MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra didaktických technologií
Volnočasové využití internetu Bakalářská práce
Brno 2010
Autor práce:
Vedoucí práce:
Jiří Macek
Mgr. et Mgr. Karel Ouroda, Ph.D.
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně,s využitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
……………………………… podpis
V Brně dne : 17.4.2010
2
Poděkování Mé poděkování patří hlavně Mgr. et Mgr. Karlu Ourodovi, PhD. za vedení práce a trpělivost. Děkuji také všem respondentům, kteří se podíleli na výzkumu.
3
Obsah ÚVOD ............................................................................................................................... 5 I.
TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................................... 6 1.
Historie internetu ................................................................................................... 6 1.1.
Základní sluţby Internetu ............................................................................... 7
1.2 Sociální sítě ......................................................................................................... 8 1.3 Vyhledávání informací ....................................................................................... 8 1.4 Fulltextové vyhledávače ..................................................................................... 8 1.4.1 Google .............................................................................................................. 8 1.5 Portály ................................................................................................................. 8 2.
Komunikace a zábava ............................................................................................ 9 2.1 Elektronická pošta (e-mail) ................................................................................. 9 2.2 Weblog ................................................................................................................ 9
2.3 Chat ....................................................................................................................... 10 2.4 Počítačové hry................................................................................................... 10 3.
Jedinec a etapa puberty a adolescence ................................................................. 11
3.1 Struktura osobnosti jedince ................................................................................... 11 3.2 Základní emoční vztah. Sociální komunikace ...................................................... 13 3.3 Formování osobnosti v činnostech ve volném čase. ............................................. 13 3.4 Pojem volný čas .................................................................................................... 15 3.4.1 Duševní a citový vývoj .................................................................................. 16 II.
PRAKTICKÁ ČÁST .............................................................................................. 18 1.
Mezinárodní standardní klasifikace vzdělávání - ISCED .................................... 18
2. Metody empirického zkoumání .............................................................................. 19 3.Úkoly výzkumu........................................................................................................ 20 4. Definování hypotéz ................................................................................................. 20 5.Ověřování hypotéz ................................................................................................... 38 Závěr ............................................................................................................................... 39 Přehled literatury k dokladování ..................................................................................... 40 Příloha ............................................................................................................................. 41 4
ÚVOD Jako téma své bakalářské práce jsem si vybral Volnočasové vyuţití internetu a jeho nejčastější způsoby vyuţití ve volném čase. Rád bych podal přehled o vyuţívání internetu adolescenty, tedy jak vyuţívají internet pro své zájmy, pobavení a čím se ve svém volném čase ve virtuálním světě zabývají. V práci budu vycházet ze zodpovězených dotazníků ze strany adolescentů na středních školách a z odpovídajících dat Českého statistického úřadu. Cílem práce je tedy zmapovat a popsat současné nejvyuţívanější moţnosti trávení volného času na internetu. V počátečních kapitolách zmiňuji historii a vznik internetu. V závěru teoretické části se věnuji tématu sociálních a komunikačních sítí. V praktické části práce se prostřednictvím dotazníkového šetření snaţím získat nové poznatky zejména o trávení volného času adolescentů ve virtuálním světě. Získané údaje pak srovnávám s výsledky ČSÚ.
5
I. TEORETICKÁ ČÁST 1. Historie internetu Historie internetu sahá zhruba třicet let zpět do minulosti. Byla to doba studené války mezi Západem a Východem, a tedy i doba různých tajných vojenských projektů. Na straně Američanů se podobnými projekty zabývala společnost RAND, která dostala v šedesátých letech za úkol vyřešit problém, jak by si mohly jednotlivé vojenské základny, města a státní úřady vyměňovat informace po případné nukleární válce. Nebylo moţné pouţít dosavadní principy sítě zaloţené na jednom centrálním uzlu, na který byli napojeni ostatní uţivatelé. Kdyby nepřítel zničil právě tento uzel, celá síť by nefungovala. 1 Společnost RAND v roce 1964 navrhla síť, která neměla ţádný centrální uzel všechny uzly byly totiţ rovnocenné. Celá síť byla navrţena tak, aby od samého začátku dokázala odolávat kolizím - pokud by zkolaboval jeden uzel, zbytek sítě by dokázal pracovat bez potíţí. Během 70. let rostla síť závratným tempem. Netrvalo dlouho a projekt přesáhl hranice Spojených států amerických, jiţ šlo o síť mezinárodní a začalo se jí říkat INTERNET2. Nejznámější sluţbou poskytovanou v rámci Internetu je WWW (kombinace textu, grafiky a multimédií propojených hypertextovými odkazy), která vznikla v roce 1991 a e-mail (elektronická pošta), avšak nalezneme v něm i desítky dalších. Laici někdy spojují pojmy WWW a Internet, i kdyţ WWW je jen jednou z mnoha sluţeb, které na Internetu nalezneme. Díky WWW se internet stal přístupný nejen pro počítačové fandy a akademickou obec, ale i pro uţivatele, kteří s počítači nemají mnoho společného. Internet je celosvětové spojení mnoha milionů počítačů. V praxi to znamená, ţe dnes jiţ kaţdá významnější firma, univerzita, instituce, významný úřad nebo třeba 1
Internet pro školy Autor: Pavel Navrátil
2
Slovo Internet pochází z mezinárodní (původně latinské) předpony inter (česky mezi) a anglického slova net (network, česky síť). Původně šlo o označení jedné ze sítí připojených k Internetu, avšak došlo k zobecnění pojmu, který dnes označuje celou síť. 6
banka vlastní svůj výkonný počítač určený pro přístup do internetu. Takovému počítači se říká server a je připojený obvykle 24 hodin denně. Podobně jsou do internetu zapojeny i počítače jiných organizací a tak vzniká obrovská síť - internet. 1.1. Základní služby Internetu Mezi základní sluţby Internetu patří: 1)
WWW - systém webových stránek zobrazovaných pomocí webového
prohlíţeče -
běţně pouţívá protokol HTTP
-
pro zabezpečený přenos pouţívá protokol HTTPS
2)
E-mail – elektronická pošta
-
pro přenos zpráv pouţívá protokol SMTP
-
pro komunikaci s poštovními programy pouţívá protokoly POP3, IMAP
3)
Instant messaging – online (přímá, ţivá) komunikace mezi uţivateli
-
vyuţívá nejrůznější protokoly
-
aplikace se někdy jmenují stejně, jako protokol (ICQ, Jabber, …)
4)
Skype– proprietární protokol
5)
FTP – přenos souborů
-
sluţba se jmenuje stejně, jako protokol
-
pro přenos souborů se vyuţívá téţ protokol HTTP
6)
DNS – domény (systém jmen počítačů pro snadnější zapamatování)
7)
a další sluţby a protokoly (online hry, …)
Připojení k internetu se v současnosti realizuje pomocí: telefonní linky (majitelem linky je telefonní operátor) kabelové televize nebo vyhrazené linky pozemní bezdrátové datové sítě mobilní telefonní sítě satelitní datové sítě elektrické napájecí sítě
7
1.2 Sociální sítě Pomocí sociálních sítí se prostřednictvím Internetu sdruţují lidé, kteří by se jinak fyzicky nemohli setkat. V současné době proţívají sociální sítě rychlý rozvoj, který je urychlován nově vznikajícími technologiemi. Patří mezi ně například: Facebook.com, Lide.cz, Libimseti.cz, Twitter.com aj. 1.3 Vyhledávání informací Internet bývá často charakterizován jako informační dálnice nebo obrovská knihovna, kde kaţdý najde to, co hledá. Pro usnadnění studia a strávení volného času tak adolescentnímu jedinci stačí připojení k internetu, který se jiţ běţně vyskytuje ve většině domácností a školách. 1.4 Fulltextové vyhledávače Poţadované informace lze najít prostřednictvím fulltextového vyhledávače. Uţivatel napíše do vyhledávacího pole klíčová slova charakterizující poţadovanou informaci a vyhledávač obratem zobrazí seznam odkazů na nalezené stránky. Vyhledávací funkce pracuje automaticky a je rozdělena do tří kroků, jeţ jsou společné pro většinu vyhledávačů a jsou to: prohledávání webových stránek, indexace a vyhledávání. 1.4.1 Google Jedním
z nejvýznamnějších
internetových
vyhledávačů
je
google.com.
Tento
vyhledávač byl navrţen Sergey Brinem a Larry Pagem v rámci jejich výzkumu na Stanfordské univerzitě, jeţ měl ověřit funkčnost jejich algoritmu pro ohodnocování webových stránek. Svojí výslednou kvalitou však o mnoho převyšoval tehdejší dostupné vyhledávače. Společnost Google vznikla v roce 1998 a ve stejném roce byl vyhledávač spuštěn. Jeho popularita rostla velice rychle a vyhledávací metodu Googlu přebralo mnoho ostatních vyhledávačů. Kromě vyhledávání internetových stránek Google nabízí další sluţby jako např. nákup po internetu (vyhledávání zboţí), mapy, satelitní mapy, e-mailovou schránku, vyhledávač obrázků a fotografií, vyhledávání v on-line diskuzích, atd. 1.5 Portály Portál lze charakterizovat, jako webové sídlo, které poskytuje širokou škálu sluţeb a informací z jednoho místa. Portály lze rozdělit na horizontální (zaměřený na co nejširší okruh uţivatelů) a vertikální (specializovaný, zaměřený na určitou cílovou skupinu). 8
Mezi nejznámější české webové portály patří např. seznam.cz, centrum.cz a atlas.cz. Tyto horizontální portály nabízejí široké spektrum sluţeb, od e-mailu, vyhledávání, katalogy, zpravodajství, slovníky, zboţí, mapy a dále ostatní témata jako např. televizní program.
2. Komunikace a zábava Vyuţívat počítače ke komunikaci byl jeden z hlavních důvodů pro vznik počítačových sítí, respektive následně sociálních sítí. Prostřednictvím počítačů lze komunikovat buď v reálném čase (Skype, chat, ICQ,), nebo s jistým časovým zpoţděním (e-mail, blogy, vzkazy). Obě moţnosti mají své výhody a důvody vyuţití. Elektronická komunikace téměř vytlačila dříve běţné komunikační prostředky, zejména psané dopisy a faxy. V dnešní době také pomalu vytlačuje úřední korespondenci mezi firmami, podnikateli a orgány veřejné správy díky systému datových schránek. Elektronická forma komunikace je dnes pro většinu lidí snazší, rychlejší a běţnější neţ osobní komunikace. Elektronická komunikace můţe probíhat buď se zpoţděním, nebo v reálném čase. Do první skupiny se řadí e-mail, jakoţto nejstarší a stále nejpouţívanější způsob internetové komunikace, dále jsou to diskusní fóra a velmi populární blogy. Komunikaci v reálném čase pak představují chat např. ICQ,MSN Messenger apod. 2.1 Elektronická pošta (e-mail) Jedná se způsob odesílání, doručování a přijímání zpráv přes elektronické komunikační systémy. Jedná se o nejstarší a nejznámější vyuţití internetu ke komunikaci. Ve skutečnosti je však ještě starší neţ internet sám. Elektronická pošta vznikla jiţ v roce 1965. V roce 1972 byl pak poprvé pouţit tento znak @, známý jako zavináč, slouţící jako oddělovač jména uţivatele a zdrojového počítače. E-mailová zpráva se vyuţívá hlavně k posílání textu, souborů (např. zvukové a jiné audiovizuální typy souborů) 2.2 Weblog Tento pojem vznikl zkrácením označení Weblog3 a je připisován americkému spisovateli Johnu Bargerovi. Autor se nazývá bloger. Pojem Weblog zabírá široké spektrum od psaní osobních „deníčků“ po oficiální zpravodajství firem, sdělovacích prostředků a politických kampaní. Důleţitým znakem weblogu je, ţe jde o subjektivní 3
web log – webový záznam, záznamník
9
vyjádření jeho autora, byť do něj můţe přispívat jak jediný autor (coţ je nejčastější případ), malá skupina přátel nebo široká komunita. Weblogy mohou být zaměřené na cokoliv, od osobních zkušeností např. z dovolené po speciální zpravodajství např. firem. Mnohé weblogy téţ nabízejí moţnost přidávat komentáře k jednotlivým příspěvkům, tím pádem se kolem nich tvoří komunita přátel, přispěvovatelů a čtenářů. 2.3 Chat Chat (povídání) patří mezi nejpopulárnější sluţby na internetu. Povídat si mohou dva nebo více lidí najednou. Komunikace na rozdíl od elektronické pošty probíhá v reálném čase. Chat je většinou rozdělen do několika celků či popřípadě skupin rozdělených např. podle zájmů, místa bydliště apod., do kterých můţe uţivatel, po autorizaci své identity, vstoupit. Svoji identitu, častěji přezdívku nick si uţivatel zaregistruje. Jedním z nejznámějších chatů je xchat.cz, který se následně rozrostl o xko.cz. Chatovat mohou i neregistrovaní uţivatelé a na většině serverů se ostatním uţivatelům zobrazují jako Quest (host). Hosté mají však omezené moţnosti. 2.4 Počítačové hry Hraní počítačových her představuje moţnou formu trávení volného času všeobecně. Počítačové hry prvotně slouţí jako forma zábavy a odpočinku, pro někoho představují ţivotní styl, pro někoho hlavní ţivotní náplň a pro někoho to můţe znamenat i jistý peněţitý příjem. Počítačové hry mohou však u jedinců vzbuzovat i agresivní sklony, ale zároveň mohou být velmi interaktivní a nápomocné k dalšímu vzdělávání studentů.
10
3. Jedinec a etapa puberty a adolescence Puberta je obdobím pohlavního dospívání a nového začleňování osobnosti do společnosti. Je to období pronikavých změn ve vývoji osobnosti a značných problémů v rodinné i školní výchově. Puberta se ohraničuje somatickými změnami. U dívek začíná prvními menses (menarché), u chlapců první noční polucí a trvá do dosaţení reprodukční schopnosti. V našich současných podmínkách je to přibliţně období od 13 do 15 let, u chlapců asi o rok později neţ u dívek, u obou pohlaví se značnými individuálními rozdíly. Po pubertě, přibliţně od 15 do 20 let, nastupuje relativně klidnější období adolescence, kdy se dokončuje tělesný růst a pokračuje společenské zařazování mladistvých, jejich přechod do dospělosti.
3.1 Struktura osobnosti jedince Jednotlivé aspekty osobnosti či její části, subsystémy, lze třídit a uspořádat různým způsobem. Jedná se o rozlišení na schopnosti, rysy osobnosti a motivaci, popř. soustavy těchto rysů, vyjadřované výrazy temperament a charakter. Toto třídění se označuje jako obsahové nebo horizontální, s rozlišením subsystémů "vedle sebe". Potom - při pokusu o pohled na osobnost v celku - přejdeme k třídění "vertikálnímu", kde se rozlišují subsystémy z hlediska vzájemné podřízenosti a nadřazenosti, regulace, popřípadě v souvislosti s vývojovým hlediskem: subsystémy vývojově starší a mladší. 4 Osobnost a její vlastnosti se v činnostech formuje a projevuje, k jejím vlastnostem docházíme od činností. Psychické vlastnosti jsou neoddělitelné od ţivotních činností a od psychických procesů a stavů v nich obsaţených.
5
Přehled
lidských potřeb stanovil ve své pyramidě potřeb Maslow, kdy od základny této pyramidy se postupuje po potřebách od nejsilnějších k nejméně poţadovaným. Tato pyramida a její poţadované potřeby se v závislosti na získaných zkušenostech a vývoje jedince mění. Můţeme uvést např. takový přehled lidských potřeb: -
elementární biologické potřeby: hlad, ţízeň, potřeba kyslíku, apod.;
-
potřeba podnětů a činnosti, naproti tomu také potřeba odpočinku a spánku;
-
potřeba sexuální;
ČÁP,J.-MAREŠ,J. Psychologie pro učitele. Praha: Portál, 2007. 655s. ISBN 978-807367-273-7. 5 ČÁP,J.-MAREŠ,J. Psychologie pro učitele. Praha: Portál, 2007. 655s. ISBN 978-807367-273-7. 4
11
-
potřeba bezpečí, jistoty, sebezáchovy, zvládání situací nebezpečných a ne-
přehledných apod.; -
potřeba osobního vztahu, potřeba milovat a být milován, potřeba vzájemného
porozumění a pomoci, potřeba patřit k někomu (k osobě, osobám či skupině poskytující kladný emoční vztah a bezpečí); -
potřeba dobrého výkonu, úspěchu, uznání druhými, úcty a sebeúcty, potřeba být
kladně hodnocen druhými i sebou samým; -
potřeba kompetence, potřeba osvojit si dovednost a zvládat situace, které
povaţuji za důleţité; -
potřeba cíle a směřování k němu, potřeba smyslu, potřeba seberealizace,
rozvíjení svých moţností, a tím dosahování cílů, naplňování ţivotního smyslu. 6 Kaţdá z uvedených potřeb můţe mít velmi rozmanité podoby. Například potřeba bezpečí a jistoty vede dítě k tomu, ţe běţí k matce nebo ji volá při skutečném nebo i jen domnělém ohroţení psem, druhým dítětem apod., kdyţ má neúspěch ve škole nebo mezi kamarády; kdyţ někdo z rodiny odchází, je delší dobu nepřítomen. Potřeba bezpečí je frustrována i u dospělých např. v nepřehledné situaci v rodině nebo i na pracovišti, při zprávách o hrozících katastrofách přírodních nebo sociálních atd. Potřeba osobního vztahu se můţe vztahovat k vztahu erotickému i přátelskému. Potřeby cíle či poznávací a estetické potřeby se mohou realizovat v nejrůznějších oblastech ţivota. 7 Zájem je získaný motiv, který se projevuje kladným emočním vztahem jedince k určité skutečnosti a k určitému druhu činnosti: např. zájem o hudbu, sport, o přírodní vědy, popřípadě speciálněji o určitý druh hudby nebo sportu, určitou oblast biologie apod. Zájmy se rozlišují obsahem (o co se člověk zajímá, k čemu se zájem vztahuje), dále rozvinutostí, "hloubkou" (zájem počáteční, povrchní - naproti tomu rozvinutý, "hluboký"). S tím souvisí rozdíl mezi zájmem přechodným a naproti tomu trvalým.
6
PRŮCHA,J. Moderní pedagogika. Praha: Portál, 495s. ISBN 80-7178-170-3.
7
ČÁP,J.-MAREŠ,J. Psychologie pro učitele. Praha: Portál, 2007. 655s. ISBN 978-807367-273-7. 12
Člověk má zpravidla několik zájmů zároveň. Mohou to být zájmy příbuzné a vzájemně se podporující, popřípadě jeden podporuje vznik druhého zájmu. Jindy vzniká konflikt mezi dvěma zájmy téhoţ člověka: nemůţe se věnovat oběma v takové míře a formě, jak by si přál, vzhledem k omezeným moţnostem časovým, finančním aj. Důleţitým případem - z hlediska zdravého vývoje osobnosti - je kompenzační vztah dvou odlišných zájmů.8
3.2 Základní emoční vztah. Sociální komunikace V průběhu ţivota přijde člověk do styku s velkým počtem lidí. S větším nebo menším počtem z nich se vytvoří osobní vztahy: rodinné, partnerské, kamarádské, přátelské aj. Sociální komunikace v dostatečném rozsahu a kvalitě silně ovlivňuje okamţitý psychofyziologický stav jedince i jeho celkový vývoj osobnosti. Osobní vztahy a procesy komunikace jsou vzájemné, zahrnují vzájemné působení mezi lidmi. Kvalitou komunikace se zde rozumí nejen úroveň slovního vyjadřování, ale také emoční charakteristiky: zda vyjadřují sympatie, kooperativnost, důvěru, povzbuzení, nebo naopak antipatie, nedůvěru, podezíravost, přehlíţení toho, s kým komunikace probíhá apod. Pro zdravý vývoj osobnosti je důleţité, aby komunikace byla kongruentní čili autentická, tj. aby se vnější projev shodoval s vnitřním stavem komunikujícího, s jeho názory a emocemi. Nekongruentní je komunikace v rodinách, kde se něco zatajuje, kde jsou obavy otevřeně se vyjádřit apod. Taková situace můţe být i na pracovišti nebo v jiné skupině. 9
3.3 Formování osobnosti v činnostech ve volném čase. Jako jeden ze základních vztahů vyjadřujících formování osobnosti lze uvést princip formování v činnostech. Určitá vlastnost osobnosti se rozvíjí především v těch činnostech, které kladou zvýšené poţadavky na tuto vlastnost. Toho se hojně vyuţívá ve výchově, ať jiţ bezděčně, nebo cílevědomě a plánovitě. Působení činností při formování osobnosti zdůraznili jiţ např. filozof Aristoteles, pedagog J. A. Komenský, psychologové J. Dewey, R. S. Woodworth, J. Piaget, L. S. Vygotskij, S. L. Rubinštejn, A. N. Leonťjev aj. ČÁP,J.-MAREŠ,J. Psychologie pro učitele. Praha: Portál, 2007. 655s. ISBN 978-807367-273-7. 9 PRŮCHA,J. Moderní pedagogika. Praha: Portál, 495s. ISBN 80-7178-170-3. 8
13
Příklady formování různých aspektů osobnosti v činnostech: • senzomotorické dovednosti a schopnosti: v pohybových hrách, ve sportu, při fyzické práci, při technických zájmových činnostech, v šití a příbuzných činnostech; • intelektové dovednosti a schopnosti, poznávací procesy: ve hrách stolních a didaktických, v učebních činnostech, profesích s převahou "duševní práce", zájmových činnostech kulturních a studijních; • sociální dovednosti a rysy osobnosti týkající se vztahu k lidem: ve sportovních hrách (v kolektivních sportech), zájmových činnostech realizovaných v krouţku nebo v oddílu, pracích v dyádě nebo v malé skupině; • estetické vnímání, emoce a schopnosti: v uměleckých zájmových činnostech, činnostech ve vztahu k přírodě; • volné vlastnosti, charakter a odolnost k zátěţi: v takových pracích a hrách, sportovních a jiných činnostech, kde je nutné zdolávat překáţky, ovládat se, odpovědně jednat. 10 V současnosti se mezi mládeţí značně šíří počítačové hry. Vyskytují se v různých podobách, s různými poţadavky na hráče a také s různými účinky na něj. Počítačové hry jako ostatní hry jsou silně motivované a některé z nich mohou také stimulovat myšlení. Na druhé straně počítačové hry - zejména některé - přinášejí problémy, nebo dokonce nebezpečí. Počítačové hry vedou k omezení pohybu, který dříve naplňoval značnou část volného času mladistvých; dlouhé vysedávání u počítače působí nepříznivě na páteř, krevní oběh, zrak aj. Uţivatelé a hráči často proţívají silné emoce, ale bez moţnosti odreagování. Uvolňují se morální zábrany, značná agresivita je přítomna při hraní akčních počítačových her např. s vojenskou tématikou. Na druhou stranu je třeba říci, ţe například počítačové sítě umoţňují mladým lidem komunikovat s vrstevníky z celého světa, zprostředkovávají sociální komunikaci i mezi vrstevníky s jiným cizím jazykem, čímţ se uţivatel motivuje k učení jazykům, učí je překonávat kulturní stereotypy. Jde ovšem o komunikaci pozměněnou, ochuzenou o mnoho odstínů metakomunikace, které umoţňuje osobní styk.
ČÁP,J.-MAREŠ,J. Psychologie pro učitele. Praha: Portál, 2007. 655s. ISBN 978-807367-273-7. 10
14
3.4 Pojem volný čas Volný čas je moţno chápat jako opak nutné práce a povinností, dobu, kdy si své činnosti můţeme svobodně vybrat, děláme je dobrovolně a rádi, přinášejí nám pocit uspokojení a uvolnění. Pod pojem volný čas se běţně zahrnují odpočinek, rekreace, zábava, zájmové činnosti, dobrovolné vzdělávání, dobrovolná společensky prospěšná činnost i časové ztráty s těmito činnostmi spojené. Z mládeţe nepatří do volného času vyučování a činnosti s ním související, sebeobsluha, základní péče o zevnějšek a osobní věci, povinnosti spojené s provozem rodiny, domácnosti, výchovného zařízení i další uloţené vzdělávání a další časové ztráty. Součástí volného času nejsou ani činnosti zabezpečující biologickou existenci člověka jídlo, spánek, hygiena, zdravotní péče).11 Způsob vyuţívání volného času mládeţe hodně ovlivňuje sociální prostředí. Zvlášť silný je vliv rodiny. Rodiče slouţí svým dětem jako vzory pozitivní nebo negativní. Rodiny, které neplní dobře svou výchovnou funkci, se vyznačují nezájmem o to, jak jejich dítě tráví volný čas. Z hlediska sociologického a sociálně-psychologického je zapotřebí sledovat, jak činnosti ve volném čase přispívají k utváření mezilidských vztahů, zda pomáhají tyto vztahy kultivovat. Způsob vyuţívání volného času je jedním z důleţitých ukazatelů ţivotního stylu. Pojem ţivotní styl je sloţitý a velmi komplikovaný. Jedna z mnoha definic vymezuje ţivotní styl jako souhrn ţivotních forem, které jedinec aktivně prosazuje. Zahrnuje hodnotovou orientaci člověka, projevuje se v jeho chování i ve způsobu vyuţívání a ovlivňování materiálních i sociálních ţivotních podmínek. Všechny tyto skutečnosti lze posuzovat mimo jiné i z hlediska volného času a hospodaření s ním. Kaţdý člověk má svůj individuální systém hodnot, který se utváří vlivem ţivotních podmínek a aktivitou jedince. Z hlediska volného času je moţno dělit lidi podle toho, jakou hodnotu volnému času přisuzují.12
PRŮCHA,J. Moderní pedagogika. Praha: Portál, 495s. ISBN 80-7178-170-3. ČÁP,J.-MAREŠ,J. Psychologie pro učitele. Praha: Portál, 2007. 655s. ISBN 978-807367-273-7. 11 12
15
3.4.1 Duševní a citový vývoj STARŠÍ ŠKOLNÍ VĚK (15-18, event. 20 let) Doznívání
Vnímání: zjemňuje se,
Postupná
stabilizace,
pubescence,
systematičnost.
sebeovládání,
uklidnění
tělesného
koncentrace,
vývoj vyšších citů:
vývoje,
intenzita,
Fantazie: tvůrčí, pokusy o uměleckou tvorbu, denní snění.
činnost orgánů Paměť: logická, větší kapacita, trvalost, přesnost.
zralost, Myšlení:
vrchol
pohybová
vývoje
všech
koordinace na
kognitivních
vysoké úrovni;
operací, forem myšlení. k
vlastnímu
Řeč: ţivá, barvitá,
vzhledu, vliv na
tvořivá, s humorem.
-
morálních
k
-
intelektuálních
-
estetické
ZŠ na SŠ význam Od impulzivnosti k rozváţnosti, cílevědomosti a vytrvalosti;
vyhraňování typu
Kritičnost
dospělými,
přechod ze
záměrnost.
úplná pohlavní
s
autoritám;
trvá ambivalence.
tělesná zdatnost,
citů,
kritičnost
Pozornost: lepší
dokonalá
Pocit rovnosti
které jsou však dále intenzivní, zklidnění
postavy,
lepší
vrstevnických skupin, konformita, kamarádství, partnerské vztahy zájem o společenské dění.
Mládeţ staršího školního věku má ve společnosti pocit rovnosti s dospělými a také vyţaduje jednání jako rovný s rovným. Zklidňuje se vztah mladých lidí k dospělým, zvláště k rodičům, učitelům a jiným autoritám díky větší míře tolerance i schopnosti vnímat a hodnotit jednání druhých lidí. Pro adolescenty má stále velký význam vztah k vrstevníkům tak jako pro pubertální věkovou skupinu. Postavení mladého člověka ve skupině, jeho oblíbenost či neoblíbenost se silně odráţí v sebehodnocení a sebevědomí, často poznamenává celý jeho další ţivot. Meziosobní vztahy, vytvořené v tomto období, bývají trvalejší neţ dříve a mnohá přátelství nezřídka přetrvávají aţ do dospělosti. Význam vztahů je tak
16
významný, ţe jeho absence má vţdy hlubší příčiny a mladé lidi jejich osamělost tíţí. Při jejím řešení se mohou zařadit i do různých antisociálních skupin. Zájmové činnosti mají silný vliv na rozvoj osobnosti, protoţe mají těsnou vazbu na vlohy a schopnosti člověka. Rovněţ mají velký význam jejich rozvíjení a sebezdokonalování. Rozeznáváme několik různých způsobů dělení zájmů: podle úrovně činnosti – na aktivní (jedinec vyvíjí činnost sám) a receptivní (pouze vnímání předmětu zájmu) podle intenzity zájmu – na hluboké a povrchní podle časového trvání – na krátkodobé, dočasné, přechodné, opakem jsou zájmy trvalé podle stupně koncentrace – na jednostranné a mnohostranné podle společenských norem – na ţádoucí (vedou ke kladnému rozvoji osobnosti) a neţádoucí (neslučují se s obecně platnými společenskými normami) podle obsahu – na a) společenskovědní b) pracovně-technické c) přírodovědně-ekologické d) esteticko-výchovné e) tělovýchovné, sportovní a turistické f) výpočetně-technické13 S postupujícím věkem se zájmy prohlubují, specializují. Zájmová činnost plní funkci výchovnou i vzdělávací.
13
Pávková J., Hájek B., Hofbauer B., Hrdličková V., Pavlíková A. Pedagogika volného času. Teorie, praxe a perspektivy výchovy mimo vyučování a zařízení volného času. 3., aktualizované vydání. Praha: Portál, 2008. 221 s. ISBN 978-80-7367-423-6. s. 93
17
II. PRAKTICKÁ ČÁST 1. Mezinárodní standardní klasifikace vzdělávání - ISCED Mezinárodní standardní klasifikace vzdělávání - ISCED (International Standard Classification of Education) byla vypracována a vydána UNESCO v roce 1976, aby slouţila "jako nástroj vhodný pro shromaţďování, zpracování a zpřístupňování vzdělávacích statistik jak v jednotlivých zemích, tak v mezinárodním měřítku". Tato klasifikace byla pětimístná. První místo označovalo úroveň vzdělávání a další dvě místa skupinu vzdělávacích programů, resp. obory vzdělávání. Podrobnější třídění vzdělávacích programů bylo provedeno posledními kódy klasifikace. Klasifikace ISCED se jiţ řadu let aktualizuje. V listopadu 1997 byly na Generální konferenci UNESCO v Paříţi schváleny změny týkající se úrovně vzdělávání i oborů vzdělávání. 14 Klasifikace kmenových oborů vzdělávání byla vypracována tak, aby byla snáze převoditelná na mezinárodní standard ISCED 1997, zejména pokud se jedná o úrovně vzdělávání. Klasifikace ISCED 1997 má 7 úrovní vzdělávání (0 aţ 6), které mohou mít vnitřní členění A aţ C. Informativní přehled kódového značení úrovní vzdělávání podle ISCED 1997 kód úroveň vzdělání 0
preprimární vzdělávání (bez vzdělání)
1
primární vzdělávání
2
nižší sekundární vzdělávání 2A - stupeň, ze kterého je moţné přejít na vyšší vzdělávání 2B - přípravný stupeň pro pracovní trh 2C - stupeň směřující na pracovní trh
3
vyšší sekundární vzdělávání 3A - stupeň, ze kterého je moţné přejít na vyšší vzdělávání 3B - přípravný stupeň pro pracovní trh 3C - stupeň směřující na pracovní trh
4 14
postsekundární vzdělávání nižší než terciární
http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/mezinarodni_standardni_klasifikace_vzdelavani_isced_
18
4A - stupeň, ze kterého je moţné přejít na vyšší vzdělávání 4B - prakticky zaměřené studium 5
první stupeň terciárního vzdělávání 5A - stupeň, ze kterého je moţné přejít na vyšší vzdělávání 5B - prakticky zaměřené studium
6
druhý stupeň terciárního vzdělávání
2. Metody empirického zkoumání Mezi metody empirického zkoumání řadíme pozorování, dotazníková metoda, rozhovor (interview), obsahová analýza pedagogických dokumentů,kasuistika, a pedagogický experiment. Při dotazníkové metodě se shromaţďování dat zakládá na dotazování osob. Je určena pro hromadné získávání údajů a patří mezi nejfrekventovanější metody pedagogických výzkumů. Osoba, která vyplňuje dotazník, se označuje jako respondent, úkolové jednotky se nazývají poloţky nebo otázky (pojem poloţka je širší, můţe zahrnovat i poţadavek nebo výzvu: zaškrtni, označ). Je třeba navázat vztah tazatele a dotazovaných,důleţité je navodit takovou atmosféru, aby respondent pochopil, ţe tazatel hledá informace pro společensky hodnotné cíle a byl přesvědčen o uţitečnosti informací, které podává. Proto se k dotazníku obvykle připojuje stručné vysvětlení, které respondenta informuje o smyslu a způsobu vyuţití výsledků setření. Důleţitý je i výběr vzorku - výzkumný pracovník určí velikost vzorku, kterému má být dotazník rozeslán nebo předán, a to buď metodou náhodného výběru, nebo na základě odborné úvahy. Sestavování dotazníku je potřeba si důkladně zváţit, zda strukturovaný, nestrukturovaný nebo kombinovaný. Délka dotazníku závisí na sloţitosti problému, který chceme zkoumat, ale také na věku a schopnostech respondentů, na jejich časových moţnostech (a také na schopnostech tazatele). Předvýzkum by měl prověřit jasnost, jednoznačnost a smysluplnost otázek. Kaţdý tazatel by si měl svůj dotazník vyplnit především sám, a potom ho ještě vyzkoušet na malém vzorku respondentů. Podle získaných poznatků můţe některé otázky ještě upřesnit, doplnit nebo přeformulovat jejich znění. Zpracování výsledků výzkumu je při větším počtu respondentů zdlouhavá činnost a jejich odpovědi je třeba nejprve kategorizovat a teprve potom se mohou kvantifikovat. Z hlediska objektivace dat získaných dotazníkem je důleţité spojovat jeho uţití s dalšími metodami, které doplní, prohloubí a zpřesní výsledky. Získané výsledky lze prezentovat formou tabulek, grafů a dále zpracovávat statistickými i dalšími metodami. 19
3.Úkoly výzkumu Po vypracování teoretické části v mé bakalářské práci jsem zahájil vlastní výzkum a stanovil jsem si tyto úkoly: Zjistit, jaký je rozdíl ve způsobu trávení volného času mezi mládeţí ve věku 15 aţ 19 na internetu. Zjistit, jaký způsob trávení volného času z uvedených v dotazníku a kolik času věnují trávení času na internetu.
4. Definování hypotéz Sestavil jsem si tyto hypotézy: Hypotéza č. 1 Všichni dotazovaní studenti potřebují a mají internet. Hypotéza č. 2 Všichni dotazovaní studenti pouţívají sociální sítě a mají na nich zaloţený profil. Hypotéza č. 3 Mládeţ pouţívá počítač převáţně 1-2 hodiny denně, a to ke komunikaci a jako zdroj informací. Hypotéza č. 4 Nejvíce uţivatelů internetu je ve věku 15 let. Ve své bakalářské práci jsem zvolil metodu dotazníkového šetření, kdy studenti vyplní krátký dotazník, jeţ obsahuje otázky týkající se jejich vyuţívání internetu. Zpracování výsledků uvedu formou tabulek a grafů, které názorně ukáţe kvantifikované údaje. Na základě zvoleného metodologické postupu, zjišťování pomocí dotazníkového šetření, jsem zvolil 5 středních škol. Na kaţdé této škole byly vybrány třídy v rozmezí 1. – 3. Ročník. Čtvrtý ročník nebyl zvolen do výzkumu záměrně z hlediska časové vytíţenosti studentů a vzhledem k jejich nynějšímu úzkému zaměření vyuţívání internetu pouze pro potřeby studia. Vybrány byly školy Obchodní akademie Pionýrská Brno, Obchodní akademie Kotlářská, Gymnázium Vídeňská, Gymnázium Kapitána Jaroše a střední škola ELDO. Obchodní akademie Pionýrská sdruţuje Obchodní akademii, kde probíhá čtyřleté denní studium absolventů základní školy a Vyšší odbornou školu obchodní, tříleté denní i 20
dálkové studium absolventů střední školy s maturitou. Na obchodní akademii je vyučován jeden studijní obor Obchodní akademie - dobíhající vzdělávací program ve dvou studijních zaměřeních a) ekonomická informatika; b) zahraniční obchod a dále nový vzdělávací program dle od 1.9.2008 v novém školním vzdělávacím programu Obchodní akademie se zaměřeními na zahraniční obchod a finanční řízení. Počet studentů je v denním studiu při 10 třídách 311. Obchodní akademie Kotlářská má studijní obor obchodní akademie. Počet tříd je 9 a ţáků 277. Další studijní obor je Ekonomické lyceum při počtu 8 tříd a 237 ţácích. Gymnázium Kapitána Jaroše má celkem 12 tříd, součtem počet ţáků je 754. Gymnázium Vídeňská má 9 tříd a celkem 276 studentů. Střední škola ELDO má celkem 8 tříd a 235 studentů. Celkem se jedná o 56 tříd ze všech 5 zjišťovaných škol s celkovým počtem 2090 studentů. Díky časové a finanční náročnosti nebylo moţné se dotázat všech respondentů a aby byla moţnost zajistit kvalitní objektivní výsledek, zvolil jsem metodu selektivního výběru studentů, kdy bylo z kaţdé třídy vybráno jen určité procento, poměrně zastoupené z jedné poloviny jak dívkami, resp. ţenami, tak chlapci, resp. muţi. Z kaţdé třídy bylo vybráno 10 lidí, tedy 5 ţen a 5 muţů. Celkem se tedy jednalo o 200 lidí. Výsledky dotazníkového šetření byly provedeny na výše uvedených 5 školách mezi určitým vzorkem studentů. Tyto výsledky budou deskriptivně zhodnoceny a následně porovnány s údaji získanými z Českého statistického úřadu. Respondenti obdrţeli dotazník, jehoţ vyplnění jim zabralo maximálně deset minut. Dotazník měl strukturovanou formu a byl prováděn anonymní formou, aby se předešlo případným komplikacím souvisejících se souhlasem rodičů a ochranou osobních údajů. V dotazníku byly uvedeny otázky týkající se vyuţívání internetu jak z hlediska pouţívaných aplikací, tak z hlediska časové náročnosti. Některé otázky, jeţ respondenti zodpověděli budou i vizuálně zpracované v podobě grafu pro lepší přehlednost. Překvapením jsou na druhou stranu některé otázky, u kterých byla například stoprocentní četnost odpovědí kladných. Dalším zmínku si určitě v pokračování kapitoly zaslouţí otázky, u kterých bylo například uvedeno více moţností výběru, avšak respondenti si vybraly pouze první tři varianty a zbytek nezvolili. Jednalo se o otázku, jaký komunikační program nejčastěji respondenti vyuţívají. 21
Verbální hodnocení dotazníku budu provádět postupně dle pořadí zodpovězených otázek. Do práce zahrnu téţ své osobní poznatky z rozhovory s respondenty, který probíhal po vyplnění dotazníku, o jejich osobních zkušenostech a názorech ohledně vyuţívání internetu. Je velmi zajímavé se zmínit ve své práci o jejich názorech, protoţe je diametrální rozdíl mezi osobními záţitky a zkušenostmi. Poprvé spojil slova „závislost“ a „internet“ Ivan Goldberg v roce 1995. Myslel to jako vtip, ale jak laická, tak odborná obec to začala postupně chápat jinak. Dodnes se psychologové i psychiatři přou o to, zda něco takového můţe existovat a jak to vlastně vypadá. Sám Goldberg formuloval svůj názor jasně: „Nemyslím si, ţe závislost na internetu existuje o nic víc, neţ závislost na tenisu, bingu nebo televizi. Lidé mohou přehánět všechno. Nazývat to poruchou je omyl.“15 Netholismus je všeobecně uţívaný odborný termín, který označuje závislost na internetu – na prohlíţení internetových stránek, na komunikaci po chatu či na psaní e-mailů. Statistiky z evropských států dokazují, ţe netholismus není radno podceňovat. Například v sousedním Německu je kaţdý dvacátý uţivatel internetu netholikem. Ve Švédsku jsou čísla ještě neúprosnější, léčbu vyţaduje 40 tisíc lidí. Nejvíce
„ohroţeni“
internetovou
závislostí
jsou
teenageři
a
osamělí
lidé. Těţko se ale diagnostikuje, kdo uţ na Internetu závislý je, a kdo nikoli. Dá se to však poznat podle určitých klíčů, jako je například nespavost, úzkost po dobu, kdy není člověk na Internetu, odcizení od rodiny nebo kolegů, deprese. Člověka „závislého“ na internetu poznáme docela snadno. Nejde ani moc o to, kolik času u počítače tráví, ale spíš by nás mělo zajímat, co u něj dělá a jak se jeho virtuální ţivot odráţí v jeho ţivotě reálném. Z výzkumů plyne, ţe se „závislost“ pojí hlavně se dvěma činnostmi – s chatováním a s hraním online. Závislý uţivatel se cítí internetem pohlcen, má problémy o virtuálním světě přestat přemýšlet a nedrţí se naplánovaných časů pobytu na internetu. Zaţívá negativní důsledky své závislosti, postupně se odklání od nejbliţších vztahů s rodinou a s přáteli, přestává se tak dobře orientovat v sociálním světě a častěji ho přepadne stres. Má problémy se spánkem a vůbec s denním reţimem, hraje do noci, budí se vyčerpaný atp. Odborníci se často přiklání k názoru, ţe „závislost“ na internetu
15
http://www.slunecnice.cz/special/bezpecnost-deti/zavislost-na-internetu-a-boj-proti-ni/
22
je zvláště u dětí a mladistvých ve své podstatě projevem hlubších problémů v rodině anebo vůbec v sociálních vztazích (např. širší rodina, škola). Přesto jedna ze studií prováděných na toto téma odhalila jisté osobnostní charakteristiky společné lidem s náchylností k této „závislosti“. „Závislí“ obvykle mají větší sklon spoléhat sami na sebe, jsou citlivější, nechtějí se moc odhalovat a nejsou příliš konformní.16 Moţné příznaky chování u jedince závislého na internetu mohou být např. ţe se cítí pohlcen internetem, v myšlenkách se jím zaobírá, i kdyţ je offline, má potřebu kvůli dosaţení uspokojení trávit na internetu stále více času. Můţe se cítit neklidný, náladový nebo podráţděný, kdyţ se pokouší přerušit nebo omezit své pouţívání internetu a zůstává na internetu déle, neţ původně zamýšlel. Můţe se i stát v horších případech, ţe díky svému neodbytnému pocitu potřeby internetu riskuje ztrátu práce, zhoršení prospěchu ve škole apod. V touze po uţívání internetu můţe začít lhát členům své rodiny o čase stráveným na počítači. Podle statistik na podzim 2009 vlastnilo internetové připojení 32% domácností. Pomalu, ale jistě, se začíná mezi lidmi šířit závislost na Internetu. Zpočátku se podceňuje, ale po několika nepříjemných incidentech úmrtí ve světě se tento stav klasifikuje na duševní poruchu. Dá se diagnostikovat podle následujících příznaků. Jedná se např. o kaţdodenní dlouhodobý online stav a neustálá touha po připojení, negativní reakce na offline stav, tělesný i duševní stres, nespavost, problémy s koncentrací Výše zmíněné symptomy většinou doprovází problémy v reálném světě, především v rodinných vztazích. Nemocí jsou ohroţeni zejména lidé trávící u internetu šest a více hodin denně. Samotné hodnocení dotazníku mezi respondenty ukázalo, ţe internet pouţívá 100% dotázaných, pro které je povaţován za přehledný zdroj informací. Dle osobního pohovoru s respondenty jsem se dozvěděl, ţe ho povaţují nejen za zdroj informací pro školu, ale i pro svůj volný čas, jako inspirace na dárky a především pro zjišťování informací o kamarádech. Věkové rozmezí respondentů bylo zvoleno na základě předpokladu o přibliţném věku středoškoláků, tedy od 15 do 19 let. Nejvíce respondentů bylo z věkové kategorie 18 a 19 let, tedy jedná se respektive o 3. a 4. ročník. 16
http://www.slunecnice.cz/special/bezpecnost-deti/zavislost-na-internetu-a-boj-proti-ni/
23
Graf č.1: Věk respondentů
Studenti uváděli, ţe mezi nejčastěji vyuţívané činnosti na internetu patří první místo komunikace, následně zábava a aţ poté 12% uvedlo, ţe internet nejčastěji vyuţívají ke studiu. Studenti,kteří nejčastěji uváděli variantu zjišťování informací v rámci studia byli z 92% ze škol náročnějších na studium a na jeho přípravu. Bylo jistou hypotézou, ţe respondenti budou nejčastěji vyuţívat internet ke komunikaci a tato hypotéza se ukázala pravdivou, kdy internet ke komunikace vyuţívá 56%, coţ je celkem 112 respondentů. Z hlediska podílu uţivatelů internetu v populaci 16-74 let je na tom v mezinárodním srovnání Česká republika výrazně lépe neţ ve vybavení domácností internetem, přesto však dosahuje podprůměrných hodnot EU. Zaostávání lze sledovat v ČR sledovat obzvláště u starších a méně vzdělaných skupin obyvatelstva. Mladí a vzdělaní jednotlivci naopak vykazují z hlediska vyuţívání internetu obdobné charakteristiky, jako jejich vrstevníci v severozápadní Evropě.
17
Je třeba zmínit, ţe
skupina seniorů bývá v naší republice, co se vyuţívání internetu, značně opomíjena, přitom existuje řada moţností jak tuto věkovou skupinu zaujmout. Můţe se jednat i jejich další celoţivotní vzdělávání.
17
Český statistický úřad a Eurostat
24
Graf č.2: Nejčastěji využívané činnosti na internetu
Celkem 140 studentů uvedlo, ţe tráví na internetu více času neţ je 5 hodin týdně. Tento předpoklad byl očekávaný, avšak po zevrubném rozhovoru s respondenty po vyplnění dotazníku vyšla najevo informace, ţe studenti tráví na internetu více jak 5 hodin d e n n ě. Toto zjištění bylo velmi překvapivé a je pravděpodobné, ţe se jedná u těchto respondentů o jistou závislost na počítači a vyuţívání internetu. Při průměrném středoškolském rozvrhu se dá předpokládat, ţe průměrný studijní den trvá 7 hodin, cca do 15:00 hod., připočítejme průměrnou dobu 30 minut domů a neuvaţujme o jiných povinnostech, který by student střední školy měl ten den za povinnost udělat a vyjde nám výsledek, ţe tráví čas na internetu aţ do 21 hod. večer. Bylo by vhodné se zamyslet nad tím, zda by student stíhal a stíhá veškeré své studijní povinnosti a mimoškolní aktivity. Ovšem studenti nemusí svůj čas trávit na internetu pouze zábavou a komunikací s kamarády. Mohou se prostřednictvím internetu také vzdělávat, ať uţ se jedná o získávání informací do školy, komunikace s kolegy ze třídy o potřebných věcí do školy či získávání informací z odborných fór, na kterých studenti mohou diskutovat o odbornějších problémech. Získávání informací potřebné pro studium mohou studenti získávat nejen z interních školních zdrojů, např. Školních knihoven, odevzdáváren apod., ale i například ze specializovaných serverů, kteří se zaměřují na poskytování informací potřebné pro studium. Jedná se například o specializovanou odnoţ google , tzv. www.schoolgoogle.com, www.seminarky.cz , www. doskoly.cz apod. Jediná odnoţ googlu funguje zdarma v rámci vyhledávání. Ostatní uvedené webové adresy poskytují nejen svoje zpracované materiály, ale fungují jako úloţiště prací od jiných studentů. Tyto práce se pak zpřístupňují za poplatek, který ţadatel většinou uhradí pomocí sms zprávy. Cena takového poplatku se pohybuje v řádech od 10-150 korun v závislosti na 25
rozsáhlosti poskytované práce. Můţe se jednat o práci typu seminární , ročníkovou nebo dokonce diplomovou. Studenti dříve pouţívali tyto práce bez toho aniţ by si je nějak zpracovali či upravili. Postupem času lektoři začali poznávat, které práce jsou okopírované a které ne. Studenti tedy poté začali kopírovat jen některé části různých prací a dávat je dohromady. Zvláštní a v nynější době hodně vyuţívanou sluţbou z řad studentů jsou tzv. firmy či samostatně výdělečné osoby, které na internetu inzerují nabídku zpracování studentských prací. Této firmě se poskytnou základní poţadavky o tom jak má daná práce vypadat, na jaké má být téma a v jakém rozsahu. Dotyčný student pak většinou zaplatí převodem na bankovní účet. Ovšem bere na sebe riziko, ţe práce nebude zcela kvalitní a podle poţadavků dané školy. Tyto práce většinou však obstojí při hodnocení a student tím má ušetřenou práci. Coţ má ovšem negativní důsledek na jejich studium a vzdělávání, protoţe překonávání překáţek je má dostatečně motivovat k lepším výkonům, které by měly vyústit v závěrečnou zkoušku. Další informace, které studenti mohou z internetu získat a které by mohly souţit k jejich dalšímu sebevzdělávání, jsou informace týkající se jejich koníčků, zájmů a krouţků. Můţe se jednat o informace z oblasti sportu, kulturních expozic a akcí či jazykové zaměření. V poslední době také studenti tráví mnoho času na odborných fórech týkajících se specializovanějšího zaměření, např. informatiky. Tam si vyměňují poznatky z různých oblastí a sebevzdělávají se. Na různých serverech hledají dokonce práce na částečné úvazky a brigády. Mezi jedny z nejvýznamnějších volnočasových aktivit s výjimkou sociálních sítí na internetu patří online nakupování, stahování filmů a hudby, sledování online filmů, videa a hudby. V oblasti hudby je nejpopulárnější Youtube.com, kde mohou studenti nejen poslouchat hudbu a sledovat k ní i videoklipy, ale na youtube se rozmohlo sledování dokumentů a to i v dabované podobě. Online sledování filmů a seriálů patří také mezi velmi oblíbené aktivity studentů, naštěstí studenti pochopili, ţe lze sledovat online zábavu a zároveň mít ve vedlejším okně rozdělanou práci. Další volnočasovou aktivitou, kterou studenti tráví svůj čas je online nakupování. Bohuţel v dnešní době není mnoho instrumentů jak zabránit studentům mladších 18 let, aby si nekupovali nevhodné zboţí, které inzerují internetové stránky, jeţ mají být přístupné aţ od 18 let. Mladiství, kteří mohou mít různé problémy v rodině, 26
si mohou na internetu prodávat svoje věci a tím získávat peníze na různé nezákonné prostředky. Alespoň jednou nakoupilo přes Internet 17 procent obyvatel Česka ve věku 16 a více let. To znamená meziroční nárůst o tři procentní body, celkem by podle statistik letos mělo mít novou zkušenost e-nakupováním kolem 360 tisíc lidí. To není málo. Počet zájemců o online nakupování kaţdým rokem roste. V posledních letech se mění struktura online nakupujících. Na Internetu se nejvíce prodávaly vstupenky (32 procent), elektronika (26 procent), knihy, časopisy, učebnice (23 procent), jiné sluţby v oblasti cestování a ubytování (21 procent), bílá technika a elektrospotřebiče pro domácnost (18 procent), kosmetika, zdravotnické potřeby (17 procent), oblečení (16 procent), sportovní potřeby (14 procent), mobilní telefony a jejich příslušenství (12 procent), filmy, hudba (11 procent), fotoaparáty, videokamery a příslušenství (9 procent), letenky (9 procent), Jedna z oblíbených činností u studentů jak v Česku tak i v jiných evropských zemích je stahování a přehrávání hudby. Ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi tedy patříme k podprůměru, ale i přesto více neţ polovina studentů u nás stahovala či poslouchala v posledních 3 měsících hudbu.18 Graf č2a: Vybrané aktivity prováděné jednotlivci na internetu v rámci volného času19 (%
jednotlivců
ve
věku
16
–
74
let)20
18
Eurostat, www.eurostat.cz Český statistický úřad, www.cszo.cz 20 * technologie, která dle předem stanovené struktury automaticky upozorňuje uţivatele na nové zprávy, informace a novinky ** technologie, která dle předem stanovené struktury automaticky stahuje audio a video soubory z internetu 19
27
V naprosté většině v grafu uvedených aktivitách je znatelný rozdíl mezi ČR a EU27 v míře vyuţívání vybraných aktivit prováděných jednotlivci na internetu, kdy hodnoty za ČR jsou většinou výrazně niţší neţ hodnoty za průměr EU27. Celkem tak audiovizuální sluţby vyuţila v roce 2008 přibliţně čtvrtina všech občanů ČR, zatímco v rámci
EU27
tyto
sluţby
vyuţilo
v
průměru
téměř
40
%
obyvatel.
Nejoblíbenější činností, kterou se lidé jak v ČR, tak v zemích EU27 na internetu baví, je stahování a poslouchání hudby. Svůj volný čas takto trávilo v roce 2008 16 % české populace ve věku od 16 aţ 74 let (průměr EU27 činí 24 %). Hojně vyuţívané je také poslouchání rádia nebo sledování televize (13 % ČR, 20% EU27) či stahování nebo přehrávání filmů a videa (13 % ČR, 18 % EU27). Přestoţe jsou výše uvedené aktivity v ČR hojně praktikované, je vidět jiţ zmíněný poměrně značný rozdíl vyuţívání mezi ČR a průměrem EU27. Menší rozdíl je patrný pouze v on-line hraní počítačových her (přibliţně 7 % jak u ČR, tak u EU27). Nejméně oblíbené činnosti v ČR i v EU27 jsou málo známé a pouţívané podcasty (pouze 0,6 % ČR, 4 % EU27), nebo automatické sledování novinek např. pomocí technologie RSS ( co je podcast a technologie RSS viz vysvětlivky pod grafem). V České republice jsou dále velmi málo vyuţívány peer-topeer sítě (1,4 %) či umístění vlastního obsahu na web (2 %), zatímco v průměru EU27 jsou hodnoty v rámci těchto aktivit mnohem vyšší (4 % a 12 %). Čas strávený na internetu v rozmezí 4-5 hodin týdně uvedlo 27 studentů a dokonce 12 studentů tráví maximálně 1 hodinu týdně. Na dotaz proč tomu tak je, uvedly dva převaţující důvody. Prvním důvodem bylo, ţe nemají doma počítač a druhým důvodem bylo, ţe jejich připojení je velmi drahé. Graf č.3: čas strávený denně na internetu (mimo školu)
28
Vývoj vyuţívání vybraných IT (mobilní telefon, osobní počítač a internet) studenty v České republice od roku 2005 je přehledně znázorněn v tabulce 1. V roce 2008 je jiţ samozřejmostí vyuţívání mobilního telefonu, osobního počítače i internetu studenty, kteří vţdy patří mezi skupinu obyvatel, která se o tyto záleţitosti nejvíce zajímá. Hodnoty
u
Tab
Procento
1:
těchto
tří studentů
zmíněných 16
let
IT a
dosahují starších
přes
využívající
%.
21
vybrané
IT
97
Zdroj: ČSÚ, Šetření o využívání ICT v domácnostech Nejvýraznější nárůst vyuţívání můţeme zaznamenat u internetu, kdy jej v roce 2005 pouţívalo 78 % studentů, v roce 2008 je to jiţ o 20 % více (98 % studentů) a dostupnost této IT se za pár let výrazně zvýšila. Český statistický úřad zatím v současné době nemá dostupné informace o vyuţívání v roce 2009.
21
Zdroj: Český statisticý úřad
29
Graf
4:
Procento
studentů
16
let
a
starších
využívající
vybrané
IT
Zdroj: ČSÚ, Šetření o využívání ICT v domácnostech Většina studentů (16+) pouţívala v roce 2008 osobní počítač kaţdý den nebo téměř kaţdý den (73 % studentů) a pouhé 3 % studentů pouţívá počítač méně neţ jednou týdně. Internet je také vyuţíván velice často, ale kaţdý den nebo téměř kaţdý den vyuţívá internet o něco málo studentů neţ je tomu u počítače a to 65 % studentů. Příznivá je z hlediska mezinárodního srovnání situace ve vyuţívání internetu samotnými studenty v ČR – v roce 2008 jich vyuţilo internet ve škole přibliţně 88 %, coţ je výrazně více (přibliţně o 20 %) neţ průměr Evropské unie. Jedním z důvodů však mohla být jeho niţší dostupnost v domácnostech oproti západoevropským zemím a z toho vyplývající moţnost vyuţití internetu pouze ve škole. Více neţ 85 % studentů pouţívalo internet ve škole ve Finsku, Švédsku, Norsku a Portugalsku. Nejmenší podíl studentů byl v Řecku či Bulharsku (okolo 40 %). V roce 2008 stále převaţuje pouţívání internetu studenty ve školách. Doma jej pouţívá menší podíl studentů avšak za poslední roky můţeme sledovat výrazný nárůst pouţívání internetu doma. V roce 2005 pouţívala pouze polovina studentů (16+) internet doma a v roce 2008 je to jiţ 80 % z nich. Procento nárůstu pouţívání internetu doma můţeme následně vyčíst, ţe více studentů v ČR vyuţívá internet doma a velmi mizivé procento vyuţívá internet u přátel.
30
Graf
5:
Místo
použití
internetu
studenty
(16+),
2008
Zdroj: ČSÚ, Šetření o využívání ICT v domácnostech Relativně příznivé je vyuţívání počítače při výuce – v ČR ho v roce 2006 vyuţilo 78 % pedagogů, zatímco v EU25 to bylo pouze 74 %. Intenzivní pouţívání počítače ve výuce však automaticky neznamená efektivitu a rozvinutost. Důleţitý je především způsob a účel tohoto vyuţívání. Zkušenosti z rozvinutých států ukazují, ţe s rostoucími počítačovými dovednostmi ţáků klesá intenzita vyuţívání počítače v hodinách. Počítače pak jiţ nejsou vyuţívány k výuce základů práce s počítači, nýbrţ slouţí jako prostředek k výuce specializovaných předmětů. U otázky-„ Jaké programy pouţíváte nejčastěji?“, byly na výběr aplikace týkající se komunikace. Elektronickou poštu a chat pouţívá 100% respondentů. V dnešní době je email nejvyuţívanější sluţbou na internetu. I školní zařízení pochopily, ţe je prostřednictvím jeho uţívání, se zrychlila komunikace mezi nimi a studenty, či jejich zákonnými zástupci. Dnes školy běţně informují zákonné zástupce nejen o důleţitých událostech školy, třídních schůzkách a prospěchu studentů. Nevýhodou této komunikace pro studenty je fakt, ţe se běţně třídní učitelé informují o nemoci studentů a např. o pravosti omluvenek. Bliţší určení těchto aplikací bylo podáno ústním vysvětlením ze strany studentů. Mezi velmi populární typy e-mailů patří registrace emailu na seznam.cz a atlas.cz. Tyto dva uvedené jsou velmi vyuţívané, protoţe jsou poskytovány zdarma a nejsou náročné na uţivatelské schopnosti. Xchat je nejčastěji vyuţívaným druhem chatu. Na tomto fóru se lidé mohou rozčlenit do místností podle tématu, ale většinou se v této místnosti nemluví jen o 31
daném tématu, které je uvedené v názvu místnosti, ale i o jiných tématech. Bohuţel nevýhoda chatu je, ţe je snadno zneuţitelný a lidé si tam mohou tvořit profil, který není ověřený ve smyslu, ţe za počítačem sedí skutečná osoba. Bohuţel někdy se stane, ţe nezletilý sdělí na druhé straně „kamarádovi“ kde bydlí, kdy odjíţdí na dovolenou nebo dokonce mu začne posílat svoje fotky. V nabízených variantách byl uveden i Twitter a MSN Messenger, ale ten nezvolil ţádný z respondentů. Jedná se tedy o programy, které nejsou příliš populární. Na komunikaci pouţívá 95% sociální stránku Facebook a 80% pouţívá komunikační program ICQ. Jedná se o pravděpodobný fenomén doby, kdy si uţivatelé prostřednictvím Facebooku sdělují nejen svoje momentální dojmy a nálady, ale uveřejňují tam i své fotky. ICQ je komunikační program, který vyuţívá v momentální čase krátkých textových zpráv. ICQ dokonce vyuţívá zdarma sms zpráv na mobil, coţ je jistě kladným bodem vyuţívání tohoto programu. Dále je v tomto programu pouţíváno různých interaktivních her, videochatu apod. Je vyuţíván i hodně komunikační program Skype, tzv. telefonování přes internet, který funguje obdobně jako ICQ co se týká krátkých zpráv, ale hlavní je u tohoto programu, ţe v rámci pouţívání počítače lze navázat telefonické spojení mezi jedním a více uţivateli. U tohoto programu si lze zaplatit i kredit a volat z počítače na pevnou nebo mobilní linku. Graf č.6: Jaké programy, stránky, aplikace používáte pro komunikaci?
Mezi nejčastěji vyuţívané prostředí pro pouţití internetu uvedlo 174 respondentů, ţe mají internet doma. Zbývajích 21 a 5 respondetů uvedlo, ţe internet doma nemají a ţe jej vyuţívají ve škole nebo u přátel. Zdůvodněním bylo, ţe je to pro ně a pro jejich rodiče je to pro jejich nákladnější z hlediska finančního. Samozřejmě 32
těchto 26 respondentů by rádo uvítalo, kdyby měli internet doma zavedený, ale je pozitivní, ţe chápou, ţe by to bylo zbytečné vyhazování peněz v jejich svízelných rodinných situacích. Nikdo ze studentů jiţ nevyuţívá internetové kavárny, kde se za přístup na internet platí, většina z nich co se týká mobilního připojení vyuţívají sluţbu WiFi, která je většinou zdarma ve všech brněnských podnicích a také vyuţívají internet v mobilu. Riskantní skupinou a jistým ohroţení pro studenty jsou lehce korigované internetové stránky týkající se erotického, sázkového či výherního typu. Na těchto stránkách většinou stačí souhlasit s tím, ţe uţivateli je více jak 18 let a stránka se zpřístupní, postih či případné ověření skutečného věku účastníka je skoro nemoţné. Je potřeba zauvaţovat nad tím, zda by tyto stránky neměli mít legislativní oporu v zákonech, aby nedocházelo k ohroţení mravní výchovy mládeţe. Stránky, které jsou zaměřeny na sázení mají taky nízkou míru korigace, a zde je třeba zauvaţovat jaké je třeba ověření pravé identity uţivatele. Mladiství si totiţ můţe tzv. vypůjčit kreditní kartu od rodičů a tito provozovatelé sázkových her a sázek následně neověřují identitu účastníka a majitele karty a to i v době ve které má dnes i 15 letý ţák svoji kreditní kartu. V Česku je jakákoli cenzura, a tedy i internetová, zakázána Článkem 17, odstavcem 3 Listiny základních práv a svobod[8]. V současné době také neexistuje ţádný zákon, který by ustanovoval oprávnění nebo povinnost kohokoli zasahovat do internetové komunikace a omezovat nebo měnit přenášené informace. Zakázat zpřístupnění informací na Internetu můţe pouze soud, a to prostřednictvím rozsudku nebo předběţného opatření[9] (například na základě ţaloby na ochranu osobnosti, tedy § 13, odst. 1 Občanského zákoníku[10]) - to však nevylučuje odpovědnost (včetně případné odpovědnosti trestní) za zveřejnění nebo jiné sdělení informací prostřednictvím Internetu. V České republice neexistuje zákon, který by bránil poskytovateli internetového připojení uzavřít s uţivatelem takovou smlouvu, která poskytovateli dovoluje omezit přístup uţivatele k některým informacím nebo tyto informace pozměnit. Na základě toho někteří poskytovatelé blokují provoz na některých portech, omezují přenosovou rychlost některých typů komunikace nebo blokují přístup k některým webovým
33
stránkám. Svévolný zásah do komunikace (nepodloţený smlouvou) je však posuzován jako protizákonný. Je třeba říci, ţe kromě velmi populární sociální sítě Facebook, je tu například i Twitter, který je ale mnohem odbornější a sloţitější na uţivatelské schopnosti a proto není uţivateli upřednostňován. V České republice existuje řada místních sociálních sítí, ale jejich potenciál je nedostatečně vyuţitý a zcela opomíjený v souvislosti s uţíváním Facebooku, jehoţ dosah je globální. Mládeţ neumí vyuţívat internet ve volném čase k vzdělávání tak jak to je v Rakousku, Německu a Americe, avšak zavádí se systém internet do škol, komunikace přes vzdálené plochy, výuka po internetu, která je více na vysokých školách, online testy, online kurzy, interaktivní výuka. Kaţdá činnost uţivatelů by mohla být rozebrána z hlediska sociodemografických faktorů. Rozdíly ve vyhledávání informací většinou nejsou markantní, ţeny však např. jeví větší zájem o vyhledávání informací o práci, zdraví a cestování neţ muţi. Muţi se zabývají větším spektrem aktivit. Uţivatelé ve věku 15-24 let preferují především chatování a e-learning. Uţivatelé ve věku 25-39 uţívají častěji Internet se širším záběrem aktivit. Lidé s vyšším stupněm vzdělání častěji vyuţívají internetová fóra a diskuze neţ lidé s niţším vzděláním. Ţádnou podstatnou roli při vyuţívání Internetu nehraje, zda uţivatel bydlí ve městě či na vesnici. Ve většině, především vyspělých, zemích EU se studenti k internetu připojují nejčastěji doma. V České republice doma „surfuje“ 80 % studentů, čímţ se blíţíme evropskému průměru (81 %). Tak jako počítač, tak i internet čeští studenti vyuţívají hojně také ve školách v rámci výuky (88 % studentů). Svědčí to nejen o tom, ţe necelá polovina českých domácností je připojena k internetu a tudíţ studenti musí vyuţívat internet ve škole, ale také o tom, ţe velká část českých škol má jiţ připojení k internetu. Evropský průměr za studenty připojující se k internetu ve škole je oproti Česku podstatně niţší (67 %). Moţnost připojení na jiných místech jako jsou knihovny, internetové kavárny či úřady vyuţívá v Česku poměrně malý podíl studentů (9 %).22 Respondenti se také shodli ve 100%, ţe internet je pro ně velmi důleţitý a potřebný.
22
Zdroj: Eurostat, www.eurostat.cz
34
Důvody vysokého podílu uţivatelů Internetu mezi studenty byly zmíněny uţ výše: pro studenty (a čím dál tím více i pro ţáky) je přístup k Internetu naprostou nezbytností (například přihlásit se ke zkouškám se lze dnes na mnoha vysokých školách jen po Internetu, stejně tak získávání učebních textů a plnění studijních povinností. Z mezinárodního srovnání neplynou pro Českou republiku příliš pozitivní zprávy. Přestoţe se v ČR podíl domácností s připojením k internetu průběţně zvyšuje, stále jsme z hlediska připojení domácností k internetu na chvostu Evropy. Za průměrem EU 27 (60% domácností s připojením k internetu) zaostává ČR o celých 14 procentních bodů (46%). Za ČR jsou pouze nejnověji přistoupivší Bulharsko a Rumunsko, spolu s nimi jiţní státy Řecko a Kypr. Za nejrozvinutějšími (z hlediska podílu domácností připojených k internetu) státy severozápadní Evropy zaostáváme o téměř 40 procentních bodů. Ve vybavení domácností internetem (stejně jako ve vyuţívání ICT technologií celkově) se výrazně projevují rozdíly mezi severem a jihem Evropy.23 Graf č.7: Podíl domácností s připojením na internetu
Nizozemsk o Švédsk o Norsk o Dánsk o Lucembursk o Německ o Finsk o Spojené Království Rakousk o EU 15 Irsk o Franci e EU 27 Malt a Slovinsk o Slovensk o Estonsk o Lotyšsk o Španělsk o Litv a Maďarsk o Polsk o Itáli e Portugalsk o Česká Republika Kyp r Řeck o Rumunsk o Bulharsk o
23
25 %
31 % 30 %
43 %
48 % 48 % 47 % 46 % 46 %
53 % 51 % 51 %
64 % 63 % 62 % 60 % 59 % 59 % 58 % 58 %
69 %
72 % 71 %
75 %
86 % 84 % 84 % 82 % 80 %
Český statistický úřad a Eurostat
35
Graf č.8: Kde nejčastěji využíváte internet?
Celkem 196 respondentů na otázku, zda mají zaloţený na internetu svůj profil, odpovědělo, ţe ano. Jednalo se většinou o profily zaloţené na sociálních sítích, dizkuzních fórech, chatech a seznamkách. Pouze 4 respondenti uvedli, ţe nemají nikde zaloţený svůj profil. Na otázku proč tomu tak je, odpověděli, ţe nepokládají za podstatné si jej zakládat. Zbytek to povaţuje za nezbytně nutné, moderní, hlavně potřebné pro komunikaci s přáteli. Graf č.9: Víkendové činnosti respondentů
Volný čas respondentů, zvlášť ten víkendový, byl velmi zajímavou otázkou. Byl logický předpoklad, ţe ti závislejší na internetu, stráví na počítači o hodně více času a na jiné aktivity jim nezbyde čas. Skoro 50% úspěšnost tohoto logického předpokladu se potvrdila, 98 respondentů tráví nejraději svůj volný čas o víkendu na počítači. Druhou nejčastější odpovědí, tedy 53 respondentů, bylo, ţe rádi sportují. Zbývající část respondentů a to 35 rádá tráví svůj čas koukáním na televizi a 14 chodí rádo na procházky ať uţ sami, v doprovodu partnera nebo se svým domácím mazlíčkem. U této volnočasové aktivity nebyla zjišťována délka trvání. 36
U otázky ve které jsem skrytě zakomponoval moţnou závislost na internetu, a to zda by se respondenti dokázali vzdát na měsíc internetu, odpovědělo 153 respondentů, ţe ne a 47 ţe ano. Při osobním pohovoru o této otázce uvedli, ţe by se internetu vzdali pouze v případě, ţe by nepotřebovali z něj čerpat důleţité informace, jejich přátelé nebyli online. Velmi mne pobavila odpověď, kdyby nebyla elektřina. Následující otázka souvisela s jejich sociálními kontakty ve společnosti, tedy mezi přáteli, kamarády a známými. Respondenti měli rozdělit 100% podle svého uváţení, v jaké míře komunikují se svými přáteli, zda osobně nebo spíše přes internet. Váţeným aritmetickým průměrem vyšlo, ţe většina respondentů cca 78% komunikuje se svými přáteli více přes internet a zbylých 22% spíše preferuje osobnější komunikaci. Nabízí se zde otázka, zda těch zbylých 22% dokáţe komunikovat se všemi svými přáteli, např. těmi, kteří ţijí v jiném městě nebo státě. Výhodou komunikace přes internet je právě jeho rychlost a okamţitá odezva přátel např. při chatu. Zbývající tři otázky se týkaly nynějšího fenoménu Facebook, který je čím dál tím více masověji vyuţívaný nejen jako sociální síť, ale i jako marketingová strategie různých firem. Facebook je rozsáhlý společenský webový systém slouţící hlavně k tvorbě sociálních sítí, komunikaci mezi uţivateli, sdílení multimediálních dat, udrţování vztahů a zábavě. Se svými více neţ 400 miliony aktivních uţivatelů je jednou z největších společenských sítí na světě. Je plně přeloţen do šedesáti pěti jazyků. Problémy Facebooku vyplývají z koncentrace citlivých osobních dat a spousty aplikací, které k nim mají přístup. Aplikace můţe napsat kdokoli a poté data pouţít ke svým účelům. Celkem 186 uvedlo, ţe mají svůj profil na Facebooku. Důleţitost mít dnes Facebook zasáhla školy jako morová rána, pro některé studenty je to mnohem důleţitější mít profil na Facebooku neţ mít třeba zaloţený profil na jiném serveru. Při pouţívání této sociální sítě uvedlo 173 respondentů, ţe na svůj profil vkládají své osobní údaje. Nejen ty, které se týkají jejich věku, data narození, oblíbených zájmů popř. jejich oblíbené stránky. Na tento profil vkládají i takové údaje, zda jsou nebo nejsou s někým ve vztahu, příbuzenské vztahy, zda se chystají někam odjet na dovolenou, ale uvádějí tam i bydliště a telefonní čísla. Je velmi riskantní uvádět svoji 37
adresu bydliště a současně uvádět do statusu, ţe odjíţdí na dva týdny s celou rodinou pryč. Člověk nekalých úmyslů tak má moţnost stát se zlodějem. Na Facebooku se uţivatelé resp. respondenti věnují i jiným činnostem, neţ se týkají jejich profilu. Jedná se o různé aplikace, zábavné kvízy, hledání zboţí a především hraní her. Těm se věnuje 183 respondentů. Tím se tedy výrazně prodluţuje čas strávený na internetu, zvlášť na Facebooku, protoţe většina her je koncipována tak, aby donutila se uţivatele o hru starat. Jedná se o různé farmářské hry, hry ve kterých se staráte o zvířata či o chod restaurace.
5.Ověřování hypotéz Hypotéza č. 1 Všichni dotazovaní studenti potřebují a mají internet. Tato hypotéza byla potvrzena v obou bodech. Hypotéza č. 2 Nejvíce uţivatelů internetu je ve věku 15 let. Tato hypotéza nebyla potvrzena. Nejvíce času na internetu tráví studenti ve věkovém rozmezí 18-19 let. Hlavním důvodem je získávání informací k závěrečným zkouškám a maturitám. Hypotéza č. 3 Všichni dotazovaní studenti pouţívají sociální sítě a mají na nich zaloţený profil. Hypotéza nebyla potvrzena ve 100%. Ne všichni studenti používají sociální sítě. Celkem 186 uvedlo, že mají svůj profil na Facebooku. Důležitost mít dnes Facebook zasáhla školy jako morová rána, pro některé studenty je to mnohem důležitější mít profil na Facebooku než mít třeba založený profil na jiném serveru. Při používání této sociální sítě uvedlo 173 respondentů, že na svůj profil vkládají své osobní údaje. Hypotéza č. 4 Mládeţ pouţívá počítač převáţně 1-2 hodiny denně, a to ke komunikaci a jako zdroj informací. Tato hypotéza byla zcela vyvrácena. Čas strávený na internetu v rozmezí 4-5 hodin týdně podle dotazníku uvedlo 27 studentů a dokonce 12 studentů tráví maximálně 1 hodinu týdně. Na dotaz proč tomu tak je, uvedly dva převažující důvody. Prvním důvodem bylo, že nemají doma počítač a druhým důvodem bylo, že jejich připojení je velmi drahé.
38
Celkem 140 studentů uvedlo, že tráví na internetu více času než je 5 hodin týdně. Tento předpoklad byl očekávaný, avšak po zevrubném rozhovoru s respondenty po vyplnění dotazníku vyšla najevo informace, že studenti tráví na internetu více jak 5 hodin denně. Toto zjištění bylo velmi překvapivé a je pravděpodobné, že se jedná u těchto respondentů o jistou závislost na počítači a využívání internetu.
Závěr Při psaní této práce jsem čerpal nejen ze zmíněných publikací, ale i z osobních zkušeností získaných na základě provedeného dotazníku. Zaměřil jsem se na problematiku volnočasového vyuţití internetu u studentů na středních školách. Práce na počítači představuje příklad, jak se společensky ţádoucí a oceňovaná aktivita, která má přispívat k výchově a rozvoji jedince, můţe rozvinout v neţádoucí jev. Mladiství pak surfují bezcílně po internetu, aby zabili svůj volný čas, nebo vyhledávají neţádoucí stránky (porno, agresivita atd.). Při neustálém bezduchém hraní počítačových her unikají do nereálného světa a vzdalují se skutečnosti i svým povinnostem. V teoretické části bakalářské práce jsem vymezil pojem volný čas, nastínil historický vývoj internetu, charakterizoval jeho moţné vyuţití, zajímal se o chování mládeţe ve volném čase na internetu. Ve výzkumné části jsem se zabýval zpracováním dotazníku a jeho následné vysvětlení ze strany respondentů pro bliţší pochopení zvolených odpovědí. Dotazníkovým šetřením jsem shromáţdil potřebné informace k potvrzení hypotéz, které jsem si na začátku výzkumu stanovil. Zjistil jsem, ţe se mládeţ ve volném čase v převáţné většině věnuje surfováním po internetu, sledování televizních programů a sportovním aktivitám. Zajímavým zjištěním také bylo, ţe sociální sítě jsou pro respondenty mnohem důleţitější neţ osobní kontakt, coţ nemůţe plnohodnotně rozvíjet osobnost jedince. Dle mého názoru je třeba zaměřit se na prevenci mládeţe ve vyuţívání internetu k nevhodným účelům, které by mohly negativně ovlivnit mravní výchovu nezletilých.
39
Přehled literatury k dokladování BARRAT, P. E. Bases of psychological methods. Adelaide, J. Wiley, 1971. ČÍŢEK, F. a kol. Filosofie,metodologie,věda .Praha: Svoboda, 1969. GACH, G.: The Pocket Guide to the Internet.Praha: Pragma, 1999 ISBN 80-7205-657-3 CHRÁSKA,M. Metody pedagogického výzkumu.Praha: Grada, 2007. 265s. ISBN 97880-247-1369-4. KALHOUS,Z. – OBST,O. Školní didaktika. Praha: Portál, 2002.447s. ISBN 80-7178253-X. KERLINGER, F. N. Základy výzkumu chování. Praha: Academia, 1972. KOLÁŘ,Z. – ŠIKULOVÁ,R. Vyučování jako dialog. Praha: Grada, 2007. 131s. ISBN 978-80-247-1541-4. MELEZINEK,A. Inţenýrská pedagogika. Praha: ČVUT, 1994.179s. OCHRANA, F. Metodologie vědy (úvod do problému). Praha: FSV a FF UK, 2008. OURODA,K. – VELETA,R. – DORKOVÁ,Z. Podpora rozvoje oborových a předmětových didaktik v odborném vzdělávání. Praha: NÚOV, 55s. ISBN 978-8087063-05-7. PRŮCHA,J. Moderní pedagogika. Praha: Portál, 495s. ISBN 80-7178-170-3. ČÁP,J.-MAREŠ,J. Psychologie pro učitele. Praha: Portál, 2007. 655s. ISBN 978-807367-273-7. PÁVKOVÁ, J.: Pedagogika volného času: teorie, praxe a perspektivy mimoškolní výchovy a zařízení volného času / Jiřina Pávková a kol. -- Vyd. I. -- Praha: Portál, 1999. -- 232 s. ISBN 80-7178-295-5 SKALKOVÁ, J. a kol. Úvod do metodologie a metod pedagogického výzkumu. Praha: SPN, 1983.
40
Příloha Dobrý den, Jmenuji se _________ a jsem studentem ____. ročníku ________na Pedagogické fakultě MU. Ve své bakalářské práci se věnuji problematice sociálního (společenského) vlivu a jeho souvislosti s událostmi a podmínkami v ţivotě člověka. Dotazník, který máte před sebou, obsahuje otázky týkající se Vašeho vztahu ke komunikačním kanálům, resp. k internetu a jeho vyplnění by Vás nemělo stát více jak 10 minut Vašeho času. Prosím Vás proto, abyste si těchto 10 minut našli a pomohli mi tak tuto - dosud často opomíjenou, ale přesto velice důleţitou - problematiku prozkoumat. Za Váš čas a pozornost předem děkuji. Do jaké věkové kategorie patříte? 15 let 16-17 let 18-19 let Používáte internet? Ano Ne K jaké činnosti internet nejčastěji využíváte? ( vyberte max. 3 a rozdělte mezi výběr 100% ) Komunikace Zábava Zjišťování informací v rámci studia Jiné, prosím uveďte: …………………………………………………….. Kolik času trávíte denně na internetu? (mimo školu) 0-1 hodina 2-3 hodiny 4-5 hodiny více než 5 hodin Jiné, prosím uveďte: …………………………………………………….. Jaký vyhledávač na internetu upřednostňujete? Google Seznam Atlas Jiné, prosím uveďte: …………………………………………………….. Považujete internet za přehledný zdroj informací? Ano Ne Jaké programy, stránky,aplikace používáte pro komunikaci? (rozdělte 100% podle četnosti využívání)
41
ICQ Skype E-mail Chat Facebook Twitter Messenger MSN Jiné, prosím uveďte: …………………………………………………….. Kde nejčastěji využíváte internet? Doma Ve škole U přátel Internetová kavárna Jiné, prosím uveďte: …………………………………………………….. Máte vytvořený svůj profil na nějakém serveru? Ano Ne Potřebujete internet ke studiu/práci? Ano Ne Co nejraději děláte o víkendu? Koukám na Tv Jsem na počítači Chodím na procházky Sportuji Jiné, prosím uveďte: …………………………………………………….. Dokázal byste se na měsíc vzdát internetu? Ano Ne Komunikujete více se svými přáteli osobně nebo přes internet? (rozděl 100%) Přes internet Osobně Máte svůj profil na Facebooku? Ano ne Vkládáte osobní informace na tento profil? Ano Ne Věnujete se na Facebooku jiným aplikacím, např. kvízům a hrám? Ano Ne Jiné, prosím uveďte: ……………………………………………………..
42
