MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra sociální pedagogiky
Analýza volnočasových aktivit na internetu
Bakalářská práce
Brno 2010
Autor práce: Pavel Nikl
Vedoucí práce: Mgr. Petr Soják, Ph.D.
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a použil jen prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům.
……………………………… podpis V Brně dne 14.4.2010
2
Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval: vedoucímu mé bakalářské práce Mgr. Petru Sojákovi, Ph.D., za vedení práce, trpělivost a rady ohledně její struktury a náplně, Ing. Tomáši Munduchovi a Mgr. Petru Lastovičkovi za pomoc při realizaci předvýzkumu, a mé rodině za podporu a trpělivost nejen při psaní této práce, ale i během celého studia.
3
ÚVOD ......................................................................................................................................................... 6 1
INTERNETOVÁ KOMUNIKACE ................................................................................................ 8 1.1 CHARAKTERISTIKA INTERNETOVÉ KOMUNIKACE ...................................................................... 8 1.2 DISINHIBITION EFEKT .............................................................................................................. 11 1.3 DRUHY INTERNETOVÉ KOMUNIKACE ....................................................................................... 14 1.3.1 Elektronická pošta (e-mail) ................................................................................................ 14 1.3.2 Chat.................................................................................................................................... 15 1.3.3 Instant Messaging .............................................................................................................. 17 1.3.4 Diskusní fóra ...................................................................................................................... 18 1.3.5 Weblog ............................................................................................................................... 20 1.3.6 Audiovizuální komunikace ................................................................................................. 22
2
SOCIÁLNÍ SÍTĚ, WEB 2.0 A FENOMÉN YOUTUBE ............................................................. 25 2.1 SOCIÁLNÍ SÍTĚ ......................................................................................................................... 26 2.1.1 Základní popis fungování sociálních sítí............................................................................ 27 2.1.2 Klady a zápory sociálních sítí ............................................................................................ 27 2.1.3 Facebook ............................................................................................................................ 29 2.1.4 MySpace ............................................................................................................................. 30 2.2 YOUTUBE – SDÍLENÍ VIDEA ..................................................................................................... 31
3
VYHLEDÁVÁNÍ INFORMACÍ ................................................................................................... 33 3.1 FULLTEXTOVÉ VYHLEDÁVAČE ................................................................................................ 33 3.1.1 Google................................................................................................................................ 34 3.2 KATALOGY .............................................................................................................................. 34 3.3 PORTÁLY ................................................................................................................................. 34
4
STAHOVÁNÍ A SDÍLENÍ SOUBORŮ ........................................................................................ 36 4.1 4.1.1 4.1.2 4.2 4.3 4.4 4.5
5
PEER-TO-PEER ......................................................................................................................... 37 Napster ............................................................................................................................... 38 Strong DC++ ..................................................................................................................... 39 BITTORRENT ........................................................................................................................... 40 SHARE SERVERY ...................................................................................................................... 43 ODKAZY NA WEBOVÝCH STRÁNKÁCH ..................................................................................... 44 STAHOVÁNÍ DAT A LEGISLATIVA ............................................................................................. 45
POČÍTAČOVÉ HRY ..................................................................................................................... 47 5.1 HERNÍ ŢÁNRY .......................................................................................................................... 47 5.2 ON-LINE HRY ........................................................................................................................... 49 5.2.1 FPS - Counter Strike .......................................................................................................... 50 5.2.2 MMORPG – World of Warcraft ......................................................................................... 50 5.3 HRY NA WEBOVÝCH STRÁNKÁCH ............................................................................................ 51 5.3.1 Travian ............................................................................................................................... 52
6
VÝZKUMNÁ ČÁST ...................................................................................................................... 54 6.1 6.2 6.3 6.3.1 6.3.2 6.4 6.5 6.6 6.7 6.7.1 6.7.2 6.7.3 6.7.4 6.7.5 6.7.6
CÍLE DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ .............................................................................................. 54 METODOLOGIE A VÝZKUMNÝ VZOREK .................................................................................... 54 VYHODNOCENÍ A VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ ......................................................... 55 Vyhodnocení problémových otázek .................................................................................... 55 Ostatní výsledky výzkumu................................................................................................... 61 CÍLE KVALITATIVNÍHO ŠETŘENÍ............................................................................................... 63 METODOLOGIE A VÝZKUMNÝ VZOREK .................................................................................... 63 ANALÝZA DAT ......................................................................................................................... 64 VYHODNOCENÍ KVALITATIVNÍHO ŠETŘENÍ .............................................................................. 65 Důvody pro používání internetu ve volném čase ................................................................ 65 Obohacení .......................................................................................................................... 66 Pasivita .............................................................................................................................. 69 Závislost ............................................................................................................................. 69 Prokrastinace a růst konzumu............................................................................................ 70 Přinos internetové komunikace .......................................................................................... 71
6.7.7 Negativní vlivy internetové komunikace............................................................................. 73 6.8 ZÁVĚR Z KVALITATIVNÍHO ŠETŘENÍ ........................................................................................ 74 ZÁVĚR ..................................................................................................................................................... 76 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY A DALŠÍCH ZDROJŮ............................................................ 78 RESUMÉ .................................................................................................................................................. 81 PŘÍLOHY................................................................................................................................................. 82 PŘÍLOHA A PŘÍLOHA B PŘÍLOHA C PŘÍLOHA D
DOTAZNÍK...................................................................................................................... 82 GRAFY A TABULKY ....................................................................................................... 85 TABULKY KATEGORIÍ .................................................................................................... 88 ROZHOVORY S INFORMANTY......................................................................................... 89
5
Úvod Volný čas je pro člověka velice důleţitý a to, jakým způsobem ho lidé tráví, o nich mnoho vypovídá. Jiřina Pávková ho potom charakterizuje takto: „Volný čas je možno chápat jako opak nutné práce a povinností, dobu, kdy si své činnosti můžeme svobodně vybrat, děláme je dobrovolně a rádi, přinášejí nám pocit uspokojení a uvolnění. Pod pojem volný čas se běžně zahrnují odpočinek, rekreace, zábava a zájmové činnosti, dobrovolné vzdělávání, dobrovolná společensky prospěšná činnost i časové ztráty s těmito činnostmi spojené.“ 1 Dnešní moderní doba nám nabízí nespočet moţností, jak trávit volný čas. Mezi ty tradiční a zaběhlé způsoby trávení volného času, které mohou být spjaté se sportem, přírodou, kulturou, společenským ţivotem atd., se díky bouřlivému rozvoji informačních technologií v posledních dvaceti letech stal běţnou součástí našeho ţivota internet. Toto relativně mladé médium se od počátku svého vzniku neustále vyvíjí a mění, stejně jako se vyvíjí a mění lidské potřeby, pocity a nálady. Oficiální zdroje uvádějí, ţe internet pouţívá přes jeden a půl miliardy lidí2. Odhady pak mluví o více neţ deseti miliardách internetových stránek, s tím, ţe jich denně tisíce nově vznikají a další tisíce zanikají. Toto číslo je opravdu obrovské a nadneseně se dá říci, ţe si zde kaţdý najde to své. Jako téma své bakalářské práce jsem si proto vybral nejčastější způsoby vyuţití internetu ve volném čase, neboť mě toto téma přirozeně zajímá a chci se pokusit podat přehled o tom, jak lidé vyuţívají internet pro své zájmy, pobavení a čím se ve svém volném čase ve virtuálním světě zabývají. V práci vycházím z průzkumu Českého statického úřadu o vyuţití internetu českou veřejností3, vybírám z něho činnosti, jeţ se dají charakterizovat jako volnočasové nebo mohou být do této skupiny svojí povahou zahrnuty. Cílem práce je tedy zmapovat současné nejvyuţívanější moţnosti trávení volného času na internetu, jeţ jsem pro práce rozdělil do pěti základních kategorií a to internetová komunikace, sociální sítě, vyhledávání informací, stahování/sdílení dat a hraní počítačových her. Tyto kategorie jsou poměrně obsáhlé a tvoří obraznou páteř
1
Pávková a spol. Pedagogika volného času (2001) http://www.internetworldstats.com/ 3 http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/p/9701-07 2
6
teoretické části práce. V některých částech se podrobněji věnuji nejznámějším a nejvyuţívanějším zástupcům dané kategorie, ať uţ se jedná o internetové stránky nebo programy. V praktické části se pak formou dotazníkového šetření budu snaţit získat informace ohledně trávení volného času spjatého s internetem a dále pomocí rozhovorů zjistit, jak mladí lidé na takto strávený čas nahlíţejí a jaký mají názor na internetovou komunikaci.
7
1 Internetová Komunikace Pouţívat počítače ke komunikaci byl hlavní z důvodu pro vznik počítačových sítí. Jak jiţ bylo řečeno v úvodu kapitoly o historii a vzniku internetu, lidé se této moţnosti rychle chopili a vyuţívali elektronickou poštu k posílání soukromých vzkazů, ačkoliv její úloha v té době byla mnohem důleţitější a slouţila jak na půdě akademické, tak vojenské. Prostřednictvím počítačů lze komunikovat buď v reálném čase (chat, ICQ, IP telefonie), nebo se zpoţděním (e-mail, diskusní fóra, blogy). Obě moţnosti mají své výhody a důvody vyuţití. Elektronická komunikace v mnoha případech téměř vytlačila dříve běţné komunikační prostředky, zejména psané dopisy a faxy. Při charakteristice internetové komunikace budu nejvíce vycházet z amerického psychologa Johna Sulera a jeho díla The Psychology of Cyberspace (2005)4.
1.1 Charakteristika internetové komunikace Omezenost smyslového vnímaní Člověk má pět základních smyslů: zrak, sluch, čich, hmat a chuť. Internetová komunikace není schopná zapojit všechny smysly. Omezenost smyslového vnímání je nejvíce patrná při čistě textové komunikaci (e-mail, chat). Komunikující účastníci mezi sebou vnímají pouze text zobrazený na obrazovce, jejich smyslové vnímání je tedy značně omezeno. Pro zlepšení tohoto stavu se v textové komunikaci začaly vyuţívat emotikony (nebo také smajlíci)5. Jedná se o grafické symboly sloţené z interpunkčních a speciálních znaků a mají vyjadřovat pisatelovu náladu, emoce, či postoj (Kasík 2006). V mnoha internetových prostředích (zejména chat) jsou jiţ emotikony předdefinované a uţivatel kliknutím pouze vybere poţadovaný symbol. Zlepšení ve vnímání smyslů nastává u komunikace vedené v audio reţimu (Skype). Zde se uţivatelé mohou slyšet a kromě verbálního obsahu se tedy díky hlasové intonaci přenáší i obsah neverbální. „S rozšířením webkamer a možností video přenosu, 4
SULER J. Psychology of Cyberspace [online]. červen 2005. Dostupný z WWW: http://wwwusr.rider.edu/~suler/psycyber/basicfeat.html 5
KASÍK (2006) http://ohneta.pise.cz/4002-historie-smajliku.html
8
kdy se účastníci nejen slyší, ale i vidí, se díky mimice a gestikulaci neverbální obsah komunikace obohacuje mnohem více. Zapojením sluchu a zraku při audio režimu však naše smyslové vnímání končí“6. Smysly jako hmat, čich a chuť není v současné době internet schopen poskytnout. Dokonce i výše zmiňované smysly sluch a zrak nevnímají komunikaci tak, jak ji vnímají v reálném světě. Kvalita přenášeného zvuku a obrazu není vţdy stoprocentní a osoby, s nimiţ komunikujeme, nevidíme celé, nýbrţ jejich výřez pořízen dvourozměrným snímacím zařízením.
Anonymita a záměna identity „Anonymita a záměna identity jsou způsobeny tím, že lidé spolu nekomunikují na stejném místě, jak je tomu v reálném světě, ale dělí je od sebe jistá vzdálenost, která znemožňuje přímé ověření toho, kdo ve skutečnosti jsou. Probíhá-li komunikace prostřednictvím textu, není pro komunikující vůbec těžké vykreslit se jako někdo úplně jiný. Pro účastníky tedy není žádným problémem užívat více identit a přecházet mezi nimi“7. Proto si při chatování nemůţeme být jisti s kým si tedy doopravdy píšeme. Při komunikaci v audio reţimu, není obtíţné si změnit hlas tak, aby nás náš protějšek správně neidentifikoval. I v audio reţimu je tedy moţné mít více identit. Jestliţe komunikace probíhá ve video reţimu, je jiţ změna docela obtíţná, ovšem ne nemoţná. Tyto dvě moţnosti se však dějí zřídka, neboť audio a video přenos vyuţívají většinou uţivatelé, kteří se navzájem znají a riziko záměny identity je tedy nejen kvůli jednoduchosti provedení nejvyšší v komunikace v textové formě, která je mezi sobě navzájem neznámými uţivateli nejčastější.
Přístup k mnoha vztahům Přistup k mnoha vztahům souvisí s moţnosti oslovit velké mnoţství uţivatelů a komunikovat s nimi. Na internetu si můţeme prohlíţet miliony webových stránek s moţností kontaktovat jejich autora. V diskusních fórech, prostřednictvím blogů a zájmových skupin k sobě můţeme přitáhnout lidi stejných zájmů. Vyhledavače nám nabízejí hledání a filtrování dle různých kritérií a to se nestahuje pouze na vyhledávané informace, ale zejména sociální sítě (Facebook, Spoluţáci) dávají moţnost nalézt a navázat komunikaci s osobou, jeţ vyhovuje našim kritériím a poţadavkům.
6
KUNEŠ, J. Skype: Telefonujeme přes Internet. (2005) SULER J. Psychology of Cyberspace [online]. červen 2005 [cit. 12.3.2010]. Dostupný z WWW: http://www-usr.rider.edu/~suler/psycyber/basicfeat.html 7
9
Eliminace geografické vzdálenosti Při internetové komunikaci nezáleţí, zda spolu komunikují uţivatelé, kteří spolu bydlí ve stejné ulici, nebo na zda se kaţdý nachází na jiném kontinentu. Na internetu se tedy mnohem snáze sdruţují lidé podobných zájmů a názorů. Bez nadsázky se tedy z geografického hlediska dá říci, ţe virtuální svět nezná hranic.
Rovnoprávnost sociálního postavení Ve virtuálním světě se nijak zvlášť nezohledňuje sociální status. Rasa, pohlaví, věk, postavení, vzdělání, zde zdaleka nehrají tak důleţitou roli jako v reálném světě a dá se tedy říci, ţe ve světě virtuálním má kaţdý stejnou, rovnocennou příleţitost vyjádřit sám sebe. Při komunikaci je i díky tomuto hledisku snazší kohokoliv oslovit a začít se s ním bavit. Ovšem i ve virtuálním světě existuje určitý status - webmaster (autor, správce stránky), sysop (systémový operátor – nejčastěji u BBS8), moderátor diskusního fóra nebo správce místnosti na chatu. Práva těchto uţivatelů jsou oproti ostatním v daných prostředích odstupňována a zpravidla platí, ţe jejich slovo má v daném prostředí větší váhu neţ slovo občasného uţivatele.
Moţnost nepřetrţitého záznamu Oproti reálnému světu si uţivatelé ve světě virtuálním mohou téměř vše zaznamenávat a ukládat (text, audio, video) a mít tak záznamy toho, co, komu a kdy bylo řečeno. Takovéto záznamy pak mohou přijít uţivatelům velmi příhodné, chtějí-li něco z minulosti přehodnotit, někoho přesně citovat a vyjadřovat se k jeho postojům. Suler (2005) však dodává, ţe: „není správné se domnívat, že uložené záznamy mají odpovídající objektivní hodnotu ve vztahu k nám, protože s jistotou naše emoční reakce budou v každý čas jiné. Budou závislé na našem současném psychickém rozpoložení, a to se mění. V závislosti na naší náladě přikládáme slovům nejrůznější význam a intence.“9
8
BBB – Bulletin Board Systém – eletronická nástěnka SULER, J. Psychology of Cyberspace [online]. červen 2005 [cit. 12.3.2010]. Dostupný z WWW: http://www-usr.rider.edu/~suler/psycyber/basicfeat.html 9
10
1.2 Disinhibition Efekt Internet je charakterizován jako „prostředí bez zábran“10 a lidé se zde chovají jinak neţ ve světě reálném. Ztrácejí zábrany a cítí se méně omezováni. Dochází zde k projevům tzv. Disinihibition efektu11 (Suler, 2005), majícím za následek to, ţe někteří lidé ve virtuálním světě snáze odkrývají své emoce, sdělují si velmi intimní a důvěrné věci. To se dá označit za pozitivní disinhibition efekt. Jiní lidé se projevují agresivně, hrubě a vulgárně, vyvolávají hádky a konflikty, zde se jedná o negativní projev disinhibition efektu. Suler uvádí jako příčiny disinhibiton efektu: o anonymitu o neviditelnost o asynchronní reakce o všechno je to jen v mojí hlavě - solypsismická introjekce o všichni jsme si rovni – minimalizace autorit
Anonymita Většina účastníků internetové komunikace není schopna s jistotou určit s kým chatují, od koho přišel e-mail z neznámé adresy atd (Šmahel 2003)12. Tato skutečnost není problémem pro systémové operátory, či uţivatele vzdělané v IT oblasti, kteří mohou zjistit místo připojení účastníků chatu, nebo IP adresu, odkud byl e-mail poslán atd. Většina uţivatelů je však pouze odkázaná nato, co na sebe ostatní účastníci internetové komunikace prozradí. V některých formách komunikace se navíc dá vyuţít funkce skryté identity. Pokud mohou lidé oddělit své činy od svého já a své identity v reálném světě, cítí se mnohem méně zranitelnými a mohou tak říkat a dělat věci, za něţ nemusí brát zodpovědnost a které nebudou spojovány se zbytkem jejich ţivota. Tento jev se v psychologii nazýva disociační chování.
10
ŠMAHEL, D. Psychologie a internet (2003) www.wikipedia.org inhibice – proces, který omezuje, zpomaluje, brzdí, zamezuje, utlumuje jiný subjekt nebo jev dis (předpona z latiny) – označuje negaci nebo nenáleţité fungování 12 ŠMAHEL, D. Psychologie a internet (2003) 11
11
Neviditelnost Ve většině on-line prostředí se uţivatelé nemohou navzájem vidět (Šmahel, 13
2003) . Jak jiţ bylo řečeno výše, účastníci internetové komunikace mohou být pro ostatní pouze tím, co na sebe prozradí, ať uţ se prezentují pravdivě, či nikoliv. Tato charakteristika se téměř shoduje s jiţ uvedenou anonymitou, ovšem neviditelnost zde Suler uvádí proto, ţe: „Ač komunikujeme s neznámými účastníky a lživě prezentujeme svoji identitu, nebo s přáteli, kteří nás znají a ví jak vypadáme, pro obě skupiny jsme v danou dobu neviditelnými“14. A toto je další z faktorů posilujících disinhibition efekt, neboť se účastníci komunikace nemusí zabývat tím jak vypadají, jak se tváří, atd. Funguje to samozřejmě i opačně – nemůţeme vidět a vnímat mimiku, gestikulaci, intonaci a další součásti neverbální komunikace, které můţeme dokonale vnímat pouze v reálném světe a tyto věci nás naopak ve světě virtuálním nechávají chladnými a neovlivňují nás.
Asynchronní reakce Tento jev je patrný u komunikace, která neprobíhá v reálném čase např. e-mail, kde se účastníci mohou dočkat odpovědi, popř. sami odpovědět s větším odstupem času. A právě tato časová prodleva, kdy si můţeme rozmyslet, co přesně napíšeme a jak se vyjádříme, můţe způsobovat a zesilovat disinhibition efekt. (Faltýnek, 2002)15 Kaţdému se jistě v ţivotě přihodilo to, ţe si řekl: „To bych řekl nebo udělal jinak, kdybych měl více času na rozmyšlenou.“ Díky moţnosti asynchronní reakce můţeme lépe vyjádřit co si myslíme a cítíme.
Všechno je to jen v mojí hlavě - solipsysmická introjekce Absence kontaktu tváří v tvář v kombinaci se textovou komunikaci můţe mí na lidí zajímavý efekt. Účastnici komunikace, zejména chatu, někdy cítí, ţe jejich mysl splynula s myslí protějšku, s nímţ komunikaci vedou. Čtení zpráv od jiných lidí můţe znít jako vnitřní hlas uvnitř hlavy, jako kdyţ by byla druhá osoba vloţena do naší mysli,
13
ŠMAHEL, D. Psychologie a internet (2003) SULER J. Psychology of Cyberspace [online]. červen 2005 [cit. 12.3.2010]. Dostupný z WWW: http://www-usr.rider.edu/~suler/psycyber/basicfeat.html 14
15
FALTÝNEK, L. Psychologické aspekty komunikace na internetu (2002)
12
nebo-li došlo k introjekci16. Samozřejmě nemůţeme vědět, jak vlastně zní hlas osoby, se kterou komunikujeme, a tak jí v naší hlavě přiřadíme hlas. Vědomě či nevědomě si můţeme vytvořit i vizuální představu, jak si myslíme, ţe daná osoba vypadá a jak se chová. Protějšek naší internetové komunikace se nyní stává osobou našeho vnitřního světa z části profilovanou tak, jak se prezentuje skrz textovou komunikaci, ale také našimi očekáváními, přáními a potřebami. Většinou nám takto vytvořený profil připomíná někoho, koho jiţ známe z minulosti, a proto si celek doplníme vlastnostmi tohoto nám známého člověka. „Jak se pro nás nyní tato osoba stává úplnou a „skutečnou“, začneme, mnohdy aniž bychom si to uvědomovali, vnímat textovou komunikaci s ní, jako rozhovor s touto osobou vedený v naší hlavě. Nastává dialog, kterým ve svých představách lidé normálně během dne komunikují. Lidé takto flirtují, hádají se s nadřízenými, nebo rozprávějí s přáteli o tom jak se cítí. V jejich představivosti, kde je to bezpečné a cítí se uvolněně, lidé dělají a říkají věci, které by jinak nedělali a neříkali. Textová komunikace ve virtuálním světě se tak může stát velmi podobná tomuto vnitřnímu rozhovoru, kdy se lidé chovají jinak než v reálném světě.“17 Tento jev můţe nastat i opačně, ţe osobě, s níţ si píšeme přiradíme náš vlastní hlas a projektujeme nás samé. Poté se cítíme, jako bychom mluvili sami se sebou a ţe se před sebou nestydíme, říkáme všechny druhy věcí, který bychom druhým nikdy neřekli.
Všichni jsme si rovni – minimalizace autorit Při on-line komunikaci se prakticky smazávají rozdíly v osobním a sociálním statusu, který účastníci zastávají v reálném světě. Pokud se účastníci internetové komunikace navzájem nevidí, nevidí ani prostředí, z kterého komunikuje jejich protějšek. Nevědí, zda se baví s významným člověkem, sedícím v luxusním domě, nebo „obyčejnou“ osobu, která se nudí u počítače. I kdyby o sobě v tomto směru účastníci něco věděli, v on-line komunikaci to bude mít menší dopad, neţ by tomu bylo v reálném světě. Na internetu má téměř kaţdý moţnost oslovit kohokoliv, kaţdý začíná komunikaci na stejné úrovni. Jediné, co zde vytváří rozdíly jsou vyjadřovací schopnosti 16
VYBÍRAL, Z. Výzkum disinhibice u mladých uživatelů chatu [online]. 2002. Dostupný z WWW: http://psych.fss.muni.cz/vybiral/storage/2002f-Disinhibice.doc 17 SULER J. Psychology of Cyberspace [online]. červen 2005 [cit. 12.3.2010]. Dostupný z WWW: http://www-usr.rider.edu/~suler/psycyber/basicfeat.html
13
(zahrnující psaní na klávesnici), výdrţ v komunikaci a znalost pouţívaného programu, popř. klienta. (Faltýnek, 2002)18 Disinhibiton efekt se zde projevuje tak, ţe lidé ve skutečném světě mnohdy mají před autoritativní osobou strach svobodně se vyjádřit. Mají strach ze zamítnutí, nepochopení, projevu nelibosti, zesměšnění. Jsou proto více formální. Při internetové komunikaci jsou uvolněnější a chovají se méně formálně.
1.3 Druhy internetové komunikace 1.3.1 Elektronická pošta (e-mail) Je způsob odesílání, doručování a přijímání zpráv přes elektronické komunikační systémy. Jedná se o nejstarší a nejznámější vyuţití internetu ke komunikaci. Ve skutečnosti je však ještě starší neţ internet sám. Elektronická pošta vznikla jiţ v roce 1965. V roce 1972 byl pak poprvé pouţit tento znak @, známý jako zavináč, slouţící jako oddělovač jména uţivatele a zdrojového počítače. E-mail se vyuţívá hlavně k přenosu textových zpráv a jako příloha k nim mohou být zasílány libovolné soubory (grafika, zvuk, video, programy, atd.) Elektronická pošta se dá vyuţívat buď přímo ve webovém rozhraní serverů, které tyto sluţby nabízejí, nebo má uţivatel ve svém počítači nainstalovaný poštovní klient (program). Práce v nich je prakticky totoţná a vyuţití dnes závisí na osobní preferenci uţivatele. Poštovní klient se vyuţíval více v dobách modemového připojení, kdy se účtovalo připojení pro minutách. Proto uţivatel např. stáhl novou poštu, odpojil se a po jejím vyřízení jednorázově odeslal. Pouţívání poštovního programu navíc omezuje přístup na e-mailovou adresu z jiného počítače, neţ na kterém je klient nainstalován. Proto se klient vyuţívá spíše v práci a na místech, kde má uţivatel „svůj“ počítač. Z hlediska vyuţití elektronické pošty ve volném čase odkudkoliv je rozhodně výhodnější vyuţívat schránku na webových portálech (viz. kapitola 3.3), jeţ nabízejí stejné sluţby jako e-mailový klienti. Jedná se zejména o adresářovou strukturu (napiš zprávu, doručené, rozepsané, odeslané, koš, spamm atd.), filtrovaní došlé pošty (spamm a další filtry nastavené uţivatelem) a samozřejmě správu kontaktů. Internetové portály 18
FALTÝNEK, L. Psychologické aspekty komunikace na internetu (2002)
14
téţ nabízejí pro zatraktivnění tzv. skiny, coţ jsou různé grafické podoby prostředí schránky, přičemţ obsah zůstává stejný. Poštovní zpráva se skládá z dvou hlavních částí a to: hlavička – obsahuje adresu odesílatele, adresu(y) příjemce, předmět zprávy a další informace o e-mailu, tělo – samotný obsah zprávy, popř. přílohy. Elektronická pošta nabízí urychlující funkce jako automatické připojení podpisu ke kaţdé zprávě, moţnosti vytvoření šablon zpráv atd. Její pouţívání s sebou přineslo nespočet všeobecně známých výhod jako šetření času díky takřka okamţitému doručení, moţnosti multimediálního vyuţití atd. Jediné důvody, které pouţití elektronické pošty znepříjemňují je moţnost šíření virů a tzv. spamming. Šíření virů – e-mail je dnes hlavním přenašečem počítačových virů, které mohou být obsaţeny v jakémkoliv spustitelném souboru. Antivirová ochrana počítače tyto soubory většinou zachytí, přesto se jako nejjistější prevence doporučuje neotvírat nevyţádané soubory od neznámých odesílatelů. Spamming – velmi rozšířené zasílání nevyţádané (většinou reklamní) pošty, které jiţ nepostihuje pouze elektronickou poštu ale i další druhy elektronické komunikace (diskusní fóra, instant messaging – níţe v této kapitole). Proti spammu se lze bránit zablokováním přijmu zpráv od určitých adres a především obezřetností při zveřejňování své e-mailové adresy na internetu.
1.3.2 Chat Chat (povídání) patří mezi nejpopulárnější sluţby na internetu. Povídat si mohou dva nebo více lidí najednou. Komunikace na rozdíl od elektronické pošty probíhá v reálném čase. První chat byl spuštěn v roce 1988 na Technické Univerzitě v Helsinkách a v té době se díky moţnosti komunikace s velmi malým časovým zpoţděním jednalo o převratnou technologii. Celý název zní IRC (Internet Relay Chat – povídání s okamţitým přenosem) a stejné jméno dostal i komunikační protokol, který toto spojení zajišťuje. „Uživatelé se připojují k jednomu serveru, který službu
15
zprostředkovává, ale tyto servery jsou celosvětově propojeny a vytváří tak velmi rozsáhlou síť.“19 K připojení je třeba mít nainstalovaný některý z mnoha IRC klientů. IRC je dnes jiţ prakticky vytlačeno tzv. webchaty, které pouţívají protokol HTTP a text je zobrazován pravidelnými aktualizacemi webových stránek. Chat je většinou rozdělen do několika tématických celků a ty se dále dělí na místnosti, do kterých můţe uţivatel, po autorizaci své identity, vstoupit. Svoji identitu, častěji přezdívku (Nick nebo Nickname) si uţivatel zaregistruje. Jejich počet je na 1 uţivatele libovolný. Mnoho chatařů tak má více identit. Taktéţ není omezen počet souběţně navštívených místností jedním uţivatelem. Vyuţít se dá funkce tzv. šeptání, kdy je zpráva zaslána jen zvolenému uţivateli. Tato funkce není omezena nutností sdílení stejné místnosti, lze tedy zasílat soukromé vzkazy návštěvníkům v jiné místnosti. Chatovat mohou i neregistrovaní uţivatelé a na většině serverů se ostatním uţivatelům zobrazují jako Quest (host). Hosté mají však omezené moţnosti (nemohou zakládat místnosti, šeptat atd.) a v praxi bývají tito uţivatelé často nezvaní a vyhozeni z místností s uvedením důvodu, ať se zaregistrují. Zakládat místnosti můţe kterýkoliv registrovaný uţivatel a vystupuje pak jako její správce. Správce by měl dohlíţet na klidný chod dané místnosti tj. zabraňovat výskytu vulgarismů, tapetování (úmyslné zaplavování obrazovky nesmyslnými komentáři), výskyt reklamy atd. K tomu má kaţdý správce pravomoc a to zejména moţnost vyhazovat uţivatele z místností, uzamykat místností s tím, ţe nově příchozí uţivatelé do ní budou vpuštěni jen s jeho svolením. Správce můţe téţ v místnosti zakázat šeptání. Kterýkoliv z účastníků chatu také můţe nahlásit identitu problémových návštěvníků chatu tzv. moderátorům, kteří celý chat spravují a udrţují v chodu a ti mohou identitu buď na určitý čas zablokovat, nebo úplně zrušit. Pro takto postiţeného účastníka však není problém zaloţit a přihlásit se pod identitou novou. Kaţdý uţivatel si téţ můţe upravovat svůj osobní profil ať uţ přidáním fotografií, obrázků a své stručné osobní charakteristiky, jeţ má podobu textovou a uţivatel zpravidla vybírá z nabídnutých moţností. Na chatu je podobně jako na komunitních serverech (viz. kapitola 2.1) moţnost přidávat ostatní uţivatelé mezi „přátelé“. Mnoho lidí také tráví čas na chatu ne přímo kvůli komunikaci, ale aby měli 19
Bráza, J. Internet pro muže (2001)
16
„nachatováno“ co nejvíce hodin a patřil mezi „top chataře“ na daném serveru. Ţebříčky s nejaktivnějšími uţivateli bývají součástí téměř kaţdého webchatu. Chat bývá součástí i některých p2p sítí, jako např. Direct Connect++ (viz. kapitola 4.1).
1.3.3 Instant Messaging Tato sluţba se téţ dá charakterizovat jako chat. Oproti chatu je tu podstatný rozdíl a to ten, ţe mezi sebou komunikují převáţně uţivatelé sobě navzájem známí. Samozřejmě lze vybrat náhodného uţivatele a pokusit se o komunikaci. Ovšem zde jiţ jde o adresné oslovení na základě vygenerovaného jeho jednoznačného „jména“ dle zadaných parametrů. Těmi můţe být cokoli z databáze dané komunikační sluţby – pohlaví, země původu, věk, koníčky atd. Kaţdý zde má svou skupinu přátel a přidávání nových osob do adresáře podléhá autorizaci, tudíţ se nemůţe stát, ţe by uţivatel byl někým nechtěně obtěţován. Samozřejmostí je i blokace neţádoucích účastníků a tím pádem zamezení příchodu zpráv od nich. Uţivatel vidí, zda jsou jeho přátelé právě připojeni nebo ne. Většina IM systémů navíc umoţňuje zjistit, zda je uţivatel přítomen u svého počítače. Tato funkce se nazývá away message. Velkou výhodou je i to, ţe zpráva bude doručena i pokud není uţivatel zrovna připojen. Odeslaná zpráva se uloţí na server provozovatele sluţby a po přihlášení adresáta je mu okamţitě doručeno. Tuto funkci však nenabízí všichni provozovatelé. Při pouţívání Instant Messagingu je ve většině případů nutné mít v počítači IM klienta, coţ se můţe z důvodu moţnosti přístupu pouze z počítače vybaveným tímto programem jevit jako nevýhoda. Při přechodu na jiný počítač musí uţivatel zadat v IM klientu svojí identitu. Toto omezení se dnes snaţí některé IM sluţby eliminovat moţností přístupu přes webové rozhraní, tudíţ odpadá nutnost instalovat software. Mnohdy je to však na úkor omezení některých funkcí. Nejznámějším programem pro instant messaging je ICQ (I Seek You – hledám Tě) vyvinutý izraelskou firmou Mirabilis v roce 1996. ICQ se setkalo s nadšeným přijetím uţivatelů a stalo se tak hrozbou po komerční IM síť amerického gigantu AOL (America On Line), která v roce 1998 firmu Mirabilis odkoupila. ICQ kromě posílání textových zpráv umoţňuje zasílání souborů, navštívenek, chat, hraní her a další moţnost.
17
1.3.4 Diskusní fóra Diskusní fórum nebo-li internetová diskuze je místo (stránka), kam lidé vkládají své reakce a názory na dané téma. Příspěvky se po vloţení zobrazují na stránce. Nejedná se zde o komunikaci v reálném čase, tudíţ přispěvatelé nemusí reagovat bezprostředně. Mnohdy je časový odstup i několika týdenní. Stránky s diskuzí se mohou zobrazovat buď chronologicky dle času vkládání příspěvků, podobně jako v chatu, nebo strukturovaně, tj. stromovou strukturou, kdy příspěvky tvoří tzv. vlákna (threads), jeţ na sebe navazují dle reakcí na daný příspěvek. V některých prostředích lze mezi způsoby zobrazení přepínat. Nastavit se mnohdy dá i počet příspěvků zobrazených na stránce a případné listování stránkami diskuze. Výjimkou nebývá ani moţnost zobrazení celé diskuze vcelku a následná moţnost uloţení nebo tisku. Při větším počtu stránek se diskuze člení do skupin dle témat. Počet vrstev témat můţe být omezen. Toto mohou provádět buď sami vkladatelé příspěvků, nebo tzv. moderátoři. Internetové diskuze mohou být regulovány nebo řízeny. K tomu mohou slouţit podobně jako u chatu například tyto nástroje: Registrace uţivatelů – jejíţ podmínkou někdy bývá uvedení osobních údajů, uhrazení účastnického poplatku nebo splnění jiných podmínek stanovených provozovatelem nebo moderátorem. Registrace zároveň zaručí, ţe pod určitou přezdívkou nebo jménem nebude vystupovat nikdy jiný neţ ten, který si danou identitu zaregistroval. Zobrazování IP adresy – na některých diskusních serverech je u příspěvků zobrazována IP adresa (jednoznačná identifikace kaţdého počítače) vkladatele příspěvku nebo její část, coţ má oslabit pocit anonymity a nezodpovědnosti přispěvatelů. Moderátoři, odstupňování práv uţivatelů – udělení jednomu nebo více uţivatelům právo mazat, popř. přemísťovat vloţené příspěvky nebo celé diskusní stránky, blokovat uţivatele nebo IP adresy. Tato práva bývají udělována zakladatelem diskuze, nebo provozovatelem stránky. Své předchozí příspěvky mnohdy mohou mazat i jejich autoři z řad běţných uţivatelů. U některých typů diskuzí (zejména „otázky a odpovědi“ a
18
„návštěvní kniha“) mívají moderátoři vyhrazené právo reagovat na příspěvky. Veřejné/neveřejné diskuze – dle typu diskuze můţe být omezeno její čtení a moţnost do ní přispívat. Přístup do neveřejné diskuze lze mnohdy získat pouze na ţádost. Omezená práva všeobecně mívají velmi často neregistrovaní, málo aktivní nebo čerstvě zaregistrovaní uţivatelé. Zakládání nových témat – se můţe uskutečňovat buď bez omezení jakémukoliv uţivateli, nebo např. pouze registrovanými uţivateli, jen moderátory, nebo jen provozovateli stránek. Schvalování zveřejnění příspěvků – moderátor musí příspěvek nejdříve schválit, aţ potom se zobrazí v diskusním fóru.
Zvyklosti a etika Pokud je diskuze moderovaná, její moderátor (moderátoři) ji mohou cenzurovat. Protizákonné, extremně vulgární nebo jinak neţádoucí příspěvky obvykle nejsou trpěny. V tématických diskuzích se za neţádoucí povaţují i příspěvky, které se netýkají původního tématu tzv. „of topic“. To však závisí na míře a způsobu moderování. Kontroverzní a konfrontační příspěvky, které nejsou zcenzurovány, mohou vyvolat tzv. flame war (příliš ohnivou diskuzi – hádku). Zaplňování diskuse nesmyslným obsahem se nazývá tapetování. Zde uvedu několik pravidel diskusních fór: Dodrţování tématu - někde se tolerují odbočky od tématu, jinde jsou takovéto příspěvky mazány. Neţádoucí bývá i zaloţení jiţ existujícího tématu. Zdvořilost - slovní napadání, nadávky a vulgarity nejsou vítány. Tykání - v obecných (lidových) internetových diskuzích převládá tykání nad vykáním. Vykání - v oficiálních, odborných a akademických diskuzích se standardně pouţívá vykání. Styl - uţívání velkých písmen je konvenčně povaţováno za křik. Co obvykle závisí na místních zvyklostech je pouţitá forma jazyka 19
(spisovný/hovorový jazyk, míra nespisovnosti, vulgarity jazykových inovací, pouţívání diakritiky) a pouţívání smajlíků a podobných grafických prvků. Reklama, spam a vkládání odkazů na jiné stránky je povaţováno za neţádoucí dle typů diskuzí. Dle typů diskuze se liší i posuzování vystupování pod přezdívkou nebo vlastním jménem. Internetové diskuze se dají podle základního účelu rozdělit na: Diskusní fórum - je obvykle součást rozsáhlejšího diskusního serveru. Umoţňuje zakládat nová témata (stránky) a jejich členění do skupin. Diskuze ke stránce či článku – zde bývá diskuze pouze doplňkovou funkcí k základnímu obsahu umoţňující zpětnou vazbu. Předmětem diskuse můţe být jak samotný text, tak téma či produkt, jichţ se týká. Návštěvní kniha (questbook) nabízející prostor pro reakci na konkrétní webovou stránku, které je součástí. Otázky a odpovědi. Některé veřejné instituce nabízejí veřejné zodpovídání dotazů, podnětů nebo stíţností na speciální stránce. Charakteristický pro takové diskuse je očekávání, ţe k příspěvku se vyjádří odpovědný zástupce instituce. Některé takové stránky umoţňují i vzájemnou diskusi návštěvníků mezi sebou. Podobně fungující stránku si můţe zaloţit i kdokoliv jiný. Mezi diskusní fóra se dají zařadit i tzv. warez fóra (více kapitola 4.3). Na těchto fórech však neprobíhá diskuze v pravém slova smyslu. Témata a příspěvky se zaměřují na uveřejňování odkazů pro stahování dat různých obsahů.
1.3.5 Weblog Tento pojem vznikl zkrácením označení Weblog (web log – webový záznam, záznamník) a je připisován americkému spisovateli Johnu Bargerovi, jeţ je povaţován za prvního autora weblogu v roce 1997. Později se název zkrátil pouze „blog“. Toto pojmenování je dnes častější.
20
Autor se nazývá blogger (u nás se někdy píše jen jedno g). Pojem Weblog zabírá široké spektrum od psaní osobních „deníčků“ po oficiální zpravodajství firem, sdělovacích prostředků a politických kampaní. Důleţitým znakem weblogu je, ţe jde o subjektivní vyjádření jeho autora, byť do něj můţe přispívat jak jediný autor (coţ je nejčastější případ), malá skupina přátel nebo široká komunita. Základní rozdělení však spočívá v jejich zaměření (ţánrech) a umístění. Zaměřené mohou být v podstatě na cokoliv a dělení dle umístění – např. vlastním serveru, specializovaných serverech nebo na v rámci profesionálních médií. Mnohé weblogy téţ nabízejí moţnost přidávat komentáře k jednotlivým příspěvkům, tím pádem se kolem nich tvoří čtenářská komunita. Liší se i formát weblogů. Některé obsahují dlouhé původní texty, jiné pouze odkazy na různé webové stránky. Kaţdý příspěvek však bývá téměř vţdy označen časem a datem. Většina weblogů nabízí přístup ke starším příspěvkům formou stabilního odkazu internetové adresy - tzv. permanlink (permanent link – stálý odkaz). Za standard je dnes povaţována moţnost zasílání nejnovějších příspěvků pomocí funkce nazvané RSS (tato zkratka má vícero výkladů, nejčastěji Really Simple Syndication – skutečně jednoduché sloučení – vlastní překlad). Jedná se buď přímo o program, nebo plugin (plug-in - doplňkový software jiné aplikace rozšiřující její funkce) nejčastěji webového prohlíţeče nebo instant messangeru. Pokud weblog tuto funkci nabízí, obvykle mívá podobu odkazu na webovou stránku, která se zadá do RSS čtečky a ta poté zobrazí všech takto zpřístupněných článků či jiných odkazů. Čtečka pak pravidelně tuto adresu kontroluje a zobrazuje nové příspěvky. Můţeme se setkat i s pojmem mikroblog, coţ je blog, jehoţ příspěvky nepřesahují délky jedné SMS zprávy, tedy 160 znaků. To naznačuje, ţe jsou určeny pro mobilní telefony. Jejich největší vyuţití však zůstává na počítačích. Tato forma je primárně vyuţívaná jako osobní blogy. Weblogy se staly doslova fenoménem, proto se pojďme podívat, jak od druhé poloviny 90.let postupně vznikly. Internetové deníčky existovaly jiţ počátkem 90.let, ale o weblogy se v dnešním slova smyslu ještě nejednalo a to hlavně z těchto důvodů: rozšíření internetu a tím pádem počet uţivatelů, sloţitost zakládání, správy a aktualizace stránek,
21
neexistovala profesionální webová ţurnalistika. Vývoj však šel kupředu a jiţ v té době se nedílnou součástí webových stránek, ať uţ osobních, firemních, nebo stránek různých institucí, stala rubrika aktualit. Sem provozovatelé stránek vkládali novinky týkající se všeho moţného, od novinek ze svého ţivota, přes aktualizace stránek, po důleţitá sdělení uţivatelům. Tato rubrika byla často to první, co návštěvníci četli, a ukázala se jako efektivní komunikační cesta. Z původních krátkých textů, upozorňující na nejnovější změny, se stávaly delší a souvislejší. „Ukázalo se také, že není efektivní (pokud to z nějakého důvodu, například u úřadů, není přímo nutné) komunikovat se čtenářem úředně znějícím jazykem. Cesta k weblogům byla z jedné strany nastartována“20. S příchodem nového milénia a rozšiřováním internetu se rozrůstal i počet uţivatelů, kteří nechtěli pouze pasivně přijímat mediální obsah stránek a zapojovat se do diskuzí. Chtěli své názory prezentovat prostřednictvím „plnohodnotného média“. Jelikoţ má weblog mnoho společného s jednoduchým časopisem a mnoţství nadšenců, kteří chtěli publikovat, rychle rostlo, začalo se v roce 2003 hovořit o revoluci v poskytování informací a konci existence standardních novin (nejen webových) jako média řízeného a spravovaného redakcemi. Zejména ve světě IT byli často bloggeři povaţování za skutečné novináře a díky vysoké návštěvnosti svých deníčků, jeţ byly díky prodeji reklamy schopny samy sebe uţivit, stali se z nich skuteční publicisté. To se ovšem podařilo zlomku bloggerů a velkou většinu z nich čekal neúspěch. Kdyţ se navíc v reálném světě při jednání s firmami či institucemi prezentovali jako novináři, byli odmítání a postupně i zesměšňováni. Myšlenka o vytlačení klasických médií weblogy začala rychle vyhasínat. Co ovšem nevyhasíná, je jejich popularita
1.3.6 Audiovizuální komunikace Audiovizuální komunikací se rozumí komunikace s vyuţitím zvuku a obrazu. K její realizaci je nezbytné dostatečně rychlé připojení k internetu a poţadované vybavení v podobě mikrofonu, reproduktorů nebo sluchátek (zvukový vstup a výstup) a v případě
20
BEDNÁŘ V. Blogujeme o 106 - 1. část: o historii, vývoji, a současnosti. PC World [online] 4.2.2008. [cit. 24.4.2008].Dostupný z WWW: http://www.pcworld.cz/pcw-komunikace/blogujeme_o_106_1_cast
22
přenosu obrazu kamery (webcam). Pak jiţ není problém zaměnit počítač za telefon s moţností vyuţívání videohovorů. Celá technologie telefonování přes internet se nazývá VoIP (Voice over Internet Protocol – přenos hlasu přes internet), u nás jsou uţívanější IP telefonie, internetová telefonie či digitální telefon.
Moţnosti spojení PC-PC – tento systém je nejrozšířenější. Při spojení dvou počítačů spolu uţivatelé hovoří vţdy zdarma. Tento způsob se začíná prosazovat i v sítích, jeţ byly původně navrţeny pouze pro Instant Messaging (IM) a téměř všichni provozovatelé IM sluţeb oznámili, ţe plánují zavést PC-PC spojení do svých klientů. PC-telefon – tento způsob umoţňuje volání na klasické telefonní linky. Cena za volání bývá niţší neţ v případě dvou telefonů. Někteří operátoři nabízejí volání do vybraných zemí zdarma. Telefon-PC – pro příjímání hovoru na PC je nutné mít od operátora přidělené telefonní číslo a zapnuté PC. Existují IP telefony, které umoţňují přijímat hovor při vypnutém PC.
Princip fungování „V internetové telefonii se hlas přenáší v datových paketech. Kodek (spojení slov kódovat a dekódovat) převede hlas do digitální podoby, mluvené slovo se rozdělí na krátké hlasové úseky, které jsou přetransformovány do digitální podoby. Vytvořená data jsou přenesena v síti a následně pomocí stejného kodeku převedeny zpět na hlas“21. Na přenos jednotlivých datových paketů je potřeba stanovit způsob, jakým budou přenášeny. Tento způsob označujeme protokol. Protokoly způsobují největší rozdíly mezi jednotlivými druhy internetové telefonie. Můţeme je rozdělit na dvě velké skupiny. První skupinu tvoří otevřené protokoly (čili takové, ke kterým jsou dostupné zdrojové kódy). Druhou skupinou jsou uzavřené protokoly. Nejznámější uzavřený protokol pouţívá sluţba Skype.
Skype Společnost se stejným názvem zaloţili v roce 2002 Niklas Zennström a Janus Friis, jeţ jsou téţ známí jako tvůrci P2P klienta Kazaa. Sluţba Skype byla spuštěna 21
Audiovizuální komunikace [online].[cit. 26.4.2008]. Dostupný z WWW: http://neconeco2.ic.cz/?m=4
23
v srpnu 2003 a v roce 2007 zde bylo zaregistrováno přes 250 milionů uţivatelů s tím, ţe dalších 150 tisíc denně jich přibývá.22 Jiţ před spuštěním této sluţby existovalo několik podobných systémů, ovšem Skype s sebou přinesl několik zásadních výhod a to zejména: české rozhraní, bezproblémové fungování, dobrá kvalita zvuku i při niţší rychlosti připojení, snadná obsluha a pouţitelnost pro nezkušené uţivatele, přenášené hovory jsou šifrována, tudíţ nehrozí odposlech cizími osobami, projde přes většinu firewallů (síťové zabezpečení) a proxy serverů, kromě telefonování nabízí další funkce jako IM, zasílání SMS (zpoplatněná funkce) a přenos souborů, je dostupný ve verzích jak pro Windows, tak pro Linux, Mas OS či Pocket PC. Další z uţitečných funkcí, které Skype nabízí je tzv. SkypeOut, coţ umoţňuje telefonování na běţné telefony, ať uţ pevné linky či mobilní, kdekoliv ve světě. Sice se jedná o funkci zpoplatněnou, telefonování však stále vyjde levněji neţ při pouţití běţných telefonních operátorů. Při volání do zahraničí je rozdíl ještě větší. Způsob funguje i opačným směrem, tj. volání z běţných telefonů na Skype. Tato funkce je taktéţ zpoplatněná a nazývá se SkypeIn. SkypeVoiceMail je placená hlasová schránka. Do základních funkce ještě patří moţnost konferenčních hovorů pro více uţivatelů a videotelefonování s přenosem obrazu pomocí web kamery. Mezi nevýhody Skype patří uţ jeho povaha uzavřeného protokolu, neboť uţivatel nemá šanci zjistit, jaké informace jsou o něm přenášeny. Kvůli uzavřenému protokolu a nedostupnosti zdrojových kódů nelze vytvářet nové programy pro Skype nikým jiným, neţ jeho autory. Za nevýhodu se dá povaţovat i fakt, který si většina uţivatelů neuvědomuje, a tím je moţnost nahrávání hovorů druhou hovořící stranou. „Odborníci předpokládají, že po rozšíření VoIP používajícího otevřené standardy (SIP, IAX) bude mít Skype při zachování stávajícího obchodního modelu na trhu ztíženou pozici. Skype odmítá jakkoli zveřejnit systém protokolu a proto má například nedostatečnou hardwarovou podporu (IP telefony)“23 22 23
údaj z http://www.wikipedia.org KUNEŠ, J. Skype: Telefonujeme přes Internet. (2005)
24
2 Sociální sítě, Web 2.0 a fenomén YouTube Pokud se chceme zabývat sociálními sítě, je nezbytné si nejdříve přiblíţit termín Web 2.0 a stručně si jej charakterizovat. Poprvé s tímto termínem přišel v roce 2004 Američan Tim O´Reilly a označením 2.0 chtěl vyjádřit druhý dech, který chytá internetové podnikání po velkém krachu mnoha internetových společností v roce 2000. Samotný pojem web 2.0 lze těţko definovat, spíše se dá charakterizovat několika základními myšlenkami a rysy: Web jako platforma Toto označení samo o sobě moc neříká a můţe být chápáno různě. Vţdyť internet je platformou jiţ dnes, platformou nabízející nevyčerpatelnou studnici informací a dat všeho druhu. Adam Zbiejczuk ve své magisterské práci na téma web 2.0 k tomuto bodu uvádí: „Modularita a variabilita jsou pro web 2.0 základem. Kombinace dat z různých webů, přizpůsobení obsahu na míru (ať už je to možnost „uspořádat“ si stránku dle vlastního uvážení, např. výběrem preferovaných zdrojů nebo měnit libovolně její vzhled), agregátory striktně oddělující vzhled od obsahu.“24 Tvorba obsahu webu dostupná komukoliv Většina internetových stránek, jak je známe, je pasivních, čili jsou předem připraveny bez moţnosti úpravy. Nabízejí návštěvníkovi pouze „konzumaci“ nabízeného obsahu. Tato situace se má změnit a některé stránky jsou toho příkladem jiţ dnes. Snad nejznámějším je otevřená encyklopedie Wikipedie25, dostupná v mnoha jazycích, umoţňující okamţitou editaci obsahu komukoliv. Další ze stránek spadající do tohoto modelu je celosvětově nejvyuţívanější stránka pro ukládání a přehrávání videí YouTube.com (viz. kapitola 2.2). Otevřená komunikace a hodnotící systémy Otevřenou komunikací se myslí moţnost oslovit velké publikum. To je ve světě internetu moţné jiţ delší dobu, problémem je spíše velké mnoţství informací. A kde se návštěvník přesvědčí o jejich věrohodnosti? Toto mají pomoci řešit hodnotící systémy, kdy bude návštěvník moci stránky a ostatní uţivatele ohodnocovat a utvářet tak reputaci. Ta bude potom směrodatná pro ostatní návštěvníky a uţivatele. Tento systém 24 25
ZBIJECZUK, A. Web 2.0 – charakteristika a služby (2007) http://cs.wikipedia.org/
25
jiţ v mnoha případech funguje delší dobu a např. u internetových draţeb je pro jejich účastníky základním zdrojem informací o druhé straně. Bodů charakterizujících web 2.0 je samozřejmě více: Decentralizace autorit Trh jako „konverzace“ Zvýšení ekonomické hodnoty webu Podrobněji je rozebírat nebudu, jelikoţ se zabývají spíše ekonomickou a marketingovou otázkou věci. Samo téma webu 2.0 je dosti obsáhlé a zmiňuji ho hlavně z důvodu toho, ţe dále uváděné stránky splňují některé body webu 2.0 a zároveň spadají do skupiny vyuţívaných převáţně ve volném čase.
2.1 Sociální sítě Sociální síť se dá charakterizovat jako propojená skupina lidí, kteří se navzájem ovlivňují a sdílejí určité hodnoty, zájmy, ideály atd. S příchodem Webu 2.0 se tento pojem dostal do širšího povědomí i ve spojení s internetem, neboť začaly vznikat internetové stránky zaměřené čistě na utváření komunit, někdy se jim téţ říká komunitní weby. V posledních letech tyto stránky zaţívají doslova boom a počty jejich registrovaných uţivatelů rostou velkým tempem vzhůru. Autorky Dannah Boyd a Nicole Ellison ve svém článku o sociálních sítích definují tento termín ve spojení s internetem jako “on-line sociální sítě, které umožňují jednotlivcům založit si veřejný, nebo polo-veřejný profil v rámci ohraničeného systému, formulovat seznam dalších uživatelů, s nimiž sdílí připojení, zobrazení a prohlížení jejich profilů včetně jejich spojení s ostatními uživateli v rámci daného systému.“26 Některé detaily se mohou dle různých druhů sociálních sítí lišit, ale obecně platí pro všechny stejně. Jiný zdroj definuje sociální sítě jako „služby, jejichž převážná většina obsahu či provozu je tvořena samotnými uživateli. Tedy jako službu, ve které je v maximální míře umenšen „vysílací“ proud a pozvednuta ona „zpětná vazba“. Taková služba je tedy
26
BOYD, D., ELLISON, N. Social Network Sites: Definition, History, and Scholarship (2007) [online].[cit. 10.3.2010]. Dostupný z WWW: http://jcmc.indiana.edu/vol13/issue1/boyd.ellison.html
26
plochá a demokratická ve smyslu rovnosti uživatelů, přičemž ignorujeme administrátory a další způsoby kastování“.27
2.1.1 Základní popis fungování sociálních sítí Obraznou páteří sociálních sítí jsou profily registrovaných uţivatelů. Registrace probíhá zadáním osobních údajů (můţe se lišit dle zvolené sítě) a potvrzením registrace. Poté je moţné přihlásit se a prvním krokem kaţdého nového uţivatele je vyplnění profilu. Základní fungování sociálních sítí je většinou stejné a sestává se hlavně z: profily s moţností uloţení fotek a dalších médií vyhledávání ostatní profilů s moţností jejich hodnocení moţnost vytváření skupin (přátel) zasílání pošty, vzkazů chat nebo instant messanger seznamka blog Podrobnější rozdíly popíši níţe u nejznámějších komunitních webů, kterými jsou Facebook a MySpace.
2.1.2 Klady a zápory sociálních sítí To, ţe s příchodem internetu se komunikace značně zrychlila, zefektivnila a zjednodušila je všeobecně známá věc. S masovým nástupem sociálních sítí se pak jedná o větší zefektivnění z toho důvodu, ţe vše můţe probíhat z jednoho místa, tedy konkrétní sítě, ať uţ se jedná o chat, posílání zpráv, sdílení fotek, předávání multimediálního obsahu atd. Zefektivnění komunikace probíhá i na úrovni různých sociálních skupin – rodin, etnických menšin, homosexuálů apod. Např. rodiny si jiţ nemusí posílat fotky z dovolené e-mailem, ale vystaví si je na svůj profil a jejich přátelé je můţou zhlédnout a okomentovat. Většina sociálních sítí navíc má automatickou funkci, která vás 27
ANTOŠ D. Radosti a strasti komunitních serverů. [online] 23.4.2007.[cit. 10.3.2010]. Dostupný z WWW: http://www.lupa.cz/clanky/radosti-a-strasti-komunitnich-serveru/
27
upozorní, ţe si váš přítel vloţil na svůj profil nové fotky, nebo okomentoval vaše, takţe vše se dozvíte bez nutnosti hledání. Pro etnické menšiny je tak zde moţnost sdruţovat se do skupin a udrţovat tak mezi sebou stálý kontakt, jeţ by pro jejich příslušníky mohl být jinak obtíţný. Dále je třeba zmínit, ţe jiţ existují a dále vznikají komunitní weby přímo menšinám určené (např. www.iboys.cz určený homosexuálům). Různým menšinám tak nastává moţnost vyhnout se těm „velkým a známým“ komunitním serverům a vyuţít jiţ vzniklé přímo pro ně. Další doménou komunitních webů je samozřejmě i moţnost navazování nových kontaktů, seznamování a utváření nových vztahů, které nemusejí zůstat pouze na virtuální úrovni. Dalším nesporným kladem je určitě moţnost výměny zkušeností z různých tématických oblastí, např. zájmových organizací, ale i péče o nemocné. Výše uvedená pozitiva řeší spíše fakt zefektivnění komunikace, ale komunitní weby s sebou přinášejí i ten fakt, ţe jiţ pocit příslušnosti k nějaké komunitě můţe zlepšovat psychický stav uţivatelů sociálních sítí. Mezi zápory pak bezesporu patří riziko zveřejnění či odcizení osobních údajů a dat. Jako učitel na základní škole se setkávám s tím, ţe děti a mladí lidé o sobě na sociálních sítí zveřejní téměř všechno, ať uţ se jedná o osobní údaje, nebo zveřejňování fotek, na nichţ zejména dívky se snaţí vypadat co nejpřitaţlivěji. Toto sebeprezentování se dá téţ zahrnout jako součást disinhibition efektu (viz. kapitola 0). Mezi negativní dopad na psychiku uţivatelů dále určitě patří i závislost. O závislosti na internetu říká Dr. Pinhas Dannon28 to, ţe má velice blízko ke gamblingu, kleptomanii a závislosti na sexu. Ve své poslední studii označuje internetovou závislost jako patologický stav, který můţe vést k úzkosti a těţké depresi. Internetová závislost je v současnosti odborníky na duševní zdraví klasifikovaná jako „utkvělá nutkavá porucha“ (Obsessive Compulsive Disorder) – bouřlivý stav mysli, který nutí zabývat se rituálními myšlenkami, jako je častější umývání rukou, a v případě internetové závislosti se jedná o neustálé surfování na webu. S boomem v uţívání sociálních sítí dostává tento problém další rozměr. Dalším negativním faktem, který se uvádí ve spojitosti se sociálními sítěmi je zneuţívání mladistvých. Jak jiţ bylo řečeno výše, mladí lidé na sebe na internetu
28
ŠIMKO.M. Závislost na internetu . [online] 26.8.2007.[cit. 10.3.2010]. Dostupný z WWW: http://programujte.com/?akce=clanek&cl=2007082102-zavislost-na-internetu
28
prozradí téměř všechno a sociální sítě jsou tak ţivnou půdou pro pedofily a další sexuální devianty. Kdyţ jsem se v hodině informatiky ptal, zda byli ţáci na internetu kontaktováni cizí osobou, tak více neţ polovina odpověděla, ţe ano. Proto se s kolegy snaţíme děti informovat o nebezpečnosti komunikace s neznámými uţivateli internetu a sociálních sítí. Mezi další negativní jevy patří šíření spamů, virů, hoaxů (falešných zpráv).
2.1.3 Facebook Facebook je se svými více neţ 316 miliony aktivních uţivatelů29 jednou z největších společenských sítí na světe. Lze ho charakterizovat jako společenský webový systém zaměřený na tvorbu sociálních sítí, komunikaci mezi uţivateli, udrţování vztahů, sdílení multimediálních dat a zábavě. Je plně přeloţen do více neţ šedesáti jazyků. Jeho zakladatelem je bývalý student Harvardu Mark Zuckerberg, který v roce 2004 zamýšlel vytvořit komunitní síť pro harvardské studenty. Systém byl brzy rozšířen mezi další univerzity a první českou připojenou byla Masarykova univerzita. Od srpna 2006 se potom dle licence můţe připojit kdokoliv starší 13-ti let. Od té doby zaznamenává Facebook doslova raketový nárůst aktivních uţivatelů30. Po registraci a odsouhlasení licenci si uţivatel můţe vyplnit svůj detailní profil, začít navazovat kontakty, přidávat se do různých skupin, vkládat fotky, videa atd. Nové přátelství vzniká ţádostí uţivatele a zaţádaná osoba musí s přátelstvím souhlasit. Potom mají uţivatelé vzájemně moţnost zobrazovat svůj profil, sdílet informace, psát si vzkazy na zeď atd. Facebook nabízí poměrně rozsáhlou odstupňovanou úroveň nastavení soukromí profilů a moţností kontaktování všeobecně. Další dobrou vlastností je propojenost jednotlivých komponent (aplikace, hry, hypertextové odkazy atd.) Tato propojenost je však téţ hlavním problémem Facebooku, neboť je zde velká koncentrace citlivých osobních dat. Aplikace můţe vytvářet kdokoliv a pokud uţivatelé danou aplikaci vyuţijí, můţe tvůrce aplikace získat jejich osobní data. (Handl 2009)31
29
http://www.checkfacebook.com/ (březen 2010) tamtéţ 31 HANDL, J. Facebook pro začátečníky, [online]. 9.6.2009 [cit. 15.3.2010]. Dostupný z WWW: http://www.lupa.cz/clanky/facebook-pro-zacatecniky/ 30
29
2.1.4 MySpace MySpace je další známou sociální sítí. Sloganem MySpace je „A place for friends“ čili místo pro přátelé. Server byl zaloţen v roce 2003 Tomem Andersonem a Chrisem DeWolfem a ačkoliv se zdaleka nejednalo a první stránku svého druhu, stal se hned od svého spuštění velice populární. Zpočátku nejprve v domovských Spojených státech amerických, ale poměrně rychle přibývalo uţivatelů z celého světa. V současnosti je na stránkách zaregistrováno přes 180 milionů uţivatelských účtů, ovšem toto číslo je třeba brát s rezervou, jelikoţ není omezen počet profilů pro jednoho člověka. MySpace všechny tyto sluţby nabízí a to, čím se stal oproti konkurenčním serverům (např. http://www.friendster.com/, http://www.orkut.com/) tak úspěšným, je díky sekci MySpace Music moţnost komunikace s některými celebritami a to zejména z hudebního průmyslu. Pokud se při vytváření profilu uţivatel zaregistruje jako hudebník/skupina, můţe do profilu nahrát vlastní skladby ve formátu mp3 a tím zviditelnit svojí tvorbu. Díky tomuto se stalo populárních mnoho skupin, které by se bez MySpace těţko dostaly do širšího povědomí. Dalším plusem je jednoduchost a snadná zapamatovatelnost webových adres zaregistrovaných umělců. Při zadávání adresy stačí za lomítko napsat název umělce bez mezer a pokud má zaregistrovaný profil, uţivatel na něj bude automaticky přesměrován. Další rozdíl, který MySpace odlišuje, jsou takřka neomezené moţnosti úpravy vzhledu profilu opravdu dle uţivatelových poţadavků. Ostatní servery nabízejí předpřipravená pozadí se základními moţnostmi úpravy formátu písma, kdeţto zde se meze nekladou. U nás je tento server populární hlavně kvůli MySpace Music a profil zde má mnoho českých hudebníků a skupin. Mezi komunitními servery jsou pak u nás nejznámější a tudíţ nejnavštěvovanější chat http://www/lide.cz a stránka, která vznikla jako seznamka vycházející s hodnocení vloţených fotografií http://www/libimseti.cz. Obě stránky nabízejí výše zmíněné základní funkce. Mezi komunitní servery se řadí i http://www/spoluzaci.cz. Ve světě je dále velmi populární http://twitter.com/.
30
2.2 YouTube – sdílení videa YouTube.com je internetový server, slouţící k nahrávání, sdílení a prohlíţení videí. „Jeho zakladateli jsou Chad Hurley, Steve Chen a Jawed Karim. Doména youtube.com byla zaregistrována v listopadu 2005 a okamžitě zaznamenala obrovskou popularitu. Během roku 2006 se stal jedním z nejrychleji se rozvíjejících webů na světě“32. Denně bylo shlédnuto přes 100 miliónů videí, návštěvnost přes 20 milionů měsíčně a kaţdý den přibylo okolo 65 000 nových videí. „Tohoto obrovského zájmu si brzy všiml internetový vyhledávač Google a v listopadu 2006 za 1,65 miliard dolarů, jako svůj druhý největší obchod, YouTube odkoupil“33. V současnosti je na www.YouTube.com přes deset milionů videí34 a jejich počet stále přibývá. Oblíbenost YouTube je tak vysoká, protoţe videa mohou shlíţet všichni a ovládání a vyhledávaní na YouTube je opravdu velmi jednoduché a intuitivní. Velmi dobře propojuje tématicky spojená videa a vyhledávání tak zabere daleko méně času. „Co se technologie týče, přehrávání klipů je založeno na flashové technologii a využívá kodek Sorenson Spark H.263. Penetrace Flash Playeru se pohybuje kolem 95 procent, což dává YouTube velikou výhodu. Řada uživatelů si totiž nerada stahuje specializované přehrávače (Windows Media, QuickTime, Real, DivX, …), ale Flash má skoro každý“35. Se vzrůstajícím počtem návštěvníků YouTube roste i jeho vliv. Několik lidí, kteří nahráli svá videa pro pobavení ostatních, si jiţ vydělali slušnou sumu peněz nebo se stali YouTube celebritami. YouTube ohodnocuje nejoblíbenější videa rozdělená do 4 kategorií. dnes, tento týden, tento měsíc a bez časového limitu. Ocenění zahrnuje tyto snímky: nejčastěji shlédnutá, nejlépe hodnocená, nejvíce diskutovaná, nejvíckrát mezi oblíbenými, nejvíce odkazů, nedávno uváděná, nejvíce reakcí.
32
RYLICH, J. YouTube aneb video pro každého [online]. 24.5.2007 [cit. 12.5.2008]. Dostupný z WWW: http://www.lupa.cz/clanky/youtube-aneb-video-pro-kazdeho/ 33
KRČMÁŘ, Petr. YouTube: neveselo kolem veselého videa [online]. 24.10.2006 [cit. 12.5.2008]. Dostupný z WWW: http://www.root.cz/clanky/youtube-neveselo-kolem-veseleho-videa/ 34
http://www.youtube.com/
35
RYLICH, Jan. YouTube aneb video pro každého [online]. 24.5.2007 [cit. 12.5.2008]. Dostupný z WWW: http://www.lupa.cz/clanky/youtube-aneb-video-pro-kazdeho/
31
Od roku 2006 YouTube kaţdoročně uděluje YouTube Video Awards. Videa jsou oceňována v následujících kategoriích: nejlepší hudební video, snímek s nejlepším komentářem, nejvíce inspirující snímeček, nejlepší seriál, nejlepší komedie, nejroztomilejší video a nejlepší tvůrčí video. YouTube nominuje videa a uţivatelé rozhodují o vítězích. Nominována jsou pouze originální, uţivatelem vytvořená videa. Jak jiţ bylo řečeno výše, práce s YouTube je velmi jednoduchá. Prohlíţet videa si můţe kaţdý návštěvník stránek bez registrace. Registrace je nutná ke vkládání (upload) videí na stránku a prohlíţení klipů označených značkou od 18-ti let. Další výhodou uploadu je, ţe lze nahrát video v jakémkoliv formátu (wmv, avi, mp4 atd.) a převedení do standardního formátu vyuţívaného YouTube proběhne automaticky. Za obdobnou sluţbu lze u nás povaţovat projekt http://www.stream.cz/ a slovenskou stránku „Čekni to36“
36
http://www.ceknito.cz/
32
3 Vyhledávání informací Internet bývá často charakterizován jako informační dálnice, nebo obrovská knihovna, kde kaţdý najde to, co hledá. Jak se uţivatel dostane nejsnáze k poţadovaným informacím, pokud nezná přesnou internetovou adresu? „Můžeme říci, že jsou pouze dvě možnosti, jak usnadnit lidem najít konkrétní informaci v tom obrovském moři stránek, které jsou na internetu. První možností je nechat je popsat co hledají a použít počítače k tomu, aby dostali požadované informace. Tomuto procesu se říká právě vyhledávání a stránkám, které ho zprostředkovávají, vyhledávače.“37
3.1 Fulltextové vyhledávače Jak jiţ bylo řečeno, vyhledávač nachází poţadované informace. Uţivatel napíše do vyhledávacího pole klíčová slova charakterizující poţadovanou informaci a vyhledávač obratem zobrazí seznam odkazů na nalezené stránky. Dříve vyhledávače prohledávali pouze popisy stránek, aniţ by braly v potaz jejich obsah. Dnes jiţ fungují tzv. fulltextové vyhledávače (full – plný), které prohledávají i obsah samotných stránek. Vyhledávací funkce pracuje automaticky a je rozdělena do tří kroků, jeţ jsou společné pro většinu vyhledávačů a jsou to: prohledávání webových stránek – probíhá automaticky pomocí tzv. robotů (botů, spiderů). Ten dostane seznam atraktivních odkazů (stránek), které si přečte a zapamatuje. Potom se v pravidelných intervalech automaticky na navštívené stránky vrací a sbírá nové informace. Návrhy na zařazení dostávají vyhledávače většinou přímo od tvůrců webových stránek. Indexace – probíhá v databázi získané prohledáváním. Pro co nejsnazší orientaci robot vybere klíčová slova z titulku stránky. Můţe je získat i z tzv. meta tagů, coţ jsou předem definovaná klíčová slova usnadňující popis stránky. Vyhledávání – je zobrazení databáze a jejího indexu po zadání klíčových slov ve vyhledávači. Kromě adresy (odkazu) se zobrazuje i titulek stránky a okolí nalezených slov.
37
ISKRA, J. Google vyhledávání, Gmail, Google Talk a další služby (2006)
33
3.1.1 Google Je celosvětově nejpouţívanější internetový vyhledávač stejnojmenné americké společnosti. Tento vyhledávač byl navrţen Sergey Brinem a Larry Pagem v rámci jejich výzkumu na Sanfordské univerzitě, jeţ měl ověřit funkčnost jejich algoritmu pro ohodnocování webových stránek. Svojí výslednou kvalitou převyšoval tehdejší dostupné vyhledávače. Jméno dostal ze slova „googol“, kterým synovec amerického matematika Edwarda Kasnera označil číslo sloţené z jedničky a stovky nul38. Společnost Google vznikla v roce 1998 a ve stejném roce byl vyhledávač spuštěn. Jeho popularita rostla velice rychle a vyhledávací metodu Googlu přebralo mnoho ostatních vyhledávačů. Kromě vyhledávání internetových stránek Google nabízí další sluţby jako např. e-mailovou schránku, katalog, vyhledávač obrázků a fotografií, vyhledávání v online diskuzích, nákup po internetu (vyhledávání zboţí), mapy, satelitní mapy atd.
3.2 Katalogy Druhou moţností je pouţití stránky nabízející seznam kategorií, které jsou hierarchicky a logicky členěny do několika úrovní. Tuto metodu představují internetové katalogy. Ty můţou oproti vyhledávači poskytnout kvalitnější výsledky, neboť jsou udrţovány ručně a odkazy na nich jsou předem kontrolovány. Kvalita katalogu závisí na počtu odkazů, jejich kvalitě a také třídění. Přidat stránku do katalogu lze většinou zdarma. Dnes je zcela běţná moţnost vyuţití obou druhů vyhledávání z jednoho místa (stránky). K nim jsou na stránce přidruţeny další funkce např. e-mailová schránka, zpravodajství atd. Stránky tohoto druhu se nazývají internetové portály.
3.3 Portály Jak jiţ bylo řečeno v úvodu kapitoly, portál lze charakterizovat, jako webové sídlo, které poskytuje širokou škálu sluţeb a informací z jednoho místa. Portály lze rozdělit na horizontální (zaměřený na co nejširší okruh uţivatelů) a vertikální (specializovaný, zaměřený na určitou cílovou skupinu).
38
http://www.emag.cz/kde-ke-svym-nazvum-prisli/
34
Běţný uţivatel se mnohem častěji setkává s portály horizontálními, jejichţ hlavním příjmem je zobrazování reklam na svých stránkách a proto se také snaţí návštěvníka na svých stránkách udrţet co nejdéle. Mezi nejznámější české webové portály patří např. www.seznam.cz, www.centrum.cz a www.atlas.cz. Mezi základní nabídku sluţeb horizontálních portálů kromě vyhledávání, katalogu a e-mailové schránky patří zejména: zpravodajství – portály většinou spolupracují s on-line verzemi tištěných deníků a buď přímo přejímají jejich články, nebo na portál umístí pouze odkaz, který na danou správu uţivatele přesměruje, mapy – moţnost najít na mapě vyhledávanou adresu, místo, popř. naplánovat trasu cesty, slovník a encyklopedie – přeloţení, vysvětlení cizích slov a pojmů, zboţí – vyhledávání zboţí v internetových obchodech s moţností řazení dle kategorií (cena, dostupnost, atd.) vyhledávač obrázků/fotek – funguje podobně jako vyhledávač informací s tím rozdílem, ţe nalezené obrázky rovnou zobrazí, chat – viz. kapitola 1.3.2 ostatní témata – jako např. předpověď počasí, horoskopy, vtipy, televizní program, zdraví, zájmové činnosti, seznamka, atd. Portály jsou mnohdy charakterizovány jako brána do světa internetu a uţivatelé většinou mívají některý z nich uloţený jako domovskou stránku prohlíţeče, tzn. ţe se jim při spuštění internetu zobrazí stránka vybraného portálu.
35
4 Stahování a sdílení souborů Stahování/sdílení souborů je častou z činností prováděnou ve volném času na internetu. Dnes je ve spojení s internetem toto téma jedním z nejdiskutovanějších a to hlavně z důvodu obsahu přenášených dat. Ty v drtivé většině podléhají autorskému zákonu a proto je jejich šíření nelegální. Z důvodu davovosti je však zatím pouze několik exemplárních případů trestů za tuto činnost (pokud se nejednalo o následné obohacování z ní vyplývající). Toto protiprávní jednání se nazývá počítačové pirátství. Autor práce tímto v ţádném případě nechce navádět k protiprávnímu jednání! Švehlová (2008) ve své magisterské práci na toto téma rozděluje počítačové piráty do dvou skupin. „První z nich vznikla na základě znalostí jednotlivých uživatelů o komunitě „stahovačů“, druhá pak pochází z průzkumu, který provedla Americká asociace filmového průmyslu (MPAA). Základní rozdělení pirátů je na ty, kteří nelegálně pořizují kopie za účelem komerčního zisku, tato činnost je většinou prováděna ve „velkém“, tedy v podobě tovární výroby. Druhou skupinou jsou pak jednotlivci, kteří si stahují a kopírují díla pro osobní potřebu či pro potřebu svých známých, bez finanční motivace (kromě motivace ušetřit na originálech).“39 Z hlediska pouţívání internetu ve volném čase se zaměřím na skupinu jednotlivců, stahujících data pro svou osobní potřebu. Jejich hlavní důvody ke stahování jsou zejména tyto: Originální díla jsou pro ně za příliš vysokou cenu, na internetu jsou k mání zdarma. Technické moţnosti - často stahují soubory (hudbu či filmy), které si nikdy neprohlédnou (neposlechnou ani se nepodívají). Sběratelství – uţivatelé si kompletují např. diskografie hudebníků, filmografie reţisérů, stahují celé série seriálů apod. Jejich důvodem je mnohdy i prestiţ – chtějí se pochlubit, co vše mají v úplné verzi a většinu toho co stáhli často neslyšeli a neviděli Nechtějí „kupovat zajíce v pytli“. Uţivatelé si stáhnou a poslechnou nelegální kopii nahrávky, či zhlédnou film, ale dělají to většinou proto, aby věděli co je za
39
ŠVEHLOVÁ, V. Metody obrany proti nelegálnímu šíření softwaru, hudby a filmů přes Internet (2008)
36
jejich peníze čeká, a zda má vůbec smysl si dané dílo koupit. Většinou si pak album či daný film koupí v oficiální distribuční síti. Švehlová (2008) Dalším z důvodů uţivatelů je téţ touha poslechnout si nové CD nebo vidět nový film dříve, neţ bude uveden do prodeje nebo promítán v kině. Toto bývá mnohdy kompenzováno niţší kvalitou nelegální kopie. Často se téţ můţe jednat o těţce dostupný nebo raritní obsah, ať uţ se jedná o dílo povahy hudební, filmové či softwarové a v případě jeho získání je téţ pro uţivatele odměnou dobrý pocit, ţe takovýto materiál získal. Stahování dat má na volný čas samozřejmě větší dopad v té míře, ţe lidé potom dále věnují svůj volný čas poslechu, sledování či hraní daného obsahu. K nejvyuţívanějším způsobům stahování/sdílení patří Peer2Peer sítě, BitTorrent a share servery. Před přiblíţením moţností, jakými se soubory nejčastěji přenášejí, je nutné seznámit se s základní architekturou počítačové sítí, jeţ se nazývá klient-server (Client2Server, C2S). Funguje na klasickém principu, kdy řídící počítač (server) obsluhuje ostatní počítače (klienty), kteří se na něj připojují, nebo jsou připojeni trvale. V případě nefunkčnosti serveru potom většinou zkolabuje celá síť na daný server připojená.
4.1 Peer-to-peer Peer-to-peer (rovný s rovným), neboli P2P je jeden z nejrozšířenějších způsobů, které se v dnešní době pouţívají ke stahování a sdílení dat. Jak jiţ název napovídá, zde spolu komunikují přímo klienti (uţivatelé) a proto není potřeba ţádný centrální server, jako tomu je v klasickém prostředí internetu klient-server. Ve výměnné P2P síti jsou si všechny uzly sítě rovnocené a současně fungují jako klienti i servery pro ostatní klienty. V tom spočívá také největší výhoda, neboť s mnoţstvím uţivatelů roste celková dostupná přenosová kapacita. „Současné výměnné sítě lze podle typu protokolu, který využívají, rozdělit na tři základní velké skupiny“40.
40
BEDNÁŘ, Vojtěch. BitTorrent – Spása P2P nebo nový svět? [online] 8.3.2004. [cit. 9.4.2008].
Dostupný z WWW: http://www.lupa.cz/clanky/bittorrent-spasa-p2p-nebo-novy-svet/
37
1. Decentralizované – vznikají pouze
propojením jednotlivých aktivních
uzlů/programů. klady - nekonečné mnoţství aktivních uzlů (teoreticky), nezničitelnost a odolnost vůči chybám ve spojení, v síti, zápory - delší doba prohledávání sítě z důvodu nutnosti projít všechny dostupné uzly, resp. jejich část, příklady – Gnutella, Freenet. 2. Hybridní – v těchto sítích jsou jak počítače (klienty), které sdílejí informace, tak i servery. „Servery jsou mezi sebou pro zvýšení efektivity propojeny, komunikují spolu a existuje jejich centrální evidence“41. klady – rychlost hledání informací a spolehlivost alokace jejich zdrojů, zápory - stačí takový server vyřadit z provozu popř. poškodit data na něm uloţená a celá síť je ochromena, příklady – eMule, Overnet, Bittorrent (více v kapitole 4.2) 3. Centralizované – jsou zaloţeny na centrálním serveru a klientech, kteří si jeho prostřednictvím vyměňují soubory. klady – rychlost hledání a stahování zápory – vysoká zranitelnost sítě příklady – Napster, eDonkey, Strong DC++.
4.1.1 Napster „Byla první výměnná síť, která se využívala celosvětově, byl Napster. Vytvořil ji Shawn Fanning v roce 1999 se svými dvěma kamarády v americké Virginii a síť dostala jméno dle autorovi přezdívky. Napster sloužil výhradně k distribuci hudebních nahrávek ve formátu mp3“42. Popularita Napsteru se velice rychle šířila a během několika měsíců od spuštění rostly počty uţivatelů do milionů.
41
BEDNÁŘ, Vojtěch. BitTorrent – Spása P2P nebo nový svět? [online] 8.3.2004. [cit. 9.4.2008]. Dostupný z WWW: http://www.lupa.cz/clanky/bittorrent-spasa-p2p-nebo-novy-svet/ 42 Kolektiv autorů. KaZaA, Direct Connect, eDonkey, BitTorrent a další. (2004)
38
V roce 2000 vypukl soudní spor, který se táhl více neţ rok. Napster zaţalovala skupina zástupců hudebních autorů a vydavatelství společně s organizací RIAA (Recording Industry Association of America, Americká asociace nahrávacího průmyslu) a MPAA (Motion Picture Associaton of America, Americká asociace pohyblivých obrázků). Prohraný soudní spor stál v roce 2001 Napster ţivot. Později byl pod stejnou značkou odkoupen a nyní nabízí hudbu přes internet legálně. Původní Napster se stal legendou má mnoho následovníků, kteří se poučili z jeho chyb.
4.1.2 Strong DC++ Zkratka DC znamená Direct Connect (přímé připojení) a je to síť i klient zároveň. Původní DC byl vyvinut týmem Neomodus v roce 2001. Jeho dnešní podoba Strong DC++ je nejvíce uţívanou p2p sítí v ČR a má i českého autora pod přezdívkou Big Muscle. „Ten přinesl jednu zásadní funkci, kterou je segmentové stahování. Soubor je rozdělen na několik menších částí a ty jsou pak stahovány samostatně. Tedy nic co by nebylo známo v jiných sítích. DC se řadí mezi částečně centralizované sítě, uživatelé se tedy připojují na servery nazvané huby, které umožňují hledání a chatování“.43 Kaţdý hub má svůj název, popis toho, co obsahuje a samozřejmě svého správce (operátora). Ti dohlíţejí především na to, aby uţivatelé nenabízeli falešná (fake) data s jiným obsahem, neţ za který se vydávají. Tuto metodu pouţívají někteří uţivatelé proto, aby mohli sami rychleji stahovat. Správci mají pravomoc takové uţivatele vyloučit a omezit jim přístup. Hub můţe zaloţit kaţdý uţivatel s rychlým připojením, neboť software k tomu potřebný je jiţ obsaţen v základní verzi programu. Díky téhle vlastnosti je, ač centralizovaná, síť prakticky nezničitelná. Navíc neslouţí pouze k získávání dat, ale funguje jako plnohodnotný chat.
Pouţívání p2p Princip práce s P2P sítěmi je pro uţivatele velmi jednoduchý a u většiny i velmi podobný. Stačí si na internetu najít, stáhnout a nainstalovat příslušný program (většinou zdarma). Po nainstalování a spuštění se v počítači vybere adresář (sloţka) s daty, která bude zpřístupněna ostatním uţivatelům. Dále je uţ jen třeba zadat přezdívku (nickname) a vybrat sloţku, kam se budou staţená data ukládat a můţe se začít se stahováním. 43
KRASEK, J. Peer to peer sítě od A do Z: Direct Connect [online] 15.8.2008. [cit. 2.10.2008].
Dostupný z WWW: http://www.lupa.cz/clanky/peer-to-peer-site-od-a-do-z-direct-connect/
39
Programy P2P sítí obsahují vyhledávače dle parametrů s moţností filtrování, takţe se jiţ uţivatel celou dobu pohybuje pouze v prostředí daného programu. Po vyhledání poţadovaných dat se uţivateli zobrazí, kolik klientů jím poţadovaný obsah a v jaké formě nabízí a on uţ jen zvolí ten, který si přeje stahovat. Nejčastějším obsahem šířeným po výměnných sítích jsou dnes nadále hudební nahrávky ve formátu MP3, dále také filmy, videa a pornografie ve formátech MPEG a avi a software (programy, hry). Drtivá většina obsahu se šíří bez souhlasu drţitele autorských práv, čehoţ jsou (hlavně v USA) důsledkem časté ţaloby na provozovatele P2P sítí. Ţaloby podávají jednat zástupci autorů, jejichţ díla se prostřednictvím sítí šíří, ale hlavně organizace RIAA. Po Napsteru dnes mnoho dalších sítí čelí podobným ţalobám a zástupci autorských svazů lobují za přijetí tvrdších zákonů pro postih výměnných sítí. Odpůrci, doţadující se zrušení P2P sítí, navíc argumentují šířením dětské pornografie a terorismu. Kromě právních útoků čelí výměnné sítě také těm v internetovém prostředí tradičnějším jako poskytování souborů obsahujících zcela jiná data neţ jsou uvedeny v jejich názvu nebo komentáři. Dále to jsou také viry v nabízených souborech, rozesílání nevyţádaných informací pomocí P2P sítě (tzv. spam) atd.
4.2 BitTorrent Stahování a sdílení pomocí torrentů funguje na podobném protokolu jako P2P sítě. „Někteří uživatelé si jej pletou s P2P sítěmi pro sdílení dat, protože jeho funkce jsou v určitých ohledech podobné. Ve skutečnosti ale BitTorrent nepředstavuje jednu distribuční síť, jako je například Gnutella, ale celý komplex vzájemně oddělených podsystémů.“44 Protokol a vlastně celou technologii vytvořil Američan Bram Cohen v roce 2003. Pod označení BitTorrent se řadí distribuční protokol (technologie), originální klientská aplikace (program nutný pro stahování pomocí torrentů) a torrent soubory.
44
BEDNÁŘ, V. Používáme BitTorrent. Vše, co byste měli vědět o BitTorrentu. PC World [on-line]. 2006
č. 9 [cit. 9.4.2008].. Dostupný z WWW: http://www.pcworld.cz/pcw.nsf/archiv/8924480ACB465A52C12572B6004AF5AA
40
Pouţívání Bittorrentu Stahování přes torrent je snad ještě jednodušší neţ pomocí jiných P2P programů. Pro co nejefektivnější vyuţití se však hodí znát některé pojmy, jeţ bývají obsaţeny u popisu torrentů na webových stránkách i přímo v BitTorrent aplikacích při stahování: Torrent - malý soubor (v řádu několika kilobajtů) s příponou .torrent, který obsahuje všechny potřebné informace ke staţení toho, pro co byl torrent stvořen. Potřebnými informacemi se rozumí jména souborů poţadovaných ke staţení, jejich velikosti, odkud se mají stahovat atd. Peer – uţivatel mající spuštěný BitTorrent program. Seed Peer – ten, který má staţená kompletní data obsaţená v torrentu a nabízí je sdílení. Leech Peer – uţivatel, jeţ data aktuálně stahuje a nemá je kompletní. Jakmile je stáhne, stává se seedem. Swarm – souhrn všech seedů. Čím více seedů je swarmu, tím se zvyšuje šance na kompletní staţení dat a rychlost stahování. U/D ratio – poměr mezi uploadem a downloadem - hodnocení uţivatelů. Zde platí obecná pravidla, ţe síti by se mělo vrátit, co se od ní vezme (poměr=1) nebo ještě lépe víc (poměr=1+). Proto by po dokončení stahování měl uţivatel „seedovat“, dokud je o soubory zájem. Tím se prodluţuje ţivotnost torrent souborů na webových stránkách. Peer, který opustí swarm hned po tom, co dostahuje kompletní data a má velmi malý poměr uploadu/downloadu se někdy také označuje jako leech. Tracker – server zajišťující spojení mezi peery, avšak vyměňovaná data přes něj neprocházejí. Ke stahování je nutný pouze správně nastavený program, který se dá opět v drtivé
většině
případů
stáhnout
zdarma
z internetu.
Mezi
nejznámější
a
nejpouţávanější patří Vuze (dříve Azureus), BitComet, uTorrent a BitTorrent. Po instalaci programu jeho a spuštění se buď automaticky, nebo ručně (výběrem z moţností) nastaví rychlost připojení. Někteří klienti téţ vyţadují registraci.
41
Poté stačí v programu otevřít torrent soubor, zadat cestu, kam se mají data uloţit a pak uţ jen čekat na staţení. „Jakmile je (pomocí ovladače integrovaného do webového prohlížeče nebo jiného klientu) zahájeno stahování souboru, stává se tento klient zároveň prvkem, který již stažené součásti nabízí dál. Tím pádem stoupá dostupnost těch kusů celku, které již byly staženy, a pokud stahuje (a uploaduje) dostatečný počet uživatelů, i celku jako takového“45. Torrent soubory se získávají z internetových stránek, jeţ bývají zaměřeny pouze na jejich distribuci, většina opět bezplatně. Na stránce se u kaţdého torrentu zobrazí kolik uţivatelů daná data nabízí a stahuje a většinou i index „zdraví“ torrentu, tj. jak se mu daří za poslední dobu. Torrenty, o které není delší dobu zájem, nebo pokud data v nich obsaţená nikdo nenabízí, bývají po určité době ze stránek odstraněny. Nejslavnější server nabízející torrenty je švédský www.piratebay.org (pirátská zátoka), jehoţ zástupci téţ čelí obvinění kvůli porušování autorských práv. Celá kauza je velmi zajímavá a díky některým krokům tvůrců serveru i zábavná. Jen pro zajímavost uvedu, ţe členové týmu usilují o zakoupení ostrova a zaloţení vlastního státu. Tímto krokem se chtějí vyhnout problémům s autorskými právy46. Mezi další oblíbené stránky s torrenty patří napr. http://torrentz.com, http://www.mininova.org/, a v minulosti také http://torrentspy.com/, který ovšem v březnu 2008 ukončil provoz.
Shrnutí Tento způsob stahování se vyplácí hlavně u dat, o které je momentálně velký zájem (nové filmy, hudební alba…), protoţe čím více uţivatelů stahuje přes stejný torrent soubor, tím se zlepšuje přenosová kapacita pro ostatní zájemce. Bram Cohen tvrdí, ţe pro velmi populární soubory můţe BitTorrent obslouţit aţ tisíckrát více staţení neţ http. Nejen proto se právní útoky stále víc zaměřují tímto směrem. A to hlavně na provozovatelé trackerů a webových stránek, na kterých jsou
45
BEDNÁŘ, V. Používáme BitTorrent. Vše, co byste měli vědět o BitTorrentu. PC World [on-line]. 2006
č. 9. [cit 9.4.2008]. Dostupný z WWW: http://www.pcworld.cz/pcw.nsf/archiv/8924480ACB465A52C12572B6004AF5AA 46
http://www.novinky.cz/clanek/106555-pocitacovi-pirati-se-vyhybaji-zakonum-kupuji-ostrov.html
42
torrenty distribuovány. Ţe jde často o útoky úspěšné dokazuje zrušení mnoha trackerů a domén s tímto obsahem za poslední dobu.
4.3 Share servery Jedná se o servery, kam mohou uţivatelé nahrát libovolná data a další uţivatelé si je mohou následně stáhnout. Nejznámější a nejvyuţívanější sluţbou tohoto typu je švýcarská společnost Rapidshare AG provozující doménu www.rapidshare.com, dříve rapidshare.de. Ačkoliv se jedná o typ spojení klient-server, kde bychom očekávali nízkou rychlost stahování, tato cesta k datům je velice rychlá. Tyto sluţby jsou nabízeny buď neomezeně za poplatek – tzv. premium účty, nebo zdarma, ale s rychlostním a mnohdy i časovým omezením stahování, zde se jedná o tzv. free účty. Z poplatků za premium účty plyne hlavní příjem společnostem provozujícím servery a díky této politice tak mohou poskytovat jak dostatečnou kapacitu linek pro rychlý upload/download, tak rozšiřovat kapacity serverů aniţ by prodělávaly. Pokud se uţivatel rozhodne pro premium účet, po zaplacení zvoleného tarifu (platba se uskuteční elektronicky) obdrţí na e-mail uţivatelské jméno, heslo a počáteční stav bodů (ne u všech společností). Cena tarifů se liší dle délky trvání premium účtu a samozřejmě dle zvolené společnosti. Body sehrávají také důleţitou úlohu, neboť za kaţdý upload, který uţivatel provede, se mu dle mnoţství dat několik bodů přičte. Body se přičítají i za kaţdé staţení jiným uţivatelem neţ tím, který data na server nahrál. Po dosaţení určitého mnoţství těchto bodů se délka trvání premium účtu prodlouţí. V praxi si tak mnozí uţivatelé zaplatí některý z levnějších tarifů a nahrávají na servery velké mnoţství dat, aby se zároveň k co nejširšímu obsahu dostali. Velké balíky dat se před uploadem automaticky rozdělují na menší soubory a komprimují. V následné podobě si je potom stahují ostatní uţivatelé. K veškerým operacím, které se share servery provádí jsou na internetu volně dostupné tzv. download manaţery. Jejich hlavní výhodou je moţnost uloţit soubory k nahrání/staţení do fronty bez nutnosti čekání u počítače a manaţer vše zařídí automaticky. Uţivatelé free účtu nic neplatí a neregistrují se. Mohou bezplatně nahrávat data na servery, ale při stahování mají některá omezení: mohou stahovat současně pouze 1 soubor,
43
rychlost stahování je omezená (liší se dle zvoleného serveru), mezi stahováním jsou časové limity např. 2 hodiny do umoţnění stahování dalšího souboru, čekání na začátek stahování a nutnost opsání hesla, které se objeví formou obrázku. pokud o jimi nahrané soubory neprojeví určitý čas (řádově několik měsíců) zájem staţením, jsou ze serverů automaticky smazány. Tyto podmínky neplatí u všech poskytovatelů. V letošním roce společnost rapidshare.com zrušila pro free uţivatele časové limity mezi stahováním a nutnost opisování hesla (ačkoliv odpočet do začátku stahování zůstal) na úkor sníţení maximální rychlosti přenosu dat ze serveru do uţivatelova počítače. Dosud nebylo zmíněno, kde a jak se data na share serverech vyhledávají. Nenabízejí totiţ ţádné vyhledávače, je tedy nutno znát přímo odkazy na jednotlivé soubory. Odkazy se nejčastěji získávají z tzv. warez fór, někdy i diskusních fór, kde jsou zadávány buď přímo autory uploadu, nebo uţivateli, kteří si odkaz k souborům získali z jiných zdrojů. Existuje několik programů slouţících k vyhledávání dat nahraných na servery, např. rapidsearch, ale tato metoda se příliš nepouţívá, neboť uploadeři nejsou vázání pojmenováváním souborů dle obsahu.
4.4 Odkazy na webových stránkách Získávání dat přímo z odkazů na webových stránkách je metoda vyuţívaná spíše uţivateli, kteří se stahováním začínají. Touto formou lze bez problémů získat obsah nechráněný autorským právem. V praxi uţivatel zadá do vyhledávače (např. www.google.cz) klíčové slovo vyhledávaného obsahu a připíše slovo stáhnout, nebo download a vyhledávač mu zobrazí seznam stránek s poţadovanými parametry. Uţivatel najede na stránku, na ní vybere odkaz a stáhne poţadovaný obsah. U obsahu podléhajícímu autorskému zákonu (filmy, mp3, software atd.) tato metoda funguje taky, ovšem jedná se o značný risk, neboť návštěvou neznámých stránek uţivatel často riskuje zavirování počítače. Hovořit se dá o štěstí, pokud se vůbec
44
k poţadovanému obsahu dostane, neboť mnoho stránek funguje pouze jako katalog odkazující na stránky jiné velmi podobné, jeţ taky nic nenabízí, v lepším případě na share servery.
4.5 Stahování dat a legislativa Z výše uvedených kapitol vyplývá, ţe stahováním dat v rámci volného času se rozumí především soubory povahy hudebních nahrávek, filmů a dalších videí a v neposlední řadě softwaru a her. Tyto soubory, ač ve změněném formátu pomocí komprese, nebo jiných úprav, jsou v drtivé většině chráněny zákonem. V České republice je základní normou chránící duševní vlastnictví zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). Kdy tedy dochází k porušování zákona a co je naopak legální? Rozbor celé situace kolem stahování a sdílení děl chráněných autorských zákonem je poměrně sloţitý a zdlouhavý, pokusím se tedy pouze nastínit několik základních bodů, které by měl mít kaţdý uţivatel stahující soubory z internetu na paměti: Je třeba rozlišovat, zda se jedná o autorská díla typu hudebních (mp3) § 2, audiovizuálních (avi, mpg) § 62., nebo počítačových programů § 65, neboť u nich platí jiná ustanovení. Pro osobní potřebu je povoleno autorské dílo rozmnoţovat, „to neplatí pro zhotovení rozmnoženiny počítačového programu či elektronické databáze.“47 Tedy je legální stáhnout si z internetu hudební nahrávku, film, obrázek, bez nutnosti vlastnit originál. Kopie však musí být pouze jedna, nesmí být vyuţívána pro jinou neţ výlučně osobní potřebu a dílo nesmí být dále šířeno (půjčováno, prodáváno atd.) § 29 a 30. Bez souhlasu drţitele autorských práv je zakázáno sdělování (sdílení, sharing) díla veřejnosti (§ 12 a 18) , tedy dílo nabízet dál ke staţení (případ BitTorrentu a většiny P2P sítí). „Rozmnoženina zhotovená pro osobní potřebu nesmí být použita k jinému účelu.“ 48
47
Autorské a průmyslové právo. (2003)
45
Dle § 43 je zakázaný „neoprávněný zásah do práva autorského“, tedy zejména odstraňování ochran vytvořených k tomu, aby chránily autorská práva jakoţ i jejich uţívání. V praxi jsou však na internetu kolují díla, která jsou jiţ ochrany zbavena. Na software a databáze § 65-66 zákon pohlíţí jako na literární díla, proto zde platí jiná ustanovení. Uţívání software navíc podléhá licenci § 46. V praxi je tedy stahování softwaru a databází nelegální a kopii pro vlastní potřebu si můţe vytvořit pouze oprávněný uţivatel (má uzavřenou platnou licenční smlouvu) a pouze v případě, pokud je kopie potřebná pro uţívání programu.
48
Autorské a průmyslové právo. (2003)
46
5 Počítačové hry Hraní počítačových her představuje moţnou formu trávení volného času všeobecně. Počítačové hry prvotně slouţí jako forma zábavy a odpočinku, pro někoho představují ţivotní styl, pro někoho hlavní ţivotní náplň. „Pohledy na tuto oblast využití nejmodernějších technologií se různí. Počítačové hry jsou často zatracované pro své agresivní chování obsahy, jejich hraní je považováno za zbytečné plýtvání časem a samotný hráč za podivína, prožívající svůj život na obrazovce monitoru.“49 Tento výrok dnes jiţ působí poněkud zastarale, neboť videoherní svět se stal běţnou součástí naší společnosti. Počítačové hry jsou díky interaktivitě a čím dál větší propracovanosti velkým lákadlem a neplatí to jen v případě dětí. S příchodem internetu pak moţnosti a atraktivita hraní ještě více narostly.
Stručná historie Počítačové hry začaly vznikat zároveň s prvními počítači a jejich vývoj má za sebou téměř 40-ti letou historii. Za velkého průkopníka počítačového hraní je povaţována firma Atari, jeţ byla v 70.letech hlavním vývojářem v tomto nově vznikajícím odvětví zábavy. Větší rozmach hraní nastal v letech 80. s příchodem herních konzolí od firem Nintendo a Sega. U nás k této zábavě slouţily hlavně počítače Commodore C64 a Atari 800 XE/XL. S rozšířením osobních počítačů v 90.letech a modernějších konzolí sílil i herní průmysl. V dnešní době má vyšší obrat neţ filmový a hudební průmysl a do vývoje nových her a technologií se kaţdoročně investují astronomické částky.
5.1 Herní ţánry Her je dnes nepřeberné mnoţství a kaţdoročně vychází několik set nových titulů napříč ţánry a platformami. Tituly mohou být zaměřeny více ţánrově dle nabízené interakce hráči. Mezi základní herní ţánry patří:
Adventure Hlavní roli hraje příběh, většinou velmi lineární. Hrdina (skupina hrdinů) prochází různými lokacemi (obrazovkami), sbírá předměty, které můţe kombinovat a 49
BLAŢEK, B., Bludiště počítačových her. (1990)
47
pouţívat na různých místech a promlouvá nehráčskými s postavami tímto řeší úkoly a hádanky. Touto formou se postupně propracovává k cíli. Mezi nejslavnější patří série Indiana Jones, Monkey Island, Broken Sword atd. Tento ţánr byl oblíben hlavně v 90.letech, nyní převládají tzv. akční adventury.
Akční adventure K adventurní části byla přidána akční sloţka v podobě soubojů, překonávání překáţek. Tento ţánr vznikl koncem 90.letech s příchodem 3D akcelerátorů s tituly jako Tomb Raider, Prince of Persia, God of War atd.
Akce Herní náplň bývá poměrně jednotvárná, zaměřená na procházení úrovní a likvidací protivníků různých podob – monstra, démoni, roboti, lidé, atd. Na konci kaţdé úrovní hráče zpravidla čeká souboj s „bossem“, coţ je důleţitá sloţka mnoha ţánrů, nejen akčních her. Jednotvárnou náplň zpestřuje vylepšování schopností hrdiny, získávání nových zbraní, atd. Tento typ her je svou povahou často násilný a krvavý. Snad nejen proto je velmi populární. Akční ţánr má několik pod ţánrů (městská akce, third person akce, survival horor atd.) a mezi nejznámější tituly patří série Grand Theft Auto, Devil May Cry, Sillent Hill atd.
Arcade Jednodušší a nenásilné akční hry, jejichţ náplň bývá projít úroveň pomocí přeskakování z plošiny na plošinu. Stejným způsobem probíhá i eliminace protivníků. Tento ţánr převládal na starších konzolích, ale i dnes se těší oblibě. Mezi hity patří hry s postavičkou instalatéra Maria a jeţka Sonica.
FPS Zkratka First Person Shooter, tedy hry viděné z první osoby, jeţ před sebou zbraň. Náplň se sestává z procházení úrovní a střílení protivníků. První hrou tohoto typu byl Wolfenstein 3D vyvinutý firmou ID Software v roce 1992, která má na svém kontě i mnoho z nejznámějších titulů tohoto ţánru jako Doom, Quake. Další populární tituly ţánru jsou hry z 2. světové války jako Medal Of Honor, Call Of Duty nebo z budoucnosti např. Duke Nukem 3D a Half-life, jehoţ mód Counter Strike je legendou a jednou z nejhranějších on-line her.
48
RPG Role Playing Games neboli hry na hrdiny. Tento ţánr má původ v díle J.R.R. Tolkiena a deskových a karetních hrách. Velký důraz je zde kladen na příběh, jeţ bývá většinou zasazen do fantasy světa, a vývoj hlavní postavy (postav). Hráč si na začátku vybere nebo vytvoří postavu dle svých představ a sympatií a během hry jí zlepšuje vlastnosti a dovednosti, ať uţ bojem, nebo řešením problémů v příběhu. Herní svět bývá velmi rozlehlý a hlavní úkol bývá doplňován úkoly postranními, tzv. questy. Mezi nejznámější patří série Ultima, Gothic, Elder Scrolls, a nejhranější on-line hra na světe World Of Warcraft (viz. kapitola MMORPG).
Strategie Tento ţánr má asi nejvíce pod ţánrů. Základem je překonání konkurence, většinou buď bojem, ekonomikou, nebo technologií. Základní dělení je na tahové zúčastněné strany se střídají v tazích, nebo real-time – vše probíhá v reálném čase. Dále se dělí na válečné a budovateské, mnohé kombinují obojí. Mezi nejznámější patří Command and Conquer, Age Of Empires, Transport Tycoon a mnoho dalších. Tento druh her vyţaduje pochopení herních principů a bývá časově náročný.
Simulátory Se snaţí o co nejvěrnější přenesení skutečnosti do her, ať uţ se jedná o automobilové závody, pilotování letadla, nebo sportovní utkání. Velkým hitem se stal simulátor lidského ţivota s názvem Sims, jemuţ se připisuje, ţe ve velkém přilákal k hraní počítačových her zástupkyně ţenského pohlaví. Mezi další známé tituly se řadí Gran Turismo na poli automobilových závodů, Flight Unlimited v létání a kaţdoroční sportovní série NHL a Fifa, našich nejrozšířenějších týmových sportů hokeje a fotbalu.
5.2 On-line hry Jak jiţ bylo řečeno, hraní počítačových her představovalo moţnou formu trávení volného času ještě před nástupem internetu a s jeho příchodem se hraní ještě více rozšířilo. Internet nabídl v této sféře nové moţnosti a to hraní her umístěných přímo na webových stránkách, které je uţíváno spíše příleţitostnými hráči, a především moţnost
49
hraní on-line proti ostatním hráčům, z nichţ převaţují ţánry FPS a RPG v on-line prostředí nesoucí pojmenování MMORPG.
5.2.1 FPS - Counter Strike Jak jiţ bylo řečeno, Counter Strike (CS) je nástavba (mod) hry Half-Life vyvinutý americkou firmou Valve v roce 1998. CS vznikl v roce 2000. Oproti původní hře je CS navrţen pro více hráčů, jeţ jsou rozděleni do dvou týmů (teroristi a protiteroristická jednotka) bojujících proti sobě. Hra se hraje na kola. Kolo končí buď zabitím všech členů týmu, nebo splnění úkolu dané mapy. Úkoly jsou např. ochrana/zabití
rukojmí,
zneškodnění/položení
a
odpálení
bomby
atd.
Díky
jednoduchosti editoru map se jich na internetu objevilo velké množství vytvořené samotnými hráči50. Ačkoliv je tato hra jiţ 8 let stará, stále se těší velké popularitě. Za tu dobu se objevilo několik novějších verzí s novými mapami, zbraněmi a zlepšilo se grafické zpracování. CS patří do skupiny her, jeţ poloţily základ pro-gamingu – profesionálnímu hraní počítačových her. Jak Half-Life a jeho pokračování Half-Life 2 z roku 2004, tak CS získaly v době svého vydání mnohá ocenění a CS je zapsán v Guinessově knize rekordů jako nejúspěšnější herní modifikace 51
5.2.2 MMORPG – World of Warcraft Zkratka MMORPG znamená Massive(ly)-Multiplayer Online Role Playing Game - hra na hrdiny hraná více hráči přes internet neboli hromadná hra na hrdiny. Tento druh her je celosvětově velice oblíbený a na vrcholu popularity stojí hra World of Warcraft (WoW) od amerického vývojářského týmu Blizzard Entertainment. Původní hra Warcraft z roku 1994 patřila do ţánru real-time strategií a dočkala se dvou pokračování a několika datadisků. Celá série, zasazená do světa fantasy, byla velice populární, ovšem s příchodem WoW v roce 2004 k desetiletému výročí vydání prvního dílu se strhla doslova mánie. Herní svět je rozdělen na dva soupeřící strany – Alianci a Hordu a hráč má na výběr z mnoha ras a povolání charakteristických pro svět fantasy. V tomto rozsáhlém virtuálním světě ovládá svojí zvolenou postavu, setkává se, baví se a bojuje s jinými 50
DREBOTA, Ondřej. Counter Strike 1.4 – král mezi mody. Bonusweb [online]. 2.6.2002 [cit. 13.6.2008]. Dostupný z WWW: http://bonusweb.idnes.cz/pc/recenze/counter-strike-1-4-kral-mezi-modydn3-/clanek.A020531_counterstrike14_bw.idn 51
http://gamers.guinnessworldrecords.com/records/pc_gaming.aspx
50
hráči a NPC postavami (neherní postavy ovládané umělou inteligencí počítačem), z nichţ s některými lze obchodovat, některé hráči zadají úkol, který má splnit (quest) a některé má hráč za úkol zabít. Úkoly jsou různého druhu od toho někam dojít, něco doručit, někoho zneškodnit atd. Úkoly hra zadává dle hráčovy úrovně (levelu) a je tak postupně provázen novými oblastmi a herními světy. Za kaţdý splněný úkol postava získá zkušenosti (experience), někdy uţitečné předměty nebo peníze a po dosaţení určeného mnoţství zkušenosti můţe hráč vylepšit své postavě vlastnosti. To je jádro všech RPG her. Hráči se tu navíc mohou sdruţovat do skupin (guild), přičemţ úkoly v pozdějších fázích hry vyţadují ke svému splnění spojení aţ padesáti postav. Hru lze hrát buď na oficiálních serverech společnosti Blizzard za poplatek (měsíční, čtvrtletní, půlroční) nebo zdarma na některém z mnoha neoficiálních serverů, ty ovšem zvládají omezený počet hráčů a mnohé nejsou bez chyb. Záleţí na finančních moţnostech a preferencích hráče. Hra WoW je téţ zapsána v Guinessově knize rekordů jako nejoblíbenější MMORPG s více neţ deseti miliony hráčů po celém světě52
5.3 Hry na webových stránkách Tyto hry lze spustit a hrát přímo v okně internetového prohlíţeče. Jejich výhodou je snadná dosaţitelnost a kromě potřeby aplikací Flash a Java (viz. níţe) zde odpadá nutnost instalace dalšího softwaru. Mezi nevýhody potom patří menší propracovanost hraní, omezenější herní moţnosti a horší grafické zpracování. Téţ se jim říká Java hry, nebo Flash hry, neboť ke svému chodu potřebují tyto rozšiřující programy. Java –objektově orientovaný programovací jazyk, jenţ je přednastavitelný a díky tomu je moţné ho vyuţívat ne více platformách. Flash – grafický vektorový program pouţívaný pro tvorbu internetových animací, prezentací a her. Webhry jsou u nás kvůli velké konkurenci v drtivé většině zdarma. Bývají součástí zábavních serverů, nebo existují servery zaměřené výhradně na webhry. Tituly jsou zde rozděleny dle ţánrů a kaţdý titul má stručný popis a obrázek přímo ze hry. Zastoupeny jsou zde i ţánry, jeţ jsem nezmínil v hlavním přehledu, jelikoţ tento typ her 52
http://gamers.guinnessworldrecords.com/records/pc_gaming.aspx
51
se jiţ nevyvíjí ke komerční distribuci na osobních počítačích, pouze na přenosných herních konzolích a mobilních telefonech a jedná se o ţánr karetních a logických her. Mezi
nejznámější
servery
s webhrami
patři
např.
http://www.webhry.cz/,
http://www.hry.cz/ http://www.superhry.cz/, http://www.vasehry.cz/ atd. Tento typ hraní se dá charakterizovat jako chvilkové příleţitostné hraní. Hráč vyzkouší hru, pokud ho nezaujme po pár okamţicích ji vypne a zkusí další. Existují však i tituly, které i přes své jednoduché grafické zpracování dokázaly zaujmout svojí propracovanou hratelností a kolem nichţ se vytvořila početná hráčská komunita v řádech desítek tisíc uţivatelů. Jedním z takových titulů je strategická hra pro více hráčů původem z Německa s názvem Travian.
5.3.1 Travian V této si hře, zasazené do pozdní antiky, hráči rozvíjí svojí vesnici (později vesnice), obchodují a bojují s ostatními hráči. Na začátku se hráč zaregistruje, zvolí si jeden ze tří národů: Římany, Germány, Galy (kaţdý má své výhody a nevýhody, přičemţ průběh hry zůstává stejný) a můţe se pustit do hraní. V počátku se hráč zabývá těţbou surovin: dřevem, hlínou, ţelezem a obilím a vlastním rozvojem vesnice (stavba budov, nárůst populace). Poté přichází na řadu obchod a boj s ostatními hráči, s nimiţ lze utvářet aliance, posílat si mezi sebou suroviny,vojáky atd. Celý herní princip je tak poměrně propracovaný. Co je ale na hře zákeřné, je její mimořádná časová náročnost. Patří totiž mezi hry s poněkud zavádějícím označením „pasivní“. To znamená, že ji nehrajete na jeden zátah, nýbrž do ní občas v průběhu dne nahlédnete, rozdáte pár příkazů a pak si zase jdete po svých. Hra se mezitím vypořádá s vaším úkolem: zadáte rozkaz zaútočit na cizí vesnici a další půlhodinu můžete leda sledovat, jak se vojsko přemisťuje53. Vizuální zpracování hry je velmi jednoduché, grafika takřka nulová, hra nemá zvuky. Celé herní prostředí čítá pouze tři obrazovky: okolí vesnice a zdroje surovin, detail vesnice se stavbami a nezastavěnými parcelami a výřez herní mapy, jímţ lze pohybovat a prohlíţet si rozloţení okolních vesnic. U všeho jsou přehledné statistiky a hra se tak ovládá velmi snadno myší. Hraní probíhá na několika sobě nezávislých
53
JAVŮREK Adam. Vesnice, která se neopouští. Respekt.cz [online]. 22.9.2007 [cit. 15.6.2008].
Dostupný z WWW: http://www.respekt.cz/clanek.php?fIDCLANKU=1850&fIDROCNIKU=2007
52
serverech a kaţdý představuje odlišný herní svět. Pro mnoho hráčů se Travian stal prestiţní záleţitostí, neboť na stránkách hry je tabulka s pořadím hráčů a vesnic a mnozí uţivatelé u hry setrvávají hlavně z důvodů umístění v ţebříčku. Travian je oblíbený celosvětově a jeho verze je k dispozici ve více neţ 30 jazycích.
53
6 Výzkumná část Empirickou část mé bakalářské práce tvoří kvantitativní předvýzkum prováděný formou dotazníku a kvalitativní výzkum prováděný formou polostrukturovaných rozhovorů.
6.1 Cíle dotazníkového šetření získání poznatků o vyuţití internetu v rámci volného času porovnání s výsledky výzkumu Českého statistického úřadu bez hlubší analýzy
Problémové otázky V předvýzkumu jsem se zaměřil na níţe popsaná témata související s pouţíváním internetu ve volném čase a stanovil si následující problémové otázky: 1. V jaké míře je internet vyuţíván v rámci volného času? 2. Je internet ve volném čase nejvíce pouţíván ke komunikaci? 3. V jaké míře uţivatelé stahují z internetu hudbu, filmy, hry atd? 4. Jaký je nejpouţívanější způsob stahování dat? 5. Jaký druh dat uţivatelé stahují nejčastěji?
6.2 Metodologie a výzkumný vzorek Dotazníkové šetření jsem provedl za účelem získání informací o tom, jak lidé tráví svůj volný čas, čemu a jak dlouho se na internetu věnují a celkově vůbec jejich zvyklostmi a zkušenostmi s jeho pouţíváním. Získané údaje jsem potom pouţil k sestavování témat pro otázky do rozhovorů. Dotazník jsem vytvořil v textovém editoru MS Word a skládá se z průvodního dopisu, v němţ byli respondenti seznámeni se záměrem výzkumu a způsobu vyplňování dotazníku, a dále vlastního dotazníku s otázkami.
54
Dotazník byl anonymní, jediným omezením byla spodní věková hranice 15-ti let. Úvod tvořilo zjišťování faktografických údajů o respondentovi, poté následovalo 15 otázek. Předvýzkum byl realizován v období od 18.6.2008 do 6.7.2008 osobní návštěvou 2 jihlavských středních škol, dále v rámci výuky informatiky v 9. ročníku základní školy, kde jsem zaměstnán, a některým respondentům byl dotazník zaslán jako příloha v elektronické poště. Výsledky získané dotazníkem jsem zpracovával a vyhodnocoval v programu MS Excel. Dotazník poslouţil k získání mnoţství informací týkajících se zvoleného tématu a k zodpovězení problémových otázek. Za slabé místo dotazníkového šetření povaţuji opomenutí tématu sociálních sítí, neboť v době konání předvýzkumu nebylo toto téma tak aktuální, jak je tomu v dnešní době. Dotazníkového výzkumu se zúčastnilo celkem 132 respondentů různých věkových skupin a různého pohlaví. Na otázky odpovídali studenti a zaměstnaní. Věkový průměr respondentů je 22 let.
62 % výzkumného vzorku tvořili muţi 38 % výzkumného vzorku tvořily ţeny
Z toho bylo 69 % studentů a 31% zaměstnaných. Faktografické údaje jsou znázorněny v grafech č. 1 a 2. (viz. příloha B).
6.3 Vyhodnocení a výsledky dotazníkového šetření 6.3.1 Vyhodnocení problémových otázek Získané údaje mi poslouţily k zjištění zvyklostí respondentů týkajících se jejich způsobu trávení volného času a jeho spojitosti s internetem. Odpovědi respondentů nebudu validovat, neboť směřují pouze k získání informací, které pouţiji v přípravě pro kvalitativní šetření.
55
P 1: zněla, ţe: „V jaké míře je internet využíván v rámci volného času?“. K tomuto zjištění směřovala otázka č. 2 a z celkového počtu 132 respondentů uvedlo celkem 73 z nich, ţe internet vyuţívá nejčastěji pro zábavu, 38 uţívá internet nejčastěji ke studiu a 17 k práci. 4 respondenti, všichni z řad studentů, kteří zvolili moţnost jiného uţití uvedli: 3 publikování – psaní recenzí her, článků a blogování. 1 obchod – respondent uvedl, ţe provozuje internetový obchod a účastní se internetových aukcí. V posledním případě se dá polemizovat, zda publikování na internetu u 3 studentů spadá spíše do kategorie zábava, ale vzhledem k jasně poloţené otázce a výběru moţností odpovědi uvedli moţnost jiné, svou činnost pouze jako zábavu v jasném slova smyslu nepovaţují. Stejně tak nelze povaţovat obchodování po internetu u 19-ti letého studenta za práci. Pro nedostatek bliţších informací k činnostem poslední zmíněné skupiny lze stěţí vyvozovat jasnější závěry. Údaje získané od respondentů patřících do skupiny pracující budou vţdy záviset na vykonávané profesi, ovšem netroufám si tvrdit, o kolik by se výsledek lišil v případě účasti pouze pracujících respondentů. Ukázal se téţ očekávaný jev, ţe na vyuţití internetu pro zábavu má vliv to, zda respondenti mají moţnost připojení z domova (otázka č. 4). Domácí připojení vlastní 58 respondentů a ti tvoří 80 % ze skupiny těch, kteří internet pouţívají nejčastěji pro zábavu. Vysoké procento znaznačuje, ţe mladí lidé se chtějí především bavit a internet svojí obsáhlostí nabízí moţnosti pro kaţdého. Výsledek je znázorněný grafem č. 3 (viz. příl. B). Průměrný čas strávený na internetu ve volném čase vyšel na 40 minut denně. Tuto skutečnost zjišťovala otázka č. 7. Hodnoty získaných údajů se mnohdy dost lišily, překvapivě však nezávisle na moţnosti domácího připojení, nýbrţ spíše souvisely s otázkou č. 11, která se týkala způsobů trávení volného času. Vyšší hodnoty vykazovali respondenti inkliminující spíše k pasivnímu trávení volného času, kteří často uváděli 56
jako jednu ze 3 nejčastějších volnočasových aktivit hraní počítačových her. Doba strávená na internetu ve volném čase byla dále ovlivněna délkou času stráveného u počítače ve skupině pracujících respondentů. Tuto skutečnost zjišťovala otázka č. 3, která se ptala na průměrný čas stráveny u počítače v práci a ve škole. Studenti vykazovali průměrně okolo 30-ti minut, pracující potom zhruba 2 hodiny denně. Pracující, kteří uváděli čas stráveny u počítače v práci vyšší neţ 4 hodiny, pak vykazovali téměř nulové hodnoty pouţití internetu ve svém volném čase.
P 2: zněla: „Je internet ve volném čase nejvíce používán ke komunikaci?“ Otázka č. 8, zabývající se touto skutečností, byla otevřená a respondenti měli doplnit 5 činností, jimţ se nejčastěji věnují na internetu ve svém volném čase. Z odpovědí, jeţ spadají do kategorie komunikace uvedlo: 91 respondentů pouţívání elektronické pošty, 78 respondentů chatování, 52 respondentů pouţívání ICQ 17 respondentů telefonování. Alespoň jednu z těchto činností uvedlo 119 z celkových 132 respondentů. Kombinaci alespoň 2 z nich uvedlo 82 respondentů. Vyšší zastoupení neţ chatování mělo pouze „surfování“, jeţ zmínilo 85 respondentů a 73 respondentů uvedlo mezi nejčastější hraní her, coţ byla poslední kategorie, jeţ překonala třetí nejčastější formu komunikace a to ICQ s 52 respondenty. 31 respondentů uvedlo mezi 5 nejčastějších činností nákupy po internetu. Je otázkou, jak moc se dá nakupování zahrnout do volnočasových činností. Kdyţ ale vezmeme v potaz, ţe lidé dnes běţně tráví svůj volný čas návštěvou obchodních center, není důvod nezařadit mezi volnočasové aktivity vyhledávání a nakupovaní zboţí v obchodech virtuálních. Rostoucí trend nakupování přes internet je jasně patrný v grafu č. 6 příloha B. Další volnočasové aktivity v rámci internetu byly: hraní on-line her
57
hraní webher stahování dat sledování videí poslech internetových rádií návštěvy komunitních serverů sportovní sázení hraní hazardních her po internetu sledování sportovních výsledků návštěvy erotických a pornografických stránek Rozvrţení aktivit graficky znázorňuje graf č. 4 (viz. příloha B).
Za zajímavý jev povaţuji, ţe se mezi odpovědi ani jednou nedostalo téma diskusních fór. Tato moţnost vyjádřit se je dnes téměř pod kaţdým článkem na libovolných webových stránkách a je velmi často vyuţívána. Pro srovnání uvedu výsledky Českého statistického úřadu z roku 2007, zabývajícím se pouţití internetu za účelem komunikace v posledním čtvrtletí roku 2007 (viz. příloha B tabulka č. 1), převaţuje vyuţití elektronické pošty 86,1%, následováno telefonováním 33,2% a chatováním/ICQ 29.3%. Z obou výzkumů jasně vyplývá, ţe e-mail je nejpouţívanější způsob internetové komunikace. Co se však výrazně liší jsou dotazníkem získané údaje o telefonování prostřednictvím internetu. Vyjádřeno v procentech je hodnota získaná dotazníkem pouze 13% oproti 33% dosaţených výzkumem ČSÚ. Tento rozdíl bude patrně způsoben formou a poloţením otázky, neboť v 8. otázce měli respondenti vypsat pět činností nejčastěji prováděných s internetem v rámci volného času a to, ţe se telefonování po internetu vešlo do pěti nejčastějších pouze sedmnáctkrát ještě neznačí o jeho nízkém vyuţití. Tomuto tématu se dále věnovala otázka č. 13, v níţ měli respondenti rozdělit číslo 10 mezi četnost pouţívaných způsobů komunikace s přáteli. Moţnosti byly osobní,
58
mobilní telefon a internet. Jako nejpouţívanější se ukázal být mobilní telefon, na který připadlo 43 %, internet dosáhl hodnoty 32 % a osobní styk 25 %. P 3: se ptala: „V jaké míře uživatelé stahují z internetu hudbu, filmy, hry atd?“ Na otázku č. 9, která se ptala na tuto skutečnost, odpovědělo kladně pouze 53 respondentů, coţ tvoří 40% z celkového počtu 132. Při rozdělení kladných odpovědí dle pohlaví vychází na muţe téměř 83% a ţeny pouze 17%. Opět se ukázalo, ţe nato, zda respondenti stahují/sdílejí soubory má vliv to, zda mají připojení k internetu z domova. Kladné odpovědi na otázku č. 9 ve 98 % korespondovaly s kladnými odpověďmi na otázku č. 4 (domácí připojení). Výsledky ČSÚ, které jsou v tabulce č. 2 příloha B rozvrţeny podle druhu stahovaných dat na filmy a video, hudbu a hry, vychází při zprůměrování všech hodnot, ţe internet pouţilo ve 2. čtvrtletí roku 2007 ke stahování dat 26% uţivatelů internetu. Při rozdělení dle věkových skupin se hodnota blíţí údajům získaným z dotazníkového šetření o něco více, neboť ve věkové skupině 16-24 let vychází výsledek ČSÚ na 49%. K této problémové otázce se nepřímo vztahovala otázka č. 5, která se ptala, zda si respondenti myslí, ţe stahování dat z internetu je legální/nelegální. Na otázku odpovědělo všech 132 respondentů a z toho se 63 z nich domnívá, ţe stahovat soubor z internetu je nezákonné, 39 si myslí, ţe je to povoleno a 34 uvedlo moţnost nevím. K otázce se bylo moţné více vyjádřit. Moţnost vyuţilo 21 respondentů a ti v 15-ti případech uvedli, ţe je legální data stahovat a nelegální je nabízet dále ke sdílení. Povahu dat pak rozlišilo 8 respondentů, kteří uvedli, ţe stahování i sdílení software je nelegální.
P 4: zněla: „Jaký je nejpoužívanější způsob stahování dat.“ Ke způsobům stahování se z 53 respondentů, kteří na otázku č. 9 odpověděli kladně, se vyjádřilo 49 a ve 31 případech vybrali dva způsoby. Celkový výsledek vypadá takto: 32 respondentů uvedlo BitTorrent 26 share servery
59
22 Peer2Peer Jinou moţnost s uvedením způsobu stahování neuvedl ţádný z respondentů, z čehoţ se dá i při tak malém výzkumném vzorku usoudit, ţe tyto tři způsoby jsou v dnešní době nejvyuţívanější. Zajímavé je, ţe při výběru více neţ jednoho způsobu většina dotazovaných uvedla share servery v kombinaci buď s BitTorrentem nebo P2P sítěmi. BitTorrent a P2P sítě jsou si jak ovládáním, tak funkcí poměrně podobné, takţe ze získaných odpovědí lze usoudit, ţe pokud se uţivatel věnuje stahování dat ve větší míře, pouţívá jeden z těchto způsobů v kombinaci se share servery.
P 5: zněla: „Jaký druh dat uživatelé stahují nejčastěji?“ Tímto se přímo zabývala otázka č. 10. Respondenti měli vypsat, jaký obsah stahují nejčastěji s tím, ţe mohli napsat více moţností. Celkem na tuto otázku odpovědělo 53 respondentů a získané údaje jsou následující: 42 hudba v mp3 (80 %) 29 hry a software (55 %) 26 filmy a videa (49 %) 4 jiný obsah (7,5 %) Ze získaných údajů je jasně patrné, ţe mp3 jsou nejstahovanějším datovým formátem. Hry a filmy dosáhly podobných hodnot. Kdyţ tyto procentuelně vyjádřené údaje porovnáme s údaji z tabulky ČSÚ, zjistíme, ţe hodnoty kategorií her a filmů se ve věkové kategorii 16 – 24 let s dotazníkovým šetřením příliš neliší (hry 43,5 % a filmy 44,3 %). Největšího rozdílu dosáhla kategorie hudby, která se liší o 20 % (ČSÚ 59,7 %). Vzhledem k podstatně menšímu výzkumnému vzorku v případě dotazníkového šetření nelze z tohoto rozdílu mnoho usuzovat.
60
6.3.2 Ostatní výsledky výzkumu Dosud zůstaly nevyhodnoceny otázky č. 11, 12, 14 a 15.
Otázka č. 11 – Jak nejčastěji trávíte svůj volný čas? Zde měli respondenti stručně popsat 3 nejčastěji prováděné volnočasové aktivity. V mnoha případech se objevovaly odpovědi typu: „Jdu na pivo.“ Vzhledem k tomu, ţe přes 50 % respondentů bylo středoškolských studentů, nelze se poměrně vysokému počtu takto a podobně zastoupených odpovědí v dnešní době nějak divit. Při roztřídění odpovědí do kategorií dle typu činností se objevovaly tyto: trávení volného času s kamarády sportovní vyţití sledování televize návštěva restaurací a barů trávení volného času s přítelem/partnerem odpočinek hraní počítačových her návštěva zájmových útvarů pobyt v přírodě četba péče o zvíře a vycházky s ním studium internet poslech hudby návštěva diskoték, klubů a zábav Získané údaje jsou zobrazeny v grafu č. 5 v příloze B.
61
Otázka č. 12 – Sledujete pravidelně zpravodajství? Zde měli respondenti vybrat zda ano, či ne a v případě kladné odpovědi vybrat prostřednictvím jakého média (tisk, rozhlas, televize a internet) zpravodajství sledují nejčastěji. Kladně odpovědělo pouze 48 respondentů a v 82 % patřili do skupiny pracujících. Výsledek dopadl následovně: 26 respondentů nejčastěji sleduje zpravodajství prostřednictvím televize, 11 prostřednictvím tisku, 9 prostřednictvím internetu, 2 prostřednictvím rozhlasu.
Otázka č. 14 – Na jakých stránkách máte založený profil? Otázku vyplnilo 97 respondentů a ačkoliv se mnohdy odpovědi dosti různily, nejčastěji se objevovaly stránky Spoluţáci.cz a Lidé.cz . Mezi dalšími to byly např. (neuvádím přesné internetové odkazy): Líbím se Ti Warforum (Warezák a další stránky zabývající se Warezem) YouTube Travian (Bite Fight a další Webhry tohoto typu) TipSport (BWin, Chance a další sázkové kanceláře) xchat Profil na stránce MySpace zmínili 4 respondenti.
Otázka č. 15 – Jaký druh her hrajete nejčastěji? Zde nebyly na výběr herní ţánry, nýbrţ druh hry a to singleplayrové (pro jednoho hráče), multiplayerové po internetu (pro více hráčů) a hry na webových stránkách. Na otázku reagovalo 118 respondentů a výsledek dopadl jednoznačně ve prospěch singleplayerových her, které uvedlo 79 % respondentů, 13 % uvedlo hraní her pro více hráčů po internetu a webhry uvedlo 8 % dotázaných.
62
6.4 Cíle kvalitativního šetření Za hlavní cíl jsem si stanovil snaţit se odpovědět na otázky: Jak lidé nahlíţejí na volný čas strávený na internetu? Co si myslí o internetové komunikaci?
6.5 Metodologie a výzkumný vzorek Kvalitativní
výzkum
jsem
prováděl
formou
předem
připravených
polostrukturovaných rozhovorů. Pro zvolené téma se mi jeví jako nejvhodnější metoda. V rozhovorech jsem se snaţil zaměřit na zodpovězení hlavních výzkumných otázek. K formulaci otázek mi poslouţily údaje získané z dotazníkového šetření a otázky v rozhovorech tudíţ cíleně směřovaly k činnostem na internetu, jeţ se dají charakterizovat jako nejčastější. Rozhovory s informanty byly po jejich předchozím souhlasu nahrávány na hlasový záznamník v mobilním telefonu. Poté jsem je bez stylistických a gramatických úprav přepsal a s pouţitím otevřeného kódování, nebo-li kategorizace vyhodnotil. Jelikoţ mi šlo o zachycení podstatných rysů daného jevu neţ o získání reprezentativních závěrů aplikovatelných na širší populaci, byly informanti vybíráni záměrně. Za kritérium výběru jsem si stanovil alespoň základní orientaci ve světě informačních technologií a samozřejmě aktivní pouţívání internetu ve volném čase. Při výběru informatnů jsem se zaměřil na lidi, kteří nejsou nějak výrazně ve volbě běţných volnočasových aktivit omezování finanční situací a mají různou škálu koníčků a zálib. Výsledný počet je 5 informantů, 2 ţeny a 3 muţi ve věku od 20-ti do 35-ti let. Otázky v rozhovorech nejprve směřovaly k tématu volného času, jak vůbec informanti tomuto pojmu rozumí, co pro ně volný čas znamená a jakým způsobem a v jakém prostředí a společnosti svůj volný čas nejraději tráví. Následovaly otázky zaměřené na spojení volného času s internetem a celkový osobní názor na internet a virtuální komunikaci. V závěrečné fázi rozhovorů jsem se respondentů dotazoval na předpokládaný vývoj daného tématu do budoucna.
63
Charakteristika informantů a průběh rozhovorů Tereza (20) - studuje VŠ, ve volném čase si přivydělává brigádami, má rada sport, četbu a „pařby“. Internet vyuţívá hlavně ke komunikaci s blízkými a přáteli, dále jako „nezbytnou pomůcku ke studiu“ a k hledání brigád. Lukáš (27) – učitel na ZŠ a trenér plavání. Volný čas tráví z největší části sportem. Internet bere hlavně jako zdroj informací. Tomáš (29) – IT technik. Ve volném čase hraje míčové hry, nejradši basketbal, dále rád hraje počítačové hry, zejména RPG. Internet vyuţívá nejčastěji jako zdroj k rozšiřování obzorů v oblasti IT technologií a ke stahování filmů. Petr (33) – vrcholový manaţer zaměstnaný v zahraničí. Ve volném čase se rád schází s přáteli, poslouchá hudbu a vaří. Internet bere jako zdroj nové hudby a informací z ČR. Linda (35) – toho času nezaměstnaná, ve volném čase ráda čte, sleduje televizní seriály a schází se s přáteli. Internet pouţívá hlavně ke komunikaci a jako příleţitostné zabavení. Rozhovory jsem uskutečnil v říjnu a listopadu 2009. Dva z nich proběhly v restauraci a tři osobní návštěvou u informantů doma. Při rozhovorech hovořili otevřeně, některé odpovědi si promýšleli, na některé otázky se ptali znovu. Délka rozhovorů byla v rozmezí 20-ti aţ 50-ti minut. Některé části rozhovorů nemají vypovídací hodnotu vhodnou pro zvolené téma, ale tento fakt připisuji sobě, neboť jsem se v situaci tazatele s nahráváním odpovědí ocitl poprvé.
6.6 Analýza dat Analýzu získaných dat jsem začal jejich zkopírováním z mobilního telefonu do počítače, převedením do formátu mp3 a jejich přepisováním. Poté jsem si je znovu poslechl a zkontroloval přepis. Po dokončení této fáze jsem rozhovory několikrát pročítal a snaţil se hledat souvislosti jak mezi odpověďmi jednotlivých informantů, tak mezi odpověďmi napříč rozhovory. Při analýze jsem pouţil metodu otevřeného kódování (Svaříček, Šeďová, 2007)54, podle níţ jsem k odpovědím nebo jejich částem připisoval pojmy nejlépe definující danou odpověď. Po několikerém pročtení rozhovorů a dokončení základního kódování jsem přiřazené kódy sdruţoval do jednotlivých kategorií. V případě hodnocení 54
ŠVAŘÍČEK, R., ŠEĎOVÁ, K. Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách (2007)
64
volného času stráveného na internetu jsem pouţil ještě subkategorie, v případě názoru informantů na virtuální komunikaci všeobecně jsem získané údaje kategorizoval pouze do jedné úrovně. Tabulky s rozčleněním kategorií se nacházejí v příloze C.
6.7 Vyhodnocení kvalitativního šetření 6.7.1 Důvody pro pouţívání internetu ve volném čase Jako první kategorii musím zcela určitě zmínit podstatu toho, co internet lidem umoţňuje a nabízí. Tyto věci mu vlastně „nahrávají do karet“ proč po něm lidé ve svém volném čase sahají. Pouţívání internetu v rámci volného času se jeví jako hlavní důvod k jeho pořízení do domácnosti. Roste jak počet lidí, kteří si domů internet pořídili a pořizují, tak i počet poskytovatelů internetových sluţeb. Internet je nabízen v kombinaci s dalšími sluţbami formou tarifů, ať je to spolu s digitální televizí a pevnou telefonní linkou zdarma do domácností, nebo spolu se zvýhodněným voláním v rámci mobilního operátora s moţností připojit se odkudkoliv a lidé tuto moţnost vyuţívají, nejen z důvodu, ţe se tyto sluţby postupně více a více zlevňují ruku v ruce se zrychlováním přenosových rychlostí. Internet je tak stále lépe dostupný a mezi lidmi stále více rozšířený. Už teď je to skoro od domu k domu, lidí pořád přibejvá, je to všechno propojení, takže ty lidi se mezi sebou můžou jakoby virtuálně navštěvovat. (Tomáš). Jako záliby. Koníčky? Co to je záliba? Koníček. Sport všeobecně. Stačí takto? Určitě jako každej v dnešní době, tak nějáký ty IT technologie tam určitě taky patří. Dneska i ten sport je spojen s počítačem. (Lukáš). 99% lidí si zvyklo na internet a na všechny tady ty moderní technologie, telefony atd. (Tereza). Další podstatnou vlastností internetu, je jeho rychlost. Vlastník internetového připojení je v danou chvíli doslova „spojen s celým světem“ z pohodlí svého domova. Nemyslím teď rychlost přenosu dat, ale spíše to, ţe uţivateli vyvstává moţnost během malé chvíle nalézt poţadovaný obsah, spojit se s danou osobou, nebo se s ostatními podělit o svou myšlenku.
65
Jednak tam najdu co chci, co mě zajímá a celkově mi příjde, že to ten život tak něják urychlilo. (Tomáš) Když mě něco fakt zajímá tak nejdu nahoru, nehledám knížku, slovník cizích slov nebo encyklopedii, kterou tady vlastně ani žádnou nemám, to bych musela k našim… (Linda) To podstatné, proč však lidé pouţívají internet ve svém volném čase a je se pro ně lákavou moţností zabavení na několik okamţiků nebo na dlouhé a dlouhé hodiny, je vlastně jeho hlavní vlastnost a charakteristika jako celosvětové počítačové sítě, do které jsou zapojeni a na jejíţ tvorbě se podílejí lidé z celého světa. Při pouţívání internetu jsme tedy propojeni s celým světem a nabízí se nám obrovský obsah jak informací tak činností a moţností, jak se ve volném čase zabavit. Tyto dvě věci spojené s výše uvedenou rozšířeností, dostupností a rychlostí zvyšují pro lidi jeho atraktivitu. Téměř kaţdý sportovní klub, zájmové sdruţení mají svoje webové stránky. Herní novinky, termín koncertu, program kina, info o dostatku sněhu k lyţování, burza modelů, sraz historického šermu a cokoliv dalšího souvisejícího se zábavou a volným časem se primárně dozvídáme z internetu. Nevím, už v tom mám určitej návyk, určitej návyk tady v tom. Ráno vstanu a první co, tak pustím počítač. Podívám se na Idnes, co novýho. (Lukáš) To jsem zapomněla viď, že třeba taky někdy někam jdu ve volném čase. (Linda)
6.7.2 Obohacení Kategorii obohacení jsem vyvodil z toho, co vlastně lidem jejich volný čas strávený na internetu dává. Informanti při rozhovorech hovořili o takto stráveném času s určitým despektem, někteří i vyloţeně negativně, nicméně přes takto a podobně laděné názory se objevovaly i pozitivnější odpovědi. Kdo hledá zábavu na internetu, zaměřuje se v první řadě nato, co ho zajímá a je mu blízké mimo virtuální svět a samozřejmě také nato, o čem si potom můţe popovídat se svými blízkými a přáteli. Nebo naopak slyšel o něčem novém a zajímavém a chce o dané věci vědět víc. Tento jev jsem sjednotil pod kategorii povědomí o nových trendech. Ovlivňuje mě, že mi rozšiřuje obzory, co se týká, řekněme novinek či nových žánrů, které jsem neměl doposud možnost objevit, týkající se hudby a kinematografie. (Petr)
66
A zajímá mě támhle ten film, tak než na něj pudu do kina, najdu si na něj recenzi a přečtu si, co na něj říká Pepa a co na něj říká Franta a takhle. Takovýhle věci no. (Lukáš) Nabyté informace či různé zkušenosti a poznatky z internetu mohou lidé dále uplatnit v běţném ţivotě. No tak, určitě, znalosti, který prostě fakt, nebo nevím všechno jo, ze všech oborů a i z počítačů ještě toho strašně moc neumim, takže tam cokoliv potřebuju, tak ty informace tam jsou, tak se nato podívám, takže tohle mě určitě ovlivňuje, že mi to rozšiřuje obzory. (Tomáš) V trávení volného času na internetu se dá téţ vypozorovat nenásilná forma učení, neboť ačkoliv je jeho pouţívání a ovládání v mnohých směrech opakující se, uţivatelé se setkávají s něčím novým, novými funkcemi, novými problémy (např. chceme se podívat na video, které náš počítač neumí přehrát, nemůţeme nalézt poţadovaný obsah, nerozumíme cizímu slovu v článku, který nás zajímá atd). Většinou se tuto situaci snaţíme vyřešit, překonat daný problém. Nebo i tvorba www stránek. Jako dřív jsem neuměl vůbec nic a teďka už bez problémů takový ty základní stránky udělám. Tam máš ten jazyk HTML a všechno si najdeš, takže jsem se nemusel nikam koukat a jel jen podle toho a naučil se to. (Tomáš) Ale že bych byla jako, že bych se něják extra jako dovzdělávala, tak to beru akorát jako tak, že pozitivně na to tebe může mít vliv, že se dovzděláš, nebo nějákým způsobem dál vzděláváš. Jako jiný pozitivum bych v tom asi neviděla, jako že to má něco přinýst. To zas taky ne, ale občas se tam taky něco novýho dozvím no. (Linda) S tímto je přímo spojená motivace objevovat nové, ať uţ jde o hledání a objevování nových moţnosti, jak se pomocí internetu zabavit, nebo detailní prozkoumávání všech funkcí a moţností, které můţeme vyuţít v rámci řekněme např. Facebooku. Kaţdá z věcí se samozřejmě po určité době stane samozřejmou, ale v tomto prvotním objevování a zvědavosti společně s jiţ zmíněným nenásilným učením se dá jistá forma obohacení pro uţivatele nalézt. Postupně se vyvýjím samozřejmě v používání internetu či ve směrech, který si oblíbím ať už je to teďka řekněme užívání I-Tunes – správy dat pro I-Pod či I-Phone, což je i částečně jakoby možnost nebo odborný používání počítače a co se týká těch jazykovejch znalostí samozřejmě, učim se nový slovíčka v cizích řečech. No a pokud narazím na některý výraz, ať už je to v češtině nebo v cizím jazyce, tak se ho snažím pochopit a hledat jeho pravý význam. (Petr)
67
Informacemi různého druhu a důvěryhodnosti jsme ve virtuálním světě doslova zaplavováni a stalo se tedy mnohem větším problémem se v této záplavě zorientovat, neţ informace získávat jak tomu bylo dříve. Internetu se téţ říká informační dálnice. Mnoho uţivatelů velkou část času strávenou na internetu věnuje vyhledávání a stahování dat povětšinou audiovizuální povahy nebo téţ softwaru. Ať uţ k tomu uţivatele vede touha např. vidět daný film dříve, neţ se jej promítají v kině za cenu niţší kvality a pro něho zdarma nebo chtít si vytvořit kompletní diskografii oblíbeného hudebního interpreta. Ačkoliv se vlastně v mnoha případech jedná o pirátství a tím pádem porušování zákona, neboť běţní uţivatelé si nejsou vědomi, kdy jednají v souladu nebo rozporu se zákonem, nazval jsem tuto kategorii jako sběratelství. Jak říkám, je to prostě zásobárna filmů, her a muziky. (Tomáš) Jako kdyţ jsme např. v dětství sbírali známky nebo kartičky a po nějaké jsme touţili, museli jsme si jí koupit, nebo s někým vyměnit. Toto je vlastně obdobou na internetu, pouze v elektronické podobě a v drtivé většině zdarma. Kaţdý si tak můţe poslechnout, prohlédnout a stáhnout co ho zajímá. Pro někoho představuje naopak primární motiv nabídnout daný obsah na daném např. fóru jako první a poté s radostí číst děkovné příspěvky od uţivatelů, kteří si jím nahraný obsah stáhli. Uţivatelé, schovaní v anonymitě u svého monitoru, mají přístup k doslova celému zábavnímu průmyslu od knih přes hudbu, filmy k počítačovým hrám. Mám to určitě většinou nějákou dobu uložený. Pokud je to vyloženě nějákej vychválenej titul, nebo co mě fakt zajímá, tak se nato podívám hned, ale jako to z 90% není. …Podle toho, jak se mi líběj. Pokud se mi líběj, tak to zazálohuju, nebo to nechám uložený a pokud ne, tak to hned potom mažu. (Tomáš) Díky efektu „dlouhého chvostu“55, jeţ je jednou z charakterizujících vlastností pojmu Web 2.0, se v internetových obchodech a draţbách objevují věci, které by se v běţných kamenných obchodech stěţí prodaly, neboť by po nich v daném místě nebyla ţádná poptávka. Lidem se tak nabízí moţnost získat těţko dostupné a raritní věci všeho druhu. Takový ty, ikdyž je to přece jenom prostě dost finančně náročná věc sběratelská třeba záliba, co se týká muziky. (Petr)
55
ZBIJECZUK, A. Web 2.0 – charakteristika a služby (2007)
68
6.7.3 Pasivita Dosud jsem zmiňoval kategorie, které směřovaly k pozitivním vlivům internetu na informanty. Kaţdý se můţe rozhodnout, jak se svým volnem naloţí, a ikdyţ pro nás můţe být čas strávený na internetu obohacující, stále se jedná pouze o sezení u počítače a tudíţ pasivní trávení volného času. Najdu si tam co mě zajímá, ale nevysedávám u toho něják moc, radši někam jdu, když můžu. (Tomáš) Samozřejmě se zde nabízí otázka, které činnosti na internetu se dají povaţovat za pasivní, kdy uţivatel nic nevytváří a pouze přijímá daný obsah, nebo do jaké míry je zprostředkovaná komunikace aktivní atd. Vycházím zde spíše jak z výsledku dotazníkového šetření, v němţ respondenti uváděli nejčastější činnosti, jimiţ se na internetu zabývají, tak hlavně z rozhovorů z informanty a jimi dané odpovědi k tomuto tvrzení směřují. Nedává mi to vůbec nic, bere mi to spoustu času, kterej bych chtěla strávit úplně jinak. (Tereza) Výhodou internetu pro jeho uţivatele je, ţe ho mají kdykoliv po ruce. Stačí si doma zapnout počítač a zábava můţe začít. Mladí lidé se v dnešní době hrozně neradi nudí, nebo si to, ţe se mohou nudit neradi připouštějí. Vţdyť se nabízí tolik různých věcí, co se dá dělat. Kdyţ ale není nic lepšího, je tu přeci internet a na něm se dá dělat tolik věcí. Internet tedy můţe představovat poslední šanci úniku z nudy. Tímto způsobem zvolená činnost naprosto koresponduje s pasivním trávením volného času. Pokud tam sedim ve volným čase, ikdyž dobrovolně, tak je to spíš vysloveně z nudy. (Tereza)
6.7.4 Závislost O závislosti na internetu se jiţ objevilo několik studií56 a je přirovnávána k závislosti na drogách, sexu atd. Nebudu se zde zabývat definicí závislosti a jak se projevuje. Pro účely práce jsem tento termín pouţil ke kategorizaci jevů, které se pod termín závislost dají zařadit. Prvním z nich je velká část času strávená na internetu. Zde nevycházím z odpovědí, kolik svého volného času informanti na internetu tráví, nýbrţ spíše jak se v této situaci vidí a hodnotí. Ovlivňuje mě tak, že mu podlehnu a jsem 56
Suler, J. Computer and Cyberspace Addiction [online]. Dostupný z WWW http://wwwusr.rider.edu/~suler/psycyber/cybaddict.html Danhon, P. Internet Addiction [online]. Dostupný z WWW http://www.aftau.org/site/News2?page=NewsArticle&id=5739
69
nucenej obětovat mu čas. Mám míň volnýho času, trávím ho vyhledáváním nějákejch zbytečnejch informací. (Lukáš) Tak jako taky jsem o tom přemejšlela, jestli jako nejsem ujetá třeba, ale jako dokážu se od toho odtrhnout, dát to stranou a jít někam ven třeba. (Linda) V mnoha reakcích, týkajících se mnoţství a kvality takto stráveného času, se přímo či nepřímo objevovala tvrzení, ţe by se ten volný čas dal strávit jinak a lépe. Další kategorií přímo související s mnoţstvím času stráveného na internetu je ochuzování o jiné činnosti. Pro někoho ho zabíjím, ale vždycky jsou smysluplnější věci, co by se daly dělat, si myslim. (Linda). Ale myslím si, že já osobně tam trávím, zbytečnej, zbytečnej čas. Zbytečně moc, ať se to týká těch on-line her nebo něčeho takovýho. To je prostě, prostě (pomlka) (Lukáš) Pokud se na internetovou zábavu podíváme z druhé strany, virtuální svět nás mnohdy dokáţe doslova pohltit tak, ţe nevnímáme okolní dění včetně mnoţství uběhlého času. Často se potom stává, ţe o tom, co jsme „proţili“ na internetu ještě dlouho přemýšlíme a těšíme se aţ se s touto zkušeností setkáme znovu. Přitom můţeme tyto proţitky vnímát intenzivněji neţ proţitky ve světě reálném. Toto se dá jistě téţ zařadit pod pojem závislost, ať ji pro někoho můţe představovat pohlcení on-line hrou, sledování seriálů přes internet nebo ţivot na sociálních sítích. V mnoha případech to má za následek odcizení od reálného světa. A teď to tam začnu všechno rozklikávat, řeknu si, strávím tam jen pět minut a pak budu dělat to co potřebuju a najednou je to půl hodina a už nestíhám (pomlka). A chtěl jsem udělat daleko důležitější věci. (Lukáš) Byl jsem v tý fázi, jako že jsem na tom byl doopravdy, že jsem, že jsem to hrál pořád i o přestávkách. (Lukáš)
6.7.5 Prokrastinace a růst konzumu Internet nás mnohdy okrádá o čas, kterých bychom jinak mohli strávit lépe a smysluplněji. Mnozí mu však podléhají nejenom ve svém volném čase, ale i na úkor běţných povinností. Ale (pomlka) kdybych tam nestrávím hodinu a půl, ale půl hodiny, tak si myslím, že udělám stejně práce, protože zbytek je takový to surfování po těch zbytečnejch kravinách a můžu hodinu dělat něco jinýho. (Lukáš)
70
Tento jev se odborně nazývá prokrastinace a pochází z latinského procrastinus, kde pro značí pohyb kupředu a crastinus znamená náleţející zítřku. V češtině se vyjadřuje jako otálení, odkládání. Tomuto tématu se např. profesor psychologie Timothy A. Pychyl z Carleton University v Ottawě nebo profesor Piers Steel z univerzity v Calgary57. Svět internetu pronikl do všech sfér lidského ţivota. Je přímo spojen s ostatními masovými médii, dostal se do vtipů, písniček atd. Téměř kaţdá informace, kaţdá věc, kaţdý člověk má svůj odraz a odkaz na internetu. Reklamy na internetu jsou zaměřovány na cílové skupiny uţivatelů daných stránek. Reklama na Facebooku se generuje podle preferencí kaţdého uţivatele. Kdyţ jsem se v závěru rozhovorů informantů tázal, jak vidí vývoj trávení volného času spojeného s internetem do budoucna, tak se kromě zvyšování pasivního trávení volného času, degradace komunikace a ztráty osobního kontaktu (více ve shrnutí rozhovorů na téma internetová komunikace) objevovaly odpovědi směřující k růstu konzumního způsobu ţivota. Je to vidět tak, oni se snažíjou ten sport vytěsnat úplně pryč. Nevim, Nintendo, nebo co, vyjelo s tu svou konzolu Wii, nebo jak se to jmenuje, tam už kord jako dětska hrajou přímo, takže dostanou ovladač do ruky, maj to jako tenisovou raketu a už si prostě nepotřebujou jít na tenis. Myslim si, že to bude horší a horší. (Lukáš) A samozřejmě mě ovlivňuje i z komerční stránky, tzn. řekněme vliv reklamy nebo marketingu na osobnost člověka. (Petr)
6.7.6 Přinos internetové komunikace Jak jiţ vyšlo najevo v dotazníkovém průzkumu, komunikace přes internet je nejčastější vyuţívaná aktivita spojená s volným časem stráveným ve virtuálním světě. Její přínos pro uţivatele je všeobecně známý a v rozhovorech s informanty se bohuţel nevyskytla nějaká nová fakta, která by toto téma nějak zásadně obohatila a dala se aplikovat na širokou veřejnost. Prvním jejím pozitivem je bezpochyby rychlost. Internet nám umoţnil bez časové prodlevy spojit se s člověkem z druhého konce světa a ikdyţ textová forma komunikace je stále nejrozšířenější, díky stále rychlejšímu průtoku dat, je jiţ naprosto běţná jak zvuková tak vizuální forma. Nemluvě samozřejmě o tom, ţe napsat a odeslat e-mail je podstatně rychlejší neţ napsat a odeslat dopis atd. Musim 57
Němec, P. Prokrastinace. Maxim, říjen 2009
71
pracovat s internetem protože ať chci, nebo ne, potřebuju se s někým domlouvat. A prostě pro mě ať ti řeknu ICQ nebo jakákoliv komunikační věc na netu je pro mě rychlejší než telefon a tak dále. (Tereza) V teoretické části práce jsem povětšinou dle Sulera charakterizoval internetovou komunikaci. Některé z výše uvedených důvodů jasně nahrávají tomu, proč je tato forma tak vyuţívaná a mnohdy i oblíbená. Cílem této práce však není zevrubné popsání všech kladů a záporů, které s sebou zprostředkovaná komunikace přinesla. Po analýze rozhovorů s informanty, v nichţ se toto téma probíralo pouze v souvislostech toho, ţe komunikují s lidmi, s kterými se vesměs znají, jsem tuto kategorii shrnul pod pojem snazší forma hlavně v tom smyslu, ţe nám internet umoţňuje kdykoliv se spojit s našimi blízkými a přáteli ať v reálném čase nebo s časovou prodlevou. Komunikuju s lidma, se kterýma se nevídám. Od toho mám teď facebook, kterej bych si jinak nezaložila. (Tereza) Díky tomu, že jsem teďka v jiným městě, než jsem se narodil a v jiným městě než, jsem žil do nějákejch pětadvaceti let, takže mám hodně kamarádů, který jsou v jinejch městech. Brácha studuje v jiným městě. Takže s těmahle komunikuju určitě víc přes nějáký ty ICQ a přes nějáký ty Skypy, jasně Facebook, všechno tady toto. (Lukáš) Další z výhod virtuální komunikace spočívá v její nenásilné formě. Tak jako v běţném ţivotě zde nemusíme tolik řešit kdy, jak a koho oslovíme ať uţ se jedná o přátelé, nebo neznámé lidi. Internetová komunikace nemusí mít ţádný přínos ani cíl, ve volném čase nám slouţí především pro pobavení. Samozřejmě záleţí na individuálním důvodu kaţdého, proč se jí věnuje, zde mám spíše na mysli to, ţe je pro nás jednodušší a pro mnohé i přirozenější. Hlavně mi ten Skype přijde oproti mobilu takovej nenucenej, přirozenej. (Linda) Jedním z největších přínosů internetové komunikace je bezesporu to, ţe umoţňuje snadné a přirozené spojování lidí dle společných rysů, ať je to náboţenské vyznání, rasa, stejný okruh zájmů, zálib atd. V dnešním postmoderním světě se lidem nabízí nespočet moţností, jak trávit svůj volný čas, a internet umoţnil vyznavačům stejných druhů zábavy a zálib mezi sebou snadno navázat a udrţovat kontakty. Při hře, když hraješ nějákou on-line hru, tak si posíláte různý zprávy. Když, jsem hrál Travian, hrál jsem ho ve velkým, tak tam to bylo všechno založené na komunikaci. Musíš komunikovat s tím člověkem, pozvat ho do nějáký tý svý skupiny, do tý svý party…
72
Odeslal jsi zprávu jak e-mail, tak se pak už začlo komunikovat tak, že každej měl na toho druhýho ICQ a valily se různý diskuze a pak už se valilo i přes Skype, že třeba pět lidí naráz komunikovalo. (Lukáš) K přínosu internetové komunikace se zcela jistě dá popsat více vlivů a vlastností. Jelikoţ ale toto téma nebylo hlavním obsahem rozhovorů s informanty, zúţil jsem její přínos do výše uvedených kategorií. Informanti se více vyjadřovaly spíše k negativním věcem, které s sebou zprostředkovaná komunikace přináší.
6.7.7 Negativní vlivy internetové komunikace Internetovou komunikaci vyuţívá kaţdým dnem více a více lidí. Vezměme si například jenom jak rychle roste počet uţivatelů Facebooku, na který se týdně zaregistruje více neţ milion nových uţivatelů.58 Údaj o České republice z 1.dubna 2010 hovoří o 33% z celkové populace, jenţ zde mají svůj profil. Lidé si na tento druh komunikace zvykají velmi rychle avšak jsou si vědomi jejích negativních účinků? V rozhovorech s informanty se toto téma negativních vlivů jak na jedince, tak na širší populaci objevovalo poměrně často a v závěru rozhovorů, kdy otázky směřovaly k tomu, jak vidí vývoj internetové zábavy do budoucna, se shodně vyjadřovali o tom, ţe internetová komunikace nás spíše rozděluje neţ spojuje. Ze získaných údajů jsem vyvodil následující kategorie. První z nich jsem pojmenoval degradace komunikace. Degradace je zde myšlena jako celkový úpadek schopnosti komunikovat s druhými. Kdyţ něco nepouţíváme dlouho, zapomeneme to a při opětovném pouţití se pro nás stává fungování nebo pouţívání dané věci těţší. To samé se dá říct i o přílišném pouţívání internetové komunikace na úkor té osobní. Jak pro nás můţe vedení rozhovorů a navazování kontaktů ve virtuálním světě jednoduché, v realitě se potom dané věci jeví o to těţší a mnohdy i nepříjemnější. 99% lidí si zvyklo na internet a na všechny tady ty moderní technologie, telefony atd. že radši všechno napíšou. Uměj jenom psát a neuměj mluvit. Spousta lidí, až už třeba rozchody řeší přes ICQ, přes maily, přes sms atd. a neuměj spolu mluvit. Spoustu věcí řeší psaním. Tím pádem pak když oni někam přijdou, tak neuměj mluvit. (Tereza) 58
http://www.checkfacebook.com/
73
No a myslim si, že má internet dost negativní vliv na duševní psychickej vývoj mladejch jedinců, který možná používáním internetu a nějákou intenzivní komunikací s internetem ztrácí některý svoje osobní stavy, to znamená názory a vyvýjí se jiným směrem, než se vyvýjeli jejich vstevníci před deseti lety, kteří neměli takovýhle možnosti rozhledu a oboru. (Petr) Radši se potkají s virtuální Haničkou, než že si složitě, jasně, je to mnohem složitější, těžší, domlouvají reálnou schůzku, s reálnou Haničkou. (Lukáš) S tímto jevem přímo souvisí další kategorie. Pokud lidé upřednostňují virtuální komunikaci, můţe jim, jak jiţ bylo řečeno výše, reálná komunikace činit potíţe. Pro někoho je spojení se světem přes internet zajímavější a pohodlnější, osobní kontakt mu neschází. Ale znám lidi, mladší lidi i starší lidi, pro který už tady ten osobní kontakt už vůbec nic neznamená. (Lukáš) Tato skutečnost spolu se zvyšováním pohodlnosti a pasivity můţe mít za následek jev, který jsem nazval odcizování. Obrazně řečeno, virtuální komunikace mezi námi vytváří propast, která se objeví v osobním kontaktu. Zas na druhou stranu lidi mají k sobě dál že jo. Dřív třeba se víc scházeli a víc spolu mluvili. Dneska to všechno řeší přes ten internet. Jsou pohodlnější, ale prostě to je takovej vývoj. (Tomáš) Z druhé strany si myslím, že internet někomu i hodně krade volného času v tom smyslu, že některý lidi se stali až nemocně závislými na internetu a žijí pouze v internetu, nebo jejich volný čas se skládá pouze z internetového světa. (Petr) Pak už se nebudou vůbec potkávat, že budou všechno řešit přes ICQ, přes něco lepšího, něco novějšího, takže jim tam pude všechno, obraz, zvuk, pude jim nevím co všechno. Ten osobní kontakt bude eště menší a menší. (Lukáš)
6.8 Závěr z kvalitativního šetření Údaje získané z rozhovorů s informanty poslouţily k popsání toho, jak mladí lidé nahlíţejí na svůj volný čas ve spojení s internetem. Internet jim toho mnoho dává, ale zároveň i bere. Ačkoliv je takto strávený volný čas povaţován za pasivní a mnohdy se lidé uchylují k internetu aţ, kdyţ se jim nenaskytne lepší moţnost, jak svůj volný čas strávit, tak nelze opomenout to, ţe virtuální svět nám má co nabídnout a je tedy na kaţdém z nás, jestli takto strávený čas bude obohacující.
74
Internet také v mnohém změnil to, jak spolu lidé komunikují. Na jedné straně nám ji zrychlil a usnadnil, ale zároveň se dobrovolně ochuzujeme o osobní kontakt a upadá úroveň komunikace tváři v tvář.
75
Závěr Má bakalářská práce pojednává o nejčastějších formách pouţití internetu ve volném čase. Vzhledem k tomu, jak široké moţnosti vyuţití a zaměření toto médium nabízí, vybral jsem ty nejčastější a nejběţnější, jeţ měly největší zastoupení v průzkumu Českého statitického úřadu a podobných výsledků dosáhly i v dotazníkovém šetření. Na začátku jsem si stanovil tyto cíle: podat přehled o činnostech prováděných na internetu v rámci volného času podrobněji popsat a charakterizovat nejčastější způsoby vyuţití získat aktuální poznatky k tomuto tématu zodpovědět na otázku, jak lidé na takto strávený čas nahlíţejí zjistit, jak pociťují vliv internetové komunikace Teoretická část práce má kompilační charakter a popisuje nejvyuţívanější moţnosti trávení volného času na internetu – internetovou komunikaci, téma sociálních sítí, vyhledávání informací, stahování a sdílení souborů a hraní počítačových her. V první kapitole popisuji specifika internetové komunikace a charakterizují její nejčastější formy. S tím přímo souvisí další kapitola věnovaná tématu sociálních sítí. Před jejím přiblíţením stručně rozebírám pojem Web 2.0 a nejznámější stránky, jeţ pod se k tomuto termínu dají přiradit. Následují vyhledávání informací, kde jsou popsány principy fungování internetových vyhledávačů a předmětových katalogů. Tuto kapitolu zakončuje téma internetových portálů. Čtvrtá kapitola nazvaná stahování/sdílení dat, přibliţuje jak metody, které jsou vyuţívány přímo v internetovém rozhraní, tak i počítačové programy, které se pro stahování dat pouţívají. V základních bodech je nastíněna právní situace týkající se stahování/sdílení souborů přes internet. Pátá část se zabývá počítačovými hrami. Stručně nastiňuje herní historii a herní ţánry. Ve spojení s internetem jsou zde pojednávány on-line hry a hry hrané přímo ve webovém rozhraní s uvedením nejúspěšnějších titulů. V praktické části práce jsem pomocí dotazníku provedl anketu se 132 respondenty. Z něho jsem získal informace o tom, čím se mladí lidé ve svém volném 76
čase na internetu nejčastěji zabývají a zodpověděl problémové otázky k danému tématu, které jsem potom vyuţil k přípravě otázek do rozhovorů pro kvalitativní šetření. Získané údaje jsem dále ještě porovnal s celostátním výzkumem na podobné téma realizované Českým statistickým úřadem v roce 2007. Kvalitativní šetření jsem provedl formou polostrukturovaných rozhovorů s pěti informanty. V něm jsem chtěl zjistit, jaký mají názor na svůj volný čas trávený na internetu, co je vlastně vede k tomu, takto svůj volný čas trávit a jak jej hodnotí. Dále mě zajímal jejich názor na internetovou komunikaci a nato, jak vidí situaci ohledně internetové zábavy do budoucna. Touto prací jsem chtěl přiblíţit, k čemu se internet ve volném čase nejčastěji pouţívá, a dát impuls k hlubšímu zabývání se tímto tématem, protoţe si myslím, ţe spojení volného času s internetem v budoucnu ještě poroste a vliv internetu na lidskou psychiku a zejména psychiku mladých lidí je nesporný a to nejen v oblasti komunikace, kde na toto téma jiţ několik prací vzniklo. Za zajímavé téma výzkumu do budoucna povaţuji např. vliv internetu na hodnotovou orientaci a sociální vývoj.
77
Seznam použité literatury a dalších zdrojů Literatura 1. Autorské a průmyslové právo. 1.vyd. Brno: Computer Press, 2003. 186 s. ISBN 80-251-0045-6 2. BLAŢEK, Bohuslav. Bludiště počítačových her. 1.vyd. Praha: Mladá fronta, 1990. 221 s. ISBN 80-204-0204-7 3. BRÁZA, Jiří. Internet pro muže.1.vyd. Praha: Grada, 2001. 111 s. ISBN 80-2470105-7 4. ISKRA, Jiří. Google vyhledávání, Gmail, Google Talk a další služby.1.vyd. Brno: Computer Press, 2006. 143 s. ISBN 80-251-1043-5 5. Kolektiv autorů. KaZaA, Direct Connect, eDonkey, BitTorrent a další.1.vyd. Brno: Computer Press, 2004. 190 s. ISBN 80-251-0456-6 6. KUNEŠ, Jan. Skype: Telefonujeme přes Internet. Praha: Computer Press, 2005, 96 s. ISBN 80-2510-827-9 7. PÁVKOVÁ. Jiřina. a kolektiv autorů. Pedagogika volného času. 2.vyd. Praha: Portál, 2001. 229 s. ISBN 80-7178-569-5 8. ŠMAHEL, David. Psychologie a internet : děti dospělými, dospělí dětmi. 1.vyd. Praha: Triton, 2003. 158 s. ISBN 80-7254-360-1 9. ŠVAŘÍČEK, Roman. ŠEĎOVÁ, Klára. Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. 1.vyd. Praha: Portál, 2007. 377 s. ISBN 978-80-7367-313-0
Časopisy 10. MAXIM. Hachette Filipacchi 2000. 2009. ISSN 1214-1569
Diplomové práce 11. ZBIJECZUK, Adam. Web 2.0 – charakteristika a služby. Magisterská práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. 2007. 71 s, Vedoucí práce: Mgr. David Kořínek 12. FALTÝNEK, Lukáš.
Psychologické aspekty komunikace na internetu.
Diplomová práce. Hradec Králové: Univerzita Hradec Králové, Fakulta informatiky a managementu. 2002. Vedoucí práce: PhDr. Zbyněk Vybíral, Ph.D.
78
13. ŠVEHLOVÁ, V. Metody obrany proti nelegálnímu šíření softwaru, hudby a filmů přes Internet. Magisterská práce. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. 2008. 165 s. Vedoucí práce: RNDr. JUDr. Vladimír Šmíd, Csc.
Internetové odkazy 14. http://www.internetworldstats.com/ 15. http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/p/9701-07 16. http://www.pcsvet.cz/art/article.php?id=4725 17. http://tutorialy.lupa.cz/internetove-pripojeni/satelit/ 18. http://www.factum.cz/ 19. http://www.emag.cz/kde-ke-svym-nazvum-prisli/ 20. http://www.pcworld.cz/pcw-komunikace/blogujeme_o_106_1_cast 21. http://neconeco2.ic.cz/?m=4 22. http://www.lupa.cz/clanky/bittorrent-spasa-p2p-nebo-novy-svet/ 23. http://www.lupa.cz/clanky/peer-to-peer-site-od-a-do-z-direct-connect/ 24. http://www.pcworld.cz/pcw.nsf/archiv/8924480ACB465A52C12572B6004AF5 AA 25. http://www.novinky.cz/clanek/106555-pocitacovi-pirati-se-vyhybaji-zakonumkupuji-ostrov.html 26. http://bonusweb.idnes.cz/pc/recenze/counter-strike-1-4-kral-mezi-mody-dn3/clanek.A020531_counterstrike14_bw.idn 27. http://gamers.guinnessworldrecords.com/records/pc_gaming.aspx 28. http://www.respekt.cz/clanek.php?fIDCLANKU=1850&fIDROCNIKU=2007 29. http://www.lupa.cz/clanky/youtube-aneb-video-pro-kazdeho/ 30. http://www.root.cz/clanky/youtube-neveselo-kolem-veseleho-videa/ 31. http://www.youtube.com/ 32. http://cs.wikipedia.org/wiki/Adobe_Flash 33. http://www.myspace.com/ 34. http://www-usr.rider.edu/~suler/psycyber/basicfeat.html 35. http://ohneta.pise.cz/4002-historie-smajliku.html 36. http://psych.fss.muni.cz/vybiral/storage/2002f-Disinhibice.doc 37. http://jcmc.indiana.edu/vol13/issue1/boyd.ellison.html 38. http://www.lupa.cz/clanky/radosti-a-strasti-komunitnich-serveru/ 79
39. http://programujte.com/?akce=clanek&cl=2007082102-zavislost-na-internetu 40. http://www.checkfacebook.com/ 41. http://www.lupa.cz/clanky/facebook-pro-zacatecniky/ 42. http://www.aftau.org/site/News2?page=NewsArticle&id=5739
80
Resumé Bakalářská práce se věnuje nejčastějším formám pouţívání internetu ve volném čase. V počátku teoretické části popisuji moţnosti internetové komunikace a její charakteristiku včetně fenoménu poslední doby – sociálních sítí. Dále také vyhledávání informací, stahování/sdílení dat a hraní počítačových her. Ve výzkumné části jsem nejdříve provedl předvýzkum dotazníkovou metodou se 132 respondenty a stanovil si problémové otázky. Získané údaje jsem porovnal s výsledky výzkumu Českého statistického úřadu. Výzkum jsem dále doplnil o rozhovory na dané téma a provedl jejich analýzu.
The bachelor thesis is focused on usage of internet in free time. In the beginning of the theoretical part I describe the internet communication and its characteristic including the nowadays phenomenon – social networks. I also describe possibilities of searching the nformation, downloading/sharing and computer gaming. In the research part of the thesis, I firstly made the research with the questionaires and done a test with 132 informant and estabilished the problem questions. I compared the the acquired data with the results of the research made by the Czech Statistical Office. I also made the interviews on this topic and analysed them.
81
Přílohy Příloha A Dotazník Vzhledem k použití sloupců a zmenšení okrajů při jeho tvorbě je zde zobrazený dotazník v pozměněném formátu včetně vynechání linek pro doplnění odpovědi. Váţený pane, váţená paní Do rukou se Vám dostává dotazník, týkající se vyuţití internetu a to zejména ve Vašem volném čase. Tento výzkum provádím v rámci mé bakalářské práce na téma Volnočasové využití internetu a jeho výsledky budou vyhodnoceny a graficky zpracovány. Dotazník se skládá z otázek s moţností výběru, doplňování a řazení dle preferencí, proto Vás ţádám o jeho pravdivé a důsledné vyplnění. Děkuji Vám za Váši ochotu a věnovaný čas. S pozdravem Pavel Nikl, student 3. ročníku oboru Sociální pedagogika a volný čas, Pedagogická fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Dotazník VOLNOČASOVÉ VYUŢITÍ INTERNETU pohlaví:
muţ
ţena
pracující
jiné (uveďte)
věk: ………. student
……………............... 1. Odkud se k internetu připojujete nejčastěji? z práce ze školy z domova odjinud
82
2. K čemu vyuţíváte internet nejvíce? práce studium zábava jinak (popište) ………………………………. 3. Kolik hodin denně strávíte průměrně u počítače v práci/ ve škole? …………… 4. Máte moţnost připojení k internetu z domova? ANO
NE
5. Myslíte si, ţe je legální z internetu bezplatně stahovat hudbu, filmy, programy a hry? ANO
NE
NEVÍM
Váš názor ………………………
6. Která z těchto činností vás baví nejvíce? (vyberte pouze jednu možnost)
četba poslech hudby sledování filmů hraní počítačových her 7. Kolik minut denně strávíte na internetu průměrně ve svém volném čase? …..... 8. Jak a k čemu ve Vašem volném čase internet pouţíváte internet nejvíce? (doplňte a stručně popište 5 nejčastějších činností) 9. Stahujete si hudbu, filmy a software? ANO
NE
Pokud ano, nejčastěji pouţíváte: BitTorrent (Azureus, Bitcomet, µTorrent atd.) share servery (Rapidshare, Megaupload atd.) Peer2peer (Strong DC++, Gnutella, Kazaa) 83
zpoplatněné stránky (i-legalne, i-tunes, apod.) jiné - uveďte………………………………… 10. Co stahujete nejčastěji - mp3, filmy, jiná videa, programy, hry, …? (můžete uvést více než jednu možnost) 11. Jak nejčastěji trávíte svůj volný čas? (stručně popište alespoň 3 činnosti) 12. Sledujete pravidelně zpravodajství? ANO
NE
Pokud ano, nejčastěji prostřednictvím tisku rozhlasu televize internetu 13. Jaký způsob komunikace s přáteli pouţíváte? (rozdělte číslo 10 mezi tyto 3 možnosti) osobně mobilním telefonem pomocí internetu 14. Na jakých internetových stránkách máte zaloţený vlastní profil? 15. Jaký druh počítačových her hrajete nejčastěji? singleplayerové (pro jednoho hráče) online hry s ostatními hráči přes internet webhry na internetových stránkách
84
Příloha B
Grafy a tabulky graf č. 2
Status respondentů
100 ženy; 37
80 60 40
ženy; 13
muži; 54
muži; 28
20 0
student
pracující
graf č. 1
Respondenti
82
100 80
50
60 40 20 0
muži
ženy
graf č. 3
Nejčastější využití internetu
80 70 60 50 40 30 20 10 0
ženy; 31
ženy; 20 ženy; 7 muži; 10 práce
muži; 42 ženy; 1
muži; 18
muži; 3 studium
zábava
85
jinak
é 56
30
20
50
40
26
ko I m u n CQ itn íp or tá ly ná ku py on -li ne st hr ah y ov án íd at su rfo vá te ní le fo no vá vi ní de a, hu db ha a za rd sp ní or hr to y vn ís áz en í
ch at
ai l tik a, po rn o
em 91 78 73
31
19
8
51
17
36 19 16
10
86 21
9
zv íře
60
př ít
er o
100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
sp or t el ,p ar tn ho er sp od a, po ba čí r ta čo vé hr y di sk ot ék a od po čin ek st ud iu m te le po viz by e tv př íro dě in te po rn sle et ch hu zá db jm y ov é út va ry
př át el
Aktivity prováděné na internetu ve volném čase
graf č. 4
85 66
52 42 23
0
26
Způsoby trávení volného času graf č. 5
49 41 33
22 12 5
Tabulka č. 1
Tabulka č. 2
87
Příloha C
Tabulky kategorií
Tabulka č.1 podstata
obohacení Internet pasivita závislost další faktory
rozšířenost a dostupnost rychlost spojení s celým světem obsáhlost povědomí o nových trendech nenásilná forma učení motivace oběvovat nové forma sběratelství pasivní forma trávení VČ poslední šance úniku z nudy velká část času strávená na internetu ochuzování o jiné činnosti odcizení od reálného světa prokrastinace růst konzumu
Tabulka č.2
komunikace
rychlost snazší forma nenásilná forma přirozené poznávání a sdružování lidí stejných zájmů degradace komunikace virtuální komunikace = automatické odcizování
88
Příloha D
Rozhovory s informanty
TEREZA Tak, ještě jednou se zeptám, zda souhlasíš s tím, ţe to nahrávám? Ano, souhlasím s tím, že to nahráváš. Dobře, tak můţem začít? Noo Nejdříve se tě chci zeptat na pár otázek k tvým zvyklostem, jak trávíš svůj volný čas. Začal bych, jak rozumíš pojmu volný čas? Co to pro tebe znamená a co si pod tím představuješ? Pod volným, časem….pod volným časem si představuju, že nic nemusim a můžu si vlastně dělat jenom to, co chci. Když budu chtít jít cvičit, pudu civičit. Když si budu chtít přečíst knížku, přečtu si knížku. Když budu někam chtít jít s kamarádama, pudu s kamarádama. To je podle mě volnej čas. Dobře. Co pro tebe v ţivotě ten volnej čas znamená? Volnej čas pro mě znamená určitou svobodu a takový to sebevibití. Jako jak řikám, můžu si tam dělat co chci, můžu si něják užit. Jak je pro tebe důleţitej? Dokázala by sis ţivot bez něj představit? Ne Pak bych se tě zeptal, jak nejčastěji svůj volný čas trávíš? Čím ho vyplňuješ? Tak teď momentálně se volným čase hodně učím (smích)….Jako když jsem v Praze, tak trávím volný čas učením většinou. Pak o víkendu se někam jde, protože v týdnu toho volnýho času moc není. Přes víkend jsem v Jihlavě, takže svůj volnej čas trávím s rodinou, což, ne že bych po tom prostě něják toužila, ale je to po mně vyžadovaný, což je taky logický. Pak taky trávím čas s kamarádama, který právě přes týden nevídám, který už jsem neviděla hodně dlouho. Pak taky chodim plavat, protože v Praze nemám čas chodit plavat. Občas se koukám na televizi, protože v Praze nemáme televizi (smích) A každopádně, když jsem doma tak minimálně zapínám počítač. Kolik podle tebe volnýho času máš? Tak volnýho času myslím, že mám docela hodně. Dokážu si ho vždycky udělat, podle toho, jak ho potřebuju. Takţe jsi spokojená, necítíš se, ţe bys měla ţivot vyplněnej pouze povinnostma? Ne, tak to ne. 89
Dobře, jaké máš záliby? Já nevim, jaký mám. Záleží na počasí, jaký mám záliby. Tak v globálu. V globálu, prostě, já nevim (úsměv). Tak jezdim na prkně, v zimě jsem většinu času na horách, to je asi takový prvotní, což asi víš. No když, v létě, v létě jsem byla vlastně taky na horách (smích). Ne, tak já nevim, takový to, co má každej prostě. Když je čas, jdu cvičit. Když je zima, je vošklivě, sedim doma, pustim si nějákej film. Koukám na televizu, přečtu si nějákou knížku, což čtu taky docela hodně, protože mě to taky docela baví hodně. Jdu za těma kamarádáma, to je furt dokola pořád. Dobře a povaţuješ se aktivního, nebo pasivního člověka a proč? Myslim, že aktivní jsem člověk. Rozhodně nesedim doma na posteli a neříkám si, to bych strašně všechno chtěla a nikdy si to jakoby nesplnim nebo neudělám. Vždycky zatím, co jsem chtěla, tak jsem se mi podařilo k tomu nějak dojít. Nepříjde mi jako, že bych měla nějáký nesplnitelný očekávání, sny nebo něco takovýhleho. Proto si připadám jako aktivní člověk. Takţe se povaţuješ za aktivního člověka a ten důvod proč? Proč? Já nevim, vždycky, všechno, kde se něco děje tam jsem, nemám s tim problém. Dobrě. Tak v jakém prostředí a v jaké společnosti se cítíš nejlíp? Nejlíp? No, nebo prostě ne nejlíp, ale kde ti je dobře, v jaký společnosti. Asi nejlíp mi je samotný, když jsem. Protože každej takhle potřebuje čas ne. V koutku v rohu, kde si to občas srovnám a pak je mi asi nejlíp s lidma, který mě znaj. Nemám ráda nějáký hodně společenský akce nebo v uvozovkách nadřazený lidi. S těma se taky nerada seznamuju. Ty začátky jsou úplně nepříjemný. Takţe, kdyţ to shrneme, je ti dobře mezi lidma, s kterým se znáš, nikam se moc necpeš a taky si ráda uděláš čas sama na sebe. Přesně tak. Tak jdeme na otázky týkající se tebe a internetu, takţe máš pocit, ţe tě svět internetu vzledem k tomu tvýmu volnýmu času nějakým způsobem ovlivňuje? K mýmu volnýmu času? I celkově klidně, jak tě ten svět internetu ovlivňuje.
90
Tak momentálně mě ovlivńuje docela hodně, protože bez internetu bych byla ztracená. Ve škole bych byla bez internetu ztracená a to i ve volným čase. Protože ve volným čase musím dodělávat spousta věcí a musim pracovat s internetem protože ať chci, nebo ne, potřebuju se s někým domlouvat. A prostě pro mě ať ti řeknu ICQ nebo jakákoliv komunikační věc na netu je pro mě rychlejší než telefon a tak dále. Takže já jak po domluvě určitýho srazu. Jak hodnotíš svůj volný čas strávený na internetu? Co ti to dává? Nedává mi to vůbec nic, bere mi to spoustu času, kterej bych chtěla strávit úplně jinak. Protože internet pohlcuje strašně moc času. Nevim, protože krom nějákejch informací a všeho co potřebuju mi to nedává vůbec nic, spíš mi to sebere hafo času. Takţe to hodnotíš spíš negativně? Ani ne, spíš 50 na 50. Záleží, jak se k tomu ty lidi postavěj. Samozřejmě svět internetu všechno urychluje, jakoby supr, příjem informací, cokoliv se tam dá najít. Všechno prostě co potřebuju, ale (pomlka) jakoby, jakoby už je to všechno na dlouho, když k tomu sednu, tak to dlouho trvá. Navíc. Dobře, to mi nahrává na další otázku – jak často svůj volný čas na internetu tvávíš? Teďky…hodně často. To znamená? Tak jako teoreticky já ten internet mám zaplej od rána do večera. Já ten počítač ani nevypínám takže ten internet mám puštěnej skoro pořád. Maximálně ve škole, když ten počítač přenášim z učebny do učebny, tak ho musí sklapnout, tím pádem se ten internet vypne. A čím se na tom internetu ve volným čase nejčastěji zabýváš? (delší pomlka) Momentálně mám farmu na facebooku (smích) a sázim a sklízím lilek. Né, ale jako fakt (smích) a taky hodně valim na Ajsku (ICQ) Nic dalšího? Tak e-maily, sháním práci, přes internet, komunikuju s lidma, se kterýma se nevídám. Od toho mám teď facebook, kterej bych si jinak nezaložila. Teď momentálně se strasně nudim na přednáškách, tak jsme si na facebooku založili farmu a s kamarádkou tak jako o recesi kdo sklidí víc čeho. Je to strašně úžasná hra (ironicky). Dobře, a třeba chatování, stahování, hraješ přes internet hry? Nehraju hry…stahuju. Jako stahuju ale jako minimálně. Spíš si to nechám od někoho stáhnout když něco chci. Už jsem si několikrát zavirovala počítač, tak na to mám lidi. Co třeba televize, rádio, e-vysilání, jak tam jsou různý pořady se zpoţděním.
91
Jo eště rádio si přes net pouštím. Co ti takto strávený čas přináší? Co mi přináší….tak dozvim se to co potřebuju, jinak mi nepřinese vůbec nic. No tak pokud, záleží jak se to vezme. Pokud dělám něco do školy, tak mi to přinese,že to splnim. Pokud tam sedim ve volným čase, ikdyž dobrovolně, tak je to spíš vysloveně z nudy. Když sedim ve vlaku, tak se koukám na všemožný stránky, ale jinak nevim. Většinou tam jde o spojení s těma lidma. Naplňuje tě to nějak? Naopak, já si spíš myslim, že ten internet tak jako obtěžuje. Nenaplňuje, rozhodně ne. A dává ti takhle strávený čas nějakou výbavu do ţivota? Ne, naopak ztrácím slovní zásobu. A zvyšuje se ti alespoň počítačová gramotnost? Internetem? Ne. A cizí jazyky? Internet určitě ne, bych řekla, protože internet, tam je prostě počítačový slovíčkaření, který se točí pořád do kola. Jak si zvyknu na jednu stránku, použiju na druhou, na třetí, pořád do kola. Jakoby v těch jazycích to pomáhá na minimum, ale jinak vůbec nic. Vraťme se k té otázce, jestli pociťuješ nějáký vliv internetu oproti reálnému světu. Jak jsi řekla, na internetu je všechno takový rychlejší, tak jestli máš pocit, ţe se to něják přenáší i do reálnýho světa? No přenáší, protože (odmlka) 99% lidí si zvyklo na internet a na všechny tady ty moderní technologie, telefony atd. že radši všechno napíšou. Uměj jenom psát a neuměj mluvit. Spousta lidí, až už třeba rozchody řeší přes ICQ, přes maily, přes sms atd. a neuměj spolu mluvit. Spoustu věcí řeší psaním. Tím pádem pak když oni někam přijdou, tak neuměj mluvit. Rozumím. Rozumim. A hlavně taky nemusej nikam chodit. Víš, naši rodiče internet neměli, ani telefony a když chtěli někam jít, domluvit se, tak museli dojít, nebo dojet třeba. Museli zvednout zadek. Dobře, to je skoro všechno. Pak bych se ještě zeptal, jak to vidíš do budoucna, jak bude internet náš volný čas naplňovat v budoucnu, jakým směrem se to bude ubírat? Maximálně lidi se pak už vůbec nehnou. Ale zas něják by je to nemělo ovlivňovat, záleží, jak se k tomu postaví.
92
Tak to je asi vše, chceš se ty něco zeptat, tady k tomu tématu, nebo se dál k něčemu vyjádřit, zapomněli jsme na něco? Nevim, něják mě už nic nenapadá. LINDA Ještě jednou mi prosím řekni, zda souhlsíš s tím, ţe to nahrávám. Souhlasím se vším, že si mě nahráváš. Díky. Jdeme na to. Jak rozumíš pojmu volný čas a co pro tebe v ţivotě znamená. Volný čas, je pro mě, že si dělám to, co chci. A to druhý bylo? Co pro tebe v ţivotě znamená. Že ho potřebuju. Dokázala by sis představit ţivot bez volnýho času? Ne Jakým způsobem svůj volný čas trávíš? Čím ho vyplňuješ? Sportem, čtením a internetem (smích). Né a třeba sledováním filmů. Kolik dle tebe volného času máš? No momentálně hodně (smích). Momentálně ho mám hodně, protože, když pracuju, tak ho nemám tolik. Ale jako v nějákým procentu nebo? Ne, prostě jak jseš s tím spokojená. No teďka je to výborný úplně. Jsem spokojená (smích). Jaké máš záliby? To už jsem asi říkala, to je to stejný. Ten sport, ty knížky a když jsem doma, tak čučim do tý krabice. Povaţuješ se za aktivního, nebo pasivního člověka? A zajímal by mě důvod proč. Jako k čemukoliv, všeobecně? Asi pasivní spíš. Spíš ve volnočasové úrovni mě to zajímá, jak se na sebe díváš.
93
Spíš teda pasivní. Jako nevytvářim žádný hodnoty moc bych řekla. Ani se něják nesebevzdělávám, tim čtením knížek. Nečtu odbornou literaturu samozřejmě, takže spíš bych řekla že asi pasivní. Z jakého důvodu si to myslíš? Protože nepřinášim žádný hodnoty do společnosti a ani sama sobě. Nebo sama sobě možná lehce. Takţe svůj způsob trávení volného času hodnotíš jako pasivní? Tak to ne. To aktivně. To jo. Ten splňuju ze 100%. Takţe si myslíš, ţe volný čas trávíš aktivně. Nenudíš se, nebo nemáš pocit, ţe bys svůj volný čas zabíjela? No to je otázka. Pro někoho ho zabíjím, ale vždycky jsou smysluplnější věci, co by se daly dělat, si myslim. Takže ve finále jsem zase u toho, že je to pasivní. Dobře, dobře. Tak jakém prostředí a v jaké společnosti se cítíš nejlépe? Co si pod tím mám představit? No kdyţ máš volnej čas, kde ti je nejlíp? Kde ho nejradši trávíš? Popřípadě s kým. To jsem zapomněla viď, že třeba taky někdy někam jdu ve volném čase. To jsem si vůbec neuvědomila. No, ale já taky nikam moc nechodim ve finále. Kdyţ ti přijde něco na mysl, co jsme i nato co jsme uţ probrali, tak se k tomu klidně vyjádři. Teď jsme úplně zapomněla jak zněla to otázka. V jakým prostředí se cítíš nejlépe a proč? V prostředí domácím, s lidma, který znám, s kamarádama. No a v podstatě je mi to jako je jedno kdekoliv. Já zas nevim, nemám nějáký, nevim, přemýšlim, něco jako úplně negativního. Tak asi bych třeba nešla na diskošku viď ale, ale jinak. Dobrá, pojďme na ten internet. Máš pocit, ţe tě ten svět internetu nějak ovlivňuje? Nevim, já doufám, že né. Myslim, si že né, doufám, nevim, myslim si že ne. Dovedla bys si představit ţivot bez internetu? No to už by bylo horší (smích). Tak je to pohodlný viď, tak všechno si tam najdu, co mě zajímá, co tam potřebuju vědět. Moc ne, ale dá se to, třeba když jsem byla na Tenerife, no tak jsem tam byla bez televize a bez všeho a absolutně jsem se bez toho obešla. Ale to už je dávno. A jak je to dávno?
94
No tak poprvý je to dávno a podruhý to je míň než dávno. Ježišmarja. Tak 4 roky, 5 let je to podruhý a poprvý. Ale to jsem zase furt čučela na bednu třeba, nebo jsem ji měla pustila jak kulisu, takže fakt, teď to srovnávat s tim internetem. Ale je to fakt, že jsem si tam došla do internetový kavárny, ale to kvůli komunikaci, tady s lidma a s rodinou. A v současný době, dovedla bys si představit, ţe bys bez toho internetu byla? No tak jako dovedla, nebo dovedla. Nechtělo by se mi, ale určitě bych se nezbláznila, určitě bych si našla něco jinýho. Si myslim. Dobře. Tak řikáš, ţe vliv to na tebe nemá, tím pádem můţu přeskočit další otázku a zeptám se tě. Tak možná to vliv má, ale já ho nevidim. Ale když nad tim přemejšlim. Tak se k tomu zkus vyjádřit blíţ, nebo to můţem nechat na později. Tak třeba, že jsem pohodlná, že si nepudu koupit ty noviny a radši si to přečtu na internetu nebo já nevim. Ikdyž já nevim. Já ty noviny nikdy moc nečetla, takže mě to nebaví. No né, tak je to určitě, že v některejch věcech je člověk pohodlnější, přotože, když mě něco fakt zajímá tak nejdu nahoru, nehledám knížku, slovník cizích slov nebo encyklopedii, kterou tady vlastně ani žádnou nemám, to bych musela k našim. Kouknu se na internet a hned to najdu. To zas není vliv internetu, ţe by ovlivňoval, to je pouze snadnější přístup k informacím. Jo, takže bych se třeba prošla třeba (smích). Slezla bych z gauče a udělala bych něco pro své zdraví (smích). Jak ten strávenej čas na internetu hodnotíš? Jako, jestli jsem ho aktivně strávila nebo? Spíš, jestli ti to něco dalo, nebo spíš jen zabíjíš nudu. No já nevim, jestli jako zabíjím nudu. Já moc jako nudu neznám, takže ale, ale tak jako pozitivně si myslim. Tak jako taky jsem o tom přemejšlela, jestli jako nejsem ujetá třeba, ale jako dokážu se od toho odtrhnout, dát to stranou a jít někam ven třeba. S tim jako nemám problém, že bych u toho pořád seděla a nevystrčila paty. Dobře, dobře a jak často ten svůj volný čas na internetu trávíš? No teďka každej den a hodně, pořád v podstatě, protože jsem doma. A hlavně ho používám ke komunikaci, teďka hodně. Vyjádřila bys to třeba v hodinách denně, kdyţ bys to zprůměrovala? No třeba klidně 5 hodin denně určitě, teď co nepracuju a možná i dýl, já nevim. To je dycky něco si podělám, pak na něco kouknu, pak zas něco a tak. Zas je fakt, že to celý
95
nemusí zabírat jen ten internet. Taky se třeba na nějákej film, nebo seroš kouknu, tak to možná beru tak víc globálně nejen ten internet. Pořád se bavíme ve volnočasový rovině? Jo to jo jasně. No tak s tim, že se koukám třeba na nějáký ty filmy, nebo seriály, nebo něco co třeba bylo v televizi a neviděla jsem to, tak si to prostě najdu a kouknu na to, tak to tam trávim hodně, protože v podstatě se nedívám na televizi a dívám se na to na internetu. Nebo na počítači. Čím se teda dál kromě komunikace a toho sledování filmů a seriálů nejvíc zabýváš? Nejvíc ta komunikace a to stahování se může říkat? Samozřejmě. No tak taky to stahování no, jednou za tejden. Dobře a tu komunikaci, mohla bys něják víc rozvést jakou formu nejvíc vyuţíváš, zda třeba chat, nebo sociální sítě, messangery a tak? No nejvíc Skype a pak taky messanger ale nejvíc Skype. Takţe spíš komunikace v reálném čase? Jo Vraťme se ještě k tomu stahování. Kolik ti to zabírá času, nebo jak moc se tomu věnuješ? Málo, málo. To tam nabouchám a je to. To je třeba v řadu pěti minut, protože vím, co chci, jak se k tomu dostat, takže nic nevyhledávám. To fakt je řádově v minutách. A přes co nejvíc? Jakou formou? No, já tomu moc nerozumím, ale přes torrent. Zeptám se potom, kdyţ máš postahovaný ty věci, díváš se na to hned, nebo ti jde o to, ţe to máš staţený, nebo za jak dlouho to třeba zhlídneš? To ne právě, spíš se na to nedívám. Dívám se akorát na ty dva seriály, jinak všechno mám postahovaný v počítači a když už se mi to tam nevejde, tak to vypálim a ještě jsem to neviděla. Takţe si děláš spíš takovou sbírku? No já čekám pak že, že budu mít čas dát si nohy na stůl a budu se na to koukat, což teďka v podstatě relativně mám, ale nedělám to (smích). Ale dneska jsem si pustila jeden film, co jsem si stáhla už asi před měsícem.
96
Dobře. Podobná otázka, která uţ byla – co ti takhle strávený čas přináší? Obohacuje tě třeba něják? Nemyslím si, že by to bylo nějáký obohacení teda. To rozhodně né. Asi nebo, jako obohacení bych si představila nabytí nějákejch vědomostí třeba. Neber to pouze jako slovo obohacení, ale pokud ti ten čas na internetu něco přináší. Finanční obohacení třeba? (smích) Možná, že si zapamatuju dvě nový anglický slovíčka a že ten jazyk slyšim, občas si k něčemu dám chorvatský titulky, abych se udržela v tý chorvatštině. Takže ty jazyky, ale to je tak minimálně, nepřičítala bych tomu žádný velký procento. A teď zkus opominout to sledování, ale spíš se zaměříme na to surfování. Máš z toho třeba někdy negativní pocit nebo řekneš si třeba „jo, teď jsem to tady proflákala“. Ne (smích), ne, protože nejsem náročná sama na sebe. Kdybych byla, tak asi jo, ale takhle ne. Ale že bych byla jako, že bych se něják extra jako dovzdělávala, tak to beru akorát jako tak, že pozitivně na to tebe může mít vliv, že se dovzděláš, nebo nějákým způsobem dál vzděláváš. Jako jiný pozitivum bych v tom asi neviděla, jako že to má něco přinýst. To zas taky ne, ale občas se tam taky něco novýho dozvím no. A kdyţ bys to vzala po stránce počítačový gramotnosti třeba? Kdyţ třeba narazíš na nějákou novou věc. Naučila ses v tom svým volným čase díky tomu internetu s počítačem něco novýho? (odmlka) To nevim teda. Takţe stahování ovládáš, skype sis udělala sama. No tak jako to jsem se jakoby naučila. To jsem před tim neuměla. Tak tyhle věci jsem se naučila sama, protože jsem si chtěla něco stáhnout. To stejný s vypalováním a s takovejhlema blbostma, ale jako úroveń, myslim, že to dneska pěti-letý děti ovládaj líp. Kdyţ bychom naklepli ty další věci, co lidi díky tomu internetu dělaj. Hraješ třeba hry? Ať uţ třeba webowky, nebo po sítí s někým. Hmm, to moc né. A třeba ty hry na těch sociálních sítích, jako je třeba Facebook? No, jako jsem tam zaregistrovaná, protože mě furt s tim někdo otravoval, ale podívám se tam jednou za tejden, ale tomu vůbec neholduju. Celkově mi ten Facebook přijde trapnej. Chatování třeba? No, to taky ne. Třeba jako ten skype a ten messanger používám s lidma, s kterejma chci bejt on-line a nemůžu, nebo je drahý si s nima volat. Hlavně mi ten Skype přijde oproti mobilu takovej nenucenej, přirozenej.
97
Setkáváš se touhle formou jen s lidma, které znáš? No nikoho novýho nehledám. Dobře, ještě mi pověz, jak si myslíš, ţe se ta situace ohledně volného času a internetu bude vyvíjet do budoucna,? Kam si myslíš, ţe se to bude ubírat? Jako v mým případě, nebo globálně ten internet? Spíš globálně. No to jako vůbec nevim jako (odmlka). Já to beru jako totální spotřebitel. Možná, nevim, zase jako kam by to mohlo eště. Nevim. Zase dneska můžeš přes internet skoro všechno, takže nevim, co by eště jako mohlo bejt. Dobrá (odmlka). Teď mě ještě napadlo, k těm činnostem jak jsi uváděla, co třeba nákupy přes internet? No, to určitě. Minimálně třeba to vyhledávání a porovnávání cen, nebo vůbec, že si to všechno najdeš. To rozhodně. A je ještě něco, co bys k tomu, o čem jsem povídali, chtěla říct, nebo se k něčemu vyjádřit, na něco, co jsem se tě nezeptal, nebo bys se chtěla na něco zeptat? Nevim (odmlka). Já jsem o tom tak nějak nepřemejšlela. No rozhodně jsem pasivní, ten jak to tam měl, jesli volný čas využívám aktivně, nebo pasivně. TOMÁŠ Ještě jednou mi řekni, zda souhlasíš s tím, ţe to nahrávám. Ano, souhlasím. Začneme volným časem. Jak tomuto pojmu rozumíš? Volný čas je, kdy nemusím pracovat a ani uklízet doma. Je to čas, který mám jenom pro sebe. Co pro tebe v ţivotě volný čas znamená? Hodně. Bez volného času bych se cítil omezenej a proto ho vyžaduju co nejvíc. Jakým způsobem ten svůj volný čas trávíš? Čím ho naplňuješ a tak dále. Tak pokud to jde, tak s přítelkyní. Když tu přítelkyně zrovna není, tak rád si zahraju něco na počítači, nebo především chodím někam na basket, na volejbal…takže sporty obecně, pak počítače.
98
Kolik dle tebe toho volného času máš? To je zajímavá otázka, taková relativní. Tak chtěl bych ho mít samozřejmě víc, ale nestěžuju si. Krom toho, jak jsi mi říkal, jak ten svůj volný čas vyplňuješ, jaké máš ještě záliby? Tak basketbal, basketbal a do třetice basketbal (úsměv). Né, tak ty počítače, basketbal a přítelkyně. Ale ta přítelkyně je samozřejmě na prvním místě. A povaţuješ se za aktivního nebo pasivního člověka? Aktivního si myslím. A jak bys mi to zdůvodnil, kdyţ bych se zeptal proč se povaţuješ za aktivního? Třeba když bych si měl vybrat, zda se někam půjdu podívat na basket, nebo na něj půjdu na hřiště hrát osobně, tak si vždycky vyberu radši to, že tam já budu aktivně účinkovat. Dobře a v jakém prostředí a v jaké společnosti se cítíš nejlépe a proč? Tak nejlíp se cítím asi na hřišti při basketu (smích) a mezi kamarádama. Samozřejmě. A naopak máš třeba problém někde být nebo se někde necítíš dobře? Já pokud vím, že někdy nastane situace, kdy prostě vím, že se mi to tam nebude líbit, tak tam radši ani nejdu jako snažím se tomu předcházet. Pojďme na ten internet. Máš pocit, ţe tě svět internetu nějákým způsobem ovlivňuje? Určitě. Jednak tam najdu co chci, co mě zajímá a celkově mi příjde, že to ten život tak něják urychlilo. Zas na druhou stranu lidi mají k sobě dál že jo. Dřív třeba se víc scházeli a víc spolu mluvili. Dneska to všechno řeší přes ten internet. Jsou pohodlnější, ale prostě to je takovej vývoj. Neříkám, že to je přirozený, ale je to tak. Dělám to tak taky, ale zase na tom internetu nejsem něják závislej. Najdu si tam co mě zajímá, ale nevysedávám u toho něják moc, radši někam jdu, když můžu. A jak tenhle vliv pocituješ v porovnání s vlivem reálného světa? No, tak především ta komunikace se změnila a lidi se čim dál míň stýkaj. A ten internet to už je vlastně součást reálnýho světa, takže to je tak všechno provázaný. Dobře, a jak často ten svůj volný čas na tom internetu trávíš? No, tak jako, není to jako, že bych tam pravidelně byl třeba dvě hodiny denně, spíš jako jak už jsem říkal, když už něco cíleně hledám, tak když to tak něják zaoblím tak já nevím, hodinu, hodinu až dvě denně. Maximálně. A čím se na tom internetu nejčastěji zabýváš? Čím tam ten strávený volný čas vyplňuješ?
99
Jak říkám, je to prostě zásobárna filmů, her a muziky. Takže co se týká tohohle, tak nato se tam dívám. Dál (pomlka) Co tam ještě dělám? No a pak většinu času tam trávím tím, že se dívám a čtu nějáký odborný články o výpočetní technice. To jsou takový nejčastější obory kam takhle chodím. Dobře, zeptám se tě na komunikaci přes internet. Myšleno zase ve volném čase. No, ve volným čase jako přes internet komunikuju minimálně. V práci teda samozřejmě tam ten mail se využívá pořád, ale volným čase skoro nekomunikuju. Nejvíc tam v podstatě používám sms bránu, když tam chci poslat sms z netu, abych ušetřil na telefonu. Zřídka kdy napíšu nějákej mail někomu a když potřebuju něco probrat, na co nestačí mail, tak zapnu ICQ, ale to jsou vyloženě jenom nějáký jednorázovky, takže tyhle tři věci asi, co se týká komunikace. Takţe pokud bychom to shrnuli, tak nejčastěji u tebe to stahování a hledání informací. Jo, před tou komunikací určitě. Vrátíme se k tomu stahování. Zajímá mě, kdyţ tu věc stáhneš, podíváš, poslechneš, vyzkoušíš to hned, nebo to máš uloţený a pak teprv někdy se nato zaměříš. Mám to určitě většinou nějákou dobu uložený. Pokud je to vyloženě nějákej vychválenej titul, nebo co mě fakt zajímá, tak se nato podívám hned, ale jako to z 90% není. A potom si ty věci schováváš, nebo maţeš? Podle toho, jak se mi líběj. Pokud se mi líběj, tak to zazálohuju, nebo to nechám uložený a pokud ne, tak to hned potom mažu. Kdyţ celkově zhodnotíme ten tvůj volný čas strávený na internetu, tak ty s těma počítačema umíš dobře, ale přináší ti to třeba něco do ţivota, učiš se něco novýho? No tak, určitě, znalosti, který prostě fakt, nebo nevím všechno jo, ze všech oborů a i z počítačů ještě toho strašně moc neumim, takže tam cokoliv potřebuju, tak ty informace tam jsou, tak se nato podívám, takže tohle mě určitě ovlivňuje, že mi to rozšiřuje obzory. Takţe pokud bych se zeptal přímo, ve volným čase si dále zvyšuješ svou počítačovou gramotnost? To určitě. Beze sporu. Ať už třeba vybírám nějákej hardware, třeba grafickou kartu a že jich dneska je fakt hodně. Tak si to najdu, tam je to všechno detailně popsaný i graficky znázorněný, jak to funguje. Takže to poznám a na základě toho se potom rozhodnu. Nebo i tvorba www stránek. Jako dřív jsem neuměl vůbec nic a teďka už bez problémů takový ty základní stránky udělám. Tam máš ten jazyk HTML a všechno si najdeš, takže jsem se nemusel nikam koukat a jel jen podle toho a naučil se to. Dobrá, pojďme do budoucna. Ty jsi u toho vývoje vlastně od počátku, sleduješ to. Jak si myslíš, ţe se v budoucnu na tom internetu budou ty lidi bavit, kam si myslíš, ţe to bude směřovat?
100
Tak to je těžký (úsměv). To fakt teda nevím jako. Myslím, že pár let to bude ještě tak něják pořád takhle, ale za těch pár let se bude víc oborů lidský činnosti přesouvat na ten internet. Pude tam toho víc. Teďka už je běžný prostě, že babička nakupuje přes nějákej e-shop a přesune se tam ještě víc oborů, který se dělaj v tom osobním styku. Tak tohle to, ale nějáký konkrétní věci, to fakt nevím. A z hlediska tý zábavy, kromě toho zmíněnýho nakupování? No možná to spojení bude ještě větší. Už teď je to skoro od domu k domu, lidí pořád přibejvá, je to všechno propojení, takže ty lidi se mezi sebou můžou jakoby virtuálně navštěvovat a teďka ta virtuální realita, o tom se mluví docela a rychlost se pořád zvyšuje, takže jako dochází fakt k tomu propojování a myslim si že ty lidi na tom internetu víc budou a využívat to víc při různejch věcech. Dobře a nakonec se zeptám, zda se sám k tomu nechceš nějak vyjádřit, nebo máš pocit, ţe jsme na něco zapomněli, nebo se na něco zeptat? (pomlka) Ty jo, já nevim (pomlka) nic mě nenapadá tak asi ne. PETR Tak, ještě jednou mi prosím tě řekni, ţe souhlasíš s tím, ţe to nahrávám. Souhlasím s tím, že to nahráváš. Jak rozumíš pojmu volný čas? Volný čas, je veškerý čas, který nemusím aktivně věnovat svému zaměstnání. Co pro tebe v ţivotě znamená? Volný čas většinou odpočinek, relax, uvolnění. Jak svůj volný čas nejčastěji trávíš? Poslední dobou rád vařím, ale přitom poslouchám hudbu, či sleduji filmy, či televizi. A nebo se ho snažím vyplnit aktivně. Což je sport, nebo výlety. Kolik dle tebe toho volného času máš? No, myslím si, že moji vrstevníci mají daleko více volného času. Ale se svým volným, časem nebo životem jsem v současné době spokojen. Dobře. Jaké máš záliby? Hudba, hudba, hudba, vaření, filmy, sport, párty, hospody, kamarádi. A povaţuješ se za aktivního, nebo pasivního člověka.
101
Považuju se za aktivního člověka. A proč? Protože se snažím rozšiřovat si obzory, rozvíjet se a nestagnovat. A v jaké společnosti, nebo v jakém prostředí se cítíš nejlépe? No, ve společnosti svých přátel, svý rodiny a prostředí je jedno, jakékoliv. A dokázal bys mi říct proč to tak máš? Protože se v této společnosti cítím uvolněn a mohu naprosto sám sebou bez jakýchkoliv důsledků či konsekvencí. Dobrá. Jdeme k tomu internetu. Máš pocit, z hlediska tomu tvému volnému času, ţe tě ten svět internetu nějákým způsobem ovlivňuje? Ovlivňuje mě, že mi rozšiřuje obzory, co se týká, řekněme novinek či nových žánrů, které jsem neměl doposud možnost objevit, týkající se hudby a kinematografie. A samozřejmě mě ovlivňuje i z komerční stránky, tzn. řekněme to vliv reklamy nebo marketingu na osobnost člověka. A jak tenhle vliv pociťuješ v porovnání s okolním světem? Vliv internetu? Ano. No vliv internetu. Internet samozřejmě umožnil daleko flexibilnější možnost a jednodušší možnost komunikace. To jó, to považuji za velice pozitivní vliv internetu. Z druhé strany si myslím, že internet někomu i hodně krade volného času v tom smyslu, že některý lidi se stali až nemocně závislými na internetu a žijí pouze v internetu, nebo jejich volný čas se skládá pouze z internetového světa. No ale pokud si v tom někdo dokáže najít nějákou zlatou střední cestu a ten internet ho nepolapí, tak může být stejně jako oheň dobrým společníkem a přítelem. Dobře. A jak svůj volný čas strávený na internetu ze svého pohledu hodnotíš? No. V době, kdy jsem internet začal aktivně a intenzivně používat, tak jsem na něm trávil, nebo tak jsem trávil připojenej k internetu dost času. Nebo když jsem v prostředí, kde jsem sám odsouzen na komunikaci s mými nejbližšími či česky mluvícími přáteli, známými, pouze přes internet, tak to připojení a používání je intenzivnější, ale pokud nepociťuju tu potřebu této intenzivní komunikace, tak trávím na internetu možná tři hodiny týdně. Tak, tím pádem můţu přeskočit otázku jak často svůj volný čas na internetu trávíš a zeptám se tě čím se tam nejčastěji zabýváš.
102
Novinky, zprávy, hledám většinou něco, co mě zajímá. V poslední době používám dost internet jako prostředek pro překládání cizích slov, respektive jazykový pomůcky na internetu. No a samozřejmě hudba, oblíbil jsem si YouTube a rarity a starý věci. Sleduji či poslouchám. Co stahování? No, v rámci možností používám internet jako pro rozšíření obzorů, co se týká muziky či nových hudebních směrů, ale zase pokud mě něco velice zaujme, jsem ochoten za to ty peníze utratit a jsem si vědom toho, že na internetu se zadarmo, nebo bezplatně, se nemůže očekávat taková kvalita, jakou nemůže dát originální nosič, film, či CD. A pociťuješ, ţe ti takhle strávený čas něco přináší? No samozřejmě, přináší mi velice široký obzory, což na sobě pozoruju co se týká, jak už jsem zmínil, kinematografie a hudba. A dává ti ti třeba takto strávený čas nějakou výbavu do ţivota? No, nejsem řekněme nějáký klíčový uživatel internetu, ale jsem obyčejný standartní uživatel. Postupně se vyvýjím samozřejmě v používání internetu či ve směrech, který si oblíbím ať už je to teďka řekněme užívání I-Tunes – správy dat pro I-Pod či I-Phone, což je i částečně jakoby možnost nebo odborný používání počítače a co se týká těch jazykovejch znalostí samozřejmě, učim se nový slovíčka v cizích řečech. No a pokud narazím na některý výraz, ať už je to v češtině nebo v cizím jazyce, tak se ho snažím pochopit a hledat jeho pravý význam. Dobře. A jak to vidíš do budoucna, jak myslíš, ţe internet bude ten náš volný čas naplňovat. Myslíš si třeba, ţe se něco změní, nebo kam se to bude dál vyvýjet? Myslím si, že se internet bude daleko více vyvýjet v komerčním směru, což znamená, že se budou dále vyvýjet servisy a služby, co se týká internetovýho obchodu, či byznysu. A z hlediska zábavy, či vyplnění volnýho času, myslím si, že nebo nedokážu si představit, že by internet mohl nabídnout nějaký větší potenciál, kromě samozřejmě rychlejšího průtoku a dat lepších grafickejch nabídek, čí podmínek, než nabízí v současný době. Technicky ano, ale myslím si, že jako uživatelsky, či jako nějaký veliky…nebo nevidim tak daleko, že by se to mělo nějak rozšiřovat dál, nebo nevidim nějaký že by to mělo mít nějákej více či méně větši vliv na osobu, nebo člověka, že by ho to mělo víc pohltit, nebo míň, než doposud. Respektive zkrátím to, ty co jsou maniaci na internetu teď, budou stejný maniaci za pět let, nebo v jiný době. Tak, to jsou všechny ty základní otázky, který jsem chtěl vědět. Teď se zeptám tebe, jestli máš na to nějáký názor nebo poznámku, k něčemu, na co jsem se tě nezeptal. Nebo zda se k tomu chceš nějak dál vyjádřit. No myslím si, že internet z jedný strany toho hodně lidem dal a z druhý strany taky i vzal. Takový ty, ikdyž je to přece jenom prostě dost finančně náročná věc sběratelská třeba záliba, co se týká muziky. Tak dost samozřejmě se snížil počet nebo objem prodeje meidií a nosičů s různými duševními majetky, což se týká alb, filmů a jiných. No a vymizela taková ta radost, kdy si člověk jde koupit toho svýho interpreta na tom
103
cédečku. Ale samozřejmě chápu to, že když je ta možnost, že si to ty lidi radši z toho internetu bezplatně nebo o dost levněji pořídí. To je jedna věc, ale zase se sníţila i ta cena. Vzpomeń si rok 2001, 2002, pamatuju si nový cédéčka Fatboye Slima a Radiohead stály 700. To je pravda, ale na tohle měli zareagovat ty distributoři a ty společnosti daleko dřív než když to došlo do toho stavu, že ten prodej stagnoval až tolik, že dneska se prostě ty nosiče, který stály 700 v tý době, prodávaj za sto korun, tak jako ty lidi v tý době by si to za ty tři stovky koupili, ale jako těch 700 si myslim, že je to hodně vysoká cena za 45 minut zábavy, když to takhle srovnám. Samozřejmě je to nějákej unikát sběratelskej, nebo prostě potěšení pro člověka, ale zase se právě ztratilo tohle potěšení, protože z toho internetu je neskutečná možnost přívalu dat a ten člověk se v tom ztrácí. Myslím se že se už se ztrácí takovej ten vyhraněnej vkus na kvalitu a kvantitu. Dobře, ještě něco bychom k tomu dodali? No a myslim si, že má internet dost negativní vliv na duševní psychickej vývoj mladejch jedinců, který možná používáním internetu a nějákou intenzivní komunikací s internetem ztrácí některý svoje osobní stavy, to znamená názory a vyvýjí se jiným směrem, než se vyvýjeli jejich vstevníci před deseti lety, kteří neměli takovýhle možnosti rozhledu a oboru. LUKÁŠ Ještě jednou mi řekni, ţe souhlasíš s tím, ţe to nahrávám. Ano, takže, souhlasím s nahráváním rozhovoru. Tak, na začátku bych se tě zeptal na pár otázek související s volným čase. První otázka zní, jak tomu pojmu volný čas rozumíš, co si pod tím představuješ? Tak pod pojmem volný čas asi rozumím určitě to, že mám nějáký povinnosti, který souvisejí s mou prací. To co je mimo tu práci je pro mě volný čas. Jestli to stačí takhle. Určitě a co pro tebe v ţivotě ten volnej čas znamená? Tak ideální fáze je, když se práce stane koníčkem a ten koníček pak vyplňuje ten volnej čas, ale určitě do jistý míry ten volnej čas pro mě znamená naplnění smyslu života. Prostě v tom volným času si můžu dělat to co chcu. Na to, na co není čas přes ten den pracovní na to mám nějákej ten volnej čas někdy aj víc, někdy míň a v tom volným čase dělám to, co chcu já, to co potřebuju. Dobře a směřuješ ten svůj volnej čas k naplnění smyslu toho ţivota? (pomlka) Já nevím, jakej je smysl života. Jakej je smysl života? Kdyţ, jsi to tak řekl, tak jsem se na to zeptal.
104
Smysl života. Nevim, přetáhnu to na sebe. Baví mě sport, moje práce souvísí se sportem, tak ve volným čase se věnuji sportu třeba. Dobrá, kolik podle tebe volnýho času máš? Denně? No tak něják celkově, nemusíš uvádět nějáký čísla, prostě jak to cítíš. Tak cítím, že volnýho času mám málo. Neříkám, že je to špatně, že je to dobře, někdy je to dobře, někdy je to špatně, ale každej zážívá to. Někdy bych toho volnýho času chtěl víc, někdy míň, ale cejtím, že ho mám málo. Dobře, to jsi první, kdo mi řekl, ţe ho má málo. Tak kolik teda toho volnýho času máš, třeba denně, týdně? Denně, týdně. Tak mám to nastavený bohužel tak, že začínám v půl8, končím v 5, v 6 večer. Deno denně, někdy to co dělám je i o víkendu, tak i sobota a neděla je taky tak něják zabitá. Takže neřikám, že to dělám nonstop, mezitím třeba mám nějákou hodinku, hodinku a půl čas, ale to zas vyplňuje, že to není přesně to, není to takovej volnej čas, jak bych si přestavoval. V čase, kdy nikam nespěcháš, kdy už ti padla, tak už máš volnej čas. Takže mně padne v 5, v 6 večer. To je na mě docela dost málo, musím se omezovat. Závidím těm, jak jsi říkal, že mají dostatek volnýho času. To jim docela závidím. A jakým způsobem teda ten svůj volnej čas trávíš? Tak volnej čas se určitě snažím trávit něják s přáteli. Určitě volnej čas vyplňuju sportem. Nevím, co dál mě napadne. Určitě ten internet a ty počítače k tomu taky patříjou. A počítačový hry třeba taky. Ne třeba, moc, ale každej už se s tím setkal, takže i já. Taky tohle tam patří určitě. A jaký máš záliby mimojiné. Jako záliby. Koníčky? Co to je záliba? Koníček. Sport všeobecně. Stačí takto? Určitě jako každej v dnešní době, tak nějáký ty IT technologie tam určitě taky patří. Dneska i ten sport je spojen s počítačem. Jak třeba? Nevim, plácnu. Mám hodinky, hodinky musím spojit s počítačem. Ten sport si tam přetáhnu. Takže ikdyž bych dělal jenom sport a nic jinýho, tak jsem nucen k tomu počítači sednout. Jsem nucenej stáhnout aplikaci, jsem nucenej, ikdyž sportuju trávit čas u toho počítače. Ikdyž bych nechtěl, prostě musím. Teď to zní, jako bys říkal, ţe ti to vadí, ţe to uţ s tim spojený. Do jistý míry mně to vadí. V čem?
105
Dám ti příklad, dělám s dětskama, musím dělat různý přihlášky na závody. Dřív to bylo tak, že jsi přišel, pokcals s těma rozhodčíma, přihlášil ty dětska, žádnej stres. Teď díky tomu, že je to všechno přes počítač, tak já musim dopředu všechno dávat, trávim tím, podle mě, zbytečnej čas, jak to zadávám do toho počítače. Mezitím mi ty dětska onemocníjou, tak zas z toho počítače musím vyndávat. Takhle. Myslím si, že v určitejch oblastech by bylo dobrý ty počítače z toho vynechat, ale to nejde už. Dobrá, dobrá. Jak jsme hovořili o těch koníčcích, ještě tu mám otázku, zda se povaţuješ za aktivního či pasivnho člověka a proč? Určitě jsem aktivní člověk. Aktivní člověk. Snažím se být aktivní člověk. Dobře a v jaké společnosti a v jakém prostředí se cítíš nejlíp a proč? Kde mně je nejlíp? (pomlka) U mě to je půl na půl. Já jsem do jistý míry samotář, takže část času se někde zaizoluju sám a část času mě zas baví trávit s těma lidma. A kdyţ bych se tě zeptal proč, dokázal bys mi na to něják odpovědět? Proč trávím čas o statníma lidma? A proč taky sám, nebo jako nechci tě v těch odpovědích nikam vést, ale jestli bys to mohl něják rozvést. Určitě to souvisí s tou prací, co dělám. Tak prostě když jsem učitel, tak celej den do mě valíjou ty dětska. Dvacet děcek ve třídě do mě valí, furt se na něco ptá a chcou nějáký odpovědi, tak prostě pak potřebuju vypnout. Na hodinku potřebuju vypnout, tak něják se zaizolovat, k tomu mi docela dobře slouží ten sport. Prostě se tak něják odreaguju, vybiju, pak jsem zase otevřenej těm vnějším vlivům, těm vnějším názorům, takže pak cítím, že si chcu povídat s těma ostatníma. Sdělit zážitky, oni sdělí zážitky mně. Myslím si, že je to tady o tom. Ta komunikace. Ta komunikace je pro mě důležitá. K tý komunikaci se ještě dostaneme, ale kdyţ uţ jsme u ní, jaká komunikace u tebe převládá? Osobní nebo uţ přes ty počítače spíš? U mě os. U mě (pomlka) asi bych zase řekl půl na půl. Díky tomu, že jsem teďka v jiným městě, než jsem se narodil a v jiným městě než, jsem žil do nějákejch pětadvaceti let, takže mám hodně kamarádů, který jsou v jinejch městech. Brácha studuje v jiným městě. Takže s těmahle komunikuju určitě víc přes nějáký ty ICQ a přes nějáký ty Skypy, jasně Facebook, všechno tady toto…Ale pořád je pro mě důležitější tady to osobní setkání. Ale znám lidi, mladší lidi i starší lidi, pro který už tady ten osobní kontakt už vůbec nic neznamená. Já jsem asi ze staré školy, nebo já nevim co ještě, ale pro mě je mnohem důležitější ten osobní kontakt. Takže tady ty komunikátory používám k tomu, abych byl schopnej sezvat partu lidí, setkáme se tam a tam čau…Takhle jestli to stačí. Určitě, určitě a ty jsi zmínil Facebook. Jsi registrovanej na Facebooku? Jasně, jsem registrován na Facebooku. Nejsem tam jako já, ale mám tam registrovanou svou želvu, takže já promlouvám v rámci želvy.
106
(Smích) Dobrá. Proč? Proč asi. Souvísí to se vším. Nechci, aby si mě tam našli (pomlka) Děti ze školy? Děti ze školy a i všeobecně. Tak nevim. Nesedí, ke mně to nesedí, abych se takhle otevíral, aby si kdokoliv našel moje jméno a teďka mu tam vyběhla moje fotka a mohl tam napsat je to debil, je to tamto tamto tamto. Tohle mi prostě vadí. Tam je to tak něák ošetřený, ţe vůbec si tě tam najít nemusí, ale chápu to. Nevím, jako nestudoval jsem to zas tak, ale je to kvůli tomuhle. Vadí mi, že mě můžou najít ostatní, který nechci, aby mě našli. Rozumím ti. Pojďme k tomu internetu, ikdyţ jsme se tam uţ vlastně dostali. Máš pocit, ţe tě ten internetovej svět nějákým způsobem ovlivňuje? Určitě mě ovlivňuje. Někdy víc, někdy míň. Bylo období, kdy mě ovlivňoval hodně, teď jsem se dostal do období, kdy se snažím, aby mě ovlivňoval málo, ale deno denně se připojuju na internet, deno denně tam vyhledávám informace, deno denně tam trávím čas, někdy i zbytečně. Teď to spíš znělo jako bys ten vliv bral podle toho, kolik tam trávíš času, ale má to na tebe vliv nějakej konkrétní třeba? (pomlka) Jak mě ovlivnil? Já si myslím, že něják moc, jak mě může ovlivnit internet? Ovlivňuje mě tak, že mu podlehnu a jsem nucenej obětovat mu čas. Mám míň volnýho času, trávím ho vyhledáváním nějákejch zbytečnejch informací ale že by mě přímo něják ovlivnil, že změnil můj názor na něco, to si myslím, že né. Spíš tam hledám nějáký informace a je na mě, jak si s tou informací, jak jí zpracuju no. A jak ten svůj volnej čas strávenej na tom internetu hodnotíš? Ve většině případů jako zbytečný promrhání času. Proč? Myslím teď volnej čas, vynech ty přihlášky a takhle, ber to ze svý vůle. Proč to je promrhání času, kdyţ tam jdeš ze svý vůle? Nevím, už v tom mám určitej návyk, určitej návyk tady v tom. Ráno vstanu a první co, tak pustím počítač. Podívám se na Idnes, co novýho. A teď to tam začnu všechno rozklikávat, řeknu si, strávím tam jen pět minut a pak budu dělat to co potřebuju a najednou je to půl hodina a už nestíhám (pomlka). A chtěl jsem udělat daleko důležitější věci. Dočetl jsem se, že ta má prsa tam ty a ta má ty silikonový prsa. Do jistý míry mě to tak dycky úplně pohltí. Do jistý míry jsem v tomhle tom lehce ovlivnitelnej. Teď tam začnou lítat ty bannery a co je novýho a buch to tam a hned přes celou obrazovku buch to tam a stáhnout Ano, buch to tam, buch buch Ano, prohlídnout Ano. To je přesně. Denně. Druhej den si řeknu, že už ten počítač nezapnu a to třeba potřebuju něco důležitýho udělat, tak to udělám, za tři minuty. Mohl bych ten počítač vypnout, ale né. Já tam zůstanu a valím dál. Prostě, je to strašně, strašnej žrout času. Informace tam
107
jsou, jasně. Ale ne všechny jsou důvěryhodný a než se k nim dostaneš, tak ti to strašně zabere času. Ale, abych se přiznal, mnohem víc času by mě asi zabralo jít do knihovny, najít si tam tu knihu, vyhledat to v ní, to by mi zabralo ještě víc času. Ale myslím si, že já osobně tam trávím, zbytečnej, zbytečnej čas. Zbytečně moc, ať se to týká těch on-line her nebo něčeho takovýho. To je prostě, prostě (pomlka) A jak často teda ten svůj volnej čas na tom internetu trávíš? (pomlka) Když to vezmu, tak doopravdy denně na internetu hodinu a půl jsem a to doopravdy. Hodinu a půl? Hodinu a půl a to možná víc eště. Teď není to tak jako přímo běžný, tak běží ti jak kulisa televize, tak děláš něco tam to, napůl to a doopravdy automaticky přicházím dom a něco tam šmrdlám zas nějáký věci. Něco třeba potřebuju do práce, ale většina z toho jsou nějáký kraviny, co tam hledáš a doopravdy, hodina a půl je to určitě. Určitě. Dobře, zní to, jako by ti to ne uplně vadilo, ale nepovaţuješ to za něco úplně dobrýho. Tak, asi mě to nevadí tolik, protože, kdyby mě to tolik vadilo, tak to nedělám. Ale (pomlka) když tam nestrávím hodinu a půl, ale půl hodiny, tak si myslím, že udělám stejně práce, protože zbytek je takový to surfování po těch zbytečnejch kravinách a můžu hodinu dělat něco jinýho. A je to všechno jak si to zorganizuješ. Jako máš pravdu, že mi to asi nevadí tolik, jinak bych to omezil. Zase nechci tě něják navádět těma otázkama, ty maj bejt otevřený, abys projevil svůj názor, takţe tě těma otázkama nechci nikam hnát, nebo tě k něčemu navádět. No to já se stejně nenechám. A čím se na tom internetu v tom svým volným čase nejčastěji zabýváš? Uţ jsi to nakousnul, tak kdybys to mohl znova probrat a celkově shrnout. Tak jasně, v minulosti to bylo hodně ty on-line hry, jako doopravdy to jelo ve velkým. Teďka ty on-line hry tak něják přestaly a vyhledávám takový ty věci co zrovna potřebuju. Potřebuju něco koupit, tak prostě doopravdy strávím hodiny a hodiny nato, abych našel to zboží, který chcu, abych ho našel co nejlevnějc a zajímá mě támhle ten film, tak než na něj pudu do kina, najdu si na něj recenzi a přečtu si, co na něj říká Pepa a co na něj říká Franta a takhle. Takovýhle věci no. Dobře, tu komunikaci jsi zmiňoval, takţe to jsme probrali a co stahování? Stahování. Jasně stahuju, ale nestahuju tolik, protože já jsem spíš takovej ten pasivní uživatel, takže pro mě takový ty různý rapidshary a takový tyhle byly složitý, dokud jsem nepoznal stránku uložto.cz nebo stáhnito.cz, to teďka nevim, plete se mně to, takže od tý doby, co toto poznám, tak stahuju, ale teďka to jsem nezmínil, ale valím hodně nějáký on-line seriály a takový ty věci. Teďka doopravdy poslední dobou na tomto ujíždím hodně, hodně.
108
Jako, ţe je nestahuješ, ale ţe se na ně díváš. Dívám se na ně on-line. To a to, místo televize zapínám tady toto. A kdyţ uţ jsme teda u těch seriálů, díváš třeba zpětně na to i-vysilání a takhle jak tam jsou ty poředy se zpoţděním, třeba co jsi neviděl v televizi? Dívám se na to zpětně, jasně třeba pořad, co jsem byl třeba někdy pryč, nebo jsem usnul, tak se na to podívám a využívám to. No dobře, myslím, ţe k těmhle věcem by to stačilo a ještě mi řekni, co ti takhle strávený čas přináší? Co mě přináší. Určitě (pomlka). Přinese mně nějáký nový informace, protože těch informací na tom internetu je velký množštví. Přinese mně ušetřený peníze, to určitě. Jenom když to vezmu ráno, tak ráno bych si kupoval za 7 za 10 kaček noviny. Takhle se podívám na internet. Potom bych šel do obchodu, koupil bych si 3x dražší věc, než jí jsem schopnej sehnat na internetu. Takže pro mě v současný době je to asi zdroj informací a úspora peněž. Asi těch věcí bude víc, ale asi teďka mě zrovna napadnou tyhle dvě. Dobrá a dává ti takhle strávenej čas nějakou výbavu do ţivota, kromě toho, ţe ti to šetří peníze a takhle. Třeba jestli se naučíš něco novýho nebo jsi se naučil něco novýho? Tak určitě, určitě jo. Tak když už se to vezme jen takhle tak jen ty hry, co se tam hrajou. Naučíš se líp komunikovat s těma lidma. Záleží na co ta hra je zaměřená ale. Tomu nerozumím, jako jak se naučíš líp komunikovat s lidma při hře? Při hře, když hraješ nějákou on-line hru, tak si posílášte různý zprávy. Když, jsem hrál Travian, hrál jsem ho ve velkým, tak tam to bylo všechno založené na komunikaci. Musíš komunikovat s tím člověkem, pozvat ho do nějáký tý svý skupiny, do tý svý party. Teďka ho tam udržet, teďka jseš třeba šéf tý skupiny, tak s nima komunikuješ dál dál a dál, organizujete útoky a všechno. Tohle byla hra založená na komunikaci, na ničem jiným. Jasně, na druhým místě byla ta znalost, že jsi se musel naučit, musím postavit tamto, tamto, tamto. Takže si myslím, že dovednosti jsou tam získatelný na tom internetu, na těch počítačovejch hrách, naučíš se tam něco, on-line slovníky používám. A takovýhle věci. Dobře, ale pořád mi není jasná ta komunikace, jako to jste přímo chatovali, nebo jsi jim posílal vzkazy, nebo jak to prostě mohlo přinýst to, ţe se ti zlepšila komunikace? Tomuhle pořád nerozumím. Kdyby jsi mi to mohl popsat ještě něják blíţ. Jasně! Popíšu! Tak jde o to, komunikovalo se pomocí třeba vzkazu. Odeslal jsi zprávu jak e-mail, tak se pak už začlo komunikovat tak, že každej měl na toho druhýho ICQ a valily se různý diskuze a pak už se valilo i přes Skype, že třeba pět lidí naráz komunikovalo. Naučíš se komunikovat, ptal jsi se nato jak se naučíš komunikovat. Tak musíš ty lidi nějákým způsobem oslovit, přesvědčit, pak to i zvládat, aby tě poslouchali, takže tady toto si myslím, že se tam naučíš.
109
Takţe ti to dalo tohle? No myslím si, že to je velká škola, to hraní on-line. Myslím si, že moc lidí tomu nevěří, ale kdyby to začli hrát a hráli to doopravdy od začáku do konce a hráli to v těch top místech, tak tohle je jenom o komunikaci. Dobře a zeptám se – vyuţil jsi to třeba, nebo dalo ti to něco i do reálnýho ţivota? Převedl jsi to, vyuţil jsi to pak někde třeba? Asi oboustraně to je, si myslím. To, co jsem zažil ve skutečným životě, použil jsem v tom on-line světě, nebo e-světě, já nevim jak to mám říct a to stejný naopak. Když jsem něco, v on-line světě se povedlo, tak jsem to využil zas třeba na co jsem potřeboval, třeba do školy. Naprosto normálně jsem věděl, že ta hra ty dětska baví, tak jsem se s nima o tý hře bavil přímo ve vyučování. Byl jsem v tý fázi, jako že jsem na tom byl doopravdy, že jsem, že jsem to hrál pořád i o přestávkách, tak prostě jsem jim třeba i jako prostě chlubil jsem se. Tam byly třeba takový ty boje a pak ten výsledek toho boje, tak jsem jim to pak normálně ukazoval na konci hodiny jsem jako ukázal na konci hodiny prezentace končila tak, že jsem jim ukázal, jak jsem vyhrál, nebo jak jsem prohrál. Myslím si, že mě to s těma dětskama i přiblížilo. Oni mě k tomu přivedly, abych to zkusil, pak jsem tomu propadl, pak jsem jim to ukazoval, jako že, jako že to umím hrát a že jsem třeba dokonce i lepší než oni v tom. Komunikoval jsem s nima mnohem líp i díky tomu, že jsem se naučil třeba tu hru, co oni hrajou. Že jsem trochu víc sestoupil na tu jejich úroveň, to je teda blbě řečeno, ale prostě, dělal jsem to co oni, takže mně to pomohlo asi. Asi určitě. To je zajímavý. Probrali jsme tu současnost, chceš mi k tomu ještě něco říct? Tak něják celkově, třeba jsem se tě na něco nezeptal, nebo nějákej tvůj názor na tuhle věc a kolem? Pracuješ ve škole, tak jakej to má vliv na mládeţ? Já si myslim, že to má velice negativní vliv na tu mládež. Já se pohybuju v oblasti sportu a doopravdy třeba ty dětska, dávaj přednost počítači před tím, než si jít zasportovat do kolektivu. Radši se potkají s virtuální Haničkou, než že si složitě, jasně, je to mnohem složitější, těžší, domlouvají reálnou schůzku, s reálnou Haničkou. Myslím si, že to je velká chyba, že by se to mělo, oni si to nedokážou sami omezit ty dětska, že ty rodiče by to měli omezit. Měli by dát alespoň pravidla, tak to bude, tak to bude. Díky tomu, nevím, vidím, že ty dětska nemůžou vydávat třeba v tý škole, v tom sportu ty výkony, když jsou, já je vidím v 11, ve12 v noci, ty dětska jsou on-line. Jasně s těma dětskama, to jsem taky nezmínil, s těma dětskama komunikuju. Přes, přes ICQ s nima komunikuju a prostě vidím, že oni jsou ve 12 on-line. To mi nepříjde normální, když druhej den mají v 7, někteří mají v 6 hodin ráno vstávat na trenink. No to ne. A v tý oblasti celkový komunikace to taky neshledáváš úplně dobrý, jak jsem pochopil. Jasně, všechno je to dneska o zkratkách, když s nima komunikuju, tak se jich někdy musím aji zeptat, co mi tam napíšou, protože to je, to jsou někdy, někdy zkratky. Jasně, píšou gramaticky špatně, je jim to, je jim to všechno jedno, jasně, tohle IT svět, a myslím si, že by se to mělo změnit.
110
A jak čekáš, ţe tahle situace ohledně toho volnýho času na internetu, jak se bude vyvýjet? Myslím si, že na tom budou ještě víc zavislý, ještě míň se budou potkávat. Myslím si, že to takhle bude přesně. Je to vidět tak, oni se snažíjou ten sport vytěsnat úplně pryč. Nevim, Nintendo, nebo co, vyjelo s tu svou konzolu Wii, nebo jak se to jmenuje, tam už kord jako dětska hrajou přímo, takže dostanou ovladač do ruky, maj to jako tenisovou raketu a už si prostě nepotřebujou jít na tenis. Myslim si, že to bude horší a horší. (pomlka) Pak už se nebudou vůbec potkávat, že budou všechno řešit přes ICQ, přes něco lepšího, něco novějšího, takže jim tam pude všechno, obraz, zvuk, pude jim nevím co všechno. Ten osobní kontakt bude eště menší a menší. No a ty jsi u toho vývoje od začátku, jak to pociťuješ ty vlastně vůbec, za tu dobu, co to urazilo? No to je pravda no, já jsem začínal Atari 800 XL, jako největší, největší hit, když se tam dávaly pásky a nahrávalo se to 10 minut. Teďka je to úplně jinak no (pomlka). Každej má svůj počítač. Dřív měl jeden king ve třídě počítač, deset borců se tam u něj sešlo a pařili to, teď je to dostupný a každej má počítač ve svým pokoji a tam je zavřenej a komunikuje s ostatníma takhle a dělá to tak každej a bude to horší a horší.
111
