedoucího skupiny. Fáze skupinové výuky: úvodní fáze: v rámci hromadné práce rozhovor k úkolům, způsobu práce; přidělení úkolu jednotlivým skupinám učitelem; práce ve skupinách: rozdělení práce ve skupině podle zájmu a schopností; závěrečná fáze: v rámci hromadné práce třídy posouzení výsledků, zhodnocení.18
18
Infogram. In: Http://www.infogram.cz [online]. 2014 [cit. 2014-03-12]. Dostupné z:
http://www.infogram.cz/article.do?articleId=1315
41
Samostatná práce studentů: Aby smíšená hodina neměla stereotypní charakter, musí být posilována studentova aktivita - metoda problémového výkladu, heuristická metoda a také samostatná práce studentů. Vedle povahy výukové metody (sebevzdělávání autodidakce) je to i organizační forma vyučování, co umoţňuje učiteli vytvářet variabilně aktivizační charakter výuky. Rysy samostatné práce: určitý stupeň nezávislosti na cizím ovlivňování; schopnost řešit nové úkoly, nové situace; používání vědomostí a dovedností v nových podmínkách; překonávání potíží a překážek; vlastní úsilí je nejdůležitější; těžiště ve fixační a aplikační fázi výuky, pro pokročilejší studenty zdroj nových informací při respektování zásady přiměřenosti. Formy samostatné práce: práce s učebnicí, pracovním sešitem, tabulkami, počítačem, doporučenou nebo vyhledanou literaturou, internetem; samostatné pozorování dějů včetně zpracování získaných poznatků; samostatná experimentální činnost včetně zpracování získaných poznatků; samostatné studium.19 Součástí aktivizačních metod mohou být i didaktické hry. Didaktických her je dnes vymyšleno několik. Kaţdý učitel si můţe vybrat nebo vymyslet svojí didaktickou hru. Ale musí učitel dbát na dodrţení pravidel, které didaktické hry mají. Mezi základní pravidla didaktických her patří:
19
-
musí být časově nenáročná
-
měla by mít jednoduchá a přesná pravidla
-
hra musí slouţit pouze k opakování (procvičování) učiva
-
moţnost napojení na praktickou část (kopírovat skutečnost)
Infogram. In: Http://www.infogram.cz [online]. 2014 [cit. 2014-03-12]. Dostupné z:
http://www.infogram.cz/article.do?articleId=1314
42
5.1.2 Motivace – propojení teorie s praxí Pro dobrou motivaci ţáků a navození lepšího vztahu k učení je dobré ţákům vţdy srovnávat teorii s praxí. Výsledky mnoha průzkumů naznačují, ţe ţák se lépe v teoretické výuce připravuje, kdyţ vidí přímé propojení teorie s praxí. Pro dobrou motivaci a aktuálnost propojení teoretické části s praxí ve výuce je dobrým doplňkem pro názorné ukázky interaktivní tabule. Pokud má učitel k dispozici interaktivní tabuli s Internetem a moţností napojení na školní server, kde má uloţená přichystaná data, tak můţe okamţitě demonstrovat na tabuli aktuální videa a obrázky, hodící se k teorii. Tím studenty můţe okamţitě ovlivňovat a motivovat k absolutní koncentraci při jeho výkladu nového učiva.
5.1.3 Zlepšování podmínek výuky Nejen dobrý učitel, který je kreativní, má dobrý výklad učiva, tak tvoří dobrou výuku. Dobrá výuka se tvoří i tam, kde jsou vhodné podmínky. Na ţáky a na dobrou koncentraci při výuce má vliv i vybavení školy a hlavně vybavení třídy. Třída jako samotná místnost musí být vhodně uzpůsobená tak, aby navodila dobrou atmosféru. Dalšími prvky vybavenosti jsou předměty, které se ve třídě vyskytují. Zejména technické a funkční produkty, které vyuţívají učitelé i ţáci při výuce. Veškeré vybavenosti třídy nepřímo ovlivňují chování ţáka po celý školní den. Uzpůsobení nábytku a barevných zdí, obrazů, úprava nástěnek navozuje určitou harmonii prostředí působící na všechny obyvatele školy. Pro ţáky má velký význam elektronické vybavení tříd, které mohou vyuţívat v hodině i mimo ní. Čím více má moţnost ţák vyuţívat technologie a je zaneprázdněný, tím méně času má k vytvoření negativního postoje vůči škole.
43
6. učebna s interaktivními prvky – moderní učebna V této kapitole se zaměřuji nejen na vyuţití interaktivních prvků v prostoru, ale hlavě na rozmístění školního nábytku ve třídě. I kdyţ se to zdá jako velice podceňované téma, je velmi důleţité, jak je školní třída uzpůsobená na daný druh vyučovací hodiny. Velice důleţité je vybavení třídy. Tedy jaký je pouţitý materiál pro podlahy, zdi a jaký typ nábytku je vybrán pro určitý prostor. Musí být zajištěna nejen kompaktnost, ale také dostatečný prostor. Pokud není nějaká část dodrţována, můţe docházet ke špatnému soustředění ţáka. To by mohlo vést k narušení soustředěnosti nejen jednoho jedince, ale i celé skupiny ţáků. A v neposlední řadě při špatném prostorovém uspořádání ke zranění ţáka nebo učitele. V první řadě, při tvoření učebny je důleţité si poloţit několik základních otázek, které nás dovedou k dobrému výsledku. Otázky mohou být: - Jakou barvu pouţít na nátěr zdí a do jaké části pověsit nástěnky? - Jaký materiál pouţít na podlahu a z jakého materiálu a barvy je nábytek? - Jaké bude prostorové uspořádání učebny? - Jaké osvětlení je v místnosti v závislosti k dataprojektoru a interaktivní tabuli? - Vidí ţáci dobře na tabuli z jakéhokoliv místa ve třídě? - Při vyuţití interaktivní tabule při vyučování je třeba měnit prostorové uspořádání učebny? Samozřejmě se naskytne mnoho dalších otázek při tvorbě učebny. Ale tyto otázky jsou brány za základní, které je potřeba dodrţet. Pokud bude dobře sladěné zdivo s nástěnkami, osvětlení učebny, tak aby nedopadalo příliš světla nebo stín na interaktivní tabuli a bude zajištěno dostatek místa k pohybu. Můţeme brát tuto učebnu za dobře uzpůsobenou k vyučovacím hodinám.
44
Umístění Umístění interaktivní tabule by mělo být na takovém místě, aby bylo zabezpečeno bezproblémové pozorování z jakéhokoliv místa ve třídě. Většinou se jakýkoliv typ tabule umísťuje doprostřed zdi ve třídě. Proto z historického hlediska je zjištěno, ţe toto místo je nejvíce vhodné pro umístění. Proto bych ho doporučoval i pro interaktivní tabuli. Tabule by měla být v takové výšce nebo by měl být doinstalovaný posuvný modul, aby se tabule mohla zvednout do výšky, ze které všichni ţáci bez chození k tabuli byli schopny rozlišovat na obrazovce detaily.
Obrázek 5: Vhodný prostor pro sledování tabule Dalším důleţitým bodem je dodrţení dostatečného místa kolem tabule. Měl by být dodrţený takový minimální prostor, aby se kolem tabule dalo bez problému pohybovat. Zejména aby učitel měl při výkladu učiva dostatečný prostor k manipulování s předměty, které při výuce potřebuje. Prostor by měl být zajištěn i při pohybu více osob před tabulí. Zejména učitele a ţáka nebo více ţáků, kteří s tabulí pracují a vyuţívají ostatní interaktivní prvky. Prostory by měly být dodrţeny i vedle tabule, tak aby se stojící osoby mohli posunout mimo promítaný obraz.
45
Obrázek 6: Optimální prostor před tabulí Koncentrovanost žáků, vidí žáci dobře na tabuli? Po dodrţení dobrého prostoru kolem tabule přichází na řadu další otázka, jak uzpůsobit prostor v další části třídy. Školní nábytek, zejména lavice a ţidle studentů by měly být vybírány podle vyuţitelnosti v návaznosti na prostory ve třídě. Uzpůsobení lavic musí být vůči prostoru takové, aby všichni ţáci dobře viděli na tabuli, bez jakéhokoliv posunování lavice nebo samotného natáčení ţáka. Tím se odbourává při vyučování moţnost rozptylování samotných ţáků. Tím pádem je dodrţená koncentrace ţáka při výkladu učitele se stálým kontaktem tabule. Umístění lavic by mělo být takové, aby byl volný přístup odkudkoliv ve třídě a ţáci při plnění úkolů se mohli jednoduše pohybovat v prostoru, tak aby nedošlo k nějakému zranění nebo poškození jakéhokoliv majetku školy. Při dodrţení těchto základních pravidel uspořádání školního nábytku je automaticky dodrţená bezpečnost práce. Je důleţité zváţit i vzhled zdi, na které je přimontována interaktivní tabule. Neměla by zeď být natřená příliš abstraktní barvou. Také by na zdi a to hlavně v blízkosti interaktivní tabule neměly viset obrazy nebo nástěnky, které by upoutávali pozornost ţáků. Tím by docházelo k poklesu koncentrace. I ostatní zdi třídy by měly být natřeny vhodnou barvou a nástěnky by měly být tvořeny mimo hlavní působiště a vystupování učitele. K nedodrţování těchto základních zásad můţe docházet ke špatnému soustředění ţáků a zbytečnému rozptylování, které vede k poklesu koncentrace ţáka.
46
Uspořádání učebny a interaktivní tabule Uspořádat učebnu je dnes moţné jakýmkoliv způsobem. Při myšlence tvorby učebny se musí brát jako první bod při vybírání nábytku a jeho sestavování, jak se bude učebna vyuţívat. Jaké předměty se v učebně budou vyučovat. Pro jaký počet ţáků má být učebna určena a kolik ţáků je maximum. Po vyřešení základní otázky je pak velice snadné vybrat nábytek, který je nabízen kaţdé škole od několika společností. V této chvíli by vedení školy nemělo jednat unáhleně a postupovat při výběru nábytku v určitých mezích. Důleţité je vybírat nábytek dle rozměru, materiálu a samozřejmě i barvy. Také vyuţitelnost nábytku. Pro kaţdou učebnu se hodí jiný typ. Například pro informatiku je nezbytné, aby stoly měly určité otvory na správných místech pro provlečení kabelů a správné zalištování, aby přes ně nikdo netahal nebo nezakopl a nestal se úraz. Nebo při vybavování jazykové učebny. Tam je důleţité vybrat takový nábytek, který bude mít úchyty pro odkládání audio sluchátek a dalších technologických zařízení. Vedení školy při výběru vhodných lavic musí brát v potaz i to, ţe studenti nosí do školy notebooky a tablety, které potřebují napájení a musí vybrat takový typ lavic, aby studentům snadno poskytly moţnost odběru elektrického proudu.
6.1 Klasická učebna Klasickou učebnou je v tomto případě myšlená učebna se seřazením lavic, tak jak je na většině českých škol. Jedná se o typ učebny s tabulí upevněnou uprostřed zdi v přední části učebny. Se stolem pro učitele, který je v jednom nebo druhém rohu v přední části u tabule, otočený směrem k ţákovským lavicím. A ţákovské lavice ve třech řadách seřazené za sebou. Většinou je seřazeno 5 aţ 7 lavic za sebou. Modelů tříd s různě seskládanými stoly samozřejmě existuje nespočetně mnoho. Tento model učebny je z historického hlediska jasně osvědčeným modelem seskupení školního nábytku. Proto se tento model pouţívá i dnes a většina českých škol nemá dostatek financí, aby obměnila starý nábytek za nový. Takţe se tento model někdy i se starým vybavením stále udrţuje. Tento model samozřejmě není špatný a není ţádný důvod jej inovovat. Ale předměty, které se v takové učebně vyučují, je třeba inovovat. Tento způsob řešení seskupení ţákovských lavic je spíše vhodný pro humanitní předměty. Není vhodný pro 47
výuku matematiky, fyziky, chemie a technických předmětů. Také při výuce cizích jazyků se spíše doporučuje jiný typ učebny, respektive jiné seskupení ţákovských stolků v učebně. Tento model učebny z praktického hlediska je vhodný stále vyuţívat pro klasické vyučování. Zejména pro výuku Českého jazyka a literatury nebo dějepisu. V těchto předmětech není potřebné, aby ţáci tak často vstávali z místa a pohybovali se po učebně. Z dlouhodobého hlediska vyuţívání takového typu učebny je prokázáno, ţe nijak neovlivňuje studenty. Nepřispívá k rozptylování nebo poklesu koncentrace při výuce.
6.2 Učebna „U“ Tento model učebny je v českém školství také rozšířený. Jedná se o klasickou učebnu, kde seskupení ţákovských stolů řešeno do tvaru písmene U. Proto jako název učebny jsem zvolil: Učebna „U“. Tyto učebny vznikají za účelem lepší komunikace mezi ţáky a učitelem. Většinou se jedná o prostorově menší učebny. Proto je vhodná pro předměty, které se vyučují při niţším počtu studentů. Takové učebny jsou navrhovány většinou pro maximální kapacitu dvaceti studentů. U tohoto modelu učebny můţeme vyuţít prostor jakýmkoliv způsobem. Tvaru „U“ rozloţení stolů můţe být individuální a závislý na prostoru učebny nebo na plánu vyuţití učebny. Jaké předměty se budou v učebně vyučovat. Na tom závisí nejen rozloţení stolů, ale hlavně rozloţení míst k sezení. Tedy rozloţení ţidlí. Jestli budou poskládány z vnitřní nebo z vnější strany obvodu stolů. Tento
model
učebny
je
na
českých
školách
oblíbený
zejména
při
vyuţití jazykových učeben. Seskupení ţákovských lavic je do písmene „U“, proto název tohoto modelu je: Učebna „U“. Většinou se jedná o rozměrově menší místnost. Zejména tedy jiţ uvedené jazykové učebny. V této učebně je většinou seřazených sedm klasických ţákovských lavic, které jsou poskládány do písmene U.
48
6.2.1 Učebna „U“ s vnějším osazením Takový model učebny je znázornění na obrázku 7. Při takovém řešení učebny je třeba brát v úvahu přístupové prostory do obvodu stolů, které jsou libovolně řazeny do písmene „U“. Druh učebny je dnes vyuţíván na většině českých škol. Takové učebny jsou vyuţívány hlavně pro výuku cizích jazyků. Mohou být samozřejmě vyuţívány i pro jiné předměty, při kterých se dbá na dobrou komunikaci mezi ţáky a ţáky s učitelem. Taková učebna je vhodná pro vyuţití menších prostor v budově školy. Při tomto modelu není vhodné vyuţívat velké prostory a seskupovat více stolů a vytvářet tím více jak 20 míst pro sezení. Docházelo by pak ke ztrátě efektu při komunikaci mezi ţáky a učitelem. Učebna je velice vhodná při cvičení a rozvoj komunikace ţáků. Vhodná také pro plnění didaktických her.
Obrázek 7: Učebna "U" s vnějším osazením20
20
Gymnázium a SOŠZE. In: Http://www.gykovy.cz/ [online]. 2013 [cit. 2014-03-12]. Dostupné z:
http://www.gykovy.cz/sites/default/files/gallery/2013_08_u%C4%8Debny/uj-gym1.jpg
49
6.2.2 Učebna „U“ s vnitřním osazením Pro dokonalou představu je tento model učebny na stejném principu jako učebna na obrázku v předešlé kapitole, jen jsou ţákovské ţidle seskládané ve vnitřní části lavic Tato učebna je rovněţ navrhována pro výuku specifických předmětů při niţším počtu ţáků. Učebna se zejména velice dobře hodí při vyuţití při výuce informatiky a jiných technických předmětů vyuţívajících stolní počítače. Tím ţe ţáci sedí při vnitřním obvodu seřazených ţákovských stolů, má moţnost vyučující okamţitou moţnost nahlédnutí na zobrazovací jednotku studenta. Díky tomuto řešení má vyučující moţnost okamţité zpětné vazby bez oslovení ţáka. Tím můţe určovat tempo hodiny a kontrolovat všechny ţáky, jestli plní zadané úkoly a jestli je plní správným způsobem.
6.3. Moderní učebna Pod název Moderní učebna si dnes můţeme představit prakticky cokoliv. V tomto případě moderní učebnou je myšleno řešení seskupení nábytku v prostoru učebny. České školství se postupně rozvíjí a pouţívají se ve výuce moderní trendy. Takovými trendy je v první řadě technologie, kterou můţe učitel při výuce pouţívat. Tedy interaktivní tabule, audio technologie, vizualizéry, hlasovací zařízení, tablety, notebooky. Pro vyuţívání takové technologie je potřeba vyuţít prostory učebny jinak. V první řadě pokusit se o vytvoření příjemné atmosféry pro studenty. Uvolnit a rozšířit opticky prostory učebny tak, aby se po učebně mohlo libovolně pohybovat bez posunování ţákovských stolů nebo jakéhokoliv nábytku v učebně. Při tvorbě takové učebny se dbá hlavně na moţnost pohybu a vzájemné provázání všech míst k sezení tak, aby všichni ţáci v učebně dobře viděli na tabuli a mohli se zapojovat do konverzace při udrţení očního kontaktu s ostatními osobami, se kterými hovoří nebo sděluje informaci. Model učebny jako příklad pro dokonalou představu je vyobrazený na obrázku 8.
50
Obrázek 8: Moderní učebna21
6.4 Mobilní učebna Nově vzniklý název pro definování vybavení učebny technologickými prvky. Technologie, která je zahrnuta při tvorbě Mobilní učebny je interaktivní tabule, vizualizér, hlasovací zařízení, tablety a notebooky. Mobilní učebna se můţe vytvořit z jakékoliv stávající učebny. Je to tedy jen název pro pracovní nástroje, které můţe učitel při výuce zapojit do výuky svého předmětu. Pro vytvoření takové učebny je potřeba mít vybavenou učebnu základním školním nábytek. Tedy rozumí se obyčejnou školní třídou, která obsahuje libovolný počet ţákovských stolů a ţidlí, katedrou pro učitele a keramickou bílou tabulí, která se můţe jednoduchým způsobem z interaktivnit. V tomto případě není potřebné řešit uspořádání ţákovských stolů. Hlavním bodem je dbáno, aby všichni ţáci dobře viděli na tabuli a dodrţení bezpečných zásad při výuce.
21
Bluecake creative. In: Http://www.bluecake.net/ [online]. 2011 [cit. 2014-03-12]. Dostupné z:
http://www.bluecake.net/image/work_lg_activclassroom.png
51
6.5 Jak moderní učebnu vyuţít při výuce Kaţdý učitel má moţnost vyuţít při výuce technologii, kterou má zrovna v plánu zařadit do výuky. V první řadě je potřeba z interaktivnit vyučování tím, ţe si sebou do učebny vezme notebook a přenosný interaktivní systém. Jak vypadá přenosný interaktivní systém je zobrazený na obrázku 9.
Obrázek 9: Interaktivní systém22 Tento interaktivní systém, který vytvoří z jakékoliv bílé keramické tabule interaktivní tabuli je více popsán v kapitole 3. Takţe během pár minut můţe učitel z interaktivnit svojí výuku. Tímto systémem je z obyčejné učebny vytvořená interaktivní učebna. Ale vyuţití touto technologií ještě nejsou vyčerpány všechny moţnosti „Moderní učebny“. Další volbou můţe učitel zapojit do výuky hlasovací zařízení nebo notebooky popřípadě tablety. Nebo je moţné zkombinovat vše dohromady, ale k tomu je zapotřebí dostatek časového prostoru. Jak jednoduše přenášet notebooky, tablety a hlasovací zařízení je vyobrazené na obrázku 10. Tyto technologie jsou podrobněji popsány v kapitole 3.
22
Varionet.cz. In: Http://www.varionet.cz/ [online]. 2013 [cit. 2014-03-12]. Dostupné z:
http://av.varionet.cz/files/product/4/45/9746/preview.jpg
52
Obrázek 10: Přenosný box pro notebooky a tablety23 Moderní učebna je zejména vhodná pro menší školy, které si nemohou dovolit vybavit všechny učebny interaktivními prvky. Ale také je tento model vhodný i pro školy s větším počtem ţáků a učeben. I tyto školy mají nedostatek financí k vybavení všech učeben novou technologií. Proto tento model je doporučen pro všechny typy škol, které dbají na vysokou úroveň vyučovacích hodin. Kolegové učitelé, kteří vyučují stejný předmět, ve stejných ročnících mohou mezi sebou vytvořit stejný vyučovací plán a vzájemně si technologické prvky půjčovat. Nejen ţe vedení školy ušetří při nákupu nových technologií, ale mohou si učitelé mezi sebou vytvářet interaktivní výukové materiály, které si vzájemně mohou doplňovat a přeměňovat k dokonalosti. Jako příklad pro dokonalou představu vyuţitelnosti interaktivních prvků je několik moţností, jak vyuţívat moderní technologie v základně vybavené učebně. Touto učebnou je myšleno jen školní ţákovské stoly, stůl pro učitele, ţidle a keramická bílá tabule a moţností zatáhnutí rolet u oken, funkčním osvětlením učebny.
23
Boxed.cz. In: Www.boxed.cz/ [online]. 2012 [cit. 2014-03-12]. Dostupné z:
http://www.boxed.cz/static/product_images/001771_3.jpg
53
7. Výzkumné šetření 7.1 Metodologický postup 7.1.1 Prvotní záměry výzkumu Prvotním záměrem výzkumu by se dal povaţovat záměr v pokračování a rozvíjení
bakalářské
práce,
která
pojednávala
o
vyuţití
interaktivních
technologiích ve školství. Tedy cíle výzkumu byly jasné. Pokusit se v co nejvíce moţném měřítku vytvořit perfektní výzkum pro vyuţívání interaktivních technologií ve školách v České republice. Zaměřit výzkum pro celé území České republiky by ale bylo velice náročné ve směru oslovování a sběru dat tak i v časovém měřítku. Po konzultaci a z před výzkumu (dotazování kolegů) jsme dospěli k závěru, ţe by bylo velkým přínosem, kdyby byl výzkum zaměřený na určitou oblast. Proto jsem následně zvolil město Brno, tedy střední školy, učiliště a gymnázia na území města Brna. Tím se zjednodušila administrace a komunikace a výzkum se tím mohl zkvalitnit o přesnější data.
7.1.2 Výzkumný vzorek Do výzkumu bylo zařazeno celkem 50 škol. Podmínka pro výběr a zařazení škol byla, aby se škola nacházela na území města Brna. Dále, aby se jednalo o školu typu SOU (učiliště), SOŠ (střední školu) nebo gymnázium. V podmínce nebyl zahrnutý výběr, zda by školy měly být pouze státní nebo soukromé. Z tohoto výběru, jak uţ bylo na začátku kapitolky uvedeno, odpovídalo 50 školských zařízení. Tím byla selekce účastníků dovršena. Všem účastníkům byl poslán email s krátkým průvodním dopisem, kterým zároveň byl popsán výzkum a zároveň slouţil i jako ţádost a poděkování za spolupráci. Součástí průvodního dopisu byl také vloţený odkaz, kterým se kaţdý účastník mohl jednoduše přihlásit k dotazníku a vyplnit jej. Dotazník byl anonymní, takţe se respondenti nemuseli bát odpovídat pravdivě. Na jednu stranu se tím odpovědi ještě více zkvalitnily a tím i celý výzkum. Na druhou stranu je škoda, ţe s určitými respondenty nelze navázat další komunikace, pro zjištění více informací v podobě určitých názorů, návyků a postojů k danému tématu.
54
Pro další výzkum by bylo určitě vhodné upravit dotazníky tak, aby obsahovaly více otázek nebo otevřené otázky, popřípadě osobní přístup s kaţdým účastníkem. Kaţdopádně takový přístup by byl velice náročný na časovou dotaci a také na zpracování všech informací, tedy větší administrativní zátěţ a v neposlední řadě i finančně náročné. Tedy pokud bych chtěl dodrţet stejný počet účastníků nebo jej ještě navýšit.
7.1.3 Výzkumná metoda Jak uţ bylo řečeno dříve, jako výzkumná metoda byla zvolena: dotazníkové šetření. Tato metoda je nejméně náročná a dle mého názoru nejlépe usměrňuje respondenta s přesnými odpověďmi na otázky. Tuto formu metody, tedy formu výzkumu jsem řešil elektronickou formou.
7.1.4 Způsob vyhodnocení dotazníku, sběr a zpracování dat Elektronicky zaslaný dopis i s odkazem na přihlášení k dotazníkům jsem posílal dne 4. 2. 2014 všem školám, které byly předem vybrány. Výběr škol je popsán v kapitole 7.1.2 výzkumný vzorek. Elektronický dopis byl věnovaný hlavně vedení školy, které jsem poţádal o spolupráci. Někteří ředitelé škol byli velice ochotní a okamţitě mi odepsali zpětně email, ţe dotazníky rozešlou na všechny učitele na jejich škole a ihned jsem mohl v systému pozorovat jejich vyplnění dotazníků. S průběhem sběru vyplněných dotazníků nebyl ţádný problém. Většina respondentů odpovídala v rozmezí 14 dní ode dne odeslání dotazníku. V průběhu měsíce jsem tak měl nasbírané „všechny“ vyplněné dotazníky. Sběr dat jsem však nezastavil a nechával stále otevřený pro moţnost ještě doplnění od respondentů, kteří neměli dříve čas či energii. Sběrna dotazníků se uzavřela dne 1. 4. 2014, kdy bylo potřeba s daty začít pracovat. Celkem bylo nasbíráno 140 vyplněných dotazníků. Dotazníky jsou všechny v elektronické podobě, takţe nebyl problém okamţitě zahájit rozdělování dotazníků a přípravu pro počítání. Nejprve se všechny data roztřídily a spočítaly tak, aby se rozdělily dle otázek, respondentů a mohly se z nich vytvořit grafy, pro lepší vyjádření výsledků a přehled. Také bylo potřeba dle stanovených hypotéz vytvořit součty pro výpočty.
55
Závěrem bylo tedy pomocí získaných dat moţno odpovědět na stanovené otázky výzkumu a hypotézy, které se potvrdily nebo vyvrátily.
7.1.5 Zaměření a cíl výzkumu Zaměření výzkumu je na sběr informací od jednotlivých učitelů oslovených brněnských škol týkající se vybavení a pouţívání, zacházení s interaktivní technologií. Otázky
obsaţené
v dotazníku
jsou
cíleně
směrované
na
vyuţívání
interaktivních technologií. Otázky v dotazníku jsou velice úzce spjaté a korespondují s výzkumnými otázkami. Cíl výzkumu má hlavně potvrdit nejen stanovené hypotézy, ale poskytnout čtenářům této diplomové práce co nejvíce informací a výsledky výzkumu z oblasti vyuţívání interaktivních technologií ve školství. Dále poskytnout co nejvíce informací pro další výzkum se zaměřením na vyuţitelnosti interaktivních technologií ve školství. A stanovení dalších moţných výzkumných otázek zda by měl být předmět na výuku zacházení s interaktivními prvky být zařazený na vysoké škole pedagogické.
7.2 Vyhodnocení otázek dotazníku 1. otázka (Vyberte pohlaví) První výzkumnou otázkou dotazníku byla otázka zaměřená na pohlaví, abychom alespoň základem rozdělili respondenty podle pohlaví. Podle grafu 1 jsem dospěl k závěru, ţe počet pohlaví je skoro vyrovnané. Jste:
Muţ 60 44 % Ţena 77 56 %
Graf 1: Procentuální vyjádření mužů a žen
56
2. otázka (Vyberte věkovou hranici.) Druhou výzkumná otázka byla zaměřená na rozdělení respondentů podle věku. Podle grafu 2 můţeme pozorovat povolný nárůst mezi věkovými hranicemi. Dotazníku se účastnilo 28 učitelů do 34 let, 44 učitelů mezi 35-44 lety a nejsilnější skupinou byla věková skupina mezi 46-65 lety o počtu 66 učitelů. Věk : 25 - 34 let 28 20 % 35 - 45 let 44 32 % 46 - 65 let 66 48 %
Graf 2: Procentuální rozdělení dle věku
3. otázka (Jaké předměty vyučujete) V této otázce je průzkum napříč učitelským spektrem. Jedná se o rozdělení učitelů dle oborů, předmětů, které vyučují. Procentuální rozdělení učitelů je zobrazeno v grafu 3. V tomto grafu je jasné, ţe nejpočetnější skupinou respondentů, kteří byli ochotni odpovídat, byli učitelé předmětů s technickým zaměřením. Jaké předměty vyučujete:
Graf 3: Rozdělení učitelů dle oborů
Český jazyk a literatura, dějepis, základy spol. věd, občanská nauka, zeměpis (a jiné)
28
21%
Anglický jazyk, Německý jazyk (nebo jiný cizí jazyk)
32
24%
Matematika, Fyzika, Chemie, Odborné předměty (např. elektronika)
76
56%
57
4. otázka (Využíváte interaktivní tabuli nebo dotykové LCD při výuce) Čtvrtou otázkou dotazníku byla otázka, která je velice důleţitá pro výzkumy, které se provádí ve školství po celém světě. Procentuální zastoupení, jak často vyuţívají učitelé interaktivní tabuli ve svých hodinách je zobrazeno na grafu 4. Z grafu je velice jasně čitelné, ţe učitelé na brněnských středních školách, učilištích a gymnáziích spíše nepouţívají interaktivní tabuli nebo LCD ve svých hodinách. Vyuţíváte interaktivní tabuli nebo dotykové LCD při výuce?
ANO 51 37 % NE
87 63 %
Graf 4: Procentuální vyjádření používání IWB nebo dotykové LCD
5. otázka (Jak často využíváte interaktivní tabuli nebo dotykové LCD) Tento typ otázky by měl rozdělovat učitele, podle procentuálního pouţívání interaktivní tabule a dotykového LCD ve svých hodinách. Původním sestavováním otázky byl záměr dozvědět se, jestli vyuţívají učitelé interaktivní tabuli spíše více jak 75% nebo méně při vyučování. Naopak podle grafu 5 je zřejmé, ţe učitelé brněnských středních škol, učilišť a gymnázií spíše nepouţívají interaktivní tabuli a dotyková LCD ve svých hodinách. Jak často vyuţíváte interaktivní tabuli nebo dotykové LCD při výuce všech Vašich předmětů?
Graf 5: Četnost používání IWB nebo dotykového LCD
58
100% (vyučovacích hodin) 2 2 % 75% (vyučovacích hodin) 8
6%
50% (vyučovacích hodin) 10 8 % 25% (vyučovacích hodin) 30 23 % 0% (vyučovacích hodin)
82 62 %
6. otázka (Je výuka s využitím interaktivní tabule kvalitnější) Zaměřením a cílem šesté otázky je zjistit, jestli si myslí nebo jsou si učitelé vědomi, ţe při pouţívání interaktivní tabule je výuka kvalitnější. Při odvodních v předešlých dvou otázka, konkrétněji otázka 4. a 6. bych očekával naprosto jiný výsledek, neţ je. Výsledek je zobrazen na grafu 6. Z celkového počtu učitelů je výsledek kladný, tedy učitelé vědí, ţe je výuka nebo alespoň částečně kvalitnější. Je výuka s vyuţitím interaktivní tabule (a jiných interaktivních prvků): kvalitnější? ANO
27 24 %
Částečně 65 58 % NE
21 19 %
Graf 6: Kvalita výuky
59
7. otázka (Je výuka s využitím interaktivní tabule zajímavější) V sedmé otázce je opět zaměření na interaktivní tabuli a další prvky. Otázka pro respondenty směřovala, jestli je výuka za pouţití těchto technologií zajímavější. V grafu 7 je zobrazený jasně čitelný výsledek, který potvrzuje, ţe je výuka za pouţití interaktivní tabule a dalších interaktivních prvků zajímavější. Je výuka s vyuţitím interaktivní tabule (a jiných interaktivních prvků): zajímavější?
ANO
56 50 %
Částečně 51 45 % NE
6
5%
Graf 7: Zajímavost výuky
8. otázka (výuka s využitím interaktivní tabule přispívá k motivaci žáků) K poslední sérii otázek na vyuţívání interaktivní technologie v hodinách je tato osmá otázka. V této otázce je předmětem výzkumu, zda interaktivní technologie a jiné další interaktivní prvky při pouţívání v hodinách přispívají k motivaci ţáků. Odpověď na tuto otázku je zobrazená i s výsledku v grafu 8. Z výsledků a grafu můţeme vyhodnotit, ţe interaktivní tabule a další interaktivní prvky při pouţívání v hodinách přispívají nebo částečně přispívají k motivaci ţáků. Je výuka s vyuţitím interaktivní tabule (a jiných interaktivních prvků): přispívá k motivaci ţáků? ANO
31 27 %
Částečně 70 61 % NE
14 12 %
Graf 8: Motivace žáků při využití interaktivní tabule
60
9. otázka (Při dlouhodobém využívání interaktivní tabule je příprava do hodin jednodušší) Dlouhodobé vyuţívání interaktivní tabule. Jedná se o pouţívání interaktivní tabule v hodinách i mimo vyučovací čas. V měřítku o průměru jednoho školního roku. Graf 9 znázorňuje odpovědi učitelů, které jsou velice vyrovnané. Odpověď na tuto otázku nebude ani záporná, ani kladná. Při dlouhodobém vyuţívání interaktivní tabule je příprava do hodin částečně jednodušší. Z této odpovědi můţeme usoudit, ţe někteří učitelé potřebují delší dobu pro pouţívání interaktivní technologie, aby nasbírali více dat a naučili se tuto technologii lépe pouţívat. Při dlouhodobém vyuţívání interaktivní tabule je pro Vás příprava do hodin jednodušší? ANO
26 25 %
Částečně 39 38 % NE
38 37 %
Graf 9: Příprava do hodin
10. otázka (Zefektivnění předmětu pomocí interaktivní tabule) Podle grafu 10, můţeme jednoznačně odpovědět na otázku, zda by učitelé věděli jak pomocí interaktivní tabule zefektivnit předmět, který vyučují. Nejvíce početná část odpovědí byla skupina respondentů, kteří odpověděli Ano a to v procentuálním vyjádření 44%. Odpověď na otázku, jestli by učitelé věděli, jak zefektivnit jejich vyučovaný předmět by byla ano, popřípadě částečně ano. Věděl/a byste, jak Váš předmět zefektivnit pomocí interaktivní tabule (a jiných interaktivních prvků)? ANO
54 44 %
Částečně 48 39 % NE
22 18 %
Graf 10: Efektivita při využití interaktivní technologie
61
11. otázka (Možnost zúčastnění na kurzu s interaktivní tabulí) Poslední otázkou dotazníku, byla spíše průzkumná otázka v průzkumu. Tedy záměr byl zjistit, jestli by oslovení respondenti v tomto případě učitelé se chtěli zúčastnit kurzu pro správnou práci s interaktivní tabulí, kdyţ by měli tuto moţnost. Graf 11 znázorňuje všechny odpovědi. V grafu je jasně zobrazené, ţe většina učitelů v tomto případě 69% odpovídajících učitelů zvolila odpověď na otázku ano. Odpověď na tuto otázku, jestli by se zúčastnili učitelé kurzu pro správnou práci s interaktivní tabulí, je ano. Kdybyste se mohl/a zúčastnit kurzu pro správnou práci s interaktivní tabulí, Vaše odpověď by byla?
ANO 90 69 % NE
41 31 %
Graf 11: Vyjádření účasti na kurzu pro správnou práci s interaktivní tabulí
62
7.3 Výzkumné otázky O1 Je vztah učitelů technických předmětů pro pouţívání interaktivních technologií vyšší neţ u učitelů humanitních nebo jiných předmětů? Základem této otázky je zjistit, zda učitelé technických předmětů mají vyšší vztah k interaktivní tabuli a dalším interaktivním prvkům. Tím pádem jestli vyuţívají interaktivní technologii častěji ve svých hodinách a přípravách do hodin. O2 Při pouţívání interaktivní tabule nebo dotykové LCD se přispívá k motivaci ţáků? Je důleţité zjistit, jestli si učitelé myslí, zda interaktivní tabule a další technologie přispívají k motivaci ţáků. Otázka je určená všem učitelům, kteří se zúčastnili výzkumu, vyplněním dotazníku. Mohli odpovídat i učitelé, kteří interaktivní technologii nepouţívají ve svých přípravách do hodin a vyučovacích hodinách. O3 Při dlouhodobém vyuţívání interaktivní tabule je příprava učitelů technických předmětů do hodin jednodušší? Při sestavování této otázky jsem vybral jako cílovou skupinu učitelé technických předmětů. Protoţe si myslím, ţe v technických předmětech jako je Matematika, Fyzika, Chemie a další předměty včetně specielně zaměřených technických předmětů jako je Elektronika, Informační sítě a další je zapotřebí mít neustále celou hodinu v provozu interaktivní tabuli a další interaktivní prvky. O4 Jaký je vztah učitelů napříč věkovými skupinami k dalšímu vzdělávání pro práci s interaktivními tabulemi nebo dotykovými LCD? K této otázce není vytvořená hypotéza záměrně. Tato otázka koresponduje s poslední otázkou dotazníku, s otázkou 11. Kdyţ se podíváme na otázku 11 a graf 11, můţeme usuzovat, ţe učitelé napříč věkovým spektrem mají zájem o vzdělávání s interaktivními tabulemi a dalšími interaktivními prvky. Určitě by bylo zajímavé vytvořit nový výzkum zaměřený s dotazem jen na vzdělávání s interaktivní technologií. Tento výzkum by se měl opírat o
63
zkušenosti učitelů s touto technologií a častým pouţívání. V neposlední řadě by mohlo být zajímavé vytvořit krátký kurz, který by byl nabídnut zdarma všem učitelům nejprve brněnských škol a na základě účasti a zpětné vazby od učitelů navštíveného kurzu později vytvořit oficiální školicí středisko pro všechny učitelé v českém školství. Pokud by byl o školení velký zájem z řad učitelů. Tak na tomto základě bych rád podal návrh pro tvorbu a zaloţení speciálního předmětu pro zacházení s interaktivní technologií na vysoké škole pedagogické.
7.4 Hypotézy H1 Učitelé skupiny předmětů Matematika, Fyzika, Chemie, Odborné předměty (např. elektronika) tedy technické obory vyuţívají interaktivní tabuli nebo dotykové LCD při výuce častěji neţ učitelé ostatních skupin předmětů. H2 Učitelé, kteří pouţívají interaktivní tabuli nebo dotykové LCD při výuce povaţují tato zařízení za vhodné prostředky ke zvýšení motivace ţáků. H3 Učitelé technických předmětů podle věku povaţují při dlouhodobém vyuţívání interaktivní tabule přípravu do hodin za jednodušší. Všechny hypotézy byly řešené pomocí testu nezávislosti Chí-kvadrát pro čtyřpolní tabulku. Metodu jsem zvolil proto, ţe ve všech případech hypotézy nabývají dvou alternativních kvalit. Pro výpočet všech hypotéz v případě čtyřpolní tabulky jsem zvolil a zde vloţený vzorec:
χ² = n
.
(ad - bc)2 (a + b) . (a + c) . (b + d) . (c + d)
64
H1 Učitelé skupiny předmětů Matematika, Fyzika, Chemie, Odborné předměty (např. elektronika) tedy technické obory vyuţívají interaktivní tabuli nebo dotykové LCD při výuce častěji neţ učitelé ostatních skupin předmětů. H01 Učitelé humanitních předmětů (Český jazyk, Dějepis, Anglický jazyk a další) vyuţívají více interaktivní tabuli neţ učitelé technických předmětů. HA1 Učitelé technických předmětů (Matematika, Fyzika, Chemie, Odborné předměty) vyuţívají více interaktivní tabuli neţ učitelé humanitních předmětů. Tato první hypotéza je zaměřená pouze na učitele technických oborů, kteří pouţívají interaktivní tabuli a další interaktivní technologii ve svých hodinách. Cílem je zjistit, jak často pouţívají interaktivní technologii. Na otázku proč tuto skutečnost zkoumat je velice snadná odpověď. Je velice důleţité hlavně v technických předmětech pouţívat interaktivní technologii, která pomáhá učiteli okamţitě názorně ukazovat studentům technologické předměty, postupy pro názornou ukázku a dokonalou představu propojení teorie s praxí. Studenti mají moţnost okamţité správné představy a dochází tím i k lepšímu chápání výkladu učitele. více neţ 1/2
méně neţ 1/2
celkem
technické obory
58 (63,43)
16 (10,57)
74
humanitní obory
56 (50,57)
3 (8,43)
59
114
19
133
celkem
Tabulka 1: Součty k H1
Hodnoty uvedené v tabulce 1, jsou skutečné četnosti a čísla uvedená v závorkách jsou očekávané četnosti. Testované kritérium x2= 7,33 Hladina statistické významnosti činí 0,01 Kritická hodnota testovaného kritéria je 6,635 Koeficient kontingence C= 0,228 Z uvedených hodnot můţeme usoudit, ţe u této hypotézy je spíše malá závislost. Tím jsem dospěl k závěru, ţe hypotéza H1 se potvrzuje, tedy učitelé technických předmětů vyuţívají více interaktivní tabuli neţ učitelé humanitních předmětů. 65
H2 Učitelé, kteří pouţívají interaktivní tabuli nebo dotykové LCD při výuce povaţují tato zařízení za vhodné prostředky ke zvýšení motivace ţáků. H02 Učitelé pouţívající interaktivní tabuli nebo dotykové LCD při výuce nepovaţují tuto technologii za vhodné prostředky pro zvýšení motivace ţáků. HA2 Učitelé pouţívající při vyučování interaktivní tabuli či dotykové LCD povaţují tato zařízení za vhodné k motivaci ţáků. Motivace ţáků je dnes kaţdodenní téma k řešení. Proto jsem se na toto téma zaměřil a ve druhé hypotéze jsem spojil interaktivní technologii s motivací ţáka. Jestli je pravda, zda interaktivní tabule je vhodný prostředek pro zvýšení motivace ţáků je rozpracováno níţe v tabulce a ve výsledku hypotézy. ANO
NE
celkem
pouţívající IWB
56 (48,62)
4 (11,38)
60
nepouţívající IWB
38 (45,38)
18 (10,62)
56
94
22
116
celkem
Tabulka 2: Součty k H2
Hodnoty uvedené v tabulce 2, jsou skutečné četnosti a čísla uvedená v závorkách jsou očekávané četnosti. Testované kritérium x2= 12,23 Hladina statistické významnosti činí 0,01 Kritická hodnota testovaného kritéria je 6,635 Koeficient kontingence C= 0,30 Při porovnávání a následném dosazování hodnot jiţ v základech můţeme částečně potvrdit hypotézu, u které je koeficient závislosti malý. Tedy hypotéza H2 potvrzuje, ţe interaktivní tabule a dotykové LCD zvyšuje motivaci ţáků.
66
H3 Učitelé technických předmětů podle věku povaţují při dlouhodobém vyuţívání interaktivní tabule přípravu do hodin za jednodušší. H03 Učitelé technických předmětů starší 35 let při povaţují přípravu do hodin s interaktivní tabulí sloţitější i při dlouhodobém vyuţívání. HA3 Při dlouhodobém poţívání interaktivní tabule nehledě na věk učitelů, povaţují učitelé technických oborů přípravu do hodin jednodušší. Důvodem stanovení třetí hypotézy bylo prozkoumání, zda mají učitelé technických předmětů problém s přípravou do hodin při vyuţití interaktivní tabule a dalších interaktivních doplňků. Učitelé byli rozděleni do dvou věkových skupin a dále zkoumány, zda pouţívají dlouhodobě interaktivní tabuli a výsledkem dosáhnutí, jak často tuto technologii pouţívají v přípravách do hodin a zda je tato příprava jednodušší. ANO
NE
celkem
technici do 35
12 (8,06)
0 (3,94)
12
technici nad 35
31 (34,94)
21 (17,06)
52
43
21
64
celkem
Tabulka 3: Součty k H3
Hodnoty uvedené v tabulce 3, jsou skutečné četnosti a čísla uvedená v závorkách jsou očekávané četnosti. Testované kritérium x2= 7,22 Hladina statistické významnosti činí 0,01 Kritická hodnota testovaného kritéria je 6,635 Koeficient kontingence C= 0,318 Tabulka 3 ukazuje, ţe odpovědi respondentů jsou přibliţně jasně rozdělené. Rovněţ koeficient kontingence C vyjadřuje malý stupeň závislosti C=0,318. Tedy hypotézu H3 potvrzujeme. Učitelé technických předmětů povaţují přípravu do hodin jednodušší při dlouhodobém pouţívání interaktivní tabule.
67
7.5 Závěr výzkumu Závěrem výzkumu je důleţité poukázat na potvrzení všech stanovených hypotéz, které ani nebyly očekávány. Při nahlédnutí do dotazníku, který byl rozesílán všem učitelům na Brněnských středních školách, učilištích a gymnázií je evidentní, ţe i kdyţ celkově učitelé neradi pouţívají interaktivní technologii ve svých hodinách, tak ve výsledcích průzkumu je tomu jinak. V první potvrzené hypotéze jsme si ujasnili, ţe předpokládaní učitelé technických předmětů, pouţívají interaktivní technologii častěji neţ učitelé humanitních předmětů. Kdyby tomu bylo jinak, tak by tato skutečnost byla velice zajímavá. Při průběhu druhé hypotézy a výsledcích je velké překvapení, ţe se opět potvrdila tato hypotéza. Většina učitelů pokládá interaktivní tabuli a další technologii jako vhodný prostředek ke zvyšování motivace ţáků. Je ale velice zajímavé, proč teda odmítají pouţívat interaktivní technologii. Moţná spousty učitelům chybí motivace jim samým, a proto tuto technologii nedokáţou pouţít. Je také velice dobře moţné, ţe neumějí tuto technologii vyuţívat v přípravách a následně i ve vyučovacích hodinách. Třetí potvrzenou hypotézou je očekávaný výsledek učitelů technických předmětů rozdělených do skupin pod i nad 35let, kteří pouţívají interaktivní tabuli déle a tak postupně odbourávají obtíţnost příprav do svých vyučovacích hodin a tím se příprava stává jednodušší. Kdyby tuto technologii pouţívali často a déle i učitelé humanitních předmětů, určitě by došli k tomu, jak se jednodušeji a lépe připravovat do hodin.
68
8. Závěr Tato diplomová práce byla rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části se po úvodní části nahlédlo kousek do historie školství a historie vývoje interaktivních technologií. Dále byly pojmenovány všechny potřebné části, které jsou potřeba k sestavení kvalitní učebny s interaktivní technologií. V průběhu teoretické části se zaměřuje na vyuţívání interaktivní technologie ve školství, výuku s interaktivními prvky a dopady na posluchače (ţáky) a na přednášející (učitelé). Budoucí či stávající učitelé, kteří budou mít moţnost nahlédnout do této práce a přečtou si zejména kapitolu 4. a 5. Získají tím všeobecný přehled, jak vlastně interaktivní tabuli a další prvky pouţívat a co přesně získají pouţíváním interaktivní tabule ve svých hodinách. V praktické části této diplomové práce se čtenáři mohou dozvědět o výzkumu, který byl prováděný na středních školách, učilištích a gymnázií ve městě Brně. Jaký byl cíl výzkumu a cíl tohoto výzkumu, respektive co nám přináší. Po přečtení tohoto výzkumu určitě kaţdému vzniká myšlenka, jak by se tento výzkum mohl ještě dále rozšířit a jakým směrem se v další fázi zaměřit. Po celkovém shrnutí výzkumu jsem dospěl k závěru, ţe učitelé jakéhokoliv věku by se velice rádi účastnili jakéhokoliv kurzu věnovaným interaktivním technologiím, zvláště interaktivní tabuli. Většina učitelů si je vědoma, ţe interaktivní tabule je velice dobrým nástrojem pro tvořivou výuku a motivací pro ţáky. Ale bohuţel tuto technologii nepouţívají, protoţe jí sami neumějí dobře ovládat a při přípravě do hodin a v hodinách by se tato technologie mohla stát jakousi zátěţí. Pro úplný závěr bych chtěl upozornit na dosavadní špatné pouţívání a neznalost interaktivních tabulí a prvků ve vyučování. Proto bych určitě rád do budoucna navrhoval vytvoření kurzů pro učitele, kteří dle poslední otázky v dotazníku tohoto výzkumu odpověděli z celkového počtu 131 učitelů. Pro návštěvu kurzu zaměřený pro správnou práci s interaktivní tabulí z uvedeného počtu učitelů by bylo celkem 69% s volbou odpovědí ANO a 41% s volbou NE. Tedy ze 131 učitelů by rádo navštívilo kurz 90 učitelů. Tento výsledek je velice alarmující a výslovně nám říká „pojďme s touto skutečností něco dělat“. A nejen kurzy by byly potřebné. V prvé řadě bych rád podal dotaz pro návrh vytvoření 69
předmětu zaměřený pro interaktivní technologii na vysoké škole pedagogické. Protoţe kurzy by byly zaměřené pro učitele, kteří uţ vysokoškolské vzdělání mají hotové a povolání vykonávají déle. Ale aby nám nepřibývali mladí učitelé s neznalostí této technologie je potřebné na vysoké škole pedagogické tento předmět zavést jiţ v bakalářském studiu. Tento předmět by byl spíše společenským základem všech oborů, které jsou na vysoké pedagogické škole vedeny. Pro úplný závěr určitě doporučuji pouţívat interaktivní technologii ve výuce jakýchkoliv předmětů a být tak více nápomocen z postoje učitele k ţákům, díky elektronickému, snadně dosaţenému učivu.
70
Pouţitá literatura GAVORA, P. Úvod do pedagogického výzkumu. Překlad Vladimír Jůva. Brno: Paido, 2000, 207 s. Edice pedagogické literatury. ISBN 80-859-3179-6. CHRÁSKA, M. Metody pedagogického výzkumu: základy kvantitativního výzkumu. Vyd. 1. Praha: Grada, 2007, 265 s. ISBN 978-80-247-1369-4. DOSEDLA, Martin a Jan VÁLEK. Informační a komunikační technologie 1. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2013. 98 s. ISBN 978-80-210-6171-2. VÁLEK, Jan, Martin DOSEDLA a Aleš JELÍNEK. Informační a komunikační technologie 2. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2013. 55 s. ISBN 978-80210-6422-5. DOSEDLA, Martin a Jan VÁLEK. Informační a komunikační technologie 3. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2013. 64 s. ISBN 978-80-210-6299-3.
Jiné zdroje Využití interaktivní technologie ve výuce [online]. Brno, 2012 [cit. 2014-02-11]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/322451/pedf_b/bakalarska_prace.pdf. Bakalářská práce. Masarykova Univerzita. Případová studie využití interaktivní tabule ve výuce [online]. Praha, 2007 [cit. 2014-02-12]. Dostupné z: https://dip.felk.cvut.cz/browse/pdfcache/zarybr1_2007bach.pdf strana 2. Bakalářská práce. České vysoké učení technické v Praze. Interaktivní tabule-engel. In: Interaktivní tabule-engel.cz [online]. 2010 [cit. 2014-03-11]. Dostupné z: http://www.interaktivnitabule-engel.cz/images/tabule3M-DB578.png
71
Wikipedia. In: Http://cs.wikipedia.org [online]. 2014 [cit. 2014-03-12]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Interaktivn%C3%AD_tabule Wikipedia. In: Http://cs.wikipedia.org/ [online]. 2014 [cit. 2014-03-26]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Dataprojektor#Popis_funkce_dataprojektoru Cmhslearntech.pbworks.com. In: Http://cmhslearntech.pbworks.com/w/page/8031584/FrontPage [online]. 2012 [cit. 2014-03-11]. Dostupné z: http://cmhslearntech.pbworks.com/f/1300366213/smartresponse-1.jpg EkoTab. In: Www.ekotab.cz [online]. 2011 [cit. 2014-03-12]. Dostupné z: http://www.ekotab.cz/jednodilna-emailova-tabule-popis-fixem-manazer-l/ EkoTab. In: Www.ekotab.cz [online]. 2011 [cit. 2014-03-12]. Dostupné z: http://www.ekotab.cz/jednodilna-emailova-tabule-popis-fixem-manazer-k/ EkoTab. In: Www.ekotab.cz [online]. 2011 [cit. 2014-03-12]. Dostupné z: http://www.ekotab.cz/+thumbnail/photogallery/triptych/triptych-k01.jpg/?w=800&h=600&p=1&ne=1 Časopis IT Systems. In: Http://www.systemonline.cz/casopis-it-systems [online]. 2014 [cit. 2014-03-12]. Dostupné z: http://www.systemonline.cz/casopis/2004/04_06Movielux-Electric01.jpg Infogram. In: Http://www.infogram.cz [online]. 2014 [cit. 2014-03-12]. Dostupné z: http://www.infogram.cz/article.do?articleId=1315 Infogram. In: Http://www.infogram.cz [online]. 2014 [cit. 2014-03-12]. Dostupné z: http://www.infogram.cz/article.do?articleId=1314
72
http://www.gykovy.cz/sites/default/files/gallery/2013_08_u%C4%8Debny/ujgym1.jpg Gymnázium a SOŠZE. In: Http://www.gykovy.cz/ [online]. 2013 [cit. 2014-0312]. Dostupné z: http://www.gykovy.cz/sites/default/files/gallery/2013_08_u%C4%8Debny/ujgym1.jpg Bluecake creative. In: Http://www.bluecake.net/ [online]. 2011 [cit. 2014-03-12]. Dostupné z: http://www.bluecake.net/image/work_lg_activclassroom.png Varionet.cz. In: Http://www.varionet.cz/ [online]. 2013 [cit. 2014-03-12]. Dostupné z: http://av.varionet.cz/files/product/4/45/9746/preview.jpg Boxed.cz. In: Www.boxed.cz/ [online]. 2012 [cit. 2014-03-12]. Dostupné z: http://www.boxed.cz/static/product_images/001771_3.jpg
73
Seznam příloh Příloha č. 1: Dotazník
74
Přílohy Příloha č. 1: Dotazník Jste : Vyberte pohlaví.
Muţ Ţena Věk :Vyberte věkovou hranici.
25 - 34 let 35 - 45 let 46 - 65 let Jaké předměty vyučujete?:Vyberte jednu moţnost
Český jazyk a literatura, dějepis, základy spol. věd, občanská nauka, zeměpis (a jiné) Anglický jazyk, Německý jazyk (nebo jiný cizí jazyk) Matematika, Fyzika, Chemie, Odborné předměty (např. elektronika) Vyuţíváte interaktivní tabuli nebo dotykové LCD při výuce?
ANO NE Jak často vyuţíváte interaktivní tabuli nebo dotykové LCD při výuce všech Vašich předmětů?
100% (vyučovacích hodin) 75% (vyučovacích hodin) 50% (vyučovacích hodin) 25% (vyučovacích hodin) 0% (vyučovacích hodin)
Je výuka s vyuţitím interaktivní tabule (a jiných interaktivních prvků): kvalitnější?
ANO Částečně NE Je výuka s vyuţitím interaktivní tabule (a jiných interaktivních prvků): zajímavější?
ANO Částečně NE Je výuka s vyuţitím interaktivní tabule (a jiných interaktivních prvků): přispívá k motivaci ţáků?
ANO Částečně NE Při dlouhodobém vyuţívání interaktivní tabule je pro Vás příprava do hodin jednodušší?
ANO Částečně NE
Věděl/a byste, jak Váš předmět zefektivnit pomocí interaktivní tabule (a jiných interaktivních prvků) ?
ANO Částečně NE
Kdybyste se mohl/a zúčastnit kurzu pro správnou práci s interaktivní tabulí, Vaše odpověď by byla?
ANO NE