MASARYKOVA UNIVERZITA. Hodnocení důvěryhodnosti informací získaných na Internetu

MASARYKOVA UNIVERZITA FILOZOFICKÁ FAKULTA Ústav české literatury a knihovnictví Kabinet knihovnictví

Hodnocení důvěryhodnosti informací získaných na Internetu

Bakalářská diplomová práce

Autor práce: Hana Němcová Vedoucí práce: PhDr. Petr Škyřík

Brno 2007

Bibliografický záznam NĚMCOVÁ, Hana. Hodnocení důvěryhodnosti informací získaných na Internetu. Brno : Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Kabinet knihovnictví, 2007. 55 s. Vedoucí bakalářské práce PhDr. Petr Škyřík.

Anotace Diplomová práce „Hodnocení důvěryhodnosti informací získaných na Internetu“ pojednává o možnostech hodnocení informací, které získáváme na Internetu. Naleznete zde také informace o správě Internetu a o problémech, které jsou s Internetem spjaty. V praktické části jsou získaná kritéria pro hodnocení aplikována na webové stránky.

Annotation Diploma thesis „Evaluation information credibility found on Internet“ deals with possibilities of evaluation information which we can get on Internet. You can find there information about direction of Internet and about difficulties which this environment gives. At a practical part of this work there are selecting criteria intended for evaluation web sites.

Klíčová slova informace, Internet, důvěryhodnost informací, hodnocení informací, hodnocení internetových zdrojů, web, historie Internetu

Keywords information, Internet, information credibility, evaluation information, evaluation of internet resources, web, history of the Internet

-2-

Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracovala samostatně a použila jen uvedené prameny a literaturu. Současně dávám svolení k tomu, aby tato diplomová práce byla umístěna v Ústřední knihovně FF MU a používána ke studijním účelům.

V Brně dne 26. 6. 2007

Hana Němcová

-3-

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala PhDr. Petru Škyříkovi za cenné postřehy, rady a podporu.

-4-

OBSAH ÚVOD .........................................................................................................................................7 1. CO JE INTERNET................................................................................................................9 1.1 VZNIK INTERNETU...............................................................................................................9 1.2 SHRNUTÍ KAPITOLY ...........................................................................................................12 2. SPRÁVA INTERNETU ......................................................................................................13 2.1 INFORMACE NA INTERNETU...............................................................................................15 2.1.1 Problémy s informacemi na Internetu........................................................................16 2.1.2 Nedostatky Internetu..................................................................................................19 2.2 SHRNUTÍ KAPITOLY ...........................................................................................................19 3. HODNOCENÍ INFORMACÍ .............................................................................................21 3.1 DŮVĚRYHODNOST INFORMACÍ ..........................................................................................21 3.2 PROČ HODNOTIT ZDROJE INFORMACÍ NA INTERNETU ........................................................23 3.3 MOŽNOSTI ZÍSKÁNÍ HODNOCENÝCH INFORMAČNÍCH ZDROJŮ NA INTERNETU ...................25 3.4 KRITÉRIA PRO HODNOCENÍ DŮVĚRYHODNOSTI INFORMACÍ ZÍSKANÝCH NA INTERNETU....26 3.4.1 Účel zdroje a cílová skupina uživatelů ......................................................................27 3.4.2 Autorita......................................................................................................................28 3.4.3 Datum publikování, aktualizace, revize.....................................................................29 3.4.4 Obsah .........................................................................................................................30 3.4.5 Přesnost......................................................................................................................31 3.4.6 Dostupnost zdroje ......................................................................................................32 3.4.7 Objektivita informací.................................................................................................33 3.4.8 Ověřitelnost informací / citace...................................................................................34 3.4.9 Ověření získaných informací z jiných zdrojů ............................................................35 3.4.10 Vzhled stránky a navigace na ní ..............................................................................35 3.5 UKAZATELE NEDŮVĚRYHODNOSTI WEBOVÉ STRÁNKY JAKO INFORMAČNÍHO ZDROJE .......36 3.6 SHRNUTÍ KAPITOLY ...........................................................................................................37 4. HODNOCENÍ DŮVĚRYHODNOSTI NALEZENÝCH WEBOVÝCH STRÁNEK.....38 4.1 HTTP://WWW.AUTISMUS.CZ/ ..............................................................................................39 4.2 HTTP://WWW.PRAHA.APLA.CZ/NEW/RS/ ............................................................................41 4.3 HTTP://WWW.DOBROMYSL.CZ/DIAGNOZY/AUTISMUS.HTM ................................................42 4.4 HTTP://CS.WIKIPEDIA.ORG/WIKI/AUTISMUS .......................................................................44

-5-

4.5 HTTP://WWW.APLA.CZ/ ......................................................................................................46 4.6 HTTP://OBCHOD.PORTAL.CZ/PRODUKT/DETSKY-AUTISMUS/ ..............................................46 4.7 HTTP://BRNO.APLA.CZ/APLAJM_AKTIVITY.HTM .................................................................46 4.8 HTTP://BRNO.APLA.CZ/APLAJM_PETTISIC.HTMF.................................................................46 4.9 HTTP://AKTUALNE.CENTRUM.CZ/ZDRAVI/PRUVODCE-NEMOCI/NEMOCIDETI/CLANEK.PHTML? ID=232756 ...........................................................................................48

4.10 HTTP://WWW.ZDRAVARODINA.CZ/MED/MED0500/MED-0500_55.HTML ..........................48 4.11 SHRNUTÍ KAPITOLY .........................................................................................................48 ZÁVĚR .....................................................................................................................................50 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY....................................................................................52

-6-

Úvod

Úvod Předkládaná práce je zaměřena na možnosti ověřování důvěryhodnosti informací, které získáváme na Internetu. Tento postup je důležitou součástí získávání informací. Pokud si informace neověříme, nemůžeme vědět, jestli jsou skutečně pravdivé a zda je oprávněně lze použít pro podepření našich teorií, pro argumentaci nebo práci o určité problematice. Téma jsem zvolila především proto, že mě zajímá, jakými možnými způsoby lze ověřovat informace, které na Internetu nacházíme. Internet je místem, kterému mnozí lidé důvěřují a které využijí jako první zdroj informací, pokud je potřebují získat. Umožňuje snadný přístup k informacím ze všech oblastí lidské činnosti. Mnoho lidí oceňuje, že s nástupem Internetu jsou informace dostupnější než dříve, ale neuvědomují si, že v tomto prostředí může publikovat kdokoliv a to i anonymně. Dalším nebezpečím je, že v současné informační explozi nedokážeme rozpoznat, které informace jsou pro nás vhodné a důvěryhodné. Tedy takové informace, které můžeme použít a které nemohou zkreslit náš pohled na věc. „Dostupnost informací vzrůstá exponenciálně, ale jejich velká část je pochybné kvality. Zavedení zdrojů elektronických informací a služba world wide web zvýšila dostupnost informací. Tento vzrůst informací učinil možným zodpovědět otázky, které nebylo možné zodpovědět v tisku. Ale zatímco objem informací se stále rozrůstal, kvalita, spolehlivost a autentičnost informací se stále více stává pochybnou. Další informace není nutně lepší informace.“1 Každý z nás může považovat informace za důvěryhodné za jiných okolností. Někomu stačí méně podmínek a kritérií k ověření, jiný jich potřebuje více. Je to věc subjektivní. Můžeme si však pomoci tím, že ze

1

SCHEEDER, Donna. Information duality standards : navigating the seas of misinformation [online]. 28 September 2005 [cit. 2007-04-10]. Dostupné z: .

-7-

Úvod

shromážděných kritérií vybereme ta, která jsou pro nás důležitá a potřebná k určení důvěryhodnosti zdroje informací v dané situaci. Na Internetu můžeme získávat informace mnoha způsoby, např. prostřednictvím e-mailů, databází, online komunit, chatů, webových stránek apod. Ve své práci se věnuji informacím, které můžeme najít na webových stránkách. Práce je rozdělena na dvě části – teoretickou a praktickou. Teoretická část má kompilační charakter a tvoří ji první tři kapitoly. První kapitolu nazvanou Co je Internet stručně vysvětluji, co je to Internet. Věnuji se zde také jeho vzniku a rozvoji. V další kapitole s názvem Správa Internetu, se zaměřím nejen na správu globální informační sítě, ale také na to, jaké informace zde můžeme najít a na problémy, které s nimi může uživatel mít. Poslední kapitolou teoretické části práce je Hodnocení informací. Ta pojednává o možných postupech v hodnocení informací a jejich zdrojů, které jsou k dispozici na Internetu. Zde také uvádím jiné možnosti získání již prověřených zdrojů informací. Shromážděná kritéria hodnocení pak jednotlivě představuji a popisuji. V praktické části aplikuji získaná kritéria hodnocení na stránky nalezené vyhledávačem Google. Do tohoto vyhledávače zadám klíčové slovo autismus. Prvních deset odkazů, které seřadí pod sebe, budu pomocí zvolených kritérií hodnotit. Cílem této práce je získat kritéria pro hodnocení informací, které nacházíme na Internetu, jejich charakteristika a následná aplikace v praxi. Chci zjistit, zda budu informace po jejich vyhodnocení považovat za důvěryhodné a vhodné pro další práci.

-8-

Co je Internet

1. Co je Internet Internet je celosvětová počítačová síť, která vznikla propojením velkého množství lokálních i rozlehlých sítí. Internet jako takový je sítí decentralizovanou – jeho správa probíhá prostřednictvím vlastníků a správců jednotlivých připojených sítí. Tyto sítě používají společné mechanismy a techniky přenosu dat a spolupracují při poskytování služeb svým uživatelům.2 Internet byl navržen tak, aby jednotlivé části sítě spolu mohly komunikovat nezávisle na ostatních. Všechny uzly jsou si rovnocenné a mohou vysílat, přijímat nebo přenášet zprávy.3 Po výpadku části sítě mohou zbylé části mezi sebou komunikovat.

1.1 Vznik Internetu První požadavek na vytvoření sítě, která by propojovala počítače vládních a vojenských úřadů, přišel v 60. letech 20. století, v době studené války. Síť měla vzniknout proto, aby Spojené státy americké byly schopny přežít v případě, že budou napadeny. Měla fungovat i pokud by jedna nebo více jejích částí byly vyřazeny, měla být decentralizována (ne řízena centrálním střediskem) a všechny uzly této sítě si měly být rovnocenné – všechny by měly být schopny přijímat i odesílat zprávy. Posílané zprávy byly rozděleny na několik kousků – paketů, které obsahovaly adresu odesílatele a příjemce. Tak se zprávy mohly posílat mezi jednotlivými uzly. Cesta těchto paketů pokaždé probíhala jinak. Přesné definování této cesty by mohlo v případě výpadku některého z uzlů selhat a zpráva by nikam nedošla. Takto

2 Podle PETERKA, Jiří. Co je Internet?. Přírodovědecký časopis Vesmír. 1994, roč. 73, č. 4. S. 187-188. Dostupné z: . 3 Podle WITTMAN, Michael, BUKOVANSKÝ, Stanislav. Co je to vlastně Internet? Ostrava : Blesk, 1998. ISBN 80-86060-21-7. Pěkně od začátku, s. 7-11.

-9-

Co je Internet

byla zajištěna vzájemná komunikace mezi ostatními uzly. Internet tak funguje dodnes.4 Principy takové sítě byly ověřovány v National Physical Laboratory ve Velké Británii v roce 1968 a poté se začalo s její realizací v USA. Projekt vedla výzkumná agentura Pentagonu ARPA (Advanced Research Projects Agency) a podle ní byla tato síť pojmenována jako ARPANET. Tvořily ji čtyři uzly: University of California Los Angeles, University of California Santa Barbara, Stanford Research Institute a University of Utah. Díky kladným zkušenostem s provozem ARPANETu se začala připojovat i další počítačová centra akademických pracovišť. Roku 1971 už síť tvořilo 15 uzlů, o rok později jich bylo 37 a roku 1973 došlo k připojení uzlů z Velké Británie a Norska.5 Do té doby pracovala síť na základě protokolu NCP (Network Control Protocol), který zajišťoval komunikaci mezi jednotlivými uzly. Pro potřeby rozšiřování sítě byl nevhodný, proto vznikly protokoly TCP/IP, které od roku 1983 nahradily protokol NCP. Jejich vývoj probíhá dodnes. Vedle ARPANETu vznikly další sítě, jako jsou BITNET (Because It´s Time NETwork) – založena roku 1981, EARN (European Academic and Research Network) – založena v roce 1983. Ve stejném roce se ze sítě ARPANET vyděluje její vojensky zaměřená část MILNET. Po roce 1983 se začal zvedat počet počítačů zapojených do sítí. Roku 1984 to bylo přes 1000 uzlů, roku 1987 přes 10 000, více než 1 000 000 uzlů bylo připojeno roku 1992.6 V roce 1986 vzniká síť NSFNET, kterou provozuje instituce National Science Foundation (NSF). Ta propojila superpočítačová centra s cílem

4

Podle SKLENÁK, Vilém et al. Data, informace, znalosti a Internet. 1. vyd. Praha : C. H. Beck, 2001. ISBN 80-7179-409-0. 6.1 Historické ohlédnutí, s. 181-183. 5 Podle WIMMER, Miloš. Internet a jeho služby. Vyd. 1. Plzeň : Vydavatelství ZČU, 1996. ISBN 80-7082-276-7. Co je Internet, s. 1-10. 6 Podle SKLENÁK, Vilém et al. Data, informace, znalosti a Internet. 1. vyd. Praha : C. H. Beck, 2001. ISBN 80-7179-409-0. 6.1 Historické ohlédnutí, s. 181-183.

- 10 -

Co je Internet

zpřístupnit tyto prostředky co největšímu počtu vědců, studentů a středních škol. Později se k ARPANETu připojila a stala se páteřní sítí Internetu.7 Službami v tomto prostředí zpřístupňovanými se staly elektronická pošta, FTP a Telnet. S dalším rozšiřováním sítí však došlo k potřebě nových služeb, které by vyhovovaly i lidem méně technicky zdatným – tedy potřeba přívětivějších rozhraní atd. Jak narůstal počet připojených počítačů, tak také stoupal počet zdrojů. Objevily se problémy s jejich organizací a vyhledáváním. Byly vytvořeny první služby pro vyhledávání a navigaci (Archie, Gopher …), díky kterým později vznikla služba World Wide Web. Až do roku 1993 zůstával Internet prostředím pro vědecká a akademická pracoviště. Od tohoto roku se zde začaly objevovat i komerční firmy a v mnoha zemích je nyní Internet součástí každodenního života. K řešení tedy zbývá jednotná legislativa umožňující postihnout trestné činy, které se prostřednictvím Internetu odehrávají. „Dnes můžete na Internetu narazit na uživatele téměř jakékoli národnosti, libovolného názoru, přesvědčení a vyznání, na jednotlivce vážné i lehkomyslné, na ziskuchtivé podnikatele i na neziskové organizace, na novodobé kazatele i na šiřitele pornografie.“8 Vzrůst popularity a uživatel Internetu způsobilo nejen jeho zpřístupnění jednotlivcům a firmám, ale také služba World Wide Web. Umožňuje hypertextové vazby mezi jednotlivými dokumenty vystavenými na Internetu. World Wide Web - „celosvětová pavučina“, umožnila jednoduché přechody mezi dokumenty a snazší způsob nalezení dokumentů s podobnou tematikou.

7

Podle WIMMER, Miloš. Internet a jeho služby. Vyd. 1. Plzeň : Vydavatelství ZČU, 1996. ISBN 80-7082-276-7. Co je Internet, s. 1-10. 8 MUSCIANO, Chuck, KENNEDY, Bill. HTML A XHTML : kompletní průvodce. Vyd. 1. Praha : Computer Press, 2000. ISBN 80-7226-407-9. 1 HTML a World Wide Web, s. 1-13.

- 11 -

Co je Internet

1.2 Shrnutí kapitoly Internet vznikl propojením počítačových sítí ať už místních nebo přesahujících hranice měst či států. Tato rozlehlá síť vznikla z prvotní potřeby vojenské komunikace mezi vzdálenými pracovišti a to i v případě, že by jedno nebo více takových pracovišť z tohoto propojení bylo vyřazeno. Posléze se do využívání a rozvoje sítě připojilo akademické prostředí, které využívalo této sítě zejména pro sdílení nových poznatků. Svým rozvojem a zpřístupněním široké veřejnosti způsobil Internet informační

explozi

elektronicky

publikovaných

informací.

Největším

problémem se v současnosti jeví to, že Internet nemá žádnou centrální správu a informace zde přístupné nejsou vždy důvěryhodné. Legislativa zemí je, co se tohoto fenoménu týká, nedostatečná a nejednotná.

- 12 -

Správa Internetu

2. Správa Internetu Jak bylo řečeno v předchozí kapitole, Internet je decentralizovanou sítí. Jako takový není nikým vlastněn ani spravován. Jednotlivé lokální i rozlehlé sítě, které Internet tvoří, jsou spravovány jejich vlastníky a správci. Prostřednictvím této globální informační sítě jsou zpřístupněny zdroje informací ve vlastnictví konkrétních fyzických nebo právnických osob. Ty se starají o správu svého konkrétního zdroje informací. Jelikož Internet není centrálně spravován, nemůžeme na něj pohlížet jako na organizovaný rozsáhlý zdroj informací. Informační zdroje, které jsou nějakým způsobem utříděny prostřednictvím vyhledávacích strojů, nevypovídají o organizaci Internetu, ale o tom, že se nám, uživatelům, snaží tato vyhledávací služba pomoci. Ty stránky, které vyhledávač zaindexuje, pak můžeme prostřednictvím něj nalézt i my za pomoci klíčových slov. I proto, že kontrola na Internetu neprobíhá, neustále roste počet dokumentů na něm publikovaných, jak uvádí P. Boldiš.9 Elektronické dokumenty může na Internetu publikovat mnohem více lidí, než v době před jeho vznikem a rozšířením. Publikování tištěných informačních zdrojů je nákladné, od vzniku předlohy ke konečnému výtisku dokumentu uplyne mnohem delší doba, než když publikujeme na Internetu. Co napíšeme, to téměř okamžitě můžeme vystavit. Publikovat v tomto prostředí tedy může každý. „Regulace internetu není ani možná – po zavedení restrikcí v jedné zemi by se webová sídla rychle přesunula do země jiné, ani přijatelná – znamenala by hrozbu pro svobodný přístup k informacím.“10 Máme právo na přístup

9

BOLDIŠ, Petr. Jak oddělit zrno od plev : ověřování informací v prostředí internetu. In Inforum 2003 : 9. konference o profesionálních informačních zdrojích 2003 [online]. Praha : Albertina Icome Praha, 2003. Dostupné z: . 10 VÍTŮ, Martin. Hodnocení důvěryhodnosti informací – úloha informačních pracovníků?. In Inforum 2005 : 11. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích, Praha 23.–26. května 2006 [online]. [cit. 2006-10-25]. Dostupné z: .

- 13 -

Správa Internetu

k informacím a také právo svobodného projevu. Nakladatel nemusí vzít naši práci a vydat nám ji, knihovník nemusí do fondu své knihovny koupit náš titul – např. proto, že se do fondu knihovny pro své obsahové zaměření nehodí. Na Internetu nic takového nefunguje. Nikdo tady nevybírá, které informace budou zveřejněny a které ne. Záleží to pouze na tvůrcích webových stránek, elektronických časopisů nebo databází. Jak ve své knize uvádí V. Sklenák, musíme si uvědomit, že ne vždy se pro vyhledávání informací hodí na prvním místě Internet. Důležité je vědět kde hledat a jak postupovat. Nejsou tu jenom výhody, ale také možné problémy, které si jako uživatelé neuvědomujeme a to jsou následující iluze: „v Internetu je možno najít vše (Internet jako univerzální informační zdroj?); co je veřejně dostupné v Internetu je volně použitelné (ochrana autorských práv!); co je publikováno prostřednictvím Internetu je správné (v Internetu nefunguje žádná forma cenzury, kdokoliv může zveřejnit cokoliv!).“11 Nemůžeme Internet považovat za všeobjímající zdroj informací. I když informace najdeme, nemusí ještě být pravdivé nebo odpovídat tomu, co právě hledáme – tedy ne vždy vyhovují naší informační potřebě. Samozřejmě už vůbec neplatí, že to, co zde najdeme, můžeme volně použít kdykoliv a kdekoliv. Dokumenty, které chceme použít např. ve své práci, bychom měli citovat zrovna tak, jako to děláme u tištěných dokumentů. Obrázky a fotografie zde nejsou umístěny proto, abychom si je zkopírovali a mohli je pak vydávat za vlastní. Je to výtvor jiného autora a podle toho bychom s ním měli nakládat. Mylná je také představa, že vše, co je na Internetu vystaveno, je pravdivé. V případě komerčních stránek můžeme čekat reklamu – vychvalování produktu, který má být prodán co největšímu počtu zákazníků. Můžeme také najít stránky, které se snaží prosazovat určité teorie a ovlivňovat uživatele.

11

SKLENÁK, Vilém et al. Data, informace, znalosti a Internet. 1. vyd. Praha : C. H. Beck, 2001. ISBN 80-7179-409-0. 8 Informace a Internet, s. 214-228.

- 14 -

Správa Internetu

„Materiály na Internetu dnes publikují nejen firmy a organizace, ale tisíce jednotlivců, jejich názory jsou přirozeně různé, stejně tak i motivace nebo úroveň zkušeností. Valná většina veřejně dostupných materiálů neprochází žádným vydavatelským procesem, díky tomu lze narazit nejen na množství chyb, opominutí, tendenčně pojatých textů …, ale někdy i lží.“12 Pokud nebude zavedena cenzura, není možné, aby se tento stav změnil.

2.1 Informace na Internetu Publikační exploze, která na Internetu vznikla s možností snadného publikování dokumentů, vede k problému rozpoznání kvalitních a tedy použitelných informací od informací zkreslených, lživých, zavádějících atd. Pro mnohé uživatele se Internet stal zdrojem informací, kterému mohou naprosto důvěřovat – získávají z Internetu informace a nenapadá je, že by si tyto informace mohli také ověřit.13 Mohou zde najít informace z každé oblasti lidské činnosti a to jim vyhovuje. Je sice pravda, že zde můžeme najít informace o čemkoliv, ale už není tak jisté, že všechny informace zde nalezené jsou i pravdivé. To proto, že nefunguje žádná forma cenzury a mnohé zdroje nejsou recenzovány nebo kontrolovány. Možnost publikování dokumentů je zde pro všechny a je tedy možné, že ve vyhledaných dokumentech nenajdeme kvalitní informace. Zveřejňováno je totiž vše. Od nových vědeckých poznatků, popularizujících článků, reklam, vlastních názorů autorů, po články, které se snaží ovlivnit naše názory, zmást nás nebo chtějí čtenáře vyprovokovat k autorem zamýšlené akci atd. Zde se dostáváme k problémům spojeným s informacemi na Internetu.

12

Tamtéž. Podle LAZAR, Jonathan. Tools and technologies for web credibility [online]. [cit. 2007-0323]. Dostupné z: .

13

- 15 -

Správa Internetu

2.1.1 Problémy s informacemi na Internetu Tištěná média, ať už jde o časopisy, noviny, nebo knihy, podléhají určité kontrole před tím, než jsou publikovány a než se dostanou na pulty prodejen. Tato média procházejí kontrolou editorů. Jsou ověřovány údaje v nich obsažené, aby se co nejvíce snížil počet chyb v těchto dokumentech. U většiny tištěných zdrojů si pak můžeme být jisti, že jsou tvořeny lidmi, kteří se danou problematikou opravdu zabývají. O autorech lze zpravidla najít informace v knize, nebo pod článkem v časopise. Na knihy pak vycházejí recenze, podle kterých čtenář může zjistit, zda knihu psal opravdu odborník, nebo někdo nepovolaný. Za informace, které jsou v tištěných dokumentech obsaženy, jejich tvůrci zodpovídají.14 Jinak je tomu u zdrojů informací na Internetu, kde platí jiná pravidla. Publikovat zde může každý a jak už bylo řečeno, cenzura a kontrola zde neprobíhá. Lépe řečeno: probíhá pouze pod dohledem samotného autora. Jelikož je zde možnost anonymního publikování informací, vytrácí se odpovědnost za publikované informace. Problémy s informacemi na Internetu shrnul R. Bébr ve svém příspěvku na konferenci Tvorba softwaru 199915: 1. anonymita zdrojů Zdroje informací jsou identifikovány pomocí URL adresy. Běžný uživatel nepozná, kdo je pravým provozovatelem stránky. Adresa zdroje může být zavádějící – kdokoliv si může registrovat doménu, která je zatím volná. Tímto způsobem může dojít k tomu, že si adresu spleteme. Např. URL adresa www.whitehouse.gov je oficiální adresou Bílého domu, zatímco na adrese www.whitehouse.com najdeme stránky, které se věnují vyhledávání lidí v USA. 14

Podle SKLENÁK, Vilém et al. Data, informace, znalosti a Internet. 1. vyd. Praha : C. H. Beck, 2001. ISBN 80-7179-409-0. 14.1 Proč hodnotit?, s. 370-373. 15 Podle BÉBR, Richard. Lesk a bída Internetu aneb InFernet Veritas. In Celostátní konference Tvorba softwaru ´99 [online]. Datum aktualizace 12.1.2005 [cit. 2007-03-14]. 8-17 s. Dostupné z: .

- 16 -

Správa Internetu

2. napadání zdrojů vandaly Jakýkoliv zdroj může být napaden hackery, kteří mohou změnit jejich obsah. Znamená to, že si nemůžeme být vždy stoprocentně jisti ani sledováním stránek známých a prověřených institucí nebo firem. Chce-li hacker jen dokázat, že změnit obsah opravdu jde, většinou je takový zásah rozpoznatelný. Je-li však najat k tomu, aby šířil dezinformace, pak můžeme na svou důvěřivost doplatit. 3. manipulace s informacemi Kromě již zmíněných podobných adres, nebo útoků hackerů, může také vzniknout zdroj informací, který se vydává za seriózní – garantuje správnost prezentovaných informací po stránce formální i obsahové, avšak ve skutečnosti se jedná o lživé údaje. Slepé důvěřování takovým stránkám se opět nevyplácí. 4. chybějící záruky Záruky jsou tvořeny dvěma složkami, jsou to: garance spolehlivosti (provozovatel se zaručuje za naprostou správnost informací a to jak po stránce obsahové, tak i formální) a garance důvěryhodnosti (provozovatel zajistí ochranu proti jakémukoli napadení). Jedna z těchto složek vždy chybí, proto se doporučuje přistupovat k informacím nalezeným na Internetu pouze nezávazně. Např. ve Francii je státem garantovaná spolehlivost elektronické Sbírky zákonů, což v České republice neplatí. 5. nespolehlivost jazyka V podstatě je Internet převážně záležitostí anglického jazyka. Jazyky, které se od anglického výrazně (znakově) liší, pak nejsou přesné. To může vést k nespolehlivosti informačního řetězce a následně ke špatnému zobrazení. 6. nemorální informace Informace lživé, klamné, manipulované, prezentují lidé na svých stránkách většinou anonymně, aby pak nemuseli nést odpovědnost za své činy, v případě jejich odhalení. Jsou to informace nemorální, zbytečně zdržují uživatele vyhledávající relevantní podklady. V souvislosti se svobodou projevu

- 17 -

Správa Internetu

se s tímto jevem mnoho dělat nedá. Každý má právo vyslovit se – ale za jakou cenu? P.Boldiš16 vymezuje několik typů informací, a to: a) matoucí a záměrně falešné informace – mají dosáhnout účelového chování čtenáře. Zjistit, zda se jedná o důvěryhodné informace nebo ne, můžeme na základě analýzy objektivity a přesnosti a také na základě zjištění autora. Mezi takové stránky patří propagandistické texty, které podávají informace účelově zkreslené. b) neautorizované informace – vyskytují se buď jako informace jejichž zdroj není uveden (zde není jasné, zda čteme autorovo vlastní tvrzení, nebo převzatý text jiného autora), jako neověřené tvrzení nebo informace, která je rozšířena a dále předávána bez ověření pravdivosti (jde o tzv. hoax). Takové informace se šíří prostřednictvím e-mailů a také na webových stránkách. Jsou to neověřené zprávy, které jsou důvěřivými čtenáři posílány dál (v horším případě, pokud jim čtenář uvěří, může přijít o značnou sumu peněz). Pro ověření takových fám vznikly stránky, které tyto kolující zprávy koncentrují, např. česká stránka www.hoax.cz. c) autorizované informace – v textu jsou uvedeny zdroje informací, ze kterých autor citoval a také je jasné, proč byl tento text publikován. Takové zdroje často nacházíme v oblasti univerzit nebo státní správy. Od začátku je nám jasné, kdo text vytvořil, máme možnost ověření původu – e-mailová adresa, stránka domovské univerzity, kde autor vyučuje atd. Také je jasný původ použitých zdrojů.

16

Podle BOLDIŠ, Petr. Jak oddělit zrno od plev: ověřování informací v prostředí internetu. In Inforum 2003 : 9. konference o profesionálních informačních zdrojích 2003 [online]. Praha : Albertina Icome Praha, 2003. Dostupné z: .

- 18 -

Správa Internetu

2.1.2 Nedostatky Internetu Pro úplnost zde uvádím nedostatky Internetu, které jsou pro hodnocení důvěryhodnosti webových stránek důležité:17 • přetíženost sítě •

neúplnost informací

•

nízká možnost ověření informací (např. na stránkách není uvedeno datum publikování práce, není uveden autor práce, ani jeho kvalifikace v oblasti, které se zde věnuje atd.)

•

častá neaktuálnost informací

•

nízká životnost

některých

webových

stránek

(průměrná

životnost je okolo 40 dní) •

stále nedořešená bezpečnost souborů, dokumentů, informací (např. nebezpečí napadení hackery)

2.2 Shrnutí kapitoly Internet není centrálně spravován. Od doby jeho vzniku se možnosti publikování pro mnohé, kteří k této globální počítačové síti mají přístup, zvýšily. Je to dáno nízkými náklady a rychlostí publikování práce. Zatímco tradiční tištěné dokumenty vznikají delší dobu (proces jejich vzniku nelze velmi urychlit), na Internet můžeme téměř okamžitě po vypracování svou práci vystavit. Zdroje vystavené na Internetu jsou také mnohem lépe dostupné – za předpokladu přístupu k Internetu. Co s sebou ale tato publikační exploze přináší, je obrovské množství dostupných informací, ze kterých si uživatel musí vybrat tu správnou, která uspokojí jeho informační potřebu a pomůže mu např. v procesu rozhodování. Důležité je, aby si uživatel v množství

17

Výpočetní a informační centrum ČVUT. Kritické hodnocení kvality zdrojů na internetu [online]. ©2000, poslední změna 14.1. 2002 [cit. 2007-04-11]. Dostupné z: .

- 19 -

Správa Internetu

nalezených informací dokázal najít tu informaci, kterou bude považovat za důvěryhodnou. Spolu s jednoduchostí publikování na Internetu přicházíme stále častěji do styku s informacemi, které se snaží ovlivnit náš názor, manipulovat s námi. Setkáváme se s reklamou a mnohdy nejsme schopni ji na první pohled odhalit. Proto je důležité získat schopnosti kriticky hodnotit informace, které na Internetu nacházíme. Pomůže nám to lépe posuzovat informace přístupné v tomto prostředí.

- 20 -

Hodnocení informací

3. Hodnocení informací Předchozí kapitola se věnovala správě Internetu a možným problémům s informacemi, se kterými se v tomto prostředí můžeme setkat. V této kapitole se budeme věnovat důvěryhodnosti informací, jejich hodnocení z tohoto hlediska. K určení důvěryhodnosti nám mohou napomoci kritéria pro hodnocení informací. Proces hodnocení má zabránit tomu, abychom použili pro své rozhodování, argumentování atd. informace nesprávné, zastaralé nebo chybné. Měli bychom si uvědomit, že ne všechny vyhledané informace se hodí pro daný účel jejich využití. Podle způsobu zpracování informací můžeme určit, zda se nám hodí, či nehodí (výzkumné zprávy, úvahy, popularizující články, zprávy atd.). Jde o to rozpoznat informace kvalitní, přičemž kvalitní informace jsou takové, které dokáží vyhovět potřebám uživatele nebo skupiny uživatelů.18 Nejdůležitějším kritériem by pak měla být důvěryhodnost. Pokud nalezené informace shledáme nedůvěryhodnými, nemůžeme s nimi dále pracovat.

3.1 Důvěryhodnost informací Důvěryhodnost můžeme definovat jako věrohodnost či uvěřitelnost. Podle vědců je důvěryhodnost nazírána jako: •

vnímaná kvalita

•

vytvořená z četných rozměrů.

Vnímání důvěryhodnosti pak vyplývá ze souběžného hodnocení mnoha rozměrů současně. Klíčovými součástmi důvěryhodnosti jsou spolehlivost a

18

Podle SKLENÁK, Vilém et al. Data, informace, znalosti a Internet. 1. vyd. Praha : C. H. Beck, 2001. ISBN 80-7179-409-0. 14.2 Kvalita informací, s. 374-375.

- 21 -


odbornost. „To znamená, že v hodnocení důvěryhodnosti dělá člověk odhad jak spolehlivosti, tak odbornosti, aby dosáhl celkového odhadu důvěryhodnosti.“19 Spolehlivost bychom dále mohli definovat termíny, jako jsou pravdivý, nezaujatý atd. Spolehlivost vypovídá o mravních zásadách zdroje. Odbornost můžeme dále definovat pomocí termínů poučený, zkušený, oprávněný atd. Odbornost vypovídá o vnímání znalosti a poučenosti zdroje.20 Výzkum, který se zabýval tím, co činí webové stránky důvěryhodnými, zkoumal sedm vybraných faktorů, podle kterých lidé určují důvěryhodnost. Podle tohoto výzkumu vnímání důvěryhodnosti zvyšuje následujících pět kritérií: •

pocit skutečnosti => např. na stránkách je možné získat kontaktní telefonní číslo nebo e-mailovou adresu; jsou zde uvedeny fyzické adresy organizací atd.

•

snadnost použití => na stránkách je dostupný archiv staršího obsahu; stránky vypadají profesionálně; jsou logicky upořádány atd. U tohoto kritéria se ukázala problémovou položka navigace, dotazovaní ji uváděli spíše jako hodnotu, která snižuje důvěryhodnost – pravděpodobně s ní neměli dobrou zkušenost.

•

odbornost => stránka patří organizaci, která je uznávaná mimo Internet; jsou zde uvedeny autorovy tituly; citace a odkazy; na stránkách je uvedeno, že se jedná o stránky pro dané téma oficiální atd.

•

spolehlivost => na stránku je odkazováno stránkou, které věříte; odkazuje na vnější zdroje; jsou zde uvedeny odkazy na stránky konkurence; byly vám doporučeny vyučujícím, přítelem atd.

19

FOGG, B. J., TSENG, Hsiang. The elements of computer credibility. In Proceedings of the SIGCHI konference on Human factors in computing systems : the CHI is the limit 1999, Pittsburgh, Pensylvania, United States, May 15-20, 1999. New York : ACM Press, 1999. S. 80-87. 20 Tamtéž.

- 22 -


•

přizpůsobení => stránka posílá e-maily potvrzující transakce, které jste provedli; vybírá novinky podle vašich preferencí; rozpozná, kdy jste tu byli naposledy; stránka vyžaduje, aby se uživatel registroval nebo přihlásil do systému atd.

Zbylé dva faktory byly označeny za takové, které důvěryhodnosti škodí, jsou to: •

komerční význam => stránka je inzerována v rádiu nebo na billboardech; je určena pro elektronický obchod; vyžaduje zaplacení předplatného pro získání přístupu; je tu mnoho reklam; má komerční záměr atd.

•

amatérizmus => stránka byla od vaší poslední návštěvy aktualizována; nabízí informace ve více, než v jednom jazyce; stránka je malá (např. méně, než 5 stránek); někdy je nečekaně nedostupná; odkazy na ní uvedené nefungují; odkazuje na stránku, která podle vás není důvěryhodná atd.

Nejdůležitějším kritériem pro hodnocení důvěryhodnosti se stal pocit skutečnosti.21 Díky uvedeným kontaktním adresám získávají lidé pocit, že se mohou kdykoliv na autora obrátit s problémem ohledně daného tématu. Mají důvěru v to, že stránka opravdu někomu patří atd.

3.2 Proč hodnotit zdroje informací na Internetu V této podkapitole shrnu důvody, proč hodnotit zdroje informací na Internetu. Je důležité uvědomit si, jaké překážky při získávání kvalitních a důvěryhodných informací musí uživatel Internetu překonat, než se k nim dostane.

21

Podle FOGG, B. J. et al. What makes Web sites credible? : a report on a large quantitative study. In Proceedings of the SIGCHI konference on Human factors in computing systems Sesttle, Washington, United States. New York : ACM Press, 2001. S. 61-68.

- 23 -


Na stránkách Ústřední knihovny technické univerzity Vysoké školy báňské v Ostravě jsou v několika bodech uvedeny faktory, které ovlivňují kvalitu elektronických informačních zdrojů:22 Problém informační exploze a anonymních autorů => Možnost snadného publikování dokumentů na Internetu vede k publikační explozi. Navíc mnoho z těchto dokumentů není nikým odborně recenzováno nebo kontrolováno. Často tak, jak jej autor stvořil, je dokument i publikován a řada autorů se pod své dílo nepodepíše. To může být známkou skutečnosti, že autor nechce být znám z důvodů klamných informací, které se v jeho dokumentu vyskytují. Pokud jde o informace pravdivé a kvalitní, zbytečně se tak snižuje jejich hodnota. Problém s určením odbornosti autora a zamýšlených uživatelů => Pokud je autor uveden, bývá těžké zjistit jeho odbornost v oblasti, které se v dokumentu věnuje, jestliže není na stránkách uvedena. U mnoha dokumentů není jasné, pro jakou cílovou skupinu uživatelů jsou zamýšleny, tuto informaci postrádají. Problém aktuálních a aktualizovaných informací => Proto, abychom zjistili, zda jsou informace aktuální či zastaralé, slouží údaje, které říkají kdy byl určitý dokument publikován a kdy byla provedena jeho aktualizace. Pokud vystavenému dokumentu takovéto údaje chybí, musíme se spoléhat na jiné zdroje, aby nám objasnily, zda jsou tyto informace aktuální. Pokud už v dokumentu data uvedena jsou, v některých případech z nich není patrné, o které datum se jedná – zda jde o datum vytvoření dokumentu, jeho zveřejnění nebo poslední aktualizace. Převzaté informace a nestálost informací => Velkým problémem je, že nemůžeme jednoznačně říci, zda jsou informace v dokumentu původní nebo převzaté (to souvisí např. s nedodržením citační etiky a snadností kopírování 22

Podle Ústřední knihovna Vysoké školy báňské, Technické univerzity Ostrava. Kritické hodnocení informací na Internetu [online]. ©1998-2006, aktualizováno 22.6. 2006 [cit. 200610-25]. Dostupné z: .

- 24 -


v digitálním prostředí). Také je možné, že jeden den si přečteme dokument a druhý den už čteme dokument s pozměněným obsahem, ač na stejné stránce a se stejným nadpisem, jako včera. Jak snadno můžeme publikovat dokumenty, tak snadno je také můžeme změnit. Jinou možností je, že dokument už nikdy nenajdeme (krátký poločas rozpadu dokumentů na webu). Problém se zaměřením informací => Na webových stránkách můžeme najít také reklamu, kterou nemusíme být schopni identifikovat. Většina stránek má podobné uspořádání, ale zatímco na jedné takové stránce můžeme najít informace pravdivé, na stránce druhé můžeme najít reklamu, pravdivé informace i zábavu dohromady. To mnozí nezkušení uživatelé na první pohled nerozpoznají. Problém s vyhledávacími stroji => Jestliže zadáme vyhledávači klíčové slovo, podle kterého má vyhledat dokumenty a on sestaví seznam odkazů seřazený určitým způsobem, neznamená to, že hned první odkaz bude pro nás relevantní. Informace na Internetu nemusí být vždy přístupné zdarma => Některé stránky jsou zpřístupňovány pouze za poplatek, pokud se chceme dostat k informacím, které obsahují, musíme tento poplatek uhradit.

3.3 Možnosti získání hodnocených informačních zdrojů na Internetu V tištěných zdrojích můžeme najít recenze na jiné tištěné zdroje, které nám mohou pomoci při jejich výběru. Dnes už také existují v tištěných zdrojích rubriky, které se věnují zdrojům informací na Internetu. Můžeme zde dostat doporučení na stránky věnující se stejnému tématu, jako periodikum. Další možnou variantou, kde můžeme najít již roztříděné a ověřené zdroje informací, jsou digitální knihovny. Ty jsou většinou zaměřeny podle oborů, ke každému odkazu je přidán krátký komentář, podle kterého vybíráme.

- 25 -


Můžeme také využít stránky shrnující hodnocení zdrojů a odkazy na ně. Hodnocení poskytují uživatelé těchto stránek. Např. www.citeulike.org – jedná se o bezplatnou službu pro akademické účely, ale můžeme zde najít také hodnocení jiných stránek. Ovšem neměli bychom zapomínat, že jde o subjektivní hodnocení jednotlivých uživatelů. I když se rozhodneme pro použití recenzní služby, digitální knihovny či stránek poskytujících hodnocení jinými uživateli, měli bychom mít na paměti, že i tady můžeme narazit na informace, které někdo pozměnil, nebo jsou neaktuální. Proto bychom vždy měli alespoň minimálně dbát na to, zda zdroje informací, ke kterým jsme se touto cestou dostali, jsou opravdu věrohodné. Pomoci nám v tom mohou kritéria pro hodnocení důvěryhodnosti informací, která jsou uvedena v následující podkapitole.

3.4 Kritéria pro hodnocení důvěryhodnosti informací získaných na Internetu V podstatě se můžeme řídit pravidly pro hodnocení tištěných zdrojů informací, ke kterým přidáme některá další specifická kritéria vhodná pro web. Je třeba dívat se na dokumenty prezentované na Internetu kritičtěji už jenom proto, že zde můžeme najít informace od kohokoliv. Navíc je tu mnoho vlastností elektronických dokumentů, kterými se elektronické informační zdroje odlišují od tištěných.23 „Když je informace předmětem hodnocení, člověk ji typicky studuje pro spolehlivost, kvalitu, důvěryhodnost a individuální užitečnost.“24 To je také cílem této práce. Důležité je získat informace důvěryhodné pro další práci s nimi. 23

Podle SKLENÁK, Vilém et al. Data, informace, znalosti a Internet. 1. vyd. Praha : C. H. Beck, 2001. ISBN 80-7179-409-0. 14.2 Kvalita informací, s. 374-375. 24 FITZGERALD, Mary Ann. Skills for evaluating web-based information [online]. [cit. 200703-22]. Dostupné z: .

- 26 -


M. A. Fitzgerald25 dále tvrdí, že součástí procesu hodnocení jsou kritické myšlení (jako tvoření odhadů o hodnotě myšlenek, prací, řešení, metod atd. pro nějaký účel), metakognice (samotné rozpoznání potřeby hodnotit informaci), teorie poznání (vede nás např. k otázkám o vzdělání a kvalifikaci autora), předchozí znalosti (napomáhají při zjišťování důvěryhodnosti nově získaných informací, někdy ale nemusí souhlasit) a strategie vedoucí k uvažování a možnému rozhodnutí o důvěryhodnosti zdroje. Důležitou strategií je dobře uvážený výběr a použití kritérií. Tato kritéria mohou například zahrnovat hlediska informační kvality, jako je objektivní obsah, dostatečná hloubka a jasné členění. Každé hodnocení informací by mělo zahrnovat předchozí určení uživatelova cíle. Podle tohoto cíle pak probíhá výběr kritérií, která jsou pro něj potřebná. V případě informací z Internetu (stejně tak jako u tištěných informací) bychom si měli dát pozor na to, kdo je jejich autorem, kdy byly tyto informace vydány. Jsou-li aktuální, zda jsou objektivní či zaujaté, nebo nás mají nějakým způsobem ovlivnit. Důležité jsou také citace obsažené v dokumentu. Podle nich můžeme zpětně zjistit, čeho se autor držel při zpracování své práce, zda použil primární dokument ve správném kontextu, jak je autor poučen ve svém oboru. Můžeme se tak dozvědět i něco více o daném tématu. Další možná kritéria budou uvedena jednotlivě.

3.4.1 Účel zdroje a cílová skupina uživatelů Zdroj by měl obsahovat informace, které nám řeknou pro jakou skupinu uživatelů je určen (pro laiky, studenty, odborníky, širokou veřejnost) a co je jeho cílem (informovat, pobavit, vzdělat, ovlivnit) nebo proč se autor rozhodl jej vytvořit a umístit na web.26 Tyto informace bychom měli najít v úvodu stránek. Takto zjistíme, jaké informace jsou v dokumentu obsaženy, jak moc 25

Tamtéž. Podle BERGER, Pam. How to evaluate websites : for better or worse. Information searcher : the newsletter for the Internet and curriculum/technology integration in schools. 2006, vol. 16, no. 2. S. 1–10. 26

- 27 -


do hloubky se autor tématu věnuje a zda pro nás bude dokument relevantní. Pokud takové informace o zdroji najdeme, měli bychom se zamyslet, zda odpovídáme vymezené cílové skupině uživatelů.27 Pokud poznáme účel vzniku webové stránky, lépe porozumíme jejímu významu.

3.4.2 Autorita Toto kritérium se týká autora dokumentu. Jde o to zjistit, kdo je zodpovědný za zdroj informací, který máme před sebou a se kterým chceme dále pracovat. Je tedy dobré zjistit, zda jde o osobu, která je v oboru, o kterém píše, známa a uznávána. Dokument by měl obsahovat základní informace o autorovi, abychom zjistili jeho kvalifikaci pro psaní o konkrétním tématu. P. Boldiš28 ve své práci uvádí jako důležitý bod, kde autor pracuje. Je to důležité z hlediska toho, že pokud autor napíše dílo pod nějakou organizací, je dobré znát její stanoviska a cíle, abychom mohli lépe odhalit, zda jsou informace v díle obsažené opravdu objektivní. „Propojení autora dokumentu nebo sponzora může být dobrým ukazatelem potenciálních zdrojů předsudků v informacích obsažených ve zdroji.“29 Pokud nám někdo důvěryhodný (např. vyučující) autora a jeho práci doporučí, pak by vše mělo být v pořádku. Je dobré, pokud autor na sebe uvede kontakt, který lze využít pro získání dalších informací, vysvětlení toho, čemu nerozumíme, nebo také pro případ, že najdeme v textu nějaké nepřesnosti a rádi bychom o tom autora zpravili. (Kontaktní údaje jsou součástí jednoho z kritérií, která zkoumal výše

27

Podle SMITH, Alastair. Criteria for evaluation of Internet information resources [online]. Last modified 27 October 2007 [cit. 2007-03-22]. Dostupné z: . 28 BOLDIŠ, Petr. Jak oddělit zrno od plev : ověřování informací v prostředí internetu. In Inforum 2003 : 9. konference o profesionálních informačních zdrojích 2003 [online]. Praha : Albertina Icome Praha, 2003. Dostupné z: . 29 CUNNINGHAM, Sally Jo. Teaching students to critically evaluate the duality of Internet research resources. ACM SIGCSE Bulletin. 1997, vol. 29, no. 2. S. 31-34. ISSN 0097-8418.

- 28 -


uvedený výzkum. Týká se pocitu skutečnosti, který se ve výsledku stal nejdůležitějším z kritérií ve výzkumu uvedených.) Také můžeme zjistit, kdo vlastní webovou stránku. Pokud je to jednotlivec a jde o osobní stránky, měli bychom se snažit získat o něm co nejvíce informací, jak bylo uvedeno výše. Pokud je vlastníkem nějaká organizace, měli bychom se pokusit zjistit, jaké má cíle atd. „Pověst nějaké sponzorující organizace může také poskytnout vodítka pro spolehlivost dokumentu nebo zdroje.“30

3.4.3 Datum publikování, aktualizace, revize Pro to, abychom zjistili, zda jsou informace v dokumentu aktuální nebo aktualizované, slouží datum publikování dokumentu, popřípadě datum jeho aktualizace nebo revize. Tyto informace bývají obvykle umístěny ve spodní části webové stránky. Abychom mohli dále pracovat se získanými informacemi, potřebujeme zjistit, z jaké doby tyto informace pocházejí – tedy datum publikování. K tomu, abychom zjistili, zda již byl dokument upravován a tak se změnil jeho obsah, aby odrážel současné poznání nebo bylo doplněno to, co autor prve opomněl, slouží datum aktualizace. (V některých případech se můžeme setkat se stránkami, které uvádějí pouze jedno datum nebo neuvádějí žádné. Potom tedy záleží na našich vědomostech a porovnání s jinými zdroji, o kterých víme, že jsou aktuální.) Při hodnocení bychom si měli uvědomit, o jakou oblast lidského poznání se jedná a na to se při posuzování tohoto kritéria zaměřit. V oblasti humanitních věd se nové informace vyskytují poměrně méně často, než u věd přírodních. Je tedy jasné, že takové informace nemusejí být tak často aktualizovány. Podle tohoto kritéria bychom tedy u neustále se vyvíjejících

30

Tamtéž.

- 29 -


oblastí měli vědět, zda je zdroj informací pro naše potřeby zastaralý nebo aktuální, tedy vyhovující. Odkazuje-li tento zdroj na zastaralé zdroje informací značí to, že buď stránka není spravována a nebo její autor ještě nové informace nezískal. Pokud jde o oblast, která se neustále vyvíjí, měli bychom se raději podívat jinam.

3.4.4 Obsah Pro uspokojení informační potřeby uživatele je důležitý obsah dokumentu. Tedy to, jak do hloubky probírá dané téma, zda je zaměřen na téma velmi úzce nebo naopak podává základní informace o problematice.31 Také vznikají dokumenty, které mají za úkol přinést uživatelům nový pohled na danou problematiku tím, že dávají více témat do souvislostí. Pro uživatele je důležité, zda obsah dokumentu odpovídá tomu, co hledají a na to by se měli zaměřit. Také je užitečné porovnat, zda zamýšlený účel zdroje odpovídá po obsahové stránce a jestli podrobnost obsahu odpovídá kategorii stanovené uživatelem. Pro hodnocení obsahu zdroje je však zapotřebí určitá znalost tématu. Pokud ovšem nehledáte zdroj, který by vám objasnil, o co se jedná. Do této oblasti také spadají odkazy na stránky s podobnou tematikou. Mohou pro nás být užitečné, protože zde máme možnost získat nové informace. Je důležité, aby uvedené odkazy byly funkční, což zpětně vypovídá o správě stránek. Při hodnocení obsahu dokumentu bychom neměli opomenout ani jeho povahu, tedy zda se jedná o výzkumnou zprávu, populárně naučný článek, úvahu atd. Také bychom z textu měli pochopit, zda se jedná o primární zdroj informací nebo o kompilaci různých zdrojů. Do hodnocení obsahové stránky dokumentu bychom neměli zapomenout zahrnout i srozumitelnost. Pokud danému textu nerozumíme, nemá pro nás smysl se s ním zdržovat. „Pro určení 31

Což by mělo být uvedeno v úvodu stránek spolu s tím, pro koho jsou určeny. Jak již bylo zmíněno výše (viz účel zdroje).

- 30 -


kvality webové stránky se také používají standardní kritéria, jako u tištěných zdrojů – obsahová správnost, pokrytí tématu, platnost a objektivita.“32 Při hodnocení obsahu dokumentu nebo zdroje se tedy musíme zaměřit na více faktorů, které následně dokáží nebo vyvrátí jeho důvěryhodnost.

3.4.5 Přesnost Při určování přesnosti jde o to, abychom v dokumentu našli informace bezchybné. Takové informace, kterými bychom mohli podepřít své argumenty, nebo bychom je mohli použít ve své práci. Hodnocení přesnosti však není jednoduché, závisí na zkušenostech hodnotícího, jeho znalostech a také na povaze informací. V tomto směru může být vhodné porovnání několika zdrojů. Pomoci nám také může, pokud byl zdroj podroben recenzi před publikováním, předcházel-li vzniku dokumentu výzkum atd. Při hodnocení přesnosti je také velmi důležitá objektivita (viz příslušné kritérium). O tom, zda jsou informace zaujaté, nám může něco říci i URL dokumentu. Pokud je dokument vystaven na stránkách nějaké organizace, je dobré vědět jaké má cíle a politiku, jaké názory prosazuje atd. (viz autorita) Podle toho můžeme odvodit, jaké informace se budou na jejích stránkách vyskytovat.33 Měli bychom se zde také zaměřit na pravopisné a gramatické chyby. Pokud ve zdroji odhalíme takové chyby, svědčí to o jejich autorovi a nedostatečné kontrole. V rámci přesnosti by autor měl uvést z jakých zdrojů při tvorbě svého dokumentu vycházel, které při psaní přímo použil, aby uživatel měl možnost ověřit si citované pasáže. Uvedení použitých zdrojů také ukazuje, na co by se

32

Podle BERGER, Pam. How to evaluate websites : for better or worse. Information searcher : the newsletter for the Internet and curriculum/technology integration in schools. 2006, vol. 16, no. 2. S. 1–10. 33 Podle KIRK, Elizabeth E. Evaluating information found on the Internet [online]. ©1996 [cit. 2006-10-29]. Dostupné z: .

- 31 -


uživatel mohl zaměřit, pokud by si chtěl rozšířit znalosti o dané problematice. Patří sem ale také již zmiňovaná kritéria, jako je např. aktuálnost informací, autor atd.

3.4.6 Dostupnost zdroje Dostupnost zdroje velmi ovlivňuje užívání Internetu. Zatímco v knihovně může být dokument, o který máme zájem, vypůjčený – tedy momentálně nedostupný, dokument přístupný prostřednictvím Internetu může prohlížet několik uživatelů ve stejný čas a tak se stává dostupnějším (máme-li možnost připojení k Internetu). I tak se ale může stát, že zdroj v určitý čas není dostupný, například proto, že je přetížen (příliš mnoho uživatelů s ním v danou dobu pracuje). Dostupnost zdroje můžeme rozdělit do několika kategorií: rychlost přístupu (místo uložení zdroje, použitá grafika a jiné prvky ovlivňují rychlost načtení stránky), softwarové požadavky (informace dnes můžeme sdílet v mnoha formátech, což zpětně vyvolává potřebu programů, ve kterých lze tyto formáty přehrát či zobrazit), zdroj může být přístupný v jazyce, kterému nerozumíme, přístup ke zdroji může být podmíněn registrací nebo heslem a v neposlední řadě může jít o zdroj, který je placený. Některé informace na webových stránkách nenajdeme. Mohou být přístupné prostřednictvím databází (hluboký web), které jsou většinou placené. Takže získání aktuální informace v některých případech i něco stojí.34 Tyto zdroje informací můžeme využít prostřednictvím knihoven nebo si přístup do nich musíme platit.

34

Podle SCHROCK, Kathleen. The abcs of web site evaluation [online]. ©2002 [cit. 2006-1029]. Dostupné z: .

- 32 -


3.4.7 Objektivita informací E. Kirk35 ve své práci o ověřování informací uvádí, že je důležité zkontrolovat si, kdo poskytuje uvedené informace (viz autorita) a jaký by mohl být jeho názor nebo zaujatost. Pro zhodnocení objektivity zdroje nám může mimo jiné posloužit URL, na kterém se příslušný dokument nachází. Může nám v tom pomoci například doména – pro identifikaci zdroje – jeho umístění na Internetu. Uvedu zde příklady častých domén nejvyšší úrovně: .edu = jde o školní nebo univerzitní webovou stránku, mohou zde publikovat své práce jak studenti, tak také vyučující .gov = oficiální stránka, která patří státnímu orgánu .mil = stránky patřící armádě USA Informace na těchto doménách by měly být důvěryhodné. .net = tato doména může patřit komukoliv .com = většinou stránky obchodního, firemního charakteru .org = zpravidla pro neziskové organizace Informace na posledních třech doménách mohou, ale také nemusejí být důvěryhodné.36 V případě, že nalezený dokument sídlí na stránce nějaké organizace je dobré zjistit, jaké cíle tato organizace má a jakou má stanovenou politiku. Pakliže jsme našli informace o výrobku, který bychom si rádi pořídili a jsme na stránkách firmy, která takový výrobek prodává, najdeme zde informace, jejichž cílem je podpořit náš nákup. Jde spíše o reklamu. Pokud se díváme na stránky nějaké firmy nebo organizace, pak je dobré počítat s tím, že informace prezentované na těchto stránkách budou vyznívat kladně.

35

Podle KIRK, Elizabeth E. Evaluating information found on the Internet [online]. ©1996 [cit. 2006-10-29]. Dostupné z: . 36 CURT, Judy et al. Determining internet credibility [online]. January 2005 [cit. 2007-03-26]. Dostupné z: .

- 33 -


Nemůžeme ani předpokládat, že je jednoduché odhalit radikální stanoviska. Některé stránky, podporující extrémní názory či teorie, mohou vypadat jako stránky vzdělávací.37 Pokud jsou v dokumentu zmíněna nebo popsána ještě další stanoviska, teorie a postupy, je pravděpodobné, že práce bude objektivní. Naopak, přikláníli se autor jen k jedné straně (ať už jsou to např. výhody nebo nevýhody nějaké metody léčení nemoci) a neuvádí už stranu druhou, nemůžeme tyto informace považovat za objektivní, protože protěžují pouze jednu stranu mince.

3.4.8 Ověřitelnost informací / citace Autorovo povědomí o předešlé důležité literatuře odhaluje jeho porozumění současným trendům v disciplíně a všeobecné znalosti předmětu. 38 Zvláště pokud čteme práci neznámého autora nebo dokument přístupný prostřednictvím neznámé organizace, je důležitou součástí hodnocení takových dokumentů ověřitelnost a správnost citací. Tedy možnost ověřit si, zda autor použil ve své práci citace v původním kontextu a zda si je neupravil ve svůj prospěch. Jde-li o výzkumnou zprávu, mělo by zde být uvedeno, jaké metody byly použity pro provedení a zpracování výzkumu. Měli bychom si být jisti, že metody, které byly v práci užity, jsou pro zvolené téma vhodné. Měli bychom mít možnost ověřit si citované práce, proto by v dokumentu měly být uvedeny bibliografické citace prací, které byly pro vznik dokumentu potřebné a použité.39

37

Podle KIRK, Elizabeth E. Evaluating information found on the Internet [online]. ©1996 [cit. 2006-10-29]. Dostupné z: . 38 Podle CUNNINGHAM, Sally Jo. Teaching students to critically evaluate the duality of Internet resources. ACM SIGCSE Bulletin. 1997, vol. 29, no. 2. S. 31-34. ISSN 0097-8418. 39 Podle KIRK, Elizabeth E. Evaluating information found on the Internet [online]. ©1996 [cit. 2006-10-29]. Dostupné z: .

- 34 -


3.4.9 Ověření získaných informací z jiných zdrojů Informace, které jsme našli můžeme ještě porovnat s jinými zdroji – minimálně dvěma. Tyto zdroje by měly přinášet informace ke stejnému tématu. Abychom si byli jisti, že informace, které jsme našli, jsou věrohodné, je dobré toto kritérium nevynechat. Můžeme použít jiné zdroje dostupné na Internetu, ale také tištěné dokumenty nebo jiné elektronické zdroje (např. encyklopedie na CD-ROMech). Pokud se informace ve všech zdrojích shodují, s největší pravděpodobností jde o informace důvěryhodné.

3.4.10 Vzhled stránky a navigace na ní Jsou stránky, na které jsme se dostali přehledné? Je stránka logicky organizována a jednotlivé dokumenty nebo příspěvky seřazeny podle témat? Je důležité, abychom věděli, kam máme kliknout, abychom se na stránkách neztratili a dlouho nehledali to, co najít chceme. Pokud se nemůžeme jednoduše vrátit na výchozí stránku, pak je proces hledání ještě složitější. Dalším měřítkem je jednotná úprava na celých stránkách. Např. jiné navigační ikony, než na hlavní stránce, nás mohou zmást. Hypertextové odkazy v textu dovolují uživateli pohybovat se v něm rychleji, aniž by musel přečíst vše. Pro to, aby se uživatel necítil zmateně, by měly na každé straně webových stránek být umístěny navigační ikony, které odkazují zpět na výchozí stranu. Některé stránky obsahují mapu stránek nebo prohledávatelný seznam, aby uživatelům pomohly vyhledat informaci, kterou chtějí získat. Jsou-li tyto pomůcky dobře navrženy, jsou cenným doplňkem stránky.40 Také odkazy na jiné stránky by měly být snadno rozpoznatelné a seřazené v nějakém logickém pořadí.41

40

Podle BERGER, Pam. How to evaluate websites : for better or worse. Information searcher : the newsletter for the Internet and curriculum/technology integration in schools. 2006, vol. 16, no. 2. S. 1–10.

- 35 -


Kritéria výše uvedená a popsaná by nám měla pomoci ke stanovení důvěryhodnosti informací, které jsme našli na Internetu. Určení důvěryhodnosti a tedy vhodnosti nalezených informací pro další práci s nimi se pak děje na základě aplikování těchto kritérií. Ne všechna kritéria jsou vždy potřebná, záleží na tom, k jakému tématu nebo problematice informace hledáme. Vždy si tedy můžeme vybrat, která kritéria použijeme, která jsou pro nás nebo pro danou situaci vhodná a která ne.

3.5 Ukazatele nedůvěryhodnosti webové stránky jako informačního zdroje Některé nedostatky mohou signalizovat nedůvěryhodnost zdroje, který se nachází na Internetu. Tyto nedostatky jsou shrnuty na stránkách University of Kentucky.42 Patří mezi ně: •

žádné datum

•

špatná gramatika nebo nesprávně napsaná slova

•

zastaralé informace

•

zkreslený pohled

•

žádný způsob, jak kontaktovat autora

•

mnoho obecných údajů

•

nedostatek kontroly kvality

•

rozpor významu

•

stránka je matoucí a obtížně se v ní orientuje

•

nepřítomnost bibliografické citace zdroje, který je primární

41

Podle SCHROCK, Kathleen. The abcs of web site evaluation [online]. ©2002 [cit. 2006-1029]. Dostupné z: . 42 CURT, Judy et al. Determining Internet credibility [online]. January 2005 [cit. 2007-03-26]. Dostupné z: .

- 36 -


3.6 Shrnutí kapitoly Existuje mnoho důvodů, které říkají proč hodnotit informace, které uživatelé najdou na Internetu. Ať už je to informační exploze a snadná možnost publikování v tomto prostředí pro kohokoliv s dostupnou technikou, možnost jednoduše změnit obsah webových stránek atd. Problémy uvedené v této kapitole by nás měly přinutit zamyslet se nad tím, zda hodnotit informace, které denně vyhledáváme na Internetu. Důležité je stanovit účel, za kterým dané informace vyhledáváme – tedy ujasnit si, co je naším záměrem, stanovit si otázky, na které bychom chtěli získat odpovědi, co má být výsledkem našeho hledání a následná práce s vyhledanými informacemi (např. rozhodnutí, seminární práce do školy, získání povědomí o problému, o kterém jsme doposud nic nevěděli atd.). Podle toho bychom pak měli stanovit kritéria, pomáhající ohodnotit důvěryhodnost zdroje, ve kterém se informace nachází. Uvedla jsem zde deset kritérií, která dle mého názoru dostačují k ohodnocení důvěryhodnosti webových zdrojů. Všechna tato kritéria jsou důležitá, ať už jde o obsah dokumentu, datum jeho publikování či aktualizace, objektivitu informací a v neposlední řadě také o navigaci. Stejně tak, jako existují kritéria pro hodnocení důvěryhodnosti informací, které by webové stránky měly splňovat, existují také ukazatele, které upozorňují na možnou nedůvěryhodnost webových stránek. Může jít o špatnou gramatiku, neuvedení data publikování nebo aktualizace zdroje, nefungující odkazy atd. Je zde tedy mnoho ukazatelů pro i proti důvěryhodnosti a záleží jen na nás, abychom si vybrali, co je pro nás v daný okamžik podstatné a to pak aplikovali při hodnocení.

- 37 -

Hodnocení důvěryhodnosti nalezených webových stránek

4. Hodnocení důvěryhodnosti nalezených webových stránek Tato kapitola je zaměřena na užití teoretických poznatků z předchozích kapitol. Aplikuji zde kritéria pro hodnocení důvěryhodnosti informací: účel zdroje a cílová skupina uživatelů, autorita, datum publikování, aktualizace a revize, obsah, přesnost, dostupnost zdroje, objektivita informací, citace, ověřování získaných informací z jiných zdrojů, vzhled stránky a navigace na ní. Na základě těchto kritérií určím, zda jsou informace důvěryhodné. Pro výběr stránek jsem použila vyhledávací stroj Google, jelikož je v současné době nejpoužívanější.43 Z vyhledaných odkazů hodnotím prvních deset, poněvadž Google řadí odkazy dle relevance (systém page-rank). První odkazy by tedy měly být ty nejlepší. Vyhledávání jsem provedla 30.5. 2007. Do vyhledávače jsem zadala klíčové slovo autistmus. Toto téma jsem zvolila proto, že se o něm v současnosti mluví na veřejnosti. Ve třetí kapitole je uvedeno, že každému hodnocení informací by mělo předcházet určení uživatelova cíle, podle něhož pak probíhá hodnocení. V této části práce tedy hodnotím v deseti vyhledaných odkazech ty zdroje, které přinášejí informace o tom, co je to autismus a jak se projevuje. Kromě důvěryhodnosti zde tedy také hodnotím relevanci zdroje vůči mému dotazu. Předpokládám, že důvěryhodnost i relevance informací na stránkách bude klesat spolu s jejich umístěním, tzn. první odkaz bude více relevantní a důvěryhodný, než odkaz desátý. Pro ověřování informací z jiných zdrojů jsem zvolila tři tištěné dokumenty (je zde doporučení použít minimálně dva jiné zdroje): •

BRAGDON, Allen D., GAMON, David. Když mozek pracuje jinak

43

Podíl globálního užívání vyhledávacích strojů: Google 56,4%, Yahoo! Search 21,1%, MSN Search 9,2%, AOL Search 3,8%, Terra Lycos 2%, AltaVista 1,7%, Ask Jeeves 1,7%. => Podle

Which Search Engines Matter? [online]. ©2004-2007, May 2004 [cit. 2007-06-20]. Dostupné z: .

- 38 -


•

PEETERS, Theo. Autismus : od teorie k výchovně-vzdělávací intervenci

•

THOROVÁ, Kateřina. Poruchy autistického spektra Z důvodu přehlednosti se každé stránce věnuji jednotlivě. Začínám

první stránkou, kterou Google našel a postupuji k poslední - desáté. Každé stránce věnuji vlastní podkapitolu. Tyto podkapitoly jsou pojmenovány vždy podle URL, na kterých se nacházejí.

4.1 http://www.autismus.cz/ 1) ÚČEL ZDROJE A CÍLOVÁ SKUPINA UŽIVATELŮ => Není

zde uvedeno

pro koho je stránka určena, ani co je jejím cílem. Jelikož jsou tyto stránky tvořeny organizací, která se snaží pomáhat lidem s autismem, předpokládám, že jejím účelem bude informovat širokou veřejnost o tomto problému a podat co nejpřesnější informace. 2) AUTORITA =>

Jako autorita je zde uvedena APLA Praha, konkrétní

jméno uvedeno není. Ani informace o této organizaci nejsou na stránkách k dispozici, což je spíše znakem nedůvěryhodnosti. Máme zde však možnost kontaktovat tvůrce stránek a na tyto nedostatky se přeptat prostřednictvím emailu. Stránka

je

sponzorována

firmou

Active

24

(poskytovatelem

hostingových služeb), u které si APLA Praha zaregistrovala doménu. 3) DATUM PUBLIKOVÁNÍ, AKTUALIZACE, REVIZE =>

Není zde

uvedeno žádné datum. 4) OBSAH =>

Z tohoto hlediska je zdroj pro mou informační potřebu

relevantní. Podává informace o tom, co je to autismus, co by mohlo být jeho příčinou (jelikož pravá příčina vzniku doposud nebyla odhalena) i o jeho projevech. Jsou zde poskytovány základní informace o problému, proto zcela vyhovují mým požadavkům – vysvětlují problém. Odkazy na stránky s podobnou tematikou jsou zcela funkční. Text je srozumitelný, členěný a strukturovaný – tedy přehledný.

- 39 -


5) PŘESNOST =>

Informace jsou přesné. Na druhou stranu zde není

uvedeno, z jakých zdrojů autoři při tvorbě textu vycházeli, popřípadě čerpali. 6) DOSTUPNOST ZDROJE =>

Zdroj je dostupný bez problémů. Pro

získání informací nepotřebujeme žádný speciální software. 7) OBJEKTIVITA ZDROJE =>

Informace jsou poskytovány sdružením

APLA Praha, které se snaží pomáhat lidem s autismem. Je tedy v jeho zájmu poskytovat informace aktuální, přesné a objektivní. URL zdroje odpovídá tomu, co na stránkách následně najdeme – www.autismus.cz – tedy informace o této poruše. 8) OVĚŘITELNOST INFORMACÍ / CITACE =>

Na stránkách nejsou

uvedeny zdroje, ze kterých bylo při tvorbě textu čerpáno. Nemáme možnost si informace ověřit přímo ve zdrojích, ze kterých se vycházelo. 9) OVĚŘENÍ ZÍSKANÝCH INFORMACÍ Z JINÝCH ZDROJŮ =>

Informace

jsem ověřila ze tří různých zdrojů. Shodovaly se s tím, co je uvedeno na stránkách. 10) VZHLED STRÁNKY A NAVIGACE NA NÍ =>

Stránky vypadají

přehledně, jsou jednoduché a logicky strukturované, hledané informace můžeme najít velmi rychle. Mají jednotnou úpravu. Odkazy na jiné stránky jsou rozeznatelné od hypertextových vazeb uvnitř stránek a jsou funkční. Celkové hodnocení: Sdružení APLA mi není neznámé a mohu o něm tvrdit, že je důvěryhodné. Přesto jsem zdroj prověřila. Podle zdrojů, které jsem použila pro ověření získaných informací, obsahu stránek a objektivity, hodnotím tyto stránky jako důvěryhodné. Nedostatek vidím v tom, že stránky neobsahují žádné datum publikování, revize nebo aktualizace a informace o sdružení samotném – přidalo by jim to na důvěryhodnosti. Dále zde postrádám zdroje, ze kterých bylo čerpáno pro vznik textu. Co se obsahu týká, zhodnotila jsem jej jako relevantní.

- 40 -


4.2 http://www.praha.apla.cz/new/RS/ 1) ÚČEL ZDROJE A CÍLOVÁ SKUPINA UŽIVATELŮ => Stránky jsou

věnovány široké veřejnosti, ale také odborníkům a mají za úkol podávat informace o tom, co je to autismus, o diagnostice poruch autistického spektra, přinášet informace pro rodiče atd. 2) AUTORITA => Autoritou je APLA Praha, která se jako organizace

zaměřila především na informovanost odborné i laické veřejnosti, diagnostiku poruch autistického spektra, vzdělávání odborníků, podporu vzdělávacích a sociálních programů, a především rodičů. Jsou zde uvedeny informace o sdružení a kontaktní údaje na jednotlivé členy i adresy, na kterých sdružení sídlí. 3) DATUM PUBLIKOVÁNÍ, AKTUALIZACE, REVIZE => Na

stránkách není uvedeno žádné takové datum. 4) OBSAH => Stránky poskytují informace o autismu, jeho formách

atd., poskytují tedy relevantní informace pro stanovenou informační potřebu. Text je přehledný, strukturovaný. Odkazy na stránkách jsou funkční, což vypovídá o jejich správě. 5) PŘESNOST => Informace, které se týkají mých požadavků jsou

přesné. Není uvedeno, zda byl zdroj před publikováním vystaven recenzi nebo prověření. U většiny textů není uvedeno, z jakých zdrojů se vycházelo nebo bylo čerpáno. 6) DOSTUPNOST ZDROJE => Zdroj je dostupný bez problémů. Pro

získání informací v některých případech potřebujeme Microsoft Word. 7) OBJEKTIVITA ZDROJE => Informace poskytuje APLA Praha,

měly by být objektivní – vzhledem k její činnosti. URL těchto stránek vypadá seriózně. 8) OVĚŘITELNOST INFORMACÍ / CITACE => Není uvedeno, ze

kterých zdrojů autoři čerpali či vycházeli. Je těžké zjistit autentičnost textu. Nemáme možnost ověřit informace přímo ze zdrojových dokumentů.

- 41 -


9) OVĚŘENÍ ZÍSKANÝCH INFORMACÍ Z JINÝCH ZDROJŮ =>

Informace získané na této stránce jsem ověřila ze tří různých zdrojů. Shodovaly se s tím, co je uvedeno na stránkách. 10) VZHLED STRÁNKY A NAVIGACE NA NÍ => Stránky jsou

přehledné, logicky uspořádané, informace lze najít bez problémů. Je použita jednotná úprava. Celkové hodnocení: Stránky sice nesplňují kladně všechna kritéria, ale podle zdrojů, které jsem použila pro ověření získaných informací, obsahu stránek a objektivity zdroje, hodnotím tyto stránky jako důvěryhodné. Z hlediska obsahu jsou informace získané na těchto stránkách relevantní. Je však na škodu, že se zde nevyskytuje žádné datum publikování, revize nebo aktualizace – přidalo by to stránkám na důvěryhodnosti. Také by zde neměl chybět údaj, odkud bylo čerpáno při tvorbě informací o autismu.

4.3 http://www.dobromysl.cz/diagnozy/autismus.htm 1)

ÚČEL

ZDROJE

A

CÍLOVÁ

SKUPINA

UŽIVATELŮ

=>

Dobromysl.cz je internetový server, který poskytuje informace o problematice různých forem mentálního postižení a autismu a integraci lidí s tímto typem postižení do společnosti. Přináší aktuální informace pro lidi se specifickými poruchami, odborníky, pomáhající profese, rodiny a také širokou veřejnost. Lidé sem mohou přidávat své názory a zkušenosti. 2) AUTORITA => Různé články jsou od různých autorů, například od

rodičů, ale také odborníků. Je zde možnost kontaktovat redakci. Stránky jsou sponzorovány EU, Ministerstvem práce a sociálních věcí a dalšími. 3) DATUM PUBLIKOVÁNÍ, AKTUALIZACE, REVIZE => Datum

publikování je zde uvedeno u každého článku zvláště, můžeme zde tedy najít informace starší i aktuální. (u článku K autismu : osobní hloubková analýza problému – není datum publikování uvedeno, Jak rozpoznat Aspergerův

- 42 -


syndrom - neuvedeno, Co je Aspergerův syndrom – datum poslední změny 20.7. 2003) 4) OBSAH => Na stránkách jsem našla článek zaměřený na analýzu

autismu – z pohlednu jednoho z autistů (K autismu : osobní hloubková analýza problému) a také článek věnující se autismu obecně – ve formě opovědí na otázky (Autismus – co vás zajímá44). Dále jsou zde k dispozici dva články věnující se konkrétní formě autismu – Aspergerovu syndromu (Jak rozpoznat Aspergerův syndrom, Co je Aspergerův syndrom). Článek K autismu sice nepodává faktické informace, ale je cenným prostředníkem mezi světem autistů a nás ´normálních´ lidí. Jeho prostřednictvím si můžeme udělat obrázek, jak se takovým lidem žije. Článek Jak rozpoznat Aspergerův syndrom podává informace jen k části mého dotazu – tedy, jak se projevuje. Přesto jej považuji za relevantní. 5) PŘESNOST => K autismu : osobní hloubková analýza problému –

určit, zda jsou zde informace přesné nemůžeme, jelikož se jedná o článek, který vypovídá o světě autisty, jeho pocitech, myšlení. Jak rozpoznat Aspergerův syndrom – článek byl přeložen a převzat z webového serveru About.com. Informace zde uvedené jsou přesné, jde o stručné vystižení podstaty problému. Chybí však název originálu a jeho autor. Co je Aspergerův syndrom – informace zde uvedené jsou přesné. Je také uvedeno, odkud byl článek převzat, ale odkaz je nefunkční. Článek vznikl při Národní společnosti pro autismus ve Velké Británii. 6) DOSTUPNOST ZDROJE => Zdroj je dostupný. Pro získání informací

není potřeba dalšího softwaru. 7) OBJEKTIVITA ZDROJE => K dispozici jsou zde informace o

tvůrcích serveru i o serveru samotném. URL zdroje je zavádějící – nevíme, zda nepůjde o bylinky.

44

Tento text je převzat z již hodnocených stránek APLy Praha.

- 43 -


8) OVĚŘITELNOST INFORMACÍ / CITACE => Ve článcích není

uvedeno, odkud bylo při jejich tvorbě čerpáno. Některé články byly převzaty z jiných webových stránek a přeloženy. V článku K autismu : osobní hloubková analýza problému je uveden zdroj, ze kterého bylo čerpáno. 9) OVĚŘENÍ ZÍSKANÝCH INFORMACÍ Z JINÝCH ZDROJŮ =>

Informace získané z téměř všech výše uvedených článků odpovídají tomu, co uvádí publikace, které jsem zvolila pro ověřování obsahu internetových zdrojů. 10) VZHLED STRÁNKY A NAVIGACE NA NÍ => Stránky jsou

přehledné, orientuje se v nich dobře. Mají jednotnou úpravu. Je zde i mapa serveru a jednoduché vyhledávání, což pomáhá při vyhledávání potřebné informace. Informace lze také hledat pomocí archivu. Celkové hodnocení: Většina nalezených článků odpovídá mému požadavku – podávají informace o tom, co je to autismus a jak se projevuje ať už více či méně podrobně. Považuji je za relevantní pro zodpovězení mého dotazu. Při pročítání těchto článků jsem o některých pochybovala (z hlediska důvěryhodnosti – např. neuvedení autora, data publikování, neuvedení možných použitých zdrojů atd.), ale po prověření jejich obsahu pomocí jiných zdrojů, shledávám tyto články důvěryhodnými.

4.4 http://cs.wikipedia.org/wiki/Autismus 1) ÚČEL ZDROJE A CÍLOVÁ SKUPINA UŽIVATELŮ => Zdroj je

mnohojazyčnou webovou encyklopedií s otevřeným obsahem – přispívat do ní může kdokoliv. Je určena pro širokou veřejnost. Wikipedie negarantuje správnost obsahu. 2) AUTORITA => Přispívat sem může každý, lze zde tedy najít

informace lživé i důvěryhodné. 3) DATUM PUBLIKOVÁNÍ, AKTUALIZACE, REVIZE => Naposledy

byla stránka upravována 3.6. 2007.

- 44 -


4) OBSAH => Zdroj podává obecné informace o autismu jako takovém.

Jsou zde informace o historii jeho uznání jako specifické poruchy, dále o příznacích autismu, jeho typech a možných příčinách vzniku uvedené formou pochopitelnou i pro laika. Obsah tohoto hesla tedy odpovídá zaměření a účelu zdroje a odpovídá také tomu, co hledám. 5) PŘESNOST => Údaje o historii se mírně liší od údajů uvedených

v knize Porucha autistickéhotického spektra (v letopočtech). Ostatní informace odpovídají. Není zde uvedeno, zda byl zdroj před publikováním vystaven recenzi nebo prověření, ani z jakých zdrojů autor tohoto hesla čerpal. 6) DOSTUPNOST ZDROJE => Zdroj je dostupný bez problémů.

K získání hledané informace nepotřebujeme další softwarové vybavení. 7) OBJEKTIVITA ZDROJE => Je těžké posoudit, zda jsou informace

zde přístupné objektivní. Nepodařilo se mi zjistit, kdo je autorem hesla. Jelikož autor zde uvádí více možných příčin vzniku autismu a jeho typů, působí zdroj objektivně. 8) OVĚŘITELNOST INFORMACÍ / CITACE => Protože autor neuvedl,

zda čerpal z nějakých zdrojů, popřípadě z jakých, je těžší ověřit si tyto informace přímo. 9) OVĚŘENÍ ZÍSKANÝCH INFORMACÍ Z JINÝCH ZDROJŮ =>

Podle tištěných zdrojů, které jsem uvedla v úvodu čtvrté kapitoly, jsou informace věrohodné. 10) VZHLED STRÁNKY A NAVIGACE NA NÍ => Obecně je Wikipedia

jako encyklopedie dosti přehledný zdroj. Pro vyhledávání v tomto zdroji můžeme zvolit jednoduché vyhledávání. Najdeme zde i nápovědu, jak pracovat se zdrojem. Každé heslo může kdokoliv editovat, je zde dostupná historie oprav textu i diskuse k jednotlivým heslům. Můžeme se také pokusit najít heslo v jiném jazyce, jelikož jazykové verze Wikipedie jsou propojeny. Stránka s heslem autismus je přehledná a logicky strukturovaná. Je zde použita jednotná úprava.

- 45 -


Celkové hodnocení: Pro svou potřebu shledávám tuto stránku relevantní. Informace jsou zde podány jednoduchou formou, což je pro naprostého laika výhodou. Po ověření informací shledávám tuto stránku také důvěryhodnou. Avšak při vyhledávání jednotlivých hesel v této online encyklopedii, bych vždy doporučovala ověření informací zde nalezených i z jiných zdrojů, jelikož sem může přispívat kdokoliv.

4.5 http://www.apla.cz/ Celkové hodnocení: Stránky plní zastřešující funkci stránek APLy pro oblast, ve které APLA působí (Severní Čechy, Hradec Králové, Praha, Vysočina a Jižní Morava).

4.6 http://obchod.portal.cz/produkt/detsky-autismus/ Celkové hodnocení: Stránky se autismu jako tématu nevěnují – nejsou k tomu primárně určeny. Jako na stránkách nakladatelství jsou zde uvedeny knihy s touto tematikou. Mohou se stát alespoň doporučením pro zvídavé uživatele Internetu k přečtení nějaké tištěné publikace o tomto tématu.

4.7 http://brno.apla.cz/aplajm_aktivity.htm Celkové hodnocení: Jelikož se na stránce nachází pouze text s přehledem aktivit APLA-JM, je tato stránka pro můj dotaz nevhodná a informace na ní nejsou relevantní samotné informační potřebě.

4.8 http://brno.apla.cz/aplajm_pettisic.htmf 1) ÚČEL ZDROJE A CÍLOVÁ SKUPINA UŽIVATELŮ => Google

odkazuje na článek, který byl původně vydán v Reflexu a nyní je vystaven na stránkách APLy – Jižní Morava. Není zde uvedeno, pro koho je článek určen.

- 46 -


2) AUTORITA => Pavel Kovář a Petr Jedinák jsou autory tohoto

článku. 3) DATUM PUBLIKOVÁNÍ, AKTUALIZACE, REVIZE => Článek

pochází z vydání 6.12. 2001, kdy byl přidán na stránky APLy JM není uvedeno. 4) OBSAH => V článku jsou, mimo jiné, uvedeny základní informace o

tom, co je to autismus a nějaké příklady, jak se projevuje u konkrétních osob, z tohoto důvodu jej hodnotím jako relevantní. Článek na stránkách APLy JM je shodný s článkem v Reflexu. 5) PŘESNOST => Informace týkající se autismu jako takového jsou

přesné. 6) DOSTUPNOST ZDROJE => Zdroj je přístupný bez problémů. Pro

získání informací není potřebné speciální softwarové vybavení. 7) OBJEKTIVITA ZDROJE => Zdroj považuji za objektivní, jelikož

článek vznikal za účasti pracovnice sdružení Autistik. 8) OVĚŘITELNOST INFORMACÍ / CITACE => Zdroj cituje konkrétní

osoby, především rodiče. 9) OVĚŘENÍ ZÍSKANÝCH INFORMACÍ Z JINÝCH ZDROJŮ =>

Základní informace mohou být ověřeny z tištěné literatury, kterou jsem uvedla v úvodu čtvrté kapitoly a v použité literatuře. Faktické informace zde uvedené jsou pravdivé. 10) VZHLED STRÁNKY A NAVIGACE NA NÍ => Jelikož se na stránce

nachází pouze text článku, je přehledná. Vytknout se jí dá například to, že zde není žádná vazba na stránku výchozí. Celkové hodnocení: Pro zodpovězení svého dotazu jsem článek shledala relevantním. Po vyhodnocení všech kritérií lze tento článek označit jako důvěryhodný.

- 47 -


4.9 http://aktualne.centrum.cz/zdravi/pruvodcenemoci/nemoci-deti/clanek.phtml?id=232756 Celkové hodnocení: Informace z tohoto zdroje odpovídají pouze na otázku, jak autismus vzniká. Jelikož potřebuji hlavně informace o tom, co je to autismus a jak se projevuje, nepovažuji tento zdroj za relevantní.

4.10

http://www.zdravarodina.cz/med/med0500/med-

0500_55.html Celkové hodnocení: Tento příspěvek řeší příčinu autismu. Není tedy pro můj dotaz relevantní.

4.11 Shrnutí kapitoly Vyhodnocením nalezených stránek jsem došla k těmto závěrům: Po použití shromážděných kritérií považuji hodnocené stránky za důvěryhodné. Hodnotila jsem pouze ty stránky, které obsahově odpovídaly mému dotazu, tzn. pět z deseti prvních nalezených odkazů. V tomto případě bylo pro hodnocení nejdůležitějším kritériem OVĚŘENÍ ZÍSKANÝCH INFORMACÍ Z JINÝCH ZDROJŮ – bez

něj

bych většinu zdrojů nemohla označit za důvěryhodné (jelikož v mnoha bodech selhaly). Naprostá většina z těchto pěti zdrojů neuvádí odkud bylo při tvorbě textu čerpáno. Také zde nenajdeme datum publikování, aktualizace či revize. Některé zdroje neuvádí ani informace o autorovi. Z těchto skutečností vyplývá, že hypotéza uvedená na začátku této kapitoly nebyla zcela potvrzena, protože posledním relevantním a důvěryhodným odkazem byl odkaz osmý. Tato

- 48 -


skutečnost

je

zapříčiněna

nerovnoměrným

rozložením

relevantních odkazů, svůj podíl zde však nese i volba klíčového slova pro vyhledávání. Dalším z vlivných faktorů je také technická způsobilost informačních zdrojů, ta ovlivňuje umístění zdrojů na jednotlivých pozicích při vyhledávání. Obecný závěr pak stanovuji takto: ve většině případů dojde při vyhledávání k zobrazení více než poloviny relevantních odkazů na první stránce (mezi prvními 10 odkazy). Z toho lze usuzovat, že s klesající pozicí klesá i relevance informačního zdroje. Pokud bychom zanedbali technickou způsobilost jednotlivých zdrojů, která má vliv na umístění na pozicích při vyhledávání, pak je stanovená hypotéza zcela pravdivá, tj. s klesající pozicí klesá také relevance zdroje.

- 49 -

Závěr

Závěr Informace jsou součástí každodenního života člověka. Prostřednictvím nám dostupných informací se můžeme vzdělávat, na základě informací uzpůsobujeme své chování a také díky informacím rozhodujeme o mnoha důležitých věcech. Dnešní společnost však žije v prostředí, které je informacemi přehlceno. Následkem zrychlení procesů publikování tištěných médií, ale hlavně se vznikem elektronických zdrojů, přichází tzv. informační exploze, kdy jsme doslova zahlcováni informacemi. Je nutné vybrat si tu správnou, relevantní informaci, kterou potřebujeme pro uspokojení své informační potřeby, jinak bychom se v tomto velkém množství ztratili. Navíc v dnešním prostředí Internetu je možné najít informace lživé, zavádějící, propagující pouze jedno stanovisko atd. Je důležité umět relevantní informaci nejen najít, ale také ji ohodnotit z hlediska důvěryhodnosti. Z prověřených informací pak můžeme dále vycházet. Svou práci jsem zaměřila na ověřování důvěryhodnosti informací pocházejících z Internetu. Shrnula jsem zde důvody proč je hodnotit a také možnosti, které se nám při této činnosti nabízejí. Hlavní náplní práce bylo získat kritéria hodnocení informací, jejich popis a následné použití v praxi. Z množství kritérií, která se mnohdy opakovala pod různými názvy, jsem vybrala deset, která považuji za relevantní pro hodnocení důvěryhodnosti. Cílem praktické části pak bylo zjistit, zda budu informace po užití těchto kritérií považovat za důvěryhodné a tedy za použitelné pro další práci s nimi. Předpokládala jsem, že důvěryhodnost i relevance informací na stránkách bude klesat spolu s jejich umístěním (první odkaz bude více relevantní a důvěryhodný, než odkaz desátý). Pokud se tedy vrátím k praktické části práce a shrnu ji, mohu říci, že hodnocení informací proběhlo vcelku úspěšně. Z deseti prvních odkazů nalezených prostřednictvím vyhledávacího stroje Google jsem shledala pět

- 50 -

Závěr

zdrojů jako relevantních. Zbylých pět zdrojů relevantních nebylo. Všech pět relevantních zdrojů jsem shledala také důvěryhodnými. Ne všechny zdroje splnily stanovená kritéria, ale díky tištěné literatuře, která byla použita pro kritérium ověření informací z jiných zdrojů, jsem pak tyto zdroje uznala jako důvěryhodné. Mnohá z kritérií, která splněna nebyla, však jsou velmi důležitá pro pocit věrohodnosti a proto by je tvůrci webových stránek neměli opomíjet. Ať už je to např. datum publikování textu nebo jeho aktualizace či oznámení, že text byl před vystavením na stránky prověřen. Na to také navazují problémy, se kterými jsem se při hodnocení informací setkala – neuvedení dat publikování, neuvedení autora článku a zejména neuvedení zdrojů použitých pro tvorbu textů. Věřím, že se mi podařilo cíl práce naplnit a že si po jejím přečtení čtenáři uvědomí potřebu informace, které získají na Internetu, ověřovat.

- 51 -

Seznam použité literatury

Seznam použité literatury Články: 1. BÉBR, Richard. Lesk a bída Internetu aneb InFernet Veritas. In Celostátní konference Tvorba softwaru ´99 [online]. Datum aktualizace 12.1.2005 [cit. 2007-03-14]. S. 8-17. Dostupné z: . 2. BERGER, Pam. How to evaluate websites : for better or worse. Information searcher : the newsletter for the Internet and curriculum / technology integration in schools. 2006, vol. 16, no. 2. S. 1-10. 3. BOLDIŠ, Petr. Jak oddělit zrno od plev : ověřování informací v prostředí internetu. In Inforum 2003 : 9. konference o profesionálních informačních zdrojích 2003 [online]. Praha : Albertina Icome Praha, 2003. Dostupné z: . 4. CUNNINGHAM, Sally Jo. Teaching students to critically evaluate the duality of Internet resources. ACM SIGCSE Bulletin. 1997, vol. 29, no. 2. S. 31-34. ISSN 0097-8418. 5. CURT, Judy et al. Determining internet credibility [online]. January 2005 [cit. 2007-03-26]. Dostupné z: . 6. FITZGERALD, Mary Ann. Skills for evaluating web-based information [online]. [cit. 2007-03-22]. Dostupné z: . 7. FOGG, B. J. et al. What makes Web sites credible? : a report on a large quantitative study. In Proceedings of the SIGCHI konference on Human factors in computing systems Sesttle, Washington, United States. New York : ACM Press, 2001. S. 61-68.

- 52 -


8. FOGG, B. J., TSENT, Hsiang. The elements of computer credibility. In Proceedings of the SIGCHI konference on Human factors in computing systems : the CHI is the limit 1999, Pittsburgh, Pensylvania, United States, May 15-20, 1999. New York : ACM Press, 1999. S. 80-87. 9. KIRK, Elizabeth E. Evaluating information found on the Internet [online]. ©1996 [cit. 2006-10-29]. Dostupné z: . 10. LAZAR, Jonathan. Tools and technologies for web credibility [online]. [cit. 2007-03-23]. Dostupné z: . 11. PETERKA, Jiří. Co je Internet?. Přírodovědecký časopis Vesmír. 1994, roč. 73, č. 4. S. 187-188. Dostupné z: . 12. SCHEEDER, Donna. Information duality standards : navigating the seas of misinformation [online]. 28 September 2005 [cit. 2007-04-10]. Dostupné z: . 13. SCHROCK, Kathleen. The abcs of web site evaluation [online]. ©2002 [cit. 2006-10-29]. Dostupné z: . 14. SMITH, Alastair. Criteria for evaluation of Internet information resources [online]. Last modified 27 October 2007 [cit. 2007-03-22]. Dostupné z: . 15. Ústřední knihovna Vysoké školy báňské, Technické univerzity Ostrava. Kritické hodnocení informací na Internetu [online]. ©1998-2006, aktualizováno 22.6.2006 [cit. 2006-10-25]. Dostupné z: . 16. VÍTŮ, Martin. Hodnocení důvěryhodnosti informací – úloha informačních pracovníků?. In Inforum 2005 : 11. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích, Praha 23.-26. května 2005 [online]. [cit. 2006-10-25]. Dostupné z: .

- 53 -


17. Výpočetní a informační centrum ČVUT. Kritické hodnocení kvality zdrojů na internetu [online]. © 2000, poslední změna 14.1. 2002 [cit. 2007-04-11]. Dostupné z: . 18. Which Search Engines Matter? [online]. ©2004-2007, May 2004 [cit. 2007-06-20]. Dostupné z: .

Knihy: 1. MUSCIANO, Chuck, KENNEDY, Bill. HTML a WHTML: kompletní průvodce. Vyd. 1. Praha : Computer Press, 2000. 633 s. ISBN 807226-407-9. 2. SKLENÁK, Vilém a kol. Data, informace, znalosti a Internet. 1. vyd. Praha : C.H.Beck, 2001. xvii, 507 s. ISBN 80-7179-409-0. 3. WIMMER, Miloš. Internet a jeho služby. Vyd. 1. Plzeň : Vydavatelství ZČU, 1996. 94 s. ISBN 80-7082-276-7. 4. WITTMAN, Michael, BUKOVANSKÝ, Stanislav. Co je to vlastně Internet? Ostrava : Blesk, 1998. 158 s. ISBN 80-86060-21-7.

Hodnocené stránky: 1. APLA Praha. Autismus [online]. [cit. 2007-05-30]. Dostupné z: . 2. APLA Praha. APLA Praha : asociace pomáhající lidem s autismem [online]. [cit. 2007-05-30]. Dostupné z: . 3. Dobromysl.cz [online]. ©2002-2007. [cit. 2007-05-30]. Dostupné z: . ISSN 1214-2107. 4. Wikipedie: otevřená encyklopedie: autismus [online]. c2007 [cit. 2007-0530]. Dostupné z: . 5. APLA. APLA : asociace pomáhající lidem s autismem [online]. [cit. 200705-30]. Dostupné z: .

- 54 -


6. Portál : knihy pro celou rodinu [online]. ©2005 [cit. 2007-05-30]. Dostupné z: . 7. Přehled aktivit APLA-JM [online]. [cit. 2007-05-30]. Dostupné z: . 8. Pět tisíc Rain Manů [online]. [cit. .

2007-05-30].

Dostupné

z:

9. Autismus souvisí s věkem otců. Zdraví web.cz [online]. 11.9.2006 [cit. 2007-05-30]. Dostupné z: . 10. Autismus. Medicína : odborné fórum lékařů a farmaceutů [online]. 2000, č. 5, [cit. 2007-05-30]. Dostupné z: . Literatura použitá pro hodnocení webových stránek: 1. BRAGDON, Allen D., GAMON, David. Když mozek pracuje jinak. Vyd. 1. Praha : Portál, 2006. 113 s. ISBN 80-7367-066-6. 2. PEETERS, Theo. Autismus : od teorie k výchovně-vzdělávací intervenci. 1. české vyd. Praha : Scientia, 1998. 169 s. ISBN 80-7183-114-X. 3. THOROVÁ, Kateřina. Poruchy autistického spektra. Vyd. 1. Praha : Portál, 2006. 453 s. ISBN 80-7367-091-7.

- 55 -

MASARYKOVA UNIVERZITA. Hodnocení důvěryhodnosti informací získaných na Internetu

Recommend Documents