MASARYKOVA UNIVERZITA. Didaktické hry jako prostředek rozvoje čtenářské gramotnosti

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA katedra pedagogiky

Didaktické hry jako prostředek rozvoje čtenářské gramotnosti Diplomová práce

Brno 2008

Vedoucí práce: Mgr. Jiří Havel, Ph.D.

Autor práce: Jana Dumová

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval/a samostatně a použil/a jen prameny uvedené v seznamu literatury. v Brně dne 5.května 2008

Jana Dumová

Poděkování Děkuji panu Mgr. Jiřímu Havlovi za vstřícný přístup, odborné vedení a přínosné rady při tvorbě této diplomové práce. Také bych chtěla poděkovat rodině za trpělivost.

OBSAH 1. ÚVOD ……………………………………………………………………. 1 2. TEORETICKÁ ČÁST ………………………………………………….. 4 2.1

Úvod, cíl k teoretické části ………………………………… 4

2.2

Zralost dítěte pro povinnou školní docházku ……………. 9

2.3

Činitelé ovlivňující osvojování učiva ……………………... 11

2.4

Metody ve výuce čtení …………………………………….. 12

2.4.1

Metody syntetické ………………....………………………. 12

2.4.2

Metody analytické …………………………………………. 16

2.4.3

Metoda analyticko – syntetická …………………………… 18

2.5

Didaktické hry jako prostředek rozvoje čtenářské gramotnosti ………………………………………………… 20

2.5.1 Hry rozvíjející smyslové vnímání …………………………. 20 2.5.2 Hry na rozvoj motoriky ……………………………………. 22 2.5.3

Hry pro rozvoj mluvní dovednosti ……………………….. 22

2.5.4

Hry na rozvíjení koordinace ………………………………. 22

3. PRAKTICKÁ ČÁST ……………………………………………………. 23 3.1

Úvod, cíl k praktické části …………………………………. 23

3.2

Sborník didaktických her ………………………………….. 26

3.3

Abecedník …………………………………………………... 59

3.4

Karty na čtení ………………………………………………. 63

3.5

Pracovní listy ………………………………………………... 66

4. ZÁVĚR ………………………………………………………………….... 81 5. SEZNAM LITERATURY ………………………………………………. 84 6. PŘÍLOHY ………………………………………………………………… 86

„Mozek člověka pracuje podle jízdního řádu z útlého dětství.“ W. Penfield

1. ÚVOD Atributem lidství mohou být přívlastky „Homo sapiens“- člověk rozumný, „Homo ludens“ – člověk hravý. Nemůže nikomu vládnout, dokud se nenaučí vládnout sám sobě. Své moudrosti. Proto se učí, vzdělává, aby se mohl moudrým stát. Lidský jedinec vše pozoruje, napodobuje, tak se i učí, proto důležitou roli sehrává vhodné prostředí, ve kterém se tvoří, ukazuje, radí, pomáhá a nabízí dostatek podnětů. Vznikající činnost, označována

jako proces učení, tak může probíhat přirozeně,

nenásilně. Zúčastněné složky v procesu - rodina, společnost, pedagogové, škola, ale i média - by měly spolupracovat, aby se činnost stala efektivní. V tomto procesu, kde má každý svoje místo, se rozvíjíme a vzájemně se ovlivňujeme. Při svém vývojovém růstu si jedinec ani neuvědomuje, jak je okolím ovlivňován, jak sám může někoho ovlivnit. Jednoho dne zjistí, že dělá činnosti, které dříve pozoroval u osoby blízké, kopíruje ji a napodobuje. Až v dospělosti jsem si uvědomila, jak podnětné prostředí jsem měla a jak silně jsem byla ovlivňována moudrou ženou, učitelkou. Ve třetí třídě jsem se jako žákyně seznámila s paní učitelkou s úsměvem na tváři a se srdcem na dlani, která milovala děti, ráda si hrála, byla plná optimismu a pozitivní energie, kterou předávala formou příjemného hlasu, když něco četla, vyprávěla, recitovala či zpívala. Prováděla nás procesem učení na prvním stupni, učila, mnohé nejasnosti vysvětlovala a někam nás směrovala. Její přístup člověka – pedagoga k nám, dětem byl na svoji dobu nezvyklý, o to více účinný. Vše, co dělala, vedla k tomu, aby každý z nás mohl být v něčem úspěšný. Dodnes mám tyto rady i styl práce uloženy v paměti. Její výukové metody byly, dle mého mínění, dokonalé. Tvůrčí prostředí s využitím běžných věcí

kolem nás, se

kterými se dalo hrát, učit se, rozvíjet se, a to úplně přirozeně, mě silně zasáhly.

-2-

Ovocný sad a zeleninová zahrada školníka se staly našimi učebnami. Jak pro výuku prvouky, vlastivědy, přírodovědy, hudební a výtvarné výchovy, tak i pro upevnění učiva z matematiky – sčítání, násobení stromů, sazenic; z českého jazyka - slova nadřazená, podřazená,.…; byl využíván i v hodinách tělesné výchovy. Vzdělávali jsme se v příjemném prostředí, kde jsme mohli pozorovat, ochutnávat a hrát si. Takto získané poznatky byly trvalejší, protože byly spojeny s prožitky. Nejraději jsem však měla hodiny čtení. Výuka probíhala velmi často ve školní knihovně. Listovali jsme v knihách, seznamovali se s nimi, vstřebávali atmosféru a osobitou vůni této místnosti. Objevovali jsme zajímavé obrázky, lákající nás ke čtení textu. Později jsme knihy využívali k vyhledávání informací, samostatnému vzdělávání. Tak bylo docíleno, že jsme přicházeli na nové a nové argumenty, proč se nedívat na televizi, ale raději si něco přečíst. I zde jsme hráli hry, např. kdo najde červenou knihu jako první, kdo najde slova s písmenem,....V knihách jsme hledali, sami i nacházeli, byl to pro nás zdroj informací k poučení i k pobavení, k rozšiřování vědomostí, a to nás naplňovalo. O potřebnosti čtení jsme jen teoreticky nemluvili, jak je to v dnešním školním prostředí dosti časté, ale prakticky tyto učební pomůcky využívali, pracovali s nimi. Právě kniha a čtení pro mě byly platné vstupenky do fantazie, kde jsem mohla snít, prožívat dobrodružství s hlavními hrdiny, ale také možnost, jak najít odpovědi na nevyřešené otázky, které mě trápily. Z knihy se stala kamarádka, která mě všude doprovází, radí mi, pomáhá. Tehdy, na prvním stupni základní školy, jsem se díky čtení a knihám naučila mít ke vzdělání velmi pozitivní vztah a ten trvá dodnes. Uvědomila jsem si, že číst a něčemu se učit je krásné. Někdy si ani neuvědomujeme, jakou moc v sobě mohou mít školní zahrada, knihovna, a tvořivě zaměřený učitel, který dětem dokáže nenásilně předávat lásku k moudrosti, využívat ve vzdělávacím procesu podnětné prostředí a prožitek, hrát si, učit. Často se na tyto komponenty ve vyučování zapomíná a to je škoda. Snažím se proto nacházet nové cesty poznání, po nichž by mohli žáci jít, vyhledávat, tvořit, učit se a přitom si hrát.

-3-

Ukazovat dětem nejen výuku na PC, která k dnešní době neodmyslitelně patří, ale i využívat zajímavé knihy, časopisy, jednoduché pomůcky, se kterými lze pracovat, vzájemně komunikovat a rozvíjet osobnost. Názorností a hrou dětem rozšiřovat obzor znalostí,

vědomostí, ale i slovní zásobu (bohužel dnešním dětem často chybí),

potřebnou ke komunikaci jak ve slovním, tak v písemném projevu. Knihou motivovat a zaujmout. Takto chci navázat na práci jedné paní učitelky, která pro mě mnoho znamenala.

-4-

„S pomocí knih se mnozí stávají učenými i mimo školu. Bez knih pak nebývá učený nikdo ani ve škole.“ J.A.Komenský

2. TEORETICKÁ ČÁST 2.1 Úvod, cíl k teoretické části Jako všechno, tak i vzdělávací proces prošel několika etapami vývoje a neustále je měněn a doplňován. Jedno z období procesu učení se vyznačovalo fyzickou náročností, jiné bylo zaměřené na „drilovou metodu“, další doplněno o výchovnou pomůcku rákosku, a další zase …. Úspěšnost při osvojování učiva však byla malá. Zcela novou tvář učebnímu procesu dal vzdělanec, velký pedagog Jan Amos Komenský, který do výuky zakomponoval prožitkovost a názornost. Učební materiály spojil s činností smyslů tj. do učebnic doplnil obrázky a propojil je s názornými pomůckami, se kterými se dalo hrát. Takto bylo osvojování učiva dětem usnadňováno. Vytvořil podnětné prostředí, ve kterém se děti pohybovaly, pozorováním vyvozovaly a vzdělávaly se. Z jeho myšlenek se čerpá dodnes. V knize Informatorium školy mateřské uvedl, že „Děti vždycky rády dělají něco, protože krev mladá tiše státi nemůž. A to jest hrubě dobře: nercili jim toho brániti nesluší, alebrž i zamýšleti jim, aby vždycky co dělati měly. Nechť jsou mravenečkové vždycky se okolo něčeho čmýrající, nosící, vláčící, skládající, překládající: toliko aby rozumně dělali, což dělají, pomáhati jim a ukazovati všeho mustr, by pak titěrky byly (jakož v jiném jich cvičiti nejprve nelze) neliknovati se pohráti s nimi“ (Komenský, 1992, s. 87) Je to možnost, jak dítěti samotnému usnadnit začátek vzdělávacího procesu, při kterém si osvojuje novou činnost, učení. Z psychologického hlediska, dle J. Čápa, termín učení označuje „ všechno získávání zkušeností a utváření jedince v průběhu jeho života. Výsledkem lidského učení může být osvojení vědomostí, dovedností, návyků a postojů, ale také změna psychických procesů, stavů a vlastností.“

(Čáp, 1980, s. 45)

-5-

G. Petty ve své knize označil pojem učení jako „aktivní proces, při kterém by měly být myšlenky, znalosti a dovednosti používány

a

aktivně procvičovány, nejen

poslouchány při výkladu. Informace, znalosti a dovednosti z procesu je třeba

si

utřídit a ověřit v praxi. Učení má lepší výsledky, pokud je motivováno touhou uspět, a nikoli strachem z neúspěchu.“

(Petty, 1996, s. 14 - 17)

Na počátku aktivního procesu učení by si žák měl osvojit: •

odpovídající chování a jednání v dané skupině

•

všeobecné znalosti o přírodě

•

znalosti a dovednosti v matematice (práce

s čísly a jednoduchými

početními

operacemi) •

dovednosti čtení, psaní v mateřském jazyce. Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace zaujímá stěžejní postavení

ve výchovně vzdělávacím procesu. Jazykové vyučování vybavuje žáka takovými znalostmi a dovednostmi, které mu umožňují správně vnímat různá jazyková sdělení, rozumět jim, vhodně se vyjadřovat a účinně uplatňovat i prosazovat výsledky svého poznání. Dovednosti získané ve vzdělávacím oboru Český jazyk a literatura jsou potřebné nejen pro kvalitní jazykové vzdělání, ale jsou důležité i pro osvojování poznatků v dalších oblastech vzdělávání. Pro přehlednost je obor rozdělen do tří složek: 1. Komunikační a slohová výchova, v níž si žák osvojuje činnosti: čtení - praktické (technika čtení, čtení pozorné, plynulé, znalost orientačních prvků v textu) - věcné (čtení jako zdroj informací, čtení vyhledávací,…) naslouchání - praktické naslouchání (zdvořilé, vyjadřování kontaktu s partnerem) - věcné naslouchání (pozorné, soustředěné, aktivní – zaznamenat slyšené, reagovat otázkami) mluvený projev - základy techniky mluveného projevu (dýchání, tvoření hlasu, výslovnost) - vyjadřování závislé na komunikační situaci - komunikační žánry: pozdrav, oslovení, omluva, prosba, … - základní komunikační pravidla (oslovení, zahájení a ukončení dialogu, zdvořilé vystupování, …)

-6-

- mimojazykové prostředky řeči (mimika, gesta) písemný projev - základní hygienické návyky - technika psaní - žánry písemného projevu: adresa,… 2. Jazyková výchova, v níž si žák osvojuje učivo: zvuková stránka jazyka – sluchové rozlišení hlásek, výslovnost, modulace souvislé řeči (tempo, intonace, přízvuk) slovní zásoba a tvoření slov - slova a pojmy, význam slova, stavba slova… tvarosloví, skladba, pravopis 3. Literární výchova, v níž si žák osvojuje učivo: poslech literárních textů zážitkové čtení a naslouchání tvořivé činnosti s literárním textem – přednes vhodných literárních textů, volná reprodukce přečteného nebo slyšeného textu, dramatizace, vlastní výtvarný doprovod základní literární pojmy – literární druhy a žánry: hádanka, říkanka, báseň,… (RVP pro ZV, s. 12 - 16) Osvojit si dovednost čtení by měla být pro výuku činnost prvořadá, na kterou se postupně navazuje. Žák se musí naučit číst, aby si mohl rozšiřovat obzor poznání (a z praktického hlediska zjistit, jaké úkoly má plnit).

Čtení je chápáno jako „kulturní činnost, která umožňuje dítěti rozšířit jeho další poznání.

(Santlerová, 1995, s. 22)

-7-

Jak je vůbec dítě přivedeno ke knize, ke čtení? Touto činností je dítě obklopeno již od útlého dětství. Jsou mu předčítány pohádky, básně, zpívány písničky, je motivováno a ke čtení vlastnímu pozvolna přiváděno. Rodina mu poskytuje podněty ke čtení pasivně, na činnost aktivní cíleně připravuje pedagog, škola. Aktivní činnost lze nazvat vlastní čtení.

Jak je to s knihou? V dnešní době bohužel kniha bývá poněkud opomíjena a děti přestávají mít o čtení zájem. Asi nejsou ke čtení dostatečně motivovány. Pohádky napsané v knize jsou často vyměněny za televizní, či na PC a knihy zůstávají v pozadí. Možná je to způsobeno i tím, že lidé mezi sebou nedostatečně komunikují. V této uspěchané době si rodina na sebe neumí udělat čas, povídat si, sednout a společně si něco přečíst. A co to má za následek? Děti, které nečtou knihy, mají málo rozvinutou slovní zásobu, nedostatečné vyjadřovací schopnosti, s tím související klesající kultivovanost projevu. To je problém, který by se měl opravdu řešit. Možnosti motivace ke knize, čtení, by měla nabídnout škola (pedagog), aby se zastavila „čtenářská negramotnost.“ Pedagog musí umět žáky zaujmout nejen profesionálním přístupem, ale i činností v procesu učení, tj. využíváním zajímavých knih, aktivní práce s nimi, hry a dostatečné motivace napomoci k tomu, že si dítě co nejdříve najde cestu ke své první knize. Vždyť v knihách je bohatství, které je nevyčíslitelné. Při četbě lze za pomoci fantazie a představ cestovat, zažívat dobrodružství, jen tak si snít. O to by neměly být dnešní děti ochuzeny. Jak děti ovlivňovat a motivovat pro čtení jsem si určila jako cíl diplomové práce, především její praktické části.

Chtěla bych ukázat možnou cestu, jak děti přivézt ke

knize. Na této cestě si děti hrají, soutěží a nenásilně vstupují do procesu elementárního čtení (psaní). Názornými pomůckami a aktivní činností samy něco objevují, učí se.

-8-

V teoretické části diplomové práce

budou řešeny aspekty, které mohou do

výuky zasahovat a samotný proces učení ovlivňovat. Pro elementární výuku, nejen čtení, je zapotřebí tyto aspekty sladit, aby činnost byla efektivní a pro žáky i pedagogy příjemná. Je třeba prověřit, zda je dítě pro výuku zralé. Školní zralost bude v diplomové práci řešena v teoretické části v oddílu: 2.2 Zralost dítěte pro povinnou školní docházku. Je třeba také zhodnotit podmínky pro vzdělávání daného žáka, tj. činitele ovlivňující osvojování učiva, což je rozepsáno v oddílu: 2.3 Činitelé ovlivňující osvojování učiva. I výběr vhodné metody, která bude dětem vyhovovat, je důležitý. Rozdělení metod čtení bude posouzeno v oddílu: 2.4 Metody ve výuce čtení. Zvolenou metodu je možno doplnit didaktickou hrou, která dítě všestranně rozvíjí a napomáhá mu lépe učivo pochopit, nedostatky odstranit. Didaktické hry budou hodnoceny v oddílu: 2.5 Didaktické hry jako prostředek rozvoje čtenářské gramotnosti.

-9-

2.2 Zralost dítěte pro povinnou školní docházku Začátek povinné školní docházky, nástup do první třídy je nejen pro dítě, ale i pro rodiče a pedagogy velmi náročné období. Na všechny zúčastněné strany zpočátku působí několik stresových faktorů, které by měly být včasně odbourány. Mezi stresové faktory pro dítě lze zařadit především nové prostředí školy, kolektiv, změnu režimu, aktivní a cílenou činnost, … tzn. dítě je uměle vsazeno do nového kolektivu jeho vrstevníků, se kterými je nuceno spolupracovat, komunikovat i uspět, má omezenost pohybu při vyučování, neboť musí sedět v lavici, vykonávat cílenou činnost zadanou autoritou pedagoga a ještě se přizpůsobit pracovním podmínkám. Každá tato činnost je pro dítě nová, velmi zatěžující. Proto je velmi důležité, aby škola i rodina spolupracovaly, tím usnadnily danému dítěti tuto etapu. Dítě zralé pro školní docházku by toto období mělo zvládnout bez větších problémů. Proto je posuzování školní zralosti tak důležité. Co znamená pojem školní zralost? „Školní zralost (školní připravenost, školní způsobilost, školní zdatnost) je výsledkem biologického procesu zrání nervového systému a celé dosavadní zkušenosti jedince. Procesy učení a zrání jsou na sobě navzájem závislé a doplňují se.“ (Mikulenková, 2000, s. 46)

V pedagogicko – psychologickém pojetí znamená „stav dítěte projevující se v takové úrovni jeho organismu, která mu umožňuje adaptaci na prostředí školy. V oblasti školské legislativy je školní zralost chápána jako podmínka pro zahájení povinné školní docházky po dovršení šestého roku věku, kdy má být dítě „tělesně i duševně přiměřeně vyspělé.“ (Průcha a kol., 2003, s. 24) Zralost dítěte je také chápána jako připravenost jedince na určitou etapu svého vývoje z hlediska fyzického, psychického i tělesného, kdy dítě musí odpovídat určitým předpokladům, které se u jedinců stejného věku posuzují.

- 10 -

Kritéria školní zralosti a) Tělesná zralost

je dána věkem dítěte. Při nástupu do školy dochází k těmto

změnám: tělesný vývoj - výška, váha, osvalení omezení pohybu - během vyučovací hodiny sedět v lavici potřeba dostatečného vyvinutí zádového a páteřového svalstva, aby nedocházelo k tělesným deformacím nutnost dostatečného rozvinutí drobného svalstva ruky – jemná motorika b) Rozumová zralost – nemusí vždy souhlasit s biologickým věkem dítě. Je zaměřena na zralost v oblasti: percepce pozornosti – v předškolním věku u dětí převažuje spontánní a pozornost, pro školní úspěšnost je nutné ji rozvíjet tak, aby byla

neúmyslná

úmyslná, záměrná,

regulovaná vůlí dítěte analytického myšlení – dítě má rozvinutou schopnost vydělování jednotlivých částí z celku (slova, písmena z věty), důležité pro čtení logického zapamatování – u dětí se rozvíjí paměť záměrná, úmyslná (musí si zapamatovat poznatky, které si později vybaví), zpočátku převažuje paměť mechanická dobré úrovně vyjadřovacích schopností – při vstupu do školy musí mít dítě přiměřeně rozvinuté vyjadřovací schopnosti, výslovnost (bez vady řeči),

dostatečnou slovní

zásobu (asi 3,5 tisíc slov) c) Emoční (citová) zralost přiměřené sebevědomí – když si věří, lépe plní úkoly schopnost ovládat své impulzivní reakce – dítě dokáže překonávat překážky vyvinutí úsilí, i když je činnost pro dítě nezajímavá schopnost částečně ovládat přirozenou spontánnost d) Sociální zralost schopnost stát se součástí třídy, která je stabilní a danou skupinou mít potřebu se s touto skupinou stýkat a být s nimi rád naučit se spolupracovat ve skupině přijmout dospělého jako autoritu být členem skupiny poměrně stejného věku a přizpůsobovat se jí, přijmout platné normy, práva i povinnosti potlačení egocentrické tendence

- 11 -

2.3 Činitelé ovlivňující osvojování učiva Pro správné osvojování učiva je důležité

vytvořit

vhodné podmínky, které

osvojování učení dítěti usnadní. Existuje mnoho činitelů, kteří do procesu pozitivně, někdy negativně zasahují. Příčiny a podmínky, nazvané jako činitelé, zasahující do procesu, lze utřídit do dvou hlavních skupin, které se dále dělí do podskupin: a) Vnitřní činitelé

- podmíněné osobností dítěte:

biologické předpoklady žáka, jeho vlastnosti a přítomný stav psychické procesy a vlastnosti žáka zralost, návyky, dovednosti a vědomosti žáka zformované v předchozím vývoji žákova metoda učení žákova motivace a autoregulace b) Vnější činitelé

- podmíněné školou

učivo edukační prostředí obsazenost tříd učební požadavky na dítě tradice, vybavenost pomůckami - podmíněné osobností učitele vlastnosti učitele učitelův postoj k dětem samotným způsob, styl práce s dětmi vyučovací metody - podmíněné rodinou materiální zabezpečení rodiny struktura rodiny žáka postavení dítěte v rodině

Tito činitelé jsou spolu ve vzájemné interakci. Je třeba je sladit tak, aby proces učení probíhal přirozeně a nenásilně a všichni zúčastnění žáci měli přibližně stejné podmínky pro vzdělávání.

- 12 -

2.4 Metody ve výuce čtení Pro úspěšnost ve vyučovacím procesu je důležité vhodný výběr metody. Pro výuku čtení lze metody rozdělit do dvou základních skupin:

Metody syntetické - vycházejí z jednotlivých prvků (písmen, hlásek) a jsou následně spojovány do celků – slov (v psané i mluvené formě).

Metody analytické - naopak vycházejí z celku slova a postupně jsou rozkládány na jednotlivé prvky (písmena, hlásky).

Metoda analyticko – syntetická

2.4.1 Metody syntetické Metoda písmenková

Byla to nejstarší metoda, kterou používali již staří Řekové a Římané. Tato metoda se používala až do poloviny 19. století. U nás byla úředně zakázána v roce 1872. Děti se nejprve učily abecedu nazpaměť (od začátku do konce i pozpátku), učily se pojmenovat písmena i jejich tvary. Po zvládnutí této etapy se učily číst po slabikách - př. slabika cha se četla: cé-há-a . Následovala etapa spojování slabik do slov - př. slovo chata se četlo: cé, há, a – cha; té, a – ta …cha-ta, zpočátku „mechanické čtení “, až později se zabývaly smyslem slov a vět, „čtení logické “ . Nedostatky této metody: byly v tom, že odpísmenkované slovo se slovu mluvenému nepodobovalo, bylo to jen bezduché odříkávání slabik beze smyslu. Naučit se číst touto metodou bylo obtížné a zdlouhavé.

- 13 -

Metoda hláskovací

Je založena na postupném osvojení samohlásek, pak souhlásek ve skupinách.Nečte se jméno písmena, ale vyslovuje hláska, kterou se písmeno vyznačuje.Místo abecedního pojmenování písmen děti čtou hlásky, hlásky spojují ve slabiky a slabiky ve slova (slabiky: m-a = ma, m-e = me, m-i = mi, slova: m-a = ma,l-ý = lý = malý).

Metoda skriptologická (čtení psaním)

Metoda vycházela ze sluchového rozkladu věty na slova, slov na slabiky a slabik na hlásky. Zároveň si také děti kreslením procvičovaly ruku a připravovaly se tak na psaní. Učitel napsal psací písmeno na tabuli, děti si jej opsaly na tabulky své. Postupně se učily další písmena, která dále spojovaly do slabik. Využívala se nejprve (při psaní i čtení) velká písmena psací, potom i tiskací písmo. Nejdříve se učily: a) slabiky se samohláskou – ma, te b) s dvojhláskou – mou, tau c) slabiky o třech písmenech – mat, les d) se slabikotvorným r, l - krk, vlk e) se skupinami souhlásek – slunce, ples

Metoda mnemotechnicko – skriptologická

Metoda používá nápovědných obrázků. Obrázky označují slovo, náslovnou hlásku i písmeno. Např. cibule - obrázek stočený jako „c“, slovo „cibule“, písmeno „C“, náslovná hláska „c“. Metoda náslovných hlásek Metoda založena na odposlouchávání zpravidla první náslovné hlásky, např. u slova „anděl“ se odposlouchala hláska „a“ , „ucho“ hláska „u“. Tato metoda je využívána i v dnešní škole při vyvozování hlásky jako součást metody analyticko- syntetické.

- 14 -

Metoda fonomimická ( normálních hlásek)

Metoda měla odstranit potíže při rozkladu slov na hlásky. Vychází z hlásek, které se mohou chovat jako citoslovce, dětem jsou předváděny jako zvukové obrázky spojené s gestikulací a mimikou, př. husa syčí sssssss, na kočku se volá ččč. I první slabika se četla také jako citoslovce: bé, mú, koko,…. U nás se tato metoda nevžila, i když její prvky lze najít v Komenského díle Schola ludus, na Slovensku však byla používána.

Metoda normálních slabik

Metoda, která se snažila odstranit potíže při spojování písmen ve slabiky. Autorem je pravděpodobně Čeněk Holub. Metoda normálních slabik je původní česká metoda a stala se základem mnoha českých a slovenských slabikářů. Využívala návodných obrázků, které pomáhaly při vyvozování prvních slabik: obrázek makovice, přečtení obrázku po slabikách ma-ko-vi-ce, první slabika ma.

Výhoda metody: žáci poznávali slabiky ze známých slov. Nevýhoda metody: žáci dlouho spojovali slabiku s nápovědným obrázkem, obtížněji chápali význam slabiky se slovem novým (př. la-vi-ce, lampa, vidlička, cestička). V mnoha slabikářích byly zpočátku slabiky ve slovech odděleny mezerou nebo krátkou čárkou. Pomáhalo to žákům při optickém členění slova. Oddělování slabik bylo dobré používat jen ze začátku, aby později neztěžovalo přehlédnutí celého slova.

Metoda fonetická

Vychází se při ní z pozorování mluvidel a jejich utváření při vyslovování jednotlivých hlásek. Žáci pozorují učitele a napodobují ho při vyslovování hlásek nebo i podle obrázků hláskovacích tabulek: hláska M - rty mírně otevřít, náhle je přimknout, hlas ven. Začínalo se důkladným procvičením výslovnosti jednotlivých hlásek, samohlásek, pak souhlásek. Metoda byla rozšířená hlavně v Německu.

- 15 -

Metoda Petrákova (metoda postupného a kontrolního průvodního čtení)

Metoda Petrákova je založena na používání jen tiskacího písma (velké a malé tiskací abecedy), kdy žáci čtou a píší tímto písmem a učí se poznávat hlásky průběžně během celého školního roku. Psací písmo je odvozováno od písma tiskacího až později. Jde o metodu postupného připojování písmen a následného čtení slov. Žáci čtou slovo postupně: Např. slovo sud s s - u = su su – d = sud Tato metoda se využívá v západoevropských zemích, u nás byla v Živé abecedě Aleny Ladové (1991), dříve ve slabikářích autorů - J. Kožíšek a J. Kubálek.

Metoda slabiková metoda souhlásková

Při použití této metody se přidávají k jedné souhlásce samohlásky: ma, me, mi, mo, mu, nebo se spojují všechny souhlásky s jednou samohláskou: ma, ta, ja, Čtou se věty, ve kterých je pouze jedna samohláska, např. „Máňa má kanára“. K vyvození slabik dětem pomáhaly i nápovědné obrázky.

Metoda genetická (Kožíškova) Metoda je založena na principu historického písma. Vede žáky zkrácenou cestou vývojem písma od prvních začátků, kdy člověk vyjadřoval své myšlenky kresbou a symboly, až po dnešní písmo. Nejdříve se žáci naučí číst a psát písmena velké tiskací abecedy hůlkovým písmem ve formě zkratek (A. – Alenka, písmeno s tečkou je znakem určitého spolužáka, osoby x písmeno E bez tečky znamená písmeno a hlásku E). Tuto metodu používal J. Kožíšek ve své učebnici Poupata, která se používala na českých školách v letech 1913 – 1948.

- 16 -

2.4.2 Metody analytické Metoda Jacototova Autorem této metody byl J. Jacotot (1770 – 1840), který učil touto metodou číst dospělé ve Francii.Výuka začala vypravováním a rozhovorem o tom, co se bude číst. Potom učitel žákům ukázal větu, kterou jim přečetl. Žáci jej napodobovali tak dlouho, až dovedli ukázat kterékoliv slovo a také ho i ve větě přečíst. Pak rozkládali slova na slabiky a slabiky na hlásky. Metoda začala být používána od r. 1818. Metoda normálních slov (Vogelova)

Vycházela z metody Jacototovy. Základní jednotkou bylo slovo, které se rozkládalo na hlásky a pak se opět spojovalo. Např. učitel zvolil slovo CEP, žáci předmět kreslí, slovo rozloží na písmena, nakonec slovo opět skládají. Cvičení bylo zakončeno povídáním. Nejvíce byla metoda rozšířena ve 40. letech 19. století v Německu, při které Vogel využíval 98 normálních slov, které obsahovaly celou abecedu.U nás tuto metodu používal G.A.Lindner v učebnici Kniha maličkých, kde pracoval s 21 slovy. Metoda se neujala.

Metoda Rostoharova a Mertova

M. Rostohar vycházel od normálních slov, otevřených slabik: j á, m y, t y. Slovo rozkládal po stránce sluchové na hlásky, písmena barevně rozlišoval, využíval skládací abecedu. F. Merta vycházel z jednoslabičných slov a z uzavřených slabik: hůl, pes, kůl. Psaní odděloval od čtení. Při rozboru slova žáci analyzovali zrakově i sluchově, z poznaných písmen skládali slova nová. Merta vycházel z toho, že když žák umí slovo rozložit a složit, dokáže i číst.

- 17 -

Metoda globální

Autorem metody je belgický lékař O. Decroly. Byla vytvořena pro předškolní děti a děti duševně opožděné. Základem této metody je tvarová psychologie. Žáci vnímají celky (např. slova, věty), které jsou zachovány tak dlouho, dokud sami žáci nedojdou k jeho rozboru.Metoda se opírá o zjištění očních pohybů zaznamenaných při čtení. Jednotkou čtení je myšlenkový pochod, při kterém je důležité pochopit smysl přečteného. Mezi prvními státy, kde se metoda velmi rozšířila, bylo Rusko. Na konci 19. století je známá jako „metoda americká“. Etapy výuky globální metodou: Období přípravy – cvičení na rozvoj paměti, pozornosti, mluvní cviky, vypravování podle obrázků, předčítání, snaha vzbudit u dítěte zájem o čtení. Období paměti - nejnáročnější etapa, kdy si žáci představují a snaží si zapamatovat obrazy exponovaných slov, kdy jsou jim předkládány slova nebo krátké věty jako celky. Opakováním si zapamatují obraz tištěného slova a jsou schopni přečíst slovo, aniž by znali jednotlivá písmena. Cílem je porozumění textu. Období analýzy – děti jsou přivedeny k rozboru vět na slova, samy dojdou k analýze slov na slabiky, hlásky (písmena). Období syntézy – procvičuje se syntéza slov a vět pomocí různých her (doplňovaček, přesmyček). Období výcviku čtení – sledují se individuální odlišnosti žáků ve čtení. Probíhá docvičování, procvičuje se čtení obtížnějších slov, zdokonaluje se znalost abecedy. Nevýhody globální metody: •

přetěžování dětí v období paměti

•

děti se prý neučí číst prací, ale hrou

•

zaostávání ve čtením u mnoha dětí

Výhody globální metody: •

zvýšila zájem učitelů, rodičů o problematiku prvopočátečního čtení i o děti

•

vycházela z poznatků psychologie

•

navázala na českou tradici, hlavně na F. Kožíška

•

motivovala děti přiměřeně náročnou a zajímavou dětskou četbou

- 18 -

2.4.3 Metoda analyticko - syntetická (hlásková, zvuková) Metoda založena na pochopení hláskové stavby. Jejím tvůrcem u nás byl J. V. Svoboda (Školka, Malý čtenář). Vycházel z mluvené řeči, děti se učily analyzovat slova na slabiky a hlásky. Po vyvození hlásky, se děti učily poznávat písmeno, číst otevřené slabiky (me, ma, mo,….). Využíval při práci skládací abecedu. Až později začal s grafickým vyjádřením – s psaním. Jeho zásady obsahuje i hlásková metoda. Při výuce se vychází z mluveného slova, kdy se používá analýza i syntéza. Analýzou rozumíme rozklad slova na slabiky a hlásky, syntéza je spojování hlásek ve slabiky, slabiky ve slova. Při čtení tedy děti znají všechny hlásky, ze kterých se slabika skládá, s nimi i pracují. Elementární výcvik je rozvržen do 3 etap:

1. Etapa jazykové přípravy žáků na čtení: V této etapě byla využita Živá abeceda, kdy děti rozlišovaly podobné zvuky, hlásky = fonetický sluch. Děti jsou vedeny ke správnému a zřetelnému vyslovování. Rozlišují slova a věty, učí se chápat vztah mezi slabikou a hláskou. Poznávají souhlásky m, s, l, p a samohlásky a, e, i, o, u – dlouhé i krátké. Cvičí analýzu a syntézu slabik složených z těchto hlásek. Důležité je, aby se děti naučily slabiku vyslovovat co nejdříve naráz. Jinak by se mohl vytvořit špatný návyk artikulace jednotlivých hlásek, který se těžko odnaučuje. Učitel musí dávat pozor, aby žáci nevyslovovali hlásky šeptem a pak nahlas (dvojí čtení). 2. Etapa slabičně analytického způsobu čtení: Má čtyři fáze: a) čtení otevřené slabiky ve slovech (máma) b) čtení zavřené slabiky na konci slov (les) c) čtení otevřené slabiky trojpísmenné (sto) a slova se dvěma souhláskami uprostřed (babička) d) čtení slov se slabikotvorným r, l (krk,vlk), slova s písmenem ě – dě, tě, ně, bě, pě, vě a slabikami di, ti, ni.

- 19 -

V této etapě byl využit Slabikář, rozlišuje se fonetický sluch, cvičí analýza a syntéza slov. Děti určují počet hlásek, slabik, jejich pořadí ve slabice, ve slově. Tímto procvičováním se předchází záměně a přehazování písmen. Děti znají všechna písmena abecedy (malá, velká, tiskací, psací).

3. Etapa plynulého čtení slov:

Označována jako

poslabikářové období, kdy se technika čtení u dítěte plně

automatizuje. Děti by už měly číst plynule, správně a s porozuměním jak slova, tak jednoduché krátké věty. Umět odpovídat na otázky týkající se obsahu věty, správně používat přízvuk a intonaci ve větě.

- 20 -

2.5 Didaktické hry jako prostředek rozvoje čtenářské gramotnosti Pro snadnější odbourání nežádoucích faktorů v počátku učebního procesu je dobré navázat na činnosti, které jsou pro dítě přirozené, osvojené z domova. Základem těchto činností je hra, při které se dítě učí a přirozeně se rozvíjí jeho osobnost, neboť „neodmyslitelnou súčasťou života dieťaťa je hra, která formuje jeho osobnost až do dospelosti. Hra je činnost, při ktorej sa dieťa vela naučí, čím sa pripravuje na prácu, a na svoj budúci život. V hre sa rozvíjajú predovšetkým rozumové schopnosti, zručnosti a návyky, základné charakterové vlastnosti.“

(Mannová, 1999, s. 81)

Didaktické hry jsou využívány ke komplexnímu rozvoji dítěte. Měly by se stát nedílnou součástí výuky. Při hře jsou zapojeny smysly (sluch, zrak, hmat…), řeč, motorika (hrubá i jemná), paměť, myšlení, při pohybových hrách i celé tělo, což napomáhá

odstraňovat nedostatky ve vývoji dítěte a usnadnit osvojení nového

učiva.Vytvoření podnětného

prostředí, zapojení

her do výuky

přináší rozvoj

komunikační i učební dovednosti, prohlubuje se spolupráce mezi žáky s dodržování pravidel a zároveň je rozvíjena tvořivost, fantazie. Pro svoji diplomovou jsem zvolila rozdělení her (Kutálková, 2000), které je srozumitelné a rozvíjí dítě ve všech aspektech.

2.5.1 Hry rozvíjející smyslové vnímání ZRAK (rozlišování předmětů, rozdílů, nesrovnalostí, zapojování očí do činností) Optické schopnosti všeobecné – pexeso, omalovánky, skládání rozstříhaného obrázku, hledání určitého předmětu ve třídě dle popisu, třídění předmětů stejného tvaru, velikosti,…

- 21 -

Optická paměť – zapamatování si předmětů na stole a odhalení odlišností (který předmět chybí, který obrázek přibyl, poskládej předměty ve stejném

pořadí jako

předtím,…).

Optická pozornost a diferenciace – hledání rozdílů mezi obrázky, změny ve třídě (co přibylo za část/předmět - nábytku). Optická figura – pozadí a schopnost optického členění – hledat obrázky ve změti čar, vybarvování obrázků podle daných značek, rozlišit překrývající se písmena.

SLUCH (rozlišování podobných zvuků, hlásek, poslech básniček, využívání sluchu při činnostech)

Akustická pozornost všeobecná – hra na slepou bábu (rozlišování zvuků z okolí, rozlišování krátkého, dlouhého tónu), hra na ozvěnu (co udělá učitel, udělají žáci). Akustická paměť – slovní řady (kdy každý zopakuje předešlé slovo a přidá svoje), výběr slov na určenou hlásku. Akustická pozornost slovní – slovní kopaná, vyprávění pohádky s chybami, které děti musí opravit, vymýšlení slov na danou hlásku, slabiku. Akustická diferenciace – používání slov podobných, kdy se změní pouze hláska (puk x buk), slov na měkčení v protikladu (ti x ty).

HMAT A VNÍMÁNÍ POHYBU

Hry k napodobování pohybu podle vzoru (učitel předvádí pohyby, žáci ho napodobují). Hry na slepou bábu (k rozlišování předmětů při využití hmatu).

CHUŤ A ČICH (poznávání potravin pomocí chuti) Ochutnávání různých potravin a rozlišování (zda je to sladké, slané, kyselé, hořké). Poznávání potravin, předmětů čichem s následným komentářem.

- 22 -

2.5.2 Hry na rozvíjení motoriky Základní cvičení pro motoriku mluvidel – pohyby jazyka, rtů, tváří, s využitím napodobovacího reflexu (grimasy, cviky). Motorika očních pohybů – procvičení očí (hrou na sochy, kdy sledujeme předmět pouze očima, celé tělo je socha a nesmí se hýbat). Grafomotorika - pro správné držení psací potřeby (tužka mezi třemi prsty, správný sklon, uvolněnost zápěstí), správný nácvik psaní (uvolňovací cviky – klubíčka, elipsy, oblouky, šikmé, svislé, vodorovné čáry,…).

2.5.3 Hry pro rozvoj mluvní dovednosti Porozumění řeči – dítě koná dle slovních pokynů (dej tužku pod knížku, vedle tužky gumu;

dej předmět vlevo, vpravo, nahoru, dolů; zvedni červený čtverec a malý

trojúhelník). Slovní zásoba - hry se slovy (děti vytvářejí protiklady, synonyma; hledají souvislosti mezi slovy, vytvářejí rýmy; hledají slova nadřazená, podřazená). Vyjadřovací pohotovost – hry typu natahovací věta; popis děje v určité situaci (co by se mohlo stát, kdyby …); vymýšlení příběhu, pohádky.

2.5.4 Hry na rozvíjení koordinace Koordinace ruka a oči – činnosti sledující prstem, pastelkou danou čáru, útvar (hledání správné cesty labyrintem, obkreslování obrázků přes průsvitný papír, vyhledávání obrázku ve změti čar,…). Koordinace ruka a mluvidla – popisování činnosti, kterou právě ruce

vykonávají

(hra na slepou bábu, kdy dítě popisuje předmět, který si vytáhl). Koordinace sluch a mluvidla - hry na rozhýbání mluvidel (aby dítě mohlo zřetelně mluvit, musí dosáhnout určité obratnosti mluvidel. Je tedy zapotřebí všechny svaly, používané při gestikulaci, rozcvičit, připravit je k práci. U malých dětí proto na začátku hodiny

můžeme zařadit hry na rozhýbání jazýčků, správnou polohu rtů,

zoubků, všeho, co je zapojeno při vyslovování hlásek).

- 23 -

„Kdo nedbá, aby byl vyučován, toho budeš marně vyučovati, dokud u něho neprobudíš vřelý zájem o učení.“ J. A. Komenský

3. PRAKTICKÁ ČÁST 3.1 Úvod, cíl k praktické části Několik let sleduji systém výuky na školách v našem okolí. Pozoruji proces učení a práci pedagogů především v prvních třídách základních škol, kde všechno začíná. Všímám si, jak jsou děti ve výuce motivovány, rozvíjeny, jak jsou zapojovány do tvořivé činnosti, hry. Inspiruji se zajímavými nápady, které si zaznamenávám. V našem městě bohužel ke zlepšení a zkvalitnění výuky,

dle mého názoru,

nedochází tak rychle, jak by asi mělo. Vyučovací hodiny jsou často

monotónní,

nezáživné, děti se nechávají pasivně sedět a následně „papouškovat“, co slyšely. Často se upřednostňuje kvantita před kvalitou, „memorování“ před vlastním objevováním, které je trvalejší. Převažuje frontální výuka, práce v lavicích, kdy děti sedí, pracují, nezlobí. Opomíjí se fakt, že děti mohou pracovat ve skupinách, pro výuku využívat celý prostor třídy, při práci si informace vyhledávat v připravených knihách, či v jiných zdrojích a pouze nečekat, co jim předloží pedagog. Zařazování her a soutěží v procesu učení je ojedinělé, není využívána spolupráce mezi dětmi, kdy si vzájemně pomáhají a radí. Pro mnohé učitele je činnost hrou plýtvání časem, neboť je důležité děti naučit fakta. Já jsem toho názoru, že i hrou a soutěží se lze mnohému naučit. Je důležité si činnost ve vyučovací hodině dobře připravit a sladit. Dobrý pedagog ví, že musí své žáky poznat, zjistit jejich přednosti a na těchto poznatcích stavět, tj. využívat je jak v teoretické, tak i praktické činnosti, kdy jsou aplikovány ve výuce, tedy i při hře. Tak lze tvořivě rozvíjet osobnost žáků, nenásilně osvojovat učivo. Nejdůležitější je u žáků rozvíjet klíčové kompetence, tj.„souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění každého člena společnosti.“

(RVP pro ZV, s. 6)

- 24 -

Pokud možno všechny tyto kompetence (k učení, k řešení problémů, komunikativní, sociální a personální, pracovní i občanské) propojovat a prohlubovat. V procesu učení bývá k získávání znalostí i k samotnému rozvoji osobnosti žáka využívána audiovizuální technika – počítače, videorekordéry, nově interaktivní tabule, s již vytvořenými a přehlednými programy, což usnadní práci učiteli, navíc zpříjemní výuku žákům. Informace jsou pro žáky předávány rychle a přehledně, což je důležité, ale tato činnost je pro žáky spíše pasivní. Opravdu se rozvíjí u žáka fantazie, slovní zásoba, napomáhající ke kultivovanému projevu, když má k dispozici počítačový program se stručným textem a konkrétním obrázkem? Je zdokonalována žákova tvořivost při práci s tlačítky nebo s myší? Komunikace dětí je příliš strohá, zapomínají tvořivě myslet a na to by se nemělo zapomínat. Proto by audiovizuální technika měla být doplněna o činnost tvořivě praktickou a názorně demonstrační, při kterých lze využívat aktivitu žáků - v přírodě (vycházka), ve třídě (při pokusech), při hře. Do činnosti dále co nejvíce zapojit jednoduché pomůcky – skládanky, časopisy s hádankami a obrázky, encyklopedie pro vyhledávání informací ... Tak bude docíleno, že výuka bude nejen efektivní, zajímavá svoji názorností, ale i podnětná. Vhodně zvolená výuková metoda s danými cíli, odpovídající pomůcky (zapojující co nejvíce smyslů každého žáka), doplněné o hry a pohyb, je zárukou, že se děti budou rády vzdělávat.

„Žáci by neměli ve škole získat jen určitou sumu znalostí, ale musí být připraveni pohotově se přizpůsobit novým situacím, které přináší běžný život. Musí umět získaných poznatků využít novým způsobem, hledat nová řešení, aktivně a samostatně myslet a jednat.“

(Fabiánková, 1997, s. 31)

Proto jsem se rozhodla vytvořit tuto diplomovou práci, především její praktickou část, která by měla být využívána jako doplňující materiál ve výuce čtení.

- 25 -

Cílem praktické části, vznikající na základě získaných teoretických znalostí, je sestavit Sborník didaktických her (doplněný o další jednoduché pomůcky, abecedník, karty na čtení, pracovní listy), který splňuje výše popsaná kritéria a bude využíván jako prostředek k rozvoji čtenářské gramotnosti. Sborník je zaměřen na výuku čtení (psaní), v první etapě tzv. předslabikářového období, podle

analyticko – syntetické metody. Přílohu tvoří fotodokumentace,

zachycující využívání

materiálu ve vyučovacím procesu, ověřující aplikovatelnost

pomůcek v předmětu čtení (psaní).

- 26 -

3.2 Sborník didaktických her Sborník didaktických her vznikal původně pro moji potřebu, jako pomocný materiál pro začínajícího učitele. Hry jsem získávala postupně z několika zdrojů:

z knih (při sběru teoretických

informací), od ostatních pedagogů (s praktickou ukázkou), některé jsem vymyslela sama (při práci s dětmi). Materiál má plnit funkci motivační a zároveň sloužit jako prostředek usnadňující čtení u budoucích žáků. Sepsala jsem didaktické hry, které dětem usnadní novou etapu vývoje, rozvíjí jejich osobnost a zároveň motivují k další činnosti. Oblíbenost her jsem si ověřovala na vlastním synovi v předškolním věku, který se stal mým prvním žákem. Hra se opravdu stala jeho motivační pomůckou i prostředkem k rozvoji čtení v první třídě. V předloňském a loňském školním roce byl Sborník využíván i dalšími kolegy v základních školách našeho města. Sborník byl žáky i učiteli přijat velmi kladně a splňuje výše popsaná kritéria.

Metodické pokyny: Hry ve sborníku jsou řazeny tak, aby u dětí docházelo ke komplexnímu rozvoji osobnosti. Jsou použity hry rozvíjející smyslové vnímání, motoriku, mluvní dovednosti, pohyb i koordinaci. Pro větší přehlednost jsou rozepsány po týdnu a jsou zaměřeny na dané téma, dle čtenářské vyspělosti žáků (např. – Jsem školák, Umím číst věty,…). Sborník by měl být využíván především v hodinách elementárního

čtení (psaní), v

první etapě

tzv.

předslabikářového období. Některé hry lze využívat i v dalších předmětech. Každá hra má uvedený cíl, pomůcky a jednoduchý popis. Hry zvýrazněné podtržením jsou doplněny o fotografie, ukázku jednoduché pomůcky. Je nutné se s tímto sborníkem předem seznámit, aby mohl být

ve vyučování dobře využitelný, činnosti na sebe

navazovaly a doplňovaly se. Počet her ještě není konečný, sborník bude postupně rozšiřován, doplňován o další zajímavé hry. V této formě již ale poskytuje dostatek materiálu k tomu, aby mohl být v hodinách čtení (psaní) uplatněn.

- 27 -

ZÁŘÍ 1. TÝDEN TÉMA : Jsem školák. pondělí : Seznámení se s novým prostředím, s paní učitelkou. úterý :

Společná prohlídka školy, poznáváme spolužáky.

středa :

Hra na školu – jak to bude brzy skutečně, nahlížení do učebnic.

čtvrtek :

První práce s učebnicemi, už jsme velcí školáci, máme písemný domácí úkol.

pátek :

Začínáme s výukou.

Didaktické hry pro tento týden : 1. Cíl:

Na seznamování vzájemné seznámení se.

Pomůcky:

medvídek na odemykání pusinek.

Popis hry: Na pomoc si přibereme plyšového medvídka, který nás bude provázet celou hrou. Děti si zamknou pusinky na zámek a pouze náš medvídek jim ji může odemknout. Tak si děti uvědomí, že musí být potichu. Domluvíme se s dětmi takto: Kdo chce něco říct, musí se hlásit. Mluví vždy jen jeden, který bude držet medvídka, abychom my ostatní mohli poslouchat“. Paní učitelka si vezme do ruky medvídka a představí se: „Jmenuji se …a ráda si hraji.“ Vezme medvídka a předá dítěti v první lavici. A to pokračuje. Každé dítě může říci pouze dvě věty. Dbáme na to, aby se všechny děti vystřídaly.

2. Cíl :

Moje prázdniny navázání kontaktu, vzájemné poznávání se, spolupráce učitel, žák.

Pomůcky : medvídek na odemykání pusinek. Popis hry: Medvídka si vezme do ruky paní učitelka, která má jediná tu moc, že může mluvit.A začíná:„Měla jsem krásné prázdniny, odpočívala jsem na chalupě v Anenské Studánce A kde jste byly vy, děti ?“ Které dítě dostane medvídka, odpovídá. Dbáme na to, aby se vystřídaly všechny děti, které se hlásí a chtějí nám něco sdělit. Všechny odpovědi odměníme slovní pochvalou.

- 28 -

3. Cíl:

Jak se dostanu orientace dětí po škole, procvičování prostorové orientace: vlevo, vpravo, nahoře, dole.

Pomůcky : medvídek na odemykání pusinek. Popis hry: Dětem připomeneme, že mluví pouze ten, který má v ruce medvídka, ostatní mají zamčené pusinky na zámek.Paní učitelka dává dětem otázky: „ Jak se dostanu do šatny? Kdo mi pomůže?“ Děti se snaží paní učitelce vysvětlit cestu, používají slova s významem dolů, nahoru, doprava, doleva a sledujeme, zda – li děti význam slov znají. Nákres cesty si můžeme udělat na tabuli.

4. Cíl :

Na čertíka rozhýbání mluvidel pro správnou výslovnost.

Pomůcky : čertík. Popis hry: Učitel povídá příběh o čertíkovi, který je s dětmi ve třídě. Např. „Je tady s námi jeden čertík (maňásek, loutka) a ten nevěří, že my jsme stejně šikovní jako on. Pomůžete mi přesvědčit čertíka, že jsme opravdu šikovní a že zvládneme všechno jako on? Začínáme“. Správný čertík umí hbitě mrskat jazykem ze strany na stranu a my to všichni předvedeme. Jistě je čertík mlsný a umí se při pohledu na pochoutky olizovat po obvodu celého rtu, pěkně do kruhu.Také vyplazuje na nás jazyk a my to umíme s ním.Při hodování se snaží všechnu marmeládu z celého obličeje jazykem slízat – jeho jazyk dosáhne na bradu, na nos a my ho napodobíme.Umí sešpulit rty a my to umíme také. A co ty čertíkovy grimasy? Zvládneme na něho dělat obličeje? Nakonec se na sebe krásně, co nejvíce usmějeme a s čertíkem se rozloučíme.

- 29 -

ZÁŘÍ 2. TÝDEN TÉMA : Umím písmeno. pondělí : Seznámení se s písmenem A, jeho vyvození, zavedení ABECEDNÍKU. úterý :

Procvičování slov s hláskou A, doplnění obrázků na hlásku A a do Abecedníku, práce s ním.

středa : Opakování slov na hlásku A a , seznámení se s písmenem E, jeho vyvození, práce se zásobníkem na písmena A a. čtvrtek: Doplnění obrázků na hlásku E e do Abecedníku, práce s písmeny A a, E e. pátek :

Rozlišování slov na malé, velké písmeno: A , E.

Didaktické hry pro tento týden : 1. Cíl:

Na spinkání procvičit sluchové vnímání dané hlásky , např. A a rozlišit ji ve slově.

Pomůcky: vnímající děti. Popis hry: Paní učitelka si s dětmi domluví, že si zahrají hru na spinkání. Když bude říkat slova, ve kterých uslyší písmeno A, vzbudí se a podívají na paní učitelku, jinak, když v daném slově hlásky A, neuslyší, nechají hlavy položené na lavici . Říká slova např. NOC, ASTA, KLUK, TOM, AKTOVKA. Děti tedy musely dvakrát zvednout hlavu a probudit se při druhém a pátém slovu.Komu se povedlo odhalit obě slova, dostane pochvalu.

2.

Já to všechno znám

Cíl:

naučit se používat hlásky A ve slovech, procvičit slova začínající na probrané písmeno A.

Pomůcky: vnímající děti. Popis hry: Paní učitelka se s dětmi domluví, že budou vymýšlet slova začínající na A, odpovídající danému popisu a po vyvolání paní učitelkou mohou odpovídat. Opět si připomenou, že je s nimi jejich medvídek, který hlídá, kdo z dětí by chtěl ostatní vyrušovat vykřikováním.

- 30 -

A říká: „Znám já , znám já ovoce, které ráda mám, když mi .... poradí, tak si pochutnám.“ ( ananas ) „Znám já, znám já vozidlo, s kterým já jezdím,když mi.... poradí, tak ho povozím.“ ( automobil ) Pro obměnu lze vymýšlet otázky na jiné hlásky např. uprostřed či na konci slova.

3. Cíl :

Písmenko hledá své slovo opakování písmenek a rozvíjení slovní zásoby.

Pomůcky : zásobník na písmenka. Popis hry: Učitel říká říkanku:„ Písmenka my máme rádi, jsou to naši kamarádi. Volím písmenko E “. Děti si co nejrychleji vytáhnou z připraveného zásobníku písmenko. Postupně vymýšlí co nejvíce slov na tuto hlásku a říkají je nahlas (např. E jako ementál, eskymák, elektřina …).

4.

Stromeček - hříbeček

Cíl:

hra zaměřena na koordinaci pohybu celého těla a sluchové pozornosti.

Pomůcky: spolupracující děti. Popis hry: Když jsou děti v průběhu hodiny již unavené a nesoustředěné, je dobré zařadit tuto pohybovou hru. Dětem ukážeme dva postoje STROMEČEK (stát s rukama sepnutýma nad hlavou do tvaru střechy) a HŘÍBEČEK (ve dřepu, co nejvíce schoulený).Až se postoje naučí, začínáme hru. Střídáme pokyny – stromeček, stromeček, hříbeček. Slova volíme v různém pořadí, s různou intenzitou frekvence, děti podle pokynů cvičí. Kdo postoj splete, sedá si. Kdo nesplete, vyhrává. Hra by neměla trvat dlouho.

- 31 -

ZÁŘÍ

3. TÝDEN TÉMA: Znám písmen víc. pondělí :

Opakování si známých hlásek A a, Ee, práce s Abecedníkem.

úterý :

Seznámení se s písmenem I i, jeho vyvození, práce se zásobníkem na písmena A a, E e.

středa :

Animovaná pohádka: Auta.

čtvrtek :

Doplnění obrázků na hlásku I i do Abecedníku, práce s ním.

pátek :

Procvičování slov na hlásky A, E, I.

Didaktické hry pro tento týden : 1. Cíl:

Na auta I zopakování si odstínů barev.

Pomůcky: pastelky nebo fixy s různými odstíny barev, možno i pruhy z barevného papíru. Popis hry: Paní učitelka má sadu barev (pastelky, fixy…), které postupně zvedá do výšky a přitom říká: „ Jede autíčko, jakou barvu má? Kdo mně poradí, ten je šikula.“ Mohou odpovídat všechny děti společně nebo vyvolávat hlásící se žáky. Je možná obměna:

2. Cíl:

Na auta II orientace v prostoru – vlevo, vpravo, vpřed, vzad, spolupráce ve dvojicích.

Pomůcky: vnímající děti. Popis hry: Děti představují auta, která jezdí po městě (po třídě).Židličky přisuneme k lavicím, abychom získali místo a vytvořili si své město plné ulic.Vybereme vždy dvojice, které budou jezdit v ulicích, ostatní je budou

navigovat a hlídat, jestli jezdí správně.

Rozmístíme do prostoru třídy (města) tři dvojice (bude tedy po městě jezdit 6 žáků) a ty musí plnit příkazy od navigátorů. Děti se mohou střídat, pokud je dostatek času (jinak až v další hodině). Dbáme na to, aby střídání vyšlo postupně na každého žáčka.

- 32 -

Vybrané dvojice stojí na startu a poslouchají pokyny od dětí. Např.:„Auto se rozjelo, jede a odbočuje doprava, teď rovně, stále rovně, teď doleva. Musí zastavit a kousek couvat, už můžeš pokračovat vpřed, pozor, jdou chodci po přechodu! Už je auto v cíli!“ Po dokončené jízdě si určíme, které auto jelo nejpřesněji dle našich pokynů.

3. Cíl:

Čím můžu cestovat k procvičení znalosti dopravních prostředků.

Pomůcky: obrázky s dopravními prostředky. Popis hry: Paní učitelka se ptá: „Čím můžu cestovat, když potřebuji překonat vodní plochu – řeku, přehradu,moře (dalekou vzdálenost, krátkou vzdálenost). Jaký dopravní prostředek mě dostane, kam potřebuji?“ Děti odpovídají: loď, vor,

plachetnice, parník (letadlo, vrtulník, vlak, autobus,

automobil, motocykl, kolo). Slova doplňují obrázkem.

4. Cíl:

Umíš se dívat? rozvíjení smyslového vnímání.

Pomůcky: předměty rozmístěné po třídě (různého tvaru, materiálu i barev). Popis hry: Paní učitelka říká: „Dívám se dívám a vidím něco červeného a kulatého.“ (červený kruh na magnetické tabuli) Děti mají za úkol co nejrychleji najít předmět odpovídajícího popisu.

- 33 -

ZÁŘÍ 4.

TÝDEN

TÉMA : Umím všechny samohlásky. pondělí :

Opakování si známých hlásek A a, E e, I i ; práce s Abecedníkem, práce se zásobníkem na písmena A, E, I seznámení se s hláskou O o.

úterý :

Opakování hlásky O o, její vyvození, doplnění obrázků na hlásku O o do Abecedníku, seznámení se s hláskou U, její vyvození, práce s kartou na čtení.

středa :

Upevňování slov na písmeno U, u; doplnění obrázků na hlásku U u do Abecedníku.

čtvrtek :

Opakování všech samohlásek A, E, I, O, U.

pátek :

Hry se slovy - upevňování samohlásek.

Didaktické hry pro tento týden : 1. Cíl:

Korálková vlajka procvičení koordinace činností: ruce, oči; spolupráce ve dvojicích.

Pomůcky: misku s barevnými korálky, vlasec. Popis hry: Je zapotřebí s dětmi zopakovat, jaké barvy má naše státní vlajka – bílou, červenou, modrou.Děti sedí v lavici (děvče, chlapec), každé dvojici se rozdá miska s korálky a vlasec na navlékání. Děti mají rozdělenou práci, kdy chlapci vybírají z misky korálky (12 kusů) v pořadí barev – bílá, červená, modrá, děvčata je navlékají na vlasec. Děti mají za úkol navléci korálky co nejdříve a bez chyb. Odměníme první tři dvojice, které navléknou nejdříve 12 korálků a nemají žádnou chybu.

3. Cíl:

Pexesová okénka rozvoj schopnosti soustředit se.

Pomůcky: krabice s okénky, ve kterých jsou ukryty samohlásky. Popis hry: Připravíme si pexeso, pomoci kterého s dětmi procvičíme schopnost soustředit se. Nachystali jsme si krabici s okénky, ve kterých jsou ukryty dlouhé, krátké samohlásky.

- 34 -

Vybereme dvojici dobrovolníků z řad dětí. Každé dítě má za úkol otvírat vždy dvě okénka a v nich najít správnou dvojici, např. krátké a, dlouhé á. První hráč, protože začíná, smí otevřít třikrát po sobě dvě okénka, dokud nenajde svoji první správnou dvojici. Jestliže dvojici dítě uhádne, pokračuje dále. Až hru zkazí, hraje jeho protihráč. Protihráč si musí písmena také zapamatovat, neboť potom hra pokračuje otevřením jedné dvojice. Každé dítě se může splést třikrát, tj.neuhodnout po třech jdoucích kolech ani jednu dvojici, pak je vystřídáno dalším. Vyhrává ten, který uhádne nejvíce dvojic. Pravidla mohou být upravována dle potřeby dětí i pedagogů. Samohláskové pexeso - pomůcka pro optickou paměť

4. Cíl:

Na sochaře procvičení jemné motoriky.

Pomůcky: plastelína, šikovné děti. Popis hry: Protože

se děti naučily všechny samohlásky, bylo by dobré si je zopakovat

neobvyklou formou. Rozdělíme děti do pěti skupin, kdy každá skupina si vybere jednu samohlásku.Děti vymodelují

svoji

samohlásku tak, aby byla co nejkrásnější a

nejzajímavější. Je možné využít barevných odstínů, ozdobit

dalšími prvky např.

květinou,…Všechny modely si společně prohlédneme. Nejkrásnější a nejzajímavější samohláska by měla být odměněna.

- 35 -

ŘÍJEN 1.TÝDEN TÉMA : Najdu samohlásku ve slově. pondělí : Opakování samohlásek, hledání slov na samohlásky: zvířata práce se zásobníkem na písmena : A, E, I , O, U. úterý :

Máme doma zvířata, alespoň plyšová a chlupatá – představení našeho zvěřince, práce s Abecedníkem, hledání vlastních jmen na samohlásky (velká písmena).

středa :

Divadlo se zvířátky: Pohádka o koťátku, které zapomnělo mňoukat.

čtvrtek : Opakování samohlásek, jejich vyhledávání v celém slově s pomocí zvířátka. pátek :

Rozloučení se zvířátky.

Didaktické hry pro tento týden 1. Cíl:

Nekonečná pohádka o zvířátkách rozvíjení akustické paměti, slovní zásoby.

Pomůcky: vnímající děti. Popis hry: Učitel začíná začátek pohádky: „Za sedmero horami a sedmero řekami se rozprostíralo malé království, kde…“ Pak už děti pokračují samy a vyprávějí pohádku o zvířátkách. Každé dítě si doplní alespoň jedno slovo, slovní spojení tak, aby pohádka mohla pokračovat.

2. Cíl:

Poznej zvířátko procvičení soustředěnosti, akustické pozornosti a důvtipu.

Pomůcky: kniha Říkadla a hádanky – Pošlem Anku pro hádanku, V.Provazníková, Knižní klub Praha. Popis hry: Děti sedí a poslouchají hádanku, ve které musí poznat nějaké zvířátko .Paní učitelka čte: 1) „Tříbarevné klubíčko,/ dostalo chuť na mlíčko./Co to mňouká z košíčku?/Hledá mámu – kočičku.“ Děti musí poznat, že to je koťátko

. - 36 -

2) „Zahradník – a nemá hrábě,/ ryje – nikdy nesází,/ sametový frak jak hrabě,/černý jako od sazí./Pane – to je pán!/Zrovna podryl tulipán.“ Děti mají poznat krtka.

3.

Kouzelný pytlík

Cíl:

rozvoj schopnosti vnímat hmatem a rozeznávat různá zvířátka.

Pomůcky: šátek, kouzelný pytlík, plyšová zvířátka. Popis hry: Každé dítě si z domova doneslo pro náš zvěřinec nějaké plyšové či plastové zvířátko a my je využijeme při hře. S dětmi si z těchto zvířátek vybereme např. pět kusů, které si všichni prohlédnou a pak je schováme do kouzelného pytlíku. Vybereme dobrovolníka, kterému zavážeme oči šátkem a on bude mít za úkol z našeho pytlíku vytáhnout jedno zvíře a jen za pomocí hmatu poznat, o jaké zvířátko se jedná. Ostatní děti musí být potichu, aby nenapovídaly. Kdo zvířátko správně pozná, je odměněn potleskem. Pokud máme dost času, děti se mohou u pytlíku několikrát vystřídat. Kouzelný pytlík pak můžeme využít i při jiné hře na procvičování hmatu.

Kouzelný pytlík - pomůcka k rozlišování předmětů při využití hmatu:

- 37 -

4. Cíl:

Hra na přírodu rozhýbání mluvidel.

Pomůcky : spolupracující děti. Popis hry: Učitel povídá pohádku o přírodě a děti mu pomáhají. „Malá Alenka jde po louce a uvidí, jak v dáli jede mašinka, která na ni volá :„ ŠŤASTNÝ DEN! “ a za chvíli jen slyší : „ Š, Š, Š “ . Děti mašinku za Alenku zdraví (jako mašinka) – rty špulí a vyslovují Š, Š, Š. Alenka jde dále, kde si v trávě hraje kočička, na kterou hned volá Či, Či a děti Alence pomáhají – rty opět našpulí a také volají Či, Či. Kočička si Alenky nevšímá, neboť si hraje s mouchou na honěnou. Alenka sice mouchu nevidí, ale slyší její pronikavé bzučení Bzzz, Bzzz. A děti napodobují mouchu, celá třída bzučí – Bzzz, Bzzz , aby si všichni uvědomili, jaký zvuk moucha vydává“. Protože je Alenka poslušná holčička, ví, že daleko od domu nesmí sama chodit a proto se pomalu vrací domů. Na kraji cesty, hned před brankou do zahrady ji něco varuje a syčí Sss, Sss, Sss. Ano, je to had, který ji upozorňuje, že může být setkání s hadem nebezpečné: „Ty, ty, Alenko, pozor dej, na hada se nedívej. Tiše, tiše hadi jsou, hodné děti varujou.“ Děti si varování od hada zopakují, potom syčí jako klubko hadů – rty roztažené doširoka, cení zoubky a syčí; také tvrdě vyslovují slabiku ty, měkce vyslovují slovo tiše, aby si uvědomily, rozdíl mezi slabikami ty a ti, které ve výuce procvičují. Poslušná Alenka proto hada bezpečně obejde a jde přímo k mamince. A takto se s Alenkou rozloučíme, neboť to je konec pohádky o Alence a přírodě.

- 38 -

ŘÍJEN 2. TÝDEN TÉMA : Dlouhé a krátké hlásky. pondělí : úterý :

Opakování samohlásek, procvičování se zásobníkem na písmena . Rozlišování slov s dlouhou, krátkou samohláskou, vyhledávání slov na samohlásky v Abecedníku.

středa :

Vyhledávání samohlásek uprostřed i na konci slova, práce se zásobníkem.

čtvrtek:

Vyhledávání krátkých a dlouhých samohlásek v časopisu, v reklamních novinách.

pátek :

Příprava na vyvozování slabik: hrajeme si.

Didaktické hry pro tento týden : 1. Kdo víc Cíl : rozvíjení slovní zásoby na danou hlásku. Pomůcky: vnímající děti. Popis hry: Učitel začne – zvolí hlásku, např. M a děti se snaží postupně vymyslet co nejvíce slov, slova učitel píše na tabuli, aby se neopakovala. Např. hláska M - slova : MAMINKA, MOTÝL, MAKOVICE, MED, MALINA, MRKEV, … Pro ztížení je možnost určit i počet slabik.Pro obměnu lze vymýšlet slova na danou hlásku uprostřed či na konci slova.

2. Cíl:

Morseovka s podzimem pro rozlišování délky hlásky ve slovech – dlouhé, krátké hlásky.

Pomůcky : papír a psací potřeby, pozorné děti. Popis hry: Učitel čte slova s různým počtem slabik, dlouhými i krátkými samohláskami. Děti musí bedlivě poslouchat daná slova a na svůj papír vyznačit pomocí znaků (teček a čárek) krátké či dlouhé hlásky - morseovou abecedou. Učitel čte slova: Např. PODZIM, VÍTR, LISTÍ, LÉTÁ, CHLADNO, DRAK, MELUZÍNA…

Děti si zaznamenávají:

° ° ; _ ° ; ° _ ; _ _ ;° ° ; ° , ° ° _

- 39 -

° ,

3.

Pohni se a prohraješ – Na Neklidu

Cíl:

hra podporující soustředěnost.

Pomůcky: spolupracující děti. Popis hry: Kdykoliv jsou děti roztěkané, je vhodné zařadit jednoduchou a krátkou hru. Děti si posadíme do dvou řad, aby na sebe viděly a mohly se vzájemně kontrolovat. Domluvíme se, že v naprosté tichosti a nehybnosti budeme sedět a pozorovat, kdo se pohne jako první. Koho děti určí jako prvního, pojmenujeme NEKLIDA. Musí splnit jednoduchý úkol. Hra trvá několik sekund.

4.

Hra v kostky

Cíl :

rozvíjení slovní zásoby, rozlišování slov na krátkou, dlouhou hlásku.

Pomůcky: kostky se samohláskami (krychle – krátké samohlásky, kvádr – dlouhé samohlásky). Popis hry: Děti si sednou do kruhu. Vždy spolu budou hrát dva soupeři, kteří budou házet kostkami. Střídají

hody – jednou s krátkými samohláskami, jednou

s dlouhými

samohláskami. Po hodu musí vymyslet slovo (najít slovo na kartičce), které danou samohlásku obsahuje. Jestliže dítě nevymyslí slovo do daného limitu, je vystřídáno dítětem, které se nejdříve přihlásí a slovo správně určí. Každé dítě si počítá počet vymyšlených slov. Které dítě má slov nejvíce, vyhrává. Pomůcky pro upevňování dlouhé, krátké samohlásky:

- 40 -

ŘÍJEN 3.

TÝDEN

TÉMA : Učím se slabiky. pondělí : Opakování samohlásek, jejich vyhledávání ve slovech: stromy. úterý :

Seznámení se s hláskou M m, její vyvození, vyhledávání hlásky ve slovech.

středa :

Procvičování slov s hláskou M m, doplnění obrázků na hlásku M do Abecedníku, vyvození slabik s hláskou M.

čtvrtek : Opakování slabik s hláskou M, práce se zásobníkem na písmena: tvoření slabik s hláskou M za pomocí vytleskávání. pátek :

Vytleskávání slabik a hledání písmene M v názvech stromů.

Didaktické hry pro tento týden : 1. Cíl:

Listonoš určování prvního písmene při pojmenování obrázků, rozvíjení slovní zásoby.

Pomůcky: obálky s obrázky na stejné písmeno. Popis hry: Dětem se do každé lavice rozdá jedna obálka s několika obrázky začínající na stejné písmeno (bříza, buk, borovice - začínají na písmeno B). Dvojice v lavici si obrázky prohlídne, zjistí, na jakou hlásku obrázky začínají a co nejdříve se přihlásí k odpovědi. Musí při kontrole pojmenovat některé obrázky a určit správné písmeno. Je možná obměna ve volbě písmena.

2.

Koloběh Obálky lze později očíslovat. Děti si napíší číselnou řadu podle počtu obálek. Jak

obálky postupně otvírají, k číslu vyřešené obálky si doplní uhádnuté písmeno. Děti musí sledovat, která obálka je právě volná. Získávají tak co nejvíce uhádnutých písmen z volných obálek. Důležité je, aby obálky neustále kolovaly a hra se nezdržovala. Takto se může překonávat rekord v počtu správně uhádnutých písmen v určitém limitu.

- 41 -

3.

Na detektiva

Cíl:

procvičování optické schopnosti - vyhledávat hlásku či slabiku ve slovech.

Pomůcky: tabule se slovy. Popis hry: Na tabuli si napíšeme slova, která obsahují určité písmeno. Téma tohoto týdne jsou stromy, proto si zvolíme názvy stromů. Při psaní využíváme písmo tiskací i psací. Děti mají za úkol ve slovech vyhledat známé písmena nebo slabiky. Např. hledáme písmeno M (i slabiky s ní) SMRK, modřín, jírovec maďal, JILM,…

4.

Na sadaře

Cíl:

rozvoj schopnosti soustředit se, upevňování samohlásek (malé, velké písmeno).

Pomůcky: ovocný strom se samohláskami (jablka, švestky). Popis hry: Nachystáme si strom s jablky (každé jablko má svoji samohlásku), které děti mají za úkol sklidit. Na začátku lze strom využívat na upevňování samostatných písmen, zadávat dětem, aby nacházely pouze určenou samohlásku, později hledají dvojice malé a velké písmeno. Můžeme soutěžit, které dítě najde a sklidí všechny plody nejdříve i správně. Samohláskový strom – pomůcka na rozvíjení optické paměti:

- 42 -

ŘÍJEN

4.TÝDEN TÉMA : Slabikuji slovo. pondělí :

Seznámení se s hláskou T t, její vyvození, slova na hláskou T, vyvození slabik na hlásku T za pomocí obrázků na tabuli.

úterý :

Zavedení písmene T a obrázků do Abecedníku, práce se zásobníkem na písmena, tvoření slabik na hlásku T.

středa :

Opakování si slabik, slov, na písmena M, T, práce s Abecedníkem, rozlišování slabik vytleskáváním.

čtvrtek :

Procvičování dlouhých, krátkých samohlásek.

pátek :

Skládání slov s dlouhou, krátkou samohláskou.

Didaktické hry pro tento týden : 1. Cíl:

Vysvoboď housenku upevňování a zakódování slabik.

Pomůcky: housenka s připravenými slabikami. Popis hry: Protože naše housenka byla neposlušná, kouzelník ji přičaroval dlouhé ostny se slabikami, pro které se naše housenka nemůže schovat do domečku. Může ji vysvobodit pouze dítě, které dokáže bez chyb její slabiky přečíst, tím ji slabiky lze odebrat. Kdo to dokáže a housenku vysvobodí? Později lze skládat slabiky do slov, slova do vět, spojovat slabiky dle barev,… Pomůcka pro upevňování slabik:

- 43 -

2. Cíl:

Na mimozemšťana procvičit sluchové vnímání.

Pomůcky: vyvozená písmena napsaná na tabuli, ukazovátko. Popis hry: Paní učitelka je jako mimozemšťan, kterého děti musí naučit všechny hlásky. Teprve potom mohou spolu všichni komunikovat. Mimozemšťan se naučí řeč dětí pouze tím, že

bezchybně přečtou všechna ukazovaná písmena z tabule. Potom i

mimozemšťan může pomocí hlásek dětem něco sdělovat. Např. Mimozemšťan zpočátku ukazuje písmena a přitom říká:

M-i, m-o, t-u.

Děti rozumí a opakují – mi, mo, tu

Později můžeme přidávat celá slova, věty:

M-á-m-a t-a-m .

Děti rozumí a opakují – Máma tam.

Když se děti naučí tuto řeč s ukazováním, může mimozemšťan mluvit slova samotná, bez ukazování písmen.

3. Cíl:

Slabikovaná zakódování slabik.

Pomůcky: vnímající děti. Popis hry: Paní učitelka nejprve zopakuje samohlásky tak, aby děti je automaticky uměly vyjmenovat a nepřemýšlely o pořadí – naučí se takto A, E, I, O, U. Až žádné z dětí pořadí neplete, paní učitelka začíná hru: Předříkává dvojverší:

„A, e, i, o, u/ známe novou hru.“ Takto pokračují i se souhláskami, které se naučí. Naučili jsme se písmeno M, proto ho využijeme a říkáme dvojverší:

Ma, me, mi, mo, mu /známe novou hru. Pro ztížení je možné pořadí samohlásek různě pozměňovat, aby se děti více na hru musely soustředit, ale to je možné, až základní slabikovanou ovládají.

- 44 -

4.

Schody

Cíl:

naučit se rozlišovat dlouhou a krátkou hlásku.

Pomůcky: schody na čtvrtce papíru (na tabuli). Popis hry: Pro děti si nakreslíme schody (viz. ukázka dole).Na každý schod umístíme jednu samohlásku, používáme písmeno psací, tiskací, malé, velké, krátké i dlouhé. Na začátek je možné dlouhou samohlásku zvýraznit. Dítě má za úkol projít schody nahoru a dolů bez chyby. Jakmile dítě udělá chybu, musí sestoupit o schod níže.Kdo jako první dokáže bez chyby přejít schody nahoru i dolů? Takto mezi sebou mohou soutěžit chlapci s dívkami, řady, jednotlivci.Ke schodům se samohláskami můžeme přidávat souhlásku, kterou právě probíráme, např. É, a, Ó, u, A, í, e, I, Ú Přidáme-li souhlásku M, vznikne: MÉ, Ma, MÓ, Mu, MA, Mí, Me, MI, MÚ. Schody – pomůcka k upevňování samohlásek, slabik

A u Ó

í e

a

I

É

Ú

- 45 -

LISTOPAD 1. TÝDEN TÉMA : Naše první pohádkové představení. pondělí :

Opakování si slabik, slov, na hlásky M, T; vytleskávání slabik, čtení z knihy Ferdův slabikář.

úterý :

Seznámení se s hláskou J j, její vyvození, slova na hlásku J j.

středa :

Zavedení písmene J a obrázků do Abecedníku, vyvození slabik na hlásku J; čtení z knihy Ferdův slabikář.

čtvrtek :

Procvičování slabik na hlásku J, tvoření nových slov na hlásku J, rozlišování krátkých a dlouhých hlásek.

pátek :

Procvičování slov na samohlásky (A, E, I, O, U) a souhlásky (M, T, J); poslední čtení s Ferdou mravencem.

Didaktické hry pro tento týden :

1.

Čtení s Ferdou

Cíl:

procvičit sluchové vnímání, rozlišení dané hlásky.

Pomůcky: Ferdův slabikář, papír, psací potřeby, vnímající děti. Popis hry: Vybereme si nějakou krátkou pohádku, příběh a vysvětlíme dětem, že mají za úkol poslouchat důkladně pohádku, kde budeme hledat slova na domluvenou hlásku – např. M. Jakmile někdo uslyší v příběhu slovo začínající na písmeno M, musí si ho zaznačit na svůj papír pomocí čárky. Učitel pomalu čte vybraný text a děti poslouchají. Jakmile se slovo, začínající na písmeno M objeví, děti si ho zaznamenají. Kdo nejpřesněji odhadne počet slov, vyhrává a zaslouží si odměnu, pochvalu.

- 46 -

2.

Ferdova Pohádka o koťátku, které zapomnělo mňoukat

Cíl:

vyzkoušet si roli v představení, zopakovat , jak dělá dané zvíře.

Pomůcky: zvířátka (kotě, medvěd,…), scénář pro děti. Popis hry: Připravili jsme si scénář pohádky o koťátku, kde bude vystupovat sedm dětí v roli zvířátek, paní učitelka, v roli vypravěče (V), ošetřovatel, ostatní děti budou publikum. Paní učitelka čte pohádku, role vypravěč: V: „ Bylo jedno neposlušné kotě, které si myslelo, že je ze všech nejchytřejší a že vlastně maminku, kočku, nepotřebuje poslouchat, ani s ní být.A tak kotě uteklo pryč, až se dostalo do Zoo parku. Zde si hrálo se zvířátky. Po několika hodinách hraní se naučilo řeči ostatních zvířat, ale zapomnělo svoji řeč. Kotě dostalo hlad. Přemýšlelo, jak si má říci o mléko. V: Když si hrálo s medvídkem, tak se ho i zeptalo: K: ,, Nevíš, jak si mám říci o jídlo?“ Medvěd zabručel: „Brum, brum, já mám hlad!“a přišel ošetřovatel a dal medvědovi najíst. Toto jídlo kotěti nechutnalo. V: Koťátko tedy odešlo a zkusilo to u dalšího nového kamaráda, oslíka. Oslík zahýkal: „Iááááá, Iááááá, já mám hlad.“ Opět přišel ošetřovatel, dal oslíkovi najíst. To bohužel opět koťátku nechutnalo. Muselo jít dál, k ovečce. Ovečka zabečela: „Bé, Bé, já mám hlad.“ Přišel ošetřovatel a dal i ovečce najíst. To opět koťátku nechutnalo a muselo jít jinam. V: Konečně koťátku došlo, že maminku potřebuje, aby mu poradila, jak si říci o mléko. Jak tak jde, potká myšku a ptá se ji: K: „Nevíš myško, jak si mám říci o mléko?“ Myška zapískla: „Písk, písk,…“ A na zemi našla kus rohlíku. Ani ten však koťátku nechutnal. Odchází koťátko a potká pejska. Pejsek se ptá: „HAF, HAF, koťátko, co tady děláš bez maminky? Maminka tě už dlouho hledá. Tam je, utíkej za ní.“ V: Koťátko pejskovi poděkovalo a rozhlídlo se po okolí. Celé šťastné uvidělo svoji maminku, běželo za ní a bylo rádo, že svoji maminku má. V: Od té doby už bylo koťátko hodné i poslušné a svoji maminku nezlobilo.

- 47 -

3.

Na Vrhcába

Cíl :

pro rozvoj zrakové a sluchové pozornosti, koordinace pohybu.

Pomůcky : spolupracující děti. Popis hry: Tato hra je zaměřena na pohybovou koordinaci, se zapojením

levé a pravé

hemisféry mozkové. Děti poslouchají pokyny učitele a dle jeho pokynů vykonávají pohyb. Učitel jim slovní pokyny předcvičuje. Pokládá dětem otázky: „Děti, znáte Vrhcába? Toho, co umí dosáhnout až téměř na světlo, být největší a potom se co nejvíce zmenšit, aby ho téměř nikdo neviděl a to vše v úplné tichosti, aby ho nikdo ani neslyšel. Děti, umíte to taky?“ A děti

se protahují jako Vrhcáb. A stále ho napodobují. „Ještě umí stát na levé

noze a ničeho se nedržet, pak se dotknout pravou rukou zvednuté pravé nohy (i naopak). A umí ještě stát na pravé noze a položit pravou ruku na levé koleno (i naopak).Umí také pomoci mamince při máchání prádla - takt….“ Cviky se kombinují, aby si děti protáhly celé tělo.

4.

Povídání s flétničkou

Cíl :

rozvíjení sluchového vnímání – krátká, dlouhá hláska.

Pomůcky: flétna. Popis hry: Na tabuli si napíšeme několik řádků se slabikami s dlouhou i krátkou hláskou. např. 1. řádek:

MA, LÉ, SU, MI, TŮ

2.řádek:

TA, MO, SÍ, LU, MO

3.řádek:

JÁ, MÉ, LÁ, SÓ, TŮ

S dětmi se domluvíme, aby si všechny řádky potichu přečetly a pozorně poslouchaly zvuk flétničky, který řádek naše flétnička přečte. A flétnička hraje: tu, tú, tu, tu, tú. Děti musí poznat slabiky z prvního řádku. Později lze flétničku využívat i ve hře se slovy.

- 48 -

LISTOPAD

2.

TÝDEN

TÉMA :

Čteme i věty.

pondělí :

Opakování si slabik, slov, na hlásky M, T, J; práce se zásobníkem na písmena.

úterý :

Upevňování slov, skládání věty za pomocí obrázkového písma, čtení vět; seznámení se s pojmem SPOJKY.

středa :

Seznámení se s hláskou L l, její vyvození, slova na hlásku L.

čtvrtek :

Zavedení písmene a obrázků na L do Abecedníku, práce s Abecedníkem - spojování slov spojkami, skládání vět z našich obrázků.

pátek :

Procvičování slov na samohlásky (A, E, I, O, U) a souhlásky (M, T, J, L), skládání vět.

Didaktické hry pro tento týden 1.

Na němého

Cíl:

rozvoj schopnosti soustředit se, odezírat ze rtů.

Pomůcky: různé obrázky , medvídek na odemykání pusinek. Popis hry: Na první lavici si rozložíme obrázky a domluvíme se s dětmi, že medvídek vzal všem hlas, hlavně paní učitelce a ta potřebuje pomoci najít různé obrázky. Obrázek může najít pouze to dítě, které dokáže z úst paní učitelky vyčíst potřebné slovo. Děti tedy musí mít zamčené pusinky a soustředit se na rty paní učitelky, aby mohly odezírat slova. Po vyvolání jde dítě vybrat správný obrázek a ukáže ho ostatním dětem. Ti s výběrem buď souhlasí nebo ho někdo opraví. Vše se odehrává v úplné tichosti. Např. Paní učitelka pomalu, ale potichu (téměř bez hlasu) gestikuluje slovo DOMEČEK. Které dítě první slovo vyčte, přihlásí se a jde správný obrázek – domeček, paní učitelce a dětem, ukázat. Hra by neměla trvat příliš dlouho.

- 49 -

2.

Hodiny

Cíl :

rozvíjení znalostí písmen i číslic.

Pomůcky : ciferník s písmeny z papíru, hodinový ciferník na tabuli. Popis hry: Dětem se do každé lavice rozdá jeden ciferník s písmenky místo číslic. Malá ručička ukazuje samohlásky, velká souhlásky. Učitel zadává postupně dětem dvě číslice dle hodin na tabuli a děti čtou slabiky (mohou se skládat i celá slova). Např. Velká ručička ukazuje na dvanáctku, malá na trojku, jsou tři hodiny a nám vznikla slabika - ME

-

a k tomu velká ručička na pětku, malá opět na trojku - LE,

vzniklo nám slovo - MELE ). Písmenkový ciferník – pomůcka k upevňování slabik:

3.

Kde tikáš?

Cíl:

rozvíjení správného sluchového vnímání, orientace v prostoru pomocí sluchu.

Pomůcky: budík. Popis hry: Vybereme dobrovolníka, který bude mít za úkol najít dle tikotu ukrytý poklad – budík. Dítě odejde za dveře, my dobře ukryjeme silně tikající budík a přicházející dítě má za úkol ho podle tikotu najít. Ve třídě musí být naprosté ticho, jinak tikot není slyšet. Pomoci při hledání mohou i ostatní děti, které radí slovy přihořívá, hoří.

- 50 -

4.

Slož si větu

Cíl:

rozvíjení všeobecných optických schopností.

Pomůcky: obrázky rozstříhané na části, kdy každá část má jedno písmeno. Popis hry: Vybereme jedno dítě, které bude mít za úkol složit správně slova a poté i přečíst větu složenou z těchto slov. Ostatní děti si rozstříhané části rozdají - jedno dítě má jedno písmeno, jednu část. Vybraný žák skládá slova z písmen, které drží spolužáci. Děti se s písmenem posouvají tam, kde je jich třeba. Abychom se přesvědčili, že je slovo správně složené, lze všechny části otočit na rubovou stranu, kde bude složený obrázek z pohádky. To je kontrola, že je úkol splněný správně. Pomůcka pro rozvíjení optické schopnosti všeobecné – skládání slov, vět:

5.

Co se nám schovalo?

Cíl:

rozvíjení optické paměti.

Pomůcky: předměty dětem známé – pastelka, hrnek, sešit,… (max. 10 kusů). Popis hry: Na lavici rozmístíme několik předmětů. Děti si je v dohodnutém časovém limitu prohlížejí (např.1 minutu). Vybereme jedno dítě, které odejde a my jeden předmět schováme. Vybrané dítě má za úkol uhodnout, který předmět byl skryt, oddělán. Pro ztížení hry lze předměty ještě různě přemístit.

- 51 -

LISTOPAD

3.

TÝDEN

TÉMA :

Větu už přečtu bez problémů.

pondělí :

Seznámení se s hláskou S s, její vyvození, slova na hlásku S s.

úterý :

Zavedení písmene a obrázků na písmeno S do Abecedníku, vyvození slabik na hlásku S, tvoření nových slov.

středa :

Opakování slov na všechny známé hlásky, procvičování se zásobníkem na písmena.

čtvrtek :

Seznámení se s hláskou Y, její vyvození, zavedení slov i obrázků s písmenem Y do Abecedníku.

pátek :

Upevňování slov s písmenem Y.

Didaktické hry pro tento týden :

1.

Neposedná písmenka

Cíl :

procvičování písmen, rozšiřování slovní zásoby.

Pomůcky : zásobník na písmenka, tabule a křída. Popis hry: Učitel napíše na tabuli různá písmenka do řádku, děti si je co nejrychleji vyhledají v zásobníku a snaží se vymyslet co nejvíce slov s těmito písmeny. Můžou je spolu různě spojovat, kombinovat. Děti soutěží mezi sebou, po řadách... Vyhrává ta řada, která vymyslí nejvíce slov a tím získá nejvíce bodů, neboť jedno slovo znamená jeden bod. Slova se nesmí opakovat! např. A, M, O, T, E, J, Á, L, I, Ý

Děti vytvoří slova: TAM, JÁJA, TOTO, LOM, TATO, TAJE, LEM, MÁMA, JÁMA, MOTÝL, …

- 52 -

2.

Na vodníka

Cíl :

Procvičování slabik a skládání slov.

Pomůcky : nákres vodníka a jeho rybníka se slabikami na tabuli. Popis hry: Na tabuli si nakreslíme vodníka, rybník a rybičky se slabikami. Děti mají za úkol skládat ze slabik slova, která vodník ulovil a teď stráží v rybičkách. Složená slova si budeme zapisovat na tabuli, abychom všechna našli a na žádné nezapomněli.

Vodníkovo království Pomůcka pro skládání slov z daných slabik:

Např.: „Našli jsme...: Maso, Máma, Teta, Mele, les…Slova se mohou obměňovat dle situace.

- 53 -

3.

Nekonečná pohádka

Cíl:

rozvíjení akustické paměti, slovní zásoby.

Pomůcky: vnímající děti. Popis hry: Učitel začíná začátek pohádky: „Za sedmero horami a sedmero řekami se rozprostíralo malé království, kde …“. Teď už děti mohou pokračovat samy. Každé dítě si doplní alespoň jedno slovo, slovní spojení tak, aby pohádka mohla pokračovat. Děti si samy vymyslí nekonečnou pohádku, ve které vystupují různé pohádkové bytosti.

4.

Kouzelné provázky

Cíl :

Hra pro rozvoj hmatu, koordinace činností zrak, hmat.

Pomůcky : stejně dlouhé provázky (4 do každé skupiny). Popis hry: Děti si rozdělíme do skupinek, každá skupinka dostane stejný počet provázků. Učitel na tabuli napíše několik písmen a skupinky mají za úkol z daných písmen vytvořit slovo pomocí provázků. Která skupinka vymyslí a napíše slovo první, vyhrává a zaslouží si odměnu. Např. písmena: A, E, I, O, U, M, T, L

- 54 -

LISTOPAD

4.

TÝDEN

TÉMA :

Učím se číst měkce a tvrdě.

pondělí :

Opakování si slabik, slov, na známé hlásky; tvoření slov s písmenem Y, práce s Abecedníkem.

úterý :

Procvičování slov s hláskou Y a I, porovnávání slabik, slov měkkým I x tvrdým Y ( ti x ty; tí x tý; lety x kati; letí x motýl;).

středa :

Upevňování slov, skládání věty s pomocí zásobníku na písmena.

čtvrtek :

Upevňování slov s písmeny I a Y .

pátek :

Seznámení se s hláskou V v, její vyvozování.

Didaktické hry pro tento týden :

1.

Uhodni písmena

Cíl :

Hra pro rozvoj zrakové pozornosti.

Pomůcky : slova s nedoplněnými písmeny. Popis hry: Na tabuli si na napíšeme slova (větu), ve kterých vynecháme určitá písmena. Prozradíme jen, že je to jméno známé osoby. Děti mají za úkol tato písmena doplnit a nakonec přečíst vzniklá slova (větu). Do hry se snažíme zapojit co nejvíce dětí, proto si dáme pravidla, že každé dítě smí doplnit pouze jedno písmeno.

Např. S_ D _ M

T _ ŠE

Děti mají za úkol doplnit písmena E, Í, I. Vznikne: SEDÍM TIŠE.

- 55 -

2.

Hlava, ramena, kolena, palce

Cíl :

pro rozvoj zrakové a sluchové pozornosti, koordinace pohybu.

Pomůcky : spolupracující děti. Popis hry: S dětmi se naučíme zpívat písničku: „Hlava, ramena, kolena, palce/ kolena, palce, kolena, palce/hlava, ramena, kolena palce/ oči, uši, pusa, nos“. Co s dětmi zpíváme, to i na svém těle ukazujeme, což si při ní i zacvičíme.V druhém kole lze slova různě obměňovat, aby se děti naučily všechny části svého těla. „Hlava, ramena, kolena, palce/kolena, palce, kolena, palce/Hlava, ramena, kolena, palce/boky, kotníky, paty, nos.

3.

Na schovávanou

Cíl:

rozvíjení optické paměti.

Pomůcky: předměty dětem známé – pastelka, hrnek, sešit,… (max. 10 kusů). Popis hry: Na lavici rozmístíme několik předmětů. Děti si je na dohodnutý časový limit prohlížejí (např. 1 minutu). Poté se předměty se zakryjí ubrusem a vybereme jedno dítě, které musí všechny předměty vyjmenovat. Začínáme s menším počtem, později předměty přidáváme. Ostatní spolužáci dané dítě kontrolují, mohou mu i napovídat, doplňovat ho.

4.

Dokonči větu

Cíl:

zjišťování vědomostí dětí, kontrola paměti a pozornosti.

Pomůcky: pozorné děti. Popis hry: Nejprve si zvolíme téma – Města a jejich části. Paní učitelka všechno zapomněla a děti ji pomáhají dokončit věty. Co všechno už znají? Co si zapamatovaly? Paní učitelka začne: „Bydlíme ve městě …? a děti dokončují: v Moravské Třebové. „Dále znám i další města, jako jsou.“ Děti doplňují: Jevíčko, Polička, Svitavy,… „Město je rozděleno na části“ – Ulice.... Věty se mohou přizpůsobovat danému tématu.

- 56 -

5.

Íčkovaná

Cíl:

procvičování slabik s měkkou , tvrdou samohláskou i, y/ í, ý.

Pomůcky: molitanová kostka s i,í / kostka ze stavebnic s y, ý. Popis hry: Děti mají za úkol přiřadit co nejrychleji slabiky ke správné kostce – slabiky s i, í přiřadit ke kostce molitanové, slabiky s y, ý ke kostce tvrdé. Lze využít i rozdělení dětí na skupiny. Která že skupina úkol splní nejdříve? Pravidla lze měnit.

Íčka – pomůcky k upevňování slabik s i, í / y, ý :

- 57 -

LISTOPAD 5.

TÝDEN

TÉMA : Skládám svoji větu. pondělí :

Opakování si slabik, slov, na známé hlásky; tvoření slov s písmenem V, zavedení písmene a obrázků na V do Abecedníku.

úterý :

Upevňování slov na známé hlásky, skládání věty s pomocí zásobníku na písmena.

středa :

Seznámení se s hláskou Ů ů, Ú ú, její vyvození, nácvik básničky pro Mikuláše.

čtvrtek :

Zavedení Ů ů, Ú ú do abecedníku, procvičování slov, vět na všechna známá písmena, opakování básně pro Mikuláše.

pátek :

Seznámení se s hláskou N n, její vyvozování.

Didaktické hry pro tento týden :

1.

„SKREBL“

Cíl :

Rozlišování hlásek a následné rozvíjení slovní zásoby.

Pomůcky : kartičky s písmeny (zásobník na písmena). Popis hry:

Učitel zvolí písmeno, na které si žáci vymyslí slovo, které poskládají z písmen. Slovo si společně rozdělí na hlásky, každá hláska si musí najít slovo nové. Je možno si slova pouze hláskovat, opět pracují děti, lze použít i zásobník na písmena nebo větší kartičky s písmeny a další slova si skládat. Např. písmeno : V, slovo : VOUS nová slova : VOSA, OKO ULITA SAMA

- 58 -

2.

Písmenková tabule

Cíl:

hra na procvičení optické paměti.

Pomůcky: písmena napsaná na tabuli, zásobník na písmena, nebo papír a tužka. Popis hry: Učitel napíše na tabuli písmena. Žáci se snaží písmena co nejlépe zapamatovat, v limitu jedné minuty. Po uplynutí limitu učitel tabuli s písmeny zavře. Úkolem žáků je najít si co nejvíce písmen, která si z tabule zapamatovali, v zásobníku, nebo je napsat na papír (lze dodat i ve stejném pořadí). Následně je provedena kontrola s tabulí. Žáci, kteří všechna písmena měli správně, napsaná bez chyb, si zaslouží pochvalu. Počet písmen se může postupně zvyšovat.

3.

Nekonečná věta

Cíl :

hra pro rozvoj slovní zásoby a sluchové paměti.

Pomůcky : vnímající děti. Popis hry: Paní učitelka začíná větu: „Vlak jede...“ a děti mají za úkol přidávat další slova tak, aby věta měla smysl. Pokračují např. červený vlak jede městem….. Snažíme se, aby se slova neopakovala.

4.

Co se změnilo?

Cíl:

rozvíjení optické pozornosti.

Pomůcky: děti ve výrazném oblečení. Popis hry: Vybereme tři děti s výrazným oblečením a jednoho dobrovolníka, který si oblečení u každého dítěte pečlivě prohlédne, zapamatuje a odejde za dveře. Tři vybrané děti si oblečení mezi sebou vymění. Dítě, které odešlo za dveře má za úkol poznat, kdo měl které oblečení. Postupně lze zvyšovat počet dětí k převlékání.

- 59 -

3.3

ABECEDNÍK - soubor písmen abecedy

Tato pomůcka vznikla spontánně. Protože můj syn býval často nemocný a nemohl do kolektivu, bavil se tím, že se rád učil. Kreslil si obrázky, vystřihoval a vymýšlel slova na dané písmeno, hlásku. Přivedl mě tedy na myšlenku vytvořit pomůcku (Abecedník), která dítěti usnadní osvojit si písmeno, abstraktní znak tím, že si k písmenu přiřadí konkrétní předmět, který si sám vystřihne, či nakreslí. Ke každému písmenu se také naučí krátkou básničku (je součástí této pomůcky). Takto si může každé dítě založit svůj vlastní Abecedník, ve kterém lze plnit různé úkoly: 1. Vyhledat obrázky k danému písmenu a nalepit si je, nakreslit. 2. Tiskacím, později psacím písmem obrázky popisovat. 3. Vyhledávat ve slovech dané písmeno a označit jej (podtrhnout, zakroužkovat). 4. Určovat ve slovech dlouhé a krátké samohlásky. 5. Rozkládat slova na hlásky, slabiky. 6. Využívat pomůcku k rozšiřování slovní zásoby. 7. Používat slova ke čtení. 8. Z daných slov pomocí přesmyček vytvářet slova nová. Pomůcka Abecedník doplňuje Sborník didaktických her tím, že si dítě do něho samo doplňuje obrázky, kreslí, vystřihuje a přirozeně si osvojuje dané písmeno.

Metodické pokyny: Abecedník - zakládá žákům učitel a bude sloužit dítěti k snadnějšímu osvojení vyvozeného písmene. Učitel pro každé nové vyvozené písmeno vytvoří arch papíru (A4), na který napíše malý i velký, tiskací a psací znak – vyvozené písmeno, doplní říkanku s daným písmenem a vloží každému dítěti do Abecedníku. Žák si bude moci do svého Abecedníku nalepovat, či kreslit obrázky s danou hláskou a tím si písmeno lépe zakóduje do paměti. Př. písmeno „A“ si dítě k básničce doplní obrázky - aktovka, ananas, auto, Alík,…

- 60 -

Samohlásky A – je střecha od domečku,

E – je hřeben bez zubů,

I – snad je kůl u stromečku,

O – je otvor do sudů.

U– nám možná umyvadlo každému připomene.

Samohlásky teď už známe, vše si brzy přečteme.

- 61 -

Samohlásky A a - auto Auto houká u aleje! Alík ví hned, co se děje To pan Adam veze zas pro Alenku ananas. E e - Evička Eva nese z Bělé, tetce Bětce sele. Že je sele veselé, mele se jí v kabele. I i - Ivánek Ivane, Ivánku, otevři čítanku. Ireno, Irenko, najdi tam písmenko. O o - okno Okolo stolečku, okolo stolu, kočka a kocourek honí se spolu. Ona ho volala, že na něj počká. Potom mu utekla. Falešná kočka! U u - ucho Uteč, honem, utíkej! A příště si pozor dej! Úly včelky hlídají, med si ukrást nedají. Yy Y je strýček měkkých íček Taky stojí za veršíček: hy, chy, ky, ry, dy, ty, ny, tam se píše tvrdé y.

Souhlásky Mm Moc rád medvěd s medvědem pomedí se nad medem. Bez medu si medvědi ani trochu nemedí.

- 62 -

T t Tiše, tiše, naší Anči tužka po papíře tančí. Tančí Anči k potěše, tak jak koza na střeše. J j Ježku, ježku, pod jabloní, jablíčka tak krásně voní. Nasbírej si, když je rád, u nás nebudeš mít hlad. L l Naše milá Kamila bavila se bavila. Foukala si mydlinky, dělala z nich bublinky. Ss Sčítal sysel v lese klest, místo osm říkal šest. Smály se mu syslice, že si spletl číslice. Vv Ve Velvarech u Věrky svačívají veverky. Veveřáci z Volyně chodí svačit k Olině. Nn Naše Nána chce na nás na snídani ananas, k němu dvanáct banánů. To je něco pro Nánu. Pp Ptal se Pepa Prokopa: Pročpak pejsek nekopá? Nemá, Pepo, kopyta, při kopání klopýtá. Kk Klíček vklouzl do vrátek, kluk oblékl kabátek. V kabátku měl kapsičku a v té kapse kuličku.

- 63 -

3.4 Karty na čtení Jsou další pomůcky, které tvoří doplňující materiál ke Sborníku didaktických her. Pomůcka by měla žákům sloužit k upevňování znalosti samohlásek, jejich délky, později slabik (k samohláskám lze doplnit souhlásky).

Metodické pokyny: Karty na čtení by měli dostat všichni žáci, aby mohli známá písmena samostatně procvičovat. Písmeno v tabulce je umístěno vpravo, místo v tabulce před každým písmenem si žák může zaplnit poznámkou, např. toto písmeno se mi plete - udělat si tužkou čárku; to už znám - vyznačit hvězdičku. Později místo vyplníme souhláskou, pro upevňování znalosti slabik. Karty lze číst všemi směry tj. šikmo, po řádcích i po sloupcích, aby žáci samohlásky bezpečně znali a neměli jen něco naučené nazpaměť. Karty jsou barevně rozlišeny, proto je možné bezchybné čtení ohodnotit razítkem (známkou) stejné barvy, aby každé dítě mělo přehled o tom, které karty už bezchybně přečetlo, které samohlásky už zná, ve kterých ještě stále dělá chyby.

- 64 -

3.4 Karty na čtení 1. – 4.

1. a

E

A

I

i

e

I

e

i

E

a

A

E

a

I

A

e

i

A

i

E

I

a

e

i

A

a

I

e

E

e

i

A

E

a

I

a

u

O

i

E

U

I

A

e

u

o

a

e

O

í

U

A

u

i

E

a

o

I

e

U

a

u

A

i

O

O

i

E

e

U

I

2.

- 65 -

3. é

O

a

i

A

o

I

E

A

u

Ó

e

o

í

O

E

e

U

E

U

Í

o

i

Ó

Á

I

e

i

o

E

O

ó

u

A

É

i

4. i

E

á

o

U

A

ú

Ó

I

A

í

e

a

u

E

Í

ó

U

E

a

ů

í

O

I

ó

I

U

é

E

a

Á

u

o

Ú

a

É

- 66 -

3.5 Pracovní listy

Pro žáky jsem vytvořila poslední pomůcku doplňující Sborník didaktických her pracovní listy, ve kterých se plní připravené úkoly. Jsou také rozepsány po týdnech, podobně jako Sborník didaktických her a žáci zde mohou kreslit obrázky, vyhledávat a označovat písmena, spojovat slabiky a řešit další úkoly. Žáci tvoří a rozšiřují svůj obzor vědomostí a dovedností.

Metodické pokyny: Pracovní listy – jsou vytvořeny ke kontrole znalosti učiva. Učitel získá informace o tom, jaké problémy žáci mají, co je třeba více procvičovat. V každém pracovním listě lze plnit úkoly, které musí být žákům dobře vysvětleny. Proto je zapotřebí, aby se učitel s materiálem seznámil. Úkoly jsou zaměřeny na rozvoj sluchového i zrakového vnímání, kdy žák musí porozumět pokynům učitele, orientovat se v textu a následně plnit úkol. Pracovní listy lze využívat ke školnímu, ale i k domácímu opakování. Mohou být plněny jednotlivci, ale i ve skupinách. Materiál by měl sloužit především pro zpestření výuky.

- 67 -

1. týden 1. Namaluj obrázek - Co jsem zažil o prázdninách?

- 68 -

2. Bylo by možné o prázdninách potkat tohoto kamaráda? (Vybarvi si dráčka tak, aby byl co nejzajímavější, domaluj i okolí.)

- 69 -

2. týden Najdi ve slovech písmenka, která znáš a barevně je vybarvi. Na linku napiš, které písmenko jsi našel.

anděl

aktovka Alžběta

anakonda

Alenka

Asta ----------------

auto

ananas

ajajaj Anna

angrešt

antilopa

Evička

eso

elipsa

ekonomie

Emanuel

eskymák --------------

eskalátor

Evropa energie

Ema

- 70 -

3. týden Adámek, Evička a Ivánek musí jít po svých stopách - prvních písmenech svého jména, aby dostali dárek. (př. Adámek po A, …). Jaký dárek si každý našel?

Adámek

Evička

- 71 -

Ivánek

4. týden Spoj slova (u, a, b, c,) se správným obrázkem stejnou barvou. a) KVĚTINA

b) DOPRAVNÍ PROSTŘEDEK

- 72 -

c) ZVÍŘE

5. týden Ve slovech vybarvi samohlásky (podle barvy písmen dole).

Autobus

LOĎ

motocykl

VLAK

letadlo

AUTOMOBIL

kolo

PLACHETNICE

METRO

trolejbus

A , a , E , e , I , i , O, o , U , u

- 73 -

6. týden Uhodni hádanky, které ti paní učitelka přečte, správnou odpověď nakresli:

1. Tříbarevné klubíčko dostalo chuť na mlíčko. Co to mňouká z košíčku, hledá mámu – kočičku?

2. Zahradník – a nemá hrábě, ryje – nikdy nesází, sametový frak jak hrabě, černý jako od sazí. Pane – to je pán! Zrovna podryl tulipán.

- 74 -

7. týden 1) Červeně zakroužkuj dlouhé samohlásky ve větách.

K d o s i h r a j e, t e n j e z d r a v ý, t o h o ž i v o t n e u n a v í. B u ď t e t a k y b u j a ř í, všecko se vám podaří! 2) Spoj

samohlásku se slovem, ve kterém je ukryta. Podtrhni slovo s dlouhou

samohláskou.

sud u

list

á

mám

i

Aš

e

osm

A

Petr

- 75 -

8. týden 1) Zakroužkuj nové písmeno M, m ve větě.

Moje milá maminka má malou modrookou Madlenku.

2)

Spoj písmeno m se slovem, které ho ukrývá.

plamen

most

pes

sem

m osm

komtesa

samohláska

týden

kompas

strom

- 76 -

9. týden 1) Poslouchej pohádku a zakroužkuj si všechny krátké samohlásky.

Popletená letní pohádka o perníkové chaloupce:

Zlá babice u doubku měla vám prý chaloupku z perníku a oříšků od podlahy po stříšku a čekala u přístěnku na Jeníčka, na Mařenku. Jenže zrána, krindapána, přiletěli špačci zdáli – A chaloupku sezobali!

2) Nakresli si obrázek z pohádky, kterou ti paní učitelka přečetla.

- 77 -

10. týden

Pavlík má těžký úkol- musí vybarvit: • balónky s krátkou samohláskou červeně (dostane je Anetka), • balónky s dlouhou samohláskou modře (dostane Pavlík) • ostatní balónky žlutě, ty jsou pro tebe. Dokážeš mu pomoci?

Anetka

Pavlík

- 78 -

já

11. týden 1) Podtrhni všechna písmena L, l, která jsou ve větě.

Lenivý lev ležel na sluníčku vedle lvice a lelkoval. 2 ) Spoj písmeno L, l se slovy, která toto písmeno obsahují.

Ležáky

kolem břeh doleva obruč

kůl

slimák kolo

kniha

L stůl

vlak

most

síto

l mám

úkol

vlk

nalil

prales

prst

počasí

Litomyšl

pec

- 79 -

hlavolam

12. týden 1)

Umíš spojit slabiky, aby vznikla slova? (slabiku z levého sloupce spoj se slabikou ze sloupce pravého, např. létá)

lé

sá

Má

ma

sa

to

Já

ja tá lát

2) Zakroužkuj slova, ve kterých je písmeno S, s

salám

koza

vosa

podnos

Simona

Svitavy

vesele

prsten

postřeh

- 80 -

pláž

noc

Ota pomlázka

13. týden 1. Umíš vybrat správné slovo do věty?

jel Táta

tam lesem.

Je

sel

Tom? tma

2. Spoj slabiku se slovem, které danou slabiku ukrývá (př. di – divák).

di

stany

ti

nikdo

ni

divák

dy

tikot

ty

jahody

ny

noty

- 81 -

4. Závěr Cíl diplomové práce, vytvořit sborník didaktických her a pomůcek (vznikajících postupně jako další doplňující složka) se zaměřením na výuku čtení, jsem splnila. Tento materiál by měl účelně sloužit jako možný prostředek k rozvoji čtenářské gramotnosti u dětí. Sborník a další pomůcky jsem využívala v praxi nejen já, ale také další kolegyně v prvních třídách ve školním roce 2006/ 2007 a 2007/ 2008. Chtěla jsem si ověřit, zda tento materiál bude pro výuku čtení přínosný, ale také jsem chtěla zjistit, jak budou didaktické hry a pomůcky přijaty žáky. Pro všechny jsem připravila téměř stejný materiál. Pomůcky jsem jim ukázala, nejasnosti objasnila a jak vše využijí, jsem již nechala na nich. Jedna kolegyně bohužel se sborníkem a pomůckami pracovala spíše okrajově. Byla to pro ni práce navíc. Když jsme spolu hovořily o smyslu a využití didaktických her ve výuce, řekla mi, že jí na hraní nezbývá čas. K tomu není, co bych dodala. Další kolegyně vše využívaly plně, jak jsem potřebovala. Potvrdily mně, že jak hry, tak i pomůcky jsou pro výuku přínosné a dobře uplatnitelné. Nápady se jim líbily. A dětem? Fotografie z výuky dokazují, že i děti hry a pomůcky přijaly velmi kladně. Moji žáci s připraveným materiálem pracují již druhým rokem a je u nich stále oblíbený. Didaktické hry a pomůcky – samohláskové kostky (na krátkou, dlouhou samohlásku, ale i na měkké, tvrdé i,y), kouzelný pytlík, pexeso, skládanky vět, jsou využívány hlavně při opakování. Hrajeme si a rozvíjíme nejen intelektuální stránku, tvořivé myšlení, ale i smyslové vnímání, mluvní dovednosti, koordinaci, motoriku. Při této práci jsem se ujistila, že se děti rády obklopují jednoduchými věcmi, které mohou využívat ke hraní. Zřejmě proto si mnou vytvořené pomůcky oblíbily. V první třídě děti ve výuce nejraději využívaly samohláskové kostky, se kterými si hrály a soutěžily. Soutěže probíhaly ve skupinách i mezi jednotlivci. Oblíbeny byly i pracovní listy, ve kterých si nové učivo (vyvozené písmeno) upevňovaly spojováním, barevným označováním ve slovech, doplňováním chybějících údajů a kreslením.

- 82 -

ABECEDNÍK byl využíván především k domácímu procvičování a upevňování písmen. Obrázky do archu s daným písmenem děti častěji vystřihovaly a lepily, méně už kreslily. Abecedník byl pro ně velmi důležitý pomocník v situaci, kdy zapomněly písmeno. V abecedníku si písmeno vyhledaly a problém si vyřešily samy. Oceňován byl i u rodičů, kteří dětem s doplňováním obrázků pomáhali. Karty na čtení jsem doplnila o razítko zvířecího kamaráda v horním rohu každé karty, neboť barevné rozlišení bylo nedostačující. Při čtení v kartě jsme se naučily nejen číst samohlásky, jejich délku, ale i orientaci v prostoru. Při pokynech: přečti prosím samohlásky ve čtvrtém sloupci, přečti druhý řádek zprava do leva,….děti musely využívat také vědomosti z matematiky. Velmi se osvědčily (u slabších čtenářů) poznámky u problémových písmen. Takové maličkosti dítěti mohou opravdu pomoci. Za bezchybné čtení získat razítko zvířátka do deníčku se podařilo zanedlouho každému. Využívány byly i další pomůcky, kdy společně vymýšlely, či vyhledávaly slova na dané písmeno, usilovaly o bezchybnost při čtení písmen, slabik i slov, poznávaly předměty hmatem, ve snaze získat co nejvíce bodů a vyhrát. Soutěživost a hra se staly hnacím motorem, který je nenásilnou formou přivedl do světa procesu učení, i ke čtení. Didaktické hry jsou dobře využitelné nejen v českém jazyce pro osvojování čtení, ale také v jiných předmětech. Zařazuji je do výuky každý den, téměř v každé hodině, jen jsou upraveny dle vyspělosti dětí. Záleží jen na schopnostech pedagoga a jeho kreativitě, do jaké míry bude pomocný materiál využívat. Písmena, později slabiky a slova si děti osvojovaly bez stresu, do procesu čtení se dostávaly po krůčcích za pomoci hry a dnes již jsou dobří čtenáři. Vztah ke knize u dětí upevňuji nejen čtenářským koutkem s knihami a časopisy, ale i spoluprací s městskou knihovnou, kterou jednou za měsíc navštěvujeme. Čteme básně a příběhy, povídáme si o nich, hledáme v knihách a společně rozvíjíme nejen čtenářskou gramotnost, ale i lásku ke knize, ke vzdělání obecně. Je zřejmé, že hra do výuky patří. Rozvíjí jedince ve všech aspektech. Je určena nejen pro žáky, ale i pro nás, pedagogy, neboť bychom si i my měli umět hrát a hrou se mnohému od dětí učit. Já se od dětí učím často a ráda. Moje další vzdělávání se mi vrací tím, že se děti chtějí vzdělávat a chodí do školy rády. A to je pro mě nejdůležitější. Stačí málo - děti zaujmout, vytvořit podnětné prostředí, ve kterém se budou rozvíjet a nacházet si vlastní cesty k poznání. - 83 -

Resumé Ve své diplomové práci se věnuji problematice uplatnění didaktických her ve výuce, především pro osvojení dovedností elementárního čtení, s cílem motivovat žáky pro knihu a rozšířit tak čtenářskou gramotnost u dětí. Teoretická část je zaměřena na školní zralost, činitele ovlivňující osvojování učiva a metody ve výuce čtení. Pozornost je také věnována didaktickým hrám a jejich rozdělení. Praktickou část tvoří sborník didaktických her, doplněný o jednoduché pomůcky. Tento materiál splňuje funkci motivační a značně napomáhá k všestrannému rozvoji dětí při osvojování znalostí a dovedností ve vyučovacích hodinách.

Summary In my diploma thesis I am going to deal with the problem of using didactic games in teaching especially for assuming the skills of elementary reading with the aim of raising motivation of the pupils in reading books and improving reading literacy as well. The theoretical part is aimed on the school maturity and all the basic points stimulating the acceptance of the school knowledge and all the methods in reading development. The attention is also devoted for didactic games and its rating. The practical part is made by the guide book of didactic games including some simple insruments. This issue tries to motivate and to develop the ability of learning in teaching process.

- 84 -

5. Seznam literatury 1. BLATNÝ,L.; FABIÁNKOVÁ,B. Prvopočáteční čtení a psaní. 1. vydání Brno: Univerzita J.E. Purkyně, 1981. 102 s. 2. ČÁP, J. Psychologie pro učitele. Praha: SPN,1987. 384 s. 3. DOLEŽALOVÁ, J. Současné pohledy na výuku elementárního čtení a psaní. Hradec Králové: Gaudeamus, 2001. 76 s. ISBN 80-7041-100-7 4. HELMS, W. Lépe motivovat – méně se rozčilovat (jak pomáhat dětem se školou). Praha: Portál 1996. ISBN 80-7178-087-1 5. HUNTEROVÁ, M. Účinné vyučování v kostce. 1. vydání Praha: Portál, 1999. 101 s. ISBN 80-7178-220-3 6. KÁBELE, F.; PÁVKOVÁ, B. Obrázková škola řeči. 1. vydání Praha: SPN, 1988. 104 s. 7. KASÍKOVÁ, H. Kooperativní učení, kooperativní škola. Praha: Portál, 1997. 147 s. ISBN 80-7178-167-3 8. KOLEKTIV AUTORŮ. Tvořivostí učitele k tvořivosti žáků. Brno: Paido,1997. 133 s. ISBN 80-85931-47-8 9. KOMENSKÝ, J.A. Informatorium školy mateřské. Kalich, 1992. 140 s. ISBN 80- 7017-492-7 10. KUTÁLKOVÁ, D. Vývoj dětské řeči krok za krokem.1. vydání Havlíčkův Brod: Grada, 2005. 98 s. ISBN 80-247-1026-9 11. KUTÁLKOVÁ, D. První třídou bez problémů. 1.vydání Praha: Makropulos, 2000. 155 s. ISBN 80-86003-36-1 12. LADA, J.; ŽÁČEK, J. Máme rádi zvířata. 2. vydání Praha: Albatros,1994. 62 s. ISBN 80-00-00332-5 13. MANNIOVÁ, J. Hra jako metóda a jej diagnostická funkcia vo výchovno – vzdělávacom procese. Bratislava: Iuventa,1999 14. MIKULENKOVÁ, H. Český jazyk a literatura v prvním ročníku – příručka pro učitele. Olomouc: Prodos, 2000. ISBN 80-85806-04-5 15. PETTY, G. Moderní vyučování. Praha: Portál, 1996. 380 s. ISBN 80-7178 - 070-7

- 85 -

16. PROVAZNÍKOVÁ,V. Říkadla a hádanky, Pošlem Anku pro hádanku.1.vydání Praha: Knižní klub, 2004. 72 s. ISBN 80-242-1197-1 17. PRŮCHA, J.; WALTEROVÁ,E.; MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 2003. 322 s. ISBN 80-7178-772-8 18. SANTLEROVÁ, K. Metody ve výuce čtení a psaní. Brno: Paido, 1995. 66 s. ISBN 80-85931-05-2 19. SANTLEROVÁ, K. 101 Didaktických her ve výuce čtení a psaní. 1. vydání Brno: Datis, 1993. 36 s. 20. SANTLEROVÁ, K. Říkadla pro cvičení výřečnosti a paměti dětí. 2.vydání Brno: Datis, 1993. 36 s. 21. ZELINKOVÁ, O. Poruchy učení. Praha: Portál, 1994. 196 s. ISBN 80-7178-038-3 22. Internetové adresy: http://janoch.borec.cz/omalovanky.html

http://images.google.cz/

- 86 -

6. Seznam příloh

Příloha č. 1: Omalovánky pro výuku Příloha č. 2: Ukázkový list z ABECEDNÍKU Příloha č. 3: Fotodokumentace práce s pomůckami

- 87 -

Příloha č. 1: Omalovánky Omalovánky byly v prvotním záměru, spolu s dalším materiál, součástí praktické části mé diplomové práce, doplňující Sborník didaktických her. Z důvodu velkého rozsahu jsem se nakonec rozhodla oddíl Omalovánky vložit do příloh a vytvořit pouze ukázku omalovánek doplněných o metodické pokyny. V budoucnosti bych chtěla tento materiál vydat jako samostatnou složku.

Metodické pokyny pro práci s omalovánkou: Omalovánky by se měly stát nedílnou součástí ve výuce, nejen čtení. Materiál lze získat na internetových stránkách, kde jich je dostatek: např.:http://janoch.borec.cz/omalovanky. Děti si mohou obrázky vybarvovat dle svých představ, nebo je možné zadávat jednoduché úkoly, např. květina bude mít oranžovou barvu, na obloze svítí slunce, … Úkoly by měly být přizpůsobené danému obrázku. Vybarvené práce lze vystřihnout, lepit či jinak upravovat. Omalovánky a práci s nimi již nechávám na schopnosti pedagoga a jeho tvořivosti.

Příloha č. 2: Ukázka práce s ABECEDNÍKEM

Ukázkový list z ABECEDNÍKU - PÍSMENO „A“:

Příloha č. 3: Fotodokumentace - využití pomůcek při výuce:

Hrajeme si se slabikami:

Vyhledáváme správné samohlásky ve slovech:

Najdeme měkkou samohlásku - i - :

Sklízíme ovoce, neboť už samohlásky známe:

Kdo vymyslí nejlepší slovo s danou hláskou? Aneb bavíme se, učíme se:

Kdo dnes v pexesu vyhraje? Dívky nebo chlapci?